Analýza konkurenčního prostředí restaurace Labská Marina z hlediska typu návštěvníků

Analýza konkurenčního prostředí restaurace Labská Marina z hlediska typu návštěvníků

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne ...................................................... Podpis

Poděkování Tímto bych ráda poděkovala vedoucí své bakalářské práce, Mgr. Anice Djokić, MBA za odborné rady, které mi poskytla a které mi pomohly posunout mou práci na vyšší úroveň. Také bych ráda poděkovala celé své rodině za podporu nejen při psaní závěrečné práce, ale také po celou dobu studia.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Ana lý za kon ku re nč n ího pro st ře d í restau ra ce Lab sk á Mar ína z h le d is ka ty pu návšt ěvn íků bakalářská práce

Autor: Barbora Kolouchová Vedoucí práce: Mgr. Anica Djokić, MBA Jihlava 2016

Copyright © 2016 Barbora Kolouchová

Abstrakt KOLOUCHOVÁ, Barbora: Analýza konkurenčního prostředí restaurace Labská Marina z hlediska typu návštěvníků. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Anica Djokić, MBA. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2016

Bakalářská práce je zaměřena na analýzu a marketingový výzkum konkurenčního prostředí restaurace Labská Marina v Poděbradech. V teoretické části jsou obsaženy definice cestovního ruchu, stravovacích služeb, marketingového výzkumu, hostinských zařízení, dále pak kategorizace stravovacích zařízení, popis jejich rysů a obsahu jejich konkurenceschopnosti a také vysvětlení vztahů mezi zákazníkem, hodnotou a produktem ve stravovacích zařízeních. Cílem praktické části je kvalitativní marketingový výzkum konkurenčního prostředí restaurace Labská Marina, vytvoření profilů zákazníků u vybraných stravovacích zařízení a dále určení hlavní skupiny zákazníků u každého z těchto zařízení a také návrh na takové změny a inovace v restauraci Labská Marína, které budou mít za následek zvýšení návštěvnosti této restaurace doposud nejméně zastoupenými skupinami zákazníků.

Klíčová slova: analýza, konkurenční prostředí, marketingový výzkum, návštěvníci, stravovací zařízení, návštěvnost

7

Abstract KOLOUCHOVÁ, Barbora: Analysis of the competitive environment of the restaurant Labská Marina in terms of the type of visitors. Bachelor thesis. College of Polytechnics. The department of Tourism. Supervisor: Mgr. Anica Djokic, MBA. Level of professional qualifications: Bachelor's degree. Jihlava 2016.

This bachelor thesis is focused on the analysis of marketing research and competitive environment of the restaurant Labská Marina in Poděbrady. The theoretical part consists of definitions surrounding marketing research, tourism, competition, catering establishments, as well as the categorisation of catering establishments, description of their features and content of their competitiveness, an explanation of the relationship between customer value and products in catering establishments. The goal of the practical part is qualitative marketing research of competitive restaurant environment Labská Marina, creating the customer profiles at selected catering establishments and also to determine the main groups of customers in each establishment, as well as the proposal for such changes and innovations in the restaurant Labská Marina, which will result in an increase of attendance at this restaurants, up to now least-represented groups of customers.

Key words: analysis, competitive environment, marketing research, visitors, catering establishments, attendance

8

Obsah Abstrakt ............................................................................................................................. 7 Abstract ............................................................................................................................. 8 Seznam obrázků .............................................................................................................. 12 Seznam grafů .................................................................................................................. 12 Seznam tabulek ............................................................................................................... 12 Úvod................................................................................................................................ 13 TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 15 1. Cestovní ruch .............................................................................................................. 15 1. 1 Definice cestovního ruchu ................................................................................... 16 2. Služby v cestovním ruchu ........................................................................................... 17 2. 1 Klasifikace služeb v cestovním ruchu ................................................................. 17 2. 2 Stravovací služby ................................................................................................. 18 2. 2. 1 Restaurační služby ....................................................................................... 19 2. 2. 2 Hostinská zařízení ........................................................................................ 19 2. 2. 3 Kategorizace hostinských zařízení ............................................................... 20 2. 3 Produkt v hostinských zařízeních ........................................................................ 22 2. 3. 1 Produkt a jeho hodnota ................................................................................ 23 2. 3. 2 Cena versus hodnota .................................................................................... 23 3. Konkurenční prostředí ................................................................................................ 23 4. Marketingový výzkum ................................................................................................ 24 4. 1 Primární marketingový výzkum .......................................................................... 25 4. 1. 1 Metody primárního marketingového výzkumu ........................................... 26 4. 2 Metody marketingového výzkumu ...................................................................... 27 4. 2. 1 Kvalitativní versus kvantitativní marketingový výzkum ............................. 27 PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 29 5. Poděbrady ................................................................................................................... 29

9

5. 1 Obyvatelstvo ........................................................................................................ 29 5. 2 Stravovací služby v Poděbradech ........................................................................ 31 6. Výzkum ....................................................................................................................... 32 6. 1 Metodika výzkumu .............................................................................................. 32 6. 2 Labská Marina ..................................................................................................... 33 6. 2. 1 O restauraci .................................................................................................. 33 6. 2. 2 Moje návštěva .............................................................................................. 34 6. 2. 3 Výsledky výzkumu ...................................................................................... 36 6. 2. 4 Propagace a konkurenční výhoda ................................................................ 37 6. 3 Konkurenční prostředí ......................................................................................... 38 6. 4 Café Oliver ........................................................................................................... 38 6. 4. 1 O restauraci .................................................................................................. 38 6. 4. 2 Moje návštěva .............................................................................................. 39 6. 4. 3 Výsledky výzkumu ...................................................................................... 40 6. 4. 4 Propagace a konkurenční výhoda ................................................................ 41 6. 5 Restaurace Obora ................................................................................................. 42 6. 5. 1 O restauraci .................................................................................................. 42 6. 5. 2 Moje návštěva .............................................................................................. 42 6. 5. 3 Výsledky výzkumu ...................................................................................... 43 6. 5. 4 Propagace a konkurenční výhoda ................................................................ 44 6. 6 Restaurace Na Kempu ......................................................................................... 45 6. 6. 1 O restauraci .................................................................................................. 45 6. 6. 2 Moje návštěva .............................................................................................. 45 6. 6. 3 Výsledky výzkumu ...................................................................................... 46 6. 6. 4 Propagace a konkurenční výhoda ................................................................ 47 6. 7 Restaurant Zámek ................................................................................................ 48 6. 7. 1 O restauraci .................................................................................................. 48 10

6. 7. 2 Moje návštěva .............................................................................................. 48 6. 7. 3 Výsledky výzkumu ...................................................................................... 49 6. 7. 4 Propagace a konkurenční výhoda ................................................................ 50 Shrnutí výzkumu ............................................................................................................. 51 Závěr ............................................................................................................................... 53 Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 55 Tištěné zdroje .............................................................................................................. 55 Elektronické zdroje ..................................................................................................... 56

11

Seznam obrázků Obrázek 1: Porterův model pěti konkurenčních sil ........................................................ 24

Seznam grafů Graf 1: Vývoj počtu obyvatelstva Poděbrad v posledních deseti letech ......................... 29 Graf 2: Současná věková struktura obyvatelstva Poděbrad ............................................ 30 Graf 3: Počet jednotlivých hostinských zařízení v Poděbradech .................................... 31 Graf 4: Skupiny návštěvníků restaurace Labská Marina podle věku a pohlaví.............. 37 Graf 5: Skupiny návštěvníků restaurace Café Oliver podle věku a pohlaví ................... 41 Graf 6: Skupiny návštěvníků restaurace Obora podle věku a pohlaví ............................ 44 Graf 7: Skupiny návštěvníků restaurace Na Kempu podle věku a pohlaví .................... 47 Graf 8: Skupiny návštěvníků restaurace Zámek podle věku a pohlaví ........................... 50

Seznam tabulek Tabulka 1: Kvalitativní versus kvantitativní výzkum ..................................................... 28 Tabulka 2: Počet jednotlivých hostinských zařízení v Poděbradech .............................. 31 Tabulka 3: Výsledky výzkumu v restauraci Labská Marina .......................................... 36 Tabulka 4: Výsledky výzkumu v restauraci Café Oliver ................................................ 40 Tabulka 5: Výsledky výzkumu v restauraci Obora ........................................................ 43 Tabulka 6: Výsledky výzkumu v restauraci Na Kempu ................................................. 46 Tabulka 7: Výsledky výzkumu v restauraci Zámek ....................................................... 49

12

Úvod Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma „Analýza konkurenčního prostředí restaurace Labská Marina z hlediska typu návštěvníků“. V dnešní době, době konkurenčních bojů o zákazníky, je totiž velice důležité umět zmapovat konkurenční trh a zjistit silné a slabé stránky konkurentů, kteří konkrétní podnik ať už přímo, nebo nepřímo ohrožují. A samozřejmě také zapracovat na svých slabých stránkách tak, abychom v daném odvětví byli silnými konkurenty. Celá tato práce je zaměřena na kvalitativní marketingový výzkum v oblasti cestovního ruchu, konkrétně ve stravovacích službách, přičemž hlavním subjektem výzkumu je, jak již z názvu vyplývá, restaurace Labská Marina v Poděbradech. Kromě tohoto stravovacího zařízení, budou do výzkumu zařazeny další 4 subjekty, které patří do jeho přímého konkurenčního prostředí. Toto téma jsem si zvolila z několika důvodů. Jedním z nich je, že v dané restauraci pracuji a toto je velmi zajímavý způsob jak provést výzkum konkurenčního trhu. Také mě ale, jako budoucího pracovníka v cestovním ruchu zajímá, který segment zákazníků preferuje jaký typ hostinského zařízení a proč. Práce je rozdělena do 2 hlavních částí-teoretické a praktické. Části teoretická obsahuje především definice různých pojmů-cestovní ruch, služby v cestovním ruchu, stravovací služby a jejich dělení, či kategorizace. Tato část práce popisuje všechny jevy a výzkumné metody, které jsou dále aplikovány v praktické části, přičemž seznámení s nimi je nezbytné pro její pochopení. Druhou, hlavní částí práce, je část praktická. Tam už se jedná o samotný výzkum. Výzkum bude probíhat v Poděbradech, proto v první části naleznete obecné, stručné informace o tomto lázeňském městě a jeho obyvatelích. Dále budete seznámeni s metodikou výzkumu a pak již bude následovat analýza pěti stravovacích zařízení, ve kterých bude výzkum proveden. U každého z těchto subjektů se dozvíte, kde se nachází, jaké produkty nabízí, a v neposlední řadě Vám budou předloženy výsledky celého výzkumu. Součástí tohoto oddílu práce bude také mé vlastní hodnocení každé ze zkoumaných restaurací. V závěru práce pak budou uvedena doporučení pro hlavní subjekt, restauraci Labská Marina, která zvýší míru návštěvnosti ze strany doposud nejméně zastoupených skupin zákazníků.

13

Cílem této práce je provést analýzu konkurenčního prostředí restaurace Labská Marina z hlediska typu návštěvníků. To znamená navštívit každý ze zkoumaných subjektů a zjistit, jací zákazníci daný subjekt navštěvují a také vytvořit jejich profily. Velmi důležité je u každého subjektu, restaurace, určit hlavní segment návštěvníků a následně tuto skutečnost zdůvodnit. Součástí výzkumu bude snaha vypozorovat silné a slabé stránky u všech zkoumaných podniků a také jejich konkurenční výhodu, pokud nějakou mají. V rámci stanovení cílů této bakalářské práce jsou navrženy následující hypotézy: H1: Restauraci Labská Marina navštěvují nejčastěji cyklisté ve věku 30-60 let. H2: Restauraci Labská Marina nenavštěvují senioři, tedy lidé > 60 let. Věřím, že realizace tohoto výzkumu přinese velmi zajímavé informace a překvapivé výsledky a poslouží k částečnému, avšak kvalitnímu zmapování konkurenčního trhu restaurace Labská Marina.

14

TEORETICKÁ ČÁST 1. Cestovní ruch Cestovní ruch je globálně jedno z největších a nejrychleji se rozvíjejících průmyslových odvětví na světě. Má velké ekonomické přínosy, a to především tím, že vytváří nová pracovní místa a působí na hrubý domácí produkt. (Jakubíková, 2012) Dále také chrání kulturní, historické a umělecké památky a neméně podstatným vlivem je také zvýšením obecné vzdělanosti obyvatelstva. (Kiráľová, 2003) Co se týče negativních aspektů tohoto odvětví, jedná se především o jeho sezónní charakter, ve velké míře zátěž životního prostředí a v neposlední řadě také o podporu procesu akulturace. (Jakubíková, 2012) V současné době je cestovní ruch chápán jako jistá společenská činnost, jejíž formování započalo na přelomu 19. a 20. století. Vývoj cestovního ruchu z historického hlediska samozřejmě započal již dříve, a to kolem 5. století př. n. l., kdy Egypťané, Peršané a další kmeny podnikaly cesty za obchodem a také vojenská tažení. (Linderová, 2013) Pro současnou populaci je zásadní novodobý cestovní ruch, jehož vznik je spojen s průmyslovou revolucí ve vyspělých státech, a to tak, že je považován za důsledek technického, ekonomického a sociálního rozvoje. (Linderová, 2013) Vznik a rozvoj cestovního ruchu předpokládá (Linderová, 2013):  možnost svobodného pohybu lidí  existence primární nabídky, která tvoří základ tvorby produktu, jakožto předmětu spotřeby v cestovním ruchu  takový stupeň rozvoje (technického, ekonomického a sociálního), který má za následek zkracování fondu pracovní doby a prodlužování fondu volného času  takový stupeň uspokojení základních potřeb, kdy vzniká možnost uspokojovat i ostatní potřeby jako třeba právě cestovní ruch

15

1. 1 Definice cestovního ruchu Celá následující kapitola vychází z knihy (Linderová, 2013). Cestovním ruchem se z geografického hlediska lidé zabývají již několik století. Nejvýznamnější přínosy pro tento obor však učinili například Piccard, Guth, nebo Schullern zu Schrattenhofen. To, co spojilo vědecké práce Schullern zu Schrattenhofena, Stradnera a Morgenrotha bylo, že se snažili odlišit 2 důležité pojmy - cestování a cestovní ruch. Podle Schullern zu Schrattenhofena se cestovním ruchem rozumí všechny hospodářské procesy související s pobytem a tokem cizinců mezi státy. Novým přínosem a krokem vpřed pro cestovní ruch bylo jeho chápání Glücksmannem. Ten ho považoval za souhrn vztahů mezi lidmi, přechodně pobývajícími na určitém místě a místními obyvateli. K jistému průlomu v oblasti vymezení pojmu cestovní ruch došlo v 1. polovině 20. století, kdy autoři Hunziker a Krapf (1942) vydali svou práci „Grundriss der Allgemeinen Fremdenverkehrslehre“. Právě jejich definice, ve které popsali cestovní ruch jako „soubor jevů a vtahů, vyplývajících z cestování a pobytu osob na cizím místě, pokud cílem pobytu není trvalé usazení nebo výkon výdělečné činnosti“, se stala základem vědeckého poznání cestovního ruchu. (Linderová, 2013, s. 11) Další oficiální definicí, která navazovala na Hunzikera a Krapfa, se stala definice organizace Mezinárodní asociace vědeckých pracovníků v cestovním ruchu AIEST, konkrétně Kasparova definice, která byla založena především na motivaci návštěvníků cestovního ruchu. Tato definice je označována jako St. Gallenská, a to díky jejímu přijetí na konferenci v St. Gallenu. V současné době žádné platné vymezení cestovního ruchu neexistuje, ale v ČR a SR se cestovním ruchem a jeho vymezením zabývá Gúčik, který ho považuje za soubor činností, které jsou zaměřené na uspokojování potřeb souvisejících s cestováním a pohybem osob mimo trvalé bydliště a také ve volném čase, přičemž jejich cílem je odpočinek, zdraví, poznání, zábava a kulturní vyžití, což se dá souhrnně označit jako získání komplexního zážitku.

16

2. Služby v cestovním ruchu Služby obecně jsou nehmotného charakteru a slouží uspokojování potřeb návštěvníků cestovního ruchu, přičemž se jedná o potřeby primární a sekundární. Primární potřeby jsou potřeby cílové, tedy takové, kvůli kterým je cesta realizována (zábava, sport, odpočinek, návštěva památek). Naopak potřeby sekundární, neboli realizační, jsou potřeby takové, díky kterým mohou být uspokojeny potřeby primární (doprava, stravování,

ubytování,

hygiena).

Takového

uspokojení

může

být

docíleno

prostřednictvím statků volných, hmotných, či nehmotných. Mezi statky volné, v případě cestovního ruchu, řadíme například slunce nebo moře. Mezi statky hmotné patří zboží a statky nehmotnými se rozumí služby. (Orieška, 1999) Služby jsou produktem cestovního ruchu a jsou poskytovány nejen podniky cestovního ruchu, ale také subjekty v soukromém i veřejném sektoru. Služby mají své obecné i speciální znaky. Mezi obecné znaky, což jsou takové, které platí pro všechny služby, nejen v cestovním ruchu, patří nehmotnost, nedělitelnost, heterogenita, pomíjivost a nemožnost vlastnictví. Co se týče specifických znaků, to jsou takové znaky, které jsou charakteristické pouze pro služby v cestovním ruchu a řadíme mezi ně například časovou a místní vázanost na primární nabídku cestovního ruchu, komplexnost a komplementárnost, zastupitelnost, mnohooborový charakter, dále nezbytnost zprostředkování služeb, dynamiku a sezónnost poptávky po službách, nebo také neanonymitu spotřebitele služby. (Orieška, 2010)

2. 1 Klasifikace služeb v cestovním ruchu Existuje několik typů dělení služeb, a to především z důvodu jejich různorodosti. Jedním z nejčastějších rozdělení je na základní a doplňkové služby, přičemž mezi služby základní řadíme transfer účastníků z místa bydliště do destinace a služby spojené s pobytem v destinaci, což znamená doprava, ubytování, strava, a podobně. Služby doplňkové souvisejí s využíváním atraktivit. Další členění služeb může být na služby osobní a věcné, placené a neplacené, vlastní a zprostředkované. (Orieška, 1999) Co se týče jednotlivých druhů služeb, tak je dělení následující (Orieška, 1999):  dopravní služby – přeprava účastníků, rezervace míst, úschova zavazadel  ubytovací služby – ubytování, úschova a půjčování věcí, praní a žehlení prádla 17

 stravovací služby – občerstvení, kulturní program  zprostředkovatelské služby –

cestovní kanceláře,

ubytování, pojištění,

zprostředkování dopravy  lázeňské služby – lékařské služby, ubytování, stravování, prodej upomínkových předmětů, léčebná kosmetika  kongresové služby – informační služby, ubytování, stravování, organizace vlastní akce, směnárenská činnost  průvodcovské služby – průvodci cestovního ruchu, doprovod účastníků, poskytování informací, dohlížení na dodržování programu  společensko-kulturní služby – budování nových zařízení, správa hřišť, koupališť, lyžařských sjezdovek, sportovních areálů, atd.  animační služby – aktivní využití volného času, zintenzivnění komunikace  směnárenské služby – prodej, nákup a výměna devizových prostředků  pojistné služby – pojištění zavazadel, úrazové a komplexní pojištění, atd.  služby obchodu – nabídka běžného zboží (potraviny, nápoje) a také nabídka luxusního sortimentu, prodej map, knižních průvodců, apod.  komunální služby – péče o účastníky cestovního ruchu – kadeřnictví, půjčovna sportovních potřeb, ochrana přírodního prostředí  horská služba – zpřístupňování obtížných terénů, bezpečnostní opatření, značení cest, ochrana přírody a krajiny  další služby – pracoviště MV, vydávání cestovních dokladů, ochrana vnitřního trhu státu, zajištění pořádku a bezpečnosti účastníků cestovního ruchu

2. 2 Stravovací služby Stravovací služby obecně, se vyvíjely společně se službami hotelovými a jsou velmi důležitou součástí cestovního ruchu. Jsou poskytovány v prostorách, které jsou k tomu přímo určené. Tato zařízení však neslouží pouze pro uspokojení služeb turistů, ale také místních obyvatel. Definici stravovacích služeb nalezneme v Zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů §23, podle něhož je stravovací službou „výroba, příprava, nebo rozvoz pokrmů provozovatelem potravinářského podniku za účelem jejich podávání“ (eAgri, ©2009-2015) 18

Pro oblast cestovního ruchu je ale zřejmě vhodnější následující definice stravovacích služeb, která říká, že „stravovací služby umožňují uspokojování základní potřeby výživy, přispívají k zotavení a vytvářejí větší fond volného času využitelného k uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu, které jsou cílem účasti na cestovním ruchu“ (Janečková, 2001) Stravovací služby jako takové, uspokojují potřebu výživy účastníků cestovního ruchu, přičemž se jedná o služby základního stravování, doplňkového stravování a občerstvení, ale také o služby společensko-zábavní, které jsou spojené například s kulturním programem nebo hudbou. (Orieška, 1999)

2. 2. 1 Restaurační služby Restaurační, neboli veřejné služby, spolu se službami účelovými (uzavřenými), tvoří sekci společného stravování. Rysy restauračních služeb (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011):  cena jídla je hrazena strávníkem v plné výši  příprava jídel, která předchází samotnému stravování, probíhá ve stejné provozovně  služby musí odpovídat určitým hygienickým normám a předpisům

2. 2. 2 Hostinská zařízení Jak již bylo řečeno, stravovací služby jsou poskytovány v objektech, které jsou k tomu účelně budovány a provozovány. Takové objekty nazýváme stravovací, nebo hostinská zařízení. Ministerstvo pro místní rozvoj ve své prezentaci s názvem „Statistické šetření sektoru stravování“ uvádí, že „stravovací zařízení poskytuje jídlo (i nápoje) k okamžité, rychlé spotřebě“. (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, ©2012) Stravovací, neboli hostinská zařízení jsou navštěvována z různých důvodů. Tím nepodstatnějším je samozřejmě jídlo a pití. Dalšími důvody mohou být schůzka s přáteli, pracovní schůzka, relaxace nebo zábava. Od toho se samozřejmě odvíjí druh hostinského zařízení, který zákazník navštíví.

19

2. 2. 3 Kategorizace hostinských zařízení Hostinská zařízení jsou velmi různorodá. Aby byla možná alespoň minimální standardizace těchto zařízení, byla v roce 1994 tehdejším Ministerstvem hospodářství zpracována

metodická

pomůcka

„Doporučení

upravující

základní

ukazatele

pro kategorizaci hostinských a ubytovacích zařízení“, která rozdělila zařízení restauračního typu na dvě kategorie – restaurace a bary. (Orieška, 2010) Do těchto dvou kategorií jsou hostinská zařízení restauračního typu zařazena podle převažujícího charakteru jejich činnosti. (Cestovni-ruch.cz, ©1999-2015) Restaurace V této kategorii hostinských zařízení restauračního typu převažuje prodej pokrmů s možností nákupu nápojů a také s možností společenské zábavy. (Orieška, 2010) Dle „Doporučení upravující základní ukazatele pro kategorizaci hostinských a ubytovacích zařízení“ do této kategorie řadíme restaurace, jídelny, rychlé občerstvení a železniční jídelní vozy a jiná zařízení pro přepravu cestujících. Charakteristika jednotlivých typů restaurací: Celá následující kapitola vychází z knihy (Orieška, 2010). Restaurace – hostinské zařízení, které zajišťuje stravovací služby prostřednictvím obsluhy a vyznačuje se širokým sortimentem základního stravování Pohostinství – modifikovaný typ restaurace, který zabezpečuje základní i doplňkové stravování Jídelní restaurační vozy a další zařízení pro přepravu osob – zařízení ve veřejných prostředcích, která poskytují cestujícím základní a doplňkové stravování Motorest – restaurace, která disponuje dostatečnou kapacitou pro parkování motorových vozidel, umístěná u silnic a dálnic a poskytující služby motoristům Samoobslužná restaurace – také kafetérie; hostinské zařízení, které poskytuje základní a doplňkové služby samoobslužným způsobem

20

Bufet – hostinské zařízení, které poskytuje občerstvení samoobslužným způsobem; u tohoto typu stravovacího zařízení je možná specializace, například mléčný bufet, rybí bufet, aj. Bistro – analogická forma bufetu; podobně jsou charakterizována také hostinská zařízení typu fast food outlets (například McDonald´s, Burger King) s tím rozdílem, že fast foody podávají pokrmy a nápoje výhradně v nevratných obalech Občerstvení, kiosek – hostinské zařízení, které poskytuje občerstvení a je obvykle zřizováno jako sezónní nebo příležitostné zařízení; často nemá ani vlastní odbytovou plochu; občerstvení může být zřízeno například jako prodejní okno, nebo jako pochůzkový prodej (prodejní koše) Bary V této kategorii hostinských zařízení dominuje prodej nápojů a navíc je zde možnost různých forem zábavy. Rozdíl oproti restauracím je především v omezené nabídce pokrmů, přičemž v barech je možný prodej výrobků studené kuchyně a cukrářských výrobků a dále také některých pokrmů teplé kuchyně (především minutky), a to podle místních podmínek. Do této kategorie se řadí následující provozovny: bary, noční kluby, pivnice, vinárny, kavárny, espressa a další. Charakteristika jednotlivých typů barů (Orieška, 2010): Denní bar – hostinské zařízení, které disponuje barovým pultem jakožto dominantním vybavením; poskytuje občerstvení obslužným způsobem; tato provozovna může být specializovaná (v závislosti na hlavním předmětu prodeje) například jako gril bar, pizzerie, aperitiv bar, apod. Lobby bar – součást hotelu; hlavní činností je zde nabídka různých teplých a studených nápojů Noční bar, noční klub, varieté, dancing – zábavná hostinská zařízení, která mají většinou noční provoz a poskytují pokrmy a nápoje obslužným způsobem; kromě barového pultu je zde součástí dominantního vybavení také taneční parket

21

Vinárna – obslužné hostinské zařízení, které se specializuje primárně na prodej vín a dále se také okrajově zabývá prodejem studených a teplých pokrmů Kavárna – hostinské zařízení, které se zabývá především prodejem teplých nápojů, studené kuchyně a cukrářských výrobků obslužným způsobem a které je svým charakterem určeno k delšímu pobytu hosta, k čemuž je často přizpůsobeno i vybavení (například křesla) Espresso – hostinské zařízení, které zabezpečuje prodej teplých nápojů, především kávy, dále výrobků studené kuchyně a cukrářských výrobků, a to obslužným způsobem; dominantní částí v této provozovně je přístroj na výrobu kávy typu espresso Hostinec – hostinské zařízení, které se soustřeďuje především na prodej piva a jídel, které jeho konzumaci vhodně doplňují Pivnice – hostinské zařízení, které se soustřeďuje především na prodej piva a jídel, které jeho konzumaci vhodně doplňují, to vše obslužným způsobem Výčep piva – hostinské zařízení, které se zabývá prodejem piva a ostatních nápojů, a to převážně do přinesených nádob; tato provozovna může být také součástí provozovny v jiné kategorii

2. 3 Produkt v hostinských zařízeních Produkt, spolu s cenou, místem a propagací, je hlavní součástí marketingového mixu každého hostinského zařízení. Je nabízen zákazníkům, aby uspokojil jejich potřeby, nebo obecně aby uspokojil poptávku. V restauraci je produkt tvořen pokrmy a nápoji, které jsou v provozovně nabízeny a které se mohou měnit v závislosti na sezóně, momentální nabídce dodavatelů, nebo na požadavcích zákazníka. Naopak poptávka po produktu je ovlivněna výší příjmů zákazníků, cenami pokrmů a nápojů v konkrétním hostinském zařízení a také úrovní poskytovaných služeb. (Pauserová, ©2013) Nabídku produktů, tedy pokrmů a nápojů nalezneme v jídelním a nápojovém lístku, jehož součástí je také ceník, a který je hlavním propagačním prostředkem k ovlivnění zákazníka. (Orieška, 1999) 22

2. 3. 1 Produkt a jeho hodnota Celá následující kapitola vychází z knihy (Jakubíková, 2012). „Hodnota pro zákazníka se týká výhod, které zákazník získá nákupem produktu.“ (Jakubíková, 2012) Hodnotu produktu posuzuje každý účastník směny jinak, odlišně. K tomu, aby zákazník projevil zájem, je nutné, aby produkt přinesl určité výhody – užitek. Užitek je to, co poskytuje spotřebitelům hodnotu. Rozlišujeme několik typů užitků – produktu, formy, místa, času, vlastnictví, nebo hraniční užitek. Pokud se jedná o služby, které jsou bezpochyby nehmotné, tak hodnotou zde může být například možnost zapůjčení. Podle subjektivního vnímání hodnoty se zákazník rozhodne, zda produkt koupí, či nikoli, zda ho jeho koupě dostatečně uspokojí, nebo ne. Hodnota produktu tedy není posuzována objektivně, ale právě na základě subjektivního vnímání spotřebitelem. To souvisí také se spokojeností zákazníka. Ta je spojena s tím, v jaké míře je naplněno zákazníkovo očekávání.

2. 3. 2 Cena versus hodnota Porovnávání ceny a hodnoty při nákupu produktu přichází ve 3. fázi rozhodovacího procesu a je provázeno několika otázkami (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011):  „Mám na tento produkt dostatek peněz?“  „Jakou hodnotu dostanu za tuto cenu?“  „Je cena doopravdy tak výhodná, jak se zdá?“ Je nezbytné, aby při prodeji služby bylo jednání poskytovatele seriózní, což znamená například neskrývat žádné dodatečné, nutné náklady. Takové jednání většinou vede ke ztrátě důvěry a samozřejmě také k nepříliš dobré reklamě z úst „podvedeného“ zákazníka. (Ryglová, Burian a Vajčnerová, 2011)

3. Konkurenční prostředí Pro každý podnik jsou vedle zákazníků důležité také konkurenční podniky, které na trhu působí. Spousta subjektů však často zapomíná na potenciální konkurenty, tedy firmy, které na trhu zatím nejsou, ale mohly by být. (Podnikatel.cz, ©2007-2016) 23

Při analýze konkurenčních firem je důležité v prvním kroku určit, kdo je a kdo není konkurentem. Toto určení je však ne vždy správně zvládnuto, a to především z toho důvodu, že konkurence je definováno často příliš úzce. (Karlíček a kol., 2016) V širším pojetí definuje konkurenci Porter, podle kterého na každém trhu působí pět konkurenčních sil – přímí konkurenti, potenciální konkurenti, vyjednávací síla dodavatelů, vyjednávací síla zákazníků a také substituty. Zde platí, že čím výraznější jsou konkurenční síly na trhu, tím nižší bude jeho profitabilita. Toto pravidlo samozřejmě platí také opačně. (Karlíček a kol., 2016) Všechny tyto konkurenční síly společně určují nejen intenzitu konkurence v daném odvětví, ale také ziskovost. I takový podnik, který má silné postavení na trhu, může mít nižší výnosy, pokud je ohrožen výrobcem levnějších substitutů. (Porter, 1994)

Obrázek 1: Porterův model pěti konkurenčních sil Zdroj: www.jakasi.cz

4. Marketingový výzkum Nejdříve bychom si měli vysvětlit, co to marketingový výzkum vlastně je. V současné době je k dispozici mnoho definic tohoto pojmu, obecně však lze říci, že je to shromažďování informací o trhu. Co se týče veřejného mínění o tomto výzkumu, většina populace k němu má spíše negativní postoj, a to z důvodu mylné představy o něm. Velká část populace, pokud se řekne marketingový výzkum, si vybaví rádoby „výzkumníky“ na ulicích, kteří zastavují 24

kolemjdoucí a se slovy „Mohu Vám v rámci výzkumu položit pár otázek?“ se v závěru snaží respondentovi vnutit nějaký produkt. Jednou americkou studií bylo zjištěno, že právě kvůli tomuto přístupu tazatelů odmítne účast v jakémkoli marketingovém výzkumu v průměru téměř 60% oslovených lidí. (Karlíček a kol., 2016) „Marketingový výzkum představuje systematický a cílevědomý proces, směřující k opatření (shromáždění nebo nákupu) určitých konkrétních informací, které nelze získat z obou předchozích částí informačního systému pro marketing.“ (Jakubíková, 2012, s.142) Jiná definice říká, že se jedná o „funkci, jež propojuje spotřebitele, zákazníky a veřejnost s firmou pomocí informací, které jsou používány pro identifikaci a definici marketingových

příležitostí

a

problémů,

vytváření,

zlepšení

a

hodnocení

marketingových aktivit, monitoring marketingového výkonu a lepší porozumění marketingovému procesu“. (Kotler, 2004, s. 406) Marketingový výzkum můžeme dělit z několika hledisek, z nichž nejdůležitější je dělení na primární výzkum a sekundární výzkum. Tímto způsobem dělíme výzkum na základě původu použitých dat. To znamená, kde jsme konkrétní data nasbírali. Pro tuto práci jsem zvolila výzkum primární.

4. 1 Primární marketingový výzkum Tento výzkum, také nazýván jako „terénní“, spočívá ve sběru informací přímo v terénu. Takový způsob sběru informací je sice náročný, a to jak časově, tak i finančně, ale za to poskytuje data, která jsou naprosto přesná. (Marketingové noviny, ©2001-2016) Údaje shromážděné tímto výzkumem se nazývají primární a jsou to informace získané ke konkrétnímu, současnému účelu. (Kotler, 2004) Sběr primárních informací má své klady, ale i zápory. Na rozdíl od sběru dat sekundárních je finančně nákladnější a časově náročnější, ale oproti tomu bývají primární data mnohem přínosnější a mají větší význam. „Primární informace lze získat různými výzkumnými přístupy a většinou bývají shromažďovány v souvislosti s řešením aktuálního problému.“ (Janečková, 2001, s. 49) 25

4. 1. 1 Metody primárního marketingového výzkumu Mezi základní metody primárního marketingového výzkumu neboli primárního sběru dat patří dotazování, pozorování a experiment. Rozdělení na tyto tři metody není vždy striktní, jelikož při výzkumech často dochází ke kombinaci těchto metod anebo k jejich vzájemnému doplnění, kdy například pozorování může být následně doplněno metodou dotazování, či experimentu. (Karlíček a kol., 2016) Dotazování může být různé, v závislosti na charakteru kontaktu mezi výzkumníkem a dotazovaným. Mezi nejčastěji využívané způsoby dotazování řadíme dotazování osobní, telefonické, písemné, nebo on-line. Všechny tyto varianty jsou prováděny prostřednictvím dotazníku, který je nutné kvalitně zpracovat. (Karlíček a kol., 2016) Další z metod primárního marketingového výzkumu je experiment, při kterém je testován určitý produkt nebo faktor, kterým může být nejčastěji cena nebo například reklama. Jedná se o testování, které probíhá buď v přirozeném prostředí produktu, anebo v laboratoři. (Karlíček a kol., 2016) Pozorování Nejdůležitější metodou primárního výzkumu, co se týče této bakalářské práce, je metoda pozorování, u níž je podstatné především to, aby zkoumaný jev bylo možné vůbec nějakým způsobem pozorovat. Tento způsob je určený k získávání informací, údajů, dat a můžeme ho třídit a dělit z několika hledisek. Jedno ze základních dělení je na standardizované pozorování, které je dále ještě děleno na zúčastněné a nezúčastněné, a na nestandardizované pozorování. Velmi důležité je také rozdělení na pozorování zjevné a skryté, přičemž zjevné je takové pozorování, kdy pozorovaným osobám je známo, že jsou součástí daného výzkumu. Tento typ nazýváme také jako pozorování otevřené a je u něj vysoká pravděpodobnost toho, že informace budou zkreslené. (Reichel, 2010) Oproti tomu pozorování skryté, u něhož osoby nemají tušení o probíhajícím pozorování, poskytuje neskreslené informace. Nevýhodou bývá, že je v praxi často obtížně proveditelné. Tento způsob je využíván především při kvalitativním marketingovém výzkumu. 26

Pozorovat lze chování a reakce návštěvníků, návštěvnost konkrétní provozovny, a podobně. Výhodou pozorování je, že sice dokáže zjistit, jak se lidé chovají, ale neumožňuje nám určit proč to tak je. (Karlíček a kol., 2016) Mezi techniky pozorování patří mimo jiné mystery shopping, použití oční kamery, nebo etnografické studie.

4. 2 Metody marketingového výzkumu Podle

charakteru

řešeného

problému

můžeme

marketingový

výzkum

dělit

na kvalitativní a kvantitativní. Tyto dva typy výzkumu se od sebe liší mimo jiné předmětem zkoumání, velikostí vzorků respondentů a především tím, na jaké otázky odpovídají. Pro tuto práci jsem zvolila výzkum kvalitativní.

4. 2. 1 Kvalitativní versus kvantitativní marketingový výzkum Marketingový výzkum v cestovním ruchu se většinou soustřeďuje na stávající zákazníky, kteří jsou lépe dosažitelní. Je však potřeba se soustředit také na ty, kteří dané zkoumané místo nenavštěvují a proč. (Horner a Swarbrooke, 1996) Rozdělení výzkumu na kvalitativní a kvantitativní je bezpochyby velice důležité, a to bez ohledu na to, o jaký trh se jedná. (Hauge, 2003) Při rozhodování o tom, který typ výzkumu použijeme, hraje zásadní roli charakter problému. Kvalitativní výzkum, který je použit v této práci, můžeme chápat také jako „numerické šetření a interpretace sociální reality“. (Disman, 2008, s. 285)

27

Tabulka 1: Kvalitativní versus kvantitativní výzkum

Zdroj: vlastní zpracování

V tabulce jsou vyobrazeny rozdíly mezi kvalitativním a kvantitativním marketingovým výzkumem. Zatímco kvantitativní výzkum se zabývá velikostí trhu a jeho cílem je zjištění měřitelných dat, jako je například počet, podíl nebo četnost, tak oproti tomu výzkum kvalitativní zjišťuje data neměřitelná. Neměřitelnými daty se rozumí například důvod nákupu určitého produktu, postoje zákazníků, nebo pocity zákazníka vyvolané nákupem určitého produktu. Výzkum kvantitativní zobecňuje výsledky na celou populaci, což u výzkumu kvalitativního není možné.

28

PRAKTICKÁ ČÁST 5. Poděbrady Toto lázeňské město se nachází ve středočeském kraji v okrese Nymburk a žije zde přibližně 14 000 obyvatel. Lázně, které jsou zde dominantou a hlavním důvodem návštěvnosti města, byly otevřeny již v roce 1908. Celkem v Poděbradech můžeme nalézt osm minerálních pramenů. Nejdůležitějším panovníkem, který se podepsal na historii města, je bezpochyby král Jiří z Poděbrad, který zde vybudoval zámek a jehož jezdecká socha je umístěna na zdejším náměstí. Co se týče památek, je zde mnohé k vidění. Za návštěvu stojí rozhodně místní zámek, kostel Povýšení svatého Kříže, zrekonstruovaný lázeňský park, nebo Mariánský sloup jakožto památka na mor v 18. století. Také průmysl zde má bohatou tradici. Nejvýznamnější roli hrají ve městě sklárny Bohemia, které jsou v provozu již 140 let a jsou známé především díky výrobě křišťálu. Další významnou firmou je Poděbradka, která produkuje nápoje.

5. 1 Obyvatelstvo Graf 1: Vývoj počtu obyvatelstva Poděbrad v posledních deseti letech

Počet obyvatel 14200

14032

14000 13800

13788

13600 13400 13200 2005

13838

14142

13986 13894

14013 Počet obyvatel

13495 13250 2006

13255

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014

2015

2016

Zdroj: vlastní zpracování s využitím dat ČSÚ

29

V grafu můžeme vidět vývoj počtu obyvatelstva v Poděbradech za posledních deset let. Z grafu je zřejmé, že počet obyvatel neustále narůstá, s výjimkou roku 2012, kdy došlo k jistému poklesu počtu obyvatelstva. Graf 2: Současná věková struktura obyvatelstva Poděbrad

Zdroj: www.mesto-podebrady.cz

Při pohledu na červenou křivku grafu vidíme současnou věkovou strukturu obyvatelstva Poděbrad. Můžeme si zde všimnout, že největší zastoupení ve struktuře obyvatelstva mají ženy ve věku kolem šedesáti let a stejně tak muži v přibližně stejném věku. Procentuelní zastoupení těchto skupin ve městě je dokonce vyšší než procentuelní zastoupení těchto skupin v rámci České republiky, kde naopak nejpočetnější skupiny tvoří muži a ženy ve věku okolo třiceti let.

30

5. 2 Stravovací služby v Poděbradech Tabulka 2: Počet jednotlivých hostinských zařízení v Poděbradech Typ hostinského zařízení

Počet

Bar

4

Jídelní stravování

6

Cukrárny a kavárny

15

Restaurace

27

Celkem

52

Zdroj: Vlastní zpracování s využitím dat z www.firmy.cz

V levém sloupci tabulky jsou uvedeny jednotlivé typy stravovacích zařízení v Poděbradech a ve sloupci pravém pak jejich počty. Graf 3: Struktura hostinských zařízení v Poděbradech

Hostinská zařízení v Poděbradech 12% Restaurace Bar 29%

52%

Cukrárny a kavárny Jídelní stravování

8%

Zdroj: Vlastní zpracování

V tomto grafu nalezneme informace o struktuře hostinských zařízení v Poděbradech. Vidíme zde, že nejčetnější skupinou hostinských zařízení jsou restaurace, kterých je 52%. Naopak nejméně zastoupenou skupinou jsou bary, kterých ve městě nalezneme pouhých 8%.

31

6. Výzkum Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila kvalitativní marketingový výzkum konkurenčního prostředí restaurace Labská Marina z hlediska typu návštěvníků. Hlavním subjektem je tedy podnik Labská Marina, ve kterém pracuji. Tuto restauraci jsem do své práce vybrala především proto, že mi připadá velice zajímavá a ojedinělá co se týče nabídky služeb i pokrmů.

6. 1 Metodika výzkumu Do svého výzkumu jsem kromě této restaurace zařadila ještě čtyři další, které patří do přímé konkurence restaurace Labská Marina. V každé z těchto restaurací jsem výzkum prováděla celkem dvakrát, a to vždy jednou ve středu v čase obědů, tedy od 11:00 do 15:00 a podruhé v sobotu v odpoledních až večerních hodinách v čase od 16:00 do 20:00. Tyto dny jsem zvolila z důvodu toho, že právě tehdy jsem předpokládala maximální návštěvnost všech podniků, a tím pádem i vytvoření co největšího množství profilů zákazníků. Profily zákazníků jsou tvořeny podle tří kritérií – pohlaví, věk a bližší specifikace. Pohlaví je následně děleno do tří skupin – ženy, muži a páry. Věkové hranice jsou taktéž ve třech oddílech, a to 15-30 let, 30-60 let a >60 let. Bližší specifikace znamená určit, zda se například v případě mužů jedná o cyklistu, podnikatele, či muže, který je na schůzce s přáteli. Výzkum a popis každé restaurace se skládá ze čtyř částí:  O restauraci  Moje návštěva  Výsledky výzkumu  Propagace a konkurenční výhoda V první části jsou obsaženy základní okrajové informace o restauraci, to znamená, kde se nachází, jak dlouho je v provozu a podobně. V části „Moje návštěva“ je popsán průběh samotného výzkumu, můj příchod do restaurace, popis vizuální stránky a toho, jak na mě objekt působí, dále přístup obsluhy

32

a celkový dojem restaurace na mě jakožto na zákazníka. Také je zde popsán jídelní lístek ohledně jeho obsahu, skladby a cen. Část „Výsledky výzkumu“ již nabízí výsledky samotného pozorování. Obsahuje tabulku s výsledky a také grafy, vytvořené s přihlédnutím pouze k aspektům věk a pohlaví zákazníků. Vyznačena je v tabulce nejpočetnější skupina návštěvníků. V poslední části jsou popsány propagační prostředky, které restaurace využívá ke komunikaci se zákazníky a také konkurenční výhody, které má oproti podnikům v jejím přímém konkurenčním prostředí. Cílem samotného výzkumu je u každé restaurace určit skupiny zákazníků, kteří ji navštěvují a dále z těchto skupin vybrat tu nejpočetnější a odůvodnit tuto skutečnost. Výsledky jednotlivých výzkumů jsou zaznamenány v třísloupcové tabulce, kde v prvním sloupci je stručný popis jednotlivých skupin, sloupec druhý obsahuje vždy četnost každé ze skupin a sloupec třetí vyobrazuje počet návštěvníků, kteří si v restauraci objednali nějaký pokrm.

6. 2 Labská Marina 6. 2. 1 O restauraci Tato restaurace s přístavištěm se nachází na Labské cyklostezce Poděbrady-Kolín, přibližně 1,5 kilometru od centra Poděbrad. Postavena byla v roce 2012 a od té doby je také v provozu. Vnitřní kapacita je 70 míst, z toho 34 míst v kuřácké části a 36 míst v nekuřácké zimní zahradě s krbem. Venkovní zahrádka pak nabízí 116 míst k sezení. Pro děti je k dispozici venkovní dětské hřiště se skluzavkami, houpačkami a prolézačkami, pro sportovní nadšence tenisový kurt a pro majitele lodí a plavidel přístav s možností krátkodobého či dlouhodobého kotvení. Ojedinělá je oproti konkurenčním podnikům nabídka čerstvých ryb, ať už stála nebo sezónní. Kromě ryb jsou v nabídce převážně české pokrmy a přes poledne hotová jídla. Zajímavá je také možnost uspořádání svatební hostiny, oslav a rautů.

33

6. 2. 2 Moje návštěva K restauraci je možné se dostat se buď autem, nebo po cyklostezce. K dispozici pro zákazníky je jak parkoviště, tak kolostav. Co však hodnotím velmi negativně je, že cyklostezka není ve večerních hodinách osvětlena, což samozřejmě není chyba majitelky restaurace, ale provozovatele této cyklostezky. Okolí venkovní zahrádky i přístavního mola zdobí velké množství květin a stromků a nelze přehlédnout ani různé tabule a cedule s aktuální nabídkou například sezónních ryb a mořských plodů, nebo domácích limonád. Také v interiéru se nachází velké množství květin i tematických dekorací jako jsou modely lodí, velká nástěnná mapa toku Labe. Na dřevěných židlích jsou vyřezávaná kormidla a na stolech ubrusy s plachetnicemi. Vše k sobě barevně i tematicky ladí a vytváří příjemný celek. Dominantní prvek interiéru tvoří vitrína, ve které si můžou zákazníci prohlédnout čerstvé ryby z aktuální nabídky uložené na ledové drti. Součástí restaurace je zimní zahrada s krbem, která slouží jako nekuřácká část. Zdejší obsluhu hodnotím velmi pozitivně. Z prostor zimní zahrady je výhled na dětské hřiště, což je velmi pozitivní pro maminky s dětmi, které tak na ně mohou pohodlně dohlížet i z pohodlí restaurace. Velmi oceňuji místní domácí limonády, které jsou připravovány z čerstvého ovoce, například malin, nebo brusinek a také domácí zákusky. Veškeré dezerty a zákusky jsou podávány s domácí šlehačkou, která u ostatních restaurací bohužel není vždy samozřejmostí. Rybí pokrmy jsou podávány na skleněných talířích ve tvaru ryby, které skvěle zapadnou do celého konceptu i tematického vybavení restaurace. Jídelní lístek vypadá velice pěkně. Podklad z dřevěného prkénka a dále tři stránky s nabídkou. Jednoduché, přehledné, doplněné různými ilustracemi. Co oceňuji, je absence otevíracích desek. Nabídka obsahuje třináct částí: předkrmy, polévky, čerstvé ryby, hovězí maso, vepřové maso, drůbeží maso, ochutnejte, bezmasá jídla, dětská jídla, saláty, přílohy, domácí francouzské palačinky, poháry. Nejpočetnější je oddíl čerstvých ryb, což je vhodné vzhledem k tomu, že jde o rybí restauraci. Ostatní části jako předkrmy nebo maso, obsahují vždy okolo tří až čtyř položek. Ceny se pohybují kolem místního průměru. V předkrmech nalezneme nakládaný hermelín za 50 Kč, ale také gratinovaný kozí sýr za 99 Kč, který je nejdražší 34

předkrmem v nabídce. Polévky mají jednotnou cenu 40 Kč a stejně tak i domácí palačinky za 79 Kč. U rybích pokrmů se ceny pohybují od 110 Kč do 225 Kč, což nejsou nijak velké částky vzhledem k tomu, že se jedná opravdu o čerstvé ryby. Kromě stálého jídelního lístku je každý den také denní nabídka hotových jídel, která obsahuje tři polévky jako je kuřecí vývar, gulášová nebo třeba krémová rybí polévka v jednotné ceně 25 Kč a dále přibližně deset hlavních jídel, mezi kterými nalezneme svíčkovou, vepřové výpečky, ale také mix grilovaných čerstvých ryb v cenách od 75 Kč do 120 Kč. Pro milovníky ryb je každý týden připravena speciální nabídka, ze které si můžou vybrat ze tří různých druhů cizokrajných ryb v různých úpravách. Například filet z Mahi Mahi nebo ryba Svatého Petra. Jednou za 14 dní v restauraci probíhá nějaký tematický víkend se speciální nabídkou. V březnu jsou to: Mořské ryby a dary moře, Jarní velikonoční speciality a Uzené ryby. Při každém takovém víkendu je na výběr minimálně ze čtyř specialit.

35

6. 2. 3 Výsledky výzkumu Datum a čas návštěvy: sobota 30. ledna 2016; 16:00-20:00 hodin Tabulka 3: Výsledky výzkumu v restauraci Labská Marina

PROFIL ZÁKAZNÍKA

POČET ZÁKAZNÍKŮ

POČET ZÁKAZNÍKŮ, KTEŘÍ ZDE JEDLI

Muži - pracovní schůzka, večeře; věk 30-60 let (káva, nealkoholické nápoje, polévky)

2

2

Muži – cyklisté; zastávka na občerstvení; věk 30-60 let (nealkoholické točené nápoje, polévky, předkrmy)

6

6

Ženy – maminky s malými dětmi; věk 15-30 let (domácí limonády, horké nápoje, palačinky, poháry)

4

2

Ženy – schůzka s přáteli; věk 30-60 let (víno, nealkoholické nápoje, večeře)

8

5

Páry – romantická večeře, věk 15-30 let (večeře, nealkoholické nápoje, pivo, víno)

2

2

Páry – večeře; věk 30-60 let (večeře, často rybí pokrmy, víno, pivo, nealkoholické nápoje)

10

7

8

3

40

27

Páry – s dětmi; na odpolední procházce; věk 30-60 let (polévky, dětská jídla, domácí limonády, pivo, dezerty) CELKEM Zdroj: Vlastní zpracování

Z tabulky vyplývá, že restauraci navštěvují nejčastěji páry ve středním věku. Často právě kvůli rybím pokrmům. Velké množství návštěvníků jsou rodiny s dětmi, které chodí pravděpodobně na odpolední procházky. Naopak vůbec se zde nevyskytuje skupina seniorů nad 60 let, ani skupina mladých mužů ve věku 15-30 let.

36

Graf 4: Skupiny návštěvníků restaurace Labská Marina podle věku a pohlaví

Zákazníci

20%

Muži 30-60 let Ženy 15-30 let

45% 10%

Ženy 30-60 let Páry 15-30 let

20%

Páry 30-60 let

5%

Zdroj: Vlastní zpracování

Pokud budeme u návštěvníků zohledňovat pouze aspekty pohlaví a věk, tak největší skupinu zákazníků tvoří páry ve věku 30-60 let, a to 45% z celkového počtu návštěvníků.

6. 2. 4 Propagace a konkurenční výhoda Jako hlavní propagační prostředek restaurace využívá zejména facebookový profil, na kterém sdílí veškeré novinky, akce a kde také nalezneme obecné informace o otevírací době. K dispozici zde je také hvězdičkové hodnocení uživatelů včetně recenzí. Každého jistě upoutá velké množství fotografií nápojů a čerstvých ryb i pokrmů z nich. Restaurace má také vlastní webové stránky, na kterých je zveřejněn jídelní lístek, opět obecné informace a kalendář plánovaných akcí. Za důležitý propagační prostředek, který slouží k upoutání zákazníka, považuji také cedule a tabule umístěné před restaurací a na cyklostezce. Na tabulích zákazníky zaujme nabídka speciálních nápojů a pokrmů. Velmi výhodná poloha na Labské cyklostezce láká k návštěvě velké počty cyklistů a bruslařů, především tedy v letních měsících. Jako jediná restaurace v Poděbradech a okolí nabízí Labská Marina zákazníkům možnost prohlédnout si čerstvé ryby ve speciální vitríně a následně je i ochutnat. V těsné blízkosti letní zahrádky se nachází dětské hřiště s trampolínou a skluzavkami a pro majitele lodí je k dispozici přístaviště 37

s možností kotvení. Dále v období od května do září jsou pořádány zábavné večery s živou hudbou a možností tance a po celou dobu letní sezóny je otevřen venkovní stánek s grilem a udírnou, kde mohou hosté ochutnat speciality jako je uzená makrela, nebo domácí burger.

6. 3 Konkurenční prostředí Pro výzkum konkurenčního prostředí restaurace Labská Marina jsem zvolila následující restaurace: Café Oliver, Obora, Na Kempu a Zámek. Každou z těchto restaurací jsem navštívila vždy dvakrát. Jednou ve středu v čase 11:00-15:00 hodin a po druhé v sobotu v čase 16:00-20:00 hodin. Do výsledků výzkumu jsou vždy zahrnuty výsledky ze sobotní návštěvy restaurace, a to proto, že návštěvnost v tento den byla vyšší. Při rozhodování o tom, které restaurace do výzkumu zařadím, bylo zohledněno několik aspektů. První z nich byl jídelní lístek. Snažila jsem se vybrat takové podniky, které mají v jídelním lístku přibližně stejnou nabídku jako subjekt Labská Marina, to znamená, že alespoň část pokrmů v jídelních lístcích se shoduje. Důležitá pro výběr byla také lokalita, ve které se restaurace nachází. Pro výzkum je nutné, aby každý podnik ležel v jiné části města. Café Oliver se nachází na lázeňské kolonádě v blízkosti vlakového nádraží, Obora leží v okrajové, zalesněné části města, restauraci Na Kempu nalezneme v blízkosti cyklostezky a Zámek se nachází na náměstí, v samotném centru města. Lokalita totiž může mít velký vliv na strukturu zákazníků. V neposlední řadě jsou to doplňkové služby a konkurenční výhoda, které také ovlivňují to, jací zákazníci podnik navštíví, jelikož každá skupina zákazníků samozřejmě preferuje něco jiného.

6. 4 Café Oliver 6. 4. 1 O restauraci Tato kavárna a restaurace ve francouzském stylu se nachází přímo v centru Poděbrad, uprostřed lázeňské kolonády a je otevřena přibližně čtyři roky. Za tuto dobu si v této restauraci našlo zalíbení mnoho místních obyvatel, turistů i lázeňských hostů. Kapacita interiéru je 26 osob v nekuřácké části, 22 osob v kuřácké části a v letních měsících je k dispozici také venkovní zahrádka, která pojme až 50 zákazníků.

38

6. 4. 2 Moje návštěva První dojem z této restaurace je velmi dobrý. Ještě před vstupem do restaurace je vidět, že o podnik se někdo velmi dobře stará. Okolí restaurace je čisté a upravené, stejně jako zahrádka. Do interiéru vedou velké prosklené dveře. Interiér je útulný, rozdělený na kuřáckou a nekuřáckou část, s tím, že do kuřácké části se vchází přes nekuřáckou, nikoli naopak. Dominantním prvkem je zde vitrína s domácími zákusky, které zaujmou na první pohled. Co mě velmi zaujalo, byl design a čistota, ať už interiéru, prostoru před restaurací, či toalet. V době mé návštěvy byla restaurace plná zhruba z poloviny a venkovní zahrádka byla zatím zavřená. Obsluha přišla s jídelním lístkem téměř okamžitě po mém usazení. Jídelní i nápojový lístek jsou velmi přehledné, psané ozdobným písmem a pokrmy jsou v něm srozumitelně řazené. Jídelní lístek obsahuje předkrmy, polévky, bagety a sendviče, čerstvé saláty, hlavní chody, české speciality, přílohy a omáčky, k dobrému vínečku, dezerty. Ceny se pohybují u předkrmů okolo 150 Kč za 100 g. U polévek je cena jednotná, a to 55 Kč. Bagety a sendviče zde lze zakoupit od 105 Kč do 138 Kč a ceny hlavních chodů a salátů jsou v rozmezí 125 Kč-350 Kč. Za skvělé domácí dorty zde zaplatíme jednotnou cenu 45 Kč a za palačinky a poháry 80 Kč. V nabídce jsou také vždy dvě hotová jídla a to každý den v době od 11:00 do 14:00 hodin.

39

6. 4. 3 Výsledky výzkumu Datum a čas návštěvy: sobota 6. února 2016; 16:00-20:00 hodin Tabulka 4: Výsledky výzkumu v restauraci Café Oliver

PROFIL ZÁKAZNÍKA Muži - samostatně nebo s přáteli, věk 15-30 let (nealkoholické nápoje, večeře, pivo, víno) Muži - pravděpodobně podnikatelé, formální oblečení, notebook, velmi dlouhá návštěva, věk 30-60 let (víno, voda a káva) Muži - pravděpodobně návštěvník lázní, věk > 60 let, krátká návštěva (káva) Ženy - pravděpodobně studentky, schůzka s přítelkyněmi, věk 15-30 let (domácí limonády, víno, menší občerstvení - sendviče, polévky) Ženy - schůzka s přítelkyněmi, věk 30-60 let (víno, káva, koktejly, případně menší občerstvení - salát, sendvič) Ženy - pravděpodobně návštěvnice lázní, schůzka s přáteli, věk > 60 let (káva a zákusek) Páry - schůzka, věk 15-30 let, (večeře, víno, nealkoholické nápoje) Páry - pravděpodobně manželé, věk 30-60 let (večeře, menší předkrmy, víno, nealkoholické nápoje) Páry - pravděpodobně návštěvníci lázní, ruský původ, věk >60 let (káva, zákusky) CELKEM

POČET ZÁKAZNÍKŮ

POČET ZÁKAZNÍKŮ, KTEŘÍ ZDE JEDLI

3

2

1

0

1

0

13

8

15

6

3

3

6

4

4

3

2

1

48

27

Zdroj: Vlastní zpracování

Z tabulky je zřejmé, že tento podnik navštěvují nejvíce ženy všech věkových kategorií a také páry při příležitostech večeře. Je to dáno především příjemným prostředím, pestrou nabídkou míchaných nápojů a jistě také lokalitou v centru města, jelikož restaurace se nachází mezi nádražím a náměstím, z obou bodů pěší chůzí dvě minuty. 40

Graf 5: Skupiny návštěvníků restaurace Café Oliver podle věku a pohlaví

Zákazníci 2% 8%

2%

4% 6%

Muži 15-30 let Muži 30-60 let Muži >60 let

13%

Ženy 15-30 let 27%

6%

Ženy 30-60 let Ženy >60 let Páry 15-30 let

31%

Páry 30-60 let Páry >60 let

Zdroj: Vlastní zpracování

Při zohlednění pouze dvou aspektů, jakými jsou věk a pohlaví, zjistíme, že nejpočetnější skupina návštěvníků jsou ženy ve věku 30-60 let. Procentuelní část této skupiny z celkového počtu návštěvníků je 31%.

6. 4. 4 Propagace a konkurenční výhoda Jako propagační prostředek restaurace využívá vlastní webové stránky, které jsou velmi přehledné a propracované. Na těchto stránkách je také možné si zarezervovat stůl, a to prostřednictvím formuláře, kde je potřeba vyplnit jméno, datum, čas, počet osob a případně i speciální požadavky. Restaurace má také aktivní účet na sociální síti Facebook, kam personál každý den přidává fotografie, případně jen přání hezkého dne. Tento účet neslouží jen ke zveřejňování fotografií, ale také ke komunikaci se stávajícími i potenciálními zákazníky. Návštěvníci zde mohou také přidat recenzi a ohodnotit restauraci jednou až pěti hvězdičkami. Za konkurenční výhodu zde rozhodně považuji personál, který je oblečen v bílých košilích s logem restaurace a je opravdu velmi profesionální. Přístup personálu k zákazníkům a komunikace s nimi se může rovnat luxusním restauracím v České Republice. Další výhodou je jistě nabídka domácích zákusků, které vypadají opravdu úžasně a také skvělý a především moderní servis pokrmů. Nadstandardní je zde také snídaňová nabídka, ve které nalezneme několik typů snídaní od anglické, přes 41

francouzskou a kontinentální, také několik druhů omelet a v neposlední řadě několik variant sladkých snídaní. Nezanedbatelně výhodná je pro restauraci také lokalita, ve které působí.

6. 5 Restaurace Obora 6. 5. 1 O restauraci Tato restaurace se nachází v zalesněné části na okraji Poděbrad v budově z 16. století. Restaurace v nynější podobě je v provozu od roku 2004. Budova leží v těsné blízkosti fotbalového hřiště, proto o víkendech v době fotbalových zápasů je hojně navštěvována fotbalovými fanoušky a návštěvníky zápasů. Prostory restaurace disponují velkou kapacitou rozloženou do dvou pater a interiér je rozdělen na kuřáckou a nekuřáckou část. V nabídce nalezneme pokrmy převážně z české kuchyně a v době od 11:00 do 17:00 je připravováno denní menu. Součástí budovy je také penzion, kde se hosté mohou ubytovat v sedmi dvoulůžkových pokojích a dvou apartmánech. V nabídce služeb je k nalezení také pořádání svateb od obřadu po hostinu.

6. 5. 2 Moje návštěva Restaurace se nachází přibližně dva kilometry od centra města Poděbrad, proto dostat se tam lze delší procházkou, nebo automobilem. Pro hosty je k dispozici parkoviště. Na první pohled mě uchvátilo klidné prostředí, příroda uprostřed lesa a čistý vzduch. Celodřevěná stavba s terasou okolo dvou třetin objektu působí velmi rustikálním dojmem. V interiéru je dřevěný nábytek i podlahy a dominantou místností jsou bezpochyby lovecké trofeje na stěnách. Tento styl vybavení a dekorací se samozřejmě velice hodí k celému konceptu restaurace i okolnímu prostředí. Obsluha je velmi milá a profesionální. Jídelní lístek obsahuje typicky česká jídla, jako je kulajda, tlačenka s cibulí, vepřové koleno nebo jelení medailonky s perníkovou omáčkou, ale také pokrmy z mezinárodní gastronomie jako jsou těstoviny, burger nebo hovězí carpaccio. Lístek se skládá ze čtyř částí – předkrmy a malá jídla, hlavní jídla, přílohy a dezerty. Toto rozdělení je vyhovující a přehledné. Některá jídla jsou v jídelním lístku uvedena již s přílohou, ale není mi zcela jisté proč. Lepším řešením by 42

možná bylo případné doporučení obsluhy pro výběr některé z příloh, například „K těmto jelením medailonkům bych Vám doporučila naše domácí bramboráčky. Případně si budete přát jinou přílohu?“. Ceny se pohybují ve standardním průměru. Předkrm si zde dáte od 35 Kč do 125 Kč, polévky mají jednotnou cenu 42 Kč. Hlavní jídlo v závislosti na použitých surovinách od 130 Kč za bezmasé jídlo, až do 319 Kč za biftek z brazilského býčka. Přílohy jsou za jednotnou cenu 35 Kč a stejně tak dezerty za 49 Kč. Ceny ubytování mi na místní poměry přijdou vyšší. Dvoulůžkový pokoj 1 490 Kč, tentýž pokoj při obsazení jednou osobou 1 190 Kč a apartmá, ať dvoulůžkové nebo rodinné za 2 000 Kč za jednu noc.

6. 5. 3 Výsledky výzkumu Datum a čas návštěvy: sobota 13. února 2016; 16:00-20:00 hodin Tabulka 5: Výsledky výzkumu v restauraci Obora

PROFIL ZÁKAZNÍKA

POČET ZÁKAZNÍKŮ

POČET ZÁKAZNÍKŮ, KTEŘÍ ZDE JEDLI

Muži – schůzka s přáteli, věk 15-30 let (pivo, nealkoholické nápoje, chipsy, předkrmy)

10

5

Muži – schůzka s přáteli; věk 30-60 let (pivo a nealkoholické nápoje, večeře)

7

3

Muži – pracovní schůzka; notebooky a smlouvy; věk 30-60 let (voda, káva)

4

0

Ženy – maminky s kočárky; věk 15-30 let (nealkoholické a horké nápoje)

3

0

Ženy – schůzka s přítelkyněmi, věk 30-60 let (víno, káva, polévky)

4

4

Páry - pravděpodobně manželé, věk 30-60 let (večeře, víno, nealkoholické nápoje, káva)

14

10

Seniorské páry - věk >60 let (večeře, káva, dezert)

3

3

CELKEM

45

25

Zdroj: Vlastní zpracování

43

Z tabulky můžeme vidět, že restaurace je nejvíce navštěvována páry ve středním věku. To je podle mého názoru způsobené dlouhodobou tradicí restaurace a také nabídkou typicky českých jídel. Ve velké míře se vyskytují také muži, kteří chodí na pivo a drobné pochutiny k němu, jako je tlačenka, chipsy nebo cibulové kroužky. Naopak jsem zde nezaznamenala návštěvu téměř žádných mladých žen a vůbec žádného mladého páru. Graf 6: Skupiny návštěvníků restaurace Obora podle věku a pohlaví

Zákazníci 7% 22%

Muži 15-30 let Muži 30-60 let Ženy 15-30 let

31%

Ženy 30-60 let 24% 9%

Páry 30-60 let Páry >60 let

7%

Zdroj: Vlastní zpracování

Z grafu při zohlednění aspektů věk a pohlaví vyplývá, že skupinou, která restauraci navštěvuje nejčastěji, jsou páry ve věku 30-60 let. Tyto páry tvoří 31% všech zákazníků.

6. 5. 4 Propagace a konkurenční výhoda I tato restaurace používá jako propagační prostředek vlastní webové stránky a facebookový profil. Web je přehledný a je na něm k nalezení vše potřebné, včetně cen pokrmů i ubytování a fotografií. Velmi mě zaujal jakýsi kalendář, kde můžeme nalézt přehled všech konaných akcí a speciálních víkendových nabídek. Facebookový profil restaurace slouží především k informování hostů o tom, kdy bude restaurace uzavřena z důvodů soukromých akcí a podobně. Jedinečná lokalita uprostřed labských lesů vás vyvede z rušného centra, alespoň po dobu vašeho oběda, či večeře. Výhodou tohoto podniku je bezpochyby její 44

dlouholetá tradice a dále také česká kuchyně, kterou nabízí. Velkou návštěvnost v letní sezóně zajišťuje také fotbalové hřiště, na kterém se každý týden odehrávají sportovní utkání. Velmi atraktivní je pořádání různých tematických akcí, jako jsou zvěřinové, nebo Svatomartinské hody, kdy mají zákazníci možnost ochutnat to, co standardně nenaleznou na jídelním lístku.

6. 6 Restaurace Na Kempu 6. 6. 1 O restauraci Tato restaurace se nachází v klidné části Poděbrad, poblíž labské cyklostezky. V provozu je již téměř dvacet let a je součástí areálu autokempu s pětadvaceti chatkami. Ve venkovní části se nachází letní zahrádka a dětské hřiště s prolézačkami. V nabídce je převážně česká kuchyně a také velký výběr pizzy. Ubytování je nabízeno v chatičkách, případně ve vlastním autokaru či karavanu a je zde možnost si zapůjčit sportovní vybavení, nebo jízdní kolo.

6. 6. 2 Moje návštěva K restauraci se lze dostat dvěma způsoby – automobilem, nebo po cyklostezce, která vede podél řeky Labe. Od centra je tato vzdálenost přibližně dva a půl kilometru. Z venku působí restaurace příjemným dojmem a letní zahrádka s dřevěnými stoly zaujímá poměrně velkou plochu. Ne příliš dobrým dojmem však působí pravděpodobně zimní zahrada obehnaná jakousi igelitovou zástěnou. Interiér restaurace působí přeplněně, podlaha zčásti plovoucí a zčásti obložená dlaždicemi a všude spousty dekorací a doplňků. Obsluhu bych hodnotila průměrně. Co se týče jídelního lístku, ten je rozdělen do následujících částí – předkrmy, polévky, pochoutky k pivu, staročeská kuchyně, hovězí maso, vepřové maso, kuřecí maso, ryby, těstoviny, bezmasá jídla, dětská jídla, saláty, přílohy, omáčky a dezerty. Celkem je v lístku příliš velké množství jídel, což zákazníkům znesnadňuje výběr. Například oddíl „Ryby“ nabízí pouze lososa, a to připraveného na čtyři různé způsoby. Ceny pokrmů ze stálého jídelního lístku jsou průměrné, ale co mě překvapilo, jsou velmi různorodé ceny příloh, které se pohybují od 20 Kč do 75 Kč a stejně tak jejich rozdílná gramáž.

45

Kromě stálého jídelního lístku je zde ještě lístek s pizzami a tortillami, který obsahuje velké množství pizz, čtyři tortilly a nabídku několika přísad navíc. V době mé první návštěvy mi byl nabídnut také lístek s hotovými jídly, kde bylo na výběr ze dvou polévek po 28 Kč a několika hlavních jídel v průměrné ceně 85 Kč. Při druhé, sobotní návštěvě, mě překvapil další jídelní lístek s názvem „Ruská kuchyně“, který obsahoval několik dalších pokrmů. V týdnu je restaurace navštěvována hlavně lidmi, kteří pracují v centru a jezdí sem v době oběda na hotová jídla, jelikož je to časově vyhovující, co se týče polední pauzy na oběd a také za dobrou cenu. Celkově na mě restaurace nezapůsobila příliš dobrým dojmem, ani co se týče celkového vzhledu a ani co se týče jídelního lístku. Podle mého názoru by restaurace potřebovala nějaký užší koncept.

6. 6. 3 Výsledky výzkumu Datum a čas návštěvy: sobota 20. února 2016; 16:00-20:00 hodin Tabulka 6: Výsledky výzkumu v restauraci Na Kempu

PROFIL ZÁKAZNÍKA

POČET ZÁKAZNÍKŮ

POČET ZÁKAZNÍKŮ, KTEŘÍ ZDE JEDLI

Muži – schůzka s přáteli, věk 15-30 let (pivo, chipsy, předkrmy)

8

5

12

5

10

7

5

5

6

4

3

2

44

28

Muži – schůzka s přáteli; věk 30-60 let (pivo a nealkoholické nápoje, večeře) Muži – cyklisté; s přáteli; věk 30-60 let (točené limonády, polévky, předkrmy) Ženy – maminky s dětmi (dětské hřiště); věk 15-30 let (nealkoholické a horké nápoje, poháry, palačinky) Páry – pravděpodobně manželé, věk 30-60 let (večeře, víno, pivo, nealkoholické nápoje, káva) Páry – cyklisté; 30-60 let (horké nápoje, polévky, předkrmy) CELKEM Zdroj: Vlastní zpracování

46

V tabulce můžeme vidět, že nejčastějšími hosty jsou zde muži ve věku 30-60 let, kteří sem chodí posedět s přáteli. Z mého pozorování si dovoluji tvrdit, že většinou se jedná o stálé místní hosty, kteří sem chodí díky širokému výběru piv a tradičních pochutin k němu. Velmi početnou skupinou jsou muži-cyklisté, kteří se zde zastavují na pivo, nealkoholické nápoje a drobné občerstvení během svých výletů na kole. Naopak skupina, která restauraci nenavštěvuje pravděpodobně vůbec, jsou ženy v jakémkoli věku. Pouze maminky s dětmi sem zavítají díky dětskému hřišti. Graf 7: Skupiny návštěvníků restaurace Na Kempu podle věku a pohlaví

Zákazníci

20%

18% Muži 15-30 let Muži 30-60 let

11%

Ženy 15-30 let Páry 30-60 let 50%

Zdroj: Vlastní zpracování Z grafu je jasně vidět hlavní skupina návštěvníků, kterou jsou muži ve věku 30-60 let, při zohlednění věku a pohlaví. Tato skupina tvoří celých 50% z celkového počtu návštěvníků.

6. 6. 4 Propagace a konkurenční výhoda Jako propagační prostředek jsou v případě restaurace Na Kempu použity webové stránky, kde jsou k nalezení veškeré potřebné informace ohledně ubytování, dále jídelní lístek a samozřejmě fotografie. Také zde nalezneme přehled všech konaných akcí, vždy na aktuální měsíc. Informace o speciálních akcích jsou dostupné také na facebookovém profilu restaurace. Restaurace se nachází v klidném prostředí poblíž cyklostezky a má již dvacetiletou tradici. Disponuje kamennou pecí na přípravu pizzy a také venkovním dětským hřištěm. Konkurenční výhodou je jistě to, že restaurace je součástí autokempu, který je vybaven 47

dřevěnými chatičkami, místem pro parkování autokarů a který v letní sezónně zajišťuje restauraci pravidelný přísun návštěvníků.

6. 7 Restaurant Zámek 6. 7. 1 O restauraci Tato restaurace, nacházející se v samém srdci Poděbrad, a to na náměstí v příkopu Poděbradského zámku, je v provozu již několik let. V současné podobě, po několikanásobném střídání majitelů, je otevřena od konce roku 2015. V nabídce je moderní česká kuchyně, sezónní speciality a také každý den jiné polední menu.

6. 7. 2 Moje návštěva Restaurace je nejlépe přístupná pro pěší, protože v okolí není téměř žádná možnost parkování. Pouze jedno placené parkoviště a další parkovací místa jen pro držitele městské parkovací karty. Pro návštěvníky, kteří to ve městě neznají, může být obtížné restauraci najít, chybí totiž jakákoli reklama, případně ukazatel. Po vstupu do restaurace na mě dýchla lehce historická atmosféra, především díky cihlovému obložení celého interiéru a všudypřítomným svícnům. Veškerý nábytek je v bílé barvě s patinovým nátěrem a celý prostor výborně doplňuje nástěnné osvětlení. Co mě potěšilo, byla velmi milá a vstřícná obsluha. Jídelní lístek má osm částí – předkrmy, saláty, polévky, hlavní jídla, dětská jídla, speciality k pivu a vínu, přílohy a dezerty. Každá část nabízí výběr ze dvou až tří položek, pouze hlavní chody a přílohy jsou samozřejmě obsáhlejší, což v tomto případě znamená 6 položek. Takto sestavený jídelní lístek zákazníkovi velmi usnadňuje výběr. Na rozdíl od ostatních restaurací, které jsem během svého výzkumu navštívila, je restaurant Zámek ve vyšší kategorii, co se cen týče. Například průměrná cena u masitých hlavních jídel se pohybuje okolo 260 Kč bez příloh, jednotná cena příloh je potom 55 Kč a lívance s lesním ovocem si můžete objednat za 105 Kč. Během svého pozorování jsem však postřehla, že zákazníkům tyto ceny nevadí. Na internetových diskuzích někteří z nich dokonce popisují návštěvu jako gurmánský zážitek, za který se opravdu vyplatí tyto ceny zaplatit. Ceny nápojů jsou přibližně stejné jako u konkurenčních podniků. 48

Kromě stálého jídelního lístku je nabízeno také týdenní menu, které se skládá každý den z jedné polévky za 35 Kč a výběru z pěti hlavních jídel od 85 Kč do 130 Kč. Také sezónní nabídka je velmi zajímavá. V době mé návštěvy bylo na výběr z osmi pokrmů, které nejsou k nalezení na stálém jídelním lístku, například polévka z medvědího česneku s křepelčím vejcem za 55 Kč, nebo hovězí steak z plemene Black Angus s houbovým ragú za 355 Kč.

6. 7. 3 Výsledky výzkumu Datum a čas návštěvy: sobota 27. února 2016; 16:00-20:00 Tabulka 7: Výsledky výzkumu v restauraci Zámek

POČET ZÁKAZNÍKŮ

POČET ZÁKAZNÍKŮ, KTEŘÍ ZDE JEDLI

4

3

7

2

9

5

3

3

2

0

Páry – pravděpodobně návštěvníci místního divadla; romantická večeře; 30-60 let (nealkoholické nápoje, víno, večeře, káva, dezerty)

8

6

CELKEM

33

19

PROFIL ZÁKAZNÍKA Muži – pracovní schůzka, věk 30-60 let (káva, nealkoholické nápoje, polévky) Ženy – maminky s malými dětmi; děti v dětském koutku; věk 15-30 let (domácí limonády, horké nápoje, dezerty) Ženy – schůzka s přáteli; pravděpodobně návštěvnice místního divadla; věk 30-60 let (víno, kokteily, večeře) Páry – romantická večeře, dlouhá návštěva; věk 15-30 let (večeře, víno, pivo, nealkoholické nápoje) Páry – pracovní schůzka; papírové smlouvy, notebooky, věk 30-60 let (nealkoholické a horké nápoje, káva)

Zdroj: Vlastní zpracování

Především díky tomu, že se tato restaurace nachází v těsné blízkosti zámeckého divadla, je navštěvována ve velké míře lidmi, kteří jdou zároveň navštívit nějaké divadelní představení, nebo naopak z něj odchází. Konkrétně ženy ve věku 30-60 let jsou velmi 49

častými návštěvníky. Velmi často sem chodí také maminky s dětmi, pravděpodobně kvůli dětskému koutku a lokalitě v centru města. Naopak téměř vůbec nenavštěvují restauraci mladí lidé, kteří by se zde scházeli s přáteli. To je způsobeno podle mého názoru výší cen. Graf 8: Skupiny návštěvníků restaurace Zámek podle věku a pohlaví

Zákazníci 12% Muži 30-60 let

30%

Ženy 15-30 let 21%

Ženy 30-60 let Páry 15-30 let

9%

Páry 30-60 let 27%

Zdroj: Vlastní zpracování

6. 7. 4 Propagace a konkurenční výhoda Webové stránky tohoto podniku přehledné a srozumitelné. Jsou na nich k nalezení veškeré potřebné informace ohledně otevírací doby, stálého jídelního lístku včetně cen a také nabídka sezónních specialit. Velké plus je facebookový účet, kde jsou k dispozici nejen obecné informace a aktuální nabídka sezónních specialit, ale také jejich fotografie s popisem, což osobně považuji za velké pozitivum. Lokalita v samém centru města na náměstí je jistě velké plus pro všechny kategorie návštěvníků. Restaurace disponuje bezbariérovým přístupem a dětským koutkem, což je samozřejmou preferencí při výběru restaurace pro všechny osoby s omezenou schopností pohybu a také pro maminky s dětmi. Jako jedna z mála restaurací nabízí Zámek čepované pivo z rodinného pivovaru Hendrych. Za velké pozitivum lze rozhodně považovat sezónní nabídku, kdy jsou vždy ve vybraném týdnu nabízený nějaké sezónní speciality, jako například polévka z medvědího česneku, kachní klobásky nebo Káva SweetCity. 50

Shrnutí výzkumu U restaurace Labská Marina bylo při výzkumu zjištěno, že nejčastěji ji navštěvují páry ve věku 30-60, kteří sem chodí na večeři, přičemž si většinou objednají rybí pokrmy, které jsou pravděpodobně hlavním účelem i velkého množství ostatních návštěv v restauraci. Z výzkumu také vyplývá, že nejméně zastoupený segment návštěvníků jsou senioři >60 let, ale také mladí muži ve věku 15-30 let. Při zohlednění věku a pohlaví jsou nejpočetnější skupinou opět páry ve věku 30-60 let, které tvoří celých 45% všech návštěvníků. Restaurace Café Oliver je nejvíce navštěvována ženami ve věku 30-60 let, které tvoří 31% všech návštěvníků a restauraci navštěvují za účelem schůzky s přáteli. Tato skutečnost je dána jistě především polohou v centru lázeňské kolonády a velmi dobrou dostupností z nádraží a náměstí. Také jsou zde velmi příznivé ceny a příjemné prostředí. Na druhou stranu je zde absence skupiny mužů ve věku 15-30 let, a to zřejmě kvůli nedostatečné nabídce piva. Do restaurace Obora chodí nejvíce páry ve věku 30-60 let a to v zastoupení 31% z celkového počtu návštěvníků. Tuto skutečnost jsem předpokládala a zdůvodnila bych ji pravděpodobně dlouholetou tradicí restaurace a nabídkou tradiční české kuchyně v příjemném prostředí uprostřed lesů. V řadách návštěvníků chybí skupina mladých párů ve věku 15-30 let, která zřejmě pro příležitost večeře zvolí pravděpodobně raději restauraci v centru města. Restaurace Na Kempu láká nejvíce muže ve věku 30-60 let, kteří tvoří celých 50% z celkového počtu návštěvníků. Z mého pozorování soudím, že se většinou jedná o dlouholeté zákazníky, kteří jsou na restauraci zvyklí. Lákadlem pro tuto skupinu je rozhodně široká nabídka piva, která skýtá několik druhů. Stejně jako u předchozí restaurace, ani tuto nenavštěvují mladé páry ve věku 15-30 let, pravděpodobně taktéž kvůli vzdálené poloze od centra města. Restaurant Zámek je cílem návštěvy především u skupiny žen ve věku 30-60 let, které jsou zároveň návštěvnicemi divadla, či kina. Soudím tak podle velmi formálního oblečení a podle návštěvy ve skupinkách. Při zohlednění věku a pohlaví jsou nejčastějšími návštěvníky páry ve věku 30-60 let, které tvoří 30% z celkového počtu

51

návštěvníků. Naopak vůbec se zde nevyskytují muži ve věku 15-30 let, pravděpodobně z důvodu vysokých cen a až příliš romantického prostředí pro posezení skupiny mužů. Výzkumem byla vyvrácena hypotéza H1, která u restaurace Labská Marina předpokládala největší návštěvnost z řad cyklistů. Dovolím si tvrdit, že tato skutečnost je ve velké míře ovlivněna neosvětlenou cyklostezkou a také obdobím, ve kterém byl výzkum prováděn, tedy měsíc únor, kdy bylo ještě poměrně chladné počasí. Zároveň byla potvrzena hypotéza H2, která předpovídala absenci skupiny seniorů ve věku >60 let. To je podle mého názoru způsobeno vzdáleností restaurace od centra města a také vysokými cenami pro tento segment zákazníků. Návrhy na zlepšení v restauraci Labská Marina jsou následující:  zavedení veřejného osvětlení podél cyklostezky pro přilákání starších návštěvníků a většího množství cyklistů  rozšíření nabídky čepovaného piva pro zvýšení návštěv mužů ve věku 15-30 let  rozšíření a rekonstrukce dětského hřiště, což jistě přiláká velké množství rodin s dětmi  rozšíření nabídky rozlévaných vín, které ocení především ženy v jakémkoli věku

52

Závěr Cílem této práce bylo analyzovat konkurenční prostředí restaurace Labská Marina z hlediska typu návštěvníků. U pěti restaurací byl proveden kvalitativní výzkum, který byl realizován v průběhu celého února a jehož hlavním cílem bylo zjistit, který segment zákazníků navštěvuje která stravovací zařízení a následně zdůvodnit tyto skutečnosti. V teoretické části byl čtenář seznámen se základními pojmy, které měly za cíl napomoci k pochopení praktické části a samotného výzkumu. V části praktické byl pak proveden kvalitativní marketingový výzkum celkem v pěti restauracích ve městě Poděbrady, s cílem zmapování konkurenčního prostředí hlavního subjektu z hlediska typu návštěvníků. Kvalitativní výzkum konkurenčního prostředí restaurace Labská Marina proběhl naprosto v pořádku a jeho výsledky dopadly částečně podle mého očekávání. Zjistila jsem, že každý podnik navštěvuje odlišná skupina zákazníků, což podle mého názoru souvisí především s lokalitou daných restaurací a samozřejmě také s jejich nabídkou. Díky těmto výsledkům se mi podařilo zmapovat konkurenční trh subjektu Labská Marina, co se týče typu zákazníků, kteří vybrané restaurace navštěvují. U každé restaurace byla vytvořena tabulka s profily návštěvníků, ve které je uveden také jejich počet. Nejpočetnější skupina byla v tabulce zvýrazněna tučným písmem. Pod každou tabulku byl umístěn graf, který zohledňuje pouze aspekty věku a pohlaví u návštěvníků a je z něj možné vyčíst která skupina a jakého pohlaví restauraci navštěvuje nejčastěji. Výsledky u jednotlivých restaurací byly velmi odlišné. Výsledky celého výzkumu jsou uvedeny ve „Shrnutí“ a spolu s nimi také určitá doporučení pro restauraci Labská Marina. Z výzkumu vyplynulo, že restauraci Labská Marina nenavštěvují senioři ve věku >60 let a ani mladí muži ve věku 15-30 let, a tak byly doporučeny takové návrhy na zlepšení, které by mohly přilákat segmenty zákazníků, které doposud restauraci příliš nenavštěvují. Ohledně veřejného osvětlení na cyklostezce bych doporučila především začít jednat s vedením města o zavedení tohoto osvětlení. Pro získání zákazníků starší věkové skupiny by bylo zřejmě potřeba snížit ceny, což samozřejmě závisí především na cenách vstupních surovin od dodavatelů. V první části práce bylo uvedeno několik cílů, které měly být v práci splněny. Především se jednalo o zmapování trhu a analýzu stravovacích zařízení v přímém 53

konkurenčním prostředí restaurace Labská Marina z hlediska zákazníků, kteří dané subjekty navštěvují nejčastěji a následně tyto výsledky zdůvodnit. Dále pak bylo nutné vytvořit profily těchto skupin zákazníků a všechny výsledky následně shrnout v závěrečném „Shrnutí výsledků“. V neposlední řadě bylo cílem doporučit návrhy pro zlepšení v restauraci Labská Marina, které by mohly mít za následek zvýšení návštěvnosti takovými skupiny zákazníků, kteří restauraci doposud příliš nenavštěvují, nebo jen v malé míře. Všechny tyto cíle, stanovené v úvodní části práce, byly v průběhu její realizace splněny a výsledky jsou podle mého názoru velmi zajímavé. Věřím, že výzkum, který proběhl v rámci mé bakalářské práce, přinese užitek a přínosy především restauraci Labská Marina, která z jeho výsledků bude moci čerpat poznatky a informace a aplikovat je ve své marketingové strategii.

54

Seznam použitých zdrojů Tištěné zdroje DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: Příručka pro uživatele. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2008. ISBN 978-80-246-0139-7. HORNER, Susan a John SWARBROOKE. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času: Aplikovaný marketing služeb. 1. vyd. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0202-9., str. 295 HAUGE, Paul. Průzkum trhu. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. ISBN 80-7226-9178. JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Marketing v cestovním ruchu: Jak uspět v domácí i světové konkurenci. 2. vyd. Praha: Grada, 2012. ISBN 978-80-247-4209-0. JANEČKOVÁ, Lidmila a Miroslava VAŠTÍKOVÁ. Marketing služeb. 1. vyd. Praha: Grada, 2000. ISBN 80-7169-995-0. KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing: destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2003. ISBN 80-86119-56-4. KARLÍČEK, Miroslav. Základy marketingu. 1. vyd. Praha: Grada, 2016. ISBN 978-80247-4208-3. KOTLER, Philip a Gary ARMSTRONG. Moderní marketing. 1. vyd. Praha: Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1545-2. LINDEROVÁ, Ivica. Cestovní ruch: Základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická, 2013. ISBN 978-80-87035-82-5. ORIEŠKA, Ján. Technika služeb cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 1999. ISBN 80-85970-27-9. ORIEŠKA, Ján. Služby v cestovním ruchu. 1. vyd. Praha: Idea servis, 2010. ISBN 97880-85970-68-5. PORTER, Michael. Konkurenční strategie. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing, 1994. ISBN 80-85605-11-2. 55

RYGLOVÁ, Kateřina, Michal BURIAN a Ida VAJČNEROVÁ. Cestovní ruch: podnikatelské principy a příležitosti v praxi. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80247-4039-3. REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. 1. vyd. Praha: Grada, 2009. ISBN 978-80-247-3006-6.

Elektronické zdroje Analýza (Období 1991–2006) a prognóza (Období 2007–2030) vývoje obyvatelstva města Poděbrady. Poděbrady: město našich srdcí [online]. Poděbrady: Město Poděbrady, ©2010 [cit. 2016-03-26]. Dostupné z: http://www.mestopodebrady.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=12349&id_dokumenty=21 58 Kategorizace hostinských zařízení. Cestovní ruch [online]. Svitavy: Hotel Fontána, ©1999-2015 [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.cestovniruch.cz/kategorizace/doporuceni.htm#2 Konkurence-přirozená součást podnikání, se kterou je nutné počítat. IPodnikatel.cz: portál pro začínající podnikatele [online]. iPodnikatel.cz, ©2011-2014 [cit. 2016-0325]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Strategie-podnikani/konkurence-prirozenasoucast-podnikani-se-kterou-je-nutne-pocitat.html Odstavec předpisu 258/2000. EAGRI [online]. Praha: Ministerstvo zemědělství, ©2009-2015 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/legislativa/ostatni/100060140.html PAUSEROVÁ, Zuzana. Kategorizace hostinských zařízení a nabídka produktu stravovacích zařízení. In:Metodický portál: inspirace a zkušenosti učitelů [online]. Praha: Národní ústav pro vzdělávání, ©2012 [cit. 2016-03-20]. Dostupné z: http://dum.rvp.cz/materialy/stravovaci-sluzby-i.html Statistické šetření sektoru stravování. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, ©2012 [cit. 2016-03-19]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/getmedia/46223218-36e7-4503-a17e-b7f76240b602/06-Statistickesetreni-sektoru-stravovani.pdf

56