Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
ANALÝZA FINANCOVÁNÍ ROZVOJE VENKOVSKÝCH OBCÍ DO 500 OBYVATEL V ČR Analysis of Fundraising of Rural Development for Municipalities onto 500 Citizens in Czech Republic Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Ing. Vilém PAŘIL
Bc. Roman NOVOTNÝ
Brno, červen 2010
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra Regionální ekonomie a správy Akademický rok 2010/2011
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Pro:
NOVOTNÝ, Roman
Obor:
Regionální rozvoj a správa
Název tématu (česky):
Analýza financování rozvoje venkovských obcí do 500 obyvatel v ČR
Název tématu (anglicky):
Analysis of Fundraising of Rural Development for Municipalities onto 500 Citizens in Czech Republic
Zásady pro
vypracování:
Cíl práce: Cílem práce je analyzovat možnosti financování rozvoje nejmenších venkovských obcí v České republice s ohledem na všechny možnosti využívání prostředků ze strukturálních fondů i ze státního rozpočtu, případně i z dalších dodatečných zdrojů, přičemž bude kladen důraz na regionální odlišnosti a komparaci těchto možností. Postup práce a použité metody: Práce vychází z teoretických základů obecně akceptovaných závěrů ve zkoumané oblasti. Dalším východiskem budou dokumenty v problematické oblasti vydané v České republice 2
nebo v Evropské unii. Veškerá poznání jsou podložena literárními prameny a jsou vhodně doplněna vlastními komentáři, návrhy a doporučeními. Při zpracování práce budou využity metody analýzy a syntézy jakožto základní metody tvorby odborných prací. Metodu historickou a deskriptivní lze užít pro popis dosavadních poznatků ve zpracovávané oblasti, při práci s literaturou a s jednotlivými dokumenty pak lze využít metody komparace a analogie.
Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
35 – 45 / 60 – 80 stran
Seznam odborné literatury: NUNVÁŘOVÁ, S.,(2007): Rozvoj venkova.Brno: MU, ISBN 978-80-210-4748-8. NUNVÁŘOVÁ, S., (2005): Český venkov a problematika aplikace moderních metod do řízení obcí. V Aktuálne problémy rozvoja vidieka v SR. Nitra : Slovenská akademia pôdohospodárskych vied, 2005. ISBN 80 -89162 -17 -7, s. 76 -80. 28.7.2005, Poĺana. HRABALOVÁ, S., KLÍMOVÁ, V., NUNVÁŘOVÁ, S., (2005): Metody a nástroje řízení ve veřejné správě Brno: ESF-MU
Webové stránky: www.uur.cz www.mmr.cz www.szif.cz
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Vilém Pařil
Datum zadání diplomové práce:
28.2.2010
3
Termín odevzdání bakalářské/diplomové práce a vložení do IS MU je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
……………………………………
…………………………………………
vedoucí katedry
děkan
V Brně dne ...
4
J m én o a p ří j m en í au t o ra:
Bc. Roman Novotný
Náz ev d i p l o m o v é p ráce:
Analýza financování Rozvoje venkovských obcí do 500 obyvatel v ČR
Náz ev p rác e v an gl i čt i n ě:
Analysis of Fundraising of Rural Development for Municipalities onto 500 Citizens in Czech Republic
Kat ed ra:
Regionální rozvoj a správa
Ved o u cí d i p l o m o v é p ráce:
Ing. Vilém Pařil
R o k o b h aj o b y:
2010
Anotace Předmětem diplomové práce „Analýza financování Rozvoje venkovských obcí do 500 obyvatel v ČR“ je rozbor situace v dotační oblasti České republiky z pohledu obcí do 500 obyvatel. V práci se zaměřím na popis obcí a zjištění nejvýhodnějších dotačních titulů, které budou nejlépe vyhovovat potřebám a požadavkům obcí, alternativou k dotacím a nakonec zjistím, jakou odezvu tyto programy mají u zkoumaných obcí a jak jsou využívány.
Annotation The aim of this thesis: “ Analysis of Fundraising of Rural Development for Municipalities onto 500 Citizens in Czech Republic ” is an analysis of the situation in the Czech Republic subsidy from the perspective of municipalities to 500 people. The thesis description will focus on municipalities and determine the most advantageous subsidies that will best suit the needs and demands of communities, an alternative to subsidies, and finally find out, what the response of these programs are surveyed communities and how they are used.
Klíčová slova Rozpočet obce, strukturální fondy, operační programy, dotační tituly, rozvoj venkova 5
Keywords Municipality budget, Structural Funds, Operational Programmes, funding schemes, municipality development
6
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Analýza financování Rozvoje venkovských obcí do 500 obyvatel v ČR vypracoval samostatně pod vedením Ing. Viléma Pařila a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne 25. června 2010 vlastnoruční podpis autora 7
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkoval Ing. Vilému Pařilovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji všem obcím, které vyplnily můj dotazník a tím mi poskytly data důležitá pro moji práci.
8
Osnova
Osnova ........................................................................................................................................9 Úvod..........................................................................................................................................11 1 Obce ..................................................................................................................................13 1.1 Samostatná působnost obce........................................................................................14 1.2
Přenesená působnost obce ..........................................................................................14
1.3
Sídelní struktura obcí v ČR ........................................................................................15
1.4
Mikroregiony..............................................................................................................18
1.5
Místní akční skupiny ..................................................................................................19
1.6
Rozpočet .....................................................................................................................21
1.6.1 2
Druhy půjček.......................................................................................................22
Dotační fondy a granty .....................................................................................................25 2.1 Grantové a dotační instituce .......................................................................................25 2.1.1 2.2
Institucionální zabezpečení z České Republiky..................................................25
Strukturální fondy ......................................................................................................27
2.2.1
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) ....................................................27
2.2.2
Evropský sociální fond (ESF) .............................................................................28
2.2.3
Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) ................................28
2.2.4
Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG) ..................................................28
2.3
Operační programy.....................................................................................................29
2.3.1
Tematické operační programy: ...........................................................................29
2.3.2
Regionální operační programy: ..........................................................................30
2.3.3
Operační programy Praha: ..................................................................................30
2.4
Regionální operační programy ...................................................................................32
2.5
Program rozvoje venkova ..........................................................................................40
2.5.1 Osa III – Zlepšení životních podmínek na venkově a diverzifikace ekonomických aktivit venkova .........................................................................................42 2.5.2 2.6 3
Osa IV – LEADER .............................................................................................43
Krajské programy na podporu rozvoje a obnovy venkova ........................................44
Dotazníkové šetření využívaných nástrojů .......................................................................69 3.1 Dotazníkové šetření ....................................................................................................70 3.1.1
Republikové rozčlenění žádostí o dotace............................................................71
3.1.2
Regionální rozčlenění žádostí o dotace ..............................................................73 9
Závěr ......................................................................................................................................... 87 Použitá literatura ....................................................................................................................... 89 Seznam tabulek a obrázků ........................................................................................................ 92 Přílohy....................................................................................................................................... 93
10
Úvod
Malé obce se potýkají s řadou problémů. K největšímu z nich patří nedostatek financí, který tyto obce sužuje. Finance jsou zapotřebí, jak pro běžný chod obce, tak pro zkvalitňování života obyvatel těchto obcí. V této práci se pokusím najít možnosti rozvoje těch nejmenších obcí. Podívám se na možnosti financování jejich potřeb pomocí různých dotačních a grantových možností získávání prostředků. Financování obcí tímto způsobem je problémové už díky tomu, že není jednotné. Existuje řada dotačních a grantových programů. Mnoho z nich se zabývá možností financování rozvoje venkova, nebo dotováním nějaké činnosti, která může pomoci malým obcím. V této práci se zaměřím na tyto možnosti a pokusím se je přehledně zpracovat a vytvořit představu o dotačním rámci, ze kterého mohou malé obce čerpat. Cílem práce je získat přehlednou analýzu nejlepších dotačních možností obcí do 500 obyvatel, dotací sloužící k jejich rozvoji a správnému fungování. Dále se pomocí dotazníkového šetření budu zabývat zájem obcí do 500 obyvatel o tyto možnosti rozvoje, zda a v jaké míře je využívají a jaké specifické dotační programy se u nich těší největší oblibě, tj. jsou nejvyhledávanější. Nejdříve představím obce jako takové. Co jsou a jak fungují. Co jsou jejich potřeby a co jsou jejich povinnosti. Jakou škálu potřeb vykonávají pro své obyvatele a pro celý systém. Jaká specifika mají obce v České republice a jaké je jejich rozložení. Dalším důležitým bodem je rozpočet. Jaký je jeho význam pro obce a z čeho se skládá. Jaké jsou možnosti ho naplnit. Jaká je alternativa rozpočtu pro získání potřebných financí, pokud se je nepodaří získat pomocí dotací a fondů. V další části se objeví zdroje pro financování obcí do 500 obyvatel v České republice z hlediska grantové a dotační stránky. Tyto možnosti budou vzhledem k cíli práce zkoumány primárně na regionální úrovni. Při vyhodnocování dotazníkového šetření se podívám na regionální rozdíly v zdrojích dotací a pokusím se klasifikovat největší meziregionální odlišnosti.
11
Základním zdrojem informací budou dokumenty týkající se dotační oblasti a jednotlivých dotačních programů a to jak z České republiky, tak i ze zahraničí. K těmto zdrojům patří programová dokumentace jednotlivých programů, která jasně stanový cíle těchto programů a předpokládaný dopad. Dalším zdrojem pak budou odpovědi získané přes internetový dotazník, které poslouží k vyhodnocení zájmu obcí a dopadu na jejich fungování.
12
1 Obce
Obce jsou nejmenšími a základními správními celky České republiky. Jsou základními kameny územní samosprávy. Jejich právní základ je dán v Ústavě české republiky1. Dlouhodobý vývoj, kterým obce prošly, se podepsal na jejich současné podobě i jejich současném statutu v postavení ve státě (jak samosprávě tak i v přenesené správě). Ať už jsou brány jako společenství lidí žijících na stejném místě, spojené společnými zájmy, problémy a potřebou je řešit, nebo jako nejnižší územně-správní jednotka státu, jenž má pravomoci rozhodovat o své budoucnosti a činnosti. Neboť „obec je územní samosprávné společenství občanů, veřejnoprávní korporace, která může nabývat majetek a která vystupuju v právních svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplívající.2“ Obce, jak je známe v dnešní podobě, vznikly v roce 1850, kdy byla zrušena panství a vrchnostenské zřízení. Toto zřízení bylo nahrazeno obcemi, jako nejnižšími správními jednotkami. V současné době se při vymezování obcí používá územní princip, což znamená, že území celé České republiky je rozděleno mezi některou z obcí (s výjimkou vojenských újezdů3). Na tomto území pak obce vykonávají samosprávu (pravomoc obce je tímto územně vymezena). Vládou svěřená přenesená působnost může zahrnovat katastry více obcí.
1
Zákon č.1/1993 Sb., Ústava České republiky
2
HRABALOVÁ S.: Teorie a praxe rozvoje měst a obcí, 2004, str. 6
3
Vojenské újezdy jsou území, na kterých má přednost vojenský zájem státu a není zde samospráva
13
1.1 Samostatná působnost obce
Samostatná působnost obce se zabývá obcí, správou jejích záležitostí a záležitostí jejich členů. Obec jedná svým jménem a na vlastní zodpovědnost. Podle § 7 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích obec spravuje své záležitosti samostatně. Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem. Pravomoc ve věcech samostatné působnosti připadá zastupitelstvu obce.4 Toto je činnost obce, která je považována za jeden ze základních důvodů vzniku obcí. Obec může spravovat svoje pozemky, stará se o věci jí svěřené a snaží se rozvinout možnosti života v obci.
1.2 Přenesená působnost obce
V tomto případě vykonává obec státní správu, jejíž povinnosti na ni byly přeneseny zákonem. Vykonává tímto přeneseně státní moc ve jméně státu, nikoliv ve svém vlastním. Orgány vykonávající přenesenou působnost pak plně podléhají nařízením státu a obec nemá pravomoci do tohoto výkonu nijak zasahovat. Přenesenou působnost vykonává výhradně obecní úřad a tzv. zvláštní orgány. Výjimkou z tohoto je, že rada obce může vydávat nařízení obce, ale to pouze ve specifikovaných případech.
4
http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701/.cmd/ad/.c/313/.ce/10821/.p/8411/_s.155/701?PC_8411_p=7&PC_84 11_l=128/2000&PC_8411_ps=50&PC_8411_text=samostatn%C3%A1%20p%C5%AFsobnost%20obce#10821
14
1.3 Sídelní struktura obcí v ČR
Podívejme se blíže na sídelní strukturu obcí v České republice. Jaké jsou její znaky, jaké je rozložení počtu obcí a počtu obyvatel v nich. Pro Českou republiku je typická velmi hustá síť osídlených míst. Roztříštěná sídelní struktura je dána dlouhým historickým vývojem. Sídelní struktura v České republice se odlišuje od většiny našich sousedů. Zvláště výrazný je hlavně rozdíl v počtu malých a nejmenších obcí, kdy obce s počtem obyvatel menším než 500 je 3499, což tvoří více než 50% z počtu všech obcí. Naproti tomu např. v Rakousku bylo v roce 2004 pouze 1815 obcí menších než 500 obyvatel. Což je při přibližně třetinovém množství obcí v Rakousku stále jen 7,6 % všech obcí (pouze počet obcí do 500 obyvatel u nás, je větší než celkový počet obcí v celém Rakousku a dokonce i v Polsku6). Jak je vidět na grafu č.1, kde jsou seřazeny obce podle počtu obyvatelstva, většina obcí spadá do skupiny do 500 obyvatel, tedy mezi nejmenší obce. Později se podíváme ještě na dělení obcí v této kategorii.
5
www.statik.au
6
www.stat.gov.pl
15
Graf č. 1: Počet obcí
počet obcí 4000 3500 3000 2500 2000 1500
počet obcí
1000 500 0 Obce 100-50 50 -20 nad 100 tis: tis: tis.:
20-10 10-5 tis: 5-2 tis: 2-1 tis: 999-500 499-0 tis:
Zdroj:čsú
Graf jasně znázorňuje početní převahu malých obcí. Nadpoloviční většina všech obcí patří do skupiny „menší než 500 obyvatel“. To signalizuje roztříštěnou sídelní strukturu.
V grafu č.2 se můžeme podívat na to, kolik obyvatelstva žije v obcích o určitých velikostech. Zjistíme, že nejvíce lidí žije ve velkých městech nad 100 tisíc obyvatel (což není nijak překvapivé, vzhledem k tomu, že Praha má více než 1 milion obyvatel).
16
Graf č.2: Počet obyvatel
počet obyvatel 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000
počet obyvatel
0
Zdroj: čsú
Graf rozložení obyvatelstva ukazuje trend pozorovaný ve všech vyspělých zemích. Odliv obyvatelstva z venkova (malých obcí) do velkých měst. V České republice takřka čtvrtina obyvatelstva žije v 6 největších městech.
Jaké je tedy celkové rozložení obyvatelstva? Jak je zastoupena populace v obcích podle velikosti? Podívejme se na graf č.3. Z něho je zřejmé, že v 56% obcí (těch nejmenších) žije zhruba 8% obyvatelstva, v největších obcích (asi 0,1 %) žije zhruba 22% obyvatelstva.
17
Graf č. 3: Poměr počtu obcí vůči obyvatelstvu žijícímu v nich 60 50 40 30 počet obcí z celkových v%
20
počet obyvatel na celkovém počtu v %
10 0
Zdroj:čsú
Graf č.3 shrnuje předchozí dva grafy. Ukazuje poměr obyvatelstva v obcích vůči počtu obcí, v kterých toto obyvatelstvo žije. V naší republice je velký počet malých obcí. Jejich přístup k financím, které by potřebovaly na rozvoj svého katastru je značně omezený na úkor větších obcí a měst. Mají jen několik dalších možností, jak získat potřebné peníze na vylepšení života a zázemí v obci. Mezi takovéto možnosti patří kromě získávání dotací a výdělku vlastní činností obce ještě například půjčky od různých institucí (s tímto souvisí stále větší zadlužování obcí).
1.4 Mikroregiony
Mikroregiony jsou dobrovolné svazky obcí, vznikající za účelem společného postupu obcí při dosahování určitých cílů. Je to pozitivní trend, při kterém obce působí na svoje okolí a snaží
18
se ho zlepšovat. Zapojení obcí do mikroregionů také pomáhá při získávání různých dotací, které jsou pro tyto svazky vypisovány a oni jediné o ně mohou žádat. Důvody, které vedou ke vzniku jednotlivých mikroregionů, jsou různé. V minulosti vznikaly zejména monotematicky zaměřené mikroregiony, které většinou po splnění účelu, za kterým byl mikroregion vytvořen, nepokračovaly v další spolupráci. Některé založené na jednorázovém úkolu postavily na tomto další spolupráci a svůj komplexní rozvoj. Mikroregiony vznikající zdola mají stále častěji komplexní charakter a monofunkční mikroregiony jsou méně četné. Geografické vymezení nově vznikajících mikroregionů se stále častěji blíží reálným funkčním mikroregionům a má v mnoha případech nodální charakter.7 V roce 2008 bylo do mikroregionů zapojeno celkem 5473 obcí, což je zhruba 88% všech obcí, celkový počet mikroregionů pak byl 570.
1.5 Místní akční skupiny Místní akční skupiny (dále též MAS) jsou společenství občanů, neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a veřejné správy (obcí, svazků obcí a institucí veřejné moci), které spolupracují na rozvoji venkova, zemědělství a při získávání finanční podpory z EU a z národních programů, pro svůj region, metodou LEADER (Liaison Entre Actions Développement de l´Économie Rurale neboli Propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku).
Základní principy metody LEADER8 •
přístup zdola nahoru – o budoucnosti regionu rozhodují lidé žijící a pracující v území, znající jeho tradice a potřeby
•
partnerství veřejných a soukromých subjektů
7
http://www.uur.cz/default.asp?ID=1923
8
http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/
19
•
místní rozvojová strategie
•
integrované a vícesektorové akce
•
inovativnost – nalézání nových řešení problémů venkovských regionů
•
síťování – výměna zkušeností mezi skupinami LEADER
•
spolupráce – společné projekty MAS v rámci státu, EU a dalších zemích
V současné době probíhá už čtvrtá etapa projektu LEADER. Úplně první MAS u nás začaly vznikat v roce 2002 v souvislosti s Programem obnovy venkova. Později vznikaly další MAS kvůli Operačnímu programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství v programovém období 2004–2006 (LEADER+, byl spolufinancován EU), pak se dále uskutečnil samostatný národní program LEADER ČR (celé financováno ČR), pro roky 2004–2008, jako roční dotační program Ministerstva zemědělství. Na programové období 2007 – 2013 patří program LEADER do Programu rozvoje venkova, jako jedno z jeho prioritních os.
Základní parametry MAS9 •
geograficky homogenní území
•
počet obyvatel od 10 000 do 100 000 mimo města s počtem obyvatel větším než 25 000
•
hustota obyvatel do 150 obyv./km2
•
účast zástupců veřejné správy v MAS je maximálně 50% (týká se i řídícího orgánu), druhá polovina je tvořena zástupci podnikatelů a neziskových organizací
•
MAS dle Programu rozvoje venkova může být obecně prospěšná společnost podle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů, občanské sdružení podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, zájmové sdružení právnických osob podle § 20, písm. f) zákona č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (Občanské sdružení podle §829 zákona č. 40/1964 Sb. místní akční skupinou být nemůže)
9
http://eagri.cz/public/web/mze/venkov/mistni-akcni-skupiny/
20
•
členové MAS musí mít v daném mikroregionu bydliště, sídlo, nebo v něm musí působit
•
MAS musí mít stanoven statut, stanovy, organizační řád, strukturu a být registrována u MV ČR
•
MAS musí projednat a schválit strategii pro území dané MAS
•
fungování metodou LEADER
K dnešnímu datu je na území ČR více než 150 MAS.
1.6 Rozpočet Hospodaření obce může být velmi složité, zvláště v malých obcích. Malé státní příspěvky, neuvolněný starosta, nedostatek odborníků, neochota místní lidí na vstup do obecního zastupitelstva, nereálné plány zastupitelstva a další problémy se vyskytují v malých obcích. Jedním z hlavních problémů bývá časová konzistence obecních politik. Pokud se často střídají lidé ve vedení obce, může docházet k častému střídání vizí rozvoje obce. Ne všechny tyto problémy se dají vyřešit, ale s některými se dá něco udělat. Můžou pomoci nástroje řízení obce, jako jsou územní plán (a další územně plánovací dokumentace) rozpočtový výhled a rozpočet. Na dlouhodobější výhled se hodí územně plánovací dokumentace, na problémy spojené s běžným řízením je odpovědí rozpočet. Pomocí těchto nástrojů se dá korigovat budoucnost obce. Jde pomocí nich rozhodnout o prioritách a vývoji, kterým by se měla obec ubírat. Nejčastěji se v tomto duchu pracuje s rozpočtem, který by měl určit, co se v obci bude a nebude dělat po dobu jednoho roku. Podívejme se tedy na rozpočet. Každá obec hospodaří s určitým objemem peněz. Tento objem peněz je zobrazen v rozpočtu. Rozpočet obce je jejím krátkodobým finančním plánem10. Rozpočet v sobě zahrnuje příjmy a výdaje. Příjmy jsou peníze, které obec nějakým způsobem získá. Tyto peníze může získat od státu, z vlastní činnosti, půjčením si nebo dotační cestou. Výdaje zahrnují finance na chod úřadu obce, plánovanou investiční činnost, příspěvkové organizace obce a celý chod obce, který je potřeba zajistit.
10
HRABALOVÁ S., Teorie a praxe rozvoje obcí, str. 25
21
Rozpočet je potom podle poměru mezi příjmy a výdaji může být přebytkový (tedy příjmy jsou vyšší než výdaje), vyrovnaný (výdaje a příjmy jsou stejné) nebo schodkový (výdaje jsou větší než příjmy a obec se zadlužuje nebo rozpouští úspory). Bohužel na velké investiční akce, které stojí hodně peněz, se v obecním rozpočtu hledají finance jen těžko. Obce to řeší tím, že si buď půjčí peníze od nějakého subjektu, nebo se pokusí získat dotaci na plánovaný projekt. Obce na základě požadavků pro zlepšení života v obci a jejího postavení v regionu plánují různá vylepšení. Tato vylepšení stojí peníze. S těmito výdaji se musí počítat v obecním rozpočtu, který je sestavován každoročně podle určitých pravidel (Informace o obecním rozpočtu). Pokud obec chce provést větší investiční akce, většinou na to nemá dostatek prostředků z vlastní kapsy a musí použít externí zdroje financování. Ať už půjčku od nějaké instituce nebo nějakou dotací na provedení daného projektu. Půjčit si obec může několika způsoby, respektive od několika různých subjektů. Podívejme se, jaké jsou nejčastější způsoby vypůjčování si:
1.6.1
Druhy půjček
1.6.1.1 Úvěr od peněžního ústavu Je to nejrozšířenější forma zadlužení. Obce, jsou totiž obecně brány jako nerizikový dlužník a mají proto snadný přístup k bankovnímu úvěru11. Nejznatelnější výhodou této možnosti je opravdová jednoduchost přístupu k takovýmto úvěrům a snadná možnost dohodnutí podmínek splácení přesně na míru. Pro tento typ je typické ručení obecním majetkem, třetí osobou, nebo budoucími příjmy obce. Ale i tyto věci jsou záležitostí dohody mezi peněžním ústavem a obcí.
11
KAMENÍČKOVÁ V.: Obecní dluh – podrobnější pohled na zadlužení územní samosprávy
22
1.6.1.2 Zvýhodněné půjčky z jiných veřejných rozpočtů a návratné finanční výpomoci Tyto půjčky mají zvýhodněnou úrokovou sazbu, nebo jsou naprosto bezúročné. Obec je může získat, pokud se o to bude sama iniciativně snažit. Jsou poskytovány na základě programů podpory vypisovaných různými organizacemi (Evropskou unií, krajem, Ministerstvem obchodu, atd.). Ručení za ně je pevně dáno už v podmínkách poskytnutí.
1.6.1.3 Emise komunálních obligací Komunální obligace může vydat buď přímo obec, nebo banka. K jejich vydání je třeba schválení emisních podmínek Komisí pro cenné papíry. Vydání dluhopisů zabezpečuje emitent nebo jím pověřená osoba. Splatnost dluhopisu se určuje jednorázově k určitému datu, nebo splátkami, jejichž výše se stanoví v emisních podmínkách.12
1.6.1.4 Směnky Směnka může nahrazovat hotové peníze a vystupovat jako platební prostředek. Vystavením směnky si obec může obstarat finanční prostředky s možností uhradit finanční závazky s určitým odstupem.13 Směnka může být vlastní (zaplatit dlužnou částku musí vystavovatel), nebo cizí (směnku vyplatí třetí osoba). Směnka může být použita i jako zástava.
1.6.1.5 Finanční leasing V tomto případě se uzavře smlouva s leasingovou společností. Jedná se o alternativní formu financování akcí cizím kapitálem. Majitel věci (objektu) se stává věřitel. Jde typicky o dlouhodobý pronájem majetku, kdy pronajímatel nese veškerá rizika a výnosy spojené s užíváním věci (objektu). Finanční leasing je založen na dlouhodobém pronájmu předmětu leasingu upraveném příslušnou smlouvou mezi pronajímatelem a nájemcem. Součástí
12
MFČR: Zákon č. 190/2004 Sb.
13
HRABALOVÁ S. Teorie a praxe rozvoje měst a obcí, 2004, str. 62
23
smlouvy je stanovené předkupní právo nájemce po řádném ukončení (splacení) leasingové smlouvy.14
Obce hospodařící se svými penězi musí vědět, jak tyto peníze vynaloží, popřípadě jaké budou mít příjmy. K tomu aby si udržely přehled o těchto věcech, a o věcech slouží rozpočet. Rozpočet obce je jejím krátkodobým finančním plánem. Obsahuje předpokládané příjmy a výdaje obce za celý rok. Promítají se v něm kromě vlastní činnosti obce i peníze přijaté od kraje či státu, jako výpomoc na rozvoj obce a její vlastní bezproblémový chod.
14
Leasing-cz: Finanční leasing
24
2 Dotační fondy a granty
2.1
Grantové a dotační instituce
Pro přidělování grantů a dotací platí přísná pravidla, která se musí dodržovat, pokud žadatel nechce, aby mu dotace byla později nějak zmenšena či zcela odebrána. Nad celým procesem žádostí o dotace a vyplácení grantů dohlíží instituce na krajské, národní i evropské úrovni. Je to celá škála různých spolupracujících institucí, které dbají na účelné využívání grantů. Propojením těchto institucí se vytváří institucionální zabezpečení dotačních a grantových programů. Dále jsou zde peníze, které nepochází z evropských strukturálních fondů, ale jsou z rozpočtu České republiky. Tyto dotace mají stejně přísná pravidla pro žádosti a čerpání, pouze nejsou zastřešena žádnou institucí z Evropy, ale jen českými institucemi. Často to bývají ty samé jako v případě dotací ze strukturálních fondů, ale ne vždy a ne ve stejné míře. Ponechme stranou instituce EU a podívejme se na instituce zodpovědné za rozdělování grantů a dotací pro Českou republiku.
2.1.1
Institucionální zabezpečení z České Republiky
V České republice je několik orgánů, které dohlíží na nakládání s dotacemi a zasahují do něj, jsou to:
2.1.1.1 Národní orgán pro koordinaci V České republice je hlavní zastřešující institucí Národní orgán pro koordinaci. Ten má pod sebou všechny programy z evropských strukturálních fondů a fondu soudržnosti. Slouží jako hlavní spojovací orgán pro styk českých a evropských institucí (aby evropské instituce mohly jednat s jedním orgánem a ne s každou institucí zvlášť). Zajišťuje centrální monitoring pro
25
kontrolování dotací a vytváří metodologii pro implementaci finančních toků a kontrol. Dále se zabývá záležitostmi v oblasti publicistiky. 15
2.1.1.2 Ministerstva Operační programy jsou potom dále řízeny za pomoci jednotlivých ministerstev, které jsou jejich garanty a zajišťují zázemí pro metodickou stránku dotací, vypisování výzev a čerpání dotací. Jednotlivá ministerstva se zabývají operačními programy, jež spadají do jejich resortu. Např. Ministerstvo zemědělství má Program rozvoje venkova ČR, nebo Operační program Rybářství. Ministerstvo pro místní rozvoj pak má např. Program přeshraniční spolupráce, Operační program technická pomoc, aj.
2.1.1.3 Kraje Kraje jsou další stupeň v přerozdělování dotací. Přibližují je žadatelům a jsou součástí institucionálního zajištění pro granty ze strukturálních fondů EU. Navíc kraje často ze svého rozpočtu zajišťují dotace pro obce a města ve svém regionu jako pomoc pro pozvednutí obcí a zlepšení úrovně života v nich. Tyto dotace bývají vypisovány na oblasti, které nepokrývají dotace z EU a obce by na ně jinak obtížně získávali peníze.
Zvolená strategie podprogramu vychází ze znalosti současné situace Operačních programů České republiky. Operační programy, které řeší problematiku venkova - Program rozvoje venkova a ROP regionu soudržnosti, zdaleka nepokryjí potřeby obcí z důvodu nízké alokace finančních prostředků. Dále operační programy řeší především rozsáhlé a investičně náročné rozvojové projekty.
15
Usnesení Vlády ČR č. 198/2006
26
2.2 Strukturální fondy Strukturální fondy jsou finanční nástroje Evropské unie, jejichž úkolem je implementace Politiky soudržnosti EU. Jejich cílem je snížení meziregionálních rozdílů v regionální HDP a možnostech rozvoje regionu. Zaměřují se na chudší části EU a cílí sem většinu svojí podpory, ale všechny regiony EU jsou možnými příjemci podpory, vzhledem k různorodosti operačních programů.
Ve
středu
zájmu
spolu
s
důrazem
na
udržitelný
růst,
inovace
a
konkurenceschopnost stojí vytváření otevřené, flexibilní a soudržné společnosti s vysokou mírou zaměstnanosti. Tomuto úsilí se souhrnně říká evropská politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS), či krátce kohezní politika (koheze znamená soudržnost). HSS patří vedle zemědělské politiky k nejvýznamnějším evropským agendám a Evropská unie na ni vynakládá více než třetinu svého společného rozpočtu.16 2.2.1
Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)
ERDF (European Regional Development Fund) je nejdůležitější ze strukturálních fondů. Mezi hlavní cíle patří:
16
•
zlepšování infrastruktury
•
podpora nových pracovních míst
•
podpora malých a středních podniků
•
rozvoj technologií
•
ochrana a zlepšování životního prostředí
•
rozvoj turistiky
http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU
27
2.2.2
Evropský sociální fond (ESF)
ESF (European Social Fund) pomáhá lidem efektivněji se zapojit do trhu práce - financuje opatření v oblasti profesní přípravy a systému získávání nových pracovníků. Jeho konkrétní činnost se týká těchto oblastí: •
doplňování sociálních programů členských států EU
•
pomoc mladým nezaměstnaným a lidem s hendikepy
•
podpora rovných příležitostí na trhu práce pro ženy a muže
•
podpora vzdělávacích a rekvalifikačních kurzů
•
zlepšování mobility pracovních sil
2.2.3
Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF)
Celý název v angličtině je European Agricultural Guidance and Guarantee fund. Jak je patrno z názvu, tento fond je složen ze dvou částí – podpůrné (guidance) a záruční (guarantee); Záruční část tvoří 95 % všech výdajů a slouží k financování společné zemědělské politiky. Za pomoci této části EAGGF se například podporuje vývoz zemědělských přebytků EU do zahraničí nebo cenová a stabilizační opatření na trhu se zemědělskými výrobky. Podpůrná část je jedním z prostředků pro financování regionální a strukturální politiky. Podpůrná část Evropského zemědělského podpůrného a záručního fondu skončila v roce 2006. 2.2.4
Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG)
FIFG (Financial Instrument for Fisheries Guidance) se podílí na modernizaci rybářského průmyslu. Jeho smyslem je nastolení rovnováhy mezi zdroji ryb a jejich čerpáním. Finanční nástroj pro podporu rybolovu skončil v roce 2006.
Finanční podpora z fondů je rozdělována prostřednictvím tzv. operačních programů, které určují zaměření podpory pro daný region nebo sektor (např. dopravu, zemědělství).
28
V současné době jsou fondy a operační programy na období 2007 až 2013. Celkový rozpočet na tuto dobu je 347 miliard eur. Z toho je 201 miliard eur na Evropský fond pro regionální rozvoj, 76 miliard eur na Evropský sociální fond a 70 miliard pro Fond soudržnosti. Na období 2007-2013 je České republice vyčleněno z evropských fondů 26,69 miliard eur.17
2.3 Operační programy Výše jsou zmíněné strukturální fondy, ale než se peníze z nich dostanou k projektům, které je potřebují, je ještě potřeba vytvořit rozčlenění těchto peněz do oblastí kde mohou pomáhat a kritéria podle kterých se budou rozdělovat. K tomu slouží právě operační programy. Každá země, která je členem Evropské unie si domlouvá operační programy s Evropskou komisí. Ta schvaluje nebo navrhuje úpravy jednotlivých operačních programů a funguje jako zprostředkující mezistupeň pro zisk prostředků z hlavních evropských fondů. Dohody s Evropskou komisí jsou strategické dokumenty, které pomáhají spojit hospodářské a sociální politiky Evropské unie a politiky členských států zaměřených na tyto oblasti. Pro současné období má Česká republika 26 operačních programů. Dělí se do 4 skupin a jsou to:18 2.3.1
17
18
Tematické operační programy:
•
Integrovaný operační program
•
OP Podnikání a inovace
•
OP Životní prostředí
•
OP Doprava
•
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost
•
OP Výzkum a vývoj pro inovace
•
OP Lidské zdroje a zaměstnanost
•
Operační program Technická pomoc
http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013
29
2.3.2
Regionální operační programy:
•
ROP NUTS II Severozápad
•
ROP NUTS II Severovýchod
•
ROP NUTS II Střední Čechy
•
ROP NUTS II Jihozápad
•
ROP NUTS II Jihovýchod
•
ROP NUTS II Moravskoslezsko
•
ROP NUTS II Střední Morava
2.3.3
Operační programy Praha:
•
OP Praha Konkurenceschopnost
•
OP Praha Adaptabilita
Evropská regionální spolupráce: •
OP Meziregionální spolupráce
•
OP Nadnárodní spolupráce
•
ESPON 2013
•
INTERACT II
•
Cíl 3 Česká republika - Svobodný stát Bavorsko 2007—2013
•
OP Přeshraniční spolupráce Česká republika - Polská republika 2007—2013
•
Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007–2013
•
Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce 2007—2013 mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou
•
Program přeshraniční spolupráce Slovenská republika - Česká republika 2007 – 2013
Tematické operační programy se zaměřují na specifické záležitosti a problematiky (podnikání, životní prostředí, dopravu, atd…), na tyto programy je vyčleněno 21,23 miliard eur. Regionální operační programy jsou zaměřeny na geografické jednotky (Jižní Moravu, Severní Čechy, atd…), na ně je vyčleněno 4,66 miliard eur. Operační program Praha je zaměřen na Prahu a jsou to jediné operační programy, ze kterých může čerpat subjekt z regionu Prahy, je na ně vyčleněno 0,42 miliardy eur. Evropská regionální spolupráce se 30
zaměřuje na mezinárodní, příhraniční spolupráci sloužící k prohloubení spolupráce mezi jednotlivými sousedícími regiony v jednotlivých zemích, má na to 0,39 miliardy eur. OP se dělí na prioritní osy, které konkrétněji vymezují, na co mohou být finance přidělené danému operačnímu programu vynaloženy. Prioritní osy se dále skládají z oblastí podpory, případně i z podoblastí podpory (viz schéma).
Obrázek č.1: Schéma dotačních programů Společenství
Zdroj:www.strukturalnifondy.cz Každý subjekt, jenž chce požádat o finanční podporu z fondů EU, musí předložit projekt řídicímu orgánu operačního programu. Řídicími orgány operačních programů jsou u tématicky zaměřených OP resortní ministerstva; u územně vymezených OP regionální rady regionů soudržnosti, což jsou územní celky odpovídající jednomu nebo více českým krajům zřízené za účelem přijímání dotací z evropských fondů.19
Podívejme se nyní blíže na programy a oblasti, které mohou podpořit rozvoj venkova:
19
http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU
31
2.4 Regionální operační programy
Regionální operační programy mají za účel napomoci jednotlivým regionům soudržnosti. Mají podpořit rozvoj regionů, zvýšit jejich konkurenceschopnost a zvýšit kvalitu života obyvatelstva. Přitom se snaží dodržovat zásady udržitelného rozvoje regionů. Jsou také ideální příležitostí pro získání financí obcemi nebo jejich svazky. Je celkem sedm regionů soudržnosti, podívejme se tedy na jejich jednotlivé regionální operační programy z hlediska obcí do 500 obyvatel. Obrázek č. 2: Regiony soudržnosti
Zdroj: businessinfo.cz
Regionální operační program Jihovýchod20 Region soudržnosti Jihovýchod se skládá z Jihomoravského kraje a Vysočiny. Na tomto území je Regionální operační program realizován. Řídícím orgánem je Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod.
32
Zaměřuje se především na „Posilování konkurenceschopnosti regionu vytvořením podmínek pro efektivní využívání rozvojového potenciálu na území NUTS 2 Jihovýchod prostřednictvím komplexního zlepšení dopravní dostupnosti a propojení rozvojových pólů regionu, vedoucího k využívání potenciálu v oblasti cestovního ruchu. Dále zkvalitňování podmínek pro život obyvatel ve městech a na venkově v souladu s principy udržitelného rozvoje“.21 ROP má tři strategické cíle (do nichž spadají 4 prioritní osy, které jim odpovídají), jsou to: Specifický cíl 1: Zkvalitnit dopravní dostupnost a dopravní obslužnost území při respektování ochrany životního prostředí. Specifický cíl 2: Zvýšit účast udržitelného cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionu. Specifický cíl 3: Zkvalitnit podmínky pro život obyvatel ve městech a na venkově.
Pro obce Regionu soudržnosti Jihovýchod je nejzajímavější specifický cíl 3, který napomáhá rozvoji venkova v různých oblastech, bohužel se v něm o dotace mohou ucházet pouze obce větší než 500 obyvatel. Tedy nám zůstává alespoň specifický cíl 2, který je ovšem zaměřen na turistický ruch a je možno z něj žádat dotace pouze na tyto účely (a i v něm, jsou některé oblasti vyhrazeny pouze obcí větším než 500 obyvatel).
Regionální operační program Jihozápad22 Region soudržnosti Jihozápad se skládá z Jihočeského a Plzeňského kraje. Na tomto území je Regionální operační program realizován. Řídícím orgánem je Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad.
20
http://www.jihovychod.cz/
21
Regionální operační program NUTS2 Jihovýchod, str. 63
22
http://www.rr-jihozapad.cz/?menu=rop-jihozapad
33
Regionální operační program NUTS II jihozápad se zaměřuje hlavně na oblasti dopravy, územního rozvoje, ekonomiky a cestovního ruchu, lidských zdrojů a životního prostředí. ROP má čtyři prioritní osy, jsou to: Prioritní osa 1 – Dostupnost center Osa je zaměřena na zlepšené dopravní situace v regionu, ať už na zlepšení a modernizaci silnic nebo na rozvoj dopravní obslužnosti a další věci. Prioritní osa 2 – Stabilizace a rozvoj měst a obcí Osa podporuje rozvoj měst a obcí. Jejich revitalizaci a budování sociální infrastruktury, výstavbu objektů občanské vybavenosti a další. Prioritní osa 3 – Rozvoj cestovního ruchu Osa financuje projekty směřující ke zlepšení využití potenciálu území a posílení ekonomického významu udržitelného cestovního ruchu. Podporuje výstavbu a rekonstrukce turistických cest, rekonstrukce a rozvoj ubytovacích kapacit, oprava a rekonstrukce památek. Prioritní osa 4 – Technická pomoc Osa Kryje finanční potřeby na realizaci programu ROP Jihozápad − to znamená aktivit spojených s řízením programu.
Pro rozvoj měst a obcí je nejdůležitější prioritní osou Osa 2 – Stabilizace a rozvoj měst a obcí. V této ose však jsou podporována pouze obce větší než 500 obyvatel, takže je pro mnou zkoumané obce k ničemu. V ostatních rozvojových osách je možno žádat dotace pouze ke specifickým účelům (na které drobné obce nemusí vůbec dosáhnout).
Regionální operační program Severovýchod23
23
http://www.rada-severovychod.cz/regionalni-operacni-program-nuts-ii-sv
34
Region
soudržnosti
Severovýchod
se skládá z Libereckého,
Královéhradeckého
a
Pardubického kraje. Na tomto území je Regionální operační program realizován. Řídícím orgánem je Regionální rada regionu soudržnosti Severovýchod. Hlavním cílem Regionálního operačního programu Severovýchod je zvýšit atraktivitu regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. ROP má 5 prioritních os: Prioritní osa 1 – Rozvoj dopravní infrastruktury Jde hlavně o podporu projektů zlepšujících dopravní obslužnost území a i rozvoj veřejných mezinárodních letišť Prioritní osa 2 – Rozvoj městských a venkovských oblastí Osa podporuje rozvoj měst a obcí. Rozvoj jejich infrastruktury a zkvalitnění života obyvatel regionu. Prioritní osa 3 – Cestovní ruch Jde hlavně o rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu Prioritní osa 4 – Rozvoj podnikatelského prostředí Zaměřuje se hlavně na podporu rozvoje infrastruktury pro podnikání a podporu rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti Prioritní osa 5 – Technická pomoc Osa podporuje aktivity spojené s realizací a řízením ROP
Jako u předchozích Regionálních operačních programů je osa zaměřená pro rozvoj měst a obcí pouze pro obce nad 500 obyvatel. Obce do 500 obyvatel mohou žádat v některých programech ostatních prioritních os, ale tyto možnosti už jsou značně omezené.
35
Regionální operační program Moravskoslezsko24 Region soudržnosti Moravskoslezsko pokrývá území Moravskoslezského kraje. Na tomto území je Regionální operační program realizován. Řídícím orgánem je Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Hlavní vizí ROP Moravskoslezsko je: „Moravskoslezský kraj jako atraktivní místo pro život, práci i volný čas, živý, soběstačný a ctižádostivý, s dynamickou ekonomikou, zdravým životním prostředím a svébytnou kulturou.“25
ROP má 5 prioritních os: Prioritní osa 1 – Regionální infrastruktura a dostupnost Jde hlavně o podporu projektů zlepšujících dopravní obslužnost území a zvýšení standartu dopravní infrastruktury. Prioritní osa 2 – Podpora prosperity regionu Zvýšit prosperitu ekonomiky a kvalitu života v regionu a snížit míru nezaměstnanosti. Prioritní osa 3 – Rozvoj měst Všestranné zkvalitnění prostředí měst a jejich občanské infrastruktury v souladu s potřebami jejich udržitelného rozvoje. Prioritní osa 4 – Rozvoj venkova Osa má za úkol podpořit komplexní rozvoj venkova a zachovat základní funkce venkovského prostoru. Prioritní osa 5 – Technická pomoc Osa podporuje aktivity spojené s realizací a řízením ROP
24
http://www.rr-moravskoslezsko.cz/moznosti-financni-podpory
25
Regionální operační program NUTS 2 Moravskoslezsko, str. 50
36
Jako u předchozích Regionálních operačních programů je osa zaměřená pro rozvoj měst a obcí pouze pro obce nad 500 obyvatel. Obce do 500 obyvatel mohou žádat v některých programech ostatních prioritních os, ale tyto možnosti jsou omezeny vlastní podstatou těchto dotací (jejich účelem).
Regionální operační program Střední Čechy26 Region soudržnosti Střední Čechy pokrývá území Středočeského kraje. Na tomto území je Regionální operační program realizován. Řídícím orgánem je Regionální rada regionu soudržnosti Střední Čechy.
ROP má 4 osy: Prioritní osa 1 – Doprava Osa je zaměřena na zvýšení kapacity a zkvalitnění dopravní infrastruktury a na rozvoj veřejné dopravy. Prioritní osa 2 – Cestovní ruch Osa podporuje rozvíjení podnikatelské infrastruktury, veřejné infrastruktury a služeb cestovního ruchu. Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území Jde o rozvoj center regionu, jeho měst a obcí a na jejich revitalizace a zvýšení kvality veřejných služeb. Prioritní osa 4 – Technická pomoc a absorpční kapacita Osa podporuje aktivity spojené s realizací a řízením ROP a administrativní kapacity řídícího orgánu.
26
http://www.ropstrednicechy.cz/
37
V Regionálním operačním programu regionu soudržnosti Střední Čechy, je znatelné jisté zaměření na veřejné záležitosti. Osa 3 je zaměřena na rozvoj měst a obcí, ale v tomto ROP je tato podpora pouze pro obce nad 500 obyvatel.
Regionální operační program Střední Morava27 Region soudržnosti Střední Morava pokrývá území Olomouckého a Zlínského kraje. Na tomto území je Regionální operační program realizován. Řídícím orgánem je Regionální rada regionu soudržnosti Střední Morava. Vizí tohoto ROPu je srovnání ekonomického tempa se zbytkem ČR. Dosáhnout toho chtějí pomocí zvýšení dynamiky a konkurenceschopnosti regionu. Tento ROP má 4 prioritní osy: Prioritní osa 1 – Doprava Osa je zaměřena na zajištění efektivní, flexibilní a bezpečné dopravní infrastruktury v rámci regionu soudržnosti a spolehlivé, kvalitní a integrované veřejné dopravní služby. Prioritní osa 2 – Integrovaný rozvoj území Jde o zlepšení kvality života, zvýšení atraktivity regionálních center, měst a obcí a příznivých podpůrných podmínek pro podnikání. Prioritní osa 3 – Cestovní ruch Osa podporuje zlepšení atraktivnosti regionu pro účely cestovního ruchu zlepšením jeho infrastruktury, služeb, informovanosti a propagace. Prioritní osa 4 – Technická pomoc Osa podporuje aktivity spojené s realizací a řízením ROP
27
http://www.rr-strednimorava.cz/rop-sm
38
Regionální operační program Severozápad28 Region soudržnosti Severozápad se skládá z Karlovarského a Ústeckého kraje. Na tomto území je Regionální operační program realizován. Řídícím orgánem je Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad. Hlavním cílem Regionálního operačního programu soudržnosti Severozápad je zvýšení kvality fyzického prostředí a přeměna ekonomických a sociálních struktur regionu, jako předpoklad pro zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel.29 Tento ROP má 5 prioritních os: Prioritní osa 1 – Regenerace a rozvoj měst Jde hlavně o podporu rozvojových pólů regionu, podporu revitalizace a regenerace středních a malých měst a infrastruktury v oblasti lidských zdrojů Prioritní osa 2 – Integrovaná podpora místního rozvoje Osa 2 podporuje budování kapacity pro místní rozvoj, informovanost a osvětu veřejnosti a investice pro zlepšení fyzické infrastruktury Prioritní osa 3 – Dostupnost a dopravní obslužnost Rozvoj dopravní obslužnosti regionu a dopravní infrastruktury Prioritní osa 4 – Udržitelný rozvoj cestovního ruchu Osa se zaměřuje na budování a rozvoj atraktivit a infrastruktury cestovního ruchu, zlepšování kvality a nabídky ubytovacích a stravovacích zařízení a podporu marketingu a tvorby a rozvoje produktů cestovního ruchu. Prioritní osa 5 – Technická pomoc Osa podporuje aktivity spojené s realizací a řízením ROP
28
http://www.nuts2severozapad.cz/ropsz
29
http://www.nuts2severozapad.cz/ropsz
39
V tomto Regionálním operačním program jsou na rozvoj měst a obcí zaměřeny dvě osy (osa 1 a osa 2). Ale i v tomto případě jsou dotace zaměřeny na obce větší než 500 obyvatel. V ostatních osách mají obce možnost získat podporu, ale jsou to dotace zaměřené na specifické účely.
Vyhodnocení Regionálních operačních programů z hlediska obcí do 500 obyvatel Regionální operační programy pokrývají širokou škálu dotačních možností, která má za účel pomoci rozvinout region a udělat region lepším místem pro život všech lidí. Z hlediska obcí do 500 obyvatel nejsou Regionální operační programy nejlepším místem, kde se zajímat o dotace. Dotační osy zaměřené na rozvoj měst a obcí jsou určeny pro obce větší než 500 obyvatel. Dotace, o které mohou žádat i obce do 500 obyvatel jsou ve většině případů zaměřeny na rozvoj cestovního ruchu nebo vylepšování dopravní infrastruktury (v ROPech je však zmíněno, že tyto finance nemohou být použity na opravu dopravní infrastruktury, ale pouze na vylepšení této infrastruktury nebo na zlepšení veřejných dopravních uzlů). Každý Regionální operační program počítá se spoluprací a integrací s dalšími dotačními programy, z tohoto důvodu se zaměřují na obce nad 500 obyvatel a na menší obce se zaměřuje Program rozvoje venkova a krajské programy na podporu obnovy a rozvoje venkova.
2.5 Program rozvoje venkova
Program rozvoje venkova, který zajišťuje působení Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, blíže specifikuje v souladu s nařízením Rady (ES) 1698/2005 čl. 15 strategie v jednotlivých osách stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova do prováděcí úrovně a zajišťuje tak jeho efektivní realizaci. Opatření Programu rozvoje venkova přispějí k naplňování cílů Lisabonské strategie ve všech jejích oblastech: •
Společnost založená na znalostech
•
Vnitřní trh a podnikatelské prostředí 40
•
Trh práce
•
Udržitelný rozvoj
Göteborgská konference se promítá v Programu při zavádění opatření k trvale udržitelným systémům zemědělského hospodaření a podporou opatření, která vytváří trvale udržitelná pracovní místa. Existence a realizace Programu rozvoje venkova ČR přispěje k dosažení cílů stanovených Národním strategickým plánem rozvoje venkova, tj. k rozvoji venkovského prostoru České republiky na bázi trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativních vlivů intenzivního zemědělského hospodaření. Program dále umožní vytvořit podmínky pro konkurenceschopnost České republiky v základních potravinářských komoditách. Program bude také podporovat rozšiřování a diverzifikaci ekonomických aktivit ve venkovském prostoru s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit míru nezaměstnanosti na venkově a posílit sounáležitost obyvatel na venkově. Program se vztahuje na území České republiky a určuje politiku rozvoje venkova ČR v období 2007–2013.30 Program rozvoje venkova je založen na programových dokumentech Národní strategický plán a Program rozvoje venkova ČR na období 2007 - 2013. Národní strategický plán je pro období 2007 až 2013 je založen na strategických prioritách Evropské unie a snaží se tyto priority přenést na české plánování rozvoje venkova, skloubit evropské plány s českými potřebami (zvyšování ekonomického růstu, udržitelný rozvoj,…). Má tři strategické rozvojové osy (ochrana životního prostředí a krajiny, diverzifikace venkovského života, konkurenceschopnost). Program rozvoje venkova navazuje na předchozí úspěšné programy, jako byl Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, Leader, SAPARD, aj. Má čtyři prioritní osy, které konkrétně určují opatření pro alokaci financí z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.
30
http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/
41
•
Osa I – je zaměřena na podporu konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví
•
Osa II – je zaměřena na zlepšování životního prostředí a krajiny
•
Osa III – je zaměřena na rozvoj životních podmínek ve venkovských oblastech a diverzifikaci ekonomiky venkova
•
Osa IV – Leader, je osou metodickou
Rozvojem venkovských obcí se zabývá především osa III a osa IV, a proto se na ně podíváme blíž.
2.5.1
Osa III – Zlepšení životních podmínek na venkově a diverzifikace ekonomických aktivit venkova
Do osy III spadá tvorba pracovních příležitostí, podpora využívání obnovitelných zdrojů energie, zlepšení podmínek kvality života ve venkovských oblastech, včetně vzdělávání a informování hospodářských subjektů a v neposlední řadě ochrana kulturních památek. Pro nás zajímavé oblasti u osy III jsou: •
III.1.3. Podpora cestovního ruchu
Tato podpora zahrnuje možnosti investice do různé turistické a volnočasové infrastruktury (sportovní zařízení, ubytovací zařízení,…) Tento typ podpory může být realizován v obcích do 2000 obyvatel. Příjemcem podpory v tomto případě můžou být podnikatelé, nestátní nezisková organizace a zájmové sdružení právnických osob, tedy příjemcem podpory nemůže být samotná obec (ani její organizace). •
III.2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanského vybavení a služeb
Podpora je určena na rozvoj základní infrastruktury obce (ať už vodohospodářské či technické), zlepšení občanské vybavenosti, vylepšení vzhledu obce, pořizování územních plánů. Tento typ podpory může být realizován v obcích do 2000 obyvatel (v případě žádosti na základní infrastrukturu), v ostatních případech pouze obce do 500 obyvatel. 42
Žadatelem o podporu můžou být obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace, zájmová sdružení právnických osob a církve a jejich organizace. •
III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova
Podpora je spojená s obnovou, využitím a udržováním kulturního dědictví (kulturních památek, kulturních prvků vesnic a venkovské krajiny, tradiční lidovou kulturou, budování stálých expozic a muzeí,…). Žadateli o podporu můžou být obce, svazky obcí, nestátní neziskové organizace, zájmová sdružení právnických osob a církve a jejich organizace. •
III.3.1. Vzdělání a informace
Tato podpora se vztahuje na poskytování vzdělání a informací pro subjekty, které mají v úmyslu využít některou z podpor poskytovaných v ose III. Žadateli o podporu můžou být obce, svazky obcí a neziskové organizace s právní subjektivitou (ale příjemcem podpory může být právnická nebo fyzická osoba s úmyslem využít některou z podpor v ose III).
V Programu rozvoje venkova mohou žádat i obce do 2000 obyvatel, kdy se mohou v omezené míře ucházet o dotace z Podpory cestovního ruchu (kterou ovšem nemůžou využít přímo), z Obnovy a rozvoje vesnic (kdy však mohou žádat jen dotace na výstavbu vodovodů, kanalizací a ČOV) a v programu Ochrana a rozvoj kulturního dědictví. Je tedy patrné, že obce do 500 obyvatel mají v tomto případě mnohem větší možnosti na žádosti o finanční prostředky.
2.5.2
Osa IV – LEADER
LEADER je hlavně metodickou osou. Jeho hlavním přínosem je integrace rozvoje venkova (tedy propojení a spolupráce jednotlivých akcí). Hlavním znakem této osy, je zakládání MAS (Místních akčních skupin). Tyto skupiny se pak mohou zapojit do programu.
43
Účelem osy IV Leader je především zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, posílení ekonomického potenciálu a zhodnocení přírodního a kulturního dědictví venkova, spolu s posílením řídících a administrativních schopností na venkově. Principy Leaderu jsou pro rozvoj venkova zvlášť dobrou metodou, neboť vedou k pozitivním efektům, plynoucím ze spojení různých subjektů, které ve venkovském prostrou působí.31 Program LEADER má následující oblasti: •
IV.1.1 Místní akční skupina
Principem této oblastí je, že MAS realizuje svůj Strategický plán Leader. Podpora je přidělena MAS, které splnili kritéria přijatelnosti, a byly vybrány experty z Hodnotitelské komise. •
IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie
V této oblasti se podpora poskytuje projektům, které odpovídají schválenému Strategickému plánu Leader MAS. Projekty vybírá MAS prostřednictvím své výběrové komise (bodovací kritéria jsou předem daná). Výběr projektů je každoroční. •
IV.2.1 Realizace projektů spolupráce
V této oblasti jde o poskytování podpory pro meziúzemní spolupráci ať už na národní nebo nadnárodní úrovni. Jde o předání zkušeností mezi MAS, tedy o získání co nejlepších schopností a zkušeností pro řízení a starání se o svoji oblast.
2.6 Krajské programy na podporu rozvoje a obnovy venkova
Společně s Ministerstvem pro místní rozvoj každý kraj pomáhá obcím ve svém regionu i tím, že vypisuje dotace na různé zlepšení života v malých obcích, na zlepšení sociálního zázemí a občanské vybavenosti. Mezi jednotlivými kraji a jejich programy podpory jsou značné rozdíly. Jde o počet jak o počet dotačních titulů, podmínek pro získání dotace, tak i výše
31
http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/opatreni-osy-iv/
44
financí, které na tyto dotační tituly dávají. Nejprve se podívejme se na programy jednotlivých krajů podrobněji a potom si je srovnáme. Zaměříme se na možnosti rozvoje a podpory pro obce do 500 obyvatel.
Obrázek č.3: Krajské uspořádání
Zdroj: www.krajskeurady.cz
Program „Podpora obnovy a rozvoje venkova Moravskoslezského kraje 2011“32
Tento program má celkem dva okruhy. Cílem dotačního programu je:
32
http://verejna-sprava.kr-moravskoslezsky.cz/dot_17401.html
45
1. Podpora obnovy a rozvoje venkovských oblastí prostřednictvím poskytování investičních
dotací,
na
realizaci
rozvojových
záměrů
obcí
a venkovských
mikroregionů - svazků obcí (dotační titul 1). 2. Podpora projektů zaměřených na vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice, rozvoje občanských aktivit a komunitního života v obcích, prostřednictvím poskytování neinvestičních dotací (dotační titul 2). Dotační titul 1 Investiční dotace 1. Stavební obnova (rekonstrukce, modernizace) a výstavba vybraných prvků venkovské zástavby, infrastruktury, občanské vybavenosti a dopravní infrastruktury venkova: 2. Rekonstrukce a výstavba místních komunikací, účelových komunikací, pro vodu propustných komunikací (s propustným ložem a propustným podložím), včetně doprovodné silniční vegetace a dalších součástí a příslušenství např.: Na dotační titul 1 je určeno cca 90 % z celkového objemu finančních prostředků Programu. Dotační titul 2 Neinvestiční dotace Projekty svazků obcí na vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice, na rozvoj občanských aktivit a komunitního života v obcích. •
projekty zaměřené na vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice, přesahující možnosti i potřeby obce, zpravidla regionálního významu.
•
projekty zaměřené na společenský a kulturní život obcí, podporující spolupráci obcí v rámci svazku obcí.
Žadatelem o dotace v případě dotačního titulu 1 můžou být obce do 2500 obyvatel a svazky obcí, v případě dotačního titulu 2 pak pouze svazky obcí. Program musí být realizován na území Moravskoslezského kraje. Minimální výše dotace pak je pro dotační titul 50 tis. Kč, pro dotační titul 2 pak 200 tis. Kč. Maximální výše dotace pro oba dotační tituly pak je 500 tis Kč až do maximální výše 60% všech uznatelných nákladů. 46
Moravskoslezský kraj, zatím na POV tento rok vydal asi 35,5 milionu Kč. Ze všech 164 žadatelů o dotace uspělo 80, to znamená, že úspěšně žádalo skoro 49% všech žadatelů. Z těchto 80 úspěšných žadatelů to byly v 23 případech obce do 500 obyvatel, tedy necelých 29% ze všech úspěšných žádostí o dotace měli na svědomí právě tyto malé obce.
Program obnovy venkova Středočeského kraje33
Program obnovy venkova je plošným programem pro venkovské oblasti Středočeského kraje. Má rozdělení na dvě základní oblasti. Dotační titul 1 Program obnovy vesnice – účelem tohoto programu je obnova a zhodnocení místní infrastruktury a zařízení obce a) Základní školy, mateřské školy, kulturní zařízení, tělovýchovná zařízení, dětská hřiště, hasičské zbrojnice a požární nádrže, hřbitovy, drobné sakrální stavby, radnice a obecní úřady, čekárny, prostranství u nádraží a zastávek, rekonstrukce a opravy místních zasíťovaných, komunikací a chodníků, veřejné osvětlení, veřejný rozhlas b) Komplexní úprava veřejných prostranství, revitalizace obecních center c) Dopravní opatření a stavební úpravy zajišťující snížení rizik v silničním provozu, měřiče a ukazatele rychlosti (dotace musí být investiční) Dotační titul 2 Dotace úroků z úvěrů určených k realizaci projektů: a) k obnově občanské vybavenosti, tj. na radnice, obecní úřady, základní školy, mateřské školy, tělovýchovná zařízení, kulturní zařízení, hasičské zbrojnice, požární nádrže, sakrální stavby, hřbitovy; b) zabezpečujících komplexní úpravu veřejných prostranství;
33
http://www.kr-stredocesky.cz/portal/odbory/regionalni-rozvoj/Stredocesky-Fond-rozvoje-obci-a-mest.htm
47
c) k obnově a rozšíření technické infrastruktury obcí, zejména na vodovodní síť, místní komunikace vč. veřejného osvětlení a chodníků, kanalizace a čistírny odpadních vod, plynofikaci a ostatní akce ke zlepšení nebo konverzi topných systémů vč. výstavby zařízení využívajících obnovitelných zdrojů energie a na zateplování. Dotovat lze úroky z úvěrů určených na pořízení technické a projektové dokumentace k žádosti o dotaci z prostředků EU. Dotovat lze úroky z úvěru poskytnutého na nákup pozemků a budov. Program obnovy venkova Středočeského kraje je určený pro malé obce do 2000 obyvatel. Minimální výše dotace je 50 tis. Kč. Maximální výše dotace je 500 tis. Kč. Maximální výše spoluúčasti Středočeského kraje, pak je až do výše 95% všech uznatelných nákladů. Ve Středočeském kraji je ustanoven speciální Středočeský fond rozvoje obcí a měst. Přes něj jdou všechny dotace obcím středočeského kraje vypisované tímto krajem. Bohužel kvůli tomu je obtížné určit kolik z celkových 498 milionů Kč, které kraj na podporu svých měst a obcí vymezil, je určeno přímo na Program obnovy venkova. Každopádně tato suma se dělí mezi 207 úspěšných žadatelů.
Program obnovy venkova Královéhradeckého kraje34
V Královéhradeckém kraji má program obnovy venkova celkem 5 dotačních titulů.
Dotační titul 1 Obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti Dotační titul umožňuje poskytnout dotaci na výstavbu, rekonstrukci či opravu nebo dovybavení následujících typů objektů:
34
http://www.kr-kralovehradecky.cz/scripts/detail.php?pgid=125
48
•
Základní a mateřské školy, školská zařízení, zdravotní a sociální zařízení, kulturní a tělovýchovná zařízení, hřiště, sportoviště, hasičské zbrojnice, veřejný rozhlas, sakrální stavby, hřbitovy, drobná architektura, radnice, obecní úřady
Minimální výše dotace v dotačním titulu 1 činí 50 000 Kč, maximální 600 000 Kč. Podíl dotace z POV KHK na celkových nákladech akce nesmí převýšit 50 %.
Dotační titul 2 Komplexní úprava nebo dovybavení veřejných prostranství a místních komunikací, infrastruktura Dotační titul umožňuje poskytnout dotaci na výstavbu, komplexní úpravu, rekonstrukci opravu, instalaci následujících typů objektů: •
Místní komunikace, chodníky, veřejné osvětlení, autobusové zastávky, dopravní značení (reflexní), dopravní zařízení (dopravní značky), retardéry, hlásiče rychlosti, lavičky, altánky, odpadkové koše, stojany na kola (tzv. mobiliář), obnova a zřizování veřejné zeleně, obnova a zřizování vodotečí, požární nádrže, demolice nevyužívaných objektů
Minimální výše dotace v dotačním titulu 2 činí 50 000 Kč, maximální 800 000 Kč. Podíl dotace z POV KHK na celkových nákladech akce nesmí převýšit 50 %.
Dotační titul 3 Integrované projekty venkovských mikroregionů Dotační titul 3 podporuje spolupráci obcí v rámci dobrovolných svazků obcí. Dotace musí být realizována v alespoň dvou obcích svazku. Podpořeny budou pouze akce realizovaná v Královéhradeckém kraji (v případě svazku obcí zasahujících mimo území kraje) Minimální výše dotace v dotačním titulu 3 činí 50 000 Kč, maximální 500 000 Kč. Podíl dotace z POV KHK nesmí převýšit 60 % celkových nákladů akce. 49
Dotační titul 4 Dotace úroků z úvěru V rámci dotačního titulu mohou příjemci čerpat dotaci na pokrytí části úroků z úvěrů, s jejichž pomocí byl pořízen majetek žadatelů nebo byly vybudovány objekty technické infrastruktury. Minimální výše dotace činí 25 000 Kč, maximální 150 000 Kč. Dotace nesmí převýšit 50 % úroků z úvěru za kalendářní rok 2011.
Dotační titul 5 Vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice Prostředky dotačního titulu 5 jsou určeny na rozšiřování a zkvalitňování nabídky vzdělávacích a poradenských aktivit (i aktivit IT) v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnic. Minimální výše dotace činí 30 000 Kč, maximální 250 000 Kč. Podíl dotace nesmí přesáhnout 95 % celkových nákladů projektu.
Žadatelem o dotace můžou být buď obce do 2000 tisíc obyvatel (v případě dotačních titulů 1, 2, 4, 5) nebo dobrovolné svazky obcí (v případě dotačních titulů 3, 4, 5). V Programu obnovy venkova Královéhradeckého kraje jsou nastavený podmínky výběrového řízení projektů tak, že obce do 500 obyvatel, které za poslední roku nezískaly, dotaci mají výhodu oproti větším obcím. Královéhradecký kraj za tento v dotacích vydal necelých 49 milionů Kč, které rozdělil mezi 204 úspěšných žadatelů. O dotace žádalo celkem 299 obcí nebo jejich svazků a úspěšnost tedy byla přes 68%.
Z těchto 204 úspěšných žadatelů bylo více než 47% obcí do 500
obyvatel (96 obcí).
50
Program obnovy venkova Pardubického kraje35
Tento program má celkem 9 dotačních titulů, z nichž je většina určena pro obce do 2000 obyvatel. A) Dotace na akce programů obnovy venkova Dotační titul 1 Výstavba, rekonstrukce, oprava, obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti, pořízení obecního majetku - Radnice, školy, mateřské školy, tělovýchovná zařízení, hřiště, kulturní zařízení, hasičské zbrojnice, požární nádrže, sakrální stavby, … Dotační titul 2 1) Komplexní úprava veřejných prostranství 2) Zřizování, obnova a údržba veřejné zeleně Dotační titul 3 1) Oprava, rekonstrukce a výstavba veřejného osvětlení 2) Oprava, rekonstrukce a výstavba veřejného rozhlasu Dotační titul 4 1) Výstavba, rekonstrukce a oprava místních komunikací, chodníků, parkovišť a odstavných ploch 2) Výstavba, rekonstrukce a oprava cyklistických a pěších stezek Dotační titul 5 Zřízení sběrného místa nebo dvora
35
http://www.pardubickykraj.cz/article.asp?thema=3347&category=
51
Zřízení sběrného místa nebo dvora pro odkládání odpadů produkovaných fyzickými osobami, včetně nebezpečných složek komunálního odpadu. B) Dotace na podporu vzdělávání a poradenství Dotační titul 6 Projekty obcí, svazků obcí a MAS na vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje a obnovy venkova C) Dotace na zpracování integrovaných projektů venkovských mikroregionů, MAS Dotační titul 7 1) Integrované projekty venkovských mikroregionů 2) Zpracování strategií pro MAS D) Dotace úroků z úvěrů Dotační titul 8 Projekty k rozvoji infrastruktury Jde o titul, který nabízí dotace na splácení úroků z úvěrů a to až do výše 70% těchto úroků (při splácení úvěrů za získanou infrastrukturu, na kterou byla přijata dotace z předchozích dotačních titulů) E) Dotace na podporu provozu obchodů a pojízdných prodejen Dotační titul 9 Poskytuje dotace pro obchody v malých obcích (do 500 obyvatel) nebo pro pojízdné prodejny, které do těchto obcí dojíždí. 1) Dotace pro obchody 2) Dotace pro pojízdné prodejny
V dotačních titulech 1 až 5 mohou žádat o dotace pouze obce do 2000 obyvatel. U dotačního titulu 6 a 7 může žádat obec do 2000 obyvatel, svazek obcí nebo MAS. U dotačního titulu 8 52
může žádat až obec do 5000 obyvatel a MAS. U dotačního titulu 9 může žádat pouze obec do 500 obyvatel. Maximální výše podpory v titulech 1 až 6 pak dosahuje nejvíce 50% všech uznatelných částek a pohybuje se v rozmezí 25 tis. Kč až 1 milion Kč. U dotačních titulů 7 a 8 je možnost dotace až 70% všech uznatelných nákladů, ve finanční výši jako u předchozích dotačních titulů. V rámci dotačního titulu 9 lze poskytnout dotaci ve výši 50% všech uznatelných nákladů v běžném roce, maximálně ve výši 100 tisíc Kč. V Pardubickém kraji na dotace do této chvíle vydali více než 44,6 milionu Kč, přičemž o dotace úspěšně žádalo 362 obcí, nebo jejich svazků. Z tohoto počtu bylo hned 205 obcí menších než 500 obyvatel (tedy skoro 57% všech úspěšných žadatelů).
Program obnovy venkova Olomouckého kraje36
Program tohoto kraje obsahuje 3 dotační tituly pro rozvoj obcí a vyčleněno na ně bylo celkem 40 500 000 Kč.
Oblast podpory č. 1 Podpora budování a obnovy infrastruktury obce Dotační titul je zaměřen na infrastrukturu obce, za účelem zkvalitnění života ve venkovských oblastech. •
výstavba, obnova, rekonstrukce infrastruktury v majetku obce a) výstavba, rekonstrukce, oprava místních komunikací a chodníků v majetku obce; b) výstavba, rekonstrukce, oprava veřejného prostranství, autobusových zastávek a parkovišť c) výstavba, rekonstrukce, oprava budov a sakrálních staveb v majetku obce d) výstavba, rekonstrukce, oprava veřejného osvětlení a rozhlasu
36
http://www.krolomoucky.cz/OlomouckyKraj/Granty+a+dotace/Krajsk%C3%A9+zdroje/Program+obnovy+venkova+%28PO V%29/POV+2011/web_CZ.htm?lang=CZ
53
Oblast podpory č. 2 Podpora realizace integrovaných projektů venkovských mikroregionů Oblast podpory je zaměřena na realizaci projektů, propojujících obnovu občanské vybavenosti a technické infrastruktury s aktivní politikou zaměstnanosti. a) nákup vybavení pro kulturně – společenské akce (stany, osvětlení, ozvučení, mobilní WC apod.) b) nákup vlastní mechanizace potřebné k úpravě a údržbě veřejných prostranství (frézy, traktory, štěpkovače, sekačky, česačky ovoce apod.) Oblast podpory č. 3 Podpora zpracování územně plánovací dokumentace Tento dotační titul se zabývá poskytováním příspěvků na financování územních plánů především malým obcím. •
pořízení územně plánovací dokumentace i jednotlivých fází a) pořízeni územně plánovací dokumentace (ÚPD) b) zpracování změn územně plánovací dokumentace c) zpracování posouzení vlivu na udržitelný rozvoj území d) úprava stávající ÚPD
Oblasti podpory Programu obnovy venkova Olomouckého kraje je určeny hlavně pro malé obce do 2000 obyvatel (oblasti 1 a 3) a pak také pro svazky obcí a MAS (oblast 2). Minimální výše dotace je 50 tis. Kč a maximální výše dotace je 500 tis. Kč v oblasti podpory 1, minimálně 100 tis. a maximálně 500 tis. v oblasti podpory 2, a 50 tis. a 200 tis. v oblasti podpory 3. Maximální výše spoluúčasti Olomouckého kraje, pak je ve všech oblastech podpory do výše 50% všech uznatelných nákladů. V Olomouci překročili stanovený limit na poskytování dotací a 138 úspěšným žadatelům poskytli 45 milionů Kč. Což je o 4,5 milionu více, než bylo v původním plánu. 54
Program obnovy venkova Libereckého kraje37
V Libereckém kraji je v programu obnovy venkova 8 dotačních titulů a vyčleněno na ně bylo celkem 10 370 605,- Kč. Dotační titul 1 Obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti Dotační titul umožňuje poskytnout dotaci na výstavbu, rekonstrukci či opravu nebo dovybavení následujících typů objektů: •
Základní a mateřské školy, školská zařízení, zdravotní a sociální zařízení, kulturní a tělovýchovná zařízení, hřiště, sportoviště, hasičské zbrojnice, veřejný rozhlas, sakrální stavby, hřbitovy, drobná architektura, radnice, obecní úřady
Dotační titul 2 Komplexní úprava návsí, náměstí Dotaci v rámci tohoto dotačního titulu je možné využít na celkovou nebo částečnou úpravu návsi/náměstí obce, městyse, města v územním obvodu Libereckého kraje do 2000 obyvatel. Dotační titul 3 Obnova a zřizování veřejné zeleně – parky, aleje, sady Dotační titul 4 Oprava a výstavba místních komunikací, chodníků, veřejného osvětlení, mostků, zálivů autobusové dopravy, parkovišť. Dotační titul 5 Zpracování územních plánů
37
http://regionalni-rozvoj.kraj-lbc.cz/page3741/ROK-2011/17-Program-obnovy-venkova
55
Dotační titul 6 Projekty na vzdělání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice Dotaci lze poskytnout pouze na projekty zaměřené na vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice přesahující možnosti i potřeby obce. Dotační titul 7 Integrované projekty venkovských mikroregionů Dotaci lze poskytnout na realizaci projektů, propojujících obnovu občanské vybavenosti a technické infrastruktury s aktivní politikou zaměstnanosti.
Dotační titul 8 Dotace na úroky z úvěru Jde o titul, který nabízí dotace na splácení úroků z úvěrů a to až do výše 70% těchto úroků do maximální výše 100 tis. Kč (při splácení úvěrů za získanou infrastrukturu, na kterou byla přijata dotace z předchozích dotačních titulů)
O dotace v Libereckém kraji mohou žádat obce do 2000 obyvatel (dotační tituly 1, 2, 3, 4, 5 a 8) nebo svazky obcí (tituly 6 a 7). U titulů 1 až 4 závisí výše dotace na velikosti obce, čím menší obce, tím může být dotace vyšší. Obce do 300 obyvatel - maximálně 80% celkových uznatelných nákladů projektu, maximálně však 300 000,- Kč u neinvestičního projektu a maximálně 500 000,- Kč u investičního projektu. Pro obce do 1000 obyvatel – maximálně 65% celkových uznatelných nákladů projektu, maximálně však 200 000,- Kč u neinvestičního projektu a maximálně 400 000,- Kč u investičního projektu. Pro obce do 2 000 obyvatel – maximálně 50% celkových uznatelných nákladů projektu, maximálně však 200 000,- Kč u neinvestičního projektu a maximálně 400 000,- Kč u investičního projektu. U dotačního titulu 6 pak lze poskytnout dotaci ve výši max. 70% celkových uznatelných nákladů, max. však 10.000,- Kč/1 obec. U titulu 7 lze poskytnout ve výši max. 70% celkových uznatelných nákladů projektu, max. však 500 000,- Kč. Minimální dotace u všech dotačních titulů činí 25 tis. Kč.
56
Liberecký kraj má jedno prvenství, a to takové, že na Program obnovy venkova dává nejméně prostředků ze všech krajů, „pouze“ 10,4 milionu Kč. Z tohoto rozpočtu pak vyplívá 33 úspěšných žadatelů o dotace.
Program obnovy venkova Karlovarského kraje38
Program obnovy venkova karlovarského kraje má 4 dotační tituly.
Dotační titul 1 Obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti zejména radnice, školy, mateřské školy, tělovýchovná zařízení, kulturní zařízení, zdravotnická zařízení, zařízení sociální péče, obytné budovy, hasičské zbrojnice, požární nádrže, sakrální stavby, hřbitovy,… Dotační titul 2 Komplexní úprava veřejných prostranství, obnova a zřizování veřejné zeleně Dotační titul 3 Rekonstrukce, opravy a výstavba místních komunikací, výstavba a údržba cyklistických a pěších stezek, rekonstrukce, opravy a výstavba veřejného osvětlení zejména rekonstrukce a výstavba místních komunikací, významných pro rozvoj regionu Dotační titul 4 Činnost manažerů mikroregionů
38
http://www.kr-karlovarsky.cz/kraj_cz/Dotace_all/dotaceKK/seznam_prispevku/pov.htm
57
Dotace můžou být poskytovány buď obcím do 2000 obyvatel (dotační tituly 1 až 3) nebo svazkům obcí (dotační titul 4). V případě dotačních titulů 1 až 3 lze poskytnout příspěvek na projekt výši maximálně 50% všech uznaných nákladů. Pro dotační titul 4 je možnost dotace maximálně ve výši 75% mzdových nákladů, až do absolutní výše 400 tis. Kč. Ve všech případech je minimální možná dotace 25 tis. Kč. Karlovarský kraj doposud poskytnul na Program obnovy venkova 18,8 milionu Kč a má ve svých 4 dotačních titulech 101 úspěšných žadatelů z řad obcí a svazků obcí. Ze všech obcí, které žádali o dotace, pak 49% patří do skupiny obcí do 500 obyvatel.
Program obnovy venkova Jihočeského kraje39
Program obnovy venkova Jihočeského kraje má 8 dotačních titulů a jsou na ně vyčleněny finance v celkové výši 80 000 000,- Kč.
Dotace na akce programů obnovy venkova Dotační titul 1 Obnova, údržba a výstavba venkovské zástavby a občanské vybavenosti Dotační titul 2 Komplexní úprava veřejných prostranství Dotační titul 3 Obnova, údržba a zřizování veřejné zeleně Dotační titul 4 Oprava, rekonstrukce a výstavba místních komunikací, chodníků, veřejného osvětlení, cyklistických a pěších stezek
Dotace na podporu vzdělávání a poradenství Dotační titul 6
39
http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par[rok]=2011&par[odeslano]=Vyhledej&par[id_v]=1450&par[lang]=CS
58
Projekty na vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice
Dotace na zpracování integrovaných projektů venkovských mikroregionů Dotační titul 7 Integrované projekty venkovských mikroregionů
Dotace úroků z úvěrů Dotační titul 8 Dotace úroků z úvěrů na projekty k rozvoji infrastruktury
Maximální výše dotace pro dotační tituly 1 až 4 je 200 tis a mohou o ně žádat pouze obce do 2000 obyvatel. Kč. U dotačního titulu 1 je možno získat dotaci až do výš 50%, obce do 500 obyvatel 60% všech uznatelných nákladů. U dotačního titulu 2 je možno získat dotaci až do výš 30%, obce do 500 obyvatel 60% všech uznatelných nákladů. U dotačního titulu 3 je možno získat dotaci až do výš 50%, obce do 500 obyvatel 60% všech uznatelných nákladů. Maximální výše dotace u dotačního titulu 4 je 50% pro všechny obce. O dotační titul 6 žádá mikroregion nebo ve speciálním případě obec, v této žádost se dá získat až 70% všech uznaných nákladů v absolutní výši 120 tis. Kč (v speciálním případě obce až 200 tis. Kč). V dotačním titulu 7 může žádat o dotace svazek obcí a může získat až 1 milion Kč, do maximální výše 70% všech uznaných nákladů. U dotačního titulu 8 jsou žadateli mikroregiony a obce do 2000 obyvatel a mohou získat až 300 tis. Kč, při maximální výši 70% uznaných nákladů. Minimální výše dotace všech titulů je 25 tis. Kč. V Jihočeském kraji je 676 úspěšných žadatelů o dotace a mezi ně kraj poskytl 85 milionů Kč, což je o 5 milionů více, než si původně představitelé kraje stanovili.
59
Program obnovy venkova Vysočiny40
Program obnovy venkova Vysočiny nemá žádné dotační tituly. Jsou v něm pouze uvedeny typy podporovaných akcí (Schválené zásady POVV 2011): 1. radnice 2. mateřské a základní školy 3. tělovýchovná zařízení 4. kulturní zařízení 5. zdravotnická zařízení 6. zařízení sociální péče 7. obytné budovy 8. hasičské zbrojnice vč. hasičské techniky a zásahových kompletů 9. požární nádrže a obecní rybníky 10. sakrální stavby 11. hřbitovy 12. čekárny na zastávkách hromadné dopravy 13. drobná architektura 14. místní rozhlas (případně další komunikační prostředky) 15. úpravy veřejných prostranství 16. obnova a zřizování veřejné zeleně 17. místní komunikace 18. pěší stezky a chodníky 19. veřejné osvětlení 20. veřejná kanalizace vč. čistíren odpadních vod 21. veřejný vodovod vč. vodojemů a úpraven vody 22. ostatní objekty v majetku obce, u nichž poskytnutím dotace nedojde k porušení zákazu poskytování veřejné podpory podle čl. 87 a násl. Smlouvy o založení Evropského společenství.
40
http://www.kr-vysocina.cz/program-obnovy-venkova-2011/ds-301677/archiv=0&p1=7052
60
O dotace v kraji Vysočina můžou žádat obce do 1500 obyvatel. Maximální výše dotace, kterou mohou obdržet je 140 tis. Kč, její minimální výše je 30 tis. Kč. Dále o výši dotace rozhoduje velikost obce, kdy obce do 300 obyvatel mohou obdržet až 60% všech uznaných nákladů projektu a obce nad 300 obyvatel do 50% výše všech uznaných nákladů projektu. Na Vysočině pro jejich Program obnovy venkova uvolnili zhruba 70,7 milionu Kč. Ty si mezi sebe rozdělilo 634 žadatelů. Vzhledem k podmínkám dotačního programu není příliš zvláštní, že mezi těmito žadateli bylo hned 526 obcí menší 500 obyvatel (tedy celých 83% úspěšných žadatelů).
Program obnovy venkova Ústeckého kraje41
Program obnovy venkova Ústeckého kraje je zaměřen na 5 oblastí podpory: Oblast 1 Obnova a rozvoj venkovské zástavby Cílem této oblasti podpory je zlepšení vzhledu obcí, zvýšení technické úrovně veřejných budov, zlepšení nabídky nekomerčních služeb, obnova památek, historických a kulturních pamětihodností. Oblast 2 Chodníky a místní komunikace Cílem této oblasti je zlepšení stavu dopravních komunikací všeho druhu a zvýšení bezpečnosti provozu na nich. Oblast 3 Zlepšení životního prostředí, revitalizace a ochrana krajiny, nakládání s odpady
41
http://www.kr-ustecky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=450018&id=1657995&p1=85158
61
Opatření je zaměřeno na podporu místních aktivit, které přispívají ke zlepšení čistoty a vzhledu zeleně, vodních toků a ploch, k posílení jejich krajinotvorné funkce. Oblast 4 Podpora územně plánovací činnosti obcí Tato oblast podpory je zaměřena na podporu územně plánovací činnosti obcí a)
Převedení dat nových, již vydaných územních plánů, zahrnující právní stav ke dni
vydání poslední změny územního plánu, do struktury datového modelu Ústeckého kraje pro ÚPD. b)
Podpora zpracování nových územních plánů obcí
Oblast 5 Soutěž Vesnice roku 2011 Cílem této oblasti podpory je odměna obcím, které se zúčastnily soutěže Vesnice roku 2011 v Ústeckém kraji a získaly ocenění ve formě jedné ze stuh či diplomů. Příjemci dotace mohou být u oblastí podpory 1-3, obce do 2 000 obyvatel, v oblasti podpory 4a) obce do 10 000 obyvatel, v oblasti podpory 4b) obce do 5 000 obyvatel. U oblasti podpory 5 – dle výsledků soutěže Vesnice roku 2011 v Ústeckém kraji. Maximální výše dotace v oblasti 1 až 3 je 250 tis. Kč (u obcí do 500 obyvatel až 75% všech uznatelných nákladů projektu, u obcí s 500 až 1000 obyvateli 65% nákladů a u obcí nad 1000 obyvatel 40% nákladů). V oblasti 4a) je pak 80 tis. Kč (až 100% všech uznatelných nákladů), v oblasti 4b) 200 tis. Kč (50% nákladů). V oblasti 5 je pro vítěze zlaté stuhy 300 tis. Kč a za jakoukoliv jinou stuhu 125 tis. Kč (v obou případech 90% nákladů). Minimální výše dotace ve všech oblastech je 20 tis. Kč. V Ústeckém kraji o dotace úspěšně žádalo 169 obcí nebo jejich svazků. Mezi ně bylo rozděleno 18,5 milionu Kč.
62
Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje42
Program rozvoje venkova Jihomoravského kraje má 8 dotačních titulů a je na něj vyčleněno 80 milionů Kč. Dotační titul 1 Obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti Dotační titul 2 Urbanistické a architektonické studie a projektové dokumentace pro zachování typické místní venkovské zástavby, infrastruktury a příprava projektů Dotační titul 3 Komplexní úprava veřejných prostranství, obnova a zřizování veřejné zeleně Dotační titul 4 Oprava a výstavba místních komunikací, cyklistických a pěších stezek, veřejného osvětlení a veřejného rozhlasu Dotační titul 5 Projekty obcí ze socioekonomicky slabších mikroregionů Dotační titul 6 Poradenství a projekty svazků obcí ze socioekonomicky slabších mikroregionů Dotační titul 7 Integrované projekty venkovských mikroregionů Dotační titul 8 Dotace na úroky z úvěrů na investiční akce k rozvoji obcí
42
http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=152512&TypeID=2
63
Žadateli o dotace v jihomoravském kraji mohou být obce s méně než 3000 obyvateli a svazky obcí. U dotačních titulů 1 až 5 můžou žádat pouze obce (a při přidělování dotací budou upřednostněny obce do 1000 obyvatel). U dotačních titulů 6 a 7 jsou žadateli pouze svazky obcí. V titulu 8 mohou žádat obce s méně než 3000 obyvateli. Maximální částka, kterou je možno získat u titulů 1, 3 – 6 a 8 je 200 tis. Kč. U Dotačního titulu 2 to pak je 100 tis. Kč a u titulu 7 300 tis. Kč. Od velikosti obce se u dotačních titulů 1 až 5 odvíjí výše maximální procentuální částky, kdy u nejmenších obcí je to 90% a u největších 50%. U ostatních titulů je výše maximálních uznatelných nákladů 70%. Výše minimální dotace činí 25 tis. Kč. V Jihomoravském kraji bylo na dotace přiděleno 81,3 miliony Kč. Tyto prostředky získalo pro svoje potřeby 543 úspěšných žadatelů.
Program stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje43
Program stabilizace a obnovy venkova Plzeňského kraje má tři oblasti podpory a jsou na něj vyčleněny finanční prostředky ve výši 54 milionů Kč.
část A) – projekty obcí na opravy, rekonstrukci nebo pořízení hmotného nemovitého majetku a) Venkovská zástavba a občanská vybavenost b) Místní komunikace c) Technická infrastruktura d) Ekologické projekty e) Veřejná prostranství ve smyslu § 34 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích část B) - integrované investiční projekty svazků obcí nebo zájmových sdružení právnických osob
43
http://www.kr-plzensky.cz/article.asp?itm=40524
64
Dotace určena pouze na realizaci integrovaných projektů, které přesahují možnosti, potřeby a dosah jedné obce, jsou zpravidla regionálního (mohou být i celostátního) významu. část C) - dotace obcím do 2000 obyvatel na pořízení nebo změnu územního plánu a) zpracování územního plánu b) zpracování změn územně plánovací dokumentace c) zpracování vyhodnocení vlivů ÚPD na udržitelný rozvoj území
Příjemci dotace v části A můžou být obce do 2000 obyvatel nebo části sídel do 500 obyvatel. Dotace se pohybuje v rozmezí 100 tis. Kč až 500 tis. Kč do maximální výše 60% všech uznatelných nákladů. V části B můžou žádat svazky obcí nebo zájmová sdružení právnických osob a dotace se pohybují ve stejném rozmezí jako v části A. V části C můžou žádat obce do 2000 tisíc obyvatel a maximální výše dotace je 300 tis. Kč. V případě ÚP může být poskytnutá dotace ve výši max. 80 % celkových nákladů projektu, v případě změn ÚPD ve výši max. 30 % celkových nákladů projektu. Plzeňský kraj do svých tří dotačních titulů dosud vložil 51,2 milionu Kč, tedy stále má ještě rezervy na případné další dotace. Tyto prostředky si mezi sebe rozdělilo zatím 377 žadatelů.
Program na podporu venkova Zlínského kraje44
Program na podporu venkova Zlínského kraje má dva dotační tituly a je na ně vyčleněno z rozpočtu celkem 30 milionů Kč. Dotační titul 1 Podpora obnovy a údržby obecního majetku
44
http://www.kr-zlinsky.cz/docDetail.aspx?docid=155751&doctype=ART
65
Podprogram na podporu obnovy venkova Zlínského kraje pro rok 2011 je určen na obnovu obecního majetku. Preferovány budou akce řešící havarijní stav majetku obcí, případně omezení nebo ohrožení provozu budov, eventuelně zajišťující energetické úspory, které obce nejsou schopny při výši svých rozpočtů pokrýt z vlastních zdrojů.
Dotační titul 2 Podpora zpracování územních plánů
Program rozvoje venkova ČR, v rámci kterého je částečně možné financovat územní plány obcí, je určen pro obce do 500 obyvatel a z důvodů nízké alokace a nízkého bodového ohodnocení projektů územních plánů, v rámci tzv. regionálních preferenčních kritérií, nepokryje potřeby obcí Zlínského kraje. Ne všechny obce Zlínského kraje splňují specifická kritéria Integrovaného operačního programu, který je určen pro obce od 500 obyvatel. Vzhledem ke skutečnosti, že stávající územně plánovací dokumentace obcí, vydaná před 1. lednem 2007, tedy před účinností zákona 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ztrácí platnost 31.12.2015, je potřebné podpořit územní plány obcí, které nemohou získat podporu z uvedených operačních programů. Územně plánovací dokumentace obcí musí být v souladu s územně plánovací dokumentací kraje (Zásady územního rozvoje Zlínského kraje).
O oba dotační tituly můžou žádat obce do 2000 obyvatel. V prvním dotačním titulu se pohybuje rozmezí dotace od 50 tis. Kč do 1 milionu Kč a platí, že čím menší obce tím větší procento celkových nákladů jí bude uhrazeno, pro obce do 500 obyvatel to je 60%, pro obce nad 1000 obyvatel 40%. V dotačním titulu 2 se pohybuje výše dotace od minimálních 50 tis. Kč až po maximální výši 300 tis. Kč. A to až do výše 70% všech uznatelných nákladů projektu. Zlínský kraj dosud, bohužel, ještě nemá k dispozici údaje z obou dotačních titulů. Zatím se objevili data Dotačního titulu 1, na který kraj vynaložil 28 milionů a úspěšně v tomto titulu o dotaci žádalo 68 uchazečů.
66
Vyhodnocení krajských programů podpory a obnovy venkova z pohledu obcí do 500 obyvatel Krajské dotační tituly podpory a obnovy venkova jsou zaměřeny na rozvoj venkovského prostředí a na malé obce. Dotace z nich pokrývají nejširší škálu potřeb obyvatelstva a dávají obcím možnost získat potřebné finance na rozvoj obce dle potřeb a přání jejich obyvatel. Jednotlivé programy se zabývají většinou oblastí, které by mohli obce trápit a potřebovali by v nich pomoci. Programy jsou ve většině případů zaměřeny tak, že o dotace mohou žádat jen obce do 2000 obyvatel (nebo svazky obcí, které tyto obce sdružují). Existují i výjimky, kdy o dotaci mohou žádat až obce do 5000 obyvatel, ale jsou spíše výjimečně. Dotační programy jsou většinou nastaveny tak, že jejich kritéria pomáhají obcím do 500 obyvatel, kdy žádosti z těchto obcí bývají zvýhodněny ve výběrových řízeních. Při projektech podpořených z krajských programů rozvoje a venkova, bývá však žádána finanční spoluúčast obcí (která je v případě malých obcí nižší – musí přispět proporcionálně nižší částkou). Krajské programy jsou specifické tím, že jsou na rozdíl od větších programů dělány na míru regionu, na který se zaměřují. Dokáží velmi dobře vystihnout potřeby a reagovat na ně. To zřejmě souvisí i s odezvou, které se tvůrcům programů dostává od příjemců dotací a obyvatelstva žijícího v regionu. V grafu č. 4 vidíme celkové dotace na Program obnovy venkova v jednotlivých krajích. Středočeský kraj je vynechán, protože není možno zjistit, kolik z jeho celkové výše Středočeského fondu na obnovu měst a obcí šlo na Program obnovy venkova. Zlínský kraj je uveden i přesto, že je známa pouze jedna složka jeho Programu obnovy venkova, a to proto, že její výše se blíží celkovým prostředkům, které kraj, dle svých slov, vyčlenil na program. V jednotlivých krajích výše dotací kolísají a spolu s tím kolísá i počet žadatelů o dotace. Počet obcí do 500 obyvatel mezi úspěšnými žadateli je ovlivněn nastavením jednotlivých krajských programů, a proto v krajích, kde je pro ně příznivější nastavení, je jich více (např. kraj Vysočina).
67
Graf č. 4: Celkové dotace Programu obnovy venkova v jednotlivých krajích
Celkové dotace 90 000 000 80 000 000 70 000 000 60 000 000 50 000 000 40 000 000 30 000 000 20 000 000 10 000 000 0
Celkové dotace
Zdroj: autor
68
3 Dotazníkové šetření využívaných nástrojů
V současné době se řeší zaostávání venkova za městy, úbytek obyvatelstva a celkově horší podmínky venkova, které nutí některé obyvatele ke změnám. Proto všem krajům jde o rozvoj a obnovu venkova, kdy se snaží zabránit takovýmto věcem a srovnat rozdíly. Venkov má důležitou roli pro náš život a je potřeba ho podpořit všemi prostředky. V předchozím textu jsem se zaměřil na možnosti obcí získat dotace, pomocí kterých mohou rozvíjet svoje okolí a zlepšovat a zkvalitňovat život lidí, kteří v nich bydlí. Zjistil jsem odkud a za jakých podmínek je mohou čerpat. Na druhou stranu, jaká je odezva těchto obcí na tyto programy? Mají o ně zájem a využívají je? Usilují o tuto možnost rozvoje, nebo ji naopak opomíjejí, nebo o ní snad ani neví? Na tyto otázky jsem se snažil najít odpovědi. Pokusil jsem se zeptat přímo obcí, jak nahlíží na tuto problematiku a zda tyto možnosti využívají či nikoliv. Problémem se zdálo být množství. V České republice je 3499 obcí do 500 obyvatel, což je opravdu velký počet. Aby měl výzkum nějaký použitelný výsledek, musel jsem jich oslovit co nejvíce. Jako ideální prostředek k tomuto cíly mě napadlo dotazníkové šetření. Vytvořil jsem jednoduchý dotazník, který by mi měl pomoci na tyto otázky odpovědět. Pak následoval problém, jak ho nejlépe doručit obcím, které potřebuji oslovit. Rozhodl jsem se, že nejjednodušším způsobem bude kontaktovat obce elektronicky. Proto jsem vytvořil na internetu databázi, kde obce mohly odpovídat přímo do interaktivního odpovědníku, a která měla za úkol odpovědi obcí schraňovat a třídit (tato databáze je k nalezení na adrese http://www.dotaznik-granty.php5.cz/index.php). Elektronická forma mi pomohla i při zpracování, kdy jsem nemusel procházet pracně jednu odpověď za druhou, ale všechny jsem měl už zpracovány v přehledné tabulce. Díky elektronické formě, jsem mohl oslovit velké množství obcí. Celkem jsem oslovil přes 2000 obcí do 500 obyvatel po celé republice a v celé šíři velikostního spektra obcí. Odpovědělo mi více než 250 obcí, ale bohužel kvůli některým nepřesnostem ve vyplňování odpovědníku jsem nakonec získal 220 odpovědí. To je více než jsem čekal, neboť zvláště u malých obcí jsem nepředpokládal, že by si starostové udělali čas na vyplnění dotazníku a já jsem jim za to velmi vděčný.
69
Odpovědi jsou z celé České republiky a pohybují se (co do počtu obyvatel obcí) v celé šíři mnou zkoumaného spektra. Od nejmenších obcí do 100 obyvatel, až po ty s 500 obyvateli.
3.1 Dotazníkové šetření
V dotazníku jsem se chtěl zaměřit hlavně na to, jestli obce žádaly o dotace a pokud ano tak z jakého zdroje. Pokud obce o dotace nežádali, tak zda mají v úmyslu o ně žádat, a na který zdroj dotací se v takovémto případě zaměří. V dotazníku byly položeny následující otázky: Jméno obce, počet obyvatel, okres, kraj, a zda patří do nějakého mikroregionu. Zda využili nějaký dotační titul, pokud ano: •
Jaký
•
Z jakého zdroje
•
Za jakým účelem
•
V jaké výši
Pokud zatím žádný dotační titul nevyužili, tak zda plánují nějaký využít: •
Pokud ano, jaký
•
Z jakého zdroje
•
V jaké výši
•
Za jakým účelem
Všechny otázky byly koncipovány pro plánovací období 2007 – 2013.
70
3.1.1
Republikové rozčlenění žádostí o dotace
Při pohledu na strukturu obcí, které odpověděli, tak nejmenší obec, která na dotazník odpověděla, byla obec Bukovinka. Bukovinka má 47 obyvatel a leží v okrese Děčín v Ústeckém kraji. Také odpovídalo několik obcí, které mají 500 obyvatel, tyto obce byly rozmístěny po celé republiky. Průměrná velikost obce, která vyplnila dotazník, je 357 obyvatel. Z hlediska příslušnosti k nějakému dobrovolnému svazku obcí, pouze 31 obcí nepatří do žádného mikroregionu. Zbytek obcí patří.
Graf č. 5: Počet odpovědí obcí dle kraje
Počet odpovědí z obcí podle kraje 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Počet obcí
Zdroj:autor V grafu č. 4 je zobrazeno, kolik obcí, z kterého kraje odpovědělo na dotazník. Nejvíce odpovědí přišlo ze Středočeského kraje, nejméně pak z Karlovarského. Díky počtu odpovědí se dá hodnotit celorepublikový zájem o dotace, ale u některých krajů je obtížnější určit trendy vzhledem k nižšímu počtu opovědí. Výsledky za celou republiku sdělují, že nejvíce se žádá o dotace z kraje, po nich následují žádosti o dotace z Programu rozvoje venkova. Pak dále dotace z různých ministerstev a žádosti o dotace ze Strukturálních fondů Evropské unie.
71
Graf č. 6: procentuální ukazatel celkových žádostí o dotace
Množství dotací 70
% celkových žádostí
60 50 40 množství dotací
30 20 10 0 Kraje
Ministerstva
PRV
EU
Nežádali
Zdroj:autor V číslech je vyjádřeno, že skoro 60% všech žadatelů žádá peníze z kraje, zhruba čtvrtina žadatelů se obrací na Program rozvoje venkova. Celých 17% žádá o prostředky ministerstva a 14,5% požádalo o dotace z SF EU. Pouze necelých 7% obcí nežádalo o žádné dotace v tomto plánovacím období. Je zajímavé, že pro více než třetinu dotazovaných obcí (celkem 80 dotazovaných obcí uvedlo), byly dotace z kraje jediným dotačním titulem, o který požádali. Další zajímavou věcí je, že obce, která oslovili některé z ministerstev tak učinilo spíše u více, než pouze u jednoho (více než 50% obcí, které uvedli, že žádali o dotaci ministerstva, uvedli tato ministerstva alespoň dvě). Regionální operační programy regionů soudržnosti (ROP) jako zdroj dotace uvedlo pouze 5 obcí. Z těchto žádostí byla většina úspěšných. Pouze 5 obcí z 205, které požádali o dotaci, neuspěli. To činí úspěšnost získávání u dotazovaných obcí 97,5%. Z dotazovaných obcí většina uvedla, že má v plánu žádat o dotace i nadále a to většinou z kraje (nebo nějakého už použitého zdroje). Obce, které o dotaci ještě nežádali, uvedli, až na jednu výjimku, že mají v úmyslu požádat o dotaci co nejdříve. Většina z nich uvedla tento rok nebo nejpozději do dvou let. 72
Pro bližší vysvětlení, kam se řadí jaký druh dotace: Při rozčleňování zdrojů dotací jsem rozčleňoval podle informací obcí, zda jde o program EU (pod záštitou nějakého ministerstva) nebo program LEADER, zda jdou peníze přímo z ministerstev (nějaká jimi vypsaná forma dotace), zda jde o Program rozvoje venkova, nebo jsou dotace čerpány přímo z krajského rozpočtu a krajského Programu obnovy venkova. Evropská unie: •
Program LEADER
•
Dotační programy založené na strukturálních fondech EU
Ministerstva •
Dotační programy jednotlivých ministerstev, které nejsou založeny na financích strukturálních fondů EU
Program rozvoje venkova •
Dotace pocházející z Programu rozvoje venkova
•
Dotace pocházející ze Státního zemědělského intervenčního fondu
Kraje •
Místní krajské Programy na obnovu venkova
•
Další krajské dotace
3.1.2
Regionální rozčlenění žádostí o dotace
Z hlediska celorepublikových žádostí o dotace vedou Krajské. Dá se tedy předpokládat, že podobně to bude vypadat i na krajských úrovních. Výsledky z krajů vypovídají o tom, jak se od sebe jednotlivé regiony liší a kde je zájem o jaká dotační tituly.
73
Jihočeský kraj
V Jihočeském kraji vyplnilo dotazník 25 obcí. Stejně jako v republikovém grafu i v grafu Jihočeského kraje dominují žádosti o dotace z krajských titulů. Jako druhé nejžádanější zde jsou však dotace z ministerstev, které se dostaly před Program rozvoje venkova. Je zde však větší počet obcí, které o dotace nežádali. Graf č. 7: Zdroje dotací v Jihočeském kraji
Zdroje dotací v Jihočeském kraji % žádostí ze zdroje
60 50 40 30 20 Zdroje dotací 10 0
Zdroj:autor
Jihomoravský kraj
V Jihomoravském kraji odpovědělo na dotazník 20 obcí. Z těchto obcí jich velká většina žádala o dotace z krajského rozpočtu. Z dalších dotačních titulů má významnější zastoupení žádosti o dotace z Programu rozvoje venkova. Jihomoravský kraj se od republikového průměru skoro neliší.
74
Graf č. 8: Zdroje dotací v Jihomoravském kraji
Zdroje dotací v Jihomoravském kraji % žádostí ze zdroje
70 60 50 40 30 20
Zdroje dotací
10 0
Zdroj:autor
Karlovarský kraj
V Karlovarském kraji odpovědělo na dotazník 6 obcí. Vzhledem k malému počtu odpovědí z tohoto kraje, je těžké určovat přesné údaje. Ze získaného vzorku však vyplývá, že pro Karlovarský kraj jsou hlavním zdrojem dotací krajské dotační tituly.
75
Graf č. 9: Zdroje dotací v Karlovarském kraji
% žádostí ze zdroje
Zdroje dotací v Karlovarském kraji 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Zdroje dotací
Zdroj:autor
Královéhradecký kraj
V Královéhradeckém kraji vyplnilo odpovědník 17 obcí. Královéhradecký kraj má také vysoké procento žádostí o dotace z krajských dotačních titulů. V republikovém srovnání se však vymyká nízkým procentem žádostí o dotace z ministerstev a Programu rozvoje venkova a vysokým procentem obcí, které o dotaci zatím neusilovali.
76
Graf č. 10: Zdroje dotací v Královéhradeckém kraji
Zdroje dotací v Královéhradeckém kraji % žádostí ze zdroje
70 60 50 40 30 20
Zdroje dotací
10 0
Zdroj:autor
Liberecký kraj
V Libereckém kraji odpovědělo 8 obcí. I v Libereckém kraji je problém s malým počtem respondentů. Pokud se podívám na výsledky, pak je oproti republikovému průměru překvapivá i výše žádostí o dotace z Programu rozvoje venkova, která se zde skoro vyrovná žádostem o krajské dotace (které jsou však stále nejvyhledávanějším zdrojem dotací).
77
Graf č. 11: Zdroje dotací v Libereckém kraji
Zdroje dotací v Libereckém kraji % žádostí ze zdroje
70 60 50 40 30 20
Zdroje dotací
10 0
Zdroj: autor
Moravskoslezský kraj
V Moravskoslezském kraji vyplnilo dotazník 7 obcí. Toto je třetí z krajů, kde dotazník vyplnilo pod 10 obcí, takže i zde jsou problémy s přesností interpretace. Moravskoslezský kraj je odlišný od ostatních. V tomto kraji nejsou na prvním místě krajské dotace, ale dotace z Programu rozvoje venkova a to poměrně výrazně (PRV má 71,4% a kraj má 42%), což je oproti všem ostatním krajům velký rozdíl a Moravskoslezský kraj je tímto výjimečný.
78
Graf č. 12: Zdroje dotací v Moravskoslezském kraji
% žádostí ze zdroje
Zdroje dotací v Moravskoslezském kraji 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Zdroje dotací
Zdroj: autor
Olomoucký kraj
V Olomouckém kraji odpovědělo na dotazník 10 obcí. V tomto kraji jsou nejžádanějšími dotacemi krajské dotační tituly. Od ostatních krajů a celorepublikového srovnání se odlišuje hlavně vysokým procentem žádostí o dotace z Evropské unie.
79
Graf č. 13: Zdroje dotací v Olomouckém kraji
Zdroje dotací v Olomouckém kraji % žádostí ze zdroje
70 60 50 40 30 20
Zdroje dotací
10 0
Zdroj: autor
Pardubický kraj
V Pardubickém kraji vyplnilo odpovědník 19 obcí. Pardubický kraj se od ostatních krajů liší nižším procentem žádostí o dotace z krajských zdrojů a naopak má vyšší procento žádostí z Programu rozvoje venkova.
80
Graf č. 14: Zdroje dotací v Pardubickém kraji
% žádostí ze zdroje
Zdroje dotací v Pardubickém kraji 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0
Zdroje dotací
Zdroj: autor
Plzeňský kraj
V Plzeňském kraji odpovědělo na dotazník 23 obcí. Plzeňský kraj se v ničem zásadním nevymyká z celorepublikového průměru. Má o něco vyšší procento žádostí o dotace z krajů a ministerstev a o několik procent nižší žádosti z Programu rozvoje venkova, což jsou drobné odchylky od celorepublikového průměru.
81
Graf č. 15: Zdroje dotací v Plzeňském kraji
Zdroje dotací v Plzeňském kraji % žádostí ze zdroje
70 60 50 40 30 20
Zdroje dotací
10 0
Zdroj: autor
Středočeský kraj
Ve Středočeském kraji vyplnilo dotazník 35 obcí. Tento kraj má nejvíce odpovědí a proti celorepublikovému průměru se liší zejména v jedné věci. Žádosti o dotace z krajských zdrojů jsou nižší. Ve Středočeském kraji častěji obce žádali o dotace pouze z jednoho zdroje a to se projevilo nižším počtem žádostí i v dalších oblastech žádostí o dotace.
82
Graf č. 16: Zdroje dotací ve Středočeském kraji
Zdroje dotací v Středočeském kraji % žádostí ze zdroje
60 50 40 30 20 Zdroje dotací 10 0
Zdroj: autor
Ústecký kraj
V Ústeckém kraji odpovědělo na dotazník 13 obcí. V tomto kraji z průměru vyčnívají hlavně vyšší procenta žádostí dotací z různých ministerstev.
83
Graf č. 17: Zdroj dotací v Ústeckém kraji
Zdroj dotací v Ústeckém kraji % žádostí ze zdroje
70 60 50 40 30 20
Zdroje dotací
10 0
Zdroj: autor
Kraj Vysočina
V kraji Vysočina vyplnilo odpovědník 23 obcí. Kraj Vysočina se odlišuje od zbytku krajů několika faktory. Jedním je ten, že má vyšší procento žádostí o dotace z krajských zdrojů než celorepublikový průměr (dostává se skoro na 80%) a pak tím, že má menší žádosti o dotace z ministerstev (necelých 5%).
84
Graf č.18: Zdroj dotací v kraji Vysočina
% žádostí ze zdroje
Zdroj dotací v kraji Vysočina 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Zdroje dotací
Zdroj: autor
Zlínský kraj
Ve Zlínském kraji odpovědělo na dotazník 14 obcí. Zlínský kraj se od zbytku liší nižšími žádostmi o dotace z Programu rozvoje venkova a vyšším procentem žádostí o dotace z různých ministerstev.
85
Graf č. 19: Zdroj dotací v Zlínském kraji
Zdroj dotací v Zlínském kraji % žádostí ze zdroje
60 50 40 30 20 Zdroje dotací 10 0
Zdroj: autor
Krajské rozložení žádostí o dotace je kraj od kraje jiné, někdy se liší nepatrně, někdy výrazně. Hlavním motivem však stálé zůstává nejsilnější pozice žádostí o dotace z krajských dotačních titulů (s výjimkou Moravskoslezského kraje, kde je nejvyhledávanějším programem PRV). Všechny kraje oscilují kolem průměru, kdy zájem obcí se upírá hlavně na místní dotační programy řešící místní problematiku a jejich problémy.
Ukázalo se, že malé obce do 500 obyvatel dávají přednost bližším dotacím před vzdálenějšími. Tím je myšleno dotacím, tvořícím se na blízké úrovni rozhodování. U obcí této velikosti jasně vedou v žádostech o dotace krajské dotační tituly, tedy tituly, které jsou tvořeny přímo v jejich kraji, na míru jejich potřebám a vyhovují jejich požadavkům. Dalším v pořadí využívání dotačních možností, je Program rozvoje venkova, který zvláště cílí na malé obce.
86
Závěr
Sídelní struktura v České republice má velmi odlišný charakter od ostatních středoevropských zemí, kdy je u nás možno díky historickému vývoji mluvil o roztříštěné sídelní struktuře. Tento typ sídelní struktury potřebuje i poněkud odlišný systém financování dotací, než ostatní. Tomu je uzpůsobena i dotační síť v České republice. Analýzou jednotlivých datačních možností se ukázalo, že pro malé obce do 500 obyvatel jsou nejvhodnějšími zdroji dotací přímo jim nejbližší zdroje, což jsou Krajské dotační tituly a Program rozvoje venkova. Tyto tituly jsou zaměřeny na podporu malých obcí (většinou menších než 2000 obyvatel) a to zvláště pak Krajské dotační tituly, které velmi často mívají nějaké zvýhodnění pro nejmenší obce (do 500 obyvatel). Krajské dotační programy a jejich tituly jsou schopné nejlépe vystihnout potřeby obcí svého regionu a přizpůsobit se jejich požadavkům. Program rozvoje venkova, hlavně jeho III. Osa, se zabývá problémy malých obcí a jeho dotační tituly se zaměřují na největší problémy, které malé obce trápí. Není natolik specifický v určitých oblastech a má oprati krajským titulům výhodu pokrytí širšího spektra. Možnou alternativou k dotačnímu způsobu financování projektů a činnosti jsou půjčky obcí. Ty se vyskytují v různých variantách a dají se aplikovat pro takřka každou obci. U různých finančních institucí jsou obce jako dlužníci velmi oblíbení (za jejich závazky ve své podstatě ručí stát a obec může jen velmi těžce zbankrotovat), proto financování projektů půjčkou není příliš složité k získání v případě potřeby finančních prostředků. Z odpovědí v dotazníku se ukázaly preference malých obcí v oblasti dotačních možností. Většina obcí do 500 obyvatel už někdy o dotaci požádala a obdržela ji. Ty obce, které ještě nežádali tak chtějí učinit co nejdříve, dle svých slov nejpozději do dvou let. Ukázalo se, že pro malé obce jsou nejdůležitějším zdrojem dotací Krajské dotace. V těchto dotacích se nepohybují velké sumy peněz (na jednu obec), ale jsou pro obce snad dostupné a jsou určeny k účelům, které obce potřebují. Více než 58% ze všech dotazovaných obcí žádalo o dotace z těchto zdrojů, mnohé obce tyto dotace využívají jak jediný dotační titul. Program rozvoje venkova je pro obce do 500 obyvatel druhým nejčastějším zdrojem finančních prostředků. Jedna čtvrtina všech obcí žádala o dotace z tohoto zdroje, na druhou 87
stranu většina neúspěšných žádostí o dotace je také z tohoto zdroje. Dotace z evropských fondů a různých dotačních fondů ministerstev jsou další častěji využívané dotace, ale jejich specifické využití, jim u obcí do 500 obyvatel neposkytuje možnost většího zájmu. Regionální operační programy regionů soudržnosti jsou zaměřeny hlavně na obce větší než 500 obyvatel a možnosti čerpání dotací z nich, nejsou pro malé obce nijak zajímavé (pouze 5 obcí ze všech dotázaných uvedlo, že žádalo o peníze z ROPu). Tyto statistiky se napříč kraji různí, ale přesto zůstávají dva dominantní zdroje dotačních prostředků ve většině případů stejné. Ve všech krajích jsou výrazným činitelem krajské dotační tituly a ve většině krajů Program rozvoje venkova. Z analýzy vyplívá, že obce dávají přednost dotačním titulům založeným na krajském formátu odpovídajících jejich potřebám.
88
Použitá literatura NUNVÁŘOVÁ, S.,(2007): Rozvoj venkova.Brno: MU, ISBN 978-80-210-4748-8. NUNVÁŘOVÁ, S., (2005): Český venkov a problematika aplikace moderních metod do řízení obcí. V Aktuálne problémy rozvoja vidieka v SR. Nitra : Slovenská akademia pôdohospodárskych vied, 2005. ISBN 80 -89162 -17 -7, s. 76 -80. 28.7.2005, Poĺana. HRABALOVÁ, S., KLÍMOVÁ, V., NUNVÁŘOVÁ, S., (2005): Metody a nástroje řízení ve veřejné správě Brno: ESF-MU ISBN 80-210-3679-6. HRABALOVÁ, S.,(2004): Teorie a praxe rozvoje měst a obcí, MU, ISBN 80-210-3356-8 ŽÍTEK, V.,(2004): Regionální ekonomie a politika, MU, ISBN 80-210-2478-5 MAJEROVÁ, V. a kol.,(2009): Sociologie venkova a zemědělství, Česká zemědělská univerzita v Praze, ISBN 978-80-213-0651-6 MAJEROVÁ, V. a kol., (2009): Český venkov 2008: Proměny venkova, Česká zemědělská univerzita v Praze, ISBN 978-80-213-1991-0 VITURKA, Milan. Teoreticko-metodologická východiska hodnocení programů podpory regionálního rozvoje. 1. vyd. Brno : MU, 2005, ISBN 8021036397.
Internetové zdroje Evropský sociální fond v České republice: , Dostupné na WWW: http://www.esfcr.cz Fondy Evropské unie, Dostupné na WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz Český statistický úřad, Dostupné na WWW: http://www.czso.cz Rakouský statistický úřad, Dostupné na WWW: http://www.statistik.at Polský statistický úřad, Dostupné na WWW: http://www.stat.gov.pl Místní agenda 21, Dostupné na WWW: http://http://ma21.cenia.cz/ Ústav územního rozvoje, Dostupné na WWW: http://www.uur.cz Ministerstvo pro místní rozvoj, Dostupné na WWW: http://www.mmr.cz Státní zemědělský intervenční fond, Dostupné na WWW: http://www.szif.cz 89
Portál eAgri – resortní portál ministerstva zemědělství, Dostupné na WWW: http://http://eagri.cz/public/web/mze/ Portál Zákony, Dostupné na WWW: http://http://portal.gov.cz Národní strategický plán rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013. Dostupné na WWW: http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvo-zemedelstvi/koncepce-astrategie/narodnistrategicky-plan-rozvoje-venkova.html Regionální operační program Jihovýchod, Dostupné na WWW: http://www.jihovychod.cz Regionální operační program Jihozápad, Dostupné na WWW: http://www.rrjihozapad.cz Regionální operační program Moravskoslezsko, Dostupné na WWW: http://www.rrmoravskoslezsko.cz Regionální operační program Severovýchod, Dostupné na WWW: http://www.radaseverovychod.cz Regionální operační program Severozápad, Dostupné na WWW: http://www.nuts2severozapad.cz Regionální operační program Střední Čechy, Dostupné na WWW: http://www.ropstrednicechy.cz/ Regionální operační program Střední Morava, Dostupné na WWW: http://www.rrstrednimorava.cz Portál Olomouckého kraje, Dostupné na WWW: http://www.kr-olomoucky.cz Portál Zlínského kraje, Dostupné na WWW: http://www.kr-zlinsky.cz Portál Moravskoslezského moravskoslezsky.cz
kraje,
Dostupné
na
WWW:
http://verejna-sprava.kr-
Portál Jihomoravského kraje, Dostupné na WWW: http://www.kr-jihomoravsky.cz Portál kraje Vysočina, Dostupné na WWW: http://www.kr-vysocina.cz Portál Jihočeského kraje, Dostupné na WWW: http://www.kraj-jihocesky.cz Portál Karlovarského kraje, Dostupné na WWW: http://www.kr-karlovarsky.cz Portál Plzeňského kraje, Dostupné na WWW: http://www.kr-plzensky.cz Portál Středočeského kraje, Dostupné na WWW: http://www.kr-stredocesky.cz Portál Ústeckého kraje, Dostupné na WWW: http://www.kr-ustecky.cz Portál Královéhradeckého kraje, Dostupné na WWW: http://www.kr-kralovehradecky.cz 90
Portál Pardubického kraje, Dostupné na WWW: http://www.pardubickykraj.cz Program rozvoje venkova ČR na období 2007 http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-
–
2013.:
2007/programove-dokumenty/ KAMENÍČKOVÁ V.: Obecní dluh – podrobnější pohled na zadlužení územní samosprávy Deník veřejné správy Dostupné na WWW: http://denik.obce.cz/go/clanek.asp?id=6305910 bylo i v Obec a finance 5/2007 ISSN 12114189
91
Seznam tabulek a obrázků Graf č. 1: Počet Obcí ………………………………………………………….……………. 16 Graf č. 2: Počet obyvatel ……………………………………………………………………. 17 Graf č. 3: Počet obcí vůči obyvatelstvu žijícímu v nich ……………………………………. 18 Graf č. 4: Celkové dotace Programu obnovy venkova v jednotlivých krajích…………...…. 68 Graf č. 5: Počet odpovědí obcí dle kraje …………………………………………………....71 Graf č. 6: Procentuální ukazatel celkových žádostí o dotace …………………………….… 72 Graf č. 7: Zdroje dotací v Jihočeském kraji ………………………………………………… 74 Graf č. 8: Zdroje dotací v Jihomoravském kraji ……………………………………………. 75 Graf č. 9: Zdroje dotací v Karlovarském kraji ………………………………….…………... 76 Graf č. 10: Zdroje dotací v Královéhradeckém kraji...……………………………………… 77 Graf č. 11: Zdroje dotací v Libereckém kraji …………………………………….…………. 78 Graf č. 12: Zdroje dotací v Moravskoslezském kraji …………………………….…………. 79 Graf č. 13: Zdroje dotací v Olomouckém kraji …………………………………….……….. 80 Graf č. 14: Zdroje dotací v Pardubickém kraji ……………………………………….…….. 81 Graf č. 15: Zdroje dotací v Plzeňském kraji …………………………………………..……. 82 Graf č. 16: Zdroje dotací ve Středočeském kraji ………………………………………..….. 83 Graf č. 17: Zdroj dotací v Ústeckém kraji …………………………………………………. 84 Graf č. 18: Zdroj dotací v kraji Vysočina ……………………………………………………85 Graf č. 19: Zdroj dotací v Zlínském kraji ……………………………………………………86 Obrázek č. 1: Schéma dotačních programů Společenství ………………………………….. 31 Obrázek č. 2:Regiony soudržnosti …………………………………………………………. 31 Obrázek č. 3: Krajské uspořádání …………………………………………………………...45
92
Přílohy Příloha č. 1: Tabulka: Rozdělení obcí dle velikosti velikost Obce obcí
100-50
nad 100 tis:
50 -20 20-10
10-5
tis:
tis:
tis:
41
69
140
5-2 tis:
2-1 tis:
999-500
499-0
400
724
1356
3499
2-1 tis:
999-500
tis.: počet
6
16
obcí
Příloha č. 2: Tabulka: Počet obyvatel na obce dané velikosti velikost
Obce
100-50
50 -20 20-10
10-5
obcí
nad 100 tis:
5-2 tis:
499-0
tis:
tis:
tis:
303 1 103 1 180 967
960
1 219 1 011 953 015
835
042
378
076
tis.: počet
2
obyvatel 044
259
147
742
067
Příloha č. 3: Tabulka: Podíl počtu obcí a počtu obyvatel na celkovém počtu velikost obcí
Obce nad 100-
50 -20 20-10
10-5
100 tis.:
50 tis:
tis:
tis:
tis:
0,256
0,656
1,104
2,24
10,475
11,205 9,188
počet obcí z 0,096
5-2 tis: 2-1 tis: 999-
499-0
500 6,399
11,582 21,693 55,975
celkových v % počet obyvatel 21,866 na
9,115 11,577 9,599
9,048
celkovém
počtu v %
Příloha č. 4: Dotazník Jméno obce: Okres: Kraj: Počet obyvatel: Patříte do nějakého mikroregionu? Využili jste nějaký dotační titul?
(pokud ano, do jakého)
93
7,928
- Pokud ano, jaký? - Z jakého zdroje? - V jaké výši? - Za jakým účelem? Pokud ne, plánujete podat žádost o nějakou dotaci/grant? - Pokud ano, jakou? - Kdy? - Na který zdroj? - V jaké výši? - Za jakým účelem?
(ROP, kraj, EU,…) K čemu byl použit
(ROP, kraj, EU,…) K čemu by měl použit
Příloha č. 5: Graf: Počet žádostí o dotace z jednotlivých zdrojů v absolutních číslech
Zdroje dotací 140 120 100 80 60 40
Zdroje dotací
20 0
Příloha č. 6: Tabulka: Počet žádostí o dotace celkově Kraje počet žádostí %
Ministerstva PRV 128 38 58,18 17,3
EU 55 25
Nežádali 32 15 14,5 6,8
Příloha č. 7: Tabulka: Počet žádostí o dotace dle krajů v absolutních číslech a procentním vyjádření
Jihočeský % Jihomoravský
Počet odpovědníků Kraje Ministerstva PRV 25 14 7 56 28 20 12 3
94
EU 6 24 5
Nežádali 5 3 20 12 2
% Karlovarský % Královéhradecký % Liberecký % Moravskoslezský % Olomoucký % Pardubický % Plzeňský % Středočeský % Ústecký % Vysočina % Zlínský %
6 17 8 7 10 19 23 35 13 23 14
60 4 66,67 11 64,71 5 62,5 3 42,86 6 60 8 42,11 15 65,22 17 48,57 8 61,54 18 78,26 7 50
95
15 1 16,67 2 11,76 1 12,5 1 14,29 2 20 3 15,79 5 21,74 5 14,29 4 30,77 1 4,35 3 21,43
25 1 16,67 2 11,76 4 50 5 71,43 3 30 6 31,58 5 21,74 8 22,86 3 23,08 5 21,74 2 14,29
10 0 0 3 17,65 1 12,5 1 14,29 4 40 3 15,79 3 13,04 3 8,57 2 15,38 3 13,04 2 14,29
0 1 16,67 3 17,65 0 1 14,29 0 1 5,26 2 8,7 3 8,57 0 0 1 7,14
