ANALÝZA INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU SPOLEČNOSTI PROVOZOVÁNÍ MVE

Evropský polytechnický institut, s.r.o. v Kunovicích Studijní obor: Finance a daně

ANALÝZA INVESTIČNÍHO ZÁMĚRU SPOLEČNOSTI – PROVOZOVÁNÍ MVE (Bakalářská práce)

Autor: Ingrid LUŇÁKOVÁ Vedoucí práce: ing. Juraj DUBOVEC Kunovice, červen 2006

Zadání

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně pod vedením ing. Juraja Dubovce, a že jsem uvedla v seznamu použité literatury všechny použité literární a odborné zdroje. Vracov, červen 2006

Děkuji panům ing. Jurákovi Dubovcovi a ing. Pavlu Pospíchalovi, Csc. za velmi užitečnou metodickou pomoc, kterou mi poskytli při zpracování mé bakalářské práce. Vracov, červen 2006 Ingrid Luňáková

OBSAH:

Úvod ...................................................................................................................................... 6 1 Elektřina z obnovitelných zdrojů ............................................................................... 7 1.1 Elektřina z obnovitelných zdrojů ........................................................................... 7 1.2 Systém podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů .................................... 8 1.3 Podpora EU .......................................................................................................... 12 1.4 Základní pojmy .................................................................................................... 13 2 Legislativa ve vztahu k MVE .................................................................................... 15 2.1 Základní právní předpisy ve vztahu k MVE ........................................................ 15 2.2 Související daňová a účetní legislativa - základní právní předpisy ..................... 17 3 Nutné technické předpoklady ................................................................................... 19 4 Financování investičního záměru ............................................................................. 21 4.1 Financování investičního majetku ....................................................................... 21 4.2 Investice z vlastních zdrojů – samofinancování. ................................................. 22 4.3 Cash flow a financování dlouhodobých investic ................................................. 24 4.4 Cizí zdroje pro financování dlouhodobých investic ............................................ 24 5 Analýza řešení investičního záměru ......................................................................... 26 5.1 Finanční analýza plánované investice.................................................................. 26 5.2 Porovnání zhodnocení finančních prostředků...................................................... 28 5.3 Podmínky pro rozvoj výroby elektřiny MVE ...................................................... 32 5.4 Metody hodnocení investičních příležitostí ......................................................... 33 6 Analýza projektu MVE Nové Mlýny ....................................................................... 36 6.1 Technická specifikace MVE Nové Mlýny........................................................... 36 6.2 Analýza efektivnosti projektu .............................................................................. 37 6.3 Analýza výkonů a ceny ........................................................................................ 40 7 Analýza projektu MVE Ivančice .............................................................................. 44 7.1 Technická specifikace MVE Ivančice ................................................................. 44 7.2 Analýza efektivnosti projektu .............................................................................. 45 7.3 Analýza výkonů a ceny ........................................................................................ 49 8 Vyhodnocení projektů ............................................................................................... 52 Závěr ................................................................................................................................... 54 Resumé ................................................................................................................................ 56 Seznam příloh ..................................................................................................................... 60

Úvod Výroba, služby, spotřeba domácností, technický rozvoj ve všech oblastech je v podstatě podmíněný dostupností elektrické energie. Spotřeba elektřiny je samozřejmostí a neustále stoupá. Avšak zdroje pro výrobu elektřiny nejsou neomezené a výroba elektřiny spalováním uhlí způsobuje značné znečištění životního prostředí. Alternativní zdroje, jako: energie vody, energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie příboje a přílivu oceánů, energie vyrobená spalováním biomasy nebo za pomocí tepelných čerpadel, jsou možností jak doplnit chybějící potenciál ve výrobě elektřiny a nezatěžovat životní prostředí. Každý zdroj pro výrobu elektřiny má své výhody i nevýhody. Při rozhodování o výběru jednotlivých zdrojů se posuzuje výška pořizovacích nákladů na technologie, dostupnost zdroje a ekonomická náročnost jeho získání, výkonnost zdroje, tedy především ekonomické ukazatele. Až v posledních desetiletích minulého století se dostává do popředí environmentální otázka. Po zkušenostech z první ropné krize v 70. letech minulého století jsou ekonomiky přístupnější k hledání a využívání alternativních zdrojů výroby elektřiny. Přesto však je pro ekonomické subjekty stále jednodušší využívat energii vyrobenou ze spotřeby fosilních paliv (ropa, plyn, uhlí) nebo radioaktivních surovin, než hledat jiné možnosti výroby energie. Důsledkem tohoto přístupu je také změna klimatu: oteplování - zabývají se jím různé mezinárodní organizace. Dle svého zaměření a možností informují veřejnost a uzavírají mezinárodní dohody o přijetí opatření na snížení znečišťování a vydávají dokumenty pro podporu omezení znečišťování a hledání alternativních zdrojů energie. (např. Rámcová úmluva OSN o změnách klimatu, Kjótský protokol, Bílá a Zelená kniha Evropské unie). Ekonomiky, které jsou hlavními znečišťovateli a spotřebovateli energií se brání omezovat své aktivity a investovat do ochrany životního prostředí, a preferují okamžitý zisk. Zapomínají na to, že svým chováním mohou v blízké době způsobit vyčerpání zdrojů, které vznikaly miliony let a otrávit životní prostředí. Připravují tak velké problémy budoucím generacím. Tuto situaci lze změnit i tím, že využijeme obnovitelné zdroje energie, které nám příroda nabízí. Jedním z možných způsobů je provoz malé vodní elektrárny. Subjekt, který chce investovat do MVE a tím i do naší budoucnosti potřebuje kvalitní ekonomické informace. Tato práce se věnuje některým důležitým ekonomickým otázkám. 6

1 Elektřina z obnovitelných zdrojů 1.1 Elektřina z obnovitelných zdrojů Vysoká životní úroveň obyvatel a snaha o její neustálé zvyšování v zemích s vyspělými ekonomikami vyžaduje také neustále zvyšování výroby. Zvyšování výroby s sebou nese zvyšování spotřeby energií. Zvyšování spotřeby energií dále způsobuje jak stále větší spotřebovávání zdrojů, tak stále větší znečišťování životního prostředí. Tento koloběh lidstvo netrápil, dokud si nezačalo uvědomovat, že zdroje nejsou nevyčerpatelné a příroda sama nedokáže uvádět do pořádku změny způsobené drancováním zdrojů. První energetické krize v 70. letech 20. století přinutily vyspělé světové ekonomiky zabývat se otázkou energetických zdrojů (především ropy) a přijímat opaření, která by umožňovala co nejlépe využívat stávající zdroje (dohody s členskými státy OPEC) a hledat zdroje nové. Paradoxně především státy skupiny G7 se soustředily především na budování zásob energetických zdrojů a posílení těžby na vlastním území, zatímco menší státy s vyspělými ekonomikami se soustředily na hledání nových technologií, které by zefektivnili již známé způsoby využívání obnovitelných zdrojů (vodní a větrná elektřina). Téma ochrany životního prostředí se dostalo do popředí v 70. a 80. letech minulého století, poté co si odpovědní lidé uvědomili jak rychle a ve velkém měřítku je možno poškodit životní prostor okolo nás, ať už to byly havárie obřích tankerů (např. Exxon Valdez), havárie v chemických továrnách (Indie) nebo havárie v jaderných elektrárnách (např. Černobyl). Dále se obrovským problémem ukázaly skladovací možnosti nebezpečného odpadu, který byl v mnoha případech neodpovědně ukládán a toxické úniky z tohoto odpadu působí jako časovaná bomba. Pro výrobu energií se používají v současné době v největší míře fosilní zdroje (jako je plyn, ropa, uhlí) a radioaktivní látky. Pro jejich využívání hovoří jejich široké rozšíření i podmínky, které jednotlivé ekonomiky vytvářejí pro jejich používání. Výroba energií, především elektřiny z obnovitelných zdrojů je v ČR i v ostatních zemích světa rozšířená méně než potenciál těchto zemí dovoluje. Výjimkou je Rakousko (vodní energie) a Island (geotermální energie). Souvisí to i s poměrně vysokými investicemi na vybudování výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů a poměrně nízkými zisky, které tato činnost nabízí. Rozšíření využívání výroby energie z obnovitelných zdrojů musí být podporováno 7

vládou, která musí připravit legislativní podmínky pro větší rozšíření výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů. V ČR není příliš velký potenciál pro využití obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny. Na našem území není mnoho oblastí, které by splňovaly podmínky pro provoz výroby větrné energie, sluneční energie, vodní energie. (viz. mapa - příloha č.1.) Další možné zdroje jako tepelná čerpadla, energie z bioplynu, a výroba energie z rychle rostoucích dřevin nejsou tolik závislé na místních podmínkách jako např. energie získávaná z vodních a větrných elektráren, ale vhodnost oblasti tam samozřejmě hraje svou roli. Tepelná čerpadla vzhledem k principu své funkce musí být doplněna jiným druhem zdroje energie, protože teplotní spád nezaručuje obvykle v průběhu roku dostatečný výkon. Energie získaná z bioplynu je zase závislá na dodávce materiálu, ze kterého se dá bioplyn rozkladem získat, tj. většinou živočišné exkrementy. Energie získaná z rychle rostoucích dřevin vyžaduje dostatečný přísun těchto dřevin, a plocha pro jejich pěstování není neomezená, protože zase zabírá plochu pro pěstování jiných zemědělských plodin.

1.2 Systém podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů Pokračující prudký rozvoj výroby, spotřební způsob života a snaha o zvyšování životní úrovně obyvatel způsobuje neustálý nárůst spotřeby elektrické energie. Se zvyšováním spotřeby energie klesají zásoby fosilních zdrojů a roste znečištění životního prostředí. Proto vyspělé státy světa hledají nové zdroje a způsoby výroby elektrické energie a podporují iniciativy jednotlivých subjektů v této oblasti. S vysokými hodnotami látek působících na znečišťování ovzduší především emisemi CO2 se potýkají všechny vyspělé země. Výroba elektrické energie v ČR je založená především na spotřebě hnědého uhlí (cca 50 %). Rozvíjí se i podíl jaderné energetiky (cca 33 %). Jako zdroje slouží i černé uhlí (cca 7 %) OZE (cca 5 %) a zbytek tvoří kapalná a plynná paliva (údaje z roku 2005).1 Původně řešil podmínky pro výkup elektrické energie z OZE zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích, který stanovil povinnost držitele autorizace na rozvod elektřiny (dodavatele) vykupovat elektrickou 1

Kol. autorů: Obnovitelné zdroje energie a možnosti uplatnění v ČR. Str.15.

8

energii z OZE (§ 18, odst.1 a). Výkupní cena byla stanovována na základě zákona č. 526/1990 Sb., o cenách (§ 18, odst. 4). Na základě tohoto zákona vydávalo Ministerstvo financí cenové výměry, které regulovaly cenu vykupované elektřiny formou věcného usměrňování ceny (viz. § 6 zákona 526/1990 Sb.). Dále podporu výroby energie z OZE řešil dokument „Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie“. Tento program je vypracováván na každý rok. Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie pro rok 2006 je přístupný na internetových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu. Upravuje účel, předmět a podmínky udělení dotace, dále termíny podání žádosti a náležitosti žádosti o dotaci. Podpora se člení do pěti částí: podpora energetického plánování a certifikace budov, podpora výrobních a rozvodných zařízení energie, podpora opatření ke zvýšení účinnosti užití energie, podpora poradenství, vzdělávání, propagace a informovanosti k hospodárnému užití energie s vlivem na zlepšení životního prostředí a podpora specifických programů pro pilotní projekty, vzdělávání, studie a spolupráci na mezinárodních projektech. Dalším zákonem, který se zabývá, krom jiného, podporou výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů v ČR, je zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanovuje povinnost vykupovat elektrickou energii vyrobenou z obnovitelných zdrojů (§ 25), zajišťuje výrobcům elektřiny z OZE přednostní připojení k distribuční nebo přenosové soustavě (§ 31). Tento zákon zmocňuje Ministerstvo průmyslu a obchodu k vydávání vyhlášek, které budou upravovat způsob výkupu elektřiny z OZE (§ 25 a § 98). MPO vydalo v souvislosti s tímto zákonem vyhlášku č. 252/2001 o způsobu výkupu elektřiny produkované z OZE, která upřesňuje povinný výkup elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů včetně vodních elektráren s výkonem do 10 MW. Stanovuje základní časový úsek pro výkup elektřiny 1 hodinu a časový úsek pro zúčtování výkupu 1 měsíc a stanovuje tiskopis (Měsíční výkaz o výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů), který výrobce předkládá k vyúčtování provozovateli distribuční sítě. Od 1.1.2001 platí zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Tento právní předpis uzákoňuje „Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných a druhotných zdrojů“ (§ 5). Tento program vypracovává Ministerstvo 9

průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí na čtyřleté období a schvaluje jej vláda ČR. Program vychází ze schválené „Státní energetické koncepce“, kterou zpracovává Ministerstvo průmyslu a obchodu a schvaluje vláda, a dále z podkladů od ústředních správních úřadů. Jeho cílem je podpora snižování spotřeby energie, využití jejich obnovitelných a druhotných zdrojů, v souladu s hospodářskými a společenskými potřebami, podle zásady trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. Financování programu je zajištěno z prostředků státního rozpočtu (SFŽP). Další legislativní předpisy vydává ERÚ, např. vyhláška ERÚ č. 438/2001, kterou se stanoví obsah ekonomických údajů a postupy pro regulaci cen v energetice, vyhláška ERÚ 439/2001, kterou se stanoví pravidla pro vedení oddělené evidence tržeb, nákladů a výnosů pro účely regulace a pravidla pro rozdělení nákladů, tržeb a výnosů vloženého kapitálu v energetice. Dále především zákonem č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). Tento zákon upravuje způsob podpory, subjekty podpory, jejich práva a povinnosti. Podpora je stanovena odlišně pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů. Výrobce vyrábí elektřinu z obnovitelných zdrojů buď pro vlastní spotřebu nebo je povinen ji nabídnout k povinnému odkupu provozovateli regionální distribuční soustavy, který je držitelem licence na distribuci elektřiny a jehož soustava je přímo připojena na přenosovou soustavu. Provozovatel je povinen odkoupit vyrobenou elektřinu minimálně za ceny stanovené zvláštním právním předpisem (cenovým výměrem ERÚ). Podpora výroby elektřiny je buď ve formě poskytnutí minimální výkupní ceny nebo ve formě poskytnutí zeleného bonusu (např. při využití vyrobené elektřiny pro vlastní spotřebu nebo při výrobě společně z obnovitelného i neobnovitelného zdroje). Výkupní ceny jsou stanovovány před koncem kalendářního roku pro rok následující. Pro stanovení výše výkupní ceny elektřiny je důležité datum uvedení MVE do provozu nebo datum ukončení rekonstrukce MVE. V cenovém výměru ERÚ č. 10/2004 je definováno, co se považuje za rekonstrukci MVE. Cena vykupované elektřiny pro MVE uvedené nově do provozu nebo rekonstruované před a po stanoveném termínu je značně odlišná, viz příloha č. 3. Tyto ceny jsou stanoveny pro každý rok rozdílně a zvýhodňují nově zprovozněné, případně zrekonstruované MVE. 10

Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je zakotvena také v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, který osvobozuje od daně (krom jiných zdrojů) příjmy z MVE do výkonu 1 MW v kalendářním roce v němž byla poprvé uvedena do provozu, případně zrekonstruována (pokud na ni nebylo již osvobození uplatněno) a v bezprostředně následujících pěti letech. V současné době je podpora výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů v ČR nastavena legislativně jako: -

právo výrobce elektřiny z OZE na přednostní připojení k přenosové nebo distribuční soustavě,

-

povinnost provozovatele distribuční soustavy vykoupit elektřinu vyrobenou z OZE za stanovenou minimální cenu,

-

Energetický regulační úřad stanovuje minimální výkupní ceny elektřiny vyrobené z OZE,

-

Možnost získat dotaci na zřízení nebo rekonstrukci výrobny elektřiny z OZE,

-

Osvobození příjmu z výroby elektřiny z OZE (za splnění podmínek) od daně z příjmu2. Současný systém znamená pro investory značnou nejistotu. Energetický regulační

úřad stanovuje výkupní ceny na období jednoho roku. Investice do MVE jsou značné a jsou dlouhodobou záležitostí. Vzhledem k tomu, že výkupní ceny elektřiny jsou regulovány státem, nezaručuje systém tvorby cen investorovi jasný předpoklad dosažitelných příjmů v příštích letech. Prodej elektřiny je možný pouze určeným licencovaným subjektům a není zaručeno za jakou cenu bude elektřina v příštích letech vykupována. Rovněž rozdíl mezi cenou pro elektrárny nově uvedené do provozu a elektrárny, které jsou v provozu již několik let je značný. Například cena pro rok 2006 je pro MVE uvedenou do provozu po 1. 1. 2006 2,34 Kč/KWh, pro MVE rekonstruovanou po 1. 1. 2005 2,13 Kč/kWh, a pro MVE uvedenou do provozu před 1. 1. 2005 1,66 Kč/kWh. Cena

pro nově zprovozněné

elektrárny v roce 2006 je až o 41 % vyšší oproti ceně pro elektrárnu starší třeba o tři roky! Pokud vezmeme v úvahu roční produkci běžné elektrárny způsobuje tento rozdíl v ceně rozdíl v zisku MVE řádově ve statisících.

2

Dle: Kol. autorů: Obnovitelné zdroje energie a možnosti uplatnění v ČR. Str.19.

11

Dalším úskalím tvorby výkupní ceny elektřiny je stanovení podmínky rekonstrukce elektrárny pro dosažení vyšší výkupní ceny. Elektrárny, které jsou plně funkční a v provozu, nebudou pro zvýšení výkupní ceny provádět rekonstrukci, která podle právního předpisu (Cenové rozhodnutí ERÚ č. 10/2004) musí být splněna ve všech bodech. Tato rekonstrukce vyžaduje řádově milionové investice a několikatýdenní odstávku zařízení.

1.3 Podpora EU Evropská unie stanovila rozšíření využívání obnovitelných zdrojů energie ve své energetické politice a iniciuje a podporuje tyto aktivity vlád svých členských států. Evropská směrnice 2001/77/EC požaduje, aby podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů byl v roce 2010 v průměru 21 %. K naplnění tohoto cíle od nás požaduje dosažení 8 %. Podle studie ČEZ jsou tyto hodnoty dosažitelné:3 Tabulka 1.1 Obnovitelné energetické zdroje ČR – stav r. 2000 OZE

Celková hrubá spotřeba

Celková spotřeba

Celková tuzemská spotřeba

elektřiny z OZE

energie z OZE

primární energie z OZE

GWh

GWh

GWh

%

Pj

Pj

ktoe

Pj

Vítr

1

0,0

0,0

1

0,0

1

0

0,0

MVE

680

1,1

2,4

680

2,4

680

58

2,4

Velké VE

1165

1,8

4,2

1165

4,2

1165

100

4,2

Biomasa elektřina

200

0,3

0,7

200

0,7

1000¨ 86

3,6

Geotermální elektřina

0

0,0

0,0

0

0,0

0

0

0,0

Fotovoltaika

0

0,0

0,0

0

0,0

0

0

0,0

Biomasa teplo

5866

21,1

5866

504

21,1

Teplo prostředí

31

0,1

38¨¨

3

0,1

Solární teplo

100

0,4

9

0,4

Biopaliva motorová

639

2,3

55

2,3

8682

31

816

34

Celkem OZE

2046

Celkem spotřeba energie

63450

Podíl OZE %

3,2

7,4

9490 1672 2,0

¨účinnost termického cyklu 20%, ¨¨ korekce – zahrnutí energie potřebné k využití tepla prostředí

3

KOLEKTIV AUTORŮ. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice. Praha: ČEZ, 2003. (str. 31, tabulky str. 28)

12

Tabulka 1.2 Obnovitelné energetické zdroje ČR – předpoklad r. 2010 OZE

Celková hrubá spotřeba

Celková spotřeba

Celková tuzemská spotřeba

elektřiny z OZE

energie z OZE

primární energie z OZE

GWh

GWh

GWh

%

Pj

Pj

ktoe

Pj

Vítr

930

1,4

3,3

930

3,3

930

80

3,3

MVE

1 120

1,6

4,0

1 120

4,0

1 120

96

4,0

Velké VE

1 165

1,7

4,2

1 165

4,2

1 165

100

4,2

Biomasa elektřina

2 200

3,2

7,9

2 200

7,9

8

757

31,7

800¨ Geotermální elektřina

15

0,0

0,1

15

0,1

100

9

0,4

Fotovoltaika

15

0,0

0,1

15

0,1

15

1

0,1

15

55,3

15

1 322

55,4

215

9,0

Biomasa teplo

373 Teplo prostředí

2 002

373 7,2

2 502¨¨

Solární teplo

612

2,2

612

53

2,2

Biopaliva motorová

2 558

9,2

2 558

220

9,2

25

94

33

2 853

119

Celkem OZE

5 445

19,6

989 Celkem spotřeba energie

68 000

Podíl OZE %

8,0

175 1 750 6,8

¨účinnost termického cyklu 25%, ¨¨ korekce – zahrnutí energie potřebné k využití tepla prostředí

V souladu s touto iniciativou byl 31.3.2005 přijat v ČR zákon číslo 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů).

1.4 Základní pojmy •

Obnovitelnými zdroji energie se rozumí obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu.4

Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)

4

13

•

Elektřinou z obnovitelných zdrojů se rozumí elektřina vyrobená v zařízeních, která využívají pouze obnovitelné zdroje, a také část elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů v zařízeních , která využívají i neobnovitelné zdroje energie.3

•

Hrubou spotřebou elektřiny v tuzemsku se rozumí vyrobená elektřina s připočtením dovozů a odečtením vývozů elektřiny.3

•

Zeleným bonusem se rozumí finanční částka navyšující tržní cenu elektřiny a hrazená provozovatelem regionální distribuční soustavy nebo přenosové soustavy výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, zohledňující snížené poškozování životního prostředí využitím obnovitelného zdroje oproti spalování fosilních paliv, druh a velikost výrobního zařízení, kvalitu dodávané energie.3

•

Malá vodní elektrárna se rozumí vodní elektrárna do celkového instalovaného výkonu výrobny 10 MWe.5

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změněn některých zákonů (energetický zákon).

5

14

2 Legislativa ve vztahu k MVE Česká legislativa je značně rozsáhlá, spletitá a často se měnící. Tato práce si nedává za cíl postřehnout všechny právní a daňové předpisy, platné v ČR. Soustředí se pouze na stručný popis nejdůležitějších zákonů a právních předpisů z oblasti výroby a prodeje elektrické energie a z oblasti daňové a účetní legislativy pro podnikatele.

2.1 Základní právní předpisy ve vztahu k MVE 1)

Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen opravňuje ministerstvo k regulaci a kontrole cen

a zařazování zboží do jednotného

seznamu zboží s regulovanými cenami (§ 2c). 2)

Zákon 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, který stanoví práva a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií, uzákoňuje Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejich obnovitelných a druhotných zdrojů. Dále ukládá povinnost výrobcům a dovozcům opatřit elektrospotřebiče energetickými štítky a upravuje povinnost vypracování energetického auditu.

3)

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. V zákoně jsou obecně i taxativně vymezeny obnovitelné zdroje energie: vodní energie, (do výkonu výrobny elektřiny 10 MWe ), sluneční energie, větrná energie, geotermální energie, biomasa a bioplyn.

(Tento zákon byl po úpravách opět vydán v úplném znění pod

č. 91/2005 Sb. s účinností od 30.12.2004). Zákon rozděluje výkon státní správy v energetických odvětvích mezi ministerstvo, Energetický regulační úřad a Státní energetickou inspekci. V§17, odst. 6, písm. c) jsou popsány rozhodovací pravomoci Energetického regulačního úřadu, především rozhodování o udělení, změny a zrušení licence a regulace cen. 4)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektrické energie z obnovitelných zdrojů na vnitřním trhu s elektrickou energií.

5)

Vyhláška č. 218/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů, ve znění pozdějších předpisů.

15

6)

Vyhláška č. 252/2001 Sb., o způsobu výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů a z kombinované výroby elektřiny a tepla. Vyhláška MPO stanoví podle zákona č. 458/2000 Sb., na které výrobny se vztahuje povinný výkup elektřiny, způsob výkupu elektřiny, druhy zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla a způsob stanovování množství vykupované elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a stanovuje výrobnám elektřiny měsíční zasílání výkazu o výkupu elektřiny z obnovitelných zdrojů (vzor výkazu je uveden v příloze vyhlášky).

7)

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon). Stanovuje, že povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nesmí být vydáno na dobu kratší než 25 let. Dále zákon kromě jiného upravuje povinnost subjektu, který má bezprostřední prospěch z vodního díla a není vlastníkem vodního díla podílet se na úhradě nákladů spojených s údržbou tohoto vodního díla a výjimky z této povinnosti. (vlastníkem vodního díla je správce vodního toku, a osoba oprávněná k nakládaní s vodami podle § 8, v tomto vodním díle je povinna platit platbu k úhradě správy vodních toků a správy povodí podle § 101 a v případě, že osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 užívá vodu pouze za účelem využití energetického potenciálu k výrobě elektřiny ve výrobnách do výkonu 5 MW.

8)

Vyhláška č. 373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s elektřinou a zásady tvorby cen a činnosti operátora trhu, ve znění pozdějších předpisů.

9)

Cenové rozhodnutí energetického regulačního úřadu č. 10/2004. Specifikuje a stanovuje ceny elektřiny a souvisejících služeb. Toto cenové rozhodnutí podrobně vymezuje nutné předpoklady, které je nutno splnit, aby byla oprava a rekonstrukce MVE uznána pro zatřídění do kategorie MVE uvedených do provozu či rekonstruovaných po 1.5.2005 a z tohoto důvodu mohla prodávat vyrobenou elektrickou energii za vyšší cenu.

10) Společné stanovisko Energetického regulačního úřadu a Statní energetické inspekce k problematice malých vodních elektráren uvedených do provozu od 1.1.2005 vzniklo pro ujasnění a upřesnění výkladu některých ustanovení platné legislativy na popud častých dotazů ze strany provozovatelů MVE. Specifikuje pojmy „MVE uvedené do provozu od 1.1.2005 (nově zřizované výrobny a

16

stávající výrobny) a jednotlivé práce, které jsou zahrnuty pod pojem rekonstrukce zařízení výrobny. 11) Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). Tento zákon si klade za cíl podpořit ochranu životního prostředí a ochranu klimatu,

a vytvořit podmínky pro zvyšování podílu elektřiny vyrobené

z obnovitelných

zdrojů.

Předmětem

podpory

je

výroba

elektřiny

z obnovitelných zdrojů vyrobené v zařízeních v ČR, využívajících obnovitelné zdroje. Podpora je stanovena odlišně s ohledem na druh obnovitelného zdroje a velikost instalovaného výkonu výrobny, případně parametrů u biomasy. Zákon stanovuje provozovateli distribuční sítě nebo přenosové soustavy povinnost připojit výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů k přenosové či distribuční soustavě, pokud o to požádá, a splní stanovené podmínky. Dále zákon stanoví podmínky podpory, výkupu a evidence výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, podmínky stanovení výše cen za elektřinu z obnovitelných zdrojů a zelených bonusů, vyhodnocování podílu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, kontrolu a řešení správních deliktů. V tomto zákoně je rovněž stanoveno že úřad stanoví výkupní ceny elektřiny z obnovitelných zdrojů na kalendářní rok dopředu. Děje se tak pravidelně na konci roku cenovým rozhodnutím ERÚ Energetického regulačního úřadu. 12) Cenové rozhodnutí ERÚ č. 10/2005. Cenové rozhodnutí jsou vydávány každoročně a stanovují aktuální výkupní ceny

elektřiny z obnovitelných

zdrojů.

2.2 Související daňová a účetní legislativa - základní právní předpisy Právní předpisy, uvedené v tomto odstavci, jsou označeny pouze číslem zákona v původním znění. Všechny zákony byli mnohokrát novelizovány a platné znění je nutné dohledat v příslušných změnách zákonů ve Sbírce zákonů ČR. Pro vyhledání aktuálního znění zákona doporučuji literaturu, která uvádí zákony v platném znění a je vydávána vždy po nějaké aktualizaci zákona. Tato literatura vychází např. v nakladatelství GRADA Publishing, a.s. v edici Daňové zákony každý rok ve znění k 1.1. nebo jako nepravidelné periodikum po každé změně zákonů v edici ÚZ nakladatelství Jiří Motloch – Sagit a také v dalších nakladatelstvích.

17

Výroba elektřiny za pomocí energie získané z vody a její následná dodávka do distribuční sítě je druhem podnikání, které v ČR upravuje řada právních předpisů. 1)

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Výroba elektrické energie není živností podle živnostenského zákona. K výrobě elektrické energie je nutná licence podle zvláštního zákona.

2)

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zákon o daních z příjmu zahrnuje zdanění příjmů ze všech podnikatelských aktivit. Výroba elektřiny je tudíž také předmětem zdanění tímto zákonem. Zdanění výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů má v zákoně

zvláštní postavení. Je podporována především

osvobozením příjmu z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu elektřiny nebo tepla z biomasy a dalších výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, v prvním roce uvedení do provozu a v pěti bezprostředně následujících letech, viz. § 4, odst. 1 e). 3)

Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. Daň z nemovitostí je rozdělena do dvou částí – daň ze staveb a daň z pozemků. Poplatníky daně z pozemků a daně ze staveb jsou vlastníci pozemků a staveb, případně osoby, které k nim mají právo užívání (pozemek či stavba ve vlastnictví státu).

4)

Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti. Tyto daně upravují povinnosti poplatníků při darování, dědění a převodu nemovitosti. Určují, kdo je poplatníkem daně, sazby a způsob výpočtu daně, výjimky a osvobození.

5)

Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Výroba elektřiny podléhá zdanění daní z přidané hodnoty, kdy elektřina je považována za zboží.

6)

Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Správu daní a poplatků vykonávají na území ČR finanční úřady. Tento zákon upravuje postup finančních orgánů i dalších orgánů státní správy při vyměření výběru a vymáhání daní.

7)

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zákon o účetnictví upravuje vedení účetní evidence účetních jednotek

8)

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

9)

Zákon č. 40/1964 Sb.., občanský zákoník

10) Další zákony, vyhlášky a nařízení týkající se zaměstnanců, bezpečnosti a požární ochrany apod. 18

3 Nutné technické předpoklady Vodní elektrárny jsou specifickým zařízením, které pro svůj plynulý provoz vyžaduje určité minimální podmínky. Tyto podmínky jsou odvozeny především od přírodních podmínek – dostatečně vydatný zdroj vody a existence vodního díla např. jezu. S tím souvisí rizika, která mohou negativně ovlivnit podnikání v této oblasti. Vydatnost vodního zdroje může v průběhu roku značně kolísat. V období sucha nesmí klesnout pod minimální hranici průtoku. Provozovatel musí spolupracovat se správcem vodního toku při stanovení průtoku ve vodním toku. Naopak v období, kdy je vody nadbytek (například v období tání sněhu nebo v období přívalových dešťů) může dojít k povodním a k náplavám bahna a odplaveného odpadu, kmenů stromů a pod., které mohou poškodit zařízení elektrárny. Při přípravě projektu je nutno s těmito přírodními podmínkami počítat a nastavit projekt tak, aby výkyvy průtoku co nejméně ovlivňovaly provoz elektrárny. Z toho vyplývá základní podmínka při rozhodování o investici do MVE – správné umístění MVE. Vodní zdroj, který bude zásobovat MVE musí zajišťovat dostatečný průtok pro turbíny MVE. Vodní zdroje v ČR nejsou příliš vydatné, proto se na území ČR nenachází mnoho míst, vhodných pro umístění vodní elektrárny tak, aby výroba elektřiny z této elektrárny byla přijatelně výnosná. Přesto ještě není vodní potenciál ČR zcela využit. Český hydrometeorologický ústav poskytuje informace o vodních tocích, např.: průměrnou dlouhodobou výšku srážek na povodí, denní průtok nebo průměrný roční průtok daného toku. Na základě těchto údajů lze posoudit vhodnost dané lokality pro výstavbu vodní elektrárny z hlediska dostatečnosti vodního zdroje. Pro výrobu elektřiny z vody bylo zpracováno několik technologií. Pro efektivní využití vodního potenciálu konkrétního zdroje je nutné zpracovat projekt, specifický pro každou vodní elektrárnu. V projektu je nutné zvolit správnou technologii výroby, postup výstavby i volbu materiálů pro výstavbu elektrárny. Nesprávně nastavené parametry projektu nesou riziko, že elektrárna nenaplní očekávání investora. V ČR působí na trhu několik renomovaných výrobců zařízení elektráren i projekčních firem, které mají zkušenosti a jsou schopny předem odhadnout jak potenciál zdroje, tak vhodnou technologii a postup výstavby. V ČR je několik výrobců zařízení pro MVE, kteří jsou schopní zařízení nejen vyrobit, ale posléze také provádět opravy nebo rekonstrukce zařízení. Další firmy se zabývají projekční činností, poradenstvím v této oblasti nebo zpracováním energetických auditů apod. Např.: 19

Výrobci a dodavatelé zařízení MVE : ČKD Blansko Strojírny, a.s. ( www.ckdblansko.cz ) ČKD Blansko Engineering, a.s. (www.cbeas.com) Ziromont s.r.o. (www.ziromont.cz) Hydrohrom s.r.o. (www.hydrohrom.cz) Mavel a.s. (www.mavel.cz) Strojírny Brno a.s. (www.strojirnybrno.cz) MVE technika spol. s r.o. (www.mve.cz) Sies Ing. Josef Šístek (www.mujweb.cz/www/sies/index.htm )

Poradenství pro MVE, projekce, vývoj, energetický audit : HYDROPROJEKT CZ a.s. (www.hydroprojekt.cz) DEA Energetická agentura s.r.o. ([email protected]) Ekowatt, občanské sdružení (www.ekowatt.cz) Enviros s.r.o. (www.enviros.cz) Egú Praha Engineering, a.s (www.egu-prg.cz) ENERGOTIS s.r.o. (www.energotis.cz) Aquatis a.s. (www.aquatis.cz) Azol s.r.o. (www.infoenergie.cz)

Seznam auditorů lze nalézt na adrese: Oficiální stránky MPO http://www-old.mpo.cz/xqw/webdav/-UTF8/dms_mpo/getFileinternet/23272/23470/_SeznamOsvedceniCz.html

Asociace energetických auditorů http://www.aeaonline.cz/?page=katalog

Azol s.r.o. http://www.infoenergie.cz/web/root/energy.php?lan=cz&nav01=9&nav02=14

20

4 Financování investičního záměru 4.1 Financování investičního majetku Investoři jsou právnické osoby nebo soukromé osoby, které vlastní volné finanční prostředky a hledají možnost jejich zhodnocení. Při rozhodování o investici má investor většinou více variant, ze kterých vybírá tu nejvýhodnější. Při výběru investice se investoři zaměřují na hledání optimálního poměru mezi výnosem z investice, rizikem, které je s investicí spojeno a likviditou (magický trojúhelník). Podniky vytvářejí zdroje pro financování ze své vlastní činnosti a opět je investují do své vlastní činnosti. Při rozhodování podniku o investici jde tedy většinou o opačný postup. Podnik ví o jakou investici se jedná a rozhoduje o nejvýhodnější formě financování. Pokud jde o investici větší a podniky nemají dostatek finančních prostředků, jsou nuceny hledat zdroje pro investování mimo podnik. Prostředky pro financování mohou podniky čerpat z interních i externích zdrojů. Při získávaní finančních prostředků z externích zdrojů musí podnik přesvědčit investory, že investovat do jeho projektu je pro investory výhodné. Proto se

podniky snaží vytvořit takové podmínky, aby přilákaly

investory. Při svém rozhodování se investoři snaží odhalit rizika, která jsou s investicí spojena. Provádějí analýzu hospodářských výsledků firmy za uplynulé roky i analýzu samotného investičního záměru, jak ve vztahu k dalšímu provozu společnosti, tak ve vztahu k situaci na trhu (např. druh investice, konkurence, zájem odběratelů a možnosti prodeje výrobků apod.) Dalšími kritérii výběru jsou: další náklady spojené s investicí, předpokládaný výnos z investice, způsob splácení investice a doba návratnosti. Podniky se při rozhodování o financování investice snaží získat finanční prostředky co nejlevněji a s co nejmenším rizikem. Financování investic má dlouhodobý charakter a jako takové je všeobecně dražší než krátkodobé financování. Pro financování dlouhodobých investic se používají dlouhodobé zdroje (zlaté bilanční pravidlo). Jako dlouhodobé zdroje financování tedy rozumíme např. emitované akcie a dluhopisy, podílové listy, finanční leasing, dlouhodobé úvěry, investiční dotace, zisk vytvořený činností podniku a odpisy. Dalším kritériem rozhodování je poměr vlastních a cizích zdrojů financování v podniku. Nelze přesně určit, kde se nachází správná hodnota poměru. Pro každý podnik je optimální hranice mezi vlastním a cizím kapitálem v jiné výšce. 21

Zvýšení podílu cizího kapitálu může pro podnik znamenat zlepšení rentability vlastního kapitálu (cizí kapitál je levnější než vlastní), a naopak přílišné zvýšení cizího kapitálu může snížit zisky plynoucí z investic (zvýšení úroků způsobí snížení zisku) – „finanční páka“. Nutnost zachovat rovnováhu mezi vlastním a cizím kapitálem je třeba mít na paměti při výběru zdroje financování. Nejdůležitějšími kritérii při výběru jsou: •

náklady financování (jaké další finanční prostředky jsou spojeny se získáním prostředků na uskutečnění investice – úroky, poplatky, dividendy apod.)

•

doba financování (za jak dlouhou dobu je nutné získané finanční prostředky opět vrátit investorovi, včetně úroků apod.)

•

nutnost a způsob zajištění získaných finančních prostředků

•

další podmínky

4.2 Investice z vlastních zdrojů – samofinancování. Základními vlastními zdroji dlouhodobého financování jsou: zisk vytvořený vlastní činností, a odpisy, případně tvorba rezerv. Zisk je jedním ze základních ukazatelů úspěšnosti hospodaření podniku. V různých zemích je zisk chápán různým způsobem. Jako hrubý zisk (gross income), čistý zisk (EBIT – Earnings Before Interests and Taxes), zisk před zdaněním (EBT – Earnings Before Taxes) nebo zisk po zdanění (EAT – Earnings After Taxes) apod. V ČR se vytvořený hospodářský výsledek (zisk nebo ztráta) posuzuje: provozní, finanční, mimořádný a celkový. To jsou účetní kategorie rozdělení zisku. Dále je nutné brát v úvahu zdanění hospodářského výsledku – daňový zisk. Hospodářský výsledek se pro účely zdanění upravuje. Navýší se o položky, které není možné z hlediska zákona uplatnit v nákladech a naopak sníží se o položky, které nejsou z hlediska daně z příjmu výnosem. Z takto upraveného hospodářského výsledku se teprve počítá daň z příjmu FO nebo PO. Vytvořený zisk po odečtení daně je zdrojem, který může podnik využít pro své další aktivity. V této souvislosti je nutné brát v úvahu ještě nároky majitelů podniku. Čistý zisk po zdanění je dále rozdělován statutárním orgánem společnosti. Část zisku může být převedena na úhradu dividend či podílů společníků nebo na naplnění různých podnikových fondů. Pouze zbylou část lze využít na investice. 22

Základním zdrojem financování investic podniku jsou odpisy. Při nákupu investičního majetku se jeho pořizovací cena neuplatňuje v nákladech okamžitě, ale je rozdělena do delšího období podle druhu a uplatňuje se v nákladech postupně (po dobu několika let). Část pořizovací ceny investičního majetku, která se každoročně uplatňuje v nákladech se nazývá „odpis“ a součet všech uplatněných odpisů daného investičního majetku se nazývá „oprávky“. Rozdíl mezi pořizovací cenou a oprávkami udává zůstatkovou cenu investičního majetku. Rozložením ceny investičního majetku do několika let je zohledněn charakter dlouhodobého majetku, nespotřebovává se ihned, ale postupně se opotřebovává. Opotřebení majetku je jak fyzické tak morální. Odpisy nemohou přesně vyjádřit opotřebení majetku. Může se stát, že majetek je již plně odepsán, přesto je funkční a používá se ve výrobě. Naopak ještě odepsán být nemusí a je již natolik fyzicky opotřebován nebo jeho technické parametry jsou již natolik zastaralé, že jej podnik nemůže při své činnosti využívat. V ČR je uplatňování odpisů legislativně upraveno jednak zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu v platném znění (daňové odpisy) a dále zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví v platném znění, vyhláškou 500/2002 Sb. v platném znění a Českými účetními standardy (účetní odpisy). Účetní odpisy mohou být rozdílné od daňových nebo mohou být přizpůsobovány daňovým odpisům. Podle zákona o daních z příjmů je majetek nejdříve podle druhu zařazen do odpisové skupiny (1. – 6. skupina), ze které se odvozuje doba odpisování (3 - 50 let). Zákon umožňuje uplatňovat odpisy stanovené podle dvou metod. První je lineární metoda – rovnoměrné odpisy, při které se pořizovací cena vynásobí daným koeficientem a vydělí stem. V prvním roce je koeficient odlišný, v dalších letech je již stejný. Odpisy jsou tedy rovnoměrně rozděleny na celou dobu odpisování. Druhá je degresivní metoda – zrychlené odpisy, při které se odpisy vypočítají v prvním roce jako podíl vstupní ceny a přiřazeného koeficientu a v dalších letech jako podíl dvounásobku zůstatkové ceny a přiřazeného koeficientu, sníženého o počet let, po které již byl majetek odepisován. Při této metodě je v prvních letech používání investičního majetku v nákladech uplatněna vyšší částka odpisů než ke konci odpisové doby. Často jsou jako účetní odpisy uplatňovány lineární odpisy, které rovnoměrně rozloží náklady na dlouhodobý majetek a jako daňové odpisy zrychlené, které umožní snížit 23

daňový základ v prvních letech používání majetku. Tento způsob uplatnění odpisů umožňuje podniku vykazovat dobré účetní výsledky v prvních letech investice a zároveň optimalizovat daňový základ, což ocení především akcionáři a společníci.

4.3 Cash flow a financování dlouhodobých investic Tvorba zisku a odpisů je jenom jeden pohled na financování dlouhodobých investic a získávání zdrojů pro financování. Podnik může vytvořit zisk a přesto nemusí mít dostatek finančních prostředků pro své investice. Je to způsobeno metodou účtování výnosů a jiných aktiv. Např. při účtování o výnosech se do výnosů zahrnou i pohledávky, které dosud nebyly uhrazeny. Podnik tedy vytvořil zisk ale finanční prostředky ještě neobdržel. Dalším příkladem je účtování o zásobách, kdy podnik nakoupí zásoby, ale do nákladů se dostanou až v okamžiku jejich použití ve výrobě. Z těchto důvodů dochází k časovému nesouladu mezi tvorbou nákladů a výnosů, příjmem a výdejem finančních prostředků. Proto je důležitým kritériem při rozhodování o financování investičních záměrů podniku také vyhodnocení cash flow, tedy skutečného pohybu finančních prostředků ve firmě.

4.4 Cizí zdroje pro financování dlouhodobých investic Pokud podnik nemá dost volných finančních prostředků nebo i z jiných důvodů, může využít financování investic z cizích zdrojů. Mezi cizí zdroje můžeme zařadit emisi akcií a dluhopisů, finanční leasing, úvěry a půjčky, případně i dotace. Emise akcií se týká akciových společností. Emise nových akcií je často riziková, protože klade na podnik vyšší nároky při splácení závazků (dividendy), podnik musí udržovat vyšší likviditu. S emisí nových akcií jsou spojeny nemalé náklady (náklady emise CP a úrokové náklady). Obligace jsou úvěrovým CP, podnik získá finanční prostředky, které se zavazuje, včetně úroku, určitým způsobem splatit (např. v určitých předem stanovených termínech během splatnosti nebo na konci splatnosti). Náklady spojené s emisí i splácením dluhopisu lze zahrnout do nákladů (jsou často levnější než akcie) a majitel dluhopisu nezíská právo podílet se na rozhodování v podniku. Mohou je emitovat akciové společnosti i jiné druhy společností. Dalším zdrojem financování je finanční leasing. Jde o pronájem majetku, kdy majitelem dlouhodobého majetku zůstává po celou dobu leasingová společnost a nájemce platí předem dohodnuté splátky. Na konci leasingové doby nájemce odkoupí majetek za 24

zůstatkovou cenu a zahrne si jej do svého majetku. Při tomto druhu financování dochází k mnohem menšímu časovému nesouladu mezi výdejem peněz a uplatněním v nákladech. Cena leasingu však bývá obvykle vyšší než cena úvěru, zvláště pro firmy s dobrou finanční situací. Naopak oproti úvěru má výhodu v tom, že o závazcích z leasingu se neúčtuje přímo v účetnictví a leasing tedy nezvyšuje účetní zadluženost podniku. Úvěr jako forma financování je velmi oblíbený. Náklady úvěru jsou zahrnovány do nákladů podniku a o úvěru se účtuje v rozvaze na straně pasiv, zvyšuje tedy zadluženost podniku. Ne každý podnik je schopen dosáhnout na poskytnutí bankovního úvěru. Komerční banky vyžadují při rozhodování o poskytnutí úvěru dostatečné záruky schopnosti splácet úvěr, případně poskytnutí dostatečné zástavy a po poskytnutí úvěru nadále kontrolují vývoj finanční situace podniku. V ČR bylo v 90. letech minulého století poskytnuto mnoho vysoce rizikových úvěrů, které nebyly splaceny a následky těchto operací se přenášejí do ceny úvěrů ještě v současnosti.

25

5 Analýza řešení investičního záměru 5.1 Finanční analýza plánované investice Pro úspěšnou činnost je pro podnik velmi důležité znát nejenom současný stav firmy, ale také mít dostatek údajů k porovnání výsledků podnikání v čase. Výsledky podnikání jsou měřeny ustálenými ekonomickými ukazateli, pro jejichž výpočet

jsou hodnoty

čerpány z účetních dat firmy, především z rozvahy, výsledovky a cash flow. Tyto účetní sestavy jsou zpracovávány za určité období (např. měsíc, rok) podle potřeb firmy. Ukazatele, které se z těchto dat vypočítají jsou stavové, tzn. že ukazují hodnotu pouze k danému datu. Proto je důležité sledovat vývoj těchto ukazatelů a na jeho základě vyhodnocovat vývoj finanční situace uvnitř podniku. Další důležitou činností je sledování vývoje okolí firmy. Obecně jsou to vývoj konkurence v daném oboru, nabídky na trhu, vývoj poptávky odběratelů, vývoj nových výrobků apod. Pro obory které jsou licencovány a regulovány státem je velmi důležité sledovat vývoj legislativy a záměry státního plánování rozvoje uvedeného oboru dnes už i v kontextu záměrů celé Evropské unie. Z těchto údajů je potřeba předpokládat jak se bude vyvíjet trh v příštích obdobích. Znalost vývoje trhu je velmi důležitá pro plánování investičních projektů. Investice jsou střednědobou až dlouhodobou záležitostí, jejich životnost může být pět, deset i padesát let. Na tak dlouhou dobu je těžké předpokládat vývoj na trhu a proto investice nesou s sebou značné riziko. Každá výrazná změna legislativy a preferencí trhu může znamenat neúspěch. I s tím se při plánování musí počítat. Proto jsou kvalitní informace o trhu a jeho vývoji velmi důležité. Pro plánování v oblastech energetiky je třeba sledovat světový vývoj v kontextu dané oblasti (země) a daného oboru (tepelná, sluneční, atd. energie). Navíc je pro energetiku specifická státní regulace trhu která je podle mého názoru pro tuto oblast z hlediska stabilizace a dlouhodobého rovnoměrného zajištění přístupu k elektrické energii nezbytná. Provoz MVE je značně specifická činnost. Výrobce musí elektřinu dodávat do distribuční sítě, přičemž výkupní ceny jsou regulovány státem. Jsou vyhlašovány na konci kalendářního roku s platností na příští rok. Existuje tady značná nejistota výrobců v oblasti cenové politiky. Nelze plánovat ceny z hlediska dlouhého období. V praxi tedy výrobce vyrobí elektrickou energii a prodá ji do distribuční sítě za regulované ceny. Nemůže odprodat elektřinu jinému subjektu za smluvní cenu. Jiná situace nastane, když elektřinu 26

spotřebuje sám pro sebe. V tomto případě dostává zelený bonus. V každém případě vývoj cen neovlivňuje změna preferencí odběratele, jedná se v podstatě o monopolní určení ceny. Je třeba si ale uvědomit, že z hlediska dlouhodobého vývoje ceny, ceny energií neustále stoupají a z hlediska čerpání fosilních zdrojů je diverzifikace nezbytná a dlouhodobě perspektivní. Proto musí každý provozovatel pečlivě vážit současné vysoké pořizovací náklady a podle možností v souvislosti s legislativou získat zvýhodnění pro svůj projekt a pečlivě vážit, jak další investice ovlivní současný finanční stav v kontextu dlouhodobých finančních toků. Provozní náklady MVE jsou praktický dané, jsou určeny složitostí provozu zařízení (např. jestli má elektrárna automatické řízení zařízení, které snižuje mzdové náklady), dále od znečištění vodního toku (nutnost likvidace odpadu a případné opravy čistících zařízení) a také od velikosti povodní, které znamenají jednak nutnost oprav znečištěného zařízení vodní elektrárny a jednak riziko jeho poškození a následně provedení nutných oprav. Tyto náklady tedy vychází z technických možností MVE v kontextu jejího umístění na vodním toku. Zisk je obecně dán rozdílem výnosů a nákladů. Zisk MVE lze tedy ovlivnit zvýšením ročního výkonu elektrárny, nebo snížením nákladů. Maximální výkon elektrárny je daný jejím konstrukčním řešením a možností využití vodního toku. Pokud vodní tok skýtá dostatečné rezervy pro zvýšení výkonu, lze uvažovat o technické rekonstrukci, která může zvýšit výkon. Pokud výkon nelze technicky dále zvyšovat kvůli nedostatečné rezervě vodního toku. Musí se jít buď cestou zvyšování účinnosti zařízení, (soustrojí s vyšší účinností a lepší regulací), nebo snižováním nákladů lepší organizací provozu. Lze jej tedy ovlivnit např. kvalitním plánováním odstávek elektrárny na pravidelné prohlídky zařízení, (provádění těchto odstávek v době minimálních výkonů elektrárny a tím minimalizace ztrát příjmů za dané období, případně využití odstávek pro vykonání různých úkonů najednou) a tím zajištěním příznivých podmínek pro maximální výkon elektrárny. Snížení nákladů lze ovlivnit podobně jako v jiných oborech hledáním úspor v provozní činnosti a specificky snižováním možnosti povodňových škod. Při plánování investic berou podniky v úvahu zdroje, které mají ke svému podnikání k dispozici. Jsou to zdroje vlastní, pocházející z vlastního jmění podniku, z různých podnikových fondů a ze zisku dosaženého v minulosti, nebo zdroje cizí, pocházející z půjček, úvěrů, emise cenných papírů apod. Nelze stanovit poměr, v jakém by měly být vlastní a cizí zdroje. Tento poměr je otázkou rozhodnutí managementu každého konkrétního podniku, v závislosti na charakteru výroby, majetkové potřeby, nákladovosti 27

cizího a vlastního kapitálu a očekávaného výnosu z investice. Předmětem analýzy jsou MVE které jsou majetkem státního podniku Povodí Moravy, s.p. Investice na ně čerpá podnik z vlastních zdrojů. Rozhodnutí managementu uskutečnit investici je založeno na potřebě obnovit stávající majetek podniku nebo jej rozšířit. V obou případech musí existovat reálný předpoklad, že nová investice bude schopna vydělat do ní vložené finanční prostředky a ještě přinést finanční prostředky navíc. Při plánování investice je nejdříve nutné zpracovat investiční záměr, ve kterém se provede analýza důvodů potřeby investice, analýza trhu, analýza nákladovosti investice, analýza předpokládaných výnosů, které má investice přinést a možnosti financování investice.

5.2 Porovnání zhodnocení finančních prostředků Investice do termínovaného vkladu u banky. Investice do MVE Ivančice je cca 26 mil. Pokud se investor rozhoduje o výběru vhodné příležitosti pro investici, vybírá si tu nejoptimálnější variantu. Pro srovnání uvádím některé nabídky komerčních bank v ČR, pro uložení volných finančních prostředků. Pro srovnání výnosu jsem vybrala prostřední sazbu, kterou poskytuje KB 2,31 % p.a. Tabulka 5.1 Roční úrokové sazby termínovaných vkladů vybraných bank v Kč. Doba investice Citibank Komerční banka HVB bank 1 rok

1,49

1,42

1,5

2 roky

1,73

1,83

1,9

5 let

2,23

2,31

2,47

Zdroj [14-16]: internetové stránky bank, platné k 18.4.2006.

Při investici 26 milionů Kč na 5 let budou výsledky tyto: 26 000 000 * (1 + 0,0231)5 = 26 000 000 * (1,0231)5 = 29 144 980 Kč Při investici 26 mil. by tedy investor za 5 let získal 9,1 mil. Kč zisku. Pokud by byla daná částka investována při stejné úrokové sazbě na dobu delší (10, 15, 20, 25 let) při stejné úrokové sazbě budou výsledky tyto (v tis. Kč):

28

Tabulka 5.2 Výpočet výnosu z investice do termínovaného vkladu. Doba 10 let 15 let 20 let

25 let

Vklad

26 000

26 000

26 000

26 000

Úročitel

(1 + 0,0231)10

(1 + 0,0231)15

(1 + 0,0231)20

(1 + 0,0231)25

32 670

36 622

41 052

46 018

6 670

10 622

15 000

20 018

Budoucí hodnota Zisk

Při těchto výpočtech jde o vyjádření budoucí hodnoty investice. Pro zjednodušení není při výpočtu přihlíženo ke zdanění výnosů. Tabulka 5.3 Přehled HV MVE Ivančice (v tis. Kč) Rok 2002 2003 2004

2005

Průměr

Tržby

1 508

1461

1 383

1 836

1 547

Vlastní náklady

812

684

1 568

916

995

Zisk

696

777

-185

920

552

Zdroj: Materiály Povodí Moravy, s.p.

Tabulka 5.4 Srovnání investice do MVE a termínovaného vkladu. Doba 10 let 15 let 20 let

25 let

Termínovaný vklad

6 670

10 622

15 000

20 018

MVE Ivančice (průměr)

5 520

8 280

11 040

13 800

MVE Ivančice (průměr bez roku 2004)

7 970

11 955

15 940

19 925

V tabulce (5.4) je jako výhodnější investice do termínovaného vkladu (srovnání řádků MVE Ivančice (průměr) a Termínovaný vklad). MVE je převážně zisková. V roce 2004 byla hospodářským výsledkem ztráta, která byla způsobena zvýšenými náklady na opravy technologie v důsledku povodně. Pokud bychom ke ztrátě v roce 2004 nepřihlíželi, byl by průměrný zisk 797 tis. Kč. Po dosazení do tabulky je provoz MVE výrazně ziskovější než investice do termínovaného vkladu. I v tomto srovnání se odráží zvýšené riziko, které s sebou nese investice do MVE. Pro další úvahu je nutné vyhodnotit riziko dalšího poškození zařízení povodní a náklady na zabezpečení proti tomuto poškození. A dosáhnout tak vyšší ziskovosti proti terminovanému vkladu.

29

Pro další srovnání uvádím ještě podobný výpočet pro MVE Nové Mlýny. Investice do MVE Nové Mlýny je cca 31,5 mil. Zisk z investované částky do termínovaného vkladu na dobu (10, 15, 20, 25 let) při stejné úrokové sazbě bude vypadat takto (v tis. Kč): Tabulka 5.5 Výpočet výnosu z investice do termínovaného vkladu. Doba 10 let 15 let 20 let vklad

25 let

31 500

31 500

31 500

31 500

(1 + 0,0231)10

(1 + 0,0231)15

(1 + 0,0231)20

(1 + 0,0231)25

Budoucí hodnota

39 581

44 369

49 736

55 752

Zisk

8 081

12 869

18 236

24 252

Úročitel

Tabulka 5.6 Přehled HV MVE Nové Mlýny (v tis. Kč) Rok 2001 2002 2003 2004

2005

Tržby Vlastní náklady Zisk

Průměr

13 288

16 589

13 806

16 994

17 977

15 731

1 754

2 376

2 153

1 402

3 018

2 141

11 534

14 213

11 653

15 592

14 959

13 590

Zdroj: Materiály Povodí Moravy, s.p.

Tabulka 5.7 Srovnání investice do MVE a termínovaného vkladu. Doba 10 let 15 let 20 let

25 let

Vklad MVE Nové Mlýny

8 081

12 869

18 236

24 252

135 900

203 850

271 800

339 750

(průměr) Z výpočtů je jasně vidět, že zatímco při srovnání investice do výstavby a provozu MVE Ivančice a termínovaného vkladu je výhodnější investice do termínovaného vkladu, při srovnání investice do MVE Nové Dvory a termínovaného vkladu je mnohem výhodnější investice do MVE. MVE Nové Mlýny dosahuje vyšších výnosů v poměru k nákladům, proto je i dosažený zisk, jako rozdíl mezi výnosy a náklady vyšší. Pro srovnání jsou použity údaje dostupné na internetových stránkách bank. Je zřejmé, že pokud by se jednalo o investici na dlouhé období (10, 15, 20 let apod.) a investici ve výši, která je zde nutná budou banky ochotny s investorem sjednat speciální a pro investora pravděpodobně mnohem výhodnější podmínky, než jsou ty, které uvádějí na svých internetových stránkách pro běžné vkladatele.

30

Investice do termínovaného vkladu je poměrně málo riziková. Podmínky pro investici jsou dány ve smlouvě, úroková sazba je většinou smluvená pevně předem. Nevýhodou termínovaného vkladu je jeho malá likvidita. Prostředky uložené na termínovaném vkladu většinou nelze použít před uplynutím sjednané doby a pokud ano, nese s sebou předčasné ukončení smlouvy jisté sankce, např. snížení úrokové sazby nebo zvýšení poplatků. Kromě toho se investorovi nabízí celá řada jiných příležitostí, jak své volné finanční prostředky využít, akcie, podílové listy, dluhopisy a pod. jsou více rizikové. Riziko spočívá v možnosti neúspěchu hospodaření společnosti, která cenný papír emituje. Vyšší riziko bývá většinou vyvažováno vyšším výnosem. Investice financovaná z úvěru u banky. Pokud se podnik rozhodne financovat investici bankovním úvěrem, musí počítat s navýšením ceny investice o náklady úvěru. Délka splatnosti úvěru je ovlivněna výší budoucích příjmů z investice a tedy schopnosti dlužníka splácet a také od životnosti pořizované investice. Živnostenská banka nabízí investiční úvěr s roční úrokovou sazbou 6,5 %, s dobou čerpání až 10 let s maximální výši 15 mil. Kč. Pokud budeme uvažovat o podobném úvěru, např. úvěr ve výši 15 mil. Kč s roční anuitou, roční úrokovou sazbou 6,5 % a dobou splatnosti 10 let, budou úrokové náklady úvěru 5 865 704,- Kč. Tabulka 5.8 Úrokové náklady úvěru. Období 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Celkem

Anuita 2 086 570 2 086 570 2 086 570 2 086 570 2 086 570 2 086 570 2 086 570 2 086 570 2 086 570 2 086 570

Úrok 975 000 902 748 825 799 743 849 656 572 563 623 464 631 359 205 246 926 127 349 5 865 704

Úmor 1 111 570 1 183 822 1 260 771 1 342 721 1 429 998 1 522 948 1 621 939 1 727 365 1 839 644 1 959 221 15 000 000

Zůstatek úvěru 15 000 000 13 888 430 12 704 607 11 443 836 10 101 115 8 671 118 7 148 170 5 526 230 3 798 865 1 959 221 0

Výše úvěru je 15 mil. Kč, což je téměř polovina investičních výdajů na pořízení MVE. Průměrný zisk z provozu MVE Nové Mlýny je 13 590 tis. Kč. Roční anuitní splátka 31

je při tomto úvěru 2 086,57 tis. Kč. Lze říci, že provoz elektrárny by byl schopen splatit náklady tohoto úvěru.

5.3 Podmínky pro rozvoj výroby elektřiny MVE Vývoj růstu cen elektřiny Ministerstvo financí regulovalo ceny elektrické energie vydáváním výměrů. V současné době dochází k deregulaci cen elektrické energie a lze očekávat, že ceny elektrické energie porostou. Pro srovnání uvádím vývoj regulovaných cen elektrické energie domácností v letech 1995 – 2001(maximální ceny). Tabulka 5.9 Vývoj regulovaných cen v ČR v r. 1995 – 2001. Spotřeba v MWh 1995 1996 1997 1998

2000

2001

25

93

116

125

167

343

438

30

139

175

189

253

440

560

35

208

261

282

377

688

875

40

265

333

359

480

865

1103

70

464

582

628

839

1550

1925

Zdroj: [13] www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=444

Ceny energií neustále rostou. Rostou nejenom v ČR, ale i v jiných zemích Evropy. Lze předpokládat, že vzhledem k omezeným zdrojům energie i měnící se politické situaci, která výrazně ovlivňuje ceny energií, se budou jejich ceny, tedy i cena elektřiny nadále zvyšovat. Voda, jako obnovitelný zdroj pro výrobu elektrické energie, nepodléhá změnám politické situace ani není omezena ve svém množství, neustále proudí v říčním toku. Proto je její cena prakticky stálá. Náklady na výrobu elektřiny v MVE jsou určovány především změnami nákladů na opravu a údržbu technologií, staveb a mzdových nákladů. Výraznou složkou nákladů jsou i náklady na odstranění následků povodní. Výnosy z výroby elektrické energie jsou závislé na výkupních cenách, které jsou regulovány státem. Pro výrobce elektrické energie jsou proto určující výkupní ceny elektrické energie. Vývoj výkupních cen elektřiny Současně s růstem prodejních cen energií, rostou i nákupní ceny energií. Následující graf ukazuje vývoj výkupních cen elektrické energie dle cenových výměrů ERÚ pro MVE.

32

Vývoj výkupních cen elektřiny z MVE 2500 MVE uvedená do provozu před 1.1.2005

Cena v Kč

2000 1500

MVE uvedená do provozu v roce 2005

1000

MVE uvedená do provozu po 1.1.2006

500 0 2003

2004

2005

2006

Rok

Graf 5.1 Vývoj výkupních cen elektřiny z MVE.

5.4

Metody hodnocení investičních příležitostí6

Metody hodnocení investičních příležitostí jsou používány především pro srovnání efektivnosti rozdílných investičních záměrů. Je těžké srovnávat možnost investování do různých aktiv a tyto ukazatele slouží jako jednotící prvek jednotlivých investičních záměrů. Doba návratnosti Pořízení investice je spojeno vždy s očekáváním budoucích příjmů. Výše příjmů je závislá na mnoha faktorech a je pro každou investici různá. Rovněž náklady na investici jsou různé. Pro rozhodnutí jestli je možné investici uskutečnit je důležitým ukazatelem doba návratnosti investice, tj. za jakou dobu (vyjádřeno v měsících, v letech) jsou budoucí příjmy schopny pokrýt náklady na investici. Při rozhodování o budoucí investici jde samozřejmě o příjmy předpokládané, ne skutečné,

nemůžeme

předem

s určitostí

tvrdit

jak

vysoké příjmy dosáhneme.

Předpokládané příjmy se vyjadřují ve formě budoucích peněžních toků (budoucí cash flow). Můžeme předpokládat příjmy pravidelné, v konstantní výši nebo v každém sledovaném období v jiné výši. V případě rozdílných předpokládaných ročních příjmů se předpokládané příjmy postupně odčítají od nákladů, až se jejich hodnota vyrovná. Cash flow lze vyjádřit jak jednotlivě, tak kumulovaně. 6

Údaje v tomto paragrafu jsou zpracovány podle literatury: SEDLÁČEK, J. Účetnictví pro managery.Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. s. 118-123.

33

Doba návratnosti se vypočítá jako podíl hodnoty nákladů na investici a ročního cash flow. Výsledek udává počet let, za které se investice zaplatí. DN = náklady na investici / roční CF = roky Rentabilita investice Rentabilita neboli výnosnost vloženého kapitálu (ROI) je finanční ukazatel, který je často využívaný investory při rozhodování o umístění volných finančních prostředků. Investoři se snaží umístit své volné finanční prostředky tak, aby jim přinášely co největší zisk při co největší likviditě a nejmenší rizikovosti. Tento ukazatel lze využít i pro výpočet rentability investičního záměru. Ukazatel vyjadřuje s jakou účinností působí vložený kapitál. Při výpočtu tohoto ukazatele se většinou používají průměrné hodnoty. Investice by měla mít co největší výnosnost. Požaduje se, aby příjmy z investice byly schopny pokrýt náklady na investici, náklady na provoz a vytvořit dostatečný zisk. Tento ukazatel vyjadřuje produkční sílu investice bez ohledu na to, z jakých zdrojů je financována (jak drahých zdrojů). Rentabilita investice se vypočítá jako podíl ročních tržeb a nákladů na investici. Po vynásobení výsledku 100, získáme vyjádření v procentech. RI = (tržby / náklady na investici) x 100 = % Čistá současná hodnota Hodnota investice se vyjadřuje v peněžních jednotkách. Nominální hodnota peněz se v čase mění pouze za dlouhé období, jinak je to se skutečnou hodnotou peněz. Tato hodnota je ovlivněná mnoha činiteli, především inflací, změnami kurzů, změnami úrokových sazeb apod. Hodnota peněz v současné době může být za několik let naprosto jiná. Při posuzování investice je proto nutné vzít v úvahu jak se hodnota peněz bude vyvíjet v budoucnosti, tj. budoucí hodnotu. Stanovení budoucí hodnoty je opět v rovině očekávání. Nelze s naprostou jistotou odhadnout jak bude vypadat inflace v dlouhodobém horizontu, např. 10 – 20 let. Změny v budoucí hodnotě peněz jsou dalším rizikem, které je nutné v rozhodování o investici zvážit. Současná hodnota je tedy vyjádřením přepočtu budoucí hodnoty na současnou s ohledem na faktor času. Čistá současná hodnota je současná hodnota očištěná od investičních výdajů. 34

ČSH = suma všech SH – investice SH = ČPn / (1 + i)n ČSH – čistá současná hodnota SH – současná hodnota ČPn – očekávané příjmy v daném roku (příjmy očištěné od výdajů) i – úroková míra n – rok používání investice

Vnitřní výnosové procento Při hodnocení investice se výnos často vyjadřuje procentem, jako úrok. Při hodnocení investice zajímá investory úroková míra. Vnitřní výnosové procento je diskontní úroková míra, při které se suma všech současných hodnot rovná investici. Je to tedy taková úroková míra, při které se ČSH = 0. Získanou výnosnost investice investoři porovnávají s požadovanou mírou výnosnosti a podle výsledku posuzují výhodnost či nevýhodnost investice. Při výpočtu se používá metoda postupné aproximace. Pro výpočet se najde úroková míra, při které je čistá současná hodnota kladná a úroková míra, při které je současná úroková míra záporná. Vnitřní výnosové procento se nachází někde mezi těmito úrokovými mírami.Obě úrokové míry se dosadí do vzorce a vypočítá se vnitřní výnosové procento: VVP = in + (suma SHn / SHn + SHv) x (iv – in)

35

6

Analýza projektu MVE Nové Mlýny

6.1 Technická specifikace MVE Nové Mlýny7 MVE Nové Mlýny je součástí dolní nádrže vodního díla Nové Mlýny a celý komplex byl uveden do provozu v roce 1989. Vodní dílo Nové Mlýny se skládá ze tří nádrží. Do horní nádrže přitékají vody řek Dyje a Jevišovky a do střední nádrže vody řek Svratky a Jihlavy. Nádrže jsou navzájem propojeny. Voda z dolní nádrže vytéká do Dyje. Akumulace vod všech nádrží je přibližně jeden týden. Vodní elektrárna je závislá na průtoku řek, je to vlastně průtočná elektrárna. Vodní dílo není primárně určeno k zadržování vody pro vodní elektrárnu a akumulaci většího množství vody, pohyb hladiny je v rozmezí asi 10 cm. Regulace průtoku pro vodní elektrárnu je značně ztížená. Vodní dílo má především vodohospodářský význam a provoz MVE je vedlejším produktem. V jarním období, kdy taje sníh se hladina řek zvyšuje a vzniká nebezpečí povodní. V případě příliš velkého zvýšení hladiny řeky Dyje se snižuje spád až pod minimální hranici určenou pro provoz elektrárny a elektrárna musí být odstavena na několik dní, než hladina klesne a spád se zvýší. (např. v roce 2005 trvala odstávka z tohoto důvodu jeden týden). MVE je vybavena vertikální Kaplanovou turbínou KT 2400 ČKD Blansko s hltností 30 m3/s a generátorem o výkonu 2600 MVA Škoda Plzeň. Zvýšení hladiny řek a tím i vodního díla Nové Mlýny s sebou nese zvýšení průtoku řek. Po část roku je průtok vyšší než je hltnost (maximální průtok) nainstalované turbíny. V tomto období se využívá druhá turbína, která byla v roce 1997 vestavěna do potrubí spodní vpusti. Jedná se o přímoproudou Kaplanovou turbínu 4-PKT 900 s hltností 4 m3/s a generátorem o výkonu 200 kW, kterou lze využívat také při odstavení vertikální turbíny např. z důvodu oprav. Tato malá turbína je v provozu 4-5 měsíců v roce podle stavu vody. Provoz obou MVE je plně automatizovaný. Obsluha MVE pracuje v třísměnném provozu. Provádí spuštění turbín, dále provádí běžnou denní údržbu a kontrolu zařízení, zajišťuje službu manipulace s vodou, odpouštění vody z dolní nádrže do řeky Dyje. Reguluje průtok vody. V případě velkého přítoku je nutno odpouštět vodu kromě vypouštění vody přes turbíny MVE také segmentovými uzávěry vodního díla.

7

Zpracováno dle materiálů Povodí Moravy, s.p. (Základní technické údaje MVE)

36

6.2 Analýza efektivnosti projektu Rentabilita investice Rentabilita investice se vypočítá jako podíl ročních tržeb a nákladů na investici. Po vynásobení výsledku 100, získáme vyjádření v procentech. Tabulka 6.1 Přehled HV MVE Nové Mlýny (v tis. Kč) Rok 2001 2002 2003

2004

2005

Tržby Vlastní náklady Zisk

Průměr

13 288

16 589

13 806

16 994

17 977

15 731

1 754

2 376

2 153

1 402

3 018

2 141

11 534

14 213

11 653

15 592

14 959

13 590

Zdroj: Materiály Povodí Moravy, s.p.

Investice je ve výši 31 505 531 Kč Rentabilita investice v jednotlivých letech: Rok 2001: 13 288 / 31 505 x 100 = 42,177 % Rok 2002: 16 589 / 31 505 x 100 = 52,655 % Rok 2003: 13 806 / 31 505 x 100 = 43,821 % Rok 2004: 16 994 / 31 505 x 100 = 53,940 % Rok 2005: 17 977 / 31 505 x 100 = 57,060 % Průměr:

13 590 / 31 505 x 100 = 43,136 %

Graf 6.1 Rentabilita investice MVE Nové Mlýny

Rentabilita investice MVE Nové Mlýny 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 2001

2002

2003

2004

2005

37

Doba návratnosti Doba návratnosti se vypočítá jako podíl hodnoty nákladů na investici a ročního cash flow. Výsledek udává počet let, za které se investice zaplatí. Doba návratnosti je velmi důležitá pro úspěšnost projektu. Náklady i výnosy z provozu MVE Nové Mlýny jsou každý rok jiné. Pro výpočet doby návratnosti jsou proto použity průměrné údaje vypočítané ze skutečných údajů za posledních 5 let. Průměrné roční tržby jsou 15 731 tis. Kč a průměrné náklady jsou 2 14 tis. Kč. Průměrný roční cash flow je tedy 13 590 tis. Kč. Dosazením těchto údajů lze zjistit orientačně dobu návratnosti investice za stávajících podmínek. Tabulka 6.2 Doba návratnosti investice MVE Nové Mlýny. Rok 0 1 2 3 Celkem

Příjmy Roční CF Kumulovaný CF 0 13 590 13 590 13 590 27 180 13 590 40 770 40 770

Výdaje - příjmy Roční CF Kumulovaný CF -31 505 -31 505 13 590 -17 915 13 590 -4 325 13 590 9 265 9 265

31 505 / 13 590 = 2,31 Doba návratnosti investice MV Nové Dvory je necelých 2,5 roku.

Vnitřní výnosové procento a čistá současná hodnota Při výpočtu jsou v letech 2000 až 2005 převzaty skutečné údaje. Protože životnost MVE je počítána na minimálně 25 let jsou hodnoty pro další roky počítány na úrovni roku 2005. Výsledné vnitřní procento je pouze orientačním ukazatelem, který se může vlivem skutečných změn v nákladech a výnosech v průběhu let změnit.

38

Tabulka 6.3 Výpočet čisté současné hodnoty Úroková míra 35% 40% Očištěné příjmy Úročitel SH Očištěné příjmy Úročitel SH Rok 2000 1 8 565 1,3500 6 344 8 565 1,4000 6 118 2001 2 11 534 1,8225 6 329 11 534 1,9600 5 885 2002 3 14 213 2,4604 5 777 14 213 2,7440 5 180 2003 4 11 653 3,3215 3 508 11 653 3,8416 3 033 2004 5 15 592 4,4840 3 477 15 592 5,3782 2 899 2005 6 14 959 6,0534 2 471 14 959 7,5295 1 987 2006 7 14 959 8,1722 1 830 14 959 10,5414 1 419 2007 8 14 959 11,0324 1 356 14 959 14,7579 1 014 2008 9 14 959 14,8937 1 004 14 959 20,6610 724 2009 10 14 959 20,1066 744 14 959 28,9255 517 2010 11 14 959 27,1439 551 14 959 40,4957 369 2011 12 14 959 36,6442 408 14 959 56,6939 264 2012 13 14 959 49,4697 302 14 959 79,3715 188 2013 14 14 959 66,7841 224 14 959 111,1201 135 2014 15 14 959 90,1585 166 14 959 155,5681 96 2015 16 14 959 121,7139 123 14 959 217,7953 69 2016 17 14 959 164,3138 91 14 959 304,9135 49 2017 18 14 959 221,8236 67 14 959 426,8789 35 2018 19 14 959 299,4619 50 14 959 597,6304 25 2019 20 14 959 404,2736 37 14 959 836,6826 18 2020 21 14 959 545,7693 27 14 959 1171,3556 13 2021 22 14 959 736,7886 20 14 959 1639,8978 9 2022 23 14 959 994,6646 15 14 959 2295,8569 7 2023 24 14 959 1342,7973 11 14 959 3214,1997 5 2024 25 14 959 1812,7763 8 14 959 4499,8796 3 Suma SH 34 943 30 060 ČSH 3 443 -1 440

VVP = in + (suma SHn / SHn + SHv) x (iv – in) VVP = 35 + (3 443 / 3 443 + 1 440) x (40 – 35) = 38,5254 Vnitřní výnosové procento je přibližně 38,5 %.

39

6.3 Analýza výkonů a ceny Cenové rozhodnutí ERÚ č. 10/2004 stanovuje v odstavci (3.2.) minimální výkupní ceny elektřiny vyrobené v malých vodních elektrárnách odlišně podle data uvedení do provozu: •

MVE uvedené do provozu po 1. 1. 2005 ve výši 2050 Kč/MWh

•

MVE uvedené do provozu před 1. 1. 2005 ve výši 1060 Kč/MWh

Pokud by provozovatel MVE chtěl dosáhnout na ceny pro MVE uvedené do provozu po 1.1.2005, musel by pro danou MVE splnit všechny kritéria stanovené ERÚ v tomto cenovém rozhodnutí. Cenové rozhodnutí ERÚ č. 10/2004 v odstavci (3.16.) specifikuje pojem MVE uvedené do provozu po 1.1.2005 jako nově zřizované výrobny elektřiny a stávající výrobny, u nichž byla po 1.8.2002 provedena a dokončena rekonstrukce výrobny zvyšující technickou, provozní, bezpečnostní a ekologickou úroveň zařízení na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými výrobnami. Za takovou rekonstrukci považuje rekonstrukci zařízení provedením všech následujících prací: a) Generální oprava turbíny, b) Výměna nebo převinutí generátoru, c) Oprava elektročástí spočívající v zabránění působení zpětných vlivů na síť a vyhovující ČSN EN 50160, d) Výměna regulačních zařízení e) Výměna nebo instalace nového automatizovaného systému řízení V lednu 2005 vydali ERÚ a Státní energetická inspekce společné stanovisko k problematice MVE uvedených do provozu po 1.1.2005, které podrobně popisuje jednotlivé body rekonstrukce a zdůrazňuje, že každá z uvedených prací na zařízení musela být zahájená po 13.8.2002: •

Pod pojmem generální oprava turbíny se rozumí demontáž turbíny, po které došlo následně ke všem činnostem: a) změření stavu a vůli ložisek turbíny, v případě potřeby byla provedena oprava nebo výměna ložisek za nové,

40

b) zjištění stavu a změření vůlí u pohyblivých částí ostatních mechanismů turbíny. Při nadměrném opotřebení došlo k výměně či opravě poškozených dílů nebo byla po očištění a případné povrchové úpravě použitelných části provedena zpětná montáž, c) došlo k posouzení stavu ploch obtékaných vodou a v případě potřeby byly tyto plochy povrchově upraveny nebo nahrazeny za nové, d) došlo k posouzení stavu částí sloužících k přenosu výkonu z turbiny na generátor, u pružných prvků (elementy spojek, řemeny) došlo k výměně za nové, u převodovek postačí posouzení a proměření stavu. Při dobrém stavu soukolí došlo k seřízení zubových vůlí, při nadměrném opotřebení nebo poškozeném stavu soukolí došlo k výměně, e) byla zajištěna oprava mazání, chlazení a byly provedeny jiné úpravy zamezující ekologické havárii, nebo byl zajištěn přechod na ekologická maziva a chladiva •

Výměna nebo převinutí generátoru znamená výměnu celého generátoru za nový, nebo převinutí statorového, případně i rotorového vinutí u starého generátoru.

•

Oprava elektročástí spočívající v zabránění působení zpětných vlivů na síť a vyhovující ČSN EN 50160 znamená osazení příslušných ochran napětí, frekvence a proudových rázů současně. Pro ochranu před účinky atmosférické elektřiny a vnějších vlivů je nezbytné osadit svodiče přepětí.

•

Výměna regulačních zařízení znamená výměnu, nebo provedení generální opravy vlastního akčního pohonného mechanismu regulace, který je tvořen převážně hydraulickými agregáty. Mechanická část (táhla, ložiska, páky apod.) je strojní povahy a patří do kategorie generální opravy turbíny.

•

Výměna nebo instalace nového automatizovaného systému řízení znamená výměnu nebo instalaci takového automatizovaného systému, který splňuje minimálně požadavky na automatické fázování, odstavení při aktivaci ochran,

( napětí /

frekvence), odstavení při poruše na technologii, řízení kompenzace u asynchronních generátorů nebo řízení budicího proudu a tím účiníku u synchronních generátorů. Dokladování provedených prací se provádí na základě faktury od dodavatelské firmy, při provedení oprav dodavatelským způsobem, nebo čestným prohlášením při provedení prací svépomocí a případně doklady o nákupu materiálu.

41

Na přelomu roku 2002 a 2003 byla v elektrárně zahájena oprava a rekonstrukce čistících strojů a česlí a rekonstrukce chladícího systému otevřeného okruhu. Tato chladící voda je určená pro chlazení oleje závěsného a radiálního ložiska generátoru, chlazení oleje hydraulického regulátoru, a pro mazání a chlazení vodícího ložiska turbíny. Všechny opravy byly provedeny po povodni v srpnu 2002. V roce 2003 byly provedeny práce na turbosoustrojí. Byla demontována vodní ucpávka nad ložiskem, jednotlivé články byly vyčištěny, byly opraveny drážky a pera , které drží segmenty v požadované poloze a vyměněny pružiny. Pro kontrolu vstupního a výstupního filtru byly namontovány 2 manometry s tlumením a pro kontrolní měření tlaku v místě vodícího ložiska bylo namontováno 5 manometrů a glycerínovým tlumením. Bylo demontováno ochranné nerezové pouzdro hřídele turbíny (v místě vodícího ložiska) a vyměněny plastové segmenty vodícího ložiska turbíny. Dále bylo vyměněno okružní potrubí za nové nerezové potrubí. V roce 2005 byla provedena rekonstrukce výměnou původního systému řízení za nový automatizovaný systém řízení. Technickým cílem rekonstrukce bylo: zrekonstruovat a minimalizovat záložní baterie tak, aby nevyžadovaly údržbu, zprovoznit instalované ochrany transformátoru, zmodernizovat snímání poloh oběžného a rozváděcího kola turbíny, zmodernizovat snímání otáček turbíny, zrealizovat měření výstupních parametrů MVE na výstupu do sítě JME, vyměnit kapilárové termostaty tělesa generátoru, analogově snímat průtoky přes filtry a mazání, zrekonstruovat měření tlakové diference na spirále turbíny, zrekonstruovat snímání hladin vody pro regulaci turbíny, upravit nevhodné kabelové trasy na víku turbíny, zrealizovat signalizaci koncových poloh u vtokového a koncového uzávěru spodní výpusti MVE KPT 900, stávající reléový-analogový automat nahradit moderním řídícím systémem s trvalou aktivací dat a poruchových stavů.8 Výše uvedené rekonstrukce částečně nebo úplně splnily podmínky cenového výměru ERÚ č. 10/2004 v bodech a), c) a bodu e). Pro úplné splnění podmínek pro zařazení MVE do kategorie MVE uvedené do provozu po 1.1.2005 a tím i dosažení vyšší výkupní ceny je nutné provést další práce. MVE nemá vlastní kapacity na provedení daných prací svépomocí a proto je nutné najít dodavatelské organizace, které jsou schopny tyto práce zajistit. Podle nabídek k cenové poptávce na rekonstrukci byly předpokládané náklady na tyto práce vyčísleny ve výši 9 460 000 Kč. Při provádění rekonstrukce je nutné vyřadit elektrárnu z

8

provozu. To s sebou nese další náklady ve formě ušlého příjmu.

Dle Materiálů Povodí Moravy, s.p. (MVE – ZD – Návratnost investic)

42

Předpokládaná doba odstávky elektrárny jsou 3 měsíce. Náklady na rekonstrukci jsou tedy součtem nákladů na práce a materiál a ušlého příjmu z důvodu odstávky elektrárny. Tabulka 6.4 Výroba elektřiny MVE Nové Mlýny – obě turbíny celkem v kWh Rok 2002 Rok 2003 Rok 2004 Rok 2005

Průměr

Malá turbína

627 000

359 810

318 110

474 299

444 805

Velká turbína

9 350 677

8 694 215

10 449 902

10 575 944

7 767 684

Celkem

9 977 677

9 054 025

10 768 012

11 050 243

10 212 489

52 520

29 984

26 509

39 525

37 134

779 223

724 518

870 825

881 329

813 974

831 743

754 502

897 334

920 854

851 108

Měsíční průměr Malá turbína Měsíční průměr Velká turbína Měsíční průměr Celkem

Zdroj: Materiály povodí Moravy s.p.

Tabulka 6.5 Vývoj výkupních cen MVE Nové Mlýny – obě turbíny celkem v Kč Rok 2002 Rok 2003 Rok 2004 Rok 2005 Rok 2006 Malá turbína

1,50

1,50

1,55

1,60

1,66

Velká turbína

1,50

1,50

1,55

1,60

1,66

Zdroj: Materiály povodí Moravy s.p.

Tabulka 6.4 uvádí souhrnně skutečný roční výkon obou turbín MVE v kWh. Podrobné údaje jsou uvedeny v příloze č. 10 a 11. Dále budu při výpočtech pracovat s průměrnou hodnotou. Výkupní cena elektřiny vyrobená v MVE uvedené do provozu po 1.5.2005, a rekonstruované MVE je podle cenového výměru č. 10/2005 s platností od 1. 1. 2006 stanovena ve výši 2,13 Kč/kWh. Při předpokladu produkce elektrické energie v průměrné výši by roční příjmy z prodeje elektřiny byly ve výši

10 212 489 x 1,66 = 16 952 731,74 Kč

při splnění všech podmínek cenového výměru ERÚ č. 10/2004 by byly roční příjmy z prodeje elektrické energie ve výši

10 212 489 x 2,13 = 21 752 601,57 Kč

Rozdíl v příjmech při zvýšení ceny by byl ve výši 4 799 869,83 Kč ročně. Náklady na rekonstrukci podle cenové nabídky jsou ve výši 9 460 000 Kč. Ušlý příjem (3 měsíce) je ve výši

851 108 x 1,66 x 3 = 4 238 517,84 Kč

Celkové náklady jsou ve výši

9 460 000 + 4 238 518 = 13 698 517 Kč

Doba návratnosti rekonstrukce by byla necelé tři roky: 13 698 517 / 4 799 870 = 2,85393

43

7

Analýza projektu MVE Ivančice

7.1 Technická specifikace MVE Ivančice MVE Ivančice je postavena na řece Jihlavě na stávajícím jezu v Ivančicích. Vtokový objekt zabezpečuje přivedení vody k objektu elektrárny železobetonovým žlabem. Kanál odebírá vodu nad stávajícím jezem. Vtokový objekt je vybaven jalovou propustí v pravé stěně kanálu, jemnými česlemi před vstupy do turbin, sběrným proplachovaným kanálem a dvěma čistícími stroji. Základem technologie elektrárny jsou dvě přímoproudé Kaplanovy turbíny, typové označení PB1300, s průměrem oběžného kola 1300 mm a s maximálním průtokem jednou turbínou Qmax = 7,7 m3/s. Turbíny mají regulaci rozváděcích i oběžných lopatek za provozu stroje. Jako generátor je použit upravený asynchronní motor v generátorovém chodu od výrobce Siemens Drásov s jmenovitým výkonem 160 kW. Generátor je trojfázový, nízkonapěťový 380V/50 Hz. Celkový instalovaný výkon elektrárny je 324 KW. Hlavním objektem elektrárny je strojovna, kde je umístěno technologické zařízení elektrárny (turbíny, generátory, regulace a rozvaděče). Provoz elektrárny je plně automatizovaný. Ovládací soustava soustrojí zajišťuje regulaci oběžných i rozváděcích lopatek ve vzájemné vazbě (nouzově i samostatně), provozní spouštění, provozní odstavení a havarijní odstavení. Všechny pochody se dějí automaticky. Ovládání MVE je řešeno místně – ručně z rozvaděče MVE nebo dálkově. Přenos dat o funkci jednotlivých částí MVE probíhá pomocí modulu GSM. V řídícím centru je možné data prohlížet na počítači. V místě vybudování MVE byla v minulosti vodní elektrárna, která byla zrušena v 70. letech a náhon do původní elektrárny byl zasypán. V rámci terénních úprav byly provedeny podhrábky v korytě řeky, zasypán původní náhon a zpevnění ploch pro přístup ke stavbám a zařízením MVE. Bylo provedeno zvýšení nábřežní zdi jezu a hutněný násyp za jejím rubem včetně podélného drénu ze štěrkových materiálu. Elektrárna je situována v blízkosti města, pro zamezení přístupu nepovolaných osob je provedeno oplocení objektů a zařízení MVE pletivovým plotem se dvěma řadami ostnatého drátu.9

9

Dle materiálů Povodí Moravy, s.p. (Technický popis zařízení MVE)

44

7.2 Analýza efektivnosti projektu Doba návratnosti Původní předpokládané náklady stavby MVE byly stanoveny na 17 270 000,- Kč. Předpokládané množství energie, které bude elektrárna schopna dodávat do sítě (již po odečtení vlastní spotřeby je stanoveno na 1 209 494 KWh, což je v přepočtu při výkupní ceně 1,13 Kč/KWh 1 366 728,- Kč ročně. Předpokládané roční provozní náklady jsou 181 400,- Kč. Předpokládaný roční cash flow je tedy 1 185 328,- Kč.10 17 270 000 / 1 185 328 = 14,5 roku Předpokládaná doba návratnosti investice byla 14,5 roku, v dalších letech již je předpoklad ziskovosti. Doba životnosti MVE je stanovena na 50 let. Tabulka 7.1 Předpokládaná doba návratnosti MVE Ivančice, dle stavu k r.2000. Příjmy Výdaje - příjmy Roční CF Kumulovaný CF Roční CF Kumulovaný CF 0 -17 270 000 -17 270 000 0 0 1 1 185 328 1 185 328 1 185 328 -16 084 672 2 1 185 328 2 370 656 1 185 328 -14 899 344 3 1 185 328 3 555 984 1 185 328 -13 714 016 4 1 185 328 4 741 312 1 185 328 -12 528 688 5 1 185 328 5 926 640 1 185 328 -11 343 360 6 1 185 328 7 111 968 1 185 328 -10 158 032 7 1 185 328 8 297 296 1 185 328 -8 972 704 8 1 185 328 9 482 624 1 185 328 -7 787 376 9 1 185 328 10 667 952 1 185 328 -6 602 048 10 1 185 328 11 853 280 1 185 328 -5 416 720 11 1 185 328 13 038 608 1 185 328 -4 231 392 12 1 185 328 14 223 936 1 185 328 -3 046 064 13 1 185 328 15 409 264 1 185 328 -1 860 736 14 1 185 328 16 594 592 1 185 328 -675 408 15 1 185 328 17 779 920 1 185 328 509 920 Celkem 17 779 920 509 920 Zdroj: DEA energetická agentura s.r.o., Energetický audit, Modřice 2000. Rok

MVE byla uvedena do provozu v roce 2002. Skutečné náklady na investici byly 25 905 448,- Kč (Budovy 8 748 387,- Kč, stavby 6 327 131,- Kč, energetické stroje 9 817 930,- Kč a přístroje 1 012 000,- Kč). Pro výpočet doby návratnosti jsou použity průměrné hodnoty, tj. jako cash flow budeme počítat s hodnotou 552 tis.

Údaje jsou čerpány z energetického auditu k žádosti o státní podporu zpracovaného firmou DEA energetická agentura s.r.o., Modřice v únoru 2000.

10

45

Tabulka 7.2 Přehled HV Ivančice Rok 2001 2002

2003

2004

2005

Průměr

Tržby

1 508

1461

1 383

1 836

1 547

Vlastní náklady

812

684

1 568

916

995

Zisk

696

777

-185

920

552

Zdroj: Materiály Povodí Moravy, s.p.

Tabulka 7.3 Doba návratnosti MVE Ivančice (v tis. Kč). Rok 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 Celkem

Výdaje - příjmy Roční CF Kumulovaný CF -25 905 -25 905 552 -25 353 552 -24 801 552 -24 249 552 -23 697 552 -23 145 552 -22 593 552 -22 041 552 -21 489 552 -20 937 552 -20 385 552 -19 833 552 -19 281 552 -18 729 552 -18 177 552 -17 625 552 -17 073 552 -16 521 552 -15 969 552 -15 417 552 -14 865 552 -14 313 552 -13 761 552 -13 209 12 696

Rok 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47

Výdaje - příjmy Roční CF Kumulovaný CF 552 -13 209 552 -12 657 552 -12 105 552 -11 553 552 -11 001 552 -10 449 552 -9 897 552 -9 345 552 -8 793 552 -8 241 552 -7 689 552 -7 137 552 -6 585 552 -6 033 552 -5 481 552 -4 929 552 -4 377 552 -3 825 552 -3 273 552 -2 721 552 -2 169 552 -1 617 552 -1 065 552 -513 25 944

25 905 / 552 = 46,9293 25 905 / 797,6 = 32,4786 25 905 / 920 = 28,1576 Doba návratnosti je téměř 47 let. Tento údaj je značně odlišný od původního předpokladu. Je to způsobeno především podstatně vyššími náklady na pořízení MVE a také vyššími provozními náklady. Pokud bychom do průměrné hodnoty cash flow nezahrnuli HV z roku 2004 (ztráta z důvodu povodní), bude průměrná hodnota 797,6. doba návratnosti v tomto případě klesne přibližně na 32,5 roku. Pokud budeme předpokládat HV ve výši roku 2005, kdy dosáhly 46

výnosy nejvyšší hodnoty bude doba návratnosti přibližně 28 let. Vzhledem k rostoucím minimálním výkupním cenám lze za předpokladu zachování výkonu MVE počítat se zvyšujícími se ročními výnosy MVE. Z předchozích výpočtů je vidět jak je doba návratnosti proměnlivý ukazatel. Výnosy z provozu MVE jsou dány výkupní cenou a výkonem MVE, náklady jsou dány běžnými provozními náklady a náklady na opravu. Náklady na opravu mohou být významným způsobem ovlivněny poškozením technologie při povodních. V roku 2004 náklady dokonce překročily výnosy. MVE prošla rekonstrukcí, která předpokládá snížení ročních provozních nákladů MVE a tím i zvýšení zisku a snížení doby návratnosti. Rentabilita investice Předpokládané roční příjmy (tržby) podle cen platných v roce 2000 byly 1 366 728 Kč. Předpokládané náklady na investici 17 270 000 Kč. Skutečné údaje jsou v řádcích příslušných pro roky 2002 až 2005. Tabulka 7.4 Rentabilita investice MVE Ivančice Rentabilita investice Předpoklad r. 2000

1 366 / 17 270 = 0,0790, tj. 7,9 %

Pro rok 2002

696 / 25 905 = 0,0268, tj. 2,68 %

Pro rok 2003

777 / 25 905 = 0,0299, tj. 2,99 %

Pro rok 2004

-185 / 25 905 = -0,0071, tj. -0,71 %

Pro rok 2005

920 / 25 905 = 0,0355, tj. 3,55 %

Průměr

552 / 25 905 = 0,0213, tj. 2,13 %

Graf 7.1 Rentabilita investice MVE Ivančice

Rentabilita investice MVE Ivančice 4,00% 3,00% 2,00% 1,00% 0,00% -1,00% 2002

2003

2004

2005

47

Vnitřní výnosové procento a čistá současná hodnota Tabulka 7.5 výpočet čisté současné hodnoty Úroková míra 1% 5% Očištěné příjmy Úročitel SH Očištěné příjmy Úročitel SH Rok 2002 1 696 1,0100 689 696 1,0500 663 2003 2 777 1,0201 762 777 1,1025 705 2004 3 -185 1,0303 -180 -185 1,1576 -160 2005 4 920 1,0406 884 920 1,2155 757 2006 5 920 1,0510 875 920 1,2763 721 2007 6 920 1,0615 867 920 1,3401 687 2008 7 920 1,0721 858 920 1,4071 654 2009 8 920 1,0829 850 920 1,4775 623 2010 9 920 1,0937 841 920 1,5513 593 2011 10 920 1,1046 833 920 1,6289 565 2012 11 920 1,1157 825 920 1,7103 538 2013 12 920 1,1268 816 920 1,7959 512 2014 13 920 1,1381 808 920 1,8856 488 2015 14 920 1,1495 800 920 1,9799 465 2016 15 920 1,1610 792 920 2,0789 443 2017 16 920 1,1726 785 920 2,1829 421 2018 17 920 1,1843 777 920 2,2920 401 2019 18 920 1,1961 769 920 2,4066 382 2020 19 920 1,2081 762 920 2,5270 364 2021 20 920 1,2202 754 920 2,6533 347 2022 21 920 1,2324 747 920 2,7860 330 2023 22 920 1,2447 739 920 2,9253 315 2024 23 920 1,2572 732 920 3,0715 300 2025 24 920 1,2697 725 920 3,2251 285 2026 25 920 1,2824 717 920 3,3864 272 2027 26 920 1,2953 710 920 3,5557 259 2028 27 920 1,3082 703 920 3,7335 246 2029 28 920 1,3213 696 920 3,9201 235 2030 29 920 1,3345 689 920 4,1161 224 2031 30 920 1,3478 683 920 4,3219 213 2032 31 920 1,3613 676 920 4,5380 203 2033 32 920 1,3749 669 920 4,7649 193 2034 33 920 1,3887 662 920 5,0032 184 2035 34 920 1,4026 656 920 5,2533 175 2036 35 920 1,4166 649 920 5,5160 167 2037 36 921 1,4308 644 920 5,7918 159 2038 37 922 1,4451 638 920 6,0814 151 2039 38 923 1,4595 632 920 6,3855 144 2040 39 924 1,4741 627 920 6,7048 137 2041 40 925 1,4889 621 920 7,0400 131 Suma SH 28 784 0 14 489 ČSH 2 879 -11 416

48

MVE Ivančice je v provozu od roku 2002. Údaje roku 2002 až 2005 jsou dle skutečnosti. Pro další roky jsou údaje stanoveny na úrovni roku 2005. VVP = in + (suma SHn / SHn + SHv) x (iv – in) VVP = 1 + (2 879 / 2 879 + 11 416) x (5 – 1) = 1,8055 Vnitřní výnosové procento je přibližně 1,8 %.

7.3 Analýza výkonů a ceny MVE Ivančice byla nově zprovozněna začátkem roku 2002, kdy byla také připojena k distribuční síti a začala vyrábět a dodávat elektrickou energii. V současné době dodává elektřinu do sítě prostřednictvím společnosti E.ON Distribuce, a.s. Podle původního energetického projektu, který zpracovala DEA Energetická agentura spol. s.r.o. byl předpokládaný roční výkon elektrárny stanoven ve výši 1 228 392 kWh.(viz tab. 7.6). Výroba elektřiny je pro vodní elektrárnu hlavním zdrojem příjmu. Výkupní ceny elektřiny jsou regulovány státem a v době vypracování projektu byla výkupní cena stanovena ve výši 1,13 Kč/kWh. Z toho lze odvodit předpokládané roční příjmy ve výši 1 388 083 Kč. Tabulka 7.6 Plánovaná roční produkce elektřiny v MVE Ivančice Počet dnů

Čistý Průtok Průtok spád turbínami m3/s m m3/s 23,90 2,69 15,10 14,00 2,85 13,18 10,80 2,88 9,98 8,70 2,91 7,88 7,60 2,91 6,78 6,70 2,87 5,88 5,90 2,88 5,08 5,10 2,91 4,28 4,20 2,92 3,38 3,40 2,92 2,58 2,80 2,94 1,98 2,26 2,94 1,44 1,43 0,61

Účinnost turbíny % 79,0 79,5 90,5 90,0 89,5 89,5 90,5 90,0 89,5 88,5 87,0 75,0

Účinnost převodu % 97,8 97,8 97,8 97,6 97,5 97,8 97,8 97,6 97,4 97,2 96,8 96,0

Účinnost Výkon Výroba na generátoru generátorů svorkách % kW kWh 94,5 290,9 209 473 94,5 270,7 194 939 94,5 235,8 169 802 94,3 186,3 134 161 94,1 158,9 114 430 94,5 136,9 98 595 94,5 120,0 86 432 94,3 101,2 72 869 94,2 79,5 57 245 93,9 59,7 42 981 92,0 44,2 31 856 87,0 26,0 15 609

30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 30 25 9 Celkem Zdroj: Energetický projekt. Zpracovatel: DEA Energetická agentura spol. s r.o.

1 228 392

49

Ve skutečnosti je roční výkon elektrárny nižší (viz tab. 7.7). Je to způsobeno jednak pohybem průtoku a jednak odstávkami elektrárny z důvodu oprav a rekonstrukce. Tabulka 7.7 Výroba elektřiny MVE Ivančice v kWh Rok 2002 Rok 2003 Rok 2004

Rok 2005

Průměr

Celkem v kWh

1 107 983

983 057

Rok 2005

Rok 2006

1,60

1,66

991 939

956 396

875 910

Zdroj: Materiály povodí Moravy s.p.

Tabulka 7.8 Vývoj výkupních cen MVE Ivančice v Kč Rok 2002 Rok 2003 Rok 2004 Výkupní cena

1,50

1,50

1,55

Zdroj: Materiály povodí Moravy s.p.

MVE Ivančice byla uvedená do provozu v roce 2002, tudíž nesplňuje podmínky cenového výměru ERÚ č. 10/2004 pro přiznání vyšší výkupní ceny. Pro rok 2006 je výkupní cena stanovena cenovým výměrem ERÚ č. 10/2005 pro MVE uvedené do provozu po 1.1.2005 včetně a rekonstruované MVE ve výši 2,13 Kč/kWh a pro MVE uvedené do provozu před 1.1.2005 je výkupní cena stanovena ve výši 1,66 Kč/kWh. Při porovnání předpokládaného příjmu z prodeje vyrobené elektřiny ve výši průměrného výkonu MVE za výkupní cenu vyšší a nižší dostaneme tyto údaje: 983 057 x 1,66 = 1 631 874,62 Kč 983 057 x 2,13 = 2 093 911,41 Kč Rozdíl v příjmech je 462 036,79 Kč ročně. Pro splnění podmínek pro získání vyšší výkupní ceny by byla nutná značná investice. Následující tabulka je vyjádřením hodnoty investice pro případ, že bychom požadovali návratnost investice do 5, 10 a 15 let. Tabulka 7.9 Možnosti výše investice dle doby návratnosti. Doba návratnosti 5 let

2 310 185 Kč

10 let

4 620 370 Kč

15 let

6 930 555 Kč

20 let

9 240 740 Kč

Zdroj: Vlastní výpočet

50

V letech 2002 až 2005 prošla MVE Ivančice několika opravami a rekonstrukcemi. V roce 2002 byl vyměněn ocelový žebřík ve strojovně za točité schodiště z důvodu bezpečnosti, a zhotoveny ochranné mříže. V roce 2003 byla provedena rekonstrukce opevnění dlažby výtokového objektu, která byla poškozena při povodních v roce 2002. V roce 2004 byla provedena rekonstrukce řídícího systému, původní neodpovídal provozním požadavkům, dále bylo nutno odstranit výrobní vady na radiálním ložisku hřídele turbíny. V roce 2005 byla provedena oprava opotřebovaného ložiska generátoru a oprava vůle ozubeného kola převodovky. Dále bylo doplněno zařízení SKR o kompenzaci podle požadavku E.ON distribuce, a.s. z důvodu dodávky jalové energie do distribuční sítě. Celkové náklady na opravy a investice MVE Ivančice v letech 2002 až 2005 činily 2 820 tis. Kč a předpokládají snížení nákladů na servisní prohlídky cca o polovinu. Zdokonalení technologií by mělo zajistit zvýšení ročního zisku na cca 1 mil Kč. Vzhledem k provedeným investicím a opravám a na jejich základě

očekávaným zlepšením

hospodářského výsledku, a taktéž vzhledem k plné funkčnosti elektrárny se nepočítá s dalšími investicemi. Nelze tedy očekávat zvýšení výkupní ceny energie.

51

8 Vyhodnocení projektů Pro srovnání jsou k dispozici údaje dvou malých vodních elektráren: MVE Nové Mlýny a MVE Ivančice. V MVE Nové Mlýny jsou instalovány dvě turbíny a v MVE Ivančice jedna turbína. Pro srovnání efektivnosti jsou použity ukazatele: doba návratnosti, rentabilita investice a vnitřní výnosové procento. Tabulka 8.1 Srovnání efektivnosti MVE MVE Nové Mlýny

MVE Ivančice

31 505 mil. Kč

25 905 mil. Kč

Doba návratnosti

2,5 roku

47 let

Rentabilita investice

43,14 %

2,13 %

Vnitřní výnosové procento

38,5 %

1,8 %

Investice

Z tabulky jsou výsledky analýzy jasně zřejmě. MVE Nové Mlýny je ve všech ukazatelích výrazně lepší. Výpočet ukazatelů vychází z hospodářských výsledků daných MVE a zde je nutno hledat příčiny tak výrazného rozdílu. Přestože je investice u MVE Nové Mlýny o téměř 22 % vyšší je její provoz mnohem efektivnější. U MVE je specifické omezení produkce výkonem instalované turbíny a ten je přizpůsoben vydatnosti vodního toku, případně dalším přírodním podmínkám. Poměrně vysoké investice na výstavbu MVE jsou efektivní pouze v případě reálného předpokladu dostatečného výkonu MVE. Součet výkonu turbín v MVE Nové Mlýny je přibližně 10 000 MWh ročně, zatímco výkon turbíny v MVE Ivančice je přibližně pouze 1 000 MWh ročně. MVE Ivančice se vzhledem k výšce investice a možného příjmu, pohybuje již na hranici efektivnosti a pro investora je málo zajímavá. Výběr vhodného umístění MVE je nezbytně nutný pro budoucí úspěšnost provozu MVE. Bod zvratu MVE Ivančice Pokud budeme počítat u MVE Ivančice s nezměněným rozsahem celkových nákladů na úrovni roku 2005 (916 tis.) a výkupní cenou elektřiny na úrovni 1,66 Kč/kWh, bude nutné dosáhnout minimální roční výkon ve výši 551 MWh, což je reálně dosažitelné: 916 000 / 1,66 = 551 808 kWh

52

MVE Nové Mlýny MVE Nové Mlýny je vysoce efektivní již při nižší minimální výkupní ceně elektřiny. Podle výkupních cen by předpokládaný rozdíl v příjmech za prodanou elektřinu činil téměř 4,8 mil. Kč ročně. Podle cenové nabídky by investice do rekonstrukce MVE činily přibližně 9,5 mil. Kč. Za těchto podmínek by byla předpokládaná návratnost této rekonstrukce 2,8 roku, což je velice zajímavé. MVE Ivančice MVE Ivančice je v provozu pátý rok. Za tuto dobu prošla několika opravami a rekonstrukcí, které odstranily jednak následky povodní a jednak vady, které v projektu nešlo předvídat a nebo změnily řešení, které byly v projektu řešeny jiným způsobem z důvodu úspor. Z těchto důvodů se v následujících letech předpokládá snížení nákladů a tím zvýšení zisku na 1 mil. Kč ročně. Doba návratnosti se v tomto případě podstatně sníží ze 47 let na 26 let a rentabilita vzroste z průměrné rentability 2,13 % na 3,86 %. Doba návratnosti (v tis. Kč)

25 905 / 1 000 = 25,905 let

Rentabilita (v tis. Kč)

1 000 / 25 905 = 0,0386, tj. 3, 86 %

Pokud bychom uvažovali o rekonstrukci MVE tak, aby splňovala požadavky pro přiznání vyšší sazby výkupní ceny, činil by rozdíl v příjmu přibližně 462 000 Kč, tj. celkový příjem by činil 1 462 tis. Kč. Výše investice při době návratnosti 26 let

26 x 1 462 = 38 012 38 012 – 25 905 = 12 107

Pokud bychom chtěli zachovat dobu návratnosti předpokládanou po stávajících opravách a rekonstrukci, tj. 26 let, nesměla by investice do opravy MVE přesáhnout 12 107 tis. Kč. Vyšší investice by znamenala zvýšení doby návratnosti, nižší investice by samozřejmě dobu návratnosti snížila.

53

Závěr Vyhodnocení záměru investice Pro vyhodnocení jednotlivých projektů je třeba použít srovnání parametrů a odpovědět na otázku vhodnosti investice jako podnikatelského záměru. a) analýza trhu: • specifické prostředí regulované státní energetické politiky (státem regulovaná cena) • určený odběratel • dlouhodobost odběru energie • regulace cen platných pro MVE (do výkonu 10 MWh) • není státem omezeno dodávané množství elektřiny do sítě b) obecná vhodnost záměru : • záměr je vhodný z dlouhodobého hlediska protože poptávka po energiích celosvětově stoupá a vstupní surovina, tj. voda, je alespoň prozatím tzv. trvale udržitelný zdroj • tento druh činnosti je podporován státní politikou a vzhledem ke strategické povaze energie je velká pravděpodobnost, že podmínky pro tuto činnost budou i nadále podporovány státem c) technická vhodnost záměru: • použité technologie jsou běžně dostupné, jejich technická úroveň je dlouhodobě vyzkoušená a je zřejmé, že jejich životnost je vhodná pro dlouhodobou investici

Rizika provozování MVE 1) Politické riziko Výroba a výkup energie z obnovitelných zdrojů je podporován ze strany státu ve formě dotací, stanovení minimálních výkupních cen, zelených bonusů, daňového osvobození apod. Změny vládní politiky by mohly mít negativní ekonomické důsledky na provozování i vznik nových MVE. 54

2) Přírodní riziko Pro plynulý provoz vodní elektrárny je nutný dostatečně vydatný zdroj vody. Protože vydatnost zdroje v průběhu roku značně kolísá (suché období v letních měsících, období tání sněhu nebo přívalových dešťů), může dojít k nedostatku vody pro provoz, nebo naopak vzniká riziko záplav a nánosů a poškození zařízení elektrárny. 3) Technologické riziko Pro efektivní provoz je nutné zvolit vhodnou technologii, velký význam má kvalitní projekt elektrárny. Dále je důležité kvalitní stavební provedení a použití vhodných materiálů. Metody hodnocení investice Pro vyhodnocení efektivnosti investice se používají ukazatele, které umožňují navzájem srovnávat jednotlivé investice. Jsou to: doba návratnosti, rentabilita, vnitřní výnosové procento a čistá současná hodnota. Pokud se investor rozhodne investovat do MVE musí zvážit již výše uvedená rizika a podmínky. Pečlivě musí zvážit, kolik finančních prostředků chce do investice vložit a z jakých zdrojů tyto finanční prostředky plynou. Pro vyhodnocení projektu MVE Nové Mlýny lze doporučit investici do rekonstrukce MVE tak, aby splňovala podmínky pro přiznání vyšší výkupní ceny elektřiny podle cenového rozhodnutí ERÚ č. 10/2004. Pro vyhodnocení projektu MVE Ivančice je nutné nejprve zadat k vypracování cenovou nabídku na rekonstrukci a podle ní lze rozhodovat, zda k rekonstrukci přistoupit nebo ne.

55

Resumé Vyspělé země chápou problém nedostatku zdrojů pro výrobu energie a hledají nové zdroje. V poslední době se do popředí dostávají obnovitelné zdroje pro výrobu elektřiny. Jedním z obnovitelných zdrojů použitelných pro výrobu elektřiny je energie získaná z vody. Tato práce se zabývá analýzou investice do projektu malé vodní elektrárny (MVE). Práce popisuje legislativní zázemí pro provozování MVE v České republice, všeobecné nutné technické předpoklady pro výstavbu MVE, možnosti financování a metody hodnocení investičních příležitostí. Analyzuje výši investic potřebných k pořízení a provozu malé vodní elektrárny na příkladu dvou malých vodních elektráren formou výpočtu ekonomických ukazatelů. Obě elektrárny se nacházejí na území České republiky. Práce poukazuje na důležitost výběru vhodného stanoviště pro výstavbu MVE, vhodné technologie pro zajištění provozu MVE a zabránění vzniku škod v důsledku povodní a závislost příjmů na legislativních pravidlech. Advanced countries understand problem of lack of energy resources and find new resources. Recently, renewable resources gain ground. Energy from water is one of renewable resources. This bachelor thesis is deal with an analysis of investment small water power plant (SWPP). The thesis describe legislative for exercise SWPP in the Czech Republic, general technical expectations for SWPP building, financing ways and methods of investment opportunities evaluation. It analyses how much capital is needed to investment in SWPP and exercising SWPP, shows two small power plants and their economic indexes. Both power plants are situated in the Czech Republic. This thesis refers to importance of place choosing for SWPP building, of suitable technology for SWPP running and damages prevention because of floods and income dependence on legislative.

56

Seznam použité literatury a zdrojů Literatura [1]

CISKO, Š. Finančná analýza a plánovanie. Kunovice: Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2005. 121 s. ISBN 80-7314-060-8.

[2]

FIALOVÁ, H. Malý ekonomický výkladový slovník. 7. rozšířené vydání. Praha: A plus, 2004. 206 s. ISBN 80-902514-7-1.

[3]

KOLEKTIV AUTORŮ. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice. Praha: ČEZ, 2003. 143 s.

[4]

KOVANICOVÁ, D. a kol. Finanční účetnictví v kontextu světového vývoje. 2. aktualizované vydání. Praha: Polygon, 1999. 450 s. ISBN 80-85967-98-7.

[5]

MARKOVÁ, H. Daňové zákony 2006, úplná znění platná k 1. 1. 2006. 14. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 172 s. ISBN 80-247-1581-3.

[6]

RADOVÁ, J. a DVOŘÁK, P. Finanční matematika pro každého. 4. rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2003. 260 s. ISBN 80-247-0473-0.

[7]

RYNEŠ, P. Cash flow v účetní závěrce. 1. vydání. Olomouc: Anag, 2002. 189 s. ISBN 80-7263-130-6.

[8]

SEDLÁČEK, J. Účetní data v rukou managera – finanční analýza v řízení firmy. 2. doplň. vydání. Praha: Computer Press, 2001. 220 s. ISBN 80-7226-562-8.

[9]

SEDLÁČEK, J. Účetnictví pro managery. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. 228 s. ISBN 80-247-1195-8.

[10] SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 2. přepracované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, spol. s r.o., 2001. 480 s. ISBN 80-247-9069-6. [11] VALACH, A. a kol. Finanční řízení podniku. 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Ekopres, s.r.o., 2001. 324 s. ISBN 80-86119-21-1. [12] Materiály povodí Moravy, s.p.

WWW stránky [13] www.tzb-info.cz/t.py?t=2&i=444&z=2 ze dne 24.4.2006 [14] www.citibank.cz/czech/consumer-banking/czech/terminovany/vklad.htm ze dne 18.4.2006 [15] http://www.kb.cz/file/cs/inf/KB-urokove_sazby_Kc.pdf ze dne 18.4.2006 [16] http://www.hvb.cz/cz/interest_rates/terminovane-vklady.asp ze dne 18.4.2006

57

Seznam citací 1

Kol. autorů: Obnovitelné zdroje energie a možnosti uplatnění v ČR. Str.15.

2

Dle: Kol. autorů: Obnovitelné zdroje energie a možnosti uplatnění v ČR. Str.19.

3

Kolektiv autorů. Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnění v České republice. Praha: ČEZ, 2003. (str. 31, tabulky str. 28)

4

Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů)

5

Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změněn některých zákonů (energetický zákon).

6

Údaje v tomto paragrafu jsou zpracovány podle literatury: SEDLÁČEK, J. Účetnictví pro managery.Praha: Grada Publishing, a.s., 2005. s. 118-123.

7

Zpracováno dle materiálů Povodí Moravy, s.p. (Základní technické údaje MVE)

8

Dle materiálů Povodí Moravy, s.p. (MVE – ZD – Návratnost investic) ze dne 29.12.2005

9

Dle materiálů Povodí Moravy, s.p. (Technický popis zařízení MVE)

10

Údaje jsou čerpány z energetického auditu k žádosti o státní podporu zpracovaného firmou DEA energetická agentura s.r.o., Modřice v únoru 2000.

Seznam citovaných zákonu a právních předpisů Státní energetické koncepce MPO ČR Státní program na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie Směrnice 2001/77/EC Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů v podmínkách jednotného trhu s elektřinou Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách. Zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů ČR v oblasti cen. Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. Zákon č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitostí. Zákon ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitosti. 58

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon). Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon). Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Zákon č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdroj energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů). Vyhláška č. 218/2001 Sb., kterou se stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů. Vyhlášku MPO č. 252/2001 o způsobu výkupu elektřiny produkované z OZE. Vyhláška č. 373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s elektřinou a zásady tvorby cen za činnosti operátora trhu. Vyhláška ERÚ č. 438/2001, kterou se stanoví obsah ekonomických údajů a postupy pro regulaci cen v energetice. Vyhláška ERÚ 439/2001, kterou se stanoví pravidla pro vedení oddělené evidence tržeb, nákladů a výnosů pro účely regulace a pravidla pro rozdělení nákladů, tržeb a výnosů vloženého kapitálu v energetice. Vyhláška č. ERÚ 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Společné stanovisko Energetického regulačního úřadu a Statní energetické inspekce k problematice malých vodních elektráren uvedených do provozu od 1.1.2005. Cenové rozhodnutí ERÚ č. 23/2003 Cenové rozhodnutí ERÚ č. 10/2004 Cenové rozhodnutí ERÚ č. 10/2005

59

Seznam příloh Příloha č. 1

Zařízení v ČR využívající obnovitelné zdroje energií.

Příloha č. 2

Vývoj HDP a výroba elektřiny ve vybraných zemích v roce 2000 a 2001

Příloha č. 3

Vývoj výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů v letech 2004–2006.

Příloha č. 4

Rekapitulace nákladů a výnosů MVE Nové Mlýny 2003.

Příloha č. 5

Rekapitulace nákladů a výnosů MVE Nové Mlýny 2004.

Příloha č. 6

Rekapitulace nákladů a výnosů MVE Nové Mlýny 2005.

Příloha č. 7

Rekapitulace nákladů a výnosů MVE Ivančice 2003.

Příloha č. 8

Rekapitulace nákladů a výnosů MVE Ivančice 2004.

Příloha č. 9

Rekapitulace nákladů a výnosů MVE Ivančice 2005.

Příloha č. 10 Výroba elektřiny MVE Nové Mlýny – malá turbína (v kWh) Příloha č. 11 Výroba elektřiny MVE Nové Mlýny – velká turbína (v kWh) Příloha č. 12 Výroba elektřiny MVE Ivančice (v kWh)

60

Příloha č. 1

Zařízení v ČR využívající obnovitelné zdroje energií: •

Malé vodní elektrárny

•

Vytápění biomasou

•

Bioplynové zdroje

•

Větrné elektrárny

•

Solární termické systémy

•

Tepelná čerpadla

Zdroj: http://calla.ecn.cz/atlas/ ze dne 15. 3. 2006.

Příloha č. 2 VÝVOJ HDP A VÝROBA ELEKTŘINY VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V ROCE 2000 A 2001 HDP podle směnných kurzů (mld. USD) a výroba elektřiny (TWh) HDP 2000 Belgie

HDP 2001

Výroba el. 2000

Výroba el. 2001

316,69

319,13

83,9

79,7

55,28

57,09

73,5

74,6

Dánsko

205,49

207,45

36,2

37,7

Finsko

166,23

167,39

69,9

74,7

1 772,34

1 804,85

540,3

550,1

105,98

112,01

23,9

25,3

8,78

9,04

7,7

8,0

1 203,89

1 225,27

275,9

279,6

25,08

25,34

0

1,2

Česká republika

Francie Irsko Island Itálie Lucembursko Maďarsko

54,39

56,47

35,3

36,4

Německo

2 687,83

2 703,25

564,0

579,0

Nizozemsko

497,58

503,86

89,4

93,8

Norsko

175,85

178,39

143,0

121,9

Polsko

163,32

164,91

145,2

145,7

Portugalsko

129,27

131,40

44,2

46,7

Rakousko

269,37

271,17

61,8

62,2

Řecko

53,7

139,16

144,84

53,2

Slovensko

23,05

23,81

29,1

32,0

Španělsko

705,15

724,01

222,6

237,4

Švédsko

291,56

293,95

145,3

157,8

Švýcarsko

336,14

339,10

65,9

71,9 122,7

Turecko

205,47

190,29

124,9

Velká Británie

1 309,07

1 334,80

372,2

385,2

OECD Evropa

10 846,97

10 987,81

3207,40

3277,30

9 824,70

9 968,73

2582,80

2664,10

EU 15

Zdroj: www.gasinfo.cz, ze dne 15.3.2006 (podle OECD Main Economic Indicators)

Příloha č. 3

Vývoj výkupních cen elektřiny z obnovitelných zdrojů v letech 2004 – 2006.

Minimální výkupní ceny elektřiny pro MVE dodané do sítě v roce 2004: Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh Malé vodní elektrárny

1550

Zdroj: Cenové rozhodnutí ERÚ č. 23/2003.

Minimální výkupní ceny elektřiny pro MVE dodané do sítě v roce 2005: Výkupní ceny elektřiny dodané do sítě v Kč/MWh MVE uvedené do provozu od 1. ledna 2005

2050

MVE uvedené do provozu před 1. lednem 2005

1600

Zdroj: Cenové rozhodnutí ERÚ č. 10/2004.

Minimální výkupní ceny a zelené bonusy pro MVE pro rok 2006: Výkupní ceny elektřiny Datum uvedení do provozu dodané do sítě v Kč/MWh Zelené bonusy v Kč/MWh MVE uvedená do provozu po 1.lednu 2006 včetně v nových lokalitách MVE uvedená do provozu po 1. lednu 2005 včetně a rekonstruovaná MVE MVE uvedená do provozu před 1. lednem 2005 Zdroj: Cenové rozhodnutí ERÚ č. 10/2005.

2340

1430

2130

1220

1660

750

Příloha č. 4

Rekapitulace nákladů a výnosů MVE Nové Mlýny 2003. Text Spotřeba ostat.materiálu Spotřeba náhradních dílů Spotřeba materiálu Spotřeba vody Stav.opr.dlouh.HM vč.údržby Drob.stav.opr.-zajišt.provozu Opravy a udžování Telefon Ostatní služby Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné zdrav.pojišt. Zákonné soc.pojištění Zákonné soc.pojištění Ost.provozní náklady Odpisy douhod.HM Tržby za MVE Obraty Zisk Zdroj: Materiály Povodí Moravy, s.p.

Účet 501 011 501 013 501 502 043 511 013 511 033 511 518 023 518 093 518 521 092 524 083 524 093 524 548 095 551 093 601 039

MD 10 868,09 338,80 11 206,89 2 760,80 294 634,00 63 410,58 358 044,58 6 700,34 12 050,00 18 750,34 907 169,00 81 646,00 235 863,00 317 509,00 0,30 538 044,00 0,00 2 153 484,91 11 652 918,15

DAL 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 13 806 403,06 13 806 403,06

Příloha č. 5 Rekapitulace nákladů a výnosů MVE Nové Mlýny 2004. Text Spotřeba ostat.materiálu PHM Olej Spotřeba materiálu Spotřeba materiálu Spotřeba elektřiny Vodné Spotřeba elektr.energie Drob.stav.opr.-zajit.provozu Cestovné Telefon Ostatní služby Dezinfekce Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné zdrav.pojištění Zákonné soc.pojištění Zákonné soc.pojištění Odpisy douhod.HM Tržby za MVE Ostatní finanční náklady Obraty Ztráta Zdroj: Materiály Povodí Moravy, s.p.

Účet 501 001 501 003 501 006 501 100 501 502 001 502 004 502 511 008 512 518 002 518 005 518 091 518 521 001 524 001 524 101 524 551 011 601 101 648 093

MD 323,53 2 135,26 1 255,80 4 704,20 8 418,79 13 743,65 4 069,71 17 813,36 249 678,00 6 386,00 8 668,68 1 500,00 6 850,00 17 018,68 716 957,00 83 013,00 158 792,00 241 805,00 144 111,00 0,00 0,00 1 402 187,83 15 591 598,59

DAL 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 16 993 786,59 -0,17 16 993 786,42

Příloha č. 6 Rekapitulace nákladů a výnosů MVE Nové Mlýny 2005. Text Spotřeba ostat.materiálu Spotřeba náhradních dílů Spotřeba PHM Olej Spotřeba materiálu Spotřeba materiálu Spotřeba e.energie Spotřeba vody Spotřeba nesklad.dod. Stav.opr.dlouh.HM vč.údržby Drob.stav.opr.-zajišt.provozu Opravy a udžování Cestovné Telefon Ostatní služby Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné zdrav.pojišt. Zákonné soc.pojištění Zákonné soc.pojištění Ost.provozní náklady Odpisy douhod.HM Tržby za MVE Obraty Zisk

Zdroj: Materiály Povodí Moravy, s.p.

Účet 501 001 501 002 501 003 501 006 501 100 501 502 001 502 004 502 511 003 511 008 511 512 001 518 002 518 091 518 521 001 524 001 524 101 524 548 091 551 011 601 101

MD 3 61 21 86 14 6 20 648 84 733 5 10 22 32 1 148 103 298 402 588 3 018 14 959

DAL 589,31 173,20 451,68 504,10 249,51 967,80 295,12 075,81 370,93 850,00 500,00 350,00 980,00 109,88 470,00 579,88 867,00 398,00 705,00 103,00 0,59 229,00 0,00 448,20 220,10

0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 17 977 668,30 17 977 668,30

Příloha č. 7

Rekapitulace nákladů a výnosů z provozu MVE Ivančice v roce 2003. Text Spotřeba ostatního materiálu Spotřeba stavebního materiálu Spotřeba náhradních dílů Spotřeba maziv.olejů Spotřeba materiálů Spotřeba elektrické energie Drobné stavební opravy Přepravné Telefon Poštovné Služby nemateriální povahy Ostatní služby Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné zdravotní pojštění Zákonné sociální pojištění Zákonné sociální pojištění Ostatní daně a poplatky Ostatní provozní náklady Odpisy dlouhodobého HM Tržby za MVE Celkem Zisk Zdroj: Materiály Povodí Moravy, s.p.

Účet 501 011 501 012 501 013 501 051 501 502 013 511 033 518 013 518 023 518 033 518 053 518 093 518 521 092 524 083 524 093 524 538 093 548 095 551 093 601 039

MD 3 025,16 5 801,37 9 824,00 538,00 19 188,53 5 191,96 32 999,30 1 400,00 20 787,50 110,00 1 000,00 6 875,30 30 172,80 72 046,00 6 485,00 18 731,00 25 216,00 972,00 0,07 497 952,00 683 738,66 777 241,86

DAL 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1 460 980,52 1 460 980,52

Příloha č. 8

Rekapitulace nákladů a výnosů z provozu MVE Ivančice v roce 2004. Text Drobné výdaje Mazadla Spotřeba materiálu Spotřeba materiálů Spotřeba elektrické energie Opravy a udržování Opravy a udržování Opravy a udržování Telefon Poštovné Půjčovné Ostatní služby Odvoz alikv.odpadu Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné zdravotní pojštění Zákonné sociální pojištění Zákonné sociální pojištění Ostatní daně a poplatky Ostatní provozní náklady Odpisy dlouhodobého HM Tržby za MVE Dod. el. energie Ostatní finanční náklady Celkem Zisk Zdroj: Materiály Povodí Moravy, s.p.

Účet 501 001 - 3 501 006 501 100 501 502 001 511 003 511 008 511 518 002 518 003 518 006 518 014 518 091 518 521 001 524 001 524 101 524 538 100 548 005 551 011 - 12 601 102 601 101 648 093

MD 15 147,23 11 040,55 11 092,86 37 280,64 11 044,37 733 878,00 77 222,00 811 100,00 29 138,56 50,00 126,00 2 271,00 13 198,80 44 784,36 126 706,00 11 403,00 32 943,00 44 346,00 1 844,00 10 788,00 480 008,00

1 567 901,37 -184 721,37

DAL 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 1 870,00 1 381 310,00 -0,08 1 383 180,00

Příloha č. 9 Rekapitulace nákladů a výnosů z provozu MVE Ivančice v roce 2005. Text Drobné výdaje Mazadla Spotřeba ostatního materiálu Spotřeba materiálů Spotřeba elektrické energie Drobné stavební opravy Prohlídka a oprava turbíny Opravy Telefon Odvoz a zneškodnění odpadu Ostatní služby Ostatní služby Mzdové náklady Zákonné sociální pojištění Popl.za ulož.a likv.odpadu Ostatní provozní náklady Odpisy dlouhodobého HM Dod. el. energie Celkem Zisk Zdroj: Materiály Povodí Moravy, s.p.

Účet 501 001 - 3 501 006 501 100 501 502 001 511 008 511 003 511 518 002 518 091 518 014 518 521 001 524 001 538 100 548 091 551 093 601 101

MD 1 467,96 449,90 9 172 11 089,86 23 849,67 29 772,08 164 733,00 194 505,08 16 060,26 12 498,52 1 400,00 29 958,78 92 675,00 32 436,00 2 592,04 1,02 529 280,00 916 387,45 920 384,12

DAL

1 836 771,57 1 836 771,57

Příloha č. 10 Výroba elektřiny MVE Nové Mlýny – malá turbína (v kWh) Rok 2002 Rok 2003 Rok 2004

Rok 2005

Leden

53 910

90 940

29 460

0

Únor

93 380

74 290

73 880

60 780

Březen

102 720

106 320

80 040

89 389

Duben

71 510

31 060

63 820

77 170

Květen

17 380

49 210

32 410

9 490

Červen

17 540

3 140

19 000

0

Červenec

10 070

0

0

36 090

Srpen

3 590

4 850

0

54 140

Září

3 090

0

0

116 940

Říjen

70 780

0

3 220

19 250

Listopad

90 420

0

16 280

3 200

Prosinec

92 610

0

0

7 850

Celkem v kWh

627 000

359 810

318 110

474 299

Měsíční průměr

52 520

29 984

26 509

39 525

Zdroj: Materiály Povodí Moravy s.p.

Příloha č. 11 Výroba elektřiny MVE Nové Mlýny – velká turbína (v kWh) Rok 2002 Rok 2003 Rok 2004

Rok 2005

1 050 250

67 005

925 893

1 159 655

916 054

998 752

763 452

1 015 010

Březen

1 045 146

1 086 052

951 517

877 361

Duben

1 094 900

1 091 796

919 329

943 017

Květen

983 350

1 110 276

1 111 546

1 075 598

Červen

891 520

794 762

1 038 335

867 784

Červenec

709 411

588 690

875 153

985 708

35 848

475 206

598 150

988 069

Září

1 166 322

468 915

501 172

199 915

Říjen

1 011 400

705 608

779 100

770 814

Listopad

446 476

632 426

1 013 814

775 269

Prosinec

0

674 727

972 441

917 744

9 350 677

8 694 215

10 449 902

10 575 944

779 223

724 518

870 825

881 329

Leden Únor

Srpen

Celkem v kWh Měsíční průměr

Zdroj: Materiály Povodí Moravy s.p.

Příloha č 12 Tabulka Výroba elektřiny MVE Ivančice (v kWh) Rok 2002 Rok 2003

Rok 2004

Rok 2005

Leden

52 687

108 334

61 962

104 996

Únor

96 344

120 770

65 837

84 465

Březen

84 486

161 144

87 648

91 312

Duben

100 449

135 334

92 433

164 657

Květen

83 307

101 635

101 547

110 258

Červen

72 668

73 579

78 589

69 799

Červenec

55 433

50 541

55 083

87 004

Srpen

76 522

32 303

11 403

92 539

Září

108 892

26 846

52 489

85 933

Říjen

61 798

59 027

70 028

93 340

Listopad

64 029

46 462

105 051

47 440

Prosinec

135 324

40 421

93 840

76 240

Celkem v kWh

991 939

956 396

875 910

1 107 983

Zdroj: Materiály Povodí Moravy s.p.