Analytická ást Strategie rozvoje odpadového hospodá ství m st a obcí R aktualizace 2011

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011

1


K^, ϭ͘

WKsE1^KWzsK1,>^KhÊ|,WZsE1,EKZD͘͘͘͘͘ϲ

ϭ͘ϭ͘

jsK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲ

ϭ͘Ϯ͘

<>E1WZ/E/WzWZs/sKdE1,KWZK^d\1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴ

ϭ͘ϯ͘

D/EZKE1WZsE1jWZsE<>E1^KWz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵ

ϭ͘ϰ͘

WZsE1jWZsE<>E1^KWzssZKW^<hE//͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵ

ϭ͘ϰ͘ϭ͘ ZDKs^D ZE/Zz͘ϳϱͬϰϰϮͬ,^KKW,;t^d&ZDtKZ</Zd/sͿ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵ ϭ͘ϰ͘Ϯ͘ ^D ZE/sZKW^<,KWZ>DEdhZz͘ϵϰͬϲϮͬ^KK>,K>Ks|,KW,͕sE E1 ^D ZE/sZKW^<,KWZ>DEdhZz͘ϮϬϬϰͬϭϮͬ^^D ZE/sZKW^<,KWZ>DEdhZz͘ ϮϬϬϱͬϮϬͬ^͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϱ ϭ͘ϰ͘ϯ͘ ^D ZE/Zzϭϵϵϵͬϯϭͬ^K^<><,KWp͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϲ

ϭ͘ϱ͘ WZsE1jWZsE<>E1^KWzs^<ZWh>/͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϵ ϭ͘ϱ͘ϭ͘ a1,
W\1WZsEKs>z
ϭ͘ϲ͘ϭ͘ ^dssZKϮϬϬϴ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯϯ ϭ͘ϲ͘Ϯ͘ KK1ϮϬϬϵͲϮϬϭϬ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯϰ ϭ͘ϳ͘

,KD E E ,͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯϱ

ϭ͘ϳ͘ϭ͘ D ZEKs>/,͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϯϳ ϭ͘ϴ͘

EsEK^dsE/dZK^ddE1WZsE1jWZszsK>^d/E<>E1^KWz^WZsE1D/W\W/^z hWZsh:11D/WK^dsE1jDE1,^DK^WZsE|,>
Ϯ͘

szDE1WK:Dph1sE|,sKWKsD,K^WK\^ds1Z͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰϮ

Ϯ͘ϭ͘

&/E/E1,KWp:,K^>K
Ϯ͘ϭ͘ϭ͘ /K>K'/<|KW͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰϱ Ϯ͘Ϯ͘

&/E/:EKd>/s|,Wp^KpE<>E1^KWz>a1,^Khs/^:11,WK:Dp͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϰϴ

Ϯ͘ϯ͘

^ZKsEE1szZE|,WK:DpsKWKsD,K^WK\^ds1ZszZE|,sZKW^<|,^dd,͘͘͘͘͘͘͘͘ϱϳ

ϯ͘

<>E1^:EKd>/s|D/
ϯ͘ϭ͘

WZKh<^>KE1E1,>a1,KWpsK1,͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲϭ

ϯ͘ϭ͘ϭ͘ dKsZK:͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲϭ ϯ͘ϭ͘Ϯ͘ WZKh<KWp͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲϯ ϯ͘ϭ͘ϯ͘ ^<>KDKsE1,KWp͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϲϵ ϯ͘ϭ͘ϰ͘ E<>E1^KWz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϮ ϯ͘ϭ͘ϱ͘ ^,ZEhd1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϰ ϯ͘Ϯ͘

DdZ/>Ks szh/d>E^>Kp͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϱ

2


ϯ͘Ϯ͘ϭ͘ ^KhÊWZKh<szh/d>E|,^>K<E1,KWp͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϱ ϯ͘Ϯ͘Ϯ͘ Wp^KE<>E1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϳϴ ϯ͘Ϯ͘ϯ͘ E,K^ Zhszh/d>E|,KWp͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϲ ϯ͘Ϯ͘ϰ͘ ^dEKsE1>::/,W>E E1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϴϴ ϯ͘Ϯ͘ϱ͘ E<>E1^DdZ/>Ks szh/d>E|D/KWzs
/K>K'/K/d>E|KW͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϮ

ϯ͘ϯ͘ϭ͘ ^KhÊWZKh<ZE1^ZE|^ Z͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϵϴ ϯ͘ϯ͘ϱ͘ E1^Z::/,W>E E1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϭ ϯ͘ϯ͘ϳ͘ ^,ZEhd1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϰ ϯ͘ϰ͘

^D Ê|E1KW͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϱ

ϯ͘ϰ͘ϭ͘ ^KhÊWZKh<^D Ê,KKWh͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϲ ϯ͘ϰ͘Ϯ͘ ^<>^D Ê,KKWh͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϲ ϯ͘ϰ͘ϯ͘ E<>E1^^D Ê|DKWDsZ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϳ ϯ͘ϰ͘ϰ͘ E1^^D Ê|DKWD͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϬϵ ϯ͘ϰ͘ϱ͘ ^ds:111>>
/sEK^dE^<KWz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϭ

ϯ͘ϱ͘ϭ͘ WZKh</sEK^dE^<|,KWp͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϮ ϯ͘ϱ͘Ϯ͘ E<>E1^/sEK^dE^<|D/KWz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϯ ϯ͘ϱ͘ϯ͘ \aE1/sEK^dE^<,KKWhWK,>hD ^dK1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϰ ϯ͘ϱ͘ϰ͘ ^,ZEhd1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϲ ϯ͘ϲ͘

EWEKWzsK1,;EKͿ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϳ

ϯ͘ϲ͘ϭ͘ \1E1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϵ ϯ͘ϲ͘ϰ͘ E1ÊK͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϭϵ ϯ͘ϲ͘ϱ͘ ^dEKsE1>::/,W>E E1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϮϬ ϯ͘ϲ͘ϲ͘ ^,ZEhd1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϮϬ ϯ͘ϳ͘

W dE|K ZWKh/d|,s|ZK
ϯ͘ϳ͘ϭ͘ W dE|K Z:EKd>/s|,s|ZK
K:DE|KW͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϯϯ

ϯ͘ϴ͘ϭ͘ ^KhÊWZKh<K:DE,KKWh͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϯϯ ϯ͘ϴ͘Ϯ͘ E<>E1^K:DE|DKWDsZ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϯϱ ϯ͘ϴ͘ϯ͘ E1^K:DE|D/KWz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϯϲ ϯ͘ϴ͘ϰ͘ ^,ZEhd1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϯϳ ϯ͘ϵ͘

^dsE1DK>/E1KW͕^/DEdz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϯϳ

3


ϯ͘ϵ͘ϭ͘ ^dsE1DK>/E1KW͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϯϳ ϯ͘ϵ͘Ϯ͘ DKEK^d/^ Zh^dsE1,KWp͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϯϵ ϯ͘ϵ͘ϯ͘ E<>E1^^dsE1DKWD͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϰϬ ϯ͘ϵ͘ϰ͘ E1^^dsE1DKWD͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϰϭ ϯ͘ϵ͘ϱ͘ ^dEKsE1>::/,W>E E1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϰϭ ϯ͘ϵ͘ϲ͘ ^/DEdz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϰϮ ϯ͘ϵ͘ϳ͘ ^,ZEhd1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϰϮ ϯ͘ϭϬ͘

K^ddE1KWz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϰϯ

ϯ͘ϭϬ͘ϭ͘ ZE^<>/E1^Dd/ddZ/E'͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϰϲ ϯ͘ϭϬ͘ϯ͘ ^,ZEhd1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϱϬ ϯ͘ϭϭ͘

hdKsZ
ϯ͘ϭϭ͘ϭ͘ WZsE1jWZs͕&/E/WKW/Ê1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϱϯ ϯ͘ϭϭ͘ϰ͘ ^ds:111>>
ϰ͘

K^ddE1/EEK^d/sK,K1,͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϱϴ

ϰ͘ϭ͘

s\:E^WZsKWKs,K,K^WK\^ds1sjD1K1
ϰ͘Ϯ͘

^WK>hWZK1^WZ/sdE1D^^d/K,͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϲϬ

ϰ͘ϯ͘

W>EzKWKs,K,K^WK\^ds1\1E1K,͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϲϮ

ϰ͘ϰ͘

^,ZEhd1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϲϰ

ϱ͘

WK^dK:Kzsd>sK>^d/E<>E1^KWz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϲϱ

ϱ͘ϭ͘

Z>sEdE1zd\1 E1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϲϱ

ϱ͘Ϯ͘

,Z
ϱ͘ϯ͘

WK^dK:Kzsd>Dd/d\1 E1E1,KKWh͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϳϬ

ϱ͘ϰ͘

,KsE1Kzsd>͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϳϱ

ϱ͘ϱ͘

^,ZEhd1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϳϳ

ϲ͘

ϲ͘ϭ͘

>zEKWKs,K^WK\^ds1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϳϴ

ϲ͘Ϯ͘

^D Ê|E1KW͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϴϭ

ϲ͘ϯ͘

K >E|^ Zszh/d>E|,^>K<Ks^>K
ϲ͘ϰ͘

K^ddE1E<>z͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϴϰ

ϲ͘ϱ͘

W\1:DzsKWKsD,K^WK\^ds1K1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϴϱ

ϲ͘ϱ͘ϭ͘ WKW>ddE E1DKEps,ZE/1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϴϳ ϲ͘ϱ͘ϯ͘ K^ddE1W\1:Dz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϴϴ ϲ͘ϲ͘

^ds:11&/EEE1WKWKZzEZKsK:KWKs,K,K^WK\^ds1K1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϵϬ

ϲ͘ϲ͘ϭ͘ &/EEE1ZK:EZKsK:KWKs,K,K^WK\^ds1K1s\:E|,&/EEE1,WKWKZ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϵϭ

4


ϲ͘ϳ͘

^,ZEhd1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϵϳ

ϳ͘

E^dZK:\1E1KWKs,K,K^WK\^ds1K1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϵϵ

ϳ͘ϭ͘

D/E/^dZd/sE1E^dZK:͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϭϵϵ

ϳ͘ϭ͘ϭ͘ KE sEsz,>aE1K<KhsK\E1WpsKpK^z^dDh͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϮϬϬ ϳ͘ϭ͘ϰ͘ ^Kh,>^dE^<>p͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϮϬϭ ϳ͘ϭ͘ϵ͘ W dE|K ZszZE|,s|ZKEKWKs,K,K^WK\^ds1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϮϬϮ ϳ͘ϭ͘ϭϭ͘ Ê<WK/D/dz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϮϬϯ ϳ͘Ϯ͘

ϳ͘Ϯ͘ϭ͘ WKW>d<h<>E1KWpE^<>d/s͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϮϬϰ ϳ͘Ϯ͘Ϯ͘ ZKa1\E;p^,ZKDKsE1͕^ Zh͕W\WZsz͕d\1 E1͕szh1sE1K^dZGKsE1E1, KWpKEz͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϮϬϱ ϳ͘Ϯ͘ϰ͘ &/EEE1WKWKZs\:E|,ZK:p͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϮϬϲ ϳ͘Ϯ͘ϱ͘ E GKss|,KE E1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϮϬϲ ϳ͘Ϯ͘ϲ͘ K,KKsd>EWKsK>E1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϮϬϳ ϳ͘Ϯ͘ϳ͘ >K,z͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϮϬϳ ϳ͘ϯ͘

K^ddE1E^dZK:͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϮϬϳ

ϳ͘ϯ͘ϭ͘ KZ'E/E1E^dZK:͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϮϬϴ ϳ͘ϯ͘Ϯ͘ /E^d/dh/KE>E1E^dZK:͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϮϬϴ ϳ͘ϯ͘ϯ͘ /E&KZDE1E^dZK:͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϮϬϴ ϳ͘ϯ͘ϰ͘ KZKsK>EE^dZK:͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϮϬϵ ϳ͘ϰ͘

E^dZK:WZKE<>E1Ê1D/KWzssZKW ͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϮϬϵ

ϴ͘

^,ZEhd1͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘Ϯϭϯ

ϵ͘

ÊDdh><͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϮϮϴ

ϭϬ͘

ÊD'Z&p͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘ϮϯϬ

ϭϭ͘

ÊDWKh/d>/dZdhZzZK:p͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘͘Ϯϯϭ

5


ϭ͘

WKsE1^KWzsK1,>^KhÊ|, WZsE1,EKZD

ϭ͘ϭ͘ jsK Upravenými slovy klasika lze Ĝíci, že dČjiny lidstva jsou dČjinami odpadu. Jsou každodenní souþástí lidského života. Odpady jsou vedlejšími a pĜevážnČ nechtČnými produkty lidské þinnosti.1 PĜi neustále se rozšiĜujícím objemu lidské þinnosti je zcela nezbytné regulovat i negativní dopady této þinnosti na životní prostĜedí. Prevence vzniku odpadĤ a stanovení systému nakládání s nimi za úþelem co nejvíce zmírnit dopad do životního prostĜedí je nutností umožĖující naplĖovat princip trvale udržitelného rozvoje. Jelikož jde o problematiku, která bytostnČ ovlivĖuje život každého živého tvora, je tĜeba „pravidla hry“ nakládání s odpady stanovit takovým zpĤsobem, který zavazuje každého. JedinČ právní Ĝád, právní normy s možnostmi reálného sankþního postihu vĤþi „neposlušnému“ hráþi zohledĖují tyto potĜeby pĜi stanovení promyšleného a vynutitelného systému nakládání s odpady. JedinČ takový systém umožĖuje Ĝešení jednoho z nejvČtších ekologických, ale i ekonomických oĜíškĤ moderní doby – co s odpadem? V ýeské republice je souþasná právní úprava nakládání s odpady ovlivnČna nČkolika jevy. PĜedevším je zde tĜeba vzít v potaz, že naše spoleþnost je stále ovlivnČna dozvuky probČhnuvší transformace – zásadního odklonu od mechanismu centrálního plánování v hospodáĜství, kde veškerou odpovČdnost na sebe pĜevzal stát. Nastupující spotĜební spoleþnost a tržní hospodáĜství naopak vyvíjí tlak na þlovČka, aby pĜevzal odpovČdnost nejen sám za sebe, ale i za své bezprostĜední okolí, a tím potažmo za životní prostĜedí jako takové. Ekologická osvČta, vzdČlávání a výchova v tomto procesu hrají nezastupitelnou roli. V této fázi vývoje þeské spoleþnosti na poþátku 21. století lze konstatovat, že snaha (i realizace) obyvatelstva chovat se ekologicky má stoupající (pozitivní) trend. Je tĜeba poznamenat, že právní úprava nakládání s odpady byla do roku 1989 velmi roztĜíštČná, upravovala zejména problematiku výkupu kovových surovin, papíru, skla za úþelem maximalizace úþinnosti výrobních odvČtví prĤmyslu (kovohutnictví, skláĜství, textilnictví). Zákony pĜijaté v devadesátých letech minulého století sice nepostrádaly snahu obecnČ upravit problematiku nakládání s odpady (zákon þ. 238/1991 Sb., o odpadech, ve znČní zákona þ. 300/1995 Sb., a zákon þ. 125/1997, o odpadech, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ), leþ nevyhovovaly potĜebám evropského odpadového práva (viz níže) ani moderní doby jako takové. Dalším z jevĤ ovlivĖujících „odpadové právo“ je skuteþnost, že ýeská republika od poloviny 90. let minulého století usilovala o zapojení do západoevropských institucí, zejm. Evropské 1

V souladu s úþinnou právní úpravou § 3 odst. 1 zákona þ. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, je odpadem každá movitá vČc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a pĜísluší do nČkteré ze skupin odpadĤ uvedených v pĜíloze þ. 1 k tomuto zákonu. De facto jde o jakoukoliv movitou vČc, není-li vyjmuta z pĤsobnosti zákona jiným zvláštním právním pĜedpisem, který stanovuje zpĤsob nakládání s ní (napĜ. tČla mrtvých zvíĜat, radioaktivní odpad apod.). 6


unie. Tato snaha sebou nutnČ nesla závazek pĜizpĤsobit své právní prostĜedí potĜebám a požadavkĤm „unijního“ práva. Acquis communitaire pĤsobí právČ nejsilnČji na poli ochrany životního prostĜedí, což je vcelku logické. V mnoha oblastech jde totiž o pĜeshraniþní problematiku (napĜ. ochrana vod, ovzduší i odpady). ýeské republice se ve velmi krátkém þasovém úseku 5 - 7 let podaĜilo pĜipravit a pĜevzít na cca 250 smČrnic a 100 až 250 dalších evropských norem (zejm. naĜízení Rady EU, rozhodnutí Evropské komise, judikáty Evropského soudního dvora). Dle souþasného platného primárního práva je oblast životního prostĜedí obsahovČ upravena ve SmlouvČ o fungování EU (Lisabonská smlouva) v kapitole s názvem Životní prostĜedí. Dle þlánku 4 Smlouvy o fungování EU náleží životní prostĜedí mezi oblasti, v nichž se uplatĖuje sdílená pravomoc Unie a þlenských státĤ. Environmentální legislativu navrhuje Generální Ĝeditelství pro životní prostĜedí pĜi Komisi, þásteþnou odpovČdnost nese novČ vzniklé Ĝeditelství pro boj s klimatickými zmČnami. ObČ tato Ĝeditelství musí spolupracovat s jinými Ĝeditelstvími (napĜ. Generální Ĝeditelství pro energetiku, Generální Ĝeditelství pro zemČdČlství a rozvoj venkova, Generální Ĝeditelství pro podniky a prĤmysl). Rada EU obdrží od Komise návrhy pĜedpisĤ, které projednávají pracovní skupiny, rozhoduje se kvalifikovanou vČtšinou (pĜedevším smČrnice). Po odsouhlasení jsou v praxi vykonávány þlenskými státy. Evropský parlament disponuje procedurou spolurozhodování (bez jeho souhlasu není možné právní pĜedpis pĜijmout). Legislativní návrhy vyplývají z politické koncepce, kterým se Ĝeší jednotlivé složky životního prostĜedí, jde o tzv. akþní plány. V souþasnosti probíhá Šestý Akþní program pro životní prostĜedí v EvropČ na zaþátku 21. století (2002 – 2012). Mezi další jevy lze zaĜadit ekonomické možnosti zavádČní a využívání nových vyspČlých technologií pĜi nakládání s odpady („nejekologiþtČjší neznamená nejlepší ekonomicky nejdostupnČjší“), názorové pĜesvČdþení a jeho vliv na vládnoucí politiku (stoupající vliv ekologických hnutí a iniciativ) a v neposlední ĜadČ praxe provozovaná zúþastnČnými subjekty v oblasti nakládání s odpady (stát a jeho instituce a pĤvodci odpadĤ – podnikatelé, obce, obyvatelstvo). Na naplĖování požadavkĤ pĜi nakládání s odpady jsou silnČ zainteresovány kromČ mezinárodních a státních úĜadĤ i jiné veĜejné instituce, a to zejména obce. Mají nejblíže k obþanĤm, jsou vytvoĜeny z dĤvodu uspokojování jejich potĜeb a zájmĤ. Toto plnČ koresponduje se základním pravidlem daným þeským právním Ĝádem, kdy obec je odpovČdná za veškerý na jejím území fyzickými osobami vyprodukovaný odpad (vyjma stavebního). V souþasné dobČ probíhá Šestý Akþní program pro životní prostĜedí v EvropČ na zaþátku 21. století (2002-12) „Životní prostĜedí 2012 – Naše budoucnost, naše volba”, který se snaží Ĝešit problémy životního prostĜedí ve þtyĜech oblastech: - ZmČna klimatu - PĜíroda a biologická rozmanitost - Životní prostĜedí a zdraví a kvalita života - PĜírodní zdroje a odpad

7

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Zajímavé je, že aþkoliv je politika životního prostĜedí velmi dĤležitou souþástí þinností, þiní výdaje na vnitĜní politiku, pod kterou ochrana životního prostĜedí spadá, již nČkolik let kolem 6 % z celkového rozpoþtu EU. Politika je v ýeské republice vykonávána prostĜednictvím Ministerstva životního prostĜedí a samozĜejmČ dalšími subjekty (ekologické organizace, obþané þlenských státĤ).

ϭ͘Ϯ͘ <>E1WZ/E/WzWZs/sKdE1,KWZK^d\1 Evropská právní úprava a stejnČ tak i þeská obsahuje základní principy ochrany životního prostĜedí, které jsou v rĤzné míĜe promítnuty i do legislativy nakládání s odpady. Jde zejména o tyto principy: Princip „platí zneþišĢovatel“ - Ekonomické náklady na odstranČní zneþištČní životního prostĜedí by nemČla hradit celá spoleþnost, ale specifiþtí pĤvodci zneþištČní. Princip udržitelného rozvoje - Byl definován jako "rozvoj uspokojující požadavky souþasnosti bez toho, aby byla narušena schopnost pĜíštích generací uspokojit své vlastní potĜeby". Tento princip se stává obecným principem ochrany životního prostĜedí ve þlenských státech. Princip vysoké úrovnČ ochrany - PĜi pĜijímání evropských norem ochrany životního prostĜedí by se mČlo vycházet z tradic „pĜísnČjších“ þlenských státĤ a nejnovČjších technologií a metod ochrany. Standard EU pak mĤže být „mČkþí“ než v „nejpĜísnČjším“ státČ EU jednotlivé státy si ale mohou své starší „pĜísnČjší“ normy ponechat. Princip vysoké úrovnČ ochrany také slouží k „exportu“ národní legislativy o životním prostĜedí z nároþnČjších státĤ EU do ostatních þlenských státĤ - tím se omezí „nekalá konkurence“ státĤ EU s mČkþími nároky na ochranu životního prostĜedí. Princip prevence - Je levnČjší a úþinnČjší vzniku poškození životního prostĜedí zabránit, než Ĝešit poškození, až když nastane. Princip ochrany co nejblíže u zdroje zneþistČní - ŠkodČ na životním prostĜedí má být zabránČno co nejblíže pĤvodci škody, a ne až na dalších stupních ĜetČzce zneþištČní. Ukázkou použití tohoto principu je napĜ. snaha zpracovávat nebezpeþný odpad co nejblíže jeho pĤvodci, a ne na vzdálených zpracovatelských zaĜízeních. Princip integrované ochrany - PĜi ochranČ životního prostĜedí se musí pĜihlížet ke všem možným dopadĤm (tj. zneþištČní ovzduší a vody, ochrana živoþišných a rostlinných druhĤ, ochrana rázu krajiny atd.) - nelze sledovat jen jeden aspekt ochrany životního prostĜedí a opominout ostatní. V širším smyslu princip integrované ochrany znamená, že se k dopadĤm na životní prostĜedí musí pĜihlížet i pĜi navrhování a provádČní ostatních politik EU (jako je politika ochrany spotĜebitele, prĤmyslová politika, dopravní politika, trans-evropské sítČ).

8


Princip integrované ochrany je považován za vĤbec nejdĤležitČjší princip politiky ochrany životního prostĜedí v EU. Princip subsidiarity - Je spoleþný pro všechny koordinované politiky EU a týká se rozdČlení pravomocí mezi EU a þlenské státy. Podle principu subsidiarity by EU mČla být v oblasti životního prostĜedí aktivní pouze tehdy, pokud by stejnČ úþinnČ nemohly zasáhnout i þlenské státy samostatnČ. V principu subsidiarity mají þlenské státy jistou záruku proti nekontrolované expanzi pravomocí EU. V politice životního prostĜedí je však použití principu subsidiarity omezeno charakterem problému - problémy životního prostĜedí (typicky zneþištČní ovzduší a mezinárodních Ĝek, migrace zvíĜat) nerespektují státní hranice a regulace na úrovni EU je proto vČtšinou úþinnČjší.

ϭ͘ϯ͘ D/EZKE1WZsE1jWZsE<>E1^KWz ObecnČ na mezinárodní úrovni nenalezme právní úpravu, která by se vČcnČ vČnovala problematice nakládání s odpady, vyjma problematiky jejich pĜeshraniþní pĜepravy. V této oblasti je spolu s dalšími smluvními státy ýeská republika vázána tzv. Basilejskou úmluvou od roku 1992 (celý název Úmluva o kontrole pohybu nebezpeþných odpadĤ pĜes hranice státĤ a jejich zneškodĖování, podepsána v Basileji roku 1989). Úmluva stanovuje základní pravidla pĜeshraniþní pĜepravy odpadĤ a jejich nakládání pĜi pĜevozu. Mimo právní rámec jsou na mezinárodní úrovni významné i politické dokumenty, pĜijímané a naplĖované zejm. samosprávnými celky. Mezi nejznámČjší (ale právnČ nezávazné) patĜí Agenda 21, která mimo jiné obsahuje i základní pĜístupy podporující využívání životnímu prostĜedí více šetrných („bezodpadových“) technologií a podpora recyklaci již vyprodukovaných odpadĤ.

ϭ͘ϰ͘ WZsE1jWZsE<>E1^KWzssZKW^<hE// 1.4.1. Rámcová smČrnice Rady þ. 75/442/EHS o odpadech (Waste Framework Directive) Základním evropským pĜedpisem pro oblast nakládání s odpady byla Rámcová smČrnice 75/442/EHS (znovu publikována v kodifikované podobČ jako smČrnice 2006/12/ES). Aþkoliv tato smČrnice má pĜedvídáno ukonþení své úþinnosti ke dni 11. 12. 2010 z dĤvodu transpozice nové smČrnice o odpadech þ. 98/2008 (viz níže) do národních právních ĜádĤ jednotlivých þlenských státĤ, je tĜeba se s obsahem této smČrnice seznámit, jelikož stanovila základní principy fungování evropského odpadového hospodáĜství a kromČ jiného, tato smČrnice je v modernizované podobČ víceménČ pĜevzata do nové smČrnice. SmČrnice þ. 75/442/EHS obsahovala elementární normy nakládání s „bČžnými“ odpady produkovanými pĜedevším fyzickými osobami. Nevztahovala se tak na nakládání s radioaktivními odpady, se zdravotnickými odpady, s nČkterými druhy vybraných výrobkĤ (elektrozaĜízení, akumulátory, baterie a další), s odpady z tČžby nerostĤ, odpadní plyny aj. (þl. 2 SmČrnice). 9


SmČrnice mČla sladit pĜedevším pojmosloví v této oblasti (pojem „odpad“ a „odstraĖování odpadu“, viz þl. 1 SmČrnice), stanovit povinnost zpracovávání a aktualizace národních koncepcí nakládání s odpady, nutit þlenské státy k prevenci, recyklaci a zpracování odpadĤ, získávání druhotných surovin a pĜípadnČ energie a jakékoliv jiné postupy umožĖujícího opČtovné použití odpadĤ (þl. 3 odst. 1 SmČrnice, tzv. hierarchie nakládání s odpady). Ve smČrnici byl promítnut princip integrované ochrany životního prostĜedí (þl. 4 SmČrnice), tj. jakékoliv opatĜení na odstraĖování odpadĤ nesmí zároveĖ ohrožovat lidské zdraví (hluk, zápach) a jiné složky životního prostĜedí (voda, ovzduší, pĤda, rostliny a živoþichové). ýlenské státy jsou povinny urþit odpovČdný orgán za plánování a organizaci v oblasti nakládání s odpady, povolování a kontrolou stanovených povinností pĜi provádČní opatĜení v této oblasti (þl. 5 SmČrnice). V ýeské republice jsou tyto kompetence dČleny mezi nČkolik institucí, pĜiþemž na vrcholu, pomineme-li Parlament ýeské republiky jakožto zákonodárný orgán bez výkonných pravomocí, stojí vláda ýeské republiky. VČcnČ pĜíslušným ústĜedním orgánem státní správu obstarávající záležitosti odpadĤ je Ministerstvo životního prostĜedí (§ 1 bod 14. zákona þ. 2/1969 Sb., o zĜízení ministerstev a jiných ústĜedních orgánĤ státní správy ýeské republiky, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a § 72 odst. 1 písm. a) zákona þ. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ), u nČkterých druhĤ odpadĤ ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví (zdravotnické odpady) a Ministerstvem zemČdČlství (þistírenské kaly). Vedle této soustavy správních orgánĤ je vybudován kontrolní systém, kde nejzákladnČjším þlánkem je Ministerstvem životního prostĜedí Ĝízená ýeská inspekce životního prostĜedí (mimo ni i celní orgány a Policie ýeské republiky, viz § 76, § 77 a § 77a zákona o odpadech). PĜedevším vláda je odpovČdná za naplnČní þl. 6 SmČrnice, ve kterém jsou stanoveny základní požadavky na obsah celonárodního plánu/Ĥ. V nich musí být stanoveny zejména druhy a množství odstraĖovaných odpadĤ, obecné technické požadavky na odstraĖování, vhodné lokality pro odstraĖování a veškerá zvláštní opatĜení pro jednotlivé odpady. KromČ tČchto povinných požadavkĤ na obsah celostátního plánu odpadového hospodáĜství mĤže být jeho obsahem i uvedení fyzických nebo právnických osob zmocnČných k odstraĖování odpadĤ, rozpoþtové náklady na postupy odstraĖování a vhodná opatĜení na podporu racionalizace sbČru, tĜídČní a zpracování odpadĤ. Vedle výše uvedené soustavy státních orgánĤ pĜenesl þeský zákonodárce þást odpovČdnosti a mnoho povinností do pĤsobnosti územních samosprávných celkĤ, a to jak v pĜenesené, tak samostatné pĤsobnosti. Blíže v þásti pojednávající o obsahu zákona o odpadech, který obsahuje kompletní implementaci rámcové smČrnice. NejpodstatnČjším ustanovením SmČrnice je þl. 7, který zavazuje þlenský stát pĜijmout taková nezbytná opatĜení, aby bylo zajištČno, že každý držitel odpadu jej pĜedá soukromému nebo veĜejnému zaĜízení, které odpad sbírá, nebo podniku, který provádí odstraĖování odpadu, nebo jej sám odstraní v souladu s þlánkem 4 SmČrnice (viz výše). Náklady na odstraĖování odpadu v souladu se zásadou „zneþišĢovatel platí“ nese držitel, který se odpadu zbavuje, nebo z jehož þinnosti vznikl (þl. 12 SmČrnice). 10


ZaĜízení umožĖující držiteli odevzdat v nČm odpad musí projít povolovacím procesem pĜíslušného orgánu þlenského státu (þl. 8 SmČrnice) a podléhat pĜimČĜené pravidelné kontrole (þl. 9 SmČrnice). Samotné podmínky povolovacího procesu jsou na samotném þlenském státu. Obdobným procesem musí projít zaĜízení (podniky), které zajišĢují „pĜepravu, sbČr, skladování, skládkování nebo zpracování vlastních odpadĤ, i podniky, které sbírají nebo pĜepravují odpady v zájmu tĜetích stran“ (þl. 10 SmČrnice). Jako témČĜ v každé smČrnici je i v této zakotven povinný reporting þlenského státu vĤþi Evropské komisi (þl. 12 SmČrnice), a to každé tĜi roky od implementace SmČrnice do svého právního Ĝádu. Komise zase informuje každé tĜi roky o uplatĖování SmČrnice v þlenských státech Radu Evropské unie a Evropský parlament. Vzhledem k tomu, že SmČrnice byla tvoĜena a pĜijata v první polovinČ 70. let minulého století (15. þervence 1975), neodpovídala soudobým potĜebám spoleþnosti, zejména technickému pokroku i právnímu vnímání na systém nakládání s odpady. Na základČ 6. Akþního programu byla pĜipravena Tématická strategie pro pĜedcházení vzniku odpadĤ a jejich recyklaci2, která stanovuje postup pro dosažení tČchto cílĤ. Vedle preference prevence vzniku odpadĤ a jejich recyklace je odpad shledán nejen jako plnohodnotná druhotná surovina, ale i zdroj energie. Spolu s návrhem Tématické strategie byl pĜipravován návrh nové Rámcové smČrnice o odpadech.

Nová SmČrnice Evropského parlamentu a Rady þ. 98/2008/ES odpadech a o zrušení nČkterých smČrnic

o

Na základČ rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady þ. 1600/2002/ES ze dne 22. þervence 2002 o 6. akþním programu Spoleþenství pro životní prostĜedí byly zahájeny pĜípravné práce na pĜehodnocení stávajícího právního rámce evropské úpravy nakládání s odpady smČrem k upĜesnČní hranice mezi odpady a materiály, které odpady nejsou, k vyjasnČní definic využití a odstraĖování odpadĤ, k podpoĜe opatĜení pro pĜedcházení vzniku odpadĤ a nakládání s odpadem a v neposlední ĜadČ k pĜehodnocení cílĤ (kvót) pro zpracování a využití odpadĤ v závislosti na vývoji pĜi zpracování a využití odpadĤ. Tyto práce vyvrcholily pĜijetím nové evropské SmČrnice o odpadech Evropským parlamentem a Radou EU v roce 2008. SmČrnice má být dle þl. 40 transponována do právních ĜádĤ þlenských státĤ Evropské unie do 12. prosince 2010. NČkterá ustanovení SmČrnice už ovšem nabyla úþinnosti dnem 12. prosince 2008 (viz þl. 41 SmČrnice), jelikož upravují pĜechod na nový právní rámec a novelizují tak jiné evropské smČrnice regulující oblast nakládání odpady, tj. SmČrnici þ. 75/439/EHS o nakládání s odpadními oleji, SmČrnici þ.91/689/EHS o nebezpeþných odpadech a SmČrnici þ. 2006/12/ES o odpadech, které pozbudou úþinnosti dnem 12. prosince 2010. V podstatné þásti obsahu je nová smČrnice o odpadech shodná þi upĜesĖuje „starou“ smČrnici o odpadech z roku 1975.

2

SdČlení Evropské komise KOM(2005) 666 11


Jedním z cílĤ sledovaných novČ pĜijatou SmČrnicí je i „pĜiblížení se k evropské recyklaþní spoleþnosti s vysokou úrovní hospodárnosti využívání zdrojĤ“ (viz odst. 41 úvodního zdĤvodnČní SmČrnice). Tomu by mČly odpovídat i novČ stanovené cíle, pokud jde o pĜípravu na opČtovné použití a recyklaci odpadĤ. Bohužel, pĜelom roku 2008 a 2009 ukázal, že regulovaná nabídka v podobČ právem stanovených kvót recyklace odpadĤ (pĜedevším z obalĤ – plast, papír, sklo) mĤže být v tržním prostĜedí na stranČ poptávky velmi limitujícím faktorem pro další rozvoj tohoto cíle. Aþkoliv jsou nastaveny recyklaþní cíle, stále není zaruþeno, že se Evropa stane sobČstaþnou recyklaþní spoleþností, která dokáže svĤj odpad nejen vyprodukovat, ale i využívat na svém území a následnČ jej uplatnit na trhu v podobČ výrobkĤ z recyklátĤ. V souvislosti s výše uvedeným je tak ponČkud zvláštní, že dle þl. 11 SmČrnice musí þlenské státy pĜijmout opatĜení na podporu opČtovného použití výrobkĤ, a to zejména tvorbou a podporou sítí pro opravy a opČtovné použití, využíváním ekonomických nástrojĤ, kritérií pro veĜejné zakázky, množstevních cílĤ nebo jiných opatĜení. RovnČž musí být v þlenském státČ zaveden do roku 2015 „na podporu vysoce kvalitní recyklace“ systém tĜídČného sbČru odpadĤ z papíru, kovu, plastu a skla. Zde je tĜeba Ĝíci, že toto ustanovení SmČrnice je do jisté míry duplicitní s ohledem na SmČrnici Evropského parlamentu a Rady þ. 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, ve znČní SmČrnice Evropského parlamentu a Rady þ. 2004/12/ES a SmČrnice Evropského parlamentu a Rady þ. 2005/20/ES, která stanovuje závazné kvóty využívání obalových odpadĤ z plastu, papíru a skla, které se nejþastČji vyskytují právČ v obalových odpadech. Zavedení systému tĜídČní odpadĤ musí být dle SmČrnice proveditelné z hlediska technického, hospodáĜského a z hlediska životního prostĜedí, tj. vždy musí jít o zohlednČní všech 3 složek trvalé udržitelnosti takového systému. SmČrnice pro odpad pocházejících z domácností (popĜ. od jiných pĤvodcĤ, pokud tento odpad odpovídá odpadĤm z domácností), který je složen z kovu, papíru, skla nebo plastu, naĜizuje, aby k opČtovnému využití þi recyklaci bylo využito 50 % hmotnosti takového odpadu v roce 2020. Pro vyjasnČní otázky ke které základní hodnotČ je vztažen cíl „50 % hmotnosti v roce 2020“ ukládá SmČrnice povinnost Komisi stanovit podrobná pravidla, kterými se stanoví zpĤsoby uplatĖování a výpoþtu pro ovČĜování dodržování tohoto cíle s ohledem na naĜízení Evropského parlamentu a Rady (ES) þ. 2150/2002 ze dne 25. listopadu 2002 o statistice odpadĤ. Na základČ dosavadních diskusí jsou uvažovány 2 zpĤsoby výpoþtu této hodnoty, a to aby 50 % hmotnosti využití bylo poþítáno z využití všech komodit (papír, plast, sklo, kovy) ke hmotnosti tČchto materiálĤ vyskytujících se v odpadech z domácností. Dalším pĜístupem je poþítat 50% využití pro každý druh samostatnČ k jeho výskytu v domovním odpadu. Oproti stávající právní úpravČ klade nová SmČrnice vČtší dĤraz na vlastní pĜedcházení vzniku odpadĤ, zejména i tím, že rozšiĜuje okruh vČcí þi materiálĤ, které nemusí nutnČ pĜi svém použití, resp. jejich vynČtí a následném využití v pĜírodČ závažným zpĤsobem ohrozit životní prostĜedí, pokud nedochází k jejich významné kvalitativní zmČnČ (napĜ. získání nebezpeþných vlastností). Jde zejména o oblast vytČžených zemin a sedimentĤ a dále pĜírodních biologických materiálĤ, napĜ. sláma a jiné pĜírodní látky pocházející ze zemČdČlské výroby nebo lesnictví, které nejsou nebezpeþné a které se využívají v zemČdČlství, lesnictví nebo k

12


výrobČ energie z této biomasy prostĜednictvím postupĤ nebo metod, které nepoškozují životní prostĜedí ani neohrožují lidské zdraví (þl. 2 odst. 1 SmČrnice). Pokud jde o definice, pak se nová SmČrnice pĜíliš v definici „odpadu“ neliší od dosud úþinné evropské úpravy (srov. þl. 3 odst. 1 SmČrnice a þl. 1 odst. 1 písm a) Rámcové smČrnice þ. 75/442/EHS), aþkoliv se snaží jasnČji definovat v þlánku 6 stav, kdy odpad pĜestává být odpadem. I nadále není zcela jasnČ Ĝešen pĜechod mezi odpadem a druhotnou surovinou, toto se ponechává v kompetenci Komise, není-li ji využito, pak je na þlenském státu, jak je vymezí (þl. 6 odst. 4 SmČrnice). ObecnČ vzato platí, že není-li této volnosti v pĜístupu využito, pak by mČlo být témČĜ vše (vyjma výše popsaného okruhu omezení pĤsobnosti SmČrnice), þeho se držitel zbavuje, má úmysl zbavit, nebo se od nČj vyžaduje, aby se zbavil (napĜ. zákonem) odpadem (þl. 3 odst. 1 SmČrnice). Zde snad jde do budoucna doporuþit pĜi pĜípravČ národní legislativy zvolit co možná nejobezĜetnČjší pĜístup s ohledem na praxi okolních vyspČlých státĤ Evropské unie, aby nebyl þlenský stát naĜþen z nastavení pĜíliš volných podmínek, resp. pĜíliš širokého spektra zpĤsobĤ vzniku druhotných surovin jakožto materiálĤ a pĜedmČtĤ nepodĜazovaných pod pĜísný režim nakládání s odpady. Na druhou stranu, pĜílišné lpČní na striktním omezení využití vedlejších produktĤ a jejich podĜazením pod odpadový režim mĤže vést k omezení hospodáĜské soutČže v rámci evropského jednotného trhu. Definice vedlejšího produktu je dána þl. 5 SmČrnice, jde o jedno z nových opatĜení na podporu pĜedcházení vzniku odpadĤ. V návaznosti na jednotný evropský trh je tĜeba zmínit zejména ýeskou republikou prosazované ustanovení nové SmČrnice þl. 16 o zásadČ sobČstaþnosti a blízkosti. Dle tohoto ustanovení „mĤže þlenský stát (je tedy na vĤli kteréhokoliv þlenského státu) omezit pĜepravu odpadĤ urþených ke spálení, které je klasifikováno jako využití, do daného þlenského státu, pokud bylo zjištČno, že by v dĤsledku této pĜepravy musely být odstranČny odpady, které vznikly na území daného þlenského státu nebo že by odpad musel být zpracován zpĤsobem, jenž není v souladu s národním plánem pro nakládání s odpady daného þlenského státu“. Vzhledem k tomu, že þlenské státy jsou zavázány SmČrnicí ke kooperaci v oblasti nakládání s odpady, nelze striktní zákazy dovozu odpadĤ bez konzultace a zohlednČní potĜeby okolních þlenských státĤ vydat (þl. 32). V opaþném pĜípadČ by totiž mohla vzniknout situace, kdy pĜeprava odpadĤ v rámci daného þlenského státu do zaĜízení ke spálení za úþelem jejich energetického využití byla pro životní prostĜedí daleko ménČ pĜíznivá, a to s ohledem na vzdálenost a druhovou skladbu tČchto odpadĤ, než dovoz odpadĤ k energetickému využití ze sousedního þlenského státu na mnohem kratší vzdálenost nebo druhovČ potĜebnČjší (využitelnČjší) skladbu odpadĤ. SamozĜejmČ, základními kritérii pro stanovení tohoto zákazu v souladu s þl. 16 odst. 1 SmČrnice je, zda by musely být odpady vyprodukované v rámci þlenského státu v dĤsledku dovozu odstranČny þi zpracovány jiným zpĤsobem, který není v souladu s národním plánem odpadového hospodáĜství. Plány þlenských státĤ tak musí být opravdu pĜipravovány ve spolupráci se sousedy, aby nedošlo k paradoxĤm mající pro životní prostĜedí negativní dopady. Vyhodnocení pro využití možnosti zakázat pĜepravu odpadĤ do þlenského státu musí ovšem probČhnout v kontextu regionálních (i pĜeshraniþních) systémĤ nakládání s odpady, jelikož v souladu s odĤvodnČním odst. 39 SmČrnice „nČkteré þlenské státy nemusí být schopny na svém území vytvoĜit síĢ zahrnující celou škálu zaĜízení ke koneþnému využití odpadĤ.“

13


NovČ se SmČrnice vČnuje programĤm pro pĜedcházení odpadĤ (þl. 29 SmČrnice), pĜiþemž jejich zpracování (pĜijetí) má probČhnout v þlenských státech do 12. prosince 2013. Tyto dokumenty mohou být souþástí národních plánĤ nakládání s odpady, ale musí naplĖovat obsahovČ požadavky smČrnice, tj. stanovení cílĤ, dále vyhodnocení užiteþnosti pĜíkladĤ opatĜení uvedených v pĜíloze IV SmČrnice nebo jiných náležitých opatĜení (napĜ. podpora výzkumu a vývoje v oblasti dosahování þistších produktĤ a technologií spojených se vznikem menšího množství odpadĤ a šíĜení a využívání výsledkĤ tohoto výzkumu a vývoje, podpora ekodesignu, podpora dĤvČryhodných ekoznaþek). „Úþelem tČchto cílĤ a opatĜení je pĜerušit závislost mezi hospodáĜským rĤstem a dopady na životní prostĜedí spojenými se vznikem odpadĤ.“ Dovedeno ad absurdum každý þlenský stát se má snažit o podporu takových technologií, které by nemČly nejlépe žádný dopad na životní prostĜedí. Vzhledem k relativnČ znaþné obecnosti obsahových požadavkĤ mĤže þlenský stát pĜi zpracovávání takového preventivního programu vycházet i z tradiþních (specifických) zpĤsobĤ nakládání s odpady v daném státČ, kvalitativní i kvantitativní kritéria pro hodnocení vhodnosti daných opatĜení volí každý þlenský stát sám. ObecnČ prevencí vzniku odpadĤ lze chápat takový pĜístup, kdy dochází k využívání nových technologií a výrobku více šetrných k životnímu prostĜedí než dosud užívané nebo pokud již odpady jsou produkovány, aby byly využity co nejblíže u zdroje a nepodmiĖovaly tak vznik a údržbu rozsáhlých systémĤ nakládání s odpady a zanechávaly tak co nejmenší negativní dopady na životním prostĜedí (napĜ. komunitní kompostování, omezení vzniku nebezpeþných odpadĤ). Za zmínku stojí i novČ formulovaný pĜístup Evropské unie k nakládání s biologickými odpady, kdy þlenské státy v pĜípadČ potĜeby (kterou vyhodnocuj ony samy) stanoví mj. i oddČlený sbČr biologického odpadu za úþelem kompostování a anaerobní digesce odpadu (þl. 22 SmČrnice). Podmínkou je ovšem, aby provozováním takového systému ovšem nedocházelo k ohrožení lidského zdraví þi poškození životního prostĜedí, napĜ. ohrožením vody, ovzduší, pĤdy nebo rostlin nebo živoþichĤ, obtČžováním hlukem nebo zápachem þi nepĜíznivým vlivĤm na krajinu (þl. 13 SmČrnice). V souladu s þl. 4 musí þlenské státy pĜi zavedení takového systému rovnČž dodržet þl. 4 SmČrnice, a to „zohlednit zásadu pĜedbČžné opatrnosti a udržitelnosti, technickou proveditelnost a hospodáĜskou životaschopnost, ochranu zdrojĤ i celkové dopady na životní prostĜedí, lidské zdraví a hospodáĜské a sociální dopady“. NejzásadnČjší pĜínos a zároveĖ zmČnu oproti dosud úþinné Rámcové smČrnici o odpadech 75/442/EHS obsahuje SmČrnice v þl. 4 odst. 1, kde je oproti þl. 3 odst. 1 „staré smČrnice“, jasnČ stanovena hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady, tj. pĜedcházení vzniku, pĜíprava k opČtovnému použití, recyklace, jiné využití, napĜíklad energetické využití, odstranČní. Užívání hierarchie þlenskými státy se Ĝídí tímto pravidlem daným SmČrnicí: „PĜi uplatĖování hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady uvedené pĜijmou þlenské státy opatĜení, která podpoĜí možnosti, jež pĜedstavují nejlepší celkový výsledek z hlediska životního prostĜedí. To mĤže u zvláštních tokĤ odpadĤ vyžadovat odchýlení se od hierarchie, je-li to odĤvodnČno zohledĖováním životního cyklu u celkových dopadĤ vzniku tohoto odpadu a nakládání s ním.“ Jednotlivé zpĤsoby nakládání s odpady tak v rámci þlenského státu musí vytváĜet komplexní celek (integrovaný systém), aby docházelo k co nejmenším negativním vlivĤm na životní prostĜedí. PĜi jejím uplatĖování tak musí být reflektována zásada pĜedbČžné opatrnosti a

14


udržitelnosti vþetnČ technické proveditelnosti, hospodáĜské životaschopnosti, ochrany zdrojĤ i celkových hospodáĜských a sociálních dopadĤ. S ohledem na výše uvedené lze na novou SmČrnici o odpadech nahlížet ponČkud s rozpaky. Aþkoliv pĜinesla vyjasnČní hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady, upĜesnČní nČkterých definic a zavedení nových pojmĤ, stále si klade pĜíliš vysoké cíle na vznik evropské recyklaþní spoleþnosti, což potvrzuje zavedením závazných kvót na využívání odpadĤ z plastu, papíru, kovu a skla v roce 2020. Je otázkou, zda by takové ustanovení bylo obsaženo v nové SmČrnici i po probČhnuvší celoevropské krizi v odbytu vytĜídČných složek odpadĤ na pĜelomu roku 2008 a 2009. V ní se totiž naplno ukázalo, že lze velmi obtížnČ prosazovat ekologické cíle stanovené v jednom regionu (oblasti) svČta, když ekonomický systém je dnes zcela globalizován, ale standardy ochrany životního prostĜedí pĜi nČkterých þinnostech mají regionální význam nebo regionální závaznost.

1.4.2. SmČrnice Evropského parlamentu a Rady þ. 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, ve znČní SmČrnice Evropského parlamentu a Rady þ. 2004/12/ES a SmČrnice Evropského parlamentu a Rady þ. 2005/20/ES Na území mČst a obcí v Evropské unii vzniká velké množství odpadĤ, které se vzhledem ke svému charakteru a využívaným technologickým postupĤm dá znovu využít, resp. materiál, z nČhož jsou vyrobeny. Tím je naplĖován tzv. substituþní vztah odpad jako druhotná surovina místo primárních zdrojĤ surovin vyskytujících se v životním prostĜedí (ropa, zemní plyn, uhlí). NejþastČji vyskytujícím se druhem odpadu jsou obalové materiály, a to pĜedevším z papíru, plastu a skla. SmČrnice o obalech navazuje principiálnČ na SmČrnici o odpadech, zejména pokud jde o stanovení zpĤsobu nakládání s obalovými odpady. Definice v této SmČrnici jsou mnohem propracovanČjší (je to dáno pĜedevším dobou jejího vzniku – první polovina 90. let minulého století). I zde je opČt stanovena jakási specifická hierarchie „nakládání s obalovými odpady“. Preferována je pĜedevším prevence vzniku obalového odpadu (þl. 4 SmČrnice). Opakované použití obalĤ, jako formu prevence, však mohou þlenské státy podporovat jen za splnČní urþitých podmínek (þl. 5 SmČrnice), zejména podmínky nenarušení volného pohybu zboží, tedy pouze takovým zpĤsobem, aby nedošlo k vytvoĜení netarifní pĜekážky trhu. (ten þlánek totiž nedává prioritu opakovanému použití, pouze Ĝíká, že se to smí podporovat, pokud jsou splnČny další podmínky.) Na rozdíl od velmi obecnČ konstruované SmČrnice o odpadech obsahuje obalová SmČrnice i kvóty využívání obalových odpadĤ (þl. 6 SmČrnice) vþetnČ stanovení horních limitĤ využití hmotnostních procent obalĤ (jako omezující podmínka pro pĜedejití narušení vnitĜního trhu Evropské unie). Pro ýeskou republiku jsou nyní závazné limity dané SmČrnicí þ. 2004/12/ES ve spojení se SmČrnicí þ. 2005/20/ES, kdy musí být k 31. 12. 2012 dosaženo minimálnČ 60 % odpadu z obalu využito, z toho minimálnČ 55 % a maximálnČ 80 % odpadu recyklováno.

15


ýlenské státy jsou povinny stanovit systémy zpČtného odbČru, sbČru použitých obalĤ nebo obalových odpadĤ, opakovaného použití nebo využití, vþetnČ recyklace obalĤ nebo sebraných obalových odpadĤ (þl. 7 SmČrnice). Sjednocené znaþení materiálového složení obalĤ usnadĖuje identifikaci a proces sbČru a tĜídČní použitých obalĤ (þl. 8 SmČrnice). SmČrnice obsahuje i další omezující podmínky pro uvádČní obalĤ na trh, a to stanovením hladin koncentrace olova, kadmia, rtuti a šestimocného chrómu (þl. 11 SmČrnice). VytvoĜení povinných informaþních systémĤ a jejich provázanost se systémy ostatních þlenských státĤ napomáhá efektivní kontrole uplatĖování SmČrnice, pro informovanost obþanĤ a rovnČž pro úþely reportingu Evropské komisi (viz její þl. 12, 13 a 17). Plánování nakládání s obaly je povinnou souþástí plánu/Ĥ zpracovávaných podle SmČrnice o odpadech (þl. 14 SmČrnice o obalech).

1.4.3. SmČrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadĤ Úþelem této SmČrnice (její þl. 1) je nastavit takové technicko-bezpeþnostní požadavky na umístČní skládek, jejich provoz a ukládání odpadĤ, které nejen zabezpeþí naplĖování Rámcové smČrnice o odpadech (pĜedevším její þl. 3 a 4, pĜíloha þ. I a II SmČrnice), ale zároveĖ stanoví postupy a návody pro pĜedcházení nebo maximální omezení negativních úþinkĤ skládkování odpadĤ na životní prostĜedí (zejména zneþištČní povrchových nebo podzemních vod, ovzduší, pĤdy, lidské zdraví). ýlenské státy musí dle þl. 3 odst. 1 tuto SmČrnici použít na jakoukoliv skládku definovanou v þl. 2 písm. g) SmČrnice (tj. krátkodobou i dlouhodobou, povrchovou nebo podpovrchovou) po celou dobu její životnosti. Skládky jsou rozdČleny celkem do tĜí kategorií (þl. 4 SmČrnice) - skládky nebezpeþných odpadĤ, skládky odpadĤ neklasifikovaných jako nebezpeþné a skládky inertních odpadĤ. Za úþelem omezení pĜijímání biologicky rozložitelných odpadĤ na skládky mají þlenské státy pĜijmout vnitrostátní strategii nakládání s tímto druhem odpadu. Strategie by mČla obsahovat opatĜení zamČĜená na dosažení cílĤ stanovených v þl. 5 odst. 2 SmČrnice, zejména pomocí recyklace, kompostování, výroby bioplynu nebo materiálového a energetického využití. TČmito cíli je dosažení postupného snižování hmotnostních procent biologicky rozložitelných odpadĤ ukládaných na skládku z celkového množství biologicky rozložitelných komunálních odpadĤ vyprodukovaných v roce 1995. PostupnČ od implementace SmČrnice do vnitrostátního právního Ĝádu musí být dosaženo po pČti letech 75 %, po osmi letech 50 % a 35 % hmotnostního snížení. ýlenské státy musí zajistit, že na skládky nebudou ukládány kapalné odpady, odpady, které jsou v podmínkách skládky výbušné, žíravé, oxidující, vysoce hoĜlavé, nemocniþní odpad a jiné klinické odpady pocházející z léþebných nebo veterinárních zaĜízení a v neposlední ĜadČ celé použité pneumatiky a drcené použité pneumatiky (þl. 5 odst. 3 SmČrnice). Nesmí být ĜedČny a míšeny odpady za úþelem naplnČní kritérií pro pĜijímání odpadu na skládku (þl. 5 odst. 4 SmČrnice). Provoz skládky mĤže být zahájen jedinČ po absolvování povolovacího procesu vedeného pĜíslušným státním orgánem (þl. 7, 8, 9 a 10). Na skládku urþité kategorie lze pĜijímat jen odpad s pĜíslušnými vlastnostmi (þl. 6 SmČrnice). PĜedpokládané náklady na uzavĜení skládky a následnou péþi ukonþení provozu alespoĖ po dobu tĜiceti let by mČly být

16


hrazeny ze státem stanovené finanþní jistiny (rezervy) vytváĜené provozovatelem skládky (þl. 10 SmČrnice). Samotný provoz skládky, její kontrola a monitoring je podrobnČ upraveno v þl. 11, 12 a v pĜíloze þ. III SmČrnice. UzavĜení skládky je možné až po koneþné kontrole pĜíslušného orgánu þlenského státu a vydání povolení s uzavĜením. Toto ovšem nezbavuje provozovatele skládky odpovČdnosti za pĜípadné negativní dopady uzavĜené skládky na životní prostĜedí (þl. 13 SmČrnice). Zcela jistČ nejvíce sledovaným ustanovením SmČrnice je její þl. 14, který stanovuje, že stávající povolené nebo provozované skládky mohou nadále fungovat pouze tehdy, splní-li bezodkladnČ podmínky dané SmČrnicí, maximálnČ však do 8 let od dne implementace SmČrnice do vnitrostátního právního Ĝádu (v ýeské republice tedy do konce dubna 2012). O naplĖování SmČrnice jsou opČt þlenské státy povinny každé tĜi roky zpracovávat zprávy. Smysl SmČrnice nelze spatĜovat pouze v tom, že stanovuje podmínky pro provoz skládek, ale nepĜímo tím nutí þlenské státy k vývoji a zavádČní alternativních zpĤsobĤ nakládání (odstraĖování) s odpady. Další právní pĜedpisy Evropské unie upravující problematiku nakládání s odpady, zejm. nČkterými druhy odpadĤ a využívání nČkterých zpĤsobĤ odstraĖování odpadĤ: - SmČrnice Rady þ. 75/439/EHS o nakládání s odpadními oleji; - SmČrnice Rady þ. 78/176/EHS o odpadech z prĤmyslu oxidu titaniþitého, ve znČní SmČrnice 83/29/EHS; - SmČrnice Rady þ. 82/883/EHS o postupech monitorování životního prostĜedí ovlivnČného vypouštČním odpadĤ z prĤmyslu oxidu titaniþitého a dozoru nad ním; - SmČrnice Rady þ. 86/278/EHS o ochranČ životního prostĜedí a zejména pĤdy pĜi používání kalĤ z þistíren odpadních vod v zemČdČlství; - SmČrnice Rady þ. 87/217/EHS o pĜedcházení a snižování zneþištČní životního prostĜedí azbestem; - SmČrnice Rady þ. 91/157/EHS o bateriích a akumulátorech obsahujících urþité nebezpeþné látky; - SmČrnice Rady þ. 91/689/EHS o nebezpeþných odpadech ve znČní SmČrnice Rady þ. 94/31/ES; - SmČrnice Rady þ. 91/692/EHS o standardizaci a racionalizaci zpráv o provádČní nČkterých smČrnic vztahujících se k životnímu prostĜedí; - SmČrnice Rady þ. 92/112/EHS o postupech harmonizace programĤ snižování a úplného vylouþení zneþišĢování odpady z prĤmyslu oxidu titaniþitého; - SmČrnice Komise þ. 93/86/EHS o zavádČní technického pokroku do SmČrnice Rady þ. 91/157/EHS o bateriích a akumulátorech obsahujících urþité nebezpeþné látky; - SmČrnice Rady þ. 94/67/ES o spalování nebezpeþných odpadĤ a související smČrnice Rady þ. 89/369/EHS o prevenci zneþišĢování ovzduší obecními spalovnami a smČrnice Rady þ. 89/429/EHS o omezení zneþištČní ovzduší z již existujících spaloven; - rozhodnutí Komise þ. 94/741/ES o dotaznících pro zprávy þlenských státĤ o provádČní nČkterých smČrnic

17

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 v oblasti nakládání s odpady (k provedení SmČrnice Rady þ. 91/692/EHS); - rozhodnutí Rady þ. 94/904/ES o seznamu nebezpeþného odpadu k provedení þl. I odst. 4 SmČrnice Rady þ. 91/689/EHS; - SmČrnice Rady þ. 96/59/ES o odstraĖování polychlorovaných bifenylĤ a polychlorovaných terfenylĤ (PCB/PCT); - rozhodnutí Komise þ. 96/302/ES o stanovení formuláĜe pro poskytování údajĤ podle þl. 8 odst. 3 SmČrnice Rady þ. 91/689/EHS - rozhodnutí Komise þ. 97/622/ES o dotaznících pro zprávy þlenských státĤ o provádČní nČkterých smČrnic v oblasti nakládání s odpady (k provedení SmČrnice Rady þ. 91/692/EHS); - rozhodnutí Komise þ. 98/184/ES o dotazníku pro zprávy þlenských státĤ o provádČní SmČrnice Rady þ. 94/67/ES (k provedení SmČrnice Rady þ. 91/692/EHS); - SmČrnice Evropského parlamentu a Rady þ. 2000/53/ES o vozidlech s ukonþenou životností; - SmČrnice Evropského parlamentu a Rady þ. 2002/96/ES o odpadních elektrických a elektronických zaĜízeních (OEEZ) a související SmČrnice Evropského parlamentu a Rady þ. 2002/95/ES o omezení používání nČkterých nebezpeþných látek v elektrických a elektronických zaĜízeních; - SmČrnice Evropského parlamentu a Rady þ. 2006/21/ES o nakládání s odpady z tČžebního prĤmyslu; - SmČrnice Evropského parlamentu a Rady þ. 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení smČrnice 91/157/EHS; Výše uvedené unijní právní pĜedpisy a rozhodnutí pĜíslušných orgánĤ Evropské unie jsou (s výjimkou poslední jmenované smČrnice) promítnuty v þeském právním Ĝádu, zejména v zákonČ o odpadech. V souþasnosti je pĜipravována novelizace tohoto zákona, která by mČla transponovat SmČrnici þ. 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a dále zohlednit pĜipomínky Evropské komise z tzv. formálního upozornČní ýeské republiky z bĜezna roku 2007 vytýkající nedostateþnou implementaci SmČrnice þ. 1999/31/ES o skládkách odpadu. Vedle smČrnic, které nejsou až na výjimky pĜímo vykonatelné, jsou na poli komunitárního práva velmi významná NaĜízení Rady a Evropské komise. K jejich provádČní není tĜeba v þlenských státech pĜijímat speciální právní úpravu, jsou pĜímo aplikovatelné. VČtšinou se týkají záležitostí, kde by odchylný postup vytvoĜený na úrovni jednotlivých þlenských státĤ, i když s jednotným obecným právním rámcem mohl negativnČ narušit jednotný vnitĜní trh a ohrozit životní prostĜedí. V oblasti nakládání s odpady jde o naĜízení, které upravují problematiku pĜeshraniþní pĜepravy odpadĤ a dozor nad ní. Jde o tato naĜízení: - NaĜízení Rady (EHS) þ. 259/93 o dozoru nad pĜepravou odpadĤ v rámci Evropského spoleþenství, do nČj a z nČj a o jejich kontrole; - NaĜízení Rady (ES) þ. 1420/1999, kterým se stanoví spoleþná pravidla a postupy pro pĜepravu nČkterých druhĤ odpadĤ do nČkterých neþlenských zemí OECD; - NaĜízení Komise (ES) þ. 1547/1999, kterým se stanoví kontrolní postupy podle naĜízení Rady (EHS) þ. 259/93 pro pĜepravu nČkterých druhĤ odpadĤ do nČkterých zemí, na nČž se nevztahuje rozhodnutí OECD C(92) 39 v koneþném znČní;

18


ϭ͘ϱ͘ WZsE1jWZsE<>E1^KWzs^<ZWh>/ 1.5.1. Zákon þ. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ 1.5.1.1. Zákon o odpadech a jeho cíl a úþel Jak již bylo výše poznamenáno, právní Ĝád musel být od poloviny 90. let minulého století harmonizován s acquis communitaire, aby þeský stát splnil podmínky pro þlenství v Evropské unii. Rychlost pĜizpĤsobování se evropskému právu i spoleþenským a hospodáĜským podmínkám zpĤsobil, že plnohodnotná právní úprava byla pĜijata až na poþátku 21. století. Souþasný zákon o odpadech v sobČ dnes implementuje Ĝadu právních pĜedpisĤ Evropské unie vþetnČ tČch, které Ĝeší specifické zpĤsoby nakládání s odpady, napĜ. elektrická a elektronická zaĜízení, autovraky, akumulátory a baterie. DĤsledkem tohoto neustále promČĖování je, že v prĤbČhu více jak šestileté úþinnosti byl již 15-krát novelizován a další novelizace jsou pĜipravovány jak prostĜednictvím poslanecké iniciativy, tak samotným garantem tohoto zákona, Ministerstvem životního prostĜedí. Velmi zásadní pĜepracování zákona bude jistČ potĜebné nejen vzhledem k tČmto pĜijatým zmČnám, ale i s ohledem na skuteþnost, že bude v dohledné dobČ pĜijata nová Rámcová smČrnice o odpadech. K zákonu o odpadech byla pĜijata celá Ĝada provádČcích právních pĜedpisĤ: - vyhláška Ministerstva životního prostĜedí a Ministerstva zdravotnictví þ. 376/2001 Sb., o ¨ hodnocení nebezpeþných vlastností odpadĤ; ve znČní vyhlášky þ. 502/2004 Sb. - vyhláška Ministerstva životního prostĜedí þ. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadĤ, Seznam nebezpeþných odpadĤ a seznamy odpadĤ a státĤ pro úþely vývozu, dovozu a tranzitu odpadĤ a postup pĜi udČlování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadĤ (Katalog odpadĤ), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; - vyhláška Ministerstva životního prostĜedí þ. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalĤ na zemČdČlské pĤdČ, ve znČní vyhlášky þ. 500/2004 Sb.; - vyhláška Ministerstva životního prostĜedí þ. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znČní pozdČjších pĜedpiĤs; - vyhláška Ministerstva životního prostĜedí þ. 384/2001 Sb., o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanýmiterfenyly, monometyltetrachlordifenylmetanem, monometyldichlor difenylmetanem, monometyldibromdifenylmetanem a veškerými smČsmi obsahujícími kteroukoliv z tČchto látek v koncentraci vČtší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB); - vyhláška Ministerstva životního prostĜedí þ. 237/2002 Sb., o podrobnostech zpĤsobu provedení zpČtného odbČru nČkterých výrobkĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ; - vyhláška Ministerstva životního prostĜedí þ. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadĤ 19


na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a zmČnČ vyhlášky þ. 383/2001 Sb. , o podrobnostech nakládání s odpady, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ ; - vyhláška Ministerstva životního prostĜedí þ. 352/2005 Sb., o podrobnostech nakládání s elektrozaĜízeními a elektroodpady a o bližších podmínkách financování nakládání s nimi (vyhláška o nakládání s elektrozaĜízeními a elektroodpady), ve znČní vyhlášky þ.65/2010 Zákon o odpadech pĜedstavuje základní vnitrostátní legislativní rámec odpadového hospodáĜství, pĜesto není komplexním právním pĜedpisem pro tuto oblast. V celé ĜadČ záležitostí nakládání s odpady, aĢ již vzhledem k jejich specifickému charakteru (napĜ. radioaktivní odpad, odpadní vody, odpadní plyny), nebo zohledĖujíce jejich specifika využití, je pĜijata celá Ĝada zvláštních právních pĜedpisĤ (napĜ. obalové odpady). Koncepce zákona vychází ze dvou základních pĜedpokladĤ, a to odpovČdnosti pĤvodce odpadu (vþetnČ úhrady nákladĤ vynaložených na nakládání s odpady) a hierarchii nakládání s odpady. Nejde-li pĜedejít vzniku odpadu (§ 10 odst. 1 zákona o odpadech – „prvotní pĤvodce má pĜi své þinnosti nebo v rozsahu své pĤsobnosti povinnost pĜedcházet vzniku odpadĤ, omezovat jejich množství a nebezpeþné vlastnosti.“), musí být omezováno jeho množství, zejm. množství nebezpeþných odpadĤ (nebo s nebezpeþnými vlastnostmi). Vyprodukované odpady by mČly být prvoĜadČ využity k pĤvodnímu úþelu (angl. reusing), není-li to možné, jejich jiné využití nesmí ohrozit životní prostĜedí ani lidské zdraví. Jiným využitím se myslí pĜedevším recyklace (využití materiálové), stejnČ tak jako využití energetické (výroba tepla, elektĜiny náhradou za klasické zdroje paliv napĜ. uhlí, ropa, zemní plyn). Na konci této stupnice stojí „pouhé“ odstranČní odpadu nesledující materiálový nebo energetický efekt. OdstranČní (spálení, skládkování) odpadu musí probíhat v souladu s požadavky na ochranu lidského zdraví a životního prostĜedí. NejrozšíĜenČjší formou odstraĖování odpadĤ v ýeské republice je jeho skládkování (aĢ již povrchové nebo hlubinné). DĤvody jsou nasnadČ, pĤvodci odpadĤ nejsou jednak dostateþnČ motivováni k jiným zpĤsobĤm nakládání s odpady a dále nejsou dostateþnČ (zejména ekonomicky) podporovány jiné alternativní zpĤsoby nakládání s odpady. Zákon o odpadech od úþinnosti tzv. euronovely (zákon þ. 154/2010 Sb. vstoupil v úþinnost 1. þervence 2010)) explicitnČ obsahuje v § 12 hierarchii zpĤsobĤ nakládání s odpady (viz výše þl. 4 odst. 1 SmČrnice þ. 98/2008/ES), þímž byl napraven dosud zavedený smČr naprosté preference materiálového využití odpadĤ pĜed jiným zpĤsobem využití (srov. § 11 odst. 1 poslední vČta zákona o odpadech úþinný do 30. þervna 2010 „Materiálové využití odpadĤ má pĜednost pĜed jiným využitím odpadĤ.“). SmČrnice a zákon rovnČž také pĜipouští odchýlit se od hierarchie, pokud pĜi hodnocení životního cyklu jednotlivého odpadového toku (napĜ. smČsného komunálního odpadu) je analyzováno, že trvání na hierarchii je v daném þase a místČ ekonomicky nepĜíznivé a sociálnČ neúnosné, pĜiþemž „náhradní“ zpĤsob nakládání s odpadem nesmí i nadále ohrozit zdraví obyvatel a životní prostĜedí. Vzhledem k tomu, že hierarchie explicitnČ obsahuje jako jeden ze stupĖĤ i energetické využití odpadĤ, byl stanoven v pĜíloze zákona v souladu se SmČrnicí þ. 98/2008/ES vzorec pro 20


výpoþet energetické úþinnosti pro odlišení energetického využití odpadĤ od pouhého spalování viz § 23 zákona o odpadech a pĜíloha þ. 12 k zákonu odpadech. Jde-li o preventivní nástroje vzniku odpadĤ, pak je zákon o odpadech nijak nerozvádí, jen u nČkterých výrobkĤ stanovuje povinnost zpČtného odbČru, což je jedno z opatĜení prevence vzniku odpadu (napĜ. elektrozaĜízení). PĜedpokladem využívání odpadĤ pĜed jejich pouhým „odstraĖováním“ je dostateþná ekonomická motivace, kapacita zaĜízení schopných odpady zpracovat a využít a rovnČž poptávka po produktech z takto využitých odpadĤ. V této oblasti jsou zatím jen nČkteré druhy odpadĤ žádaným zbožím, zejména obalové odpady.

Plány odpadového hospodáĜství Plán odpadového hospodáĜství ýeské republiky Na základČ zákona o odpadech jsou zpracovávány v oblasti nakládání s odpady významné koncepþní dokumenty, které v souladu se zákonnými požadavky navrhují konkrétní cíle a zpĤsoby pĜedcházení vzniku odpadĤ a nakládání s nimi. Jde o plány odpadového hospodáĜství, bez jejichž zpracování by nemohl být zákon o odpadech provádČn. Jejich obsah je dČlen do dvou þástí, tzv. analytické, popisující stav nakládání s odpady v daném území (u pĜíslušného pĤvodce odpadu) vþetnČ množství produkce odpadĤ daného pĤvodce a na podkladČ této þásti je zpracovávána þást návrhová (závazná), která obsahuje stanovené cíle a opatĜení pro kontrolu a vyhodnocení plánu nebo jeho zmČnu. Vzhledem k tomu, že povinnost zpracovat plány odpadového hospodáĜství je v zákonČ od samého poþátku jeho úþinnosti, je již vytvoĜena na sebe navazující soustava plánĤ zpracovaných pĜíslušnými pĤvodci a orgány (viz níže). Rozpracovanost plánĤ odpadového hospodáĜství je odvozena od toho, pro jaké území je zpracováván popĜ. pro jakého pĤvodce odpadĤ. Základní obsah závazných þástí plánĤ je dán v § 42 odst. 4 zákona o odpadech (POH ýR), § 43 odst. 4 zákona o odpadech (krajské POH), § 44 odst. 9 zákona o odpadech a § 28 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady. Na vrcholu tČchto dokumentĤ stojí Plán odpadového hospodáĜství ýeské republiky (naĜízení vlády þ. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodáĜství ýeské republiky (dále jen „POH ýR“), který byl pĜijat na období 10 let (poþínaje 1. þervencem 2003 do 31. þervna 2013), s tím, že podle § 42 odst. 5 zákona o odpadech musí být POH ýR zmČnČn bezprostĜednČ po každé zásadní zmČnČ podmínek, na jejichž základČ byl zpracován (napĜ. s ohledem na ekonomickou situaci a sníženou možnost dodržovat hierarchii zpĤsobĤ nakládání s odpady). Závazná þást POH ýR (pĜíloha naĜízení) urþuje kvantitativní i kvalitativní cíle pro odpadové hospodáĜství ýeské republiky, celkem jich je 32 (3 základní strategické, 18 hlavních a 11 dílþích cílĤ) obsažených v kapitolách 1 – 8 plánu. Cíle POH ýR vyplývají zejména z požadavkĤ právních pĜedpisĤ Evropské unie v oblasti nakládání s odpady. Závazná þást POH ýR, vþetnČ jejích zmČn, je závazným podkladem pro zpracování plánĤ odpadového hospodáĜství krajĤ a pro rozhodovací a jiné þinnosti pĜíslušných správních úĜadĤ, krajĤ a obcí v oblasti odpadového hospodáĜství (§ 42 odst. 6 zákona o odpadech).

21


Dle Ministerstva životního prostĜedí „Plán odpadového hospodáĜství ýeské republiky pĜedstavuje v souþasnosti obecnČ sdílenou hierarchii kolektivních cílĤ, které v odpadovém hospodáĜství chceme do roku 2012 dosáhnout. Cíle POH ýR jsou promítnuty do plánĤ odpadového hospodáĜství krajĤ a následnČ do cílĤ plánĤ vybraných pĤvodcĤ, vþetnČ obcí tak, jak to ukládá zákon o odpadech. Postupné plnČní cílĤ POH ýR vyžaduje spolupráci na všech úrovních Ĝízení OH a se všemi relevantními subjekty.“3 Ministerstvo životního prostĜedí je povČĜeno podle § 42 odst. 7 zákona o odpadech pomocí soustavy indikátorĤ každoroþnČ do 31. prosince následujícího roku vyhodnotit plnČní POH ýR. Mezi cíle POH ýR se zásadním vztahem k odpadovému hospodáĜstvím obcí lze uvést tyto: - Snižování mČrné produkce odpadĤ nezávisle na úrovni ekonomického rĤstu; - Maximální využívání odpadĤ jako náhrady primárních pĜírodních zdrojĤ; - Minimalizace negativních vlivĤ na zdraví lidí a životní prostĜedí pĜi nakládání s odpady; - Snížit mČrnou produkci nebezpeþných odpadĤ o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s pĜedpokladem dalšího snižování; - VytvoĜit integrované systémy nakládání s odpady na regionální úrovni a jejich propojení do celostátní sítČ zaĜízení pro nakládání s odpady v rámci vybavenosti území; - Nepodporovat výstavbu nových skládek odpadĤ ze státních prostĜedkĤ; - Zvýšit využívání odpadĤ s upĜednostnČním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadĤ do roku 2012 a zvýšit materiálové využití komunálních odpadĤ na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000; - úroveĖ sbČru tĜídČných vyĜazených elektrických a elektronických zaĜízení na 4 kg na osobu za rok z domácností do 31. 12. 2006 (dotýká se obcí jen nepĜímo); - Snížit hmotnostní podíl odpadĤ ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování; - UzavĜít a rekultivovat skládky, které nejsou dlouhodobČ schopny plnit zákonné požadavky na provoz a technický stav; skládky odpadĤ, které nesplĖují podmínky stanovené zákonem o odpadech a provádČcím právním pĜedpisem, provozovat nejdéle do 16. 7. 2009 na základČ rozhodnutí krajského úĜadu v souladu se schváleným plánem úprav skládky (dotýká se obcí jen nepĜímo); - Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadĤ ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky þinil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledovČ v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995. Posledním souhrnným vyhodnocením úþinnosti POH ýR po pČti letech jeho platnosti bylo identifikováno nČkolik problematických okruhĤ, u nichž se Plánem stanovené cíle nedaĜí naplĖovat. Jde zejména o cíle, které mají úzkou vazbu na odpadové hospodáĜství územních samosprávných celkĤ, resp. obcí: 3

Z pĜedkládací zprávy k materiálu „Souhrnné vyhodnocení úþinnosti naĜízení vlády þ. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodáĜství ýeské republiky za období 2004 – 2006, vzatého na vČdomí vládou 16. ledna 2008. 22


-

-

-

-

propojení integrovaných systémĤ nakládání s odpady na regionální úrovni do celostátní sítČ zaĜízení pro nakládání s odpady v rámci vybavenosti území (bod 3.4. v pĜíloze naĜízení vlády); zvýšit materiálové využití komunálních odpadĤ na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 (bod 3.6. v pĜíloze naĜízení vlády); snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadĤ ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky þinil roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledovČ v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995 (bod 3.8. v pĜíloze naĜízení vlády). snížit hmotnostní podíl odpadĤ (fakticky komunálních, i když POH ýR mluví obecnČ o odpadech) ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování (bod 7 v pĜíloze naĜízení vlády).

DĤvodem pro nenaplĖování tČchto cílĤ je pĜedevším chybČjící podpora ekologicky pĜíznivČjších aktivit pĜi nakládání s komunálním odpadem (obce pĜirozenČ skládkují, jelikož je ekonomicky únosnČjší než tĜídČní a energetické využívání odpadĤ), neustále se mČnící a nČkdy ne zcela jasný legislativní rámec nakládání s odpady, nedostateþná podpora státu (zejm. ekonomická) pro materiálové využívání odpadĤ i pĜíliš ambicióznČ stanovené cíle v POH ýR bez ohledu na realitu. Na základČ pĜijetí nové smČrnice o nakládání s odpady þ. 98/2008/ES byl upraven i POH ýR, a to k 31. 12. 2009 naĜízením vlády þ. 477/2009 Sb. Tato zmČna spoþívala v tom, že vypustila v pĜíloze k naĜízení vlády þ. 197/2003 Sb. písm. i) bod 4 obsahující zákaz (resp. omezení) státu (a jeho orgánĤ) podpory výstavby nových spaloven komunálního odpadu ze státních prostĜedkĤ. Tento zákaz paradoxnČ brzdil možnost ýeské republiky ve využívání prostĜedkĤ z Evropské unie pomocí Operaþního programu Životní prostĜedí 2007 – 2013 na projekty výstavby zaĜízení energetického využití odpadĤ, jež se v souladu s nejlepšími dostupnými technikami mají stát nedílnou souþástí regionálních integrovaných systémĤ nakládání s odpady, což je další cíl naopak výslovnČ podporovaný POH ýR viz bod 4 písm. b) pĜílohy naĜízení vlády o POH ýR. Ani Evropská unie na své úrovni nezakazuje (napĜ. prostĜednictvím Obecného strategického rámce pro využívání prostĜedkĤ z fondĤ EU) využívat tyto unijní prostĜedky na zaĜízení k energetickému využití odpadĤ. Jako omezující opatĜení pĜed nekontrolovatelným dovozem odpadu z jiných þlenských státĤ EU do tuzemských (þeských) zaĜízení k energetickému využití odpadĤ byl POH ýR doplnČn v pĜíloze v bodČ 5 o písm. g) až i). ýeská republika nebude povolovat pĜeshraniþní pĜepravu odpadĤ do ýeské republiky za úþelem energetického využití do spaloven komunálních odpadĤ, pokud by v dĤsledku pĜeshraniþní pĜepravy musely být odstraĖovány odpady vznikající v ýeské republice nebo by v dĤsledku pĜíhraniþní pĜepravy odpadĤ musely být tuzemské dopady zpracovány zpĤsobem, který není v souladu s POH ýR nebo s plány odpadového hospodáĜství krajĤ.

23


Podle euronovely zákona o odpadech þ. 154/2010 Sb. musí Ministerstvo životního prostĜedí povinnČ spolupracovat s pĜíslušnými orgány veĜejné správy a veĜejností na zpracování a dualizaci POH ýR (logicky i na vyhodnocení POH ýR). Je pravdou, že toto nedodržení ustanovení není nijak sankcionovatelné, pĜesto jde o jeden z formálnČ-právních krokĤ, jak zajistit podíl veĜejnosti na rozhodovacích a plánovacích procesech. RovnČž v souladu s novou smČrnicí o odpadech þ. 98/2008/ES musí být souþástí POH ýR a plánĤ odpadového hospodáĜství krajĤ i programy (plány) prevence, pĜiþemž v pĜíloze þ. 13 k zákonu o odpadech je stanoveno 8 cílĤ pro pĜedcházení vzniku odpadĤ, napĜ. podpora výzkumu þistších (životnímu prostĜedí šetrnČjších) technologií, podpora ekodesignu (zohlednČní potĜeb na ochranu životního prostĜedí pĜi samotném návrhu a následné výrobČ produktĤ), školení aj. Kvantifikace naplnČní tČchto cílĤ ale není jednoznaþná, jelikož nutnČ musí být úzce provázány na prĤmyslovou výrobu s prvoĜadým ekonomickým (ziskovým) zájmem, ale zároveĖ nesmí dojít k nadmČrnému omezení vnitĜního trhu EU se zbožím a službami. Plány odpadového hospodáĜství krajĤ Podle § 41 odst. 1 jsou kraje povinné v samostatné pĤsobnosti zpracovávat krajské plány odpadového hospodáĜství, které jsou v souladu s celonárodním plánem odpadového hospodáĜství (§ 42 odst. 6 a § 43 odst. 2 zákona o odpadech). Závazné þásti tČchto plánĤ jsou vyhlašovány obecnČ závaznou vyhláškou. PĜi zpracování krajských plánĤ spolupracují kraje úzce s obcemi a významnými pĤvodci odpadĤ na svém území a zohledĖují v nich jejich požadavky, zejména na budování sítČ tĜídicích linek a zpracovatelských zaĜízení, podporu osvČty, vzdČlávání a výchovy, rozvoj spolupráce s povinnými osobami pĜi zpČtném odbČru nČkterých výrobkĤ. I kraje jsou povinny své POH vyhodnocovat na základČ POH ýR a zasílat vyhodnocení každoroþnČ do 15. listopadu následujícího roku Ministerstvu životního prostĜedí. Plány odpadového hospodáĜství pĤvodcĤ odpadĤ Plán odpadového hospodáĜství pĤvodce odpadĤ zpracovává na období 5 let ten pĤvodce odpadu, který vyprodukuje roþnČ více než 10 t nebezpeþného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu (§ 44 odst. 1 a 3 zákona o odpadech). V pĜípadČ obcí je tak možné usuzovat, že POH pĤvodce odpadĤ zpracovává každá obec, která má cca 3 300 obyvatel.4 Návrh plánu je posuzován krajským úĜadem, pĜipomínky je pĤvodce odpadu povinen zapracovat (§ 44 odst. 6). Obce dobrovolnČ sdružené ve svazku obcí za úþelem shromažćování a odvozu komunálních odpadĤ a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnČní (§ 50 odst. 1 písm. b) zákona þ. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zĜízení), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ) mohou na základČ písemné dohody zpracovat spoleþný plán odpadového hospodáĜství pĤvodce odpadĤ, urþující rozsah a zpĤsob nakládání s komunálním odpadem produkovaným na území sdružených obcí (§ 44 odst. 8 zákona o odpadech). 4

Vycházeno z pĜedpokladu, že prĤmČrná produkce množství komunálního odpadu na jednoho obyvatele ýeské republiky v roce 2008 þinila 306 kg (údaje Eurostatu viz http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=tsien120&plugin=1).

24


Novelizace zákona o odpadech v období 2008 - 2010 Zákon o odpadech byl novelizován nesþetnČkrát, v mezidobí (tj. za období 2 let od þervna 2008) od vydání Strategie rozvoje nakládání s odpady ve mČstech a obcích ýeské republiky pĜibylo dalších 10 pĜímých þi nepĜímých novel tohoto základního zákonného rámce pro nakládání s odpady v þeském státČ. Podstatné z nich pro oblast nakládání s komunálním odpadem, resp. odpadem od obþanĤ, byly 3 novely, a to konkrétnČ: - zákon þ. 383/2008 Sb., který kromČ zákona o odpadech novelizoval ještČ zákon o Policii ýeské republiky a zákon þ. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o zmČnČ zákona þ. 168/1999 Sb., o pojištČní odpovČdnosti za škodu zpĤsobenou provozem vozidla a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (zákon o pojištČní odpovČdnosti z provozu vozidla); - zákon 297/2009 Sb., kterým se mČní zákon o odpadech a zákon þ. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o zmČnČ zákona þ. 168/1999 Sb., o pojištČní odpovČdnosti za škodu zpĤsobenou provozem vozidla a o zmČnČ nČkterých souvisejících zákonĤ (zákon o pojištČní odpovČdnosti z provozu vozidla). - zákon þ. 154/2010 Sb., kterým se mČní zákon þ. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ První z výše uvedených novel byla pĤvodem poslanecká iniciativa pĜijatá na konci roku 2008 a obsahovala dlouho diskutovaný zámČr zavedení bezhotovostního platebního styku pĜi výkupu kovĤ, proto je rovnČž oznaþována za tzv. kovošrotovou novelu. DĤvodem pro toto opatĜení jsou velmi þasté krádeže kovového majetku obcí, fyzických i právnických osob za úþelem okamžitého zisku. Nelegální þinnosti se dopouští pĜedevším sociálnČ slabší jedinci, pĜiþemž identifikace osob nabízejících odpad k výkupu je vzhledem k anonymitČ plateb v hotovosti takĜka vylouþena. ZmČna obsahuje i zákaz výkupu kovĤ od fyzických osob. Tento zákaz je ze strany veĜejnosti i starostĤ vnímán jako jedno z možných Ĝešení stávají bezútČšné situace, kdy ve výkupnách konþí napĜ. bezpeþnostní kabely podél železniþních tratí, kulturní památky a pietní pĜedmČty. Od 1. ledna 2009 je vyhláškou þ. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady v § 8 odst. 5 stanoveno, že provozovatel zaĜízení ke sbČru nebo výkupu odpadĤ nesmí vykupovat od fyzických osob, a odpady, za jejichž výkup nebo odbČr nesmí poskytovat úplatu v hotovosti, se vymezují jako odpady, mající povahu umČleckého díla nebo jeho þásti, pietního nebo bohoslužebného pĜedmČtu nebo jeho þásti, prĤmyslového strojního zaĜízení nebo jeho þásti, obecnČ prospČšného zaĜízení nebo jeho þásti, zejména zaĜízení pro hromadnou dopravu, dopravního znaþení, souþásti nebo pĜíslušenství veĜejného prostranství a pozemních komunikací a energetické, vodárenské nebo kanalizaþní zaĜízení, nebo þásti vybraného výrobku, vybraného odpadu a vybraného zaĜízení podle § 25 odst. 1 písm. c) a h) zákona o odpadech (baterie a akumulátory a elektrická a elektronická zaĜízení). Vedle tČchto zmČn zákon þ. 383/2008 Sb. obsahuje i další novinku v podobČ placení ekologického poplatku na likvidaci použitého vozidla odvozeného od množství emitovaných zneþišĢujících látek pĜi první registraci þi první pĜeregistraci. Tato novela rovnČž pĜinesla i možnost obce stát se úþastníkem o povolení zaĜízení ke sbČru nebo výkupu odpadĤ a jeho provozního Ĝádu umisĢovaném na území této obce. Pro obce pĜišla rovnČž další zmČna, a to 25


v podobČ zkrácení lhĤty ze 4 mČsícĤ na 2 mČsíce pro nakládání s nalezenými autovraky zajišĢované obecním úĜadem v § 37 odst. 3 zákona o odpadech. Od 19. záĜí 2009 vstoupila v úþinnost tzv. baterková novela zákona o odpadech (zákon þ. 297/2009 Sb.), která zapracovává do þeského právního Ĝádu smČrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech. Obsahem novely je zejména: - stanovení závazných cílĤ pro zpČtný odbČr pĜenosných baterií uvedených na trh (25% 2015, 45% - 2016); - výrobci jsou povinni vytvoĜit místa zpČtného odbČru pĜenosných baterií na území všech obcí nad 1500 obyvatel; - povinnost výrobcĤ uzavĜít smlouvu o využití komunálního systému pro odpady s každou obcí, která o to požádá, a to za obdobných podmínek jako u jiných obcí; - místa zpČtného odbČru povinnČ zĜizovaná jen u nČkterých maloobchodních prodejen s urþitou produkcí baterií uvedených do obČhu (nejménČ 2000 kusĤ nebo alespoĖ 50 kg pĜenosných baterií nebo akumulátorĤ, jde eliminaci nevhodných prodejen – kvČtináĜství, tabák, þerpací stanice, malé potraviny); - legislativní zakotvení kolektivního systému – oprávnČní od Ministerstva životního prostĜedí ýR vþetnČ vedení Seznamu výrobcĤ (obdobné jako u odpadních elektrozaĜízení). KromČ výše uvedeného byly provedeny novelizace pĜedpisĤ z oblasti nakládání s odpady, které zavedly limity pro využití vytČžených sedimentĤ z vodních nádrží a koryt vodních tokĤ k zavážení podzemních prostor a k úpravám povrchu terénu (terénním úpravám), konkrétnČ jde o zákon þ. 9/2009 Sb., který pĜinesl do zákona o odpadech novou pĜílohu þ. 9 obsahující limitní hodnoty koncentrací škodlivin ve vytČžených zeminách a vytČžených hlušinách, vþetnČ sedimentĤ z vodních nádrží a koryt vodních tokĤ. Novým právním pĜedpisem je i zákon þ. 157/2009 Sb., o nakládání s tČžebním odpadem a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, který stanovuje pravidla pro nakládání s tímto odpadem dle plánu a za dodržení podmínek na zvýšenou ochranu životního prostĜedí a zdraví obyvatelstva. PomČrnČ zajímavou a velmi netradiþní novelou zákona o odpadech lze shledat zákon þ. 326/2009 Sb., o podpoĜe hospodáĜského rĤstu a sociální stability, v jehož 13. þásti je provedena i novelizace zákona o odpadech, která obsahuje jedno z opatĜení k omezení dĤsledkĤ hospodáĜské krize z roku 2008, a to zavedení tzv. šrotovného pro urþité druhy vozidel s ekologickým pohonem (elektrický pohon, hybridní pohon kombinující spalovací motor a elektromotor, nebo motor ke spalování stlaþeného zemního plynu oznaþovaného jako CNG). SamozĜejmČ tato zmČna mČla za úþel zejména podpoĜit automobilový prĤmysl, nepĜímo tak ale dopadala i na zpracovatele autovrakĤ a tím i na tvorbu množství druhotných surovin, jejichž odbyt v dobČ krize a po ni mČl stagnující až klesající tendenci. Poslední významná novela zákona o odpadech, tzv. euronovela byla pĜipravena ve velmi krátkém þase (prakticky bČhem 2 mČsícĤ) a byla pĜijata v prvém þtení Poslaneckou snČmovnou ještČ pĜed poslaneckými volbami na konci kvČtna 2010. NáslednČ ji schválil Senát 26


a podepsal prezident republiky. Díky této novele byla oficiálnČ transponována do þeského právního Ĝádu SmČrnice þ. 98/2008/ES o odpadech a o zrušení nČkterých smČrnic (termín pro transpozici byl do 12. 12. 2010) a zároveĖ tak byl vytvoĜen þasový prostor pĜipravit novou právní úpravu pro nakládání s odpady za úþelem jejího zpĜehlednČní, vyjasnČní dle poznatkĤ z praxe a rovnČž nastavení systému žádoucí podpory pro nČkteré zpĤsoby nakládání s odpady, zejména materiálové a energetické využití. Euronovelou byly rovnČž vyĜešeny nČkteré pojmové nejasnosti (napĜ. definice komunálního odpadu a odpadu podobného komunálnímu), ale zavedeny i nové definice, jako je napĜ. vedlejší produkt a odpad, jež pĜestává být odpadem (fakticky druhotná surovina). Vedlejší produkt je taková vČc, která se nestává odpadem, pokud nutnČ vznikla pĜi výrobČ, aniž to byl prvoĜadý cíl a její další využití je bez nutnosti jejího pĜepracování mimo bČžnou výrobní praxi bezprostĜednČ zajištČno (sama SmČrnice þ. 98/2008/ES pĜedvídá proces nakládání s odpady jako kontinuální, odpad by tedy nemČl být nikde dlouhodobČ skladován a shromažćován s výjimkou jeho koneþného uložení). Definice stavu, kdy odpad pĜestává být odpadem, vychází z toho, že jde o movité vČci urþené ke konkrétním úþelĤm, je o nČ zájem na trhu a splĖují technické a bezpeþnostní parametry pro uplatnČní na trhu i na ochranu životního prostĜedí. Ministerstvo životního prostĜedí ve spolupráci s Ministerstvem prĤmyslu a obchodu mĤže stanovit vyhláškou kritéria upĜesĖující, kdy movitá vČc mĤže být považována za vedlejší produkt a nikoli odpad a kdy odpad pĜestává být odpadem. Tato kritéria vycházejí z obvyklé praxe v daném þlenském státČ, pokud sama tyto kritéria nestanoví svým pokynem Evropská komise, k þemuž má dle SmČrnice þ. 98/2008/ES zmocnČní (viz þl. 6, þl. 38 a þl. 39). Pokud jde o národní kritéria, pak je musí þlenský stát v pĜípadČ jejich závazného stanovení (napĜ. vyhláškou) oznámit Evropské komisi postupem dle smČrnice þ. 98/34/ES o postupu pĜi poskytování informací v oblasti norem a technických pĜedpisĤ, jelikož pĤjde o technickou normu. S návrhem kritérií se seznámí ostatní þlenské státy a v pĜípadČ nesouhlasu musí být na národní úrovni odložena jejich úþinnost dle lhĤt ve SmČrnici z dĤvodu pĜípravy na omezení volného pohybu služeb a zboží na jednotném vnitĜním trhu, nebo z dĤvodu pĜípravy jednotných kritérií na úrovni EU ze strany Evropské komise .

1.5.1.2. Vyhlášky obcí, systém nakládání s odpady v obcích Nakládání s komunálním a stavebním odpadem NejvýznamnČjší skupinou odpadĤ v obcích je bezesporu komunální odpad. Je to dáno pĜedevším tím, že ze zákona o odpadech plyne pro obce povinnost urþit fyzickým osobám místa, kam mohou odkládat komunální odpad, který produkují (§ 17 odst. 3 zákona o odpadech). Obec všechny tyto povinnosti mĤže splnit vydáním a realizací obecnČ závazné vyhlášky obce o stanovení systému shromažćování, sbČru, pĜepravy, tĜídČní, využívání a odstraĖování komunálních odpadĤ (dále jen „systém nakládání s komunálními odpady“ viz § 4 písm. d) zákona o odpadech) vznikajících na jejím katastrálním území vþetnČ jejich biologicky rozložitelné složky a vþetnČ systému nakládání se stavebním odpadem. Zákonné

27


zmocnČní je dáno zastupitelstvu obce dle þl. 104 odst. 3 Ústavy ýeské republiky, § 35 odst. 3 a § 84 odst. 2 písm. i) zákona o obcích a zejména dle § 17 odst. 2 zákona o odpadech. Systém nakládání s odpadem zavedený vyhláškou je základem promyšleného odpadového hospodáĜství na území obce.

Obsah vyhlášky Na obec se vztahují povinnosti pĤvodce odpadĤ podle § 16 zákona o odpadech, je tedy pĜehlednČjší Ĝešit tuto problematiku pomocí výše uvedené vyhlášky. Vyhláškou by pĜedevším mČla být urþena místa, kam mohou fyzické osoby odkládat odpad vznikající na území obce pĜi jejich þinnosti (komunální odpad dle § 4 písm. b) zákona o odpadech). Odkládaný odpad musí spadat do kategorie komunálního odpadu definované v provádČcí vyhlášce Ministerstva životního prostĜedí o Katalogu odpadĤ. Stanovená místa (plochy) musí být v souladu se zvláštními právními pĜedpisy, zejména se zákonem þ. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním Ĝádu (stavební zákon), ve znČní zákona þ. 68/2007 Sb. Úþelem je zajištČní odpovídající technické (stavební) zpĤsobilosti a dodržení hygienických norem. V pĜípadČ, že bude za místo odkládání komunálního odpadu urþen sbČrný dvĤr obce, musí být pro jeho provozování vydáno povolení krajského úĜadu (§ 14 odst. 1, § 18 a § 78 odst. 2 písm. a) zákona o odpadech). Technické parametry sbČrných nádob (popelnice, sbČrné pytle, kontejnery) by mČly splĖovat podmínky stanovené § 5 vyhlášky Ministerstva životního prostĜedí o podrobnostech nakládání s odpady, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Pro úþely sbČru a shromažćování bČžného komunálního odpadu jsou tedy plechové nebo plastové sbČrné nádoby vyhovujícím shromažćovacím prostĜedkem. Ve vyhlášce také mohou být stanovena místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpeþné složky komunálního odpadu (napĜ. zbytky barev a spotĜební chemie, záĜivky, rozpouštČdla)5. Urþení tČchto nebezpeþných složek je opČt na obci, samozĜejmČ v souladu s Katalogem odpadĤ. Obec povinnost stanovení míst pro odkládání nebezpeþných složek komunálního odpadu splní i tak, že urþí místa k soustĜećování nebezpeþných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálnČ však dvakrát roþnČ, a dále zajištČním odvozu takto shromáždČného nebezpeþného komunálního odpadu oprávnČnou osobou. Obec mĤže tento systém v pĜípadČ potĜeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávnČnou osobou (§ 17 odst. 3 zákona o odpadech). Vyhláška by mČla být samozĜejmČ v souladu se zákonem o odpadech a plány odpadového hospodáĜství ýeské republiky a pĜíslušného kraje, popĜ. vlastním plánem odpadového hospodáĜství, který si obec sama stanovila. NovČ mĤže v této vyhlášce obec stanovit systém komunitního kompostování (§ 10a zákona o odpadech), tedy zpĤsob využití zeleného kompostu k údržbČ a obnovČ veĜejné zelenČ na území obce z rostlinných zbytkĤ z údržby zelenČ a zahrad na území obce.

5

Jde o jedinou, zákonem povinnČ urþenou složku komunálního odpadu, která musí být tĜídČna. Systém tĜídČní na klasické komodity – papír, sklo, plast, nápojové kartony a pĜípadnČ další – je zatím dobrovolným systémem. 28


Vynutitelnost vyhlášky Systém stanovený touto vyhláškou je pro fyzické osoby pobývající na území obce závazný, pĜi nedodržení povinností vyplývajících z vyhlášky mĤže být uložena pokuta až do výše 30 000 Kþ (§ 46 odst. 2 a 3 zákona þ. 200/1990 Sb., o pĜestupcích, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ). Odpad musí fyzické osoby (všechny fyzické osoby pobývající na území obce) odkládat do obcí urþených sbČrných nádob na urþených místech (§ 17 odst. 4 zákona o odpadech). Dále jsou povinny, pokud tak vyhláška stanoví, tĜídit jednotlivé složky komunálního odpadu a odkládat je do zvlášĢ urþených nádob (napĜ. kov, plasty, papír, sklo, vícevrstvé nápojové obaly, biologicky rozložitelný odpad aj.).

ZpoplatnČní systému nakládání s komunálním odpadem Za provozování systému nakládání s komunálním odpadem mĤže obec vybírat úhradu, a to prostĜednictvím tĜí forem. Lze tak na základČ smlouvy dle § 17 odst. 5 zákona o odpadech, nebo jako zvláštní poplatek za komunální odpad dle § 17a zákona o odpadech a zĜejmČ nejþastČji využívanou formu (pĜibližnČ 85 % obcí) je místní poplatek za provoz systému shromažćování, sbČru, pĜepravy, tĜídČní, využívání a odstraĖování komunálních odpadĤ dle § 10b zákona þ. 565/1990 Sb., místních poplatcích, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. V souþasnosti je maximální výše tohoto poplatku 500 Kþ za rok na fyzickou osobu. Obec mĤže zvolit jen jednu formu úhrady (§ 17 odst. 5 a § 17a odst. 1 zákona o odpadech). Je zajímavé, že tyto platby mĤže vybírat jen od fyzických osob, které mají na území obce trvalý pobyt nebo které vlastní nemovitost na území obce, aþkoliv komunální odpad produkují i návštČvníci obce (napĜ. do odpadkových košĤ) nebo osoby dlouhodobČ pobývající na území obce (napĜ. pracovnČ, studenti, rekreanti). Zákon o odpadech a o místních poplatcích nevyluþují možnost, že by v jedné vyhlášce vedle stanovení systému nakládání s komunálním odpadem mohla být i ustanovení o výši místního poplatku, popĜ. zvláštního poplatku za komunální odpad podle § 17a zákona o odpadech. Vyhláška o místním poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem musí být ovšem vydávána každoroþnČ, jelikož se vychází z údajĤ za loĖský rok (§ 10b odst. 3 písm. b) zákona o místních poplatcích). Výše místního poplatku v souþasnosti nedokáže pokrýt skuteþné náklady na provoz systému ve vČtšinČ obcí, jelikož ty se pohybují v rozmezí od 600 - 900 Kþ/obyvatel/rok. Je to dáno pĜedevším stoupající cenou energií a služeb, stoupajícím poplatkem za ukládání odpadu na skládky.

Vyhláška týkající se stavebního odpadu Vedle systému nakládání s komunálním odpadem mĤže obec obecnČ závaznou vyhláškou stanovit systém nakládání se stavebním odpadem, který mĤže zpoplatnit mimo systém nakládání s komunálním odpadem jinou þástkou. Jde totiž o samostatný systém mimo systém nakládání s komunálním odpadem, jak vyplývá z § 17 odst. 1 a odst. 5 a § 17a odst. 1 zákona o odpadech. ZpoplatnČní využívání systému nakládání se stavebním odpadem by mČlo vycházet pĜedevším z odĤvodnitelných nákladĤ na jeho provoz. Vzhledem k tomu, že zákon o odpadech výslovnČ neĜíká, kdo je pĤvodcem odpadu, ale souþasnČ jej vydČluje mimo 29


komunální odpad, lze usuzovat, že odpovČdnost za jeho nakládání v souladu s právními pĜedpisy do doby pĜedání oprávnČné osobČ nese stále fyzická nebo právnická osoba. Systém nakládání se stavebním odpadem pĜedstavuje jen možnost, kam mĤže být stavební odpad odložen, je na uvážení, zda osoby této možnosti využijí nebo uplatní jiný zpĤsob odstranČní stavebního odpadu.

Co nesmí být obsahem vyhlášky Zejména taková ustanovení, která jsou již obsahem zvláštních právních pĜedpisĤ, napĜ. zákona o odpadech, zákona o pĜestupcích atd. Jde vČtšinou o definice pojmĤ nebo stanovení povinností6, které tyto zvláštní právní pĜedpisy obsahují. Obec je podle § 35 odst. 3 písm. a) zákona o obcích pĜi výkonu samostatné pĤsobnosti povinna Ĝídit se pĜi vydávání obecnČ závazných vyhlášek zákonem. Pokud tedy pĜebírá obec do ustanovení svých obecnČ závazných vyhlášek povinnosti již jednou stanovené zákonem, dostává se tak do rozporu se zákonem. Povinnosti stanovené zákonem neslouží k zabezpeþení záležitostí místního poĜádku (tj. na území jedné obce) ale na území celého státu. Tyto povinnosti jsou tak jednotné pro všechny adresáty právní normy bez ohledu na to, v jaké obci pobývají. Vyhláška by tak obsahovala povinnosti pĜesahující rámec svojí místní pĤsobnosti, což není v souladu se zákonem (viz § 10 a § 35 zákona o obcích). Další dĤvodem je nadbyteþná duplicita zakotvování povinností, které již jednou obsahuje norma vyšší právní síly než je obecnČ závazná vyhláška. Tyto povinnosti vyplývající ze zákonných pĜedpisĤ je každý povinen znát (viz obecná právní zásada „Ignorantia iuris non excusat“). Z tČchto dĤvodĤ neobstojí argumentace, že se jedná o zpĜesnČní povinností uložených zákonem, protože k tomuto zpĜesnČní nebyla obec žádným zvláštním zákonem zmocnČna. Dále je to z dĤvodĤ pĜehlednosti v právním Ĝádu (viz také nález Ústavního soudu Pl. ÚS 14/98, Pl. ÚS 50/03, Pl. ÚS 7/04, Pl. ÚS 62/04, Pl. ÚS 63/04, Pl. ÚS 68/04, Pl. ÚS 32/05). Obec nemĤže za porušení povinností vymezených ve své obecnČ závazné vyhlášce stanovit sankce, protože ty jsou již stanoveny v zákonČ o pĜestupcích (zejména § 46, dále pak § 47, § 47b, § 48, § 49 a § 50). Obec mĤže uvést ve vyhlášce odkaz na tento právní pĜedpis. V pĜípadČ vyšší spoleþenské nebezpeþnosti je možné posuzovat dané chování v trestnČprávní rovinČ. Vzhledem k tomu, že tvorba právních pĜedpisĤ na úrovni obcí je do znaþné míry individuální v závislosti na místních podmínkách a možnostech a schopnostech pĜedstavitelĤ obce, lze 6

ýasto uvádČnými povinnostmi ve vyhláškách o stanovení systému nakládání s komunálním odpadem je napĜ. povinnost fyzická osoby nepoškozovat sbČrné nádoby, nespalovat odpad ani jeho þásti ve sbČrných nádobách a na volných plochách, povinnost vlastníka þi uživatele objektu þi bytu zajistit nepĜetržitý pĜístup ke sbČrným nádobám, udržovat sbČrné nádoby þisté, zajistit, aby sbČrné nádoby neohrožovaly bezpeþnost silniþního provozu a bezpeþnost chodcĤ. Ve vyhlášce nesmí být definice uvedené v zákonech, lze ale užít demonstrativní výþet (napĜ. co je typizovaná sbČrná nádoba k odkládání smČsného komunálního odpadu – napĜ. pytel, popelnice, kontejner).

30


doporuþit seznámit se s materiály Odboru dozoru a kontroly veĜejné správy Ministerstva vnitra ýeské republiky na stránkách http://www.mvcr.cz/sprava/mistni/index.html, kde je možné nalézt i vzory obecnČ závazných vyhlášek, jež jsou v souladu se zákonem.

Využívání systému jinými subjekty Vyhláška o stanovení systému nakládání s komunálním odpadem se vztahuje pouze na fyzické osoby nacházející se na území pĜíslušné obce. Ustanovení § 17 odst. 6 zákona o odpadech umožĖuje pĤvodcĤm odpadĤ, kteĜí produkují odpad zaĜazený podle Katalogu odpadĤ jako odpad podobný komunálnímu z þinnosti právnických osob a fyzických osob oprávnČných k podnikání, aby na základČ smlouvy s obcí mohly využívat systému nakládání s komunálním odpadem. Smlouva musí být písemná a musí obsahovat vždy výši sjednané ceny za tuto službu. UzavĜením smlouvy se ustanovení vyhlášky vztahují i na smluvní podnikatele a je tedy vĤþi nim vynutitelná. PĜi vtahování podnikatelských subjektĤ do systému je tĜeba dbát, aby nedošlo k narušení systému, zejména, aby obþané nemČli potíže systém dodržovat. V pĜípadČ uzavĜení vysokého poþtu smluv mĤže dojít k efektu, kdy odpad od drobných živnostníkĤ (napĜ. plasty, papír, lepenka, sklo) zcela zaplĖuje nádoby na tĜídČní a obþané v okolí nemají možnost tento odpad do nich odevzdat. Další možností využívání systému stanoveného obcí pro nakládání s komunálními odpady pĜedstavuje § 38 odst. 6 zákona o odpadech. Spolupráce povinných osob a obcí pĜi provozování systému zpČtného odbČru nČkterých výrobkĤ (viz níže) na základČ písemné dohody za úþelem využití ke splnČní své povinnosti je v souþasnosti zcela bČžná, zejména jde-li o zpČtný odbČr elektrozaĜízení pocházející z domácností, nebo u obalových odpadĤ (zajišĢování sdruženého plnČní dle zákona þ. 477/2001 Sb., o obalech a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (zákon o obalech), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ). V pĜípadČ uzavĜení takové smlouvy mĤže obec pĜedávat povinné osobČ dle zákona o odpadech bezplatnČ ke zpČtnému odbČru své vysloužilé výrobky (§ 38 odst. 7 zákona o odpadech).

Nakládání s vybranými výrobky, odpady a zaĜízeními Zákon o odpadech dává obecný právní rámec nakládání s odpady, jen u nČkterých jmenovitČ urþených pĜípadĤ stanovuje specifický zpĤsob nakládání s nČkterými vybranými výrobky, druhy odpadĤ a zaĜízeními (dále jen „vybrané výrobky“). DĤvodem je možnost zhoršení kvality životního prostĜedí, nakládalo-li by se s nimi jako s bČžnými druhy odpadĤ. Jde o tyto uvedené v § 25 a násl. zákona o odpadech: - PCB vymezené v § 26 zákona o odpadech a zaĜízení je obsahující, - odpadní oleje, - baterie a akumulátory, - kaly z þistíren odpadních vod a další biologicky rozložitelné odpady, - odpady z výroby oxidu titaniþitého, - odpady azbestu, - autovraky, - elektrická a elektronická zaĜízení. 31


OdpovČdnost za nakládání s vybranými výrobky nesou pĜedevším jejich vlastníci (nebo provozovatelé), pĜiþemž musí dodržet striktní zvláštní úpravu danou zákonem o odpadech pro pĜíslušný druh vybraného výrobku. Pravidla pro nakládání s nimi zohledĖují jejich specifika, vychází pĜedevším z evropského komunitárního práva.

ZpČtný odbČr nČkterých výrobkĤ U nČkterých výrobkĤ užívaných spotĜebiteli je tĜeba zavést zcela odlišný režim nakládání s nimi, aby se nestaly souþástí (složkou) komunálního odpadu. Je to pĜedevším dáno proto, že buć obsahují životnímu prostĜedí potenciálnČ velmi nebezpeþné látky nebo jsou po skonþení jejich životnosti (nebo odložení pro jejich nepotĜebnost) velmi úþinnČ znovu využitelné. Z tohoto dĤvodu je v odpadovém hospodáĜství zaveden a postupem þasu velmi rozvíjen institut zpČtného odbČru. Nejvyšší míru odpovČdnosti má výrobce nebo dovozce tČchto výrobkĤ (povinné osoby), který je povinen vytvoĜit v ýeské republice takový systém zpČtného odbČru pro pĜíslušný vysloužilý výrobek, aby jej mohl spotĜebitel bezplatnČ odevzdat na snadno dostupných místech (ve stejném rozsahu jako místa prodeje výrobkĤ viz § 38 odst. 7 zákona o odpadech a § 3 odst. 4 vyhlášky o podrobnostech zpĤsobu provedení zpČtného odbČru nČkterých výrobkĤ). Úþelem takového systému je u tČchto nepotĜebných výrobkĤ pĜedejít vzniku nebezpeþných odpadĤ, pro jejich masovou užívanost vzniku velkého množství odpadu a v neposlední ĜadČ je sledována možnost efektivního materiálového využití. ZároveĖ jsou výrobci motivováni pĜi konstrukci nových výrobkĤ omezit jejich nebezpeþnost a usnadnit v budoucnu jejich recyklaci a využití. Povinnost zpČtného odbČru se vztahuje na oleje jiné než surové minerální oleje a surové oleje z živiþných nerostĤ, elektrické akumulátory, galvanické þlánky a baterie, výbojky a záĜivky, pneumatiky a elektrozaĜízení pocházející z domácností (§ 38 odst. 1 zákona o odpadech). O zpČtném odbČru tČchto výrobkĤ a zpĤsobu jeho provádČní musí povinné osoby informovat spotĜebitele. Povinná osoba je povinna zajistit zpČtný odbČr zpĤsobem odpovídajícím obvyklým možnostem spotĜebitele bez jeho nadmČrného zatížení. SplnČní svých povinností mĤže povinná osoba zajistit sama (individuální systém), ve spolupráci s jinou povinnou osobou (solidární systém) nebo mĤže pĜenést výkon povinností na jinou právnickou osobu (kolektivní systém), ale to jej nezbavuje odpovČdnosti za zajištČní zpČtného odbČru. ZpČtnČ odebraný výrobek se stává odpadem ve chvíli pĜedání osobČ oprávnČné k jeho využití nebo odstranČní (§ 38 odst. 8 zákona o odpadech). Specifické podmínky zpČtného odbČru vþetnČ zpĤsobu jeho financování7 jsou stanoveny prozatím pouze pro použitá elektrozaĜízení pocházející z domácností i pro jejich oddČlený odbČr od podnikatelských subjektĤ, v budoucnu možná pro autovraky.

7

PĜi nákupu nových elektrozaĜízení je vybírán od kupujícího pĜíspČvek na likvidaci historických elektrozaĜízení (uvedené na trh pĜed 13. srpnem 2005) a spravován pĜíslušný kolektivním systémem, který byl povČĜen Ministerstvem životního prostĜedí zajištČním zpČtného odbČru a financování urþené skupiny historické elektrozaĜízení (pĜíloha þ. 7 zákona o odpadech).

32


Jak již bylo Ĝeþeno výše, obce mohou s povinnými osobami na základČ písemné dohody spolupracovat, zejm. pĤjde o napojení se na systém a o stanovení, zda zpČtný odbČr v obci bude probíhat formou mobilního svozu (kontejner) ve stejných termínech jako shromažćování nebezpeþných složek komunálního odpadu (viz výše) nebo zajištČním stálého místa zpČtného odbČru na sbČrném dvoĜe v obci8. KromČ zákonem stanoveného pozitivního pĜínosu pro obce, že se vybrané výrobky již nestávají souþástí (složkou) komunálního odpadu (úspora výdajĤ z obecních rozpoþtĤ), povinné osoby smluvním obcím i finanþnČ a materiálnČ pĜispívají na provoz systému nakládání s komunálním odpadem a obvykle se starají i o nezbytnou osvČtu a vzdČlávání obyvatel.

ϭ͘ϲ͘ W\1WZsEKs>z
V ýeské republice je momentálnČ povoleno cca 600 sbČrných dvorĤ. Materiál Ministerstva životního prostĜedí „Návrh nových ekonomických nástrojĤ pro oblast nakládání s odpady“ pĜedložený k vyjádĜení dotþeným subjektĤm v listopadu roku 2007. 9

33


Vedle zámČru navyšování poplatkĤ a zavádČní nových nebyl urþen jiný, životnímu prostĜedí pĜíznivý, alternativní zpĤsob nakládání s odpady, který by nebyl tak vázán na rozhodování obþana a jeho ekologickou uvČdomČlost. Výstavbu spaloven komunálního odpadu s veĜejnou podporou tato novela nepĜedpokládala. Navržená novela obsahovala Ĝadu kontroverzních témat, která nebyla projednána s odbornou veĜejností a dotþenými organizacemi a to vþetnČ obcí, mČst a krajĤ. Navržené zmČny byly v ĜadČ pĜípadĤ motivovány spíše ideologicky bez vazby na objektivní realitu. Z tČchto dĤvodĤ byla novela zamítnuta jako celek.

1.6.2. Období 2009-2010 Teze rozvoje odpadového hospodáĜství ýeské republiky, „euronovela“ Odpadové hospodáĜství v souþasnosti pĜešlapuje na místČ, je zĜejmé, že závazky vĤþi Evropské unii na snížení biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu do roku 2010, resp. 2013, jsou velmi vážnČ ohroženy, ne-li nesplnitelné. Svaz spolu s Asociací krajĤ ýeské republiky a HospodáĜskou komorou ýeské republiky se shodl na základních principech, kam nakládání s odpady smČĜovat v budoucnu. Zejména je nutné podpoĜit z veĜejných prostĜedkĤ (Státní fond životního prostĜedí, Operaþní program Životní prostĜedí 2007 – 2013) energetické využití odpadĤ, dále nezavádČt nesystémové prvky v tĜídČní odpadĤ (napĜ. zálohování nápojových obalĤ z plastu) a navýšit horní hranici místního poplatku z 500,- Kþ na min. 1 250,- Kþ. Vedle toho pĜistupují požadavky na zlepšení výkonu kontroly pĤvodcĤ a zpracovatelĤ odpadĤ, zpĜehlednČní a sjednocení evidence odpadĤ, nezavádČní povinného plošného tĜídČní bioodpadu bez ohledu na místní podmínky v dané obci aj. Tyto požadavky byly zpracovány do materiálu pro informaci pĜedloženého ministrem životního prostĜedí Ladislavem Mikem, který vzala vláda dne 30. listopadu 2009 pod názvem „Teze rozvoje odpadového hospodáĜství ýeské republiky“ (dále jen „Teze“) na vČdomí. Na základČ Tezí byla zahájena pĜíprava bezodkladné transpozice nové evropské smČrnice o odpadech 98/2008/ES, a to jen v nutnČ nezbytném rozsahu. V koneþném obsahu tzv. „euronovely“ jsou Ĝešeny a dopracovávány tyto oblasti: 1. definice vþetnČ hierarchie zpĤsobĤ nakládání s odpady, vedlejšího produktu a stavu, kdy odpad pĜestává být odpadem na základČ zpĤsobu užití; 2. skládkování odpadĤ; 3. zpČtný odbČr autovrakĤ; 4. zpČtný odbČr baterií a akumulátorĤ; 5. pĜeshraniþní pĜeprava odpadĤ k energetickému využití; NČkteré výše uvedené oblasti nejsou pĜímou transpozicí SmČrnice þ. 98/2008/ES o odpadech, ale jsou reakcí na výtky (infringement) Evropské komise na nedĤsledné provedení zmČn v právním Ĝádu ýeské republiky v souladu s evropskou legislativou, zejména smČrnice o skládkování odpadĤ, o vozidlech s ukonþenou životností þi zpČtném odbČru baterií a 34


akumulátorĤ. Jednou z podstatných þástí novely je i zavedení jasné hierarchie odpadĤ a tím i umožnČní pĜímého energetického využití smČsných komunálních odpadĤ, a to na základČ naplnČní podmínek úþinnosti v úþelovČ vybudovaném zaĜízení, vzorec je obsažen pĜímo v nové smČrnici o odpadech.

PĜíprava nového zákona o odpadech Na základČ Tezí (viz výše) je na Ministerstvu životního prostĜedí zahájena od jara 2010 pĜíprava k tvorbČ nového zákona o odpadech a zákona o výrobcích s ukonþenou životností, a to formou pracovních skupin vyjadĜující se napĜ. k ekonomickým nástrojĤm (poplatek za odstraĖování odpadĤ, kompenzaþní poplatek), veĜejná správa, komunální odpad, provoz zaĜízení k nakládání s odpady. Z procesního hlediska se ovšem otevĜela diskuse, zda již bČhem jednoho volebního období se pouštČt do pĜípravy již 3. návrhu zákona o odpadech s rizikem, že výsledky prací dosažené do poslaneckých voleb v þervnu 2010 nebudou akceptovány novČ jmenovaným ministrem životního prostĜedí, resp. vládou. Je tedy nutné se zamyslet nad zpĤsobem Ĝešení této situace, lze navrhnout v souladu s Tezemi, aby byly nejprve doĜešeny nevyjasnČné body uvedené v Tezích, napĜ. ekonomické nástroje, živnostenské odpady a povinné napojení na obecní systémy nakládání s komunálním odpadem, tĜídČní biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu, po vzniku nové vlády pĜipravit vČcný zámČr a následnČ paragrafované znČní zákona. 25. srpna 2010 vláda pĜijala tzv. RozšíĜené Teze rozvoje odpadového hospodáĜství ýeské republiky, které více rozvedly a upĜesnily dosud nevyjasnČné okruhy a otázky na základČ závČrĤ pĜijatých v pracovních skupinách. NČkteré záležitosti opČt vyĜešeny nebyly, zejména v oblasti ekonomických nástrojĤ, napĜ. konkrétní výše progrese poplatkĤ za odstraĖování odpadĤ na skládku, dČlení tohoto poplatku mezi kraj a Státní fond životního prostĜedí, jelikož jde o vČcnČ – politické okruhy.

ϭ͘ϳ͘ ,KD E E ,Ϳ͕sE E1WK :a1,W\W/^p TémČĜ každý výrobek je z dĤvodu zajištČní svých vlastností, ale i z dĤvodĤ bezpeþnostních, hygienických chránČn obalem. Jde o velké množství obalĤ, ze kterých by se stal nebo stává odpad (podstatná složka komunálního odpadu), a proto byla pĜijata na evropské a v souladu s ní na vnitrostátní úrovni právní úprava stanovující pravidla pro nakládání s odpady, zejm. pro pĜecházení vzniku odpadu z obalĤ, pro jejich znaþení, pro materiálové využití, jakost atd. Problematika obalĤ je tedy upravena speciálním právním pĜedpisem, vĤþi kterému se zákon o odpadech použije subsidiárnČ (podpĤrnČ), tj. není-li daná záležitost upravena zákonem o obalech (napĜ. vymezení nČkterých pojmĤ v zákonČ o odpadech).

35


Úþelem zákona o obalech je pĜedcházet vzniku odpadĤ z obalĤ, a to zejména snižováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalĤ a chemických látek. Zákon se vztahuje na všechny podnikající právnické a fyzické osoby, které uvádí obaly na trh (výrobci obalĤ, dovozci obalĤ, pĜepravci obalĤ ze zemí Evropské unie) nebo do obČhu (osoby nakupující balené výrobky v ýeské republice za úþelem úplatné nebo bezúplatné distribuce). Povinnost postupovat podle § 10 až § 15 zákona o obalech (zejm. povinnost zpČtného odbČru a využití odpadu z obalĤ) nemají dle § 15a osoby splĖující podmínku, že celkové množství obalĤ jimi uvedených na trh nebo do obČhu za kalendáĜní rok nepĜekroþí 300 kg a zároveĖ jejich roþní obrat nepĜekroþí 4 500 000 Kþ. Základní povinností povinných osob je zajistit zpČtný odbČr, jeho dostupnost a bezplatnost pro spotĜebitele a dále využití odpadu z obalĤ (§ 10 a § 12 zákona o obalech) a na to navazující povinnosti dané § 13, § 14, § 15 a § 30 zákona o obalech. PĜitom musí zajistit požadavky na kvalitu obalu, resp. obalových prostĜedkĤ stanovených v § 3 a § 4 zákona o obalech (prevence vzniku opadu z obalĤ a limitní hodnoty pro nČkteré látky užívané v obalech viz výše SmČrnice o obalech a odpadech z obalĤ). Znaþení obalĤ, resp. z jakého materiálu jsou vyrobeny, je na úvaze povinné osoby. V pĜípadČ, že se rozhodné obal oznaþit, potom musí dodržovat znaþení dané pĜílohou þ. I až VII Rozhodnutí Komise 97/129/ES, kterým se zavádí identifikaþní systém pro obalové materiály podle smČrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. O zpĤsobu zajištČní zpČtného odbČru obalĤ nebo odpadu z nich je povinná osoba informovat spotĜebitele, pĜiþemž musí zajistit minimální míru jejich využití stanovenou v pĜíloze þ. 3 zákona o obalech pro jednotlivé druhy obalĤ dle jejich materiálového složení (papír a lepenka, sklo, plast, kovy, dĜevo). Za obaly z jednoho materiálu se považují takové obaly, ve kterých daný materiál tvoĜí alespoĖ 70 % hmotnosti obalu. Recyklace se zahrnuje do procent využití jako jedna z jeho forem. Jinou formou využití je podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o obalech pĜímé spalování za úþelem získání energie hoĜením a se zužitkováním získaného tepla (energetické využití) a aerobní nebo anaerobní zpracování biologicky rozložitelných složek odpadu z obalĤ za vzniku stabilizovaných organických zbytkĤ nebo metanu (organická recyklace), pĜiþemž skládkování se za organickou recyklaci nepovažuje. ZpČtný odbČr obalĤ a odpadu z nich se vyžaduje pouze v tČch pĜípadech, kdy jsou prodávány spotĜebiteli (fyzické osobČ). Jestliže obaly pĜedává jiné podnikající osobČ, pak není povinna zajistit pro ni zpČtný odbČr, ale stále musí dodržet míru využití odpadu z tČchto obalĤ dle § 12 zákona o obalech. ZpĤsob plnČní povinností zpČtného odbČru je na uvážení povinné osoby, a to dle § 13 zákona o obalech buć individuálnČ (podává návrh na zápis do Seznamu osob dle § 14 zákona o obalech, vede evidenci a ohlašuje z ní údaje dle § 15 zákona o obalech a platí registraþní poplatky dle § 30 odst. 1 zákona o obalech), pĜenesením na jinou osobu, která uvádí tyto obaly dále do obČhu (plní stejné povinnosti jako v pĜípadČ individuálního zpĤsobu) nebo uzavĜením smlouvy o zajištČní plnČní povinnosti zpČtného odbČru a využití odpadu z obalĤ s autorizovanou spoleþností (sdružené plnČní). PĜi uzavĜení této smlouvy pĜechází odpovČdnost za plnČní § 10 a § 12 zákona o obalech na autorizovanou obalovou spoleþnost, pĜiþemž povinná osoba nemusí dále plnit povinnosti stanovené v § 14, § 15 a § 30 odst. 1 36


zákona o obalech. V souþasnosti existuje jediná autorizovaná spoleþnost EKO-KOM, a.s. Všechny výše uvedené zpĤsoby plnČní povinností zpČtného odbČru ze zákona o obalech mĤže povinná osoba kombinovat pro rĤzné þásti z celkového množství jí uvádČných obalĤ na trh nebo do obČhu. ZpČtný odbČr obalĤ a odpadu z nich pĜímo souvisí s tĜídČním nČkterých složek komunálního odpadu (odpady z obalĤ jsou jednou ze složek komunálního odpadu), proto i zde dochází k uzavírání smluvní spolupráce mezi obcemi a povinnými osobami, resp. autorizovanou obalovou spoleþností. Zvláštní zpĤsoby nakládání s obaly pĜedstavují opakovanČ použitelné obaly a vratné obaly. Prvé z nich jsou schopny bČhem svojí životnosti projít nČkolika cykly, kdy jsou využity ke svému úþelu jako obal. Povinnost uvádČt opakovanČ použitelné obaly není zákonem o obalech výslovnČ stanovena, v pĜípadČ, že se pro jejich užití povinná osoba rozhodne, musí zajistit splnČní kritérií dle technických norem a další organizaþní a finanþní opatĜení (§ 7 zákona o obalech). Pro vratné obaly jsou vyžadována obdobná opatĜení s tím rozdílem, že musí být zajištČn zvláštní zpĤsob vracení po jejich použití (§ 8 zákona o obalech) a je možné stanovit vratné zálohy vázané k urþitému druhu obalu (vratné zálohované obaly viz § 9 zákona o obalech). Povinná osoba uvádČjící na trh nebo do obČhu výrobky ve vratných zálohovaných obalech je povinna vykupovat tyto vratné zálohované obaly bez omezení množství a bez vázání tohoto výkupu na nákup zboží. Musí rovnČž zajistit pĜi prodeji tČchto vratných zálohovaných obalĤ spotĜebiteli, aby tyto vratné zálohované obaly byly v této provozovnČ vykupovány po celou provozní dobu. NaĜízení vlády þ. 111/2002 Sb. stanovuje jednotnou výši zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalĤ (láhev na víno, na minerální vodu, na limonádu a sodovou vodu, na ovocný sirup, pivní lahve). ProvádČcí právní pĜedpisy k zákonu o obalech: - naĜízení vlády þ. 111/2002 Sb., kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalĤ; - vyhláška Ministerstva prĤmyslu a obchodu þ. 116/2002 Sb., o zpĤsobu oznaþování vratných zálohovaných obalĤ; - vyhláška Ministerstva životního prostĜedí þ. 641/2004 Sb., o rozsahu a zpĤsobu vedení evidence obalĤ a ohlašování údajĤ z této evidence.

1.7.1. ZámČr novelizace zákona o obalech V polovinČ roku 2007 Ministerstvo životního prostĜedí oznámilo þeské veĜejnosti svĤj úmysl zavést zálohový systém nápojových obalĤ (zejména jednocestných obalĤ), pĜedevším PET lahví. DĤvod – údajnČ se zvýší þistota v ulicích a ve volné pĜírodČ, zvýší se i míra recyklace a tím se ušetĜí na surovinách i na energii. Tento zámČr se dotýká velkého množství významných subjektĤ þinných v oblasti odpadového hospodáĜství, zejm. mČst a obcí, autorizované obalové spoleþnosti EKO-KOM, a. s. Jelikož by realizace zámČru mČla natolik zásadní dopad do odpadového hospodáĜství obcí a dalších pĤvodcĤ odpadu vyjádĜily dotþené subjekty odmítavý postoj vĤþi tomuto zámČru s uvedením následujících dĤvodĤ: 37


-

stávající systém „dobrovolného“ tĜídČní je funkþní, obþané uplatĖují ve vČtší míĜe ekologiþtČjší pĜístup ke zbavování se odpadĤ a hojnČ jej využívají (v ýR tĜídí cca 69 % obyvatel), k recyklaci pĜedají každou druhou PET láhev. Zavedení zálohového systému nabourá dosavadní zpĤsob chování spotĜebitelĤ. Místo sešlapování lahví a jejich odhazování do kontejneru by se muselo s prázdnými, neporušenými „PETkami“ do obchodu. Od poþátku tohoto tisíciletí se do systému EKO-KOM zapojilo na 5 500 mČst a obcí (cca 88 % všech obcí v ýR);

-

místní samosprávy za pĜispČní krajĤ, EKO-KOMu, ale i státních dotací vybudovaly infrastrukturu pro tĜídČní dopadĤ (kontejnery, sbČrné dvory, svozová technika, dotĜíćovací linky atd.) a rozvíjejí prostĜednictvím informaþních a osvČtových akcí ekologický pĜístup obþanĤ;

-

celkové náklady na zĜízení a udržení stávajícího systému se pohybují okolo 1,9 mld. Kþ. Podle pĜedbČžných odhadĤ by jen zavedení zálohového systému stálo cca 85 - 175 mil. € (cca 2,35 – 4,8 mld. Kþ). PrĤmČrné náklady na provoz zálohového systému v ýeské republice dle výdajĤ na nakládání s 1 tunou nápojových obalĤ lze pĜedpokládat na cca 1 247 – 2 483 €/t (cca 34 300 – 68 300 Kþ/t);

-

zálohový systém pĜedstavuje nesmírnou zátČž na organizaþní a pĜedevším technickou stránku. Pro jeho bezproblémovou funkþnost jsou nutné ochranné prvky, dle nichž se identifikuje, zda PET láhev je zálohovaná nebo ne (napĜ. þárový kód, speciální barva, hologram atd.) a PET láhev se stává ceninou. KvĤli kontrole ochranných prvkĤ je tĜeba zajistit neporušenost obalu, což je v pĜímém rozporu s momentální návyky obyvatel (zejm. sešlapování PET lahví pĜed odložením do kontejneru na plast, popĜ. stržení etikety z lahve);

-

zavedení záloh by zĜejmČ za souþasného stavu vyvolalo opaþný efekt, tj. došlo by ke snížení míry recyklace a nejen plastových obalĤ, ale i ostatních druhĤ tĜídČného odpadu (papír, sklo, kov, nápojový karton). OstatnČ tuto negativní zkušenost se zavedením zálohového systému vedle „dobrovolného“ tĜídČní má sousední NČmecko;

-

zavedení zálohového systému by zĜejmČ vyvolalo i rĤst cen u nápojĤ balených v zálohovaných obalech, a to minimálnČ o 1,6 % do 6,8 % oproti souþasnému stavu (zejm. balené vody, limonády, víno atd.). Zálohy by pravdČpodobnČ ve znaþné míĜe zatížily pĜedevším drobné obchodníky na menších obcích a mČstech, kteĜí by PET láhve museli odebírat, aþkoliv vČtšina z nich pochází z velkých prodejních ĜetČzcĤ. Z tohoto pohledu nelze toto opatĜení považovat za podporu malého a stĜedního podnikání. Dodateþné náklady menších obchodĤ by se odrazily ve zvýšení cen celého jejich sortimentu, zejména potravin, a snížil by jejich konkurence schopnost. Zálohový systém by vyvolal v dlouhodobém þasovém horizontu i problémy v sociální oblasti, zrušením nebo omezením prodejního sortimentu na malých obcích, kde v souþasnosti žije pĜevážnČ starší obyvatelstvo, by komplikovalo situaci jejich zásobování základními potravinami; 38


Ministerstvo životního prostĜedí svĤj zámČr zavést zálohový systém na PET lahve obhajovalo myšlenkou zvýšit recyklaci obalových odpadĤ, pĜedevším plastových, ale pĜitom již nyní je v rámci dobrovolného tĜídČní složek komunálního odpadu bezproblémovČ dosahováno cílĤ definovaných v pĜíloze þ. 3 zákona o obalech, a to i pro rok 2007 (míra tĜídČní plastĤ je na úrovni 46 % za rok 2006 a má stále stoupající tendenci, zatímco zákon vyžaduje jen 25% a pĜíslušná smČrnice EU dokonce jen 22,5%, a to až v roce 2012). Navíc podle údajĤ studie IREAS10 by i pĜi 90 % návratnosti celková recyklace komunálního odpadu vzrostla jen asi o 0,5 % vzhledem k tomu, že obaly, kterých by se zálohy týkaly pĜedstavují jen necelých 1,5% tohoto odpadu, ale souþasnČ jsou jeho nejvíce recyklovanou složkou (dosahovaná recyklace je již dnes nad úrovní 50% a ani její zvýšení na 90% nebude mít v absolutním objemu na celkovou míru využití komunálního odpadu významný vliv). Oproti tomuto navýšení recyklace v Ĝádu desetin procent ovšem stojí obrovské náklady zálohového systému samotného, které jsou srovnatelné s celkovými náklady celého tĜídČného sbČru odpadu v celé ýR. Další dĤvody pro zavedení zálohového systému, zamezení „litteringu“ (nekontrolovatelné odhazování odpadkĤ ve volné pĜírodČ) a snaha motivovat sociálnČ slabší jedince ke sbírání takto odhozených PET lahví (jelikož „mají cenu“), je velmi diskutabilní. Pokud se podaĜí naplnit pĜedpoklad Ministerstva životního prostĜedí, že zálohy na PET lahve by mohly vést k zvýšení recyklace PET lahví až na 90%, šlo by v koneþném dĤsledku o zvýšení recyklace komunálního odpadu o necelých 20 000 tun, tedy o necelé pĤl procento. PĜitom, i kdyby tČchto 20 000 tun pocházelo v celém svém rozsahu ze souþasných uliþních smetkĤ (což pochopitelnČ neodpovídá skuteþnosti, protože vČtšina dnes nerecyklovaných lahví se nachází ve smČsném odpadu a nikoli pohozena na veĜejných prostranstvích), došlo by k snížení množství tohoto druhu odpadu (litteringu) o necelých 10%. Vyplývá to z vČtšiny studií o litteringu provedených v EU, které nikde nezaznamenaly výsky PET lahví v litteringu tak vysoký, ale zejména se zkušenostmi sousední SRN, která po zavedení záloh na PET obaly sice zaznamenala urþité posuny ve složení litteringu (PET lahve mezi pohozenými odpadky nahradily nápojové krabice a stĜepy ze sklenČných lahví), ale jeho celkové množství se zmČnilo neznatelnČ þi vĤbec, stejnČ jako neklesly náklady na úklid veĜejných prostranství. Naopak snaha sociálnČ slabých jedincĤ vyhledávat zálohované obaly odhozené turisty neznalými místní úpravy do odpadkových košĤ a s tím spojené systematické prohrabávaní kontejnerĤ, vede v nČkterých lokalitách ke zvýšení litteringu z rozptýlených vysypaných odpadkĤ. Ve svČtle závČru vyplývajícího ze studie spoleþnosti IREAS: „stávající systém tĜídČného sbČru je zcela dostaþující pro splnČní legislativních cílĤ recyklace a využití tĜídČných složek odpadĤ.“, je zavádČní záloh na obaly nadbyteþné. Naopak z hlediska praktických zkušeností z kombinace vysoce rozvinutého tĜídČného sbČru odpadĤ se zavedením záloh v SRN je zavádČní záloh rizikové z hlediska stability sbČrné sítČ, dĤvČry obþanĤ v systém tĜídČní a ochoty v tĜídČní pokraþovat, z hlediska udržení obchodní sítČ v menších sídlech a obchodĤ 10

ýerpáno ze studie spoleþnosti IREAS, o.p.s. „Návrh opatĜení ke zkvalitnČní systému vratných nápojových obalĤ s cílem prevence vzniku odpadĤ“. 39


lokálního charakteru a koneþnČ i z hlediska samotného cíle vysoké recyklace obalového odpadu, která v SRN po zavedení záloh klesla. V tomto smyslu je dĤležité konstatovat, že pouze zkušenost ze SRN je pro þeské podmínky relevantní, protože pouze v SRN byly zálohy na PET obaly kombinovány (dodateþnČ zavádČny) jako doplnČk rozvinutého systému tĜídČní domovního odpadu. V ostatních státech EU, které zálohy aplikovaly, tedy v Dánsku, Finsku, Holandsku a Švédsku, je dle statistik EU míra recyklace plastových obalĤ podprĤmČrná až mizivá a tĜídČní odpadu nerozvinuté, protože je upĜednostĖováno spalování. Holandsko dokonce po vyhodnocení situace od záloh ustupuje a hodlá je nahradit systémem tĜídČní odpadu podobným našemu, protože souþasným systémem zálohování není schopno splnit ani minimální požadavky EU na recyklaci obalových odpadĤ (ýR tyto požadavky již dnes vysoko pĜekraþuje). PĜi tvorbČ Tezí k dalšímu rozvoji odpadového hospodáĜství ýR došlo k zamítnutí zámČrĤ zálohování vybraných obalĤ s tím, že do stávajících funkþních systémĤ tĜídČného sbČru a recyklace komunálních a obalových odpadĤ není vhodné zasahovat nesystémovými zmČnami. Pokud by mČlo ke zmČnám dojít, pak jen na základnČ dĤkladného zhodnocení technických, organizaþních, environmentálních, ekonomických a sociálních dopadĤ navrhovaných zmČn.

ϭ͘ϴ͘ EsEK^dsE/dZK^ddE1WZsE1jWZszsK>^d/E<>E1 ^KWz^WZsE1D/W\W/^zhWZsh:11D/WK^dsE1jDE1, ^DK^WZsE|,>

11

Pomineme-li samozĜejmČ výkon pĜenesené pĤsobnosti, který je na obce delegován pĜímo státem. Jde tak o výkon veĜejné správy z vĤle státu, nikoliv z vĤle územního samosprávného celku.

12

Zákon þ. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zĜízení), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákon þ. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zĜízení), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, zákon þ. 131/2000 Sb., o hlavním mČstČ Praze, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

40


Zastupitelstvo nebo rada obce, kraje nebo hl. mČsta Prahy a jejich mČstských þástí mohou podporovat prostĜednictvím dotací právnické a fyzické osoby pĤsobící v oblasti ochrany životního prostĜedí. Jde-li o obce a hl. mČsto Prahu, mohou se sdružovat s ostatními obcemi do dobrovolných svazkĤ, jejichž pĜedmČtem þinnosti je mj. zabezpeþování shromažćování a odvozu komunálních odpadĤ a jejich nezávadného zpracování, využití nebo zneškodnČní (§ 50 zákona o obcích a § 24 zákona o hl. mČstČ Praze). Již zákon o odpadech s institutem svazku poþítá (viz výše) pĜi zpracovávání spoleþných plánĤ odpadového hospodáĜství. ObecnČ lze konstatovat, že samostatná pĤsobnost obcí je v oblasti nakládání s odpady þásteþnČ dána zákonem o odpadech (povinní pĤvodci komunálního odpadu), rovnČž tak pĤsobnost kraje (povinné krajské plány odpadového hospodáĜství). Hlavní mČsto Praha, jakožto kraj i obec musí plnit požadavky kladené na oba tyto typy územních samosprávných celkĤ zákonem o odpadech. Dále mohou obce a hl. mČsto Praha vydat obecnČ závazné vyhlášky o systému nakládání s komunálním odpadem a o místním poplatku za provoz tohoto systému, popĜ. o zvláštním poplatku podle zákona o odpadech za nakládání s komunálním odpadem. Nad rámec zákony výslovnČ zmínČných povinností a práv mohou obce, kraje a hl. mČsto Praha s mČstskými þástmi vyvíjet další þinnosti v oblasti nakládání s odpady, a to v samostatné pĤsobnosti (zejména spolupráce s povinnými osobami, organizace osvČty, výchovy a vzdČlávání, realizace projektĤ na zavádČní nových technologií a postupĤ aj.), jsouli v souladu se zákonem a též jinými právními pĜedpisy vydanými na základČ zákona (§ 35 odst. 3 zákona o obcích, § 16 zákona o krajích, § 16 odst. 4 zákona o hlavním mČstČ Praze).

41


Ϯ͘

szDE1WK:Dph1sE|,sKWKsD,K^WK\^ds1Z

V této þásti jsou definovány základní pojmy související s problematikou nakládání s odpady v obcích za úþelem jejich jednotného výkladu. Vymezení pojmĤ vychází z platné legislativní úpravy odpadového hospodáĜství v podmínkách ýR. Opírá se pĜedevším o zákon þ. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ (dále jen zákon o odpadech) a o zákon þ. 477/2001 Sb., o obalech a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ (dále jen zákon o obalech) a s nimi související provádČcí pĜedpisy.

Ϯ͘ϭ͘ &/E/E1,KWp:,K^>K
Stav, kdy odpad pĜestává být odpadem Odpad pĜestává být odpadem, jestliže poté, co byl pĜedmČtem nČkterého ze zpĤsobĤ využití, splĖuje tyto podmínky: a) vČc se bČžnČ využívá ke konkrétním úþelĤm, b) pro vČc existuje trh nebo poptávka, c) vČc splĖuje technické požadavky pro konkrétní úþely stanovené zvláštními právními pĜedpisy nebo normami použitelnými na výrobky, d) využití vČci je v souladu s výše uvedenými zvláštními právními pĜedpisy a nepovede k nepĜíznivým dopadĤm na životní prostĜedí nebo lidské zdraví. Této definici odpovídá nejlépe þeský pojem druhotná surovina, který je dlouhodobČ používán pro oznaþení upraveného odpadu na kvalitu požadovanou zpracovateli. SmČrnice používá výraz „no waste“. ýeský pĜeklad v podobČ slova „neodpad“ však nedává smysl.

42


SmČrnice þ. 2008/98/ES o odpadech þlánek 6 odst. 1 a 3, zákon þ.154/2010Sb., kterým se mČní zákon þ.185/2001 Sb., o odpadech.

Druhotná surovina Za druhotnou surovinu je považována látka þi pĜedmČt, které pĜestaly být odpadem a dosud nevstoupily do procesu výroby þi využití, pokud se s takovou látkou þi pĜedmČtem bČžnČ obchoduje a existují technické charakteristiky jako napĜ. technické þi oborové normy, obchodní zvyklosti apod., které umožĖují látku þi pĜedmČt jednoznaþnČ popsat pro potĜeby obchodu þi technologie výroby. Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen. Podle nové smČrnice o odpadech je tento termín nahrazován stavem, kdy odpad pĜestává být odpadem („neodpad“).

Vedlejší produkt Vedlejším produktem je movitá vČc, která vznikla pĜi výrobČ nebo jiné podnikatelské þinnosti, jejichž prvotním cílem není výroba nebo získání této vČci a pokud a) vzniká jako nedílná souþást výroby, b) její další využití je zajištČno, c) její další využití je možné bez dalšího zpracování zpĤsobem jiným, než je bČžná výrobní praxe, d) její další využití je v souladu se zvláštními právními pĜedpisy a nepovede k nepĜíznivým úþinkĤm na životní prostĜedí a lidské zdraví. SmČrnice þ. 2008/98/ES o odpadech þlánek 5 odst. 1,zákon þ.154/2010Sb., kterým se mČní zákon þ.185/2001 Sb., o odpadech.

Komunální odpad Komunálním odpadem je veškerý odpad vznikající na území obce pĜi þinnosti fyzických osob, a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadĤ, s výjimkou odpadĤ vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávnČných k podnikání. Zákon o odpadech § 4 písm b). Pro úþely „Strategie“ se komunálním odpadem rozumí všechny druhy odpadĤ, se kterými obec nakládá jako pĤvodce, zaĜazené do skupiny 20 dle Katalogu odpadĤ, vþetnČ oddČlenČ sbíraného obalového odpadu zaĜazeného do podskupiny 15 01 podle Katalogu odpadĤ a to vþetnČ odpadu podobnému komunálnímu odpadu z þinnosti právnických osob a fyzických osob oprávnČných k podnikání, které jsou zapojeny do systému nakládání s komunálními odpady stanoveného obcí a mají s obcí uzavĜenou písemnou smlouvu. Toto vymezení lépe odpovídá realitČ nakládání s komunálními odpady a rovnČž tak evidenci odpadĤ (obce vþetnČ zapojených subjektĤ).

43


Tuhý komunální odpad Tuhým komunálním odpadem je komunální odpad, který si jako celek anebo jako jeho jednotlivé þásti za normálních atmosférických podmínek uchovává svĤj tvar a objem. Metodický pokyn odboru odpadĤ MŽP þ. 9 k hodnocení vyluhovatelnosti odpadĤ.

Domovní odpad Za domovní odpad se považuje odpad z domácností a z þinností spojených s úklidem obytných objektĤ. Pod pojmem domovní odpad (nebo také odpad z domácností) se rozumí pĜedevším bČžný odpad z denní spotĜeby domácností. Domovní odpad je souþástí komunálního odpadu a je to ta þást, která vzniká na území obce a má pĤvod v þinnosti fyzických osob (nepodnikatelských subjektĤ). Domovní odpad tvoĜí dominantní podíl komunálního odpadu. Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen.

Živnostenský odpad, odpad podobný komunálnímu odpadu Živnostenským odpadem se rozumí odpad podobný domovnímu (komunálnímu) odpadu, vznikající pĜi nevýrobní þinnosti právnických nebo fyzických osob oprávnČných k podnikání (v úĜadech, kanceláĜích apod.). PĤvodcem tohoto odpadu není obec, ale jsou jím pĜíslušné právnické a fyzické osoby. Živnostenským odpadem se z vČcného hlediska rozumí odpad z obchodu a služeb a prĤmyslový odpad nesouvisející s výrobou. Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen. Poslední novela zákona o odpadech vymezila novČ pojem odpad podobný komunálnímu odpadu jako veškerý odpad vznikající na území obce pĜi þinnosti právnických osob nebo fyzických osob oprávnČných k podnikání a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadĤ. Zákon þ.154/2010Sb., kterým se mČní zákon þ.185/2001 Sb., o odpadech…

Využitelné složky Využitelné složky komunálního odpadu jsou druhy odpadĤ získané oddČleným sbČrem, které lze po úpravČ nebo pĜímo využít vČtšinou jako druhotnou surovinu. Využitelnou složkou komunálního odpadu jsou zejména: oddČlenČ sebraný papír, sklo, plasty, železné a neželezné kovy a jejich slitiny, textil, biologický odpad. OddČlenČ sebrané využitelné složky jsou v Katalogu odpadĤ vedeny v podskupinách 20 01 a 15 01.

Obal, vratný obal Obalem je výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy a urþený k pojmutí, ochranČ, manipulaci, dodávce, popĜípadČ prezentaci výrobku nebo výrobkĤ urþených spotĜebiteli nebo jinému koneþnému uživateli, jestliže má zároveĖ funkci prodejního obalu, skupinového obalu nebo pĜepravního obalu. Vratným obalem je pak obal, pro který existuje zvláštČ pro nČj

44


vytvoĜený zpĤsob vracení použitého obalu osobČ, která jej uvedla do obČhu. Zákon o obalech § 2 písm. a) a h).

Nebezpeþné složky, nebezpeþný odpad Nebezpeþné složky komunálního odpadu jsou druhy odpadĤ získané oddČleným sbČrem a oznaþené v Katalogu odpadĤ jako nebezpeþný odpad. Nebezpeþný odpad (§ 4 a) zákona o odpadech) je odpad, uvedený v Seznamu nebezpeþných odpadĤ (vyhláška MŽP þ. 381/2001 Sb.) a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpeþných vlastností uvedených v pĜíloze þ. 2 k zákonu o odpadech. Nebezpeþné složky komunálního odpadu jsou v Katalogu odpadĤ vedeny ve skupinČ 20 01 (oznaþené *).

2.1.1. Biologický odpad Biologickým odpadem j biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veĜejné zelenČ, potravináĜský a kuchyĖský odpad z domácností, restaurací, stravovacích nebo maloobchodních zaĜízení a srovnatelný odpad ze zaĜízení potravináĜského prĤmyslu. Novela zákona o odpadech þ.154/2010 Sb.

Biologicky rozložitelný odpad Biologicky rozložitelným odpadem je jakýkoli aerobnČ nebo anaerobnČ rozložitelný odpad. Vyhláška þ. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadĤ na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a zmČnČ vyhlášky þ. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, § 2 písm. b).

Biologicky rozložitelný komunální odpad Biologicky rozložitelný komunální odpad tvoĜí odpady, které jsou schopny anaerobního nebo aerobního rozkladu (napĜ. potraviny, odpad ze zelenČ, papír). Ve vztahu ke komunálnímu odpadu se jedná pĜedevším o odpady z údržby sadĤ, parkĤ a lesoparkĤ, sídlištní a uliþní zelenČ, ale i travnatých hĜišĢ a odpady ze hĜbitovĤ ve vlastnictví pĜípadnČ ve správČ mČst a ze zahrad ve vlastnictví fyzických osob (obþanĤ). PatĜí sem také oddČlenČ sebrané biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven a z domácností, ale i odpady papíru, dĜeva a pĜírodních textilií a z nich zhotovených odČvĤ. Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen. Pro rozlišení možnosti technologického zpracování se v praxi používá pojem biologicky rozložitelný odpad rostlinného pĤvodu, který lze sbírat oddČleným sbČrem od obþanĤ ve vhodných zástavbách a který lze kompostovat, pĜíp. využít v zaĜízeních s anaerobní digescí. Druhým pojmem je biologicky rozložitelný odpad živoþišného pĤvodu, pocházející zejména z jídelen a stravovacích zaĜízení, pĜípadnČ kuchyĖské odpady, lze využívat pĜedevším

45


v technologiích s anaerobní kompostárnách.

digescí,

pĜípadnČ

zvláštnČ

technologicky

upravených

Objemný odpad Objemný komunální odpad je domovním odpadem (respektive odpadem z domácností), který vzhledem ke svým rozmČrĤm nebo hmotnosti nelze odkládat do bČžných sbČrných nádob (801100 dm 3). NapĜ. nábytek, koberce, sanitární keramika, objemné lepenkové, sklenČné, plastové a kovové obaly apod. Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen.

Odpad ze zelenČ Za odpad ze zelenČ je považován odpad rostlinného pĤvodu z údržby sadĤ a parkĤ, sídlištní a uliþní zelenČ, travnatých hĜišĢ, ze zahrad fyzických osob, ze hĜbitovĤ apod. Jedná se zejména o vČtve stromĤ, trávu, listí, ale i piliny, odĜezky a ostatní dĜevo neošetĜené prostĜedky s obsahem stopových toxických kovĤ nebo organických slouþenin. Je souþástí biologicky rozložitelného odpadu rostlinného pĤvodu. Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen.

SmČsný komunální odpad SmČsný komunální odpad je odpad, který zĤstává po oddČlení využitelných složek (papír, plast, sklo, kovy, nápojové kartony, kompostovatelné bioodpady a další) a nebezpeþných složek z komunálních odpadĤ. NČkdy je také nazýván „zbytkovým“ odpadem. SmČsný odpad je v Katalogu odpadĤ veden pod druhovým oznaþením 20 03 01 jako „smČsný komunální odpad“.

Autovrak Autovrakem je každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo urþeno k provozu na pozemních komunikacích pro pĜepravu osob, zvíĜat nebo vČcí a stalo se odpadem. Vybraným autovrakem je pak každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo vymezené zvláštním právním pĜedpisem jako vozidlo kategorie M1 nebo N1 anebo tĜíkolové motorové vozidlo s výjimkou motorové tĜíkolky, které se stalo odpadem. Zákon o odpadech § 36 písm. a) a b).

Stavební a demoliþní odpad Stavební a demoliþní odpad jsou odpady vznikající pĜi zĜizování, údržbČ, rekonstrukcích a odstraĖování staveb, jeho materiálovou základnou jsou zejména zeminy, horniny a stavební výrobky (vČci urþené a užívané k zabudování do staveb). Metodický pokyn odboru odpadĤ MŽP þ. 9 k nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z konstrukcí a odstraĖování

46


staveb. Seznam stavebních a demoliþních odpadĤ je uveden v pĜíloze þ. 1 metodického pokynu.

Kal ze septikĤ a žump Kal ze septikĤ a žump je smČs kapalných a tuhých odpadĤ z domácností oddČlených z rĤzných typĤ kapalin jako výsledek pĜírodních nebo umČlých procesĤ. Kal všeobecnČ je odpadem, který sedimentací uvolĖuje kapalnou fází. Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen.

Ostatní odpady z obcí Ostatními odpady z obcí jsou komunální odpady, které vznikají pĜi užívání pozemních komunikací a veĜejných prostranství pĜevážnČ na území obcí fyzickými osobami (nepodnikatelskými subjekty). PatĜí sem uliþní smetky, odpady z odpadkových košĤ, odpady z mČstských tržišĢ, ale i volnČ odhozené odpadky (littering). Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen.

Alternativní palivo (palivo z odpadĤ) Alternativním palivem se rozumí smČs spalitelných materiálĤ pĜírodního nebo umČlého pĤvodu bez nebezpeþných vlastností uvedených pod kódy H1, H4 až H14 v pĜíloze þ. 2 zákona o odpadech. Skuteþné složení alternativního paliva se ovČĜuje autorizovanou zkušebnou. Vlastnosti produktu spálení (plynných odpadních plynĤ a tuhých zbytkĤ) jsou ovČĜovány autorizovanou osobou podle § 15 zákona o ochranČ ovzduší na konkrétním zaĜízení zdroje zneþišĢování. Alternativní palivo lze spalovat jen v zaĜízení zvláštČ velkého, velkého nebo stĜedního zdroje zneþišĢování, na kterém byla provedena spalovací zkouška vþetnČ mČĜení emisí a podmínky využití jeho spalování jsou uvedeny v souboru technickoprovozních parametrĤ a technickoorganizaþních opatĜení daného zdroje. Na tato zaĜízení zdroje zneþišĢování se vztahují vybrané obecné emisní limity podle zvláštního právního pĜedpisu. Definice a ustanovení z vyhlášky þ. 357/2002 Sb., kterou se stanoví požadavky na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

Biopalivo Biopalivo je palivo vyrobené z biomasy. Definice z vyhlášky þ. 482/2005 Sb., o stanovení druhĤ, zpĤsobĤ využití a parametrĤ biomasy pĜi podpoĜe výroby elektĜiny z biomasy. Druhy biomasy, které jsou z hlediska ochrany životního prostĜedí pĜedmČtem podpory, stanoví pĜíloha þ. 1 této vyhlášky. Z pohledu komunálních odpadĤ se v souladu s pĜílohou jedná pĜedevším o „biologicky rozložitelné zbytky z kuchyní a stravoven a biopaliva z nich vyrobená“ a o „biologicky rozložitelnou þást vytĜídČného komunálního odpadu pocházející z oddČleného sbČru a biopaliva z ní vyrobená“. Takto vymezená biomasa je urþena pro využití prostĜednictvím anaerobní digesce (vývin bioplynu pro následné energetické využití) a ve

47


druhém pĜípadČ ještČ prostĜednictvím vysokoteplotního zplyĖování (pĜemČna na plyny pro jejich energetické využití).

Ϯ͘Ϯ͘ &/E/:EKd>/s|,Wp^KpE<>E1^KWz>a1, ^Khs/^:11,WK:Dp Odpadové hospodáĜství Odpadovým hospodáĜstvím se rozumí þinnosti zamČĜené na pĜedcházení vzniku odpadĤ, na nakládání s odpady a na následnou péþi o místo, kde jsou odpady trvale uloženy, a kontrolu tČchto þinností. Zákon o odpadech § 4 písm. c).

PĜedcházení vzniku (prevence) PĜedcházení vzniku jsou opatĜení pĜijatá pĜedtím, než se látka, materiál nebo výrobek staly odpadem. Omezují množství odpadu, a to i prostĜednictvím opČtovného použití výrobku nebo prodloužením životnosti výrobkĤ, nebo nepĜíznivé dopady vzniklého odpadu na životní prostĜedí a lidské zdraví anebo obsah škodlivých látek v materiálech a výrobcích. SmČrnice þ. 2008/98/ES o odpadech, þlánek 3 bod 12). NapĜ. pĜedcházením vzniku (prevencí) podle zákona o obalech se rozumí zajištČní snižování hmotnosti a objemu obalu, osobami uvádČjícími obal na trh, a to pĜi dodržení požadavkĤ kladených na balený výrobek a pĜi zachování jeho pĜijatelnosti pro spotĜebitele nebo jiného koneþného uživatele, s cílem snížit množství odpadu z obalĤ, který je nutno odstranit. Dále napĜ. zajištČní nepĜekroþení limitních hodnot souþtu koncentrací olova, kadmia, rtuti a chromu s oxidaþním þíslem VI v obalu nebo v obalovém prostĜedku, uvádČném na trh. Zákon o obalech § 3 odst. 1 a § 4 odst. 1 písm. b).

Nakládání s odpady Nakládání s odpady je jejich shromažćování, sbČr, výkup, pĜeprava, doprava, skladování, úprava, využívání a odstraĖování. Novela zákona o odpadech þ.154/2010 Sb.

Shromažćování odpadĤ Shromažćováním odpadĤ se rozumí krátkodobé soustĜećování odpadĤ do shromažćovacích prostĜedkĤ v místČ jejich vzniku pĜed dalším nakládáním s odpady. Novela zákona o odpadech þ.154/2010 Sb.

48


Skladování odpadĤ Skladování odpadĤ je pĜechodné soustĜećování odpadĤ v zaĜízení k tomu urþeném po dobu nejvýše 3 let pĜed jejich využitím nebo 1 rok pĜed jejich odstranČním. Novela zákona o odpadech þ.154/2010 Sb.

SoustĜećování odpadĤ SoustĜećování odpadĤ je jejich shromažćování pĤvodcem, sbČr a výkup k tomu oprávnČnou osobou, skladování odpadĤ pĤvodci i oprávnČnými osobami, ale i jiné soustĜećování než skladování pĜevzatých odpadĤ osobami oprávnČnými k jejich využití nebo odstranČní pĜed jejich využitím nebo odstranČním. Vyhláška o podrobnostech nakládání s odpady þ. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, § 3 písm. d).

Svoz odpadĤ Svoz odpadĤ pĜedstavuje pĜepravu odpadĤ z rĤzných míst dopravním prostĜedkem, který není mobilním zaĜízením ke sbČru a výkupu odpadĤ. Stanovisko odboru legislativního a odboru odpadĤ MŽP k § 39 zákona o odpadech a k § 21 až 23 vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady.

SbČr odpadĤ SbČrem odpadĤ se rozumí soustĜećování odpadĤ právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávnČnou k podnikání od jiných subjektĤ za úþelem jejich pĜedání k dalšímu využití nebo odstranČní. Novela zákona o odpadech þ.154/2010 Sb.

OddČlený sbČr odpadĤ (separace, tĜídČný sbČr) TĜídČným sbČrem odpadĤ je sbČr, kdy je tok odpadĤ oddČlen podle druhu a povahy odpadu s cílem usnadnit specifické zpracování. SmČrnice þ. 2008/98/ES o odpadech þlánek 3 bod 11). Pojem je nejþastČji spojován s oddČleným sbČrem využitelných a nebezpeþných složek komunálních odpadĤ. Pro oddČlený sbČr odpadĤ jsou také užívány pojmy separace odpadĤ þi tĜídČný sbČr. Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen.

Výkup odpadĤ Výkupem odpadĤ se rozumí sbČr odpadĤ v pĜípadČ, kdy odpady jsou právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávnČnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu. Zákon o odpadech § 4 písm. j).

49


OpČtovné použití OpČtovným použitím se rozumí postupy, kterými jsou výrobky nebo jejich þásti, které nejsou odpadem, znovu použity ke stejnému úþelu, ke kterému byly pĤvodnČ urþeny. Novela zákona o odpadech þ.154/2010 Sb.

PĜíprava k opČtovnému použití PĜípravou k opČtovnému použití se rozumí zpĤsob využití odpadĤ zahrnující þištČní nebo opravu použitých výrobkĤ nebo jejich þástí a kontrolu provedenou osobou oprávnČnou podle zvláštního právního pĜedpisu spoþívající v provČĜení, že použitý výrobek nebo jeho þást, které byly odpady, jsou po þištČní nebo opravČ schopné bez dalšího zpracování opČtovného použití. Novela zákona o odpadech þ.154/2010 Sb.

ZpČtný odbČr výrobkĤ ZpČtným odbČrem se rozumí odebírání použitých výrobkĤ povinnými osobami od spotĜebitelĤ bez nároku na úplatu za úþelem jejich využití nebo odstranČní. ZpČtný odbČr se nevztahuje na výrobky, se kterými bylo nakládáno jako s odpadem již pĜed jejich pĜedáním povinné osobČ. Povinnost zpČtného odbČru v podmínkách ýR se vztahuje na použité oleje, elektrické akumulátory, galvanické þlánky a baterie, výbojky a záĜivky, pneumatiky, elektrozaĜízení pocházející z domácností, autovraky. Zákon o odpadech § 38 odst. 1 a § 37a odst. 1 písm. b). Vyhláška þ. 237/2002 Sb., o podrobnostech zpĤsobu provedení zpČtného odbČru nČkterých výrobkĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ (§§ 1 a 2).

Zpracování odpadĤ Zpracováním odpadĤ je využití nebo odstranČní odpadĤ zahrnující i pĜípravu pĜed využitím nebo odstranČním odpadĤ. Novela zákona o odpadech þ.154/2010 Sb.

Úprava odpadĤ Úpravou odpadĤ je každá þinnost, která vede ke zmČnČ chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadĤ (vþetnČ jejich tĜídČní) za úþelem umožnČní nebo usnadnČní jejich dopravy, využití, odstraĖování nebo za úþelem snížení jejich objemu, pĜípadnČ snížení jejich nebezpeþných vlastností. Zákon o odpadech § 4 písm. k). Biologickou úpravou odpadĤ se rozumí Ĝízené pĤsobení biologicky aktivní složky na odpad za úþelem zmČny vlastností odpadu spoþívající napĜ. ve snížení obsahu þi uvolĖování škodlivých látek obsažených v odpadu do roztoku, snížení objemu þi hmotnosti odpadu nebo významné snížení patogenních biologických þinitelĤ za úþelem odstranČní nebezpeþné vlastnosti, kterou je infekþnost (H9).

50


FyzikálnČ-chemickou úpravou odpadĤ se rozumí napĜ. odpaĜování, sušení, kalcinace, zmČna reakce (zmČna pH – neutralizace), zmČna chemického složení, odvodnČní, srážení, filtrace, zpevĖování (solidifikace), zapouzdĜení (enkapsulace), zesklenČní (vitrifikace), zatavení do skla (vitrifikace), zatavení do asfaltu (bitumenace), zatavení do síry, kombinace uvedených postupĤ atd. Mechanickou úpravou odpadĤ se rozumí napĜ. úprava složení odpadu, která zahrnuje i tĜídČní odpadu, tj. oddČlení jednotlivých složek odpadu provádČné pĜedevším za úþelem jejich využití, s nimiž je zpravidla dále nakládáno rozdílným zpĤsobem, pĜiþemž nejménČ jedna vytĜídČná složka je odstraĖována uložením na skládku. Vyhláška þ. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadĤ na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a zmČnČ vyhlášky þ. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, pĜíloha þ. 6.

Úprava smČsného komunálního odpadu pĜed jeho uložením na skládku Úpravou smČsného komunálního odpadu pĜed jeho uložením na skládku se rozumí vytĜídČní nebezpeþných složek komunálního odpadu, komodit urþených ke zpČtnému odbČru podle § 38 odst. 1 zákona o odpadech a využitelných složek podle § 16 odst. 1 písm. b), § 17 odst. 4 zákona, pĜípadnČ vytĜídČní dalších složek. Vyhláška þ. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadĤ na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a zmČnČ vyhlášky þ. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, § 2 písm. f).

Mechanicko-biologická úprava Mechanicko-biologickou úpravou se rozumí úprava smČsného komunálního odpadu pĜípadnČ pro tuto úpravu dalších vhodných odpadĤ, spoþívající v kombinaci mechanických, fyzikálních a biologických postupĤ, jejímž výsledkem je oddČlení nČkterých složek odpadu, stabilizace biologicky rozložitelných složek odpadu a pĜípadnČ další úprava oddČlených složek odpadu. Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen. Návrh Ĝešení VaV SL/7/183/05.

Využití odpadĤ Využití odpadĤ je þinnost, jejímž výsledkem je, že odpad slouží užiteþnému úþelu tím, že nahradí materiály používané ke konkrétnímu úþelu a to i v zaĜízení neurþeném k využívání odpadĤ podle §14, odst.2, nebo že je k tomuto konkrétnímu úþelu upraven . PĜíkladný výþet zpĤsobĤ využití odpadĤ je uveden v pĜíloze þ.3 zákona.. Novela zákona o odpadech þ.154/2010 Sb. Podle pĜílohy þ. 3 k zákonu o odpadech se jedná o využití odpadĤ zpĤsobem obdobným jako paliva nebo jiným zpĤsobem k výrobČ energie; získání/regeneraci rozpouštČdel; získání/regeneraci organických látek, které se nepoužívají jako rozpouštČdla (vþetnČ kompostování a dalších biologických procesĤ); recyklaci/znovuzískání kovĤ a kovových slouþenin; recyklaci/znovuzískání ostatních anorganických materiálĤ; regeneraci kyselin nebo 51


zásad; obnovu látek používaných ke snižování zneþištČní; získání složek katalyzátorĤ; rafinaci použitých olejĤ nebo jiný zpĤsob opČtného použití olejĤ; aplikaci do pĤdy, která je pĜínosem pro zemČdČlství nebo zlepšuje ekologii; využití odpadĤ, které vznikly aplikací nČkterého z již uvedených zpĤsobĤ; skladování materiálĤ pĜed aplikací nČkterého z uvedených postupĤ.

Materiálové využití odpadĤ ZpĤsob využití odpadĤ zahrnující recyklaci a další zpĤsoby využití odpadĤ jako materiálu k pĤvodnímu nebo jiným úþelĤm, s výjimkou bezprostĜedního získání energie.

Recyklace Recyklací je jakýkoli zpĤsob využití odpadĤ, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, aĢ pro pĤvodní nebo jiné úþely jejich použití, vþetnČ pĜepracování organických materiálĤ ; recyklací odpadĤ není energetické využití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které mají být použity jako palivo nebo zásypový materiál. Novela zákona o odpadech þ.154/2010 Sb.

Energetické využití Využíváním odpadĤ zpĤsobem uvedeným pod kódem R1 v pĜíloze þ. 3 k zákonu o odpadech se rozumí spalování odpadu ve spalovnČ komunálních odpadĤ, která dosahuje vysokého stupnČ energetické úþinnosti. Výše požadované energetické úþinnosti a vzorec pro její výpoþet tvoĜí pĜílohu þ. 12 zákona o odpadech. Novela zákona o odpadech þ.154/2010 Sb.

Kompostování odpadĤ Kompostování odpadĤ je aerobní proces (za pĜístupu vzduchu), pĜi nČmž se þinností mikro a makro organismĤ využitelný biologicky rozložitelný odpad pĜemČĖuje na stabilizovaný výstup – kompost PĜíloha þ. 2 vyhlášky þ. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady.

Komunitní kompostování Komunitním kompostováním je systém sbČru a shromažćování rostlinných zbytkĤ z údržby zelenČ a zahrad na území obce, jejich úprava a následné zpracování na zelený kompost. Zeleným kompostem pak je substrát vzniklý kompostováním rostlinných zbytkĤ. Zákon o odpadech § 10a odst. 1 písm. a) a b).

Anaerobní digesce Anaerobní digesce je Ĝízený a kontrolovatelný mikrobiální mezofilní nebo termofilní rozklad organických látek bez pĜístupu vzduchu v zaĜízení bioplynové stanice jako samostatné 52


technologie za vzniku bioplynu, digestátu nebo rekultivaþního digestátu. PĜíloha þ. 2 vyhlášky þ. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady.

Využívání odpadĤ na povrchu terénu Využíváním odpadĤ na povrchu terénu se rozumí využívání odpadĤ pĜi uzavírání skládek k vytváĜení tČsnicí vrstvy skládky a svrchní rekultivaþní vrstvy skládky, k rekultivaci vytČžených povrchových dĤlních dČl (povrchové doly, lomy, pískovny), k terénním úpravám nebo k rekultivacím lidskou þinností postižených pozemkĤ. Vyhláška þ. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadĤ na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a zmČnČ vyhlášky þ. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, hlava V.

Rekultivace Rekultivací se rozumí uvedení místa, zpravidla dotþeného lidskou þinností, do souladu s okolím a obnovení funkþnosti povrchu terénu ve vztahu k jeho pĤvodnímu užívání nebo novČ zamýšlenému užívání. Vyhláška þ. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadĤ na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a zmČnČ vyhlášky þ. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, § 2 písm. k).

OdstranČní odpadĤ OdstranČním odpadĤ je þinnost, která není využitím odpadĤ, a to i v pĜípadČ, že tato þinnost má jako druhotný dĤsledek znovuzískání látek nebo energie. Novela zákona o odpadech þ.154/2010 Sb. Podle pĜílohy þ. 4 k zákonu o odpadech se jedná o ukládání v úrovni nebo pod úrovní terénu (napĜ. skládkování); úprava pĤdními procesy (napĜ. rozklad kapalných odpadĤ nebo kalĤ v pĤdČ); hlubinná injektáž (napĜ. injektáž þerpatelných kapalných odpadĤ do vrtĤ, solných komor nebo prostor pĜírodního pĤvodu); ukládání do povrchových nádrží (napĜ. vypouštČní kapalných odpadĤ nebo kalĤ do prohlubní, vodních nádrží, lagun); ukládání do speciálnČ technicky provedených skládek; vypouštČní do vodních tČles; vypouštČní do moĜí a oceánĤ; biologická úprava; fyzikálnČ-chemická úprava; spalování na pevninČ; spalování na moĜi; koneþné þi trvalé uložení (napĜ. v kontejnerech do dolĤ); úprava složení nebo smíšení odpadĤ pĜed jejich odstranČním; úprava jiných vlastností odpadĤ pĜed jejich odstranČním; skladování odpadĤ pĜed jejich odstranČním.

Skládkování odpadĤ Skládkováním odpadĤ se rozumí ukládání odpadĤ na skládkách. Skládkou odpadĤ je pak technické zaĜízení urþené k odstraĖování odpadĤ jejich trvalým a Ĝízeným uložením na zemi nebo do zemČ. Zákon o odpadech § 4 písm. h).

53


Integrovaný systém Integrovaným systémem se rozumí systém, umožĖující optimálním nastavením jednotlivých procesĤ a prvkĤ trvale udržitelné Ĝešení odpadového hospodáĜství v urþitém prostoru a þasovém horizontu. Integrovaný systém ve spojení s komunálním odpadem je jednoduchou strategií, která koordinuje prevenci, sbČr, využití a odstranČní komunálních odpadĤ v celém odpadovém toku, smČĜující k efektivnímu provozování odpadového hospodáĜství pĜi respektování ekonomických, sociálních a environmentálních požadavkĤ. Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen. Integrovaným obalovým systémem se pak rozumí systém spoleþného nakládání s komunálním odpadem a použitými obaly. Systém je jednou z možností zajištČní povinnosti zpČtného odbČru, recyklace a využití odpadĤ z obalĤ podle zákona o obalech. Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen.

Svozová oblast Svozovou oblastí se rozumí území, ve kterém osoba oprávnČná k nakládání s odpady zajišĢuje služby k nakládání s odpady. KonkrétnČ se jedná o území, ve kterém urþitá firma provádí sbČr a svoz odpadĤ do pĜíslušného zaĜízení na úpravu, využití þi odstranČní odpadĤ. Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen.

Svozová firma Svozová firma je osobou oprávnČnou k nakládání s odpady, která provádí sbČr a svoz odpadĤ do pĜíslušného zaĜízení na úpravu, využití þi odstranČní odpadĤ. Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen.

Nejlepší dostupné techniky Nejlepší dostupné techniky stanovené v þl. 2 odst. 11 smČrnice þ. 1996/61/ES.

ZaĜízení ZaĜízením se rozumí technické zaĜízení, místo, stavba nebo þást stavby. Zákon o odpadech § 4 písm. e).

Mobilní zaĜízení Mobilním zaĜízením je zaĜízení urþené k nakládání s odpady schopné pohybu a samostatné funkce, které pĜemístČním tuto svou funkci neztratí. V souladu s vyhláškou þ. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, se rozlišují mobilní zaĜízení

54


ke sbČru nebo výkupu odpadĤ (§ 3 písm. b) a mobilní zaĜízení k využívání nebo odstraĖování odpadĤ (§ 3 písm. a).

SbČrné nádoby SbČrné nádoby jsou nádoby urþené ke sbČru (shromažćování) odpadĤ. V obcích se jedná nejþastČji o sbČrné nádoby objemĤ 80 až 3200 litrĤ, plastové nebo kovové anebo sklolaminátové, rĤzného tvarového provedení s barevnou odlišností podle shromažćovaného druhu odpadu. Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen.

SbČrný dvĤr, sbČrné místo Místo urþené ke shromažćování a sbČru vybraných druhĤ odpadĤ vybavené rĤznými druhy shromažćovacích prostĜedkĤ (rĤzné typy kontejnerĤ, sbČrné boxy apod.). Na sbČrném dvoĜe lze sbírat vČtší poþet druhĤ odpadĤ a to vþetnČ nebezpeþných složek. SbČrné místo se liší od sbČrného dvora jednodušším administrativním režimem, neboĢ zde obce pĜijímají pouze komunální odpady od obþanĤ. Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen.

Skládka Skládkou je zaĜízení zĜízené v souladu se zvláštním právním pĜedpisem (stavebním zákonem) provozované ve tĜech na sebe bezprostĜednČ navazujících fázích provozu, vþetnČ zaĜízení provozovaného pĤvodcem odpadĤ za úþelem odstraĖování vlastních odpadĤ a zaĜízení urþeného pro skladování odpadĤ, s výjimkou skladování odpadĤ uvedeného v definici „skladování odpadĤ“. Novela zákona o odpadech þ.154/2010 Sb.

Uvedení výrobku na trh v ýeské republice Uvedením výrobku na trh je první úplatné nebo bezúplatné pĜedání výrobku jiné osobČ v ýeské republice jeho výrobcem nebo osobou, která jej nabyla z jiné þlenské zemČ Evropské unie. Za uvedení na trh se považuje též dovoz výrobku. Zákon o odpadech § 4 písm. s).

Uvedení výrobku do obČhu Uvedením výrobku do obČhu je každé úplatné nebo bezúplatné pĜedání výrobku jiné osobČ v ýeské republice po jeho uvedení na trh. Zákon o odpadech § 4 písm. t).

PĤvodce odpadĤ PĤvodcem odpadĤ je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávnČná k podnikání, pĜi jejíž þinnosti vznikají odpady, nebo právnická nebo fyzická osoba oprávnČná k podnikání, které provádČjí úpravu odpadĤ nebo jiné þinnosti, jejichž výsledkem je zmČna povahy nebo složení

55


odpadĤ a dále obec od okamžiku, kdy nepodnikající fyzická osoba odpad odloží na místČ k tomu urþenému; obec se souþasnČ stane vlastníkem tohoto odpadu. Novela zákona o odpadech þ.154/2010 Sb.

OprávnČná osoba OprávnČnou osobou je každá osoba, která je oprávnČna k nakládání s odpady podle zákona o odpadech nebo podle zvláštních právních pĜedpisĤ (napĜ. živnostenský zákon, obchodní zákoník). Zákon o odpadech § 4 písm. r).

VýtČžnost oddČleného sbČru Množství oddČlenČ sebraných a dále využitelných druhĤ odpadĤ za urþité þasové období. VyjadĜuje se obvykle v mČrných jednotkách jako napĜ. výtČžnost v kg na obyvatele a rok. Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen.

Úþinnost oddČleného sbČru Podíl množství oddČlenČ sebraných odpadĤ daného druhu k celkové produkci tČchto odpadĤ na daném území za urþité þasové období (udává se v %). Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen.

MČrná produkce odpadĤ MČrnou produkcí odpadĤ se rozumí množství vyprodukovaných odpadĤ vztažené na urþitou mČrnou jednotku. Ve spojení s komunálním odpadem je to nejþastČji množství odpadĤ vyprodukovaných „prĤmČrným“ obþanem za urþité þasové období napĜ. kg na obyvatele za týden nebo kg na obyvatele za rok. Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen.

Objemová hmotnost (hustota) Objemovou hmotností odpadĤ se rozumí hmotnost odpadu v konkrétním úseku shodných þinností jeho odpadového toku. NejþastČji je uvádČna u odpadu shromáždČného ve sbČrných nádobách, po vysypání ze svozového vozidla, po zhutnČní na skládce a je vyjádĜena v kg/m3 nebo také v t/m3. Pojem není v legislativČ odpadového hospodáĜství vymezen.

56


Ϯ͘ϯ͘ ^ZKsEE1szZE|,WK:DpsKWKsD,K^WK\^ds1Z szZE|,sZKW^<|,^dd, Srovnání souþasné produkce a zpĤsobĤ nakládání s odpady v ýR s evropskými státy je dĤležité pĜedevším pro vytýþení dosažitelných strategických cílĤ. Prioritním požadavkem je srovnatelnost evidovaných údajĤ a dostupnost zveĜejnČných informací. S ohledem na znaþné rozdíly v této oblasti nelze obsáhnout celý soubor evropských státĤ, ale pouze se zamČĜit na nČkteré vybrané státy. VýbČr zamČĜit na takové státy, které splĖují nejen požadavky evidence, geografických a klimatických podmínek, ale zejména patĜí na pĜední místo v evropském mČĜítku z hlediska ekonomického, environmentálního i sociálního. Proto k tomuto úþelu byly vybrány NČmecko, Rakousko a Švýcarsko. ýasto jsou pĜedkládána rĤzná srovnání napĜ. státĤ EU v produkci a v nakládání s komunálním odpadem, kde, i když se jedná o údaje sledované státními statistikami, je srovnatelnost bez podrobné analýzy velmi problematická. NapĜ. základní údaj v této oblasti, kterým je údaj o produkci komunálních odpadĤ je Eurostatem vykazován u výše zvolených evropských státĤ viz tabulka þ. 1. Tabulka þ. 1

2005

2006

2007

2008

2009

Švýcarsko

661

709

720

735

702

Rakousko

618

653

596

599

591

NČmecko

565

564

582

589

587e

ýR

289

296

293

305

316

Slovensko

289

301

309

328

322

e

e

e

e

316e

Polsko

319

321

322

320

Zdroj: EUROSTAT

Jak je patrné z tabulky þ. 1, v EvropČ jsou velké rozdíly mezi tzv. postkomunistickými zemČmi a zemČmi tzv. západní Evropy. Významné rozdíly v ukazateli mČrné produkce komunálního odpadu v jednotlivých zemích EU vyplývají z vymezení pojmu „komunální odpad“ na národní úrovni a odlišnostech v systému nakládání s komunálními odpady a jim podobnými odpady v jednotlivých zemích. Uvedená data za ýR jsou do evropské statistiky pĜedávána ýSÚ a jsou vypoþteny dle definice komunálních odpadĤ odpovídajícímu rámci definice EUROSTATU. Produkce komunálních odpadĤ dle výkladu definice ýSU odpovídá pojetí a definici, se kterou pracuje SMO v rámci celé Strategie. Produkce komunálních odpadĤ pĤvodem z obcí a subjektĤ zapojených do systému obce (dle katalogu odpadĤ skupina 20 a 15 01) je uvedena v tabulce þ.2.

57

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Tabulka þ. 2

2 005 Celkem

2 006

284

2 007

291

2 008

296

2 009

303

316

Zdroj: ISOH PĜi srovnávání produkce a zpĤsobĤ nakládání s komunálními odpady jednotlivých zemí je nutné vždy podrobit dĤkladné analýze a interpretovat s ohledem na rozdílnosti v definicích jednotlivých skupin komunálních odpadĤ a klíþových zpĤsobĤ nakládání s odpady. Jako pĜíklad je ukázáno srovnání ýR s vybranými státy. V tabulce þ. 3 je patrná podobnost v podílu jednotlivých zpĤsobĤ nakládání s komunálním odpadem mezi NČmeckem a Rakouskem, která je založena na zákazu ukládání neupravených odpadĤ na skládky. V porovnání s ýeskou republikou je ve všech vybraných státech zĜejmý dĤraz na spalování odpadu jako zpĤsobu, který nahrazuje ukládání odpadu na skládky. Údaje byly pĜevzaty ze studie „Komparace aplikace pojmĤ v OH ýR a ve vybraných evropských státech, IREAS, Praha, 2008“ a i když se jedná o data z let 2004-2006, jsou závČry vyplývající z jejich srovnání stále aktuální. PĜi provedeném srovnání údajĤ v tabulce 1 je patrno, že mČrná produkce komunálního odpadu, ale také domovního odpadu ve vybraných státech vysoce pĜekraþuje stávající produkci v ýR (o 40 – 80 % hmotnostních). Z toho lze logicky usuzovat na trend dalšího nárĤstu komunálního odpadu i v podmínkách ýR. S ohledem na ekonomickou, environmentální a sociální vyspČlost vybraných státĤ je také souþasná úroveĖ oddČleného sbČru a materiálového využití nČkterých složek komunálního odpadu na vysoké úrovni (tabulka þ. 4). Je tĜeba také poukázat na rozdíly nejen v produkci komunálních odpadĤ, ale také ve skladbČ – podílu materiálovČ využitelných složek. Skladba odpadĤ v jednotlivých evropských zemích je velmi rozdílná a objektivní srovnání údajĤ o materiálovém využití komunálních odpadĤ jsou vČtšinou nerealizovatelná. Tabulka þ.3: Produkce komunálního odpadu v ýR a ve vybraných evropských státech

Typ odpadu komunální odpad odpady z domácností domovní odpad a živnostenský odpad podobný domovnímu odpadu, který je svážen veĜejným svozem (smČsný odpad) objemný odpad

ýR (2006) tis. t

NČmecko (2005)

kg/o/r

tis. t

kg/o/r

Rakousko (2004) Švýcarsko (2006) tis. t

kg/o/r

4 121

401

46 555

564

5 440

669

2 895

281

41 412

502

3 419

420

2 217

215

14 232

172

408

50

247

24

2.167

26

236

29

tis. t 5 326

kg/o/r 710

58


odpady z nádoby na bioodpad biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parkĤ

0,6

0,06

3 776

46

546

67

76

7

3 924

48

1 310

161

354

35

17 313

210

9194)

142

14

7 895

96

sklo

84

8

3 572

lehké obaly a plasty

61

6

6

oddČlenČ sbíraný odpad papír a lepenka

885

118

113

1 6195)

215

601

74

1 279

170

43

191

23

308

41

4 6011)

56

1272)

16

323)

4

0,6

49

0,6

61

6

1 196

15

1 226

120

5 143

62

2 021

249

926

90

4 310

52

1 821

224

300

30

833

10

200

25

elektrozaĜízení jiné (kovy, textil ..) jiný komunální odpad živnostenský odpad podobný odpadu z domácností sbíraný oddČlenČ od odpadu z domácností uliþní smetky, odpady ze zahrad a parkĤ (zemina a kameny) 1)

lehká frakce, 2) lehká frakce, 3) PET, 4) vybrané druhy, 5) vybrané druhy ZDROJ: Komparace aplikace pojmĤ v OH v ýR a ve vybraných evropských státech, IREAS, 2008

Tabulka þ.4: Sebrané složky komunálního odpadu v ýR a ve vybraných evropských státech

Typ odpadu Komunální odpad papír a lepenka

ýR (2006) kg/o/r

%

401 100 %

NČmecko (2005) kg/o/r

%

Rakousko (2004) kg/o/r

%

Švýcarsko (2006) kg/o/r

%

564

100 %

669

100 %

710

100 %

14

3,5 %

96

17,0 %

74

11,0 %

170

24,0 %

Sklo

8

2,0 %

43

7,5 %

23

3,5 %

41

5,5 %

lehké obaly a plasty

6

1,5 %

56

10,0 %

16

2,5 %

4

0,5 %

Sebrané využitelné složky

28

7,0 %

195

34,5 %

113

17,0 %

215

30,0 %

0

0%

46

8,0 %

67

10,0 %

118

17,0 %

28

7,0 %

241

42,5 %

180

27,0 %

333

47,0 %

odpad z nádob na bioodpad OddČlenČ sebrané složky celkem

ZDROJ: Komparace aplikace pojmĤ v OH v ýR a ve vybraných evropských státech, IREAS, 2008 Tabulka þ. 5: Nakládání s domovním odpadem v ýR a ve vybraných evropských státech

ZpĤsob nakládání

NČmecko (2005)

Rakousko (2004)

74,0 %

8,5 %

7,7 %

0,2 %

1,0 %

27,5 %

Energetické využití

10,0 %

1,0 %

28,3 %

49,7 %

Materiálové využití

10,0 %

61,0 %

62,8 %

50,1 %

5,0 %

2,0 %

1,2 %

Skládkování Spalování

ostatní

ýR (2006)

Švýcarsko (2006)

Pozn.: podíly stanoveny z domovního odpadu s výjimkou Švýcarska, kde se jedná o komunální odpad ZDROJ: Komparace aplikace pojmĤ v OH v ýR a ve vybraných evropských státech, IREAS, 2008

Z tabulky þ. 5 je patrný podíl jednotlivých zpĤsobĤ nakládání s domovním odpadem ve vybraných evropských státech. Zatímco v ýR pĜevažovalo skládkování domovního 59


odpadu (74 %), v NČmecku, Rakousku a Švýcarsku to bylo využití domovního odpadu. Jako využití se poþítal také odpad vstupující na zaĜízení pro mecahnicko biologickou úpravu odpadĤ i když cca 50% odpadĤ bylo po stabilizaci opČt uloženo na skládku. V porovnání s ýR byl také kladen zĜejmý dĤraz na termické zpracování komunálního odpadu, kterým je vedle materiálového využití také výraznČ Ĝešen odklon od skládkování. Termické zpracování neupraveného domovního odpadu pĜedstavuje v podmínkách ýR pĜibližnČ 11 %, v NČmecku 28,5 %, v Rakousku 28,3 % a ve Švýcarsku 49,7 % z celkové produkce domovního odpadu. Srovnání zpĤsobĤ nakládání s komunálním odpadem v ýR a ve vyspČlých evropských státech ukazuje na nČkteré dĤležité skuteþnosti, které nelze pĜehlížet a které je nutné vzít v úvahu pĜi zpracování strategie v podmínkách ýR. PĜi vlastním srovnání a interpretaci údajĤ je nutné postupovat vždy velmi obezĜetnČ. I u vybraných vyspČlých evropských státĤ je srovnatelnost podrobnČjších údajĤ o nakládání s komunálním odpadem velmi obtížná. Zatímco NČmecko vede evidenci odpadĤ podle kódĤ jednotlivých druhĤ uvedených v Evropském katalogu odpadĤ, pak Rakousko využívá národní evidence dle normy ÖNORM S 2100, pĜiþemž údaje pĜepoþítané podle parametrĤ Evropského katalogu odpadĤ nejsou k dispozici. Švýcarsko, jež sice v národní legislativČ má definovaný katalog odpadĤ, který až na malé výjimky odpovídá Evropskému katalogu odpadĤ, údaje však v této struktuĜe neeviduje. Významné rozdíly mezi uvedenými zemČmi je možné vnímat i v pĜípadČ pĜístupu k definici jednotlivých odpadových tokĤ. Zatímco v definici komunálního odpadu lze identifikovat nepatrné rozdíly, pak u ostatních odpadových tokĤ je dané vymezení nejednotné. Velkým problémem jsou zejména definice domovního odpadu a živnostenského odpadu, jež v pĜípadČ Rakouska a Švýcarska nejsou v právních normách definovány. Terminologické problémy jsou v definici zpĤsobĤ nakládání s odpady vþetnČ chápání rozdílu mezi energetickým využitím a odstranČním odpadĤ spalováním.

60


ϯ͘

E<>E1^:EKd>/s|D/
ϯ͘ϭ͘ WZKh<^>KE1E1,>a1,KWpsK1, Komunálním odpadem je veškerý odpad vznikající na území obce pĜi þinnosti fyzických osob (obþanĤ) a který je uveden jako komunální odpad v provádČcím právním pĜedpisu s výjimkou odpadĤ vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávnČných k podnikání. Z hlediska evidence odpadĤ je komunální odpad chápán v rozšíĜené podobČ jako „Odpady z domácností a podobné živnostenské, prĤmyslové odpady a odpady z úĜadĤ, vþetnČ složek oddČleného sbČru“. Takto je definován komunální odpad skupiny 20 Katalogu odpadĤ. Z uvedeného vyplývá, že komunální odpady jsou evidovány jako odpady z domácností a jako jim podobné odpady od podnikatelských a jiných subjektĤ, které v souhrnu se vČtšinou oznaþují jako „živnostenské odpady“. Strategie nakládání s odpady v obcích je prioritnČ zamČĜena na tu þást komunálního odpadu, kde pĤvodcem je obec. Tzn. na odpady z þinnosti fyzických osob (odpady z domácností), na odpady z technického servisu obcí (odpady z provozu veĜejných zaĜízení a komunikací v obcích) a na odpady subjektĤ zapojených do systému obce. Problematiky živnostenských odpadĤ se strategie dotýká v otázkách souhrnného pohledu a v otázkách nČkterých spoleþných Ĝešení odpadĤ v obcích.

3.1.1. Datové zdroje Zdrojem údajĤ pro stanovení produkce a zpĤsobĤ nakládání s odpady, které vznikají na území obcí, byla pĜedevším databáze ISOH, která eviduje produkci a nakládání s odpady od pĤvodcĤ podle zákona o odpadech s ohlašovací povinností. Nevýhodou databáze je, že jsou do ní zahrnuty pouze obce s produkcí nad 50 t ostatních nebo 50 kg nebezpeþných odpadĤ (podle novely zákona v roce 2009 se jedná o 100 t ostatních a 100 kg nebezpeþných odpadĤ). Obce bez ohlašovací povinnosti sice pĜedstavují cca 41% obcí, ale z hlediska poþtu obyvatel se jedná pouze o cca 4,5-5% celé populace ýR. Výstupy z ISOH týkající se produkce odpadĤ jsou rozdČleny do tĜí skupin a to na obce vþetnČ zapojených subjektĤ, nezapojené subjekty (ostatní pĤvodci vyjma obcí, kteĜí nejsou zapojeni do systému obce a mají ohlašovací povinnost) a celkovou produkci bez rozlišení pĤvodu odpadĤ. Tyto výstupy byly srovnány zejména u využitelných složek komunálních odpadĤ a smČsných komunálních odpadĤ s databází EKO-KOM (95 % obcí, 98 % populace ýR). Databáze EKO-KOM eviduje veškerý oddČlenČ sebraný využitelný odpad (papír, plast, sklo, kovy, nápojové kartony) z rámci systému obce a smČsný komunální odpad. Do využitelných odpadĤ jsou zahrnuty i odpady od obþanĤ sebrané prostĜednictvím výkupen odpadĤ, které jsou v ĜadČ pĜípadĤ obcí urþeny jako jedno z míst k odkládání komunálních odpadĤ.

61


PĜi srovnání obou databází bylo zjištČno, že je nutné k produkci odpadĤ skupiny 20 z obcí (vþetnČ zapojených subjektĤ) dle ISOH pĜipoþítat také produkci využitelných obalových odpadĤ podskupiny 15 01. Díky nepĜesnostem v Katalogu odpadĤ je v praxi þást odpadĤ z oddČleného sbČru evidována v podskupinČ 15 01 a þást v podskupinČ 20 01. PĜi zapoþítání obou podskupin jsou potom rozdíly v obou databázích ve vČtšinČ komodit velmi malé. Pro stanovení celkové produkce komunálních odpadĤ z obcí za rok 2007 , 2008 a 2009 byly pĜevzaty údaje ISOH: produkce skupiny 20 z obcí a zapojených subjektĤ + produkce podskupiny 15 01 (papír, plast, sklo, kovy) z obcí a zapojených subjektĤ. Pro stanovení zpĤsobĤ nakládání s komunálními odpady za rok 2007, 2008 a 2009 byly pĜevzaty údaje ISOH. Bohužel stávající evidence neumožĖuje rozdČlit zpĤsoby nakládání s odpady z obcí a od ostatních pĤvodcĤ tak, aby bylo možno zjistit koneþné nakládání s jednotlivými druhy odpadĤ. V rámci stávající evidence 99,8% odpadĤ pĤvodem z obcí a zapojených subjektĤ je evidováno pod kódem N3 tj. pĜedáno jiné oprávnČné osobČ. Pro stanovení produkce využitelných složek za rok 2007, 2008 a 2009 byly pĜevzaty údaje ISOH z podskupiny 20 01 (papír, plast, sklo, kovy) + produkce podskupiny 15 01 (papír, plast, sklo, kovy, kompozit). Pro stanovení zpĤsobu sbČru a technického vybavení pro oddČlený sbČr využitelných složek komunálních odpadĤ byly použity údaje z databáze EKO-KOM a to za rok 2009 a 2010, aby data odpovídala reálnému stavu. Pro stanovení výsledkĤ a stavu zpČtného odbČru vybraných výrobkĤ byly použity údaje z roþních zpráv podle zákona o odpadech za rok 2008 a 2009. Pro stanovení skladby komunálních odpadĤ, výpoþet výskytu využitelných a recyklovatelných složek v komunálním odpadu byla použita data z rozborĤ odpadĤ, realizovaných v rámci Projektu VaV SP/2f1/132/08 (Výzkum vlastností komunálních odpadĤ a optimalizace jejich využití) a rozborĤ, které provádČla spoleþnost EKO-KOM, a.s. a dle totožné metodiky. Ostatní údaje o provozovaných zaĜízeních byly získány ve spolupráci s jednotlivými kraji, CENIA, s odbornými organizacemi apod. a z databází spoleþnosti EKO-KOM, a.s.. Data z ýSÚ nebyla pro výpoþty v celém dokumentu použita. Údaje presentované ýSÚ nejsou využitelná ve vazbČ na regiony nebo jiné lokality. Data z ISOH byla poskytnuta organizací CENIA na žádost SMO ýR. V poskytovaných souborech je znaþná chybovost a také významná þasová prodleva mezi roþními hlášeními od pĤvodcĤ (prostĜednictvím ORP), výstupy za sledovaný kalendáĜní rok jsou neúmČrnČ vysoké. Pro další koncepþní práce a hodnocení plnČní POH a dalších cílĤ je nutné zefektivnit tvorbu výstupĤ z celé databáze tak, aby bylo možné s daty pracovat dĜíve než s roþním zpoždČním. 62


3.1.2.

Produkce odpadĤ

Sledování produkce komunálních odpadĤ probíhá v rámci ISOH. Druhým zdrojem dat je výkaznictví obcí zapojených do systému EKO-KOM. Pro úþely verifikace dat byly tyto dva datové zdroje porovnány. PĜi srovnání obou datových souborĤ byl shledán rozdíl necelé 3 %. S ohledem na tento zanedbatelný rozdíl byla jako zdroj pro další výpoþty použita databáze ISOH. V následujících tabulkách jsou zpĜehlednČna data o produkci komunálních odpadĤ z databáze ISOH. Tabulky jsou doplnČny komentáĜem, zamČĜeným na souhrnnou analýzu dat. Dále uvádČné hodnoty produkce se vztahují k celé skupinČ 20 Katalogu odpadĤ na rozdíl od indikátorĤ pro hodnocení cílĤ Plánu odpadového hospodáĜství ýR, které se vztahují pouze k tuhým komunálním odpadĤm (z produkce skupiny 20 vylouþeny kaly ze septikĤ a žump). Produkce komunálních odpadĤ (celá skupina 20 podle Katalogu odpadĤ) v ýR má od roku 2000 obecnČ vzestupnou tendenci. Vzhledem k tomu, že se jedná o celou skupinu 20 Katalogu odpadĤ, je vývoj produkce komunálních odpadĤ závislý na výkyvech urþitých specifických druhĤ odpadĤ z obcí jako napĜ. „zemina a kameny“ a „jiný biologicky nerozložitelný odpad“. Evidovaná produkce odpadĤ je do jisté míry závislá také na legislativních zmČnách (zvýšení produkce smČsných odpadĤ pĜi zavedení místního poplatku, vyjmutí nČkterých materiálĤ z režimu odpadĤ, zmČna limitĤ množství odpadĤ pro ohlašovací povinnost apod.). Na údaje získané z ISOH je nutné pohlížet spíše z hlediska vývojových trendĤ, než jako na absolutní þísla, popisující realitu odpadového hospodáĜství. PodrobnČjší údaje o evidované produkci komunálních odpadĤ (skupina 20 dle Katalogu odpadĤ) uvádí následující tabulky. Tabulka þ. 6: Evidovaná celková produkce komunálních odpadĤ v krajích ýR v letech 2005-2009 (v t/rok)

Kraj

2005

2006

2007

2008

2009

Hlavní mČsto Praha

488 889

510 802

574 458

643 739

637 899

Jihoþeský kraj

211 205

246 343

254 988

229 991

230 449

Jihomoravský kraj

555 026

450 248

458 896

498 788

522 480

Karlovarský kraj

113 639

125 007

162 733

124 334

117 860

Královéhradecký kraj

214 692

193 062

185 148

185 970

188 601

Liberecký kraj

162 927

189 896

201 457

211 121

205 518

Moravskoslezský kraj

483 805

471 928

471 244

565 287

530 543

Olomoucký kraj

219 112

253 844

271 622

280 372

270 932

Pardubický kraj

173 173

195 176

193 527

212 223

201 460

PlzeĖský kraj

211 983

205 785

248 239

213 191

210 061

StĜedoþeský kraj

560 497

532 736

534 204

596 694

667 058

Ústecký kraj

403 854

342 766

426 510

416 076

434 451

Vysoþina

282 385

188 413

187 531

199 058

187 914

Zlínský kraj

195 018

214 666

221 741

224 883

216 806

4 276 204

4 120 673

4 392 298

4 601 727

4 622 030

Celkový souþet

Zdroj: ISOH, VÚV – CeHO (2005-2006), CENIA (2007-2009)

63

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Tabulka þ. 7: Evidovaná produkce komunálních odpadĤ na obyvatele v letech 2005-2009 (kg/obyvatel/rok)

Kraj

2005

2006

2007

2008

2009


418

432

483

531

517

Jihoþeský kraj

338

392

405

363

362

Jihomoravský kraj

491

398

405

437

455

Karlovarský kraj

373

411

534

404

382


392

352

337

337

340

Liberecký kraj

381

443

468

487

470


386

377

377

452

424

Olomoucký kraj

343

397

424

437

422

Pardubický kraj

343

386

381

415

391

PlzeĖský kraj

386

373

448

380

369

StĜedoþeský kraj

490

460

455

496

542

Ústecký kraj

491

416

518

501

520

Vysoþina

554

369

367

388

365

Zlínský kraj

330

364

376

381

367

Celkový souþet

418

402

427

443

442

Zdroj: ISOH, VÚV – CeHO (2005-2006), CENIA (2007-2009)

Produkce komunálních odpadĤ v jednotlivých krajích v ýR v letech 2005-2009 je uvedena v tabulce þ. 6. Tabulka þ. 7 pak uvádí tuto produkci v podobČ mČrné hmotnosti kg/obyvatele a rok. MČrná produkce komunálního odpadu na 1 obyvatele má obdobný vývoj jako celková produkce, Hodnoty v krajích vykazují podstatné výkyvy a nelze jednoznaþnČ urþit nástupný trend poklesu mČrné produkce ani trend opaþný. V roce 2009 produkoval prĤmČrný obyvatel ýR 422 kg komunálních odpadĤ za rok. Je však nutno podotknout, že þást využitelných odpadĤ produkovaných v rámci tĜídČného sbČru obcí je evidována ve skupinČ 15 01. Toto množství není v tabulce þ. 6 a þ. 7 ani v grafu þ.1 zohlednČno. Graf þ.1: Podíl jednotlivých hlavních druhĤ odpadĤ na celkové produkci komunálních odpadĤ

KĚĢůĞůŶĢƐďşƌĂŶǉ ďŝŽŽĚƉĂĚ ϰй KĚĢůĞŶĢƐďşƌĂŶǉ ƌĞĐǇŬůŽǀĂƚĞůŶǉ ŽĚƉĂĚ;WĂƉ͕Wů͕^Ŭ͕ <ŽǀͿ ϵй

KƐƚĂƚŶş ϭϭй

KďũĞŵŶǉ ŽĚƉĂĚ ϭϬй

^ŵĢƐŶǉŬŽŵƵŶĄůŶş ŽĚƉĂĚ ϲϲй

64


Z grafu þ. 1 vyplývá, že více než ¾ komunálních odpadĤ v roce 2009 reprezentoval smČsný a objemný odpad. Využitelný odpad sbíraný v rámci oddČleného sbČru tvoĜil 13%. Ostatní odpady jsou v celkovém množství komunálních odpadĤ zastoupeny pouze 11%. Z hlediska významnosti a vlivu na budoucí vývoj odpadového hospodáĜství jsou stČžejními druhy odpadĤ smČsný komunální odpad (20 03 01), objemný odpad (20 03 07) a oddČlenČ sbírané využitelné složky spolu s oddČlenČ sbíraným bioodpadem. Posledním dvČma skupinám odpadĤ jsou vČnovány samostatné kapitoly. V tabulce þ. 8 je uveden vývoj smČsného komunálního odpadu a objemných odpadĤ za období 2005 – 2009. Tabulka þ. 8: Evidovaná produkce smČsného KO a objemného odpadu v letech 2007 - 2009

odpad smČsný komunální odpad

objemný odpad

jednotky t/rok

2005

2006

2007

2008

2009

2 665 474

2 758 060

2 812 356

2 954 102

3 040 987

261

269

273

285

291

312 372

326 076

383 748

434 643

464 698

31

32

37

42

44

kg/obyvatele a rok t/rok kg/obyvatele a rok

Z tabulky þ. 8 vyplývá, že evidovaná produkce smČsného komunálního odpadĤ i objemného odpadu má rostoucí tendenci. Množství smČsného komunálního odpadu vzrostlo od roku 2005 o 14%, pĜiþemž meziroþní rĤst se pohybuje v rozpČtí 2-5%. Množství objemných odpadĤ vzrostlo v období let 2005 až 2009 o 49%. Tabulka þ. 9: vývoje produkce smČsných komunálních odpadĤ v krajích ýR pĜepoþtena na jednoho obyvatele za rok (kg/obyvatele a rok)

Kraj

2005

2006

2007

2008

2009


263

285

287

312

321

Jihoþeský kraj

248

281

274

251

246

Jihomoravský kraj

286

278

276

297

324

Karlovarský kraj

272

269

303

286

268


265

238

226

228

228

Liberecký kraj

274

308

300

290

317


244

259

255

283

280

Olomoucký kraj

235

256

290

287

283

Pardubický kraj

234

254

253

278

248

PlzeĖský kraj

178

188

195

198

198

StĜedoþeský kraj

345

327

330

340

393

Ústecký kraj

273

260

299

308

300

Vysoþina

213

257

238

276

251

Zdroj: ISOH - CENIA

Z tabulky þ. 9 je zĜejmé, že evidovaná mČrná produkce smČsných komunálních odpadĤ (kg/obyvatel/rok) se krajovČ výraznČ odlišuje. Rozdíl hodnot mezi kraji s nejmenší a nejvČtší produkcí v roce 2009 je 195 kg/obyvatele a rok, což je témČĜ 100 % . 65

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Tabulka þ. 10: Vývoj produkce objemných odpadĤ v krajích ýR (kg/obyvatele a rok)

Kraj

2005

2006

2007

2008

2009


32

21

36

53

56

Jihoþeský kraj

18

28

29

28

31

Jihomoravský kraj

29

39

44

47

46

Karlovarský kraj

49

50

43

43

47


14

17

18

22

23

Liberecký kraj

26

28

37

51

55


43

38

38

46

51

Olomoucký kraj

13

19

25

30

40

Pardubický kraj

20

24

31

33

34

PlzeĖský kraj

44

46

57

55

58

StĜedoþeský kraj

24

28

31

33

33

Ústecký kraj

52

41

50

51

53

Vysoþina

24

31

31

34

31

Zlínský kraj

29

39

49

46

52

Zdroj: ISOH - CENIA

Mezikrajový rozdíl mČrných produkcí objemných odpadĤ potvrzuje tabulka þ. 10. Rozdíl hodnot mezi kraji s nejmenší a nejvČtší produkcí v roce 2009 je 35 kg/obyvatele a rok, což je témČĜ 153 % .

Produkci komunálního odpadu evidovanou ve skupinČ 20 Katalogu odpadĤ lze vysledovat také z hlediska pĤvodcĤ tohoto odpadu. V souladu s evidencí v rámci ISOH je možné produkci rozdČlit na skupinu odpadĤ, kde je pĤvodcem obec a subjekty smluvnČ zapojené do systému obce a na skupinu odpadĤ od pĤvodcĤ nezapojených do systému obcí. První skupina pĜedstavuje domovní odpad z domácností s podílem živnostenského odpadu od subjektĤ zapojených do systému obce (dále jen domovní odpad) a ve druhé skupinČ jsou obsaženy odpady podobné odpadu z domácností z þinnosti právnických a fyzických osob oprávnČných k podnikání (dále jen živnostenský odpad) nezapojených do systému obce. PĜiþemž v obou skupinách je urþitý podíl ostatního odpadu z obcí, který vzniká v dĤsledku zabezpeþení provozu veĜejných zaĜízení vþetnČ komunikací na území obcí. Ve skupinČ 20 Katalogu však nejsou evidovány všechny oddČlenČ sesbírané využitelné odpady (papír, plast, sklo, kovy) vytĜídČné v rámci systému obce. Ty jsou evidovány ve skupinČ 15 01 a pro vytvoĜení uceleného pĜehledu o produkci komunálních odpadĤ je nutno tyto odpady pĜiþíst ke skupinČ 20. Z porovnání hodnot evidovaných v roce 2009 vyplývá, že 69 % komunálního odpadu ve skupinČ 20 produkují obce a subjekty zapojené do systému obcí (domovní odpad) a 31 % odpadu podobného komunálnímu produkují subjekty nezapojené do systému obcí (živnostenský odpad). V hodnoceném období 2005 – 2009 se pomČr domovního odpadu a živnostenského odpadu pohybuje v rozmezí 65-70 % ve prospČch odpadĤ z domácností. PĜi hodnocení pĜedchozího období dochází k mírnému poklesu podílu živnostenského odpadu na celkové produkci komunálního odpadu skupiny 20. PĜíþinou této tendence mĤže být rostoucí

66


podíl podnikatelských subjektĤ napojených na systém obce, aĢ už v souladu se zákonem nebo ilegálnČ, stejnČ tak mĤže docházet ke snížení produkce živnostenského odpadu v rámci evidence nebo ve skuteþnosti v dĤsledku výraznČjší separace. Tabulka þ. 11: Evidovaná produkce jednotlivých druhĤ komunálních odpadĤ za obce a subjekty zapojené do systému obcí v roce 2009

Kód odpadu

Katalogový název odpadu

Celkem

Celkem (t/rok)

Ze systému obce (t/rok)

Podíl odpadĤ ze systému obce (%)

4 622 030

3 187 013

69%

434 465

275 186

63%

233 180

113 845

49%

200102 Sklo

75 251

65 540

87%

200139 Plasty

66 142

51 927

79%

200140 Kovy

59 892

43 873

73%

205 369

122 831

60%

15 624

2 709

17%

189 745

120 123

63%

3 040 987

2 316 744

76%

464 698

353 781

76%

Ostatní odpady

476 511

118 471

25%

200110 OdČvy

820

355

43%

5 601

4 351

78%

221

196

89%

200114 Kyseliny

36

29

82%

200115 Zásady

236

23

10%

200117 Fotochemikálie

32

26

81%

200119 Pesticidy

70

66

94%

188

11

6%

1 766

729

41%

2 383

9

0%

407

384

94%

3 215

3 031

94%

39

1

3%

69

23

34%

200130 Detergenty neuvedené pod þíslem 20 01 29

7

0

0%

200131 Nepoužitelná cytostatika

8

5

67%

152

99

65%

477

400

84%

OdČlenČ sbíraný využitelný odpad 200101 Papír a lepenka

OdČlelnČ sbíraný bioodpad 200108 Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven 200201 Biologicky rozložitelný odpad 200301 SmČsný komunální odpad 200307 Objemný odpad

200111 Textilní materiály 200113 RozpouštČdla

200121 ZáĜivky a jiný odpad obsahující rtuĢ 200123

VyĜazená zaĜízení obsahující chlorofluorouhlovodíky

200125 Jedlý olej a tuk 200126 Olej a tuk neuvedený pod þíslem 20 01 25 Barvy, tiskaĜské barvy, lepidla a pryskyĜice 200127 obsahující nebezpeþné látky Barvy, tiskaĜské barvy, lepidla a pryskyĜice 200128 neuvedené pod þíslem 20 01 27 200129 Detergenty obsahující nebezpeþné látky

200132

Jiná nepoužitelná léþiva neuvedená pod þíslem 20 01 31

200133 Baterie a akumulátory, zaĜazené pod þísly 16 06 01,

67

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 16 06 02 nebo pod þíslem 16 06 03 a netĜídČné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie Baterie a akumulátory neuvedené pod þíslem 20 01 200134 33 VyĜazené elektrické a elektronické zaĜízení 200135 obsahující nebezpeþné látky neuvedené pod þísly 20 01 21 a 20 01 23 VyĜazené elektrické a elektronické zaĜízení 200136 neuvedené pod þísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35

22

15

67%

2 960

940

32%

4 234

675

16%

191

1

1%

19 638

13 067

67%

31

27

88%

207

13

6%

131 590

5 797

4%

200203 Jiný biologicky nerozložitelný odpad

28 636

13 665

48%

200302 Odpad z tržišĢ

10 993

2 502

23%

200303 Uliþní smetky

106 378

59 954

56%

200304 Kal ze septikĤ a žump

126 233

6 142

5%

200306 Odpad z þištČní kanalizace

14 183

87

1%

200399 Komunální odpady jinak blíže neurþené

15 490

5 847

38%

200137 DĜevo obsahující nebezpeþné látky 200138 DĜevo neuvedené pod þíslem 20 01 37 200141 Odpady z þištČní komínĤ 200199 Další frakce jinak blíže neurþené 200202 Zemina a kameny

Zdroj: ISOH - CENIA

V tabulce þ. 11 je podíl domovního odpadu a živnostenského odpadu vysledován u všech odpadĤ skupiny 20 Katalogu odpadĤ. Ukazuje se, že hmotnostnČ nejvýznamnČjší smČsný komunální odpad a objemný odpad je ze 76 % produkován v rámci systému obcí. Na produkci ostatních druhĤ odpadĤ se odpady pĤvodem z obcí podílejí pouze 25 %. Obce mají také nejvyšší podíl na produkci oddČlenČ sbíraných využitelných složek. Pro hodnocení podílu využitelných složek je nutné pĜipoþítat k produkci skupiny 20 také skupinu 15 01 pĤvodem z obcí. Podíl odpadĤ z oddČleného sbČru je uveden v tabulce þ. 12. Tabulka þ. 12: Množství oddČlenČ sbíraných využitelných komunálních odpadĤ


Celkem (t/rok)

Ze systému obce (t/rok) sk 20

sk 15

celkem


Celkem

556 471

275 186

122 005

397 191

71%

Papír

283 829

113 845

50 649

164 494

58%

Sklo

111 332

65 540

36 081

101 621

91%

Plasty

98 825

51 927

32 683

84 610

86%

Kovy

60 580

43 873

687

44 560

74%

1 906

1 906

100%

Kompozitní obaly

1 906

Celková produkce odpadĤ produkovaných obcemi je souþtem odpadĤ skupiny 20 a odpadĤ podskupiny 15 01, kde se v praxi eviduje þást oddČlenČ sbíraných využitelných komunálních odpadĤ (papír, plast, sklo, kovy). Proto je ve Strategii jako výchozí pro všechny další výpoþty 68


uvažována pouze celková produkce komunálních odpadĤ, zahrnující evidenþnČ komunální odpady a obalové odpady produkované obcemi a zapojenými subjekty. Produkce komunálních odpadĤ z obcí, tedy odpadĤ, u kterých mohou obce ovlivnit zpĤsob nakládání, je uvedena v následující tabulce þ. 13. Tabulka þ. 13: Produkce hlavních složek komunálních odpadĤ z obcí v kg/obyvatel/rok

2 005 Celkem Využitelný odpad (Pap. Pl., SK, Kov, NK) SmČsný komunální odpad Objemný odpad

2 006

2 007

2 008

2 009

284

291

296

303

316

34

31

36

39

38

209

217

214

213

222

23

24

28

31

34

7

7

8

10

11

Bioodpad ze zahrad a parkĤ

Zdroj: ISOH, VÚV – CeHO (2005-2006), CENIA (2007-2009), EKO-KOM, SLEEKO

Údaje uvedené v tabulce þ. 13 by mČly být považovány za výchozí pro jakékoliv hodnocení zpĤsobĤ nakládání s komunálním odpadem z obcí.

3.1.3.

Skladba domovních odpadĤ

Informace o skladbČ komunálních odpadĤ jsou podkladem k urþení úþinnosti oddČlených sbČrĤ využitelných složek, ale také k urþení množství potenciálnČ využitelných složek obsažených ve smČsném odpadu a jeho dalšího zpracování. Skladba komunálního odpadu je dále vymezena pro domovní odpad, tj. odpad z pravidelné produkce domácností a subjektĤ zapojených do systému obce. V praxi zahrnuje domovní odpad i þást živnostníkĤ, kteĜí bez smlouvy s mČstem využívají veĜejné sbČrné prostĜedky na odpady. Zastoupení jednotlivých frakcí v domovním odpadu je ovlivnČno mnoha faktory (velikost sídla, skladba obyvatel, zpĤsob vytápČní). ZpĤsob vytápČní s postupující plynofikací na území ýR pĜestává být hlavním faktorem ovlivĖujícím skladbu domovního odpadu a na významu nabývají ostatní faktory urþující životní styl a individuální spotĜebu obþanĤ. Poslední známá data o podílu jednotlivých zpĤsobĤ vytápČní pocházejí ze Sþítání lidu, domĤ a bytĤ v roce 2001 (ýSÚ). Z výsledkĤ vyplývá, že 21% obyvatel ýR využívalo tzv. lokálního vytápČní uhlím, dĜevem - zástavba typu „V“. Zbylých 79% obyvatel využívá k vytápČní plyn, elektĜinu þi centrální vytápČní - zástavba typu „C“. Aktuální informace bude možné þerpat až ze Sþítání lidu, domĤ a bytĤ 2011, které pĜipravuje ýSÚ. Výzkumem skladby smČsného domovního odpadu se dlouhodobČ zabývá spoleþnost EKOKOM, a.s. Rozbory domovních odpadĤ jsou provádČny v souladu s metodikou vytvoĜenou v rámci projektu MŽP VaV/720/2/00 „Intenzifikace sbČru, dopravy a tĜídČní komunálního odpadu“. Rozbory jsou provádČny v jednotlivých typech zástaveb s ohledem na zpĤsob vytápČní, v každém roþním období, tj. 4x roþnČ. V roce 2008 byly také zohlednČny údaje

69


z analýz skladby domovního odpadu provádČných systematicky s mČsíþní periodicitou v rámci projektu MŽP VaV/2f1/132/08 Výzkum vlastností komunálních odpadĤ a optimalizace jejich využití. S ohledem na heterogenitu analyzovaného materiálu se pĜedpokládá vyšší variabilita namČĜených hodnot, u kterých mĤže pĜípustná chyba dosáhnout až výše 20 %. Díky této variabilitČ a minimální meziroþní zmČnČ podílu jednotlivých frakcí na celku, bylo doporuþeno provádČt systematické rozbory v rozpČtí 5 let, kdy by se mČly již projevit zmČny. Výsledky jsou uvedeny v tabulce þ. 14. Tabulka þ. 14: Skladba smČsného domovního odpadu z pravidelné produkce obcí

Komodita

2005

2006

2007

2008

2009

Papír/lepenka

ϭϭ͕ϴй

ϭϭ͕Ϯй

ϭϮ͕Ϯй

ϭϭ͕ϴй

ϭϭ͕ϴй

Plasty

ϭϭ͕ϱй

ϭϭ͕ϱй

ϭϭ͕ϯй

ϭϭ͕Ϯй

ϭϬ͕ϴй

Sklo

ϰ͕Ϯй

ϰ͕Ϯй

ϰ͕Ϭй

ϯ͕ϲй

ϯ͕ϲй

Nápojový karton

ϭ͕Ϯй

ϭ͕ϯй

ϭ͕ϯй

Ϭ͕ϴй

ϭ͕ϯй

Kovy

ϯ͕Ϭй

Ϯ͕ϳй

Ϯ͕ϭй

Ϯ͕ϰй

Ϯ͕Ϯй

Ϯϯ͕ϰй

ϮϮ͕ϰй

ϮϮ͕ϯй

Ϯϯ͕ϱй

Ϯϱ͕ϰй

Textil

ϰ͕ϵй

ϱ͕ϭй

ϱ͕ϵй

ϱ͕ϰй

ϲ͕ϭй

Minerální odpad

ϭ͕ϳй

Ϯ͕Ϭй

ϭ͕Ϯй

ϯ͕ϵй

ϭ͕ϭй

Nebezpeþný odpad

Ϭ͕ϰй

Ϭ͕ϰй

Ϭ͕ϯй

Ϭ͕Ϯй

Ϭ͕Ϯй

ϭϬ͕ϲй

ϵ͕ϵй

ϵ͕Ϯй

ϭϬ͕Ϯй

ϵ͕ϯй

Ϭ͕ϱй

Ϭ͕ϰй

Ϭ͕ϰй

ϭ͕Ϭй

Ϭ͕ϰй

Ϯϲ͕ϴй

Ϯϵ͕Ϭй

Ϯϵ͕ϴй

Ϯϲ͕ϭй

Ϯϳ͕ϲй

Bioodpad

Spalitelný odpad Elektroodpad Podsítná frakce pod 40 mm

Výskyt jednotlivých komodit v domovním odpadu Na základČ výsledkĤ sledování skladby smČsného domovního odpadu z pravidelné produkce byla vypoþtena produkce domovních odpadĤ ve struktuĜe jednotlivých komodit. Tabulka þ.15: Skladba v produkci smČsného odpadu (t/rok)

Komodita Papír/lepenka Plasty Sklo Nápojový karton Kovy Bioodpad Textil Minerální odpad Nebezpeþný odpad Spalitelný odpad Elektroodpad Podsítná frakce pod 40 mm celkem

2005

ϮϰϵϰϳϮ ϮϰϮϰϳϬ ϴϴϭϵϱ ϮϱϵϴϬ ϲϰϭϬϯ ϰϵϱϰϴϭ ϭϬϯϯϴϭ ϯϰϵϮϬ ϵϯϲϵ ϮϮϯϭϰϳ ϭϭϰϵϴ ϱϲϲϭϭϭ ϮϭϭϰϭϮϲ

2006

ϮϰϲϵϮϮ Ϯϱϯϯϯϰ ϵϮϴϯϰ ϮϳϳϮϴ ϲϬϯϰϰ ϰϵϯϲϵϬ ϭϭϮϳϳϰ ϰϯϲϵϭ ϴϮϬϲ Ϯϭϴϰϱϳ ϴϴϳϭ ϲϰϭϭϴϯ ϮϮϬϴϬϯϰ

2007

ϮϲϲϯϵϮ Ϯϰϳϰϵϳ ϴϳϲϮϯ ϮϴϱϬϬ ϰϲϳϴϴ ϰϴϳϯϬϲ ϭϮϵϬϳϲ Ϯϱϳϳϯ ϲϰϵϳ ϮϬϬϱϱϰ ϵϱϯϬ ϲϱϬϳϭϲ ϮϭϴϲϮϱϮ

2008

2009

ϮϱϵϬϴϯ Ϯϰϲϱϲϯ ϳϴϭϯϵ ϭϴϯϭϲ ϱϮϲϲϭ ϱϭϳϱϰϬ ϭϭϳϴϲϬ ϴϰϵϯϲ ϱϬϮϱ ϮϮϰϲϲϯ Ϯϭϱϲϰ ϱϳϰϱϱϬ ϮϮϬϬϴϵϵ

ϮϳϰϮϬϳ ϮϱϭϬϵϭ ϴϮϴϯϱ ϮϵϬϭϮ ϱϮϭϬϵ ϱϴϵϮϬϳ ϭϰϭϱϱϯ ϮϲϬϬϬ ϰϳϴϭ Ϯϭϱϯϰϴ ϭϬϭϲϳ ϲϰϬϰϭϲ ϮϯϭϲϳϮϲ

70


K množství jednotlivých komodit vyskytujících se ve smČsném domovním odpadu uvedeném v tabulce þ. 15 bylo pĜiþteno množství vytĜídČných využitelných odpadĤ (papír, plast, sklo, nápojový karton, kovy), které obce vytĜídily v rámci svých systémĤ tĜídČní a vykázaly v rámci evidence do ISOH. V tabulce þ. 16 je uveden celkový výskyt jednotlivých komodit obsažených v domovním odpadu. V tabulce þ. 17 je výskyt jednotlivých komodit vyjádĜen podílovČ v % hmotnostních. V tabulce þ. 18 je pak výskyt jednotlivých komodit stanoven jako mČrná produkce (v kg/obyvatel/rok). Tabulka þ.16: Výskyt jednotlivých komodit v domovním odpadu vþetnČ tĜídČného sbČru (t/rok)

Komodita

2005

2006

2007

2008

2009

Papír/lepenka

ϰϭϲϴϳϭ

ϯϲϰϮϲϵ

ϰϭϬϰϬϱ

ϰϭϭϳϳϯ

ϰϯϴϳϬϭ

Plasty

Ϯϵϰϰϳϱ

ϯϭϲϯϬϯ

ϯϭϴϯϱϲ

ϯϮϳϴϬϳ

ϯϯϱϳϬϭ

Sklo

ϭϱϯϲϴϯ

ϭϳϭϴϯϯ

ϭϳϰϱϯϬ

ϭϳϳϵϬϴ

ϭϴϰϰϱϲ

Ϯϲϰϯϵ

ϮϴϵϭϮ

Ϯϵϴϱϭ

ϮϬϭϲϭ

ϯϬϵϭϴ

Kovy

ϭϮϱϭϴϭ

ϭϭϰϰϳϲ

ϭϭϲϯϮϰ

ϭϮϰϭϭϮ

ϵϲϲϲϵ

Bioodpad

ϰϵϱϰϴϭ

ϰϵϯϲϵϬ

ϰϴϳϯϬϲ

ϱϭϳϱϰϬ

ϱϴϵϮϬϳ

Textil

ϭϬϰϰϯϱ

ϭϭϯϲϱϱ

ϭϯϬϯϭϬ

ϭϭϵϱϯϲ

ϭϰϲϮϱϵ

Minerální odpad

ϯϰϵϮϬ

ϰϯϲϵϭ

Ϯϱϳϳϯ

ϴϰϵϯϲ

ϮϲϬϬϬ

Nebezpeþný odpad

26 678

19 066

16 135

11 748

10 746

ϮϮϯϭϰϳ

Ϯϭϴϰϱϳ

ϮϬϬϱϱϰ

ϮϮϰϲϲϯ

Ϯϭϱϯϰϴ

ϭϭϰϵϴ

ϴϴϳϭ

ϵϱϯϬ

Ϯϭϱϲϰ

ϭϬϭϲϳ

ϱϲϲϭϭϭ

ϲϰϭϭϴϯ

ϲϱϬϳϭϲ

ϱϳϰϱϱϬ

ϲϰϬϰϭϲ

Ϯϰϳϴϵϭϵ

ϮϱϯϰϰϬϲ

Ϯϱϲϵϳϵϭ

ϮϲϭϲϮϵϵ

ϮϳϮϰϱϴϴ

Nápojový karton

Spalitelný odpad Elektroodpad Podsítná frakce pod 40 mm celkem

Tabulka þ.17: Podíl výskytu jednotlivých komodit v domovním odpadu (% hmotnostní)

Komodita

2005

2006

2007

2008

2009

Papír/lepenka

ϭϲ͕ϴй

ϭϰ͕ϰй

ϭϲ͕Ϭй

ϭϱ͕ϳй

ϭϲ͕ϭй

Plasty

ϭϭ͕ϵй

ϭϮ͕ϱй

ϭϮ͕ϰй

ϭϮ͕ϱй

ϭϮ͕ϯй

Sklo

ϲ͕Ϯй

ϲ͕ϴй

ϲ͕ϴй

ϲ͕ϴй

ϲ͕ϴй

Nápojový karton

ϭ͕ϭй

ϭ͕ϭй

ϭ͕Ϯй

Ϭ͕ϴй

ϭ͕ϭй

Kovy

ϱ͕Ϭй

ϰ͕ϱй

ϰ͕ϱй

ϰ͕ϳй

ϯ͕ϱй

ϮϬ͕Ϭй

ϭϵ͕ϱй

ϭϵ͕Ϭй

ϭϵ͕ϴй

Ϯϭ͕ϲй

Textil

ϰ͕Ϯй

ϰ͕ϱй

ϱ͕ϭй

ϰ͕ϲй

ϱ͕ϰй

Minerální odpad

ϭ͕ϰй

ϭ͕ϳй

ϭ͕Ϭй

ϯ͕Ϯй

ϭ͕Ϭй

Nebezpeþný odpad

ϭ͕ϭй

Ϭ͕ϴй

Ϭ͕ϲй

Ϭ͕ϰй

Ϭ͕ϰй

Spalitelný odpad

ϵ͕Ϭй

ϴ͕ϲй

ϳ͕ϴй

ϴ͕ϲй

ϳ͕ϵй

Elektroodpad

Ϭ͕ϱй

Ϭ͕ϰй

Ϭ͕ϰй

Ϭ͕ϴй

Ϭ͕ϰй

ϮϮ͕ϴй

Ϯϱ͕ϯй

Ϯϱ͕ϯй

ϮϮ͕Ϭй

Ϯϯ͕ϱй

Bioodpad

Podsítná frakce pod 40 mm

71

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Tabulka þ.18: Výskyt jednotlivých komodit v domovním odpadu (kg/obyvatel a rok)

Komodita

rok 2005

rok 2006

rok 2007

rok 2008

rok 2009

Papír/lepenka

ϰϬ͕ϴ

ϯϱ͕ϱ

ϯϵ͕ϵ

ϯϵ͕ϳ

ϰϭ͕ϵ

Plasty

Ϯϴ͕ϴ

ϯϬ͕ϵ

ϯϬ͕ϵ

ϯϭ͕ϲ

ϯϮ͕ϭ

Sklo

ϭϱ͕Ϭ

ϭϲ͕ϴ

ϭϳ͕Ϭ

ϭϳ͕ϭ

ϭϳ͕ϲ

Ϯ͕ϲ

Ϯ͕ϴ

Ϯ͕ϵ

ϭ͕ϵ

ϯ͕Ϭ

Kovy

ϭϮ͕Ϯ

ϭϭ͕Ϯ

ϭϭ͕ϯ

ϭϮ͕Ϭ

ϵ͕Ϯ

Bioodpad

ϰϴ͕ϱ

ϰϴ͕Ϯ

ϰϳ͕ϰ

ϰϵ͕ϵ

ϱϲ͕ϯ

Textil

ϭϬ͕Ϯ

ϭϭ͕ϭ

ϭϮ͕ϳ

ϭϭ͕ϱ

ϭϰ͕Ϭ

Minerální odpad

ϯ͕ϰ

ϰ͕ϯ

Ϯ͕ϱ

ϴ͕Ϯ

Ϯ͕ϱ

Nebezpeþný odpad

Ϯ͕ϲ

ϭ͕ϵ

ϭ͕ϲ

ϭ͕ϭ

ϭ͕Ϭ

Ϯϭ͕ϴ

Ϯϭ͕ϯ

ϭϵ͕ϱ

Ϯϭ͕ϲ

ϮϬ͕ϲ

ϭ͕ϭ

Ϭ͕ϵ

Ϭ͕ϵ

Ϯ͕ϭ

ϭ͕Ϭ

ϱϱ͕ϰ

ϲϮ͕ϱ

ϲϯ͕ϯ

ϱϱ͕ϯ

ϲϭ͕Ϯ

ϮϰϮ͕ϱ

Ϯϰϳ͕Ϯ

Ϯϰϵ͕ϴ

ϮϱϮ͕Ϭ

ϮϲϬ͕ϯ

Nápojový karton

Spalitelný odpad Elektroodpad Podsítná frakce pod 40 mm celkem

Výskyt jednotlivých komodit v domovním odpadu uvedený v tabulkách þ. 16-18 vyjadĜuje zdrojový potenciál domovního odpadu v posledních nČkolika letech a je podkladem pro posouzení možností zejména jeho materiálového a energetického využití. Zde je nutné zdĤraznit, že údaje o výskytu jednotlivých komodit uvedené v tČchto tabulkách v absolutním množství (t/rok) nebo jako procentické podíly (% hmotnosti) þi jako mČrná množství (kg/obyvatele a rok) jsou údaji, které se vztahují k bČžnému odpadu z domácností a subjektĤ zapojených do systému obce, tj. k tzv. domovnímu odpadu a nejsou v nich obsaženy výskyty jednotlivých komodit v objemném odpadu a v ostatních komunálních odpadech vþetnČ živnostenských odpadĤ.

3.1.4. Nakládání s odpady Nakládání s vybranými druhy komunálních odpadĤ uvádí tabulka þ. 19. Nakládání s odpady je dále uvádČno v souhrnu skupiny 20, neboĢ stávající evidence neumožĖuje rozlišení zpĤsobĤ nakládání s odpady z obcí a od dalších pĤvodcĤ. V souhrnu komunálního odpadu pĜevažuje jeho ukládání na skládky s podílem 66 % hmotn. v roce 2009. Jedná se o mírný pokles oproti letĤm 2007 a 2008, kdy bylo skládkováno 68 % a 71 % komunálních odpadĤ. PĜi porovnání množství skládkovaných komunálních odpadĤ v prĤbČhu posledních 5 let se ukazuje, že dochází k postupnému vzestupu absolutního množství komunálních odpadĤ ukládaných na skládku (viz graf þ. 2).

72

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Graf þ. 2: Vývoj množství skládkovaného komunálního odpadu celá skupina 20 (mil. t/rok)

Zdroj: ISOH

Celkem je využíváno 27-31 % komunálních odpadĤ, z toho materiálovČ 21-24 % a energeticky 6-9 %. Vzhledem k tomu, že produkce komunálních odpadĤ a rovnČž tak nakládání podléhají vlivĤm ve výskytu specifických odpadĤ spojených s údržbou a provozem infrastruktury obcí, je vhodné analýzu nakládání s komunálním odpadem zamČĜit na jeho významné druhy. OddČlenČ sebrané druhy využitelných složek komunálního odpadu jsou pĜevážnČ využívány. Papír je materiálovČ využíván (recyklován) z 94-96 % a celkové využití pĜedstavuje 95-97 %. Plasty jsou materiálovČ využívány v rozmezí 75-79 % (v závislosti na skladovaném množství) a celkové využití pĜedstavuje 76-80 %. Sklo je materiálovČ využíváno v rozmezí 91-97 % (opČt v závislosti na skladovaném množství). Kovy jsou materiálovČ využívány v rozmezí 7286 %. Ostatní oddČlenČ sebrané složky (odČvy, biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a ze stravoven a také ze zahrad) jsou využívány v rozmezí 78-81 %. Analyzované hodnoty potvrzují skuteþnost, že pokud jsou odpady oddČlenČ sebrány, pak po jejich úpravČ jsou recyklovány, pĜípadnČ jinak využity. Tabulka þ. 19: Evidované nakládání s vybranými druhy komunálních odpadĤ v letech 2009 (skupina 20 Katalogu odpadĤ) v hmotnostních %



Využití celkem

Skládkování

Ostatní

Biologicky rozložitelný odpad

80%

1%

81%

4%

16%

Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven

48%

37%

85%

9%

6%

Kovy

73%

0%

73%

0%

27%

5%

1%

6%

91%

3%

OdČvy

90%

2%

91%

7%

2%

Papír a lepenka

96%

1%

97%

0%

3%

Plasty

79%

2%

82%

4%

14%

Sklo

93%

0%

93%

0%

7%

1%

9%

10%

88%

2%

Textilní materiály

68%

8%

77%

13%

10%

Celkový souþet

20%

7%

26%

70%

4%

Objemný odpad

SmČsný komunální odpad

Zdroj: VÚV – CeHO (ISOH), zpracování EKO-KOM, SLEEKO

73


Z tabulky þ. 19 je patrno, že smČsný komunální odpad a objemný odpad je využíván v minimálním rozsahu. Z celkového množství bylo v roce 2009 energeticky využíváno pĜibližnČ 9 % hm. smČsných komunálních odpadĤ. PĜevážný podíl smČsného komunálního odpadu 88 % je ukládán na skládky. Tento podíl skládkovaného odpadu postupnČ vzrĤstá, a to v dĤsledku zvyšující se celkové produkce komunálních odpadĤ. Objemný odpad je rovnČž pĜedevším odstraĖován skládkováním. Celkové využití objemných odpadĤ tvoĜilo 6%, z toho materiálové využití reprezentovalo 5% a pouze 1% pĜipadalo na energetické vyžití.

3.1.5. Shrnutí •

Produkce všech komunálních odpadĤ (skupina 20) bez rozlišení pĤvodu odpadu v roce 2009 byla 4 622 030 tun.

•

Produkce komunálních odpadĤ pĤvodem z obcí (vþetnČ zapojených subjektĤ) v roce 2009 byla 3 187 013 t (tj. 69 % z celkového množství komunálních odpadĤ). PĜi zapoþtení oddČlenČ sebraných obalových odpadĤ, které jsou také evidovány v systému obce (122 005 tun), byla celková produkce komunálních a obalových odpadĤ z obcí v roce 2009 cca 3 309 018 t (316 kg/obyvatel/rok).

•

NejvČtší skupinu produkovaných komunálních odpadĤ pĤvodem z obcí vþetnČ oddČlenČ sbíraných obalových odpadĤ tvoĜí smČsný komunální odpad 74 %. Druhou nejvČtší skupinu z hlediska produkce odpadĤ tvoĜí oddČlenČ sbírané využitelné složky, které pĜedstavují 16% odpadového toku. Z toho tvoĜí 76% tĜídČný sbČr (papír, plast, sklo, kovy, nápojový karton), odČlenČ sesbíraný bioodpad 23%, textil a odČvy 1%. TĜetí nejvýznamnČjší skupinou je objemný odpad, který tvoĜí 11% odpadĤ pĤvodem ze systému obce.

•

Celková evidovaná produkce komunálních odpadĤ má kolísavý charakter, který je zpĤsoben vlivem vnČjších faktorĤ (napĜ. povodnČ ), zmČnou evidence výkopových zemin, vyjmutí nČkterých materiálĤ z režimu odpadĤ apod. Produkce smČsného odpadu má mírnČ rostoucí tendenci, meziroþnČ þiní 2-4 %.

•

Celkové složení domovních odpadĤ (smČsný odpad a oddČlenČ sebrané složky) je ve sledovaném období 2005-2009 témČĜ stabilní. MateriálovČ využitelné složky (papír, plast, sklo, kovy, nápojový karton) tvoĜí 39-41 % z celkové produkce domovních odpadĤ (33 % produkce odpadĤ v systému obce).

•

Kompostovatelný bioodpad tvoĜí 19-21 % z produkce komunálních odpadĤ z obcí .

•

MateriálovČ nevyužitelné podsítné frakce (ménČ než 40 mm) tvoĜí cca 18-20 % z produkce domovních odpadĤ.

74


•

Skladba ostatních komunálních odpadĤ od pĤvodcĤ (vyjma obcí) není známa.

•

Veškeré produkované komunální odpady (skupina 20) jsou z cca 64-66 % odstraĖovány skládkováním. Cca 29-31 % odpadĤ je využíváno (z toho cca 6-8 % energeticky).

•

OddČlenČ sebrané složky jsou využívány.

ϯ͘Ϯ͘ DdZ/>Ks szh/d>E^>Kp MateriálovČ využitelné složky komunálních odpadĤ jsou ty odpady, u nichž lze v praxi zajistit oddČlený zpĤsob sbČru, jejich následnou úpravu na druhotnou surovinu a zpracování druhotných surovin ve výrobních procesech. Druhotné suroviny zpracované formou fyzikálních a chemických procesĤ pĜitom nahrazují primární suroviny þasto vyrábČné z neobnovitelných zdrojĤ. Do využitelných skupin komunálních odpadĤ patĜí odpady skupiny 20 (20 01 01 papír a lepenka, 20 01 02 sklo, 20 01 39 plasty, 20 01 40 kovy). Za omezenČ využitelné lze považovat také 20 01 10 odČvy, 20 01 11 textilní materiály. Souþástí komunálních odpadĤ jsou také použité obaly, které lze v rámci komunálních systémĤ sbČru (Vyhláška þ.381/01 Sb., Katalog odpadĤ, §2, odst.1 g)) sbírat a vykazovat v podskupinČ 15 01 (15 01 01 papírové a lepenkové obaly, 15 01 02 plastové obaly, 15 01 04 kovové obaly, 15 01 05 kompozitní obaly, 15 01 07 sklenČné obaly, 15 01 09 textilní obaly). SpotĜebitelské obalové odpady se však v ýR nesbírají až na malé výjimky oddČlenČ. Jsou bČžnou souþástí využitelných komunálních odpadĤ. Možnost dvojího kódování v Katalogu odpadĤ vede v praxi þasto k velkým nesrovnalostem v evidenci odpadĤ jak u produkce, tak u následného nakládání s odpady. ObdobnČ je tomu u dalších druhĤ odpadĤ, které jsou sbírány fyzickými osobami za úþelem výkupu. Jedná se pĜedevším o papírový a kovový odpad, který mĤže být provozovatelem výkupny surovin zaĜazen do rĤzných skupin (napĜ. skupina 16, 17, 19). Z hlediska stávající evidence odpadĤ není tedy zcela jasné, jaké druhy odpadĤ lze zapoþítat do využitelných komunálních odpadĤ, tedy odpadĤ, které jsou sbírány a pĜedávány k využití v rámci komunálních systémĤ sbČru. Mimo obecní systémy je až na výjimky také sbČr textilu a použitého obleþení. Ten organizují soukromé firmy vČtšinou za úþelem získání materiálu pro obchody second hand a charitativní úþely.

3.2.1. Souþasná produkce využitelných složek komunálních odpadĤ Produkce využitelných složek KO je uvedena v následující tabulce þ. 20. Jako zdroj dat je použita zákonná evidence odpadĤ a údaje o sbČru využitelných komunálních odpadĤ ze systému EKO-KOM (údaje za 5 861 obcí, 10,31 mil. obyvatel). 75

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Tabulka þ. 20: Evidovaná produkce komunálních a obalových odpadĤ v r.2009 (ISOH)

Kód odpadu


15 01 Obaly

Celkem (t/rok)



706 898

122 005

17%

150101 Papírové a lepenkové obaly

438 937

50 649

12%

150102 Plastové obaly

131 531

32 683

25%

150104 Kovové obaly

6 663

687

10%

150105 Kompozitní obaly

6 276

1 906

30%

123 491

36 081

29%

434 465

275 186

63%

233 180

113 845

49%

200102 Sklo

75 251

65 540

87%

200139 Plasty

66 142

51 927

79%

200140 Kovy

59 892

43 873

73%

1 141 364

397 191

35%

150107 SklenČné obaly 20 01 OdČlenČ sbíraný využitelný odpad 200101 Papír a lepenka

20 01 a 15 01

Celkový souþet

Zdroj: ISOH - CEHO

PrĤmČrná produkce oddČlenČ sebraných využitelných složek komunálních a obalových odpadĤ na úrovni obcí byla v r. 2009 cca 38 kg/obyvatel/rok. Jedná se o odpad, který byl sebrán oddČleným sbČrem zajišĢovaným obcemi pro obyvatele a pĤvodce zapojené do systému obce (tzv. živnostníky). Pro srovnání jsou uvedeny také výsledky ze systému EKO-KOM. Obce zapojené v systému (cca 98 % obyvatel ýR) vykazují veškeré vytĜídČné materiálovČ využitelné odpady bez ohledu na jejich kód v Katalogu odpadĤ – viz tabulka þ. 21. Tabulka þ. 21: Množství vytĜídČných odpadĤ v obcích v systému EKO-KOM v tunách

komodita

2009

papír

173 565

plast

85 204

sklo

107 217

kovy

120 730

NK celkem

2 749 489 464

Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Výsledky obou evidencí jsou srovnatelné. Hodnoty pro papír a plast uvádČné v ISOH jsou pĜi souþtu odpadĤ z obcí a odpadĤ od zapojených subjektĤ nižší cca o 5 %, než jsou v evidenci EKO-KOM. Významný rozdíl mezi obČma evidencemi je u kovĤ – produkce v systému EKOKOM je o cca 63 % vyšší než v ISOH. Rozdíl vzniká zapoþtením více obcí, které vykazují do systému EKO-KOM. VýznamnČjší je však skuteþnost, že jsou zapoþteny sbČry odpadĤ, které jsou mimo systém obce (napĜ. školní sbČry, výkupny apod.) a nejsou evidovány u konkrétní obce jako pĤvodce podle zákona o odpadech. V evidenci EKO-KOM jsou zapoþteny napĜ. 76


veškeré kovové odpady, pocházející z obcí a od obþanĤ, kteĜí prodávají svĤj odpad privátním výkupnám surovin. Odpady v tČchto provozech mohou být kódovány do jiných skupin odpadĤ než komunální nebo obalové odpady. Evidovaná produkce zaznamenává pouze ty odpady, které byly z celkového množství komunálních odpadĤ vytĜídČny. Skuteþný výskyt (bilance) jednotlivých složek v komunálním odpadu z obcí pak dává pĜedstavu o potenciálu využití. Výskyt jednotlivých materiálovČ využitelných složek v KO obcí je stanoven v tabulce þ. 22. Vychází z poznatkĤ o skladbČ smČsných a vytĜídČných komunálních odpadĤ. Tabulka þ. 22: Výskyt materiálovČ využitelných složek KO (vþetnČ obalĤ) v kg/obyvatel/rok

Komodita

rok 2005

rok 2006

rok 2007

rok 2008

rok 2009

Papír/lepenka

40,8

35,5

39,9

39,7

41,9

Plasty

28,8

30,9

30,9

31,6

32,1

Sklo

15,0

16,8

17,0

17,1

17,6

2,6

2,8

2,9

1,9

3,0

12,2

11,2

11,3

12,0

9,2

Nápojový karton Kovy Zdroj: výpoþet SLEEKO

Jak vyplývá z údajĤ uvedených v tabulce þ. 22, tvoĜily materiálovČ využitelné složky v roce 2009 celkem 39,9 % z domovních odpadĤ, tj. 32,8 % z komunálních odpadĤ produkovaných obcemi. Veškeré využitelné odpady uvedené v tabulce þ.22 však nejsou v praxi vhodné pro recyklaci. ýást tČchto odpadĤ je nevhodná z hlediska svého zneþištČní, pĜímČsí nevhodných látek apod. PĜíkladem mĤže být zamaštČný a jinak zneþištČný papír, papír sloužící k zabalení zbytkĤ potravin þi hygienických prostĜedkĤ, plastové obaly se zbytky potravin, olejĤ a jiných látek, kombinované plasty, plasty zneþištČné zeminou atd. Odpad je sice využitelný napĜ. kompostováním nebo energeticky, ale je nevhodný pro úpravu na druhotnou surovinu, která vstupuje do výrob jako náhrada primárních surovin. V tabulce þ. 23 je proto uvedena bilance výskytu recyklovatelných komunálních odpadĤ. Tabulka þ. 23: Výskyt recyklovatelných složek komunálních odpadĤ (v t/rok)

Komodita

Podíl nerecyklovatelných pĜímČsí v %

2 009 (kg/ob a rok)

2 009 (t/rok)

Papír

11,8%

37

386 935

Plast

20,4%

26

267 218

Sklo

5,8%

17

173 757

nápojový karton

4,3%

3

29 589

Kov

3,4%

9

93 383

91

950 881

celkem Zdroj: výpoþet SLEEKO

Hodnoty uvedené v tabulce þ. 23 jsou považovány za výchozí pro posouzení celkové míry recyklace vybraných komunálních odpadĤ.

77


3.2.2. ZpĤsob nakládání ZpĤsob nakládání s oddČlenČ sebranými materiálovČ využitelnými složkami KO skupiny 20 podle evidence odpadĤ ukazuje tabulka þ.24. Tabulka þ.24 : ZpĤsob nakládání s oddČlenČ sebranými materiálovČ využitelnými složkami KO v r.2009



Celkem využití

Skládkování

Ostatní

Papír a lepenka

96%

1%

97%

0%

3%

Plasty

79%

2%

82%

4%

14%

Sklo

93%

0%

93%

0%

7%

Kovy

73%

0%

73%

0%

27%

Zdroj: CEHO – ISOH, zpracování SLEEKO

PĜevládajícím zpĤsobem nakládání u všech sledovaných komodit je jejich využití. U využitelných odpadĤ dochází k jejich významnému skladování pĜed expedicí ke koneþnému zpracování nebo zobchodování. Doba skladování a podíl skladovaných odpadĤ závisí na pĜíznivém vývoji trhu s druhotnými surovinami. OdstraĖováno je jen nepatrné množství tČchto odpadĤ.

OddČlený sbČr Veškeré údaje, které jsou dále uvádČny, pocházejí ze systému EKO-KOM, který zajišĢuje zpČtný odbČr a využití obalových odpadĤ. Systém je provozován jako integrovaný se stávajícím systémem komunálního sbČru využitelných odpadĤ. V dobČ dokonþení analýzy bylo do systému zapojeno cca 5904 obcí (10,34 mil. obyvatel – 98,6 % populace). Údaje jsou použity zejména za období 2008, 2009 a 2010, aby popisovaly aktuální stav v ýR. SbČr využitelných složek v ýR je již historicky zaveden jako sbČr komoditní. Každý materiál se tedy sbírá zvlášĢ do speciálních nádob, pytlĤ nebo jiných sbČrových prostĜedkĤ. Pouze nápojové kartony jsou þasto sbírány ve smČsi s papírem nebo s plasty. Podíl obcí a v nich žijících obyvatel pokrytých sbČrem dané komodity je uveden v tabulce þ.25. Tabulka þ. 25: SbČr využitelných odpadĤ v obcích ýR (% obcí, % obyvatel)

Komodita

Procento obcí sbírajících danou komoditu rok 2007

rok 2008

rok 2009

rok 2010

Procento obyvatel žijících v obcích kde je zaveden sbČr dané komodity rok 2007

rok 2008

rok 2009

rok 2010

Papír

80%

83%

85%

88%

95%

96%

97%

97%

Plast

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

100%

Sklo smČsné

98%

99%

99%

99%

100%

100%

100%

100%

Sklo bílé

33%

41%

43%

46%

57%

62%

66%

68%

Nápojový karton

52%

60%

62%

66%

71%

78%

83%

85%

Kov

32%

30%

29%

28%

72%

71%

72%

71%


78


Zapojení obcí do sbČru jednotlivých komodit je uvedeno v pĜílohách þ. 1-5. NejþastČjší kombinace sbíraných komodit v obcích ukazuje tabulka þ. 26. Tabulka þ. 26: Komodity odpadĤ – kombinace sbČru v obcích (2010)

kombinace sbČru komodit

procento obyvatel

procento obcí

Pap+Pl+Sk+Kov

70,3%

26,0%

Pap+Pl+Sk

26,9%

61,1%

Pap+Sk

0,0%

0,1%

Pap+Pl

0,1%

0,4%

Pl+Sk

2,6%

11,9%

Ost

0,1%

0,6%


Z tabulky je patrné, že sbČr þtyĜ komodit papír + plast + sklo + kovy, jejichž sbČr ukládá smČrnice o odpadech, má zavedeno cca 26 % obcí (70,3 % obyvatel). Omezený poþet komodit nebo jiná kombinace, než je uvedená v tabulce, se sbírá zejména v malých obcích do 500 obyvatel, které reprezentují pouze 0,1 % obyvatel ýR. MĤže to být zpĤsobeno špatnou obslužností obcí nebo vysokými náklady na zavedení sbČru dalších komodit. VýtČžnost tĜídČného sbČru ovlivĖuje do znaþné míry vybavenost území a dostupnost sbČrné sítČ pro obþany. V obcích a mČstech ýR pĜevládá donáškový zpĤsob sbČru, kdy obþané musí pĜi odnosu vytĜídČných odpadĤ pĜekonat urþitou vzdálenost. Vybavenost obcí k samostatnému sbČru jednotlivých komodit ukazuje tabulka þ.27. Tabulka þ. 27: Vybavenost obcí pro sbČr využitelných složek (2010)

Komodita

Poþet kontejnerĤ (ks)

Poþet pytlĤ (ks)

Poþet sbČrných dvorĤ (ks)

Papír

51 790

602 789

436

Plast

71 490

2 905 972

318

Sklo

69 902

105 210

Sklo smČsné

52 581

89 373

234

Sklo bílé

17 321

15 837

120

6 401

178 894

77

798

10 039

472

200 381

3 802 904

Nápojový karton Kov Celkový souþet

Vysv.: * jsou uvedeny pouze kontejnery z obcí, které sbírají NK jako samostatnou komoditu. Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Nádobový sbČr (nádoby a kontejnery 110 – 5000 l) je používán v 98,7 % všech obcí a to zejména pro sbČr komodit plasty, papír a sklo. Samostatné nádoby na sbČr kovových odpadĤ používá 2 % obcí (6 % populace ýR). Samostatné nádoby na sbČr nápojových kartonĤ jsou instalovány v 9 % obcí (2 631 tis. obyvatel). Nápojový karton se þastČji sbírá ve smČsi s plasty nebo papírem, pĜípadnČ pytlovým sbČrem.

79


Pytlový zpĤsob sbČru je využíván cca 22 % obcí a to zejména na sbČr plastĤ (1 117 obcí), papíru (375 obcí) a nápojových kartonĤ (618 obcí). SbČrné dvory jsou využívány ke sbČru využitelných složek KO jen doplĖkovČ. V nČkterých obcích se používá kombinace nádobového a pytlového sbČru pĜípadnČ doplnČná sbČrným dvorem (cca 9 % obcí, 57 % obyvatel ýR). Vybavenost obcí pro nádobový sbČr využitelných odpadĤ se neustále zlepšuje, což zobrazuje i sledovaný indikátor hustoty sbČrné sítČ a indikátor donáškové vzdálenosti. Vývoj hustoty sbČrné sítČ je zobrazen v grafu þ. 3. Graf þ. 3: Vývoj hustoty sbČrné sítČ v pĜepoþtu poþtu obyvatel na sbČrné hnízdo (poþet obyvatel/prĤm. sbČrné místo)

Graf þ. 4: Vývoj poþtu kontejnerĤ pro sbČr jednotlivých komodit (2006-2010)

ϮϱϬ

ϮϬϬ <Žǀ;ƚŝƐ͘ŬƐͿ ϭϱϬ

EĄƉŽũŽǀǉŬĂƌƚŽŶ;ƚŝƐ͘ŬƐͿ ^ŬůŽďşůĠ;ƚŝƐ͘ŬƐͿ ^ŬůŽďĂƌĞǀŶĠ;ƚŝƐ͘ŬƐͿ

ϭϬϬ

WůĂƐƚ;ƚŝƐ͘ŬƐͿ WĂƉşƌ;ƚŝƐ͘ŬƐͿ

ϱϬ

Ϭ ϮϬϬϲ

ϮϬϬϳ

ϮϬϬϴ

ϮϬϬϵ

ϮϬϭϬ

80


Poþet kontejnerĤ na sbČr využitelných složek v obcích neustále narĤstá (viz graf þ. 4). V roce 2010 jich bylo evidováno v obcích celkem 200 381 ks. Nejlepší je vybavenost pro sbČr plastĤ. Používají se kontejnery rĤzných objemĤ a typĤ. Pro sbČr plastĤ a papíru se nejþastČji používají kontejnery s horním výsypem o objemu 1100 l a pro sbČr skla kontejnery se spodním výsypem o objemu 1100-2500 l. Nelze jednoznaþnČ doporuþit vhodnost typĤ kontejnerĤ pro sbČr tČch kterých komodit. Vše vždy závisí na místních podmínkách, technické vybavenosti firem, ochotČ obyvatel a pĜepravních vzdálenostech. ObecnČ u vČtšiny komodit platí, že odpady z kontejnerĤ se spodním výsypem mají díky omezenému otevĜení lepší kvalitu. Ke svozu kontejnerĤ na tĜídČný odpad se používá bČžná svozová technika – u kontejnerĤ s horním výsypem automobil s presem, u kontejnerĤ se spodním výsypem pak kontejnerový nosiþ s hydraulickou rukou. V souþasné dobČ jsou k dispozici na trhu i automobily kombinované. PĜi svozu vytĜídČných odpadĤ je nutné dbát dĤslednČ na oznaþení vozidel, aby se zabránilo názorĤm obyvatel o smíšení vytĜídČných odpadĤ s ostatním odpadem. PrĤmČrná donášková vzdálenost (vzdálenost mezi obydlím a kontejnerem) se zjišĢuje v prĤzkumech postojĤ obyvatel. Podle vnímání lidí se neustále zkracuje. PrĤmČrnČ nese þlovČk svĤj vytĜídČný odpad na vzdálenost 115 metrĤ. Hustota sbČrové sítČ (nejþastČji uvádČná v litrech instalovaného objemu na 1 prĤmČrného obyvatele) není samozĜejmČ na celém území stejná, podrobnČjší pohled ukazuje pĜíloha þ.7. V souþasné dobČ vyvstávají nové problémy se sbČrovou sítí – ve mČstech nebo husté zástavbČ nelze již další kontejnery umisĢovat zejména z prostorových dĤvodĤ nebo i neochoty obyvatel k umístČní nádob pĜed jejich dĤm. Ke zvýšení efektivity tĜídČného sbČru je nutné optimalizovat rozmístČní nádob a souþasnČ také frekvenci svozu. Výsledky rozvoje tĜídČného sbČru využitelných komodit v obcích jsou uvedeny v tabulce þ. 28. Zachycují období autorizace AOS EKO-KOM, a.s., která svými ekonomickými nástroji velmi výraznČ ovlivĖuje rozvoj tĜídČného sbČru využitelných odpadĤ. Tabulka þ. 28: Výsledky rozvoje tĜídČného sbČru využitelných komodit v obcích v kg/obyvatel/rok

komodita

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

papír

7,4

8,64

10,09

11,43

13,75

15,72

17,53

16,83

17,08

plast

3,42

4,09

4,65

5,14

5,97

6,82

7,73

8,26

8,77

0,19

0,39

0,51

0,73

1,12

1,7

1,89

2,04

5,59

5,78

6,47

7,45

7,94

8,68

8,51

8,45

0,01

0,02

0,06

0,13

0,18

0,23

0,27

0,28

sklo bílé sklo barevné

5,31

nápojový karton kovy

8,08

9,75

12,99

12,56

15,58

16,94

17,22

11,71

15,26

celkem

24,21

28,27

33,92

36,18

43,61

48,72

53,09

47,47

51,88

celkem bez kovĤ

16,13

18,52

20,93

23,61

28,03

31,79

35,88

35,76

36,62

meziroþní nárĤst (bez kovĤ)

14,80% 13,10% 12,80% 18,70% 13,40% 12,87% 0,33% 2,40%

Zdroj: EKO-KOM,a.s.

81


Meziroþní nárĤst se až do roku 2008 pohyboval v prĤmČru kolem 14,28 % roþnČ. Od konce roku 2008 a v prĤbČhu roku 2009 se hospodáĜská krize projevila také omezením poptávky na trhu s druhotnými surovinami. Tento fakt se odrazil ve vývoji tĜídČného sbČru, pĜedevším u komodit, které obþané mohou odevzdávat v rámci systému privátních výkupen. Zatímco u komodit sbíraných výhradnČ formou nádobového, event, pytlového sbČru, jako jsou plasty a sklo, pokles ani v tomto období nebyl zaznamenán, u komodity kovy a papír byl propad zĜetelný. V roce 2010 míra využití vykazuje opČt rĤst. Potenciál rĤstu tĜídČní odpadĤ je za bČžných podmínek stále ještČ relativnČ vysoký. V tabulce þ. 29 jsou výtČžnosti tĜídČného sbČru z obecních systémĤ (bez kovĤ) v jednotlivých krajích. PĜitom nejlepší kraje dosahují hodnot ke 44 kg/obyvatel/rok (údaj bez kovĤ), tedy o cca 20 % více než je prĤmČr ýR. Tabulka þ. 29: VýtČžnost tĜídČného sbČru (bez kovĤ) v jednotlivých krajích v kg/obyvatel/rok

Kraj

2006

2007

2008

2009

2010


36,24

39,54

44,72

45,19

43,8

Jihoþeský

25,1

29,41

35,88

37,63

36,9

Jihomoravský

25,55

27,85

31,32

29,22

31,0

Karlovarský

21,26

24,79

30,95

32,07

32,4

Královéhradecký

31,9

35,12

38,86

39,79

39,7

Liberecký

33,69

38,71

40,41

37,48

38,8

Moravskoslezský

24,95

27,88

29,71

28,92

30,7

Olomoucký

27,66

36,06

41,42

38,94

40,3

Pardubický

33,13

35,48

38,34

36,89

38,4

PlzeĖský

36,35

38,38

42,2

42,81

42,7

StĜedoþeský

24,45

28,74

34,56

37,57

38,1

Ústecký

18,98

25,8

29,78

28,22

31,9

Vysoþina

29,85

32,49

36,39

38,35

38,4

Zlínský

27,02

29,23

32,44

32,03

33,2


Srovnání nejlepších krajových hodnot u jednotlivých komodit s prĤmČrem ýR je uvedeno v tabulce þ. 30 (jsou použity hodnoty z roku 2010). Tabulka þ. 30: Srovnání výtČžnosti tĜídČného sbČru (v kg/obvatel/rok)

komodita

Max. hodnoty v krajích

PrĤmČr ýR

Papír

22,8

17,1

Plast

11,4

8,8

Sklo

12,7

10,5

Nápoj. karton

0,7

0,28

Celkem

47,6

36,6


Tabulka ukazuje potenciál rozvoje tĜídČného sbČru pĜi zachování stávajících zpĤsobĤ sbČru. PodrobnČjší údaje o výtČžnosti tĜídČného sbČru jsou uvedeny v pĜíloze þ. 8 - 13. 82


Vývoj tĜídČného sbČru je popsán dále v textu. V oddČleném sbČru obalové složky využitelných odpadĤ se projevuje stále významnČji odlehþování obalĤ. Za poslední tĜi roky došlo k významnému odlehþení sklenČných a nČkterých plastových obalĤ. Vzhledem k tomu, že obaly tvoĜí napĜ. u skla až 99 % z celkového množství sklenČných odpadĤ, je tento vliv dosti výrazný. SbČr skla se stále rozšiĜuje, sbíraný objem zvyšuje, ale celková hmotnost vytĜídČných sklenČných odpadĤ spíše stagnuje. K podobnému efektu dochází také napĜ. u PET lahví.

Obalová složka vytĜídČných odpadĤ Nedílnou souþástí využitelných komunálních odpadĤ jsou použité obaly, zejména ze skupiny prodejních (dĜíve spotĜebitelských) obalĤ. Jejich sbČr není v ýR samostatnČ organizován, jak je tomu ve státech s duálními systémy, kde se obaly sbírají jako tzv. lehká obalová frakce (smČs plastových, kovových, þásteþnČ papírových a sklenČných obalĤ) – napĜ. Rakousko, NČmecko. Podíl obalové složky se v ýR stanovuje odhadem na základČ koeficientĤ, získaných pĜi systematických analýzách složení vytĜídČných komunálních odpadĤ. Podíl obalové složky se u nČkterých komodit odpadĤ snižuje – zejména u papíru, kde dochází k výraznému nárĤstu tiskovin a dalšího papíru (neobalová složka tvoĜí cca 70-80 % všeho papíru). NárĤst neobalĤ je zaznamenám také u plastĤ (cca 8-17 % sebraných plastĤ). Koeficienty podílu obalové složky pro rok 2010 byly: Papír 25 % Plast 87 % Sklo 99 % Sbírané nápojové kartony jsou 100 % obaly, u kovových odpadĤ sbíraných v obcích byl stanoven podíl obalové složky na 6 %. Použité obaly tvoĜí tedy cca 62 % vytĜídČných odpadĤ papíru, plastĤ, skla a nápojových kartonĤ. PĜi zapoþtení sbíraných kovĤ se podíl obalové složky k celkovému množství všech vytĜídČných odpadĤ pohybuje kolem 45 %.

Úprava odpadĤ Úpravou odpadĤ se rozumí proces, v nČmž je oddČlenČ sebraný využitelný komunální odpad vþetnČ obalové složky roztĜídČn na obchodovatelné nebo dále zpracovatelné suroviny a jsou z nČj odstranČny nežádoucí pĜímČsi. Úprava je tedy proces výroby druhotných surovin z odpadĤ. ObdobnČ jako v procesu oddČleného sbČru, lze rozdČlit úpravu odpadĤ podle komodit – pĜedevším sklo, papír a plasty, kovy a ostatní.

83


Pro úpravu sklenČných odpadĤ se používají specializovaná zaĜízení zcela odlišná od ostatních zaĜízení. V ýR jsou v souþasné dobČ provozovány 3 velkokapacitní linky (2 linky vlastní AMT PĜíbram, 1 linku Vetropack Moravia Glass v KyjovČ). Na linkách se zpracovává vytĜídČné sklo do kvality požadované sklárnami (barevnost, zrnitost, vlhkost, pĜímČsi). KromČ tČchto velkých zaĜízení provozují nČkteré firmy menší zaĜízení na pĜedtĜídČní skla. Nejedná se však o úpravu na druhotnou surovinu použitelnou pĜímo ve skláĜské výrobČ. Úprava kovĤ probíhá v mnoha provozovnách tzv. kovošrotĤ, které kovonosné odpady zpravidla vykupují od menších sbČren, podnikĤ a firem. Pro úpravu papíru a plastĤ (pĜípadnČ nápojových kartonĤ) se používají totožná nebo velmi podobná zaĜízení. Na území ýR je evidováno více než 112 dotĜićovacích linek. ZaĜízení však mají velmi rozdílnou kvalitu i kapacitu. VČtší zaĜízení jsou poloautomatické linky se shozy u ruþního tĜídČní, magnetickým separátorem a velkým lisem. V menších zaĜízeních þasto probíhá dotĜídČní na zemi a þasto tak nedochází k úpravČ odpadu do podoby druhotné suroviny. Odpad z takových zaĜízení se pak dále musí pĜepracovat, aby jej bylo možné zobchodovat. V poslední dobČ je zaznamenán negativní trend nárĤstu poþtu menších zaĜízení nebo naopak velkých zaĜízení bez ohledu na velikost spádové oblasti. VČtšina takových zaĜízení je ale odsouzena k ekonomickému zániku – rentabilní obvykle bývá jen zaĜízení, které má spádovou oblast alespoĖ 70-100 tisíc obyvatel. Malá zaĜízení mají smysl napĜíklad v odlehlých nebo obslužnČ obtížných oblastech, kde þásteþné dotĜídČní a slisování odpadĤ vede ke snížení nákladĤ pĜi pĜepravČ do vČtších zaĜízení. Stávající politika státu, který podporuje komunální projekty na stavbu dotĜićovacích zaĜízení bez jakékoliv územní koncepce, vede ke vzniku nerentabilních zaĜízení, které zatíží celý proces nakládání s komunálními odpady v krajích. Za stávající situace, kdy kraje nemají žádné pravomoci ke stanovení regionální sítČ zaĜízení, která by vedla k vytvoĜení logické sítČ spádových oblastí, nelze poþítat s tím, že lze ovlivnit jakýmikoliv nástroji na úrovni státní správy a samosprávy efektivní nakládání s vytĜídČnými odpady. PĜehled provozovaných zaĜízení na úpravu odpadĤ je uveden v pĜíloze þ. 14.

Využití druhotných surovin vyrobených z odpadĤ VČtšina druhotných surovin vyrobených dotĜídČním a úpravou oddČlenČ sbíraných odpadĤ je volnČ obchodovatelná na mezinárodním trhu. Zejména komodity, u kterých existuje vysoká poptávka, jsou vyváženy a prodávány zahraniþním zpracovatelĤm. StejnČ tak tuzemští zpracovatelé zcela bČžnČ nakupují nedostatkové druhotné suroviny v zahraniþí. PĜesto je 84


velká þást druhotných surovin získávaných z komunálních odpadĤ, až na výjimky zpracována na území ýR. Díky mezinárodnímu trhu a blízkosti zpracovatelských zaĜízení v nČkterých sousedních zemích EU není nezbytnČ nutné zajistit dostateþnou kapacitu pro zpracování druhotných surovin pouze na území pĤvodu odpadu. Toto zajištČní by mČlo ale existovat v pĜípadČ neatraktivních komodit, po kterých neexistuje trvalá poptávka a jejichž sbČr a následné využití je vyvoláno umČle jako dĤsledek legislativních opatĜení ke zvýšení recyklace odpadĤ v rámci celé EU (napĜ. smČsné plasty). Zpracováním vČtšiny odpadového skla v ýR se zabývají 2 velké sklárny a to Vetropack Moravia Glass a.s. Kyjov a OI a.s.Teplice. Oba zpracovatelé jsou vlastnČni zahraniþními spoleþnostmi, které náleží do skupiny hlavních zpracovatelĤ odpadního skla v EvropČ (Vetropack, Owen Illinois). KromČ tČchto skláren existují na území ýR i další zpracovatelé, které pĜidávají sklo do svých výrobkĤ (napĜ. Knauf). ýást skla je v pĜípadČ velké poptávky zpracovávána i v zahraniþí, pĜedevším v NČmecku. SbČrový papír je v souþasné dobČ komoditou, která se nejvíce obchoduje v rámci svČtového trhu s papírem. ýeské papírny a další zpracovatelé zpracují více než 450 tisíc tun sbČrového papíru roþnČ. Velká þást tohoto papíru pochází z domácích zdrojĤ, þást je dovezena ze zahraniþí. V ýR v souþasné dobČ pracuje cca 18 papíren a nČkteré z nich jsou významnými odbČrateli separovaného papíru. Celková zpracovatelská kapacita papíren je postaþující, pokud se sbČr papíru výraznČ nezvýší. PĜebytky papíru, a to zejména jejich nekvalitní þást z komunálního sbČr,u bude potĜeba využít jinak než na výrobu papíru. Papír však zároveĖ patĜí mezi biologicky rozložitelný odpad a rovnČž odpad urþený k energetickému využití. Podmínky zpracování se liší pro jednotlivé skupiny plastĤ. Jednodruhové plasty jsou obecnČ lépe a jednoduše zpracovatelné a existuje po nich víceménČ trvalá poptávka na trhu. VytĜídČné jednodruhové plasty jsou bČžnČ obchodovány v rámci mezinárodního trhu druhotných surovin. Hlavními koneþnými zpracovateli PET na koneþný výrobek jsou v souþasné dobČ v ýR Silon a.s. Planá nad Lužnicí, který vyrábí vlákno na polyesterové stĜiže, a PTP Technologies, které vyrábí kvalitní regranulát a preformy lahví. ZpracovatelĤ jednodruhových plastĤ pĜibývá (cca 50). Zpracováním smČsných plastĤ i z komunálních odpadĤ se zabývá cca 5 zaĜízení, z nichž nejvýznamnČjší je firma Transform LáznČ Bohdaneþ. Situace ve zpracování plastĤ se však neustále mČní v souvislosti s poptávkou. Nápojový karton jsou schopny zpracovat v souþasné dobČ asi dvČ papírny v ýR (rozvláknČní a využití celulózových vláken). Firma Flexibuild používá nápojové kartony k výrobČ lisovaných stavebních prvkĤ. PĜehled zaĜízení provozovaných v ýR na zpracování druhotných surovin je uveden v pĜíloze þ. 15-17.

85


Vztah obcí k druhotným surovinám Obce figurují v celém systému využití pĜedevším na úrovni sbČru. Systém sbČru je nastaven obcí a to vČtšinou na základČ doporuþení svozové firmy, která zajišĢuje svoz vytĜídČných odpadĤ. VČtšina firem je v souþasné dobČ privátních a jen þást je vlastnČna obcemi a mČsty. ýastý je model podílového vlastnictví, kdy obec figuruje jako spolumajitel. Ve vČtšinČ obcí probíhá technické zajištČní svozu odpadĤ na základČ obchodní smlouvy mezi obcí a svozovou firmou. Cena za svoz vytĜídČných odpadĤ bývá stanovena rĤznČ (mĤže být i nulová v rámci obchodní politiky svozové firmy). Ceny druhotných surovin jsou do celkové ceny za službu svozu tĜídČných odpadĤ þásteþnČ promítány. VČtšinou se jedná o podíl z prodeje odpadĤ na tĜídících linkách. PĜímé obchodování se surovinami obce až na malé výjimky neprovádČjí. ObdobnČ nemají obce až na výjimky pĜímé obchodní vztahy s dotĜićovacími zaĜízeními. Obchodování je opČt plnČ v kompetenci svozových firem, které zajišĢují v obci svoz tĜídČných odpadĤ a to i v pĜípadech, kdy obec dotĜićovací zaĜízení vlastní nebo spoluvlastní. Totéž platí i pro oblast obchodování s druhotnými surovinami. Obce vČtšinou nemají pĜímé obchodní vztahy se zpracovateli druhotných surovin. Zpracovatelé o to ani nejeví zájem. Obchodní smlouvy existují mezi dotĜićovací zaĜízením a obchodníkem nebo koneþným zpracovatelem. Finanþní prostĜedky získané z prodeje druhotných surovin jsou pĜíjmem provozovatelĤ zaĜízení. ýásteþnČ je promítají do celkové ceny za službu, kterou nabízejí svozovým firmám. Neúþast obcí jako majitelĤ odpadĤ na prodeji odpadĤ a druhotných surovin z nic vyrobených je velmi omezující v dobČ propadu poptávky po druhotných surovinách, kdy obcím vzrĤstají neúmČrnČ náklady spojené s rĤstem cen za služby sbČru, svozu a následné úpravy odpadĤ.

3.2.3. Ekonomika oddČleného sbČru využitelných odpadĤ Náklady na oddČlený sbČr a využití jsou dány investiþními a provozními náklady. NáslednČ pak náklady na investice a provoz v oblasti úpravy odpadĤ a jejich koneþného zpracování. SbČr a svoz odpadĤ Investice do sbČru jsou dány pĜedevším náklady na poĜízení sbČrových nádob, pĜípadnČ zĜízení sbČrných stanovišĢ a poĜízení svozové techniky. Orientaþní poĜizovací náklady bez DPH SbČrná nádoba 120 l Kontejner s horním výsypem plastový 1100 l Kontejner se spodním výsypem 1500 l

500 Kþ 4.200 - 5.500 Kþ 7.000 - 10.500 Kþ

Nádoby na tĜídČný sbČr odpadĤ jsou z poloviny ve vlastnictví obcí, þást nádob je ve vlastnictví AOS EKO-KOM, a.s. – tyto nádoby jsou bezplatnČ obcím zapĤjþeny. Zbytek 86


nádob je ve vlastnictví svozových firem a jejich cena je promítána vČtšinou bez ohledu na skuteþnou délku odpisĤ do celkové ceny za službu svozu vytĜídČných odpadĤ (nČkdy bývá uvádČna v položce pronájem nádob). Náklady na svozovou techniku se pohybují vČtšinou v rozmezí 3,5 – 5 mil. Kþ za automobil s nástavbou. VČtšinou se do koncové ceny za svoz odpadĤ promítají roþní odpisy a pĜípadnČ splátky úrokĤ z úvČru (pokud jsou auta poĜizována na pĤjþku). Provozní náklady jsou tvoĜeny z velké þásti mzdovými náklady, náklady na PHM a údržbu vozidel, náklady na manipulaci s odpady. Do nákladĤ jsou zapoþteny také nájmy, režie a další položky. Provozní náklady jsou þásteþnČ kompenzovány tržbami z prodeje získaných druhotných surovin. PodrobnČ nejsou údaje o nákladech na sbČr a svoz využitelných odpadĤ v ýR sledovány. Orientaþní náklady na sbČr a svoz Papír 1.900 – 3.600 Kþ/tuna Plasty 6.500 – 9.000 Kþ/tuna Sklo 800 – 2.600 Kþ/tuna PrĤmČrné náklady na sbČr a svoz využitelných odpadĤ v obcích se pohybují kolem 4 000 Kþ/tuna (údaj za r. 2009) – v rozmezí cca 2900 – 4400 Kþ/tuna ve velikostních skupinách obcích. V pĜepoþtu na 1 obyvatele a rok þiní prĤmČrné náklady na tĜídČný sbČr cca 132 Kþ. ýást nákladĤ spojená se zajištČním zpČtného odbČru a využití obalových odpadĤ je hrazena z prostĜedkĤ AOS EKO-KOM – cca 83 Kþ/obyvatel/rok. Úprava odpadĤ Náklady jsou dány investicemi do dotĜićovacího zaĜízení a dále pak provozními náklady na dotĜídČní a úpravu odpadĤ. Významnou mČrou ovlivĖuje ekonomiku provozu cena druhotných surovin, která se neustále mČní. Investiþní náklady nelze jednoznaþnČ stanovit, závisí na vybavenosti zaĜízení, budovách apod. Orientaþní náklady DotĜićovací linka papír, plasty (kapacita 5 tisíc tun) 20 – 50 mil. Kþ Provozní náklady na úpravu odpadĤ závisí velmi na kvalitČ zpracovávaných odpadĤ. ObecnČ lze Ĝíci, že odpady pocházející z prĤmyslu jsou lépe zpracovatelné než odpady komunální. Náklady na úpravu plastĤ jsou výraznČ vyšší, než je tomu u papíru nebo skla. V pĜípadČ poptávky po druhotných surovinách úpravci odpad od obcí, resp. svozových firem vykupují. Podmínky výkupu a výše ceny závisí na kvalitČ prodávaných odpadĤ a také na pĜepravní vzdálenosti.

87


Náklady na zpracování druhotných surovin nejsou sledovány. Koneþní zpracovatelé nenakládají až na výjimky s odpadem a druhotnou surovinu si nakupují již jako materiál do výroby.

3.2.4. Stanovené cíle a jejich plnČní Základní cíle pro využitelné komunální odpady jsou urþeny þásteþnČ zákonem o obalech a zejména pak Plánem odpadového hospodáĜství ýR. Zákon þ.477/2001 Sb., o obalech ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ uvádí v pĜíloze þ.3 recyklaþní cíle pro jednotlivé komodity obalĤ do roku 2012. Cíle pro recyklaci a využití vycházejí z evropské smČrnice o obalech. Použité obaly, které jsou souþástí využitelných komunálních odpadĤ, se spolu s ostatními odpady obalĤ recyklují a využívají. Pro potĜeby smČrnice ani zákona o obalech se nerozlišuje pĤvod obalových odpadĤ. V ýR zajišĢují povinné osoby plnČní cílĤ buć samostatnČ v individuálním plnČní (cca 1000 povinných osob) nebo prostĜednictvím AOS v tzv. sdruženém plnČní (cca 21 000 povinných osob). Výsledky obou skupin se sþítají. Podle zveĜejĖovaných výsledkĤ jsou požadavky zákona plnČny. Pro ilustraci uvádíme míry využití a recyklace dosažené AOS v r. 2010 (tabulka þ. 31). Tabulka þ. 31: Míry využití a recyklace dosažené AOS v roce 2010

EKO-KOM %

Zákonné cíle %

Kovy

49,6%

41%

Papír

94,4%

67%

Plast

58,7%

26%

Sklo

73,2%

68%

DĜevo

29,3%

9%

Nápojové kartony

15,8%

0%

1,4%

0%

70,9%

54%

Ostatní Celkem využití Zdroj: EKO-KOM, a.s.

Plánem odpadového hospodáĜství ýR je stanoven cíl pro využívání odpadĤ vþetnČ odpadĤ komunálních: Zvýšit využívání odpadĤ s upĜednostnČním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadĤ do roku 2012 a zvýšit materiálové využití komunálních odpadĤ na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000. Tento cíl není dlouhodobČ plnČn. DĤvodĤ je nČkolik. - PĜedevším je to nereálná ambicióznost samotného cíle. Podle výše uvedených faktĤ (viz kap. 3.2.1) obsahuje komunální odpad z obcí pouze 28,7 % materiálovČ využitelných složek (cca 91 kg/obyvatel/rok). Kdybychom vztáhli cíl pouze na domovní odpady, pak tvoĜí materiálovČ využitelné složky cca 35 % (údaj za rok 2009).

88


-

V evropských státech tvoĜí podíl oddČlenČ sbíraných materiálovČ využitelných složek mezi 17 – 34,5 % z celkové produkce KO (viz kap. 2.3). Složení komunálního odpadu od ostatních pĤvodcĤ není známo a tudíž ani nelze stanovit podíl materiálovČ využitelných složek. PĜesto však tvoĜí komunální odpad od ostatních pĤvodcĤ 30 % z celkové produkce KO.

I kdyby obyvatelé ýR dokázali vytĜídit veškeré materiálovČ využitelné složky obsažené v KO obcí (kromČ biologicky rozložitelných odpadĤ), míra materiálového využití KO by stejnČ nepĜesáhla 35 %. Z výsledkĤ tĜídČného sbČru existuje potenciál ke zvýšení výtČžnosti tĜídČného sbČru – v nČkterých krajích je dosahováno již v souþasné dobČ cca 20 – 25 % míry využití komunálních odpadĤ z obcí, což zcela odpovídá výsledkĤm dosahovaným ve vyspČlých evropských státech.

3.2.5. Nákládání s materiálovČ využitelnými odpady v krizovém období V druhé polovinČ roku 2008 se zaþala projevovat hospodáĜská krize i v oblasti obchodu s druhotnými surovinami. Omezení poptávky doprovázené silným poklesem výkupních cen ovlivnilo nakládání s kovovými a posléze i s papírovými a plastovými odpady. V ýR byl témČĜ zastaven výkup odpadĤ v privátních sbČrnách surovin. V dobČ krize se silnČ zdražily služby spojené se svozem a nakládáním s využitelnými odpady pro podniky, což vedlo k þásteþnému „pĜesunu“ papíru a plastĤ do veĜejných sbČrných systémĤ spravovaných obcemi. K dalšímu nárĤstu cen došlo v oblasti tĜídČného sbČru odpadĤ v obcích. V celém procesu nakládání s využitelnými komunálními odpady je nejnákladnČjší položkou zajištČní sbČru a svozu. Náklady jsou tvoĜeny zejména investicemi do techniky a sbČrných nádob, provozními náklady v podobČ mezd, PHM, údržby vozidel a režijními náklady svozových firem. Reálná cena druhotných surovin vyrábČných z tĜídČných odpadĤ se objevuje až v þásti úpravy odpadĤ (dotĜićovací linky). Svozové firmy promítají do cen pĜíjem z prodeje odpadĤ na úpravu v omezené míĜe. Ve standardních dobách s pozitivními cenami druhotných surovin a kontinuální poptávce tak trh s druhotnými surovinami vlastní náklady sbČru a svozu odpadĤ pĜíliš neovlivĖuje. V dobČ poklesu poptávky po druhotných surovinách došlo k nadprodukci vytĜídČných odpadĤ z obcí, protože proces tĜídČného sbČru nelze zastavit a produkce je kontinuální. Snahou obcí bylo, aby se odpad nehromadil na sbČrných místech, ale pĜesunul se na dotĜićovací linky k úpravČ. Tak došlo k enormnímu nárĤstu nákladĤ spojených s úpravou odpadĤ, zpĤsobených kromČ jiného i jejich nuceným pĜechodným skladováním a omezenými možnostmi odbytu již vyrobených druhotných surovin za minimální ceny. Tyto skuteþnosti samozĜejmČ pĜispČly také k nárĤstu cen odpadových služeb pro obce. Aby byl celý proces nakládání s vytĜídČnými odpady zachován, bylo potĜeba podpoĜit finanþnČ zejména úpravu odpadĤ. AOS EKO-KOM, a.s. vyhlásila ve spolupráci se SMO ýR

89


a za podpory HK ýR tzv. Stabillizaþní program, v rámci kterého byla uþinČna opatĜení zejména finanþního charakteru s cílem zajistit tok odpadĤ od sbČru v obcích až po výrobu kvalitních druhotných surovin, které lze uplatnit na trhu. Zvýšené náklady odpadového hospodáĜství spojené s krizovým vývojem trhu druhotných surovin pokryly þásteþnČ obce ze svých rozpoþtĤ, þást svozové firmy a významný podíl uhradil obalový prĤmysl representovaný AOS. V druhé polovinČ roku 2009 se zaþala situace uklidĖovat a obnovila se poptávka po nČkterých surovinách, i když výkupní ceny zĤstaly výraznČ pod úrovní poþátkĤ roku 2008. Na konci roku 2009 došlo k opČtovnému nárĤstu výkupních cen papíru a nČkterých druhĤ plastĤ. V budoucnu lze oþekávat takové výkyvy stále þastČji. PĜíþinou je rostoucí množství vytĜídČných odpadĤ v rámci celé Evropy a omezená a nestabilní poptávka po druhotných surovinách, která se odvíjí od cen primárních surovin a vývoji celé globální ekonomiky. Poznatky z období krize trhu druhotných surovin lze shrnout následovnČ: - Cíle pro recyklaci a využití odpadĤ v EvropČ se neustále zvyšují a sbČr využitelných odpadĤ v evropských zemích narĤstá. Celková nabídka tĜídČných odpadĤ tak pĜevyšuje poptávku po druhotných surovinách. V rámci evropských zemí není zajištČna dostateþná spotĜeba druhotných surovin a v nČkterých komoditách je koneþné využití druhotných surovin vázáno na exporty zejména na asijské trhy. Z výše uvedených dĤvodĤ je zĜejmé, že se krizové výkyvy trhu budou i do budoucna opakovat. - ýR nemá vytvoĜené žádné nástroje zajišĢující stabilitu procesĤ nakládání s využitelnými odpady. Tyto nástroje v podobČ napĜ. rezervních fondĤ, podpory integrovaných systémĤ apod. je nutné vytvoĜit, aby mohl stát i do budoucna vynucovat plnČní svých závazkĤ na recyklaci a využití odpadĤ. Nelze se domnívat, že náklady spojené se zajištČním využití odpadĤ ponesou jen obce a výrobci obalĤ. - ýR by mČla prosazovat v rámci EU revizi recyklaþních cílĤ a vytvoĜení evropské strategie na zajištČní dostateþné poptávky resp. spotĜeby vyrobených druhotných surovin v rámci EU - ýR musí ve spolupráci s kraji a obcemi podpoĜit vznik regionálních integrovaných systémĤ s rĤznými typy zaĜízení na využití odpadĤ tak, aby v pĜípadČ propadu poptávky po druhotných surovinách bylo možné využít vytĜídČné odpady jiným zpĤsobem, napĜ. energeticky, þásteþnČ biologickými metodami apod. - V krizovém období se ukázalo, že privátní výkupny odpadĤ (zejména papíru a kovĤ) nejsou stabilním prvkem celého systému nakládání s odpady. Fungují pouze v dobČ standardní poptávky po druhotných surovinách. V krizovém období byl výkup odpadĤ omezen nebo úplnČ zastaven, což znamenalo pĜesun dĜíve vykupovaných odpadĤ od soukromých i právnických osob do veĜejných obecních sbČrových systémĤ. Náklady s tím spojené nesly obce. Z toho dĤvodu by mČla ýR uvažovat o zpĜísnČní podmínek pro provozování výkupu odpadĤ nebo výkup omezit napĜ. jen na podnikající osoby. - ýR by mČla podpoĜit vznik alternativních zpĤsobĤ využití odpadĤ a to zejména tČch, po kterých není trvalá ekonomická poptávka.

90


3.2.6. Shrnutí •

•

•

•

•

•

•

•

Produkce materiálovČ využitelných složek komunálních odpadĤ podskupiny 20 01 (papír, plasty, sklo, kovy,) þinila v r. 2009 celkem 435 tis. t. Z toho z obcí pocházelo 63 % tohoto odpadu a cca 37 % je oddČlenČ sbíráno ostatními pĤvodci jako odpad podobný komunálnímu odpadu. Produkce materiálovČ využitelných složek KO vþetnČ evidovaných obalových odpadĤ, sebraných tĜídČným sbČrem z obcí a zapojených subjektĤ v roce 2009, byla celkem 397 tis tun. To pĜedstavuje cca 38 kg/obyvatel/rok. Jedná se o odpad z domácností a živností, které využívají systém obce. Výskyt materiálovČ využitelných složek za rok 2009 byl v komunálním odpadu (bez objemného odpadu) z obcí odhadnut na základČ mČrných ukazatelĤ na cca 104 kg/obyvatel/rok. Z tohoto množství je cca 91 kg/obyvatel/rok odpadĤ vhodných k recyklaci. Výskyt recyklovatelných odpadĤ (papír, plast, sklo, kovy) je základem pro stanovení míry recyklace komunálních odpadĤ. PĜevažujícím zpĤsobem nakládání s materiálovČ využitelnými složkami je recyklace a jiné zpĤsoby využití. V nakládání jsou významnČji evidovány také sklady, sloužící k pĜechodnému uskladnČní odpadĤ pĜed jejich zobchodováním a dalším zpracováním. OddČlený (tĜídČný) sbČr hlavních komodit (papír, plasty, sklo) je zajištČn v 87 % obcí (97 % obyvatel) a sbČr 4 komodit (tedy vþetnČ kovĤ) je organizován v 26 % obcí (70 % obyvatel). PĜevažujícím zpĤsobem sbČru je nádobový zpĤsob. Na území ýR bylo v roce 2010 instalováno cca více než 200 tis. barevných kontejnerĤ pro tĜídČný sbČr. Na jedno prĤmČrné sbČrné hnízdo (1 kontejner na papír, 1 na plast, 1 na sklo) pĜipadá cca 156 obyvatel. Pytlový sbČr používá 22 % obcí pro doplĖkový sbČr plastĤ a papíru (pĜíp. nápojových kartonĤ). Privátní výkupny odpadĤ/surovin jsou doplĖkovým zpĤsobem zejména pro sbČr kovĤ a sbČr papíru. Jejich aktivita však závisí na trhu s druhotnými surovinami a pro tĜídČný sbČr z obcí jsou nestabilním prvkem, jak bylo potvrzeno zejména v období krize 2008-2009. Kapacita zaĜízení pro úpravu oddČlenČ sbíraných odpadĤ je v souþasné dobČ na území ýR dostateþná. Nevyhovující je však jejich lokalizace, což v nČkterých oblastech znamená zvýšené pĜepravní náklady nebo omezený rozsah tĜídČného sbČru. S rozvojem tĜídČného sbČru je však nutné poþítat s tím, že v rámci regionálních integrovaných systémĤ budou vznikat nová spíše velkokapacitní zaĜízení a rovnČž tak bude nutné rekonstruovat a rozšiĜovat stávající zaĜízení.

91


•

•

•

V pĜípadČ skla a vČtšiny plastĤ je pĜevážná þást odpadĤ využita zpracovateli ve výrobČ pĜímo na území ýR. Papír a další komodity jsou obchodovány a podle situace na trhu zpracovávány ve vČtší míĜe v zahraniþí. Zákonnou povinností oddČleného sbČru využitelných komunálních a obalových odpadĤ je zajištČna kontinuální nabídka odpadĤ pro výrobu druhotných surovin. Bohužel obchodování s druhotnými surovinami se Ĝídí reálnou tržní poptávkou. V dobách snížené poptávky mĤže tato disproporce vyvolat krizové situace, ohrožující celý systém nakládání s využitelnými odpady. Je tedy nutné vytvoĜit opatĜení a nástroje podporující stabilitu celého systému. Pro zjištČní skuteþného stavu oddČleného sbČru komunálních odpadĤ z obcí je nutné sjednotit evidenci a veškeré vytĜídČné odpady vykazovat pouze v kódech podskupiny 20 01 (nikoliv 15 01).

ϯ͘ϯ͘ /K>K'/K/d>E|KW

Biologicky rozložitelným odpadem v souladu s vyhláškou þ. 294/2005 Sb. (§ 2 písm. b)) je jakýkoli odpad, aerobnČ nebo anaerobnČ rozložitelný. Za biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) jsou pak považovány všechny druhy biologicky rozložitelného odpadu ve skupinČ 20 Katalogu odpadĤ (vyhláška MŽP þ. 381/2001 Sb.). Do BRKO náleží odpady papíru a lepenky, biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven, þást odpadĤ odČvĤ a textilních materiálĤ, dĜevo, biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a parkĤ, þást smČsného komunálního odpadu, odpadu z tržišĢ a objemného odpadu ve skupinČ 20 a þásteþnČ podskupinČ 15 01 Katalogu odpadĤ. Biologickým komunálním odpadem (bioodpadem) se rozumí biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veĜejné zelenČ, potravináĜský a kuchyĖský odpad z domácností, restaurací, stravovacích nebo maloobchodních zaĜízení.

3.3.1. Souþasná produkce BRKO Biologicky rozložitelným odpadem v souladu s vyhláškou þ. 294/2005 Sb. (§ 2 písm. b)) je jakýkoli odpad, aerobnČ nebo anaerobnČ rozložitelný. Za biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) jsou pak považovány všechny druhy biologicky rozložitelného odpadu ve skupinČ 20 Katalogu odpadĤ (vyhláška MŽP þ. 381/2001 Sb.). Do BRKO náleží odpady papíru a lepenky, biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven, þást odpadĤ odČvĤ a textilních materiálĤ, dĜevo, biologicky rozložitelný odpad ze

92


zahrad a parkĤ, þást smČsného komunálního odpadu, odpadu z tržišĢ a objemného odpadu ve skupinČ 20 a þásteþnČ podskupinČ 15 01 Katalogu odpadĤ. Biologickým komunálním odpadem (bioodpadem) se rozumí biologicky rozložitelný odpad ze zahrad a veĜejné zelenČ, potravináĜský a kuchyĖský odpad z domácností, restaurací, stravovacích nebo maloobchodních zaĜízení.

3.3.2. Souþasná produkce BRKO Produkce biologicky rozložitelných komunálních odpadĤ je souhrnem produkce urþitých druhĤ odpadĤ s úplným nebo þásteþným podílem biologicky rozložitelného obsahu, které vymezuje metodika výpoþtu indikátorĤ pro hodnocení POH ýR (tabulka þ. 32). Tabulka þ.32: Produkce BRKO v ýR v letech 2007-2009

Kód odpadu


150101*

Papírové a lepenkové obaly

200101

Papír a lepenka

200108


200110

OdČvy

200111


200138

DĜevo neuvedené pod þíslem 20 01 37

200201


200301


200302

Odpad z tržišĢ

200307

Objemný odpad

Celkem

Celkem (t/rok)



50 649

50 649

100%

233 180

113 845

49%

15 624

2 709

17%

820

355

43%

5 601

4 351

78%

19 638

13 067

67%

189 745

120 123

63%

3 040 987

2 316 744

76%

10 993

2 502

23%

464 698

353 781

76%

4 031 935

2 978 125

74%

Zdroj: ISOH, VÚV – CeHO (2006), CENIA (2007-2008), zpracování EKO-KOM, SLEEKO

Souþasná produkce veškerého odpadu obsahujícího BRKO je evidována v celkovém množství pĜibližnČ 2,031 mil. tun za rok. Okolo 74 % celkového množství odpadĤ s obsahem BRKO produkují obce a subjekty zapojené do systému obcí a zbývajících 26 % pĜipadá na ostatní pĤvodce komunálního odpadu pĤsobící na území obcí. Významnost odpadĤ s obsahem BRO z hlediska jejich množství je uveden v tabulce þ. 33. Tabulka þ.33: Významnost odpadĤ s obsahem BRO z hlediska jejich množství

Kód odpadu


Celkem (%)

Ze systému obce (%)

Významné skupiny odpadĤ

99%

99%

200301


75%

78%

200307

Objemný odpad

12%

12%

200201


5%

4%

200101

Papír a lepenka

6%

4%

93


150101


1%

2%

Nevýznamné skupiny

1,3%

0,8%

200138


0,5%

0,4%

200111


0,1%

0,1%

200108


0,4%

0,1%

200302

Odpad z tržišĢ

0,3%

0,1%

200110

OdČvy

0,0%

0,0%

Nejvyšší podíl odpadĤ s obsahem BRKO tvoĜí smČsný komunální opad a objemný odpad dále následuje biologicky rozložitelný odpad a oddČlenČ sbíraný papírový odpad. Ostatní odpady tvoĜí cca 1% hmotnosti evidovaných odpadĤ s obsahem BRKO. ZpĤsoby nakládání s jednotlivými druhy BRKO jsou uvedeny v tabulce þ. 34. Z tabulky je patrné, že z hmotnostnČ nejvýznamnČjších odpadĤ s obsahem BRKO lze za problematické považovat smČsný komunální odpad a objemný odpad, jejichž podíl odstraĖovaný skládkováním se pohybuje okolo 99 % hmotnostních všech skládkovaných odpadĤ s obsahem BRKO. Skládkování papíru a lepenky je zanedbatelné. S rozvojem tĜídČného sbČru BRO ze zahrad roste množství využitého odpadu, skládkovány jsou pouze 4 %. Bohužel ale není zaznamenán adekvátní pokles výskytu ve smČsném odpadu. Do evidence se dostává odpad, který byl pĜed zavedením oddČleného sbČru využíván v rámci domácího kompostování, þi odstraĖován mimo systém. ZprovoznČní nových zaĜízení na anaerobní digesci mČlo pravdČpodobnČ za následek, že témČĜ þtvrtina sebraných BRO ze stravoven byla z blíže nespecifikované úpravy biologickými metodami pĜevedena na technologie energetického využití. Tabulka þ.34: ZpĤsoby nakládání s jednotlivými druhy odpadĤ obsahujících BRKO (r.2009)



Využití celkem

Skládkování

Ostatní


80%

1%

81%

4%

16%


48%

37%

85%

9%

6%


43%

17%

60%

24%

16%

5%

1%

6%

91%

3%

90%

2%

91%

7%

2%

Odpad z tržišĢ

2%

2%

5%

93%

2%

Papír a lepenka

96%

1%

97%

0%

3%


96%

1%

97%

1%

2%

1%

9%

10%

88%

2%


68%

8%

77%

13%

10%

Celkový souþet

28%

6%

34%

64%

3%

Objemný odpad OdČvy


Zdroj: VÚV T.G.M. – CeHO, zpracování EKO-KOM, SLEEKO

94


SmČsný komunální odpad a objemný odpad obsahují zejména zbytky jídel, papír, rostlinný odpad, dĜevo, textil a nČkteré další biodegradabilní složky. Jedinou, v souþasnosti provozovanou technologií zpracování smČsného komunálního odpadu, významnou z hlediska odklonu komunálních odpadĤ od skládkování, jsou spalovny komunálního odpadu jako zaĜízení pro energetické využití odpadĤ. K naplnČní významného strategického cíle v nakládání s komunálním odpadem, kterým je odklon BRKO od skládkování, je dĤležité orientovat rozvoj technologií pĜedevším na využívání smČsného komunálního odpadu a objemného odpadu. Ze získaných podkladĤ a vyhodnocení dat v oblasti výskytu, skladby a nakládání s odpady obsahujícími BRO jednoznaþnČ vyplývá, že pro stanovení cílĤ a indikátorĤ plnČní cílĤ smČrnice je možno pracovat pouze s odpady, s nimiž se nakládá v rámci systému obcí, tj. odpady z domácností, servisu obce a odpady subjektĤ zapojených do systému obce. A to jak z hlediska znalosti skladby odpadĤ s ohledem na výskyt BRO, tak i možnosti ovlivnit zpĤsoby nakládání s danými odpady. Souhrnný pĜehled produkce odpadĤ s podílem BRO a jejich skládkování je uvedeno v následující tabulce þ. 35. Tabulka þ. 35: Výskyt a skládkování odpadĤ s podílem BRO pĤvodem z obcí a systému obce v roce 2009


Produkce odpadĤ (t/rok)

Podíl BRO v jednotlivých druzích odpadĤ (%)

Výskyt BRO (t/rok)

Podíl skládkování (%)

PĜepoþet skládkovaného množství BRO (t/rok)


50648,72

100%

50648,72

1%

254

Papír a lepenka

113845,3

100%

113845,3

1%

571


2708,546

100%

2708,546

9%

238

354,889

75%

266,1668

7%

19

4350,591

75%

3262,944

15%

482

13066,83

100%

13066,83

27%

3 523

120122,9

100%

120122,9

4%

4 884


2316744

48%

1112037

88%

983 669

Odpad z tržišĢ

2502,056

75%

1876,542

93%

1 752

Objemný odpad

353780,6

30%

106134,2

91%

96 544

Celkem

2978125

51%

1523969

72%

1 091 936

OdČvy Textilní materiály DĜevo neuvedené pod þíslem 20 01 37 Biologicky rozložitelný odpad

Zdroj: CENIA, SMO, SLEEKO

3.3.3. Nakládání s BRKO v ýR Nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem pĜedchází prevence spojená se snižováním jeho množství. Obce mohou od roku 2006 ve své samostatné pĤsobnosti stanovit obecnČ závaznou vyhláškou obce systém komunitního kompostování a zpĤsob využití

95


zeleného kompostu k údržbČ a obnovČ veĜejné zelenČ na území obce (§ 10a zákona o odpadech). Komunitní kompostování se v ýR vČtšinou realizuje jako spoleþné kompostování nejþastČji u zahrádkáĜských kolonií a v nČkolika pĜípadech jako podpora kompostování odpadu z domácností. NČkolik projektĤ zamČĜených na domovní kompostování bylo a je Ĝešeno nevládními organizacemi, napĜ. Hnutí Duha v Olomouci, DČti ZemČ v Liberci. V ýR se dlouhodobČ kompostováním (od domovního až po prĤmyslové) zabývá CZ BIOM. Komunitní kompostování je možné zavést vyhláškou obce. Takto využitý bioodpad není evidován, jedná se spíše o prevenci vzniku odpadu. Komunitní kompostárny, které vznikají v rámci financování OPŽP v obcích a jsou vybaveny kvalitní technologií, mohou být po skonþení podmínek udržitelnosti, tj. 5-tiletého období využívány jako zaĜízení na zpracování odpadu a to jak z obce, pro kterou byly postaveny, tak i ostatní pĤvodce produkující bioobpad. V rámci OPŽP jsou v souþasné dobČ komunitní kompostárny zvýhodnČny. Proto vČtšina obcí touto cestou buduje zaĜízení s kapacitou až 2000 t/rok, Problém evidence pĜijatého množství odpadĤ je nejþastČji zpĤsoben tím, že tato zaĜízení nemusí být vybavena váhou. Pokud není dané zaĜízení postaveno v rámci dotaþního titulu, jeho kapacita není známa. V ýR je tradiþnČ rozšíĜené domovní kompostování na zahradách. S rozvojem okrasných zahrad okolo obytných objektĤ a s pozvolným ústupem od produkþních zahrad se však þetnost zahradních kompostĤ snižuje a v okolí nČkterých obcí opČt vznikají þerné skládky složené pĜevážnČ ze zahradních odpadĤ. Jsou však obce a mČsta, která v rámci prevence vzniku odpadĤ pilotnČ nakupují kompostéry, které obyvatelĤm bezplatnČ zapĤjþují se závazkem, že budou svĤj BRO kompostovat a kompost využívat. NejvČtší podíl biologicky rozložitelných odpadĤ pĜedstavují smČsné komunální odpady. ZpĤsoby nakládání s tČmito odpady uvádí tabulka þ. 34. Biologicky rozložitelné odpady, kromČ energetického využití, mohou být zpracovány technologiemi aerobního a anaerobního rozkladu. Pro aerobní zpracování (kompostování) jsou vhodné: komunální bioodpady rostlinného pĤvodu (zeleĖ), kaly z ýOV a menší množství odpadĤ z lesnického prĤmyslu. PĜi dodržení urþitých pravidel je možné na kompostárnách využívat i bioodpad ze separovaného sbČru od obþanĤ. Pro anaerobní zpracování (bioplynové stanice) jsou vhodné: komunální bioodpady z jídelen, ze separovaného sbČru z domácností, þást zemČdČlských a potravináĜských odpadĤ (živoþišného pĤvodu). Množství komunálních bioodpadĤ nelze pĜíliš dostateþnČ odhadnout, protože vhodnost pro technologii závisí na mnoha faktorech. V ýR jsou provozovány kompostárny o rĤzných kapacitách zpracovávaného materiálu a s rĤznou provozní kázní. VČtšina provozovatelĤ kompostáren je zároveĖ producentem bioodpadĤ (údržba parkĤ, mČstské technické služby, zahradnické provozy), pĜípadnČ je též

96


uživatelem vyrobeného kompostu. Zpracování bioodpadĤ jako služba producentĤm odpadu je spojeno s nízkou cenou, která je neúmČrnČ nižší než na skládkách nebo ve spalovnách. Velká þást bioodpadĤ, zejména z údržby zelenČ se spotĜebovává jako mulþe nebo jsou odpady míchány do organických hnojiv a na kompostárny se vĤbec nedostanou. Proto je vČtšina kompostáren ve špatné ekonomické situaci. V ýR je v provozu 102 kompostáren (Roþenka životního prostĜedí, 2010). Dle internetové aplikace „PĜehled zaĜízení zpracovávajících biologicky rozložitelné odpady“ zpracované Centrem pro odpadové hospodáĜství VÚV T.G.M je uvedeno 247 kompostáren Jedná se pĜedevším o technologii volného kompostování (zakládky, krechty, hromady). Kompostování probíhá také na kompostovácích plochách v areálech skládek, zde je však otázka následného nakládání s vyrobeným kompostem, který mnohdy konþí jako výrobek (bez jakýchkoliv poplatkĤ) v tČlese skládky, protože pro nČj není jiný odbyt. Z výše uvedených dat vyplývá, že na centrální úrovni státu se evidence zaĜízení rozcházejí o více než 100%. OvČĜení dat lze provést v rámci spolupráce s kraji a to ze souhlasĤ k provozování zaĜízení. ZjištČní skuteþného stavu vybavenosti území ýR kompostárnami je velmi problematické. Evidována jsou pouze zaĜízení povolená v režimu zákona o odpadech, jedná se tedy o centrální zaĜízení z evidence vydaných souhlasĤ krajĤ. Detailní informace byly zjištČny u 194 tČchto zaĜízení, které jsou uvedeny v pĜíloze þ.16. Informace o malých zaĜízeních do 150 t/rok, ani o komunitních kompostárnách nejsou v rámci systému sbČru dat na úrovni ýR k dispozici. KromČ komunálních bioodpadĤ, které jsou jen doplĖkem materiálĤ ke kompostování, a þistírenských kalĤ se každoroþnČ kompostuje 100-200 tis. tun prĤmyslového bioodpadu (papírenské odpady, odpady ze zpracování dĜeva, konzervárenský odpad apod.), ale i zemČdČlské bioodpady. Objem výroby kompostĤ na území ýR se mČní v závislosti na odbytu kompostĤ. Vyrobený kompost dnes není využíván dĜívČjším hlavním odbČratelem, zemČdČlstvím, z dĤvodu menšího zájmu o úrodnost pĤdy a o zabezpeþení potravinové sobČstaþnosti a také díky limitĤm pro aplikaci kompostĤ na zemČdČlskou pĤdu. VČtšina provozovatelĤ dotuje provoz kompostárny z jiných podnikatelských aktivit (údržba zelenČ apod.). Tato situace je zpĤsobena pĜedevším špatným uplatnČním kompostu na trhu. Zde je limitující zejména cena substrátĤ vyrobených z rašeliny (neobnovitelný zdroj), kterému kompostárny jen tČžko konkurují. Dalším problémem je minimální odbyt kompostu u dĜívČjšího hlavního odbČratele, kterým bylo zemČdČlství. V ýR je také dle údajĤ CEHO provozováno cca 108 zaĜízení s technologií anaerobní digesce odpadĤ (bioplynových stanic). Detailní informace byly zjištČny o 70 zaĜízeních, které jsou uvedeny v pĜíloze þ. 16. U provozovaných technologií se jedná pĜedevším o zemČdČlské a potravináĜské bioplynové stanice a úpravny kalĤ z ýOV. Anaerobní technologie zpracování odpadĤ (anaerobní digesce) je vícestupĖový pĜírodní proces rozkladu organických látek bez pĜístupu kyslíku, poskytuje technologický základ pro efektivní využívání biologicky rozložitelných odpadĤ. Hlavními vstupy do tČchto technologií jsou materiály z ustájení zvíĜat 97


(praseþí kejda, drĤbeží podestýlka), jateþní odpady, masokostní mouþka, odpady z kuchyní a restaurací, odpady ovoce a zeleniny, odpady ze zelenČ. Žádná provozovaná bioplynová stanice není urþená primárnČ ke zpracování komunálních odpadĤ. Hlavním výstupem z bioplynové stanice je bioplyn, který je možné bez vČtších úprav využít pro spalování v klasických kotlových hoĜácích. NejþastČjší aplikací je využití plynu pro výrobu elektrické energie pomocí spalovacích motorĤ. Dalšími výstupy jsou digestát, tj. tuhý zbytek po fermentaci a odpadní voda. Jen pokud je na bioplynové stanici zpracován oddČlenČ sebraný odpad sledovaných vlastností, mĤže se stát digestát po úpravČ na kompost kvalitním hnojivem. Technologie mechanicko-biologické úpravy odpadĤ (MBÚ) Z hlediska snížení množství biologicky rozložitelných komunálních odpadĤ ukládaných na skládky mĤže technologie MBÚ napomoci pouze snížení množství papíru ve smČsném odpadu. Zbývající podsítná þást upraveného smČsného odpadu obsahující vyšší podíl BRO díky svým vlastnostem, pĜedevším pak obsahu tČžkých kovĤ, není vhodná k žádným biologickým procesĤm jako je kompostování þi anaerobní digesce a je po stabilizaci ukládaná na skládky. PĜehled zaĜízení na zpracování a využívání bioodpadĤ je uveden v pĜíloze þ. 16.

3.3.4. OddČlený sbČr Kvalita a zpĤsoby použití výsledných produktĤ ze zpracování biologického odpadu závisí na kvalitČ vstupní suroviny. Dlouhodobé zkušenosti potvrzují, že zpracování frakcí získaných mechanizovaným zpracováním smČsného komunálního odpadu na kompost pĜedstavuje výrazné riziko kontaminace vstupní suroviny a následnČ výsledného produktu. Proto se kompostuje výhradnČ bioodpad získaný oddČleným sbČrem. StejnČ tak ke zpracování na bioplynových stanicích je vhodné využívat pouze oddČlenČ sebraný bioodpad, což pĜispívá k možnosti využití zbytkového digestátu. OddČlený sbČr v podmínkách ýR je pĜevážnČ zamČĜen na zelený odpad ze zahrad a parkĤ a další vhodný odpad rostlinného pĤvodu. Je málo zkušeností s bČžným provozem sbČru tĜídČného bioodpadu z domácností. V nČkolika mČstech ýR (napĜ. BystĜice nad Pernštejnem, KromČĜíž, Nová Paka, Písek, PlzeĖ, Praha 12, TĜeboĖ, RýmaĜov, Strážnice, Uherské HradištČ) byl z jejich iniciativy zaveden oddČlený sbČr bioodpadu ze zahrad a z domácností již v prĤbČhu 90. let m.s. a nČkde je provozován i v souþasné dobČ. V dalších mČstech pak po roce 2000 probíhá realizace pilotních projektĤ oddČleného sbČru BRKO (Bílina, ýernošice, ýeská Lípa, DČþín, Frýdek Místek, JindĜichĤv Hradec, Kladno, obce na NámČšĢsku a Novojiþínsku, Olomouc, Ostrava, PlzeĖ, Praha – Dolní Chabry, TĜinec, Uherské HradištČ, Vysoké Mýto, Zlín a další). VČtšina 98


projektĤ je zamČĜena na oddČlený sbČr bioodpadu rostlinného pĤvodu v zástavbČ rodinných domĤ. OddČlený sbČr bioodpadu z domácností v ýR je stále více ve stádiu pilotních projektĤ a jeho plošné rozšíĜení nelze zatím pĜedpokládat. Množství oddČlenČ sebraných bioodpadĤ ve mČstech a obcích závisí m.j. na zpĤsobu separace pĜímo u obþanĤ. Jedná se zejména o to, jaký zpĤsob shromažćování odpadu mají obþané v rámci obecního systému k dispozici. Pokud zeleĖ donáší (dováží) obþané do sbČrných dvorĤ, pak systém využijí obþané v blízkosti tČchto dvorĤ a další separaci bioodpadĤ výraznČ naklonČní obþané. Pokud jsou pravidelnČ (2-4x do roka) pro sbČr bioodpadĤ pĜistaveny velkokapacitní kontejnery, pak výtČžnost sbČru je vyšší a nejvyšší výtČžnosti se dosahuje u separace odpadĤ do sbČrných nádob pĜistavených trvale v blízkosti obytných objektĤ nebo pĜi zavedení pytlového sbČru. Na základČ zkušeností se zavedením nádobového systému oddČleného sbČru bioodpadĤ v menších mČstech ýR lze konstatovat, že: -

prokazatelnČ se sníží množství smČsného komunálního odpadu ukládaného na skládku, které se odhaduje na 17-30 kg/obyv. a rok (snížení o 5-15 % hmotnosti),

-

množství sebraných bioodpadĤ v obcích/lokalitách se zavedeným oddČleným sbČrem se postupnČ zvyšuje a ve 2.-3. roce se ustálí na 100-120 kg/obyv.a rok,

-

celkové množství odpadĤ produkovaných obcemi se však zvýší o 10-30 % hmotnosti,

-

vzniká úspora nákladĤ pĜedevším v dĤsledku úspory poplatkĤ za uložení smČsných komunálních odpadĤ na skládku (800-900 Kþ/t), náklady na svoz smČsného komunálního odpadu se výraznČ nemČní, režim svozu zĤstává zpravidla zachován,

-

vznikají nové náklady na sbČr a zpracování bioodpadu, které zpoþátku vzhledem k množství oddČlenČ sebraného bioodpadu jsou obvykle vyšší než úspora skládkování smČsného komunálního odpadu,

-

náklady na odpadové hospodáĜství obce v dĤsledku zavedení oddČleného sbČru by se mČly postupnČ vyrovnávat v návaznosti na zvyšování poplatku za uložení odpadu na skládku a mohou v tomto smČru dosáhnout i výraznČjší úspory.

3.3.5. Ekonomika nakládání s BRKO VšeobecnČ platí, že þím blíže zdroji odpadu je jeho zpracování provádČno, tím je celý proces levnČjší a ménČ zatČžuje životní prostĜedí. Na druhou stranu centralizovaná Ĝešení umožĖují efektivnČjší kontrolu procesu kompostování a výsledného produktu.

99


Ekonomika oddČleného sbČru Orientaþní náklady poĜízení (investice a další vybavení) bez DPH SpeciálnČ upravený svozový automobil ……………………………. 4.000.000 Kþ SbČrné nádoby (compostainer) – 120 litrĤ ………………………….… 950 Kþ/ks SbČrné nádoby (compostainer) – 240 litrĤ ……………………………1.350 Kþ/ks Nádoby do domácností – 10 litrĤ/ks ……………………………………125 Kþ/ks Biodegradabilní sáþky do domácností (5 ks/domácnost/mČsíc)……..…3,00 Kþ/ks Orientaþní provozní náklady sbČru - komunálního bioodpadu 1.700 - 2.000 Kþ/t - ostatní BRO 1.250 Kþ/t - odpad zelenČ 1.500 Kþ/t V nákladech nejsou zohlednČny náklady na poĜízení biodegradabilních sáþkĤ do domácností (viz cena uvedená výše) ani nádoby na sbČr bioodpadu do domácností, stejnČ tak nejsou zakalkulovány náklady na informaþní kampaĖ, které závisí na rozsahu a intenzitČ kampanČ. Celkové náklady oddČleného sbČru bioodpadĤ mohou být srovnatelné se souþasnými náklady na sbČr a skládkování smČsných komunálních odpadĤ (cca 1.850 Kþ/t). Což mĤže výhledovČ pĜedstavovat ekonomickou výhodu pro provozovatele oddČleného sbČru bioodpadĤ a jejich kompostování, protože náklady na skládkování smČsného komunálního odpadu dále porostou. Budou se zvyšovat poplatky za skládkování odpadu a snižovat množství odpadĤ ukládaných na skládkách.

Ekonomika kompostování Investiþní náklady Výše investiþních nákladĤ závisí na mnoha faktorech, pĜedevším na kapacitČ zaĜízení, použité technologii, míĜe vodohospodáĜského zabezpeþení, organizaþním zajištČní provozu, zpĤsobu poĜízení kompostárny a na lokalizaci kompostárny. Orientaþní investiþní náklady (stavba a technologie) pro kompostárny: • o kapacitČ 20.000 t/rok 18 – 23 mil. Kþ • o kapacitČ 1.000 t/rok 4 – 5 mil. Kþ Provozní náklady Provozní náklady (elektĜina, vytápČní, osobní náklady, údržba apod.) vČtšiny kompostáren v ýR se pohybují v rozpČtí 1.000–1.450 Kþ/t zpracovávaného odpadu. Pokud je zajištČn odbyt kompostu, pak po odpoþtu výnosĤ z prodeje kompostu by se mČla cena materiálĤ (bioodpadĤ) na vstupu do kompostárny pohybovat v rozpČtí 550 - 1.100 Kþ/t.

100


Výnosy z prodeje kompostu Výnosy z prodeje kompostu se pohybují v rozmezí 350 - 450 Kþ/t zpracovávaných bioodpadĤ. Poptávka po tČchto produktech v souþasných podmínkách je však minimální a lze poþítat reálnČ ještČ s nižšími výnosy za prodej kompostĤ. S ohledem na skuteþnost, že odbyt vyrobených kompostĤ je problematický, je zavádČní plošného sbČru bioodpadĤ z domácností zatím možné pouze v oblastech, kde je v provozu kompostárna se zajištČným odbytem výstupních produktĤ.

Ekonomika anaerobní digesce Investiþní náklady Výstavba bioplynových stanic spojených s technologií anaerobní digesce bioodpadĤ je investiþnČ nároþná. Výše investiþních nákladĤ závisí na konkrétních podmínkách v dané lokalitČ. Orientaþní investiþní náklady (stavba a technologie) pro bioplynové stanice: • o kapacitČ 30.000 t/rok 140 mil. Kþ • o kapacitČ 12.000 t/rok 80 mil. Kþ Provozní náklady Provozní náklady (po odpoþtu výnosĤ) pĜedstavují pĜibližnČ 350 Kþ/t zpracovávaných bioodpadĤ.

3.3.6. Stanovené cíle a jejich plnČní Nový pĜístup k nakládání s komunálním bioodpadem respektive souhrnnČ s biologicky rozložitelnými komunálními odpady (dále jen „BRKO“) vyplývá ze SmČrnice Rady 1999/31/ES z 26. dubna 1999 o skládkách odpadĤ. Ve smČrnici jsou obsažena opatĜení k postupnému snižování BRKO ukládaných na skládky. OpatĜení k postupnému snižování množství BRKO ukládaných na skládky v ýR jsou zakotvena v § 21 odst. 5 písm. a) zákona þ. 185/2001 Sb., o odpadech (dále jen zákon), v podobČ seznamĤ odpadĤ, které je zakázáno ukládat na skládku a které lze ukládat na skládku pouze za urþitých podmínek. Seznamy jsou souþástí vyhlášky MŽP þ. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadĤ na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a zmČnČ vyhlášky þ. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, pĜílohy vyhl. þ. 4 a 5. V bodČ 8 písm. d) pĜílohy þ. 4 vyhlášky þ. 294/2005 Sb. se stanoví: Biologicky rozložitelný podíl komunálního odpadu ukládaný na skládky musí být postupnČ omezován v souladu s harmonogramem stanoveným v Plánu odpadového hospodáĜství ýR a krajĤ (tj. snížit tento podíl do roku 2010 na 75 %, do r. 2013 na 50 % a do r. 2020 na 35 % celkového množství (hmotnosti) biologicky rozložitelného komunálního odpadu vzniklého v roce 1995).

101


Rozhodujícím nástrojem pro naplnČní strategických cílĤ ve snižování množství BRKO ukládaných na skládky k roku 2010 a zejména 2013 jsou plány odpadového hospodáĜství ýR a krajĤ. OpatĜení v nich obsažená mají smČĜovat k vytvoĜení regionálních sítí úþelných zaĜízení pro využívání BRKO respektive úpravu a využívání komunálních a jim podobných odpadĤ a ke zdokonalení nástrojĤ pro naplnČní jejich kapacit a využití výsledných produktĤ. Cílem strategie je pĜedcházet vzniku biologicky rozložitelných odpadĤ (dále jen BRO), omezovat ukládání BRO na skládky, pĜednostní využívání BRO pĜed jejich odstranČním, pĜedevším skládkováním. K hodnocení stavu plnČní POH je vytvoĜena soustava indikátorĤ, do které náleží i indikátor I.22 „Podíl biologicky rozložitelného komunálního odpadu ukládaného na skládky, vzhledem ke srovnávací základnČ roku 1995“. Vývoj hodnot indikátoru v posledních 5 letech ukazuje na vzdalování se od naplnČní prvního cíle, stanoveného pro rok 2010. Jedná se pĜedevším o komunální bioodpad obsažený ve smČsném odpadu, který se nedaĜí odklonit od skládkování. Vývoj hodnot indikátoru v dosud hodnocených letech uvádí následující tabulka þ. 36. Hodnota indikátoru I.22 se porovnává s cíli stanovenými v POH ýR pro rok 2010 (75 %), 2013 (50 %) a 2020 (35 %). V uvedeném pĜípadČ, kdy je pro nejbližší období roku 2010 výsledná hodnota indikátoru vČtší než 75 % to znamená, že bylo uloženo vČtší množství BRKO (o x % pĜevyšující 75 %) než je požadovaný cílový stav v roce 2010. Cílový stav v roce 2010 je stanoven na 1.147.500 t/rok a propoþet ukazuje na uložených 1.506.462 t v roce 2008. Tabulka þ. 36: Skuteþné (pĜepoþtené) množství BRKO uložené na skládky (t)

Kód a název odpadu

Koef. BRO

Rok 2004

Rok 2005

Rok 2006

Rok 2007

Rok 2008

200101 Papír a lepenka

1

1 933

1 685

1 486

1 908

1 068

200108 BRO ze stravoven

1

573

943

1 180

1 427

1 621

200110 OdČvy

0,75

467

745

350

589

500

200111 Textilní materiály

0,75

1 852

1 375

1 198

1 176

1 346

200138 DĜevo

1

4 513

3 588

4 268

4 667

4 319

200201 BRO ze zahrad

1

11 393

10 621

9 425

10 270

8 682

200301 SmČsný KO

0,48

1 180 172

1 229 825

1 275 360

1 303 534

1 335 377

200302 Odpad z tržišĢ

0,75

21 166

21 102

15 886

12 378

9 953

0,3

89 600

93 546

116 439

128 750

143 596

1 311 669

1 363 430

1 425 593

1 464 699

1 506 462

200307 Objemný odpad Celkem

Zdroj: ISOH, VÚV – CeHO (2004-2006), CENIA (2007-2008), zpracování SLEEKO

Z následující tabulky þ. 37 je patrné, že nejnižší hodnoty indikátoru bylo dosaženo v roce 2004 a od tohoto roku se množství BRKO ukládané na skládky postupnČ zvyšuje a dochází ke vzdalování se od naplnČní cíle stanoveného pro rok 2010. Indikátor ukazuje na to, že namísto snížení množství BRKO ukládaného na skládky na 75 % v roce 2010 oproti roku 1995 bude pravdČpodobnČ v roce 2010 opČtovnČ dosaženo 100 % roku 1995 (I.22 = 98). 102

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Tabulka þ.37: Vývoj hodnot indikátoru I.22 v letech 2004 – 2008

Roky Indikátor I.22 – BRKO

2004

2005 86

2006 89

2007 93

2008 96

98

Zdroj: ISOH, VÚV – CeHO (2004-2006), CENIA (2007-2008), zpracování SLEEKO

V souvislosti s nČkterými projevujícími se tendencemi v nakládání s komunálními odpady vznikají v odborné sféĜe m.j. urþité pochybnosti o správném výpoþtu produkce BRKO v referenþním roce 1995. Jedná se zejména o nový odpadový tok ve skupinČ komunální odpady, kterým je odpad rostlinného pĤvodu z údržby mČstské zelenČ a zahrad ve vlastnictví obþanĤ, který v roce 1995, ale i v souþasnosti neprobíhá v rámci režimu odpadĤ. Tráva, listí a zbytky dĜevin jsou využívány pĜímo zahradnickými firmami k výrobČ kompostu, k pĜímému mulþování a pĜi zákazu skládkování kompostovatelných odpadĤ i jinak. VČtšina Evropských státĤ však tento druh biologického odpadu rostlinného pĤvodu shromáždČný na území obcí eviduje jako komunální odpad, který je dále materiálovČ využíván. Podíl biologického odpadu, sebraného jinak než oddČlenČ pĜistavenými sbČrnými nádobami, na materiálovém využití komunálních odpadĤ je napĜ. v Rakousku velmi podstatný. Informace o výtČžnosti biologicky rozložitelného odpadu v rámci pilotních projektĤ oddČleného sbČru realizovaných v podmínkách ýR v letech 2003-2008 ukazují na to, že produkce bioodpadĤ v zástavbČ rodinných domĤ, tj. odpadĤ vznikajících pĜi údržbČ zahrad ve vlastnictví obþanĤ, se pohybuje v rozmezí 50-150 kg na obyvatele a rok, v prĤmČru pak pĜedstavuje hodnotu 103 kg na obyvatele a rok. K produkci bioodpadĤ ze zahrad obþanĤ je nutné ještČ pĜiþíst produkci odpadĤ z údržby ploch zelenČ na území mČsta, a to minimálnČ z údržby ploch ve vlastnictví obce. Je prokazatelné, že v momentČ, kdy je na daném území zaveden oddČlený sbČr bioodpadĤ, jsou bioodpady sebrané zahradnickými firmami sváženy na centrální místa zpracování. StejnČ tak obþané se více orientují na výsadbu okrasné zelenČ, intenzivní údržbu trávníkĤ a upouští od zĜizování tradiþních pČstebních pozemkĤ. To má za následek odklon od domácího kompostování. DĜíve pĜímo využívané biologické materiály se stávají odpadem, který je tĜeba centrálnČ zpracovávat. ZmČnou zpĤsobĤ nakládání se zbytky rostlinného pĤvodu vzrĤstá také produkce komunálních odpadĤ. Vzniká tak nový odpadový tok, který až do doby zavedení oddČleného sbČru bioodpadĤ v rámci obecních systémĤ a jejich centrálního zpracování neprobíhá v rámci režimu odpadĤ. Tato skuteþnost pĜi stanovení produkce BRKO v referenþním roce 1995 v návaznosti na implementaci SmČrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadu nebyla v podmínkách ýR zohlednČna.

Jak ukazují hodnotící zprávy o plnČní POH ýR, tak dosud uplatĖovaná strategie smČĜující k naplnČní cílĤ ve snižování množství BRKO ukládaných na skládky není dostateþnČ úþinná. Strategie založená na rozvoji oddČleného sbČru bioodpadu v obcích a jeho zpracování je jako jedna z priorit finanþnČ podporována z Operaþního programu

103


životního prostĜedí na léta 2007-2013. V roce 2008 bylo schváleno 46 takovýchto projektĤ v nakládání s bioodpady. Nedostateþná nabídka oddČlenČ sebraných bioodpadĤ, ale i odbyt výstupních produktĤ však vytváĜí vysoké provozní náklady zaĜízení zejména u kompostáren, které jsou pak dĤvodem stagnace využití výsledného produktu v zemČdČlství a stagnace rozvoje provozu tČchto zaĜízení. Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady v podmínkách ýR upravuje vyhláška þ. 341/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Vyhláška stanoví technické požadavky na vybavení a provoz zaĜízení biologického zpracování BRO vþetnČ obsahu provozního Ĝádu zaĜízení, seznam BRO, požadavky na kvalitu odpadĤ vstupujících do technologie, zpĤsoby biologického zpracování, zpĤsob a kritéria hodnocení a zaĜazování upravených BRO do skupin materiálového využití, technologické požadavky na úpravu BRO, limitní hodnoty koncentrací cizorodých látek a indikátorových organismĤ ve výstupech ze zaĜízení, þetnost a metody vzorkování. Biologicky rozložitelná þást vytĜídČná z komunálního odpadu je také považována za biomasu v souladu se zákonem þ. 180/2005 Sb., o podpoĜe výroby elektĜiny z obnovitelných zdrojĤ energie a o zmČnČ nČkterých zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

3.3.7. Shrnutí •

•

Nový pĜístup k nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem vyplývá ze SmČrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadĤ. Ve smČrnici jsou obsažena opatĜení k postupnému snižování BRKO ukládaných na skládky. OpatĜení byla implementována do legislativy odpadového hospodáĜství v ýR a jsou jedním ze strategických cílĤ v nakládání s komunálními odpady. Z hlediska stanovení výskytu BRO a možnosti ovlivnČní jeho odklonu od skládkování v rámci ISNO je z hlediska SMO možné stanovit cíle pouze na odpady s obsahem BRO pocházející ze systému sbČru a svozu odpadĤ v rámci systému obce.

Souþasná produkce odpadĤ s obsahem BRO v rámci evidence odpadĤ pocházející ze systému obcí pĜedstavuje pĜibližnČ 2,98 mil. tun za rok, což þiní cca 74 % výskytu daných odpadĤ. Zbývajících 26 % pĜipadá na ostatní nezapojené pĤvodce komunálního odpadu na území obcí. Výskyt BRKO ze systému obcí byl v roce 2009 více nČž 1,5 mil. t. Z celkové produkce pĜedstavuje pĜibližnČ 73 % biologicky rozložitelný odpad obsažený ve smČsném komunálním odpadu. K naplnČní strategických cílĤ v odklonu BRKO od skládkování je dĤležitá orientace na rozvoj technologií využívání právČ smČsného komunálního odpadu, pĜípadnČ objemného odpadu • Zpracování smČsného komunálního odpadu na kompost pĜedstavuje výrazné riziko kontaminace vstupní suroviny a následnČ výsledného produktu. Koncentrace nebezpeþných látek se zvyšuje nad limitní hodnoty. Proto se kompostuje výhradnČ bioodpad získaný oddČleným sbČrem. StejnČ tak ke zpracování na bioplynových stanicích •

104


(anaerobní digescí) je vhodné využívat pouze oddČlenČ sebraný bioodpad, což pĜispívá k možnosti využití zbytkového digestátu k výrobČ kompostu. OddČlený sbČr komunálních bioodpadĤ je v podmínkách ýR zamČĜen pĜevážnČ na zelený odpad ze zahrad a parkĤ a další vhodný odpad rostlinného pĤvodu. SbČr tĜídČného odpadu z domácností je více ve stádiu pilotních projektĤ a ve vČtšinČ pĜípadĤ se jedná o sbČr v lokalitách rodinných domĤ, kde je do nádob odkládán také zelený odpad z údržby zahrad. •

•

•

Zkušenosti se zavedením oddČleného sbČru bioodpadĤ v obcích ukazují na to, že zde vzniká nový odpadový tok v podobČ odpadu rostlinného pĤvodu z údržby mČstské zelenČ a zahrad ve vlastnictví obþanĤ, který se dosud realizoval mimo režim odpadĤ. Zahradnické firmy upouští od kompostování bioodpadu a pĜedávají odpad z údržby zelenČ do mČstského systému zpracování, stejnČ tak obþané využívají zahrady k rekreaþním úþelĤm a odklání se od domácího kompostování. ZmČnou zpĤsobĤ nakládání se zbytky rostlinného pĤvodu vzrĤstá produkce komunálních odpadĤ, která pĜi implementaci smČrnice o skládkování nebyla známa a tedy v podmínkách ýR zohlednČna. S ohledem na to je nutné revidovat data užitá v rámci implementace smČrnice o skládkách. Hodnotící zprávy o plnČní Plánu odpadového hospodáĜství ýR upozorĖují na to, že dosud uplatĖovaná strategie ve zpracování BRKO není dostateþnČ úþinná. Jedná se o strategii založenou na rozvoji oddČleného sbČru bioodpadu v obcích a jeho zpracování, která je finanþnČ podporována z OPŽP na léta 20007-2013. Provoz zaĜízení na zpracování bioodpadĤ má Ĝadu problémĤ. Nabídka oddČlenČ sebraných komunálních bioodpadĤ je zatím nedostateþná, stejnČ tak nedostateþná je poptávka po výstupních produktech. DĤsledkem toho jsou nevyužité kapacity zaĜízení a vysoké provozní náklady zaĜízení, zejména u kompostáren, kde pĜedevším stagnuje využití kompostĤ v zemČdČlství. RozšíĜení oddČleného sbČru bioodpadĤ v obcích a jejich zpracování vyžaduje zavést nČkteré administrativní i ekonomické nástroje, jako je napĜ. povinnost obcí zavést a obecní vyhláškou upravit systém oddČleného sbČru biologického odpadu na jejich území, zvýšení poplatkĤ za skládkování odpadĤ, realizace ekonomických opatĜení ke stimulaci využití komunálních bioodpadĤ v zemČdČlství. Prioritou k naplnČní strategie odklonu BRKO ze skládkování je podpora výstavby zaĜízení na zpracování smČsných komunálních odpadĤ v rámci integrovaných regionálních systémĤ.

ϯ͘ϰ͘ ^D Ê|E1KW SmČsný odpad je z pohledu zákona o odpadech a katalogu odpadĤ zaĜazen pod katalogové þíslo 200 301. V praxi se jedná o odpad z bČžné denní produkce v domácnostech, který je sbírán nejþastČji nádobami (sbČrné nádoby a kontejnery 70 až 1100 litrĤ). Do svozu odpadĤ z domácností jsou obvykle zapojeny i živnostenské odpady od firem a služeb (odpad z živností), které jsou podobné zbytkovému odpadu z domácností a zpravidla mají i stejné 105


katalogové þíslo. Odpad z živností je svážen buć na základČ zapojení podnikajících subjektu do systému obce na základČ smluvního vztahu podnikatelĤ s obcí nebo na základČ individuální smlouvy se svozovou firmou.

3.4.1. Souþasná produkce smČsného odpadu Celková produkce smČsného komunálního odpadu je pĜevzata z evidence odpadĤ. Tabulka þ. 38:. Produkce smČsného komunálního odpadu v ýR v letech 2005-2009

Rok

Kód odpadu

Celkem (t/rok)




2005

200301


2 665 474

2 114 126

79%

2006

200301


2 758 060

2 208 034

80%

2007

200301


2 812 356

2 186 252

78%

2008

200301


2 954 102

2 200 899

75%

2009

200301


3 040 987

2 316 744

76%

Zdroj: VÚV T.G.M. – CeHO, CENIA

Z tabulky þ. 38 je zĜejmé, že smČsné komunální odpady jsou produkovány pĜevážnČ v domácnostech (a þásteþnČ subjekty - pĤvodci, kteĜí využívají systém obce) a jen asi 22-24 % tohoto druhu odpadu produkují ostatní pĤvodci nezapojení do systému obce. Informace však vycházejí pouze z údajĤ, které jsou do zákonné evidence pĜedány. Skuteþné množství produkovaných odpadĤ z živností nelze ze zákonné evidence zjistit. SmČsný komunální odpad tvoĜí nejvýznamnČjší þást komunálních odpadĤ (cca 70 %) produkovaných obcemi. V celé skupinČ 20 podle Katalogu odpadĤ (obce + ostatní pĤvodci) pak pĜedstavuje smČsný komunální odpad cca 49% všech komunálních odpadĤ.

3.4.2. Skladba smČsného odpadu PrĤmČrnou skladbu smČsného odpadu lze urþit pouze pro skupinu domovních odpadĤ a to na základČ provádČných analýz složení odpadĤ. PodrobnČ jsou informace o skladbČ domovních odpadĤ uvedeny v kap. 3.1 Analytické þásti Strategie. Složení domovních smČsných odpadĤ uvádí tabulka þ. 39. Tabulka þ. 39: Skladba smČsného odpadu z domácností (v produkovaných tunách)

Komodita

2005

2006

2007

2008

2009

Papír/lepenka

249 472

246 922

266 392

259 083

274 207

Plasty

242 470

253 334

247 497

246 563

251 091

Sklo

88 195

92 834

87 623

78 139

82 835

Nápojový karton

25 980

27 728

28 500

18 316

29 012

106


Kovy

64 103

60 344

46 788

52 661

52 109

Bioodpad

495 481

493 690

487 306

517 540

589 207

Textil

104 435

113 655

130 310

119 536

146 259

34 920

43 691

25 773

84 936

26 000

9 369

8 206

6 497

12 762

4 781

223 147

218 457

200 554

224 663

215 348

11 498

8 871

9 530

21 564

10 167

583 420

652 043

660 354

573 535

646 381

2 132 490

2 219 775

2 197 125

2 209 299

2 327 397

Minerální odpad Nebezpeþný odpad Spalitelný odpad Elektroodpad Podsítná frakce pod 40 mm celkem Zdroj: SMO

Velkou þást smČsného odpadu tvoĜí biologicky rozložitelná složka (podrobnČji viz kapitola þ.3.3). Podle metodiky výpoþtu BRKO tvoĜí biologicky rozložitelné složky cca 48 % z celkové produkce smČsných odpadĤ (rok 2009). Tyto složky jsou tvoĜeny kompostovatelným odpadem, papírem, þástí textilu, þástí spalitelného odpadu a þásti podsítných frakcí 8-40 mm. ObecnČ je možnost materiálového využití, pĜípadnČ recyklace smČsného odpadu pro jeho vysokou heterogenitu malé. I pĜi mechanickém dotĜídČní smČsných odpadĤ nevyhovuje nadsítná frakce kvalitativním požadavkĤm úpravcĤ a následnČ zpracovatelĤ druhotných surovin. Odpady takto získané se kromČ kovĤ a skla používají na výrobu paliv z odpadĤ. Kovy jsou díky velkému zneþistČní omezenČ využitelné v hutích, sklo se pro bČžné využití ve skláĜství nehodí. K významným vlastnostem smČsného odpadu patĜí také jeho výhĜevnost, které dosahuje v souþasné dobČ prĤmČrnČ 10,8 MJ/kg (hodnoty se pohybují mezi 6,3-13,2 MJ/kg). Lze konstatovat, že se celková výhĜevnost smČsných odpadĤ mírnČ snižuje, zĜejmČ i v dĤsledku vytĜídČní energeticky významných složek jako jsou plasty nebo papír. NejþastČjší metodou pro využití smČsných odpadĤ je jejich pĜímé spalování ve spalovnách s výrobou energie nebo tepla. VČtšina státĤ EU díky vysokému podílu spalovaných odpadĤ Ĝeší i plnČní smČrnice o omezení skládkování BRKO.

3.4.3. Nakládání se smČsným odpadem v ýR Svoz Nádoby na smČsný komunální odpad slouží pro ukládání odpadĤ, které již nejsou obþany þi zamČstnanci dále tĜídČny buć pro jejich nevhodnost k materiálovému využití (nerecyklovatelný odpad, odpad mastný þi jinak zneþištČný) nebo z dĤvodu nemožnosti odpady tĜídit (nepĜítomnost separaþních nádob þi neochota akceptovat systém separace). Odpad je odvážen svozovými firmami ve stanovené þetnosti a pĜedáván do koncových zaĜízení k odstranČní (skládka) popĜ. využití (spalovna). 107

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Tabulka þ. 40: Nakládání se smČsným komunálním odpadem z obcí v ýR v letech 2007-2009


zpĤsob nakládání (%) rok 2007

rok 2008

zpĤsob nakládání (t/rok)

rok 2009

rok 2007

rok 2008

rok 2009


11%

11%

9%

248 494

233 820

217 045


0%

0%

1%

5 046

4 812

13 438

Ostatní

1%

1%

2%

11 485

25 722

39 706

88%

88%

88%

1 921 227

1 936 546

2 046 556

100%

100%

100%

2 186 252

2 200 899

2 316 744

Skládkování Celkem

* - množství spalovaných KO je omezeno rekonstrukcí spalovny v BrnČ. Celková kapacita spaloven se pohybuje kolem 650 tis. tun roþnČ Zdroj: VÚV T.G.M. – CeHO, CENIA

PĜevažujícím zpĤsobem odstraĖování smČsného komunálního odpadu v ýR je skládkování. Dle Statistické roþenky životního prostĜedí 2010 (CENIA) bylo provozováno 173 skládek SOO, kam je smČsný KO nejþastČji ukládán. Podle Atlasu zaĜízení pro nakládání s odpady (výzkumný zámČr MŽP0002071102) je evidováno 148 skládek odpadĤ. PrĤmČrná naplnČnost tČchto skládek je 64 % a prĤmČrná prognóza využitelnosti v rámci celé republiky je ještČ 6 let, pĜiþemž nejhĤĜe je na tom kraj Praha s ukonþenou životností skládky (bylo doþasnČ vyĜešeno dodateþným navýšením kapacity) a nejlépe Pardubický kraj s 15-ti lety. Po 15.7.2009 mohou být provozovány pouze skládky, které plní požadavky SmČrnice Rady 1999/31/ES na technické zabezpeþení skládek a z toho dĤvodu se poþet souþasnČ provozovaných skládek skupiny S-OO snížil na 148. Dále jsou provozovány 3 spalovny komunálních odpadĤ (viz tabulka þ. 41). Tabulka þ.41: Spalovny komunálních odpadĤ

Provozovatel Pražské služby a.s., 190 00 Pod Šancemi 444/1 PRAHA 9 TERMIZO, a.s., 460 06 TĜ. dr. M. Horákové 115/65 LIBEREC SPALOVNA A KOMUNÁLNÍ ODPADY BRNO, a.s., 628 00 Jedovnická 2 BRNO

Kód okresu NUTS

Místo Provozu

CZ011A

Praha 10

310 000

Ano

CZ0513

Liberec

96 000

Ano

CZ0622

Brno

240 000

Ano

Projekt. kapacita (t/rok)

Využití tepla

Zdroj: Statistická roþenka životního prostĜedí 2010 (CENIA) data k 31.12.2009

PĜehled skládek a spaloven je uveden v pĜíloze þ. 17 a 18. Spalování odpadĤ v zaĜízeních k tomu úþelu urþených, zajišĢujících využití získané energie a splĖujících požadavky na ochranu ŽP je z hlediska hierarchie nakládání s odpady na vyšším žebĜíþku (energetické využití) než skládkování (odstranČní). Souþasná legislativa má na tato zaĜízení nastaveny takové podmínky, že vedení spalovacího procesu zaruþuje plnČní pĜísných emisních limitĤ a maximalizaci termického zpracování odpadĤ. ZaĜízení jsou pod prĤbČžnou kontrolou orgánĤ státní správy. 108


Další metodou k možnému nakládání se smČsným komunálním odpadem je mechanickobiologická úprava (MBÚ). Jedná se o zaĜízení v posledních letech velice diskutované, v rámci prĤbČhu technologického procesu v tomto zaĜízení dojde k rozdČlení smČsného komunálního odpadu na 2 frakce (podsítnou a nadsítnou), popĜ. ještČ k dovytĜídČní nČkterých využitelných složek jako napĜ. kov a sklo. Podsítná frakce je urþena pro biologické zpracování, musí však být hodnocena zkouškou vyluhovatelnosti jako odpad skupiny 19 dle Katalogu odpadĤ a následnČ uložena na skládku pĜíslušnou dle výsledku rozboru. Nadsítná frakce je vhodná pro energetické využití, z dĤvodu vysoké výhĜevnosti však spalování mĤže probíhat pouze ve speciálnČ pro tento úþel konstruovaném zaĜízení. Problematiku MBÚ podrobnČ Ĝeší projekt VaV þ. SL-7-183-05, který ve své závČreþné zprávČ konstatuje, že metodu MBÚ nelze považovat za koneþné využití þi odstranČní odpadu, smysluplnČ mĤže fungovat pouze v komplexu dalších navazujících technologií zajišĢujících nakládání s jejími výstupy. Jednou z nutných podmínek je zároveĖ úprava naší legislativy.

3.4.4.

Ekonomika nakládání se smČsným odpadem

Náklady jsou dány sbČrem a svozem odpadu a jeho koneþným odstranČním, popĜ. využitím Náklady na sbČr a svoz jsou urþeny pĜedevším typem zástavby a vzdáleností od místa odstranČní nebo využití odpadĤ. Základní zpĤsob svozu je dán produktivitou místního zdroje smČsného odpadu . Tam, kde je tvorba nízká (rodinné domky, drobné provozovny služeb, malé obchody) se používají nádoby o objemu 70-240 litrĤ s kombinací þetnosti odvozu zpravidla od þetnosti 1x týdnČ až po 3x týdnČ. Místa s výskytem vČtšího množství odpadĤ jsou obsluhována kontejnery s objemem 1100 l s þetností odvozu 1x mČsíþnČ až po obsluhu každý den (bytové domy, sídlištní zástavba, firmy s velkým poþtem zamČstnancĤ). Náklady na koneþné nakládání s odpadem jsou dány cenou skládky, která v sobČ zahrnuje zákonem stanovený poplatek, finanþní rezervu na rekultivaci a vlastní cenu provozu skládky. Výše zákonného poplatku je pevnČ urþena a zvyšována pravidelnČ v dvouletém cyklu. Od roku 2008 je základní poplatek za ukládání KO na skládku stanoven na 500,-Kþ/t a další zvyšování souþasný zákon neĜeší. ZmČnu cen za skládkování a spalování komunálních odpadĤ ukazuje tabulka þ. 42. Tabulka þ. 42: Vývoj cen v Kþ/t za skládkování a spalování komunálních odpadĤ

Rok 2006 2007 2008 2009

skládkování

spalování 927 1066 1113 1210

1280 1486 1418 1448


V pĜípadČ pĜedávání odpadu do spalovny jsou souþasné ceny stále vyšší oproti skládce, pĜestože spalovny nejsou zatíženy zákonným poplatkem. Do budoucna lze oþekávat, že novČ 109


postavené spalovny, které budou muset promítnout do cen investiþní náklady spojené s výstavbou spalovny, budou mít ceny výraznČ vyšší než souþasné provozované spalovny. PĜedpokládá se cena v rozmezí 2-3 tis Kþ/t Celkové prĤmČrné náklady na smČsný komunální odpad pak v roce 2009 þinily 521,-Kþ na 1 obyvatele, pĜiþemž nejvyšší náklady byly ve velkých mČstech nad 100 tis.obyvatel a nejnižší náklady pak byly v menších obcích 5 – 10 tis. Obyvatel. V pĜepoþtu na produkci byly v roce 2009 prĤmČrné náklady na smČsný komunální odpad 2.366,-Kþ/tuna.

3.4.5. Stávající cíle dle zákonných norem SmČsný komunální odpad je z pohledu stávajících cílĤ POH ýR nejproblematiþtČjším odpadem. Cíle, které se na nČj vztahují, jsou zejména: - Zvyšování materiálového využití komunálních odpadĤ (cíl 50 %) - Snižování množství biologicky rozložitelných odpadĤ na skládky Souþasné využití smČsných komunálních odpadĤ se pohybuje kolem 10-11 % a to vþetnČ energetického využití ve spalovnách. SmČsný komunální odpad tvoĜí 70% komunálních odpadĤ z obcí a je tedy co do množství zásadní z hlediska plnČní ukazatelĤ pro využití komunálních odpadĤ. Cíl byl v pĤvodním POH chybnČ definován (materiálové využití vers. výskyt materiálovČ využitelných složek). V POH ýR byla také zakázána podpora výstavby nových skládek a rovnČž podpora výstavby nových spaloven. OpatĜení zamČĜené na zákaz podpory spaloven se bČhem vývoje ukázalo jako naprosto chybné a bylo jednou z hlavních pĜíþin, proþ ýR v souþasné dobČ neplní smČrnici o skládkování, jelikož nedisponuje dostateþným zaĜízením pro energetické využití odpadĤ. OpatĜení bylo zrušeno až naĜízením vlády þ.473/2009 Sb. Ve stávající právní úpravČ není urþen základní smČr jak nakládat se smČsným komunálním odpadem s ohledem na environmentální cíle a ekonomickou udržitelnost. V Plánech odpadového hospodáĜství krajĤ je nakládání se smČsným KO Ĝešeno rĤznČ. Od základních požadavkĤ na zajištČní odvozu smČsného KO od 100% obyvatel kraje (hlavní požadavek z roku 2005, který je v souþasné dobČ plnČn), až po požadavky na budování zaĜízení pro nakládání se smČsným KO mimo skládky. V souþasné dobČ pracuje Ĝada krajĤ spolu s obcemi a mČsty na vytvoĜení regionálních integrovaných systémĤ, jejichž nedílnou souþástí bude také zaĜízení na energetické využívání odpadĤ. V pĜípravČ projektĤ je nejdále Moravskoslezský kraj s projektem Krajského integrovaného centra a PlzeĖský kraj (resp. mČsto PlzeĖ), který rovnČž pĜipravuje výstavbu spalovny.

110


Pro realizaci všech uvažovaných projektĤ je vhodné využít finanþních prostĜedkĤ poskytovaných z EÚ.

3.4.6. Shrnutí •

•

•

•

•

SmČsný odpad tvoĜí 70 % komunálních odpadĤ produkovaných obcemi. V r. 2009 bylo vyprodukováno v obcích celkem 2 327 397 tun smČsných komunálních odpadĤ (cca 222 kg/obyvatel/rok). Je to heterogenní smČs, která obsahuje cca 48 % biologicky rozložitelných odpadĤ. SmČsný odpad má vysokou výhĜevnost na úrovni hnČdého uhlí, kterou lze využít pro jeho energetické využití. PĜevládajícím zpĤsobem nakládání se smČsným komunálním odpadem je skládkování (v r. 2009 to bylo 88 % všech smČsných KO). Ke skládkování je používáno po roce 2009 148 skládek ostatních odpadĤ, které splnily technologické podmínky pro skládkování dle pĜedpisĤ EU. V ýR fungují i nadále pouze 3 spalovny komunálních odpadĤ s využitím energie. Jako ekonomicky i environmentálnČ nejvhodnČjší zpĤsob pro využití smČsných komunálních odpadĤ se jeví využití odpadĤ pĜímým spalováním ve spalovnách, které splĖují podmínky pro energetické využití odpadĤ. Mechanicko-biologickou úpravu odpadĤ nelze považovat za zpĤsob koneþného využití odpadĤ. I po úpravČ a stabilizaci se témČĜ 50 % odpadĤ skládkuje a nadsítná frakce s vysokou výhĜevností se následnČ využívá ve speciálních zaĜízeních, která ovšem z hlediska ochrany životního prostĜedí musí splĖovat parametry spaloven, což je investiþnČ velmi nároþné. Taková zaĜízení nejsou v souþasné dobČ v ýR k dispozici.

ϯ͘ϱ͘ /sEK^dE^<KWz V právní úpravČ odpadového hospodáĜství v ýR není samotný pojem „živnostenský odpad“ upraven. Pojem živnostenský odpad je þasto spojován s odpadem podobným odpadu z domácností, který vzniká pĜi nevýrobní þinnosti právnických osob a fyzických osob oprávnČných k podnikání na území obcí (napĜ. v úĜadech, v kanceláĜích, v kulturních a vzdČlávacích zaĜízeních, v síti obchodĤ a služeb vþetnČ veĜejného stravování). V souladu s Katalogem odpadĤ se jedná o odpad skupiny 20 „Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, prĤmyslové odpady a odpady z úĜadĤ), vþetnČ složek z oddČleného sbČru“.

111


Živnostenský odpad nepocházející z výrob a výrobních þinností má podobný charakter jako bČžný komunální odpad pocházející z domácností. Jeho pĤvodcem jsou právnické osoby nebo fyzické osoby oprávnČné k podnikání, které produkují odpad podobný komunálnímu na území obce. V této souvislosti je nutné uvést, že stávající zákon o odpadech vþetnČ provádČcích právních pĜedpisĤ neúplnČ definuje pojmy v oblasti komunálních odpadĤ. Pojem komunální odpad ve stávající úpravČ je definován jako veškerý odpad vznikající pĜi þinnosti fyzických osob na území obce. Definice v Katalogu odpadĤ, která definuje skupinu 20 – komunální odpady jako odpady z domácností a rovnČž jako odpady jim podobné (tedy odpady, které nejsou pĤvodem z obcí a tvoĜí významnou þást tČchto odpadĤ ), však neodpovídá definici komunálních odpadĤ v zákonČ. Je skuteþností, že odpad podobný komunálnímu produkují i velké prĤmyslové výrobní podniky. Jejich odpad však nelze považovat za odpad živnostenský. Nakládání s ním je Ĝešeno v rámci odpadového hospodáĜství tČchto subjektĤ, jako pĤvodcĤ odpadĤ. Tuto skuteþnost je potĜeba zohlednit i v samotné budoucí definici živnostenského odpadu.

3.5.1. Produkce živnostenských odpadĤ MateriálovČ využitelný živnostenský odpad má stejné vlastnosti jako odpad pĤvodem z obcí (od obyvatel), který je bČžnČ tĜídČn a následnČ využíván. Je proto nezbytné, aby tento odpad byl souþástí celkovČ využitých komunálních odpadĤ. Odpady z výrob a odpady jiného charakteru než komunálního nelze do systému obce zaþlenit. Z dostupných studií realizujících a zkoumajících živnostenské odpady v ýeské republice (studie v rámci VaV þi samostatné studie zadané a zpracované spoleþností EKO-KOM) a dále pak informací z mČst a obcí jednoznaþnČ vyplývá, že vČtšina živnostníkĤ þi „malých“ podnikatelĤ (tedy majitelĤ vČtšinou provozoven nabízející služby) nemá povČdomí o povinnostech pĤvodce ze zákona o odpadech! Velká þást živnostníkĤ („malých“ podnikatelĤ) odstraĖuje svĤj odpad podobný komunálnímu v rámci obecních systémĤ sbČru odpadĤ a to zcela bez Ĝádného písemného smluvního vztahu s obcí (§17 odst. 6 zákona o odpadech). Produkce živnostenských odpadĤ tak þiní více než 30% z veškeré produkce KO na území konkrétní obce. HmotnostnČ nejvýznamnČjší u všech typĤ živností je „smČsný komunální odpad“, který pĜedstavuje 49 % hmotnostních produkce všech živnostenských odpadĤ; v porovnání produkce 5 nejvýznamnČjších živnostenských odpadĤ tvoĜí smČsný komunální odpad 64 % hmotnostních, dále mezi hmotnostnČ významné druhy náleží stavební odpad – specifický pro maloobchod (prodejny stavebnin), obaly (9 %), biologicky rozložitelné odpady (1-2 %).

112


NejþastČji zastupovanými þinnostmi – živnostmi na tvorbČ a produkci živnostenských odpadĤ jsou: • maloobchod - stavebniny; • úĜady veĜejné správy; • maloobchod v nespecializovaných prodejnách nad 400 m2; • odvádČní a þištČní odpadních vod, ostatní odpady, sanace; • prodej, opravy a údržba motorových vozidel; Je skuteþností, že minimálnČ 30% produkce veškerých komunálních odpadĤ na území obce tvoĜí živnostenské odpady. Dle informací samospráv mČst a obcí a zjištČní spoleþnosti EKOKOM v souvislosti s výpadkem na trhu druhotných surovin na konci roku 2008, který se projevoval po celý rok 2009, se výrazným zpĤsobem zvýšilo nelegální využívání systémĤ nakládání s odpady obcí ze strany podnikatelských subjektĤ, pĜedevším právČ v obalech. Tento stav se tedy ještČ více prohloubil.

3.5.2. Nakládání se živnostenskými odpady Se živnostenskými odpady podobnými komunálním respektive odpadĤm z domácností je nakládáno stejnČ jako s odpady z domácností. Ostatní odpady jsou využívány þi odstraĖovány podle jednotlivých druhĤ, zpĤsoby odpovídajícími jejich specifickým vlastnostem. Stav evidence živnostenských odpadĤ neodpovídá požadavkĤm zákona o odpadech. Vedení evidence odpadĤ provádí pouze minoritní þást pĤvodcĤ. Nejnižší podíl byl zaznamenán u maloobchodu, tržišĢ, hotelĤ, restaurací a barĤ, úþelového stravování, kulturních a sportovních zaĜízení. S ohledem na pĜirozenou vysokou decentralizaci oborĤ služeb v živnostenském sektoru, nachází se Ĝada tČchto subjektĤ mimo ohlašovací povinnost odpadĤ. Velká þást smČsných živnostenských odpadĤ není v centrální evidenci (ISOH) podchycena na úrovni pĤvodcĤ vĤbec. PĜíþin této disproporce je mnoho. NejþastČjším požadavkem na zlepšení služeb je jednoznaþné zvýšení poþtu a dostupnosti nádob na tĜídČní odpadu, popĜípadČ zlepšení podmínek pro tĜídČní odpadĤ u pĤvodcĤ napojených na systém obcí. Podle prĤzkumu spoleþnosti EKO-KOM je svoz smČsného komunálního odpadu od živnostníkĤ: ze 75 % provádČn specializovanou firmou • u 18 % živnostníkĤ zajišĢují svoz obce (pĜedevším maloobchod – trvanlivé zboží, restaurace a bary) • 9 % pĜípadĤ je provádČn vlastními silami (pĜedevším þištČní odpadních vod a svoz odpadĤ, maloobchod – netrvanlivé zboží, hotely, pohĜebnictví) •

113


Svoz odpadĤ obalĤ je z 58 % zajištČn smlouvou se specializovanou firmou a z 11 % smlouvou o využití systému obce. TémČĜ 30 % odpadĤ obalĤ je odstraĖováno vlastními silami nebo tyto subjekty využívají systému obcí ve svĤj prospČch.

3.5.3. ěešení živnostenského odpadu z pohledu mČst a obcí Jak je uvedeno, podnikatelské subjekty (živnostníci) mají možnost uzavĜít smluvní vztah se specializovanou spoleþností (oprávnČnou osobou) þi se zapojit do systému obce dle §17 odst. 6 zákona o odpadech. Z prĤzkumu realizovaného spoleþností EKO-KOM,a.s. vyplývá, že aktivita pro uzavírání smluv je spíše na stranČ pĤvodcĤ ŽO (49%). Obce se v praxi, pĜi zapojování živnostníkĤ do systému obce, potýkají se dvČma zásadními problémy. Prvním je skuteþnost, že nemají pĜehled o pĤvodcích odpadĤ ve svém správním území. Nemohou tedy efektivnČ vyvíjet þinnost smČĜující k zapojování pĤvodcĤ ŽO do systémĤ obce. Pokud obce vyhledávají pĤvodce ŽO, pak hlavní metodou je vlastní vyhledávací þinnost zamČstnancĤ obcí. ýásteþnČ jsou využívány i jiné informaþní zdroje jako je hlášení pĤvodcĤ a spolupráce s živnostenským úĜadem. Druhým problémem je skuteþnost, že obce nejsou schopny posuzovat pravdivost tvrzení pĤvodcĤ ŽO o množství produkovaných odpadĤ. V praxi chybí možnost využití údajĤ o mČrné produkci odpadĤ, aby bylo možné posoudit soulad vykazovaných a potenciálnČ vznikajících v daném typu podnikatelské aktivity. Ze studie vyplývá, že obce ve vztahu k živnostníkĤm vČtšinou neuplatĖují žádná omezení z hlediska druhu podnikání, velikosti subjektu a množství odpadĤ pro zapojení podnikatelských subjektĤ do systému obce. Omezení, pokud je uplatĖováno, tak pouze v pĜípadČ sbČru komodit odpadĤ a to na využitelné složky a smČsný odpad. Z hlediska motivace živnostníkĤ k zapojení do systému obce, obce vČtšinou neposkytují úlevy a nevyužívají motivaþních nástrojĤ. Pokud se jedná o zvýhodnČní, pak se týká v omezené míĜe zejména výhodnČjších podmínek pro využívání sbČrných dvorĤ a sbČru NO (v cenČ služby – zdarma þi za výhodnČjší ceny než pro nezapojené pĤvodce odpadĤ). Možnost zapojení podnikatelských subjektĤ do systému obce þi mČsta na základČ písemné smlouvy systémovČ nabízí a z pohledu samotných podnikatelských subjektĤ využívá jen menší þást mČst a obcí. Jsou to nejvíce mČsta stĜední velikosti (5 až 30 tisíc obyvatel), které mají v rámci úĜadu vyþlenČny personální kapacity na zajištČní pĜípravy, uzavírání a kontroly smluvních vztahĤ týkajících se zapojení podnikatelĤ (živnostníkĤ) do systému mČsta. Velká þást mČst a pĜedevším menších (malých) obcí tento institut nevyužívá vĤbec, vĤbec ho podnikatelĤm nenabízí. Existují i pĜíklady, kdy obec þi mČsto pĜi samotném zájmu podnikatelĤ o zapojení do systému toto odmítnou.

114


Z prĤzkumu bylo zjištČno, že v obcích velikosti do 50 tis. obyvatel je možné ve stávající právní úpravČ dosahovat pomČr 25 – 35 zapojených pĤvodcĤ ŽO na 1000 obyvatel. V obcích velikosti 50 až 100 tis. obyvatel je dosahováno cca 3x nižších hodnot. NejþastČjší pĜekážky (dĤvody), proþ mČsta a obce nevyužívají zapojení podnikatelských subjektĤ do systému: • • • • •

Malé personální kapacity, nedostatek þasu a prostoru PĜílišné zvýšení byrokracie Nekvalifikovanost zamČstnancĤ mČstských þi obecních úĜadĤ Nezájem ze strany vedení samosprávy mČsta þi obce (nejvíce na základČ nevČdomosti) Malý efekt (zejména finanþní)

Dle zkušeností z veĜejné správy v oblasti odpadového hospodáĜství v úrovni obcí a mČst velmi záleží využívání institutu písemné smlouvy o zapojení do systému obce þi mČsta na samotném pĜístupu pracovníka úĜadu obce þi mČsta, který má na starosti odpadové hospodáĜství. S tímto souvisí další velmi podstatná skuteþnost, kterou je naprosto nedostateþný výkon kontrolní þinnosti pĤvodcĤ odpadĤ ze strany úĜadĤ mČst a obcí, která po vzniku obcí s rozšíĜenou pĤsobností (zejména úĜadĤ obcí nových, které nevznikly v bývalých okresních mČstech) výraznČ stagnuje z dĤvodĤ skuteþnosti nedostatku kvalitních pracovníkĤ mČst a obcí v oblasti odpadového hospodáĜství (malý poþet vþetnČ nedostateþné kvalifikace). Z uvedených informací je zĜejmé, že o produkci odpadĤ z neprodukþní infrastruktury obcí v souhrnu existuje jen globální pĜedstava. Absence detailních znalostí o kvantitativních a kvalitativních charakteristikách tohoto odpadu na úrovni orgánĤ veĜejné správy, vþetnČ terminologických nejasností v podmínkách ýR však nijak nevyboþuje ze situace v EU. Problematika živnostenských odpadĤ a jejich správného nakládání je jednou z priorit, kterou je nutno výrazným zpĤsobem Ĝešit nejenom pĜi pĜípravČ nové legislativy v oblasti odpadového hospodáĜství. Z hlediska potĜeby zmČny legislativy bylo pĜi výzkumu 40% dotázaných obcí spokojeno se stávající právní úpravou. Tento názor vyjadĜují spíše v menších obcích a tam, kde se zapojení pĤvodcĤ ŽO odpadu do systému obce neuplatĖuje, þi je zapojen pouze malý poþet pĤvodcĤ ŽO. Zavést povinné zapojení pĤvodcĤ ŽO preferuje 45% respondentĤ. Povinné zapojení uvádí zejména vČtší mČsta, které se systémem zkušenosti již mají. VČtšina obcí by neomezovala možnost zapojení pĤvodcĤ ŽO z hlediska druhĤ podnikatelské þinnosti. Obce v 67 % pĜípadĤ preferují, aby smluvní vztah byl pĜímý (pĤvodce – obec) . 115


Pokud by obce volily povinné zapojení pĤvodcĤ ŽO z hlediska zapojených odpadĤ do systému obce, pak preferují papír, sklo, plasty a smČsný komunální odpad.

3.5.4. Shrnutí •

•

•

•

Živnostenský odpad lze definovat jako odpad podobný svými vlastnostmi odpadĤm komunálním. Jedná se o odpad z nevýrobní þinnosti právnických a fyzických osob oprávnČných k podnikání. Tento odpad mĤže tvoĜit kolem 30 % všech komunálních odpadĤ produkovaných obcí. TémČĜ z poloviny se jedná o smČsný komunální odpad, zbytek tvoĜí vČtšinou materiálovČ využitelné složky komunálních odpadĤ. Velká þást podnikajících subjektĤ nemá povČdomí o zákonČ o odpadech. Odpady odkládá bezplatnČ bez souhlasu obce do obecní sbČrné sítČ. Možnost zapojení pĤvodcĤ do systému obce podle stávajícího zákona o odpadech využívá cca 32 % obcí a to pĜedevším menší obce do 4 tis. obyvatel. V souvislosti s krizí na trhu druhotných surovin v r. 2009 se velká þást živnostenských odpadĤ pĜesunula díky nárĤstu cen služeb do obecních systémĤ sbČru odpadĤ, což znamenalo v praxi nárĤst nákladĤ pro obce. ěada mČst proto zaþala problematiku zapojení pĤvodcĤ Ĝešit. NejvČtší pĜekážkou pro jednoduché zapojení pĤvodcĤ jsou vyšší nároky na administrativu, nejasný pĜehled podnikajících osob na území obce a vyšší nároky na kontrolu pĤvodcĤ ze strany obcí.

116


ϯ͘ϲ͘ EWEKWzsK1,;EKͿ Nebezpeþné složky komunálního odpadu jsou druhy odpadĤ získané samostatným sbČrem a oznaþené v Katalogu odpadĤ jako nebezpeþný odpad. Nebezpeþný odpad (§ 4 a) zákona o odpadech) je odpad, uvedený v Seznamu nebezpeþných odpadĤ (vyhláška MŽP þ. 381/2001 Sb.) a jakýkoliv jiný odpad vykazující jednu nebo více nebezpeþných vlastností uvedených v pĜíloze þ. 2 k zákonu o odpadech. Nebezpeþné složky komunálního odpadu jsou v Katalogu odpadĤ vedeny ve skupinČ 20 01 (oznaþené *) bez rozlišení, zda se jedná o komunální respektive domovní odpad nebo živnostenský odpad. Jedná se tedy o celou škálu odpadĤ z domácností - Staré léky, použité injekþní stĜíkaþky - Domácí a zahradnická chemie (þistící prostĜedky, pesticidy) - Staré barvy, Ĝedidla, motorové oleje vþ. obalĤ od nich - VyĜazená elektrická a elektronická zaĜízení ( mimo režim zpČtného odbČru) - Akumulátory, záĜivky (mimo režim zpČtného odbČru) Každý z výrobkĤ, který se stává po upotĜebení nebezpeþným odpadem, má nČkteré vlastnosti, které mohou v pĜípadČ nevhodného nakládání: - znehodnotit složení komunálního odpadu z hlediska dalšího možného využití - ohrozit kvalitu podzemních vod, ovzduší þi pĤdy - ohrozit bezpeþnost a zdraví pracovníkĤ nakládajících s odpady zejména na sbČrných dvorech, skládkách apod.

3.6.1. Zákonné požadavky Obec je povinna v souladu se zvláštními právními pĜedpisy urþit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují, a zajistit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpeþné složky komunálního odpadu (napĜ. zbytky barev a spotĜební chemie, záĜivky, rozpouštČdla). Povinnost zajištČní míst k odkládání nebezpeþných složek komunálního odpadu obec splní urþením místa k soustĜećování nebezpeþných složek komunálního odpadu ve stanovených termínech, minimálnČ však dvakrát roþnČ, a dále zajištČním odvozu oprávnČnou osobou. Obec mĤže tento systém v pĜípadČ potĜeby doplnit pravidelným mobilním svozem oprávnČnou osobou. Zdroj: ZÁKON 185/2001 Sb.o odpadech, § 17, odst. 3

V zájmu splnČní cíle snížit mČrnou produkci nebezpeþných odpadĤ o 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 s pĜedpokladem dalšího snižování: písm.f) motivovat veĜejnost k oddČlenému sbČru nebezpeþných složek komunálního odpadu. Zdroj: NV197/2003 Sb.POH ýR, bod 3.2

117

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Tabulka þ. 43: vývoj produkce nebezpeþných složek KO s ohledem na jejich pĤvod

Rok

Celkem (t/rok)



2005

23 587

17 309

73%

2006

17 541

10 860

62%

2007

16 070

9 638

60%

2008

12 572

6 723

53%

2009

10 027

5 965

59%

Z výše uvedené tabulky þ. 43 vyplývá, že bČhem posledních 5 let pokleslo množství nebezpeþných odpadĤ o 135% a nebezpeþných odpadĤ pĤvodem ze systému obce o 190%. Významnou mČrou k tomu pĜispČlo také zavedení zpČtného odbČru elektrozaĜízení a baterií. V komoditách, kde jsou do sbČru zapojeny systémy zpČtného odbČru (elektrozaĜízení, akumulátory a baterie), se vzrĤstající efektivita jejich þinnosti projevuje výrazným snižováním produkce odpadĤ s nebezpeþnými vlastnostmi. HmotnostnČ i objemovČ pĜedstavovala elektrozaĜízení a akumulátory pĜed zahájením režimu zpČtného odbČru nejvýznamnČjší þást. nebezpeþné složky KO. Nebezpeþný odpad byl v KO zastoupen cca 1-2 %, po rozšíĜení systému zpČtného odbČru na elektrospotĜebiþe pĜešla tato velká þást nebezpeþných složek mimo režim odpadĤ a produkce nebezpeþných odpadĤ z obcí vþetnČ zapojených subjektĤ se výraznČ snížila na cca 0,21 % v r. 2009. PĜesto je nutné mít na zĜeteli, že se jedná roþnČ o nČkolik tisíc tun odpadu, které mohou vážnČ ohrozit jednotlivé složky ŽP.

3.6.2. ZpĤsob sbČru Ke sbČru nebezpeþných odpadĤ od obyvatel dochází prostĜednictvím sbČrných dvorĤ nebo mobilním (ambulantním) svozem. SbČrné dvory (SD) jsou zaĜízení, která jsou provozována pĤvodnČ ve mČstech, nyní i ve vČtších obcích nebo spoleþnČ pro nČkolik obcí na jednom místČ. Jsou urþená k pĜedávání a shromažćování odpadĤ s nebezpeþnými vlastnostmi, þasto jsou vybavena i na odbČr objemných odpadĤ popĜ. i stavebních odpadĤ a to buć pouze od obyvatel nebo i od drobných podnikatelĤ. V souþasnosti bývají SD urþovány jako místo zpČtného odbČru stanovených výrobkĤ a zaĜízení. To vše závisí na velikosti, vybavení a organizaþním zabezpeþení jednotlivých sbČrných dvorĤ. Proti úniku škodlivin do ŽP jsou SD zabezpeþeny kombinací stavebních úprav a technického provedení sbČrných nádob. Výhody SD: þastá dostupnost pro obyvatele v dobČ, kdy potĜebují odpad pĜedat.

118


Nevýhody SD: vyšší ekonomická nároþnost z dĤvodu investice do vybavení a provozních nákladĤ (mzdové prostĜedky). Mobilní svozy jsou organizovány min. 2x roþnČ a slouží k obsluze menších obcí bez možnosti využití SD nebo jako doplĖková služba v obcích, kde je SD provozován, ale nČkteĜí obyvatelé ho z rĤzných dĤvodĤ nevyužívají. Svozová vozidla speciálnČ vybavená pro sbČr NO objíždČjí dle pĜedem dohodnutého harmonogramu urþená místa, kde odebírají odpad pĜímo od obþanĤ. Odpad je poté odvezen do místa shromáždČní a pĜedán k dalšímu nakládání stejnČ jako odpad ze SD. Výhody mobilního svozu: nižší náklady, dostupnost pro každého (aĢ z dĤvodu pohodlí þi absence svozového prostĜedku), minimální starost o tuto komoditu ze strany obce. Nevýhody mobilního svozu: obyvatel nemá možnost odložit odpad ve chvíli vzniku, ale pouze v pĜedem dané termíny (zpravidla v obci 2 x roþnČ). Další nakládání s nebezpeþným odpadem od obyvatel probíhá dle možností jednotlivých druhĤ. - využití materiálové (akumulátory, elektrozaĜízení) - odstranČní skládkováním (pokud odpad splĖuje podmínky dané skládky) - odstranČní ve spalovnČ (léky, inj.stĜíkaþky, zbytky barev- varianta dražší než skládka)

3.6.3. PĜehled zaĜízení Vzhledem k ustanovení Zákona 185/01 Sb. o odpadech lze pĜedpokládat, že v souþasné dobČ mají všichni obyvatelé ýR možnost odložení nebezpeþných složek KO minimálnČ 2x roþnČ v rámci mobilního svozu. PlnČní této povinnosti obcemi je kontrolováno ýIŽP. PĜesný poþet provozovaných sbČrných dvorĤ je v praxi obtížné zjistit, protože za urþitých podmínek není k provozování sbČrného dvora nutný Souhlas k provozování zaĜízení k nakládání s odpady ve smyslu zákona o odpadech.

3.6.4. Ekonomika nakládání s NO Náklady na nakládání s nebezpeþnými odpady jsou dány systémem sbČru, dopravou do skladĤ a využitím nebo odstranČním odpadĤ. Náklady na sbČr a svoz nebezpeþných odpadĤ do sbČrných dvorĤ jsou dány podílem celkových nákladĤ na sbČrný dvĤr vþetnČ dopravy k pomČru hmotnosti nebezpeþných a objemných odpadĤ a objemných odpadĤ sebraných ve sbČrném dvoĜe. Náklady na sbČr a svoz se pohybují prĤmČrnČ okolo 1-2 Kþ na kilogram NO. OdstranČní se v prĤmČru pohybuje okolo 8-12 Kþ za kilogram. RozpČtí ceny závisí na podílu nebezpeþných odpadĤ s pozitivní nebo nulovou hodnotou (oleje, akumulátory) a odpadĤ, které konþí ve spalovnČ.

119


U mobilního sbČru jsou náklady dány náklady na svoz odpadu s obsluhou a liší se podle doby manipulace s odpadem na sbČrném místČ. U tohoto sbČru však výkyvy ceny za svoz na kg odpadĤ mohou být velmi rozdílné s ohledem na množství sebraného odpadĤ, což je dáno pĜedevším mírou propagace a zvolení vhodného termínu pĜistavení mobilní sbČrny. Náklady na odstranČní odpadĤ jsou stejné. CelkovČ lze Ĝíci, že s ohledem na produkci NO cca 0,2 % hm. z komunálních odpadĤ, se náklady na jejich sbČr a odstranČní pohybují kolem 2 % z celkových nákladĤ na hospodaĜení s komunálními odpady. Tato položka tedy nijak významnČ neovlivĖuje ekonomiku nakládání s komunálními odpady na úrovni obce, ale je významnou složkou hospodaĜení ve smyslu ochrany životního prostĜedí. Množství oddČlenČ sebraných nebezpeþných odpadĤ z KO má snižující se tendenci pĜedevším v dĤsledku zavedení zpČtných odbČrĤ elektrozaĜízení a dalších použitých výrobkĤ, které se takto nestávají odpadem.

3.6.5. Stanovené cíle a jejich plnČní Cíle stanovené v rámci POH ýR jsou namíĜeny pĜedevším k nakládání s nebezpeþnými odpady z prĤmyslu, kde je jejich produkce nesrovnatelnČ vyšší, než v domácnostech. Cíle jsou plnČny. V rámci POH nČkterých krajĤ byly stanoveny požadavky na nakládání s NO v komunálním odpadu. Vzhledem k institutu zpČtného odbČru by mČlo dojít k revizi tČchto cílĤ, jelikož velké množství nebezpeþných odpadĤ se tím dostalo mimo režim nakládání s odpady. Díky ustanovení zákona 185/2001 Sb., o odpadech, lze pĜedpokládat, že v souþasné dobČ mají všichni obyvatelé ýR možnost odložení nebezpeþných složek KO minimálnČ 2x roþnČ v rámci mobilního svozu. PlnČní této povinnosti obcemi je kontrolováno ýIŽP

3.6.6. Shrnutí •

•

•

Produkce nebezpeþných složek komunálních odpadĤ všeobecnČ se zavedením povinnosti zpČtného odbČru baterií, akumulátorĤ a elektrozaĜízení klesá. Celkové množství nebezpeþných komunálních odpadĤ þinilo v r. 2009 cca 5965 tun (tzn. 0,67 kg/obyvatel/rok). Z toho pĜedstavují cca 51 % zbytky barev. Podíl ostatních druhĤ nebezpeþných odpadĤ významnČ klesl. SbČr nebezpeþných odpadĤ je zajišĢován prostĜednictvím sbČrných dvorĤ nebo mobilními sbČry nebezpeþných odpadĤ. S nebezpeþnými odpady je dále nakládáno podle jejich vlastností (využití, skládkování, spalování).

120


ϯ͘ϳ͘ W dE|K ZWKh/d|,s|ZK

121


KromČ obalových odpadĤ se povinnost zpČtného odbČru vztahuje na následující použité výrobky: • pĜenosné baterie a akumulátory • automobilové baterie a akumulátory • elektrická a elektronická zaĜízení • pneumatiky • minerální oleje Princip zpČtného odbČru je þásteþnČ uplatĖován i u vozidel s ukonþenou životností, i když se v tomto pĜípadČ používá jiné terminologie. VýbČr výrobkových komodit, na které se vztahuje povinnost zpČtného odbČru v ýeské republice, vychází zejména ze smČrnic Evropské unie. Výjimku tvoĜí opotĜebované pneumatiky a þásteþnČ i minerální oleje, jejichž zpČtný odbČr je zaveden pouze v ýeské republice. V následující kapitole jsme použili informace o zpČtném odbČru zveĜejnČné ve sborníku prací Mendelovy univerzity Brno a agentury CENIA: Integrovaná prevence a omezování zneþištČní a odpadové hospodáĜství (2010). V pĜípadech, kdy jsme vyhodnotili tyto údaje jako málo vypovídající o skuteþném stavu, použili jsme informace zveĜejĖované kolektivními systémy nebo zpracovateli.

3.7.1. ZpČtný odbČr jednotlivých výrobkĤ PĜenosné baterie a akumulátory Jedná se o malé „spotĜebitelské“ baterie a akumulátory, které jsou hermeticky uzavĜené, nemají kapalný elektrolyt a jsou ruþnČ pĜenositelné. Vlivem SmČrnic EU došlo u této komodity za posledních dvacet let k témČĜ úplné eliminaci toxických kovĤ (rtuĢ, kadmium), takže význam sbČru a recyklace pĜenosných baterií je v souþasné dobČ spíše v rovinČ náhrady primárních surovin. Tabulka þ. 44: Vývoj zpČtného odbČru baterií v období 2006 - 2008

rok

Množství výrobkĤ, na které se zpČtný odbČr vztahuje (t)

Množství zpČtnČ odebraných výrobkĤ (t)

ÚspČšnost ZOV (%)

Poþet povinných osob

2006

3 069

194

6,3

139

2007

3 152

269

8,5

147

2008

3 391

345

10,2

166

zdroj: Mendelova univerzita a CENIA (2010) ZpČtný odbČr pĜenosných baterií je od záĜí 2009 pomČrnČ pĜísnČ regulován novelou þ.297/2009 Sb. zákona o odpadech. OprávnČní k provozování kolektivního systému získaly dvČ spoleþnosti (Ecobat a Rema Battery) . ECOBAT, který provozuje kolektivní systém od roku 2002, je i nadále hlavním nositelem zpČtného odbČru pĜenosných baterií v ýeské

122


republice. KromČ 140 výrobcĤ, kteĜí byli do tohoto kolektivního systému zapojeni koncem roku 2009, se podílejí na jeho financování desítky dalších výrobcĤ (klienti KS Asekol, Elektrowin a Retela), kteĜí uvádČjí na trh baterie a akumulátory zabudované do nejrĤznČjších elektrozaĜízení. V období 2006-2008 bylo na trh v ýeské republice uvádČno více než 3.000 tun pĜenosných baterií, v posledním roce (2009) došlo vlivem hospodáĜské recese k poklesu o 12%. Ecobat zĜizuje místa zpČtného odbČru zejména v prodejnách, které baterie prodávají (elektro, obchodní ĜetČzce s potravinami), ale i v obcích (sbČrné dvory, úĜední budovy, školy) nebo ve firmách, které tyto baterie používají ke své podnikatelské þinnosti. Celkový poþet míst zpČtného odbČru dosáhl na konci roku 2009 více než 10.000. Místa zpČtného odbČru kolektivního systému Ecobat pokrývají všechny obce nad 1.500 obyvatel. Úþinnost sbČru kolektivního systému ECOBAT v roce 2009 poprvé pĜesáhla 15 %. Do roku 2012 se bude muset zvýšit úþinnost zpČtného odbČru minimálnČ na 25%. Od záĜí roku 2009 je v ýeské republice zakázáno kromČ skládkování i spalování sebraných baterií a všechny zpČtnČ odebrané pĜenosné baterie jsou po pĜetĜídČní recyklovány zejména v zahraniþních zaĜízeních. Zapojení obcí do systémĤ zpČtného odbČru je bezproblémové. Výrobci a kolektivní systémy jsou od záĜí 2009 povinni uzavĜít smlouvu o využití systému sbČru a tĜídČní komunálních odpadĤ stanovených obcí s každou obcí, která o její uzavĜení projeví zájem. Kolektivní systém ECOBAT kromČ bezplatného dodání sbČrných boxĤ a odvozu baterií ke zpracování nabízí od konce roku 2009 i odmČny obcím za lokální svozy baterií. Graf þ. 5: Vývoj zpČtného odbČru pĜenosných baterií KS ECOBAT

450 400 350

tuny

300 250 409

200 332

150 100

265 184

50 0 rok 2006

rok 2007

rok 2008

rok 2009

zdroj : Roþní zprávy KS Ecobat

123


Automobilové akumulátory Jedná se o chemicky homogenní skupinu olovČných akumulátorĤ s kyselým elektrolytem, které slouží pro startování a osvČtlení nejrĤznČjších typĤ vozidel. VyĜazené autobaterie jsou celosvČtovČ nejvýznamnČjším zdrojem pro výrobu surového olova, takže environmentální význam jejich recyklace je velmi významný. Tabulka þ. 45: Vývoj zpČtného odbČru akumulátorĤ v období 2006 - 2008


rok




2006

17 718

7 286

41,4

34

2007

18 479

6 401

34,6

34

2008

12 594

6 308

50,1

31

zdroj: Mendelova univerzita a CENIA (2010) Výše uvedené údaje o zpČtném odbČru z roþních zpráv povinných osob zcela evidentnČ neodpovídají skuteþné situaci ve sbČru a recyklaci této komodity v ýR. Automobilové baterie jsou nejvČtší skupinou z baterií a akumulátorĤ a roþnČ je na trh v ýR uvádČno pĜibližnČ 25.000 tun samostatnČ nebo v automobilech všech kategorií (dle Realizaþního programu þ.12 k POH ýR). Výrobci a dovozci autobaterií do ýeské republiky mají formální povinnost jejich zpČtného odbČru. Roþní zprávu o plnČní zpČtného odbČru podává každoroþnČ 30 až 40 povinných osob. Praktický pĜíspČvek výrobcĤ k zajištČní sbČru a recyklaci autobaterií je více než okrajový. V praxi se o sbČr a recyklaci aktivnČ starají subjekty podnikající v odpadovém hospodáĜství z dĤvodu trvale pozitivních cen vykupovaných autobaterií. Ve sledovaném období se výkupní cena olovČných akumulátorĤ pohybovala v rozmezí 5-13 Kþ/kg. Významnou roli ve zpČtném odbČru autobaterií hraje i dobrá dosažitelnost recyklaþního závodu v Kovohutích PĜíbram. Díky tČmto dvČma dĤležitým faktorĤm se úþinnost sbČru autobaterií pohybuje v posledních letech v ýR na úrovni minimálnČ 90 %. Graf 6: Výkupní cena autobaterií v letech 2008-2009 (Kþ/t, franco KovohutČ PĜíbram)

14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 únor

b?ezen

duben

kv?ten

?erven ?ervenec

srpen

zá?í

?íjen

listopad

prosinec

leden

únor

b?ezen

duben

kv?ten

?erven

?ervenec

srpen

zá?í

?íjen

listopad

prosinec

zdroj : www.kovopb.cz 124


MČsta a obce zpravidla pĜenechávají nakládání, ale i obchodování s odpadními autobateriemi svozovým firmám, þímž vČtšinou pĜicházejí o podíl na výnosech z prodeje autobaterií. PĜevážná vČtšina použitých autobaterií se dostává k recyklaci mimo systémy zpČtného odbČru nebo systémy komunálních odpadĤ, ale spíše prostĜednictvím obchodu s kovovými odpady a druhotnými surovinami.

Elektrická a elektronická zaĜízení Povinnost zpČtného odbČru v ýeské republice se od srpna 2005 vztahuje na veškerá elektrozaĜízení, jejichž funkce závisí na elektrickém proudu nebo na elektromagnetickém poli, ale i na zaĜízení k výrobČ, pĜenosu a mČĜení elektrického proudu nebo elektromagnetického pole. PĤvodnČ byla dle § 38 zákona þ.185/2001 Sb. pĜedmČtem zpČtného odbČru pouze domácí chladící zaĜízení a záĜivky. Všechna elektrozaĜízení se podle pĜílohy þ.7 zákona o odpadech dČlí na následující skupiny výrobkĤ : 1. Velké domácí spotĜebiþe (napĜ. ledniþky, sporáky, praþky a pod.) 2. Malé domácí spotĜebiþe (napĜ. vysavaþe, budíky, zubní kartáþky a pod.) 3. ZaĜízení informaþních technologií a telekomunikaþní zaĜízení (napĜ. monitory od PC, mobilní telefony a pod.) 4. SpotĜebitelská zaĜízení (napĜ. televize, dvd pĜehrávaþe, kamery a pod.) 5. OsvČtlovací zaĜízení (záĜivky a osvČtlovací tČlesa) 6. Elektrické a elektronické nástroje (napĜ. ruþní náĜadí, zahradní technika) 7. Hraþky, vybavení pro volný þas a sporty 8. LékaĜské pĜístroje (s výjimkou všech implantovaných a infikovaných výrobkĤ) 9. PĜístroje pro monitorování a kontrolu 10. Výdejní automaty V roce 2008 bylo uvedeno na trh celkem 207 tis. tun elektrozaĜízení, od roku 2006 tak hmotnost elektrozaĜízení mírnČ narĤstala, meziroþnČ o 2 – 3,5%. V roce 2009 došlo dle informací kolektivních systémĤ k významnému poklesu vzhledem k celkové hospodáĜské recesi v ýR, pĜesná data nejsou v dobČ zpracování této zprávy k dispozici. NejvČtší hmotnostní podíl na trhu pĜedstavují velké domácí spotĜebiþe (39 %) a IT technologie s telekomunikaþními zaĜízeními (26 %).

125

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Graf 7: Zastoupení skupin EEZ uvedených na trh v roce 2008

8%

5%

2% 39%

11%

26%

S1

S2

7%

S3

S4

S5

S6

S7

S8

S9

S10

zdroj : Mendelova univerzita a CENIA (2010) Výrobci elektrozaĜízení se sdružili do šesti kolektivních systémĤ, které pro nČ zajišĢují zpČtný odbČr elektrozaĜízení a oddČlený sbČr elektroodpadu. V následující tabulce þ. 46 je uveden jejich pĜehled. Ve tĜetím (posledním) sloupci tabulky jsou vyznaþeny skupiny tzv. historických elektrozaĜízení z domácností, pro které je kolektivní organizace zaregistrována Ministerstvem životního prostĜedí. Je to vždy jedna organizace pro jednu skupinu elektrozaĜízení. Tabulka þ. 46: PĜehled kolektivních organizací pro elektrozaĜízení registrovaných MŽP

zajišĢuje ZPO pro skupiny kolektivní organizace Asekol s.r.o. 3,4,7,8,10 Ekolamp s.r.o. 5 Elektrowin a.s. 1,2,6 OFO – Recycling 1,2,3,4 REMA systém, s.r.o. 1,2,3,4,6,7,8,9,10 Retela, s.r.o. 1,2,3,4,5,6,7,8,9,10 zdroj : www.mzp.cz (únor 2010)

oprávnČní pro historická EEZ 3,4,7, 5 1,2,6 8 9,10

Vzhledem k tomu, že souþástí komunálního odpadu jsou stále ještČ pĜedevším tzv.historická elektrozaĜízení uvedená na trh pĜed srpnem 2005, má pro obce význam spolupráce zejména s kolektivními organizacemi Asekol s.r.o., Elektrowin a.s. a Ekolamp s.r.o.

126

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Graf 8: Porovnání kolektivních systémĤ dle množství odebraných EEZ (2008)

25 000 20 000 15 000 10 000 5 000

O FO

R et el a

R E M A

E ko la m p

A se ko l

E le kt ro w in

0

zdroj : Mendelova univerzita a CENIA (2010) SbČrná síĢ pro zpČtný odbČr elektrozaĜízení a oddČlený sbČr elektroodpadĤ je v souþasné dobČ velmi dobĜe rozvinutá a dostupnost míst, kde je možné odevzdávat elektrospotĜebiþe, je v ýeské republice pČtkrát vyšší než napĜíklad v sousedním Rakousku. KromČ sbČrných dvorĤ obcí, které tvoĜí základ sbČrných systémĤ, se stále více rozvíjí i odbČr elektrozaĜízení v prodejnách, na úĜadech, školách a podobnČ. Tabulka þ. 47: Vývoj zpČtného odbČru a oddČleného sbČru EEZ v letech 2006 - 2008

Rok

Celkem uvedeno na trh

Množství zpČtnČ odebraných EEZ

Množství oddČlenČ sebraného elektroodpadu

Celkem

Míra zpČtného odbČru

t

t

t

t

kg/obyv.rok

2006

196 967

21 138

1 032

22 170

2,1

2007

203 330

30 542

1 348

31 890

3

2008

207 186

43 795

669

44 464

4,2

zdroj : Mendelova univerzita a CENIA (2010) Celkový vývoj zpČtného odbČru elektrozaĜízení a oddČleného sbČru elektroodpadu od roku 2006 do 2008 zachycuje tabulka þ. 47, která dokládá, že ýeské republice se podaĜilo dosáhnout prĤmČrné roþní míry sbČru elektrozaĜízení z domácností 4,2 kg na obyvatele do 31. 12. 2008. Kolektivní systémy Asekol, Elektrowin a Ekolamp zveĜejnili informaci, že v roce 2009 došlo k dalšímu nárĤstu množství zpČtnČ odebraných elektrozaĜízení pĜibližnČ o 1/3 a že jen tyto kolektivní systémy zvýšily roþní míru sbČru v ýR na 4,5 kg na obyvatele v roce 2009.

127

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Tabulka þ. 48 Vývoj zpČtného odbČru a oddČleného sbČru EEZ dle skupin

Rok

Skupina

2006

Celkem uvedeno na trh

Množství zpČtnČ odebraných elektrozaĜízení

Množství oddČlenČ sebraného elektroodpadu

Celkem

t

t

t

t

67 133

11 344

3

11 346

78 458

15 129

686

15 815

2008

80 488

21 585

-

21 585

2006

14 729

268

0

268

15 577

441

22

463

2008

15 308

1 186

-

1 186

2006

58 342

4 271

958

5 229

54 683

7 093

178

7 271

2008

53 220

9 433

351

9 784

2006

24 426

4 429

55

4 484

22 889

6 866

221

7 087

2008

22 730

9 715

280

9 996

2006

10 110

682

-

682

8 895

593

4

598

2008

11 080

916

12

928

2006

13 279

94

4

98

14 706

339

191

530

2008

16 381

828

2

830

2006

4 444

30

0

30

3 656

25

37

61

2008

3 992

75

2

77

2006

2 302

13

7

19

2 096

19

9

29

2008

1 622

20

21

41

2006

1 676

7

2

10

1 848

35

0

35

2008

1 727

35

-

35

2006

525

0

3

3

522

1

1

2

640

-

1

1

2007

2007

2007

2007

2007

2007

2007

2007

2007

2007 2008

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

zdroj : Mendelova univerzita a CENIA (2010) Z údajĤ o zpČtném odbČru a oddČleném sbČru v letech 2006 – 2008 lze konstatovat, že nejvČtší hmotnostní podíl zde mají velká elektrozaĜízení ze skupin 1,3 a 4 (zejména ledniþky, praþky, poþítaþové a televizní monitory). K významným nárĤstĤm dochází ale i u malé spotĜební elektroniky, drobné spotĜební elektroniky, osvČtlovací techniky a elektrických

128


nástrojĤ a náĜadí. Nejvyšší úþinnosti v pomČru k množství výrobkĤ uvedených na trh dosahuje zpČtný odbČr spotĜební elektroniky (skupina 4) s mírou úþinnosti 43%. Podle informací provozovatelĤ kolektivních systémĤ došlo k mírnému zlepšení problematiky nekompletnosti vracených þi skladovaných elektrozaĜízení, kdy dochází k selektivní demontáži hodnotných souþástek neoprávnČnými osobami. K tomuto pozitivnímu vývoji pĜispČly následující faktory : - pĜijetí novely zákona o odpadech þ.383/2008 zpĜísĖující podmínky výkupu kovových odpadĤ - grantové programy kolektivních systémĤ Elektrowin a Asekol na dokonalejší zabezpeþení sbČrných dvorĤ - pokles výkupních cen Dalšími ze sledovaných parametrĤ jsou míra celkového a materiálového využití odebraných elektrozaĜízení a elektroodpadĤ (viz tabulka þ.49). Lze konstatovat, že u všech skupin elektrozaĜízení v ýR je dosahováno vysoké míry celkového a materiálového využití, pĜestože došlo v roce 2008 k mírné disproporci dosažených výsledkĤ s cíly indikovanými ve SmČrnici 2002/96/ES u skupin 4 (spotĜebitelská zaĜízení) a 7 (hraþky, sportovní elektronika). Tabulka þ. 49: Míra využití jednotlivých skupin EEZ v roce 2008

Skupina

využití

þíslo elektrozaĜízení 1. velké domácí spotĜebiþe 2. malé domácí spotĜebiþe 3. zaĜízení IT+telekom. 4. spotĜebitelská zaĜízení 5. osvČtlovací zaĜízení 5a záĜivky, výbojky 6. nástroje 7. hraþky a sport 9. pĜístroje monitorování a pro kontrolu 10. výdejní automaty zdroj: Mendelova univerzita a CENIA (2010)

% 93 89 80 75 83 85 89 59 88 91

materiálové a opČtovné využití % 92 82 76 65 83 85 78 57 88 84

Pneumatiky OpotĜebované pneumatiky jsou problematické zejména z hlediska jejich objemnosti, minimální biodegradability a technicky nároþné recyklovatelnosti. PatĜí mezi odpadové komodity, které je zakázáno skládkovat. ZpČtný odbČr použitých pneumatik je þeským

129


specifikem, pro pneumatiky neexistuje žádná speciální smČrnice EU a ve vČtšinČ zemí se Ĝeší sbČr a recyklace pneumatik jako souþást systémĤ nakládání s autovraky. Tabulka þ. 50: Vývoj zpČtného odbČru pneumatik v období 2006 - 2008

rok





2006

72 786

43 520

59,8

72

2007

76 375

44 392

58,1

61

2008

75 308

47 170

62,6

52

zdroj : Mendelova univerzita a CENIA (2010) Podle údajĤ z roþních zpráv povinných osob bylo na trh v ýeské republice v letech 2006 až 2008 uvedeno 72 až 76 tis. tun pneumatik. Odhaduje se, že další 4 – 6 tis. tun roþnČ je na trh uvedeno jako souþást novČ registrovaných automobilĤ. V témže období mírnČ narĤstala úþinnost zpČtného odbČru až na 62 %, což je nejvíce ze všech zpČtnČ odebíraných komodit. Poþet povinných osob zajišĢujících zpČtný odbČr pneumatik se v období 2006 až 2008 snížil na 52 subjektĤ. Podle celních statistik z období 2002 - 2004 lze soudit, že poþet povinných osob je mnohem vyšší a zejména menší dovozci (pod 10 tun roþnČ) si svoje povinnosti zpČtného odbČru neplní. ZpČtný odbČr pneumatik je organizován pĜedevším individuálnČ jednotlivými povinnými osobami. V pĜípadČ zpČtného odbČru použitých pneumatik nevznikla na území ýR žádná kolektivní organizace. NejvČtší pneumatikáĜská firma na þeském trhu Barum Continental zajišĢuje zpČtný odbČr ve 159 servisních prodejnách dceĜinné spoleþnosti Conti Trade nejen pro vlastní potĜeby, ale i v rámci solidárního systému šesti dalších povinných osob. Další významní dovozci (Goodyear, Michellin a další) využívají nabídky služeb specializované firmy TASY s.r.o., která je nejvýznamnČjším „hráþem“ v oblasti odbČru starých pneumatik. Z ekonomických dĤvodĤ se v ýR jednoznaþnČ prosazuje energetické využívání použitých pneumatik v cementárnách (Mokrá u Brna, ýížkovice). Dle údajĤ spoleþnosti TASY bylo tímto zpĤsobem využito 88% ze všech odebraných pneumatik. Pneumatiky jsou materiálovČ využívány v 6 recyklaþních provozech, v 30 protektorovacích závodech a pĜi rekultivaci kalojemĤ v Mydlovarech (Jihoþeský kraj). Z pohledu mČst a obcí však použité pneumatiky pĜedstavují významnou zátČž a velmi þasto se stávají souþástí velkoobjemových odpadĤ nebo þerných skládek. Obce nejsou sice povinné zajišĢovat od obþanĤ sbČr a následné odstranČní/využití použitých pneumatik (podle definice komunálních odpadĤ nejsou použité ani odpadní pneumatiky jeho souþástí), z preventivních dĤvodĤ však obce likvidaci pneumatik v rámci svých systémĤ nakládání s TKO pro obþany zajišĢují. PrĤmČrné náklady na likvidaci opotĜebovaných pneumtik (vþetnČ dopravy) v roce 2008 þinily 3.750 Kþ/tunu.

130


Povinné osoby uvádČjící na trh pneumatiky odmítají spolupráci s obcemi s tím, že pokud obþan vrátí pneumatiky do systému obce (sbČrný dvĤr, velkoobjemové kontejnery), jedná se již o odpad. Pokud chce obec snížit svoje náklady, nezbývá než obþany vhodnou formou osvČty nauþit využívat míst zpČtného odbČru v pneuservisech.

Minerální oleje Odpady na bázi minerálních olejĤ jsou nebezpeþné s ohledem na jejich potenciální následnou nebezpeþnost pro organismy a životní prostĜedí a kvĤli obsahu karcinogenních látek (PAU). ZpČtný odbČr se vztahuje na oleje jiné než surové minerální oleje a surové oleje z živiþných nerostĤ, pĜípravky jinde neuvedené ani nezahrnuté obsahující nejménČ 70 % hmotnostních olejĤ, jsou-li tyto oleje podstatnou složkou tČchto pĜípravkĤ. PĜevážnČ se jedná o motorové, pĜevodové a hydraulické oleje. Tabulka þ.51: Vývoj zpČtného odbČru olejĤ v období 2006 - 2008

rok





2006

110 689

2 645

2,4

55

2007

85 617

3 051

3,6

55

2008

96 753

3 488

3,6

59

zdroj: Mendelova univerzita a CENIA (2010)

V letech 2006 - 2008 bylo v ýeské republice uvedeno na trh 86 až 110 tis. tun minerálních olejĤ. Míra zpČtného odbČru zajišĢovaná povinnými osobami dosahuje úþinnosti 3,6 %. Pokud ovšem zapoþteme množství využitých minerálních olejĤ z celostátní evidence odpadĤ, dosáhla úþinnost sbČru 46,3 % v roce 2008. Na zpČtném odbČru se v letech 2006 až 2008 podílelo 55 - 59 povinných osob. OpČt lze konstatovat, že s nejvČtší pravdČpodobností na trh v ýR uvádí minerální oleje více než 400 subjektĤ, takže vČtšina menších dovozcĤ si svoje povinnosti zpČtného odbČru neplní. K nejvČtším dovozcĤm minerálních olejĤ patĜí spoleþnosti Agip, Castrol, Mountfield, Shell a Fuchs Oil Corp., Spoleþnost Paramo oleje v ýeské republice vyrábí. ZpČtný odbČr v ýeské republice je organizován výhradnČ individuálnČ jednotlivými povinnými osobami. Ty povČĜují zpČtným odbČrem osoby oprávnČné k nakládání s odpady (Baufeld - ekologické služby s.r.o., REMONDIS, spol. s.r.o., Rekla spol. s r.o., Energoinvestment Zlín). Tyto firmy zajišĢují zpČtný odbČr pouze od posledních prodejcĤ a distributorĤ minerálních olejĤ. Minerální oleje jsou zpČtnČ odebírány zdarma, ale nČkteré firmy pĜi vČtších dodávkách odebrané oleje vykupují v cenách 0,40 až 2,50 Kþ/kg (dle informace Energoinvestment Zlín). Ve zpracování použitých olejĤ v posledních letech jasnČ pĜevládlo energetické využití, které dosáhlo v roce 2007 více než 98 %.

131


Obce a mČsta nemají možnost pĜi sbČru odpadních olejĤ spolupracovat s výrobci ani s kolektivní organizací, která by povinné osoby na území ýeské republiky zastupovala. NicménČ podle evidence odpadĤ nepĜedstavují sebrané odpadní oleje významnou složku v rámci nebezpeþných složek komunálních odpadĤ (v roce 2008 se jednalo o 445 tun na území celé ýeské republiky).

3.7.2. Shrnutí •

•

•

•

•

•

Povinnost zpČtných odbČrĤ vychází z odpovČdnosti výrobcĤ, která je zakotvena ve smČrnicích Evropské unie. Lze tedy pĜedpokládat, že se jedná o dlouhodobý a stabilní princip a že legislativa se v této oblasti nebude zásadnČ mČnit. Kolektivní systémy jsou pro obce jednoznaþnČ výhodnČjšími partnery než individuální výrobci. Individuální výrobci s obcemi vČtšinou nespolupracují, pĜípadnČ se snaží spolupráci logicky omezit pouze na znaþky, které uvádí sami na trh. Kolektivní plnČní zpČtného odbČru pĜináší obcím možnost komunikace s jasnČ definovanými a stabilními partnery. Kolektivní organizace zpravidla vytváĜejí zdroje pro financování i dĤležitých doplĖujících aktivit, jako jsou propagace, osvČta a ekologické vzdČlávání. V pĜípadČ snižování nákladĤ v dĤsledku konkurence mezi kolektivními systémy existuje hrozba snižování podpory obcím ze strany kolektivních systémĤ. ZpČtné odbČry jsou ve své podstatČ neziskovou nepodnikatelskou þinností. Kolektivní organizace jsou zakládány za úþelem splnČní legislativních povinností výrobcĤ, nikoliv pro vytvoĜení zisku. Proto pĜípadné konkurenþní tlaky se odrazí spíše ve snižování výdajĤ na osvČtu, propagaci a na kompenzaci nákladĤ vynaložených obcemi. ýeská republika splnila svĤj závazek vĤþi Evropské unii a dosáhla v roce 2008 díky kolektivním systémĤm úþinnosti zpČtného odbČru 4,2 kg na obyvatele. Vysoké míry je též dosahováno u pneumatik. Do budoucna bude muset být podstatnČ zvýšena míra zpČtného odbČru pĜenosných baterií a akumulátorĤ (na 25% v roce 2012), která v roce 2009 dosáhla pouze 15%. Velmi nízké úrovnČ zpČtného odbČru je dosahováno u minerálních olejĤ, zde ale není žádná závazná kvóta evropskou legislativou stanovena. Nejednotné pojetí a terminologie komplikují zejména výkon státní správy vþetnČ kontrolní þinnosti. Drobné, avšak dĤležité rozdíly v legislativČ mezi jednotlivými komoditami þiní problematiku zpČtných odbČrĤ nepĜehlednou a špatnČ vymahatelnou. Podle informací provozovatelĤ kolektivních systémĤ došlo k mírnému zlepšení problematiky nekompletnosti vracených þi skladovaných elektrozaĜízení, kdy dochází k selektivní demontáži hodnotných souþástek neoprávnČnými osobami. K tomuto pozitivnímu vývoji pĜispČly následující faktory :

132


•

•

pĜijetí novely zákona o odpadech þ.383/2008 zpĜísĖující podmínky výkupu kovových odpadĤ grantové programy kolektivních systémĤ Elektrowin a Asekol na dokonalejší zabezpeþení sbČrných dvorĤ pokles výkupních cen PĜestože jsou použité pneumatiky a minerální oleje pĜedmČtem zpČtného odbČru, stávají se þasto souþástí systémĤ obcí pro sbČr komunálních odpadĤ. Obce s ohledem na udržení veĜejného poĜádku a þistoty obþanĤm zpravidla odevzdávání tČchto komodit nezakazují, ale musí pak financovat náklady na odvoz a následné zpracování. NedostateþnČ je u nČkterých komodit legislativnČ Ĝešena vzájemná vazba obcí a výrobcĤ ve vztahu ke zpČtnému odbČru. U pneumatik a minerálních olejĤ nemají obce možnost nárokovat u povinných osob bezplatné zajištČní zpČtného odbČru, pĜestože se použité výrobky þasto stávají souþástí komunálních odpadĤ a naopak. V zájmu ochrany životního prostĜedí je efektivnČ využít všech existujících systémĤ sbČru odpadĤ a dosáhnout co nejvyšší návratnosti použitých výrobkĤ. Proto by obce jako subjekty zodpovČdné za komunální odpady mČly mít možnost bezplatného zapojení do systémĤ zpČtného odbČru a naopak i výrobci/povinné osoby by mČly mít možnost systému sbČru a tĜídČní komunálních odpadĤ pro zpČtný odbČr využít.

ϯ͘ϴ͘ K:DE|KW Objemný odpad je z pohledu zákona o odpadech a katalogu odpadĤ zaĜazen pod katalogové þíslo 200 307. V praxi se jedná o odpad, který svými rozmČry pĜekraþuje možnost jejich uložení do nádob na smČsný komunální odpad nebo domovní odpad (nádoby 70 až 1110 litrĤ). SbČr je zajišĢován velkokapacitními kontejnery 5-40 m3, které jsou používány pĜi mobilních svozech nebo jsou umístČny ve sbČrných dvorech. PĜedevším se jedná o zaĜizovací pĜedmČty domácností a kanceláĜí nebo rozmČrné obaly na tyto zaĜizovací pĜedmČty, dále vysloužilé nástroje a náĜadí pro volný þas (sport, zahrádkáĜství). V minulosti do tohoto odpadu obþané odkládali i elektrospotĜebiþe. V objemném odpadu se objevují i stavební sutČ a zbytky ze zahrad nevhodné ke kompostování.

3.8.1. Souþasná produkce objemného odpadu Celková produkce objemných odpadĤ je uvedena v tabulce þ. 52. Údaje jsou použity ze zákonné evidence odpadĤ. Objemný odpad tvoĜí asi 10 % z celkového množství všech produkovaných komunálních odpadĤ skupiny 20. V produkci komunálních odpadĤ z obcí pĜedstavuje asi 11 % z celkového množství.

133

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Tabulka þ. 52: Produkce objemných odpadĤ v ýR v letech 2005-2009

Rok

Kód odpadu

Celkem (t/rok)




2005

200307 Objemný odpad

312 348

230 376

74%

2006


326 049

246 904

76%

2007


383 718

287 833

75%

2008


434 609

316 785

73%

2009


464 698

353 781

76%

Zdroj: ISOH, CENIA

Z tabulky je zĜejmé, že vČtšina objemných odpadĤ vzniká v domácnostech (pĜípadnČ u subjektĤ využívajících systém obce) a jen asi 24-26 % z celkové produkce pochází od ostatních pĤvodcĤ, kde se produkce objemných odpadĤ snižuje. Objemné odpady jsou, co se týþe produkce, druhou nejvýznamnČjší skupinou komunálních odpadĤ po smČsném komunálním odpadu.

Skladba objemných odpadĤ Stanovení skladby objemných odpadĤ není jednoduché. Neexistuje jednotná metodika a s ohledem na rĤznorodost materiálĤ a jejich kombinace to ani není možné. V praxi lze sledovat množství využitelných složek, které lze z objemných odpadĤ ruþnČ vytĜídit a následnČ využít. Z praktických zkušeností z takto vybíraných odpadĤ bylo dosaženo výsledkĤ uvedených v tabulce þ. 53. Tabulka þ. 53: TĜídČní objemného odpadu ze svozu kontejnerĤ 7 m3

Skladba

Jednotka

2005

2006

2007

2008

DĜevo

%

8,00

8,50

21

2,5

Papír

%

4,80

5,10

4

2,9

Plast

%

3,20

3,40

3

2,2

Železo

%

2,22

1,13

2

2,4

Barevné kovy

%

0,02

0

0,0

Pneumatiky

%

4,81

4,23

5

5,6

PS

%

0,02

0,03

0

0,0

ElektrozaĜízení

%

4,20

6

11,2

Neb. složky

%

3

2,4

Celkem vytĜídČno

%

27,27

22,40

45

29,25

NevytĜídČno

%

72,73

77,60

54

70,75

Zpracováno

Tuny

7543

7514

5540

6105

Zdroj: Praktické zkušenosti

Ukazuje se, že v objemných odpadech je znaþný podíl dále využitelných surovin pro materiálovou i energetickou recyklaci. Podíl využitelných odpadĤ se pohybuje mezi 22 - 30%.

134


3.8.2. Nakládání s objemným odpadem v ýR SbČr a svoz Objemné odpady se sbírají a sváží pomocí velkokapacitních kontejnerĤ. Kontejnery jsou umístČny buć trvale ve sbČrných dvorech nebo pĜechodnČ na pĜedem urþených místech na území obcí. SbČr objemných odpadĤ ve sbČrných dvorech. Je pro obþana výhodný z þasového hlediska možnosti odložit odpad celoroþnČ, avšak dostupná vzdálenost bývá podstatnČ vyšší a zpravidla je nutné použít vozidlo k dovozu objemných odpadĤ. Na sbČrných dvorech je zajištČna i možnost tĜídČní odpadĤ (dĜevo, karton, plast atd.) pĜímo pĜi pĜebírce. Mobilní svoz objemných odpadĤ. Jedná se o možnost pĜistavení velkokapacitních kontejnerĤ þi jiných svozových prostĜedkĤ na dané místo a þas, zpravidla nČkolik hodin. V pĜípadech, kdy je ukládání do kontejneru pĜítomna odbornČ proškolená obsluha (ve sbČrných dvorech nebo pĜistavení kontejnerĤ na omezenČ dlouhou dobu s obsluhou) je možné docílit tĜídČní dle jednotlivých složek a zajistit tak požadovanou využitelnost. V pĜípadČ kdy jsou kontejnery ponechány bez obsluhy na stanovišti, jejich obsah je nutné buć následnČ odvézt k pĜetĜídČní, nebo je skládkován odpad, jehož velká þást byla využitelná. Zhodnocení jednotlivých zpĤsobĤ sbČru: Výhody SD: kvalitní zpĤsob vytĜídČní využitelných složek, þastá dostupnost pro obyvatele v dobČ, kdy potĜebují odpad pĜedat, Nevýhody SD: vČtší donášková vzdálenost pro obyvatele, vyšší ekonomická nároþnost z dĤvodu investice do vybavení + platu obsluhy mĤže být þásteþnČ kompenzována snížením množství odpadu pro skládkování a zhodnocením využitelných složek Výhody mobilního svozu kontejnerĤ s obsluhou: nižší náklady, dostupnost pro každého (aĢ z dĤvodu pohodlí þi absence svozového prostĜedku), relativnČ kvalitní zpĤsob vytĜídČní využitelných složek Nevýhody mobilního svozu kontejnerĤ s obsluhou: obyvatel má možnost odložit odpad pouze po velmi omezenou dobu Výhody pĜistavení kontejnerĤ na delší dobu: dostupnost pro každého (aĢ z dĤvodu pohodlí þi absence svozového prostĜedku) Nevýhody pĜistavení kontejnerĤ na delší dobu: shromáždČní velkého množství odpadu rĤznorodého složení, vykazujícího mnohdy i nebezpeþné vlastnosti, doprovázené þasto nepoĜádkem v místČ stanovištČ a s vysokými náklady na následné nakládání Tyto systémy se mohou kombinovat.

135


ZpĤsoby nakládání s objemnými odpady Nakládání s objemnými odpady v ýR je zachyceno v následující tabulce þ. 54. Tabulka þ. 54. Nakládání s objemnými odpady v ýR v letech 2005-2009

ZpĤsoby nakládání

2007

2008

2009


2%

2%

1%


3%

3%

5%

Využití

5%

5%

6%

92%

92%

91%

2%

3%

3%

Skládkování Ostatní Zdroj: ISOH, CENIA

Z tabulky vyplývá, že objemné odpady se pĜedevším skládkují a jejich tĜídČní a využívání je jen okrajové (cca 5-6 % z celkové produkce). Množství objemných odpadĤ meziroþnČ narĤstá, tempo je dáno pĜedevším kupní silou obyvatel a rozšiĜováním systému sbČru objemných odpadĤ.

3.8.3. Ekonomika nakládání s objemnými odpady Celkové náklady na nakládání s objemnými odpady jsou tvoĜeny náklady na sbČr a svoz a dále náklady na odstranČní objemných odpadĤ. Náklady na svoz jsou dány vzdáleností od místa zpracování. Vzhledem k objemnosti odpadu se vČtšinou pĜevážejí malé hmotnosti a tak se dopravní náklady v souþasných cenách pohybují okolo 600 – 2000 na tunu. Náklady na odstranČní objemného odpadĤ jsou vyšší než u smČsného komunálního odpadu (je to zpĤsobeno pĜedevším špatnou hutnitelností odpadu) a ceny jsou vþ. poplatkĤ v rozmezí 900 – 1.400 Kþ/tunu. Celkem tedy u objemného odpadu mĤžeme poþítat s náklady 1.500 – 3.400 Kþ na jednu tunu. Pokud je objemný odpad sbírán prostĜednictvím SD, náklady je nutno navýšit o poĜizovací náklady SD a jeho obsluhu. Tím stoupnou cca o 200 - 700 Kþ podle investiþní nároþnosti SD a dle otvírací doby SD oproti systému pĜistavení nádob. Výhodou je tĜídČní dle využitelnosti pĜímo obþany do pĜistavených nádob a snížení objemu odpadĤ, který musí být uložen na skládku. Tato úspora pĜi úþinnosti tĜídČní 25% je ve výši cca 220 – 350 Kþ. Pokud poroste poplatek na skládce, bude se snížení nákladĤ projevovat kladnČ. ObecnČ lze prohlásit, že díky tĜídČní objemných odpadĤ se srovnávají náklady s jejich prostým uložením na skládku. S rostoucím poplatkem za skládkování se vyplatí zavést tĜídČní i tam, kde to dnes z dĤvodu malého výskytu objemných odpadĤ není rentabilní.

136


3.8.4. Shrnutí •

•

•

Produkce objemných odpadĤ neustále roste. V r. 2009 bylo v obcích vyprodukováno 354 tis. tun tČchto odpadĤ (tj. cca 33,8 kg/obyvatel/rok). Objemné odpady tvoĜí až 11 % celkového množství komunálních odpadĤ z obcí. PĜevážná vČtšina objemných odpadĤ je skládkována (91 % v r. 2009). K tĜídČní odpadu dochází pĜi jeho sbČru velkokapacitními kontejnery pĜi svozu nebo na sbČrných dvorech. Pro další využití lze vytĜídit 22-30 % z celkového množství objemných odpadĤ. PĜevažují odpady dĜeva, elektrozaĜízení, papíru a pĜ. plastĤ. Z hlediska další využitelnosti se jeví jako vhodnČjší zpĤsob sbČru prostĜednictvím sbČrných dvorĤ, kde dochází k dotĜídČní a omezení množství odpadĤ ukládaných na skládku.

ϯ͘ϵ͘ ^dsE1DK>/E1KW͕^/DEdz 3.9.1. Stavební a demoliþní odpad Stavební a demoliþní odpad jsou odpady vznikající pĜi zĜizování, údržbČ, rekonstrukcích a odstraĖování staveb, jejich materiálovou základnou jsou zejména zeminy, horniny a stavební výrobky (vČci urþené a užívané k zabudování do staveb). Metodický návod odboru odpadĤ pro Ĝízení stavebních a demoliþních odpadĤ a pro nakládání s nimi z ledna 2008 urþuje bližší nakládání a seznam stavebních a demoliþních odpadĤ (v pĜíloze þ. 1 tohoto dokumentu). Jedná se o odpady, které mohou být pĜi správném zpĤsobu nakládání významným zdrojem úspor prímárních surovin, jako jsou cihláĜské hlíny, písky, štČrkopísky a stavební kámen a svým množstvím pĜedstavují významný podíl veškerého odpadu produkovaného v ýR. Stavební odpady jsou významnou množstevní složkou – jejich podíl na celkové produkci odpadĤ v ýR byl v roce 2007 cca 49% a v roce 2008 dokonce 55%. K hodnotám o produkci stavebních sutí procházejících pĜes informaþní systémy evidence odpadĤ pĜipomíná Asociace pro rozvoj recyklace stavebních materiálĤ v ýR (ARSM), že ještČ dalších cca 1,5 mil. tun sutí roþnČ nenaplĖuje definici zákona o odpadech a tudíž neprochází evidencí. V údajích recyklaþních firem však tato množství figurují ve formČ vyrobeného recyklátu. Stavební odpad není z hlediska zaĜazení odpadem komunálním, vzniká však též pĜi stavební, údržbáĜské a demoliþní þinnosti obyvatel. Obce mohou upravit systém nakládání se stavebním odpadem na svém území obecnČ závaznou vyhláškou a také tak povČtšinČ þiní. (§17 zák.185/2001 Sb. o odpadech). Úhrada za nakládání se stavebním odpadem není pĜíjmem obce, výjimku tvoĜí pĜípad, kdy obec sama provozuje sbČrný dvĤr þi deponii stavební suti. Produkce stavebních odpadĤ je uvedena v tabulce þ. 55.

137

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Tabulka þ. 55 Produkce stavebních odpadĤ v r.2009

Kód odpadu

Celkem (t/rok)




170101

Beton

994 308

12 821

1%

170102

687 880

44 439

6%

170107

Cihly SmČsi nebo oddČlené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobkĤ neuvedené pod þíslem 17 01 06

700 915

58 623

8%

170201

DĜevo

29 377

2 584

9%

170301

Asfaltové smČsi obsahující dehet

2 554

163

6%

170302

Asfaltové smČsi neuvedené pod þíslem 17 03 01

465 380

11 864

3%

170303

Uhelný dehet a výrobky z dehtu

556

6

1%

170601

Izolaþní materiál s obsahem azbestu

1 429

519

36%

170605

Stavební materiály obsahující azbest SmČsné stavební a demoliþní odpady neuvedené pod þísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

11 021

2 298

21%

354 716

31 095

9%

3 248 136

164 411

5%

170904 Celkem

Upraveno dle údajĤ ISOH Z uvedeného je patrné, že obce nejsou významnými producenty stavebních odpadĤ, a zároveĖ stavební odpady nejsou významnou položkou v produkci odpadĤ obcí, pĜedstavují cca 4-5 % hmotnosti vzhledem ke vznikajícím komunálním odpadĤm z obcí. Vývoj produkce stavebních odpadĤ z obcí je uveden v další tabulce þ. 56. Tabulka þ. 56: Vývoj produkce stavebních odpadĤ z obcí

Kód odpadu 170101 170102 170107 170201 170301 170302 170303 170601 170605 170904 Celkem

Katalogový název odpadu Beton Cihly SmČsi nebo oddČlené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobkĤ neuvedené pod þíslem 17 01 06 DĜevo Asfaltové smČsi obsahující dehet Asfaltové smČsi neuvedené pod þíslem 17 03 01 Uhelný dehet a výrobky z dehtu Izolaþní materiál s obsahem azbestu Stavební materiály obsahující azbest SmČsné stavební a demoliþní odpady neuvedené pod þísly 17 09 01, 17 09 02 a 17 09 03

2005 17 767 48 953

2006 12 635 47 372

2007 14 069 45 961

2008 15 446 47 880

2009 12 821 44 439

35 577 2 744

36 734 1 579

47 697 2 821

60 589 3 288

58 623 2 584

107

109

119

208

163

3 860

2 354

2 282

17 033

11 864

59

2

15

5

6

90

224

332

453

519

901

1 575

1 679

2 273

2 298

18 431 128 488

20 331 122 916

16 771 131 747

25 415 172 592

31 095 164 411

138


3.9.2. Možnosti sbČru stavebních odpadĤ Vznik jednotlivých druhĤ stavebních odpadĤ by mČl být již v poþátku Ĝízen tak, aby následné nakládání bylo cílené na maximální možnost využití jednotlivých složek. PĜi nakládání s ním by mČla být uvažována tato kritéria: - zvýšit podíl úpravy stavebních a demoliþních odpadĤ s následným využitím takto upravených odpadĤ - snížit podíl nebezpeþných odpadĤ vznikajících pĜi stavebních þinnostech - využívat stavební a demoliþní odpady po jejich úpravČ jako náhradu vybraných primárních surovin - zamezit využívání neupravených stavebních odpadĤ k tzv. rekultivacím území Stavební odpady lze rozdČlit v souladu s pĜíl. 1 metodického návodu na: - skupinu odpadĤ, vhodných k recyklaci (napĜ. beton, cihly, sutČ, sklo apod.) - skupinu odpadĤ, vylouþených z pĜijímání k recyklaci do zaĜízení, jehož souþástí není oddČlení a následné nakládání s nebezpeþnými druhy odpadĤ (odpady zneþištČné škodlivinami) - skupinu odpadĤ vylouþených z pĜijímání do všech zaĜízení k recyklaci (odpady s obsahem azbestu apod.) Samostatnou skupinu tvoĜí materiálovČ využitelné odpady – kovy. Problematika oddČleného sbČru tČchto odpadĤ je vyĜešena jejich výkupem v privátních výkupnách odpadĤ/surovin. Z hlediska ochrany životního prostĜedí dochází ke zneþišĢování ovzduší pĜi „vypalování kabelĤ“ s cílem získat kovové souþásti a z hlediska hospodaĜení obcí je významné zcizování kovových souþástí staveb za úþelem prodeje. ěešení tČchto jevĤ však není cílem tohoto materiálu, lze pouze konstatovat, že byla vydána novela zákona 185/01 Sb. o odpadech pod þ. 383/2008 Sb. a Vyhl. 478/2008 Sb., které mají tuto problematiku Ĝešit. Vzhledem ke krátké dobČ úþinnosti tohoto legislativního opatĜení nelze posoudit, do jaké míry se zmiĖovaná situace vylepšila. Produkce stavebního odpadu od obyvatel bývá pĜevážnČ v tČchto kategoriích: -

stavební sutČ (beton, cihly, smČsi þistých sutí – kat.þ. 17 01 .., 17 09 04 ) dĜevo (kat.þ. 17 02 01) výrobky s obsahem dehtu – dehtové lepenky (kat.þ. 17 03 01*,17 03 03*) stavební materiály obsahující azbest – eternit apod. (kat.þ. 17 06 01*,17 06 05*)

V zásadČ jsou v rámci obcí dvČ základní možnosti sbČru: - sbČr stavebního odpadu do velkoobjemových kontejnerĤ pĜistavených za tímto úþelem - dodávka stavebních odpadĤ do zaĜízení urþených pro jejich shromažćování (sbČrné dvory, deponie stavebních sutí,…)

139


3.9.3. Nakládání se stavebním odpadem Stavební sutČ – pro materiálovou recyklaci minerálních odpadĤ zaĜazených do kategorie Ostatní odpad je zapotĜebí jejich mechanická úprava drcením a tĜídČním tak, aby následnČ splnily podmínky užití. Technologie použitá pĜi zpracovávání stavebních odpadĤ má zásadní vliv na kvalitu produkovaných recyklátĤ. Kvalitní recyklovaný materiál vznikne provedením tĜí základních technologických operací: pĜedtĜídČní - drcení - následné tĜídČní. PĜi recyklaci stavebních a demoliþních odpadĤ jsou v evropských podmínkách využívány dva základní provozní systémy: - stacionární recyklaþní linky - mobilní recyklaþní linky Vzniklý recyklát by mČl být následnČ posouzen pomocí obecnČ závazných norem a pĜedpisĤ, což by mČlo zásadní vliv na uplatĖování recyklátĤ ve stavební výrobČ. PĜi výstupu ze zaĜízení je vzniklý materiál: -

-

vybaven potvrzením o shodČ výrobku dle § 12 zák. 122/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, je s ním nadále nakládáno jako s materiálem a nevztahuje se na nČj zákon 185/2001 Sb. o odpadech, nebo zĤstává v režimu zák. 185/2001 Sb. o odpadech jako upravený stavební odpad a je možné ho využívat za stanovených podmínek na zaĜízeních povolených dle § 14 zák. 185/2001 Sb. napĜ. pĜi rekultivaci skládek þi terénĤ.

Dle informací ARSM recyklaci stavebních sutí v souþasné dobČ na þeském trhu zajišĢuje 36 rozhodujících firem, které jsou vybaveny drtiþi a tĜídiþi s celkovou roþní kapacitou 7,5 mil. tun recyklátu. To plnČ pokrývá souþasnou produkci. I pĜes vzrĤstající stavební aktivitu má však produkce recyklátu po roce 2005 sestupnou tendenci a to z dĤvodu snižující se poptávky po nČm. Asociace ARSM poukazuje na souvislost užití stavebních recyklátĤ a produkci stavebního kamene popĜ. štČrkopískĤ. V rozboru dĤvodĤ tohoto stavu uvádí mj. lobbistické tlaky velkých producentĤ kameniva na investory staveb a neexistenci jednotného systému posuzování jakosti recyklátĤ. DĜevo - v pĜípadČ, že se jedná o dĜevo, které nebylo chemicky ošetĜeno, jde o biologicky rozložitelný odpad a jako takový ho lze využít. V pĜípadČ materiálĤ, které byly upraveny nátČry þi moĜením, je vhodné je využít za pĜedpokladu splnČní legislativních požadavkĤ. Pro nČkteré zpĤsoby využití (výroba TAP, dĜevotĜískové desky apod.) je zapotĜebí, aby byl dĜevní odpad dokonale zbaven kovových souþástí, což bývá þasto problematické. V souþasné dobČ je veliký výskyt rámĤ dĜevČných oken v rámci masivních výmČn za plastové a to je typický pĜípad dĜeva s tČžce oddČlitelnou

140


kovovou souþástí. Takový druh odpadu lze využít v technologii, která nevyžaduje pĜedbČžnou úpravu odpadu drcením þi mletím – zaĜízení na energetické využití. Výrobky s obsahem dehtu – odpad je nevyužitelný, odstranČní se zajistí pomocí skládkování na skládkách N odpadu (za pĜedpokladu že to dovolí obsah škodlivin ve výluhu i sušinČ odpadu) þi spálením v odpovídajícím zaĜízení. Stavební materiály obsahující azbest – nakládání s tímto odpadem bylo výraznČ usnadnČno Vyhl. 294/2005 Sb., kterou byl odpad azbestu povolen ukládat též na skládky typu SOO za splnČní pĜesnČ stanovených technických požadavkĤ a dalších právních pĜedpisĤ, zejména zákona 258/2000 Sb. o ochranČ veĜejného zdraví. Tím se nakládání s tímto druhem odpadu výraznČ zlevnilo a snížilo se riziko nelegálního vývozu odpadu mimo zaĜízení urþená k jeho sbČru. SpeciálnČ však u nakládání s tímto druhem odpadu je zapotĜebí dodržovat zásady k ochranČ zdraví (dýchacích cest) v souladu s právními pĜedpisy shrnuté v pĜíloze 2 metodického návodu odboru odpadĤ MŽP pro Ĝízení stavebních a demoliþních odpadĤ a pro nakládání s nimi z ledna 2008

3.9.4. Ekonomika nakládání se stavebním odpadem Nakládání se stavebním odpadem vychází ekonomicky pĜíznivČji z dĤvodu vysokého procenta využitelnosti a také z dĤvodu velkých hmotností. Náklady na dopravu jsou dány množstvím pĜeváženého odpadu a vzdáleností. Manipulace se stavební sutí (drcení + výroba recyklátu) je v cenách cca 200 - 300,-Kþ/t. Další druhy stavebních odpadĤ se Ĝídí cenami skládek v místních podmínkách, tzn. odpady kat. O + eternit cca 1000 - 1500,-Kþ/t vþ. poplatkĤ. Odpady kat. N cca 8.000 – 12.000,-Kþ/t. V pĜípadČ nakládání se dĜevem je velmi podstatný zpĤsob jeho vytĜídČní, popĜ. zneþištČní. Cena za zpracování do dĜevotĜískových desek se mĤže pohybovat kolem 0 Kþ, energetické využití mĤže být již od 450,-Kþ/t, ale i mnohem více, v pĜípadČ odstranČní na skládce jako objemný odpad kat. O (cca 1.000 – 1.500,-Kþ/t vþ. poplatkĤ), v mezních pĜípadech povrchovČ upraveného dĜeva i jako odpad kat. N (8.000– 12.000,-Kþ/t).

3.9.5. Stanovené cíle a jejich plnČní POH ýR stanovil samostatné cíle pro stavební odpady a to: - využívat 50% hmotnosti vznikajících SDO do 31.12.2005 a 75% hmotnosti vznikajících SDO do 31.12.2012. Tyto cíly jsou plnČny dokonce v pĜedstihu, od roku 2006 bylo pĜedáváno k využití kolem 90% SDO. Vztahují se na nČ i další obecné zásady stanovující

141


-

maximální využívání odpadĤ jako náhrady primárních pĜírodních zdrojĤ snižování mČrné produkce nebezpeþných odpadĤ snížování hmotnostního podílu odpadĤ ukládaných na skládky o 20% do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 zabránČní rozptylu azbestu a azbestových vláken do složek ŽP a stanovit technické požadavky pro nakládání s odpady s obsahem azbestu pĜi jejich ukládání na skládky.

Vzhledem k významu recyklátĤ ze stavebních odpadĤ jako zdroje druhotných surovin, je jejich nakládání specifikováno i v Surovinové politice v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojĤ schválené usnesením vlády ýR þ.1311/1999.

3.9.6. Sedimenty V rámci þinnosti obce dochází k odbahĖování rybníkĤ, þištČní dešĢových zdrží, tokĤ protékajících obcí apod. V té chvíli vzniká problematická složka a tou jsou sedimenty. Jedná se nejþastČji o jemné písky, jíly a slíny s usazenými zbytky vegetací. V této oblasti neexistoval dlouhou dobu právní pĜedpis, který by jednoznaþnČ stanovil nakládání a tak jednotlivé orgány státní správy Ĝešily každý pĜípad individuálnČ a znaþnČ to komplikovalo provádČní dĤležitých projektĤ. Problematika sedimentĤ je novČ Ĝešena spoleþnou vyhláškou ministerstva životního prostĜedí a ministerstva zemČdČlství Vyhl. þ. 257/ 2009 Sb., která nabyla úþinnosti 1. 9. 2009. Za splnČní stanovených podmínek mohou být vyhovující sedimenty vpraveny do zemČdČlské pĤdy. V souþasné dobČ probíhá projekt ministerstva zemČdČlství a Národní agentury pro zemČdČlský výzkum, který se zabývá problematikou rizikových prvkĤ a perzistentních organických polutantĤ v sedimentech. Projekt by mČl být ukonþen k 31. 12. 2011 a jeho výsledky by mohly sloužit k pĜípadné korekci limitĤ stanovených ve vyhlášce 257/2009 Sb.

3.9.7. Shrnutí •

•

•

•

Stavební odpady tvoĜí jen minoritní þást odpadĤ v obci. PĜedstavují cca 4-5 % z celkové produkce odpadĤ vznikajících v obci (komunální, obalové a stavební odpady z obcí). Za rok 2009 bylo v obcích vyprodukováno cca 164 tis. tun stavebních odpadĤ. Stavební odpady jsou vČtšinou sbírány ve sbČrných dvorech nebo na urþených deponiích. Jsou z velké þástí recyklovány. Obce využívají služeb mobilních drtících zaĜízení. Stavební odpady pĜedstavují problém spíše z hlediska ochrany životního prostĜedí, kdy pĜi nedostateþné spolupráci obcí a stavebních úĜadĤ dochází k užívání stavebních odpadĤ (þasto bez znalosti jejich vzniku a vlastností) na terénní úpravy. Problematika sedimentĤ je z velké þásti Ĝešena novou vyhláškou, která upravuje podmínky pro využití sedimentĤ na zemČdČlské pĤdČ. 142


ϯ͘ϭϬ͘K^ddE1KWz PĜedmČtem kapitoly jsou ostatní komodity odpadĤ, pĜedevším uliþní smetky - problematika volnČ pohozených odpadĤ a odpady uložené na nelegálních uložištích odpadĤ na tzv. „þerných“ skládkách, jejichž nakládání, resp. odstraĖování je obcemi a mČsty dennodennČ Ĝešeno. DĤvodem, proþ jsou tyto odpady Ĝešeny samostatnou kapitolou, je jejich charakter pĤvodu, (jsou potenciální hrozbou poškození lidského zdraví þi životního prostĜedí) a stejnČ tak i organizaþnČ technické zpĤsoby zajištČní jejich nakládání.

3.10.1. ýerné skládky Právní úprava problematiky þerných skládek Na základČ zákona þ. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ není pojem þerná skládka exaktnČ definován, ale z jednotlivých ustavení zákona vyplývá, že se jedná o odpady odložené v rozporu se zákonem o odpadech na místech, která k odkládání odpadĤ podle tohoto zákona nejsou urþena. V souþasné dobČ upravuje zákon o odpadech postup pĜi odstraĖování nelegálních uložišĢ odpadĤ, tedy tzv.„þerných skládek“ v ustanovení § 79 odst. 1 písm. f). Podle tohoto ustanovení mĤže obecní úĜad obce s rozšíĜenou pĤsobností (dále jen „obecní úĜad“) odstranit odpad, pokud hrozí poškození lidského zdraví nebo životního prostĜedí nebo již k nČmu došlo, a to na náklady odpovČdné osoby. Z tohoto ustanovení tedy vyplývá, že obecní úĜad pĜednostnČ zajišĢuje odstranČní odpadu, aĢ již z dĤvodu, že pĤvodce závadného stavu (odpovČdná osoba) není znám, nebo je sice znám, ale je neþinný. V pĜípadČ, kdy obecní úĜad není schopen zjistit pĤvodce závadného stavu (tedy osobu, která odpad na nemovitosti protiprávnČ odložila), nebude možné obecním úĜadem vynaložené náklady refundovat u pĤvodce ani u vlastníka pozemku, na nČmž se nepovolená skládka vlastníkem nezaložená nachází, neboĢ v souþasnosti platný zákon o odpadech povinnost vlastníka nemovitosti odstranit þernou skládku pĜímo neupravuje. OdstraĖování þerných skládek se z hlediska platné právní úpravy dotýká nejenom zákon o odpadech, ale i další právní pĜedpisy, zejména z oblasti ochrany životního prostĜedí. Jedná se pĜedevším o vodní zákon, zákon o ochranČ zemČdČlského pĤdního fondu, zákon o ochranČ pĜírody a krajiny a nČkteré další, které upravují ochranu jednotlivých složek životního prostĜedí pĜed jakýmkoliv zdrojem ohrožení, vþetnČ odpadĤ. Základním problémem souþasnČ platného právního stavu je vzájemný vztah zmínČných právních úprav a úpravy podle zákona o odpadech. Zákon o vodách a ostatní složkové zákony váží realizaci nápravných opatĜení na existenci urþité míry ohrožení nebo poškození jednotlivé složky životního prostĜedí, kterou mĤže pĜedstavovat napĜ. existence þerné skládky odpadĤ (nebezpeþí kontaminace podzemních vod). Zákon o odpadech v ustanovení § 79 odst. 1 písm. f) váže realizaci nápravného opatĜení ze strany obecního úĜadu obce s rozšíĜenou pĤsobností rovnČž na vznik hrozby poškození životního prostĜedí nebo lidského zdraví. Vznik takového ohrožení bude 143


nutné prokazovat rovnČž s použitím složkových pĜedpisĤ, které ochranu jednotlivých jeho složek upravují. PĜi nejširším výkladu ustanovení § 79 odst. 1 písm. f) by však ohrožením životního prostĜedí mohla být jakákoliv þerná skládka. Odložení odpadu na jiném místČ, než které je k tomuto úþelu urþeno, je v rozporu se zákonem o odpadech a tudíž potenciálním nebezpeþím pro životní prostĜedí a lidské zdraví, byĢ v konkrétním pĜípadČ se mĤže jednat o minimální negativní vliv. Platná právní úprava bohužel výslovnČ neĜeší situaci, kdy podmínky pro realizaci nápravného opatĜení budou dány jak podle zákona o odpadech, tak podle nČkterého ze složkových pĜedpisĤ. Problém zároveĖ Ĝeší § 42 zákona þ. 254/2001 o vodách a zmČnČ nČkterých zákonĤ (vodní zákon) jako „závadný stav“. Podle § 42 odst. 1 vodního zákona k odstranČní následkĤ nedovoleného vypouštČní odpadních vod, nedovoleného nakládání se závadnými látkami nebo havárií (dále jen "závadný stav") uloží vodoprávní úĜad nebo ýeská inspekce životního prostĜedí tomu, kdo porušil povinnost k ochranČ povrchových nebo podzemních vod (dále jen "pĤvodce"), povinnost provést opatĜení k nápravČ závadného stavu (dále jen "opatĜení k nápravČ"), popĜípadČ též opatĜení k zajištČní náhradního odbČru vod, pokud to vyžaduje povaha vČci. Náklady na provedení opatĜení k nápravČ nese ten, jemuž bylo opatĜení k nápravČ uloženo. V tom pĜípadČ vodoprávní úĜad a ýIŽP ukládá povinnost provést opatĜení k nápravČ stavu tomu, kdo jej zpĤsobil („pĤvodce závadného stavu“) nebo podle potĜeby nabyvateli majetku podle zákona þ. 99/1991 Sb., o podmínkách pĜevodu majetku na jiné osoby. Nelze-li opatĜení k nápravČ uložit a hrozí-li ohrožení nebo zneþištČní vod, zabezpeþí nezbytná opatĜení k nápravČ pĜíslušný vodoprávní úĜad z vlastního podnČtu nebo z podnČtu ýIŽP. Uvedená ustanovení zákona o odpadech a vodního zákona Ĝeší postup pĜi zjištČní nepovolené skládky nebo neoprávnČnČ odloženého odpadu v pĜípadech, že je tČmito odpady ohroženo lidské zdraví nebo životní prostĜedí. V pĜípadČ, že nehrozí poškození lidského zdraví nebo nČkteré ze složek životního prostĜedí, se neuplatĖuje ustanovení § 79 odst. 1 písm. f), ale situaci bude muset Ĝešit obec, která je zodpovČdná za udržování poĜádku v obci. Pokud tedy nastane pĜípad, že neoprávnČnČ odložené odpady neohrožují životní prostĜedí a zdraví lidí a je znám ten, kdo odpady neoprávnČnČ odložil, má obec, na jejímž katastrálním území k odložení došlo, možnosti využít ustanovení zákona þ. 185/2001 Sb., o odpadech, zákona þ. 128/2000Sb. (obecní zĜízení) a zákona þ. 200/1990 Sb., o pĜestupcích. ěešení problému s nepovolenými skládkami podle platné legislativy závisí na konkrétní situaci a to pĜedevším na tom, je-li znám pĤvodce nezákonného stavu, a zda je ohroženo nebo již poškozeno životní prostĜedí nebo zdraví lidí.

Souþasný stav Ĝešení þerných skládek V ýeské republice neexistuje systémová evidence poþtu þerných skládek ani množství odpadĤ z þerných skládek na národní úrovni. Žádný speciální právní pĜedpis nestanovuje povinnost evidovat tyto ukazatele. ýerné skládky, vþetnČ doprovodných charakteristik (produkce odpadĤ, poþet výskytu, náklady na odstranČní, apod.) jsou tak evidovány pĜevážnČ jen na 144


úrovni obcí a mČst samotných popĜ. obcí s rozšíĜenou pĤsobností þi obcí povČĜených výkonem státní správy. Jednoduše se dá Ĝíci, že jsou evidovány pouze a jen obcemi, kterých se problém vzniku a odstraĖování þerných skládek z hlediska výkonu samosprávy týká. Skuteþností je, že se þerné skládky objevují více v pĜíhraniþních oblastech se Spolkovou republikou NČmecko þi Rakouskem. Je to dáno dovozem odpadĤ (respektive již nevyužívaných napĜ. automobilĤ vþetnČ náhradních dílĤ, elektrických spotĜebiþĤ þi nábytku z tČchto zemí) ze strany pĜedevším nČkterých problémových skupin obyvatel za úþelem prodeje tČchto odpadĤ jako výrobkĤ v ýR. ěada tČchto zaĜízení a výrobkĤ je však nefunkþních a neprodejných a jsou odhazovány právČ ne místa, které nejsou urþeny jako místa pro ukládání s odpady. Problematiku þerných skládek výraznČ pomáhají nepĜímo zmírnit budované sbČrné dvory odpadĤ v obcích a mČstech, které mají obyvatele tČchto mČst a obcí zdarma. Skuteþnosti, že vybudováním sbČrného dvora odpadĤ na území obce se snížil podíl þerných skládek na území obcí, byla zaznamenána celá Ĝada. StejnČ tak k úbytku þerných skládek odpadĤ pĜispČlo zavedení systému místního poplatku (platba na hlavu za trvale hlášeného obþana obce) za systém nakládání s odpady v obcích. Z hlediska skladby odpadĤ tvoĜí velkou þást þerných skládek objemné odpady, odpady z rozebírání automobilĤ a živnostenské odpady. V posledních nČkolika letech se objevuje rovnČž jako nešvar ukládání zejména objemných odpadĤ (stejnČ jako vyĜazených elektrických a elektronických zaĜízení) ke kontejnerovým stáním na využitelné složky odpadĤ.

Shrnutí zásadních argumentĤ týkajících se þerných skládek odpadĤ: -

-

vzhledem k souþasné právní úpravČ je situace z hlediska postihu pĤvodce skládky a následného zabezpeþení odstranČní skládky nemČnná (nedohledatelnost pĤvodce, náklady na odstranČní nesou ve velké vČtšinČ obce), platná zákonná úprava Ĝeší pouze þerné skládky, u nichž se prokáže ohrožení životního prostĜedí a kdy mĤže konat pĜíslušný správní úĜad (obec s rozšíĜenou pĤsobností), problematické financování „divokých þerných skládek“ vzniklých v minulosti, obce þasto využívají pro hrazení nákladĤ na odstranČní þerných skládek místního poplatku za systém nakládání s odpady na území obce stanovený obecnČ závaznou vyhláškou, þerné skládky se nejþastČji vyskytují v okolí komunikací a na lesních pozemcích, þerné skládky se ve vČtší míĜe objevují v pĜíhraniþních oblastech ýR (se SRN þi Rakouskem), díky dovozu odpadĤ z tČchto zemí ze strany problémových skupin obyvatel k eliminaci þerných skládek odpadĤ pĜispČlo zavedení místního poplatku na území obcí a mČst a stejnČ tak zkvalitĖování systémĤ pro sbČr a nakládání s odpady v obcích, pĜedevším budování þi zkvalitĖování sbČrných dvorĤ odpadĤ

Množství skládek s odpady z domácností se významnČ omezilo zavedením zpoplatnČním obyvatel (místní poplatek) a stejnČ tak budováním sbČrných dvorĤ odpadĤ v obcích, 145


nicménČ pĜetrvává problém se živnostenským odpadem (napĜ. þásti po rozebrání autovrakĤ). V poslední dobČ narĤstá problém s pĜechodným ukládáním odpadĤ v okolí sbČrných míst a kontejnerĤ. Pravidelná likvidace a úklid tČchto skládek pĜedstavuje jednoznaþný nárĤst nákladĤ pro obce. Je zĜejmé, že tento náš dlouhodobý problém s þernými skládkami nespoþívá v tom, že by naše zákony nevytváĜely dostateþný rámec legálního chování ve vztahu k ochranČ pĜírody a zdraví lidí, nebo že by nebylo dostateþné územní vybavení zaĜízeními k nakládání s odpady, nebo nebylo zajištČno odstraĖování komunálního odpadu, ale spoþívá skuteþnČ jen v neukáznČnosti nČkterých osob a v tom, že není zajištČno financování a postup pĜi odstranČní þerných skládek, není-li známa za nČ odpovČdná osoba a nejspíš není dobĜe nastaven ani postup, kompetence a povinnosti kontrolních a dalších orgánĤ veĜejné správy.

3.10.2. Uliþní smetky a littering Definice komodity Uliþní smetky jsou odpady z þištČní veĜejných prostranství a odpady uložené do uliþních nebo parkových košĤ. Podle vyhlášky þ. 381/2001 Sb., Katalogu odpadĤ, pĜísluší uliþní smetky ke skupinČ 20 (komunální odpady) a jsou uvedeny pod katalogovým þíslem 20 03 03. Souþasné legislativní Ĝešení udržování þistoty a poĜádku v obcích je souhrnnČ popsáno spoleþnČ s problematikou þerných skládek S uliþními smetky souvisí i problematika litteringu, tj. odpadu volnČ pohozeného na místČ pro nČj nevyhrazeném, aĢ už na veĜejném prostranství þi v pĜírodČ. Jedná se o pohozené odpady vázající se v první ĜadČ na aktivity spojené s danými veĜejnými prostranstvími (napĜ. rychlé obþerstvení, zóna urþená k odpoþinku a piknikĤm). NČkteré zahraniþní definice pĜipouštČjí širší výklad tohoto pojmu, tj. vþetnČ þerných skládek. ýerné skládky jsou však více problémem nelegálního odstraĖování odpadu. ýistota veĜejných prostranství patĜí v souþasné dobČ k dobrému image mČst a obcí. Littering má negativní vliv na dobrý pocit a bezpeþí obþanĤ a je spojen s dalšími aspekty, jako je uspoĜádání a infrastruktura dané lokality (osvČtlení, vybavenost, þistota) þi uvČdomování si obyvatel, že pohazování odpadĤ je spoleþensky nepĜijatelné. Je zde tedy jasná vazba na potĜebu údržby þistoty, aby se þásteþnČ zamezilo litteringu. Náklady na zabezpeþení þistoty veĜejných prostranství jsou však v porovnaní s celkovými náklady na hospodaĜení s KO zanedbatelné.

Produkce a zpĤsoby nakládání Produkce uliþních smetkĤ v ýR je uvedena v tabulce þ. 57.

146

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Tabulka þ. 57: Produkce uliþních smetkĤ (200303) v letech 2005 až 2009 v ýR

Rok

Kód odpadu


Celkem (t/rok)



2005


88 345

63 256

72%

2006


119 333

65 643

55%

2007


93 120

60 718

65%

2008


104 253

65 620

63%

2009


106 378

59 954

56%

Zdroj: ISOH

V porovnání s produkcí všech komunálních odpadĤ vznikajících v obcích þinil v roce 2009 podíl uliþních smetkĤ pouhá 2 % z celkové produkce komunálních odpadĤ z obcí. Podle evidence ISOH vyplývá, že odpady katalogového þísla Uliþní smetky jsou ze 40 % ukládány na skládky. Z evidovaných dat nelze ovšem zjistit, jaký podíl z celkových vyprodukovaných uliþních smetkĤ tvoĜí smetky z úklidu komunikací, z veĜejných prostranství a odpady z odpadkových košĤ. Na základČ odborných prĤzkumĤ lze konstatovat, že podíl odpadĤ z odpadkových košĤ pĜedstavuje cca 30-45 % z odpadĤ uliþních smetkĤ a to podle vybavenosti oblastí mČst a obcí odpadkovými koši. Zbylou þást této skupiny odpadĤ tvoĜí smetky z þistČní komunikací a ploch. PĜi strojovém þištČní obsahují smetky po odvodnČní cca 10 % podíl vody. V sušinČ pak pĜevažuje inertní materiál (97-98,4% hmot. v sušinČ). Ve velmi malé míĜe je obsažen biologický materiál (nafoukané listí, vČtviþky, lipové kvČty) a jen sporadicky jsou obsaženy stĜepy þi cigaretové nedopalky, úlomky plastĤ, drobné þásti papíru a skla. Podíl odpadĤ z ruþního þistČní ploch a komunikací (littering) je zanedbatelný. Skladba volnČ pohozených odpadĤ (littering) závisí na typu stanovištČ (atraktivita a funkce území, pohozený odpad pĜitahuje další odpad, atd.). Littering nabývá na významu pĜedevším ve velkých mČstech, u komunikací, v zónách urþených pro volných þas (parky, vodní plochy).

147


Graf 9: Procentuální výskyt kusĤ pohozených odpadĤ ve mČstČ

Procentuální výskyt ks. pohozených odpadĤ ve mČstČ plasty 9,0% ostatní 1,4%

papír 7,1%

sklo 1,5% kovy 4,1%

cigarety 58,2%

bio 18,7%

Zdroj: ETC Consulting Group s.r.o.

Z pohledu litteringu a jeho hlavního parametru, tj. kusovosti, jsou v nejfrekventovanČjších þástech mČst (historická centra) nejvýznamnČjší pohozené odpady malé velikosti, jedná se pĜedevším o cigaretové nedopalky. Mezi další položky výraznČ zastoupené patĜí nezašláplé žvýkaþky, ostatní plasty, obaly od sladkostí a pochutin a odpady týkající se kouĜení. KromČ cigaretových nedopalkĤ a žvýkaþek se jedná více o neidentifikovatelné pohozené odpady než o identifikovatelné kusy obalĤ (výjimku tvoĜí zóny pro volný þas na okrajích mČst a obcí, silnice a CHKO). DoplĖujícími parametry ke zjišĢování míry litteringu jsou hmotnost a objem. Procentuální rozdČlení hmotnostní a objemĤ u jednotlivých materiálových skupin (papír, plast, sklo, biologicky rozložitelné, cigaretové nedopalky, atd.) pohozených odpadĤ v mČstských centrálních þástech ukazuje také na cigaretové nedopalky. U parkĤ a parkovišĢ se jedná o papír a plast. Potvrzuje se, že ke zneþištČní veĜejných prostranství dochází, i když je k dispozici dostatek možností k odkládání odpadĤ do sbČrných nádob. Tabulka þ. 58 ukazuje, že ve zkoumaných mČstských lokalitách byla prĤmČrná volná kapacita košĤ cca 66%. Na zkoumaných prostranstvích bylo v prĤmČru 6 % odpadĤ umístČno pĜímo na zemi a 94 % v odpadkových koších. PĜiþemž se hodnoty pro jednotlivé stanovištČ velmi liší.

148

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Tabulka þ. 58: Vazba mezi naplnČností košĤ, jejich volnou kapacitou a množstvím pohozených odpadĤ

MČsto

Lokalita

VolnČ pohozený odpad

Odpad v koších Volná kapacita košĤ

% objem. Praha

StaromČstské nám.

% objem.

% objem.

14

86

89

Národní tĜída

5

95

54

Nádraží Holešovice

7

93

90

P+R Opatov

3

97

80

16

84

86

NámČstí republiky

2

98

64

Americká tĜída

1

99

64

CAN Husova tĜída

1

99

67

Borský park

4

96

68

Dolní námČstí

7

93

50

Ul. 28. Ĝíjna

2

98

33

Bezruþovy sady

3

97

66

ýS mČsto

6

94

65

RýmaĜov

Radniþní

2

98

25

Karlova Studánka

Hlavní ulice

13

87

92

Riegrovy sady PlzeĖ

Olomouc

Zdroj: ETC Consulting Group s.r.o.

Problematika litteringu Litteringu v celé šíĜi se vČnuje v ýeské republice velmi malá pozornost a není kontinuálnČ samostatnČ zkoumán. Vnímání volnČ pohozených odpadĤ se omezuje na zajištČní þistoty urþitého území, zejména veĜejných prostranství daného mČsta þi obce, komunikací nebo zelenČ (zóny volného þasu). Littering je úzce spjat s nestandardním chováním obþanĤ. Image „litteringu“ je urþována kusovostí pohozených odpadĤ. Kusovost totiž charakterizuje urþitý poþet vykonaných aktivit obþanĤ s litteringem spojených. Jako doplĖující faktor mĤže být sledována hmotnost a objem pohozených odpadĤ. DĤvodem k litteringu není místní poplatek, jelikož drobné litteringové odpady vznikající pĜi aktivitách spojených s pohybem ve vnČjším prostranství mohou být odhozeny do odpadkových košĤ, za které obþan neplatí. To znamená, že pohození tohoto druhu odpadu je dáno pohodlím obþanĤ. Littering se pĜímo netýká nelegálnČ odstraĖovaných odpadĤ z domácností. BČžným typem litteringového odpadu jsou cigaretové nedopalky, odpady spojené s kouĜením, žvýkaþky a obaly od cukrovinek a obaly pocházející z rychlého obþerstvení. Množství litteringu se mČní v závislosti na roþním období, nejvýznamnČjší je tzv. litteringová sezóna datovaná v EvropČ do teplejších mČsícĤ (kvČten – záĜí). 149


Další vliv na míru litteringu má poþet osob, které se na urþitém místČ pohybují (þím více osob, tím se zvyšuje tendence k litteringu). Také pohozený odpad pĜitahuje další odpady, tj. špinavá zákoutí pĜitahují littering. Littering je pĜedevším spoleþenský fenomén. Neexistuje univerzální opatĜení a nástroje použitelné proti výskytu tohoto jevu. Je doporuþováno pĜistoupit k celé skupinČ opatĜení, které budou vycházet z místních podmínek. Littering se nesníží poskytnutím více odpadkových košĤ, þastČjším þistČním þi zálohováním nČkterých obalĤ. V zahraniþních studiích je podtrhován význam osvČtových kampaní proti litteringu. Tyto kampanČ by mČly být cíleny tak, aby si obþané uvČdomili, že toto jednání je spoleþensky nepĜijatelné. PĜípadnČ je možné stanovit možnost pokut.

3.10.3. Shrnutí •

•

•

ěešení a odstraĖování þerných skládek je Ĝešeno obcemi individuálnČ. Množství nelegálních skládek klesá. K nejvČtšímu poklesu došlo se zavedením zákonného zpoplatnČní obþanĤ za odpadové hospodáĜství. K dalšímu poklesu dochází s rozvojem sbČrných dvorĤ. Na þerných skládkách se objevují v souþasné dobČ pĜedevším výrobky v režimu zpČtného odbČru (pneumatiky, autovraky a jejich þásti, vyĜazená elektrozaĜízení), stavební odpady, bioodpad. PĜechodné nelegální skládky vznikají v okolí kontejnerĤ na tĜídČný sbČr využitelných odpadĤ. Jejich úklid zvyšuje náklady obcí. VolnČ pohozené odpadky, tzv. littering je problémem spíše spoleþenským a sociálním. Ukazuje se, že nesouvisí s množstvím umístČných odpadkových košĤ. Boj proti litteringu je založen na ovlivĖování postojĤ obyvatel.

ϯ͘ϭϭ͘hdKsZ
150


jejich þástí s cílem, aby bylo sníženo množství odpadĤ k odstranČní. V ýR byla SmČrnice svČĜena do gesce Ministerstva životního prostĜedí (dále jen „MŽP“), její þást však vČcnČ spadá do kompetence Ministerstva dopravy a týká se také Ministerstva prĤmyslu a obchodu. Transpozice smČrnice 2000/53/ES do þeského právního systému byla realizována zákonem þ. 188/2004 Sb., kterým byl s úþinností od 1.5.2004 novelizován zákon o odpadech. Na základČ výtek Evropské komise bylo od 1. þervence 2010 prostĜednictvím tzv. euronovely zákona o odpadech þ. 154/2010 Sb. provedeno dopĜesnČní nČkterých povinností vyplývajících ze smČrnice za úþelem jasného stanovení systému zpČtného odbČru autovrakĤ. Problematice povinností pĜi nakládání s autovraky jsou v zákonČ o odpadech vČnována ustanovení þásti þtvrté hlavy II dílu 7 nazvaného „Autovraky“. Na rozdíl od smČrnice 2000/53/ES upravuje zákon o odpadech nakládání se všemi autovraky, pĜiþemž autovraky, jichž se týká smČrnice jsou oznaþovány jako vybrané autovraky. Hlavním požadavkem je dosažení kvót materiálového využití vybraných autovrakĤ a jejich þástí. Za úþelem jejich dosažení jsou zákonem dány povinnosti všem zúþastnČným subjektĤm. Primární povinnost zajistit na vlastní náklady systém sbČru, zpracování, využití a odstranČní autovrakĤ mají výrobci a dovozci (akreditovaní zástupci podle novely zákona þ. 56/2001 Sb. – tedy zástupci zahraniþních výrobcĤ pro zemČ EU, pro tĜetí zemČ nadále dovozcĤ) vybraných vozidel. Jim i osobám oprávnČným ke sbČru, výkupu, zpracování, využívání a odstraĖování vybraných autovrakĤ je dána povinnost uzavĜít smlouvy k dosažení stanovených cílĤ. Autovrak – každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo, které bylo urþeno k provozu na pozemních komunikacích pro pĜepravu osob, zvíĜat nebo vČcí (dále jen vozidlo) a stalo se odpadem podle § 3 zákona o odpadech. Vybraný autovrak – každé úplné nebo neúplné motorové vozidlo vymezené zvláštním právním pĜedpisem jako vozidlo kategorie M1 nebo N1 a nebo tĜíkolové motorové vozidlo s výjimkou vybrané tĜíkolky (dále jen vybrané vozidlo), které se stalo odpadem podle § 3 zákona o odpadech.

Dále se používá termín úplný vybraný autovrak a neúplný vybraný autovrak. DĤvodem je, že od 1. ledna 2007 je provozovatel zaĜízení ke sbČru vybraných autovrakĤ povinen tyto autovraky pĜevzít bezúplatnČ. BezúplatnČ musí být pĜevzata pouze ta vozidla, pokud obsahují rozhodující þásti - tedy jen úplné vybrané autovraky, ale za pĜedpokladu, že uvedené sbČrné místo má uzavĜen smluvní vztah s výrobcem nebo akreditovaným zástupcem. Podle § 37a zákona o odpadech jsou akreditovaní zástupci a výrobci povinni poskytovat zpracovatelĤm vybraných autovrakĤ a jejich þástí všechny informace, které jsou nutné k vČcnČ správnému a ekologicky šetrnému zpracování vybraného autovraku, jeho jednotlivých þástí a materiálĤ, a informace o umístČní všech nebezpeþných látek ve vozidlech, a to ve formČ pĜíruþek nebo na technickém nosiþi dat v rozsahu potĜebném pro zpracovatelská zaĜízení ve lhĤtČ do šesti mČsícĤ po uvedení vozidla na trh. Tato povinnost je ovšem ponČkud paradoxní s ohledem na zájem tČchto výrobcĤ, jelikož poskytnutí takových informací mĤže zpĤsobit snížení odbytu novČ vyrobených automobilĤ, resp. k tomu, že musí zpĜístupnit 151


informace i o svých technologických postupech, které mohou být souþástí obchodního tajemství. K vyjasnČní této záležitosti Parlament ýeské republiky projednává od poloviny roku novelu zákona o odpadech, která stanoví povinnost výrobcĤm informovat zpracovatele autovrakĤ pĜimČĜenČ tak, aby nebylo dotþeno obchodní tajemství a prĤmyslové vlastnictví tČchto výrobcĤ (viz snČmovní tisk þ. 28 ve volebním období 2010 - 2014). Další novou povinností pro výrobce je zveĜejnit a zpĜístupnit formou propagaþních materiálĤ pĜi uvádČní nového vozidla na trh potenciálním kupcĤm vozidel informace o projektech vozidel a jejich souþástech s ohledem na možnost jejich využití a recyklace, informace o zpracování vybraných autovrakĤ zpĤsobem šetrným k životnímu prostĜedí, zejména o odþerpání všech kapalin a postupech pro demontáž, o vývoji a optimalizaci zpĤsobĤ opČtovného použití, recyklace a využití vybraných autovrakĤ a jejich souþástí a o pokroku dosaženém v oblasti využití a recyklace s cílem snížit množství odpadu k odstranČní a zvýšit míru jeho využití a recyklace.

3.11.2. Produkce PĜehled základních charakteristik o poþtech vyvezených a trvale z provozu vyĜazených vozidel v roce 2008 a 2009 je uveden v tabulce þ. 59. Tabulka þ.59: PĜehled vyvezených a trvale z provozu vyĜazených vozidel, sbČr a zpracování vybraných autovrakĤ

Rok 2008 (ks)

Rok 2009 (ks)

Motorová vozidla trvale vyĜazená z provozu

205141

310332

Z toho osobní automobily

168837

251753

19912

24703

Vyvezená motorová vozidla Zdroj: www.sda-cia.cz

Ve 4. Hodnotící zprávČ o plnČní POH ýR je uvedeno, že v roce 2007 narostla vykazovaná produkce všech autovrakĤ na 13.178,92 tun, z toho produkce vybraných autovrakĤ þinila 12.689 t. Podle Souhrnného vyhodnocení úþinnosti naĜízení vlády þ. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodáĜství ýeské republiky za období 2004 – 2008 „v roce 2008 narostla vykazovaná produkce vybraných autovrakĤ 17.641 t, avšak jejich využití bylo evidováno v množství 164 873 t, což je 944 %. Na základČ novely zákona o odpadech byla s úþinností od 1. 11. 2008 vydána samostatná vyhláška þ. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s autovraky, která upĜesĖuje podmínky pĜebírání a zpracování autovrakĤ a mČla by od poþátku roku 2009 výraznČ zlepšit situaci v evidenci autovrakĤ. Za souþasného stavu není možno objektivnČ vyhodnotit cíle pro vozidla vyrobená pĜed a po 1. 1. 1980.“ .“ ýím je zpĤsoben nČkolikasetnásobný nárĤst využití vybraných autovrakĤ v roce 2008 se lze jen domnívat, zĜejmČ zavedení nové evidence, pĜíþiny budou ještČ zkoumány.

152

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Tabulka þ. 60: Evidovaná produkce odpadĤ k.þ. 160104 a 160106 v roce 2008

Kraj

Subjekty (t)


3204,6

Jihoþeský kraj

3878,5

Jihomoravský kraj

2195,5

Karlovarský kraj

175,8


187,1

Liberecký kraj

400,5


942,0

Olomoucký kraj

146,6

Pardubický kraj

3443,3

PlzeĖský kraj

1750,4

StĜedoþeský kraj

3066,3

Ústecký kraj

400,9

Vysoþina

710,8

Zlínský kraj

1371,3

Celkem

21873,6

Zdroj: ISOH

3.11.3. ZpĤsoby nakládání ZpĤsob nakládání s autovraky v roce 2008 ukazuje tabulka þ. 61. Tabulka þ. 61: ZpĤsoby nakládání s autovraky (odpady k. þ.160104 a 160106) v roce 2008


Poþet procent k celku (%)

množství (t) 0,0

0,0

3002,9

9

15154,2

45,2

1355,0

4,0

Ostatní zpĤsoby

14021,0

41,8

Celkem

33533,1

100

N10 – prodej odpadu jako suroviny N5 – zĤstatek na skladu N9 – zpracování autovlaku R12 – pĜedúprava k aplikaci nČkterého z postupĤ R1-R11

Zdroj: ISOH

Specifika nakládání s autovraky ve mČstech a obcích Dále jsou uvedeny nČkteré atributy, které bezprostĜednČ souvisí s þinností mČst a obcí a mají vztah k problematice nakládání s autovraky. a) OpuštČná vozidla na katastrálním území obce Nakládání s vozidly trvale provozu technicky nezpĤsobilými, odstavenými na dálnicích, silnicích a místních komunikacích, Ĝeší zákon þ. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve

153


znČní pozdČjších pĜedpisĤ, v § 19. PĜi nedostižení vlastníka vraku musí zajistit odstranČní vraku ve stanovených lhĤtách vlastník komunikace na své náklady (v pĜípadČ místních komunikací je to obec). Novelou zákona o odpadech þ. 188/2004 Sb. bylo podobnČ v § 37 doĜešeno nelegální odstavení vozidla („opuštČné vozidlo“) mimo pozemní komunikace tak, aby obcím, na jejichž katastrálním území takové vozidlo bylo odloženo, bylo umožnČno s ním naložit stanoveným postupem jako s odpadem (autovrakem). Náklady by mČl hradit poslední registrovaný vlastník vozidla. Zákon þ. 383/2008 Sb. (tzv. kovošrotová novela zákona o odpadech) zkrátila obecním úĜadĤm lhĤty pro nakládání s autovrakem nalezeným na veĜejném prostranství mimo pozemní komunikaci ze 4 na 2 mČsíce a snižují se tak i náklady pro obce na pronajímaní vybraných parkovišĢ (þi jejich údržbu, jsou-li v jejich vlastnictví). Tento postup se netýká pĜípadĤ, kdy je opuštČné vozidlo umístČno na pozemní komunikaci. Zde se i nadále postupuje podle zákona o pozemních komunikacích. PĜetrvávající problémy OpuštČná vozidla jsou þasto natolik zjevnČ autovraky, že nelze zjistit identifikaþní þíslo a tedy ani posledního vlastníka v registru vozidel. Finanþní náklady potom nese obec. PodobnČ jako u þerných skládek je tedy problémem financování v pĜípadech, kdy nelze zjistit vlastníka. Zákonem o pozemních komunikacích je Ĝešeno nelegální odstavení pouze takového vozidla, které je trvale technicky nezpĤsobilé k provozu a není opatĜeno státní poznávací znaþkou, nebo které je zjevnČ trvale technicky nezpĤsobilé k provozu ("vrak"). V praxi se ovšem vyskytují i pĜípady, kdy vozidlo je technicky zpĤsobilé k jízdČ, ovšem nemá státní poznávací znaþku. S takovým vozidlem je tĜeba nakládat jako s nalezenou þi opuštČnou vČcí, tj. podle § 135 odst. 5 zákona þ. 40/1964 Sb., obþanský zákoník, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, se toto vozidlo stane autovrakem ve smyslu definice § 36 písm. a) zákona o odpadech a obecní úĜad je povinen s ním nakládat jako s autovrakem podle § 37 a násl. zákona o odpadech, aþkoliv by mohlo být vozidlo vlastnictvím obce a následnČ využito vcelku (napĜ. zpenČžení, užití). b) Nelegální pĜeshraniþní pĜeprava vyĜazených vozidel KromČ transpozice požadavkĤ SmČrnice bylo jedním z cílĤ zákona o odpadech regulovat možnost dovozĤ použitých vozidel na území ýR, která jsou vesmČs znaþnČ poškozená a þasto naplĖují definici pojmu „odpad“ podle zákona o odpadech. Takový dovoz provádČjí vČtšinou individuální dovozci vesmČs za úþelem oprav vozidel, avšak þasto jsou tato dovezená vozidla rozebírána na náhradní díly se vznikem nepoužitelných dílĤ – odpadĤ. DĤležité zmČny a doplnČní zákona o odpadech, týkající se vztahu obcí k autovrakĤm, pĜinesla poslanecká novela zákona o odpadech þ. 314/2006 Sb. Zvýšila sazby pokut pro dovozce, zavedla nové skutkové podstaty sankcí i na nepodnikající fyzické osoby dovážející autovraky nebo shromažćující autovraky na soukromým pozemcích, rozšíĜila pravomoci Policie ýR i v oblasti odpadĤ a zpĜísnila trestní zákon ve vztahu k nelegální pĜepravČ odpadĤ 154


PĜetrvávající problémy Nedodržování zákona pĜedevším fyzickými osobami a to jak pĜi dovozech, tak následnČ pĜi nakládání s autovraky na území ýR c) VrakovištČ Na Ĝešení problémĤ s nezákonným nakládáním s odpady, tedy i autovraky, mnohdy staþí správný výklad, uplatĖování a dĤsledné vymáhání pĜíslušných ustanovení zákona. AutovrakovištČ x autobazar, autoopravna Vzhledem k tomu, že autovrak je podle definice §36 zákona o odpadech odpadem, autovrakovištČ podle terminologie zákona o odpadech je zaĜízením ke sbČru odpadĤ – autovrakĤ, pokud v nČm budou autovraky pouze pĜijímány a skladovány do doby jejich pĜedání do zaĜízení ke zpracování autovrakĤ. Pokud bude v rámci provozu autovrakovištČ provádČno jakékoliv jiné nakládání s autovraky – demontáž nČkterých nebo všech jeho þástí apod., bude autovrakovištČ zároveĖ zaĜízením ke sbČru autovrakĤ a zaĜízením ke zpracování autovrakĤ (pĜípadnČ jejich využívání nebo odstraĖování). AutovrakovištČ potĜebuje ke svému provozu souhlas krajského úĜadu. Autobazary a opravny aut pĜijímají vozidla, kterých se jejich vlastník nezbavuje jako odpadu, protože neztratily své pĤvodní úþelové urþení a budou nadále používány k pĤvodnímu úþelu, a to buć jejich vlastníkovi, který je pĜedal (opravny), nebo novému nabyvateli, který je koupil (autobazary). Na provozovatele autoopraven a autobazarĤ se nevztahuje povinnost § 14 odst. 1 zákona o odpadech. Jsou však pĤvodci odpadĤ (vČtšinou nebezpeþných), které pĜi jejich þinnosti vznikají (týká se pĜedevším opraven, odpady jsou vČtšinou pouze þásti vozidel). Odpadem se ale mĤže stát i celé vozidlo – napĜ. je-li neopravitelné nebo neprodejné. V tom pĜípadČ se na provozovatele opravny nebo bazaru vztahují i povinnosti dílu sedmého þásti þtvrté zákona o odpadech. Zákonem þ. 154/2010 Sb. byla stanovena a zavedena v § 37a odst. 5 písm. a) pĜimČĜená hustota sbČrných míst, které musí výrobce a akreditovaný zástupce zajistit ke splnČní povinností stanovených zpČtného odbČru a míĜe využití vybraných autovrakĤ a jejich þástí (§ 37a odst. 1 písm. c) odst. 3 zákona o odpadech) tak, že je naplnČna, když ve správním obvodČ každé obce s rozšíĜenou pĤsobností, kde je prodejní místo výrobce, je vytvoĜeno minimálnČ jedno sbČrné místo vybraných autovrakĤ a jejich þástí. Autovrak x vybraný autovrak Na vybrané autovraky, které jsou definovány shodnČ jako vozidla s ukonþenou životností (end-of-life vehicle) a nakládání s nimi je upraveno smČrnicí þ. 2000/53/ES, se vztahují všechna ustanovení dílu sedmého zákona o odpadech, který požadavky citované smČrnice pro vybraná vozidla a vybrané autovraky pĜejímá. Na ostatní vozidla a autovraky z nich vzniklé, na které se nevztahuje smČrnice, se vztahují jen nČkterá ustanovení dílu sedmého zákona a to ta, ve kterých není výslovnČ uvedeno, že se týkají vybraných autovrakĤ (§ 36 odst. 1 až 6, § 37b odst. 1 písm. a), b), d) až g), § 37c odst. 1 písm. a) až h). 155


Autovrak x

vozidlo urþené na náhradní díly

Z definice autovraku i vybraného autovraku vyplývá, že se jedná o motorová vozidla, která se stala odpadem podle § 3 zákona. V § 3 odst. 3 se stanoví, že úmysl zbavit se vČci jako odpadu se pĜedpokládá u každé movité vČci, jejíž pĤvodní úþelové urþení odpadlo nebo zaniklo. Vozidlo urþené na náhradní díly nepochybnČ své pĤvodní úþelové urþení vozidla, stanovené v definici autovraku (tj. „k provozu na pozemních komunikacích pro pĜepravu osob, zvíĜat nebo vČcí“) ztratilo. NeĜešené problémy V bodČ c) uvedené problémy jsou legislativnČ dostateþnČ upraveny. Problémy vznikají spíše z nejednotného chápání legislativní úpravy a nedĤslednosti pĜi jejím vymáhání (pĜedevším orgány veĜejné správy), nedodržování právních pĜedpisĤ a neplnČní jimi stanovených povinností (pĜedevším ze strany podnikatelských subjektĤ). d) Rozebírání vozidel na náhradní díly osobami, které nejsou k nakládání s autovraky oprávnČny, na místech k tomu neurþených ProvádČjí-li tuto þinnost fyzické osoby, které ze zákona nejsou pĤvodcem odpadu ani oprávnČnou osobou, je nutné dát podnČt ýeské inspekci životního prostĜedí. Pro vstup na soukromé pozemky si mĤže ýIŽP podle nového § 77a odst. 2 vyžádat spolupráci Policie ýR. PĜetrvávající problém: OprávnČní Policie ýR pro vstup na soukromý majetek, zvláštČ pak nepodnikajících fyzických osob, je znaþnČ omezeno. ýIŽP oprávnČní v pĜípadČ nepodnikajících fyzických osob nemá vĤbec, v pĜípadČ podnikajících subjektĤ v rozsahu a za podmínek stanovených v § 81 zákona o odpadech mĤže kontrolovat plnČní povinností ze zákona o odpadech a pĜi tom v nezbytnČ nutném rozsahu vstupovat na pozemky a do cizích objektĤ. e) Krádeže vozidel Jako institut zákona, který má napomoci omezování krádeží motorových vozidel je zavedena povinnost zapojit se do informaþního systému sledování tokĤ vybraných autovrakĤ. K tomuto úþelu byl vytvoĜen propojený informaþní systém, do kterého jsou zapojeny osoby oprávnČné ke sbČru a zpracování autovrakĤ a který zaznamenává toky vybraných autovrakĤ. Systém byl zaveden vyhláškou þ. 352/2008 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady z autovrakĤ, vybraných autovrakĤ, o zpĤsobu vedení jejich evidence a evidence odpadĤ vznikajících v zaĜízeních ke sbČru a zpracování autovrakĤ a o informaþním systému sledování tokĤ vybraných autovrakĤ (o podrobnostech nakládání s autovraky).

156


3.11.4. Stávající cíle dle zákonných norem Rozhodující úkoly pĜi nakládání s autovraky stanovuje zákon o odpadech jako povinnost: zavést systém sbČru vybraných autovrakĤ a jejich þástí s pĜimČĜenou hustotou sbČrných míst, nakládat s vybranými autovraky a jejich þástmi tak, aby bylo dosaženo, že: –

nejpozdČji od 1. ledna 2006 budou vybrané autovraky opČtovnČ použity a využity nejménČ v míĜe 85 % prĤmČrné hmotnosti všech vybraných vozidel pĜevzatých za kalendáĜní rok a opČtovnČ použity a materiálovČ využity v míĜe nejménČ 80 % prĤmČrné hmotnosti všech vybraných vozidel pĜevzatých za kalendáĜní rok, s výjimkou vybraných vozidel vyrobených pĜed 1. lednem 1980, pro které je míra opČtovného použití a využití stanovena na 75 % a míra opČtovného použití a materiálového využití na 70 %,

–

nejpozdČji do 1. ledna 2015 budou vybrané autovraky opČtovnČ použity a využity nejménČ v míĜe 95 % prĤmČrné hmotnosti všech vybraných vozidel pĜevzatých za kalendáĜní rok a opČtovnČ použity a materiálovČ využity v míĜe nejménČ 85 % prĤmČrné hmotnosti všech vybraných vozidel pĜevzatých za kalendáĜní rok.

3.11.5. Shrnutí •

V roce 2008 bylo vyĜazeno z provozu 205 141 ks automobilĤ, v roce 2009 se jednalo o 310 332 ks.

•

V produkci odpadĤ bylo evidováno 21 873,6 t odpadĤ z vybraných autovrakĤ, vČtšina tČchto odpadĤ se využívá materiálovČ.

•

•

Z pohledu obcí je tĜeba vyĜešit zejména, v jakém režimu má obec nakládat s opuštČnými autovraky. Podle zákona o odpadech tak obce þiní jednak v režimu výkonu státní správy (pĜenesená pĤsobnost) a dostávají na tuto þinnost i ze státního rozpoþtu pĜíspČvek na plnČní úkolĤ v pĜenesené pĤsobnosti dle § 62 zákona o obcích, nebo tak þiní v režimu výkonu samostatné pĤsobnosti jako vlastník pozemní místní komunikace dle zákona o pozemních komunikacích. Zde náklady nese obec od poþátku sama, zpČtnČ je mĤže vymáhat po vlastníkovi vozidla, pokud jej dohledá. RovnČž je tĜeba podpoĜit informaþní kampaĖ, aby vlastníci starých vozidel využívali svého práva bezplatnČ odevzdávat použitá vozidla zpracovatelĤm. V návaznosti na to je tĜeba omezit, resp. stanovit pĜísné provozní podmínky výkupnám a sbČrnám kovĤ, které odebírají kovové þásti autovrakĤ od obþanĤ za úplatu.

157


ϰ͘

K^ddE1/EEK^d/sK,K1,

ϰ͘ϭ͘ s\:E^WZsKWKs,K,K^WK\^ds1sjD1K1
158


a obce nucena pĜijmout pracovníky, kteĜí v ĜadČ pĜípadĤ nemČli vĤbec žádnou praxi v oblasti odpadového hospodáĜství a v nČkterých pĜípadech ani ve veĜejné správČ. Typickým pĜíkladem je nefungující systém kontrolní þinnosti na ĜadČ tČchto úĜadĤ daný malou kvalitou a odborností tČchto zamČstnancĤ a pĜedevším skuteþností, že nevykonávají jen agendu odpadového hospodáĜství, ale i jiné agendy. Vyjma orgánĤ obcí jsou dĤležitými orgány v odpadovém hospodáĜství v území (regionech) krajské úĜady a rovnČž tak samosprávy krajĤ. Ty byly povinny zpracovat a schválit formou vyhlášky závazné þásti svých plánĤ odpadového hospodáĜství. Plány krajĤ musely vycházet z Plánu odpadového hospodáĜství ýeské republiky. Krajské úĜady pĜedevším v rámci správních Ĝízení vydávají souhlasy k provozování zaĜízení pro nakládání s odpady a kontrolují a vyjadĜují se k zaĜízením pro nakládání s odpady, pĜedevším ke skládkám odpadĤ. RovnČž kontrolují, jak jsou právnickými osobami, fyzickými osobami oprávnČnými k podnikání a obcemi dodržována ustanovení právních pĜedpisĤ a rozhodnutí ministerstva a jiných správních úĜadĤ v oblasti odpadového hospodáĜství. Personální vybavení, odbornost pracovníkĤ krajských úĜadĤ a jejich zázemí je na podstatnČ vČtší úrovni, než je tomu v obcích, které jsou povČĜeni výkonem státní správy. ByĢ mají kontrolní pravomoci, tyto pravomoci krajských úĜadĤ nejsou dostateþné, pouze omezené. Ostatními orgány veĜejné správy v OH v území jsou místnČ pĜíslušné oblastní inspektoráty ýeské inspekce životního prostĜedí. Jsou to vrcholné odborné orgány dozoru a kontroly v oblasti odpadového hospodáĜství. S ohledem na obrovské množství pĤvodcĤ a malé personální kapacity pracovníkĤ ýIŽP v oblasti OH je výkon kontrol nedostateþný a soustĜećuje se pĜedevším na kontroly na základČ podnČtĤ þi oznámení, popĜ. na zjištČní velkých nelegálních nakládání s odpady (napĜ. v souvislosti s nelegálními dovozy odpadĤ do ýR ze Spolkové republiky NČmecko). Ostatní orgány veĜejné správy v území obcí þi krajĤ vykonávají státní správu v oblasti odpadového hospodáĜství jen nepĜímo, není to hlavním pĜedmČtem þi náplní jejich pravomocí a kompetencí (napĜ. Policie ýR, celní správa, orgány ochrany zdraví apod.). Pro orientaci jsou v následující tabulce pĜehledy obcí dle krajĤ, okresĤ a obcí, které vykonávají státní správu v oblasti odpadového hospodáĜství (obce s rozšíĜenou pĤsobností a obce povČĜené výkonem státní správy). Tabulka þ.62: PĜehled obcí dle krajĤ, okresĤ a obcí, které vykonávají státní správu v oblasti odpadového hospodáĜství

Kraje v ýR

Poþet okresĤ v kraji

Poþet obcí s rozšíĜenou pĤsobností v kraji

Poþet obcí s povČĜeným obecním úĜadem v kraji

Celkový poþet obcí v kraji


1

1

1

1

Jihoþeský kraj

7

17

37

623

159


Jihomoravský kraj

7

21

34

673 (29 mČstských þástí a obvodĤ)

Karlovarský kraj

3

7

14

132

Královehradecký kraj

5

15

35

448

Liberecký kraj

4

10

21

215


6

22

30

299 (23 mČstských þástí a obvodĤ)

Olomoucký kraj

5

13

20

398

Pardubický kraj

4

15

26

451

PlzeĖský kraj

7

15

35

501

12

26

55

1145

Ústecký kraj

7

16

30

354

Kraj Vysoþina

5

15

26

704

Zlínský kraj

4

13

25

304

77

206

389

6 249 (6 304)

StĜedoþeský kraj

CELKEM ýR Zdroj: ýeský statistický úĜad

ϰ͘Ϯ͘ ^WK>hWZK1^WZ/sdE1D^^d/K, Je realizována na základČ dvou základních úrovní, které jsou do znaþné míry odlišné. V první úrovni je to v souvislosti se zákonným institutem-povinností pĤvodce odpadĤ pĜedávat odpady oprávnČným osobám, které jsou vždy subjekty soukromého práva (byĢ napĜ. vlastnČné obcemi samotnými) a zároveĖ ve velké vČtšinČ pĜípadĤ subjekty založené za úþelem zisku. PrávČ tyto subjekty formou dodávek svých služeb zajišĢují provoz systémĤ nakládání s odpady na území obcí a mČst a vykonávají veškeré odborné nakládání s odpady na území obcí a mČst. ěada mČst a obcí, zejména ty, které jsou poþtem obyvatel vČtší, nevyužívá služeb pouze jedné soukromé spoleþnosti, oprávnČné osoby na zajištČní kompletní þinnosti nakládání s odpady na svém území, ale využívá pro jednotlivé þinnosti nakládání s odpady více spoleþností. Uvedená skuteþnost je zejména z hlediska konkurence a ve vazbČ na nabízené ceny služeb pro mČsta a obce spíše výhodnČjší. V drtivé vČtšinČ území ýeské republiky existuje relativnČ dobré konkurenþní prostĜedí jednotlivých spoleþností a soukromých subjektĤ zabývajících se odpadovým hospodáĜstvím, což je pro mČsta a obce jako významné a do jisté míry klíþové zákazníky tČchto spoleþností výhodné. RovnČž tak úroveĖ nabízených služeb vþetnČ jejich kvality ze strany spoleþností zabývajících se nakládání s odpady je na velmi dobré úrovni. Druhá úroveĖ spolupráce obcí a mČst s privátním sektorem v oblasti odpadového hospodáĜství je prostĜednictvím institutu zapojení jiných pĤvodcĤ odpadĤ (tedy podnikatelských subjektĤ, 160


respektive fyzických osob oprávnČných k podnikání a právnických osob) do systému mČsta þi obce pro nakládání s dopady, a to vždy na základČ písemné smlouvy. Zákon tuto možnost pouze umožĖuje, není závazná ani pro jednu stranu, proto její využívání ze strany mČst a obcí a stejnČ tak podnikatelských subjektĤ je velmi individuální a rĤznorodá. Podnikatelské subjekty jsou povinny dle zákona zajistit správné oddČlené shromažćování odpadĤ a jejich tĜídČní. Ne všechny podnikatelské subjekty tuto povinnost dle zkušeností plní. Existuje stále velká þást podnikatelských subjektĤ, které ani nevČdí, že mají zákonné povinnosti pro nakládání s odpady ze své podnikatelské þinnosti. Využívání možnosti institutu zapojení podnikatelských subjektĤ do systému obce þi mČsta tak do velké míry závisí na aktivitČ a snaze jednotlivých zamČstnancĤ úĜadĤ pro oblast OH a rovnČž tak na vĤli samosprávy mČsta þi obce. Zapojení do systému nakládání s odpady mČsta þi obce je velmi vhodné pĜedevším pro malé podnikatelské subjekty. Typickými pĜíklady jsou malé provozovny služeb þi tzv. “živnostníci“. Institut zapojení do systému mČsta þi obce je dle zkušeností tČch obcí nebo mČst, které ho na svém území využívají výhodný jak pro obec samotnou, tak pĜedevším pro samotného podnikatele þi podnikatelský subjekt. Základní výhody pro obec þi mČsto -

-

nabídka nové služby pro podnikatele ze strany mČsta – podpora malých podnikatelĤ upozornČní podnikatelĤ na povinnosti vyplývající ze zákona o odpadech zvýšení úþinnosti tĜídČní odpadĤ (podnikatelé využívají za úplatu nádoby systému obce þi mČsta, týká se to pĜedevším vytĜídČných složek komunálního odpadu, papíru, skla, plastĤ nebo nápojových kartónĤ) zvýšení produkce vytĜídČných odpadĤ snížení produkce smČsného komunálního odpadu dobrý „dozor“ nad þástí podnikatelských subjektĤ

Základní výhody navrhovaného Ĝešení pro samotné podnikatelské subjekty -

výhoda zajištČní služby ze strany mČsta výhoda nižších cen za nakládání s odpady vĤþi skuteþnosti individuální smlouvy s oprávnČnou osobou prevence kontroly a dozoru ze strany kontrolních orgánĤ mČsta (þásteþnČ rovnČž i orgánĤ státu, napĜ. ýIŽP – dle zkušeností, pokud je podnikatel zapojen do systému mČsta, kontrola tČchto subjektĤ pĜi splnČní ostatních povinností napĜ.vedení evidence odpadĤ je ve velkém procentu bez závad)

Základní nevýhody tohoto institutu jsou dvČ První je zvýšená administrativní zátČž pro zamČstnance úĜadĤ, proto tento institut prakticky vĤbec není využíván v malých obcích, které nemají více jak dva zamČstnance obecního úĜadu.

161


Zvýšení administrativní zátČže je markantnČjší pouze pĜi nastavování a nabízení tohoto institutu podnikatelským subjektĤm. Druhou nevýhodou je skuteþnost, že výše pĜíjmĤ od podnikatelských subjektĤ je charakterizována jako hospodáĜská þinnost obce þi mČsta, která zvyšuje þi pĜispívá k potenciálnímu daĖovému nastavení obce jako plátce danČ z pĜidané hodnoty. Obce a mČsta v ýeské republice ve velkém procentu však plátci danČ z pĜidané hodnoty nejsou.

ϰ͘ϯ͘ W>EzKWKs,K,K^WK\^ds1\1E1K, Obce þi spíše mČsta, jejichž roþní produkce nebezpeþných odpadĤ pĜesahuje 10 tun nebezpeþných odpadĤ nebo 1 000 tun všech ostatních odpadĤ, byly na základČ zákona o odpadech povinny do 1 roku od zpracování a schválení plánu odpadového hospodáĜství kraje zpracovat vlastní plán odpadového hospodáĜství pĤvodce. Tento plán musí být v souladu s plánem kraje (rovnČž tak POH ýR). Obce, které v dobČ od zpracování POH krajĤ mČly tuto povinnost, si plány odpadového hospodáĜství nechaly zpracovat a všechny splnily tuto zákonnou povinnost. Celkem na území ýeské republiky bylo zaznamenáno 350 mČst a obcí, které splĖovaly podmínky a kritéria pro zpracování plánu odpadového hospodáĜství. Tyto obce mČly povinnost zpracovávat plán odpadového hospodáĜství, a to nejþastČji formou externího zpracování od odborných subjektĤ zabývajících se odpadovým hospodáĜstvím. NČkteré mČsta a obce využily možnosti a zpracovávaly plán odpadového hospodáĜství za vČtší území než samotná obec þi mČsto a plány OH zpracovávaly za svazky obcí þi mikroregion, tedy na základČ dosavadní spolupráce vČtšího poþtu mČst a obcí. Plány odpadového hospodáĜství mČst a obcí byly zpracovávány dle metodického návodu odboru odpadĤ Ministerstva životního prostĜedí pro zpracování Plánu odpadového hospodáĜství pĤvodce – obce (obdobnČ byl metodický návod pro zpracování plánĤ ostatních pĤvodcĤ odpadĤ dle zákona). Každý zpracovaný plán byl kromČ skuteþnosti svého projednávání v orgánech pĜíslušného mČsta þi obce posuzován místnČ pĜíslušným krajským úĜadem (odborem životního prostĜedí). Tento orgán formou svého závazného stanoviska posuzoval pĜedevším soulad plánu s pĜedepisovanou metodikou MŽP ýR pro zpracování plánĤ OH a pak pĜedevším soulad navrhovaných opatĜení a cílĤ plánu obcí þi mČst s již zpracovaným plánem odpadového hospodáĜství kraje a potažmo ýeské republiky. Souþástí každého plánu OH obce þi mČsta muselo být vyhodnocení souladu odpadového hospodáĜství obce þi mČsta se závaznou þástí plánu odpadového hospodáĜství kraje. Velká þást cílĤ pĜesahovala možnosti obce þi mČst jako takového.

162


V následující tabulce þ. 63 je pĜehled nejþastČjších oblastí a konkrétních cílĤ POH obcí a mČst, které nebyly plnČny v souladu s cíly POH kraje a POH ýR, þi byly plnČny pouze þásteþnČ: Tabulka þ.63: PĜehled nejþastČjších oblastí a konkrétních cílĤ POH obcí a mČst, které nebyly plnČny v souladu s cíly POH kraje a POH ýR, þi byly plnČny pouze þásteþnČ

Položka

PlnČní OH obcí ve vazbČ na POH krajĤ

Oblasti, cíle: PĜedcházení vzniku odpadĤ Informovanost veĜejnosti a podnikatelské sféry o systémech prevence vzniku odpadĤ, pĜímá a nepĜímá podpora zmČny vzorcĤ spotĜeby ve prospČch výrobkĤ pĜíznivých z hlediska strategie cílĤ v odpadovém (a obalovém) hospodáĜství Podpora používání výrobkĤ dlouhodobé spotĜeby a výrobkĤ opakovatelnČ použitelných (vratné obaly)

NeplnČno NeplnČno

Omezování množství odpadĤ a jejich nebezpeþných vlastností Podpora a propagace tĜídČní odpadĤ v místČ vzniku zejména v komunální sféĜe (tĜídČní domovního odpadu)

PlnČno þásteþnČ

Nakládání s komunálními odpady Zvýšit úroveĖ sbČru vyĜazených elektrických a elektronických zaĜízení na 4 kg na osobu za rok z domácností do 31.12. 2008 Zvýšení úþinnosti separace vytĜídČných složek komunálního odpadu u papíru na 55 %, u skla na 80 % a u plastu na 25 % jejich pĤvodního obsahu v komunálním odpadu do roku 2010 Zavedení separace dalších využitelných složek komunálního odpadu (napĜ. bioodpad, elektrošrot, kovy, pneumatiky) a odbČru tČchto složek v rámci sbČrné sítČ odpadĤ nebo prostĜednictvím sbČrných dvorĤ VýraznČ snížit podíl nebezpeþných složek komunálního odpadu ve zbytkovém (smČsném) odpadu

PlnČno þásteþnČ

PlnČno þásteþnČ NeplnČno PlnČno þásteþnČ

SmČsný komunální odpad a objemný odpad Snížit podíl smČsného komunálního odpadu a objemného odpadu ukládaného na skládky do roku 2010 o 20 % ve srovnání s množstvím uloženým v roce 2000

NeplnČno

Využívání odpadĤ, podíl recyklovaných odpadĤ Zvýšit využívání odpadĤ s upĜednostnČním recyklace na 55 % všech vznikajících odpadĤ do roku 2012 a zvýšit materiálové využití komunálních odpadĤ na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 Snížit hmotnostní podíl odpadĤ ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování

NeplnČno

Snižování množství BRKO ukládaného na skládky Snížit maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadĤ (BRKO) ukládaných na skládky tak, aby podíl této složky þinil v roce 2010 nejvíce 75 % hmotnostních, v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledovČ v roce 2020 nejvýše 35 % hmotnostních z celkového množství BRKO vzniklého v roce 1995

NeplnČno

Stavební a demoliþní odpady Zajistit podmínky pro využití 50 % vznikajících stavebních a demoliþních odpadĤ do 31.12. 2005 a 75 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoliþních odpadĤ do 31.12. 2012

NeplnČno

163


Zásady pro vytváĜení jednotné a pĜimČĜené sítČ zaĜízení k nakládání s odpady Tvorba integrovaných krajských systémĤ nakládání s odpady na úrovni kraje vþetnČ pĜípadného propojení systémĤ na celostátní síĢ zaĜízení pro nakládání s odpady – úþast obce/mČsta na systému

NeplnČno

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že samotné obce a mČsta již v dobČ zpracování plánĤ odpadového hospodáĜství Ĝadu cílĤ POH krajĤ neplnily, lépe Ĝeþeno dle nastavených systémĤ nemohly, POH ýR a POH krajĤ nastavené cíle plnit. Plány odpadového hospodáĜství obcí jasnČ ukázaly, že u Ĝady nastavených cílĤ plánu OH ýeské republiky nebude možno tyto plnit þi splnit v jednotlivých letech bez masivní podpory odpadového hospodáĜství mČst a obcí a to jak podpory finanþní tak rovnČž podpory nefinanþní povahy. I pĜes tuto podporu by se však nČkteré cíle a jejich plnČní mohly zdát neefektivními a proto se jako vhodnČjší varianta jeví pĜehodnocení cílĤ plánu odpadového hospodáĜství ýeské republiky a návaznČ ostatních plánĤ. JednoznaþnČ z plánĤ odpadových hospodáĜství mČst a obcí vyplynula skuteþnost, že bez toho, aby byly významné obce a mČsta souþástí integrovaných systémĤ plánĤ odpadového hospodáĜství krajĤ postavených na efektivních velkých zaĜízeních pro nakládání s odpady (minimálnČ na úrovni celého kraje), nebudou plnČny cíle stanovené v plánech odpadového hospodáĜství obcí a zpČtnČ ani krajĤ samotných a to pĜedevším v oblastech týkající se cílĤ snižování skládkování odpadĤ, ukládání biologicky rozložitelných odpadĤ do skládek a oddČlených systémĤ sbČrĤ nČkterých druhĤ komunálních odpadĤ.

ϰ͘ϰ͘ ^,ZEhd1 •

V ýR existuje 6 249 obcí jako samostatných samospráv s rozhodovacími pravomocemi v odpadovém hospodáĜství. Výkon státní správy v oblasti odpadového hospodáĜství je vícestupĖový. KromČ obcí ji vykonává 14 krajĤ, 206 obcí s rozšíĜenou pĤsobností a 389 obcí s povČĜeným obecním úĜadem.

•

Poþet a þásteþnČ i kvalita zamČstnancĤ zabývajících se na obecních úĜadech problematikou odpadového hospodáĜství je stále nedostateþná

•

Pro kontrolu výkonu státní správy v OH je nedostateþná personální kapacita jak na úrovni obcí, tak na úrovni kontrolních orgánĤ státu.

•

Chybí podpora a legislativní podmínky pro sdružování obcí za úþelem vytváĜení integrovaných regionálních systémĤ a jejich provozu a správy.

164


ϱ͘

WK^dK:Kzsd>sK>^d/E<>E1^KWz

V této þásti je prezentováno srovnání vybraných krajĤ ýR z hlediska klíþových ukazatelĤ vypovídajících o postojích obyvatel jednotlivých krajĤ k problematice nakládání s komunálním odpadem a k nČkterým otázkám souvisejícím s jeho separací. Uvedené porovnání dále zachycuje zásadní rozdíly v chování obyvatel jednotlivých krajĤ a v neposlední ĜadČ také popisuje rozdílné strukturální pĜedpoklady pro soustavnou separaci. Do srovnávací analýzy byly zaĜazeny všechny kraje, ve kterých probíhala samostatná výzkumná šetĜení zamČĜená na analýzu postojĤ dospČlých obyvatel k problematice nakládání s komunálním odpadem. Veškerá šetĜení byla provádČna spoleþností Markent s.r.o. v rámci prĤzkumĤ veĜejného mínČní a postojĤ obyvatel v oblasti hospodaĜení s odpady pro systém EKO-KOM. Veškerá uvedená data se vztahují k roku 2009.

ϱ͘ϭ͘ Z>sEdE1zd\1 E1 Porovnání výchozích podmínek jednotlivých krajĤ ukazuje na významné diference ve velikostní struktuĜe obcí, které se v jednotlivých krajích nacházejí. Z údajĤ ýeského statistického úĜadu pocházejících z posledního sþítání lidu je na první pohled patrné specifikum Kraje Vysoþina, v nČmž se lze setkat s nejvyšším podílem (více než pČtinovým) obyvatel, kteĜí žijí v malých obcích s ménČ než 500 obyvateli. Jistým protipólem je v tomto ohledu Moravskoslezský kraj, v nČmž nejvČtší þást obyvatel (57 %) žije v obcích s více než 24.000 obyvateli, což je s výjimkou Hlavního mČsta Prahy nejvíce mezi všemi sledovanými kraji. Graf þ.10: Struktura obcí dle velikosti v jednotlivých krajích

41

24

60%

14

16

20%

18

14

15

9 8

14

12 14 13 14

27 13 13 11 13

26

27

21

16

13 17

12 12 12

9 15

21

30

33

35

15

12

16

18

14

7

15 10 13

22

25

12 6

10 8

36

24 13 14 7 5

39

42

12

12

17

17

25

14

6 2

10 5

45

24 8 11 7 6

57 100 12 12 12 5 2

6W ĜH

ý5

0%

11

29

23

GR þH VN êN UDM 3D UGX ELF .U Nê i OR NU DM Yp KU DG HF Nê N U DM -LK Rþ HV Nê N U DM .U D M 9\ VR þLQ D 3O] HĖ VN êN UD M =Ot QV Nê NU DM 2O RP RX FN êN UD .D M U OR YD U VN êN -LK UD M RP RUD YV Nê NU DM /LE HUH FN êN UDM ÒV WHF 0R Nê NU UD YV DM NR VOH ]V Nê NU DM

40%

18

KD

80%

15

3U D

100%

24.000 a více obyvatel 7.000 - 23.999 obyvatel 3.000 - 6.999 obyvatel 1.000 - 2.999 obyvatel 500 - 999 obyvatel ménČ než 500 obyvatel

údaje jsou v procentech

165


KromČ Moravskoslezského kraje se od ostatních krajĤ dále odlišují kraje Jihomoravský, Ústecký a Liberecký, v nichž je podíl obyvatel žijících v obcích s ménČ než 500 obyvateli jeden z nejnižších z celé ýR, neboĢ se pohybuje mezi dvČma a šesti procenty, zatímco v obcích s více než 24.000 obyvateli žijí v tČchto krajích více než dvČ pČtiny populace. Relevanci velikosti místa bydlištČ dokládá kromČ faktických rozdílĤ v systému sbČru komunálního odpadu (smČsného i tĜídČného)13 také celá Ĝada postojových a behaviorálních diferencí, které se odvíjejí od velikosti obce, v níž obyvatelé žijí. V této souvislosti je tĜeba zmínit pĜedevším akceptaci vyšších vzdáleností kontejnerĤ na tĜídČný odpad, jež je patrné zejména v krajích Vysoþina a Jihoþeském. Další z významných charakteristik je struktura obyvatel jednotlivých krajĤ podle nejvyššího dosaženého vzdČlání. Ze srovnání jednotlivých krajĤ je patrná pĜedevším diference Pardubického kraje, jenž se vyznaþuje vyšším podílem obyvatel se základním vzdČláním (20 %). Dále je zĜejmý vyšší podíl vysokoškolákĤ v Praze a v Jihomoravském kraji; v obou krajích jejich podíl dosahuje shodnČ 18 procent, pĜiþemž v žádném dalším kraji nepĜesahuje dvanáctiprocentní hranici. V pĜípadČ Prahy je tĜeba rovnČž poukázat na velmi vysoký podíl maturantĤ, resp. obyvatel, kteĜí dosáhli stĜedoškolského vzdČlání s maturitou; zde jejich podíl dosahuje 56 %, zatímco celorepublikový prĤmČr þiní 37 %. Graf þ. 11: VzdČlanostní struktura v jednotlivých krajích 100%

11

18

18

12

12

11

11

37

40

44

40

35

31

12

14

15

8

7

7

39

40

39

33

38

38

14

16

80% 37

34

60% 40%

48

7

7

6

6

47

44

41

42

35

35

37

37

11

14

16

15

5 37

56 38

31

14

16

25

20%

19 7

20

17

RU D

3U DK D YV NR VOH ]V Nê NU DM 3O ]H ĖV Nê NU DM =O tQV Nê NU DM 2O RP RX FN êN UD 3D M UGX ELF Nê NU DM .D U OR YD UV Nê NU DM .U D M 9\ VR þLQ D -LK Rþ HV .U Nê i OR N U Yp DM KUD GH FN êN UD M 6W ĜH GR þH VN êN UD M ÒV WH FN ê NUD M / LE H UH FN êN UD M

16

0

-LK RP

RUD

YV Nê N UD M

ý5

0%

40

vysokoškolské stĜední s maturitou


stĜední bez maturity základní

Nejvyšší dosažené vzdČlání je výrazný faktor, který pĜímo ovlivĖuje Ĝadu postojĤ k problematice životního prostĜedí i nakládání s odpady a navíc spolupĤsobí i na chování jednotlivcĤ14, jejich životní styl, akceptované normy a potažmo také konkrétní formy nakládání s komunálním odpadem. 13

V této souvislosti jde zejména o poþty kontejnerových hnízd v jednotlivých velikostních skupinách obcí, dále také o velikost a typ nádob, o frekvenci jejich svozu apod. 14 V tomto ohledu je tĜeba zmínit pĜedevším spoleþný efekt dosaženého vzdČlání a postavení v zamČstnání þi socioekonomický status. 166


Shora uvedené kontextové pĜedpoklady se podílejí na determinaci míry tĜídČní v jednotlivých krajích v zásadČ dvojím zpĤsobem: jednak pĜímo ovlivĖují vlastní chování obyvatel, kde lze prokázat statisticky významnou vazbu mezi výší dosaženého vzdČlání a zpĤsobem zapojení jednotlivce do systému separovaného sbČru odpadu. SouþasnČ tyto kontextové pĜedpoklady pĤsobí na chování obyvatel nepĜímo, a to prostĜednictvím postojĤ. Specifikované pĜedpoklady totiž pĤsobí jako katalyzátor þi inhibitor pĜi utváĜení a formování postojĤ, jež jsou východiskem samotného tĜídČní.

ϱ͘Ϯ͘ ,Z
5 3

9

3 9

2 10

3 11

14

4 10

3 13

10 7

4 15

83

81

10

8

5

5

7

10

12

16

21

19

80

80

79

74

74

13 15

60% 40%

92

77

88

88

87

86

85

72

20%

KD GH FN êN -LK UD M RP RUD YV Nê 0 RUD NU DM YV NR VOH ]V Nê NU DM =O tQ V Nê NU DM 3D UGX ELF Nê NU DM ÒV WHF Nê NU DM .D U OR YD UVN êN UD M

3U D .U i

ORY pK UD

GR þH VN êN UD M .U DM 9\ VR þLQ D / LE H UH FN êN UD M 2O RP RX FN êN UD M 3O] HĖ VN êN UD M -LK Rþ HV Nê N U DM

6W ĜH

ý5

0%

neví


ne ano

V tomto ohledu je ze srovnání jednotlivých krajĤ patrné, že nejmenší podíl obyvatel, kteĜí mají ze svého bydlištČ subjektivní dojem blízkého umístČní kontejnerĤ na tĜídČný odpad, je v Karlovarském kraji (72 %). Naopak nejvČtší þást veĜejnosti si uvČdomuje blízkost stávajícího umístČní kontejnerĤ ve StĜedoþeském kraji (92 %). CelkovČ platí, že z hlediska vnímané vzdálenosti lze mezi sledovanými kraji rozlišit tĜi skupiny: první skupinu vyznaþující se relativnČ vysokou dostupností tvoĜí kromČ již zmínČného StĜedoþeského kraje také Vysoþina, a dále pak kraje Liberecký, Olomoucký, PlzeĖský a Jihoþeský. Populaci v tČchto krajích lze charakterizovat jednak vysokým podílem obyvatel, kteĜí si uvČdomují

167


blízkost separaþních kontejnerĤ (ve všech uvedených krajích pĜesahuje podíl tČchto obyvatel 85 %), a souþasnČ také velmi nízkým podílem obyvatel, kteĜí nemají povČdomí o aktuálním umístČní separaþních kontejnerĤ. Druhou skupinu pĜedstavují kraje Královéhradecký, Pardubický a Zlínský, které jsou charakteristické vyšším podílem obyvatel, kteĜí nepovažují souþasné umístČní separaþní kontejnerĤ za blízké; tĜetí skupinu pak pĜedstavuje Praha, a dále kraje Jihomoravský, Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský. V tČchto krajích je patrný jednak vyšší podíl populace, která nepovažuje stávající rozmístČní kontejnerĤ za dostateþnČ blízké, a souþasnČ je v tČchto krajích také vyšší podíl obyvatel, kteĜí nevČdí, kde jsou tyto kontejnery umístČny. Z hlediska percepce vzdálenosti umístČní kontejnerĤ na separovaný odpad je prvoĜadým ukazatelem respondentský odhad skuteþné vzdálenosti nejbližších kontejnerĤ od místa bydlištČ respondenta. Vzhledem ke skuteþnosti, že tento ukazatel nevykazuje významné diference mezi jednotlivými kraji, lze za celou ýR shrnout, že nadpoloviþní vČtšina dotazovaných (62 %) odhaduje, že s vytĜídČným odpadem není nutné urazit vzdálenost vČtší než 100 metrĤ. Graf þ.13: Odhad vzdálenosti kontejnerĤ na tĜídČný odpad od bydlištČ 38%

26% 9%

27% ménČ než 20 m

20 - 49 m

50 - 99 m

100 m a více

Respondentský odhad vzdálenosti doplĖuje ukazatel, který naznaþuje, zdali konkrétní udaná vzdálenost je respondentem považována za akceptovatelnou þi nikoliv. V tomto ohledu je patrná zĜetelná korelace mezi odhadem vzdálenosti a subjektivním vnímáním proximity tĜídících kontejnerĤ. Mezi lidmi odhadujícími, že vzdálenost separaþních kontejnerĤ pĜesahuje 180 metrĤ, považují tuto distanci za pĜíliš vysokou (tj. kontejnery jsou z jejich pohledu umístČny daleko) dvČ pČtiny dotazovaných. Naproti tomu ve skupinČ obyvatel odhadujících vzdálenost tČchto kontejnerĤ jako kratší než 100 metrĤ, nepĜesahuje podíl tČch, kteĜí by ji považovali za vysokou, jednu pČtinu.

168

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Graf þ.14: Hodnocení vzdálenosti kontejnerĤ na tĜídČný odpad od bydlištČ

100% 80% 77

60%

97

58

70

80

87

40% 20%

23 3

0% celý soubor

ménČ než 20 m

42

30

13

20

20 - 49 m

50 - 99 m

100 - 179 m

180 m a více údaje jsou v procentech

kontejnery jsou blízko kontejnery jsou daleko

Dalším z ukazatelĤ, který napovídá, jak dále zahušĢovat kontejnerovou síĢ, je specifikace vzdálenosti, kterou je respondent ochoten s vytĜídČným odpadem ujít. V tomto ohledu je patrné, že celorepublikový prĤmČr þiní pĜibližnČ 150 metrĤ, tzn., že obyvatelé ýR jsou v prĤmČru ochotni odnášet svĤj separovaný odpad do kontejneru vzdáleného 150 metrĤ od svého bydlištČ. NicménČ v tomto ohledu panují mezi jednotlivými kraji významné diference, kdy rozdíl mezi krajem s nejvyšší a s nejnižší akceptovatelnou vzdáleností þiní více než dvojnásobek. Platí tedy, že obyvatelé StĜedoþeského kraje jsou ochotni akceptovat separaþní kontejnery ve vzdálenosti 235 metrĤ od svého bydlištČ, zatímco obyvatelé Ústeckého kraje požadují, aby separaþní kontejnery byly umístČny v prĤmČrné vzdálenosti 98 metrĤ. Graf þ. 15: Akceptovatelná vzdálenost kontejnerĤ na tĜídČný odpad 300

235

250 200

150

214

209

206

192

189

174

164

155

135

150

135

129

114

98

100 50

M ÒV WH F Nê NU DM

M

GH FN êN UD

VN êN UD .U i

ORY pK UD

êN UDM

ORY DU .D U

KD 3U D

GX ELF N

3D U

GR þH VN êN UD M 2O RP RX FN êN UD M .U DM 9\ VR þLQ D 3O] HĖ VN êN -LK UD RP M RUD YV Nê NU DM =O t Q V 0R Nê NU UD YV DM NR VOH ]V Nê NU DM -LK Rþ HV Nê N U DM / LE H UH FN êN UD M

6W ĜH

ý5

0

údaje jsou v metrech

PĜítomnost separaþních kontejnerĤ v bezprostĜedním okolí obyvatel je klíþovým faktorem, který podstatným zpĤsobem napomáhá zapojení obyvatel; hustota sítČ totiž významným zpĤsobem podporuje penetraci tĜídiþĤ (tedy k zapojování nových a nových skupin obyvatelstva15) a souþasnČ pĜipomíná také stávajícím tĜídiþĤm potĜebu neustálé angažovanosti na poli tĜídČní komunálního odpadu. 15

Tento efekt se projevoval zejména v 90. letech; v souþasné dobČ jsou však již možnosti extenzivního rĤstu podílu tĜídiþĤ v populaci prakticky vyþerpány. 169


ϱ͘ϯ͘ WK^dK:Kzsd>Dd/d\1 E1E1,KKWh Platí, že pĜibližnČ devČt respondentĤ z deseti je pĜesvČdþeno o pozitivním vlivu tĜídČní na životní prostĜedí. Z konkrétních odpovČdí je v této souvislosti jednoznaþnČ patrné, že drtivá vČtšina veĜejnosti jednak akceptuje tezi o prospČšnosti tĜídČní odpadĤ a souþasnČ také popírá opak – tedy, že tĜídČní životnímu prostĜedí škodí. Tato situace svČdþí o vysoké míĜe postojové konzistence obyvatel ýR. Graf þ. 16: Respondentský odhad vlivu tĜídČní na životní prostĜedí

7ĥtGĕQtRGSDGĭSRPiKi çLYRWQtPXSURVWĥHGt $QR

1H

$QR

1H

7ĥtGĕQtRGSDGĭåNRGtçLYRWQtPX SURVWĥHGt

Za zmínku stojí rovnČž pĜibližnČ desetiprocentní þást veĜejnosti, kterou je možné oznaþit za postojovČ indiferentní; tato skupina obyvatel nemá totiž vyhranČný postoj k dopadu tĜídČní na životní prostĜedí. Zbývající jedno procento dotazovaných je pĜesvČdþeno o škodlivém vlivu tĜídČní na životní prostĜedí. Takovéto vnímání problematiky tĜídČní není ani zdaleka ojedinČlým postojem sdíleným þeskou veĜejností. Z dalších zjištČní je patrné, že spojování problematiky tĜídČní komunálního odpadu (þi obecnČji nakládání s komunálním odpadem) je obyvateli spojováno s péþí o životního prostĜedí a odehrává se na pozadí vysoké míry asociací s recyklací a s úsporou primárních surovin. V této souvislosti je tĜeba poukázat na skuteþnost, že nadpoloviþní vČtšina obyvatel ýR má za to, že se vytĜídČné odpady skuteþnČ dále využívají a zpracovávají.

170


Graf þ. 17: Souhlas s výrokem:“NevČĜím tomu, že se všechny tĜídČné odpady recyklují/dále zpracovávají.“

100% 80%

11

8

13

11

11

13

11

11

8

12

16

17

17

19

23

27

23

28

29

30

32

32

37

35

30

29

31

31

34

38

41

36

30

33

29

19

15

18

23

19

21

60%

.U i

rozhodnČ nesouhlasí

M Nê N UD

DM

GR þH V

Nê NU

0R UD

6W ĜH

VN ê

VN êN UD

2O RP

KD YV NR VOH ]

RX F

11

3U D

UD M GH FN êN

FN êN UD

ORY pK UD

H UH /LE

ORY DU .D U

3D U

M

M VN êN UD

DM êN U GX ELF N

M9 \V Rþ LQ D

.U D

-LK

RP

-L K

RUD

Rþ H

YV Nê NU DM

VN êN UDM

UDM FN ê N ÒV WH

7

M

23

0%

=O tQ

18

14

42

Nê NU D

17

33

19

48

ĖV

43

NU DM

20%

44

3O ]H

50

M

31

47

40%


spíše nesouhlasí spíše souhlasí rozhodnČ souhlasí

Pro rozbor postojĤ obyvatel v jednotlivých krajích je neménČ podstatný také obecnČji formulovaný názor dokumentující vysokou dĤležitost tĜídČní. V tomto ohledu je patrné, že nejvyšší dĤležitost pĜikládají tĜídČní obyvatelé v Ústeckém kraji, kde tĜídČní považuje za dĤležité 55 % obyvatel, pĜiþemž celkovČ se na dĤležitosti tĜídČní shoduje devČt respondentĤ z deseti. Význam tĜídČní si rovnČž uvČdomuje významná þást obyvatel Pardubického kraje, kde se 86 % dotazovaných shoduje na dĤležitosti tĜídČní odpadu. Naopak nejmenší podíl obyvatel, kteĜí pĜikládají tĜídČní komunálního odpadu významnou váhu, je viditelný mezi obyvateli Jihoþeského kraje. Zde je o významu tĜídČní pĜesvČdþeno 25 % obyvatel, pĜiþemž celkovČ se na významu této problematiky shodují tĜi þtvrtiny populace. Graf þ. 18: Souhlas s výrokem:“ Je dĤležité tĜídit odpad.“

100% 80% 60%

2 7

7

5 10

18 36

37

37

2 13

1 14

45

43

2 13

4 12

2 15

2 15

34

33

33

34

4 14

45

4

4

4

6

6

16

16

17

17

19

30

32

34

34 50

40% 55 20%

49

38

42

40

51

51

49

48

37

50

48

45

43 25

rozhodnČ nesouhlasí spíše nesouhlasí

/LE

HU HF Nê N U 6W DM ĜH GR þH VN êN UD M 3O] HĖ V 0 Nê RU NU DY DM VN RV OH] VN êN UDM .U DM 9 \V Rþ LQ 2O D RP RX FN êN -LK UD RP M RU DY VN ê NUD M =Ot QV Nê NU .D DM U OR YD UV Nê NU DM -LK Rþ HV Nê N UD M

KD 3U D

Nê N UD M

GH F

êN UD M .U i

ORY pK UD

GX ELF N

UD M 3D U

ÒV WH F Nê N

ý5

0%


spíše souhlasí rozhodnČ souhlasí

171


ZpĤsob vnímání problematiky tĜídČní komunálního odpadu dobĜe dokresluje údaj vyjadĜující podíl obyvatel, kteĜí považují tĜídČní odpadu za souþást svého životního stylu. V tomto ohledu se všechny sledované kraje rozpadají do dvou skupin. První skupinu tvoĜí Praha a kraje Liberecký, Vysoþina a Ústecký, zatímco druhá skupina je složena ze všech ostatních krajĤ. V rámci první skupiny krajĤ je tĜídČní považováno za souþást vlastního životního stylu menší þástí populace než v pĜípadČ druhé skupiny krajĤ. To ukazuje na skuteþnost, že pro obyvatele tČchto krajĤ není zarámování problematiky tĜídČní kontextem životního stylu natolik relevantní, jako je tomu v ostatních krajích. V pĜípadČ Ústeckého kraje je navíc tato subjektivní distance od tĜídČní velmi silnČ korelována s relativnČ nízkým podílem tĜídiþĤ, kdy netypicky velká þást populace nepovažuje tĜídČní za pĜirozenou souþást jejich bČžného chování. V Praze je situace odlišná, neboĢ zde je nízká míra souhlasu dána relativnČ vysokým podílem netĜídiþĤ z pĜesvČdþení, jejichž postoje vĤþi tĜídČní jsou výraznČ negativnČ vyhranČné. Nejde tedy o jev, který by prostupoval celou pražskou veĜejností, nicménČ znaþná laxnost tĜídiþĤ pĜi prosazování svých postojĤ v kombinaci s vysokou asertivitou netĜídiþĤ odlišuje Prahu od ostatních krajĤ. Graf þ. 19: Souhlas s výrokem: „TĜídČní odpadu patĜí k mému životnímu stylu.“

28

28

25

31

40%

36

36

35

29

31

26

20%

32

18

24

22

26

21

19

rozhodnČ nesouhlasí

16

19

21

23

34

31

26

35

32

34

34

37

31

27

37

29

28

28

20

24

12

19

18

15

Nê N U DM YV NR VOH ]V Nê NU DM .D U OR YD U VN êN UD M 6W ĜHG Rþ HV Nê N U -L K DM RP RUD YV Nê NU DM -L K Rþ HV Nê N U DM 2O RP RX FN êN UD M =Ot QV Nê NU DM

15

0R UD

GH F

êN UD M .U i

ORY pK UD

GX ELF N

3D U

3O] H

ĖV Nê NU D

M

0%

23

Nê NU DM

26

60%

18

ÒV WHF

25

32

14

Rþ LQ D

23

M

19

M9 \V

20

.U D

20

FN êN UD

13

HUH

19

KD

24

3U D

13

80%

/LE

100%


spíše nesouhlasí spíše souhlasí rozhodnČ souhlasí

Konkrétním pĜíkladem, jak se v úvodu nastínČné kontextové charakteristiky promítají do formování postojĤ obyvatel a potažmo i jejich chování pĜi nakládání s komunálním odpadem, je zájem o informace týkající se této oblasti. Z provádČných výzkumĤ jsou patrné pomČrnČ výrazné rozdíly v zájmu obyvatel o problematiku nakládání s komunálním odpadem. NejvČtší þást populace se o tuto problematiku zajímá v krajích Moravskoslezském a Zlínském (oba 53 %), dále v krajích Královéhradeckém (52 %), Olomouckém a Jihoþeském (51 %). Tyto kraje je tak možné považovat za samostatnou skupinu, která se z hlediska zájmu svých obyvatel odlišuje od ostatních krajĤ. V tČchto krajích pĜevládají obyvatelé, kteĜí se o danou problematiku zajímají nad tČmi, kteĜí takovýto zájem neprojevují. Platí tedy, že v tČchto krajích jsou obyvatelé pĜipraveni akceptovat podstatnČ vyšší objem informací (vþetnČ napĜ. reklamních sdČlení týkajících se tĜídČní komunálního odpadu) než v ostatních oblastech. Naopak nejnižší zájem projevují obyvatelé Pardubického kraje (37 %).

172

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Graf þ. 20: Zájem o informace, které se týkají nakládání s komunálním odpadem

8

14

13

28

33

41

35

37

40

34

34

13

19

RUD 0

18

rozhodnČ ne spíše ne

45

18

25

31

33

33

36

40

36

35

37

28

30

29

29

30

28

26

18

15

16

13

20

15

15

14

12

13

12

19

YV NR VOH ]V Nê NU DM =O tQ V Nê .U NU iO DM RY pK UD GH FN êN UD M 2O RP RX FN êN UD M -L K Rþ HV Nê N UD M .U DM 9\ VR þLQ -LK D RP RU DY VN ê NUD M 3O ]H ĖV Nê NU DM .D U OR YD U VN êN UD M / LE HU HF Nê N U DM

0%

47

21

êN UD M

20%

34

23

KD

40%

18

22

GX ELF N

60%

16

22

3U D

34

20

3D U

80%

16

12

ÒV WH F Nê N UD M 6W ĜH GR þH VN êN UD M

100%


spíše ano rozhodnČ ano

NapĜíþ všemi kraji pĜitom platí, že vyšší zájem je patrný mezi lidmi, kteĜí tĜídí a mezi lidmi s vyšším vzdČláním. Z obecného pohledu dále platí, že v každém ze sledovaných krajĤ by obyvatelé pĜivítali vČtší množství informací o tom, jak správnČ tĜídit komunální odpad. Zájem o tento typ informací je vyrovnaný ve všech vČkových skupinách a míra zájmu je témČĜ shodná mezi respondenty, kteĜí bydlí v rodinných domcích a v þinžovních þi panelových domech. SouþasnČ však platí, že zájem pĜímo úmČrnČ roste s velikostí místa bydlištČ, kdy nejvČtší zájem o informace týkající se tĜídČní odpadu je patrný ve velkomČstech (tj. v obcích s více než 100.000 obyvateli), zatímco v nejmenších obcích s ménČ než 500 obyvateli je zájem nižší. Z výsledkĤ výzkumu je rovnČž zĜejmá souvislost zájmu o informace a dosaženého vzdČlání, kdy nejnižší zájem o tento typ informací projevují lidé se základním vzdČláním, zatímco mezi vysokoškoláky je významnČ vyšší. Dále platí, že zájem o informace je významnČ vyšší mezi lidmi, kteĜí tĜídí komunální odpad než mezi ne-tĜídiþi. Druhým typem informací, který zajímá významnou þást populace ve všech sledovaných krajích, je konkrétní zpĤsob zpracování vytĜídČného odpadu; takovéto informace požadují jak tĜídiþi, kteĜí si jejich prostĜednictvím fixují své chování, tak také ne-tĜídiþi, protože tyto informace pomáhají eliminovat jistou nedĤvČru týkající se smysluplnosti tĜídČní. V této souvislosti lze identifikovat tĜi skupiny krajĤ podle dĤvČry obyvatel v další zpracování vytĜídČných komodit. Ukazuje se totiž, že v krajích PlzeĖském, Olomouckém a na VysoþinČ obyvatelé ve vČtší míĜe vČĜí tomu, že se vytĜídČné odpady recyklují þi dále zpracovávají; PlzeĖský kraj je pĜitom naprostým premiantem, neboĢ v nČm jako v jediném kraji pĜesahuje podíl obyvatel, kteĜí dĤvČĜují celému mechanismu zpracování odpadĤ padesátiprocentní hranici. Naproti tomu v krajích Jihoþeském a StĜedoþeském je tato dĤvČra významnČ nižší. TĜetím typem informací, o který se zajímá významná þást populace všech krajĤ, jsou konkrétní a praktické informace o tĜídČní domovního odpadu. V této souvislosti by se lidé rádi dovídali takové informace jako napĜ. data svozu þi pĜesné umístČní separaþních kontejnerĤ v místČ jejich bydlištČ. PodobnČ jako v pĜedchozích pĜípadech, také tyto informace by rádi získávali jak tĜídiþi (kterým by pomohly pĜi plánování odnosu odpadu z domácnosti), 173


tak také ne-tĜídiþĤm, neboĢ by napomohly vyšší informovanosti o fungování systému sbČru tĜídČného odpadu v místČ bydlištČ a tím pĜispČly k redukci znalostní bariéry. Pojednání o typech informací, kterých se veĜejnost dožaduje, uzavírá analýza dĤvČryhodnosti jednotlivých potenciálních poskytovatelĤ. Uvedený pĜehled ukazuje, že není lhostejné, kdo sdČluje veĜejnosti informace, které se týkají nakládání s komunálním odpadem, popĜ. kdo informuje veĜejnost o stavu životního prostĜedí. Z odpovČdí dotazovaného vzorku populace je patrné, že nejvČtší dĤvČĜe se aktuálnČ tČší odborníci praxe a Ministerstvo životního prostĜedí spolu s osobou ministra. Graf þ. 21: DĤvČryhodnost vybraných subjektĤ poskytujících informace o odpadech a o životním prostĜedí ³â± 39

odborníci z praxe (pracovníci lesĤ, povodí apod.)

38

32

Ministerstvo životního prostĜedí ministr životního prostĜedí

25

Strana zelených

23

zpracovatelé odpadu, svozové firmy, popeláĜi apod.

20

ekologiþtí aktivisté, ekologická sdružení

19

40

20

8

9

25

12

26

12

43

24

39 42 39

6

16

29

14

ȀÀÀ 26

starosta obce

46

26

místní úĜad (starosta, Obecní úĜad) hejtman kraje

20

Krajský úĜad

19

22

6 9

28

11

28

11

43

22

42 42

± 19

Evropská komise

36

10

TOP09

29

9

ýSSD

29 34

28

16

36

26

27

10

25

36

29

KSýM

9

25

36

30

KDU-ýSL

9

25

36

30

ODS

À 19

sdČlovací prostĜedky (noviny, rozhlas, televize) 9

prĤmyslové podniky v obci a jejím okolí 0 rozhodnČ ano

spíše ano

spíše ne

40 25 20 rozhodnČ ne

28 39

40

13

27 60

80

100


3UĭPĕUQpKRGQRFHQt UR]KRGQĕDQR UR]KRGQĕQH

Naopak nejménČ dĤvČryhodným pĤvodcem informací o životním prostĜedí jsou politické strany a prĤmyslové podniky. TČmto druhĤm subjektĤ dĤvČĜuje v souvislosti s odpady a životním prostĜedím jen pĜibližnČ tĜetina populace, zatímco pĜibližnČ stejná þást obyvatel jim vyjadĜuje rozhodnou nedĤvČru. Jistým specifikem je v tomto ohledu Strana zelených, která je obyvateli vnímána spíše jako ekologicky (odbornČ) zamČĜený subjekt, než jako subjekt politického charakteru. ObecnČ platí, že se z hlediska celkové dĤvČryhodnosti rýsují tĜi zĜetelné skupiny subjektĤ, které jsou veĜejností vnímány velmi podobnČ. První takovou skupinu pĜedstavují ekologicky

174


zamČĜené subjekty, které jsou obecnČ vnímány jako odborné autority; kromČ již zmínČných nezávislých expertĤ, MŽP a Strany zelených jsou podobným zpĤsobem vnímáni také zpracovatelé odpadu a ekologiþtí aktivisté. Druhou skupinu reprezentuje místní samospráva, kam lidé zahrnují jak obecní úĜad spolu se starostou, tak také krajský úĜad a hejtmana kraje. TĜetí skupina sdružuje politické subjekty, tj. pĜedevším politické strany. Ostatní subjekty jako napĜ. média þi prĤmyslové podniky jsou vnímány odlišnČ od všech ostatních subjektĤ a v tomto ohledu pĜedstavují samostatné nositele kredibility. Prezentované postojové charakteristiky mají zásadní význam pĜi dosahování vytyþených cílĤ v oblasti nakládání s odpadem. Z analýzy dlouhodobých trendĤ je patrné, že uvedené postoje vytváĜejí nezbytný prostor pro konkrétní formování chování obyvatel. Ukazuje se rovnČž, že stimulace zájmu veĜejnosti o problematiku nakládání s odpady prostĜednictvím adekvátních informaþních kanálĤ, vede nejen k obecnČ vyššímu povČdomí o sledované problematice, ale také k vyšší senzitivitČ vĤþi odpadovČ relevantním tématĤm a pĜedevším pak k vyšší míĜe zapojení obyvatel a k intenzifikaci sbČru tĜídČného odpadu.

ϱ͘ϰ͘ ,KsE1Kzsd> Na základČ opakovaných šetĜení byla vypracována speciální metodika pro ovČĜování podílu domácností, v nichž alespoĖ jeden þlen tĜídí odpad. Vlastní verbální výpovČć, kdy jednotliví respondenti sami uvádČjí, zdali se v jejich domácnosti tĜídí þi nikoliv se od prvních testĤ ukázal jako nespolehlivý vzhledem ke skuteþnosti, že významná þást populace vnímá problematiku tĜídČní v kontextu obecné ochrany životního prostĜedí a v dĤsledku toho inklinuje ke znaþné sebestylizaci. V dĤsledku toho je nezbytné jednotlivé odpovČdi vždy validizovat souborem samostatnČ zjišĢovaných ukazatelĤ dotváĜejících obraz o zpĤsobu nakládání s odpadem. První skupinou obyvatel rozlišovaných validizaþním postupem jsou tzv. „tĜídící domácnosti“, jejichž zástupci o sobČ tvrdí, že domovní odpad separují, a pĜitom validizaþní test jejich tvrzení konfirmuje. Z aktuálních dat vyplývá, že v souþasnosti tĜídí pĜibližnČ dvČ tĜetiny domácností v celé ýR, pĜiþemž dlouhodobý trend naznaþuje postupné zvyšování podílu tČchto tĜídících domácností od roku 1999. Druhou skupinu pĜedstavují lidé, kteĜí tvrdí, že domovní odpad tĜídí, nicménČ provedená validizace jim za pravdu nedává. Z mnohých analýz se ukazuje, že tito lidé nezaujímají principiálnČ odmítavé stanovisko k tĜídČní domovního odpadu jako takovému, nicménČ z Ĝady dĤvodĤ (nedostupnost separaþních kontejnerĤ, nízká produkce odpadu, nedĤslednost pĜi vlastním tĜídČní, vlastní pohodlí) tito lidé de facto netĜídí. Z této skupiny obyvatel se obyþejnČ rekrutují „noví tĜídiþi“, a to zejména v tČch situacích, kdy je eliminována þi alespoĖ redukována nČkterá z bariér faktického netĜídČní (napĜ. zahuštČní sítČ separaþních kontejnerĤ v rámci dané obce) nebo kdy je tato skupina obyvatel vystavena adekvátnímu vlivu (tlaku) sociálního okolí þi reklamy podporující separaci domovního odpadu. 175


TĜetí skupina zahrnuje domácnosti, které domovní odpad netĜídí a které tuto skuteþnost nikterak nezastírají. Tato skupina má však velmi daleko k postojové homogenitČ pokud jde o otázky související s problematikou tĜídČní domovního odpadu. Zahrnuje totiž jak jednotlivce, kteĜí tĜídČní domovního odpadu ignorují a tato problematika jim je lhostejná, tak také pĜesvČdþené ne-tĜídiþe, jejichž postoje jsou proti tĜídČní skuteþnČ velmi vyostĜené. Na základČ popsané validizace lze tedy provést srovnání jednotlivých krajĤ. V této souvislosti je patrný nejnižší podíl tĜídiþĤ v Karlovarském kraji (61 %) a v kraji Jihomoravském (63 %); oba uvedené kraje tak tvoĜí samostatnou skupinku. Naopak nejvyšší podíl obyvatel, kteĜí tĜídí svĤj odpad mají kraje Královéhradecký (76 %), Vysoþina (73 %) a kraj PlzeĖský (73 %). Graf þ.22: Segmentace domácností podle tĜídČní komunálního odpadu

- validizovaná segmentace 100% 80%

17 7

27 8

20

20

17

18

17

7

7

11

11

17

73

73

72

71

67

4

60% 40%

76

65

14

29

67

20

15

20

14

21

66

65

65

29 7

65

15

23

24

21

14

15

64

63

61

20%

netĜídí

3U DK D GR þH VN êN -L K UD RP M RUD YV Nê NU .D DM U OR YD U VN êN UD M 6W ĜH

M VN êN UD

UDM

=O tQ

M

Nê N

ÒV WH F

Nê N U D

NU DM

Rþ HV -LK

M

VN ê

FN êN UD

YV NR VOH ]

DM /LE

RX F

Nê NU

êN UDM 2O RP

DM Nê NU ĖV

GX ELF N

3D U

3O ]H

.U D

H UH

0R UD

.U i

ORY pK UD

GH FN êN

ý5

UD M M9 \V Rþ LQ D

0%


fakticky netĜídí skuteþ nČ tĜídí

Z uvedeného grafu lze dále dovodit míru koheze týkající se tĜídČní v jednotlivých krajích. Z tohoto pohledu tvoĜí samostatnou skupinu kraje Jihoþeský, Zlínský a StĜedoþeský, kde je podíl netĜídiþĤ oproti podílu skuteþnČ tĜídících obyvatel nejnižší (kolísá mezi 14 a 15 procenty). Druhou extrémní skupinu pĜedstavují kraje Moravskoslezský a Praha, kde je podíl netĜídiþĤ významnČ vyšší než v ostatních krajích – v obou pĜípadech dosahuje 29 %. Všechny ostatní kraje pak vykazují podobnost v homogenitČ populace, když podíl netĜídiþĤ na celkovém množství tĜídících obyvatel se pohybuje mezi 30 a 36 procenty. V kohezních krajích lze tedy navázat na již probíhající komunikaþní kroky a formovat postoje obyvatel plošnými komunikaþními nástroji dále (napĜ. smČrem k vyšší kvalitČ tĜídČní). V krajích s vysokým podílem netĜídiþĤ je tĜeba volit segmentovanou komunikaþní strategii a zamČĜit se nejprve na redukci skupiny netĜídiþĤ. Zde prezentované aspekty chování sice nevyþerpávají celý komplex ukazatelĤ zachycujících chování obyvatel, nicménČ pĜesto adekvátním zpĤsobem dotváĜejí analytický rámec, který umožĖuje formulovat Ĝadu prakticky využitelných poznatkĤ. ěada z dalších indikátorĤ (napĜ. výtČžnost) je navíc pĜedmČtem jiných kapitol tohoto díla.

176


ϱ͘ϱ͘ ^,ZEhd1 Z dlouhodobého hlediska sledování problematiky nakládání s komunálním odpadem se ukazuje, že klíþové výkonnostní charakteristiky, tedy míra zapojení obyvatel a výtČžnost, jsou ovlivnČny Ĝadou skuteþností, které vycházejí z daností jednotlivých krajĤ (sdílená struktura, charakteristiky populace) i z relativnČ promČnlivých determinant jakými jsou postoje obyvatel. Podrobné analýzy provedené v jednotlivých krajích ukazují, že tato situace není ani zdaleka stejná ve všech regionech. Vzhledem k této skuteþnosti je tĜeba volit odlišné komunikaþní akcenty pĜi propagaci tĜídČní.

177


ϲ͘

Ekonomický faktor je jedním z nejdĤležitČjších, který ovlivĖuje rozsah a zpĤsoby nakládání s odpady v obcích. Legislativní rámec vymezuje povinnosti obcí v oblasti nakládání s komunálními a dalšími odpady, které na území obce vznikají. Míra a zpĤsob plnČní povinností však vycházejí z finanþních možností obce. Ekonomické ukazatele komunálního odpadového hospodáĜství nejsou v ýR systematicky sledovány. Statistické výbČrové sledování bylo zrušeno a v souþasné dobČ se ekonomické ukazatele nesledují. Jediným zdrojem dat jsou údaje AOS EKO-KOM, a.s., která vyhodnocuje ekonomické údaje od obcí již od r. 2001. Údaje jsou získávány z roþního dotazníku o nakládání s komunálními odpady, který všechny obce zúþastnČné v systému EKO-KOM poskytují jedenkrát roþnČ. V následujícím textu jsou použita statisticky vyhodnocená data za období 2002 – 2009.

ϲ͘ϭ͘ >zEKWKs,K^WK\^ds1 Hodnocení celkových nákladĤ je pomČrnČ obtížné. Je to zpĤsobeno zejména neznalostí obcí o složení nákladových položek a rovnČž také nedostateþnČ þlenČným úþetnictvím nČkterých obcí (malé rozlišení položek) nebo nevhodnČ uzavĜenou smlouvou se svozovou firmou (napĜ. paušální platby bez rozlišení jednotlivých služeb). PĜehled základních jasnČ definovaných položek z dotazníku, které popisují základní prvky odpadového hospodáĜství obcí je uveden v tabulce þ. 64. KromČ položek uvedených v tabulce jsou ještČ sledovány náklady na informování obyvatel, náklady na BRO, ostatní náklady. V r. 2007 se novČ pĜidala položka administrativních nákladĤ spojených s odpadovým hospodáĜstvím. Jedná se vesmČs o provozní náklady (v pĜípadČ investic je zahrnuta i þást odpisĤ investice v daném roce). Tabulka þ. 64 uvádí nČkolik vybraných položek, které charakterizují náklady v obcích. Jedná se o prĤmČrné náklady v Kþ/obyvatel vztažené k danému kalendáĜnímu roku. Tabulka þ.64: Vybrané náklady odpadového hospodáĜství v obcích (v Kþ/obyvatel/rok)

smČsný KO

objemný odpad

koše

tĜídČný sbČr

NO

sbČrné dvory

þerné skládky

ostatní

Celkové náklady

r.2002

298,5

38,2

23,5

46,0

13,3

51,2

9,5

86,1

480,2

r.2003

371,8

37,1

25,0

64,5

17,4

46,8

9,3

49,4

652,4

r.2004

415,8

41,9

27,5

75,4

19,5

52,0

11,8

52,5

687,0

r.2005

429,4

42,2

27,5

79,9

20,1

54,1

11,6

42,4

702,1

r.2006

463,2

45,3

29,3

98,4

18,0

56,2

11,8

23,0

747,0

r.2007

494,8

56,9

32,8

116,4

19,1

65,0

8,7

23,4

813,0

178


r.2008

511,1

49,3

51,3

121,6

19,9

88,0

12,5

20,5

865,2

r.2009

521,0

52,6

34,1

132,3

15,9

86,2

11,0

46,2

871,5


V dotazníku za rok 2009 byly náklady rozþlenČny do dalších podskupin, které umožĖují detailnČjší pohled na jednotlivé druhy nákladĤ. Jednalo se pĜedevším o rozlišení zpĤsobu sbČru nebezpeþných a objemných odpadĤ v rámci sbČrných dvorĤ a jinými (zejména mobilním) zpĤsoby. KromČ položky košĤ byla také zavedena položka nákladĤ spojených s úklidem veĜejných prostranství a s odpady vznikajícími z údržby veĜejné zelenČ. U tĜídČného sbČru byly náklady rozdČleny podle hlavních sbíraných komodit. PodrobnČjší informace jsou uvedeny dále v textu. Hodnoty byly vždy stanoveny u obcí, které uvedly požadovaný údaj a nikoliv jako prĤmČr za celý vzorek. U nČkterých položek byl poþet obcí velmi nízký a to zejména u tĜídČného sbČru biologických odpadĤ (údaj poskytlo pouze cca 442 obcí, tj. 10 % z celého vzorku), informování obyvatel (764 obcí, 17 % obcí). OdstraĖování þerných skládek Ĝešilo v r. 2009 pouze 546 obcí, tj. 14 % obcí ménČ, než tomu bylo v roce 2008. Nejvíce þerných skládek se likvidovalo v obcích do 4 tis. obyvatel (70 % všech obcí, které poskytly údaje o þerných skládkách. Celkové náklady na odpadové hospodáĜství obcí, uvedené v posledním sloupci tabulky, nejsou prostým souþtem jednotlivých položek tabulky. PĜedstavují prĤmČrnou hodnotu celkových nákladĤ jednotlivých obcí a zohledĖují tak skuteþnost, že v každé obci je jiný rozsah služeb zajišĢovaných v rámci odpadového hospodáĜství. NárĤst celkových nákladĤ byl i navzdory hospodáĜské krizi nevýznamný – náklady obcí vzrostly meziroþnČ jen o 0,7 %. NejvČtší meziroþní nárĤst zaznamenala položka tĜídČného sbČru odpadĤ a to o 8,8 %. NárĤst byl do znaþné míry ovlivnČn sníženou poptávkou po druhotných surovinách a poklesem jejich cen na pĜelomu rok 2008/09 a v prvním pololetí 2009. VýznamnČji vzrostly také náklady spojené se sbČrem a dalším nakládáním s objemnými odpady a to o 6,7 % oproti roku 2008.. Jedná se pĜedevším o mobilní sbČry. K poklesĤm nákladĤ došlo u provozování sbČrných dvorĤ a mobilních sbČrĤ nebezpeþných odpadĤ. Zde se zĜejmČ pozitivnČ projevuje zpČtný odbČr elektrozaĜízení a baterií organizovaný kolektivními systémy, které hradí podstatnou þást nákladĤ spojenou s odstraĖováním a využitím odpadních zaĜízení. PrĤmČrné náklady na provoz odpadového hospodáĜství v obcích ýR byly pro rok 2009 stanoveny na 871,5 Kþ ± 63,8 Kþ/obyvatel/rok. Tabulka þ. 64 potvrzuje, že skuteþné náklady obcí na odpadové hospodáĜství pĜevyšují již od roku 2003 horní hranici místního poplatku (poplatek za provoz systému shromažćování, sbČru komunálních odpadĤ, 500 Kþ/obyvatel),

179


kterou stanovuje zákon o odpadech. PĜitom horní hranice místního poplatku byla nastavena s pĜijetím zákona þ.185/2001 Sb. Poplatek nebyl za celou dobu jeho platnosti valorizován a pĜitom celkové náklady obcí vzrostly od r. 2002 o 81,5 %. Pokud nebude v dohledné dobČ horní hranice místního poplatku valorizována tak, aby odpovídala vývoji nákladĤ na OH, stane se místní poplatek pro vČtšinu obcí nepoužitelným, protože neumožĖuje promítnout do poplatkĤ od obþanĤ skuteþné náklady rozvíjejícího se OH v obci. PomČr základních nákladových položek ukazuje graf þ.19. NejvýznamnČjší položkou jsou náklady na sbČr a odstranČní smČsných komunálních odpadĤ. V r. 2009 tvoĜily cca 58 % celkových prĤmČrných nákladĤ. Výraznou položkou jsou také náklady spojené s provozováním sbČrných dvorĤ a sbČrem objemných odpadĤ. TĜetí nejvýznamnČjší položkou jsou náklady spojené s tĜídČným sbČrem využitelných složek komunálních odpadĤ (vþetnČ obalĤ) – cca 15 %. PomČr položek v období 2002-2009 je celkem stabilní. NarĤstá pouze podíl nákladĤ na tĜídČný sbČr a provoz sbČrných dvorĤ. Objevují se také další náklady spojené s bioodpady apod. Graf 23: PomČr základních nákladových položek v OH obcí (EKO-KOM, 2009)

6%

58%

4% 15%

2% 9% 5%

1%

smČsný odpad

objemný odpad

koše

tĜídČný sbČr

NO

sbČrné dvory

þerné skládky

ostatní


V tabulce þ. 65 je uveden pĜehled základních nákladových položek za rok 2009 ve velikostních skupinách obcí. Vyšší celkové náklady vykazují obce a mČsta nad 5 tis. obyvatel. U menších obcí jsou nejvyšší náklady u skupiny nejmenších obcí do 500 obyvatel. Výše nákladĤ u malých obcí je dána z velké míry ztíženou obslužností díky vyšším pĜepravním vzdálenostem a malé hustotČ obyvatel a tím i malé produkci odpadĤ.

180

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Tabulka þ. 65: Vybrané náklady v r. 2009 ve velikostních skupinách obcí (v Kþ/obyvatel/rok)

Velikost obce

tĜídČný sbČr

smČsný KO

sbČrný dvĤr

objemný odpad

koše

NO

celkem

do 500

142,9

534,4

61,4

81,7

23,8

43,0

847,9

501 - 1000

122,2

509,7

78,6

70,5

16,7

32,3

799,5

1001 - 4000

115,8

482,1

113,3

69,9

16,6

23,7

797,0

4001 - 10000

118,9

512,2

116,6

49,0

37,6

9,7

927,7

10001 - 20000

115,9

472,5

137,6

60,5

44,6

12,6

946,8

20001 - 50000

109,7

474,9

93,3

43,4

37,3

6,0

858,2

50001 - 100000

109,8

456,2

77,1

42,6

33,7

10,7

858,1

86,4

763,5

40,9

44,7

51,6

nad 1000000

248,5

606,4

42,3

39,4

Celkem

132,3

521,0

86,2

52,6

100001 - 1 000000

34,1

805,7 2,1

960,5

15,9

871,5


Rozdíly v nákladech nejsou jen ve velikostních skupinách, ale také v rĤzných oblastech republiky. Náklady korespondují s cenami služeb odpadáĜských firem v jednotlivých svozových oblastech. Na þeském trhu pĤsobí cca þtyĜi stovky odpadáĜských firem, které zajišĢují nakládání s odpady v obcích. Konkurence v nČkterých krajích a oblastech je znaþná, jinde (zejména v oblastech se špatnou obslužností nebo malou hustotou obyvatel) témČĜ žádná. CelkovČ lze Ĝíci, že konkurenþní prostĜedí pĤsobí pozitivnČ na vývoj cen. Již nČkolik let dochází ke konsolidaci trhu. VýraznČ se profiluje nČkolik velkých firem (vČtšinou se zahraniþním kapitálem), které skupují menší firmy a vytváĜejí velké svozové spoleþnosti. Tato koncentrace služeb OH probíhá výraznČji v þeské þásti republiky. Lze pĜedpokládat, že po stabilizaci pĜerozdČlení trhu dojde k celkovému nárĤstu cen v oblasti nakládání s odpady.

ϲ͘Ϯ͘ ^D Ê|E1KW NejvýznamnČjší nákladovou položkou pro všechny obce bez rozdílu je svoz a odstraĖování smČsných komunálních odpadĤ (50-90 % z celkových nákladĤ v obci). Produkce smČsných komunálních odpadĤ, kterou vykázaly obce zapojené v systému EKO-KOM, byla v roce 2009 v prĤmČru 220,2 kg/obyvatel/rok. Oproti roku 2008 je zaznamenán nárĤst v produkci smČsných komunálních odpadĤ o 10,5 %. Jedná se o odpad z domácností a þásti živností, které využívají systém obce. Náklady na svoz a odstranČní smČsného KO se pohybují mezi 474 – 764 Kþ/obyvatel/rok (prĤmČr 521 Kþ/obyvatel/rok). V pĜepoþtu na produkci odpadĤ se náklady pohybují mezi

181


1.589 – 3.168 Kþ/t (prĤmČr 2.366 Kþ/t). Nejvyšší náklady na tunu smČsného KO jsou vykazovány v krajích Praha, Jihomoravský a Karlovarský. Nejnižší náklady jsou v krajích Královéhradecký, Olomoucký a Pardubický (viz graf þ. 24).

Graf 24: Náklady na svoz a odstranČní smČsného KO

1 200 1 000 800

Kþ/obyvate/rok

600 400 200

tĜídČný sbČr

smČsný odpad

Zlínský kraj

Vysoþina

Ústecký kraj

StĜedoþeský kraj

PlzeĖský kraj

Pardubický kraj

Olomoucký kraj


Liberecký kraj


Karlovarský kraj

Jihomoravský kraj

Jihoþeský kraj


0

celkem

Náklady na smČsný komunální odpad jsou tvoĜeny náklady na sbČr a svoz a náklady na odstranČní, tj. skládkování nebo spalování. Náklady na skládkování v r. 2009 byly v prĤmČru 1210 Kþ/t vþetnČ poplatku. Protože náklady na skládkování jsou ovlivnČné výší zákonného poplatku, mají obce, na jejichž katastru se skládka nachází ceny výraznČ nižší, než jsou obvykle udávané ceny. Nejvyšší ceny za skládkování v r. 2009 byly v krajích PlzeĖský, Karlovarský, Jihoþeský. Nejnižší ceny byly naopak na VysoþinČ, v Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Náklady na spalování ve tĜech spalovnách komunálních odpadĤ se pohybovaly v prĤmČru kolem 1.448 Kþ/t. S ohledem na finanþní podporu výstavby investic z veĜejných zdrojĤ, nezahrnují ceny za spalování komunálních odpadĤ odpovídající þást nákladĤ investice ve formČ jejího odpisu.

182


ϲ͘ϯ͘ K >E|^ Zszh/d>E|,^>K<Ks^>K
Velikost obce

Kþ/obyv.

kg/obyv.

Kþ/kg

do 500

142,9

30,5

4,7

501 - 1000

122,2

29,1

4,2

1001 - 4000

115,8

30,4

3,8

4001 - 10000

118,9

33,1

3,6

10001 - 20000

115,9

35,6

3,3

20001 - 50000

109,7

33,2

3,3

50001 - 100000

109,8

30,9

3,6

86,4

29,0

3,0

nad 1 mil.

248,5

44,1

5,6

Celkem

132,3

33,3

4,0

100001-1 mil.


V tabulce je, kromČ jednotkových nákladĤ na 1 obyvatele, také uvedena výtČžnost nádobového sbČru využitelných odpadĤ v obcích a k tomu vztažené náklady v Kþ na 1 kg tĜídČných odpadĤ (bez rozlišení jednotlivých komodit).

183


Rozdíly jsou nejen ve velikostních skupinách, ale také v regionech, þi spíše jednotlivých svozových oblastech. Rozdíly jsou dány pĜedevším efektivností systému sbČru a svozu využitelných odpadĤ. Nízká výtČžnost tĜídČného sbČru a pĜitom vysoké náklady na jednotkové množství svČdþí o nesprávnČ nastaveném systému v obci þi celé svozové oblasti. Z tohoto pohledu se jeví jako dlouhodobČ neefektivní systémy tĜídČného sbČru odpadĤ v malých obcích do 1000 obyvatel a v hl.m. Praze. Na základČ údajĤ z nČkolika posledních let lze konstatovat, že jako dlouhodobČ efektivní lze oznaþit systémy tĜídČného sbČru v mČstech a obcích mezi 1 000 - 50 000 obyvateli (pĜíp. i mČsta do 100 tis. obyvatel). Rozdíly v nákladech jsou nejen ve velikostních skupinách, ale také v regionech, þi spíše v jednotlivých svozových oblastech. Rozdíly jsou dány pĜedevším efektivností systému sbČru a svozu využitelných odpadĤ. Nízká výtČžnost tĜídČného sbČru a pĜitom vysoké náklady na jednotkové množství svČdþí o nesprávnČ nastaveném systému v obci þi celé svozové oblasti. Od roku 2009 je v obcích provádČno šetĜení zjištČní nákladovosti jednotlivých oddČlenČ sbíraných odpadĤ. Výsledky ukazuje tabulka þ. 67, ve které jsou uvedeny náklady obcí spojené se tĜídČným sbČrem hlavních komodit. Tabulka þ. 67: Náklady na tĜídČný sbČr vybraných komodit v r.2009

papír

plast

sklo

49,3

65,7

19,4

3 209,8

8 260,7

1906,9

1 920 – 4 608

6 251 – 11 920

1 154 - 2252

Nejvyšší náklady v krajích v Kþ/t

Praha, Ústecký, Jihoþeský

Praha, PlzeĖský, Ústecký

Ústecký, Praha, Moravskoslezský

Nejnižší náklady v krajích v Kþ/t

Jihomoravský, Olomoucký, Vysoþina

Olomoucký, Moravskoslezský, Jihomoravský

Olomoucký, Královéhradecký, PlzeĖský

Kþ/obyvatel/rok Kþ/t Mezní hodnoty v Kþ/t


ϲ͘ϰ͘ K^ddE1E<>z V roce 2009 se rozšíĜil soubor sledovaných údajĤ o další položky (náklady spojené s odpady z údržby veĜejné zelenČ, náklady za úklid veĜejných prostranství) a jiné položky detailnČji popsal (sbČr objemných a bezpeþných odpadĤ a provoz sbČrných dvorĤ, tĜídČný sbČr odpadĤ). Zajímavou položkou jsou administrativní náklady, které zĜejmČ nelze promítat do pĜímých nákladĤ obce na OH, nicménČ v praxi pĜedstavují zejména náklady spojené s výbČrem a správou poplatkĤ od obþanĤ, pĜípadnČ dalších subjektĤ zapojených do systému obce. V roce

184


2008 se tyto náklady pohybovaly kolem 20,5 Kþ/obyvatel/rok a roce 2009 to bylo 18,6 Kþ/obyvatel/rok. Náklady na administrativu spojenou s OH se zvyšují s klesající velikostí obce. SbČrné dvory jsou ve vČtšinČ pĜípadĤ zaĜízeny i pro sbČr nebezpeþných odpadĤ. SbČr tČchto odpadĤ v rámci obecních sbČrných dvorĤ vykázalo ve sledovaném vzorku 926 obcí s 6,2 mil. obyvatel (z toho 2/3 obcí s velikostí do 4 tis. obyvatel). PrĤmČrné náklady na provoz sbČrného dvora þiní cca 86,2Kþ/obyvatel/rok. Z toho pĜedstavují náklady na sbČr a další nakládání s nebezpeþnými odpady cca 11,6 Kþ/obyvatel/rok (14 % z celkových nákladĤ spojených s provozem sbČrného dvora). K ostatním nákladĤm patĜily v minulosti také náklady spojené s tĜídČním a následným nakládáním s biologickými odpady. Systematické Ĝešení bioodpadĤ v obcích není rozšíĜené, ale pĜi rozvoji provozu tČchto systémĤ došlo mezi rokem 2008 a 2009 k nárĤstu mČrných nákladĤ na obyvatele z cca 13,6 Kþ/obyvatel na 24 Kþ/obyvatel, tedy o celých 76 %. Do budoucna je nutné poþítat s nárĤstem nákladĤ spojených se sbČrem a následným nakládáním s KO a to zejména v dĤsledku rozvoje komunálních sbČrĤ biologicky rozložitelných odpadĤ. Zcela novČ byly zavedeny položky vztahující se k veĜejné zeleni a údržbČ veĜejných prostranství. Náklady spojené s úklidem veĜejných prostranství (bez pouliþních košĤ) se pohybovaly prĤmČrnČ kolem 72 Kþ/obyvatel/rok. Další pomČrnČ vysokou nákladovou položku pĜedstavují náklady spojené s nakládáním s odpady, které vznikají pĜi údržbČ veĜejné zelenČ. Zde se náklady pohybují prĤmČrnČ kolem 56,7 Kþ/obyvatel/rok. Pouze 17 % ze sledovaných obcí uvedlo také náklady spojené s informováním a výchovou obyvatel ke správnému nakládání s odpady. PrĤmČrný náklad pĜitom þinil 3,6 Kþ/obyvatel/rok.

ϲ͘ϱ͘ W\1:DzsKWKsD,K^WK\^ds1K1 Odpadové hospodáĜství obce má samozĜejmČ svoji pĜíjmovou þást. Ta je tvoĜena zejména poplatky od obþanĤ, dále pak platbami právnických osob („živnostníkĤ“) zapojených do systému obce a pĜípadnČ tržbou za prodej druhotných surovin získávaných z odpadĤ. PĜíjmem jsou i poplatky od chataĜĤ (které jsou zapoþítávány do plateb od obþanĤ). Významnou položku tvoĜí odmČny systému EKO-KOM a pĜípadnČ úspora nákladĤ þi platby kolektivních systémĤ zpČtného odbČru elektrozaĜízení a baterií. PĜehled prĤmČrných pĜíjmĤ ve velikostních skupinách obcí za rok 2009 ukazuje tabulka þ. 68. V tabulce nejsou zohlednČny pĜíjmy a úspora nákladĤ za provoz zpČtného odbČru elektrozaĜízení a baterií. RovnČž nejsou zohlednČny úspory za skládkování odpadĤ, které se díky oddČlenému sbČru odkloní a jsou využívány jako druhotné suroviny nebo zdroj energie (paliva z odpadĤ). 185


6.5.1. Poplatky od obþanĤ Poplatky od obþanĤ tvoĜí cca 75 % všech pĜíjmĤ obce v odpadovém hospodáĜství. PrĤmČrný poplatek vybíraný od obþanĤ v r. 2009 þinil cca 453,9 Kþ/obyvatel (pro srovnání: v r. 2008 to bylo 457,7 Kþ/obyvatel, v r. 2007 prĤmČrnČ 445,3 Kþ/obyvatel). Velikost poplatku se zvyšuje s rostoucí velikostí obce. Je paradoxní, že malé obce, u nichž jsou náklady vyšší než u mČst, zpoplatĖují své obþany daleko ménČ než mČsta s nižšími náklady. Ve skupinČ obcí používajících místní poplatek, se horní hranice poplatku (tedy mezi 480-500 Kþ/obyvatele) využívá pro cca 89 % jejich obyvatel. ěada obcí však horní hranici nevyužívá. Malé obce do 1000 obyvatel stanovují nejþastČji poplatek ve výši 300-400 Kþ/ obyvatel/rok. Naopak mČsta nad 100 tis. obyvatel využívají poplatku v nejvyšší hranici 480 – 500 Kþ/obyvatel/rok. Ukazuje se, že stanovení výše úhrady nákladĤ odpadového hospodáĜství obcí obþany je více politickou záležitostí. Vyšší poplatky mohou být realizovány ve mČstech, kde je menší kontakt obþana se zastupiteli obce. Zákon o odpadech umožĖuje obci zpoplatnit obþana tĜemi zpĤsoby. VĤbec nejvyužívanČjším je místní poplatek. NejþastČjším argumentem pro zavedení místního poplatku je jeho dobrá vymahatelnost vĤþi neplatiþĤm. V r. 2009 využívalo místní poplatek cca 80 % všech obcí. Menší obce zejména v okolí velkých mČst a velká mČsta využívají poplatek za produkci komunálního odpadu. Tento druh poplatku umožĖuje zpoplatnit všechny obþany v obci, kteĜí produkují odpad. NejþastČji je tento poplatek stanoven na nádobu, nemovitost, obþana. Je výhodnČjší, protože umožĖuje promítnout do poplatku oprávnČné náklady obce na provoz odpadového hospodáĜství. Poplatky za komunální odpad jsou vČtšinou vyšší než je místní poplatek. Nevýhodou poplatku je jeho menší vymahatelnost a nemožnost poskytování slev. Poplatek za komunální odpad využívá 13 % obcí. Srovnání zpĤsobĤ zpoplatnČní obþanĤ v r. 2009 ve velikostních skupinách obcí ukazuje tabulka þ. 68. Tabulka þ.68: Srovnání zpoplatnČní obþanĤ za OH v r. 2009

velikost obce do 500 501 až 1000 1001 až 4000 4001 až 10000 10001 až 20000 20001 až 50000 50001 až 100000 100001 až 1 mil. nad 1 mil. prĤmČr

místní poplatek v Kþ/obyv.

poplatek za KO v Kþ/obyv. 395 409 415 437 441 449 414 467 431

smlouva v Kþ/obyv. 414 447 445 439 488 563 527 470

335 356 374 366 584 521 569 535


186


ýasto se diskutuje o tom, že oba druhy poplatkĤ nezohledĖují chování obyvatel. Systém tČchto poplatkĤ neumožĖuje nijak významnČ zlevnit poplatek obþanĤm, kteĜí svĤj odpad tĜídí a využívají. Pokusy o evidenci množství vytĜídČných odpadĤ od jednotlivých domácností jsou zatím ojedinČlé (pytlový sbČr s využitím þárových kódĤ). V minulosti se v nČkterých oblastech ýR používal vážní systém sbČru, kdy byla váha umístČná pĜímo na svozovém automobilu a bylo možné sledovat produkci odpadĤ od konkrétních objektĤ. Obdobné systémy jsou používány i v zahraniþí. VČtšinou však jen v zástavbČ rodinných domkĤ v menších obcích. ProvoznČ jsou systémy velmi nákladné. Nástroj poplatkĤ je však velmi významný. UmožĖuje obci zpoplatnit vČtšinu svých obþanĤ a omezuje díky své vymahatelnosti poþet neplatiþĤ. Po zavedení poplatkĤ se zvýšila evidenþnČ produkce komunálních odpadĤ, protože s poplatkem se k odpadĤm pĜihlásili i obþané, kteĜí dĜíve likvidovali svĤj odpad nezákonným zpĤsobem. Poþet þerných skládek se nijak nezvýšil.

6.5.2. Zkušenosti se zpoplatnČním obþanĤ v zahraniþí V oblasti zpoplatnČní komunálního odpadu pĜevažoval v EvropČ dlouhou dobu systém paušálních plateb. Jejich výhodou byla pĜedevším jednoduchost, snadná vymahatelnost, snížení motivací na vznik þerných skládek þi snížení poþtu neplatiþĤ. V prĤbČhu 90. let však v souvislosti se zpĜísĖující se odpadovou legislativou (zákaz skládkování a pĜísnČjší podmínky pro spalování odpadu) dochází i ke zmČnČ systémĤ nakládání s komunálními odpady ve smČru nových zpĤsobĤ plateb. Tyto platby reagují na rostoucí náklady obcí v oblasti nakládání s komunálními odpady a snahou hledat možnosti úspor. Mezi základní strategie snižování nákladĤ obce patĜí i snižování množství odpadu, jež je potĜeba odstranit uložením na skládku þi spalováním a souþasnČ i zvyšování tĜídČného sbČru, který byl zdrojem využitelných materiálĤ prodejných na trhu druhotných surovin. ZavádČní variabilních plateb pĜedchází podrobná analýza nákladĤ a užitkĤ, které jsou následnČ porovnány s náklady a užitky stávajících systémĤ. Zkušenosti obcí, jež systémy variabilních plateb v minulosti zavedly, ukazují, že úspČšnost tČchto systémĤ závisí na mnoha faktorech, jež jsou místnČ i þasovČ odlišné. Významnou roli hrají i historické zkušenosti obcí s rĤznými systémy zpoplatnČní produkce komunálního odpadu. JednoznaþnČ tedy nelze stanovit, který systém je univerzálnČ nejúspČšnČjší, a to jak v pĜípadČ plnČní fiskální, tak v pĜípadČ motivaþní funkce. Vhodným mČĜítkem pro sledování úspČšnosti systému plateb za komunální odpad mĤže být elasticita poptávky, neboli reakce domácností na jednotkovou zmČnu platby za komunální odpad – buć snížením produkce smČsného komunálního odpadu nebo zvýšením tĜídČní využitelných složek komunálního odpadu. Z tohoto pohledu se zdají být nejúspČšnČjší systémy založené na váženém sbČru komunálního odpadu, které vedou až k 50 % poklesu produkce smČsného komunálního odpadu a souþasnČ k významnému nárĤstu tĜídČného sbČru využitelných složek. Na druhou stranu se jako riziko ukazuje možnost nelegálních zpĤsobĤ

187


nakládání s odpady – þerné skládky, spalování v domácích topeništích þi ukládání odpadu do sbČrných nádob na veĜejném prostranství. Volba variabilních plateb za komunální odpad mĤže být na jedné stranČ výsledkem tlaku ze strany obþanĤ obce, ale na stranČ druhé je obvykle výsledkem snahy obce hledající možnosti úspor nákladĤ. Paušální platby bez doprovázejících vzdČlávacích a informaþních kampaní nevytváĜejí motiv ke zmČnČ spotĜebitelského rozhodování domácností. Na druhou stranu jsou však tyto platby spojeny s významnými pozitivy, jako je jednoduchost, snadná vymahatelnost, minimální poþet neplatiþĤ a odstranČní motivace pro tvorbu þerných skládek. Z uvedeného textu je tedy zĜejmé, že neexistuje jednoznaþný návod na optimální zpĤsob zpoplatnČní produkce komunálního odpadu. Platba by mČla odrážet priority obce – zda je jejím cílem pouze pokrýt náklady systému nakládání s komunálními odpady nebo i vytváĜet potenciál pro úspory celého systému. Oba typy plateb – paušální a variabilní – s sebou pĜináší Ĝadu výhod, ale i nevýhod, které je tĜeba v pĜípadČ konkrétní obce velice obezĜetnČ zvážit. ZavádČní plateb, které neodpovídá podmínkám v dané obci, mĤže vést ke zcela opaþným výsledkĤm, než byly zamýšleny. Východiskem pro zavedení urþitého systému plateb by proto mČly být zkušenosti obcí, které požadovaný systém již zavedly. To platí pĜedevším pro technicky nároþné systémy váženého sbČru (resp. systémy zpoplatnČní podle objemu odpadu ve sbČrné nádobČ) þi systémy založené na identifikaci odpadu.

6.5.3. Ostatní pĜíjmy PĜíjmy za prodej druhotné suroviny uvedlo v roce 2009 jen 17 % obcí. Jednalo se, až na malé výjimky, o menší obce do 4 000 obyvatel. Prodej druhotných surovin je vČtšinou zajišĢován odpadáĜskými firmami a je více þi ménČ zohledĖován pĜi tvorbČ ceny za službu svozu oddČlenČ sbíraných odpadĤ. V praxi se ukazuje, že tento model není optimální, zejména pak, pokud obce nemají s firmami jasnČ nastavenou strukturu ceny, ve které je zohlednČna prodejní cena vytĜídČných odpadĤ. U zpoplatĖování živnostníkĤ a právnických osob zapojených do systému obce uvedlo údaje cca 32 % obcí z celého vzorku a to opČt pĜedevším menší obce do 4 tisíc obyvatel. NejménČ je zákonná možnost zapojení živnostníkĤ do systému obce využívána ve velkých mČstech. Další pĜíjmovou položku, která je od roku 2009 novČ sledována, jsou pĜíjmy za odpady od chataĜĤ (za rekreaþní objekt). V roce 2009 tento druh pĜíjmu vykázalo 53 % obcí z celého vzorku. PrĤmČrný pĜíjem þinil 26,9 Kþ/obyvatel/rok. Tento druh pĜíjmĤ je složkou poplatkĤ od obþanĤ. U obcí s vysokým poþtem rekreaþních objektĤ mĤže þinit významnou þást pĜíjmĤ, které ale bohužel ve vČtšinČ pĜípadĤ nepokrývají náklady spojené s provozem sbČrného systému pro chataĜe.

188


Dalším pĜíjmem jsou platby povinných osob ze zákona o obalech. Jedná se o platbu systému EKO-KOM za zajištČní zpČtného odbČru a využití odpadĤ z obalĤ v rámci komunálních systémĤ sbČru. AOS EKO-KOM, a.s., která sdružuje cca 21 tisíc povinných osob podle zákona o obalech, platí obcím na základČ smluv odmČnu za provoz systému zpČtného odbČru a využití obalové složky komunálních odpadĤ. KromČ základních odmČn zajišĢuje AOS informování a výchovu obyvatel v oblasti nakládání s odpady. Obce se mohou úþastnit projektĤ, v nichž AOS podporuje napĜ. technickou vybavenost obcí nákupem sbČrových nádob apod. V roce 2009 bylo v systému EKO-KOM zapojeno cca 5 861 obcí (10,31 mil. obyvatel). Platba EKO-KOM v prĤmČru pokrývá náklady spojené s tĜídČním obalové složky využitelných komunálních odpadĤ. V r. 2009 þinila v prĤmČru témČĜ 14 % pĜíjmĤ obce v odpadovém hospodáĜství. Pro vyþíslení dalších pĜíjmĤ za zpČtný odbČr vyĜazených elektrozaĜízení nejsou dostateþné podklady. Kolektivní systémy zajišĢující zpČtný odbČr vyĜazených elektrozaĜízení ve spolupráci s obcemi hradí plnČ náklady spojené s recyklací a odstranČním sebraných zaĜízení. Od obcí jsou shromáždČné odpady odebírány bezplatnČ. ýinnost kolektivních systémĤ v obcích pĜedstavuje pĜedevším úsporu dĜívČjších nákladĤ spojených s likvidací elektroodpadu, který byl z velké þásti zaĜazován do kategorie nebezpeþných odpadĤ. Dalším zdrojem pĜíjmĤ, byĢ jen pro omezenou skupinu obcí, jsou poplatky za skládkování. Dle zákona o odpadech a jeho provádČcích právních pĜedpisĤ jsou obce, na jejichž katastrálním území je Ĝízená skládka odpadĤ, pĜíjemci poplatku za každou uloženou tunu odpadu. Poplatek se skládá ze dvou složek, základní složka poplatku se platí za uložení odpadu, za uložení nebezpeþného odpadu se dále platí riziková složka. Riziková složka je pĜíjmem Státního fondu životního prostĜedí. Základní složka poplatku je pĜíjmem obce, na jejímž katastrálním území skládka leží. V pĜípadČ, že skládka leží na katastrálních územích nČkolika obcí, dČlí se tento pĜíjem proporcionálnČ podle velikosti þásti skládky ležící v katastrálních územích tČchto obcí. Poplatky pĜedstavují velký pĜíjem do obecních rozpoþtĤ. Tento poplatek se týká jen cca 5 % obcí. Zbylými finanþními podporami pro obce neveĜejné povahy pro oblast odpadového hospodáĜství mohou být finanþní pĜíspČvky rĤzných nadací þi jejich fondĤ þi pĜímé podpory ve formČ sponzoringu. Všechny tyto finanþní podpory jsou od soukromých komerþních subjektĤ. Jak vyplývá z tabulky þ. 69, obce v ýR prĤmČrnČ doplácejí cca 30 % nákladĤ na odpadové hospodáĜství ze svých rozpoþtĤ.

189

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Tabulka þ.69: Bilance pĜíjmĤ a nákladĤ v OH obcí dle velikostních skupin (r.2009)

pĜíjmy Velikost obce

Od obyvatel

živnostníci

druhotné od chataĜĤ suroviny

OdmČna EK

celkem

Náklady celkem

prĤmČrnČ obec doplácí

do 500

392,1

37,2

26,6

61,2

84,3

601,4

847,9

29%

501-1000

410,0

30,7

22,3

45,4

80,1

588,5

799,5

26%

1001-5000

415,8

42,8

18,5

34,2

82,3

593,6

797,0

26%

5001-10000

434,4

65,6

8,0

18,1

87,5

613,7

927,7

34%

10001-20000

455,0

83,2

15,4

7,1

89,1

649,7

946,8

31%

20001-50000

450,9

68,4

11,8

6,3

76,1

613,4

858,2

29%

50001-100000

437,1

3,5

12,8

5,0

67,9

526,4

858,1

39%

100 001 -1 mil.

466,6

12,9

61,0

540,5

805,7

33%

nad 1 mil.

569,3

1,2

4,0

112,6

687,1

960,5

28%

Celkem

453,9

33,0

10,6

82,9

607,3

871,5

30%

26,9


ϲ͘ϲ͘ ^ds:11&/EEE1WKWKZzEZKsK:KWKs,K,K^WK\^ds1 K1 Odpadové hospodáĜství obcí, jako pĤvodcĤ odpadĤ, které jsou produkovány obyvateli obcí, je významnou položkou provozních þi mandatorních výdajĤ rozpoþtĤ mČst a obcí. Náklady se v ýeské republice na jednoho obyvatele odhadují na 600 – 900,-Kþ za kalendáĜní rok. Toto rozmezí je dáno velikostí obcí þi mČst. Platí, že velká mČsta a nejmenší obce mají vČtší jednotkové náklady než menší mČsta þi obce. Velká vČtšina obcí v ýeské republice provoz odpadového hospodáĜství dotuje z vlastních prostĜedkĤ i pĜes skuteþnost, že má nastaven zpĤsob úhrady þi plateb od obþanĤ za provoz systému nakládání s odpady. Vyjma vlastních prostĜedkĤ obce a plateb povinných osob (zákon o obalech, zpČtný odbČr výrobkĤ) neexistují další zákonné možnosti, jak na provoz systému odpadového hospodáĜství obce získat jiné mimorozpoþtové prostĜedky od druhých subjektĤ. Jiné je tomu však u rozvoje systému odpadového hospodáĜství, tedy pĜedevším u možnosti získat finanþní zdroje pĜedevším na investice do odpadového hospodáĜství nebo napĜ. na neinvestiþní aktivity. Tyto zdroje lze rozdČlit na dvČ základní þásti: - finanþní zdroje na rozvoj OH obcí z veĜejných finanþních podpor - finanþní zdroje na rozvoj OH obcí z ostatních finanþních podpor

190


6.6.1. Finanþní zdroje na rozvoj odpadového hospodáĜství obcí z veĜejných finanþních podpor Podstatnými zdroji veĜejné podpory pro rozvoj odpadového hospodáĜství obcí a mČst, o které se mohou obecní samosprávy na území ýeské republiky ucházet jsou: - veĜejné zdroje Evropské unie - veĜejné zdroje státu (ýeské republiky) - veĜejné zdroje regionálních samospráv krajĤ VeĜejné zdroje Evropské unie Možnosti financování ze zdrojĤ Evropské unie v oblasti odpadového hospodáĜství v rámci plánovacího období 2007-2013 (strukturální pomoc ýR z prostĜedkĤ EU) jsou ve tĜech operaþních programech. Operaþní program Životní prostĜedí je specializován na investiþní (þásteþnČ neinvestiþní) aktivity v ochranČ životního prostĜedí vþetnČ odpadového hospodáĜství. Další dva programy nejsou primárnČ urþeny pro investiþní þi neinvestiþní aktivity v oblasti ochrany životního prostĜedí, ale i o podporu lze v jejich rámci ze strany mČst a obcí žádat. Operaþní program Životní prostĜedí Je následníkem Operaþního programu Infrastruktura, který nabízel možnosti podpory pro oblasti doprava a životní prostĜedí do konce roku 2006. V rámci programu Životní prostĜedí, který má celkem osm prioritních os, má být celkovČ rozdČleno 5,786 miliard EUR, což je pĜibližnČ 150 miliard Kþ. Toto þíslo je však þíslem celkovým, tedy vþetnČ národních zdrojĤ (zdroje státu + vlastní zdroje obcí). Vlastní pĜíspČvek evropského spoleþenství je 4,918 miliard EUR, tedy pĜibližnČ necelých 128 miliard Kþ (85%). Prioritní osa 4. je vČnována možnosti podpory pro oblast odpadového hospodáĜství. V prioritní ose 4. - ZkvalitnČní nakládání s odpady a odstraĖování starých ekologických zátČží je poþítáno s celkovým objemem podpory na investiþní projekty v odpadovém hospodáĜství ve výši 913,5 miliónu EUR, tedy pĜibližnČ 23,75 miliard þeských korun, z toho pĜíspČvek Evropského spoleþenství prostĜednictvím Evropského regionálního a rozvojového fondu a Fondu soudržnosti je 776,5 miliónĤ EUR, což je 20,2 miliardy Kþ. Prioritní osa má dvČ þásti, tzv. oblasti podpory: - Oblast podpory 4.1 – ZkvalitnČní nakládaní s odpady (alokace 520,3 mil.EUR, respekt.13,527 miliardy Kþ v rámci podpory Evropského spoleþenství, celkem 67% v rámci prioritní osy 4.) - Oblast podpory 4.2 – OdstraĖování starých ekologických zátČží (alokace 256,2 mil. EUR, respekt. 6,66 miliardy Kþ v rámci podpory Evropského spoleþenství, celkem 33% v rámci prioritní osy 4.)

191


V první oblasti podpory se jedná o jednoznaþné možnosti þerpání finanþních prostĜedkĤ na investice do nových zaĜízení þi technologií v odpadovém hospodáĜství. Obce a mČsta, stejnČ jako svazky obcí þi obcemi zĜízené a vlastnČné organizace jsou relevantními pĜíjemci podpory. Vhodné/podporované aktivity Oblast podpory 4.1 – ZkvalitnČní nakládaní s odpady:

integrované systémy nakládání s odpady: a) regionální systém pro využití bioodpadĤ, b) regionální systém pro mechanickou a biologickou úpravu KO, c) speciální zaĜízení na využití upraveného paliva z regionálního systému promechanickou a biologickou úpravu KO, je-li to v souladu s POH ýR/kraje,; systémy oddČleného sbČru, skladování a manipulace s odpady: a) systémy pro separaci a svoz odpadĤ, b) systémy pro separaci bioodpadĤ, c) sbČrné dvory, d) pĜekladištČ a sklady KO, e) systémy pro separaci nebezpeþných KO, f) systémy pro separaci nebezpeþných zdravotnických odpadĤ; zaĜízení na úpravu nebo využívání odpadĤ, zejména na tĜídČní, úpravu a recyklaci odpadĤ: a) tĜídiþky odpadĤ i s navazujícími technologiemi, b) úpravny odpadĤ, c) zaĜízení pro energetické využití zdravotnických odpadĤ, d) zaĜízení na úpravu autovrakĤ, recyklaci pneumatik a využívání upotĜebených olejĤ, e) zaĜízení na úpravu elektroodpadĤ, f) zaĜízení na úpravu stavebních odpadĤ, g) kompostárny, h) bioplynové stanice pro zpracování bioodpadĤ16, i) biofermentaþní stanice pro zpracování bioodpadĤ3, j) zaĜízení pro nakládání s nebezpeþnými odpady (autoklávy, homogenizéry, separátory, termická desorpce, reaktory, biodegradaþní zaĜízení); rekultivace starých skládek a odstranČní nepovolených skládek: a) rekultivace starých skládek, b) odstranČní nepovolených skládek ve zvláštČ chránČných územích.

Vhodné/podporované aktivity Oblasti podpory 4.2 – OdstraĖování starých ekologických zátČží:

inventarizace kontaminovaných a potenciálnČ kontaminovaných míst, kategorizace priorit pro výbČr nejzávažnČji kontaminovaných míst k sanaci; realizace prĤzkumných prací, analýz rizik:

192


a) b)

realizace prĤzkumných prací, analýz rizik konkrétních lokalit, realizace prĤzkumných prací, analýz rizik pro problémová území obsahující více než jedno kontaminované místo; sanace vážnČ kontaminovaných lokalit (pouze v pĜípadech, kdy žadatel o podporu není pĤvodcem kontaminace nebo pĤvodce již neexistuje, nebo v pĜípadČ, že tato povinnost je vázána na organizaþní složku státu nebo právnickou osobu státem pro tyto úþely zĜízenou): a) jednotlivé etapy komplexní sanace kontaminovaných staveb (vþetnČ zbytkĤ technologií), pĤdy (horninového prostĜedí) a podzemních vod b) sanace deponií nebezpeþných nebo rizikových odpadĤ (starých skládek) a úložišĢ s výjimkou odstraĖování ekologických škod zpĤsobených hornickou þinností c) odstraĖování kontaminace pĤd, stavebních konstrukcí a podzemní vody pomocí inovativních sanaþních technologií, apod. d) monitorovaná pĜirozená atenuace kontaminovaných míst e) sanace SEZ vzniklých v dĤsledku hornické þinnosti

V rámci obou prioritních oblastí se jedná o možnost získání pĜímé nevratné finanþní podpory na podané a schválené projekty, respektive uznatelné aktivity (náklady) v rámci projektĤ ve výši až 90 %. Struktura financování je 85 % prostĜedky evropského spoleþenství a 5 % prostĜedky ýR (státní rozpoþet þi prostĜedky SFŽP ýR) a minimální výše vlastních prostĜedkĤ žadatele ve výši 10 % uznatelných nákladĤ projektu (a ostatní, neuznatelné náklady projektĤ). Obce a mČsta jako veĜejné subjekty mají možnost þerpat až 90 % finanþních prostĜedkĤ (uznatelných nákladĤ projektu), pokud ale projekt nepodléhá režimu tzv. veĜejné podpory, tj. realizací projektu není narušena konkurenceschopnost ostatních subjektĤ v území (na trhu), respektive žadatel není formou pĜímé podpory z EU zvýhodnČn oproti stávajícím subjektĤm na trhu. PrávČ forma veĜejné podpory, vysvČtlení tohoto pojmu a jeho aplikace na konkrétní projekty je asi nejvČtším problémem v rámci þerpání finanþních prostĜedkĤ z Operaþního programu Životní prostĜedí. Dle výkladu Státního fondu životního prostĜedí, který je implementaþním orgánem, patĜí oblast odpadového hospodáĜství (zejména prioritní oblast 4.1) k oblastem, kde mĤže docházet k narušení konkurenceschopnosti na trhu a proto vČtšina uvažovaných þi realizovaných projektĤ spadá do režimu veĜejné podpory a na tomto základČ mohou obce þi mČsta žádat o pouhých maximálnČ 40% pĜímé nevratné finanþní podpory. Výjimku tvoĜí projekty, u kterých je jasnČ prokázána na finanþní a ekonomické analýze projektu, že provozní pĜíjmy projektu neodpovídají investiþním nákladĤm projektu. PĜíkladem jsou sbČrné dvory odpadĤ þi kompostárny. Všechny pĜedkládané projekty musí být v souladu s Plánem odpadového hospodáĜství ýeské republiky a Plánem odpadového hospodáĜství pĜíslušného kraje. Nelogickým omezením operaþního programu je stanovení maximální možné finanþní podpory pro žadatele z Ĝad soukromého subjektu ve výši maximální podpory 50 mil. Kþ. 193


Pokud soukromý subjekt bude chtít realizovat integrovaný systém nakládání s odpady napĜ. na území kraje, tato podpora s ohledem na pĜedpokládanou výši všech aktivit je naprosto zanedbatelná a nebude využita. V prĤbČhu na konci roku roku 2009 byla provedena zmČna v Implementaþním dokumentu Operaþního programu Životní prostĜedí, která umožnila vyhlásit XV. kontinuální výzvu v termínu od 4. ledna 2010 do 30. þervna 2011 na podporu výstavby regionálních systémĤ pro mechanickou a biologickou úpravu komunálního odpadu a zaĜízení pro energetické využívání komunálního odpadu. O podporu mohou žádat také projekty rekonstrukce a úpravy zvláštČ velkých spalovacích i velkých nespalovacích stacionárních zdrojĤ, které sníží emise zejména NOx, SO2 a prachových þástic a souþasnČ vytvoĜí nové kapacity na spoluspalování odpadu (napĜ. náhrada kotle, rekonstrukce spalovací komory, instalace filtrĤ, mČĜení emisí). Díky tČmto zaĜízením má dojít k omezení skládkování biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu. Celková alokace prostĜedkĤ na tuto výzvu je 8 mld. Kþ, pĜiþemž na nakládání s odpady 6 mld. Kþ a na snižování emisí 2 mld. Kþ. Dotaci nezíská zaĜízení k energetickému využití (ZEVO) nebo zaĜízení k mechanicko-biologické úpravČ odpadu, pokud by jeho roþní kapacita pĜesahovala polovinu roþní produkce komunálního odpadu v obcích, z nichž bude dané zaĜízení odebírat odpad. Je to ponČkud zvláštní podmínka, jelikož tímto zpĤsobem nebude moci ZEVO využívat celou produkci smČsných komunálních odpadĤ a bude muset být tento energeticky nevyužitý smČsný KO i nadále skládkován. Za zmínku v rámci pĜehledu finanþních podpor Operaþního programu Životní prostĜedí rovnČž ještČ stojí priorita 7. nazvaná Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdČlávání, poradenství a osvČtu. Priorita má jedinou podoblast 7.1 nazvanou Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdČlávacích programĤ, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací. Jak vyplývá z názvu, jedná se o investiþní podporu rekonstrukcí stávajících objektĤ center a poraden, nákup, rekonstrukce a výstavba objektĤ za úþelem vzniku nových center a poraden, technického vybavení center a poraden investiþního charakteru a tvorbu materiálĤ a pomĤcek investiþního charakteru. Zde je tedy možnost mČst a obcí, které mohou žádat o finanþní prostĜedky na investice pro oblast vzdČlávání a osvČty v odpadovém hospodáĜství. CelkovČ je v této prioritČ alokována a v období 2007-2013 bude rozdČlena formou individuálních projektĤ þástka 42,453 miliónĤ EUR, pĜibližnČ tedy 1 miliarda korun þeských. Operaþní program Rozvoje venkova ýeské republiky na období 2007-2013 Jedná se o specifický program v rámci Evropského zemČdČlského fondu pro rozvoj venkova, jehož prioritní osy III. a IV. jsou specificky urþeny pro malé venkovské obce s poþtem obyvatel do pČti set obyvatel a v nČkterých opatĜeních rovnČž do dvou tisíc obyvatel. Podpora na možné projekty malých obcí v oblasti odpadového hospodáĜství mĤže být smČĜována ve skupinČ opatĜení III.2 – OpatĜení ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech (III.2.1. Obnova a rozvoj vesnic, obþanské vybavení a služby). 194


V tomto opatĜení je možno získat veĜejnou podporu formou dotace ve výši až 90% uznatelných nákladĤ na obnovu þi výstavbu technické infrastruktury (mimo vodohospodáĜskou infrastrukturu – na tu je vyþlenČn Operaþní program Životní prostĜedí nebo národní dotaþní tituly). V tomto opatĜení mohou tedy malé obce do 500 obyvatel žádat o finanþní prostĜedky na rozvoj þi rekonstrukci zaĜízení, technologií a ostatních aktivit v odpadovém hospodáĜství. Operaþní programy pĜeshraniþní spolupráce V rámci Evropské územní spolupráce vzniklo v plánovacím období 2007-2013 pro ýeskou republiku pČt nových operaþních programu pĜeshraniþní spolupráce. Dle teritoriálního vymezení pĜíhraniþního území se jedná o: - Operaþní program pĜeshraniþní spolupráce ýR-Bavorsko (urþen pro žadatele z Karlovarského, PlzeĖského a Jihoþeského kraje) - Operaþní program pĜeshraniþní spolupráce ýR-Sasko (urþen pro žadatele z krajĤ Karlovarského, Ústeckého a Libereckého) - Operaþní program pĜeshraniþní spolupráce ýR-Polsko (urþen pro žadatele kraje Libereckého, Královéhradeckého, Pardubického, Olomouckého a Moravskoslezského) - Operaþní program pĜeshraniþní spolupráce ýR-Slovensko (urþen pro žadatele Jihomoravský, Moravskoslezský a Zlínský) - Operaþní program pĜeshraniþní spolupráce ýR-Rakousko (urþen pro žadatele kraje Jihoþeského, Jihomoravského a Vysoþina) Cílem tČchto operaþních programĤ je prostĜednictvím spoleþnČ realizovaných projektĤ zvýšit pĜeshraniþní spolupráci subjektĤ pĤsobících na území ýR a pĜíslušném území druhého státu. Všechny pĜeshraniþní operaþní programy mají své zamČĜení v rámci priorit na oblast životního prostĜedí a možnost þerpání finanþních prostĜedkĤ na investice v oblasti životního prostĜedí, stejnČ tak je zde možnost þerpání neinvestiþních prostĜedkĤ zejména v oblasti vzdČlávání (napĜ.environmentální vzdČlávání a osvČta). Obce a mČsta, stejnČ jako jejich svazky þi organizace majoritnČ vlastnČné a Ĝízené obcemi jsou žadateli o finanþní podporu z operaþních programĤ a to až ve výši 90% uznatelných nákladĤ. Pouze žadatelé ze dvou krajĤ – hlavního mČsta Prahy a StĜedoþeského kraje nemohou žádat o finanþní podporu z pČti uvedených operaþních programĤ pĜeshraniþní spolupráce. Ostatní iniciativy Evropské unie - Operaþní program meziregionální spolupráce Operaþní program meziregionální spolupráce je postaven na finanþních podporách Evropského hospodáĜského prostoru poskytovaných pro þlenské zemČ EU neþlenskými zemČmi Norskem a Švýcarskem, které ale využívají možnosti nabízené evropským hospodáĜským trhem. V rámci tohoto programu jsou vyhlašovány podpory investiþního charakteru, stejnČ jako neinvestiþního v oblasti životního prostĜedí, jejíž souþástí je i odpadové hospodáĜství. Obce a mČsta mohou být žadateli o finanþní prostĜedky z tohoto operaþního programu. 195


VeĜejné zdroje státu (ýeské republiky) VeĜejné zdroje státu – ýeské republiky jsou ve srovnání se zdroji, které se nabízí v rámci možností þerpání finanþních prostĜedkĤ pro oblast odpadového hospodáĜství Evropské unie, výraznČ menší a skromnČjší. Tato situace je však jasnČ daná skuteþností, že ýeská republika je vázána v rámci dohod s Evropskou unií kofinancováním jednotlivých operaþních programĤ v rámci strukturální pomoci a velká vČtšina zdrojĤ pro oblast životního prostĜedí je alokována právČ ve prospČch strukturálních fondĤ a jednotlivých operaþních programĤ, pĜedevším pro Operaþní program Životní prostĜedí. Státní fond životního prostĜedí ýR Pod správou SFŽP je Program na podporu systému pro nakládání s autovraky. Cílem programu je podpoĜit systém nakládání s vybranými autovraky, prostĜednictvím sítČ schválených zpracovatelských zaĜízení s pĜednostním materiálovým nebo opČtovným využitím a zabezpeþením odstranČní nevyužitelných zbytkĤ. Program se také vztahuje na Ĝešení tzv. „staré zátČže", tj. opuštČné autovraky. Žádat z nČho mohou o prostĜedky obce, mČsta, právnické a fyzické osoby oprávnČné k podnikání v oboru nakládání s nebezpeþnými odpady, a to až do výše 2 100 Kþ na jeden opuštČný autovrak, pokud není poslední vlastník tohoto autovraku dohledatelný. Program má omezenou platnost od 1. ledna 2010 do 31. prosince 2010 a žadatelé jej obdrží po vyúþtování jednou za rok. Ministerstvo životního prostĜedí ýR Ministerstvo životního prostĜedí nemá žádný vlastní grantový þi dotaþní titul pro oblast odpadového hospodáĜství, který by byl urþen na podporu a rozvoj infrastruktury odpadového hospodáĜství a jehož žadateli by mohly být samosprávy mČst a obcí.

VeĜejné zdroje samospráv krajĤ v ýR Dotaþní programy v oblasti životního prostĜedí VČtšina samospráv þtrnácti krajĤ ýeské republiky má vytvoĜeny vlastní dotaþní tituly pro oblast životního prostĜedí, ve kterých jsou mČsta a obce možnými žadateli. V tČchto programech je možno žádat na aktivity v odpadovém hospodáĜství, vČtšinou se však jedná o aktivity podpory pĜípravy projektĤ (napĜ.projektové dokumentace k zaĜízením) þi finanþní podpora investiþního charakteru, vČtšinou s maximálnČ možnou finanþní þástkou v Ĝádech statisícĤ až do jednoho miliónu Kþ. Výše dotace se pohybuje v rozmezí 60-100 % (v ojedinČlých pĜípadech) z celkových nákladĤ projektu.

196


ϲ͘ϳ͘ ^,ZEhd1 •

•

•

•

•

•

•

•

•

Celkové prĤmČrné náklady na provoz odpadového hospodáĜství v obcích v r. 2009 dosáhly cca 871 Kþ/obyvatel/rok. Náklady neustále vzrĤstají. NejvýznamnČjší nákladovou položkou je sbČr a odstranČní smČsných komunálních odpadĤ (cca 58-60 % všech nákladĤ), oddČlený sbČr využitelných složek pĜedstavuje v prĤmČru 15 % nákladĤ. Významnou položkou jsou náklady spojené s provozem sbČrných dvorĤ a zajištČním nakládání s objemnými odpady. Vyšší náklady jsou obecnČ v malých obcích do 500 obyvatel a ve stĜednČ velkých mČstech (5-20 tis. obyvatel). PrĤmČrné náklady na nakládání se smČsným odpadem se pohybovaly v r. 2009 kolem 2366 Kþ/t, pĜiþemž prĤmČrná cena skládkování vþetnČ poplatku se pohybovala kolem 1210 Kþ/t a prĤmČrná cena za spalování ve tĜech stávajících spalovnách kolem 1448 Kþ/t. Náklady na oddČlený sbČr využitelných odpadĤ (papír, plast, sklo, nápoj. karton) se pohybovaly v r. 2009 v prĤmČru kolem 132 Kþ/obyvatel/rok. PrĤmČrné náklady na provoz sbČrného dvora þiní cca 86 Kþ/obyvatel/rok. Z toho pĜedstavují náklady na sbČr a další nakládání s nebezpeþnými odpady cca 11,6 Kþ/obyvatel/rok. Náklady se sbČrem bioodpadĤ jsou zatím velmi nízké – v r. 2009 kolem 24 Kþ/obyvatel/rok v obcích, které sbČr zavedly. Vyšší jsou náklady spojené s nakládáním s odpady z veĜejné zelenČ – kolem 57 Kþ/obyvatel/rok. Do budoucna lze oþekávat výrazný nárĤst nákladĤ na sbČr bioodpadĤ a nakládání s nimi. NejvýznamnČjším zdrojem pĜíjmĤ v odpadovém hospodáĜství obcí jsou poplatky od obþanĤ (v prĤmČru cca 75 % všech pĜíjmĤ). PrĤmČrný pĜíjem z poplatkĤ se pohyboval v r. 2009 kolem 454 Kþ/obyvatel/rok. ZpoplatĖování obþanĤ je spíše politická než ekonomická záležitost a obce tak dotují provoz svého odpadového hospodáĜství z obecních rozpoþtĤ. NejpoužívanČjším zpĤsobem zpoplatnČní obþanĤ je místní poplatek, který využívalo v r. 2009 cca 80 % obcí. Hlavním dĤvodem pro jeho užití je snadná vymahatelnost a možnost nastavení úlev. Poplatek za komunální odpad využívá cca 13 % obcí. ÚroveĖ tohoto poplatku je vyšší než u místního poplatku, protože obce se v nČm snaží zohlednit vČtšinu skuteþných nákladĤ spojených s provozem odpadového hospodáĜství. Do budoucna je nutné výraznČ zvýšit hranici místního poplatku, která nebyla od jeho vzniku od r. 2001 valorizována. Dále je nutné upravit poplatek za komunální odpad, aby byl lépe vymahatelný a umožĖoval nastavení úlev podobnČ jako je tomu u místního poplatku

197


•

Obce v souþasné dobČ doplácejí na provoz svého odpadového hospodáĜství prĤmČrnČ 30 % z celkových nákladĤ. Situace se samozĜejmČ liší podle místních podmínek.

198


ϳ͘

E^dZK:\1E1KWKs,K,K^WK\^ds1K1

Odpadové hospodáĜství obcí je usmČrĖováno Ĝadou administrativních, ekonomických a jiných nástrojĤ, které jsou souþástí právní úpravy odpadového hospodáĜství ýR a vČtšinou výsledkem implementace evropských právních norem v podmínkách þlenského státu EU. Za hlavní nástroje odpadového hospodáĜství lze považovat: • administrativní nástroje (právní a jiné normativní nástroje), • ekonomické nástroje (poplatky, danČ, daĖová zvýhodnČní, sankce, finanþní podpory), • ostatní nástroje (organizaþní, institucionální, informaþní, dobrovolné, výchova a vzdČlávání, výzkum a vývoj).

ϳ͘ϭ͘ D/E/^dZd/sE1E^dZK: Administrativní nástroje odpadového hospodáĜství stanovené zákonem o odpadech a zákonem o obalech konkrétnČ upravují zpĤsoby dosažení cílĤ v nakládání s odpady. VČtšina nástrojĤ má preventivní stimulaþní charakter. Jejich úþinnost je založena na existenci kontroly a následných sankcí. Za rozhodující administrativní nástroje uplatĖované v nakládání s komunálními odpady v podmínkách ýR a stimulující jejich využívání lze považovat: -

obecnČ závaznou vyhlášku obce o systému shromažćování, sbČru, pĜepravy, tĜídČní, využívání a odstraĖování komunálních odpadĤ, urþení míst k odkládání KO a nebezpeþných složek KO, smlouvu o zaĜazení pĤvodcĤ do systému, souhlas k provozování zaĜízení k využívání, odstraĖování, sbČru nebo výkupu odpadĤ, seznam odpadĤ, které je zakázáno ukládat na skládku, odpadového hospodáĜe, vedení evidence odpadĤ, zpČtný odbČr obalĤ, zajištČní využití a recyklace odpadĤ z obalĤ, zápis do Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpČtného odbČru obalĤ, autorizace k zajišĢování sdruženého plnČní, evidence obalĤ a odpadĤ z obalĤ, dohled nad þinností autorizované spoleþnosti, zpČtný odbČr vybraných výrobkĤ, informování spotĜebitele o zpČtném odbČru výrobkĤ, plán odpadového hospodáĜství, obecnČ závaznou vyhlášku kraje o závazné þásti POH pokuty a sankce, normy a limity související s odpadovým hospodáĜstvím

199


7.1.1. ObecnČ závazná vyhláška obce Obec mĤže stanovit obecnČ závaznou vyhláškou systém shromažćování, sbČru, pĜepravy, tĜídČní, využívání a odstraĖování komunálních odpadĤ na jejím území, vþetnČ systému nakládání se stavebním odpadem a novČ podle novely zákona þ.154/2010 Sb. I nakládání s biologicky rozložitelnou složkou komunálních odpadĤ. Vyhláška je závazná pro všechny fyzické osoby žijící v obci. ObecnČ závazná vyhláška obce o systému „nakládání“ s komunálním odpadem je nástrojem, jehož uplatnČní ve vČtšinČ obcí je jediným prostĜedkem, jak realizovat práva a povinnosti obcí jako pĤvodcĤ komunálních odpadĤ, dané zákonem o odpadech a navazujícími pĜedpisy, na jimi spravovaném území.

7.1.2. Urþení míst k odkládání KO a nebezpeþných složek KO Obec musí ze zákona urþit místa, kam mohou fyzické osoby (obþané) odkládat komunální odpad, a zajistit místa, kam mohou odkládat nebezpeþné složky komunálních odpadĤ. Nástroj je jedním z pĜímých nástrojĤ státní ekologické politiky. Nástroj pĤsobí na zvýšení nákladĤ obce spojených s nakládáním s komunálním odpadem a pĜi jeho uplatnČní musí být sledovány nejen ekologické, ale také ekonomické a sociální podmínky.

7.1.3. Smlouva o zaĜazení pĤvodcĤ do systému PĤvodci, podnikatelské subjekty, kteĜí produkují odpad podobný komunálnímu odpadu respektive odpadu z domácností, mohou na základČ písemné smlouvy, obsahující ujednání o cenČ za službu, využít systému zavedeného obcí pro nakládání s komunálním odpadem. Jedná se o nástroj, který pĜi jeho uplatnČní má pozitivní dopad na rozpoþet obce. VeĜejné rozpoþty s využitím plateb za „živnostenské“ odpady se mohou ve výdajích spojených s nakládáním s odpady stát i rozpoþtovČ neutrální. Ve skuteþnosti pouze minoritní podíl tČchto pĤvodcĤ má smluvnČ zajištČno své napojení na systém obce a ve vČtším rozsahu je uplatĖován pĜímý smluvní vztah se svozovou firmou, ale také je pomČrnČ významné využívání systému obcí pĤvodci ve svĤj prospČch.

7.1.4. Souhlas k provozování zaĜízení Odpady lze pĜedávat pouze osobČ, která je k jejich pĜevzetí a k dalšímu nakládání s nimi oprávnČna podle zákona o odpadech. OprávnČná osoba musí provozovat zaĜízení k využití nebo k odstranČní nebo sbČru nebo výkupu podle požadavkĤ zákona. ZaĜízení mĤže být provozováno pouze na základČ souhlasu pĜíslušného orgánu veĜejné správy. Nástroj je jedním z významných pĜímých nástrojĤ státní ekologické politiky. SplnČní podmínek k udČlení souhlasu mĤže vést k vyšším investiþním i provozním nákladĤm provozovatelĤ zaĜízení, což se odráží v cenČ poskytovaných služeb. Proto jsou realizovány

200


nČkteré úlevy pro provozovatele malých (komunálních) zaĜízení napĜ. pro malá zaĜízení ke zpracování biologicky rozložitelného odpadu do 150 t/rok. Naopak protiprávní jednání provozovatelĤ zaĜízení pĜi odstraĖování odpadĤ mĤže vést k významným nevyhnutelným ekologickým a také ekonomickým škodám, souvisejícím s nápravou jednání.

7.1.5. Seznam odpadĤ, které je zakázáno ukládat na skládku Seznam odpadĤ je souþástí legislativy odpadového hospodáĜství. Jedná se o pĜehled odpadĤ, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin z dĤvodĤ jejich nebezpeþných vlastností nebo jejich využití nebo jiných žádoucích zpĤsobĤ nakládání. Zákaz ukládání nČkterých druhĤ odpadĤ na skládku je vhodným nástrojem a mohl by být i úþinným nástrojem stimulujícím oddČlený sbČr a recyklaci komunálních odpadĤ. Úþinnost je znaþnČ snížena podmínkami pro vymáhání práva v této oblasti odpadového hospodáĜství, ale pĜedevším specifickou úpravou podmínek pro ukládání smČsného komunálního odpadu (skládkování BRKO dle harmonogramu POH ýR a krajĤ). Prioritou Ĝady firem pĤsobících v nakládání s komunálním odpadem je vytvoĜení co nejvyšší míry zisku.

7.1.6. Odpadový hospodáĜ PĤvodci vþetnČ obcí nakládající v posledních dvou letech s nebezpeþným odpadem v množství vČtším než 100 t a provozovatelé skládek nebezpeþných nebo komunálních odpadĤ zajišĢují odborné nakládání s odpady prostĜednictvím odbornČ zpĤsobilé osoby, která splĖuje podmínky zákona. Jedná se o preventivní nástroj pozitivní stimulace. PĤsobení odpadového hospodáĜe má zajistit eliminaci nákladĤ pĤvodce nebo úsporu výdajĤ z rozpoþtu obcí na sanace škod na životním prostĜedí zpĤsobené sice neúmyslným, ale špatným nakládáním s odpady.

7.1.7. Vedení evidence odpadĤ Evidenci o produkci a zpĤsobech nakládání s odpady musí vést prĤbČžnČ všichni pĤvodci v rozsahu provádČcího pĜedpisu. Ohlašovací povinnost mají pĤvodci s roþní produkcí více než 100 kg nebezpeþných odpadĤ nebo 100 t ostatních odpadĤ. Ohlašovací povinnost se také vztahuje na provozovatele zaĜízení v odpadovém hospodáĜství. Evidence je centrálnČ vedena v ISOH, spravovaném MŽP a provozovaném CENIA. Evidence odpadĤ je jedním ze základních nástrojĤ veĜejné správy. Objektivní data mohou být také úþinným nástrojem pro pĤvodce, oprávnČné osoby, veĜejnost a další subjekty.

7.1.8. ZpČtný odbČr obalĤ ZpČtný odbČr obalĤ a nČkteré další nástroje (zajištČní využití a recyklace odpadĤ z obalĤ, zápis do Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpČtného odbČru a využití odpadĤ z obalĤ, autorizace k zajišĢování sdruženého plnČní, oznaþování obalĤ, evidence obalĤ a

201


odpadĤ z obalĤ) jsou nástroje, které jsou právnČ upraveny obalovým zákonem a které mají úzké vzájemné souvislosti. UplatnČní uvedených nástrojĤ se významnČ dotýká problematiky materiálového využití komunálních odpadĤ, ve kterých mají spotĜebitelské (þást prodejních obalĤ) obaly výrazné zastoupení. Nástroje spolu s významným ekonomickým nástrojem, kterým je rozšíĜená (ekonomická) odpovČdnost výrobcĤ, tvoĜí nástrojový mix pro danou oblast odpadového hospodáĜství. Podíl materiálovČ využitých komunálních odpadĤ bez finanþní úþasti výrobcĤ obalĤ na separaci využitelných složek tČchto odpadĤ by byl zanedbatelný. StejnČ tak dĤležitým nástrojem se stává povinnost výrobcĤ zajistit využití a recyklaci odpadĤ z obalĤ. UplatnČní nástroje zajišĢuje recyklaci stále se zvyšujícího množství oddČlenČ sebraných složek v rámci komunálních sbČrĤ.

7.1.9. ZpČtný odbČr vybraných výrobkĤ Povinnost zpČtného odbČru se vztahuje na výrobce a osoby uvádČjící výrobky na trh (povinné osoby) a na vybrané druhy výrobkĤ (oleje jiné než surové minerální oleje a surové oleje ze živiþných nerostĤ, elektrické akumulátory, galvanické þlánky a baterie, výbojky a záĜivky, pneumatiky, elektrozaĜízení pocházející z domácností). ZpČtný odbČr výrobkĤ musí být proveden bez nárokĤ na úplatu od spotĜebitele, musí být zajištČno využití nebo odstranČní zpČtnČ odebraných výrobkĤ v souladu se zákonem. Významným nástrojem v této oblasti je povinnost prodejce informovat spotĜebitele o podmínkách a místČ zpČtného odbČru výrobkĤ. Vzhledem k nárĤstu množství objemného odpadu v dĤsledku rostoucí spotĜeby domácností zejména v položce vybavenosti pĜedmČty dlouhodobého užívání, nelze význam tohoto nástroje v oblasti materiálového využívání komunálních odpadĤ podceĖovat. Jedná se pĜedevším o oblast výrobkĤ a odpadĤ elektrických a elektronických zaĜízení, kde nejvíce kolektivní systémy využívají obecních systémĤ sbČru komunálních odpadĤ.

7.1.10. Plán odpadového hospodáĜství Zpracování plánu odpadového hospodáĜství je v podmínkách ýR legislativnČ upraveno pro ýR, kraje a pĤvodce odpadĤ (vþetnČ obcí). V souladu s þasovým harmonogramem upraveným legislativou je zpracován Plán odpadového hospodáĜství ýR do r. 2013 a zpracovány a projednány plány odpadového hospodáĜství krajĤ a pĤvodcĤ. Závazná þást POH kraje je vyhlašována obecnČ závaznou vyhláškou. Plán odpadového hospodáĜství je pĜedevším preventivním nástrojem, který by mČl mít pozitivní dopad zejména na vznik nových podnikatelských pĜíležitostí a pĜispČt ke stabilizaci podmínek trhu s odpady. Na úrovni obcí jako jednotlivých pĤvodcĤ však nepĜedstavuje žádný vymahatelný závazek.

202


7.1.11. Sankce a pokuty Sankce a pokuty jsou penČžní tresty za porušení zákonĤ nebo jiných naĜízení a jako takové patĜí spíše do skupiny ekonomických nástrojĤ. Do skupiny administrativních nástrojĤ jsou zaĜazeny z dĤvodĤ postavení aktérĤ, tzn. kdo sankci uvaluje a kdo sankci uhradí. Mají pĤsobit do jisté míry jako preventivní nástroj, mají odrazovat subjekty od porušování právních pĜedpisĤ. Proto obecnČ platí, že sankce a pokuty mají být nastaveny na takové výši, která pĜevyšuje náklady, a které je tĜeba vynaložit na dodržování zákona. Výchovné pĤsobení je založeno na stimulaci pĤvodcĤ k pĜedcházení protiprávního chování ve vidinČ hrozby sankcí. Po zpĤsobení protiprávního jednání je efektivita nástroje omezena. Správa sankcí je administrativnČ znaþnČ nákladná.

7.1.12. Normy a limity Administrativní nástroje odpadového hospodáĜství uplatĖované v podmínkách ýR mají velmi široký rozsah. S obecnČ platnými právními normami souvisí také Ĝada technických norem, které regulují nakládání s odpady, ale i souvisí s prevencí v odpadovém hospodáĜství. PĜehled norem z oblasti odpadového hospodáĜství tvoĜí pĜílohu POH ýR. Úplný pĜehled platných norem vede ýeský normalizaþní institut (http://www.csni.cz).

ϳ͘Ϯ͘
poplatek za ukládání odpadĤ na skládky, povinnou finanþní rezervu pro rekultivace a asanace skládek, rozšíĜenou (ekonomickou) odpovČdnost výrobce, úhradu nákladĤ shromažćování, sbČru, pĜepravy, tĜídČní, využívání a odstraĖování komunálních odpadĤ obþany, finanþní podporu z veĜejných zdrojĤ.

203


V oblasti nakládání s komunálními odpady se mohou uplatnit i další ve svČtČ užívané ekonomické nástroje jako jsou: -

danČ a daĖová zvýhodnČní, obchodovatelná povolení, zálohy.

7.2.1. Poplatek za ukládání odpadĤ na skládky a povinná finanþní rezerva pro rekultivace Poplatek za ukládání odpadĤ na skládky a povinná finanþní rezerva pro rekultivace jsou sice nápravnými nástroji, ale s pozitivní stimulací. Úþelem tČchto nástrojĤ je pĜedcházet negativním vlivĤm skládky na životní prostĜedí, ale pĜi vhodném nastavení jejich výše jsou motivací k omezování skládkování a zvyšování využití odpadĤ. Výše sazby poplatku za ukládání komunálního a ostatního odpadu mČla v zákonu o odpadech vzestupnou tendenci a v souþasné dobČ dosáhla horní hranice zákonem stanovených sazeb (500 Kþ/t od roku 2009). U finanþní rezervy pro rekultivace pĜi souþasné výši lze výhledovČ oþekávat urþité disproporce ve výši nákladĤ spojených s péþí o skládku a jejich pokrytí z finanþní rezervy, a to i s ohledem na snižování množství odpadĤ ukládaných na skládky. Oba nástroje pĤsobí v této oblasti pozitivnČ a mají perspektivu dalšího uplatnČní. PĜi vhodném nastavení výše poplatku za uložení odpadu na skládku je pĤvodce odpadĤ motivován k využití odpadĤ, které by mČlo být pro nČho ekonomicky výhodnČjší. DanČ za skládkování odpadu zavádí a zvyšuje stále více þlenských zemí EU. Jejich cílem je uþinit skládkování ekonomicky nevýhodným a tak stimulovat recyklaci a využití energie z odpadĤ. V ýR je rozvoj tohoto nástroje omezen neexistencí vhodné alternativy (spalování s využitím energie) ke skládkování odpadĤ.

7.2.2. RozšíĜená (ekonomická) odpovČdnost výrobce RozšíĜená odpovČdnost výrobce je jednou ze strategií ochrany životního prostĜedí, jejímž cílem je snížení celkových dopadĤ výrobku na životní prostĜedí tím, že þiní výrobce administrativnČ odpovČdného za celý životní cyklus výrobku. Nástroj je v ýR realizován napĜ. zavedením povinnosti zpČtného odbČru na všechny obaly a vybrané výrobky. Jedná se o nástroj preventivnČ stimulující. I když, jak se ukazuje, nelze tento nástroj uplatnit u všech tokĤ odpadĤ, osvČdþil se zejména v oblasti obalĤ a obalového odpadu, kde témČĜ všechny þlenské státy EU uplatnily tento nástroj pĜi právní úpravČ pĜedmČtné problematiky. RozšíĜená (ekonomická) odpovČdnost výrobce v rámci legislativy EU je stanovena zatím pro oblast vozidel s ukonþenou životností, oblast výrobkĤ elektrických a elektronických zaĜízení a baterií a akumulátorĤ.

204


PĤsobnost nástroje rozšíĜené odpovČdnosti výrobcĤ v oblasti obalĤ a obalového odpadu se významnČ dotýká problematiky nakládání s komunálními odpady. PĜíspČvky osob povinných ke zpČtnému odbČru obalĤ poskytované v rámci sdruženého plnČní AOS EKO-KOM obcím smluvnČ zapojeným do systému, významnČ pĜispívají k pokrytí zvýšených nákladĤ souþasné separace využitelných složek. Nástroj je konkrétním a úþinným stimulem separace využitelných složek z komunálních odpadĤ za úþelem jejich materiálového využití. V pĜípadČ upuštČní od uplatnČní tohoto nástroje zamČĜeného do oblasti obalového odpadu dojde ke stagnaci a postupnČ k zániku separace komunálních odpadĤ v obcích. Samotná povinnost oddČleného shromažćování a sbČru využitelných složek bez ekonomické pobídky by byla pro obce malou motivací.

7.2.3. Úhrada nákladĤ shromažćování, sbČru, pĜepravy, tĜídČní, využívání a odstraĖování komunálních odpadĤ obþany Úhrada nákladĤ spojených s nakládáním s komunálním odpadem je nástrojem, který vychází ze zásady „zneþišĢovatel platí“. Koneþným producentem spotĜebitelských (komunálních) odpadĤ je obþan. Zde však je nutno urþitou zodpovČdnost delegovat na výrobce, neboĢ ten zajišĢuje vývoj a výrobu výrobku a podstatnČ tak ovlivĖuje budoucí produkci odpadĤ z výrobku. Podíl na produkci komunálních odpadĤ mají však nejen výrobci, ale i spotĜebitelé, neboĢ v tržní ekonomice není výroba bez poptávky možná. Souþasná právní úprava, ve které jsou zakotveny tĜi formy úhrady nákladĤ spojených s nakládáním s komunálním odpadem (forma místního poplatku, poplatku za komunální odpad, smluvní ceny), vytváĜí pro obce široký prostor pro výbČr jí vyhovující a pro obþany pĜijatelné formy. Je na rozhodnutí obce kterou z možných forem úhrady uplatní a kolik nákladĤ pĜenese na obþany a kolik uhradí z rozpoþtu obce. V rámci forem úhrady mĤže obec uplatnit i systém stimulace obþanĤ založený na rozdČlení nákladĤ podle objemu þi hmotnosti produkce smČsných komunálních odpadĤ. V souþasné dobČ vČtšina obcí využívá formy místního poplatku (cca 80 % obcí, viz kap. 6.5). S ohledem na to, že souþasná zákonem stanovená maximální výše poplatku vychází z ekonomické úrovnČ roku 2000, je její výše již nedostaþující a disproporce mezi vynaloženými náklady obce a dosaženými pĜíjmy v rámci odpadového hospodáĜství se zvyšují. V souþasné dobČ vČtšina obcí uhrazuje ztrátu z odpadového hospodáĜství z rozpoþtu obce. Výhody místního poplatku spatĜují obce pĜedevším v následujících aspektech: - jednoduchý výpoþet, - snadná vymahatelnost, - snížení poþtu neplatiþĤ, - pĜíjem není úþelovČ vázán,

205


-

standard systému urþí obec, obþané mohou odkládat odpady na kterémkoli urþeném místČ, snížení výskytu þerných skládek a snížení nákladĤ na jejich odstraĖování,

Nevýhody místního poplatku spoþívají zejména: - ve zvýšení evidované i skuteþné produkce komunálních odpadĤ, - zvýšení nákladĤ za odstraĖování komunálních odpadĤ, - zvýšení nákladĤ na údržbu urþených míst (zejména stanovišĢ na tĜídČný odpad).

7.2.4. Finanþní podpora z veĜejných zdrojĤ Finanþní podpora z veĜejných zdrojĤ je ekonomickým nástrojem výraznČ stimulujícím realizaci environmentálních opatĜení. Pro následující období spojené s realizací rozsáhlých investic k naplnČní vysokých cílĤ pĜijatých smČrnicemi EU, zejména souvisejících s odklonem odpadĤ od skládkování, nabývá uplatnČní tohoto nástroje na významu. Po vstupu do EU mĤže ýR þerpat finanþní prostĜedky z fondĤ EU, které jsou základem evropské strukturální politiky a napomáhají podpoĜe vyváženého a udržitelného rozvoje všech þlenských zemí. Jedná se zejména o Operaþní program životního prostĜedí (OP ŽP). Podpora z OPŽP je poskytována formou dotace. Konkrétní výše podpory je urþena na základČ finanþnČ-ekonomické analýzy a v závislosti na charakteru pĜíjemce podpory.

7.2.5. DanČ a daĖová zvýhodnČní DanČ jsou nástrojem, který zvyšuje soukromé náklady na úroveĖ požadovanou centrálními orgány. Stanovení výše daní je velkým problémem z hlediska vyváženosti rozporu mezi fiskální (snaha vybrat pro veĜejný rozpoþet co nejvíce) a alokaþní (minimalizovat výši v pĜípadČ environmentálnČ šetrného chování) funkcí tohoto nástroje. V podmínkách ýR byl nástroj daĖových zvýhodnČní v odpadovém hospodáĜství uplatnČn napĜ. zaĜazením do snížené DPH dĜevČných briket þi výrobkĤ z papíru vyrobeného minimálnČ ze 70 % z recyklátu, izolací ze sbČrového papíru þi prodejem bioplynu. Dále byla uplatĖována daĖová zvýhodnČní v rámci odpoþtu urþité þásti vstupní ceny vyjmenovaných zaĜízení od daĖového základu, nČkterá zaĜízení na výrobu bioplynu a zpracování biomasy byla osvobozena od danČ z pĜíjmu. Vyjmenované stavby zaĜízení k nakládání s odpady byly osvobozeny od daní z nemovitostí. Z pohledĤ ekonomĤ lze oþekávat, že aplikací daĖového zvýhodnČní se prodej dotþeného zboží þi služeb zvýší, nástroj má však omezenou úþinnost a významnou roli zde hraje kvalita zboží a služeb, preference spotĜebitelĤ þi jejich environmentální cítČní. Nástroj má omezenou úþinnost tím, že bývá souþástí politických rozhodnutí a jeho uplatnČní je administrativnČ nároþné.

206


7.2.6. Obchodovatelná povolení Z pohledu ekonomĤ jsou obchodovatelná povolení nástrojem efektivní alokace opatĜení k omezení zneþištČní. V podmínkách ýR se pro úþely odpadového hospodáĜství prozatím nepoužívá, jeho užití se však nevyluþuje. Podmínkou úþinnosti obchodovatelných povolení je jednoznaþná identifikace pĤvodce zneþištČní, kvantifikovatelný cíl ochrany životního prostĜedí a prĤkazný a transparentní systém monitorování zneþištČní.

7.2.7. Zálohy Záloha je úþtovaná zvláštní penČžní þástka, která je pĜímo vázána na prodej konkrétního výrobku. Vrácení zálohy i její výše je pĜi zpČtném odevzdání výrobku legislativnČ zaruþeno. Pro efektivní fungování systému je dĤležité nastavení výše zálohy tak, aby užitek z navrácení penČžité þástky byl pro spotĜebitele vyšší, než náklady (þas, práce) spojené s fyzickým vrácením výrobku. Zálohy souþasnČ zvyšují cenu výrobku, který se tak stává ménČ konkurenceschopným vĤþi nevratným výrobkĤm. Vzhledem k finanþní nároþnosti systému, vyvíjí výrobci tlak na minimalizaci nákladĤ. PĜitom výše záloh a další podmínky, jako je dostupnost sbČrných míst apod., musí být motivující pro spotĜebitele. Environmentální úþinnosti nástroje mĤže být dosaženo za splnČní následujících podmínek: - dostateþnČ husté sítČ sbČrných míst, - kvalitní logistiky pĜepravy vrácených výrobkĤ, - optimálního rozmístČní zpracovatelských závodĤ, - zajištČní odbytu recyklovaných materiálĤ, - energetické nenároþnosti recyklace, - porovnání environmentálních pĜínosĤ vratných a nevratných výrobkĤ.

ϳ͘ϯ͘ K^ddE1E^dZK: Skupina nástrojĤ oznaþená jako „ostatní“ zahrnuje soubor nástrojĤ, které ovlivĖují nakládání s komunálními odpady nepĜímo, prostĜednictvím dobrovolných aktivit nebo definováním pravidel. Mezi ostatní nástroje jsou Ĝazeny nástroje: organizaþní, institucionální, informaþní, výchova a vzdČlávání, dobrovolné, výzkum a vývoj a pĜípadnČ další. Ve vztahu k problematice komunálních odpadĤ mají význam nČkteré organizaþní nástroje, nástroje výchovy a vzdČlávání a informaþní. Urþitou roli zde mají i nástroje dobrovolné.

207


7.3.1. Organizaþní nástroje Organizaþní nástroje jsou založeny na zmČnČ vztahĤ a vazeb mezi subjekty nebo þinnostmi, i když aplikace mĤže vyvolat ekonomické dopady, liší se od ekonomických nástrojĤ právČ primárním dĤrazem na zmČnu vztahĤ. VČtšina organizaþních nástrojĤ je v kompetenci veĜejné správy a jsou jimi napĜ.: -

zaĜazení kritérií využívání odpadĤ do výbČrových Ĝízení a veĜejných zakázek, vþetnČ napĜ. Ekologicky šetrných výrobkĤ (pĜedevším u stavebních zakázek), vládní programy, napĜ. Program Ekologicky šetrných výrobkĤ a výrobkĤ s obsahem recyklovaných materiálĤ, Národní program EMAS, Národní program þistší produkce, Státní programy.

Organizaþní nástroje, které lze v souþasnosti využít napĜ. k podpoĜe vyššího využívání odpadĤ, nejsou užívány dostateþnČ. Jde zejména o cílené vymezení veĜejných zakázek smČrem k využívání odpadĤ a smČrem k prokazatelné kvalitČ vybrané firmy (držitelé EMAS, EMS, ISO 9000 apod.).

7.3.2. Institucionální nástroje Institucionální nástroje se vztahují k institucím, které konají veĜejnou správu a k institucím, které poskytují podporu výkonu veĜejné správy. Jedná se zejména o nástroje: -

optimalizace výkonu veĜejné správy v odpadovém hospodáĜství, odborné podpory výkonu státní správy, podpory financování projektĤ v odpadovém hospodáĜství.

V této oblasti jsou urþité nedostatky, které omezují funkþnost vybraných institucionálních nástrojĤ smČrem k odpadovému hospodáĜství.

7.3.3. Informaþní nástroje Informaþní nástroje a nástroje výchovy a vzdČlávání pĜedstavují oblast získávání, zpracování a pĜedávání informací. Pro odpadové hospodáĜství jsou informace základním vstupem pro jakékoliv modelování souþasného stavu a budoucího vývoje oboru v ýR. Je velmi dĤležité Ĝídit odpadové hospodáĜství v jakémkoli územním prĤmČtu na základČ vČrohodných a standardizovaným zpĤsobem získaných informací. I pĜesto, že je realizován „Státní program environmentálního vzdČlávání, výchovy a osvČty“ pĜetrvávají požadavky na zaþlenČní environmentálního vzdČlávání do všech stupĖĤ vzdČlávací soustavy ýR a realizaci diferencovaného vzdČlávání pracovníkĤ veĜejné správy. PĤsobení na veĜejnost ve smyslu vyššího tĜídČní a materiálového využití odpadĤ je stále aktuální.

208


7.3.4. Dobrovolné nástroje Dobrovolné nástroje jsou aktivity subjektĤ, které nejsou normativnČ uloženy jako povinnost a jsou motivovány snahou zlepšit postavení na trhu nebo zvýšit flexibilitu regulace ze strany orgánĤ veĜejné správy. Jde pĜedevším o aktivity v podobČ: -

dobrovolných environmentálních dohod se subjekty odpadového hospodáĜství, producenty i subjekty nakládajícími s odpady vþetnČ subjektĤ povinných ke zpČtnému odbČru, podpory dobrovolných aktivit.

Všechny tyto aktivity je možné pro podporu nakládání s komunálními odpady, zejména jejich využívání, doporuþit a prosazovat jejich význam v Ĝízení systémĤ.

ϳ͘ϰ͘ E^dZK:WZKE<>E1Ê1D/KWzssZKW StejnČ, jako je tomu v pĜípadČ ýeské republiky, pak i v rámci jednotlivých zemí Evropské unie hraje klíþovou úlohu v nástrojovém mixu zdanČní (resp. zpoplatnČní) ukládání odpadu na skládky. Tento nástroj má pĜedevším zvýšit konkurenþní výhodu alternativních zpĤsobĤ nakládání s odpady - materiálové þi energetické využití nebo spalování odpadu, jež jsou považovány z hlediska negativních externích efektĤ za více ekologicky šetrné, než je tomu v pĜípadČ ukládání odpadu na skládky. Podstatou tohoto nástroje je proto internalizace externalit. DanČ (resp. poplatky) za skládkování jsou využívány a aplikovány v nČkolika evropských zemích. RĤzné zemČ využívají rĤzný rozsah pĜíslušných daní, napĜ. Dánsko využívá daĖ na odpad, který je nejenom ukládán na skládky, ale který je i spalován bez využití energie. Ve Francii je daĖ za ukládání odpadu na skládky hlavním nástrojem odpadového hospodáĜství, byla stanovena na všechny odpady pĜicházející na skládku. Ve Velké Británii je uvalena daĖ za skládkování na odpad podnikatelský i komunální, sazby danČ jsou rozdČleny podle druhu odpadu, V nČkolika evropských zemích jsou používány zálohové systémy. Z obecného hlediska je zálohový systém definován tak, že s prodejem výrobku je spojena þástka, kterou uhradí kupující. Tato þástka – záloha – bude kupujícímu vrácena, pokud výrobek þi jeho urþitou þást vrátí na pĜedem urþené místo. Tato obecná definice souþasnČ implicitnČ obsahuje omezení pro fungování zálohového systému. Aby zálohový systém fungoval, musí být výše zálohy dostateþnČ vysoká, aby pĜekonala neochotu kupujícího vracet výrobek. Dále musí být zaveden striktní systém kontroly na odlišení zálohovaných výrobkĤ od nezálohovaných. DĤsledkem záloh je zvýšení jednotkových nákladĤ na sbČr a shromažćování odpadĤ.

209


Zálohové systémy tradiþnČ zahrnují opakovanČ použitelné nápojové obaly (napĜ. sklenČné lahve). V tČchto systémech pro opakované použití obalu je funkce zálohového systému zajištČna splnČním základní podmínky pomČru výše zálohy a ceny výrobku, protože záloha je obvykle menší než polovina ceny nové lahve. Mezi tyto zemČ se zálohováním opakovanČ použitelných obalĤ patĜí i ýR. V nČkterých státech zaþaly vznikat i zálohové systémy na jednocestné nápojové obaly jako jsou plechovky nebo PET lahve (NapĜ. Dánsko, Švédsko - povinné zálohy na pivo a nealkoholické nápoje. Z hlediska podílu zpČtnČ odebraných nápojových obalĤ je možné tyto systémy považovat za úþinné. Míra návratnosti u sklenČných a PET lahví se mĤže pohybovat okolo 60 - 99 %. Míra návratnosti u plechovek je obvykle nižší Vysoký rozptyl úþinnosti je dán právČ uvedenou nutností souladu výše zálohy s výrobní cenou výrobku samotného. Úþinnost je však pouze jedním z kriterií hodnocení úspČšnosti nástrojĤ politiky nakládání s odpady. NeménČ dĤležitým kriteriem je však statická efektivnost. Z tohoto pohledu je úspČšnost tČchto systémĤ do znaþné míry diskutabilní. RovnČž je tĜeba zvážit skuteþnost, do jaké míry jsou tyto systémy kompatibilní s ostatními nástroji politiky nakládání s odpady a s jeho organizací. Varovný je zejména pĜíklad SRN, kde po zavedení zálohového systému na PET lahve došlo, podle statistik EU, k výraznému poklesu recyklace plastové složky domovního odpadu zhruba o þtvrtinu. Zavedením velmi vysokých záloh (zálohy jsou pĜibližnČ šestinásobkem výrobní ceny lahví a provoz systému vyžaduje složité ochranné prvky spojené s vysokým stupnČm zabezpeþení a administrativní ochrany) tam na jedné stranČ zvýšilo recyklaci PET lahví z pĜibližnČ 75% na více než 90%, ale souþasnČ poklesla úþinnost tĜídČného sbČru plastových obalĤ tak výraznČ, že celková recyklace plastových obalĤ se ani pČt let po zavedení záloh nedokázala vrátit na pĤvodní úroveĖ. V nČkterých zemích existují rovnČž zálohové systémy na autobaterie, žárovky þi záĜivky, pneumatiky apod. Platby za komunální odpad UplatĖují je vĤþi obþanĤm všechny státy rĤznou formou (poplatky, komunální danČ apod.). Obchodovatelná povolení Dlouhou dobu bylo využívání tohoto nástroje v politice ochrany životního prostĜedí spojeno pĜedevším s ochranou ovzduší, pĤd þi vod. Teprve v relativnČ nedávné minulosti se zaþalo uvažovat o možnostech implementovat tento nástroj i v oblasti nakládání s odpady. Obchodovatelná povolení fungují na základČ cenového mechanismu – nejprve je definováno množství obchodované komodity (napĜ. maximální množství odpadu ukládaného na skládky, recyklaþní kvóty apod.) a následnČ je toto množství obchodováno mezi jednotlivými subjekty na trhu a vzniká cena. Nezbytnou podmínkou fungování trhu s povolenkami je prosaditelnost

210


práv, transparentnost systému a naprosto jednoznaþná evidence každé jednotky komodity Systém obchodování s povolenkami nejlépe charakterizují následují body: −

−

celkový objem obchodovatelných povolení je výsledkem politického rozhodnutí, jež má podobu definovaného cíle ochrany životního prostĜedí (napĜ. pokles množství BRKO ukládaného na skládky v roce 2010 na 75 % množství roku 1995) dále je nutné definovat zpĤsob, jakým budou obchodovatelná povolení rozdČlována mezi jednotlivé producenty zneþištČní (buć budou rozdČlena na základČ rozhodnutí centrálního orgánu nebo na základČ aukce) – majitel povolenek má tedy právo na urþitou míru zneþištČní životního prostĜedí (tzv. emisní právo)

−

emisní práva jsou obchodovatelná na trhu

−

zneþišĢovat životní prostĜedí je v urþité míĜe oprávnČn pouze ten, kdo vlastní povolenky (v pĜípadČ nedostatku je tento vlastník oprávnČn nakoupit práva na trhu)

−

cena povolenek je generována trhem

−

−

−

−

v pĜípadČ, že vlastník povolenek zneþišĢuje životní prostĜedí ve vČtší míĜe, než odpovídá množství vlastnČných povolenek, pak je povinen zaplatit pokutu, jež je výraznČ vyšší, než cena povolenek na trhu zneþišĢovatel životního prostĜedí vždy porovnává cenu povolenek s mezními náklady na zamezení zneþištČní, þímž se snaží dosáhnout efektivní alokace zdrojĤ. Následkem tohoto procesu je stanoveného cíle zneþištČní životního prostĜedí dosaženo s minimálními náklady. Tento mechanismus je tím úþinnČjší, þím je trh ménČ omezován ve svém pĤsobení hlavním pĜínosem obchodovatelných povolení je úspora nákladĤ, která mĤže být dále využita na další opatĜení snižující negativní vliv na životní prostĜedí podmínkou úþinnosti obchodovatelných povolení je jednoznaþná identifikace pĤvodce zneþištČní, kvantifikovatelný cíl ochrany životního prostĜedí a prĤkazný a transparentní systém monitorování zneþištČní

Praktická snaha o implementaci tohoto nástroje v praxi se týkala pĜedevším Velké Británie a to v oblasti odpadĤ ze zdravotnictví, biologicky rozložitelných komunálních odpadĤ a recyklace odpadu. Finanþní záruky Záruky jsou využívány k zajištČní nČkterých þinností souvisejících se životním prostĜedím, napĜ. úpravy a rekultivaci po tČžbČ, finanþní záruky skládkování apod. ObecnČ jsou považovány za nástroj úþinný, doplĖující daný nástrojový mix. Dotace a podpory rĤzných forem Škála dotací, subvencí a dalších podpor je v evropských zemích velice široká. Lokální autority mohou žádat o granty na rozmanité þinnosti vztahující se k odpadovému hospodáĜství (programy recyklace, zlepšení separace odpadu, propagace kompostování domovního odpadu, investice do centrálních kompostovacích a recyklaþních zaĜízení.

211


Poplatky za vybrané odpady Dalším poplatkovým nástrojem jsou poplatky na vybrané druhy odpadu. Dánsko, Maćarsko, Itálie, Švýcarsko využívají poplatky na baterie. V Rakousku mají pravidlo zpČtného odbČru od producentĤ a distributorĤ s odpovČdností soukromého sektoru za sbČr a ovlivĖování výše poplatkĤ. Výše poplatku je v ostatních zemích stanovena podle váhy nebo kapacity baterek. PĜíjmy jsou využity pro financování sbČru a zajištČní systému, nebo jdou do centrálního fondu životního prostĜedí.

212


ϴ͘

^,ZEhd1

Požadavky na nakládání s odpady v obcích dle platných právních norem •

•

•

•

•

•

Základním evropským pĜedpisem je evropská smČrnice 98/2008/ES o odpadech a o zrušení nČkterých smČrnic. Navazuje na pĜedchozí rámcovou smČrnici 75/442/EHS (v podobČ 2006/12/ES). SmČrnice obsahuje normy a jasnČ vymezenou hierarchii nakládání s odpady. Stanovuje cíle pro zpracování a využití nČkterých druhĤ odpadĤ. Klade dĤraz na pĜedcházení vzniku odpadĤ, rozšiĜuje okruh vČcí a materiálĤ, které neohrožují pĜi svém nakládání životní prostĜedí, stanovuje nové pojmy jako je vedlejší produkt, stav, kdy odpad pĜestává být odpadem apod. Odvozenou smČrnicí je smČrnice þ. 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, ve znČní þ. 2005/20/ES, která na základČ principu „zneþišĢovatel platí“ stanovuje povinnosti pĜi nakládání s obaly obalovými odpady. SmČrnice stanovuje kvóty pro recyklaci a využití obalových odpadĤ. SmČrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadĤ nastavuje technicko-bezpeþnostní požadavky na umístČní skládek, jejich provoz a ukládání odpadĤ. Omezuje pĜijímání biologicky rozložitelných odpadĤ na skládky a stanovuje k tomu postupné cíle až do r.2020. Všechny a ještČ další smČrnice byly implementovány do þeského právního Ĝádu. Souþasným platným zákonem upravujícím nakládání s odpady je zákon þ. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ. Poslední novelizací þ.154/2010 Sb. byly implementovány nČkteré pojmy a ustanovení z nové smČrnice o odpadech. Zákon je podpoĜen Ĝadou provádČcích pĜedpisĤ, které stanovují podrobnosti pro nakládání s odpady, vedení evidence odpadĤ atd. V souþasné dobČ je pĜipravována zásadní novela zákona o odpadech, která by mČla plnČ implementovat všechny smČrnice a aktualizovat celou normu podle vývoje odpadového hospodáĜství. Jako podklad zákona by mČly sloužit Teze rozvoje odpadového hospodáĜství, které byly pĜipraveny MŽP ve spolupráci s hlavními subjekty pĤsobícími v odpadovém hospodáĜství ýR (SMO ýR, AK ýR, HK ýR, atd.).

•

SouþasnČ s pĜípravou nového zákona o odpadech by mČl být aktualizován a revidován Plán odpadového hospodáĜství ýR.

•

ýásteþnČ se do systému nakládání s odpady v obcích promítá i zákon þ. 477/2001 Sb., o obalech a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (zákon o obalech), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ.

213


Tento zákon stanovuje všem, kteĜí uvádČjí obaly na trh a do obČhu, povinnost zpČtného odbČru a zajištČní využití a recyklace odpadĤ v míĜe stanovené zákonem. •

Kolektivní Ĝešení povinností zpČtného odbČru obalĤ Ĝešené autorizovanou obalovou spoleþností využívá systému oddČleného sbČru využitelných odpadĤ v obcích a hradí náklady se sbČrem a využitím obalové složky odpadĤ.

Vymezení pojmĤ užívaných v odpadovém hospodáĜství ýR •

•

•

•

Pro potĜeby Strategie byly shrnuty základní pojmy používané v odpadovém hospodáĜství ýR. Jedná se o pojmy vyplývající z platných právních norem a rovnČž tak o pojmy bČžnČ používané v praxi odpadového hospodáĜství. Pojmy jsou rozdČleny tématicky do skupin: vymezení jednotlivých skupin odpadĤ, zpĤsoby nakládání s odpady NČkteré pojmy vycházející z právních norem by bylo vhodné upravit tak, aby lépe odpovídaly bČžné praxi celého odpadového hospodáĜství. Jedná se zejména o pojmy v oblasti komunálních odpadĤ, definování stavu, kdy odpad pĜestává být odpadem (druhotná surovina) atd. Je provedeno porovnání stavu nakládání s komunálními odpady v ýR s vybranými evropskými státy. Vzhledem k rozdílnému zpĤsobu vedení evidence odpadĤ a nakládání s nimi nelze spolehlivČ výsledky srovnat. Je nutné pouze konstatovat, že vybrané státy (Rakousko, NČmecko, Švýcarsko) zahrnují do celkového využití odpadĤ spalovací procesy s energetickým využitím, které tvoĜí podstatnou þást využití odpadĤ. Dále je možné konstatovat, že úroveĖ oddČleného sbČru recyklovatelných odpadĤ je v ýR na obdobné úrovni jako v uvedených zemích (pokud ovšem nejsou vzaty údaje ýSÚ, které sdČluje pro Eurostat za ýR. Údaje ýSÚ neodpovídají realitČ.). Všechny zemČ mají vyšší evidované využití bioodpadĤ zejména ze zelenČ, které je v ýR vČtšinou mimo režim odpadĤ.

Datové zdroje •

•

•

Pro stanovení údajĤ o produkci a zpĤsobech nakládání s komunálními, obalovými a dalšími skupinami odpadĤ byly použity údaje z ISOH (CENIA) a to výstupy za rok 2005 až 2009 Pro stanovení údajĤ o zpČtných odbČrech vybraných výrobkĤ byly použity pĜedevším roþní zprávy dle zákona o odpadech za rok 2008 a 2009 Pro stanovení údajĤ o zpĤsobech sbČru a technické vybavenosti pro zpracování využitelných složek komunálních odpadĤ byly použity údaje systému EKO-KOM za rok 20010.

214


•

•

•

Údaje o skladbČ a výskytu využitelných a recyklovatelných složek byly stanoveny na základČ rozborĤ komunálních odpadĤ provádČných spoleþnosti EKO-KOM, a.s. a v rámci VaV SP/2f1/132/08. Údaje o chování a postojích veĜejnosti k hospodaĜení s odpady byly použity z prĤzkumĤ veĜejného mínČní zpracovaných spoleþností Markent pro systém EKO-KOM. Údaje ýSÚ o produkci a nakládání s odpady nemají dostateþnou vypovídací hodnotu. Proto nebyly pro Strategii použity. Z ýSÚ byly pĜevzaty údaje o nČkterých provozovaných zaĜízeních

Produkce odpadĤ •

•

•

•

•

PĜevážnou þást odpadĤ vznikajících na území obcí, se kterými obce nakládají, tvoĜí odpady komunální (ostatní skupiny odpadĤ napĜ. stavební nejsou v odpadovém hospodáĜství obcí významné). Produkce všech komunálních odpadĤ (skupina 20 podle Katalogu odpadĤ) v r.2008 bez rozlišení pĤvodu byla 4,580 mil. tun. Pro vymezení zákonných povinností je nutné jasnČ odlišit produkci komunálních odpadĤ z obcí a produkci ostatních odpadĤ podobných komunálním odpadĤm, které jsou produkovány pĤvodci vyjma obcí a subjektĤ, které jsou zapojeny nebo využívají systém nakládání s odpady v obci. Produkce komunálních odpadĤ pĤvodem z obcí v roce 2008 byla 3 638 390 t (tj. 79 % z celkového množství komunálních odpadĤ). PĜi zapoþtení oddČlenČ sebraných obalových odpadĤ, které jsou také evidovány v systému obce v rámci oddČleného sbČru využitelných odpadĤ (156 652 tun), byla celková produkce komunálních a obalových odpadĤ z obcí v roce 2008 cca 3 795 042 t (366 kg/obyvatel/rok). Pro vymezení zákonných povinností pro obce je nutné, aby veškeré odpady (vyjma stavebních odpadĤ skupiny 17, autovrakĤ a odpadĤ skupiny 16, 19), které jsou sbírány v systému obce a pocházejí z þinnosti obþanĤ a subjektĤ zapojených do systému obce, byly zaĜazovány jako odpady skupiny 20. Týká se to zejména obalové složky komunálních odpadĤ, která je sice sbírána jako nedílná souþást využitelných komunálních odpadĤ, ale v souþasné dobČ mĤže být zaĜazována do podskupiny 20 01 nebo 15 01. Tím dochází k disproporcím v evidenci odpadĤ a tento stav ani neodpovídá realitČ nakládání s odpady v ýR NejvČtší skupinu produkovaných komunálních odpadĤ pĤvodem z obcí (bez oddČlenČ sbíraných obalových odpadĤ) tvoĜí smČsné odpady 72,4 %, materiálovČ využitelné odpady 9,3%, objemné odpady 10,1 %. OddČlenČ sebrané biologické odpady tvoĜí cca 3,5 % z celkové produkce. Pokud bychom zapoþetli oddČlenČ sebrané obalové odpady z obcí, pak

215


by podíl materiálovČ využitelných odpadĤ na celkové produkci komunálních odpadĤ z obcí pĜedstavoval 13,1 %. •

•

•

Celková evidovaná produkce komunálních odpadĤ má kolísavý charakter, který je zpĤsoben vlivem vnČjších faktorĤ (napĜ. povodnČ v r.2002), zmČnou evidence výkopových zemin, vyjmutí nČkterých materiálĤ z režimu odpadĤ apod. Produkce smČsného odpadu má mírnČ rostoucí tendenci, meziroþnČ þiní 2-4 %. Celkové složení domovních odpadĤ (smČsný odpad a oddČlenČ sebrané složky) je ve sledovaném období 2003-2008 témČĜ stabilní. Materiálové využitelné složky (papír, plast, sklo, kovy, nápojový karton) tvoĜí 39-42 % z celkové produkce, kompostovatelný bioodpad 19,8-21,1 %. Veškeré produkované komunální odpady (celá skupina 20 bez rozlišení pĤvodu odpadĤ) jsou z cca 71 % odstraĖovány skládkováním. Cca 21-22 % odpadĤ je využíváno (z toho cca 8-9 % energeticky).

MateriálovČ využitelné složky domovních odpadĤ •

•

•

•

•

Produkce materiálovČ využitelných složek KO (podskupina 20 01) vþetnČ evidovaných obalových odpadĤ (podskupina 15 01), sebraných tĜídČným sbČrem z obcí a zapojených subjektĤ v roce 2008, byla celkem 456,4 tis tun. To pĜedstavuje cca 47 kg/obyvatel/rok. Jedná se o odpad z domácností a živností, které využívají systém obce. Výskyt materiálovČ využitelných složek pro rok 2008 byl v komunálním odpadu (bez objemného odpadu) z obcí odhadnut na základČ mČrných ukazatelĤ na cca 126 kg/obyvatel/rok. Z tohoto množství je cca 110 kg/obyvatel/rok odpadĤ vhodných k recyklaci. Výskyt recyklovatelných odpadĤ (papír, plast, sklo, kovy) je základem pro stanovení míry recyklace komunálních odpadĤ. MateriálovČ využitelné složky (papír, plast, sklo, kovy, nápojové kartony, vþetnČ použitých obalĤ) tvoĜí podle rozborĤ odpadĤ celkem 34,5 % z komunálních odpadĤ produkovaných obcemi (vþetnČ obalové složky). PĜevažujícím zpĤsobem nakládání s materiálovČ využitelnými složkami je recyklace a jiné zpĤsoby využití. V nakládání jsou významnČji evidovány také sklady, sloužící k pĜechodnému uskladnČní odpadĤ pĜed jejich zobchodováním a dalším zpracováním. OddČlený (tĜídČný) sbČr tĜí hlavních komodit (papír, plasty, sklo) je zajištČn v 84 % obcí (96 % obyvatel) a sbČr 4 komodit (tedy vþetnČ nápojových kartonĤ) je organizován v 56 % obcí (82 % obyvatel).

216


•

•

•

•

•

PĜevažujícím zpĤsobem sbČru je donáškový nádobový zpĤsob. Na území ýR bylo v roce 2009 instalováno cca 190 tis. barevných kontejnerĤ pro tĜídČný sbČr. Na jedno prĤmČrné sbČrné hnízdo (1 kontejner na papír, 1 na plast, 1 na sklo) pĜipadá cca 163 obyvatel. Pytlový sbČr používá 23 % obcí pro doplĖkový sbČr plastĤ a papíru (pĜíp. nápojových kartonĤ). Privátní výkupny odpadĤ/surovin jsou doplĖkovým zpĤsobem zejména pro sbČr kovĤ a sbČr papíru. Jejich aktivita však závisí na trhu s druhotnými surovinami a pro tĜídČný sbČr z obcí jsou nestabilním prvkem, jak bylo potvrzeno zejména v r.2009. Kapacita zaĜízení pro úpravu oddČlenČ sbíraných odpadĤ je na území ýR dostateþná. Nevyhovující je však jejich lokalizace, což v nČkterých oblastech znamená zvýšené pĜepravní náklady nebo omezený rozsah tĜídČného sbČru. S rozvojem tĜídČného sbČru je však nutné poþítat s tím, že v rámci regionálních integrovaných systémĤ budou vznikat nová spíše velkokapacitní zaĜízení a rovnČž tak bude nutné rekonstruovat a rozšiĜovat stávající zaĜízení. V pĜípadČ skla a vČtšiny plastĤ je pĜevážná þást odpadĤ využita zpracovateli ve výrobČ pĜímo na území ýR. Papír a další komodity jsou obchodovány a podle situace n trhu zpracovávány ve vČtší míĜe v zahraniþí. Zákonnou povinností oddČleného sbČru využitelných komunálních a obalových odpadĤ je zajištČna kontinuální nabídka odpadĤ pro výrobu druhotných surovin. Bohužel obchodování s druhotnými surovinami se Ĝídí reálnou tržní poptávkou. V dobách snížené poptávky mĤže tato disproporce vyvolat krizové situace, ohrožující celý systém nakládání s využitelnými odpady. Je tedy nutné vytvoĜit opatĜení a nástroje podporující stabilitu celého systému.

Biologicky rozložitelné odpady (BRKO) •

Produkce BRKO je souhrnem produkce urþitých druhĤ odpadĤ s úplným nebo þásteþným podílem biologicky rozložitelného obsahu. Evidovaná produkce BRKO þinila za rok 2008 cca 2,1 mil tun, pĜiþemž z obcí pochází 1,72 mil. tun, tj. 81 % z celkového produkovaného BRKO.

NejvČtší podíl BRKO (v celé skupinČ 20) tvoĜí smČsný komunální odpad 66,5 % z celkové hmotnosti (r.2008), papír a lepenka 14,2 %, BRO ze zahrad 7,6 % a objemný odpad 6,1 %. Podíl smČsných odpadĤ na BRKO produkovaných obcemi (vþetnČ zapojených subjektĤ) tvoĜí 73,8 % z celkového množství obecních BRKO. • Zpracování smČsného komunálního odpadu na kompost pĜedstavuje výrazné riziko kontaminace vstupní suroviny a následnČ výsledného produktu. Proto se kompostuje výhradnČ bioodpad získaný oddČleným sbČrem. StejnČ tak ke zpracování na bioplynových stanicích (anaerobní digescí) je vhodné využívat pouze oddČlenČ sebraný bioodpad, což •

217


pĜispívá k možnosti využití zbytkového digestátu k výrobČ kompostu. OddČlený sbČr komunálních bioodpadĤ je v podmínkách ýR zamČĜen pĜevážnČ na zelený odpad ze zahrad a parkĤ a další vhodný odpad rostlinného pĤvodu. SbČr tĜídČného odpadu z domácností je více ve stádiu pilotních projektĤ. •

•

•

•

•

•

•

Zkušenosti se zavedením oddČleného sbČru bioodpadĤ v obcích ukazují na to, že zde vzniká nový odpadový tok v podobČ odpadu rostlinného pĤvodu z údržby mČstské zelenČ a zahrad ve vlastnictví obþanĤ, který se dosud realizoval mimo režim odpadĤ. Zahradnické firmy upouští od kompostování bioodpadu a pĜedávají odpad z údržby zelenČ do mČstského systému zpracování, stejnČ tak obþané využívají zahrady k rekreaþním úþelĤm a odklání se od domácího kompostování. ZmČnou zpĤsobĤ nakládání se zbytky rostlinného pĤvodu vzrĤstá produkce komunálních odpadĤ, která pĜi implementaci smČrnice o skládkování nebyla známa a tedy v podmínkách ýR zohlednČna. S ohledem na to je nutné revidovat data užitá v rámci implementace smČrnice o skládkách (báze roku 1995). PĜi nakládání s BRKO u papíru, textilu, odpadĤ ze zahrad, ze stravoven pĜevažuje materiálové nebo jiné využití. U smČsného komunálního odpadu s vysokým podílem BRKO je pĜevažující skládkování. Provozované kompostárny (cca 90 evidovaných kompostáren) vybaveny technologií volného kompostování. Komunální bioodpady a tvoĜí minoritní þást kompostovaných odpadĤ, vČtšinu tvoĜí odpady dĜevaĜství, papírenství a konzervárenství. Menší zaĜízení s kapacitou do sledována.

jsou pĜevážnČ þistírenské kaly ze zemČdČlství, 150 t/rok nejsou

Odbyt kompostĤ vyrobených z komunálních a jiných odpadĤ je velmi problematický a provoz kompostáren není ekonomicky rentabilní. VČtšina provozovatelĤ dotuje provoz kompostárny z jiných podnikatelských aktivit (údržba zelenČ apod.). V ýR je provozováno cca 70 zaĜízení s technologií anaerobní digesce, a to jako zemČdČlské bioplynové stanice. Hlavním vstupem do tČchto technologií jsou materiály z ustájení zvíĜat (praseþí kejda, drĤbeží podestýlka), jateþní odpady, masokostní mouþka, v menší míĜe odpady z kuchyní a restaurací, odpady ovoce a zeleniny, odpady ze zelenČ. Žádná provozovaná bioplynová stanice není v souþasné dobČ urþená primárnČ ke zpracování komunálních odpadĤ Pro zpracování BRKO obsaženého ve smČsných odpadech nejsou v ýR (s výjimkou 3 spaloven komunálních odpadĤ) vybudována zaĜízení v dostateþné kapacitČ. OddČlený sbČr BRKO na úrovni obcí lze spolehlivČ provádČt jako sbČr odpadĤ rostlinného pĤvodu a to v zástavbČ rodinných domkĤ. U jiného BRKO jsou problémy s hygienou sbČru a svozu a s následným využitím.

218


•

•

•

množství sebraných bioodpadĤ v obcích/lokalitách se zavedeným oddČleným sbČrem se postupnČ zvyšuje a ve 2.-3. roce se ustálí na 100-120 kg/obyv.a rok. ProkazatelnČ se sníží množství smČsného komunálního odpadu ukládaného na skládku, které se odhaduje na 1730 kg/obyv. a rok (snížení o 5-15 % hmotnosti). Celkové množství komunálních odpadĤ produkovaných obcemi se však zvýší o 10-30 % hmotnosti, Cíle POH ýR vyplývající z evropské smČrnice o skládkování nebudou v roce 2010 ani v roce 2013 splnČny. Ukazuje se, že dosud uplatĖovaná strategie v nakládání s BRKO není dostateþnČ úþinná. Jedná se o strategii založenou na rozvoji oddČleného sbČru bioodpadu v obcích a jeho zpracování, která je finanþnČ podporována z OPŽP na léta 20007-2013. RozšíĜení oddČleného sbČru bioodpadĤ v obcích a jejich zpracování vyžaduje zavést nČkteré administrativní i ekonomické nástroje, jako je napĜ. možnost obcí zavést a obecní vyhláškou upravit systém oddČleného sbČru biologického odpadu na jejich území, zvýšení poplatkĤ za skládkování odpadĤ, realizace ekonomických opatĜení ke stimulaci využití komunálních bioodpadĤ v zemČdČlství. Prioritou k naplnČní strategie odklonu BRKO ze skládkování je podpora výstavby zaĜízení na zpracování smČsných komunálních odpadĤ v rámci integrovaných regionálních systémĤ a to zejména zaĜízení pro pĜímé energetické využití odpadĤ.

SmČsný komunální odpad •

•

•

•

•

SmČsný odpad tvoĜí 73 % komunálních odpadĤ produkovaných obcemi. V r. 2008 bylo vyprodukováno v obcích celkem 2 636 569 tun smČsných komunálních odpadĤ (cca 254 kg/obyvatel/rok). Je to heterogenní smČs, která obsahuje cca 48 % biologicky rozložitelných odpadĤ (vþetnČ podsítných frakcí). SmČsný odpad má vysokou výhĜevnost, kterou lze využít pro jeho energetické využití. PĜevažujícím zpĤsobem nakládání se smČsným odpadem je skládkování (89 % v r.2008). Ve stávajících 3 spalovnách je využíváno pouze 11 % smČsných odpadĤ. Na území ýR je cca 140 skládek pro ukládání komunálních odpadĤ v rĤzném stádiu zaplnČnosti, které splnily technologické podmínky pro skládkování dle pĜedpisĤ V ýR fungují i nadále pouze 3 spalovny komunálních odpadĤ s využitím energie Jako ekonomicky i environmentálnČ nejvhodnČjší zpĤsob pro využití smČsných komunálních odpadĤ se jeví využití odpadĤ pĜímým spalováním ve spalovnách, které splĖují podmínky pro energetické využití odpadĤ. Tento zpĤsob využití je jediným, který významnČ omezí množství BRKO ukládaného na skládky.

219


•

Mechanicko-biologickou úpravu odpadĤ nelze považovat za zpĤsob koneþného využití odpadĤ. I po úpravČ se þást odpadĤ skládkuje a nadsítná frakce s vysokou výhĜevností se následnČ využívá ve speciálních zaĜízeních, která ovšem z hlediska ochrany životního prostĜedí musí splĖovat parametry spaloven, což je investiþnČ velmi nároþné. Taková zaĜízení nejsou v ýR k dispozici

Živnostenské odpady •

• •

•

Živnostenský odpad lze definovat jako odpad podobný svými vlastnostmi odpadĤm komunálním. Jedná se o odpad z nevýrobní þinnosti právnických a fyzických osob oprávnČných k podnikání. Tento odpad mĤže tvoĜit kolem 30 % všech komunálních odpadĤ produkovaných obcí. V nČkterých typech zástavby mĤže být podíl výraznČ vyšší (mČstská zástavba 50-60 % produkce). PĜesná produkce živnostenských odpadĤ v ýR není známa. Více než 80 % živnostenských odpadĤ pĜedstavují odpady z ekonomických þinností: maloobchod - stavebniny; úĜady veĜejné správy; maloobchod v nespecializovaných prodejnách nad 400 m2; odvádČní a þištČní odpadních vod,; prodej, opravy a údržba motorových vozidel. HmotnostnČ nejvýznamnČjší u všech typĤ živností je smČsný komunální odpad, který pĜedstavuje 49 % produkce všech živnostenských odpadĤ, zbytek tvoĜí vČtšinou materiálovČ využitelné složky komunálních odpadĤ.

•

Nakládání se živnostenskými odpady je podobné jako u domovních odpadĤ.

•

Velká þást podnikajících subjektĤ nemá povČdomí o zákonČ o odpadech. Odpady odkládá bezplatnČ bez souhlasu obce do obecní sbČrné sítČ.

•

•

Možnost zapojení pĤvodcĤ do systému obce podle stávajícího zákona o odpadech využívá cca 32 % obcí a to pĜedevším menší obce do 4 tis. obyvatel. V souvislosti s krizí na trhu druhotných surovin v r.2009 se velká þást živnostenských odpadĤ pĜesunula díky nárĤstu cen služeb do obecních systémĤ sbČru odpadĤ, což znamenalo v praxi nárĤst nákladĤ pro obce. ěada mČst proto zaþala problematiku zapojení pĤvodcĤ Ĝešit. NejvČtší pĜekážkou pro jednoduché zapojení pĤvodcĤ jsou vyšší nároky na administrativu, nejasný pĜehled podnikajících osob na území obce a vyšší nároky na kontrolu pĤvodcĤ ze strany obcí.

220


Nebezpeþné odpady •

•

•

•

Produkce nebezpeþných složek komunálních odpadĤ všeobecnČ se zavedením povinnosti zpČtného odbČru baterií, akumulátorĤ a elektrozaĜízení klesá. Celkové množství nebezpeþných komunálních odpadĤ þinilo v r. 2008 cca 6733 tun (tzn. 0,65 kg/obyvatel/rok). Z toho pĜedstavují cca 55 % zbytky barev. Podíl ostatních druhĤ nebezpeþných odpadĤ významnČ klesl. SbČr nebezpeþných odpadĤ je zajišĢován prostĜednictvím sbČrných dvorĤ nebo mobilními sbČry nebezpeþných odpadĤ. S nebezpeþnými odpady je dále nakládáno podle jejich vlastností (využití, skládkování, spalování). Stav nakládání s nebezpeþnými složkami KO je uspokojivý

ZpČtný odbČr použitých výrobkĤ •

•

•

•

•

Povinnost zajištČní zpČtného odbČru a recyklace pro výrobce a dovozce platí pro tyto výrobky: baterie a akumulátory, elektrická a elektronická zaĜízení, pneumatiky, minerální oleje. Princip zpČtného odbČru je þásteþnČ uplatĖován i u vozidel s ukonþenou životností. Povinnost zpČtných odbČrĤ vychází z odpovČdnosti výrobcĤ, která je zakotvena v smČrnicích Evropské unie. Lze tedy pĜedpokládat, že se jedná o dlouhodobý a stabilní princip a že legislativa se v této oblasti nebude zásadnČ mČnit. Kolektivní systémy jsou pro obce jednoznaþnČ výhodnČjšími partnery než individuální výrobci. Individuální výrobci s obcemi vČtšinou nespolupracují, pĜípadnČ se snaží spolupráci logicky omezit pouze na znaþky, které uvádí sami na trh. Kolektivní plnČní zpČtného odbČru pĜináší obcím možnost komunikace s jasnČ definovanými a stabilními partnery. Kolektivní organizace zpravidla vytváĜejí zdroje pro financování i dĤležitých doplĖujících aktivit, jako jsou propagace, osvČta a ekologické vzdČlávání. V pĜípadČ snižování nákladĤ v dĤsledku konkurence mezi kolektivními systémy existuje hrozba snižování podpory obcím ze strany kolektivních systémĤ. ZpČtné odbČry jsou ve své podstatČ neziskovou nepodnikatelskou þinností. Kolektivní organizace jsou zakládány za úþelem splnČní legislativních povinností výrobcĤ, nikoliv pro vytvoĜení zisku. Proto pĜípadné konkurenþní tlaky se odrazí spíše ve snižování výdajĤ na osvČtu, propagaci a na kompenzaci nákladĤ vynaložených obcemi. ýeská republika splnila svĤj závazek vĤþi Evropské unii a dosáhla v roce 2008 díky kolektivním systémĤm úþinnosti zpČtného odbČru 4,2 kg na obyvatele. Vysoké míry je též dosahováno u pneumatik. Do budoucna bude muset být podstatnČ zvýšena míra zpČtného odbČru pĜenosných baterií a akumulátorĤ (na 25% v roce 2012), která v roce 2009 dosáhla

221


pouze 15%. Velmi nízké úrovnČ zpČtného odbČru je dosahováno u minerálních olejĤ, zde ale není žádná závazná kvóta evropskou legislativou stanovena. •

•

Nejednotné pojetí a terminologie komplikují zejména výkon státní správy vþetnČ kontrolní þinnosti. Drobné, avšak dĤležité rozdíly v legislativČ mezi jednotlivými komoditami þiní problematiku zpČtných odbČrĤ nepĜehlednou a špatnČ vymahatelnou. Podle informací provozovatelĤ kolektivních systémĤ došlo k mírnému zlepšení problematiky nekompletnosti vracených þi skladovaných elektrozaĜízení, kdy dochází k selektivní demontáži hodnotných souþástek neoprávnČnými osobami. K tomuto pozitivnímu vývoji pĜispČly následující faktory : − pĜijetí

novely zákona o odpadech þ.383/2008 zpĜísĖující podmínky výkupu kovových odpadĤ − grantové programy kolektivních systémĤ Elektrowin a Asekol na dokonalejší zabezpeþení sbČrných dvorĤ − pokles výkupních cen (jen doþasný) •

•

PĜestože jsou použité pneumatiky a minerální oleje pĜedmČtem zpČtného odbČru, stávají se þasto souþástí systémĤ obcí pro sbČr komunálních odpadĤ. Obce s ohledem na udržení veĜejného poĜádku a þistoty obþanĤm zpravidla odevzdávání tČchto komodit nezakazují, ale musí pak financovat náklady na odvoz a následné zpracování. NedostateþnČ je u nČkterých komodit legislativnČ Ĝešena vzájemná vazba obcí a výrobcĤ ve vztahu ke zpČtnému odbČru. U pneumatik a minerálních olejĤ nemají obce možnost nárokovat u povinných osob bezplatné zajištČní zpČtného odbČru, pĜestože se použité výrobky þasto stávají souþástí komunálních odpadĤ a naopak. V zájmu ochrany životního prostĜedí je efektivnČ využít všech existujících systémĤ sbČru odpadĤ a dosáhnout co nejvyšší návratnosti použitých výrobkĤ. Proto by obce jako subjekty zodpovČdné za komunální odpady mČly mít možnost bezplatného zapojení do systémĤ zpČtného odbČru a naopak i výrobci/povinné osoby by mČly mít možnost systému sbČru a tĜídČní komunálních odpadĤ pro zpČtný odbČr využít.

Objemný odpad •

Produkce objemných odpadĤ neustále roste. V r. 2008 bylo v obcích vyprodukováno 367,6 tis. tun tČchto odpadĤ (tj. cca 35 kg/obyvatel/rok). Objemné odpady tvoĜí až 10 % celkového množství komunálních odpadĤ z obcí.

•

PĜevážná vČtšina objemných odpadĤ je skládkována (92 % v r.2008). K tĜídČní odpadu dochází pĜi jeho sbČru velkokapacitními kontejnery pĜi svozu nebo na sbČrných dvorech.

•

Pro další využití lze vytĜídit 22-30 % z celkového množství objemných odpadĤ. PĜevažují odpady dĜeva, elektrozaĜízení, papíru a pĜ. plastĤ. Z hlediska další využitelnosti se jeví 222


jako vhodnČjší zpĤsob sbČru prostĜednictvím sbČrných dvorĤ, kde dochází k dotĜídČní a omezení množství odpadĤ ukládaných na skládku. Stavební a demoliþní odpad, sedimenty •

•

•

•

Stavební odpady tvoĜí jen minoritní þást odpadĤ v obci. PĜedstavují cca 4 % z celkové produkce odpadĤ vznikajících v obci (komunální, obalové a stavební odpady z obcí). Za rok 2008 bylo v obcích vyprodukováno cca 172 tis. tun stavebních odpadĤ. Stavební odpady jsou vČtšinou sbírány ve sbČrných dvorech nebo na urþených deponiích. Jsou z velké þástí recyklovány. Obce využívají služeb mobilních drtících zaĜízení. Stavební odpady pĜedstavují problém spíše z hlediska ochrany životního prostĜedí, kdy pĜi nedostateþné spolupráci obcí a stavebních úĜadĤ dochází k užívání stavebních odpadĤ (þasto bez znalosti jejich vzniku a vlastností) na terénní úpravy. Problematika sedimentĤ je z velké þásti Ĝešena novou vyhláškou, která upravuje podmínky pro využití sedimentĤ na zemČdČlské pĤdČ.

Ostatní odpady – þerné skládky, littering •

•

•

ěešení a odstraĖování þerných skládek je Ĝešeno obcemi individuálnČ. Množství nelegálních skládek klesá. K nejvČtšímu poklesu došlo se zavedením zákonného zpoplatnČní obþanĤ za odpadové hospodáĜství. K dalšímu poklesu dochází s rozvojem sbČrných dvorĤ. Na þerných skládkách se objevují v souþasné dobČ pĜedevším výrobky v režimu zpČtného odbČru (pneumatiky, autovraky a jejich þásti, vyĜazená elektrozaĜízení), stavební odpady, bioodpad. PĜechodné nelegální skládky vznikají v okolí kontejnerĤ na tĜídČný sbČr využitelných odpadĤ. Jejich úklid zvyšuje náklady obcí. VolnČ pohozené odpadky, tzv. littering je problémem spíše spoleþenským a sociálním. Ukazuje se, že nesouvisí s množstvím umístČných odpadkových košĤ. Boj proti litteringu je založen na ovlivĖování postojĤ obyvatel

Autovraky •

•

V roce 2008 bylo vyĜazeno z provozu 205 141 ks automobilĤ, v roce 2009 se jednalo o 310 332 ks. V produkci odpadĤ (skupina 16) bylo evidováno 21 873,6 t odpadĤ z vybraných autovrakĤ, vČtšina tČchto odpadĤ se využívá materiálovČ. Z pohledu obcí je tĜeba vyĜešit zejména, v jakém režimu má obec nakládat s opuštČnými autovraky. Podle zákona o odpadech tak obce þiní jednak v režimu výkonu státní správy

223


(pĜenesená pĤsobnost) a dostávají na tuto þinnost i ze státního rozpoþtu pĜíspČvek na plnČní úkolĤ v pĜenesené pĤsobnosti dle § 62 zákona o obcích, nebo tak þiní v režimu výkonu samostatné pĤsobnosti jako vlastník pozemní místní komunikace dle zákona o pozemních komunikacích. Zde náklady nese obec od poþátku sama, zpČtnČ je mĤže vymáhat po vlastníkovi vozidla, pokud jej dohledá. •

RovnČž je tĜeba podpoĜit informaþní kampaĖ, aby vlastníci starých vozidel využívali svého práva bezplatnČ odevzdávat použitá vozidla zpracovatelĤm. V návaznosti na to je tĜeba omezit, resp. stanovit pĜísné provozní podmínky výkupnám a sbČrnám kovĤ, které odebírají kovové þásti autovrakĤ od obþanĤ za úplatu.

VeĜejná správa •

V ýR existuje 6 249 obcí jako samostatných samospráv s rozhodovacími pravomocemi v odpadovém hospodáĜství. Výkon státní správy v oblasti odpadového hospodáĜství je vícestupĖový. KromČ obcí ji vykonává 14 krajĤ, 206 obcí s rozšíĜenou pĤsobností a 389 obcí s povČĜeným obecním úĜadem.

•

Poþet a þásteþnČ i kvalita zamČstnancĤ zabývajících se na obecních úĜadech problematikou odpadového hospodáĜství je stále nedostateþná

•

Pro kontrolu výkonu státní správy v OH je nedostateþná personální kapacita jak na úrovni obcí, tak na úrovni kontrolních orgánĤ státu.

•

Chybí podpora a legislativní podmínky pro sdružování obcí za úþelem vytváĜení integrovaných regionálních systémĤ a jejich provozu a správy.

Postoje obyvatel v oblasti nakládání s odpady •

•

•

•

Asi 90 % obyvatel ýR je pĜesvČdþeno o pozitivním vlivu tĜídČní odpadĤ na životní prostĜedí. Problematika tĜídČní odpadu je obyvateli spojována s péþí o životní prostĜedí a odehrává se na pozadí vysoké míry asociací s recyklací a s úsporou primárních surovin. PĜibližnČ 50 % obyvatel ýR má za to, že se tĜídČné odpady skuteþnČ dále využívají a zpracovávají Z aktuálních dat vyplývá, že v souþasnosti tĜídí aktivnČ pĜibližnČ 68-69 % domácností v celé ýR, pĜiþemž dlouhodobý trend naznaþoval postupné zvyšování podílu tČchto tĜídících domácností od roku 1999. V souþasné dobČ dochází již ke stagnaci, aniž by ovšem došlo k omezení množství tĜídČných odpadĤ. Postoje obyvatel v jednotlivých krajích se liší. Do jisté míry jsou ovlivnČny velikostní strukturou sídel, vzdČlaností obyvatel a dalšími sociálními charakteristikami, umístČním 224


kontejnerĤ na tĜídČný odpad apod. Proto je tĜeba pĜistupovat ke komunikaþním aktivitám pĜi propagaci tĜídČní odpadĤ s ohledem na specifika kraje Ekonomika odpadového hospodáĜství • •

•

•

•

•

•

•

•

Sledování nákladĤ na hospodaĜení s odpady v obcích není na úrovni státu provádČno Celkové náklady na odpadové hospodáĜství tvoĜí náklady zejména na tyto þinnosti: svoz a odstranČní smČsného KO, objemného odpad, tĜídČný sbČr využitelných odpadĤ, sbČr a nakládání s bioodpady, pouliþní koše, nebezpeþné odpady, sbČrné dvory, þerné skládky a ostatní. Celkové prĤmČrné náklady na provoz odpadového hospodáĜství v obcích v r.2009 dosáhly cca 871 ± 73 Kþ/obyvatel/rok. Náklady neustále vzrĤstají. NejvýznamnČjší nákladovou položkou je sbČr a odstranČní smČsných komunálních odpadĤ (cca 58-60 % všech nákladĤ), oddČlený sbČr využitelných složek pĜedstavuje v prĤmČru 15 % nákladĤ. Významnou položkou jsou náklady spojené s provozem sbČrných dvorĤ a zajištČním nakládání s objemnými odpady. Vyšší náklady jsou obecnČ v malých obcích do 500 obyvatel a ve stĜednČ velkých mČstech (5-20 tis. obyvatel). PrĤmČrné náklady na nakládání se smČsným odpadem se pohybovaly v r.2009 kolem 2366 Kþ/t, pĜiþemž prĤmČrná cena skládkování vþetnČ poplatku se pohybovala kolem 1210 Kþ/t a prĤmČrná cena za spalování ve tĜech stávajících spalovnách kolem 1448 Kþ/t. Náklady na oddČlený sbČr využitelných odpadĤ (papír, plast, sklo, nápoj. karton) se pohybovaly v r.2009 v prĤmČru kolem 132 Kþ/obyvatel/rok. PrĤmČrné náklady na provoz sbČrného dvora þiní cca 86 Kþ/obyvatel/rok. Z toho pĜedstavují náklady na sbČr a další nakládání s nebezpeþnými odpady cca 11,6 Kþ/obyvatel/rok. Náklady se sbČrem bioodpadĤ jsou zatím velmi nízké – v r.2009 kolem 24 Kþ/obyvatel/rok v obcích, které sbČr zavedly. Vyšší jsou náklady spojené s nakládáním s odpady z veĜejné zelenČ – kolem 57 Kþ/obyvatel/rok. Do budoucna lze oþekávat výrazný nárĤst nákladĤ na sbČr bioodpadĤ a nakládání s nimi. NejvýznamnČjším zdrojem pĜíjmĤ v odpadovém hospodáĜství obcí jsou poplatky od obþanĤ (v prĤmČru cca 75 % všech pĜíjmĤ). PrĤmČrný pĜíjem z poplatkĤ se pohyboval v r.2009 kolem 454 Kþ/obyvatel/rok. ZpoplatĖování obþanĤ je spíše politická než ekonomická záležitost a obce tak dotují provoz svého odpadového hospodáĜství z obecních rozpoþtĤ.

225


•

•

•

•

NejpoužívanČjším zpĤsobem zpoplatnČní obþanĤ je místní poplatek, který využívalo v r.2009 cca 80 % obcí. Hlavním dĤvodem pro jeho užití je snadná vymahatelnost a možnost nastavení úlev. Poplatek za komunální odpad využívá cca 13 % obcí. ÚroveĖ tohoto poplatku je vyšší než u místního poplatku, protože obce se v nČm snaží zohlednit vČtšinu skuteþných nákladĤ spojených s provozem odpadového hospodáĜství. Do budoucna je nutné výraznČ zvýšit hranici místního poplatku, která nebyla od jeho vzniku od r.2001 valorizována. Dále je nutné upravit poplatek za komunální odpad, aby byl lépe vymahatelný a umožĖovat nastavení úlev podobnČ jako je tomu u místního poplatku. Dalším zdrojem pĜíjmĤ jsou platby systému EKO-KOM, který hradí náklady obcí spojené s tĜídČným sbČrem obalové složky využitelných komunálních odpadĤ (cca 83 Kþ/obyvatel/rok. Dále se jedná o platby živnostníkĤ zapojených do systému obce. PĜíjem z prodeje odpadĤ jako druhotných surovin je minimální. PĜevážná vČtšina obcí dotuje provoz OH z vlastního rozpoþtu (prĤmČr dotace cca 30 % všech nákladĤ). V pĜípadČ místního poplatku neumožĖuje maximální výše poplatku (500 Kþ/obyvatel/rok) pokrýt reálné náklady obce. Ostatní finanþní zdroje pro rozvoj odpadového hospodáĜství obcí jsou z veĜejných finanþních podpor (zdroje EU – Operaþní program pro životní prostĜedí, zdroje SFŽP na vyhlašované programy). Dalším zdrojem jsou dotaþní tituly krajĤ. ýerpání prostĜedkĤ zejména z EU a SFŽP je problematické vzhledem k vysoké administrativní nároþnosti, kofinancování projektĤ a nejasnostech v definici veĜejné podpory u obcí, krajĤ a ostatních veĜejnoprávních subjektĤ (díky tomu je pro tyto subjekty dosahovaná maximální výše podpory u vČtšiny projektĤ v OH 36-40 % požadovaných nákladĤ).

Nástroje Ĝízení odpadového hospodáĜství •

•

•

•

V ýR existuje soustava nástrojĤ podporujících Ĝízení odpadového hospodáĜství. Jedná se o nástroje pĜedevším administrativní, ekonomické a ostatní nástroje. Významným administrativním nástrojem je vyhláška obce o systému shromažćování, sbČru, pĜepravy, tĜídČní, využívání a odstraĖování komunálních odpadĤ, souhlas k provozu zaĜízení, povinnost zpČtného odbČru a Ĝada dalších nástrojĤ vyplývajících ze stávajících právních norem na úseku odpadového hospodáĜství K ekonomickým nástrojĤm patĜí poplatek za skládkování odpadĤ, rezerva pro rekultivace skládek, úhrada nákladĤ na OH obcí obþany atd. Ostatní nástroje jsou: organizaþní, institucionální, informaþní, výchova a vzdČlávání, dobrovolné, výzkum a vývoj a pĜípadnČ další. Ve vztahu k problematice komunálních odpadĤ mají význam nČkteré organizaþní nástroje, nástroje výchovy a vzdČlávání a informaþní. Urþitou roli mají zde i nástroje dobrovolné

226


•

Ne všechny nástroje jsou dostateþnČ úþinné

•

Chybí nástroje na podporu trhu s recyklovanými výrobky, úhrada nákladĤ obþany je velmi nízká

•

Obtížnost koordinace postupu a úþasti obcí na realizaci regionální investice

•

Nízká souþinnost subjektĤ pĜi pĜípravČ projektĤ OP ŽP

•

Negativní vliv na rozvoj systému nakládání s odpady v obcích má nestabilita právního prostĜedí, pĜi které dochází ke zmČnám administrativních i ekonomických nástrojĤ. To znemožĖuje plánování a realizaci dlouhodobých a investiþnČ nároþných projektĤ v odpadovém hospodáĜství.

227


ϵ͘

ÊDdh><

Tabulka þ. 1 ........................................................................................................................................... 57 Tabulka þ. 2 ........................................................................................................................................... 58 Tabulka þ.3: Produkce komunálního odpadu v ýR a ve vybraných evropských státech ..................... 58 Tabulka þ.4: Sebrané složky komunálního odpadu v ýR a ve vybraných evropských státech ............ 59 Tabulka þ. 5: Nakládání s domovním odpadem v ýR a ve vybraných evropských státech ................. 59 Tabulka þ. 6: Evidovaná celková produkce komunálních odpadĤ v krajích ýR v letech 2005-2009 .... 63 Tabulka þ. 7: Evidovaná produkce komunálních odpadĤ na obyvatele v letech 2005-2009 ............... 64 Tabulka þ. 8: Evidovaná produkce smČsného KO a objemného odpadu v letech 2007 - 2009 ........... 65 Tabulka þ. 9: vývoje produkce smČsných komunálních odpadĤ v krajích ýR pĜepoþtena na jednoho obyvatele za rok (kg/obyvatele a rok) ........................................................................................... 65 Tabulka þ. 10: Vývoj produkce objemných odpadĤ v krajích ýR (kg/obyvatele a rok) ........................ 66 Tabulka þ. 11: Evidovaná produkce jednotlivých druhĤ komunálních odpadĤ za obce a subjekty zapojené do systému obcí v roce 2009 ........................................................................................ 67 Tabulka þ. 12: Množství oddČlenČ sbíraných využitelných komunálních odpadĤ................................ 68 Tabulka þ. 13: Produkce hlavních složek komunálních odpadĤ z obcí v kg/obyvatel/rok ................... 69 Tabulka þ. 14: Skladba smČsného domovního odpadu z pravidelné produkce obcí ............................ 70 Tabulka þ.15: Skladba v produkci smČsného odpadu (t/rok) ................................................................ 70 Tabulka þ.16: Výskyt jednotlivých komodit v domovním odpadu vþetnČ tĜídČného sbČru (t/rok) ......... 71 Tabulka þ.17: Podíl výskytu jednotlivých komodit v domovním odpadu (% hmotnostní) ...................... 71 Tabulka þ.18: Výskyt jednotlivých komodit v domovním odpadu (kg/obyvatel a rok) ........................... 72 Tabulka þ. 19: Evidované nakládání s vybranými druhy komunálních odpadĤ v letech 2009 (skupina 20 Katalogu odpadĤ) v hmotnostních % ....................................................................................... 73 Tabulka þ. 20: Evidovaná produkce komunálních a obalových odpadĤ v r.2009 (ISOH) .................... 76 Tabulka þ. 21: Množství vytĜídČných odpadĤ v obcích v systému EKO-KOM v tunách ....................... 76 Tabulka þ. 22: Výskyt materiálovČ využitelných složek KO (vþetnČ obalĤ) v kg/obyvatel/rok .............. 77 Tabulka þ. 23: Výskyt recyklovatelných složek komunálních odpadĤ (v t/rok) .................................... 77 Tabulka þ.24 : ZpĤsob nakládání s oddČlenČ sebranými materiálovČ využitelnými složkami KO v r.2009 ......................................................................................................................................... 78 Tabulka þ. 25: SbČr využitelných odpadĤ v obcích ýR (% obcí, % obyvatel)....................................... 78 Tabulka þ. 26: Komodity odpadĤ – kombinace sbČru v obcích (2010) ................................................ 79 Tabulka þ. 27: Vybavenost obcí pro sbČr využitelných složek (2010) .................................................. 79 Tabulka þ. 28: Výsledky rozvoje tĜídČného sbČru využitelných komodit v obcích v kg/obyvatel/rok .... 81 Tabulka þ. 29: VýtČžnost tĜídČného sbČru (bez kovĤ) v jednotlivých krajích v kg/obyvatel/rok ............ 82 Tabulka þ. 30: Srovnání výtČžnosti tĜídČného sbČru (v kg/obvatel/rok) ................................................ 82 Tabulka þ. 31: Míry využití a recyklace dosažené AOS v roce 2010 .................................................... 88 Tabulka þ.32: Produkce BRKO v ýR v letech 2007-2009 ..................................................................... 93 Tabulka þ.33: Významnost odpadĤ s obsahem BRO z hlediska jejich množství.................................. 93 Tabulka þ.34: ZpĤsoby nakládání s jednotlivými druhy odpadĤ obsahujících BRKO (r.2009) ............. 94

228

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 Tabulka þ. 35: Výskyt a skládkování odpadĤ s podílem BRO pĤvodem z obcí a systému obce v roce 2009 .............................................................................................................................................. 95 Tabulka þ. 36: Skuteþné (pĜepoþtené) množství BRKO uložené na skládky (t) ................................. 102 Tabulka þ.37: Vývoj hodnot indikátoru I.22 v letech 2004 – 2008 ...................................................... 103 Tabulka þ. 38:. Produkce smČsného komunálního odpadu v ýR v letech 2005-2009 ...................... 106 Tabulka þ. 39: Skladba smČsného odpadu z domácností (v produkovaných tunách) ....................... 106 Tabulka þ. 40: Nakládání se smČsným komunálním odpadem z obcí v ýR v letech 2007-2009 ....... 108 Tabulka þ.41: Spalovny komunálních odpadĤ..................................................................................... 108 Tabulka þ. 42: Vývoj cen v Kþ/t za skládkování a spalování komunálních odpadĤ ............................ 109 Tabulka þ. 43: vývoj produkce nebezpeþných složek KO s ohledem na jejich pĤvod ........................ 118 Tabulka þ. 44: Vývoj zpČtného odbČru baterií v období 2006 - 2008 ................................................. 122 Tabulka þ. 45: Vývoj zpČtného odbČru akumulátorĤ v období 2006 - 2008 ....................................... 124 Tabulka þ. 46: PĜehled kolektivních organizací pro elektrozaĜízení registrovaných MŽP .................. 126 Tabulka þ. 47: Vývoj zpČtného odbČru a oddČleného sbČru EEZ v letech 2006 - 2008 .................... 127 Tabulka þ. 48 Vývoj zpČtného odbČru a oddČleného sbČru EEZ dle skupin ...................................... 128 Tabulka þ. 49: Míra využití jednotlivých skupin EEZ v roce 2008 ...................................................... 129 Tabulka þ. 50: Vývoj zpČtného odbČru pneumatik v období 2006 - 2008 ......................................... 130 Tabulka þ.51: Vývoj zpČtného odbČru olejĤ v období 2006 - 2008 ..................................................... 131 Tabulka þ. 52: Produkce objemných odpadĤ v ýR v letech 2005-2009 ............................................ 134 Tabulka þ. 53: TĜídČní objemného odpadu ze svozu kontejnerĤ 7 m3 ............................................... 134 Tabulka þ. 54. Nakládání s objemnými odpady v ýR v letech 2005-2009 ......................................... 136 Tabulka þ. 55 Produkce stavebních odpadĤ v r.2009 ....................................................................... 138 Tabulka þ. 56: Vývoj produkce stavebních odpadĤ z obcí .................................................................. 138 Tabulka þ. 57: Produkce uliþních smetkĤ (200303) v letech 2005 až 2009 v ýR ............................... 147 Tabulka þ. 58: Vazba mezi naplnČností košĤ, jejich volnou kapacitou a množstvím pohozených odpadĤ ........................................................................................................................................ 149 Tabulka þ.59: PĜehled vyvezených a trvale z provozu vyĜazených vozidel, sbČr a zpracování vybraných autovrakĤ ................................................................................................................... 152 Tabulka þ. 60: Evidovaná produkce odpadĤ k.þ. 160104 a 160106 v roce 2008 ............................... 153 Tabulka þ. 61: ZpĤsoby nakládání s autovraky (odpady k. þ.160104 a 160106) v roce 2008 ........... 153 Tabulka þ.62: PĜehled obcí dle krajĤ, okresĤ a obcí, které vykonávají státní správu v oblasti odpadového hospodáĜství .......................................................................................................... 159 Tabulka þ.63: PĜehled nejþastČjších oblastí a konkrétních cílĤ POH obcí a mČst, které nebyly plnČny v souladu s cíly POH kraje a POH ýR, þi byly plnČny pouze þásteþnČ ..................................... 163 Tabulka þ.64: Vybrané náklady odpadového hospodáĜství v obcích (v Kþ/obyvatel/rok) .................. 178 Tabulka þ. 65: Vybrané náklady v r. 2009 ve velikostních skupinách obcí (v Kþ/obyvatel/rok) ......... 181 Tabulka þ .66: Orientaþní náklady na tĜídČný sbČr využitelných odpadĤ ve vzorku (r.2009) ............. 183 Tabulka þ. 67: Náklady na tĜídČný sbČr vybraných komodit v r.2009 ................................................ 184 Tabulka þ.68: Srovnání zpoplatnČní obþanĤ za OH v r. 2009............................................................. 186 Tabulka þ.69: Bilance pĜíjmĤ a nákladĤ v OH obcí dle velikostních skupin (r.2009) ......................... 190

229


ϭϬ͘ ÊD'Z&p Graf þ.1: Podíl jednotlivých hlavních druhĤ odpadĤ na celkové produkci komunálních odpadĤ .......... 64 Graf þ.2: Vývoj množství skládkovaného komunálního odpadu celá skupina 20 (mil. t/rok) ................ 73 Graf þ. 3: Vývoj hustoty sbČrné sítČ v pĜepoþtu poþtu obyvatel na sbČrné hnízdo (poþet obyvatel/prĤm. sbČrné místo) ....................................................................................................... 80 Graf þ. 4: Vývoj poþtu kontejnerĤ pro sbČr jednotlivých komodit (2006-2010) ...................................... 80 Graf þ. 5:Vývoj zpČtného odbČru pĜenosných baterií KS ECOBAT .................................................... 123 Graf 6: Výkupní cena autobaterií v letech 2008-2009 (Kþ/t, franco KovohutČ PĜíbram) .................... 124 Graf 7: Zastoupení skupin EEZ uvedených na trh v roce 2008 .......................................................... 126 Graf 8: Porovnání kolektivních systémĤ dle množství odebraných EEZ (2008) ................................. 127 Graf 9: Procentuální výskyt kusĤ pohozených odpadĤ ve mČstČ ....................................................... 148 Graf þ.106: Struktura obcí dle velikosti v jednotlivých krajích ............................................................. 165 Graf þ. 11: VzdČlanostní struktura v jednotlivých krajích .................................................................... 166 Graf þ.12: UmístČní kontejneru na tĜídČný odpad v blízkosti bydlištČ ................................................. 167 Graf þ.13: Odhad vzdálenosti kontejnerĤ na tĜídČný odpad od bydlištČ ............................................. 168 Graf þ.14: Hodnocení vzdálenosti kontejnerĤ na tĜídČný odpad od bydlištČ ....................................... 169 Graf þ. 15: Akceptovatelná vzdálenost kontejnerĤ na tĜídČný odpad .................................................. 169 Graf þ. 16: Respondentský odhad vlivu tĜídČní na životní prostĜedí ................................................... 170 Graf þ. 17: Souhlas s výrokem:“NevČĜím tomu, že se všechny tĜídČné odpady recyklují/dále zpracovávají.“.............................................................................................................................. 171 Graf þ. 18: Souhlas s výrokem:“ Je dĤležité tĜídit odpad.“ .................................................................. 171 Graf þ. 19: Souhlas s výrokem: „TĜídČní odpadu patĜí k mému životnímu stylu.“ ............................... 172 Graf þ. 20: Zájem o informace, které se týkají nakládání s komunálním odpadem ............................ 173 Graf þ. 21: DĤvČryhodnost vybraných subjektĤ poskytujících informace o odpadech a o životním prostĜedí ...................................................................................................................................... 174 Graf þ.22: Segmentace domácností podle tĜídČní komunálního odpadu ............................................ 176 Graf 23: PomČr základních nákladových položek v OH obcí (EKO-KOM, 2009) ............................... 180 Graf 24: Náklady na svoz a odstranČní smČsného KO ....................................................................... 182

230


ϭϭ͘ ÊDWKh/d>/dZdhZzZK:p Kapitola 1. Požadavky na nakládání s odpady v obcích dle souþasných právních norem Literatura Damohorský, M. a kol. Právo životního prostĜedí. 2. vydání. Praha : C. H. Beck, 2007. Slavík, J. Návrh opatĜení ke zkvalitnČní systému vratných nápojových obalĤ s cílem prevence vzniku odpadĤ, Praha : IREAS, 2006. Autorský kolektiv. Naše mČsta a obce v Evropské unii. Praha : OldĜich Vlasák, MEPCO, 2006. Materiál Ministerstva životního prostĜedí „Návrh nových ekonomických nástrojĤ pro oblast nakládání s odpady“ pĜedložený k vyjádĜení dotþeným subjektĤm v listopadu roku 2007. Materiálu Ministerstva životního prostĜedí „Souhrnné vyhodnocení úþinnosti naĜízení vlády þ. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodáĜství ýeské republiky za období 2004 – 2006, vþetnČ Akþního plánu k podpoĜe plnČní cílĤ POH ýR“ pĜedložený do vnČjšího pĜipomínkového Ĝízení v prosinci roku 2007 Materiál pro jednání vlády „Souhrnné vyhodnocení úþinnosti naĜízení vlády þ. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodáĜství ýeské republiky za období 2004 – 2008“ Materiál Ministerstva životního prostĜedí „Teze rozvoje odpadového hospodáĜství v ýR“, ve vládČ ýR projednán v listopadu 2009 VeĜejnČ pĜístupné internetové stránky www.env.cz (Ministerstvo životního prostĜedí ýeské republiky) www.europeum.cz (Institut pro evropskou politiku) www.ceec-logon.net (stránky projektu LOGON – budování sítČ samospráv) www.euroskop.cz (Vše o Evropské unii) www.psp.cz (stránky Poslanecké snČmovny Parlamentu ýeské republiky) www.senat.cz (stránky Senátu Parlamentu ýeské republiky)

Právní pĜedpisy Rámcová smČrnice Rady þ. 75/442/EHS o odpadech SmČrnice Evropského parlamentu a Rady þ. 2009/98/ES o odpadech a o zrušení nČkterých smČrnic SmČrnice Evropského parlamentu a Rady þ. 94/62/ES o obalech a obalových odpadech, ve znČní SmČrnice Evropského parlamentu a Rady þ. 2004/12/ES a SmČrnice Evropského parlamentu a Rady þ. 2005/20/ES SmČrnice Rady 1999/31/ES o skládkách odpadĤ Zákon þ. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a provádČcí pĜedpisy k nČmu Zákon þ. 477/2001 Sb., o obalech a o zmČnČ nČkterých zákonĤ (zákon o obalech), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, a provádČcí pĜedpisy k nČmu Zákon þ. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zĜízení), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zĜízení), ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 131/2000 Sb., o hlavním mČstČ Praze, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Zákon þ. 200/1990 Sb., o pĜestupcích, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ NaĜízení vlády þ. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodáĜství ýeské republiky

Kapitola 3. Nakládání s jednotlivými komoditami odpadĤ 3.1. Produkce a složení komunálních a dalších odpadĤ v obcích a jejich výhled Literatura Informaþní systém odpadového hospodáĜství. Výzkumný ústav vodohospodáĜský T.G.M. – Centrum hospodaĜení s odpady, Praha, 2005, 2006 Informaþní systém odpadového hospodáĜství. CENIA, Praha, 2007, 2008

231


Statistická roþenka životního prostĜedí ýR. MŽP a ýSÚ, Praha, 2007, 2008, 2009 HospodaĜení s odpady v obcích. EKO-.KOM, a.s., Praha. 2009 ýtvrtá hodnotící zpráva o Plánu odpadového hospodáĜství ýeské republiky za rok 2008. MŽP, Praha, 2009

Ostatní zdroje Databáze EKO-KOM, a.s., Praha ýeský statistický úĜad, www.czso.cz

3.3. Biologicky rozložitelný odpad Literatura Plán odpadového hospodáĜství ýeské republiky. VČstník MŽP, þástka 10, roþník XIII, SdČlení þ. 33 – SdČlení odboru odpadĤ MŽP o zveĜejnČní „Plánu odpadového hospodáĜství ýeské republiky (vþetnČ závazné þásti upravené naĜízením vlády þ. 197/2003 Sb.) Realizaþní program POH ýR pro biologicky rozložitelné odpady, þást I. – BRKO. MŽP, 2004 Realizaþní program POH ýR pro komunální odpady, MŽP, 2005 Matematické vyjádĜení Soustavy indikátorĤ odpadového hospodáĜství ýR, vþetnČ jejich strukturovaného popisu. VÚV – CeHO, Praha, 2007 Aktualizace výpoþtu indikátoru POH ýR I.22 – Podíl biologicky rozložitelného odpadu ukládaného na skládky. SLEEKO, Praha, 2007 Výzkum možností využívání bioodpadu a zeleného odpadu z mČstských aglomerací. VaV/SL/7/115/05, SAKO Brno, a.s., Brno, 2006 Materiálové toky a nakládání s odpady – Nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a zvyšování jejich materiálového a energetického využití. VaV/SL/7/48/05, DEKONT INTERNATIONAL, s.r.o., Brno, 2006 Informaþní systém odpadového hospodáĜství (ISOH). MŽP, provozovatel VÚV T.G.M. – CeHO, Praha, 2005, 2006 Informaþní systém odpadového hospodáĜství. CENIA, Praha, 2007, 2008 Dotazníkové šetĜení na krajích, SMO ýR, 2009 Databáze spoleþnosti ZERA, ZERA - ZemČdČlská a ekologická regionální agentura, o.s., 2010

3.3 SmČsné odpady

Brabencová J. CENIA, Hodnocení skládek odpadĤ podle ISOH in Odpadové fórum 12/2009 Bartáþková L. CEHO, Skládky na území ýR po 15.7.2009 in Odpadové fórum 3/2010 ZávČreþná zpráva projektu VaV þ. SL-7-183-05 Informaþní systém odpadového hospodáĜství. CENIA, Praha, 2007, 2008

3.5. Živnostenské odpady Literatura Intenzifikace sbČru, dopravy a tĜídČní komunálního odpadu. VaV/720/2/00. Univerzita Karlova v Praze, PĜírodovČdecká fakulta, Ústav pro životní prostĜedí, Praha, 2003 Kvantitativní a kvalitativní charakteristiky komunálního odpadu v ýR. EKO-KOM a.s., Praha, 2006 Vyhodnocení prĤzkumu uplatĖování §17 (6) Zákon o odpadech þ.185/2001 Sb. v obcích ýR, EKO-KOM a.s., Praha, 2010

3.6. Nebezpeþné odpady v obcích (NO) Literatura Zákon o odpadech þ.185/2001 Sb. Plán odpadového hospodáĜství ýeské republiky, závazná þást zveĜejnČná v NV197/2003 Sb. Planeta 11/2005, vydavatel MŽP Realizaþní program POH ýR pro komunální odpady, MŽP, 2005 Informaþní systém odpadového hospodáĜství (ISOH), MŽP, provozovatel VÚV T.G.M. – CEHO, Praha, 2007 VeĜejnČ pĜístupné internetové stránky internetové stránky krajských úĜadĤ a systémĤ ZO

232

Analytická þást Strategie rozvoje odpadového hospodáĜství mČst a obcí ýR – aktualizace 2011 3.7. ZpČtný odbČr použitých výrobkĤ Literatura ŠpĤr Jaroslav (2010) : Hodnocení zpČtného odbČru elektrozaĜízení a oddČleného sbČru elektroodpadu. – Sborník prací Integrovaná prevence a omezování zneþištČní a odpadové hospodáĜství, medelova univerzita v BrnČ, CENIA, str.118 - 133 ŠpĤr Jaroslav (2010) : Hodnocení zpČtného odbČru minerálních olejĤ, pneumatik, baterií a akumulátorĤ. - Sborník prací Integrovaná prevence a omezování zneþištČní a odpadové hospodáĜství, Mendelova univerzita v BrnČ, CENIA, str.134 – 157. Kratochvíl Petr (2009) : Praktické dopady novely na þinnost kolektivního systému ECOBAT. – Sborník pĜednášek kongresu ZpČtný odbČr 2009, Praha. Kosina Richard (2009) : Barum Continental a zpČtný odbČr pneumatik. – Sborník pĜednášek kongresu ZpČtný odbČr 2009, Praha. Ševþík ZdenČk (2009) : TASY a zpČtný odbČr pneumatik. – Sborník pĜednášek kongresu ZpČtný odbČr 2009, Praha. Ostatní zdroje kolektivní systémy Asekol, Elektrowin, Ekolamp (2010) : Dotazník o zpČtném odbČru. Internetové stránky : www.kovopb.cz, www.mzp.cz

3.9. Stavební a demoliþní odpad, sedimenty Literatura Metodický pokyn odboru odpadĤ MŽP þ. 9 k nakládání s odpady ze stavební výroby a s odpady z konstrukcí a odstraĖování staveb Škopán M. Analýza materiálových tokĤ v recyklaci stavebních a demoliþních odpadĤ v ýR, in Sborník pĜednášek z konference Recycling 2008 VeĜejnČ pĜístupné internetové stránky www.arsm.cz

3.10. Ostatní odpady Literatura ETC Consulting Group s.r.o., Littering v prostĜedí ýR, leden 2008 CENIA, Stav životního prostĜedí v jednotlivých krajích ýeské republiky v roce 2005, 2006 CENIA, Stav životního prostĜedí v jednotlivých krajích ýeské republiky v roce 2006, 2007 MŽP, SFŽP, Operaþní program Životní prostĜedí - Implementaþní dokument, 26.10.2007 VeĜejnČ pĜístupné internetové stránky www.opzp.cz – stránky Operaþního programu Životní prostĜedí www.magistrat.praha-mesto.cz http//envis.praha-mČsto.cz, ENVIS – Informaþní servis o životním prostĜedí v Praze Použité zkratky CENIA ýeská informaþní agentura životního prostĜedí ýR ýeská republika ýIŽP ýeská inspekce životního prostĜedí ES Evropské spoleþenství ISOH Informaþní systém odpadového hospodáĜství MŽP ýR Ministerstvo životního prostĜedí ýR OI ýIŽP Oblastní inspektorát ýeské inspekce životního prostĜedí OP Operaþní program POH Plán odpadového hospodáĜství

3.11. Autovraky Literatura Návrh systému nakládání s vybranými autovraky v ýR, ETC Consulting Group s.r.o., 2005 Materiál pro jednání vlády „Souhrnné vyhodnocení úþinnosti naĜízení vlády þ. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodáĜství ýeské republiky za období 2004 – 2008“

233


VeĜejnČ pĜístupné internetové stránky www.mvcr.cz www.sda-cia.cz www.czso.cz ((stránky ýeského statistického úĜadu) www.psp.cz (stránky Poslanecké snČmovny Parlamentu ýeské republiky) www.senat.cz (stránky Senátu Parlamentu ýeské republiky) http://isoh.cenia.cz/groupisoh/ (stránky Informaþního systému odpadového hospodáĜství) Právní pĜedpisy Zákon þ.185/2001 Sb., o odpadech a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ SmČrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. záĜí 2000, o vozidlech s ukonþenou životností Rozhodnutí Komise 2005/293/ES ze dne 1. dubna 2005, kterým se stanoví provádČcí pravidla kontrolování opČtovného použití, recyklace a cílĤ opČtovného použití, recyklace u vozidel s ukonþenou životností stanovenou ve smČrnici 2000/53/ES Zákon þ. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ Souhrnné vyhodnocení úþinnosti naĜízení vlády þ. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodáĜství ýeské republiky za období 2004-2006, 1. verze, MŽP, 2007

Kapitola 6. Ekonomika odpadového hospodáĜství obcí Literatura Implementaþní dokument Operaþního programu Životní prostĜedí, Státní fond životního prostĜedí ýR, 21.12. 2007 dostupný z www.opzp.cz VeĜejnČ pĜístupné internetové stránky www.strukturalni-fondy.cz - oficiální stránky Ministerstva pro místní rozvoj ýR www.ekokom.cz - oficiální stránky spoleþnosti EKO-KOM,a.s. Ostatní zdroje Roþní dotazník EKO-KOM, 2006-2009

Kapitola 7. Nástroje Ĝízení odpadového hospodáĜství obcí Literatura Realizaþní program POH ýR pro obaly a obalové odpady. APUSO, Praha, 2004 Realizaþní program POH ýR pro komunální odpady. SLEEKO, Praha, 2005 Realizaþní program POH ýR pro biologicky rozložitelné odpady – cást I. BRKO. CZ Biom, Praha, 2004. Výzkum možností zvýšení recyklace papíru, plastĤ, skla a neželezných kovĤ s ohledem na legislativu EU. VaV/SL/720/5/03, Univerzita Karlova v Praze, PĜírodovČdecká fakulta, Ústav pro životní prostĜedí, Praha, 2004 Financování ochrany životního prostĜedí na léta 2007-2013. Planeta þ.5/2007, Roþník XV, MŽP, Praha, 2007 Právní pĜedpisy Návrh zákona, kterým se mČní zákon þ. 185/2001 Sb., o odpadech a o zmČnČ nČkterých dalších zákonĤ, ve znČní pozdČjších pĜedpisĤ, ze dne 14.1.2008

234

Analytická ást Strategie rozvoje odpadového hospodá ství m st a obcí R aktualizace 2011

Recommend Documents