Alternativní způsoby řešení sporů v podnikatelské praxi

Bankovní institut vysoká škola Praha Práva

Alternativní způsoby řešení sporů v podnikatelské praxi Bakalářská práce

Autor:

Martina Folgetová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Radek Spurný

Duben, 2015

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Teplicích, dne 7. 4. 2015

Martina Folgetová

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu práce JUDr. Radku Spurnému za konzultace při vedení práce.

1 Anotace práce a klíčová slova Cílem této práce je představit některé možnosti řešení sporů co do podstaty, průběhu, závaznosti výsledku, možnosti opravných prostředků a legislativních podkladů. Porovnat jednotlivé fáze mezi sebou s vyhodnocením, kdy je vhodné jakou metodu použít a proč, nejen z pohledu efektivnosti, ale i nákladovosti a vykonavatelnosti rozhodnutí. Zmínit jednotlivá úskalí uvedených řešení a zaměřit se zejména na v poslední době velmi diskutované rozhodčí řízení. Soudní řízení Rozhodce Rozhodčí řízení Mediátor Mediační řízení

Annotation and Key words The aim of this work is to present certain possible ways of resolving disputes with regard to their nature, course, binding results, options of remedies and legislative documents. It compares individual phases with each other and evaluates which method is appropriate to use and on which grounds in terms of efficiency, as well as costs and enforceability of decisions. The work provides an overview of specific difficulties of individual solutions and focuses in particular on recently much discussed arbitration proceedings. Judicial Proceedings Arbitrator Arbitration Proceedings Mediator Mediation Proceeding

Obsah Úvod ............................................................................................................................... 7 1

Řešení sporů obecně ................................................................................................. 8

2

Soudní řízení ............................................................................................................ 9

3

4

5

6

2.1.

Zahájení řízení .................................................................................................. 9

2.2.

Průběh řízení ................................................................................................... 10

2.3.

Důkazy řízení .................................................................................................. 11

2.4.

Odročení, ukončení jednání, náhrada nákladů řízení ...................................... 12

2.5.

Opravné prostředky......................................................................................... 13

2.6.

Závaznost a vykonavatelnost .......................................................................... 14

Rozhodčí soudy a rozhodci .................................................................................... 15 3.1.

Rozhodčí soud................................................................................................. 15

3.2.

Rozhodci ......................................................................................................... 16

3.3.

Ujednání o rozhodčím řízení........................................................................... 16

Rozhodčí řízení ...................................................................................................... 19 4.1.

Zahájení rozhodčího řízení ............................................................................. 19

4.2.

Průběh řízení ................................................................................................... 20

4.3.

Důkazy řízení .................................................................................................. 20

4.4.

Odročení, ukončení jednání, náhrada nákladů řízení ...................................... 21

4.5.

Opravné prostředky......................................................................................... 22

4.6.

Závaznost a vykonavatelnost .......................................................................... 23

Mediátoři a mediace ............................................................................................... 24 5.1.

Mediátor .......................................................................................................... 24

5.2.

Mediace ........................................................................................................... 25

Mediační řízení ....................................................................................................... 26 6.1.

Zahájení mediačního řízení ............................................................................. 26

6.2.

Průběh řízení ................................................................................................... 27 5

6.3.

Důkazy řízení .................................................................................................. 28

6.4.

Odročení, ukončení jednání, náhrady nákladů řízení ..................................... 28

7

Smírčí skupina, Expertízy ...................................................................................... 30

8

Soudní řízení vs. Rozhodčí řízení .......................................................................... 31

9

Rozhodčí řízení před novelami a po nich ............................................................... 34

10

Dopady novel zákona o rozhodčím řízení .......................................................... 39

11

Aktuální situace .................................................................................................. 43

Závěr ............................................................................................................................. 46 Seznam použité literatury ............................................................................................. 49

6

Úvod Společně s rozvíjející se podnikatelskou činností, zejména po roce 1989, nejen mezi subjekty v tuzemsku, ale i se zahraničními subjekty, začaly narůstat i podnikatelské spory. V souvislosti s nárůstem práce pro soudy začalo býti klasické řešení sporů u soudů velmi časově náročné a mnohdy se stávalo, že nežli byl spor zahájen nebo ukončen, jeden či oba podnikatelské subjekty již byly v likvidaci, či jejich situace neumožňovala naplnění rozsudku. Pro urychlení takovéto situace a ulehčení soudnímu systému byl v roce 1994 přijat zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů pod číslem 216 s účinností od 1. ledna 1995, jímž byla ustanovena možnost řešení majetkových sporů u rozhodčího soudu. Tento způsob řešení sporů měl do této doby funkci omezenou zejména na spory vznikající mezi subjektem se sídlem v České republice a zahraničním subjektem. Zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů byl také zřízen institut rozhodce. Postupně při aplikaci rozhodčího řízení s jeho specifiky a společně s rozšíření obchodní spolupráce, při níž vystupuje do popření zachování další obchodní spolupráce před vyřešením jednotlivého sporu s následkem ztráty obchodního partnera, začalo býti pro obchodní subjekty přednější smírčí řešení sporů, čímž se otevřel prostor pro další alternativní, tzv. mimosoudní neboli smírčí řešení sporů, jako např. formou smírčí skupiny, expertním zásahem či mediace. Rozhodčí řízení lze považovat součástí procesního práva, jež má v České republice písemnou podobu ve formě zákoníků a řádů, kdežto ostatní zmíněné formy jsou spíše komunikační metody jak dosáhnout smírného řešení. Cílem této práce je představit jednotlivé institucionální možnosti řešení sporů co do podstaty, průběhu, závaznosti výsledku, vykonavatelnosti rozhodnutí a možnosti opravných prostředků a jednotlivé fáze porovnat mezi sebou s vyhodnocením, kdy je vhodné jakou metodu použít a proč.

7

1 Řešení sporů obecně Právo domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu je jedním ze základních práv a svobod občana všech států dodržujících Listinu základních práv a svobod – HLAVA PÁTÁ; PRÁVO NA SOUDNÍ A JINOU PRÁVNÍ OCHRANU čl. 36 a násl. Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky. Zajištění tohoto práva je v České republice realizováno vícestupňovými, nezávislými, obecnými soudy při veřejných jednáních, pokud tuto skutečnost zákon nevylučuje, s možností projednávání za přítomnosti všech zúčastněných stran, které se mohou k projednávaným věcem vyjádřit. Všechna řízení u obecného soudu se řídí zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů. „V občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, …“,1 tj. nejen spory vyplývající z relativních majetkových práv, pod které s účinností nového občanského zákoníku a zrušení obchodního zákoníku, obchodní vztahy patří, ale i právo rodinné, absolutní majetkové tzv. vlastnické, autorské a patentové. Takto široká působnost představuje velmi vysoký počet soudních sporů, velké množství administrativy, nepřiměřeně dlouhé projednávání a vysoké náklady, což pro obchodní spory není žádoucí. Pro zrychlení vyřizování obchodních sporů a pro ulehčení práce soudům bylo v roce 1994 zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů upraveno rozhodování majetkových sporů nezávislými a nestrannými rozhodci. Spory, které by jinak rozhodovaly soudy, mohou být na základě rozhodčí smlouvy vyňaty z pravomoci soudu, čímž by soudy měly rozhodovat menší počet věcí 2 a tím by jím měla být ulehčena práce.

1

ČESKO, Zákon č. 99 ze dne 1. dubna 1964 občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů. In:

Úplné Znění číslo: 999, Ostrava – Hrabůvka, Nakladatelství Sagit, a.s., 2013, §7, str. 7 2

SCHELLE Karel, SCHELLEOVÁ Ilona, 2007. Alternativní způsoby řešení obchodních sporů. 2.

Vydání, Ostrava: KEY Publishing. str. 37 „Spory, které by jinak rozhodovaly soudy, budou na základě rozhodčích smluv vyňaty z jejich pravomoci, jinak řečeno, soudy by měly rozhodovat méně věcí“

8

2 Soudní řízení Řešení sporů u soudů se řídí zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů. Občanský soudní řád upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků. 3

2.1. Zahájení řízení Každé řízení v prvním stupni začíná obvykle na návrh, který musí obsahovat náležitosti dle §42 odst. 4 a §79 zákona 99/1964 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů, jako např. datum, kdo návrh uplatňuje, které věci se týká a co sleduje, jména, příjmení, bydliště účastníků, příp. jejich rodná (občané, fyzické osoby) nebo identifikační čísla (právnické osoby), rozhodující skutečnosti a důkazy jichž se navrhovatel dovolává, podpis a soud, kterému je určen. Návrh se podává k soudu buď listinnou podobou osobně v podatelně nebo poštou, v předepsaném počtu výtisků. Návrh je také možno podat v elektronické podobě prostřednictvím datové schránky. K návrhu v jakékoliv formě musí být připojeny dokumenty a doklady, jež jsou v návrhu zmíněny, či na které se návrh odvolává. Návrh se, až na případy určené zákonem, podává k okresnímu soudu příslušnému trvalému bydlišti účastníka, proti němuž návrh směřuje. V případě právnické osoby okresní soud příslušný sídlu právnické osobě. Dnem doručení návrhu na řízení u soudu se řízení zahajuje. V případě podání návrhu prostřednictvím datové schránky je řízení zahájeno v okamžiku, kdy je návrh dostupný informačním systémem určeným pro příjem návrhu. V případě, že podaný návrh neobsahuje všechny předepsané náležitosti, není srozumitelný nebo je nejasný vyzve soud navrhovatele k doplnění nebo opravě v dané lhůtě. Jestliže tak i přes výzvy soudu navrhovatel neučiní, a v řízení z tohoto důvodu nelze pokračovat, je řízení usnesením odmítnuto, o čemž je navrhovatel informován a poučen.

3

Zpracováno dle §1 Zákon č. 99 ze dne 1. dubna 1964 občanský soudní řád ve znění pozdějších

předpisů: Úplné Znění číslo: 999, Ostrava – Hrabůvka, Nakladatelství Sagit, a.s., 2013, str. 6

9

V soudním řízení rozhoduje jediný soudce (samosoudce) nebo senát. U okresních soudů rozhoduje většinou samosoudce; senát rozhoduje ve věcech pracovních či ve věcech u kterých je rozhodování senátem stanoveno zákonem. Samosoudce rozhoduje taktéž u krajských soudů, pokud je krajský soud soudem prvního stupně. Senát u krajského soudu rozhoduje u odvolacího řízení a v případě instance prvního stupně rozhoduje věci, pro které je rozhodnutí senátu dané zákonem.

2.2. Průběh řízení Po zahájení řízení, za předpokladu splnění všech požadovaných podmínek řízení a nedošlo-li k zastavení řízení z důvodů výše uvedených či jiných daných zákonem (např. nezaplacení soudních poplatků) připraví předseda senátu jednání. Cílem soudního jednání je vyřešení sporu pokud možno co nejrychleji a nejhospodárněji. Za účelem přípravy jednání tak, aby mohlo býti rozhodnuto při jediném jednání: -

mohou býti účastníci řízení vyzváni k písemnému vyjádření k věci, a k předložení listinných důkazů, jichž se v návrhu dovolávají,

-

mohou býti účastníci řízení upozorněni na možnost využití mediace nebo sociálního poradenství,

-

může být vyžádána zpráva o skutečnostech, které mají význam pro řízení a rozhodnutí,

-

může být ustanoven soudní znalec,

-

mohou být činěna další vhodná opatření. 4

U případů, kdy není možné věc rozhodnout bez nařízeného jednání nebo při jediném jednání, je ustanoveno přípravné jednání za účasti dotčených stran a jejich zástupců, případně dalších osob. Předvolání účastníků musí být doručeno do vlastních rukou nebo do datové schránky. Jiné doručení se v tomto případě vylučuje.

4

Zpracováno dle §114a Zákon č. 99 ze dne 1. dubna 1964 občanský soudní řád ve znění pozdějších

předpisů. In: Úplné Znění číslo: 999, Ostrava – Hrabůvka, Nakladatelství Sagit, a.s., 2013, str. 31

10

Předseda senátu během přípravného řízení učiní zejména pokus o smírné řešení věci nebo nařídí stranám setkání s mediátorem, pokud je to vhodné a účelné. Objasní podmínky řízení, stanoví splnění procesních povinností a poučí přítomné účastníky. V případě, že se k přípravnému řízení nedostaví navrhovatel a řádně se neomluví, soud řízení zastaví. Pokud se k přípravnému řízení nedostaví odpůrce a řádně se neomluví, má se za to, že nárok z návrhu uznává. Jestliže nebylo možno vydat rozsudek ve věci bez jednání, zdálo se, že nebude možno věc rozsoudit v průběhu jediného jednání a bylo svoláno přípravné řízení, při němž konečné řešení sporu taktéž nebylo nalezeno, je soudem nařízeno jednání v dané věci. Jednání je veřejné. Veřejnost z jednání může být vyloučena, či omezena v následujících případech: -

ohrožení tajnosti utajovaných informací chráněných zvláštním zákonem,

-

ohrožení obchodního tajemství,

-

z důležitého důvodu účastníků,

-

ohrožení mravnosti. 5

Po zahájení jednání jsou zúčastněné strany vyzvány předsedou senátu k přednesení návrhu a vyjádření se k návrhu v pořadí navrhovatel, odpůrce. Předseda senátu zahajuje jednání, řídí jednání, uděluje slovo, odnímá slovo, provádí dokazování, čte nebo sděluje vyjádření za nepřítomné osoby, vyhlašuje rozhodnutí a končí jednání.

2.3. Důkazy řízení Po přednesení návrhu navrhovatelem a vyjádření se odpůrcem k ní, následuje fáze dokazování. Důkazy jsou potvrzením resp. prokázáním tvrzení navrhovatele i odpůrce. Ve fázi dokazování jsou uváděny jak důkazy podporující návrh navrhovatele tak důkazy podporující tvrzení odpůrce. Důkazy jsou prováděny dle rozhodnutí soudu. Obecně známé

5



11

skutečnosti, skutečnosti soudu známé z jeho činnosti a právní předpisy není třeba dokazovat. Soud může provést i další důkazy nežli navržené, pokud vyplývají ze spisu, k objasnění podstaty věci řízení. Účastníci řízení mají právo se k jednotlivým důkazům vyjádřit. Na žádost soudu musí být předloženy vyžádané důkazy ve stanovených lhůtách. Předvolaní svědci jsou povinni se dostavit k výslechu.

2.4. Odročení, ukončení jednání, náhrada nákladů řízení Jednání se odročuje z důvodu doplnění důkazů v listinné podobě či z důvodu předvolání dalších svědků. Může být taktéž odročeno ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů, které musí být sděleny soudu. Rozhodnutí o věci provádí soud rozsudkem. V případech stanovených zákonem je rozhodnutí o věci prováděno usnesením. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně, zpravidla po skončení jednání, které rozsudku předcházelo, či v odročeném jednání, nejdéle však do deseti kalendářních dní od jednání, které rozsudku předcházelo. Obsah rozhodnutí je shrnut do výroku rozsudku, jehož součástí může být i rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Výrok rozsudku se vyhlašuje společně s odůvodněním, poučením o odvolání a o možnosti výkonu rozhodnutí. Po vyhlášení předseda senátu zpravidla účastníky vyzve, aby se vyjádřili, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku. Jakmile soud vynese rozsudek, je jím vázán. 6 Rozsudek je následně písemně vyhotoven s náležitostmi předepsanými občanským soudním řádem a stejnopisy rozeslány účastníkům do vlastních rukou ve lhůtě třiceti dnů od vyhlášení. Rozsudek je také možno předat účastníkům osobně po skončení jednání, ve kterém byl rozsudek vyhlášen v případě, že se účastníci vzdali práva na odvolání. Jednou z předepsaných náležitostí je uvedení opravného prostředku, případně uvedení, že účastníci se vzdali práva na odvolání. Náhrada nákladů řízení přísluší úspěšné straně sporu, ať již z pohledu navrhovatele tak odpůrce. V případě částečné úspěšnosti je i náhrada nákladů řízení částečná, případně není nárok přiřčen nikomu, anebo naopak, je přiřčena plná náhrada v případě, že neúspěch byl jen

6

Zpracováno dle §155 a §156 Zákon č. 99 ze dne 1. dubna 1964 občanský soudní řád ve znění

pozdějších předpisů. In: Úplné Znění číslo: 999, Ostrava – Hrabůvka, Nakladatelství Sagit, a.s., 2013, str. 40

12

v nepatrné části, nebo pokud rozhodnutí záviselo na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.7 Při uzavření řízení smírem, případně bylo-li zastaveno, náhrada nákladů řízení nepřísluší nikomu, pokud to nebylo smírčí dohodou smluveno jinak. Náklady soudního řízení jsou zejména: -

hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudních poplatků

-

ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců

-

náklady důkazů

-

tlumočné

-

náhrada za daň z přidané hodnoty

-

odměna za zastupování

-

odměna pro mediátora. 8

2.5. Opravné prostředky Proti rozsudku soudu prvního stupně je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dní od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí, pokud tuto skutečnost povoluje zákon. Odvolání musí obsahovat nejen obecné náležitosti tak jako návrh na řízení, ale zejména, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu (odvolací důvod) a čeho se odvolatel domáhá (odvolací návrh). 9 Průběh, ukončení i náhrada nákladů řízení u odvolacího soudu je procesně shodné s řízením soudu prvního stupně. Proti rozhodnutí odvolacího soudu, kterým končí odvolací řízení, je možné podat dovolání, pokud zákonem není stanoveno jinak. Takovýto systém je nazýván více instančním tj. několikastupňovým zachovávající pořadí od nejnižšího

7


předpisů. In: Úplné Znění číslo: 999, Ostrava – Hrabůvka, Nakladatelství Sagit, a.s., 2013, str. 38 8


předpisů. In: Úplné Znění číslo: 999, Ostrava – Hrabůvka, Nakladatelství Sagit, a.s., 2013, str. 36 9



13

k nejvyššímu. Po vyčerpání řádných opravných prostředků nabývá poslední rozsudek právní moc dle zákona a je soudně vykonavatelný.

2.6. Závaznost a vykonavatelnost Rozhodnutí soudu uvedené v rozsudku je závazné pro všechny účastníky řízení, k němuž se rozsudek vztahuje a každý z nich je povinen se jím řídit a dodržovat ho, pokud takovéto rozhodnutí nabylo právní moci. Není rozdíl mezi nabytím právní moci vyznačením, či uplynutím lhůty, ve které je možno podat odvolání proti rozsudku. V případě, že rozhodnutí není plněno, dodrženo či dodržováno dobrovolně může příjemce rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Jsou-li splněny náležitosti návrhu a požadavek na výkon je oprávněný, má soud právní moc k vynucení splnění. V případě finančního plnění lze např. přikázat pohledávku z peněžního účtu povinného, postoupit správu nemovité věci nebo získat finance prodejem movitých či nemovitých věcí v dražbě nejvyšší nabídce, přičemž vyvolávací cena může být jedna třetina ceny stanovené odhadem, pokud není zákonem určeno jinak. Způsob vymáhání jiného plnění než finančního se stanovuje dle povahy plnění rozhodnutí (vyklizení, odebrání věci, provedením práce, …).

14

3 Rozhodčí soudy a rozhodci 3.1. Rozhodčí soud První rozhodčí soud v České republice, resp. V ČSSR, byl založen roku 1949 při Československé obchodní komoře. Roku 1980 byl jeho název změněn na Rozhodčí soud při Československé obchodní a průmyslové komoře. Od 1. 1. 1995 je používán název Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Již od roku 1949 je tento soud významnou arbitrážní institucí s mezinárodní působností. Rozhodčí řízení umožňuje zúčastněným stranám ovlivnit rychlost řízení sporu, místo jednání pro rozhodování sporu nebo také osoby rozhodující spor – rozhodci. Rozhodčí nález lze uplatnit ve více než 140 zemích světa, které jsou signatáři Úmluvy o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů tzv. Newyorské úmluvy. Newyorská úmluva je na našem území platná od roku 1959. V roce 1963 nabyla účinnost taktéž Evropská úmluva a obchodní arbitráži. Rozhodčí soud rozhoduje výhradně majetkové spory. Od roku 1949 do roku 1990 patřilo do oblasti rozhodování Rozhodčího soudu téměř výhradně rozhodování sporů subjektů z tehdejší Československé socialistické republiky se zahraničními subjekty. Od roku 1990, po změně politického systému na území České republiky a po novele platného zákona z roku 1963, následně nahrazeného aktuálně platným zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění pozdějších předpisů, lze u rozhodčího soudu řešit spory jak mezi právními subjekty, tak mezi právním subjektem a občanem (spotřebitelské spory). Spory mezi právními subjekty mohou býti jednak tuzemské, kdy subjekty sporu jsou z České republiky nebo ostatní, přičemž pro tuto klasifikaci musí být alespoň jeden účastník sporu ze zahraničí. V České republice působí celkem tři stálé rozhodčí soudy. Vedle Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře a Agrární komoře České republiky, který má jako jediný obecnou

15

působnost, je to Burzovní rozhodčí soud při Burze cenných papírů Praha a Rozhodčí soud při Českomoravské komoditní burze. Rozhodčí soud může být také zřízen ad hoc, tedy pouze za určitým účelem Stálé rozhodčí soudy vedou, na rozdíl o rozhodčích soudů ad hoc, seznamy rozhodců a mohou dle zákona z těchto seznamů jmenovat rozhodce pro řešení sporů, pokud tak neučiní účastníci sporu.

3.2. Rozhodci Dle §4 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění pozdějších předpisů může být rozhodcem „ občan České republiky, který je zletilý, bezúhonný a plně svéprávný, pokud zvláštní předpis (např. §80 odst. 5 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích ve znění pozdějších předpisů – Soudce je povinen ve svém osobním životě svým chováním dbát o to, aby nenarušovalo důstojnost soudcovské funkce a neohrožovalo nebo nenarušovalo důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudců. Soudce zejména b) nesmí působit jako rozhodce nebo zprostředkovatel řešení právního sporu, zastupovat účastníky soudního řízení nebo jako zmocněnec poškozeného nebo zúčastněné osoby v soudním nebo správním řízení, s výjimkou zákonného zastoupení a případů, v nichž půjde o zastupování dalšího účastníka řízení, v němž je účastníkem i sám soudce) nestanoví jinak “. „Rozhodcem určeným rozhodčí doložkou pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv může být jen osoba, která je zapsána v seznamu rozhodců vedeném Ministerstvem spravedlnosti.“

3.3. Ujednání o rozhodčím řízení V případě, že smluvní strany chtějí a souhlasí, aby případné spory vzniklé ze smluvního vztahu byly řešeny rozhodcem, rozhodci či stálým rozhodčím soudem, musí být tato skutečnost vždy písemně ujednána. Výše uvedené písemné ujednání o řešení sporů může být následující: 

Rozhodčí doložkou v následujícím znění jako součást písemné smlouvy

16

"Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho řádu jedním rozhodcem jmenovaným předsedou Rozhodčího soudu." 10 Případně "Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho řádu třemi rozhodci." 11 

Písemným dodatkem k již existující smlouvě ve znění např.: Smluvní strany se dohodly na uzavření dodatku č....... k smlouvě č. ....... ze dne ....... v

tomto znění: "Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho řádu jedním rozhodcem jmenovaným předsedou Rozhodčího soudu." 12

Případně "Všechny spory vznikající z této smlouvy a v souvislosti s ní budou rozhodovány s konečnou platností u Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky podle jeho řádu třemi rozhodci." 13 V ........................................... dne ..............................................

10

Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky.

Rozhodčí doložka [ online ]. Dostupné z: http://www.soud.cz/rozhodci-dolozka 11






Rozhodčí doložka [ online ]. Dostupné z: http://www.soud.cz/rozhodci-dolozka

17

................................................................. .............................................................. podpisy zástupců smluvních stran 

Samostatnou písemnou smlouvou o rozhodčím řízení ke smlouvám jak písemným tak uzavřených ústně Po novele zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů

účinné od 1. 4. 2012 je u spotřebitelských smluv nutné uzavřít vždy samostatnou písemnou smlouvu o řešení sporů u rozhodčího soudu, resp. rozhodcem obsahující další zákonem předepsané náležitosti, jimiž jsou: 

pravdivé, přesné a úplné informace o rozhodci nebo o tom, že rozhoduje stálý rozhodčí soud,



způsob zahájení a forma vedení rozhodčího řízení,



odměna rozhodce a předpokládané druhy nákladů, které mohou spotřebiteli v rozhodčím řízení vzniknout a o pravidlech jejich přiznání,



místu konání rozhodčího řízení,



způsob doručení rozhodčího nálezu spotřebiteli,



způsob doručení o tom, že pravomocný rozhodčí nález je vykonatelný. Počet rozhodců, event. konkrétní jména rozhodců, bývá uveden v rozhodčí smlouvě.

V případě, že tak není, lze uplatnit pravidlo jednoho rozhodce každé strany sporu, kteří si zvolí předsedajícího rozhodce. „ Konečný počet rozhodců musí být vždy lichý.“ 14 V případě chybného ujednání o rozhodčím řízení může být toto ujednání prohlášeno za neplatné a řešení sporu tím podléhá pravomoci státních soudů. Taktéž lze případně vyhlásit neplatnost rozhodčího nálezu z důvodu nevzniknutí smlouvy v souvislosti s chybějícími náležitostmi.

14

ČESKO, zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění

pozdějších předpisů. In: Úplné Znění číslo: 999, Ostrava – Hrabůvka, Nakladatelství Sagit, a.s., 2013, §7 (1), str. 231

18

4 Rozhodčí řízení Rozhodčí řízení se řídí zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění pozdějších předpisů, Ústavou ČR, Listinou základních práv a svobod a taktéž již zmíněnými mezinárodními úmluvami – Úmluvou o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů a Evropskou úmluvou o obchodní arbitráži. Pro postupy, procesy a vztahy neupravené těmito dokumenty se použije občanský soudní řád v přiměřeném rozsahu.

4.1. Zahájení rozhodčího řízení „ Rozhodčí řízení se zahajuje žalobou a je zahájeno dnem, kdy žaloba došla stálému rozhodčímu soudu nebo rozhodci uvedenému v odstavci 2.15 Podání žaloby má tytéž právní účinky jako žaloba u soudu.“ 16 Žaloba u rozhodčího soudu musí obsahovat alespoň následující informace: 

označení stran,



žalobní nárok,



odůvodnění jazyka řízení není-li jím čeština,



odůvodnění pravomoci rozhodčího soudu, pokud pravomoc nevyplývá z mezinárodní smlouvy pro strany závazné,



skutečnosti, na kterých žalobce zakládá své žalobní nároky, a označení důkazů, jichž se žalobce dovolává,



hodnotu předmětu sporu,



jméno a příjmení rozhodce, kterého jmenuje žalobce, nebo žádost, aby rozhodce byl jmenován předsedou rozhodčího soudu.

15

odstavec 2 „ Není-li žaloba podávána stálému rozhodčímu soudu, podává se předsedajícímu rozhodci,

je-li určen nebo jmenován; není-li předsedající rozhodce dosud určen nebo jmenován, žaloba se podává kterémukoli určenému nebo jmenovanému rozhodci“. ČESKO, Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění pozdějších předpisů. In: Úplné Znění číslo: 999, Ostrava – Hrabůvka, Nakladatelství Sagit, a.s., 2013, §14 odst. 2, str. 233 16

ČESKO, Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění

pozdějších předpisů. In: Úplné Znění číslo: 999, Ostrava – Hrabůvka, Nakladatelství Sagit, a.s., 2013, §14 odst. 1, str. 231

19

Žaloba musí být podepsána oprávněnou osobou. 17

4.2. Průběh řízení Průběh a místo řízení nejsou přesně vymezena tak jako u soudního řízení. Smluvní strany se dohodnou na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení nebo je postup určen předsedajícím rozhodcem, pokud k tomu byl zmocněn nebo „ postupují rozhodci v řízení způsobem, který považují za vhodný.“

18 „

Rozhodčí řízení se koná v místě dohodnutém

stranami. Není-li místo takto určeno, koná se v místě určeném rozhodci s přihlédnutím k oprávněným zájmům stran.“19 Rozhodčí řízení je vždy neveřejné.

4.3. Důkazy řízení V rozhodčím řízení jsou uváděny dobrovolně poskytnuté důkazy, stejně tak výslech další osob či znalců je možný jen na základě jejich dobrovolnosti. Rozhodce může požádat soud o pomoc ve věcech procesních, k nimž nemá pravomoc. Soud je povinen vyhovět, pokud jde o věc přípustnou zákonem např. předběžné opatření. 20

17

Zpracováno dle §17 Řádu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární

komoře České republiky účinný od 1. července 2012 [ online ]. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Řády. Dostupné z: http://www.soud.cz/rady/rad-rozhodcihosoudu-01-07-2012 18


pozdějších předpisů. In: Úplné Znění číslo: 999, Ostrava – Hrabůvka, Nakladatelství Sagit, a.s., 2013, §19 odst. 2, str. 233 19


pozdějších předpisů. In: Úplné Znění číslo: 999, Ostrava – Hrabůvka, Nakladatelství Sagit, a.s., 2013, §17, str. 231 20

Zpracováno dle §20 Zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve

znění pozdějších předpisů. In: Úplné Znění číslo: 999, Ostrava – Hrabůvka, Nakladatelství Sagit, a.s., 2013, str. 231.

20

4.4. Odročení, ukončení jednání, náhrada nákladů řízení Jednání lze odročit nebo přerušit z vážných důvodů na žádost jedné ze stran nebo z rozhodnutí rozhodce. Jednání je ukončeno rozhodčím nálezem nebo usnesením v případě zastavení řízení. Rozhodčí nález musí být vyhotoven písemně, obsahovat odůvodnění a musí být podepsán rozhodujícími rozhodci. Odůvodnění nemusí být v rozhodčím nálezu uvedeno v případě, že se tak strany dohodly. Pro rozhodčí nálezy týkající se sporů ze spotřebitelských smluv naopak platí, že odůvodnění musí být uvedeno vždy a stejně tak poučení o právu podat návrh na zrušení rozhodčího nálezu u soudu. 21 Náhrada nákladů řízení přísluší úspěšné straně sporu. V případě částečné úspěšnosti je i náhrada nákladů řízení částečná, případně není nárok přiřčen nikomu, anebo naopak, je přiřčena plná náhrada v případě, že neúspěch byl jen v nepatrné části, nebo pokud rozhodnutí záviselo na znaleckém posudku nebo na úvaze rozhodčího soudu. V odůvodněných případech nemusí rozhodčí soud přiřknout náklady nikomu, případně se mohou strany dohodnout o náhradě nákladů odlišně. Výjimkou jsou náklady na tlumočení a příplatek za zrychlené jednání, jež vždy nese strana, která je požadovala. 22 „ Náklady soudního řízení tvoří: a) poplatek za rozhodčí řízení, b) poplatek za přezkum, c) poplatek za zvláštní jmenování předsedy rozhodčího senátu d) správní náklady rozhodčího soudu e) zvláštní náklady vznikající rozhodčímu soudu

21

Zpracováno dle §25 Zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve

znění pozdějších předpisů. In: Úplné Znění číslo: 999, Ostrava – Hrabůvka, Nakladatelství Sagit, a.s., 2013, str. 234. 22

Zpracováno dle §55 a §56 Řádu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a

Agrární komoře České republiky účinný od 1. července 2012 [ online ]. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Řády. Dostupné z: http://www.soud.cz/rady/radrozhodciho-soudu-01-07-2012

21

f) vlastní výlohy stran.“23 Výše poplatků je dána sazebníkem příslušného rozhodčího soudu nebo rozhodce, u nějž je spor projednáván.

4.5. Opravné prostředky Opravným prostředkem pro rozhodčí nález je přezkoumání rozhodčího nálezu jiným rozhodcem. Rozhodčí nález nelze přezkoumat, pokud tato možnost nebyla uvedena v rozhodčí smlouvě, případně pokud uplynula doba, v níž je možno dle smlouvy o přezkum zažádat. Rozhodčí nález nabývá právní moc dnem doručení a má platnost a závaznost tak jako soudní rozhodnutí. Ve výjimečných případech, zejména z důvodu procesní chyby, může být rozhodčí nález zrušen soudem a nařízený výkon rozhodnutí zastaven. Dle zákona o rozhodčím řízení takovýmito případy jsou: -

rozhodčí nálezy vydané ve věci, o níž nelze rozhodnout v rozhodčím řízení,

-

rozhodčí nálezy vydané na základě neplatné rozhodčí smlouvy,

-

rozhodčí nálezy vydané za účasti rozhodce, který nebyl podle rozhodčí smlouvy ani jinak k rozhodování pověřen nebo neměl způsobilost být rozhodcem,

-

rozhodčí nálezy vydané bez usnesení většiny rozhodců,

-

rozhodčí nálezy vydané bez možnosti projednat věc před rozhodci jednou ze zúčastněných stran,

-

rozhodčí nálezy vydané s plněním, jež nebylo požadováno či je v rozporu s právem ČR,

-

rozhodčí nálezy vydané ve sporech ze spotřebitelských smluv v nesouladu s předpisy na ochranu spotřebitele nebo ve zjevném rozporu s dobrými mravy nebo veřejným pořádkem,

23

§45 Řádu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České

republiky účinný od 1. července 2012 [ online ]. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Řády. [cit. 2015-01-07] Dostupné z: http://www.soud.cz/rady/rad-rozhodcihosoudu

22

-

rozhodčí nálezy vydané ve sporech ze spotřebitelských smluv obsahující doložku o rozhodčím řízení jako součást podmínek smlouvy hlavní a nikoliv na základě samostatné smlouvy o rozhodčím řízení související se spotřebitelskou smlouvou,

-

rozhodčí nálezy vydané ve sporech ze spotřebitelských smluv na základě smlouvy o rozhodčím řízení, která neobsahuje pravdivé, přesné a úplné informace o rozhodci nebo o tom, že rozhoduje stálý rozhodčí soud, o způsobu zahájení a formě vedení rozhodčího řízení, odměně rozhodce a předpokládaných druzích nákladů, které mohou spotřebiteli v rozhodčím řízení vzniknout a o pravidlech pro jejich přiznání, o místu konání rozhodčího řízení, o způsobu doručení rozhodčího nálezu spotřebiteli a o tom, že pravomocný rozhodčí nález je vykonatelný nebo jsou tyto údaje neúplné, nepřesné nebo nepravdivé v nezanedbatelném rozsahu,

-

rozhodčí nálezy vydané, u nichž se zjistí, že jsou dány důvody, pro které lze v občanském soudním řízení žádat o obnovu řízení dle §228 odst. 1 písm. a) a b) občanského soudního řádu. 24

4.6. Závaznost a vykonavatelnost „ Rozhodčí nález …. nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný.“25 Rozhodčí nález je vykonatelný i přesto, že je podán návrh na zrušení rozhodčího nálezu, pokud není požádáno povinným o odklad výkonu rozhodčího řízení. O odkladu plnění z rozhodčího nálezu rozhodne soud do sedmi dnů od podání žádosti o odklad. Jestli-že není během této doby návrh na zrušení shledán jako oprávněný či by nehrozila závažná újma neprodleným výkonem rozhodčího nálezu, je rozhodčí nález vykonán.

24

zpracováno dle §31 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve

znění pozdějších předpisů. In: Úplné Znění číslo: 999, Ostrava – Hrabůvka, Nakladatelství Sagit, a.s., 2013, str. 235. 25

odstavec (2) §28 zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění

pozdějších předpisů: „ Rozhodčí nález, který nelze přezkoumat podle § 27 nebo u něhož marně uplynula lhůta k podání žádosti o přezkoumání podle § 27, nabývá dnem doručení účinku pravomocného soudního rozhodnutí a je soudně vykonatelný“. In: Úplné Znění číslo: 999, Ostrava – Hrabůvka, Nakladatelství Sagit, a.s., 2013, str. 234

23

5 Mediátoři a mediace 5.1. Mediátor Mediátorem může být každá bezúhonná osoba způsobilá k právním úkonům, s vysokoškolským vzděláním v magisterském nebo navazujícím magisterském studijním programu v České republice nebo obdobným vysokoškolským vzděláním ze zahraničí, jež je dle mezinárodní smlouvy či jiného právního předpisu uznáváno v ČR, složila zkoušku mediátora nebo jí byla uznána kvalifikace podle jiného právního předpisu a je zapsána v seznamu mediátorů vedeném Ministerstvem spravedlnosti, přičemž žádost o zápis do seznamu může být uznána při splnění výše uvedených podmínek za předpokladu, že žadatel nebyl v posledních 5 letech před podáním žádosti vyškrtnut ze seznamu mediátorů z důvodu porušení povinností mediátora, závažným způsobem či opakovaně i přes písemné upozornění ministerstva, stanovených zákonem č. 202/2012 Sb., o mediaci a změně některých zákonů. Při mediační zkoušce se dle §2 bod 2 vyhlášky č. 277/2012 Sb., o zkouškách a odměně mediátora ze dne 13. srpna 2012 zjišťují znalosti z: -

mediace a dalších způsobů mimosoudního řešení sporů, včetně příslušné právní úpravy

-

mediačních technik

-

základních lidských práv a svobod

-

občanského, obchodního a pracovního práva

-

rodinného práva

-

práva na ochranu spotřebitele

-

občanského práva procesního

-

základů psychologie a sociologie. Mediační činnost se v České republice řídí zákonem č. 202/2012 Sb., o mediaci a

změně některých zákonů a vyhláškou č. 277/2012 Sb., o zkouškách a odměně mediátora. Tak jako ve většině oborů lidské činnosti tak i v tomto je důležité, a výhodou, mít nejen požadované vzdělání, ale i další odborné znalosti a osobní dovednosti pro výkon činnosti. Jak uvádí Holá v knize Mediace v teorii a praxi „ Za „mediační umění“ lze považovat kombinaci nadání, zkušeností, osobních hodnot, intuitivní tvořivosti a komunikačních dovedností, s nimiž mediátoři vstupují do vztahů s klientem a nasazují v něm svou jedinečnou osobnost jako nástroj. Osobnostní předpoklady je možné ve významu pro 24

výkon profese mediátora postavit na stejnou úroveň jako odborné znalosti a dovednosti. ………. empatii, opravdovost, schopnost vhledu do situace klienta, vstřícný zájem. …….. tvořivost a flexibilní důraznost.“ 26

5.2. Mediace Mediace je mimosoudní způsob řešení konfliktních situací jak v běžném životě, tak v obchodní sféře. Mediace jako specifická metoda řešení konfliktů se začala uplatňovat zhruba před 40 lety. 27 Mediace je postupem velice specifickým, který v sobě spojuje přístup právní, ale i celou řadu neprávních, zejména psychologických a sociologických aspektů. 28 Mediace může být uskutečněna pouze, pokud se strany sporu shodnou na řešení sporu touto cestou a dobrovolně se zúčastní. V právním řádu České republiky není nástroj k donucení účastníků sporu účastnit se mediačního řízení. Soudně nařídit lze pouze první, informační sezení u mediátora. Mediace probíhá vždy za účasti znesvářených stran a mediátora či mediátorů. Mediátor, jakožto osoba způsobilá k výkonu činnosti, má za cíl dovést svou aktivní účastí strany sporu k dosažení dohody různými komunikačními metodami a technikami. Mediaci lze v některých případech využít i jako prostředek k znovuobnovení komunikace mezi stranami sporu. Stejně tak jako nelze účastníky sporu donutit k účasti na mediačním sezení, není možné pravomocně vynutit dodržení mediační dohody.

26

HOLÁ, Lenka, 2012. Mediace v teorii a praxi. Praha 7, 1. vydání, Grada Publishing, a.s., str. 217

27


28


25

6 Mediační řízení Mediační činnost se v České republice řídí zákonem č. 202/2012 Sb., o mediaci a vyhláškou č. 277/2012 Sb., o zkouškách a odměně mediátora. Podmínkou pro úspěšný průběh mediace je nejen dobrovolný a kladný přístup stran ve sporu, ale i důvěra mezi účastníky a mediátorem resp. mediátory. Neméně důležitý je taktéž výběr mediátora, který by měl být vždy ze seznamu mediátorů vedeného u Ministerstva spravedlnosti, jenž je jakousi zárukou odbornosti, důvěryhodnosti a event. zkušenosti.

6.1. Zahájení mediačního řízení Mediační řízení začíná uzavřením mediační smlouvy a nikoliv návrhem resp. žalobou tak jako soudní řízení či řízení u rozhodčího soudu. Před zahájením mediace, resp. uzavřením smlouvy o provedení mediace je mediátor dle §3, odst. 4 zákona č. 202/2012 Sb., o mediaci povinen poučit zúčastněné strany: -

o svém postavení při mediaci

-

o účelu a zásadách mediace

-

o účincích smlouvy o provedení mediace a mediační dohody

-

o možnosti mediaci kdykoliv ukončit

-

o odměně mediátora za provedenou mediaci

-

o nákladech mediace Zvláště musí být zdůrazněno, „ že zahájením mediace není dotčeno právo stran

konfliktu domáhat se ochrany svých práv a oprávněných zájmů soudní cestou a že za obsah mediační dohody jsou odpovědné pouze strany konfliktu.“ 29

29

ČESKO, Zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci). In: Úplné

Znění číslo: 999, Ostrava – Hrabůvka, Nakladatelství Sagit, a.s., 2013, §3, odst. 4 str. 356.

26

Mediační smlouva uzavřena mezi zúčastněnými a mediátorem musí dle §4 odst. 2 zákona 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci) obsahovat alespoň následující: -

označení stran konfliktu,

-

jméno, popřípadě jména, příjmení a adresu místa podnikání mediátora,

-

vymezení konfliktu, který je předmětem mediace,

-

výši odměny mediátora za provedenou mediaci nebo způsob jejího určení, popřípadě ujednání o záloze nebo ujednání o tom, že mediace bude provedena bezplatně,

-

dobu, po kterou má mediace probíhat, nebo ujednání o tom, že mediace má probíhat po dobu neurčitou.

Mediační smlouva musí být uzavřena vždy písemně.

6.2. Průběh řízení Po poučení účastníků mediace a po sepsání smlouvy o mediaci je dalším krokem získání informací od jednotlivých stran sporů. Jedná se o zjištění postojů, názorů a vnímání sporné věci účastníky konfliktu. Získávání informací může být písemné či ústní. Při podávání prvotních informací ústně, za účasti obou stran konfliktu, jsou tyto informace jednotlivými účastníky směřovány k mediátorovi, případně k nikomu formou monologu. V počátku mediace však nikdy k protistraně z důvodu, aby mediátor nejprve porozuměl důvodům a rozpoložení zúčastněných a v případě nejasností se doptal. Cílem není diskuze mezi účastníky, co jak bylo nebo kdo za co může, ale zasvěcení mediátora do podstaty sporu tak, aby se mohl orientovat v problému, identifikovat příčinu neshody a efektivně řídit mediaci. V případě přespříliš znesvářených stran je možné tyto schůzky vést odděleně a postupně přivést znesvářené strany k jednomu stolu tak, aby byl znovuobnoven dialog mezi účastníky. V této fázi mediátor čerpá i z neverbálních projevů klienta, intonace a chování. Ve fázi komunikativnosti účastníků sporu mezi sebou přechází směřování informaci ze směru účastník – mediátor, neboli účastník = vypravěč, do směru účastník – účastník. 27

V mediaci je důležité, aby jednotlivé strany získali důvěru v řízení tak, aby byly schopny otevřeně hovořit o meritu věci a vzájemně si uvědomili jak situaci vnímá a chápe protistrana. V závěru by měl mediátor vydefinovat sporná místa a zobecnit je tak, aby se z konkrétní újmy stal předmět k jednání z nestranného úhlu pohledu. Jakékoliv informace sdělené mediátorovi jsou důvěrné a mediátor je povinen o nich zachovávat mlčenlivost nejen po dobu trvání smlouvy o mediaci ale i po jejím skončení. Zachovávat mlčenlivost platí i v případě, že se jednalo jen o první informační schůzku, po níž nebyla smlouva o mediaci uzavřena, či v případě ukončení činnosti mediátora a to i po vyškrtnutí ze seznamu mediátorů. Zbavení povinnosti mlčenlivosti je možné jen všemi stranami konfliktu. Výjimkou z této povinnosti je pouze řízení před soudem nebo jiným příslušným orgánem, ale pouze jeli předmětem řízení spor plynoucí z výkonu činnosti mediátora mezi ním a stranou konfliktu nebo jejím právním nástupcem a dále v rozsahu nezbytném pro svou obranu v rámci výkonu dohledu nad činností mediátora nebo v kárném řízení. 30

6.3. Důkazy řízení Mediace, jakožto komunikační metoda založená na dobrovolnosti důkazní řízení nevyžaduje, a mediátor nemá pravomoc důkazy požadovat, případně zvát svědky. Předkládání důkazů na podporu tvrzení je možné, avšak jejich pravost se neověřuje

6.4. Odročení, ukončení jednání, náhrady nákladů řízení Odročením můžeme v mediaci považovat termín dalšího sezení, přičemž takovéto odročování je možné v průběhu celého trvání mediační dohody. Úspěšná mediace je ukončována uzavřením mediační dohody. Dohoda je výsledkem shody zúčastněných stran. Na důkaz pravosti je opatřena datem podpisu a podepsána zástupci stran konfliktu a mediátora, čímž mediátor stvrzuje, že dohoda byla uzavřena v rámci mediace.

30

Zpracováno dle §9 zákona č. 202/2012 o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci). In:

Úplné Znění číslo: 999, Ostrava – Hrabůvka, Nakladatelství Sagit, a.s., 2013, str. 357,

28

Mediaci lze ukončit i z důvodů nečinnosti (strany konfliktu se nesešly více než rok), z osobních důvodů účastníků (zpochybnění nepodjatosti mediátora, písemným prohlášením stran o ukončení, narušení důvěry mezi mediátorem a účastníkem či účastníky sporu), z důvodů správních (nezaplacení sjednané zálohy, pozastavení činnosti mediátora) anebo z důvodu uplynutí doby platnosti smlouvy o mediaci. 31 Náklady řízení, resp. poplatky za mediační služby, jsou smluvní a řídí se ceníkem jednotlivých mediátorů. Fixně určena je pouze výše odměny pro mediátora za první setkání s mediátorem nařízené soudem, a to 400,- Kč za každou započatou hodinu.

32

Úhrada

poplatků za mediaci je plně na dohodě mezi stranami konfliktu, náklady nejsou rozhodnutím nikomu přiřčeny ani odejmuty.

31

Zpracováno dle §6 zákon č. 202/2012 Sb., o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci).

In: Úplné Znění číslo: 999, Ostrava – Hrabůvka, Nakladatelství Sagit, a.s., 2013, str. 356, 32

ČESKO, vyhláška č. 277/2012 Sb., o zkouškách a odměně mediátora. In: Úplné Znění číslo: 999,

Ostrava – Hrabůvka, Nakladatelství Sagit, a.s., 2013, §15 str. 366.

29

7 Smírčí skupina, Expertízy Tyto způsoby řešení sporů nejsou až tak detailně popsány v právním řádu České republiky jako způsoby již zmíněné. Jsou převzaty z jiných právních a kulturních systémů, jsou velmi úzce zaměřené a v našich podmínkách i úzce použitelné. Tyto způsoby se používají zejména u velmi důležitých, finančně rozsáhlých, či investičních smluv, u nichž je žádoucí, aby byly oboustranně naplněny, ať již mezi tuzemskými subjekty či v případě mezinárodních obchodů, případně subjektů veřejného práva. U osob činných v těchto způsobech řešení je někdy žádoucí převaha jiné odbornosti nežli právní. Bývají obvykle ustanovovány již na začátku smluvního vztahu z důvodu průběžného dohledu a kontroly. Smírčí skupina je obvykle složena ze tří nestranných osob, seznámených s danou činností. Smírčí skupina se schází od počátku realizace smlouvy, průběžně dohlíží na plnění a pomáhá s řešením sporů vzniklých v průběhu realizace tak, aby smlouva byla naplněna. Její ustanovení může být příkladně při realizaci investičních, stavebních celků, ale i pro řešení sporů vzniklých z obchodů mezi státy či společenstvími. 33 Expertízy jsou zejména odborné posudky ať již technického, ekonomického či jiného charakteru používané buď jako odborné zdokumentování probíhajícího smluvního vztahu pro případ řešení vzniklých sporů nebo jako rychlá identifikace existence a příčiny sporu. Expertízy mají většinou podpůrnou funkci k vzniklému sporu. Oba zmíněné způsoby řešení jsou v České republice tak jako mediace dobrovolné. Jejich závěry nejsou právně závazné a ani soudně vymahatelné. Výsledky získané takovýmito způsoby lze následně použít jako důkazy při řešení situace právními nástroji České republiky, proto se někdy tyto způsoby mohou souhrnně nazývat jako předarbitrážní urovnávací metody.

33

ČESKO, Oddíl 12 Řešení sporů, článek 25 Protokol mezi Evropskou unií a vládou Ruské federace o

technických modalitách podle Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Ruskou federací o správě celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie; zdroj „Úřední věstník Evropské unie L 57/7 ze dne 29. 2. 2012“ dostupný na http://www.ecb.europa.eu/ecb/legal/pdf/c_05720110223cs00010024.pdf

30

8 Soudní řízení vs. Rozhodčí řízení V podmínkách právního systému České republiky lze, v případě nutnosti získání právně platného a vykonatelného rozhodnutí, tedy v zásadě vybírat pouze mezi řízením soudním u veřejné instituce či řízením u soudu rozhodčího resp. rozhodce jakožto instituce soukromé. Jak jsem již zmínila v úvodu, soudní řízení u veřejných soudů bývá velmi časově náročné i v souvislosti s množstvím opravných prostředků. Samosoudce či senát je ustanoven předsedou soudu dle procesních postupů bez možnosti účasti stran sporu, rozhodující v mezích procesního práva. Místo konání řízení a jazyk jsou přesně definovány a až na výjimečné situace je vždy jednání o věci přístupné veřejnosti. Kontra zmíněnému je tedy rozhodčí řízení rychlejší, přičemž lze dobu řízení za příplatek stanovený řádem Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky ještě zkrátit, rozhodce či členové rozhodčího soudu mohou být vybráni stranami sporu, řízení je vedeno vhodným způsobem bez limitů formálními náležitostmi procesního práva, místo konání řízení či jazyk jednání může být zvolen stranami sporu a jednání jsou vždy neveřejná. Tak jako vše má i rozhodčí řízení také své nevýhody. Rozhodce či rozhodčí soud nemá pravomoc požadovat důkazy, které mu nejsou dobrovolně předloženy. Předvolané svědky lze vyslechnout, pouze pokud se dobrovolně dostaví. Záleží pak jen a jen na uvážení rozhodce, zdali v takovýchto případech požádá obecný soud o součinnost či ne. Proti rozhodčímu nálezu, až na výjimečné případy, není odvolání. K výhodám a nevýhodám považuji za důležité taktéž zmínit několik dalších aspektů rozhodčího řízení, které dle mého názoru nelze jednoznačně určit jako výhodu či nevýhodu. Mezi tyto aspekty patří například: 

možnost ujednat ve smlouvě o rozhodčím řízení podmínku rozhodování podle obecných zásad spravedlnosti (rozhodčí nález nemusí být v souladu s hmotným právem),



rozhodci nejsou veřejní činitelé (nelze je stíhat za zneužití pravomoci),



návrh na zrušení rozhodčího nálezu či na jeho přezkum nelze podat z důvodu nespravedlnosti či nesprávnosti nálezu,

31



rozhodce není oprávněn přezkoumávat pravost důkazů a ověřovat výpovědi svědků, přičemž křivá výpověď či nepravost důkazů není trestným činem tak jako při řízení u veřejného soudu.

Určité možnosti zvrátit rozhodnutí rozhodčího soudu existovaly již před novelou, a to zejména ve sporech vzniklých ze spotřebitelských smluv. Za určitých podmínek, v určitých případech bylo možné prohlásit rozhodčí smlouvu za neplatnou a zrušit rozhodčí nález kupříkladu na základě ustanovení §55 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů o nemožnosti odchýlit se smluvním ujednáním od zákona v neprospěch spotřebitele či vzdání se zákonných práv spotřebitelem nebo jinak zhoršit postavení spotřebitele smluvním ujednáním. Taktéž bylo možné prohlásit doložku o rozhodčím řízení ve spotřebitelské smlouvě za neplatnou dle §56 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů, pokud spotřebitelská smlouva obsahovala některé z nepřípustných smluvních ujednání vyjmenovaných v tomto paragrafu, přičemž tento výčet není taxativní, nebo jsou ujednání smlouvy o právech a povinnostech k újmě spotřebitele. Možnost zrušení rozhodčího doložky dle zmíněných paragrafů občanského zákoníku je potvrzena i nálezy Ústavního soudu České republiky a rozsudky Nejvyššího soudu České republiky, případně rozsudky krajských soudů. Jako příklad prohlášení rozhodčí smlouvy za neplatnou a zrušení rozhodčího nálezu dle §55 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů uvádím nález Ústavního soudu spisovní značka II. US 2164/10 ze dne 1. 11. 2011 kde je jako jeden z důvodů prohlášení neplatnosti rozhodčí doložky „… se za nepřiměřenou podmínku ve smlouvě považuje zbavení spotřebitele práva podat žalobu nebo použít jiný opravný prostředek, zejména požadovat na spotřebiteli, aby předkládal spory výlučně rozhodčímu soudu, na který se nevztahují ustanovení právních předpisů nebo bránění uplatnění tohoto práva, pokud způsobuje významnou nerovnováhu v právech a povinnostech smluvních stran….“34. Rozhodčí smlouvu prohlásit za neplatnou a zrušit rozhodčí nález bylo také možné v určitých případech z důvodu uvedeném v § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů o neplatnosti právního úkonu, který je v rozporu se zákonem co

34

Nález Ústavního soudu České republiky, spisovní značka II. ÚS 2164/10 ze dne 1. 11. 2011; bod 21;

zdroj http://www.judikaty.info/cz/document

32

do obsahu nebo účelu anebo zákon obchází. Dle tohoto paragrafu bylo možné prohlásit právní úkon za neplatný, i pokud se příčí dobrým mravům. Za takovéto případy bylo označeno například „ … neobsahuje-li rozhodčí smlouva přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, a odkazuje-li na „rozhodčí řád“ vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je taková rozhodčí smlouva neplatná podle §39 obč. zák. pro rozpor se zákonem.“35.

35

Rozsudek Nejvyššího soudu spisová značka 33 Cdo 3571/2012 ze dne 19. 4. 2013

http://www.judikaty.info/cz/document/nscr/3073/

33

9 Rozhodčí řízení před novelami a po nich Situace do roku 2012 byla pojata obecně pro majetkové spory, s výjimkou sporů veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízení zřízených podle zákona č. 245/2006 Sb., sporů z výkonu rozhodnutí, sporů v rámci insolvenčního řízení a sporů, o nichž nelze uzavřít smír, v dobré víře ulehčit práci obecným soudům. Nebylo předpokládáno, že tento způsob začne být hojně využíván pro spotřebitelské smlouvy kde je postavení jedné ze stran téměř vždy slabší nežli postavení strany druhé. Také možnost zrušení rozhodčího nálezu, jakožto rozhodnutí nepřezkoumatelného (pokud není dohodnuto, což obvykle nebývá) a soudně vymahatelného, bylo možné jen z několika málo důvodů. Téměř všechny jsou procesního charakteru, a žádný charakteru věcného obsahu rozhodnutí. I nesporně jasné situace zneužití rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách s následným rozhodováním rozhodcem bez právního vzdělání za účelem zvýhodnění jedné ze stran nebylo možné zrušit, pokud byly dodrženy veškeré procesní požadavky dané zákonem. Jak je uvedeno ve vládním návrhu č. 371/0 ze dne 18. května 2011 problémovými oblastmi předchozího znění zákona byly zejména osoba rozhodce, průběh rozhodčího řízení a rozpor s komunitárním právem. Původní znění zákona nebylo v těchto oblastech dostatečně konkrétní a jasné pro používání řešení sporů ze spotřebitelských smluv. Ustanovení zákona umožňovalo stanovit rozhodcem téměř kohokoliv, pokud byl zletilý a způsobilý k právním úkonům. Což v případě rozhodčího řízení, kde rozhodce nahrazuje činnost soudce, řízení je jednoinstanční a soudně vykonavatelné, nebylo z pohledu ochrany spotřebitele žádoucí. Taktéž právní stav umožňující stanovení rozhodce pouze jednou ze stran sporu vzbuzoval oprávněné obavy, že strana oprávněna výběrem určí osobu rozhodce, s níž může být blíže spjata, či která bude rozhodovat v jejím zájmu. Ochrana spotřebitele je poměrně rozsáhle řešena právem Evropské unie v mnoha evropských směrnicích. Nejvýznamnějším rozporuplným aspektem můžeme považovat ustanovení evropské směrnice, jakožto nadřazeného právního předpisu, o zákazu nepřiměřených smluvních podmínek při uzavírání dohody mezi podnikatelem a spotřebitelem, přičemž za dohodu je považována i rozhodčí smlouva. „Významné z hlediska zákona o rozhodčím řízení je především judikatura Soudního dvora EU, která se vztahuje k povinnosti soudu posuzovat platnost rozhodčí smlouvy (viz např. rozhodnutí C-168/05 Mostaza Claro nebo rozhodnutí C-40/08 Asturcom). Podle ustálené judikatury Soudního dvora EU je třeba zkoumat, zda je rozhodčí doložka nekalým smluvním ujednáním, ačkoliv tato skutečnost 34

nebyla tvrzena spotřebitelem v průběhu rozhodčího řízení. Nekalost smluvního ujednání je třeba zkoumat i v řízení o zrušení rozhodčího nálezu, ba dokonce i v průběhu řízení o nařízení výkonu rozhodnutí. Stávající zákon o rozhodčím řízení však není s touto judikaturou kompatibilní, neboť ve svém §33 požaduje po stranách, aby důvody neplatnosti rozhodčí smlouvy namítaly ještě před tím, než začnou v samotném rozhodčím řízení jednat. Zákon je tudíž nutno upravit tak, aby byl v souladu s předmětnou judikaturou. … Zákon o rozhodčím řízení například obsahuje ustanovení, které stranám umožňuje na základě výslovného zmocnění pověřit rozhodce, aby ve sporu rozhodoval nikoliv podle platného práva, ale podle zásad spravedlnosti. Vzhledem k tomu, že jedním z pravidel na ochranu spotřebitele je zákaz toho, že se spotřebitel může vzdát svých práv, bude nutné tyto pravidla z příslušných předpisů práva Evropské unie promítnout i do zákona o rozhodčím řízení.“36 Vládní návrh č. 371/0 ze dne 18. května 2011 dále zmiňuje obtíže plynoucí z nedostatečné identifikace rozhodce, při potřebě zbavit rozhodce mlčenlivosti, což je v kompetenci okresního soudce dle bydliště rozhodce nikoliv dle trvalého pobytu a dále nejasné vykládání pojmu stálý rozhodčí soud resp. jaký subjekt může být za takovýto soud považován, zejména v souvislosti s plánovanou novelou v oblasti spotřebitelských smluv. Jak již bylo zmíněno, mezi původními cíli rozšíření zákona o rozhodčím řízení i na spory mezi tuzemskými subjekty, bylo mimo jiné ulehčit práci státnímu soudnictví a tím i ušetřit náklady státního rozpočtu. Rozšiřující se nedůvěra v rozhodčí řízení na základě zmíněných faktorů narušovala původní záměry, což by v důsledku mohlo znamenat pravý opak, tj. výhradní řešení sporů u obecných soudů státní moci. Dle informací získaných ministerstvem spravedlnosti k projednávání novely zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů ve znění pozdějších předpisů, bylo za rok 2009 u 58 okresních soudů České republiky uloženo cca 27 000 rozhodčích nálezů. Tento počet nemusí býti úplný počet nálezů vydaných v daném okrese, neboť zákon ukládá povinnost rozhodcům jednotlivé rozhodčí nálezy předávat do úschovy okresních soudů, kdežto stálé rozhodčí soudy provádějí úschovu samostatně. Taktéž rozhodčí nález nemusí být rozhodcem okresnímu soudu předán ať již z jakéhokoliv důvodu. Zbývajících 28 okresních

36

ČESKO, Sněmovní tisk č. 371/0 Vládní návrh na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 216/1994

Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY, Poslanecká sněmovna 2011, VI. volební období, str. 10, Praha 18. května 2011, RNDr. Petr Nečas, v. r., předseda vlády, JUDr. Jiří Pospíšil v. r., ministr spravedlnosti

35

soudů z celkového počtu 86 oslovených požadované údaje nezaslalo, přičemž mezi nereagující soudy patří soudy příslušné pražským obvodům, kde se počet rozhodčích nálezů očekával nejvyšší. Prostým odhadem při zvážení zmíněných faktorů bylo pro potřeby posouzení jednotlivých možností stanoveno množství 100 000 rozhodčích nálezů za rok 2009. Lze předpokládat, že až dvě třetiny stanoveného odhadu rozhodčích nálezů se týkají spotřebitelských sporů.37 Při přípravě novely zákona 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění pozdějších předpisů v roce 2011 byly zvažovány následující varianty řešení nastalé situace: a) Varianta nulová = zákon nenovelizovat. Tato varianta byla s ohledem zjevné zneužití zákona v minulosti při sporech plynoucích ze spotřebitelských smluv a z hlediska programového prohlášení vlády učinit opatření k ochraně spotřebitele v rozhodčím řízení posouzena jako nevhodná. b) Vyloučení spotřebitelských sporů z rozhodčího řízení = při obecném trendu a evropských intervencích, prostřednictvím závazků v evropských směrnicích, podpory alternativních řešení sporů, přípravě mediačního zákona v netrestních oblastech, projektu mimosoudního řešení sporů při Ministerstvu zdravotnictví a projektu při Ministerstvu obchodu využívajících k tomuto řešení rozhodčího řízení lze tuto variantu označit jako kontraproduktivní a tudíž nevhodná. c) Umožnění řešení spotřebitelských sporů v rozhodčím řízení pouze po vzniku sporu = možnost řešení sporů vzniklých ze spotřebitelské smlouvy by nebylo možné smluvně dojednat již při uzavírání základní smlouvy, ale až pokud nějaký spor ze základní smlouvy vznikne. Po vzniku sporu by následně bylo možné uzavřít smlouvu o řešení sporu před rozhodcem, resp. rozhodčím soudem. Dle dat získaných pro posouzení jednotlivých variant bylo dovozeno, že roční objem sporů ze spotřebitelských smluv vzniklých a řešených v rozhodčím řízení dosahuje v roce 2009 počtu téměř 70 000, přičemž celkový počet podání u okresních a krajských soudů v prvním stupni byl za rok 2009 cca 550 000. Procentuálním vyjádřením situace, kdy by veškeré spory

37

Zpracováno dle Vládního návrhu 371/0 na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o

rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY, Poslanecká sněmovna 2011, VI. volební období, str. 10, Praha 18. května 2011, RNDr. Petr Nečas, v. r., předseda vlády, JUDr. Jiří Pospíšil v. r., ministr spravedlnosti

36

vzniklé ze spotřebitelských smluv uplatněny u státních soudů, by takováto situace znamenala navýšení práce pro obecné soudy v rozsahu deseti až patnácti procent ročně.38 „ Pokud by tedy byla přijata varianta vylučující řešení spotřebitelských sporů v rozhodčím řízení, bylo by nutné, pokud by měla být zachována alespoň dosavadní kvalita a rychlost při rozhodování sporů, navýšit státní rozpočet o více jak o desetinu na výdaje, které se nyní vydávají na soudnictví.“ 39 a zároveň „Ve výsledku by takovéto řešení vedlo k soudním průtahům. Dá se předpokládat, že nejistota ohledně délky sporů by se projevila i v ceně spotřebitelských úvěrů. Ty by se pak staly dražší a pro spotřebitele nedostupnější.“40 Ze zmíněných důvodů a také s ohledem na skutečnost, že „ Již v minulosti se ukázalo jako lepší přistoupit k určitým opatřením, která by eliminovala nežádoucí jevy, než přistoupit k zákazu určitého instrumentu, který ve většině případů potíže nečiní. Nelze ani jednoznačně tvrdit, že řešení případných sporů soudní cestou je jednodušší a spravedlivější. S ohledem na všechna pravidla občanského soudního řádu týkající se rozhodování bagatelních sporů či například koncentrace řízení, může být přístup spotřebitele ke spravedlnosti daleko víc omezen v soudním řízení, než v řízení rozhodčím.“41 , se ani tato varianta nejeví jako vhodná. d) Přijetí konkrétních opatření k ochraně spotřebitele v rozhodčím řízení = úprava problémových oblastí stávajícího znění zákona tak, aby byla obnovena důvěra

38


rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY, Poslanecká sněmovna 2011, VI. volební období, str. 18, Praha 18. května 2011, RNDr. Petr Nečas, v. r., předseda vlády, JUDr. Jiří Pospíšil v. r., ministr spravedlnosti 39


Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY, Poslanecká sněmovna 2011, VI. volební období, str. 18, Praha 18. května 2011, RNDr. Petr Nečas, v. r., předseda vlády, JUDr. Jiří Pospíšil v. r., ministr spravedlnosti 40


Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY, Poslanecká sněmovna 2011, VI. volební období, str. 13, Praha 18. května 2011, RNDr. Petr Nečas, v. r., předseda vlády, JUDr. Jiří Pospíšil v. r., ministr spravedlnosti 41


Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY, Poslanecká sněmovna 2011, VI. volební období, str. 13-14, Praha 18. května 2011, RNDr. Petr Nečas, v. r., předseda vlády, JUDr. Jiří Pospíšil v. r., ministr spravedlnosti

37

v rozhodčí řízení, zvýšena ochrana spotřebitele a uvedení práva do souladu s právem komunitárním. Vhodné oblasti k úpravě byly zejména: „ a) povinnost uzavírat rozhodčí smlouvu na samostatné listině než je zbytek smlouvy upravující práva a povinnosti stran b) uvádět v rozhodčí smlouvě určité údaje obligatorně c) zpřísnit kvalifikační podmínky na osobu rozhodce a d) povinnost rozhodovat spotřebitelské spory v souladu s právními předpisy na ochranu spotřebitele“42. Po projednání a zhodnocení navržených variant se zástupci dotčených stran byla vybrána varianta d) realizována formou novely zákona o rozhodčím řízení. Ve spojitosti se schválenou novelou lze zkonstatovat, že situace v dnešní době již není tak dramatická jako před novelou, kdy docházelo ke zneužití rozhodčího řízení zejména ve sporech plynoucích ze spotřebitelských smluv.

42


Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY, Poslanecká sněmovna 2011, VI. volební období, str. 14, Praha 18. května 2011, RNDr. Petr Nečas, v. r., předseda vlády, JUDr. Jiří Pospíšil v. r., ministr spravedlnosti

38

10

Dopady novel zákona o rozhodčím řízení

Nabytím účinnosti novely zákona 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezu 1. dubna 2012 a následujících bylo posíleno postavení spotřebitele v rozhodčím řízení v souladu s evropskými nařízeními a zvýšena obecná důvěryhodnost rozhodčího řízení v souvislosti se změnami ustanovení o osobě rozhodce a jejího určení a možnosti zavedení soudního přezkumu rozhodčího nálezu ve sporech vzniklých ze spotřebitelských smluv. Jedním ze zásadních judikátů v období po účinnosti zmíněné novely zákona 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů byl rozsudek Krajského soudu Ostrava, pobočka Olomouc č. j. 75 Co 433/2012-85. Tímto rozsudkem soud rozhodl, že podle novely lze postupovat i u rozhodčích nálezů vydaných před novelou ve sporech ze spotřebitelské smlouvy a požádat o soudní přezkum takovéhoto nálezu. V přibližně stejném období bylo vydáno i usnesení Nejvyššího soudu České republiky spisová značka 31 Cdo 958/2012 ve věci zastavení exekuce z rozhodčího nálezu vydaného ke sporu ze spotřebitelské smlouvy. „ Povinná návrh na zastavení exekuce…………odůvodnila tím, že smlouva uzavřená mezi ní a oprávněnou obsahuje rozhodčí doložku, ve které není stanoveno konkrétní jméno rozhodce (rozhodců), nýbrž pouze odkaz na možnost určení rozhodce prostřednictvím zástupce obchodní společnosti zabývající se realizací rozhodčích řízení, která však není rozhodčím soudem zřízeným zákonem, přičemž má zato, že „takto vypracovaná rozhodčí doložka zakládá neplatnost této smlouvy, neboť neobsahuje přímé určení rozhodce (rozhodců) ad hoc nebo konkrétní způsob jejich určení“…“43 ve následujícím znění právní věty „ Byl-li rozhodce určen odkazem na „rozhodčí řád“ vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, pak rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem ve smyslu §40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu, podle něhož by mohla být nařízena exekuce, jelikož rozhodce určený na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky (§39 obč. zák.) neměl k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc. Byla-li již exekuce v takovémto případě přesto nařízena a zjistí-li soud

43

Usnesení Nejvyššího soudu spisová značka 31 Cdo 958/2012 ze dne 10. 7. 2013 uveřejněno na

http://www.judikaty.info/cz/document/nscr/3429/?nohist=&nhid=

39

(dodatečně) nedostatek pravomoci orgánu, který exekuční titul vydal, je třeba exekuci v každém jejím stádiu pro nepřípustnost podle §268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. zastavit.“. 44 Oba tyto stěžejní judikáty znamenají zásadní posun v postavení spotřebitele oproti předchozímu stavu s působností do minulosti. Zjednodušeně by se dalo konstatovat, že téměř kdokoliv, komu byla nařízena exekuce na základě rozhodčího nálezu ze spotřebitelské smlouvy před novelami, může podat návrh na zrušení resp. přezkoumání rozhodčího nálezu a zastavení exekuce s velkou šancí na úspěch. Na základě obecně známých případů a dostupných informací lze předpokládat, že velká většina spotřebitelských smluv před novelou obsahovala napadnutelnou formu rozhodčí doložky. Nelze s určitostí tvrdit, zdali to byl záměr nebo jen opatření jak nejrychleji dosáhnout vyřešení případně vzniklého sporu za použití osoby rozhodce určeného jen pro danou společnost. V takovéto skutečnosti však lze spatřovat určitou formu podjatosti rozhodce resp. oboustranně výhodnou spolupráci osoby rozhodce a společnosti pro níž je rozhodcem, kdy jsou k dlužným částkám připočítány leckdy mnohonásobně vyšší náklady řízení s minimálním termínem splatnosti a celá částka je promptně předávána k soudnímu projednání o nařízení výkonu rozhodnutí, které v mnoha případech končí exekucí a celá částka se ještě zvyšuje o náklady exekučního řízení. Ačkoliv se může zdát, že se jedná o pouhou spekulaci, mnoho rozhodčích nálezů vydaných ve prospěch velkých společností ve spotřebitelských sporech osobami rozhodce určených právě těmito společnostmi tomu nasvědčuje. Při rozhodování sporů v době po nabytí právní moci a zveřejnění zmíněných rozhodnutí by soudci měli tato rozhodnutí zohlednit při svém rozhodování, neboť je velmi pravděpodobné, že při odvolání k vyšší instanci budou tyto rozhodovat stejně, jako již v minulosti rozhodli. S ohledem na fakt, že novely se v největší míře týkaly spotřebitelských smluv, jejich dopad na řízení mezi podnikatelskými subjekty je víceméně administrativních charakterů jako například správné znění rozhodčí doložky, způsob doručování, případně účinky podané žaloby. I nadále trvá zásada, že v rámci udržení obchodního vztahu a pokračující spolupráce se v podnikatelské praxi upřednostňuje řešení smírčí cestou ať již formou dohody mezi zástupci

44

Usnesení Nejvyššího soudu spisová značka 31 Cdo 958/2012 ze dne 10. 7. 2013 uveřejněno na

http://www.judikaty.info/cz/document/nscr/3429/?nohist=&nhid=

40

podnikatelských subjektů příkladně z titulu majitelů nebo jednatelů či prostřednictvím osob zplnomocněných k jednání za účelem dosažení dohody. Vycházíme-li z obecně ustálených pravidel a zvyklostí čím výše postavená osoba ve společnosti tím větší pravomoc, je žádoucí, aby jednání probíhala na vyšších úrovních z titulu dosažení oboustranně akceptovatelné dohody v co nejkratším časovém období za co nejnižších nákladů. V určitých typech sporů je také žádoucí využití nezávislých expertů a odborných posudků nezávislých osob k objasnění podstaty sporu a nalezení akceptovatelného řešení. Lze dovodit, že rozhodčí řízení či soudní spor jsou využívány v podnikatelské praxi v případech 

mezi podnikatelskými subjekty, kdy není možno nalézti ve sporu dohodu ať již z jakéhokoliv důvodu,



v případech

sporu

podnikatelského

subjektu

s českým

státem

jako

veřejnoprávním subjektem, či jakožto majitelem podnikatelského subjektu, 

v případech sporu zahraničního podnikatelského subjektu s českým státem.

Zejména ve sporech o zvláště vysoké částky je velice obtížné, někdy i nemožné, nalézti osobu s pravomocemi k rozhodnutí jak na straně státu, tak na straně podnikatelského subjektu. Příkladem sporu podnikatelských subjektů nevyřešených dohodou je například spor mezi ČESKOU RAFINÉRSKOU, a.s. a CHEMOPETROLEM, a.s. o náhradu škody ve výši 54 659 000,- Kč s příslušenstvím za přerušení dodávek petrochemických surovin na dobu cca 39 hodin, který byl po dohodě stran projednáván v rozhodčím řízení.45 Český stát byl účastníkem arbitrážního sporu například s firmou CME, vlastníkem televize Nova, a firmou Nomura, vlastníkem banky IPB za neochránění investic. Ochrana investic je nejčastějším arbitrážním sporem českého státu. Množství uzavřených a probíhajících sporů lze počítat v řádu stovek 46, čímž se Česká republika řadí na přední místo v seznamu zemí co do počtu arbitrážních sporů. Dle tvrzení Radka Šnábla, který má na starost

45

Rozsudek Nejvyššího správního soudu spisovní značka 5 Afs 21/2010 – 295 ze dne 13. 4. 2011;

uveřejněno na http://www.judikaty.info/cz/document/nsscr/25537/?nohist=&nhid= 46

ČESKO;

Ministerstvo

financí

[on-line],

sektor/hospodareni/arbitraze/prehled-rozhodcich-nalezu

41

http://www.mfcr.cz/cs/verejny-

mezinárodní spory na Ministerstvu financí je Česká republika třetí zemí světa v počtu řešených rozhodčích řízení.47

47

„Z hlediska srovnání počtu mezinárodních arbitráží patří ČR k celosvětovým „premiantům“. Více

sporů řešily už jen Argentina a Mexiko.“; Ekonom [on-line], http://ekonom.ihned.cz/c1-49432450-ptali-jste-sena-arbitraze-ktere-hrozi-cesku

42

11

Aktuální situace

Novely zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů provedené od roku 2007 do roku 2013 přinesly výrazný posun v posílení postavení spotřebitele ve smluvním vztahu a snažily se zabránit zneužívání rozhodčího řízení. Řešení oblasti ochrany spotřebitele vycházelo ze systému používaného v Německu, z požadavků daných Evropskými předpisy a z rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie. Rozpor s právem Evropské unie na ochranu spotřebitele byl zejména v případě: -

spotřebitelských smluv uzavřených mimo obchodní prostory,

-

nepřiměřených podmínek ve spotřebitelských smlouvách,

-

smluv uzavřených na dálku,

-

některých aspektů prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží

-

uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku,

-

některých aspektů smluv o dočasném využívání ubytovacích zařízení, o dlouhodobých rekreačních produktech a o dalším prodeji a výměně.48 I přes všechny tyto změny našly některé podnikatelské subjekty další a další způsoby

jak si vyložit zákon ve svůj prospěch a nadále ustanovení zákona spíše využívat ve svůj prospěch nežli používat k původně zamýšlenému účelu. A tak již v roce 2014 začaly opět probíhat diskuze o zneužívání arbitráže ve spotřebitelských smlouvách a nutnosti řešení situace. Nejaktuálnější informací v době vzniku této práce je informace z 16. 3. 2015 uveřejněná na Ekonomickém serveru ČTK, FINANČNÍ noviny.cz „ Vláda schválila návrh novely zákona o ochraně spotřebitele, která především zavádí systém mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. Informoval o tom tiskový odbor vlády. Novela dále umožní České obchodní inspekci (ČOI) během kontrol předváděcích akcí nahrávat jejich průběh bez souhlasu pořadatele akce.“

48


rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony; PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY, Poslanecká sněmovna 2011, VI. volební období, str. 10, Praha 18. května 2011, RNDr. Petr Nečas, v. r., předseda vlády, JUDr. Jiří Pospíšil v. r., ministr spravedlnosti

43

Odborný server Bulletin-advokacie.cz přináší širší informaci: „ Z původního návrhu vláda na dnešním jednání podle ministra průmyslu a obchodu vyjmula ustanovení, podle kterého mimosoudní řešení mohly zajišťovat i nestátní subjekty, například Hospodářská komora. „Kritika nebyla ani tak proti tomu, že je to špatná myšlenka, protože nestátní subjekty jako mediátor fungují velmi dobře například ve Spojeném království a v dalších zemích západní Evropy. Problém je obava, aby to nedopadlo jako s arbitrážními soudy, které se vyrojily jak mouchy po dešti a pak některé z nich fungovaly velmi podivným způsobem.“ řekl ministr průmyslu a obchodu. Nevyloučil, že v budoucnu by mimosoudní spor mohly řešit i soukromé subjekty. „ Budeme jednat s těmi nestátními subjekty, jako je třeba Hospodářská komora, ale to nebude dříve než zhruba za dva roky, protože zákon předpokládá určité vyhodnocení,“ dodal. Náklady na vytvoření a fungování systému budou podle předkládací zprávy 52 milionů korun. Dalších 54 milionů ročně by stálo fungování novinky od příštího roku. Peníze mají jít na posílení činnosti čtyř státních úřadů, zejména ČOI. Celkem má být zřízeno 69 nových pracovních míst, z toho 34 na ČOI. Nyní je pro spotřebitele soud jedinou cestou, jak řešit spor s obchodníkem a domoci se práv. To je ale často pro obě strany velmi zdlouhavá, finančně nákladná a pro spotřebitele i stresující cesta. Mimosoudní spotřebitelské spory má v ČR řešit právě ČOI. V řízení půjde o tzv. koniciliaci (usmíření), během níž budou strany vedeny k urovnání sporu pracovníkem ČOI. Cílem řízení je uzavření oboustranné soukromoprávní dohody. Lhůta pro vyřízení sporu bude 90 dnů. Takto bude možné řešit i spory z nákupů ze zahraničních e-shopů.“ A server novinky.cz , podrubrika Finanční rádce, ještě upřesňuje: „… mezi povinnosti mediátora bude patřit například i povinnost vést řízení pro spotřebitele bezplatně, bude muset dodržovat pravidla na ochranu osobních údajů, splňovat požadavky na transparentnost, tzn. mít zákonem stanovené informace na webových stránkách, či vypracovávat výroční zprávy.“ Aktuálně zmiňovaná právní úprava se přímo dotýká zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, nepřímo má však souvislost i se zákonem 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění pozdějších předpisů a dalšími, z titulu uplatnění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení 44

spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů).49 S účinností novely počítá návrh zákona od 1. července letošního roku. Lze předpokládat, že upravený návrh novely schválený v březnu 2015 je výrazně bezpečnější z pohledu důvěryhodnosti rozhodčího řízení oproti návrhu projednávaném v únoru 2015. Tento obsahoval i možnost udělovat konciliační licence Českou obchodní inspekcí soukromým osobám a z tohoto důvodu bylo projednávání ve vládě v únoru pozastaveno z iniciativy ministerstva financi s následujícím zdůvodněním. „ Původně bylo smyslem navrhnout jednoduché a levné řešení spotřebitelských sporů, ne privatizovat mimosoudní řešení sporů a uměle vytvořit „trh“ se spotřebitelskými spory. Vedlejším benefitem mělo být obřemenění soudů. Nyní bude spotřebitel zahlcen mnoha možnostmi mimosoudního řešení sporů, které ve finále k řešení nepovedu, takže spor u soudu stejně skončí, stojí v analýze MF, kterou má Právo k dispozici. Na „trhu“ mimosoudního řešení sporů se mohou dle MF objevit stovky subjektů, kteří v této činnosti uvidí potenciální byznys, a ne ochranu spotřebitele. Reálně hrozí opakování značně nežádoucí situace, která nastala u soukromoprávních rozhodčích soudů, kdy došlo k masivnímu poškozování práv spotřebitele ze strany subjektů. Které se na první pohled tvářily důvěryhodně s požehnáním státu, aniž by měly jakýkoliv zájem na ochraně spotřebitele. Napravení této situace trvalo státu několik let, uvedl pro Právo náměstek ministra financí Martin Pros. 50

49

Úřad vlády. „ Usnesení vlády č. 179 „ ze dne 16. 3. 2015 [on-line]; příloha ma_KORN9USFEA87;

dostupné na https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=KORN9MBCQHZQ 50

zpravodajský server Novinky, článek „Spotřebitelské spory mají podle ministerstva průmyslu řešit i mediátoři“,

ze 4. února 2015 15:58 [on-line]. Dostupný z: http://www.novinky.cz/finance/360735-spotrebitelske-spory-majipodle-ministerstva-prumyslu-resit-i-mediatori.html

45

Závěr Na alternativní řešení sporů v podnikatelské sféře lze pohlížet z několika pohledů. Jedním z pohledů může být pohled všeobecný. Tento pohled asi nejlépe vystihuje následující porovnání soudního řízení a rozhodčího řízení dle odborného portálu BusinessInfo.cz: Základní odlišnosti soudního řízení a řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR vnitrostátní soudní řízení

vnitrostátní arbitráž

poplatek

zpravidla 5 % (min. 1000 Kč max. 2 000 000 Kč[1])

4 % (min. 10 000 Kč max. není stanoveno Kč)

možnost odvolání

Ano (dvojinstanční řízení)

ne (jednoinstančnost)

přístup veřejnosti

veřejné jednání

neveřejné jednání

jednací jazyk

ČJ

ČJ, AJ, NJ, FJ a RJ

[1] Ust. § 6a odst. 7 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů: „Poplatek podle sazebníku je vybírán nejvýše v částce 2 000 000 Kč; to neplatí, je-li v sazebníku stanoveno jinak“ Např. Položka 1 bod. 1c) Sazebníku poplatků.51

Dalšími pohledy může být ekonomika a efektivita. Poplatky za rozhodčí řízení jsou sice u sporů s nižší hodnotou vyšší, ale z titulu jednoinstančnosti řízení a možnosti využití urychleného řízení 52 za příplatek, je velmi často celková nákladovost nižší. Doba od podání

51

BusinessInfo.cz. Oficiální portál pro podnikání a export, článek „Mimosoudní řešení sporů“ [online]

z 1. 1. 2014 dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/mimosoudni-reseni-sporu-ppbi-51080.html#! 52

§30 Řádu Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České

republiky účinný od 1. července 2012 [ online ]. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Řády. Dostupné z: http://www.soud.cz/rady/rad-rozhodciho-soudu-01-07-2012

46

žaloby k rozhodnutí se při rozhodčím řízení počítá na týdny, kdežto u soudního řízení se jedná o měsíce, často i roky. Důvěrnost – jen z velmi závažných důvodů je ze soudních řízení vyloučena veřejnost. Při řešení obchodních sporů nemusí být vždy přítomnost veřejnosti žádoucí. Z titulu práva určení rozhodců a místa konání rozhodčího řízení je možné se vyhnout zbytečné medializaci či skandalizaci případu. Uvedené aspekty, jako je rychlost, efektivita a neveřejnost jednání, jsou důležité při řešení sporů mezi podnikatelskými subjekty. Naopak při řešení sporů mezi podnikatelským subjektem a spotřebitelem mohou být tyto výhody zneužity na úkor spotřebitele. Ostatní alternativní způsoby řešení sporů, jako je „ …“mediace“, „konciliace“, „expertízy“, „mini-trial“, „pre-referee“, „technická expertíza“, …“53 jsou dle mého názoru metodami spíše urovnávacími než rozhodovacími, za pomoci třetí strany. Díky nim lze velmi dobře nalézt dohodu v případech počínajících sporů, případně sporů, kde je snaha stran sporu dohodu nalézti nebo o sporu alespoň jednat. Již při vzniku smluvního vztahu by měla každá ze smluvních stran přemýšlet o tom, že ze smlouvy může vzniknout spor, který bude třeba řešit. Jak, kdy a kde spor řešit je na zvážení již ve fázi uzavírání smluvního vztahu, kdy jsou obě smluvní strany obvykle ve stavu vstřícně nacházet oboustranně výhodnou a akceptovatelnou dohodu. Každá z metod, jak klasické soudní řízení tak alternativní formy, má své výhody i nevýhody. Každá je vhodná pro jiný druh sporu s různými subjekty, pro dosažení různých cílů. Žádnou z nich nelze označit jako nejlepší či nejvýhodnější. Obecně lze zkonstatovat, že pro smlouvy s nerovně silnými smluvními subjekty je vhodnější klasické soudní řízení s pevnými pravidly, kde sice lze předpokládat časově delší řízení, ale tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jak říká §1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, nežli řízení alternativní u soukromých subjektů. Rozhodčí řízení, jakožto jediné z alternativních způsobů se soudně vykonavatelným rozhodnutím, musí být velmi dobře ošetřeno co do osoby rozhodce, jazyka řízení, místa konání, pravidel rozhodčího řízení a přezkoumatelnosti rozhodnutí zejména při nerovném postavení smluvních stran.

53

ROZEHNALOVÁ, Naděžda. 2013. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním

styku. Praha, 3. Vydání, Wolters Kluwer ČR, ISBN 978-80-7478-004-2, str. 28

47

U smluv se srovnatelně silnými subjekty je na zvážení smluvních stran jaký způsob zvolí. V těchto případech je dle mého názoru vhodnější vybrat jeden z alternativních způsobů řešení sporů nebo kombinaci dvou a více metod (ve smlouvě je možno rozlišit nejen kdy bude jaká metoda použita, ale také i v jakém pořadí), jakožto způsobů rychlejších, ekonomičtějších a důvěrnějších, což jsou v obchodní sféře aspekty velmi žádoucí. I přesto, že se jedná o situaci mezi subjekty sobě podobně postavenými, je třeba smlouvu, resp. ujednání smlouvy, o řešení sporů vzniklých ze smluvního vztahu pečlivě ošetřit, neboť nesprávným ujednáním se postavení stran může radikálně změnit. Z důvodu přetíženosti soudního systému si alternativní metody nacházejí více a více zastánců a uživatelů. Jako každá nová věc mají i tyto metody svá úskalí a obtíže, které se postupně překonávají praxí, novelami zákonů, vyhláškami a judikáty. Věřím, že až tyto metody budou v reálné praxi alespoň přibližně tak dlouho jako je např. soudní řád a systém alternativních metod se začne všemi zúčastněnými subjekty používat a ne využívat, bude možno většinu majetkoprávních sporů přesunout ze soudních síní do méně stresujících prostor určených pro alternativní řízení a obecné soudy budou mít dostatek času na řešení případů plynoucích z částí práva jako je trestní či rodinné.

48

Seznam použité literatury Monografie BOGUSZAK, Jiří, Jiří ČAPEK a Aleš GERLOCH. Teorie práva. Praha: ASPI Publishing, 2004. ISBN 80-7357-030-0, 348 s. HOLÁ, Lenka. Mediace v teorii a praxi. Praha: GRADA Publishing, 2012. ISBN 978-80247-3134-6, 272 s. KNAPPOVÁ Marta, Jiří ŠVESTKA, Jan DVOŘÁK a kol. Občanské právo hmotné svazek I. Praha: ASPI, 2005. ISBN 80-7357-127-7, 524 s. ROZEHNALOVÁ, Naděžda. Rozhodčí řízení v mezinárodním a vnitrostátním obchodním styku. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013. ISBN 978-80-7478-004-2, 400 s. SCHELLE, Karel a Ilona SCHELLEOVÁ. Alternativní způsoby řešení obchodních sporů. Ostrava: KEY Publishing, 2007. ISBN 978-80-87071-14-4, 179 s.

Zákony a právní předpisy ČESKO, Ústavní zákon č. 1 ze dne 1. ledna 1993 Ústava České republiky ve znění pozdějších předpisů. In: Úplné znění číslo: 915. Ostrava: Sagit, 2012. ISBN 978-80-7208-938-3, 234 s. ČESKO, Usnesení předsednictva České národní rady č. 2 ze dne 1. ledna 1993 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky. In: Úplné znění číslo: 915. Ostrava: Sagit, 2012. ISBN 978-80-7208-938-3, 234 s ČESKO, Zákon č. 99 ze dne 1. dubna 1964 občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů. In: Úplné znění číslo: 999. Ostrava: Sagit, 2013. ISBN 978-80-7488-023-0, 395 s. ČESKO, Zákon č. 216 ze dne 1. ledna 1995 o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů ve znění pozdějších předpisů. In: Úplné znění číslo: 999. Ostrava: Sagit, 2013. ISBN 978-807488-023-0, 395 s. ČESKO, PROTOKOL mezi Evropskou unií a vládou Ruské federace o technických modalitách podle Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Ruskou federací o správě celních kvót na vývoz dřeva z Ruské federace do Evropské unie. In: Úřední věstník 49

Evropské unie L 57/7 ze dne 29. 2 2012 [online]. [cit. 2015-02-18] Dostupný z: http://www.ecb.europa.eu/ecb/legal/pdf/c_05720110223cs00010024.pdf NEČAS, Petr a Jiří POSPÍŠIL Novela z. o rozhodčím řízení [online]. In: Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky, Sněmovní tisk č. 371/0 digitální depozitář [cit. 201503-07] Dostupný z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=371&CT1=0 NEČAS, Petr a Jiří POSPÍŠIL Důvodová zpráva k zákonu o mediaci [online]. In: Poslanecká sněmovna parlamentu České republiky, Sněmovní tisk č. 426/0 digitální depozitář [cit. 201502-17] Dostupný z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=426&CT1=0

Judikáty ČESKO, Nález Ústavního soudu České republiky, spisovní značka II. ÚS 2164/10 ze dne 1. 11. 2011 [online]. [cit. 2015-03-26] Dostupný z: http://www.judikaty.info/cz/document ČESKO, Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, spisovní značka 33 Cdo 3571/2012 ze dne

19.

4.

2013

[online].

[cit.

2015-03-29]

Dostupný

z:

http://www.judikaty.info/cz/document/nscr/3073/ ČESKO, Usnesení Nejvyššího soudu České republiky, spisovní značka 31 Cdo 958/2012 ze dne

10.

7.

2013

[online].

[cit.

2015-03-29]

Dostupný

z:

http://www.judikaty.info/cz/document/nscr/3429/?nohist=&nhid= ČESKO, Rozsudek Nejvyššího správního soudu České republiky, spisovní značka 5 Afs 21/2010-295

ze

dne

13.

4.

2011

[online].

[cit.

2015-04-04]

Dostupný

z:

http://www.judikaty.info/cz/document/nsscr/25537/?nohist=&nhid=

Internetové zdroje ČESKO, ROZHODČÍ SOUD PŘI HOSPODÁŘSKÉ KOMOŘE ČESKÉ REPUBLIKY A AGRÁRNÍ KOMOŘE ČESKÉ REPUBLIKY, Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky [online] [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.soud.cz/rozhodci-dolozka ČESKO, ROZHODČÍ SOUD PŘI HOSPODÁŘSKÉ KOMOŘE ČESKÉ REPUBLIKY A AGRÁRNÍ KOMOŘE ČESKÉ REPUBLIKY, Rozhodčí soud při HK ČR a AK ČR. Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky [online] [cit. 2015-03-06]. Dostupné z: http://www.soud.cz/rady 50

ČESKO, PŘEHLED ROZHODČÍCH NÁLEZŮ Z ŘÍZENÍ VEDENÝCH PROTI ČR [online], Ministerstvo

financí

[cit.

2015-04-04]

Dostupný

z:

http://www.mfcr.cz/cs/verejny-

sektor/hospodareni/arbitraze/prehled-rozhodcich-nalezu ČESKO, Usnesení vlády č. 179 ze dne 16. 3. 2015 [online], Úřad vlády 2015 [cit. 2015-04-05] Dostupný z https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=KORN9MBCQHZQ FUCHS, Filip Soud dal šanci dlužníkům v exekuci, mohou dosáhnout zrušení starších rozhodčích

nálezů

[online],

DROM

[cit.

2015-03-29]

Dostupný

z:

http://www.drom.cz/cs/drom-romske-stredisko/tiskove-zpravy/soud-dal-sanci-dluznikum-vexekuci-mohou-dosahnout-zruseni-starsich-rozhodcich-nalezu.html DOLEČEK, Marek Mimosoudní řešení sporů [online], BusinessInfo.cz, 2014, [cit. 2015-0406]

Dostupný

z:

http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/mimosoudni-reseni-sporu-ppbi-

51080.html#! MUZIKÁŘ, Vladimír a Andrea MUZIKÁŘOVÁ Praktické důsledky zastavení exekuce pro neplatnost rozhodčí doložky zejména z pohledu promlčení [online], Bulletin advokacie, 2014, [cit.

2015-03-29]

Dostupný

z:

http://www.bulletin-advokacie.cz/prakticke-dusledky-

zastaveni-exekuce-pro-neplatnost-rozhodci-dolozky-zejmena-z-pohledupromlceni?browser=mobi SVOBODA, Jakub, Spotřebitelské spory mají podle ministerstva průmyslu řešit i mediátoři [online], Novinky.cz [cit. 2015-04-05] Dostupný z: http://www.novinky.cz/finance/360735spotrebitelske-spory-maji-podle-ministerstva-prumyslu-resit-i-mediatori.html ŠNÁBL, Radek. Ptali jste se na arbitráže, které hrozí Česku [online], EKONOM 2011 [cit. 2015-03-22] Dostupný z: http://ekonom.ihned.cz/c1-49432450-ptali-jste-se-na-arbitrazektere-hrozi-cesku

51

Alternativní způsoby řešení sporů v podnikatelské praxi

Recommend Documents