Svět je na počátku konce globalizace, projekt jednotného řízení světa selhal. Čeká nás návrat ke kolonialismu? V čem se Pjakin mýlil a proč je Trump zachráncem západního světa? Svět je na počátku konce globalizace, projekt jednotného řízení světa selhal. Čeká nás návrat ke kolonialismu? V čem se Pjakin mýlil a proč je Trump zachráncem západního světa? Celý svět se snaží vyrovnat s realitou, že Amerika se pootočila se zvolením Donalda Trumpa jiným směrem a svět už nebude nikdy takový, jaký býval předtím. Mnoho politiků stále nechápe souvislosti, o kterých jsem mimochodem hovořil na Svobodném rádiu už na jaře, když jsem mluvil o problémech globalizace v USA. Poté přišel Brexit ve Velké Británii a 23. června si Britové odhlasovali odchod z EU. Evropa se pozastavila v šoku a politici v Bruselu pochopili, že Evropa už nebude nikdy taková, jaká bývala předtím. O necelý půlrok později se situace zopakovala v USA. Lidé a obyčejní Američané se vzbouřili nabubřelému mainstreamu, jehož novináři a reportéři zapomněli, že mainstreamová média mají veřejnost pouze informovat (pravdivě) o událostech, nikoliv vytvářet veřejné mínění. Stejně jako před Brexitem, i v USA po celou dobu volební kampaně mainstreamová média plivala oheň a jed na Donalda Trumpa, stejně jako předtím v Británii na zastánce Brexitu. Lidé řekli dost, mainstreamová média přišla o svoji moc a lidé ve volbách nasměrovali Velkou Británii i USA směrem pryč od globalizačních cest.
Americké firmy vyrábí v Číně, aby zboží odtamtud dovezly loděmi zpátky do USA. Američané tak nemají práci a zlomek jejich mzdy dostává čínský dělník.
Velká Británie došla k Brexitu kvůli tomu, že obyčejným Britům vadí, co se stalo s jejich zemí. Nejen ekonomicky, ale i kulturně, politicky a bezpečnostně. To všechno kvůli nenáviděné globalizaci. Dnes si chodí Britové kupovat zboží do polských obchodů, kde ne vždy všechno co koupí, je úplně k jídlu. Problémy a skandály s polským zbožím zdaleka nejsou jenom doménou českého spotřebního trhu. Poláci často kšeftují za hranou britského standardu, takže třeba sviňárničky typu výměny oleje a filtru v autě v servisu dopadne tak, že britský zákazník zjistí, že polský mechanik vypustil jenom polovinu starého oleje a dolil tudíž jen polovinu nového, ale zákazníkovi naúčtoval plnou cenu. Filtr byl vyměněn, ale ne za nový, ale za repasu. Cenový rozdíl 28 liber v úhrnu. Takhle to polský mechanik udělá u deseti zákazníků každý den, pět dní v týdnu a sami si spočítejte, jaký má z toho vývar za celý měsíc. A potom se někdo diví, že Britové mají Poláky „v lásce“ asi tak jako lepru nebo úplavici. Brexit nastartoval konec globalizace v Evropě
Jenže globalizace nestojí a nepadá s vykutálenými polskými kšeftaři a mechaniky. V Británii došlo vlivem globalisty prosazované migrace ke změně demografické skladby obyvatelstva. Londýn, Liverpool, Leeds a další aglomerace, tam všude jsou statisíce migrantů z celého světa, mezi nimiž ale dominují muslimové. A pokud mluvíme o muslimech v Británii, mluvíme v první řadě o „Pakos“, tedy o Pákistáncích. Ti přinesli do Británie věci, které pravověrní Britové v dobách své koloniální slávy raději ponechávali daleko od Británie. Šaría, nikáby, burky, hidžáby, halal jídla, modlitby a řvaní imámů z improvizovaných věžiček státem podporovaných islámských modliteben. Rozeřvaný Arab vleze do autobusu, zakřičí něco arabsky a britští cestující na nejbližší zastávce vystoupí. Arab si právě „zarezervoval“ celý autobus. V Leedsu je celkem běžné, že autobusy přijedou o 20 minut později, protože Arab nařídí řidiči autobusu, aby ho odvezl do modlitebny mimo trasu autobusu. Odmítnout muslimského duchovního by byl rasismus. Řidič autobusu tak najednou je v roli taxikáře.
Když jde britská rodina po ulici a potká skupinu muslimských mladíků, začne křik a postrkování. Muslimům se nelíbí, že manželka muže má namalované rty rtěnkou a má vidět dekolt. Aby nedošlo ke konfliktu, ihned přiběhne strážník a situaci uklidňuje a současné volá posily vysílačkou. Nenápadný konflikt na ulici kvůli rtěnce a dekoltu může propuknout v pouliční násilí v celé čtvrti. Britové se bojí chodit po setmění ven. A mezitím David Cameron a Barack Obama mluví společně v televizi, že je třeba Brexit odmítnout a zachovat Velkou Británii v EU a prosazovat „evropské hodnoty“ migrace a otevřené společnosti. Lidé viděli, jak muslimský migrant uřezal a odsekal hlavu vojákovi britské armády přímo na ulici. Před rokem to Británii vyděsilo natolik, že Britové si uvědomili, že lidé jako David Cameron nebo Evropská unie má jediný cíl: rozbít Velkou Británii zevnitř a zničit britskou kulturu a národ jako takový. Britům došlo vzápětí, jak vypadá globalistická mozaika světa.
Výhody a nevýhody globalizace.
Globalisté nejprve přinesou do obchodů cizí zboží z celého světa za přijatelné ceny. Lidé jsou rádi. Následuje ale krach domácích podniků, protože importu z Asie nedokáží konkurovat. Globalisté to řeší tak, že propuštění lidé z fabrik jsou převedeni ze sekundárního sektoru průmyslu do terciálního sektoru služeb. Lidi ze zavřených fabrik globalisté posadí za kasu do supermarketu globalistického supermarketu. Anebo je postaví za výrobní pás montovny, která (jak název napovídá) nic nevyrábí, ale pouze montuje dohromady ze součástek vyrobených v rámci globalismu opět globalizovaně na druhé straně planety. Pokud jste si koupili v poslední době televizi, počítač HP, auto KIA nebo Hyundai a jste přesvědčeni, že to je česká nebo slovenská výroba, budete zklamáni. Jde pouze o montované celky, z nichž většina součástek je dovezená v rámci globalizace. Na konci globalizační rovnice je člověk bez práce
Spolu s globalizací přichází další problém, lidé ve společnosti, která je globalizovaná, neuplatní své znalosti, protože globalismus upřednostňuje automatizaci a robotizaci. Lidé nejsou třeba. V poslední době dochází v celé Evropě k podivnému trendu, k opouštění lidských zdrojů a jejich nahrazování zdroji roboticko-automatickými. Určitě jste v poslední době v supermarketech zaregistrovali naprosto odporný a nechutný trend nahrazovaní výše zmíněných pokladních v nákupních centrech samoobslužným skenováním zboží pomocí pokladen se skenerem a váhou, anebo dokonce pomocí přenosných pistolí se skenerem, které si nosíte s sebou po prodejně a skenujete zboží přímo do své tašky. Při odchodu z prodejny přiložíte pistoli ke stojanu u východu a zaplatíte kartou. Nestojíte tedy u pokladen ve frontě.
Tesco začalo zavádět skenovací pistole, aby nahradily zaměstnance za kasami. Úspora nákladů na mzdách…
Tímto způsobem chtějí majitelé globalizovaných supermarketů úplně odstranit lidi z prodejen a od pokladen. Ty lidi vyhodí a pošlou na úřady práce podobně jako tehdy v 90. letech, když je vyhodili z fabrik a výrobních podniků. Jenže dnes je situace jiná. Ti lidé už nemají se kam přesunout do jiného sektoru trhu. Nikde už volná místa nejsou. Proto vždycky já osobně, když jdu nakupovat a vidím tyhle pistole a samoobslužné pokladny, schválně jdu k pokladně s normální živou paní pokladní, i když
musím stát ve frontě. Je to můj způsob podpory její práci, aby o ní nepřišla. Aby měla zaměstnání, aby nebyla nahrazena automatickým rozhraním. Není to moc, co můžeme udělat, ale pokud půjdete nakupovat do supermarketu, pomůžete bojovat proti globalismu i tím, že budete ignorovat samoobslužné pokladny. Migranti tlačí na snižování mezd ve všech odvětvích
Globalizace tak způsobuje stav, kdy lidská pracovní síla se stává zbytnělou. To, co dnes kupujete, je vyrobeno za zlomek peněz někde na druhé straně planety. A profit z toho mají úzké nadnárodní elity, obchodníci, finanční mogulové, kteří z procesů globalizace profitují. Lidé v Británii a v USA jsou největšími obětmi globalizace. Britové pracují na pozicích za mzdu, za kterou se dříve pracovalo na nekvalifikovaných pozicích. Dokonce už v britských bankách vidíte muslimky, Pákistánky, muslimy s vousy a v kravatě. A banky je zaměstnají, protože jsou ochotni brát poloviční mzdu za přepážkou než rodilý etnický Anglosas na stejné pozici. V průmyslové oblasti v USA na severozápadě zmizely fabriky úplně. Detroit, průmyslové srdce USA kdysi, je dnes městem duchů. To samé města v Pennsylvánii, v Ohiu, ve Wisconsinu. Ty firmy ale nezkrachovaly. Pouze přesunuly své továrny do zemí, kde je lacinější dělnická síla. Do Mexika, do Číny a obecně do jihovýchodní Asie. Američané začali chápat, že na konci cesty globalizace a na konci rovnice globalizace je výsledek, který je stejně tak děsivý, jako je hrozivý. Je to zjištění toho, že v globalizovaném světě je lidská práce už nepotřebná. A abych byl přesný, lidská práce lidí ve vyspělých západních zemích je nepotřebná. Globalizace je parazit, který zabíjí své hostitele, na kterých ale závisí
Valerij Pjakin v předposledním pořadu své analytické talk-show hovořil o tom, že globalizace není v krizi, že v krizi jsou pouze řídící procesy globalizace. S tímto názorem, jakkoliv mám pana Pjakina v úctě, zásadně nemohu souhlasit. Krize řízení globalizace byla např. ropná krize koncem 70. let minulého století. Tehdy bylo potřeba upravit procesy řízení tak, aby Arabové měli své podíly ze zisků z ropy nastavené tak, aby byl udržen sociální smír v arabských zemích. Ale dnes jde o něco jiného. Ukazuje se, že samotný koncept globalizace je chybný. Není totiž životaschopný. Koncept jednotného trhu funguje na papíře celkem dobře, ale v praxi se ukázalo, že globalizace je jako virus, který pomalu zabíjí svého hostitele, na kterém je ale paraziticky závislý. A přesně k tomu dochází ve Velké Británii a v USA. Brexit a Trumpexit lze popsat jako autoimunitní alergickou reakci společnosti v daných zemích na důsledky globalizace. Z toho vyplývá, že Valerij Pjakin se mýlí. Nejde o chybu řízení, ale o chybu v samotném návrhu a konceptu globalizace. Je to chyba designu.
Globální chudnutí má v Evropě urychlit migrace muslimů. Globalizovaná média se snaží propagandisticky vyzdvihovat přínosy migrace, jenže ty ve skutečnosti nejsou naprosto žádné! Utonulé děti migrantů potom slouži jako propagandamachine na vymývání mozků Evropanů.
První to pochopil Vladimir Putin v Rusku. Uvědomil si, že globalizace má pozitivní rysy, ale jen do té míry, dokud globalizace nezačne likvidovat kulturu, ekonomiku a národ země. Je dobré mít možnost koupit si globální značku zboží v obchodě, ale je problém, když kvůli této možnosti zanikne domácí továrna a dva a půl tisíce lidí skončí na dlažbě, anebo na úřadech práce, což vyjde nastejno. Systém ochrany pracovních míst je v Rusku otázkou strategické obrany, podobně jako protiletadlová a protiraketová obrana země. Ochrana pracovních míst je na stejném seznamu. To je překvapení, že? Vladimir Putin pochopil, že globalizace v primárním pojetí je přínosná po ekonomické stránce jen do chvíle, dokud se nepromění v zabijáka pracovních míst. Globalizace není životaschopný koncept
Globalisté s tímto již počítali, takže problém zbytnělosti potřeby lidské práce se pokusili kompenzovat procesem globálního chudnutí. Lidé zchudnou, méně si vydělají a více se tím zadluží, to je přiváže k jejich pracovnímu místu, a aby lidé nepřišli o hypotéku domu nebo bytu, pracují a pracují za nízké mzdy a 30 nebo i více let se nemohou stěhovat, protože splácí. A mezitím si vezmou další půjčky a následuje dalších 10 let zadlužení. Lidé se tak nemohou hýbat z místa svého bydliště a zaměstnání, což působí potom stav, že zaměstnavatel nezvyšuje zaměstnanci mzdu, protože ví, že dotyčný práci potřebuje, protože má na krku hypo a půjčky. Proto v české ekonomice jsou i po 27 letech mzdy hluboko pod průměrem vyspělé západní Evropy. V ostatních zemích EU je to ale stejné procesně. I tam jsou lidé zavaleni úvěry, protože dnes už si tolik nevydělají, resp. nekoupí si tolik za své peníze, jako třeba si mohli koupit před 30 lety. A to je proces neofeudalismu, novodobého nevolnictví. V rámci globalizace je člověk vazalem svých dluhů.
Ruiny kdysi slavné americké automobilky Packard v americkém Detroitu.
Velká Británie a USA se tedy globalizaci vzbouřily a řekly dost! Donald Trump je řezníkem globalizace, jak už dříve zaznělo na jeho adresu od George Sorose. A právě Donald Trump jako nejmocnější prezident světa povede svojí zemi proti globalizaci, bude navracet fabriky a pracovní místa do USA, bude omezovat migraci a multikulti. Bude tedy v USA po globalistech uklízet ten bordel, který tam napáchali. Pokud má někdo akcie v globalizovaných firmách, je pochopitelně zděšen. Vyrábět lacino v Číně a prodávat v USA draze, to s Trumpem skončí. Donald Trump v podstatě rozsvítil světlo v místnosti globalistů a zařval, že císař je nahý. Šok, který to vyvolalo, je zjevný. O problémech globalizace se mluvilo už v roce 2008 s hypoteční krizí. Už tehdy se mluvilo o tom, že pokud se něco nestane, globalizace skončí, protože nebude životaschopná. Přestože se globalisté pokouší globalizaci zachránit alespoň v Evropě, vyhlídky jsou chabé. Odpor Evropy proti procesu globlálního chudnutí skrze islamizaci EU a tím pádem přežití konceptu globalizace je ohromný. Snížení školního vzdělání a vědomostí (aby lidé byli méně vzdělaní a spokojili se s prací v montovnách a tím pádem, aby se zamezilo stavu raketové exploze nezaměstnanosti) sice v EU probíhá ve všech zemích, ale to samo o sobě nevyřeší problém toho, že pro lidi při současném tempu růstu Číny nezbude v Evropě žádná práce. Nahradí globalizaci nová éra kolonialismu?
Stále více se proto mezi ekonomy hovoří o náhradě globalizace něčím, čemu se říká neokoloniální věk. V podstatě jde o to, že ekonomové si uvědomili, že systém vykořisťování méně rozvinutých zemí je v pořádku, protože ty země dostanou za své zdroje zaplaceno. Globalisté se snaží zdroje planety rovnoměrně rozložit a sjednotit a snížit spotřebu národů a centrálně řídit planetu. Problémy, které to
s sebou nese (migrace, multikulti napětí, růst tzv. extrémistických hnutí odporu, globální chudnutí) jsou však natolik komplikované, že v podstatě je tady někdo (Donald Trump), kdo se odvážil říct, že zkrátka se musí každý starat sám o sebe a ne všichni na světě se budou mít dobře. Tohle lakonické konstatování zapůsobilo na globalizovaný svět jako rozbuška. Je to stejné, jako když uprostřed školní třídy, kde je spousta Afričanů, se zvednete a řeknete na plná ústa: „To jsou černoši!“ a najednou vám ostatní začnou tleskat, že jste měl odvahu je nazvat černochy a ne „spoluobčany“.
Ruiny ocelárny v Bethlehemu v Ohiu.
Donald Trump pojmenoval problém: Globalismus! Globalizace sebrala pracovní místa Američanům a místo pracovních míst do USA přišly miliony nelegálních migrantů, kteří obsadili zbytek pracovních míst, hlavně těch v oblasti řemesel a služeb. A právě Donald Trump v podstatě vrátil normálnost do národní politiky, že zájmy národa jsou na prvním místě. Kdo by si to troufl říct před pár týdny z ostatních politiků? Valerij Pjakin dává projektu globalismu příliš nereálná křídla a současné problémy globalizace nejsou zase až tak současné. Globalizace „zakopla“ už v roce 2008, když poslala ke dnu celé Řecko, které se z toho dodnes nevzpamatovalo. Migrace a procesy chudnutí potom odstartovaly v EU a v USA odpor proti globalizaci jako takové. Zatímco v roce 2008 se podařilo médiím ještě z krachu Lehman Brothers a hypoteční krize obvinit nezodpovědné investiční domy a banky, dnes ve světle migrace už nikdo nepochybuje, že viníkem problémů je právě globalizace sama, nikoliv její procesy řízení. Evropa je zatím pod kontrolou globalistů. Budou se snažit vlnu exitů zastavit. Rakouské prezidentské volby, volby v Holandsku, v Německu. To všechno Evropu ještě čeká. Evropští politici nejsou na konec globalizace připravení. Stále jedou ve starých kolejích, ale po nástupu Trumpa do Bílého domu se začnou spouštět dezintegrační mechanismy a rozpad globalizace
i v Evropě. Budou se hledat nová řešení, ochrany trhů a pracovních míst, ochrany hranic a v novém prostoru Evropy zůstane jenom pár původních bodů z programu globalizace. Společný trh, ale s regulacemi a ochranami. Volný pohyb, ale s kontrolami. Omezená migrace s velkými kontrolami. Národní elity se budou snažit přežít a zabránit lidovým povstáním a dalším exitům z EU. Spolu s tím visí i otazník nad montovnami v EU. Postupně bude sílit snaha přesunout z offshore prostorů jihovýchodní Asie zpátky do EU i druhovýrobu, podniky a fabriky. Pokud k tomu dojde, budeme za to děkovat právě Donaldu Trumpovi. -VKŠéfredaktor AE News
