ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE A V NĚMECKY MLUVÍCÍCH ZEMÍCH

Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra cestovního ruchu

ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE A V NĚMECKY MLUVÍCÍCH ZEMÍCH

Eva Šedajová

Jihlava 2009



Eva Šedajová

Vysoká škola polytechnická Jihlava katedra cestovního ruchu

RNDr., PaedDr. Jaromír Rux, CSc.

Stupeň odborné kvalifikace: bakalář

Jihlava 2009

COPYRIGHT © 2009 Eva Šedajová

Abstrakt ŠEDAJOVÁ Eva: Analýza cestovního ruchu v České republice a v německy mluvících zemích. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2009. 67 stran. Tato práce je zaměřena na zjištění současné úrovně cestovního ruchu v České republice a v německy mluvících zemích. Teoretická část charakterizuje oblast cestovního ruchu a popisuje vývoj tohoto odvětví v jednotlivých zemích. Praktická část analyzuje především statistické údaje, které jsou charakteristické pro tento obor a na jejichž základě je zpracována následná SWOT analýza. Cílem práce je zjistit současný stav na trhu cestovního ruchu v dotčených zemích a porovnat situaci především vzhledem k České republice. Klíčová slova: Analýza, Cestovní ruch, Česká republika, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Turisté, Příjmy, Výdaje, Incoming, Outgoing, Domácí cestovní ruch, Návštěvnost, Zaměstnanost, Úroveň služeb, Infrastruktura Šedajová Eva: Analysis of Tourism in the Czech Republic and in German-speaking Countries. College of Polytechnics Jihlava. Department of Travel/Tourism. Supervisor RNDr. PaedDr. Jaromír Rux, CSc. Degree: bachelor study. Jihlava 2009 .67 pages. This thesis tries to find out the present level of tourism in the Czech Republic and German-speaking countries. Theoretical part describes the of hotel and touristi industry and development of this branch in different countries. Partical part first of all analyses statistical data which are characteristic for this branch and on the basis of data SWOT analisis is elaborated. The target of this work is to discover conditions in the tourism marketplaces in the described countries and compare this situation with the Czech Republic. Keywords: Analysis, Tourism, Czech Republic, Germany, Austria, Switzerland, Tourists, Revenue, Expensis, Incoming, Outgoing, Domestic, Visit Rate, Employment, Level of services, Infrastructure

4

Předmluva Podmínkou ukončení bakalářského studia na Vysoké škole polytechnické Jihlava, je sepsání bakalářské práce. V rámci studia cestovního ruchu jsem zvolila téma: Analýza cestovního ruchu v České republice a v německy mluvících zemích. Toto téma mne velice zaujalo možností porovnávat rozdíly v cestovním ruchu v ekonomicky vyspělejších západních státech Evropy. Práce je zaměřna na porovnání současné úrovně cestovního ruchu, zjištění rozdílů a navrhuje možná řešení, jak vylepšit kvalitu služeb v tomto oboru. Tato bakalářská práce může posloužit jako podklad pro další zpracování obdobného tématu nebo jako studijní materiál pro osoby, které se zajímají o situaci na trhu cestovního ruchu v uvedených státech . Tímto bych chtěla poděkovat všem, kteří se mnou během zpracovávání práce spolupracovali a vyšli vstříc. Za všechny jmenuji především RNDr., PaedDr. Jaromíra Ruxe, CSc. a RNDr. Evu Janouškovou, Ph.D., kterým zvlášť děkuji za cenné připomínky.

5

Obsah ÚVOD .................................................................................................................................. 11 1. CHARAKTERISTIKA CESTOVNÍHO RUCHU ...................................................... 13 1.1. CESTOVNÍ RUCH V EVROPĚ.......................................................................................... 14 1.2. CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE .......................................................................... 15 1.3. CESTOVNÍ RUCH V NĚMECKU ...................................................................................... 16 1.4. CESTOVNÍ RUCH V RAKOUSKU .................................................................................... 17 1.5. CESTOVNÍ RUCH VE ŠVÝCARSKU ................................................................................. 18 2. ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU........................................................................... 19 2.1. ANALÝZA ČESKÉ REPUBLIKY ...................................................................................... 19 2.1.1. Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch ............................................... 20 2.1.2. Aktivní cestovní ruch .............................................................................................................. 21 2.1.3. Pasivní cestovní ruch ............................................................................................................. 23 2.1.4. Domácí cestovní ruch ............................................................................................................ 25 2.1.5. Návštěvnost krajů .................................................................................................................... 26 3.1.6. Zaměstnanost v cestovním ruchu........................................................................................ 27 2.1.7. Úroveň služeb........................................................................................................................... 28 2.1.8. Infrastruktura ........................................................................................................................... 29 2.2. ANALÝZA NĚMECKA ................................................................................................... 30 2.2.1. Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch ............................................... 30 2.2.2. Aktivní cestovní ruch .............................................................................................................. 31 2.2.3. Pasivní cestovní ruch ............................................................................................................. 33 2.2.4. Domácí cestovní ruch ............................................................................................................ 35 2.2.5. Návštěvnost spolkových zemí ............................................................................................... 35 2.2.6. Zaměstnanost v cestovním ruchu........................................................................................ 36 2.2.7. Úroveň služeb........................................................................................................................... 36 2.2.8. Infrastruktura ........................................................................................................................... 37 2.3. ANALÝZA RAKOUSKA ................................................................................................. 38 2.3.1. Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch ............................................... 39 2.3.2. Aktivní cestovní ruch .............................................................................................................. 40 2.3.3. Pasivní cestovní ruch ............................................................................................................. 41 2.3.4. Domácí cestovní ruch ............................................................................................................ 43 2.3.5. Návštěvnost spolkových zemí ............................................................................................... 43 2.3.6. Zaměstnanost v cestovním ruchu........................................................................................ 44 2.3.7. Úroveň služeb........................................................................................................................... 45 2.3.8. Infrastruktura ........................................................................................................................... 45 2.4. ANALÝZA ŠVÝCARSKA ................................................................................................ 46 2.4.1. Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch ............................................... 46 2.4.2. Aktivní cestovní ruch .............................................................................................................. 47 2.4.3. Pasivní cestovní ruch ............................................................................................................. 48 2.4.4. Domácí cestovní ruch ............................................................................................................ 49 2.4.5. Návštěvnost turistických regionů ....................................................................................... 49

6

2.4.6. Zaměstnanost v cestovním ruchu........................................................................................ 50 2.4.7. Úroveň služeb........................................................................................................................... 51 2.4.8. Infrastruktura ........................................................................................................................... 52 3. SWOT ANALÝZA ......................................................................................................... 53 3.1. ČESKÁ REPUBLIKA....................................................................................................... 53 3.2. NĚMECKO .................................................................................................................... 55 3.3. RAKOUSKO .................................................................................................................. 56 3.4. ŠVÝCARSKO ................................................................................................................ 57 3.5. HODNOCENÍ ČESKÉ REPUBLIKY ................................................................................... 58 3.6. POROVNÁNÍ ČESKÉ REPUBLIKY A NĚMECKY MLUVÍCÍCH ZEMÍ .................................... 60 3.7. POROVNÁNÍ NEMĚCKY MLUVÍCÍCH ZEMÍ ..................................................................... 62 4. ZÁVĚR ............................................................................................................................ 63 5. SOUPIS BIBLIOGRAFICKÝCH CITACÍ ................................................................. 65 6. POUŽITÁ LITERATURA ............................................................................................ 66 7. PŘÍLOHY ....................................................................................................................... 68

7

Seznam grafů Česká republika Graf číslo 1: Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch ................................... 20 Graf číslo 2: Zdrojové země 2007 ........................................................................................ 22 Graf číslo 3: Zahraniční destinace 2007 ............................................................................... 24 Graf číslo 4: Návštěvnost krajů v roce 2007 ........................................................................ 26 Graf číslo 5: Zaměstnanost v cestovním ruchu v roce 2006 ................................................ 27 Německo Graf číslo 6: Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch ................................... 31 Graf číslo 7: Zdrojové země 2007 ........................................................................................ 32 Graf číslo 8: Zahraniční destinace 2007 ............................................................................... 34 Graf číslo 9: Návštěvnost spolkových zemí v Německu 2007 ............................................. 35 Rakousko Graf číslo 10: Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch ................................. 39 Graf číslo 11: Zdrojové země 2007 ...................................................................................... 41 Graf číslo 12: Zahraniční destinace 2007 ............................................................................. 42 Graf číslo 13: Návštěvnost spolkových zemí v Rakousku 2007 .......................................... 43 Graf číslo 14: Zaměstnanost v cestovním ruchu 2005 ......................................................... 45 Švýcarsko Graf číslo 15: Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch ................................. 46 Graf číslo 16: Zdrojové země 2007 ...................................................................................... 47 Graf číslo 17: Zahraniční destinace 2005 ............................................................................. 48 Graf číslo 18: Návštěvnost turistických regionů 2007 ......................................................... 49 Graf číslo 19: Zaměstnanost v cestovním ruchu 2007 ......................................................... 51

8

Seznam tabulek Česká republika Tabulka 1: Incoming - nejvýznamnější země ....................................................................... 21 Tabulka 2: Outgoing - nejvýznamnější země ....................................................................... 23 Německo Tabulka 3: Incoming nejvýznamnější země ......................................................................... 32 Tabulka 4: Outgoing - nejvýznamnější země ....................................................................... 33 Rakousko Tabulka 5: Incoming - nejvýznamnější země ....................................................................... 40 Tabulka 6: Outgoing - nejvýznamnější země ....................................................................... 42 Švýcarsko Tabulka 7: Incoming - nejvýznamnější země ....................................................................... 47

9

Seznam zkratek a. s. – akciová společnost č. - číslo ČNB – Česká národní banka ČSA – České aerolinie GmbH – Gesellschaft mit beschränkter Haftung (společnost s ručením omezeným) HDP – hrubý domácí produkt Kč – koruna česká Km - kilometr např. – například Sb. - sbírka St. - svatý tj. – to jest tzv. – tak zvaný UNESCO - United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization (Organizace spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu) USA – United states of America (Spojené státy americké) UNWTO – United Nations World Tourism Organisation (Světová organizce cestovního ruchu)

10

Úvod Pro téma mé bakalářské práce „Analýza cestovního ruchu v České republice a v německy mluvících zemích“ jsem se rozhodla z toho důvodu, že cestovní ruch patří k dynamicky se rozvíjejícícm oborům dneška je důležitý pro celý řetězec činností ekonomiky. Rostoucí fond volného času a zvyšování úrovně obyvatelstva napomáhají k rozvoji cestovního ruchu. Lidé cestují stále časteji, narůstá zájem o poznávání cizích zemí a kultur a zvyšují se nároky na úroveň služeb. Sílící tlak konkurence v oboru nutí orientovat se na potřeby zákazníka a situaci na trhu. Základem dosažení úspěchu je tak nejen doplňování stávajících znalostí dané problematiky, ale především ochota a úsilí učit se novým věcem. Česká republika a německy mluvící země jsou státy, které se významně podílí na světovém cestovním ruchu, především díky přírodním atraktivitám, kulturním a historickým památkám a mají v tomto odvětví dlouholetou tradici. Pro Českou republiku jsou německy mluvící země turisticky zajímavé a také často vyhledávané. Rozvoj turismu zde naskýtá příležitosti pro podnikatelskou činnost. Málokdo si ovšem uvědomuje, že k tomu, aby se určitá země stala skutečně přitažlivou turistickou destinací, je nutná složitá a dlouhodobá práce, jež vyžaduje značné úsilí, schopnost týmové práce, kooperace a koordinace. Ve své práci porovnávám současnou situaci na trhu cestovního ruchu v České republice a německy mluvících zemích (Německu, Rakousku a Švýcarsku). Nezmiňuji se zde o Lichtenštejnsku a Lucembursku, které sice patří mezi německy mluvící země, ovšem nepodařilo se mi získat odpovídající množství informací, které by byly nutné pro metodiku vlastní práce. I tyto země jsou však v oblasti cestovního ruchu dostatečně reprezentativní. První část práce pojednává o cestovním ruchu ve zmiňovaných zemích, tedy především o vývoji, jenž zaznamenává v posledních letech obrovský vzestup a tím i růst potřeb ze strany zákazníků. Druhá čát je zaměřena na samotnou analýzu. Přibližuji použitou metodu a její význam pro dané téma. Analyzuji zde příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch v dotčených zemích, domácí a zahraniční cestovní ruch, návštěvnost oblastí v dané zemi, zaměstnanost v oborech cestovního ruchu, úroveň poskytovaných služeb a infrastrukturu. Zpracovávané

11

údaje se týkají posledních 3 – 4 let. Veškeré statistické údaje o cestovním ruchu v Německu, Rakousku a Švýcarsku jsou k dispozici především na webových stránkách statistických úřadů těchto zemí, a to zejména v německém jazyce. Ve třetí části porovnávám rozdíly v cestovním ruchu v jednotlivých zemích. K tomu využívám SWOT analýzy, metody hodnocení, na jejímž základě formuluji pomocí získaných údajů silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby cestovního ruchu v těchto zemích. Následně pak hodnotím současný stav cestovního ruchu nejprve v České republice, dále v České republice v porovnání s německy mluvícími zeměmi a nakonec v německy mluvících zemích mezi sebou. Nutno podotknout, že při samotném sběru informací jsem se setkala s velice negativními reakcemi některých nejmenovaných institucí, které působí v oblasti cestovního ruchu a vzdělávání. Z toho důvodu bylo nutné zaměřit se zejména na informace, které jsou volně přístupné na webových stránkách jednotlivých institucí.

12

1. Charakteristika cestovního ruchu Cestovní ruch patří mezi nejvýznamnější ekonomické a sociální jevy současné moderní doby. Jde o činnost osoby, cestující ve volném čase na přechodnou dobu do místa mimo její trvalé bydliště, a to za jiným účelem, jež je výdělečná činnost. Cestovní ruch je charakterizován jako oblast spotřeby, při které jsou uspokojeny lidské potřeby, jako např. potřeba odpočinku, poznávání, potřeba kulturního a sportovního vyžití, lázeňské péče, neobvyklých zážitků či kontaktu s lidmi. Jde o významnou součást národní ekonomiky, kterou tvoří řada podnikatelských aktivit v rámci zajištění účasti lidí na cestovním ruchu (doprava, ubytovací služby, stravovací služby, služby cestovních kanceláří, průvodcovké služby a podobně).(1) Působení cestovního ruchu se projevuje v různých oblastech: a) v ekonomice sledujeme jeho přínos pro oblastní, národní i světové hospodářství. b) v životní úrovni lidí se projevuje kvalitnějšími pracovními silami, rozvojem osobnosti, upevněním zdraví, růstem vzdělanosti, vlivem na životní styl lidí a utváření spotřebních zvyklostí. c) v ekologii, kde sledujeme vzájemné vazby cestovního ruchu a životního prostředí. d) ve vztazích mezi lidmi, protože pokud lidé poznávají způsob života, životní úroveň, zvyky jiných národů, dochází k větší míře porozumění mezi mini. Svým objemem tržeb se cestovní ruch řadí ve světě na třetí místo za petrochemický a automobilový průmysl a rozsahem zaměstnanosti, či tvorbou kvalitních pracovních příležitostí patří mezi nejvýznamnější ekonomická odvětví. Pravidelně prováděné analýzy v oblasti turismu přinášejí stále nové poznatky o tomto silně průřezovém odvětví, které zahrnuje nejrůznější služby a profese a je napojeno na mnoho dalších hodpodářských činností

13

1.1. Cestovní ruch v Evropě Světový cestovní ruch čeká v následujících letech neustálý růst; v roce 2020 podle odhadů vycestuje na dovolenou mimo svou domovskou zemi 1,6 miliardy lidí.(2) Potřeba cestovat a užívat si dovolenou se nyní stala jednou ze základních potřeb lidí v rozvinutých zemích. Podle světové turistické organizace (UNWTO) cestovní ruch poroste i přes hrozby terorismu, světové finanční krize a přírodní katastrofy. Celkový počet zahraničních turistů dosáhl v roce 2007 čísla 898 milionů. Jedná se o 6 % nárůst objemu turistů od roku 1980. 480 milionů turistů, tedy 53 % turistů, přitom zamířilo do Evropy - jednalo se o 4 % nárůst. Statistické výsledky za rok 2007 opětovně potvrdily, že Evropa dlouhodobě patří mezi nejstabilnější regiony na poli rozvoje cestovního ruchu. V návaznosti je třeba zmínit, že Evropa je nejvíce závislá na cestovním ruchu v rámci kontinentu - 87 % všech zahraničích turistů tvoří samotní Evropané, 6 % tvoří turisté ze Severní a Jižní Ameriky a 4 % se podílí turisté z Asie a oblasti Pacifiku.(3) Celková výše příjmů jednotlivých členských zemí Evropské unie je závislá především na počtu návštěv evropských turistů. Pro většinu členských zemí Evropské unie jsou Němci a Britové nejčastějšími návštěvníky. Nejvíce peněžních prostředků z cestovního ruchu má Španělsko, na druhém místě Francie a dále pak Itálie. Nejvíce peněz za zahraniční dovolenou utratí Němci, Britové a Francouzi. Vyšší výdaje na cestovní ruch než příjmy má devět členských zemí Evropské unie, největší rozdíl vykazuje Německo, Velká Británie a Nizozemí. Němečtí turisté utratí v cestovním ruchu čtvrtinu všech výdajů v Evropské unii.(4)

14

1.2. Cestovní ruch v České republice Cestovní ruch v České republice je financován především ze státního rozpočtu, tedy z rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. S cílem napomáhání rozvoji cestovního ruchu je zřízena příspěvková organizace tohoto ministerstva, a to Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism. Moderní cestovní ruch vznikl v masové formě teprve v druhé polovině 19. století. V poválečném období převažoval až do roku 1989 domácí cestovní ruch. Aktivní zahraniční cestovní ruch tvořili převážně návštěvníci ze států bývalého východního bloku. Motivem pasivního zahraničního cestovního ruchu byly převážně služební cesty do socialistických států. Dominantní postavení v cestovním ruchu měl Čedok, který byl v roce 1948 znárodněn a prošel dlouhou řadou organizačních změn. V jeho systému byly integrovány podniky cestovních kanceláří s podniky hotelovými. Po roce 1989 došlo k obrovskému nárůstu pasivního a aktivního cestovního ruchu, což mělo za následek vznik mnoha nových cestovních kanceláří. Do roku 1996 neexistovala žádná centrální evidence cestovních kanceláří. Jediná registrace byla u Živnostenských úřadů. Nárůst počtu cestovních kanceláří zapříčinil převýšení nabídky nad poptávkou a tvrdá konkurence především ve výjezdovém cestovním ruchu a nezkušenost manažerů cestovních kanceláří přivodila krach mnoha cestovních kanceláří. Výsledkem toho byl vznik zákona č. 159/1999 Sb. a modifikace zákona č. 455/1991 Sb. a zákona č. 40/1964 Sb. Tento zákon posiluje ochranu zákazníka a vytváří podmínky obdobné s podmínkami v zemích Evropské unie. Nyní v turistice podniká přibližně devět set cestovních kanceláří z nichž největší jsou Čedok, Exim Tours, Firo-tour a CK Fischer. Zaujímají přibližně 80 % podíl na trhu cestovního ruchu.

15

1.3. Cestovní ruch v Německu Z evropského i celosvětového pohledu patří Německo mezi nejvýznamnější země cestovního ruchu. Cestování se stalo v Německu životním stylem, který zakořenil ve většině domácností obou dříve politicky oddělených částech. V Německu se rozvinul turismus poněkud později. V roce 1800 byly společně s městy Heiligendamm, Norderney a Travemünde založeny první německé přímořské lázně. V roce 1835 vyjel první vlak (mezi městy Norimberk a Fürth). V roce 1854 a obvzláště pak v roce 1863 byly otevřeny první cestovní kanceláře (Reisel, Stangen). Cestovní kancelář Stangen přijala paušální systém plateb tak, že turisté byli přepraveni lodí, železnicí nebo dostavníkem na základě pevně stanovených a předem zaplacených částek a následně pak ubytováni v hotelích. V roce 1869 uspořádala cestovní kancelář Stangen společný zájezd na otevření Suezského průplavu, v roce 1873 pak první cestu do Palestiny a v roce 1878 první cestu kolem světa.( přeloženo z: Die Entwicklung des Tourismus in Deutschland) (5) V roce 1827 založil Karl Baedeker nakladatelství a uveřejnil popis cest „rýnské cesty od Mohuče po Kolín nad Rýnem”. Popisy cest, tzv. tištěné průvodce se staly symbolem cestovního ruchu a jsou užívány dodnes jako informace o jednotlivých destinacích. Uprostřed 19. století byly založeny první německé společnosti pro plavby parníkem rejdařství Hapag a Norddeutsche Lloyd. V roce 1911 uskutečnila Norddeutsche Lloyd první polární plavbu jako zábavní cestu. Brzy na to se staly módou plavby luxusními loděmi, dnešní okružní plavby. Důležité mezníky vývoje poválečného cestovního ruchu byly: 1947, kdy byla založena DER – Deutsche Reisebüro GmbH (německá cestovní kancelář), 1955 založení první německé letecké charterové společnosti Deutsche Flugdienst GmbH a hlavní cílovou destinací se stala Malorka. V roce 1962 se začal rozvíjet nákupní turismus a byla založena cestovní kancelář NUR (Neckermann und Reisen) a v roce 1967 cestovní kancelář TUI (Touristik Union International).

16

1.4. Cestovní ruch v Rakousku O cestovní ruch v Rakousku pečuje národní turistická organizace Österreich Werbung, kterou řídí ministerstvo hospodářství a hospodářská komora Rakouska. Každá spolková země zřizuje kromě toho své vlastní marketingové organizace cestovního ruchu. Na počátku 19. století byl cestovní ruch v Rakousku omezen pouze na jednotlivá místa. Vídeň byla stálým cílem cest aristokratů. Majetní z města se společně s celou domácností a služebnictvem vydávali na letní pobyty především do blízkosti města. Po výstavbě železniční sítě podnikali cesty také do vzdálenějších venkovských míst. Vývoj železniční sítě umožnil rychlé rozšíření cestovního ruchu. V roce 1896 bylo zřízeno ministerstvo železnic, k jehož úkolům patřilo vytvářet zásadní opatření ke zvýšení cestovního ruchu. Při vývoji cestovního ruchu v Alpách hrál důležitou roli rok 1862, kdy byl založen rakouský alpský spolek a došlo k otevření turistických tras a záchranných chat. Po první světové válce došlo k úplnému ochromení turismu. Zaniklo mnoho turistických osad a došlo k poklesu feudální klientely. V meziválečném čase se rozvinula nová forma měšťanského turismu. Vývoj cestovního ruchu v Rakousku po druhé světové válce se vyznačoval silným růstem masového turismu. Hospodářský vzestup, zvyšování požadavků na dovolenou a narůstající mobilita vedly k silné expanzi motorizace. K důležitým aktivitám do konce 90. let 20. století patřila pěší turistika, vodní turistika, plavby lodí a městský turismus. Rakousko bylo ještě v 70. letech 20. století samozřejmou turistickou zemí číslo jedna pro německé turisty. Ale v průběhu desetiletí se vše změnilo. Němečtí hosté jsou stále číslo jedna v Rakousku, ovšem Rakousko již není zemí číslo jedna pro německé turisty. Jejich podíl na celkovém počtu přenocování má klesající tendenci, ale pro makreting cestovního ruchu je stále důležitý. Rakousko musí dnes více oslovit ostatní zahraniční hosty, aby redukovalo silnou závislost na Německu. (přeloženo z: Tourismus in Ősterreich) (6)

17

1.5. Cestovní ruch ve Švýcarsku Počátky turismu ve Švýcarsku nebyly vůbec přívětivé, neboť podle bájí se mělo ve švýcarských horách vyskytovat mnoho nebezpečných bytostí. Na počátku našeho letopočtu mělo Švýcarsko jen několik hotelů a termálních lázní podél obchodních cest. Na začátku této epochy turismu byla nabídka omezena především na letní sezónu. Centra ležela výhradně u jezer a v Bernské vysočině. Proniknout do Alp bylo tehdy ještě poměrně obtížné. To se však změnilo poté, co byla místa jako Davos a Svatý Mořic spojena železniční sítí. Tehdy proběhl první turistický boom v tomto regionu. V zimní sezóně v roce 1856 uskutečnila anglická cestovní kancelář Thomas Cook zájezd do Švýcarska a tím se začal prosazovat alpinismus a klasické zimní sporty. Podíl cestovního ruchu v zimní sezóně však stále zaostával za letní sezónou. Nejvíce turistických center bylo v menších vesnicích, které dávají až dodnes typický obraz švýcarských středisek. Poté došlo k rozvoji jednotlivých regionů a na začátku 20. století se cestovní ruch řadil k nejdůležitějším hospodářským odvětvím Švýcarska. (přeloženo z: Tourismus in der Schweiz) (7) První světová válka přerušila podnikatelskou činnost a po jejím konci došlo k dalšímu rozvoji turismu. Rostoucí všeobecný blahobyt mohl poskytout běžným obyvatelům cesty do hor. Začal se rozvíjet domácí cestovní ruch, který byl ve statistikách až dosud spíše v pozadí. Po druhé světové válce došlo k hospodářskému přelomu, který vedl ke značným změnám ve všech sektorech. S růstem hospodářství a razantně stoupající mobilitou evropských obyvatel, stoupl skokem počet lůžek ve švýcarském hoteliérství. Kvantita na místo kvality znamenala moto, se kterým začal klasický masový turismus vítězný tah se všemi jeho následky pro lidi i životní prostředí. Výstavba zimních sportovních zařízení hnala neúnavně dopředu a stavby očividně ničily krajinu. Z toho důvodu bylo v předpisech horských vesnic předepsáno, že stavby musí zachovávat typický obraz venkovského regionu.

18

2. Analýza cestovního ruchu Ve své práci se zaměřuji na analýzu současného stavu cestovního ruchu v České republice v porovnání s německy mluvícími zeměmi. To znamená na příjmy a výdaje týkající se tohoto odvětví, incoming a outgoing (počty turistů), domácí cestovní ruch, návštěvnost jednotlivých oblastí v dané zemi, zaměstnanost v oborech cestovního ruchu, úroveň poskytovaných služeb a infrastrukturu. Vzhledem k tomu,že porovnávám současný stav cestovního ruchu, pracuji zde s údaji, které se týkají posledních 3 – 4 let (2004 – 2007). Z analýzy jsem vyloučila německy mluvící země Lucembursko a Lichtenštejnsko, neboť se mi nepodařilo získat dostatečné množství informací, které by byly stěžejní pro samotné řešení práce. Především Lucembursko má velký význam v oblasti cestovního ruchu, ovšem informace, které byly podstatné pro toto téma, nebyly volně přístupné nebo byly k dispozici pouze za úplatu. Podklady pro samotou práci jsem získala především na webových stránkách statistických úřadů dotčených zemí a institucí zabývajících se cestovním ruchem. Veškeré tyto informace o německy mluvících zemích byly k dispozici v německém – případně i anglickém jazyce, tudíž z hlediska překladu bylo časově náročnější získat potřebné údaje.

2.1. Analýza České republiky Analýzy a studie o cestovním ruchu České republiky zpracovává agentura CzechTourism na základě statistických dat, která publikuje Český statistický úřad. Jednotlivé informace, především statistické údaje, jsou k dispozici na webových stránkách těchto dvou institucí. Česká republika má podle Českého statistického úřadu 10 403 100 obyvatel (údaje za 1.čtvrtletí roku 2008). Země se dělí na 14 krajů, z nichž každý má svůj význam v cestovním ruchu jak pro tuzemské tak pro zahraniční návštěvníky. Z hlediska trhu má vyšší význam zahraniční cestovní ruch, a to především incoming. Tento druh cestovního ruchu přináší platební prostředky do státního rozpočtu a přispívá tak k aktivní platební bilanci. Podle údajů z roku 2006 se cestovní ruch podílí 3 % na HDP země.

19

2.1.1. Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch Zahraničím cestovním ruchem se rozumí aktivní i pasivní cestovní ruch, tedy cestovní ruch zahraničních hostů na našem území a cestovní ruch tuzemského obyvatelstva v zahraničí. Devizové příjmy ze zahraničního cestovního ruchu mají vzrůstající tendenci. V letech 2004 – 2006 vzrostly přibližně o 5 % a pouze za rok 2007 zvýšily o 18 % oproti roku 2006. Jejich celková výše se tak vyšplhala na částku 133 772 milionů Kč. Výdaje na zahraniční cestovní ruch vykazují mnohem nižší hodnoty, dosahují téměř poloviční výše oproti příjmům, což má pozitivní vliv na ekonomiku. V roce 2007 se pohybovaly ve výši 73 450 milionů Kč. Rozdíl příjmů a výdajů - saldo platební balance, vykazuje díky vysokým příjmům aktivní zůstatek. Od roku 2004, kdy byla jeho výše 48 834 milionů Kč, vzrostlo na 60 322 milionů Kč v roce 2007. Vývoj příjmů a výdajů zobrazuje následující graf číslo 1. Graf číslo 1: Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch (zdroj Český statistický úřad) Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch (v milionech Kč) 140 000 120 000 100 000 Příjmy

80 000

Výdaje

Kč 60 000

Saldo

40 000 20 000 0 2007

2006

2005

2004

Rok

Bilance příjmů a výdajů vykazuje tedy kladné hodnoty. Především díky rostoucímu zájmu zahraničních návštěvníků dosahují příjmy z cestovního ruchu téměř dvojnásobku výdajů. Každoročně se zvyšující počty zahraničních návštěvníků a jejich výdaje v České republice napomáhají zvyšovat saldo aktivní platební bilance.

20

2.1.2. Aktivní cestovní ruch Na aktivním cestovním ruchu se podílejí zahraniční návštěvníci, kteří přijíždějí na území České republiky. Podle statistického úřadu České republiky v roce 2007 přicestovalo na naše území 6 700 000 turistů ze zahraničí, což je nárůst o 4 % oproti roku 2006. Od roku 2004 počet turistů u nás vzrost o 640 000. V následující tabulce je zachyceno 7 zemí, které měly největší podíl na aktivním cestovním ruchu v České republice v letech 2005 - 2007. Tabulka obsahuje pouze počty turistů, čili osob, které na území České republiky strávily více než 24 hodin za účelem využití volného času a alespoň jedinkrát zde přenocovaly. Nejsou zde zahrnuti jednodenní výletníci a tranzitní cestující, neboť u analýzy německy mluvících zemí se mi nepodařilo získat tyto údaje a z důvodu následného porovnávání s ostatními zeměmi, pracuji pouze s počty turistů. Z tabulky číslo 1 je patrné, že nejvýznamnější zdrojovou zemí pro cestovní ruch v České republice je Německo, jehož počty turistů u nás dosahují ročně více než 1,5 milionu. Pro německé obyvatele má cestovní ruch obrovský význam a stal se jejich životním stylem. Čeká republika je navíc sousední zemí, tudíž přijíždí nejvyšší počet turistů právě z Německa. Druhou nejdůležitější zemí je Velká Británie s přibližně 0,5 milionem turistů ročně a dále Itálie s 0,4 miliony turisty. Tabulka 1: Incoming - nejvýznamnější země (zdroj Český statistický úřad) Rok 2007 Země Německo

Rok 2006

Počet turistů

Země

Rok 2005

Počet turistů

1 552 095 Německo

Země

1 617 431 Německo

Počet turistů 1 606 947

Velké Británie

564 040 Velká británie

566 225 Velké Británie

657 110

Itálie

412 698 Itálie

399 023 Itálie

405 079

USA

322 100 USA

322 026 USA

303 641

Rusko

320 930 Nizozemí

284 499 Nizozemí

295 856

Slovensko

310 258 Slovensko

281 854 Slovensko

260 212

Španělsko

299 156 Polsko

273 659 Polsko

261 576

21

Graf číslo 2 obsahuje procentuální podíl zdrojových zemí na aktivním cestovním ruchu v České republice v roce 2007. Německo jako jedna z nejvýznamnějších zemí cestovního ruchu, a to nejen pro Českou republiku, ale i z celosvětového hlediska, zaujímá podíl 23 %. Velká Británie, jako druhá nejdůležitější zdrojová země si připisuje podíl 8%. Graf poukazuje na vysoký podíl Německa, především díky blízkosti jeho hranic a životnímu stylu, jakým je cestování pro německé obyvatelstvo. Graf číslo 2: Zdrojové země 2007 (zdroj Český statistický úřad) Zdrojov é ze mě 2007 Německo 23%

Ostatní 44% Velké Británie 8% Itálie 6% Španělsko 4%

USA 5% Slovensko 5%

Rusko 5%

Zahraniční turisté v České republice strávili v roce 2007 průměrně 4,1 dne. Doba pobytu má klesající tendenci. V roce 2004 to bylo 7,6 dne a ještě v roce 2006 6 dní. Průměrné jednodenní výdaje jednoho zahraničního turisty v Čechách v roce 2007 byly 2 470 Kč a 2 450 Kč v roce 2006. Podle výzkumu ministerstva vnitra za rok 2006 jsou hlavním důvodem návštěvy České republiky nákupy, dále rekreace a zábava a pracovní cesty.

22

2.1.3. Pasivní cestovní ruch Pasivní cestovní ruch zahrnuje výjezdy a pobyty tuzemských obyvatel v zahraničí. Jak jsem již dříve uvedla, pracuji pouze se statistikami o počtech turistů. Statistiky Českého statistického úřadu uvádějí, že v roce 2007 vycestovalo do zahraničí 4 525 000 českých turistů. V roce 2006 jich bylo o 15 % méně. Od roku 2004 se celkový počet českých turistů v zahraničí zvýšil o 490 000. Následující tabulka číslo 2 uvádí nejvyhledávanější zahraniční destinace pro české turisty v letech 2005 - 2007. Jedná se především o přímořské státy, tudíž cílem jsou pobyty u moře. Nejčastěji navštěvovanou zemí je tradičně Chorvatsko, kam v roce 2007 zavítalo 801 000 českých turistů. Oproti roku 2006 je to nárůst o 9 %, ale pokles o 8,7 % oproti roku 2005. Druhou nejnavštěvovanější zemí je sousední Slovensko, a to díky svým přírodním atraktivitám, termálním lázním a jazykové podobnosti. V roce 2007 tam vycestovalo 722 000 českých turistů. Třetí v pořadí je Itálie s 510 000 českými turisty v roce 2007. Tato země je vyhledávaná především pro četné množství kulturních památek a přímořskou rekreaci. Tabulka 2: Outgoing - nejvýznamnější země (zdroj Český statistický úřad) Rok 2007 Země

Rok 2006

Počet turistů

Země

Rok 2005

Počet turistů

Země

Počet turistů

Chorvatsko

801 000 Chorvatsko

732 000 Chorvatsko

871 000

Slovensko

722 000 Slovensko

565 000 Slovensko

794 000

Itálie

510 000 Itálie

470 000 Itálie

562 000

Řecko

309 000 Řecko

296 000 Řecko

287 000

Tunisko

216 000 Rakousko

247 000 Rakousko

258 000

Rakousko

205 000 Egypt

229 000 Německo

195 000

Spanělsko

203 000 Tunisko

182 000 Španělsko

175 000

23

Graf číslo 3 ukazuje procentuální podíl jednotlivých zahraničních destinací v roce 2007. Oblíbená zahraniční destinace Chorvatsko vykazuje 18 % podíl v návštěvnosti českých turistů. Patří dlouhodobě na první místo v žebříčku destinací, které si Češi volí za místo letní dovolené u moře. V roce 2007 přibližně každý 13. Čech zavítal do této země. Nepříliš pozadu, s 16 % je Slovensko, kam vycestoval každý 14. český turista. V žebříčku oblíbenosti figuruje Itálie s 11 % a každý 20. český turista se rozhodl navštívit tuto zemi v roce 2007. Graf číslo 3: Zahraniční destinace 2007 (zdroj Český statistický úřad) Zahraniční destinace 2007

Chorvatsko 18% Ostatní 34%

Slovensko 16%

Spanělsko 4% Rakousko 5%

Itálie 11%

Tunisko 5%

Řecko 7%

Průměrná délka pobytu českých turistů v zahraničí je více než dvakrát vyšší než průměrná délka pobytu zahraničních turistů v České republice. V roce 2006 to bylo 9 dní a v roce 2007 9,2 dne. Čeští turisté utratí v zahraničí denně průměrně 1 542 Kč na osobu (údaj z roku 2007). Výdaje se od roku 2004 postupně zvyšují, díky rostoucí životní úrovni obyvatelstva. Průměrné výdaje na jednu zahraniční cestu v roce 2007 byly 14 183 Kč.

24

2.1.4. Domácí cestovní ruch Domácí cestovní ruch má přínos pro národní hospodaření státu. Jde o pobyty občanů na území jejich státu. Obyvatelstvo vydává část svých příjmů na služby, zvyšuje zaměstnatnost obyvatel ve službách a zrychluje se pohyb oběživa. V roce 2007 strávilo 6 300 000 českých turistů svoji dovolenou na území České republiky. Od roku 2004 se počet turistů na dovolené v tuzemsku zvýšil o 748 000. Podle průzkumu agentury Mag Consulting s.r.o. z celkového počtu letních dovolených v roce 2006 plánovalo 58 % občanů České reupliky strávit dovolenou v tuzemsku a 42 % v zahraničí. Domácí letní dovolenou si chtělo zajistit 88 % občanů individuálně, 4 % pomocí cestovních kanceláří a agentur a 8 % jinou formou (lázeňské pobyty, podniková rekreace). Průměrná doba pobytu českých občanů na dovolené v tuzemsku byla v roce 2007 8,1 dne. Průměrné denní výdaje byly v roce 2007 1 708 Kč na jednu osobu a průměrné výdaje na jednu cestu byly 3 994 Kč. Průzkum monitoringu domácích návštěvníků v turistických regionech uvádí, že nejlákavějšími aktivitami jsou poznávací a pěší turistika. Cykloturistika je využívána při návštěvě regionu jen u 25 % turistů. Cykloturistika je moderním dopravním módem především pro denní využívání a též pro rekreaci. Zatím je limitována neexistencí bezpečné husté sítě cyklostezek oddělených od automobilového provozu. K podpoře domácího cestovního ruchu slouží např. Státní program podpory cestovního ruchu, Společný regionální operační program, Operační program Rozvoj lidských zdrojů a granty.

25

2.1.5. Návštěvnost krajů V této části porovnávám intenzitu cestovního ruchu v jednotlivých krajích České republiky a v Praze za rok 2007. Data vycházejí z počtu rezidentů a nerezidentů, kteří se ubytovali v hromadných ubytovacích zařízeních v krajích České republiky. V následujícím grafu číslo 4 je zachycen procentuální podíl návštěvnosti krajů v roce 2007. Turisty nejvyhledávanější je hlavní město Praha, kterou navštívilo v roce 2007 4 485 000 domácích i zahraničních turistů. Nejoblíbenější turistický cíl v Praze a i v celé České republice je Pražšký hrad, dále pak pražská zoologická zahrada a Národní muzeum. Druhou nejvyhledávanější lokalitou je jihomoravský kraj, kam v roce 2007 přicestovalo 1 780 000 turistů, kteří navštívili nejčastěji jeskyně v Moravském krasu a Lednicko-valtický areál. Na třetím místě návštěvnosti je Jihočeský kraj s 979 000 turisty. Ti nejčastěji zavítali na Státní hrad a zámek Český krumlov, který je stejně jako Lednicko-valtický areál zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Ostatní nejnavštěvovanější turistické cíle v České republice jsou uvedeny v příloze číslo 1. Graf číslo 4: Návštěvnost krajů v roce 2007 (zdroj CzechTourism) Návštěvnost krajů 2007

3% 3% 3% 3% 4% 4% 5% 5% 5% 6% 7% 8% 9%

Ústecký Olomoucký Vysočina Pardubický Zlínský Kraje

Plzeňský Liberecký Moravskoslezský Karlovarský Středočeský Královehradecký Jihočeský Jihomoravský

35%

Praha 0%

4%

8%

12%

16%

20%

24%

28%

32%

36%

40%

%

Příliv zahraničních návštěvníků do Prahy podporuje četné množství kulturních památek, které se nikde jinde v Čechách nevyskytují v tak hojné míře a v jediné oblasti.

26

3.1.6. Zaměstnanost v cestovním ruchu V roce 2006 bylo v odvětví cestovního ruchu zaměstnáno 240 000 osob, z toho bylo 181 000 zaměstnanců a 59 000 sebezaměstnaných. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství činil 4,7 %. Nejvíce osob pracovalo ve stravovacích a pohostinských zařízeních (72 000) a ubytovacích službách (39 000) . Přitom celkový počet hromadných ubytovacích zařízení v České republice v roce 2006 byl 7 616. V cestovních kancelářích a agenturách pracovalo 12 000 osob. V roce 2007 bylo evidováno 944 cestovních kanceláří a 708 cestovních agentur. Při počtu obyvatel 10 381 130 (údaj z roku 2007) vychází na jednu cestovní kancelář 10 997 potenciálních klientů. Přitom počet cestovních kanceláří se rok od roku zvyšuje. Podle agentury Mag Consulting patří mezi největší cestovní kanceláře podle počtu obsloužených zákazníků ČEDOK a.s. (406 000 zákazníků), EXIM TOURS a.s.(238 000 zákazníků) a FIRO-tour a.s. (145 000 zákazníků) – údaje z roku 2006. Graf číslo 5: Zaměstnanost v cestovním ruchu v roce 2006 (zdroj Český statistický úřad) Zaměstnanost v cestovním ruchu 2006 Nespecifická odvětví 4%

Hotely a podobná zařízení 17%

Související odvětví 25%

Sport a Rekreace 1% Kultura 5% Cestovní agentury a podobná zařízení 5% Pronájem zařízení pro osobní dopravu 0%

Restaurace a podobná zařízení 30%

Osobní Osobní letecká silníční/železniční/lo dní doprava doprava 10% 3%

Graf číslo 5 uvádí procentuální podíly zaměstnanosti v Čeké republice v oborech cestovního ruchu v roce 2006. Nejvyšší podíl zaujímají hotely a restaurace, osobní silniční a železniční doprava a dále pak ostatní související odvětví.

27

2.1.7. Úroveň služeb Agentura CzechTourism provedla v roce 2005 výzkum, na jehož základě získala názory českých i zahraničních návštěvníků na úroveň služeb v turistických regionech v České republice. Většina turistů byla spokojena s úrovní veřejného stravování a úrovní personálu ve službách cestovního ruchu. Naopak nebyli spokojeni se službami pro motoristy a cenovou úrovní služeb. S péčí o čistotu a pořádek bylo nejvíce spokojených, ale i nespokojených. Co se týče infrastruktury a rozvoje cestovního ruchu, většina dotazovaných vnímala pozitivně rozsah a dostupnost stravovacích a ubytovacích kapacit a negativně dopravní infrastrukturu, vybavenost atrakcemi pro děti a příležitosti pro zábavu. Více než polovina pak uvedla jako pozitivní množství nákupních možností. Nejlépe hodnoceným regionem byla Praha, která dominovala v nákupních možnostech a poskytování informací. Tato oblast nabízí četné příležitosti pro zábavu, dostupnost hromadné dopravy, množství kulturních památek, aktivity pro volný čas a širokou nabídku stravovacích a ubytovacích kapacit. Nejméně byli dotazovaní spokojeni s vybaveností atrakcí pro děti, péčí o čistotu a pořádek, službami pro cykloturistiku, péčí o bezpečnost návštěvníků, vybavení regionu pro sportovní aktivity, péčí o životní prostředí, cenovou úrovňí služeb, úrovňí personálu ve službách cestovního ruchu a přátelskostí místních obyvatel. Dále např. v regionu Šumava byly velice kladně hodnoceny ubytovací služby, přátelskost místních obyvatel, rozsah a dostupnost stravovacích kapacit, úroveň veřejného stravování, rozsah a dostupnost ubytovacích kapacit, péče o životní prostředí, služby pro cykloturisty, služby pro motoristy, dopravní infrastruktura a vybavenost atrakcemi pro děti. V regionu Západočeské lázně byla nejhůře hodnocena péče o památky a turistické atraktivity, dále také dopravní infrastruktura a péče o bezpečnost návštěvníků. Na Vysočině dominuje cenová úroveň služeb, přátelskost místních, rozsah a dostupnost stravovacích kapacit, péče o památky, péče o čistotu a pořádek, péče o bezpečnost návštěvníků, nabídka programů pro volný čas, nákupní možnosti a příležitosti pro zábavu.

28

2.1.8. Infrastruktura Kvalitní dopravní infrastruktura je jedním z nejdůležitějších faktorů rozvoje. Stávající poměrně hustá síť silnic a dálnic v České republice s přibližně 55 000 km je z velké části v nevyhovujícím stavu, pokud jde o trasování, kvalitu povrchů a stav objektů. V uspokojivém stavu je jen asi 60 % délky silnic a dálnic. Železniční doprava hraje významnou roli v přepravě zboží i osob. Česká republika má vysokou hustotu železniční sítě – provozní délka tratí je 9 602 km (v roce 2003), ale zaostává v elektrifikaci těchto tratí a v počtu dvou a vícekolejných tratí. K největším problémům patří zanedbaný technický stav vozového parku a zastaralé sdělovací a zabezpečovací zařízení. Letecká doprava zažívá velký boom v souvislosti s nástupem nízkonákladových společností, což ale platí pouze pro letiště Praha-Ruzyně, které těží hlavně z atraktivity hlavního města. Toto letiště má dominantní postavení, neboť zajišťuje přes 94 % výkonů osobní a 84 % výkonů nákladní dopravy. Mezi další letiště s mezinárodním významem patří Brno, Ostrava, Karlovy Vary a Pardubice. Jejich kapacita je však využívána pouze v omezené míře. Většímu využití brání většinou zastaralé technické vybavení a malá kapacita odbavovacích prostor těchto letišť. Jejich snahy o přilákání nízkonákladových dopravců mají zatím minimální efekt kvůli nedostatečné atraktivitě regionálních center. (8) Vodní doprava se na dopravních výkonech podílí pouze nepatrně. Perspektivní je jen labská vodní cesta, a to za předpokladu vyřešení omezené splavnosti úseku mezi Děčínem a státní hranicí a střetu s ochranou přírody a krajiny. Významnou roli v rozvoji regionů hrají integrované dopravní systémy (IDS), které propojují městskou hromadnou dopravu ve velkých městech s dopravou v přilehlých oblastech.

29

2.2. Analýza Německa Z evropského i celosvětového hlediska patří Německo, s počtem obyvatel 82 200 000, mezi nejvýznamnější země cestovního ruchu. Cestování se stalo v Německu životním stylem, který zakořenil ve většině domácností obou dříve politicky oddělených zemí. V Německu neexistuje zvláštní turistický zákon. Podnikání se řídí všeobecně závaznými předpisy a část sektoru podléhá ustanovením tzv. cestovního smluvního práva. Střešním svazem turistického průmyslu země je Spolkový svaz německého turistického hospodářství BTW (Bundesverband der Deutschen Tourismuswirtschaft), sdružující jak profesní svazy, tak svazy poskytovatelů služeb a cestovních kanceláří. Jeho členem je rovněž svaz DRV- Deutscher Reiseveranstalterverband, zastupující zájmy více než 5 000 členů, ke kterým patří na 4 200 cestovních kanceláří a touroperátorů včetně 830 hotelů, leteckých společností a dalších poskytovatelů služeb. Turistickým marketingem země v zahraničí se na spolkové úrovni zabývá Německá centrála turistického ruchu - Deutsche Zentrale für Tourismus, která spadá do kompetenční oblasti Spolkového ministerstva hospodářství. Podíl cestovního ruchu na HDP země v roce 2007 byl 8 %. Informace o jednotlivých oblastech cestovního ruchu v Německu jsem čerpala především z webových stránek německého statistického úřadu (Statistisches Bundesamt Deutschland www.destatis.de) a německé centrály cestovního ruchu (der Deutschen Zentrale für Tourismus - www. deutschland-extranet.de). Údaje byly k dispozici v německém, případně i anglickém jazyce.

2.2.1. Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch Vzhledem k tomu, že v německém cestovním ruchu mnohem více turistů vyjíždí do zahraničí než zahraničních turistů přijíždí do Německa, vykazuje tato země mnohem vyšší výdaje než příjmy. Od roku 2004 se příjmy zvýšily o 173 800 milionů Kč na celkem 644 800 milionů Kč v roce 2007. Oproti tomu výdaje dosáhly v roce 2007 výše 1 537 600 milionů Kč. Platební bilance tak vykazuje záporné hodnoty. V roce 2007 to bylo - 892 800 milionů Kč. Od roku 2004 se ovšem tato záporná hodnota snížila o 17,8 %.

30

Údaje o výši příjmů a výdajů byly k dispozici v eurech a čátky jsem převedla podle kurzu ČNB k 1.9. 2008 (24,8 Kč/euro). Přehled výše devizových příjmů a výdajů na zahraniční cestovní ruch v letech 2004 – 2007 je zobrazen v následujícícím grafu číslo 6. Graf číslo 6: Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch (zdroj Statistisches Bundesamt Deutschland – statistický úřad Německa, der Deutschen Zentrale für Tourismus – německá centrála cestovního ruchu) Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch (v milionech)

1 300 000 900 000

Kč

500 000

Příjmy Výdaje

100 000 -300 000

Saldo 2007

2006

2005

2004

-700 000 -1 100 000 Rok

Němci patří pro většinu členských zemí Evropské unie mezi nejčastější návštěvníky. Utratí nejvíce peněz za dovolenou v zahraničí, z toho přibližně čtvrtinu výdajů v Evropské unii.

2.2.2. Aktivní cestovní ruch Turistický průmysl patří v Německu k silně se rozvíjejícím branžím s dalšími pozitivními výhledy. Jen příjezdy ze zahraničí rostou v posledních letech meziročně o 4,5 – 5 %, tj. 3 % nad celoevropským průměrem. V roce 2005 navštívilo zemi 21,5 milionu zahraničních turistů, v roce 2006 jich i díky mistrovství světa ve fotbale, bylo již 23,6 miliónů, v roce 2007 pak 24 miliónů. Německo se tak řadí na 7. místo nejnavštěvovanějších světových destinací. Nejoblíbenějšími turistickými cíli byla podle počtu přenocování v roce 2007 následující města: Berlín (7,6 milionů přenocování), Mnichov (4,7 milionů.), Hamburg (4 miliony)

31

V následující tabulce je zobrazen přehled zemí, jejichž turisté nejčastěji navštívili Německo v letech 2005 – 2007. Na prvním místě to bylo Nizozemí s 3 357 000 turisty v roce 2007, dále USA se 2 123 000 a Velká Británie se 2 052 000 turisty. Česká republika se 75 800 turisty není v tabulce zobrazena. Tabulka 3: Incoming nejvýznamnější země(zdroj Statistisches Bundesamt Deutschland – statistický úřad Německa, der Deutschen Zentrale für Tourismus – německá centrála cestovního ruchu) Rok 2007 Země

Rok 2006

Počet turistů

Země

Rok 2005

Počet turistů

Země

Počet turistů

Nizozemí

3 356 828 Nizozemí

3 274 954 Nizozemí

3 105 694

USA

2 122 801 USA

2 118 564 USA

1 949 825

Velká Británie

2 051 896 Velká Británie

2 106 669 Velká Británie

1 877 949

Švýcarsko

1 730 135 Švýcarsko

1 657 217 Švýcarsko

1 561 445

Itálie

1 444 966 Itálie

1 358 051 Itálie

1 291 134

Belgie

1 212 164 Francie

1 128 644 Francie

1 040 483

Rakousko

1 160 122 Rakousko

1 066 289 Rakousko

999 313

V grafu číslo 7 je zobrazen procentuální podíl návštěvnosti jednotlivých zemí v roce 2007. Z celkového počtu zaujímá Nizozemí 14 %, USA 9 % a Velká Británie 8 %. Graf číslo 7: Zdrojové země 2007 (zdroj Statistisches Bundesamt Deutschland – statistický úřad Německa, der Deutschen Zentrale für Tourismus – německá centrála cestovního ruchu) Zdrojové země 2007 Nizozemí 14%

USA 9% Ostatní 46% Velká Británie 8%

Švýcarsko 7%

Rakousko 5%

Belgie 5%

Itálie 6%

Zahraniční turisté se v Německu v roce 2007 zdrželi přibližně 7 dní a jejich průměrné denní výdaje na osobu byly 1 835 Kč. V roce 2007 čeští turisté strávili v Německu 1 171 800 nocí a průměrné výdaje na jednu cestu byly 4 686 Kč.

32

2.2.3. Pasivní cestovní ruch Z hlediska mezinárodního cestovního ruchu je Německo významnou zdrojovou zemí (více domácích turistů vyjíždí, než zahraničních turistů přijíždí). V zahraničním výjezdovém cestovním ruchu jsou Němci dlouhodobě „světovými velmistry", nejen co do počtu cestovatelů, ale i co do vlastních výdajů na cestování. V roce 2007 vyjelo do zahraničí 43 100 00 německých turistů, což je nárůst o 25 % od roku 2004. Mezi nejvíce navštěvované zahraniční destinace patří Španělsko (především Baleárské a Kanárské ostrovy), dále Itálie a Turecko. Počty německých turistů v jednotlivých zemích v letech 2005 – 2007 jsou uvedeny v následujícíc tabulce. Tabulka 4: Outgoing - nejvýznamnější země (zdroj Statistisches Bundesamt Deutschland – statistický úřad Německa, der Deutschen Zentrale für Tourismus – německá centrála cestovního ruchu) Rok 2007 Země

Rok 2006

Počet turistů

Země

Rok 2005

Počet turistů

Země

Počet turistů

Španělsko

8 200 000 Španělsko

7 914 000 Španělsko

7 200 000

Itálie

4 600 000 Itálie

4 440 000 Itálie

4 000 000

Turecko

3 800 000 Turecko

3 668 000 Turecko

3 300 000

Rakousko

3 700 000 Rakousko

3 571 000 Rakousko

3 250 000

Řecko

2 200 000 Řecko

2 123 000 Řecko

1 940 000

Francie

1 700 000 Francie

1 641 000 Francie

1 490 000

Chorvatsko

1 400 000 Chorvatsko

1 351 000 Chorvatsko

1 230 000

33

Procentuální podíly návštěvnosti zahraničních destinací v roce 2007 jsou zobrazeny v grafu číslo 8cí německých turistů je M. Španělsko s 8 miliony německých turistů zaujímá podíl 19 %. Nejoblíbenější destina alorka. Cenová relace v mnohých španělských střediscích již dávno není tak výhodná a němečtí turisté se rozhlížejí po výhodnějších nabídkách. Graf číslo 8: Zahraniční destinace 2007 (zdroj Statistisches Bundesamt Deutschland – statistický úřad Německa, der Deutschen Zentrale für Tourismus – německá centrála cestovního ruchu) Zahraniční destinace 2007

Španěls ko 19%

Ostatní 40% Itálie 11%

Turecko 9% Chorvatsko 3% Francie 4%

Řecko 5%

Rakous ko 9%

Průměrná doba německých turistů v zahraničí v roce 2006 byla 8,8 dne a průměrné výdaje na jednu cestu byly 23 560 Kč. Němečtí turisté jsou pro 8 zemí evropské unie nejčastějšími zahraničními návštěvníky (Česká republika, Itálie, Řecko, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Rakousko a Polsko). Kvůli vysokému pracovnímu zaneprázdnění jsou v posledních letech v západní Evropě trendem krátké dovolené několikrát do roka. V Německu lépe situované rodiny vyrážejí během jednoho roku na týdenní dovolenou v létě a týdenní dovolenou v zimě. Jedním z hlavních cílů německých turistů jedoucích do České republiky jsou západočeské lázně. Krátkodobá návštěva z pozice snadné dostupnosti, ale i dlouhodobé lázeňské pobyty zvyšují celkový průměr návštěvnosti České republiky. Zájem je především o Karlovy Vary a Mariánské lázně.

34

2.2.4. Domácí cestovní ruch Domácí cestovní ruch má také velice vysoký význam. V roce 2007 strávilo dovolenou v tuzemsku 19 800 000 německých turistů. Od roku 2004 vzrostl jejich počet o 5 900 000 (42 %). Průměrné výdaje na jednu tuzemskou cestu byly 12 499 Kč. Významnou část cestovního ruchu v Německu tvoří obchodní cesty, návštěvy veletrhů, kongresová turistika. Pokud jde o výstavy a veletrhy, zaujímá Německo podle počtu uskutečněných akcí první místo na světě.

2.2.5. Návštěvnost spolkových zemí V roce 2006 docílilo Německo kolem 352 milionu ubytování, jak v příjezdovém, tak domácím cestovním ruchu. V roce 2007 se toto číslo ještě zvýšilo, na 360 miliónů. Následující graf číslo 9 uvádí, že nejnavštěvovanější spolkou zemí v Německu bylo v roce 2007 a stále je Bavorsko (Bayern) s 21,1 % podílem celkové návštěvnosti. S téměř polovičním podílem oproti Bavorsku je na druhém místě Baden-Wüttemberk s 11, 7 % a dále Nordheim-Westfalen s 11,2 %. Graf číslo 9: Návštěvnost spolkových zemí v Německu 2007 (zdroj Statistisches Bundesamt Deutschland – statistický úřad Německa, der Deutschen Zentrale für Tourismus – německá centrála cestovního ruchu)

Spolkové země

Návštěvnost spolkových zemí 2007 Bremen Saarland Sachsen-Anhalt Hamburg Thüringen Brandenburg Sachsen Berlin Rheinland-Pfalz Schleswig-Holstein Mecklenburg-Vorpommern Hessen Niedersachsen Nordhein-Westfalen Baden-Wüttemberk Bayern

0,4% 0,6% 1,8% 2% 2,5% 2,7% 4,4% 4,8% 5,5% 6,5% 7,3% 7,4%

0,0%

9,9% 11,2% 11,7% 3,0%

6,0%

9,0%

12,0% %

35

15,0%

21,1% 18,0%

21,0%

2.2.6. Zaměstnanost v cestovním ruchu Podle průzkumů institutu GWS pro strukturální hospodářské výzkumy (Gesellschaft für Wirtschaftliche Strukturforschung) je při zohlednění nepřímých a dalších efektů možno připočítat v Německu v turistické branži zhruba s 2,8 miliony zaměstnanci, t.j. kolem 7 % všech pracujících. Zaměstnanost v cestovním ruchu se v roce 2007 podílela 3,2 % na celkovém HDP země. Podle statistik World Travel and Tourism Council (Světová rada cestovního ruchu) je v cestovním ruchu v roce 2008 v Něměcku 3 616 000 pracovních míst (9 % celkové zaměstnanosti), z nichž 29,4 % tvoří přímá zaměstnanost (1 062 000 pracovních míst). Celková zaměstnanost v cestovním ruchu by měla do roku 2018 vzrůst na 3 699 000 pracovních míst (9,3 % celkové zaměstnanosti). Přímá zaměstnanost bude tvořit 26,3 % celkové zaměstnanosti v průmyslu cestovního ruchu (963 000 pracovních míst). Na trhu působí kolem 4 200 touroperátorů a cestovních agentur, největší z nich disponují vlastní rozsáhlou prodejní sítí. Rozhodujícími hráči je 61 touroperátorů, přičemž prim hraje čtveřice Tui, Thomas Cook, Rewe a Alltours s tržním podílem kolem 70 %. V cestovních kancelářích a agenturách pracovalo v roce 2007 celkem 73,5 tisíc osob na stálý úvazek. Údaje o počtech zaměstnanců v jednotlivých odvětvích cestovního ruchu se mi bohužel nepodařilo zjistit.

2.2.7. Úroveň služeb Obecně platí, že služby v Německu, stejně tak v ostatních německy mluvících zemích, jsou na velmi vysoké úrovni. Obchodní centra, jako jsou Berlín, Mnichov a další velká města, patří k nejdražším na světě. Mimo tyto hlavní lokality turisté zaplatí až o dvacet až čtyřicet procent méně. Německo a stejně tak Rakousko nabízí v horských oblastech podobný typ ubytování. Větší hotely v německých Alpách však nejsou vždy příliš vzhledné a vybavení pro relaxaci není všeobecným standardem. Německo také nenabízí žádné větší propojené areály v horských střediscích. Má rezervy v oblasti technologií zasněžování, a modernizaci lanovek.

36

2.2.8. Infrastruktura Německo má nejvyspělejší dopravní infrastrukturu na světě. Díky husté síti komunikací v délce asi 230 000 kilometrů, z toho 12 000 km dálnic a zhruba 36 000 km železničních cest, se Německo stalo dopravním uzlem pro evropskou nákladní dopravu. Frankfurtské letiště, které je největším letištěm evropského kontinentu, a hustá síť dalších letišť garantují mezinárodní spojení se světem. Také řada splavných řek propojených průplavy tvoří důležité dopravní cesty, a to především Rýn s velkým vnitrozemským přístavem Duisburgem v průmyslové oblasti. Splavné části řek měří přes 6 500 km. Největší námořní přístavy leží při Severním moři: Hamburg, Brémy, při Baltském moři Roztoky, Kiel a Lűbeck.

37

2.3. Analýza Rakouska Informace o vývoji cestovního ruchu v Rakousku jsem získala především na webových stránkách rakouského statistického úřadu (www.stat.at). Informace jsou k dispozici samozřejmě pouze v německém jazyce, tudíž z hlediska překladu bylo časově náročné získat všechny potřebné údaje. Rakousko je zemí s 8 298 923 obyvateli (údaj z roku 2007). Cestovní ruch hraje v rakouské ekonomice klíčovou roli. Podílí se podstatným způsobem na tvorbě HDP a je významným zaměstnavatelem. Země se dělí na 9 spolkových zemí, z nichž největší význam pro cestovní ruch mají především oblasti v rakouských Alpách. Návštěvníci přijíždějí do Rakouska za památkami měst stejně jako lyžovat a chodit po horách. Ve zdejších horách leží některé z nejoblíbenějších lyžařských středisek světa. Jsou to například St. Anton, Kitzbühel a Innsbruck, kde se konaly zimní olympijské hry. Známá a hojně navštěvovaná jsou i velká jezera v klínu Alp. Cestovní ruch má v Rakousku mimořádnou podporu odpovídající jeho významu. Rakouská instituce Österreich Werbung má 27 zastoupení v zahraničí a dle dohody s Hospodářskou komorou Rakouska zastupují její obchodní oddělení turistické zájmy Rakouska ve všech zemích, kde není zastoupení Österreich Werbung. Propagace našeho cestovního ruchu je v Rakousku

realizována

především

pobočkou

České

centrály cestovního

ruchu

(CzechTourism) ve Vídni, dalším českým subjektem České republiky na rakouském trhu je Čedok a v tomto duchu částečně působí i pobočky ČSA a Českých drah ve Vídni. V roce 2006 byl podíl cestovního ruchu na HDP Rakouska 8,7 %. Cestovní ruch představuje mimořádně důležitou součást hospodářství. Z hlediska počtu turistů je Rakousko 10. nejoblíbenější světovou destinací, s podílem 2,5 %.

38

2.3.1. Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch Bilance celkových příjmů a výdajů z cestovního ruchu je stále aktivní. Jednotlivé příjmy a výdaje, které uvádí statistiky v eurech, jsem převedla podle kurzu České národní banky k 1.9.2008 (24,8 Kč/euro). Devizové příjmy z cestovního ruchu dosáhly v roce 2007 výše 341 744 milionů Kč a vzrostly tak od roku 2006 o 4 %. Oproti tomu výdaje na cestovní ruch v Rakousku se v roce 2007 vyšplhaly na 191 010 milionů Kč, což je o 0,8 % více zhledem k roku 2006. Saldo platební bilance má tedy aktivní zůstatek. V roce 2007 činil tento zůstatek 150 734 milionů Kč a vzrostl od roku 2006 o 8 %. V grafu číslo 10 je zachycen vývoj příjmů a výdajů v letech 2004 – 2007. Graf číslo 10: Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch (zdroj Statistik Austria Rakouský statistický úřad, Österreich Werbung - rakouská národní turistická centrála) Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch (v milionech Kč) 400 000 350 000 300 000

Kč

250 000

Příjmy Výdaje

200 000

Saldo

150 000 100 000 50 000 0 2007

2006

2005

2004

Rok

Příjmy plynou především od návštěvníků horských oblastí v zimních měsících a od turistů, kteří zavítají do Vídně, kde se nachází četné množství památek.

39

2.3.2. Aktivní cestovní ruch Rakousko je zemí, která láká turisty především díky své hornaté krajině s množstvím lyžařských středisek, kde lze aktivně trávit letní i zimní dovolenou. Alpy zaujímají 60% celkové plochy země. Dlouhá údolí se svahy pokrytými jehličnatými lesy lemovaná vysokými skalními štíty jsou typická pro rakouské Alpy. Podle statistik rakouského statistického úřadu navštívilo tuto zemi v roce 2007 20 760 000 zahraničních turistů. Od roku 2004 se jejich počet zvýšil o 4 %. 20 milionovou hranici v počtu turistů překonalo Rakousko i v roce 2006. Následující tabulka číslo 5 obsahuje 7 zemí, které se svými turisty vítězili v návštěvnosti Rakouska v letech 2005 - 2007. Německo, kde je cestovní ruch životním stylem všech obyvatel, obsadilo s 9 964 800 turisty v roce 2007 1. místo stejně tak jako v případě aktivního cestovního ruchu v České republice. Následuje Nizozemí s 1 889 160 turisty a Itálie s 643 560 turisty. Ostatní země nedosahují ani milionového počtu turistů. Čeští turisté dosáhli v roce 2007 počtu přibližně 204 000. Tabulka 5: Incoming - nejvýznamnější země (zdroj Statistik Austria - Rakouský statistický úřad, Österreich Werbung - rakouská národní turistická centrála) Rok 2007 Země

Rok 2006

Počet turistů

Země

Rok 2005

Počet turistů

Země

Počet turistů

Německo

9 964 800 Německo

9 887 739 Německo

10 178 495

Nizozemí

1 889 160 Nizozemí

1 783 035 Nizozemí

1 736 332

Itálie

643 560 Itálie

628 115 Itálie

618 693

Švýcarsko

768 120 Švýcarsko

729 423 Švýcarsko

698 524

Velká Británie

809 640 Velká Británie

769 947 Velká británie

718 482

USA

311 400 USA

303 926 USA

279 410

Francie

352 920 Francie

344 450 Francie

339 283

40

V grafu číslo 11 je zachycen procentuální podíl turistů z jednotlicých zemí v roce 2007. Jak je vidět, téměř polovinu aktivního cestovního ruchu v Rakousku (47 %) tvoří němečtí turisté. Jak jsem již zmiňovala, v Německu je cestování silně zakotveno u všech obyvatel a Rakousko je jejich sousední zemí, kde se navíc hovoří stejným jazykem. Ostatní země dosahují vzhledem k Německu mnohem nižšího podílu. Graf číslo 11: Zdrojové země 2007 (zdroj Statistik Austria - Rakouský statistický úřad, Österreich Werbung - rakouská národní turistická centrála) Zdrojové země 2007

Ostatní 29%

Německo 47% Francie 2% USA 2% Velká Británie 4% Švýcarsko 4%

Itálie 3%

Nizozemí 9%

Výdaje zahraničních turistů v Rakousku se v roce 2007 pohybovaly na částce 5 518 Kč za osobu a den (výdaje českých turistů) a průměrná doba pobytu v Rakousku byla 3,9 dnů. Čeští turisté strávili v Rakousku v roce 2007 v průměru 5,6 dní a jejich průměrné výdaje na jednu cestu byly 10 287 Kč.

2.3.3. Pasivní cestovní ruch Výjezdový cestovní ruch v Rakousku je zaměřen především na přímořské státy. Rakousko nemá přístup k moři, proto většina turistů cestuje na svoji dovolenou k moři V roce 2007 vycestovalo na zahraniční dovolenou celkem 3 800 200 rakouských turistů. Procentuálně lze vyjádřit, že v roce 2007 vycestovalo 45,8 % osob na zahraniční dovolenou. Od roku 2004 se počty turistů zvýšily o 517 050. V tabulce číslo 6 je zachyceno 6 nejvýznamnějších zemí, do kterých vyjeli rakouští turisté na dovolenou v letech 2005 – 2007. Nejoblíbenější

41

destinací je Itálie, kterou v roce 2007 navštívilo 741 039 rakouských turistů. 478 825 turistů zavítalo k moři do Chorvatska a 300 216 do sousedního Německa. Českou republiku, která v tabulce není uvedena, navštívilo 159 800 rakouských turistů. Tabulka 6: Outgoing - nejvýznamnější země (zdroj Statistik Austria - Rakouský statistický úřad, Österreich Werbung - rakouská národní turistická centrála) Rok 2007 Země

Rok 2006

Počet turistů

Země

Rok 2005

Počet turistů

Země

Počet turistů

Itálie

741 039 Itálie

676 763 Itálie

622 413

Chorvatsko

478 825 Chorvatsko

418 481 Chorvatsko

333 330

Německo

300 216 Německo

238 665 Německo

224 187

Španělsko

269 814 Španělsko

268 090 Španělsko

174 040

Řecko

269 814 Řecko

238 665 Řecko

244 835

Turecko

250 813 Turecko

186 355 Turecko

194 688

V následujícím grafu číslo 12 je vyjádřen procentuální podíl jednotlivých zahraničních destinací. 20 % zabírá Itálie, ostatní země dosahují výrazně nižších podílů. Graf číslo 12: Zahraniční destinace 2007 (zdroj Statistik Austria - Rakouský statistický úřad, Österreich Werbung - rakouská národní turistická centrála) zahraniční destinace 2007 Itálie 20%

Os tatní 38%

Chorvats ko 13%

Německo 8% Turecko 7%

Řecko 7%

Španěls ko 7%

Podle statistik hlavním důvodem výjezdů rakouských občanů do zahraničí jsou kulturní zážitky, a to ve 32 %. Dále pak se 26 % návštěva příbuzných a ve 20 % případů je to dovolená pro zotavení a načerpání nových sil. Průměrné denní výdaje rakouských turistů v zahraničí byly 2 827 Kč v roce 2007.

42

2.3.4. Domácí cestovní ruch Domácí cestovní ruch v Rakousku jen od roku 2006 vzrostl o 1,5 milionu turistů na celkový počet 3 453 700 v roce 2007. V přepočtu na obyvatele 54,2 % z nich vycestovalo v roce 2007 na dovolenou v tuzemsku. Průměrná doba dovolené v tuzemsku byla 7,2 dne a od roku 2004 zůstala na stejném bodu.

2.3.5. Návštěvnost spolkových zemí Mezi nejvíce navštěvované spolkové země v Rakousku v roce 2007 patřilo Tirolsko, Salzbursko a město Vídeň. Země Tyrolsko a Salzbursko se nacházejí v západní části Rakouska v oblasti Alp a z toho důvodou se zde soustřeďuje největší množství tuzemským i zahraničních návštěvníků. V roce 2007 čítalo Tirolsko 8,6 milionů návštěvníků a Salcbursko 5,5 milionů návštěvníků. Procentuální podíly návštěvnosti ve spolkových zemích v roce 2007 udává graf číslo 13. Graf číslo 13: Návštěvnost spolkových zemí v Rakousku 2007 (zdroj Statistik Austria - Rakouský statistický úřad, Österreich Werbung - rakouská národní turistická centrála) Návštěvnost spolkových zemí 2007

3%

Burgenland

6%

spolkové země

Vorarlberg Oberösterreich

7%

Niederösterreich

7% 8%

Kärnten

9%

Steinemark

14%

Wien

18%

Slazburk

28%

Tirol 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

%

Tirolsko je rájem pro milovníky horské turistiky, horolezce i všechny ty, kteří dokáží ocenit krásu velehor. Ty jsou zde protkány hustou sítí různě náročných turistických cest s velmi dobrým značením.

43

2.3.6. Zaměstnanost v cestovním ruchu Následující údaje zahrnují pouze rok 2005, neboť statistiky z následujících let se mi nepodařilo získat. V roce 2005 pracovalo v oborech cestovního ruchu celkem 298 700 osob. Podíl cestovního ruchu na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství činil 7,8 % oproti 7,2 % v roce 2004. Nejvíce osob 64 % pracovalo v hotelích a restauracích, přičemž celkový počet hotelů a rekreačních domů v roce 2005 byl 17 600. V poslední době dochází ke zvyšování tržního podílu hotelů nejvyšších kategorií (4–5 hvězdičková zařízení), a to především díky zahraniční poptávce, jež má asi třetinový podíl na celkovém počtu přenocování. Jejich průměrná vytíženost překračuje 50 %. Podíl tříhvězdičkových hotelů zůstává stabilní, stejně jako obsazenost lůžek mezi 34 – 35%. Ztrátu zaznamenávají všechny zbývající druhy ubytování - 2 a 1 hvězdičkové hotely, ubytování v soukromí (pokoje, zemědělské farmy, letní byty a domky, kempy), s vytížeností mezi 15 - 25 %. Druhý nejvyšší podíl v zaměstnanosti mají cestovní kanceláře a agentury 11 %. V roce 2005 si dovolenou přes cestovní kancelář vybralo 28,8 % osob a 71,2 % cestovalo soukromě. Počet cestovních kanceláří a agentur v roce 2005 byl přibližně 1 500, z toho 1 000 cestovních kanceláří. Na jednu cestovní kancelář tak připadlo 8 299 potenciálních klientů. Podle statistik World Travel and Tourism Council (Světová rada cestovního ruchu) vytvořil cestovní ruch v roce 2008 v Rakousku 707 000 pracovních míst (16,8 % celkové zaměstnanosti), z nichž 35,1 % tvoří přímá zaměstnanost (248 000 pracovních míst). Celková zaměstnanost v cestovním ruchu by měla do roku 2018 vzrůst na 960 000 pracovních míst (21,5 % celkové zaměstnanosti). Přímá zaměstnanost bude tvořit 36,1 % celkové zaměstnanosti v cestovním ruchu.

44

Následující graf číslo 14 zachycuje procentuální podíly zaměstnanosti v oborech cestovního ruchu v roce 2005. Nejvíce osob pracuje v hotelích a restauracích (64 %). Ostatní obory v zaměstnanosti výrazně zaostávají. Graf číslo 14: Zaměstnanost v cestovním ruchu 2005 (zdroj Statistik Austria - Rakouský statistický úřad, Österreich Werbung - rakouská národní turistická centrála) Zaměstnanost v cestovním ruchu 2005 Cestovní kanceláře a agentury 11%

Kultura a sport 9%

Ostatní druhy dopravy 2% Letecká doprava 1% Pozemní doprava 4% Hotely a restaurace 64% Železniční doprava 9%

2.3.7. Úroveň služeb Rakousko je známé vysokou kvalitou ubytování většinou ve stylu pro rakouské Alpy typickém: interiéry ve dřevě, pohostinost a domácky útulná atmosféra. Nabízí veškeré typy ubytování – od penzionů až po pětihvězdičkové hotely. Podobně jako ubytování a jiné služby, i stravování je na špičkové úrovni. Ve městech i na venkově lze nalézt řadu nejrůznějších stravovacích zařízení lišících se službami i cenově.

2.3.8. Infrastruktura Silniční doprava v Rakousku zažívá v současné době velký rozkvět. V posledních několika letech byly vybudovány stovky kilometrů nových dálnic a především mnoho nových tunelů skrz horské masivy. Úhrnná délka silniční sítě je 36.000 km. Celková délka železničních tratí v Rakousku je 3 700 km. Z těch je asi 60 % elektrifikováno, zbylé slouží k oživení turistického ruchu v horských oblastech a Podunají.

45

2.4. Analýza Švýcarska Údaje o cestovním ruchu ve Švýcarsku jsou k dispozici především ve statistických ročenkách švýcarského statistického úřadu (www.bfs.admin.ch). Jednotlivé informace lze získat na webových stránkách, a to pouze v německém nebo francouzském jazyce. Švýcarsko má 7 920 000 obyvatel (údaj z roku 2007) a je rozděleno na 26 kantonů. Turistika přispěla především v horských oblastech k rozvoji nejchudších částí Švýcarska. V současné době se cestovní ruch podílí 5,1 % na celkovém HDP země (údaj zroku 2006).

2.4.1. Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch Příjmy ze zahraničního cestovního ruchu dosáhly v roce 2007 výše 225 191 milionů Kč. Od roku 2004 tak vzrostly o 22,5 %. Výdaje od roku 2004 vzrostly ze 155 224 milionů Kč na 189 383 milionů Kč v roce 2007. Hodnoty aktivní platební bilance se pohybovaly kolem 35 808 milionů Kč v roce 2007. Údaje byly uvedeny v eurech, které jsem převedla podle kurzu České národní banky k 1.9.2008 (24,8 Kč/euro) V grafu číslo 15 je vyjádřena výše příjmů a výdajů na zahraniční cestovní ruch v letech 2004 – 2007. Graf číslo 15: Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch (zdroj Statistik Schweiz Švýcarský statistický úřad, Schweiz Tourismus – švýcarská turistická centrála) Devizové příjmy a výdaje na zahraniční cestovní ruch (v milionech Kč) 240000 200000 160000 Kč

Příjmy Výdaje

120000

Saldo 80000 40000 0 2007

2006

2005 Rok

46

2004

2.4.2. Aktivní cestovní ruch Na aktivním cestovním ruchu mají největší podíl sousední státy, především Německo. V roce 2007 navštívilo Švýcarsko 8 448 000 zahraničních turistů. Od roku 2003 (údaje za rok 2004 nejsou statisticky zpracované) vzrostl počet zahraničních turistů o 29 %. Nejvíce turistů tedy přijíždí z Německa, a to 1 254 300 v roce 2007. Dále pak turisté z Velké Británie a USA. 29 300 turistů pocházelo také z České republiky. V následující tabulce číslo 7 je přehled zemí, které mají největší význam pro aktivní cestovní ruch ve Švýcarsku. Tabulka 7: Incoming - nejvýznamnější země (zdroj Statistik Schweiz - Švýcarský statistický úřad, Schweiz Tourismus – švýcarská turistická centrála) Rok 2007 Země Německo

Rok 2006

Počet turistů

Země

Rok 2005

Počet turistů

1 254 300 Německo

Země

Počet turistů

1 185 525 Německo

1 111 006

Velká Británie



401 014

USA

354 600 USA

333 504 USA

295 830

Francie

276 400 Francie

250 128 Francie

243 238

Itálie

212 870 Itálie

208 440 Itálie

203 794

Procentuálně vyjádřeno: Německo se podílí 15 % na celkovém aktivním cestovním ruchu, dále pak s 5 % Velká Británie a se 4 % USA. Hodnoty jsou zachyceny v grafu číslo 16. Graf číslo 16: Zdrojové země 2007 (zdroj Statistik Schweiz - Švýcarský statistický úřad, Schweiz Tourismus – švýcarská turistická centrála) Zdrojové země 2007

Německo 15%

Velká Británie 5% USA 4% Francie 3% Itálie 3% Ostatní 70%

47

Průměrná doba zahraničních návštěvníků ve Švýcarsku je od roku 2003 stále stejná, a to 2,5 dne. Průměrné denní výdaje zahraničních turistů ve Švýcarsku byly přibližně 2 600 Kč na osobu. Průměrná doba pobytu českých turistů ve Švýcarsku byla v roce 2007 9 dní a průměrné výdaje na jednu cestu byly 11 453 Kč.

2.4.3. Pasivní cestovní ruch Výjezdy švýcarských turistů do zahraničí stouply od roku 2003 o 21 %. V roce 2007 vycestovalo na zahraniční dovolenou 3 104 640 turistů. Údaje o zahraničních destinacích se mi podařilo zjistit pouze za rok 2005. Nejvíce turistů 676 800 navštívilo sousední Německo. Dále pak Francii 564 000, Itálii 394 800, Španělsko 253 800 a Rakousko 198 400. Graf číslo 17 zachycuje procentuální podíly v návštěvnosti jednotlivých zemí švýcarskými turisty v roce 2005. Z grafu je patrné, že mezi nejnavštěvovanější zahraniční destinace patří především sousední země. Výhodou toho je, že turisté nemusejí cestovat příliš daleko a náklady na dovolenou tak nejsou vysoké. Graf číslo 17: Zahraniční destinace 2005 (zdroj Statistik Schweiz - Švýcarský statistický úřad, Schweiz Tourismus – švýcarská turistická centrála) Zahraniční destinace 2005 Německo 24%

Os tatní 26%

Rakous ko 7% Francie 20% Španěls ko 9% Itálie 14%

Údaje o průměrné době pobytu švýcarských turistů v zahraničí a údaje o průměrných denních výdajích se mi bohužel nepodařilo zjistit.

48

2.4.4. Domácí cestovní ruch Počet švýcarských domácích turistů se od roku 2003 zvýšil o 31,5 %. V roce 2007 si dovolenou v tuzemsku zvolilo 4 815 360 švýcarských turistů. V přepočtu na obyvatele 64 % z nich si vybralo dovolenou v tuzemsku a 36 % v zahraničí. Průměrná doba dovolené v tuzemsku se od roku 2003 nepatrně snížila o 0,3 dne na 2,1 dne v roce 2007. Údaje o průměrných denních výdajích na dovolenou v tuzemsku se mi bohužel nepodařilo získat.

2.4.5. Návštěvnost turistických regionů Švýcarsko je státem, který využívá svůj přírodní potenciál k budování turistického průmyslu. Kromě světoznámých sportovních vysokohorských středisek láká Švýcarsko mnoho svých návštěvníků i do malebných vesniček a klimatických lázeňských míst. V roce 2007 bylo ve Švýcarsku registrováno 36,4 milionů přenocování s 15,6 miliony hosty, což je nejlepší výsledek za posledních 15 let. Návštěvnost turistických regionů Švýcarska udává procentuální podíl počtu přenocování tuzemských a zahraničních turistů v jednotlivých oblastech v roce 2007 (následující graf číslo 18). Graf číslo 18: Návštěvnost turistických regionů 2007 (zdroj Statistik Schweiz - Švýcarský statistický úřad, Schweiz Tourismus – švýcarská turistická centrála) Návštěvnost turistických regionů 2007 Neuchâchtel /Jura /Berner

1% 1%

Freiburg Basel

3%

Turistické regiony

Schweizer mitteland

5%

Ostschweiz

6%

Genferseegebiet

7%

Tessin

8% 8%

Genf Zentralschweiz

10%

Berner Oberland

11% 12% 13%

Wallis Zurich Graubünden

15% 0%

2%

4%

6%

8% %

49

10%

12%

14%

16%

Vzhledem k tomu, že téměř celé území Švýcarska tvoří Alpy, kde jsou vybudována četná turistická střediska pro letní i zimní sporty, nejsou v návštěvnosti regionů příliš velké rozdíly. Nejnavštěvovanější oblastí je kanton Graubünden, kde se nachází také Švýcarský národní park. Tato oblast je přímo protkána lyžařskými sjezdovkami a trasami pro běžkové lyžování. St. Moritz v kantonu Graubünden je jedním z nejznámějších světových rekreačních středisek. Módní, elegantní a exkluzivní, takové je toto město nacházející se v nadmořské výšce 1856 metrů a obklopené krásou jezerní krajiny. Davos, vysokohorské (nejvýše položené) švýcarské město, se kromě lázní a špičkového lyžařského střediska proslavilo svými kongresovými setkáními.

2.4.6. Zaměstnanost v cestovním ruchu V přepočtu na obyvatele v roce 2007 každý 24. obyvatel Švýcarska pracoval v oboru cestovního ruchu. Vzhledem k rozvoji turismu i zde se zvyšuje počet osob pracujících v tomto odvětví. Nejvíce osob je tradičně zaměstnáno v hotelích a restauracích (180 700 osob), což tvoří 85,6 % z celkového počtu osob zaměstnaných v oborech turismu. Počet hotelů ve švýcarsku byl v roce 2007 5 635, z toho 2 298 klasifikovaných jako hotelleriesuisse (0 - 5 hvězdiček), počet lůžek okolo 270 000. Výkony samotných hotelů a restaurací tvoří asi 2,8 % HDP a cestovní ruch se podílí na celkové zaměstnanosti 6,8 %. V roce 2007 činila obsazenost hotelových lůžek 55 %. Ve švýcarsku podniká přibližně 1 600 cestovních kanceláří a agentur. Přičemž v roce 2005 bylo 34 % cest naplánovaných prostřednictvím těchto kanceláří a agentur. Největšími hotelovými firmami jsou Swisshotel, Mövenpick Hotels, Steigenbergger Hotels, Victoria Jungfrau, Grand Seilers Hotels a Sunstar-Holding. Největšími cestovními kancelářemi jsou Kuoni Reisen, Hotelplan Gruppe, Globus-Cosmos Gruppe, Imholz Reise Gruppe, Schweizer Reisekasse, Carlson Wagonlit Travel a Vögele Reisen. V roce 2006 začaly prodávat letenky a zájezdy i dva největší potravinářské řetězce Coop a Migros. Podle statistik World Travel and Tourism Council (Světová rada cestovního ruchu) cestovní ruch v roce 2008 vytvořil ve Švýcarsku 712 000 pracovních míst (16,0 % celkové

50

zaměstnanosti), z nichž 44,38 % tvoří přímá zaměstnanost (316 000 pracovních míst). Celková zaměstnanost v cestovním ruchu by měla do roku 2018 vzrůst na 785 000 pracovních míst (17,1 % celkové zaměstnanosti). Přímá zaměstnanost bude tvořit 45,2 % celkové zaměstnanosti v průmyslu cestovního ruchu (355 000 pracovních míst). Procentuální podíly zaměstnanosti v oborech turismu jsou zobrazeny v následujícícím grafu číslo 19. Stejně jako ve všech ostatních případech i zde dominuje zaměstnanost v hotelnictví a gastronomii. Graf číslo 19: Zaměstnanost v cestovním ruchu 2007 (zdroj Statistik Schweiz - Švýcarský statistický úřad, Schweiz Tourismus – švýcarská turistická centrála) Vedlejší činnosti dopravy a cestovní kanceláře 16%

Zamestnanost v cestovním ruchu 2007

Osobní letecká doprava 2% Osobní lodní doprava 1%

Pohostinská činnost 54%

Osobní silniční a železniční doprava 27%

2.4.7. Úroveň služeb Úroveň služeb ve Švýcarsku je na velmi vysoké úrovni. Pro mnoho lidí je synonymem té nejvyšší kvality. Při výběru hotelu lze vybírat z mnoha kategorií, od těch nejluxusnějších grandhotelů po penziony s průměrnými službami. Zvláště v oblastech s vysokou koncentrací turistů bývá poptávka po službách vysoká. Ovšem je třeba připravit se na poněkud vyšší ceny než jsou obvyklé v okolních státech. Ubytování v soukromí nabízí levnější verzi hotelů. Není třeba se bát špatného stavu pokoje a sociálního zařízení, protože majitelé si většinou na kvalitě velmi zakládají. Tento typ ubytování je velmi častý v turisticky významných oblastech.

51

Angličtina je sice univerzálním dorozumívacím prostředkem pro cizince na celém území čtyřjazyčného Švýcarska, ovšem místní obyvatelé jsou poněkud více nakloněni tomu, mluví-li cizinec jejich jazykem. Nutno podotknout, že ve Švýcarsku se nekrade. Pokud zapomenete nějakou věc na určitém místě nebo necháte například nezamčené kolo, jistě je naleznete na stejném místě.

2.4.8. Infrastruktura Ve Švýcarsku hraje velmi důležitou roli železniční doprava. Přeprava po železnici je rychlá a pro místní obyvatele levná. Nezapomenutelným zážitkem je také jízda jedním z vyhlídkových expresů, které železniční doprava nabízí. Silnice a dálnice jsou ve Švýcarsku bezpečné a perfektně udržované i v zimě v horách. Švýcaři rádi využívají leteckou dopravu. Švýcarská letiště patří k nejmodernějším v Evropě. Největší jsou ve městech Zürich, Ženeva a Basilej. Lodní doprava je výborně organizovaná. Nabízí vyhlídkové plavby i pravidelnou přepravu. Téměř 170 lodí pravidelně pluje po více jak 20 trasách po celé zemi. Země je lákavá nejen alpskými vrcholky, ale také 60 000 km turistických tras a 3 300 km cyklistických tras.

52

3. Swot analýza V této části se zaměřuji na vyhodnocení informací a zjištění současné situace v České republice a jednotlivých zemích. K tomu jsem použila SWOT analýzu, metodu, jejímž smyslem je identifikace nejpodstatnějších faktorů, které mají vliv na rozvoj cestovního ruchu, v tomto případě vliv na úroveň cestovního ruchu v zemích, jež jsou podstatou této práce. Faktory se člení na vnitřní (silné a slabé stránky současného stavu cestovního ruchu) a vnější (příležitosti a hrozby). Analýza silných a slabých stránek je i analýzou činností a trendů v rámci destinace. Posuzují se z hlediska již dosažených výsledků i dalších potenciálních možností realizace produktu na trhu cestovního ruchu. V této souvislosti se obvykle silné a slabé stránky porovnávají především z časového hlediska, porovnává se existující stav se stavem, kterého chce destinace dosáhnout a v neposlední řadě se silnými a slabými stránkami konkurence.(9) Na základě vnějších a vnitřních faktorů následně hodnotím současný stav cestovního ruchu v České republice, v České republice a německy mluvících zemích a v německy mluvících zemích mezi sebou.

3.1. Česká republika Silné stránky •

Geografická poloha – tranzitní země

•

Přírodní atraktivity a kulturní památky

•

Praha – hlavní cíl pro zahraniční návštěvníky

•

Vysoké příjmy a nízké výdaje na zahraniční cestovní ruch

•

Lázeňství – četné množství lázní s širokou škálou služeb

•

Rostoucí životní úroveň – umožňuje více cestovat

•

Relativně nízké ceny (pro západní Evropu)

•

Pěší turistika a cykloturistika – výborné značení tras

53

Slabé stránky •

Dopravní infrastruktura – kvalita silně zaostává za západními zeměmi

•

Kvalita služeb – služby nedosahují takového standardu jako v západních zemích

•

Jazyková bariéra – nedostatečná znalost především anglického jazyka

•

Nedostatečná propagace jednotlivých regionů a koncentrace turistů především v Praze

•

Nedostatek kvalifikovaných odborníků

•

Geografická poloha – absence moře, vysokohorských pásem, tranzitní země

•

Nedostatečné využití strukturálních fondů Evropské unie

•

Kvalita informačních služeb – předeším pro zahraniční návštěvníky

Hrozby •

Globalizace – identita měst

•

Světová finanční krize – zpomalení růstu životní úrovně

•

Globální oteplování – snižování zájmu o zimní pobyty v horách

•

Konkurence – zahraniční cestovní kanceláře na českém trhu

•

Teroristické útoky – obavy z létání a cestování do rizikových zemí

•

Bezpečnost – především krádeže

•

Stále se zvyšující počet cestovních kanceláří

Příležitosti •

Strukturální fondy evropské unie – finanční prostředky pro rozvoj cestovního ruchu

•

Rozšiřování spolupráce příhraničních regionů

•

Rozvoj moderních produktů cestovního ruchu

•

Zlepšení kvality služeb cestovního ruchu i podpůrných služeb

•

Informační technologie – nárůst významu internetu

•

Podpora malého a středního podnikání

•

Vzdělávání v oborech cestovního ruchu

54

3.2. Německo Silné stránky •

Kvalita služeb – vysoká úroveň

•

Dopravní infrastruktura – patří k nejdokonalejším na světě

•

Vysoká životní úroveň – umožňuje více cestovat a utrácet

•

Cestování jako životní styl

•

Vysoké využití strukturálních fondů Evropské unie na rozvoj cestovního ruchu

•

Geografická poloha – moře, hory, tranzitní země

•

Jazykové znalosti – přdevším znalost anglického jazyka

•

Atraktivní destinace pro mladé – Loveparade, Oktoberfest

•

Synonymum pro preciznost v celé Evropě – vyžadují vše dokonalé

•

Kulturní památky

Slabé stránky •

Vyšší výdaje než příjmy ze zahraničního cestovního ruchu

•

Koncentrace cestovního ruchu v určitých oblastech – především Bavorsko

•

Alpská střediska nejsou tak hojně navštěvovaná jako v jiných alpských zemích

•

Nechvalně známá reputace německých turistů v zahraničí

Hrozby •

Globalizace – identita měst (větší hrozba než v případě České republiky)

•

Světová finanční krize – lidé budou více šetřit a méně cestovat

•

Globální oteplování – snižování zájmu o zimní pobyty v horách

•


Příležitosti •


•

Rozšiřování spolupráce příhraničních regionů – příliv turistů ze sousedních zemí

•


55

3.3. Rakousko Silné stránky •

Kvalita služeb – vysoká úroveň

•

Infrastruktura – rychlý rozvoj, modernizace

•

Geografická poloha – Alpy, tranzitní země

•

Vysoká životní úroveň – turisté mohou více utrácet za dovolenou

•

Vysoké příjmy a nízké výdaje na zahraniční cestovní ruch

•

Jazykové znalosti – umožňují individuální cestování do zahraničí

•

Propagace země v zahraničí

•

Turistika – pěší a cykloturistika

•

Kulturní památky

Slabé stránky •

Geografická poloha – moře, tranzitní země

•

Často špatná průjezdnost páteřních dálničních tahů

Hrozby •

Globalilzace – identita měst

•

Světová finanční krize – omezí cestování a výdaje turistů

•

Globální oteplování – hrozba pro alpské regiony

•


Příležitosti •


•

Rozšiřování spolupráce příhraničních regionů – příliv turistů ze sousedních zemí

•

Turisté z Německa – jazykově příbuzná země, Rakousko nabízí vysoký standard služeb pro náročné německé turisty

•


56

3.4. Švýcarsko Silné stránky •

Geografická poloha – Alpy

•

Kvalita služeb – patří k nejvyšším na světě

•

Vysoká životní úroveň – umožňuje vyšší výdaje doma i v zahraničí

•

Dopravní infrastruktura – vysoká úroveň

•

Bezpečnost

•

Jazykové znalosti

•

Rozsáhlá propagace země v zahraničí

•

Vyšší příjmy než výdaje na zahraniční cestovní ruch

•

Turistika – 60 000 km turistických tras

Slabé stránky •

Geografická poloha – moře

•

Vysoké ceny služeb – omezené možnosti pro zahraniční turisty

•

Není členem Evropské unie

Hrozby •

Globalizace – identita měst (stejně velká a velkolepě budovaná sídla peněžních ústavů, hotely, restaurace, rychlá občerstvení, informační centra, obchody)

•

Světová finanční krize – omezení cestování a výdajů s tím spojených

•

Globální oteplování – hrozba pro alpské regiony

•


Příležitosti •

Koncept ski & spa – lyžování a pobyt v lázních

•

Spolupráce s jazykově příbuznými příhraničními regiony ve Francii, Německu, Itálii a Rakousku

•

Atraktivní země pro asijské návštěvníky

•


57

3.5. Hodnocení České republiky Česká republika je země, kde sílí význam cestovního ruchu. Domácí obyvatelé si stále více uvědomují, že turismus je odvětví budoucnosti - odvětví, které přináší finanční prostředky nejen státu, ale i osobám pracujícím v tomto oboru. V posledních letech roste zájem o vzdělávání v oborech cestovního ruchu a tím narůstá i počet kvalifikovaných odborníků. Podstatou je ovšem kvalita a rozsah poskytovaných služeb, v čemž Česká republika zatím příliš nevyniká. Peníze přinášejí především turisté ze západních zemí, kteří vyžadují určitý standart služeb. Toho se jim dostává převážně jen v naší hlavní turistické destinaci, a to v Praze. Ta nabízí nejvyšší koncentraci památek a služeb různých kategorií. Každoročně narůstající počty zahraničních turistů a zvyšující se příjmy ze zahraničního cestovního ruchu nasvědčují tomu, že naše republika je atraktivní zemí pro cizince. Směřování zahraničních turistů především do Prahy ovšem způsobuje nerovnoměrné rozložení cestovního ruchu v České republice. Ostatní turistické oblasti silně zaostávají v počtu návštěv. Přitom celá země díky své poloze nabízí nejrůznější přírodní atraktivity, své historii vděčí výskytu četného množství kulturních památek a narozdíl od Prahy jsou v ostatních oblastech relativné nízké ceny služeb. Země se také může pochlubit rozsáhlou turistickou sítí, jejíž značení patří k nejdokonalejším značením na světě. Příčinou vysokého zájmu o Prahu, jsou nejen kulturní atraktivity, ale především kvalita služeb, které jsou v této lokalitě na mnohem vyšší úrovni než v ostatních částech České republiky. Jak jsem již zmiňovala, do České republiky jezdí především turisté ze západních zemí – v první řadě turisté z Německa, Velké Británie a Itálie - a ti vyžadují kvalitnější služby než čeští turisté v zahraničí. Jde především o úroveň ubytování a stravování, nákupní možnosti, poskytování informací, příležitosti pro zábavu či dostupnost hromadné dopravy. V Praze je těchto možností celá řada ovšem ostatní oblasti nabízí mnohem méně služeb. Velkým nedostatkem zbývajících lokalit je také jazyková bariéra. Především znalost anglického jazyka není v České republice tak rozšířena jako v zemích západních Evropy. Mnohdy se tak turisté setkají s problémem dorozumění s místními obyvateli, a to i osobami pracujícími v oborech cestovního ruchu.

58

Ve výjezdovém cestovním ruchu rok od roku narůstá zájem Čechů o zahraniční dovolené a s tím je spojen i nárůst počtu cestovních kanceláří. Mezi nejoblíbenější zahraniční destinace patří Chorvatsko, Slovensko a Itálie. Díky absenci moře navštěvuje domácí obyvatelstvo především přímořské státy. Chorvatsko je každoročně nejčastější cílová destinace českých turistů, a to díky blízkosti této země, čistotě moře, podobnému jazyku a relativně levné dovolené. Itálie nenabízí čistotu moře v takové míře jako Chorvatsko, ovšem její blízkost, vysoký počet kulturních památek a alpská střediska lákají turisty v každé roční době. Slovensko má mimořádný přírodní potenciál a díky snadnému dorozumění je tato země častým cílem našich obyvatel. Díky rostoucí životní úrovni utrácí čeští turisté v zahraničí stále více peněz. Začínají vyžadovat kvalitnější služby a časteji využívají leteckých zájezdů. Vývoj cestovního ruchu, a to nejen v České republice může ovlivnit současná světová finanční krize. Lidé budou více šetřit a méně cestovat a rozvoj turismu se nebude vyvíjet takovým tempem, jak se předpokládalo. Hrozbou pro cestovní ruch je také globalizace. Města si musí zachovat svoji identitu, to jest to, co je pro ně charakteristické. Následkem globalizace se mění jejich tvář, architektura, nabídka produktů i životní styl a kultura místních obyvatel. Globalizace způsobuje, že především velká města se začínají podobat jedno druhému. Aby se Česká republika stala ještě více atraktivnější zemí pro zahraniční turisty, je třeba eliminovat slabé stránky cestovního ruchu a využít významu silných stránek. Je třeba více využívat finanční prostředky z fondů Evropské unie, konkrétně strukturální fondy, které mají za cíl snížit rozdíly v úrovni rozvoje regionů. Je nutné více podporovat projekty pro rozvoj dopravní infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů (vzdělávání v oblasti cestovního ruchu), rozvoj měst a obcí, příhraniční spolupráce, ochrana životního prostředí, rozvoj cestovního ruchu a další. Dále je třeba více zvýraznit celou Českou republiku - ne jen Prahu - na mezinárodních veletrzích cestovního ruchu, neustále zkvalitňovat služby, vytvářet a podporovat nové produkty cestovního ruchu s ohledem na klientelu ze zdrojových zemí (produkty jako venkovská, kongresová, incentivní a kulturní turistika a cykloturistika). Rozvoj cestovního ruchu by se měl zaměřit také na podporu malého a středního podnikání.

59

3.6. Porovnání České republiky a německy mluvících zemí Přestože Česká republika nedosahuje takových kvalit jako německy mluvící země, i u nás je cestovní ruch velice rozšířen a má velký význam pro jednotlivé regiony. Zatím co v České republice je nejnavštěvovanější hlavní město Praha, v německy mluvících zemích převažují alpské oblasti. Díky tomu jsou tyto země mnohem častějším cílem zahraničních turistů než Česká republika. Naše země se nemůže pochlubit takovým horským pásmem jako jsou Alpy, které v obrovské míře lákají turisty po celý rok a nabízejí širokou škálu služeb na mnohem vyšší úrovni, než služby v horských oblastech u nás. Hrozbou pro tyto alpské regiony je globální oteplování, které může v budoucnu způsobit zkrácení zimní sezóny kvůli nedostatku sněhu. Mnoho turistických středisek vidí příležitosti v moderních produktech cestovního ruchu, jako jsou pěší turistika, cykloturistika, incentivní a kongresová turistika, či agroturistika. Tyto produkty existují také v České republice, ovšem zatím nejsou tolik využívané jako v německy mluvících zemích. Cykloturistika u nás ovšem zažívá v posledních letech obrovský boom a co se týče turistických tras, jejich značení patří k nejdokonalejším na světě. V porovnání s Českou republikou je celková kvalita služeb v německy mluvících zemích, a to nejen v oblasti cestovního ruchu, mnohem výše a také jejich turisté v zahraničí vyžadují určitý standart. Zatím co západní země nabízí téměř ve všech svých turistických oblastech služby na vysoké úrovni, v České republice v tomto směru dominuje především Praha. Z toho důvodu je také nejnavštěvovanější oblastí u nás. Ostatní turistické regiony musí více zdokonalit své služby a více se zviditelnit na světových veletrzích, aby přilákali více zahraničních turistů a eliminovaly vysoké rozdíly v jejich návštěvnosti v porovnání se stále dominantní Prahou. V německy mluvícíh zemích je vysoká úroveň destinačního managementu především v turisticky navštěvovaných lokalitách jako jsou národní parky a chráněné oblasti. Zde se zaměřili na rostoucí počty individuláních turistů. Narozdíl od chráněných oblastí v České republice, jsou zde turistům poskytovány nejen kompletní informace o dané oblasti (turistické trasy, zajímavosti, památky, možnosti ubytování, akce a jiné aktivity pro trávení volného času), ale turistické regiony se chovají často jako příjezdová cestovní agentura

60

(jsou ochotni zajistit/zprostředkovat turistům ubytování, průvodcovské služby, pronájem aut, kol a nabízejí i pobyty s programy). V německy mluvících zemích je rozšířen individuální cestovní ruch nejen v domácích oblastech, ale také při cestování do zahraničí. Turisté jezdí na dovolenou převážně sami a cestovní kancelář jim pouze zprostředkovává některé služby (letenky, ubytování, průvodcovské služby a další). Čeští turisté se chovají zcela jinak a nechávají si zajistit dovolenou v zahraničí výhradně přes cestovní kancelář a ve větší míře využívají hromadných zájezdů. Důvodem takového jednání je, že zájezdy nakoupené od cestovní kanceláře bývají levnější než individuální dovolená v zahraničí. Naši turisté také nedisponují takovými finančními prostředky jako turisté z německy mluvících zemí, proto se snaží zajistit si levnější formu dovolené. Nutno zmínit také jazykovou bariéru pro české turisty, kteří zatím neovládají cizí jazyky v takové míře, aby byli schopni zajistit si sami veškeré služby. Většina turistů z německy mluvících zemí je dobře jazykově vybavena, a to především znalostí anglického jazyka a není pro ně žádným problémem zajistit si v zahraničí vše potřebné pro trávení dovolené. Individulání cestování našich turistů do zahraničí se nejvíce projevuje v Chorvatsku a na Slovensku. Tyto země nabízí relativně nízké ceny v porovnání s ostatními zahraničními destinacemi, nejsou příliš vzdáleny od České republiky, odpadají zde problémy s kominukací, neboť místní jazyk je podobný našemu a především tyto země vlastní obrovský potenciál cestovního ruchu. V německy mluvících zemích je cestovní ruch mnohem více rozvinutý než v České republice, země se snaží přilákat turisty především kvalitou služeb a to ve všech turistických regionech. V těchto zemích je také mnohem vyšší počet osob pracujících v oborech turismu. Země nabízí širší možnosti vzdělávání v tomto směru a snaží se tak více pečovat o zhraniční turisty, kteří jsou zdrojem příjmů pro dané oblasti a umožňují tak rozvoj podnikání v tomto důležitém odvětví.

61

3.7. Porovnání neměcky mluvících zemí Cestovní ruch v německy mluvících zemích se pohybuje na velmi vysoké úrovni. Jde především o kvalitu a množství poskytovaných služeb, kterými se mohou všechny tyto země pochlubit. Německo je země, jejíž obyvatelé významně přispívají ke světovému cestovnímu ruchu. V mnoha evropských zemích patří němečtí turisté k nejčastějším návštěvníkům. Turismus se v této zemi stal životním stylem všech obyvatel a jejich touha po cestování je tak vysoká, že dvakrát více německých turistů vyjíždí do zahraničí, než-li zahraničních turistů přijíždí do Německa. Z toho důvodu vykazuje Německo přibližně dvakrát vyšší výdaje na zahraniční cestovní ruch oproti příjmům. Díky vysoké životní úrovni tito turisté na svých cestách více utrácejí a vyžadují také kvalitnější služby. V některých státech jsou pro svoji preciznost nepříliš oblíbeni. Samotná země poskytuje návštěvníkům mnoho kulturních a přírodních zajímavostí, atraktivity od velehorských štítů po písečné mořské pláže, moderní architekturu, lázně, rekreaci u velkých jezer a další. Má vynikající podmínky pro pěší a horskou turistiku, cykloturistiku i pro motoristy. V Rakousku jsou stejně tak nejnavštěvovanější alpské oblasti, které narozdíl od sousedního Německa zaujímají 60 % země a jsou tak častějším turistickým cílem. Dobré sněhové podmínky vedly k budování řady prvotřídních lyžařských i jiných zařízení pro zimní sporty. Horskou turistiku usnadňují výborně značené trasy a množství lanovek. Také v oblasti ubytování nabízí Rakousko vysokou kvalitu za ne příliš vysoké ceny. Celá země je atraktivní jak z přírodního, tak historického hlediska. Švýcarsko je alpskou zemí, která je symbolem té nejvyšší kvality. Ta ovšem odpovídá také ceně. Služby v této zemi jsou na velmi vysoké úrovni a je třeba připravit se na poněkud vyšší ceny než jsou obvyklé v okolních státech, zvláště pak ve významných alpských letoviscích. Alpy se táhnou téměř přes celé území Švýcarska a nabízí výborné sněhové podmínky pro zimní sporty, horskou turistiku, lázně, relaxaci u horských jezer, vysokou kvalitu ubytování a ostatních služeb. Švýcarsko je zemí, která poskytuje turistům všechna nej v porovnání s ostatními zmiňovanými zeměmi – nejbezpečnější (nekrade se zde), nejatraktivnější alpská země, nejvyšší kvalita poskytovaních služeb a nejvyšší ceny služeb.

62

4. Závěr V této práci jsem porovnávala současný stav cestovního ruchu v České republice a v německy mluvících zemích. S ohledem na tento fakt jsem pracovala s údaji, které se týkaly posledních 3 – 4 let (2004 – 2007). Z analýzy jsem vyloučila německy mluvící země Lucembursko a Lichtenštejnsko, neboť se mi nepodařilo získat dostatečné množství informací, které by byly ztěžejní pro samotné řešení práce. Údaje o těchto zemích nebyly volně přístupné nebo byly k dispozici pouze za úplatu. Při zpracovávání práce jsem využívala především informace z webových stránek příslušných statistických úřadů. Důležité podklady mi poskytly také webové stránky institucí zabývající se cestovním ruchem. S tím souvisela také skutečnost, že veškeré statistické informace o německy mluvících zemích byly k dispozici pouze v německém, případně anglickém jazyce, tudíž z důvodu překladu bylo časově náročnější získat a následně prostudovat potřebné údaje. Při analýze jednotlivých zemí jsem se zaměřila převážně na jejich příjmy a výdaje týkající se zahraničního cestovního ruchu, incoming a outgoing, domácí cestovní ruch, návštěvnost jednotlivých oblastí v dané zemi, zaměstnanost v oborech cestovního ruchu, úroveň poskytovaných služeb a infrastrukturu. V oblasti incomingu, outgoingu a domácího cestovního ruchu jsem pracovala pouze s počty turistů, tudíž výsledky nezahrnují jednodenní návštěvníky a tranzitní cestující. Díky takto provedené analýze jsem byla schopna vytyčit jednotlivé srovnávací parametry, na které jsem se dále zaměřila v následné SWOT analýze. V rozboru jednotlivých zemí jsem stručně tyto parametry charakterizovala a následně vyhodnotila nejprve stav cestovního ruchu v České republice, dále porovnala Českou republiku vzhledem k ostatním německy mluvícím zemím a nakonec německy mluvící země mezi sebou. Z uvedených výsledků plyne neustále rostoucí význam cestovního ruchu nejen pro ekonomiku zde zmiňovaných zemí. Postupně sílící zájem o cestování umožňuje rozvoj tohoto perspektivního odvětví budoucnosti.

63

Česká republika má v porovnání s německy mluvícími zeměmi stále ještě rezervy v kvalitě a množství poskytovaných služeb v oblastech cestovního ruchu. Německy mluvícím zemím se v tomto směru vyrovnává zatím pouze Praha, která je každoročně hlavním cílem zahraničních turistů, zejména turistů z Německa. Koncentrace turistů především do našeho hlavního města způsobuje nerovnoměrné rozložení cestovního ruchu v České repupblice. Ostatní regiony pomalu vylepšují nabídku služeb a začínají se více propagovat na veletrzích cestovního ruchu. V propagaci v zahraničí dominuje stále především Praha. Každoročně zvyšující se počty turistů dokazují, že Česká republika je atraktivní zemí pro zahraniční návštěvníky. Proto, aby si země udržela jejich zájem, je nutné neustále zkvalitňovat služby, a to nejen v oblasti cestovního ruchu. V současné době narůstá zájem o vzdělávání v oborech cestovního ruchu, což přinese pozitivní výsledky v množství kvalifikovaných odborníků. Ti umožňí nadále vylepšovat kvalitu základních i podpůrných služeb cestovního ruchu, rozvíjet moderní produkty cestovního ruchu a především získávat finanční prostředky na rozvoj tohoto odvětví. Cestovní ruch v německy mluvících zemích symbolizuje především kvalitu. Zejména Švýcarsko je synonymem té nejvyšší kvality, ale také za nejvyšší ceny. Turismus v těchto zemích se zaměřuje zejména na alpské oblasti s širokými možnostmi aktivního trávení volného času. Jednotlivé turistické regiony se více orientují na individuální návštěvníky a v oblasti destinačního managementu nabízejí vysokou úroveň služeb. Vysoká životní úroveň obyvatel umožňuje více cestovat a vyšší výdaje na cestách. Především němečtí turisté významně přispívají ke světovému cestovnímu ruchu, neboť v mnoha zemích patří k nějčastějším návštěvníkům a turismus se pro ně stal životním stylem. Úroveň cestovního ruchu v německy mluvících zemích musí Česká republika chápat jako výzvu k postupnému zdokonalování se v tomto oboru, aby se co nejvíce přiblížila kvalitě ve státech západní Evropy. Zjištěné výsledky této práce mohou posloužit jako studijní materiál, případně jako podklad pro další zpracování. Celá práce bude k zapůjčení v knihovně Vysoké školy polytechnické Jihlava.

64

5. Soupis bibliografických citací (1)

DROBNÁ, Daniela. MORÁVKOVÁ, Eva. Cestovní ruch pro střední školy a pro veřejnost.1.vyd. Praha: FORTUNA, 2004. 205 s. IBN 80-7168-901-7. (2)

ČTK. UNWTO: Světová turistika v dalších letech poroste [online]. 15.05.2008. c2008 , 15.05.2008 [cit. 2008-09-01]. Dostupný z WWW: . (3)

Podnikatel.cz. Evropa je v oblasti rozvoje cestovního ruchu nejstabilnější [online]. 29.5.2008. c2007 [cit. 2008-09-20]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-8012. (4)

GOLA, Petr. Nejvíce za dovolenou utrácejí Němci [online]. 18.4.2005. c1999-2008 [cit. 200810-09]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-4414. (5)

VON SUTTNER, Bertha. Die Entwicklung des Tourismus in Deutschland 1902–2002 [online]. 2002. Bonn : Deutscher Tourismusverband, 2002 [cit. 2008-09-09]. Německý jazyk. Dostupný z WWW: . (6)

KRAUS, J. Wolfgang, et al. Tourismus in Österreich [online]. 2008. Wikipedia, 2001 , 21.9.2008 [cit. 2008-09-22]. Dostupny z WWW: . (7)

BLEYENBERG, Daniel. Tourismus in der Schweiz [online]. 30.4.2000. 2000 [cit. 2008-09-09]. Dostupný z WWW: . (8)

Ministerstvo pro místní rozvoj. Hlavní faktory regionálního rozvoje ČR - Technická a dopravní infrastruktura a Krajinný potenciál [online]. 04.10.2007. c1997-2008 [cit. 2008-10-10]. Dostupný z WWW:. (9)

KIRÁĽOVÁ, Alžběta. Marketing destinace cestovního ruchu. 1. vyd. Redaktor Iva Kapcová. Praha : EKOPRESS, s.r.o., 2003. 173 s. ISBN 80-86119-56-4.

65

6. Použitá literatura Knižní publikace ČEŘOVSKÝ, Jan, et al. Rakousko a Vídeň. 1. vyd. Praha : Olymia a.s., 1999. 264 s. ISBN 807033-550-5. JUROVÁ, Marie. Evropská unie - odvětví a infrastruktura. Redaktor Ondřej Jirásek; Ilutrace Petr Klíma. 1. vyd. Praha : Computer Press, 1999. 115 s. ISBN 80-7226-219-x. SOPOUCH, Jaromír, et al. Švýcarsko a Lichtenštejnsko. 2. aktualiz. vyd. Praha : Olymia a.s., 1996. 129 s. ISBN 80-7033-392-8. TOMÁŠEK, Radmil,et al. Německo.1. vyd. Praha : Olymia a.s., 1999. 232 s. ISBN 80-7033-545-9. Webové stránky CVEJNOVÁ, Veronika. Německo, servis - business travel [online]. ECONIMIA a.s., c1996-2008 , 20.2.2004 [cit. 2008-11-10]. Dostupný z WWW: . ISSN 1213-7693. SKOŘEPOVÁ, Veronika. Cestovní ruch se stává nepostradatelným faktorem české ekonomiky [online]. Ministerstvo pro místní rozvoj, c1996-2008 , 12.12.2007 [cit. 2008-09-10]. Dostupný z WWW: . BERÁNEK , Jaromír. Němci rádi cestují [online]. [1998] [cit. 2008-09-20]. Dostupný z WWW: . Český statistický úřad. Cestovní ruch [online]. 2008 , 6.5.2008 [cit. 2008-09-20]. Dostupný z WWW: . Statistik Austria. Tourismus [online]. c2008 , 4.4.2008 [cit. 2008-09-12]. Dostupný z WWW: . Deutsche Zentrale für Tourismus. Aktuelle Ergebnisse der Beherbergungstatistik für das Gesamtjahr 2007 [online]. 2008 [cit. 2008-09-13]. Dostupný z WWW:. Bundesamt für Statistik. Tourismus [online]. 2008 [cit. 2008-09-14]. Dostupný z WWW: . Statistisches Bundesamt. Tourismus in Deutschland 2005: Ankünfte und Übernachtungen nehmen zu [online]. 2006 [cit. 2008-09-15]. Dostupný z WWW:.

66

Ministerstvo zahraničních věcí. Švýcarsko: Ekonomická charakteristika země [online]. 1997-2008 [cit. 2008-09-15]. Dostupný z WWW:. Deutschetourismusverband. Tourismus in Deutschland 2007 [online]. [2008] , 10.11.2008 [cit. 2008-09-20]. Dostupný z WWW :. Česká centrála cestovního ruchu. Návštěvnost turistických cílů v ČR 2007 [online]. 2008 [cit. 2008-09-20]. Dostupný z WWW :. KUPRIAN, Bettina. Tourismus in Österreich 2007 [online]. 2008 , 8.7.2008 [cit. 2008-09-22]. Dostupný z WWW:. ORSÁKOVÁ, Štěpánka. Názory návštěvníků turistických regionů ČR na služby cestovního ruchu [online]. 2008 [cit. 2008-09-25]. Dostupný z WWW: . BUNDESMINISTERIUM für WIRTSCHAFT und ARBEIT. 2006 erstmals mehr als 30 Millionen Touristen in Österreich [online]. 2007 [cit. 2008-09-23]. Dostupný z WWW: . KOŠATKA, Martin. Statistiky zemí [online]. 2003 [cit. 2008-09-24]. Dostupný z WWW: . Czechtourism. Historie cestovního ruchu v ČR do roku 1989 [online]. 2003 [cit. 2008-09-05]. Dostupný z WWW: . Österreich Werbung. Zahlen und Fakten über Österreich [online]. 2008 [cit. 2008-10-20]. Dostupný z WWW: . Schweiz Tourismus. MySwitzerland [online]. 2008 [cit. 2008-10-22]. Dostupný z WWW: .

67

7. Přílohy 1. Nejnavštěvovanější turistické cíle v české republice 2007 2. Nabídka a poptávka po ubytování v kantonech ve Švýcarsku v roce 2007 3. Nejnavštěvovanější pamětihodnosti v Rakousku v roce 2007 4. Počty přenocování v jednotlivých spolkových zemích v Německu v roce 2007

1. Nejnavštěvovanější turistické cíle v české republice 2007 (zdroj CzechTourism) pořadí

turistický cíl

počet návštěvníků

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

Pražský hrad ZOO Praha Národní muzeum, Praha Židovské muzeum, Praha Národní galerie, Praha ZOO Dvůr Králové ZOO Lešná Památník Terezín Staroměstská radnice, Praha ZOO a botanická zahrada Plzeň

TOP 5

nejnavštěvovanějších Zoo

1. 2. 3. 4. 5.

Zoo Praha Zoo Dvůr Králové Zoo Lešná Zoo Plzeň Zoo Olomouc

TOP 5

nejnavštěvovanějších hradů a zámků

1. 2. 3. 4. 5.

Státní hrad a zámek Český Krumlov Státní zámek Lednice Státní zámek Hluboká nad Vltavou Státní hrad Karlštejn Arcibiskupský palác a zahrady v Kroměříži

TOP 5

nejnavštěvovanějších muzeí a galerií

1. 2. 3. 4. 5.

Národní muzeum, Praha Židovské muzeum, Praha Národní galerie, Praha Památník Terezín Valašské muzeum v přírodě

TOP 5

nejnavštěvovanějších památkových objektů

1. 2. 3. 4. 5.

Pražský hrad Staroměstská radnice Chrám sv. Mikuláše, Praha Rozhledna Petřín, Praha Kostnice v Kutné Hoře – Sedlci

TOP 5

nejnavštěvovanějších technických památek

1. 2. 3. 4. 5.

Plzeňský Prazdroj TV věž Žižkov Škoda Auto muzeum, Mladá Boleslav Hornické muzeum Příbram Hornické muzeum OKD, Ostrava

1,42 milionu 1,27 milionu 687 tisíc 674 tisíc 571 tisíc 542 tisíc 503 tisíc 470 tisíc 433 tisíc 402 tisíc

1,27 milionu 542 tisíc 503 tisíc 402 tisíc 390 tisíc

350 tisíc 320 tisíc 285 tisíc 276 tisíc 187 tisíc


1,42 milionu 432 tisíc 350 tisíc 349 tisíc 347 tisíc


2. Nabídka a poptávka po ubytování v kantonech ve Švýcarsku v roce 2007 (zdroj švýcarský statistický úřad)

3. Nejnavštěvovanější pamětihodnosti v Rakousku v roce 2007 (zdroj rakouský statistický úřad)

Pamětihodnost

Spolková země

Počet návštěvníků

Schönbrunn

Wien

2.590.000

Schönbrunner Tiergarten

Wien

2.453.987

Basilika Mariazell

Steiermark

1.500.000

Festung Hohensalzburg

Salzburg

970.000

Großglockner Hochalpenstraße

Salzburg

835.723

Grazer Schlossberg

Steiermark

711.000

Swarovski Kristallwelten, Wattens

Tirol

650.000

Hofburg

Wien

625.000

Riesenrad

Wien

620.000

Kunsthistorisches Museum

Wien

619.318

Österreichische Galerie Belvedere

Wien

594.678

Mozarts Geburts- und Wohnhaus

Salzburg

591.534

Albertina

Wien

557.307

Bregenz, Pfänder, Wildpark und Adlerwarte

Vorarlberg

550.528

Sonnentherme Lutzmannsburg-Frankenau

Burgenland

476.900

Stift Melk

Niederösterreich

462.534

Pöstlingbergbahn / Linz

Oberösterreich

438.742

WolfgangseeSchifffahrt / St. Wolfgang

Oberösterreich

426.919

Wolfgangsee Schiffahrt

Salzburg

426.919

Donauturm

Wien

415.000

Naturhistorisches Museum

Wien

397.140

KunstHausWien

Wien

376.934

Therme Laa

Niederösterreich

350.939

Silvretta-Stausee und Bielerhöhe

Vorarlberg

346.108

Krimmler Wasserfälle

Salzburg

345.754

Leopold Museum

Wien

302.000

Technisches Museum

Wien

289.179

Zoo Salzburg

Salzburg

287.332

4. Počty přenocování v jednotlivých spolkových zemích v Německu v roce 2007 (zdroj statistický úřad Německa)

ANALÝZA CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE A V NĚMECKY MLUVÍCÍCH ZEMÍCH

Recommend Documents