ALPINISMUS A ČESKO-SLOVINSKÉ VZÁJEMNOSTI. od konce 19. století do současnosti. text: Ladislav Jirásko

ALPINISMUS A ČESKO-SLOVINSKÉ VZÁJEMNOSTI od konce 19. století do současnosti text: Ladislav Jirásko Češka koča, foto Jiří Šimek

historické dokumenty: archiv autora

35

ALPINISMUS É K S N I V O L S A ČESKOI T S O N M E J VZÁ TURISTIKA A ALPINISMUS NA ÚZEMÍ DNEŠNÍHO ČESKA V 19. A NA ZAČÁTKU 20. STOLETÍ První spolky zaměřené na turistiku a vysokohorskou turistiku se na území dnešního Česka začaly formovat od poloviny 19. století. I přes poměrně nemalou vzdálenost od alpských regionů vznikly nejprve kluby se zájmem o horské oblasti Alp. Členové těchto spolků navštěvovali především jednotlivé oblasti Východních Alp, kde hledali vhodné stezky přes horská sedla a cesty k vrcholům hor. Cílem se posléze staly i výstupy po obtížnějších skalnatých hřebenech a první nadšenci hledali i cesty přes ledovce. Mnoho takovýchto cest a výstupů na vrcholy mělo skutečný objevitelský charakter. Pro tento druh pohybu v horách se tenkrát zavedl pojem „alpinismus“. Pojmenování bylo odvozeno od místa provozování aktivit, tedy od Alp. Alpinismus v tomto období zahrnoval všechny druhy aktivit v horách – jednodušší a nenáročnou turistiku v horách, náročnější a odvážnější vysokohorskou turistiku i sportovněji zaměřené horolezectví. Alpinismus se stal a zůstal běžným a celosvětově rozšířeným pojmem. V bývalém Československu se tento pojem vytratil a zvláště pak po 2. sv. válce u nás téměř vymizel, stejně jako zmizel pojem „vysokohorská turistika“. Horolezectví si u nás hledalo svou vlastní tvář, oddělilo se od turistiky a činnost označovaná jako vysokohorská turistika nebo alpinismus se v programové náplni horolezectví přestala vyskytovat. Organizovaná turistika prakticky vůbec nekomunikovala s horolezeckými oddíly a i díky politickým poměrům u nás se převážně soustředila na čistě turistické poznávání domácích regionů. Terminologie „vysokohorská turistika“ a „alpinismus“ se začíná u nás vracet po roce 1989. Od roku 1990 se v Čes-

36

koslovensku, respektive v Česku i na Slovensku úspěšně rozšiřuje členství v rakouském Alpenvereinu a dnes platí, že po 25 letech u nás členství v rakouském Alpenvereinu zdomácnělo. Pojem alpinismus začíná být vnímán a respektován jak organizovanými horolezci, tak turisty a stal se používaný i u nás doma až v 90. letech minulého století. Dnes jsou pod pojem alpinismus zahrnovány nejen turistika, vysokohorská turistika a všechny druhy horolezectví, ale i všechny druhy nových a moderních outdoorových a volnočasových aktivit jako například lezení po feratách, chůze na sněžnicích, skitouring a skialpinismus. Připomeňme nejprve, že první klub na našem území s pevnou strukturou zaměřenou na alpinismus založil v Praze v roce 1870 pražský rodák Johann Stüdl se svým širokým okruhem přátel. Ustavující schůze Pražské sekce se uskutečnila 19. května 1870. Kolem Johanna Stüdla se v tehdejší mnohonárodnostní Praze soustředilo několik aktivních milovníků Alp nejen německé, ale i české národnosti.

Na hřebenu Grintovce, foto Drejc Karni4ar

Pro úplnost a porovnání je nutné poznamenat, že první alpský svaz v Evropě byl založen v roce 1857 v Londýně. Anglický svaz, který stále funguje, byl pojmenován Alpine Club. Na území dnešní kontinentální Evropy vznikl jako první alpský svaz v roce 1862 ve Vídni. Ten si dodnes zachoval své pojmenování Rakouský Alpenverein. Pražský rodák Johann Stüdl, který patřil k pionýrům a vizionářům organizovaného alpinismu v Evropě, založil v roce 1869 spolu s tyrolským farářem Franzem Sennem a Karlem Hofmannem z Mnichova Německý Alpenverein (DAV). DAV vznikl v Mnichově 9. května 1869. Předtím v roce 1868 nechal Johann Stüdl z vlastních prostředků postavit pod jižními úbočími Großglockneru na sedle Fanatscharte (dříve Vanitscharte) první horskou chatu ve Východních Alpách. Chata se i dnes jmenuje Stüdlhütte a ve zcela zmodernizované podobě stále slouží všem návštěvníkům a alpinistům, kteří se vydávají pod nejvyšší vrchol Rakouska. Aktivity členů tehdejší

pražské sekce Německého Alpenvereinu byly směrovány převážně do horských oblastí Großglockneru, Großvenedigeru nebo Ortleru, jen velmi málo pak do skalnatých oblastí na území dnešního Česka. V roce 1873 došlo ke sloučení Německého a Rakouského alpského svazu, vznikl Německý a Rakouský Alpenverein – používaná zkratka byla DuÖAV. Kromě pražské sekce vzniklo na území dnešního Česka v 19. století více než deset dalších sekcí DuÖAV, tyto sekce zde rozvíjely svou činnost až do vzniku 1. světové války. Významným faktem je, že díky aktivitám těchto sekcí bylo z našeho území postaveno v Alpách několik horských chat, některé z nich slouží návštěvníkům dodnes. Kromě chaty Stüdlhütte pod Großglocknerem narazí dnešní návštěvník Alp na chaty Neue Prager Hütte nebo Alte Prager Hütte (obě pod Großvenedigerem), na Payer Hütte (ta se nachází pod Ortlerem), na východním okraji Zillertálských Alp je to Warnsdorfer Hütte, v oblasti Dachsteinu pod hřebenem Gosaukamm pak Gablonzer Hütte a jmenovat by se dalo několik dalších. Vrátíme-li se z Alp na naše území, lze v mnoha písemnostech a podkladech dohledat, že na našem území se začaly formovat kluby a spolky orientované na pěší turistiku a turistiku v hraničních horských oblastech dnešního Česka až o několik let později. První turistická sdružení a turistické kluby vznikaly v sedmdesátých letech 19. století především v hornatých pohraničních oblastech. Prvními zakladateli a členy těchto klubů a prvními propagátory turistiky se stávalo nejprve německé obyvatelstvo. Některé tyto kluby byly přístupné pouze pro německé občany, mnoho z nich ale bylo otevřených a jejich členy byly i Češi a třeba i Poláci. Vznik českých turistických klubů byl o několik let opožděn. Až zvyšující se zájem o turistiku na našem území v 70. a 80. letech 19. století přinesl i vznik prvních ryze českých turistických klubů. Významnou událostí na konci 80. let 19. století bylo založení Klubu českých turistů (KČT) – to se psal rok 1888. Programové aktivity KČT byly zaměřeny na všechny domácí oblasti, v této době se intenzivně mluvilo o národně orientované české turistice. KČT začal podle německého vzoru značit turistické trasy,

www.lideahory.cz

stavět chaty a rozhledny. Činnost klubu byla programově spojena s rostoucím zájmem o pobyt v přírodě a s poznáváním krás české země. Turistické aktivity v tomto období byly i dokladem rostoucího pokroku a nového způsobu trávení volného času.

SLOVINSKO PLANINSKO DRUŽSTVO Vznik organizovaného alpinismu ve Slovinsku souvisí s rostoucím zájmem o slovinské Alpy a jeho začátky spadají do 80. let 19. století. Planinski vestnik, oficiální časopis SPD (dnes PZS – Planinska Zveza Slovenije), zmiňuje především skupinku Planinski piparji. Ti již začátkem 80. let pravidelně podnikali túry v horách a byli známí tím, že kouřili dýmky – proto „piparji“. Na tomto místě je nutné zmínit, že kromě mnoha aktivních Slovinců ke vzniku Slovinského planinského družstva nezanedbatelnou měrou přispěli i dva významní Češi, kteří v 80. letech 19. století žili a působili ve Slovinsku. Prvním z nich byl český buditel Jan Václav Lego (1833–1906). Ten již začátkem uvedeného desetiletí seznamoval Čechy se slovinskými horami a pořádal výlety Slovinců do Prahy a do Čech. J. V. Lego v těchto letech doporučoval svým slovinským přátelům, aby při Sokolu v Lublani založili alpský odbor.

J. V. Lego byl autorem první turistické příručky o Slovinsku a slovinských horách – příručka se jmenovala Průvodce po Slovinsku a vyšla v Praze v roce 1888 (Planinski vestnik 9/1953, Vladimír Murko: Čehi in naše planine). Druhou osobností, která se již přímo podílela na vzniku SPD, byl pražský profesor a architekt Jan Vladimír Hráský. Ten v uvedeném období pobýval delší dobu v Lublani, kde se jako architekt podílel na stavbě zemského divadla. Profesor J. V. Hráský se seznámil se skupinou Planinski piparji a 13. listopadu 1892 byl dokonce zvolen náčelníkem přípravného výboru SPD (PV 9/1903: Jan Lego a PV12/1903: Po desetih letih). Slovinsko planinsko družstvo (SPD) bylo založeno v Lublani, ustavující schůze SPD se konala 27. února 1893. Činnost SPD byla zaměřena především na alpinismus ve slovinských Alpách. Krátce po založení se členem vedení SPD stal i syn skladatele Antonína Foerstra dr. Vladimír Foerster. Jedním z významných momentů v činnosti SPD se stal leden roku 1897, kdy začal vycházet svazový časopis Planinski vestnik. Pro činnost a existenci SPD, respektive PZS, je důležité i to, že tento svazový časopis vychází kromě období 1. sv. války periodicky dodnes.

ČESKÝ ODBOR SLOVINSKÉHO PLANINSKÉHO DRUŽSTVA

Planinski vestnik 8/1900

Během velmi krátké doby po svém založení navázalo SPD komunikaci s KČT. Aktivní pomoc několika významných Čechů při zrodu SPD a pak také příliš jednostranné zaměření KČT na domácí oblasti byly jedním z důvodů, proč v řadách Klubu českých turistů vznikla v posledním desetiletí 19. století velmi silná a aktivní skupina asi dvou desítek členů, kteří svou činnost začali zaměřovat do oblasti dnešních slovinských Alp. Tato skupinka nakonec založila v Praze v roce 1897 Český odbor Slovinského planinského družstva – Češka podružnica Slovinskega planinskega društva. Ustavující valná hromada Českého odboru SPD se konala 24. 6. 1897. Zakladateli a vůdčími osobnostmi Českého odboru SPD se stalo i několik členů, které stáli u zrodu KČT. Mezi mnohými to byli např. prof. dr. Karel Chodounský (ten byl předsedou přípravného výboru), dr. Bohumil Franta, dr. Stanislav Práchenský,

37

L. Mareš nebo třeba Karl Stüdl, bratr Johanna Stüdla – zakladatele pražské sekce DAV. Na ustavující valné hromadě odboru bylo přítomno asi 50 nadšenců a protagonistů slovinských Alp. Mezi nimi se objevil i tehdejší primátor Prahy Jan Podlipný. Prvním a také jediným předsedou tohoto odboru se stal prof. Karel Chodounský. Činnost Českého odboru SPD byla výrazně zaměřena na vysokohorskou turistiku a na alpinismus – ten byl v této době vnímán jako vrchol všech turistických aktivit a díky vyšší nákladnosti se stal zálibou především dobře situovaných společenských vrstev. Na vznik Českého odboru SPD měla vliv dlouhodobá úzká spolupráce se slovinskými přáteli, národnostní vyhraněnost a snaha vyrovnat se podobným a již zavedeným aktivitám německých klubů a spolků. Český odbor SPD patřil již velmi krát-

dr. Stanislav Práchenský

prof. dr. Karel Chodounský

38

Severní stěny Grintovce nad chatou Češka koča,, foto Jiří Šimek

ce po svém vzniku k nejagilnějším odborům celého Slovinského planinského družstva. Činnost Českého odboru byla orientována především na severní oblasti Kamnických a Savinjských Alp, střediskem zde byla obec Zgornje Jezersko. Po svém založení začal odbor v této oblasti s výstavbou značených chodníků. V roce 1898 bylo započato se stavbou chodníku na Mlinarsko sedlo a na Grintovec, pak následoval chodník přes Žrelo na Savinjské sedlo. O aktivní činnosti Českého odboru SPD vycházelo mnoho informací v Planinském věstníku, měsíčníku vydávaném SPD v Lublani. U nás doma rozvíjel Český odbor čilou propagaci slovinských Alp, organizoval zájezdy jednotlivců i skupin do Slovinska a finančně i jinak podporoval SPD. Na přelomu 19. a 20. století měl odbor 236 aktivních členů. Koncem května 1898 začal Český odbor vydávat klubový časopis Alpský věstník. Dalo by se říci, že Český odbor SPD stál u zrodu české vysokohorské turistiky a horolezectví. Proto se staly rok 1897 a založení Českého odboru SPD významným mezníkem. Založení Českého odboru SPD bylo později u nás doma označeno i za vznik Českého horolezeckého svazu (ČHS) a za počátek spolkové a svazové činnosti ČHS. Publikační činnost Českého odboru SPD Koncem 19. a začátkem 20. století byla z mnoha aktivit Českého odboru významná především publikační a vydavatelská činnost. Již v roce 1898 vydal

odbor průvodce po slovinských Alpách „Slovanské Alpy“, tuto knihu o rozsahu 52 stran redakčně připravil a zpracoval St. Práchenský. V roce 1900 vydal Český odbor dalšího průvodce „Savinjské Alpy“, autorem byl Leopold Mareš, a v roce 1902 pak průvodce „Julské Alpy“. Rozsah tohoto průvodce byl 104 stran a mezi autory jsou uvedeni napříkladB. Franta, K. Chodounský, O. Laxa, L. Mareš, St. Práchenský a další. Kromě průvodců bylo vydáváno i mnoho knih a publikací popisujících zážitky z návštěv slovinských Alp, zážitky z túr i z výstupů na vrcholy v jednotlivých oblastech Slovinska, později i z přímo-

publikace Ze Slovanských hor

VÍC NEŽ AUTODOBÍJEČKA!

Titulní strana průvodce Na horách

Titulní strana průvodce Moře

od Karla Chodounského

adriatické

ří nebo z Černé hory. Připomeňme například knihu Viktora Dvorského V Julských Alpách s podtitulem Lezecké skizzy ze skupiny Razoru (vydáno v roce 1906) nebo publikaci kolektivu autorů (B. Franta, V. Dvorský, V. Růžička) Ze slovanských hor, která byla vydána v roce 1907 při příležitosti 10. výročí založení Českého odboru SPD. Nejrozsáhlejšího průvodce vydal Český odbor v roce 1910, kniha se jmenovala Slovinské Alpy a Přímoří a měla 354 stran, autorsky se na ní podílelo několik znalců těchto oblastí, redakčně ji připravili V. Dvorský a B. Franta. Z rozsáhlé vydavatelské činnosti v tomto období připomeňme ještě průvodce V. Dvorského a B. Franty: Moře Adriatické, průvodce po Istri, Dalmaciji, Hrvatskem Primorju, Črni gori, Benatkih. Publikace vydaná v roce 1911 měla rozsah 204 stran. Alpský věstník Od roku 1898 vydával Český odbor SPD vlastní klubový časopis Alpský věstník. První číslo vyšlo před letní sezónou roku 1898. Vydávání klubového časopisu byl velmi významný vydavatelský počin, který výrazně přispěl k informovanosti o všech druzích činnosti odboru. Dopisovatelé a autoři jednotlivých článků a příspěvků byli převážně členové vedení Českého odboru, zveřejňované zprávy byly na svou dobu velmi aktuální. Alpský věstník uveřejňoval informace o možnostech vysokohorské turistiky v Julských a Kamnických Alpách i jinde ve Slovinsku, aktuální byly zprávy o nových turistických cestách, o horských chatách i o možnostech ubytování ve slovinských Alpách, o hostincích a ubytovnách i o cenách za ubytování. Zajímavé byly například údaje o počtu přenocování na chatách ve Slovinsku, o výši členských příspěvků, o darech na činnost, o finančním hospodaření atd. Časopis se stal již po prvním roce vydávání velmi populární a vyhledávaný. Alpský věstník vycházel 16 let pravidelně měsíčně, pouze v roce 1913 vznikla ve vydávání časopisu několikaměsíční pauza způsobená změnou zaměření a novou grafickou úpravou časopisu. Vydávání Alpského věstníku bylo ukončeno až na začátku 1. sv. války, tedy v roce 1914.

www.lideahory.cz

CHATA ČEŠKA KOČA Již asi rok po založení Českého odboru SPD předložili někteří aktivní členové ve vedení odboru návrh na postavení vlastní chaty ve slovinských Alpách. Z historických záznamů a poznámek prof. Chodounského i dalších aktivnějších členů vyplývá, že projekt samostatné české chaty ve Slovinsku byl motivován stejnými principy, jako tomu bylo u pražské sekce Rakouského a Německého Alpenvereinu. I Český odbor SPD se rozhodl mít vlastní chatu v alpské oblasti, která by byla těžištěm jeho činnosti. Jednání

o stavbě chaty i o jejím umístění v Kamnických Alpách pod severními stěnami Grintovce proběhlo s vedením SPD na chatě Triglavski dom na Kredarici již 13. srpna 1898. Pozemky pro stavbu chaty poskytla po nejednoduchých jednáních obec Zgornje Jezersko. Stavba chaty ve stylu typické české chalupy byla zahájena již v červnu 1899. Projektantem chaty byl architekt Josef Podhájský, člen Českého odboru SPD v Praze. Chata soužila návštěvníkům již od počátku letní sezony 1900, před otevřením chaty byly pak dokonče-

ny všechny úpravy a celková dostavba chaty. Celkové náklady na stavbu chaty byly ve výši 24 000 korun a to byla na tehdejší dobu vysoká částka. Slavnostní otevření chaty Češka koča (Česká chata) se uskutečnilo ve čtvrtek 26. července 1900 v 10.00 hod dopoledne. Při otevření se v okolí chaty shromáždilo okolo 250 návštěvníků a hostů. Otevření chaty se stalo významnou česko-slovinskou akcí, které se zúčastnilo mnoho oficiálních hostů. Z Čech se otevření chaty zúčastnilo asi 40 vysokohorských turistů včetně pražského primáto-

Češka koča při slavnostním otevření v roce 1900

Rozcestí nad chatou Češka koča, Češka koča při oslavě 110 let, foto Drejc Karničar

40

foto Drejc Karničar

ra dr. Šitlera a celého tehdejšího vedení Českého odboru v čele s prof. K. Chodounským, St. Práchenským, B. Frantou i L. Marešem. Ze slovinské strany byli přítomni například primátor Lublaně Ivan Hribar, pozdější předseda SPD Fran Tominšek, farář Jakob Aljaž z Dovje, prof. Fran Orožen i mnoho návštěvníků z obce Zgornje Jezersko. Po úvodním projevu a pozdravu prof. Chodounského byla chata vysvěcena farářem Jakubem Aljažem, již v této době významnou osobností celého alpinistického hnutí ve Slovinsku. Pak následovaly pozdravy od mnoha dalších významných hostů přítomných na této slavnosti. Po úvodním ceremoniálu bylo všem hostům podáváno pohoštění – pražská šunka a česká piva, která daroval Smíchovský pivovar a plzeňský Prazdroj. Současně s otevřením chaty byl zveřejněn a vyhlášen Pořádek na chatě – pravidla pro všechny návštěvníky chaty. Pořádek na chatě obsahoval 14 bodů a definoval kromě jiného i cenu za ubytování. Zájem návštěvníků o chatu byl již v prvním roce její existence veliký. Po otevření chaty do konce září 1900 bylo do knihy návštěv na chatě zapsáno 227 jmen, v roce 1901 do 14. září pak 314 (z toho 218 Čechů). V roce 1902: 323, v roce 1903: 419, v roce 1904: 400 návštěv. Až do roku 1908 tvořili Češi většinu návštěvníků na chatě, koncem září 1909 navštívilo chatu 321 turistů (157 Čechů, 164 Slovinců). Ale již za další dva roky v roce 1911 bylo v knize zapsáno 399 jmen, z toho 223 Čechů.

ČESKO-SLOVINSKÝ AKADEMICKÝ KROUŽEK / ČEŠKO-SLOVENSKI AKADEMIČNI KROŽEK V dubnu 1903 vznikl z iniciativy českých a slovinských studentů, členů Českého odboru SPD, Česko-slovinský akademický kroužek. Kroužek působil po celou dobu své existence v rámci Českého odboru. Mladí studenti, vedeni technikem Otakarem Vondráčkem (předseda kroužku) a právníkem Juliusem Pavlíčkem (tajemník), se zaměřili na propagaci slovinských Alp a na sportovněji pojatý alpinismus především mezi mladými zájemci v Česku i ve Slovinsku. Koncem roku 1903 měl kroužek 43 členů (PV 3 a 4/1903, AV 3 a 4/1903). Při prázdninovém zasedání kroužku v Logu pod Predelem dne 13. srpna 1904 bylo rozhodnuto o stavbě horské

www.lideahory.cz

chaty v dolině Koritniška dolina pod Mangrtom. Chata byla pojmenována Koritniška koča – Korytnická chata. Od obce Predel získali akademici zdarma pozemek a rovněž část stavebního materiálu. Stavba chaty byla zahájena v létě 1907. Kroužek chtěl chatu otevřít ještě na podzim stejného roku při příležitosti 10. výročí založení Českého odboru. Stavba se ale protáhla na dva roky, dokončena a otevřena byla v roce 1909. Chata se stala východiskem na túry do oblasti skupiny Mangrtu a až do 1. sv. války ji provozovali čeští návštěvníci, kteří každoročně trávili léto a dovolenou v Kranjské Goře. Protože byla chata postavena na území, které po 1. sv. válce připadlo Itálii, přestala být po válce ve vlastnictví SPD a stejně jako pozemek připadla Itálii. Činnost kroužku byla ukončena se začátkem 1. sv. války.

UKONČENÍ ČINNOSTI ČESKÉHO ODBORU SPD Po ukončení 1. sv. války a po vzniku Československa se samostatný stát začal řídit novými legislativními normami a novým zákonodárstvím. Tyto zákony mimo jiné neumožňovaly, aby na území Československa mohly aktivně působit kluby a spolky, které měly své sídlo v zahraničí. Nové zákony dále zakazovaly členství československých občanů v zahraničních spolcích. Pokud se týkalo majetku takovýchto spolků, pak nová legislativa obsahovala pravidla, podle kterých obecně platilo: Spolek nebo klub v nově vzniklém Československém státu nesměl vlastnit majetek, který se nacházel mimo jeho území, na takovýto majetek ztratil klub vlastnická práva. Nacházel-li se majetek takovéhoto spolku nebo klubu na území nově vzniklého Československa, pak bylo možné tento majetek převádět na jiný spolek na našem území. Nová legislativa postihla i Český odbor Slovinského planinského družstva se sídlem v Lublani. Těmito nařízeními byly postiženy i všechny sekce Rakouského a Německého Alpenvereinu i všechny německé turistické kluby, které do této doby aktivně působily na území nově vzniklého Československa. V případě Českého odboru SPD došlo v roce 1918 na základě rozhodnutí valné hromady k jeho rozpuštění a k likvidaci. Došlo i ke ztrátě a k převedení majetku, který měl odbor podle inventárních se-

znamů ve svém vlastnictví. Po dohodě vedení Českého odboru a nově vzniklého Klubu československých turistů (KSČT) byl na nový klub převeden celý rozsáhlý archiv, celá knihovna i všechny archiválie a seznamy členů. Zahraniční majetek odboru tvořily dvě chaty – Češka koča a Koritniška koča. Češkou koču převzalo do vlastnictví SPD, Koritniška koča po změně hranic po 1. sv. válce zůstala na italském území.

OBDOBÍ PO 1. SV. VÁLCE Po uklidnění a stabilizaci situace v novém samostatném Československu se někteří členové bývalého Českého odboru SPD, kteří se v roce 1918 stali členy Klubu československých turistů, rozhodli v roce 1924 založit nový spolek. V červnu 1924 nejprve vznikl Alpský odbor Svazu lyžařů republiky československé. Ale již 13. listopadu 1924 došlo k vytvoření samostatného Klubu alpistů/ alpinistů československých (KAČS). Výkonným předsedou se stal MUDr. Jaromír Pečírka, čestným předsedou byl zvolen prof. K. Chodounský. Obě tyto osobnosti měly být garanty toho, že KAČS naváže na činnost Českého odboru SPD a organizovaná vysokohorská turistika a horolezectví získá v Československu zpět pozici z období před 1. sv. válkou. V polovině 30. let 20. století měl klub již okolo 500 členů. V roce 1933 byl KAČS přijat za člena UIAA (Union Internationale des Associations d'Alpinisme). UIAA vznikl v roce 1932 Chamonix. Pro český a československý alpinismus se po 1. sv. válce změnily podmínky, nastala jiná státoprávní situace a naši alpinisté, vysokohorští turisté i horolezci začali zaměřovat svou činnost na dříve opomíjené Vysoké Tatry. Představy o tom, že spolupráce mezi Československem, respektive Českem a Slovinskem budou pokračovat, vzaly za své. Mezi Československem a Slovinskem vyrostly dvoje hranice a to byl hlavní důvod, proč v období mezi 1. a 2. sv. válkou oboustranná vzájemnost v oblasti alpinismu téměř zcela ustala. I ve Slovinsku se lidé museli zaměřit na jiné životní priority a činnost planinských družstev nedosahovala zdaleka předválečné intenzity. Přesto je zajímavé připomenout některé časové momenty spojené s chatou Češka koča. Tato chata zůstane zce-

41

la jistě i v budoucnosti nezapomenutelným symbolem česko-slovinské vzájemnosti a oboustranné bohaté historie.

ČEŠKA KOČA PO 1. SV. VÁLCE Po skončení 1. světové války přešla chata v roce 1918 do vlastnictví SPD. Po válce byla chata ve zuboženém stavu, během válečného období byl každý pod vlivem válečných událostí a o chatu se nikdo nestaral. Chatu bylo nutno opravit a nově zpřístupnit návštěvníkům. První roky po skončení války o alpinismus a o klubovou činnost příliš velký zájem nebyl, všichni se snažili co nejrychleji vzpamatovat z válečného období. Přesto se našlo několik nadšenců, kteří začali vyhledávat horské oblasti a podnikat výstupy na hřebeny a vrcholy. Na chatu Češka koča se krátce po válce vrátil první chatař Jernej Krč – horský vůdce a tajemník místní obce Jezersko. Ten jako chatař začínal na Češke koče již při jejím otevření v roce 1900 a spravoval ji až do roku 1920. S osobou Jerneje Krče je spojeno mnohaleté přátelství s představiteli Českého odboru SPD – s Karlem Chodunským, St. Práchenským, B. Frantou, L. Marešem i mnoha dalšími. V období od roku 1921 až do roku 1929 byla cha-

Legendární osobnost Andrej Karničar, foto Drejc Karničar

tařkou dcera Jerneje Krče Minka Krč z Kokry. V letech 1924 až 1926 se ale o chatu staral Janez Povšnar z Kokry – pocházel ze stejné obce jako Minka Krč. Dalších deset let, tedy v období 1930 až 1940, byl chatařem na Češke koče finanční úředník Anton Starc z obce Ribnice. V roce 1934 byla na chatě opravena střecha a vybudován nový chodník na chatu. V období kolem 2. světové války

Češka koča 5. srpna 1990 při oslavách 90 let, foto Ladislav Jirásko

42

v letech 1942 až 1947 byla chata zavřena, velmi často byla ale v době okupace Jugoslávie útočištěm aktivních partyzánských oddílů. Češka koča byla jedna z velmi mála chat v této oblasti, která válečné období 2. sv. války přežila bez úhony. Většina okolních chat byla totiž vypálena. Aby chata mohla začít sloužit svému účelu, bylo nutné po 2. sv. válce provést na chatě mnoho oprav. Místní občané z Jezerska považovali i nadále chatu za svou, všichni chataři v období po 2. sv. válce až do dneška pocházeli nebo pochází z Jezerska. Nezapomenutelnou osobností se stal především Andrej Karničar. Původně byl vyučen jako švec, horská oblast Grintovce ho však již jako mladého uchvátila a změnila jeho život. Andrej poprvé vládl chatě v období 1949–1950. Od roku 1960 pak spravoval Češkou koču až do své smrti v roce 1997. Během třiceti let jeho správcovství na chatě se stal legendární postavou v celém slovinsko-rakouském pomezí. Chata se během tohoto období stala významným a vyhledávaným alpinistickým střediskem, Andrej Karničar i Češka koča se stali velkými pojmy pro evropské lezce i alpinisty.

ČEŠKA KOČA (1543 m) KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Chata: Východisko: Příjezd: Převýšení: Obtížnost: Čas výstupu: Sezona: Mapy: Vybavení:

Češka koča, 1543 m Zgornje Jezersko, 880 m Z Prahy přes Dolní Dvořiště, Linz, po dálnici přes Liezen do Klagenfurtu a přes sedlo Seebergsattel/Jezersko sedlo do obce Zgornje Jezersko, cca 580 km. Z Brna přes Vídeň, Wiener Neustadt, Graz do Klagenfurtu a přes Seebergsattel do Zg. Jezerska, cca 470 km. 750 m jednoduchá značená cesta 2h letní sezona červen–září mapy PZS Grintovci 1:25 000 pro výstup na chatu je nutné vybavení pro turistiku v horách a pevné pohory

Češka koča, foto: Jiří Šimek

& Sleva 10% Instrukce pro uplatnení slevy na www.carinthiashop.com

JEZERSKA KOČNA (2540 m) – KREMŽARJEVA POT KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Vrchol: Jezerska Kočna, 2540 m Východisko: chata Češka koča, 1543 m Příjezd: Z Prahy přes Dolní Dvořiště, Linz, po dálnici přes Liezen do Klagenfurtu a přes sedlo Seebergsattel/Jezersko sedlo do obce Zgornje Jezersko, cca 580 km. Z Brna přes Vídeň, Wiener Neustadt, Graz do Klagenfurtu a přes Seebergsattel do Zg. Jezerska, cca 470 km. Příchod na chatu: Nejrychlejší příchod na chatu od dolní stanice nákladové lanovky na konci doliny Ravenska Kočna 1,5 h nebo po zn. cestě z obce Zgornje Jezersko 2 h. Převýšení: od chaty na vrchol 1100 m Obtížnost: D Čas výstupu: od chaty 3,5 h Sezona: letní sezona červen–září Mapy: mapy PZS Grintovci 1:25 000 Vybavení: pro zajištěné cesty – sedací úvazek, přilba, souprava pro zajištěné cesty

Jezerska kočna, foto: Jiří Šimek


&

Chata Češka koča je symbolem česko-slovinské vzájemnosti z konce 19. a začátku 20. století. Chatu postavil Český odbor Slovinského planinského družstva v Praze v roce 1900. Chata stojí v původní nezměněné podobě v kotlině Zgornje Ravne pod severními stěnami Grintovce, nejvyššího vrcholu Kamnických a Savinjských Alp. Příchod: Z centra obce od informačního střediska (parkoviště u ruiny hotelu Kazino) přes most k jihu do doliny Makekova Kočna. Chodník vede z počátku většinou lesem východní stranou doliny, později začíná výstup až na sedlo oddělující doliny Makekova a Ravenska Kočna. Ze sedla pokračuje výstup lesem, později klečí a po skalách až k chatě; 2 h.

&

Druhý nejvyšší vrchol Kamnických a Savinjských Alp a nejvyšší bod západního okraje hřebenu centrální části horstva. Tato část hřebenu uvozuje od jihu údolí Makekova Kočna, k jihu spadá tento hřeben do hluboko ležícího údolí Suhi dol. Je to nejtěžší zajištěná cesta v Kamnických a Savinjských Alpách a výstupová cesta je pojmenována po objeviteli tohoto výstupu Francetu Kremžarjevovi. Krátký popis: Od chaty podle značení vzhůru směrem do skalního kotle pod S stěnou Grintovce. U rozcestí vpravo k výraznému skalnímu žebru. Po skalách výstup nejprve po značené, později po zajištěné cestě (téměř v celé své délce zajištění klíny, kramlemi a ocelovými lany). Velmi často je cesta vedena po úzkých a exponovaných skalních římsách. V prostřední části vede chodník po hřebínku vybíhajícím z vrcholu Jezerske Kočny k severu. Až k rozcestí na hřebenu asi 3 h. Zde se většinou odkládají kletry a pokračuje se po západním hřebenu strmě až na vrchol. Krátce za rozcestím se plazením překonává úzká šikmo skloněná asi 5 m dlouhá skalní římsa. Od rozcestí k vrcholu asi 0,5 h.

GRINTOVEC (2558 m) – FRISCHAUFOVA POT KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Vrchol: Východisko: Příjezd: Příchod na chatu: Převýšení: Obtížnost: Čas výstupu: Sezona: Mapy: Vybavení:

Grintovec, 2558 m chata Češka koča, 1543 m Z Prahy přes Dolní Dvořiště, Linz, po dálnici přes Liezen do Klagenfurtu a přes sedlo Seebergsattel/Jezersko sedlo do obce Zgornje Jezersko, cca 580 km. Z Brna přes Vídeň, Wiener Neustadt, Graz do Klagenfurtu a přes Seebergsattel do Zg. Jezerska, cca 470 km. Nejrychlejší příchod na chatu od dolní stanice nákladové lanovky na konci doliny Ravenska Kočna 1,5 h nebo po zn. cestě z obce Zgornje Jezersko 2 h. od chaty na vrchol 1100 m C/D od chaty 3,5 h letní sezona červen–září mapy PZS Grintovci 1:25 000 pro zajištěné cesty – sedací úvazek, přilba, souprava pro zajištěné cesty

Frischaufova pot na Grintovec, foto: Jiří Šimek


SKUTA (2532 m) – PŘES DOLGI HRBET KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Vrchol: Východisko: Příjezd: Příchod na chatu: Převýšení: Obtížnost: Čas výstupu: Sezona: Mapy: Vybavení:

Skuta, 2532 m chata Češka koča, 1543 m Z Prahy přes Dolní Dvořiště, Linz, po dálnici přes Liezen do Klagenfurtu a přes sedlo Seebergsattel/Jezersko sedlo do obce Zgornje Jezersko, cca 580 km. Z Brna přes Vídeň, Wiener Neustadt, Graz do Klagenfurtu a přes Seebergsattel do Zg. Jezerska, cca 470 km. Nejrychlejší příchod na chatu od dolní stanice nákladové lanovky na konci doliny Ravenska Kočna 1,5 h nebo po zn. cestě z obce Zgornje Jezersko 2 h. od chaty na vrchol 1100 m D od chaty 4 – 4,5 h letní sezona červen – září mapy PZS Grintovci 1:25 000 pro zajištěné cesty – sedací úvazek, přilba, souprava pro zajištěné cesty

Nad mlinarským sedlem, foto: Jiří Šimek


&

Nejvyšší vrchol Kamnických a Savinjských Alp je dominantní vrchol nejvyššího hřebenu celého horstva. Z vrcholu spadá k severu do kotliny Zgornje Ravne, kde stojí chata Češka koča, vysoká skalní stěna. Nejrychlejší výstup na vrchol vede po zajištěné cestě severní stěnou na Mlinarsko sedlo (2334 m) – tato cesta se jmenuje Frischaufova pot. Z tohoto sedla výstup na vrchol po severovýchodním hřebenu. Popis výstupu: Od chaty podle značení výstup k rozcestí (společná cesta na vrcholy Jezerska Kočna a Grintovec), na rozcestí z kuloáru Zgornje Ravne vlevo pod S stěnu Grintovce (často i v létě množství sněhu). Stěnou strmý výstup po exponované zajištěné cestě (fixní lana, kramle, stupy) až do západní stěny hřebenu Dolgi hrbet – po celý tento úsek velké nebezpečí padajícího kamení. Těsně pod vrcholem hřebenu se chodník stáčí k jihu na Mlinarske sedlo, až sem asi 2,5 h. Ze sedla výstup západním směrem po úzkém hřebínku a dále po zajištěném chodníku nejprve na jižní stranu, později opět přes hřeben na severní stranu k rozcestí. Nakonec po kramlích a fixních lanech po skále na vrchol. Od chaty 3,5 h.

&

Náročná jednodenní túra, z Mlinarskego sedla náročný a vzdušný přechod východního hřebenu s vrcholem Dolgi hrbet (2473 m) a přes vrchol Štruca (2464 m) výstup na krásný vyhlídkový vrchol Skuta. Jeden z nejúžasnějších hřebenových přechodů ve slovinských horách. Přechod v obráceném směru, než je popisován, je velmi náročný, a to především při sestupu z Dolgeho hrbetu. Túru je možné podniknout pouze za stabilního a jasného počasí. Nutná velmi dobrá kondice. Popis: Od chaty podle značení výstup k rozcestí (společná cesta na vrcholy Jezerska Kočna a Grintovec), na rozcestí vlevo z kuloáru Zgornje Ravne pod severní stěnu Grintovce (často i v létě množství sněhu). Stěnou vlevo strmý výstup po exponované zajištěné cestě (fixní lana, kramle, stupy) až do západní stěny hřebenu Dolgi hrbet – po celý tento úsek velké nebezpečí padajícího kamení. Těsně pod vrcholem hřebenu se chodník stáčí k jihu na Mlinarske sedlo, až sem asi 2,5 h. Ze sedla krátký přechod pod stěnu a podle zajištění strmý výstup na hřeben a po něm dlouhý vzdušný úsek až na nejvyšší vrchol Dolgeho hrbetu, zde schránka s vrcholovou knížkou. Následuje sestup po hřebenu podle zajištění, častý přechod ze severní na jižní stranu hřebenu až do úzkého markantního sedla Škrbina. Krátce nad sedlem sestup přes převislou stěnku, zajištění kramlemi i ocelovými kolíky. Za Škrbinou přechod přes vrchol Štruca (2464 m) a po zn. chodníku závěrečný výstup na vrchol Skuty. Z Mlinarskego sedla na vrchol Skuty obvykle 1,5–2 h. Návrat: Nejrychlejší návrat z vrcholu Skuty je po zn. cestě do sedla Škrbina a dále až k rozcestí na Veliki Podi, odtud pak výstup zpět na Mlinarsko sedlo – sem z vrcholu Skuty asi 2,5 h. Z Mlinarskego sedla po Frischaufově poti zpět na chatu další 2 h. Velmi náročná a dlouhá celodenní túra, celý okruh 8,5–9 h.

TURSKA GORA (2251 m) KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Vrchol: Turska gora, 2251 m Východisko: Kamniška koča, 1864 m Příjezd: Z Prahy přes Brno a Vídeň do Grazu, přes Šentilj do Mariboru a do Celje, dále přes Vransko do Kamniku a na parkoviště u chaty Dom v Kamniški Bistrici, cca 720 km. Z Brna přes Vídeň, Graz, Maribor a do Celje a odtud přes Vransko do Kamniku a na parkoviště u chaty Dom v Kamniški Bistrici, cca 520 km. Příchod na chatu: od chaty Dom v Kamniški Bistrici výstup po zn. cestě 4 h Převýšení: od chaty na vrchol 550 m Obtížnost: B/C Čas výstupu: od chaty 2 h Sezona: letní sezona červen–září Mapy: mapy PZS Grintovci 1:25 000 Vybavení: pro zajištěné cesty – sedací úvazek, přilba, souprava pro zajištěné cesty

Ze Sleme pod jižními úbočími Skuty, foto: Jiří Šimek


JEZERSKO SEDLO (2034 m) KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Nejvyšší bod: sedlo Jezersko sedlo, 2034 m Východisko: chata Češka koča, 1543 m Příchod na chatu: z obce Zgornje Jezersko (880 m) 2 h, z doliny Ravenska Kočna od dolní stanice nákladové lanovky 1,5 h Převýšení: 750 m Obtížnost: středně obtížná túra, přechod kotlinou Žrelo po zajištěné cestě Čas výstupu: 2,5 h Sezona: letní sezona červen–září Mapy: mapy PZS Grintovci 1:25 000 Vybavení: pro zajištěné cesty – sedací úvazek, přilba, souprava pro zajištěné cesty

Kuloár Žrelo, foto: Jiří Šimek


&

Vrchol Turske gory se nachází na východním okraji centrální části Kamnických a Savinjských Alp a vede přes něj značená cesta Slovinska planinska pot. Výstup na něj je možný po zajištěné cestě od chaty Kamniška koča (1864 m) nebo od chaty Frischaufov dom (1385 m) po zajištěné cestě žlabem Turski žleb. Velmi oblíbenou túrou je přechod z chaty Kamniška koča na chatu Cojzova koča pod vrcholem Grintavce. Popis přechodu Kamniška koča – Turska gora – Cojzova koča: Od chaty po travách k rozcestí na sedle Kamniško sedlo, ze sedla podle značení ve skalách v severní stěně vrcholu Brana, zajištěná cesta vede od místa Kotlišče (1974 m) přes skalní okno „Sod brez dna“ až na západní okraj široké severní stěny vrcholu Brana. Odtud výstup na vrchol Turska gora. Z vrcholu po chodníku sestup až na horní okraj strmého Turskeho žlebu. Zde od rozcestí vlevo přes Male podi na sedlo Sleme (zajištění) a po zn. cestě přes Velike Podi k bivaku pod Grintovcem. Od bivaku pokračuje zn. cesta na sedlo Mala Vratca v hřebenu Dolga stena. Ze sedla sestup jihozápadním směrem na Kokrsko sedlo a k chatě Cojzova koča; 6 h.

&

Nádhernou túrou v tomto koutu Kamnických a Savinjských Alp je přechod od chaty Češka koča přes Jezersko a Savinjsko sedlo k chatě Frischaufov dom na Okrešlju. Túra vede v prvé části pod severními stěnami nejvyšších vrcholů této horské skupiny. Druhá polovina túry končí na Okrešlju, v horním patře nádherné Logarské doliny. Popis přechodu: Od chaty podle ukazatelů východním směrem do skalního kotle Žrelo, touto kotlinou po nenáročné zajištěné cestě na vrchol Žrelo. Odtud po travách k chatě Kranjska koča na Ledinah. Dále podle značení na Jezersko sedlo na hranici Slovinsko – Rakousko. Z tohoto sedla sestup nejprve na Savinjsko sedlo a dále podle značení prudký sestup do doliny Mrzli dol a pod jižními stěnami vrcholu Mrzla gora do kotliny Okrešelj a k chatě Frischaufov dom; asi 5 h.

COJZOVA KOČA NA KOKRSKEM SEDLU (1793 m) KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Chata: Cojzova koča, 1793 m Východisko: Dom v Kamnišku Bistrici, 601 m Příjezd: Z Prahy přes Brno a Vídeň do Grazu, přes Šentilj do Mariboru a do Celje, dále přes Vransko do Kamniku a na parkoviště u chaty Dom v Kamniški Bistrici, cca 720 km. Z Brna přes Vídeň, Graz, Maribor a do Celje a odtud přes Vransko do Kamniku a na parkoviště u chaty Dom v Kamniški Bistrici, cca 520 km. Příchod na chatu: od chaty Dom v Kamniški Bistrici po zn. cestě Převýšení: 1200 m Obtížnost: středně těžká túra Čas výstupu: 3,5 h Sezona: letní sezona červen–září Mapy: mapy PZS Grintovci 1:25 000 Vybavení: pro výstup na chatu je nutné vybavení pro turistiku v horách a pevné pohory

Bivak pod Grintovcem, foto: Jiří Šimek


GRINTOVEC (2558 m) KAMNICKÉ A SAVINJSKÉ ALPY Vrchol: Grintovec, 2558 m Východisko: chata Cojzova koča, 1793 m Příjezd: Z Prahy přes Dolní Dvořiště, Linz, po dálnici přes Liezen do Klagenfurtu a přes sedlo Seebergsattel/Jezersko sedlo do obce Zgornje Jezersko, cca 580 km. Z Brna přes Vídeň, Wiener Neustadt, Graz do Klagenfurtu a přes Seebergsattel do Zg. Jezerska, cca 470 km. Příchod na chatu: od chaty Dom v Kamniški Bistrici (601 m) 3,5 h, z lokality Zgornja Kokra v údolí říčky Kokra (600 m) údolím Suha Dol 3 h Převýšení: 780 m Obtížnost: středně obtížná túra Čas výstupu: 2h Sezona: letní sezona červen–září Mapy: mapy PZS Grintovci 1:25 000 Vybavení: pro výstup na chatu je nutné vybavení pro turistiku v horách a pevné pohory

Na vrcholu Grintovce, foto: Jiří Šimek


&

Chata Cojzova koča je jedna z nejstarších chat v Kamnických a Savinjských Alpách, postavena byla v roce 1897 na sedle mezi vrcholy Grintovce a Kalškou gorou. Chata je ideálním východiskem na vrcholy Grintovec, Jezerka kočna nebo Skuta z jižní strany. Popis příchodu na chatu: Od chaty v Kamniški Bistrici po zn. chodníku k rozcestí, zde vlevo po cestě sjízdné autem až k dolní stanici nákladové lanovky na Kokrsko sedlo (autem se uspoří 1 h). Od stanice lanovky vlevo strmý výstup lesem, nad hranicí lesa mnoha serpentinami kotlinou Kokrska Dol po strmých travách až k chatě na sedle Kokrsko sedlo.

&

Grintovec, nejvyšší vrchol Kamnických a Savinjských Alp, je od jihu dostupný po poměrně jednoznačné značené cestě. Při dobrém počasí po celou dobu výstupu jedinečné výhledy na okolní horské oblasti i na vzdálenější Julské Alpy. Popis výstupu: Od chaty po travách pod jižní úbočí Grintovce k rozcestí. Od rozcestí vpravo podle ukazatelů nejprve po travách, později po skalách až do výrazné štěrbiny v jižním hřebenu vybíhajícím z vrcholu Grintovce. Ze štěrbiny po značeném chodníku stálý výstup až na vrchol. Orientačně jednoduchá cesta.

Severní stěny masivu Grintovce, foto Drejc Karničar

ALPINISMUS A ROZVOJ ČESKOSLOVINSKÝCH VZTAHŮ PO 2. SVĚTOVÉ VÁLCE Poválečné uspořádání v Evropě a vytvoření dvou mocenských bloků tvrdě postihlo i aktivity a činnost širokého spektra spolků a společností, které byly etablovány na území Československa a samozřejmě i všech klubů, které měly své partnery a přátele po celé Evropě a dříve s nimi svobodně spolupracovaly. Vytvořením železné opony ve východní Evropě znemožnil komunistický režim kromě jiného všem svým občanům svobodně cestovat. Uzavřením hranic především se zeměmi západní Evropy byla ukončena činnost i všech československých klubů a spolků zaměřených na všechny formy turistiky a alpinismu. Slovinsko se po 2. světové válce stalo součástí Jugoslávie, ale ani do Jugoslávie nebylo možné z Československa svobodně cestovat. Proto i se Slovinskem ustaly v 50. a 60. letech minulého století veškeré vzájemnosti. Češi i Slováci nemohli navštěvovat tolik oblíbené Julské a Kamnické Alpy. V tomto období klubová a spolková spolupráce zcela ustala, bolševické mocenské struktury u nás doma jakékoliv pokusy o komunikaci spolků i jednotlivců trestaly. Alpinismus podobně jako mnoho jiných svobodných aktivit byl vnímán jako nepřítel režimu.

www.lideahory.cz

ČESKO-SLOVINSKÁ VZÁJEMNOST OD 60. LET 20. STOLETÍ Koncem 60. let a pak výrazněji v 70. letech minulého století došlo u nás přece jen ke společenskému uvolnění. Rostl počet devizových příslibů, který umožňoval občanům Československa cestovat do „kapitalistické ciziny“ a do Jugoslávie. Jugoslávie a slovinské Alpy se v tomto období staly především během prázdninových měsíců častým a oblíbeným cílem našich občanů. V 70. letech minulého století došlo i k obnovení některých česko-slovinských spolkových činností. Rostoucí zájem československých organizovaných turistů a horolezců o jugoslávská pohoří a především o Julské, Kamnické a Savinjské Alpy a začínající klubové kontakty bylyi impulzem k pozdějšímu obnovení oficiálních vztahů mezi slovinským alpským svazem (Planinska Zveza Slovenije – PZS) a tehdejším československým svazem turistiky (Svaz turistiky Československého svazu tělesné výchovy – ST ČSTV). Než však k těmto prvním oficiálním kontaktům a jednáním v novodobé historii došlo, je vhodné připomenout některé skutečnosti a neoficiální osobní a klubové vztahy tohoto období. V roce 1970 vznikl v tehdejším ST ČÚV ČSTV (Svaz turistiky Českého ústředního výboru Československého svazu tělesné výchovy) nový druh sportovněji pojaté turistiky – ustanovena byla Sekce vysokohorské

turistiky. U obnovy tohoto hnutí v Československu stály známé osobnosti horolezeckého svazu Voloďa Suchý a Jindřich Svoboda, kteří byli nositelé metodických a vzdělávacích programů VHT. Po organizační stránce stáli u zrodu především Pražané Ing. Libor Pěkný a Ing. Ivo Hejl, druhý jmenovaný se v rove 1970 stal prvním předsedou sekce VHT. Činnost VHT byla nejprve spojována s Vysokými a Západními Tatrami. Ale již kolem poloviny 70. let minulého století nacházely některé aktivní oddíly vysokohorské turistiky i horolezecké oddíly cestu, jak získat devizový příslib a jak vyjíždět za hranice Československa. Devizový příslib byl až do roku 1989 zásadní podmínkou pro rozsáhlá vyjednávání s totalitní hierarchií a Ministerstvem vnitra o udělení výjezdní doložky pro vycestování do zemí mimo komunistický blok ve východní Evropě. V 70. letech bylo výrazně snadnější získat devizy především pro výjezd do bývalé Jugoslávie. Ve slovinských Alpách začalo přibývat česky a slovensky mluvících návštěvníků. S rostoucí návštěvností jednotlivců i oddílů se začínal pomalu obnovovat i kontakt mezi vysokohorskými turisty a horolezci a začala ožívat i bohatá historie dřívějších vzájemných vztahů. Jednotlivé kluby a oddíly z Československa začínaly objevovat a nacházet své nové partnery ve Slovinsku.

51

Průvodce Julské Alpy, vydání 1979

Průvodce Kamnické a Savinjské Alpy, vydání 1980

Průvodce Jugoslavské hory, vydání 1983

52

Velmi aktivní byly především oddíly vysokohorské turistiky v Čechách i na Moravě organizované ve ST ČÚV ČSTV. Mezi takovéto oddíly, které zaměřily svou činnost do oblasti slovinských Alp a jiných jugoslávských hor, patřily oddíly VHT v Přerově, Brně, Ústí nad Labem, Praze i jinde. Od roku 1975 byly prakticky každoročně Julské a Kamnické Alpy a i jiné jugoslávské hory těžištěm jejich klubové sportovní a poznávací činnosti. Jedním z nejaktivnějších oddílů v rozvíjení sportovních kontaktů se Slovinskem byl oddíl VHT TJ Slovan Lysá nad Labem. Významné byly především vydavatelské počiny a aktivity některých členů tohoto oddílu. Oddíl začal svépomocí vydávat jednoduché průvodce po slovinských a jugoslávských horách. V roce 1979 to byl průvodce po Julských Alpách, v roce 1980 pak průvodce Kamnické a Savinjské Alpy a v roce 1983 rozsáhlý průvodce Jugoslávské hory a řeky. Autory průvodců byli Milan Čepelka a Ing. Ladislav Jirásko, u průvodce Jugoslávské hory a řeky se na vydání podíleli i další přizvaní znalci těchto oblastí Ing. Josef Lorenc z Prahy, Ing. Luděk Leder z Brna a Ing. Zdeněk Záruba z Frýdku-Místku. Průvodci byly vydávány v počtu 2000 ks, a protože zájem o popisované aktivity i horské oblasti byl veliký, byly jednotlivé publikace vždy během tří měsíců zcela rozebrány. I díky této publikační činnosti se Češi a Slováci začali více zajímat o Slovinsko i Jugoslávii. Zvláště pak v 80. letech minulého století došlo k dalšímu oboustrannému rozvoji neoficiálních klubových kontaktů. Slovinské a jugoslávské hory se v 80. letech staly centrem zájmu pro mnoho oddílů VHT i mnoho horolezeckých oddílů a tato rozšiřující se klubová vzájemnost významně přispěla k obnovení oficiálních svazových kontaktů. Ze záznamů o aktivitách horolezeckého svazu a horolezeckých oddílů (www. horosvaz.cz) lze připomenout, že v roce 1948 se uskutečnil zájezd vybraných horolezců do Jugoslávie a že po roce 1957 zaměřili někteří reprezentanti svou pozornost na Julské Alpy. I když se to v žádných pramenech neuvádí, je nutné na tomto místě připomenout nedoceněnou činnost členů ČHS Ing. Josefa Lorence a Ing. Josefa Kandla. Těmto

Plakát 90 let ČHS, 1987

dvěma zanícencům a milovníkům lezení a alpinismu se dařilo i v období tuhého uzavření hranic v 60. a 70. letech udržovat v rámci možností kontakty se zahraničím, především s mnoha přáteli v Jugoslávii. Nezapomenutelné byly jejich Ročenky, které od roku 1974 po dobu 25 let vycházely v časopise Lidé a Země. V tomto období to byl snad jediný informační zdroj o alpinistických aktivitách a spojení s celým světem.

SPOLUPRÁCE ST ČÚV ČSTV A PZS Do období rozvoje oboustranné neoficiální spolupráce koncem 80. let minulého století je třeba zahrnout i památnou návštěvu delegace PZS (Planinska Zveza Slovenije) v Česku při oslavách 90. výročí vzniku ČHS. Tato návštěva se uskutečnila v dnech 22.–24. 5. 1987. Dvoučlenná delegace vedení PZS, ve které byli dva místopředsedové PZS Drago Kozole a Tone Strojin, byla hosty oficiálního zasedání ČHS. Toto zasedání se uskutečnilo ve středisku ČSTV v lokalitě Brada v Prachovských skalách. Při této příležitosti obdrželo vedení ČHS od vedení PZS pozdravný list a pamětní medaili, úřadujícím předsedou ČHS byl v této době Ing. Jiří Skandera. Novodobá historie oficiálních vztahů mezi PZS a ST ČSTV začala na konci roku 1986 – tedy symbolicky v předvečer 90. výročí založení Českého odboru Slovin-

ského planinského družstva. V listopadu 1986 přicestovala do Prahy čtyřčlenná delegace představitelů PZS z Lublaně, delegaci tvořili členové vedení PZS pánové Drago Kozole, Mirko Fetih, Franc Vogelnik a přední slovinský himálajský lezec Viki Grošelj. Příjezd delegace se uskutečnil na základě

Delegace PZS v Praze, listopad 1986, zleva F. Vodelnik, V. Grošelj, M. Fetih a D. Kozole

pozvání výboru ST ČSTV a oddílu VHT TJ Slovan Lysá nad Labem. Oddíl VHT Lysá nad Labem byl od 70. let jedním z nejaktivnějších v organizované vysokohorské turistice v celém Československu. Během pobytu zástupců PZS v Praze se dne 7. 11. 1986 uskutečnilo první průlomové jednání mezi oficiálními představiteli obou svazů po několika desetiletích. Za českou stranu byli jednání přítomni předseda ST ČÚV ČSTV dr. J. Linhart, sekretář ST ČÚV ČSTV Ing. V. Tittelbach, předseda sekce VHT Ing. Ivo Hejl a další. Při tomto setkání byl oboustranně vyjádřen zájem o rozvoj oficiálních i mezioddílových vztahů a kontaktů, důraz byl kladen především na rozvoj recipročních výměnných zájezdů a akcí. Protože toto zlomové oficiální setkání obou svazů bylo završením mnohaletých snah sekce VHT ST ČSTV, byla sekce VHT pověřena předsednictvem ST ČSTV i mezinárodním oddělením ÚV ČSTV zpracováním programové osnovy budoucích vztahů. Již při tomto setkání se zrodila myšlenka uzavřít novou dohodu o spolupráci mezi oběma partnerskými svazy. Začátkem roku 1988 obdržel ST ČSTV pozvání od PZS k oficiální návštěvě Slovinska. Ve dnech 13. až 16. října 1988 se pak uskutečnilo nové kolo rozhovorů mezi představiteli obou svazů. Jednání probíhalo v hlavním městě Slovinska Lublani a bylo uzavřeno podpisem Dohody o spolupráci mezi PZS a ST ČSTV. Za československou stranu se jednání zúčastnila tříčlenná delegace ve složení M. Král – vedoucí delegace a předseda komise mezinárodních styků ST ČSTV, Ing. V. Tittelbach – generální sekretář ST ČÚV ČSTV a Ing. Ladislav Jirásko – předseda sekce VHT ČÚV ČSTV. Za slovinskou stranu se jednání zúčastnilo celé tehdejší vedení PZS, tj. dr. M. Oblak – předseda PZS, dr. M. Potočnik – čestný místopředseda PZS, místopředsedové PZS: D. Kozole, dr. T. Strojin a J. Dobnik, dále dr. M. Fetih – vedoucí mezinárodního oddělení PZS, dr. A. Čičerov – tajemník PZS a J. Pribošič – vedoucí kanceláře PZS.

www.lideahory.cz

HAGLÖFS SLAVÍ 100 LET VYHRAJTE „SEA KAYAK TOUR DO ŠVÉDSKA“ 10.–14. 6. 2015 50 nejrychlejších navíc získá batoh Haglöfs GIRA

Soutěž probíhá v síti obchodů

rockpoint.cz

oblasti Zasavje a Carmen Karničarová – předsedkyně PD Zgornje Jezersko. Českou delegaci při těchto jednáních vedl předseda ST ČÚV ČSTV dr. J. Linhart, předseda sekce VHT ST ČÚV ČSTV Ing. Ladislav Jirásko a další. Na tomto jednání obdržela česká strana oficiální pozvání na oslavy 90. výročí otevření chaty Češka koča, které byly připravovány na 5. srpen 1990 přímo v okolí chaty. Současně dva čeští protagonisté novodobých oboustranných vzájemností Ing. Ladislav Jirásko a Ing. Josef Lorenc obdrželi od vedení PZJ (Planinska Zveza Jugoslávie) nejvyšší jugoslávské planinské ocenění – Zlatý odznak PZJ. (Detailní informace od Jože Dobnika viz Planinski vestnik č. 9/1990.) Lublaň, říjen 1988, podpis Dohody o spolupráce mezi PZS a ST ČSTV

V Dohodě obě strany potvrdily zájem na vzájemné výměně zkušeností a rozvoji spolupráce mezi oběma svazy. Důraz byl kladem především na mezioddílovou reciproční výměnu za účelem uskutečňování cest v ČSSR a v SFRJ (Sjednocená federativní republika Jugoslávie). Tuto výměnu budou provádět kolektivy oddílů VHT a planinských družstev obou svazů bez požadavku na finanční krytí ze strany nadřízených svazových složek. V Dohodě byly definovány návštěvy oficiálních delegací za účelem dvoustranných jednání mezi vedením obou svazů, spolupráce odborníků obou sva-

zů a jejich účast na školeních, konferencích a seminářích druhého svazu i podpora vzájemné výměny dokumentace a zkušeností z působení obou svazů. Dohoda byla podepsána na období příštích pěti let s platností do konce roku 1993 (viz Turista 6/1989). Oficiální styky a komunikace mezi vedením ST ČÚV ČSTV a PZS pokračovaly i v první polovině 90. let minulého století. Například 14. až 17. července 1990 navštívila ČR čtyřčlenná delegace PZS ve složení Jože Dobnik, Drago Kozole – oba místopředsedové PZS, Lojze Anzelc – předseda odboru planinských družstev

Kuloár severních stěn Grintovce od Šenkove kmetije, foto Ladislav Jirásko

54

SPOLUPRÁCE ČESKOSLOVENSKÝCH A ČESKÝCH ODDÍLŮ VHT A SLOVINSKÝCH PD Na základě několikaletých osobních kontaktů protagonistů oficiálních styků mezi PZS a ST ČÚV ČSTV pánů D. Kozole z Planinskeho družstva Dol při Hrastniku a L. Jirásko z oddílu VHT TJ Slovan Lysá n. L. došlo při tomto jednání k programové dohodě o realizaci recipročních výměn těchto družstev. Prvá reciproční výměna se uskutečnila již v roce 1987 při příležitosti 90. výročí založení PZS. V období od 5. 7. do 15. 7. 1987 bylo 17 členů PD Dol při Hrastniku a PD Rateče na táborovém poby-

Expedice Kilimanjaro, rok 1989

tu v Českém ráji. V roce 1988 v době od 25. 6. do 4. 7. bylo naopak 17 členů oddílu VHT Slovan Lysá n. L. na recipročním sportovním a poznávacím pobytu ve slovinské oblasti Zasavje. Následující rok 1989 bylo při 3. ročníku klubové spolupráce v Českém ráji a v Praze již 24 členů PD Dol při Hrastniku a v červenci 1990 pobývalo 24 členů oddílu VHT Slovan Lysá n. L. 10 dní při sportovně zaměřeném kempu v Logarské dolině. V roce 1989 se do reciproční výměny zapojil i pražský oddíl VHT Protěž se svou chatou v Bedřichově v Jizerských horách. Do tohoto období intenzivních přátelských styků oddílů a družstev obou svazů patřily i tábory a kempy PD Lisca ze Sevnice a PD Onger-Trzin, které proběhly v létě 1987 ve Vysokých Tatrách a v Českém ráji. Od roku 1989 se reciproční oddílová spolupráce rozšířila i na oddíly VHT v Tanvaldu, Přerově, Ústí n. L., Kolíně, Praze i jinde. Od roku 1989 se uskutečnilo i několik společných zahraničních expedičních akcí. První takovouto akcí byla expedice Kilimanjaro 1989, která proběhla od 14. 12.

www.lideahory.cz

1989 do 10. 1. 1990. Tuto společnou expedici uskutečnili PD Onger Trzin a oddíl VHT Slovan Lysá n. L. Při expedici vystoupili členové obou oddílů na vrchol Kilimanjaro (5895 m), nejvyšší vrchol Afriky i na dva vrcholy v masivu Mt. Kenya (P. Lenan, 4985 m a Arthurs Seat, 4600 m). Od roku 1991 se hlavním nositelem mezioddílových a česko-slovinských vztahů stal Alpský klub – Alpenverein společnosti ALPY v Lysé nad Labem, od roku 1999 se sídlem v Praze 5. V roce 1995 vznikl projekt první společné česko-slovinské expedice do Himálaje. Tuto expedici připravili PD Onger Trzin a Alpský klub – Alpenverein společnosti ALPY z Lysé n. L. Expedice označená jako Himálaj 1996 se uskutečnila v roce 1996 v období od 17. září do 9. října. Programovou náplní byl náročný trek Kathmandu – Lhasa s pobytem v základním táboře pod Mt. Everestem na tibetské straně himálajského masivu.

OSLAVY 90 A 100 LET CHATY ČEŠKA KOČA Koncem 80. a v 90. letech minulého

Průvodce Jugoslávské hory, Olympia 1987

55

Plakát 90 let Češke koči

Češka koča 5. srpna 1990 při oslavách 90 let, foto Ladislav Jirásko

56

století byla česko-slovinská komunikace a spolupráce mezi oddíly a kluby i mezi oficiálními zástupci ST ČÚV ČSTV a PZS velmi intenzivní. Do této atmosféry zapadá i aktivita tehdejšího nakladatelství Olympia v Praze, které vydalo v roce 1987 v nákladu 20 000 ks průvodce Jugoslávské hory. Publikace byla vydána u příležitosti 100. výročí založení Českého odboru SPD a v tehdejším Československu byl o ni obrovský zájem. Průvodce o rozsahu 250 stran, popisující téměř všechny horské oblasti tehdejší Jugoslávie, byl oceněn jako československý průvodce roku 1987. Průvodce byl během následujících tří let zcela rozprodán. Velký zájem o publikaci byl i ve Slovinsku a na mnoha jiných místech v tehdejší Jugoslávii – v Chorvatsku, Makedonii, Bosně i jinde. Do Jugoslávie se prodalo několik stovek tohoto průvodce. Po mnoha desetiletích obnovenou atmosféru československo-slovinské vzájemnosti bylo cítit i při společných shromážděních při příležitosti „kulatých“ výročí založení chaty Češka koča. Chata se stala jakýmsi novým symbolem těchto novodobých vztahů. Oslavy 90. let existence chaty Češka koča proběhly v neděli 5. srpna 1990 za velké pozornosti slovinského tisku a sdělovacích medií. O přípravách tohoto jubilea referovala nejen media v Lublani, ale i mnoho lokálních novin a časopisů i lokální rozhlasové stanice. Týden předtím probíhaly kempy několika českých klubů v Savinjských a Kamnických Alpách. V neděli 5. 8. 1990 se v okolí chaty shromáždilo okolo 2500 návštěvníků nejen ze Slovinska a z Československa, ale i ze sousedního Rakouska. Při oslavách, které celebroval biskup Jože Kvas, bylo přítomno mnoho významných slovinských hostů – ministr školství a tělovýchovy Slovinska Peter Vencelj, předseda PZS Tomaš Banovec, hejtman kraje Kranj a další. Přítomna byla i oficiální delegace ST ČÚV ČSTV, kterou vedl předseda sekce VHT Ladislav Jirásko. Podobně mimořádná a úspěšná byla oslava 100. výročí založení chaty, která se uskutečnila v neděli 30. července 2000. V kotlině Zgornje Ravne, kde se chata nachází, se sešlo okolo 2000 milovníků hor, aby si připomněli významné jubileum společné historie. I tentokrát zahájil oslavu biskup Jože Kvas a mezi

9/2 014

ídky cestovníc Cyklozájezdy – nab

CYK L

ISTI

CKÝ

PIS

⁄ TE STY T

ÉNIN

nka levvná? te ápřpleppraravě ná vn eete ev Jevolle vě ckké pře tecké v lete

K LPrá IDÉ T

EC

ění po CestovnHí N IKjišt A cykloaktivit SPORT

Děč oko ínsko Mys lí Brna ločo vice

k moři

lady

na hory

Slovinsko, Rupnikova linie u Škofja Loka í Rakousko, jezern svět Korutan

www .iVe

lo.cz

podél řek

Německo, romantika řeky Neckar

5x Trasy EuuroVelo

kem p

u

ÁVO M D

Rýnská stezka o néé opony Stezka železn Sluneční trasa anskáá stezka o-jadrransk ko-jad tsko ou Baltsk Trasa střední Evrop

Komunikace a partnerství mezi alpinisty obou zemí pokračuje i prvních letech nového tisíciletí. Češi navštěvují sloviný en ské Alpy nejen v létě, ale i v zimě. Mnoho klubů a oddílů d Race uro eta VHT, KČT i ČHS z Česka jezdí pravidelně do slovinských Alp. na vlast pák ní ků ži Vápencové stěny Grintovce nebo Triglavu či Špiku lákají každoročně české alpinisty i lezce ke klasickým výstupům, Spe výzvou pro naše alpinisty jsou nádherné vrcholy Julských cialized i Kamnických a Savinjských Alp. A naopak špičkoví alpinisté ze Slovinska se v Praze každoročně účastní významné akce, kterou se stal Mezinárodní ČASOPIS SILNI festival alpinismu. Festival pořádá od roku 2004 společnost ČNÍ CYKLISTIKY ALPY, pokračovatel tradice česko-slovinské vzájemnosti, a časopis lidé&HORY. Festival alpinismu a čeští milovníci hor i alpinisté mezi sebou několikrát přivítali Vikiho Grošelje, Dazáži závod tek z ka d va Karničara – jednoho ze synů legendárního chataře na tegru é šance orih e ne chatě Češka koča nebo Borise Lorenčiče. Své neuvěřitelné oby čejn ých sportovní výkony představily českému publiku takové osobnosti jako Tomaž Humar, Luka Kranjc, Marko Prezelj, Urban ROZHOVORY Novak, Nejc Marčič, Drejc Karničar, Urban Ažman nebo AnJohn Degenk olb že Čokl. Daniel Mar

EDV

ĚDE

M

ton al ly aly earativ ti yaCykffes nosti lo M lavvn d Tipy na letníí ssla Han pel

y

ern

vý B

odo

poh

om Q str

dy v

okla

p jako

014 6/2 č 64 K € 9 3,4

po

Poznámka autora: Autor tohoto příspěvku. který byl od 70. let minulého století osobně přítomen u některých významných momentů česko-slovinské vzájemnosti v mnoha druzích alpinismu, nepovažuje předkládaný přehled za úplný a uzavřený. Proto se touto formou obrací na všechny, kteří byli u podobných projektů a mají zájem o doplnění předkládaného textu o významné nepopsané akce nebo události a hlubší zmapování popisovaného tématu, aby zaslali své náměty na doplnění stejně jako konstruktivní připomínky k tomuto textu na redakci časopisu lidé&HORY.

www.lideahory.cz

SILN IČNÍ CYKL ISTIK Y

věta

ci s

ve lgar

í na

ěn ježd

HEL IKO PTÉ ROU

53x 11 ČASO PIS

POUŽITÉ ZDROJE A LITERATURA:

QO

září

kon

A

7/2014 září

www.53x11.cz

TK Á C ZR

pře ea et s

hlíž

neo

ami

í Alp

tin Miroslav Jano Dag-Otto Laurut itzen

TECHNIKA top novinky 20 15

vteřiny zadarm o

sjezdařské umění pověrčivost cy

čísla amulety rituály

m

le a ko z m ne jake s ka d rojíž oj p onv lý k zvyk

VUELTA

Planinski vestnik – ročníky od roku 1897 Alpský věstník - ročníky 1898 – 1914 Publikace a informace o založení a činnosti KČT Publikace a infromace o činnosti Pražské sekce DAV resp. DuÖAV Cestování včera a dnes 2/2005: Jan Štemberk: Cesty českých turistů do slovinských Alp na přelomu 19. a 20. století Historická sociologie 1/2013: Jan Štemberk: Cestovaní ruch a česká společnost na přelomu 19. a 20. století Rozsáhlý archiv autora příspěvku

ně

kraji

září 7/2014

AIL

é pobřeží Bretaně Rab

Francie, divok šťastný Chorvatsko,

LKY JE CHL ZDÍ LÍP API! véh o

ČESKO-SLOVINSKÁ VZÁJEMNOST NA ZAČÁTKU 21. STOLETÍ

NA K

speciál 64 Kč 3,49 €

RAS Y TR

domácími hosty byli například předseda PZS Andej Brvar, hejtman Jezerska Milan Kocjan a mnoho dalších. Početnou delegaci ST ČSTV zastupovali vedoucí sekce VHT Václav Průcha a Ladislav Jirásko. Přítomné pozdravila tehdejší první velvyslankyně Československa ve Slovinsku Jana Hybášková. Ve stejný den byly v centru Jezerska jako symbol vzájemnosti zasazeny tři lípy.

DOVOLEONLÁE

2014 duben

ČAS O

kanceláří 2014 h ka

klistů

98 Kč (předp

latitelé 78 Kč)

4,89 €

07 9 771213

113047

cyklistické časopisy

vše co chcete vědět o cyklistice předplatné na rok 2015 www.iVelo.cz

ČEŠKA KOČA

ALPINISMUS A ČESKO-SLOVINSKÁ VZÁJEMNOST

Společnost ALPY spol. s r. o. a časopis lidé&HORY spolu s PZS (Planinska Zveza Slovenije), velvyslanectvím Slovinska v Praze a s obcí Jezersko ve Slovinsku společně připravily unikátní projekt o historii česko-slovinského alpinismu. Horská chata Češka koča, která se nachází v Kamnických a Savinjských Alpách ve Slovinsku a kterou v roce 1900 postavil Český odbor Slovinského planiského družstva v Praze, je symbolem česko-slovinské vzájemnosti nejen v oblasti alpinismu. Chata postavená ve stylu typické české chalupy se šindelovou střechou trůní v nezměněné podobě na okraji kotliny Zgornje Ravne pod severními stěnami vrcholu Grintovec. Chata je i dnes vyhledávaným východiskem na velkolepé horské túry v této části Kamnických a Savinjských Alp i v nádherném koutu kolem obce Jezersko. Při oslavách 90. a 100. výročí otevření chaty v letech 1990 a 2000 se v okolí chaty shromáždilo vždy okolo 2500 návštěvníků z Česka i Slovinska.

ČESKO-SLOVINSKÁ VZÁJEMNOST A ALPINISMUS, časopis lidé&HORY č.5/2014

Unikátní pohled na historii vzájemných vztahů od založení Slovinského planinského družstva (SPD) v Lublani v roce 1893, Českého odboru SPD v Praze (1897) až po současnost. První část společného projektu.

MEZINÁRODNÍ FESTIVAL ALPINISMU PRAHA 2014, 5. ‒ 7.12. 2014

Prezentace PZS a oblasti kolem obce Jezersko na MFA Praha 2014, informační stánek, slovinský alpinismus a planinstvo.

115 LET CHATY ČEŠKA KOČA

26. července 2015 proběhne v okolí chaty oslava 115 let založení chaty. Oslavy se zúčastní představitelé PZS, obce Jezersko i oficiální představitelé z Česka i Slovinska. Součástí oslav bude i Kemp Češka Koča 2015.

UNIKÁTNÍ VÝSTAVA ČEŠKA KOČA, ČESKO-SLOVINSKÁ VZÁJEMNOST, SLOVINSKO

Součástí MFA Praha 2015, který se uskuteční v termínu 26.–29. listopad 2015, bude i unikátní výstava o česko-slovinské vzájemnosti v oblasti alpinismu, o historii chaty Češka koča, o Julských Alpách a dalších horských oblastech v současném Slovinsku. Putovní výstava bude v roce 2016 představena i na několika místech v Česku a ve Slovinsku.

Průběžné informace o tomto projektu budou zveřejňovány v časopise lidé&HORY a na stránkách www.lideahory.cz, www.alpenverein.cz a www.alpy.cz. K ÚČASTI NA JEDNOTLIVÉ ČÁSTI PROJEKTU ZVEME SRDEČNĚ VŠECHNY PŘÍZNIVCE I MILOVNÍKY HOR A HORSKÉ PŘÍRODY.

& JEZERSKO

ALPINISMUS A ČESKO-SLOVINSKÉ VZÁJEMNOSTI. od konce 19. století do současnosti. text: Ladislav Jirásko

Recommend Documents