Alternativní teorie poznání v díle Carlose Castanedy

Alternativní teorie poznání v díle Carlose Castanedy Střední škola KNIH, o. p. s. Zuzana Mayerová 2013/2014 Vedoucí práce Mgr. Pavel Jakubec

2013-14 Maturitní práce

Potvrzuji, že jsem tuto maturitní práci zpracoval/a samostatně a že jsem v ní použil/a pouze tu literaturu a další informační zdroje, které jsem uvedl/a v seznamu použitých informačních zdrojů a současně v poznámkovém aparátu. Beru na vědomí, že porušení této zásady povede k hodnocení mé maturitní práce stupněm 5-NEDOSTATEČNÝ.

V Brně dne

Zuzana Mayerová

……………………

………………………………

1


OBSAH ÚVOD ................................................................................................................................. 4 ZÁHADNÝ CASTANEDA ................................................................................................ 5 UČENÍ DONA JUANA ...................................................................................................... 6 POJMY ................................................................................................................................ 8 4.1 BOJOVNÍK, ČARODĚJ ............................................................................................. 8 4.2 POPIS SVĚTA ........................................................................................................... 10 4.3 SVĚT DONA JUANA MATUSE ............................................................................. 11 4.4 SMRT......................................................................................................................... 11 4.5 ZTRÁTA VLASTNÍ DŮLEŽITOSTI ....................................................................... 12 4.6 ZASTAVENÍ VNITŘNÍHO DIALOGU ................................................................... 12 4.7 STRACH .................................................................................................................... 13 4.8 REKAPITULACE ..................................................................................................... 13 5 ZÁVĚR.............................................................................................................................. 14 6 SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ................................................... 15 6.1 KNIŽNÍ ZDROJE ...................................................................................................... 15 6.2 ELEKTRONICKÉ ZDROJE ..................................................................................... 15 1 2 3 4

2


ANOTACE Maturitní práce se zabývá poznáním mexického indiána dona Juana Matuse z kmene Yaqui, které ve svých knihách popisuje americký autor Carlos Castaneda. Cílem práce je popsat základní aspekty filosofie dona Juana Matuse a přiblížit ji tak běžnému čtenáři.

ANOTATION The graduation paper deals with the knowledge of a Mexican Indian don Juan Matuse, from the Yagui tribe, expressed in the works of an American author Carlos Castaneda. The aim of this paper is to describe the elementary aspects of don Juan Matuse's philosophy and thus bring it closer to the readers.

3


„Kdyby byly brány vnímání očištěny, všechno by se člověku zjevilo ve své nekonečné podstatě." 1 – William Blake 1

ÚVOD

V maturitní práci se budu zabývat poznáním, které ve svých knihách líčí americký autor Carlos Castaneda. Toto poznání vychází z deníkových zápisků, které si autor vedl jako učeň u indiána dona Juana Matuse. Don Juan Matus pocházel z mexického kmene Yaqui. Ostatními byl označován jako „brujo“, což v překladu znamená čaroděj nebo bojovník. Tento termín však v knihách nese význak člověka, který dosáhl poznání. Zprvu se Carlos s donem Juanem setkal v roce 1960, když se jako student antropologie vydal do Mexika. Carlos se toužil dovědět něco více o psychotropních rostlinách a díky tomu se dostal k Donu Juanovi. Netušil však, že don Juan ví mnohem víc a o rok později se stane jeho žákem a Carlosovi se tak otevře úplně nový svět. Cílem maturitní práce bude čtenáře seznámit s komplexní naukou, kterou Carlosovi zprostředkoval don Juan. Ve středu této nauky stojí ústřední pojem bojovníka a zaobírá se samotnou cestou, kterou se bojovník na své cestě za poznáním vydává. Probíraná filozofie je téměř shodná s filozofií Toltéků a obsahuje mnoho sdílných prvků s východním náboženstvím a šamanismem.

1

HUXLEY, Aldous. Brány vnímání. Praha: Maťa, 2011. ISBN 978-80-7287-147-6. s.8.

4


2

ZÁHADNÝ CASTANEDA

Carlos Castaneda byl autorem kontroverzních knih, které popisují jeho učednictví u mexického čaroděje dona Juana Matuse z kmene Yaqui v Sonoře. Život Carlose Castanedy nám není úplně objasněn. Některé zdroje uvádí, že se Carlos Castaneda narodil 25. 12. 1935 v Sao Paulu v Brazílii. Ale více pravděpodobnější je, že se Carlos Castaneda narodil již 25. 12. 1926 a to v Caramajce v Peru. Caramajca, jakožto legendární mýtické místo, je známá pro zdejší výskyt tzv. curanderos, což jsou čarodějové a léčitelé. Bohužel se asi nikdy nedozvíme, který z údajů je pravdivý. Castaneda kolem sebe vytvořit plno záhad. Celý život se skrýval před tiskem a vymýšlel si fiktivní příběhy. Mnoho lidí ho považují za lháře a mystifikátora. Jen on sám ví, co je pravdou. Pravděpodobně byl vychován v katolické rodině s intelektuálním zázemím. Jeho otec, Cesar Arana Burungaray, vlastnil klenotnictví a zajímal se o umění a filosofii. A jeho matka, Susana Castañeda Navoa, pocházela z uznávané rodiny. Když autorovi v roce 1949 zemřela matka, rozhodl se vycestovat do Spojených států. V roce 1955 se zapsal na studium žurnalistky na Los Angeles Community College a roku 1959 studium úspěšně dokončil. Ve stejném roce také nastoupil na kalifornskou univerzitu v Los Angeles, kde se rozhodl studovat antropologii. Jako student antropologie se Carlos roku 1960 vydal do Mexika studovat halucinogenní rostliny a místní kulturu, při tomto bádání narazil v Arizoně na autobusové zastávce na člověka jménem don Juan Matus. Jelikož se Carlos zajímal o kulturu domorodých národů, tak s ním trávil hodně času a zapisoval si poznatky, které mu don Juan předal. Své zážitky posléze popsal v knize Učení dona Juana. Kniha Učení dona Juana vyšla roku 1968 a byla první ze série dvanácti knih, které autor za svůj život napsal. Již po vydání své první knihy se Carlos Castaneda nesmírně proslavil a kniha mu vydělala miliony. Je nutno brát v potaz dobu, kdy kniha vyšla. Byly to šedesátá léta, kdy svět ovládalo hnutí hippie, které bylo ve znamení svobody, míru a lásky. Lidé se začali zajímat o duchovní nauky, halucinogeny a celkově o alternativní životní styl. Doba, ve které autor tvořil, určitě přispěla k jeho popularitě. Sám autor byl v téhle době jakýmsi duchovním mluvčím doby. Díky němu se dostal šamanismu do podvědomí masové společnosti. Někteří lidé nevěří, že se vůbec autor s donem Juanem setkal a tvrdí, že jsou všechny jeho příběhy fiktivně smyšlené, a že je autor napsal v univerzitní knihovně. Ale autor má i širokou základnu svých zastánců. Ve své době byl přímo „guru“. Začalo se k němu hlásit několik žáků, kteří hlásali jeho učení. Roku 1900 se tito žáci rozhodli ukázat veřejnosti. Mezi ně patří například Florida Donnerová, Taisha Abelarová a Carol Tiggsová. Tyto ženy konaly přednášky v různých knihkupectvích a další veřejné akce. Castaneda kolem sebe vytvořil přibližně dvanáctičlennou skupinu „vyvolených“. Všichni členové se museli vzdát rodiny, práce a všech svých sociálních kontaktů. Museli vymazat svoji „osobní historii“, dostat nové jméno a začít znovu, jakožto budoucí bojovníci. V roce 1922 Carlos vytvořil společnost Cleargreen Incorporated, která vznikla za účelem rozvoje Tensegrity. Slovo Tensegrita používal Carlos pro označení magických pohybů starodávných mexických šamanů. Slovo se skládá z anglických tension= napětí a integrity=integrita. Společnost Cleargreen Incorporated 5


začala pořádat semináře na cvičení tensegrity. Ovšem tahle společnost začala působit spíš jako sekta. Carlos začal hlásat pohlavní zdrženlivost, ale jen u mužů. „Žena se mohla stát „čarodějkou“pouze tehdy, pokud do sebe přijala magické sémě, jež ji proniklo až do mozku. Takové nadlidské sperma měl jedině Carlos. Oficiálně ovšem skupina tensegrity hlásala pohlavní zdrženlivost. Pokud se provalilo, že se někdo dopustil nějaké avantýry, následovalo obvykle vyloučeni. “ 2 Carlos ke konci života často mluvil o skoku do propasti, považoval ho za jediný cíl života. Tento čin Carlosovi symbolizoval bránu do jiných dimenzí. Roku 1998 umírá autor na rakovinu jater. Pět jeho žákyň zmizelo, mnozí se domnívají, že se ho rozhodli následovat do „vyšších dimenzí“ a spáchali sebevraždu. Od autora vyšlo dvanáct knih a mezi ně patří: Učení dona Juana, Oddělená skutečnost, Cesta do Ixtlanu, Příběhy síly, Druhý kruh síly, Dar orla, Vnitřní oheň, Síla ticha, Umění snít, Kolo času, Magické pohyby a poslední kniha s názvem Aktivní tvář nekonečna.

3

UČENÍ DONA JUANA

"Muž poznání si vybere cestu, jež má srdce, a kráčí po ní. Pak kouká a veselí se, a později zří a ví. Ví, že se jeho život skončí v mžiku oka, ví, že on, stejně jako všichni ostatní, nejde nikam. Ví, protože zří, že nic není důležitější, než cokoliv jiného. Jinými slovy, muž poznání nemá čest ani důstojnost, ani rodinu ani zemi, pouze život, který žije. A tak jediná věc, která ho pojí s ostatními lidmi, je jeho kontrolované bláznovství. Muž poznání se snaží, potí se a supí, a když ho někdo pozoruje, jeví se jako běžný člověk až na to, že bláznovství jeho života je pod kontrolou. Jestliže nic není důležitějšího než cokoliv jiného, muž poznání si vybere jakýkoliv čin a koná ho, jako by mu na něm záleželo. Dík svému kontrolovanému bláznovství říká, že to, co dělá, je důležité. Ale on dobře ví, že to důležité není. Když dokončí své činy, odejde v pokoji, bez lítosti či starostí, zda jeho konání bylo dobré, nebo špatné, zda přineslo výsledky, či ne." 3 – Don Juan Matus Kniha s názvem Učení dona Juana, je první knihou začínající série knih, které na sebe navazují a obsahují komplexní učení dona Juana, tak jak si jej Carlos zaznamenal do svých deníkových zápisků. V knihách se promítá Castanedova osobní zkušenost skrze příběhy, které s donem Juanem zažil, a které mu don Juan vyprávěl. Všechno začalo, když se Carlos Castaneda roku 1960 vydal jako student antropologie do Mexika. Zde se chtěl dozvědět něco 2

BOURSEILLER, Christopher. Carlos Castaneda, pravda lži, životopis. 1 vyd. Praha: Volvo Globator, 2006. s. 165. ISBN 80-7207-611-6. s. 12. 3

VOREL, Milan. Cesta poznání Carlose Castanedy I. http://www.esoterika.cz/ [online]. 2001, 11.6.2008 [cit. 2014-03-17]. DOI: 1214-2239. Dostupné z: <www.esoterika.cz/samanismus/cesta-poznani-carlose-castanedy-i>.

6


o psychotropních rostlinách a způsobech, jakými je používali místní indiáni. Na této cestě se setkává s indiánem donem Juanem Matusem, který pochází z kmene Yaqui ze Sonory v Mexiku. Při tomto setkání však Carlos ještě netuší, že se stane jeho žákem na dalších 13 let. Carlos zaslechl, že don Juan je označován ostatními jako „brujo“, což znamená léčitel, čaroděj či šaman. Také to označuje člověka, který vládne mimořádnou mocí a je vědoucí – tedy dosáhl magického poznání. Carlos zprvu navštěvoval dona Juana, aby se dověděl něco o peyotlu. Ovšem Don Juan mu o peyotlu nechtěl nic říct. Ale později si don Juan Carlose vybral jako svého učedníka a začal mu předávat své moudrosti. Od Carlose požadoval pouze hluboké odevzdání se. Carlos se u něj začal učit v roce 1961. Carlos zjistil, že učení, které mu don Juan předává je předáváno již několik dob, ale pouze lidem vyvoleným Duchem. Toto učení a svou osobní proměnu Carlos zaznamenává ve svých knihách. Je to logický systém myšlenek, praktická a komplexní nauka, která pomůže každému z nás na cestě za osobním rozvojem nebo sebeobjevováním. Carlos se tedy zprvu stýkal s donem Juanem za účelem získání informací o peyotlu. Jeho prvotní zájem o rostliny posléze přerůstá v něco většího. Pro člověka jako Carlose, který vyrůstal v západní civilizaci, se otevírá úplně jiný svět. Svět, který člověka bere jako koncept energetického pole. Koncept, který vysvětluje vztahy mezi člověkem a přírodou. A to zejména tak, že se člověk může transformovat do zvířecí podoby, prožívat stavy mimo „normální realitu“ a může nazírat na svět vnitřním zrakem. V tomto světě se také pro člověka stává prvotním zdrojem bytí jeho vlastní vědomí, vlastní podstata. Zprvu Carlosovi don Juan nechtěl o peyotlu nic říct. Ovšem vše se změnilo, když Carlos obstál ve vyřešení hádanky, kterou mu don Juan zadal. Tato hádanka spočívala v tom, že si Carlos měl na verandě najít své místečko. Don Juan mu prozradil, ať se dívá svýma očima. Carlos to vůbec nechápal, netušil, kde je jeho místečko. Zkoušel všelijaké pozice k ulehnutí, ale nevěděl si rady. Vyčerpáním usnul a ráno no mu don Juan řekl, že v hádance obstál a že ho naučí vše o peyotlu. A tak začalo don Juanovo učení. Na začátku cesty za poznáním don Juan používal psychotropní rostliny. A to zejména peyotl(Lophophora williamssi), durman(Datura inoxia) a houby(Psilocybe mexicana). Dříve tyto rostliny byly užívány šamany pro účely léčení, potěšení nebo navozování stavů extáze. Don Juan spojoval užití durmanu a hub k získání zvláštní moci, kterou nazýval „spojenec“. A použití peyotlu spojoval se získáním moudrosti a pochopením toho, jak správně žít. Podle dona Juana se požitím rostlin dosahovalo stavů zvláštního vnímání, které Carlos nazývá stavy „jiné skutečnosti“. Tyto stavy jiné skutečnosti nebyly považovány za iluzorní, ale za skutečné, i když se lišily od skutečnosti běžného života. Podle dona Juana se Carlos po požití rostlin dostával do jeho učení a díky stavům jiné skutečnosti jej mohl pořádně pochopit. Podle něj to byl jediný způsob, jak se něco naučit a jak získat sílu. Spojenec se tedy získával za pomocí stavů „jiné skutečnosti“ a k těm se docházelo pomocí halucinogenních drog. Don Juan říkal, že je důležité se soustředit na tyto stavy a nevšímat si ostatních aspektů jeho nauky. Jen tak se dá dojít k jasnému a celistvému pochopení vlastního prožívání. Vědoucí člověk spolupracuje se spojencem. To je to, co ho odlišuje od běžného člověka. Spojenec je síla, která dovoluje člověku překročit hranici normální reality. Když se člověk setká se spojencem, prožívá již zmíněné stavy jiné reality. Po svém prvním užití peyotlu Carlosovi bylo špatně, měl nutkání 7


zvracet a viděl rozostřeně. Také začal mít halucinace a viděl průhledného psa, s kterým si hrál. Podle dona Juana viděl právě meskalita, který si hrál s Carlosem. Meskalito donu Juanovi řeklo, že Carlos je vyvolený. Tehdy se don Juan rozhodl, že ho bude učit jeho tajemství vědoucího člověka, který je v knize označován jako „man of knowledge“. Vědoucí člověk je ten, který překoná své čtyři hlavní nepřátelé. Mezi tyto nepřátelé patří strach, moc, stáří a jasnost mysli. Další, co don Juan Carlosovi nabídl, byl kouř. Kouř měl schopnost posilovat srdce. Po požití kouře Carlos cítil, že mu znecitlivělo tělo. Carlos se dostal do stavu, kdy byl bez těla. Don Juan ho také učil, jak se stát havranem. Stát se havranem znamenalo být volný, nebýt přilepen k zemi. Na začátku učení don Juan učil Carlose pomocí drog, díky jejímuž požití dosahovali změněných stavů vědomí. Tyto stavy Carlose naučily svět vnímat jinak a také mu napomohly k objevení potenciálu svého vědomí. Carlos roku 1965 ukončil své učení dona Juana, protože se poddal jednomu ze svých největších nepřátel, a to konkrétně strachu. Později se však k donu Juanovi vrátí a další své zážitky popisuje v dalších knihách. 4

POJMY

K celkovému pochopení nauky nám slouží pojmy a techniky, které nesou širší význam. Tyto pojmy a techniky jsou nedílnou součástí cesty za poznáním dona Juana a každý budoucí bojovník si touto cestou musí projít, aby dosáhl poznání. Přičemž samotné techniky a pojmy nejsou vůbec důležité. Slouží nám spíš k lepšímu pochopení don Juanova myšlení a jeho nazírání na svět. K úplnému pochopení jeho nauky je potřeba nebrat nic vážně, oprostit se od své mysli a jen vnímat a snažit se načerpat něco přínosného z jeho učení. Slouží k objevení jednoduchosti v našich životech a odstranění složitosti, která je nám přítěží. Každý člověk si pod určitými pojmy vybaví ten význam, který se běžně používá. V Castanedově slovníku ovšem většinou tyto pojmy znamenají něco odlišného od toho, co lidé běžně znají. Nebo pojmy, které používá, nesou hlubší význam. Na těchto pojmech se zakládá celá filosofie, kterou Carlos Castaneda líčí ve svých knihách. Následující pojmy nám pomohou pochopit, jak don Juan nazíral na svět. Také nám pomohou přiblížit způsoby, jakými Carlos dosahoval poznání a čím vším si musel projít. 4.1

BOJOVNÍK, ČARODĚJ

Hlavní směřování don Juanovi nauky je cesta, jak se stát bojovníkem. Termín bojovník je v knize totožný s termínem čaroděj. Tento termín označuje člověka, který dosáhl poznání. Tento člověk se vyznačuje, že jeho činy v životě jsou dokonalé. Nemá nic jiného než svůj život. Tudíž nemá, co by ztratil a žije svůj život naplno. Na ničem nelpí, takže se kdykoliv může čehokoliv vzdát. Bojovník, čaroděj má vysoce rozvinutou vnitřní energii, disciplínu a je to člověk, který dosáhl poznání. Konečným cílem bojovníků je dosáhnout absolutní vědomí a poznat všechny možnosti vnímání. Hlavní náplní života bojovníků je tedy především hledání absolutní svobody. Bojovník je tedy vidoucí člověk, který hledá svobodu. Hlavní postoje čarodějů jsou shrnuty v následujících bodech: 8


„To co běžně pokládáme za skutečné, tomu se čarodějové smějí To co nazýváme jistotou, to pro čaroděje nemá žádný význam Smrt pro nás znamená konec existence, pro čaroděje je výzvou, pomocnicí a jistotou Situace, kterých se bojíme, čaroděj vyhledává Pro čaroděje je sen stejnou skutečností jako denní svět Kariéra a životní pouť důležitá pro běžného člověka je pro čaroděje zbytečností a přítěží Běžný člověk usiluje o zviditelnění, čaroděj dbá na to, aby zůstal nepoznán Pro čaroděje existuje svět jenom proto, že jej vnímá; zmizí-li vnímání, zmizí i svět Běžný člověk je závislý na nezmarech jeho mysli, čaroděj ovládá mysl i vědomí Běžný člověk si myslí, že svět je neměnný a skutečný, čaroděj v mžiku změní vnímání a tím i celý svět Nepříjemnosti a slabosti jsou pro člověka utrpením, pro čaroděje výzvou Čaroděj se směje sám sobě, to běžný člověk pokládá za urážku Člověku záleží na věcech a lidech, čarodějovi nezáleží na ničem Běžný člověk má kolem sebe věci, čaroděj nemá nic, jenom svůj život“4 V předcházejících bodech je popsán celý svět, tak jak jej vnímá čaroděj. Z bodů vyplývá hlavně to, že čarodějové nežijí jako normální lidé. Běžné věci, které člověka stresují nebo děsí, čaroděj přijímá s humorem. Čaroděj si je vědom síly svého vnímání a ví, že jeho vlastní vnímání ovlivňuje celý jeho svět. Čaroděj má jenom svůj svět, svůj život, své vnímání. Nenechá se ovlivňovat ničím jiným a na ničem jiném mu nezáleží. „Vždycky, když přestaneme mluvit pro sebe, svět je takový, jaký má být. My ho obnovujeme, rozsvěcujeme ho svým životem, udržujeme ho svou vnitřní samomluvou. A nejen to, my si také při tom mluvení vybíráme svou stezku. A tak dokola opakujeme stále stejnou volbu, dokud neumřeme, protože dokud neumřeme, vedeme stále stejný vnitřní rozhovor. Bojovník si to uvědomuje a usiluje o to, aby svoji samomluvu zastavil. Tohle je poslední věc, kterou musíš znát, abys mohl žít jako bojovník.“ „A jak můžu přestat mluvit sám k sobě?“ „Musíš především používat uši, abys trochu ulehčil svým očím. Od chvíle, kdy jsme se narodili, používáme oči při posuzování světa. Mluvíme s ostatními i sami se sebou především o tom, co vidíme. Bojovník si to uvědomuje, a proto světu také naslouchá, poslouchá zvuky světa”5

4

VOREL, Milan. Cesta poznání Carlose Castanedy I. http://www.esoterika.cz/ [online]. 2001, 11.6.2008 [cit. 2014-03-17]. DOI: 1214-2239. Dostupné z: <www.esoterika.cz/samanismus/cesta-poznani-carlose-castanedy-i>. 5

CASTANEDA, Carlos. Učení dona Juana. Praha: Volvox Globator, 1997. ISBN 80-7207086-X. str. 123. 9


4.2

POPIS SVĚTA

Člověk si vybudovává názory a svůj pohled na svět již od dětství. Od útlého věku je obklopován názory druhých a podle nich se řídí. Od dětství slýchává různé popisy, které mu vysvětlují všechno, co se kolem něj děje a člověk je přijímá za své vlastní. Ani ho nenapadne, že by to mohlo být jinak. Člověk se přizpůsobuje okolí a přejímá názory nejbližších lidí. Takhle člověk přijde do kontaktu s realitou a snaží se vysvětlit si skutečnost. Skutečnost je všechno to, co existuje. Popíšeme to různými názory, s kterými se ztotožníme. Každý člověk přirozeně touží vědět, co je to skutečnost. Snaží se vysvětlit, to co se kolem něho děje a jaký postoj zaujímá k okolnímu dění. Každý má své odpovědi na otázky svého bytí. V dnešní civilizaci převažuje materialistický způsob nazírání na svět. To znamená, že lidé popírají duchovní existenci života a uznávají jenom hmotu. Běžný člověk se řídí čistě empiricky a potlačuje svůj intuitivní potenciál. Z života člověka se tak vytrácí veškeré mystérium, které samo o sobě činí bytí tak zajímavé a na všechno existují odpovědi skrze vědecké zákony. Všechno dění je díky tomu vysvětlitelné a předvídatelné, tudíž život člověka se ubírá konvenčním směrem a stává se jednotvárným. Srdce, které člověka vždy vedlo, je nahrazeno myslí. Člověk se řídí podle svého rozumu. Všechno si logicky zdůvodňuje a tak se dostává do pasti své vlastní mysli. Z tohoto důvodu se mnoho lidí obrací k východním náboženstvím, jejichž hlavním cílem je oprostit se od své vlastní mysli, těla a dosáhnout jednoty. Jednoty, která se v dnešní roztříštěné společnosti ztrácí. Popis světa, kterým se řídí don Juan, je jiný. Na celý svět nahlíží po jeho energetické stránce namísto toho, aby se řídil popisy, které dávají věcem hodnotu. Pokud se díváme na strom, nevidíme opravdu strom, ale jen jeho popis. Don Juan se dívá na věci i po jejich energetické stránce. I strom vidí jako bytost stvořenou z energie. Podle dona Juana člověk musí rozšířit své omezené vědomí, aby viděl i celou podstatu věcí.

„Potřeby ega jsou nekonečné. Ego se cítí ohrožené a bezbranné, a proto žije v neustálém strachu a pořád něco potřebuje. Jakmile tomuto mechanismu porozumíte, nemusíte zkoumat všechny jeho projevy a nemusíte z toho dělat složitý osobní problém. To se ovšem vašemu egu líbí, neboť stále hledá něco, k čemu by se mohlo připoutat, a váš problém mu k tomu dá příležitost. Proto je ego mnoha lidí tak úzce spjato s jejich problémy. Jakmile se to stane, tito lidé se svých problémů nechtějí zbavit, protože by přišli o své ego, do nějž nevědomě investují svou bolest a utrpení. Jakmile si uvědomíte, že příčinou nevědomí je vaše ztotožnění s myslí, která ovšem zahrnuje také vaše emoce, přestanete se s ní ztotožňovat. Začnete žít vědomě. Žijete-li vědomým životem, můžete své mysli dovolit, aby byla tím, čím je, aniž se s ní ztotožňujete. Mysl sama není dysfunkční. Je to úžasný nástroj. K porušení funkcí dochází, když v mysli hledáte své já a ztotožňujete se s ní. Pak se stane egoickou myslí a začne vás ovládat.“ 6 – Eckhart Tolle 6

TOLLE, Eckhart. Moc přítomného okamžiku. Praha: Pragma, 2002. ISBN 80-7205-839-8. s. 51-52. 10


4.3

SVĚT DONA JUANA MATUSE

Don Juan Matus nazíral na svět odlišně od ostatních lidí. Svět, jak ho viděl don Juan, se dá shrnout do následujících bodů: 1. „Vesmír je nekonečná aglomerace energetických polí, která připomínají světelné nitky. 2. Tato energetická pole, nazývaná Orlovy emanace, vyzařují ze zdroje nepředstavitelných rozměrů, který se metaforicky nazývá Orel. 3. Lidské bytosti se také skládají z nesčíslného množství stejných nitkovitých energetických polí. Tyto Orlovy emanace vytvářejí zapouzdřené aglomerace, které se projevují jako světelné koule velikosti lidského těla s rozpaženými pažemi a připomínají obrovská světelná vejce. 4. Jen velmi malá skupinka energetických polí uvnitř této světelné koule je ozařována intenzivně jasným bodem, který je umístěn na povrchu koule. 5. Vnímání nastává tehdy, když energetická pole v ozářené skupince bezprostředně obklopující jasný bod rozšíří svoje světlo tak, aby osvítilo stejná energetická pole vně koule. Protože vnímatelná jsou jedině ta energetická pole, která ozařuje onen jasný bod, říká se tomuto bodu "bod, který shromažďuje, spojuje vnímání" nebo jednoduše "bod spojení". 6. Bod spojení se může pohybovat ze své obvyklé polohy na povrchu světelné koule na jiné místo, jak na povrchu, tak také uvnitř. Protože zářivost bodu spojení může osvítit každé energetické pole, s nímž přijde do styku, posune-li se bod spojení do nové polohy, okamžitě ozáří nová energetická pole, která se takto stanou vnímatelná. Toto vnímání se nazývá vidění. 7. Když se bod spojení posune, umožní vnímat zcela odlišné světy, stejně objektivní a fakticky skutečné jako je svět, jejž vnímáme normálně. Čarodějové chodí do těchto druhých světů, aby získali energii a sílu, aby našli řešení obecných nebo konkrétních problémů nebo aby stanuli tváří v tvář nepředstavitelnu. 8. Záměr je všepronikající síla, která způsobuje, že vnímáme. Neuvědomujeme si svět proto, že ho vnímáme, nýbrž je to spíše tak, že vnímáme důsledkem tlaku a pronikání záměru. 9. Cílem čarodějů je dosáhnout stavu absolutního vědomí, aby mohli prožívat všechny možnosti vnímání, které jsou člověku k dispozici. Tento stav vědomí znamená dokonce i alternativní způsob smrti.“7 4.4

SMRT

Don Juan Matus využíval smrti jako rádce. Na rozdíl od ostatních lidí se don Juan smrti nebál. Naopak využíval vědomí své fyzické konečnosti jako inspiraci. Díky tomu, že bojovníci si jsou vědomi své konečnosti na téhle planetě, jejich činy jsou dokonalé. Uvědomují si, že každý jejich čin může být poslední, a tudíž prožívají každý moment svého 7

Carlos Castaneda - Teorie. In: [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://praxe.webpark.cz/castaneda/teorie.html 11


život naplno, s plným vědomím. Společnost se bojí smrti, protože se bojí ztráty svého ega. Bojovník ego nemá, smrti se nebojí. Bojovník využívá smrti jako rádce tak, že když si na ni vzpomene, všechny problémy se rozplynou a vše najednou ztrácí na významu. „Smrt je jediný moudrý rádce, kterého máme. Kdykoliv máš pocit, že je něco špatně a budeš zprovozen ze světa, obrať se ke své smrti a zeptej se jí, jestli je to tak. Smrt ti řekne, že se mýlíš. Protože doopravdy vlastně záleží jen a jen na jejím dotyku a na ničem jiném už ne. Smrt ti řekne: Ještě jsem si na tebe nesáhla."8 4.5

ZTRÁTA VLASTNÍ DŮLEŽITOSTI

Dalším důležitým bodem v don Juanově nauce je ztráta vlastní důležitosti. Základem je uvědomění si, že svět se netočí kolem člověka, ale člověk je jeho součástí. Bojovníci nemají žádnou osobní důležitost, tudíž můžou bez problému přijímat učení a být otevření. Lidé s vlastní důležitostí jsou plní strachu a úzkostí, protože všechny jejich činy se odvíjí od jejich vlastní důležitosti. Jsou středem všech svých činů. Bojovníci bez důležitosti konají v souladu se světem, jsou jeho součástí. Neoddělují se od něho tím, že by si přisuzovali důležitost. To souvisí se ztrátou ega. Což je největší znak, který don Juanovu nauku spojuje s východním náboženstvím. Cílem meditace v buddhismu je dosažení stavu, kdy se člověk zbaví svého ega a mysli, které jej ovládá. To souvisí s dalším bodem – zastavení vnitřního dialogu. 4.6

ZASTAVENÍ VNITŘNÍHO DIALOGU

Každý člověk neustále nad něčím přemýšlí, v hlavě mu vyskakuje nekonečné množství myšlenek. Většinou ho tyto myšlenky dovedou akorát k pochybám. Myšlení nám znemožňuje plně prožívat okamžik života. Jedna z hlavních disciplín čarodějů, je zastavení vnitřního dialogu. Funguje na stejném principu jako meditace. Důležité je nebýt ovládán svou myslí a být volný. Vnímat čistě bez myšlenek. Jak toho dosáhneme? Tak zaprvé musíme přestat posuzovat a cenzurovat naše myšlenky, musíme je nechat volně plynout. Po nějakém čase nebudeme vůbec vědět, že tam jsou. Další pomocnou technikou může být zírání na jedno místo – předmět nebo zeď. Tato technika pomáhá k zastavení myšlení. Další důležitou technikou je naslouchat zvukům, vdechovat hluboce vzduch, soustředit se na okolí, nikoliv na svůj vnitřní hlas. Být součástí všeho kolem nás a nesoustředit se na svůj vnitřní dialog. Toto zastavení myšlení, přerušení vnitřního dialogu, je klíčem do světa čarodějů. Díky tomu, že zastavíme myšlenky, vnitřní svět, budeme se plně soustředit na vnější svět – budeme vidět. Zastavení vnitřního dialogu je nedílnou součástí toho, jak se stát vidoucím.

8

CASTANEDA, Carlos. Cesta do Ixtlanu. Praha: Volvox Globator, 1999. 8072070177. str. 19. 12


4.7

STRACH

Strach je hlavní hybnou složkou v životě čarodějů. Ve strachu je člověk schopný přetransformovat svou energii v něco produktivního a obohacujícího, namísto toho aby se nechal ovládat strachem. Čarodějové to umí a nenechají se strachem ovládat. Namísto toho z něho čerpají energii a využívají ji. Čarodějové žijí celý život s vědomím smrti. Čekají na konečnou bitvu smrti s jejich vlastním vědomím. Čaroděj nesmí ani na chvíli ztratit pozornost, aby byl připravený.

4.8

REKAPITULACE

Rekapitulací se rozumí čarodějná technika vzpomínání na naši minulosti či prožití naší minulosti. Slouží k tomu, abychom nabili zpět energii, kterou ztratilo naše energetické tělo při jednání s ostatními lidmi. Rekapitulace nám umožňuje se zbavit negativních pout z minulosti, které jsme si vytvořili s určitými lidmi. Nebo také funguje k odstranění vzpomínek či událostí z minulosti, které nám ubírají naši energii. Rekapitulace je nedílnou součástí bojovníka na cestě za svobodou. "Rekapitulace je akt, kterým lze povolat zpátky energii, jíž jsme vyčerpali v dřívějších činnostech. Rekapitulování ukládá připomenout si všechny lidi, s nimiž jsme se setkali, všechna místa, která jsme viděli, a všechny pocity, které jsme měli za celý svůj život - počínaje přítomností a postupujíce zpět až k nejranějším vzpomínkám - pak je dočista vymést, jednu po druhé, zametacím dechem."9

9

VOREL, Milan. Cesta poznání Carlose Castanedy IV. http://www.esoterika.cz/ [online]. 2008, č. 1044, 2.7.2008 [cit. 2014-03-17]. ISSN: 1214-2239. Dostupné z: . 13


5

ZÁVĚR

V maturitní práci jsem se zabývala naukou mexického indiána dona Juana Matuse, kterou ve svých knihách popsal americký spisovatel Carlos Castaneda. Carlos Carlos Castaneda výrazně napomohl šamanismu, k tomu aby se dostal do podvědomí široké veřejnosti. Jeho knihy byly v jeho době nesmírně populární, avšak i dnes jejich popularita přetrvává. Díky tomu, že existuje velké množství lidí, kteří se zajímají o alternativní styl života, tak je přínos jeho knih pořád aktuální. V dnešním civilizovaném světě jsou tyto knihy potřeba. Člověk by se měl trochu zamyslet, nad tím, co dělá a jak svůj život sám může ovlivnit. Castanedovy knihy nám nabízí cestu za poznáním sebe sama. Cestu, která nám může pomoci překonat problémy, které tvoří dnešní společnost. Cestu, kdy se vrátíme ke své přirozenosti a odpoutáme se od falešných věcí. Knihy nesou jedno velké a důležité poslání – být si vědom toho, kdo jsme a co děláme. Také nás učí zacházet se svým vědomím a umět plně využít svůj život. Cílem nauky je nebýt si sám sobě přítěží, ale naučit se využívat svůj životní potenciál.

14


6 6.1

SEZNAM POUŽITÝCH INFORMAČNÍCH ZDROJŮ KNIŽNÍ ZDROJE 1. CASTANEDA, Carlos. Učení dona Juana. Praha: Volvox Globator, 1997, 221 s. ISBN 80-7207-086-X. 2. CASTANEDA, Carlos. Oddělená skutečnost. Praha: Volvox Globator, 2003, 224 s. ISBN 80-7207-518-7. 3. CASTANEDA, Carlos. Cesta do Ixtlanu. Praha: Volvox Globator, 1999, 220 s. 8072070177. 4. HUXLEY, Aldous. Brány vnímání. Praha: Maťa, 2011, 176 s. ISBN 97880-7287-147-6. 5. TOLLE, Eckhart. Moc přítomného okamžiku. Praha: Pragma, 2002, 184 s. ISBN 80-7205-839-8. 6. HUXLEY, Aldous. Brány vnímání. Praha: Maťa, 2011. S. 176. ISBN 97880-7287-147-6. 7. BOURSEILLER, Christopher. Carlos Castaneda, pravda lži, životopis. 1 vyd. Praha: Volvox Globator, 2006. s. 165. ISBN 80-7207-611-6. 8. TOLLE, Eckhart. Moc přítomného okamžiku. Praha: Pragma, 2002. 178 s. ISBN 80-7205-839-8.

6.2

ELEKTRONICKÉ ZDROJE 1. Esoterika [online]. 2001 [cit. 2014-03-17]. ISSN 1214-2239. Dostupné z: http://www.esoterika.cz 2. Praxe.webpark [online]. [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://praxe.webpark.cz/castaneda/teorie.html

15


V Brně dne

Zuzana Mayerová

……………………..

………………………….

16

Alternativní teorie poznání v díle Carlose Castanedy

Recommend Documents