Analytická zpráva o situaci. Příloha č. 12 k žádosti projektu PROKOM

Analytická zpráva o situaci

Příloha č. 12 k žádosti projektu „PROKOM“

Obsah Úvodní část ________________________________________________________________ 3 Analytická část - situační analýza ______________________________________________ 6 2.1 Ústecký kraj (ÚK) ___________________________________________________ 6 2.1.1 Identifikace a charakteristika kraje: ____________________________________ 6 2.1.2 Vzdělávací zařízení na území ÚK______________________________________ 7 2.1.3 Klíčoví aktéři v kraji _______________________________________________ 12 2.1.4 Strategie sociálních služeb __________________________________________ 14 2.2 Popis SVL v obcích s rozšířenou působností ____________________________ 14 2.2.1 ORP Děčín ______________________________________________________ 14 2.2.2 ORP Litoměřice __________________________________________________ 17 2.2.3 ORP Ústí nad Labem ______________________________________________ 20 2.2.4 ORP Teplice _____________________________________________________ 24 2.2.5 ORP Chomutov ___________________________________________________ 27 2.2.6 ORP Louny ______________________________________________________ 29 Závěr ____________________________________________________________________ 31 PŘÍLOHA ________________________________________________________________ 32 Podpora komunikativních kompetencí a kompetencí k učení v rámci projektu „PROKOM“ _________________________________________________________________________ 32

2

Úvodní část Ústecký kraj má vysoký podíl obyvatel se základním nebo neukončeným vzděláním a vyznačuje se obyvatelstvem s nízkým počtem let strávených školní docházkou. Podíl osob se základním vzděláním v Ústeckém kraji dosahoval v roce 2011 druhé nejvyšší hodnoty mezi kraji (13,5 %), pouze v Karlovarském kraji žilo o 0,3 procentního bodu více lidí s touto úrovní vzdělání. Důvodem je vysoký počet obyvatel pracujících v průmyslu na pozicích s nízkou kvalifikací. Vzdělanostní struktura obyvatel je také výrazně ovlivněna vzrůstem počtu obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách. Na území Ústeckého kraje bylo pomocí terénních šetření zjištěno nejvíce obcí s identifikovanou sociálně vyloučenou lokalitou (SVL) nebo lokalitami. S tímto zjištěním souvisí i počet obyvatel žijících v těchto lokalitách. I v tomto údaji se Ústecký kraj řadí mezi kraje, v kterých roste podíl osob ohrožených sociálním vyloučením. Dle Analýzy sociálně vyloučených lokalit dosáhla většina dospělých ze SVL nanejvýš základního vzdělání a nezaměstnanost v těchto lokalitách dosahuje v průměru 80 až 85 procent (Graf č. 1 Přehled získaného vzdělání obyvatel ČR a v jednotlivých krajích, Graf č. 1 Výskyt sociálně vyloučených lokalit v jednotlivých krajích zdroj: Analýza sociálně vyloučených lokalit 05/2015). Je přitom zřejmé, že možnosti lidí pouze se základním vzděláním či neukončeným ani základním vzdělání jsou na trhu práce značně limitované, zatímco s rostoucím vzděláním a kvalifikací zaměstnance roste i jeho flexibilita a možnost přizpůsobení se měnícím se podmínkám pracovního trhu. Neúspěšnost ve školském systému žáků ze SVL s následným neuplatněním se na trhu práce vede k neustálému prohlubování sociálního vyloučení. V rámci aktivit projektu vytvoříme pro žáky, kteří přicházejí do škol z nepodnětného rodinného prostředí a jsou oproti ostatním žákům v nevýhodě, rovné šance pro snížení školního neúspěchu. Pomocí vytvořených neformálních klubů budou mít žáci ohroženi školním neúspěchem možnost vyrovnat se svým spolužákům z hlavního vzdělávacího proudu. Zvýší se tím pravděpodobnost, že tito žáci budou úspěšně studovat, usnadní se přechod mezi jednotlivými stupni vzdělání, získají vyšší vzdělání a získají tak možnost lepšího uplatnění na trhu práce. Pomocí projektu také chceme přispět ke změně vzdělanostní struktury obyvatelstva, minimalizovat počet žáků s vysokou absencí a zabránit předčasným odchodům těchto žáků ze vzdělávání.

3

V analytické části ásti jsou popsány údaje týkající se tematiky SVL na území kraje. Dále je zde popsána struktura lokalit v jednotlivých ORP. Cílem této analytické zprávy je zmapovat situaci v sociálně vyloučených čených lokalitách v jednotlivých obcích s rozšířenou řenou působností p (ORP), v kterých jsme zapojili 37 partnerských škol pro podporu inkluzivního vzdělávání vzd (Děčín, Litoměřice, ice, Ústí nad Labem, Teplice, Chomutov, Louny). Právěě tato místa míst ohrožená chudobou představují edstavují ve vzdělávacím vzdě systému nejvyšší ohrožení pro generace, které v nich vyrůstají. Zároveň výsledky žáků z těchto lokalit jsou ve značné míře ovlivněny ěny sociálním statusem jejich rodičů, rodi a proto je nezbytné v rámci projektu zapojit it i tuto cílovou skupinu - rodiče. Graf č. 1: Přehled ehled získaného vzdělání vzdě obyvatel ČR a v jednotlivých krajích.

Zdroj: Český statistický úřad

4

Graf č. 2: Výskyt sociálně vyloučených lokalit

Zdroj: Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR

5

Analytická část - situační analýza 2.1

Ústecký kraj (ÚK)

2.1.1

Identifikace a charakteristika kraje:

•

Identifikováno 89 vyloučených lokalit.

•

Počet obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách se pohybuje v rozmezí 36 000 – 38 500 obyvatel.

•

Nejvíce obyvatel ze SVL žije na území obce s rozšířenou působností Ústí nad Labem (asi 8200) a Chomutov (asi 6300).

•

V lokalitách přibývají obecně chudí, nezaměstnaní lidé, jejichž situace v zásadě replikuje situaci romské populace (zadluženost, nízké vzdělání, apod.).

•

Obyvatelé žijící v sociálně vyloučených lokalitách jsou prostorově segregováni od městských aglomerací (např. ul. Dukelská v Chomutově, Předlice v Ústí nad Labem), ale na druhé straně se nachází sociálně vyloučené lokality přímo v centrech měst či v panelových sídlištích (např. Trmice, sídliště Mojžíř v Ústí n. L., ul. Kamenná na sídlišti v Chomutově)

•

Odhad věkové struktury obyvatelstva v sociálně vyloučených lokalitách: • Do 15 let

40% (cca 14 400 – 15 400)

• Od 16 do 60 let

50% (cca 18 000 – 19 250)

• Nad 61 let

10% (cca 3 600 – 3 850)

Vysoký počet obyvatel do 15 let se dá odůvodnit vysokou porodností v Ústeckém kraji (nejvyšší v ČR). Ta se týká zejména sociálně slabšího obyvatelstva kraje, což přispívá k prohlubování některých sociálních problémů (zdroj: Problémová analýza Ústeckého kraje, 2011). •

Sociálně vyloučení lidé obvykle čelí komplexu problémů. Nejzávažnějšími jsou: •

Nevyhovující bytové podmínky - často jsou SVL charakterizovány nízkou kvalitou bydlení (málo kvalitní byty a domy, nedostatečně vybavené a prostorově vyloučené, nevyhovující hygienické podmínky) a malou šancí na

6

zlepšení bytové situace. Nepřiměřeně vysokými nájmy vedoucími k následné zadluženosti. •

Nedostatečné vzdělání – většina obyvatel ze SVL dosáhla pouze základního vzdělání

•

Vysoká nezaměstnanost – v některých lokalitách dosahuje až 95 % nezaměstnaných z počtu obyvatel. Dlouhodobá nezaměstnanost vede k vytváření životních strategií, které charakterizuje závislost na sociálních dávkách, zadlužování, kriminální aktivity atd.

2.1.2

Vzdělávací zařízení na území ÚK

Kvůli změnám v zahajovacích výkazech nedisponuje Ústecký kraj delší časovou řadou počtu sociálně znevýhodněných žáků ZŠ. Z údajů k 30. 9. 2014 bylo ve třídách ZŠ v ÚK 1503 žáků (z toho v běžných třídách 1312 a ve speciálních třídách 191). Domníváme se, že reálné číslo je, vzhledem k samotnému počtu sociálně vyloučených lokalit a počtu obyvatel, kteří zde žijí: 36 000 – 38 500, mnohem vyšší. Nepřesnost dat uvedených ve statistických výkazech lze přisuzovat absenci vazby mezi informací tohoto tipu ve výkazu a množstvím finančních prostředků přidělených konkrétní škole. V Ústeckém kraji bylo otevřeno ve školním roce 2013/2014 celkem 79 přípravných tříd v 72 školách s celkovým počtem 985 dětí. Přípravné třídy jsou nezastupitelné v přípravě dětí sociálně znevýhodněných a dětí nepřipravených pro vstup do školy. Velmi důležitou roli zde hraje počáteční komunikace s rodiči. Ve školním roce 2013/2014 pracovalo celkem 103 asistentů pedagoga pro děti a žáky se sociálním znevýhodněním v 60 školách zřizovaných obcemi i Ústeckým krajem. Počet míst asistenta pedagoga pro žáky se sociálním znevýhodněním se zvýšil na ZŠ o 19%. Tato místa lze na ZŠ zřídit pouze se souhlasem krajského úřadu. V níže uvedených tabulkách (tab. č.1 – 11), které jsou použity z „Výroční zprávy o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Ústeckém kraji ve školním roce 2014/2015“, je uveden přehled školních subjektů (MŠ, ZŠ, SŠ) v území Ústeckého kraje, počet dětí a žáků, výsledky

7

prospěchu ve školním roce 2013/2014. Zároveň v tabulce č.12 jsou uvedeny nejčastější důvody příchodu žáka do pedagogicko – psychologické poradny (PPP). Hlavní důvod příchodu žáka do PPP jsou výukové problémy. Tab. č. 1

Počet a struktura aktivních školských subjektů evidovaných ve školském rejstříku v Ústeckém kraji dle zřizovatele

Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Ústeckém kraji ve školním roce 2014/2015

Tab. č. 2

Počet a struktura mateřských škol dle okresu a zřizovatele


8

Tab. č. 3

Kapacita mateřských škol, počet tříd


Tab. č. 4

Integrované děti v MŠ


Tab. č. 5

Počet a struktura ZŠ zařazených ve školském rejstříku dle okresu a zřizovatele


9

Tab. č. 6

Počet tříd a počet žáků ZŠ dle okresu


Tab. č. 7

Prospěch žáků ZŠ


Tab. č. 8

Ukončení povinné školní docházky


10

Tab. č. 9

Docházka žáků na ZŠ


Tab. č. 10

Integrovaní žáci


Tab. č. 11

Asistenti pedagoga v ZŠ


Tab. č. 12

Klienti (děti a žáci) dle důvodu příchodu do PPP


11

2.1.3

Klíčoví aktéři v kraji

Na území Ústeckého kraje působí mnoho aktérů usilujících o předcházení a odstraňování sociálního vyloučení – jevu, jehož dopady ovlivňují stále více obcí, měst a regionů v České republice. Nejdůležitější je působení územní samosprávy. Ta se nejpodrobněji věnuje problematice sociální exluze a nabízí možnosti její řešení, které mohou vést ke stabilizaci SVL. Pomocí zvolených vhodných nástrojů tak může případně dopomoci i jejímu vzestupu. Zároveň právě samospráva může díky získáním vhodných finančních prostředků eliminovat sociální vyloučení a pomoci lidem ze začarovaného kruhu chudoby, zadluženosti, nezaměstnanost, nízké úrovně vzdělávání apod. Ústecký kraj, jako žadatel, má v kraji nezastupitelnou roli v oblasti řešení této problematiky, a to prostřednictvím vytvoření sítě spolupracovníků ve státním i nevládním sektoru a znalostí legislativních podmínek. Dalším důležitým aktérem v kraji jsou Pedagogicko – psychologické poradny (PPP) zřizované Ústeckým krajem. Celkem se v kraji nachází 11 PPP. Organizace poskytují služby napříč všemi typy škol. Všechna pracoviště se zabývají klientelou od MŠ po žáky SŠ. Níže jsou uvedeny příklady klíčových aktérů ve vybraných obcí s rozšířenou působností (ORP), v kterých se zapojí základní školy do realizace projektu. V ORP Děčín se nachází Pedagogicko-psychologická poradna - mezi její činnosti patří vytváření vhodných podmínek pro zdravý tělesný a psychický rozvoj osobnosti žáků před zahájením vzdělávání a v jeho průběhu, naplňování vzdělávacích potřeb a rozvíjení schopností, dovedností a zájmů, prevence a řešení výukových a výchovných potíží, projevů různých forem rizikového chování, které předchází vzniku sociálně patologických jevů a dalších problémů souvisejících se vzděláváním a s motivací k překonávání problémových situací, vytváření vhodných podmínek pro vzdělávání žáků se zdravotním postižením, zdravotním znevýhodněním a sociálním znevýhodněním, vytváření vhodných podmínek, forem a způsobu práce pro žáky nadané a mimořádně nadané aj. V obci s rozšířenou působností Děčín se nachází též speciálně pedagogické centrum, které vykonává speciálně pedagogickou diagnostiku, komplexní psychologickou diagnostiku, krizovou intervenci, následnou ambulantní péči, dále vypracovává individuální výchovné,

12

vzdělávací a rozvojové programy žáků. Orgán sociálně-právní ochrany dětí, jež je zajišťován Magistrátem města Děčín vykonává ochranu práv dítěte, zaměřuje se tak na příznivý vývoj a řádnou výchovu, ochranu oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění, působí též v oblasti, směřující k obnovení narušených funkcí rodiny. V ORP Děčín působí řada mateřských a základní škol, tedy vzdělávacích a výchovných institucí, zaměřující se na děti předškolního a školního věku. Působí zde též samospráva, která prostřednictvím svých sociálních pracovníků vykonává sociální práci, která se zaměřuje na mnoho cílových skupin. Poskytování sociálních služeb samosprávou se zaměřuje sociálně vyloučené lokality, ale nejen na ně. Cílem jejich činností je podpora osob či rodiny a zvládání těch sociálních situací, které jsou pro klienty velmi nepříznivé a sami je nedokáží vyřešit. Na tomto území působí též řada neziskových organizací, které se zaměřují též především na osoby, žijící v sociálně vyloučených lokalitách. V rámci ORP Litoměřice i zde působí pedagogicko-psychologická poradna, kdy zřizovatelem těchto poraden je Ústecký kraj. Dále zde působí speciálně-pedagogické centrum, které se též zaměřuje na péči dětí, žáků a studentů se specifickými vzdělávacími potřebami, probíhá též diagnostická, terapeutická, metodická a poradenská činnost, zaměřena na klienty s narušenou komunikační schopností, mentální postižení, sluchové postižené, zrakové postižení, tělesné postižení a kombinovanými vadami. I v této ORP působí mateřské a základní školy, samospráva, orgán sociálně-právní ochrany dětí a nevládní neziskové organizace, které se obecně zaměřují na zvyšování kompetencí cílových skupin a pomoc při zvládání jejich náročných životních situací. V obci s rozšířenou působností Teplice působí výše uvedení klíčový aktéři, jež se zaměřují na shora uvedené aktivity, tak jako tomu je v ostatních ORP. I v ORP Chomutov působí aktéři, kteří se zaměřují na podporu cílových skupin, jejichž cílem je pomoc ve všech oblastech, týkajících se sociální oblasti života. V ORP Louny, ORP Ústí nad Labem působí již zmínění aktéři, zaměřující se na shodné oblasti a aktivity s cílem pomoci. Nezastupitelnou roli ve výše uvedených ORP mají nestátní neziskové organizace, kteří dochází do SVL a snaží se přímo v místě řešit dané problémy.

13

2.1.4

Strategie sociálních služeb

„Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb 2015 – 2017“ je strategickým materiálem kraje v sociální oblasti. Předložený dokument tvoří rámec, v němž se budou sociální služby ve vymezeném období pohybovat. Jeho aktuálnost bude zajišťována jednoletými akčními plány, které umožní dílčí změny, každoroční aktualizaci a přizpůsobení měnícím se podmínkám. Tento způsob zpracování garantuje promítnutí ekonomických i legislativních změn a také aktuální poptávky po jednotlivých druzích sociálních služeb. 2.2

Popis SVL v obcích s rozšířenou působností

2.2.1

ORP Děčín

Počet sociálně vyloučených lokalit:

5

Počet obyvatel sociálně vyloučených lokalit:

900 - 1100

Obce s vyloučenými lokalitami:

Česká Kamenice (ČK), Děčín (D)

Identifikace a charakteristika lokalit: Typ lokality

Skupina domů (ČK, D)

Poloha lokalit v rámci obce

Centrum (ČK), periferie (D)

Míra prostorového vyloučení

Žádné (ČK), částečné (D)

Charakter bytové zástavby

Česká Kamenice: •

rodinný dům a objekt bývalého pivovaru, 5 vchodů, 2 podlaží

•

rodinný dům a objekt bývalého pivovaru, 5 vchodů, 2 podlaží

Děčín: •

několik domů v soukromém vlastnictví na

14

sídlišti, které je celé ohroženo sociální exkluzí. Stěhují se sem sociálně slabí i z jiných obcí z důvodu dobré občanské vybavenosti a lepší kvality bydlení. •

Malometrážní byty.

Česká Kamenice:

Stav domů

•

rodinný dům je v poměrně dobrém stavu, ostatní

budovy (bývalý pivovar) jsou

v

havarijním stavu, jeden z domů má nová okna, ale také evidentní problémy s vlhkostí (sklepy), další dům v relativně dobrém stavu, oba domy by vyžadovaly rekonstrukci Děčín: •

Panelový dům v havarijním stavu v soukromém vlastnictví. V domě chybí některá okna, vyskytují se štěnice a plísně.

Ubytovna

obývaná

sociálně 1 (D), 3 (L)

vyloučenými

Charakteristika základních trendů, kterým lokalita, komunita čelí Vzdělávání Děti z lokalit navštěvují základní školy v místě bydliště, jedná se o základní školy hlavního vzdělávacího proudu i základní školy s RVP ZV – LMP. Do školy se vzdělávacím programem ZV – LMP dochází větší počet dětí ze sídliště v Boleticích. Ve škole je již téměř 20 let otevírán přípravný ročník a působí tam asistent pedagoga pro sociálně znevýhodněné žáky.

15

Bydlení Nejvíce obyvatel v sociálně vyloučených lokalitách se nachází v obci Děčín, a to celkem ve 3 lokalitách. 1. Na sídlišti v Boleticích nad Labem, jež jsou okrajovou částí Děčína, žije odhadem několik desítek sociálně vyloučených rodin v sedmi panelových domech, celkem je to asi 500-600 lidí. V současnosti jsou byty v soukromém vlastnictví a patří několika různým majitelům (některé domy jsou v družstevním vlastnictví). Postupně sem přicházelo stále více sociálně exkludovaných. Lokalita je vnímána jako „romská“, z tohoto důvodu dochází k odlivu majoritního sociálně nevyloučeného obyvatelstva. 2. Další lokalitou je označen panelový dům nacházející se v klidné rezidenční vilové čtvrti. Objekt, v němž je asi 50 bytových jednotek, obývají převážně sociálně vyloučení. Většinu obyvatel tvoří Romové. Odhad počtu obyvatel se pohybuje okolo 250 osob. 3. Lokalitu tvoří skupina domů v jedné ulici, která přiléhá k průmyslovému areálu. Objekty vlastní různí majitelé, liší se v nich jak podmínky nájemních smluv, tak údržba domů. V místě je poměrně velká fluktuace nájemníků. V některých nájemních bytech není třeba platit kauce (započítávají se do ceny nájmu), to činí lokalitu přitažlivou pro sociálně slabší obyvatele z jiných částí města. Zaměstnanost Podíl nezaměstnaných osob v obcích s vyloučenými lokalitami v ORP Děčín je 9,92 %. Z toho v jednotlivých lokalitách dosahuje nezaměstnanost až 95 %. Zdravotní péče Zdravotní péče je dobře dostupná. Sociální služby Ve městě Děčín působí několik poskytovatelů sociálních služeb - Cinka, Romské sdružení Indigo Děčín, Centrum sociálních služeb Děčín, p. o., Charitní sdružení Děčín, Poradna pro občanství/ občanská a lidská práva. Město Děčín spolupracovalo s Agenturou pro sociální začleňování, v roce 2011 bylo ustaveno lokální partnerství.

16

Kriminalita V lokalitách dochází ke zvýšenému výskytu některých negativních jevů, jako je například zvýšená trestná činnost, zneužívání návykových látek, nepořádek na prostranstvích kolem domů, rušení nočního klidu atd., což vede ke konfliktům mezi obyvateli sídliště. Na pořádek v lokalitě dohlížejí hlídky asistentů prevence kriminality. Rizikovými formami chování jsou: Gamblerství - značný problém; návykové látky – alkohol, marihuana, pervitin; záškoláctví; zadluženost. Strategie sociální integrace V rámci dokumentu „3. komunitní plán sociálních služeb města Děčín 2015–2018“ je utvořena Koordinační skupina Rodiny, Děti a Mládež. Tato skupina se zaměřuje na: -

rodiny v nepříznivé situaci (ztráta bydlení, nízký příjem, dluhy, vztahové problémy, rozvod, výchovné problémy, rizikové chování dětí a mládeže.

-

Rodiny v životní situaci spojené s mateřstvím a rodičovstvím (vzdělávání ve výchově dětí, aktivity podporující smysluplné trávení volného času

Dokument navazuje na cíle z 2. Komunitního plánu, který řeší rizikové chování dětí a mládeže, kdy pod rizikové chování spadá i záškoláctví. 2.2.2

ORP Litoměřice


5


500 - 700


Štětí (Š), Litoměřice (L), Terezín (T)


Skupina domů (Š), 1 dům (T,L)


Centrum (Š,L,T), periferie (L)

17


Žádné (Š,L,T), jasné (L)


Štětí: •

•

domy slouží jako ubytovny, jeden z domů je městská ubytovna - 3 podlaží, bytový dům, druhý z domů je dvoupodlažní dům přestavěný k bydlení bytové domy sloužící jako nájemní byty se sociálním nájemním, 3 podlaží

Litoměřice: •

Zrekonstruované domy (azylový dům).

Terezín: •

Ubytovny poskytuje snížený standard bydlení (společná sociální zařízení a kuchyně, apod.).

Štětí:

Stav domů

•

stav exteriéru městské ubytovny je dobrý, horší stav interiéru - společných prostor, druhý objekt je po rekonstrukci - nová střecha a okna

•

stav budov je podobný jako okolní zástavba, stav společných prostor uspokojivý

Litoměřice: •

Domy jsou v dobrém stavu.

Terezín: • Ubytovna

obývaná

Technický stav ubytovny je velmi dobrý.

sociálně 3 (Š), 3 (L), 1 (T)

vyloučenými

18

Charakteristika základních trendů, kterým lokalita, komunita čelí Vzdělávání Většina dětí z lokalit v Litoměřicích a Štětí navštěvuje ZŠ praktickou. Děti ze SVL a jiného sociálně znevýhodněného prostředí v Terezíně navštěvují většinou místní ZŠ hlavního vzdělávacího proudu vyučující, v malé míře pak ZŠ praktickou v blízkých Litoměřicích Bydlení Nejvíce obyvatel žijících v SVL se nachází v Litoměřicích, kde byly identifikovány dvě sociálně vyloučené lokality, které dohromady obývá asi 300 lidí. Kromě nich se zde nacházejí ještě 3 ubytovny, jeden další objekt, kde se koncentrují lidé ohrožení sociální exkluzí. 1. SVL je tvořena panelovým domem s malometrážními byty, kam byli dříve sestěhováni neplatiči nájemného a další sociálně slabí. Po privatizaci domu zde zůstala stejná sociální vrstva - obyvatelé, kteří nemají jinou možnost ubytování. Po prodeji domu soukromníkovi se odsud muselo odstěhovat sídlo o.s. Naděje, která zde poskytovala obyvatelům domu SAS. Přestěhování služby mělo výrazný vliv na snížení počtu jejích klientů. Soukromý vlastník dům renovuje a udržuje v něm relativní klid a pořádek. 2. SVL je azylový dům pro ženy a rodiny s dětmi, kde je vysoká fluktuace obyvatel. Situaci sociálně vyloučených v Litoměřicích silně determinovala privatizace městského bytového fondu, po níž zůstala skupina obyvatel s velmi ztíženým přístupem k možnosti bydlení, která se rozptýlila do dvou uvedených SVL, ubytoven a podobných substandardních typů bydlení v okolních obcích. Zaměstnanost Podíl nezaměstnaných osob v obcích s vyloučenými lokalitami v ORP Litoměřice je 9,05%. Z toho v jednotlivých lokalitách dosahuje nezaměstnanost až 95 %. Zdravotní péče Velmi dobrá pro všechny lokality, vše v dosahu. Sociální služby Sociální služby kromě terénního sociálního pracovníka MěÚ poskytují Diakonie ČCE (azylový dům), Diecézní charita Litoměřice (OSP, TP), Farní charita Litoměřice (azylový 19

dům, TP, OSP) a ČČK (TP pro drogově závislé). NADĚJE, o. s. - NZDM, Centrum pro náhradní rodinnou péči, o.p.s. - SAS; Centrum sociální pomoci Litoměřice, p. o. - Sociální poradenství V obci Terezín je slabá nabídka sociálních služeb pro sociálně vyloučené. Kriminalita V lokalitách se ve vyšší míře vyskytují problémy s užíváním drog a alkoholu. Zadluženost V lokalitách je rizikovým faktorem zadluženost. Strategie sociální integrace „Koncepce sociální inkluze vyloučené romské lokality ve městě Litoměřice na období 2014 - 2016 v rámci komunitního plánování“ se zabývá problémem malé připravenosti romských dětí na povinnou školní docházku s výskytem patologických jevů a uvádí návrhy řešení. 2.2.3

ORP Ústí nad Labem


7


7500 - 8700


Trmice (T), Ústí nad Labem (UL)


Blok domů (T, UL), skupina ulic (T, UL)


Periferie (T, UL), centrum (T, UL)


Jasné (T, UL), žádné (T, UL), částečné (UL)


Činžovní zástavby

20

Havarijní stav

Stav domů Ubytovna

obývaná

sociálně 1 (T), 10 – 15 (UL)

vyloučenými

Charakteristika základních trendů, kterým lokalita, komunita čelí Vzdělávání Většina dětí z Trmic navštěvuje základní školu s RVP ZV nebo základní školu s RVP ZV a praktickou školou. Děti z lokalit v Ústí nad Labem navštěvují základní školu hlavního vzdělávacího proudu nebo dojíždějí do základních škol v jiných částech města nebo v Trmicích. Mezi žáky základní školy v Předlicích je téměř 100 % dětí ze sociálně vyloučeného prostředí. Škola tomu přizpůsobila ŠVP, funguje tam přípravná třída a ve třídách působí asistenti pedagoga. Bydlení Nejvíce obyvatel žijících v SVL se nachází v Ústí nad Labem. Bylo zde identifikováno pět sociálně vyloučené lokality 1. SVL tvoří bloky činžovních domů v několika ulicích v centru Nových Předlic, a dále též bytové domy a ubytovna. Domy v lokalitě jsou ve vlastnictví soukromých majitelů, buď tzv. starousedlíků, nebo tzv. Moraváků. Vlastníci významnou část domů pronajímají sociálně slabým. Domy jsou ve velmi špatném stavu, ceny za nájemné neodpovídají nízké kvalitě bytů. V lokalitě se již více než dvacet let soustřeďují sociálně vyloučené osoby. Z důvodu havarijního stavu byly některé z objektů vystěhovány, počet obyvatel lokality proto mírně poklesl. V předlické lokalitě žije přibližně 1 800 osob, které lze považovat za sociálně vyloučené. Lokalita je výrazně stigmatizována. 2. SVL se nachází v městské části Krásné Březno, na severu je tvořena panelovým sídlištěm a na jihu starší zástavbou bytových domů sousedících s areály likérky, pivovaru a dalších podniků. V obou částech Krásného Března se vyskytují místa s vyšší koncentrací osob ohrožených sociálním vyloučením. V některých případech

21

se jedná o části ulic nebo jednotlivé domy, jinak jsou byty obývané osobami ohroženými sociálním vyloučením rozptýleny v domech, kde žije i běžné obyvatelstvo. Je zde též jedna komerční ubytovna obydlená výhradně sociálně vyloučenými – převážně jde o příjemce dávek hmotné nouze. Byty v lokalitě jsou v soukromém vlastnictví, jejich kvalita je různá. Lokalita vznikla sestěhováním sociálně slabého obyvatelstva z důvodu dostupnějšího bydlení. Odhady počtu sociálně vyloučených obyvatel Krásného Března se pohybují okolo 2 000 osob. 3. Lokalitu tvoří skupina činžovních domů v několika ulicích Nového Světa. Jde o oblast v okolí Matiční ulice, v samotné Matiční však již sociálně vyloučení nebydlí. V Novém Světě žije asi 200-250 osob ohrožených sociálním vyloučením. Domy jsou v soukromém vlastnictví. 4. Jedná se o několik rozsáhlých bloků panelových domů, kde je vysoká koncentrace sociálně vyloučených obyvatel. Počet sociálně vyloučených je odhadován na 2 500 osob. V rámci celého sídliště v poslední době došlo k nárůstu počtu sociálně vyloučených obyvatel. Do bytů soukromých vlastníků se stěhují sociálně slabí z ústeckých sociálně vyloučených lokalit, běžní obyvatelé se snaží ze sídliště odejít, což jim komplikuje pokles cen bytů v Mojžíři a naopak nárůst cen v atraktivnějších lokalitách. Početnou skupinu obyvatel sídliště představují rovněž cizinci – hlavně Ukrajinci. 5. SVL tvoří skupiny činžovních domů v několika ulicích a komerční ubytovny. Objekty obývané sociálně vyloučenými osobami jsou součástí běžné zástavby, k prostorovému vyloučení nedochází. V bezprostředním okolí ubytoven je znát napětí mezi sociálně vyloučenými a starousedlíky. Jako nejvíce problematická je dlouhodobě označována jedna z největších ubytoven, v jejím okolí byly proto posíleny hlídky Městské policie i PČR. Počet sociálně vyloučených je odhadován asi na 1 000 osob.

22

Zaměstnanost Podíl nezaměstnaných osob v obcích s vyloučenými lokalitami v ORP Ústí nad Labem je 12,54%. Z toho v jednotlivých lokalitách dosahuje nezaměstnanost až 95 %.

Zdravotní péče Zdravotní péče je pro obyvatele sociálně vyloučených lokalit dobře dostupná. Sociální služby Ve všech lokalitách ORP jsou dostupné všechny důležité sociální služby (TP, NZDM, SAS, OSP). Mezi klíčové poskytovatele sociálních služeb patří sdružení Romano jasnica a Poradna pro občanství, občanská a lidská práva. Terénní služby zaměřené na drogově závislé zajišťuje organizace Drug-out. Evropské dotace čerpá jak obec, tak i NNO. Sociální služby poskytuje také o. p. s. Člověk v tísni, Kleja a Oblastní charita. Kriminalita Vysoká koncentrace sociálně vyloučených v ORP Ústí nad Labem s sebou přináší zvýšený výskyt negativních jevů, jako je majetková kriminalita, lichva, distribuce a konzumace návykových látek a prostituce Strategie sociální integrace „Implementační plán vzdělávání na roky 2015-2018“ zahrnuje především priority, cíle a opatření v oblasti předškolního vzdělávání s důrazem na systematickou koordinaci aktivit všech zapojených subjektů a v potřebném využívání přípravných ročníků a dalších forem předškolního vzdělávání. V rámci základního školství je pak rovněž plánovaná koordinovaná spolupráce, ale také podpora kapacit škol prostřednictvím navýšení pozic asistentů pedagoga, zavedením (rozšířením) pozic psychologa, klinického logopeda a logopedických asistentů. Dále je plánováno, že budou podporováni sociálně slabí rodiče prostřednictvím IZP, kterým je škola, na učební pomůcky a také budou tito rodiče zapojeni do logopedické přípravy svých dětí. Jako další je kladen důraz na udržení všech forem doučování ve městě a rovněž bude podporována systematická koordinace v oblasti mimoškolní přípravy. Aktivity škol budou

23

zaměřeny rovněž na prevenci sociálně patologických jevů, především na monitoring drogové situace na školách. Jako další priorita je definován rozvoj „kariérového poradenství“ formou exkurzí na střední školy a k zaměstnavatelům a prostřednictvím besed zaměřených na tuto oblast. Posledními prioritami ve vzdělávání je pak zajištění možností pro děti a mládež pro smysluplné trávení volného času spočívající především v udržení aktivit NNO a škol a také rozvoj komunitní práce při Sociálně aktivizačních službách pro rodiny s dětmi. Dalším důležitým dokumentem je „5. Komunitní plán péče města Ústí nad Labem 20142017“, který se věnuje tvorbě strategie inkluzivního vzdělávání v Ústí nad Labem. 2.2.4

ORP Teplice


9


3800 - 4500


Krupka (A), Dubí (B), Duchcov (C), Teplice (D)


Skupina domů (A,B,C,D)


Centrum (A,C, D), periferie (B,C,D)


Žádné (A,C,D), částečné (B, D)


•

Panelové domy (A), kamenné/cihlové domy s více bytovými jednotkami, jedno-dvoupodlažní (B), činžovní domy (C)

Stav domů

Krupka •

Stav

domů

revitalizací,

je

dobrý,

probíhá

budovy

zateplování

prochází fasád

a

výměna oken.

24

Dubí •

domy jsou ve špatném technickém stavu, 3 domy v horším stavu, ale bez akutní nutnosti rekonstrukce, 1 dům v dobrém stavu

Duchcov •

Řada domů je ve velmi špatném stavu, některé jsou neobydlené. Vedle nich jsou udržované a opravené domy ve velmi dobrém stavu a po rekonstrukci

Teplice • Ubytovna

obývaná

Stav domů je nevyhovující.

sociálně 1 (B), 2 (D), 2 (T)

vyloučenými

Charakteristika základních trendů, kterým lokalita, komunita čelí Vzdělávání Děti ze sociálně znevýhodněných rodin nedochází do mateřské školy, a to i přes snahu pracovníků neziskových organizací motivovat rodiče, aby děti do předškolních zařízení začali posílat. Děti školního věku navštěvují základní školu s RVP ZV, RVP ZV – LMP a RVP ZŠS. Bydlení V Krupce byla identifikována jedna sociálně vyloučená lokalita. Jedná se o skupinu sedmnácti panelových domů ve dvou ulicích na sídlišti Krupka – Maršov. Bytové jednotky ve dvou domech jsou v majetku soukromých majitelů, kteří založili společenství vlastníků. Ostatní domy vlastní Okresní stavební bytové družstvo Teplice, v jehož domech je 1000 bytů. Podle odhadů žije v lokalitě asi 4000 osob, vyskytuje se zde velké množství lidí, kteří v bytech nejsou trvale hlášeni a bydlí u svých příbuzných a známých, takže celkový počet může být

25

ještě vyšší. Podíl sociálně vyloučených je okolo 60%. Převážnou většinu z nich tvoří Romové. Mezi obyvateli sídliště jsou rovněž cizinci, hlavně Ukrajinci. Všechny lokality v Teplicích vznikly přirozeným sestěhováním sociálně slabých obyvatel, kteří ve sledovaných objektech výrazně převládají. Bytové jednotky v lokalitách jsou v soukromém vlastnictví. Celkový počet sociálně vyloučených v lokalitách v Teplicích je asi 800 osob, velkou část z nich představují Romové. Obec Teplice nedisponuje bytovým fondem, vedení města se řídilo mottem „žádné byty – žádné problémy“, to platí i pro sociální bydlení. Neustále migrujícím lidem v lokalitách je přisuzován největší podíl vinyna problematickém sousedském soužití. Zaměstnanost Podíl nezaměstnaných osob v obcích s vyloučenými lokalitami v ORP Teplice je 9,18%. Z toho v jednotlivých lokalitách dosahuje nezaměstnanost až 95 %.

Zdravotní péče Dostupná. Sociální služby Mezi klíčové poskytovatele sociálních služeb pro sledovanou cílovou skupinu patří Poradna pro občanství, občanská a lidská práva – odborné sociální poradenství, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (Klub Želváček), terénní programy, Sdružení Romano Jasnica – sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a Oblastní charita Teplice v Čechách – sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, azylový dům pro matky s dětmi. Terénní programy pro uživatele návykových látek zajišťuje WHITE LIGHT I., z.s. Přes minimální podporu ze strany města působí na území Teplic řada poskytovatelů sociálních služeb pro cílovou skupinu - RUBIKON Centrum, Poradna pro občanství, občanská a lidská práva, Salesiánské středisko, Sdružení Romano Jasnica.

26

Kriminalita Gamblerství - značný problém; návykové látky – alkohol, marihuana, pervitin značný problém; záškoláctví Zadluženost Neoprávněné užívání bytů vede ke vzniku dluhů na službách a následné fluktuaci obyvatel. Strategie sociální integrace „Strategický plán sociálního začleňování 2013-2015“ popisuje současnou situaci služeb sociální prevence v Krupce. Zároveň je zde upozorněno na problematiku romských dětí, kteří nedochází do MŠ. V lokalitě jsou na ZŠ zřízeny přípravné ročníky Na základě „Situační analýzy Krupka“ a „Rámcové analýzy potřeb“ byly v oblasti „Sociální služby, vzdělávání, volný čas“ stanoveny tři základní priority a v rámci nich pak potřebné cíle pro obyvatele ohrožené sociálním vyloučením. Dalším dokumentem je „2. Komunitní plán rozvoje sociálních a souvisejících služeb města Duchcova na roky 2014 – 2017“, jehož jedním z cílů je vybudovat alternativní prostor pro děti a mládež od 12 – 18 let. 2.2.5

ORP Chomutov


10


5700 – 7300


Jirkov, Chomutov


Městská čtvrť (J), bytový dům (J), sídliště (CH), blok domů (CH), část obce (CH)


Periferie (J, CH), centrum (CH)


Žádné (J, CH), jasné (J, CH), částečné (CH)

27


Panelové sídliště, bytový dům

Stav domů

Jirkov •

Byty na sídllišti jsou v udržovaném ale spíše špatném

stavu.

Zrekonstruovaný

dům

je

v zachovalém stavu. Ubytovna

obývaná

sociálně 3 (J), 7 (CH)

vyloučenými

Charakteristika základních trendů, kterým lokalita, komunita čelí Vzdělávání Děti ze sociálně znevýhodněného prostředí navštěvují většinou ZŠ hlavního vzdělávacího proudu. Bydlení Většina bytů v lokalitách je v soukromém vlastnictví. Na vzniku lokalit se podílel nejdříve boom hornictví a těžkého průmyslu (za kterým se přistěhovalo velké množství nízkokvalifikovaných pracujících) v regionu a pak jeho útlum, a dále nekontrolovaná privatizace městského bytového fondu. Soukromníci skoupili velké množství levných sídlištních bytů a začali masivně provozovat tzv. byznys s chudobou. Za možností ubytování sem v současné době stále migruje řada sociálně slabých, především Romů. Značná je rovněž migrace z území Jirkova ven. Jedná se o přibližně polovinu sídliště, které je celé ohrožené sociální exkluzí. Sídliště je obýváno přibližně z 50 % Romy, z majority jsou to především senioři. Až 90 % obyvatel sídliště žije v chudobě. Sociální odbor MěÚ Jirkov se za spolupráce s NNO aktivně podílí na integraci sociálně vyloučených – realizuje prostupné sociální bydlení (byť ve velmi malém měřítku), zaměstnává 4 terénní sociální pracovníky, využívá institut VPP, ve spolupráci s policií zavádí opatření na zlepšení bezpečnosti v SVL. Zaměstnanost Podíl nezaměstnaných osob v obcích s vyloučenými lokalitami v ORP Chomutov je

28

11,14%. Z toho odhad nezaměstnanosti se pohybuje mezi 80% – 100%. Zdravotní péče V obci jsou dostupné všechny typy zdravotnických zařízení pro SVL. Sociální služby Na území obce Jirkov poskytují sociální služby: Armáda spásy v ČR, z.s. - Armáda spásy v ČR, z.s. - NZDM, SAS, azylový dům, Městský ústav sociálních služeb Jirkov, příspěvková organizace - odborné sociální poradenství, o.s. Světlo Kadaň - terénní programy Kriminalita Závažným problémem v lokalitách jsou návykové látky, gamblerství a kriminalita mládeže. Strategie sociální integrace „Komunitní plán sociálních a souvisejících služeb statutárního města Chomutova na období 2014 – 2017“. Jeden z cílů programu komunitního plánu je Rozvoj programů na podporu rodin v nepříznivé sociální situaci a zajištění vzdělávání. 2.2.6

ORP Louny


4


600 – 800


Cítoliby, Postoloprty, Louny

Identifikace a charakteristika lokalit:

Typ lokality

Skupina domů (C, P), Část ulice - 2 ubytovny, 2 bytové domy a rozptýlené sociální vyloučení v dalších domech (L)


Centrum (C, P), Periferie (L)

29


Žádné (C, P, L), Jasné (L)


Cítoliby •

domy, 3 panelové domy, 28 bytů, 1 -2 podlaží

Postoloprty

Stav domů

•

8 domů, 8 vchodů, jedno a dvoupodlažní domy

•

domy jsou kromě jednoho ve spíše dobrém stavu, podobném jako okolní zástavba (C),

Ubytovna

obývaná

sociálně 1 (P), 2 (L)

vyloučenými

Charakteristika základních trendů, kterým lokalita, komunita čelí Vzdělávání Většina děti ze SVL dochází především do nejbližší ZŠ. Bydlení Nejvýraznější lokalita ve městě byla původně částečně majetkem železničního podniku a částečně ve vlastnictví města, byty v druhé lokalitě patřily městu. Prodejem většiny prostor do soukromých rukou přišlo město o možnost situaci výrazněji ovlivňovat. Zaměstnanost Podíl nezaměstnaných osob v obcích s vyloučenými lokalitami v ORP Děčín je 9,74 %. Z toho v jednotlivých lokalitách dosahuje nezaměstnanost odhadem 80% - 90 %. Zdravotní péče 15 minut MHD je nemocnice. Sociální služby O. s. Vavřinec - TP; O. s. Romano Jasnica - SAS; O. s. Návraty - Odborné sociální poradenství, SAS; Most k naději, o. s. - TP

30

Kriminalita V menší míře gamblerství; alkohol a marihuana (v této lokalitě nejsou drogy vnímány jako tak závažný problém); předluženost Strategie sociální integrace Na území ORP Louny je vytvořen „3. Komunitní plán sociální péče města Loun na období 2012 – 2016“. Řešena je nabídka sociálních služeb a zajištění organizovaných aktivit pro volný čas pro obyvatele ze SVL.

Závěr Ze získaných dat a informací je zřejmé, že situace s výskytem sociálně vyloučených lokalit a nadprůměrnému počtu obyvatel žijících v těchto lokalitách v Ústeckém kraji je jedním z klíčových problémů v tomto kraji. Realizace projektu “PROKOM“ bude přínosem pro celé regionální školství. Vzdělání patří do hlavních fenoménů, které ovlivňují proces sociálního vyloučení a je nutností se tedy této oblasti věnovat a umožnit žákům rovným přístupem kvalitní vzdělávání. Realizace projektu je nezbytná vzhledem k potřebám a nedostatkům cílových skupin (děti a žáci, rodiče). Tyto potřeby a nedostatky jsou blíže identifikovány v příloze této zprávy. Pro vstupní data byly využity níže uvedené materiály: •

Mapa SVL v ČR

•

Analýza sociálně vyloučených lokalit

•

Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Ústeckém kraji

•

Problémová analýza Ústeckého kraje, 2011

•

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb 2015 – 2017

31

PŘÍLOHA Podpora komunikativních kompetencí a kompetencí k učení v rámci projektu „PROKOM“ Popis problému v obecné rovině Komunikace je základní činností v procesu učení. Řečové a jazykové dovednosti přímo souvisí s kvalitou života člověka a jsou podstatnou determinantou v procesu sociální integrace. V základním vzdělávání je kladen důraz na rozvoj všestranné, účinné a otevřené komunikace, rozvoj komunikační kompetence žáků, které mají ve vztahu k učení prioritní postavení a proto zcela oprávněně patří k stěžejním cílům základního vzdělání. Schopnost osvojit si mluvenou a psanou podobu řeči souvisí s rozvojem poznávacích procesů. Tyto schopnosti jsou odrazem kvality vědomostí o světě, předpokladem orientace v prostředí a rozvoje gramotnosti v nejširším slova smyslu. Naopak nedostatky v této oblasti se mohou negativně odrážet jak v osvojování základního trivia, tak v průběhu celoživotního učení a mají také svůj sociální význam. Základem sociálního soužití je akceptování sociálních hodnot a norem, které si osvojujeme během našeho života. Dítě, které nemá osvojeny jazykové a komunikační kompetence, bývá často hůře hodnoceno nejen ve školním prostředí, ale i v širším okolí. Abychom naplnili cíl projektu, a to inkluzivní vzdělávání se zaměřením na komunikativní kompetence a kompetence k učení, pak vzájemná komunikace musí být srozumitelná všem stranám, smysluplná v obsahu, tvůrčí a vstřícná. Takové komunikaci se musí žáci učit od nejranějšího věku a v prostředí naší vzdělávací soustavy, a to bez rozdílu na svoji příslušnost. Jen tak dosáhneme na inkluzivní vzdělávání v našich školách. K tomu, aby si dítě dobře osvojilo komunikativní kompetence a kompetence k učení, je třeba souhry mnoha faktorů. Odvíjí se od: a) biologické roviny – zdárného průběhu početí, prenatální, perinatálních a postnatálních faktorů, od genového základu, b) sociální roviny - podnětnosti prostředí, ve kterém vyrůstá, leckdy s nemalým vlivem předškolních a školních institucí. Nerovnoměrnost či případná patologie v obou těchto

32

rovinách může být příčinou vzniku narušené komunikační schopnosti, které ve svém důsledku mohou významně ovlivnit úspěšnost ve školním vzdělávání. Při sledování příčin u narušených komunikativních kompetencí a kompetencí k učení je v řadě případů problém v rodině a nízké stimulaci k verbálním projevům od raného věku dítěte. Velmi záleží na kvalitě rodičovské péče, na vztazích mezi rodičem a dítětem. Děti z nižších socio-kulturních rodin mají nižší jazykový kód a vstupují již tak do 1. tříd předem znevýhodněné a musí vynaložit vyšší úsilí, aby zvládly předem dané kompetence RVP ZV. Je tedy potřebné zaměřit se zejména na cílovou skupinu dětí z těchto rodin nejpozději od věku zahájení základní povinné školní docházky a jejich rodiče. Základní nedostatky dětí a žáků ve vybrané oblasti komunikativních kompetencí Dle sociologických výzkumů jsou děti a žáci ze sociálně vyloučených lokalit znevýhodněni zejména: •

V rovině lexikálně sémantické – nemají dostatečnou slovní zásobu, nedokáží chápat správně význam slova a neví, kdy jaký termín správně použít.

•

V rovině morfologicko syntaktické - nepoužívají všechny slovní druhy v daném věku tak dobře, aby je využili pro správnou stavbu vět, a jsou oslabeni v chápání nadvětného významu v českém jazyce (nerozumí skrytému významu věty, nerozumí vtipu a ironii, nechápou přísloví a pořekadla…). Nedokáží tvořit správně syntax ve větě. Jejich vyjadřování je jednoduché – v holých větách a tedy nestačující pro úspěšnost v hlavních předmětech.

•

V rovině pragmatické - nerozumí přesně zadaným instrukcím pedagogů a jejich reakce jsou pak vůči autoritám neadekvátní.

Komunikativní kompetence a kompetence k učení u dětí a žáků v ÚK Z výzkumu, který mapoval komunikativní kompetence u dětí a žáků v období školní zralosti u socio-kulturně znevýhodněných a zdravotně znevýhodněných v Ústeckém kraji, provedeným krajskou

koordinátorkou

Ph

Dr.

Tomickou

(Lektorka

Institutu

pedagogicko

-

psychologického poradenství – Národní ústav pro vzdělávání Praha) vyplývá:

33

U sociálně znevýhodněných respondentů má narušenou komunikační schopnost 89,8 %. Mezi nejvýraznější diagnózy pro tuto kategorii patří opožděný vývoj ústního projevu (55,5 %) a porucha jazykového citu (17,2 %) – tedy nedosahují již na kompetence, které se očekávají u žáků 1. tříd. U zdravotně znevýhodněných respondentů má narušenou komunikační schopnost 67,8 %, NKS1-dyslálie byla diagnostikována u 12,6 % a NKS2 u 55,2 % respondentů. Mezi nejvýraznější diagnózy patří opožděný vývoj ústního projevu (23,0 %) a porucha jazykového citu (13,8 %). Procenta u zdravotně znevýhodněných žáků jsou též vysoká, tyto děti jsou často hospitalizované, nenavštěvují pravidelně mateřskou školu a primárně se řeší jejich zdravotní stav. V níže uvedené tabulce (tab. č. 1) je uveden přehled vývoje počtu žáků v oblasti komunikativních kompetencí.

34

Tab. č. 1

Vývoj počtu žáků s problémy v oblasti komunikativních kompetencí

Vývoj počtu žáků s problémy v oblasti komunikativních kompetencí - speciální třídy 2010/2011

2011/2012

120

2012/2013

105

2013/2014

125

2014/2015

143

177

Vývoj počtu žáků s problémy v oblasti komunikativních kompetencí- individuálně integrovaní 2010/2011

2011/2012 53

2012/2013 66

2013/2014 83

104

2014/2015 148

Zdroj: zahajovací výkazy M 3 k 30. 9. uvedeného roku

Podpora inkluze pro nás v nejširším slova smyslu znamená: vytvořit ve školském systému rovné vzdělávací příležitosti pro všechny, k čemu výrazně přispějí vzniklé neformální kluby na ZŠ. Pokud bude žákům poskytnuta dostatečná péče, dojde ke zlepšení komunikativních kompetencí a kompetencí k učení. Tím jim bude daná větší šance dosáhnout lepších výsledků v základním vzdělání a pokračovat i ve středním vzdělávání v náročnějších oborech, což v celkovém důsledku zlepší jejich postavení na trhu práce a jejich postavení v celkovém sociálním kontextu. Počet žáků s problémy v oblasti komunikativních kompetencí a kompetencí k učení v posledních letech v Ústeckém kraji významným způsobem přibývá, a to zejména v běžných základních školách v rámci individuální integrace. Tito žáci nutně potřebují profesionální podporu, tak aby se mohli co nejefektivněji rozvíjet a dosahovali tak co nejlepších výsledků ve vzdělávání. U žákovské populace je v posledních letech v Ústeckém kraji zaznamenán významný nárůst snížení úrovně komunikativních dovedností. Tento negativní jev obzvlášť eskaluje v rámci individuální integrace. Obecně tuto skutečnost dokládají dílčí výzkumy i empirické poznatky aktuální praxe. Především je důležitá informace, která byla již uveřejněna v UN č. 1 ze dne 7. ledna 2014. Kde se uvádí, že hlavními příčinami odkladu školní docházky jsou na 1. místě – nedostatečné komunikační schopnosti (NKS) – 33,6% a na 4. místě - celkový opožděný vývoj

35

řeči – 12,4%. Podstatná je skutečnost, že NKS je příčinou celkem 46% odkladů školní docházky. NKS je také jednou z hlavních příčin školního neúspěchu, především neúspěchu ve čtení, psaní a počítání. Charakteristika narušené komunikace dětí školního věku vyvolává potřebu systémové, cílené a celoplošně zajištěné péče. Potřebnost zajištění odborných služeb v jednotlivých, školských zařízení na odpovídající úrovni, se týká širokého spektra potenciálních uživatelů - dětí v předškolním a mladším školním věku i starších žáků a studentů s narušenou komunikační schopností. Včasnou intervencí, resp. prevencí na školách, lze předcházet vzniku sekundárních problémů, které se negativně promítají do průběhu formalizovaného vzdělávání, sociální inkluze a osobnosti člověka. Edukační předpoklady žáků ze SVL Hlavní cílovou skupinou projektu jsou žáci se sociálním znevýhodněním. Dovednost řídit procesy učení této skupiny vyžaduje schopnost individualizovat je z hlediska času, tempa a interpretovat poznatky nejen vzhledem k jejich věkovým, ale také vývojovým a osobnostním specifikům. Níže uvádíme přehled edukačních předpokladů (tab. č. 2), na které je potřeba se zaměřit a podpořit tak rozvoj komunikativních kompetencí a kompetencí k učení. Pomocí aktivit projektu je zároveň potřeba připravit pedagogické pracovníky, aby dokázali aplikovat vhodné přístupy, metody a formy na základě těchto edukačních předpokladů a tím zajistit vybavení cílové skupiny souborem klíčových kompetencí na úrovni, která je pro ně dosažitelná a umožní jim efektivně a odpovídajícím způsobem jednat v různých situacích. Posláním neformálních klubů je pomocí individuálního přístupu ke každému jednotlivci eliminovat níže uvedené problémy, zajistit rozvoj vybraných klíčových kompetencí a motivovat žáky pro celoživotní učení.

36

Tab. č. 2

Přehled problémů cílové skupiny, které je potřeba eliminovat v rámci

neformálních klubů vzniklých v rámci projektu Edukační předpoklad

Problém cílové skupiny

Vztah k času

Neschopnost plánovat a usilovat o dosažení vzdálenějšího cíle, sklony k nedodržování časových limitů, např. pravidelné a včasné docházky do školy.

Odlišný postoj ke vzdělávání

Upřednostňování materiálních hodnot, menší důraz na

jako hodnotě

školní výkon ze strany rodičů, nedostatečná vzdělanostní úroveň rodičů, častá neochota rodičů spolupracovat se školou.

Nedostatečně rozvinuté

Nedovedou pracovat individuálně, pomoc považují za

dovednosti a návyky, očekávané

samozřejmou, nemají rozvinutou úmyslnou pozornost,

znalosti a poznávací strategie

nejsou zvyklé učit se zpaměti, pamatují si jen výběrově, to

potřebné pro školní úspěšnost.

co je zaujalo, nepracují systematicky, nejsou vedeny k dokončení činnosti.

Specifické sociální zkušenosti

Přijetí hodnot a norem menšinové společnosti, standardní životní styl, způsoby řešení problémů, odlišná pravidla komunikace, neznalost obvyklých způsobů chování ad.

Nedostatečná znalost jazyka

Chudá slovní zásoba, nesprávné užívání gramatiky, obtíž v porozumění kontextu ad.), silný vliv vlastního jazykového kódu.

Sociokulturní podmíněnost

projevy mohou mít jiný význam pro majoritní společnost

neverbální komunikace

37

Analytická zpráva o situaci. Příloha č. 12 k žádosti projektu PROKOM

Recommend Documents