UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Fakulta sociálních věd Institut komunikačních studií a žurnalistiky Katedra mediálních studií
Barbora Minksová
ANALÝZA EKONOMICKÉHO ZPRAVODAJSTVÍ LIDOVÝCH NOVIN DIPLOMOVÁ PRÁCE
VEDOUCÍ PRÁCE: PhDr. Tomáš Trampota, Ph.D. Praha 2009
2
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci, která má 109 336 znaků vypracovala samostatně a uvedla veškerou použitou literaturu.
Kladno 2009-01-12
Barbora Minksová
3
Chtěla bych touto formou poděkovat lidem, kteří mi s diplomovou prací pomohli. Největší dík patří PhDr. Tomáši Trampotovi, Ph.D., který byl konzultantem mé práce. Dále bych chtěla poděkovat pracovníkům Středočeské vědecké knihovny, kteří mi prezenční formou poskytli materiál k analýze.
4
Teze diplomové práce Jméno studenta: Barbora Minksová Fakulta: FSV UK, IKSŽ Studijní program: Mediální a komunikační studia Obor: Mediální studia Semestr: II. Konzultant: PhDr. Tomáš Trampota Název práce: Analýza ekonomického zpravodajství Lidových novin v letech 2005 2006 Základní hypotéza: Lidové noviny začaly od dubna 2005 vydávat každé pondělí rozšířenou ekonomickou přílohu, každodenní ekonomické zpravodajství uvnitř listu zůstalo, ale přejmenovalo se na Byznys. Předpokládám, že příloha má sloužit k tomu, aby nabídla širší pohled na domácí i zahraniční ekonomická témata, popřípadě nabídla prostor pro rozhovory s ekonomy. Kvalitativní výzkumnou metodou se pokusím zjistit, jak se liší zprávy uveřejňované uvnitř novin od zpráv v příloze, a kvantitativní analýzou, jaká kritéria (zpravodajské hodnoty) musí zpráva splňovat, aby se dostala do pondělní ekonomické přílohy. Metoda: Kvalitativní interpretativní analýza, kvantitativní Berelsonova analýza. 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Předpokládaná struktura práce: Úvod, hypotéza. Zpravodajské hodnoty. Koncept agenda-setting. Definování zdroje, jeho analýza: Lidové noviny. Postupná kvalitativní a kvantitativní analýza ekonomických stránek a ekonomických příloh Lidových novin a jejich komparace z hlediska zpravodajských hodnot. Závěr. Potvrzení či vyvrácení hypotézy. Základní vzorek: Lidové noviny – 2 kalendářní měsíce Seznam základní literatury: Brosius, H.B.; Weinmann G.: Who sets the Agenda? Agenda- setting as a Two-Step flow, Communication Research, 1996, vol. 23, No. 5, s. 561 –580. Deth, Jan W. van; Scarbrough, E.: The impact of values. Oxford University Press, Oxford, 1995. Kiousis, S.; McCombs M.: Agenda-Setting Efects and Attitude Strenght, Communication Research, 2004, vol. 31, No. 1, s. 36-57. Kunczik, M: Základy masové komunikace. Karolinum, Praha, 1995.
5
McQuail, D.: Úvod do teorie masové komunikace. Portál, Praha 2002. Nečas, V.: Koncept agenda-setting v kontextu českých médií, diplomová práce, 2005. Nešpor, Z.; Večerník, J.: Socioekonomické hodnoty, politiky, instituce v období vstupu České republiky do Evropské Unie. 1. vyd. Sociologický ústav AV ČR, Praha, 2006. Protess, D. L.; McCombs, M.: Agenda Setting. Readings on Media, Public Opinion and Policymaking, Lla, New Yersey 1991. Reifová, I. a kol.: Slovník mediální komunikace, Portál, Praha 2004. Trampota, T., Křeček, J., Nečas, V.: Média a moc, , Fakulta sociálních věd UK, Praha 2006. Watson, J.: Media Communication. An Introduction to Theory an Process, Palgrave Macmillan, New York 2003.
Datum:
…………………………………….
……………………………………
PhDr. Tomáš Trampota
Bc. Barbora Minksová
6
OBSAH: 0. Úvod………………………………………………………….…………………9 1. Teoretická část ………………………………………………………..………11 1.1 Zpravodajství vs. publicistika………………………………………….…….11 1.11 Titulky zpráv………………………………………………………………..11 1.2 Koncept agenda-setting………………………………………………………12 1.21 Definice……………………………………………………….………...…..12 1.22 Vývoj hypotéz o nastolování témat………………………….………….…..14 1.23 Metody výzkumu………………………………………….…………….…..16 1.3 Selektivní procesy při výběru zpráv…………………………………..……..17 1.3.1 Teorie zpravodajských hodnot…………….……………………………….18 1.3.1.2 Definice zpravodajských hodnot………..…….……………………...…..18 1.3.1.3 Vývoj hypotéz o zpravodajských hodnotách……………..……….…..….19 1.3.2 The Gate Keeper…………………………………….…………….…….….22 2. Výzkumná část…………………………………………………………………27 2.1 Teorie k metodám výzkumu………………………………………………….27 2.2 Kvantitativní obsahová analýza článků v rubrice Byznys a příloze Více peněz Lidových novin………………………………………………………………...…30 2.2.1 Metoda výzkumu…………………………………………………………...30 2.2.2 Cíle výzkumu………………………………………………………….……30 2.2.3 Hypotézy……………………………………………………………………30 2.2.4 Vymezení vzorku……………………………………………………..…….31 2.2.5 Zkoumaný vzorek……………………………………………………..……31 2.2.6 Vymezení kódované jednotky…………………………………………...…32 2.2.7 Vymezení proměnných……………………………………………..………33 2.2.8 Výsledky analýzy…………………………………………………...………36
7
2.2.9 Diskuse………………………………………………………………..……64 2.2.10 Závěr ke kvantitativní obsahové analýze článků v rubrice Byznys a příloze Více peněz Lidových novin………………………………………………………65 2.3 Kvantitativní obsahová analýza inzertních ploch v rubrice Byznys a příloze Více peněz Lidových novin………………………………………………………70 2.3.1 Metoda výzkumu………………………………………………...…………70 2.3.2 Cíle výzkumu……………………………………………………….....……70 2.3.3 Hypotézy……………………………………………………………………70 2.3.4 Vymezení vzorku………………………………………………...…………70 2.3.5 Zkoumaný vzorek…………………………………………………………71 2.3.6 Vymezení kódované jednotky……………………………………...………72 2.3.7 Vymezení proměnných…………………………………………….….……73 2.3.8 Výsledky analýzy……………………………………………………...……74 2.3.9 Diskuse…………………………………………………………………..…75 2.3.10 Závěr ke kvantitativní obsahové analýze inzertních ploch v rubrice Byznys a příloze Více peněz Lidových novin…………………………………….………76 3. English Summary.…………………………………………………………...…77 4. Literatura a prameny………………………………….……………………..…79 5. Příloha č. 1 (kódovací kniha k výzkumu č.2.2)…………….……………….…83 6. Příloha č. 2 (kódovací kniha k výzkumu č. 2.3)……………………….………89
8
0. ÚVOD Každý celostátní deník v České republice přináší svým čtenářům informace nejen z oblasti domácího dění, ale také zprávy ze zahraničí. Tyto informace – jak domácí, tak zahraniční ( či celosvětové) - se týkají mnoha oblastí. Najdeme v nich novinky z politického dění, dozvíme se díky nim o přírodních katastrofách, o trestných činech nebo autonehodách, ale také například informace o světových ekonomických trzích nebo aktuální kurzy měn. Stejně jako třeba politika, je tedy i ekonomika součástí všech deníků. John Hartley (1995) uvádí, že ekonomika je jedním ze šesti hlavních témat zpravodajství. Lidové noviny věnují ekonomice první strany druhého sešitu nazvaného Byznys a dále přílohu Více peněz. Název Byznys používají noviny pro dané strany od dubna 2005, předtím byly označeny jako Ekonomika. Ekonomicky zaměřená příloha Více peněz vychází od roku 2001. V dubnu 2005 došlo ke změně i u této přílohy – nikoli v názvu, ale v rozsahu vydání. Více peněz se ze dvou stran rozšířilo na pět. I nadále příloha vycházela (a dosud vychází) s týdenní periodicitou. Cílem diplomové práce bude zjistit, jak se liší Byznys od Více peněz. Výzkum bude zaměřen na obsahovou stránku, formální (grafická podoba článků) a také na autorskou. Výzkumu podrobíme také inzerci, kterou považujeme za nedílnou součást obou částí novin a jejíž výskyt může rovněž vypovídat o rozdílech. Výzkum bude proveden pomocí kvantitativní analýzy. Teoretická část práce je zaměřena na jednotlivé aspekty, které se objevují v rámci výzkumu – tj. existence titulků a skutečnosti, které ovlivňují, jaké informace a v jaké podobě se dostanou na stránky novin (resp. do médií obecně). Pro účely výzkumu je však nejpodstatnější koncept agenda-setting, u nějž zmiňujeme i pojmy s ním související – rámování a vypíchnutí.
9
Další část práce patří výzkumu. Nejprve jsou popsány metody výzkumu a dále se výzkum rozděluje na dvě části – první se věnuje obsahu obou částí novin vyjma inzerce, druhý je zaměřen právě na inzerci.. Vedla nás k tomu skutečnost, že jsme stanovili dvě kódovací knihy. Oba výzkumy jsou pak rozděleny na několik dílčích oddílů. V každé části následují hypotézy a cíle výzkumu. Poté uvádíme vymezení vzorku – respektive stručnou charakteristiku Lidových novin a poté zkoumaný vzorek. Dále stanovujeme kódované jednotky, za nimiž následuje definice pojmů používaných v rámci výzkumu. Poté jsou vymezeny proměnné. V oddílu výsledky výzkumu jsou výsledky zkoumání zaneseny do tabulek - nejprve Více peněz, pak Byznys a společně okomentovány. V případě, že tabulka obsahuje výčet více než dvou možností, je v komentáři pod oběma tabulkami nejprve okomentována tabulka vztahující se k získaným datům z Více peněz, v dalším odstavci následuje okomentování dat z Byznysu a v třetím odstavci jejich srovnání. Po výsledcích výzkumu následuje diskuze, která je zaměřena především na možné limity výzkumu. Diplomová práce je uzavřena závěrem, který hypotézy potvrdí či vyvrátí. Výzkum neodpovídá přesně výzkumu uvedeném v tezi této diplomové práce, v níž jsme uváděli, že budeme zkoumat zpravodajské hodnoty. V rámci kompletnosti teorie jsme se rozhodli je v teoretické části uvést (včetně výtek různých badatelů vůči nim), ale při samotném výzkumu jsme došli k závěru, že většinu hodnot nelze objektivně zkoumat a i u zbylých je míra objektivity diskutabilní z takového výzkumu vyplývající nepovažujeme za relevantní.
a závěry
Proto jsme je
do výsledků práce nezahrnuli. Dále jsme se rozhodli změnit časové období vzorku ze dvou (v tezi dále nedefinovaných) měsíců na rok 2007. Vedla nás k tomu domněnka, že během celého roku můžeme lépe ilustrovat tématické zaměření a zvláště rozdíly.
10
1. TEORETICKÁ ČÁST 1.1 Zpravodajství vs. publicistika Během
dlouhého
vývoje
novin
se
postupně
začalo
rozlišovat
mezi
zpravodajstvím a publicistikou. Zpravodajství se přisuzuje informační funkce, zatímco publicistika je o „hledání souvislostí, vyslovování názorů, komentářů, mínění a stanovisek k většinou již známým faktům. Publicistika obsahuje soudy, postoje, hodnocení, jejím výsledkem může být i poznávání.“ (Osvaldová et al, 2001, s. 14) Zatímco předmětem publicistiky může být jak myšlenka, tak skutečná událost, předmětem zpravodajství by měla být pouze fakta bez jakéhokoliv hodnocení. Jeden z požadavků na média zní, aby podávala objektivní a nestranné informace. (tamtéž) Jak ale upozorňuje Burton s Jirákem (2001), žádná komunikace nemůže být zcela hodnotově a postojově neutrální. Ve zpravodajství se vždy projevuje určitý podíl předpojatosti. „Média jako celek mají sklon k určitému vidění světa a dějů, jež v něm probíhají.“ (tamtéž, s. 251) O tom, že zprávy obsahují nejen fakta, ale také základní hodnoty s sdílené s ostatními členy společnosti, se zmiňuje i Trampota (2006), který cituje Birdovou (1988). Podle ní se fakta, jména a detaily ve zprávách mění téměř denně, ale rámec, do kterého jsou zasazeny, tj. symbolický rámec, přetrvává dlouhodoběji. (tamtéž) John Fiske (1998) uvádí, že se zpravodajství často žánrově vymezuje vůči jiným tím, že obsahuje faktické údaje. Každý žánr obsahuje znaky, díky kterým je pro příjemce identifikovatelný. 1.11 Titulky zpráv Osvaldová (et al, 2001) uvádí, že se běžný čtenář při čtení novin zaměřuje na krátké texty a na texty výrazně zalomené, jako jsou titulky, nadtituly, ilustrace, rámečky apod. Základní funkcí titulků je graficky od sebe oddělit jednotlivé texty
11
a tištěnou podobou na ně upozornit a také pomáhat recipientovi orientovat se na stránce. Svou velikosti a zalomením naznačují důležitost materiálu, jak ho má čtenář hodnotit a vnímat a může naznačovat i žánr, ve kterém je materiál psán. „(Titulek) Má tedy informační, orientační, grafickou i estetickou funkci.“ (tamtéž, s. 31) Titulky ovlivňují působení textu. Titulek by měl být příjemci srozumitelný hned při prvním přečtení, a to zvláště u zpravodajských materiálů. S postupem doby se titulek stává samostatným žánrem, který odpovídá na základní zpravodajské otázky: kdo, kde, kdy, co, (proč, jak). Dokáže tak příjemci nabídnout plnohodnotnou informaci. (tamtéž) „Titulky mohou být variabilní či stabilní, podle tvaru a významu, jednoduché, složené, kombinované…složené titulky mají kromě hlavního ještě nadtitulek, který obsahuje krátké zobecnění obsahu, či podtitulek, rozvádějící hlavní titulní řádku dalšími stručnými informacemi. Možná je kombinace obou podob…Titulky stabilní jsou vytvářeny pro opakované použití názvů rubrik či hlaviček novin a časopisů…Titulek v seriózním médiu má podobou i zařazením odpovídat skutečné důležitosti informace. Proto nesmí recipienta mást nebo slibovat jiný obsah a žánr, než následuje ve zpravodajském textu.“ (tamtéž, s. 31)
1.2 Koncept agenda-setting1 1.21 Definice „Média určitá témata vyhledávají, preferují a vracejí se k nim. Tento aspekt médií se zpravidla označuje výrazem nastolování agendy či uvádění témat (někdy též agenda setting, protože je to koncept přicházející z anglofonního prostředí)“. (Burton a Jirák, 2001, s. 239) „Obecně se nastolováním agendy označuje model procesu prosazování určitých témat do veřejného diskurzu, který probíhá ve vzájemné interakci tří agend.“ 1
V rámci práce používáme český termín nastolování agendy, tak název překládá Slovník mediálních studií (Reifová et al, 2004), nebo uvádíme anglickou transkripci ve formátu agenda-setting, i když jsou možné i varianty s velkým počátečním písmenem nebo bez pomlčky.
12
(Reifová et al, 2004, s. 16) V mediálních studiích se jedná o hypotézu o vlivu nebo účinku médií na obsahy a myšlení veřejného či politického diskurzu. Podle ní jsou média schopna exponovat určité události a současně určovat pořadí jejich důležitosti. Exponované události tvoří součást veřejného prostoru. Výběr témat může být záměrný – média ho vyhledávají, nebo nezáměrný – média o události předem nevědí, ale při výběru ji dají přednost před ostatními. (tamtéž) Burton s Jirákem (2001) popisují, že média přiřazují důležitost tématům také tím, jaký prostor jim věnují. Preferování událostí se tedy nevyskytuje pouze při jejich výběru, ale i při zpracování a umístění ve zpravodajství. „Tak vlastně média nastolují či přinejmenším spoluurčují veřejnou agendu (tedy rejstřík témat, jež veřejnost považuje za nejdůležitější).“ (tamtéž, s. 240). Hierarchie témat v médiích ovlivňuje hierarchii témat ve veřejnosti. (tamtéž) Trampota uvádí (2006, s. 113), že „nastolování agendy nepojednává o výběru jedné události do zpráv, ale týká se spíše dlouhodobějšího a kumulativního účinku opakovaného výběru. Jde o agregovaný vliv velkého množství sdělení, přičemž každé z nich má rozdílný obsah, ale všechny pojednávají o stejném (obecném) tématu. Nevšímá si tak například obsahu zprávy o dopadení distributorů drog, ale toho, jak často a v jakém rozsahu se média věnují problematice drog obecně.“ Termín nastolování agendy ale nesouvisí jen se samotným výběrem konkrétních témat. Existuje totiž jakási druhá úroveň nastolování agendy, takzvané nastolování agendy atributů. To souvisí s tím, jak média obsah zpracují. Některé aspekty události mohou média vyzdvihnout, tedy přidat jim na důležitosti, zatímco jiná mohou opomíjet. Událost tak může být zpracována různým způsobem a s různou vypovídací hodnotou. Způsob zpracování lze částečně označit jako zarámování události, takzvaný framing. (McCombs, 2004) Rámování neprobíhá jen na úrovni výběru určitých aspektů události, o kterých bude médium referovat. Probíhá také na jazykové úrovni. Výrazovými prostředky média ovlivňují zarámování události. To, že média událost zpracují určitým způsobem, může mít vliv i na příjemce. Rámováním média signalizují určitý stupeň důležitosti a možnou interpretaci. (tamtéž) 13
McCombs (2004) dále uvádí, že kromě rámování se v nastolování agendy druhého stupně uplatňuje také takzvaný priming, neboli upřednostnění či vypíchnutí. Priming vypovídá o tom, co a jak médium v textech vyzdvihuje. Je to snaha médií o zdůraznění určitých témat či jejich atributů. Přestože lze priming vnímat jako samostatný atribut, lze ho vnímat i jako součást zarámování. Podle Wanta (1997) ho lze sledovat jak v mediálním obsahu, tak i u příjemců, kteří na jeho základě mohou změnit postoj k danému tématu a vnímání jeho důležitosti. Oscar Gandy (in: Protess a McCombs, 1991) vysvětluje nastolování agendy pomocí politicko-ekonomického přístupu. Znalost a informace vnímá jako zdroj ekonomické a politické síly . Jako u jiných komodit, které jsou produkovány za účelem prodeje trhu, je trh informací charakterizován přebytkem a nadbytkem. Některé informace, jako reklama či jiné propagační zprávy, jsou nadprodukovány a jsou spotřebitelům poskytovány zdarma a volně. Langovi (1983) popisují určitá témata jako podúrovňová (low threshold), protože jsou spojeny s individuálním osobním blahobytem, ale mají pro média okamžitou důležitost, a proto se objevují v médiích brzy. Ta témata, která se týkají života většiny publika, označuje za nadúrovňová (high threshod). Podle něj vyžadují mnohem větší pozornosti médií k tomu, aby dosáhly stejné úrovně nápadnosti ve veřejném vědomí. 2.22 Vývoj hypotéz o nastolování témat McQuail (1999) uvádí, že v roce 1944 hovořil Lazasfeld v díle The People`s Choice o schopnosti vytvářet témata. Tuto schopnost demonstroval na skutečnosti, že se politici snaží soustředit pozornost voličů na to, co je podle nich nejdůležitější, a podle toho tvoří své volební programy. „Takový postup je základní součástí prosazování se a pokusů o ovlivňování veřejného mínění.“ (tamtéž, s. 388) V šedesátých
letech
minulého
století
poukázali
Trenamen
a
McQuail
na skutečnost, že pokud média kladou na nějaký problém či událost důraz, 14
přiřazuje jí větší důležitost i publikum: „doklady svědčí velmi silně pro to, že lidé přemýšlejí o tom, co je jim řečeno, ale na žádné úrovni si nemyslí to, co je jim řečeno.“ (McQuail, 1999, s. 389, cit. podle Trenamena a McQuaila, 1961, s. 178) Autoři však nedokázali spojitost mezi tématy v médiích a ve veřejnosti. Hypotézu o nastolování agendy poprvé zkoumali Maxwell E. McCombs a Donald L. Shaw, kteří prováděli během předvolební prezidentské kampaně v roce 1968 výzkum postojů nerozhodnutých voličů v univerzitním městečku Chapel Hill v Severní Karolíně. V období třech týdnů sledovali vývoj postojů těchto voličů a srovnávali změny postojů s množstvím zpravodajských článků, úvodníků, komentářů a vysílaných reportáží v devíti médiích dostupných v daném městečku. Na základě výzkumu shledali autoři vysokou úměru mezi pěti nejsledovanějšími tématy
nastolovanými
mediální
agendou
a
veřejnou
agendou,
kterou
reprezentovali nerozhodnutí voliči. Došli k závěru, že média určují, které otázky budou v určité době pokládány za důležité a které nikoli. Tím veřejnosti nastolují její agendu. Úměra mezi veřejnou a mediální agendou se liší podle počtu kategorií – čím více kategorií, tím nižší úměra. Výraz agenda-setting použili McCombs a Shaw poprvé v roce 1972 v článku The agenda-setting function of mass media, vydaném v časopise Public Opinion Quarterly. (McCombs, 2004) V polovině osmdesátých let 20. století se konceptu agenda-setting začali věnovat i James W. Dearing a Everest M. Rogers. Upozorňují na to, že se média liší svou důvěryhodností a že se osobní zkušenosti příjemců nemusí shodovat s mediálním obrazem, a proto veřejnost nemusí sdílet stejné hodnocení zpravodajských událostí. Podle nich má nastolování témat tři různé komponenty: mediální agendu, veřejnou agendu a politickou agendu. Všechny agendy se podle nich vzájemně složitě ovlivňují. (Dearing a Rogers, 1996) Mediální agenda (media agenda-setting) se vztahuje k důležitosti tématu v rámci obsahu médií. Jedná se o to, jak a která témata a s jakou intenzitou se dostanou do mediálních obsahů. Odpovědí na první otázku jsou pracovníci médií, kteří události vybírají. Ti jsou při výběru z menší či větší části ovlivněni i vlastními charakterovými rysy. Nemalý vliv na obsah médií mohou mít i inzerenti, nebo PR pracovníci. Uplatňuje se zde i vliv ostatních médií. (Dearing a Rogers, 1996) 15
Veřejné nastolování agendy (public agenda-setting) reflektuje důležitost témat v rámci veřejnosti. Zabývá se tím, jak témata ovlivňují životy příjemců., jak a zda o nich diskutují a zda jim přiřazují větší důležitost. (Dearing a Rogers, 1996) Politická agenda (policy agenda-setting) se vyznačuje zájmem o politické akce, které se týkají témat, jež mohou být reakcí na mediální nebo veřejnou agendu a je výsledkem mediální a veřejné agendy. Politici v rámci této agendy využívají média k naplňování svých cílů. Politická agenda ale není středem zájmu vědců z oblasti komunikačních studií. Tento fakt odůvodňují Dearing a Rogers případnými náročnějšími výzkumy - u politické agendy je složitější definovat klíčové proměnné a vymezit oblast zkoumání. (Dearing a Rogers,1996) Podle Nečase (2005) se výzkumy postupně soustředily na různé aspekty s přesahem do mnoha sociálně vědních oborů. Od analýzy typu „která témata jsou akcentována“ se začalo přecházet k analýzám, „jakým způsobem jsou témata zobrazována“. V současné době se výzkumy zaměřují na to, kdo a jakým způsobem nastoluje agendu v médiích. Koncept agenda-setting se setkal i s řadou kritik. Jejich častým námětem byly sporné interpretace získaných dat z dosavadních výzkumů. McQuail (1999, s. 389) uvádí, že „většina dokladů o nastolování témat je zatím neprůkazná a mnohá hodnocení ponechávají nastolování témat statut přijatelné, nicméně neprokázané myšlenky.“ Pochybnosti vychází z metodologických postupů, ale jistou úlohu hrají také teoretické nejasnosti. Podle McQuaila je pravděpodobné, že „média přispívají ke sbližování třech agend – mediální, veřejné, politické. To je ovšem něco úplně jiného než nastolování toho či onoho z nich“. (1999, s. 389) 1.23 Metody výzkumu Hypotéza o nastolování agendy nespecifikuje přesné měření témat. Jejich měření se liší podle různých konceptů. (Protess a McCombs, 1991)
16
Trampota (2006) rozlišuje výzkumy na hierarchické a dlouhodobé studie. V prvním případě jsou témata analyzována v určitém časovém úseku. Odpovědí je, jaká témata a s jakou intenzitou se dostávají do obsahu médií. Dlouhodobé výzkumy mají za úkol zjistit, jak se v dlouhodobém měřítku vyvíjelo určité téma a případně kdy začalo ztrácet pozornost médií. Analyzují tedy pokrytí a vývoj konkrétního tématu ve více médiích za určité časové období. Prostřednictvím dlouhodobého výzkumu lze vysledovat, kolik prostoru mu věnovalo které médium. Veřejná agenda bývá měřena hlavně výzkumy veřejného mínění. (Dearing a Rogers, 1996) Problémy vyvstávají ve spojitosti s určením, jaký by měl být časový vztah mezi pozorností médií k tématu a mezi pozdvižením důležitosti tématu ve veřejné agendě. Některé druhy témat nebo událostí se lehce přesouvají do veřejné agendy, u jiných jejich přesunutí vyžaduje více času, a teoretický základ výzkumu určování agendy neumožňuje předvídat, jaká by měla být optimální časová mezera. (Gandy in: Protess a McCombs, 1991) Mediální agenda se většinou zjišťuje obsahovou analýzou, která se snaží odhalit množství určitých témat. Touto metodou ale nelze zkoumat konkrétní obsah a souvislosti, ale pouze výskyt tématu v určitém časovém období. (Dearing a Rogers, 1996)
1.3 Selektivní procesy při výběru zpráv Předchozí kapitola hovořila o tom, jak média nastolují agendu. „Z hlediska mediálních organizací je ale důležité sledovat, jak se toto nastolování agendy děje – jinými slovy, které mechanismy v médiích zajišťují výběr zpráv a podle jakých kritérií.“ (Burton a Jirák, 2001, s. 240) Proces nastolování agendy a výběru a třídění zpráv není jen interní záležitostí médií. Studia médií poukazují na to, že v každé mediální instituci jsou zavedené mechanismy výběru a třídění zpráv. „Jedná se o vysoce konvencionalizovanou
17
činnost – existují pravidla, jimiž se výběr témat i zpráv řídí. Pro tato pravidla se vžilo označení zpravodajské hodnoty.“ (tamtéž)
1.31 Teorie zpravodajských hodnot 1.311 Definice zpravodajských hodnot Jako zpravodajské hodnoty (news values) lze označit všechny znaky – či soubor kritérií, které rozhodují o zařazení události do zpravodajství. Média jimi poměřují zpravodajskou přijatelnost a také vhodnost jejich zpracování. (Reifová, et al., 2004). „Zpravodajské hodnoty jsou vlastnosti extramediálních událostí, které určují pravděpodobnost toho, zda událost projde branou médií a bude převedena na zprávu a dále jako taková mediována.“ (tamtéž, s. 76) Zpravodajskou hodnotu lze chápat také jako rys(y) události nebo akcent(y) v selekci, sestavení a zpracování zprávy, které média v daném období a daném sociálním a kulturním prostředí akceptují jako převažující a pro zpravodajství žádoucí. (tamtéž) O zpravodajské hodnotě se někdy hovoří jako o souhrnné kvalitě události, o jednotlivých vlastnostech, z nichž se zpravodajská hodnota skládá, jako o faktorech zpravodajské hodnoty. (Trampota, 2006) John Hartley (1995) uvádí, že zpravodajské hodnoty nejsou ani přirozené, ani neutrální. Ve skutečnosti jsou ideologickým kódem, kterému se žurnalisté nejsou schopni ubránit. Zprávy budou vždy vybírány na základě určitých preferencí a budou přenášet preferovanou ideologii. Zpravodajské hodnoty lze dělit do dvou velkých skupin: na obecné a zpracovatelské. Zatímco první skupina se týká vlastností vyhledávaných, či vybíraných událostí, druhá vypovídá o výhodách jejich zpracování a ztvárnění. „Práh pozornosti může být překročen jak díky hodnotám obecným, tak zpracovatelským.“ (Reifová et al, 2004, s. 77) To, zda se událost stane zprávou, může záviset nejen na preferování určité hodnoty ale také na kombinaci několika různých hodnot. Určité kombinace navíc médium může preferovat více než jiné – 18
například kombinace zpracovatelské hodnoty s obecnou hodnotou versus kombinace dvou obecných hodnot a podobně. (tamtéž) 1.312 Vývoj hypotéz o zpravodajských hodnotách Jak uvádí Kunczik (1995), debata o kritériích výběru událostí má kořeny hluboko v minulosti, a je problematické datovat ji s přesností. Přesto se první zmínky o aspektech žádoucího výběru zpráv datují přibližně do druhé poloviny sedmnáctého století. V roce 1676 napsal Christian Weis ve svém díle Schedisma Curiosum de Lectione Novellarum, že by se při výběru zpráv mělo oddělovat podstatné od nepodstatného, pravé od nepravého. V roce 1688 se problémem selekce zpráv zabývá Daniel Hartnack, a sice ve svém díle Erachten und Einrichtung der Alten Teutschen und Neuen Europaischen Historien (Pojetí a zařazení starých Němců v nových evropských dějinách). O dva roky později, tedy v roce 1690, předložil Tobiáš Peucer disertaci, která se jako první v Německu věnovala novinářství a přinesla určitý pohled na to, co by mělo být médii zaznamenáno. Podle něj by k rozšiřování mělo být vybráno jen to, co si zasluhuje zapamatování a vědění. O bezvýznamných věcech se zprávy podávat nemají. To, co probíhá předpokládaným způsobem, anebo je výhradně soukromé, nemá podle Peucera žádnou zpravodajskou hodnotu. Určitý model zpravodajských hodnot navrhl také ve své knize ZeitungsLust und Nutz z roku 1695 Kaspar Stieler. Pojem zpravodajská hodnota, anglicky news value, použil prvně až v roce 1922 americký novinář Walter Lippmann ve své knize Public opinion (Veřejné mínění). Lippmann tento výraz spojoval s jednoznačností, překvapením, prostorovou blízkostí, osobním zaujetím a konfliktem. Hodnota zprávy podle něj znamená jen domněnky novinářů o tom, co dané publikum zajímá a co u něj vzbudí pozornost. Kunczik (tamtéž) uvádí, že všechna dosud zmiňovaná díla upozorňují pouze na existenci hodnot, nikoli na příčinu jejich vzniku. První, kdo se o to pokusil, byl pravděpodobně koncem čtyřicátých let dvacátého století Schramm.
Rozlišuje
zprávy na opožděné a bezprostřední odměny recipienta. Metodologicky podloženou analýzu zpravodajských hodnot přinesli norští analytikové Johan Galtung a Mari Rugeová až v roce 1965 v článku o struktuře norského zahraničního zpravodajství. (Burton a Jirák, 2003). Studie Johana 19
Galtunga a Mari Holmboe-Rugeové nazvaná The structure of foreign news (Struktura zahraničních zpráv) vznikla pomocí systematické analýzy zahraničního zpravodajství norských deníků, z níž autoři zformulovali dvanáct faktorů, na jejichž základě se událost stane zprávou: frekvenci, práh pozornosti, jednoznačnost, význam, souznění, překvapení, kontinuitu, kompozici, vztah k elitním národům, vztah k elitním osobám, personalizace, negativita. (tamtéž) Faktory rozdělili na kulturně, nebo psychologicky podmíněné. Do první skupiny zařadili hodnoty vztahující se k elitám, personifikaci a negativitu. Ostatní označili za psychologicky podmíněné, tedy závislé na konkrétním individuu. U některých zpravodajských
hodnot
definovali
také
podhodnoty.
Souznění
rozdělili
na předvídatelnost a přání, význam na kulturní blízkost a relevanci, práh pozornosti na práh s absolutní či vzestupnou intenzitou, překvapivost na nepředvídatelnost a zvláštnost. (Johanidesová, 2006) Autoři dále dospěli ke třem hypotézám: hypotéza selekce říká, že čím více kritérií obsahuje daná událost, tím větší je pravděpodobnost, že bude zaregistrována jako zpráva. Hypotéza distorze, neboli pokřivení zase vypovídá o tom, že jakmile byla událost vybrána pro zpravodajství, bude v ní zdůrazňován právě ten aspekt, který vedl k jejímu výběru. Třetí hypotézou je replikace, neboli uveřejnění. Podle této hypotézy dochází k selekci a distorzi na všech stupních zpravodajského procesu. (tamtéž) Dalším významným poznatkem Galtunga a Rugeové je skutečnost, že čím více zpravodajských hodnot událost obsahuje, tím větší má šanci na to, aby se stala zprávou. V případě, že obsahuje třeba jen jednu hodnotu, musí být tato hodnota intenzivnější. Událost se tedy může stát zprávou na základě jedné, ale i několika zpravodajských hodnot. (tamtéž) Koncept, který na základě analýzy zahraničního zpravodajství deníků, autoři zpracovali, si ale zasloužil kritiku mnoha autorů. Autoři si vysloužili kritiku za nedostačující výzkumný vzorek a také za to, že se omezili pouze na faktory, a nikoli také to, co ovlivňuje jejich intenzitu. (Johanidesová, 2006) Například jak uvádí Kunczik (1995, s. 122), „bylo zjištěno, že čím vzdálenější je národ, tím
20
častěji se hovoří pouze o jednání elitních osob. Dále, že čím nižší je společenské zařazení nějaké osoby, tím negativnější je obraz události.“ Trampota (2006, s. 27, cit. podle Galtunga et al., 1997) uvádí, že „metodologickým omezením této prvotní studie je skutečnost, že se autoři zaměřili výhradně 1) na tištěné zpravodajství, 2) zahraniční zpravodajství a 3) zprávy tematicky svázané s konžskou, kyperskou a kubánskou krizí. Autorům navíc nešlo o ustavení hodnot, které musí dobrá zpráva mít, ale chtěli poukázat na to, jak zkresleně média informují o zemích třetího světa. Pojednání o zpravodajských hodnotách tak končí nabádáním, aby se jim redaktoři co nejvíce bránili.“ Jak dále uvádí Kunzik (1995), kriticky se ke studii Galtunga a Rugeové stavěl Rosengren (1970), podle kterého nelze jen srovnávat zpravodajství mezi sebou. Je ho potřeba více zkoumat pomocí extramediálních dat. Z výzkumu zpravodajství o 272 parlamentních volbách v letech 1961 až 1970 a jeho porovnávání se zpravodajstvím deníků Times, Neues Deutschland, a Agens Nyheter zjistil, že pro výběr zpráv mají rozhodující úlohu ekonomické faktory. Současnou platnost hodnot stanovených Galtungem a Rugeovou ověřovala ve své diplomové práci v roce 2006 Darina Johanidesová. Analyzovala dva týdny třech českých deníků – Mladé fronty Dnes, Lidových novin a Blesku. K jednotlivým článkům přiřazovala dané hodnoty. Zjistila, že některé texty obsahují hodnotu, kterou Galtung s Rugeovou nedefinovali. Výsledkem analýzy je zjištění, že hodnoty těchto dvou autorů nejsou pro obsah dnešních médií dostačující. (Johanidesová, 2006) To, že hodnoty stanovené Galtungem a Rugeovou v roce 1965 byly platné v dané době, kdy je autoři definovali, ale nejsou dostačující pro dnešní podobu zpravodajství, uvádějí i Paul Brighton a Dennis Foye v publikaci News Values (2007). Na druhou stranu říkají, že změny, které nastaly (hlavně podoba médií), Galtung s Rugeovou nemohli předvídat. John Hartley (1995) uvádí, že některé z hodnot stanovených Galtungem a Rugeovou lze vnímat jako obecné podmínky toho, aby byla určité události 21
věnována pozornost, nemusí se vztahovat pouze ke zpravodajství. Sám dále definoval hodnotu smysluplnosti jako kritérium pochopitelnosti události pro určité příjemce. Říká, že události musí mít blízko ke kulturním zkušenostem recipientů. Podle Dennise McQuaila (1999) se koncept zpravodajských hodnot hodí jen na události, které se stanou a odráží objektivní realitu, ale také případy netvoří sto procent zpravodajské produkce. O složení zpravodajství podle něj rozhodují lidé, čas a prostor. Johanidesová (2006) uvádí, že podle Jerryho Palmera (1997) hraje při výběru zpráv klíčovou roli rozsah, který mají novináři, editoři k dispozici. Obsah zpravodajství závisí podle něj na publiku, dostupnosti události a způsobilosti, což popisuje jako skutečnost, zda se událost shoduje s prioritami daného média a s jeho ideologií. Trampota (2006) rovněž říká, že je produkce zpráv těsně spojena s osobou zpravodaje, redaktora či editora. Ti rozhodují o tom, co se dostane do zpráv a co skončí v koši. Proto se zájem o procesy výběru zpráv neomezuje pouze na sledování kritérií, která se ustavila do podoby (faktorů) zpravodajské hodnoty, nýbrž se snaží postihnout i konkrétní naplňování těchto (a dalších) faktorů výběru zpráv přímo při jejich užívání. Jinými slovy, při zkoumání zpravodajské produkce se stávají předmětem odborného zájmu také konkrétní rozhodovací procesy konkrétních lidí pracujících v médiích a motivy, jež je k rozhodnutím vedou.“ (tamtéž, s. 38)
1.32 The Gate Keeper2 Termín gatekeeper označuje „držitele pozic v rámci mediálních organizací, kteří rozhodují o výběru témat a událostí, které budou zpracovány na mediální obsahy“. (Reifová et al, 2004)
2
V této práci používáme gatekeeper, jak ho používá Slovník mediálních studií (Reifová et al, 2004) , pojem „gate keeper“ nebo „Gate Keeper“ je uveden tam, kde je to vzhledem ke kontextu vhodnější.
22
V médiích jsou gatekeepery zpravidla editoři, ale i redaktoři nebo vedoucí vydání. Gatekeeping tedy může probíhat na mnoha úrovních. Kromě jiného (například mediálních rutin, ideologie mediální organizace, extramediální úroveň) se gatekeepeři rozhodují na základě vlastních charakteristik a zpravodajských hodnot. Preferencí určitých hodnot a vlastních charakteristik nastolují agendu. (Burton a Jirák, 2001) Americký sociolog Dan Berkowitz (1997) uvádí, že se novináři při výběru zpráv spoléhají hlavně na instinkt, ale že do velké míry záleží i na tom, co už bylo do zpráv vybráno. „Práce gatekeeperů a způsoby jejich rozhodování se mohou v jednotlivých typech médií velmi odlišovat podle toho, o jaké médium se jedná.“ (Trampota, 2006, s. 46) Wilbur Schramm (1949, in: Berkovitz, 2005) poznamenal, že žádný z aspektů komunikace není tak působivý jako enormní počet výběrů a vyřazení, které musejí být učiněny mezi vytvořením symbolu v mysli komunikátora a objevením se odpovídajícího symbolu v mysli příjemce sdělení. Termín „gate keeper“ (přeloženo do češtiny strážce brány, někdy též dveřník) použil poprvé sociolog Kurt Lewin (1958) v souvislosti s výzkumem, jak se mění stravovací návyky obyvatelstva během války. Dr. Lewin ukázal, že průchod potravin přes komunikační kanály je závislé na fungování bran, které jsou součástí těchto kanálů. Brány jsou podle něj ovládány buď neúplnými pravidly, nebo gatekeepery. Pro porozumění funkce brány začal dr. Lewin nejdříve hledat to, kdo je samotným gatekeeperem. (White in: Berkovitz, 2005) „Gatekeeperem je označována ta osoba, která uvnitř kanálu, jímž proudí potraviny, rozhoduje o tom, které zboží projde branou a bude spotřebováno.“ (Kunczik, 1995, s.114, cit. podle Lewina, 1958, s.199). Kunczik (1995, s. 114) upozorňuje na to, že teorii dveřníka nalezneme již v roce 1913 u Lewina Schuckinga v jeho studii Sociologie tvorby literárního vkusu. „Již první vpuštění hlídačem u vnější brány chrámu literárního věhlasu je závislé na určitých podmínkách. Za tyto hlídače je možné považovat ředitele divadel a vydavatele. Jsou sice závislí na publiku, ale přesto velký díl osudu díla spočívá 23
na jejich osobním zvážení.“ (Kunczik, 1995, s. 114, cit. podle Schuckinga, 1961, s. 55) Autorem první empirické studie zkoumající výběr událostí do zpráv se však stal americký sociolog David Manning White. Jeho studie z roku 1950 The Gate Keeper: A Case Study in the Selection of News, je založena na výzkumu práce a charakteristik editora s přibližně 25 lety praxe v žurnalistické oblasti (reportér a copy editor), označovaného jako Mr. Gates (Pan Brána). V době výzkumu pracoval Mr. Gates v novinách s nákladem 30 tisíc výtisků ve městě se 100 tisíci obyvateli. Jeho prací bylo vybrat z laviny zpráv denně poskytovaných Associated Press, United Press a International News Service, co bude na první straně novin. Rovněž tyto články editoval a psal k nim titulky. Výzkum probíhal tak, že byly shromážděny články vybrané do novin a Mr. Gates dále shromažďoval zprávy, které v novinách zveřejněny nebyly. Ke každé zprávě, která nebyla zveřejněna, dopsal poznámku, proč se nerozhodl ji neuveřejnit. Důvodem k zamítnutí byla buď skutečnost, že obsah podle pana Brány nestál za zveřejnění. V případě, že pan Brána neměl námitky proti zprávě, významným limitujícím faktorem byl nedostatek místa na novinové stránce, který zabránil jejímu zveřejnění. Výzkum ukázal, že pokud měl pan Brána na výběr mezi zprávami ze stejné kategorie od jednotlivých konkurenčních tiskových asociací, preferoval konzervativní, přičemž slovo konzervativní užil nejen ve smyslu politických konotací, ale rovněž ve smyslu stylu psaní. Senzačním zprávám a pomluvám
se konzistentně
vyvarovával. Pan Brána přitom použil asi desetinu dostupných agenturních zpráv. Nejsnadnější průchod branou měly takzvané lidsky jímavé příběhy (human interest stories) a politické zprávy. Zajímavé bylo podle autora zjištění toho, jak editor určuje, které téma je tématem týdne. Mnohokrát takové rozhodnutí udělal nadřízený editora, nebo gatekeeper z konkurenčního média. Potom podle Whitea vzniká otázka,zda si může editor dovolit odmítnout téma, které je dle konkurenčních novin tématem týdne. White nakonec došel k závěru, že články, které vybírá Mr. Gates sice obsahují určitá žurnalistická pravidla, ale proces výběru je přesto subjektivní a závisí na zkušenostech, postojích a očekáváních gatekeepera. (White in: Berkowitz, 2005)
24
Podle Pamely J. Shoemakerové (in: Berkowitz, 2005) se gatekeepingové studie nejčastěji zaměřují na selekci jednotlivých zpráv v rámci masových médií, ale gatekeeping přitom může obsahovat více než selekci. Odkazuje na Donohua, Tichenora a Olina (1972), kteří poznamenali, že gatekeeping je definován jako široký proces kontroly informací zahrnující všechny aspekty kódování zpráv: ne pouze selekci, ale i jejich zadržení, přenos, formování, zobrazování, opakování a načasování sdělení informace odesílatele adresátovy. Jinými slovy, proces gatekeepingu obsahuje všechny aspekty selekce zpráv, zacházení s nimi a kontrolu, zda zpráva bude nebo nebude komunikována masovými médii nebo interpersonálními kanály. Při hlubší analýze může být podle Shoemakerové (tamtéž) gatekeeping vnímán jako proces rekonstrukce základního rámce události a jeho přeměnu na zprávu. Lidé pozorující určitou událost nevnímají určité detaily a jiné naopak vnímají. Některé aspekty navíc mohou být zvýrazněny na úkor jiných. Zprostředkovatelé zpráv vyzdvihnou ze zprávy určité prvky a odmítnou ostatní. Vybrané prvky jsou ohodnoceny vzhledem k jejich důležitosti s tím, že nejdůležitější z nich jsou zobrazeny
nejviditelněji
a
prezentovány
nejrychleji
nebo
nejčastěji.
Z každodenních zpráv je patrné působení mnoha gatekeeperů na mnoha úrovních. Pravděpodobně
nebude
přehnané
tvrzení,
že
všichni,
kteří
se
podílí
na zprostředkování zpráv jsou do určité míry gatekeepeři. Gatekeeping je integrální součástí celkového procesu selekce a produkce zpráv. Nejen, že není možné, aby bylo vše přenášeno jako zpráva, ale současně není možné přenášet něco bez určité míry stylizace. Proces gatekeepingu může být ovlivněn celou řadou psychologických a jiných faktorů včetně kognitivní heuristiky, modely myšlení, socializací, hodnotami, postoji, druhem práce apod. Na rozhodování gatekeepera má vliv individuální úroveň, mediální rutiny, organizace, extramediální úroveň a ideologická úroveň. Zatímco širší gatekeepingový model (tj. proces gatekeepingu nad rámec komunikační organizace) je odvozen od sociálního systému, ideologie a kultury, vnitřní gatekeepingový model (tj. gatekeeping v rámci komunikační organizace) je
odvozen
od
komunikačních
stereotypů
a
charakteristik
organizace
a individuálními procesy gatekeepingu v rámci organizace. V mediální organizaci 25
existují gatekeepeři hraniční a vnitřní. Hraniční ovlivňují přísun informací do média a to, které se dostanou jako produkt k publiku, vnitřní ovlivňují podobu sdělení. (Shoemakerová in: Berkowitz, 2005)
26
2. VÝZKUMNÁ ČÁST 2.1 Teorie k metodám výzkumu Podle Dennise McQuaila (2002) lze výzkumy rozlišit na dominantní empiricky orientované paradigma a alternativní. Uvádí, že dominantní výzkumy reprezentuje především obsahová analýza, která předpokládá, že povrchový význam textu je zcela
jednoznačný,
může
být
přečten
a
kvantitativně
vyjádřen.
Alternativní přístup je založen na předpokladu, že nejdůležitější jsou latentní významy a propojení mezi prvky, což nemůže být vyčteno z číselných dat. David Silverman (2005) popsal základní odlišnosti kvantitativního a kvalitativního výzkumu: kvalitativní výzkum je flexibilní, politický, založený na popisu vybraných případů a subjektivní, neboť je ovlivněn hodnotami analytika. Kvantitativní výzkum je naopak fixní, nepolitický a objektivní, neboť je založen na poznatcích získaných výzkumem. Při volbě mezi kvalitativními nebo kvantitativními metodami nejde podle něj o to vybrat si mezi slovy nebo čísly, ani to, vybrat si mezi přesnými nebo nepřesnými daty, ale o to, jakou přesnost dat potřebujeme. Rozhodování, jaká úroveň přesnosti dat je přiměřená, by mělo záviset na povaze toho, co se snažíme popsat, nikoli na ideologickém postoji k jednotlivým skupinám metod. Pro kvalitativní analýzu doporučuje vzorek zredukovat například na titulky. Hlavní problém kvalitativního výzkumu tkví v tom, že závěry nelze považovat za zcela jednoznačné, protože výzkum je vždy subjektivní. Slabinou kvantitativního výzkumu je zase skutečnost, že výsledky nevypovídají o sémiotické rovině textů a o tom, jak je vystavěn. (Lindlof, 2002) Slabou stránkou kvalitativních metod je vytváření hypotéz na místo jejich testování a ověřování. Spolehlivost interpretace může být navíc oslabena z důvodu zkrácení nebo vynechání jednoduché, ale přesto zásadní informace. (Silverman, 2005)
27
Hayes (2005) uvádí, že problém můžeme zkoumat pomocí výzkumné otázky nebo ověřovat pomocí hypotéz. Výzkumné otázky jsou často jen vágním a abstraktním sdělením. V kontrastu k nim stojí hypotézy, které vypovídají o tom, co výzkumník předpokládá, že objeví. Bývají konkrétnější než výzkumné otázky a mohou mít různou formu. Jednou z nich je, že hypotéza může udávat směr závěru. Autor publikace k ní uvádí tento příklad: „Muži tráví více času čtením sportovních sekcí než ženy“ (tamtéž, s. 9) Tato hypotéza nepředpokládá pouze, že se skupiny – muži a ženy – budou ve čtení o sportu lišit, ale uvádí, která ze skupin bude číst o sportu více. Oproti tomu lze stanovit i hypotézy, které konkrétní výsledek neočekávají. Výše uvedená hypotéza by v takovém případě zněla: „Muži se odlišují od žen v tom, kolik času věnují čtení sportovních sekcí“ (tamtéž, s. 9). Cílem kvantitativního výzkumu je ověřování hypotéz. Kroky při kvantitativním výzkumu jsou následující: nejprve se stanoví výzkumné téma v podobě určitého problému, a na jeho základě se definují hypotézy. Dále se určí výzkumný vzorek – tj. médium, které bude podrobeno analýze. Následuje výběr základního souboru jeho obsahů.
Dále je potřeba prostřednictvím takzvané kódovací knihy určit
proměnné a k nim hodnoty, pomocí kterých se hypotézy ověří. Dalším krokem je pilotní zkoušení kódovacího procesu, na jehož základě lze zjistit případné nedostatky stanoveného výzkumu. Po jejich odstranění – předefinování problematické části výzkumu, následuje sbírání dat, jejich analýza a interpretace. Cílem výzkumu je potvrzení či vyvrácení definovaných hypotéz. (Disman, 2000) Podle Slovníku mediální komunikace (Reifová et al, 2004, s. 21) je „obsahová analýza
nejpoužívanější
V nejfrekventovanější
technika
kvantitativní
výzkumu podobě
bývá
mediálních popisována
obsahů. jako
standardizovaná, systematická intersubjektivně ověřitelná kvantitativní metoda analýzy zjevného obsahu.“ Jak se dále v tomto zdroji uvádí, zkreslení této metody představuje „čtení mezi řádky“, které je vlastní interpretativnějším, kvalitativním metodologiím. Z hlediska účelu lze rozlišit pět možností užití této metody: 1) získání poznatků o komunikátorech, 2) popis množství a druhu informací přenášených určitým médiem, 3) identifikace obsahových rozdílů, 4) získání poznatků o určitých sděleních, 5) studium vizuálních a psychologických vjemů, kterým je vystaveno publikum. Toto rozlišení pochází od Davida Silverblatta 28
a Enrighta Eliceiriho. (tamtéž) Kritici napadají obsahovou analýzu za to, že se falešně vydává za hodnotově neutrální. „Žádná metodologie nemůže být kompletně neutrální, v obsahové analýze však osoba výzkumníka bývá přítomna jen v počáteční fázi (a samozřejmě v závěrečné interpretaci).“ (tamtéž, s. 22) Podle Hayese (2005) představuje důležitou část vědeckého procesu statistika, protože se používá nejen pro popsání toho, co jsme prostřednictvím výzkumu objevili, ale také pro vyvození závěru ze získaných dat. Vzhledem k počítačovým možnostem a programům, které jsou na trhu, zpravidla nemusíme počítat hodnoty a data, ale musíme je umět interpretovat. To už program neumí.
29
2.2 Kvantitativní obsahová analýza článků v rubrice Byznys a příloze Více peněz Lidových novin
2.2.1 Metoda výzkumu Kvantitativní obsahová analýza
2.2.2 Cíle výzkumu Cílem výzkumu je zjistit, jak se obsahově, formálně a z hlediska autorství liší články uveřejněné v příloze Více peněz a v rubrice Byznys.
2.2.3 Hypotézy 1. V příloze se vzhledem k týdenní periodicitě vyskytují v průměru delší texty. 2. V příloze Více peněz se vyskytuje více publicistických útvarů. 3. V každé ze zkoumaných částí novin převažují v rámci článku jiné grafické prvky. 4. Vzhledem k týdenní periodicitě se v příloze Více peněz vyskytuje méně textů převzatých z agentur. 5. Pokud se v příloze Více peněz vyskytuje více publicistických úvarů, vyskytuje se v ní i více textů, ve kterých hodnotí jejich autoři. 6. Obě části novin jsou tématicky téměř stejně zaměřené, neboť příloha Více peněz především rozvíjí témata z Byznysu.
30
2.2.4 Vymezení vzorku Lidové noviny Charakteristika: Celostátní deník - vychází denně kromě neděle. Deník vychází s každodenní ekonomickou rubrikou a pravidelnými tématickými přílohami (Po Akademie, Anglický list a Německý list, Út - Bydlení, Zdraví, St - Více peněz, Čt - Kulturní premiéry, týdenní program kin, Pá - Magazín LN + týdenní Program TV a Moderní kariéra a Auto, So - Kulturní revue, Relax, Orientace a Věda. Vychází ve 4 mutacích (Praha, Čechy, Morava a Brno). První číslo vyšlo v Brně 16. prosince 1893. Noviny vznikly spojením olomouckého časopisu Pozor a brněnských Moravských listů.3 Vlastník: Rheinisch-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft mbH Vydavatel: Lidové noviny, a.s., Sídlo: Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 IČ: 43874444, zápis v obchodním rejstříku: Městský soud v Praze, oddíl B, vložka 1034 Šéfredaktor: Veselin Vačkov Vedoucí Byznysu: Jaroslav Plesl Vedoucí příloh: Petr Zavadil Odpovědná redaktorka Více peněz: Eva Moniová, od září 2007 Lada Kičmerová Adresa redakce: Anděl Media Centrum, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 Internetové stránky: www.lidovky.cz Poznámka: Informace se vztahují k roku 2007. V roce 2008 došlo ke změně vydávání příloh. Akademie začala vycházet v pondělí, Více peněz ve středu, stejně jako Cestování, které původně vycházelo v sobotu.
2.2.5 Zkoumaný vzorek Pro výzkum byl zvolen vzorek deseti čísel přílohy Více peněz (sešit 3, vyjma poslední strany, na které je uveřejněn televizní program) a rovněž deseti čísel rubriky Byznys (v závislosti na konkrétním dnu první tři nebo čtyři strany sešitu 2, 3
.
31
v sobotu strana 7 v hlavním sešitě) v průběhu roku 2007. Příslušné strany nesou v záhlaví označení „Více peněz“ nebo „Byznys“. K rozhodnutí stanovit vzorek z celého roku nás na základě pilotní studie vedla snaha o zachycení případných proměn či pozměněných vydání v průběhu roku, například během měsíců červenec a srpen. Domníváme se také, že na vzorku, který vychází z celého kalendářního roku, můžeme lépe ilustrovat případnou různorodost témat, než na vzorku dvou měsíců, které jsou uvedeny v tezi. Pro deset čísel jsme rozhodli na základě pilotní studie a z ní vyplývající přibližný počet článků v rámci jednoho vydání. Abychom dostali vzorek deseti čísel, rozhodli jsme se pro systematický výběr. „V systematickém výběru je do vzorku zahrnuta každá N-tá jednotka ze seznamu. Velikost kroku (N) dostaneme, když vydělíme velikost populace velikostí požadovaného vzorku.“ (Disman, 2005, s. 105) Začátek vzorku jsme stanovili na první týden v roce (od 8. ledna), v němž už noviny vycházely šestkrát týdně, tedy dle běžného harmonogramu. Abychom dostali již zmíněný vzorek deseti čísel, zahrnuli jsme do zkoumaného vzorku vždy číslo z následujícího pátého týdne od posledního vzorku. Vzhledem k tomu, že příloha Více peněz vycházela vždy jen v pondělí, zahrnuli jsme do výzkumu pondělní sešity č. 3. Rubrika Byznys ale vycházela a dosud vychází šestkrát do týdne, tedy vždy, když vychází noviny. Proto jsme se rozhodli zvolit z každého pátého týdne postupně vždy jeden den, včetně soboty. Zkoumaný vzorek začíná v pondělí 8. ledna. Z tohoto dne jsme analyzovali přílohu Více peněz i rubriku Byznys. Vzhledem k tomu, že nás zajímala i velikost jednotlivých textů, podrobili jsme analýze tištěné verze. Data jednotlivých analyzovaných vydání jsou uvedena v Pramenech.
2.2.6 Vymezení kódované jednotky Za kódovanou jednotku považujeme jakýkoli článek, který má vlastní titulek. Není přitom důležité, jak je dlouhý text a zda článek obsahuje i další prvky, jako 32
například fotografie či grafiky. V případě pokračování textu na jiné straně a jeho označení slovy „pokračování na str. X“ a „dokončení ze str. X“, o něm uvažujeme jako o jednom textu a tak ho také analyzujeme. Pokud se ale jedná o rozvíjení tématu a články mají odlišný titulek, kódujeme články jako dvě samostatné jednotky. V případě rubriky Byznys jsme tak nebrali při hodnocení v úvahu části označené „Vítěz dne“, „Poražený dne“, „Citát“ a „Číslo dne“, které se pravidelně od pondělí do pátku vyskytovaly na první straně rubriky (celkově strana č. 13), a dále jsme za kódovanou jednotku nepovažovali kurzovní lístek. Pojmy: Článek (v rámci výzkumu považujeme článek za synonymum k označení příspěvek) je pro účely výzkumu uzavřený ohraničený útvar (vždy titulkem, případně i rámem), zpravidla signovaný. Grafikou se rozumí tabulky, grafy a koláže, které případně mohou obsahovat i fotografii, zpravidla jsou signované a zpravidla obsahují i písmem vyjádřené informace. Za fotografii nepovažujeme fotografii umístěnou uvnitř grafiky. Rubrikou rozumíme části novin věnující se určitému tematickému okruhu – například ekonomice. Pro účely výzkumu nese toto označení Byznys. Přílohou rozumíme část novin, která nevychází pravidelně každý den. Pro účely výzkumu používáme toto označení pro přílohu Více peněz.
2.2.7 Vymezení proměnných První čtyři proměnné slouží především k identifikaci kódovací jednotky. Jsou jimi Název rubriky, Datum, Strana, na které byla jednotka uveřejněna.
33
Další proměnné jsme označili jako systematizující. Velikost článku měříme v cm2. Tato proměnná nám přinese informace nejen o absolutním rozsahu, neboli celkové ploše v jednotlivých rubrikách, kterou jsme analyzovali, ale také pomocí ní zjistíme průměrnou velikost článku v příslušných rubrikách. V neposlední řadě poslouží k porovnání plochy věnované nejčastějším tématům mezi rubrikami navzájem. Dále sledujeme autora příspěvku. Z toho vyvodíme, s jakými zdroji pracují jednotlivé rubriky, které jsou předmětem výzkumu a do jaké míry. Rovněž sledujeme jednotlivé části článku, ze kterých může být složen – nadtitulek, podtitulek, perex, citace, domicil, box. Citací se rozumí graficky zvýrazněná (tučně, větší font písma) věta umístěná zpravidla uprostřed článku. Nejde o citace uvnitř článku ohraničené uvozovkami. Tyto proměnné přinesou informace o struktuře článků v jednotlivých rubrikách a případně o tom, zda existuje vazba (či souvislost) mezi strukturou textu a žánrem. Při výzkumu sledujeme také slovesné časy titulku a podtitulku. Z proměnné odvodíme, zda se časy shodují, nebo ne, a zda je shoda závislá na příslušném žánru. Další sledovanou proměnnou je přítomnost fotografie a přítomnost grafiky, velikost plochy, kterou zaujímají (v cm2). Díky této proměnné můžeme vysledovat případnou souvislost mezi počtem článků a počtem fotografií či grafik, a poměr mezi textovou a netextovou částí rubrik. Fotografií si všímáme také z hlediska autorství. V závěru porovnáme, jaké zdroje jsou použity při výrobě textů a při výrobě fotografií, a to zvláště z hlediska agentur. Do proměnné autor fotografie proto zahrnujeme i autora fotografie uveřejněné uvnitř grafiky. Žánr sledujeme z toho důvodu, abychom se dozvěděli, zda se v jedné z rubrik vyskytuje více různých žánrů než v druhé. Rozlišujeme zpravodajství, rozhovor uvozený otázkami, dále jako jednu proměnnou v rámci žánru sloupek, polemiku, 34
diář a glosář, neboť se nám zdály navzájem do určité míry blízké, dále rozlišujeme recenzi, test a texty se známkou praktické aplikovatelnosti případně analýza (text neinformuje o tom, že se něco stalo, či stane, čtenář může informace využít v běžném životě). Dále rozlišujeme ještě reportáž a článek zpracovaný formou otázek a odpovědí se známkou bodu 7. V případě, že by text nezapadal ani do jednoho z výše uvedených žánrů, zařadíme ho do skupiny jiný. Přítomnost hodnocení přinese poznatky o tom, v které rubrice se vyskytuje více hodnotících textů a k jakým žánrům se hodnocení vztahuje (z tohoto pohledu nás bude
zajímat
především
skutečnost,
zda
se
hodnocení
objevuje
i ve zpravodajských textech). V souvislosti s hodnocením sledujeme ještě autora hodnocení. Z této proměnné vyvodíme závěr, v jakém poměru hodnotí v jednotlivých rubrikách, které jsou předmětem výzkumu, popisované skutečnosti autoři a citované osoby. Hlavní téma jednotky přinese informace o tom, která témata se vyskytovala ve zkoumaných rubrikách a mělo by vypovídat o případné tématické odlišnosti. Proměnná vztah hlavního tématu k titulku referuje o tom, zda je hlavní téma článku dobře zjistitelné z titulku či ne a měla by přinést poznatky o tom, jak se v daných rubrikách pracuje s titulkem. Vedlejší téma kódujeme jen tehdy, pokud se článek zřetelně týká dvou větších témat, u nichž je těžké rozhodnout, které z nich je hlavní a které vedlejší. Tato proměnná přinese informace o tom, v jaké rubrice jsou články více monotematické.
35
2.2.8 Výsledky analýzy (ke zpracování výsledků analýzy byl použit program Microsoft Excel a SPSS for Windows)
Celkový počet jednotek (tabulka č.1) Více peněz
83
Byznys
142
celkem
225
Celkový počet stran (tabulka č. 2)
Více peněz Byznys celkem
38 32 70
Velikost jednotky (v cm²) – (tabulka č. 3)
minimum
maximum
průměr
Více peněz
36
1233
424,18
Byznys
23
754
181,92
Komentář k tabulkám č. 1, 2, 3: V příloze Více peněz se vyskytovaly delší články, než v rubrice Byznys. Průměrná délka jednoho článku (počítáno vždy včetně fotografií, grafik, informačních boxů apod.) ve Více penězích činila přibližně 424 cm², což byl více než dvojnásobek průměrné velikosti článku v rubrice Byznys.
36
Zdroj či autor článků Více peněz (tabulka č. 4) zdroj či autor
frekvence
zaměstnanec nebo spolupracovník novin
výskyt v %
23
27,7
25
30,1
20
24,1
autor uveden zkratkou
8
9,6
ČTK
3
3,6
jiné médium
2
2,4
autor nepodepsán
2
2,4
83
100
celým jménem zaměstnanec nebo spolupracovník novin celým jménem včetně fotografie autor z jiného média
celkem
Byznys (tabulka č. 5) zdroj či autor
frekvence
zaměstnanec nebo spolupracovník novin
výskyt v %
46
32,4
5
3,5
autor uveden zkratkou
12
8,5
ČTK
69
48,6
autor nepodepsán
3
2,1
autor neuveden, příspěvek obsahuje jen
3
2,1
4
2,8
142
100
celým jménem zaměstnanec nebo spolupracovník novin celým jménem včetně fotografie
foto autor uveden zkratkou + ČTK celkem
37
Komentář k tabulkám č. 4, 5: V příloze Více peněz byl autor nejčastěji podepsán celým jménem a u jména měl uveřejněnou i fotografii (30,1 %). Jen v o něco méně (27,7 %) případech byl autor podepsán celým jménem, avšak bez fotografie. Přibližně pod každým čtvrtým článkem (24,1 %) byl podepsán autor z jiného média (pod jménem bylo uvedeno médium, ve kterém daná osoba v dané době publikovala). V rubrice Byznys převládaly články převzaté z ČTK, které tvořily téměř polovinu všech uveřejněných materiálů (48,6 %). Velmi často byli autoři podepsáni celým jménem (32,4 %). Třetí nejčastější variantou podpisu autora byla jeho zkratka, která se vyskytla u 8,5 % článků. V příloze Více peněz se více používaly fotografie autora (30,1 %), v rubrice Byznys bylo jejich použití podstatně méně častější (3,5 %). V příloze na rozdíl od rubriky publikovali i autoři z jiných médií, kteří byli i jako takoví označeni (viz výše). Byznys zase přijímal více (v rámci výzkumu více než třináctkrát častěji) agenturní texty (48,6 %) než Více peněz (3,6 %). V dalších ohledech byly rozdíly jen malé. Za povšimnutí však ještě stojí skutečnost, že v obou částech novin se vyskytovaly i články, které nebyly podepsány. Tvořily přibližně 2 %.
Výskyt jednotlivých žánrů Více peněz (tabulka č.6) žánr
frekvence
výskyt v %
zpravodajství
7
8,4
rozhovor
1
1,2
sloupek, diář, polemika,
8
9,6
recenze
3
3,6
test
6
7,2
glosář
38
Více peněz – pokračování (tabulka č.6) žánr servisní text, analýza
frekvence
výskyt v %
53
63,9
jiný
1
1,2
servisní text formou
3
3,6
reportáž
1
1,2
celkem
83
100
otázek a odpovědí
Byznys (tabulka č.7) žánr zpravodajství
frekvence
výskyt v %
128
90,1
rozhovor
7
4,9
sloupek, diář, polemika,
3
2,1
portrét
2
1,4
servisní text, analýza
2
1,4
142
100
glosář
celkem Komentář k tabulkám č. 6, 7:
V příloze Více peněz se vyskytovaly nejčastěji články psané formou analýz či praktických informací pro čtenáře, pro účely výzkumu nazvané jako servisní texty (63,9 % + psané formou otázek a odpovědí 3,6 %). Na druhém místě se v četnosti výskytu umístila skupina publicistických útvarů: sloupek, diář, polemika, glosář (9,6 %). O něco méně se vyskytovalo zpravodajství (8,4 %) a testy (7,2 %). Na analyzovaných stranách přílohy jsme však v menším zastoupení nalezli i další publicistické útvary: recenzi (3,6 %), rozhovor (1,2 %) či reportáž (1,2 %). V Byznysu převažovalo jednoznačně zpravodajství (90,1 %). Nepříliš často se zde vyskytovaly i rozhovory (4,9 %), sloupky, diáře, polemiky či glosáře (2,1 %).
39
Servisní texty a analýzy, které převažovaly v příloze Více peněz, se zde vyskytovaly jen ve velmi malém zastoupení (1,4%). Stejné číslo vykazuje v rámci výzkumu i portrét. V každé z analyzovaných částí novin převažoval jiný typ článků. Zatímco v Byznysu zpravodajství (90,1 %), ve Více penězích převládaly servisní a publicistické články (91,6 %). Příloha Více peněz byla žánrově bohatší.
V jakém slovesném čase byly publikovány titulky článků Více peněz (tabulka č.8) slovesný čas titulků
frekvence
výskyt v %
budoucí
9
10,8
přítomný
29
34,9
2
2,4
nelze určit
43
51,8
celkem
83
100
minulý
Byznys (tabulka č.9) slovesný čas titulků
frekvence
výskyt v %
budoucí
32
22,5
přítomný
59
41,5
minulý
29
20,4
3
2,1
19
13,4
142
100
přítomný i minulý nelze určit celkem Komentář k tabulkám č. 8, 9:
V příloze Více peněz převládaly titulky (51,8 %), u nichž se slovesný čas nedal určit – buď bylo sloveso ve tvaru infinitivu, nebo titulek sloveso vůbec neobsahoval. V Byznysu se takové titulky vyskytovaly téměř čtyřikrát méně (13,4
40
%) než ve Více penězích. Ve Více penězích se dále velmi často vyskytovaly titulky psané v přítomném čase (34,9 %) a přibližně každý desátý titulek byl napsán v čase budoucím (10,8 %). V rubrice Byznys převládal přítomný čas (41,5 %), podíl budoucího (22,5 %) a minulého (20,4 %) byl téměř shodný. Na rozdíl od přílohy se v rubrice vyskytly i titulky, jenž obsahovaly dvě slovesa – jedno v čase přítomném a jedno v čase minulém (2,1 %). Z výzkumu vyplynulo, že v Byznysu se uveřejňovaly více titulky obsahující slovesa – nejčastěji v přítomném čase, zatímco v příloze Více peněz se nejvíce vyskytovaly titulky, které slovesa neobsahovaly nebo obsahovaly slovesa ve tvaru infinitivu.
Výskyt podtitulku u jednotlivých článků Více peněz (tabulka č.10) podtitulek
frekvence
výskyt v %
ano
7
8,4
ne
76
91,6
celkem
83
100
Byznys (tabulka č.11) podtitulek
frekvence
výskyt v %
ano
22
15,5
ne
120
84,5
celkem
142
100
41
Komentář k tabulkám č. 10, 11: V rubrice Byznys se podtitulky vyskytovaly přibližně dvojnásobně více než v příloze Více peněz. I tak však převážná většina článků v obou částech novin podtitulek neobsahovala.
V jakém slovesném čase byly publikovány podtitulky článků Více peněz (tabulka č. 12) slovesný čas podtitulků
frekvence
výskyt v %
budoucí
2
28,6
přítomný
4
57,1
nelze určit
1
14,3
celkem
7
100
frekvence
výskyt v %
Byznys (tabulka č.13) slovesný čas podtitulků budoucí
6
26,1
přítomný
11
47,8
minulý
2
8,7
budoucí i přítomný
1
4,3
přítomný i minulý
3
13,0
23
100
celkem Komentář k tabulkám č 12, 13:
Přibližně třetina podtitulků v příloze Více peněz byla psána v budoucím čase (28,6 %), a necelé dvě třetiny v čase přítomném (57,1 %). V příloze se vyskytl i podtitulek psaný v infinitivu. V Byznysu se vyskytovaly nejčastěji podtitulky psané v přítomném čase (47,8 %). Druhé místo v četnosti výskytu pak zaujímal čas budoucí (26,1 %). Oproti příloze
42
obsahovaly podtitulky článků v rubrice Byznys i čas minulý (8,7 %), či kombinaci budoucího a přítomného (4,3 %), nebo přítomného a minulého (13 %). V Byznysu se nevyskytovaly
podtitulky psané v infinitivu nebo neobsahující
sloveso vůbec. V obou částech novin se vyskytovaly podtitulky nejčastěji vztahující se k přítomnosti, případně k budoucnosti. V Byznysu bylo možné nalézt i kombinace časů.
Výskyt nadtitulku u jednotlivých článků Více peněz (tabulka č.14) nadtitulek
frekvence
výskyt v %
ano
28
33,7
ne
55
66,3
celkem
83
100
Byznys (tabulka č.15) nadtitulek
frekvence
výskyt v %
ano
50
35,2
ne
92
64,8
142
100
celkem Komentář k tabulkám č. 14, 15:
V příloze Více peněz se nadtitulek vyskytl u třetiny článků (33,7 %). V Byznysu se nadtitulky vyskytovaly o něco málo častěji (35,2 %). Přesto lze konstatovat, že frekvence jejich využití v obou částech novin byla téměř srovnatelná. Vzhledem k tomu, že se nadtitulky vyskytovaly jako označení konkrétních rubrik na daných stranách, neobsahovaly slovesa.
43
Výskyt perexu u jednotlivých článků Více peněz (tabulka č.16) perex
frekvence výskyt v %
ano
32
38,6
ne
51
61,4
celkem
83
100
Byznys (tabulka č.17) perex
frekvence výskyt v %
ano
19
13,4
ne
123
86,6
celkem
142
100
Komentář k tabulkám 16, 17: V článcích uveřejněných v příloze Více peněz se perex vyskytoval téměř trojnásobně častěji (38,6 %) než v rubrice Byznys (13,4 %). V obou částech novin však převládaly články, jejichž součástí perex nebyl.
Výskyt citace u jednotlivých článků Více peněz (tabulka č.18) citace
frekvence
výskyt v %
ano
2
2,4
ne
81
97,6
celkem
83
100
44
Byznys (tabulka č.19) citace
frekvence
výskyt v %
ano
11
7,7
ne
131
92,3
celkem
142
100
Komentář k tabulkám č. 18, 19: V rubrice Byznys se citace vyskytovaly více než trojnásobně (7,7 %) oproti příloze Více peněz (2,4 %). Ani v jedné z těchto částí novin však výskyt citace nebyl příliš častým jevem. (Citací jsou pro potřeby výzkumu myšleny části článku zvýrazněné tučným a větším písmem než text článku, nacházející se zpravidla uprostřed článku – viz pojmy.)
Výskyt informačních boxů u jednotlivých článků Více peněz (tabulka č. 20) box
frekvence
výskyt v %
ano
24
28,9
ne
59
71,1
celkem
83
100
Byznys (tabulka č. 21) box
frekvence
výskyt v %
ano
17
12
ne
125
88
celkem
142
100
45
Komentář k tabulkám č. 20, 21: Informační boxy, které se ve zkoumaném vzorku vyskytly vždy jako součást článku, byly častěji využívány v příloze Více peněz (28,9 %) než v rubrice Byznys (12 %). V obou částech novin však převládaly články, jejichž součástí boxy nebyly.
Výskyt domicilu u jednotlivých článků Více peněz (tabulka č. 22) domicil
frekvence
výskyt v %
ano
4
4,8
ne
79
95,2
celkem
83
100
Byznys (tabulka č. 23) domicil
frekvence
výskyt v %
ano
117
82,4
ne
25
17,6
142
100
celkem Komentář k tabulkám č. 22, 23:
V rubrice Byznys převládaly články, které obsahovaly domicil (82,4 %). V příloze Více peněz se článků obsahujících domicil vyskytovalo přibližně sedmnáctkrát méně (4,8 %). Domicil zároveň nebyl součástí většiny článků uveřejněných v příloze.
46
Výskyt fotografií, které nebyly součástí grafiky Více peněz (tabulka č. 24) frekvence
výskyt v %
článek obsahuje foto
32
38,6
článek foto neobsahuje
51
61,4
celkem
83
100
Byznys (tabulka č. 25) frekvence
výskyt v %
článek obsahuje foto
41
28,9
článek je pouze foto
3
2,1
98
69,0
142
100
článek foto neobsahuje celkem Komentář k tabulkám č 24, 25:
V příloze Více peněz nebyla fotografie součástí většiny článků (61,4 %). To samé lze říci o rubrice Byznys, v níž 69 % článků rovněž neobsahovalo fotografii. Fotografii oproti tomu obsahovalo 38,6 % článků v příloze a 28,9 % článků v rubrice Byznys. Z toho vyplývá, že v Byznysu se vyskytovalo více článků bez fotografie než ve Více penězích. V Byznysu se ale oproti příloze vyskytl i formát článku, který se skládal jen z fotky a jejího popisku (2,1 %). I po sečtení takových článků s těmi, které kromě fotografie obsahovaly i text, však zůstává závěr nezměněn (tzn. že příloha obsahovala více fotografií).
47
Velikost fotografií, které nebyly součástí grafiky (v cm²) (tabulka č. 26) velikost fotografie (v cm²) minimum maximum průměr Více peněz
45
527
179,8
Byznys
10
352
142,3
Komentář k tabulce č. 26: V příloze Více peněz se v průměru vyskytovaly fotografie o větší rozloze (179,8 cm²) než v rubrice Byznys (142,3 cm²). Větší byly v příloze i minimální (45 cm²) a maximální (527 cm²) nalezené fotografie. V Byznysu se vyskytla nejmenší fotografie ve velikosti 10 cm² a největší o rozloze 352 cm².
Zdroje fotografií, které nebyly součástí grafiky Více peněz (tabulka č. 27) frekvence LN
výskyt v % 16
50
Reuter`s
2
6,3
AFP
1
3,1
jiná zahraniční agentura
2
6,3
Profimedia
1
3,1
Isifa
4
12,5
jiný
1
3,1
autor neuveden
5
15,6
32
100
celkem
48
Byznys (tabulka č. 28) frekvence LN
výskyt v % 18
40,9
ČTK
5
11,4
Reuter`s
3
6,8
AFP
9
20,5
jiné médium
1
2,3
jiný
4
9,1
autor neuveden
4
9,1
44
100
celkem Komentář k tabulkám č. 27, 28:
Autorem rovné poloviny fotografií uveřejněných ve Více penězích (50 %), které nebyly součástí grafiky, byl zaměstnanec či externí spolupracovník samotného média, tedy Lidových novin. Do této kategorie spadají i fotografie, u nichž je místo konkrétního autora uvedeno „Autor foto - archiv LN“. V téměř šestnácti procentech (přesně 15,6 %) nebyl u fotografie uveden žádný autor. Pod každou osmou fotografií (12,5 %) bylo napsáno, že pochází od fotografické agentury Isifa. Fotografie převzaté z agentury Reuter`s tvořily 6,3 %, stejně jako fotografie převzaté z jiných zahraničních agentur dohromady (do skupiny jiných agentur se nevztahuje agentura AFP, která byla hodnocena samostatně a výskyt fotografií od ní pocházejících nesl v případě přílohy Více peněz hodnotu 3,1 %). Od agentury Profimedia bylo převzato 3,1 %. Stejné číslo (tedy 3,1 %) jsme naměřili i u jiných zdrojů, pod které spadají například archivy firem. Celkem bylo v příloze Více peněz zaznamenáno 7 zdrojů plus kategorie zdroj neuveden. Autorem fotografií v rubrice Byznys jsou převážně zaměstnanci či externí spolupracovníci Lidových novin, případně byl jako zdroj uveden jejich archiv (40,1 %). Zhruba každá pátá fotografie (20,5 %) pocházela od agentury AFP, každá osmá až devátá (11,4 %) od ČTK. Téměř každá desátá fotografie byla převzatá z jiných zdrojů (9,1 %) a stejné číslo (tedy 9,1 %) jsme naměřili i u proměnné „autor neuveden“. 6,8 % fotografií ze zkoumaného vzorku připadlo
49
na Reuter`s. Pouze jednou se ve vzorku vyskytlo jako autor fotografie jiné médium (2,3 %). Celkem bylo v Byznysu zaznamenáno 6 zdrojů plus kategorie zdroj neuveden. V příloze Více peněz se vyskytlo o jeden zdroj více než v rubrice Byznys. Z výzkumu vyplynulo, že v Byznysu se častěji využívají agenturní zdroje (celkem 38,7 % oproti 31,3 %). Rozdíl byl i ve využívání konkrétních agentur – ve Více penězích nebyla otištěna fotografie z ČTK, a podstatně menší byl i výskyt fotografií z AFP (3,1 % oproti 11,4 %). V Byznysu se zase nevyskytla žádná fotografie, jejímž autorem by byla agentura zaměřená na fotografie jako Profimedia, nebo Isifa. V obou částech novin pocházela většina fotografií od zaměstnanců či externích spolupracovníků, případně z archivu Lidových novin. Ve Více penězích bylo procento takových fotografií vyšší než v Byznysu (50 % oproti 40,1 %). V obou částech novin bylo zjištěno, že se zde otiskují i fotografie bez uvedení autora. Vyšší výskyt nepodepsaných fotografií byl nalezen v příloze Více peněz (15,6 %) než v Byznysu (9,1 %). Dohromady to znamená, že téměř každá osmá fotografie z fotografií reprezentující obě části novin (11,8 %) neměla uvedeného autora, což lze považovat za poměrně vysoké číslo. Poznámka: Komentář ke srovnání autorů fotografií, jež nejsou součástí grafiky a těch, které naopak součástí grafiky jsou, uvedeme pod komentářem k fotografiím, které byly otištěny jako součást grafiky.
Výskyt grafiky Více peněz (tabulka č. 29) grafika
frekvence
výskyt v %
ano
16
19,3
ne
61
73,5
6
7,2
83
100
grafika i fotografie celkem
50
Byznys (tabulka č. 30) grafika
frekvence
ano ne
1
0,7
138
97,2
3
2,1
142
100
grafika i fotografie celkem
výskyt v %
Komentář k tabulkám č. 29, 30: V příloze Více peněz se grafika vyskytla téměř u pětiny článků (19,3 %), přičteme-li k ní grafiky, jejichž součástí byla i fotografie, jedná se o více než čtvrtinu článků (26,5 %), tedy přibližně o každý čtvrtý článek. Přesto většina článků grafiku neobsahovala. V rubrice Byznys se grafika vyskytla jen ojediněle – u jednoho článku, tj. 0,7 % ze všech zkoumaných jednotek Byznysu. 2,1 % článků obsahovalo grafiku, jejíž součástí byla i fotografie. Převážná většina (97,2 %) článků grafiku neobsahovala. V příloze Více peněz se častěji vyskytovaly (u 7,2 % článků) i grafiky, jejichž součástí je fotografie (v Byznysu jsou součástí 2,1 % článků). Z analýzy vyplynulo, že grafiky byly častěji v příloze Více peněz než v rubrice Byznys, v níž se vyskytovaly jen ojediněle.
Velikost grafik (v cm²) (tabulka č. 31) velikost grafiky (v cm²) minimum maximum průměr Více peněz Byznys
45
740
416,39
204
258
229,25
51
Komentář k tabulce č. 31: Příloha Více peněz obsahovala v průměru téměř dvojnásobně větší grafiky (416,39 cm²) než rubrika Byznys, u níž byla velikost průměrné grafiky (229,25 cm²). Příloha Více peněz dále obsahovala větší grafiku o maximální rozloze (740 cm² oproti 258 cm²), ale menší grafiku o minimální rozloze (45 cm² oproti 204 cm²).
Zdroje fotografií, které byly součástí grafiky Více peněz (tabulka č. 32) autor či zdroj fotografie, která je součástí grafiky
výskyt frekvence
v%
LN
3
50,0
Profimedia
2
33,3
Isifa
1
17,7
celkem
6
100
Byznys (tabulka č. 33) autor či zdroj fotografie, která je součástí grafiky
výskyt frekvence
v%
LN
1
33,3
AFP
1
33,3
neuveden
1
33,3
celkem
3
99,9
Komentář k tabulkám č. 32, 33: Z výzkumu vyplynulo, že zdroje fotografií uvnitř grafik se v obou částech novin značně lišily. U přílohy Více peněz byla polovina takových fotografií vytvořena pracovníkem či spolupracovníkem LN, v případě Byznysu rovná třetina. V příloze se dále na rozdíl od rubriky Byznys vyskytly fotografie pocházející
52
z fotografických agentur Isifa a Profimedia. Na základě daného vzorku však lze pouze konstatovat, že obě části novin pracují do značné míry s odlišnými zdroji.
Srovnání fotografií, které nejsou součástí grafik (dále též jako „samostatné fotografie“), a těch, které jejich součástí jsou (dále též jako fotografie sk. 2“): V příloze Více peněz bylo jako součást grafiky více fotografií pocházejících z fotografických agentur Profimedia a Isifa (vždy rovná třetina) než v případě samostatných fotografií. V rámci samostatných fotografií se vyskytlo více zdrojů. V rámci fotografií sk. 2 se nestalo, že by u fotografie nebyl uveden autor. V rubrice Byznys se v případě fotografií sk. 2 vyskytlo méně rozličných zdrojů než tomu bylo u samostatných fotografií. Vyšší míra zastoupení agentury AFP a proměnné „zdroj neuveden“ v případě fotografií sk. 2 (vždy rovná třetina) na základě malého počtu zjištěných případů ve vzorku nepovažujeme za vypovídající. Jako autor fotografií sk. 2 se ani v jedné ze zkoumaných částí nevyskytl nikdo, kdo byl nebyl zdrojem fotografie (či fotografií) také samostatných fotografií. I při sečtení obou kategorií fotografií jsou nejčastějšími autory či zdroji samotné Lidové noviny.
Přítomnost hodnocení v jednotlivých článcích Více peněz (tabulka č. 34) hodnocení
frekvence
výskyt v %
ano
46
55,4
ne
37
44,6
celkem
83
100
53
Byznys (tabulka č.35) hodnocení
frekvence
výskyt v %
ano
51
35,9
ne
91
64,1
142
100
celkem
Komentář k tabulkám č. 34, 35: Příloha Více peněz vykazuje větší míru hodnotících textů (55,4 %) než Byznys (35,9 %). Zatímco v příloze hodnotící texty převažovaly, v denní ekonomické rubrice tvořily jen více než třetinu všech článků, a hlavní podíl tvořily tedy texty, v nichž se hodnocení neobjevilo (64,1 %). Z výše uvedené tabulky věnující se žánrům vyplynulo, že 90,1 % článků patří ke zpravodajství, textů bez hodnocení je ale 64,1 %. Z toho lze usoudit, že v Byznysu se i ve zpravodajských článcích vyskytovalo hodnocení.
Od koho hodnocení pochází Více peněz (tabulka č.36) původce hodnocení
frekvence
autor článku
výskyt v %
43
91,4
citovaná osoba
2
4,3
autor článku i citovaná osoba
2
4,3
47
100,0
celkem
54
Byznys (tabulka č.37) původce hodnocení
frekvence
výskyt v %
autor článku
15
29,4
citovaná osoba
32
62,7
4
7,8
51
100
autor článku i citovaná osoba celkem Komentář k tabulkám č. 36, 37:
V příloze Více peněz hodnotil v jasné převaze nejčastěji autor článku (91,4). Ve stejném procentu (4,3 %) pak buď citovaná osoba nebo citovaná osoba a zároveň i autor textu. Oproti tomu se v Byznysu jako původce hodnocení vyskytovala nejvíce citovaná osoba (62,7 %), a v téměř třetině článků, ve kterých se subjektivní hodnocení nalézalo, pocházelo od samotného autora. Vzhledem k tomu, že publicistické texty se v Byznysu vyskytly v 9,9 %, znamená to, že hodnocení autora můžeme nalézt i ve zpravodajských textech. Oproti příloze Více peněz (2,8 %) se navíc v Byznysu vyskytovaly častěji články, v nichž hodnotila jak citovaná osoba, tak autor textu (7,8 %).
55
Původce hodnocení ve vztahu k žánru Více peněz (tabulka č.38) původce hodnocení autor článku i autor článku
citované osoby
výskyt žánr
frekvence
v%
citované osoby
výskyt frekvence
v%
výskyt frekvence
v%
zpravodajství
1
2,3
0
0,0
1
50,0
rozhovor
0
0,0
1
50,0
0
0,0
glosář
8
18,6
0
0,0
0
0,0
recenze
3
7,0
0
0,0
0
0,0
test
6
14,0
0
0,0
0
0,0
23
51,4
1
50,0
1
50,0
odpovědí
2
4,7
0
0,0
0
0,0
reportáž
1
2,3
0
0,0
0
0,0
44 100,0%
2
100,0
2
100,0
sloupek, diář, polemika,
servisní text, analýza servisní text formou otázek a
celkem
56
Byznys (tabulka č. 39) původce hodnocení autor článku i autor článku
citovaná osoba
výskyt žánr zpravodajství
frekvence
v%
citovaná osoba
výskyt frekvence
v%
výskyt frekvence
v%
11
73,3
24
75,0
4
100,0
0
0,0
6
18,8
0
0,0
glosář
3
20,0
0
0,0
0
0,0
portrét
0
0,0
2
6,3
0
0,0
analýza
1
6,7
0
0,0
0
0,0
celkem
15
100,0
32
100,0
0
100,0
rozhovor sloupek, diář, polemika,
servisní text,
Komentář k tabulkám č. 38, 39: V příloze Více peněz se objevilo hodnocení autora ve všech žánrech kromě rozhovoru. U publicistických útvarů jako jsou sloupky, diáře, polemiky, glosáře, recenze, testy či reportáž se hodnocení autora vyskytovalo ve všech takových útvarech. V případě citované osoby se hodnocení nalézalo u rozhovoru a analýzy. Hodnocení autora a zároveň i citované osoby se vyskytlo ve zpravodajském textu a v analýze. V rubrice Byznys se hodnocení autora článku nevyskytlo u rozhovorů a portrétů, nejčastěji se objevovalo ve zpravodajství (73,3 % veškerého zaznamenaného hodnocení pocházejícího od autora článku) a stejně jako v příloze bylo součástí všech sloupků, diářů, polemik a glosářů. Hodnocení citované osoby jsme zaznamenali opět nejčastěji ve zpravodajství (75 % veškerého zaznamenaného hodnocení pocházejícího od citované osoby) a bylo součástí všech vyskytujících
57
se portrétů a 85,7 % rozhovorů. Hodnocení autora i citované osoby se vyskytovalo pouze ve zpravodajství. V obou částech novin se objevovalo hodnocení autora textu ve zpravodajských materiálech. Zatímco ve Více penězích byl tento výskyt spíše ojedinělý (2,3 % veškerého zaznamenaného hodnocení pocházejícího od autora článku), v Byznysu výrazně převažoval (73,3 % veškerého zaznamenaného hodnocení pocházejícího od autora článku).
58
Hlavní témata článků Více peněz (tabulka č.40) hlavní téma
frekvence
výskyt v %
bankovní sektor
7
8,4
pojišťovnictví
3
3,6
bydlení, nemovitosti
1
1,2
stavební spoření
1
1,2
doprava
2
2,4
cestování
5
6
daně
1
1,2
média, digitalizace, reklama
1
1,2
rodina
1
1,2
technologie, software, hardware
5
6
investice, akcie, obchodování na
5
6
důchody, penze
7
8,4
sociální oblast, sociální dávky
8
9,6
potravinářství
1
1,2
telekomunikace
2
2,4
spotřebitelské úvěry
2
2,4
dluhy, exekuce
2
2,4
12
14,5
zdravotnictví, farmacie
1
1,2
svátky
1
1,2
reklamace
8
9,6
finanční poradenství
1
1,2
sport, sportovní vybavení
2
2,4
hypotéky, úroky z úvěrů na bydlení
3
3,6
podnikání
1
1,2
83
100
burze, peněžní a finanční trhy
legislativa
celkem
59
Byznys (tabulka č. 41) hlavní téma
frekvence
výskyt v %
bankovní sektor
6
4,2
bydlení, nemovitosti
2
1,4
10
7
hospodaření firem
13
9,2
doprava
13
9,2
8
5,6
cestování
3
2,1
soudy, spory, žaloby, arbitráže,
8
5,6
2
1,4
11
7,7
pracovní politika, nezaměstnanost
2
1,4
reforma veřejných financí
2
1,4
měna
3
2,1
15
10,6
6
4,2
alkohol, cigarety, drogy
1
0,7
sociální oblast, sociální dávky
1
0,7
energetika, paliva
4
2,8
ekologie
8
5,6
potravinářství
5
3,5
telekomunikace
4
2,8
móda
1
0,7
legislativa
3
2,1
zdravotnictví, farmacie
1
0,7
agrární politika
1
0,7
státní finance, rozpočet, dotace, státní dluhy, inflace, hospodářská situace
personální politika a informace týkající se zaměstnance či majitele firmy
vyšetřování, pokuty daně média, digitalizace, reklama
technologie, software, hardware investice, akcie, obchodování na burze, peněžní a finanční trhy
60
Byznys – pokračování (tabulka č. 41) hlavní téma
frekvence
výskyt v %
kriminalita
1
0,7
svátky
1
0,7
privatizace
1
0,7
hudba, ne hudební technologie
1
0,7
sport, sportovní vybavení
2
1,4
hypotéky, úroky z úvěrů na bydlení
2
1,4
podnikání
1
0,7
142
100
celkem Komentář k tabulkám č. 40, 41:
V příloze Více peněz se nejvíce referovalo o legislativě (14,5 %). Relativně velký podíl v zastoupení měla i témata věnující se reklamacím (9,6 %), která s legislativou v podstatě souvisí a obě čísla by bylo možné sečíst a pohlížet na obě témata dohromady. V 9,6 % se vyskytovaly i články týkající se sociální oblasti, pod kterou spadají sociální dávky. Relativně velké zastoupení bylo zjištěno i u článků o důchodech a penzích a také o bankovnictví (vždy 8,4 %). Častější byl i výskyt článků o cestování, technologiích a investování (vždy 6 %). Ve zkoumaném vzorku se vyskytla o něco častěji než ostatní zatím nejmenovaná témata i témata věnující se hypotékám a úrokům k nim se vztahujícím (3,6 %) a pojišťovnictví (rovněž 3,6 %). Celkem bylo ve Více penězích naměřeno 25 definovaných témat. Články v Byznysu informovaly nejčastěji o technologiích (10,6 %). Na druhém místě se umístila témata týkající se dopravy a hospodaření firem (oboje 9,2 %). Často se zde referovalo i o médiích, s tím spojené digitalizaci a reklamě (7,7 %). Jen o něco méně pak o státních financích, inflaci apod. (7 %). Další místo v tomto žebříčku zaujímá personální politika firem (5,6 %) a soudy, spory, žaloby, arbitráže či přidělování a placení pokut (rovněž 5,6 %). Stejné procento bylo zjištěno i u tématu ekologie (tedy 5,6 %). Investicím a bankovnímu sektoru bylo
61
věnováno po 4,2 %. Celkem bylo ve vzorku Byznysu naměřeno 32 definovaných témat. Z analýzy témat vyplývá, že zatímco se příloha Více peněz věnuje spíše mikroekonomice a domácnostem, Byznys se věnuje hlavně makroekonomice – státní finance, hospodaření firem, a personální politice. Svědčí o tom jen malý výskyt společných témat a odlišné procento jejich zastoupení a dále také témata, která se vyskytla jen v jedné z obou analyzovaných částí novin.
Jak je hlavní téma zastoupené v titulku Více peněz (tabulka č. 42) zastoupené
frekvence
výskyt v %
ano
63
75,9
ne
20
24,1
celkem
83
100
Byznys (tabulka č. 43) zastoupené
frekvence
výskyt v %
ano
95
66,9
ne
47
33,1
142
100
celkem Komentář k tabulkám č. 42, 43:
V příloze Více peněz převládaly texty, jejichž téma bylo zastoupené i v titulku (75,9 %). V rubrice Byznys bylo takových jednotek nalezeno o něco méně (66,9 %). V obou částech novin však převažovaly články, jejichž téma v titulku zastoupené bylo..
62
Výskyt článků se dvěma tématy Více peněz (tabulka č. 44) dvě témata
frekvence výskyt v %
ano
3
3,6
ne
80
96,4
celkem
83
100,0
Byznys (tabulka č. 45) dvě témata
frekvence výskyt v %
ano
11
7,7
ne
131
92,3
celkem
142
100,0
Komentář k tabulkám č. 44, 45: V rubrice Byznys se častěji vyskytovaly články s více hlavními tématy (7,7 % oproti 3,6 %). V obou částech novin však převládaly články s jedním hlavním tématem.
Další hlavní témata článků Více peněz (tabulka č.46) další hlavní téma
frekvence
investice, akcie, obchodování na burze, peněžní a
výskyt v %
2
66,7
sociální oblast, sociální dávky
1
33,3
celkem
3
100,0
finanční trhy
63
Byznys (tabulka č. 47) další hlavní téma
frekvence výskyt v %
státní finance, rozpočet, dotace, státní dluhy, inflace,
1
9,1
hospodaření firem
1
9,1
doprava
1
9,1
cestování
1
9,1
soudy, spory, žaloby, arbitráže, vyšetřování, pokuty
1
9,1
média, digitalizace, reklama
2
18,2
technologie, software, hardware
1
9,1
telekomunikace
1
9,1
sázky, loterie
1
9,1
sport, sportovní vybavení
1
9,1
11
100,0
hospodářská situace
celkem Komentář k tabulkám č. 46, 47:
Shoda dalších hlavních témat nenastala. Tyto témata se však v rámci rubriky a přílohy shodují s nejčastějším výskytem předešlých hlavních témat. (S těmi, které jsou výše popsány jako hlavní témata, nikoli další hlavní témata.)
2.2.9 Diskuse V mnoha případech je rozdíl výskytu určité analyzované proměnné mezi oběma částmi novin natolik zásadní, že lze ve většině případů výsledky považovat za relevantní. Relevantní výsledky jsou shrnuty v Závěru ke kvantitativní obsahové analýze článků v rubrice Byznys a příloze Více peněz Lidových novin, stejně jako ostatní výsledky, u nichž uvádíme, že závěry jsou platné pro daný vzorek.
64
Ačkoli jsme při práci s čísly prováděli dvojí kontrolu dat, nemůžeme vyloučit omyl. To, že bychom během výzkumu opomněli kódovanou jednotku, považujeme za prakticky vyloučené. Při kódování velikosti článků, fotografií a grafik jsme výsledná čísla zaokrouhlovali dle pravidel matematiky na celá čísla. Domníváme se, že toto zaokrouhlení nemělo vliv na potvrzení či vyvrácení hypotéz.
2.2.10 Závěr ke kvantitativní obsahové analýze článků v rubrice Byznys a příloze Více peněz Lidových novin
1. V příloze Více peněz se vzhledem k týdenní periodicitě vyskytují v průměru delší články než v Byznysu. Průměrná velikost článku v příloze Více peněz činila 424,18 cm², zatímco v rubrice Byznys podstatně méně – 181,92 cm². Nejmenší článek v příloze v rámci tohoto výzkumu byl větší než nejmenší článek v Byznysu (36 cm² oproti 23 cm²). Největší článek uveřejněný ve Více penězích zabíral místo o rozloze 1233 cm², v Byznysu měl největší článek 754 cm². Vzhledem k tomu, že průměrná velikost článku v příloze Více peněz dosahuje téměř dva a půl násobku průměrné velikosti článku v Byznysu, lze výsledek považovat za obecně platný. Hypotéza č. 1 se tedy výzkumem potvrdila v tom smyslu, že příloha obsahuje delší články. Výzkum však neprokázal, zda je velikost článků spjata s týdenní periodicitou.
2. V příloze Více peněz se vyskytuje více publicistických útvarů než v Byznysu. Výzkum prokázal platnost této hypotézy. V příloze jsme naměřili devět definovaných žánrových skupin, zatímco v Byznysu pět, z toho u obou částí novin
65
byla jedna skupina tvořena zpravodajstvím, které mezi publicistické útvary nepatří. Na základě jednoznačných výsledků analýzy můžeme také konstatovat, že v každé z obou částí novin, jež byly předmětem výzkumu, se nejčastěji vyskytuje jiný žánr. V Byznysu je to zpravodajství (90,1 %), ve Více penězích to jsou servisní texty a analýzy (91,6 %).
3. V každé ze zkoumaných částí novin převažují v rámci článku jiné grafické prvky. Ano, zpravidla tomu tak je, což nejlépe ukáže následující přehled, který je vypracovaný na základě dílčích výsledků analýzy: (nejprve je v procentech uveden výskyt v příloze Více peněz, poté v Byznysu) Podtitulek: 8,4; 15,5 Nadtitulek: 33,7; 35,2 Perex: 38,6; 13,4 Citace: 2,4; 7,7 Box: 28,9; 12 Domicil: 4,8; 82,4 Fotografie: 38,6; 31, průměrná velikost fotografie 179 cm²; 142,3 cm² Grafika: 26,5; 2,8, průměrná velikost grafiky 416,39 cm²; 229,25 cm² Pouze u nadtitulku a výskytu fotografií byly v obou částech novin naměřeny podobné hodnoty. Ve Více penězích jednoznačně převažoval výskyt perexu, boxu a grafik. V Byznysu zase podtitulky, citace a domicily.
4. Vzhledem k týdenní periodicitě se v příloze Více peněz vyskytuje méně textů a fotografií převzatých z agentur či jiných zdrojů. Myšlenka této hypotézy spočívala v domněnce, že při týdenní uzávěrce je díky delšímu časovému intervalu snadnější zaplnit přílohu vlastními texty, než 66
při denní uzávěrce. Ačkoli nemůžeme na základě kvantitativní obsahové analýzy prokázat, že za větším množstvím vlastních textů stojí větší časové dispozice pro vytvoření článků, můžeme na základě provedeného výzkumu konstatovat, že více vlastních materiálů ve smyslu textů se nachází v příloze Více peněz (67,4 % oproti 44,4 %). Tento závěr zůstává nezměněn i v případě, pokud vezmeme v úvahu i to, že 2,8 % článků v Byznysu byly podepsány zkratkou autora (s největší pravděpodobností zaměstnance nebo externího spolupracovníka novin) a zároveň i zkratkou ČTK. Většina materiálů uveřejněných v Byznysu pocházela od ČTK (48,6 %). V příloze se také ve větším zastoupení nachází texty nepodepsané (2,4 % oproti 2,1 %), u nichž si netroufáme odhadovat ani pravděpodobnost toho, kdo je jejich autorem. Vzhledem k jejich relativně nízkému výskytu v obou částech novin z toho však nevyvozujeme obecné závěry (myšleno srovnání) vyjma toho, že se nepodepsané texty v obou rubrikách vyskytují. Za zajímavá lze považovat také skutečnost, jak se autoři článků podepisují. V obou částech novin se uplatňuje podpis ve formě zkratky (Více peněz 9,6 %, Byznys 8,5 %). V Byznysu i ve Více penězích se také vyskytuje forma podpisu, která obsahuje i autorovu fotografii (Více peněz 30,1 %, Byznys 3,5 %). Zajímavé může také být zjištění, že v případě přílohy Více peněz tento způsob odkázání na autora lehce převládá hned na druhém místě v četnosti výskytu se umístil podpis autora celým jménem (27,7 %). V Byznysu ho obsahovalo jen nepatrné procento článků – 3,5 %. Souvisí to s tím, že podpis s fotografií se neuplatňuje u zpravodajství, které tvoří 90,1 % obsahu Byznysu. Co se týče fotografií, v obou částech novin převážná většina z nich pocházela od zaměstnance či spolupracovníka Lidových novin. V příloze Více peněz se však vlastní fotografie média vyskytovaly častěji (50 % oproti 40,9 %) a toto tvrzení se nezmění ani v případě, že dohromady započítáme i fotografie, které byly součástí grafiky (pak byl poměr 50 % oproti 40,4 %). Analýza tedy platnost této hypotézy potvrdila, až na tvrzení, že za vyšší výskyt vlastních textů a fotografií může týdenní periodicita.
67
5. Pokud se v příloze Více peněz vyskytuje více publicistických úvarů, vyskytuje se v ní i více textů, ve kterých hodnotí jejich autoři. Většina článků uveřejněná ve Více penězích hodnocení obsahovala (55,4 %). V Byznysu obsahovalo hodnocení více než třetina článků (35,9). Hypotézu však potvrzuje až podrobnější analýza, pomocí které jsme se zaměřili na původce hodnocení. Z ní vyplývá, že v příloze hodnotil v 91,4 % samotný autor textu, a ve 4,3 % autor i citovaná osoba (4,3 % hodnotila pouze citovaná osoba). V Byznysu se hodnocení autora objevilo v téměř třetině článků (29,4 %), což představuje přibližně třetinu výskytu ve Více penězích (u 62,7 % článků hodnotila pouze citovaná osoba). V 7,8 % se v textech v rubrice objevovalo hodnocení autora i citované osoby. Hypotéza se tedy potvrdila včetně toho, že vyšší míra hodnocení autora je do značné míry závislá na četnosti publicistických žánrů. Z
výzkumu
ale
také
vyplynulo,
že
se
hodnocení
autora
objevuje
i ve zpravodajských textech.
6. Obě části novin jsou tématicky téměř stejně zaměřené, neboť příloha Více peněz především rozvíjí témata z Byznysu. Tuto hypotézu jsme pomocí analýzy vyvrátili. Původní myšlenka, že se v příloze rozpracovávají témata z denního zpravodajství, se ukázala jako mylná. Soudíme tak na základě velké rozlišnosti témat. Přestože nevylučujeme, že příloha může některé téma z Byznysu převzít a dále ho rozvíjet či zpracovávat, nemůžeme konstatovat, že je to její hlavní náplň a že příloha za tímto účelem vychází. Z analýzy naopak vyplynulo, že příloha je více zaměřena na praktické informace a zabývá se mikroekonomikou. Na rozdíl od Byznysu nepatří mezi její hlavní témata státní finance, inflace či hospodaření firem, ale referuje o bankovních produktech, o pojištění, či například investování. Hlavní náplní Byznysu je tedy makroekonomika. V rubrice Byznys jsou častěji články zaměřeny na více témat zároveň (7,7 % oproti 3,6 %).
68
Zásadní rozdíl je i v tom, že Byznys je zaměřen na zpravodajství – tedy události, co se staly, či stanou, nebo se v danou chvíli dějí a určitou dobu trvají (dle času titulků se 41,5 % článků jednoznačně vztahovalo k přítomnosti, 22,5 k budoucnosti a 20,4 k minulosti). Příloha Více peněz zpracovává více publicistické texty, u nichž nemusí být aktuálnost tolik vyžadována. Svědčí o tom skutečnost, že 51,8 % (tedy mírná většina) titulků neobsahovala sloveso, nebo ho obsahovala ve tvaru infinitivu.
69
2.3 Kvantitativní obsahová analýza inzertních ploch v rubrice Byznys a příloze Více peněz Lidových novin
2.2.1 Metody výzkumu Kvantitativní obsahová analýza
2.2.2 Cíle výzkumu Cílem výzkumu je zjistit zastoupení inzerce v příloze Více peněz a v rubrice Byznys. Jde nám o poznání, zda jedním z rozdílů mezi oběma rubrikami mohou být inzertní záměry, tedy zda má příloha více sloužit pro účely inzerce než rubrika Byznys. Budeme přitom vycházet z kvantitativně měřitelných údajů. Jako důležitou budeme chápat nejen naměřenou velikost inzertní plochy, ale také skutečnost, kolik z ní připadá na placenou inzerci – zadanou zadavateli a nikoli samotnými Lidovými novinami, a kolik plochy zabírá barevná inzerce, která je dle informací z webových stránek média dražší než inzerce černobílá.4
2.2.3 Hypotéza Příloha Více peněz má oproti Byznysu sloužit více pro inzertní účely.
2.2.4 Vymezení vzorku Lidové noviny Charakteristika: Celostátní deník
- vychází denně kromě neděle. Deník
ve zkoumaném období vycházel s každodenní ekonomickou rubrikou Byznys 4
.
70
a pravidelnými tématickými přílohami (Po - Akademie, Anglický list a Německý list, Út - Bydlení, Zdraví, St - Více peněz, Čt - Kulturní premiéry, týdenní program kin, Pá - Magazín LN + týdenní Program TV a Moderní kariéra a Auto, So Kulturní revue, Cestování, Relax, Orientace a Věda. Vychází ve 4 mutacích (Praha, Čechy, Morava a Brno). První číslo vyšlo v Brně 16. prosince 1893. Noviny vznikly spojením olomouckého časopisu Pozor a brněnských Moravských listů.5 Vlastník: Rheinisch-Bergische Druckerei und Verlagsgesellschaft mbH Vydavatel: Lidové noviny, a.s., Sídlo: Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 IČ: 43874444, zápis v obchodním rejstříku: Městský soud v Praze, oddíl B, vložka 1034 Šéfredaktor: Veselin Vačkov Vedoucí Byznysu: Jaroslav Plesl Vedoucí příloh: Petr Zavadil Odpovědná redaktorka Více peněz: Eva Moniová, od září 2007 Lada Kičmerová Adresa redakce: Anděl Media Centrum, Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5 Internetové stránky: www.lidovky.cz Poznámka: Informace se vztahují k roku 2007. V roce 2008 došlo ke změně vydávání příloh. Akademie začala vycházet v pondělí, Více peněz ve středu, stejně jako Cestování, které původně vycházelo v sobotu.
2.2.5 Zkoumaný vzorek Pro výzkum inzerce byl rovněž stanoven vzorek deseti čísel přílohy Více peněz (sešit 3, vyjma poslední strany, na které je uveřejněn televizní program) a rovněž deseti čísel rubriky Byznys (v závislosti na konkrétním dnu první tři nebo čtyři strany sešitu 2, v sobotu strana 7 v sešitě 1) v průběhu roku 2007. Příslušné strany nesou v záhlaví označení „Více peněz“ nebo „Byznys“.
5
.
71
K rozhodnutí stanovit vzorek z celého roku nás na základě pilotní studie vedla snaha o zachycení případných proměn či pozměněných vydání v průběhu roku, například během měsíců červenec a srpen. Domnívali jsme se, že mohou existovat měsíce, kdy je inzerce více a naopak měsíce, kdy příloha Více peněz vychází ve zkrácené verzi (polovina června až srpen včetně), a tím může být inzerce méně. Prostřednictvím vzorku zachycujícího průběh celého roku můžeme lépe zachytit průměrný stav inzerce v obou rubrikách. Abychom dostali vzorek deseti čísel, rozhodli jsme se pro systematický výběr. „V systematickém výběru je do vzorku zahrnuta každá N-tá jednotka ze seznamu. Velikost kroku (N) dostaneme, když vydělíme velikost populace velikostí požadovaného vzorku.“ (Disman, 2005, s. 105) Začátek vzorku jsme stanovili na první týden v roce (od 8. ledna), v němž už noviny vycházely šestkrát týdně, tedy dle běžného harmonogramu. Abychom dostali již zmíněný vzorek deseti čísel, zahrnuli jsme do zkoumaného vzorku vždy číslo z následujícího pátého týdne od posledního vzorku. Vzhledem k tomu, že příloha Více peněz vycházela vždy jen v pondělí, zahrnuli jsme do výzkumu v daných týdnech pondělní sešity č. 3. Rubrika Byznys ale vycházela a dosud vychází šestkrát do týdne, tedy vždy, když vychází noviny. Proto jsme se rozhodli zvolit z každého pátého týdne postupně vždy jeden den, včetně soboty. Zkoumaný vzorek začíná v pondělí 8. ledna. Z tohoto dne jsme analyzovali přílohu Více peněz i rubriku Byznys. Vzhledem k tomu, že nás zajímala hlavně velikost inzerce, podrobili jsme analýze tištěné verze, o kterých se domníváme, že náklady na jejich vytvoření jsou vyšší než v případě umístění článků na internet. Data jednotlivých analyzovaných vydání jsou uvedeny v Pramenech.
2.2.6 Vymezení kódované jednotky Za kódovanou jednotku považujeme jakoukoli plochu, která je viditelně označena názvem „inzerce“.
72
Pojmy: Interní inzerce je pro účely výzkumu inzerce za účelem propagace Lidových novin jako celku, či jejich části. Může se týkat například propagace magazínu, příloh či konkrétních stran či textů, nebo předplatného, objednání inzerce apod. Rubrikou rozumíme části novin věnující se určitému tematickému okruhu – například ekonomice. Pro účely výzkumu rozlišujeme rubriku Byznys. Přílohou rozumíme část novin, která nevychází pravidelně každý den. Pro účely výzkumu používáme toto označení pro přílohu Více peněz.
2.2.7 Vymezení proměnných První čtyři proměnné slouží především k identifikaci kódovací jednotky. Jsou jimi Název rubriky, Datum, Strana, na které byla jednotka uveřejněna. Další proměnné jsme označili jako systematizující. Jsou jimi velikost inzertní plochy, označení, zda se jednalo o interní inzerci, dále velikost plochy interní inzerce, jejímž odpočtem od celkové plochy zjistíme velikost plochy placené inzerce a v neposlední řadě nás zajímá i barevnost inzerce.
73
2.2.8 Výsledky analýzy: (ke zpracování výsledků analýzy byl použit program Microsoft Excel a SPSS for Windows)
Výskyt placené a interní inzerce Více peněz (tabulka č. 48) inzerce
v cm²
v % výskytu
placená inzerce
6872
78,3
interní inzerce
1902
21,7
inzerce celkem
8774
100
v cm²
v % výskytu
placená inzerce
6675
79,6
interní inzerce
1708
20,4
inzerce celkem
8383
100
Byznys (tabulka č. 49) inzerce
Komentář k tabulkám č. 48, 49: Ve vzorku přílohy Více peněz byla zjištěna rozloha veškeré inzerce 8774 cm², což je o 491 cm² více než v rubrice Byznys, ve které se vyskytlo 8383 cm² inzerce. V příloze Více peněz tvořila placená inzerce téměř 4/5 veškeré inzerce (78,3 %). Téměř stejné procento placené inzerce se vyskytovalo i na stránkách Byznysu (79,6 %). Analýza neprokázala výrazný rozdíl v zastoupení placené a interní inzerce v analyzovaných rubrikách. Vzhledem k tomu, že se v příloze Více peněz vyskytovalo více inzerce, vyskytovalo se v ní – bráno na cm² - i více inzerce placené (o 197 cm²), přestože podíl placené a interní byl téměř shodný s rubrikou Byznys.
74
Podíl barevné a černobílé placené inzerce Více peněz (tabulka č. 50) placená inzerce
v cm²
v % výskytu
barevná
5640
82,1%
černobílá
1232
17,9%
placená inzerce celkem
6872
100%
v cm²
v % výskytu
barevná
2642
39,6%
černobílá
4033
40,4%
placená inzerce celkem
6675
100%
Byznys (tabulka č. 51) placená inzerce
Komentář k tabulkám č. 50, 51: V analyzovaném vzorku přílohy Více peněz se vyskytlo 82,1 % (5640 cm²) barevné inzerce, což je o 42,5 % (2998 cm²) více než v rubrice Byznys, v níž barevná inzerce tvořila 39,6 % (2642 cm²). Podle provedené analýzy se v příloze Více peněz vyskytovalo dvojnásobné množství barevné inzerce než v rubrice Byznys.
2.2.9 Diskuse Domníváme se, že výzkum přesto přinesl zajímavá data a skutečnosti a to i přesto, že vzorek nezahrnoval veškerá čísla přílohy Více peněz a rubriky Byznys, která v daném roce vyšla. Výsledky jsou shrnuty v Závěru ke kvantitativní obsahové analýze inzertních ploch v rubrice Byznys a příloze Více peněz Lidových novin.
Ačkoli jsme při práci s čísly prováděli dvojí kontrolu dat, nemůžeme vyloučit omyl. To, že bychom během výzkumu opomněli kódovanou jednotku, považujeme stejně jako v předešlém výzkumu za prakticky vyloučené. 75
Při kódování velikosti inzertních ploch jsme výsledná čísla zaokrouhlovali dle pravidel matematiky na celá čísla. Domníváme se, že toto zaokrouhlení nemělo vliv na potvrzení či vyvrácení hypotézy.
2.2.10 Závěr ke kvantitativní obsahové analýze inzertních ploch v rubrice Byznys a příloze Více peněz Lidových novin
Hypotéza: Příloha Více peněz má oproti Byznysu sloužit více pro inzertní účely
Ačkoli procentuální zastoupení placené inzerce vykazuje v rámci výzkumu jen malý rozdíl ve prospěch rubriky Byznys, větší plocha placené inzerce se prokázala u přílohy Více peněz. V případě přílohy se dále prokázalo výrazně větší zastoupení barevné placené inzerce, z čehož lze usoudit, že příloha Více peněz má oproti Byznysu více sloužit pro inzertní účely. Hypotéza se tedy provedenou analýzou potvrdila.
76
4. ENGLISH SUMMARY The objective of this thesis is realization of research indicating differences between 2 economically oriented sections of Lidové noviny – section Byznys and section Více peněz. Research consists of two stages, whereby quantitative content analysis of hypothesis is made. Each of two research stages contains findings stating, whether the analysis confirmed or disconfirmed the hypothesis. Both stages have common theoretical introduction referring to the methods of research. The first stage is focused on news articles – its content, form, graphics and authors. At the beginning 6 hypothesis are set out for the purpose of its testing. Quantitative content analysis proved the following findings: 1. hypothesis was confirmed, except of statement concerning weekly periodicity (Due to the weekly periodicity of the section Více peněz, it contains in average longer articles than the section Byznys). 2. hypothesis (The section Více peněz contains more publicistic articles than the section Byznys.) 3. hypothesis was partly confirmed (Within articles in each of the analyzed sections different graphics are prevailing.) 4. hypothesis was confirmed except of weekly periodicity (Due to the weekly periodicity the section Více peněz contains less texts and photos take over from agencies or other sources.) 5. hypothesis (Where the section Více peněz contains more publicistic articles, it also contains more texts with author`s evaluating statements.) 6. hypothesis (Both sections of the newspapers have similar issue focus, because section Více peněz is mainly referring and elaborating issues contained in Byznys.) The second stage of the thesis is concerning frequency of advertising. The hypothesis stating, that „The section Více peněz contains more advertisement than Byznys“ was predicted. Quantitative content analysis provides us not only with the size of advertisements in cm2, but also shows us, how many percent of advertisement in particular section are colored or black and white. Provision of
77
valuable consideration for the advertisement was also subject of the analysis. Hypothesis regarding advertisement was confirmed by the quantitative content analysis. Prior to the research itself, theoretical part is covering all aspects, that are considered as subject of the analysis. In addition, theory about news values and gatekeeping is involved. Although it is not subject of the analysis, it relates to the thesis forming the entire framework. Introduction includes reasons, which leads us to such decision. Nonetheless it was considered as suitable for the scope of the theoretical background.
78
4. LITERATURA A PRAMENY
Bibliografie: BERKOWITZ, Dan. Social Meanings of News : a Text-Reader. 1st ed. London: Sage, 2005. s. 309 ISBN 1412918332. BRIGHTON, Paul. News Values. 1st ed. London: Sage, 2007. s. 205 IBSN 978-1-4129-4599-8. BURTON, Graeme; JIRÁK, Jan. Úvod do studia médií. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2001. 392 s. ISBN 80-85947-67-6. DEARING James W.; ROGERS, Everett M. Agenda-setting. Thousand Oaks: Sage, 1996. 138 s. ISBN 0-7619-0563-4. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost. 3. vyd. Praha: Karolinum, 2005. 375 s. ISBN 80-246-0139-7. FISKE, John. Introduction to Communication Studies. 2. vyd. London: Routledge, 1990. 203 s. ISBN 0-415-04672-b. FORET, Martin; LAPČÍK, Marek; ORSÁG, Petr (eds.) Média dnes. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2008. 432 s. ISBN 978-80-244-2023-3. HARTLEY, John. Understanding News. Repr. London: Routledge: 1995. 203 s. ISBN 0-415-03933-9. HAYES, Anrew F. Statistical Methods for Communication Science. London: Lawrence Erlbaum Associates, 2005. 518 s. ISBN: 0-8058-5487-8.
79
JIRÁK, Jan; KÖPPLOVÁ, Barbara. Média a společnost. 1. vyd. Praha: Portál, 2003. 207 s. ISBN 80-7178-697-7. JOHANIDESOVÁ, Darina. Událost, nebo zpráva? Od Galtunga a Rugeové po současný model zpravodajských hodnot. Diplomová práce. 2006. Osvaldová et al. Zpravodajství v médiích. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2001. s. 155. ISBN 80-246-0248-2. KUNCZIK, Michael. Základy masové komunikace. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1995. s. 307. ISBN 80-7184-134-X. McCombs, Maxwell. Setting the Agenda: the Mass Media and Public Opinion. Cambridge: Polity press, 2004. 198 s. ISBN 9780745623139 McQuail, Dennis. Úvod do teorie masové komunikace. 1. vyd. Praha: Portál, 2002. 447 s. ISBN 80-7178-200-9. NEČAS, Vlastimil. Koncept agenda-setting v kontextu českých médií. Diplomová práce. 2005. 81 s. LANG, Gladys Engel; LANG, Kurt. The Battle for Public Opinion : the President, the Press, and the Polls during Watergate. New York: Columbia University Press, 1983. 353 s. ISBN 0-231-05548-X. LINDLOF, Thomas R; TAYLOR, Brian C. Qualitative Communication Research Methods. 2nd ed.. Thousand Oaks: Sage, 2002. 357 s. ISBN 0-7619-2494-9. OSVALDOVÁ, Barbora; HALADA, Jan et al. Encyklopedie praktické žurnalistiky. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. 255 s. ISBN 80-85983-76-1. PROTESS, David L.; McCombs, Maxwell: Agenda Setting: Readings on Media, Public Opinion, and Policymaking. London: Lawrence Erlbaum Associates, 1991. 310 s. ISBN 0-8058-0841-8. 80
REIFOVÁ, Irena et al. Slovník mediální komunikace. 1. vyd. Praha: Portál, 2004. 327 s. ISB80-7178-926-7. SCHULZ, Winfried; HAGEN, Lutz; SCHERER, Helmut; REIFOVÁ, Irena. Analýza obsahu mediálních sdělení. 1. vyd. Praha: Karolinum, 1998. 134 s. ISBN 80-7184-548-5. SCHULZ, Winfried; HAGEN, Lutz; SCHERER, Helmut; REIFOVÁ, Irena; KONČELÍK, Jakub. Analýza obsahu mediálních sdělení. 2. vyd. Praha: Karolinum, 2004. 149 s. ISBN 80-246-0827-8. SILVERMAN, David. Doing Qualitative Research. Sage, 2000. 316 s. ISBN 0-7619-5823-1. THOMPSON, John B. Média a modernita. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2004. 220 s. ISBN 80-246-0652-6. TRAMPOTA, Tomáš. Zpravodajství. 1. vyd. Praha: Portál, 2006. 191 s. ISBN 807367096-8. WANTA, Wayne. The Public and the National Agenda: How People Learn about Important Issues. Manwah: Lawrence Erlbaum Associates, 1997. 136 s. ISBN 9780805824612
Prameny: Lidové noviny, 2007, roč. XX, č. 6, 36, 66, 101, 129, 157, 187, 217, 246, 275, Více peněz, případně sešit 3. ISSN 0862-5921. Lidové noviny, 2007, roč. XX, č. 6, 37, 68, 104, 133, 162, 187, 218, 248, 278, Byznys. ISSN 0862-5921. Lidové noviny, 2007, roč. XX, č. 6, 7, 8, 9, 10, 11, sešit 1. ISSN 0862-5921. Lidové noviny, 2008, roč. XXI, č. 7, 8, 9, 10, 11, 12, sešit 1. ISSN 0862-5921. 81
Internetové zdroje: Historie Lidových novin. Internetový portál LN [online]. [cit. 15. 10. 2008]. Dostupné na WWW: . Inzerce. Internetový portál společnosti Mafra [online]. [cit. 16. 10. 2008]. Dostupné na WWW: .
82
5. PŘÍLOHA č. 1 Kódovací kniha k výzkumu č. 2.2 Název výzkumu: Analýza článků v rubrice Byznys a příloze Více peněz Metoda: Kvantitativní obsahová analýza článků uveřejněných v příloze Více peněz a v rubrice Byznys v Lidových novinách v průběhu roku 2007 Identifikační proměnné Oddíl příslušnost jednotky kód
definice jednotky
poznámka
Identifikace kódované jednotky 1.
Název rubriky
1
Byznys
Název rubriky
2
Více peněz
2.
Datum
25. 6. 2007
3.
Strana
1
první strana
Strana
2
druhá strana
Strana
3
třetí strana
Strana
4
čtvrtá strana
Strana
5
pátá strana
Strana
…a
a dále podle klíče a = pořadí strany v rubrice
Vzor konstruování proměnné
Vzor konstruování proměnné
83
Oddíl příslušnost jednotky kód
definice jednotky
poznámka
Systematizující proměnné 4.
Velikost příspěvku
2 cm²
Vzor konstruování proměnné
5.
Autor příspěvku
1
zaměstnanec nebo externí spolupracovník celým
2
zaměstnanec nebo externí spolupracovník celým
jménem Autor příspěvku
jménem, včetně fotografie Autor příspěvku
3
autor, označený jako zaměstnanec či
spolupracovník jiného média Autor příspěvku
5
ČTK
Autor příspěvku
6
Reuter`s
Autor příspěvku
7
AP
Autor příspěvku
8
Havas
Autor příspěvku
9
AFP
Autor příspěvku
10
jiná zahraniční agentura
Autor příspěvku
11
příspěvek pochází od jiného média
Autor příspěvku
12
autor nepodepsán
Autor příspěvku
13
autor neuveden, příspěvek obsahuje pouze
fotografii s popiskem či grafiku 6.
7.
8.
Titulek se vztahuje
1
k budoucnosti
Titulek se vztahuje
2
k přítomnosti
Titulek se vztahuje
3
k minulosti
Titulek se vztahuje
4
nelze určit (infinitiv apod.)
Přítomnost podtitulku 1
ano
Přítomnost podtitulku 2
ne
Podtitulek se vztahuje 1
k budoucnosti
Podtitulek se vztahuje 2
k přítomnosti
Podtitulek se vztahuje 3
k minulosti 84
Oddíl příslušnost jednotky kód
9.
10.
11.
12.
13.
definice jednotky
poznámka
Podtitulek se vztahuje 4
nelze určit (infinitiv apod.)
Přítomnost nadtitulku 1
ano
Přítomnost nadtitulku 2
ne
Přítomnost perexu
1
ano
Přítomnost perexu
2
ne
Přítomnost citace
1
ano
Přítomnost citace
2
ne
Přítomnost domicilu 1
ano
Přítomnost domicilu 2
ne
Přítomnost fotografie 1
Příspěvek obsahuje fotografii, která je plošně
měřitelná, její součástí může být popisek. Přítomnost fotografie 2
Příspěvek obsahuje fotografii, která je plošně
měřitelná a je hlavní částí příspěvku, tzn. že příspěvek se skládá pouze z fotografie a jejího popisku. Přítomnost fotografie 3 14.
Velikost fotografie
Příspěvek neobsahuje fotografii.
10 cm²
Vzor konstruování
proměnné 15.
Zdroj fotografie
1
zaměstnanec nebo spolupracovník média, případně
Zdroj fotografie
2
ČTK
Zdroj fotografie
3
Reuter`s
Zdroj fotografie
4
AFP
Zdroj fotografie
5
Profimedia
Zdroj fotografie
6
Isifa
Zdroj fotografie
7
jiná zahraniční agentura
archiv LN
85
Oddíl příslušnost jednotky kód
16.
definice jednotky
poznámka
Zdroj fotografie
8
jiný, například archivy firem
Zdroj fotografie
9
jiné médium
Zdroj fotografie
10
neuveden
Přítomnost grafiky
1
ano
Přítomnost grafiky
2
ano, součástí grafiky je i fotografie, jejíž zdroj
podléhá oddílu 16 (zdroj fotografie) Přítomnost grafiky
3
17.
Velikost grafiky
10 cm²
18.
Informační box
1
ano
Informační box
2
ne
Žánr
1
zpravodajský
Žánr
2
rozhovor
Žánr
3
sloupek, polemika, diář, glosář
Žánr
4
portrét
Žánr
5
recenze
Žánr
6
test
Žánr
7
servisní se známkou praktické aplikovatelnosti,
Žánr
9
reportáž
Žánr
10
otázka + žánr bod 7
Žánr
11
jiný
19.
ne Vzor konstruování proměnné
analýzy
20.
Přítomnost hodnocení
1
ano (obsahuje hodnotící adjektiva či
2
ne, případně relativně hodnotící výrok je
adverbia) Přítomnost hodnocení autonomním výrokem 21.
Původce hodnocení 1
autor textu 86
Oddíl příslušnost jednotky kód
22.
definice jednotky
poznámka
Původce hodnocení 2
citovaná osoba
Původce hodnocení 3
jiný zdroj
Původce hodnocení 4
nelze aplikovat (oddíl 17 = 2,4)
Hlavní téma 1
banky, bankovnictví
Hlavní téma 2
pojišťovny, pojišťovnictví, pojistné podvody apod.
Hlavní téma 3
bydlení – byty, nemovitosti, ne hypotéky
Hlavní téma 4
stavební spoření
Hlavní téma 5
státní finance, rozpočet, dotace, státní dluhy, fondy,
inflace, hospodářská situace Hlavní téma 6
hospodaření firem – zisky, ztráty, výnosy, tržby,
bankroty Hlavní téma 7
doprava
Hlavní téma 8
personální politika a informace týkající se
zaměstnance či majitele firmy Hlavní téma 9
cestování
Hlavní téma 10
soudy, spory, žaloby, arbitráže, vyšetřování, pokuty
Hlavní téma 11
summit, schůze
Hlavní téma 12
odbory, stávky
Hlavní téma 13
daně
Hlavní téma 14
média, digitalizace, reklama
Hlavní téma 15
mzdy, platy
Hlavní téma 16
rodina, děti
Hlavní téma 17
pracovní politika, nezaměstnanost
Hlavní téma 18
reforma veřejných financí
Hlavní téma 19
měna
Hlavní téma 20
technika, technologie, software, hardware, ne
telekomunikace Hlavní téma 21
investice, akcie, obchodování na burze, peněžní a
finanční trhy Hlavní téma 22
alkohol, cigarety, drogy
Hlavní téma 23
důchody, penze 87
Oddíl příslušnost jednotky kód
definice jednotky
poznámka
Hlavní téma 24
sociální oblast, sociální dávky, ne důchody a penze
Hlavní téma 25
energetika – elektřina, plyn, plynovod, paliva apod.
Hlavní téma 26
ekologie
Hlavní téma 27
potravinářství, potraviny, pochutiny, jídlo
Hlavní téma 28
telekomunikace – telefonické, internetové, ne software,
hardware, technické vybavení
23.
24.
Hlavní téma 29
ubytování, hotely
Hlavní téma 30
móda
Hlavní téma 31
spotřebitelské úvěry, úrokové sazby spotře.úvěrů
Hlavní téma 32
dluhy, exekuce
Hlavní téma 33
zákony, legislativa, právo
Hlavní téma 34
zdraví, zdravotnictví, farmacie
Hlavní téma 35
zemědělství, agrární politika
Hlavní téma 36
kriminalita
Hlavní téma 37
svátky, např. Vánoce apod.
Hlavní téma 38
privatizace
Hlavní téma 39
konkurz, výběr, tendr, zakázka
Hlavní téma 40
hudba, ne hudební technologie
Hlavní téma 41
clo
Hlavní téma 42
hypotéky, úroky z úvěrů na bydlení
Hlavní téma 43
náboženství
Hlavní téma 44
zvířata, ne ve významu potravy
Hlavní téma 45
sázky, loterie
Hlavní téma 46
reklamace
Hlavní téma 47
finanční poradenství
Hlavní téma 48
sport, sportovní vybavení
Hlavní téma 49
podnikání
Vztah hlavního tématu k titulku
1
zastoupené
Vztah hlavního tématu k titulku
2
nezastoupené
Vedlejší téma
viz hl. téma 88
6. PŘÍLOHA č. 2 Kódovací kniha k výzkumu č. 2.3 Název výzkumu: Kvantitativní obsahová analýza inzertních ploch v rubrice Byznys a příloze Více peněz Lidových novin Metoda: Kvantitativní obsahová analýza materiálů nesoucích označení inzerce nacházejících se na příslušných stranách Byznysu a Více peněz v roce 2007 Identifikační proměnné Oddíl příslušnost jednotky kód
definice jednotky
poznámka
Identifikace kódované jednotky 1.
Název rubriky
1
Byznys
Název rubriky
2
Více peněz
2.
Datum
25. 6. 2007
3.
Strana
1
první strana
Strana
2
druhá strana
Strana
3
třetí strana
Strana
4
čtvrtá strana
Strana
5
pátá strana
Strana
…a
a dále podle klíče a = pořadí strany v rubrice
Vzor konstruování proměnné
Vzor konstruování proměnné
89
Oddíl příslušnost jednotky kód
definice jednotky
poznámka
Systematizující proměnné 4.
Velikost inzertní plochy na dané straně
5.
Interní inzerce
1
ano
Interní inzerce
2
ne
6.
velikost inzertní plochy interní inzerce
2 cm² Vzor konstruování proměnné
2 cm² Vzor konstruování proměnné
(určuje se za předpokladu, že v oddílu pět platí bod 1) 7.
Barevnost
1
ano
Barevnost
1
ne
90
