Okruhy otázek k bakalářské státní závěrečné zkoušce - Dějiny filmu 1 – SZZF1 obor Audiovizuální tvorba a Produkce 2015 / 2016 Bakalářká zkouška probíhá ústní formou, otázka je vybírána losem. Studujícím doporučujeme v rámci přípravy koncipovat odpovědi tak, aby byli schopni prezentovat vybrané téma zhruba na 15 minut. Výklad má zahrnout podstatu problému, jednotlivá podtémata a jména slouží k orientaci a není cílem je všechna vyčerpat. U každé z otázek se předpokládá, že studující zhlédl/a nejméně dva filmy dle vlastního výběru a je schopen/schopna se k nim krátce vyjádřit.
I. Němý film 1. Pre-kinematografie a raná kinematografie do roku 1917 vynález filmu, rané filmování a promítání, kinematografie atrakcí (Georges Méliès ad.), kinematografie narativní integrace, filmová produkce v Evropě, expanze amerického filmového průmyslu a počátky klasického hollywoodského filmu (Porter, Griffith, Ince ad.) 2. Němá groteska groteska ve Francii a USA, charakteristické rysy žánru, specifická poetika jednotlivých tvůrců (Linder, Chaplin, Keaton, Lloyd, Langdon) 3. Americká kinematografie, 1917–1927 struktura průmyslu (vertikální integrace, MPPDA, počátky autocenzury), hlavní produkční trendy a žánry, významní filmaři (např. DeMille, Stroheim, Borzage, Vidor ad.) 4. Německá kinematografie do roku 1930 struktura průmyslu, vliv inflace, expresionismus, kammerspiel, nová věcnost, významní filmaři (Lubitsch, Pabst, C. Mayer, Lang, Murnau ad.) 5. Sovětský film do roku 1930 struktura průmyslu, ideologický dohled, montážnická škola, významní tvůrci (Kulešov, Ejzenštejn, Pudovkin, Dovženko ad.) 6. Francouzský film do roku 1930; skandinávská kinematografie 10. a 20. let struktura průmyslu ve Francii, filmový impresionismus, významní tvůrci ve Francii a Skandinávii (Gance, L’Herbier, Dreyer, Sjöström, Stiller ad.)
II. Americká kinematografie od příchodu zvuku do konce 80. let 7. Nástup zvuku v americké kinematografii, 1927–1934 struktura průmyslu (Velká pětka, Malá trojka, nezávislí), Produkční kodex a Studio Relations Committee, technologické inovace (zvuk, Technicolor), změny v produkční skladbě (filmový muzikál, gangsterka, horor) 1
8. Americká kinematografie do vstupu USA do války, 1933–1941 hlavní produkční trendy a žánry (např. screwball comedy, melodrama, muzikál), Správa Produkčního kodexu a hollywoodská autocenzura, významní tvůrci (Capra, Ford, Hawks ad.) 9. Americká kinematografie během druhé světové války Hollywood ve válečných službách, filmová propaganda, dokumentární tvorba hollywoodských režisérů (Capra, Ford, Huston, Wyler), film noir, evropští tvůrci v USA (Lang, Wilder ad.) 10. Americká kinematografie po druhé světové válce, 1945–1960 transformace filmového průmyslu (konec vertikální integrace, vyšetřování Výboru pro neamerickou činnost), proměny produkční skladby (western, sci-fi, melodrama, vysokorozpočtové spektákly), technologické změny (3D, CinemaScope, Cinerama atd.), vzestup nezávislých, konkurence televize 11. Americká kinematografie v 60. a 70. letech generační obměna, krize studií a nové uspořádání filmového průmyslu, ratingový systém, nové technologie v produkci a promítání, od Nového Hollywoodu k éře blockbusterů, osobní film vs. mainstream (Altman, Allen, Coppola, Spielberg, Lucas ad.) 12. Americká kinematografie v 80. letech americká kinematografie za Ronalda Reagana, koncentrace a konsolidace filmového průmyslu, významní tvůrci (Spielberg, Zemeckis, Scorsese, Cameron, De Palma ad.)
III. Kinematografie v Evropě od nástupu zvuku do roku 1990 13. Zvukový film v Evropě 30. let nástup zvukových systémů v Evropě, licenční války o zvukový systém, národní kinematografie Francie, Německa, Sovětského svazu a Velké Británie, Evropa vs. Hollywood, německá kinematografie po nástupu nacismu, významné osobnosti (Sergej M. Ejzenštejn, Dziga Vertov, Fritz Lang, Leni Riefenstahlová, Josef von Sternberg, Alfred Hitchcock, John Grierson) 14. Poetický realismus, levicový film a kinematografie v období 2. světové války poetický realismus ve Francii, Lidová fronta, rozmach dokumentárního filmu, okupace ve vichistické Francii, politický a levicový film, začátek 2. světové války, Britské válečné dokumenty (Grierson, Jennings), významné osobnosti (Jean Cocteau, René Clair, Jean Vigo, Jean Renoir, Marcel Carné, Humphrey Jennings) 15. Film po válce a italská neorealismus poválečná situace v Evropě, kvóty na hollywoodské filmy, Německo po 2. světové válce, Italský neorealismus (Lucchino Visconti, Roberto Rosselini, Vittorio De Sica, Cesare Zavatini), Poválečná Británie (Powell a Pressburger)
2
16. 50. léta a nástup výrazných osobnosti Francie po válce (tradice kvality, Claude Autant Lara, René Clement), literární adaptace, osobnost Maxe Ophülse, konec neorealismu, významné režisérské osobnosti (Federico Fellini, Michelangelo Antonioni, Ingmar Bergman, Jacques Tati, Robert Bresson) 17. Nové vlny a politický film Role filmové kritiky, Cahiers du Cinema, politika autorů (politique des auteurs), francouzská nová vlna (Andre Bazin, Francois Truffaut, Jean-Luc Godard, Eric Rohmer, Claude Chabrol, Jacques Rivette), Levý břeh (Alain Robbe-Grillet, Margueritte Duras, Agnes Varda, Alain Resnais, Jacques Demy), nový román, Velká Británie (NFFC, Rank Organisation, studio Ealing), kitchen sink drama, hnutí free cinema (Tony Richardson, Lindsay Anderson, Karl Reisz), politický film 60. let (Antonioni, Pasolini, Buňuel, Pontecorvo, Bertolucci) 18. Východoevroské kinematografie od 50. do 80. let nástup J. V. Stalina, sovětská kinematografie po 2. světové válce, mladý film v SSSR (Čuchraj, Šukšin, Romm), kinematografie socialistických republik (Gruzie, Ukrajina, Arménie), nové obrazy války, perestrojka a rozpad SSSR ve filmu (Muratova, Klimov, Michalkov, Tarkovskij), Polská filmová škola (Andrzej Munk, Andrzej Wajda, Jerzy Kawalerowicz), Maďarská filmová renesance (Miklos Jancsó, Issztván Szabó), hnutí Solidarity, kino morálního neklidu (Krzysztof Kieslowski, Krzysztof Zanussi) 19. Kinematografie na západě 70. a 80. let Politický film 70. let (Pasolini, Bertolucci, Ferreri), nový německý film a osobnosti (Rainer Werner Fassbinder, Volker Schlöndorff, Werner Herzog, Wim Wenders), španělská kinematografie (Carlos Saura, Victor Erice, Pedro Almodovar), Británie v 70. a 80. letech (Ken Loach, Mike Leigh, Stephen Frears, Peter Greenaway), thatcherismus, vliv televize na film, Cinema du look/francouzské neobaroko (Luc Besson, Leos Carax) 20. Kinematografie Asie, Afriky, Latinské Ameriky, Austrálie a Kanady (Studující si vybere pouze jednu oblast, kterou bude podrobně prezentovat) Dějiny japonské kinematografie struktura průmyslu, japonský studiový systém, hlavní produkční trendy a žánry, významní tvůrci (Ozu, Mizoguči, Kurosawa, tvůrci japonské nové vlny ad.) Dějiny indické kinematografie struktura průmyslu, povaha indického studiového systému, hlavní produkční trendy a žánry, významní tvůrci (Ráj, Dutt, Kapoor, Ghatak ad.) Africká kinematografie nejvýznamnější národní kinematografie (Senegal, Nigérie, Burkina Faso ad.), významní tvůrci (Sembene, Mambéty, Ouedraogo, Cissé ad.) Kinematografie Latinské Ameriky nejvýznamnější národní kinematografie (Mexiko, Argentina, Kuba, Brazílie), významní tvůrci (Solanas, Alea, Rocha ad.) Kanadská a australská kinematografie specifika národních kinematografií Austrálie, Nového Zélandu a Kanady, významní tvůrci (Weir, Beresford, Armstrong, Cronenberg ad.)
3
V. Československá kinematografie 21. Počátky české kinematografie technologický rozvoj v 19. století, kinesiskop a J. E. Purkyně, kočovné kinematografy, Výstava architektury a inženýrství, Český kinematograf, první filmy Jana Křiženeckého a Josefa Švába Malostranského, Viktor Ponrepo, 10. léta a vliv divadla (Kvapil, Sedláčková, Urban), vznik prvních společností (Kinofa, Asum film, Lucernafilm, A-B Barrandov), komedie s Rudim, Stavitel chrámu a bratři Deglové. 22. Česká kinematografie ve 20. letech vznik samostatného Československa, dobové kulturní proudy (avantgarda, divadlo, Devětsil), rozvoj filmového umění a podnikání, osobnosti 20. let (Jan Stanislav Kolár, Přemysl Pražský), sociálně-kritické tendence (Šachta pohřbených idejí, Batalion, Takový je život), osobnost Gustava Machatého (Kreutzerova sonáta, Erotikon), počátky Martina Friče, Tonka šibenice 23. Česká kinematografie ve 30. letech. Nástup zvuku v Čechách, úspěchy čs. filmu v Benátkách (1933), Případ Machatého Extase, česká kameramanská škola (Degl, Stallich, Heller, Vích, Pečenka), Vladislav Vančura a film, filmová avantgarda (Hackenschmied, Vávra), Zlínské ateliéry, lidové komedie (Slavínský, Lamač, Burian), Osvobozené divadlo a film (Frič, V+W) 24. Kinematografie v rámci Protektorátu Čechy a Morava. varování před nacismem a mobilizace (Bílá nemoc, Svět patří nám, Filozofská historie), Filmové žně ve Zlíně, Martin Frič za války, obsazení filmových studií nacisty, lustrace a osudy židovských tvůrců, kolaborace, emigrace, osobnost Hugo Haase 25. Česká kinematografie po druhé světové válce a v 50. letech historické, politické a kulturní souvislosti, zestátnění kinematografie, tvorba do roku 1948 (Siréna, Daleká cesta), osobnost Alfréda Radoka, kontext nástupu komunismu a 50. let, socialistický realismus, agitka a budovatelský film, Vávrova husitská trilogie, osobnost Zbyňka Brynycha a Ladislava Helgeho, banskobystrická konference, obrození a vliv nové generace FAMU (Kadár, Helge, Krejčík, Kachyňa, Jasný), tradice české pohádky a animace 26. Česká nová vlna a kinematografie 60. let (mimo novou vlnu). politické a kulturní souvislosti tání po nástupu N. Chruščova, vliv FAMU na nové osobnosti, tvůrčí skupiny Čs. filmu, inspirace cinema verité (Forman, Passer, Juráček, Chytilová), symbolismus a fantazie (Němec, Herz, Jireš), literární inspirace (Vávra, Menzel), osobnost Evalda Schorma a Františka Vláčila, nová vlna na Slovensku (Jakubisko, Havetta, Hanák), populární kinematografie (muzikály, komedie, sci-fi), invaze sovětských vojsk, trezorové filmy. 27. Normalizační kinematografie. poučení z krizového vývoje a konsolidace, dozvuky nové vlny, nové vedení čs. filmu, normalizující filmy 70. let, filmová zábava (Lipský, tvorba režisérů nové vlny (Menzel, Chytilová), normalizační tvorba O. Vávry, komunální satira, dvojice Smoljak/Svěrák, období perestrojky, vekslácká série 80. let, nová naděje a kritika totality (Fero Fenič, Tomáš Vorel, Ondřej Trojan, Irena Pavlásková) 4
Povinná literatura BORDWELL, David, THOMPSON, Kristin. Dějiny filmu. Praha: AMU a Lidové noviny, 2007. BORDWELL, David, THOMPSON, Kristin. Umění filmu. Praha: AMU, 2011. Další doporučená literatura SZCZEPANIK, Petr (ed.). Nová filmová historie. Antologie současného myšlení o dějinách kinematografie a audiovizuální kultury. Praha: Herrmann a synové, 2004. NOWELL-SMITH. Geoffrey (ed.). The Oxford History of World Cinema. Oxford: Oxford University Press, 1996. COOK, David A. A History of Narrative Film. New York: W. W. Norton & Company, 2004. Český film: PTÁČEK, Luboš (ed.) (2000): Panorama českého filmu. Olomouc: Rubico. BARTOŠEK, Luboš (1985): Náš film 1896-1945 (Kapitoly z dějin). Praha: Mladá fronta. HAMES, Peter (2008): Československá nová vlna. Praha: Kma/Levné knihy. ŽALMAN, Jan (2008): Umlčený film. Praha: Kma/Levné knihy PŘÁDNÁ, Stanislava & ŠKAPOVÁ, Zdena & CIESLAR, Jiří (2002): Démanty všednosti. Český a slovenský film 60. let. Kapitoly o nové vlně. Praha: Pražská scéna. ILUMINACE, 1997, č. 1 – tematické číslo věnované normalizaci v československé kinematografii.
5
