Faktory ovlivňující prodejnost novin Deník

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Faktory ovlivňující prodejnost novin Deník Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Kateřina Myšková, Ph.D.

Brno 2012

Věra Malušová

Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé práce Mgr. Kateřině Myškové, Ph.D. rady, trpělivost a cenné připomínky, které vedly k vypracování této bakalářské práce. Dále děkuji všem, kteří nějakým způsobem přispěli ke vzniku práce.

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci „Faktory ovlivňující prodejnost novin Deník“ vypracovala samostatně pod vedením Mgr. Kateřiny Myškové Ph.D. s využitím zdrojů uvedených v seznamu literatury. V Brně dne 28. prosince 2012

__________________

Abstract Malušová, V. The factors affecting the marketability of newspaper Deník. Bachelor thesis. Brno: Mendel university in Brno, 2012. This thesis deals with finding the factors affecting newspapers Deník. In the theoretical part of the thesis describes the development of the newspaper press in our country. Further, it discusses stylistic formations used in newspapers, distribution of publications and business strategy in the media industry. The second part deals with the explanation of basic concepts of descriptive statistics, survey and statistical tests in the pivot table. The main part is devoted to identifying the factors affecting the marketability of newspapers through the test of independence in contingency tables. The conclusions summarize the results obtained job. Keywords Newspaper, survey, tests of independence in contingency table.

Abstrakt Malušová, V. Faktory ovlivňující prodejnost novin Deník. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2012. Bakalářská práce se zabývá zjištěním faktorů ovlivňující noviny Deník. V teoretické části práce je popsán vývoj novinového tisku na našem území. Dále jsou zde zmíněny slohové útvary používané v novinách, rozdělení tiskovin a obchodní strategie v mediálním průmyslu. Druhá část práce se zabývá vysvětlením základních pojmů z popisné statistiky, dotazníkového šetření a statistických testů v kontingenční tabulce. Hlavní část práce je věnována určení faktorů ovlivňujících prodejnost novin pomocí testu nezávislosti v kontingenční tabulce. Závěr slouží ke shrnutí získaných výsledků práce. Klíčová slova Noviny, dotazníkové šetření, testy nezávislosti v kontingenční tabulce.

8

Obsah

9

Obsah 1

2

3

4

Úvod a cíl práce

15

1.1

Úvod ......................................................................................................... 15

1.2

Cíl práce ................................................................................................... 16

Literární přehled

17

2.1

Historie novinového tisku ....................................................................... 17

2.2

Dělení tiskovin ......................................................................................... 21

2.2.1

Periodické tiskoviny ......................................................................... 21

2.2.2

Neperiodické tiskoviny ................................................................... 22

2.2.3

Ostatní tiskoviny ............................................................................. 22

2.3

Publicistický styl a jeho útvary ............................................................... 23

2.4

Obchodní strategie v mediálním průmyslu ............................................ 25

Metodika

27

3.1

Dotazníkové šetření ................................................................................ 27

3.2

Popisná statistika .................................................................................... 30

3.3

Kontingenční tabulka .............................................................................. 31

Vlastní práce

34

4.1

Historie nakladatelství............................................................................ 34

4.2

Rozbor dotazníkového šetření ................................................................ 35

4.3

Testy nezávislosti .....................................................................................37

4.3.1

Test nezávislosti nákupu novin na pohlaví..................................... 38

4.3.2

Test nezávislosti nákupu na věku ................................................... 38

4.3.3

Test nezávislosti nákupu novin na vzdělání ................................... 40

4.4

Opatření na zvýšení prodejnosti novin Deník ......................................... 41

5

Závěr

43

6

Literatura

45

A Dotazník

49

10

B Tabulky

51

Seznam obrázků

11

Seznam obrázků Obr. 1 Graf rozložení respondentů

35

Obr. 2

Graf nákupu novin

36

Obr. 3

Graf rozložení skupiny nakupující noviny

36

Obr. 4

Graf rozložení skupiny nekupující noviny Deník

37

12

Seznam tabulek

13

Seznam tabulek Tab. 1 Četnosti nákupů vzhledem k pohlaví

38

Tab. 2

Očekávané četnosti nákupů vzhledem k pohlaví

38

Tab. 3

Upravené četnosti nákupu vzhledem k věku

39

Tab. 4

Očekávané četnosti vzhledem k věku

39

Tab. 5

Četnosti nákupu vzhledem ke vzdělání

40

Tab. 6

Očekávané četnosti nákupu vzhledem ke vzdělání

40

Tab. 7 Upravené četnosti nákupu vzhledem ke vzdělání

41

Tab. 8

41

Očekávané četnosti z upravených dat

PŘÍLOHY Tab. 9

Četnosti nákupu vzhledem k věku

51

14

Faktory ovlivňující prodejnost novin Deník

15

1 Úvod a cíl práce 1.1

Úvod

Informace jsou každodenní součástí našeho života. Způsobů jak šířit informace je mnoho, mezi nejstarší a nejrozšířenější způsoby sdělování informací se řadí noviny. Není tomu dávno, co noviny patřily k nejpoužívanějším médiím. Lidé každý den kupovali noviny, aby se dozvěděli aktuální informace z domova i ze světa. V dnešní době však noviny upadají a stávají se opomíjeným médiem. Prodejnost novin se rok od roku snižuje. Mezi mladými lidmi zájem o noviny zcela upadá. Tuto skutečnost lze připisovat rozvoji internetového průmyslu a také několikrát denně vysílaným zprávám v rádiích a televizích. Navíc mnozí lidé informace v novinách považují za neaktuální. Bude-li se prodej novin každým měsícem snižovat, můžeme se brzy dočkat toho, že už vlastně žádné noviny nebudou. A jak by se dal vyřešit stále se snižující počet prodaných výtisků? Řešením by se mohlo zdát úplné zrušení papírových novin a jejich převedení do internetové podoby. Jenže, i když se to zdá zvlášť mladším generacím podivné, stále existuje spousta lidí, která dává přednost starým dobrým papírovým novinám. Důvodem k napsání této bakalářské práce je stále se snižující prodejnost novin a skutečnost, že noviny považuji za důležitou a nedílnou součást života. Bakalářská práce je rozdělena do tří oddílů. První část je věnována popisu vývoje novinového tisku na našem území. Součástí kapitoly je i základní rozdělení tiskovin do kategorií, základní charakteristiky těchto skupin a dělení kategorií. Dále tento oddíl objasňuje slohové útvary a obchodní strategie používané v novinách. Druhá kapitola obsahuje metodiku, tedy prostor pro objasnění pojmů a metod důležitých pro zpracování vlastní části. Vymezuje základní pojmy z popisné statistiky a metody sloužící k provedení testu nezávislosti v kontingenční tabulce. Tato část v sobě zahrnuje základní pojmy týkající se dotazníkového šetření. Třetí pasáž zahrnuje hlavní část práce. Tedy samotný rozbor výsledků dotazníkového šetření a jejich interpretaci. Dále je kapitola věnována stanovení hypotéz o výsledcích šetření a testování těchto tvrzení pomocí statistické funkce sloužící k určení nezávislosti. Oddíl pojednává o změnách v novinách, které povedou ke zvýšení prodejnosti Deníku a tedy i ke zvýšení zisku vydavatelství. V závěru se nachází shrnutí podstatných částí práce, výsledků a jejich interpretací.

16

Úvod a cíl práce

1.2 Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce je pomocí testů nezávislosti v kontingenční tabulce určit faktory ovlivňující prodej novin Deník. Dílčím cílem je sestavit dotazník zaměřený na nákup novin a provést dotazníkové šetření. Následně interpretovat výsledky uskutečněného průzkumu. Na základě výsledků dotazování provést testy nezávislosti a doporučit opatření na zvýšení prodejnosti novin.


17

2 Literární přehled Noviny jsou součástí našich životů již dlouhou dobu, proto jistě není na škodu vědět, jakými změnami prošly od svých počátků až do dnešní doby.

2.1 Historie novinového tisku Nejstarší česky psané noviny pocházejí z roku 1495 a jmenovaly se Noviny leta božieho . S dalšími česky psanými novinami se setkáváme skoro o 230 let později. Rosenmüllerovy česky psané noviny vycházely v letech 1719 – 1772, objevovala se v nich pouze česká slova, díku čemuž se noviny staly skoro nesrozumitelné. Po uplynutí 53 let novin v češtině začaly být vydávány pouze v německém jazyce. Dalšího obrození novin nastalo roku 1782, kdy začaly vycházet Pražské české noviny, existovaly ovšem pouze dva roky. O čtyři roky později se objevily Schönfeldské císařsko-královské pražské noviny, vydavatelství patřilo šlechtici ze Schönfeldu, který vydával i německé noviny. Listy vycházely dvakrát týdně a obsahovaly mimo jiné seznam česky psaných knih doprovázený jejich kritikou, seznamovaly čtenáře s novými způsoby práce a hospodaření, pozornost byla věnována i kultuře. Důležitou postavou v těchto novinách byl Václav Matěj Kramerius, po jeho odchodu začaly noviny upadat, měnil se jejich název a po řadě neúspěchů byly zrušeny. Kramerius si o tři roky později založil vlastní noviny pod názvem Krameriusovy c. k. pražské poštovské noviny. Roku 1791 byly noviny přejmenovány na Krameriusovy c. k. vlastenecké noviny. Periodicita tisku byla týdenní, obsahovaly přílohy týkající se řemeslné výroby a zemědělství, vědeckých poznatků. Původně měly noviny 8 stran, později se rozsah zmenšil na 4 strany. Vycházet přestaly v roce 1825 po jejich odkoupení. Současně s těmito novinami vycházelo od roku 1813 periodikum Císařsko královských povolených Vídeňských novin. Měly 10 stran, 6 z nich zabírala inzerce a vyhlášky, další strany se týkaly zahraničních zpráv. Součástí se stala příloha Listy, kde byly otištěny prvotiny mnoha českých literátů. Zánik novin nastal v roce 1817. Pražské noviny začaly vycházet v roce 1826, vystřídalo se v nich množství redaktorů, mezi známé osobnosti se řadili F. L. Čelakovský, J. K. Tyl a K. H. Borovský. Noviny měly jako přílohu časopis Česká včela, kde se publikovala česká i zahraniční literatura. Vznik deníků datujeme do roku 1848, vznikaly hlavně v Praze a Brně. V tomto roce také začaly vycházet Národní noviny pod vedením Borovského, ve svém nejlepším období náklad dosahoval 2 400 kusů. Doplněna byla příloha Šotek, kde se objevovaly karikatury. Roku 1850 byly noviny zakázány kvůli politickým názorům. Téhož roku se začal vydávat Pražský večerní list, Noviny Lípy slovanské a Občanské noviny. Všechna tato periodika ukončila existenci do roku 1851. Od roku 1849 začala vydávat své noviny i církev. Prvními katolickými novinami byl Hlas Jednoty katolické pro víru, později přejmenované na Hlas.

18


Z tohoto deníku se stal v roce 1879 nejrozšířenější český list na Moravě, náklad dosahoval 2 440 výtisků. Za katolická periodika můžeme dále jmenovat Našince nebo Opavský besedník. Pozadu nezůstal ani dělnický tisk. Zástupce této éry je Dělník, Dělnické listy, Dělnické noviny, Rovnost. O dvanáct let později v roce 1861 se setkáváme s Národními listy, v době své největší slávy, roku 1883, bylo prodáno 9700 výtisků. Současně s Národními listy se objevil deníkem Čas, který však o tři roky později ukončil svou existenci. Trio novin doplnil v roce 1862 Hlas. Tři roky po jeho prvním vydání došlo ke sloučení Hlasu a Národních listů, novinám zůstal název Národní listy. Autorům přišlo zbytečné vydávat dvoje noviny, když se názorově shodují. Roku 1886 začalo vycházet periodikum Hlas národa, v roce 1892 přibyla novinám příloha Ilustrovaný kurýr, která se stala prvním českým ilustrovaným deníkem. V průběhu roku 1893 došlo ke sloučení dvou periodik a vznikly Lidové noviny. Noviny dosahovaly vysoké kvality. Díky narůstající popularitě a po přechodu novin k vlastní tiskárně roku 1905 začali vydávat i ranní vydání. V období roku 1895 se staly nejčtenějšími novinami deník Národní politika s nákladem 32 000 výtisků. Národní listy si i v této době udržely vůdčí postavení, nejdříve byly nezávislými, později se staly stranickým orgánem. Do počátku první světové války vycházelo spoustu novin s krátkou dobou trvání a různým zaměřením. Za agrární tábor vycházely Selské listy, Obrana zemědělců nebo Cep. Zastoupení sociálního tábora Český dělník, České dělnické list nebo České slovo. V zahraničí se také začaly objevovat české noviny např. Česká Vídeň, Slowan amerikánský. Většina redaktorů se po ukončení vydávání vrátila domů, ale zde se setkali spíše s opovržením. Po vyhlášení první světové války byla zavedena přísná cenzura. Bylo ukončeno vydávání 46 periodik na základě přijetí zákona o dočasném zrušení tiskové svobody. Za dobu trvání války bylo zrušeno celkem 293 vydávaných titulů. V období mezi válkami 1918- 1938 měl velký vliv stranický tisk. Kromě novin začaly strany vydávat i regionální listy s různou periodicitou a specifickým zaměřením např. pro ženy, děti, sport či kulturu. Stále vydávanými periodiky byly Národní lisy, Právo lidu či České slovo a Venkov. Nově vznikly Lidové listy, Tribuna, Národní osvobození a také Rudé právo. Periodika měla ranní vydání, kde byly uveřejňovány projevy stranických činitelů a další politicky zaměřené články. Odpolední vydání neboli večerníky dosahovaly větší popularity díky pestřejšímu obsahu. V této době ovšem setkáváme i s nezávislými tituly jako Lidové noviny nebo Národní politika. Nejrozšířenějším periodikem se stalo České slovo a to konkrétně jeho večerní vydání, které obsahovalo mnoho rubrik a přílohy pro děti a ženy.


19

První bulvární noviny se objevily v roce 1926 pod názvem Pondělní list, díky velké popularitě přibyl i Večerní list. Později bulvární listy doplnil ještě Expres. Vývoj periodik během druhé světové války 1939 – 1945 byl cenzurován kvůli ovlivnění veřejného mínění a snaze eliminovat odpor k nacistické politice. V tomto období začal vznikat i ilegální tisk. Na kontrolu tisku byla založena instituce tiskový odbor Předsednictva ministerské rady, později tuto funkci převzal Úřad říšského protektora. Úřad měl pravomoc určovat obsah, počet stran a dokonce i výši nákladu a jména redaktorů a také vydával licence nutné k tištění novin. Po dobu trvání války bylo zastaveno vydávání 1 887 titulů. Během války se v Česku vydávaly německé noviny Der Neue Tag nebo Prager Abend. Tiskly se i česky psané noviny a to týdeník Árijský boj nebo Árijská fronta, týdeník Vlajka. Dále však byly šířeny i dříve vydávané noviny ovšem s kontrolovaným obsahem Lidové listy, Národní politika, Večerní České slovo, Venkov a další. Bylo vydáváno na 140 ilegálních titulů například K situaci, Pochodeň svobody, Hlasy z podzemí, vycházelo i ilegální vydání Rudého práva. Český tisk se rozvíjel i zahraničí, ve Francii vycházel Česko-slovenský boj nebo Světový rozhled, v Británii Čechoslovák nebo Mladé Československo. Po skončení války dále vycházel Lidový deník a Národní politika a Rudé právo již legálně. Byla ustanovena očistná komise, která rozhodovala o novinářích spolupracujících s bývalým režimem. V její pravomoci bylo novináře vyloučit z řad novinářů, uložit časově omezený zákaz psaní, udělení peněžité pokuty. Také udělovala potvrzení o bezúhonném chování, bez kterého nemohli novináři vstoupit do Svazu českých novinářů. Bylo vytvořeno ministerstvo informací, pod které spadalo řízení tisku a dalších kulturních oblastí. Mimo jiné toto ministerstvo udělovalo povolení k vydávání tisku a prosazovalo koncepci, že tisk má sloužit zájmu lidí, národa a státu a nemají být předmětem výdělečného podnikání jednotlivce. V roce 1945 bylo zastaveno vydávání všech novin mimo deníky vydávané stranami Národní fronty. Povolení vydávat noviny dostala jen celonárodní korporace, která prokázala, že vydávání bude ve veřejném zájmu. Zrušeny byly Národní politika, Venkov či Večer, obnoveny nebyly ani Národní listy či Lidový deník. Ostatní periodika byla nucena ke změně jména např. České slovo se stalo Svobodným slovem, Lidové listy se změnily na Lidovou demokracii. Z ilegality vydávání se dostalo Rudé právo, Národní osvobození a Právo lidu. Začaly se objevovat i nové tituly v roce 1945 deník Práce a Mladá fronta, Svobodné noviny, které navazovaly na předválečné Lidové noviny. Po odsunu Němců došlo k rozvoji regionálního tisku, tam kde dříve vycházely německé noviny. V roce 1948 došlo k tomu, že přestala být vydávána periodika, která nepodporovala komunistickou politiku. Také novinářům, kteří s komunistickou ideou nesouhlasili, bylo zakázáno publikovat. Média sloužila k propagaci idey KSČ a k ovládání novin byl stanoven zvláštní výbor, který kontroloval obsah. Tento aparát rozhodoval o tom, kde a jaká periodika budou vydávána a kdo v nich bude pracovat. Účinným nástrojem ovládání tisku bylo i přidělování papíru a udělování tiskárenských kapacit. Vydávané deníky měli středoevropský

20


formát pouze Rudé právo a Zemědělské noviny měly formát světový. Komunistická strana tiskla Rudé právo, Rovnost a Novou svobodu mimoto také 13 krajských týdeníků. Dalšími vydávanými novinami byly Svobodné slovo, Lidová demokracie. V zahraničí byly vydávány české noviny jako Skutečnost, Návrat, Sklizeň, Tribuna. Od 50. let se znovu začala objevovat periodika, která byla ze začátku režimu zakázána. Na začátku daného období vycházelo takřka 1500 titulů. Roku 1955 vyšlo první číslo prvního poválečného večerníku Večerní Praha. Dva roky poté se poprvé setkáváme s titulem Hospodářské noviny. Významným milníkem byl rok 1965, kdy vznikla Česká tisková kancelář, která se zodpovídala přímo vládě. V průběhu 50. let byl zrušen princip povinného členství novinářů ve Svazu československých novinářů a toto povolání tak mohli vykonávat i lidé mimo tento Svaz čímž došlo k velkému nárůstu počtu novinářů. Po vládu vojsk Varšavské smlouvy noviny sloužily k vyjádření nesouhlasného názoru s okupací. Noviny vycházely i několikrát denně a probíhalo jejich bezplatné rozdávání na ulicích. Okupanti začali vydávat vlastní deník Zpráva, který obsahoval spoustu gramatických chyb. V průběhu okupace byl ustanoven Úřad pro tisk a informace, pod který spadala kontrola médií. V médiích se nesmělo používat slova okupace a okupant a negativně psát o zemích, které k nám poslaly vojska. Propuštěni byli novináři, kteří nesouhlasili s normalizací, spousta jich odešla sama a někteří emigrovali. Novináři byli nuceni dodržovat zásady etiky socialistického novináře. Hlavními novinami bylo stále Rudé právo. V roce 1987 začaly být opět vydávány Lidové noviny, které navazovaly na tento dříve vydávaný titul. Vycházely jednou měsíčně. Vycházely i české noviny v zahraničí například v Římě Listy, v Německu Právo lidu. Po roce 1989 došlo k odloučení médií od státu a média se privatizovala a dostala se do rukou soukromých vlastníků. Postupně byly zrušeny úřady na kontrolu médií. Docházelo k přejmenování titulů například Rudé právo se změnilo v roce 1995 na Právo, Mladá fronta v roce 1990 na Mladou frontu Dnes a Svobodné slovo bylo přejmenováno v roce 1997 na Slovo. Obnoveno bylo vydávání Lidových novin. Zakládány byly i nové tituly udržely se ovšem jen dva a to první bulvární noviny Blesk, poprvé vydané v roce 1992, a Lidové noviny. K Blesku v roce 1993 přibyl Nedělní Blesk. Dalšími bulvárními novinami vydávanými v ČR se v roce 2007 staly noviny Aha!. V roce 2009 se Blesk stal nejčtenějším titulem s 1,4 miliony čtenářů a listem s největším nákladem 400 000 výtisků. Po roce 1989 se k nám dostalo mnoho zahraničních dodavatelů a to převážně z Německa například vydavatelství Ringier, vydavatel Blesku a deníku Aha!, vydavatelství Vltava-Labe-Press, dnes největší vydavatel regionálního tisku. V dnešní době je vydáváno mnoho titulů jak českých tak zahraničních vydavatelství. Rozšířilo se i pole bulvárního tisku o spoustu nových titulů. Velký rozmach se týkal i regionálních titulů. Nejrozšířenějším regionálním deník je Deník nakladatelství Vltava-Labe-Press. Nejčtenějším bulvárním titulem je Blesk. Populární je také tisk málo stránkových listů, které jsou bezplatně


21

k dostání a týkají se všeobecných zpráv i informací podle místa vydávání například Metro.

2.2 Dělení tiskovin Tato část je zaměřena na dělení tiskovin. Základní dělení tiskovin je na kategorie periodické, neperiodické a ostatní. Jednotlivé kategorie se dále členění podle mnoha kritérií. 2.2.1

Periodické tiskoviny

Hlavním rysem tiskovin spadající do této kategorie je periodicita neboli periodika vycházejí v pravidelných intervalech a to minimálně 2x ročně. Další charakteristickou vlastností je jejich veřejné šíření. Obsah publikací má stejné zaměření a grafickou úpravu. Evidence periodického tisku spadá pod ministerstvo kultury. Jako remitenda jsou označovány neprodané výtisky vracené vydavatelství. V současnosti se k periodikům často dodávají tzv. suplementy např. TV magazín. Periodické tiskoviny se dělí podle: 1. podle tematického a obsahového zaměření 1.1. filozofické 1.2. ekonomické

2.

3.

4.

1.3. přírodovědní 1.4. historické podle použití tiskové techniky 2.1. rotační nebo archový ofset 2.2. rotační hlubotisk 2.3. digitální tisk podle formátu 3.1. formát A 3.2. formát B 3.3. další formáty podle periodicity 4.1. deníky a večerníky např. MF Dnes, Právo, Prostějovský večerník 4.2. týdeníky např. Reflex, Respekt, Ekonom 4.3. čtrnáctideníky např. Computer, 100+1 4.4. měsíčník např. F.O.O.D., Svět tisku 4.5. ročenky - obvykle mají charakter knihy, jejich zařazení do této kategorie je sporné

22

5.


podle výše nákladu 5.1. málo nákladové – do 15 000 výtisků 5.2. středně nákladové – 15 000 až 50 000 výtisků 5.3. velké náklady – 50 000 až 100 000 výtisků 5.4. masové náklady – více než 100 000 výtisků

2.2.2

Neperiodické tiskoviny

Neperiodické publikace vychází zpravidla jednorázově. Typickým zástupcem je kniha. Vydávání tohoto tisku upravuje Zákon o neperiodických publikacích. Skupina zahrnuje nejen knihy, ale i paperbacky, brožury, brožová vydání a leporela. Spadá sem vše, co má tvar knihy bez ohledu na obsah. Základní rozdělení: 1. 2.

knihy speciální publikace (merkantilní publikace) - řadíme sem telefonní seznamy, jízdní řády, ceníky, katalogy, skripta, manuály (vazbou a rozsahem se podobají knihám, ale mají zvláštní obsah obchodního nebo informačního typu) Neperiodické tiskoviny se ještě dále dělí a to na 1.

podle tématu 1.1. odborná literatura 1.2. učebnice a skripta

3.

1.3. hudebniny 1.4. umělecké publikace (knihy o umění) 1.5. zvláštní skupina – atlasy, mapy, telefonní seznamy, jízdní řády) podle formátu 2.1. formát A 2.2. formát B 2.3. formát R (románové) 2.4. formát M (mediánové) – starší typy formátů 2.5. zvláštní podle výše nákladu – dělí se na základě průměrné roční produkce

4.

podle tiskové techniky – toto dělení je stejné jako u periodických tiskovin

2.

2.2.3

Ostatní tiskoviny

Tyto publikace obvykle postrádají vazbu. Řadí se sem potištěné obaly. V některých případech se k tisku používají jinde nepoužívané speciální technologie například pro bezpečnostní prvky cenin. Ostatní tiskoviny se dělí na:


1.

2. 3.

4. 5.

23

akcidenční tiskoviny (příležitostné) – jedná se o tiskoviny osobní a společenské např. pozvánky, vizitky, oznámení, blahopřání, parte, plakáty, dochází k prolínání s menkartilními merkantilie – jedná se o obchodní a hospodářské tiskoviny např. smlouvy, tiskopisy, variabilní tiskoviny – liší se obsahem, který se zpracováván podle přání zákazníka 3.1. personalizované – mění se pouze text, grafika zůstává nezměněna 3.2. „customizované“ – na přání zákazníka se mění text i grafika 3.3. direct mailing – cíleně rozesílaná reklama 3.4. transakční noviny – jedná se o tiskoviny ekonomického a obchodního charakteru např. výpisy z účtů, složenky ceniny dokumenty – průkazy, vysvědčení, diplomy

6. 7. 8. 9. 10.

mapy - kartografie hudebniny - noty tiskoviny s přenosem – vodou přenášené obtisky, nažehlovací obrázky další speciální tiskoviny – karty, kalendáře, losy, volební lístky adjustační tiskoviny – slouží k označení druhu a ceny výrobku např. etikety, visačky

11.

velkoformát

2.3 Publicistický styl a jeho útvary Publicistický styl se užívá, nejen v písemné podobě, jako jsou například články v novinách, ale i v mluvené podobě např. pořady v rádiu. S postupem času se rozšířil i do televizního vysílání. Pomocí tohoto stylu se veřejnost seznamuje s aktuálním děním nebo politickou situací. V následujících odstavcích se nachází definice slohových útvarů patřících do publicistického stylu. Zpravodajství Patří k nejdůležitějším publicistickým útvarům. Základní charakteristikou je nevelký rozsah. Zpravodajství slouží pouze ke konstatování, nepoužívá se citové zabarvení. Používají se jednoduché jazykové prostředky. Úvodník Tématem úvodníku bývá obzvláště důležitá nebo zajímavá otázka týkající se celospolečenského významu. Umísťuje se na první stranu novin. V podstatě se

24


jedná o stručný rozbor situace, ze kterého se vyvozují závěry pro praxi. Úvodník vyjadřuje oficiální stanovisko. Článek Hlavním posláním článku je objasnění událostí, jejich významu a společenského dosahu. Nejčastěji ho najdeme ve formě úvahy. Jeho rozsah bývá delší. Základem článku často bývá komentář nebo i kritická úvaha. Cílem je vzbudit zájem čtenáře a přesvědčit ho. Komentář Komentář se definujeme jako názor autora nebo argumentace. Ukazuje se zde umění nesouhlasu autora. Vyznačuje se pestrým stylem a citovou zabarveností. Jde o subjektivní názor pisatele. Objevují se zde působivé a účinné jazykové prostředky. Glosa Pod pojmem glosa se skrývá krátká kritická poznámka k událostem a názorům. Sloupek Sloupkem se označuje vtipná časová úvaha. Název sloupek je odvozen od formátu, je psán ve sloupci. Sloupek se vyznačuje vytříbeným stylem. Poprvé se začal se objevovat ve 2O. a 30. letech 20. století Fejeton, podčárník Dříve býval umístěn na první stránce dole pod čarou jako protějšek k hlavnímu článku. Fejeton má podobu vtipné úvahy a je psán vytříbeným stylem a většinou kurzívou. Zpracovává drobnější zajímavá témata z běžného života. Ukazuje obyčejné věci v novém světle. Spisovatel uplatňuje vlastní pohled a vychází z vlastních zážitků, vyjadřuje se osobitě a vtipně. Čtenáře vede k zamyšlení nad daným tématem. Fejetony mohou být satirické, lyrické, vzpomínkové a další. Causerie Jedná se o vtipnou novinářskou úvaha o aktuálním problému. Často psána formou rozmluvy. Reportáž Útvar, ve kterém se mísí prvky umělecké a odborné. Základem je popis a to statický nebo dějový. Reportáž nám přibližuje prostředí, seznamuje čtenáře s lidmi, kterých se reportáž týká. Informuje o zajímavých událostech a místech. Cílem je názorná představa prostředí nebo událostí. Píše se na základě očitého svědectví. očité svědectví autora. Součástí reportáže může být i interview.


25

Interview Téma zpracované formou dialogu. Novinář klade otázky, zpovídaný odpovídá. Jádrem jsou odpovědi, otázky co nejstručnější. V úvodu novinář tázaného představí a uvede situaci. S interview se setkáváme ve fejetonech, reportážích a beletristických útvarech. Odborná diskuse, beseda Pojednává o aktuálním tématu rozebíraném několika účastníky, často odborníky. Kritika Základem kritiky je posuzování, hodnocení, vytýkání záporného a vyzdvihování kladného. Jedná se o analytický publicistický projev založený na rozboru hodnoceného jevu. V tomto útvaru je důležitá objektivita posuzování. Postupuje se od celkové informace o posuzované skutečnosti. S kritikou se setkáme ve zprávách, oznámeních, hodnoceních i referátech. Mezi publicistické styly se řadí také reklama a inzerce v novinách.

2.4 Obchodní strategie v mediálním průmyslu V dnešním světě plném mnoha novin je nutné jít na trh s velmi dobrou a propracovanou strategií. Vydavatelství se snaží dosáhnout co největšího počtu čtenářů pomocí soutěží, příloh a samozřejmě nejvýhodnější ceny. V moderním světě plném počítačů vlastní každé noviny své internetové stránky, díky čemuž se dostávají do povědomí čtenářů, ale paradoxně jim tento způsob propagace ubírá zisky. Protože proč si kupovat noviny, když si to můžu přečíst na internetu zadarmo. Stále však najdeme spoustu lidí, kteří dávají přednost papírovým novinám. Internet redakcím, ale umožňuje zveřejňovat ihned nejčerstvější informace. Součástí strategie je určení přijatelné ceny. Lidé chtějí co nejvíc za co nejmenší cenu. Cena by se tedy měla přizpůsobit obsahu. Pokud tedy máme noviny s málo stranami, neměly by stát více než ty s více stránkami. Na druhou stranu je nutné v ceně zohlednit kvalitu a množství informací. Pokud například vezmeme bulvární a seriózní tisk se stejným počtem stran je logická vyšší cena u seriózního tisku. Paradoxně nejčtenějšími novinami u nás je Blesk. Pokud jde o seriozní noviny, vítězí Mf Dnes. Důležité je i zvýhodnění ceny pro stálé odběratele. V současné době se praktikuje nižší cena pro předplatitele nebo při zřízení předplatného na určitou dobu, většinou na dobu jednoho roku, dostane předplatitel dárek. Zajímavým způsobem jak přilákat zákazníky jsou soutěže. Ovšem je také důležité, o jakou soutěž jde a jaká je výhra. U celostátních novin jsou výhry mnohdy pro lidi například z vesnic nedostupné. Na ukázku, pokud člověk z venkova vyhraje poukaz na proceduru ve městě, které je vzdálené 50 km, tuto

26


výhru nevyužije. Vhodnou cenou je kniha nebo DVD s filmem, dobrý může být také poukaz do supermarketu, využitelný v kterémkoli obchodě daného řetězce. Soutěže jsou vhodné pro regionální noviny, kde je cena uzpůsobena místu vydávání novin. Například lístky do kina využije výherce v kině blízkém jeho bydlišti, poukaz na proceduru bude také využitelný v blízkosti. Zajímavou cenou může být i kniha týkající se daného regionu, jeho historie, zvyků a kultury. Propagace novin se stala také nedílnou součástí zviditelnění listu. Velké noviny si platí billboardy, reklamu v televizi nebo na zastávkách. Všechny tyto reklamy jsou pro noviny velkým nákladem, který vždy nepřináší zisky porovnatelné s náklady. Vhodnější formou propagace je sponzorování akcí či přispívání na dobročinné účely. Lidé tak uvidí, že ani novinám nejsou lidé lhostejní. Regionální tisk se lépe než billboardy zviditelní sponzorováním velkých okolních akcí a s tímto sponzorováním může propojit i soutěž, třeba o lístky. Důkazem toho, že noviny zajímá názor čtenářů je otištění jejich dopisů a zájem o to, co čtenáře zajímá. Je možné vytvořit rubriku dopisy čtenářů. Další variantou je pomocí internetových stránek zjišťovat jejich názory. A to buď pomocí krátkých dotazníků, nebo formuláře, kam čtenáři budou psát své názory. No, a pokud čtenáři uvidí, že redakce bere jejich názory a připomínky vážně jistě si budou noviny kupovat s větší radostí a doporučí je i známým. Důležité je také, aby noviny byly dostupné. Tedy aby byly dodávány v dostatečném množství. Vždy je lepší dát o něco málo kusů víc než, aby jich byl nedostatek. A lidé, když si přijdou své oblíbené noviny koupit, zjistí, že absolvovali cestu zbytečně, protože list už je vyprodaný. Tak si na tento stav zvyknou a už si pro noviny nebudou chodit. Záleží také na kvalitě, exkluzivitě a zajímavosti informací. Ve většině tisku totiž najdeme stejné informace. Vhodné je tedy snažit se přidat k informacím, co se čtenáři dočtou všude, něco navíc. Reportéři by se měli snažit psát co nejzajímavějším a nejpoutavějším stylem. Pokud jde o exkluzivitu, za tyto informace lidé rádi zaplatí více než za jinde všude zveřejňované informace. Příhodné je, pokud jde o regionální tisk, zveřejňovat seznam akcí a programy kin v místě vydávání, také inzerce, kde mohou zájemci zveřejňovat své nabídky a poptávky po zboží.


27

3 Metodika Tato část práce je zaměřena na objasnění pojmů týkajících se dotazníkového šetření, popisné statistiky a statistických testů v kontingenční tabulce. Zde uvedené pojmy jsou důležité pro další část práce, která bude zpracována na pomocí zde popsaných metod.

3.1 Dotazníkové šetření Dotazníkovým šetřením se rozumí hromadné získávání údajů. Dotazování probíhá mezi dvěma osobami, kterými jsou tazatel a respondent. Tazatel je osoba zajišťující sběr dotazníků. Jeho hlavní úkolem je hledání osob vyhovujících zadaným kritériím a vyplnění dotazníku podle zadaných metodických pravidel. Respondent je osoba, která odpovídá na dotazníkové otázky. Technické řešení dotazníků se zajišťuje pomocí těchto metod: 1.

PAPI paper and pen interviewing – tazatel se ptá respondenta osobně a odpovědi zapisuje do předtištěného dotazníku 2. CAPI computer assisted personal interviewing – tazatel se ptá respondenta přímo a odpovědi zaznamenává do notebooku 3. CATI computer assisted telephone interviewing – tazatel se ptá respondenta přes telefon a odpovědi zaznamenává do počítače v podobě předem stanovených čísel 4. E-survey – respondent vyplňuje dotazník online Samotnému dotazování předchází dvě fáze a to přípravná fáze a tvorba dotazníku. V přípravné fázi je hlavním cílem stanovit čeho chceme pomocí dotazování dosáhnout. Tato etapa dále slouží k výběru metody použité k testování výběru cílové skupiny a designu dotazníku. Dotazníku se skládá z úvodu, který slouží k objasnění účelu výzkumu a cílům šetření. Dále je zde zahřívací část, kde jsou neosobní jednoduché dotazy, následuje centrální část, která slouží ke zjištění odpovědí na nejdůležitější otázky. Chybět nesmějí sociodemografické otázky jako je věk, pohlaví a jiné. Na konci dotazníku je vhodné dát možnost respondentům položit dotazy tazateli týkající se dotazníku a dotazování. Mohu být zahrnuty i otázky na dotazník. Při tvorbě dotazníku je nutné vytvořit seznam výzkumných hypotéz, které slouží ke tvorbě výroku mezi proměnnými, poté se sestavují rámcové hypotézy. Pokud tvorbě dotazníku přecházel předvýzkum, zahrnují se tyto výsledky do tvorby otázek. Součástí tvorby dotazníku je operacionalizace hypotéz, což představuje převedení obecných pojmů do empiricky pozorovatelných znaků. Nejčastější chybou při dotazování jsou chybějící údaje. Jsou způsobeny nezjištěním dané skutečnosti, chybnou odpovědí nebo chybou při vstupu dat.

28

Metodika

Otázky se dělí do dvou skupin: 1. analytické – takzvané identifikační a třídící otázky, vedou k získání identifikačních údajů respondenta jako je věk, pohlaví, vzdělání atd. 2. meritorní – týkají se otázek na názory a chování respondentů, značná nevýhoda plyne z možnosti, že respondentovi nevyhovuje žádná odpověď Dále se otázky dělí podle typu odpovědi a to na: 1.

2. 3.

uzavřené – jsou nabízeny varianty odpovědí 1.1. alternativní (dichotomické) – jsou nabízeny dvě varianty odpovědí 1.2. selektivní (trichotomické) – jsou nabízeny 3 a více variant odpovědí otevřené – respondent odpovídá sám bez možnosti výběru z variant odpovědí polozavřené – jsou nabízeny varianty odpovědí nebo respondent může použít vlastní odpověď 3.1. konstantní – slouží k vytvoření kontaktu mezi tazatelem a dotazovaným 3.2. nárazníkové – slouží k odstranění únavy respondenta a brání stereotypu při dotazování 3.3. filtrační – slouží ke třídění dotazovaných během dotazování 3.4. kontrolní – slouží k ověření správnosti formulací a pravdivosti odpovědí

3.5. identifikační – slouží ke zjištění charakteristik respondenta 4. baterie otázek – respondent si všech otázek vybírá ze stejných variant odpovědí 5. škály – respondent přiřazuje dotazu hodnotu z dané stupnice K vyplňování dotazníků se používají tyto způsoby:  standardizované rozhovory – tzv. ústní dotazování, tato varianta dotazování umožňuje lepší návratnost, umožňuje tazateli vysvětlení problémových částí a zkontrolování úplnost vyplnění. Pomocí této varianty se zjišťují obsahově náročnější informace. Metoda je náročnější na finanční stránku, protože tazatelé jsou placeni  samovyplňující dotazníky – tzv. písemné dotazování, u tohoto typu hrozí nebezpečí malé návratnosti, méně finančně náročné, protože nejsou potřeba tazatelé. Lidé odpovídají s větším rozmyslem a pravdivěji, ale hrozí nevyplnění všech otázek respondentem  anketní dotazníky  telefonické dotazování – nutní speciálně proškolení tazatelé a speciální techniku, proto je tato metoda finančně náročná. Používá se pro krátké a rychlé odpovědi, podobá se anketám


29

 poštovní dotazování – dotazník je zaslán poštou a respondent ho pomocí pošty vrátí zpět Výběr respondentů Skupina respondentů musí zahrnovat minimálně 30 členů. Základním požadavkem na cílovou skupinu je reprezentativita což je vlastnost, která zaručuje, že výběr bude dobře odrážet charakteristiky základního souboru. Reprezentativita je nejlépe zaručena náhodným výběrem, kdy každý prvek má stejně velkou šanci dostat se do výběru. Tento způsob výběru se ovšem nedá využít pokaždé, proto se používá metoda organizovaného výběru. U této metody se předem stanoví, že výběr má vzhledem k jednomu či více znakům vykazovat určité složení úměrné známému rozložení těchto znaků v základním souboru. Za dodržení této podmínky se provádí první výběr, kterým se základní statistický soubor zúží na soubor o přijatelnější velikosti a dosažitelnosti. V rámci tohoto užšího souboru se pak teprve provede náhodný výběr. Ratingová metoda Používá se ke zjišťování obecných pojmů pomocí sady empiricky pozorovatelných znaků. Provádí se podle předem stanovených pravidel, tzv. škál. Škálování je užívání různých technik, pomocí kterých přiřazujeme číselné hodnoty jevům, které nejsou metrické, např. posouzení výkonové motivace. Číselný údaj na škále je vždy doplněn slovním popisem. Mezi nejčastější techniky škálování patří:  Likertova škála - respondent vyjadřuje stupeň souhlasu či nesouhlasu výroky týkajícími se určitého postoje k objektu. Používá se 5 stupňů, kdy prostřední bývá zastoupen neutrálním postojem jako je nevím nebo nerozhodně. Metoda může být vyjádřena numericky, kdy respondent vybírá z okomentovaných číselných hodnot nebo graficky, kdy je dána úsečka s body a popsanými okraji, kdy respondent vybírá bod na úsečce  Kumulativní posuzovací škála – hodnocení se skládá z více položek, každé položce jsou přiděleny body, které se nakonec sečtou např. v krasobruslení, skocích do vody  Škála pořadí (stupňové řazení) – respondent řadí soubor subjektů podle preferenčního pořadí  Škála párové komparace – ze souboru předmětů jsou respondentovi předkládány vždy pouze dva, z těchto vybírá ten, který preferuje. Pořadí se pak stanoví podle toho, kolikrát je určitý objekt preferován před jiným  Konstantní sumy – respondent rozděluje fixní sumu bodů, procent nebo peněz (obvykle 100) mezi několik objektů a tím vyjadřuje relativní preferenci každého z nich

30

Metodika

 Standardní posuzovací škála- kde je základem určitý vzor neboli standard, který je používán pro srovnání.  Sémantický diferenciál – respondent vyjadřuje svůj postoj k předmětu výzkumu na určitém počtu (obvykle 10-25) pětistupňových nebo sedmistupňových bipolárních škál, které jsou na pólech ohraničeny antonymy, jež vyjadřují opačné hodnocení (např. malý – velký, silný – slabý, hořký – sladký)

3.2 Popisná statistika Statistika je vědní obor zabývající se zkoumáním jevů, které mají hromadný charakter. Jev, který zkoumáme, musí příslušet určité části velkého množství prvků nebo musí být dána možnost opakovaně získat požadované informace o zkoumaném jevu za podmínek, za nichž může stav nastat. Zabývá se zjišťováním, zpracováním, rozborem, hodnocením a výkladem údajů o daném jevu shromažďovaných za účelem popisu rozsáhlých souborů nebo k redukci rušivých odchylek způsobovaných jiným než zkoumaným jevem. Popisná statistika se zabývá popisem stavu nebo vývoje hromadných jevů. Výsledky jak kvalitativní i kvantitativní jsou vyjádřeny číselným popisem a tvoří obraz studovaného hromadného jevu vzhledem k vyšetřovanému souboru. Statistický soubor je množina všech prvků, které jsou předmět zkoumání. Tyto prvky mají některé společné vlastnosti nazývající se identifikační znaky. Identifikační znaky umožňují určit, zda prvek do množiny náleží nebo nenáleží. Znaky tedy vymezují statistický soubor. Statistická jednotka je nositel pozorovaných vlastností. Statistické výsledky jsou neuspořádané soubory, které se třídí do dvou skupin. První skupina zahrnuje prosté třídění, kam patří znaky, které vykazují málo obměn. Znaky patřící do této skupiny se třídí podle každého znaku. Druhou skupinou třídění je skupinové třídění, sem patří znaky s vysokým počtem obměn. Znaky se třídí do uměle vytvořených skupin tzv. intervalů. Mezi základní statistické ukazatele patří charakteristiky polohy, jsou to čísla charakterizující úroveň znaku v souboru. Jedním z ukazatelů je modus, který v sobě ukrývá nejčastěji se vyskytující hodnotu souboru. Statistika se také zabývá závislostmi, které s každým dalším prozkoumaným případem přináší zpřesnění poznatků o závislosti. Navenek se projevující závislost bývá označena jako tendence, která je lépe rozpoznatelná s větším počtem zkoumání. Takto popsanou závislost nazýváme volnou nebo stochastickou. Existují také závislosti pevné, kterými se ovšem statistika nezabývá. Jedná se o závislosti, u kterých stačí provést jeden pokus za splnění podmínky experimentu. Dále můžeme rozlišit závislosti skutečné a zdánlivé. Zdánlivá závislost může vzniknout při malém počtu pozorování nebo při nesprávné práci s daty. Skutečno závislost můžeme označit jako příčinnou, kde jedna veličina udává příčinu a druhá následek.


31

Dle statistického hlediska dělíme závislosti na jednostranné, oboustranné, jednoduché a mnohostranné. U jednostranné závislosti lze přesně určit příčinu a následek. Příčinu můžeme označit také jako nezávislou proměnnou nebo vysvětlující proměnnou. Důsledek můžeme nahradit závislou nebo vysvětlovanou proměnnou. Oboustranná závislost je vyznačuje tím, že příčinu a důsledek nelze jednoznačně určit. Mluvíme-li o jednoduché závislosti, existuje pouze jedna příčina a jeden důsledek, najdeme ji i pod názvem párová závislost. Pokud více příčin vyvolá jeden účinek, označujeme závislost jako mnohonásobnou nebo vícenásobnou. Slovní znaky se dělí na alternativní a množné. Alternativní znaky, jinak nazývané dichotomické, binární nebo dvojné, mohou dosahovat pouze dvou obměn, nejčastěji se jedná o volbu z odpovědí ano nebo ne. Množné znaky mají více než dvě obměny. Statistika slouží také k testování hypotéz. Statistická hypotéza je tvrzení, které se týká rozdělení pravděpodobnosti znaků nebo jeho parametrů. Stanovují se dvě hypotézy a to nulová a alternativní. Nulová hypotéza je ta, jejíž platnost ověřujeme. Alternativní hypotéza tvoří protiklad k nulové. Při testování hypotéz je důležitým faktorem hladina významnosti udávající pravděpodobnost nesprávného zamítnutí nulové hypotézy. Stanovuje se před testováním hypotéz. Nejčastěji se volí hodnoty 0,05 nebo 0,01 nebo 0,1. Velikost hladiny významnosti lze uvést i v procentech. P-hodnota slouží k vyhodnocení testů pomocí porovnání s hladinou významnosti. Najdeme ji jako výslednou hodnotu testů při použití počítačových programů. Vyjadřuje pravděpodobnost chybného zamítnutí nulové hypotézy. Je-li p-hodnota menší než hladina významnosti nulová hypotéza se zamítá. Je-li p-hodnota větší nulová, znamená to potvrzení nulové hypotézy.

3.3 Kontingenční tabulka Kontingenční tabulky se používají k vykreslení vzájemného vztahu dvou statistických znaků. Řádky tabulky odpovídají hodnotám první veličiny a sloupce vyjadřují hodnoty druhé veličiny. V jednotlivých buňkách jsou pak četnosti, kdy hodnota odpovídá příslušnému znaku ze sloupce i znaku z řádku. Data pro zpracování pomocí kontingenční tabulky musí být uspořádána ve formě standardního databázového seznamu, v prvním řádku musí být názvy polí, v dalších buňkách data a buňky nesmí obsahovat prázdné pole. Kontingenční tabulka vzniká kombinačním tříděním znaků, z nichž aspoň jeden je množným znakem. Symbolem A značíme množinu znaků a1 , a2 , ai ,...,ar  vyskytující se ve sloupcích, r značí počet řádků v tabulce. Symbol B označuje množinu znaků b1 , b2 , b j ,..,bs nacházející se v řádcích, znak s potom označuje počet sloupců kontingenční tabulky. Takzvaný řádkový index je značen symbolem i a sloupcový index je značen j. Četnosti znaku A v poslední sloupci tabulky značíme n i a četnosti znaku B v posledním řádku se značí n j . Součet

32

Metodika

posledního řádku a sloupce tabulky udává celkový rozsah souboru n. Četnosti v jednotlivých políčkách se značí nij Pomocí statistických funkcí kontingenční tabulky lze provést test nezávislosti, který ukazuje, zda se vybrané znaky navzájem ovlivňují nebo jsou nezávislé. Veličiny používané pro test nezávislosti pocházejí z vektoru X=(Y, Z), který má diskrétní rozdělení. Veličina Y nabývá hodnot (1, r) a veličina Z (1, s).

pij  PY  i, Z  j 

(1)

pi.   pij

(2)

j

p. j   pij .

(3)

i

Za předpokladu že výběr byl uskutečněn o rozsahu n z diskrétního rozdělení. nij vyjadřuje počet případů, kdy se ve výběru vyskytla dvojice i, j  , mají sdružené multinomické rozdělení s parametrem n s pravděpodobností pij . Napíšeme-li pravděpodobnost pij i empirickou četnost nij ve tvaru matice

n  nazveme ji kontingenční tabulkou. Pokud platí vztahy č. 4 a č. 5 platí i vztah ij

č. 6.

ni   nij

(4)

j

n j   nij

(5)

i

n   ni   n j   i

j

i

n

ij

(6)

j

pij  pi p j

(7)

PY  A, Z  B  PY  APZ  B

(8)

Veličiny Y a Z jsou nezávislé, pokud platí vztah č. 7. Teorie pravděpodobnosti udává, že znaky jsou nezávislé pokud platí vztah č. 8 pro jakoukoliv množinu A  1,...,r, B  1,...,curčíme-li A={i} a B={j} vyplývá odtud vztah pij  pi p j o nezávislosti veličin Y a Z.


33

Samotný test nezávislosti vypočítáme podle vzorce č. 9 nebo č. 10. K výpočtu počtu stupňů volnosti se používá vzorec č. 11. Při analýze kontingenční tabulky je nutné vypočítat očekávané četnosti, které slouží k určení četnosti při podmínce nezávislosti jevů. Vypočítané četnosti mohou dosahovat i neceločíselných hodnot. Četnosti vypočítáme dle vzorce č. 12. n n   n  i  j r c  ij n  2    n i  n j i 1 j 1

  

2

(9)

n r

 2  n i 1

nij2

c

n n j 1

n

rc  r  c  2  1  r  1c  1 nij' 

ni n j n

(10)

i  j

(11) (12)

34

Vlastní práce

4 Vlastní práce Tato část práce poslouží k prozkoumání výsledků dotazníkového šetření a jejich interpretaci a provedení testu nezávislosti v kontingenční tabulce. Na základě výsledků dotazníku novinám doporučím možné strategie ke zvýšení jejich prodejnost a povědomí o nich.

4.1 Historie nakladatelství Po roce 1989 k nám začala pronikat zahraniční vydavatelství jedním z nich bylo i Vlatava-Labe-Press. V období let 1991 – 2000 se privatizovaly tituly a také byly skupovány třemi firmami a to Vltava, Labe a PNPress, které se později sloučili pod jedno nakladatelství Vltava-Labe-Press (VLP). Nově vzniklou firmu zakoupil zahraniční vydavatel Verlagsgruppe Passau, a tímto vstoupil na český trh. Nakladatelství si ponechalo svůj název VLP, stalo se pouze součástí koncernu. Ke konci 90. let zakoupené tituly konsolidují a zakládají nové. Současně došlo k rozšíření sítě okresních deníků po celých Čechách. Další vlna změn byla dokončena roku 2006, kdy byl zaveden jednotný název novin Deník. V rámci druhé vlny změn vstupuje vydavatelství na Moravský trh novin. Skupování titulů a jejich konsolidace završilo vytvoření sítě okresních deníků ve všech okresech Čech a Moravy. K názvu Deník je připojeno přídavné jméno podle místa, kde noviny vychází např. Brněnský Deník, Slovácký Deník. V dalších letech se setkáváme se snahou o modernizaci, udržování a rozvoj vydavatelství. Vydavatelství na našem území publikuje celkem 94 titulů, z toho 71 regionálních deníků a 23 týdeníků. Noviny se řadí k nejvýznamnějším regionálním novinám, charakteristické je pro ně dominantní postavení v regionech, kde působí a také vysoká čtenost. Deníky jsou unikátní tím, že spojují zprávy z blízkého okolí, kraje, celé republiky a světové zpravodajství. Denní náklad nakladatelství je asi 225 000 výtisků, noviny si denně přečte asi 913 00 lidí, což tvoří 38% trhu se zpravodajskými deníky. VLP vlastní společnost Astrosat, která vydává TV magazín, TV star, TV star plus, TV mini, TV expres, Křížovkářský TV magazín, Gurmet, Šíp plus a Glanc. Dceřinou společní VLP je MixMedia s.r.o., která je výhradním zástupcem v oblasti prodeje reklamního prostoru na internetových stránkách www.denik.cz a v aplikacích pro zařízení společnosti Apple, zabývá se také jinými službami. VLP je většinovým vlastníkem společnosti Novotisk s.r.o., která se zabývá tiskem novin, komerčních tiskovin a zakázkami novinového charakteru. Vydavatelství vlastní také společnost NewsLab s.r.o., která se zabývá vývojem mobilních aplikací, tiskovou a webovou infografikou1 a reklamou.

1

forma publikování informací v grafické podobě


35

4.2 Rozbor dotazníkového šetření Dotazník je zaměřen na to, zda lidé noviny kupují, jak často a jestli se jim noviny líbí. Dotazníku se skládá z otázek převážně uzavřeného typu, kde respondenti mají na výběr z předem stanovených odpovědí. Způsob dotazování s výběrem možností je nejvhodnější, protože ho respondenti vyplňují raději než dotazníky s otevřenými otázkami, kde musí odpovědi sami vymýšlet. Nejčastěji se vyskytují otázky na, které se dá odpovídat ano či ne. Ovšem v pár případech bylo nutné použít i otázky otevřené. Samotný dotazník se skládá z 11 otázek. První část dotazníku je zaměřena na to, zda respondenti noviny kupují nebo nekupují popřípadě jak často. Druhá část je zaměřena samotný obsah novin, konkrétně jak se respondentům líbí či nelíbí. V poslední části jsou obsaženy demografické otázky. Celkem dotazník vyplnilo 250 respondentů. Při dotazování byli muži více ochotni odpovídat na dotazy než ženy. U skupiny mužů dotazník vyplnilo 156 respondentů, což tvoří 62,4% celku. Skupina žen je zastoupena již méně, konkrétně má 94 členů tvořící 37,6% respondentů. O tomto se můžeme přesvědčit v obrázku č. 1. 180 160 140 120 100 80 60 40 20 0

156

94

Ženy

Obr. 1

Muži

Graf rozložení respondentů

Co se týká samotného nákupu novin, tak je kupuje 32 dotázaných, což tvoří 12,8% ze všech respondentů. Naproti tomu noviny nekupuje 218 respondentů, což tvoří 87,2% všech dotázaných. Tuto skutečnost dokazuje obrázek č. 2. Skupina nakupující noviny se skládá z 23 mužů, což tvoří 71,875% nakupujících a 9 žen tvořících 28,125% nakupujících. Výzkum ukázal, že ve skupině dotázaných noviny nakupují více muži než ženy. Tuto skutečnost ukazuje obrázek č. 3. Důležité je brát v potaz i celkové složení skupiny respondentů, kde jednoznačně převládají muži, tudíž není žádným překvapením, že ve sledované skupině noviny nakupují více muži než ženy.

36

Vlastní práce

250

218

200 150 100 50

32

0 Kupují

Obr. 2

Nekupují

Graf nákupu novin

25

23

20 15 9

10 5 0 Muži

Obr. 3

Ženy

Graf rozložení skupiny nakupující noviny

Všech 32 lidí nakupuje noviny pravidelně. Denně noviny nakupuje pouze 6 lidí představující 18,75% kupujících, týdně je kupuje 23 lidí tvořících 71,875% a s měsíční pravidelností noviny kupují 3 lidé tedy pouze 9,375%. Nejčastěji tedy noviny dotázaní nakupují v týdenním intervalu. Z 218 lidí nenakupujících Deník 65 respondentů uvedlo, že jej čte v internetové podobě tedy asi 30% nenakupujících, 24 dotazovaných čte jiné noviny, což tvoří 11% skupiny nenakupující noviny, nejčastěji se jedná o MF Dnes. Největší část respondentů tvoří lidé, kteří noviny vůbec neznají, jejich skupina čítá 104 členů a tvoří 47,7% nenakupujících. Překvapením bylo, že 25 dotázaných tedy 11,3% uvedlo, že nekupuje vůbec žádné noviny. Internetové čtenáře tvoří 66% mužů a 34% žen. V konkrétních číslech 43 mužů a 22 žen. Otázky týkající se obsahu vyplnilo 121 respondentů, tedy ti kteří noviny nakupují, čtou je na internetu a kupují jiné noviny. Celkem tato skupina zaujímá 48,4% celku. První otázka z této série se týkala obsahu novin, 74 lidí 61% odpovědělo, že jim obsah přijde zajímavý a zbylým 47 39% obsah zajímavý nepřijde. Další otázka zahrnovala dotaz na aktuálnost obsažených zpráv. 71% tedy 86 dotázaných označilo zprávy za aktuální a zbylým 39% konkrétně 35 respondentům se obsah aktuální nezdá. Třetí otázka se zabývala spokojeností


37

s cenou novin, 70 lidem tvořícím téměř 58% přijde cena přiměřená obsahu a 51 lidem tedy takřka 42% přijde cena vysoká vzhledem k obsahu. Nejčastěji odpovídali lidé ve věku 21 let. Mezi nakupujícími vedou lidé ve věku 23 a 25 let. Modem mezi nenakupujícími je věk 21 let. Nejčastěji dosaženým vzděláním dotazovaných je maturita. Z lidí nakupujících noviny má nejvíce lidí maturitu a stejný počet dosáhl i vysokoškolského vzdělání. Pokud se jedná o respondenty nenakupující noviny, jejich nejčastější vzdělání maturitní. Mezi dotázanými vede jednoznačně mužské pohlaví.

120 100 80 60 40 20 0 Čtou je na internetu

Obr. 4

Čtou jiné

Neznají ho

Nekupují noviny

Graf rozložení skupiny nekupující noviny Deník

4.3 Testy nezávislosti Tato část poslouží k provedení testů nezávislosti a interpretaci výsledků. Dojde k provedení tří testů závislost a to nákupu novin na pohlaví, závislost nákupu novin na věku a závislost nákupu novin na vzdělání. Prvním krokem k provedení testu je získání dat pro testování. V tomto případě jsou data získána dotazníkovým šetřením. Dalším důležitým krokem je stanovení testovaných hypotéz. Jako nulová hypotéza se v těchto testech bude objevovat nezávislost testovaných veličin. Za alternativní hypotézu je určena závislost jevů. Test budu prováděn po převedení dat do kontingenční tabulky, která umožní usnadnění provedení výpočtů a lepší filtraci dat. Testování hypotéz bude předcházet výpočet očekávaných četností, které jsou pro provedení testu nezbytné. Samotný test bude proveden pomocí  2 - kvadrát testu nezávislosti, který lze najít v kartě vzorce, záložce další funkce statistická. Výsledná hodnota testu je v podobě p-hodnoty. Pro vyhodnocení testu je nezbytné určit hladinu významnosti. Hladina významnosti je pro toto testování stanovena na 5%. Při provádění testu je velmi důležité dbát na data, která označujeme jako výchozí při výpočtu testu. Vždy se označují pouze samotné četnosti bez celkových součtů. Pokud by došlo k označení dat i s těmito součty došlo by k velmi výrazné změně výsledku testu. Výsledek takto označených dat by tedy vedl ke špatnému výsledku celého testování.

38

Vlastní práce

4.3.1

Test nezávislosti nákupu novin na pohlaví

Tento test slouží k potvrzení nebo vyvrácení tvrzení, že pohlaví člověka neovlivňuje nákup novin. Nulovou hypotézou je tedy nezávislost obou veličin, čili že pohlaví člověka nijak neovlivňuje nakupování nebo nenakupování novin. Jako alternativní hypotéza je zvolena možnost, že nákup novin je ovlivněn pohlavím. Test nezávislosti budu prováděn na 5% hladině významnosti. H 0  nezávislost jevů

H 1  závislost jevů   0,05 Tab. 1

Četnosti nákupů vzhledem k pohlaví

Pohlaví Muž Žena Celkem

Nekupují

Kupují 133 85 218

Celkem 23 9 32

156 94 250

V tabulce č. 1 je nakupování novin roztříděno podle pohlaví. Před provedením testu je nutné vypočítat očekávané četnosti nákupů. Z tabulky č. 2 je patrné, že byla splněna podmínka, aby 80% všech četností bylo větší než 5. Tudíž tabulky mohly být ponechány v původní podobě. Nyní lze přejít k provedení samotného testování nezávislosti. Tab. 2

Očekávané četnosti nákupů vzhledem k pohlaví

Pohlaví Muži Ženy Celkem

Nekupují 136,03 81,97 218

Kupují 19,97 11,66 32

Celkem 136 94 250

Výsledná hodnota  2 - kvadrát testu nezávislosti je 0,236 0,236>0,05 Hodnota  2 - kvadrát testu nezávislosti je větší než hladina významnosti, tudíž nedojde k zamítnutí nulové hypotézu o nezávislosti jevů. Výsledek testu tedy prokázal, že nákup novin není závislý na pohlaví. Při nákupu novin tedy není důležité, zda jde o muže nebo ženu. 4.3.2

Test nezávislosti nákupu na věku

Testu určí jestli nákup novin nezávisí na věku čtenářů. Za nulovou hypotézu je zvolena nezávislost nákupu novin na věku. Alternativní hypotézou je závislost nákupu na věku.


39

Test má prokázat, že noviny nekupují pouze starší lidé, ale i mladší. Nejnižší věková hranice dosahuje 18 let, horní hranici věku není stanovena. Před výpočtem se opět nejdříve musí vypočítat tabulka očekávaných četností. Hladina významnosti je stejná jako u předchozího testu 5%. H 0  nezávislost jevů

H 1  závislost jevů   0,05 Při pohled na výsledky dotazování je zřejmé, že nebude splněna podmínka, že 80% očekávaných četností musí být větší než 5, proto je nutné provést úpravu tabulky. Původní data se nachází v tabulce č. 9. V tomto případě dojde ke sloučení řádků a vytvoření věkových skupin. Věkové skupiny neovlivní výsledek testu. Upravené četnosti jsou uvedeny v tabulce č. 4. Tab. 3

Upravené četnosti nákupu vzhledem k věku

Věk 18 – 25 26 – 43 44 – 86 Celkem

Tab. 4

Nekupují

Kupují 116 86 16 218

Celkem 10 7 15 32

126 93 031 250

Očekávané četnosti vzhledem k věku

Věk 18 – 25 26 – 43 44 – 86 Celkem

Nekupují 109,872 81,096 27,032 218

Kupují 16,13 11,9 3,962 32

Celkem 126 93 31 250

Nyní se opět vypočte p-hodnotu pomocí  2 - kvadrát testu nezávislosti. Výsledná hodnota je 1,902E-9. 1,902E-9<0,05 Při porovnání výsledné p-hodnoty s hodnotou významnosti je zřejmé, že phodnota je menší než hladina významnosti. Pokud by byl test prováděn s původními daty, p-hodnota by opět dosáhla menší hodnoty než je požadovaná hladina významnosti. Nulová hypotéza je zamítnuta. Test tedy vyvrátil hypotézu o nezávislosti nákupu novin na věku. Věk je faktorem ovlivňujícím nákup novin.

40

4.3.3

Vlastní práce

Test nezávislosti nákupu novin na vzdělání

Pomocí tohoto testu nezávislosti se pokusím dokázat, že nákup novin je nezávislý na vzdělání kupujících. Nulová hypotéza tedy znamená nezávislost nákupu na vzdělání. Alternativní hypotézu jsem určila jako závislost jevů. Hladina významnosti zůstává nezměněna a je 5%. H 0  nezávislost jevů

H 1  závislost jevů   0,05 Tab. 5

Četnosti nákupu vzhledem ke vzdělání

Vzdělání Základní Vyučen/a Maturita Vysoká škola Celkem

Tab. 6

Nekupují

Kupují 15 13 125 65 218

Celkem 2 8 11 11 32

17 21 136 76 250

Očekávané četnosti nákupu vzhledem ke vzdělání

Vzdělání Základní Vyučen/a Maturita Vysoká škola Celkem

Nekupují 14,824 18,312 118,592 66,272 218

Kupují 2,176 2,688 17,408 9,728 32

Celkem 17 21 136 76 250

Po výpočtu tabulky č. 6 je zřejmé, že není splněna podmínka, že 80% četností je větší než 5. Ovšem slučovat v tomto případě typ vzdělání není žádoucí, výsledek testu tedy bude mít nižší vypovídací schopnost. Výsledná hodnota po provedení testu je 0,002. 0,002<0,05 Výsledná hodnota testu je menší než hladina významnosti. Dojde k zamítnutí nulové hypotézy o nezávislosti. Test vyvrátil původní předpoklad o nezávislosti nákupu novin na vzdělání a dokázal, že mezi těmito veličinami existuje závislost. Pokud by došlo k úpravě tabulek č. 5 a č. 6 sloučením typu vzdělání Vyučen/a a Základní, byl by určen stejný závěr jako bez korekce dat. P-hodnota by byla vyšší, její hodnota však nepřekročila stanovenou hladinu významnosti. Pro kontrolu tvrzení, že výsledek se nezměnění ani při sloučení hodnot, došlo k upravení tabulky č. 5 a č. 6 a proveden nový test. Konkrétní velikost p-hodnoty


41

po úpravě dat dosáhne velikosti 0,01049 což je menší než hladina významnosti. Upravené tabulky jsou ukryty pod čísly 7 a 8. Tab. 7

Upravené četnosti nákupu vzhledem ke vzdělání

Vzdělání Základní + Vyučen/a Maturita Vysoká škola Celkem

Tab. 8

Nekupují

Kupují

Celkem

28

10

38

125 65 218

11 11 32

136 76 250

Očekávané četnosti z upravených dat

Vzdělání Základní + Vyučen/a Maturita Vysoká škola Celkem

Nekupují

Kupují

Celkem

33,136

4,9

38

118,592 66,272 218

17 9,7 32

136 76 250

4.4 Opatření na zvýšení prodejnosti novin Deník Součástí dotazníku byly i otázky týkající se vzhledu, obsahu a ceny novin. Na základě získaných odpovědí na tyto otázky byla vytvořena doporučení pro noviny vedoucí ke zvýšení jejich prodejnosti. Jako hlavní opatření byla doporučena změnu designu novin, toto byla také nejčastější odpověď dotázaných. Design novin Deník se výrazně neodlišuje od grafické úpravy novin konkurentů. Vzhledem k celorepublikovému působení je ovšem důležité dodržení jednotného designu minimálně první strany pro všechny vydání, čímž je lidem usnadněna identifikace oblíbených novin. Při tvorbě nového designu by se redaktoři mohli inspirovat stylem, který se používal dříve ovšem v trochu modernějším pojetí. Ponechat fotografie v barevné podobě. Inspirovat se dá i v zahraničí, pro výrazné odlišení by se dal použít americký vzor, kdy jsou noviny typicky přeloženy a opatřeny gumičkou pro udržení tvaru. Často zmiňovaným tématem je i obsah. Lidé často uvádí, že noviny jsou nezajímavé a neaktuální. Takzvaná neaktuálnost je způsobována tím, že noviny se píší den dopředu, tuto skutečnost tudíž ovlivnit mnohdy nejde. Na druhou stranu se novináři snaží dát do vydání nejnovější informace. Současně je nutno brát v potaz, že noviny se vydávají zvlášť pro jednotlivé regiony. Proto by se v novinách měl dát větší prostor právě regionálním informacím a situaci v

42

Vlastní práce

jednotlivých obcích a městech. Samozřejmě nelze opomenout celorepublikové dění, kterému by ovšem neměl být věnován příliš velký prostor. Dále je důležité uvědomit si, že lidé se chtějí i bavit, samozřejmě tím není míněno vytvořit ze seriózního tisku bulvár. Noviny se mohou odlišit od ostatních vytvořením speciální rubriky, kde by se objevovaly úsměvné historky, kuriozity a fotografie z regionu. Součástí zábavné rubriky by mohl být komentář dění v nářečí daného regionu. Zavést by se dal také dříve populární fejeton na první straně, který by vtipně komentoval hlavní článek. Podstatné je přiblížit se i mladším generacím, které noviny často považují za výdobytek minulé doby. Oddíl by se měl věnovat například koncertům, programům kin, pořádaným zábavám v obcích, připravovaným filmům, recenzím knih nebo rozhovorům s českými skupinami, zpěváky a herci. Těmto rozhovorům by mohla předcházet anketa, kde by si lidé vybrali, s kým rozhovor chtějí. Zmínka by zde mohla být i o moderních technologiích. Určitě by měli být ponechány tradiční křížovky nebo dnes velmi populární sudoku, které noviny běžně používají. Co se týká ceny, ta by měla zůstat na dosavadní úrovni. Porovnáme-li ji s cenami konkurentů, pohybuje se cena Deníku na stejné nebo nižší úrovni. V nižších cenových relacích se pohybuje spíše bulvární tisk než seriózní tiskoviny. Nižší cena by noviny mohla vést ke ztrátě, což by v nejhorším případě mohlo vést k jejich zániku. Pro kontrolu tvrzení o ceně jsou zde uvedeny příklady cen konkurenčních novin:MF Dnes se prodává za 16 Kč a noviny Právo stojí 17 Kč. Naproti tomu například bulvární noviny Blesk můžeme koupit za 10 Kč. Noviny Deník se prodávají za 15 Kč. Z průzkumu také vyplývá nízké povědomí o novinách. Toto je také jeden z důvodů proč je důležité zapracovat na rozšíření povědomí o Deníku. Ke zviditelnění novin slouží typické způsoby jako je sponzorování akcí nebo snad reklama v televizi, rádiu nebo novinách. Tyto metody noviny již používají. Raději bych se zaměřila na pořádání a sponzorování akcí. Pořádané akce by měli bavit široké spektrum lidí od dětí až po seniory. Pro zábavu lze pořádat karneval, setkání s autory kniha besedy s nimi. Pro pobavení dospělých lze v zimním období pořádat ples. K přivolání pozornosti mohou posloužit i vtipné reklamy na zastávkách. Součástí propagace může být vydání doručované do schránek zdarma. Postačovalo by pár stránkové vydání vydáváno čtvrtletně. Tato doporučení by měla sloužit jako inspirace ke zlepšení konkurenceschopnosti a tím i zvýšení prodeje novin.


43

5 Závěr Hlavním cílem této bakalářské práce bylo stanovení faktorů ovlivňujících prodejnost novin Deník. Dílčím cílem práce bylo sestavení dotazníku a provedení dotazníkového šetření. Dotazník se skládal z 11 dotazů převážně uzavřeného typu. Týkaly se četností nákupu, obsahu novin a nechyběli ani dotazy na demografické údaje. Dotazování se zúčastnilo 250 respondentů z toho 94 žen a 156 mužů ve věku od 18 let až do 86 let. Nákup novin potvrdilo 32 tázaných a zbytek byl rozdělen do čtyř skupin. První skupina má 65 členů a tvoří ji lidé, kteří čtou noviny Deník v internetové podobě. Následující skupina má 25 členů vůbec nekupujících noviny. Další část tvoří lidé čtoucí jiné noviny a to převážně MF Dnes čítající 24 respondentů. Poslední a nejpočetnější skupinou mající 104 členů jsou dotázaní, kteří o novinách Deník nikdy neslyšeli. Otázky týkající se obsahu vyplnilo 121 dotázaných. Neodpovídali pouze lidé, kteří noviny neznají nebo vůbec nekupují. Obsah novin se líbí 74 respondentů a nelíbí 47 dotázaným. Uváděné zprávy přijdou aktuální 86 lidem a neaktuální 35. Cena novin přijde přiměřená 70 lidem a drahé se noviny zdají 51 lidem. Data byla uspořádána do kontingenční tabulky a vypočtení očekávaných četností provedeno testování tří faktorů. Za testované faktory byl stanoven věk, pohlaví a nejvyšší dosažené vzdělání. Pro provedení testů byl použit  2 - kvadrát test nezávislosti. Testování bylo provedeno na 5% hladině nezávislosti. Původní předpoklad byl stanoven jako nezávislost prodeje na všech těchto faktorech. Testy však prokázaly, že nákup novin je ovlivněn věkem a také vzděláním. Potvrzena byla pouze jedna původní hypotéza a to, že pohlaví člověka neovlivňuje nákup novin. Součástí práce jsou i doporučení, která by měla vést ke zvýšení prodejnosti novin. Doporučení vychází z odpovědí dotázaných. Jako hlavní byla doporučena změna vzhledu novin. Další změny ba se měla týkat obsahu. Noviny by se měli zaměřovat více na dění v regionech a méně na celostátní události. Novinám by mohlo pomoci zavedení úsměvné rubrik, která by obsahovala vtipné zprávy a fotografie z okolí, které by mohli zasílat čtenáři. Následující změna obsahu by se měla týkat přiblížení se mladším generacím. Vhodné by bylo zavést rubriku pro mladé obsahující programy kin, koncertů, recenzím knih nebo počítačovým programům. Cenu bylo doporučeno ponechat na dosavadní úrovni 15 Kč, která je nižší než u většiny konkurentů. Pro zvýšení povědomí bylo doporučeno vydávat pár stránkové vydání, které by bylo doručováno zdarma do schránek. Další způsob zviditelnění je sponzorování cizích akcí nebo pořádání vlastních. Jako vlastní akci novin lze uspořádat ples, karneval nebo třeba besedu. Jako způsob zviditelnění lze také použít vtipné reklamy na zastávkách hromadné dopravy. Získané výsledky tedy posloužily ke zjištění, že faktory ovlivňujícími prodejnost novin Deník jsou věk a vzdělání.

44

Závěr


45

6 Literatura BISKUP, R. Statistika In: jcu.cz [online] 12.2.2012 [cit. 2012-11-15] Dostupné na: http://home.ef.jcu.cz/~birom/stat/prednasky/08four.pdf CREATIVE WEB SOLUTIONS. Tituly In: astrosat.cz[online] [cit. 2012-11-26] Dostupné na: http://www.astrosat.cz/tituly.php HLAVSA, Z. A KOLEKTIV. Český jazyk pro střední školy I. –IV. ročník. 3. vydání Praha: SPN pedagogické nakladatelství 1997. 280 s. ISBN 80-85937-86-7 HOMOLA, V. Úvod do statistiky In: vsb.cz [online] 10. 1. 2001 [cit. 2012-11-20] Dostupné na: http://homel.vsb.cz/~hom50/SLBSTATS/UST/GS02.HTM HUŠEK, R. Ekonometrická analýza. 1. vyd. Praha: Oeconomica, 2007. 367 s. ISBN 978-80-245-1300-3. LITSCHMANOVÁ, M. Máme dotazníky. A co dál? In: vsb.cz [online] 2009 [cit. 2012-10-28] Dostupné na http://homel.vsb.cz/~lit40/SKOMAM_09.PDF MINAŘÍK, B. Statistika I : popisná statistika. Měření závislostí. Statistické srovnávání. Popis časových řad . Druhá část. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007. 105 s. ISBN 978-80-7157929-8. MIX MEDIA S.R.O. O společnosti In: mix-media.cz [online] [cit. 2012-11-28] Dostupné na: http://www.mix-media.cz/ NEWSLAB S.R.O. In: newslab.cz [online] [cit. 2012-11-27 ]Dostupné na:http://www.newslab.cz/cz/ NOVOTISK S.R.O. Historie In: novotisk.cz [online][cit. 2012-11-10] Dostupné n: http://www.novotisk.cz/historie.php?lg=cz SELLNER, M. Kontingenční tabulky In: muni.cz [online] 2010 [ cit. 2012-12-5] Dostupné na : http://cit.ukb.muni.cz/kurzy/files/Excel/ExcelKontTab.pdf URBAN, J. Kroky při přípravě a realizaci dotazníkového šetření In: czp.cuni.cz [online]. 2005 [cit. 2012-10-15] Dostupné na: http://www.czp.cuni.cz/ekonomie/Letskola/urban_priprava_dotazniku.pd f VLTAVA-LABE-PRESS A.S.. Vydávané tituly In: vlp.cz [online] [cit. 2012-10-25] Dostupné na: http://www.vlp.cz/vydavane-tituly/vydavane-tituly.html# VLTAVA-LABE-PRESS A.S.. O firmě. In: vlp.cz [online] [cit. 2012-11-20] Dostupné na: http://www.vlp.cz/o-vlp/o-firme.html WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, L. Vybrané aspekty strukturální transformace českého lokálního a regionálního tisku po roce 1989 In: muni.cz [online] 2009 [cit. 2012-10-18] Dostupné na: http://is.muni.cz/th/52932/fss_d/ Druhy tiskovin In: spskkv.cz [online] [cit. 2012-10-8] Dostupné na: www.spskkv.cz/pu_data/send_files/File/druhy_tiskovin.doc

46

Literatura

A Dotazník

47

Přílohy

48

A Dotazník

A Dotazník

49

A Dotazník Dobrý den, tento dotazník se týká toho, zda kupujete či nekupujete noviny Deník a důvodů vaší přízně nebo nepřízně k těmto novinám. Vámi zvolenou odpověď zakroužkujte, pokud je zobrazena tabulka, vepište do ní Vaši odpověď. Předem děkuji za vyplnění. 1)Kupujete noviny Deník? ANO Pokud odpovíte NE, pokračujte ke 2. otázce Pokud odpovíte ANO, pokračujte k 3. otázce 2) Proč je nekupujete? NEZNÁM HO KUPUJI JINÉ

NE

ČTU JE NA INTERNETU

Pokračujte k otázce číslo 5 3) Kupujete je pravidelně? ANO Pokud ANO, pokračujte ke 4. otázce Pokud NE, pokračujte k 5. otázce 4) Pokud ANO tak DENNĚ

NE TÝDNĚ

MĚSÍČNĚ

5) Přijde vám obsah zajímavý?

ANO

NE

6) Zdá se vám obsah aktuální?

ANO

NE

7) Zdá se vám cena novin přiměřená obsahu?

ANO

8) Co byste na novinách změnil/a?

9) Pohlaví 10) Věk

MUŽ

ŽENA

NE

50

11) Nejvyšší dosažené vzdělání ZÁKLADNÍ VYUČEN/A Děkuji za účast při výzkumu

A Dotazník

MATURITA

VYSOKÁ ŠKOLA

B Tabulky

51

B Tabulky Tab. 9

Četnosti nákupu vzhledem k věku

Věk

Nekupují 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 49 51 54 55 56 57 58 62

Kupují 8 14 16 23 17 14 11 13 5 9 9 3 8 7 5 6 4 9 6 2 4 1 3 3 1 1 3 2 2 3 1 1 0 1 0 0 2 0

Celkem 1 1 0 0 1 3 1 3 1 0 2 1 0 0 0 0 1 1 0 0 0 0 0 0 0 1 1 0 0 1 0 0 1 0 1 1 0 2

9 15 16 23 18 17 12 16 6 9 11 4 8 7 5 6 5 10 6 2 4 1 3 3 1 2 4 2 2 4 1 1 1 1 1 1 2 2

52

B Tabulky

64 65 67 70 72 82 85 86 Celkem

0 0 0 0 0 0 0 1 218

1 2 1 1 1 1 1 0 32

1 2 1 1 1 1 1 1 250

Faktory ovlivňující prodejnost novin Deník

Recommend Documents