Analýza financí obce. Moravská Třebová

Zpracováno dne 23. 7. 2014

Analýza financí obce

Moravská Třebová

Název projektu: Zvýšení kvality řízení a poskytovaných služeb MÚ Moravská Třebová Registrační číslo projektu: CZ.1.04/4.1.01/89.00116

Dokument: Analýza financí obce Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová

Číslovaná stránka 1 z 25

OBSAH ÚVOD....................................................................................................... 3 VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY ............................................................................ 3 Počet obyvatel ...................................................................................... 3 Počet žáků ........................................................................................... 3 Počet zaměstnanců................................................................................ 3 Provozní saldo ...................................................................................... 3 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA ................................................... 4 STUPNICE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING) ........................ 4 Stav financí .......................................................................................... 4 Finanční kondice ................................................................................... 4 Podstata ekonomického hodnocení finančního zdraví ................................. 4 ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ ................................................................ 5 ANALÝZA .................................................................................................. 7 ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY............................................................................ 22 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ................................................................... 24 OBRÁZKY ................................................................................................ 24 TABULKY ................................................................................................ 24 GRAFY ................................................................................................... 24 KONTAKT NA DODAVATELE ................................................................... 25



ÚVOD Tento dokument vznikl za podpory Evropského sociálního fondu a je spolufinancován z dotace Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (www.esfcr.cz). Ke zpracování dokumentu bylo použito zejména těchto zdrojů:    

rozpočet města na rok 2014 výkazy plnění rozpočtu FIN 2-12M systém ARIS Web MF ČR (zejména ARIS 60M) systém ÚFIS – prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 01M)

Město může díky analýze financí zjistit a přesněji definovat silné stránky a slabiny svých financí, hrozby a příležitosti.

VYBRANÉ POUŽITÉ TERMÍNY Počet obyvatel Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Počet žáků Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Počet zaměstnanců Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. Provozní saldo Běžné příjmy – Běžné výdaje = Provozní saldo



ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA STUPNICE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ (RATING) Použili jsme stupnici ekonomického hodnocení finančního zdraví samospráv dle metodiky Cityfinance, a.s., která je ojedinělá tím, že na rozdíl od stupnic jiných společností je zaměřená na praxi samosprávy založenou současně na hodnocení stavu financí a finanční kondice samosprávy. Finanční zdraví může být v rozmezí „výborné“ až „nedostatečné“. Tabulka 1. Stupnice ekonomického hodnocení finančního zdraví Výborné Velmi dobré Dobré Dostatečné Nedostatečné

Výborná finanční kondice a výborný stav financí. Nejhůře velmi dobrá finanční kondice a stav financí. Nejhůře dobrá finanční kondice a stav financí. Nejhůře dostatečná finanční kondice nebo stav financí. Nedostatečná finanční kondice a zároveň stav financí.

Zdroj: www.cityfinance.cz, Cityfinance a.s.

Stav financí Stav financí je finanční stavovou veličinou1 zobrazující aktuální stav finančních ukazatelů bez ohledu na finanční kondici subjektu.

Finanční kondice Finanční kondice zahrnuje finanční potenciál, tedy schopnost vytvářet finance bez ohledu na stav financí subjektu. Tento ukazatel je vývojový.2

Podstata ekonomického hodnocení finančního zdraví Předpokladem pro řízení financí města s citem3 je znalost vývoje, trendu a stavu financí.

1

Stavová veličina vycházející zejména ze stavu závazků, příjmů, výdajů, salda rozpočtu, provozního salda, pohledávek, rozložení aktiv, cash flow, stavu finanční obnovy majetku… 2

Kondiční veličina, tedy schopnost vytvářet finance a měnit stav financí, vyjadřuje finanční potenciál. Dokument: Analýza financí obce Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová


Stanovit správně finanční koncepci a výhled znamená především znát trendy a stav financí, příležitosti a ohrožení. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve výhledu navrhneme doporučení, která může samospráva města využít dle svého uvážení. ÚVOD DO FINANČNÍHO HOSPODAŘENÍ Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k „volnému“ rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti. Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy4 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém5. Města, městyse a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří

3

www.cityfinance.cz

4

Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku.

5

Stejný problém řeší stát ve svých financích.



většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje6 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 1. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY

VÝDAJE

Počet obyvatel

Provoz

Počet žáků

Objem a (ODPISY)

Podnikatelé (fyzické osoby)

Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku

Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce

stav

majetku

–

údržba

Ceny nakupovaných služeb, zboží a kvalita

Velikost katastru

Efektivita organizací a společností

Daň z nemovitostí Vlastní činnost

Smlouvy – ceny vs. dodávky Zaměstnanci – kvalita a produktivita

Podniky, pronájmy majetku atd. Dotace Na výkon státní správy

Správa dluhu - vše a ceny dluhů Úřad a samospráva – lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů Investice

Na provoz zařízení samosprávy

Politika rozvoje a řízení projektů

Investiční dotace

Obnova majetku

Počet zaměstnanců pracujících v katastru

Rozložení portfolia kapitálu

Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj: www.cityfinance.cz, Cityfinance a.s.

Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů.

6

Tzn. kladné provozní saldo.



ANALÝZA Počet obyvatel7 města, na kterém závisí daňové příjmy, klesal. Počet obyvatel byl v roce 2012 celkem 10 491. Co obyvatel, to téměř 12 tis. Kč daňových příjmů za rok. Za posledních 10 let klesl počet obyvatel města o 983 obyvatel. Způsobená ztráta na příjmech vyjádřená současnými čísly se blíží 12 mil. Kč ročně. Úbytek obyvatel jen za posledních 5 let připravil město o 6,5 mil Kč, včetně zohlednění změn rozdělování výnosů daní dle zákona. Ročně město přicházelo o více než 1,2 mil. Kč na příjmech úbytkem obyvatel (pětiletý průměr). Úbytek obyvatel má negativní dopad na prognózy výnosů daní a negativně se dotýká schopnosti města financovat řadu služeb. Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Moravské Třebové

Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě Počet obyvatel

Počet žáků

Počet zaměstnanců

14 000 12 000

10 000 8 000 6 000

4 000 1 325 1 364

2 000 0

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok

www.cityfinance.cz

Zdroj: MFČR, ČSÚ a www.cityfinance.cz

7

Počet obyvatel podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku. Dokument: Analýza financí obce Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová


Počet zaměstnanců8, kteří mají v katastru města místo výkonu práce byl od hospodářské recese v roce 2009 stabilní a dosáhl 4,23 tis. zaměstnanců v roce 2012. Tento údaj má na příjmy města sice minimální vliv, ale je významný spíše ze sociálního hlediska. Ukazuje, že na území města byl potenciál dávat práci lidem v okolí. Tabulka 2. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Moravské Třebové 1997 Počet obyvatel

1998

1999

2000

2011

2012

11 676 11 702 11 652 11 682 11 682 11 474 11 414 11 291 11 251 11 201 11 129 11 028 10 910 10 853 10 612

10 491


2001

4 660

2002

4 505

2003

4 610

2004

4 396

2005

4 030

2006

4 301

2007

4 139

2008

4 031

2009

3 819

2010

3 822

4 066

4 235

1 325

1 364

INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY

INDEXY

Počet žáků INDEXY

průměr za 10 let

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

průměr od 2006

Počet obyvatel

99,1

100,2

99,6

100,3

100,0

98,2

99,5

98,9

99,6

99,6

99,4

99,1

98,9

99,5

97,8

98,9

99,0


99,5

96,7

102,3

95,4

91,7

106,7

96,2

97,4

94,7

100,1

106,4

104,2

100,8

DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY V tis. Kč roční průměr

Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel

tis.Kč

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

za 5 let

-79

26

-50

30

0

-208

-60

-123

-40

-50

-72

-101

-118

-57

-241

-121

-638

-724

141

-282

172

-512 -1 012

-381

-474

-626 -2 358 -1 246

-6 419

0 -1 364

-722 -1 091 -1 098

POZ: 2005 změna financování školství, 2003 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/2002 Sb.; 2012 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz

Změnu počtu obyvatel v roce 2011 (viz tabulka výše) má na svědomí v tom roce Českým statistickým úřadem provedené sčítání lidu, domů a bytů. Ze sčítání lidu se vychází při stanovení počtu obyvatel pro rozdělování výnosů daní dle zákona č. 243/2000 Sb., o Rozpočtovém určení daní (též užívána zkratka „RUD“). Počet žáků9 v zařízeních města, coby zřizovatele, je údaj, na kterém po novele RUD od 1. 1. 2013 záleží část daňových příjmů. Celkem v roce 2012 bylo ve školských zařízeních města evidováno 1364 žáků. Městu bylo z roku 2012 na rok

8

Počet zaměstnanců vykázanému v příloze k vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů, k celkovému počtu zaměstnanců takto vykázaných v České republice, a to podle stavu k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku. 9

Počet žáků podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. Dokument: Analýza financí obce Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová


2013 převedeno do daňových příjmů podle počtu žáků cca 10,5 mil. Kč (cca 7,7 tis. Kč na žáka) ovšem za současného zrušení dotací a příspěvků na žáka od státu i od obcí. Školy jsou značně závislé na dotacích státu. Běžně vychází v ČR, že žák přijde veřejné finance na více než 50 tis. Kč na rok, z toho 4/5 platí stát a kolem 1/5 obce spolu se školou a rodiči (příjmy z družin, grantů apod.). Otázkou je zahrnutí odpisů do nákladů. Z výše uvedeného vyplývá poměrně značná vnější finanční hrozba daná způsobem dotačního financování školství státem. Vývoj celkové bilance ukazuje, že město ročně hospodařilo s příjmy nebo výdaji v objemu řádově od 167 do 354 mil. Kč. Za posledních 5 let se příjmy vyvíjely hůře než výdaje, ale to je zkresleno zejména projektem kanalizace a ČOV.

Tabulka 3. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Moravské Třebové tis. Kč 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

1. Daňové příjmy

69 058

63 386

65 742

66 860

76 817

75 256

2. Nedaňové příjmy

22 792

26 472

22 545

21 308

22 093

20 393

3. Kapitálové příjmy

34 881

19 526

39 444

17 364

7 514

11 047

4. Přijaté dotace

61 073

59 517

71 663

2004

2005

2006

2007

2011

2012

2013

97 419

92 862 107 026 106 098 111 593 119 171 101 504 119 231 103 831

108 017

125 358

16 923

18 090

18 283

22 234

29 998

26 110

6 156

4 926

7 183

3 701

3 910

77 588 134 592 140 184 196 661 169 749 108 698 124 031

96 220

19 908

2008

2009

2010

20 061

20 955

27 779

35 301

5 621

90 901

8 024

5 973

11 489

6 533

98 444 113 463 138 620 124 066

155 211

75 897

Příjmy celkem

187 804 168 901 199 393 183 121 241 017 246 881 317 159 285 628 241 189 256 064 231 632 243 297 326 823 293 655 269 171

304 715

233 898

5. Běžné výdaje

108 104 111 059 125 424 126 256 165 695 181 937 221 077 220 349 180 387 191 967 191 051 199 059 223 216 238 860 210 346

171 471

153 226

64 625

182 231

68 836

167 909 173 109 174 226 173 938 255 439 233 617 325 815 284 488 218 933 252 315 214 080 235 734 282 011 305 121 274 970

353 702

222 062

6. Kapitálové výdaje

59 805

Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů INDEXY

62 050

48 802

47 682

89 744

51 680 104 738

64 139

38 546

60 348

23 029

36 675

58 795

66 261

19 895

-4 207

25 167

9 183

-14 422

13 263

-8 656

1 140

22 256

3 748

17 551

7 562

44 812

-11 466

-5 799

-48 987

11 836

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

průměr za 10 let

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

průměr za 2013 posledních 5 let


103,1

91,8

103,7

101,7

114,9

98,0

129,5

95,3

115,3

99,1

105,2

106,8

85,2

117,5

87,1

104,0

116,1

102,0


105,6

116,1

85,2

94,5

103,7

92,3

83,0

106,9

101,1

121,6

89,5

100,8

104,5

132,6

127,1

85,0

87,0

107,2


247,7

56,0

202,0

44,0

43,3

147,0

55,7

80,0

145,8

51,5

105,7

143,7

1617,3

8,8

74,4

192,4

56,9

390,0

4. Přijaté dotace

94,5

97,5

120,4

108,3

173,5

104,2

140,3

86,3

64,0

114,1

77,6

102,3

115,3

122,2

89,5

125,1

48,9

100,2

Příjmy celkem

98,2

89,9

118,1

91,8

131,6

102,4

128,5

90,1

84,4

106,2

90,5

105,0

134,3

89,9

91,7

113,2

76,8

101,2

5. Běžné výdaje

97,0

102,7

112,9

100,7

131,2

109,8

121,5

99,7

81,9

106,4

99,5

104,2

112,1

107,0

88,1

81,5

89,4

95,6

106,8

103,8

78,6

97,7

188,2

57,6

202,7

61,2

60,1

156,6

38,2

159,3

160,3

112,7

0,0

282,0

37,8

118,6

98,4

103,1

100,6

99,8

146,9

91,5

139,5

87,3

77,0

115,2

84,8

110,1

119,6

108,2

90,1

128,6

62,8

101,9

6. Kapitálové výdaje Výdaje celkem

POZ: 2005 změna financování školství, 2003 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/2002 Sb.; 2012 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz

Zdroj: MFČR, ČSÚ a www.cityfinance.cz

Město přišlo v důsledku hospodářské recese v roce 2009 řádově o 28 mil. Kč na daňových příjmech. To výrazně negativně ovlivnilo hospodaření roku 2009, ale město tu situaci zvládlo poměrně rychlou reakcí ve financích.



Rozpočty města byly od roku 2009 výsledně schodkové. Deficity byly způsobeny financemi na straně výdajů, které byly použity na financování infrastruktury města. Celkově však město hospodařilo rozpočtově správně, tedy v souladu se zákonnou zásadou dlouhodobé vyrovnaností rozpočtů (zohledníme-li delší období). Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Moravské Třebové Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč

60 000 40 000 20 000 0 -20 000 -40 000 -60 000

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Saldo příjmů a 19 895 -4 207 25 167 9 183 -14 42 13 263 -8 656 1 140 22 256 3 748 17 551 7 562 44 812 -11 46 -5 799 -48 98 11 836 výdajů www.cityfinance.cz

Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz

Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Moravské Třebové Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 400 000 350 000

300 000 250 000 200 000

150 000 100 000 50 000

0

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Výdaje celkem 167 909 173 109 174 226 173 938 255 439 233 617 325 815 284 488 218 933 252 315 214 080 235 734 282 011 305 121 274 970 353 702 222 062 Příjmy celkem 187 804 168 901 199 393 183 121 241 017 246 881 317 159 285 628 241 189 256 064 231 632 243 297 326 823 293 655 269 171 304 715 233 898

www.cityfinance.cz


Navzdory změny financování školství v roce 2005 byly celkové příjmy a výdaje progresivní s tím, že v roce 2003 vznikly obce s přenesenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem (nárůst) a v roce 2005 se změnilo financování školství (odliv). Byl by viditelný také značný pokles příjmů i výdajů v roce 2012, který byl dál odlivem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce, ale město Dokument: Analýza financí obce Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová


v tom roce realizovalo značně objemný projekt kanalizace a ČOV, což zkresluje údaje zejména v roce 2012. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Moravské Třebové Vývoj struktury příjmů v %

Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč 100%

350 000

4. Přijaté dotace

90% 300 000

80% 70%

250 000


60%

200 000

50%

150 000

40%

100 000

30%


20%

50 000


10%

0

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

0%

rok

rok

www.cityfinance.cz


Struktura příjmů města se stabilizovala především přesunem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce a ukončením značně objemné dotace v roce 2012 na ČOV a kanalizaci. Vzrostl podíl daňových příjmů města na úkor dotací. Nedaňové příjmy města ve výši cca 20 až 26 mil. Kč ročně pocházely především z oblastí navázaných na odpadové, bytové hospodářství, ekonomickou činnost apod. Ve většině oblastí, zejména bytového a nebytového hospodářství, koupaliště apod. musíme zohledňovat také značné požadavky na výdaje města, tyto oblasti zpravidla nejsou ziskové, i když se tak mohou zdánlivě jevit, a to především s ohledem na uplatnění odpisů. Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Moravská Třebová po novele RUD účinné od 1. 1. 2013 podílí na hlavních sdílených daňových příjmech Na čem závisí sdílené daňové příjmy konkrétně

Počtu obyvatel přepočteného koeficientem 73,3%

Počtu žáků 11,2%

Započtené výměře katastrálního území 2,2%

Prostého počtu obyvatel 13,4%

www.cityfinance.cz Zdroj: www.cityfinance.cz Dokument: Analýza financí obce Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová


Daňové příjmy představovaly dosud cca 50 % příjmů a jejich váha kolísala ve vazbě na dotace. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených předchozím grafem. Vedle počtu obyvatel je tu také od roku 2013 nový a značný vliv počtu dětí a žáků. Daňové příjmy města měly do roku 2010 rostoucí trend s tím, že v roce 2009 zaznamenaly značnou újmu světovou finanční krizí a do roku 2012 nedosáhly původní výše roku 2008. Novela RUD situaci v roce 2013 vylepšila, ale je nutné připravit město spíše na stagnaci daňových příjmů od roku 2014 danou zejména nadále nepříznivým vývojem ekonomiky ČR, připravovanými změnami daní ve vazbě na politiku vlády10. Město velmi správně reagovalo a připravilo střízlivě rozpočet daňových příjmů již na 2014. Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Moravské Třebové Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč 140 000 120 000 100 000

80 000 60 000

40 000 20 000

0

www.cityfinance.cz Zdroj:MF ČR, www.cityfinance.cz

10

Míněno např. připravovanou redukcí DPH vznikem třetí sazby a zrušení poklesu základní sazby, dále v médiích uváděné zhoršování podmínek pro živnostníky, snižování přímých daní méně produktivním skupinám obyvatel na úkor střední vrstvy, posílení dávek nezaměstnaným a důchodů, finanční znevýhodnění práce a podnikání, progresivní zdaňování odvádějící vedení firem a manažery do zahraničí, zvyšování nepřímých daní spotřebních, na kterých obce neparticipují, i když daňové poplatníky zatíží, zvyšování sociálního a zdravotního pojištění a nákladů, růstu nákladů státního dluhu atd. Dokument: Analýza financí obce Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová


Vyšší vazba města na daňové příjmy způsobila to, že město více než dosud podléhá makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu obyvatel. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem, tedy závislé na změnách daných Parlamentem a ekonomickými trendy. Lze proto uvést riziko poklesu výnosů daňových příjmů po roce 2014. Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni 160 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města. Graf 7: Vývoj mimořádných příjmů Moravské Třebové

MIMOŘÁDNÉ PŘÍJMY V tis. Kč 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

3. Kapitálové příjmy: 6 156 4 926 7 183 3 701 3 910 5 621 90 901 8 024 5 973 11 489 6 533 42 Investiční přijaté 46 739 27 184 16 461 27 298 7 401 1 571 7 796 25 972 18 897 120 33 44 755 dotace (transfery): www.cityfinance.cz


Mimořádné příjmy města Moravská Třebová celkem od roku 2009 do roku 2013 dosáhly výše 218 mil. Kč investiční dotace a 123 mil. Kč kapitálových příjmů. Město tedy získalo od roku 2009 do roku 2013 celkem úctyhodných 341 mil. Kč mimořádných příjmů, což je cca 32,5 tis. Kč na obyvatele. Investiční aktivita města byla od roku 2009 do 2013 zaměřena na řadu akcí, předně kanalizaci a ČOV a mnoho dalších akcí. Město se soustředilo na obnovu majetku a od roku 2009 investovalo 441 mil. Kč. Město obnovovalo majetek velmi značnými finančními objemy s ohledem na stav a finanční kondici.



Graf 8. Vývoj struktury výdajů Moravské Třebové Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč

Vývoj struktury výdajů v %

400 000

100%

350 000

90% 80%

300 000

6. Kapitálové výdaje

70%

250 000

60%

200 000

50%

150 000

40%

5. Běžné výdaje

30%

100 000

20%

50 000

10%

rok

rok

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

0%

1997

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

0

www.cityfinance.cz


Město za posledních 10 let investovalo 663 mil. Kč, tedy celkem více než 63 tis. Kč na každého obyvatele a z toho 2/3 v posledních 4 letech. Riziko investiční pasti se Moravské Třebové netýkalo. Avšak do budoucna je třeba vnímat, že pro finance mnohých měst a obcí je obecně riskantní strategie budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje11 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích.

11

Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, komunikace apod., která je nezbytná. Dokument: Analýza financí obce Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová


Graf 9. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Moravské Třebové

BĚŽNÉ PŘÍJMY A BĚŽNÉ VÝDAJE V tis. Kč 300 000

250 000 200 000 150 000

100 000 50 000 0

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 264 264 253 518 217 545 225 065 220 320 236 105 228 125 259 659 244 302 172 893 182 610 Běžné výdaje (provozní)

221 077 220 349 180 387 191 967 191 051 199 059 223 216 238 860 210 346 171 471 153 226

www.cityfinance.cz


Kladně hodnotíme to, že město hospodařilo od roku 2010 vždy provozně velmi rozumně s ohledem na běžné příjmy a od roku 2009 zajistilo udržitelné provozní hospodaření. Provozní výdaje města (běžné) kryly běžné příjmy, ale nebylo tomu tak vždy. Graf 10. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Moravské Třebové ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ v tis.Kč 40 000 20 000 0 -20 000 -40 000 -60 000 -80 000

2004

2005

2006

ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) -10 746 -35 972 7 520 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) -728 -39 962 11 580

2007

2008

2009

-4 745 -917

15 785 8 008

-7 980 24 157

2010

2011

2012

2013

31 533 -15 357 -71 409 9 717 15 644 -28 514 -38 874 -18 245 www.cityfinance.cz


Město za poslední 4 roky zlepšilo provozní hospodaření o cca 25 mil. Kč. Za toto období klesly běžné příjmy o 45 mil. Kč, ale běžné výdaje o 70 mil. Kč. Tím město od nepříznivého roku 2009 stabilizovalo svou finanční kondici na udržitelnou Dokument: Analýza financí obce Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová


úroveň. Mnohá snížení způsobil odliv sociálních dávek, ale podstatu zlepšení zajistilo město. Pro finance města je oslabující každá situace, při které se běžné příjmy vyvíjely hůře než běžné výdaje za předpokladu, že tato situace přetrvala. Graf 11. Podrobnější vývoj běžných výdajů Moravské Třebové

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007 rok

rok

NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM v tis. Kč

NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU v tis. Kč 80 000

120 000

70 000

100 000

60 000

80 000

50 000

60 000

40 000 30 000

40 000

rok

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2013

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

0

2003

10 000

0

2003

20 000

20 000

www.cityfinance.cz

2006

2005

2003

2006

2013

0

2012

5 000

0

2011

10 000

10 000

2010

15 000

20 000

2009

20 000

30 000

2008

25 000

40 000

2007

30 000

50 000

2005

35 000

60 000

2004

70 000

2003

40 000

2004

PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI v tis. Kč

NEINVESTIČNÍ NÁKUPY v tis. Kč 80 000

rok


V roce 2005 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům a v roce 2012 se přesunuly sociální transfery na úřady práce, což ukazuje poslední graf. Riziko růstu běžných výdajů je u Moravské Třebové především na straně neinvestičních nákupů a transferů organizacím napojeným na rozpočet města. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na „volnou útratu“, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku obce, Dokument: Analýza financí obce Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová


pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi „roční finanční sílu“ obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Graf 12. Vývoj provozního salda Moravské Třebové Provozní saldo v tis. Kč 50 000 45 000

43 186

40 000

37 158 33 168

35 000

37 046 33 956

33 097

29 384

29 269

30 000 25 000

20 799

20 000 15 000 10 000

4 909

5 000 0

1 421 2003

2004

2005

2006

2007

2008

PROVOZNÍ SALDO 43 186 33 168 37 158 33 097 29 269 37 046 (tis. Kč)

2009 4 909

2010

2011

20 799 33 956

2012

2013

1 421

29 384

www.cityfinance.cz


Provozní saldo města bylo velmi rychle zlepšeno po velmi špatném roce 2009, který byl stižen dopady světové hospodářské recese. Projekt ČOV a kanalizace a účtování větším běžných výdajů souvisejících s obnovou majetku zkreslil výsledek roku 2012 a částečně 2013. Město docílilo v roce 2013 provozního salda 29,3 mil. Kč, tedy pouze 16 % běžných příjmů (průměr v ČR je cca 24 %). Město za poslední 4 roky výrazně zlepšilo svůj finanční potenciál měřeno provozním saldem. Tento výsledek však stále balancuje lehce nad hranicí rizika a není nijak dobrý. Počítáme však s tím, že město realizuje v rozpočtu řadu oprav, které by výsledek zlepšily. Bylo by však vhodné po ukončení ČOV a kanalizace stabilizovat výsledek provozního salda. Provozní saldo slouží k tvorbě rezerv, splácí se z něho dluhy a vytváří zdroje na investice a budoucí opravy. Moravská Třebová má za cca 1 mld. Kč (viz rozvaha) majetku typu staveb a potřebuje ročně minimálně 20 mil. Kč12 na obnovu svého majetku, tedy na opravy a investice.

12

Města od roku 2012 povinně odpisují a odpisy mají správně sloužit k refinancování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z výsledovky. Dokument: Analýza financí obce Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová


Tabulka 4. Vývoj provozního salda hospodaření Moravské Třebové tis. Kč Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 1+2+4 Běžné příjmy (včetně neinvestičních 253 518 217 545 225 065 220 320 236 105 228 125 259 659 244 302 172 893 182 610 1 dotací) 5 Běžné výdaje (provozní) 220 349 180 387 191 967 191 051 199 059 223 216 238 860 210 346 171 471 153 226 Uhrazené splátky půjček -15 041 -17 040 -14 357 -14 453 -9 568 -4 944 -4 944 -5 000 -5 329 5 452 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 33 168 37 158 33 097 29 269 37 046 4 909 20 799 33 956 1 421 29 384 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) 18 127 20 118 18 741 14 816 27 478 -35 15 855 28 956 -3 908 34 836 % Podíl provozního salda na běžných příjmech 13% 17% 15% 13% 16% 2% 8% 14% 1% 16% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 17% 24% 20% 23% 24% 17% 22% 18% 20% 24% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 6 171 23 120 22 512 25 610 23 605 63 473 47 062 36 263 31 844 48 069 Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů 24 298 43 238 41 253 40 427 51 083 63 438 62 917 65 219 27 936 82 905 + stav na bankovních účtech (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) -10 746 -35 972 7 520 -4 745 15 785 -7 980 31 533 -15 357 -71 409 9 717 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) -728 -39 962 11 580 -917 8 008 24 157 15 644 -28 514 -38 874 -18 245

Zdroj: www.cityfinance.cz

Graf 13: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Moravské Třebové 1 400 000 1 200 000 1 000 000

tis. Kč

800 000 600 000

400 000 200 000 0

2006

2007

2008

2009

2010

Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) 225 065 220 320 236 105 228 125 259 659 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) 33 097 29 269 37 046 4 909 20 799 Stavby (tis. Kč) 1 097 515 1 102 468 1 128 336 1 121 905 1 217 096

2011

2012

2013

244 302 33 956 994 992

172 893 1 421 1 020 430

182 610 29 384


Majetek Moravské Třebové, přesněji jen stavby, lze hrubě odhadovat na více než 1 mld. Kč (záleží, jak zohledníme data rozvahy versus realita). Velmi orientačně potřebuje město na odpisy dlouhodobého majetku alespoň 20 mil. Kč ročně pouze na stavby. Pokud volíme obnovovací interval cca 50 let.



Graf 14. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Moravské Třebové Běžné příjmy v tis. Kč 259 659 225 065 220 320

236 105 228 125

Investice a běžné výdaje v tis. Kč Běžné výdaje

Investice

244 302

223 216 172 893

182 610

238 860 210 346

191 967 191 051 199 059

182 171 231 471

153 226

66 261 60 348

23 029 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2006

2007

68 836

64 625

58 795 36 675

2008

2009

2010

2011

2012

2013


Město udržovalo vždy finanční rezervy nejen na zvládnutí cash flow. Ke konci roku 2013 mělo město rezervu do cca 48 mil. Kč13. Zkreslení finančních rezerv však způsoboval projekt ČOV a kanalizace.

Graf 15: Základní rezervy Moravské Třebové a provozní saldo Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč

Základní běžný účet a fondy v tis. Kč 63 473

37 046 33 956

33 097

29 384

29 269

48 069

47 062 36 263

20 799

31 844 22 512

25 610

23 605

4 909 1 421 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012


13

ARIS WEB 60M řádek 96, od roku 2010 ÚFIS 01M řádky 87 a 88 rozvahy.



2013

Finančním potenciálem města lze velmi hrubě a orientačně vnímat hodnoty zůstatku na účtech k počátku předchozího roku a další likvidní finanční aktiva jako likvidní cenné papíry, zůstatky fondů spolu s provozním saldem roku po odpočtu splátek dluhů. Je to zjednodušeně řečeno určitá „finanční akceschopnost“ města bez využití případných nových dluhů daného roku. Finanční potenciál Moravské Třebové byl snížen v roce 2012 akcí ČOV a kanalizace a o uhrazené splátky půjček a vysokým podílem oprav, což není nic negativního.

Graf 16. Vývoj okamžitého finančního potenciálu Moravské Třebové OKAMŽITÝ FINANČNÍ POTENCIÁL SAMOSPRÁVY v tis. Kč (Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů + stav na bankovních účtech ke konci předchozího roku)

90 000

79 327

80 000

76 019

70 000 60 000 50 000

40 000

55 776

53 088 41 861

34 369

37 328

32 355

26 289

30 000

59 359

23 570

20 000 10 000 0 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014 rozpočet

www.cityfinance.cz

Zdroj: MFČR, propočty www.cityfinance.cz

Výše uvedený finanční potenciál zkreslují úvěry a půjčky.



Město má uvěrové závazky. Město mělo k 31. 12. 2013 zůstatek 40 mil. Kč dlouhodobých úvěrů14. Bezpečná výše zadlužení, je pro město někde na úrovni 100 mil. Kč15. Dluh lze v souvislosti s disponibilními rezervami vnímat jako velmi nízký. Graf 17. Zůstatky dlouhodobých závazků Moravské Třebové typu úvěrů Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč 42 517

Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč 14 357 14 453

40 409

35 821

35 159 30 624

9 568

25 320

7 400

20 508 15 696 10 828

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013

2014 rozpočet

2006

2007

2008

4 944

4 944

5 000

5 329

5 452

2009

2010

2011

2012

2013

2014 rozpočet


Dlouhodobé pohledávky16 představují zanedbatelnou částku, kterou město navíc výrazně snížilo a nehrají proto dosud roli ve finančním plánování města, ale je třeba nadále sledovat úroveň. Graf 18. Dlouhodobé pohledávky za dlužníky Moravské Třebové

Dlouhodobé pohledávky za dlužníky v tis. Kč 680

290 108

2009

14

2010

2011

66

47

2012

2013

ARIS WEB 60M řádek 190 rozvahy, od roku 2010 ÚFIS 01M řádek 113.

15

Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z trendu provozního salda, trendu běžných příjmů a výhledu daňových příjmů. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že město by mělo být schopné během pěti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do 10 let bezpečně splatit. 16

ARIS WEB 60M řádek 75, od roku 2010 ÚFIS 01M řádky 53 a 34 rozvahy.




ZÁVĚR FINANČNÍ ANALÝZY Finanční zdraví města Moravská Třebová je velmi dobré s tím, že finanční kondice je na lepší dobré úrovni a stav financí velmi dobrý. Tabulka 5. Rating - hodnocení finančního zdraví města Moravská Třebová Celkové hodnocení Výborné Velmi dobré Dobré Dostatečné Nedostatečné

Hodnocení finanční kondice

Hodnocení stavu financí ANO

ANO +

Zdroj: www.cityfinance.cz, Cityfinance a.s.

Silnými stránkami financí je schopnost velmi pružně řídit běžné výdaje a město má rezervu. Slabinou financí je, že město má dluh. Finance města ale v roce 2012 zkreslil projekt ČOV a kanalizace. Město by mělo posílit a stabilizovat provozní saldo a nadále snížit provozní výdaje a spíše docilovat úspor. Jako dlouhodobě hodnocený pozitivní vliv na finance vnímáme cestu města realizovat EPC17 projekty. Finance města ohrožují především vnější vlivy, zejména hrozba úbytku obyvatel a poklesu příjmů (riziko poklesu státních dotací na školy, růst cen a stagnace ekonomiky ČR). Městu je navrženo v samostatných materiálech přijmout navržený rozpočtový výhled včetně SWOT analýzy financí a nastavení ukazatelů rozpočtů a pravidel řízení finančního zdraví města včetně definovaných KPI18.

17

EPC (Energy Performance Contracing) - metoda k dosažení úspor energie s nulovými investičními náklady pro zákazníka a garancí výsledku dodavatelem. Náklady projektu jsou hrazeny v rámci dosavadních výdajů z dosažených úspor. 18

KPI - Klíčové ukazatele výkonnosti („Key Performance Indicator“, někdy také „Key Point Indicator“ nebo „Key Success Indicator“) Dokument: Analýza financí obce Zpracoval: Ing. Luděk Tesař a tým Moravská Třebová


Dále uvádíme pro rekapitulaci SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 6. SWOT analýza financí obce (řazeno sestupně dle významu) Silné stránky

Slabé stránky

Finanční rezerva

Dluh

Schopnost pružně reagovat v běžných výdajích

Nestabilní a nepříliš vysoké provozní saldo

Finanční potenciál k obnově majetku města

Dobrý trend finanční kondice od roku 2009

Schopnost získávat dotace

Příležitosti

Ohrožení (rizika)

Zavádění nových technologií snižujících provozní výdaje (zateplování, alternativní zdroje energie apod.) a nástrojů snižujících výdaje a zvyšujících efektivitu organizací

Úbytek obyvatel a stagnace běžných příjmů

Využití dotací nového období

Růst cen vstupů a hrozba poklesu dotací státu na školská zařízení

Rizika finanční nestability ČR19 Zdroj: www.cityfinance.cz

19

Rizika měnová, deflace a deficitů státního rozpočtu.



SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY OBRÁZEK 1. NA ČEM ZÁVISÍ PŘÍJMY A VÝDAJE SAMOSPRÁVY ..................................................................................... 6

TABULKY TABULKA 1. STUPNICE EKONOMICKÉHO HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ .................................................................. 4 TABULKA 2. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU MORAVSKÉ TŘEBOVÉ.......................... 8 TABULKA 3. VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ ................................................... 9 TABULKA 4. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA HOSPODAŘENÍ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ ........................................................... 18 TABULKA 5. RATING - HODNOCENÍ FINANČNÍHO ZDRAVÍ MĚSTA MORAVSKÁ TŘEBOVÁ ............................................... 22 TABULKA 6. SWOT ANALÝZA FINANCÍ OBCE (ŘAZENO SESTUPNĚ DLE VÝZNAMU) ....................................................... 23

GRAFY GRAF 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH NA KATASTRU MORAVSKÉ TŘEBOVÉ ............................ 7 GRAF 2. VÝVOJ SALDA ROZPOČTU MORAVSKÉ TŘEBOVÉ ........................................................................................ 10 GRAF 3. VÝVOJ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ ........................................................................................ 10 GRAF 4. VÝVOJ A STRUKTURA PŘÍJMŮ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ .................................................................................. 11 GRAF 5: VÁHA UKAZATELŮ V %, PODLE KTERÝCH SE MORAVSKÁ TŘEBOVÁ PO NOVELE RUD ÚČINNÉ OD 1. 1. 2013 PODÍLÍ NA HLAVNÍCH SDÍLENÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMECH ............................................................................................ 11 GRAF 6: VÝVOJ CELKOVÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ ..................................................................... 12 GRAF 7: VÝVOJ MIMOŘÁDNÝCH PŘÍJMŮ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ ............................................................................... 13 GRAF 8. VÝVOJ STRUKTURY VÝDAJŮ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ ..................................................................................... 14 GRAF 9. VÝVOJ KRYTÍ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ BĚŽNÝMI PŘÍJMY MORAVSKÉ TŘEBOVÉ ......................................................... 15 GRAF 10. ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ ................................................. 15 GRAF 11. PODROBNĚJŠÍ VÝVOJ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ ................................................................... 16 GRAF 12. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA MORAVSKÉ TŘEBOVÉ .................................................................................. 17 GRAF 13: VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, PROVOZNÍHO SALDA A STAVEB MORAVSKÉ TŘEBOVÉ ............................................ 18 GRAF 14. VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A INVESTIC MORAVSKÉ TŘEBOVÉ .............................................. 19 GRAF 15: ZÁKLADNÍ REZERVY MORAVSKÉ TŘEBOVÉ A PROVOZNÍ SALDO .................................................................. 19 GRAF 16. VÝVOJ OKAMŽITÉHO FINANČNÍHO POTENCIÁLU MORAVSKÉ TŘEBOVÉ ........................................................ 20 GRAF 17. ZŮSTATKY DLOUHODOBÝCH ZÁVAZKŮ MORAVSKÉ TŘEBOVÉ TYPU ÚVĚRŮ ................................................... 21 GRAF 18. DLOUHODOBÉ POHLEDÁVKY ZA DLUŽNÍKY MORAVSKÉ TŘEBOVÉ ............................................................... 21



KONTAKT NA DODAVATELE Ing. Luděk Tesař Neumannova 1470/12, 156 00 Praha 5 – Zbraslav Email: [email protected] Mobil: +420 602 690 061 www.cityfinance.cz Vypracováno v rámci OPERAČNÍHO PROGRAMU LIDSKÉ ZDOJE A ZAMĚSTNANOST pro M. C. TRITON, spol. s.r.o. Evropská 846/176a 160 00 Praha 6 www.mc-triton.cz



Analýza financí obce. Moravská Třebová

Recommend Documents