Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Podniková ekonomika a management
ANALÝZA FAKTORŮ OVLIVŇUJÍCÍCH MOTIVACI ZAČÍNAJÍCÍCH PODNIKATELŮ K ZALOŽENÍ VLASTNÍHO PODNIKU Analysis of factors affecting the motivation of new entrepreneurs to start their own company Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
Ing. Peter MARINIČ
Ondřej ŠPIČÁK
Brno, 2015
J mé no a p ř í j me ní a ut or a:
Ondřej Špičák
Ná z e v b aka l á ř s ké pr á c e:
Analýza faktorů ovlivňujících motivaci začínajících podnikatelů k založení vlastního podniku
Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně:
Analysis of factors affecting the motivation of new entrepreneurs to start their own company
Ka t e dr a:
Podnikového hospodářství
Ve d ouc í ba ka l ář s ké p r á c e:
Ing. Peter Marinič
Ro k ob ha j ob y:
2015
Anotace Předmětem bakalářské práce „Analýza faktorů ovlivňujících motivaci začínajících podnikatelů k založení vlastního podniku“ je rozbor faktorů, které působí na začínající podnikatele z řad studentů Právnické fakulty a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Práce se skládá z popisu pojmového aparátu a teoretického ukotvení push a pull teorií popisujících faktory ovlivňujících podnikatelské ambice a z přehledu základních druhů dostupných podpor pro malé a střední podniky. V následující praktické části jsou poznatky získané z literatury aplikovány na vybraném vzorku studentů a pomocí dotazníkového šetření ověřena motivace studentů k založení vlastního podnikání.
Annotation The goal of the submitted thesis: “Analysis of factors affecting the motivation of new entrepreneurs to start their own company” is to analyze factors that affect beginner entrepreneurs from among the Faculty of law and Faculty of economy and administration students. Thesis consists of the description of conceptual tools and theoretical anchorage of the push and pull theories which describe factors affecting entrepreneurial ambitions, and of an overview of the basic support available for small and medium-sized enterprises. In the following part the theoretical knowledge is applied on selected sample of students and through questionnaire survey is verified entrepreneurial motivation of the students.
Klíčová slova Podpora podnikání, motivace, push & pull teorie, faktory ovlivňující podnikatelské ambice
Keywords Support of entrepreneurship, motivation, push & pull theories, the factors affecting entrepreneurial ambitions
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Analýza faktorů ovlivňujících motivaci začínajících podnikatelů k založení vlastního podniku vypracoval samostatně pod vedením Ing. Petera Mariniče a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 22. dubna 2015 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Peteru Mariničovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce, a dále své rodině za podporu při mém studiu.
OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 7 VÝZKUMNÁ OTÁZKA ............................................................................................................................................ 9 HYPOTÉZY ............................................................................................................................................................ 9 1
VYMEZENÍ POJMŮ .................................................................................................................................. 11 1.1 PODNIKÁNÍ ............................................................................................................................................. 11 1.2 PODNIKATEL ........................................................................................................................................... 12 1.3 PODNIK ................................................................................................................................................... 12 1.4 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ .................................................................................................................. 13 1.5 ŽIVNOST A OBCHODNÍ KORPORACE......................................................................................................... 14 1.5.1 Živnostenský zákon......................................................................................................................... 14 1.5.2 Zákon o obchodních korporacích................................................................................................... 15 1.6 MOTIVACE .............................................................................................................................................. 15
2
PUSH & PULL TEORIE ............................................................................................................................. 17 2.1 2.2
3
PUSH TEORIE MOTIVACE (NECESSITY DRIVEN MOTIVES)............................................................................ 18 PULL TEORIE MOTIVACE (OPPORTUNITY DRIVEN MOTIVES) ....................................................................... 19
IDENTIFIKACE FAKTORŮ Z LITERATURY A SEKUNDÁRNÍCH DAT ....................................... 21 3.1 POZITIVNÍ FAKTORY ............................................................................................................................... 22 3.2 NEGATIVNÍ FAKTORY ............................................................................................................................. 23 3.3 FINANČNÍ FAKTORY ................................................................................................................................ 24 3.4 NEFINANČNÍ FAKTORY ........................................................................................................................... 25 3.4.1 Rodiče jako modely pro podnikání ................................................................................................. 25 3.4.2 Zaměstnání a předchozí pracovní zkušenosti ................................................................................. 25 3.4.3 Vzdělání ......................................................................................................................................... 25 3.4.4 Kultura a subkultura ...................................................................................................................... 26 3.4.5 Věk ................................................................................................................................................. 27 3.4.6 Pohlaví ........................................................................................................................................... 27 3.4.7 Etnikum a rasa ............................................................................................................................... 28 3.4.8 Změny v životě ................................................................................................................................ 28 3.4.9 Geografické umístění podnikatele .................................................................................................. 29 3.4.10 Období ........................................................................................................................................... 29 3.5 VNITŘNÍ (INTERNÍ) A VNĚJŠÍ (EXTERNÍ) FAKTORY .................................................................................. 30
4
POSKYTOVANÉ PODPORY PODNIKÁNÍ A JEJICH ZAMĚŘENÍ .................................................. 32 4.1 PODPORY POSKYTOVANÉ Z VEŘEJNÝCH PROSTŘEDKŮ ............................................................................ 33 4.1.1 Finanční podpory ........................................................................................................................... 35 4.1.2 Nefinanční podpory ........................................................................................................................ 35 4.2 PODNIKATELSKÉ INKUBÁTORY, VĚDECKOTECHNICKÉ PARKY ................................................................ 36 4.2.1 Podnikatelské inkubátory ............................................................................................................... 36 4.2.2 Vědeckotechnické parky ................................................................................................................. 36 4.3 NEVLÁDNÍ ORGANIZACE ......................................................................................................................... 37 4.4 PODPORY POSKYTOVANÉ KOMERČNÍMI SUBJEKTY ................................................................................. 38 4.5 PROGRAMY PODPORY PRO ZAČÍNAJÍCÍ PODNIKATELE ............................................................................. 39 4.6 DALŠÍ PODPORA ...................................................................................................................................... 39 4.7 DODATEK KE KAPITOLE 4 ....................................................................................................................... 40
5
DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ....................................................................................................................... 41 5.1 METODOLOGIE ....................................................................................................................................... 41 5.2 PŘEDVÝZKUM ......................................................................................................................................... 43 5.3 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU .................................................................................................................... 44 5.3.1 Charakteristika respondentů (fakulta a pohlaví) ........................................................................... 44 5.3.2 Ročník studia.................................................................................................................................. 46 5.3.3 Současná podnikatelská aktivita a budoucí aspirace ..................................................................... 47
5.3.4 5.3.5 5.3.6 5.3.7 5.3.8
Právní forma podnikání ................................................................................................................. 48 Obor podnikání.............................................................................................................................. 49 Faktory působící na podnikatelskou motivaci ............................................................................... 50 Překážky pro založení podniku ...................................................................................................... 54 Požadovaná podpora podnikání .................................................................................................... 57
ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 60 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ................................................................................................................... 65 PRÁVNÍ PŘEDPISY............................................................................................................................................... 65 MONOGRAFIE ..................................................................................................................................................... 65 ČLÁNKY ............................................................................................................................................................. 66 SEZNAM GRAFŮ............................................................................................................................................... 70 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................................... 70 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................................................. 72
ÚVOD V České republice, podobně jako v celém světě, lze během poslední doby pozorovat diskuse zabývající se uplatněním mladých lidí na trhu práce. Studenti vysokých škol byli vždy tradičně vnímáni jako sociodemografická skupina vykazující nejmenší míru nezaměstnanosti, avšak s exponenciálně rostoucím počtem univerzitně vzdělaných lidí se toto paradigma mění. Vše navíc umocňuje hospodářská stagnace spojená s nedávnou světovou ekonomickou krizí. Je proto na místě se ptát, jaké alternativy se mladým lidem nabízí, jak k nim přistupují a zda o ně vůbec mají zájem? Má vůbec cenu v této zemi rozjíždět vlastní podnikání? A jaké má vlastně zájemce o založení podniku možnosti? Tato práce se zaměřuje na analýzu motivací a stimulů pro vstup na trh a také nabízených pobídek, které jsou aktuálně dostupné začínajícím podnikatelům. Výzkumu faktorů a podnětů, které vedou člověka k tomu, aby se pokusil rozjet vlastní byznys, se pravidelně věnuje množství studií. Jako příklad lze uvést Global entrepreneurship monitor (dále jen GEM) – každoroční studii zkoumající podnikatelskou aktivitu v mnoha zemích světa.1 Dalším příkladem je Global entrepreneurship index, který je vydáván Světovým institutem pro podnikání a rozvoj (The Global entrepreneurship and development institute), jež se zabývá vazbami mezi podnikáním, ekonomickým rozvojem a prosperitou.2 Statistickému průzkumu podnikatelské aktivity se samozřejmě věnuje i statistický úřad Evropské unie Eurostat.3 Vybral jsem si právě toto téma, protože sám uvažuji o budoucím založení podniku, a tudíž je pro mne atraktivní rámcově prozkoumat různé druhy podpor, které jsou pro budoucí podnikatele k dispozici. Téma se úzce dotýká zejména behaviorální psychologie, což koresponduje s předmětem ekonomie jakožto vědy zkoumající chování lidí v podmínkách vzácnosti. V tomto výzkumu se nicméně zabývám úzkou cílovou skupinou, a to studenty vysoké školy. Mezi respondenty výzkumu jsou studenti Právnické fakulty Masarykovy univerzity (dále také PrF) a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity (dále také ESF). Jako
1
Více informací lze nalézt na http://www.gemconsortium.org/. Pro Českou republiku je dostupná publikace Podnikatelská aktivita v ČR, která zpracovává data sesbíraná GEM a která pro tuto práci nabízí ideální informace ohledně nové podnikatelské aktivity, motivace a podpory podnikání (více viz dále). 2 Více informací na http://thegedi.org/ 3 Viz např. Entrepreneurship indicators. In: Eurostat: Statistics explained [online]. [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Entrepreneurship_indicators 7
kontrolní skupinu jsem pak zvolil ty studenty, kteří v současnosti studují obě zmíněné fakulty zároveň. Především u studentů ESF lze vzhledem k zaměření jejich studijních oborů očekávat vysokou motivaci k vlastnímu začlenění se do společnosti jakožto osoby podnikající, nikoli jako osoby zaměstnané. Budoucí absolventi PrF sice často míří do právní praxe právě jako zaměstnanci, nicméně i mezi nimi lze najít řadu lidí, kteří se chtějí věnovat podnikání. Variantou pro ně pak je (po absolvování nezbytné koncipientské praxe a složení příslušné odborné zkoušky) i působení v rámci veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti či společnosti s ručením omezeným dle zákona o advokacii, případně výkon notářského či exekutorského úřadu, jež také fungují na podnikatelském principu. Práce se zaměřuje na první etapu při vstupu podnikatele na trh – založení podniku. Přesto, že se obor Podniková ekonomika a management vyučovaný na Ekonomicko-správní fakultě MU zaměřuje spíše na řízení podniku v rámci jeho běžného provozu, právě úsek založení a rozbíhání vlastní společnosti je pro její následující činnost klíčový. Proto považuji za důležité a přínosné podrobněji rozebrat situace, možnosti a problémy, kterým podnikatelé v této počáteční fázi života svého podniku čelí. Proč je na podnikání a podnikatele zaměřena taková pozornost ze strany vlád, Evropské unie, ale i odborné a laické veřejnosti? Jedním z důvodů je fakt, že podnikání hraje klíčovou roli v oblastech inovací, konkurenceschopnosti a ekonomického růstu.4 Mnohokrát byl potvrzen silný pozitivní vztah mezi podnikáním a produktivitou či výkonem ekonomiky z hlediska růstu, délky života podniků, inovací, tvorby pracovních míst, technologické změny, zvyšování produktivity a vývozu.5 Evropská unie se dlouhodobě snaží podporovat rozvoj podnikání, a to právě pro jeho kladný vliv na ekonomiku i společnost jako celek. Vzhledem k tomu, že do této podpory jsou investovány nemalé finanční prostředky (avšak pohlcuje i lidský kapitál, čas a energii, která by mohla být využita jiným způsobem), je nanejvýš vhodné a aktuální zabývat se vlivem různých druhů podpor na skutečnou motivaci podnikatelů.
4
Nicméně je třeba poznamenat, že podnikání hraje různou roli v různě rozvinutých ekonomikách. Van Stel et al. Zjistili, že podnikání má v chudých zemích spíše negativní dopad na HDP. Více viz STEL, André van, Martin CARREE a Roy THURIK. The Effect of Entrepreneurial Activity on National Economic Growth. Small Business Economics [online]. 2005, vol. 24, issue 3, s. 311-321 [cit. 2015-03-27]. DOI: 10.1007/s11187-0051996-6. Dostupné z: http://www.econstor.eu/bitstream/10419/19995/1/2005-04.pdf 5 Volný překlad autora dle: EUROPEAN COMMISSION. Surey of Entrepreneurship in Higher Education in Europe: Main report [online]. 2008, str. 13. [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/files/support_measures/training_education/highedsurvey_en.pdf 8
Hlavním cílem této práce je identifikace a analýza faktorů, které ovlivňují studenty a potenciálně čerstvé absolventy ESF a PrF MU k zakládání vlastních podniků. Vedlejším cílem je zhodnocení vlivu a vazeb státních, nadstátních a komerčně poskytovaných pobídek na tuto zakladatelskou aktivitu a zhodnocení podnikatelských ambicí této významné sociodemografické skupiny. Podnikohospodářská praxe tak v podobě výstupu z této práce získává informace o hlavních faktorech, které podněcují nebo naopak odrazují potenciální podnikatele od založení podniku. V těchto oblastech je do budoucna možné podnikat kroky ke zvýšení podnikatelské gramotnosti a motivace lidí k založení podnikání. Ke zjištěným údajům je připojen i základní přehled dotací a podpor, které lze čerpat od státních, nadstátních i soukromých subjektů. V kontrapozici k těmto pobídkám však popisuji i překážky vstupu na trh jakožto negativní faktory ovlivňující začínající podnikatele při jejich rozhodování o založení podniků.
Výzkumná otázka Podnikání je jakožto fenomén, který vyvolává pro společnost mnoho pozitivních externalit, přirozeně podporováno mnohými institucemi. Aby však podpora měla smysl, je nutné, aby byli určitým způsobem aktivní i její potencionální příjemci. S ohledem na zaměření této práce jsem zvolil následující výzkumnou otázku:
Zajímají se studenti Právnické fakulty a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity o podnikání jako o možnost jejich výdělečné činnosti?
Hypotézy Pro zodpovězení zvolné výzkumné otázky je vhodné ověřit následující hypotézy:
H1: Studenti ESF se chystají založit vlastní podnik častěji, než je obvyklé v celkové populaci. Jak bylo řečeno výše, Ekonomicko-správní fakulta MU svým zaměřením podněcuje studenty k zájmu o podnikovou praxi. Lze očekávat, že se mezi jejími posluchači vyskytuje větší počet lidí, kteří chtějí využít nabyté znalosti pro vlastní podnikatelskou činnost.
9
H2: Při rozhodování o založení podniku u studentů převažují pozitivní faktory a pull motivy (podnikatelská příležitost). Studenti vysoké školy jsou ve většině případů na počátku své profesní kariéry, často žijí z prostředků poskytovaných jejich rodinou. Nejsou proto v takové okamžité sociální situaci, která by je nutila podnikat proto, aby odvrátili fatální důsledky nedostatku finančních prostředků. Předpokladem, který mám ověřen každodenní komunikací se spolužáky a vrstevníky, je, že k podnikání je nejčastěji vede vlastní inovativní nápad, touha být vlastním pánem či jen chuť si podnikání vyzkoušet.
H3: Finanční podpora (poskytovaná různými institucemi) není pro studenty významnou motivací k založení vlastního podnikání. Třetí hypotéza souvisí s hypotézou druhou. Jelikož podnikání není pro studenty otázkou nutnosti či dokonce přežití, nevážou svoje rozhodnutí na fakt, zda je právě pro jejich záměr dostupná určitá podpora, či nikoliv.
10
1 VYMEZENÍ POJMŮ První kapitola se věnuje vymezení základních pojmů, se kterými budu pracovat v dalším textu. Důraz je kladen na vícerozměrnost pojmu podnikání, na právní aspekty problematiky a obecné uchopení motivace.
1.1 Podnikání V literatuře lze nalézt značné množství definic pojmu podnikání. Důvodem je vícerozměrnost tohoto fenoménu a z toho vyplývající možnost nazírat na něj z pohledu ekonomie, psychologie, sociologie či práva, přičemž každý pohled akcentuje jeho jiné aspekty.6 Stejně tak různé zdroje postihují podnikání v různé šíři.7 Přiléhavou a pro tuto práci vhodnou definici nabízí Evropské komise: „Podnikání je stav mysli a proces vytváření a rozvíjení ekonomické činnosti spojením kreativity, inovace a ochoty nést riziko s kvalitním managementem v rámci nové nebo již existující organizace.“8 GEM definuje podnikání jako „jakýkoli pokus na vytvoření nového byznysu nebo nové podnikatelské jednotky, jako je samostatná výdělečná činnost, vytvoření nové firmy, nebo expanze existujícího podnikání, učiněný jedincem, týmem jedinců nebo zavedenou firmou.“9 Toto pojetí je značně extenzivní a umožňuje tak překlenout rozdíly ve vymezení podnikání v různých státech a tudíž srovnávat podnikatelskou aktivitu na globální úrovni.
6
Více viz VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4520-6, str. 14 a násl. 7 Na podnikání tak lze na jedné straně nazírat jako na proces zakládání a řízení podniku (pohled laický), na straně druhé tento pojem zahrnuje i veškeré aktivity sloužící k rozvoji podnikatelského ducha, postupů a dovedností a pokrývá celou škálu oblastí od start-upů přes vývoj produktů až po růst podniku a inovace. Více viz EUROPEAN COMMISSION. Surey of Entrepreneurship in Higher Education in Europe: Main report, str. 17. [online]. 2008 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/files/support_measures/training_education/highedsurvey_en.pdf. 8 HOUSE OF LORDS. THE COMMISSION'S GREEN PAPER: ENTREPRENEURSHIP IN EUROPE [online]. 2003 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.publications.parliament.uk/pa/ld200203/ldselect/ldeucom/142/142.pdf str. 6. Překlad dle LUKEŠ, Martin a Ivan NOVÝ. Psychologie podnikání: osobnost podnikatele a rozvoj podnikatelských dovedností. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2005, 261 s. ISBN 80-7261-125-9, str. 21. 9 LUKEŠ, Martin, Martina JAKL a Jan ZOUHAR. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Global Entrepreneurship Monitor 2013: Podnikatelská aktivita v České republice [online]. 2014 [cit. 2015-03-27], str. 13. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument149362.html 11
Literatura někdy pracuje s pojmem podnikatelství.10 I když se pojmy podnikatelství a podnikání obsahově překrývají, v dalším textu této práce budu používat dle mého názoru jazykově přijatelnější slovo podnikání (angl. entrepreneurship).
1.2 Podnikatel K pojmu podnikání se úzce váže osoba podnikatele. Jak uvádí §420 nového občanského zákoníku, za podnikatele je považován ten, kdo „samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.“11 Tuto definici zde uvádím záměrně proto, že akcentuje vztah podnikatele k jeho činností generovanému zisku, který je zároveň jedním z důležitých faktorů ovlivňujících podnikatelskou motivaci (viz dále).
1.3 Podnik V rovině teoretické je podnik chápán jako subjekt, ve kterém dochází k přeměně vstupů na výstupy.12 Viktorie Klímová podnik vymezuje jako soubor hmotných i osobních a nehmotných složek podnikání.13 K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. Tato definice má původ v §5 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník. V souvislosti s rekodifikací soukromého práva byl legální termín „podnik“ z českého právního systému vypuštěn a od 1. 1. 2014 nahrazen pojmem „obchodní závod“. Z jeho definice je zřejmé, že v našem právním řádu plní totožnou funkci.14 Stranou ponechávám institut rodinného závodu, jehož právní úprava budí kontroverze.15
10
LUKEŠ, Martin a Ivan NOVÝ. Psychologie podnikání: osobnost podnikatele a rozvoj podnikatelských dovedností. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2005, 261 s. ISBN 80-7261-125-9, str. 21. 11 §420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v aktuálním znění. Nový občanský zákoník parafrázuje definici podnikání, jak jej definoval zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který ve svém §2 stanovil, že „podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“ 12 SRPOVÁ, Jitka a Václav ŘEHOŘ. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3339-5, str. 35. 13 KLÍMOVÁ, Viktorie. Rozvoj malého a středního podnikání. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 133 s. ISBN 9788021042391, str. 20 14 §502 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: Obchodní závod je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. 15 KRETKOVÁ, Monika. BLÍŽE K RODINNÉMU ZÁVODU DLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU. Epravo.cz [online]. 2013, č. 93248 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/blize-krodinnemu-zavodu-dle-noveho-obcanskeho-zakoniku-93248.html 12
Jinou definici podniku používá nařízení Komise č. 651/2014. To jej v čl. 1 Přílohy I vymezuje jako „každý subjekt vykonávající hospodářskou činnost, bez ohledu na svou právní formu. K těmto subjektům patří zejména osoby samostatně výdělečně činné a rodinné podniky vykonávající řemeslné či jiné činnosti a obchodní společnosti nebo sdružení, která pravidelně vykonávají hospodářskou činnost.“ Je patrné, že tato definice na podnik nazírá z jiného (personálního) pohledu, což je dáno účelem tohoto nařízení – regulací slučitelnosti podpor s funkční hospodářskou soutěží na vnitřním trhu (více kapitola 4). V podnikatelské literatuře se běžně užívá pojmu „firma“ jako synonyma pro podnik. Je však nutné odlišit termín „obchodní firma“ v právním smyslu. Dle §423 občanského zákoníku je obchodní firma jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku. V této práci se proto slovu firma záměrně vyhýbám a raději užívám nekonfliktní pojmy podnik, byznys, podnikání.
1.4 Malé a střední podnikání Pro podnikání a jeho rozvoj mají naprosto zásadní význam malé a střední podniky. Jaromír Veber16 uvádí, že v Evropě působí 19 milionů malých a středních podniků, které tak představují 99,8 % všech podniků v Evropské unii. V ČR je situace obdobná. Jejich význam spočívá mimo jiné v pozitivním přínosu k tvorbě pracovních míst a jsou tak významným činitelem při realizaci politiky zaměstnanosti, čímž přispívají k ekonomickému růstu. Dále působí proti monopolizačním tendencím, podněcují zdravou konkurenci, která vytváří tlak na zvyšování kvality a snižování nákladů a na investice do inovací. Oproti velkým nadnárodním koncernům vynikají svou flexibilitou a dynamičností.17 Obvykle se lze setkat s dělením podniků na mikropodniky, malé, střední a velké podniky. Kritérii pro zařazení konkrétního podniku do dané kategorie jsou zpravidla počet zaměstnanců a roční obrat. Dle výše zmíněného nařízení č. 651/2014 považujeme za: -
mikropodnik ten podnik, který zaměstnává méně než 10 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR,
-
malý podnik ten podnik, který zaměstnává méně než 50 osob a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR,
16
VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4520-6, str. 19. 17 Více k problematice malých a středních podniků viz např. http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ckta090307.doc a dále VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-2474520-6, str. 19 – 22. 13
-
střední podnik ten podnik, který zaměstnává méně než 250 osob a jehož roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jehož bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 miliony EUR. Velké podniky pak představují ty podniky, které překračují limity stanovené pro střední
podniky. Dalším kritériem stanoveným zmíněným nařízením je kritérium nezávislosti, dle kterého se podniky dělí na nezávislé, partnerské a propojené, a to dle velikosti podílu v podniku ve vlastnictví jiného podniku. Klasifikace podniků se může v různých zdrojích či institucích, které s nimi pracují, lišit. Veber tak uzavírá, že za mikropodnik lze považovat podnik zaměstnávající 1 – 9 zaměstnanců, malý podnik pak zaměstnává 10 – 49 zaměstnanců a střední podnik 50 – 249 zaměstnanců. Podniky s 250 a více zaměstnanci řadí do kategorie velkých podniků.18 Pro tuto práci jsou klíčové právě malé a střední podniky, neboť v drtivé většině případů se
budou
začínající
podnikatelé
a
jejich
byznys
nacházet
právě
v těchto
velikostních kategoriích podniků.
1.5 Živnost a obchodní korporace V České republice je vzhledem k právní úpravě možné podnikat v zásadě podle dvou základních zákonů. Jednak jde o podnikání jakožto osoba samostatně výdělečné činná dle živnostenského zákona, jednak lze podnikat jako společník v obchodní společnosti či družstvu dle zákona o obchodních korporacích. 1.5.1 Živnostenský zákon Živnostenské podnikání je upraveno zákonem č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů. Ten stanovuje, že živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Živnost může vykonávat fyzická nebo právnická osoba, pokud splní stanovené podmínky. Všeobecnými podmínkami jsou plná svéprávnost a bezúhonnost, zvláštními pak v určených případech odborná nebo jiná způsobilost. Základní dělení živností je na koncesované a ohlašovací, ty pak dále na volné, vázané a řemeslné. Jejich seznam je uveden v přílohách živnostenského zákona. Kromě volných
18
VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4520-6, str. 19. 14
živností je podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost. Živnost lze provozovat jen na základě živnostenského oprávnění. Údaje o živnostnících jsou vedeny v živnostenském rejstříku. 1.5.2 Zákon o obchodních korporacích Právní rámec pro podnikání prostřednictvím obchodní společnosti nebo družstva představuje zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále jen ZOK), v aktuálním znění. Tento zákon je ve vztahu speciality k občanskému zákoníku. Nejvýraznějším rozdílem oproti živnostenskému podnikání je skutečnost, že dle ZOKu vzniká nový subjekt práva – obchodní korporace. Obchodní korporace má vnitřní strukturu tvořenou orgány, které se liší podle druhu dané korporace. Za korporaci navenek jedná statutární orgán. Obchodní korporace dělíme na obchodní společnosti a družstva. Obchodní společnosti se dělí na veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti (dohromady osobní společnosti), společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti (dohromady kapitálové společnosti). Zpravidla se jedná o subjekty, které jsou zakládány více osobami (fyzickými nebo právnickými), avšak kapitálovou společnost může založit i osoba jediná. Osobní společnosti mohou být založeny jen za účelem podnikání nebo správy vlastního majetku. Jsou nerozlučně spojeny s osobami zakladatelů, proto se smrtí, zánikem, vyloučením či výpovědí společníka zpravidla společnost zaniká. Naopak znakem kapitálových společnosti je převoditelnost jednotlivých podílů. Specifickým podnikatelským subjektem jsou družstva. Družstvo je na rozdíl od obchodních společností primárně zřizováno za účelem vzájemné podpory svých členů, popřípadě může sloužit i k podnikání. Nejčastěji se lze setkat s bytovými či sociálními družstvy. Oproti živnostenskému podnikání je významným rozdílem různé zdanění zisku a rozsah ručení společníků – např. u akciové společnosti akcionáři za závazky společnosti neručí.19
1.6 Motivace Motivací jakožto pojmem z oblasti psychologie se zabývá celá škála autorů. Ve vztahu k ekonomii ji popisuje podobor psychologie nazývaný ekonomická psychologie. Samotný
19
Zákon o obchodních korporacích: Akciová společnost. In: Nový občanský zákoník [online]. 2013 [cit. 201503-27]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/obchodni-korporace/konkretni-zmeny/akciova-spolecnost/ 15
pojem „motivace“ má svůj původ v latině. Odvozujeme jej od latinského slova movere, jehož význam je hýbat, pohybovat. Jinými slovy, motivace je něco, co přiměje (pohne) člověka k činu.20 Motivace je „dynamický systém vnitřních pohnutek činnosti (nebo nečinnosti) jedince, který determinuje jeho jednání a prožívání.“21 Vyjadřuje dynamiku osobnosti a závisí na měnících se podmínkách.22 Pauknerová ji popisuje jako soubor vnitřních hnacích sil člověka, které ho určitým směrem zaměřují, aktivizují a vniklou aktivitu udržují.23 Ve vztahu k této práci motivace vyjadřuje pohnutky, kvůli kterým lidé začínají podnikat, a co od podnikání očekávají. Dle Bedrnové a Nového můžeme za základní obecné zdroje motivace považovat potřeby a návyky, zájmy, hodnoty a hodnotové orientace či ideály.24 Konkrétní faktory působící na motivaci potencionálního podnikatele jsou podrobněji rozebrány v kapitole 3. S motivací úzce souvisí motivy. Mayerová charakterizuje motiv jako příčinu jevu a jako příklad uvádí potřeby, zájmy, ideály, hodnoty atd. Motiv tak můžeme považovat za základní jednotku motivace. Ač jsou za nejdůležitější motivy považovány potřeby (viz např. Maslowova teorie potřeb), chování je téměř vždy ovlivňováno souborem více motivů. Proto je běžně užíváno pojmu motivace vyjadřujícího komplex motivů jako výslednici působící a ovlivňující lidské chování v dané situaci.25 Komplexitu a význam motivace dokládá i její vliv na výkon člověka, kdy je jednou ze dvou proměnných vyjadřujících výkon. Ten můžeme znázornit následujícím vzorcem: Výkon = schopnosti x motivace, resp. výkon = osobnost x motivace.26
Konečně motivace má v chování člověka trojí funkci: a) Reguluje chování a jednání, b) Organizuje chování a jednání, c) Podněcuje a aktivuje jednání individua.27 20
ADAIR, John Eric. Efektivní motivace. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2004, 178 s. Management (Alfa Publishing). ISBN 80-86851-00-1, str. 14 – 21. 21 BUCHTOVÁ, Božena. Psychologie pro ekonomy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Ekonomickosprávní fakulta, 2004, 202, [24] s. ISBN 8021033967, str. 82. 22 MAYEROVÁ, Marie, Jiří RŮŽIČKA a Zbyněk BUREŠ. Psychologie v ekonomické praxi. Vyd. 1. Plzeň: Západočeská univerzita, 1996, 187 s. ISBN 80-7082-252-x, str. 64. 23 PAUKNEROVÁ, Daniela. Psychologie pro ekonomy a manažery. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006, 254 s. Manažer. ISBN 80-247-1706-9, str. 173. 24 BEDRNOVÁ, E. A NOVÝ, I. a kol. Psychologie a sociologie řízení. 3. rozšíř. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2007. 800 s. ISBN 978-80-7261-169-0. 25 MAYEROVÁ, Marie, Jiří RŮŽIČKA a Zbyněk BUREŠ. Psychologie v ekonomické praxi. Vyd. 1. Plzeň: Západočeská univerzita, 1996, 187 s. ISBN 80-7082-252-x, str. 64. 26 Více viz tamtéž, str. 21. 16
2 PUSH & PULL TEORIE Druhá kapitola vymezuje dvě opozitní teorie, které především zahraniční literatura nejčastěji používá při výzkumu motivačních faktorů. Pozornost je zaměřena na vývoj těchto konceptů a na možnosti jejich užití.
Při vědeckém zkoumání motivace jakožto fenoménu z oblasti psychologie literatura rozlišuje poměrně značné množství teoretických konceptů, které motivaci vysvětlují a popisují. Lze se tak setkat s homeostatickým modelem, hedonistickým modelem, aktivačním, pobídkovým modelem, kognitivními, poznávacími modely, s teorií potřeb a s dalšími přístupy.28 Tato práce se ovšem zabývá dvěma vzájemně protikladnými teoriemi – pull & push. Ty zkoumají faktory, které na motivaci působí, a člení je na „tažné“ a „tlačné“. Výzkum a teoretické náhledy na podnikání prochází zejména od 2. poloviny 20. století velmi expanzivním rozvojem. Donald Kuratko29 nastiňuje varietu přístupů (škol, myšlenkových směrů) ke zkoumání fenoménu podnikání. Pro tuto práci je důležitá škola podnikatelských přístupů (the school of entrepreneurial thoughts), která se na podnikání dívá mikro a makro pohledem. Kuratko oba pohledy dále větví na další „pod-školy“, z nichž historicky významná je v oblasti mikro pohledu škola podnikatelských rysů (the entrepreneurial trait school of thoughts, trait school). Ta se snaží najít rysy, které jsou společné pro podnikatele a které tak oddělují podnikatele od ostatní nepodnikatelské populace. Jak píšou Segal, Borgia a Schoenfeld30, od tohoto statického, obsahově orientovaného přístupu se ovšem literatura odchyluje k přístupu dynamickému, procedurálně orientovanému. Tento zřetelný trend identifikovali již v polovině 80. let Gilad a Levine,31 i když výzkum podnikatelských rysů má stále své zastánce. Do čela se tak dostává „nahodilostní“ směr 27
Tamtéž, str. 69. BEDRNOVÁ, E. A NOVÝ, I. a kol. Psychologie a sociologie řízení. 3. rozšíř. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2007. 800 s. ISBN 978-80-7261-169-0. 29 KURATKO, Donald F. Entrepreneurship: theory, process, practice. 8th ed. Mason, Ohio: South-Western Cengage Learning, c2009, xxxii, 544 p. ISBN 0324598238, str. 8 a násl. 30 SEGAL, Gerry, Dan BORGIA a Jerry SCHOENFELD. The motivation to become an entrepreneur. International Journal of Entrepreneurial Behavior & Research [online]. 2005, vol. 11, issue 1, s. 42-57 [cit. 2015-03-27]. DOI: 10.1108/13552550510580834, str. 43. Dostupné z: http://nurimamah.lecture.ub.ac.id/files/2009/07/the-motivation-to-become-an-entrepreneur.pdf 31 Gilad, B., Levine P., A behavioral model of entrepreneurial supply. Journal of Small Business Management 4. 1986, str. 45-53. Dostupné z: https://www.questia.com/library/journal/1G1-4587544/abehavioral-model-of-entrepreneurial-supply 17 28
(contingency school), který podnikání chápe jako reakci na různé nahodilé události, které podnikatele stíhají. Dle tohoto směru se tedy osobnostní rysy vyžadované od podnikatelů liší podle toho, jak se mění externí podmínky v okolí podnikatele. V případě přijetí této koncepce však vyvstává jiná otázka: totiž jaké prostředí nejpravděpodobněji vede k tomu, že vznikne nový podnik?32 Jinými slovy, odkud člověk bere svou motivaci pro vstup do podnikání a jaké faktory na tuto motivaci působí? V oblasti výzkumu motivace k založení vlastního podniku bylo provedeno množství výzkumů, a to zejména v zahraničí.33 Literatura pracuje s klasickou a obecně přijímanou dvojicí teorií popisujících v obecné rovině důvody či faktory, které vedou potenciální podnikatele ke skutečnému rozjetí byznysu. Jde o teorie push motivátorů a pull motivátorů. Ty lze užít ke zkoumání motivace v mnoha různých oborech lidské činnosti,34 v rámci teorie podnikání jsou však často spojeny se studiem podnikatelské motivace. Dle publikací zabývajících se podnikáním začínají lidé podnikat buď proto, že nemají jinou možnost, např. kvůli dlouhodobé nezaměstnanosti, nebo proto, že vycítí příležitost k zisku. Tyto dvě situace daly vzniknout právě konceptům push teorie a pull teorie, resp. nezbytností tlačenému podnikání (necessity entrepreneurship) a příležitostí taženému podnikání (opportunity entrepreneurship), jež z push & pull teorií implicitně vyplývají.35 Ačkoliv je v zahraničí koncept push-pull motivace značně rozšířený, v tuzemské podnikatelské literatuře je zmiňován pouze okrajově.
2.1 Push teorie motivace (necessity driven motives)36 Dle push teorie jsou lidé do podnikání „tlačeni“ negativním okolnostmi a situacemi, ve kterých se ocitli. Jedná se o výsledek konfliktu mezi současnou situací, ve které se člověk
32
Tamtéž. Např. již zmínění Gilad & Levine, 1986; Amit & Muller, 1995 a mnoho dalších. 34 Viz např. výzkum motivace turistů při výběru destinace: YOON, Yooshik a Muzaffer UYSAL. An examination of the effects of motivation and satisfaction on destination loyalty: a structural model. Tourism Management [online]. 2005, vol. 26, issue 1, s. 45-56 [cit. 2015-03-28]. DOI: 10.1016/j.tourman.2003.08.016. Dostupné z: http://coromina.webs.com/Yoon_2005_EffectsMotivationSatisfaction_SEM.pdf 35 AMORÓS, J., BOSMA, N. Global Entrepreneurship Monitor: Global Report 2013. [online]. [cit. 2015-03-28]. ISBN: 978-1-939242-04-4, str. 32. Dostupné z: http://www.gemconsortium.org/docs/download/3106 36 Viz např. AMIT, Raphael, Eitan MULLER, Florin PAUN, Leora KLAPPER, Raphael AMIT a Mauro F. GUILLÉN. “PUSH” AND “PULL” ENTREPRENEURSHIP.Journal of Small Business & Entrepreneurship [online]. 1995, vol. 12, issue 4, str. 131 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/08276331.1995.10600505#.VRaMzfmG_wk 18 33
nachází, a situací, ve které by se nacházet chtěl.37 Často se hovoří o tzv. vnitřních faktorech či silách (internal forces). Jako příklad lze uvést ztrátu zaměstnání, dlouhodobou nezaměstnanost, nedostačující plat či mzdu, nevyhovující pracovní dobu a jiné neuspokojivé pracovní podmínky. Jak je vidět, obvykle mají tyto faktory negativní zabarvení.
2.2 Pull teorie motivace (opportunity driven motives) Na rozdíl od push teorie, pull motivy člověka „táhnou“, vtahují a pobízí jej k zvýšení podnikatelského úsilí. Obvykle se objevují ve formě pozitivně zabarvené pobídky a mají podobu vnějších sil (external forces). Nejčastěji jde o vidinu příležitosti, mezeru na trhu apod. Tyto motivy táhnou budoucí podnikatele z jejich aktuální pozice a stimulují je pomocí výzvy či vidiny většího zisku.
Přesto, že lze jednotlivé motivační faktory rozeznat a identifikovat jako push nebo pull faktory, panuje obecná shoda na tom, že výsledná motivace je kombinací působení push a pull motivů zároveň, nejde tedy o zcela oddělené a separátně působící skutečnosti.38 Push motivátory se vztahují spíše k vnitřním či emočním stránkám osobnosti, naopak pull motivátory jsou spojeny s vnějšími aspekty, které pramení z dané situace a jejího subjektivního vnímání.39 V případě motivace „push“ důvody jsou sice silnější, ale brzy vyhasínají. Zpravidla nevedou k mimořádným výsledkům. „Pull“ důvody jsou trvalejší a málokdy vyhasínají. Vynikající podnikatelé stavějí své úspěchy právě na těchto důvodech.40 Výzkumy též potvrzují, že tzv. „pull entrepreneurs“ (podnikatelé „tažení“) jsou úspěšnější než „push entrepreneurs“ (podnikatelé „tlačení“).41 S tím korespondují i osobnostní charakteristiky 37
Giacomin, Olivier and Janssen, Frank and Guyot, Jean-luc and Lohest, Olivier: Opportunity and/or necessity entrepreneurship? The impact of the socio-economic characteristics of entrepreneurs. [online]. 2011. Str. 4. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://mpra.ub.uni-muenchen.de/29506/2/MPRA_paper_29506.pdf 38 Viz např. HUMBERT, Dr. Anne Laure a Prof. Eileen DREW. Gender, Entrepreneurship and Motivational Factors in an Irish Context: Family, Gender and Individual Motivations. International Journal of Gender and Entrepreneurship [online]. 2010, vol. 2, issue 2, str. 177. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: https://www.academia.edu/9006785/Gender_entrepreneurship_and_motivational_factors_in_an_Irish_context 39 YOON, Yooshik a Muzaffer UYSAL. An examination of the effects of motivation and satisfaction on destination loyalty: a structural model. Tourism Management [online]. 2005, vol. 26, issue 1, s. 45-56 [cit. 201503-28]. Dostupné z: http://coromina.webs.com/Yoon_2005_EffectsMotivationSatisfaction_SEM.pdf str. 46. 40 SRPOVÁ, Jitka a Václav ŘEHOŘ. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3339-5, str. 35. 41 AMIT, Raphael, Eitan MULLER, Florin PAUN, Leora KLAPPER, Raphael AMIT a Mauro F. GUILLÉN. “PUSH” AND “PULL” ENTREPRENEURSHIP.Journal of Small Business & Entrepreneurship [online]. 1995, vol. 12, issue 4, str. 131 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/08276331.1995.10600505#.VRaMzfmG_wk 19
jednotlivých podnikatelů. Necessity entrepreneurs – „podnikatelé z nouze“ jsou spíše starší, méně vzdělaní, mají méně zkušeností a hůře rozeznávají budoucí příležitosti. Naopak podnikatelé, kteří vycítili správnou příležitost (opportunity entrepreneurs) vykazují vyšší zisk.42 Studie také ukazují, že opportunity entrepreneurs více přispívají k ekonomickému růstu, k inovaci a k tvorbě pracovních míst.43
42
ROBICHAUD, Yves, Rolland LEBRASSEUR a K. V. NAGARAJAN. Necessity and Opportunity-Driven Entrepreneurs in Canada: An Investigation into their Characteristics and an Appraisal of the Role of Gender. Journal of Applied Business & Economics [online]. 2010, roč. 11, č. 1, str. 14. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://m.www.na-businesspress.com/JABE/Jabe111/RobichaudWeb.pdf 43 Reynolds, P.D., W.D. Bygrave, E. Autio, L.W. Cox, and M. Hay, 2002, Global Entrepreneurship Monitor, 2002 Executive Report, Babson College, London Business School and Kauffman Foundation. 20
3 IDENTIFIKACE FAKTORŮ Z LITERATURY A SEKUNDÁRNÍCH DAT Před tím, než se člověk rozhodne, že založí vlastní podnik, ovlivňuje jej mnoho faktorů, které ho k realizaci jeho podnikatelského nápadu posouvají blíže, či ho od něj naopak vzdalují. Často jde o člověka, který nemá žádné předchozí zkušenosti s podnikáním, a proto neví, co jej čeká. S tím souvisí jeden z mýtů o podnikání – totiž, že jako podnikatel se člověk musí narodit. Ve skutečnosti se jím nerodí, ale stává.44 Delmar a Davidsson prováděli výzkum, který se zaměřoval právě na základní faktory ovlivňující motivaci k založení podnikání.45 Mezi ně tak nejčastěji patří rodiče jako model chování, zaměstnání a pracovní zkušenosti a vzdělání. Dalšími rozhodujícími veličinami jsou věk a kultura, případně subkultura, v níž se budoucí podnikatel pohybuje. V neposlední řadě je při rozhodování o založení podniku určující pohlaví, rasa či etnikum a aktuální životní události a situace, v níž se potencionální podnikatel nachází.46 Při analýze faktorů podněcujících podnikatele k aktivitě je nutné počítat s individualitou a subjektivním nazíráním na svět – lapidárně řečeno: na každého působí něco jiného. Proto ty faktory, které jsou pro jednoho jedince motorem a primární hnací silou, mohou být pro jiného zcela irelevantní či jej od podnikání dokonce odrazovat.47 Faktory ovlivňující motivaci k podnikání je možné členit dle řady různých kritérií. V úvahu přichází např. dělba na faktory pozitivní (podněcují člověka ke vstupu do podnikání) a negativní (naopak jej od podnikání odrazují), finanční a nefinanční či vnitřní a vnější (viz push & pull motivy). Pro tuto kapitolu je zvláště významný výzkum Global entrepreneurship monitor 2013. GEM je neustále se rozvíjející globální studie, která měří rozdíly v podnikatelských postojích, aspiracích a aktivitě mezi různými zeměmi, identifikuje faktory důležité pro rozvoj podnikání 44
Více viz SRPOVÁ, Jitka a Václav ŘEHOŘ. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3339-5, str. 21. 45 Delmar, F. – Davidsson, P. (2000): Where do they come from? Prelevance and characteristics od nascent entrepreneurs. Entrepreneurship and Regional Development, 12, s. 1 – 23. 46 Z Delmarova a Davidsoonova výzkumu vycházeli i Lukeš a Nový, viz LUKEŠ, Martin a Ivan NOVÝ. Psychologie podnikání: osobnost podnikatele a rozvoj podnikatelských dovedností. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2005, 261 s. ISBN 80-7261-125-9, str. 48 a násl., nebo http://cmps.ecn.cz/dl/lukesseminar.pdf. 47 Více viz Giacomin, Olivier and Janssen, Frank and Guyot, Jean-luc and Lohest, Olivier: Opportunity and/or necessity entrepreneurship? The impact of the socio-economic characteristics of entrepreneurs. [online]. 2011. Str. 4. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://mpra.ub.uni-muenchen.de/29506/2/MPRA_paper_29506.pdf 21
a snaží se navrhnout opatření k podpoře tohoto rozvoje. Vizí a cílem je přispět ke globálnímu hospodářskému rozvoji prostřednictvím podnikání. Pro Českou republiku byla data GEM sbírána v letech 2006, 2011 a 2013.48 GEM podrobně zkoumá životní cyklus podnikatelského procesu a dělí jej do tří stádií. Prvním je stádium tzv. rodícího se podnikatele (nascent entrepreneur), kterým GEM popisuje jedince v momentech před založením svého podnikání. V roce 2013 jich v ČR bylo 4,89 % a 2,67 % respondentů pak skutečně novou firmu vedlo. Dalším stádiem jsou noví podnikatelé, za které se považují ti, jež vlastní a řídí nový podnik, který vyplácí odměny více než 3, ale méně než 42 měsíců. Poslední kategorií jsou zavedení podnikatelé, kteří vlastní a řídí podnik po více než 42 měsíců. Tyto stabilní zavedené podniky v ČR vede cca 5,3 % populace. Pro Českou republiku byla s pomocí dat GEM 2013 zpracována zpráva Podnikatelská aktivita v České republice. Pro tuto práci jsou relevantní především data udávající podíl jedinců na celkové populaci v produktivním věku (18 - 64 let), kteří jsou aktivně zapojeni do rozjezdu podnikání, ať již ve fázi přípravy na zahájení podnikání (zahajující, rodící se podnikatelé) nebo ve fázi zahrnující období 42 měsíců od založení nové firmy (noví podnikatelé). Tyto dvě kategorie pak GEM slučuje a výsledná data užívá jako indikátor nové podnikatelské aktivity v dané zemi. V roce 2013 bylo do nové podnikatelské aktivity zapojeno 7,33 % dospělé populace ve věku 18 – 64 let, tj. asi 513 000 lidí. Česká republika se tak řadí na 50. místo z 67 zkoumaných zemí. Ze zemí evropské osmadvacítky je ČR na 16. místě.49 Celkem 15 % dotazovaných uvedlo, že se během následujících 3 let chystá založit vlastní podnikání, ale zatím k tomu nečiní žádné kroky.50 S pomocí údajů GEM a zprávy Podnikatelská aktivita v České republice 2013 jsou u vybraných nefinančních faktorů uvedeny údaje popisující stav nové podnikatelské aktivity vztahující se k příslušným sociodemografickým skupinám.
3.1 Pozitivní faktory Jak už bylo řečeno, pozitivní faktory ovlivňují mysl člověka tak, že se díky nim rozhodne pro určitou aktivitu. Mezi nejvýraznější pozitivně působící faktory lze nepochybně 48
LUKEŠ, Martin, Martina JAKL a Jan ZOUHAR. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Global Entrepreneurship Monitor 2013: Podnikatelská aktivita v České republice [online]. 2014 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument149362.html. 49 Tamtéž, str. 19. 50 Tamtéž, str. 6. 22
zařadit zisk a nejrůznější finanční pobídky, které jsou také nejčastěji poskytované a nadějným podnikatelům je nabízí množství subjektů (viz kapitola 4). Amit a další píšou,51 že nejdůležitějšími důvody k podnikání jsou inovace, nezávislost, vize a seberealizace. Pozitivní faktory s ohledem na jejich kladné konotace popisuje pull teorie. Nejčastější důvody pro založení vlastního podnikání:52 -
finanční důvody (touha vydělat na živobytí, zbohatnout…),
-
společenské důvody (získat prestiž, být uznáván a vážen, stát se vzorem pro ostatní, seznámit se s novými lidmi…),
-
služba veřejnosti (vytvořit pracovní příležitosti, povznést prestiž obce, zlepšit místní ekonomickou situaci, dát lidem práci…),
-
rodinné důvody (pro budoucnost dětí nebo rodiny),
-
naplnění osobních aspirací (nezávislost, dokázat si něco, vyhnout se nezaměstnanosti, využít svých schopností a potenciálu…),
-
dělat, co mě baví,
-
mít možnost si uspořádat čas,
-
příležitost (mám nápad, mám možnost odkoupit část podniku, kde pracuji apod.).
3.2 Negativní faktory Na negativní faktory lze nahlížet ze dvou úhlů pohledu. Zaprvé jako na negativně působící okolnosti, které však člověka díky svému charakteru posunují směrem k rozjetí vlastního byznysu. Je tak možné uvést nezaměstnanost, nespokojenost v zaměstnání apod. V tomto případě se negativní faktory vážou k push teorii. Ve druhém případě negativní faktory působí na člověka opačně než pozitivní – odrazují jej od určité činnosti či aktivity. Nemají motivační účinek, ale naopak od podnikání odrazují a nutí člověka setrvávat např. v zaměstnaneckém poměru.
51
Citace dle LA PIRA, Frank. The motivational drivers of repeat entrepreneurs. In: AABRI conference [online]. 2010 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.aabri.com/OC2010Manuscripts/OC10002.pdf str. 3 52 Co je potřeba si ujasnit, než začnete podnikat. In: IPodnikatel.cz: portál pro začínající podnikatele [online]. 2011 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.ipodnikatel.cz/Nez-zacnete-podnikat/co-je-potreba-si-ujasnitnez-zacnete-podnikat/Duvody-a-predpoklady-k-podnikani.html 23
Nejčastější demotivační faktory:53 -
můj podnik mi vezme veškerý volný čas,
-
budu mít méně času na rodinu a přátele, mohou utrpět rodinné i přátelské vztahy,
-
budu mít méně času na koníčky, sebevzdělávání,
-
budu se muset rozhodovat, nikdo to za mě neudělá,
-
ponesu následky takového rozhodování (dobré i špatné),
-
vznikající stres mi může poškodit zdraví,
-
budu čelit rizikům (občas možná nebudu mít příjem a pravděpodobně první roky budou obtížné, zejména pokud mám rodinu),
-
vedle svého řemesla (dovednosti) budu muset papírovat a rozumět financím (možná, že ani nebudu dělat to, co mě baví),
-
můj život bude plný nejistot.
3.3 Finanční faktory Finanční faktory jsou úzce spojeny s podporou podnikání poskytovanou nejrůznějšími institucemi, pro kterou je typická její finanční složka. Podobně jako negativní faktory i finanční motivace může působit ve dvou podobách, z nichž každá se zaměřuje zpravidla na různé jednotlivce, nicméně není vyloučeno, že se mohou setkávat i v jediné osobě. Prvně jde o motivaci k vyššímu zisku. Tu nalézáme především u nízkopříjmových kategorií osob, často u lidí do podnikání tlačených (necessity entrepreneurship). V tomto případě jde o vnitřní faktor. Druhou možností jsou dotace, subvence a jiné finanční pobídky poskytované širokou škálou subjektů (viz kapitola 4). Za této situace se jedná o faktor vnější, podněcující člověka k podnikání proto, že aktuální podmínky jsou podnikání nakloněné a člověk má možnost získat konkurenční výhodu. Existují však i pobídky, jejichž účelem je pomoci nejen podnikatelům, ale i některým znevýhodněným skupinám obyvatelstva. Jako příklad lze uvést příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě dle zákona o zaměstnanosti.54
53 54
Tamtéž. §78 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. 24
3.4 Nefinanční faktory I přesto, že finanční atraktivita podnikání je silným motivátorem, důležitou roli hrají i nefinanční aspekty, které mohou někdy nad ziskem dokonce převážit. Někteří podnikatelé tak provozují podnikání i přes to, že pro ně existuje atraktivnější zaměstnání. Gabarret s Vedelem hovoří o podnikání jako o životním stylu, sociálním podnikání, výzkumném podnikání atd.55 Nefinanční faktory mohou nabývat různých podob, různé je i jejich působení na jednotlivce. Lukeš a Nový56 vyjmenovávají těchto 8 základních faktorů ovlivňujících podnikatelskou motivaci: 3.4.1 Rodiče jako modely pro podnikání Platí, že častěji zakládají podniky ti lidé, jejichž rodiče podnikají, a to především pokud tito lidé vnímají své rodiče jako úspěšné. Funguje zde tedy pozitivní vliv rodičů na potomky. 3.4.2 Zaměstnání a předchozí pracovní zkušenosti Častěji podnik zakládají ti lidé, kteří již mají zkušenost se zaměstnáním v jiném malém podniku. Usnadňuje jim to vnitřní znalost fungování podniku, managementu či oboru. Nové podniky tak častěji vznikají v oborech, se kterými má podnikatel předchozí zkušenosti.57 La Pira zkoumal motivaci tzv. opakujících podnikatelů, tzn. těch, kteří vlastnili alespoň dva podniky vytvořené a provozované současně či po sobě. Identifikoval zajímavé motivátory, které hnaly podnikatele do založení dalšího byznysu. Např. více jak 10 % respondentů uvedlo, že je k tomu vede touha vytvořit něco víc než jen zisk, např. poskytnout zaměstnání rodině, dokázat něco velkého v daném oboru atd.58 3.4.3 Vzdělání Dle výzkumů mají začínající podnikatelé vyšší vzdělání než průměr populace. Rozdíl je markantnější mezi základním a středoškolským než mezi středoškolským a vysokoškolským stupněm vzdělání. Tato práce však se zaměřuje výhradně na studenty vysokých škol, proto je pro ni tento faktor irelevantní.
55
Více viz GABARRET, Inès. Money isn’t everything: the non-economic aspect of entrepreneurial motivation [online]. 2013 [cit. 2015-03-28], str. 11 a násl. Dostupné z: http://sbaer.uca.edu/research/ICSB/2013/50.pdf 56 LUKEŠ, Martin a Ivan NOVÝ. Psychologie podnikání: osobnost podnikatele a rozvoj podnikatelských dovedností. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2005, 261 s. ISBN 80-7261-125-9, str. 48 – 50. 57 LUKEŠ, Martin, Martina JAKL a Jan ZOUHAR. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Global Entrepreneurship Monitor 2013: Podnikatelská aktivita v České republice [online]. 2014 [cit. 2015-03-27], str. 7. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument149362.html. 58 Citace dle LA PIRA, Frank. The motivational drivers of repeat entrepreneurs. In: AABRI conference [online]. 2010 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.aabri.com/OC2010Manuscripts/OC10002.pdf 25
Zajímavý je nicméně vliv univerzitního vzdělávání na podnikatelskou aktivitu studentů. Turker a Selcuk59 odhalili, že existují dva významné faktory, které pobízejí studenty k zakládání podniků. Zaprvé jde o vědomostní výbavu, tzn., že vysoká škola musí studentům předat potřebné informace, ale i inspiraci k podnikání. Zadruhé jde o strukturální či institucionální podporu, což ovšem předpokládá zapojení a spolupráci všech sektorů společnosti (podnikatelské parky, inkubátory atd.). Existují nicméně i výzkumy, které se věnují podnikatelské aktivitě pedagogů a akademických pracovníků, jež odhalují, že silným push faktorem u této sociodemografické skupiny je nespokojenost s výší příjmů, pull motivem může být naopak i služba studentům.60 Studie GEM ve vztahu k českým studentům uvádí, že v České republice se průběžně zvyšuje podnikatelská aktivita studentů starších 18 let. V roce 2013 se do nového podnikání zapojilo 8,1 % z nich. Zejména mladí muži jsou do podnikání taženi příležitostí.61 Ve vztahu k dosaženému vzdělání není překvapivé, že vysokou novou podnikatelskou aktivitu vykazují vysokoškolsky vzdělaní lidé, a to ve výši přes 10 %. Nejvyšších hodnot pak dosahují absolventi doktorského studia. U vyučených je to pouze 4,1 % a u jedinců se základním vzděláním dokonce jen 3,5 %.62 3.4.4 Kultura a subkultura Kultura a společenské klima je důležitým faktorem pro rozvoj podnikání. Extrémní výsledky poskytuje porovnání kapitalistických států a komunistických zemí s centrálně řízenou ekonomikou, kde je na podnikání nahlíženo jako na negativní jev. Roli hraje i náboženské přesvědčení, čemuž se věnoval Max Weber ve svém díle Protestantská etika a duch kapitalismu, ve kterém se zabýval otázkou, proč podnikatelské vrstvy, vlastníci kapitálu i nejkvalifikovanější dělníci vyznávají v relativně větší míře protestantskou víru než katolickou.63
59
Turker, D and Selcuk, S.S (2009), “Which factors affect entrepreneurial intention of students?” Journal of European Industrial Training, Vol. 33 No. 2, pp. 142-59. 60 SILVA, L. Ranmuthumalie De a Joy TONG. The Dynamism of Entrepreneurial Motivation: A Case of Academic Entrepreneurs in a Resource Constrained Environment. SSRN Electronic Journal [online]. 2013, s. 7390 [cit. 2015-03-28]. DOI: 10.7135/upo9781843313441.004. 61 LUKEŠ, Martin, Martina JAKL a Jan ZOUHAR. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Global Entrepreneurship Monitor 2013: Podnikatelská aktivita v České republice [online]. 2014 [cit. 2015-03-27], str. 6. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument149362.html 62 Tamtéž, str. 30. 63 LOUŽEK, Marek. PROTESTANTSKÁ ETIKA A DUCH KAPITALISMU. Politická ekonomie [online]. Praha: VŠE, 2010, č. 5 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: https://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=polek&pdf=755.pdf. Více viz Weber, M. Protestantská etika a duch kapitalismu. 26
3.4.5 Věk Nejčastěji nové podniky zakládají lidé mezi 25 a 34 lety. Naopak nejméně začínají podnikat lidé nad 50 let. Tato studie počítá především s lidmi ve věku do 25 let, nicméně je vhodné uvést rozložení začínajících podnikatelů dle věkových skupin. Z tabulky č. 1 je zřejmé, že nejvíce se k založení nového podniku uchylují lidé ve věku od 25 do 34 let, ovšem hned za nimi lidé od 18 do 24 let. To jsou právě cílové skupiny, na které se orientuje tato práce. Z lidí zapojených do nové podnikatelské aktivity v ČR představují lidé mladší 35 let celkem 53,3 % a jejich podíl se stále zvyšuje.64
Tabulka č. 1 – Nová podnikatelská aktivita dle věkových skupin Zapojení věkových skupin 18 – 24 let 25 – 34 let 35 – 44 let do podnikatelské aktivity % z dané věkové populace 8,02 13,04 7,03
45 – 54 let
55 – 64 let
5,81
2,74
Pramen: Lukeš et al.: Podnikatelská aktivita v ČR. 2014, str. 27.
3.4.6 Pohlaví Výzkumu vztahu pohlaví a podnikání bylo věnováno poměrně velké množství článků (dlouhodobě se tomuto tématu věnuje např. Jodyanne Kirkwood65). I přes současné snahy podporující genderovou vyrovnanost představují ženy mezi podnikateli minoritu. Ženy, které přemýšlejí o založení vlastního podniku, také zvažují jiné faktory. Gorji a Rahimian píšou, že pro ženy je ve vztahu k podnikání daleko větším omezením rodina, naopak organizační bariéry vnímají jako menší problém než muži.66 U žen z Tanzanie byla zase jednou z hlavních příčin založení podnikání nezávislost na manželích.67 V Irsku naopak stojí rozvoji a růstu ženského podnikání v cestě sociální klima.68 Dle údajů GEM bylo v ČR v roce 2013 do nové
64
LUKEŠ, Martin, Martina JAKL a Jan ZOUHAR. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Global Entrepreneurship Monitor 2013: Podnikatelská aktivita v České republice [online]. 2014 [cit. 2015-03-27], str. 27. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument149362.html 65 Např. KIRKWOOD, Jodyanne. Motivational factors in a push‐pull theory of entrepreneurship. Gender in Management: An International Journal [online]. 2009, vol. 24, issue 5, s. 346-364 [cit. 2015-03-28]. DOI: 10.1108/17542410910968805. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com.ezproxy.muni.cz/doi/full/10.1108/17542410910968805 66 GORJI, Mohammad Bagher. THE STUDY OF BARRIERS TO ENTREPRENEURSHIP IN MEN AND WOMEN. Australian Journal of Business and Management Research [online]. 2011, roč. 1, č. 9 [cit. 2015-0328]. Str. 35. Dostupné z: http://www.ajbmr.com/articlepdf/AJBMR_18_34i1n9a5.pdf 67 ISLAM, Serazul. Pull and push factors towards small entrepreneurship development in Bangladesh. Journal of Research in International Business Management [online]. 2012, roč. 2, č. 3 [cit. 2015-03-28]. Str. 2. Dostupné z: http://www.interesjournals.org/full-articles/pull-and-push-factors-towards-small-entrepreneurship-developmentin-bangladesh.pdf?view=inline 68 HUMBERT, Dr. Anne Laure a Prof. Eileen DREW. Gender, Entrepreneurship and Motivational Factors in an Irish Context: Family, Gender and Individual Motivations. International Journal of Gender and Entrepreneurship [online]. 2010, vol. 2, issue 2, [cit. 2015-03-28]. DOI: 10.4337/9781781953426.00016, 27
podnikatelské aktivity zapojeno 2,56x více můžu než žen. I v této oblasti tak zůstává zachována disproporce mezi jedinci mužského a ženského pohlaví.69 V této souvislosti může být překvapivé, že podnikatelská aktivita žen na mateřské dovolené dosahuje, úrovně 6,1 %, tedy o polovinu více než u žen obecně.70
Tabulka č. 2 – Zapojení do nové podnikatelské aktivity dle pohlaví Muži
10,5 %
Ženy
4,09 %
Pramen: Lukeš et al.: Podnikatelská aktivita v ČR. 2014, str. 26
3.4.7 Etnikum a rasa Podnikání minoritních skupin obyvatelstva vykazuje oproti většinové společnosti určité zvláštnosti. Dle Lukeše příslušníci národnostních menšin často podnikají tehdy, pokud mají v příslušném státu zázemí a jejich komunita jim pomáhá s předáváním zkušeností apod. Příkladem je podnikání Turků v Německu či Indů a Pákistánců ve Velké Británii. I v České republice existují v přístupu k podnikání viditelné rozdíly mezi příslušníky různých etnických skupin. Běžně se lze setkat s podnikateli Vietnamské národnosti, kteří podnikají v oblastech pohostinství či nákupu a prodeje zboží, zejména textilu. Naopak mezi romskou populací je situace opačná, a ačkoli by si problematika žádala zpracování vědecké studie, lze mezi Romy předpokládat velmi nízkou podnikatelskou aktivitu. Jedním z demotivačních faktorů může být i ztráta dávek sociálního zabezpečení a povinnost odvádět zdravotní a sociální pojištění v případě vlastního podnikání.71 3.4.8 Změny v životě Nejrůznější životní události a situace jsou nezanedbatelným zdrojem podnikatelské motivace. Lidé, kteří se přestěhovali za partnerem a nejsou v novém bydlišti schopni nalézt zaměstnání, rozvedení lidé, čerství absolventi, ale i osoby propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody jsou častými zakladateli nových podniků.
str. 191. Dostupné z: https://www.academia.edu/9006785/Gender_entrepreneurship_and_motivational_factors_in_an_Irish_context 69 LUKEŠ, Martin, Martina JAKL a Jan ZOUHAR. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Global Entrepreneurship Monitor 2013: Podnikatelská aktivita v České republice [online]. 2014 [cit. 2015-03-27], str. 5. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument149362.html 70 Tamtéž, str. 28. 71 VYŽVALDOVÁ, Kateřina a Petra KUBÁLKOVÁ. Romské ženy a možnosti podnikání: Případ Roudnice nad Labem [online]. Praha, 2010 [cit. 2015-03-28]. Str. 39. Dostupné z: http://www.otevrenaspolecnost.cz/knihovna/otevrenka/prosazovani-genderove-rovnosti/analyza-romske-zenypodnikani.pdf 28
3.4.9 Geografické umístění podnikatele Oproti Lukešovi přidávám navíc geografické působení podnikatele – tj. místo, kde se jeho podnikatelská aktivita uskutečňuje. Ačkoliv obecné motivy podnikání jsou v různých zemích světa podobné či totožné (např. pull motivy podnikatelů z Bangladéše:72 větší výdělek pro rodinu, rodinná podnikatelská tradice, prestiž a vyšší sociální status, nezávislost a ekonomická svoboda, zkušenosti a znalosti oboru; push motivy podnikatelů z Bangladéše: nedostatek formálního vzdělání, dlouhodobá nezaměstnanost, nespokojenost s předchozím zaměstnáním či nedostatek prostředků pro rodinu), výzkumy ukázaly, že pull faktory (opportunity entrepreneurship) se častěji vyskytují v rozvinutých vysokopříjmových státech (např. Francie, USA), naopak push faktory (necessity entrepreneurship) jsou často zdrojem podnikatelské motivace ve státech s nižšími průměrnými příjmy (Polsko, Maďarsko). Důvodem je lépe organizovaný trh s pracovní sílou a rozvinutější stát blahobytu v rozvinutých zemích, který implikuje menší potřebu k zakládání podniků z push důvodů, a proto se v rozvinutějších státech nachází méně necessity podnikatelů.73 Lze uzavřít, že rozdíly mezi vyspělými rozvinutými státy a zeměmi rozvojovými jsou ještě markantnější, a to především kvůli propracované sociální politice, ochraně zaměstnance či vysoké úrovni životních podmínek a s tím spojenou relativní rovností ve vyspělých zemích, o které nemůže být v nejchudších asijských a afrických zemích řeč. 3.4.10 Období Lukeš pomíjí i časový aspekt podnikání. Pro motivaci k založení podniku může být určující i období, ve kterém se potencionální podnikatel pohybuje, a to zejména ve vztahu k ekonomickou teorií rozeznávaným obdobím růstu a hospodářského propadu. Mason74 zkoumal dvě skupiny podnikatelů z Velké Británie. Podnikatelé z první skupiny založili svoje podniky mezi léty 1976 – 1979, tedy před ekonomickou recesí, která Spojené království zasáhla v letech 1979 – 1980. Tito podnikatelé byli převážně motivováni pull faktory, jako jsou objevení díry na trhu nebo nápad na nový produkt či službu.
72
ISLAM, Serazul. Pull and push factors towards small entrepreneurship development in Bangladesh. Journal of Research in International Business Management [online]. 2012, roč. 2, č. 3 [cit. 2015-03-28]. Str. 2. Dostupné z: http://www.interesjournals.org/full-articles/pull-and-push-factors-towards-small-entrepreneurship-developmentin-bangladesh.pdf?view=inline 73 Bhola, R., Verheul, I., Grilo, I. & & Thurik, A.R. 2006, Explaining engagement levels of opportunity and necessity entrepreneurs, EIM Business and Policy Research., Zoetermeer. Str. 4. 74 MASON, Colin M. Explaining Recent Trends in New Firm Formation in the UK: Some Evidence from South Hampshire. Regional Studies [online]. 1989, vol. 23, issue 4, s. 331-346 [cit. 2015-03-28]. DOI: 10.1080/00343408912331345532. Dostupné z: http://eprints.soton.ac.uk/362546/1/88118846.pdf 29
Naopak podnikatelé z druhé skupiny zakládali svoje podniky po roce 1979, tedy během recese a po ní. Oproti jedincům z první skupiny byli častěji motivování push faktory, jako např. nezaměstnanost či hrozba propuštění z práce. Zajímavé ovšem je, že v tomto období skokově vzrostl počet nově zakládaných podniků (z 69 000 v roce 1980 na 115 000 v roce 1986).
3.5 Vnitřní (interní) a vnější (externí) faktory Motivaci, resp. faktory na ní působící lze dělit na vnitřní a vnější. Ty vnitřní se vztahují k osobním zájmům a cílům, zatímco vnější referují o odměně, které člověk dosáhne díky určitému chování. Tou mohou být např. peníze či společenský status.75 Jak už bylo řečeno výše, při zakládání podniků vznikají nejčastěji malé a střední podniky. Klímová popisuje nevýhody těchto subjektů oproti velkým, rozvinutým společnostem, jež mohou zprostředkovaně působit jako vnější negativní faktory rozvoje podnikání.76 Malé a střední podniky jsou více citlivé na změny v okolí, což se projevuje např. při zvyšování administrativy zákonodárcem. Malé podniky také disponují menší ekonomickou silou, takže nemají takový vliv při jednání o ceně nebo při lobbingu o podobě právní úpravy. Malé a střední podniky mohou mít i ztížený přístup ke kapitálu poskytovanému bankami, neboť nemají čím ručit, mají krátkou historii a jejich projekty jsou příliš rizikové. Horší podmínky se mohou projevit i ve ztíženém přístupu k informacím, odbornému vzdělávání a poradenským službám, jakožto i ke kvalifikované pracovní síle nebo k zahraničním trhům.77 Mezi kladné motivační faktory působící z vnějšku lze zařadit např. podporu od vlády a finančních institucí nebo dostupnost technologií a surovin.78 Výše zmíněné faktory lze označit jako externí, nacházející se mimo osobu podnikatele, a proto působí pouze zprostředkovaně. Naopak interní faktory pocházejí přímo
75
GABARRET, Inès. Money isn’t everything: the non-economic aspect of entrepreneurial motivation [online]. 2013 [cit. 2015-03-28], str. 2. Dostupné z: http://sbaer.uca.edu/research/ICSB/2013/50.pdf 76 KLÍMOVÁ, Viktorie. Rozvoj malého a středního podnikání. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 133 s. ISBN 9788021042391, str. 17 – 18. 77 Tamtéž. 78 ISLAM, Serazul. Pull and push factors towards small entrepreneurship development in Bangladesh. Journal of Research in International Business Management [online]. 2012, roč. 2, č. 3 [cit. 2015-03-28]. Str. 2. Dostupné z: http://www.interesjournals.org/full-articles/pull-and-push-factors-towards-small-entrepreneurship-developmentin-bangladesh.pdf?view=inline 30
od podnikatelského subjektu. Klímová tak hovoří o nedostatečné motivaci, obavě z rizika či neochotě podstupovat riziko, nízké úrovni znalostí a informací a nedostatek kapitálu.79 Mezi kladně působící vnitřní faktory můžeme zařadit např. touhu pracovat nezávisle („být svým vlastním pánem“) nebo předchozí pracovní zkušenosti v oboru.80
79
KLÍMOVÁ, Viktorie. Rozvoj malého a středního podnikání. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 133 s. ISBN 9788021042391, str. 17. 80 ISLAM, Serazul. Pull and push factors towards small entrepreneurship development in Bangladesh. Journal of Research in International Business Management [online]. 2012, roč. 2, č. 3 [cit. 2015-03-28]. Str. 2. Dostupné z: http://www.interesjournals.org/full-articles/pull-and-push-factors-towards-small-entrepreneurship-developmentin-bangladesh.pdf?view=inline 31
4 POSKYTOVANÉ ZAMĚŘENÍ
PODPORY
PODNIKÁNÍ
A
JEJICH
Čtvrtá kapitola popisuje možnosti podpory, které jsou (nejen) začínajícím podnikatelům dostupné. Tato část práce si neklada za cíl předložit vyčerpávající seznam všech nabízených subvencí, ale spíše nastínit druhy podpor a představit základní instituce, na které se podnikatel může obrátit.
Se současným vnímáním podnikání jakožto pozitivního společensko-ekonomického jevu koresponduje množství a rozmanitost podpor a subvencí dostupných pro podnikatele. Jak uvádí Veber, podnikání s sebou přináší jistá rizika, které mohou vyústit až ve značné finanční ztráty či dokonce krach.81 Pro podnikatele je proto výhodné zajímat se o možnosti podpory, které jim nabízí nejrůznější instituce od státu přes nadstátní integrační celky (EU) až po soukromé komerční iniciativy podporující rozvoj podnikání. Jedním z cílů této práce je nicméně prozkoumat vliv pobídek na zakladatelskou podnikatelskou aktivitu. Důvodů, proč podporovat podnikání, je mnoho. Podnikání a samostatně výdělečná činnost vytvářejí pracovní místa, iniciují rozvoj dovedností nebo dávají nezaměstnaným a lidem znevýhodněným na trhu práce možnost se plně zapojit do společnosti a chodu ekonomiky.82 Poskytované podpory se zaměřují především na malé a střední podniky. Je tomu tak proto, že více než 99 % podnikatelských subjektů tvoří právě malé a střední podniky, které vytváří 2/3 pracovních míst v soukromém sektoru.83 Čistě pragmatickým důvodem je pak skutečnost, že velké tuzemské a mezinárodní podniky dosahují takového postavení na trhu, že již podporu nepotřebují, jakkoli by ji jistě uvítaly. Naopak se v těchto případech můžou objevit jistá rizika, která přináší existence obřích korporací s nadnárodním přesahem, např. monopolistické tendence, vytlačování z trhu a další negativní dopady na trh, které se stát snaží skrze právo hospodářské soutěže potlačovat.
81
VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4520-6, str. 23. 82 Podpora podnikatelů a osob samostatně výdělečně činných. In: Evropská komise [online]. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=952&langId=cs 83 Podpora podnikání. In: Evropský sociální fond [online]. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/esf/main.jsp?catId=457&langId=cs 32
Jelikož je podnikání komplexní jev prostupující celou společností, lze různé podpory, subvence či dotace členit a nazírat na ně prizmatem různých úhlů pohledu. Veber84 nabízí základní dělení dle forem, ve kterých je podpora poskytována: -
finanční (nevratná, vratná zvýhodněná) podpora,
-
nefinanční podpora.
Dále je vhodné nastínit institucionální zastřešení této aktivity. Z tohoto hlediska lze rozeznat čtyři skupiny subjektů: -
Vládní a nadstátní instituce poskytující podpory z veřejných prostředků,
-
Podnikatelské inkubátory a vědeckotechnické parky, přičemž často jde o osoby soukromého práva vybudované s podporou z veřejných prostředků,
-
Nevládní organizace zpravidla na bázi neziskových organizací,
-
Komerční subjekty nabízející podpory pro malé a střední firmy.
4.1 Podpory poskytované z veřejných prostředků Se vstupem České republiky do Evropské unie (resp. do Evropského společenství, které bylo následně přeměněno na EU) začal i u nás platit zásadní zákaz podpor poskytovaných státem nebo ze státních prostředků. Právní úpravu této oblasti představují čl. 107 – 109 SFEU.85 Kontrola a restrikce státních subvencí je v primárním právu EU zakotvena kvůli riziku, které představují pro fungování vnitřního trhu. Evropská unie dbá na rovné podmínky a zachování hospodářské soutěže, což jsou hodnoty, pro které podpory poskytované z veřejných zdrojů představují značné nebezpečí. To se skrývá také v možném omezení obchodu mezi jednotlivými členskými státy. Podporu poskytuje stát vždy jen vlastním podnikům. Ty jsou poté ve výhodě proti konkurentům z jiných členských států, které mají ztížené podmínky dovozu zboží do státu, který své podniky zvýhodnil. Takováto opatření jsou v přímém rozporu s postulátem volného obchodu na jednotném vnitřním trhu bez (téměř) jakýchkoliv omezení.86
84
VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4520-6, str. 23 a násl. 85 Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie. Úř. věst. C 326, 26. 10. 2012, s. 1, 86 Více viz TÝČ, Vladimír. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2010. Str. 242 a násl.. Student (Leges). ISBN 978-80-87212-60-8. 33
Příslušné články SFEU nicméně upravují určité kategorie podpor, které jsou s vnitřním trhem slučitelné (a to buď bez dalšího, nebo podléhají oznamovací povinnosti a následnému schválení Komisí). Pro tuto práci je důležité zejména prováděcí nařízení Komise č. 651/2014 účinné od 1. 7. 2014. To připouští, aby byly (bez oznamovací povinnosti) poskytnuty podpory zejména ve prospěch: -
malých a středních podniků,
-
výzkumu, vývoje a inovací,
-
náboru a zaměstnávání znevýhodněných pracovníků a pracovníků se zdravotním postižením,
-
dalších oblastí.
K účinné realizaci evropské hospodářské a sociální politiky slouží fondy EU. Pro podporu podnikání jsou určeny především Evropské strukturální a investiční fondy, z nichž jsou přerozdělovány prostředky do předem stanovených programů. Pro programové období 2014 – 2020 jsou vzhledem k zaměření práce důležité zejména programy OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, OP Výzkum, vývoj a vzdělávání či OP Zaměstnanost. Koordinace programů probíhá na úrovni příslušných ministerstev.87 Stejně jako v minulém období však platí, že systém podpor určených pro malé a střední podniky je složitý a do jisté míry i nepřehledný.88 Cílem dotčených orgánů je proces čerpání peněz z evropských zdrojů zprůhlednit a zjednodušit. Podpora by tak měla být adresnější afektivnější. Až čas však ukáže, zda se tento cíl podaří naplnit. Pro mladé podnikatele může být zajímavý přeshraniční výměnný program Erasmus for young entrepreneurs, díky němuž mají tito noví a začínající podnikatelé možnost nabýt nových zkušeností od podnikatelů zkušených, kteří provozují menší podniky v jiných účastnických zemích.89 Právním předpisem důležitým pro poskytování podpory podnikání v České republice je zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů. Ten stanovuje zásady a podmínky pro poskytování státních podpor a zřizuje Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest, která plní úkoly v oblasti podpory podnikání. 87
Více viz Programy pro programové období 2014 - 2020. In: Evropské strukturální a investiční fondy [online]. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy 88 VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4520-6, str. 24. 89 Více na http://www.erasmus-entrepreneurs.eu/ 34
4.1.1 Finanční podpory Jak píše Veber, institucionální zajištění pro poskytování finančních podpor poskytují ministerstva a vytvořené vládní a regionální instituce. Přímé finanční podpory poskytují zejména: -
Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství,
-
Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.,
-
CzechInvest,
-
Hlavní město Praha,
-
kraje.
Nepřímé finanční podpory poskytují: -
Česká exportní banka,
-
EGAP – Exportní garanční a pojišťovací společnost a.s.
Všechny tyto instituce poskytují paletu programů či úvěrů, které jsou zaměřené na oblast malého a středního podnikání. Cílem této práce však není podat úplný výčet a vyčerpávající popis dostupných zdrojů financování. Více informací poskytují internetové stránky jednotlivých organizací. 4.1.2 Nefinanční podpory Ač se může zdát, že podnikatel ze všeho nejvíc ocení peněžní pomoc, stejně důležité jsou i nefinanční subvence, které mohou nabývat forem informačních služeb či jiného usnadnění podnikatelské aktivity. Veber uvádí následující instituce poskytující tuto formu podpory: -
CzechTrade, podporující – jak už název vypovídá – vývoz českých výrobků, a to prostřednictvím řady informačních, poradenských, asistentských a vzdělávacích služeb;
-
Ministerstvo průmyslu a obchodu, které vede živnostenský rejstřík, z prostředků státního rozpočtu podporuje nadějné projekty průmyslového výzkumu, provozuje portál BusinessInfo.cz poskytující informace pro podnikatele, exportéry a další služby;
-
Zastupitelské úřady, skrze které Česká republika prosazuje své obchodněekonomické zájmy. 35
4.2 Podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky 4.2.1 Podnikatelské inkubátory Podnikatelské inkubátory
nabízí
podnikatelské
zázemí
v podobě
kanceláří,
reprezentativních prostor a s nimi spojených služeb (telefon, internet, ostraha, úklid atd.). Dále jsou obvykle poskytovány poradenské, účetní, právní či daňové služby. V případě úspěšného rozvoje podniku následuje buď stěhování provozu do vlastních prostor, nebo odkup či spojení se silným investorem. Tato forma podpory cílí buď na absolventy středních a vysokých škol, kterým prezentuje výhody podnikání oproti zaměstnaneckým vztahům, předává informace o perspektivních odvětvích nebo o úspěšných podnikatelích a jejich podnikatelských strategiích. Druhou cílovou skupinu představují bývalí zaměstnanci, kteří se rozhodli stát se podnikateli. V důvodech těchto rozhodnutí lze identifikovat push a pull faktory, které je k tomu vedly. Jde o: -
nespokojenost v zaměstnání,
-
podnikatelský nápad či záměr,
-
propuštěné zaměstnance. Tito lidé hledají v podnikatelských inkubátorech prostory pro své podniky, odborné
informace a rady se založením podniku, možnosti financování svého projektu apod. 4.2.2 Vědeckotechnické parky Vědeckotechnické parky existují v prostředí univerzit, výzkumných a vývojových organizací, regionálních institucí, soukromých podniků, hospodářských sdružení atd. Oproti podnikatelským inkubátorům se zaměřují převážně na vědeckou, technickou, inovační a vzdělávací stránku podnikání. S tím souvisí úzká spolupráce s vysokými školami, výzkumnými ústavy a vědeckými pracovišti. Tyto instituce plní funkci inkubační, která v podstatě kopíruje služby poskytované podnikatelskými inkubátory, dále funkci inovační spočívající v podpoře společností podnikajících v oblastech vývoje moderních technologií, k čemuž jim jsou poskytovány dílny, laboratoře a související služby. V neposlední řadě je podporován transfer technologií, jehož cílem je přenos technických poznatků do praktického užívání. Příkladem může být propojení vědeckého pracoviště univerzity s podnikatelskými subjekty, které realizují výsledky teoretické vědecké činnosti vysoké školy. V rámci plnění funkce transferu technologií mohou
36
být poskytovány služby ve formě workshopů, seminářů, zprostředkovávání ochrany prostřednictvím práv duševních vlastnictví apod. Příkladem vědeckotechnického parku může být např. Jihomoravské inovační centrum, které vzniklo v roce 2003 jako zájmové sdružení právnických osob a jehož členy jsou Masarykova univerzita, VUT, Mendelova univerzita, Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Statutární město Brno a Jihomoravský kraj. Začínajícím podnikatelům nabízí konzultace, vzdělávací programy, pomoc se zakládáním podniku, možnost pronájmu podnikatelských prostor a další. Více na http://www.jic.cz/
4.3 Nevládní organizace Podporu podnikání poskytuje i množství různorodých institucí, ať už českých nebo zahraničních. Patří mezi ně: -
Mezinárodní obchodní komora se sídlem v Paříži, která slouží k prosazování zájmů podnikatelů z více než 120 států před vládami, mezinárodními organizacemi (OSN, WTO, EU, OECD) apod.; více na http://www.icc-cr.cz/cs,
-
Hospodářská a agrární komora ČR (dále HK a AK), zřízené zákonem č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů, které slouží k prosazování zájmů podnikatelům z různých odvětví před státem, a dále k poskytování různých služeb potřebných k rozvoji podnikání; pro oblast rozvoje malých a středních podniků je důležitá zejména Hospodářská komora ČR; více na http://www.komora.cz/,
-
Rozhodčí soud zřízený při HK a AK, sloužící k řešení sporů na základě rozhodčích doložek dle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení; předností arbitráže je především rychlost rozhodování, neveřejnost řízení, případně i menší náklady oproti civilnímu soudnímu řízení; více na http://www.soud.cz/,90
-
CEBRE (Česká podnikatelská reprezentace při EU), která prezentuje a obhajuje české podnikatelské zájmy před evropskými institucemi a u evropských podnikatelských federací a podnikatelům poskytuje informace významné pro jejich činnost, a to především z oblasti evropské legislativy, dále informace o podpůrných programech a zprostředkovává některé další služby; více na http://www.cebre.cz/,
90
Více např. BĚLOHLÁVEK, Alexander J. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2012, c, 1672 s. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7179-342-7. 37
-
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, jež sdružuje malé a střední podnikatele z ČR a má vazby na vládu a orgány podílející se na přípravě legislativy; svým členům poskytuje specializované informační a jiné služby zaměřené na segment malých a středních podniků; více na http://www.amsp.cz/,
-
Národní asociace pro rozvoj podnikání provozující síť poradenských a vzdělávacích společností, jež poskytují především poradenské služby z oblastí práva, daní, insolvencí, odborného vzdělávání atd.; více na http://www.narp.cz/,
-
Profesní sdružení, zejména Svaz obchodu ČR a cestovního ruchu a Svaz průmyslu a dopravy ČR, jež sdružují a reprezentují podnikatele provozující své aktivity v oblastech působnosti příslušného svazu.
4.4 Podpory poskytované komerčními subjekty Podnikání jednoho subjektu se může stát středem zájmu dalšího podnikatele. Podpora podnikání tak může přicházet např. ve formě poradenských služeb, ke kterým patří vedení účetnictví, daňové poradenství, bezpečnostní agentury, právní konzultace apod. V tomto případě lze hovořit o tzv. outsorcingu, tedy vyčleňování těch činností z působnosti organizace, které sama nedokáže provádět stejně efektivně, jako společnost specializovaná.91 Jiným případem je vyhledávání tzv. start-upů, tzn. podpora rozvoje zajímavých podnikatelských záměrů, které slibují budoucí zisk. Veber v souvislosti s komerčně poskytovanými subvencemi předkládá tři druhy těchto podpor: -
Bankovní služby pro podnikatele poskytované zejména bankami, mezi které lze zařadit vedení bankovních účtů, poskytování kontokorentních úvěrů či různých druhů podnikatelských úvěrů – např. Profi účet pro začínající podnikatel od KB92;
-
Fondy rizikového kapitálu představující zdroj financování pro rizikové projekty slibující vysoký výnos;
-
Business Angels jako individuální investoři vlastními prostředky financující malé a střední podniky s výrazným růstovým potenciálem. Business Angel může do podniku vnést i své know-how, znalosti, kontakty atd.
91
BLAŽEK, Ladislav. Management: organizování, rozhodování, ovlivňování. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 211 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4429-2. Str. 37 a násl. 92 Více na http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/profi-ucet-pro-zacinajicipodnikatele.shtml 38
4.5 Programy podpory pro začínající podnikatele Ačkoliv mohou začínající podnikatelé využít i výše zmíněné služby, existují programy, které se speciálně zaměřují na podporu nově vzniklých podniků. Níže jako příklad uvádím tři dotační programy pro začínající podnikatele poskytované na úrovni státu, kraje a komerčního subjektu: -
Program Inostart, realizovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu, je určen na podporu začínajících inovativních malých a středních podnikatelů. Jeho hlavním cílem je umožnit začínajícím malým a středním podnikatelům získat úvěr k realizaci inovativních projektů.93
-
z regionálních programů lze zmínit Dotační program Jihomoravského kraje pro začínající podnikatele pro rok 2015, jehož cílem je rozvíjet podnikatelské prostředí v Jihomoravském kraji, podpořit drobné podnikatele v počáteční fázi podnikání pomocí dotace a tím zvýšit míru zaměstnanosti obyvatelstva v kraji.94
-
na komerční bázi funguje program Nastartujtese.cz realizovaný Komerční bankou, jehož cílem je podpořit mladé podnikatele a firmy v začátcích podnikání; program funguje na principu soutěže, kdy odborná porota z předložených business plánů vybírá ty nejlepší, jež jsou pak odměněny finanční dotací.95
4.6 Další podpora Veber ve své publikaci (která je zaměřena na popis především hmotných zdrojů) opomíjí jednu důležitou oblast, a to podporu, která se podnikateli může dostávat ze strany jeho rodiny. Ta se úzce váže na rodinu jako jeden z motivačních faktorů. Jednak jde o klasickou finanční podporu, kdy podnikatel získává zdroje pro rozvoj svého podnikání od rodinných příslušníků, nicméně nepominutelná je i psychická podpora, kdy rodina podnikatele „podrží“, poskytne mu cenné rady (to zejména pokud již má někdo z rodinných příslušníků podnikatelské zkušenosti), či mu jen fandí a morálně jej podporují. I taková podpora je pro podnikatele bezpochyby důležitá a motivující.
93
Vice na http://www.mpo.cz/dokument149126.html Více na http://dotace.kr-jihomoravsky.cz/Grants/3898-506Dotacni+program+Jihomoravskeho+kraje+pro+zacinajici+podnikatele+pro+rok+2015.aspx 95 Více na http://www.nastartujtese.cz/ 39 94
4.7 Dodatek ke kapitole 4 V úvodu této kapitoly bylo řečeno, že jejím cílem není poskytnout úplný výpis a popis podpor podnikání aktuálně dostupných v České republice. Jde o rámcové představení možností, které se začínajícím, ale i zavedeným podnikatelům naskýtají. Při sestavování tohoto přehledu jsem vycházel zejména z knihy Podnikání malé a střední firmy od Jaromíra Vebera a kol. (s vlastní revizí a přihlédnutím k aktuálním změnám především v oblasti podpor z programů Evropské unie). Oproti předchozím kapitolám jsem nepoužil zahraniční zdroje, neboť subvence poskytované českým podnikatelským subjektům nabízí především české instituce, potažmo instituce Evropské unie (přičemž nepopírám, že existují i možnosti od organizací mimo evropskou sféru96). Na závěr kapitoly je třeba říct, že politiky podpory podnikání ne vždy korespondují s individuální motivací k založení byznysu. Téměř nikdo asi nezačíná podnikat proto, aby podpořil inovaci, vytvořil nová pracovní místa či přispěl k zvýšení národního produktu. Naproti tomu lidé sledují osobní zájmy, chtějí vydělat více peněz či být nezávislí na zaměstnavateli, případně jsou k podnikání donuceni okolnostmi.97 Tyto podpůrné programy jsou většinou navrženy pro podnikatele tažené příležitostí (opportunity entrepreneurs)98 a proto by bylo vhodné a žádoucí zaměřit více pozornosti na podnikatele provozující svou činnost z nutnosti (necessity entrepreneurs).
96
Např. podpora poskytovaná ambasádou USA v Praze americkým společnostem podnikajícím v České republice. Více na http://prague.usembassy.gov/commerce/exporting-to-the-czech-republic.html 97 HESSELS, Jolanda, Marco van GELDEREN a Roy THURIK. Entrepreneurial aspirations, motivations, and their drivers. Small Business Economics [online]. 2008, vol. 31, issue 3, s. 323-339 [cit. 2015-03-28]. DOI: 10.1007/s11187-008-9134-x. Str. 324. 98 Bhola, R., Verheul, I., Grilo, I. & & Thurik, A.R. 2006, Explaining engagement levels of opportunity and necessity entrepreneurs, EIM Business and Policy Research., Zoetermeer. Str. 4. 40
5 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ Předmětem poslední kapitoly je představení a vyhodnocení provedené studie, která se vztahovala k zmíněným cílům práce a umožnila ověření zvolených hypotéz. K tomu bylo třeba provést výzkum, jenž umožnil odpovědět na stávající otázky. Jako komparativní předvýzkum byly použity údaje ze studie provedené na Ekonomicko-správní fakultě MU.
Vlastní praktický výzkum je logickým vyústěním předchozích kapitol. Pro jeho realizaci jsem v této práci zvolil metodu dotazníkového šetření. Dotazník umožňuje předem formulovat otázky, které díky předchozí rešerši sekundární literatury a hlubšímu studiu předmětného tématu cílí na zkoumané veličiny korespondující s cílem výzkumu. Výhodou je také možnost předchozí přípravy, unifikovaný průběh sběru dat a vysoká míra kontroly nad výzkumem. V neposlední řadě je třeba vyzdvihnout takřka nulové náklady na realizaci výzkumu. Metoda dotazníkového šetření s sebou však nese i některé nevýhody a omezení. Na straně účastníků průzkumu tak jde především o určitou subjektivitu, zaujatost o náročnost sebehodnocení při vyplňování dotazníku. Respondent tak nemusí správně odhalit své vlastnosti a skutečné motivy, jež ho vedly ke vstupu do podnikání. Dalším problémem je neexaktnost měření spojená s výzkumem v oblasti humanitních věd. Forma dotazníku s otázkami zabývajícími se osobností, psychikou a nejrůznějšími lidskými vlastnostmi neumožňuje přesná číselná vyjádření uvedených odpovědí, proto je výstup výsledkem určitého zjednodušení či zkreslení.
5.1 Metodologie Dotazník byl sbírán ve dnech 20. – 29. 3. 2015 pomocí internetové služby Vyplňto.cz. Celkem se jej zúčastnilo 42 respondentů. Návratnost nebylo možné zjistit, neboť jsem jej šířil především prostřednictvím sociálních sítí, a proto nelze určit celkový počet oslovených osob. Dotazník byl koncipován jako anonymní. Dotazovaným osobám bylo položeno celkem 11 otázek, jejichž přesné znění je uvedeno v příloze A. Jako první obsahoval dotazník otázky zaměřené na hrubou identifikaci (charakteristiku) respondentů, tj. pohlaví, fakulta, kterou vyplňující osoba studuje a ročník studia. Záměrně byl vynechán dotaz zjišťující věk, neboť se v této práci zaměřuji na poměrně 41
homogenní skupinu studentů zejména prezenčních bakalářských a magisterských oborů ESF a PrF. Věk dotazovaných se tak v drtivé většině případů pohybuje mezi 20 a 25 lety. Nelze však pominout, že věk hraje ve vztahu k podnikatelské motivaci roli (viz kapitola 3). Jako čtvrtý byl položen dotaz, který rozdělil respondenty na podnikatele a na ty, kteří se podnikání v současné době nevěnují. Následující, pátá otázka byla zobrazena jen těm, kteří v předešlém bodu odpověděli záporně, a opět dělí studenty do dvou skupin: na osoby uvažující o svém budoucím podnikání a osoby, které o podnikání neuvažují. Na základě odpovědi se dotazník dále větví. Osoby v současnosti podnikající (u nichž byla otázka č. 5 vynechána) a ty, které o podnikání do budoucna uvažují, pokračují otázkou č. 6, zatímco ti studenti, kteří v rámci tohoto dotazníku podnikání definitivně vyloučili, byli přesměrování na otázku č. 10, tj. na výběr negativních faktorů, které je od podnikání odrazují. Následovalo ověření právní formy podnikání, o které respondenti uvažují, případně tak již podnikají. Tato otázka je relevantní především pro studenty Právnické fakulty, kteří mají vzhledem ke svému studiu o rozdílech mezi jednotlivými formami podnikání hlubší znalosti. Otázka č. 7 cílí na odvětví, ve kterém se současní i budoucí podnikatelé hodlají pohybovat. Tato otázka je zařazena z důvodu diferenciace podpor, které je vhodné podnikatelům z různých odvětví poskytovat – např. osoba podnikající jako OSVČ působící v odvětví maloobchodu zřejmě ocení jinou podporu než akciová společnost podnikající v těžkém průmyslu. Poslední čtyři otázky identifikují faktory působící na motivaci respondentů. Jednotlivé možnosti byly vybrány s ohledem na studium literatury a analýzu předchozích výzkumů provedených v této oblasti. Na základě odpovědí je tak možné identifikovat push & pull faktory, pozitivní a negativní či finanční a nefinanční faktory, jež dotazované osoby pobízí nebo naopak odrazují od možnosti podnikání (viz níže). Při vyhodnocování studie a intepretaci jejích výsledků jsem se zaměřil zejména na porovnání studentů ESF se studenty PrF. Studenti navštěvující obě fakulty potom slouží jako referenční vzorek, pomocí kterého identifikuji vliv jednotlivých fakult na předmětné respondenty. Otázky týkající se charakteristik dotazovaných osob jsou tak shrnuty jen rámcově, přičemž větší pozornost je těmto zkoumaným veličinám přiznána při vyhodnocování otázek zaměřených na podnikání a podnikatelskou motivaci, přičemž je zkoumán vliv těchto osobních údajů na zmíněné faktory.
42
5.2 Předvýzkum V roce 2014 proběhla na půdě Ekonomicko-správní fakulty MU specifická studie s názvem Analýza rozvoje začínajících podniků. Její součástí byl i výzkum motivace k zakládání podniků a s ní spojených překážek, problémů a možností financování nově vzniklých podniků. Součástí studie bylo i dotazníkové šetření, které vycházelo z průzkumu provedeného evropským statistickým úřadem Eurostat v roce 2005. I přes časový posun bylo možné s dostupnými údaji pracovat a použít je jako výchozí data pro koncipování nového průzkumu mezi studenty ESF. Výstupy z šetření slouží především k návrhu rozvoje dalších aktivit určených ke zkvalitnění vzdělávacího procesu, případně i k posílení podpory studentů při zakládání nových podniků. Výstupem dotazníkového šetření provedeného na ESF je článek Analýza motivace k podnikání.99 Získaná data byla srovnávána s výsledky studie provedené Eurostat-em z roku 2005, jejímiž respondenty byly osoby z území celé České republiky. Nejprve byly získávány údaje charakterizující vzorek dotazovaných osob. Na výzkumu realizovaném ESF se podílelo 66 respondentů, z nichž 59,1 % tvořily ženy a 40,9 % muži. Z 62 400 osob dotazovaných Eurostat-em bylo 72,6 % mužů a 27,4 % žen. Rozdíl je způsoben větším zastoupením žen mezi studenty ESF, nicméně obecně se do podnikání častěji pouští muži (viz výše). Rozdíly jsou patrné i u věkového složení respondentů, kdy v běžné populaci lze pozorovat téměř rovnoměrné rozdělení podnikatelů do tří věkových skupin. U studentů ESF v souladu s očekáváním výrazně dominují respondenti do 30 let. Poslední otázka vztahující se k charakteristice respondentů zkoumala zkušenosti dotazovaných s řízením podniku. Výsledky obou srovnávaných studií byly velmi podobné: s vedením podniku mělo předchozí zkušenost 15,2 % osob, které se zúčastnily výzkumu Eurostat-u, a 17,9 % studentů ESF. Dominují tak lidé, kteří se na řízení žádného podniku nepodíleli. Druhá skupina otázek se zaměřila na zkoumání faktorů ovlivňujících podnikatelskou aktivitu. Jako nejdůležitější motiv pro založení podniku označili respondenti obou výzkumů touhu stát se svým vlastním šéfem (30,2 % respondentů Eurostat-u, 35,1 % studentů ESF). V pořadí druhým motivem dle četnosti je u respondentů Eurostat-u touha po nových výzvách (27,5 %), studenti ESF naopak chtějí, aby jejich podnikání zároveň korespondovalo s jejich koníčky (22,1 %).
99
Marinič, P. Analýza motivace k podnikání. Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, 2015. 43
V protikladném vztahu s výše zmíněnými proaktivně působícími faktory stojí očekávané problémy spojené se zakladatelskou aktivitou. Jako největší problém obě skupiny dotazovaných vnímají financování zakládaného podniku (16,1 % Eurostat, 21,6 % ESF) a následně řešení právních a administrativních otázek v oblasti regulace, legislativy a povinností vůči státu (14,8 % Eurostat, 19,8 % ESF). Problematické také může být oslovování a vytváření konexí se zákazníky (15,0 % Eurostat, 20,4 % ESF). Poslední otázka se zabývala problematikou financování podnikání. U obou skupin dotazovaných je nejběžnějším způsobem financování z vlastních finančních prostředků. Tuto možnost však zvolilo téměř dvakrát více respondentů Eurostat-u než studentů ESF (70,0 % Eurostat, 37,0 % ESF). Studenti ESF nicméně častěji preferují bankovní úvěry (5,4 % Eurostat, 22,9 % ESF) nebo financování v podobě podpory od veřejných institucí (2,0 % Eurostat, 10,3 % ESF). Vysoký počet dotazovaných z obou skupin počítá s finanční podporou ze strany rodinných příslušníků (21,6 % Eurostat, 20,5 % ESF).
5.3 Vyhodnocení dotazníku Vyvrcholením práce je zpracování výstupu studie v podobě vyhodnocení sebraných dat, zasazení do kontextu a vyvození patřičných závěrů. V závěrečném oddílu jsou diskutovány odpovědi na jednotlivé otázky s následnou intepretací získaných dat. Celkové shrnutí každé otázky zobrazují příslušné grafy, podrobnější informace se pak nachází v tabulkách u každé vyhodnocené otázky. 5.3.1 Charakteristika respondentů (fakulta a pohlaví) Jako první byly položeny otázky týkající se charakteristiky respondentů. Stejně jako v případě předvýzkumu se mezi studenty vyskytuje větší množství žen. Výsledky tak kopírují mírnou převahu žen v populaci, tj. 54,76 % žen (23) proti 45,24 % mužům (19). Cílem otázky č. 2 bylo určit rozložení respondentů dle fakulty, kterou studují. Ze 42 platně vyplněných a odevzdaných dotazníků vyplývá, že shodně 17 osob studuje ESF i PrF, tj. každá skupina studentů dosahuje zastoupení 40,48 %. Obě fakulty současně studuje 8 respondentů, procentuálně jde o 19,04 %. Grafické vyjádření poskytuje graf č. 1.
44
Graf č. 1 – rozdělení respondentů dle fakult
Pramen: autorovo zpracování.
Vzhledem ke komparativní povaze této práce je důležité zaobírat se rozdělením studentů jednotlivých fakult v závislosti na pohlaví. Právnickou fakultu studuje 26,19 % (11) žen a 14,29 % (6) mužů, ESF naopak 21,43 % (9) mužů a 19,05 % (8) žen. Obě fakulty pak navštěvuje 9,52 % (4) dotazovaných mužů a 9,52 % (4) žen. Rozdělení dle pohlaví a studované fakulty zobrazuje graf č. 2.
Graf č. 2 – rozdělení dle pohlaví a studované fakulty
Pramen: autorovo zpracování.
45
5.3.2 Ročník studia Třetí otázka směřovala k určení ročníku studia. Většina dotazovaných studentů se v současné době nachází ve čtvrtém ročníku studia, a to 40,48 % (17), z nichž 11 studuje PrF, 4 ESF a 2 obě fakulty zároveň. Na druhém místě se nachází studenti prvního ročníku – 23,81 % (10). Osm studentů prvního ročníku navštěvuje ESF a 2 ESF i PrF. Průzkumu se nezúčastnil žádný posluchač prvního ročníku PrF. Třetí ročník navštěvuje 16,67 % (7) respondentů, z nichž 2 jsou z PrF, 3 z ESF a 2 z obou škol. Ve druhém ročníku se nachází 9,52 % (4) respondentů, z nichž vždy dva studují ESF a dva obě fakulty. Stejný počet dotazovaných studuje v doktorském stupni – 9,52 % (4), z nichž všichni jsou posluchači Právnické fakulty. Ve výzkumu tak jsou dominantní studenti 1. ročníku ESF a 4. ročníku PrF. Počty studentů shrnuje graf č. 3, který zobrazuje celkové rozložení respondentů dle ročníku studia, a graf č. 4, který reflektuje i navštěvované fakulty. Graf č. 3 – ročník studia
Pramen: autorovo zpracování.
Graf č. 4 – ročník studia + fakulta
Pramen: autorovo zpracování. 46
5.3.3 Současná podnikatelská aktivita a budoucí aspirace V době sběru dotazníků se 16,67 % (7) respondentů věnovalo podnikání. Čtyři z nich jsou studenti PrF, dva ESF a jeden obou fakult. Ze sedmi aktivních podnikatelů je pouze jedna žena. Zbylých 83,33 % (35) dotazovaných se v současnosti podnikání nevěnuje, což není překvapivé, neboť tito lidé se zpravidla rozhodují o své kariéře ve vyšších ročnících nebo až po úspěšném ukončení vysokoškolského studia. S tím koresponduje i zjištění, že ze sedmi aktivních podnikatelů jsou čtyři ve čtvrtém ročníku studia a jeden studuje doktorský program. Celkové rozložení odpovědí dle podnikatelské aktivity zobrazuje graf č. 5.
Graf č. 5 – současná podnikatelská aktivita
Pramen: autorovo zpracování.
Nicméně 25 (tj. 71,43 % z těch, kteří aktuálně nepodnikají) dotazovaných osob o podnikání do budoucna uvažuje. Z nich je 10 studentů PrF, 9 ESF a 6 obou fakult zároveň. Zde je na místě zopakovat, že za podnikání je považován i výkon exekutorského či notářského úřadu a provozování advokátní praxe, proto je třeba zejména na odpovědi studentů PrF a obecně na aspirace studentů a absolventů právnických fakult nahlížet z tohoto pohledu. Při vyhodnocování vztahu podnikatelské aspirace a ročníku studia se potvrzuje, že nejjasnější představy o své budoucnosti mají studenti vyšších ročníků vysokých škol. Potvrzuje to i výsledek šetření, kdy o budoucím podnikání uvažuje 6 studentů čtvrtého ročníku PrF a 3 studenti čtvrtého ročníku ESF. K nim lze přičíst i jednoho studenta obou fakult stejného ročníku. O podnikání uvažují také vždy dva respondenti ze všech tří kategorií škol třetího ročníku. Do podnikání směřují hned 4 studenti prvního ročníku ESF. Lze tedy uzavřít, že jakkoli je možné namítat nereprezentativnost zkoumaného vzorku studentů, platí, že s blížícím se závěrem studia mají studenti o své kariéře větší jistotu. Pouze 10 respondentů
47
tak do budoucna nepočítá s tím, že by provozovalo nějakou formu podnikatelské aktivity. Výsledky páté otázky shrnuje tabulka č. 3.
Tabulka č. 3 – vztah podnikatelské aspirace a ročníku studia PrF ESF Obě fakulty
Celkem
1. ročník
0
4
2
6
2. ročník
0
0
1
1
3. ročník
2
2
2
6
4. ročník
6
3
1
10
Doktorandi
2
0
0
2
Celkem
10
9
6
25
Pramen: autorovo zpracování.
5.3.4 Právní forma podnikání Otázka č. 6 se zobrazila pouze těm respondentům, kteří v předchozích bodech nevyloučili své podnikatelské záměry. Vyšší relevanci odpovědí lze očekávat zejména u studentů Právnické fakulty, neboť spíše znají rozdíly charakteristické pro jednotlivé právní formy podnikání. U této otázky bylo možné vybrat více odpovědí zároveň, neboť toto rozhodnutí není definitivní, navíc lze podnikat prostřednictvím několika podnikatelských subjektů. Většina studentů preferuje pro svoje budoucí nebo současné podnikání kapitálovou společnost. Pro tuto formu podnikání se vyslovilo 45,24 % (19) respondentů, z toho 7 studentů PrF, 6 studentů ESF a 6 osob studujících obě zmíněné fakulty. Obdobně dopadla OSVČ (42,86 %; 18), kterou si vybralo vždy po osmi studentech z ESF a PrF, navíc 2 studenti z obou fakult. Naopak osobní společnost si vybral pouze jeden respondent z ESF a jeden studující obě školy. Do výběru jsem zařadil i možnost podnikání jako subjekt na finančním trhu, což nepředstavuje zvláštní formu podnikání, avšak předmětem jde o činnost natolik specifickou, že jsem považoval za vhodné tuto variantu zmínit. Pro tuto možnost se vyslovil vždy jeden respondent z PrF a ESF. Nad právní formou vlastního podnikání se zatím nezamýšlely 3 dotazované osoby. V případě porovnání právní formy podnikání s ročníkem studia opět platí závěr, že čím více se student blíží závěru svého studia, tím více má jasno o tom, čemu se po absolvování bude věnovat. Výsledky dle právní formy podnikání shrnuje tabulka č. 4. Procentuální hodnoty zobrazuje graf č. 6. 48
Tabulka č. 4 – právní forma podnikání PrF ESF Právní forma
Obě fakulty
Celkem
OSVČ
8
8
2
18
Osobní společnost 0
1
1
2
Kapitál. spol.
7
6
6
19
Subjekt na FT
1
1
0
2
Nevím
2
0
1
3
Pramen: autorovo zpracování.
Graf č. 6 – právní forma podnikání
Pramen: autorovo zpracování.
5.3.5 Obor podnikání Sedmá otázka obsahovala 11 možností výběru, doplněných navíc eventualitou vlastní odpovědi. Vzhledem k možným kombinacím bylo lze vybrat více odpovědí zaráz. Při vyhodnocování otázky zaměřené na průzkum zvažovaného odvětví, ve kterém studenti chtějí podnikat, se projevuje determinace studentů Právnické fakulty pro studovaný obor. 40,48 % (17) respondentů uvažuje o kariéře v oblasti právních služeb a poradenství, přičemž 10 z nich studuje PrF, 2 ESF a 5 ESF i PrF současně. K tomu je třeba připočíst i jednoho studenta PrF, který vepsal vlastní možnost – advokacie. Mezi studenty ESF naopak dominuje sféra obchodu se zbožím a službami. Toto odvětví zvolilo 38,1 % (16) respondentů, z nichž 8 navštěvuje ESF, 5 PrF a 3 obě fakulty. Preference zbylých kategorií zobrazuje graf č. 7. 49
Graf č. 7 – obor podnikání
Pramen: autorovo zpracování.
5.3.6 Faktory působící na podnikatelskou motivaci Pro tuto práci je klíčová otázka č. 8. Pomocí rozboru sekundárních dat (a to především prostřednictvím analýzy zahraničních výzkumů, neboť v České republice bylo provedeno poměrně málo podobně zaměřených studií) jsem identifikoval sadu základních faktorů, které působí na podnikatelskou motivaci. Respondenti mohli vybrat více faktorů, popřípadě mohli doplnit faktory vlastní. Graf č. 8 – faktory působící na podnikatelskou motivaci
Pramen: autorovo zpracování. 50
Na otázku č. 8 navazuje otázka č. 9, která zkoumá váhu, kterou vybraným faktorům přiřadily dotazované osoby. Souhrnné informace poskytuje tabulka č. 5. Tabulka č. 5 – pořadí a rozptyl Odpověď Vidina zisku
Průměrné pořadí 4.188
Rozptyl 12.277
Vidina společenské prestiže
5.906
8.397
Pokračování v rodinné tradici
6.875
11.422
Vzory v rodině
6.813
8.152
Možnost rozhodovat o sobě a o svém času
4.656
11.851
Možnost zaplnit díru na trhu Možnost přinést společnosti něco nového (inovace) Touha zkusit něco nového
5.75
5.375
6.063
5.934
5.406
6.866
6.469
7.249
5.969
8.405
7.906
13.272
Nemožnost či obtíže při hledání zaměstnání Dostupnost podpůrných programů (z EU, od vlády apod.) Jiné Pramen: autorovo zpracování.
Výzkum potvrdil, že mezi studenty ESF a PrF výrazně převládají pozitivní motivační faktory, tj. ty, díky kterým získá začínající podnikatel některý benefit, kterého by v případě zaměstnaneckého poměru nedosáhl. Respondenti tak výrazně vnímají výhody, které podnikání nabízí oproti zaměstnání. Graf č. 8 ukazuje, že 66,67 % (28) dotazovaných oceňuje možnost rozhodovat sám o sobě a o svém vlastním času. Tuto možnost zvolilo 13 studentů PrF, 8 studentů ESF a 7 studentů obou fakult. Potvrdily se tak závěry z předvýzkumu, v němž byla touha být vlastním šéfem taktéž identifikována jako nejvýznamnější faktor. Při porovnání s otázkou č. 6 se zde může projevovat to, že Právnická fakulta směřuje své studenty do právní praxe a ti tak mají jasnější představu o své budoucí kariéře. Pohlaví přitom nehraje výraznou roli: svobodu organizace vlastního času a práce oceňuje 15 žen a 13 mužů. Důležitost vlastní svobody potvrzuje umístění tohoto faktoru v otázce č. 9, čemuž odpovídá i průměrné pořadí 4,656. Relevanci nicméně omezuje poměrně vysoký rozptyl 11,851.
51
Tabulka č. 6 – možnost rozhodovat sám o sobě a o vlastním času (66,67 %) ESF Obě fakulty Celkem Sám sobě šéfem PrF Muži
6
3
4
13
Ženy
7
5
3
15
Celkem
13
8
7
28
Pramen: autorovo zpracování.
Dalším důležitým faktorem je pro studenty zisk. 64,29 % (27) z nich jej vnímá jako faktor, který ovlivňuje jejich rozhodování pro založení podniku. Při hodnocení důležitosti má vidina zisku průměrné pořadí 4,188, avšak opět s vysokým rozptylem 12,277. Přesto lze zařadit zisk a svobodu rozhodování mezi nejvýznamnější pozitivní faktory, kvůli kterým studenti a absolventi PrF a ESF rozjíždí vlastní podnikání.
Tabulka č. 7 – vidina zisku (64,29 %) PrF ESF Zisk
Obě fakulty
Celkem
Muži
4
5
4
13
Ženy
7
4
3
14
Celkem
11
9
7
27
Pramen: autorovo zpracování.
Studenti méně intenzivně vnímají touhu zkusit něco nového. Z 33,33 % (14), kteří podnikají nebo by podnikali z tohoto důvodu je 6 studentů PrF, 4 studenti ESF a 4 studenti obou fakult, 8 žen a 6 mužů. Podobně i vidinu společenské prestiže považuje za dostatečně motivační 30,95 % (13) respondentů, z nichž 7 studuje PrF, 4 ESF a 2 obě fakulty. Společenskou prestiž výrazněji vnímají muži (8 dotazovaných) než ženy (5 dotazovaných), a to zejména muži studující Právnickou fakultu (5 dotazovaných).
Tabulka č. 8 – touha zkusit něco nového (33,33 %) PrF ESF Něco zkusit
Obě fakulty
Celkem
Muži
2
2
2
6
Ženy
4
2
2
8
Celkem
6
4
4
14
Pramen: autorovo zpracování.
52
Tabulka č. 9 – vidina společenské prestiže (30,95 %) PrF ESF Prestiž
Obě fakulty
Celkem
Muži
5
2
1
8
Ženy
2
2
1
5
Celkem
7
4
2
13
Pramen: autorovo zpracování.
Poměrně velký počet respondentů – 28,57 % (12) plánuje využít podnikatelskou příležitost, protože nalezli díru na trhu, kterou by svým výrobkem mohli zaplnit. V této kategorii výrazně převažují muži (9 respondentů) nad ženami (3 respondentky), studijní obor roli nehraje: ESF i PrF studuje po pěti respondentech, obě fakulty zároveň navštěvují 2 dotazovaní.
Tabulka č. 10 – možnost zaplnit díru na trhu (28,57 %) PrF ESF Obě fakulty Díra na trhu
Celkem
Muži
3
5
1
9
Ženy
2
0
1
3
Celkem
5
5
2
12
Pramen: autorovo zpracování.
Téměř čtvrtina – 21,43 % (9) dotazovaných osob uvedla, že k podnikání je inspirují vzory v rodině. Pět z nich, tj. 11,9 % ze všech respondentů chce zároveň pokračovat v rodinné podnikatelské tradici. Tradice je oproti vzorům stálejší a dlouhodobější, rodinný podnik často zaměstnává více rodinných příslušníků a předává se z generace na generaci. V řazení dle síly působení motivačního faktoru se rodinné vzory průměrně umístily na 6,813 místě s rozptylem 8,152 a rodinná tradice na průměrně 6,875 místě s rozptylem 11,442. Vzory v rodině tak lze považovat za silnější a častěji působící motivační faktor než podnikání z důvodů pokračování v rodinné tradici. V případě vzorů jde častěji také o studenty PrF (4 + 2 studenti obou oborů) než ESF (2), kteří se tak při volbě oboru inspirovali u rodinných příslušníků. Dvakrát častěji jde o ženy (6) než o muže (3). 16,67 % (7) dotazovaných zvažuje založení inovačního podnikání. Zde se opět projevuje determinace studentů právnických fakult, kteří míří do právní praxe, ve které není velký prostor pro inovace. Inovační podnikání tak zvažují pouze 2 studenti PrF. Oproti tomu 4 studenti ESF se svým obecným ekonomickým vzděláváním nejsou svázáni v úzce zaměřeném oboru, a proto mohou podnikat v téměř jakékoliv oblasti. Nicméně inovace nepatří k hlavním 53
motivačním faktorům pro založení podniku, čemuž odpovídá i průměrné pořadí 6,063 a relativně nízký rozptyl 5,934. K této kategorii lze přiřadit i jednu vepsanou odpověď, kterou uvedl jeden respondent, který zvažuje založení podniku, protože by chtěl vytvořit něco vlastního.
Tabulka č. 11 – možnost přinést společnosti něco nového (16,67 %) PrF ESF Obě fakulty Inovace
Celkem
Muži
1
2
0
3
Ženy
1
2
1
4
Celkem
2
4
1
7
Pramen: autorovo zpracování.
Jen minorita studentů – 9,52 % (4) považuje dostupné programy podpory podnikání za určující pro založení podniku. Dotazníkové šetření potvrzuje, že studenti se pouští do podnikání především z pozitivních důvodů a díky výhodám, které jim přináší oproti pracovnímu vztahu. Pouze 4,76 % (2) respondentů je do podnikání tlačeno kvůli obtížím při hledání zaměstnání (push motiv). Oba respondenti jsou studenty ESF. Lze předpokládat, že v období studia a těsně po jeho ukončení studenti zvažují podnikání jako příležitost, kterou mohou využít, nikoliv jako nutnou variantu získávání obživy. Obtíže se sháněním zaměstnání jako typický push faktor jsou tedy minoritním faktorem pro podnikatelskou motivaci studentů ESF a PrF MU, naopak většina z nich o založení podnikání uvažuje kvůli pozitivním pull faktorům (typicky díra na trhu, vidina zisku). 5.3.7 Překážky pro založení podniku Desátá otázka se naopak zaměřovala na posouzení vlivů, které studenty od podnikání odrazují. Tyto faktory stojí v protikladu k faktorům pozitivním, na které se zaměřovala otázka č. 8. U této otázky mohli respondenti opět zvolit více možností zároveň, popřípadě bylo možné doplnit vlastní odpověď. Otázka se zobrazovala všem dotazovaným, tzn. podnikajícím i nepodnikajícím, z nich pak těm, co o podnikání uvažují, i těm, kteří do budoucna jakoukoliv podnikatelskou aktivitu neplánují. Výsledky tak shrnují faktory, které podle studentů činí založení podniku obtížnější, i faktory, které určitou část osob od podnikání zcela odrazuje. K dispozici byla i odpověď vyjadřující absolutní nezájem o podnikání. Celkové shrnutí zobrazuje graf č. 9. 54
Graf č. 9 – překážky pro založení podniku
Pramen: autorovo zpracování.
Za největší překážku považuje 69,05 % (29) respondentů nedostatek vlastních zkušeností s vedením a řízením podniku. 15 z nich jsou muži, 14 ženy, 9 studuje PrF, 13 ESF a 7 obě fakulty. Z předvýzkumu je patrné, že jen menšina osob má předchozí zkušenosti s řízením podniku. Šest respondentů, kteří považují nedostatek zkušeností za překážku, již v současnosti podniká.
Tabulka č. 12 – podnikatelská nezkušenost (69,05 %) PrF ESF Nezkušenost
Obě fakulty
Celkem
Muži
4
8
3
15
Ženy
5
5
4
14
Celkem
9
13
7
29
Pramen: autorovo zpracování.
Dalšími výraznými problémy pro podnikání jsou nedostatek financí (celkem 52,38 %, 22 studentů, z toho 10 mužů, 12 žen, 9 PrF, 7 ESF, 6 obě fakulty), překážky v podobě velké administrativní zátěže při zakládání a vedení podniku (celkem 42,86 %, 18 studentů, z toho 10 mužů a 8 žen, 5 PrF, 11 ESF a 2 obě fakulty) a obava z konkurence a přesyceného trhu (celkem 42,86 %, 18 studentů, z toho 7 mužů a 11 žen, 6 PrF, 8 ESF a 4 obě fakulty).
55
Tabulka č. 13 – nedostatek financí (52,38 %) PrF ESF Finance
Obě fakulty
Celkem
Muži
4
4
2
10
Ženy
5
3
4
12
Celkem
9
7
6
22
Pramen: autorovo zpracování.
Tabulka č. 14 – velká administrativní zátěž při zakládání podniku (42,86 %) ESF Obě fakulty Celkem Administ. zátěž PrF Muži
2
6
2
10
Ženy
3
5
0
8
Celkem
5
11
2
18
Pramen: autorovo zpracování.
Tabulka č. 15 – obava z konkurence a přesyceného trhu (42,86 %) PrF ESF Obě fakulty Konkurence
Celkem
Muži
2
3
2
7
Ženy
4
5
2
11
Celkem
6
8
4
18
Pramen: autorovo zpracování.
Mezi výrazněji vnímané problémy lze zařadit ještě překážky v podobě zdanění podnikání a složitý daňový systém (celkem 38,1 %, 16 studentů, z toho 7 mužů a 9 žen, 8 PrF, 7 ESF a 1 obě fakulty) a subjektivní vlivy, jako lenost, malou sebedůvěru či strach z neúspěchu (celkem 35,71 %, 15 studentů, z toho 6 mužů a 9 žen, 5 PrF, 6 ESF a 4 obě fakulty).
Tabulka č. 16 – daňové zatížení a složitost daňového systému (32,1 %) ESF Obě fakulty Daňové zatížení PrF
Celkem
Muži
2
4
1
7
Ženy
6
3
0
9
Celkem
8
7
1
16
Pramen: autorovo zpracování.
56
Tabulka č. 17 – Subjektivní vlivy (35,71 %) PrF ESF Subjekt. vlivy
Obě fakulty
Celkem
Muži
2
3
1
6
Ženy
3
3
3
9
Celkem
5
6
4
15
Pramen: autorovo zpracování.
Podobně jako v předvýzkumu, i v předkládané studii nehraje pro respondenty rodina či závazky vůči ní významnou roli (celkem 7,14 %, 7 studentů, z toho 1 muž a 2 ženy, každý studující jinou fakultu). Neustále měnící se legislativa a podmínky pro podnikání vnímá jako problém 21,43 % (9) respondentů, z nichž 6 studuje ESF a 1 obě fakulty. Není překvapením, že studenti Právnické fakulty tento faktor nevnímají negativně, neboť velká část z nich se bude živit právě poradenstvím v oblasti právních služeb.
Tabulka č. 18 – závazky vůči rodině (7,14 %) PrF ESF Rodina
Obě fakulty
Celkem
Muži
1
0
0
1
Ženy
0
1
1
2
Celkem
1
1
1
3
Pramen: autorovo zpracování.
Tabulka č. 19 – Změny legislativy a podmínek pro podnikání (21,43 %) PrF ESF Obě fakulty Legislativa
Celkem
Muži
0
1
1
2
Ženy
2
5
0
7
Celkem
2
6
1
9
Pramen: autorovo zpracování.
5.3.8 Požadovaná podpora podnikání Poslední otázka se vztahovala k formám poskytovaných podpor. Zkoumala, jakou si respondenti představují podporu pro své začínající podniky. Opět bylo možné vybrat více možností zároveň, neboť i v praxi se jednotlivé subvence v zásadě nevylučují. Celkové výsledky zobrazuje graf č. 10.
57
Graf č. 10 – požadovaná podpora podnikání
Pramen: autorovo zpracování.
Respondenti by ocenili školení pro začínající podnikatele (celkem 45,24 %, 19 studentů, z toho 5 mužů a 14 žen, 10 PrF, 6 ESF a 3 obě fakulty; k této možnosti lze přiřadit i vlastní odpověď jednoho respondenta - mentoring), finanční pobídky v podobě úvěrů, bezúročných půjček apod. (celkem 45,24 %, 19 studentů, z toho 10 mužů a 9 žen, 6 PrF, 7 ESF a 6 obě fakulty) či poradenství v oblasti daní a účetnictví (celkem 45,24 %, 19 studentů, z toho 10 mužů a 9 žen, 8 PrF, 8 ESF a 3 obě fakulty). Z průzkumu vyplývá, že školení pro začínající podnikatele by ocenily především ženy; muži jsou sebejistější a spoléhají sami na sebe. Celkově však školení oceňují více studenti PrF, což může být dáno absencí výuky předmětů spojených s řízením a vedením podniku. Studenti ESF by naopak častěji volili právní pomoc se založením podniku, a to především ženy (celkem 35,71 %, 15 studentů, z toho 5 mužů a 10 žen, 5 PrF, 7 ESF a 3 obě fakulty).
Tabulka č. 20 – školení pro začínající podnikatele + mentoring (45,24 % + 2,38 %) PrF ESF Obě fakulty Celkem Školení Muži
3
1
2
6
Ženy
8
5
1
14
Celkem
11
6
3
20
Pramen: autorovo zpracování.
58
Tabulka č. 21 – úvěry, bezúročné půjčky apod. (42,24 %) PrF ESF Obě fakulty Úvěry, půjčky
Celkem
Muži
3
4
3
10
Ženy
3
3
3
9
Celkem
6
7
6
19
Pramen: autorovo zpracování.
Tabulka č. 22 – daňové a účetní poradenství (45,24 %) PrF ESF Obě fakulty Daň. poraden.
Celkem
Muži
4
4
2
10
Ženy
4
4
1
9
Celkem
8
8
3
19
Tabulka č. 23 – právní pomoc (35,71 %) PrF ESF Právní pomoc
Obě fakulty
Celkem
Muži
1
3
1
5
Ženy
4
4
2
10
Celkem
5
7
3
15
Pramen: autorovo zpracování.
Pramen: autorovo zpracování.
Poměrně málo dotazovaných by chtělo pomoci s hledáním prostorů vhodných k podnikání (16,67 %, 7 studentů, z toho 3 muži a 4 ženy, 4 PrF, 2 ESF a 1 obě fakulty). To může souviset s tím, že drtivá většina dotazovaných plánuje podnikat v nevýrobních odvětvích, která nejsou z hlediska specifických prostor a infrastruktury náročná. Konečně jeden respondent využil možnost vepsat vlastní odpověď, přičemž by místo přímé podpory ocenil snížení či odstranění negativních faktorů, které podnikání znesnadňují. Tabulka č. 24 – pomoc s hledáním podnikatelských prostor, zázemí atd. (16,67 %) PrF ESF Obě fakulty Celkem Prostory Muži
2
0
1
3
Ženy
2
2
0
4
Celkem
4
2
1
7
Pramen: autorovo zpracování.
59
ZÁVĚR Tato bakalářská práce se věnovala výzkumu motivace k založení podniku mezi studenty Právnické fakulty a Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity. Cílem bylo zjistit, které faktory ovlivňují potencionální podnikatele při zakládání jejich podniků. Při zkoumání podnikatelské motivace se ve světové vědecké literatuře široce uplatňuje koncept push-pull motivátorů, který dělí příčiny zakládání podniku na důvody příležitosti a na důvody nutnosti. Je nicméně třeba zdůraznit, že existuje obrovské množství faktorů, které každý potencionální podnikatel zvažuje a které mohou působit na každou osobu rozdílně, s rozdílnou intenzitou. Specifickou skupinou pro výzkum poptávky po podnikání jsou studenti vysokých škol, kteří se díky minimu závazků nachází v příznivé situaci pro vstup do byznysu. Privilegované postavení mezi nimi zaujímají studenti Ekonomicko-správní fakulty (a obecně studenti ekonomických oborů), která jim dává všeobecné ekonomické vzdělání, což pro ně představuje značnou konkurenční výhodu oproti ostatním začínajícím podnikatelům a jež jim umožňuje podnikat v širokém spektru odvětví. Předpoklady pro zakladatelskou aktivitu však mají i studenti Právnické fakulty, kteří často míří do oboru poskytování právních služeb. Respondenti byli rovnoměrně rozloženi mezi studenty PrF a ESF. Jako kontrolní vzorek byly zvoleny osoby studující obě fakulty současně, jejichž počet byl oproti ostatním dvěma skupinám dotazovaných osob zhruba poloviční. Ve studii dominovali studenti 1. ročníku ESF a 4. ročníku PrF. Co se týká aktuální podnikatelské aktivity, není překvapením, že podnikání se v současnosti věnuje jen naprostá menšina respondentů. Příznivě však lze hodnotit velmi vysoký počet těch studentů, kteří do budoucna počítají se založením a vedením vlastního podniku. Potvrzuje se, že s blížícím se koncem studia mívají studenti více jasno o své budoucnosti. Obdobný závěr platí i pro právní formu podnikání. Studenti se rozhodují zejména mezi živností na jedné straně a mezi založením společnosti s ručením omezeným, popřípadě akciové společnosti na straně druhé. Respondenti se tak rozdělili přibližně na dvě poloviny: první polovina spoléhá sama na sebe a sama ponese riziko, avšak těží z volnosti při rozhodování při vedené podniku, zatímco druhá raději založí společnost s jedním či více obchodními partnery, což umožňuje rozložení odpovědnosti za dluhy a rizika finančních ztrát. 60
Studenti však nejeví výraznější zájem o podnikání prostřednictvím veřejné obchodní společnosti či komanditní společnosti. Pozitivně lze hodnotit velmi nízký počet respondentů, kteří nad formou podnikání zatím nepřemýšleli, z čehož lze usoudit na poměrně vysokou informovanost v této oblasti. Z výzkumu dále vyplývá, že respondenti plánují podnikat v široké škále odvětví. Především studenti ESF chtějí uplatnit své ekonomické vzdělání nejčastěji v oblasti nákupu a prodeje. Není tak překvapením, že nejčastěji plánují podnikat ve sféře obchodu se zbožím a službami. Nicméně i studenti Právnické fakulty vykazují předpoklady pro vlastní podnikatelskou činnost. Na první pohled patrnou odlišností oproti studentům ESF je vysoká míra ztotožnění se studovaným oborem, neboť většina z nich plánuje působit v oboru poskytování právních služeb. To může být dáno společenskou prestiží oboru či v dnešním světě téměř každodenní potřebou kvalifikované právní pomoci (a to zejména v realitě obchodních dodavatelskoodběratelských vztahů). Provedená studie potvrzuje závěry předvýzkumu, ze kterého vyplynulo, že pro většinu studentů je nejčastějším důvodem pro založení podniku touha rozhodovat sám o sobě, čili být vlastním šéfem. Generace současných vysokoškoláků vyrůstala ve světě, kde (téměř) nic není nemožné a úspěch závisí především na vlastních schopnostech. Tyto hodnoty tak studenti přenáší i do svých představ o vlastním podnikání, které lze chápat i jako nezávislou činnost, při které člověk rozhoduje sám o sobě a nemusí se podřizovat autoritě v podobě zaměstnavatele. Výhody možnosti být vlastním šéfem více oceňují studenti Právnické fakulty. Stejně silným motivem je i touha po zisku, což ukazuje na převažující vnímání podnikání jako činnosti spojené s vyšším výdělkem než v případě zaměstnaneckého poměru. Studenti Právnické fakulty, a to zejména studenti mužského pohlaví, více vnímají podnikání jako záležitost prestiže. To může úzce souviset s přetrvávajícím obrazem Právnické fakulty jako výběrové školy s navazující úspěšnou kariérou, a to i přes poměrně negativní postoj společnosti k některým právnickým profesím (zejména averze vůči exekutorům, ale často i advokátům). Pozitivně lze hodnotit relativně velký počet studentů obou fakult mužského pohlaví, kteří plánují podnikat z důvodu zaplnění díry na trhu. Podnikání tak realizuje svoji roli zprostředkovatele pokroku, rozvoje a inovace. Malý počet respondentů však hodlá vstoupit do podnikání kvůli tradici či rodinným vzorům. Ukazuje se, že rodina není pro motivaci začínajících podnikatelů z okruhu studentů určující, což se projevilo i v tom, že závazky vůči 61
rodině nevnímá majorita studentů jako překážku vlastního podnikání. Je však logické, že tyto závazky se utvářejí spíše až při založení rodiny vlastní. Problémem většiny vysokých škol je absence praktické výuky. To se potvrdilo i v předkládané studii, když respondenti uvedli jako absolutně největší problém při zakládání vlastního podniku, že nemají dostatek zkušeností. Zejména pro studenty ESF by tak bylo vhodné zavést povinné praktické předměty, které by jim umožnily nahlédnout do vnitřního života podniku, aby se posléze mohli snadněji pustit do budování vlastního podnikání. Druhou největší překážkou je nedostatek peněžních prostředků. Při hodnocení otázky financování podnikatelského záměru lze vycházet z provedeného předvýzkumu. Studenti tak patrně budou rozjezd svého podnikání financovat především z vlastních prostředků, popřípadě se spolehnou na pomoc od rodiny a přátel, respektive využijí bankovních půjček a úvěrů. Jako problematické se studentům jeví i nepříznivé podnikatelské klima v podobě přemíry byrokracie a administrativy, což logicky představuje problém především pro studenty bez právního vzdělání. Velkou konkurenci na trhu pak považují za překážku studenti všech fakult bez výjimky. Výzkum ukázal silné a slabé stránky výuky na jednotlivých fakultách. Studenti Právnické fakulty nemají z podstaty věci problémy s právními aspekty zakládání podniků, avšak pociťují nedostatek informací o obchodním vedení podniku. Tento závěr vyplývá z preferencí jednotlivých druhů podpor, když především studenti PrF požadovali školení pro začínající podnikatele. Naopak studenti ESF mají komparativní výhodu v otázkách vedení podniku, potýkají se však s problémy v oblasti vysoké míry administrativy a byrokracie. Obě skupiny respondentů by však ocenily pomoc v podobě daňového účetního poradenství. Ze získaných dat tak vyplývá, že v otázce podnikání mají podstatnou konkurenční výhodu respondenti, kteří studují obě fakulty, neboť si z každé odnesou ty informace, které jim usnadní proces zakládání vlastního podniku. Z výzkumu provedeného jako součást této bakalářské práce je tedy jasně patrné, že studenti mají zájem se zapojit do ekonomického procesu jako osoby podnikající. Výsledky tak poskytují možnost odpovědět na zadanou výzkumnou otázku a související hypotézy.
Hypotéza H1 se zaměřovala na zjištění, zda jsou studenti ESF více motivování k založení vlastního podnikání, než je běžné v ostatní populaci. Z výzkumu vyplývá, že 9 studentů ESF (tj. 56,25 % ze všech dotazovaných studentů ESF) do budoucna plánuje založit 62
vlastní podnik. Dva studenti ESF (tj. 12,50 % z dotazovaných studentů ESF) již v současnosti podnikají. Pro porovnání lze použít údaje GEM z publikace Podnikatelská aktivita v České republice 2013 (více viz výše). Z té vyplývá, že v následujících 3 letech se chystá založit vlastní podnik 15 % obyvatel ve věku 18 – 64 let. Tříletý horizont lze považovat za hranici oddělující osoby reálně uvažující o vstupu do podnikání od těch, kteří se podnikání pravděpodobně věnovat nebudou. Přesto lze hodnotu 15 % považovat za značně nadsazenou, neboť praktické kroky k založení podniku nakonec provádí jen 4,89 % respondentů GEM.100 Hypotéza H1 je proto potvrzena. Je však nutné podotknout, že ještě více počítají se založením vlastního podniku studenti PrF. Ze 17 respondentů studujících PrF jich 58,82 % (10) plánuje věnovat se v budoucnu podnikání, 23,53 % (4) podniká již v současnosti. Z osmi respondentů studujících obě fakulty zároveň aktuálně podniká jeden (12,50 %) a šest (75,00 %) se podnikání chce věnovat.
Hypotéza H2 presumuje, že studenti, kteří se zúčastnili výzkumu, jsou ovlivněni převážně pozitivními motivy a častěji uvažují o založení podniku z důvodů, které popisuje pull teorie. Mezi nejčastější příklady pozitivních faktorů je možné zařadit vidinu zisku a společenské prestiže, za typický příklad pull faktoru lze považovat vidinu příležitosti, možnost zaplnit tržní mezeru. V otázce č. 8 provedeného výzkumu zkoumající faktory, které jsou pro studenty motivující k založení podniku, se pro odpověď „možnost zaplnit díru na trhu“ vyslovilo 28,57 % respondentů, pro možnost „vidina společenské prestiže“ 30,95 % respondentů a pro možnost „vidina zisku“ dokonce 64,29 % dotázaných osob. Naopak pro odpověď „nemožnost či obtíže při hledání zaměstnání“ jakožto typický případ push motivu se vyslovilo jen 4,76 % respondentů. Toto zjištění koresponduje i s výsledky průzkumu Podnikatelské aktivita v České republice, podle které z důvodu příležitosti podniká 77 % podnikatelů v ČR.101 Hypotéza H2 je tak potvrzena.
Hypotéza H3 předpokládá, že studenti se do podnikání v převážné míře nepouští díky dostupnosti vhodných podpor pro jejich podnikatelské záměry. V otázce č. 8 se pro možnost „Dostupnost podpůrných programů (z EU, od vlády apod.) vyslovilo pouze 9,52 % 100
LUKEŠ, Martin, Martina JAKL a Jan ZOUHAR. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Global Entrepreneurship Monitor 2013: Podnikatelská aktivita v České republice [online]. 2014, str. 21. [cit. 2015-0411]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument149362.html 101 LUKEŠ, Martin, Martina JAKL a Jan ZOUHAR. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Global Entrepreneurship Monitor 2013: Podnikatelská aktivita v České republice [online]. 2014 [cit. 2015-03-27]. Str. 7. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument149362.html, 63
respondentů. Pro většinu jsou naopak rozhodující spíše vnitřní faktory, jako např. touha zkusit něco nového, touha být vlastním šéfem apod. Lze tak říct, že studenti se povětšinou řadí k podnikatelům z příležitosti a nabízené podpory pro ně nejsou rozhodujícími motivátory. Hypotéza H3 je proto potvrzena.
Zajímají se tedy studenti o podnikání jako o zdroj vlastní obživy? Vzhledem k výsledkům výzkumu je možné uzavřít, že ano. Studenti ESF mají vysokou motivaci k zakládání vlastních podniků, nicméně studenti Právnické fakulty se o podnikání zajímají stejnou měrou a tvoří tak další významnou skupinu mladých podnikatelů. Bylo by tedy vhodné tento pozitivní trend i nadále podporovat např. zavedením výuky více prakticky orientovaných předmětů, které připraví studenty na každodenní podnikatelskou realitu. Stranou studie zůstává mj. otázka případného úspěchu a neúspěchu budoucích podnikatelů. Práce tak nabízí příležitost k dalšímu výzkumu např. právě v oblasti úspěšnosti nově založených podniků apod.
64
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Právní předpisy [1] Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů, částka 87/1991. [2] Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění k 31. 12. 2013. In: Sbírka zákonů, částka 98/1991. [3] Zákon č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů, částka 62/1992. [4] Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů, částka 67/1994. [5] Zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů, částka 20/2002. [6] Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. In: Sbírka zákonů, částka 143/2004. [7] Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v aktuálním znění. In: Sbírka zákonů, částka 33/2012. [8] Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, v aktuálním znění. In: Sbírka zákonů, částka 34/2012. [9] Konsolidované znění Smlouvy o fungování Evropské unie. In: Úřední věstník C 326, 26. 10. 2012. [10] Nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem. In: Úřední věstník L 187/1, 26. 6. 2014.
Monografie [1] ADAIR, John Eric. Efektivní motivace. 1. vyd. Praha: Alfa Publishing, 2004, 178 s. Management (Alfa Publishing). ISBN 80-86851-00-1 [2] BEDRNOVÁ, E. A NOVÝ, I. a kol. Psychologie a sociologie řízení. 3. rozšíř. a dopl. vyd. Praha: Management Press, 2007. 800 s. ISBN 978-80-7261-169-0. [3] BĚLOHLÁVEK, Alexander J. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů: komentář. 2. vyd. V Praze: C.H. Beck, 2012, c, 1672 s. Beckova edice komentované zákony. ISBN 978-80-7179-342-7. [4] BLAŽEK, Ladislav. Management: organizování, rozhodování, ovlivňování. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2014, 211 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4429-2. 65
[5] BUCHTOVÁ, Božena. Psychologie pro ekonomy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko-správní fakulta, 2004, 202, [24] s. ISBN 8021033967. [6] KLÍMOVÁ, Viktorie. Rozvoj malého a středního podnikání. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 133 s. ISBN 9788021042391. [7] KURATKO, Donald F. Entrepreneurship: theory, process, practice. 8th ed. Mason, Ohio: South-Western Cengage Learning, c2009, xxxii, 544 p. ISBN 0324598238. [8] LUKEŠ, Martin a Ivan NOVÝ. Psychologie podnikání: osobnost podnikatele a rozvoj podnikatelských dovedností. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2005, 261 s. ISBN 807261-125-9. [9] MAYEROVÁ, Marie, Jiří RŮŽIČKA a Zbyněk BUREŠ. Psychologie v ekonomické praxi. Vyd. 1. Plzeň: Západočeská univerzita, 1996, 187 s. ISBN 80-7082-252-x. [10] PAUKNEROVÁ, Daniela. Psychologie pro ekonomy a manažery. 2., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2006, 254 s. Manažer. ISBN 80-247-1706-9. [11] SRPOVÁ, Jitka a Václav ŘEHOŘ. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3339-5. [12] TÝČ, Vladimír. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 6., přeprac. a aktualiz. vyd. Praha: Leges, 2010. Str. 242 a násl.. Student (Leges). ISBN 978-80-87212-60-8. [13] VEBER, Jaromír a Jitka SRPOVÁ. Podnikání malé a střední firmy. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2012, 332 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4520-6, str. 23.
Články [1] AMIT, Raphael, Eitan MULLER, Florin PAUN, Leora KLAPPER, Raphael AMIT a Mauro F. GUILLÉN. “PUSH” AND “PULL” ENTREPRENEURSHIP.Journal of Small Business & Entrepreneurship [online]. 1995, vol. 12, issue 4, str. 131 [cit. 201503-28]. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/08276331.1995.10600505#.VRaMzfmG _wk [2] AMORÓS, J., BOSMA, N. Global Entrepreneurship Monitor: Global Report 2013. [online]. [cit. 2015-03-28]. ISBN: 978-1-939242-04-4. Dostupné z: http://www.gemconsortium.org/docs/download/3106 [3] Bhola, R., Verheul, I., Grilo, I. & & Thurik, A.R. 2006, Explaining engagement levels of opportunity and necessity entrepreneurs, EIM Business and Policy Research., Zoetermeer. [4] Co je potřeba si ujasnit, než začnete podnikat. In: IPodnikatel.cz: portál pro začínající podnikatele [online]. 2011 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: 66
http://www.ipodnikatel.cz/Nez-zacnete-podnikat/co-je-potreba-si-ujasnit-nez-zacnetepodnikat/Duvody-a-predpoklady-k-podnikani.html [5] Delmar, F. – Davidsson, P. (2000): Where do they come from? Prelevance and characteristics od nascent entrepreneurs. Entrepreneurship and Regional Development, 12, s. 1 – 23. [6] Entrepreneurship indicators. In: Eurostat: Statistics explained [online]. [cit. 2015-0327]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/eurostat/statisticsexplained/index.php/Entrepreneurship_indicators [7] EUROPEAN COMMISSION. Surey of Entrepreneurship in Higher Education in Europe: Main report [online]. 2008 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/files/support_measures/training_education/ highedsurvey_en.pdf [8] GABARRET, Inès. Money isn’t everything: the non-economic aspect of entrepreneurial motivation [online]. 2013 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://sbaer.uca.edu/research/ICSB/2013/50.pdf [9] Giacomin, Olivier and Janssen, Frank and Guyot, Jean-luc and Lohest, Olivier: Opportunity and/or necessity entrepreneurship? The impact of the socio-economic characteristics of entrepreneurs. [online]. 2011. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://mpra.ub.uni-muenchen.de/29506/2/MPRA_paper_29506.pdf [10] Gilad, B., Levine P., A behavioral model of entrepreneurial supply. Journal of Small Business Management 4. 1986, str. 45-53. Dostupné z: https://www.questia.com/library/journal/1G1-4587544/a-behavioral-model-ofentrepreneurial-supply [11] GORJI, Mohammad Bagher. THE STUDY OF BARRIERS TO ENTREPRENEURSHIP IN MEN AND WOMEN. Australian Journal of Business and Management Research [online]. 2011, roč. 1, č. 9 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.ajbmr.com/articlepdf/AJBMR_18_34i1n9a5.pdf [12] HESSELS, Jolanda, Marco van GELDEREN a Roy THURIK. Entrepreneurial aspirations, motivations, and their drivers. Small Business Economics [online]. 2008, vol. 31, issue 3, s. 323-339 [cit. 2015-03-28]. DOI: 10.1007/s11187-008-9134-x. [13] HOUSE OF LORDS. THE COMMISSION'S GREEN PAPER: ENTREPRENEURSHIP IN EUROPE [online]. 2003 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.publications.parliament.uk/pa/ld200203/ldselect/ldeucom/142/142.pdf [14] HUMBERT, Dr. Anne Laure a Prof. Eileen DREW. Gender, Entrepreneurship and Motivational Factors in an Irish Context: Family, Gender and Individual Motivations. International Journal of Gender and Entrepreneurship [online]. 2010, vol. 2, issue 2, s. 269-270 [cit. 2015-03-28]. DOI: 10.4337/9781781953426.00016. Dostupné z: https://www.academia.edu/9006785/Gender_entrepreneurship_and_motivational_fac tors_in_an_Irish_context 67
[15] ISLAM, Serazul. Pull and push factors towards small entrepreneurship development in Bangladesh. Journal of Research in International Business Management [online]. 2012, roč. 2, č. 3 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.interesjournals.org/fullarticles/pull-and-push-factors-towards-small-entrepreneurship-development-inbangladesh.pdf?view=inline [16] KIRKWOOD, Jodyanne. Motivational factors in a push‐pull theory of entrepreneurship. Gender in Management: An International Journal [online]. 2009, vol. 24, issue 5, s. 346-364 [cit. 2015-03-28]. DOI: 10.1108/17542410910968805. Dostupné z: http://www.emeraldinsight.com.ezproxy.muni.cz/doi/full/10.1108/175424109109688 05 [17] KRETKOVÁ, Monika. BLÍŽE K RODINNÉMU ZÁVODU DLE NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU. Epravo.cz [online]. 2013, č. 93248 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.epravo.cz/top/clanky/blize-k-rodinnemu-zavodu-dlenoveho-obcanskeho-zakoniku-93248.html [18] LA PIRA, Frank. The motivational drivers of repeat entrepreneurs. In: AABRI conference [online]. 2010 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.aabri.com/OC2010Manuscripts/OC10002.pdf [19] LOUŽEK, Marek. PROTESTANTSKÁ ETIKA A DUCH KAPITALISMU. Politická ekonomie [online]. Praha: VŠE, 2010, č. 5 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: https://www.vse.cz/polek/download.php?jnl=polek&pdf=755.pdf. [20] LUKEŠ, Martin, Martina JAKL a Jan ZOUHAR. MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Global Entrepreneurship Monitor 2013: Podnikatelská aktivita v České republice [online]. 2014 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument149362.html [21] Marinič, P. Analýza motivace k podnikání. Ekonomicko-správní fakulta Masarykovy univerzity, 2015 [22] MASON, Colin M. Explaining Recent Trends in New Firm Formation in the UK: Some Evidence from South Hampshire. Regional Studies [online]. 1989, vol. 23, issue 4, s. 331-346 [cit. 2015-03-28]. DOI: 10.1080/00343408912331345532. Dostupné z: http://eprints.soton.ac.uk/362546/1/88118846.pdf [23] Podpora podnikání. In: Evropský sociální fond [online]. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/esf/main.jsp?catId=457&langId=cs [24] Podpora podnikatelů a osob samostatně výdělečně činných. In: Evropská komise [online]. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=952&langId=cs [25] Programy pro programové období 2014 - 2020. In: Evropské strukturální a investiční fondy [online]. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.strukturalnifondy.cz/cs/Fondy-EU/2014-2020/Operacni-programy 68
[26] Reynolds, P.D., W.D. Bygrave, E. Autio, L.W. Cox, and M. Hay, 2002, Global Entrepreneurship Monitor, 2002 Executive Report, Babson College, London Business School and Kauffman Foundation. [27] ROBICHAUD, Yves, Rolland LEBRASSEUR a K. V. NAGARAJAN. Necessity and Opportunity-Driven Entrepreneurs in Canada: An Investigation into their Characteristics and an Appraisal of the Role of Gender. Journal of Applied Business & Economics [online]. 2010, roč. 11, č. 1 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://m.www.na-businesspress.com/JABE/Jabe111/RobichaudWeb.pdf [28] SEGAL, Gerry, Dan BORGIA a Jerry SCHOENFELD. The motivation to become an entrepreneur. International Journal of Entrepreneurial Behavior & Research [online]. 2005, vol. 11, issue 1, s. 42-57 [cit. 2015-03-27]. DOI: 10.1108/13552550510580834. Dostupné z: http://nurimamah.lecture.ub.ac.id/files/2009/07/the-motivation-to-become-anentrepreneur.pdf [29] SILVA, L. Ranmuthumalie De a Joy TONG. The Dynamism of Entrepreneurial Motivation: A Case of Academic Entrepreneurs in a Resource Constrained Environment. SSRN Electronic Journal [online]. 2013, s. 73-90 [cit. 2015-03-28]. [30] STEL, André van, Martin CARREE a Roy THURIK. The Effect of Entrepreneurial Activity on National Economic Growth. Small Business Economics [online]. 2005, vol. 24, issue 3, s. 311-321 [cit. 2015-03-27]. DOI: 10.1007/s11187-005-1996-6. Dostupné z: http://www.econstor.eu/bitstream/10419/19995/1/2005-04.pdf [31] TURKER, D and SELCUK, S.S (2009), “Which factors affect entrepreneurial intention of students?” Journal of European Industrial Training, Vol. 33 No. 2, s. 142-59. [32] VYŽVALDOVÁ, Kateřina a Petra KUBÁLKOVÁ. Romské ženy a možnosti podnikání: Případ Roudnice nad Labem [online]. Praha, 2010 [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: http://www.otevrenaspolecnost.cz/knihovna/otevrenka/prosazovanigenderove-rovnosti/analyza-romske-zeny-podnikani.pdf [33] YOON, Yooshik a Muzaffer UYSAL. An examination of the effects of motivation and satisfaction on destination loyalty: a structural model. Tourism Management [online]. 2005, vol. 26, issue 1, s. 45-56 [cit. 2015-03-28]. DOI: 10.1016/j.tourman.2003.08.016. Dostupné z: http://coromina.webs.com/Yoon_2005_EffectsMotivationSatisfaction_SEM.pdf [34] Zákon o obchodních korporacích: Akciová společnost. In: Nový občanský zákoník [online]. 2013 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/obchodni-korporace/konkretni-zmeny/akciovaspolecnost/
69
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 – rozdělení respondentů dle fakult............................................................................. 45 Graf č. 2 – rozdělení dle pohlaví a studované fakulty .............................................................. 45 Graf č. 3 – ročník studia ........................................................................................................... 46 Graf č. 4 – ročník studia + fakulta ............................................................................................ 46 Graf č. 5 – současná podnikatelská aktivita.............................................................................. 47 Graf č. 6 – právní forma podnikání .......................................................................................... 49 Graf č. 7 – obor podnikání ........................................................................................................ 50 Graf č. 8 – faktory působící na podnikatelskou motivaci ......................................................... 50 Graf č. 9 – překážky pro založení podniku ............................................................................... 55 Graf č. 10 – požadovaná podpora podnikání ............................................................................ 58
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 – Nová podnikatelská aktivita dle věkových skupin ........................................... 27 Tabulka č. 2 – Zapojení do nové podnikatelské aktivity dle pohlaví ....................................... 28 Tabulka č. 3 – vztah podnikatelské aspirace a ročníku studia .................................................. 48 Tabulka č. 4 – právní forma podnikání ..................................................................................... 49 Tabulka č. 5 – pořadí a rozptyl ................................................................................................. 51 Tabulka č. 6 – možnost rozhodovat sám o sobě a o vlastním času (66,67 %) ......................... 52 Tabulka č. 7 – vidina zisku (64,29 %) ...................................................................................... 52 Tabulka č. 8 – touha zkusit něco nového (33,33 %) ................................................................. 52 Tabulka č. 9 – vidina společenské prestiže (30,95 %) .............................................................. 53 Tabulka č. 10 – možnost zaplnit díru na trhu (28,57 %) .......................................................... 53 Tabulka č. 11 – možnost přinést společnosti něco nového (16,67 %) ...................................... 54 Tabulka č. 12 – podnikatelská nezkušenost (69,05 %) ............................................................. 55 Tabulka č. 13 – nedostatek financí (52,38 %) .......................................................................... 56 Tabulka č. 14 – velká administrativní zátěž při zakládání podniku (42,86 %) ........................ 56 Tabulka č. 15 – obava z konkurence a přesyceného trhu (42,86 %) ........................................ 56 Tabulka č. 16 – daňové zatížení a složitost daňového systému (32,1 %) ................................. 56 Tabulka č. 17 – Subjektivní vlivy (35,71 %) ............................................................................ 57 Tabulka č. 18 – závazky vůči rodině (7,14 %) ......................................................................... 57 Tabulka č. 19 – Změny legislativy a podmínek pro podnikání (21,43 %) ............................... 57 70
Tabulka č. 20 – školení pro začínající podnikatele + mentoring (45,24 % + 2,38 %) .............58 Tabulka č. 21 – úvěry, bezúročné půjčky apod. (42,24 %) ......................................................59 Tabulka č. 22 – daňové a účetní poradenství (45,24 %) ...........................................................59 Tabulka č. 23 – právní pomoc (35,71 %) .................................................................................59 Tabulka č. 24 – pomoc s hledáním podnikatelských prostor, zázemí atd. (16,67 %) ..............59
71
SEZNAM PŘÍLOH Příloha A – vzor dotazníku 1. Jste: o Žena o Muž 2. Fakulta, kterou studujete: o ESF o PrF o Obě 3. Ročník studia o 1. o 2. o 3. o 4. o 5. o Jiný (doktorské studium) 4. Věnujete se v současnosti podnikání? o Ano (pokud ano, přejděte na otázku č. 6) o Ne 5. Pokud ne, uvažujete o tom? o Ano o Ne (pokud ne, přejděte na otázku č. 10) 6. Pokud byste chtěl podnikat nebo již podnikáte, tak jako: o Jako OSVČ o Jako společník osobní společnosti (VOS, KS) o Jako společník kapitálové společnosti (SRO, AS) o Jako subjekt na finančním trhu (cenné papíry, Forex…) 7. V jakém oboru chcete podnikat/podnikáte? o Těžký průmysl o Stavebnictví o Obchod se zbožím či službami o Ubytování a pohostinství o Doprava a skladování o Finanční zprostředkování o Oblast nemovitostí, pronájem o Vzdělávání o Zdravotnické služby o Právní služby, poradentství o Reklama o Jiné (vypište) 8. Jaké jsou faktory, které (by) vás vedly k založení vlastního podnikání? o Vidina zisku o Vidina společenské prestiže o Pokračování v rodinné tradici o Možnost rozhodovat sám o sobě a o svém času o Možnost zaplnit díru na trhu o Možnost přinést společnosti něco nového (inovace)
o Vzory z rodiny (příp. rodinná tradice) o Touha zkusit něco nového o Nemožnost najít zaměstnání o Podpůrné programy (vláda, EU…) o Jiné (vypište) 9. Které z výše uvedených faktorů (by) vás ovlivnily nejvíce (seřaďte)? Možnosti stejné jako v předchozí otázce, seřazování sestupně dle vlivu. 10. Co vnímáte jako největší překážky pro založení svého podnikání? o Příliš byrokracie, administrativy o Neustále se měnící podmínky, nestabilita legislativy o Daňové zatížení a složitost daňového systému o Subjektivní vlivy (lenost, malá sebedůvěra, strach z neúspěchu…) o Nedostatek financí o Nedostatek času o Nedostatek zkušeností o Závazky vůči rodině, partnerovi o Přesycenost trhu, konkurence o Jiné (vypište) 11. Jakou podporu byste si pro sví podnikání představoval? o Bezúročné půjčky o Školení pro začínající podnikatele o Pomoc se založením podniku (právní pomoc) o Daňové, účetní poradenství o Pomoc s hledáním podnikatelských prostor, zázemí atd. o Jiné (vypište)
Příloha B – surová data z výzkumu: viz CD
