Ma sa ry kova unive rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
ANALÝZA DOPADŮ ZNEČIŠTĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA PŘÍKLADĚ MĚSTA OSTRAVY Analysis of the impact of environmental pollution on the example of Ostrava Diplomová práce
Vedoucí práce: doc. RNDr. Milan VITURKA, CSc.
Autor: Dominika TÓTHOVÁ
Brno, 2012
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2010/2011
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Pro:
ZAPLETALOVÁ Dominika
Obor:
Regionální rozvoj a správa
Název tématu:
Analýza dopadů znečištění životního prostředí na příkladě města Ostravy
Analysis of the impact of environmental pollution on the example of Ostrava
Zásady pro vypracování Problémová oblast: environmentální ekonomie Cíl práce: Analýza environmentální situace vybraného města. Postup práce a použité metody: Analýza environmentální situace v ČR a stávající nástroje regulace. 2. Analýza environmentální situace ve městě Ostravě 3. Zdravotní důsledky znečištění a jejich ekonomické konsekvence (pokus o primární syntézu) 4. Závěr. Použité metody: analýza odborných pramenů a dat, orientovaná syntéza.
Rozsah grafických prací:
Předpoklad cca 10 tabulek a grafů
Rozsah práce bez příloh:
60 – 70 stran
Seznam odborné literatury: 1. Úplné znění zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) ve znění pozdějších předpisů 2. Statistická ročenka životního prostředí České republiky 2009 – zpracovala Cenia, Česká informační kancelář životního prostředí, vydalo MŽP a rok vydání 2010 3. Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, na základě dat za rok 2007 4. Zpráva o životním prostředí v ČR v roce 2009 - zpracovala Cenia, Česká informační kancelář životního prostředí, vydalo MŽP a ČSÚ, rok vydání 2010 5. Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí – souhrnná zpráva za rok 2009, vydal Státní zdravotní ústav, rok vydání 2010 Související webová stránka: www.mzp.cr, www.cenia.cz
Vedoucí diplomové práce:
doc. RNDr. Milan Viturka, CSc.
Datum zadání diplomové práce:
9. 3. 2011
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry V Brně dne 9. 3. 2011
………………………………………… děkan
Jméno a příjmení autora:
Dominika Tóthová
Název diplomové práce:
Analýza dopadů znečištění životního prostředí na příkladě města Ostravy
Název práce v angličtině:
Analysis of the impact of environmental pollution on the example of Ostrava
Katedra:
Katedra regionální ekonomie a správy
Vedoucí diplomové práce:
doc. RNDr. Milan Viturka, CSc.
Rok obhajoby:
2012
Anotace Cílem diplomové práce Analýza dopadů znečištění životního prostředí na příkladě města Ostravy je analýza environmentální situace ve městě Ostrava a zhodnocení zdravotních důsledků znečištění ovzduší s důrazem na ekonomickou stránku problému. První kapitola obecně charakterizuje stav ovzduší v České republice a možná zdravotní rizika jednotlivých znečišťujících látek. Druhá kapitola se podrobně věnuje stavu ovzduší v Ostravě a charakteristice největších zdrojů emisí. Třetí kapitola se zaměřuje na zdravotní důsledky znečištění ovzduší v Ostravě a jejich ekonomické dopady na obyvatelstvo. Annotation The aim of the thesis Analysis of the impact of environmental pollution on the example of Ostrava is to analyze the environmental situation in Ostrava and evaluation of health effects of air pollution with an emphasis on economic aspects of the problem. The first chapter describes in general the air quality in the Czech Republic and potential health risks of individual pollutants. The second chapter deals in detail with the air condition in Ostrava and the characteristics of the largest sources of emissions. The third chapter focuses on the health effects of air pollution in Ostrava and their economic impact on the population. Klíčová slova životní prostředí, Ostrava, znečištění ovzduší, zdravotní dopady, ekonomické důsledky Keywords environment, Ostrava, air pollution, health effects, economic consequences
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Analýza dopadů znečištění životního prostředí na příkladě města Ostravy vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Milana Viturky, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 23. 4. 2012 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu doc. RNDr. Milanu Viturkovi, CSc. za cenné rady a vedení celé diplomové práce.
Obsah ÚVOD........................................................................................................................................9 1 ANALÝZA ENVIRONMENTÁLNÍ SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE A STÁVAJÍCÍ NÁSTROJE REGULACE.........................................................................................................11 1.1 Analýza environmentální regulace.............................................................................. 13 1.2 Charakteristika znečišťujících látek působících na zdraví lidí.................................... 16 1.2.1 Oxid siřičitý..........................................................................................................16 1.2.2 Oxid uhelnatý.......................................................................................................17 1.2.3 Polétavý prach – PM10, PM2,5...........................................................................17 1.2.4 Olovo....................................................................................................................18 1.2.5 Oxid dusičitý........................................................................................................18 1.2.6 Benzen..................................................................................................................19 1.2.7 Arsen.....................................................................................................................19 1.2.8 Kadmium..............................................................................................................20 1.2.9 Nikl.......................................................................................................................20 1.2.10 Benzo(a)pyren....................................................................................................20 1.2.11 Troposférický ozon.............................................................................................21 1.3 Změna stavu ovzduší................................................................................................... 21 1.4 Zdroje emisí................................................................................................................. 22 1.4.1 Zdroje emisí z průmyslu a energetiky..................................................................22 1.4.2 Zdroje emisí ze spalování v domácnostech..........................................................25 1.4.3 Zdroje emisí z dopravy.........................................................................................26 1.5 Kvalita ovzduší............................................................................................................ 28 1.6 Zdravotní rizika a důsledky znečištění ovzduší........................................................... 33 2 ANALÝZA ENVIRONMENTÁLNÍ SITUACE VE MĚSTĚ OSTRAVA..........................35 2.1 Ocelové srdce republiky.............................................................................................. 35 2.2 Emise v Ostravě........................................................................................................... 35 2.3 Kvalita ovzduší v Ostravě............................................................................................ 37 2.3.1 Polétavý prach – částice PM10, PM2,5................................................................39 2.3.2 Benzen..................................................................................................................41 2.3.3 Oxid siřičitý..........................................................................................................41 2.3.4 Oxid uhelnatý.......................................................................................................42 2.3.5 Olovo....................................................................................................................42 2.3.6 Oxid dusičitý........................................................................................................43 2.3.7 Arsen.....................................................................................................................44 2.3.8 Kadmium..............................................................................................................44 2.3.9 Nikl.......................................................................................................................45 2.3.10 Benzo(a)pyren....................................................................................................45 2.3.11 Troposférický ozon.............................................................................................46 2.4 Analýza nejvýznamnějších zdrojů znečištění.............................................................. 49 2.4.1 Emise z průmyslových zdrojů..............................................................................49
2.4.2 Emise z lokálních topenišť...................................................................................51 2.4.3 Emise z dopravy...................................................................................................52 2.4.4 Emise z Polska.....................................................................................................53 3 ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY ZNEČIŠTĚNÍ V OSTRAVĚ A JEJICH EKONOMICKÉ KONSEKVENCE.....................................................................................................................54 3.1 Demografické ukazatele.............................................................................................. 54 3.2 Odhad zdravotních rizik ze znečištěného ovzduší....................................................... 55 3.3 Zvýšená incidence onemocnění u dětské populace..................................................... 58 3.3.1 Monitoring akutních respiračních onemocnění (MONARO)..............................58 3.3.2 Program Ostrava 2008 – 2011..............................................................................61 3.3.3 Názory odborníků.................................................................................................64 3.4 Ekonomické konsekvence znečištění ovzduší z hlediska zdraví................................. 68 3.4.1 3.4.2 3.4.3 3.4.4
Ekonomické náklady ex post................................................................................69 Mimoekonomické náklady ex post......................................................................73 Ekonomické náklady ex ante................................................................................74 Ekonomické a mimoekonomické náklady ex ante...............................................77
3.5 Diskuse a možné varianty řešení................................................................................. 79 ZÁVĚR....................................................................................................................................84 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ.........................................................................................86 SEZNAM GRAFŮ...................................................................................................................93 SEZNAM OBRÁZKŮ.............................................................................................................95 SEZNAM TABULEK..............................................................................................................96 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK......................................................................................97
ÚVOD Problematika životního prostředí se v poslední době dostává do popředí všeobecného zájmu a je diskutována na všech úrovních. V období socialismu byla Česká republika ve velké míře industrializovaná, což mělo značně negativní vliv na všechny složky životního prostředí. V té době ale neexistovaly nástroje ani vůle ke zlepšení situace. Změna nastala až po roce 1989, kdy se ochrana životního prostředí odrazila v nové legislativě a začala být zaváděna opatření k zamezování celkového znečištění. V současné době je environmentální politika řešena na národní i regionální úrovni, bývá zařazována mezi priority soukromých společností a aktivity jsou rozvíjeny i vznikajícími ekologickými nevládními organizacemi. I když jsou postupně podnikány kroky ke zlepšení, aktuální situace znečištění není zdaleka ideální. Ve své práci se budu konkrétně věnovat problematice znečištěného ovzduší, jelikož stav kvality ovzduší je v některých regionech neustále kritický a má, podle mého názoru, největší dopad na zdraví obyvatel. Problém znečištění ovzduší se dotýká významné části populace České
republiky,
jelikož
představuje
palčivý
problém
především
velkých
měst
a průmyslových aglomerací. Domnívám se, že vůbec v nejhorším stavu se nachází oblast Ostravsko-Karvinska, proto se po zobrazení celkové charakteristiky ovzduší České republiky zaměřím na analýzu situace ve městě Ostrava. Cílem mé práce je zobrazit zdravotní důsledky a jejich ekonomické konsekvence ze znečištěného ovzduší, ale především poukázat na kritický stav ovzduší v Ostravě, který má pro obyvatele města nedozírné dopady. I když i zde je otázka znečištění široce diskutována a byla zahájena určitá opatření ke změně stavu ovzduší, pociťuji, že některými subjekty je situace neustále podceňována a nedostatečně řešena, a to navzdory celkové závažnosti. Práce je rozdělena na tři hlavní kapitoly. V první kapitole se budu věnovat současné environmentální legislativě a popisu emisní i imisní situace v České republice, jejímu vývoji a charakteristice jednotlivých zdrojů emisí. Dále zde rozeberu znečišťující látky, které působí na zdraví lidí, zmíním zde zdroje jejich emisí i možné zdravotní důsledky. V závěru první
9
kapitoly se obecně dotknu hlavních zdravotních rizik, které mohou mít původ ze znečištění ovzduší. Druhá kapitola se již věnuje environmentální analýze v Ostravě. Pro srovnání s Českou republikou zde uvedu vývoj emisí a charakteristiku imisní situace. Podrobněji zde rozeberu koncentrace jednotlivých znečišťujících látek v průběhu let a zaměřím se na analýzu konkrétních zdrojů znečištění. V poslední kapitole se budu zabývat samotnými zdravotními důsledky znečištění, především u dětské populace. Uvedu zde demografické ukazatele a některé zdravotní ukazatele, které vliv znečištěného ovzduší dokazují. Pro ověření předpokladu také oslovím lékařky, které ošetřují dětské pacienty v silně znečištěných částech Ostravy. Po celkovém zhodnocení situace se již budu věnovat ekonomickým důsledkům, které se pokusím roztřídit a vyhodnotit z hlediska nákladů, které vznikají v souvislosti se znečištěním ovzduší. Na závěr přistoupím k diskusi problému a jeho možným variantám řešení.
10
1 ANALÝZA ENVIRONMENTÁLNÍ SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE A STÁVAJÍCÍ NÁSTROJE REGULACE Než se začnu věnovat charakteristice kvality ovzduší v České republice, je nutné ozřejmit rozdíl mezi emisní a imisní situací, neboli kvalitou ovzduší. Emise znečišťujících látek dané země nebo regionu do ovzduší jsou vyjádřené jejich celkovým objemem a závisí tedy pouze na jejich zdrojích, tedy na emisích z průmyslu, z lokálních topenišť, z dopravy, popřípadě z jiných zdrojů znečištění. Kvalita ovzduší se ale měří koncentrací daných znečišťujících látek v ovzduší, která je závislá na emisní situaci, ale také na meteorologických a povětrnostních podmínkách. Kvalita ovzduší v České republice je ovlivněna především tradicí průmyslové výroby a objemem dopravy. Nezanedbatelný podíl na znečištění tvoří ale také vytápění domácností, které často spalují nekvalitní suroviny. Při hodnocení kvality ovzduší v České republice je potřeba srovnat celkovou situaci s dalšími státy. To umožňuje mapa Evropy (viz Obr. č. 1), která zachycuje koncentraci prachových částic PM10.1 ,,Evropské mapy dávají kontext mapám znečištění ovzduší České republiky (byť v roce 2008 bylo znečištění ovzduší v celoevropském měřítku na nižší úrovni než v roce 2010). V případě PM10 lze nahlédnout, že ostravsko-katovická oblast patří – spolu s Pádskou nížinou v Itálii a některými oblastmi Balkánu – k nejvíce znečištěným oblastem v Evropě.“2
1 PM10 – soubor tuhých, kapalných nebo směsných částic, které projdou velikostně-selektivním filtrem pro aerodynamický průměr 10 µm 2 Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2010: Evropa [online]. 2011 [cit. 5. 1. 2012]. Dostupné z WWW:
11
Obr. č. 1: Roční průměrné koncentrace PM10, 2008
Zdroj: Český hydrometeorologický úřad (ČHMÚ)3
Koncentrace znečišťujících látek PM10 v České republice nejlépe vystihuje obrázek č. 2. Vidíme, že vysokých hodnot PM10 dosahuje v městských aglomeracích Praha a Brno a jiných větších městech, kde předpokládáme vysokou koncentraci průmyslu a dopravy. Svým znečištěním je také velice výrazná oblast v Ústeckém kraji, která zahrnuje především Mostecko, Teplicko a Ústecko. Tato oblast je charakterizována především tradicí hutnictví, teplárenství, strojírenství, chemického a sklářského průmyslu, těžbou a zpracováním hnědého uhlí. Nejzatíženější lokalitu z hlediska znečištění v České republice představuje ale Ostravsko - Karvinsko v Moravskoslezském kraji, jež dosahuje vůbec nejvyšších hodnot v České republice. Příčinám znečištění v této oblasti se budu věnovat v jednom z následujících oddílů.
3 Dostupné z WWW:
12
Obr. č. 2: Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2010
Zdroj: ČHMÚ4
1.1 Analýza environmentální regulace Základní právní normu upravující problematiku ochrany ovzduší představuje Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší.5 Ten stanovuje základní podmínky ochrany ovzduší, definuje, mimo jiné, základní kategorie zdrojů znečišťování, členění emisních limitů, přípustnou úroveň znečištění ovzduší, povinnosti provozovatelů stacionárních zdrojů a podmínky pro jejich provozování, poplatky za znečištění ovzduší a v neposlední řadě také orgány ochrany ovzduší vykonávající správní činnosti na úseku ochrany ovzduší. Nás ale především zajímá ustanovení týkající se zdraví lidí z hlediska kvality ovzduší. Již §1 zákona upravuje ,,podmínky pro další snižování množství vypouštěných znečišťujících látek6 působících nepříznivým účinkem na život a zdraví lidí“.7
4 Dostupné z WWW: 5 Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších předpisů, § 1 6 Znečišťující látkou se podle Zákona č. 86/2002 Sb. rozumí jakákoliv látka vnesená do vnějšího ovzduší nebo v něm druhotně vznikající, která má přímo nebo může mít po fyzikální nebo chemické přeměně nebo po spolupůsobení s jinou látkou škodlivý vliv na život a zdraví lidí a zvířat, na životní prostředí, na klimatický systém Země nebo na hmotný majetek. 7 Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších předpisů, § 1
13
Zákon pak definuje přípustnou hodnotu znečištění. ,,Přípustnou hodnotu znečištění určují hodnoty imisních limitů8, meze tolerance9 a četnost překročení a hodnoty cílových imisních limitů10 pro jednotlivé znečišťující látky. V případě troposférického ozonu je přípustná úroveň znečištění ovzduší určena cílovými imisními limity a dlouhodobými imisními cíli. Imisní limit nesmí být překročen více než o mez tolerance a nad stanovenou četnost překročení.“11 Mým záměrem je vymezit znečišťující látky, u kterých dochází k negativnímu působení na organismus člověka. Takových látek, které jsou vnášeny do ovzduší antropogenními zdroji je značné množství, zákon ale stanovuje imisní limity jen pro některé z nich. Jelikož není mým cílem podat úplný výčet těchto látek, zaměřím se jen na ty, které zákon považuje za nejzávažnější vzhledem k negativnímu působení na zdraví lidí. Tyto látky stanovuje prováděcí předpis k zákonu o ochraně ovzduší č. 597/ 2006 Sb.:12 Imisní limit pro ochranu zdraví je stanoven pro: oxid siřičitý částice PM10 oxid dusičitý olovo oxid uhelnatý benzen částice PM2,5 Cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí je stanoven pro: kadmium arsen nikl benzo(a)pyren (BaP) troposférický ozon 8 Imisním limitem se podle Zákona č. 86/2002 Sb. rozumí hodnota nejvýše přípustné úrovně znečištění ovzduší vyjádřená v jednotkách hmotnosti na jednotku objemu při normální teplotě a tlaku. 9 Mezí tolerance se podle Zákona č. 86/2002 Sb. rozumí procento imisního limitu nebo část jeho absolutní hodnoty, o které může být imisní limit překročen. 10 Cílovým imisním limitem se podle Nařízení vlády 597/2006 Sb. rozumí úroveň znečištění ovzduší stanovená za účelem odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na zdraví lidí a na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, ve stanovené době. 11 Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších předpisů, §6 12 Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší
14
Dlouhodobý imisní cíl pro ochranu zdraví lidí je stanoven pro: troposférický ozon Tab. č. 1: Přípustné úrovně znečištění – Imisní limit pro ochranu zdraví Znečišťující látka
Doba průměrování
Imisní limit
Přípustná četnost překročení za kalendářní rok
3
oxid siřičitý
1 hodina
350 µg.m
24
oxid siřičitý
24 hodin
125 µg.m3
3
3
-
oxid uhelnatý
maximální denní
10 mg.m
osmihodinový průměr13 PM10
24 hodin
50 µg.m3
35
PM10
1 kalendářní rok
40 µg.m3
-
1 kalendářní rok
3
-
3
PM
14 2,5
olovo oxid dusičitý
25 µg.m
1 kalendářní rok
0,5 µg.m
-
1 hodina
200 µg.m3
18
3
oxid dusičitý
1 kalendářní rok
40 µg.m
-
benzen
1 kalendářní rok
5 µg.m3
-
Zdroj: Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, vlastní zpracování
Tab. č. 2: Přípustné úrovně znečištění – Cílový imisní limit Znečišťující látka
Doba průměrování
Cílový imisní limit Přípustná četnost překročení pro celkový obsah
za kalendářní rok
v PM10 arsen
1 kalendářní rok
6 ng.m3
-
kadmium
1 kalendářní rok
5 ng.m3
-
nikl
3
1 kalendářní rok
20 ng.m
-
benzo(a)pyren
1 kalendářní rok
3
1 ng.m
-
troposférický ozon
maximální denní
120 µg.m3
25 (zprůměrováno
osmihodinový průměr
za 3 kalendářní roky)
Zdroj: Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, vlastní zpracování
13 Denním osmihodinovým průměrem je podle Nařízení č. 597/2006 průměrná koncentrace, která se stanoví posouzením osmihodinových klouzavých průměrů počítaných z hodinových údajů aktualizovaných každou hodinu. 14 PM2,5 - soubor tuhých, kapalných nebo směsných částic, které projdou velikostně-selektivním filtrem pro aerodynamický průměr 2,5 µm
15
Tab. č. 3 Přípustné úrovně znečištění – Dlouhodobý imisní cíl Znečišťující látka
Doba průměrování
Dlouhodobý imisní Přípustná četnost překročení cíl
troposférický ozon
maximální denní
120 µg.m
za kalendářní rok 3
-
osmihodinový klouzavý průměr Zdroj: Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší, vlastní zpracování
Kromě Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. doplňuje zákon několik dalších prováděcích předpisů, k nimž patří nařízení vlády nebo vyhlášky Ministerstva životního prostředí (MŽP). Ty ale nejsou pro zaměření mé práce relevantní, proto se jimi nebudu dále zabývat.
1.2 Charakteristika znečišťujících látek působících na zdraví lidí V této části práce popíšu látky, pro které je stanoven limit pro ochranu zdraví lidí a předpokládá se, že je dopad nejvyšší. Při charakteristice se zaměřím na emise do ovzduší a pouze látek antropogenního charakteru, nezohledním tedy vůbec únik látek do vody nebo do půdy. Při popisu dopadů na zdraví člověka rovněž zahrnu jen ty dopady a rizika, která způsobují látky přijaté dýchacím ústrojím. 1.2.1 Oxid siřičitý Oxid siřičitý v České republice vzniká především při spalování paliv obsahující síru, a to při výrobě elektrické energie, tepelné energie, při spalování paliv v dopravních prostředcích a při zpracování kovů.15 Tato látka je škodlivá již při nízkých koncentracích, kdy při 100 µg.m 3 způsobuje podráždění očí a horních cest dýchacích. Při vyšších koncentracích, 250 µg.m3, přispívá k respiračním onemocněním především u dětí a citlivých dospělých. K vyšší míře úmrtnosti u starých a chronicky nemocných lidí dochází při koncentraci 500 µg.m3. ,,Významně ohroženou skupinou lidí jsou především astmatici, kteří bývají na působení oxidu síry velmi citliví.“16
15 Integrovaný registr znečišťování. Oxidy síry [online]. [cit. 11. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 16 Integrovaný registr znečišťování. Oxidy síry [online]. [cit. 11. 1. 2012]. Dostupné z WWW:
16
1.2.2 Oxid uhelnatý Oxid uhelnatý vzniká při spalování uhlíkatých paliv. Nejvýznamnějším zdrojem emisí jsou motory s vnitřním spalováním, které se ve městech podílí až na 95% emisí. ,,V místech s intenzivním automobilovým provozem může koncentrace oxidu uhelnatého v ovzduší dosáhnout až 100 mg.m3.“ Druhým významným zdrojem jsou zejména průmyslová odvětví, která využívají spalování nebo termických procesů. Jedná se například o koksárenství, hutnictví, kovoprůmysl, zpracování celulózy a dřeva a cementárny. Nemalý vliv na produkci oxidu uhelnatého mají i domácnosti používající ke spalování pece, kotle, kamna, sporáky, trouby a ohřívače vody. Zde jsou ale největším problémem zastaralá zařízení, jejich špatná údržba a technické uspořádání.17 ,,Malé koncentrace oxidu uhelnatého, které se mohou vyskytovat i běžně v ovzduší, například ve
městech,
mohou
způsobit
vážné
zdravotní
potíže
zejména
lidem
trpícím
kardiovaskulárními chorobami.“ Zdravým lidem mohou škodit zejména zvýšené koncentrace oxidu při delší expozici, kdy způsobují například sníženou pracovní výkonnost.18 1.2.3 Polétavý prach – PM10, PM2,5 ,,Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje atmosférického aerosolu patří: vysokoteplotní procesy, především spalovací; cementárny, vápenky, lomy a těžba; odnos částic větrem ze stavebních ploch a ploch zbavených vegetace.“19 Co se týče dopadů na zdraví lidí, záleží především na velikosti částic polétavého prachu. Větší částice se usazují na chloupcích v nose a nejsou proto pro organismus tolik nebezpečné. Menší částice o průměru menším 10 µm, tedy PM10 popřípadě PM2,5, pronikají do dýchacích cest a usazují se v průduškách. ,,Inhalace PM10 poškozuje hlavně kardiovaskulární a plicní systém. Dlouhodobá expozice snižuje délku dožití a zvyšuje kojeneckou úmrtnost. Může způsobovat chronickou bronchitidu a chronické plicní choroby. Toxicky působí chemické látky obsažené v aerosolu (sírany, amonné ionty...). V důsledku adsorpce organických látek s mutagenními a karcinogenními účinky může expozice PM10 způsobovat rakovinu plic.“20 17 Integrovaný registr znečišťování. Oxid uhelnatý [online]. [cit. 11. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 18 Integrovaný registr znečišťování. Oxid uhelnatý [online]. [cit. 11. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 19 Integrovaný registr znečišťování. Polétavý prach (PM10) [online]. [cit. 11. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 20 Integrovaný registr znečišťování. Polétavý prach (PM10) [online]. [cit. 11. 1. 2012]. Dostupné z WWW:
17
1.2.4 Olovo Hlavním zdrojem úniku olova do ovzduší je především spalování odpadů a olovnatého benzinu.21 ,,Zdrojem lokálního zvýšení koncentrací olova v prostředí mohou být slévárny, ocelárny, spalovny odpadů, a také spalování uhlí.“22 Mezi negativní účinky na člověka při vyšší expozici (100 µg/l a více) patří zejména narušení nervového systému, anémie, pokles funkce ledvin, ovlivnění imunitních mechanismů, potíže s trávicí soustavou, zvýšení krevního tlaku, poruchy sluchových funkcí a reprodukční problémy. Olovo je pro člověka pravděpodobně karcinogenní. Nejvyšší dopady expozice byly zjištěny u dětí a plodů, u kterých byl i při nízkých koncentracích prokázán negativní vliv na neurobehaviorální funkce, vývojové změny a pokles IQ.23 1.2.5 Oxid dusičitý Hlavní příčinou oxidu dusičitého v ovzduší jsou emise z dopravy a emise ze spalování především fosilních paliv.24 Oxid dusičitý vniká do plic, kde je ho asi 60% pohlceno v krvi. ,,Předpokládá se, že se oxidy dusíku váží na krevní barvivo a zhoršují tak přenos kyslíku z plic do tkání.“ 25 Jelikož je málo rozpustný ve vodě, proniká až do dolních cest dýchacích. Obtíže jsou významné především u dětí, citlivých osob a osob s astmatickými potížemi. Hlavním účinkem je při vyšších koncentracích dráždění sliznice.26
21 Integrovaný registr znečišťování. Olovo a jeho sloučeniny (jako Pb) [online]. [cit. 12. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 22 KRSKOVÁ – BATÁRIOVÁ, A., ČERNÁ, M., PUKLOVÁ, M. Obsah olova v krvi dětí a dospělých. Státní zdravotní ústav [online]. 2009 [cit. 14. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 23 KRSKOVÁ – BATÁRIOVÁ, A., ČERNÁ, M., PUKLOVÁ, M. Obsah olova v krvi dětí a dospělých. Státní zdravotní ústav [online]. 2009 [cit. 14. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 24 HAVEL, M., VEBR, V. Oxidy dusíku. Arnika [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 25 Integrovaný registr znečišťování. Oxidy dusíku (NOx, NO2) [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 26 HAVEL, M., VEBR, V. Oxidy dusíku. Arnika [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW:
18
1.2.6 Benzen ,,Hlavním zdrojem emisí benzenu do atmosféry jsou výfukové plyny automobilu, dále emise způsobené těkáním benzinu z palivové nádrže nebo během tankování. Další významné úniky pocházejí z chemického průmyslu, rafinerií ropy a plynu a ze spalování paliv (uhlí, oleje). Uvolňuje se při procesech v koksárenských pecích, těžbě a zpracování neželezných rud, zpracování dřeva, těžbě uhlí a výrobě textilu.“27 Po vdechnutí benzenu se látka koncentruje především v kostní dřeni, v ledvinách, játrech a mozku. Benzen silně narušuje centrální nervovou soustavu, imunitní systém a krvetvorbu, která může vést při chronické expozici až k anémii. Chronická expozice také poškozuje kostní dřeň a může se projevit leukemií. Smrt může být způsobená selháním dýchání či srdeční arytmií.28 1.2.7 Arsen Mezi nejvýznamnější antropogenní zdroje arsenu patří spalování fosilních paliv v elektrárnách a spalování dřeva, které je konzervované přípravky obsahujícími arsen. Nezanedbatelným zdrojem je také metalurgický průmysl zpracující kovy, které obsahují arsen (např. olovo, měď).29 Člověk přijímá arsen pouze 1% ze vzduchu, mnohem podstatnější je přijetí v potravě nebo v pitné vodě. ,,Arsen je karcinogen, způsobuje rakovinu plic a kůže a zvyšuje pravděpodobnost nádoru jater, ledvin a močového měchýře. Vysoké akutní expozice As poškozují buňky nervového systému, jater, ledvin, žaludku, střev a pokožky. Inhalační expozice se projevuje bolestí v krku a podrážděním plic.“30
27 Integrovaný registr znečišťování. Benzen [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 28 Integrovaný registr znečišťování. Benzen [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 29 Integrovaný registr znečišťování. Arsen a jeho sloučeniny (jako As) [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 30 Integrovaný registr znečišťování. Arsen a jeho sloučeniny (jako As) [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW:
19
1.2.8 Kadmium ,,Do ovzduší se kadmium dostává při jeho těžbě, výrobě a zpracování. Významným zdrojem je také spalování fosilních paliv a komunálního a nemocničního odpadu.“31 Kadmium se řadí mezi toxické prvky. Způsobuje například poškození ledvin, jater, kostí a plic. Poškozuje plod. Je karcinogenní, může způsobovat rakovinu plic a prostaty.32 1.2.9 Nikl Nikl se uvolňuje především při spalování fosilních paliv a odpadů. Uniká také při jeho těžbě a zpracování.33 ,,Nikl je podezřelý karcinogen (rakovina plic, nosní přepážky, vzácněji hltanu). Akutní otrava má za následek poškození zažívacího traktu, cév, ledvin, srdce a centrální nervové soustavy. Dlouhodobá expozice vysokým dávkám způsobuje snížení váhy, poškození srdce a jater a záněty kůže.“34 1.2.10 Benzo(a)pyren Benzo(a)pyren vzniká při spalovacích procesech téměř všech druhů uhlíkatých paliv. Vyskytuje se při výrobě hliníku, v koksárenství, při zplynování a zkapalňování uhlí. Uvolňuje se z materiálů, obsahujících tuto látku, tedy např. z asfaltu, dehtu.35 Při expozici benzo(a)pyrenu existuje riziko onemocnění rakovinou, může dojít k ohrožení zdravého vývoje plodu. Tato látka navíc vstupuje do organismu i pokožkou, což může způsobit podráždění až popálení kůže.36
31 Integrovaný registr znečišťování. Kadmium a jeho sloučeniny (jako Cd) [online].[cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 32 Integrovaný registr znečišťování. Kadmium a jeho sloučeniny (jako Cd) [online].[cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 33 Integrovaný registr znečišťování. Nikl a jeho sloučeniny (jako Ni) [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 34 Integrovaný registr znečišťování. Nikl a jeho sloučeniny (jako Ni) [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 35 Integrovaný registr znečišťování. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 36 Integrovaný registr znečišťování. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW:
20
1.2.11 Troposférický ozon Troposférický ozon patří mezi tzv. sekundární znečišťující látky, protože nemá emisní zdroj. Vzniká chemickými reakcemi oxidu dusíku s těkavými organickými látkami (VOC). Významným zdrojem oxidů dusíku je zejména doprava, na emisi VOC se podílí hlavně průmyslová výroba a používání rozpouštědel.37 Troposférický ozon negativně působí na plicní tkáň a sliznici. Při zvýšených koncentracích (200 µg.m3) může dojít k podráždění očí, nosu a hrdla. Může se objevit podráždění spojivek, kašel, malátnost, bolesti hlavy. Účinnost látky se zvyšuje u dětí, starších lidí a osob s astmatickými potížemi.38
1.3 Změna stavu ovzduší Ze statistik ČHMÚ zjistíme, že objem emisí škodlivin do ovzduší se za posledních 20 let radikálně snížil. Z grafu č. 1 vyplývá, že nejvýznamnější pokles proběhl v 90. letech. To zapříčinilo zejména výrazné zmenšení objemu průmyslové výroby po sametové revoluci v roce 1989. Všimněme si ale, že po roce 2000 do dnešní doby emise klesají už jen pozvolna. Celkovou situaci rozeberu níže. Graf č. 1: Vývoj emisí některých znečišťujících látek v ČR, u kterých je stanoven imisní limit pro ochranu zdraví, 1990 - 2010
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování pozn. Pro těkavé organické látky (VOC) není stanoven imisní limit, ale výraznou složkou se podílí na vzniku troposférického ozonu, proto je do hodnocení zahrnut. 37 MATOUŠKOVÁ, L. Znečištění ovzduší přízemním ozonem. Cenia [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 38 MATOUŠKOVÁ, L. Znečištění ovzduší přízemním ozonem. Cenia [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW:
21
1.4 Zdroje emisí Zdroje emisí se v České republice rozdělují v souladu se Zákonem č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší39 na zdroje mobilní a stacionární a podle míry svého vlivu na kvalitu ovzduší na zvláště velké, velké, střední a malé. Za účelem měření podle jednotlivých kategorií byl zřízen Registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší, který je spravován ČHMÚ. Ten rozdělil zdroje do 4 kategorií:40 •
REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje - stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu vyšším než 5 MW
•
REZZO 2 – střední zdroje znečišťování - stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu od 0,2 do 5 MW
•
REZZO 3 – malé zdroje - stacionární zařízení ke spalování paliv o tepelném výkonu, nižším než 0,2 MW
•
REZZO 4 – mobilní zdroje
Toto rozdělení napovídá, že v případě zdrojů REZZO 1 a 2 se jedná o zařízení průmyslové výroby a energetiky. Naopak zdroje REZZO 3 jsou zastoupeny především vytápěním domácností a zdroje emisí kategorie REZZO 4 emisemi z dopravy. Jednotlivé zdroje, jejich vývoj a podíl na znečištění v jednotlivých krajích nyní podrobněji rozeberu. 1.4.1 Zdroje emisí z průmyslu a energetiky Největší podíl na znečištění ovzduší mají Moravskoslezský a Ústecký kraj. To je dáno především charakterem hospodářství v daných krajích, tedy vysokým podílem průmyslu a energetiky na celkovém HDP kraje (Graf č. 2).
39 Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších předpisů, § 4 40 Český hydrometeorologický úřad. Emisní bilance České republiky 1999: kategorie zdrojů znečišťování ovzduší [online]. 20. 11. 2000 [cit. 24. 1. 2012]. Dostupné z WWW:
22
Graf č. 2: Objem emisí zdroje REZZO 1 v jednotlivých krajích České republiky, 2009 160 000,0
t/rok
140 000,0 120 000,0
VOC
100 000,0
Oxid uhelnatý
80 000,0
Oxidy dus íku
60 000,0
Oxid s iřičitý
40 000,0
Polétavý prach
ck
ký m
ou
ra vs
lo O
M
o
Ji
ho
V
m
o
ys
o
ic k
či na
ý
ý rd ub a P
ý
ec k
K
rá
lo
d
ec k vé
hr a
ck
er ib L
Ú
lo K
ar
st e
rs
sk
va
eň lz P
ý
ký
ý
ý sk če
ho
Ji
S
tře
P
ra ha do če sk
ý
0,0
ý Z l ín ra sk vs ý ko sl ez sk ý
20 000,0
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
Spolu s emisemi z dopravy zaujímají velké zdroje emisí z průmyslu a výroby energie první místo v znečišťování ovzduší (Graf č. 3). Ze sledovaných látek nabývají největšího významu oxid siřičitý, oxidy dusíku a oxid uhelnatý. Všimněme si, že emise látek mají v průběhu sledovaných let téměř neměnný průběh. Výrazným je rok 2008, kdy ani jedna látka nepřesahuje objem emisí 150 000 tun. Podle ČHMÚ toto zlepšení spočívá ,,v důrazném uplatnění legislativy prostřednictvím výkonu státní správy v ochraně ovzduší“ 41 . Jedná se především o stanovení emisních stropů krajskými úřady a o naplnění dobrovolných závazků k omezování emisí. Graf č. 3: Vývoj objemu emisí ze zdrojů typu REZZO 1 v České republice, 2000 - 2009 250 000 ,0 200 000 ,0
t/ro k
Polétavý pra ch Oxid s iřičitý
150 000 ,0
Oxidy dus íku 100 000 ,0
Oxid uhe lnatý VOC
50 000,0 0,0 20 00 2001 2002 200 3 2004 2005 2 006 2007 200 8 2009
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
41 Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2008: Emise látek znečišťujících ovzduší v České republice [online]. [cit. 25. 1. 2012]. Dostupné z WWW:
23
Střední zdroje znečišťování nejsou koncentrovány do určitého regionu, ale jsou vcelku rovnoměrně rozmístěny po celé České republice (Graf č. 4). Je to především proto, že se nesoustřeďují do průmyslových oblastí s významnými nalezišti zpracovávaných surovin, jak je to u velkých zdrojů znečištění. Jelikož se jedná o zdroje mnohem menšího tepelného výkonu, jsou zde zastoupeny především lokální průmyslová zařízení menší velikosti a tím i menšího zdroje emisí. Graf č. 4: Objem emisí zdroje REZZO 2 v jednotlivých krajích České republiky, 2009 2 500,0 VOC
t/rok
2 000,0
Oxid uhelnatý
1 500,0
Oxidy dus íku
1 000,0
Oxid s iřičitý
500,0
Polétavý prach
St ře
Pr
ah a do če sk Ji ý ho če sk ý Pl ze ňs Ka ký r lo va rs ký Ú st ec ký Li be Kr ál re ov ck éh ý ra de ck Pa ý rd ub ick ý Vy so Ji čin ho a m or av sk O ý lo m ou ck ý M Zl or ín av sk sk ý os le zs ký
0,0
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
Na celkovém objemu emisí se tyto zdroje podílejí nejmenším dílem. Navíc, objem emisí má neustále klesající charakter (Graf č. 5). To v roce 2000 podle ČHMÚ 42 zapříčinilo dodržování emisních limitů, plynofikace zdrojů a v neposlední řadě také příznivé klimatické podmínky. V dalších letech mohlo pokles způsobit omezení výroby a tím menší spotřeba paliv, dále renovace výrobních hal, větší podíl spalování obnovitelných zdrojů energie, nové technologické postupy apod.
42 Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2000: Emise látek znečišťujících ovzduší v České republice [online]. [cit. 25. 1. 2012]. Dostupné z WWW:
24
Graf č. 5: Vývoj objemu emisí ze zdrojů typu REZZO 2 v České republice, 2000 - 2009 14 000,0 12 000,0
t/rok
10 000,0
Polétavý prach Oxid siřičitý
8 000,0
Oxidy dusíku 6 000,0
Oxid uhelnatý VOC
4 000,0 2 000,0 0,0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
1.4.2 Zdroje emisí ze spalování v domácnostech Objem emisí v jednotlivých krajích závisí na počtu obyvatel (domácností) a způsobu vytápění. ,,Struktura vytápění domácností se v jednotlivých krajích liší. Zatímco v regionech s velkými průmyslovými aglomeracemi (Hl. město Praha, Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj) převažuje dálkové vytápění, v oblastech s malými sídly jde většinou o lokální topeniště. Nejvíce domácností v ČR je vytápěno zemním plynem (1,57 mil. domácností), následuje dálkové topení (1,48 mil. domácností). Průměrné rozložení vytápění domácností v ČR je následující: 39,0 % zemní plyn, 36,8 % centrální zásobování, 13,4 % uhlí, 6,2 % elektřina, 4,2 % dřevo, 0,2 % propan-butan a 0,1 % topný olej.“43
40 35 30 25 20 15 10 5
000,0 000,0 000,0 000,0 000,0 000,0 000,0 000,0 0,0
VOC Oxid uhelnatý Oxidy dus íku Oxid s iřičitý Polétavý prach
S
tře
P
ra h do a če sk Ji ý ho če sk ý P lz eň K sk ar ý lo va rs ký Ú st ec ký Li K be rá re lo ck vé ý hr ad ec P ký ar du bi ck ý V ys Ji o či ho na m or av sk O lo ý m ou ck ý M Zl or ín av sk sk os ý le zs ký
t/rok
Graf č. 6: Objem emisí zdroje REZZO 3 v jednotlivých krajích České republiky, 2009
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování 43 CENIA. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky: Porovnání krajů [online]. 2011 [cit. 26. 1. 2012]. Dostupné z WWW:
25
Z grafu č. 7 znázorňujícího vývoj objemu emisí z vytápění domácností plyne, že množství emisí se v průběhu let zásadně nemění. Výrazněji klesají pouze těkavé organické látky, což je zřejmě způsobeno zkvalitněním spalovacích procesů díky výměně kotlů apod. Množství emisí v jednotlivých letech je ale závislé především na topné sezóně. Ve sledovaných letech však nebyly výkyvy počasí tak výrazné, aby uvedené veličiny ovlivnily. To se ale s největší pravděpodobností nedá říci o roku 2010, který patřil mezi nejchladnější období za posledních 10 let. Pro tento rok ale nejsou zatím data k dispozici. Graf č. 7: Vývoj objemu emisí ze zdrojů typu REZZO 3 v České republice, 2000 – 2009 140 000,0 120 000,0 Polétavý prach
t/rok
100 000,0
Oxid s iřičitý
80 000,0
Oxidy dus íku
60 000,0
Oxid uhelnatý
40 000,0
VOC
20 000,0 0,0 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
1.4.3 Zdroje emisí z dopravy Emise z dopravy v jednotlivých krajích závisí především na objemu automobilové a nákladní dopravy. Ten se odvíjí jednak z velikosti krajů a počtu obyvatel, ale také z přítomnosti a velikosti hlavních sídel jako průmyslových a obchodních center. Významný dopad na objem dopravy v kraji má rovněž hustota silniční sítě a existence hlavních dálničních tahů. Tyto podmínky nejlépe splňují Středočeský kraj společně s Prahou a Jihomoravský kraj, což se, jak vidíme v grafu (Graf č. 8), negativně odráží na celkovém znečištění.
26
Graf č. 8: Objem emisí zdroje REZZO 4 v jednotlivých krajích České republiky, 2009 80 000,0
t/rok
70 000,0 60 000,0
VOC
50 000,0
Oxid uhelnatý
40 000,0
Oxidy dus íku
30 000,0
Oxid s iřičitý
20 000,0
Polétavý prach
d
S
tř e
P
ra
0,0
ha oč e sk Ji ý ho če sk ý P lz eň K sk a ý r lo va rs ký Ú st e ck L ý K ib rá e re lo ck vé ý hr a d ec P ký a rd u b ic ký V ys Ji o či ho n m a o ra vs O ký lo m ou ck ý M o Z l ín ra vs s k o ký sl ez sk ý
10 000,0
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
Z grafu č. 9 je patrné, že se vývoj emisí v průběhu 10 let téměř nezměnil. Významnější je pouze pokles oxidu uhelnatého. To je v posledních letech dáno zejména postupnou obnovou vozového parku způsobující snížení emisí u jednotlivých dopravních prostředků. Na druhou stranu objem dopravy stále roste, což naopak způsobuje vyšší nárůst emisí, ne ale v takové míře. Graf č. 9: Vývoj objemu emisí ze zdrojů typu REZZO 4 v České republice, 2000 - 2009 3 50 000,0
t/rok
3 00 000,0 2 50 000,0
Polétavý prach
2 00 000,0
Oxid s iřičitý Oxidy dus íku
1 50 000,0
Oxid u he lnatý VOC
1 00 000,0 50 000 ,0 0 ,0 2000
2001
2002
200 3
2 00 4
2005
2 00 6
2007
2 008
200 9
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
Z pozorování vývoje objemu emisí si můžeme všimnout jejich postupného snižování. Nejvýraznější pokles byl zaznamenán v 90. letech, po roce 2000 objem spíše stagnoval. Na jedné straně dochází ke snížení emisí ze stran průmyslových podniků v podobě zavádění nových technologií, výrobních postupů a k obnově vozového parku, na druhé straně ale rostou nároky na celkovou spotřebu, spotřebu energie, dochází k růstu objemu osobní a nákladní 27
dopravy. I přesto můžu postupné snižování emisí hodnotit pozitivně, na rozdíl od vývoje imisí, které blíže rozeberu v oddílu 1.5.
1.5 Kvalita ovzduší V této části se zaměřím na vývoj imisní situace v České republice. Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší definoval oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší44. Vývoj kvality ovzduší na území ČR zobrazují kartogramy z let 2003 - 2010. Následující kartogramy (Obr. č. 3) zachycují území s překročením imisních limitů pro ochranu zdraví (2003 - 2010) a území s překročením cílových imisních limitů pro ochranu zdraví (2006 - 2010). Všechny mapky ukazují situaci bez zahrnutí ozonu. K překročení povolené koncentrace ozonu totiž došlo ve všech letech téměř na celém území. Obr. č. 3: Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví a cílovými imisním limitům pro ochranu zdraví, 2003 - 2010 Oblasti vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví 2003
44 Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se podle zákona č. 86/2002 Sb. rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek.
28
2004
2005
Oblasti vzhledem k cílovými imisním limitům 2006
pro ochranu zdraví
2007
29
2008
2009
2010
Zdroj: ČHMÚ Pozn. V letech 2003 – 2005 tvořil ČHMÚ kartogramy pro imisní limity a cílové imisní limity dohromady, od roku 2006 zvlášť. LV = imisní limit TV = cílový imisní limit MT = mez tolerance
Vývoj imisní situace v ČR dokazuje, že koncentrace znečišťujících látek v ovzduší dlouhodobě neklesá, ale má spíše kolísavý charakter. Koncentrace v jednotlivých letech jsou závislé nejen na objemu emisí znečišťujících látek do ovzduší, ale také na nepříznivých 30
meteorologických a rozptylových podmínkách teplotně rozdílných topných sezón. Jelikož počasí není člověkem ovlivnitelné, nezbývá než se zaměřit na redukci emisí ze všech zdrojů znečištění. Nyní bych se ještě ráda zaměřila na nejrizikovější znečišťující látky. Podle měření ČHMÚ je nejzávažnějším problémem znečištění ovzduší částicemi PM10 (popř. PM2,5), troposférickým ozonem, benzo(a)pyrenem a v poslední době narůstajícími koncentracemi oxidu dusičitého. U těchto látek dochází k pravidelnému překračování limitu na většině území České republiky, tvoří tedy dlouhodobě problém se zaručením kvality ovzduší. Koncentrace polétavého prachu bývají pravidelně překračovány ve všech krajích. ,,Na základě dat z lokalit, kde alespoň jednou došlo k překročení ročního imisního limitu za posledních 5 let (2006 - 2010) jasně vyplývá, že nejzatíženější oblastí je Ostravsko-Karvinsko, aglomerace (Praha a Brno) a větší města České republiky.“45 Závažnost situace můžu demonstrovat následující tabulkou (Tab. č. 4), která vyjadřuje procento vystavení populace nadlimitním koncentracím částic PM10 v jednotlivých letech. Tab. č. 4: Procento obyvatel, které bylo vystaveno nadlimitním koncentracím PM10, 2001 - 2010 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
25%
23%
37%
34%
67%
62%
32%
15%
18%
48%
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
Překročení povolených koncentrací troposférického ozonu představuje další závažnou překážku k dosažení povolených koncentrací podle zákona. Podle měření ČHMÚ ,,nejzatíženější lokality leží většinou ve vyšších nadmořských výškách. Nejméně zatížené jsou dopravní lokality ve městech, kde je ozon odbouráván chemickou reakcí s NO.“ 46 I přes tuto skutečnost je ale působení ozonu vystavené vysoké procento obyvatel, což ukážu v následující tabulce (Tab. č. 5). 45 Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2010: Suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 [online]. [cit. 28. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 46 Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2006: Přízemní ozon [online]. [cit. 28. 1. 2012]. Dostupné z WWW:
31
Tab. č. 5: Procento obyvatel, které bylo vystaveno překročení cílového imisní limitu pro troposférický ozon 200 - 2010 2001
2002
2003
2004
2003 2005
2004 2006
2005 2007
2006 2008
2007 2009
2008 2010
50%
64%
60%
92%
84%
78%
85%
69%
23%
2,1%
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování Pozn. Od roku 2005 jsou data průměrována za poslední 3 roky.
Příčinou velmi rozdílných výsledků v jednotlivých letech jsou teplotní rozdíly. Při dlouhotrvajících vysokých teplotách a hodnotách slunečního záření dosahují koncentrace ozonu značných hodnot, v chladnějších obdobích naopak.47 Vysoká míra překročení povoleného limitu benzo(a)pyrenu sužuje velkou část území České republiky, nejvyšší hodnoty bývají každoročně ČHMÚ naměřeny v Ostravě. Stejně jako u předešlých látek je vysokým koncentracím vystavena převážná část obyvatel (Tab. č.6). Tab. č. 6: Procento obyvatel, které bylo vystaveno překročení cílového imisní limitu pro benzo(a)pyren 2001 - 2010 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
20%
20%
20%
23%
35,5%
69%
51%
42%
35,5%
65%
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
V posledních letech začíná na významu nabývat vysoká koncentrace oxidu dusičitého. K překročení imisních limitů dochází zejména v dopravně vytížených lokalitách, tedy v Praze, Brně a Ostravě, dále okolo hlavních dálnic. Překročení limitů ostatních znečišťujících látek má převážně lokální charakter. Např. koncentrace benzenu bývají pravidelně přesahovány v Ostravě, arsen na Kladensku a v Ostravě. U ostatních znečišťujících látek, pro které je stanoven limit pro ochranu zdraví, jako oxid siřičitý, oxid uhelnatý, olovo, kadmium, nikl, nedochází k překročení stanoveného limitu nebo pouze výjimečně.48
47 Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2010: Přízemní ozon [online]. [cit. 28. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 48 Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2010: Kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví [online]. [cit. 28. 1. 2012]. Dostupné z WWW:
32
Z předešlých poznatků logicky plyne, že nejzatíženějšími oblastmi jsou především velká města a jejich spádové oblasti, průmyslové oblasti a významné dopravní tahy. Mezi problémové dopravní trasy patří zejména dálnice D1 Praha – Brno – Ostrava, D5 Praha – Plzeň, D8 Praha – Ústí nad Labem a D2 Brno – směr Bratislava Nejvíce znečištěnými oblastmi jsou Ostravsko-Karvinsko, Praha a Brno. Jelikož se v těchto místech koncentruje vysoké množství obyvatel, je problém znečištění ovzduší obzvlášť klíčový. Expozici znečišťujících látek může pak být vystavena více než polovina obyvatel.
1.6 Zdravotní rizika a důsledky znečištění ovzduší Při posuzování vlivu znečištěného ovzduší na zdraví člověka můžeme vycházet z toho, že mezi těmito hodnotami existuje určitá závislost. Co ale nevíme je, do jaké míry se znečištění na celkovém zdraví podílí. ,,Vliv znečišťujících látek z ovzduší závisí nejen na jejich schopnosti působit na zdraví, ale také na velikosti expozice, tedy na tom po jakou dobu jak vysoké koncentraci látek jsou lidé vystaveni.“49 Na celkový stav zdraví působí také řada dalších vlivů. Těmito jsou podle mého názoru kromě působení znečištění životního prostředí především genetické vlohy, schopnost organismu odolávat nepříznivým vlivům, životní styl ale také stáří člověka. Každý organismus je jedinečný s různými předpoklady a na jednotlivé vlivy reaguje individuálně. Navíc různá onemocnění nemusí zapříčinit působení jenom jednoho faktoru, ale na celkovém výsledku se jich může podílet více. Je tedy značně obtížné posuzovat působení jednotlivých činitelů na celkové zdraví. Často diskutovaným problémem se v poslední době stává narušení DNA vlivem působení znečišťujících látek, které se pak projeví na celkovém narušení organismu. Jak vyplývá ze studie Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR, ,,vzhledem k dlouhodobé zátěži populace je nutné předpokládat i mezigenerační přenos poškození genetického materiálu a tím i další ovlivnění vývoje dětí.“50 Tento organismus si tedy nese důsledky znečištění v průběhu několika dalších desítek let a své poškozené geny předává i dalším generacím. Další potíží je stanovení hranice koncentrace látky v ovzduší, která ještě nezpůsobuje zdravotní problémy a je tedy pro organismus za normální situace neškodná. Pro některé látky 49 Státní zdravotní ústav. Odhad zdravotních rizik ze znečištění ovzduší: Česká republika – rok 2010 [online]. [cit. 29. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 50 Komise pro životní prostředí AV ČR. Vliv znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace - Program Ostrava [online]. 25. 11. 2011 [cit. 29. 1. 2012]. Dostupné z WWW:
33
je tato mez určená a mluvíme o tzv. prahovém účinku. Účinky těchto látek se projeví až po překročení určité meze. Ta je buď odvozená díky současným znalostem nebo hranice není známá (např. u polétavého prachu) a k vyjádření míry rizika se používá předpověď výskytu zdravotních účinku na základě epidemiologických studií. Druhou skupinou jsou látky podezřelé na karcinogenní účinek, u kterých se vychází z tzv. bezprahového působení, tzn. že neexistuje žádná koncentrace, pro kterou by působení látky na zdraví bylo nulové.51 Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) klasifikuje látky do několik skupin:52 1A – karcinogenní pro člověka 2A – pravděpodobně karcinogenní pro člověka 2B – podezřele karcinogenní pro člověka 3 – neklasifikovatelný jako karcinogenní pro člověka 4 – pravděpodobně nekarcinogenní pro člověka Mezi látky, které jsou klasifikovány podle stupnice IARC vykazující určitý stupeň karcinogenity patří: Tab. č. 7: Klasifikace karcinogenity látek dle IARC olovo
2B
benzen
1
arsen
1
kadmium
1
nikl
2B
benzo(a)pyren
1
Zdroj: data IARC, vlastní zpracování
Podle informací, které máme o působení konkrétních látek na lidské zdraví, o objemu emisí a koncentraci imisí soudíme, které lokality jsou z hlediska ohrožení zdraví nejpostiženější. Z naměřených dat lze tedy odvodit, že nejhorší situace je v Moravskoslezském kraji. V další analýze se proto na tento kraj zaměřím, konkrétně na město Ostravu, na které budu demonstrovat důsledky znečištění ovzduší s důrazem na zdraví obyvatel. 51 Státní zdravotní ústav. Odhad zdravotních rizik ze znečištění ovzduší: Česká republika – rok 2010 [online]. [cit. 29. 1. 2012]. Dostupné z WWW: 52 IARC. Agents Classified by the IARC Monographs, Volumes 1 – 102 [online]. 17. 6. 2011 [cit. 30. 1. 2012]. Dostupné z WWW: , vlastní překlad
34
2 ANALÝZA ENVIRONMENTÁLNÍ SITUACE VE MĚSTĚ OSTRAVA Z předchozí analýzy vyplývá, že dlouhodobě nejznečištěnější oblastí v České republice je Moravskoslezský kraj v čele s městem Ostrava. V příštích kapitolách se tedy budu věnovat převážně problematice stavu kvality ovzduší v tomto městě s možnými důsledky na zdraví obyvatel. Dále se pokusím charakterizovat nejvýznamnější zdroje znečištění a konkretizovat je.
2.1 Ocelové srdce republiky Město Ostrava se rozkládá na 214 km2 a má přes 300 tisíc obyvatel. Tím se řadí k nejhustěji osídleným oblastem v České republice. Současná ekonomická struktura je silně ovlivněna předchozím průmyslovým vývojem. Zlomovým momentem se stalo především objevení nalezišť černého uhlí v 2. polovině 18. století, které znamenalo vybudování těžkého průmyslu. Ten se také stal na mnoho let převládajícím sektorem tamní ekonomiky. V poválečném období se preference těžkého průmyslu – zejména těžby uhlí, hutnictví a strojírenství, stala silně politicky motivovaným procesem. Po restrukturalizaci v 90. letech 20. století, která mimo jiné znamenala zastavení těžby uhlí, došlo k negativním projevům spojených se snižováním pracovních míst, deformováním ekonomické, sociální i sídelní struktury. Výsledkem je dnes monostrukturní ekonomika, ve které ostatní průmyslová odvětví plní pouze dodatkovou funkci. V současné době v průmyslu převažují obory jako hutnictví, chemický průmysl, těžké strojírenství, výroba elektrické energie a stavebnictví.53
2.2 Emise v Ostravě Objem emisí se podobně jako v celé České republice snižoval během 90. let až do roku 2000, od kterého začal vývoj spíše stagnovat (Graf č. 10). Významný zlom nastal po roce 1989, kdy došlo k restrukturalizaci průmyslu v souvislosti s přechodem k tržní ekonomice. Nová doba přinesla významné omezování průmyslové výroby, zavádění nových technologií do výroby a vznik nové legislativy, což se projevovalo postupně v 90. letech. Za tuto dobu kleslo množství emisí více než o polovinu. V současnosti, tedy od roku 2000, se objem emisí příliš 53 Český statistický úřad. Charakteristika okresu Ostrava – město [online]. 11. 2. 2011 [cit. 6. 2. 2012]. Dostupné z WWW:
35
nemění. Odlišnější stav představuje až rok 2009, kdy celkové emise přesáhly ,,pouze“ 60 000 t za rok. I přes zdánlivé zlepšení představuje úroveň objemu emisí v Ostravě neustále alarmující výsledek. Při zahrnutí zdrojů REZZO 1 – 3 se v průběhu let podílely přibližně 8 - 10% na celkových emisích České republiky. Graf č. 10: Vývoj emisí některých znečišťujících látek v Ostravě ze zdrojů REZZO 1 – 3, 1994 - 2009
t/rok
250 000,0 200 000,0
VOC
150 000,0
Oxid uhelnatý Oxidy dus íku
100 000,0
Oxid s iřičitý Polétavý prach
50 000,0 0,0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování Pozn. Data VOC jsou pro Ostravu k dispozici až od roku 2000, podíl této látky na celkovém znečištění je ale zanedbatelný.
I přes mírný nárůst počtu motorových vozidel v Moravskoslezském kraji znečištění z dopravy mírně klesá (Graf č. 11). To může svědčit jedině o růstu množství vozidel s kvalitnějšími katalyzátory a nižší spotřebou paliva. I přes toto drobné zlepšení představují emise z dopravy podstatný podíl na celkovém znečištění. Graf č. 11: Vývoj emisí některých znečišťujících látek v Moravskoslezském kraji ze zdroje REZZO 4, 2000 - 2009 35 000,0 30 000,0
Polétavý prach
25 000,0
Oxid s iřičitý
t/rok
20 000,0
Oxidy dus íku
15 000,0
Oxid uhelnatý
10 000,0
VOC
5 000,0 0,0 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování Pozn. Emise ze zdroje REZZO 4 jsou zobrazeny zvlášť pro celý Moravskoslezský kraj, neboť data pouze pro Ostravu nejsou k dispozici. Údaje jsou dostupné až od roku 2000.
36
V současnosti jsou problémem především stále vysoké koncentrace imisí některých znečišťujících látek, které dlouhodobě překračují stanovené limity. Ani jejich vývoj nenaznačuje směřování k výraznějšímu zlepšení.
2.3 Kvalita ovzduší v Ostravě Jak už jsem se zmínila na začátku práce, kvalita ovzduší je v dlouhodobém horizontu závislá na objemu emisí z různých zdrojů znečištění, ale v průběhu roku především na rozptylových podmínkách.54 Jak uvedl Jiří Bílek ze Zdravotního ústavu v Ostravě na Konferenci o kvalitě ovzduší v Ostravě 2010 ve své prezentaci, ,,vliv meteorologických podmínek rozptylu na imisní úroveň je natolik významný, že ovlivňuje i průměrnou imisní úroveň za celé období teplé nebo chladné poloviny roku.“55 Z měření ČHMÚ vyplývá, že zhoršené rozptylové podmínky se vyskytují převážně v chladné části roku, přibližně od října do února. Na tomto faktu se významně podílí inverzní situace. Ve zbývající části roku dochází k výraznému zlepšení rozptylových podmínek, což se odráží i na příznivější imisní situaci. V zimních měsících se objem emisí zhoršuje také z důvodu průběhu topné sezóny. Kvalitu ovzduší v Ostravě můžeme posuzovat pomocí vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (Graf č. 12), tedy procenta území, na kterém došlo k překročení imisního limitu nebo cílového imisního limitu pro ochranu zdraví. V případě Ostravy se jedná v téměř všech letech o překročení na 100% území, v případě cílového imisního limitu je situace mírně přijatelnější. Nutno ale podotknout, že do hodnocení není zahrnut troposférický ozon, který by celkové procento navýšil.
54 Podle slovníku společnosti Meteopress jsou rozptylové podmínky meteorologické podmínky pro rozptyl látek v ovzduší. Závisí zejména na proudění vzduchu, a to v horizontálním i vertikálním směru. 55 BÍLEK, J. Projekty informačních systémů – EU. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě [online]. 12. 4. 2010 [cit. 20. 2. 2012]. Dostupné z WWW:
37
Graf č. 12: Podíl rozlohy města, na které došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví bez zahrnutí troposférického ozonu, 2003 - 2010 100 80 Imisní limit
40
Cílový imisní limit
%
60
20 0 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování Pozn. Data pro cílový imisní limit jsou k dispozici od roku 2005.
Vyhodnocení situace ale nemůžu takto pokládat za úplné. Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší jsou definovány jako území, na kterém alespoň v jednom případě došlo k překročení imisního nebo cílového imisního limitu. To sice vypovídá o tom, že daná lokalita je určitým způsobem postižená z hlediska znečištění ovzduší, nevíme ale do jaké míry. O tom nás informuje četnost těchto překročení, ale i průměrná koncentrace škodlivin na daném území. Tato data společně vypovídají o celkové závažnosti z hlediska působení na lidské zdraví. Nyní se zaměřím na imisní koncentrace jednotlivých znečišťujících látek v Ostravě. Pro úplné zobrazení situace zachycující úroveň znečištění v jednotlivých městských částech použiji výsledky měření z více měřicích stanic, jelikož využití území v jejich okolí podléhá odlišnému účelu, a tedy jiné míře znečištění. Tab. č. 8: Charakteristika vybraných měřicích stanic v Ostravě Lokalita
Typ stanice
Typ zóny
Ostrava – Českobratrská Ostrava – Fifejdy Ostrava – Mariánské Hory Ostrava - Poruba
dopravní
městská
pozaďová průmyslová
městská městská
pozaďová
předměstská
Ostrava - Přívoz
průmyslová
městská
Ostrava - Zábřeh Ostrava Radvanice Ostrava -Bartovice
pozaďová průmyslová
městská předměstská
průmyslová
předměstská
Charakteristik a zóny obchodní, obytná obytná průmyslová, obytná obytná průmyslová, obytná obytná průmyslová, obytná průmyslová, obytná
Zdroj: ČHMÚ, vlastní zpracování
38
Krajina zástavba administrativními, obchodními a bytovými objekty vícepodlažní zástavba (sídliště) zástavba administrativními, obchodními a bytovými objekty řídká, nízkopodlažní zástavba (ves, vilová čtvrť) zástavba převážně průmyslem užívané plochy vícepodlažní zástavba (sídliště) řídká, nízkopodlažní zástavba (ves, vilová čtvrť) řídká, nízkopodlažní zástavba (ves, vilová čtvrť), v JZ sektoru průmyslová zóna
Klasifikace stanic vychází z Rozhodnutí rady 97/101/EC. Hodnocení je závislé především na typu stanice:56 •
Dopravní - stanice přímo ovlivněna dopravou, umístěna do 50 m s velkou intenzitou dopravy
•
Průmyslová - stanice přímo ovlivněná průmyslem, většinou umístěna v areálu továrny
•
Pozaďová - stanice v nezatížených lokalitách, není přímo ovlivněná žádným zdrojem
2.3.1 Polétavý prach – částice PM10, PM2,5 Částice polétavého prachu představují jeden z nejpalčivějších problémů vzhledem k znečištění města Ostravy. Během posledního desetiletí nedochází k radikálnějšímu zlepšení, v roce 2010 naopak koncentrace mírně stoupají. ,,Vzestup koncentrací suspendovaných částic v roce 2010 byl dán zejména opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek v zimním období na začátku (leden a únor) i ke konci roku (říjen a prosinec). Nárůst koncentrací PM10 byl v roce 2010 pravděpodobně způsoben i nejchladnější topnou sezónou za posledních 10 let.“57 Během sledovaného období opakovaně dochází k překročení povolené koncentrace58 (Graf č. 13, 14 - znázorněna bílou přímkou charakterizující roční imisní limit) pro obě frakce. Pokud se podíváme blíže na rok 2010, zjistíme, že na žádné z měřicích stanic nebyla naměřená koncentrace, která by odpovídala povolenému imisnímu limitu. Ve většině případů byl naopak limit výrazně překročen, a to na většině plochy území.
56 Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2010: Staniční sítě sledování kvality venkovního ovzduší [online]. [cit. 28. 2. 2012]. Dostupné z WWW: 57 Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2010: Suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 [online].[cit. 28. 2. 2012]. Dostupné z WWW: 58 Aktuální imisní limity byly stanoveny Zákonem č. 86/2002 Sb. Před účinností tohoto zákona platily jiné, mírnější hodnoty.
39
Graf č. 13: Průměrná roční imisní koncentrace částic PM10, 2001 - 2010
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
Graf č. 14: Průměrná roční imisní koncentrace částic PM2,5, 2001 - 2010
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
Jelikož je pro částice PM10 stanoven imisní limit i pro hodnoty naměřené za 24 hodin, můžeme nastalý stav posuzovat i z hlediska počtu překročení59 povolených koncentrací za rok. Vzniklou situaci zobrazuje následující tabulka (Tab. č. 9). Z výsledků plyne, že k překročení povoleného množství dochází ve významné části roku, v některých případech se jedná i více než o třetinu. Tab. č. 9: Četnost překročení průměrných denních koncentrací PM10 za rok, 2001 - 2010 2001 2002 Ostrava – Českobratrská Ostrava – Fifejdy 91 117 Ostrava – M. Hory Ostrava – Poruba Ostrava – Přívoz 128 151 Ostrava – Radvanice 96 117 Ostrava - Zábřeh 107 101 Ostrava - Bartovice Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
2003 -
2004 -
2005 144
2006 144
2007 98
2008 81
2009 98
2010 113
158 76 166 144 -
102 71 146 60 106 -
117 99 160 53 120 -
112 99 64 149 92 172
90 83 47 116 80 202
67 89 45 102 61 109
91 65 59 111 89 113
126 77 83 119 148 110 -
59 Aktuální četnosti překročení byly stanoveny Zákonem č. 86/2002 Sb. Před účinností tohoto zákona byl povolen vyšší počet překročení.
40
2.3.2 Benzen Imise benzenu představují v průběhu let na většině měřicích stanic neměnný trend v mezích povoleného znečištění (Graf č. 15). Výraznou výjimku tvoří výsledky z měřicí stanice Ostrava - Přívoz během celého sledovaného období. ,,Vyšší koncentrace souvisejí v této oblasti s průmyslovou činností (především s výrobou koksu).“60 Rok 2010 přináší opět mírné zvýšení koncentrace látky v ovzduší. To je dáno, podobně jako u polétavého prachu, vlivem nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek. Graf č. 15: Průměrná roční imisní koncentrace benzenu, 2001 - 2010
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
2.3.3 Oxid siřičitý Oxid siřičitý nepředstavuje vážné riziko jako zdroj znečištění, bereme-li v úvahu stanovené imisní limity. Pro oxid siřičitý jsou stanoveny hodinové a denní povolené koncentrace, které v roce 2010 nebyly překročeny. V předchozích letech se jednalo o zanedbatelné výjimky. Pro ilustraci zobrazuji i graf (Graf č. 16) znázorňující průměrnou roční koncentraci, ze kterého vyplývá, že imise dosahovaly pouze nízkých hodnot.
60 Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2010: Benzen [online]. [cit. 28. 2. 2012]. Dostupné z WWW:
41
Graf č. 16: Průměrná roční imisní koncentrace oxidu siřičitého, 2001 - 2010 25 Ostrava - Fifejdy
µg.m3
20
Ostrava - Mariánské hory Ostrava - Poruba
15
Ostrava - Přívoz 10
Ostrava - Radvanice Ostrava - Zábřeh
5
Ostrava - Bartovice
0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
2.3.4 Oxid uhelnatý Koncentrace oxidu uhelnatého, pro který je stanoven 8hodinový klouzavý průměr, nebyly v posledních 10 letech překročeny (Graf č. 17). Z měření ČHMÚ ale vyplývá, že nejvyšší koncentrace z celé ČR byly v roce 2010 naměřeny na stanici Ostrava - Českobratrská (5 544,9 µg.m3), druhá nejvyšší hodnota byla zaznamenána na stanici Ostrava - Přívoz (4 376 µg.m3).61 Z původu vzniku oxidu uhelnatého vyplývá, že jsou zasaženy dopravně vytížené lokality. Graf č. 17: Průměrná roční imisní koncentrace oxidu uhelnatého, 2001 - 2010 1400 1200
µg.m3
1000 Ostrava - Českobratrská
800
Ostrava - Přívoz
600
Ostrava - Fifejdy
400 200 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
2.3.5 Olovo Výskyt olova v ovzduší netvoří podstatný podíl na celkovém znečištění. Z naměřených hodnot (Graf č. 18) pozorujeme, že koncentrace v roce 2010 dosáhly na maximálně 1/17 61 Český hydrometeorologický úřad. Stanice s nejvyššími hodnotami maximálních 8hod. klouzavých průměrných koncentrací oxidu uhelnatého [online]. [cit. 28. 2. 2012]. Dostupné z WWW:
42
imisního limitu. I přes byly nejvyšší hodnoty z celé České republiky naměřeny opět v Ostravě, a to na stanici Přívoz.62 Graf č. 18: Průměrná roční imisní koncentrace olova v částicích PM10, 2001 - 2010 70 60
ng.m3
50 40
Ostrava - Poruba
30
Ostrava - Přívoz
20 10 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
2.3.6 Oxid dusičitý Vývoj imisí částic oxidu dusičitého (Graf č. 19) napovídá, že se problém překračování imisního limitu týká především stanic v dopravně exponovaných lokalitách. Tu v Ostravě charakterizuje stanice Českobratrská, na které opakovaně dochází k naměření nadlimitních hodnot. Pro oxid dusičitý je stanovena i hodinová povolená koncentrace. Ta byla za rok 2010 přesažena dvakrát a v předchozích letech pouze výjimečně. Graf č. 19: Průměrná roční imisní koncentrace oxidu dusičitého, 2001 - 2010
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
62 Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2010: Olovo [online]. [cit. 28. 2. 2012]. Dostupné z WWW:
43
2.3.7 Arsen Cílový imisní limit pro arsen nebyl v Ostravě vůbec překročen (Graf č. 20). Průměrné koncentrace arsenu vykazují spíše sezónní charakter, kdy zejména v zimních měsících nabývají zvýšených hodnot. To dokazují významné emise arsenu do ovzduší ze spalování fosilních paliv.63 Graf č. 20: Průměrná roční imisní koncentrace arsenu v PM10, 2001 - 2010 5
ng.m3
4 3
Ostrava - Poruba Ostrava - Přívoz
2 1 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
2.3.8 Kadmium Kadmium nedosahuje v Ostravě, ani na jiných stanicích v České republice, nadlimitních hodnot (Graf č. 21). I přes to bývají vyšší koncentrace často naměřeny v Ostravě.64 Graf č. 21: Průměrná roční imisní koncentrace kadmia v PM10, 2001 - 2010 2
ng.m3
1,5 Ostrava - Poruba
1
Ostrava - Přívoz
0,5 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování 63 Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2010: Arsen [online]. [cit. 1. 3. 2012]. Dostupné z WWW: 64 Český hydrometeorologický úřad. Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací kadmia v ovzduší [online]. [cit. 1. 3. 2012]. Dostupné z WWW:
44
2.3.9 Nikl Podobně jako předchozí prvky, nepředstavuje nikl vážné ohrožení. Jeho průměrné roční imisní koncentrace se nacházejí hluboko pod limitem (Graf č. 22). Graf č. 22: Průměrná roční imisní koncentrace niklu v PM10, 2001 - 2010 7 6
ng.m3
5 4
Ostrava - Poruba
3
Ostrava - Přívoz
2 1 0 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
2.3.10 Benzo(a)pyren Ve sledovaných letech byly koncentrace benzo(a)pyrenu překročeny ve všech lokalitách (Graf č. 23). Současný trend nevypovídá nic o tom, že by v bližším časovém horizontu mělo dojít k radikálnějšímu zlepšení, což ale vyžaduje splnění cílového imisního limitu, kterého má být dosaženo 31. 12. 2012. Benzo(a)pyren je navíc prokazatelně karcinogenní pro člověka, vysoké koncentrace těchto částic tedy představují opravdu závažnou hrozbu pro zdraví obyvatel v Ostravě. Z měření ČHMÚ také vyplývá, že Ostravsko patří k nejznečištěnějším oblastem benzo(a)pyrenem v České republice.65 Graf č. 23: Průměrná roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu, 2001 - 2010
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování 65 Český hydrometeorologický ústav. Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu [online]. [cit. 1. 3. 2012]. Dostupné z WWW:
45
2.3.11 Troposférický ozon Pro troposférický ozon je stanoven 8hodinový imisní limit. Průběh průměrných ročních koncentrací je zde uveden pro znázornění celkového vývoje objemu znečištění (Graf č. 24). Podstatnější jsou tedy četnosti překročení sledované látky. Graf č. 24: Průměrná roční imisní koncentrace troposférického ozonu, 2001 - 2010 60
µg.m3
55
Ostrava - Fifejdy Ostrava - Mariánské Hory
50
Ostrava - Radvanice 45
Ostrava - Bartovice Ostrava - Přívoz
40 35 2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
Z údajů uvedených v tabulce (Tab č.10) jasně vyplývá, že k překročení stanoveného limitu dochází opakovaně, i když se jedná o relativně nízký počet dní. Faktem ale je, že zvýšenou expozicí trpí veškeré obyvatelstvo Ostravy, jelikož cílový imisní limit byl překročen na celém jejím území. Tab. č. 10: Četnost překročení průměrných denních koncentrací troposférického ozonu za rok, 2001 - 2010 2001 2002 Ostrava – Fifejdy 17 20 Ostrava – M. Hory Ostrava – Radvanice Ostrava – Bartovice Ostrava - Přívoz 12 15 Zdroj: data ČHMÚ, vlastní zpracování
2003 55 39
2004 14 1
46
2005 29 17
2006 36 -
2007 28 -
2008 16 -
2009 18 14 26 -
2010 16 17 12 -
Z výsledných měření vyplývá, že nejvýznamnějším původcem znečištění města Ostravy jsou především částice polétavého prachu, benzen, benzo(a)pyren, troposférický ozón a v dopravně exponovaných lokalitách také oxid dusičitý. Tyto látky tedy patří také mezi zdravotně nejzávadnější pro obyvatele města Ostravy. Z hlediska působení na zdraví je do hodnocení třeba zahrnout i látky, které jsou podezřelé na karcinogenní účinek a vychází se u nich z bezprahového působení. Mezi ně patří benzen, arsen, kadmium a benzo(a)pyren, které jsou prokazatelně karcinogenní pro člověka a olovo, nikl, které jsou podezřele karcinogenní pro člověka. Přitom podotýkám, že u látek benzen a benzo(a)pyren dochází k opětovnému překračování stanoveného imisního limitu. Pro hodnocení stavu ovzduší s možným vlivem na zdravotní stav obyvatelstva slouží index kvality ovzduší66. Je stanoven na základě výsledků měření hmotnostních koncentrací látek v ovzduší. Na následující mapce (Obr. č. 4) sledujeme rozložení jeho úrovní. Co se týče rozložení jednotlivých stupňů míry znečištění, můžeme Ostravu rozdělit na 2 části. Západ Ostravy je z pohledu znečištění ovzduší relativně nejčistší, na jeho území se nevyskytují žádné velké průmyslové zdroje a i z výsledků měření stanice Poruba vyplývá, že jsou zde naměřeny nejnižší koncentrace imisí v Ostravě. Tato strana zahrnuje městské obvody Plesná, Krásné Pole, Martinov, Pustkovec, Poruba, Hošťálkovice, Třebovice, Svinov, Polanka a Proskovice. Ostatní obvody se pak alespoň částečně řadí do vyšších kategorii znečištěného ovzduší. Vůbec nejhorší situace se nachází v městských částech Radvanice a Bartovice, kde je nejznečištěnější a pro zdraví silně škodlivé ovzduší.
66 KOTLÍK, B. Index kvality ovzduší. Státní zdravotní ústav. [online]. [cit. 5.3. 2012]. Dostupné z WWW:
47
Obr. č. 4: Index kvality ovzduší na území Ostravy, 2008
Zdroj: Atlas životního prostředí v Ostravě67
67 Dostupné z WWW:
48
2.4 Analýza nejvýznamnějších zdrojů znečištění Na celkovém znečištění v Ostravě se podílejí 4 významné zdroje. Z grafu (Graf č. 25) plyne, že nejvyšší podíl připadá na zvláště velké a velké zdroje, tedy na emise z průmyslu. Nezanedbatelný vliv na negativní vývoj ovzduší má i automobilová doprava a lokální topeniště. Čtvrtým, velmi problematickým zdrojem co do zjištění podílu na znečištění v Ostravě, tvoří emise ze sousedního Polska.
%
Graf č. 25: Podíl jednotlivých zdrojů na celkovém znečištění území Ostravy, 2007 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
PM10 Oxidy dusíku Oxid siřičitý BaP Arsen
Zvláště velké a velké zdroje
Střední zdroje
Lokální topeniště
Doprava
Zdroj: Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy a legislativa v ochraně ovzduší, vlastní zpracování
2.4.1 Emise z průmyslových zdrojů Následující mapka (Obr. č. 5) ukazuje rozmístění průmyslových zdrojů na území Ostravy. Pozorujeme, že nejvíce průmyslu je soustředěno ve střední a západní části Ostravy, konkrétně v městských obvodech nebo jejich částech Kunčice a Kunčičky (Slezská Ostrava), Moravská Ostrava a Přívoz, Vítkovice, Mariánské Hory a Hulváky. Pokud porovnáme následující mapku s mapkou zobrazující index kvality ovzduší, všimneme si, že rozložení průmyslových zdrojů silně koreluje se zvýšenými hodnotami indexu. Můžu tedy s jistotou říci, že emise z průmyslových zdrojů mají zásadní vliv na znečištění v Ostravě.
49
Obr. č. 5: Lokalizace zdrojů REZZO 1
Zdroj: Atlas životního prostředí v Ostravě68
Z výsledků vyhledávání v Integrovaném registru znečišťování vyplývá, že největšími producenty znečišťujících látek do ovzduší jsou především společnosti ArcelorMittal Energy Ostrava, s.r.o., BorsodChem MCHZ, s.r.o., ČEZ, a.s., Dalkia Česká republika, a.s., ERAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s., ArcellorMittal Ostrava, a.s. a OKD, OKK, a.s. V následující tabulce (Tab. č. 11) jsou zdroje lokalizovány a zaznamenány objemy emisí, které jsou společnostmi do ovzduší vnášeny.
68 Dostupné z WWW:
50
Tab. č. 11: Objem emisí vybraných látek do ovzduší, 2010 Název společnosti
Typ provozovny
Lokalizace
Emise látek t/rok CO2
ArcelorMittal Teplárna Energy Ostrava
Kunčice
BorsodCHEM MCHZ
Mariánské Hory 130 885 700
Chemický závod
1 808 213
NOx/NO2 SOx/SO2 PM10
Pb
2 841
3 522
102
-
77 421
-
-
-
ČEZ – teplárna Teplárna Vítkovice
Vítkovice
400 167
824
1 217
-
-
Dalkia Česká republika
Elektrárna
Třebovice
1 165 867
3 198
3 485
93
-
Teplárna
Přívoz
166 115
335
361
-
-
EVRAZ VÍTKOVICE STEEL
Ocelárna
Hulváky
189 425
256
-
-
-
ArcelorMittal Ostrava
Hutní, strojírenská výroba
Kunčice
3 096 911
2 022
1 324
832
7
OKD, OKK
Koksovna Jan Šverma
Mariánské Hory
-
182
-
-
-
194
-
51
-
Koksovna Svoboda Přívoz 100 961 Zdroj: data Integrovaný registr znečišťování, vlastní zpracování
2.4.2 Emise z lokálních topenišť ,,V Ostravě žije většina obyvatel v bytových domech, kde je teplo zajišťováno z centrálních zdrojů, ale v některých částech převládá individuální bydlení s lokálními topeništi. Lokální topeniště představují významný zdroj znečišťování ovzduší z důvodu jejich množství, umístění v obytné zástavbě, nízkým komínům, použitým palivům a kvalitě kotlů. Lokálně způsobují významné zhoršení kvality ovzduší. Jejich provozovatelům není uložena oznamovací povinnost, a proto neexistuje databáze o jejich umístění nebo druhu a spotřebě paliva.“69 V současné době domácnosti stále ještě využívají k vytápění stará neekologická kamna, která jsou charakteristická nízkou účinností spalování a vysokým podílem emisí. Tyto zdroje ,,způsobují značné znečištění ovzduší v přízemních vrstvách atmosféry toxickými sloučeninami jako je oxid uhelnatý, oxidy dusíku, oxidy síry, prachové částice, sloučeniny chlóru, organické látky, těžké kovy apod.“70 Kromě spalování uhlí, dřeva a zemního plynu 69 Atlas životního prostředí v Ostravě. Lokální topeniště [online]. 22. 10. 2008 [cit. 5. 3. 2012]. Dostupné z WWW: 70 Moravskoslezský kraj. Lokální topeniště [online]. 2012 [cit. 5. 3. 2012]. Dostupné z WWW:
51
bývají k vytápění často využívány i plasty, starý nábytek a různé nebezpečné odpady. Tímto se uvolňují další jedovaté látky, které jsou zdraví člověka obzvláště škodlivé. 2.4.3 Emise z dopravy O značném podílu emisí z dopravy v Ostravě na celkovém znečištění napovídají především naměřené koncentrace polétavého prachu a oxidu dusičitého, které jsou hlavním negativním produktem automobilové dopravy. Průměrné roční koncentrace těchto látek zachycují následující mapky (Obr. č. 6, 7). Z nich jasně vyplývá, že zvýšené koncentrace se soustřeďují nejen do průmyslových zón, ale také do okolí míst se silnou dopravní intenzitou. Obr. č. 6: Průměrné koncentrace PM10 na území města Ostravy, 2007
Zdroj: Zdravotní ústav v Ostravě - Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy a legislativa v ochraně ovzduší
52
Obr. č. 7: Průměrné roční koncentrace NO2 na území města Ostravy, 2007
Zdroj: Zdravotní ústav v Ostravě - Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy a legislativa v ochraně ovzduší
Dopravní situace v Ostravě se stává absolutně nevyhovující zejména v souvislosti se vzrůstající intenzitou dopravy. ,,Intenzita dopravy na některých komunikacích ve městě nabývá hodnot, které paralyzují okolní městský život. Největším problémem posledních let se stává doprava v klidu, kdy parkovacích míst přibývá podstatně pomaleji než osobních automobilů.“71 Vysoký objem dopravy v centru města souvisí také s nevyhovující dopravní infrastrukturou. 2.4.4 Emise z Polska ,,Převládající směry proudění podporují vzájemnou výměnu vzdušných hmot mezi oblastmi Ostravsko-Karvinska v ČR a Katovicka v Polsku. Trendy ročních imisních situací mají podobný charakter.“ Z analýzy kvality ovzduší pak vyplývá, že ovzduší v Ostravě je silně ovlivněno zdroji emisí ze sousedního Polska asi v 10% dnů v roce. Závislost úrovně znečištění na směru proudění je mnohem výraznější v chladné polovině roku.72
71 Statutární město Ostrava. Integrovaný plán rozvoje města: Ostrava pól rozvoje [online]. [cit. 5. 3. 2012]. Dostupné z WWW: , s.29 72 Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě. Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy a legislativa v ochraně ovzduší [online]. [cit. 5. 3. 2012]. Dostupné z WWW: , s.20
53
3 ZDRAVOTNÍ DŮSLEDKY ZNEČIŠTĚNÍ V OSTRAVĚ A JEJICH EKONOMICKÉ KONSEKVENCE Zdravotní dopady na obyvatelstvo Ostravy jsou nepochybně zřejmé, ale z výše jmenovaných důvodů obtížně přímo prokazatelné. I přes to nepochybuji o tom, že se znečištění ovzduší podílí na zvýšeném výskytu onemocnění a úmrtí. Tuto domněnku se pokusím dokázat prostřednictvím několika demografických ukazatelů, které podle mého názoru prokazují podíl znečištěného ovzduší na zdraví člověka. Na závěr se zmíním o provedené studii, která se zabývá odhadem zdravotních rizik znečištěného ovzduší.
3.1 Demografické ukazatele Základní rozdíl sledujeme v souvislosti s průměrnou délkou života v Moravskoslezském kraji v porovnání s průměrem České republiky (Graf č. 26). Pozorujeme, že naděje dožití se u mužů v Moravskoslezském kraji snižuje přibližně o 2 roky. U žen je rozdíl méně znatelný, průměrná délka života se snižuje o necelý 1 rok. Domnívám se, že nižší naděje dožití u mužů je dána zvýšeným výskytem kardiovaskulárního onemocnění a nemocí dýchací soustavy, které mohou být důsledkem znečištěného ovzduší. Graf č. 26: Střední délka života při narození, 2000 – 2009
Zdroj: Zdravotní ústav v Ostravě73
73 Dostupné z WWW:
54
Souvisejícím ukazatelem, který nepochybně dokládá závislost na znečištění ovzduší, je standardizovaná úmrtnost.74 Trend křivky u mužů i žen je shodný s trendem v rámci České republiky (Graf č. 27, 28). V roce 2010 je ale u mužů zaznamenán odlišný vývoj míry úmrtnosti, kdy se úroveň ukazatele výrazněji odchyluje od průměru ČR a dosahuje výše z roku 2006. Podobně jako v případě střední délky života, pozorujeme vyšší úmrtnost u mužů než u žen Graf č. 27: Standardizovaná úmrtnost mužů, 2005 - 2010 1300 1200 1100
ČR
1000
Ostrava
900 800 2005
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: data Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, vlastní zpracování
Graf č. 28: Standardizovaná úmrtnost žen, 2005 - 2010 800 700 600
ČR
500
Ostrava
400 300 2005
2006
2007
2008
2009
2010
Zdroj: data Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR, vlastní zpracování
3.2 Odhad zdravotních rizik ze znečištěného ovzduší Výše uvedenou skutečnost potvrzují také odhady zdravotních rizik, které zpracovali odborníci ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Cílem odhadu bylo dospět ke kvantitativnímu vyjádření konkrétního zdravotního rizika v dané lokalitě. Do hodnocených látek byly 74 Standardizovaná úmrtnost v je podle Zdravotního ústavu v Ostravě teoretická intenzita úmrtnosti (na 100 tis. osob reálné populace a určitým věkově specifickým profilem úmrtnosti za předpokladu věkové struktury populace odpovídající tzv. Evropskému standardu.
55
zahrnuty suspendované částice PM10 a PM2,5, oxid dusičitý a částice s karcinogenním potenciálem, tedy benzen, benzo(a)pyren, arsen a nikl.75 Hodnocení vlivu oxidu dusičitého je v práci zahrnuto do celkového hodnocení polétavého prachu, ve zprávě je ale uvedeno, že snížení plicních funkcí, zvýšený výskyt astmatických potíží a alergií u dětské a dospělé populace lze očekávat při hodnotách vyšších 50 µg.m3/hod.76 Shodné nebo vyšší hodnoty bývají naměřeny na stanici Českobratrská, jejíž okolí patří mezi lokality s dopravní zátěží. Částice polétavého prachu bývají spojovány se zhoršením funkce dýchacích cest, se zvýšením stavu nemocnosti, ale především úmrtnosti. Ze zprávy vyplývá, že riziko navýšení celkové úmrtnosti vzniká při průměrné roční koncentraci vyšší 20 µg.m3 u PM10 a 10 µg.m3 u PM2,5.77
Podle závěrů americké studie78 se celková úmrtnost exponované populace zvyšuje při navýšení roční koncentrace o 10 µg.m3 o 3 % v případě PM10 a u PM2,5 dokonce o 6 %. Pokud se podíváme na výsledky měření průměrných koncentrací PM10 v Ostravě (viz Graf č. 13), zjistíme, že nejnižší imisní koncentrace byly naměřeny v Porubě. I přes to, že se Poruba řadí mezi oblasti s kvalitnějším ovzduším v rámci Ostravy, řadila bych dotyčný městský obvod mezi průmyslové lokality, jelikož i zde je ovzduší silně ovlivněno průmyslovou výrobou. V roce 2010 zde byla naměřena průměrná koncentrace 39,9 µg.m3. Podle odhadu účinků v následující tabulce (Tab. č. 12) pozorujeme, že pravděpodobně dochází k navýšení celkové úmrtnosti o 6 %. Dopravně zatíženou lokalitu představuje v Ostravě okolí stanice Českobratrská, kde bylo v roce 2010 naměřeno 50,5 µg.m3 PM10. Obdobně jako v předchozím případě byly naměřeny natolik vysoké hodnoty, že mohou vést k procentuálnímu navýšení celkové úmrtnosti až okolo 9 %.
75 Státní zdravotní ústav. Odhady zdravotních rizik ze znečištění ovzduší: Česká republika - rok 2010. [online]. [7. 3. 2012]. Dostupné z WWW: , s. 2 76 Státní zdravotní ústav. Odhady zdravotních rizik ze znečištění ovzduší: Česká republika - rok 2010. [online]. [7. 3. 2012]. Dostupné z WWW: , s. 7 77 Státní zdravotní ústav. Odhady zdravotních rizik ze znečištění ovzduší: Česká republika - rok 2010. [online]. [7. 3. 2012]. Dostupné z WWW: , s. 7 - 9 78 Státní zdravotní ústav. Odhady zdravotních rizik ze znečištění ovzduší: Česká republika - rok 2010. [online]. [7. 3. 2012]. Dostupné z WWW: , s. 8
56
Lokality v blízkosti zbývajících měřicích stanic považuji rovněž za průmyslové. Jde tedy především o území částí Mariánské Hory, Fifejdy, Přívoz, Zábřeh, Radvanice a Bartovice. Hodnoty zde naměřené v roce 2010 byly značně rozdílné, pohybovaly se v rozmezí od 40,2 µg.m3 (Mariánské Hory) do 61,7 µg.m3 PM10 (Radvanice). Z výsledků měření a odhadu rizik tedy vyplývá, že v průmyslově zatížených lokalitách v Ostravě došlo k navýšení celkové úmrtnosti přibližně o 6 – 12 %. Tab. č. 12: Rozpětí ročních průměrů PM10 v ČR v jednotlivých typech městských lokalit a odhad účinků, 2010
Zdroj: SZÚ – Odhady zdravotních rizik ze znečištěného ovzduší: Česká republika – rok 2010
Koncentrace částic polétavého prachu PM2,5 se v roce 2010 měřily na stanicích Poruba, Přívoz, Radvanice a Zábřeh. Tradičně nejnižší byly naměřeny hodnoty v Porubě (33,2 µg.m3). I přes to zde dochází k neúnosnému znečištění, které představuje navýšení předčasné úmrtnosti až o 14 %. Nejhůře jsou na tom ale obyvatelé Radvanic, kdy koncentrace polétavého prachu dosáhly v roce 2010 46,7 µg.m3, což může znamenat navýšení úmrtnosti až o 22 % (Tab. č. 13). Tab. č. 13: Rozpětí ročních průměrů PM2,5 v ČR v jednotlivých typech městských lokalit a odhad účinků, 2010
Zdroj: SZÚ – Odhady zdravotních rizik ze znečištěného ovzduší: Česká republika – rok 2010
57
U látek s karcinogenním potenciálem je situace složitější. Vychází se z tzv. bezprahového působení. Podle výsledků Státního zdravotního ústavu se karcinogenní riziko pro arsen v městských lokalitách pohybuje v rozmezí několika případů na 100 tis. až 1 mil. obyvatel za 70 let, u niklu je riziko nižší, několik případů na 1 mil. až 10 mil. obyvatel za 70 let. Odhadované riziko pro benzen se v městských lokalitách pohybuje v rozmezí několika případů na 100 tis. až 1. mil. obyvatel za 70 let, v průmyslových lokalitách je situace logicky horší, kdy riziko představuje teoreticky 1 až 4 případy na 100 tis. obyvatel. Nejvyšší riziko představuje expozice benzo(a)pyrenem, což plyne i z nadlimitně naměřených koncentrací. Individuální karcinogenní riziko se v městských lokalitách odhaduje na několik případů na 100 tis. obyvatel až 4 případy na 10 tis. obyvatel za 70 let. V průmyslových lokalitách lze uvažovat riziko až 1 až 6 případů na 10 tis. obyvatel.79 Zdravotní důsledky znečištěného ovzduší můžeme prokazatelněji pozorovat především u dětské populace. Tomuto tématu se budu podrobně věnovat v následujících oddílech.
3.3 Zvýšená incidence onemocnění u dětské populace Zatížení dětské populace v důsledku znečištění životního prostředí je nesporné. Dokládají to jak zdravotní ukazatele, tak provedené studie a názory odborníků. V souvislosti se znečištěným ovzduším se nejčastěji mluví o zvýšeném výskytu respiračních onemocnění, alergií a astmatu. 3.3.1 Monitoring akutních respiračních onemocnění (MONARO) Systém monitorování akutních respiračních onemocnění je součástí Monitoringu zdravotního stavu obyvatelstva, které zajišťuje Státní zdravotní ústav. Cílem tohoto programu je především zobrazit situaci ve výskytu respiračních onemocnění u dětské i dospělé populace. ,,Základním výstupem jsou absolutní počty nových onemocnění pro vybrané skupiny diagnóz u sledované populace a incidence těchto onemocnění v jednotlivých věkových skupinách.“80
79 Státní zdravotní ústav. Odhady zdravotních rizik ze znečištění ovzduší: Česká republika - rok 2010. [online]. [cit. 7. 3. 2012]. Dostupné z WWW: , s. 10 - 14 80 Státní zdravotní ústav. MONARO verze 2.3.c: Uživatelská příručka databázové aplikace [online]. [cit. 13. 3. 2012]. Dostupné z WWW:
58
Data jsou získávána od praktických lékařů pro děti a dorost a praktických lékařů pro dospělé a každoročně publikována v Odborné zprávě Systému monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí. Tu vydává Ústředí monitoringu Státního zdravotního ústavu. Od roku 1994, kdy byl monitoring zahájen, spolupracovali na sběru dat lékaři z 25 měst. Od roku 2008 se na šetření podílejí už jen 4 města, a to Brno, Ostrava, Karviná a Hradec Králové.81 Podle odborné zprávy jsou údaje z Hradce Králové nedostatečné, proto není toto město zahrnuto do hodnocení. Výsledná data jsou vyjádřená incidencí onemocnění na 1000 obyvatel sledované populace.82 Podle Odborné zprávy za rok 201083 měla v rámci sledovaných měst největší podíl na celkové nemocnosti (pro dětskou a dospělou populaci dohromady) skupina onemocnění horních cest dýchacích (77,9 %), následovaly akutní záněty průdušek (11,5 %) a chřipka (8,3 %). V rámci systému je hodnocena incidence onemocnění dolních cest dýchacích ve věkové kategorii 1 – 5 let (Graf č. 29). Ze sledovaných měst byla nejvyšší incidence onemocnění v Ostravě, i když se nejednalo o příliš významnou odchylku. Tento jev je dán především tím, že jsou srovnávána města s vysokým podílem průmyslu i dopravy. Z grafu vyplývá, že onemocnění dolních cest dýchacích tvoří menší část na celkových respiračních onemocněních. Podle zprávy tento podíl závisí ,,na epidemiologické situaci a znečištění ovzduší a také na diagnostických zvyklostech zúčastněných lékařů“84.
81 VELICKÁ, H. MONARO. Státní zdravotní ústav [online]. [cit. 13. 3. 2012]. Dostupné z WWW: 82 Státní zdravotní ústav. Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší: Odborná zpráva za rok 2010 [online]. 1. vyd. Praha, 2010 [cit. 20.3.2012]. ISBN 978-80-7071-118-3. Dostupné z WWW: , s. 13 83 Státní zdravotní ústav. Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší: Odborná zpráva za rok 2010 [online]. 1. vyd. Praha, 2010 [cit. 20.3.2012]. ISBN 978-80-7071-118-3. Dostupné z WWW: , s. 13 - 14 84 Státní zdravotní ústav. Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší: Odborná zpráva za rok 2010 [online]. 1. vyd. Praha, 2010 [cit. 20.3.2012]. ISBN 978-80-7071-118-3. Dostupné z WWW: , s. 14
59
Graf č. 29: Průměrná měsíční incidence akutních respiračních onemocnění (ARO) bez chřipky s podílem onemocnění dolních cest dýchacích (DDC) ve městech Ostrava (OV), Karviná (KI) a Brno (BM), 2010
Zdroj: SZÚ - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší: Odborná zpráva za rok 2010
Následující graf (Graf č. 30) zobrazuje rozložení průměrné měsíční incidence akutních respiračních onemocnění podle věkových skupin. Nejcitlivější skupinou jsou děti do 1 roku, kdy průměrná měsíční incidence kolísá od přibližně 75 do 225 případů na 1000 dětí a skupina od 1 do 5 let s incidencí asi 60 do 210 případů na 1000 dětí. Graf č. 30: Průměrná měsíční incidence akutních respiračních onemocnění (ARO) bez chřipky podle věkových skupin, 2010
Zdroj: SZÚ - Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší: Odborná zpráva za rok 2010, upraveno
60
3.3.2 Program Ostrava 2008 – 2011 V letech 2008 – 2011 byl v Ostravě realizován výzkum Program Ostrava. Výzkumný tým vedl MUDr. Radim Šrám, Dr.Sc. z Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Program se zabýval zdravotním stavem dětí, studiem genetické výbavy na astma u dětí, molekulárněepidemiologickou studií – vliv znečištěného ovzduší na lidský organismus a studií in vitro: studium mechanismů toxického působení látek vázaných na respirabilních prachových částicích. Pro účel mé práce se zaměřím pouze na první dvě části, které se týkají dětské populace. Nemocnost dětí v Ostravě 2001 – 2009 Hlavním cílem této studie85 bylo ,,analyzovat vztah mezi kvalitou ovzduší a incidencí akutních onemocnění horních i dolních cest dýchacích u dětí narozených a žijících v Ostravě a ověřit hypotézu, že nemocnost dětí žijících v Radvanicích a Bartovicích je abnormálně vysoká.“86 Studie se zaměřila na věkovou skupinu dětí ve věku 1 – 5 let. Jak potvrdily výsledky, nejvýznamněji se na celkové nemocnosti podílela onemocnění horních cest dýchacích (47,4 %), druhou nejčastější chorobou byl zánět průdušek (8,1 %) a akutní zánět mandlí (7,6 %). Zajímavé výsledky přinesla hlavní část studie, která se zabývala rozdíly v nemocnosti v jednotlivých částech Ostravy. Pro relevantnost komparace byla Ostrava rozdělena na 4 části – jih, východ, centrum a západ. Do oblasti Ostrava – východ patří nejprůmyslovější oblasti jako Radvanice a Bartovice, Slezská Ostrava a Kunčičky, naopak oblast západ je charakteristická nejnižším stupněm znečištění v Ostravě a nachází se zde například Poruba. Do Ostravy – centrum náleží spíše průmyslovější oblasti např. Přívoz, Mariánské Hory, Hulváky, Vítkovice, do Ostravy – jih silně průmyslová část Kunčice. Pro srovnání byl stejným způsobem hodnocen i vývoj incidence onemocnění u dětí bydlících ve městě Teplice.
85 DOSTÁL, M., PASTORKOVÁ, A., RYCHLÍK, Š., ŠVECOVÁ, V., RYCHLÍKOVÁ, E., ŠRÁM, R.J. Nemocnost dětí v Ostravě 2001 – 2009. Ochrana ovzduší. 2011, č. 5 – 6, s. 7 – 12, ISSN 1211-0337, 86 DOSTÁL, M., PASTORKOVÁ, A., RYCHLÍK, Š., ŠVECOVÁ, V., RYCHLÍKOVÁ, E., ŠRÁM, R.J. Nemocnost dětí v Ostravě 2001 – 2009. Ochrana ovzduší. 2011, č. 5 – 6, s. 7 – 12, ISSN 1211-0337, s. 7
61
Z výsledných grafů studie vyplývá, že nejvýznamnější rozdíly u zánětu horních cest dýchacích se vyskytují u dětí v prvním roce života. Nejvyšší incidence byla 373 výskytů na 100 dětí v oblasti Ostrava – východ. V ostatních částech Ostravy byly výsledky mírnější, i když stále nadprůměrné. V oblasti Ostrava – jih, kde byla incidence 2. nejvyšší, byl výskyt 210 onemocnění na 100 dětí, v Teplicích už asi jen 110 výskytů na 100 dětí. Ve druhém roce života klesla incidence pro Ostravu – východ více než o polovinu, a měla jen mírně kolísavý průběh po zbytek sledovaných let, spolu s Ostravou – jih okolo 200 onemocnění na 100 dětí. V Ostravě – západ a centrum bylo po celé sledované období pozorováno 125 onemocnění na 100 dětí. Nejnižší výskyt za celé období byl zjištěn v Teplicích, kdy se i po zbývající 4 roky dětského věku objevovalo okolo 100 onemocnění na 100 dětí. Výsledky u onemocnění zánětu průdušek byly v jednotlivých oblastech značně variabilní a nelze z nich vyvodit jasné závěry. V prvním roce života dítěte byla nejvyšší incidence s výskytem asi 35 onemocnění na 100 dětí v Teplicích, na druhém místě se umístila Ostrava - východ, spolu s jihem, kde byla zjištěna incidence přibližně 30 nemocí na 100 dětí. Během zbývajících let výskyt onemocnění v jednotlivých oblastech značně kolísal, nelze tedy ani s jistotou říci, který věk dítěte je pro toto onemocnění nejkritičtější. Onemocnění akutního zánětu mandlí naopak přináší vcelku jednoznačné výsledky. Znatelně nejvyšší incidence se nachází v oblasti Ostrava - východ, kde incidence u dětí v průběhu prvních pěti let života kolísá okolo 85 onemocnění na 100 dětí. Ostatní oblasti vykazují naprosto odlišný vývoj, kdy výskyt onemocnění rovnoměrně roste během pěti let od 5 - 10 onemocnění na 100 dětí v prvním roce života do 20 – 45 onemocnění v 5. roce života. Pokud vezmu v potaz výsledky i u ostatních skupin onemocnění, lze z nich snadno odvodit, že v oblasti Ostrava - východ je v průměru nejvyšší výskyt onemocnění v případě zánětu horních cest dýchacích, zánětu plic, akutního zánětu mandlí, u střevních infekčních onemocnění a u některých virových onemocnění. Naopak, obdobné hodnoty ve srovnání s ostatními oblastmi byly zjištěny v případě zánětu hrtanu a průdušnice, zánětu průdušek a zánětu středního ucha.
62
Další část studie se zaměřila na prevalenci alergických onemocnění u dětí. Výsledky shrnuje následující tabulka (Tab. č. 14). Tab.č. 14: Prevalence alergických onemocnění u dětí českého etnika, bydlících v jednotlivých částech Ostravy od narození do věku 5 let Děti
Astma bronchiale
Alergická rýma
Atopický ekzém
N
počet
%
počet
%
počet
%
Ostrava - jih
715
73
10,2
65
9,1
107
15
Ostrava - východ
170
63
37,1
41
24,1
60
35,3
Ostrava - centrum
299
37
12,4
29
9,7
45
15,1
Ostrava - západ
273
36
13,2
24
8,8
47
17,2
Zdroj: Ochrana ovzduší č. 5 – 6/ 2011
Z tabulky je zřejmé, že podíl dětí, které trpí některými druhy alergií, je u všech jejich typů nejvyšší opět v oblasti Ostrava – východ. Více než třetina dětí spadajících do této oblasti trpí astmatem a atopickým ekzémem a téměř čtvrtina alergickou rýmou. Výsledky studie tedy jednoznačně dokumentují vysokou nemocnost dětí narozených a bydlících ve východní části Ostravy, z nichž byla většina registrovaná v dětském středisku v Radvanicích a Bartovicích. Nejvíce se u dětí projevily záněty horních cest dýchacích, které se převážně v prvním roce života projevily několikanásobně víckrát než u dětí v ostatních městských částech. Podobná situace se vyskytla v případě zánětu plic a střevních infekčních nemocí. Nejnižší nemocnost měly naopak děti žijící v západní oblasti. Velmi podstatné je především porovnání incidence nemocí s městem Teplice. Výrazně podprůměrné hodnoty byla zjištěny u onemocnění horních cest dýchacích. U většiny ostatních onemocnění se počet v průměru významně nelišil od počtu onemocnění částí Ostrava západ, jih a centrum. Podle mého názoru je jasně prokazatelný vliv znečištěného ovzduší na incidenci onemocnění horních cest dýchacích, a to z toho důvodu, že se ve zvýšené míře vyskytují na celém území Ostravy. U ostatních akutních onemocnění reaguje pravděpodobně dětský organismus až na zvýšené dávky škodlivin, které se nacházejí právě v Radvancích a Bartovicích. Pro tuto oblast jsou charakteristické nadprůměrné četností i dalších výše jmenovaných onemocnění včetně alergií.
63
Genetická výbava na astma dětí v Ostravě V rámci Programu Ostrava se vědci zabývali také stanovením genové exprese87. Vědci se domnívají, že vlivem znečištěného ovzduší dochází také k negativnímu ovlivnění genů. Tomuto předmětu zkoumání se poprvé věnovala skupina autorů van Leeuwen a kol. 88, kteří později ve své práci analyzovali vztah mezi transkripcí genů skupiny dětí z Prachatic a Teplic a jejich rodičů. Podle výsledků výzkumu byla u dětí pozorována zvýšená aktivita genů, u rodičů naopak snížená. To podle odborníků ,,naznačuje vliv na integritu DNA a imunitní systém“89. V druhé části výzkumu Programu Ostrava se tedy vědci věnovali analýze vztahu mezi znečištěným ovzduším a alergickým onemocněním astma bronchiale, které může mít původ právě v degradaci genové výbavy. Předpoklady studie byly testovány na dětech z Radvanic a Bartovic a Prachatic. Výsledky výzkumu naznačily, že u obou lokalit se jedná o odlišný fenotyp astmatu. Vědci došli k závěru, že u onemocnění astma bronchiale v Ostravě Radvancích a Bartovicích převládá nealergický typ astmatu, které může být důsledkem dýchání znečištěného ovzduší. 3.3.3 Názory odborníků V další části analýzy zdravotních dopadů na populaci Ostravy bych chtěla zohlednit také názor odborníků. Nejprve se zaměřím na zkušenosti a názory MUDr. Schallerové a MUDr. Salzmanové, které jsou praktickými lékařkami pro děti a dorost v Ostravě. Lékařky vyplnily dotazník, který jsem jim zaslala ohledně získání informaci o souvislosti mezi onemocněním dětí a znečištěním ovzduší. Následuje jeho úplné znění.
87 LÍBALOVÁ, H., DOSTÁL, M., ŠRÁM, R.J. Studium genové exprese u astmatických dětí žijících v lokalitách s odlišnou mírou znečištění ovzduší. Ochrana ovzduší. 2011, č. 5 – 6, s. 13 – 17, ISSN 12110337 88 VAN LEEUWEN et al. Genomic analysis suggests higher susceptibility of children to air pollution. Carcinogenesis 29, 2008, s. 977 – 983. Citováno dle: LÍBLALOVÁ, H., DOSTÁL, M., ŠRÁM, R.J. Studium genové exprese u astmatických dětí žijících v lokalitách s odlišnou mírou znečištění ovzduší. Ochrana ovzduší. 2011, č. 5 – 6, s. 13 – 17, ISSN 1211-0337 89 LÍBALOVÁ, H., DOSTÁL, M., ŠRÁM, R.J. Studium genové exprese u astmatických dětí žijících v lokalitách s odlišnou mírou znečištění ovzduší. Ochrana ovzduší. 2011, č. 5 – 6, s. 13 – 17, ISSN 12110337, s. 13
64
1. Z kterých městských obvodů/částí pocházejí nejčastěji Vaši dětští pacienti? MUDr. Schallerová: Ostrava Radvanice + Bartovice MUDr. Salzmanová: Ostrava Mar. Hory, Moravská Ostrava 2. U kterých incidencí nemocí dětí považujete vliv znečištěného ovzduší za průkazný? MUDr. Schallerová: záněty horních a dolních dýchacích cest MUDr. Salzmanová: onemocnění respiračního traktu 3. Kterou věkovou skupinu dětí považujete za nejohroženější? MUDr. Schallerová: 0-2 roky MUDr. Salzmanová: 0-7 let 4. Jaký podíl dětí ve Vaší spádové oblasti trpí některým z onemocnění z důvodu znečištění ovzduší? a) do 5 %
b) 5 – 9 %
c) 10 – 19 %
d) 20 – 34 %
e) 35 % a více
MUDr. Schallerová: Je to přesně 32%. MUDr. Salzmanová: 10-19% 5. Které znečišťující látky jsou pro dětský organismus nejnebezpečnější? Uveďte 3 nejvýznamnější. MUDr. Schallerová: PM2,5, PM1 a B(a)P MUDr. Salzmanová: 6. Kolik dní v roce nebo kolikrát do roka jsou přibližně tyto děti nemocné? MUDr. Schallerová: Běžná nemocnost zde je 8x ročně během prvního roku věku, máme děti, které do svých 6 let věku byly nemocné 100x. MUDr. Salzmanová: 6x ročně 7. Existuje nějaká prevence před těmito nemocemi? MUDr. Schallerová: Nedýchat v době smogu. MUDr. Salzmanová: lázeňská terapie, vitamíny, omezení pobytu venku ve smogových situacích
65
8. Zaznamenáváte zvýšení počtu onemocnění v souvislosti se zhoršenou smogovou situací? MUDr. Schallerová: ano MUDr. Salzmanová: ano 9. Jaké dopady může mít jejich současný zdravotní stav na jejich budoucí život? MUDr. Schallerová: To nelze odhadnout, může se to projevit až ve středním věku. MUDr. Salzmanová: chronické respirační onemocnění s omezením celkové výkonnosti 10. Které průmyslové zdroje jsou podle Vašeho názoru nejvýznamnější z hlediska působení na zdraví dětí spadajících do Vašeho obvodu? Uveďte 3 nejvýznamnější. MUDr. Schallerová: V mém obvodě pouze jediný – firma ArcelorMittal Ostrava. MUDr. Salzmanová: Mittal, automobily, lokální topení 11. Proč, podle Vašeho názoru, dochází k neustálému zvyšování počtu nemocných dětí? MUDr. Schallerová: Protože je situace se znečištěním ovzduší čím dál tím horší a stále se jen hovoří a nic neřeší. MUDr. Salzmanová: zhoršující se ovzduší MUDr. Schallerová je pediatričkou pro spádovou oblast Radvanice a Bartovice již od roku 1984. Mimo svou praxi už několik let upozorňuje na značně negativní vliv znečištění ovzduší na zdraví dětí a veřejně se zapojuje do boje za zlepšení situace. Proto se ještě blíže budu věnovat jejím poznatkům, které získala během své praxe. Lékařka rozděluje nemoci způsobené smogem do několika skupin. Tyto skupiny, které tvoří potíže novorozenců, krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé potíže, nyní podle její zprávy blíže popíšu90 U novorozenců sleduje mimo jiné dlouhotrvající rýmu, trvalé zahlenění dýchacích cest, opakující se průjmy, dlouhotrvající novorozeneckou žloutenku, těžké ekzémy a další. Jak lékařka uvedla, děti jsou trvale neklidné a plačtivé. Tyto potíže pak trvají 6 týdnů až 3 měsíce. Během prvních měsíců života také často prodělají silný zánět průdušek nebo až zánět plic, někdy i vícekrát. 90 SCHALLEROVÁ, E. Nemoci vyvolané znečištěním ovzduší. [online]. [cit. 22. 3. 2012]. Dostupné z WWW:
66
Krátkodobé potíže u dětí se projevují častým nachlazením, tedy onemocněním horních cest dýchacích. Podle lékařky je souvislost se smogem ,,naprosto jednoznačná“. Tak soudí patrně proto, že při zhoršené smogové situaci se zvýšené četnosti návštěv v ordinaci objevuji do 2 -3 dní. Na rozdíl od běžných nemocí dýchacích cest nereaguje organismus na vir ale na prach. Ten jednak mechanicky poškozuje sliznici, ale také ji naleptává, jelikož v sobě obsahuje další nebezpečné částice, především polycyklické aromatické uhlovodíky, které jsou karcinogenní a mutagenní. Střednědobý dopad na zdraví dítěte souvisí především s velmi častými projevy alergií a astmatu. Lékařka tvrdí, že dětských astmatiků v lokalitě Radvanic a Bartovic je 4krát více než ve zbytku republiky. Astma navíc propuká už u batolat a projevuje se velmi netypicky, chemicky. Dlouhodobý dopad onemocnění znečištěného ovzduší na zdraví, které se mohou projevit do dospělého života tkví podle lékařky v nárůstu všech typů závažných onemocnění, především kardiovaskulárních chorob a rakoviny. Nepříznivý stav ovzduší vede také ke zkracování délky života. Z analýzy zdravotních dopadů ze znečištěného ovzduší vyplývá, že silně narušené ovzduší v Ostravě dopadá svými zdravotními důsledky na dětskou i dospělou populaci. U dospělé populace se důsledky projevují v předčasné úmrtnosti, která je způsobená především kardiovaskulárními chorobami, nádorovými onemocněními a onemocněním dýchací soustavy. I přes to, že byly provedeny studie analyzující vliv znečištěného ovzduší na zdraví lidi a zpracovány odhady rizik, nemůžeme s určitou platností dokázat, jaké procento obyvatel Ostravy trpí některým z onemocnění právě z důsledku znečištění ovzduší nebo z tohoto důvodu předčasně umírá. U dětské populace je situace poměrně zřetelnější. Z výsledků výzkumů a pozorování odborníků vyplývá, že znečištění ovzduší v Ostravě má podstatný vliv na zdravotní potíže dětí. Nejvýrazněji se projevují obtíže v souvislosti s akutními respiračními onemocněními, alergiemi a astmatem.
67
Akutní respirační onemocnění patří mezi nejčetnější onemocnění vůbec, dítě v předškolním věku onemocní nejméně 4 – 5krát do roka. Tato onemocnění jsou nejčastěji vyvolávána viry. 91 To ale pravděpodobně neplatí o většině typu onemocnění dětí v Ostravě, kde jsou akutní respirační onemocnění způsobená mechanickým narušení dýchacího ústrojí. Toto tvrzení lze také podpořit empirickým pozorováním MUDr. Schallerové, která zaznamenává v souvislosti se zhoršenou smogovou situací nárůst onemocnění. Podle mého názoru je naprosto nejvážnějším a nejnebezpečnějším důsledkem vlivu znečištěného ovzduší poškození genové výbavy, ke kterému docházelo zřejmě již u předešlých generací a výrazně se projevuje u té dnešní. To usuzuji především z toho, že během posledních 20 let dochází k snížení emisí do ovzduší, ale k zvyšování nemocnosti. Poškození genů se pak projevuje prostřednictvím oslabeného imunitního systému u dětí, který způsobuje větší náchylnost na různá další onemocnění. Z výše uvedeného jasně vyplývá, že děti z Ostravy, především z Radvanic a Bartovic trpí několikrát četnější incidencí onemocnění než dětská populace v ostatních částech České republiky. Velice obtížné je ale vyčíslit, o kolik více jsou tyto děti nemocnější. Je to o to náročnější úkol, když víme, že nemocnost dětí je různá v jednotlivých oblastech Ostravy. Proto se zaměřím na srovnání pouze v relativním měřítku. V následující kapitole se pokusím ukázat, které ekonomické důsledky jsou spojeny s vysokou četností onemocnění v Ostravě.
3.4 Ekonomické konsekvence znečištění ovzduší z hlediska zdraví Důsledky znečištěného ovzduší rozděluji do dvou skupin. Za prvé jde o náklady ekonomické, které jsou nebo mohou být skutečně vynaložené a jsou vyčíslitelné. Druhou skupinu představují náklady nebo škody mimoekonomické, které se nedají vyjádřit peněžně, jelikož souvisí s hodnotou lidského života. Při hodnocení nákladů je potřeba si uvědomit, že se vztahují k veřejnému i soukromému sektoru ekonomiky. Veřejné výdaje jsou spojeny s výdaji zdravotních pojišťoven, státního a územních
rozpočtů.
Výdaje
soukromé
zahrnují
výdaje
soukromých
společností
a domácností. 91 Hygienická stanice hlavního města Prahy. Akutní respirační onemocnění [online]. [cit. 26. 3. 2012]. Dostupné z WWW:
68
Ekonomické náklady na zdravotní péči dělím na předem vynaložené (ex ante), které jsou vydávány dopředu, preventivně, k zabránění nebo zmírnění možných negativních zdravotních dopadů znečištěného ovzduší a odstranění jeho příčin. Druhou skupinu tvoří náklady na odstranění již vzniklých důsledků (ex post), které jsou tedy vynakládány dodatečně. Toto rozdělení považuji v mé práci za důležité, protože jasně poukazuje na omezené možnosti obrany, které mají, proti neuspokojivé kvalitě ovzduší v Ostravě, především domácnosti. Rozdělení také ukazuje, jaké náklady a v jaké míře je třeba vynaložit na odstranění celkových škod. 3.4.1 Ekonomické náklady ex post Výdaje na zdravotní péči Ekonomické náklady jsou v první řadě spojeny s vysokými nároky na zdravotní péči. Ta v sobě zahrnuje ošetření u praktického lékaře, které znamená nejen samotné vyšetření pacienta lékařem, ale také provedení dalších odborných vyšetření, která jsou potřebná ke stanovení přesné diagnózy. Občanské sdružení Arnika, které usiluje o zlepšení životního prostředí, oslovilo MUDr. Schallerovou, aby se pokusila vyčíslit náklady na vyšetření, která je nutno u dítěte provést při podezření na akutní respirační onemocnění (Tab. č. 15).92 Tab. č. 15: Náklady na vyšetření ke stanovení diagnózy Výtěr z krku nebo stolice ke stanovení diagnózy cca 100 Kč Odběr krevního obrazu s diferenciálem cca 100 Kč Rozbor krve na železo s transferinem cca 200 Kč Rentgen plic cca 200 Kč Vyšetření imunoglobinů cca 1 000 Kč Základní virologie cca 2 500 Kč* Celkem náklady na vyšetření 4 100,00 Kč * Podle typu testovaných virů může být částka i mnohonásobně vyšší. Zdroj: Arnika93
Lékařka také uvádí, že ,,zejména v zimním období, kdy jsou rozptylové podmínky nejhorší, postihují zdejší děti respirační onemocnění, která mívají mnohdy značně komplikovaný 92 Arnika. Znečištění ovzduší – kolik stojí naše zdraví? [online] 15. 3. 2010. [cit. 27. 3. 2012]. Dostupné z WWW: 93 Dostupné z WWW:
69
průběh.“94 V tomto případě je třeba provést další specializovaná vyšetření. Při vážnějších potížích je zapotřebí ošetření v nemocnici, které představuje další nezbytné náklady. Výdaje na zdravotní péči jsou v tomto případě hrazeny především z financí zdravotních pojišťoven, soukromé výdaje představují poplatky u lékaře a poplatky za pobyt v nemocnici. Výdaje na léčiva Další zásadní položkou zdravotní péče jsou výdaje na léky. Pro analýzu této nákladové položky je třeba zmínit, že pro léčení výše jmenovaných nemocí existuje značné množství prostředků, kteří lékaři předepisují podle typu a průběhu onemocnění. V notné míře záleží také na samotném lékaři, který přípravek se rozhodne dítěti předepsat. Ekonomické údaje o spotřebě léčiv jsou dostupné pouze za celou Českou republiku, nelze tedy ani prokázat vyšší spotřebu léků v Moravskoslezském kraji. Navíc, proces stanovení cen a doplatků u léků je individuální, proto nelze ani přesněji určit, jaký podíl mají na úhradě léku domácnosti a zdravotní pojišťovny. Co se týče celkových výdajů na zdravotnictví, tedy na zdravotní péči, léčiva a další služby, jsou dostupná statistická data pouze za Českou republiku. Podle Zdravotnické ročenky České republiky 2010 byla ,,převážná část výdajů hrazena ze systému veřejného zdravotního pojištění, které krylo 76,6 % výdajů. Státní a územní rozpočty uhradily 7,2 % celkových výdajů a soukromé výdaje tvořily 16,2 %.“95 Náklady na ozdravné pobyty Další náklady tvoří výdaje na ozdravné pobyty, kterých se musí děti ohrožené znečištěním ovzduší účastnit. Na financování pobytů se podílí především zdravotní pojišťovny, rodiče dětí, neziskové organizace, ale také některé znečišťující společnosti a město Ostrava. V roce 2010 byl Zastupitelstvem města Ostrava zřízen Fond pro děti ohrožené znečištěním ovzduší. Podle statutu fondu96 patří mezi zdroje příjmů finanční dary a příspěvky 94 Arnika. Znečištění ovzduší – kolik stojí naše zdraví? [online] 15. 3. 2010. [cit. 27. 3. 2012]. Dostupné z WWW: 95 Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Zdravotnická ročenka České republiky 2010 [online]. 2011 [cit. 27. 3. 2012]. ISBN 978-80-7280-966-0. Dostupné z WWW: , s. 199 96 Statutární město Ostrava. Statut fondu pro děti ohrožené znečištěným ovzduším [online]. [cit. 27. 3. 2012]. Dostupné z WWW:
70
od právnických a fyzických osob, dotace z rozpočtu statutárního města Ostravy a jiné další zdroje, dary, příspěvky a dotace. ,,V praxi do něj přispívá město Ostrava a velcí průmysloví znečišťovatelé z oblasti. Od zřízení fondu do listopadu 2011 do něj vložilo prostředky město Ostrava (dvakrát po pěti milionech korun), dále podniky BorsodChem MCHZ, s.r.o.: 100 tisíc Kč, ArcelorMittal Ostrava a.s.: 2 mil. Kč, OKK Koksovny, a.s.: 2 mil. Kč a Dalkia Česká republika, a.s.: 100 tisíc Kč. K 31. 12. 2011 byly finanční prostředky ve Fondu pro děti ohrožené znečištěním ovzduší zcela vyčerpány. V roce 2012 přispělo do fondu zatím pouze statutární město Ostrava, a to částkou 5 000 000 Kč.“97 Rodiče mají možnost z tohoto fondu získat pro dítě příspěvek 4 500 Kč, ostatní výdaje jsou hrazeny zdravotními pojišťovnami a domácnostmi. Náklady na dýchací pomůcky V souvislosti s vysokou koncentrací polétavého prachu je nutné, aby děti používaly různé dýchací pomůcky.98 Pro všechny děti trpící respiračními nemocemi jsou potřebné zvlhčovače vzduchu, které pomáhají s dýchacími potížemi, tzn., že zvlhčují dýchací cesty a odplavují prach. Cena tohoto přístroje se pohybuje přibližně od 1 000 Kč do 5 500 Kč. Další potřebnou pomůckou jsou inhalátory, které slouží k prevenci a léčbě respiračních onemocnění, především zánětů dýchacích cest, alergií a astmatu. Inhalátor lze koupit za cenu v rozmezí 1 500 Kč až 4 500 Kč. Pro děti trpící astmatem se doporučují i další pomůcky. Jsou to především čističky vzduchu, které z něj odstraňují nečistoty. Přístroj je možno pořídit v hodnotě přibližně 5 000 Kč až 11 000 Kč. Další potřebnou pomůckou jsou vysavače pro alergiky, které rovněž zachycují nečistoty. Cena vysavače je 5 000 Kč až 15 000 Kč. Výdaje na tyto pomůcky jsou hrazeny opět ve větší míře domácnostmi. V rámci firemní odpovědnosti ke znečištění ovzduší v Ostravě rozdává firma ArcelorMittal zvlhčovače vzduchu a inhalátory také prostřednictvím dětských lékařů. Také některé zdravotní pojišťovny proplácejí nákup inhalátorů.
97 Statutární město Ostrava. Fond pro děti ohrožené znečištěným ovzduším. Dýchám pro Ostravu!!! [online]. 25. 11. 2012, 19. 3. 2012 [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné z WWW: 98 Cyril & Metoděj, s.r.o. Pro alergiky [online]. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné z WWW:
71
Ušlé mzdy členů domácnosti Další typem nákladů, které souvisí s onemocněním dítěte nepřímo, ale je nutné je do celkového hodnocení zahrnout, jsou ušlé mzdy členů domácnosti, kteří jsou nuceni se o dítě po dobu jeho nemoci starat. Podle Zákona č. 187/2006 Sb. 99 činí výše ošetřovného za kalendářní den 60 % denního vyměřovacího základu. Maximální doba ošetřování člena rodiny činí 9, popř. 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance. Podle Českého statistického úřadu100 činila průměrná mzda v Moravskoslezském kraji v 1. čtvrtletí roku 2011 22 907 Kč. Z výpočtu pomocí kalkulačky na internetovém portálu Ministerstva práce a sociálních věcí101 plyne, že zaměstnanec má při průměrné mzdě nárok na 407 Kč za pracovní den. Pokud vezmu v úvahu, že dítě je průměrně nemocné 6krát v roce, jak vyplývá z odpovědi v dotazníku MUDr. Salzmanové, přicházejí rodiče o poměrně významnou část svých příjmů. Tato částka je v poměru 3krát vyšší oproti celkovým příjmům rodičů se srovnatelnou mzdou v jiných částech České republiky, kde dítě na akutní respirační onemocnění trpí v průměru 2krát ročně. Pokud by rodič nemusel využít dávek ošetřovného, jeho hrubá mzda by za rok činila 274 884 Kč, denně by si tak vydělal 753 Kč. Při čerpání ošetřovného získá denně ale jen 407 Kč. Pro lepší představu, uvádím modelový případ 2 úplných rodin, z nichž jedna pochází z Ostravy a druhá ze Znojma. Matky z obou rodin mají jedno dítě ve věku 5 let, pobírají hrubou mzdu 22 907 Kč měsíčně a průběh všech nemoci u dětí byl v obou případech podobný, trval 10 dní, tzn. že doba ošetřovného činila 8 pracovních dní. Dítě z Ostravy bylo v daném roce nemocné 6krát a dítě ze Znojma 2krát. Výsledky výpočtu jsou pro přehlednost uvedeny v tabulce č. 16.
99 Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění 100Český statistický ústav v Ostravě. Nejnovější údaje: Moravskoslezský kraj [online]. 10. 1. 2012 [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné z WWW: 101Dostupné z WWW:
72
Tab.č. 16: Ušlá mzda člena domácnosti starající se o nemocné dítě Počet dní Průměrná roční Rozdíl oproti nemoci/rok mzda při pobírání roční mzdě ošetřovného bez ošetřovného dítě z Ostravy
Průměrná měsíční mzda při pobírání ošetřovného
Rozdíl oproti měsíční mzdě bez ošetřovného
48
258 276,00 Kč
16 608,00 Kč
21 523,00 Kč
1 384,00 Kč
dítě ze Znojma 16 Zdroj: vlastní zpracování
269 348,00 Kč
5 536,00 Kč
22 446,00 Kč
461,00 Kč
Z výpočtů plyne, že rodič z Ostravy si za daných podmínek vydělá průměrně každý měsíc o 1 384 Kč méně. Ve Znojmě by se mzda snížila pouze o 461 Kč. Tato částka se může měnit v závislosti na četnosti a délce onemocnění konkrétních dětí. Jak napsala MUDr. Schallerová v dotazníku, ošetřuje ve své ordinaci děti, které byly nemocné do svých 6 let života 100krát. Při výpočtu celkové ušlé mzdy, je třeba zohlednit také počet dětí v rodině a jejich věk, neboť děti ve svém prvním roce života trpí respiračními onemocněními mnohem častěji než v letech následujících. Pokud je také matka na mateřské dovolené s mladším dítětem a současně má nemocné dítě staršího věku, je samozřejmé, že nepobírá ošetřovné za starší dítě. Po celkovém zhodnocení se domnívám, že vysoká nemocnost dětí v Ostravě má poměrně významný vliv na celkový příjem člena domácnosti, který se o dítě po dobu jeho nemoci stará. Za velmi nepříznivých podmínek se rodina může dostat do složité sociální situace. Z pohledu státu spočívá problém především v zatížení sociálního systému, jelikož ošetřovné vyplácí správa sociálního zabezpečení. V souvislosti s absencí v zaměstnání také dochází k poklesu národního důchodu. Z makroekonomického hlediska ztrácejí domácnosti v souvislosti se snížením mzdy svou kupní sílu. 3.4.2 Mimoekonomické náklady ex post Ovlivnění psychiky Psychika dítěte je v souvislosti se znečištěním ovzduší ovlivňována dvojím způsobem. První spočívá v ohrožení psychického stavu vlivem působení nebezpečných látek. Jak uvedl Dr. Radim Šrám,102 zvýšené koncentrace karcinogenních polycyklických aromatických 102ŠRÁM, R.J. Vliv zvýšených koncentrací karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků na genetický materiál populace MSK . Ústav experimentální medicíny AV ČR [online]. 10. 11. 2011 [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné z WWW:
73
uhlovodíků mohou mít vliv na psychický vývoj dítěte. To tedy znamená, že pouze samotná expozice těmto látkám má schopnost negativního působení na psychický stav. Druhým aspektem ovlivnění psychického stavu jsou podle mého názoru projevy nemocí způsobené smogem. Podle MUDr. Schallerové se tyto nemoci projevují např. slzením, pálením očí, hnisavými záněty spojivek, silným pálením v hrdle, dusivým, bolestivým kašlem, bolestmi břicha, pálením a svěděním nezakryté kůže, častými ekzémy. U větších dětí se objevují časté únavy, závratě a bolesti hlavy, bolesti kloubů, pálení a tlaky za hrudní kostí. Jak lékařka sama ve zprávě poznamenala, enormní nemocnost vede k ,,pocitům velmi silné osobní nepohody až deprese vyplývající i z častosti a návratnosti těchto potíží a marností jakékoliv léčby“.103 Další potíže, které vedou k narušení psychického stavu jsou podle mě také časté bolesti a jiná omezení spojená s danými nemoci jako celkové nepohodlí, absence čerstvého vzduchu, pohybu, nutnost omezení vycházek apod. 3.4.3 Ekonomické náklady ex ante Náklady na léčiva V první řadě se prevence zaměřuje především na užívání různých podpůrných léčebných přípravků, které zahrnují vitamíny, léčiva na podporu imunity apod. a které alespoň mírně napomáhají prevenci před onemocněními vyvolanými smogem. Tyto náklady nesou převážně domácnosti, které si přípravky hradí v plné výši. Některé pojišťovny nabízejí v rámci programu preventivní péče příspěvek na nákup vybraných vitaminů, poskytnuté příspěvky tvoří ale velmi nízké částky, v rozmezí asi 100 – 200 Kč ročně. Některé pojišťovny jsou také smluvně svázány s vybranými lékárnami, u kterých je možnost získat slevu při internetovém nákupu. Náklady na čištění komunikací Další typ nákladů souvisí se snížením celkové prašnosti ve městě Ostrava, které předpokládá intenzivní čištění komunikací kvůli vysokému spadu prachu. Jak je na oficiálních internetových stránkách uvedeno, je podle zákonných povinností úkolem obcí čištění komunikací pouze 2krát ročně. Jelikož je Ostrava nadměrně zatížená vysokým spadem 103SCHALLEROVÁ, E. Nemoci vyvolané znečištěním ovzduší. [online]. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné z WWW: , s.3
74
prachu, je nucena pozemní komunikace na svém území čistit s frekvencí nad rámec zákona. Od roku 2008 musela být intenzita čištění všech komunikací podstatně zvýšena. ,,Silnice I. až III. třídy byly čištěné samosběry a kropícími vozy 2krát měsíčně, místní komunikace v majetku města pak 8krát měsíčně. Pouze v roce 2009 bylo samosběry odstraněno 3 600 tun smetků ze silnic a komunikací na území města Ostravy.“ Kromě toho muselo město zakoupit speciální samosběr, který zachycuje částice PM10 a používá se v nejzatíženějších částech Ostravy. Celkové náklady města na čištění v roce 2008 tvořily 18 083 989 Kč, Česká republika a Moravskoslezský kraj zaplatili dohromady 14 097 824 Kč. Roku 2009 vydalo statutární město 22 487 650 Kč a ostatní subjekty 3 630 257 Kč. Celková částka vynaložená všemi subjekty na čištění pozemních komunikací činila v roce 2008 činila 32 181 813 Kč a v roce 2009 26 117 907 Kč. Celkové náklady města na údržbu tedy během 2 let rostly, výdaje Moravskoslezského kraje a České republiky naopak poklesly. Rozdíl je dán především jednorázovou dotací kraje ve výši 8 mil. Kč, která byla poskytnuta v roce 2008.104 Investice do technologií Opatření ke zlepšení kvality ovzduší a posléze zdravotního stavu obyvatel musí provádět především samotné soukromé společnosti, které mají na znečištění největší podíl. Jak plyne z předchozí analýzy, k těmto společnostem patří ArcelorMittal Ostrava, zahrnující i závod Arcelor Mittal Energy Ostrava, BorsodCHEM MCHZ, ČEZ – teplárna Vítkovice, Dalkia Česká republika, EVRAZ VÍTKOVICE STEEL a OKK – Koksovna Svoboda. Hlavním úkolem těchto společností je snížit produkované emise a tím zamezit zvyšujícímu se znečištění ovzduší. V rámci analýzy nákladů se pokusím představit investiční aktivitu výše jmenovaných firem do ekologických opatření. Firma Arcelor Mittal Ostrava v rámci politiky přístupu k životnímu prostředí instalovala v roce 2011 nové čistící zařízení sloužící k odprášení provozu železné rudy. 105 Podle společnosti by měla tato investice v hodnotě 1 miliardy Kč snížit emise prachu z aglomerace Sever pod 20 µg.m3. Celkové emise by tak měly být sníženy o 270 tun ročně. Toto zařízení je účinné pro prachové částice frakce PM1,PM2,5,PM10 a ze 60% pro oxid 104Statutární město Ostrava. Boj s prachem v Ostravě [online]. [cit. 1. 4. 2012]. Dostupné z WWW: 105ArcelorMittal Ostrava, a.s. OSTRAVO, ODPRÁŠENO!!!: Nové čistící zařízení v ArcelorMittal výrazně sníží emise prachu. Pro zelenou Ostravu [online]. 21. 10. 2012 [cit. 1. 4. 2012]. Dostupné z WWW:
75
siřičitý.
Nerozdělený
zisk
společnosti
z
minulých
let
tvořil
k
31.
12.
2010
přes 40,5 miliard Kč106. To znamená, že investice z této částky tvořila asi 2,5 %.
Společnost BorsodCHEM MCHZ v rámci integrovaného systému řízení realizovala v roce 2010 preventivní opatření směřující ke snížení emisi benzenu a oxidu dusíku do ovzduší. 107 Ze zveřejněných informací na oficiálním portálu společnosti není ale jasné, do kterých konkrétních zařízení investovala ani v jaké výši.
Teplárna Vítkovice je provozní jednotkou ČEZ Teplárenská, a.s. Ochrana životního prostředí realizovaná podnikem je každoročně probírána ve výroční zprávě. V letech 2007 - 2010 nedošlo k žádné významné investici do teplárny ve Vítkovicích. Je zde pouze uvedeno, že ,,v rámci společnosti byla v průběhu roku 2010 zabezpečována ochrana životního prostředí v souladu s platnými předpisy“108. To ale znamená pouze to, že nedošlo k překročení povolených emisních limitů.
Podle oficiálních internetových stránek společnosti EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, považuje vrcholové vedení ,,ochranu životního prostředí za jednu z priorit řízení společnosti“ 109. Ve výroční zprávě ale nejsou stanoveny bližší informace či údaje, které by popisovaly konkrétní kroky ke zmírnění vypouštění emisí do ovzduší.
Investice společnosti OKK Koksovny do ekologických opatření probíhají už od roku 1996. Do roku 2010 byly provedeny významné ekologické akce v hodnotě 3 633 mil. Kč. V letech 2011 - 2013 plánuje podnik realizaci projektu zabezpečující snížení exhalací při výrobě koksu. Bohužel neuvádí, jaký objem finančních prostředků má být na investici vynaložen. 110 Pro srovnání, podle výroční zprávy zisky za celou skupinu New World Resources, do které 106ArcelorMittal Ostrava, a.s. Konsolidovaná výroční zpráva za rok končící 31. prosince 2010 [online]. 18. 3. 2011 [cit. 1. 4. 2012]. Dostupné z WWW: 107BorsodCHEM MCHZ. Integrovaný systém životního prostředí: Životní prostředí [online]. [cit. 1. 4. 2012]. Dostupné z WWW: 108ČEZ TEPLÁRENSKÁ, a.s. Výroční zpráva 2010 [online]. 2011 [cit. 1. 4. 2012]. Dostupné z WWW: , s. 31 109KVAPÍK, Z. Environmentální politika. EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. [online] 20. 1. 2011. [cit. 2. 4. 2012]. Dostupné z WWW: 110OKK Koksovny, a.s. Ekologické investice [online]. [cit. 2. 4. 2012]. Dostupné z WWW:
76
OKK koksovny patří, dosáhly v roce 2011 téměř 130 mil. EUR (asi 3 197 mil. Kč), v roce 2010 dokonce 233 mil. EUR (asi 5 656 mil. Kč).111 3.4.4 Ekonomické a mimoekonomické náklady ex ante Náklady na dočasné odstěhování Podle doporučení lékařů, je nejlepší prevencí proti zmírnění zdravotních negativních důsledků u dětí přestěhovat se, alespoň v prvních měsících života dítěte do oblasti, která se vyznačuje čistým ovzduším, nejlépe do hor. Tato cesta s sebou přináší celkově vysoké náklady a je uskutečnitelná jen v případě, že je rodina dobře finančně zaopatřená. Opět uvedu modelový příklad, který se může měnit podle konkrétních podmínek a možností dané rodiny. Vzorová rodina má 2 děti, jedno ve věku 6ti let, které už navštěvuje základní školu a druhé novorozeně. Matka je na mateřské dovolené a otec má dobře placenou práci v Ostravě. Jelikož už jejich starší dítě trpí vážnými zdravotními problémy, rozhodli se na doporučení lékaře na rok odstěhovat na pronajatou chalupu do Beskyd. Toto rozhodnutí má pro rodinu významné ekonomické důsledky. Pokud se otec rozhodne dojíždět do Ostravy každý den, bude to pro něj znamenat především vysoké náklady na cestování. Pokud by byli ubytováni např. v Horní Bečvě, cesta do Ostravy by byla dlouhá 66 km. Při průměrné spotřebě 7 l/100 km a ceně benzínu 38 Kč by pak jen výdaje na cestu tvořily denně 351 Kč. Další náklady vznikají v souvislosti s pronájmem chalupy, které se mohou pohybovat v rozmezí 20 000 Kč až 30 000 Kč za měsíc. V souvislosti se změnou bydliště může docházet i k některým dalším potížím, které považuji za mimoekonomické. Rodina se například téměř izoluje od svého sociálního prostředí. Další problémy vyvstávají se změnou základní školy, denního dojíždění velké vzdálenosti do zaměstnání apod.
111New World Resources Plc. Annual Report and Accounts 2011: New World Resources Plc [online]. [cit. 2. 4. 2012]. Dostupné z WWW: , s. 105
77
Náklady na trvalé přestěhování Zásadním řešením je úplné odstěhování se ze znečištěného města. Tuto možnost v posledních letech zvolilo významné procento obyvatelstva. Nelze sice prokázat, že úbytek obyvatelstva je závislý na míře znečištěného ovzduší, ale domnívám se, že zejména mladé rodiny volí tuto cestu, aby ochránily své děti před závažnými zdravotními problémy. V následujícím grafu (Graf č. 31) je zobrazen vývoj počtu obyvatel.
325 000 320 000 315 000 310 000 305 000 300 000 295 000 31 .3 .2 3 1 00 .3 0 .2 3 1 00 .3 1 .2 3 1 00 .3 2 .2 3 1 00 .3 3 .2 3 1 00 .3 4 .2 31 00 .3 5 .2 31 00 .3 6 .2 3 1 00 .3 7 .2 3 0 00 .6 8 .2 3 0 00 .9 8 3 1 .2 0 .1 0 8 2. 2 31 00 .3 8 .2 3 0 00 .6 9 .2 3 0 00 .9 9 3 1 .2 0 .1 0 9 2. 2 3 1 0 09 .3 .2 3 0 01 .6 0 .2 3 0 01 .9 0 .2 0 1. 10 1. 20 1 . 11 4. 20 1 . 11 7. 1 . 20 1 10 1 .2 0 1. 11 1. 20 12
počet obyvatel
Graf č. 31: Vývoj počtu obyvatel v Ostravě, 2000 - 2012
Zdroj: Statutární město Ostrava, vlastní zpracování112
Ekonomické náklady zahrnují pouze jednorázovou investicí v souvislosti s přestěhováním, která vyžaduje vydání finančních prostředků na změnu bydlení, tedy např. na prodej a koupi nového bytu, na stěhování majetku apod. Mimoekonomické náklady vznikají např. z důsledku hledání nového zaměstnání, zpřetrhání sociálních vazeb, nástupu dítěte do nové školy apod. V předchozí analýze jsem uvedla všechny typy nákladů, o kterých se domnívám, že by měly být započítány do celkových nákladů nemocnosti v Ostravě. Z jejich charakteru vyplývá, že nemůžu přesně stanovit jejich celkovou sumu na jednoho člověka, a to z několika důvodů. Děti různých věkových kategorií mají jinou četnost nemocí a jak vyplývá ze studie Dr. Šráma (Program Ostrava) míra nemocnosti se liší nejen v jednotlivých městech, ale i v rámci Ostravy. Dalším důvodem je také prozatímní neznalost přesné kauzality mezi znečištěním ovzduší a nemocností dětí. Jediné, co tedy můžu s jistotou tvrdit je, že celkové výdaje 112Dostupné z WWW.
78
představují v Ostravě několikanásobně vyšší částku než ve většině zbývajících regionech České republiky. Druhou stránkou věci jsou celkové újmy, které znečištění ovzduší přináší všem obyvatelům v Ostravě. Nejde o náklady, které se dají vyčíslit penězi ani které by se daly finančně odškodnit. Dlouhodobě vysoké koncentrace nebezpečných látek v ovzduší trvale poškozují lidské zdraví, porušují genovou výbavu, snižují imunitu a vyvolávají řadu civilizačních chorob, které často vedou k předčasné úmrtností. Tyto škody na životě lidského jedince představují nejzávažnější důsledky znečištění. Hodnota tohoto druhu nákladů souvisí s cenou lidského života. Ze současné situace v Ostravě vyplývá, že pokud se zásadně nezmění stav ovzduší ve městě, nemají zde žijící děti šanci na úplné uzdravení. Naopak, následky ze znečištěného ovzduší se jim v podobě dalších onemocnění budou neustále vracet a ponesou si je i do budoucího života. Podle mého názoru je situace natolik závažná, že i kdyby došlo k zásadní změně kvality ovzduší, celkové zlepšení zdravotního stavu se významněji projeví až za několik let. Proto je nutností jednat s okamžitou platností a přistoupit k opatřením, která dlouhodobě přispějí k zásadní změně ovzduší v Ostravě.
3.5 Diskuse a možné varianty řešení Problematika znečištěného ovzduší v Ostravě je známá již několik desítek let. I když stále dochází k neustálému zhoršování imisního stavu a zdravotního stavu obyvatelstva, nejsou viditelné téměř žádné podstatné kroky, které by nasvědčovaly zlepšení situace. I přes to, že na nevyhovující stav poukazují odborníci z řad lékařů i mnoho občanských sdružení, která vznikla z podnětů občanů žijících ve městě, vyvstává otázka, z jakého důvodu dosud dostatečně nevyvinuli iniciativu zástupci města a státu. Podle mého názoru tkví jádro problému v několika ohledech. Je prokázáno, že největšími znečišťovateli v Ostravě jsou velké průmyslové podniky. Na druhé straně jsou ale také největším zaměstnavatelem v regionu. Průmyslová výroba v Ostravě má také dlouhodobou tradici a přeorientování ekonomiky Ostravska na jiný sektor by bylo otázkou desítek let. Domnívám se, že vedení města se obává ztráty významných podniků na svém území, které 79
tvoří podstatnou část celé ekonomiky Ostravy a svým způsobem tedy přispívají k ekonomickému rozvoji města. Druhým aspektem je obava z navýšení celkové nezaměstnanosti, která by vznikla s odlivem podniků z regionu. Například firma ArcelorMittal je vůbec největším zaměstnavatelem v Ostravě s bezmála 7000 zaměstnanci. Z obavy ze ztráty zaměstnání jsou dle mého názoru raději ochotni tolerovat smog i někteří samotní obyvatelé. Podle mého názoru musí nejprve nastat změna v přístupu samotné radnice a posléze státu. Zlepšení situace vidím ve zpřísnění emisních limitů jednotlivých průmyslových zdrojů a regulačních řádů. Současné limity jsou naprosto nedostačující. Dochází totiž k soustavnému překračování imisních limitů pro jednotlivé znečišťující látky, přestože emisní limity jsou v některých případech konkrétními podniky dodržovány. Místo zákonných opatření se Ministerstvo životního prostředí vydalo méně domahatelnou cestou, kdy například ministr životního prostředí Mgr. Tomáš Chalupa podepsal s podnikem ArcelorMittal dobrovolnou dohodu,113 ve které se společnost zavazuje k výraznému snížení emisí. Již z podstaty názvu dohody ale vyplývá, že smlouva nemusí být dodržena, proto mi tento způsob řešení připadá poněkud redundantní. Pokud jsou emisní limity stanoveny příliš mírně, nejsou podniky nuceny rozsáhleji investovat do ekologických opatření a nových technologií, které by k celkovému snížení emisí přispěly. Také se domnívám, že při překročení stanoveného limitu je mnohdy pro podnik výhodnější zaplatit poplatek za znečišťování ovzduší namísto samotného investování do kvalitnějších výrobních postupů. Místo zlepšení kvality ovzduší je jediným výsledkem příliv financí do státní pokladny. V souvislosti s poplatky za znečištění ovzduší vyvstává také problém jejich centralizace do jednoho fondu České republiky. Nastřádané prostředky bývají přibližně rovnoměrně rozděleny mezi jednotlivé kraje bez toho, aniž by byl reflektován rozdílný stav životního prostředí na jejich území a naléhavost potřeb investic do jeho zlepšení. Jedním z možných řešení by mohla být částečná regionalizace poplatků, konkrétně pro oblast znečištění ovzduší, jelikož jedině tato složka životního prostředí neomezeně působí na zdraví všech obyvatel 113ArcelorMittal Ostrava, a.s. Dohoda směřující k omezování zatížení životního prostředí [online] 7. 2. 2012. [cit. 5. 4. 2012]. Dostupné z WWW:
80
žijících v problémové lokalitě. V praxi by to znamenalo ponechání poplatků zaplacených průmyslovými podniky v regionu, kde byly vybrány. Takto získané prostředky by byly použity na realizaci ekologických opatření a preventivních programů v daném kraji. Někteří politici vidí pravděpodobně dostatečné opatření v založení Fondu pro děti ohrožené znečištěním ovzduší, do kterého přispívá město i někteří průmysloví znečišťovatelé. O tom, že zřízení fondu je pozitivním krokem, není pochyb, ale částečně v tomto postupu vidím populistické gesto. Založením fondu se město snaží pouze zmírnit zdravotní důsledky plynoucí ze znečištěného ovzduší, ale neřeší samotnou příčinu problému. Důležitým zdrojem znečištění v Ostravě jsou také emise z dopravy. Významnost problému vychází především z narůstající intenzity dopravy ve městě. Jedním z řešení je tedy její celkové omezení, především v centru města. Zlepšení může být docíleno zvýhodněním podmínek k využití jiných způsobů dopravy než automobilové. Prostředkem k dosažení optimálního stavu může být např. zkvalitnění a zrychlení městské hromadné dopravy nebo vybudování husté sítě cyklostezek s možností zapůjčení kol. Další eventualitou je výstavba parkovacích domů na okraji centra města, kde by účtenka za parkování platila po určitou dobu také jako jízdenka na veřejnou dopravu. Krajním řešením mohou být vysoké ceny parkovného v centru města. Zásadní potíž ale zůstává v nevyhovující infrastruktuře dopravy v celém městě. Vůbec nejhorším krokem v historii dopravy Ostravy bylo vybudování dálnice D47 v její západní části a uvedení do provozu v roce 2007. Výstavba byla uskutečněna při naprostém nerespektování podmínek ochrany ovzduší, které představuje v Ostravě nejpalčivější problém. Účinnějším řešením mohlo být vedení dálnice mimo katastrální území města a v důsledku toho odvedení významného objemu především nákladní dopravy z města. Bohužel bylo rozhodnuto naprosto odlišně, a to i přes to, že je vážný stav ovzduší v Ostravě dlouhodobě znám. Opatření ke zlepšení situace, která jsou v současnosti navrhována, se zdají být poněkud tristní. Jak například navrhuje náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslav Novák
81
na Konferenci o kvalitě ovzduší v Ostravě,114 prvním krokem by mělo být odpuštění dálničního poplatku na katastru města Ostravy silnice D47. Domnívá se, že toto opatření výrazně sníží objem dopravy ve středu města, aniž by ochudilo státní rozpočet o poplatky vybrané za dálniční známky. Toto opatření by mělo smysl v případě, že by dálnice vedla mimo území Ostravy. Výsledkem odpuštění poplatku za dané situace bude ale jen přesunutí intenzity dopravy do západní části města, v rámci Ostravy ale nedojde ke změně stavu ovzduší. V současné situaci už je velice obtížné až nemožné měnit infrastrukturu dopravy v Ostravě. Kvalitnější řešení by mohlo poskytnout vytvoření závazné koncepce dopravy ve městě se zapojením odborníků z řad dopravních expertů i lékařů. Koncepce by měla být spojena se změnou územního plánu a zpracována s důrazem na zlepšení kvality ovzduší. Vysoký objem emisí vychází také ze zdrojů lokálních topenišť, kde potíže přináší spalování neobnovitelných nebo nekvalitních surovin, které vypouštějí do ovzduší nebezpečné zplodiny. Závažnost problému tkví v obtížnosti měnit zvyky obyvatel, v tomto případě ve způsobu a kvalitě vytápění. Základním krokem vedoucím ke zlepšení situace je celková osvěta formou poskytování všech dostupných informací k tomuto tématu. Tato varianta je ale nedostatečná, jelikož konkrétní opatření provede pouze omezená část obyvatel, která si problém znečištění uvědomuje a je ochotná přistoupit k individuálnímu řešení. Ostatním domácnostem musí být nabídnuta možnost, která pro ně bude cenově výhodnější. Pozitivním podnětem je podle mě projekt Za čistý vzduch provozovaný Moravskoslezským krajem, který se soustřeďuje na lokální topeniště a v rámci projektu nabízí dotační program na výměnu kotle. Mezním řešením je zvýšení cenových postihů za spalování škodlivých surovin. Emise z Polska představují problém mezinárodního charakteru. V sousední části Polska se nachází podobně znečištěná průmyslová oblast a pokud převládá jižní směr proudění větru, emise proniknou nad oblast Ostravska, kde dochází k akutnímu zhoršení imisního stavu. Vzhledem k nemožnosti ovlivnění povětrnostních podmínek nezbývá než zaměřit veškeré úsilí na diplomatická vyjednávání s vládou Polské republiky.
114Konference o kvalitě ovzduší v Ostravě 2010. Dostupné z WWW:
82
I přes to, že jsou oba státy členem Evropské unie, legislativa v tomto ohledu není zdaleka sjednocená. V Polsku jsou stanovené limity naopak mnohem mírnější. Výsledky polských měřicích stanic nejsou navíc volně k dispozici, proto se lze jen dohadovat, k jak velkému znečištění na území sousedního státu dochází. Nejvyšší hodnoty bývají ale pravidelně naměřeny na hranici s Polskem v lokalitách Bohumín a Věřňovice.115 I když znečištění ovzduší představuje již několik desítek let jeden z nejklíčovějších problémů města Ostravy, chybí zde jednotná koncepce, která by nabízela komplexní řešení vedoucí k zlepšení kvality ovzduší ve městě. Koncepce by měla systematicky přistupovat k problému největších zdrojů znečištění a navrhovat možná řešení na základě doporučení odborníků. Předpokladem k úspěšné implementaci je konsensuální schválení koncepce všemi dotčenými subjekty, které by předpokládalo závaznost i pro příští politickou vládu. Dalším řešením, ke kterému by také město mělo přistoupit, je osvěta veřejnosti a změna jejího postoje k životnímu prostředí. V důsledku minulého režimu společnost prozatím nepovažuje faktor čistého životního prostředí za příliš důležitý, což se projevuje např. na již zmíněném způsobu vytápění některých domácností. Je tedy potřeba přistoupit např. k osvětě dětí v rámci environmentální výchovy na školách, k rozsáhlým ekologickým kampaním pro veřejnost apod. Situace by se mohla zlepšit také díky aktuálně připravovanému Zákonu o ochraně ovzduší, který ale nebyl ještě do dnešní doby schválen. Navrhovaný zákon přináší některá nová řešení a zpřísňuje stávající podmínky. Zásadní změny přináší např. ve zpřísnění podmínek provozu stávajících zdrojů, stanovení emisních stropů pro skupiny zdrojů s významným vlivem na kvalitu ovzduší a revizi systému poplatků ze znečištění ovzduší. Na rozdíl od původního zákona navrhuje nový přístup v oblasti dopravy, kterou se snaží regulovat např. zavedením nízkoemisních zón. V oblasti vytápění domácností zavádí dvouleté přímé kontroly spalovacích zdrojů.116 Co ale nová legislativa nemění, jsou stanovené imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví. Jelikož zákon není ještě definitivně přijat a některé jeho body se budou pravděpodobně ještě měnit, je předčasné hodnotit jeho obsah. 115NOVÁK, M. Konference o kvalitě ovzduší v Ostravě 2010. Statutární město Ostrava [online]. Dostupné z WWW: 116HLAVÁČ, I. Nový zákon o ochraně ovzduší. Ministerstvo životního prostředí [online]. [cit. 7. 4. 2012]. Dostupné z WWW:
83
ZÁVĚR V diplomové práci jsem se zabývala problémem znečištěného ovzduší. Jeho negativní důsledky jsem konkrétně ukázala na městě Ostrava, které patří v rámci České republiky k nejznečištěnější oblasti vůbec. Při analýze jsem vycházela z dostupných zdrojů a informací, které
jsem
aplikovala
do
dílčích
závěrů.
Problematika
životního
prostředí
je
interdisciplinárního charakteru, proto jsem k tématu přistupovala z jednoho směru. V práci jsem se soustředila na zdravotní dopady, které vznikají v důsledku znečištěného ovzduší s důrazem na ekonomický rozměr problému. V první kapitole jsem charakterizovala stav ovzduší v České republice a stav současné regulace životního prostředí. Jak jsem z analýzy environmentální situace zjistila, je kvalita ovzduší na většině území republiky zcela nevyhovující a na jeho převážné části jsou překračovány stanovené imisní limity. Z analýzy zdravotních rizik jednotlivých znečišťujících látek pak vyplynulo, že při nadlimitní expozici představují významné nebezpečí pro celkový zdravotní stav člověka. Cílem druhé kapitoly bylo určení celkového znečištění ovzduší v Ostravě a jeho největších emisních zdrojů. Z důkladné analýzy jsem zjistila, že situace ve městě je značně kritická, což usuzuji z opakovaně výrazné četnosti překročení některých znečišťujících látek téměř na celém území Ostravy. Mezi nejvýznamněji na zdraví lidí působící látky patří především částice polétavého prachu, benzen, benzo(a)pyren, troposférický ozon a v některých lokalitách také oxid dusičitý. Předvídaným zjištěním byla odlišnost míry znečištění v rámci různých částí Ostravy. Jako nejhorší se prokázala situace ve východní části Ostravy, především v městských částech Radvanice a Bartovice. V této oblasti jsou lokalizovány průmyslové zdroje, které vypouštějí největší objem emisí do ovzduší. Nejkritizovanější je především společnost ArcelorMittal Ostrava, která je považována za nejvýznamnějšího původce celkového znečištění v Ostravě. I když se průmyslové zdroje podílejí nejpodstatnějším dílem na celkovém znečištění, význam mají i emise z dopravy, ze zplodin lokálních topenišť a také emise ze sousedního Polska. Úkolem závěrečné kapitoly bylo dokázat působení znečištěného ovzduší na zdraví obyvatel a zjistit, které ekonomické důsledky v této souvislosti vznikají. Svoji analýzu jsem zaměřila na ovlivnění zdraví dětské populace, jelikož se tímto tématem zabývá širší skupina odborníků 84
a vědecké poznání je v tomto ohledu o něco pokročilejší. V kapitole jsem použila především výsledky výzkumu MUDr. Radima Šráma, DrSc., který se v rámci Programu Ostrava zabývá nemocností dětí, a také empirické výstupy praxe MUDr. Evy Schallerové a MUDr. Lucie Salzmanové, které působí jako dětské lékařky v Ostravě. Syntézou všech dostupných informací jsem dospěla k závěru, že vlivem znečištěného ovzduší vznikají onemocnění především respiračního charakteru. Nejčastěji dětská populace v Ostravě trpí záněty horních cest dýchacích, astmatem a různými druhy alergií. Jako celkový cíl diplomové práce jsem zvolila zhodnocení ekonomických důsledků, které vznikají se zvýšenou incidencí onemocnění. Celkové náklady však nelze vyčíslit z důvodů nedostatku současných poznatků a nedostupnosti regionálních zdravotnických dat. Mým cílem bylo především pojmenovat a roztřídit náklady, které vznikají nebo mohou vznikat vlivem znečištěného ovzduší. Při hodnocení jsem vycházela z rozdělení na náklady ekonomické a mimoekonomické, a na ty, které jsou vynakládány ex ante a ex post. Po důkladném posouzení situace jsem mezi ekonomické náklady ex post zařadila výdaje na zdravotní péči, na léčiva, na zdravotní pobyty, na dýchací pomůcky a ušlé mzdy členů domácnosti, starající se o nemocné dítě. Do mimoekonomických nákladů jsem zahrnula negativní důsledky ovlivnění psychického stavu. Mezi ekonomické náklady ex ante jsem zařadila náklady na preventivní léčiva, na čištění komunikací a investice do technologií především průmyslových společností. Poslední skupina nákladů vznikla propojením ekonomických a mimoekonomických nákladů ex ante. Do této skupiny jsem zahrnula náklady na dočasné a trvalé odstěhování z města.
85
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ArcelorMittal Ostrava, a.s. Dohoda směřující k omezování zatížení životního prostředí [online] 7. 2. 2012. [cit. 5. 4. 2012]. Dostupné z WWW: ArcelorMittal Ostrava, a.s. Konsolidovaná výroční zpráva za rok končící 31. prosince 2010 [online]. 18. 3. 2011 [cit. 1. 4. 2012]. Dostupné z WWW: ArcelorMittal Ostrava, a.s. OSTRAVO, ODPRÁŠENO!!!: Nové čistící zařízení v ArcelorMittal výrazně sníží emise prachu. Pro zelenou Ostravu [online]. 21. 10. 2012 [cit. 1. 4. 2012]. Dostupné z WWW: Arnika. Znečištění ovzduší – kolik stojí naše zdraví? [online]. 15. 3. 2010 [cit. 27. 3. 2012]. Dostupné z WWW: Atlas životního prostředí v Ostravě. Lokální topeniště [online]. 22. 10. 2008 [cit. 5. 3. 2012]. Dostupné z WWW: BÍLEK, J. Projekty informačních systémů – EU. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě [online]. 12. 4. 2010 [cit. 20. 2. 2012]. Dostupné z WWW: BorsodCHEM MCHZ. Integrovaný systém životního prostředí: Životní prostředí [online]. [cit. 1. 4. 2012]. Dostupné z WWW: CENIA. Stav životního prostředí v jednotlivých krajích České republiky: Porovnání krajů [online]. 2011 [cit. 26. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Cyril & Metoděj, s.r.o. Pro alergiky [online]. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné z WWW: Český hydrometeorologický úřad. Emisní bilance České republiky 1999: Kategorie zdrojů znečišťování ovzduší [online]. 20. 11. 2000 [cit. 24. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Český hydrometeorologický úřad. Stanice s nejvyššími hodnotami maximálních 8hod. klouzavých průměrných koncentrací oxidu uhelnatého [online]. [cit. 28. 2. 2012]. Dostupné z WWW: Český hydrometeorologický úřad. Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací kadmia v ovzduší [online]. [cit. 1. 3. 2012]. Dostupné z WWW:
86
Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2000: Emise látek znečišťujících ovzduší v České republice [online]. [cit. 25. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2006: Přízemní ozon [online]. [cit. 28. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2008: Emise látek znečišťujících ovzduší v České republice [online]. [cit. 25. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2010: Arsen [online]. [cit. 1. 3. 2012]. Dostupné z WWW: Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2010: Benzen [online]. [cit. 28. 2. 2012]. Dostupné z WWW: Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2010: Evropa [online]. 2011 [cit. 5. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2010: Kvalita ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví [online]. [cit. 28. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2010: Olovo [online]. [cit. 28. 2. 2012]. Dostupné z WWW: Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2010: Přízemní ozon [online]. [cit. 28. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2010: Staniční sítě sledování kvality venkovního ovzduší [online]. [cit. 28. 2. 2012]. Dostupné z WWW: Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2010: Suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 [online]. [cit. 28. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Český hydrometeorologický úřad. Znečištění ovzduší na území České republiky v roce 2010: Suspendované částice frakce PM10 a PM2,5 [online].[cit. 28. 2. 2012]. Dostupné z WWW:
87
Český hydrometeorologický ústav. Stanice s nejvyššími hodnotami ročních průměrných koncentrací benzo(a)pyrenu [online]. [cit. 1. 3. 2012]. Dostupné z WWW: Český statistický úřad. Charakteristika okresu Ostrava – město [online]. 11. 2. 2011 [cit. 6. 2. 2012]. Dostupné z WWW: Český statistický ústav v Ostravě. Nejnovější údaje: Moravskoslezský kraj [online]. 10. 1. 2012 [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné z WWW: ČEZ TEPLÁRENSKÁ, a.s. Výroční zpráva 2010 [online]. 2011 [cit. 1. 4. 2012]. Dostupné z WWW: , s. 31 DOSTÁL, M., PASTORKOVÁ, A., RYCHLÍK, Š., ŠVECOVÁ, V., RYCHLÍKOVÁ, E., ŠRÁM, R.J. Nemocnost dětí v Ostravě 2001 – 2009. Ochrana ovzduší. 2011, č. 5 – 6, s. 7 - 12 ISSN 1211-0337 DOSTÁL, M., PASTORKOVÁ, A., RYCHLÍK, Š., ŠVECOVÁ, V., RYCHLÍKOVÁ, E., ŠRÁM, R.J. Nemocnost dětí v Ostravě 2001 – 2009. Ochrana ovzduší. 2011, č. 5 – 6, s. 7 – 12, ISSN 1211-0337, s. 7 HAVEL, M., VEBR, V. Oxidy dusíku. Arnika [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW: HLAVÁČ, I. Nový zákon o ochraně ovzduší. Ministerstvo životního prostředí [online]. [cit. 7. 4. 2012]. Dostupné z WWW: Hygienická stanice hlavního města Prahy. Akutní respirační onemocnění [online]. [cit. 26. 3. 2012]. Dostupné z WWW: IARC. Agents Classified by the IARC Monographs, Volumes 1 – 102 [online]. 17. 6. 2011 [cit. 30. 1. 2012]. Dostupné z WWW: , vlastní překlad Integrovaný registr znečišťování. Arsen a jeho sloučeniny (jako As) [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Integrovaný registr znečišťování. Benzen [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Integrovaný registr znečišťování. Kadmium a jeho sloučeniny (jako Cd) [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW:
88
Integrovaný registr znečišťování. Nikl a jeho sloučeniny (jako Ni) [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Integrovaný registr znečišťování. Olovo a jeho sloučeniny (jako Pb) [online]. [cit. 12. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Integrovaný registr znečišťování. Oxid uhelnatý [online]. [cit. 11. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Integrovaný registr znečišťování. Oxidy dusíku (NOx, NO2) [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Integrovaný registr znečišťování. Oxidy síry [online]. [cit. 11. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Integrovaný registr znečišťování. Polétavý prach (PM10) [online]. [cit. 11. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Integrovaný registr znečišťování. Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Komise pro životní prostředí AV ČR. Vliv znečištěného ovzduší na zdravotní stav populace Program Ostrava [online]. 25. 11. 2011 [cit. 29. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Konference o kvalitě ovzduší v Ostravě 2010. Dostupné z WWW: KOTLÍK, B. Index kvality ovzduší. Státní zdravotní ústav [online]. [cit. 5.3. 2012]. Dostupné z WWW: KRSKOVÁ – BATÁRIOVÁ, A., ČERNÁ, M., PUKLOVÁ, M. Obsah olova v krvi dětí a dospělých. Státní zdravotní ústav [online]. 2009 [cit. 14. 1. 2012]. Dostupné z WWW: KVAPÍK, Z. Environmentální politika. EVRAZ VÍTKOVICE STEEL, a.s. [online] 20. 1. 2011. [cit. 2. 4. 2012]. Dostupné z WWW: LÍBALOVÁ, H., DOSTÁL, M., ŠRÁM, R.J. Studium genové exprese u astmatických dětí žijících v lokalitách s odlišnou mírou znečištění ovzduší. Ochrana ovzduší. 2011, č. 5 – 6, s. 13 – 17, ISSN 1211-0337
89
LÍBALOVÁ, H., DOSTÁL, M., ŠRÁM, R.J. Studium genové exprese u astmatických dětí žijících v lokalitách s odlišnou mírou znečištění ovzduší. Ochrana ovzduší. 2011, č. 5 – 6, s. 13 – 17, ISSN 1211-0337, s. 13 MATOUŠKOVÁ, L. Znečištění ovzduší přízemním ozonem. Cenia [online]. [cit. 16. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Moravskoslezský kraj. Lokální topeniště [online]. 2012 [cit. 5. 3. 2012]. Dostupné z WWW: Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší New World Resources Plc. Annual Report and Accounts 2011: New World Resources Plc [online]. [cit. 2. 4. 2012]. Dostupné z WWW: , s. 105 NOVÁK, M. Konference o kvalitě ovzduší v Ostravě 2010. Statutární město Ostrava [online]. Dostupné z WWW: OKK Koksovny, a.s. Ekologické investice [online]. [cit. 2. 4. 2012]. Dostupné z WWW: SCHALLEROVÁ, E. Nemoci vyvolané znečištěním ovzduší. [online]. [cit. 22. 3. 2012]. Dostupné z WWW: SCHALLEROVÁ, E. Nemoci vyvolané znečištěním ovzduší. [online]. [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné z WWW: , s.3 Státní zdravotní ústav. MONARO verze 2.3.c: Uživatelská příručka databázové aplikace [online]. [cit. 13. 3. 2012]. Dostupné z WWW: Státní zdravotní ústav. Odhad zdravotních rizik ze znečištění ovzduší: Česká republika – rok 2010 [online]. [cit. 29. 1. 2012]. Dostupné z WWW: Státní zdravotní ústav. Odhady zdravotních rizik ze znečištění ovzduší: Česká republika - rok 2010. [online]. [7. 3. 2012]. Dostupné z WWW: , s. 10 - 14
90
Státní zdravotní ústav. Odhady zdravotních rizik ze znečištění ovzduší: Česká republika - rok 2010. [online]. [7. 3. 2012]. Dostupné z WWW: , s. 2 Státní zdravotní ústav. Odhady zdravotních rizik ze znečištění ovzduší: Česká republika - rok 2010. [online]. [7. 3. 2012]. Dostupné z WWW: , s. 7 Státní zdravotní ústav. Odhady zdravotních rizik ze znečištění ovzduší: Česká republika - rok 2010. [online]. [7. 3. 2012]. Dostupné z WWW: , s. 7 - 9 Státní zdravotní ústav. Odhady zdravotních rizik ze znečištění ovzduší: Česká republika - rok 2010. [online]. [7. 3. 2012]. Dostupné z WWW: , s. 8 Státní zdravotní ústav. Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší: Odborná zpráva za rok 2010 [online]. 1. vyd. Praha, 2010 [cit. 20.3.2012]. ISBN 978-80-7071-118-3. Dostupné z WWW: , s. 13 Státní zdravotní ústav. Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší: Odborná zpráva za rok 2010 [online]. 1. vyd. Praha, 2010 [cit. 20.3.2012]. ISBN 978-80-7071-118-3. Dostupné z WWW: , s. 13 – 14 Státní zdravotní ústav. Zdravotní důsledky a rizika znečištění ovzduší: Odborná zpráva za rok 2010 [online]. 1. vyd. Praha, 2010 [cit. 20.3.2012]. ISBN 978-80-7071-118-3. Dostupné z WWW: , s. 14 Statutární město Ostrava. Boj s prachem v Ostravě [online]. [cit. 1. 4. 2012]. Dostupné z WWW: Statutární město Ostrava. Fond pro děti ohrožené znečištěným ovzduším. Dýchám pro Ostravu!!! [online]. 25. 11. 2012, 19. 3. 2012 [cit. 29. 3. 2012]. Dostupné z WWW: Statutární město Ostrava. Integrovaný plán rozvoje města: Ostrava pól rozvoje [online]. [cit. 5. 3. 2012]. Dostupné z WWW: , s.29
91
Statutární město Ostrava. Statut fondu pro děti ohrožené znečištěným ovzduším [online]. [cit. 27. 3. 2012]. Dostupné z WWW: ŠRÁM, R.J. Vliv zvýšených koncentrací karcinogenních polycyklických aromatických uhlovodíků na genetický materiál populace MSK . Ústav experimentální medicíny AV ČR [online]. 10. 11. 2011 [cit. 31. 3. 2012]. Dostupné z WWW: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Zdravotnická ročenka České republiky 2010 [online]. 2011 [cit. 27. 3. 2012]. ISBN 978-80-7280-966-0. Dostupné z WWW: , s. 199 VAN LEEUWEN et al. Genomic analysis suggests higher susceptibility of children to air pollution. Carcinogenesis 29, 2008, s. 977 – 983. Citováno dle: LÍBLALOVÁ, H., DOSTÁL, M., ŠRÁM, R.J. Studium genové exprese u astmatických dětí žijících v lokalitách s odlišnou mírou znečištění ovzduší. Ochrana ovzduší. 2011, č. 5 – 6, s. 13 – 17, ISSN 1211-0337 VELICKÁ, H. MONARO. Státní zdravotní ústav [online]. [cit. 13. 3. 2012]. Dostupné z WWW: Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění Zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších předpisů Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě. Analýza kvality ovzduší na území města Ostravy a legislativa v ochraně ovzduší [online]. [cit. 5. 3. 2012]. Dostupné z WWW: , s.20
92
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1:
Vývoj emisí některých znečišťujících látek v ČR, u kterých je stanoven imisní limit pro ochranu zdraví, 1990 - 2010
21
Graf č. 2:
Objem emisí zdroje REZZO 1 v jednotlivých krajích České republiky, 2009
23
Graf č. 3:
Vývoj objemu emisí ze zdrojů typu REZZO 1 v České republice, 2000 - 2009
23
Graf č. 4:
Objem emisí zdroje REZZO 2 v jednotlivých krajích České republiky, 2009
24
Graf č. 5:
Vývoj objemu emisí ze zdrojů typu REZZO 2 v České republice, 2000 - 2009
25
Graf č. 6:
Objem emisí zdroje REZZO 3 v jednotlivých krajích České republiky, 2009
25
Graf č. 7:
Vývoj objemu emisí ze zdrojů typu REZZO 3 v České republice, 2000 - 2009
26
Graf č. 8:
Objem emisí zdroje REZZO 4 v jednotlivých krajích České republiky, 2009
27
Graf č. 9:
Vývoj objemu emisí ze zdrojů typu REZZO 4 v České republice, 2000 - 2009
27
Graf č. 10: Vývoj emisí některých znečišťujících látek v Ostravě ze zdrojů REZZO 1 - 3, 1994 - 2009
36
Graf č. 11: Vývoj emisí některých znečišťujících látek v Moravskoslezském kraji ze zdroje REZZO 4, 2000 – 2009
36
Graf č. 12: Podíl rozlohy města, na které došlo k překročení imisního limitu a cílového imisního limitu pro ochranu zdraví bez zahrnutí troposférického ozonu, 2003 - 2010
38
Graf č. 13: Průměrná roční imisní koncentrace částic PM10, 2001 - 2010
40
Graf č. 14: Průměrná roční imisní koncentrace částic PM2,5, 2001 - 2010
40
Graf č. 15: Průměrná roční imisní koncentrace benzenu, 2001 - 2010
41
Graf č. 16: Průměrná roční imisní koncentrace oxidu siřičitého, 2001 - 2010
42
Graf č. 17: Průměrná roční imisní koncentrace oxidu uhelnatého, 2001 - 2010
42
Graf č. 18: Průměrná roční imisní koncentrace olova v částicích PM10, 2001 - 2010
43
Graf č. 19: Průměrná roční imisní koncentrace oxidu dusičitého, 2001 - 2010
43
Graf č. 20: Průměrná roční imisní koncentrace arsenu v PM10, 2001 - 2010
44
93
Graf č. 21: Průměrná roční imisní koncentrace kadmia v PM10, 2001 - 2010
44
Graf č. 22: Průměrná roční imisní koncentrace niklu v PM10, 2001 - 2010
45
Graf č. 23: Průměrná roční imisní koncentrace benzo(a)pyrenu, 2001 - 2010
45
Graf č. 24: Průměrná roční imisní koncentrace troposférického ozonu, 2001 - 2010
46
Graf č. 25: Podíl jednotlivých zdrojů na celkovém znečištění území Ostravy, 2007
49
Graf č. 26: Střední délka života při narození, 2000 - 2009
54
Graf č. 27: Standardizovaná úmrtnost mužů, 2005 - 2010
55
Graf č. 28: Standardizovaná úmrtnost žen, 2005 - 2010
55
Graf č. 29: Průměrná měsíční incidence akutních respiračních onemocnění (ARO) bez chřipky s podílem onemocnění dolních cest dýchacích (DDC) ve městech Ostrava (OV), Karviná (KI) a Brno (BM), 2010
60
Graf č. 30: Průměrná měsíční incidence akutních respiračních onemocnění (ARO) bez chřipky podle věkových skupin, 2010
60
Graf č. 31: Vývoj počtu obyvatel v Ostravě, 2000 - 2012
78
94
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. č. 1:
Roční průměrné koncentrace PM10, 2008
12
Obr. č. 2:
Pole roční průměrné koncentrace PM10 v roce 2010
13
Obr. č. 3:
Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší vzhledem k imisním limitům pro ochranu zdraví a cílovými imisním limitům pro ochranu zdraví, 2003 - 2010
28
Obr. č. 4:
Index kvality ovzduší na území Ostravy, 2008
48
Obr. č. 5:
Lokalizace zdrojů REZZO 1
50
Obr. č. 6:
Průměrné koncentrace PM10 na území města Ostravy, 2007
52
Obr. č. 7:
Průměrné roční koncentrace NO2 na území města Ostravy, 2007
53
95
SEZNAM TABULEK Tab. č. 1:
Přípustné úrovně znečištění – Imisní limit pro ochranu zdraví
15
Tab. č. 2:
Přípustné úrovně znečištění – Cílový imisní limit
15
Tab. č. 3:
Přípustné úrovně znečištění – Dlouhodobý imisní cíl
16
Tab. č. 4:
Procento obyvatel, které bylo vystaveno nadlimitním koncentracím PM10, 2001 - 2010
31
Tab. č. 5:
Procento obyvatel, které bylo vystaveno překročení cílového imisní limitu pro troposférický ozon 2001 - 2010
32
Tab. č. 6:
Procento obyvatel, které bylo vystaveno překročení cílového imisní limitu pro benzo(a)pyren 2001 - 2010
32
Tab. č. 7:
Klasifikace karcinogenity látek dle IARC
34
Tab. č. 8:
Charakteristika vybraných měřicích stanic v Ostravě
38
Tab. č. 9:
Četnost překročení průměrných denních koncentrací PM10 za rok, 2001 - 2010
40
Tab. č. 10:
Četnost překročení průměrných denních koncentrací troposférického ozonu za rok, 2001 - 2010
46
Tab. č. 11:
Objem emisí vybraných látek do ovzduší, 2010
51
Tab. č. 12:
Rozpětí ročních průměrů PM10 v ČR v jednotlivých typech městských lokalit a odhad účinků, 2010
57
Tab. č. 13:
Rozpětí ročních průměrů PM2,5 v ČR v jednotlivých typech městských lokalit a odhad účinků, 2010
57
Tab. č. 14:
Prevalence alergických onemocnění u dětí českého etnika, bydlících v jednotlivých částech Ostravy od narození do věku 5 let
63
Tab. č. 15:
Náklady na vyšetření ke stanovení diagnózy
69
Tab. č. 16:
Ušlá mzda člena domácnosti starající se o nemocné dítě
73
96
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ARO
akutní respirační onemocnění
AV ČR
Akademie věd České republiky
B(a)P
benzo(a)pyren
BM
Brno
ČHMÚ
Český hydrometeorologický úřad
ČSÚ
Český statistický úřad
DDC
dolní cesty dýchací
IARC
International agency for research on cancer
KI
Karviná
LV
imisní limit
MONARO
Monitoring akutních respiračních onemocnění
MT
mez tolerance
MŽP
Ministerstvo životního prostředí
OV
Ostrava
SZÚ
Státní zdravotní ústav
TV
cílový imisní limit
97