Alternativní přístupy k řešení hospodářských krizí

Bankovní institut vysoká škola Praha

Alternativní přístupy k řešení hospodářských krizí Bakalářská práce

Josef Kurka

Duben 2011

1

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra ekonomických a sociálních věd

Alternativní přístupy k řešení hospodářských krizí Bakalářská práce

Autor:

Josef Kurka Bankovní management

Vedoucí práce:

doc. Ing. Hana Pačesová, CSc

Odborný konzultant:

doc. Ing. Hana Pačesová, CSc

Praha

2011 2

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

………………………….. V Praze, dne 1. května 2011

Josef Kurka 3

Poděkování Děkuji paní doc. Ing. Hana Pačesové, CSc za odbornou pomoc při zpracování mé bakalářské práce.

4

Anotace Bakalářská práce se věnuje tématu hospodářských krizí a možnými způsoby jejich řešení. První kapitola je úvodem do dané problematiky a vysvětluje základní teoretické souvislosti a pojmy. Mimo jiné je pozornost věnována také popisu průběhu krizí, které proběhly v minulosti. V teoretické části jsou dále popsány dvě nejznámější a největší krize, tj. krize z roku 1929 a současná celosvětová hospodářská krize, která vznikla v USA a přelila se do všech ekonomik světa. Praktická část se zaměřuje na vysvětlení jednotlivých a možných řešení hospodářských krizí z pohledu státního aparátu.

Klíčová slova Finanční krize, hospodářská krize, deprese.

Annotation The thesis deals with the topic of economic crisis and possible ways to address them. The first chapter is an introduction to the issues and explains the basic concepts and theoretical context. Among other things, attention is paid to describe the crisis that happened in the past. In the theoretical part also describes the best known and greatest crisis, the crisis of 1929 and the current global economic crisis, which originated in the U.S. and spilled over into all the world economies. The practical part focuses on explaining the various possible solutions and the economic crisis from the perspective of the state apparatus.

Keywords Financial crisis, economic crisis, depression.

5

OBSAH ÚVOD .............................................................................................................................. 8 LITERÁRNÍ REŠERŠE ................................................................................................ 9 METODOLOGIE PRÁCE .......................................................................................... 11 1 HISTORIE HOSPODÁŘSKÝCH KRIZÍ ............................................................. 12 1.1

VŠEOBECNÁ CHARAKTERISTIKA KRIZÍ ...........................................................12

1.2

HISTORIE FINANČNÍCH KRIZÍ ..........................................................................15 1.2.1

Tulipánová horečka 1634-1637................................................................ 16

1.2.2

Tichomořská bublina 1711-1720.............................................................. 17

1.2.3

Rakouská krize 1873................................................................................. 18

1.2.4

Americká krize 1873 ................................................................................. 19

1.2.5

Argentinská krize 2002 ............................................................................. 20

1.2.6

Chilská bankovní krize 1982-1983 ........................................................... 21

1.2.7

Mexická krize 1994-1995.......................................................................... 22

1.2.1

Lotyšská bankovní krize 1995................................................................... 23

1.2.2

Ruská krize 1998....................................................................................... 24

1.2.3

Turecká finanční krize 2000 ..................................................................... 26

1.2.4

Japonská krize 1991 – 2006 ..................................................................... 26

2 VELKÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE 1929 – 1932 .................................................. 28 3 SOUČASNÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE................................................................ 33 3.1

PŘÍČINY SOUČASNÉ HOSPODÁŘSKÉ KRIZE ......................................................34

3.2

DŮSLEDKY AMERICKÉ KRIZE .........................................................................38

4 MOŽNÉ ZPŮSOBY ŘEŠENÍ HOSPODÁŘSKÝCH KRIZÍ.............................. 39 6

4.1

OBECNÉ NÁVRHY ŘEŠENÍ KRIZÍ......................................................................39

4.2

ALTERNATIVNÍ MOŽNOSTI ŘEŠENÍ HOSPODÁŘSKÝCH KRIZÍ ...........................41

5 PŘEHLED SMĚRŮ ŘEŠENÍ HOSPODÁŘSKÝCH KRIZÍ .............................. 44 5.1

KLASICKÝ PŘÍSTUP ŘEŠENÍ HOSPODÁŘSKÝCH KRIZÍ.......................................44

5.2

KEYNESIÁNSKÝ PŘÍSTUP ŘEŠENÍ HOSPODÁŘSKÝCH KRIZÍ ..............................45

6 VÝSLEDKY PRÁCE .............................................................................................. 48 7 ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ .................................................................................. 50 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 52 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ........................................................................ 53 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK......................................................................... 56 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK ............................................................................... 57 OFICIÁLNÍ ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ...................................................... 58

7

ÚVOD Pojmy krize a globalizace jsou v současnosti skloňovány snad ve všech pádech. Hlavním důvodem je jejich vzájemná provázanost. Globalizace lze chápat jako proces, jenž je nerozlučně spjat s ekonomickým prostředím a způsobuje, že jednotlivé země, resp. jejich ekonomiky se čím dál více hospodářsky propojují a otevírají ostatním ekonomikám. Jádro globalizace spočívá převážně ve finanční sféře a projevuje se růstem mezinárodního pohybu kapitálu, rozvojem technologií i inovací, úsporou času a vyšší koncentraci zahraničních subjektů. I přes uvedená pozitiva, má však i tento fenomén svou stinnou stránku. Rostoucí propojenost trhů totiž vytváří skvělé místo pro vznik a rozvoj finančních krizí. Téma této bakalářské práce bylo vybráno s ohledem na doznívající finanční krizi, která zasáhla celý svět, samozřejmě i Českou republiku a byla krizí dovezenou. Tato problematika je a bude stále aktuálním a žhavým bodem mnoha diskuzí, a to z důvodu, že každá krize ovlivňuje celou společnost nejen po stránce ekonomické, tak po stránce sociální i politické. Ekonomickou krizí byly světové ekonomiky napadeny v průběhu století již několikrát. Měly buď to národní, nebo celosvětový charakter. Jedna z nejhorších krizí propukla v roce 1929 pádem akcií na americké burze, který následně vyvolal celosvětový hospodářský kolaps. V důsledku tohoto krachu se de facto zhroutily ekonomiky po celém světě. Dalším negativním šokem pro světovou ekonomiku se stala finanční a ekonomická krize, která naplno propukla v září roku 2008. Bez ohledu na to, jak, kdy a kde krize vznikly, mají jednu společnou vlastnost. Vždy působí negativně úroveň nezaměstnanosti, zvyšuje inflaci a zpomaluje ekonomického růstu. Ekonomové a odborníci si tyto skutečnosti velice dobře uvědomují. Neustále pátrají po příčinách krizí, snaží se najít určitý společný vzorec a na základě rozborů sestavují modely a soubory protikrizových opatření. Otázkou ovšem zůstává, proč i přes tyto snahy přichází krize ve většině případů nečekaně a nikdo na ně není připraven. Cílem této bakalářské práce je popsat přístupy k řešení hospodářských krizí. Text je rozdělen na dvě části. Teoretická část vysvětluje základní souvislosti dané problematiky tak, aby byl čtenář schopen pochopit základní vztahy, které se ve finančním systému tvoří. Mimo jiné je definováno, co je to hospodářský cyklus a hospodářská krize. 8

První kapitola se zabývá stručným historickým rozborem krizí, které vznikly v minulosti. V druhé kapitole je obecně nastíněn průběh Velké hospodářské krize z roku 1929, jsou vysvětleny příčiny jejího vzniku i následky, které přinesla celému světu. Navazující třetí kapitola analyzuje současnou celosvětovou hospodářskou krizi, která se přelila z USA díky globalizaci a zasáhla mimo jiné i Českou republiku. Praktická část implementuje získané teoretické poznatky a pokusí se zhodnotit přístupy k řešení hospodářských krizí. Poslední kapitola popisuje výsledky, ke kterým autor svou prací dospěl. Závěr bakalářské práce je věnován celkovému zhodnocení dané problematiky.

LITERÁRNÍ REŠERŠE Teoretické poznatky, informace a data pro tuto bakalářskou práci byly načerpány rešerší odborných publikací, článků, časopisů a jiných statistických dokumentů. Pro tuto práci byly vybrány nejen tuzemští, ale také zahraniční autoři. [1] Mezi ně patří odborné studie, články, analýzy a předpovědi amerického ekonoma B. S. Bernanke, který je v současnosti předsedou výboru guvernérů Federálního rezervního systému Spojených národů a v roce 2009 byl vyhlášen Osobností roku. Tento autor byl vybrán především kvůli tomu, že díky svému postavení má k tomuto tématu blízko. BERNANKE, Ben. Principles of economics. Praha: Grada Publishing, 2003. 803 s. ISBN 80247-0471-4.

[2] Dále byl využit odborný časopis Finanční řízení a controlling v praxi určený pro vyšší management podniku (finanční ředitele, controllery a další odborníky v oblasti finančního řízení), protože metoda řízení financí a metoda controllingu jsou způsoby k vytvoření krizového plánu Finanční řízení a controlling v praxi. Měsíčník. Praha: Meritum, 2010. ISSN: 1801-2996.

[3] Velice cennými zdroji se staly publikace vzdělávacího a výzkumného institutu CEP (Centrum pro ekonomiku a politiku), který vznikl v roce 1998 jako občanské sdružení

9

založené Václavem Klausem. Cílem CEPu je šíření a podpora idejí svobodné společnosti a tržního hospodářství, podpora myšlenek velkých osobností liberálního myšlení. LOUŽEK, Marek., TAJOVSKÝ, Ladislav (eds.). Velká deprese. Sborník textů č. 35/2004. Praha: Centrum pro ekonomiku a politiku. 95 s. ISBN 80-86547-38-8.

[4] Mezi odbornou literaturu byly zařazeny také publikace a články ředitele Citigroup sídlící v Londýně. BUITER, Willem. Fiscal Expansions in Submerging Markets, the Case of the USA and the UK. Financial Times, 2009. BUITER, Willem. Lessons from the 2007 Financial Crisis. Centre for Economic Policy Research. Policy Insight, 2007, No. 18, s. 1-17.

[5] Mezi důležité zdroje patří také tiskové zprávy a publikace Českého statistického úřadu (vývoj inflace, HDP, nezaměstnanosti), publikace a zprávy Ministerstva financí i České národní banky, které zohledňují dopady krize. Český statistický úřad. Dostupné z WWW:< http://www.czso.cz> Česká národní banka. Dostupné z WWW:

10

METODOLOGIE PRÁCE Při zpracovávání a řešení byl použit systémový přístup. Systémový přístup je tvůrčím způsobem myšlení, který je aplikovaný na lidské činnosti spojené s řešením problému. Respektuje základní systémové atributy. Systémový přístup nepředpokládá ani rigorózní vymezení speciálních metod, ani formálního aparátu či technických prostředků pro práci. Systémový přístup lze uplatnit při zkoumání předmětů i řešení problémů spadajících do různorodých disciplín, např. přírodovědných, technických či společenských disciplín. Zejména je vhodný pro řešení interdisciplinárních a transciplinárních problémů, tedy typických problémových oblastí teoretické ekonomie. Tento přístup nemá přesně stanovený postup a využívá metody různých disciplín. Pro sběr dat využiji techniku analýzu dokumentů.

Pro systémový přístup jsou typické: • způsob formulace problému, • jeho pojetí, • způsob kombinace známých metod, • způsob interpretace získaných výsledků.

Text byl zpracován za použití metody sekundární analýzy odborných ekonomických studií a dokumentů zabývajících se danou problematikou, dále pak statistických a analytických materiálů

příslušných

národních

11

i

nadnárodních

institucí.

1 HISTORIE HOSPODÁŘSKÝCH KRIZÍ Krize provázejí lidstvo již od nepaměti. Tato kapitola je věnována podrobnějšímu popisu a rozboru jednotlivých krizí, a to nejen z všeobecného, ale také z praktického pohledu. Ve 20. století docházelo k rozsáhlým měnovým krizím, pro které byly typické poklesy cen aktiv, totální kolaps bankovního sektoru a devalvace státní měny.1 Finanční krize bývá často doprovázena krizí bankovní, která vzniká z důvodu velkého množství „špatných“ úvěrů a slabého bankovního dohledu. Nejzranitelnější vůči krizím a spekulativním útokům kapitálu jsou země, které se vyznačují málo pružným nebo fixovaným devizovým kurzem, slabým finančním systémem, špatnou rozpočtovou situací či zahraničním zadlužením.2

1.1 Všeobecná charakteristika krizí V současné době vládnou ve většině zemí principy tržní ekonomiky. Její nedílnou součástí jsou hospodářské cykly, které lze charakterizovat jako periodické výkyvy ekonomické aktivity vyznačující se expanzí, nebo recesí produktu ve většině sektorů ekonomiky. Období recese nastává v případě, kdy je ekonomika dva po sobě jdoucí čtvrtletí v poklesu. Přestože je recese součástí hospodářského cyklu, který se pravidelně opakuje, vyvolává dlouhodobou ekonomickou nerovnováhu.3 Finanční slovník definuje krizi, jako porušení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po statcích a službách, což následně způsobuje pokles hospodářské konjunktury.4 Finanční krizi je velmi obtížné přesně definovat, přičemž je vždy pouze zřejmé, že finanční krize propukla. Finanční krize je prudké, okamžité zhoršení všech nebo velké většiny

1

MUSÍLEK, Petr. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech [online]. Praha: Výzkumná studie Grantové agentury ČR GA 402/02/1308, 2004 [cit. 2010-04-26]. Dostupné z WWW: . 2 SARKISYAN, Ivan. Významné finanční krize 90. let – Rusko [online]. [cit. 2007-10-23]. Dostupné z WWW: 3 ROUDNÁ, Radim. Krizový management I. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, s. 7. 4 Finanční slovník: Praha: Nakladatelství Svoboda, 1973. s. 250.

12

finančních indikátorů – krátkodobé úrokové míry, ceny aktiv, insolventnost firem a úpadky finančních institucí.5 Při specifikaci finanční krize je podstatné, že příčiny ekonomických problémů se nenacházejí v ekonomice reálné, ale vznikají ve finančním systému. Pojem finanční krize je však velice rozsáhlý a zahrnuje více specifických případů poruch finančního systému, např.:6 • krize měnová, • krize bankovní, • krize dluhová, • systematická finanční krize.

Měnová krize Měnovou krizí rozumíme spekulativní útok na měnový kurz, který se projeví skokovou devalvací či značným znehodnocením nebo alespoň rozsáhlými intervencemi autorit ve formě ztráty devizových rezerv nebo zvýšením úrokových sazeb.7 Bankovní krize Bankovní krizi lze charakterizovat jako skutečný nebo potenciální run na banky vyvolaný obavou z neschopnosti bank splácet své závazky. Projevem bankovních krizí je buď odliv depozit a následný odklad splácení závazků, nebo k tomuto hrozícímu odkladu nedojde díky silné pozici vlády.8 MMF označuje za bankovní krizi takové problémy bankovního systému, kdy platí alespoň jedna z následujících podmínek:9

5

MUSÍLEK, Petr. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech. Výzkumná studie GA 402/02/1308. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, katedra bankovnictví a pojišťovnictví, 2004. s. 11. 6

MUSÍLEK, Petr. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech. Výzkumná studie GA 402/02/1308. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, katedra bankovnictví a pojišťovnictví, 2004. s. 12.

7

FRAIT, Jan; KOMÁREK, Luboš. Kapitálové toky a měnové kurzy v globalizované ekonomice. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 1999. 38 s. 8

HELÍSEK, Mojmír. Měnové krize (empirie a teorie). Praha: Professional, 2004. 13 s.

9

MUSÍLEK, Petr. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech [online]. Praha: Výzkumná studie Grantové agentury ČR GA 402/02/1308, 2004 [cit. 2010-04-26]. Dostupné z WWW:.

13

• poměr špatných aktiv k celkovým aktivům bankovního systému převýšil 10 %, • náklady na záchranu bank převýšily 2 % HDP, • vláda reagovala na problémy bankovního systému zmrazením vkladů, v důsledku čehož • došlo k bankovní panice, či reagovala zavedením bankovních prázdnin nebo poskytla • záruky na vklady v bankách.

Dluhová krize Za dluhovou krizi se považuje situace, kdy země má vůči svým věřitelům významné nedoplatky a zároveň má s nimi sjednán speciální dluhový režim.10

Graf 1. 1.: Hospodářský cyklus

Zdroj: FUCHS, Kamil., TULEJA, Pavel. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005, s. 203.

Všechny krize mají společnou jednu charakteristiku, a to negativní dopady na ekonomiku daného regionu. Mezi společné rysy všech krizí patří:11

10

JAMBOROVÁ, Monika. Developing country - what does the term really mean?. Praha: Česká zemědělská univerzita, 2008. s. 4.

14

• odliv kapitálu, • problémy se splácením úvěru spojené s rostoucími mezinárodními úrokovými sazbami, následná ztráta kapitálu u nepojištěných subjektů, • znehodnocování a pád měny z důvodu silné poptávky po zahraniční měně, • podstatná změna makroekonomické regulace sousedních zemí, • nový směr kapitálových toků, • únik investorů, kteří utíkají ze země z důvodu paniky, • nadměrné půjčky na určité druhy aktiv se spekulativně nafouklými cenami, • slabá finanční regulace, • slabý bankovní dohled, • příliv kapitálu a tendence ke zhodnocování domácí měny a ke zhoršování rovnováhy běžného účtu, • finanční deregulace, • a liberalizace kapitálových transakcí.

1.2 Historie finančních krizí Jak bylo řešeno výše, krize se vyskytovaly v průběhu celých dějin lidstva. V této části jsou uvedeny a popsány nejznámější krize z minulosti, především z konce 20. století a počátku 21. století. Hlavními příčinami těchto krizí bylo především prasknutí „bublin“, které byly vyvolány především novými technologiemi, změnami hospodářských situací, inflačního vývoje, nedostatkem likvidity, nepodloženými vidinami rychlého zbohatnutí apod. 12

11

KUNEŠOVÁ, Hana, CIHELKOVÁ, Eva. Světová ekonomika: Nové jevy a perspektivy. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. s. 40-41.

12

MUSÍLEK, Petr. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech. Výzkumná studie GA 402/02/1308. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, katedra bankovnictví a pojišťovnictví, 2004. s. 11.

15

Graf 1. 2.: Množství zemí, které byly v daném roce postiženy bankovní krizí

Zdroj: REINHART, Carmen. Banking Crises: An Equal Oportunity Menace. Harvard: University of Maryland, 2008. s. 7.

1.2.1

Tulipánová horečka 1634-1637

Tulipánovou horečkou je označována spekulativní bublina, která se vytvořila na trhu s cibulkami tulipánů v Holandsku. Jedná se o historicky první spekulativní bublinu, která je popisována v literatuře. Začátkem spekulativní bubliny byly cibulky tulipánů, které se ve velice krátké době staly módním hitem, a jejich cena vzrostla do nezvratných výšin. Zpočátku stála jedna cibule tulipánu jeden gulden, zanedlouho museli kupující zaplatit již tisíc guldenů. Platilo se hotově, pozemky, šperky a jiným majetkem. Tulipány přestaly plnit svou okrasnou funkci a staly se předmětem přehnané spekulace.13 Stejně rychle, jak se cena vyšplhala, tak také klesla, a to v roce 1637. Důvodem bylo očekávání kupujících, kteří věřili, že cena komodity již neporoste. Důvěra v další růst cen se ztratila, a následkem toho cenová bublina praskla. Existovaly sice snahy o oživení cen tulipánů, ale ty nebyly k prospěchu. Na konci roku 1637 se obchodovalo s tulipány za 5 – 10 % své původní ceny ze začátku téhož roku. 14

13

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, 2007. s. 499.

14

MAYER, Anton. Spekulanti a finanční katastrofy. 1.vyd. Praha: Transal Books, 1995. 184 s. ISBN 80-23859692

16

Graf 1. 3.: Vývoj cen cibulek v letech 1636 – 1637

Zdroj: Wikimedia Commons [online]. 2008 [cit. 2010-04-26]. Tulip WWW:.

1.2.2

price

index.

Dostupné

z

Tichomořská bublina 1711-1720

Tichomořská bublina je první bublinou, která se vytvořila na finančním trhu, konkrétně na akciovém trhu v Anglii. Její vznik je spojován se založením společnosti SSC (South Sea Company), které bylo iniciováno ministerským předsedou lordem Oxfordem. Primárním důvodem pro její založení bylo získat finance na splacení úroků z válečného dluhu. O akcie společnosti měli investoři veliký zájem, protože předmět podnikání SSC byl slibný. Čím se zvyšovala poptávka po akciích, tím rostla také cena těchto akcií.15 Poptávka po akciích neustále rostla, což způsobilo také rychlý růst ceny jedné akcie o několik stovek liber za krátký okamžik. Z počáteční ceny 126 liber se během několika týdnů cena vyšplhala až k hranici 890 liber. V roce 1720 byl naměřen historicky nejvyšší kurz a to 1 100 liber. Vedení společnosti si při této historické hranici však uvědomilo, že tato cena ke kapacitní hranici. 16

15

KINDLEBERGER, Charles., ALIBER, Robert. Manias, Panics, and Crashes. A history of financial crises. 5. vyd. London: McMillan, 2005. s. 239. 16

KINDLEBERGER, Charles., ALIBER, Robert. Manias, Panics, and Crashes. A history of financial crises. 5. vyd. London: McMillan, 2005. s. 239.

17

Dne 29. září 1720 však cena prudce poklesla na hodnotu 175 britských liber, což přineslo britským obchodníkům, i britské veřejnosti obrovské ztráty ohromné ztráty. Síla prasklé bubliny se přenesla i na zahraniční trhy, což přispělo k tomu, že byl vytvořen parlamentní výbor, který měl vyšetřovat důvody vzniku tohoto negativního vývoje. Vyšetřování se protahovalo a výsledky nebyly uspokojivé, protože do fungování SSC bylo zapleteno příliš mnoho vlivných osob.17

Graf 1. 4.: Vývoj cen akcií SSC

Zdroj: Wikimedia Commons [online]. 2009 [cit. 2010-04-26]. South sea bubble chart. Dostupné z WWW: .

1.2.3

Rakouská krize 1873

V druhé polovině 60. let a začátkem 70. let 19. století došlo v rakouské ekonomice k investičnímu boomu v podobě rychlého nárůstu akciových společností. Tato skutečnost vedla k značnému rozmachu bankovnictví, trhů s cennými papíry a burzovnictví. Od roku 1867 do roku 1873 vzrostl počet bank z 11 na 141, což záhy přineslo zvýšené množství

17

MUSÍLEK, Petr. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech [online]. Praha: Výzkumná studie Grantové agentury ČR GA 402/02/1308, 2004 [cit. 2010-04-26]. Dostupné z WWW: . s. 45

18

poskytnutých úvěrů a emitovaných cenných papírů a zároveň zvýšení zadluženosti podnikového sektoru.18 Celý rakouský ekonomický systém byl enormně zadlužen a na Rakousko-Uherskou banku byl vyvíjen značný tlak. Banka reagovala zastavením diskontování směnek, což vyvolalo paniku na Vídeňské burze a masivní výprodej CP a dne 9. května 1873 se trh zhroutil. V tento den byla Vídeňská burza uzavřena. Začala fungovat sice již za týden, ale bankovní sektor již byl silně zasažen a následně postupně zkrachovalo mnoho bank.19

1.2.4

Americká krize 1873

Po roce 1848 prožívala americká ekonomika expanzi, která byla tažena hlavně investicemi do železnice a financována kapitálem z Evropy. Po roce 1873 však došlo ke značnému omezení dovozu kapitálu z Rakouska a Německa do USA, což vyvolalo problém u amerických železničních společností. V této situaci se ukázala také slabina americké importní politiky, protože dovozy vysoce převyšovaly export, americké zlato pomalu mizelo za hranicemi. Investiční spekulace se rychle rozmáhaly a investiční záměry byly spekulativně a problematicky financovány z větší části úvěry. Krize dozněla až v roce 1860.20 První světová krize začala 24. srpna 1857 v New Yorku pádem banky Ohio Life Insurance, jíž došly peníze na výplaty vkladů. Pád banky měl dominový efekt: padly další banky, poklesla výroba a poptávka, stoupla nezaměstnanost a krize se šířila i na další finanční centra. Příčinou krize byla spekulace zejména se železničními akciemi a cennými papíry nově vznikajících průmyslových podniků. Vliv měla i pozemková spekulace, ke které došlo po americko-mexické válce.21 V srpnu roku 1873 zkrachoval hlavní newyorský finančník J. Cook and Co., který pracoval pro slavnou železniční společnost Northern Pacific Railroad, což vyvolalo paniku, která se

18

MUSÍLEK, Petr. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech [online]. Praha: Výzkumná studie Grantové agentury ČR GA 402/02/1308, 2004 [cit. 2010-04-26]. Dostupné z WWW: .s. 45

19

HORÁK, Jan. Přehled vývoje českých obchodních bank. In: Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut v Praze, 1999. s. 59-60.

20

DITTRICHOVÁ, Jaroslava. Finanční krize. Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás. 26. 9. 2009. Ročník 19 (2009), č. 2, 3. s. 3.

21

DITTRICHOVÁ, Jaroslava. Finanční krize. Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás. 26. 9. 2009. Ročník 19 (2009), č. 2, 3.

19

přelila i do trhu s cennými papíry, kde nastal masivní výprodej CP. Z rozhodnutí vedení byla 20. září 1873 v 10:00 newyorského času Newyorská burza uzavřena. Poté, co byla překonána rozsáhlá krize likvidity a uvolnila se nejhorší panika, finanční sektor se opět pomalu začínal vzpamatovávat. V bankovním sektoru se důsledky krize projevily mnohem více. Do konce roku 1874 zkrachovalo 14 národních amerických bank, železničních akciových společností a americké hospodářství se tak ocitlo v dlouhodobé ekonomické recesi, z níž se USA vzpamatovaly až roku 1879.22

1.2.5

Argentinská krize 2002

Ve 20. století se Argentina řadila k nejbohatším zemím světa. Hospodářskou výkonností se řadila na úroveň Kanady. Během tohoto růstu však hospodářská politika zaznamenala zásadní chyby a v roce 2002 se stala Argentina platebně neschopná. V letech 2001 - 2002 zasáhla finanční krize Argentinu a svou roli v tomto případě sehrálo svázání vývoje argentinské měny s vývojem amerického dolaru. V letech 1999 - 2001 Argentinu prožívala hospodářskou recesi. Docházelo ke zhoršování hospodaření veřejných financí a narůstal rovněž zahraniční dluh.23 Počátkem prosince 2001 MMF odmítl uvolňovat další úvěry pro Argentinu. Nastal „run na banky“ a propukla bankovní krize. Současně se vyhrotila i politická krize. V lednu 2002 muselo dojít ke zrušení směnitelnosti argentinského pesa za dolar a v únoru 2002 pak k úplnému přechodu na volný floating. 24 25 Důsledkem bylo nejdříve prudké a potom mírné znehodnocování argentinské měny. Bylo vyhlášeno také moratorium na splácení veřejného zahraničního dluhu ve výši 95 mld. USD. V

22


23

SDS [online]. 2008 [cit. 2010-04-26]. Finanční krize jako projev globalizace. Dostupné z WWW: .

24

Floating = volně plovoucí kurz.

25


20

roce 2002 recese dosáhla svého dna a tak v roce 2003 bylo možné zaznamenat zlepšení hospodářské situace.26 V lednu 2003 bylo obnoveno úvěrování ze strany MMF (úvěr ve výši 6,8 mld. USD) a tak postupně mohla být finanční krize překonána. 27

Tabulka 1. 1.: Makroekonomické ukazatele v Argentině v letech 2002 - 2008

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí ČR [online]. 2009 [cit. 2010-04-27]. Ekonomická charakteristika země. Dostupné z WWW: http:// www.mzv.cz

1.2.6

Chilská bankovní krize 1982-1983

Za posledních 150 let zaznamenala Chile mnoho významných recesí, což pokaždé vládu přinutilo přestat s expanzivní hospodářskou politikou. V roce 1982-83 byla krize čtvrtou největší v historii země. Na konci roku 1983 přesáhla míra nezaměstnanosti 30 % a index spotřebitelských cen se více než zdvojnásobil oproti roku 1981 a nárůst činil 9, 5 %. Rozsah recese byl způsoben především vývojem hospodářství v předcházejících měsících, kdy rychle stoupala soukromá poptávka a investiční výdaje. Dalším faktorem byla bankovní krize, která vypukla z důvodu špatného stavu bankovních portfolií a také výrazná změna v relativních cenách vyvolanou boomem v roce 1980. Přestože chilská bankovní krize byla výsledkem makroekonomické situace, začala vláda od roku 1982 reformovat bankovní zákony s cílem

26


27

SDS [online]. 2008 [cit. 2010-04-26]. Finanční krize jako projev globalizace. Dostupné z WWW: .

21

zlepšit regulaci sektoru a definovat způsob, jak naložit s bankami, které byly problémové. Vláda kontrolovala peněžní instituce, které postupně převzala, zprivatizovala.28

1.2.7

Mexická krize 1994-1995

Mexická měnová krize let 1994 - 1995 byla vyvolána nečekanou devalvací mexické měny. Krize začala odchodem zahraničních investorů v důsledku růstu úrokové sazby v USA a poklesu úrokových sazeb v Mexiku. Vznik Severoamerické zóny volného obchodu (NAFTA) vyvolal výbuch povstání zapatistů v mexickém Chiapasu a tím i politickou nestabilitu v Mexiku, což podnítilo další útěk zahraničních investorů. Nerovnováhu platební bilanci měla řešit 15% devalvace mexické měny. To se nesplnilo. Tato devalvace naopak podnítila další masový odliv zahraničního kapitálu a ten si pak vynutil až 120% devalvaci mexické měny (pesa) a přechod k volně plovoucímu (flexibilnímu) kursu.29 Odliv zahraničního kapitálu způsobil v Mexiku bankovní krizi a následnou hospodářskou recesi. USA poskytly Mexiku stabilizační půjčku, ovšem s řadou podmínek, které se týkaly další liberalizace ekonomiky a zlepšení podmínek pro přímé zahraniční investice (PZI, FDI) v Mexiku. V souvislosti s mexickou měnovou krizí se stal pro všechny investor známý pojem tzv. tequilla efekt,30 který označuje hromadný odliv zahraničního kapitálu. V reakci na mexickou krizi pak MMF přijal opatření na monitorování základních ekonomických údajů, které mají včas signalizovat finanční a měnové krize, jde o tzv. special data dissmination standard čili speciální standardy zveřejňování údajů.31

28

KINDLEBERGER, Charles., ALIBER, Robert. Manias, Panics, and Crashes. A history of financial crises. 5. vyd. London: McMillan, 2005. s. 239. 29

Charakteristika měnových krizí, vybrané případy krizí. Měnové a finanční krize [online], 2004. Metodický list č. 1, [cit. 2010-04-26]. Dostupný z WWW: .

30

SDS [online], 2008. [cit. 2010-04-26]. Finanční krize jako projev globalizace. Dostupné z WWW:

31

LIPKOVÁ, Ľuba. Svetové hospodárstvo, doplnené vydanie. Bratislava: Sprint vfra, 2000. s. 103.

22

Tabulka 1. 2.: Růst HDP v Mexiku v letech 1992-2000 (v %) Rok

1990

1991

1992

1993

1994

1995

1996

1997

1998

HDP

5,07

4,22

3,63

1,95

4,42

-6,17

5,18

6,98

4,9

Zdroj: Data and Statistics [online]. 2005 [cit. 2010-04-20]. International Monetary Fund.

1.2.1

Lotyšská bankovní krize 1995

V 90. letech minulého století se odehrála nejhorší a nejhlubší bankovní krize v Lotyšsku v roce 1995, která byla zapříčiněna oslabením díky přechodu z centrálně plánované ekonomiky k tržnímu hospodářství. Kořeny této krize jsou spatřovány v liberální politice ohledně vstupu subjektů do bankovního sektoru, což umožnilo mnoha společnostem vstoupit do tohoto sektoru jen z důvodu, že tak řešily svoji potřebu finančních zdrojů pro podnikání. Výsledkem byl prudký nárůst počtu bank. Krachem jedné z nich (Bank Baltija) začala lotyšská bankovní krize. V konečném důsledku centrální banka převzala kontrolu nad všemi problémovými bankami. 32 Příčiny krize lze shrnout do těchto bodů:33 °

Transformační proces, ve kterém Lotyšsko doplatilo na nezkušenost manažerů bank, bankovního dohledu a dlužníků.

°

Korupce zakladatelů, kdy nově vznikající banky nevstupovaly do odvětví s cílem poskytovat bankovní služby pro veřejnost a podniky, ale pouze získat finanční zdroje pro své podnikání.

°

Stabilizace ekonomiky a kroky vlády zakročit proti vysoké inflaci, která činila cca 500 %, a to formou restriktivní monetární politikou, což akorát přivolalo dramatický nárůst úrokových sazeb.

32

HECZKO, Stanislav. Nástin interdisciplinární analýzy cyklického vývoje tržních ekonomik. Kapitola III. Základní teorie ekonomických cyklů. Doktorská disertace. Praha: FNH VŠE v Praze, 2003. [online], [cit. 2010-09-03]. Dostupný z WWW: s. 55 33 HECZKO, Stanislav. Nástin interdisciplinární analýzy cyklického vývoje tržních ekonomik. Kapitola III. Základní teorie ekonomických cyklů. Doktorská disertace. Praha: FNH VŠE v Praze, 2003. [online], [cit. 2010-09-03]. Dostupný z WWW: s. 55

23

°

Ztráta důvěry v sektor, kdy se v okamžiku prvních signálů bankovní krize vláda nevydala žádnou informaci. Klienty zachvátila panika a začali rychle své úspory vybírat.

°

Podstupování nepřiměřeného úrokového rizika.

1.2.2

Ruská krize 1998

V devadesátých letech 20. století se ruská ekonomika dlouhodobě potýkala s poklesem produktu, inflací a deficity federálního rozpočtu. V roce 1997, poprvé od rozpadu Sovětského svazu, však ruské hospodářství mírně vzrostlo. Ekonomické prognózy počítaly s dalším hospodářským růstem a ruský akciový trh zamířil strmě vzhůru. 34 V druhé polovině října 1997 se však ruský index RTSI otočil a stejně prudce šel ke dnu. Impuls k tomuto náhlému propadu dodala asijská krize. Investoři, ztrátoví v Asii, vybírali hromadně dvouleté zisky z ruského trhu a poslali tak ceny akcií dolů. Ruské hospodářství navíc tížila obrovská rozpočtová díra, nízké ceny ropy a zdravotní problémy prezidenta Jelcina. Současně vzrostla všeobecná nedůvěra v "emerging markets" (rozvojové trhy), což vyvolalo další úprk zahraničního kapitálu z Ruska.35 Koncem roku 1997 začaly působit tlaky na znehodnocení rublu. Sílícímu odlivu zahraničního kapitálu čelila ruská centrální banka zvyšováním úrokových sazeb, což jen prohloubilo (prostřednictvím úrokových nákladů) problém vládního dluhu.36 Kurzové intervence vedly k vyčerpání ruských devizových rezerv. IMF proto v červenci 1998 poskytl Rusku úvěr a zajistil další úvěrové zdroje. Počátkem srpna 1998 ruský parlament odmítl sérií zákonů, podmiňujících reformu sociálního a daňového systému, potřebnou k

34

Peníze.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-26]. Asijská krize 1997/1998 a finanční kolaps v Rusku. Dostupné z WWW:.

35

Peníze.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-26]. Asijská krize 1997/1998 a finanční kolaps v Rusku. Dostupné z WWW:.

36

HELÍSEK, Martin. Měnové krize (empirie a teorie). Praha: Institut integrace ČR do evropské a světové ekonomiky VŠE v Praze, Proffesional Publishing, Praha 2004. s. 52.

24

reformě vládního rozpočtu. Ruská vláda a centrální banka tak musely přistoupit k vlastním opatřením.37

Graf 1. 5.: Vývoj měnového kurzu v Rusku

Zdroj: International Monetary Fund [online]. 2006 [cit. 2010-04-26]. Russian Federation: Statistical Appendix. Dostupné z WWW: .

Došlo k rozšíření fluktuačního pásma rublu, což vedlo k faktické devalvaci kurzu rublu. Dále byla provedena konverze krátkodobých pokladničních poukázek na dlouhodobé instrumenty, což vlastně představovalo moratorium na splácení vládního dluhu, který drželi z jedné třetiny zahraniční věřitelé (kromě dluhu v euroobligacích). Bylo dokonce vyhlášeno 90denní moratorium na splácení zahraničních dluhů.38 Finanční krize vyvolala v Rusku hospodářskou recesi v roce 1998 a v letech 1998 a 1999 přispěla k vysoké inflaci. V roce 2000 však v Rusku nastala hospodářská expanze, což dokládá přebytek nevyužitých ruských výrobních kapacit. Finanční krize obzvlášť silně postihla bankovní sektor. Celkově došlo k úpadku jedné čtvrtiny ruských bank a zbývajícím cca 1 200 bankám musela být poskytnuta výrazná pomoc z veřejných zdrojů.

37

HELÍSEK, M. Měnové krize (empirie a teorie). Praha: Institut integrace ČR do evropské a světové ekonomiky VŠE v Praze, Proffesional Publishing, Praha 2004. s. 58. 38 38

HELÍSEK, M. Měnové krize (empirie a teorie). Praha: Institut integrace ČR do evropské a světové ekonomiky VŠE v Praze, Proffesional Publishing, Praha 2004. s. 60.

25

Tabulka 1. 3.: Základní ekonomické ukazatele Ruska v letech 1998-2005 1998

1999

2001

2003

2005

Tempo růstu reálného HDP v %

-5,3

6,3

5,1

7,3

6,4

Míra inflace

84,5

36,6

18,8

12,0

10,9

Měnový kurz (RUB/USD)

9,7

24,6

29,2

30,7

28,8

Saldo státního rozpočtu

-5,3

-0,5

3,1

0,3

7,5

Zdroj: International Monetary Fund [online]. 2006 [cit. 2010-04-06]. Russian Federation: Statistical Appendix. Dostupné z WWW: http://www.imf.org/

1.2.3

Turecká finanční krize 2000

V roce 2000, kdy začala policie vyšetřovat manažery několika desítek bank, na které byla uvalená nucená správa, zavládla na finančním trhu nejistota. Krachy bank vyvolaly likvidní krizi v bankovním sektoru. Zakročil MMF a vydal příslib masivní finanční výpomoci, která umožnila Turecké centrální bance doplnit devizové rezervy a vláda tak mohla pokračovat v započatých ekonomických reformách. 39 Krize se sice uklidnila, ale znovu vypukla v roce 2001, kdy turecký premiér nevydržel kritiku prezidenta a opustil zasedání Národní bezpečností rady, což okamžitě vyvolalo reakci na finančním trhu a to útěkem finančního kapitálu, zhroucením akciového trhu, prudkým znehodnocením turecké lity. Záchrana byla realizována intervencemi Turecké národní banky na záchranu domácí měny ve výši 3 mld. USD, zvýšením krátkodobých úrokových sazeb na 6 200 % a mezinárodní finanční výpomocí. 40

1.2.4

Japonská krize 1991 – 2006

Příčinou propuknutí krize byla spekulační bublina na trhu nemovitostí. Japonská centrální banka zvýšila roku 1989 úrok z 2,5% na 4,25% a pak 1990 reagovala chybně a zvýšila úroky

39

MUSÍLEK, Petr. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech [online]. Praha: Výzkumná studie Grantové agentury ČR GA 402/02/1308, 2004 [cit. 2010-04-26]. Dostupné z WWW: http://nb.vse.cz/kbp/TEXT/Grant_krize_1a.pdf s. 61 40

MUSÍLEK, Petr. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech [online]. Praha: Výzkumná studie Grantové agentury ČR GA 402/02/1308, 2004 [cit. 2010-04-26]. Dostupné z WWW: http://nb.vse.cz/kbp/TEXT/Grant_krize_1a.pdf s. 61

26

ze 4,25 % na 6,0 %, když je měla snižovat. Lidé nemohli platit úvěry a prodávali nemovitosti. Japonský akciový index Nikkei-225 ztratil během roku 1990 přes 40 % a ceny nemovitostí ve městech (1996) ztratily přes 50 % svých cen z období boomu. 41 V roce 1990 byl index na poloviční hodnotě 21.000 bodů, což byl zároveň vrchol i pro rok 1997 a 2000, zatímco v roce 2003 a 2008 spadl blízko 8.000 bodů. Teprve od července 1991 se snižoval úrok a roku 2001 až byl úrok centrální banky jen 0,1%. Ceny nemovitostí klesly na polovinu od 1989 do 1996. Až do roku 2000 bylo Japonsko v hluboké recesi. V letech 2001-2007 bylo trochu lépe a v roce 2008 bylo zase v hluboké recesi. Krize vedla k zadlužení firem, které se spekulací zúčastnily, a ke krizi bankovního sektoru. Banky poskytovaly svým prominentním zákazníkům úvěry bez řádného zajištění, nekryté úvěry byly často zamlžovány a skrývány různými účetními triky. Hospodářský propad trápil Japonsko celých patnáct let. 42

41

DITTRICHOVÁ, Jaroslava. Finanční krize. Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás. 29. 6. 2009, Ročník 19 (2009), Číslo 2, s. 4.

42

DITTRICHOVÁ, Jaroslava. Finanční krize. Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás. 29. 6. 2009, Ročník 19 (2009), Číslo 2, s. 4.

27

2 VELKÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE 1929 – 1932 Velká hospodářská krize (Světová hospodářská krize, Velká deprese) je označení pro velký propad akcií na americké burze a následovný hospodářský kolaps v roce 1929. Hospodářský vzestup kapitalistického světa přerušila v letech 1929 - 1933 hluboká světová hospodářská krize. Začala krachem na newyorské burze 24. října 1929. Ten se okamžitě projevil velkým poklesem výroby v americkém automobilovém průmyslu a postupně zasáhl ostatní průmyslová odvětví. Z USA se šířila krize do dalších zemí, zejména těch, jejichž hospodářství bylo nejvíce závislé na USA, ale brzy zasáhla s větší či menší intenzitou všechny země a stala se krizí světovou.43 Hovořit o tom, co způsobilo tuto historicky největší krizi, není jednoduché, protože ani sami ekonomové se dodnes nemohou shodnout, co bylo její příčinou. Někteří odborníci vidí příčiny v systému svobodného podnikání, jiní v soukromém investování, či ve spotřebě. Podle Keynese byla krize způsobena slábnoucími podněty k investicím i ke spotřebě, čímž moderní kapitalismus ztrácí schopnost proinvestovat vytvářené úspory a dosahovat vlastními silami plné zaměstnanosti. Mnoho současných ekonomů tvrdí, že Velká deprese byla způsobena poruchou finančního a měnového systému. Milton Friedman připisuje vznik krize americké centrální bance.44 Dvacátá léta USA prožívala nebývalý ekonomický růst, který byl podporován expanzivní politikou levných úvěrů. S ekonomikou však rostl i optimismus investorů a jejich ochota investovat do cenných papírů. Tyto skutečnosti by ovšem nestačily k tomu, aby vznikla historicky největší krize. Propuknutí krize definitivně ukončilo zlatá léta ekonomického rozkvětu USA. K tomu přispěly ještě další faktory, a to provázanost komerčního a investičního bankovnictví a zlatý měnový standard. Specifikem pro americký finanční trh byla totiž významná role bank. Tyto banky fungovaly jako shromažďovatel finančních prostředků, které poté investoval do akciového trhu. Tyto činnosti vykonávaly banky, aniž by existovala jasně

43

http://financni-krize.webnode.cz/svetova-hospodarska-krize/

44

HOLMAN, Robert a kol. Americká finanční krize. Sborník textů. Praha: CEP, 2008. s. 11

28

stanovená pravidla pro tvorbu rezerv na případné kurzové ztráty cenných papírů. Dne 24. října 1929 se začala newyorská burza hroutit. Tomuto pádu šlo ještě v téhle chvíli zabránit a to zásahem Federálního rezervního systému, který však nebyl využit. FRS se ovšem nestaral o stabilitu amerického dolaru, protože viděl dostačující záruku stability ve zlatém standardu. V kritickém období, kdy mohl FRS pustit do oběhu velké množství peněz a zachránit tak americký bankovní systém před vlnou bankrotů, udělal naprostý opak, zvýšil úrokové míry a aplikoval restriktivní měnovou politiku.45 Nedostatek hotových peněz zdůrazněný restriktivní politikou Federálního rezervního systému, vedl k rychlému vyčerpání bankovních rezerv. Banky se ocitaly bez financí a byly nuceny prodávat akcie, čímž ještě více přispívaly k jejich pádu. Nejslabší z nich začaly bankrotovat. Vkladatelé propadali panice a masově vybírali své peníze z bank, čímž dále zhoršovali situaci.46 Říjnový krach na newyorské burze by pravděpodobně neměl tak vážné následky, kdyby nepřerostl v krizi v bankovním sektoru. Ve druhé polovině 20. let narůstala na finančních trzích spekulativní bublina, která byla živena přehnaným optimismem z poválečné konjunktury. Ve 20. letech byl hospodářský cyklus úspěšně tlumen skrze změny peněžní zásoby Federálního rezervního systému a přispíval tak k vytvoření stabilního finančního a hospodářského prostředí. Zároveň vyvolával optimismus nejen podnikatelů, ale i spotřebitelů, kteří věřili ve stabilní a trvalý růst. Tato víra posléze přerostla ve spekulační bublinu na finančních trzích a byl počátkem velkého krachu. Nejhorší etapa krize ale nastala, když začaly krachovat banky.47 Když začaly runy na banky, banky nepřijaly podobné opatření jako v roce 1907, tj. nesáhly k omezení výplaty vkladů, ale místo toho očekávaly, že se Federální rezervní systém zachová jako věřitel v poslední instanci a poskytne jim půjčky. To se však nestalo. Federální rezervní systém nejenže selhal jako věřitel v poslední instanci, ale nepřistoupil ani ke zvyšování peněžní zásoby prostřednictvím nákupů vládních dluhopisů, což je normální opatření během hospodářské deprese. V roce 1931, kdy se bankovní krize opakovala, Federální rezervní systém dokonce zvýšil úrokové sazby. Tímto opatřením chtěl tehdy zabránit odlivu zlatých

45

HOLMAN, Robert a kol. Americká finanční krize. Sborník textů. Praha: CEP, 2008. s. 11.

46

HOLMAN, Robert a kol. Americká finanční krize. Sborník textů. Praha: CEP, 2008. s. 11

47

KOHOUT, Pavel. Mechanismus a důsledky „Černého pátku 1929“. Velká deprese. Sborník textů č. 35/2004. Praha: CEP, 2004. s. 19-20.

29

rezerv do zahraničí a udržet zlatý standard dolaru, což se nakonec stejně nepodařilo. V průběhu bankovních krizí zkrachovalo v USA cca 10 000 bank z celkového počtu 25 000 bank.48 Počátek nafukování bubliny lze najít ve 20. letech, kdy americká ekonomika byla po 1. Světové válce posílena. Díky zvýšené produktivitě zažívalo USA nebývalý rozmach. Investoři viděli v americkém trhu velký potenciál a příznivé podmínky pro investování. Došlo k razantnímu nárůstu obchodovatelných CP. Krize vypukla díky úsilí prodat a zbavit se akcií a snahou bankéřů stabilizovat ceny. Americká Velká krize trvala řadu let, ale přinesla skvělé výsledky v podobě stabilního bankovního sektoru a solidní regulaci kapitálových trhů. Souhrnně lze uvést další příčiny, které ještě zhoršily celou situaci:49 • V USA bylo možno napočítat začátkem roku 1929 přes 24000 bank, ze kterých celá 1/3 bank v důsledku krize zkrachovala. • Poklesla soukromá spotřeba, zvýšila se nezaměstnanost, bankrotovaly firmy, což vyvolalo značný pokles agregátní poptávky. • Zvýšené úrokové sazby způsobily pokles investic a tato politika (deflační) je dodnes označována jako primární příčina délky a hloubky krize.

První příčinu vidí čeští ekonomové v přístupu politiky vítězných mocností z první světové války vůči poraženým státům. Faktory, které zapříčinily Velkou hospodářskou krizi 30. let, jsou viditelné i v soudobé tržní kapitalistické ekonomice. V posledních dvaceti letech finanční krize značně pohrozily nejednu ekonomiku. Máme však k dispozici teoretické pochopení mechanismu, jakým hluboké krize vznikají, a proto je možno koncipovat hospodářskou politiku tak, abychom se podobné katastrofě dokázali vyhnout. Jde jen o to, zda tuto možnost bude lidstvo schopno rozumně využít, nebo zda se nechá vést parciálními zájmy a s nimi spojenými ideologickými koncepcemi, které nám možnost podobné hospodářské katastrofy opět přiblíží. 50

48

KOHOUT, Pavel. Mechanismus a důsledky „Černého pátku 1929“. Velká deprese. Sborník textů č. 35/2004. Praha: CEP, 2004. s. 19-20. 49

KOHOUT, Pavel. Mechanismus a důsledky „Černého pátku 1929“. Velká deprese. Sborník textů č. 35/2004. Praha: CEP, 2004. s. 19-20. 50

SOJKA, Milan. Máme se ještě bát velké deprese? Velká deprese. Sborník textů č. 35/2004. Praha: CEP, 2004. s. 33-36.

30

Graf 2. 6.: Průběh Velké krize na americkém akciovém trhu 1927 – 1936

Zdroj: KOHOUT, Pavel. Mechanismus a důsledky „Černého pátku 1929“. Velká deprese. Sborník textů č. 35/2004. Praha: CEP, 2004. 33-45 s. ISBN 80-86547-38-8.

V roce 1931 v analytické zprávě NBČ o krizi byla označena nadvýroba jako hlavní činitel, který způsobil krizi. Na počátku tohoto řetězce byla rychlá industrializace světa, která zvýšila průmyslovou výrobu, a vyvolala nepoměr mezi výrobou a posledním spotřebitelem, v jehož důsledku poklesly ceny. K této hlavní příčině se podle zprávy přidružily příčiny další, jako:51 °

nerovnoměrné předimenzování výroby,

°

restriktivní obchodní politika bránící poklesu cen, jež měl nastat díky inovacím a racionalizaci (udržováním vysokých cen podporovala obchodní politika neekonomické investice a tím nadvýrobu),

°

vázanost cen v kartelech, která vyloučila vliv cenového korektivu na výrobu (pokles ceny naopak nutil výrobu přizpůsobit se poptávce),

51

DOLEŽALOVÁ, Antonie. Velká hospodářská krize z obzoru národohospodářského [online]. 2009. Mezinárodní konference “Velká deprese“[cit. 2009-12-11] Dostupné z WWW:
31

°

disparita cen zemědělských a průmyslových výrobků, která působila na oslabení kupní síly zemědělského obyvatelstva, ale i celých zemědělských států,

°

pokles cen stříbra, který zmenšil kupní sílu států, v nichž stříbro bylo dosud podkladem

°

měny, čímž se zmenšil dovoz do těchto zemí,

°

hospodářská soustava Ruska a poměry v Číně a Indii způsobily, že téměř polovina obyvatel světa vykazuje „podnormální“ spotřebu,

°

nevyjasněné politické poměry v těchto zemích znemožňují poskytnout úvěry, ač je tam kupní síla podvázaná právě nedostatkem úvěrů,

°

velké platy Evropy do USA potlačují kupní sílu Evropy, k čemuž přispívá i silná ochranářská politika USA.

32

3 SOUČASNÁ HOSPODÁŘSKÁ KRIZE Hospodářská krize je ekonomický fenomén vyplývající z přirozeného vývoje tržní ekonomiky. Ještě doznívající krize je velice často dávána do podobnosti s velkou hospodářskou krizí z 20. – 30. let minulého století. Obě totiž vznikly v USA, nejprve se projevily poklesem trhu s cennými papíry, poté rapidním poklesem průmyslové produkce a světového obchodu. I přes určitou podobnost zde existuje určitý rozdíl, který spočívá v přenosném kanálu, kterým se jednotlivé krize rozšířili do celého světa. V celosvětové hospodářské krizi 21. století je považován za hlavní transmisní kanál mezinárodní bankovní trh.52 Kořeny krize se nachází nejen ve finančním sektoru, ale také v makroekonomické nerovnováze, v regulaci selhání a nedostatečné koordinaci politik. Analýzou potencionálních příčin se zabývalo a dále zabývá nespočetné množství odborníků. Hlavní problém je také spatřován v nadměrné sekuratizaci, v přehnané důvěře investorů v hodnocení soukromých ratingových agentur a v podceňování systémového rizika.53 Příčina je také připisována kladenému důrazu na oblast bankovního dohledu, na interní komunikaci a v procesu řízení rizika. Mezi nejčastější příčiny, které vysvětlují vznik zmiňované krize, patří především ohromný boom na americkém realitním trhu, který byl způsoben rychlých nárůstem hypotečních půjček v důsledku uvolněné monetární politiky. 54

52

SPIEGEL, Mark M. ROSE, Andrew K. Cross-country causes and consequences of the 2008 crisis: early warning [online]. San Francisco: Federal Reserve Bank of San Francisco, 2009 [cit. 2009-04-17]. Dostupné z WWW: http://www.frbsf.org s. 8 53

BUITER, Willem H. Central banks and financial crises - paper presented at the symposium Maintaining Stability in a Changing Financial Systém. Wyoming: Federal Reserve Bank of Kansas City’s 2008. 495-633 s.

54

SPIEGEL, Mark M. ROSE, Andrew K. Cross-country causes and consequences of the 2008 crisis: early warning [online]. San Francisco: Federal Reserve Bank of San Francisco, 2009 [cit. 2009-04-17]. Dostupné z WWW: http://www.frbsf.org s. 10

33

3.1 Příčiny současné hospodářské krize Přestože skutečností, které se podílely na vypuknutí světové finanční krize lze identifikovat velké množství, z mého pohledu mezi nejčastěji zmiňované příčiny světové finanční krize náleží tyto: • expanzivní měnová politika a neefektivita regulace a dohledu, • neodpovědná fiskální politika, • nemovitostní spekulativní bublina, • přehnaná spekulace a panika • neefektivní ratingové ohodnocení. Rozhodující podíl na vypuknutí globální finanční krize poté tvoří první dvě výše uvedené skutečnosti, protože nemovitostní spekulativní bublina a přehnaná spekulace a finanční panika jsou spíše podmnožinami těchto prvních dvou skutečností.

V roce 2000 došlo v USA k pádu nadhodnocených technologických akcií. Index NASDAQ se zřítil během několika málo měsíců. Šlo do velké míry o virtuální hodnotu mladých a dravých internetových firem vyhnanou do výše především vidinou akcionářů ve snadno dosažený zisk a v růstu tržeb. Až do roku 1998 tato víra v obrovský růst celého technologického oboru zhruba odpovídala realitě. 55 V roce 1998 index NASDAQ překročil hodnotu 2 000 bodů, což byl dvojnásobek hodnoty z roku 1995. Internet skutečně dokázal v průběhu 90. let přinášet zisky tisícům firem po celém světě. Stovky z nich založily svůj byznys pouze na internetu. Firmy v USA získávají podstatnou část finančních prostředků na investice již tradičně prostřednictvím emisí akcií, protože to je nejlevnější způsob financování. Skupina vlastníků firmy se tímto způsobem sice neustále rozrůstá, na druhou stranu firma nemusí platit žádné úroky za bankovní úvěry či firemní dluhopisy.56 Kombinace peněz zdarma, vidiny zisku, neuvážených investic, nepřiměřených očekávání a zrodu doposud neznámých technologií se stala americké ekonomice osudná. Akcie třeba i

55

ZEMÁNEK, Jan. Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky. [online] [cit. 2009- 10-30]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-hypoteky 56

ZEMÁNEK, Jan. Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky. [online] [cit. 2009- 10-30]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-hypoteky

34

ztrátových, avšak v očích investorů perspektivních firem, se jako štafeta předávaly od jednoho akcionáře k druhému. 57 V roce 2000 akciová bublina splaskla. Cena technologických akcií měřená indexem NASDAQ se během následujících tří let vrátila na hodnotu v letech 1997 až 1998.58 Do října 2002 propadl technologický index NASDAQ 100 o 80 %. V tu dobu se do hry vložil FED (americká centrální banka) pod taktovkou Alana Greenspana. 59 FED během jednoho roku snížil základní úrokovou sazbu z 6,50 na 1,75 procenta, což představovalo jednu z nejnižších hodnot v historii USA. FED tímto otevřel kohoutky toku peněz do ekonomiky, čímž postavil řadu skomírajících firem opět na nohy. Na emise akcií by v tuto chvíli stěží někdo reagoval, možnost sáhnout si na levný úvěr vnesla do hry alternativní řešení. Řešení, jež pomohlo napumpovat peníze alespoň do těch projektů, co stály na pevných základech a nenesly v sobě tolik rizika jako internetové projekty před splasknutím technologické bubliny. Bankéři poskytující úvěry byli přece jenom obezřetnější než akcioví investoři z řad domácností, nelili proto peníze všude tam, kde viděli nějaký náznak mlhavého zisku.60

57





35

Graf 3. 7.: NASDAQ Composite 1994-2009

Zdroj: ZEMÁNEK, Jan. Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky. [online] [cit. 2009- 1030]. Dostupné z: http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-hypoteky

Americké domácnosti začaly nekontrolovatelně a na dluh utrácet ve dvou oblastech. V konečném důsledku se chuť nakupovat v zahraničí projevila propadem bilance zahraničního obchodu USA z -365 miliard dolarů (rok 2001) na -612 miliard (rok 2004). To v kombinaci s odlivem portfoliových investic z USA vlivem nízkých bankovních úroků vedlo k nastartování pádu dolaru na světovém měnovém trhu. Prasknutím technologické bubliny se ekonomika nacházela před nepříjemnou situací a Federální Rezervní systém (FED) se rozhodl pro podporu formou monetární měnové politiky. Během jediného roku tak představenstvo v čele Alanem Greenspanem snížilo úrokovou sazbu z 6,5 procent na 1,75 procent. Tímto krokem si FED sliboval oživení ekonomiky zapříčiněné tím, že komerční banky budou mít možnost si peníze od centrální banky zapůjčit s menšími náklady a pak sníží úrokovou míru pro firmy i fyzické osoby. Peněžní prostředky jsou pak lépe dosažitelné a zabrání se bankrotu společností, které by neměly kapitál na samotný provoz a omezí se prohlubování míry nezaměstnanosti.61 Druhou oblast amerického utrácení na dluh představovaly nemovitosti. Nízké úrokové sazby vedly k historickému poklesu hypotečních úrokových sazeb. Sazba hypotečního úvěru s 30letou fixací klesla v průběhu roku 2003 na 5,50 procenta, s 15letou fixací na 5,00 procenta

61


36

a u hypotéky s pohyblivou mírou dokonce na 3,50 procenta. Hypotéky s pohyblivou úrokovou sazbou byly přesně tím, co odstartovalo celou dnešní americkou hypoteční krizi.62 I přes množství rozdílných názorů, pravdou je, že světovou finanční krizi nemohl způsobit jeden faktor. Byla to multifaktoriální záležitost vyvolaná současně nastaveným globálním ekonomickým systémem vyznačujícím se existujícími riziky a značnou nejistotou. Pro lepší přehlednost, které hlavní příčiny způsobily ekonomickou krizi, lze použít následující tabulku.63

Tabulka 3. 4.: Příčiny hospodářské krize Typologie příčin

Informativní popis

Krátkodobý spouštěcí mechanismus Dlouhodobé příčiny Makroekonomická nerovnováha

Nadhodnocené očekávání výnosů Neadekvátní systém odměn manažerů Slabé koordinace

Laxní poskytování hypotečních úvěrů bez patřičného zajištění domácnostem, které představovaly riziko z hlediska budoucího splácení. Spojování jednotlivých finančních instrumentů a půjček, jejich sekuritizace a následný prodej. Podceňování vzniku nových finančních instrumentů a nedostatečné přizpůsobení regulačního rámce. Oligopolní struktura ratingových agentur. Zanedbání systémového rizika. Přebytek úspor asijských zení a zemí produkujících ropu. Trojnásobný deficit v USA. Nedostatečné omezení nabídky peněz po oživení v roce 2002. Nové formy nahrazující vlastní jmění a spekulace bank, firem a spotřebitelů. Bonusy za krátkodobý úspěch. Důraz na krátkodobé zisky, účetní pravidla. Nedostatek surovin, energie a potravin. MMF, Světová banka, G7, daňové ráje, konkurenční politika.

Zdroj: AIGINGER, K. The Current Economic Crisis: Causes, Cures and Consequences

62

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, 2007. s. 203. ISBN 80-7357-297-4.

63

VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, 2007. s. 203. ISBN 80-7357-297-4.

37

3.2 Důsledky americké krize Politika levných peněz skončila v USA v roce 2004, kdy FED zvedl základní úrokovou sazbu z ultra nízkých 1,00 procenta na 2,25 procenta. V dalších letech s navyšováním pokračoval. Zvýšení sazeb FEDu se s několikatýdenním zpožděním promítlo do výše hypotečních úrokových sazeb. Sazba hypotéky s jednoletou fixací vzrostla během tří let z rekordně nízkých 3,50 na 5,50 procentních bodů. Finanční problémy domácností vyústily v roce 2007. Růst výše splátek hypoték v kombinaci s rekordním růstem cen pohonných hmot donutil domácnosti snižovat výdaje na spotřební zboží a zbytné služby. V USA klesla poptávka po automobilech, elektronice, nábytku, stavebním materiálu a zahradní technice. Část finančně nejzatíženějších domácností přestala splácet měsíční splátky hypotéky, domy jim byly následně zabaveny. Počet nesplácených hypoték a následně zabavených rodinných domů vzrostl ve čtvrtém čtvrtletí roku 2007 na hodnotu 0,83 procenta ze všech hypoték. Hypoteční krize v USA se koncem roku 2007 a na počátku roku 2008 stačila v omezené míře přelít do ostatních částí ekonomiky. Není to nicméně tak hrozivé, jak tvrdí mnohé katastrofické zvěsti.64 V americké finanční krizi to nebyl volný trh, kdo selhal. Byla to opět namyšlená ruka státních plánovačů. Americký a západoevropské právní systémy nám byly vždy dávány za vzor. Někteří rovnou chtěli, abychom převzali v roce 1989 nějaký právní a institucionální systém se vším všudy. Nesmysl. Zrovna postátněný americký trh s hypotékami nám rozhodně nemá sloužit jako vzor. Následující doporučení: Nenapodobujme schémata typu podpora hypoték skrze státní finanční instituci, která bude zajišťovat levné hypotéky pro nízko- a středně příjmové rodiny. Měli bychom se také znovu zamyslet nad euro-americkým modelem měnové politiky, která centrálně řídí úrokovou míru, a to mnohdy evidentně proti směru, kam by ji zdravě vedl volný trh. 65

64


MACH, Petr. Americká finanční krize – selhání státních regulací [online]. In: CEP newsletter. [cit. 2011-0420], 2008. s. 8.

38

4 MOŽNÉ ZPŮSOBY ŘEŠENÍ HOSPODÁŘSKÝCH KRIZÍ Při zkoumání příčin finančních krizí se ekonomové snaží zaměřit na určité indikátory, které mohou signalizovat možný vznik krize. Obecně se setkáváme s tímto schématem: • obecné rizikové podmínky vzniku krize – očekávání investorů, vývoj na trhu aktiv, úrokové sazby, míra inflace, likvidita země, měnová politika, systém pojištění vkladů, zadluženost soukromého sektoru, otevřenost bankovního systému, úroveň bankovního dohledu apod., • fundamentální příčiny – úvěrový boom, vysoká inflace, nepříznivý vývoj obchodní bilance, nedostatečné měnové rezervy, • spouštěcí momenty – politické nepokoje, cenové šoky, výrazné změny úrokových sazeb, přenesení z jiné finanční krize.66

4.1 Obecné návrhy řešení krizí Jestliže známe obecně hlavní příčiny a spouštěče všech krizí, musí být již pro stát, resp. danou vládu lehkým

úkolem

sestavit protikrizový plán, který by tyto rizika minimalizoval.

Hlavním úkolem této kapitoly je definovat výstupy z krize jako východisko k řešení v budoucnosti. Možný alternativní způsob řešení spočívá v chápání krize jako příležitosti očištění trhu a používaných ekonomických nástrojů od nedostatků a negativních jevů a vytvořit tak půdu pro další ekonomický rozvoj.

Mezi obecné návrhy patří: • Zavedení progresivního zdanění tam, kde bylo odbouráno jako opatření ke snížení výkyvů cyklu a i jako opatření přerozdělovacího. Znovu jsou nastoleny úvahy o daňové harmonizaci, která by zabránila zhoubnému daňovému dumpingu mezi státy. • Globální regulace finančního trhu. 66

DVOŘÁK, Pavel. Příčiny finančních krizí. Praha: Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky, 2004. 5

s.

39

• Radikální reforma institucí MMF a Světové banky, změny hlasování, která dává USA právo veta, nechybí ani úvahy o zrušení těchto institucí a nahrazení jinou, postavenou na bázi OSN. • Odbourání pomoci státu soukromým firmám (např. investičních pobídek). • Snížení sociálního pojištění o 1, 5 %. • Snížení daně z příjmu právnických osob na 20 %. • Zvýšení garance úvěrů malým a středním podnikům. • Navýšení investic do dopravní infrastruktury. Nad rámec schváleného státního rozpočtu se investovalo do vědy a výzkumu. • Snížily se zálohy na daně z příjmů. • Zrychlení odpisů majetku v 1. odpisové skupině z 3 let na 1 rok a ve 2. skupině z 5 let na 2 roky. • Zavedení pětiletých zákonem stanovených výdajových rámců pro jednotlivé rezorty. • Přiblížení snížené sazby daně z přidané hodnoty k základní sazbě. • Zvýšení majetkových daní. • Posílení garancí a podpora úvěrů pro malé a střední podniky. • Daňové úlevy na podporu zaměstnávání osob nově vstupujících na pracovní trh a starších zaměstnanců. • Úpravy sociálních dávek, které budou stimulovat aktivitu při hledání práce nebo rekvalifikace. • Zavádění alternativních zaměstnání, například „kurzarbeitu". • Parametrické úpravy důchodového systému (automatické prodlužování odchodu do důchodu, zrušení náhradních dob za vysokoškolské studium a mateřskou, přechod na indexaci důchodů podle indexu spotřebního koše domácností seniorů). • Omezit výdaje státu na podporu vlastnického bydlení. • Zjednodušit systém čerpání peněz z fondů Evropské unie.

40

Vládní opatření, která jsou přijímány k překonání krize, jsou většinou zaměřena pouze na ochranu a léčbu finančního sektoru. Tento přístup je nákladný a vůbec neřeší problém nezdravých financí. Jediným

výsledkem tohoto řešení je přenášení krize z bankovního

sektoru do sektoru státních financí. Opatření a balíčky, které jsou přijímány vládou, nejsou z mnoha důvodu tím nejoptimálnějším řešením, a to z důvodu, že i přes vysokou nákladnost krizi neřeší, pouze ji oddalují a přesouvají. Mimo to, destruují zavedený a osvědčený ekonomický systém. Společným problémem na obou stranách je nedostatek finančních prostředků, přičemž tok finančních prostředků je umožněn zaměstnaností. Nedostatek finančních prostředků vznikl primárně mimo tento řetězec. Spekulace na foukly nejen dění ve finančním světě, ale i ve spotřebitelsko-výrobním řetězci.

4.2 Alternativní možnosti řešení hospodářských krizí Krize a její možný způsob řešení by měl být chápán jako příležitost provést změny, které by vláda ani podniky neprovedli. Současná krize jasně ukázala, že vládní mechanismy jsou neudržitelné a jasně nefunkční. Alternativní přístup je založen na udržení množství peněz a statků v oběhu a v rovnováze. Nadměrný růst peněžní zásoby lze omezit např.: • kontrolou množství půjček a jejich celkových úroků, • stanovení podílů na zisku místo pevných úroků mezi bankami a věřiteli. Automaticky se tím reguluje vztah mezi peněžní zásobou a statky. • systémem zápočtů dluhů – možnost dlužníků platit své dluhy svými pohledávkami.

Základem alternativního přístupu k řešení světové hospodářské krize jsou dva druhy vzájemně se doplňujících opatření, a to systém emisně podložených antipeněz

67

a systém rovných cen.

Emisní povolenky by se staly skutečným platidlem. Vznikne tak základ zcela nového finančního systému, který má složku stimulační – peníze – i tlumící, proto o emisních povolenkách hovořím jako o antipenězích.

67

každoročně obnovovaná kvóta emisí rozpočítaná na obyvatele Země v souladu s Kjótským protokolem a promítnutá v souladu s jeho emisní náročností do každého jednotlivého produktu paralelně s ekonomicky stanovenou cenou vyjádřenou penězi

41

Vznikl by tak finanční systém přesahující oblast financí. Toto řešení by přineslo: °

masivní jednorázové přelití kapitálu. Chudší země by získaly prostředky pro svůj rozvoj.

°

rozvoji nových oblastí s ohledem na všeobecné emisní limity,

°

úspory, k nimž by jednorázově došlo v oblasti emisí a energie, tak by se vytvořila zásoba a rezervy pro rychlý rozvoj nových oblastí,

°

nastartovala by se technická revoluce.

Zavedení systému emisně podložených antipeněz v době hospodářské recese by umožnilo využít snížené poptávky a uvolněné pracovní síly k provedení restrukturalizačních přeměn, které se předpokládají v souvislosti s přehodnocením emisní náročnosti dopravy. Tím by byly položeny nové základy zdola vyrůstající tržně-globální ekonomiky. Finanční prostředky na provedení této restrukturalizace by se získaly ponecháním daní na sociální účely v rukou hospodářských subjektů. Systém emisně podložených antipeněz demontuje tedy sociální stát. Tyto lokální fondy by byly spravovány v úzké součinnosti s hospodářským sektorem s přihlédnutím k situaci recese, potřebám restrukturalizace a zavedení technologických inovací. Deficit, který by případně vznikl v této době v sociální sféře, by byl splacen z růstu ekonomiky po jejím oživení. Tím, že nositelem těchto finančních prostředků je práceschopné obyvatelstvo, bude na straně výrobců zájem na udržení co nejvyšší zaměstnanosti a optimálním využití pracovní síly. To povede k vytvoření finančně-hospodářského komplexu napojeného na místní ekonomiku a sociální infrastrukturu. Úloha státu při zavádění systému emisně podložených antipeněz spočívá v technickém převedení veškeré společenské skutečnosti na systém emisního hodnocení a zavedení těchto antipeněz. Druhým úkolem státu by bylo řízení a usměrňování celého procesu jak z hlediska časové návaznosti jednotlivých kroků, tak z hlediska finanční, technické a administrativní

42

podpory probíhajících procesů. Třetí úkol by spočíval ve vytvoření předpokladů pro širší uplatnění tohoto systému, což se týká zejména vztahů s Evropskou unií68.

68

SDS [online]. 2008 [cit. 2010-04-26]. Finanční krize jako projev globalizace. Dostupné z WWW:

43

5 PŘEHLED SMĚRŮ ŘEŠENÍ HOSPODÁŘSKÝCH KRIZÍ Ekonomové rozlišují dva základní a rozdílné přístupy, které by zastavily sestupné procesy probíhající v ekonomice ve fázi recese, popřípadě možnosti, které by vyvolaly oživení ve chvíli, kdy se ekonomika nachází v depresi. Tyto přístupy jsou známy jako protichůdné ekonomické směry.69

5.1 Klasický přístup řešení hospodářských krizí Problematikou hospodářského cyklu a analýzou příčin hospodářských krizí se zabývali již někteří představitelé klasické školy politické ekonomie, např. J. B. Say (1767 – 1832) se svojí teorií snažil vysvětlit, že k ekonomické nerovnováze nedochází, případně pouze dočasně. Dále lze jmenovat R. Malthuse, J. Ch. L. S. de Sismondiho či K. Marxe. První ekonomickou teorií je klasický přístup, pro jehož ilustraci je použit následující graf.70

Graf. 5. 8.: Klasický přístup – chování poptávky v sestupné fázi cyklu

Zdroj: HELÍSEK, M. Makroekonomie pro bakalářské studium. 2. vyd. Slaný: Melandrium, 2002. 326 s. 8086175-25-1

69

PAČESOVA, Hana., PICHANIČOVA, Lenka. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Vysoká škola aplikovaného práva, 2006. 190 s. ISBN 80-86775-08-9.

70


44

Klasický přístup se vyznačuje přesunem agregátní poptávky, v níž se protíná s AS křivkou právě na úrovni potencionálu. Průsečíky určují velikost skutečně dosahovaného produktu prostřednictvím bodů Q na vodorovné ose. Každé další zmenšení agregátní poptávky by již nebyl spojen s poklesem produktu GDP, pouze s poklesem cen. 71 To je právě východiskem procesů, které mají ozdravit ekonomiku z pohledu klasického směru. Poklesy cen zvýší konkurenční boj mezi firmami, z nichž některé nebudou moct vzhledem k výši svých výrobních nákladů čelit cenovým tlakům. 72 Firmy, které nebudou moct snížit cenu, si zhorší svou pozici na trhu a postupem času zaniknou. Firmy, které vyjdou z tohoto boje vítězně, jsou ve většině případů posíleny, zavádějí nové technologické inovace a zlepšení, vyvolávají tím žádoucí poptávku, která vytvoří nová pracovní místa. 73 Nové pracovní příležitosti se odrazí multiplikovaně v sekundární poptávce, evokované vyplacenými mzdami a produkce se začne rozšiřovat, takže se GDP začne vracet na svou přirozenou hladinu.

Výsledkem je pouze snížená cenová hladina. Nevýhodou tohoto

klasického přístupu je skutečnost, že tento proces může být poměrně dlouhodobý a je spojen s řadou sociálně velmi těžkých situací nejen na straně zaměstnanců, ale také na straně firem. To však klasická teorie pojímá jako daň za následný technický a technologický pokrok.74

5.2 Keynesiánský přístup řešení hospodářských krizí Inspirací pro vznik keynesovské teorie v rámci dalšího rozvoje ekonomické teorie byla práce J. M. Keynese „Obecná teorie zaměstnanosti, úroku a peněz“, která vyšla v roce 1936 jako reakce na Velkou hospodářskou krizi (1929 – 1933). Keynesovy názory ovlivnily řadu ekonomů (Kraf a spol., 2010, s. 17). Keynesiánský přístup k řešení recese a rozdíl od klasického přístupu lze na

71


72


73


74


45

první pohled sledovat na následujícím grafu, který ukazuje, že křivka AS klesá velmi pozvolna od potencionálu. 75

Graf 5. 9.: Keynesiánský přístup – chování AS v sestupné fázi cyklu

Zdroj: HELÍSEK, M. Makroekonomie pro bakalářské studium. 2. vyd. Slaný: Melandrium, 2002. 326 s. 8086175-25-1

Na rozdíl od pohledu klasického přístupu nedochází ke změnám GDP pouze v počáteční fázi nastávající recese, ale v celém jejím průběhu. Pohyb křivky AD v recesi se promítá především do změn GDP a mnohem menší měrou do cenových změn, které jsou na obrázku (obr. 5.1) označeny průsečíky E. 76 V tomto případě se jedná o odlišnou reakci managementu společností a to v řešení odbytových potíží, vzniklých nedostatečnou poptávkou, se orientují na snižování GDP, nikoli na snižování cen. Keynesiánský přístup zdůrazňuje, že v recesi dochází k posunu směrem k nedokonale konkurenčním tržním mechanismům, založených na bázi přírodních monopolů a současně se posilují bariéry, které brání vnějším firmám vstupu do odvětví. Nedokonale konkurenční prostředí nevytváří dostatečně velký konkurenční boj, takže firmy nemusí řešit nedostatečný odbyt snižováním cen. Mohou učinit to, co je pro ně mnohem výhodnější, a to

75


76


46

při

snížené

poptávce

snížit

nabídku

a

77

udržet

dosavadní

cenu

svých

statků.77


47

6 VÝSLEDKY PRÁCE Hlavní předností popsaného alternativního přístupu k překonání světové hospodářské krize je bezprostřední účinek na ekonomiku v krizi, zachování čistoty tržních principů a vytvoření podmínek pro hladké zvládnutí přechodu úsporný

způsob

života.

Zajištění

společnosti na nekonzumní a technologicky

finanční

nezávislosti

hospodářských

subjektů

prostřednictvím systému rovných cen je zárukou toho, že krize jako tato se v budoucnosti nebudou opakovat. Uplatnění tohoto přístupu v praxi si vyžádá určitou práci, která souvisí s nastavením základních parametrů nového ekonomického systému a s technickou přípravou přechodu na nový ekonomický systém (zavedení emisně podložených antipeněz a nových platebních a obchodně-transakčních mechanismů). Svěření kapitálu přímo ekonomickým subjektům otevře nové možnosti těm, kteří budou schopni reagovat tvořivě na podněty, které vnese systém emisně podložených antipeněz. Zavedení těchto změn v kterékoli části globální ekonomiky vyvolá její přizpůsobení jako celku a strhne i ty, kteří vykročili původně jinak nebo se k nim stavěli zprvu zdrženlivě. V současné krizi nabízí alternativní návrh příležitost těm, kteří nemohou nebo nechtějí následovat přístup Spojených států k překonání krize a nechtějí za nimi ani zaostat tím, že ve vztahu ke krizi by zůstali pasivní. V minulosti byly ekonomiky jednotlivých zemí krizemi napadeny již několikrát. Měly buď to charakter národní, nebo se díky rostoucí globalizaci přelily a měly charakter nadnárodní. Po celou dobu odborníci diskutují, která z příčin má největší váhu při zrodu krize, sestavují protikrizová opatření, vznikají pesimistické a optimistické scénáře a protikrizové balíčky. I přes tyto snahy je typické, že vláda reaguje na ekonomický vývoj se zpožděním, nedokáže předvídat jeho směr a reálný ekonomický vývoj je předbíhá. Prvním důvodem je skutečnost, že příčiny vzniku jednotlivých krizí se různí a neexistuje žádný zázračný recept na to, jak se krizi vyhnout, či ji efektivně řešit. Krize je nedílnou součástí hospodářského cyklu a je měla by být chápána jako daň za období, kdy si stát užíval

48

blahobytu. Krize nemusí být nutně pouze negativním jevem. V období krize se „očisťují“ trhy od „nekvalitních“ firem a přežijí pouze ty silné. V lednu roku 2008 vyšla zpráva, že česká ekonomika stojí před poklesem výroby a hrozí hospodářská krize. Tato tvrzení byla vládou a politiky považována za „poplašné zprávy“ a celá situace byla zlehčována. Vláda sice sestavila Národní ekonomickou radu, ale do jejich řad dosadila, podle mého názoru, nesprávné ekonomy, kteří ještě nedávno žádnou krizi neviděli. Tento vládní přístup řešení reálného ekonomického vývoje v ČR je typický svou ideologickou předpojatostí a neschopností vyprostit se z myšlenkových schémat. Ekonomové nejsou schopni správně analyzovat ekonomické jevy, ani naslouchat podnikatelské veřejnosti, či řádovým zaměstnancům, kteří velice dobře rozpoznají, zda mají je práce dostatek, či nikoliv.

49

7

ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

Nelze nijak předpovídat, kdy nastane burzovní krach. Lze jen registrovat varovné příznaky a jednat (či nejednat) v souladu s nimi. Jestliže ke krachu dojde, je důležité odhadnout, zda se jedná o krach benigní či maligní. V prvním případě nemá smysl dělat nic – optimální je klidně počkat, až se bouře přežene. Benigní krach nijak nemění naše investiční záměry. V případě maligního krachu je optimální strategií opustit trh bez ohledu na rozsah realizovaných ztrát. Ani benigní krach nemusí být zcela bezbolestnou záležitostí. Velmi riskantní jsou trhy s fixním měnovým režimem, kdy je místní měna „zavěšena“ na tzv. tvrdé měny. To byl i případ měnové krize v ČR v květnu 1997. Velmi nebezpečné je, když veřejnost masivně investuje do akcií vypůjčený kapitál. Tento faktor byl v roce 1929 pravděpodobně klíčovým pro vypuknutí Velké krize. S krachy, jak maligními tak benigními, je nutné počítat i v 21. století. Existovaly v minulých stoletích, ve 20. století a bezpochyby budou vznikat i ve třetím tisíciletí. Žádná „globální finanční architektura“ je neodstraní. Zejména profesionální organizace spravující portfolia cenných papírů by proto měly umět jejich potenciální vliv kvantifikovat v rámci nástrojů risk managementu (Value-at-Risk, stress testing, atd.) Kromě akciových a devizových trhů se spouštěčem krize může stát i trh nemovitostí. Tento příklad ukazuje, že nejdůležitější je informovanost. Proto je potřeba, aby státy prováděly analýzy možných rizik a byly na případný příchod krize připraveny. Daleko lepší je několikrát provést předběžná opatření než nechat jednou vypuknout krizi, která ovlivní daný stát na dlouhou dobu. Ze samého závěru této kapitoly vyplývá, že sledování makroekonomických ukazatelů nám nemůže přímo identifikovat příchod krize. Přesto je ale provádění analýz velmi důležité, protože spolu s informacemi z jiných odvětví i jiných států můžeme včasným zásahem v pravou chvíli odvrátit zakolísání ekonomiky, které by mohlo pod vlivem různých faktorů v krizi vzniknout. Také je jasné, že neexistuje žádný spolehlivý predikční model, který by se dal na příchod krize použít. Zatím je nutné přistupovat k vzniklým situacím individuálně a s maximálně možnými informacemi se snažit krizi předejít. Dále je doporučováno:

50

• nepřipustit, aby v rámci krize došlo k narušení zdravých základů a normálního fungování tržní ekonomiky, včetně nepřiměřené ingerence státu do ekonomiky. Krizi je třeba vyřešit v rámci ekonomického systému jako takového. •

neuchylovat se k řešením, která se neosvědčila, a hledat nové způsoby jak při dodržení současných požadavků na bezpečnost z hlediska energie, životního prostředí a klimatu dodat hospodářství potřebný impulz.

51

ZÁVĚR Finanční krize je v současnosti velmi diskutabilním tématem kvůli právě dobíhající globální krizi, která vznikla v USA jako krize na hypotečním trhu. Existuje mnoho příčin, kterými ekonomové vysvětlují vznik krizí, ale neexistuje jediný společný model, který by se dal použít jako společné řešení při boji s krizí. Částečně proto byla vytvořena tato práce, jejímž cílem bylo specifikovat a popsat možné způsoby řešení krizí. Krize se opravdu dá rozpoznat dopředu, ale k tomu je zapotřebí, aby se ekonomové zprostili od zašlých ekonomických způsobů myšlení a analyzovali mnoho údajů. Neexistuje skutečnost, a ani tato práce nepotvrdila, že se krize dá jednoznačně identifikovat a odhadnout z rozboru makroekonomického ukazatele. Nelze tvrdit, že ukazatelé budou predikovat příchod krize. Mohou sice pomoct zjistit, zda nějaké reálné riziko existuje, ne však zcela jistě říci, že krize přichází a jak velký dopad bude mít na hospodářství dané země. Zjištění toho, kdy krize přijde, by bylo velkým přínosem, protože pokud se státy i ostatní subjekty budou moci na krizi připravit, pak by určitě nezaznamenala takové ztráty a s tím spojené velké výdaje a porušení stability země. Navíc by bylo umožněno této krizi předejít. Tím by také mohlo dojít k lepšímu porozumění celému hospodářskému cyklu a jeho zákonitostem, který je už hodně prozkoumaný, přesto se ale dějí výkyvy, které se nám zdají nepochopitelné. V obecnější rovině je otázkou, v jaké míře by měla hospodářská politika měnit kolísání ekonomiky a s ním i ozdravně destruktivní selektivní proces. Na straně jedné stojí sociální hlediska, protiváhou je dynamika inovací, hospodářského růstu a zvyšování životní úrovně. Co lze ovšem s jistotou říci, že hospodářský cyklus funguje tak jak má, střídají se období expanze a recese, které doprovází jednotlivé krize, které opět ekonomiku očistí a zanechají v ní

pouze

silné

a

52

stabilní

podniky.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Tištěné monografie 1. BUITER, Willem H. Central banks and financial crises - paper presented at the symposium Maintaining Stability in a Changing Financial Systém. Wyoming: Federal Reserve Bank of Kansas City’s 2008. 495-633 s. 2. CIHELKOVÁ, Eva a kol. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 3. CIHELKOVÁ, Eva a kol. Světová ekonomika: regiony a integrace. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 4. DVOŘÁK, Pavel. Veřejné finance, fiskální nerovnováha a finanční krize. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. 343 s. ISBN 978-80-7400-075-1. 5. FUCHS, Kamil., TULEJA, Pavel. Základy ekonomie. 2. vyd. Praha: Ekopress, 2005. 6. FRAIT, Jan; KOMÁREK, Luboš. Kapitálové toky a měnové kurzy v globalizované ekonomice. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 1999. 7. HECZKO, Stanislav. Nástin interdisciplinární analýzy cyklického tržních ekonomik disertační práce. Praha: FNH VŠE v Praze, 2003. 8. HELÍSEK, Martin. Měnové krize (empirie a teorie). Praha: Institut integrace ČR do evropské a světové ekonomiky VŠE v Praze, Proffesional Publishing, 2004. 9. HORÁK, Jan. Přehled vývoje českých obchodních bank. In: Dějiny bankovnictví v českých zemích. Praha: Bankovní institut v Praze, 1999. 129 s. 10. KINDLEBERGER, C. P., LAFFARGUE, J. P. Financial Crises: Theory, History and Policy. Cambridge: University Press, Cambridge, 1982. 11. KINDLEBERGER, Ch. Poor. Manias, Panics and Crashes. A history of Financial Crises. London: McMillan, 1996. 12. KINDLEBERGER, Charles., ALIBER, Robert. Manias, Panics, and Crashes. A history of financial crises. 5. vyd. London: McMillan, 2005. 239 s. ISBN 0-471-46714-6. 53

13. KUNEŠOVÁ, Hana, CIHELKOVÁ, Eva. Světová ekonomika: Nové jevy a perspektivy. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006. 320 s. ISBN 80-7179-455-4. 14. LIPKOVÁ, Ľuba. Světové hospodárstvo. Bratislava: Sprint VFRA, 2000. 15. MAYER, Anton. Spekulanti a finanční katastrofy. 1.vyd. Praha: Transal Books, 1995. 184 s. ISBN 80-2385-9692. 16. PAČESOVA, Hana., PICHANIČOVA, Lenka. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Vysoka škola aplikovaného práva, 2006. 190 s. ISBN 80-86775-08-9. 17. REINHART, Carmen. Banking Crises: An Equal Oportunity Menace. Harvard: University of Maryland, 2008. 82 s. 18. ROUDNÁ, Radim. Krizový management I. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, s. 7. 19. SAMUELSON, Paul. NORDHAUS, William. Ekonomie. Praha: Svoboda, 1991. 1011 s. ISBN 80-2050-192-4. 20. VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, 2007. 703 s. ISBN 807357-297-4. 21. JAMBOROVÁ, Monika. Developing country - what does the term really mean? Praha: Česká zemědělská univerzita, 2008.

Části tištěných monografií 22. BUITER, Willem H. Central banks and financial crises - paper presented at the symposium Maintaining Stability in a Changing Financial Systém. Wyoming: Federal Reserve Bank of Kansas City’s 2008. 495-633 s. 23. HOLMAN, Robert a kol. Americká finanční krize. Sborník textů. Praha: CEP, 2008. 79 s. ISBN 978-80-86547-65-7. 24. KOHOUT, Pavel. Mechanismus a důsledky „Černého pátku 1929“. Velká deprese. Sborník textů č. 35/2004. Praha: CEP, 2004. 33-45 s. ISBN 80-86547-38-8.

Elektronické monografie 25. DITTRICHOVÁ, Jaroslava. Finanční krize. Knihovnicko-informační zpravodaj U Nás. 29. 6. 2009, Ročník 19 (2009). Číslo 2, s. 3. 54

26. DOLEŽALOVÁ, Antonie. Velká hospodářská krize z obzoru národohospodářského [online]. 2009. Mezinárodní konference “Velká deprese“[cit. 2009-12-11] Dostupné z WWW: 28. HUTCHISON, Michael, McDILL, Kathleen. Are all Banking Crises Alike? The Japanese Experience in International Comparison. NBER – Working paper. No. 7253, 1999. 29. IMF: Financial crises: characteristics and indicators of vulnerability. Washington, D. C.: World Economic Outlook, 1998. 75 s. 30. MACH, Petr. Americká finanční krize – selhání státních regulací [online]. In: CEP newsletter. [cit. 2011-04-20], 2008. s. 8. Dostupné z WWW: 31. MUSÍLEK, Petr. Analýza příčin a důsledků české finanční krize v 90. letech [online]. Praha: Výzkumná studie Grantové agentury ČR GA 402/02/1308, 2004 [cit. 2010-04-26]. Dostupné z WWW: . 32. Ministerstvo zahraničních věcí ČR [online]. 2009 [cit. 2010-04-27]. Ekonomická charakteristika země. Dostupné z WWW: http:// www.mzv.cz 33. Peníze.cz [online]. 2010 [cit. 2010-04-26]. Asijská krize 1997/1998 a finanční kolaps v Rusku.

Dostupné

z

WWW:
financni-kolaps-v-rusku>. 34. SARKISYAN, Ivo. Významné finanční krize 90. let – Rusko [online]. [cit. 2007-10-23]. Dostupné z WWW: 35. SOJKA, Milan. Máme se ještě bát velké deprese? Velká deprese. Sborník textů č. 35/2004. Praha: CEP, 2004. s. 33-36. 36. SPIEGEL, Mark M. ROSE, Andrew K. Cross-country causes and consequences of the 2008 crisis: early warning [online]. San Francisco: Federal Reserve Bank of San Francisco, 2009 [cit. 2009-04-17]. Dostupné z WWW: http://www.frbsf.org

55

37. SDS [online]. 2008 [cit. 2010-04-26]. Finanční krize jako projev globalizace. Dostupné z WWW: . 38. ZEMÁNEK, Jan. Hypoteční krize v USA. Příčiny, průběh, následky. [online] [cit. 200910-30].

Dostupné

z:

http://www.euroekonom.cz/analyzy-clanky.php?type=jz-usa-

hypoteky

SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CB

centrální banka

GDP

hrubý domácí produkt

CP

cenné papíry

CPI

Index spotřebitelských cen

ČNB

Česká národní banka

EMS

Evropský měnový systém

EU

Evropská unie

FED

centrální banka USA

FRS

Federální rezervní systém

HDP

hrubý domácí produkt

Q

množství

MMF

Mezinárodní měnový fond

NAFTA

Severoamerická zóna volného obchodu

NASDAQ

americký akciový index

P

cena

USA

Spojené státy americké

USD

americký dolar

56

SEZNAM GRAFŮ A TABULEK Seznam grafů Graf 1. 1.: Hospodářský cyklus Graf 1. 2.: Množství zemí, které byly v daném roce postiženy bankovní krizí Graf 1. 3.: Vývoj cen cibulek v letech 1636 – 1637 Graf 1. 4.: Vývoj cen akcií SSC Graf 1. 5.: Vývoj měnového kurzu v Rusku Graf 2. 6.: Průběh Velké krize na americkém akciovém trhu 1927 – 1936 Graf 3. 7.: NASDAQ Composite 1994-2009 Graf 5. 8.: Klasický přístup – chování poptávky v sestupné fázi cyklu Graf 5. 9.: Keynesiánský přístup – chování AS v sestupné fázi cyklu

Seznam tabulek Tabulka 1. 1.: Makroekonomické ukazatele v Argentině v letech 2002 - 2008 Tabulka 1. 2.: Růst HDP v Mexiku v letech 1992-2000 (v %) Tabulka 1. 3.: Základní ekonomické ukazatele Ruska v letech 1998-2005 Tabulka 3. 4.: Příčiny hospodářské krize

57

OFICIÁLNÍ ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE

58

Alternativní přístupy k řešení hospodářských krizí

Recommend Documents