ANALÝZA DOBROVOLNÉHO PILÍŘE DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ČR A SR

Bankovní institut vysoká škola Bankovnictví a pojišťovnictví

ANALÝZA DOBROVOLNÉHO PILÍŘE DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ČR A SR Bakalářská práce

Autor:

Filip Koch Bankovní management

Vedoucí práce:

Praha

Ing. Alena MAAYTOVÁ, Ph.D

Duben 2012

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí. Jsem seznámen se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze 27. června 2012.

Filip Koch

Poděkování Děkuji Ing. Aleně Maaytové, Ph.D za její pomoc a rady při odborném vedení bakalářské práce.

Anotace Bakalářská práce na začátku pojednává o vlastnostech, funkcích a problémech doplňkových důchodových systémů v České a Slovenské republice. Dále se zabývá podrobnou analýzou českého a slovenského systému doplňkového důchodového připojištění, a to včetně připravované reformy v České republice. Rozebírá primárně investice v obou systémech a jejich zhodnocení. V poslední části se práce snaţí zhodnotit oba systémy a připravit objektivní doporučení. Annotation Bachelor thesis at the beginning discusses properties, functions and problems of supplementary pension system in the Czech and Slovak Republics. It also deals with a detailed analysis of the Czech and Slovak system of supplementary pension schemes, including the planned reforms in the Czech Republic. It deals primarily investments in both systems and their yields. The last part of the work tries to evaluate both systems and to prepare an objective recommendation

Klíčová slova v češtině: Doplňkové důchodové spoření, penzijní připojištění, důchodová reforma, třetí důchodový pilíř, důchodová doplňková společnost, penzijní fondy, investice. Key words: Additional retirement savings, supplementary pension, retirement pension reform, the third pillar pension, supplementary pension companies, pension funds, investment.

Obsah Obsah………………………………………………………………………………………….5 Úvod…………………………………………………………………………………………...6 1. Popis dobrovolného pilíře důchodového systému v ČR a SR …………………………….7 1.1. Popis současného penzijního připojištění v České republice ………………………...7 1.2. Popis doplňkového důchodového připojištění v Slovenské republice ………………13 2. Analýza dobrovolného pilíře důchodového systému v ČR…………… ………………...19 2.1. Analýza a rozbor stávajícího penzijního připojištění v České republice ……………20 2.2. Připravované změny stávajícího penzijního připojištění v České republice ………..31 3. Analýza dobrovolného pilíře důchodového systému v SR ….……………..…………….34 4. Srovnání situace v ČR a na Slovensku a doporučení popřípadě odhad budoucího vývoje …………………………………………………….............................................................43 Závěr.………………………………………………………………………………………...50 Seznam použité literatury...………………………………………………………………...51 Seznam tabulek……………………………………………………………………………...56

5

Úvod Názory, zda je dnes potřeba si samostatně spořit na zabezpečení kvalitního stáří, nejsou zcela jednoznačné. Stát nám dnes a denně říká, ţe finance v duchovém pojištění na výplatu důchodů, které by umoţňovaly zachovat alespoň minimální potřeby dnešních důchodců, chybí a v budoucnu jich bude čím dál méně. Pomineme-li touhu začít zjišťovat důvody proč tomu tak je a přijmeme-li fakt, ţe peníze na důchody opravdu nebudou, je nutné se zamyslet, jakým způsobem si zajistit peníze na „důstojné stáří“. Zde nastupuje role státu, který vytvořil systém spoření na důchod. Jednoduchou definicí si tento systém popíšeme jako spoření po malých částkách se státní podporou a nízkým zhodnocením na 40 let. Hlavním cílem bakalářské práce je posouzení, zda je systém penzijního připojištění v České republice schopen poskytnout účastníkům dostatečný doplňkový příjem na stáří, a zda dokáţe nabídnout zhodnocení naspořených prostředků, a to minimálně nad rámec inflace. Pro dosaţení cíle jsem zvolil metodu analýzy současného systému penzijního připojištění v České republice, včetně analýzy připravované reformy a jeho srovnání s jiţ zreformovaným doplňkovým důchodovým připojištění v Slovenské republice. Toto srovnání jsem zvolil z toho důvodu, abych mohl předpovídat budoucí vývoj v ČR a popřípadě učinit doporučení pro zlepšení systému penzijního připojištění. Metodu srovnání jsem zvolil z důvodu větší objektivity práce. Na zpracování analýzy, které je relevantní pro srovnání obou doplňkových penzijních systémů, lze nazírat ze tří různých pohledů. V této práci jsou provedeny analýzy z pohledu účastníka a samotné správcovské společnosti (penzijního fondu, doplňkové důchodové společnosti). Třetí moţností nazírání na analýzu, jeţ není v této práci obsaţena, je z pozice státu, jakoţto instituce subvencující doplňkové důchodové systémy formou daňových úlev nebo státních dotací a kontrolního orgánu dohlíţejícího na tento segment finančního trhu.

6

1. Popis dobrovolného pilíře důchodového systému v ČR a SR 1.1 Popis současného penzijního připojištění v České republice V úvodní části jsou uvedeny obecné informace o vzniku současného penzijního připojištění tzn. základní funkce, produkt penzijního připojištění a jeho současný stav. „Systém penzijního připojištění se státním příspěvkem vznikl v roce 1994 na základě zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením se záměrem vytvořit doplňkový produkt, který má pomoci akumulovat prostředky na zabezpečení a udržení vyšší kvality života ve stáří, než kterou je schopen zajistit průběžný systém. Jedná se o ryze specifický národní produkt, který není příliš srovnatelný se systémy penzijního pojištění v zahraničí (převážně kolektivní zaměstnanecké systémy nebo individuální pojistné smlouvy; není přímá podpora státu). Právní úprava byla od roku 1994 několikrát novelizována, nejednalo se však o změny, které by byly systémového charakteru.“1 Penzijní připojištění je od svého začátku nestandardním produktem, který nelze zařadit mezi běţné produkty finančního trhu, a to z důvodu kombinace příspěvku klienta s příspěvkem od státu. Penzijní fondy soustřeďují od účastníků ve fázi spoření finanční prostředky, které jsou díky zákonem dané garanci nezáporného zhodnocení nuceny investovat velmi konzervativně. Po ukončení spoření nastupuje fáze výplatní, v níţ jsou finance rozdělovány různými formami dávek.

1

BEZDĚK, Vladimír, Jiří FIALKA, Michal FRANKL, Marta GELLOVÁ, Klára HÁJKOVÁ, Jiří HOIDEKR,

Pavel KOHOUT, Jiří KRÁL, Jiří RUSNOK a Vít SAMEK. Příloha č. 8 - Doplňkové systémy: penzijní připojištění se státním příspěvkem, MFČR a PES, květen 2010. In: [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z WWW: .

7

Produkt penzijního připojištění je upraven v zákoně č. 42/1994 Sb., v platném znění2. Skládá se z pravidelných měsíčních příspěvků klientů, které lze na účet penzijního fondu poukazovat i za delší časová období, například čtvrtletně, pololetně, ročně, či jednorázově. K těm jsou připisovány měsíční státní příspěvky. Výše státního příspěvku závisí na měsíčním příspěvku účastníka. Minimální měsíční příspěvek účastníka činí 100 Kč a je podpořen státním příspěvkem 50 Kč. Maximální státní příspěvek ve výši 150 Kč měsíčně se vztahuje na měsíční příspěvek klienta 500 Kč a více. Státní příspěvek je poskytován po celou dobu spoření. Takto můţe účastník kaţdý rok získat aţ 1 800 Kč. Část příspěvků, které ročně přesáhnou 6 000 Kč, lze uplatnit jako odpočet ze základu daně z příjmů3. Veškeré prostředky na účtu jsou zhodnocovány podílem na výsledcích hospodaření penzijního fondu. Podíly na zisku nejsou daněny v průběhu spoření, ale aţ při výplatě úspor, a tudíţ jsou během spoření dále zhodnocovány. Na penzijní připojištění můţe také přispívat zaměstnavatel. „Klientem penzijního fondu se může stát osoba starší 18 let s trvalým pobytem na území ČR nebo fyzická osoba starší 18 let s bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, pokud se účastní důchodového pojištění nebo veřejného zdravotního pojištění v České republice.“4 Během spořicí fáze penzijního připojištění lze měnit výši měsíčního příspěvku a také lze převádět naspořené peníze pod jiný penzijní fond. Zároveň je moţné placení příspěvků přerušit nebo odloţit. Z tohoto pohledu se penzijní připojištění jeví jako velmi flexibilní forma zhodnocení finančních prostředků na rozdíl od investičních hypotečních úvěrů.

2

Česká republika. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých

zákonů

souvisejících

s

jeho

zavedením.

In:

42/1994.

Dostupné

z

WWW:

. 3

Státní příspěvek a daňové úlevy. Penzijní fond České pojišťovny [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z

WWW: . 4

Co je penzijní připojištění. Penzijní fond České pojišťovny [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z WWW:

.

8

Z penzijního připojištění lze poskytovat tyto penze. „Penze starobní Musí být ze zákona sjednána vždy. Nárok na starobní penzi vznikne muži i ženě pokud platili příspěvky na tuto penzi nejméně 60 kalendářních měsíců a dosáhli věku 60 let. Požádat o dávku může účastník kdykoliv po splnění obou uvedených podmínek. Dolní hranice měsíčního příspěvku účastníka je 100,- Kč, horní hranice není omezena. Způsob výplaty starobní penze: 1. starobní penze doživotní 2. a. prostá - pobírá doživotně pouze účastník 3. b. se zaručenou dobou výplaty 10 let - v případě úmrtí účastníka pobírají pozůstalí 4.

(určení ve smlouvě) stejnou výši penze po zbytek zaručené doby

5. c. s nárokem na pozůstalostní penzi - v případě úmrtí účastníka pobírají pozůstalí (určení účastníkem ve smlouvě) ještě 2 roky penzi ve stejné výši 6. jednorázové vyrovnání místo starobní penze - účastník si kdykoliv po vzniku nároku na dávku může vybrat celkovou naspořenou částku i jednorázově V žádosti o doživotní penzi může účastník požádat o mimořádnou výplatu první splátky v maximální výši 1/3 celkové finanční částky evidované na individuálním účtu účastníka (od penzijního plánu č. 3). Penze výsluhová Nárok na výplatu této penze, byla-li sjednána, vznikne účastníkovi, který platil příspěvky na tuto penzi minimálně 180 kalendářních měsíců. Výhodná je zejména pro mladší účastníky do 44 let věku. Výplata výsluhové penze je možná buď v podobě penze (pravidelně se opakujících dávek), nebo formou jednorázového vyrovnání.

9

Penze invalidní Je výhodná pro každého účastníka penzijního připojištění. V případě, že je mu přiznán plný invalidní důchod podle předpisů o důchodovém pojištění, má možnost čerpat prostředky ze svého individuálního účtu před dovršením zákonné věkové hranice 60 let. Nárok na tuto penzi vznikne, jestliže účastník platil příspěvky po sjednání této penze alespoň 36 kalendářních měsíců. Na tuto penzi účastník nepřiplácí žádné další finanční prostředky. Je vyplácena ve výši penze starobní a lze ji kombinovat se všemi druhy penzí, tak jako penzi starobní. Výplata invalidní penze je možná buď v podobě penze (pravidelně se opakujících dávek), nebo formou jednorázového vyrovnání. Penze pozůstalostní Náleží fyzické osobě určené účastníkem ve smlouvě o penzijním připojištění, jestliže zemřel účastník penzijního připojištění, který: 1. platil příspěvky na penzijní připojištění po sjednání této penze alespoň 36 kalendářních měsíců a kterému ještě nebyla vyplácena starobní nebo invalidní penze nebo vyplaceno jednorázové vyrovnání nebo 2. pobíral doživotní starobní penzi, nebo doživotní invalidní penzi spojenou s nárokem na výplatu penze pozůstalostní, nebo 3. pobíral doživotní starobní, invalidní nebo výsluhovou penzi se zaručenou dobou výplaty, přičemž zaručená doba dosud neuplynula Pozůstalostní penzi je vhodné uzavřít vždy, protože se jedná o částečné zabezpečení rodiny nebo blízkých. Na tuto penzi se nepřiplácí žádné další příspěvky. Pozůstalostní penze je vyplácena buď jako penze dočasná, nejméně po dobu 3 let, pokud se jedná o penzi po účastníkovi, kterému do okamžiku úmrtí nebylo z jeho připojištění nic vypláceno, nebo po dobu 2 let (v případě úmrtí při pobírání starobní penze s nárokem na pozůstalostní penzi, nebo po zbytek zaručené doby v případě, že zemřelý účastník byl pobiratelem penze starobní doživotní se zaručenou dobou.

10

Jednorázové vyrovnání Místo výplaty starobní, výsluhové nebo invalidní penze se účastník může rozhodnout pro výplatu celé částky na svém individuálním účtu formou jednorázového vyrovnání.

Odbytné Náleží: -účastníkovi, který platil příspěvky na penzijní připojištění alespoň 12 kalendářních měsíců a jehož pojištění zaniklo dohodou nebo výpovědí a nevznikl mu nárok na jinou dávku- fyzickým osobám určeným ve smlouvě, pokud účastník zemřel a nebyla mu vyplácena penze nebo jednorázové vyrovnání a pokud nevznikl nárok na pozůstalostní penzi. Odbytné se stanoví jako úhrn příspěvků zaplacených účastníkem, případně zaměstnavatelema a podílů na výnosech hospodaření fondu.“5

Popis penzijního fondu „Podle stávající právní úpravy musí být penzijní fond akciovou společností, kde je veškerý majetek majetkem penzijního fondu a účastníci jsou vůči němu v postavení věřitelů. Penzijní fondy obhospodařují jak prostředky svých akcionářů, tak prostředky účastníků.“6

5

Nejčastější dotazy. PENZIJNÍ FOND KOMERČNÍ BANKY, a.s. Penzijní fond Komerční banky, a.s. [online].

2010 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . 6


Pavel KOHOUT, Jiří KRÁL, Jiří RUSNOK a Vít SAMEK. Závěrečná zpráva PES. In: [online]. [cit. 2012-0412]. Dostupné z WWW: .

11

V České republice v současnosti funguje 9 penzijních fondů.7 AEGON Penzijní fond, a.s.

Generali penzijní fond, a.s.

ING Penzijní fond, a.s.

Penzijní fond České pojišťovny, a.s.

Penzijní fond České spořitelny, a.s.

Penzijní fond Komerční banky, a.s.

Allianz penzijní fond, a.s.

AXA penzijní fond, a.s.

ČSOB Penzijní fond Stabilita, a.s.

7

Seznam. In: Seznam členů – červen 2012 [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z WWW:

.

12

1.2 Popis doplňkového důchodového připojištění v Slovenské republice Slovenský systém důchodového spoření je po reformě z roku 2004 odlišný od penzijního připojištění v České republice. Účel však zůstal stejný. Spoření má zajistit svým klientům další zdroj příjmů v důchodovém věku, avšak s jistými spořicími rozdíly. Pro porovnání doplňkového důchodového připojištění v Slovenské republice s penzijním připojištěním v České republice popíšu celý produkt tak, jak funguje v reálném ţivotě. Dále se zaměřím na společnosti spravující doplňkové důchodové připojištění. Definice doplňkového důchodové spoření8 Dobrovolné doplňkové důchodové spoření je příspěvkově definované, financované prostřednictvím kapitalizace, provozované doplňkovými důchodovými společnostmi na základě zákona č. 650/2004 Z. z. o doplňkovém důchodovém spoření a o změně a doplnění některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1. ledna 20059.

Základní charakteristika doplňkového důchodového spoření Doplňkové důchodové spoření představuje dobrovolný tzv. třetí pilíř důchodového systému, ve kterém jsou finanční prostředky účastníků doplňkového důchodového spoření spravovány soukromými společnostmi.

8

III. pilier - doplnkové dôchodkové sporenie. Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky

[online]. 2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z WWW: . 9

Slovenská republika. Zákon o doplnkovom dôchodkovom sporení a o zmene a doplnení niektorých zákonov.

In:

650/2004.

2004.

Dostupné

z

WWW:

.

13

Velmi důležitou informací je, že doplňkové důchodové spoření v Slovenské republice nedostává od státu žádnou formu státního příspěvku nebo dotace. To je velký rozdíl mezi Slovenskou republikou a Českou republikou. Díky tomu se do třetího pilíře důchodového systému řadí také další produkty finančního sektoru jako investiční ţivotní pojištění, spořicí program do podílových fondů a další finanční produkty bez státní subvence. V následujícím textu tudíţ budu uvádět pouze doplňkové důchodové spoření. Účelem penzijního spoření je umoţnit účastníkovi získat doplňkový důchodový příjem ve stáří a doplňkový důchodový příjem v případě ukončení výkonu prací, které jsou zařazeny na základě rozhodnutí orgánu na ochranu zdraví do kategorie 3 nebo 4, nebo skončení výkonu prací zaměstnance, který je taneční umělec nebo hudební umělec vykonávající profesi hráče na dechový nástroj.10 Systém doplňkového důchodového pojištění, ve kterém jsou peněţní prostředky účastníků spravovány soukromými společnostmi, byl na Slovensku zaveden v roce 1996. Šlo o finanční produkt organizovaný na principu definovaných dávek, který se vytvořil vedle průběţného prvního pilíře spravovaného sociálním zabezpečením. V roce 2004 bylo doplňkové důchodové pojištění v rámci důchodové reformy transformováno na doplňkové důchodové spoření. Účastníkem se můţe stát zaměstnanec, který uzavřel smlouvu o penzijním spoření s doplňkovou důchodovou společností (tato smlouva se nazývá účastnická smlouva), nebo jiná fyzická osoba, která ke dni uzavření účastnické smlouvy dosáhla věku nejméně 18 let. Prostřednictvím doplňkového důchodového spoření si účastník spoří prostředky v doplňkové důchodové společnosti (dále jen DDS), která tyto prostředky investuje za účelem jejich zhodnocení. Výsledná naspořená částka závisí na výši finančních prostředků, které účastník resp. jeho zaměstnavatel po celou dobu spoření do DDS odvedl k jejich zhodnocení. Výše měsíčních příspěvků účastníka na penzijní spoření je dohodnuta ve smlouvě. Placení příspěvků zaměstnavatele a jejich výši lze dohodnout v kolektivní smlouvě v rozsahu

10

Základné princípy DDS. STABILITA, d.d.s., a.s. [online]. 2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z WWW:

.

14

stanoveném zákonem. Výše příspěvků zaměstnavatele, který platí příspěvky za své zaměstnance

(účastníky),

je

součástí

zaměstnavatelské

smlouvy

uzavřené

mezi

zaměstnavatelem a DDS. Zaměstnavatel však není povinen zaměstnavatelskou smlouvu uzavřít s výjimkou zaměstnavatelů účastníků přejímajících uvedené rizikové práce, za něţ zaměstnavatel platí příspěvky na penzijní spoření povinně, přičemţ účastník provádějící tyto rizikové práce po dobu výkonu uvedených prací příspěvky platit můţe, ale nemusí. Informace o doplňkových důchodových společnostech11 Doplňková důchodová společnost (DDS) je akciová společnost se sídlem na území Slovenské republiky. Kaţdá DDS je povinna vytvořit a spravovat jeden nebo více příspěvkových doplňkových důchodových fondů s rizikovým profilem stanoveným DDS v souladu se zákonem, a jeden výplatní doplňkový důchodový fond s nízkou mírou rizika. Na rozdíl od DDS fond nedisponuje právní subjektivitou, nýbrţ je jen majetkem ve společném vlastnictví účastníků důchodového spoření. Prostředky fondu jsou uloţené na účtu v depozitní bance. Investiční pravidla pro doplňkové důchodové fondy stanoví zákon. Dohled nad podnikáním DDS vykonává Národní banka Slovenska, která fondům zároveň vydává povolení na vznik a činnost. Podzákonné předpisy v oblasti doplňkového důchodového spoření vydává kromě orgánu dohledu i Ministerstvo financí SR. Doplňková důchodová společnost vytváří a spravuje dva druhy fondů.12 Příspěvkový doplňkový důchodový fond, jehoţ majetek je rozdělen na akciové, dluhopisové, peněţní a jiné investice.

11

Základné informácie o doplnkových dôchodkových spoločnostiach. Národná banka Slovenska [online]. 2012

[cit. 2012-04-28]. Dostupné z WWW: . 12

III. pilier - doplnkové dôchodkové sporenie. Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej republiky

[online]. 2011 [cit. 2012-04-22]. Dostupné z WWW: .

15

Výplatní doplňkový důchodový fond, jehoţ majetek můţe tvořit pouze dluhopisové investice, peněţité investice a obchody určené na omezení devizového rizika. Dá se říci, ţe první z výše jmenovaných fondů je fond pro fázi spoření, ve které účastník vkládá prostředky pro zhodnocení. Druhý fond je pro fázi výplatní tj. fázi, kdy účastník čerpá jiţ naspořené finance. Aktuální hodnota doplňkové důchodové jednotky13 Doplňkové důchodové jednotky jsou evidovány na osobním účtu vyjadřujícím podíl účastníka nebo pobíratele dávky na majetku doplňkového důchodového fondu. Hodnota doplňkové důchodové jednotky se vyjadřuje v eurech (dále jen EUR) s přesností na šest desetinných míst. V první pracovní den, ve kterém DDS začne vytvářet doplňkový důchodový fond, je počáteční hodnota doplňkové důchodové jednotky 0,033194 eur. Po tomto dni se určuje hodnota doplňkové důchodové jednotky.

Dávky z doplňkového důchodového spoření14 • doplňkový starobní důchod ve formě:

13

Vývoj aktuálnej hodnoty dôchodkovej jednotky v jednotlivých dôchodkových fondoch doplnkových

dôchodkových spoločností. Národná banka Slovenska [online]. 2012 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z WWW: . 14

Dávky doplnkového dôchodkového sporenia. Ústredný portál verejnej správy Slovenskej republiky [online].

[cit.

2012-05-10].

Dostupné

.

16

z WWW:

- doţivotního doplňkového starobního důchodu - dočasného doplňkového starobního důchodu • doplňkový výsluhový důchod ve formě: - doţivotního doplňkového výsluhového důchodu - dočasného doplňkového výsluhového důchodu • jednorázové vyrovnání • odstupné

Podmínkou pro doplňkový důchodový příjem je, ţe bude vyplácen fyzické osobě, která si jako účastník doplňkového důchodového spoření naspořila prostředky na osobním účtu v systému doplňkového důchodového spoření (třetí pilíř), jeţ DDS investovala za účelem jejich zhodnocení. Systém dávek je podobný tomu, který máme dnes u penzijního připojištění, avšak liší se v parametrech. Například jednou z podmínek výplaty starobního důchodu je minimální věk účastníka 55 let. Naproti tomu v penzijním systému je tato hranice 60 let.

17

V Slovenské republice v současnosti nabízí své sluţby čtyři DDS15 •AXA d.d.s., a.s. • Doplňková důchodová společnost Tatra banky, a.s. •ING Tatry - Sympatie, d.d.s., a.s. •Stabilita, d.d.s.,a.s. •AEGON, d.d.s., a.s. – ukončil svoji činnost v roce 2011 z důvodů nízkého počtu klientů16 DDS v Slovenské republice jsou, co se týče počtu účastníků, znatelně menší neţ penzijní fondy v České republice. A nejen díky tomu také zanikl poslední jmenovaný fond AEGON.

15

Profil asociácie. Asociácie doplnkových dôchodcovských spoločnosti [online]. [cit. 2012-05-16]. Dostupné z

WWW: . 16

Ukončenie činosti AEGON doplnkovej dôchodkovej spoločnosti. AEGON [online]. 2011 [cit. 2012-05-16]. Dostupné z WWW: .

18

2. Analýza

dobrovolného

pilíře

důchodového

systému v ČR Penzijní připojištění v současné době nepředstavuje výrazný zdroj doplňkových důchodových příjmů v České republice a to i přesto, ţe je v něm zapojeno cca 86 % ekonomicky aktivních osob17 a ke konci roku 2011 přesáhl v České republice počet osob, které si aktivně spoří na penzijní připojištění, 4,565 milionu. Penzijní fondy spravují 216,1 mld. Kč úspor18. Počet účastníků a objem uloţených financí má vzrůstající tendenci, a to i přes ekonomickou recesi a velmi nízké výnosy v posledních pěti letech. I přes výše uvedené pozitivní ukazatele je důleţité se zaměřit na první větu v odstavci a poloţit si otázku: „Proč v současné době nepředstavuje penzijní připojištění významný zdroj důchodových příjmů pro své účastníky a průměrná výše úspor připadajících na jednoho účastníka odpovídá necelým 5 měsíčním splátkám průměrného důchodu od státu?“ K zodpovězení otázky je potřeba analýza obou systémů penzijního připojištění v České a Slovenské republice. Z tohoto důvodu se aţ v poslední kapitole pokusím najit příčinu i moţné řešení výše uvedené otázky. Jelikoţ zanedlouho dojde ke změně stávajícího systému penzijního připojištění v České republice, rozhodl jsem se do analýzy a následného zhodnocení přidat jeho budoucí úpravu, kterou budu analyzovat. V závěru se pokusím zjistit, zdali navrhované změny budou mít pozitivní vliv pro účastníky penzijního připojištění.

17

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity a podle pohlaví a věku k 1. 3. 2001

[PDF].

2004

[cit.

2012-05-22].

Dostupné

z

WWW:

. 18

Tab. č. 2a Rozvaha penzijních fondů - aktiva. In: Česká národní banka [online]. 2012 [cit. 2012-05-24].

Dostupné

z

WWW:

.

19

2.1 Analýza stávajícího systému penzijního připojištění. Analýzu stávajícího penzijního systému v České republice jsem pojal jako rozbor dat o účastnících, naspořených finančních prostředcích a investicích penzijních fondů, abych byl schopný jej následně porovnat a zhodnotit se stávajícím doplňkovým důchodovým spořením v Slovenské republice.

Nízké příspěvky účastníků „Účastníci v současnosti vkládají do systému nízké částky. Naspořená částka je při přepočtení na měsíční výplatu doživotní penze zanedbatelná (v řádu stokorun). Hlavní důvody jsou následující: -

Racionální chování s ohledem na státní příspěvek, daňový odpočet a současně relativně nízké zhodnocení vložených prostředků (viz výše).

-

Relativně vysoký důchod z průběžného systému: Výše důchodu, který lidé obdrží z průběžného systému, nenutí běžného občana k dodatečným úsporám. Snížení příjmů po odchodu do důchodu není příliš citelné (cca 25 % čisté mzdy u člověka, který pobíral 15 000 Kč v minulých 5 letech a předtím adekvátní částku).

-

Vysoký odvod ze mzdy (příjmů) na průběžný důchodový systém.“19

V roce 2011 měsíční příspěvek účastníka činil 439 Kč (viz. Tabulka 1).

19



20

Tabulka 1: Rozloţení průměrné výše měsíčních příspěvků v Kč.

Účastnický příspěvek v Kč Meziroční změna v %

2006

2007

2008

2009

2010

2011

430,8

449,7

450,5

443,9

439,6

441

-

+ 4,18

+ 0,17

-1,4

- 0,9

+ 0,31

Pramen: MF20 Jak můţeme vidět v Tabulce 1, před 3 lety začalo docházet k poklesu účastnického příspěvku. V posledním roce 2011 byl zaznamenán nepatrný růst. Konečným důsledkem sniţování měsíčního příspěvku bude niţší naspořená částka na konci spoření. Vysoké náklady penzijních fondů „Výše nákladů na správu prostředků, na akvizice atd. není omezena, a to se samozřejmě také projevuje ve výsledcích výnosnosti penzijního připojištění. Akviziční náklady se v minulých letech rychle zvyšovaly a systém je jimi nežádoucím způsobem zatížen zejména v podobě nákladů příštích období, jejichž rozpouštění v následujících letech bude mít negativní vliv na výsledek hospodaření.“21

Náklady na nové smlouvy bereme, jako důleţitý ukazatel toho, jak fondy hospodaří se svěřenými prostředky.

20

Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v České republice - k 31.12.201127. února 2012Základní

ukazatele vývoje penzijního připojištění v České republice - k 31. 12. 2011. In: Ministerstvo financí České republiky

[online].

2012

[cit.

2012-04-23].

Dostupné

z

WWW:

. 21



21

Tabulka 2: Náklady na nové smlouvy v Kč.

Náklady na novou smlouvu v Kč Meziroční změna v %

2007

2008

2009

2010

1592

2033

3365

3184

-

+ 21,69%

+39,58%

-5,68%

Pramen: MF22 „V roce 2010 meziročně poklesly tzv. akviziční náklady, tedy náklady vynaložené na získání nových smluv na penzijní připojištění, a to o 5,4 % na 3 184 Kč na jednu smlouvu. Oproti roku 2007 jsou však tyto náklady dvojnásobné, což může být důsledkem nasycenosti trhu – počet účastníků penzijního připojištění představuje 85,9 % pracovní síly ČR a jejich nárůst rychle ztrácí na dynamice. Na rozdíl od minulosti, kdy měly penzijní fondy možnost růst díky přilákání nových osob do systému, nyní se musí soustředit především na udržení svých současných účastníků a expandovat prostřednictvím získávání klientů od svých konkurentů. A to je spojeno se značnými akvizičními náklady.“ 23

Institucionální zastaralost - neoddělený majetek. „Podle stávající právní úpravy je penzijní fond akciovou společností, kde je veškerý majetek majetkem penzijního fondu a účastníci jsou vůči němu v postavení věřitelů. Penzijní fondy obhospodařují jak prostředky svých akcionářů, tak prostředky účastníků. Způsob rozdělení

22

ZPRÁVA O VÝVOJI FINANČNÍHO TRHU V ROCE 2010. Ministerstvo financí České republiky [online].

2011

[cit.

2012-04-05].

Dostupné

z

WWW:

. 23


2011

[cit.

2012-04-05].

Dostupné

.

22

z

WWW:

zisku je stanoven zákonem a zjednodušeně vyjádřeno se dělí v následujícím poměru: 85 % účastníci, 10 % akcionáři, 5 % odvod do rezervního fondu.“24 Neoddělitelnost majetku má za následek opatrnější investiční strategii. Ţádný vrcholový manaţer se nemůţe rozhodnout pro agresivní investice s penězi akcionářů i účastníků. V dnešním

světě

by

mohl

takový

fond

velice

rychle

skončit

na

nule.

Je nutné říci, ţe původní myšlenka neoddělitelnosti majetku má svůj důvod, kterým je opatrnost. V minulosti opatrnost mnohdy neplatila a byl upřednostňován zisk a manaţerské odměny. Proto také docházelo ke slučování „zkrachovalých“ penzijních fondu s fungujícími. Dnes, kdy máme na výběr z mnoha různých investic, je nutné dát účastníkům penzijního spoření zhodnocení nad úroveň inflace a motivovat je tak k pravidelnému spoření. Tomu v současné chvíli tak není, jak si ukáţeme v následujícím odstavci o investiční strategii penzijních fondů. Extrémně konzervativní investiční strategie plynoucí z požadavku zaručeného nezáporného meziročního výnosu. „Současný systém nabízí nízký, ale relativně zaručený výnos. Penzijnímu fondu totiž ze zákona vyplývá povinnost garantovat, že se účastníkovi nesníží výše „naspořených prostředků“. Právě tato garance je příčinou velmi nízkých výnosů, které jen o málo převyšují inflaci. Důvodem je zákonná úprava – v případě, že hospodaření penzijního fondu skončí ztrátou, použije se ke krytí ztráty nerozdělený zisk z minulých let, rezervní fond a jiné fondy tvořené ze zisku. V případě, že tyto zdroje nepostačují, musí být ztráta kryta z prostředků akcionářů (snížením akciového kapitálu resp. požadavkem na jeho navýšení).

24



23

Na penzijních fondech je tedy prakticky vyžadován nezáporný roční hospodářský výsledek, protože v případě ztráty hrozí, že tato bude kryta z prostředků akcionářů. To samozřejmě není v jejich zájmu, a proto je investiční politika penzijních fondů z velké míry podřízena výše uvedenému požadavku. Z hlediska investičního (a zejména dlouhodobých investic, jakými by úspory na penzi měly být – shromaždují se po celou dobu produktivního života účastníků) to vede k suboptimálnímu zhodnocení prostředků účastníků (méně konzervativní investiční strategie by v dlouhodobém investičním horizontu zhodnotila prostředky účastníků výrazně lépe a přispěla by tak k vyšší tvorbě penzijních úspor). Tento fakt zároveň vede i k neochotě účastníků přispívat si (spořit) na penzijní připojištění vyšší částkou, než jaká je zatraktivněna státním příspěvkem (max. 500 Kč/měs.) popř. daňovým odpočtem (dalších 1000 Kč/měs.).“ 25

Tabulka 3: Umístění prostředků penzijních fondů 31. 12. 2011. 2008

2009

2010

2011

Konzervativní investice v %

97,1

98,4

99,2

99,6

Rizikovější investice v %

2,9

1,6

0,8

0,4

163,1

185

206

221

Portfolio cenných papírů celkem v mld. Kč Pramen: ČNB26

25


Pavel KOHOUT, Jiří KRÁL, Jiří RUSNOK a Vít SAMEK. Příloha č. 8 - Doplňkové systémy: penzijní připojištění se státním příspěvkem, MFČR a PES, květen 2010. In: [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z WWW: . 26

Tab. č. 4 Přehled cenných papírů v drţení penzijních fondů. Česká národní banka [online]. 2011, 26. 3. 2012

[cit. 2012-05-13]. Dostupné z WWW: .

24

„Investiční portfolio penzijních fondů se během roku 2009 stalo ještě konzervativnějším než v předchozích letech. Podíl dluhopisů dosáhnul téměř 80 %, zatímco podíl akcií se snížil téměř o polovinu na 1,6 %, i když akcie v roce 2009 nabízely zajímavé zhodnocení. Vysoká volatilita a přetrvávající nejistota na trzích však penzijní fondy, mající povinnost dosáhnout za fiskální rok nezáporného výsledku hospodaření, od tohoto aktiva zrazovala.27“

Tabulka 4: Výnosnost penzijních fondů – průměr za všechny fondy v % bez inflace i s inflací. 2008 2009 2010 2011

Průměrný výnos od r. 2008

Výnosnost v % bez inflace

1,9

0,3

1

1,6

1,2

Výnosnost v % s inflací

-4,4

-0,7

-0,5

-0,3

-1,47

Pramen ČNB 28 ČSÚ29

Z výše uvedené tabulky je patrná velmi nízká výnosnost penzijních fondů. V případě, ţe od těchto výsledků odečteme inflaci, jsme v záporném zhodnocení.

27

ZPRÁVA O VÝVOJI FINANČNÍHO TRHU 2009. In: [online]. www.mfcr.cz, 2010 [cit. 2012-05-12].

Dostupné z: WWW: . 28

Tab. č. 2b Rozvaha penzijních fondů - závazky a vlastní kapitál. Česká národní banka [online]. 2011, 26. 3.

2012

[cit.

2012-05-13].

Dostupné

z

WWW:

<

http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/penzijni_f ondy/pf_ukazatele_tab02b.html> . 29

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Míra inflace [Online]. 2012 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z WWW:

.

25

Neprovázanost na penzi „Dalším výrazným rysem stávající podoby penzijního připojištění je to, že účastníci v drtivé většině využívají, po splnění stanovených podmínek (60 let věku, 60 měsíců trvání smlouvy), možnosti jednorázového výběru naspořených prostředků namísto volby výplaty doživotní penze. Může to být způsobeno dílem preferencí hotovosti, ale jde také o logický důsledek nízké výše průměrně naspořené částky na účastníka (k 31.3.2010 měl účastník průměrně uloženo u penzijního fondu 45 240 Kč), jež neumožňuje vyplácení smysluplné doživotní penze. Do výběru dávky se jistě také promítá pohled účastníka na očekávanou délku života.“30 Kdyţ vydělíme celkové naspořené prostředky v penzijních fondech počtem účastníků, výsledkem je průměrná výše naspořených prostředků na jednoho klienta viz Tabulka 5 níţe. Tabulka 5: Průměrná výše naspořených prostředků jednoho klienta na účtu penzijního fondu od roku 2007 do současnosti a průměrná mzda od roku 2007 v České republice. 2008

2009

2010

2011

Naspořené prostředky v Kč

47 429

47 711

47 737

50 825

Průměrná mzda v ČR v Kč

22 592

23 344

23 864

24 436

Pramen ČSÚ31

30



31

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Tab. Průměrná hrubá měsíční mzda - na přepočtené počty (podnikatelská,

nepodnikatelská sféra): Mzdy, náklady práce - časové řady [Online]. 2012 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z WWW: .

26

Pro srovnání průměrné naspořené částky na jednoho klienta jsem sestavil Tabulku 5 s průměrnou mzdou od roku 2008. Toto srovnání nám ukazuje běţný příjem občana s tím co dostane na konci svého spoření. Problémem je, ţe penzijní fondy musí místo postupného uvolňování hotovosti, vyplácet finanční prostředky jednorázově a tím si zmenšovat objem finančních prostředků pro investice. Musí tudíţ počítat s tím, ţe nesou jisté pojistné riziko a s tímto rizikem počítat v kapitálové přiměřenosti a tvorbě technických rezerv. Součastný problém opět vychází z problému nedostatečné motivace si více spořit a tím zvýšit konečný zůstatek naspořených prostředků neţ z moţností výběru financí. Poskytované garance v penzijním připojištění se státním příspěvkem v České republice „Rozšířeným tématem v souvislosti s penzijním připojištěním se státním příspěvkem je rozsah a forma poskytovaných garancí, a to zejména ze strany státu. Chápání různých druhů garancí mimo odbornou veřejnost je často zkreslené a vede ke tvorbě mýtů. Garance při úpadku penzijního fondu Penzijní fond má ze zákona formu akciové společnosti. V případě úpadku penzijní fond, obdobně jako jakákoliv jiná akciová společnost, odpovídá za všechny své závazky (tedy i za závazky vůči účastníkům penzijního připojištění) celým svým majetkem. V této souvislosti je nezbytné zdůraznit, že v penzijním připojištění, navzdory některým mýtům, není v současnosti zaveden žádny garanční systém pro případ úpadku penzijního fondu (jak je tomu například u bank, kde existuje Fond pojištění vkladů). Svých nároků se účastník může domáhat soukromoprávní cestou. Může tedy ve výjimečném případě dojít k situaci, kdy majetek penzijního fondu nepokryje závazky vůči všem účastníkům v plné výši. Bohužel ne všichni účastníci si takové riziko při sjednávání penzijního připojištění a výběru penzijního fondu dostatečně uvědomují nebo

27

dokonce mylně předpokládají, že stát poskytuje garanci vložených prostředků při úpadku penzijního fondu.“32 V minulosti byla praxe v případě úpadku fondu taková, ţe silnější fond převzal závazky a klienty druhého fondu, tato skutečnost mohla platit pouze v minulosti, kdy slabé penzijní fondy, byly malé, jak počtem klientů, tak i velikostí závazků. Další implicitní garance systému „Kromě garancí zmiňovaných v předchozím textu jsou neméně důležité tzv. implicitní garance, které jsou naopak dané obecným nastavením a fungováním systému penzijního připojištění. Nepochybně významnou roli při vytváření odpovídajícího prostředí pro fungování penzijních fondů, které zabezpečující primární ochranu zájmů účastníků, zabezpečuje stát. Jedná se zejména o nastavení vhodné právní regulace (např. vstup do odvětví podmíněný vydáním povolení, zásady a omezení investiční politiky, odborné a spolehlivé vedení penzijního fondu, informační povinnosti, funkce depozitáře..atd.) a efektivního dohledu vykonávaného Českou národní bankou. Na bezpečnost finančních prostředků v penzijních fondech má dále velmi významný vliv i samotný fakt, že na českém trhu působí zejména penzijní fondy renomovaných mezinárodních finančních skupin, přičemž je v jejich vlastním zájmu provozovat penzijní připojištění tak, aby v žádném případě nebylo ohroženo jejich dobré jméno a důvěra investorů.“ 33

32


Pavel KOHOUT, Jiří KRÁL, Jiří RUSNOK a Vít SAMEK. Příloha č. 6 - Garance v penzijním připojištění se státním příspěvkem, MFČR, květen 2010. In: [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z WWW: < www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Priloha_6_doc.doc> . 33


Pavel KOHOUT, Jiří KRÁL, Jiří RUSNOK a Vít SAMEK. Příloha č. 6 - Garance v penzijním připojištění se státním příspěvkem, MFČR, květen 2010. In: [online]. [cit. 2012-04-12]. Dostupné z WWW: < www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Priloha_6_doc.doc> .

28

Účast zaměstnavatelů „Počet účastníků, kterým na penzijní připojištění přispíval zaměstnavatel, mírně vzrostl o 1,5 % na 920,8 tis. Zaměstnavatelé tak po skončení krize začali znovu příspěvek na penzijní připojištění svým zaměstnancům více poskytovat. Přesto jejich počet tvoří pouhou pětinu (20,3 %) všech účastníků. Největší pokles počtu účastníků, kterým přispívá na penzijní připojištění zaměstnavatel, nastal u skupiny 20-29 let, největší nárůst byl zaznamenán u skupiny 40-49 let.“34 Účast zaměstnavatelů na penzijním připojištění svých zaměstnanců je velmi důleţitá. Jedná se o další moţný zdroj do důchodového věku, který je ve velké většině brán jako bonus k příjmům. Účastníci jej nevnímají jako něco, co jim sniţuje měsíční příjmy. Zde je proto důleţité si uvědomit, ţe příspěvek od zaměstnavatele závisí vţdy a jen na firmě, ve které účastník pracuje. Je ţádoucí více motivovat firmy k poskytování tohoto bonusu. To si ukáţeme v kapitole zhodnocení. Díky nadstandardnímu pravidelnému reportu od penzijních fondů pro Ministerstvo financí jsem mohl vytvořit tabulku s přehledem počtu účastníků, kterým přispívá zaměstnavatel od roku 2007, v jejich vztahu k celkovému počtu účastníků viz Tabulka 6.

34


2011

[cit.

2012-04-05].

Dostupné

.

29

z

WWW:

Tabulka 6: Počet účastníků, kterým přispívá zaměstnavatel 2007

2008

2009

2010

2011

28%

29%

28%

28%

27%

1129618

1222639

1261525 1284736 1271934

3936357

4207236

4394522 4527774 4565741

Celkový počet účastníků, kterým přispívá zaměstnavatel v % Celkový počet účastníků, kterým přispívá zaměstnavatel Celkový počet klientů Pramen: MF35 Vysoká účast obyvatelstva

Celkem překvapivou hodnotou je vysoká účast obyvatel v systému penzijního připojištění. V tabulce 7 můţeme vidět, ţe počet účastníků penzijního připojištění se během roku 2010 zvýšil o 133,3 tis. (o 3 %) na 4,52 mil. Tempo růstu je mírnější neţ v předchozích letech. Tabulka 7: Rozloţení účastníků penzijního připojištění dle věku vţdy ke konci roku v %

Celkem

2006

2007

2008

2009

2010

3 593 645

3 936 357

4 207 236

4 394 522

4 527 774

-

+9,5

+6,8

+4,4

+3

Meziroční změna v %

Pramen: MF36 a ČNB37

35


2011

[cit.

2012-04-05].

Dostupné

.

30

z

WWW:

2.2 Připravované změny stávajícího penzijního připojištění v České republice Jak jsem jiţ zmínil, v České republice dojde v roce 2013 k zásadní změně stávajícího systému penzijního připojištění, a tudíţ jsem se rozhodl připojit tyto změny do srovnání v závěrečné kapitole. V předchozí podkapitole jsme si rozebrali současný systém penzijního připojištění v České republice. Jelikoţ slabé stránky tohoto systému zapříčiňují jeho neefektivní fungování, byl nejvyšší čas jej reformovat. Novou základní myšlenkou je odstranění těch nejzávaţnějších nedostatků pro budoucí dlouhodobé úspěšné fungování tohoto systému v České republice a učinit jej pro účastníky atraktivnějším, tak, aby plnil svoji základní funkci doplňkového III. pilíře k průběţnému státnímu penzijnímu I. pilíři. „Odborné diskuze o reformě systému penzijního připojištění a v jejich rámci zejména o oddělení majetku účastníků penzijního připojištění od majetku penzijních fondů se vedou již několik let. Po zvážení několika variant postupu schválila vláda v dubnu 2009 návrh zákona o penzijním spoření. V květnu 2009 byl tento návrh a s ním související tzv. změnový zákon předložen Poslanecké sněmovně. Stávající systém penzijního připojištění se státním příspěvkem by podle tohoto návrhu reformy doplňkového pilíře v České republice zůstal zachován na původních principech a existoval by nadále s tím, že by již nebylo možné

36



Tab. č. 5 Struktura přijatých a vyplacených prostředků penzijních fondů a počty případů. Česká národní banka

[online].

2011,

26.

3.

2012

[cit.

2012-04-15].

Dostupné

z

WWW:

.

31

uzavírat nové smlouvy s účastníky. Vedle toho by došlo k vytvoření nového systému – penzijního spoření.“ 38

Výběr nejdůležitějších změn třetího pilíře39 1. U dnešních penzijních fondů, byla povinnost kaţdoročního nezáporného zhodnocení prostředků. Nově u nových fondů nebude garantována návratnost vloţených prostředků, a tudíţ bude moţné dosáhnout vyšších, ale i záporných výnosů. 2. Nynější státní příspěvek a daňové úlevy, celkem aţ 3600Kč ročně, zůstanou zachovány. Nově bude státní příspěvek ve výši 90Kč - 230 Kč. 3. Současný systém je bez poplatků, vyjma poplatků za převod a odbytné. V novém systému budou poplatky za správu finančních prostředků. 4. Naspořené prostředky, byly předmětem dědictví nebo výplata určeným osobám při úmrtí. (pozůstalostní penze, odbytné) V novém systému zůstane zachováno pouze u starých smluv, u nově zaloţených fondů nebude pozůstalostní penze, ale pouze jednorázové vyrovnání nebo odbytné. 5. Ve starém systému byla moţnost výběru aţ poloviny prostředků na účtu jiţ po 15 letech spoření, (výsluhová penze). V novém systému nebude moţné výluhovou penzi sjednat.

38



Co se změní od roku 2013. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Důchodová reforma [online].

2011 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z WWW: .

32

6. Moţnost předčasného ukončení smlouvy je moţná jiţ po 1 roce, výplata všech prostředků bez státní podpory, nově aţ po 2 letech. 7. V novém systému dojde k rozdělení majetku fondů od majetku účastníků, čímţ se zvýší průhlednost správy majetku. 8. Účastník si bude moci vybrat, pro kterou investiční strategií se v rámci svého spoření rozhodne. V tuto chvíli je jasné, ţe všechny fondy nabídnou minimálně tři druhy fondů. Jedním z nich bude konzervativní účastnický fond, dále budeme moci vyuţívat vyváţenou a dynamickou investiční strategii.40 Výše uvedené změny, které jsou součástí připravované reformy, jsou zásadní. Pro účastníky současného systému penzijního připojištění, kteří se bojí připravovaných, změn je důleţitá informace, ţe není povinnost stávajících klientů, přestupovat do nového systému doplňkového důchodového spoření.

40

PLHOŇ, Tomáš. Velký třesk v připojištění: Současné penzijní fondy projdou zásadní transformací aneb jak se

vyznat v třetím pilíři důchodové reformy. EURO: Příloha týdeníku Euro. 2012, č. 21, s. 2. ISSN 1212-3129.

33

3.

Analýza

dobrovolného

pilíře

důchodového

systému v SR V analýze dobrovolného pilíře důchodového systému Slovenské republiky si rozebereme jednotlivé parametry za období posledních několika let tak, aby bylo moţné provést analýzu dat a následné srovnání s penzijním připojištěním v ČR. Výsledkem této analýzy by měl být soubor dat o vývoji počtu účastníků, o výši jejich uloţených finančních prostředků, investiční strategii a celkovém zhodnocení ve vztahu k inflaci i bez inflace. Tyto informace nám mají ukázat, zdali reformovaný systém v Slovenské republice funguje efektivněji a je lepší neţ ten v České republice.

Rozbor investiční strategie uložených finančních prostředků od roku 2005 do současnosti.

V tabulce 8 se podíváme, jak investují doplňkové penzijní fondy v Slovenské republice. Doplňkové penzijní fondy, spravované doplňkovými důchodovými společnostmi jsou primárně motivované vytvářet kladný zisk pro své účastníky a to z prostého důvodu. Po právní stránce je majetek DDS oddělen od příspěvků účastníků. Díky tomu nemá DDS jinou moţnost, jak by financovala svůj provoz a vytvářela pro akcionáře zisk, neţ, ţe si vezme část zisku z kladného zhodnocení finančních prostředků svých účastníků. DDS si nemůţe vzít jakékoliv částku ze zisku, doplňková důchodová společnost má nárok na úplatu za zhodnocení majetku v doplňkovém důchodovém fondu vypočtenou podle vzorce stanoveného v zákoně. Doplňková důchodová společnost nemá nárok na tuto úplatu, pokud částka vypočtená podle příslušného vzorce má zápornou hodnotu. I přesto, se ale můţe stát, ţe konečné zhodnocení fondu na konci roku bude záporné. Z výše uvedeného důvodu vyplývá, ţe fond je motivován k vysokému zhodnocení s velkou averzí k riziku. Tento předpoklad je obtíţně převeditelný do praxe. 34

Tabulka 8: Investiční strategie uloţených finančních prostředků od roku 2006 do současnosti. 2006

2007

2008

2009

2010

2011

Konzervativní 93%

97%

98,5%

95,3%

80%

98%

3%

1,5%

4,7%

20%

2%

investice Rizikovější

7%

investice Pramen: NBS41 V tabulce 8 můţeme vidět dlouhodobé zaměření investiční strategie na konzervativní investice s niţší mírou rizika. Od roku 2006 je stálá averze k rizikovým aktivům, jakým jsou

41

Analýza. In: Analýza Slovenského finančného sekrora za rok 2006 [online]. Bratislava: © Národná banka

Slovenska,

2007

[cit.

2012-05-14].

ISBN

978-80-8043-120-4.

Dostupné

z

WWW:

. Analýza. In: Analýza Slovenského finančného sekrora za rok 2007 [online]. Bratislava: © Národná banka Slovenska

2008,

2008

[cit.

2012-05-14].

ISBN

978-80-8043-122-8.

Dostupné

z

WWW:

. Analýza. In: Analýza Slovenského finančného sekrora za rok 2008 [online]. Bratislava: © Národná banka Slovenska,

2009

[cit.

2012-05-14].

ISBN

978-80-8043-135-8.

Dostupné

z

WWW:


2010

[cit.

2012-05-14].

ISBN

978-80-8043-149-5.

Dostupné

z WWW:


2011,

2011

[cit.

2012-05-14].

ISBN

978-80-8043-170-9.

Dostupné

z

WWW:


2012,

2012

[cit.

2012-05-14].

ISSN

1338-5577.

Dostupné

.

35

z

WWW:

například akcie. Zároveň není pro účastníky výhodné mít finanční prostředky na běţných bankovních účtech s nízkou mírou zhodnocení, zvláště pak, kdyţ k výnosům přičteme inflaci. I přesto byla v průběhu let snaha změnit směr v investiční strategii. Fondy začaly nakupovat rizikovější aktiva. Například v roce 2010 došlo k velkému nárůstu podílových fondů, které se dostaly aţ na úroveň 20%. Nákup podílových fondů se později ukázal chybným a fondy odepsaly velkou ztrátu viz Tabulka 9. Konzervativní strategie má velkou výhodu nízkého rizika v krátkém horizontu. Tím však výčet výhod končí. Důvody, proč tato strategie není ideální, vysvětlím v další kapitole, ve které budu hodnotit Českou a Slovenskou republiku právě ve vztahu k investicím uloţených prostředků.

Výnosnost příspěvkových doplňkových důchodových fondů S investiční strategií souvisí i „výkon“ doplňkových důchodových fondů. To znamená, ţe s konzervativní investiční strategií nelze očekávat velké zisky. V dnešní době jsou za konzervativní investici povaţovány státní dluhopisy, jejichţ průměrná výnosnost je v SR 3,34% ročně.42 Do státních dluhopisů fondy dnes investují více jak 60% všech naspořených vkladů. Zbylých 40% fondy investují do dalších aktiv, jakými jsou akcie, pokladniční poukázky, a to v řádech jednotek procent. Zbytek ponechávají na minimálně úročených běţných účtech. Kdyţ se podíváme na výše uvedený poměr naspořených peněz účastníků a na Tabulku 10, zjistíme, ţe reálný výnos před započtením inflace je opravdu minimální.

42

Portfólio štátnych dlhopisov: Obchodovateľné emisie vydané na domácom trhu. Agentúra pre riadenie dlhu a

likvidity:

ARDAL

[online].

2012

[cit.

2012-04-24].

Dostupné

.

36

z

WWW:

Důleţitou informací a taky velkým rozdílem mezi Českou a Slovenskou republikou je, ţe DDS má rozdělené finance od klientů do dvou typů fondů. Prvním typem je příspěvkový fond. Jak jsem jiţ psal, v příspěvkovém fondu jsou prostředky od účastníků, kteří právě spoří. Tyto příspěvkové fondy se dále dělí podle investiční strategie, na progresivní, vyváţené atd. Další typem fondů jsou fondy výplatní. DDS vyplácí klientům, kteří jiţ dosáhli na svoji penzi, čím dál větší objem peněz v pravidelných intervalech. DDS pravidelně investuje peníze v příspěvkových fondech, zatímco výplatní fondy jsou zhodnocovány na běţných účtech. Celkový podíl obou fondů v DDS je 90:10 ve prospěch příspěvkových fondů. Velkou výhodou výplatních fondů je, ţe i přes uloţené prostředky na běţných účtech jsou tyto prostředky kladně úročeny, byť jen minimálně. Tímto získává účastník i ve výplatní fázi další kladné zhodnocení svých prostředků, coţ ho můţe motivovat k upřednostnění postupné výplaty v pravidelných dávkách před jednorázovou. Nicméně hlavní investiční fáze je ve fondech příspěvkových, jak můţeme vidět v Tabulce 9. Výnosnost všech příspěvkových fondů je velmi nízká a to natolik, ţe při započítání inflace, je samotný výnos záporný. Osobně jsem očekával lepší zhodnocení, ale k tomu se vrátím aţ v následující kapitole. Tabulka 9: Výnosnost příspěvkových doplňkových důchodových fondů v % od roku 2007, výpočet s a bez inflace.

Průměrný roční výnos ke konci daného roku. Včetně inflace

2007

2008

2009

2010

2011

Průměr

1

-2

3,6

1,88

-2,8

1,68

-0,9

-5,9

2,7

1,18

-6,9

-9.82

Pramen: NBS, MPSVR, Eurostat43

37

Celkový počet klientů v DDS. Pro srovnání penzijních fondů v České a Slovenské republice jsem si připravil tabulku s počtem klientů v DDS a jeho vývojem. Jak můţeme vidět v Tabulce 10, tak je v roce 2011 z 2,7 mil. aktivně pracujících obyvatel Slovenské republiky pouhých 32% účastníkem třetího pilíře doplňkového důchodového spoření. I přesto, ţe byl v posledních letech zaznamenán malý úbytek klientů, je vidět nepatrný, ale postupný růst klientů v DDS. Lze proto předpokládat, ţe v budoucnu dojde k dalšímu nárůstu, jelikoţ trh není vůbec nasycen.

43

EUROSTAT. Harmonized Indices of Consumer Prices (HICPs) [Online]. 2012 [cit. 2012-06-23]. Dostupné z

WWW: . Analýza. In: Analýza Slovenského finančného sekrora za rok 2007 [online]. Bratislava: © Národná banka Slovenska

2008,

2008

[cit.

2012-05-14].

ISBN

978-80-8043-122-8.

Dostupné

z

WWW:


2009

[cit.

2012-05-14].

ISBN

978-80-8043-135-8.

Dostupné

z

WWW:


2011,

2011

[cit.

2012-05-14].

ISBN

978-80-8043-170-9.

Dostupné

z

WWW:


2012,

2012

[cit.

2012-05-14].

ISSN

1338-5577.

Dostupné

z

WWW:

.

Štatistiky. Ministerstvo práce, sociálných vecí a rodiny: MPSVR [online]. 2010 [cit. 2012-05-24]. Dostupné z WWW: .

38

Opět lze diskutovat o tom, co je příčinou malého procenta účastníků v DDS přesto, ţe došlo k reformě celého penzijního systému. Situaci v Slovenské republice si pokusíme zhodnotit v poslední kapitole. V porovnání s ČR je procentuální poměr mnohem niţší. Jedním z podstatných faktorů můţe být absence státního příspěvku.

Tabulka 10: Celkový počet klientů v DDS

Celkem v tis. Meziroční změna v % Ekonomicky aktivní počet obyvatel v SR v tis.

2007

2008

2009

2010

2011

792

848

858

850

862

-

+7

+1,1

-1

+1,4

2649

2691

2690

2706

2719

Pramen: ŠÚSR, NBS44

44

ŠTATISTICKÝ ÚRAD SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ekonomická aktivita obyvateľstva podľa pohlavia v

tis. osobách, miera aktivity v % (1994 - 2011) [Online]. 2012 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z WWW: .

39

Čistá hodnota aktiv doplňkových důchodových fondů. Čistou hodnotou aktiv v doplňkových důchodových fondech míním celkové naspořené prostředky všech účastníků. Díky těmto údajům jsem byl schopen spočítat průměrnou naspořenou částku na jednoho účastníka od roku 2007. I přes rozdílné výchozí údaje mezi Českou a Slovenskou republikou, a tím nemyslím pouze rozdílné HDP, je tento údaj velmi důleţitý pro srovnání. Z toho nám můţe vyplívat, nejen kolik mají účastníci naspořeno, ale i jak berou váţně situaci, ţe v důchodovém věku se o ně stát nepostará a výše jejich naspořených prostředků bude velmi důleţitá.

Analýza. In: Analýza Slovenského finančného sekrora za rok 2007 [online]. Bratislava: © Národná banka Slovenska

2008,

2008

[cit.

2012-05-14].

ISBN

978-80-8043-122-8.

Dostupné

z:


2009

[cit.

2012-05-14].

ISBN

978-80-8043-135-8.

Dostupné

z:


2010

[cit.

2012-05-14].

ISBN

978-80-8043-149-5.

Dostupné

z:


2011,

2011

[cit.

2012-05-14].

ISBN

978-80-8043-170-9.

Dostupné

z:


2012,

2012

[cit.

2012-05-14].

ISSN

1338-5577.

.

40

Dostupné

z:

Tabulka 11: Čistá hodnota aktiv doplňkových důchodových fondů (v mil. EUR)a průměrná výše naspořených prostředků na jednoho klienta od roku 2008 2008

2009

2010

2011

Celkem v mil. EUR.

936

1047

1 145

1175

Naspořené prostředky v EUR

1103

1220

1347

1363

Pramen: SNB45 Průměrná naspořená částka se pohybuje okolo 1 258 EUR a i přesto, ţe se neustále zvyšuje, je to ve vztahu k průměrné měsíční mzdě velmi málo. Jednoduchým převodem z EUR do CZ dostaneme částku 31 450 Kč, při kurzu 1 EUR = 25 Kč. Kvůli velkým rozdílům v průměrné mzdě v České a Slovenské republice jsem připravil přehled průměrné mzdy od roku 2007 v Slovenské republice do Tabulky 12. Toto srovnání ukazuje, ţe rozdíly v naspořených částkách nejsou ve vztahu k průměrné mzdě nikterak velké.

45

Analýza. In: Analýza Slovenského finančného sekrora za rok 2008 [online]. Bratislava: © Národná banka

Slovenska,

2009

[cit.

2012-05-14].

ISBN

978-80-8043-135-8.

Dostupné

z

WWW:


2010

[cit.

2012-05-14].

ISBN

978-80-8043-149-5.

Dostupné

z

WWW:


2011,

2011

[cit.

2012-05-14].

ISBN

978-80-8043-170-9.

Dostupné

z

WWW:


2012,

2012

[cit.

2012-05-14].

ISSN

1338-5577.

Dostupné

.

41

z

WWW:

Jak u systému v České republice, tak i v Slovenské republice jsou velmi nízké měsíční příspěvky a malá důvěra ve zhodnocení v III. pilíři.

Tabulka 12: Průměrná mzda od roku 2007 v Slovenské republice.v EUR

Měsíční mzda v EUR

2007

2008

2009

2010

2011

668

723

744

769

863

Pramen: ŠÚSR46 Částky jsou uváděny v měně daného státu, tedy v eurech. Z důvodu měnícího se kurzu v průběhu let nebudu provádět obecné přepočty do Kč, výsledky by byly zavádějící.

46

ŠTATISTICKÝ ÚRAD SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca v

EUR,

Sk,

indexy

(1991

-

2011)

[Online].

2012

[cit.

2012-05-25].

Dostupné

.

42

z

WWW:

4.

Srovnání

situace

v ČR

a

na Slovensku

a

doporučení popřípadě odhad budoucího vývoje

V této kapitole zhodnotím získané informace o penzijním připojištění v České republice a doplňkového důchodového připojištění v Slovenské republice. Kdyţ se podívám na analýzu obou zemí, je na první pohled patrné, ţe výstup z uvedených dat je srovnatelný.. Rozdíly jsou v nastavení obou systémů a rozdílností obou zemí. I přes zřejmou podobnost, je jedna vysoce unikátní část pro Českou republiku a tou je státní podpora. Díky státní podpoře, mají penzijní fondy více jak 80% účast ekonomicky aktivního obyvatelstva. I přesto, ţe je to důleţitý údaj, neřeší to aktuální problém a tím je nedůvěra v dobrovolné spoření na důchod jako taková. Zbylé rozdíly se „smaţou“ reformou penzijního připojištění v roce 2013 v České republice. Na začátku své bakalářské práce jsem předpokládal, ţe reforma v Slovenské republice přinesla pozitivní změny a ţe tyto změny aplikované v reformě budou pozitivní i u nás. Kvůli analýze v doplňkovém důchodovém spoření v Slovenské republice si to jiţ nemyslím. V Slovenské republice proběhla reforma penzijních fondů jiţ před několika lety a to s náklady, na kterých se podílely stát, penzijní fondy (později DDS) i samotní účastníci. Nicméně kýţený pozitivní efekt to nemělo. Stejný příběh nyní čeká i Českou republiku, která teprve bude mít náklady na reformu, která je při bliţším pohledu zaměřená více na atraktivitu doplňkového důchodového spoření vůči klientům, neţ na její hlavní funkci, kterou je zhodnocování prostředků účastníků. Reforma přináší pouze kosmetické úpravy a snaţí se navýšit měsíční úloţky účastníků.

43

Kdyby v České republice nebyla rozšířená státní podpora, jsem přesvědčen, ţe atraktivita tohoto produktu by byla mezi občany mizivá. Účinnost a efekt reformy nám ukáţe aţ čas. Abych nebyl jen kritický, musím vyzdvihnout pozitivní změnu, kterou je zavedení vícero investičních strategií. Nyní odpovím na otázku: „Proč v současné době nepředstavuje penzijní připojištění významný zdroj důchodových příjmů pro své účastníky a průměrná výše úspor připadajících na jednoho účastníka odpovídá necelým 5 měsíčním splátkám průměrného důchodu od státu?“ Hlavní příčiny nízkého příspěvku účastníka. -

„Racionální chování s ohledem na státní příspěvek, daňový odpočet a současně relativně nízké zhodnocení vložených prostředků (viz výše).

-

Relativně vysoký důchod z průběžného systému: Výše důchodu, který lidé obdrží z průběžného systému, nenutí běžného občana k dodatečným úsporám. Snížení příjmů po odchodu do důchodu není příliš citelné (cca 25 % čisté mzdy u člověka, který pobíral 15 000 Kč v minulých 5 letech a předtím adekvátní částku).

-

Vysoký odvod ze mzdy (příjmů) na průběžný důchodový systém.“ 47

Jak můţeme vidět v tabulce 13 optimálním příspěvkem z pohledu maximálních výhod od státu v současném penzijním připojištění je 1 500 Kč/měs. Pro plnou státní podporu stačí pouze 500 Kč/měs.

47



44

Tabulka 13: Výše státního příspěvku a daňové úspory pro klienta (v Kč) v České republice Měsíční příspěvek klienta

100

200

300

400

500

1000

1500

Měsíční příspěvek od státu

50

90

120

140

150

150

150

600

1 080

1 440

1 680

1 800

Státní příspěvky celkem za 1 rok Daňová úspora

1 800 1 800 900 1 800

Pramen: PFČP48 Kdyţ se podíváme na průměrný měsíční příspěvek, jehoţ hodnota se pohybuje okolo 450 Kč, můţeme z toho vyvodit závěr, ţe účastníkovo rozhodování o výši měsíčního příspěvku výrazně ovlivňuje případná výše státní dotace. To je částečně příznivá zpráva proto, ţe v novém systému bude posunuta hranice měsíčního vkladu pro získání maximální dotace. Účastníci tak budou více motivování spořit si vyšší částku. Hlavní problém, novela penzijního připojištění neřeší. Kdyţ se podíváme na Slovenskou republiku a její reformovaný systém doplňkového důchodového spoření, tak nevidíme ţádné pozitivní zhodnocení finančních prostředků, a to jak před finanční krizí, tak i po ní. Lze tedy předpokládat, ţe stav, kdy se účastníci nedočkají vysokého zhodnocení svých naspořených prostředků, bude pokračovat i po reformě penzijního připojištění v České republice. Nyní vysvětlím, proč je tak důleţité, aby měly penzijní fondy a do budoucna i DDS v České republice vyšší výnosy. V současné době má klient dvojí zhodnocení svých naspořených prostředků. Prvním je statní dotace. Důleţitou informací je časová délka od prvního zaměstnání aţ do penze. Je příliš dlouhá. U průměrného občana, který začne poprvé pracovat v 25 letech, je to minimálně 40. Během tohoto období můţe dojít v ekonomice k výrazným změnám a účastníci mohou přijít o státní dotaci, která jim nyní zhodnocuje měsíční příspěvky. Tento pesimistický předpoklad má oporu v historii, tudíţ se nelze spolehnout na „věčnou“ pomoc od státu.

48

Státní příspěvek a daňové úlevy. Penzijní fond České pojišťovny [online]. [cit. 2012-06-23]. Dostupné z

WWW: .

45

Zbývá tedy pouze zhodnocení, jeţ je ovlivněno pouze fondem, jeho investiční strategií a účastníkem, který si můţe vybrat, ke kterému fondu půjde. Ideální strategie pro investice neexistuje. Můţeme pouze říci, ţe dobrá strategie je taková, která pokryje roční inflaci. V dnešní době tomu tak není. „V rámci nově navrženého systému by měli mít účastníci příležitost dosáhnout vyššího zhodnocení prostředků, což by společně se snižujícím se důchodem z průběžného systému mohlo mít pozitivní dopad na ochotu účastníků přispívat do systému vyšší částky, než je tomu doposud (viz bod 1. a 2. výše). Co se týká těchto dvou očekávaných efektů, je nutné ovšem upozornit na následující: K vyššímu zhodnocení:

Dosažení vyššího výnosu je obecně přímo úměrné vyššímu

podstoupenému riziku. Pokud tedy mají v novém systému penzijní společnosti dosahovat vyšších výnosů, je nutné, aby mohly ve větší míře investovat do méně konzervativních nástrojů (např. dluhopisů s nižším ratingem nebo akcií), což návrh penzijního spoření umožňuje. Cena těchto aktiv je ovšem volatilnější, může dosahovat výraznějších výkyvů. Pokud nebudou penzijní společnosti ze zákona povinny dosahovat každoročně nezáporného zhodnocení, jak nová úprava předpokládá, jejich portfolio může v horizontu několika let přinášet vyšší průměrný výnos, i když na roční bázi může docházet k poklesům hodnoty oproti předcházejícímu roku. Toto bude muset být účastníkům dostatečně komunikováno. Návrh nového systému umožní nabídnout účastníkům vícero investičních strategií tak, aby si každý účastník mohl podle svého postoje k rizikům zvolit, co mu nejlépe vyhovuje a toto přizpůsobovat změně svých preferencí v průběhu života“49 Vícero investičních strategií, ze kterých si budou moc účastníci vybrat, není pro běţného občana, neznalého investic a finančních trhů, dobrá zpráva. V dnešní době pravidelně na akciovém trhu investuje malé procento obyvatel ČR (cca: 2%), z toho vyplývá, ţe investiční

49



46

strategii budou klienti volit v lepší variantě na základě doporučení pobočkového pracovníka fondu anebo v horším případě náhodně. I pro zkušeného investora, není tento systém výhodný. Volba mezi pevně stanovenou investiční strategií, kde vnitřní změna aktiva dle aktuální situace na trhu není moţná anebo přijde pozdě a vlastním investicím do portfolia akcií nebo dluhopisů je pro druhou ze zmíněných variant. „Bude-li se snižovat výše důchodu z průběžného státního důchodového pilíře, budou občané nuceni tento výpadek v budoucích příjmech nahradit. Budou více motivováni ke spoření než dnes.50“ Otázkou však zůstává, kdyţ pomineme politické vlivy a budeme přepokládat výše uvedené, zdali budou občané ochotni spořit si na důchod právě v doplňkových důchodových fondech. Jak jsem jiţ psal v předchozích kapitolách, fondy vyuţívají primárně konzervativní strategii, aby minimalizovaly rizika spojená se ztrátou. Investují tedy do státních dluhopisů, pokladničních poukázek, a ukládají finance na běţné účty. Tato konzervativní strategie má velkou výhodu v podobě nízkého rizika v krátkém horizontu. Z dlouhodobého horizontu jsou rizika značná. Historie ukazuje, jak snadné je dovést i fungující stát do bankrotu. Příkladem můţe být dnešní Řecko, v minulosti Argentina. Nedovolím si tvrdit, ţe něco takového můţe potkat i Českou republiku, ale za 40 let spoření se můţe stát opravdu cokoliv. Nabízí se tedy otázka: Pokud ani konzervativní strategie nezajistí riziko před ztrátou naspořených finančních prostředků, co je tím bezpečným aktivem, kam by měly fondy investovat v horizontu 40 let a více? Jsou to snad vzácné obrazy nebo mince? Odpověď na to, jak by měli občané spořit na stáří, opravdu není jednoduchá. Doporučení, která můţeme povaţovat za částečné řešení, lze rozdělit na dvě. Prvním doporučením pro účastníky je diverzifikace. Jedná se o jednoduchou poučku, kterou vyuţívají nejlepší obchodníci, velké banky i nadnárodní korporace. Diverzifikace znamená, ţe si občan

50



47

minimalizuje a zároveň více zhodnocuje naspořené prostředky. Dovolil jsem si sestavit doporučení diverzifikace investic, bez ovlivnění, produktem, nebo společností, viz graf 1. Graf 1: Vlastní doporučení diversifikace investic

BudoucíII. Pilíř 20%

Spoření naspořícím účtu 15% Investice do komodit (Zlato) 20%

Doplňkové důchodové spoření 15% Investice do dluhopisů 15%

Investice do akcií 15%

Toto doporučení, je platné tehdy, pokud jsou investice prováděny samostatně, nesmí být součástí investičního balíku. Kritika můţe namítat, ţe občané nejsou natolik finančně vzdělaní, aby mohli výše uvedené doporučení pouţívat. V dnešní době existují v České republice desítky firem, které dovedou, připravit, zrealizovat a starat se o výše uvedenou strategii. Občan by měl vyhledávat společnosti tohoto typu a krátkozrace se nespoléhat pouze na stát. Druhé mé doporučení se týká samotných penzijních fondů a jejich investiční strategii. Zde není moţné doporučit, kam má fond v horizontu 40 let investovat. K tomu mají slouţit týmy analytiků, kteří by aktivně měnili strategii na základě měnícího se trhu. K tomu je nutné zkrátit schvalovací procesy při změnách investiční strategie. Při zkrácení procesu je nutné si ohlídat i riziko zneuţití nebo náhodné chyby. 48

Pro fondy je tato změna nákladná a to jak v počátečních, tak i následných mandatorních výdajích. Pokud jsou fondy schopny neustále financovat získávání nových klientů za pomoci většího mnoţství peněz, je moţné tyto prostředky pouţít na nutné změny pro zlepšení a zaplacení správných odborníků. Pokud fond vydělává svým účastníkům peníze, pak se „dobré zboţí chválí samo“. Zhodnocení výkonnosti penzijních společností České a Slovenské republiky jsem spojil dohromady, protoţe rozdíly mezi oběma systémy jsou pouze geopolitické, např. počet obyvatel. Jinými slovy jsou shodné, jelikoţ oba investují stejně a mají nízké zhodnocení. Ani po reformě penzijního připojištění neočekávám ţádnou razantní změnu. Doporučení uvedené výše platí pro oba státy a jejich doplňkové důchodové připojištění.

49

Závěr V rámci bakalářské práce bylo řešeno srovnání penzijního připojištění v České republice s doplňkovým důchodovým připojištěním v Slovenské republice. Cílem srovnání bylo zjistit, zda reformy provedené v Slovenské republice, které jsou zároveň plánované i v České republice, přinesly pozitivní efekt pro účastníky. Pozitivním efektem je míněno vyšší zhodnocení naspořených prostředků. Analýzou investiční strategie obou systémů, letech 2007 – 2011, jsem zjistil, ţe reformy v Slovenské republice nemají pozitivní dopady na zhodnocení naspořených prostředků. Z toho usuzuji, ţe budoucí reforma penzijního připojištění v České republice nebude mít významný pozitivní efekt na výši zhodnocení naspořených prostředků. V závěrečné kapitole práce navrhuji doporučení pro klienta i pro penzijní společnost (DDS). Doporučením pro klienta je diversifikace rizika, více typů spoření na stáří a nespoléhání se na pomoc státu. Doporučení pro fond je zrychlení procesů spojených se změnou investiční strategie a přijetí lepších investičních analytiků. Hlavní cíl této bakalářské práce, kterým bylo zjištění, zda systém penzijního připojištění v České republice je schopný poskytnout svým účastníkům dostatečný doplňkový příjem na stáří a zda dokáţe nabídnout zhodnocení naspořených prostředků minimálně nad rámec inflace, byl splněn, a to spočítáním průměrného ročního zhodnocení výnosnosti fondů se započítáním inflace. Tímto výpočtem jsme došli k závěru, ţe fondy dlouhodobě vytvářejí záporné zhodnocení, čímţ sniţují svoji atraktivitu pro případné navýšení měsíčních vkladů nebo zapojení většího mnoţství účastníků do spoření. Díky sníţené atraktivitě jsem v analýze počtu účastníků fondů a průměrné výše naspořených prostředků ověřil, ţe účastníci nejsou dostatečně motivování i přes podporu státu ke spoření vyšších částek. A to i přes to, ţe stát by jim na konci spořicí fáze přinesl dostatečný doplňkový příjem. Smyslem dobrovolného důchodového pilíře by mělo být to, aby si část občanů v povinném penzijním systému, kteří si jen těţko dosáhnou na dostatečné finanční zajištění pro důstojné stáří, měla moţnost dobrovolně naspořit peníze navíc. A to tak, aby jim po odchodu do důchodu dramaticky neklesla ţivotní úroveň. Dle plánů by III. pilíř dobrovolného důchodového systému měl být v budoucnu dominantní.

50

Seznam použitých zdrojů Knihy: JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 656 s. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-2963-3. POSPÍŠILOVÁ, Alena a Michal POSPÍŠIL. Cenné papíry a podnikání na kapitálovém trhu. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola aplikovaného práva, 2006, 214 s. Finance (Grada). ISBN 80867-7507-0. Články v tištěných seriálech: PLHOŇ, Tomáš. Velký třesk v připojištění: Současné penzijní fondy projdou zásadní transformací aneb jak se vyznat v třetím pilíři důchodové reformy. EURO: Příloha týdeníku Euro. 2012, č. 21, s. 2. ISSN 1212-3129. Internet: 1. III. pilier - doplnkové dôchodkové sporenie. Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny Slovenskej

republiky

[online].

2011

[cit.

2012-04-22].

Dostupné

z

WWW:

. 2. Analýza. In: Analýza Slovenského finančného sektora za rok 2006 [online]. Bratislava: © Národná banka Slovenska, 2007 [cit. 2012-05-14]. ISBN 978-80-8043-120-4. Dostupné z WWW: . 3. Analýza. In: Analýza Slovenského finančného sekrora za rok 2007 [online]. Bratislava: © Národná banka Slovenska 2008, 2008 [cit. 2012-05-14]. ISBN 978-80-8043-122-8. Dostupné z WWW: . 4. Analýza. In: Analýza Slovenského finančného sekrora za rok 2008 [online]. Bratislava: © Národná banka Slovenska, 2009 [cit. 2012-05-14]. ISBN 978-80-8043-135-8. Dostupné z WWW: . 51

5. Analýza. In: Analýza Slovenského finančného sekrora za rok 2009 [online]. Bratislava: © Národná banka Slovenska, 2010 [cit. 2012-05-14]. ISBN 978-80-8043-149-5. Dostupné z WWW: . 6. Analýza. In: Analýza Slovenského finančného sekrora za rok 2010 [online]. Bratislava: © Národná banka Slovenska 2011, 2011 [cit. 2012-05-14]. ISBN 978-80-8043-170-9. Dostupné z

WWW:

. 7. Analýza. In: Analýza Slovenského finančného sekrora za rok 2011 [online]. Bratislava: © Národná banka Slovenska 2012, 2012 [cit. 2012-05-14]. ISSN 1338-5577. Dostupné z WWW: . 8. BEZDĚK, Vladimír, Jiří FIALKA, Michal FRANKL, Marta GELLOVÁ, Klára HÁJKOVÁ, Jiří HOIDEKR, Pavel KOHOUT, Jiří KRÁL, Jiří RUSNOK a Vít SAMEK. Příloha č. 8 - Doplňkové systémy: penzijní připojištění se státním příspěvkem, MFČR a PES, květen

2010.

In:

[online].

[cit.

2012-04-12].

Dostupné

z

WWW:

. 9. BEZDĚK, Vladimír, Jiří FIALKA, Michal FRANKL, Marta GELLOVÁ, Klára HÁJKOVÁ, Jiří HOIDEKR, Pavel KOHOUT, Jiří KRÁL, Jiří RUSNOK a Vít SAMEK. Závěrečná

zpráva

PES.

In:

[online].

[cit.

2012-04-12].

Dostupné

z

WWW:

. 10. BEZDĚK, Vladimír, Jiří FIALKA, Michal FRANKL, Marta GELLOVÁ, Klára HÁJKOVÁ, Jiří HOIDEKR, Pavel KOHOUT, Jiří KRÁL, Jiří RUSNOK a Vít SAMEK. Příloha č. 6 - Garance v penzijním připojištění se státním příspěvkem, MFČR, květen 2010. In:

[online].

[cit.

2012-04-12].

Dostupné

z

WWW:

<

www.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/mfcr/Priloha_6_doc.doc>. 11. Co je penzijní připojištění. Penzijní fond České pojišťovny [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z WWW: .

52

12. Co se změní od roku 2013. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Důchodová

reforma

[online].

2011

[cit.

2012-05-23].

Dostupné

z

WWW:

. 13. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity a podle pohlaví a věku k 1. 3. 2001 [PDF]. 2004 [cit. 2012-05-22]. Dostupné z WWW: . 14. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Míra inflace [Online]. 2012 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z WWW: . 15. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Tab. Průměrná hrubá měsíční mzda - na přepočtené počty (podnikatelská, nepodnikatelská sféra): Mzdy, náklady práce - časové řady [Online]. 2012 [cit. 2012-05-23]. Dostupné z WWW: . 16. Dávky doplnkového dôchodkového sporenia. Ústredný portál verejnej správy Slovenskej republiky

[online].

[cit.

2012-05-10].

Dostupné

z WWW:

. 17. EUROSTAT. Harmonized Indices of Consumer Prices (HICPs) [Online]. 2012 [cit. 201206-23].

Dostupné

z

WWW:

. 18. Nejčastější dotazy. PENZIJNÍ FOND KOMERČNÍ BANKY, a.s. Penzijní fond Komerční banky, a.s. [online]. 2010 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z WWW: . 19. Portfólio štátnych dlhopisov: Obchodovateľné emisie vydané na domácom trhu. Agentúra pre riadenie dlhu a likvidity: ARDAL [online]. 2012 [cit. 2012-04-24]. Dostupné z WWW: . 20. Profil asociácie. Asociácie doplnkových dôchodcovských spoločnosti [online]. [cit. 201205-16]. Dostupné z WWW: .

53

21. Seznam. In: Seznam členů – červen 2012 [online]. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z WWW: . 22. Státní příspěvek a daňové úlevy. Penzijní fond České pojišťovny [online]. [cit. 2012-0410]. Dostupné z WWW: .

23. Štatistiky. Ministerstvo práce, sociálných vecí a rodiny: MPSVR [online]. 2010 [cit. 201205-24]. Dostupné z WWW: . 24. ŠTATISTICKÝ ÚRAD SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Ekonomická aktivita obyvateľstva podľa pohlavia v tis. osobách, miera aktivity v % (1994 - 2011) [Online]. 2012 [cit. 2012-0523]. Dostupné z WWW: . 25. ŠTATISTICKÝ ÚRAD SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca v EUR, Sk, indexy (1991 - 2011) [Online]. 2012 [cit. 2012-05-25]. Dostupné z WWW: . 26. Tab. č. 2a Rozvaha penzijních fondů - aktiva. In: Česká národní banka [online]. 2012 [cit. 2012-05-24].

Dostupné

z

WWW:

. 27. Tab. č. 2b Rozvaha penzijních fondů - závazky a vlastní kapitál. Česká národní banka [online].

2011,

26.

3.

2012

[cit.

2012-05-13].

Dostupné

z

WWW:

<

http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_ fin_trhu/penzijni_fondy/pf_ukazatele_tab02b.html> . 28. Tab. č. 4 Přehled cenných papírů v drţení penzijních fondů. Česká národní banka [online].

2011,

26.

3.

2012

[cit.

2012-05-13].

Dostupné

z

WWW:

.

54

29. Tab. č. 5 Struktura přijatých a vyplacených prostředků penzijních fondů a počty případů. Česká národní banka [online]. 2011, 26. 3. 2012 [cit. 2012-04-15]. Dostupné z WWW: . 30. Ukončenie činosti AEGON doplnkovej dôchodkovej spoločnosti. AEGON [online]. 2011 [cit. 2012-05-16]. Dostupné z WWW: . 31. Vývoj aktuálnej hodnoty dôchodkovej jednotky v jednotlivých dôchodkových fondoch doplnkových dôchodkových spoločností. Národná banka Slovenska [online]. 2012 [cit. 201204-21]. Dostupné z WWW: . 32. Základné informácie o doplnkových dôchodkových spoločnostiach. Národná banka Slovenska

[online].

2012

[cit.

2012-04-28].

Dostupné

z

WWW:

. 33. Základné princípy DDS. STABILITA, d.d.s., a.s. [online]. 2011 [cit. 2012-05-13]. Dostupné z WWW: . 34. Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v České republice - k 31.12.201127. února 2012Základní ukazatele vývoje penzijního připojištění v České republice - k 31. 12. 2011. In: Ministerstvo financí České republiky [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z WWW: . 35. ZPRÁVA O VÝVOJI FINANČNÍHO TRHU V ROCE 2010. Ministerstvo financí České republiky

[online].

2011

[cit.

2012-04-05].

Dostupné

z

WWW:

. 55

Zákony: 1. Česká republika. Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením. In: 42/1994. Dostupné z WWW: . 2. Slovenská republika. Zákon o doplnkovom dôchodkovom sporení a o zmene a doplnení niektorých

zákonov.

In:

650/2004.

2004.

Dostupné

z

WWW:

.

Seznam tabulek Tabulka 1: Rozloţení průměrné výše měsíčních příspěvků v Kč……………….…………....21 Tabulka 2: Náklady na nové smlouvy v Kč……………………………….………………….22 Tabulka 3: Umístění prostředků penzijních fondů 31. 12. 2011……………….……………..24 Tabulka 4: Výnosnost penzijních fondů – průměr za všechny fondy v % bez inflace i s inflací.……………………………………………….……………………………………....25 Tabulka 5: Průměrná výše naspořených prostředků jednoho klienta na účtu penzijního fondu od

roku

2007

do

současnosti

a

průměrná

mzda

od

roku

2007

v České

republice……………………………………………………………………………………....26 Tabulka 6: Počet účastníků, kterým přispívá zaměstnavatel…………………………………30 Tabulka 7: Rozloţení účastníků penzijního připojištění dle věku vţdy ke konci roku v.........30 Tabulka 8: Investiční strategie uloţených finančních prostředků od roku 2006 do současnosti. …………………………………………………………………………………………….…..35

56

Tabulka 9: Výnosnost příspěvkových doplňkových důchodových fondů v % od roku 2007, výpočet s a bez inflace.………………………………………………………………….……37 Tabulka 10: Celkový počet klientů v DDS……………………………………………….…..39 Tabulka 11: Čistá hodnota aktiv doplňkových důchodových fondů (v mil. EUR)a průměrná výše naspořených prostředků na jednoho klienta od roku 2008………………………….…..41 Tabulka 12: Průměrná mzda od roku 2007 v Slovenské republice v EUR……………….….42 Tabulka 13: Výše státního příspěvku a daňové úspory pro klienta (v Kč) v České republice………………………………………………………………………………….…...45 Graf 1: Vlastní doporučení diversifikace investic………………………………………........48

57

ANALÝZA DOBROVOLNÉHO PILÍŘE DŮCHODOVÉHO SYSTÉMU ČR A SR

Recommend Documents