Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra bankovnictví a pojišťovnictví
Analýza mikrofinancování a jeho přínosu pro rozvojové země Diplomová práce
Autor:
Tomáš Barteczek Finance, Finanční obchody
Vedoucí práce:
Praha
doc. Ing. František Pavelka, CSc.
duben 2012
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, 30. dubna 2012
Tomáš Barteczek
2
Poděkování: Rád bych tímto poděkoval panu doc. Ing. Františku Pavelkovi, CSc. za odborné vedení a poskytnuté rady při zpracování této diplomové práce.
3
Anotace Diplomová práce na téma „Analýza mikrofinancování a jeho přínosu pro rozvojové země“ je rozdělena do čtyř hlavních částí. První z nich se věnuje obecné charakteristice mikrofinancování a definování regionálních rozílů. Kapitola o Evropské investiční bance blíţe zkoumá projekty, které banka financuje v Evropě i v mimoevropských zemích. Třetí část se podrobněji věnuje mikrofinančním aktivitám v jihovýchodní Asii a analýze největších mikrofinančních institucí v tomto regionu. Zmíněn je zde i fenomén islamizace samotného odvětví. V poslední kapitole jsou načrtnuty perspektivy budoucího vývoje a hlavní překáţky, kterým moderní mikrofinancování v současnosti čelí. Klíčová slova: mikrofinancování, mikroúvěr, Grameen Bank, Bangladéš, Evropská investiční banka, rozvojové financování.
Abstract The thesis „Analysis of microfinancing and its contribution to the developing countries“ is devided into four main chapters. First of them deals with the general characteristics of the microfinancing industry and the regional differencies. The chapter about the European Investment Bank focuses on the bank’s projects and activities within the European Union as well as outside Europe. The third part is deeply analysing the region of South-east Asia and its most important microfinance institutions. Also the phenomenon of islamic micro-banking is mentioned. The final part suggests the future of the industry and describes the main challenges modern microfinance is facing these days. Key words: microfinanance, microcredit, Grameen Bank, Bangladesh, European Investment Bank, development finance.
4
Úvod ........................................................................................................................................... 7 Zvolené metody zpracování ..................................................................................................... 8 1.
2.
Vznik a historie mikrofinancování.................................................................................. 9 1.1
Definice pojmu mikrofinancování .............................................................................. 9
1.2
Historie mikrofinancování ........................................................................................ 10
1.2.1
Evropa............................................................................................................... 10
1.2.2
Indonésie........................................................................................................... 11
1.2.3
Bangladéš ......................................................................................................... 12
1.2.4
Latinská Amerika ............................................................................................. 12
1.2.5
Charakteristiky společné pro většinu regionů .................................................. 13
1.3
Inovace a její společenská hodnota .......................................................................... 14
1.4
Průkopník jménem Grameen Bank........................................................................... 16
1.4.1
Nelehké počátky ............................................................................................... 16
1.4.2
Bankovnictví pro chudé .................................................................................... 18
1.4.3
Výkonnost banky Grameen .............................................................................. 20
1.4.4
Posilování komunit a úlohy ţen ve společnosti ................................................ 22
Činnost evropské investiční banky v oblasti mikroúvěrů ........................................... 26 2.1
EIB a mikrofinancování ........................................................................................... 26
2.2
Mikrofinancování v Evropské unii ........................................................................... 27
2.2.1
Evropský investiční fond .................................................................................. 27
2.2.2
Evropské programy .......................................................................................... 28
2.2.3
Východní Evropa .............................................................................................. 29
2.2.4
JASMINE ......................................................................................................... 30
2.2.5
JEREMIE .......................................................................................................... 31
2.2.6
Jihovýchodní Evropa ........................................................................................ 32
2.3
Aktivity EIB mimo Evropskou unii ......................................................................... 33
2.3.1
3.
Partneři EIB ve Středozemí .............................................................................. 35
2.4
Nástroje v rámci aktivit EIB ..................................................................................... 36
2.5
Odpovědné a udrţitelné mikrofinancování............................................................... 37
Mikrofinancování v zemích jihovýchodní Asie ............................................................ 38 3.1
Charakteristiky regionu ............................................................................................ 38
3.2
Mikrofinancování v Bangladéši................................................................................ 39
3.2.1 3.3
Úspěchy a výzvy stojící před MFIs v Bangladéši ............................................ 40
Mikrofinancování a kapitálové trhy ......................................................................... 41 5
3.3.1
Vstup na burzu .................................................................................................. 42
3.3.2
Bank Rakyat Indonesia ..................................................................................... 44
3.3.3
Veřejná nabídka akcií Bank Rakyat Indonesia ................................................. 47
3.3.4
Bangladesh Rural Advancement Committee – BRAC Bank ........................... 48
3.3.5
Veřejná nabídka akcií BRAC ........................................................................... 50
3.4
4.
Fenomén islamizace mikrofinancování .................................................................... 52
3.4.1
Islámské bankovnictví ...................................................................................... 53
3.4.2
Základní principy, metody a modely ................................................................ 54
3.4.3
Islami Bank Bangladesh Limited (IBBL) ......................................................... 57
3.4.4
Mikrofinanční program podle islámského práva šaría ..................................... 58
3.4.5
Islámská banka pro rozvoj venkova ................................................................. 59
Hodnocení dosavadního přínosu a perspektivy budoucího vývoje ............................ 62 4.1
Země s rozvinutým mikrofinančním trhem .............................................................. 63
4.1.1 4.2
Nerozvinuté mikrofinanční trhy ............................................................................... 68
4.2.1 4.3
Obtíţně přístupní klienti ................................................................................... 65 Odlehlé a problémové oblasti ........................................................................... 68
Budoucnost mikrofinancování.................................................................................. 69
Závěr ........................................................................................................................................ 73 Seznam použité literatury ...................................................................................................... 74
6
ÚVOD O mikrofinancování lze hovořit jako o fenoménu současného světa financování a bankovnictví. Práce se tedy bude věnovat jeho analýze, úspěchům a výzvám. Zároveň se pokusí nastínit směry, kterými by se budoucí vývoj, za předpokladu překonání daných překáţek, mohl ubírat. V první části, věnované vzniku a historii mikrofinancování, bude charakterizováno samo odvětví, vývoj v jednotlivých zemích se základními rozlišeními, ale také průkopníkovi, kterým je banka Grameen a její zakladatel, nositel Nobelovy ceny míru, Muhammad Yunus. Někdo je jméno zakladatele ztotoţňováno s celým mikrofinancováním jako takovým, coţ je značně zavádějící a v textu se tuto domněnku, snad úspěšně, pokusím vyvrátit. V kapitole věnované aktivitám Evropské investiční banky se přesvědčíme, ţe mikrofinancování patří k jednomu z jejich hlavní cílů v oblasti společensky odpovědné podnikání a podpory zaměstnanosti a tvorby pracovních míst. Představíme si projekty jak na evropském kontinentu, ale i ty, na kterých banka spolupracuje s partnery z mimoevropských oblastí, tedy především Afriky, jiţní Asie ale i ze zemí Latinské Ameriky. V rámci části o mikrofinancování v jihovýchodní Asie si představíme největší mikrofinanční instituce tohoto regionu, které jsou zároveň předními světovými institucemi tohoto oboru. Podrobně si popíšeme jejich činnost, ale i způsoby jejich financování, mezi které se stále častěji začíná řadit vstup na kapitálový trh a veřejná nabídka akcií. Vzhledem k tomu, ţe moderní mikrofinancování má své kořeny právě v oblasti jihovýchodní Asie, bude zde řeč především o Bank Rakyat z Indonésie a Bangladesh Rural Advancement Committee z Bangladéše. V závěrečné kapitole se budeme věnovat teoretickým východiskům konceptu mikrofinancování. Podrobíme odvětví pohledu zejména společenskému a ekonomickému. Věřím, ţe se podaří najít či načrtnout cestu, kterou by se mikrofinancování mohlo vydat tak, aby zůstalo dlouhodobě udrţitelným a ufinancovatelným nástrojem sniţování chudoby a hospodářského rozvoje po celém světě.
7
ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ Vzhledem k tomu, o jak aktuální téma se v případě mikrofinancování jedná, je dostupná odborná literatura, zejména v českém jazyce, velmi omezená. Rozhodl jsem se tedy vyuţít čistě zahraniční literaturu anglicky píších autorů. Dalším významným zdrojem informací byly článkové databáze Emerald a EBSCO. Databáze obsahují nepřeberné mnoţství zahraničních článků, které vycházejí v předních vědeckých periodikách. Zvolil jsem tedy takový přístup, kdy jsem se zaměřil většinově na články z posledních dvou aţ tří let, které zkoumají úspěchy a výzvy moderního mikrofinancování. Vzhledem k tomu, ţe se jedná o autory často působící na významných zahraničních univerzitách po celém světě, mají k tématu velmi blízko i z praktického pohledu. Řada článků byla napsána autory z Indie, Bangladéše, Indonésie, ale také samozřejmě z Evropy, Spojených států, Afriky a Austrálie. Rovněţ pouţitá zahraniční odborná literatura, která je přístupná díky elektronickým verzím na stránkách nejrůznějších veřejnoprávních organizací, byla napsána zpravidla v posledních pěti letech. Díky širokému spektru odborných periodik zastoupených v článkových databázích, je moţné získat náhled ze strany mnoha vědních oborů – ať se jedná o ekonomii, historii, sociologii, environmentální studia nebo filozofii. Věřím, ţe práce tak získala částečně interdisciplinární charakter a měla tedy moţnost posoudit fenomén mikrofinancování z mnoha stran, ne jen z té ekonomické. Mikrofinanční odvětví zaţívá poměrně silný růst a tématu se věnují instituce jak soukromé, tak veřejnoprávní. Věřím tedy, ţe se postupem doby začneme setkávat s literatutou, odbornými články či studiemi i v českém jazyce. Pokud se mikrofinancování rozšíří i v České republice, budou výše zmíněné publikace neopomenutelnou nutností a součástí v rámci vývoje mikofinančního odvětví.
8
1.
VZNIK A HISTORIE MIKROFINANCOVÁNÍ Mikrofinancování slaví úspěchy v poskytování malých půjček milionům lidí
v rozvíjejících se zemích. Milionům lidí, kteří před příchodem konceptu mikrofinancování neměli přístup k jakémukoliv financování a to hlavně ze dvou důvodů – prvním z nich je ţádný anebo velmi nízký příjem, druhým z nich, velmi úzce souvisejícím, je nedostatek majetku, který by poslouţil k zajištění půjčky poskytnuté bankou. Postupem času se pod pojmem mikrofinancování začínají prosazovat další sluţby poskytované mikrofinančními institucemi (MFIs)1, jakými jsou vklady, pojištění nebo bezhotovostní převody prostředků. Mikrofinanční instituce během doby poznaly, ţe nízkopříjmové skupiny obyvatel po celém světě tvoří rozsáhlý trh nejen pro oblast úvěrů, ale také vkladů, pojištění a dalších. Zájem o mikrofinancování a jeho posyktování se rozšířilo především do rozvojových zemí, ale úspěch slaví i v zemích rozvinutých.2 Jak ale ukazují některé výzkumy, poskytování udrţitelných a nedotovaných mikrofinančních sluţeb v rozvinutých zemích se jeví jako větší výzva neţ jejich poskytování v zemích rozvojových (zejména z důvodu neudrţitelnosti vysokých úroků pokrývajících transkační náklady a mnohem větší konkurence komerčních a na zisk orientovaných subjektů).3
1.1
Definice pojmu mikrofinancování Definice mikrofinancování se vyvíjela postupně s tím, jak se vyvíjelo celé odvětví.
Začátky moderního mikrofinancování sahají do 80. let 20. století – v té době pojmu odpovídalo poskytování mikropůjček nevládními organizacemi nebo specializovanými finančními institucemi chudým mikro-podnikatelům k financování jejich provozního kapitálu. Tito podnikatelé nejčastěji ţili v městských nebo hustě osídlených venkovských oblastech.4
1
Definice a typologie některých mikrofinančních institucí bude uvedena dále v textu. Zkratka MFIs, která bude nadále pouţívána pro označení těchto subjektů, pochazí z anglického Microfinance Institutions. 2 Rozvojovými zeměmi, dále v textu se některými z nich budu zabývat podrobně, je v těchto případech myšlena především jiţní a jihovýchodní Asie (Pákistán, Indie, Srí Lanka, Bangladéš, Malajsie, Indonésie), Afrika (především Keňa) a Latinská Amerika (zde hlavně Mexiko a západní pobřeţí jiţní Ameriky, tedy Ekvádor, Peru, Bolívie, Chile). Jak si dále na příkladu banky Grameen uvedeme, značný úspěch mikrofinancování slaví i v největších městech USA včetně New Yorku. 3 Schreiner, M.; Morduch, J. Opportunities and challenges for Microfinance in the United States. Replicating Microfinance in the United States. Washington, 2002, s. 19-61. 4 Consultative Group to Assist the Poor (CGAP) : A Microfinance Program. Focus Note no. 1. Washington, 1998. Dostupné také online na www.cgap.org
9
Dnes tento koncept zahrnuje mnohem širší okruh sluţeb – půjčky, spořicí účty, pojištění, bezhotovostní převody a dokonce i formu výplat penzí.5 Tyto produkty jsou chudým v městech i na venkově nabízeny prostřednictvím obchodních bank, druţstev, záloţen, specializovaných bank, poštovních úřadů anebo prostřednictvím maloobchodních řetězců. K uvedenému vývoji docházelo a dochází z toho důvodu, ţe vedoucí subjekty v odvětví ukázaly, ţe finanční sluţby chudým představují obrovský trh, na kterém je poskytování takovýchto sluţeb dlouhodobě udrţitelné. Důsledkem bylo, ţe kromě průkopníků trhu (kterými byli ve valné většině nevládní organizace) se okamţitě připojily i další instituce a začaly s vývojem produktů pro tuto po dlouhou dobu zanedbávanou část světového trhu.
1.2
Historie mikrofinancování Ačkoliv mikrofinancování získalo široké uznání během několik posledních desítek
let,6 jeho kořeny jsou mnohem starší. 1.2.1
Evropa Například v Evropě jsou známy finanční ujednání, resp. nástroje, pro poskytování
půjček chudým jiţ z 18. století.7 V Irsku existovaly na počátku 18. století dobročinné organizace, které poskytovaly bezúročné půjčky. Díky zákonům přijatým v roce 1823 se tyto organizace mohly transformovat v tzv. finanční prostředníky, resp. zprostředkovatele, kteří měli povoleno přijímat vklady a poskytovat úročené půjčky. Poměrně vysoké úroky vyplácené vkladatelům znamenaly značný zásah do sféry zájmu tradičních obchodních bank, kterým se prostřednictvím prolobbované legislativy podařilo prosadit omezení a v roce 1950 dokonce zánik těchto zprostředkovatelů.8
5
Meyer, R. M.; Nagarajan, G. Microfiance in developing countries : accomplishments, debates, and future directions. Agricultural Finance Review. 2006, vol. 66, no. 2, s. 167. 6 Jako o první moderní mikrofinanční instituci/bance se mluví o Grameen Bank, která byla zaloţena v roce 1983 – můţeme zde tedy hovořit zhruba o posledních třech desetiletích. 7 Z anglického financial arrangements – dohoda, ujednání, nástroj. 8 Seibel, H. D. History matters in Microfinance. Small enterprise developments. An Interational Journal of Microfinance and Business Development. 2003, s. 10-12.
10
V polovině 19. století v Německu zaloţil F. W. Raiffeisen venkovské úvěrové druţstvo, dnes známé jako Raiffeisenbanken, a F. H. Schulze-Delitzsch městské úvěrové druţstvo, dnes známé jako Volksbanken. Právní formou obou byla ustavena v roce 1889, kdy byl v Německu přijat zákon o úvěrových druţstvech, který byl prvním zákonem svého druhu na světě. Počet venkovských úvěrových druţstev v Německu do roku 1914 vzrostl na více neţ 15 000 a vytvořený model se rozšiřoval i do okolních zemí. Zemědělská krize v Holandsku v 80. letech 19. století vedla k vytvoření úvěrových druţstev podle něměckého Raiffeisenova vzoru, který v Holandsku pomohl vytvořit okolo 1250 úvěrových druţstev do roku 1920.9 1.2.2
Indonésie Indonésie bývá označována za jednu z kolébek moderního mikrofinancování.10
Holandská koloniální správa v zemi roku 1895 představila různé druhy lidových úvěrových bankovních domů, přičemţ některé z nich se vyvinuly v jednu z předních světových mikrofinančních insitucí, dnes velmi dobře známou Bank Rakyat Indonesia (BRI).11 V roce 1895 byla BRI transformována z upadající zemědělské úvěrové organizace ve vysoce ziskovou finanční instituci poskytující obyvatelům chudého venkova individuální půjčky. V jedné ze svých podrobných studiíí z roku 2001 M. S. Robinsonová uvádí,12 ţe nejdéle fungující institucí v oblastí mikrofinancování v rozvojových zemích je Bank Dagong Bali z Bali. Banka posyktuje úvěry, přijímá vklady a udrţuje si ziskovost jiţ od roku 1970 a to bez přijetí jakékoliv dotace či subvence v celé její historii.13 Banka byla za posledních 30 let své existence (v podstatě celá doba, po kterou existuje) zúčastněnými subjekty chválena 9
Robinson, M. S. The Microfinance Revolution. Sustainable finance for the poor. World Bank. Washington, 2001, vol. 1, s. 12-20. 10 Meyer, R. M.; Nagarajan, G. Microfiance in developing countries : accomplishments, debates, and future directions. Agricultural Finance Review. 2006, vol. 66, no. 2, s. 168. 11 O Bank Rakyat Indonesia (BRI) si povíme více v jedné z následujjících kapitol. Projdeme historii, obchodní plán, úspěchy i výzvy této finanční instituce. 12 12 Robinson, M. S. The Microfinance Revolution. Sustainable finance for the poor. World Bank. Washington, 2001, vol. 1, s. 18. 13 Z rejstříku mikrofinanřních institucí (MFIs) Mixmarket vyplývá, ţe banka byla k srpnu 2004 uzavřena. Z nemnoha zdrojů dostupných na internetu vyplývá, ţe byla uzavřena indonéskou národní bankou z důvodu neplnění poţadavků na povinné minimální rezervy. Výpis Bank Dagong Bali na stránkách Mixmarket: http://www.mixmarket.org/mfi/bdb
11
jako
úspěšný
příklad
komerční
banky,
která
se
orientovala
na
nízkopříjmové
mikropodnikatele. 1.2.3
Bangladéš Bangladéš je povaţován za kolébku mikrofinancování, zejména z důvodů provádění
inovativních experimentů v oblasti pomoci chudým, které byly v polovině 70. let 20. století vedeny profesorem ekonomie Muhammadem Yunusem, rodákem z Bangladéše. Tyto prvotní snahy vyvrcholily zaloţením banky Grameen v roce 1983. Grameen Bank byla vzorem pro další podobné snahy v mnoha dalších zemích. Tato banka se stala slavnou hlavně z důvodu zaměření se na chudobu, zejména na ţeny z venkova, které neměly ve vlastnictví ţádnou půdu, dále orientací na rozvoj skupinového úvěrování (group lending), zveřejňováním dárců, přispěvatelů a podporovatelů banky a v neposlední řadě z důvodu charismatické osobnosti profesora Yunuse. V roce 2006 byl Muhammad Yunus společne s bankou Grameen odměněn Nobelovou cenou míru jako uznání za přínos světu mikrofinancí.14 1.2.4
Latinská Amerika Průkopníkem moderního mikrofinancování v Latinské Americe byl Pancho Otero,
který pracoval jako první výkonný ředitel pro Prodem, bolivijská nevládní organizace zaloţena v roce 1986. Prodem se orientoval na skupinové půjčky chudým mikropodnikatelům (z nichţ byla většina ţen) v městských oblastech Bolívie. Tato instituce razila takový názor na mikrofinanční systém, ţe dobrovolní dárci a vládní podpora a dotace jsou jen dočasné, a aby vytvořený mikrofinanční koncept fungoval, je nutné jeho napojení na běţný obchodněbankovní systém.15 Prodem zdůrazňoval financování mikropodnikatelů, snaţil se navrhovat více flexibilní produkty,16 které by lépe vyhovovaly konečným uţivatelům a účtoval vyšší úroky k pokrytí nákladů a generování zisku k budoucí expanzi. Vzhledem ke svému rychlému růstu a ziskovému provozu se Prodem v roce 1992 transformoval z nevládní organizace v banku 14
Celosvětové uznání se bance Grameen začalo dostávat zejména poté, kdy začaly vznikat studie věnující se tématu poskytování půjček skupinám, tzv. group lending. Autory těchto teoretických studiíí byli přední světoví ekonomové, mezi jinými i Joseph Stiglitz. 15 Meyer, R. M.; Nagarajan, G. Microfiance in developing countries : accomplishments, debates, and future directions. Agricultural Finance Review. 2006, vol. 66, no. 2, s. 181-185. 16 Ve srovnání s původními, poněkud zkostnatělými produkty Grameen Bank.
12
Bancosol, která se stala první soukromou obchodní bankou na světě, která se starala výlučně o potřeby mikropodnikatelů. Mikrofinancování v Latinské Americe je, na rozdíl od ostatních regionů planety, vnímáno jako mnohem více komerčně zaloţené a silně orientované na podporu mikropodnikatelů. Z toho důvodu jsou ukazatelé (např. rentability) v tomto regionu odlišné (vyšší) neţ u institucí z jiných koutů světa. Pouze namátkou můţeme vybrat latinskoamerický ukazatel rentability aktiv (ROA), který se pohybuje kolem 3%, anebo rentabilitu vlastního kapitálu (ROE) dosahující v průměru úrovně 14,5%.17 Úspěchy takovýchto původních pokusů (jak velmi, tak i těch méně známých) ukazuje na udrţitelný obchodní model, který je schopen pokrýt náklady, generovat zisk a zachovávat vysoké procento splácení úvěrů. Světová banka v roce 1996 konstatovala, ţe do roku 1992 vzniklo 1000 mikrofinančních institucí, kaţdá poskytující půjčky více neţ 1000 klientů.18 1.2.5
Charakteristiky společné pro většinu regionů Větší část tudií zabývající se regionálními odlištnostmi v oblasti mikrofinancování
dospěla k závěru, ţe kvalita portfolia je v kaţdé z těchto oblastí víceméně dobrá a vyváţená napříč celým světem.19 Velmi nízké úrovně ukazatele portfolio-at-risk20 jsou jednou z největších předností mikrofinancí ve srovnání s tradičními obchodními bankami.21 Mikrofinfanční instituce tak prokázaly, ţe chudí příjemci půjček jsou schopni efektivně vyuţívat malé částky prostředků ke generování příjmů a zároveň jsou schopni 17
Průměr byl vytvořen z nejlepších 100 MFIs Latinské Ameriky, tzv. Liga mistrů MFIs, v roce 2006. Gehrke, M.; Martinez, R.; Stephens, B. Championship League: The Top 100 in Latin America and the Caribbean. Microentreprise Americans. 2006. Dostupné také na: www.iadb.org/sds/FOROMIC/IXforo/magazine/p07.cfm 18 Paxton, J. A Worldwide Inventory of Microfinance Institutions. Sustainable banking with the poor project. World Bank, Washington, 1996. 19 Gonzalez, A.; Rosenberg, R. The state of microfinance – outreach, profitability, and poverty. Access to finance: Building inclusive financial systems. World Bank, Washington, 2006. 20 Portfolio-at-risk (PAR) je standartní mezinárodní ukazatel kvality portfolio, který nám říká, jaká část portfolia je riziková z důvodu nesplacených splatných úvěrů. PAR 30, nebo-li ta část portfolia, která je jiţ 30 dní po splatnosti, ve výši 5-10% je u mikrofinancování známka potíţí. 21 Schreiner, R. Statistical Sampling to Measure Portfolio-at-Risk in Microfinance. Center for Social Development. Washington, 2003. Dostupné také online: http://www.microfinance.com/English/Papers/Audit_Sampling.pdf
13
splácet půjčky i s vyššími úroky. Tyto půjčky jsou poskytovány velmi často bez zajištění anebo s takovým druhem zajištění, které je nepřijatelné z pohledu běţné komerční banky (například jednotlivé kusy hospodářských zvířat).
1.3
Inovace a její společenská hodnota O konceptu mikrofinancování nelze hovořit jinak neţ o inovaci a rovněţ
společenský rozměr daného je neopominutelný. Pojďme se tedy podívat na to, jaký vliv můţe mít inovace na společnost jako celek. Pokusy o měření společenského vlivu inovace jsou výzvou a příleţitostí zároveň. Příleţitost je to z toho důvodu, ţe věříme či doufáme, ţe inovace má společenský, stejně jako hospodářský dopad, a výzvou zkrátka proto, ţe je poněkud obtíţné vliv na společnost změřit. K definování pojmu inovace nám poslouţí výzkumný závěr teoritků Z. J. Acse a D. B. Audretsche, kteří se jej pokusili definovat jako proces, který začíná vnuknutím či vynálezem, pokračuje jeho vývojem a končí představením nového produktu nebo sluţby na trhu.22 Takový proces lze alespoň částečně změřit a ohodnotit. Hodnocení společenského přínosu inovace je poněkud sloţitější, jelikoţ je tzv. neuchopitelný. Co je zde myšleno pojmem společenský? Výše uvedení autoři se ve svém výzkumu pojem společenský vyjádřili tak, ţe pokud je něco společenské, tak je to spojováno s lidskými bytostmi ţijícími pohromadě ve skupině, kde vzájemná interakce ovlivňuje jejich společný blahobyt a sociální zabezpečení. Pokud se objeví nějaká inovace, zejména u těch zásadních je téměř jisté, ţe budou mít společenský dopad, ať je to v oblasti lékařství, dopravních spojení či výpočetní techniky. Mnoho z těchto dopadů je v souvislosti s inovacemi spojováno s centry učení, kterými jsou hlavně univerzity. Jak si řekneme na příkladu Grameen Bank, univerzita byla místo, kde v Muhammadu Yunusovi rostla a vyvíjela se myšlenka o mikrofinancování, kterou nakonec převedl do praxe nedaleko univerzitního kampusu v Chittagongu v Bangladéši.
22
Acs, Z. J.; Audretsch, D. B. Innovation in large and small firms. American Economic Revue. New York, 1988, vol. 78, no. 4, s. 678-690.
14
Je tedy nutné říct, ţe bez těchto vzdělanostních center by světlo světa spatřil málokterý vynález, nemnoho myšlenek na zlepšení by dospělo do fáze jejich realizace. Univerzity hrají zásadní roli v tvorbě znalostního prostředí, které vede k průlomovým inovacím. Velmi často zde mají podpůrnou funkci vlády, velké korporace, výzkumný laboratoře a podnikatelský duch. Současné podnikání se vyvinulo v jeden z nejdůleţitějších mechanismů pro podporu vzniku a zprostředkování inovací společnosti. Pokud jde o pojem podnikání nebo podnikatelského ducha, je rovněţ nutné jej rozdělit do dvou kategoriíí – jedná se o část ekonomickou a společenskou. Ekonomická role není v konceptu mikrofinancování úplně potlačena, ale prim zde hraje, alespoň doposud, úloha společenská. Na tomto místě se nabízí otázka, jaký je rozdíl mezi společenským podnikáním a podnikáním pro zisk, zda můţe být podnikání sociální a zároveň profitabilní, a na jejich vztah ke kapitalismu a současnému ekonomickému systému jako celku. Obchodní podnikání, stejně jako to sociální, můţe být ziskové, můţe tvořit hodnoty, a dle názoru autorů Acse a Audretsche obojí mohou podporovat kapitalismus a tím pádem splývat v jedno, kdy obchodní podnikatelský duch má zároveň pozitivní společenský dopad. O tom se dnes můţeme přesvědčit stále častěji v případech, kdy firmy začínají uplatňovat programy společenské odpovědnosti, jejichţ součástí jsou i pro-bono aktivity.23 Před patnácti lety byla pravděpodobnost toho, ţe by určitý projekt, který se začal vyvíjet v Bangladéši a vyústil v to, co dnes nazýváme moderním mikrofinancováním, mohl ovlivňovat vývoj v Latinské Americe, východní Evropě nebo Africe velmi limitovaný. Dnes je tato představa běţná a probíhající v praxi. Společenské podnikání se tedy snaţí o určitou společenskou změnu, o její definici a prosazení, s reálným dopadem na obyvatelstvo.24
23
Společenská odpovědnost firem, z anglického Corporate social responsibility (CSR). Obyvatelstvo ve smyslu anglického Stakeholders, tedy zainteresovaných osob neboli veškerých jednotlivců, kterých se daná činnost můţe, i kdyby jen okrajově, týkat. 24
15
1.4
Průkopník jménem Grameen Bank Na počátku stály obavy nositele Nobelovy ceny míru, kterou v roce 2006 získal
společně s bankou Grameen,25 Muhammada Yunuse o neutěšenou situaci a vykořisťování chudých ţen na venkově a v chudých předměstích Bangladéše. Jednalo se velmi často o ţeny tvrdě pracující, zneuţívané, téměř bez jakýchkoliv společenských práv a bez moţností cokoliv se situací, ve které se nacházely, udělat. Muhammad Yunus přišel s nápadem, zda by se výše uvedené problémy nedaly vyřešit jejich přístupem k ůvěru. Hlavní domněnkou, proč tyto ţeny nemohly být účastnicemi lokálního úvěrového trhu, byl nedostatek nebo neexistence osobního majetku, který by mohl poslouţit jako zajištění. Yunus poloţil základy své banky v roce 1976. K dnešnímu dni má banka 2500 poboček, poskytuje své sluţby ve více neţ 95% bangladéšských vesnic s celkovým akumulovaným objemem poskytnutých mikropůjček okolo 6 miliard amerických dolarů.26 V současné době se nápad půjčování bez zajištění šíří všemi směry a mikrofinancování má jednoznačně vliv na sniţování chudoby po celém světě. 1.4.1
Nelehké počátky V roce 1974 v Bangladéši probíhal jeden z nejhorších hladomorů, který si vyţádal
tisíce ţivotů. M. Yunus se zrovna vrátil ze Spojených států a rozhodl se pomoct lidem z jeho rodné vesnice Jobra vypořádat se s průběhem a následky hladomoru. Pokusil se tedy společně se svými studenty z univerzity v Chittagong zorganizovat místní farmáře do malých zemědělských druţstev za účelem pěstování určitého druhu rýţe, který byl vyšlechtěn k nadprůměrným výnosům. Po počátečním zdráhání se se projekt pro drobné farmáře projevil jako velmi prospěšný. Nicméně na tomto malém experimentu Yunus objevil skrytou tvář chudoby a diskriminace. Byla to tvář nemajetných ţen.27
25
Grameen v bengálštině znamená vesnice. Data ze stránek www.grameen-info.org. Nejnovější dostupná data z června 2010. 27 Acs, Z. J.; Sany, J. Measuring the social value of innovation : the cases of Muhammad Yunus, Grameen Bank and Bill Gates, Microsoft. Measuring the Social Value of Innovation: A Link in the University Technology Transfer and Entrepreneurship Equation, Advances in the Study of Entrepreneurship, Innovation and Economic Growth. 2009, vol. 19, s. 151. 26
16
Tyto ţeny byly tak chudé, ţe si nemohly dovolit ani pronajmout pozemek, za jehoţ pronájem by zaplatily částí ze sklizně,28 protoţe prostě a jednoduše neměly prostředky na to, aby si koupily semena k osevu. Mnohé z těchto ţen byly vdovy, rozvedené nebo opuštěné svými manţely, zůstaly tak s dětmi, které musely nakrmit. Byly bez půdy, bez majetku a bez víry. Pracovaly deset hodin denně na rýţových polích ve velmi drsných podmínkách, aby byly odměnněny ekvivalentem 40 centů amerického dolaru. Zatímco miniexperiment zemědělského druţstva s pěstováním vysokovýnosové rýţe se dařil a přinášel velmi pěkné výsledky pro farmáře, Yunus si uvědomoval, ţe se mu nedaří, aby projekt zasáhl ty nejchudší, kteří neměli ani půdu, ani majetek. Zacílení na pravé kořeny chudoby, zlepšení postavení těch nejchudších se tak stává hlavním cílem osobního úsilí M. Yunuse. Věřil, ţe pokud uvedeným ţenám poskytne určité prostředky, pomůţe jim tak zlepšit jejich ţivoty a postavení ve společnosti. Zatím ale úplně přesně nevěděl, jak toho dosáhnout. Jako zkoušku jeho domněnky a úvah jednoho dne půjčil 27 dolarů skupině 42 chudých ţen. Byl neuvěřitelně překvapen, kdyţ zjistil, ţe skupina úvěr splatila přesně podle dohodnutých podmínek a v domluveném termínu. Yunus nemohl uvěřit tomu, ţe způsobil tolik radosti tak velké skupině lidí, půjčkou tak malé částky prostředků. Ihned začal přemýšlet o tom, zda a jak by se uvedený pokus dal v praxi převést do větších rozměrů, a zda by existoval trh, který by mohl být zaštítěn organizacemi, které by byly schopny rozvíjet tento koncept. Brzy se přesvědčil o tom, ţe trh úvěrových sluţeb by v dané lokalitě jistě byl, ale chudé ţeny, na které se primárně orientoval, jednak samy o sobě neměly jakékoliv moţnosti účasti na tomto trhu, tím pádem z něj byly vyloučeny a ani společenský systém nepracoval v jejich prospěch. Vkládal tak na jejich bedra nespravedlivé břemeno nerovnosti a chudoby. Yunus si byl vědom toho, ţe nedostatek aktiv (půda, kapitál, jakýkoliv osobní majetek) je jádrem problému, ale zároveň věděl, ţe pokud by znevýhodnění obyvatelé měli přístup k půdě nebo finančním prostředkům, dokázali by s jistotou, jak se o tom přesvědčil na několika zkušebních projektech, velmi zlepšit svůj ţivotní úděl a své postavení. Muhammad
28
Z anglického share-cropping. Za pronájem pozemku je zaplaceno následně částí (share) sklizně (cropping).
17
Yunus se snaţil o nalezení a zřízení lepšího institucionálního udspořádání tak, aby tito potřební měli přístup ke kapitálu, kdykoliv ho potřebovali. Dle Schumpeterovy teorie29 by musel představit inovaci, která by narušila původní trţní rovnováhu (status quo) a zároveň transformovala společenský systém na na spravedlivější a efektivnější tak, aby bylo chudým ţenám umoţněno dosáhnout svých cílů. Tento systém by tak mohl být nazván výkonným, resp. účinným, společenským systémem. Jako zkušený ekonom Yunus pochopil, ţe řešení světové chudoby udrţitelným způsobem jde daleko za hranice charity nebo systému podobnému podporám v hmotné nouzi. Byl si jistý, ţe trh je tím správným zařízením a kapitál tím správným prostředkem k vyřešení tohoto problému.30 1.4.2
Bankovnictví pro chudé Za předpokladu, ţe chudí neměli přístup k finančním prostředkům, bylo jasné, ţe
sektor úvěrových sluţeb pro tuto část obyvatelstva musel přijít s novými produkty a postupy, a s novou definicí dosavadních standardů daného odvětví s tím, ţe musel být připraven nést vysokou míru rizika a nejistoty. Jinými slovy by se mělo jednat o to, co akademická obec a teoretikové nazývají zásadní, resp. průlomovou, inovací. Na rozdíl od postupné inovace, která staví na existujících produktech a technologiích, ta průlomová musí vytvořit sluţby a produkty naprosto nové, od počátku. Je zaloţena na nových technologiích a postupech, není kontinuální a zpravidla vyţaduje tzv. posun paradigmatu, tedy celkového nahlíţení a chápání, daného odvětví.31 Přesně toto udělal Yunus svým rozhodnutím poskytovat půjčky chudým a nemajetným. Banka Grameen, nazývána také banka chudých, se zrodila z touhy narušit dosavadní nespravedlivý systém, ve kterém neexistovala ţádná formální insitutce, která by dokázala uspokojit potřeby chudých.
29
Schumpeter, J. Capitalism, socialism and democracy. New York : Harper. 1942. Acs, Z. J.; Sany, J. Measuring the social value of innovation : the cases of Muhammad Yunus, Grameen Bank and Bill Gates, Microsoft. Measuring the Social Value of Innovation: A Link in the University Technology Transfer and Entrepreneurship Equation, Advances in the Study of Entrepreneurship, Innovation and Economic Growth. 2009, vol. 19, s. 155. 31 Leifer, R.; McDermott, C. M.; Peters, L. S. Radical innovation: how mature companies can outsmart upstarts. Boston, MA : Harvard Business School Press. 2000. 30
18
V roce 1983, sedm let od původního experimentu s vytvořením Grameen Bank, byl v Bandlagéši přijat zvláštní zákon, který umoţňoval registraci mikrofinančních institucí a banka Grameen tedy byla formálně zaregistrována. Revoluční projekt banky byl zaloţen na teorii, která předpokládala, ţe za daných okolností můţe úvěr pomoci chudým akumulovat kapitál, a ti zároveň investují do takových aktiv, která mají výnos vyšší neţ je placený úrok z úvěru.32 Aby bylo klientům banky umoţněno dosáhnout zisku a akumulovat kapitál, Grameen Bank přišla s novým a jednoduchým produktem, s pomocí kterého, by měla uvedeného dosáhnout – jednoleté půjčky s rovnoměrným týdenním splácením, které začíná jiţ týden po poskytnutí půjčky, úročení ve výši 20%, jednotlivá splátka do výše 2% po dobu 50 týdnů a splátka úroku nejvýše 4 taka týdně při půjčce 1000 taka.33 Klíčem bylo poskytnutí malých půjček a nastavit jejich splácení po malých částkách v průběhu delšího časového období, aby tím bylo umoţněno klientům pořídit si majetek, při zachování schopnosti generovat zisk, který by pokrýval úrokové náklady. K vypořádání se s problémem zajištění úvěrů banka zavedla koncept skupinového půjčování, přičemţ se spoléhala na prostou důvěru a společenský kapitál. Klienti se stávali částí pětičlenných skupin, kde na sebe a na své chování v jejím rámci dohlíţeli. Odpovědnost za splácení své půjčky zůstává čistě na jednotlivých členech, zatímco skupina dohlíţí na to, aby se kaţdý člen choval zodpovědně a nedostával se do problémů se splácením. Neexistuje zde ţádná společná odpovědnost, to znamená, ţe ostatní členové nejsou hmotně odpovědní za problematického člena a jeho úvěr. Od úplného počátku se profesor Yunus snaţil vytvořit banku Grameen tak, aby její vlastnictví a kontrola nad ní zůstávala v rukou mnohých těch, kterým poskytovala úvěry. Jakmile se klientovi, resp. v tomto případě stále klientce, podaří uspořit dostatečnou částku, koupí si jednu, a právě jednu, akcii banky, která stála 3 dolary.34 Muhammad Yunus se od samého počátku zaměřil na řešení chudoby, které bylo jeho osobním cílem od těch dob, kdy byl svědkem neutěšených podmínek, zejména místních ţen, 32
Wahid, A. N. M. The Grameen Bank and poverty alleviation in Bangladesh: Theory, evidence and limitations. The American Journal of Economics and Sociology, vol. 53, no. 1. 33 Taka je oficiální měnou Bangladéše, mezinárodní značka je BDT. Jednomu USD odpovídá zhruba 80 BDT. Data dostupná na www.exchange-rates.org 34 Abed, F. H.; Matin, I. Beyond lending: how microfinance creates new forms of capital to fight poverty. Innovations. World Economic Forum Special Issue. Davos, 2008, s. 13-27.
19
v jeho rodné vesnici Jobra v okrese Chittagong. Výsledkem snaţení byl vznik průlomové finanční inovace, k jejímuţ rozšíření poslouţilo zaloţení Grameen Bank. Banka rozšířila moţnosti lokálního úvěrového trhu a provedla systémovou společenskou změnu, která poskytla prospěch té části obyvatelstva, na kterou byla orientovaná, tudíţ chudým venkovským ţenám. Banka Grameen tímto znovu definovala odvětví, představila nové standardy, normy a sluţby, které neexistovaly před příchodem a realizací výše popisovaného nápadu. 1.4.3
Výkonnost banky Grameen Za dobu kratší 30 let se M. Yunusovi a jeho klientům podařilo posunout projekt
banky od lokálního sociálního experimentu k ţivotaschopné korporaci, s celkovými aktivy ve výši 670 milionů amerických dolarů. Banka zaměstnává více neţ 16 000 zaměstnanců ve svých 2500 pobočkách po celém Bangladéši.35 Ve studii prováděné v roce 1998 bylo zjištěno, ţe celkový přínos banky na celkovém HDP země byl v letech 1994-1996 v průměru 1,3%.36 Při pohledu na aktiva je nutné podotknout, ţe 94% akcií banky je v drţení klientů, zbylých 6% je v rukou bangladéšské vlády. Z dalšího průzkumu prováděného v letech 1991-1999, který pokrýval 67 vesnic a 1798 domácností, vyplývá, ţe mikrofinancování zvyšuje spotřebu sledovaných domácností s pozitivním dopadem na místní ekonomiku.37 Nutno zde zmínit, ţe zejména v poslední době je mikrofinancování kritizováno za poskytování čistě spotřebitelských úvěrů, které nevedou ke zlepšení ekonomické situace příjemců, ani lokálních ekonomik. Nemalou vinu a zásluhu na této kritice mají mikrofinanční institutec, které tímto přístupem své klienty zneuţívají, jde jim jen a pouze o profit a nemají nejmenší zájem na jakémkoliv společensky odpovědném dopadu svého podnikání. Jejich činnost má tedy spíše dopady společensky nezodpovědné a antisociální. I to je jeden z hlavních problémů, se kterými se současné mikrofinancování musí potýkat. Více o této záleţitosti v kapitole o úspěších a výzvách mikrofinancí.
35
Data z webové stránky banky Grameen. Dostupné na www.grameen-info.org/bank/index.html Alamgir, M. Contribution of Grameen Bank to to gross domestic product of Bangladesh. Preliminary estimates. Grameen Trust, Dhaka, Bangladesh, 1998. 37 Khandker, R. S. Microfinance and poverty: evidence using panel data from Bangladesh. The World Bank Economic Review. 2005, Bangladesh, vol. 19, no. 2, s. 263-286. 36
20
Výše zmíněný výzkum zaměřený na změnu spotřeby rovněţ prokázal, ţe kaţdé navýšení finančních prostředků u zkoumaných ţen o 100 taka vedlo ke zvýšení spotřeby o 21 taka, kdy 11,3 taka šlo na pokrytí potravinových výdajů a 9,2 na nepotravinové výdaje. Za předpokladu, ţe v roce 2005 tvořily akumulované poskytnuté úvěry částku 400 milionů dolarů, přičemţ 97% jejich příjemců byly ţeny, je nutné očekávat, ţe takový tok finančních prostředků ve formě úvěru povede ke značnému agregátnímu dopadu na lokální venkovskou ekonomiku. K měření své vlastní výkonnosti v oblasti sniřování chudoby pouţívá Grameen Bank svých vlastních 10 kriterií, pomocí kterých posuzuje, zda se příjemce úvěru dostal nad hranici chudoby nebo ne.38 Mezi uvedená kritéria patří mimo jiné:39 -
zda rodina vlastní dům, který má hodnotu 25000 taka a jestli má kadý člen
domácnosti moţnost spát v posteli a ne na podlaze, -
zda všechny děti v rodině starší 6 let chodí do školy anebo dokončily první
vzdělávací stupeň, -
klient banky má na svém spořicím účtě ročně v průměru 5000 taka,
-
zda má rodina zdroj dodatečného příjmu, na který se můţe spolehnout
v případě, ţe potřebuje dodatečné prostředky. Takovými zdroji jsou například zahrada se zeleninou nebo ovocné stromy. -
zda je rodina schopna postarat se o zdraví svých členů a pokud někdo
onemocní, tak je schopna dovolit si podniknout všechny nezbytné kroky k vyhledání a zajištění lékařské pomoci, -
a další, která mají zejména hygienický charakter a povahu sociálního
zabezpečení. Banka sleduje vývoj ekonomické situace svých členů od roku 1997 a k roku 2005 data přinesla zjištění, ţe 54% příjemců půjčky hranici chudoby jiţ překročilo a 27% je jejímu překročení velmi blízko.40
38
Hranice chudoby je stanovena částkou 1 amerického dolaru na den v přepočtu podle parity kupní síly. Kritéria dostupná na oficilních webových stránkách banky Grameen, v sekci Metodologie pod názvem 10 indicators. http://www.grameen-info.org/index.php?option=com_content&task=view&id=23&Itemid=126 40 Goldberg, N. Measuring the impact of microfinance: taking stock of what we know. Washington, Grameen Foundation, 2005. 39
21
V této souvislosti je vhodné zmínit, ţe dopad a dosah mikrofinancování jde daleko za původní plány, coţ je na druhou stranu jeden z typických znaků pro průlomovou a zásadní inovaci. Podle závěrů Microcredit Summit Campaign, který se konal v roce 2007, vyplývá, ţe ke konci roku 2006 poskytovalo více neţ 3300 mikrofinančních institucí úvěry 133 milionům klientů, ze kterých bylo 93 milionů těch nejchudších v době, kdy přijali první úvěr. Z počtu nejchudších klientů bylo 85%, tedy 79 milionů, ţen. Za předpokladu, ţe kaţdá rodina měla v průměru 5 dětí, bylo skrze 93 milionů nejchudších příjemců mikrofinancováním ovlivněno více neţ 460 milionů členů domácností, jak vyplývá ze závěrů summitu.41 1.4.4
Posilování komunit a úlohy žen ve společnosti
Banka Grameen a její zakladatel byli od počátku vedeni dvěma doměnkami: -
chudí mají schopnosti, které zůstávají nevyuţity a zároveň, ţe chudí jsou
schopní přijmout a splatit úvěr, -
a druhou je, ţe chudoba nevzniká v důsledku vlastní neschopnosti, ale
v důsledku neefektivního společenského a hospodářského uspořádání.42 Yunus zastával názor, ţe pokud poskytne chudým lidem trénink v oblasti hospodaření a starosti o vlastní ţivobytí, a mikrofinancování, tito lidé budou schopni zvýšit generovaný příjem domácnosti. Grameen Bank tedy vytvořila metodologii a instituci pro finanční potřeby chudých, a zároveň za rozumných a přijatelných podmínek zajistila přístup k prostředkům, které chudým umoţňovaly stavět na svých stávajících dovednostech při budování stabilního příjmu. Tímto banka naplňovala svůj původní cíl, který definovala jako pomoc chudým rodinám, chudým ţenám, překonat hranici chudoby. Prostřednictvím nových programů byla obnovena a posílena úloha ţen ve společnosti. Jedná se oţeny, které byly marginalizovány ve svých komunitách a které díky těmto novým programům získaly zpět místo na slunci a sílu k opětovnému začlenění se. Díky tomu dostaly odvahu k tomu, aby vznesly námitky proti normám a společenským strukturám, které je udrţovaly v útlaku. 41
Daley-Haris, S. State of the Microcredit Summit Campaign Report 2007. Washington : Microcredit Summit Campaign. Dostupné rovněţ na www.microcreditsummit.org/pubs/reports/socr/EngSOCR2007.pdf 42 Acemoglu, D.; Johnson, S. Unbundling institutions. Journal of Political Economy. 2005, vol. 113, no. 5, s. 949-995.
22
V roce 1992 byl proveden výzkum na vzorku 2000 ţen s cílem změřit vývoj jejich začlenění se zpět do společnosti.43 Studie přišla se závěry, ţe existuje pozitivní korelace mezi dobou strávenou v programu Grameen a úrovní začlenění se. Z toho je patrný jednoznačný úspěch, kterého banka v této oblasti dosahuje. Vnitřní hodnocení banky z roku 2003 ukazuje, ţe 3000 členek jejich programů bylo zvoleno v místních volbách na místa určená ţenám. Tyto ţeny z programu Grameen zabraly 25% z celkového počtu míst vyhrazených v lokálních volbách pro ţeny.44 Přínos společenského kapitálu tedy spočívá v tom, ţe dává odvahu ţenám začlenit se a účastnit se rozhodování na lokální úrovni, a zároveň je podporuje v tom, aby zpochybnily současné společenské normy a status quo, pokusily se jej transformovat skrze uvědomování si vztahů a souvislostí a vytváření sítí solidarity, které by podpořily důvěru mezi jednotlivými členy. Je tak od účastnic vyţadováno respektování 16 rozhodnutí, která jsou připomínána před začátkem kaţdého jednání společenství. Tato rozhodnutí jsou určena jako základ společenské revoluce a poskytují morální rámec v rámci procesu změny náhledu na ţivot samý, kterým účastnice procházejí během programů Grameen.45 Mezi tato rozhodnutí patří například: -
následovat a rozvíjet 4 základní principy Grameen, kterými jsou disciplína,
jednota, odvaha a poctivá práce ve všech oblastech ţivota -
přenášet prosperitu na vlastní rodinu,
-
produkovat zeleninu po celou délku roku, konzumovat ji a prodávat přebytky,
-
minimalizovat zbytečné výdaje a starat se o zdraví své a rodiny,
-
posílat děti do školy, zachovávat prostředí čisté a udrţované,
-
nepůsobit nespravedlnost, ani nenechat někoho jiného ji působit,
-
společně podstupovat větší investice, které by zajistily větší výnos,
-
vzájemně si pomáhat a být vţdy připraven pomoci druhému v nesnázích,
-
účastnit se společenských aktivit kolektivně,
-
a další.46
43
Hashemi, S.; Schuler, R. S.; Riley, P. A. Rural credit programs and women’s empowerment in Bangladesh. World Development. 1996, vol. 24, no. 4, s. 635-653. 44 Údaj dostupný na webových stránkách Grameen Bank. www.grameen.com/bank/GBGlance.htm 45 Acs, Z. J.; Sany, J. Measuring the social value of innovation : the cases of Muhammad Yunus, Grameen Bank and Bill Gates, Microsoft. Measuring the Social Value of Innovation: A Link in the University Technology Transfer and Entrepreneurship Equation, Advances in the Study of Entrepreneurship, Innovation and Economic Growth. 2009, vol. 19, s. 161. 46 Rozhodnutí dostupná na oficilních webových stránkách banky Grameen, v sekci Metodologie pod názvem 16 decisions. http://www.grameen-info.org/index.php?option=com_content&task=view&id=22&Itemid=109
23
Většina z těchto pravidel, či rozhodnutí, jsou povahy mezilidské, hygienické a hospodářské. Jsou to pravidla uplatnitelná na všechny společnosti po celém světě, od těch nejrozvinutějších po ty velmi zaostalé. Jsou to pravidla, na která se začíná hlavně v tzv. západním světě zapomínat, a která by pomohla překonat nejrůznější společenská pnutí, pokud by byla aplikovaná. Západní společnost se do značné míry atomizuje, individualizuje a ztrácí spojení s původní kulturou a hodnotami. I v tomto je tedy přínos, který můţe koncept mikrofinancování a idea banky Grameen poskytnout západnímu světu. Podle názoru Petera Goldmarka, bývalého prezidenta Rockefellerovy nadace, není banka Grameen zaloţena na svých transakcích, ale na odevzdání se svému cíli.47 Jde v tomto případě o něco víc neţ o smluvní vztahy, je to jediná banka na světě, která přijala dokonce politiku porodnosti. Jedním z 16 rozhodnutí je totiţ závazek udrţovat své rodiny malé, coţ je v relacích Bangladéše rodina s pěti členy v průměru. Je to rovněţ jediná banka na světě se svou politikou uzavírání manţelství, jelikoţ další rozhodnutí zní na vystříhání se praktikování institutu věna, které má velmi často pro rodinu z ekonomického pohledu destruktivní charakter. Součástí tohoto rozhodnutí je i závazek, ţe nebudou prováděny sňatky dětí. Jak vidíme, nové hodnoty přinášejí naprostou revoluci v lokálních společenstvích, a stává se nutností, aby se členové místních komnunit přizpůsobovali a naučili ţít podle nových pravidel, která nejsou chápána jako příkaz, ale spíše jako dobrá rada, ţe lze i jinak. Zatímco hlavními členy programů Grameen jsou chudé a původně vyloučené ţeny, společenský vliv banky dopadá na všechny úrovně a členy komunit, na celé vesnice a na sítě a skupiny příjemců půjček, které vznikly kolem inovativního úvěrového systému. Kaţdý týden se pod dohledem Grameen úředníků, resp. mediátorů, konají schůzky ve vesnicích, které dávají ţenám příleţitost učit se, sdílet nápady a nacházet nové způsoby, jak tvořit prostředí společenské důvěry a solidarity.48
47
Daley-Haris, S. State of the Microcredit Summit Campaign Report 2007. Washington : Microcredit Summit Campaign. Dostupné rovněţ na www.microcreditsummit.org/pubs/reports/socr/EngSOCR2007.pdf 48 Grootaert, C. Social capital, household welfare and poverty in Indonesia. Local level institutions working paper. Washington, World Bank. 1999, no. 6.
24
Zatímco obchodní vyuţití inovativního nápadu nemusí v krátkém období vţdy přinášet zisky, potenciál takového vyuţití je dostatečně lákavý, aby přilákal investice. To je to, co se bance Grameen jednoznačně povedlo. Pro banku je trţní hodnota důleţitá z pohledu udrţitelnosti, ale společenská hodnota je, ve vztahu ke sniţování chudoby a dodávání odvahy chudým, tou pravou hybnou silou a tím vytouţeným raison d'être, tedy důvodem své existence.
25
2.
ČINNOST
EVROPSKÉ
INVESTIČNÍ
BANKY
V OBLASTI MIKROÚVĚRŮ 2.1
EIB a mikrofinancování Skupina Evropské investiční banky má za sebou poměrně dlouhou historii a celou
řadu dosaţených výsledků v oblasti mikrofinancování. V rámci této činnosti podporuje mikrofinanční instituce, poskytovatele zdrojů pro tyto instituce. Zároveň zúčastněným stranám pomáhá vypořádat se s jednotlivými třţními selháními a podporuje finanční řešení pro mikro, malé a střední podnikatele, stejně tak jako pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. Od roku 2001 jiţ banka vyčlenila zhruba 880 milionů eur na mikrofinanční aktivity v téměř 50 zemí světa – v Evropské unii, v kandidátských zemích na členství v EU (Chorvatsko, Turecko, Makedonie, Island), ale i mimo Evropu a Evropskou unii, například v subsaharské Africe, v Karibské oblasti, stejně tak v partnerských zemích ve Středozemí (Alţírsko, Egypt, Izrael, Jordánsko, Libanon, Maroko, Sýrie a Tunisko).49 Z výše uvedeného objemu poskytnutých prostředků, pokrytí jednotlivých zemí a téměř desetileté aktivní činnosti v oblasti mikrofinancování vyplývá, ţe je tento způsob poskytování a zprostředkování finančních prostředků jedním z cílů Evropské investiční banky. Banka pracuje, jak si dále ukáţeme, na mnoha projektech a další jsou ve fázi příprav. Nutno zmínit úlohu Evropské komise, která velmi často úzce spolupracuje s EIB při financování jednotlivých projektů. Dalo by se říci, ţe Komise je mozkem operací a banka zajišťuje jejich financování. Je ovšem také celá řada projektů, na kterých banka pracuje samostatně, případně kooperuje se zahraničními partnery v zemi, kam jsou mikroúvěry směrovány. EIB v rámci těchto projektů vyuţívá jak finanční, tak nefinanční nástroje. Mezi finanční nástroje patří úvěrování, investice nebo zajišťování úvěrů, mezi nefinanční patří zejména technická asistence (a sní spojené fondy) k posílení individuálních projektů a zvýšení jejich účinnosti. Banka podporuje mikrofinanční operace vyuţíváním svých vlastních zdrojů,
49
Kompletní seznam členských států těchto partnerství lze nalézt na www.acpsec.org
26
ale i zdrojů cizích prostřednictvím řízení projektů jménem členských zemí EU nebo Evropské komise. V roce 2008 bylo při EIB vytvořeno Mikrofinanční expertní centrum, které slouţí jako platforma ke sdílení znalostí a nových poznatků pro řadu odborníků v rámci banky, pro diskuzi nad novými projekty a nápady a jejich převádění do praxe, pro principy uplatňované při provádění programů a také k monitorování celkového vývoje v odvětví. Evropská investiční banka v současnosti poţívá uznání jako jeden z významných účastníků na celosvětových aktivitách v rámci mikrofinančních projektů. Je oceňován způsob financování a podpory vývoje udrţitelného a odpovědného mikrofinancování, postoj k řešení potřeb na lokální úrovni a překonávání bariér v přístupu k finančním sluţbám po celém světě.50
2.2
Mikrofinancování v Evropské unii V rámci Evropské unie, včetně kandidátských zemí na Balkáně a Turecka, jsou
mikrofinanční operace prováděny prostřednictvím Evropského investičního fondu (EIF). Jedná se o projekty, které jsou řízeny jménem Evropské komise nebo které jsou financovány z vlastních zdrojů EIF. 2.2.1
Evropský investiční fond Fond je specialistou skupiny Evropské investiční banky pro mikrofinancování a pro
rizikové financování malých a středních podniků napříč Evropou. Fond je vlastněn bankou, se kterou tvoří skupinu EIB, dále Evropskou komisí a skupinou soukromých i veřejnýc bank a finančních institucí, které dohromady vlastní 8,1% akcií fondu.51 Podle definic a kritérií fondu se o mikrofinancování jedná v případě, pokud půjčka není větší neţ 25000 eur. Vidíme, ţe co se objemu prostředků týká, jedná se o poněkud
50
www.eib.org/products/microfinance/index.htm Seznam bank a finančních institucí, které vlastní akcie Evropského investičního fondu je k dispozici zde: http://www.eif.org/who_we_are/shareholder/register.htm 51
27
odlišné mikrofinancování neţ to, které pozorujeme v oblasti jihovýchodní Asie, kde se v případě půjček velmi často jedná o desítky amerických dolarů. Úvěry EIF jsou poskytovány mikro-podnikům (jedná se o téměř 90% všech evropských podniků) a jednotlivcům, kteří mají záměr stát se podnikateli, ale mají problémy s přístupem k tradičním finančním produktům a financování prostřednictvím bank. Napříč celou Evropou je 99% začínajících podniků mikro nebo malých rozměrů a třetina z nich byla zaloţena původně nezaměstnanými lidmi. Ve srovnání s trhem v Asii, Africe nebo Latinské Americe je mikrofinanční trh v Evropě stále poměrně malý, nesourodý, ale s potenciálem růstu a to hlavně v nově přistoupivších zemích, ale někdy i v západních zemích. To zejména v případech, kdy tomu napomáhá legislativní úprava – v těchto zemích je podporován vznik mikrofinančních institucí, rozvoj poskytování mikropůjček a udrţitelného rozvoje a následná transformace těchto institucí v banky. EIF povaţuje mikrofinancování za jeden z nejdůleţitějších nástrojů vyrovnávání se s finanční krizí. Plně proto zahrnul počátkem 21. století evropský trh do mikrofinančních operací. Hlavní cíle, které fond v této oblasti sleduje, jsou zároveň hlavními objekty zájmu celé Evropské unie – jedná se o podporu podnikání, udrţitelného růstu a tvorby pracovních míst. 2.2.2
Evropské programy Evropský nástroj pro rozvoj mikrofinancování je fond, na který bylo vyčleněno 200
milionů eur a který je financován Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou a řízen Evropským investičním fondem.52 Poskytuje záruky, finanční sluţby, různé druhy půjček a investic mikrofinančním institucím členských států Evropské unie, které poté prstředky poskytují mikropodnikatelům a dalším jednotlivcům. Program přispíva k rozvoji podnikání a tvorbě pracovních míst. Prostřednictvím tohoto programu je zvýšen objem dostupných prostředků a zároveň usnadněn přístup k financování znevýhodněným skupinám obyvatel, jakými jsou například mladí, ţeny a příslušníci národnostních menšin z řad mikropodnikatelů. 52
European Progress Microfinance Facility http://www.eif.org/what_we_do/microfinance/progress/index.htm
28
Výsledná hodnota praktického dopadu na podnikatelské prostředí je odhadována na úrovni trojnásobku původní investice skupiny EIB a Evropské komise. Na základě různorodých aktivit napříč Evropou, program nabízí celou řadu produktů vybraným zprostředkovatelům: -
úvěry,
-
půjčky na základě sdílení rizika,
-
majetkové účasti,
-
zajištění nově vzniknuvších mikrofinančních portfolií,
-
a další.
Spektrum nabízených produktů je navíc posilováno regionální diverzifikací podle aktuálních potřeb
jednotlivých oblastí
v Evropě.
V západní
Evropě
tak finanční
zprostředkovatelé těchto programu mívají formu běţných komerčních bank a veřejnoprávních subjektů, naproti tomu na východě dominují subjekty ve formě malých a středně velkých mikrofinančních institucí. V současné
době
jiţ
z popisovaného
programu
čerpá
prostředky
šest
mikrofinančních institucí z Belgie, Bulharska, Litvy, Nizozemí, Polska a Rumunska. Dodatečné zdroje jsou připraveny i pro další oblasti a státy Evropy. Stále více států se tedy stává součástí programu pro podporu podnikání, udrţitelného rozvoje a tvorby pracovních míst, coţ je po finanční krizi a v podmínkách současných rozpočtových opatření po celé Evropě více neţ důleţitým objektem zájmu, na který cílit prostředky z evropských fondů. 2.2.3
Východní Evropa Evropský investiční fond vyvíjí snahy v oblasti podpory důvěry v mikrofinanční trh.
Kromě západní Evropy se orientuje i na její východní část. Fond podporuje evropské mikrofinancování poskytováním záruk za vytvořená portfolia ze strany bank a mikrofinančních subjektů.
29
Garanční nástroj pro podporu malého a středního podnikání poskytuje přístup k financování začínajícím podnikům a pomoc při rozvoji malých podniků, zároveň jiţ podpořil více neţ 400000 mikropodniků.53 Pomocí tohoto programu EIF od roku 2002 poskytlo záruky za 617 milionů eur skrze 12 zprostředkovatelů z 9 zemí – jedná se o Belgii, Francii, Německo, Irsko, Norsko, Polsko, Španělsko, Turecko a Velkou Británii. Nad rámec programu pro podporu SME podniků pod kuratelou Evropské komise pouţil Evropský investiční fond 90 milionů eur z vlastních prostředků na vylepšení úvěrování malých podniků. Tento projekt byl řízen společnými silami s partnery z východní a jihovýchodní Evropy – jedná se o banky a mikrofinanční instituce z Bulharska, Rumunska, Albánie, Makedonie i z Černé Hory. Jak je vidět, fond i banka vyuţívají spolupráce se subjekty na lokální úrovni, kteří nejlépe vědí, jakými nedostatky lokální trh trpí, co je potřeba vylepšit a kam směřovat prostředky z poskytovaných programů. Lokální subjekty poté financování navádějí přímo k mikropodnikatelům k rozvoji podniků a k dalším jednotlivcům, kteří stojí teprve v počátcích a nedosáhnou na běţné bankovní úvěrování. 2.2.4
JASMINE Jednou z iniciativ spuštěných Evropskou komisí je projekt pod názvem JASMINE.54
Program byl zaloţen v roce 2008, doba trvání byla nastavena na 5 let, tedy do konce roku 2013, a program je zaměřen na rozovoj mikropůjček v rámci Evropské unie prostřednictvím poskytování finančních zdrojů a technické asistence, tedy základními dvěma nástroji Evropské investiční banky. U vzniku tohoto programu stálo rozpoznání investičních příleţitostí v oblasti podpory mikrofinancování ze strany EIF. Například v roce 2009 byl vytvořen jeden z menších investičních fondů Coopest v objemu 1,8 milionů eur, který poskytoval financování malým mikrofinančním institucím ve východní Evropě. 53
SME Guarantee Facility Joint Action to Support Microfinance Institutions in Europe www.eif.org/what_we_do/microfinance/JASMINE/technical_assistance/index.htm 54
30
Po první fázi, která spočívala v hodnocení zapojených institucí, bylo vybráno několik subjektů (zejména nebankovní poskytovatelé půjček) 27 členských zemí EU, kterým byl poté poskytnut trénink přesně dle jejich poţadavků a potřeb. Jedná se o technickou asistenci, která je poskytována zcela bez jakýchkoliv poplatků. Počátkem roku 2011 bylo konečně vybráno 25 nebankovních subjektů, které dohromady vytvořily program JASMINE. Program rovněţ poskytuje semináře k podpoře zodpovědného přístupu a rozvoje dovedností v rámci mikrofinancování, stejně tak je k dispozici sluţba zákaznické linky na stránkách Evropské komise týkajících se mikrofinancování.55 Rovněţ Evropský parlament poskytl 4 miliony eur k vytvoření přípravného akčního fondu, ze kterého mohou čerpat nebankovní finanční zprostředkovatelé mikropůjček a vyuţívat tyto zdroje pro rozvoj a rozšiřování poboček, stejně tak pro budování kapacit v rámci instituce jako celku. 2.2.5
JEREMIE Evropský investiční fond rovněţ podporuje Evroskou komisi v programu
JEREMIE.56 Program je zaměřen na usnadnění přístupu mikro a malých podniků k financování. Dostupné zdroje v rámci programu jsou vyuţívány k podpoře mikrofinančních aktivit fondy na národní úrovni v Bulharsku od roku 2009 a v Řecku od roku 2007. Fondy v rámci tohoto programu ale pouze na regionální úrovni existují rovněţ v italské Kampánii a na Sicílii, oba od roku 2008. Regiony a členské státy se mohou rozhodnout k podpoře mikroúvěrových aktivit rovněţ v rámci Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF).57
55
http://ec.europa.eu/contracts_grants/microfinance_en.htm Joint European Resources for Micro to Medium Enterprises www.eif.org/what_we_do/jeremie/index.htm 57 European Regional Development Fund (ERDF). 56
31
2.2.6
Jihovýchodní Evropa Jak jiţ bylo uvedeno, Evropská investiční banka, respektive EIF, neposkytuje
protředky přímo mikropodnikatelům a jednotlivcům, ale vybraným mikrofinančním zprostředkovatelům na národní úrovni, kteří nejlépe vědí, jak podpořit lokální formy podnikání. EIB přispěla 25 miliony eur k vytvoření Evropského fondu pro jihovýchodní Evropu, který pečuje o hospodářský rozvoj poskytováním půjček mikro a malým podnikům a nízkopříjmovým domácnostem napříč celým regionem.58 EIF navíc slouţí jako zmocněnec a správce finančních prostředků, kterými do fondu přispěla Evropská komise – jedná se o téměř 100 milionů eur. Dopad činnosti fondu sledujeme i za hranicemi Evropské unie. 80% prostředků je investováno na západním Balkáně a zbytek v Bulharsku, Rumunsku a Moldavsku. V roce 2009 byla schválena přímá půjčka ve výši 20 milionů eur bosenské mikrofinanční instituci LOK MFC., která je čvrtým největším mikrofinančním subjektem v Bosně a Hercegovině. Byla to první přímá půjčka, nikoliv přes zprostředkovatele, k podpoře malého a středního podnikání, která byla v tomto regionu poskytnuta. Evropský fond pro jihovýchodní Evropu, který pomohl vytvořit 215000 nových pracovních míst v regionu, byl oceněn na summitu G20 v Soulu v listopadu 2010.59 Ocenění bylo uděleno americkým prezidentem Barakem Obamou za přítomnosti korejského prezidenta a kanadského předsedy vlády. Na tomto příkladu se lze přesvědčit, ţe mikrofinanční aktivity i mimo rozvojové země sklízí značné úspěchy.
58 59
European Fund for Southeast Europe. SME Finance Challenge People’s Choice prize. G-20 Summit. Seoul, November 2010.
32
2.3
Aktivity EIB mimo Evropskou unii Mimo Evropskou unii má skupina Evropské investiční banky tři hlavní oblasti, na
které se se svou podporou orientuje: -
Afrika, zejména její subsaharská část,
-
karibská oblast a ostrovy v Tichém oceánu,60
-
partnerské země ve Středozemí.
V těchto zemích se banka orientuje na nejzranitelnější regiony. Skupina států ACP je ta oblast, kde je EIB nejvíce zapojena do mikrofinančních programů s celkovým objemem portfolia ve výši 180 milionů eur v úvěrech i přímých investicích prostřednictvím mikrofinančních investičních nástrojů a mikrofinančních institucí.61 Banka se rovněţ zaměřuje na novátorské koncepty. Investice EIB jsou navrţeny tak, aby podporovaly příliv soukromého kapitálu a financování inovativních nápadů jako například mikropojištění v zemědělských a venkovských oblastech. Praxe pojišťování jednotlivých kusů hospodářských zvířat nebo poškození drobné úrody se v chudých venkovských oblastech Asie prokázalo jako velmi prospěšné pro chudé zemědělce, neboť v případě takové ztráty obvykle nemají dostatek vokných prostředků k nákupu nových zvířat nebo k překonání období do další sklizně. 80% portfolia investic banky v zemích ACP, tedy 145 milionů eur, se skládá z financování 12 mikrofinančních investičních nástrojů, regionálních nebo globálních, které mají podstatnou část svých portfolií investovánu v zemích Afriky, Karibiku nebo oblasti Tichého oceánu, tedy státech ACP. Operace jsou postaveny primárně na spolupráci se zprostředkovateli a na partnerství s dalšími rozvojovými finančními institucemi a soukromými investory. Spolupráce je orientována na vytvoření nástrojů k uspokojení potřeb mikropodnikatelů a rozvíjejícího se lokálního odvětví. 60
Jedná se o 48 států subsaharské Afriky, 16 karibských zemí a 15 ostrovních států v Tichém oceánu. Země společně označovány jako skupina ACP – Africa, Caribbean, Pacific. 61 Microfinance Investment Vehicles (MIVs) – jedná se o soukromé subjekty, které fungují jako zprostředkovatelé mezi mikrofinančními institucemi a investory.
33
Evropská investiční banka můţe půjčovat prostředky přímo mikrofinančním institucím nebo obchodním bankám a skrz ně potom finance putují k mikro a malým podnikatelům. Od roku 2005 banka podporuje nově vznikající projekty, tzv. projekty na zeleném poli, které jsou ve správě finančních skupin (holdingů) v subsaharské Africe. Banka do holdingů majetkově vstupuje a poskytuje technickou asistenci. Ve třech takto nově vzniknuvších společnostech během posledních let má banka prostředky v objemu 15,6 milionů eur.62 Kaţdý holding se snaţí o vytvoření skupiny mikrofinančních institucí v rozvojových zemích, které vycházejí vstříc potřebám mikro, malých a středních podnikatelů a jejich podniků. Od počátku roku 2011 bylo prostřednictvím uvedených 3 holdingů vytvořeno jiţ 9 mikrofinančních institucí v regionech ACP. Kaţdá z nich poskytuje finanční sluţby na míru včetně spořicích účtů. Dohromady mají uţ téměř 100000 klientů v 54 pobočkách v 8 zemích (Kamerun, Kongo, Ghana, Libérie, Madagaskar, Nigérie, Senegal a Tanzánie). Velikost průměrné půjčky je 1046 eur a celkové úvěrové portfolio má v současné době objem 60 milionů eur. Dalším z programů banky je Nástroj pro podporu mikrofinancování.63 Jedná se o program, který spravuje prostředky ve výši 444 milionů dolarů (EIB přispěla 50 miliony USD) a který poskytuje krátko a střednědobé půjčky mikrofinančním organizacím po celém světě. Program byl vytvořen rozvojovými finančními institucemi jako odpověď na finanční krizi a s tím související omezení poskytování úvěrů mikrofinančním subjektům ze strany obchodních bank. Evropská investiční banka přispěla 15 miliony eur i do programu REGMIFA.64 Tento fond s objemem prostředků ve výši 168 milionů dolarů poskytuje prostřednictvím kvalifikovaných zprostředkovatelů půjčky v místní měně malým podnikatelům. Od května
62
Jedná se o společnosti AdvansSA SICAR, MicroCred SA a Access Microfinance Holding AG. Microfinance Enhancement Facility (MEF). 64 Regional Micro, Small and Medium-sized Enterprises Fund for Sub-Saharan Africa (REGMIFA). 63
34
2011 fond alokoval téměř 20 milionů dolarů k podpoře dvanácti mikrofinančních institucí v 8 zemích (Benin, Kamerun, Ghana, Keňa, Nigérie, Senegal, Tanzánie a Togo). EIB v oblasti rovněţ podporuje vznik inovativních projektů, jakými jsou mikropojištění a finanční sluţby pro nejchudší venkov. V této oblasti banka poskytla 20 milionů dolarů na projekt Leapfrog, coţ je první komerční mikropojišťovací fond na světě pro rozvoj mikropojišťovacích produktů a sluţeb na území Afriky. V červenci roku 2011 EIB spustila program FEFISOL, specializovaný projekt poskytující střednědobé financování malým zemědělským producentům aktivním v oblasti fair trade, organických výrobků a potravin po celé Africe. 2.3.1
Partneři EIB ve Středozemí Finanční nástroj pro investice a partnerství ve Středozemí od roku 2003 poskytl 27
milionů eur na přímé financování místních mikrofinančních institucí.65 Jedná se o třetího největšího poskytovatele mikroúvěrů v regionu. Půjčky v těchto zemích jsou zpravidla poskytovány v lokální měně, kdy EIB nese část rizika kurzových změn, a za podobných podmínek, na jakých fungují dosavadní obchodní banky při financování mikrofinančních subjektů, aby bylo předcházeno ovliňování trţní rovnováhy. Banka cílí na malé operace, často v klíčovém okamţiku existence a vývoje instituce, které mají vysokou přidanou hodnotu, které dosahuje prostřednictvím finančních nástrojů vytvořených na míru přímo danému subjektu. Jak jiţ bylo uvedeno, EIB poskytuje finanční sluţby a technickou asistenci v této oblasti zemím jako jsou Tunisko, Egypt, Libanon, Sýrie nebo Maroko. Fond FEMIP financoval studii zkoumající hospodářský a společenský dopad mikrofinancování napříč celým regionem Středozemí. Stalo se tak na ţádost organizace Sanabel, coţ je arabská mikrofinanční síť.
65
Facility for Euro-Mediterranean Investment and Partnership (FEMIP).
35
Podle
studie
jsou
mikropůjčky
dominující
částí
mikrofinančních
sluţeb
poskytovaných v regionu. Zároveň naznačuje, ţe pokud by byly doprovázeny i poskytováním spořicích účtů nebo jiných neúvěrových produktů, výsledný dopad by se výrazně zlepšil. Širší vyuţívání těchto produktů, tvořených v podstatě na míru potřebám lokálních příjemců, by otevřelo celou škálu nových příleţitostí včetně investic a zaměstnanosti, a posílilo by pozitivní dopad mikrofinancování na celkovou ţivotní úroveň ve Středozemí.66 Banka v roce 2009 rovněţ iniciovala vznik studií na téma měnového rizika v souvislosti s vytvořením garančního fondu pro subsaharskou Afriku a podnítila druhou studii proveditelnosti, která analyzovala udrţitelnost mikrofinančního trhu v Evropě.
2.4
Nástroje v rámci aktivit EIB Evropská investiční banka při svých aktivitách vyuţívá řady finančních nástrojů: -
přímé půjčky – poskytovány mikrofinančním institucím při běţných
komerčních sazbách. Jsou přidělěny na projekty, u nichţ celková investice překročí 10 milionů eur. -
zprostředkované (nepřímé) půjčky – bankám a finančním institucím, které
prostředky přivádějí k mikrofinančním institucím, které fungují jako prostředníci mezi EIB a konečnými klienty. Banka můţe spolufinancovat maximálně 50% celkových nákladů na projekt. V některých zemích a v závislotsi na dostupnosti mohou být některé půjčky rozšířeny v místní měně. -
přímé zajištění – usnadňuje přístup mikrofinanční instituce k trhu. Vyuţívány jsou také nefinanční nástroje. Jedná se především o technickou asistenci,
která je důleţitou součástí podpory mikrofinancování ze strany EIB. Banka pouţívá specializované podpory ke zlepšení dopadu rozvojových projektů a k posílení schopností a dovedností zprostředkovatelů i konečných uţivatelů. Tato podpora je zejména ve formě tréninku zaměstnanců na místní úrovni a zavedení moderních a spolehlivých informačních systémů pro řízení během prvních let existence subjektu.
66
Studie je dostupná na stránkách Evropské investiční banky v sekci Publications: www.eib.org/publications/mediterranean/FEMIP
36
Skupina Evropské investiční banky finančně přispívá na studie proveditelnosti a průzkumy trhu, které doprovázejí a posilují účinnost jednotlivých projektů, ale také podporují přípravné práce v počáteční fázi projektů.
2.5
Odpovědné a udržitelné mikrofinancování Banka rovněţ podporuje pravidla k ochraně mikrofinančních klientů.67 Podporuje
tím zavedení standardů a praktik společenské zodpovědnosti napříč celým odvětvím. Tyto zásady jsou navrţeny tak, aby chránily klienty mikrofinančních institucí před potenciálně škodlivými finančními produkty a zajistily, ţe s něma bude jednáno čestně. Na základě těchto snah bylo vytvořeno 7 fundamentálních pravidel: -
tvorba a distribuce vhodných produktů,
-
prevence nadměrného zadluţení,
-
průhlednost,
-
zodpovědné oceňování,
-
čestné a zdvořilé jednání s klienty,
-
ochrana osobních údajů,
-
vytvoření mechanizmu pro řešení stíţností.
EIB aktivně podporuje zavedení a přísné dodrţování těchto principů u všech zprostředkovatelů, se kterými přichází do kontaktu nebo přímo spolupracuje.
67
Client Protection Principles (CPPs). Více informací na www.sptf.info
37
3.
MIKROFINANCOVÁNÍ V ZEMÍCH JIHOVÝCHODNÍ ASIE
3.1
Charakteristiky regionu Ačkoliv by se na první pohled mohlo zdát, ţe celému pojmu mikrofinancování a
jeho hlavní části, tedy mikropůjčkám, se rovná jméno nositele Nobelovy ceny Muhammada Yunuse a jeho banky Grameen, není tomu tak. Na celém světě je existuje několik tisíc mikrofinančních institucí,68 v samotném Bangladéši jich je téměř 100.69 Region jihovýchodní Asie je pro mikrofinancování velmi důleţitý nejen z toho důvodu, ţe v Bangladéši byla zaloţena banka Grameen, průkopník v této oblasti. Ze stejného státu pochází i další obr v obastli poskytování mikropůjček, kterým je Bangladesh Rural Advancement Committee (BRAC) Bank, v součastni jedna z největších MFIs. Velmi důleţitá je rovněţ oblast Indonésie, kde vznikla a operuje další z předních insitucí a tou je Bank Rakyat Indonesia (BRI), neboli v překladu lidová banka Indonésie. Ačkoliv se uţ nejedná o jihovýchodní Asii, s Bangladéší70 velmi úzce souvisí vývoj mikrofinančního odvětví, ale obecně i bankovního průmyslu jako celku, v Pákistánu. Důvod je prostý – Bangladéš se stal součástí Islámské republiky Pákistán v roce 1947 poté, co Britové zanechali britskou Indii svému osudu. Bangladéš se v té době nazýval Východní Pakistán, přesto ţe mezi oběma částmi Pakistánu bylo území Indie široké více neţ 1500 km. Ve Východním Pákistánu v roce 1970 vyhrála volby Lidová fronta, která prosazovala vznik samostatného Bangladéše. Pákistánská vláda ale autonomii nezavedla a místo toho do své východní provincie vyslala vojsko. Vypukla občanská válka, kterou
68
Magazín Forbes uvádí, ţe je jich aţ 12000. Článek dostupný zde: http://www.forbes.com/2007/12/20/top-microfinance-philanthropy-biz-cz_ms_1220intro.html 69 Data dostupná z databáze mikrofinančních institucí The MIX Market, http://www.mixmarket.org/mfi/country/Bangladesh 70 Jazykový exkurz: Určit rod jména Bangladéš není jednoduché. Odborníci z oboru orientalistiky sami zařazují jméno Bangladéš k rodu muţskému, a to podle původního rodu. Protoţe nelze z hlediska systémového jednoznačně rozhodnout o tom, zda jméno Bangladéš přiřadit k rodu muţskému, či ţenskému, je nutno obě podoby povaţovat za spisovné. Lze však očekávat, ţe se úzus během doby ustálí ve prospěch jedné z obou variant; podoba v rodě ţenském má dle dostupných údajů zřejmě větší naději. V textu je motedy moţno nalézt oba tvary názvu státu.
38
Východní Pákistán s pomocí Indie a SSSR vyhrál a na konci roku 1971 byl vyhlášen samostatný stát Bangladéš. Země jihovýchodní Asie mají, mimo jiné, ještě jednu společnou charakteristiku – tou je fenomén islamizace finančních sluţeb a zavádění systému islámkého bankovnictví. Co se náboţenského sloţení jednotlivých států týká, údaje hovoří jasně: Bangladéš je z 83% muslimský, oficiálním náboţenstvím v Pákistánu je islám a v Indonésii vyznává 87% obyvatelstva rovněţ poselství proroka Mohameda. Pozoruhodným úkazem zůstává, ţe mezi silně, resp. čistě, muslimskými zeměmi jako jsou Pákistán a Bangladéš, si drţí svou náboţenskou stabilitu a nezávislost Indie, kde je více neţ 80% hinuistů. Snad je to díky své velikosti, vývoji a historickému postavení v regionu, kterému dodávalo sílu to, ţe se po dlouhá léta jednalo o britskou kolonii. Na konci této kapitoly si nastíníme klady a zápory islámského bankovnictví, jeho vliv na mikrofinancování a výhody a překáţky, které tento model přináší.
3.2
Mikrofinancování v Bangladéši Bangladéš je jedna z nejdůleţitějších zemí v oblasti rozvojového financování.
Koncept mikropůjček, který vznikal právě tady, se rychle rozšířil po celé planetě. Pokud se dnes podíváme na výsledky dosaţené MFIs po celém světě, ty bangladéšské jednoznačně vyčnívají. Je to i zásluhou a odhodláním Muhammada Yunuse, který svému projektu zasvětil celý svůj profesní ţivot. Podle zprávy z mikrofinančního summitu Microcredit Summit Campaign z roku 2003 vyplývá, ţe prostřednictvím mikropůjček bylo po celém světě zlepšeno společenské postavení více neţ 67 milionů rodin.71 Z celkového počtu pochází 60 milionů klientů z Asie a z toho 13 milionů z Bangladéše, coţ činí 22,6%. Pozorovatelé z celého světa si všimli významu, který pro Bangladéš má mikrofinancování, a současná vláda jednoznačně podporuje jeho rozvoj.72 Vědoma si daného významu pro oblast sniţování chudoby, vyhlásila Organizace spojených národů rok 2005 71 72
Microcredit Summit Campaign. State of the Microcredit Summit Campaign Report. 2003, Washington, DC. Credit and Development Forum. Interim Poverty Reduction Strategy Paper. 2009. Dhaka, Bangladesh.
39
Mezinárodním rokem mikrofinancování. Jak říká Muhammad Yunus, za pomoci spojeného úsilí vlád, mikrofinančních institucí, dárcovských agentur, které podporují rozvoj aktivit MFIs, a všech dále zůčastněných, chudoba bude vymýcena z povrchu zemského a mír ve své pravé podobě bude nastolen na zemi.73 3.2.1
Úspěchy a výzvy stojící před MFIs v Bangladéši Během posledních let se mikropůjčky stávají preferovaným způsobem, jak bojovat
proti chudobě v rozovojových a méně rozvinutých zemích. Stěţí v současnosti najdeme dárcovskou organizaci orientovanou na pomoc rozvojovým zemím, která by v nějaké formě nepropagovala nebo se přímo neúčastnila mikrofinancování. Pozitivní společenský dopad je neoddiskutovatelný a nabízí se celá řada důsledků, ze kterých chudí lidé po celém světě profitují. Přestoţe má Bangladéš vysoký potenciál, co se rozvoje týče, kvůli historickým a socioekonomickým souvislostem se řadí mezi nejchudší země světa.74 V Bangladéši v současné době ţije zhruba 150 milionů obyvatel, přibliţně polovina obyvatelstva ţije pod hranicí chudoby a 80% ve venkovských oblastech. Úděl chudoby se všemi důsledky nerovnoměrně dopadá na bedra zejména ţen, které tvoří větší polovinu populace. Sniţování chudoby, podpora drobného podnikání a řemesel je tedy prioritou vlády Bangladéše. Jak říkal uţ Adam Smith, peníze dělají peníze. Pokud jich máte trochu, je snadnější získat více neţ kdyţ nemáta ţádné. Problémem je, jde vzít tu trochu.75 Pro chudé je velmi sloţité získat malý provozní kapitál prostřednictvím formálního bankovnictví z několika důvodů. Hlavním problémem je, ţe nemají majetek, který by zajistil poskytnutý úvěr. Je tedy úlohou moderního mikrofincování poskytovat půjčky a nevyţadovat zajištění.
73
Yunus, M. How donor funds could better reach and support grassroots microcredit programs working towards the microcredit summit’s goal and core themes. Study paper, 2000, Abidjan Meeting. 74 Ahmed, S. Microfinance institutions in Bangladesh : achievements and challenges. Managerial Finance. 2009, vol. 35, no. 12, s. 999. 75 Smith, A. An inquiry into the nature and causes of the wealth of nations. 1937, New York.
40
Mikrofinanční programy jsou v Bangladéši poskytovány různými finančními organizacemi – ať jsou to obchodní banky ve vlastnictví státu, specializované banky, vládní organizace se zvláštním určením, nebo polo-formální finanční instituce. Působí zde více neţ 700 nevládních organizací, které se zabývají mikrofinancováním. Růst celého sektoru, společně s nárůstem počtu MFIs byl nejvýraznější v 90. letech 20. století, ale pokračuje aţ dodnes. Mikrofinanční programy v Bangladéši odhadem pokrývají 13 milionů domácností. V souvisloti s rozvojem mikropůjček ale vyvstává otázka, zda je přijatelném, aby si klient vzal půjčku od více neţ jednoho poskytovatele.76 Obecná shoda panuje nad zjištěnými údaji, ţe v celonárodním průměru jde o 15% klientů, kteří přijali půjčku od více neţ jedné instituce. V tom příladě se pokrytí ve vztahu k domácnostem sniţuje na 11 milionů. Za předpokladu, ţe v jedné domácnosti ţije v průměru 5 členů, tak se dostáváme k číslu 60 milionů obyvatel, coţ je 40% obyvatelstva Bangladéše. Nevládní organizace jsou zde stále převaţujícím typem instituce, které se zabývají mikrofinancováním a poskytováním mikropůjček.
3.3
Mikrofinancování a kapitálové trhy Během několika posledních let se začíná rozmáhat nový trend mezi největšími
mikrofinančními institucemi (MFIs) světa a tím je vstup na kapitálové trhy skrze veřejnou nabídku akcií, tzv. IPO.77 Tyto nabídky pro instituce představují nové výzvy s překonáváním hranic, ale zároveň přinášejí nové příleţitosti v oblasti poskytování sluţeb svým klientům. V následující kapitole se blíţe podíváme na stručnou historii a veřejné nabídky akcií provedené dvěma z největších světových MFIs, kterými jsou indonéská Bank Rakyat Indonesia (BRI) a Bangladesh Rural Advancement Committee (BRAC) Bank v Bangladéši, obě tedy zástupkyně regionu jihovýchodní Asie.
76
Rahman, M. M.; Ara, L. A. Trade in financial services in developing countries : a case of the Bangladesh financial sector. Journal of International Trade Law and Policy. 2009, vol. 8, no. 2. s. 115. 77 Z anglického Initial Public Offering, tedy první veřejná nabídka.
41
3.3.1
Vstup na burzu Tyto instituce jsou velmi dobře známy napříč celým mikrofinančním odvětvím
zejména díky svému vyjímečnému růstu, silné finanční výkonnosti a schopnosti rozšiřovat svůj dosah k chudému, ale pracujícímu obyvatelstvu. Obě jsou kotovány na národních burzách, akcie BRI byly mimo to nabídnuty i zahraničním institucionálním investorům bez nutnosti kotace na některé z hlavních světových burz, ať ve Spojených státech nebo v Evropě.78 Jako v jakémkoliv jiném podnikání se zmíněným mikrofinančním insitucím veřejnou nabídkou akcií povedlo napojit na hlavní komunitu investorů a profitovat z výhod, které vstup na kapitálový trh přináší. Úspěch veřejné nabídky signalizuje mikrofinančnímu světu, ţe jejich podnikání můţe mít bez problémů přístup k financování své činnosti prostřednictvím kapitálového trhu. Naopak pro trh je to známka toho, ţe je odvětví mikrofinancí potenciální a slibnou oblastí pro ziskové investice. Instituce musela před úpisem akcií splnit poţadavky na odkrytí své struktury a fungování podniku.79 Je tedy nadále vystavena zvýšenému dohledu ze strany investorů a veřejnosti, který společnost motivuje k vytvoření lepších a průhlednějších systému vedení a správy společnosti. IPO vedlo k další skutečnosti, a sice té, ţe byla zveřejněna informace o hodnotě mikrofinanční instituce.80 Bez odpovídající ceny a informací o výkonu instituce, pomocí kterých by bylo moţné MFI ocenit, bylo velmi těţké přilákat soukromé, tzv. private equity, investory.81 IPO a kotace tedy stanovila informaci o ceně společnosti na trhu a zároveň vedla k vyšší průhlednosti, díky poţadavku ze strany organizátora trhu zveřejnit dokumenty o fungování společnosti. V budoucnu se taková informace o ceně a výkonnosti můţe jevit jako uţitečný orientační bod a ukazatel pro další investory a mikrofinanční instituce, které budou chtít dosáhnout na financování na kapitálovém trhu.
78
Lieberman, I. W.; Anderson, A.; Grafe, Z.; Campbell, B.; Kopf, D. Microfinance and capital markets : the initial listing/public offering of four leading institutions. Moving Beyond Storytelling: Emerging Research in Microfinance, Contemporary Studies in Economic and Financial Analysis. 2009, vol. 92, s. 31. 79 Z anglického pojmu disclosure requirements. 80 Z anglického pojmu value information. 81 Private equity funds – investoři soukromého kapitálu, kteří vstupují se svým majetkovým podílem do firem, jejichţ akcie nejsou kotovány na burze. Většinou se jedná o rozjíţdějící se start-upy s potenciálem tychlého růstu.
42
Nebylo překvapením, ţe úpisy akcií BRI a BRAC proběhly úspěšně, kdyţ vememe v úvahu jejich ziskovost, poměrně silný management a společensky odpovědné cíle. Kaţdé z uvedených je pro nově vstupujícího investora neodolatelným lákadlem. Obě instituce ihned po úpisu zaznamenaly značný růst ceny akcií i růst v celkové organizační struktuře jako takové. Jako veřejně obchodované společnosti, které podléhají regulaci, jsou v současné době poměřovány vůči bankovnímu odvětví a podobným společnostem v ostatních zemích. Jak si ukáţeme dále v textu, obě MFIs začínaly s lehce odlišnými cíli a posláním. BRI, jedna z největších současných mikrofinančních institucí na světě, se v říjnu 2003 stala první bankou orientovanou na mikrofinancování, která šla se svými akciemi na kapitálový trh. Tento prodej akcií byl součástí širšího procesu, ve kterém se indonéská vláda pomalu zbavovala svých podílů v bankovním odvětví. U BRI se jednalo pouze o částečnou privatizaci, jelikoţ vláda si v bance ponechala většinový podíl. Z celkových 489 milionů amerických dolarů získaných prodejem akcií bylo 61% určeno na podíl vlastněný vládou a zbytek si BRI ponechala ve formě volných prostředků. V prvních třech letech po IPO cena akcií BRI vzrostla o 561%.82 Přestoţe se jedná o potomka jedné z největších nevládních organizací na světě, primární veřejná nabídka akcií BRAC byla v červnu roku 2006 mnohem menší neţ ta u Bank Rakyat Indonesia. Společnost veřejnosti prodala 50% podíl a získala tak 13 milionů USD, které hodlala pouţít na další expanzi své činnosti po celém Bangladéši. Obě výše zmíněné instituce se vyznačují charakteristikami, které napovídají, ţe pouze ty nejlepší světové MFIs budou schopny vstupit na veřejný trh se svými akciemi. Kaţdá z uvedených má například dlouhou dobu působící seniorní management, který své organizace vedl k dlouhodobým ziskovým výsledkům, dále odhodlané představenstvo a kvalitní praktiky a systémy v oblasti řízení společností.83 Obě MFIs rovněţ dosáhly značného rozsahu v rámci svých trhů, který dokázaly přetavit ve značný kapitálový základ a ziskovost, zároveň se jim podařilo získat a udrţet si dobré jméno a uznání na trhu. Přes to všechno jejich potenciál pro budoucnost stále zůstává
82
Údaje dostupné na stránkách s daty o mikrofinančních institucích The MIX Market. http://www.mixmarket.org/mfi/bri/report 83 Lieberman, I.; Rhyne, E. The practice of corporate governance in share-holder owned microfinance institutions, consensus statement of the Council of Microfinance Equity Funds (CMEF). 2005.
43
poměrně vysoko.84 Mimo tyto charakteristiky na straně společností je nezbytnou podmínkou pro úspěšný prodej akcií i samotná kultivovanost nebo vývojové stadium lokálního kapitálového trhu. Není náhodou, ţe jsou tyto společnosti kotovány na poměrně aktivních trzích, jakými jsou Jakarta v Indonésii nebo Dhaka a Chittagong v Bangladéši. I přes výrazný růst akcií BRAC je nutno brát na vědomí, ţe částka získaná úpisem akcií této společnosti nebyl zdaleka tak vysoká jako u BRI, coţ je dáno zejména limitovanými moţnostmi bangladéšského trhu. I těmto limitům by společnosti hodlající vstoupit na podobné kapitálové trhy měly přizpůsobit svá očekávání. Ačkoliv si obě společnosti vedou poměrně dobře, stále je dost brzo na vyhodnocení trendu.85 Není vše tak jednoznačné, jak to na první pohled vypadá. Problém spočívá v tom, ţe instituce, které mají společenské poslání a zároveň jsou ziskové, coţ se obecně dá říct o celém mikrofinancování, poţívají poměrně prestiţního postavení. Tím můţe být krátkodobě výkonnost na kapitálovém trhu zkreslena, stejně tak jako můţe být částečně posílena motivace investorů do takových společností vstupovat. Tak jako tak, úspěch s prodejem akcií otevřel dveře a ukázal cestu dalším mikrofinančním institucím, které mají podobné plány. Nutno podotknout, ţe obě IPO byla prováděna s účelem zachovat kontrolu v rukou dosavadních vedení a neodchýlení se od společenského poslání, se kterým tyto MFIs vznikaly. 3.3.2
Bank Rakyat Indonesia BRI byla zaloţena v roce 1895 a řadí se tak mezi nejstarší banky v Indonésii. Banka
pracuje na systému jednotek desa, který vznikl v roce 1984 a v současné době je jednou z největších mikrofinannčích institucí na světě. Systém desa je v podstatě síť vesnických bank, která poskytuje mikrofinanční sluţby, úvěrové a depozitní, chudým venkovským farmářům. Systém později vznikl díky snahám indonéské vlády v 70. letech 20. století o podporu pěstování rýţe a dosaţení vyšších sklizní. Vláda proto financovala a poskytovala dotace na nákup osiva a hnojiv. Financování bylo na vrcholu rozmachu tohoto systému zajišťováno a řízeno více neţ 3600 desa jednotkami, které v těchto letech zaměstnávaly 14000 lidí. Během 80. let se ukázalo, ţe 84
Lieberman, I. W.; Anderson, A.; Grafe, Z.; Campbell, B.; Kopf, D. Microfinance and capital markets : the initial listing/public offering of four leading institutions. Moving Beyond Storytelling: Emerging Research in Microfinance, Contemporary Studies in Economic and Financial Analysis. 2009, vol. 92, s. 34. 85 Rahman, R.; Mohammed, S. S. BRAC microcredit securitization series I: lessons from the world’s first microcredit backed security (MCBS). 2007. Boston : Analytics Ltd.
44
ačkoliv úspěchu ve vztahu k dosaţení vyšší sklizně rýţe bylo dosaţeno, systém dotací byl pro vládu velmi nákladný a v tehdejší podobě dlouhodobě neudrţitelný.86 Na základě postupného vývoje od 70. let byl původní systém desa jednotek reorganizován a v roce 1984 vznikl systém, který s drobnými změnami funguje do dnešních dní. Na počátku stálo několik jednoduchých produktů v oblasti poskytování úvěrů a přijímání vkladů. Od roku 1986 BRI výrazně a stabilně roste. Mezi lety 1984 a 1996 banka poskytla více neţ 18 milionů půjček s tím, ţe v roce 1996 poskytovala 160000 půjček měsíčně, průměrná výše půjčky byla 1000 USD a 70% poskytnutých půjček nedosahovalo této úrovně. Na konci roku 1996 byl objem úvěrového portfolia na úrovni 1,7 miliard dolarů.87 Zřejmě více zajímavý je vývoj růstu vkladů během tohoto období. Zatímco před transformací desa jednotek mezi lety 1973 a 1983 byl objem vkladů okolo 30 milionů dolarů, na konci roku 1996 národní systém desa jednotek registroval 3 miliardy dolarů vkladů, to znamená 800 tisíc na jednu desa jednotku, při celkovém počtu 16,2 milionů spořicích účtů, průměrný vklad byl tedy 184 USD. Tato čísla představovala zhruba 30% všech spořicích účtů v Indonésii v té době. Zisky celého systému jednotek vzrostly z 6 milionů USD v roce 1986 na 177 milionů v roce 1996. Ukazatel rentability vlastního kapitálu, který se pohyboval mezi lety 1990 a 1993 na úrovni 63%, se více neţ zdvojnásobil, kdyţ byla v roce 1996 jeho hodnota na 134%.88 Ukazatel rentability aktiv se pohyboval mezi lety 1990 a 1996 na úrovni 4,6%. Dlouhodobý ukazatel ztrátovosti portfolia úvěrů byl v průměru 2,15% s tím, ţe u jednoletých, tedy relativně dlouhodobých, úvěrů byla tato hodnota pouze 1,59%.89 Na uvedeném růstu má ovšem nemalý podíl i vývoj indonéské ekonomiky, která v tomto období zaţívala více neţ dekádu nepřerušeného zvyšování HDP. V roce 1970 ţilo 86
Charitonenko, S.; Patten, R.; Yaron. J. Indonesia: Bank Rakyat Indonesia-Unit Desa, 1970-1996, sustainable banking with the poor. Washington : World Bank. 1998. 87 Robinson, M. The microfinance revolution, Volume 2: Lessons from Indonesia. Washington : World Bank and the Open Society Fund. 2002. 88 S. Charitonenko ve své studii uvádí, ţe není zcela jasné, jaký objem kapitálu byl do systému jednotek přidělen. Úroveň vlastního kapitálu tedy můţe být podhodnocena a tím pádem takto vysoké ukazatele rentability poněkud zavádějící. 89 Charitonenko, S.; Patten, R.; Yaron. J. Indonesia: Bank Rakyat Indonesia-Unit Desa, 1970-1996, sustainable banking with the poor. Washington : World Bank. 1998.
45
téměř 60% obyvatel pod hranicíc chudoby, ale v roce 1996 uţ to bylo pouze 11%.90 U rozvojové země se jedná se o mimořádně pozoruhodný úspěch. Rok 1996 byl ale rozhodujícím předělem pro indonéské hospodářství. V roce 1997 byla ekonomika zataţena do východoasijské krize, která vznikla v Thajsku a rychle se šířila celým regionem. Indonéské HDP do té doby rostlo po dobu více neţ deseti let v průměru 8% ročně, po zásahu touto krizí se ale propadlo o 13%.91 Hospodářská krize vedla k nutné reorganizaci celého bankovního průmyslu v zemi. BRI byla jednou ze tří velkých bank, ve kterých vláda drţela většinový podíl. Vláda přistoupila k uzavření 16 bank a 54 bank ve špatné finanční situaci převedla do IBRA, agentury pro restrukturalizaci indonéských bank v potíţích.92 Bez zajímavosti nezůstává, ţe BRI byl před krizí reorganizována jako obchodní banka, ale vláda si stále nechala majoritní podíl akcií. Díky tomu měla vliv na poskytování úvěrů podnikům. BRI měla na tyto úvěry dostatek prostředků, jelikoţ výše vkladů převyšovala celkový objem poskytnutých půjček, přičemţ rentabilita se atále udrţovala na vysoké úrovni. Vznikla tak pro politiky velmi lákavá sféra vlivu, kdy byly úvěrovány podniky a motivace byla čistě politická. S příchodem východoasijské krize v roce 1997 došlo k ohromnému mnoţství úvěrových selhání ze strany těchto podniků. BRI přišla o více neţ polovinu kaptálu a vláda byla nucena přistoupit k rekapitalizaci banky v roce 2000.93 Na konci roku 2006 měla BRI 3,5 milionů klientů, úvěrové portfolio ve výši 3 miliardy USD, 30 milionů spořicích účtů s celkovým objemem vkladů 4,9 miliardy amerických dolarů.94 Rovněţ finanční výkonnost na konci roku 2006 zůstává velmi vysoká. Rentabilita aktiv ve výši 6,88%, ukazatel rentability vlastního kapitálu na úrovni 129,96%. Zisková marţe 31,17%, operační náklady na úvěrové portfolio byly okolo 8,2%, poměr odepsaných úvěrů méně neţ jedno procento. 90
Robinson, M. The microfinance revolution: Sustainable finance for the poor. Washington : World Bank and the Open Society Fund. 2001. 91 Robinson, M. The microfinance revolution, Volume 2: Lessons from Indonesia. Washington : World Bank and the Open Society Fund. 2002. 92 IBRA – Indonesian Bank Restructuring Agency. 93 Holloh, D. ProFI microfinance institutions study. Bank Indonesia and German agency for technical cooperation (GTZ). Denpasar, 2001. 94 Data z databáze mikrofinančních institucí The MIX Market. www.mixmarket.org/mif/bri
46
Ačkoliv se celý koncept jeví velmi ziskovým a profitabilním, stále čelí systém jednotek desa mnohým výzvám a rizikům. Autorka Robinsonová ve své studie uvádí některá z nich: -
politická nestabilita
-
nevhodné regulatorní prostředí – jednotky desa podléhají stejným
pravidlům jako běţné banky. Aplikace těchto pravidel na mikrofinanční podnikání je ale nevhodná. Je to problém, který se týká mnoha mikrofinančních bank a regulovaných finančních institucí. -
odchýlení se od cíle – existuje riziko, ţe jako běţná obchodní banka se
odychýlí od svého původního poslání poskytovat úvěry mikropodnikatelům a začne půjčovat korporacím ve velkém rozsahu. BRI ve své historii dosáhla pozoruhodných úspěchů a značného růstu. Zároveň zůstává orientována na mikrofinancování a udrţení systému jednotek desa, které zprostředkovávjí úvěry těm, kteří je nejvíce potřebují. Autorka má ovšem obavy, aby vedení jmenované po výše zmíněné krizi tento směr a fungování v současné formě udrţelo.95 3.3.3
Veřejná nabídka akcií Bank Rakyat Indonesia Jak jiţ bylo řečeno, v říjnu 2003 se banka BRI stala první institucí orientovanou na
mikrofinancování, která vstoupila na kapitálový trh veřejným prodejem svých akcií. V době svého IPO uţ za sebou měla obodobí dramatického růstu a dala se tedy povaţovat za vyspělou společnost. Úpis akcií byl součástí širokého procesu, kdy se indonéská vláda pozvolna zbavovala svých majetkových podílů ve finančních institucích, a který zároveň umoţnil získat dotatečné prostředky ministervu financí, které se k tomu zavázalo v rámci dohody s Mezinárodním měnovým fondem po východoasijské krizi.96 BRI byla kotována na burze v Jakartě, ale část akcií byla nabídnuta i mezinárodním institucionálním investorům, zejména těm ze Spojených států, bez nutnosti kotace akcií na
95
Robinson, M. The microfinance revolution, Volume 2: Lessons from Indonesia. Washington : World Bank and the Open Society Fund. 2002. 96 Business Week. Jakarta puts its banks on the block. Business Week, October 2005. Dostupné také na: www.businessweek.com/magazine/content/05_44/b3957084.htm
47
některé ze světových burz, zejména americké. Prodej institucionálním investorům se řídil ustanoveními zákona o cenných papírech Spojených států amerických.97 Bylo prodáno 41% akcií, jednalo se tedy o částečnou privatizaci, zbylý podíl si ve svých rukou ponechala vláda. Prodejem bylo získáno 489 milionů dolarů, s tím ţe 61% výtěţku šlo zpět do rukou indonéské vládě. Zbytek byl ponechán jako volné prostředky BRI, které měly být v budoucnu pouţity se záměrem financovat růst a investovat do nových technologií, jak vyplývá z oběţníku týkajícího se prodeje akcií BRI.98 V prvních třech letech po prodeji se jim dařilo velmi dobře a zaznamenaly vyjímečný růst 561% oproti své původní ceně. Období s omezeným prodejem akcií na burze ze strany institucionálních investorů, po které jednoduše nesmějí ihned po IPO prodávat akcie na burze, aby nebyl trh zavalen přebytečnou nabídkou cenných papíru a tím výchylena jejich cena směrem dolů, trvalo u IPO této banky 12 měsíců a končilo tedy v listopadu 2004. Od uvedení akcií na trh do konce tohoto období cena vzrostla o 143%. V září 2007 se akcie BRI obchodovaly na úrovni čtyřnásobku účetní hodnoty společnosti a ukazatel poměru ceny a zisku na akcii byl na úrovni 16,5, coţ za běţných podmínek a za normálních okolností znamená, ţe jsou akcie poměrně přeprodané a nadhodnocené. 3.3.4
Bangladesh Rural Advancement Committee – BRAC Bank BRAC je je nevládní organizace, která byla zaloţena v roce 1972 v rámci snahy o
obnovu a podporu rozvoje po osvobozenecké válce v Bangladéši. Během let se BRAC vyvinula v největší nevládní organizaci na světě. Je zapojena do obrovského počtu programů sociální podpory, finandčních sluţeb, tréninkových programů a to při orientaci na dva cíle – sniţování chudoby a zlepšování společenského postavení chudých, zejména ţen. Banka BRAC je zastoupena v 62000 bangladéšských vesnic. Mezi sociální sluţby, které poskytuje, patří hlavně zdravotnické sluţby, diagnostické laboratoře, výţivová centra, školy, knihovny a řemeslná centra. Banka rovněţ provozuje univerzitu BRAC, která poskytuje terciární
97
Zákon o cenných papírech US Securities Act, ustanovení 144A, podle kterého prodej akcií kvalifikovaným institucionálním investorům nemusí probíhat přes kotaci na burze a zároveň nepodláhá tak přísným poţadavkům na zveřejňování informací o společnosti. 98 Bank Rakyat Indonesia. Offering circular. 2003, Jakarta, Indonesia.
48
vzdělávání.99 Ve zkratce, BRAC je vysoce úspěšný konglomerát společenské povahy s širokým dosahem. V současné době sklízí plody usilovné práce svého managementu po dobu delší neţ 35 let. BRAC vyvinula rozsáhlý mikrofinanční program, který se nazývá BRAC Economic Development Program. Ke konci roku 2006 měla instituce přibliţně 4,6 milionu klientů, většina z nich ţeny. Mikrofinanční operace jsou zprostředkovávány s pomocí 1200 administrativních poboček. Úvěrové portfolio v této době dosahovalo objemu 350 milionů dolarů, průměrná půjčka na osobu ve výši 77 USD. Rozsah úspor byl skromnější, na 45000 spořicích účtech bylo 538000 dolarů, průměrná částka na účet tak byla 11 USD. Je jasné, ţe BRAC poskytuje své sluţby té nejchudší části obyvatelstva. Organizace se ale stále staţí rozšiřovat svůj záběr směrem dolů na stupnici chudoby, k těm nejchudším z chudých, protoţe se jedná o segment, ke kterému se mají problém dostat i mnohé jiné mikrofinanční instituve v ostatních zemích. Často je nejdříve nutné zapojit jednotlivce do podpůrného dotačního programu, kdy z ekonomického i sociologického pohledu připravuje k přijetí půjčky. I přesto, ţe se BRAC snaţí dosáhnout na ty nejchudší, ukazatel ROE je na úrovni 23%, rentabilita aktiv ve výši 6,9%, provozní náklady 13% a odpisy na konci roku 2006 ve výši 0,63%. BRAC provozuje mikrofinanční sluţby i na Srí Lance, v Afghánistánu nebo v subsaharské Africe. To z ní činí ryze mezinárodní mikrofinanční instituci. Na rozdíl od jiných MFIs v regionu, BRAC se rozhodla neproměnit svůj mikrofinanční program v čistě obchodní model bankovní povahy, stále zůstává nevládní organizací. Místo toho se rozhodla vyčlenit obchodní operace vytvořením banky BRAC, která poskytuje bankovní sluţby malým a středním podnikům v Bangladéši. Zaplnila prázdné místo zprostředkovatele na trhu, které zůstávalo dlouhou dobu nikým neobsazené. BRAC v roce 2006 provedla svou banku procesem veřejné nabídky akcií a získala tím 13 milionů dolarů, které byly v celém rozsahu pouţity na expanzi bankovních operací poskytovaných po celém Bangladéši.100
99
BRAC Bank Limited annual report for 2003 to 2006. www.brac.net/content/annual-report-and-publications BRAC Bank Limited. Prospectus. Dhaka, Bangladesh, 2006.
100
49
Na konci roku 2006 banka BRAC provozovala 280 poboček, měla zhruba 3000 zaměstnanců a 61000 klientů s celkovým objemem poskytnutých úvěrů ve výši 293 milionů dolarů. Průměrná půjčka dosahovala úrovně 4700 amerických dolarů. Na 259000 spořicích účtech registrovala 344 milionů USD. Za rok 2006 dospěla k čistému zisku 5 milionů dolarů, který se tak značně zvýšil z 530000 USD v roce 2003. Rentabilita aktiv se pohybovala okolo 1,4%, rentabilita vlastního kapitálu na úrovni 23% za rok 2006.101 Ačkoliv se BRAC řadí mezi jednu z nejúspěšnějších mikrofinančních institucí současnosti, díky své jedinečné struktuře a vývoji se naskýtají výzvy, kterým bude s největší pravděpodobností muset v budoucnu čelit: -
jedná se především o udrţení neziskové struktury proti tlakům
komercionalizace mikrofinancování, tedy obchodnímu vyuţívání poskytování mikropůjček, -
nástupnictví na manaţerských pozicích – jedním z největších úspěchů a
přínosů pro banku bylo odhodlané a moudré vedení, které instituci pomáhalo zaloţit a dlouhá léta řídit. V posledních letech na program dne ale přichází téma obměny managementu, který má své jiţ odslouţeno a je potřeba získat nové členy týmu. Úspěch či núspěch s výběrem nového týmu bude rozhdující pro budoucí vývoj insitutce, stejně tak můţe mnohé napovědět o vývojových trendech MFIs v regionu. 3.3.5
Veřejná nabídka akcií BRAC V červnu 2006, ještě před tím neţ bylo provedeno IPO banky BRAC, nevládní
organizace se rozhodla k zajištění úvěrového portfolia svě mikrofinanční divize prostřednictvím kapitálového trhu. Podařilo se jí tak získat zhruba 180 milionů dolarů. Sekuritizace úvěrů proběhla pod vedením finanční skupiny Citigroup.102 V prosinci roku 2006 byla banka BRAC uvedena na burzu v Dháce a Chittagong v Bangladéši. Banka prodejem získala 13 milionů dolarů, které budou pouţity na rozvoj 101
Lieberman, I. W.; Anderson, A.; Grafe, Z.; Campbell, B.; Kopf, D. Microfinance and capital markets : the initial listing/public offering of four leading institutions. Moving Beyond Storytelling: Emerging Research in Microfinance, Contemporary Studies in Economic and Financial Analysis. 2009, vol. 92, s. 45. 102 Citibank. Bangladesh: Citigroup supports world’s first AAA-rated microcredit security. 2006, New York. Dostupné rovněţ na www.citigroup.com/citigroup/press/2006/060706b.htm
50
operací banky po celé zemi. Společnost prodala 50% svých akcií a ţádný z dosavadních vlastníků se nerozhodl v době IPO vystoupit ze své pozice a prodat podíl. Co se týče omezení doby, po kterou se nesmí nabyté akcie prodávat zpět na burze,103 International Finance Corporation, člen skupiny Světové banky, dostal výjimku, která mu umoţňovala obratem akci prodat, pokud si tak přála. Distribuce akcií během jejich veřejného prodeje umoţnila, aby celá jedna třetina společnosti byla vlastněna bangladéšskou veřejností a 8% šlo do rukou zahraničních obyvatel a investičních fondů. Co se nevládní organizace BRAC týče, omezení prodeje akcií její banky bylo stanoveno na dobu tří let, coţ je velmi dlouhá doba ve srovnání s běţně stanovenými limity na mezinárodních kapitálových trzích v délce od tří do šesti měsíců. Akcie banky zaznamenaly během prvního roku obchodování fenomenální růst ve výši 619% oproti původní ceně. V září 2007 se akcie banky obchodovaly za téměř sedminásobek jejich účetní hodnoty, a ukazatel poměru ceny a zisku na akcii byl na úrovni 19, coţ je ještě více neţ v příapadě obchodování s akciema Bank Rakyat Indonesia. Veřejný prodej akcií banky byl pro ni a vlastníky prospěšný hned z několika důvodů. Zaprvé se se získáním nových prostředků podařilo rozšiřování aktivit banky na nové trhy. Zadruhé tím bylo umoţněno původním investorům vystoupit ze svých investičních aktivit nebo je částečně zmírnit – jedná se v tomto případě zejména o International Finance Corporation, která se svými počátečními investicemi podílela na vzniku banky, coţ je v souladu s jejími aktivitami podpory rozvojového financování po celém světě. Pokud rentabilita a ziskovot banky zůstane na stejných úrovních i v budoucnu, můţe se banka bez obav vracet na kapitálové trhy pro dodatečnou likviditu v případě, ţe ji bude potřebovat. Jak jiţ bylo uvedeno, investiční projekty, které jsou dlouhodobě ziskové a navíc mají pozitivní společenský dopad, jsou vţdy lákavou investicí pro mezinárodní investory, zejména pro ty institucionální, ale tak i pro fondy soukromého kapitálu.104 Jak je vidět, i instituce společensky orientované a mající za cíl rozvoj lokální komunit, podporu malého podnikání a zvyšování kolektivní soudrţnosti a spolupráce, si moho 103
Tzv. lock-up period. Rahman, R.; Mohammed, S. S. BRAC microcredit securitization series I: lessons from the world’s first microcredit backed security (MCBS). 2007. Boston : Analytics Ltd. 104
51
dojít pro potřebnou likviditu k rozvoji svýck aktivit na běţné mezinárodní kapitálové trhy a umístit své akcie na burzách. Ačkoliv se na první pohled tyto dva světy mohou zdát neslučitelné - tedy téměř filantropický svět mikrofinančních institucí a dravé kapitálové trhy, i tento přístup slaví své úspěchy. Na příkladu finanční skupiny Citigroup, Mezinárodního měnového fondu, International Finance Corporation a Světové banky jako celku je vidět, ţe mikrofinancování stojí, kdyţ ne v centru, tak určitě na na okraji, snah mezinárodních finančních institucí v oblasti podpory rozvojového financování. Rovněţ zájem institucionálních i soukromých investorů, který přetrvává do dnešních dnů, naznačuje, ţe se jedná o slibné odvětví pro zhodnocování kapitálu. Na scénu ovšem přichází otázka regulace a snahy zabránit tomu, aby byl mikrofinanční trh a jeho instituce ochráněny před komercionalizací, tedy před pouhým obchodním vyuţitím se ztátou společenského dopadu. Investice do takových společností by měly být brány zaprvé z dlouhodobého pohledu a zadruhé jako bezpečná invetiční příleţitost, nikoliv spekulace. Je jasné, ţe v globalizujícím se trendu mezinárodních financí se nelze ubránit všem pokusům o zneuţití mikrofinančního trhu a institucí na něm ve prospěch zisku. Snad jen nezávislá regulace a zodpovědně nastavená pravidla mohou udrţet takovéto snahy na minimální úrovni a zabezpečit tak, aby moderní mikfrofinancování slouţilo zejména k pomoci chudým a k rozvoji jejich nezpochybnitelných schopností.105
3.4
Fenomén islamizace mikrofinancování Jak si v dalším textu nejen na příkladu proroka Mohameda vysvětlíme, islámské
bankovnictví s mikrofinancováním pravděpodobně souvisí více, neţ si dokáţeme představit. Z historie víme, ţe prorok Mohamed pocházel z velmi chudého prostředí, ale postupně se vypracoval a dlouhá léta před tím, neţ se stal prorokem nového náboţenství, podnikal jako úspěšný obchodník. 105
Yunus, Muhammad. Creating a world without poverty : social business and the future of capitalism. New York : Public Affairs, 2007, s. 246.
52
Výrazného zlepšení ve svém společenském postavení dosáhl hlavně proto, ţe mu bohatá vdova, která se posléze stala jeho manţelkou, poskytla mikropůjčku na jeho podnikatelský záměr. Transakce byla zaloţena na principu islámského bankovnictví sdílení zisku a ztrát mezi věřitelem a dluţníkem. Obchod byl hlavní nosnou částí arabského hospodářství té doby. Uţ v koránu se objevují zmínky, které podporují a chválí obchod jako spravedlivý zdroj obţivy, ale na druhou stranu zároveň definuje chudé jako ty, kterým je nutno poskytovat almuţnu. Je tedy vidět, ţe původní ustanovení koránu vyznívají dosti vyváţeně. Uţ začátkem 90. let 20. století ve své práci jako jeden ze závěrů uvedl profesor Chapra z britské univerzity v Leicesteru, ţe nedostatečný přístup chudých ke kapitálu je hlavní příčinou, proč chudí zůstávájí chudými a nejsou schopni, respektive není jim umoţněno, podílet se na tvorbě obchodu, průmyslu a tím dosáhnout akumulace kapitálu potřebného k vymanění se z chudoby.106 Přitom se jedná o rovnostářské cíle a hodnoty, kterých si dal za úkol ve společnosti dosáhnout uţ zmíněný korán a celé islámské náboţenství. Profesor dále uvádí, ţe islám má výhodu před kapitalismem nebo socialismem kdyţ tvrdí, ţe rovnostářství je vtěleno a pevně spjato se systémem hodnota je hnací silou k dosaţení společensko-hospodářské rovnosti na všech úrovních ţivota. Do jaké míry se daná teorie naplňuje, nebo jak se bude dále vyvíjet, můţeme jen odhadovat. Ţádná teorie nebo ideologie není jen černá nebo bílá a vţdy záleţí na subjektech, které v dané zemi stanovují pravidla, jinými slovy na politické reprezentaci, která v rukou zrovna třímá moc.107 3.4.1
Islámské bankovnictví Proti tradičnímu mikrofinancování často zaznívají kritické názory, které tvrdí, ţe
vysoké úroky z mikropůjček, v průměru často kolem 30% p. a., jsou neetické. Rovněţ se ozývají hlasy, ţe zprostředkovávat půjčky velmi chudým a zároveň na jejich nouzi vydělávat, je rovněţ morálně značně problematické.
106
Chapra, M. U. Islam and the economic challenge. 1991, Islamic Foundation, Leicestershire. Ahmed, H. Financing microenterprises: an analytical study of islamic microfinance institutions. Journal of Islamic Economic Studies. Islamic Research and Training Institute, Islamic Development Bank, Jeddah. 2002, vol. 9, no. 2. 107
53
Do popředí vţdy v této situaci vstoupí otázka transakčních nákladů a způsoby jejich financování tak, aby byl provoz mikrofinanční instituce udrţitelný. Muhammad Yunus často o mikropůjčkách jako formě rozvojého financování říká, ţe nikdy netvrdil, ţe tento koncept nemá být ziskový, nýbrţ ţe nemá být zaloţen na výplatě dividend. Veškerý zisk má být reinvestován do rozvoje aktivit banky nebo instituce, která poskytuje mikroúvěry. Pokud chce počáteční investor z projektu vystoupit, neměl by přijít ani o část svých prostředků, všechny by měl získat zpět. Je tedy vidět, ţe mikrofinancování v pravém slova smyslu by nikdo nemělo být tradičním obchodním modelem, zaloţeném ne generování zisku a jeho přerozdělování akcionářům. Islámské mikrofinancování je zaloţeno na islámských finančních nástrojích, jejichţ základy jsou poloţeny na teorii sdílení zisku a ztrát, která se poněkud odlišuje od západního konceptu půjčky.108 Konvenční mikrofinanční instituce se zaměřují hlavně na ţeny jako své klienty. To se příliš neshoduje s hodnotami v muslimské společnosti. Islámské MFIs ţeny z finančního systému nevyčleňují, ale naopak hlásají, ţe mikrofinancování musí být zaměřeno na rodinu jako celek. Zatímco tradiční mikrofinancování vyuţívá skupinových půjček ke sníţení rizikovosti svých operací, islámské MFIs mají moţnost vytvářet etické principy závazné pro muslimy a přinutit je tak, aby spláceli pravidelně a včas. Někteří teoretikové tvrdí, ţe islámský model mikrofinancování je nejvhodnější pro nevládní organizace, tedy nebankovní instituce.109 Další se domnívají, ţe modely jako mudarabah nebo musharakah, které budou popsány dále v textu, jsou pro oblast mikrofinancování vyuţitelné i na komerční úrovni, avšak specializovanými finančními insitucemi spíše neţ bankami.110 3.4.2
Základní principy, metody a modely Islámské bankovnictví bylo ještě před 30 lety v prakticky neznámé. V současné době
islámské banky operují v 55 zemích světa, s celkovým objemem depozit na účtech ve výši 100 miliard amerických dolarů. Na celém světě v současnosti existuje kolem 200 islámských 108
Profit-loss sharing (PLS). Wilson, R. Making development assistance sustainable through Islamic microfinance. IIUM international conference on Islamic banking and finance. 2007, Kuala Lumpur. 110 Rahman, A. R. A. Islamic microfinance : an ethical alternative to poverty alleviation. Humanomics. 2010, vol. 26, no. 4, s. 289 109
54
bankovních institucí a jsou jedním z nejrychleji se rozvíjejích fragmentů islámské společnosti.111 To, co činí islámské bankovnictví odlišné od toho západního je přesvědčení, ţe peníze mohou být pouţívány pouze jako prostředek směny zboţí a sluţeb a nic jiného. Placení nebo přijímání úroků za pouţití svěřených prostředků je podle islámského práva šaríja zakázáno. Šaría podporuje rovnost a spravedlnost mezi všemi členy společnosti zdůrazňováním etických, společenských a náboţenských hodnot. Muslimové mají zvláštní povinnosti vůčí chudým a podle koránu jejich úloha na světě slouţí k tomu, aby udrţovali rovnováhu ve vesmíru. Slovy proroka Mohameda řečeno: kdo spí s plným břichem, zatímco jeho soused je hladový, ten mezi nás nepatří. Zakat je formou islámské charity. Zakat je třetí z pěti základních pilířů islámské víry. Jedná se o daň obvykle ve výši 2,5%, která je placena z určitých typů majetku jako např. z obchodních podílů, osobních příjmů a podobně. Jenom občané, kteří mají majetek vyšší neţ je stanovená hranice, jsou povinni tuto daň odvádět. Zakat tedy funguje jako nástro k redistribuci bohatství a pomáhá překlenout hluboké majetkové propasti mezi chudými a bohatými. Vešekerý majetek totiţ dle koránu náleţí bohu, lidé jej mají jen ve správě.112 Jak jiţ bylo uvedeno, chudí lidé nemjí přístup ke kapitálu. Odpovědí islámského bankovnictví, resp. mikrofinancování, je poskytování bezúročných půjček, ke kterým nevyţadují zajištění. Islámské banky pracují na principu sdílení zisků a ztrát mezi věřitelem a dluţníkem a hrají velmi důleţitou úlohu při zprostředkování kapitálu chudým. Ne vţdy se jim to ale daří. Zatímco Yunusova Grameen Bank funguje úspěšně zejména díky úrokům, které pokrývají transakční náklady, islámské banky mají přijímání úroků zakázáno. Zákaz úroků jako takových pochází jiţ z koránu, kde se píše, ţe ten, kdo nebude dodrţovat zákaz úroků, se dostává do války s bohem a prorokem Mohamedem. Tento zákaz v islámské společnosti tedy působí velmi silně. Islám povaţuje úroky za vykořisťování, 111
Venardos, A. M. Islamic banking and finance in South-east Asia: Its development and future. 2005, World Scientific Publishing Company, Singapore. 112 Choudhury, M. A. Interest-free microcredit to microentrepreneurs : an institutional network approach. Islamic Economics and Finance: An Epistemological Inquiry, Contributions to Economic Analysis. 2011, vol. 291, s. 220
55
jelikoţ věřitel získává peníze na základě potřeb nebo neštěstí dluţníka.113 Úrok je neospravedlnitelnou formou vzniku majetku. Majetek dle koránu můţe vzniknout jen dvěma způsoby – prací anebo převodem, tedy např. darem nebo dědením. V rámci islámského bankovnictví exitují dva modely zaloţené na sdílení zisku a ztráty, je to mudaraba a musharaka. Podle zmíněných modelů je tento přístup blíţe hodnotám etiky, sociální spravedlnosti a rovnosti neţ koncept úroků. Mudaraba je nejčastěji pouţívaný model v islámském světě financí a bankovnictví. Jedná se o smlouvu mezi dvěma stranami, kdy věřitel poskytuje finanční prostředky a dluţník své schopnosti a znalosti. Věřitel se neúčastní řízení podniku a ani není oprávněn poţadovat zajištění úvěru. Naopak je oprávněn k podílu na zisku, který z podniku plyne. Podíl je vţdy stanoven proporcionálně a spravedlivě, dopředu však není garantován ţádný výnos. Věřitel rovněţ není odpovědný za ztrátu vyšší neţ hodnota prostředku vloţených do společnosti. Stejně tak dluţník není odpovědný za ztrátu vyšší, neţ je hodnota času a úsilí vloţená do podniku z jeho strany, pokud se ovšem neprokáţe, ţe ztráta byla způsobena jeho zaviněním.114 Oceňování můţe být v takových případech značně problematické. Druhým z modelů zaloţeným na sdílení zisku a ztrát je musharaka neboli partnerství. Obě strany do podniku vkládají kapitál. Pokud jedna ze stran například přináší i zvláštní know-how, je potom zvýhodněna při rozdělování zisku, jehoţ poměry jsou předem stanoveny. Ztráty se rozdělují v poměru podle vloţených podílů.115 Mudaraba a musharaka jsou povaţovány za dva základní pilíře islámského financování. V obou případech protistrany sdílejí zisk a ztrátu a zároveň musí respektovat všechna islámská pravidla, takţe nemohou investovat do projektů, které nejsou slučitelné s koránem.
113
El-Gamal, M. A. Islamic Finance: Law, Economics, and Practice. 2006, Cambridge University Press, NY. Shahinpoor, N. The link between Islamic banking and microfinancing. International Journal of Social Economics. 2009, vol. 36, no. 10, s. 998. 115 Hadisumarto, W. bin M. C.; ISMAIL, A. G. B. Improving the effectiveness of Islamic micro-financing. Humanomics. 2010, vol. 26, no. 1, s. 70. 114
56
3.4.3
Islami Bank Bangladesh Limited (IBBL) Jak jiţ bylo uvedeno v předchozím textu, v Bangladéši vznikly a rozvíjely se
mikrofinanční programy, které jsou v současné době významným nástrojem ke sniţování chudoby. Většina z institucí působících na tomto trhu, jako například Grameen Bank, Bangladesh Rural Advancement Committee (BRAC) nebo další z předních světových mikrofinannčních institucí, kterou je Association for Social Advancement (ASA), poskytují úročené úvěry, přičemţ úroky jsou nezřídka přemrštěně vysoké. Průměrné úroky z úvěrů poskytovaných institucemi se pohybují v rozmezí 15-22%, neinstitucionální poskytovatelé své úvěry úročí v rozsahu 33-120 procenty ročně. Byly zjištěny případy, kdy se úročení pohybovalo ve výši 120-140%.116 M. M. Rahman ve své studiji uvádí, ţe chudým z jejich produkce většinou nezbývají ţádné přebytky, tudíţ akumulace kapitálu a splátky takto vysokých úroků jsou velmi sloţité, kolikrát dokonce nemoţné.117 Ve spojení s omezeným přístupem k dostatečným a kvalitním zdrojům, nedostatečným vzděláním, vysokou mírou negramotnosti, podvýţivou a neschopností důkladně organizovat sebe sama, se chudý venkov dostává do pasti chudoby, ze které poté existuje velmi málo způsobů, jak se vymanit. Vedle toho zde vyjímečně existují organizace, které zprostředkovávají přístup ke zdrojům a k financování, a zároveň se starají o etický rozvoj chudého vekonkova, ačkoliv etické standardy a minima by měla být být udrţována nejen v obchodní oblasti, ale ve všech aspektech běţného ţivota. Zde se, podle mého názoru dostáváme ke klíčové otázce a idei celého konceptu mikrofinancování – podnikání a etické standardy by spolu měly souviset, měly by být ve vzájemném, vyváţeném vztahu. Na jedné straně jej nelze uchopit jako čistě obchodní model, na druhé straně je nutné generovat zisk ke krytí nákladů, aby bylo tato altruistická dobročinná činnost ufinancovatelná
116
Torkestani, M. S.; Ahadi, P. Readiness assessment of Islamic micro-finance institution to implement microinsurance concept (case of Iran). International Journal of Islamic and Middle Eastern Finance and Management. 2008, vol. 1, no. 3, s. 250. 117 Rahman, M. M.; Ahmad, F. Impact of microfinance of IBBL on the rural poor’s livelihood in Bangladesh : an empirical study. International Journal of Islamic and Middle Eastern Finance and Management. 2010, vol. 3, no. 2, s. 169.
57
a dlouhodobě udrţitelná. Musíme tedy nalézt a stále nalézat rovnováhu mezi dvěma uvedenými kritérii. 3.4.4
Mikrofinanční program podle islámského práva šaría Šaría je, velmi stručně, systém islámského náboţenského práva. V překladu to
znamená cesta nebo stezka ke zdroji vody. Jedná se tedy o soubor pravidel, jak bez nástrah procházet cestou ţivota. Jedná se o právní rámec, který reguluje veřejné, tak i soukromé aspekty ţivota lidí, ţijích v zemích fungujících na muslimských principech a hodnotách.118 Šária pokrývá téměř všechny oblasti ţivota od politiky, přes hospodářství, bankovnictví, aţ po smlouvy, rodinu a sociální věci. Šaría není vyjádřena v psaných zákonnících, ale jedná se o zvykové právo, tak jak ho známe z anglosaských právních systémů ve Velké Británii nebo ve Spojených státech. Největší islámské země, jakými jsou Pákistán, Bangladéš nebo Indonésie, mají vysoce sekularizovanou ústavu s pozůstatky šaríi jen v některých oblastech ţivota jako například v rodinných záleţitostech.119 Na druhou stranu v Indii a na Filipínách, kde převládajícím náboţenstvím není islám, existují dvě roviny práva, a sice islámské a sekulární. Rovněţ většina zemí Blízkého východu udrţuje duální systém sekulárních a náboţenských soudů, přičemţ náboţenské soudy řeší převáţně záleţitosti z oblasti manţelství a dědické otázky. Saudská Arábie a Írán udrţují šaríu jako jediný pramen práva, vytvořena byla i náboţenská policie. V roce 2009 například zastupitelský sbor v Mogadišu odhlasoval přijetí šaríi na celém území Somálska, aby tak oslabil postavení povstalců, kteří vládě vytýkali, ţe není dostatečně náboţenská. Jak lze vidět, islámské právo a hodnoty mají vliv na oblasti ţivota po celém světě. Ne jinak je tomu v oblasti mikrofinancování. Jedním z hlavních problémů islámského bankovnictví, resp. mikrofinancování, s kterým se musí vypořádat, je zákaz úročení úvěrů. I s tímto problémem si instituce dokáţí poradit, slouţí k tomu především princip islámského 118
Choudhury, M. A. Interest-free microcredit to microentrepreneurs : an institutional network approach. Islamic Economics and Finance: An Epistemological Inquiry, Contributions to Economic Analysis. 2011, vol. 291, s. 225. 119 Butt, I.; Saleem, N.; Ahmed, H.; Altaf, M.; Jaffer, K.; Mahmood, J. Barriers to adoption of Islamic banking in Pakistan. Journal of Islamic Marketing. 2011, vol. 2, no. 3, s. 261.
58
bankovnictví sdílení zisku a ztráty mezi věřitelem a dluţníkem. Na následujícím příkladu si představíme bangladéšskou banku, která posyktuje úvěry na základě mikrofinančního programu slučitelného s islámskými hodnotami a tradicemi. 3.4.5
Islámská banka pro rozvoj venkova Islami Bank Bangladesh Limited (IBBL) spustila mikrofinanční program pro rozvoj
venkova v roce 1995. Program je zaloţen a provozován v souladu s právem šaría a spočívá v malých a mikro-investicích do zemedělské a venkovské oblasti za účelem zvýšení zaměstnanosti a zvýšení příjmů chudého venkovského obyvatelstva.120 Prostřednictvím programu jsou rovněţ poskytovány sluţby v oblasti sociálního zabezpečení, osobního rozvoje a rozvíjeno osvojování morálních a etických principů chudých venkovanů. Program v současné době působí v 60 z 64 krajů v Bangladéši, do programu je začleněno 520000 osob, z toho se jedná z 94% o ţeny. Banka chce v horizontu dvou let zdvojnásobit rozsah a objem svých aktivit. Před expanzí do nových oblastí je ale nutné, aby organizace prošla hodnocením úspěšností a dopadů programu pro podporu rozvoje venkova a zeměděleského odvětví. Primárním cílem je zjistit a objektivně zhodnotit přínos a dopad na obyvatelstvo v oblasti zaměstnanosti, zvyšování příjmů, schopnosti spořit a celkové ţivotní úrovně vesničanů.121 Bez takového zhodnocení a uvědomění si, jestli je program udrţitelný co se financování a vlivu na společnost týče, je další bezhlavá expanze bepřínosná, ba dokonce zbytečná. Expanze musí jít ruku v ruce s rozvojem celkového uvědomění a psychického a občanského rozvoje příjemců půjček tak, aby prostředky mířily přesně tam, kam mají, a aby splnily přesně ten cíl, s jakým jsou poskytovány – tedy sniţování chudoby a zvyšování ţivotní úrovně těch nejchudších. Přestoţe v oblasti působí tisíce nevládních organizací zaměřených na boj proti chudobě, venkov je stále v začarovaném kruhu chudoby a má jen velmi malé moţnosti se 120
Rahman, M. M.; Ahmad, F. Impact of microfinance of IBBL on the rural poor’s livelihood in Bangladesh : an empirical study. International Journal of Islamic and Middle Eastern Finance and Management. 2010, vol. 3, no. 2, s. 168. 121 Burke, M. E. Knowledge sharing in emerging economies. Library Review. 2011, vol. 60, no. 1, s. 6.
59
z něho bez cizí pomoci v blízké budoucnosti dostat. Dalším apelem na organizace tohoto druhu je orientace ne jen na chudé, ale na ty nejchudší z chudých,122 ke kterým je poměrně obtíţnější přístup a vyţaduje určité úsilí zajistit jim přístup k poskytovaným programům. Běţné mikrofinanční programy v Bangladéši poskytují úročené úvěry, coţ je dle islámu přísně zakázáno. Přestoţe byly programy pro rozvoj venkova koncipovány podle modelu banky Grameen, poskytují kompletní mikrofinancování na základě práva šaría a plně s ním v souladu.123 Programy RDS jsou poskytovány na dalším z principů islámského bankovnictví a tím je murabaha. Jedná se o model, kdy je uzavřena mezi dvěma stranami smlouva, podle které mikrofinanční instituce nakoupí zboţí, které je potom s obchodní přiráţkou ke krytí správních nákladů přeprodáno mikropodnikateli. Ten poté zboţí splácí v rovnoměrných splátkách a vlastnictví na něho přechází aţ po zaplacení poslední splátky, do té doby je stále vlastníkem mikrofinanční instituce. V rámci programu RDS je za zboţí účtována 10% přiráţka ve formě paušálu a v případě včasných splátek je odečtena sleva ve výši 2,5%.124 Běţné mikrofinanční instituce, jak jiţ bylo zmíněno, úročí své úvěry ve výši 15-22%, coţ je stále mnohem více neţ úročení tradičních obchodních bank působících v Bangladéši. Návratnost úvěrů poskytovaných programem pro rozboj venkova byla za rok 2010 vypočítána ve výši 99,57%, coţ je téměř neuvěřitelné číslo. RDS je jednou z klíčových částí celé Islami Bank Bangladesh Limited, která má své vlastní oddělení pro dohled na soulad produktů s právem šaría a rovněţ velmi silnou formu dozorčí rady pro záleţitosti spojené s právem šaría. V této radě zasedají přední islámští akademici Bangladéše. Radě předsedá chátib hlavní mešity Bangladéše.125 V zemi rovněţ funguje národní rada pro dohled na soulad s právem šaría, která kontroluje všechny islámské 122
Yunus, Muhammad. Creating a world without poverty : social business and the future of capitalism. New York : Public Affairs, 2007, s. 105. 123 Programy jsou nazývány Rural development scheme (RDS) a jsou spojeny přímo s Islami Bank Bangladesh Limited, která s nimi přišla a dále je rozvíjí. Programy jsou plně v souladu s právem šaría a zaloţeny na tradičních muslimských hodnotách. 124 Rahman, M. M.; Ahmad, F. Impact of microfinance of IBBL on the rural poor’s livelihood in Bangladesh : an empirical study. International Journal of Islamic and Middle Eastern Finance and Management. 2010, vol. 3, no. 2, s. 170. 125 Chatíb je duchovní vůdce, který při pátečních motlitbách v mešitě předčítá texty z koránu.
60
finanční instituce v Bangladéši a tedy i aktivity a investiční činnost programu pro rozvoj venkova (RDS) banky IBBL. Vedle finančních aktivit si program klade za cíl i etický a morální rozvoj účastníků. Za tímto účelem jsou kaţdý týden organizována setkání, kterých se účastní všichni příjemci půjčky v dané oblasti a jdou zde rozvíjena témata morální, etická, ale i náboţenská. Náboţenské principy podle koránu, ale i běţné oblasti ţivota, jsou zde konzultovány, diskutovány a je hodnocen jejich přínos či hlavní překáţky.
61
4.
HODNOCENÍ
DOSAVADNÍHO
PŘÍNOSU
A
PERSPEKTIVY BUDOUCÍHO VÝVOJE Jak jsme si v předchozím textu ukázali, mikrofinancování má za sebou řadu úspěchů napříč všemi kontinenty. Jedná se do jisté míry o fenomén současnosti a jedno z hlavních témat diskutovaných v oblasti rozvojového financování a financí vůbec. Touto formou rozvojové pomoci se zabývají jak soukromé subjekty, tak nevládní organizace a instituce financované z veřejných prostředků. Mikrofinancování rovněţ čelí řadě překáţek, které musí překonat, pokud chceme, aby byl současný koncept dlouhodobě udrţitelný. V následující kapitole si představíme základní problémy, se kterými se moderní mikrofinancování potýká, mnohé z nich jsou často zdůrazňovány v odborné literatuře. Schopnost pruţně měnit výši úrokových sazeb a cit pro jejich stanovení na takovou úroveň, aby pokryly správní a administrativní náklady, je pravděpodobně jedním z hlavních klíčových faktorů pro úspěch mikrofinancování, kterým se liší od některých neúspěšných pokusů se zemědělskými úvěrovými druţstvy z počátku 70. let 20. století. V tomto ohledu se jeví jako potencionální hrozba moţnost států zavést stropy na úrokové sazby stanovené mikrofinančními institucemi. Ačkoliv se zatím nejedná o aktuální problém, Africká rozvojová banka tuto otázku nastínila ve své studii z roku 2007 a zdůraznila, ţe se jedná o reálnou hrozbu a celé mikrofinanční odvětví by se jí mělo zabývat.126 Rovněţ pokud se jedná o rozdílnou výkonnost mikrofinančních institucí a celého odvětví v závislosti na regionu, ta naznačuje, ţe zdroje pro budoucí moţný růst se liší a musíme je rozlišovat a nikoliv nahlíţet jako jeden stejnorodý celek. V úvahu tedy připadají dva moţné, značně odlišné, scénáře. Prvním z nich je ten, ţe v zemích, kde je mikrofinancování poměrně rozvinuté a takzvaně ve stádiu dospělosti, bude hlavní problém spočívat v přístupu k novým i stávajícím klientům s novými produkty a sluţbami. 126
Meyer, R. M.; Nagarajan, G. Microfiance in developing countries : accomplishments, debates, and future directions. Agricultural Finance Review. 2006, vol. 66, no. 2, s. 179.
62
Naproti tomu ve druhém případě, tedy v zemích, kde je mikrofinancování v počátečních fázích vývoje, bude úspěch spočívat ve snaze napodobit úspěšné mikrofinanční projekty z první skupiny zemí.127 Takové úspěšné převedení ovšem velmi často nebude jednoduché. Důvody jsou prosté – země této druhé skupiny obvykle patří mezi státy, kde zrovna probíhá dlouhý přerod trhu a celkových podmínek v trţní hospodářství, jak ho známe z našeho prostředí. Dalším případem můţou být země postiţeny dlouhodobými konflikty, kde je nejprve nutná stabilizace společnosti na všech úrovních, anebo jsou to státy, kde je společenská a hospodářská situace poměrně křehká z důvodu častých přírodních pohrom. Mezi takové zěmě se řadí mnohé státy ze severu Afriky, kde chudí jsou opravdu velmi chudí a navíc ţijí v odlehlých oblastech mimo civilizaci. Potencionální příjemci mikropůjček tak přicházejí o moţnost profitovat z nabízených příleţitostí.
4.1
Země s rozvinutým mikrofinančním trhem O rozvinutém nebo téměř rozvinutém trhu lze hovořit v oblastech, kde působí
mnohé mikrofinanční instituci po dobu několika let, kde jsou sluţby poskytovány vysokému procentu chudých obyvatel a kde lze díky zprostředkování přístupu k finančním produktům pozorovat pozitivní dopad na celkový rozvoj společnosti. Posouvání hranic v takových oblastech je postaveno na dvou hlavních přístupech. Prvním je udrţení stávajících klientů a druhým potom je začleňování do programu takových členů společnosti, ke kterým je poměrně sloţitý přístup a kterí si nejsou schopni nálezt cestu sami, musí je tedy nalézt a přistupovat k nim sama mikrofinanční instituce. Pokud se jedná o udrţování současných klientů, musí MFIs zachovávat své sluţby a produkty aktualizované a dle potřeb klientů tak, aby si je udrţeli a zamezili jejich odlivu. Podle zprávy několika největších institucí působících v Bangladéši byl zaznamenán průměrný roční odliv klientů ve výši 15-20%, v okolních zemích byla čísla ještě o něco vyšší.128 127
Hackett, M. T. Challenging social entreprise debates in Bangladesh. Social Entreprise Journal. 2010, vol. 6, no. 3, s. 215. 128 Meyer, R. M.; Nagarajan, G. Microfiance in developing countries : accomplishments, debates, and future directions. Agricultural Finance Review. 2006, vol. 66, no. 2, s. 185.
63
Mnohé MFIs se v této souvislosti rozhodly začít poskytovat sluţby a produkty podobné těm, které jsou k dispozici v běţných komerčních bankách. Jedná se například o leasingové sluţby, hotovostní platební operace nebo mikropojištění. Lze pozorovat, ţe mikrofinanční instituce přicházejí s pruţnými podmínkami a flexibilními produkty, více naslouchajjí klientům, snaţí se připravit produkty na míru a tak co nejvíce vyhovět potřebám zákazníků.129 Aby MFIs vyhověly poţadavkům a splnily mnohá přání, zvýšily účinnost a sníţily transakční náklady, některé z nich začínají zavádět bankomaty a elektronické bankovnictví za pouţití kreditních karet a chytrých karet jaké známe z nabídky našich bank. Ačkoliv se tyto projekty mohou zdát slibné do budoucnosti, je nutné nejdřív porovnat vstupní náklady a náklady spojené s provozem, zároveň musíme vzít v úvahu otázku ochrany osobních údajů a zamezování krádeţem identity. Jednou z nevýhod, která dříve nebo později potká kaţdý rozvinutý trh, je odliv investorů a poskytovatelů kapitálu pro mikrofinananční instituce. Investoři se často domnívají, ţe na plně rozvinutém trhu jiţ nejsou další nové investiční příleţitosti a trh je tím vyčerpán. Přesouvají tedy svůj kapitál do dalších zemí, do rozvíjejích se zemí té druhé skupiny, jak jsme si ji popsail v úvodu. MFIs tedy hledají nové zdroje k financování vývoje nových produktů a k celkové expanzi do méně přístupných oblastí, případně na další trhy v sousedních zemích. Stále více se v rámci těchto snah dostávají ke komerčním způsobům financování, které se svou podstatou liší od zdrojů poskytovaných nevládními organizacemi nebo dobrovolnými, často dobročinnými, dárci. Dalším moţným problémem v zemích s rozvinutým trhem je obava, ţe budou klienti zatíţeni více půjčkami najednou od různých poskytovatelů a bude tak ohroţena jejich schopnost splácet. Připomínám, ţe v některých oblastech zákazníci své půjčky splácí řádně a včas aţ v 99% případů. Z nedávné historie jsou známy případy z Bolívie, Indie nebo Srí Lanky, kde se klienty mikrofinančních institucí stali jiţ těţce zadluţení obyvatelé. To poté vedlo k volání veřejnosti směrem k politikům, aby byly úrokové platby dotovány a některé části portfolia odepsány.
129
Hartarska, V. M.; Holtmann, M. An overview of recent developments in the microfinance literature. Agricultural Finance Review. 2006, vol. 66, no. 2, s. 149.
64
V těchto případech se jednalo o selhání kontrolních mechanismů, které neodhalily předchozí zadluţení budoucích klientů. Rovněţ se jednalo o částečně odlišnou situaci, neboť v nejchudších oblastech Bangladéše, kam vstupují mikrofinanční instituce, ţádné finanční subjekty neoperují, tudíţ nehrozí, ţe by se klientem stala osoba, která ssebou nese značné dluhy. Takové kontroly zde tedy nejsou potřebné. Opět je vidět, jak různé jsou podmínky v jednotlivých zemích a oblastech co se týče vstupu MFIs na trh a jejich přístupu k chudému obyvatelstvu. Pokud by ve výše popsaných případech byly vyslyšeny poţadavky veřejnosti a politcká síla by zasáhla, mohlo by to v důsledku vést k ovlivnění, resp. oslabení, udrţitelnosti celého konceptu mikrofinancování, v krajních případech by to mohlo vést k uzavírání nebo podstatnému omezení expanze MFIs.130 Klienti by tak byli ponecháni s velmi omezeným výběrem, jak financovat své mikropodnikání a další činnosti. Přijatelným přístupem, který by celou situaci pomohl vylepšit, by bylo zřízení úvěrových úřadů nebo poboček, které by měly na starosti kontrolu jakési finanční historie klienta, ze které by bylo patrné, zda a jak je zadluţen a jestli své půjčky splácel řádně a včas. 4.1.1
Obtížně přístupní klienti Do kategorie obtíţně přístupných klientů, ke kterým musí mikrofinanční instituce
aktivně nacházet cestu se řadí především obyvatelé chudého a vzdáleného venkova, nejchudší z chudých a v neposlední řadě také mladší část populace. MFIs tradičně uspokojují městské trhy, kde klienty jsou z velké většiny dospělí, ţeny a mikropodnikatelé. V současné době jsou ale rovněţ nuceni své sluţby rozšiřovat i do odlehlejších oblastí a k více znevýhodněným obyvatelům. Tato překáţka vyţaduje inovativní přístup k oblastem řešení a sniţování nákladů, stejně tak jako k novým a specializovaným typům produktů, ze kterých budou mít uţitek zrovna tyto znevýhodněné části obyvatelstva. Studie dlouhodobě prokazují, ţe mikrofinancování pro klienty z venkova se musí zaměřit na finanční produkty, které jim pomáhají vypořádat se s riziky, kterým v dané oblasti
130
Hoque, M.; Chishty, M.; Halloway, R. Commercialization and changes in capital structure in microfinance institutions : an innovation or wrong turn? Managerial Finance. 2011, vol. 37, no. 5, s. 415.
65
ţivota čelí, a rovněţ musejí být orientovány dlouhodobě, v souladu s dlouhými produkčními cykly venkovského hospodaření v odlehlých částech země.131 Původně byly klientům nabízeny pouze půjčky, v současné době se ale stále více rozšiřují další produkty, kterými jsou zejména spořicí účty a mikropojištění. I tyto produkty a sluţby pomáhají vypořádat se s neočekávanými riziky a jejich důsledky. Do té doby například neměli moţnost spořit si ze svých přebytků a připravit se tak na nepříznivá období například v důsledku neúrody nebo přírodní katastrofy. Některé mikrofinanční subjekty přistupují z důvodů zvýšení objemu depozit k formě přelévání prostředků z jejich aktivit ve městech. Některá zemědělská sdruţení v západní Africe tak vstupují na městské trhy, aby získaly větší objemy depozit, která poté mohou pouţít k financování venkovských oblastí. Naproti tomu bangladéšská ASA, přední světová mikrofinanční instituce, vyhledává jednotlivce s vyššími příjmy, kteří jsou jmenováni společníky v rámci organizace a jsou oprávněni pouze vkládat prostředky, nikoliv přijímat půjčky. I takovým způsobem tedy MFI získává prostředky k financování dalších aktivit. Další výzvou je zprostředkování financování těm nejchudším, jak z venkova, tak z měst. V těchto případech je ale zdokumentováno, ţe aby byla pomoc dlouhodobě udrţitelná a prospěšná, klientům musí být poskytnuta i nefinanční pomoc, kterou je většinou související vzdělávání, ale například také poskytnutí osiva, které by i přes obdrţené prostředky nebylo v odlehlé oblasti kde nakoupit.132 V Bangladéši se tedy programy orientují na chudé ţeny z venkova, které mají velmi nízký nebo vůbec ţádný příjem. Značný prospěch mají rovněţ z nefinanční podpory, bez které by se téměř jistě neobešly. Jedná se o poskytování rad v oblasti chovu domácích a hospodářských zvířat, rybolovu, pěstování zeleniny, ale také základy obchodních dovedností, které je potřeba zvládat při prodeji přebytků z produkce. Dvě třetiny z těchto klientů se vymanily z chudoby, staly se řádnými členy mikrofinančních sdruţení a nesklouzly zpět do chudoby, kde byly odkázány na pomoc státu, pokud vůbec nějaká existovala.
131
Zeller, M. A comparative review of major types of rural microfinance institutions in developing countries. Agricultural Finance Review. 2006, vol. 66, no. 2, s. 209. 132 Koveos, P. Financial services for the poor : assessing microfinance institutions. Managerial Finance. 2004, vol. 30, no. 9, s. 87.
66
Jako jedna z dalších výzev je identifikována skupina potenciálních klientů ve věkovém rozmezí 14-25 let. Mnoho mikrofinančních subjektů poskytuje své produkty a sluţby klientům od 18 let věku, ale tito tvoří pouhých 20% z celkového počtu zákazníků. Ozývají se hlasy, ţe mládeţ musí být začleněny do aktivit týkajících se kaţdodenního ţivota. Zvláštní důraz je kladen na ty, kteří nemohou získat zaměstnání na těsném trhu práce a na ty, kteří musejí podporovat své rodiny v odlehlých oblastech. Právě takové případy a oblasti jsou klíčovým polem působnosti pro mikrofinancování a pro prokázání, ţe právě v těchto oblastech spočívá jeho největší síla a ţe je schopen dosáhnout značných výsledků v rámci sniţování chudoby. Mnohé studie prokázaly, ţe na trhu existuje neuspokojená poptávka mladých po mikrofinančních sluţbách a produktech, jelikoţ stávající produkty nejsou vytvořeny pro ně a jejich potřeby.133 Podle zaţitých představ je financování mladých rizikovější a nákladnější z důvodu vysokého procenta selhání podnikatelských projektů, ve kterých je navíc malá či minimální účast mikropůjček. Podle výše uvedené studie však MFIs, které v oblasti pracují s velmi mladými klienty, tyto zaţité představy nemohou potvrdit, ba naopak je spíše musí vyvrátit. V současnosti zatím nedisponují daty, na kterých by bylo moţno tvrzený fakt prokázat. Půjčky pro mladé by nemusely být úplně tím nejúspěšnějším produktem, jelikoţ ne všichni mladí touţí být podnikateli a málokteří z nich mají dostatečné znalosti a schopnosti k vytvoření mikropodnikatelského plánu. Pro mnohé z nich by mohly být uţitečnější spořicí a vkladové účty. Některé banky v Indii a Bangladéši poskytují mikro-spořicí účty, na které je moţné vkládat prostředky denně.134 Klienty jsou děti z chudinských čtvrtí. Některé nevládní organizace se v současnosti pokoušejí spusti projekt mikrobankovnictví prostřednictvím mobilních telefonů. Jedná s obchodními bankami, které by přijímaly malé vklady prováděné přes mobilní telefony dívek, které se stěhují do měst za prací a nejčastěji pracují v továrnách na výrobu textilu a oděvů. Vkladové účty jsou nejţádanějším produktem ze strany dětí, které nemají jinou moţnost, jak bezpečně uloţit své drobné 133
Meyer, R. M.; Nagarajan, G. Microfiance in developing countries : accomplishments, debates, and future directions. Agricultural Finance Review. 2006, vol. 66, no. 2, s. 186. 134 The Children’s Development Bank of India a SafeSave Bangladesh.
67
výdělky, které získají během kaţdého jednotlivého dne. Aby se vyhnuly krádeţi těchto prostředků ze strany dospělých, obvykle je proto raději okamţitě utratí. Nedílnou součástí tohoto přístupu je rovněţ vzdělávání mladých v oblasti finanční gramotnosti, zejména potom výuka, jak přistupovat ke spoření, jak jej vlastními silami řídit, jak se obejít bez dozoru dospělých a rovněţ uvědomění si svých práv.
4.2
Nerozvinuté mikrofinanční trhy Mikrofinanční odvětví v mnohých zemích teprve vzniká nebo je stále velmi slabé.
Na trhu působí málo MFIs a jejich dosah a udrţitelnost je sporná. Takové země většinou mají omezený potenciál k rozvoji, nestabilní oblasti náchylné k přírodním katatrofám nebo občanským nepokojům a mnohé z nich jsou na cestě k přechodu z centrálně plánovaného hospodářství k trţnímu modelu ekonomiky. Zárukou úspěchu v takových oblastech je obměna nabízených produktů a sluţeb tak, aby splňovaly potřeby lidí zasaţených přírodním neštěstím, válkou nebo jinou formou nepokojů. Rovněţ je potřeba připravit budoucí na první kontak s takzvaným soukromým sektorem, se kterým doposud němeli vůbec ţádnou zkušenost natoţ osobní kontakt. Mnoho z těchto lidí ani není prřipraveno efektivně vyuţít poskytnutou půjčku. Je tedy nutné zařadit i nefinanční pomoc ve formě vzdělávání, ale také doplňkové sluţby pro rozvoj sítě poboček v oblasti. 4.2.1
Odlehlé a problémové oblasti Oblasti vzdálené od civilizace a velmi chudé státy jsou postiţeny vysokými
transakčními náklady při poskytování prostředků. Mnoho MFIs tedy na takové trhy ani nevstupuje. V takových regionech je nutné vytvořit organizované skupiny a instituce vlastněné členy samými, které si vzájemně pomáhají a společně nesou část transakčních nákladů. Konflikty ohroţené oblasti patří mezi další trhy, na které je vstup některých MFIs ohroţen. Některé z dřívějších pokusů selhaly kvůli špatnému načasování, jelikoţ vývoj
68
konfliktu je velmi těţko předvídatelný, kvůli špatné implementaci pravidel mikrofinančního trhu a špatně nastaveným produktům pro danou oblast. Nedávné průzkumy prokázaly, ţe i v těchto oblastech existuje poptávka po mikrofinančních sluţbách a produktech, která navíc můţe být efektivně uspokojována, jakmile jsou nastaveny základní podmínky bezpečnosti. Náklady nových a vznikajících projektů zde mohou být vyšší, trvá déle, neţ je vytvořen dlouhodobě udrţitelný model, ale populace je stálá a trhy po určité době oţijí.135
4.3
Budoucnost mikrofinancování Během posledních 25 let dosáhlo mikrofinancování po celém světě výrazných
úspěchů, mnohé z nich byly popsány v předchozím textu. Vţdy bylo takových významných cílů dosaţeno v rozvojových zemích, mikrofinancování ovšem slaví úspěchy i v poměrně rozvinutých ekonomikách. Jedním z nejdůleţitějších bylo zjištění a prokázání, ţe i chudí lidé mohou být zodpovědnými a spolehlivými nezajištěných mikropůjček. Odvětví rovněţ prokázalo, ţe lidé z chudých měst a venkova jsou rovněţ vhodnými příjemci produktů a sluţeb jakými jsou mikropojištění, spořicí účty nebo převody prostředků.136 V současné době je samotné odvětví mnohem více komercionalizované, neţ tomu bylo v počátcích, kdy v oboru začínaly dotované a sponzorované nevládní organizace, které bylo motorem růstu a vývoje mikrofinancí. V současné době mnohé obchodní banky a společnosti orientované čistě na zisk ucítily příleţitost a rozšiřují nabídku svých sluţeb vůči chudší části obyvatelstva. Kvůli tomu bývá kritizováno mikrofinanční odvětví jako celek, nutno však říci, ţe nezaslouţeně, protoţe tyto obchodní společnosti kazí jméno a dlouho budovanou pověst sociálního podnikání, kterým mikrofinancování bezesporu je. Jak vţdy zdůrazňuje Muhammad Yunus, mikrofinancování musí být ziskové, aby bylo udrţitelné, zisk ovšem musí jít zpět do rozvoje, nikoliv jako dividenda investorům. Mikrofinancování bez společenského dopadu by nebylo 135
Moon, B. E. The great divide in micorfinance : political economy in microcosm. Moving Beyond Storytelling: Emerging Research in Microfinance, Contemporary Studies in Economic and Financial Analysis. 2009, vol. 92, s. 115. 136 Rosenberg, R.; Gonzalez, A.; Narain, S. The new moneylenders : are the poor being exploited by high microcredit interest rates? Moving Beyond Storytelling: Emerging Research in Microfinance, Contemporary Studies in Economic and Financial Analysis. 2009, vol. 92, s. 172.
69
tím původním mikrofinancováním v takové podobě, v jaké se ho přední instituce s mnohaletou tradicí po celém světě snaţí budovat. Přes všechny úspěchy, mikrofinancování stále čelí výzvám, které je nutno překonat. Mnoho MFIs, zejména v jiţní a jihovýchodní Asii, mají vysokou úroveň dosahu svých sluţeb a produktů na konečné uţivatele, jsou ale při svém financování stále odkázány na dárce a podpory z veřejného sektoru. Bez
takových
podpor
jsou
mnohé
z nich
dlouhodobě
neudrţitelné
a
neufinancovatelné. Mnohé z nich potřebují větší průhlednost a prokazatelnost svých aktivit, pokud chtějí přilákat kapitálové zdroje ze soukromého sektoru. Bez takového kapitálu není moţný další růst. Dalším problémem je, ţe zejména v severní Africe a východní Evropě mikrofinanční sluţby pokrývají pouze nepatrnou část moţného trhu. Ačkoliv se celé odvětví stále rozvíjí, pořád existují oblasti chudého venkova a jeho obyvatelé, pro které mikrofinance neposkytují vhodné produkty a sluţby a tím pádem jsou ve výsledku vyloučeni z celého konceptu mikrofinancování a přístupu k němu. Dalším problémem, který uţ byl ovšem částečně nastíněn, je to, ţe několik málo MFIs, které jsou zpravidla částí jiţ existující obchodní společnosti a byly z nich následně po jejich zaloţení vyčleněny, vykazuje díky mikropůjčkám a vysokým úrokům s nimi soucisejícími vysoké zisky. Ze svých úvěrů pobírají vysoké úroky i přesto, ţe to vzhledem k transkačním nákladů není vůbec zapotřebí. Jinými slovy, nejedná se o tak rizikové klienty a oblasti, které by ospravedlnily výši úroků. Tyto společnosti na sebe poutají příliš mnoho pozornosti a bývají ztotoţňovány s mikrofinancováním jako takovým, coţ je samozřejmě zavádějící. Na jednu stranu to můţe být dobře, jelikoţ jsou přilákány soukromé fondy, kterých je k podpoře růstu odvětví zapotřebí. Na druhou stranu je voláno po politických akcích ve smyslsu stanovení stropů na účtované úroky, coţ můţe jedině uškodit mikrofinančním institucím, které se orientují na velmi těţko dostupné oblasti trhu. V takových případech jsou transakční náklady nepoměrně vyšší. Takové politické tlaky stály u selhání některých malých farmářských úvěrových programů a stejně tak mohou přiškrtit vývoj celého odvětví.
70
Mnoho kritiky rovněţ padá na vrub toho, zda a nakolik se daří plnit propagované cíle mikrofinancování. Nakolik zlepšuje postavení chudých, jaký reálný dopad má na rozvoj venkova a zda se nejedná pouze o neuchopitelnou představu urychleného ekonomického rozvoje. Americký univerzitní profesor Milford Bateman, který se jiţ od roku 1993 věnuje rozvojovým financím a dlouhá léta působil jako konzultant nevládních organizací ve východní Evropě, na téma proč mikrofinancování nefunguje a nemůţe fungovat, napsal celou knihu.137 Ve své velmi kritické anylýze jako jeden ze závěrů podává, ţe mikrofinancování vlastně vytváří nepřekonatelnou bariéru udrţitelnému hospodářskému růstu a společenskému rozvoji, a ţe vůbec nepomáhá sniţování chudoby, ba naopak. Analýza jeho poznatků a závěrů by ovšem vydala na další diplomvou práci a to pouze na téma, zda mikrofinancování ve své moderní podobě můţe nebo nemůţe fungovat. Další z mnoha názorů uvádí, ţe mikrofinancování můţe pomoci ke zvýšené spotřebě některých chudých domácností, ţe několika málo klientům můţe pomoci k výraznému růstu jejich mikropodniků, hlubší dopad na hospodářský vývoj je zpochybnitelný a je daleko od toho, co tvrdí a čemu by rádi věřili propagátoři mikrofinancování. Paradoxem chudoby se jeví být také to, ţe ti nejchudší obyvatelé mohou se samotnou půjčkou udělat jen velmi málo, pokud nebudou zároveň odstraněny další bariéry potenciálního růstu. Zatímco jednotlivci, kterým chybí právě dostupné prostředky, aby svou ţivotní situaci podstatně vylepšili, by těch prostředků potřebovali mnohem více a po mnohem delší dobu, neţ jako je tomu v případě poskytování mikropůjček. Tím pádem se opět dostáváme k jiţ tolikrát zmíněnému závěru, ţe samotné finance nejsou a nemohou být tím kýţeným motorem růstu. Musí být doprovázeny dalšími nefinančními sluţbami a pomocí, jakou je vzdělávání a budování pravidel společenské odpovědnosti, bez kterých se provozování mikrofinancování jako úspěšného projektu neobejde.
137
Bateman, Milford. Why doesn’t microfinance work? : the destructive rise of local neoliberalism. New York : Zed Books, 2010. ISBN 978-1-84813-332-7.
71
Opravdovou výzvou pro sniţování chudoby je tedy rozvoj způsobů a cest, jakými dlouhodobě zprostředkovávat ony nefinanční sluţby znevýhodněným částem populace. Teprve potom bude dán volný průběh skutečně pozitivnímu dopadu mikrofinančních sluţeb, ne dříve. Samozřejmě zde v této souvislosti hovoříme o těch nejchudších částech světa, kde je potřeba rozvoje nefinančních sluţeb nepostradatelná. V poměrně rozvinutějších oblastech, kde příjemci jiţ disponují potřebnými znalostmi a schopnostmi a chybí jim pouze přístup ke zdrojům, tam je to úloha pro to tzv. finanční mikrofinancování. V méně rozvinutých zemích je nutné s přílivem finančních prostředků počkat a nejdříve vytvořit stabilní společenské prostředí, které bude připraveno na příchozí finanční pomoc. Právě zjištění, ţe chudí příjemci půjček budou ochotni platit za finanční pomoc, nikoliv za tu nefinanční, přivedlo do světa mikrofinancování při jeho vzniku před 25 lety dárcovské organizace. Výzva pro rozvojovou pomoc je tedy v tom, jak najít prostředky k poskytování nefinanční asistence bez toho, aby o ně připravovala mikrofinanční sektor, kde jsou rovněţ potřebné k financování úvěrových aktivit. Tímto se pomyslný kruh takzvaně uzavírá. Není financování bez vzdělání, a není vzdělání bez nefinanční pomoci, kterou ovšem rovněţ musí někdo zaplatit.
72
ZÁVĚR Mikrofinancování je prozatím mezi veřejností poměrně neznámý termín a moc tomu nepomohlo
ani
udělení
Nobelovy
ceny
míru
a
vyhlášení
Mezinárodního
roku
mikrofinancování Organizací spojených národů v roce 2005. Pokud někdo o mikrofinanacování slyšel, pravděpodobně to bylo ve spojitosti v Muhammadem Yunusem a jeho bankou Grameen. Málokdo si ale dokáţe představit, ţe mikrofinancování je pouţíváno, nejen Evropskou investiční bankou, i ve východní Evropě jako nástroj tvorby pracovních míst a udrţitelného malého podnikání. Zakládáním mikropodnikatelských projektů a řemeslných dílen je podporováno sebezaměstnávání a tím sniţována závislot na velkých zaměstnavatelích, jejichţ povaha je v této části Evropy často velmi nestabilní. I můj vlastní názor na mikrofinancování se během psaní diplomové práce vyvíjel a nutno říci, ţe se změnil. Původně jsem mikropůjčky chápal jen jako jeden z nových obchodních modelů, pomocí kterého dosáhnout na nové trhy a generovat další zisk. Někde v pozadí existovalo povědomí o společenském dopadu celého modelu financování. Postupem doby jsem však došel k přesvědčení, ţe mikrofinancování je spíše kultura, způsob uvaţování a nahlíţení na svět neţ pouze obchodní model. Ať uţ se jedná o projekty sniţování chudoby v Asii a v Africe nebo podporu podnikání a zaměstnanosti v poměrně rozvinutějších částech světa, vţdy má (a mělo by) mít mikrofinancování nezanedbatelný společenský dopad. Zisky z těchto aktivit je nutno reinvestovat do rozvoje, stále je nutné nacházet dobrovolné přispěvatele, kteří svými prostředky pomohou financovat mikrofinanční projekty. Zatímco v Evropě jsou populární zejména mikropůjčky, v nejchudších oblastech Afriky nebo Asie obyvatelé potřebují a vyţadují komplexní sluţby od půjček, přes vkladové produkty aţ po mikropojištění, které je zejména pro zemědělce chudého venkova naprosto klíčové pro jejich činnost. Mikrofinancování by si tedy mělo udrţet své dobré jméno, zamezit zneuţívání navrţených konceptů ze strany obchodních společností a především neustále pomáhat rozvoji nejzaostalejších oblastí ne pouhou zásobou kapitálu, ale poskytnutím prostředků, které nastartují udrţitelné aktivity k zajištění dlouhodobého a kvalitního ţivobytí.
73
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Monografie [1]
ARMENDÁRIZ, B.; MORDUCH, J. The economics of microfinance. The MIT Press : Cambridge, 2010. ISBN 978-0-262-01410-6.
[2]
BATEMAN, Milford. Why doesn’t microfinance work? : the destructive rise of local neoliberalism. New York : Zed Books, 2010. ISBN 978-1-84813-332-7.
[3]
BERGER, M.; GOLDMARK, L.; MILLER-SANABRIA, T. An inside view of Latin American microfinance. Washington : Inter-American Development Bank, 2006. ISBN 1597820393.
[4]
BHATT, Ela R. We are poor but so many: the story of self-employed women in India. Oxford University Press, 2006. ISBN 978-0-19-516984-0.
[5]
CHARITONENKO, S.; RAHMAN, S. M. Commercialization of microfinance : Bangladesh. Manila : Asian Development Bank, 2002. ISBN 971-561-419-1.
[6]
COUNTS, Alex. Small loans, big dreams : how Nobel prize winner Muhammad Yunus and microfinance are changing the world. New Jersey : John Wiley & Sons, 2008. ISBN 978-0-470-19632-8.
[7]
GOLDBERG, M.; PALLADINI, E. Managing risk and creating value with microfinance. The World Bank : Washington, 2010. ISBN 978-0-8213-8228-8.
[8]
KARMAKAR, K. G. Microfinance in India. New Delhi : SAGE Publications, 2008. ISBN 978-0-7619-3626-8.
[9]
LA TORRE, M.; VENTO, G. A. Microfinance. New York : Palgrave Macmillan, 2006. ISBN 1-4039-9789-6.
74
[10] LEDGERWOOD, Joanna. Microfinance handbook : an institutional and financial perspective. Washington : International Bank for Reconstruction and Development, 1999. ISBN 0-8213-4306-8. [11] RAHMAN, Aminur. Women and microcredit in rural Bangladesh : anthropological study of the rhetoric and realities of Grameen Bank lending. Oxford : Westview Press, 2001. ISBN 0-8133-3930-8 [12] RHYNE, Elisabeth. Microfinance for bankers and investors. Understanding the opportunities and challenges of the market at the bottom of the pyramid. McGraw-Hill : New York, 2009. ISBN 978-0-07-171365-8. [13] SUNDARESAN, Suresh. Microfinance : emerging trends and challenges. Cornwall : Edward Elgar Publishing, 2008. ISBN 978-1-84720-920-7. [14] YUNUS, Muhammad. Creating a world without poverty : social business and the future of capitalism. New York : Public Affairs, 2007. ISBN 978-1-58648-493-4. Články [15] ABOAGYE, A. Q.; OTIEKU, J. Are Ghanaian MFIs‘ performance associated with corporate governance? Corporate Governance. 2010, vol. 10, no. 3, s. 307-320. [16] ABRAMS, J.; STAUFFENBERG, J. von. Role reversal : public and private funders in microfinance. Moving Beyond Storytelling: Emerging Research in Microfinance, Contemporary Studies in Economic and Financial Analysis. 2009, vol. 92, s. 81-107. [17] ACS, Z. J.; SANY, J. Measuring the social value of innovation : the cases of Muhammad Yunus, Grameen Bank and Bill Gates, Microsoft. Measuring the Social Value of Innovation: A Link in the University Technology Transfer and Entrepreneurship Equation, Advances in the Study of Entrepreneurship, Innovation and Economic Growth. 2009, vol. 19, s. 143-170.
75
[18] ADAMS, J.; RAYMOND, F. Did Yunus deserve the Nobel Peace Prize : microfinance or macrofarce? Journal of Economic Issues. 2008, vol. 42, no. 2, s. 435-443. [19] AHMAD, A. U. F.; AHMAD A. B. R. Islamic microfinance : the evidence from Australia. Humanomics. 2009, vol. 25, no. 3, s. 217-235. [20] AHMED, S. Microfinance institutions in Bangladesh : achievements and challenges. Managerial Finance. 2009, vol. 35, no. 12, s. 999-1010. [21] ASLANBEIGUI, N.; OAKES, G.; UDDIN, N. Assessing microcredit in Bangladesh : a critique of the concept of Empowerment. Review of Political Economy. 2010, vol. 22, no. 2, s. 181-204. [22] AULT, J. K.; SPICER, A. Does one size fit all in microfinance? New directions for academic research. Moving Beyond Storytelling: Emerging Research in Microfinance, Contemporary Studies in Economic and Financial Analysis. 2009, vol. 92, s. 271-284. [23] BURKE, M. E. Knowledge sharing in emerging economies. Library Review. 2011, vol. 60, no. 1, s. 5-14. [24] BUTT, I.; SALEEM, N.; AHMED, H.; ALTAF, M.; JAFFER, K.; MAHMOOD, J. Barriers to adoption of Islamic banking in Pakistan. Journal of Islamic Marketing. 2011, vol. 2, no. 3, s. 259-273. [25] CHEN, C.; SOK, P.; SOK, K. Exploring potential factors leading to effective training : an exclusive study on commercial banks in Cambodia. Journal of Management Development. 2007, vol. 26, no. 9, s. 843-856. [26] CHOUDHURY, M. A. Interest-free microcredit to microentrepreneurs : an institutional network approach. Islamic Economics and Finance: An Epistemological Inquiry, Contributions to Economic Analysis. 2011, vol. 291, s. 219-229.
76
[27] CHOWDHURY, M. S. Overcoming entrepreneurship development constraints : the case of Bangladesh. Journal of Entreprising Communities: People and places in the global economy. 2007, vol. 1, no. 3, s. 240-251. [28] CULL, R.; DEMIRGUC-KUNT, A.; MORDUCH, J. Microfinance meets the market. Moving Beyond Storytelling: Emerging Research in Microfinance, Contemporary Studies in Economic and Financial Analysis. 2009, vol. 92, s. 1-30. [29] DOSHI, K. Sustainability and impact of microfinance institutions : a case study of ACCION San Diego. Positive Design and Appreciative Construction: From Sustainable Development to Sustainable Value, Advances in Appreciative Inquiry. 2010, vol. 3, s. 275-295. [30] DUSUKI, A. W. Banking for the poor : the role of Islamic banking in microfinance intitiatives. Humanomics. 2008, vol. 24, no. 1, s. 49-66. [31] ELAHI, K. Q.; DANOPOULOS, C. P. Microcredit and the third world : perspectives from moral and political philosophy. International Journal of Social Economics. 2004, vol. 31, no. 7, s. 643-654. [32] EPSTEIN, M. J.; YUTHAS, K. Mission impossible : diffusion and drift in the microfinance industry. Sustainability Accounting, Management and Policy Journal. 2010, vol. 1, no. 2, s. 201-221. [33] FARIAS, CH.; FARIAS, G. Cycles of poverty and consumption : the sustainability dilemma. Competitiveness Review: An International Business Journal. 2010, vol. 20, no. 3, s. 248-257. [34] GEHLICH-SHILLABEER, M. Poverty alleviation or poverty traps? Microcredits and vulnerability in Bangladesh. Disaster Prevention and Management. 2008, vol. 17, no. 3, s. 396-409. [35] HACKETT, M. T. Challenging social entreprise debates in Bangladesh. Social Entreprise Journal. 2010, vol. 6, no. 3, s. 210-224. 77
[36] HADISUMARTO, W. bin M. C.; ISMAIL, A. G. B. Improving the effectiveness of Islamic micro-financing. Humanomics. 2010, vol. 26, no. 1, s. 66-75. [37] HARTARSKA, V. M.; HOLTMANN, M. An overview of recent developments in the microfinance literature. Agricultural Finance Review. 2006, vol. 66, no. 2, s. 147-165. [38] HARTUNGI, R. Understanding the success factors of micro-finance institution in a developing country. International Journal of Social Economics. 2007, vol. 34, no. 6, s. 388-401. [39] HOQUE, M.; CHISHTY, M.; HALLOWAY, R. Commercialization and changes in capital structure in microfinance institutions : an innovation or wrong turn? Managerial Finance. 2011, vol. 37, no. 5, s. 414-425. [40] HOSSAIN, A.; NASER, K.; ZAMAN, A.; NUSEIBEH, R. Factors influencing women business development in the developing countries : evidence from Bangladesh. International Journal of Organizational Analysis. 2009, vol. 17, no. 3, s. 202-224. [41] HOSSEIN, C.; REDFERN, J.; CAROTHERS, R. An Egyptian case study : financial services for young people who work. International Journal of Emerging Markets. 2006, vol. 1, no. 4, s. 329-340. [42] HUDON, M. Norms and values of the various microfinance institutions. International Journal of Social Economics. 2008, vol. 35, no. 1/2, s. 35-48. [43] HYE, Q. M. A.; WIZARAT, S. Impact of financial liberalization on agricultural growth: a case study of Pakistan. China Agricultural Economic Review. 2011, vol. 3, no. 2, s. 191-209. [44] ISLAM, M. A.; MATHEWS, M. R. Grameen Bank’s social performance disclosure : responding to a negative asessment by Wall Street Journal in late 2001. Asian Review of Accounting. 2009, vol. 17, no. 2, s. 149-162.
78
[45] ISMAIL, A. G. b.; TOHIRIN, A. Islamic law and finance. Humanomics. 2010, vol. 26, no. 3, s. 178-199. [46] JONES, J. F. Social finance : commerce and community in developing countries. International Journal of Social Economics. 2010, vol. 37, no. 6, s. 415-428. [47] KALABIS, Z. Méně známé typy bankovních úvěrů. Bankovnictví. 2011, no. 12, s. 33. [48] KOVEOS, P. Financial services for the poor : assessing microfinance institutions. Managerial Finance. 2004, vol. 30, no. 9, s. 70-95. [49] KOVEOS, P.; RANDHAWA, D. Financial services for the poor : assessing microfinance institutions. Managerial Finance. 2004, vol. 30, no. 9, s. 70-95. [50] KROPP, J. D.; TURVEY, C. G.; JUST, D. R.; KONG, R.; GUO, P. Are the poor really more trustworthy? A micro-lending experiment. Agricultural Finance Review. 2009, vol. 69, no. 1, s. 67-87. [51] KUMAR, T. S. A.; NEWPORT, J. K. Role of microfinance in disaster mitigation. Disaster Prevention and Management. 2005, vol. 14, no. 2, s. 176-182. [52] KUMAR, T. S. A.; NEWPORT, J. K. Institutional preparedness and sustainibility of microfinance institutions during post disaster scenario. Disaster Prevention and Management. 2007, vol. 16. no. 1, s. 21-32. [53] LABIE, M. Corporate governance in microfinance organizations : a long and winding road. Management Decision. 2001, vol. 39, no. 4, s. 296-301. [54] LIEBERMAN, I. W.; ANDERSON, A.; GRAFE, Z.; CAMPBELL, B.; KOPF, D. Microfinance and capital markets : the initial listing/public offering of four leading institutions. Moving Beyond Storytelling: Emerging Research in Microfinance, Contemporary Studies in Economic and Financial Analysis. 2009, vol. 92, s. 31-80.
79
[55] MAHMOOD, S. Microfinance and women entrepreneurs in Pakistan. International Journal of Gender and Entrepreneurship. 2011, vol. 3, no. 3, s. 265-274. [56] MEYER, R. M.; NAGARAJAN, G. Microfiance in developing countries : accomplishments, debates, and future directions. Agricultural Finance Review. 2006, vol. 66, no. 2, s. 167-193. [57] MERSLAND, R.; STROM, R. O. Myths in microfinance. New Perspectives in International Business Research, Progress in International Business Research. 2008, vol. 3, 207-227. [58] MOON, B. E. The great divide in micorfinance : political economy in microcosm. Moving Beyond Storytelling: Emerging Research in Microfinance, Contemporary Studies in Economic and Financial Analysis. 2009, vol. 92, s. 109-144. [59] RAHMAN, A. R. A. Islamic microfinance : an ethical alternative to poverty alleviation. Humanomics. 2010, vol. 26, no. 4, s. 284-295. [60] RAHMAN, M .M.; AHMAD, F. Impact of microfinance of IBBL on the rural poor’s livelihood in Bangladesh : an empirical study. International Journal of Islamic and Middle Eastern Finance and Management. 2010, vol. 3, no. 2, s. 168-190. [61] RAHMAN, M. M.; ARA, L. A. Trade in financial services in developing countries : a case of the Bangladesh financial sector. Journal of International Trade Law and Policy. 2009, vol. 8, no. 2. s. 114-136. [62] RÉGNIER, P.; NERI, B.; SCUTERI, S.; MINIATI, S. From emergency relief livelihood recovery : lessons learned from post-tsunami experiences in Indonesia and India. Disaster Prevention and Management. 2008, vol. 17, no. 3, s. 410-429. [63] ROSENBERG, R.; GONZALEZ, A.; NARAIN, S. The new moneylenders : are the poor being exploited by high microcredit interest rates? Moving Beyond Storytelling: Emerging Research in Microfinance, Contemporary Studies in Economic and Financial Analysis. 2009, vol. 92, s. 145-181. 80
[64] SHAHINPOOR, N. The link between Islamic banking and microfinancing. International Journal of Social Economics. 2009, vol. 36, no. 10, s. 996-1007. [65] SHANKAR, S. Transaction costs in group microcredit in India. Management Decision. 2007, vol. 45, no. 8, s. 1331-1342. [66] TORKESTANI, M. S.; AHADI, P. Readiness assessment of Islamic micro-finance institution to implement micro-insurance concept (case of Iran). International Journal of Islamic and Middle Eastern Finance and Management. 2008, vol. 1, no. 3, s. 249-261. [67] VISCONTI, R. M. Are microfinance institutions in developing countries a safe harbour against the contagion of global recession? Credit, Currency, or Derivatives: Instruments of Global Financial Stability or Crisis? International Finance Review. 2009, vol. 10, s. 389-439. [68] WATKINS, T. A.; HICKS, K. Introduction. Moving Beyond Storytelling: Emerging Research in Microfinance, Contemporary Studies in Economic and Financial Analysis. 2009, vol. 92, s. ix-xiii. [69] YUNUS, M. Credit for the poor : poverty as distant history. Harvard International Review. 2007, vol. 29, no. 3, s. 20-24. [70] ZELLER, M. A comparative review of major types of rural microfinance institutions in developing countries. Agricultural Finance Review. 2006, vol. 66, no. 2, s. 195-213.
81
