ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta stavební Katedra mapování a kartografie
BAKALÁŘSKÁ PRACE
Analýza rytiny historického bojiště Opava Analysis of engraving of historical battlefield area Opava
Praha 2012
Lenka Linhartová
zadání
Abstrakt Cílem bakalářské práce je analýza historické rytiny bojiště u města Opavy z roku 1629. Otisk rytiny je konfrontován se staršími a současnými mapovými podklady, které byly georeferencovány a zkoumány v prostředí programu ArcGIS. Analýza zahrnuje identifikaci a popis jednotlivých prvků rytiny ve vazbě na vytvořený digitální model terénu zájmového území. Na základě analýzy viditelnosti byla určena pravděpodobná místa pozorování při zákres náčrtu pro rytinu. 3D mapa bojiště je vytvořena schematickou vizualizací zobrazených staveb a fortifikačních a vojenských prvků.
Klíčová slova: rytina, třicetiletá válka, georeferencování, ArcGIS, digitální model terénu
Abstract The aim of the bachelor thesis is to analyse the historical engraving of the battlefield at the town Opava from the year 1629. The imprint of the engraving is compared with historical and present maps which were georeferenced and analysed in the software ArcGIS. In the analysis, each engraving element is identified and described in connection with the created digital terrain model of the analysed area. Based on the visibility analysis, possible places were suggested from which the situation could be observed for sketching the engraving. The 3D battlefield map is created through schematic visualization of the pictured buildings and fortification and military elements.
Keywords engraving, the Thirty Years War, georeferencing, ArcGIS, digital terrain model
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Analýza rytiny historického bojiště Opava“ vypracovala samostatně, a že jsem uvedla veškeré informační zdroje v souladu s Metodickým pokynem o etické přípravě vysokoškolských prací. V Praze dne …………
Lenka Linhartová…………………………
PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych tímto poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Růženě Zimové, Ph.D za ochotu a odbornou konzultaci. Dále bych chtěla poděkovat za odbornou konzultaci z oblasti historie prof. PhDr. Václavu Matouškovi, Csc, Prof. PhDr. Rudolfovi Žáčkovi, Dr. za ochotu konzultace při analýze rytiny a Státnímu archívu ve Vídni za ochotu poskytnout základní informace ke zkoumané rytině.
ČVUT Praha
Analýza rytiny historického bojiště Opava
Obsah 1 Úvod ................................................................................................ 9 2 Zájmové území- Opava ............................................................... 10 2.1
Charakteristika území .......................................................................... 10
2.2
Historie města ...................................................................................... 10
2.3
Historický kontext ............................................................................... 11
2.3.1
Třicetiletá válka .................................................................................................. 11
2.3.2
Obléhání Opavy z roku 1627 .............................................................................. 13
3 Kartografické podklady .............................................................. 14 3.1
Mědirytina bojiště u Opavy ................................................................. 14
3.2
První vojenské mapování – Josefské ................................................... 15
3.3
Druhé vojenské mapování – Františkovo ............................................ 16
3.4
Povinné císařské otisky – stabilní katastr ............................................ 17
3.5
Základní mapa České republiky 1 : 10 000 ......................................... 18
3.6
ZABAGED .......................................................................................... 19
3.7
Přehled použitých podkladů ................................................................ 20
4 Georeferencování a tvorba DMT ............................................... 22 4.1
Georeferencování – postup .................................................................. 22
4.2
Georeferencování povinné císařské otisky .......................................... 24 6
ČVUT Praha
4.3
Analýza rytiny historického bojiště Opava
Georeferencování map vojenských mapování .................................... 25
4.3.1
První vojenské mapování ................................................................................... 25
4.3.2
Druhé vojenské mapování .................................................................................. 26
4.4
Georeferencování rytiny ...................................................................... 27
4.5
Tvorba digitálního modelu terénu ....................................................... 28
4.6
Identifikace bodů a jejich popis........................................................... 30
5 Analýza rytiny .............................................................................. 32 5.1
Vektorizace .......................................................................................... 32
5.2
Popis rytiny .......................................................................................... 32
5.3
Sídelní a hospodářské prvky................................................................ 34
5.4
Reliéf ................................................................................................... 35
5.5
Vodstvo ................................................................................................ 37
5.6
Cestní síť.............................................................................................. 38
5.7
Vojenské prvky .................................................................................... 39
5.8
Určení měřítka rytiny .......................................................................... 40
6 Vizualizace .................................................................................... 43 6.1
Analýza viditelnosti ............................................................................. 44
7 Závěr ............................................................................................. 49 Použitá literatura: ............................................................................. 50 7
ČVUT Praha
Analýza rytiny historického bojiště Opava
Seznam obrázků ................................................................................ 52 Seznam tabulek.................................................................................. 54 Seznam příloh .................................................................................... 55 Příloha 1: ............................................................................................ 56 Příloha 2: ............................................................................................ 56 Příloha 2: ............................................................................................ 57 Příloha 3: ............................................................................................ 62 Příloha 4: ............................................................................................ 64 Příloha 5: ............................................................................................ 65 Příloha 6: ............................................................................................ 66
8
ČVUT Praha
Úvod
1 Úvod Cílem této bakalářské práce je studium rytiny z roku 1629. Otisk rytiny zobrazuje obležení vojsk u Opavy. Rytina dokumentuje průběh a strategii boje císařských vojsk proti Dány okupované Opavě během třicetileté války. Hlavní náplní této práce je zhodnotit kvalitu rytiny, co se týká topografie, a její tvorbu. Cílem zkoumání je také kvalita zobrazení jednotlivých prvků (vodstvo, reliéf, cestní síť aj.) a jejich hodnota z hlediska historického. Z hlediska kvality zobrazení území se bude zkoumat přesnost zakreslení autorem při tehdejších pomůckách na současné a starší mapy. Při počítačovém zpracování bude použito moderní technologie pro tvorbu digitálního modelu terénu, analýz viditelnosti a vizualizace prostorových dat. Bude použit program ArcGIS od společnosti ESRI, ve kterém budou daná data georeferencována a porovnávána s mapovými podklady. Další náplní této práce je vyhotovit digitální model terénu a na jeho základě vytvořit analýzu viditelnosti s určením možných observačních míst, tedy míst pozorování území autorem podkladů rytiny. Závěr této práce by měl vést k přiblížení kvality zobrazení území v době třicetileté války, a zda zakreslení bylo fantazií autora či odpovídalo realitě. Zpracování tohoto tématu je součástí výzkumu bojišť třicetileté války, prováděného ve spolupráci katedry mapování a kartografie ČVUT – Fakulty stavební a katedry obecné antropologie Fakulty humanitních studií na Univerzitě Karlově pod vedením prof. Václava Matouška.
9
ČVUT Praha
Zájmové území – Opava
2 Zájmové území- Opava 2.1 Charakteristika území Opava se nachází v Poopavské nížině, kde dochází k soutoku řek Moravice a Opavy. Na severozápadě se rozkládají výběžky Nízkého Jeseníku, které vytváří nad městem tzv. dešťový stín, takže počasí tu má spíše vnitrozemský charakter. Na jihozápadě se rozkládá Přírodní park Moravice, kde se zároveň nachází nejvyšší bod Hůrka (529,8 m n.m.). Na severu prochází státní hranice s Polskem. Rozloha Opavy činí 90 km2. Průměrná nadmořská výška je 257m n.m. Z hlediska správního leží Opava v Moravskoslezkém kraji [4].
Obrázek 1: Letecký snímek Opavy [20]
2.2 Historie města První zmínka o Opavě je z roku 1195, jedná se o zmínku o osadě ležící na křižovatkách obchodních cest. Na začátku 14. století vzniklo Opavské knížectví, kdy se Opava stala jeho centrem. Středověké město bylo limitováno ve své rozloze souvislým pásmem hradeb se třemi branami. Až později v 19. století státní moc umožnila postupnou likvidaci.
10
ČVUT Praha
Zájmové území – Opava
Opava se ještě před začátkem třicetileté války zapojila do politické rozepře o státoprávní příslušnost Opavského knížectví. Představitelé města se spíše přikláněli ke Slezsku. Až v září 1619 vyjádřila Opava své stanovisko tím, že poslala Moravanům finanční pomoc v podobě 10 000 zlatých. V lednu 1620 se opavská šlechta přidala ke konfederaci českých, moravský a slezských stavů. Při třicetileté válce byla Opava ohrožována vojenskými útoky. Plenění vojsk Jana Jiřího Krnovského roku 1621, který byl protihabsbursky orientován, vystřídaly dánské okupace v letech 1626 -1627. Tyto okupace byly ukončeny tvrdým zásahem císařské armády, kdy byla zničená část města. Na Opavu bylo uvaleno vysoké výpalné a pokračovala ostrá rekatolizace, vyhnáni byli luterští kazatelé, byla omezena i městská autonomie. V roce 1742 se Opava stala hlavním městem rakouského Slezska, stalo se tak po prohrané válce, kdy většina Slezska byla zabrána Pruskem. V roce 1820 se zde konal druhý kongres vítězných mocností po porážce Napoleona. Byli zde zástupci Svaté Aliance: Ruský car, pruský král, rakouský císař a zástupce Anglie a Francie. Až do roku 1928, kdy vznikla země Moravskoslezská, byla Opava sídlem zemských úřadů. Národní život v Opavě se začal rozvíjet až v druhé polovině 19. stol.. Příčinou bylo, že Opava nebyla hospodářsky rozvinutá a obyvatelstvo bylo silně poněmčeno. Se vznikem Československé republiky roku 1918 přišel pak opravdový rozvoj českého uvědomění. Se zeměpisnou polohou souvisí i název města. Jazykovědci se shodují, že patří do skupiny předslovanských hydronym a tudíž je odvozen od staršího názvu řeky. Pro město je tento název v české verzi doložen od roku 1431 [1,2,4].
2.3 Historický kontext 2.3.1
Třicetiletá válka Jednou z příčin třicetileté války byla reforma církve, neboli spor římskokatolické círk-
ve a protestantů. Tridentský koncil, který se konal 1545 – 63, se snažil prosadit názor: Čí území, toho víra. To vyvolalo velké problémy Čechám, které byly protestantské. V pozadí náboženského konfliktu se převážně skrýval politický konflikt, kde se jednalo o rozpínavosti středověkých států a moci. Třicetiletou válku můžeme rozdělit do více fází: 11
ČVUT Praha
Zájmové území – Opava
I. fáze – válka česká (1618-1620) V Čechách třicetiletá válka začala 23. května 1618, kdy se konal sjezd nekatolíků, kteří přišli do kanceláře místodržících a provedli defenestraci. Touto událostí začal druhý stavovský odboj a tudíž i třicetiletá válka. Císařská vojska tak vstoupila do Čech a 8. listopadu 1620 se střetla s českými stavy na Bílé hoře. Jako důsledek bylo popraveno 27 českých pánů a proběhla plná rekatolizace. Vypovězeni byli nekatoličtí kněží. Roku 1627 bylo vydáno Obnovené zřízení zemské a následovalo tzv. období temna.
Obrázek 2: Mapa průběhu třicetileté války [19]
II. fáze – válka falcká (1620 – 1623) Český král Fridrich Falcký se snaží zvrátit výsledek Bílé hory, ale neúspěšně. III. fáze – válka dánská (1625 – 1629) Dánsko stanulo v čele protihabsburské opozice, zpočátku byla situace pro ně příznivá. Část vojsk pronikla do Slezska a na Moravu, císaře tak zachránil Albrecht z Valdštejna, který Dány porazil a vytlačil. IV. fáze – válka švédská (1630- 1635) Do čela protihabsburské opozice se dostává Švédsko. Porazilo tak Katolickou ligu a obsadilo Slezsko. Roku 1634 byli Švédové poraženi. 12
ČVUT Praha
Zájmové území – Opava
V. fáze – válka Švédsko- francouzská (1635 – 1648) Čechy se staly místem bojů protihabsburské koalice a císařských vojsk. Byla oblehaná Praha a dokonce Švédy obsazena Olomouc. Roku 1648 byl uzavřen Vestfálský mír a tím byla ukončena i třicetiletá válka [3].
2.3.2 Obléhání Opavy z roku 1627 Od jara 1627 se Opava pilně připravovala na útok císařských vojsk. Pod vedením inženýra Abrahma de la Haye byly městské hradby doplněny o systém polních opevnění, kdy staré hradby byly zvýšeny, bylo vybudováno opevnění u Hradecké brány, postaveny palisády, ale také bylo vypáleno Ratibořické předměstí, aby se zde nemohli císařští ukrývat. Do měst se navážely zásoby a posádkou zde byly 4 kompanie pluku země slezské. Valdštejnova armáda přitáhla k Opavě 14. 7. 1627. Podle zprávy obléhaly město od západu pluky Valdštějnův, Starý saský a Nassavský, od severu Breunerův a Šlikův, od jihu Nový saský, Palatinský a Callaltův. Byla použita strategie založená na blokování jednotlivých městských bran, ostřelování z děl kombinované kopáním zákopů, pod jejichž ochranou se císařská vojska snažila dostat, co nejblíže k opevnění a ve vhodném okamžiku pak na ně proniknout prudkou ztečí. Ostřelování bylo zahájeno již 15. 7. 1627 a způsobovalo velké škody Dánům a obyvatelům města. Dánové podnikli 18. - 22. 7. výpady s 250 - 400 vojáky, poškodili obléhací práce nepřítele a pobili několik desítek císařských vojáků, ale postup obléhání to nemohlo zastavit. 23. 7. bylo uzavřeno dočasné příměří za účelem výměny zajatců. Valdštejnova armáda byla dne 25. 7. posílena o příchod oddílů dona Baltazara Marradase a znovu začalo ostřelování. V následujících dnech pokračovalo bombardování téměř nepřetržitě a soustředilo se zejména na úsek hradeb kolem Hradecké brány. Zde se také císařští pokusili o průnik. Dánové je nechali dojít až k hradbám, kde na ně zaútočili ručními granáty (jeden z prvních dokladů o použití této zbraně). Císařští se pak pomstili vypálením 360 dělových ran a poté vyzvali Dány ke kapitulaci. Posádka tedy 30. 7. 1627 kapitulovala a opustila Opavu [4,5].
13
ČVUT Praha
Kartografické podklady
3 Kartografické podklady Kartografické podklady budou sloužit k dalšímu zkoumání rytiny. Staré a současné mapové podklady budou georeferencovány a následně postupně porovnávány se zkoumaným otiskem rytiny. Jako mapové podklady byly použity mapy jednotlivých vojenských mapování, povinné císařské otisky stabilního katastru a Základní mapa České republiky v měřítku 1 : 10 000.
3.1 Mědirytina bojiště u Opavy V 15. století vzniklo rytecké umění, kde se na měděnou desku rydlem ryly čáry a obrazy. Stíny se nejprve tvořily silnějšími čarami, později pak křižováním čar. Do rýh se vpustila čerň, rytina se přitiskla na papír a tlakem se černidlo vsálo, vznikl tak otisk. Mědirytina je oproti dřevořezbě jemnější a ostřejší. Zde se konkrétně jedná o kolorovaný otisk bojiště u Opavy, viz obr. 3. Otisk vyobrazuje hradby města s církevními stavbami, vojenské a topografické prvky, viz příloha 1.
Obrázek 3: Zkoumaný otisky rytiny bojiště u Opavy
14
ČVUT Praha
Kartografické podklady
Jde o jednu z nejstarších tiskařských technik vzniku map. Mapa byla vyhloubena do mědi, jedná se o tzv. hlubotiskovou grafickou formu. Rozděluje se do několika skupin jako lept, mezzotinta, akvatinta a barevná rytina [6].
3.2 První vojenské mapování – Josefské První vojenské mapování probíhalo v letech 1764 – 1768 na nařízení císařovny Marie Terezie, dokončeno bylo za vlády jejího syna Josefa II., proto název Josefské. Rektifikace proběhla v letech 1780 – 1783. Podkladem pro toto mapování byla Müllerova mapa, zvětšená do měřítka 1 : 28 800. Do této mapy se zakreslovalo ze hřbetu koně tzv. metodou od oka. Jednalo se o pouhé pozorování terénu. Mapování probíhalo bez geodetických základů a po jednotlivých mapových listech, jeden list zobrazoval 209 km2, území monarchie pokrývalo 5400 mapových listů. Při mapování se pozornost vztahovala převážně k síti cest, vodních toků, využití půdy (orná, pastviny, lesy aj.) a budovám, obzvláště pak kostelům, mlýnům. Výškopis byl zobrazen pomocí kreslířských šraf1. Cesty byly rozlišeny podle sjízdnosti, kresba byla ručně barvená, proto je cestní síť snadno rozlišitelná. Zároveň byl pořizován i vojensko-topografický popis, obsahující údaje, které v mapě zakresleny nebyly např. stav cestní sítě, šířka a hloubka vodních toků atd. První vojenské mapování se tak stává významným pro jeho měřítko, podrobnosti, době vzniku a jako výborný podklad pro další zkoumání krajiny [7,8].
1
Kreslířské šrafy jsou nákresové a nemají žádnou geometrickou hodnotu, jsou různě dlouhé a zakřivené. Mírné svahy jsou znázorněny delší a řidší, větší sklony pak kratší délkou a větší hustotou, případně zkřížením. Proto se jim někdy říká křížové šrafy. Nevypovídají nic o skutečných výškových poměrech[9].
15
ČVUT Praha
Kartografické podklady
Obrázek 4: Opava na prvním vojenském mapování
3.3 Druhé vojenské mapování – Františkovo Období průběhu druhého vojenského mapování je mezi lety 1836 – 1852. Probíhalo na rozkaz císaře Františka II. a bylo tvořeno v měřítku 1 : 28 800. Podkladem byly mapy současně probíhajícího mapování stabilního katastru (u nás první měřené mapy) v měřítku 1 : 2 880. Mapovalo se z velkého měřítka do malého, což znamená zvýšenou přesnost oproti prvnímu vojenskému mapování. Před začátkem prací na druhém vojenském mapování došlo k vojenské triangulaci, která se pak stala jeho geodetickým základem. Výchozí bod pro souřadnicový systém pro Moravu byla věž svatého Štěpána ve Vídni. V monarchii bylo použito 11 souřadnicových soustav. Čechy byly vyobrazeny na 267 mapových listech, Morava a Slezsko na 146. Mapové listy se značily po vrstvách a sloupcích arabskými a řeckými číslicemi. Z map pak byly odvozeny další, které se rozdělovaly na Generální mapa Království českého v měřítku 1 : 288 000 a Speciální mapa Království českého a Speciální mapa Markrabství moravského a části Vévodství slezského, obě v měřítku 1 : 144 000.
16
ČVUT Praha
Kartografické podklady
Obsah byl stejný jako u map prvního vojenského mapování, navíc zde byly přidány svahové šrafy2 a výškové kóty trigonometrických bodů v sáhové míře, bez vrstevnic. Cílem druhého vojenského mapování bylo vytvoření map v jednotném souřadnicovém systému, detailní zobrazení vojenských objektů a popis celé monarchie z vojenského hlediska, ale mimo vojenské účely nebyly tyto mapy vůbec dostupné [8,9].
Obrázek 5: Opava na mapě druhého vojenského mapování
3.4 Povinné císařské otisky – stabilní katastr Průběh mapování stabilního katastru se datuje v letech 1826 – 1843 pro Čechy a 1824 – 1836 pro Moravu a Slezsko. Trigonometrická síť byla budovaná v několika etapách. Nejdřív byla vytvořena síť I. řádu a postupným zhušťováním vznikla až síť IV. řádu. Body I. až III. řádu byly určeny číselně, IV. řád pouze grafickou triangulací. Základem byl Zachův elipsoid, délkovou jednotkou byl vídeňský sáh. Použito bylo válcové ekvidistantní zobrazení v příčné poloze s nezkreslenou střední kartografickou rovnoběžkou, známé jako Cassiniho zobrazení. Z hlediska kartografického jsou právě zajímavé povinné císařské otisky, které jsou uloženy v Archivu Zeměměřického úřadu. Při mapování stabilního katastru se vyhotovovaly
2
Svahové šrafy jsou první šrafy, který mají i geometrický význam. Vznikají z předpokladu svislého osvitu terénu, na různé sklony terénu dopadá různé množství světla. Na svislou plochu nedopadá žádné světlo, proto se znázorňují černě, kdež to na vodorovnou ano, proto bíle. Je určena stupnice tónů barvy pro každý stupeň sklonu. Matematickou podstatu dal šrafám kartograf Lehmann, proto se nazývají také Lehmannovy šrafy[9].
17
ČVUT Praha
Kartografické podklady
zároveň i povinné císařské otisky , které se okamžitě posílali do Vídně. Císařské otisky jsou barevně kolorované originály map stabilního katastru. Mapování probíhalo po jednotlivých katastrálních území. Měřeno bylo metodou měřického stolu, tudíž postupným grafickým protínáním. Důležitost se kladla převážně na extravilán, proto byl změřen většinou s větší přesností než intravilán. V intravilánu se měřilo ortogonální metodou. Přesně se měřily pouze obytné budovy. Stodoly a jiné stavby se pouze krokovaly [8,10].
Obrázek 6: Opava na Povinných císařských otiscích
3.5 Základní mapa České republiky 1 : 10 000 Základní mapy středních měřítek poskytují základní topografické údaje. Základní mapa České republiky 1 : 10 000 (dále pouze ZM10) má souvislý mapový klad, je v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální (S-JTSK) a výškovém systému baltském po vyrovnání (Bpv). Základem je Besselův elipsoid a je použito dvojité konformní kuželové zobrazení v obecné poloze s dvěma nezkreslenými rovnoběžkami. ZM10 zobrazuje polohopis, výškopis, popis reliéfu sídel, komunikací, průmyslu, zemědělství aj. Předmětem výškopisu jsou vrstevnice v intervalu i = 2 m [8,11]. 18
ČVUT Praha
Kartografické podklady
Obrázek 7:Ukázka základní mapy ČR
3.6 ZABAGED Základní báze geografických dat (dále jen ZABAGED) je digitální geografický model České republiky, který odpovídá přesností a podrobností ZM10. Začal vznikat v roce 1995, kdy se postupně vektorizovaly podklady ZM10. Zároveň v roce 2001 byla zahájena aktualizace, kde šlo především o zpřesnění a doplnění polohopisné složky. Postupovalo se převážně metodou fotogrammetrickou a pomocí topografického šetření v terénu. V roce 2004 byla ZABAGED doplněna o geografické objekty, do databáze byly přidány popisné a kvalitativní atributy a ZM10 byla spojena do „bezešvé“ databáze. ZABAGED tvoří centrální databázi, která je neustále aktualizovaná jednotlivými pracovišti Zeměměřického úřadu. Současně funguje periodická aktualizace v tříletých cyklech na základě pořízení ortofot, která jsou pořizována každý rok pro jednu třetinu našeho území. Součástí ZABAGED jsou data o sídlech, komunikacích, rozvodných sítí, vodstvu, územních jednotkách, chráněných území, vegetaci, povrchu a terénním reliéfu. Zároveň jsou součástí také data o geodetických, výškových a tíhových bodech a výškopis v 3D souborech vrstevnic. Data se poskytují v souřadnicových systémech S-JTSK, WGS84/UTM, popřípadě S42/1983 a výšky Balt po vyrovnání [12]. 19
ČVUT Praha
Kartografické podklady
Obrázek 8: Ukázka dat ze ZABAGED
3.7 Přehled použitých podkladů Otisk rytiny bojů u Opavy – dodán prof. Matouškem ve formátu JPG s rozlišením 300 dpi. Mapové listy prvního vojenského mapování – dodáno Katedrou mapování a kartografie, fakulty stavební ČVUT v Praze ve formátu TIFF s rozlišením 400 dpi. Mapové listy: M014c Mapové listy druhého vojenského mapování – dodáno Katedrou mapování a kartografie, fakulty stavební ČVUT v Praze ve formátu TIFF s rozlišením 400 dpi. Mapové listy: M019_O_4_VIII Mapové listy Povinných císařských otisků- získáno z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v Praze ve formátu JPG s rozlišením Mapové listy: 2153-1-001, 2153-1-002, 2153-1-003, 2153-1-004, 2153-1-005, 2153-1-007, 2153-1-008, 2153-1-009 20
ČVUT Praha
Kartografické podklady
Mapové listy Základní mapy ČR 1 : 10 000 – získáno z Českého úřadu zeměměřického a katastrálního v Praze ve formátu TIFF s rozlišením Mapové listy: 10880498, 10880496, 10880494, 1080498, 10860496, 10860494 ZABAGED – získáno ze Zeměměřického úřadu v Praze ve formátu SHP Mapové listy: 15 – 32 - 14, 15 – 32 - 19
21
ČVUT Praha
Georeferencování a tvorba DMT
4 Georeferencování a tvorba t DMT 4.1 Georeferencování – postup Práce byly prováděny v programu ArcGIS. Georeferencování v tomto případě znamená převést obrazy map v digitální podobě podob do souřadnic adnic kartografického zobrazení. V programu byl zvolen systém S-JTSK JTSK Krovak Easth – North. Jednotlivé mapové podklady byly georeferencovány na ZM10,, která kter byla dodána již georeferencovaná, stejněě tak jako výškopisná data z databáze ZABAGED. Povinné císařské řské otisky byly na více mapových listech. Museloo se proto provést nejne prve jejich ořezání a spojení jednotlivých listů. list Ořezání ní bylo provedeno v programu GIMP 2. Samotné spojení pak bylo uskutečněno uskute v programu ArcGIS. Povinné císařské císa otisky byly transformovány na katastrální mapu získanou ze serveru http://geoportal.cuzk.cz/wms.asp. http://geoportal.cuzk.cz/wms.asp Georeferencování probíhá pomocí funkce georeferencing, viz obr. 9. Je zde možnost výběru tří transformací,, afinní, polynomická druhého stupně stupn a polynomická třetího t stupně. Byla la vybrána afinní transformace, která umožňuje umož posun, pootočení čení a změnu změ měřítka.
Obrázek 9: Georeferencování v programu ArcGIS
22
ČVUT Praha
Georeferencování a tvorba DMT
Mapový podklad se načetl do programu a pomocí funkce Fit to Display se umístil do výřezu okna. V záložce Effects je pak možnost nastavovat viditelnost podkladu funkcí Adjust Transparency při zadávání identických bodů, viz obr. 10. Při jejich zadávání bylo použito funkce Add Control Points, kdy se body identifikovaly pomocí kliknutí na mapový podklad. Body je možné také zadávat přímo v souřadnicích do tabulky. V tabulce jsou zobrazeny souřadnice bodů v obou soustavách, jejich odchylky a celková RMSE (Root Mean Square Error), neboli střední kvadratická chyba transformace, která hodnotí transformace jako celek, viz obr. 11. Tato chyba se vypočítá podle vzorce
=
∑
(
)
, kde ( −
) jsou jednot-
livé chyby bodů odečtené od průměru a n počet bodů vstupující do transformace. Snaha byla mít tuto chybu co nejmenší. Tabulka také nabízí možnost editace identických bodů, což bylo využito při snížení RMS chyby, kdy body, které měly velké odchylky, byly vymazány. Funkcí Rectify pak byl mapový podklad transformován a uložen do souřadnicového systému.
Obrázek 10: Ukázka nastavení viditelnosti v programu ArcGIS
Identické body byly zvoleny s ohledem na jejich přesnost. Vybírány byly proto rohy budov, které už ve 14. století mohly existovat, tudíž např. radnice, církevní stavby, dále rozcestí starých zemských cest.
23
ČVUT Praha
Georeferencování a tvorba DMT
Obrázek 11: Ukázka tabulky při georeferencování
4.2 Georeferencování povinné císařské otisky Povinné císařské otisky (dále již PCO) byly georeferencovány na ZM10. Jako identické body byly převážně vybírány rohy církevních staveb a bloků budov, které se do současnosti nezměnily. Body byly určovány v centru města, jelikož extravilán se v současnosti změnil a veškerá cestní a vodní síť byla pozměněna. Na obr. 12 je tabulka identických bodů použitých při transformaci a celková RMS chyba. Použito bylo celkem 9 identických bodů a celková chyba činila 2 m.
24
ČVUT Praha
Georeferencování a tvorba DMT
Obrázek 12: Tabulka georeferencování povinných císařských otisků
4.3 Georeferencování map vojenských mapování 4.3.1 První vojenské mapování Mapa prvního vojenského mapování byla georeferencovaná na PCO. Na prvním vojenském mapování není zakresleno centrum města, tak ubyly i církevní budovy jako identické body. Byla použita převážně rozcestí, vodní síť a některé církevní stavby, které se nacházely mimo centrum. Počet identických bodů byl 11. Transformace byla provedena se střední kvadratickou chybou 109 m, viz obr. 13.
25
ČVUT Praha
Georeferencování a tvorba DMT
Obrázek 13: Tabulka georeferencování prvního vojenského mapování
4.3.2 Druhé vojenské mapování Bylo georeferencováno taktéž na PCO. Na druhém vojenském mapování bylo použito více identických bodů, jelikož, jak je zmíněno v kap. 3.3, toto mapování vycházelo z map stabilního katastru. Proto bylo snadnější vyhledat identické body, jejich celkový počet byl 19. Střední kvadratická chyba poklesla a dosáhla hodnoty 12 m, viz obr. 14. Oproti prvnímu vojenskému mapování je tak o mnoho menší. Z tabulky na obrázku a hodnoty RMS chyby je patrné, že druhé vojenské mapování už stojí na geodetických základech vojenské triangulace. Je tak o mnoho přesnější než jeho předchůdce první vojenské mapování.
Obrázek 14: Tabulka georeferencování Druhého vojenského mapování
26
ČVUT Praha
Georeferencování a tvorba DMT
4.4 Georeferencování rytiny Rytina byla georeferencovaná na PCO s vyhledáním devíti identických bodů. Byly použity sakrální stavby v centru města (konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie, kostel svatého Jana Křtitele, Františkánský klášter s kostelem svaté Barbory), rozcestí a rozdvojení řeky Opavy, viz obr. 16. Celková střední kvadratická chyba transformace rytiny je 112 m, viz obr. 15.
Obrázek 15: Tabulka transformace rytiny
27
ČVUT Praha
Georeferencování a tvorba DMT
Obrázek 16: 1 Identické body zvolené na rytině, viz Tab.1
4.5 Tvorba digitálního modelu terénu Tvorba digitálního modelu terénu (dále již DMT) byla provedena v programu ArcGIS. Tento systém je bohatý na spoustu nástrojů, nástroj které umožňují ují tvorbu, editaci a analýzu dat. Je to soubor kompatibilních aplikací jako jsou ArcMap, ArcReader, ArcScene ArcScene aj. aj Pomocí aplikace ArcMap a Arcscene byl vytvořen vytvo digitální model terénu. Podkladem byla data z databáze ZABAGED,, jde o 3D vrstevnice, které obsahují: Vrstevnice – hlavní, zesílená, doplňková dopl Hrany – horní, dolní, břehovka b Výškové kóty – kótovaný bod 28
ČVUT Praha
Georeferencování a tvorba DMT
Data byla načtena čtena do programu ArcGIS ArcG a pomocí nástroje 3D Analyst byl postupně postupn vytvořen DMT. Hlavní informací pro DMT jsou vrstevnice. Základní model byl v ArcMap vytvořen pomocí funkce Create/Modify TIN → Creat TIN. Vybraly se vrstvy vrstevnice vrstevnic a zadaly se jako soft line.. Vznikla Vznikl tak nepravidelná elná trojúhelníková síť s koncovkou souboru TIN, což znamená Triangulated Irregular Network. Network Další důležitou ůležitou informací, která byla součástí dat z databáze ZABAGED, byly hrany. Horní a dolní hrany určují ur urč terén, který ostře mění svůj sklon. Hrany se nesmí křížit k a tvoří v TIN souboru jednu ze stran trojúhelníka. Do modelu byly načteny čteny pomocí nástroje Creat/Modifi TIN → Add Feature To TIN a byly zadány jako hard line.. Stejně tak byla zadána ještě jedna důležitá ležitá informace břehovka. b Jako poslední byly zadány výškové body. Byly zadány jako mass point pomocí stejného nástroje jako hrany.
Obrázek 17: Ukázka nastavení DMT, vpravo je vypnuta vrstva Edge types
Model může být v ArcMap zobrazen dvěma dv způsoby. soby. První je takový, kdy se zobrazují linie vrstevnic a hran. Ve vlastnostech Properties vrstvy v záložce Symbology jdou tyto linie vypnout odškrtnutím Edge types. types Druhé zobrazení se týká výšky terénu. Každá barva nebo odstín odpovídá určitému čitému intervalu výšky terénu, terénu neboli hypsometrie, rie, viz obr. 17. Může se volit dvojí způsob. První je přechod echod intenzity jednoho odstínu barvy a druhý způsob zp je volba několika odstínů barev pro určité ur ité výškové intervaly. Lze to editovat v okně Classify, kde je možno si zvolit intervaly a barvy zobrazení. 29
ČVUT Praha
Georeferencování a tvorba DMT
4.6 Identifikace bodů a jejich popis Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie Termín konkatedrála se používá v případě, kdy biskup má dva sídelní kostely. První z nich je katedrála a druhý konkatedrála. Konkatedrála v Opavě je původně románská svatyně postavená řádem německých rytířů po roce 1204. Tento řád kostel postoupil Opavě v roce 1540. Nachází se v centru historické Opavy na starém náměstí zvaném dodnes Rybí trh. Kostel je považován za největší stavbu slezské cihlové gotiky v České republice a tvoří také pohledovou dominantu. Roku 1686 vznikla nová barokní nástavba jižní věže. Nyní věž měří 102 metrů a stala se tak největší věží ve Slezsku [13].
Tabulka 1 : Identifikace bodů na jednotlivých mapových podkladech
Číslo
Název bodu
1.voj.map. 2.voj.map. PCO RZM10 Rytina
1
konkatedrála Panny Marie Nanebevzetí
X
√
√
√
√
2
kostel sv. Jana Křtitele
X
√
√
√
√
3
Františkánský klášter + kostel sv. Barbory
X
√
√
√
√
√
√
√
X
√
√
√
√
X
√
4 5
soutok řeky Opavy vpravo z pohledu na rytinu rozdvojení řeky Opavy vlevo z pohledu na rytinu
6
rozcestí u Jaktařské brány
√
√
√
√
√
7
kostel sv. Jan Křtitel- Jaktařské předměstí
√
√
√
√
√
8
rozcestí Jaktařské předměstí
√
√
√
√
√
9
soutok řeky za Jaktařským předměstím
√
√
√
X
√
10
rozcestí u Hradecké brány
√
√
√
√
X
11
Boží muka směr obec Slavkov
√
X
√
X
X
30
ČVUT Praha
Georeferencování a tvorba DMT
Kostel svatého Jana Křtitele Pozdně gotický kostel byl postaven johanity v letech 1431 – 1451. Na konci 17. století byl po velkém požáru přestaven v barokním stylu. Interiér je v barokním slohu. Od roku 1856 sloužil kostel jako kostel reálné školy, v letech 1861 – 1945 jako gymnazijní kostel. U kostela se dochovaly zbytky městských hradeb s kamenným gotickým portálem, které byly v 19. století zbourány a na jejich místě byly vybudovány sady [14].
Františkánský klášter a františkánský kostel svaté Barbory Roku 1451 františkáni po příchodu do Opavy založili na místě, kde stál kostel johanitů, svůj klášter. Po 120 letech byl klášter opuštěn a jeho budovy zanikly v 17. století. Roku 1659 místodržící opavského vévodství založil nový františkánský klášter. Klášter přežil období josefínských sekularizací, ale pro nedostatek mnichů byl v roce 1796 zrušen. Od té doby byl využíván jako nemocnice, na niž byl areál přestavěn v letech 1804 – 1806 [15].
Kostel svatého Vojtěcha Kostel svatého Vojtěcha, dříve též kostel svatého Jiří, byl postaven v letech 1675 – 1681 na Dolním náměstí na místě gotického kostela, založeného před rokem 1350 a v 16. století zasvěcen Sv. Jiří. Byl filiální ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Roku 1627 dal Albrecht z Valdštejna kostel do užívání Jezuitů. Ti roku 1630 otevřeli gymnázium. Kostel je stavebně komponován do areálu jezuitské rezidence, ve které dnes sídlí Zemský archiv v Opavě [16].
31
ČVUT Praha
Analýza rytiny
5 Analýza rytiny Při analýze rytiny a jejích jednotlivých prvků jsem spolupracovala se Zemským archivem v Opavě, následně i se Státním archivem ve Vídni, kde je zkoumaný otisk rytiny uložen. Při zkoumání otisku jsem bádala převážně v Národní knihovně, kde je uložen Historický atlas města Opavy a veškeré použité literární zdroje v tištěné podobě. Dále jsem byla v kontaktu také s historikem profesorem Matouškem a rektorem Zemské univerzity profesorem Žáčkem, který mi pomohl upřesnit datum vzniku zkoumané rytiny.
5.1 Vektorizace Z důvodu lepší analýzy jednotlivých prvků byla provedena jejich vektorizace. Vektorizovány byly prvky na rytině, vojenských mapováních, povinných císařských otiscích a ZM10. Zvektorizováno bylo především vodstvo a cestní síť, dále pak hradby a sakrální stavby zakreslené na rytině, viz příloha 3. Tyto prvky pak byly postupně porovnávány s prvky zvektorizovanými na zkoumané rytině. Vektorizace byla provedena v programu ArcGIS.
5.2 Popis rytiny Zkoumaná rytina pochází z roku 1629 a zobrazuje Plán obležení Opavy s vyznačení městského opevnění a církevních staveb [1]. Z konzultace s ředitelem zemského archivu panem PhDr. Karlem Müllerem vyplynulo, že se v současné době nově zkoumá datum vzniku rytiny, památkáři se domnívají, že rytina vznikala už v roce 1627. Zkoumaná rytina se nachází ve Státním archivu ve Vídni ve formě kolorovaného nákresu. Otisk rytiny je orientován k jihovýchodu. Rozměry otisku jsou 36,2 x 46,6 cm. Informace o rozměrech rytiny na vyžádání poskytl Státní archiv ve Vídni, viz příloha 5.
32
ČVUT Praha
Analýza rytiny
Obrázek 18: Detail nápisu na otisku rytiny
V pravém horním rohu se na nápisové stuze nachází nachá nápis Truppa Citta in Slesia, Slesia viz obr. 18, po překladu du do italského jazyka se jedná o nápis Oddíly, město, mě ve Slezsku. Tento nápis byl potvrzen i Státním archivem arch ve Vídni, který zaslall základní informace infor k rytině.
Obrázek 19: Detail měřítka na rytině
V pravém dolním rohu je vyobrazeno měřítko, m kde je napsáno PÄSSI 400 AND T, T viz obr. 19. PÄSSI znamenají amenají v českém jazyce kroky. Po konzultaci see Státním archivem ve Vídni měřítko znázorňuje, ňuje, že 4,8 cm odpovídá 400 krokům, z čehož bylo odvozeno, že se jedná o měřítko 1 : 5 700. Dále se v této části nachází nápis Troppau : Opava.
Obrázek 20: Detail podpisu vlevo v rohu otisku
33
ČVUT Praha
Analýza rytiny
V levém dolním rohu je zobrazen podpis, který je nečitelný, ne může ůže se jednat o autorův podpis, viz obr. 20. Za zmínku stojí domněnka, domn že se jedná o zkrácený podpis, z něhož se dá vyvodit část ást jména "Florian" nebo "Floridus". "Floridus" Proto se lze domnívat, že autor patřil pat k císařským vojskům, m, jelikož na otisku není vykresleno centrum opevnění,, jsou zde velmi dobře dob zakreslena císařská ská vojska a popisy, popisy kterou jsou čitelné, jsou v italském jazyce.
Obrázek 21: Detail zobrazení centra města m na rytině
Celá rytina je pokryta nápisy přístupu p jednotlivých oddílů, ů většina ětšina z nich je nečitelná. V centru ru hradeb jsou znázorněny znázorně důležité ležité církevní stavby a zámek. Nachází se zde s. Giovanni: sv. Jan Křtitel, Fransiscani: Fransiscani Františkánský kostel, konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie, kostel sv. Michala, který je na rytině rytin součástí hradeb, viz obr. 21.
5.3 Sídelní a hospodářské hospodá prvky Pro lepší orientaci při př analýze prvků na rytině jsou na obr. 22 vyobrazeny důležité d orientační body rytiny. Město sto Opava je na rytině rytin obehnáno hradbami, které byly zbořeny zboř až v 19. století. Součástí hradeb jsou tři ři brány, na severovýchodě severovýcho Ratibořická ická brána, na jihu Hradecká brána a na západě Jaktařská řská brána. Ratibořická Ratibo brána vede směrem k Ratibořickému řickému předměstí, p které je na rytině zakresleno, ale bylo Dány vypáleno, aby se zde císařská císařská vojska nemohla ukrý34
ČVUT Praha
Analýza rytiny
vat, viz kap. 2.3.2. Nedaleko od Hradecké brány Dánové přistavěli opevnění pro lepší obranu města.
Obrázek 22: Zobrazení důležitých orientačních bodů na rytině
Centrum města zobrazeno není, jsou zde vykresleny pouze církevní stavby, které jsou zobrazeny poměrně věrohodně a správně orientovány. S mapou prvního vojenského mapování nelze sídelní prvky na otisku rytinu porovnat, jelikož na mapě není vyobrazeno centrum opevnění. Na ostatních mapových podkladech církevní stavby odpovídají umístěním na rytině uvnitř města, tak i správnou orientací. Kostel sv. Jana Křtitele nacházející se vpravo od Jaktařského předměstí za řekou Opavou je vyobrazen taktéž správně s porovnáním s ostatními mapovými podklady. Budovy jsou zde zakresleny na předměstích jako obdélníky. Autor je zde znázornil nejspíše jen orientačně. Jinak se soustředil spíše na vojenské prvky a jejich zobrazení než na sídelní a hospodářské.
5.4 Reliéf Terén na rytině je zobrazen jednoduše, ale zdá se zakreslen poměrně věrně. Nebylo zde použito žádných technických šraf, terén je zde zobrazen spíše kreslířskou technikou. Toto
35
ČVUT Praha
Analýza rytiny
zobrazení terénu přibližně odpovídá kreslířským šrafám použitých v prvním vojenském mapování. Jedná se převážně o rovinatou plochu s mírným zvlněním nalevo od Hradecké brány. V porovnání se současnou mapou nebyly nalezeny významné změny v terénu s ohledem na velký časový rozdíl mezi jednotlivými podklady. Mezitím v této době proběhla v městě Opava velká urbanizace, a tudíž došlo i k určitým terénním úpravám. Ne však k významným, aby se na ně muselo upozorňovat. Podél řeky Opavy se rozkládá rovinatý terén, který prochází celou spodní částí rytiny. Vpravo od Jaktařské brány se nachází také spíše rovinatý terén. Podél cest jsou na rytině vyobrazeny náspy. Jediný členitý terén se nachází, jak už bylo uvedeno, vlevo od Hradecké brány, čehož podle vykreslení na rytině využila císařská vojska jako úkryt před Dánskými útoky z hradeb města, viz obr. 23. K výrazným změnám terénu tedy nedošlo. I na podkladové mapě z databáze ZABAGED je také vlevo vyobrazen mírně členitý terén. Dnes se zde nachází Předměstí Opavy. Dále mírně zvlněný terén je vyobrazen taktéž vpravo od Hradecké brány. Nejedná se o značné převýšení, rozdíl v nadmořských výškách je mezi 240 až 300 metry nad mořem.
Obrázek 23: Ukázka zobrazení terénu na otisku rytiny
Lesy jsou zde zakresleny seskupenými stromy. Z velké části je vegetace znázorněna kolem hradeb a řeky Opavy. Lesy převážně odpovídají zakreslení na mapách prvního vojen36
ČVUT Praha
Analýza rytiny
ského mapování s ohledem na to, že zde proběhla urbanizace. Kolem hradeb bylo město rozšířeno a lesy tedy ustoupily zástavbě. Na současné mapě ZM10 už žádné lesy zakreslené na rytině nejsou. Nachází se tu zastavěná část města.
5.5 Vodstvo Koryto řeky Opavy se během let od vzniku rytiny nepochybně několikrát proměnilo. Nelze tudíž určit jak věrohodně autor řeku zobrazil. Velikost jednotlivých ostrovů a ostrůvků vytvořených řekou lze brát pouze orientačně. Nejvíce spekulativní je ostrov vlevo od Ratibořického předměstí. Autor zde zobrazil rozdvojení řeky až za cestou vedoucí z předměstí k hradbám města, viz obr. 24. Na prvním vojenském mapování je toto rozdvojení zobrazeno už před cestou, tudíž vpravo od cesty. Při identifikaci tohoto rozdvojení řeky se braly v úvahu také různá vyobrazení města v 17. století z Historického atlasu města Opavy například obr. 25. Na těchto plánech je rozdvojení zakresleno podobně jako na prvním vojenském mapování. Na ostatních mapových podkladech je rozdvojení stále stejně zobrazeno jako na mapách prvního vojenského mapování. Pouze na ZM10 se řeka zobrazuje už jen jako jeden tok bez rozdvojeních a vznikajících ostrůvků, viz příloha 2.
Obrázek 24: Ukázka rozdvojení řeky Opavy na rytině
Na základě těchto informací se lze domnívat, že autor při zakreslování ze svého observačního místa neviděl toto rozdvojení, a tudíž ho určil přibližně. Nelze však vyloučit možnost, že v době vzniku rytiny bylo koryto tak, jak je vyobrazeno na rytině, a změnilo se až časem.
37
ČVUT Praha
Analýza rytiny
Obrázek 25: Kresba Opavského pivního mílového práva z roku 1717 [19]
Při porovnání zakreslení řeky na otisku rytiny, se muselo počítat s faktem, že časem řeka trochu pozměnila tvar koryta, a tak na jednotlivých mapách je vyobrazena vždy trochu jinak. Z hlediska různých rozdvojení a soutoků, neboli průběhu vodního toku se zdá, že autor zakreslil tyto prvky poměrně věrně. Za zmínku také stojí vodní příkop kolem města, který je zakreslen pouze na rytině. Na ostatních mapování už příkop zobrazen není, proto se nabízí domněnka, že příkop sloužil pravděpodobně Dánům k obranným účelům společně s hradbami.
5.6 Cestní síť Cesta vedoucí od Ratibořické brány přes Ratibořické předměstí je zakreslena poměrně věrně. Tato cesta existuje dodnes a je zobrazena i na ostatních mapových podkladech. Samozřejmě i ona prošla různými úpravami vlivem času. Autor se zde zaměřuje z velké části na cesty směřující od hradeb k císařským vojskům. Cesty končí většinou u táborů jejich vojsk nebo jsou vykresleny do ztracena, viz příloha 3. Pouze cesta od Ratibořické brány je směrem k dnešní části Opavy Kateřinkám zakreslena celá. Tudíž i cesta vedoucí od Hradecké brány okolo císařských vojsk směřující k městu Hradci nad Moravicí je dokreslena až k rámu rytiny. 38
ČVUT Praha
Analýza rytiny
Cesta vedoucí od Jaktařské brány se pak na předměstí dělí. Vpravo směřuje k řece Opavě, kde autor zakreslil most. Za ním už nenásleduje žádná cesta, a proto se lze jen domnívat, že tam nějaká byla, viz obr. 26. Už na mapách prvního vojenského mapování a na ostatních mapových podkladech je tato cesta zobrazena dále vedoucí směrem k obci Vávrovice. Z hlediska vojenské strategie se jedná o významné místo, bylo zde několik vojenských šiků. Cesta vedoucí od Jaktařské brány se dále ještě dvojí, vlevo jednou ještě v Jaktařském předměstí a podruhé až za předměstím. Obě směřují ven z města směrem k městu Olomouc.
Obrázek 26: Ukázka zobrazení cesty na rytině
Vlevo od hradeb města je zakreslena další cesta směřující směrem k Ratibořické bráně. Tato cesta je zobrazena i na mapách prvního vojenského mapování. Jedná se o cestu vedoucí do města Těšín. Po shrnutí všech informací se lze domnívat, že cestní síť autor zobrazil věrohodně v rámci možností na tehdejší dobu. Nachází se zde všechny cesty, které jsou zakresleny i v jiných mapových podkladech. Jde vždy o cesty důležité pro přístup císařských vojsk k městským hradbám a branám.
5.7 Vojenské prvky Na rytině je vykresleno značné množství válečných prvků, viz příloha 1. Autor zde zobrazil jak tábory císařských vojsk, tak i jízdu, která je zde znázorněna koňmi s jezdci. 39
ČVUT Praha
Analýza rytiny
Autor si dal práci i s vykreslení přístupu císařských vojsk k hradbám města. Císařští použili techniku tvorbu zákopů, viz kap. 2.3.2. Pro lepší znázornění vojenských prvků byla provedena jejich vektorizace, viz příloha 3. Na hradbách jsou zobrazeny hořící věže po zásahu děl. V opevnění u Hradecké brány je zakreslen boj mezi obránci a útočícími vojsky, kde jsou i znázorněny směry střelby, viz obr. 27. Totéž je vyobrazeno i vlevo od Hradecké brány a vpravo od Ratibořické brány.
Obrázek 27: Ukázka zobrazení bojů na rytině
Se zobrazením rozložení císařských vojsk a přilehlých bojů kolem hradeb se nabízí myšlenka vzniku této kresby. Autor nejspíš mapoval zvenku a patřil k císařským vojskům, jelikož je zobrazeno vše vně města a uvnitř jsou zakresleny pouze vysoké církevní stavby.
5.8 Určení měřítka rytiny Měřítko bylo určeno ze vzdáleností odměřených na rytině a na mapě ZM10. Rytina má rozměry 46,6 x 36,2 cm. Vzhledem k tomu že je k dispozici pouze zmenšená kopie otisku rytiny, muselo se vypočítat zmenšení rytiny podle vzorce: rámu v cm získaný přímým měřením a
= , kde
je skutečný rozměr
je rozměr odečtený v programu také v cm. Rozměry
40
ČVUT Praha
Analýza rytiny
odečtené v programu byly v pixelech,proto se musely přepočítat do metrické míry podle vzorce : á !"#$
&' = (
á . )*
&ℎ/-./) ∗ 2,54,
kde DPI znamená Dots per inch, je to údaj kolik obrazových bodů, neboli pixelů se vejde do délky jednoho palce. Zmenšení bylo 1,6. S vypočteným zmenšením se vynásobily délky odměřené na otisku rytiny a převedené podle výše uvedeného vzorce do metrických jednotek. Výpočet proběhl podle vzorce:
=
∗ , kde
je vzdálenost odměřená z otisku.
Body, mezi kterými se měřila vzdálenost, byly zvoleny tak, aby odpovídaly trojúhelníkovému schématu, viz obr. 28. Výsledné měřítko je pak uvedeno v tab. 2, které odpovídá měřítku 1 : 5 700. Vypočtené měřítko souhlasí s údajem sděleným Statním archivem ve Vídni, viz příloha 5.
Obrázek 28: Ukázka zvolení bodů pro výpočet měřítka
41
ČVUT Praha
Analýza rytiny
Tabulka 2: Výpočet měřítka rytiny
Měřené délky
1. sv. Jan Křtitel- rozcestí Jaktařská brána 2. rozcestí Jaktařská bránarozcestí Ratibořická brána 3. rozcestí Ratibořická brána- sv. Jan Křtitel
Vzdálenost Průměr v pixelech 938,9 942,5 938,4 1 270,3 1 267,3 1 268,8 824,0 828,0 828,0
[m]
d[m]
Vzdálenost na ZM10[m]
Skutečné měřítko
939,9
0,080
0,127
749
1 : 5 800
1268,8
0,107
0,172
983
1 : 5 700
825,3
0,070
0,112
625
1 : 5 600
42
ČVUT Praha
Vizualizace
6 Vizualizace 3D vizualizace modelu terénu byla provedena v programu ArcGIS a jeho části ArcScene. V tomto programu se dobře zobrazují prostorová data a je zde i lepší manipulace pro vznik pohledů. ArcScene umožňuje různé funkce, jako jsou například změna výškových poměrů modelu, průlety nad ním. 3D model byl vytvořen způsobem načtením modelu terénu vytvořeného v ArcGIS z dat získaných z databáze ZABAGED do ArcScene. Ve vzniklém 3D modelu byly velmi nepatrné výškové rozdíly a nebylo skoro možné rozeznat členitost terénu. Z tohoto důvodu bylo ve vlastnostech v záložce Base Heights změněna Z Units. Ta je vždy implicitně nastavena na hodnotu 1. Pro lepší vizualizaci členitosti reliéfu byla hodnota Z Units nastavena na velikost 3, kde již na modelu byla patrná struktura terénu, viz obr. 29.
Obrázek 29: Ukázka 3D modelu v ArcScene
Pro lepší orientaci v modelu byl použit podstavec. Ten byl vytvořen pomocí liniového shapefile, který zobrazoval obrys daného modelu. Po načtení do ArcScene bylo souboru ve vlastnostech v záložce Base Heights zaškrtnuta Floating on custom surface a přiřazena stejná velikost, tedy 3. Dále pak bylo v záložce Extrusion zaškrtnuto Extrude features in layer 43
ČVUT Praha
Vizualizace
a nastavena hodnota -100, v Apply extrusion bylo zvoleno adding it to each features minimum height, tím bylo provedeno, že linie bude mít rovnou podstavu a bude doléhat až k modelu. Při vizualizaci a analýze rytiny byl na terénu zobrazen georeferencovaný podklad rytiny, viz příloha 4. Po načtení otisku rytiny do programu ArcScene byla souboru pro lepší vizualizaci terénu ve vlastnostech nastavena hodnota Z Units 3.
6.1 Analýza viditelnosti Pro přiblížení možností, jak rytina vznikala, byla provedena analýza viditelnosti zkoumaného území. Předpokládá se, že rytina vznikala zákresem území z míst pozorování, odkud mohl mít autor přehled o terénu a jeho objektech. Při určení těchto míst se musela vzít v úvahu hlavně členitost terénu. Analýza viditelnosti byla provedena v programu ArcGIS pomocí funkce 3D Analyst → Raster Surface → Viewshed. Zde lze nastavit jak výšku pozorovatele, tak výšku pozorovaných objektů. Zalesnění se nebralo v úvahu, jelikož by se musela znát výška jednotlivých stromů. Pro jednotlivá observační místa byly založené nové shapefile soubory, aby mohla být analýza provedena jednotlivě pro každý bod zvlášť a pak následně pro všechny body dohromady. Body byly zvoleny na základě různých předpokladů: Observace byly prováděny z bodů odpovídajícím rohům rytiny Autor stál vždy na vyvýšeném terénu a z toho pozoroval danou lokalitu. Z kap. 4.5 je zřejmé, že zkoumané území není členité Analýza proběhla v několika fázích, nejprve byla provedena pro každý bod zvlášť a následně dohromady pro všechny body podle jednotlivých předpokladů. Pro jednotlivé body analýza zobrazuje, jaké území mohl autor z tohoto místa vidět. Z celkové analýzy všech bodůje patrné, jaký měl autor přehled o zakreslovaném území.
44
ČVUT Praha
Vizualizace
Z analýzy viditelnosti vyplynula, která mohla být vhodná observační observa místa a která naopak pak ne. Podle obr. 30 je např. nap z bodu 3 viditelné pouze poměrně ě ě malé území, které je však důležité, ležité, jelikož se zde sídlily tábory císařských císa vojsk. Předpoklad 1: Autor zakresloval zak z míst odpovídající rohům m zkoumaného území Po konzultaci s historikem se vycházelo z předpokladu,, že autor mohl zakreslovat území z míst odpovídající rohům zkoumaného území. Nejdelší vzdálenost bodů bo do centra opevněné ěné části č je z bodu 3 a činí tak přibližně 2,5 km. Proto se lze domnívat, že autor mohl ze všech bodů bod zakreslit i centrum Opavy. Na obr. 30 jsou zobrazeny jednotlivě body a jejich viditelnost.
Obrázek 30: Viditelnost z jednotlivých bodů pro první předpoklad ředpoklad
45
ČVUT Praha
Vizualizace
Na dalším obr. 31 je už zobrazena celková viditelnost ze všech čtyř bodů. Jak je vidět, viditelnost na celé zájmové území je z těchto bodů poměrně vysoká.
Obrázek 31: Celková viditelnost prvního předpoklad
Předpoklad 2: Zakreslení proběhlo z vyvýšených míst terénu Jako další předpoklad byl zvolen způsob zakreslení dané lokality z vyvýšených míst terénu. Byly vybrány pouze tři body, jelikož terén zájmového území není příliš členitý. Bod 7 odpovídá bodu 1 z předchozího předpokladu, protože se zde nachází vyvýšené území. Ze všech tří bodů je vidět přibližně stejně velká část území, viz obr. 32. Jen u bodu 5 se nabízí domněnka, že zde autor nemohl území pozorovat, jeli46
ČVUT Praha
Vizualizace
kož se tento bod nachází blízko dánského opevnění, opevn a pokud byl autor z řad císařského vojska, mohlo být zakreslování nebezpečné. Na obr. 33 je zobrazena celková viditelnost viditel ze všech tří ří bodů. bod Jsou zde patrné místa, která autor nemohl zakreslit ani z jednoho z observačních čních míst. Ale jedná se převážně o místa, kde byly tábory císařských císa ských vojsk, a proto mohl autor zakreslit tato místa z jiných bodů. ů.
Obrázek32 32: Viditelnost z jednotlivých bodů pro druhý předpoklad ředpoklad
47
ČVUT Praha
Vizualizace
Na základě analýzy viditelnosti zájmového území z předpokládaných observačních bodů nelze jednoznačně rozhodnout, který z předpokladů o poloze míst pozorování je pravděpodobnější. Nabízí se také domněnka, že autor kombinoval oba způsoby najednou, nebo že měl observačních míst daleko více. Nelze také vyloučit, že autor zkoumanou lokalitu prošel a zakreslil. Pouze centrum opevnění není zakreslené, na otisku jsou vyobrazeny pouze církevní stavby, které byly s největší pravděpodobností vidět z okolí města.
Obrázek 33: Celková viditelnost pro druhý předpoklad
48
ČVUT Praha
Závěr
7 Závěr Otisk rytiny je kolorovaný oproti většině jiných dostupných otisků. Vzbuzuje tak umělecký dojem. Při zpracování bylo provedeno georeferencování rytiny a odhad měřítka otisku rytiny. Měřítko bylo součástí základních informací o otisku zaslaných Státním archivem ve Vídni. Proběhlo i porovnání prvků zakreslených na rytině s prvky na starých a současných mapových dílech. Zobrazený reliéf byl konfrontován s modelem terénu vytvořeným z dat ZABAGED. Na základě těchto informací bylo přistoupeno k analýze rytiny. Bylo zjištěno, že měřítko je opravdu 1 : 5 700. Observační místa, kde autor kreslil náčrty pro vznik samotné rytiny, vznikly na domněnkách, jak mohlo probíhat zkoumání území. Byly nastíněny dvě možnosti, jak mohl autor postupovat. První předpoklad rozebírá, že autor zakresloval z rohů zkoumaného území a druhá, že náčrty vznikly na vyvýšených místech terénu. Způsob vzniku kresby z rohů zahrnuje do viditelnosti větší část území než druhý. Jedná se však pouze o domněnky. S jistotou nelze říct, jak zakreslování probíhalo. Rytina zobrazuje přibližně 5 km2 lokality kolem města Opavy, jejímž obrazem je čtyřúhelník blížící se k tvaru obdélníku. Reliéf a jeho členitost odpovídá s ohledem na časové rozmezí modelu terénu. Autor dokázal zdůraznit členitost terénu jižně od hradeb města. Zalesnění zakreslené na rytině je přesné v porovnání s mapovými podklady prvního vojenského mapování. S novějšími mapovými podklady porovnání nelze provést, jelikož zde došlo k značné urbanizaci a zastavění území městem. Cestní sít je zde vyznačena čitelně, z velké části autor vykreslil důležité cesty vedoucí k městským branám. Některé cesty jsou pak vyobrazeny do ztracena. Centrum města není znázorněno téměř vůbec s výjimkou církevních staveb, které jsou správně orientovány a umístěny. Autor nevynechal ani kostel sv. Václava, který je součástí hradeb u Ratibořické brány. Dále se autor zaměřil na znázornění válečných prvků, převážně vykreslení císařských táborů, jejich postupu směrem k hradbám a následný boj u nich. Z celkového hlediska můžeme rytinu považovat na tehdejší dobu a možnosti za věrohodnou. Dále se lze domnívat, že autor nejspíše patřil k císařským vojskům, jelikož rytina je popsaná italskými jazykem a podle informací ze Státního archivu ve Vídni se autor asi jmenoval „Florián“ nebo „Floridus“. 49
ČVUT Praha
Použitá literatura
Použitá literatura: [1] GRIM, Tomáš a kol. Opava [kartografický dokument]. Praha: Historický ústav Akademie věd České republiky, 2009. 1 atlas (8, viii s., 25 mapových listů). Historický atlas měst České republiky; [2]Historie města Opavy[online]. Dostupné z URL: http://www.opava-city.cz/scripts/detail.php?id=12700 [3]Historie třicetileté války [online]. Dostupné z URL: http://www.dejepis.com/index.php?page=000&kap=012&pod=2 [4] MÜLLER, Karel a kol. Opava. Vyd. 1. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 611 s., [16] s. barev. obr. příl. Dějiny českých, moravských a slezských měst [5] GEBAUER, Josef a ŠTĚPÁN, Václav. Válečná kronika Opavska (1060-1945). Vyd. 1. Kravaře: Kulturní středisko zámek Kravaře, 2001. 198 s.. [6]WINTER, Zikmund. [vydal J.V. Šimák]. Český průmysl a obchod v XVI. věku . Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 681s. [7]První vojenské mapování-josefské [online]. Dostupné z URL: http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?z_height=70&lang=cs&z_width=0&z_newwin=0&map_root=1vm [8] VEVERKA, Bohuslav a ZIMOVÁ, Růžena. Topografická a tématická kratografie. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2008. 198s. [9]Druhé vojenské mapování-františkovo[online]. Dostupné z URL: http://oldmaps.geolab.cz/map_root.pl?z_height=70&lang=cs&z_width=0&z_newwin=0&map_root=2vm [10] MICHAL, Jaroslav a BENDA, Karel. Katastr nemovitostí. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2009. 264s. [11]Základní mapy středních měřítek[online]. Dostupné z URL: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=0&AKCE=DOC:30-ZU_zmsm [12]Základní báze geografických dat ZABAGED® [online]. Dostupné z URL: http://www.cuzk.cz/Dokument.aspx?PRARESKOD=998&MENUID=0&AKCE=DOC:30-ZU_ZABAGED [13] Konkatedrála Nanebevzetí Panny Marie[online]. Dostupné z URL: http://www.hrady.cz/?OID=2816 [14]Opava- kostel sv.Jana Křtitele [online]. Dostupné z URL: http://www.turistika.cz/mista/opava-kostel-svjana-krtitele [15]Františkánský kostel sv. Barbory a Františkánský klášter [online]. Dostupné z URL: http://infocentrum.opava.cz/scripts/detail.php?id=10330 [16]jesuitská kolej s kostelem sv. Vojtěcha (sv. Jiří) [online]. Dostupné z URL: http://www.hrady.cz/?OID=2817
50
ČVUT Praha
Použitá literatura
[18]Opavské pivní mílové právo [online]. Dostupné z URL: http://hlucinsko.pise.cz/47795-opavske-pivnimilove-pravo-a-zapadni-hlucinsko.html [19]Obrázek mapa třicetileté války [online]. Dostupné z URL: http://www.google.cz/imgres?q=t%C5%99icetilet%C3%A1+v%C3%A1lka&um=1&hl=cs&client=firefoxa&sa=N&rls=org.mozilla:cs:official&biw=1252&bih=586&tbm=isch&tbnid=ZzOiNUWWle5VM:&imgrefurl=http://www.ucebnice-dejepisu.ic.cz/0610-pozdni-stredovek-tricetiletavalka.php&docid=AQpWELZPJy_HeM&imgurl=http://www.ucebnice-dejepisu.ic.cz/img/g/big/tricetiletavalka-16181648.jpg&w=800&h=557&ei=P0K5T6mNGejZ4QTJ5dG9CQ&zoom=1&iact=rc&dur=215&sig=10211077168 3031944640&page=1&tbnh=104&tbnw=149&start=0&ndsp=21&ved=1t:429,r:10,s:0,i:119&tx=40&ty=34 [20] Letecký snímek Opavy [online]. Dostupné z URL: http://www.regionopavsko.cz/2012/02/21/opava-bojujeo-titul-historickeho-mesta/opava-letecka1/
51
ČVUT Praha
Seznam obrázků
Seznam obrázků Obrázek 1: Letecký snímek Opavy [20] ................................................................................... 10 Obrázek 2: Mapa průběhu třicetileté války [19] ...................................................................... 12 Obrázek 3: Zkoumaný otisky rytiny bojiště u Opavy ................................................................ 14 Obrázek 4: Opava na prvním vojenském mapování ................................................................. 16 Obrázek 5: Opava na mapě druhého vojenského mapování .................................................... 17 Obrázek 6: Opava na Povinných císařských otiscích .............................................................. 18 Obrázek 7:Ukázka základní mapy ČR ...................................................................................... 19 Obrázek 8: Ukázka dat ze ZABAGED ...................................................................................... 20 Obrázek 9: Georeferencování v programu ArcGIS .................................................................. 22 Obrázek 10: Ukázka nastavení viditelnosti v programu ArcGIS ............................................. 23 Obrázek 11: Ukázka tabulky při georeferencování .................................................................. 24 Obrázek 12: Tabulka georeferencování povinných císařských otisků ..................................... 25 Obrázek 13: Tabulka georeferencování prvního vojenského mapování .................................. 26 Obrázek 14: Tabulka georeferencování Druhého vojenského mapování ................................ 26 Obrázek 15: Tabulka transformace rytiny ............................................................................... 27 Obrázek 16: Identické body zvolené na rytině, viz Tab.1 ......................................................... 28 Obrázek 17: Ukázka nastavení DMT, vpravo je vypnuta vrstva Edge types ............................ 29 Obrázek 18: Detail nápisu na otisku rytiny .............................................................................. 33 Obrázek 19: Detail měřítka na rytině ....................................................................................... 33 Obrázek 20: Detail podpisu vlevo v rohu otisku ...................................................................... 33 Obrázek 21: Detail zobrazení centra města na rytině .............................................................. 34 Obrázek 22: Zobrazení důležitých orientačních bodů na rytině .............................................. 35 Obrázek 23: Ukázka zobrazení terénu na otisku rytiny............................................................ 36 52
ČVUT Praha
Seznam obrázků
Obrázek 24: Ukázka rozdvojení řeky Opavy na rytině ............................................................. 37 Obrázek 25: Kresba Opavského pivního mílového práva z roku 1717 [19] ............................ 38 Obrázek 26: Ukázka zobrazení cesty na rytině ........................................................................ 39 Obrázek 27: Ukázka zobrazení bojů na rytině ......................................................................... 40 Obrázek 28: Ukázka zvolení bodů pro výpočet měřítka ........................................................... 41 Obrázek 29: Ukázka 3D modelu v ArcScene ............................................................................ 43 Obrázek 30: Viditelnost z jednotlivých bodů pro první předpoklad ......................................... 45 Obrázek 31: Celková viditelnost prvního předpoklad ............................................................. 46 Obrázek32: Viditelnost z jednotlivých bodů pro druhý předpoklad ......................................... 47 Obrázek 33: Celková viditelnost pro druhý předpoklad .......................................................... 48
53
ČVUT Praha
Seznam tabulek
Seznam tabulek Tabulka 1 : Identifikace bodů na jednotlivých mapových podkladech ..................................... 30 Tabulka 2: Výpočet měřítka rytiny ........................................................................................... 42
54
ČVUT Praha
Seznam příloh
Seznam příloh Příloha 1: Otisk rytiny
Příloha 2: Zobrazení vodních toků na jednotlivých mapových podkladech
Příloha 3: Zobrazení vybraných prvků na rytině v měřítku 1 : 25 000
Příloha 4: Vizualizace otisku rytiny na DMT
Příloha 5: Základní informace k rytině zaslané Státním archivem ve Vídni
Příloha 6: Přenosové médium - cd
55
ČVUT Praha
Přílohy
Příloha 1: Otisk rytiny
Příloha 2: Ukázky vizualizace rytiny • Hradby s církevní stavbami
56
ČVUT Praha
Přílohy
Příloha 2:
57
ČVUT Praha
Přílohy
58
ČVUT Praha
Přílohy
59
ČVUT Praha
Přílohy
60
ČVUT Praha
Přílohy
61
ČVUT Praha
Přílohy
Příloha 3:
62
ČVUT Praha
Přílohy
63
ČVUT Praha
Přílohy
Příloha 4: Vizualizace otisku rytiny na DMT
• Pohled z jihovýchodu
64
ČVUT Praha
Přílohy
Příloha 5: Základní informace ormace k rytině zaslané Státním átním archivem ve Vídni
65
ČVUT Praha
Přílohy
Příloha 6: Obsah přenosové médium: Bakalářská práce. pdf Složka použitých příloh: - otisk rytiny.jpg - Příloha 2 : Vodní síť rytina.tiff Vodní síť PVM.tiff Vodní síť DVM.tiff Vodní síť PCO.tiff Vodní síť RZM.tiff - Příloha 3: Znázornění vybraných prvků 1.tiff Znázornění vybraných prvků 2.tiff Složka tabulek: - Výpočet měřítka.xml - Tabulka identických bodů.xml
66
