Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta
A NALÝZA FAKTORŮ VEDOUCÍ DOMÁCNOSTI NA S MIŘICKU KE ZMĚNĚ ZPŮSOBU VYTÁPĚNÍ (P R ÁC E ST U DE NT Ů B A KA LÁŘ S KÉ HO ST U DIA )
Lenka Zemková
Abstrakt Cílem práce je zjistit, jaké faktory ovlivňují domácnosti v lokalitě Smiřicko při výběru způsobu lokálního vytápění. Práce dokazuje, že nejdůležitějším faktorem jsou finanční důvody. Na základě osobních strukturovaných rozhovorů se zástupci domácností byla také provedena analýza přístupu respondentů k životnímu prostředí. Hodnocení občanů v environmentálních otázkách bylo zároveň dáno do souvislosti s nezávislými proměnnými, jako např. věk, vzdělání, pohlaví a příjem. Znečišťování ovzduší spalováním nekvalitních paliv má negativní dopady na zdravotní stav populace a vede tedy ke zvyšování výdajů státu do zdravotnictví.
Abstract The aim of this thesis is to analyze which factors influence households decision in Smiřice region when selecting the type of local heating. Thesis proves that financial reasons are the most important factor. Respondents’ approach to the environment was also analyzed on the basis of personal structured interview with members of households. Evaluation of citizens in environmental issues was put in connection with independent variables such as e.g. age, education, gender and income. Air pollution caused by incineration of low-quality fuels has a negative impact on health of population and therefore leads to the increasing of state expenditures on health care service.
Klíčová slova Lokální topeniště, znečištění ovzduší, životní prostředí, vytápění nekvalitními palivy
Keywords Local heating, air pollution, environment, heating by low-quality fuel
JEL klasifikace/JEL Classification
Q53, D14
Úvod Problematika kvality ovzduší je v ČR intenzivněji řešena až od devadesátých let 20. stol., kdy se stát začal zaměřovat na velké zdroje znečištění. Prostřednictvím zákonů byly podniky nuceny snižovat emise. V posledních letech ale opět došlo ke zhoršení situace, především vinou zvýšeného obsahu prachových částic, které se do ovzduší dostávají při vytápění nekvalitními palivy v lokálních topeništích a neustále se zvyšující automobilovou dopravou. Příčinou toho je tedy svou činností přímo člověk. Tento problém se týká nejen velkých měst, ale i malých obcí, kde lidé často používají k vytápění zastaralé kotle, při němž se s prachovými částicemi vznikajícími spalováním nekvalitního paliva nebo odpadků z domácnosti uvolňují i karcinogenní látky z kotlů. Volba mezi kvalitním a nekvalitním vytápěním je úzce spojena se zdravotními riziky pro občany. Dle Ministerstva životního prostředí ČR způsobilo znečištění ovzduší zkrácení očekávané délky života o téměř 12 měsíců (MŽP, 2013). S neuváženým spalováním odpadů jsou tedy výrazně spojeny i státní výdaje na zdravotnictví, které kvůli tomu stále rostou. V této problematice je možnost aplikovat známý ekonomický problém „tragédie obecní pastviny“, kterým se ve své práci zabývá Hardin (1968). Čistý vzduch je zde vnímán jako pomyslný veřejný statek. Dále se otevírá „problém černého pasažéra“, kdy člověk spoléhá na nemožnost dohledání viníka (zákony v ČR prozatím sankcionují jen velké podniky a není možné označit za viníka konkrétní domácnost) a následné sankce. Na problematiku se dá nahlížet jako na problém environmentální, ale také jako na problém politický, sociologický a především ekonomický. Z ekonomického pohledu se touto problematikou zabývá především behaviorální ekonomie, jako hlavní subjekt je vnímána domácnost a zkoumá se její chování v daných situacích, jak se zachová, jestli se dají nacházet různé závislosti. Cílem práce je zodpovědět výzkumnou otázku: Jsou domácnosti využívající méně kvalitní typy vytápění ochotny změnit technologii na šetrnější k životnímu prostředí a za jakých podmínek? Hypotézou práce je myšlenka, že občané jsou ochotni změnit způsob vytápění a přejít k novým technologiím, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, avšak pouze v případě, že státní dotace bude představovat minimálně 70 %
investičních nákladů na změnu technologie. Ke změně by dotazované většinou nevedla ochota zlepšit kvalitu ovzduší, ale finanční důvody, vyhláška stanovená obcí a právě vysoký státní příspěvek. K hledání odpovědi byla použita metoda standardizovaných osobních rozhovorů se zástupci domácností. Data byla sbírána v lokalitě Smiřicko, čítající obce Smiřice a Holohlavy, okres Hradec Králové. Jedná se o dvě malé obce, které jsou především v zimních měsících touto problematikou výrazně zasaženy. Výsledky budou interpretovány v závislosti na různých proměnných, aby byla možnost vypozorovat signifikantní spojitosti mezi jednotlivými faktory.
2
1. Životní prostředí a jeho ochrana Od roku 1989 se kvalita ovzduší v ČR výrazně zlepšila, to díky novým zákonům, které po velkých zdrojích znečištění začaly vyžadovat instalaci koncových zařízení (MŽP, 2013). V posledních letech se ale situace opětovně zhoršuje. Občané negativně přispívají ke zhoršování kvality ovzduší vytápěním nekvalitními palivy v lokálních topeništích a používáním automobilů. Bylo už prokázáno, že zhoršování kvality ovzduší vede k výrazným zdravotním rizikům pro lidstvo (MŽP, 2010). Největší obavy obecně způsobují prachové částice, mohou vést k nemocem dýchacího ústrojí, v nejhorších případech až k předčasným úmrtím. Podle expertních odhadů zemřelo v roce 2000 na znečištění ovzduší antropogenními částicemi v Evropě 370 000 obyvatel. Konkrétně v České republice v roce 2000 způsobilo znečištění ovzduší PM2,5 snížení očekávané délky lidského života o téměř 12 měsíců (MŽP, 2010). Znečištěné ovzduší vede i k poškozování materiálu, potažmo k chátrání památek a budov. Všechny tyto aspekty vedou k nutnému zvyšování státních výdajů. Problém spalování nekvalitních paliv a odpadů je ve dvou formách ošetřen v legislativním rámci ČR a to v podobě vyhlášky 330/2012 Sb. Vyhláška o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích a zákona 201/2012 Sb. O ochraně ovzduší. V ČR se problematikou zabývá MŽP. Byl vypracován Mezinárodní program snižování emisí ČR, který se snaží ošetřit danou situaci a nastavuje parametry pro užívání druhů paliv a spalovacích zařízení. V roce 2008 proběhla v rámci programu Zelená úsporám možnost získat dotaci ze Státního fondu životního prostředí ČR. Tato dotace byla určena pouze fyzickým osobám, které nahradí v domácnosti kotel na fosilní paliva moderním kotlem na biomasu nebo tepelným čerpadlem, též nabídla možnost pořídit si solární systém. Dotace byla poskytována ve výši 50-60% investičních nákladů. Tím se zabývá především Operační program Životní prostředí. Cílem ekologické daňové reformy z roku 2007 je stimulovat ekonomické subjekty k takovému chování, které povede ke snížení poškozování životního prostředí a jeho dopadů na zdraví obyvatelstva. Reforma nemá vést ke zvýšení celkové daňové 3
zátěže. Nyní se pracuje na druhé etapě reformy, jejímž cílem je právě snížení emisí do ovzduší. Vláda se o to chtěla pokusit prostřednictvím snížení daní z práce, což považuje za pozitivní činnost, a naopak zdanit aktivity s negativním dopadem na životní prostředí. (Šímová, 2006) Odpůrci ekologické daňové reformy vnímají hlavní nedostatky uvalení této daně v tom, že by „musela být uvalena na zboží s elastickou poptávkou“ (Moravcová, 2005). Vláda totiž předpokládá, že zavedení ekologické daně povede ke snížení poptávky po neekologických vozech. Finanční zdroje na podporu zkvalitňování životního prostředí poskytují Státní fond životního prostředí ČR a státní rozpočet. Státní fond životního prostředí v současné době poskytuje podstatnou část svých prostředků na kofinancování projektů podporovaných z fondů Evropské unie, přitom však i nadále poskytuje podpory v rámci vyhlášených národních programů.
2. Tematická strategie o znečišťování ovzduší Komise evropských společenství podala Radě a Evropskému parlamentu v roce 2005 Tematickou strategii o znečišťování ovzduší, ve které se vyjadřuje ke stávající situaci kvality ovzduší a mapuje změny, ke kterým došlo. Tvrdí, že se již podařilo snížit emise velkých spalovacích zařízení a zlepšit jakosti pohonných hmot, že do stávajících norem týkajících se energetiky byly začleněny požadavky na ochranu životního prostředí. I přes výrazné zlepšení ale některé vlivy znečištění ovzduší přetrvávají. Strategie se na výsledcích výzkumu snaží dokázat, že díky jejich návrhům na zlepšení dojde ke zmírnění následků projevujících se zkracující se očekávanou délkou života na 5,5 měsíců z původních 8. Komise se odvolává na vliv především na malé děti, seniory a astmatiky, pro něž je stávající stav ovzduší nejvíce nebezpečný. Uvádí, že v přepočtu na peníze se v roce 2020 pouze škoda na lidském zdraví odhaduje na 189-609 miliard EUR za rok (MŽP, 2005). Proto apeluje, že je třeba přijmout další opatření k dosavadním viditelně nedostatečným. Jako řešení navrhuje přijmout iniciativy ohledně nových vozidel a nová opatření týkající se emisí z malých spalovacích zařízení, lodí a letadel. Návrhy se týkají nejen samotné oblasti životního prostředí, ale například také snížení byrokratické zátěže a s tím spojeného snížení nákladů. Při realizaci navrhovaných opatření Komise předpokládá přínos pro zdraví vyčíslitelný minimálně
4
42 miliardami EUR ročně. Jedná se o snížení předčasných úmrtí, větší pracovní výkonnost atd. Výrobní ztráty v důsledku špatného zdravotního stavu se tedy sníží a největší výhody tím poplynou pro nižší příjmové skupiny. Myšlenka nových norem předpokládá, že bude nastartován obchodní růst a inovace, což povede ke zlepšení životní úrovně občanů.
3. Kvalita ovzduší ve vybraných lokalitách ČR a její vliv na zdraví obyvatelstva O problematice zhoršování kvality ovzduší se v akademických kruzích vedou polemiky. Odborníci se rozcházejí zejména v názorech na situaci v Moravskoslezském kraji. Česká iniciativa pro astma se přes svého zástupce Petra Pohunka(2012) pokusila zanalyzovat situaci na Ostravsku prostřednictvím 410 dotazníků a spirometrických vyšetření dětí ve věkovém rozmezí 10 – 11 let. Dle Pohunka (2012) byl v minulosti prokázán pouze vliv dopravy na kvalitu ovzduší. Pohunek (2012) se tím snažil reagovat na stále častěji se vyskytující vyjádření v médiích, že stav ovzduší se ve zmíněné lokalitě kriticky zhoršuje a způsobuje zhoršující se zdravotní stav populace v kraji, především dětí. Objevovaly se informace o výrazném vlivu kvality ovzduší na výskyt astmatu a jiných respiračních onemocnění a alergií. Z odpovědí účastníků průzkumu obecně nevyplynul závěr, který by potvrdil podezření, že na Ostravsku je extrémně častý výskyt průduškového astmatu. Taktéž alergie odpovídá výskytu v míře typické pro celou Českou republiku. Z výzkumu vyplývá, že 53 % respondentů využívá k vytápění domácnosti ústřední nebo dálkové topení, 28 % využívá plyn a 22 % pevná paliva, to v přibližně stejném poměru uhlí a dřevo. Respirační potíže se u dětí projevují zejména v zimních měsících, konkrétně jsou rodiči zaznamenávány od listopadu do února, zde bychom tedy mohli hledat spojitost mezi vytápěním nekvalitními palivy v zimních měsících a zhoršenou kvalitou ovzduší vedoucí k dýchacím potížím. Obecně ale práce podává závěry, že původcem respiračních obtíží dětí v Moravskoslezském kraji je spíše zimní klima a zhoršené rozptylové podmínky, na východě Ostravy ještě vystavování dětí pasivnímu kouření a zplodinám z lokálních topenišť na pevná paliva (Pohunek, 2012).
5
Na tuto analýzu obratem zareagovala Akademie věd prostřednictvím doktora Šráma (2012), který se problematikou výskytu astmatu u dětí v Moravskoslezském kraji zabývá. Pohunkovu analýzu považuje za práci založenou na nedoložených informacích. Rozdělení jednotlivých zdrojů znečištění ovzduší uvedené v Pohunkově výzkumu se týká obecně celé České republiky, pro oblast Ostravska je ale situace jiná, nejvýraznější roli zde hraje průmysl, kdežto doprava a lokální topeniště jsou jen velmi zanedbatelnými zdroji znečištění ovzduší. Původcem znečištění jsou tedy zastaralé technologie
využívané
v průmyslu,
v
důsledku
jejich
využívání
dochází
k dlouhodobému poškozování zdravotního stavu populace. Současný stav životního prostředí ovlivní ovzduší v České republice na dalších minimálně 20 let. Akademie věd rozhodně apeluje na vládu ČR, aby přijala koncepci toho, jaký průmysl by měl být do budoucna dlouhodobě rozvíjen a jakým způsobem se bude zajišťovat modernizace stávajících technologií. Braniš a Kozáková (2012) se ve své práci zabývají možností vlivu lokálního vytápění na kvalitu ovzduší ve vnitřním a venkovním prostředí malého sídla. Tvrdí, že z již učiněných studií na dané téma vyplývá, že kvalita ovzduší je dána aktivitou lokálních topenišť a nikoliv transportem škodlivin z průmyslových zdrojů ve městech. Podle autorů je město znečišťováno především dopravou a vesnice zvýšenou koncentrací aerosolu, který se uvolňuje do vzduchu při spalování pevných paliv. Využívání pevných paliv v menších, převážně venkovských sídlech vede ke znečišťování ovzduší stejnému, možná dokonce i většímu než ve velkých městech, navíc tuto situaci mohou výrazně zhoršovat ještě špatné rozptylové podmínky.
4. Použitá metoda K zodpovězení výzkumné otázky budou použity výsledky sběru dat metodou standardizovaných osobních rozhovorů se zástupci domácností na Smiřicku, konkrétně v obcích Smiřice a Holohlavy. Tamější obyvatelé jsou v zimních měsících obtěžováni zápachem a ztíženým dýcháním, způsobeným právě vytápěním nekvalitními palivy v některých domácnostech, popřípadě menších podnicích. Toto zjištění vyplývá z vlastní zkušenosti autorky díky častějšímu pobytu v lokalitě, taktéž ze stížností občanů Smiřic a Holohlav podávaných k projednání na místní městský úřad.
6
Osobní standardizovaný rozhovor byl veden vždy s jedním zástupcem domácnosti z obce Smiřice nebo Holohlavy. Celkem bylo provedeno 51 šetření, z nichž můžeme analyzovat závěry a porovnat je s výsledky v této oblasti již dosaženými. Vzhledem k ne příliš vysokému počtu respondentů není možné s jistotou tvrdit, že získané výsledky jsou směrodatné, přesto mohou přispět k dílčímu osvětlení dané problematiky, která se týká především menších měst a obcí, samozřejmě převážně v zimních měsících, kdy v důsledku vytápění nekvalitními palivy dochází k negativním dopadům v podobě ekonomických, environmentálních a v neposlední řadě sociálních problémů. Zástupci domácností byli vybíráni náhodně, přesto s pokusem zaujmout co největší rozvrstvení různých kategorií za účelem zjištění rozdílů v názorech a přístupech k životnímu prostředí. Vybrání byli jak občané žijící v rodinných domech, tak v bytech. Na dotazy odpovídaly všechny věkové kategorie, dosažené rozmezí je od 21 do 91 let.
5. Analýza výsledků dotazování V poslední době můžeme z médií často vypozorovat aktuálnost problematiky, především pak v Moravskoslezském kraji. Nekvalitním ovzduším postižení občané se v zoufalství obrací na hygienické ústavy, pod jejichž kompetenci ale řešení nespadá. Obyvatelé Smiřic, kteří jsou zápachem a ztíženým dýcháním z nekvalitního spalování dotčeni, prakticky nemohou najít žádné řešení. Vzniká tedy problém negativní externality. Občané, na které jsou ve formě ztíženého dýchání přenášeny náklady spojené se spalováním nekvalitních paliv, nejsou žádným způsobem kompenzováni. Proto je nutné, aby se tím začaly intenzívněji zabývat orgány státní správy, ideálně (dle apelu MŽP) zejména vedení daných obcí. Zajímavé ale je, že jen 7 z celkových 52 respondentů by ke změně způsobu vytápění na šetrnější vzhledem k životnímu prostředí vedl vládní, krajský nebo obecní předpis, který by zakazoval určitý způsob. Tento závěr tedy před vládní instituce staví otázku, zda je zamýšlená taktika vhodná a do jaké míry by vládní či obecní předpisy byly efektivní. Z logiky věci vyplývá, že by významnou roli v rozhodování, zda porušit, či neporušit předpis, sehrály výše sankcí za jejich nedodržení.
7
5.1 Stav životního prostředí podle názorů respondentů Graf č. 1 je zobrazením rozložení názorů respondentů na nejpalčivější problém životního prostředí v lokalitě. Občany ve Smiřicích omezuje zhoršení kvality ovzduší, ztížené dýchání, ale také zvýšené riziko vzniku dopravní nehody v obci. Respondenti se shodují, že příčinami neuspokojivé kvality jsou doprava a domácnosti. Možnost velkých firem a podnikatelů až na výjimky vylučují, ve městě žádný velký podnik sídlo nemá. Další významná část respondentů se často negativně vyjadřovala k nedostatku zeleně v lokalitě. V obci Smiřice je zámecký park, přesto jsou občané, především staršího věku, nespokojeni s postupným kácením letitých stromů v některých ulicích. Nikdo z dotázaných nevyjádřil názor, že v obci vnímá jako problém globální oteplování. V menším množství vadí občanům tvrdost vody a občasný zápach odpadních vod.
Graf 1. Nejpalčivější problém v lokalitě,
Graf 2. Stav ŽP dle pohlaví, zdroj: vlastní
zdroj: vlastní
Je zajímavé, že respondenti v průzkumu projevili nespokojenost s nedostatkem zeleně, ačkoliv z komunikace s panem Bělohoubkem (2013) vyplývá, že v podstatě jediné investice do životního prostředí vynakládá obec právě do této oblasti. Aktuálně zde probíhá akce s názvem Revitalizace zámeckého parku ve Smiřicích, jejímž investorem je právě město Smiřice. V grafu č. 2 vidíme názor na stav životního prostředí na Smiřicku v závislosti na pohlaví dotazovaného občana. Konkrétně na tomto vzorku občanů můžeme tvrdit, že
8
muži jsou ve svých názorech shovívavější, nehodnotí sice prostředí jako výborné, volí ale druhou nejlepší možnost. Podobnou problematikou, i když aplikovanou na oblast nakládání s odpady, se zabývali Meneses a Palacio (2005), kteří ve své práci analyzovali rozdělení členů domácnosti do jednotlivých rolí v přístupu k recyklaci. Prostřednictvím výzkumu se pokoušeli hledat souvislosti mezi pohlavím, věkem, dosaženým vzděláním a již zmíněnou rolí v procesu ochrany životního prostředí. Závislosti jsou aplikovány na jednotlivé proměnné, jako např. životní styl, povědomí o životním prostředí atd. Zajímavé závěry vyplývají i z následujícího grafu č. 3, který představuje rozdílnost v názorech v závislosti na věku. Poměrné překvapivým se jeví fakt, že odpověď- výborný se vyskytuje jen v kategorii 51-65 let a 66 let a více. Může to tedy navodit myšlenku, že mladší generace bývá v hodnocení citlivější, ale zároveň se nabízí hypotéza, že starší věkové kategorie mají možnost porovnat životní prostředí v obcích v dřívějších dobách a v současnosti, to je možné spojit s již dříve zmíněným počátkem řešení problematiky nedostatečné kvality životního prostředí po roce 1989.
Graf 3. Stav ŽP dle věku, zdroj: vlastní
Graf 4. Stav ŽP dle příjmu, zdroj: vlastní
Za klíčovou nezávislou proměnnou, podle které můžeme jednotlivé názory rozdělit a zkoumat, se dá považovat i čistý příjem domácnosti. Respondenti se k uvedení finančních prostředků svých domácností postavili překvapivě bez větších problémů, ačkoliv je v dnešní době tato informace uváděna s nevelkou ochotou. U některých případů bylo však možné zaregistrovat určitou možnost uvedení nepravdivé odpovědi. Převážná většina respondentů uváděla první dvě kategorie, tedy že průměrný měsíční čistý příjem celé domácnosti se vyskytuje v rozmezí do 30 000 Kč a 30 001 – 50 000 Kč, to přibližně v poměru 50 : 50. Jen nepatrný zlomek občanů zvolil třetí kategorii, tedy 50 001 a více Kč. Nyní si na grafu č. 4 ukažme, jaké závěry z průzkumu v této oblasti vyplynuly. 9
Vidíme tedy, že pouze v kategorii zařazené dle příjmu v rozmezí do 30 000 Kč se objevuje odpověď spíše špatný. Při uvedení této informace by se dalo usuzovat, že zástupci domácností s nízkými příjmy se občas mohou projevovat jako negativističtí v názorech, pro další analýzu je ale zapotřebí uvést, že v grafu nejsou uvedeny počty členů domácností, v této kategorii tedy můžeme nalézt vícečlenné domácnosti, ale také např. domácnosti, které tvoří jeden představitel věkové kategorie 66 a více let, tedy převážně důchodce. Názor, že stav životního prostředí se dá obecně považovat za výborný, se vyskytuje pouze u kategorií do 30 000 Kč a 30 001 – 50 000 Kč. Ve skupině s nižšími příjmy vcelku výrazně převažuje neutrální pohled na stav životního prostředí, tedy odpověď přiměřený. Ve vyšší příjmové kategorii jsou v podstatě vyváženě zastoupeny odpovědi dobrý a přiměřený, u minimálního vzorku jsme zaregistrovali odpověď výborný. V nejvyšší příjmové kategorii nacházíme členění názorů pouze mezi odpovědi dobrý a přiměřený s tím, že téměř 70 % respondentů z této skupiny vybralo možnost dobrý, tedy odpověď, kterou můžeme dle seřazení považovat za druhou nejlepší. Avšak je třeba brát analýzu názorů v této příjmové skupině vzhledem k nevelkému vzorku respondentů jako pouze orientační.
5.2 Volba způsobu vytápění Graf č. 5 mapuje primární způsob vytápění v domácnostech respondentů. Mnozí občané si i při přechodu k celoplošnému plynovému vytápění v 80. letech nechali k dispozici kamna na přitápění dřevem či jinými pevnými palivy. Zejména starší osoby (66+) uvádějí, že vytápění prostřednictvím plynového kotle je pro ně díky lehké obsluze nejvýhodnější. Ze získaných údajů tedy vidíme, že celých 72 % respondentů jako primární zdroj vytápění domácnosti využívá právě plyn, tedy palivo, které je považováno za ekologické. 10 % občanů udává, že se jako svůj primární zdroj rozhodli využívat elektřinu, a dalších 10 % využívá jako zdroj tepla dřevo. Jen velmi málo domácností si zvolilo možnosti dálkové teplo, tepelné čerpadlo či černé uhlí. Výběr možnosti „tepelné čerpadlo“ nezvolilo příliš mnoho respondentů, přesto je zajímavé připomenout, že z konverzace s jednotlivými respondenty nevyužívajícími tepelné čerpadlo jednoznačně vyplývá, že tento druh vytápění považují za příliš drahý, v podstatě až nedosažitelný. Uživatelé tepelného čerpadla ale uvádějí, že sice vyžaduje vyšší investici při zavádění, ta se ale v brzké době domácnosti vrátí. Nutno podotknout, 10
že žádný z dotazovaných občanů nevyužívá jako hlavní zdroj vytápění lehký topný olej, koks, hnědé uhlí, ostatní biomasu nebo ostatní pevná paliva.
Graf 51. Primární způsob vytápění, zdroj: vlastní
Graf 6. Primární způsob vytápění v závislosti na příjmu domácnosti, zdroj: vlastní
Zajímavá je analýza, jak se liší využívaný zdroj vytápění obydlí v závislosti na příjmu domácnosti. Již bylo zmíněno, že celkově u respondentů z lokality Smiřicko převažuje jako primární zdroj vytápění zemní plyn. V grafu č. 6 můžeme vidět, jestli existuje nějaká významná korelace mezi nezávislou proměnnou „průměrný čistý příjem celé domácnosti“ a závislou proměnnou „primární způsob vytápění“. Jak je zřetelně vidět, v nejvyšší příjmové kategorii 50 001 a více Kč využívá 100 % domácností jako primární zdroj vytápění zemní plyn. V tomto ohledu bychom se tedy mohli domnívat, že vyšší příjem vede spíše k pohodlnosti občanů a v případě zemního plynu je tato pohodlnost zajištěna jednoduchostí v obsluze daného paliva. Je však nutné zmínit, že v tomto případě není možné brát získaný výsledek za stoprocentně relevantní, protože do této příjmové kategorie se zařadilo jen 6 % dotazovaných občanů. Ve střední příjmové skupině také převažuje z téměř 60 % vytápění obydlí prostřednictvím zemního plynu, přesto se zde již z větší části vyskytují i další možnosti, nejvíce pak využití dřeva a černého uhlí. V kategorii do 30 000 Kč více jak 80 % dotazovaných vybralo možnost, že k zajištění tepla v domácnosti využívají zemního plynu. Jen menší část občanů z této kategorie uvedla elektřinu a ještě méně dřevo. V této kategorii však převážnou část respondentů tvoří senioři, pro které využití zemního plynu znamená především jednoduchost v obsluze. Níže se nachází graf č. 7, který zobrazuje důvody, kvůli kterým si respondenti zvolili určitý způsob vytápění. Jak vidíme, nejčastěji, tedy v 41 %, byla zvolena možnost „jednoduchost v obsluze“. Jako další nejčastější možnost volili respondenti
11
finanční výhodnost, to především ti, kteří používají topení dřevem ve spojitosti s dotopem plynem nebo elektřinou. Odpověď „není jiná možnost vytápění“ uvedli někteří občané, kteří bydlí například v bytě v panelovém nebo činžovním domě, ale také lidé, kteří doma mají plynový kotel a změna na jiný způsob je pro ně nepřijatelná. V posledních letech stále rostoucí ceny plynu ukazují, že z ekonomického hlediska je třeba sledovat nejen dopady v krátkém období, ale také přemýšlet a analyzovat možné budoucí dopady svých rozhodnutí. V dnešní době je v novostavbách trendem zavádět krby s rozvodem tepla například podlahovým topením, i s možností rozvodu horké vody do etážového topení. Můžeme tedy evidentně sledovat trend návratu k tuhým palivům, avšak ve srovnání s dobou před 80. lety s využitím technologického pokroku.
Graf 7. Proč využíváte uvedený způsob vytápění, zdroj: vlastní
Graf 8. Důvody volby způsobu vytápění v závislosti na typu vytápění, zdroj: vlastní
Graf č. 8 detailněji doplňuje informace obsažené v grafu č. 7. Zkoumáme, jestli je možné nacházet korelace mezi důvody, které vedou k využití daného způsobu a typu vytápění, které občané zvolili pro svou domácnost. Ačkoliv například tepelné čerpadlo využívá jen jedna dotazovaná domácnost, důvod, kvůli kterému tento způsob zvolili, je finanční výhodnost. Stejný důvod, tedy „finanční výhodnost“, vybral také respondent využívající jako primární zdroj vytápění černé uhlí. Dřevo je v rámci tohoto výzkumu druhý nejčastěji používaný způsob vytápění. Ze 40 % jej respondenti využívají z důvodu finanční výhodnosti, dále vidíme také výraznější zastoupení možností „jednoduchost v obsluze“ a „příliš složitá nebo drahá změna způsobu vytápění“. U občanů, kteří vytápí svou domácnost prostřednictvím zemního plynu, převládla z více jak 40 % „jednoduchost v obsluze“. Tento důvod převládá nejvýrazněji u starších respondentů, zemní plyn je pro jejich využití nejvhodnější. Dále mnoho občanů uvedlo, že „není jiná možnost vytápění“. V rámci osobního rozhovoru vysvětlili, že již mají doma plynový kotel a z jejich hlediska už tedy není možné zřizovat jiný zdroj vytápění.
12
Finanční výhodnost u zemního plynu příliš respondentů neshledává (21,6 %), občané stále mají pocit, že dodavatelé energií odběr plynu zdražují.
5.3 Faktory vedoucí ke změně způsobu vytápění K zodpovězení výzkumné otázky jakožto hlavního cíle práce je nutné zanalyzovat přístupy respondentů k možnému přechodu od používaného způsobu vytápění na jiný, ideálně šetrnější. Občané měli možnost se rozhodnout, zda by pro ně stěžejní byly finanční důvody, menší vliv na životní prostředí, vládní nebo jiný předpis, který by zakazoval určitý typ vytápění, nebo jiný faktor. Odpovědi můžeme vidět v grafu č. 9. Finanční důvody bylo ještě možné rozdělit na dvě podotázky, v prvním případě by respondenti upřednostnili úsporu na měsíčních nákladech na vytápění, ve druhém by je ke změně vedla státní dotace na změnu způsobu.
Graf 9. Důvody vedoucí ke změně způsobu vytápění, zdroj: vlastní
Z grafu je patrné, že celých 70 % dotazovaných občanů by ke změně způsobu vytápění domácnosti vedly finanční důvody, tedy úspory na měsíčních nákladech. Dva respondenti uvedli, že by rozhodně na jiné vytápění nepřecházeli. U obou se jednalo o již uvedený důvod, tedy že kvůli vysokému věku a nízkému příjmu v podobě starobního důchodu by už nebyli ochotni vytápění plynem měnit, protože jim vyhovuje jednoduchost v obsluze. Menší vliv na životní prostředí by byl směrodatný jen pro pouhé 4 % dotazovaných. Zajímavostí je, že pouze 14 % zúčastněných by reagovalo na obecní nebo vládní předpis, který by určitý druh vytápění zakazoval. Znovu se však nabízí otázka, jakým způsobem by byl tento předpis vymahatelný a jaká by byla 13
eventuální výše sankce. 10 % občanů by reagovalo na možnost, která se ale již dříve naskytla, získat dotaci na výměnu kotle, popřípadě jiného způsobu vytápění. Další zajímavý faktor byl uveden jen v jednom případě, totiž situace, kdy by nastala zástava dodávky plynu, a tak by v rodinném domě s plynovým kotlem nebylo možné používat nic jiného. Dále byla položena otázka, jak vysoká by musela být státní dotace, aby byl daný občan ochoten změnit způsob vytápění na šetrnější k životnímu prostředí. Více jak polovina (60%) respondentů by možnost přechodu na jiný způsob vytápění z důvodu ochrany ovzduší vůbec nezvolila. Domácnosti na Smiřicku tedy spíše nejsou ochotny změnit svůj způsob vytápění na šetrnější technologii. Přesto je nutné poznamenat, že ze získaného vzorku respondentů můžeme vidět, že většina domácností na Smiřicku vytápí plynem, což je palivo, které je považováno za velmi ekologické. Zbylí respondenti by byli ochotni změnu vytápění provést s určitou státní dotací. V aritmetickém průměru údajů 21 respondentů vyplývá, že by se spokojili s dotací ve výši 64 % celkové hodnoty pořizovacích nákladů. To tedy znamená, že vybraní občané lokality Smiřicko jsou v podstatě ochotni přejít na šetrnější způsob vytápění s dotací, která by byla o 6 % nižší, než jaká byla uvedena v hypotéze. Přesto můžeme říci, že předpoklad 70 % nebyl od zjištěné částky v procentech příliš odlišný.
14
Závěr Tato práce se věnovala problematice znečištění životního prostředí způsobeného spalováním nekvalitních paliv v lokálních topeništích. Ochranou životního prostředí se z legislativního pohledu zabývá především Ministerstvo životního prostředí ČR. Oblast kvality ovzduší je právně ošetřena v zákoně č. 201/2012 sb. O ochraně ovzduší. V ČR je situace zkoumána především kvůli negativnímu vlivu zhoršené kvality ovzduší na zdravotní stav populace. Protikladné názorové proudy zastávají Šrám (2012) a Pohunek (2012), Pohunek tvrdí, že v Moravskoslezském kraji není možné prokázat četnější výskyt průduškového astmatu, Šrám však na svých studiích dokazuje opak a tvrdí, že vláda ČR by měla přijmout opatření, která povedou ke zlepšování stavu životního prostředí. Výzkum Braniše a Kozákové (2012) vedl k závěrům prokazujícím výrazný vliv malých stacionárních zdrojů na kvalitu ovzduší. Závěry zmíněných autorů je možné porovnat s výsledky výzkumu prováděného v rámci zpracování seminární práce. Z výpovědí respondentů vyplývá, že vytápění domácností ovlivňuje kvalitu ovzduší z téměř 35 %, výraznější vliv má ale doprava a činnost velkých podniků. Práce analyzuje výsledky výzkumu v lokalitě Smiřicko. Čtenáři jsou představeny jednotlivé oblasti stavu životního prostředí dle názorů tamějších obyvatel, způsob vytápění a faktory, které by respondenty vedly ke změně tohoto druhu vytápění na šetrnější vzhledem ke kvalitě ovzduší v dané lokalitě. Názory obyvatel obcí Smiřice a Holohlavy byly sesbírány pomocí osobních strukturovaných rozhovorů, které byly vždy provedeny s jedním zástupcem domácnosti. Výsledky jsou analyzovány na základě 51 těchto rozhovorů. Pomocí programu byly vytvořeny grafy zobrazující výsledky a zjištěné korelace. Dosažené výsledky osobních rozhovorů byly kromě grafické analýzy vyhodnoceny také slovně. Zástupci domácností byli vybírání se snahou o co nejpestřejší rozvrstvení kategorií, dle kterých byly poté odpovědi analyzovány. Byl tedy kladen důraz na výběr zástupců z různých věkových kategorií, obou pohlaví, různých stupňů dosaženého vzdělání apod.
15
51 % respondentů považuje stav životního prostředí za přiměřený. Názory občanů se celkově v práci jeví jako spíše univerzálnějšího rázu. Téměř vždy se více vyskytla obecnější odpověď „přiměřený“ než vyhraněná odpověď „výborný“ nebo naopak „špatný“. I kvalitu ovzduší v lokalitě považuje většina respondentů za přiměřenou. Nejpalčivější problém v lokalitě je dle 33 % občanů kvalita ovzduší, výrazně (25 %) ale občané volili i možnost odpady, to jak ve smyslu vytápění odpady, tak zejména nedostatečná možnost třídění odpadů. 72 % domácností účastnících se výzkumu jako primární zdroj vytápění využívají zemní plyn, který je možné považovat za zdroj podstatně šetrný k životnímu prostředí. Druhým nejvýraznějším primárním zdrojem vytápění je dřevo, to využívá jen 10 % dotazovaných domácností. Ze 70 % by respondenty vedly ke změně způsobu vytápění finanční důvody. Tento výsledek potvrzuje hypotézu stanovenou již v úvodu práce. 60 % respondentů by přechod na šetrnější způsob vytápění vůbec nezvolilo. Dle zbylých 21 respondentů bylo možné dojít k závěru, že výše státní dotace na nový kotel by musela tvořit 64 % celkových pořizovacích nákladů. To je hodnota, která přibližně odpovídá hypotéze práce, konkrétně však bylo uvedeno 70 % a více, je zde tedy rozdíl 6 %. Jak vyplývá z výzkumu, většina respondentů nepředpokládá, že by vůbec byla ochotna svůj způsob vytápění změnit. Nejvýraznější vliv na změnu způsobu vytápění by měly finanční důvody. Vzhledem k tomu, že z velké části respondentům vadí nemožnost třídění odpadu v lokalitě Smiřicko, správa obce by v zájmu spokojenosti občanů měla zajistit častější odvoz. Respondenti jinak ale považují stav životního prostředí v obci za přiměřený, z hlediska kvality ovzduší je obtěžuje především období řepné kampaně a s tím spojené zhoršení dopravní situace v obci. Město Smiřice by se tedy také mohlo pokusit zajistit odklon nákladních automobilů převážejících řepu skrze obec. Ministerstvo životního prostředí ČR by mohlo uvažovat o zavedení dotace na pořizovací cenu nových kotlů, protože i výměna zastaralých zdrojů vytápění u 40 % domácností by dle výzkumů prováděných například Branišem a Kozákovou (2012) vedla k výraznému zlepšení kvality ovzduší.
16
Literatura BRANIŠ, M., KOZÁKOVÁ, J. Vliv lokálního topení na kvalitu ovzduší ve vnitřním a venkovním prostředí malého sídla. Ochrana ovzduší. 2012. č. 2. s. 27-34. HARDIN, G. The Tragedy of the Commons. Science. 1968. roč. 162. č. 3859. s. 1243-1248. MENESES, G. PALACIO, A. Recycling Behavior: A Multidimensional Approach. Environment and Behavior. 2005. č. 37. s. 837-860. MORAVCOVÁ, L. Ekologická daň- je skutečně ekologická? Liberální institut. 2005. Dostupné z: http://libinst.cz/clanky-a-komentare/1982-ekologicka-dan-je-skutecne-ekologicka/. POHUNEK, P. Výskyt astmatu a dalších respiračních onemocnění u školních dětí v Ostravě. Alergie. 2012. č. 3. S. 169-178. ŠRÁM, R. Možné důsledky znečištění ovzduší pro populaci Moravskoslezského kraje. Ochrana ovzduší. 2011. roč. 23. č. 5-6. s. 4-7. ŠÍMOVÁ,
T.
Ne(eko)logická
daňová
reforma.
Liberální
institut.
2006.
Dostupné
http://libinst.cz/clanky-a-komentare/1468-ne-eko-logicka-danova-reforma/ MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Dostupné z: www.mzp.cz MŽP. Informace o zdravotních rizicích spojených s kvalitou ovzduší v r. 2010. 2010. Dostupné z: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/zdravotni_dusledky_znecisteni_ovzdusi/$FILE/OOOZprava_o_zdravotnich_dusledcich_2010-20120827.pdf
MŽP. Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu. Tematická strategie o znečišťování ovzduší. 2005. Dostupné z: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/site/cs/com/2005/com2005_0446cs01.pdf Město Smiřice. Dostupné z: www.mestosmirice.cz Obec Holohlavy. Dostupné z: www.holohlavy.cz Řízený rozhovor realizovaný dne 2. 4. 2013. p. Bělohoubek.
17
z:
