MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY
ANALÝZA INTEGRACE SYSTÉMU VYHLEDÁVÁNÍ SPOJŮ SE SYSTÉMEM KOLIZNÍCH INFORMACÍ A JEJÍ VYUŢITÍ DIPLOMOVÁ PRÁCE
BC. TOMÁŠ KALLA 2014
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, ţe tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje, prameny a literaturu, které jsem při vypracování pouţíval nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj. Brno, 26. května 2014
PODĚKOVÁNÍ
Rád bych poděkoval RNDr. JUDr. Vladimíru Šmídovi, CSc. za odborné vedení této diplomové práce, trpělivost, ochotu a poskytování cenných rad při vypracovávání všech částí.
SHRNUTÍ
Tato diplomová práce se zabývá existujícími vyhledávači spojů, jejich analýzou a popisem. V dalších kapitolách jsou popsány vnější interakce, které mohou ovlivnit cestování a způsobit zpoţdění. Hlavním cílem práce je analýza moţnosti integrování systému vyhledávání spojů se systémem kolizních informací. V práci je zkoumána zejména moţnost, funkčnost, finanční náročnost a pouţitelnost výsledného systému.
KLÍČOVÁ SLOVA
Vyhledávač spojů, doprava, kolize, IDOS, dopravní kolony, uzavírky, integrace systémů, kolizní informace, počasí, monitoring
OBSAH
1. Úvod
7
2. Doprava
8
2.1. Veřejná doprava
8
2.2. Individuální doprava
11
3. Vyhledávače spojů
12
3.1. IDOS
12
3.2. Alternativní vyhledávací systémy
17
3.3. Vyhledávače postavené na IDOSu
20
4. Vnější vlivy při cestování
28
4.1. Počasí
28
4.2. Kolize v silniční dopravě
29
4.3. Kolize v ţelezniční dopravě
31
5. Propojení vyhledávacího a kolizního systému
35
5.1. Moţnosti propojení
35
5.2. Návrh a fungování aplikace
37
5.3. Finanční nákladnost a uţitečnost propojení
38
6. Závěr
40
1. ÚVOD
Kaţdý z nás se jistě setkal se situací, kdy se potřeboval přepravit na určité místo a zároveň očekával spolehlivost a dochvilnost. Zkrátka byl v situaci, kdy si nemohl dovolit jakékoliv zpoţdění, které by mělo na jeho transport fatální dopad. Přesto ale k těmto nechtěným kolizím dochází dennodenně a člověk, kterého se tento problém týká, většinou nemá předem dostatečné informace, aby se takové situaci vyhnul. V dnešním pokročilém virtuálním světe jiţ existuje nějakou dobu systém vyhledávání spojů, a tak namísto toho, abychom se vydávali vlastními cestami na nádraţí autobusů a vlaků a zjišťovali informace u přepáţek, nebo nosili v peněţence vytisknutý jízdní řád, stačí nám jednoduše nahlédnout do internetových stránek a máme bez větší námahy vyhráno. Systém, který dokáţe kombinovat různé typy dopravy a vybrat z nich tu správnou moţnost dle našich poţadavků funguje spolehlivě. Navíc díky mobilnímu internetu, který uţ zdaleka není jen výsadou byznysmenů, ale jedná se o povinnou výbavu kaţdého teenagera a uţivatele chytrého telefonu, můţeme přistupovat k online systému téměř odkudkoliv. Co však zatím ve společnosti chybí, je jakýsi systém kolizních informací, který by v sobě udrţoval a neustále aktualizoval soubor určitých dat. Vnějších vlivů, které dokáţou dokonale zruinovat naše plány je totiţ celá řada. Od nepříznivého počasí, přes havárie na důleţitých trasách aţ po nečekaná zpoţdění kvůli nejrůznějším opravám. Jednotlivé typy samozřejmě můţeme na internetu najít, jedná se ale zejména o naši vlastní iniciativu a také musíme vědět, kde hledat. Ve své diplomové práci jsem se proto rozhodl analyzovat moţnost propojení jiţ existujícího systému vyhledávání spojů se systémem kolizních informací. Výsledný projekt by pak umoţňoval nejen naplánovat důleţitou trasu, ale také by nás včasně informoval o moţných problémech a navrhnul nám alternativní řešení tak, aby všem ušetřil čas, stres a peníze. Na začátku této analýzy zůstává nezodpovězeno mnoho důleţitých otázek. Je to vůbec moţné? Bude tento systém uţitečný a efektivní? Jaká by byla finanční náročnost takového projektu? Zatím je to jedna velká neznámá. A moje diplomová práce se pokusí tato témata poodhalit.
7
2. DOPRAVA
Vzhledem k rozsáhlým moţnostem dopravy po celém světě a existujícími miliony různých vyhledávačů a systémů veřejného transportu by byl nesmysl zkoušet aplikovat tento projekt na celou planetu. Jenom samotná analýza dostupných informací by byla časově velmi náročná, nemluvě pak o finanční nákladnosti a časové sloţitosti výpočtů této komplexní sluţby. Ve své diplomové práci se tedy omezím pouze na systém obsluhující Českou republiku. Doprava je oblast, která patří mezi základní kameny národního hospodářství. Je to jeden z nejrychleji se rozvíjejících sektorů a bude tvořit hlavní sloţku mého výzkumu. Vzhledem k tomu, ţe se nacházíme v pokročilé době, kde je civilizace na vysoké úrovni, nebudu brát v potaz chůzi, ani přepravu na zvířatech, protoţe tyto typy nejsou relevantní. Zaměřím se zejména na soukromou a veřejnou dopravu, coţ je v podstatě rozdělení podle veřejné dostupnosti [1].
2.1. VEŘEJNÁ DOPRAVA Veřejná doprava je v České republice dostupná pro kaţdého zájemce a vztahují se na ni předem určené přepravní a tarifní podmínky. Většinou bývá organizovaná a dělená podle linek s pevným jízdním řádem. Řadíme sem zejména dráţní (vlaky, metra, trolejbusy, tramvaje), silniční linkovou (autobusy), leteckou a vodní dopravu. Speciálním případem je potom taxisluţba, která se však vzhledem k vysoké ceně za přepravu nehodí zejména pro dlouhé vzdálenosti. Financování veřejné dopravy bývá většinou zajišťováno veřejnými subjekty, jako je stát, kraj nebo obec. Jsou však případy, kdy je provoz hrazen zejména z jízdného a nebo je dotován soukromým subjektem [2]. Ţelezniční doprava čítá k dnešnímu datu přes 9459 km tratí, které jsou vlastněny státem a kolem 100 km regionálních tratí vlastněných jinými subjekty. Státní ţeleznice byly do roku 2002 spravovány organizací České dráhy. O rok později byla tato organizace transformována
8
na státní organizaci SŢDC (Správa ţelezniční dopravní cesty), která vlastní většinu tratí, a na akciovou společnost České dráhy, která vlastní nádraţní budovy, přičemţ provozovatelem je od roku 2008 právě SŢDC. Od roku 1995 mohou dopravci za poplatky provozovat ţelezniční dopravu jak osobní, tak nákladní. Tyto poplatky se odvádějí za projeté kilometry po kolejích a vybírá je SŢDC. Většinu osobních vlaků provozují České dráhy, na vlastní podnikatelské riziko spustila roku 2011 pravidelnou osobní dopravu společnost RegioJet, vlastněná Radimem Jančurou. Obecně je ţelezniční doprava povaţována za nenákladnou, bezpečnou, rychlou a víceméně spolehlivou. Není limitována silničním provozem, problém však nastává při překáţkách na trati a následných zpoţděních. Vzhledem k husté sítí kolejí, jejich častému kříţení a návaznosti spojů tedy lehce odchází k prohlubování zpoţdění a ovlivňování ostatních spojů [2], [3], [4]. Další sloţkou veřejné dopravy je takzvaná městská hromadná doprava. MHD zajišťuje dopravní obsluhu na území určitého města a jeho příměstských součástí. Na těchto místech funguje vlastní integrovaný systém linek s tarifními i přepravními podmínkami, jenţ je dotován samotným městem. MHD ve většině případů zahrnuje autobusovou, tramvajovou a trolejbusovou dopravu. Ve velkých městech zpravidla nad 1 milion obyvatel (v ČR jen Praha) je součástí také metro a městská ţeleznice. Do hromadné dopravy zahrnujeme také lodní přepravu, která je však v České republice spíše vzácná a kromě Brna a Prahy nemá významné vyuţití. V současné době vidíme v naší zemi trend, kdy se kraje snaţí propojit městskou a regionální dopravu vytvářením a rozvojem takzvaných integrovaných dopravních systémů, aby byl mezi nimi sníţen rozdíl (důkazem budiţ například Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje) [2], [5]. Městská hromadná doprava je velmi důleţitá a takřka nezbytná pro města čítající více neţ 50 tisíc obyvatel. Mezi hlavní výhody patří nízká míra znečištění, hluku a vyuţití prostoru ve městě. Na rozdíl od osobní dopravy je MHD dostupná všem, je bezpečnější a podle sociálních průzkumů je lepší pro vztah mezi lidmi. Existuje totiţ větší pravděpodobnost, ţe potkáte svého známého, neţ pokud cestujete sami. Na druhou stranu však městská doprava čítá i mnoho nevýhod, kde mezi největší z nich patří sníţená rychlost přepravy. Ta je způsobená tím, ţe vozidla MHD zastavují v určitých zastávkách, přičemţ člověk nepotřebuje pouţít všechny z nich. Dalším faktorem je kolize s individuální dopravou, která v hustém silničním provozu způsobuje dopravní zácpy a znehodnocuje tak rychlost městské hromadné dopravy. Jednou z
9
dalších nevýhod je nyní stále větší hrozba teroristických útoků, které se soustřeďují zejména na velkou koncentraci lidí. Mnoho lidí na jednom místě s sebou také nese riziko rozšiřování nemocí mezi velkou část populace. V některých částech dne navíc dochází k nerovnoměrnému uţití hromadné dopravy, tzn. vozidla jsou buď přeplněná, nebo jezdí téměř prázdná [2], [5]. Poptávka po MHD je však velmi rozmanitá a nepředvídatelná, proto není moţné pruţně a včasně reagovat na měnící se trh. Pro mnoho lidí je navíc finančně výhodnější cestovat prázdným hromadným vozidlem nebo absolvovat delší jízdu, neţ vyuţít moţnosti taxisluţby, která by byla přímočařejší a rychlejší. Pokud srovnáme ţelezniční a silniční transport, těţko z jednoho z nich vzejde vítěz. Dopravní podniky sice při nečekaných kolizích zvládají celkem rychle poskytnou alternativní trasu, zácpám v přeplněných městech se ale vyhnout nedá [2], [5]. Městská hromadná doprava v ČR - přehled [5] Metro Regionální ţeleznice Tramvajová doprava Trolejbusová doprava
Autobusová doprava
Vodní doprava
Praha Jihomoravský kraj • Moravskoslezský kraj • Praha • Ústecký kraj Brno • Liberec • Most a Litvínov • Olomouc • Ostrava • Plzeň • Praha Brno • České Budějovice • Hradec Králové • Chomutov a Jirkov • Jihlava • Mariánské Lázně • Opava • Ostrava • Pardubice • Plzeň • Teplice • Ústí nad Labem • Zlín a Otrokovice Praha • Středočeský kraj (Beroun a Králův Dvůr • Kladno) • Jihočeský kraj (Tábor) • Plzeňský kraj (Plzeň) • Karlovarský kraj (Karlovy Vary) • Ústecký kraj (Teplice) • Liberecký kraj (Liberec • Česká Lípa • Jablonec nad Nisou) • Královéhradecký kraj (Hradec Králové) • Pardubický kraj (Pardubice) • Kraj Vysočina (Jihlava • Třebíč • Ţďár nad Sázavou) • Moravskoslezský kraj (Ostrava) • Olomoucký kraj (Olomouc) • Jihomoravský kraj (Blansko • Brno • Břeclav • Hodonín • Kyjov • Vyškov • Znojmo) • Zlínský kraj (Vsetín) Praha, přívozy PID • Brněnská přehrada
Jestliţe se bavíme o veřejné dopravě, je potřeba zmínit také letecký průmysl. Česká republika není rozlohou zrovna největší a většinu vnitrostátního transportu zajišťuje vlaková či autobusová doprava. Alespoň trochu pravidelné letecké linky létají pouze z Ostravy do Prahy a zpět. Cena letenky je ale minimálně desetkrát aţ dvacetkrát vyšší, neţ autobusová, potaţmo vlaková jízdenka, coţ naprostá většina lidí není ochotná podstoupit kvůli ušetření 1,5 hodiny strávené na cestě. Jedinou reálnou výhodou je tedy moţnost přestoupit po tomto leteckém
10
záţitku na další návazný spoj do jiné destinace a odfiltrování z našeho plánu několik divokých přestupů [2].
2.2 INDIVIDUÁLNÍ DOPRAVA Co se týče individuální neveřejné dopravy, nejrelevantnější zde bude jízda osobním automobilem či motocyklem. Ta s sebou stejně jako veřejná doprava nese mnoho výhod i nevýhod. Základním kamenem je vůbec onen automobil, resp. motocykl vlastnit a mít také řidičská oprávnění. Jízda tohoto typu má pak velmi podobné parametry, jako taxisluţba. Z hlediska časové náročnosti, kvality a směrového vedení je to takřka nejideálnější způsob, jak se někam dostat. Potýkáme se ale s problémem neustálé koncentrace při řízení, přičemţ přeprava několik stovek kilometrů závratně sniţuje pohodlí cestujícího (řidiče). V cílové destinaci musíme navíc řešit parkování a cena nafty či benzínu uţ zdaleka není tam, kde bývala před deseti lety. Tuto nevýhodu ovšem chytrý národ dokázal víceméně eliminovat, kdyţ přišel s nápadem webových stránek, kde řidiči nabízejí volná místa ve svých vozidlech a za zlomek ceny se s nimi můţeme svézt. Nápad, který přišel ze zahraničí pod názvem carpooling, začal v Česku vzkvétat zhruba před dvěma lety. S trochou nadsázky se tedy dá říct, ţe se stopaři, kteří původně čekali na krajích silnic, přesunuli na internet, kde je plánování trasy o něco spolehlivější.
11
3. VYHLEDÁVAČE SPOJŮ
Následující kapitola je věnována jednotlivým systémům vyhledávání spojů, které jiţ existují a jsou zpracovány na velmi dobré úrovni. Tyto systémy jsou v mé práci podrobně analyzovány, aby mohly být pouţity k integraci s kolizním systémem. Dále jsou pak popsány alternativní vyhledávače a aplikace, které vyuţívají dostupné API (Application Programming Interface rozhraní pro programování aplikací), ovšem svým vzhledem a funkcemi se zcela liší od základu.
3.1. IDOS Drobných vyhledávačů spojení existuje v rámci ČR celá řada. Pokud však hledáme komplexní vyhledávací systém, pak je jednoznačnou volbou IDOS neboli Informační DOpravní Systém. Vývojářem IDOSu je firma CHAPS spol. s r. o., softwarové rozhraní běţí na platformě Windows a licence k tomuto produktu je uzavřená. IDOS poskytuje vyhledávání dopravního spojení napříč Českou republikou, přičemţ dokáţe kombinovat všechny druhy veřejné dopravy, kromě té vodní. Systém je dostupný v několika variantách, a sice pro lokální počítače a sítě, pro PDA a chytré telefony, pro internet a pro klasické mobilní telefony [6], [10]. Historie IDOSu se začala psát jiţ v roce 1995, kdy první verzi spravovaly spolu s CHAPS spol. s r. o. také České dráhy-DATIS. Od roku 2007 uţ se o vývoj stará výhradně společnost CHAPS. V roce 1998 byla do systému integrována část vyhledávání mimoměstských spojení, takzvaný ABUS, který vyvíjelo zpočátku několik praţských firem v období 1994 - 1998. Zároveň byl ustaven Celostátní informační systém o jízdních řádech. O rok později bylo poskytování informací rozšířeno o SMS servis a sluţby mobilních operátorů [6], [10]. V roce 2008 bylo za pomocí společnosti PeckaDesign přepracováno uţivatelské rozhraní webové aplikace a do systému byla integrována technologie AJAX (Asynchronous JavaScript and XML) [8]. Díky této technologii se obsah webových stránek nemusí načítat kompletně celý, ale proběhne pouze překreslení těch částí, které potřebujeme (zbytek komunikace
12
proběhne na pozadí). Výhodou je zejména niţší zátěţ sítě, uţivatelsky přívětivější prostředí a pocit plynulosti práce. AJAX má však větší nároky na webové prohlíţeče a v případě, ţe uţivateli nedáme textové nebo grafické upozornění, ţe je akce na pozadí prováděna, on se můţe domnívat, ţe se nic neděje a zkoušet akci zopakovat, čímţ můţe dojít k nechtěným poţadavkům či větší zátěţi serveru.
Obr. 3.1.-1 - Grafická podoba IDOSu pro lokální počítače a sítě
IDOS byl svého času spojen s portálem Atlas.cz za účelem zvýšení prodeje z reklamy. V roce 2007 jej však nahradil webový portál iDnes.cz. Integrace map od společnosti Google přišla v roce 2010, ale provoz je stále pouze v pilotní verzi [6], [10]. Co se týče dat, zákon o silniční dopravě (zákon číslo 111/1994 Sb. a prováděcí vyhláška 388/2000 Sb.) a zákon o drahách (zákon číslo 266/1994 Sb.) ukládá dopravcům povinnost poskytovat svoje jízdní řády do CIS. CIS JŘ spravuje díky výhradní smlouvě také společnost CHAPS, přičemţ zákon dále neřeší veřejnou přístupnost a právo na vyuţití dat obsaţených v
13
tomto systému. Kromě ministerstva dopravy a jednotlivých krajů, které mají bezplatný přístup do CIS, je pro konkurenci nedostupnost těchto dat velmi limitující a případní zájemci si jízdní řády musí ţádat přímo u dopravců. Tato situace vede zejména k nedokonalé konkurenci, kdy je porušená podmínka, ţe všichni účastníci trhu mají všechny údaje, které potřebují [6], [9], [10].
Obr. 3.1.-2 - Grafická podoba sluţby IDOS v roce 2006 Přestoţe existují i jiné vyhledávací systémy, nejsou na rovnocenné úrovni, jako je IDOS a v případě změn v jízdních řádech bývá aktualizace mnohem pomalejší. Pokud se navíc dopravce rozhodne z jakéhokoliv důvodu neposkytnout svá data, máme zkrátka smůlu. Mezi nejznámější konkurenční vyhledávací systémy patří aplikace MHD v mobilu, Jízdní řády a JRm, které jsou detailněji popsány v následující podkapitole. Jak jiţ bylo řečeno, IDOS umí vyhledávat napříč jednotlivými typy dopravy a různě je kombinovat. Algoritmus tohoto systému pracuje velmi efektivně a spolehlivě, nikdy však nebyl odhalen veřejnosti. Pomocí pouţívání volně dostupné webové formy (www.idos.cz) však můţeme vypozorovat několik jasných signálů, jaké výsledky algoritmus zohledňuje a upřednostňuje [6], [10]. Systém se obecně snaţí nalézt časově nejvýhodnější řešení s nejmenším počtem přestupů. V porovnání těchto dvou parametrů se ale zvýhodňuje čas a přestupy jsou časově penalizovány. Pokud se jedná o vlakové spojení, IDOS upřednostňuje vlaky vyšší kvality. Jestliţe jsou nalezena 2 různá spojení, která disponují stejným časovým intervalem i stejným počtem přestupů, vybírá se kilometricky kratší spojení. Ovšem kilometricky kratší spojení s větším
14
počtem přestupů není bráno v potaz právě díky časové prioritě. Pokud jsou dostupné informace o ceně nalezeného spojení, je tato poloţka zobrazena na výstupu webové sluţby. Cena dopravního spoje však není zohledňována při hledání trasy [10], [11]. V případě webové verze jsou po vyhledání zobrazeny první tři poloţky, tlačítky Předchozí a Následující se zobrazují další tři. U jednotlivých spojů máme dále moţnost nechat si zobrazit detaily, vytisknout si informaci či poslat ji e-mailem, přidat si trasu do svých osobních spojení, nebo se podívat na mapu, kudy cesta vede. Zaznačená trasa na mapě je ovšem zatím v pilotní verzi a v případě vzdálených míst se jedná spíše o vzdušnou čáru, neţ o pravdivou trasu. Kromě vyhledávání spojů systém také umí zobrazit přehledy odjezdů, seznam spojů podle linek a zastávkové jízdní řády [11].
Obr. 3.1-3 - podoba webové verze IDOSu z roku 2014
Jednotlivé kombinace, které nabízí IDOS [11]:
ţelezniční spojení v rámci celé ţelezniční sítě
autobusové spojení v kombinaci autobusových linek meziměstského typu
15
spojení v rámci jednotlivých sítí MHD (zvlášť pro 109 měst)
kombinovaná spojení vlaky + autobusy linek ne-městského typu
kombinovaná spojení vlaky + autobusy linek ne-městského typu + MHD měst Praha, Brno a Ostrava
kombinovaná spojení vlaky + autobusy linek ne-městského typu + MHD všech měst
kombinovaná spojení IDS PID, IDS JMK, ODIS a IDOL
letecká spojení
IDOS se v roce 2012 zúčastnil soutěţe o nejlepší evropský přeshraniční multimodální plánovač spojení a v kategorii Existující plánovače cest skončil společně s italským projektem Trenitalia na prvním místě. Díky velké rozmanitosti a počtu návštěvníků přes 66 milionů za měsíc si IDOS vyslouţil prvenství mezi 27 dalšími konkurenty. Společnost CHAPS nabízí za poplatek přístup k plnému API webové sluţby poskytující komunikační vrstvu pro získání informací z CIS. Tím vznikly pro chytré telefony, jako je například CG Transit, Pubtran apod. [7].
Obr. 3.1-4 - Aplikace Smartřády od společnosti CHAPS, vytvořená pro starší zařízení platformy Windows Mobile [12]
16
3.2. ALTERNATIVNÍ VYHLEDÁVACÍ SYSTÉMY Jak jsem jiţ zmínil v předchozí podkapitole, pro Českou republiku existují také některé konkurenční vyhledávací systémy, které ovšem nedosahují zdaleka takových kvalit, jako je IDOS a jejich postavení na trhu je značně komplikováno nemoţností pracovat s CIS JŘ. Právě z těchto důvodů nabízí alternativní aplikace pouze omezené mnoţství jízdních řádu, které navíc nejsou aktualizovány rychle a včasně. Zákon totiţ neukládá dopravcům povinnost informovat o změnách v jízdních řádech (kromě poskytování jízdních řádů do CIS), proto si jej správci těchto aplikací musí ţádat sami právě přímo u dopravců. A dopravce se pak můţe rozhodnout, zda-li svá data poskytne, nebo ne. Jedním z těchto systémů je MHD v mobilu. Tato aplikace je dostupná pouze pro mobilní telefony, neexistuje tedy ţádná webová podpora, či instalace pro počítačové systémy. Aplikace je dostupná jak pro starší mobilní telefony, tak pro chytré telefony běţící na operačním systému Android. Program MHD v mobilu je napsán v programovacím jazyce Java, proto není problém s podporou většiny starších mobilních telefonů. Výhodou pro uţivatele, kteří ještě nepodlehli nástupu "smartphonů" je také fakt, ţe aplikace pracuje v offline reţimu, tudíţ není zapotřebí ţádného stálého internetového připojení, ať uţ mobilního, nebo Wi-Fi připojení. Aplikace se dá zkrátka stáhnout jako celý balík podporovaných a aktualizovaných jízdních řádů a poté uţ s nimi jen pracovat offline [13]. Paralelní nevýhodou tohoto řešení zůstává, ţe při jakékoliv aktualizaci či změně jízdních řádů je potřeba stáhnout z internetu opět celý nový balík a nainstalovat jej, tudíţ pokud se na aplikaci MHD v mobilu chceme opravdu spolehnout, stejně se nevyhneme pravidelným manuálním aktualizacím. V případě nechytrých mobilů tak musíme často řešit přenesení dat pomocí bluetooth, USB kabelu či paměťové karty. Podpora aktualizace není dostupná ani ve verzi pro Android, coţ je značně nešťastné řešení, které můţe od pouţívání aplikace odradit [13]. Program je dostupný zdarma a je moţné jej spustit i na stolním PC či zařízení PDA pomocí J2ME emulátoru. Ovládání je ovšem uzpůsobeno pro mobilní telefon se standardní numerickou klávesnicí. Základní funkcí programu je zobrazení zastávkového jízdního řádu v podobné
17
formě, jako ho vídáme na zastávkách. Doplňkovými funkcemi je zobrazení všech spojů z jedné zastávky do druhé (podobně jako souhrnný jízdní řád) a zobrazení nejbliţších odjezdů všech linek z dané zastávky (podobně jako informační systém na zastávce) [10]. Z hlediska vyuţití pro můj projekt je tato aplikace nevhodná, protoţe nedokáţe vyhledávat trasy, ale pouze zobrazuje jízdní řády [13]. Podporované jízdní řády měst v MHD v mobilu: Aš, Cheb, Sokolov, Tachov, Stříbro, Domaţlice, Plzeň, Přeštice, Klatovy, Sušice, Chomutov, Písek, České Budějovice, Česká lípa, Liberec, Jablonec nad Nisou, Mladá Boleslav, Praha, Kolín, Kutná Hora, Čáslav, Jihlava, Pardubice, Chrudim, Polička, Zábřeh, Šumperk, Prostějov, Olomouc, Břeclav, Přerov, Bruntál, Krnov, Zlín, Studénka, Český Těšín, Třinec [13]. Webové vyhledávání spojů nabízí kromě IDOSu také sluţba Jízdní řády a JRm. Opět se však jedná pouze o nedokonalé a limitované aplikace, které nedisponují dostatečným vyuţitím. Sluţba Jízdní řády dostupná na adrese www.mhdspoje.cz má jednoduché grafické rozhraní a neumoţňuje kombinování spojů, ale pouze zobrazuje tabulkový jízdní řád jednotlivých měst a jejich zastávek. Pokrytí měst je navíc ještě slabší, neţ v případě aplikace MHD v mobilu, na druhou stranu je zde i podpora některých slovenských dopravců. JRm je obdoba MHD v mobilu, disponuje stejnými funkcemi a je dostupná pro starší telefony a telefony s operačním systémem Android. Jak Jízdní řády, tak JRm jsou pouze pokusem konkurovat IDOSu, ale v mém projektu zkrátka není moţné je pouţít, aby výsledný systém splňoval zadané poţadavky [10], [14], [15]. Podporované jízdní řády měst v Jízdní řády: Ostrava, Teplice, Děčín, Ústí nad Labem, Olomouc, Třebíč, Hradec Králové, Pardubice, České Budějovice, Opava, Chomutov, Jihlava, Zlín, Plzeň, Bratislava, Ţilina, Košice, Povaţská Bystrica [10], [14], [15].
18
Obr. 3.2.-1 - Grafická podoba sluţby Jízdní řády
19
3.3. VYHLEDÁVAČE POSTAVENÉ NA IDOSU Nyní se dostávám k aplikacím, které vyuţívají dostupného API, které společnost CHAPS za poplatek nabízí. Jedná se o systémy, které běţí zejména na smartphone platformách a tabletech. A není divu. Dnešní pokročilá doba, která nabízí mít všemoţné technologie ihned po ruce velí jasně. Ještě před několika lety byl člověk rád, kdyţ si z novinového článku vystřihl jízdní řád pro jeho oblast cestování a hrdě jej nosil ve své peněţence. Pokud potřeboval vyhledat jemu neznámé spojení, šel se zeptat na nádraţí, kde mu zaměstnanci spolehlivě pomohli. Z velkým rozmachem internetu se tato sluţba z větší části přesunula na web. Člověk tedy uţ nemusel nikam chodit a vše si našel z pohodlí domova. Stačil mu k tomu pouze počítač a internet. Nyní uţ se nemusíme hnout ani na krok a přesně z místa, kde právě stojíme, si můţeme vyhledat jakékoliv spojení. Přístroj, který slouţí primárně k telefonování a posílání textových zpráv, v současné době dokáţe víc, neţ bychom si před dvaceti lety dokázali představit. Výhoda nespočívá jen v mobilním internetu, díky kterému můţeme být online všude, kde je dostupné pokrytí signálu, ale jsou to právě aplikace pro chytré telefony, které nám dokáţou usnadnit a v dobrém slova smyslu někdy i zachránit ţivot. Mezi nejrozšířenější a zároveň nejkvalitnější vyhledávací aplikace spojů pro chytrá zařízení, které vyuţívají vyhledávání pomocí IDOSu, patří CG Transit a Pubtran. První z nich je dostupná pro Android, iOS i Windows Phone, ta druhá uţ nachází pochopení jen na Android platformě. Aplikace CG Transit disponuje dobrou podporou napříč operačními systémy. Pracuje v offline reţimu, tudíţ po prvním staţení do telefonu se nainstaluje zvolený jízdní řád veřejné dopravy pro Českou a Slovenskou republiku. Aplikace se aktualizuje automaticky po detekci internetového připojení. Není tedy potřeba aktualizovat aplikaci manuálně, či stahovat nové instalace. Tím, ţe aplikace pracuje v offline reţimu, nevyţaduje pokrytí signálu, takţe ve
20
špatně dostupných místech, v metru a podobně, stále funguje vyhledávání spojení podle potřeb [16], [17], [18]. Na vyzkoušení CG Transitu slouţí 30 dní. Po staţení z marketu a nainstalování jízdních řádu začne běţet právě třicetidenní trial verze, kdy aplikaci můţeme plnohodnotně vyuţívat a vyzkoušet si tak její funkčnost. Vývojáři z circlegate, kteří stojí za zrodem této aplikace, tak dávají uţivatelům dost času na rozhodnutí, jestli je software uţitečný, vyuţitelný a hodný zakoupení roční licence. Zde přichází menší nevýhoda. Nejde ani tak o to, ţe se jedná o placenou verzi, ale ţe lze zakoupit licenci pouze na rok a poté ji obnovovat. Za tuto situaci však nemůţeme vinit vývojáře, nýbrţ třetí stranu (v tomto případě právě IDOS, resp. firma CHAPS), která takto poplatky nastavila [16], [17], [18]. V CG Transitu jsou k dispozici následující jízdní řády [16], [17], [18]:
MHD v českých městech
MHD ve slovenských městech
české vlaky a autobusy
slovenské vlaky a autobusy
evropské vlaky
Po nainstalování aplikace se objeví krátký tutoriál, který má za úkol seznámit uţivatele se základním pouţíváním aplikace. Při prvním spuštění se obvykle doporučuje dostupné Wi-Fi připojení, protoţe je nezbytné stáhnout si vybrané jízdní řády. Po uplynutí třicetidenní trial licence si můţeme pořídit jednotlivé balíčky jízdních řádů za zvýhodněnou cenu. 1 jízdní řád v Evropě stojí 25 - 40 Kč. Balíček Česká republika stojí cca 90 Kč, stejně jako balíček Slovenská republika a balíček Evropské vlaky. Kompletní balík ČR, SR + Evropské vlaky pak stojí kolem 140 Kč. Všechny uvedené ceny jsou stanoveny pro 1 rok pouţívání [16], [17], [18]. Po absolvování tutoriálu se zobrazí vyhledávací okno. V horní části v nabídce spojení si můţeme vybrat, ve kterých jízdních řádech chceme vyhledávat. Zvolit se dají buď jednotlivé řády anebo pouţít automatický výběr podle parametrů hledání, který nám bude našeptávat zadávané zastávky. V pravé horní části úvodní obrazovky se nachází zrychlený odkaz na mapu. Pokud uţivatel vlastní internetový tarif v mobilu, nebo je připojen k Wi-Fi síti, zobrazí se
21
Google mapa, na které jsou vidět jednotlivé zastávky. Tato nadstavba aplikace je uţitečná pro ty, kteří neví dostatečné informace o své aktuální poloze a napovídá, kde se nachází nejbliţší zastávky. Funkce nefunguje v offline reţimu, ale je potřeba internetové připojení [16], [17], [18].
Obr. 3.3.-1 - Úvodní obrazovka a hledání spojení v aplikaci CG Transit
Zpět uţ ale k vyhledávání spojení. Ovládání je intuitivní, do vyhledávací tabulky se zadává počáteční a cílové místo. Pak uţ jen stačí definovat čas odjezdu či příjezdu a stisknout vyhledat spojení. Aplikace disponuje rozšířenými moţnostmi vyhledávání, díky kterým se dá definovat, jestli mají být vyhledávány pouze přímá spojení, nebo s několika přestupy. K dispozici je i moţnost definovat přesně, přes kterou zastávku chceme cestovat. Ke spolehlivé funkčnosti pak stačí tyto parametry zadat. Dodatečně se dá nastavit například maximální počet přestupů, přestupní časy či dopravní prostředky, které chceme pouţít [16], [17], [18].
22
Jako další funkce softwaru CG Transit je zastávkový jízdní řád. Zastávkový jízdní řád zobrazí všechny spoje, které odjíţdějí z určité zastávky a jejich jízdní řád. Stačí definovat název zastávky, popřípadě čas příjezdu, resp. odjezdu. Kromě zastávkového jízdního řádu aplikace umí zobrazit také linkový jízdní řád, pomocí něhoţ se dá zjistit frekventovanost určité linky. Nastavení CG Transitu umoţňuje několik dalších přizpůsobení při pouţívání. V aplikaci lze nastavit jazyk, k dispozici je čeština, slovenština a angličtina. Dále lze definovat, zda se aktualizace mají automaticky stahovat pouze přes Wi-Fi, či také přes mobilní internet. V neposlední řadě lze zapnout/vypnout našeptávání adres, zpřesňování přesunů a náhled mapy v hlavičkách obrazovek s detaily spojů [16], [17], [18].
Obr. 3.3.-2 - Moţnosti nastavení a mapa v CG Transitu
Za aplikací CG Transit stojí dvojice českých vývojářů. Je dobře optimalizovaná a podporovaná hned na několika operačních systémech. Grafické zpracování je přehledné a intuitivní. Plánování cest je díky tomuto softwaru rychlejší a snazší. Výhodou je zejména offline
23
dostupnost a moţnost vyzkoušení. Naopak nevýhodou je zpoplatnění aplikace a moţnost zakoupení pouze roční licence [16], [17], [18]. Významným konkurentem je v této oblasti aplikace Pubtran (název vytvořen jako zkratka od slov Public Transit). Autorem díla je programátor František Hejl, který se pustil do vývoje jiţ v roce 2010, přičemţ aplikaci testoval pouze na emulátoru a vylepšovat tento software mu pomáhala celá česká Android komunita [19]. Aplikace je podporovaná pouze na operačním systému Android a vyhledávání spojů probíhá online. K pouţívání Pubtranu je proto zapotřebí připojení k internetu. Pubtran je na rozdíl od CG Transitu zcela zdarma a je moţné jej stáhnout na marketu Google Play. Dříve šlo autorovi přispět na vývoj přímo prostřednictvím aplikace přes internetovou peněţenku PayPal. Nyní uţ tato moţnost není k dispozici zejména kvůli spolupráci Františka Hejla přímo s IDOSem. Aplikace obsahuje kompletní jízdní řády vlaků, autobusů a MHD jednotlivých měst v České republice. Uvnitř softwaru lze potom specifikovat přesnou oblast vyhledávání spojů (např. vlaky, vlaky + autobusy, jednotlivá města apod. [19]. I Pubtran je zaloţený na IDOSu, grafické prostředí je však podle mého názoru mnohem přívětivější neţ samotný IDOS. Aplikace neobsahuje ţádné reklamy a dobře se v ní orientuje. Jakmile dojde ke spuštění, dostaneme se do nejdůleţitější části aplikace – vyhledávání spoje ze zastávky A do zastávky B. Po provedení vyhledání spojení se zobrazí linka, která obsluhuje tento poţadavek, čas odjezdu i příjezdu, doba trvání jízdy a zároveň za jak dlouho spoj přijede na zastávku. Detaily spojení pak nesou informaci, o jakého se jedná dopravce, kolik stojí cena lístku a jaká je vzdálenost mezi startovní a cílovou stanicí. Jako nadstavbové funkce slouţí nastavení upozornění na vyhledaný spoj, odeslání informací sms zprávou nebo e-mailem, přidání spojení do kalendáře, zobrazení trasy na mapě a dokonce také moţnost zakoupit si jízdenku (nutná instalace aplikace SMS jízdenka) [19]. Pokud hledáme spojení z jednoho či dvou míst nejčastěji, Pubtran nám tuto moţnost nabídne, jestliţe se naše poloha nachází v její blízkosti, čímţ výrazně usnadní zadávání. V případě, ţe začneme zadávat zastávku ručně, aplikace rychle filtruje ty, ve kterých si patrně najdeme tu svoji, přičemţ na nejlepší pozici umisťuje zastávky, které jsme uţ v minulosti vyhledávali. Jakmile vyplníme první kolonku (název zastávky odkud chceme cestovat), druhá kolonka
24
(cílová destinace) se automaticky předvyplní místem, kam cestujeme nejčastěji. Tento inteligentní našeptávač je velmi oblíbený a uţivatelé jej hodnotí velice kladně [19]. Další uţitečnou funkcí je sledování spojení, které ale není vţdy přesné. Po vyhledání spojení software nabízí moţnost zobrazit seznam mezizastávek, kterými daná linka projíţdí a ty se zvýrazní tučně. Ostatní zastávky nezmizí, jen nejsou tak výrazné. Zde máme moţnost sledovat, kudy se vozidlo veřejné dopravy pohybuje. Tato funkce je ale zaloţena pouze na časech pravidelných odjezdů podle jízdních řádu, tudíţ pokud má spoj (nejčastěji MHD) zpoţdění, či naopak jede dříve, aplikace to nebere v potaz. Místo, kde by se linka měla právě ocitat je zvýrazněna červeným trojúhelníčkem, který se pomalu pohybuje od zastávky k zastávce. Jedná-li se o vlaky, u kterých dojde ke zpoţdění, jenţ lze nalézt i na ţelezničních stanicích, projeví se tato dilatace i v aplikaci červeným nápisem, udávající čas zpoţdění (nebo i zeleně, pokud jede vlak včas) [19].
Obr. 3.3.-3 - Aplikace Pubtran, její grafické zpracování a moţnosti nastavení
25
Aplikace Pubtran si dále pamatuje historii hledání. Pokud jsme tedy provedli několik různých kombinací vyhledávání, můţeme se k těm předchozím vrátit namísto časově náročnějšího nového vyhledávání. Výhodou je, ţe tato historie se dá pouţívat i offline. Jestliţe pouţíváme nějaký spoj velmi často (například kaţdodenní jízda do práce nebo školy), můţeme si jej uloţit mezi oblíbené a rychle seznam poloţek vyvolat [19]. Stejně jako při pouţití webové varianty IDOSu, i v Pubtranu lze specifikovat kritéria pro vyhledávání. Lze přidávat například zastávky, které mají být projety, vybírat pouze nízkopodlaţní a bezbariérová vozidla, nebo hledat jen přímá spojení. Dodatečně si lze i upravit čas na přestup, nebo specifikovat, jaké vozidlo upřednostňujeme. Pubtran stejně jako CG Transit disponuje Google mapou, takţe podle své polohy jde nejen zjistit, kde se nacházíme, ale vidíme na mapě i okolní zastávky a po kliknutí na ně máme moţnost si je rovnou zvolit jako odjezd či příjezd [19]. Pubtran je velmi jednoduchá a příjemná aplikace, která svou ladností přímo vybízí uţivatele k pouţívání. Mezi hlavní výhody patří to, ţe je zdarma, disponuje mnoha doplňujícími funkcemi a na jízdní řády se dá spolehnout. Nevýhodou je absence linkových jízdních řádů (zastávkové jízdní řády k dispozici jsou) a nutnost být připojen k internetu při vyhledávání. Vzhledem k tomu, ţe je ale datový tarif téměř podmínkou pro vyuţití potenciálu chytrých telefonů a v současné době uţ není finančně zatěţující, dá se tato nevýhoda přehlédnout. Aplikace má na Google Play marketu nekompromisní hodnocení 4,8 z 5, coţ z ní dělá prozatímního krále ve své kategorii. Programátor František Hejl vytvořil ve spolupráci s IDOSem také odnoţ teto aplikace s příhodným názvem Jízdní řády, která je takřka identická, ovšem je zde kladen větší důraz na reklamu a zviditelňování webového portálu iDnes.cz. Tato komerční verze však nikdy nedosáhla takového hodnocení, jako původní Pubtran [19], [20].
26
Obr. 3.3.-4 - Mapa s okolními zastávkami a zastávkový jízdní řád v Pubtranu
27
4. VNĚJŠÍ VLIVY PŘI CESTOVÁNÍ
V této kapitole se budu věnovat nejrůznějším typům vnějších vlivů, takzvaným kolizním informacím, které mohou nastat při cestování a zkomplikovat nám tak dopravení se do určité destinace. Vnější vlivy jsou pro nás jako pro cestující velmi nepříjemné a nevyţádané, proto se jim chceme v ideálním případě vyhnout, aby nedošlo k nečekaným problémům. Přesto však existují situace, kterým nezabráníme a s následným zpoţděním se prostě musíme smířit.
4.1. POČASÍ Počasí je jedním z nejdůleţitějších stavů atmosféry a jeho předpověď je pro společnost velmi důleţitá, protoţe ovlivňuje všechny lidské činnosti. Pokud bychom chtěli nějak definovat, co to vůbec počasí je, dalo by se jej označit za okamţitý stav ovzduší na určitém místě, který je dán stavem všech atmosférických jevů pozorovaných na určitém místě a v určitém časovém okamţiku nebo úseku. Počasí se popisuje souborem hodnot takzvaných meteorologických prvků, které byly zjištěny pozorovatelem, nebo byly naměřeny meteorologickými přístroji. Těmito prvky myslíme například teplotu vzduchu, stav oblačnosti, déšť, sněţení, rychlost a směr větru apod. Jestliţe dochází ke změnám počasí, je to způsobeno především zemskou rotací, kdy se na severní a jiţní polokouli právě pod tímto vlivem pohybují velké masy vzduchu a vody ve směru, resp. proti směru hodinových ručiček [22]. K předpovědi počasí je potřeba vyuţít poznatky o fyzikálních zákonitostech. Tyto faktory je pak potřeba sledovat technickými přístroji a podle naměřených hodnot odhadnout počasí v následujících dnech. Povaha atmosféry však nikdy neumoţní, aby byla prognóza stoprocentní, proto bývají někdy předpovědi nepřesné či mylné [21], [22]. V kolizním systému bude monitorování počasí jednou ze důleţitých sloţek, není to však priorita, která nějak závaţně ovlivňuje dopravu a způsobuje zpoţdění. Největší riziko nastává zejména v zimním ročním období, kdy teploty v České republice klesají pod 0 °C. Za následek to pak má zvýšenou četnost sněţení, námrazy, náledí a zejména sněhové kalamity. V
28
posledních letech jsou v Česku trendem takzvaní "zaskočení silničáři", kteří jakoby nečekali, ţe v zimě dojde ke kalamitám v důsledku špatného počasí. Hlavní tahy však bývají dobře pročištěné a blokování tras dochází spíše při bouračkách apod. Ve zbývajících ročních obdobích není počasí výraznou hrozbou.
4.2. KOLIZE V SILNIČNÍ DOPRAVĚ Pokud se vydáme cestovat po silničních komunikacích, čekají na nás rozmanité nástrahy, kterým není jednoduché se vyhnout. Jestliţe se zaměříme na dopravní komplikace ve městech či na regionální úrovni, nejedná se ještě o tak závaţný problém, protoţe vţdy můţeme najít alternativní cestu, objíţďku a podobně v rozumném čase. Jakmile ale uvízneme v dopravní koloně na dálnici, uţ není cesty zpět a s včasným příjezdem do poţadované destinace se můţeme rozloučit. Původ zpoţdění díky kolizím na dálnicích a frekventovaných úsecích bývá různý. Nejčastěji se jedná o dopravní kolony, které jsou způsobeny jak dopravními nehodami, tak stavebními pracemi a uzavírkami. Při nepřízni počasí však dochází také ke kolonám a zvýšenému riziku nehod. Řešením, jak se těmto komplikacím vyhnout, by byl jakýsi monitoring silniční dopravy (alespoň v rámci dálnic). A systém s aktuálními dopravními informacemi opravdu existuje. Na webové adrese www.dopravainformace.cz nalezneme pravidelně aktualizovaný systém, který monitoruje situaci na dálnicích a rychlostních silnicích v reálném čase. Jak samotný název webu napovídá, aplikace má ulehčit všem řidičům cestujícím pravidelně po dálnici do práce ţivot. Uţivatel bude vědět vţdy a včas ty nejaktuálnější informace o dálničních nehodách, dopravních výlukách a místech, kde se tvoří dlouhé kolony automobilů. A to pouze přesně v místech a časech, která ho zajímají. Aplikace kaţdou minutu vyhodnocuje dopravní situaci na sledovaných dálnicích a pokud detekuje problém, bezprostředně o něm informuje [23]. Majitelé chytrých telefonů se systémem Android mohou dokonce vyuţít aplikace Monitor Dálniční Dopravy. Zdroj dopravních informací je zaloţený na sledování pohybu vozidel po dálnici. Integruje navíc stávající dopravní hlášení Policie ČR a záběry kamer z dálnic. Monitor Dálniční Dopravy průběţně získává GPS pozici jak ze satelitu tak z mobilní sítě, takţe aplikace neustále ví kde jsme, stačí ji pouze spustit. Heuristicky vyhodnocuje v reálném čase dopravní situaci na dálnici a informuje nejrychleji o dopravních komplikacích pomocí unikátní technologie poskytované webem www.dopravainformace.cz. Pokrývá celou dálniční síť České
29
republiky včetně dálnice D1, D2, D3, D5, D8, D11 a nově nejvýznamnější rychlostní silnice R1 (Praţský okruh), R4, R6, R7, R10, R35 a R46. Jako doplněk zobrazuje nejnovější články, které o dálnicích vyšly, na nejznámějších zpravodajských serverech a informuje o nastalých dopravních komplikacích i v době, kdy aplikace není spuštěna. V tomto případně aplikace vygeneruje upomínku a upozorní na událost vybraným zvukem a vibrací [24].
Obr. 4.2.-1 - Webová verze systému Monitor Dálniční Dopravy
30
4.3. KOLIZE V ŢELEZNIČNÍ DOPRAVĚ Tak jako v silniční dopravě, se i stejně setkáváme se zpoţděním v ţelezniční dopravě. V podmínkách České republiky je zpoţdění v ţelezniční dopravě vnímáno nejcitlivěji. Celkový pohled na zpoţdění vlaků osobní dopravy je však v očích laické veřejnosti zkreslen neznalostí technologických postupů v ţelezniční dopravě. Obyčejný cestující totiţ chápe ţeleznici jako způsob přepravy z bodu A do bodu B. A proč by také ne. Ztrácet čas pochopením souvislostí v ţelezničním provozu, zejména v dnešní době, kdy není čas na daleko důleţitější věci, se lidem prostě nechce. Proto důvěřují svým instinktům a my je tak často slyšíme bezmyšlenkovitě nadávat. Potom se nelze divit, ţe i dobře organizovaný posun lokomotivy vyvolá v lidech zlost, přestoţe se jedná o operativní změnu, kdy se sníţí dopad přenosu prvotního zpoţdění na protijedoucí vlak. Laická veřejnost se pochopitelně nebude zabývat technologickými procesy na dráze, proto je potřeba je dobře informovat, z jakého důvodu se jedná o zpoţdění a jak dlouho budou cestující postiţení touto situací čekat [25], [26]. I kdyţ v rámci pravidelné linkové autobusové dopravy dochází také ke zpoţdění a cestující kolikrát čekají dlouhé minuty na svůj spoj, situace je lidmi vnímána trošku jinak. Zpoţdění je totiţ lépe akceptováno díky tomu, ţe je cestující schopen ztotoţnit se s nastalou situací. Náledí, zavátá pozemní komunikace, či ucpání vozovky kvůli dopravní nehodě. Ve všech případech většina z nás vychází z vlastních zkušeností a srovnáváme situaci s jízdou osobním automobilem. Pokud tedy nejede autobus, my jej omluvíme, protoţe autem bychom taktéţ neprojeli. Nyní uţ ale k vlakovým zpoţděním [25], [26]. Snaha neustále zrychlovat dopravu mezi jednotlivými místy v České republice vede mimo jiné ke zkracování záloh v jízdních dobách mezi jednotlivými stanicemi. Toto zkracování s sebou přináší i zvýšení pravděpodobnosti vzniku zpoţdění. Zpoţdění v ţelezniční dopravě můţeme rozdělit na prvotní a druhotné. Druhotné zpoţdění vzniká přenosem prvotního zpoţdění resp. jeho části na další vlaky. Mezi nejčastější příčiny prvotního zpoţdění patří [25], [26]: Stavební činnost na trati Poruchy na vozidlech
31
Poruchy na infrastruktuře Zvýšená frekvence cestujících Opoţděný příjezd vlaku ze sousedního státu Mimořádné události Cestujícího zajímá zejména velikost zpoţdění jeho spoje, proto je potřeba monitorovat ty příčiny, které způsobují zpoţdění vlaků v řádech desítkách minut a ty posléze eliminovat. Zásadní dopad na provoz mají následující příčiny [25], [26]: Mimořádné události Nečinnost zabezpečovacího zařízení Ţivelné pohromy Také poruchy vozidel zapříčiňují zpoţdění vlaků v řádech desítkách minut, na rozdíl od výše uvedených příčin mají ale vliv většinou na jeden konkrétní spoj, popř. na spoj tvořený obratem soupravy [25], [26]. Problematická místa z hlediska dodrţování včasných příjezdů tvoří zejména krátkodobé výluky (stavební činnost na trati apod.), se kterými není v jízdním řádu počítáno a u kterých je pouţita náhradní autobusová doprava (NAD). Kromě doby potřebné na přestup mezi pravidelně jedoucími vozidly a vozidly NAD vznikají někdy zpoţdění i v souvislosti s nedostatečnou kapacitou autobusů NAD [25], [26]. Poruchy na hnacích vozidlech i přípojných vozech způsobují většinou zpoţdění v řádu několika desítek minut. Tato skutečnost je dána zejména nutností přeřadit soupravu a přesunovat cestující z vozu s poruchou. V případě poruchy hnacích vozidel je situace ještě horší, protoţe souprava není schopna pokračovat dále v jízdě, a náhradní hnací vozidlo musí většinou teprve přijet z depa, nebo z nějaké jiné stanice. Navíc zastaralost stávajícího parku nejen hnacích vozidel v České republice představuje z hlediska zpoţdění načasovanou bombu [25], [26]. V poslední době se stále více mnoţí případy zpoţdění zapříčiněné technickou závadou na infrastruktuře. Za zmínku stojí celkem časté výpadky zabezpečovacího zařízení v Praze,
32
které paralyzují ţelezniční dopravu na území celé České republiky. V minulosti byla dokonce ţelezniční doprava paralyzována také krádeţemi v oblasti hlavního města. Krádeţe zabezpečovacích kabelů si v některých případech vyţádaly nejen odřeknutí některých vlaků, ale i operativní ukončení spojů mimo ŢST Praha hl. n. [25], [26]. Zvýšenou frekvencí cestujících trpí především před a po víkendové spoje resp. spoje na konci neděle a státních svátků. Dále jsou to například spoje v období školních výletů, pokud škola nenahlásí přepravu předem. Zvýšení frekvence se pak negativně projevuje prodluţováním pobytů ve stanicích [25], [26]. I v sousedních státech dochází ke zpoţdění vlaků, nejvíce opoţděných vlaků ze zahraničí k nám přijíţdí tradičně z Polska. Podle údajů ČD, a.s. je druhou zemí v pořadí Slovensko. Na opoţděné příjezdy vlaků ze Slovenska má však vliv i situace v Maďarsku, kde bývá často několik stávek ţelezničářů [25], [26]. V kategorii mimořádných událostí je nejvíce zpoţdění zapříčiněno třetími osobami. Jedná se zejména o střet vlaku s motorovým vozidlem na přejezdech a střety s osobami v kolejišti. Kromě tradičních sebevrahů a nehod na přejezdech, přibyly i závaţné nehody a nehody v dráţní dopravě [25], [26]. Co se týče zpoţdění kvůli počasí, v České republice do této oblasti zasahují nejčastěji přívaly sněhu a větrné smrště. Ojediněle se setkáváme také se sesuvy půdy po rozsáhlých deštích a s povodněmi [25], [26]. Zpoţdění se nedá jednoduše odbourat v ţádném z druhů dopravy. Země západní Evropy začaly pociťovat nárůst zpoţdění vlaků díky nedostatku kapacity dopravní cesty. Tím se fenomén známý ze silniční a letecké dopravy postupně přesouvá i na ţeleznici. Kromě počtu zpoţdění je třeba sledovat i velikost zpoţdění u jednotlivých vlaků, protoţe jednotlivé kraje chtějí donutit provozovatele dráţní dopravy, aby zpoţdění cestujícím kompenzovali. V zájmu provozovatelů dráţní dopravy tedy v budoucnu určitě bude sniţovat zpoţdění vlaků tak, aby nemuseli cestujícím nic kompenzovat. Z různých analýz vyplývá, ţe vhodná konstrukce jízdního řádu s přiměřenými časovými zálohami na správných místech
33
umoţňuje dobře zvládnout dlouhodobé stavební činnosti. Kaţdé větší zpoţdění však sniţuje kvalitu přepravního procesu a důvěru cestující veřejnosti v daný dopravní systém [25], [26]. Co se týče monitorování zpoţdění v ţelezniční dopravě, IDOS ve svém systému při vyhledání určitého spoje od září 2013 přímo ukazuje, zda vlak jede na čas, či nabral zpoţdění a do určité destinace nepřijede tak jak měl. Informace o všech zpoţděních společnosti RegioJet zase můţeme najít na webové adrese https://jizdenky.studentagency.cz/OnTheRoad?0. Vlaky ČD a některé autobusové linky (v současné době IDS Moravskoslezského kraje – ODIS, Praţská integrovaná doprava – PID a Zlínská integrovaná doprava – ZID) jsou monitorovány systémem společnosti CHAPS, takzvaným Monitorování polohy vozidel (MPV) [29]. Aplikace MPV slouţí ke sledování polohy vozidel veřejné linkové dopravy, vyhodnocování zpoţdění a poskytování těchto informací cestující veřejnosti prostřednictvím informačních tabulí a internetu [27]. MPV umoţňuje [27]:
import jízdních řádů z aplikací tvorby jízdních řádů
sestavení či import oběhů jednotlivých vozů
průběţné řešení provozních situací
komunikaci s vozidly
sledování vozů v reálném čase
sledování a vyhodnocování plánovaných návazností spojů s automatickým generováním provozních upozornění
vyhodnocování odchylek od plánovaných jízdních řádů
tvorbu sestav, archivaci dat, apod.
zobrazení provozních situací na mapových podkladech
zobrazování informací na informačních tablech a internetu
Za zmínku stojí také provoz portálu Babitron, vytvořený roku 2004 Robertem Babilonem, který sleduje a zobrazuje aktuální polohu vlaků na území České republiky s vyuţitím dat získávaných ze systému ČD [28].
34
5. PROPOJENÍ VYHLEDÁVACÍHO A KOLIZNÍHO SYSTÉMU
Následující kapitola je zároveň i vrcholnou kapitolou této diplomové práce. Pojednává o moţnosti propojení vyhledávacího a kolizního systému. Analyzována je zejména funkčnost, tedy zda-li je moţné tyto oblasti integrovat do sebe. Poté zveřejňuji návrh, jak by mohla aplikace vypadat a pracovat a v samotném závěru se zabývám uţitečností a finanční nákladností výsledné aplikace.
5.1. MOŢNOSTI PROPOJENÍ K vytvoření komplexní aplikace, kterou popisuji v této práci je potřeba základní stavební kámen - vyhledávací systém spojů. Tento vyhledávač musí obsahovat databázi spojů pro celou Českou republiku. V předchozích kapitolách jsem zmínil, ţe zákon o silniční a dráţní dopravě ukládá všem dopravcům povinnost poskytovat své jízdní řády do Celostátního informačního systému o jízdních řádech. Jiná moţnost, jak si nárokovat přístup k těmto datům bohuţel není. Vzhledem k tomu, ţe nikomu jinému se nepodařilo přesvědčit alespoň většinu dopravců, aby sdíleli informace o jízdních řádech s jinými stranami, neţ je CIS JŘ, jediná cesta vede přes vyuţití API, které společnost CHAPS za poplatek poskytuje. Dá se sice parsovat HTML stránka (webová verze IDOSu), ale v současné době by se jednalo o porušení podmínek vyuţití IDOSu, takţe tato varianta nepřipadá v úvahu. Vytvoření kolizního systému obnáší spojení několika faktorů, které mohou při přepravě nastat. První část kolizního systému je monitoring počasí. Jedná se o nejjednodušší sloţku, která se dá snadno implementovat, ovšem zároveň není tím nejdůleţitějším faktorem, ale spíše informativní záleţitostí. V případě nepříznivého počasí by totiţ systém pouze varoval uţivatele o tomto faktu a doporučil mu obezřetnost a cestování s dostatečným předstihem. Riziko a míru zpoţdění nejde předem jednoznačně určit, ale díky špatným klimatickým podmínkám můţe dojít k jiným kolizním vlivům, které uţ dopravu ovlivní.
35
Další částí je Monitor Dálniční Dopravy, jenţ díky organizovanému a synchronizovanému systému GPS sleduje pohyb vozidel po nejvýznamnějších dálničních a rychlostních komunikacích. Notifikace o vzniku kolon na určitých úsecích usnadní ţivot nejednomu cestujícímu, zvláště kdyţ vyuţívá síť dálnic denně. Technologie však můţe pomoci například i dálkovým autobusům (Student Agency na trase Praha - Brno - Ostrava apod.), které informuje včas a nabídne jim prostor pro reakci a vyřešení situace objetím inkriminovaného místa po standardních silnicích. Tento systém se pyšní 95 % úspěšností detekce dopravních incidentů při celkovém zpoţdění notifikace 10 minut od reálného počátku incidentu. Aplikaci pouţívá cca 50 tisíc uţivatelů, kteří jsou sami součástí monitorování pomocí GPS. Jako doplňkové zdroje jsou pouţity weby Dopravní info [http://www.dopravniinfo.cz/] a Policie ČR [http://aplikace.policie.cz/dopravni-informace/]. Z hlediska vyuţití se jedná o perfektní systém, který by neměl v kolizní části projektu chybět a který by ošetřoval nečekané situace silniční sítě [23]. Zjišťování zpoţdění u vlaků na území České republiky umoţňuje produkt MPV od společnosti CHAPS. Tento produkt je integrován v IDOSu od roku 2013, funguje spolehlivě a v podstatě plní funkci, kterou hledám. Na můj dotaz, na jakém principu MPV funguje a jestli bych mohl vidět alespoň ukázku programu, odpověděl zástupce firmy Bohumír Bednařík rezolutně: "Firma Chaps neposkytuje ţádnou demonstrační verzi a systém MPV není poskytován ani běţným uţivatelům. Produkt je dodáván pouze na zakázku a podle určitých specifik konkrétního nasazení." Přesto však vkládám do Monitorování polohy vozidel naději, ţe by mohlo být kvalitní součástí kolizního systému, který potřebuji [28], [29]. Z výše uvedených argumentů je jasné, ţe se moţnost, jak zrealizovat tento projekt, nepohybuje pouze v teoretických sférách, ale propojení těchto systémů je opravdu moţné, přičemţ jednotlivé moduly jiţ existují. Proto není potřeba vynaloţení úsilí pro vývoj nové technologie, ale dá se pracovat s něčím, co je na trhu dostupné.
36
5.2. NÁVRH A FUNGOVÁNÍ APLIKACE Nyní se dostávám k tomu, jak by výsledná aplikace měla fungovat a vypadat. Představuji si ji velmi podobnou jako je například Pubtran (mobilní verze, kterou můţe mít uţivatel vţdy po ruce). Základem je internetové připojení. Není totiţ moţné, aby byla všechna data uloţena v paměti přístroje, navíc kolizní informace se mohou měnit kaţdou minutou a kvůli tomu je potřeba neustále načítat aktuální data. Uţivatel by nejprve zadal parametry své cesty, tedy odkud kam chce cestovat, kdy chce cestovat a jakými dopravními prostředky chce cestovat. Podle vyhodnocení by se uţivateli ukázal výběr několika nejlepších spojení + náhled na mapě, kudy trasa povede. Kolizní část softwaru by poté zkontrolovala, jestli nejsou na trase nějaké předem dané výluky a informovala by, jaké má být v čas cestování počasí. Lidé by tak dostali ihned přehled informací, díky kterým by věděli, na co se připravit a popřípadě přehodnotit své plány. Pokud bych například zadal, ţe chci cestovat za týden z Brna do Prahy, aplikace by mě upozornila, ţe podle předpovědi má sněţit a navíc se dálnice D1 v některých úsecích rekonstruuje a proto můţe dojít ke zpoţdění. Poté by mi nabídla náhradní řešení v podobě dřívějšího odjezdu nebo pouţití vlakového spoje. Jakmile si vyberu finální cestu, kolizní část bude celý týden monitorovat dění na této trase a v případě negativních vnějších vlivů mě okamţitě notifikuje. V rámci ušetření přenesených dat díky mobilnímu připojení bych aplikoval pravidlo, kdy by software s blíţícím se časem odjezdu zvyšoval frekvenci aktualizování. V tomto případě například není potřeba aktualizovat kolizní data kaţdých 30 minut, pokud zbývá celý týden do naplánované cesty. Naopak 24 hodin předem je příhodné, aby aplikace disponovala co nejpřesnějšími daty. Tento návrh vypadá na první pohled slibně, přesto ani v ideálním případě nepokryje veškeré moţnosti. Software totiţ nemůţe počítat s kolizemi, které nastanou právě při přepravě z bodu A do bodu B. Proto se nikdy nevyhneme situaci, kdy budeme sedět ve vlaku a v půlce cesty se
37
například někdo rozhodne pod onen vlak skočit. Prostřednictvím dostupných dat však aplikace dokáţe eliminovat velké procento zpoţděných příjezdů do určité destinace.
5.3. FINANČNÍ NÁKLADNOST A UŢITEČNOST PROPOJENÍ Důleţitou částí projektu je samotná finanční stránka věci. Z mého pohledu je velmi překvapivé, ţe společnost CHAPS shromaţďuje takové mnoţství dat, týkající se široké veřejnosti a přitom přístup k API nenabízí zdarma, nýbrţ jej prodává jako svůj produkt. Veřejná doprava je systém, který ve svém ţivotě vyuţil kaţdý a sběr dat se provádí za státní finance. V jiných zemích Evropy je tento postup naprosto normální a neplacená dostupnost API napomáhá k vylepšování a neustálému zdokonalování vyhledávacích systémů. Myslím si, ţe toto rozhodnutí IDOSu škodí a nestaví jej z hlediska agility na přední příčky. V neprospěch tohoto kroku hovoří i fakt, ţe aplikací, které vyuţívají placeného API je opravdu málo a ty jsou logicky také placené. Ostatní aplikace (nevyuţívající API) naopak nedisponují takovou kvalitou, aby mohly být hojně vyuţívány a zároveň byly uţitečné a člověku prospěšné. Ještě větším překvapením je, ţe na stránkách společnosti CHAPS nelze najít ceník a licenční podmínky vyuţívání jejich API. Rozhodl jsem se tedy firmu kontaktovat prostřednictvím kontaktního formuláře, abych se dozvěděl více. Hned druhý den od odeslání dotazu, zda-li by mi poskytli některé informace k diplomové práci se mi ozval zástupce firmy Bohumír Bednařík a potvrdil, ţe jim mohu zaslat moje dotazy. Jakmile však došlo na otázku ceny, firma se mnou bez jakékoliv reakce přestala komunikovat. Přestoţe jsem se snaţil neustále pana Bednaříka kontaktovat, nedostalo se mi ţádné odpovědi a stejně dopadl i můj pokus se zjištěním informací ohledně systému MPV, kde jsem se dokonce snaţil vydávat za obchodního zástupce fiktivní firmy. Neochota sdílet informace zřejmě pramenila ze strachu veřejné dostupnosti diplomových prací. O reálné ceně těchto systémů se tak mohu pouze domnívat. Většina placených aplikací pro chytré telefony stojí cca 60 Kč, coţ by značilo, ţe zakoupení účtu k pouţívání IDOS API není tolik finančně náročné. Opírat však můj projekt o pouhou domněnku nepovaţuji za korektní. Do komplexního systému tedy mohu zdarma dostat s jistotou monitorování počasí a zároveň také monitorování dálniční dopravy. Po komunikaci s autorem projektu MDD jsem se
38
dozvěděl, ţe aplikace vyuţívá data od Policie ČR a z webu pro dopravní informace, přičemţ obojí je veřejně dostupné a zcela zdarma. Jestliţe pominu neznámou částku pro vyuţití IDOS a MPV rozhraní, investuji do projektu nezbytné finance a zakomponuji všechny části systému do sebe, nastává otázka vyuţitelnosti výsledného softwaru. V oblasti vyhledávacích systémů existuje uţ od roku 2010 tvrdá konkurence a prosadit se s další novinkou v roce 2014 bude velmi obtíţné. Podobný integrovaný systém navíc jiţ existuje a je jím právě samotný IDOS. Webová verze kombinuje jak vyhledávání spojů, tak informaci o zpoţděních díky propojení se systémem MPV. Tato funkce zobrazuje zpoţdění zejména vlaků, okrajově jsou zahrnuti někteří autobusoví dopravci. Zbytek polohy vozidel veřejné dopravy v současné době nelze zjistit, řešením by musela být například velmi nákladná instalace GPS lokátoru do kaţdého veřejně dostupného dopravního vozidla. Můj systém by tak byl takřka identický, jako volně dostupná webová verze IDOSu či mobilní aplikace Pubtran. Zahrnovala by pouze jako nadstavbu informaci a varování před nepřízní počasí a informace o dopravních kolonách na dálničních a rychlostních silnicích. Můj projekt by byl dále limitován faktem, ţe se mnoho kolizních vlivů objeví teprve při samotném průběhu cestování, na coţ zatím ţádná aplikace nedokáţe vhodně reagovat. Tuto teorii potvrdilo v mém osobním průzkumu 63 % ze sta dotázaných lidí různých věkových kategorií.
39
6. ZÁVĚR
Moje diplomová práce měla za úkol seznámit čtenáře s obecnou problematikou veřejné dopravy, popsat jednotlivé typy a objasnit její fungování. Další část zkoumala různé moţnosti takzvaných kolizních vlivů, které mohou před, či v průběhu negativně ovlivnit cestování. Hlavní částí práce byla analýza integrace systému vyhledávání spojů a systému kolizních informací. V této oblasti jsem zkoumal dostupnost dat potřebných k vytvoření komplexní aplikace a jejich finanční nákladnost. Ze všech nasbíraných podkladů jsem poté zhodnotil, jestli je integrace těchto sloţek vůbec moţná a uţitečná a navrhnul jsem, jak by měla aplikace fungovat. Postupným zkoumáním vyšlo najevo, ţe jediný způsob, jak mít přístup ke komplexním a kvalitním datům jízdních řádů je zakoupení licence k IDOS API, tedy systému, který v této oblasti figuruje jiţ více neţ 10 let a má díky zákonům a státu výhradní postavení a nárok na veškeré jízdní řády dopravců. IDOS má také přístup k MPV a spolupracuje s ČD, tudíţ disponuje informacemi o zpoţděních na ţelezničních tratích a kalkuluje i s výlukami a jinými problémy. Vše je navíc dostupné na internetových stránkách, či prostřednictvím mobilní aplikace Jízdní řády (Pubtran) zcela zdarma. Vzhledem k tomu, ţe v ČR nenajdeme mnoho dalších systémů, odkud lze zdarma získávat informace o kolizních incidentech, neexistuje moţnost, jak IDOS výrazně předčit a přesvědčit tak významnou část populace, ţe právě můj systém je lepší a pouţitelnější. Téměř jistě by musela být moje aplikace zpoplatněná, čímţ by vzhledem k poskytování podobných sluţeb odradila značnou část uţivatelů. Věřím, ţe by byl systém úspěšný, pokud by dokázal obslouţit například celou Evropu. Integrace napříč kontinentem by ale byla časově velmi náročná a vývoj by podle mého názoru trval několik let, neţ bych jej mohl prohlásit za funkční a uţitečný.
40
LITERATURA
[1]
BRINKE, Josef: Úvod do geografie dopravy. Praha, Karolinum, 1999, ISBN 80-7184-923-5.
[2]
MYKL, Tomáš: Obecný přehled o veřejné dopravě [online]. 7.2.2006 [cit. 2014-03-13]. Dostupný z WWW:
[3]
Základní charakteristika železniční sítě SŽDC [online]. Poslední aktualizace 31.12.2013 [cit. 2014-03-15]. Dostupný z WWW:
[4]
Dopravci působící na síti SŽDC [online]. Poslední aktualizace 15.5.2014 [cit. 2014-05-20]. Dostupný z WWW:
[5]
Městská hromadná doprava v Česku [online]. Poslední aktualizace 5.2.2014 [cit. 2014-03-18]. Dostupný z WWW:
[6]
Softwarová řešení pro osobní dopravu [online]. Poslední aktualizace 2014 [cit. 2014-03-25]. Dostupný z WWW:
[7]
BUS portál [online]. Poslední aktualizace 26.3.2012 [cit. 2014-03-25]. Dostupný z WWW:
[8]
PeckaDesign [online]. Poslední aktualizace 23.6.2008 [cit. 2014-04-12]. Dostupný z WWW:
41
[9]
Smlouva o vedení CIS JŘ [online]. Poslední aktualizace 27.7.2001 [cit. 2014-04-02]. Dostupný z WWW:
[10]
IDOS [online]. Poslední aktualizace 2.2.2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupný z WWW:
[11]
Jízdní řády - IDOS [online]. Poslední aktualizace 15.5.2014 [cit. 2014-03-05]. Dostupný z WWW:
[12]
IDOS - řešení pro PDA a smartphone [online]. Poslední aktualizace 20.5.2014 [cit. 2014-04-23]. Dostupný z WWW:
[13]
MHD v mobilu [online]. Poslední aktualizace 20.5.2014 [cit. 2014-04-29]. Dostupný z WWW:
[14]
MHD spoje [online]. Poslední aktualizace 2003 [cit. 2014-05-02]. Dostupný z WWW:
[15]
FS Software [online]. Poslední aktualizace 19.5.2014 [cit. 2014-02-28]. Dostupný z WWW:
[16]
Circlegate - CG Transit [online]. Poslední aktualizace 2013 [cit. 2014-04-16]. Dostupný z WWW:
[17]
Svět aplikací [online]. Poslední aktualizace 11.11.2013 [cit. 2014-03-21]. Dostupný z WWW:
42
[18]
CG Transit offline jízdní řády [online]. Poslední aktualizace 30.7.2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupný z WWW:
[19]
Pubtran: jízdní řády pro Android [online]. Poslední aktualizace 6.9.2010 [cit. 2014-03-17]. Dostupný z WWW:
[20]
iDnes vydal jízdní řády pro Android [online]. Poslední aktualizace 24.10.2011 [cit. 2014-05-01]. Dostupný z WWW:
[21]
Předpověď počasí [online]. Poslední aktualizace 24.5.2014 [cit. 2014-05-11]. Dostupný z WWW:
[22]
Počasí [online]. Poslední aktualizace 31.3.2014 [cit. 2014-05-11]. Dostupný z WWW:
[23]
Monitor dálniční dopravy [online]. Poslední aktualizace 24.5.2014 [cit. 2014-05-08]. Dostupný z WWW:
[24]
Monitor Dálniční Dopravy [online]. Poslední aktualizace 13.5.2014 [cit. 2014-05-08]. Dostupný z WWW:
[25]
Drážní inspekce - tiskové zprávy [online]. Poslední aktualizace 24.5.2014 [cit. 2014-05-13]. Dostupný z WWW:
43
[26]
Analýza zpoždění vlaků osobní dopravy [online]. Poslední aktualizace 2008 [cit. 2014-05-19]. Dostupný z WWW:
[27]
MPV - popis systému [online]. Poslední aktualizace 5.5.2014 [cit. 2014-05-19]. Dostupný z WWW:
[28]
Babitron - zpoždění vlaků [online]. Poslední aktualizace 24.5.2014 [cit. 2014-05-19]. Dostupný z WWW: < http://kam.mff.cuni.cz/~babilon/zpmapa>
[29]
Co je nového v IDOS [online]. Poslední aktualizace 5.5.2014 [cit. 2014-05-12]. Dostupný z WWW:
44
