ZŠ Jindřichův Hradec I, Štítného 121
„Zaostřeno na historii a Jindřichův Hradec“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/01.0044
Jindřichův Hradec od konce 16. do začátku 19. století Vytvořila PhDr. Jana Omastová, Školní rok 2009/2010
Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Náboţenské poměry, jezuité V Jindřichově Hradci bylo hodně protestantů (to je členů
nekatolických církví, např. utrakvisté, kališníci) a vrchnost je tolerovala Vilém Slavata a jeho manţelka začali podporovat katolickou církev a jezuity, jejich vliv byl zpočátku malý 1595 Adam II. z Hradce a jeho manţelka Kateřina z Montfortu zaloţili jezuitskou kolej kolej, zaloţená jako čtvrtá v Čechách, patřila jezuitům (Tovaryšstvu Jeţíšovu) 180 let v centru města bylo kvůli její stavbě zbořeno víc jak 20 domů, původní fara i starý špitál německých rytířů s kaplí Maří Magdaleny součástí areálu koleje, který se svou rozlohou mohl poměřovat se zámkem, se stal také nový kostel Maří Magdaleny, která spolu s kostelem sv. Jana Křtitele patří k jindřichohradeckým stavbám raného baroka
1607 prohlásil Vilém Slavata za majetek jezuitů také kostel
sv. Trojice, hřbitov u něj dal přehradit a určil utrakvistům k pohřbívání část za kostelem během českého stavovského povstání začal Jindřichův Hradec podporovat stavovská vojska, protestanté nabyli převahy jezuité na čas z města odešli, vrátili se spolu s Vilémem Slavatou po bitvě na Bílé hoře, městu byla odňata privilegia, během třicetileté války přišly hradecké kostely o zlaté předměty, které kostely zdobily, např. dva velké a dva malé svícny, kropenku a jiné Slavatou a jezuity je prosazováno katolictví
navrácení privilegií městu v roce 1625 svázal Slavata s
poţadavkem, aby se všichni občané stali katolíky na radnici privilegia donesli dva Slavatovi synové obec darovala z vděčnosti staršímu synovi šestispřeţí s povozem čalouněným aksamitem, mladšímu krásného jezdeckého koně v r. 1625 obdrţela jindřichohradecká fara od papeţe Urbana VIII. výsady probošství - právo pouţívat berly a mitry při slavnostních bohosluţbách
Osobnosti, jejichţ činnost je spojena s jezuity
Bohuslav Balbín působil v J. Hradci v letech 1656 – 1661
Adam Václav Michna z Otradovic *1600? – 1676
od roku 1595 působilo při koleji také jezuitské gymnázium původní stavba u Neţárecké brány v r. 1615 vyhořela,
dokončení celého areálu s vnitřním nádvořím ve tvaru čtverce se datuje do r. 1628 v budově školy se učil také mladičký Bedřich Smetana, který bydlel v sousedství učebny jezuitské koleje nestačily, proto 16. října 1664 koupil rektor hradecké koleje tzv. Tranchymantův dům na místě, kde dnes stojí Masné krámy, sem se také přestěhovalo jezuitské gymnázium dům č. 82/I a dům č. 66/I byl upraven pro potřebu jezuitských škol po zrušení jezuitského řádu r. 1773 byly prostory jindřichohradecké jezuitské koleje adaptovány pro vojenské účely, tehdy zmizely četné nástropní malby dnes je na místě koleje Národní muzeum fotografie
r. 1773 po nátlaku evropských panovníků zrušil papeţ Klement XV. Řád jezuitů, ale řád fakticky nikdy
nezanikl úplně a r. 1814 jej papeţ Pius VII. obnovil po zrušení jezuitského řádu r. 1773 byly prostory jindřichohradecké jezuitské koleje adaptovány pro vojenské účely, tehdy zmizely četné nástropní malby dnes je na místě koleje Národní muzeum fotografie
vnitřní výzdoba jezuitské koleje, rozsáhlá nástěnná dekorace s freskou, která vyvolává iluzi vysokých stropů
Rozvoj města v roce 1654 proběhlo sčítání lidu, podle něhoţ měl
Jindřichův Hradec 405 osídlených domů, coţ v té době řadilo Hradec na druhé místo za Prahou před Plzeň a Kutnou Horu v roce 1668 měl 456 domů, z toho na Starém Městě 145, na Novém Městě 123, Svatováclavská čtvrť 99, Neţárka 89 domů díky dobře zavedené soukenické výrobě se Hradec řadil na 2. místo za severočeský Liberec, v r. 1757 se mezi jihočeskými městy počtem obydlených domů (505) řadilo na 1. místo, a to i před České Budějovice (494) a Písek (225) v roce 1774 celkem 592 domů, z toho na Starém městě 178 domů, na Novém Městě 164, ve Svatováclavské čtvrti 140, na Neţárce 110 domů
Významné návštěvy 1673 – 1704 se zde čtyřikrát zastavil císař Leopold I.
Několikrát Jindřichův Hradec navštívil Karel VI. a císařovna Marie Kristina
r. 1753 přijeli do Hradce Marie Terezie a František Štěpán Lotrinský
podle pověsti prý tajně navštívil Hradec v roce 1765 Josef II. a vypil si v domě č. 133 Pod Vrchy krajáček mléka
při příjezdu panovníků a jiných významných osobností
pořádalo město velké slavnosti: např. 1680 byl u brány shromáţděn magistrát města, městský písař Johann Fleischer uvítal císaře latinskou řečí, císaři byly předány symbolické pozlacené klíče od města, celý magistrát políbil císaři ruku, kterou podával z kočáru, cestou zněly zvony, pro pobavení byla přichystána jízda na lodičkách po Vajgaru
tyto návštěvy byly velmi nákladné a okázalé, např. průvod
císaře Leopolda činil 555 koní v roce 1702 bylo jako pohoštění pro císaře připraveno toto pohoštění: 2 velcí jeleni, 4 srnci, 6 mladých kolouchů, 30 baţantů, 48 koroptví, 2 krmní voli, 16 telat, 18 jehňat, 6 krocanů, 24 kapounů, 6 kohoutů, 2 centnýře sádla, 2 centnýře másla, 4 strychy mouky, pivo z pivovarů z Ţatecka, mělnické víno a šampaňské kdyţ jela přes Hradec císařovna Alţběta Kristina, osvětlovalo při té příleţitosti zámek 600 svíček
Tiskaři 1. doloţená zpráva o příchodu tiskaře do města je z roku
1513, byl to Jan Václav Svoboda další známá jména tiskařů jsou Jan Bedřich Jakeš, František Antonín Schönstein od r. 1737 vlastnila tiskárnu rodina Hilgartnerů, pro ni zakoupil František Petr Hilgartner rohový dům na náměstí jeho syn Ignác Vojtěch Hilgartner se soustředil hlavně na vydávání zábavné a modlitební literatury,vydával i naučnou literaturu tisky prováděl v češtině, ale i v němčině a latině Hilgartner měl i důleţité postavení ve městě, byl členem městské rady a několik let purkmistrem v r. 1797 tiskárnu koupil Josef Landfras
Zlatý nebeský klíč vydaný Hilgartnerovou tiskárnou
Černínové od r. 1693 patřil Jindřichův Hradec Černínům, Hradec
ztrácel charakter rezidenčního sídla, Černínové sem dojíţděli pouze na příleţitostné návštěvy, jejich zájem se víc soustřeďoval na stavbu loveckého zámečku v Jemčině hradecký zámek se nedočkal velkých úprav v r. 1721 a 1723 se jednalo jen o opravy barokní je jen přestavba a zařízení zámecké kaple z r. 1722 přínos Černínů je hlavně ve vnitřním zařízení zámku, které sem bylo přestěhováno z prodaného paláce v Praze, z nesmírného obrazového bohatství Černínů se však zachoval jen zlomek, pohádkový rozsah a vzácnost rodových sbírek se rozplynul v darech, v dědictví a v draţbě
černínská jídelna na jindřichohradeckém zámku
velká loţnice v Jindř. Hradci z 2. poloviny 18. století, jsou zde portréty Marie Terezie a její dcery Marie Antoinetty
gobelínový pokoj dostal název podle cenného nástěnného koberce z r. 1765 utkaného ve Francii , hlavním motivem jsou navarrské a bourbonské znaky, stěny zdobí portréty Slavatů a Černínů
Poţáry Hradec zaţil mockrát velké poţáry r. 1615 vyhořelo 70 domů, mlýn, pivovar, děkanství, starý
kostel M. Magdalény a seminář jezuitů obyvatelé prý poţáru přihlíţeli dost lhostejně, coţ ukazovalo jejich vztah k jezuitům 1721 vyhořela část zámku, pivovar, mlýn a další domy v okolí poţár v roce 1773 zničil 47 domů na Václavském předměstí a velkou část zámku s jeho přepychovými renesančními interiéry a uměleckými sbírkami, také střechu, kapli sv. Ducha, dva pivovary, hořela i dřevěná hráz Vajgaru tento poţár trval 8 dní ve stejném roce vznikl poţár ještě jednou zámek byl těţce poškozen, jeho rozsáhlou rekonstrukci zahájil aţ Eugen Černín v roce 1906
Bývalý divadelní sál ve Španělském křídle , první zámecký prostor upravený v Čechách pro divadelní účely, slouţil od poloviny 17. století, sál prostupoval dvěma podlaţími a pro diváky byly zřízeny lóţe, byl zničen poţárem v r. 1773
Poţár 1801 poţár v r. 1801 byl nejničivější začal o výročním trhu 19. 5. 1801 v domě kotláře Hiebera č. p.
158 a 159/I na náměstí údajně vznícením fermeţe silný vítr rychle přenesl poţár na okolní domy bylo zničeno celé náměstí, celé Novoměstí, tři kostely, kasárna, školy, radnice, seminář, chrám P. Marie, probošství, střelnice, klášteříček, asi 318 domů, o ţivot přišlo asi 30 lidí jen sousoší Nejsvětější trojice zůstalo nepoškozeno město hořelo tři dny, ještě po týdnu vyšlehovaly doutnající oharky sedláci z okolních vesnic přinášeli postiţeným své úspory dvorním dekretem ze 7. 7. byla vyhlášena sbírka po celé říši arcivévoda Karel daroval 1 000 zlatých, arcivévoda Jan 100 dukátů, kníţe Schwarzenberg dal 1 500 měr vápna o výnos dobročinné sbírky před 12 000 zlatých se nejvíc přičinil Jan Rudolf Černín, sám věnoval 5000 zlatých a 10 000 cihel a slíbil kaţdému aspoň 1/3 potřebného dříví na krovy
náměstí Míru po poţáru v roce 1801
náměstí Míru v současnosti
Materiály:
Nováková Stanislava, Významné návštěvy v městě, Jindřichův Hradec 1293 – 1993, Sborník statí k sedmistému výročí Jindřichově Hradce, INpress České Budějovice, 1992, 253 s. Podrobný průvodce zámkem Jindřichův Hradec, nakladatelství ATP Jihlava, Kresby Tomáš Rygl, vydavatelství UNIOS České Budějovice, 2001 Jirásko Luděk Jindřichův Hradec, Zmizelé Čechy, Paseka Praha – Litomyšl, 2007, tiskárnaFINIDR Český Těšín, vyd. 1, 112 stran textu, 175 černobílých fotografií http://www.jh.cz/cz/_nase_mesto/historie/mezniky.html Charvátová Ema, Jindřichův Hradec, 27. svazek Edice památky, fotografovali Vladimír Fyman, Vladimír Hyklík, Odeon Praha 1974, 1. vyd., vytiskla Polygrafia n.p.Praha, 240 s. http://jhspecial.webpark.cz/pozar_hradce_1801.htm http://www.trebonsko.cz./hrad-a-zamek-jindrichuv-hradec http://www.castles.cz/zamek-jindrichuv-hradec/historie.html Teplý František, Dějiny města Jindřichova Hradce díl I., svazek 4., nákladem obce Hradecké, tiskem A. Landfasa syna v Jindřichově Hradci, 1936, 332 stran + přílohy http://www.nmf.cz/article/minulost-a-soucanost-jezuitske-koleje-v-jindricho(MAPA) http://www.mjh.cz/sekce/148-historicky-vyvoj-objektu http://www.jh.cz/cz/_organizace/spoluucast/musfot.html?print=1 http://www.turistik.cz/cz/kraje/jihocesky-kraj/okres-jindrichuv-hradec/jindrichuv -hradec/ Kolektiv autorů, Jindřichův Hradec, město nad Vajgarem, vydalo město Jindřichův Hradec, 2. upravené a rozšířené vyd., Jindřichův Hradec 2008 www.wikipedia.cz http://www.kampocesku.cz/view.php?nazevclanku=jindrichovym-hradcem-pesky-ibicyklem&cisloclanku=2008050014
