2/09
Letní inspirace Jurkovičova vila v Brně, koupaliště v Litomyšli, výstava v Českém Krumlově
Příloha Lidových novin / Samostatně neprodejné / Vychází měsíčně / 13. 7. 2011 / číslo VI
stylový magazín Lidových novin
KAŽDÝ DEN LIDOVÉ NOVINY PONDĚLÍ
ÚTERÝ
SOBOTA
navíc s přílohou nejen pro soudce, právníky a advokáty
s jedinečnou přílohou o školství a dění ve vědě
s přílohami Orientace, Relax, Peníze & Byznys LITE – nejlepší čtení na sobotu
PÁTEK
A NAVÍC
se čtivým magazínem Pátek LN s tv programem na celý týden
jednou měsíčně stylový magazín Esprit
PŘEDPLATNÉ: www.predplatne.lidovky.cz nebo tel.: 225 555 577
NOVINY OSOBNOSTÍ
t i t ul
EDITORIAL Milé čtenářky, milí čtenáři, léto je v plném proudu, děti na prázdninách i táborech a vy už máte třeba za sebou i opalování u moře. Proto jsme tentokrát pro téma Espritu Lidových novin s názvem „Letní inspirace“ vybrali zajímavé letní tipy z Česka: Markéta Žídková pátrala po nejlepší zmrzlině v Praze. Ochutnávku nejrůznějších druhů, které jsou dnes k mání, si užila nejen ona, ale i její dvě dcery Kristýna (doporučuje příchuť lesní ovoce) a Klára (jejím favoritem je mandarinková). Zmrzlina ostatně patřila – tedy spíše nepatřila – i k mému dětství. Jelikož měli rodiče strach z angíny, studenou pochoutku jsem si s bratrem mohla dát jen opravdu výjimečně – například za vysvědčení. To jsme chodívali do tehdejší známé Cukrárny u Itala ve Vodičkově ulici. Vzpomínám si, že mi nejvíce chutnala oříšková, o mandarinkové jsme si tenkrát mohli nechat jen zdát. Doufám, že do dvou pražských cukráren, které Markéta doporučuje, vezmete i své děti. Třeba až se vrátí z tábora. A angína neangína, ať si dají vše, na co mají chuť. Je přece léto. Pro milovníky módy a zejména bot Markéta připravila reportáž z výstavy unikátní historické i současné obuvi v Českém Krumlově – určitě si udělejte výlet do jihočeského města a nezapomeňte se stavit v Egon Schiele Art Centru. Výstava je nevelká, tudíž je tu určitá pravděpodobnost, že nestihne
znechutit ani vaše potomky, pokud je vezmete s sebou. A Esprit LN vám nabízí i další pravidelnou porci módní inspirace – Benedikt Renč fotil spolu se známým módním návrhářem Jakubem Polankou plavkovou módní story na střeše Anděl Media Centra, budovy, kde mimo jiné sídlí i Lidové noviny. Karel Losenický zase vyrazil z Milána do brněnské Jurkovičovy vily, kde zachytil nejen neuvěřitelnou atmosféru interiérů, ale i šaty českých návrhářů, které inspiroval právě architekt Dušan Jurkovič. Do Brna tentokrát vyrazil i fotograf David Kraus, a to za výtvarníkem Petrem Kvíčalou, s nímž si můžete přečíst hlavní rozhovor. Petr Kvíčala mimochodem spolupracuje i s módní návrhářkou Denisou Novou, kterou už ze stránek Espritu LN určitě znáte. A sídlí tu také architekti ze studia DRNH, kteří navrhli koupaliště v Kraví Hoře a Litomyšli. Ta vám pro letní osvěžení doporučuje Tereza Kozlová. Jan Zatorsky se pro tentokrát vydal na vinice do Velkých Žernosek. Můžete tu ochutnat nejen kvalitní české víno, ale také se ubytovat v místním zámku a podniknout výlety třeba po stopách Karla Hynka Máchy. Doufám, že naše tipy vám vystačí na celé prázdniny, protože další číslo Espritu Lidových novin vychází až začátkem září.
Příjemné čtení
Eva Hlinovská vedoucí magazínu
06/11 Foto: Karel Losenický Modelka: Beata Ščotková (Exit Bratislava) Styling: OLO Make-up a vlasy: GG Make-up pro MAC Postprodukce: Zdravko Pošta Modelka má na sobě šaty od návrhářky Báry Šeligové inspirované vilou architekta Dušana Jurkoviče.
Esprit Lidových novin v roce 2011 vychází: 7. září (móda) 5. října (design) 2. listopadu (hodinky a šperky) 28. listopadu (Esprit MENU) 7. prosince (vánoční inspirace)
o bsah
6 VELKÉ V MALÉM Jedeme do Afriky 8 rozhovor V jednoduchosti je síla – Petr Kvíčala 14 téma Letní inspirace 30 Kult Vila z perníku 36 foto Kabinetní portréty 42 móda Do plavek! 48 šéf a já Ženskost spočívá ve správné volbě 50 na doporučení Není doma jako doma – Home Kitchen 54 expert Letní úroda 58 auto snů Pomalou jízdu si užívám 60 styl Alexandra Kala 62 galerie Stylový průvodce 64 v obraze Jako tóny klávesnice 66 nostalgie Od šneka k vítězi
Esprit. Stylový magazín Lidových novin. Vychází měsíčně. Výkonný ředitel: Dalibor Balšínek Vedoucí magazínu: Eva Hlinovská Art director: Vladimír Dundr Jazyková redaktorka: Iva Pospíšilová Úprava fotografií: Zdeněk Růžička Produkce: Ilona Šáralová Spolupracovníci: Tereza Kozlová, David Kraus, Karel Losenický, Daria Makeeva, Benedikt Renč, Michaela Švábová, Markéta Žídková Inzerce: Petra Feřtrová – 225 063 438, Gabriela Rousová – 225 063 439, Marie Bočková – 225 063 496 Adresa: AMC, Karla Engliše 519/11, 150 00, Praha 5 Internet: www.esprit.lidovky.cz E-mail:
[email protected] Telefony: 225 067 111, předplatné 225 555 533 Tiskne: Svoboda Press, s. r. o. Magazín je prodejný jen s deníkem Lidové noviny.
(3)
TÉMA
(14)
Návrhářka Thea Cadabra Rooke a její dračí disko boty z 80. let 20. století. Historické modely bot můžete obdivovat v českokrumlovském Egon Schiele Art Centru.
Letní I N S P I R A C E
Zajděte si na nejlepší zmrzlinu v Praze. Nedělní odpoledne můžete strávit i ve zrenovovaném Pavilonu v Grébovce. Poznejte nejkrásnější koupaliště v Česku – Kraví Horu a Litomyšl od architektů DRNH. Máte rádi víno? Udělejte si výlet do Velkých Žernosek. Chcete své hosty vzít do Českého Krumlova? Nezapomeňte na jedinečnou výstavu v Egon Schiele Art Centru. Plus co vám nesmí chybět na piknik. Foto: Tomáš Krist Ilustrace: Daria Makeeva
(15)
Plavecký areál na Kraví Hoře získal v roce 2005 Grand Prix Obce architektů. Jeho magičnost vynikne zejména večer (nahoře). Dole bazén v Litomyšli, městě, jež se podporou kvalitní architektury vyznačuje, letos získal Grand Prix v kategorii novostavba. Bodoval citlivým zasazením do krajiny, precizní formou i energetickou úsporností a je považován za vrchol dosavadní práce ateliéru. Foto archiv DRNH
(16)
K O U PA L I Š T Ě
Kraví Hora a Litomyšl B
rněnský ateliér DRNH se proslavil promyšlenými detaily a neokázalým ekologickým konceptem. Doslova na vlastní kůži lze kvalitu nádherných staveb vyzkoušet v bazénech, které podle jejich návrhu vznikly v Brně (Kraví Hora) a Litomyšli. Před patnácti lety svět architektury zasáhla realizace termálních lázní ve švýcarské horské vesnici Vals. Architekt Peter Zumthor zasadil do svahu monolitický objekt, který uvnitř rozdělil na malé geometrické jeskyně s magickou atmosférou. Ke stavbě použil místní kámen – rulu tmavě šedého odstínu – a celý prostor završil venkovním bazénem s výhledy do horských svahů. V roce 2009 získal Zumthor Pritzkerovu cenu a svět zaplavily nepodobeniny jeho lázní. V Čechách i na Moravě však podle návrhu brněnského ateliéru DRNH vyrostly bazény zcela unikátní. Ačkoliv architektům estetika Petera Zumthora není cizí, na jeho lázně se podívat nejeli. „Viděl jsem tolik nepodařených kopií! Lázně ve Valsu jsou velmi silné a jistě by nás také ovlivnily,“ vysvětluje Antonín Novák z DRNH. První bazén značky DRNH najdete v areálu letního koupaliště na Kraví Hoře v Brně. Rozprostírá se na stráni s parkem a výhledem na hrad Špilberk. Obojí si plavci užívají díky prosklené stěně na jihu. Směrem k severu je stavba mírně zapuštěna do terénu. Koupaliště zde bylo vybudováno v 60. letech 20. století a vyžadovalo rekonstrukci. Původně zde měl vzniknout aquapark, ale ateliér DRNH přišel s návrhem podstatně decentnějším a ohleduplným ke krajině. Vznikl příjemný areál s citlivě rekonstruovanými původními částmi
a novou prosvětlenou bazénovou halou. Stavba byla kvůli detailům velmi náročná. Nerezové bazény dodávala rakouská fi rma, která se jimi dnes ráda chlubí a často sem vozí rakouské architekty. „Když přijíždějí do Česka, nemají velká očekávání a pak jsou překvapeni, že našim stavbám nemají co vytknout. Obvykle se ptají, kde jsme studovali. Když odpovídáme, že v Brně, jsou překvapeni ještě více. Jako mnoho architektů z naší generace jsme po škole pracovali ve Vídni. To je vždy uklidní – usoudí, že dobré detaily jsme se naučili tam,“ směje se Antonín Novák. Magickou atmosféru, jež rozhodně snese srovnání s Valsem, má bazén především večer, kdy se z prosvícené vodní hladiny nabízí výhled na ozářené město. K eleganci stavby přispívá tmavá břidlicová podlaha, zelená porostlá střecha a vyvážená kombinace betonu a masivního dřeva. „Jako každá technologicky náročná stavba i Kraví Hora trpí určitými problémy. Když nás o nový bazén požádalo město Litomyšl, nejprve jsme jeho zastupitele vzali do Brna a ukázali jim každý rezavý hřebík,“ říká sebekriticky Antonín Novák. Problémy, které architekta trápí, zjevně nebyly tak důležité a nový bazén v Litomyšli od studia DRNH byl otevřen loni na podzim. „V Litomyšli vás respektují, v rámci svých možností slušně zaplatí a mají lidi, kteří své práci rozumí – na stavbě jsem vůbec nemusel křičet,“ libuje si architekt Novák. Na rozdíl od Brna jsou prý v Litomyšli již lepší technologie, jinak ale architekti využili stejný model. Jeho základem je univerzálnost. „Použili jsme železobetonový skelet, ale zbytek je vyzděný a lze jej kdykoliv přestavět,“
Petr Valenta (vlevo) a Antonín Novák z ateliéru DRNH a plavecký areál Kraví Hora dokončený v roce 2004. Jeho realizace trvala dva roky a stála 200 milionů.
vysvětluje architekt. Úpravy se mohou týkat například šaten. Podle vzoru běžného v západní Evropě jsou šatní skříňky ve společné místnosti, kde jsou zároveň umístěny převlékací kabinky pro jednotlivce. Není ale problém šatny rozdělit na ženské a mužské. Architekti by si přáli, aby jejich stavby co nejdéle sloužily svému účelu. „V 90. letech jsem se byl podívat na londýnské interiéry od Evy Jiřičné, a když jsem se tam za pět let vrátil, žádný z nich neexistoval. To je hrozné. My máme výhodu, že z bazénu by šlo kasino udělat jen velmi obtížně,“ směje se architekt.
Text: Tereza Kozlová Foto: Tomáš Hájek
(17)
V Ý S TAVA
Český Krumlov V
Egon Schiele Art Centru v Českém Krumlově probíhá do konce října výstava Vrcholy módy – Historie na podpatku. Pokud do jižních Čech zavítáte, nenechte si zajímavou obuv ujít. Minulost lze otevírat různým způsobem. Ve škole jsou dějiny většinou omezeny na posloupnost králů a bitev. Stačí ale zvolit jiné kukátko – a hned se roztančí barevný kaleidoskop. V Českém Krumlově vám budou před očima tančit boty na vysokých podpatcích ze sbírky Bata Shoe Museum v Torontu. A dozvíte se například, že nejen za střelný prach a papír, ale i za vysoké podpatky vděčí Evropa Orientu. Do Evropy přišly z východu nadvakrát, poprvé se ujaly v antice, podruhé ve středověku díky Maurům a Tatarům. Při pohledu na unikáty ze 17. a 18. století člověka napadne, proč už dnes nenosí boty na podpatku muži, když ještě v době před Francouzskou revolucí byly nezbytnou výbavou šlechtice. Ale hoďte otázky za hlavu a kochejte se designem, krásou materiálů a zpracováním – třeba koketními botkami z období baroka či ručně vyšívanými svatebními střevíčky z roku 1773. Nebo plochými botkami, předchůdkyněmi dnešních balerínek z doby po Francouzské revoluci, která smetla podpatky jako symbol šlechty. Ale už za padesát let slavil podpatek triumfální návrat. Najdete tu střevíce z dob, kdy sukně létaly do výše při kankánu, ale i elegantní boty už zcela moderních tvarů meziválečného období. A jdeme dále: zaujme vás krása černé lodičky z 60. let minulého století, jejíž podpatek je vytepaný ze stříbra do podoby vinné révy. Sedmdesátá léta připomínají brikety. Jedny z nich nosil i Elton John.
(18)
Ti, kdo nejezdí nakupovat do ciziny, mohou obdivovat dokonalost jednoduchého tvaru „manolky“ návrháře s českými kořeny Manola Blahnika. Konkrétně jde o slavný sandál Sizzle z počátku 90. let. Další sandálky od Toma Forda, který je coby kreativní ředitel Gucci navrhl pro značku Yves Saint Laurent, jsou spíše krásné, než že by ctily zákony ergonomie. Dva nejnovější modely jsou čtyři roky staré, z roku 2007: výrazný kousek od známého italského návrháře Emilia Pucciho zaujme pestrobarevným vrškem inspirovaným šedesátými lety. Stejně stará elegantní otevřená bota z výrazně propracované lesklé černé kůže je ze stáje Givenchy. Výstava v Českém Krumlově není rozsáhlá, ale je výjimečná, protože Baťovo muzeum v Torontu své sbírky do Evropy nepůjčuje. Jeho ředitelka, zakladatelka a manželka Tomáše Bati Sonja Ingrid Baťa ale Český Krumlov navštívila a město jí učarovalo natolik, že po dvouletém vyjednávání část své sbírky zapůjčila. A které boty má sama nejraději? „Boty z osmnáctého století, protože tehdy byly pánské i dámské boty velmi elegantní. Používaly se na ně nádherné vyšívané brokáty a spony. Aby totiž přijali člověka na dvoře ve Versailles, musel mít vysoké podpatky. Muži je museli mít červené, to byla etiketa,“ vysvětlila Sonja Ingrid Baťová při vernisáži výstavy. Etiketa se změnila, ale nesmrtelná krása výtvorů špičkových ševců zůstává. V Českém Krumlově se nechte okouzlit půvaby města, ale i dokonalostí uměleckého řemesla. Text: Markéta Žídková Foto: Tomáš Krist
Nahoře: Brikety ze 70. let nosil i Elton John (vlevo), platformy vpravo pocházejí z Itálie. Dole vlevo: Bota ze Švédska z 20. let 20. století. Uprostřed: Výrazné proužky anglické provenience. Holmes, Norwich, 60. léta 20. století. Vpravo: Střevíc z Francie, polovina 17. století. Dámské i pánské boty té doby si byly velmi podobné.
(19)
Chcete si to dočíst?
ZE R E V PLNÁ CE I F A R VT
sTYLOVOU PŘÍLOHU ESPRIT DOSTANETE ve své trafice VE STŘEDU 13. čerVENCE společně s lidovými novinami
NEBO SI PŘEDPLAŤTE LN. ZÍSKÁTE VÝRAZNOU SLEVU A MAGAZÍN ESPRIT VÁM A V E L S JIŽ NEUTEČE č! Ty nejdůležitější zprávy z politiky, byznysu a kultury jsou teď díky zlevněnému předplatnému ještě dostupnější. Za 315 Kč měsíčně, pravidelně a spolehlivě celý týden do 7.30 do schránky, navíc levněji než na stánku. S pravidelnými každodenními přílohami, oblíbeným magazínem Pátek LN a stylovým měsíčníkem Esprit. Objednávejte na www.predplatne.lidovky.cz nebo telefonicky na č. 225 555 577.
K 0 0 0 1
NOVINY OSOBNOSTÍ
