Les a klimatické změny

Les a klimatické změny

STĚHUJEME SE NA SEVER, TO VEDRO SE TU UŽ NEDÁ VYDRŽET...

DOPLŇKY K PRACOVNÍM LISTŮM LES A KLIMATICKÉ ZMĚNY

2. v ýuková lekce k tématu L E S A K L I M A V M I N U LO S T I

DOBA LEDOVÁ JE DOBA LEDOVÁ

7

8

CÍLE: Žáci vyjádří vlastními slovy rozdíly mezi tím, jak to u nás vypadalo v době ledové a meziledové. Vysvětlí vztah mezi klimatem a výskytem / absencí lesa. Žáci roztřídí vybrané charakteristiky klimatu a druhy organismů typické pro dobu ledovou a meziledovou a popíší krajiny typické pro dané období. Žáci za pomoci mapy a zadaného textu vysvětlí, kudy se mohly při ochlazení přesouvat druhy do refugií v JV a JZ Evropě (a kudy se též vracely zpět při oteplení). Podle mapy a textu odvodí, že přesunu druhů přímo na jih / z jihu bránily hlavně Alpy. Vysvětlí, jaký to mělo vliv na ubývání druhů na našem kontinentu.

POMŮCKY: Pro úvodní hru magnetická tabule a magnety nebo nástěnka a špendlíky, lepidlo nebo kancelářské svorky a ve velkém formátu vytištěná příloha ze str. 4. Pro každého žáka samostatně vytištěné pracovní listy k této výukové lekci, do dvojice školní atlas světa s fyzickou mapou a s biomy. 20

Evokace MOTIVACE:

Hra „Jak putují stromy?“ Vytiskněte hru „Jak putují stromy“ z přílohy k této lekci (vše vytiskněte tak, aby písmo bylo vidět z dálky na tabuli, tj. velikost cca 30–50). Rozstříhejte zvlášť jednotlivé odstavce a slova, tak jak jsou umístěna v rámečcích. Vzniklé kartičky rozdejte žákům – každé dítě dostane buď větu, nebo slovo. Ideální počet je 25 dětí. Pokud bude dětí méně, tak některá slova doplňte předem (přilepte či doplňte před vytisknutím). Úkolem žáků bude nejprve doplnit věty, tj. každý, kdo bude mít větu, vytvoří skupinku se „svými“ slovy. Slova do vět žáci vlepí nebo připevní kancelářskými svorkami. Pak hotové věty žáci připevní na magnetickou tabuli (nebo nástěnku) a společně vytvoříte smysluplný text. Na tabuli napište otázky k námětu, na které si žáci do sešitu zapíší odpovědi: Představ si, že by ses ocitl v době ledové mezi pravěkými lidmi (třeba mezi lovci mamutů). • Čím by sis zatopil? • Jaké bys tu našel lesy? • Jaká bys mohl vidět zvířata? • Jak by vypadala okolní krajina? Několik žáků nechte říct odpověď, kterou si zapsali, nahlas celé třídě. Ostatní si tak udělají představu, jaké mohou být další úhly pohledu. V této chvíli však nepodávejte informace a žáky neopravujte. Za chvíli vše sami vyhledají v textu. Pak se žáků zeptejte, jaké by podle toho, čím se už zabývali, mohlo být téma dnešní hodiny. Odpovědi můžete zapisovat na tabuli. Poté žákům řeknete, že dnešní lekce je o tom, jak se u nás v minulosti měnilo klima a o tom, jak dříve vypadaly naše lesy a jak se měnily se změnami klimatu. Poznali to?

SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ: Jak putují stromy? (některé odstavce na sebe mohou navazovat i v jiném pořadí) Stromy putují po světě pomocí semínek, ze kterých vyrostou v příhodných podmínkách semenáčky. Představte si strom, který roste na nejsevernějším místě, kde může. Pokud se oteplí, jeho semenáčky mohou vyrůst severněji. V další generaci mohou nové semenáčky přežít ještě severněji. Pokud se ochladí, semínka našeho stromu se mohou ujmout, jen pokud se dostanou např. pomocí větru na jih od místa, kde strom žije. Pokud se ochladí ještě víc, strom přestane plodit a časem z místa, kde žil, jeho druh zmizí. Někdy se stane, že na jih od místa, kde strom žije, jsou hory, kde je ještě větší zima. Semínka stromu se pak nemohou už vůbec nikde ujmout a strom vyhyne. Stromy migrují celé generace a velmi pomalu.

1 Vydalo © Sdružení TEREZA, 2009 • Garantem a podporovatelem programu jsou Lesy ČR, s.p. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska LČR, s.p. Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení MŽP. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. • Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.

Ministerstvo životního prostředí České republiky

Uvědomění si významu informací Dejte žákům přečíst text „Jak vypadaly naše lesy v dávné minulosti?“ ze strany pět. Text doporučujeme číst tzv. metodou I.N.S.E.R.T., kdy si děti při čtení vpisují do textu poznámky označující důležitost, pochopení, pochybnosti, apod. (více o metodě INSERT viz. citace v úvodu tohoto tématu). Tato metoda byla použita již v pracovních listech Léto a podzim. Podrobněji viz metodika pro 5. a 6. ročník, která je v tištěných pracovních listech v 1. výukové lekci. Po samostatném čtení si žáci své poznámky porovnají ve dvojicích a objasní si vzájemně věci, kterým nerozuměli. Poté text proberte postupně odstavec po odstavci s celou třídou. Žáků se ptejte, zda v textu něčemu nerozuměli, která formace pro ně byla nová, která jim připadala zajímavá apod. Zeptejte se, zda někdo našel informaci, o které by se chtěl dozvědět více a bude sám chtít zjišťovat další údaje (pokud ano, měli by žáci dostat prostor pro prezentace nalezených informací). Pak rozdejte žákům druhou polovinu pracovního listu k této lekci – úkoly (str. 6). Za pomoci informací z přečteného textu a atlasu světa nechte žáky úkoly doplnit. Poté si žáci řešení svých úkolů proberou ve dvojicích a pak budou sdílet v rámci celé třídy. Pokud budou mít problémy s otázkou „Proč byste v době ledové u nás nenašli prasata?“, dejte jim pomocnou otázku „Potřebuje prase k životu prostředí lesa nebo stepi?“.

Reflexe Na závěr si proberte znova otázky z úvodu celé aktivity a odpovědi na ně. Žáci si ve svých původních poznámkách mohou podtrhat informace, které znali a potvrdili si je, opravit, kde se mýlili, a doplnit, co neznali vůbec. 20

Důkaz o učení

Doporučujeme vybrat podle schopností žáků. Zadání práce „Co patří do doby ledové a co do doby meziledové?“ je výrazně jednodušší než „Smrku, kde jsi?“. • Roztřiďte obrázky a údaje z pracovního listu k 1. výukové lekci „Co patří do doby ledové a co do doby meziledové?“. Rozdejte žákům druhou část pracovního listu, který doplní – roztřídí údaje podle toho, zda patří do doby ledové či meziledové. Můžete se dohodnout např. na tom, že údaje z doby ledové zakroužkují modrou barvou a údaje z doby meziledové zelenou barvou. Na volný list papíru nebo do sešitu potom žáci napíšou krátké srovnání toho, jak vypadala krajina v době ledové a jak vypadá v době meziledové. V případě zájmu mohou představu krajiny dle své fantazie výtvarně zpracovat. • Žáci najdou informace a sestaví podle nich informační brožurku, plakát nebo počítačovou prezentaci. K zadání doplňte kritéria, jejichž příklad naleznete v pracovních listech Les a jeho mikroklima, na straně X. Případně žáci mohou vymyslet povídku o cestě smrku. Zadání úkolu napište na tabuli: Vytvořte informační materiál (informační brožurku, plakát nebo počítačovou prezentaci), pomocí kterého ostatním při cca pětiminutovém výstupu přiblížíte cestu vámi zvoleného stromu na naše území. Nebo vymyslete detektivku o hledání ztraceného smrku, kterou ostatním přečtete. Smrku, kde jsi? Smrk je zásluhou člověka náš nejrozšířenější strom. Je to strom u nás původní, ale ne vždy tu rostl. • Kde byste v Evropě hledali smrk v době ledové? • A proč vlastně v místech kde rostl, růst mohl a u nás na většině území ne? • Kudy se vracel smrk na naše území? Informace hledejte např. na: www.mezistromy.cz Žáci mohou pracovat ve dvojicích, skupinách i samostatně. Mohou mít všichni stejné zadání nebo mohou zpracovávat různé stromy. Vzhledem k dostupným údajům na www.mezistromy.cz doporučujeme druhy habr, buk, dub, lípa, jilm, jedle.



SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ OTÁZEK A ÚKOLŮ Z PRACOVNÍCH LISTŮ: Vysvětli, proč u nás v době ledové nemohl růst les. Bylo tu pro většinu stromů příliš chladno (jak chladná léta, tak příliš velké mrazy v zimě), sucho a půda chudá na živiny. Jak se na začátku doby meziledové muselo změnit klima, aby u nás mohl růst les? Muselo se oteplit, zvýšit vlhkost (množství srážek) a postupně se půda obohacovala živinami tím, jak na ní mohlo růst stále více rostlin, které po odumření tvořily humus. Proč byste v době ledové u nás nenašli prasata? Jsou to typická lesní zvířata a v době ledové u nás nebyl les. Kde najdete v dnešní době v Evropě tundru? Najděte v atlase světa jaká je v tundře teplota a srážky. Tundra: Vody je zde dostatek, ale většinou je přítomna v pevném skupenství. Srážky do 250 mm za rok. Půda je trvale zmrzlá (permafrost), v krátkém létě rozmrzá pouze slabá povrchová vrstva. Vegetační doba je velice krátká, teploty nízké, průměrná roční teplota pod 0°C a po většinu času je zde vysoká sněhová pokrývka. Poznáte podle mapy a předchozího textu, co to je za bariéru? Hlavně Alpy a částečně i Karpaty, které byly v době ledové pokryty ledovcem. Kudy mohly do tepla a vlhka Středomoří odcházet naše druhy, když přímo na jih to nešlo? Oklikou na východ či západ a pak teprve na jih. Proč mají v Americe tolik druhů dubů a my v Evropě tak málo? Je to proto, že evropské hory – Alpy a Karpaty – jsou orientovány víceméně západo-východně a tvoří tak bariéru pro migraci druhů při zhoršení podmínek na začátku doby ledové. Andy v Americe jsou orientovány severo-jižně a netvoří bariéru, takže druhy mohou bez problémů migrovat severo-jižním směrem. KŘÍŽOVKA. Tajenka – jak se odborně řekne doba ledová. (GLACIÁL)

L

I

T A J G L M A O P I C B O R O V I Š K A P O L Á A L

A E M E C R P

S U T E N Í Y

Co patří do doby ledové a co do doby meziledové? DOBA LEDOVÁ: ledovec, bříza, borovice, mamut, hyena, lev, liška polární, kůň, step, tundra, chladno (průměrná roční teplota +2 až -1ºC), sucho (srážky 100–400 mm za rok). DOBA MEZILEDOVÁ: vegetační stupně, bříza, borovice, dub, buk, habr, zerav (túje) (ještě v minulé době meziledové u nás byla domácí, dnes vysazená), prase, srnec, tepleji (průměrná roční teplota +8 až +12ºC), vlhko (srážky 700–1000 mm za rok). Smrku, kde jsi? Podrobné informace k uvedeným druhům najdete na: http://www.mezistromy.cz/ – odkazy: les – rostliny v lese – jehličnaté stromy nebo listnaté stromy.



Příloha k 2. výukové lekci

DOBA LEDOVÁ JE DOBA LEDOVÁ Jak putují stromy Stromy

Vyhyne

strom

pomalu

generaci

semenáčky

semínka

oteplí

Hory

strom

zmizí

generace

semenáčky

semínka

ochladí

Plodit

strom

semenáčky

semínek

Někdy se stane, že na jih od místa, kde . . . . . . . . . . . . . . . . . žije, jsou . . . . . . . . . . . . . . . . . , kde je ještě větší zima. . . . . . . . . . . . . . . . . stromu se pak nemohou už vůbec nikde ujmout a strom . . . . . . . . . . . . . .

Pokud se ochladí ještě víc, strom přestane . . . . . . . . . . . . . . . . . a časem z místa, kde žil, jeho druh ..................

Pokud se . . . . . . . . . . . . . . . . . , . . . . . . . . . . . . . . . . . našeho stromu se mohou ujmout, jen pokud se dostanou např. pomocí větru na jih od místa, kde . . . . . . . . . . . . . . . . . žije.

Stromy migrují celé . . . . . . . . . . . . . . . . . a velmi . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Představte si . . . . . . . . . . . . . . . . . , který roste na nejsevernějším místě, kde může. Pokud se . . . . . . . . . . . . . . . . , jeho . . . . . . . . . . . . . . . . mohou vyrůst severněji. V další . . . . . . . . . . . . . . . . mohou nové . . . . . . . . . . . . . . . . . přežít ještě severněji.

. . . . . . . . . . . . . . . . . putují po světě pomocí . . . . . . . . . . . . . . . . . , ze kterých vyrostou v příhodných podmínkách . . . . . . . . . . . . . . . . . .



Pracovní listy ke 2. výukové lekci

DOBA LEDOVÁ JE DOBA LEDOVÁ Jak vypadaly naše lesy v dávné minulosti? Kurzívou jsou do textu vloženy hlášky z filmu Doba ledová (Ice Age). Době za poslední cca 2 miliony let říkáme čtvrtohory. To je asi doba kdy se vyvíjel člověk. Tehdy z území dnešní Evropy postupně mizely tropické lesy. Přestávalo tu být teplé, vlhké a stálé klima. A celá Země se začala ochlazovat a začala se střídat období studená a teplá, doby ledové a doby meziledové, kterých se vystřídalo již mnoho.

„Jak má člověk poznat, že je doba ledová?“ „No přece podle toho ledu.“ V dobách ledových u nás nerostl les, ale byly tu chladné travnaté pláně, stepi. V horách byla bezlesá krajina, na které rostou hlavně mechy a lišejníky, tundra. Les tu nemohl růst kvůli nepříznivému klimatu – celkově nízkým teplotám, velikým mrazům v zimě, suchu. Malé kousky lesa, tvořené hlavně břízami, borovicemi, vrbami a topoly se vyskytovaly v chráněných údolích s vodními toky, kde bylo vlhčeji, tepleji a úrodnější půda. V této době u nás žili živočichové jako mamuti, nosorožci srstnatí, koně, lvi, hyeny, medvědi jeskynní, lišky polární, svišti. Severský ledovec v největší zimě doby ledové dosahoval v Evropě až na území Polska a Německa. Horské ledovce pokrývaly nejen Alpy či Tatry, ale dokonce i Krkonoše.

„Teda ta doba ledová začíná být nuda. Víte, co bych bral? Globální oteplení!“ Na začátku každé doby meziledové se k nám vrací les. Stromy mohou dobře růst, protože se oteplí, více prší (a tedy je vlhčeji) a zlepšuje se kvalita půdy. Les se nejprve podobá dnešním severským lesům (tajga) s převahou borovice a břízy. Teprve po větším oteplení se vrací z jihu teplomilnější listnaté stromy. V minulých dobách meziledových u nás rostly tak jako dnes např. duby, buky, jedle, habry, lípy, javory, břízy, olše, jilmy, jasany či smrky. V lesích žili jeleni, veverky, srnci, prasata, tuři a spousta dalších běžných lesních druhů.

„No tak, děcka, pohyb, neloudejte se tak.“ „Ale tati, vymíráme.“ „Žádné ale, na vymírání si hrajte potom.“ „Ach jo, no tak jdem, děcka.“ Žily tu i organismy, které během dob ledových zmizely a po oteplení se už nevrátily. Byly to třeba i opice. A také dřeviny, které dnes rostou divoce jen ve Středozemí, jako např. réva vinná. Rostly u nás stromy, které v Evropě vyhynuly, jako zeravy (túje), které dnes planě rostou jen v Asii a Americe. Zeravy a vinnou révu u nás nyní máme jen díky tomu, že jsme je vysadili.

„Co to děláš? My tady migrujeme!“ „Změna období, migrační instinkty.“ Většina stromů, lesní rostliny a živočichové se na začátku ochlazování vždy snažili dostat na jih, kde bylo tepleji a více srážek. Jenže přímo na jih migrovat nemohli, protože jim v tom vadil horský ledovec, tak šli na východ k Černému moři nebo na západ, do JZ Evropy. Při oteplení se stromy, lesní rostliny a živočichové z jižních útočišť vrací k nám. Některé druhy, jako např. jehličnany, se od nás šíří ještě více na sever. Jiné druhy na sever za chladem úplně odcházejí (liška polární), další utíkají do hor (svišti). Velké výkyvy klimatu během čtvrtohor měly vliv nejen na rostliny a živočichy, ale i na člověka. Díky tomu, že se během vývoje musel přizpůsobit nevhodnému klimatu dob ledových, vyvinul se z člověka tvor chytrý a přizpůsobivý. Dokáže se nyní naše globálně propojená civilizace přizpůsobit novým změnám klimatu?



Vysvětli: Proč u nás v době ledové nemohl růst les?

Jak se na konci doby ledové muselo změnit klima, aby u nás mohl růst les?

Proč byste v době ledové u nás nenašli prasata?

V textu jste četli o tundře. Kde najdete v dnešní době v Evropě tundru?

Najděte v atlase světa, jaká je v tundře teplota (průměrná roční, nejvyšší v létě, nejnižší v zimě) a srážky.

Přibližně takové podmínky byly u nás v době ledové. Nalezené hodnoty porovnejte s našimi současnými teplotami a srážkami. Získáte tak přibližné srovnání klimatu doby ledové a meziledové na území naší republiky.



Rostliny ani živočichové nemohli před zimou doby ledové utíkat rovnou na jih, protože jim v tom překážela nějaká bariéra. Tato bariéra také způsobovala, že s každou dobou ledovou u nás ubývaly hlavně druhy rostlin. Některé druhy nedokázaly utéct před zimou na jih, a proto v Evropě vyhynuly, jiné druhy se na jih dostaly, ale k nám se po oteplení již nikdy nevrátily (nebo je vrátil až člověk výsadbou). Poznáte podle mapy a předchozího textu, co to je za bariéru?

Kudy mohly do tepla a vlhka Středomoří odcházet naše druhy, když přímo na jih to nešlo?

Kvůli této bariéře máme v ČR jen dva běžné a původní druhy dubů, v celé Evropě jich je asi patnáct. V Americe roste skoro sto druhů dubů. Proč mají Američani tolik druhů dubů a my tak málo? Odpověď hledejte porovnáním map Evropy a Ameriky.

Křížovka Jak se odborně řekne doba ledová? (tajenka: . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ) 1. Severský les, naše lesy se mu podobaly na začátku doby meziledové. 2. Společenstvo tvořené hlavně stromy. 3. Největší a nejznámější zvíře doby ledové. 4. Tropické exotické zvíře, které u nás žilo v prvních dobách meziledových a později už ne. 5. Jehličnatý strom, který u nás běžně žije v době meziledové a na chráněných místech přežije spolu s břízou a vrbou i dobu ledovou. 6. Celé jméno šelmy (bez mezery mezi rodovým a druhovým názvem), která štěká jako pes, u nás žila v dobách ledových a dnes žije v polárních oblastech. 7. Evropské hory, které byly v době ledové pokryty ledovcem a bránily „útěku“ rostlin před zimou na jih.



3. v ýuková lekce k tématu L E S A K L I M A V M I N U LO S T I

JAK SE MĚNILY NAŠE LESY

8

CÍL: Děti se pokusí odhadnout, jaké může mít měnící se klima dopady na naše lesy (na základě údajů o klimatu během holocénu a o změnách našich lesů v minulosti). Své odhady zdůvodní.

POMŮCKY: Pro každého žáka vytištěná tabulka ze str. 10 a do dvojice pracovní list č. 11 (Lesní vegetační stupně) ze základních pracovních listů Les ve škole – škola v lese. POSTUP: Tato lekce navazuje na předchozí téma. Odpovězte s žáky na následující otázky; při hledání odpovědí pomůže dětem tabulka z pracovnho listu. Žáci budou pracovat ve dvojicích, aby se mohli radit. Rozdejte každému tabulku, potom postupně zadávejte otázky. Po zadání otázky nechte čas na její zodpovězení (cca 1–2 minuty). 1. Bylo od konce doby ledové do dneška stálé klima? 2. O kolik stupňů byla v minulosti vyšší či nižší teplota a jak se měnila vlhkost klimatu? 3. Vezměte si roky 7700 před naším letopočtem, 77 našeho letopočtu a 1977. Ve kterém z těchto let je na našem území nejvíce lesa? 4. Čím bylo způsobeno bezlesí v roce 7700 př. n. l. a čím v roce 1977? 5. Za jakých podmínek klesá či stoupá hranice lesa? 6. Když srovnáš 19. a 20. století, které bylo teplejší? 7. V 19. století se začaly vysazovat monokultury. Už tehdy to někteří lesníci nepovažovali za dobré. Proč jsou dnes smrkové monokultury ještě ohroženějším lesem než před 120 lety? Po položení otázek dejte žákům ještě čas na doplnění odpovědí. Potom si odpovědi proberte v rámci třídy. Na konec doplňte tabulku v roce 2100. Žáci, kteří budou chtít, mohou přednést a vysvětlit svou vizi lesa do budoucna.

SPRÁVNÉ ŘEŠENÍ OTÁZEK A ÚKOLŮ: 1. Nebylo. 2. Teplota byla nižší až o 5 °C. Bylo několik výkyvů, kdy bylo o cca 2 °C tepleji než dnes a byla období, kdy bylo o cca 2 °C chladněji. Stejně kolísala i vlhkost. 3. Nejvíce lesa bylo v roce 77 n. l. 4. V roce 7700 př.n. l. bylo bezlesí způsobeno klimatem, ještě doznívalo klima doby ledové – bylo zde příliš zima a sucho pro růst lesa. Bezlesí roku 1977 je z převážné většiny způsobeno člověkem (pole, louky, pastviny, sídla apod.). 5. Zde působí vliv mnoha faktorů, nicméně velmi zjednodušeně řečeno: když se otepluje, hranice stoupá, když se ochlazuje, klesá. 6. Teplejší je 20. století (Od konce 19. století se roční průměr teploty zvýšil o 0,6 °C.). 7. Protože smrk špatně snáší sucha, je oslaben a tím hůře odolává houbovým a hmyzím škůdcům, a protože klimatické podmínky, ve kterých už není schopen růst, se posouvají i do vyšších nadmořských výšek. Ať žáci doplní rok 2100 v tabulce jakkoliv, sebedivočejší vysvětlení může být právě to správné. Odhaduje se, že teplota vzroste do konce 21. století o 1,1 až 6,4 °C. Oteplovat se může ze stejných příčin, které způsobily klimatické výkyvy během čtvrtohor (viz informace v úvodu tématu Proměny lesa) nebo to může být kvůli znečištění atmosféry skleníkovými plyny, a nebo kombinací přírodních i lidských vlivů.

Žáci vytvoří odborný článek, ve kterém odhadnou, jak by se mohl posunout lesní vegetační stupeň, ve kterém leží jejich škola, kdyby došlo ke zvýšení průměrné roční teploty o 2 °C. Porovnají, jaké mají lesy v jejich okolí v daném vegetačním stupni druhové složení, jaké složení by měly bez vlivů člověka dnes a jaké při daném zvýšení teploty. Článek doplní fotodokumentací lesa z okolí školy. Článek můžete publikovat ve školním časopise a/nebo v regionálním tisku. Žáci dostanou i pracovní list č. 11 ze základních PL.




Proč tak vypadají?

Rostou zde stromy, které snesou sucho a zároveň velký mráz.

Lesy jsou tvořeny hlavně borovicí a břízou

Na našem území je přirozené bezlesí, na počátku doby je více stepí než lesa.

Jak vypadají naše lesy?

Větší vlhko a větší zima než dnes.

700 př.n.l.–600 n.l.

Keltové

Klima jak je známe, s teplotními výkyvy. Byla období s teplotou až o 1,5 °C vyšší než dnes a období, kdy bylo naopak výrazně chladněji (např. v 17., 18. a 19. století byla tzv. malá doba ledová). 20. století – oproti minulým 300 letům nastává oteplení; přívalové deště s menším množstvím běžných srážek.

600 n.l.–letošek

Lidé od středověku dodnes

Co myslíš Ty?

?? Oteplí se o cca 2 °C ??

Kolem roku 2100

Lidé budoucnosti

Rozšiřují se dub, lípa, jilm, javor, borovice, líska a olše, v horách buk, jedle a smrk. Plošně převládají bukojedlové lesy. Vytvářejí se lesní vegetační stupně. Horní hranice lesa je výše než dnes nejprve o 300–400 m, později o 200 m. V minulých obdobích byla horní hranice lesa výše, než je dnes, protože bylo tepleji.

Horní hranice lesa klesá na dnešní úroveň. V lesích výrazně převládá dub, habr, buk a jedle.

Les je ohrožen hlavně suchem v létě, oslabené stromy mohou lépe napadnout hmyzí škůdci a zvýší se pravděpodobnost požárů. Smrkové monokultury vysychají rychleji než smíšený různověký les.

Lesy jak je známe. Na změny lesa od roku 600 má člověk postupně stále větší vliv než klima. Naše nejrozšířenější dřevina je smrk, který potřebuje vlhkou půdu a vlhký a chladný vzduch. Dnes je z našich stromů nejvíce ohrožen oteplováním.

Proč si to myslíš?

K posunu lesních vegetačních stupňů dojde kvůli oteplení, (pokud k němu opravdu dojde).

Tvůj odhad:

Pokud se oteplí, odhaduje se, že dojde k posunu lesních vegetačních stupňů o 1–2 stupně nahoru.

Bez vlivů člověka by v této době byl na naprosté většině území ČR les. Postupně se rozšiřující bezlesí vzniká vlivem člověka.

Větší vlhko (o 60 % více srážek) a o 2 °C tepleji než dnes. Posledních 2000 let této doby bylo stále teplo, ale větší sucho než dnes.

6000–700 let př.n.l.

První zemědělci

Stromy se k nám postupně vrací a rozšiřují se podle svých nároků na vlhkost, teplotu a kvalitu půdy a také podle toho, jak daleko to měly ze svého útočiště, kde přežívaly dobu ledovou.

Rozšiřují se líska, jilm, dub a lípa. V suchých oblastech jsou lesostepi a stepi. Na konci doby převládají smíšené doubravy. U velkých řek vznikají lužní lesy.

Větší sucho a o 2 °C tepleji než dnes.

Průměrné roční teploty o 5 °C nižší a větší sucho než dnes, ale oproti době ledové to bylo velké oteplení a zvlhčení.

Jaké je v tom období na našem území klima?

7700–6000 let př.n.l.

8000–7700 let př.n.l.

Sběrači a lovci

Kdy to bylo – je – – bude?

Kdo to na území dnešního Česka viděl – vidí – uvidí?

Skončila doba ledová. A jak to v naší krajině vypadalo dál?

Pracovní list k 3. výukové lekci

JAK SE MĚNILY NAŠE LESY

Vydalo © Sdružení TEREZA, 2009 • Garantem a podporovatelem programu jsou Lesy ČR, s.p. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska LČR, s.p. Projekt byl finančně podpořen v grantovém řízení MŽP. Materiál nemusí vyjadřovat stanoviska MŽP. • Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci Finančního mechanismu EHP a Norského finančního mechanismu prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti.

9

Les a klimatické změny

Recommend Documents