Alkohol, součást života

MASARYKOVA UNIVERZITA LÉKAŘSKÁ FAKULTA Katedra ošetřovatelství

Andrea Lišková

Alkohol, součást života Bakalářská práce

Vedoucí práce: doc. PhDr. Miroslava Kyasová Ph.D.

Brno 2012

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené zdroje.

Brno 11. června 2012

…..............................

Děkuji doc. PhDr. Miroslavě Kyasové Ph.D. za odborné vedení a cenné rady při zpracování této bakalářské práce. Dále děkuji své rodině za podporu a trpělivost.

OBSAH

ÚVOD.............................................................................................................................6 1 ZNEUŽÍVÁNÍ ALKOHOLU V RŮZNÝCH DOBÁCH.........................................7-9 1.1 Statistiky o alkoholu..........................................................................................10-11 2 ALKOHOL 2.1 Charakteristika alkoholu.........................................................................................12 2.2 Vznik a výroba alkoholu....................................................................................12-13 2.3 Metabolismus a vylučování etylakoholu...........................................................13-14 2.4 Vstřebávání alkoholu.........................................................................................14-15 2.5 Účinky alkoholu na organismus........................................................................15-17 2.6 Proč lidé pijí alkohol?.............................................................................................17 2.7 Vlastnosti alkoholických nápojů.......................................................................18-19 3 ABÚZUS A ZÁVISLOST NA ALKOHOLU.......................................................20-21 3.1 Vývoj abúzu a závislosti....................................................................................21-23 3.2 Charakteristické znaky při vzniku závislosti na alkoholu.................................24-25 3.3 Příznaky abúzu na pracovišti..................................................................................25 3.4 Syndrom závislosti na alkoholu.........................................................................26-27 3.5 Dopady nadměrného pití na člověka.......................................................................27 3.5.1 Dopady nadměrného pití na tělesné zdraví..........................................................28 3.5.2 Dopady nadměrného pití na duševní zdraví.........................................................28 3.5.3 Dopady nadměrného pití na vztahy k druhým lidem...........................................29 3.5.4 Dopady nadměrného pití na finance....................................................................29 3.5.5 Dopady nadměrného pití na životní styl..............................................................29 3.5.6 Dopady nadměrného pití na práci........................................................................29 3.6 Co – alkoholismus..................................................................................................30 3.7 Léčba alkoholismu..................................................................................................31 4 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY PRÁCE..........................................................32 5 METODIKA..............................................................................................................33 6 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA.............................................34-51 7 DISKUSE..............................................................................................................52-55 7.1 Zhodnocení dosažených cílů a očekávaných výsledků......................................55-56

8 NÁVRH PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ PROTI ALKOHOLISMU......................57 ZÁVĚR.........................................................................................................................58 Anotace....................................................................................................................59-60 Seznam literatury.....................................................................................................61-63 Seznam zkratek.............................................................................................................64 Seznam tabulek.............................................................................................................65 Seznam grafů.................................................................................................................66 Seznam příloh................................................................................................................67 Seznam obrázků............................................................................................................68 Přílohy......................................................................................................................69-80

ÚVOD

Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma: Alkohol, součást života. K tomuto tématu mne přivedla návštěva protialkoholní léčebny v Brně, kam jsem přišla

na

návštěvu

za

svým

blízkým

příbuzným,

který

se

zde

léčil

ze závislosti na alkoholu. Zde jsem si uvědomila, že alkohol je velmi rozšířená a nebezpečná droga. Po tři měsíce, co jsem zde trávila několik hodin týdně, jsem měla možnost pozorovat třicet pacientů, kteří se zde léčili. Viděla jsem zde padesátileté muže, jak sedí u stolu a hrají hru Člověče nezlob se, mladé lidi, kteří se bavili zpěvem, psaním povídek a sportem. Zamýšlela jsem se, proč se tito lidé stali závislými na alkoholu. Myslím, že v dnešní uspěchané době nemají lidé čas na koníčky, ani na své blízké a sahají po nejrychlejším uvolnění a úniku z reality a to po alkoholu. Požívání či nadužívání alkoholických nápojů je temnou stránkou lidského rodu, která se rozprostírá od dávných dějin lidstva až po součastnost. Negativní celospolečenské následky nekontrolovatelného pití se promítají do osobních či rodinných tragédií, násilných trestných činů, dopravních nehod a pracovních úrazů. Zdá se, jako by byl líh opravdu spiritus, hnací prvek nechtěných aktivit u moderního člověka disponujícím poznáním okolního světa, ovládajícího složité přístroje a technické zařízení.1 Bakalářská práce se skládá z několika částí. Teoretická část se zabývá historií alkoholismu, charakteristikou alkoholu a jeho účinků na organismus, vývojem a závislostí na alkoholu a léčbou alkoholismu. Výzkumná část je zpracována na základě dotazníkového šetření občanů. Při psaní bakalářské práce jsem čerpala z odborné literatury a internetových zdrojů.

______________________ 1

Srov. STRAKA, L., aj., Súdnolekárska alkohológia, s. 9

6

1 ZNEUŽÍVÁNÍ ALKOHOLU V RŮZNÝCH DOBÁCH

Výchozí bod zneužívání alkoholu pro jeho opojné účinky na lidský organismus nebude nikdy možné z časového hlediska určit. Předpokládáme však, že první kontakt mezi člověkem a alkoholem byl náhodný. Z teréních pozorování některých zvířat (např. slonů a opic) víme, že cíleně vyhledávají jámy pod stromy, kde kvasí dužinaté ovocné plody a s požitkem je konzumují, čímž si přivozují stav eufórie a opojení. Podobně mohly vypadat počátky primitivní výroby a zneužívání alkoholu v dávných dobách. Možná právě takovým způsobem vznikla psychická a fyzická závislost člověka na alkohol. Od nejstarších dob se také formovaly názory na požívání alkoholických nápojů a na alkoholismus. Je zřejmé, že druh a charakter požíváného alkoholického nápoje v různých společnostech závisel na charakteru místní produkce, na národních zvyklostech a náboženských předpisech.² K první vědomé výrobě alkoholu došlo pravděpodobně mezi 7. až 5. tisíciletím př. n. l. v oblasti Blízkého východu. Šlo pravděpodobně o alkoholický nápoj z medu.3 Starověcí Egypťané a Sumerové vařili několik druhů piva. Na výrobu sladu používali ječmen a pšenici. Také v Mezopotámii se konzumovalo několik druhů piva. V Číně se vyráběly rýžové odvary raki a saké už v době okolo 4000 př. n. l.4 Zmínky o alkoholu, konkrétně o víně, můžeme nalést už v Bibli, kdy Ježíš přeměnil vodu na víno během svatby v Káně. Tento čin byl považován za jeho první zázrak. Víno je v Novém zákoně symbolem Ježíšovy krve, kterou prolil na kříži za hříchy světa.5 V Indii okolo roku 3000 př. n. l. se dodržovaly zákony, které zakazovaly opilství. Brahmíny, které přistihli v opilém stavu nutili pít z rozžhavené nádoby horké víno, vařící vodu nebo kraví moč až k smrti. Opilá brahmínova žena byla obvykle _________________________ 2


3


4


5

Srov. PARKEROVÁ, V., Dětská ilustrovaná bible, s. 272-273

7

vyhnána z domu a na čele jí byla vypálena rozžhaveným železem podoba nádoby z níž pila. Také Mohamed, zakladatel islámu žijící v letech 570-632 př. n. l., zakázal pít víno. Ve starém Římě měl každý manžel právo zabít svou opilou ženu. Opilý otrok byl trestám 80 ranami holí a 40 ranami člověk svobodný. Ve staré Spartě opíjeli otroky, které pak ukazovali mládeži, jako odstrašující příklad. Na druhé straně bylo víno ve starověku považováno za zdraví prospěšné.6 Katolická církev nabádala jen k mírnému požívání alkoholu a přikazovala všem věřícím tuto zdrženlivost jako povinnost. Židovské náboženství také nevyžaduje naprostou abstinenci.7 Nejstarší písemnou zprávou o českém vinařství

máme z latinsky psané

legendy ,,Crescente fide“ z 10. století, která vypráví o svatém Václavovi, který zde večer sbíral hrozny a vyráběl víno. Také konikář Václav Hájek z Libočan popisuje, jak v roce 892 dostal kníže Bořivoj darem sud vína od Svatopluka, knížete moravského. Víno byl v té době u nás nápoj nevídaný.8 O největší rozvoj českého vinařství se zasloužil král Karel IV., který dal přivést sazenice vína z Rakouska, Porýní a Francie a zavedl právo viničné, které přikazovalo vykácet lesy, upravit mýtiny a vysázet vinice i proti vůli majitelů.9 Z historie alkoholismu ve středověké Evropě stojí za zmínku prohibiční zákony, které neúspěšně usilovaly o vytlačení nadměrného požívání alkoholu z lidské společnosti. V Holandsku přivazovali ženy ke kládě a potápěli je do vody. V Rusku nařídil car Petr I. (1672-1725) přivázat alkoholikům na krk kovovou medajli s nápisem ,,Za opilství“.10 V 17. století nastal v naší zemi mohutný vzestup alkoholismu, jako následek hospodářského a mravního úpadku, který vyplynul z ničivých tureckých válek a který pokračoval v dalších stoletích. Přelom ve výrobě alkoholu nastal hlavně po zjištění, že tvrdý alkohol se dá vyrábět i z obilí. Do 17. století se totiž alkohol vyráběl převážně ____________________________________________ 6

Srov. SKÁLA, J., … až na dno!?, s. 112

7

Tamtéž, s. 114-115

8

Srov. HAUFT, J., Brevíř o českém víně, s. 16-17

9

Tamtéž, s. 18-20

10

Srov. STRAKA, L., aj., Súdnolekárska alkohológia, s. 15-16

8

destilací vína.11 V tomto období se postupně stupňovala aktivita českých a slovenských spisovatelů, farářů a učitelů ve snaze zabránit alkoholismu s jeho negativními dopady na celou společnost. V Německu vedl intenzivní boj proti alkoholismu Martin Luther (1483-1546), který slovně i literárně bojoval proti sládkům a poukazoval na škodlivé účinky pití. Otto von Bismarck (1815-1898), velký německý státník, s oblibou holdoval šampaňskému, ale později, vědom si problematiky pití, začal proti alkoholu vystupovat.12 V Londýně byl začátkem 19. století zaznamenán děsivý rozmach spotřeby destilátů. Právě zde vznikly jedny z prvních protialkoholních léčeben, ale byly určeny jen pro bohaté alkoholiky. Ve Švédsku v druhé polovině 19. století připadalo na hlavu dospělého více než 20 litrů destilátů. Vzmáhající protialkoholní

opatření měla

za následek prohibiční opatření.13 Švýcarsko je známo vysoce organizovaným bojem proti alkoholismu. Deset procent příjmů, které má stát za daně z alkoholických nápojů, je věnováno na protialkoholní opatření. Norsko patří mezi evropské země s nejmenší konzumací alkoholu.14 Ještě za Rakouska-Uherska vznikl v Čechách Abstinentní svaz, k jehož členům patřil i T. G. Masaryk. Už v minulém století působily na Slovensku Spolky miernosti, v jejichž programu byla zdrženlivost vůči alkoholu. Abstinence nebo zdrženlivost vůči alkoholu se v Čechách i na Slovensku tradičně spojovaly s vlastenectvím.15

___________________________ 11

Srov. STRAKA,L., aj., Súdnolekárska alkohológia s. 17

12

Srov. STRAKA,L., aj., Súdnolekárska alkohológia s. 17 Srov. SKÁLA, J., ...až na dno !?, s. 115 14 Tamtéž, s. 116, 119 15 NEŠPOR, K., Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami, s. 4 13

9

1.1 Statistiky o alkoholu Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky provedl v roce 2010 šetření o spotřebě alkoholu občanů ČR. Informace hodnotí konzumaci alkoholu během posledního roku před rozhovorem. Výsledky ukazují, že během této periody konzumovalo alkohol 90 % mužů a 77 % žen. Muži konzumují alkohol častěji a ve větším množství než ženy. Nejvyšší spotřebu alkoholu vykazují muži ve věku 35-64 let. Mladší respondenti konzumují alkohol méně často, ale ve větším množství, zato starší respondenti preferují komzumaci pravidelnou, ale v menší míře. Nejčastěji konzumovaným typem alkoholu je u mužů pivo a u žen víno. Nejvíce se alkohol konzumuje v pátek a sobotu, ve dnech, kdy následuje volno. Ve srovnání s rokem 2002 došlo k nárůstu konzumace alkoholu mezi respondenty.16 V naší zemi je přibližně 700 tisíc lidí na alkoholu závislých. Každoročně se ze závislosti na alkoholu léčí asi 30 tisíc lidí, z nichž 11 tisíc je hospitalizováno. Na nemoci způsobené abúzem alkoholu zemře v ČR ročně asi 4000 mužů a 2000 žen. V roce 1989 každý Čech v průměru zkonzumoval 8,2 l čistého lihu a v roce 2008 už to bylo 10,4 l. Znamená to, že každý občan, včetně kojenců, tak v roce 2008 vypil 156 litrů piva, 19 l vína a 8 l 40% lihoviny. Jsou to velmi vysoká čísla a ČR by měla rázně zakročit proti pití alkoholu. Ochrana všech obyvatel v ČR je nedostatečná, alkohol je laciný a běžně dostupný, prodejci nedodržují zákaz prodeje alkoholu do 18 let. A povolená reklama na alkohol je nápadná a velmi agresivní.17 Podle zprávy WHO vydané 11. února 2011, byla spotřeba alkoholu na jednoho člověka naší planety v roce 2005 6,1 l čistého lihu. Největší konzumenty alkoholu najdeme v Evropě a v bývalém Sovětském svazu. Nejvíce alkoholu pijí Moldavané, jejich spotřeba činí 18,2 l čistého alkoholu na osobu na rok. Druhé místo zaujímá Česká republika se spotřebou 16,4 l čistého alkoholu na osobu za rok. Také Slovenská republika se spotřebou 13,3 l se řadí na přední místa. Následující obrázek znázorňuje ______________________ 16

ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 57/2010

17

Srov. MLČOCH, Z.. Spotřeba alkoholu dlouhodobě stoupá. [online] 2011 [cit.10.9.2011]. Dostupné na WWW:

10

spotřebu čistého lihu v litrech ve světě.18

Obrázek č. 1: Spotřeba alkoholu ve světě

___________________________________ 18

Srov. MLČOCH, Z. Alkoholismus v ČR – statistiky 2010.[online].2011 [cit. 10.9.2011]. Dostupné na WWW:

11

2 ALKOHOL

2.1 Charakteristika alkoholu Alkohol je čirá bezbarvá tekutina bez zápachu a chuti, s bodem varu 77°C a bodem tuhnutí - 130°C. Chemická značka alkoholu, respektive etylalkoholu je C2H5 OH . Svůj název získal z arabského slova al-ka-hal, což znamená zvláštní jemnou látku.19 Alkohol patří mezi látky ovlivňující především látkovou výměnu a nervový systém. Z hlediska kvantitativního je alkohol nejslabší psychotropní látkou, neboť zřetelné účinky se projevují až dávkách 1g na kg váhy, což je milionkrát vyšší dávka než u halucinogenu LSD a stokrát vyšší dávka než u hypnotika pentobarbitalu. Je významný z energetického hlediska, jelikož dovede pokrýt až polovinu energetického přívodu potřebného pro tělesnou aktivitu s mírnou svalovou zátěží.20

2.2 Vznik a výroba alkoholu Etylalkohol se připravuje lihovým kvašením nebo synteticky. Nejrozšířenějším způsobem

je

alkoholové

kvašení

přírodních

látek,

které

jsou

bohaté

na sacharidy, např. brambory, obilí, cukrová řepa, cukrová třtina a různé ovoce. Ke kvašení se používají kultivované kvasinky (např. Saccharoromyces vini nebo Saccharomyces oviformis), v přírodě kvašení vyvolávají různé ,,divoké“ kvasinky (např. Kloekera apiculata). Za anaerobních podmínek kvasinky přeměňují secharidy na pyruvát a z něj tvoří etanol a CO2. Pro přípravu čistého etanolu se vykvašený materiál čistí rektifikací a koncentruje se destilací a pomocí prostředků, které odnímají

vodu. Alkohol určený k technickým účelům se denaturuje. Alkolické nápoje rozdělujeme na nedestilované (pivo, víno) a na destiláty (rum, whisky, koňak, brandy, ____________ 19

Srov. SKÁLA, J., ...až na dno !?, s. 15

20

Srov. KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A., aj., Člověk a alkohol, s. 13

12

vodka aj.).21

2.3 Metabolismus a vylučování etylakoholu Etylakohol se v lidském organismu metabolizuje cestou alkoholdehydrogenázovou, cestou mikrozomálního systému oxidace etanolu (MEOS) a také pomocí katalázy z peroxizomů. Kvantitativně nejvýznamnější je alkoholdehydrogenázová cesta. Po požití se etanol rychle absorbuje do krve zčásti již dutině ústní, dále v žaludku a v duodenu. Maximum koncentrace etanolu v krvi po jednorázovém podání je dosaženo po ½ až 1 hodině. Pití alkoholických nápojů bývá ve skutečnosti rozloženo na delší časový úsek a kombinováno s jídlem. Absorbce závisí na množství a druhu nápoje a na složení potravy a náplně žaludku. Etanol se krví rychle přenáší do CNS. Distribuční prostor etanolu představuje 60 % hmotnosti u žen a 70 % hmotnosti u mužů. Obsah etanolu v alkoholických nápojích se udává v objemových procentech (tab. 1). Tab. č. 1. Objemové a hmotnostní koncentrace etanolu v alkoholických nápojích

Pivo

5 vol.% = 5 ml/100 ml

40 g etanolu/l

Bílé víno

11 vol.% = 11 ml/100 ml

87 g etanolu/l

Červené víno

14 vol.% = 14 ml/100 ml

111 g etanolu/l

Destilát

40 vol.% = 40 ml/100 ml

320 g etanolu/l

Vypije-li tedy 70kilový muž 100 ml 38% destilátu, tj. 30 g etanolu, vytvoří se u něj koncentrace 0,6 g/l, tj. 0,6 promile alkoholu. Etanol je z těla odstraňován z 90 % až 98 % oxidačními procesy a 2 % až 10 % vylučován dechem a močí, v zanedbatelném množství i slinami, žaludeční šťávou, žlučí a potem.22 Rychlost,

jakou

100 mg etanolu/kg

se

organismus

zbavuje

etanolu,

je

přiblibližně

tělesné hmotnosti za hodinu u mužů a 80 mg/kg hmotnosti

za hodinu u žen. Rychlost eliminace etanolu je též závislá na jaterních ___________________________________ 21

Srov. EHRMANN, J., SCHNEIDERKA, P., EHRMANN, J., Alkohol a játra, s. 13,14

22

Tamtéž, s. 15

13

funkcích

a celkovém zdravotním stavu.23 Hlavním orgánem, který se podílí na detoxikaci etanolu, jsou játra. Etanol je přednostně odbouráván před ostatními jaterními pochody. To má za následek řadu nežádoucích metabolických jevů. Zvyšuje se krevní hladina kyseliny mléčné a močové s možností vzniku metabolické acidózy nebo záchvatu dny. Zpomalená oxidace lipidů se sníženou přeměnou mastných kyselin je kompenzována vystupňovanou lipogenezí. Důsledkem je zkukovatění jater. Dále se objevují dysregulace hladiny krevního cukru. V počáteční fázi etanolové intoxikace se krevní cukr zvyšuje, v pozdější fázi intoxikace se naopak snižuje.24

2.4 Vstřebávání alkoholu Alkohol se vstřebává přibližně 20 % žaludkem a asi 80 % tenkým střevem. Ze sliznice trávícího traktu sbírají alkohol vlásečnice a cévy, přivádějící jej do jater a odtud dále do krevním oběhem do celého organismu. Více alkoholu se dostane k prokrveným orgánům, jako je mozek, méně pak do svalů, kostí a tuku. Obézní lidé mají po požití téže dávky alkoholu vyšší obsah alkoholu v krvi, než stejně vážící svalnatí lidé, protože tuková tkáň je vyřazena z rovnoměrného rozmisťování alkoholu. Také ženy, vlivem většího podílu tukového polštáře na tělesné váze, mají po požití stejného množství alkoholu až o 1/3 vyšší koncentraci alkoholu v krvi, než muž se stejnou hmotností.25 Průměrnou dobu vstřebávání etanolu ovlivňuje i náplň žaludku, kterou ukazuje následující tabulka.

____________________________________ 23

Srov. EHRMANN, J., SCHNEIDERKA, P., EHRMANN, J., Alkohol a játra, s. 15,16

24

Srov. KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A., aj., Člověk a alkohol, s. 18,19

25

Srov. SKÁLA, J., ...až na dno!?, s. 17,18

14

Tab. č. 2. Doba vstřebávání etanolu ( Hirt, 1999 )26

Náplň žaludku

Destiláty a víno

Pivo

Nalačno

do 30 minut

do 60 minut

Lehká náplň

do 60 minut

do 90 minut

Střední náplň

do 90 minut

do 120 minut

Nadměrná náplň

do 120 minut

do 150 minut

2.5 Účinky alkoholu na organismus Etanol je nejspíše důvodem proč lidé rádi pijí, protože způsobuje dobrou náladu, zátímco acetaldehyd (výsledek štěpení etanolu) je příčinou proč se přestává. Toxické účinky acetaldehydu působí na hypotalamus. Acetaldehyd způsobuje zvracení, pocení, zrychlení pulsu a pokles krevního tlaku. V CNS jsou citlivé na etanol hlavně korové asociační dráhy inhibičního účinku, mozkový kmen a míšní motoneurony. Malé dávky etanolu snižují a vyšší tlumí až blokují excitační práh podráždění. Při hladině nad 2 ‰ stoupá průtok krve mozkem, avšak schopnost neuronů vychytávat a zužitkovávat glukózu klesá. Důsledkem zpomalených energetických reakcí je vyšší hladina glukózy, ATP, kreatininu a klesající hladina pyruvátu a laktátu. Nízké dávky etanolu mění vnímání prahu bolesti, působí analgeticky a silně narušují souhru zrakověpohybovou.27 Etanol narušuje vštípivost, retenci a vybavování paměti. Je zpomalena schopnost učení, v počítání je narušena více přesnost než rychlost. Narušení intelektu a úbytek IQ se projevuje po dlouhodobém zneužívání etanolu. V počáteční fázi alkoholové intoxikace je v popředí euforie, rozjaření, mnohomluvnost, později nastává přesmyk do deprese, únavy a ospalosti. Postupně vzrůstá impulzivita, agresivita a sklon k riskantním řešením. 28 ______________________________ 26

Srov. STRAKA, L., NOVOMESTSKÝ, F., aj., Súdnolekárska alkohológia, s.48 Srov. KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A., aj., Člověk a alkohol, s.19-21 28 Tamtéž, s. 22-23 27

15

Hladina alkoholu v krvi se projeví v pocitech a chování jedince, viz následující tabulka. Tab. č. 3. Hladina alkoholu v krvi a její projevy 29

Hladina alkoholu

Pocit

Chování

0,4 ‰

pocit uvolnění

vyšší riziko úrazů

0,6 ‰

změny nálady

zhoršený úsudek, zhoršená schopnost rozhodování

0,8 ‰

pocity tepla, euforie

oslabení zábran, zhoršené sebeovládání, zhoršený postřeh, roste riziko úrazů

1,2 ‰

vzrušení, emotivnost

povídavost, roste riziko ukvapeného, impulzivního jednání

1,5 ‰

zpomalenost, otupělost setřelá řeč, někdy sklon k násilnému chování

2,0 ‰

výrazná opilost

obtížná řeč, dvojité vidění, poruchy paměti, případně spánek

3,0 ‰

možnost bezvědomí

nereaguje na zevní podněty, ohrožen vdechnutím zvratků

4,0 ‰ a více

hluboké bezvědomí

riziko zástavy dechového centra v mozku a zadušení, smrtelné ohrožení

Alkohol zkrátka uvolňuje, uklidňuje, činí vše snadným, pozvedá náladu, podporuje komunikaci, potlačuje problémy, odstraňuje sexuální zábrany a navíc ještě mnoha lidem chutná. V naší společnosti se komzumace alkoholu odehrává převážně na veřejnosti. Klinický obraz intoxikace alkoholem je závislý na vývoji tolerance jednotlivce. Stanovení promile nám slouží jen orientačně. Mladiství

v prvním

alkoholovém opojení i při koncentraci alkoholu v krvi pod 2 promile mohou vykazovat klinický obraz těžké otravy, zatímco dlouholetý alkoholik s více než 4 promile se klinicky jeví ještě jako lehce přiotrávený. Alkoholové opojení dělíme na tři stadia. Lehká opilost nastává při 0,6 až 1,5 promile. Dochází k všeobecnému psychomotorickému uvolnění zábran, povznesení nálady, nutkání k aktivitě, mnohomluvnosti, snížení kritičnosti. Zlepšuje se sociální navazování kontaktů.30 _____________________ 29

NEŠPOR, K.., Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami, s.34

30

Srov. GÖHLER, CH., KÜHN, F., Od návyku k závislosti, s. 81

16

Opilost středního stupně nastává při koncentraci alkoholu v krvi 1,5 až 2,5 promile. Euforie je silnější, schopnost kritiky je vymizelá, schopnost ovládání zmenšená. Dochází k poruchám vnímání prostředí v myšlenkách a pocitech. O těžké opilosti, resp. intoxikaci alkoholem mluvíme při koncentraci alkoholu v krvi nad 2,5 promile. Do popředí vystupují poruchy vědomí, poruchy orientace a ztráta kontinuity myšlení. Postižený proto jedná nepřiměřeně a má sklon k výbuchům citů s agresivním chováním.31

2.6 Proč lidé pijí alkohol? Lidé vyráběli a pili alkohol po tisíce let a alkohol je v naší společnosti součástí každodenního života. Lidé pijí, aby byli společenští, aby se uvolnili, nebo prostě, že jim to chutná. A nezdá se, že by na tom bylo něco špatného. Ale alkohol je velice silná a skrytě návyková droga. Každý člověk by si měl být vědom jeho účinků, zvláště pokud ji užívá nesprávně. Více než 90 % dospělých v České republice pije v určitém množství alkohol. Díky jeho nadměrnému užívání zemře každý rok v ČR okolo pěti tisíc lidí. Třetina mladých lidí ve věku od 13 do 16 let pije jednou týdně a většinou doma. Toto jsou některé důvody, které uvedli patnáctiletí lidé, proč pijí alkohol: ●

Protože to dělá každý.

●

Piji na párty, abych byl společenský.

●

Moji rodiče pijí, tak proč já bych neměl.

●

Naši by se zbláznili, kdybych bral drogy, ale pití jim nevadí. Aspoň pokud to nepřeháním.

●

Je to fajn.32

________________________________ 31

Srov. GÖHLER, CH., KÜHN, F., Od návyku k závislosti, s. 81-82

32

Srov. GANERI, A., Drogy, s. 107-110

17

2.7 Vlastnosti alkoholických nápojů

Alkoholické nápoje mají tři základní vlastnosti: 1. dodávají tělu tekutinu, 2. mají určitou chuť, 3. mají menší nebo větší obsah alkoholu (na který je vázána i jejich chuť). Většina lidí se spokojí s první nebo nanejvýš s dvoumi prvními vlastnostmi alkoholických nápojů, nemohou se však vždy vyhnout vlastnosti třetí. Podle toho, co lidé od alkoholických nápojů žádají, je můžeme rozdělit do čtyř skupin. Jsou to abstinenti, konzumenti, pijáci a alkoholici. Abstinenti umí uhasit žízeň a uspokojit svou chuť kteroukoliv tekutinou bez alkoholu. Požití alkoholu jako drogy odmítají. Titul abstinent je často znevažovaný a mnohými posmívaný, ale podle medicínských směrnic těžko dosažitelný. Abstinentem můžeme nazvat člověka, který nepožil alkoholický nápoj po dobu alespoň tří let. Důsledných abstinentů je málo a nejčastěji se vyskytují mezi dětmi do šesti let. V tomto věku často končí abstinence dětí, protože na základě iniciativy některého konzumenta či pijáka v rodině ochutná pivo nebo víno. Začínají tak brzy se systematickým chuťovým návykem na tyto nápoje. Konzumenti chtějí od alkoholického nápoje jen tekutinu a chuť a až na vyjímky neokusili účinky alkoholu na nervový systém. Dá se tedy říci, že konzument pije vhodný alkoholický nápoj ve vhodném množství a ve vhodném věku a nepřekročí dávku 10 g alkoholu, který umí zdravá játra rozložit ještě během vstřebávání. Do této skupiny patří velké procento naší mládeže, která by ovšem měla zůstat alespoň do osmnácti let ve skupině abstinentů. Pijákům nestačí alkoholické nápoje jako zdroj tekutiny, ani je neuspokojuje jejich chuť, ale vyžadují již učinky alkoholu jako drogy. Pijáky můžene dále rozdělit na příležitostné a pravidelné. Příležitostný piják nedosáhne více než 1 promile alkoholu v krvi a pokud ano, tak ne častěji než 4x do roka. Pravidelný piják přestoupí 1 promile alkoholu v krvi častěji než 4x do roka. A od té doby, kdy člověk hledá v alkoholickém nápoji zdroj euforie, tj. příjemnou změnu nálady, obveselení, úlevu, odtranění duševního napětí a zapomnění, začíná kratší či delší cesta, během níž se 18

z nevinného pijáka může vyvinout těžký a často tragicky končící alkoholik. Je třeba vědět, že ne každý, kdo začíná pít s mírou, bude tak pít vždy a natrvalo. A co je nejhorší, nevíme nikdy kdo a kdy to bude!33 WHO uvádí: ,,Alkoholik je člověk, jehož závislost na alkoholu dosáhla takového stupně, že mu to působí zřetelné poruchy a újmu ve společenských vztazích, ve společenské činnosti a na tělesném i duševním zdraví.“ 34

__________ 33

Srov. SKÁLA, J., ...až na dno!? s. 11-14

34

SKÁLA, J., ...až na dno!? s. 53

19

3 ABÚZUS A ZÁVISLOST NA ALKOHOLU

Alkoholické nápoje jsou požívány jako doplněk jídla, doprovázejí nejrůznější společenské oslavy a setkání a pro vědomé vyhledávání účínků alkoholu na nervový systém, především na psychiku. Dochází-li k požívání alkoholických nápojů v nevhodném množství, v nevhodné době (práce, řízení motorových vozidel), v nevhodném věku či v nevhodném zdravotním stavu (nemoc, těhotenství), mluvíme o zneužívání alkoholických nápojů. Zneužívání alkoholických nápojů může, ale nemusí poškodit jednotlivce i společnost.35 Zneužívání alkoholických nápojů nazýváme misúzus, které je nadřazeným pojmem pro nadužívání – abúzus.36 Alkoholické nápoje jsou požívány z příčin společenských a individuálních. Počátky užívání alkoholických nápojů vyplývají právě ze společenských důvodů, ale časem vznikají i důvody či motivace individuální. V naší době s mnoha nároky a stresy lze označit žádoucí účinek drog jako formu dopingu.37 Ke společenským příčinám alkoholismu patří hledaný a favorizovaný sbližující účinek alkoholu, který v sobě nese podceňované riziko pro některé jedince. Další příčinnou je nedostatečná připravenost lidí a institucí na správné využití volného času a nevhodná forma jeho trávení, doprovázená konzumací alkoholických

nápojů,

především u mladší generace. Patří sem také nedodržování zákonných opatření o požívání a podávání alkoholických nápojů při práci, dětem, mladistvým a podnapilým. Také nenalezení hlubšího životního smyslu vede v době hospodářské hojnosti spíše ke ,,konzumaci“ života než k jeho tvůrčímu naplnění. Mezi individuální příčiny abúzu patří důsledky nepříznivého rodinného prostředí a nepříznivých zážitků z dětství, které mají za následek citovou nezralost a nevyrovnanost jedince, které se uplatňují i vůči alkoholu. Výskyt zneužívání alkoholických nápojů u nejbližších rodinných příslušníků, především u otce, vede jeho špatný příklad spíše k napodobování než aby odrazoval. Zkušenost, že úzkost, _________________________ 35

Srov. SKÁLA, J., ...až na dno!? s. 46 Srov. KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A., aj., Člověk a alkohol, s. 30 37 Srov. Tamtéž, s. 31 36

20

napětí a nezdary se dají rychle a výrazně upravit i nepříliš velkou dávkou alkoholu, která ovšem v průběhu času postupně stoupá, je též velkou příčinou alkoholismu. Také mimořádné životní situace alkohol jako by pomáhal nést, ale většinou jen dočasně. Každý piják se může stát alkoholikem, záleží však kolik alkoholu potřebuje k tomu, aby se jím skutečně stal. Alkoholiky se stávají lidé rozdílných povah a rozdílných typů a osobností, ale nakonec jsou si všichni podobni. Je to výsledek účinku alkoholu na mozkové buňky, tj. na psychiku, jejich zvyky i účinek společnosti, který je obklopuje. Alkoholici jsou dráždivý, popudlivý, špatně snášejí neklid a hluk. Alkoholem dosažené zlepšení nálady trvá jen krátce a pak se znovu dostavuje zatrpklost k okolí a k sobě samému. Alkoholici mají mnoho nahromaděných neúspěchů a osobních porážek, stávají se problémem sobě i druhým. Nejsou oblíbeni a nelze jim důvěřovat. Jsou opuštěni svými přáteli. Vědí o sobě, že nejsou dobrými manželi, otci ani dobrými kamarády. Z toho pramení pocit méněcennosti. Rádi by přestali s pitím, ale sami to nedokáží. Alkoholik žije jen přítomností. Je nespolehlivý. Jeho receptem je další dávka alkoholu, která mu dává na chvíli

pocit příjemného zapomnění. Tak se

alkoholik ocitá v bludném kruhu, kde alkohol je pro něj lékem. Alkohol postupně ovládá celý jeho život. Svoboda jeho rozhodování je stále omezenější a právě zde se alkoholismus stává chorobou.38

3.1 Vývoj abúzu a závislosti Rozlišení vývojových stádií (počáteční, varovné, rozhodné a konečné) a typy abúzu (alfa, beta) či závislosti (gama, delta, epsilon) popsal v roce 1960 E. M. Jellinek a jsou používány dodnes. Typ alfa představuje občasné požívání alkoholu. Jedinec znalý účinku alkoholu občas této drogy zneužívá především jako anxiolytika k odstranění úzkosti, nebo potlačení tenze, k získání euforie a jako sbližujícího prostředku s ostatními lidmi. U tohoto typu není změněna schopnost kontroly v pití, není fyzická závislost, zvyšuje se však snášenlivost vůči alkoholickým nápojům. Z typu alfa může vzniknout typ _____________________________ 38

Srov. SKÁLA, J., ...až na dno!?, s. 46-52

21

gama. Typ beta je charakterizován příležitostným požíváním alkoholických nápojů v souvislosti s pijáckými zvyklostmi nebo následkem nedostatku zájmů ve volném čase. Piják tohoto typu vyhledává příležitost k pití, aniž se příliš intoxikuje. Nechce se vlastně příliš odlišovat a nezůstat v izolaci. Není zde přítomna fyzická závislost ani změna kontroly pití. Z typu beta se může vyvinout typ delta.39 Nositele typu beta najdeme často na interně a neurologii jako tiché pijáky či skryté alkoholiky s různými zdravotními potížemi, které jsou způsobeny dlouhodobým abúzem.40 Typ gama již představuje závislost na alkoholu. Během let trvajícího abúzu, zpravidla 5-15 let, dochází u pijáka k kvalitativním a metabolickým změnám. Charakteristickými znaky jsou nespolehlivá, změněná, poruchová kontrola v požívání alkoholických nápojů (viz finský dotazník, příloha č.2). Takto závislý jedinec je schopen po proběhlé intoxikaci nějakou dobu abstinovat. Tento typ je charakteristický psychickou závislostí na alkoholu. Tolerance zpočátku ještě stoupá (třetí stadium), nakonec ale klesá (čtvrté stadium). Negativní důsledky pití dopadají na stránku společenskou, v oblasti rodiny, práce i zákona. Typ delta představuje především somatickou závistost na alkoholu. Jde o neustálou konzumaci alkoholických nápojů (,,nikdy opilý, nikdy střízlivý“). Hladina alkoholu v krvi je trvale udržována a jsou přítomny změny zdraví, např. cirhóza nebo delirium tremens. Typ epsilon představuje epizodický abúzus se změněnou kontrolou pití, který často doprovází afektivní psychózy. Jednotlivé typy závislosti na alkoholu, zejména gama a delta, se často kombinují, i když některý typ převládá. U alkoholiků v ČR převládá typ gama.41 Především abúzus typu alfa a závislost typu gama vystihují Jellinkova čtyři vývojová stadia, které popsal v roce 1952. 1.stadium -počáteční (iniciální) Přibývá frekvence pití a zvětšují se dávky požitého alkoholu. _____________________________ 39

Srov. KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A., aj., Člověk a alkohol, s. 33-34

40

Srov. SKÁLA, J., ...až na dno!?, s. 57

41

Srov. KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A., aj., Člověk a alkohol, s.34-35

22

2.stadium – varovné (prodromální): a) dotyčný pije tajně ze strachu, aby nebyl rozpoznán jeho abúzus, b) myslí trvale na alkohol, c) shromažďuje zásoby alkoholických nápojů, d) pije dychtivě svou první sklenici, e) má pocity viny, f) je citlivý na řeči o akoholu, g) začíná mít okénka (,,přetrhnutí filmu“). 3.stadium – rozhodné (kritické): a) dotyčný ztrácí spolehlivou kontrolu, b) vyhýbá se ovlivnění ze strany svého okolí, pokod jde o abúzus, c) dělá si výčitky, d) vykazuje nápadné výkyvy nálad, e) dělá opakované a marné pokusy pít zdrženlivě, f) dochází k zúžení zájmů, g) oproštění od meziosobních vztahů, h) konflikty na pracovišti a společenský sestup, ch) dostavují se tělesné příznaky související s abúzem, i) vznikají sexuální problémy, j) časté záchvaty žárlivosti. 4.stadium – konečné (chronické): a) výrazné oslabení tělesného i duševního zdraví, b) snížená tolerance vůči alkoholu, c) dochází k několikadenním ,,tahům“, d) ranní doušky alkoholu, e) vyhledávaní osob, které jsou pod sociální úrovní dotyčného, k příležitosti pití, f) dochází k požívání technických prostředků obsahující alkohol (Okena, Alpa). Pro stanovení daného stadia nemusí být přítomna všechna kritéria.42 _____________________ 42

Srov. KVAPILÍK, J., SVOBODOVÁ, A., aj., Člověk a alkohol, s.35-36

23

3.2 Charakteristické znaky při vzniku závislosti na alkoholu (podle E. M. Jelinka):

1. Alkoholické palimpsesty (okénka). 2. Tajné pití. 3. Trvalé myšlenky na alkohol. 4. Překotné pití. 5. Pocit viny. 6. Vyhýbání se narážkám na alkohol. 7. Častost palimpsestů narůstá . 8. Změněná (snížená až ztracená) kontrola v pití: a) neschopnost přerušit pití, b) neschopnost zdržet se pití. 9. ,,Vysvětlování“ důvodů k pití (racionalizace). 10. Sociální obtíže narůstají. 11. Velikášské chování jako kompenzace ztráty sebeúcty. 12. Nápadné agresivní chování. 13. Trvalý pocit zkroušenosti. 14. Období abstinence vynucené tlakem sociálního prostředí. 15. Změna způsobu pití (k předcházení nepříjemnostem). 16. Ztráta dosavadních přátel nebo rozchod s nimi. 17. Změna zaměstnání. 18. Všechno konání se točí kolem alkoholu (podřizování zájmů). 19. Ztráta zájmu o vnější svět. 20. Nový výklad meziosobních vztahů. 21. Nápadné sebelitování. 22. Úvahy nebo realizace úniku z dosavadního prostředí. 23. Změny v rodinném životě – odcizení. 24. Bezdůvodné námitky alkoholika proti členům rodiny. 25. Vytváření tajných zásob alkoholu. 26. Zanedbávání přiměřené výživy. 27. Hospitalizace pro poruchy na tělesném zdraví. 24

28. Pokles sexuálního pudu. 29. Alkoholická žárlivost. 30. Pravidelné ranní doušky. 31. Výskyt prodloužené intoxikace (tahy). 32. Etická deteriorace. 33. Postižení mentálních schopností. 34. Alkoholické psychózy (např. delirium tremens). 35. Styky s morálně deprivovanými osobami. 36. Pití technických produktů alkoholu. 37. Snížení tolerance (snášenlivosti) na alkohol. 38. Nedefinovatelné úzkosti. 39. Třesy. 40. Pití nutkavého rázu. 41. Zhroucení racionalizačních systémů - tj. debakl.43

3.3 Příznaky abúzu na pracovišti Podle výzkumu v protialkoholní léčebně v Praze bylo určeno 10 příznaků abúzu na pracovišti a jsou seřazeny podle četnosti výskytu: 1. Vybírání dovolených po dnech (absence zaretušovaná dovolenou). 2. Zvýšená únava na pracovišti. 3. Náladovost. 4. Slabší výkon proti předchozí době. 5. Nevyvážený výkon. 6. Pozdní příchody do práce. 7. Červené spojivky, lesk očí. 8. Pití před prací. 9. Pití při práci. 10. Zanedbaný zevnějšek.44 ____________________________ 43

SKÁLA, J., ...až na dno!?, s. 58-59

44

SKÁLA, J., ...až na dno!?, s.25

25

3.4 Syndrom závislosti na alkoholu (F10.2) ,,Je to skupina jevů fyziologických (tělesných), behaviorálních (týkající se chování) a kognitivních (týkajících se duševního života, zejména poznávání), v nichž přijímání alkoholu má u jedince mnohem větší přednost, než jiné jednání, kterého si kdysi cenil více.“45 Charakteristickou vlastností pro syndrom závislosti na alkoholu je touha, často silná a přemáhající, přijímat alkohol. Pití alkoholu po období abstinence vede k rychlejšímu nástupu jiných rysů syndromu závislosti, než u jedince, který není závislý na alkoholu. Definitivní diagnóza se stanoví, jestliže během posledního roku došlo nejméně ke třem z následujích jevů: a) silná touha nebo pocit přijímat alkohol, b) potíže v kontrole přijímání alkoholu, a to pokud jde o začátek a ukončení nebo množství pití alkoholu, c) tělesný odvykací stav, jestliže je alkohol a jemu příbuzné látky přijímány za účelem zmenšit nebo odstranit odvykací příznaky, d) průkaz tolerance jako vyžadování vyšších dávek, aby se dosáhlo účinku původně vyvolaném nižšími dávkami alkoholu, e) postupné zanedbávání jiných potěšení či zájmů ve prospěch přijímání alkoholu a zvyšující se množství času k získání a přijímání alkoholu a zotavování se z jeho účinku, f) pokračování v pití i přes jasný důkaz škodlivých následků jako poškození jater nadměrným pitím, depresivní stavy nebo poškození myšlení alkoholem.46 Pro zjišťování poruch způsobených alkoholem nám slouží testy. Nejpoužívanější jsou

testy CAGE a AUDIT. Dotazník CAGE byl vyvinutý původně pro lékaře

ke screeningovému zjištění problémů s alkoholem, později byl rozšířen i na drogy. Jméno dotazníku bylo utvořeno počátečními písmeny anglicky dotazovaných záležitostí: 1. C (Cut) : pocit potřeby omezit drogy, 2. A (Angry): podráždění kritikou jeho braní drog, 3. G (Guilt): pocity viny v souvislosti s užíváním drog, 45 NEŠPOR, 46

K., Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami, s. 7

NEŠPOR, K., Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami, s.7-8

26

4.E (Equilibrium): potřeba požití drogy hned ráno za účelem uklidnění, správky kocoviny či dostání se do formy. Test CAGE je uložen v příloze č. 3. Test AUDIT (The Alcohol Use Disorders Identification Test) byl vyvinut Světovou zdravotnickou organizací v 80. letech jako jednoduchý nástroj zaměřený na včasnou detekci osob s rizikovou konzumací alkoholu.47 Odborníci ze Světové organizace zdraví zjistili, že prosté vyplnění jednoho takového

dotazníku, vedlo u 10 % mužů a 31 % žen, kteří problémově pili,

k zamyšlení a snížení spotřeby alkoholu.48 Test AUDIT byl použit v dotazníkovém šetření mé bakalářské práce, viz příloha č. 4.49 Pro porovnání uvádím v příloze č. 5 vyhodnocení komplexního testu konzumace alkoholu v ČR u mužů a žen, který je dostupný na internetu.50

3.5 Dopady nadměrného pití na člověka Podle WHO (World Health Organization) představuje pro zdravého dospělého člověka ještě bezpečné množství asi 20 g 100% lihu. To v přepočtu odpovídá asi půl litru 12° piva nebo 2 dcl vína. Jiné prameny hovoří o 24 g 100% lihu pro muže a 16 g 100% lihu pro ženu. Neznamená to, že každý kdo pije více, musí onemocnět nebo mít problémy. Znamená to však, že každý kdo pije více, nějaké problémy riskuje. Závislost na alkoholu je jen jedním z mnoha problémů. K dalším patří onemocnění vnitřních orgánů, úrazy, pracovní a rodinné problémy.51 Dle Skály: ,,Nezáleží ani tak na tom, kolik kdo vypije, jako spíše na tom, co mu to udělá.“52 ________________ 47

Srov. www.drogy-info.cz [online].2007[cit.14.5.2012].Dostupné na WWW:

http://www.drogy-info.cz/index.php/info/glosar_pojmu/c/cage_dotaznik,http://www.drogyinfo.cz/index.php/o_nas/evaluace/banka_evaluacnich_nastroju/test_pro_identifikaci_p oruch_pusobe nych_uzivanim_alkoholu_audit 48

Srov. NEŠPOR, K., Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami, s. 8-10

49

Srov. NEŠPOR, K., Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami, s. 15-20

50

Srov. Vyhodnocení komplexního testu konzumace alkoholu, [online][cit.2.6.2012]. Dostupné na WWW:

51

Srov. NEŠPOR, K., Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami, s. 7

52

SKÁLA, J., ...až na dno!?, s.38

27

3.5.1 Dopady nadměrného pití na tělesné zdraví Nadměrné pití alkoholických nápojů má vliv na oslabení imunitního systému, onemocnění jater, mozku, žaludku, zhoršuje trávení, vyčerpává zásoby vitamínů, zhoršuje hypertenzi, cukrovku, epilepsii a další nemoci. Roste riziko mozkové mrtvice. Při dlouhodobém abúzu je ohroženo srdce, centrální i periferní nervový systém (poruchy chůze v důsledku alkoholové periferní polyneuropatie), roste riziko nádorů, kožních nemocí, impotence, epileptických záchvatů, zvyšuje se riziko úrazů a dopravních nehod. 3.5.2 Dopady nadměrného pití na duševní zdraví Abúzus alkoholu má velký vliv na psychiku člověka. Projevuje se převážně kolísáním nálad, úzkostí, žárlivostí, nepříjemnými kocovinami, bolestmi hlavy, nespavostí. Častá jsou okénka, poruchy paměti, děsivé sny, stavy smutku, nevolnosti, nejistoty, výčitky svědomí, nezvladatelná touha po alkoholu, nutkavé myšlenky na alkohol, někdy dokonce halucinace, vidiny, hlasy, pocity pronásledování, delirium tremens a jiné duševní poruchy (Korsakova psychóza, alkoholická demence). Zvyšuje se riziko impulzivního, ukvapeného jednání.53 Nejznámější psychózou alkoholiků je delirium tremens. Vyskytuje se po několikaletém těžkém abúzu, především typu delta. Riziko vzniku zvyšuje horečnaté onemocnění (chřipka, pneumonie), zranění, ale i vynucená abstinence. V popředí jsou halucinace smyslů, především zrakové a tělesné. Nápadný je třes celého těla, zvýšená teplota a zrychlený puls. Nálada postiženého se střídá od strachu, úzkosti až k euforii. Vědomí je obluzené, postižený je dezorientován místem a časem. Zpravidla končí po dvou až pěti dnech. Buď se projevy zmírňují pozvolna nebo končí kriticky dlouhodobým terminálním spánkem.54 ________________________________ 53

Srov. NEŠPOR, K., Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami, s.13

54

Srov. SKÁLA, J., ...až na dno!?, s.41-42

28

3.5.3 Dopady nadměrného pití na vztahy k druhým lidem Alkohol neprospívá mezilidským vztahům. Působí hádky v rodině, problémy se sousedy a okolím, výmluvy, napětí, pocity provinilosti vůči druhým lidem, nesoustavnou výchovu dětí, zanedbávání rodiny, násilí v rodině, odcizení partnera, hromadění neřešených problémů v mezilidských vztazích. Zvyšuje se riziko rozvodovosti a osamělosti. Lidé pod vlivem alkoholu jsou častěji zneužíváni druhými lidmi, přepadáni, okrádáni a vydíráni. Také se častěji dopouštějí násilných trestných činů a stávají se i jejich oběťmi. 3.5.4 Dopady nadměrného pití na finance Ve finanční situaci dominují ztráty peněz vydaných za alkohol, ušlý zisk v důsledku nižší pracovní výkonnosti, vyšší nemocnost, výdaje v souvislosti s úrazy, krádežemi, požáry a nehody pod vlivem alkoholu, nerozvážné výdaje pod vlivem alkoholu, nevýhodné obchody, prodej věcí pod cenou. 3.5.5 Dopady nadměrného pití na životní styl Nadměrné pití způsobuje chudý životní styl (práce – hospoda), uzavírání se světu a druhým, nedostatek času a peněz na potřebné věci, zanedbávání zevnějšku a hygieny. Pití přináší z dlouhodobého hlediska rostoucí utrpení. 3.5.6 Dopady nadměrného pití na práci S pitím na pracovišti roste riziko pracovních úrazů, častější pracovní neschopnost, pokles výkonnosti, profesní pokles, pozdní příchody, absence, dovolená vybíraná po dnech, nižší příjmy. Při recidivě se obtížně hledá kvalitní práce. Roste riziko chybných výkonů, zhoršení vztahů na pracovišti až propuštění.55 _____________________________________ 55

Srov. NEŠPOR, K., Jak překonat problémy s alkoholem vlastními silami, s.13

29

3.6 Co - alkoholismus U životního partnera alkoholika, musíme poukázat na důležitý fenomén, který často nebývá brán vážně: fenomén co-alkoholismus. Většinou dlouholetá laskavá péče životního partnera o alkoholika představuje někdy i nejdůležitější důvod k udržování nemoci. Tento rozpor, přijímaný velmi bolestně, je založen na typickém vzorku chování rodinných příslušníků alkoholika, kteří jsou také lapeni do uzavřeného kruhu. Uvolnění z tohoto kruhu přijde zatěžko i partnerovi, který nepije, pokud to pro něj není ještě těžší než pro samotného alkoholika. Alkoholik je pro rodinu i partnera enormním zatížením. Často jsou rodinní příslušníci odsouzeni k mlčení a podporují tím závislost. Fenomén co-alkoholismus má 3 fáze. První fází nazýváme fáze utajování. Rodinný příslušník dělá vše pro to, aby závislost partnera nepronikla na veřejnost. Diskrétně odstraňuje lahve, popřípadě obstarává nový alkohol. Při návštěvách jsou na denním pořádku omluvy partnera, že mu není dobře nebo že se musí vyspat. Děti jsou pod nátlakem také, nesmějí si domů vodit přátele, aby neviděli opilého rodiče. Přátelé obou partnerů se pomalu vytrácejí a zanikají kontakty celé rodiny. Této krize si je partner, který nepije, velmi dobře vědom. V druhé fázi, fázi kontroly, se partner snaží dostat pití druhého pod kontrolu. Všechno nyní v životě partnera prozkoumává a hlídá. Tato fáze je nejobtížnější. Partner musí hlídat všechny denní aktivity, napravovat chyby, které alkoholik spáchal. V domě se hledají a nalézají lahve, alkohol se ničí. Partner se i za těchto podmínek mnohdy nemůže s alkoholikem rozejít, protože nemůže nechat padnou vše co po celá léta společně budovali. Partnerova kontrola může dokonce vyústit tak daleko, že spolu s alkoholikem pije a stane se také závislým. Ve třetí fázi odmítání už není rodinný příslušník schopen utajovat závislost partnera. Tato fáze nastává až po mnoha letech soužení, avšak přijde náhle, že se alkoholik a všichni příbuzní s touto novou situací nemohou vyrovnat. Proto se rodinný příslušník setkává s nepochopením. Přesto je fáze odmítání pro alkoholika příznivá, protože ho mnohdy donutí k léčbě a změně životního stylu.56 ___________________ 56 Srov. GÖHLER, CH., KÜHN, F., Od návyku k závislosti, s. 90-93

30

3.7 Léčba alkoholismu Léčba alkoholismu nastává buď z dobrovolného rozhodnutí pacienta nebo na základě soudního příkazu. Mnoho lidí se za tuto nemoc stydí a tají ji. Takový člověk dlouho odbornou pomoc nevyhledá a působí zbytečně problémy sobě i rodině. V léčbě se využívá terapie nebo poradenství v protialkoholních léčebnách, poradnách a na psychiatrických klinikách. Léčba může být ambulantní nebo stálá za hospitalizace. Ambulantní léčba je vhodná v naprostých začátcích závislosti nebo jako následná péče po prodělané protialkoholní léčbě. Nemocniční protialkoholní léčba trvá 3 měsíce. V důsledku nedostatku lůžek v léčebnách se na protialkoholní léčbu čeká dlouho. Tak se stává, že alkoholik, který se rozhodne pro léčbu si to dávno rozmyslí než na něj přijde řada. Při léčbě se využívají různé způsoby odvedení pozornosti, jako pracovní terapie, sportovní aktivity a psychoterapie. Léčba spočívá v odebrání alkoholu a zvládnutí abstinenčního syndromu, event. delirií a psychóz. Dále v psychoterapii skupinové, kde se detailně rozebírá proč začal alkoholik pít, co pil, kolik pil, jak dlouho, co mu to způsobovalo v normálním životě, komu tím ublížil a jak mu to změnilo pracovní život. Komunitní, partnerská a rodinná psychoterapie je také důležitá. Léčbou se snažíme resocializovat a zlepšit psychický i fyzický stav nemocného. Součástí je i podpůrná terapie (játra – hapatoprotektiva, nervy – vitaminy skupiny B). Jako pomůcka při odvykání se podává Antabus (disulfiram). Funguje na principu blokády enzymů acetalaldehyddehydrogenázy, které likvidují metabolity při odbourávání alkoholu v těle. Po požití alkoholu by pak došlo k nevolnosti, zvracení, zrychlení tepu a poklesu tlaku krve. Vytvoří se tak podmíněný reflex alkohol – nevolnost. Ke snížení bažení (cravingu) se využávají preparáty ReVia (naltrexon) nebo Campral (acamprosatum). Léčba se též snaží eliminovat malnutricii dodáním normální plnohodnotné stravy a doplnění vitaminů a minerálů. Důležitý je kontakt s terapeuty, socioterapeutickými kluby, kluby AA (Anonymních alkoholiků). Cílem léčby je trvalá a důsledná abstinence do konce života a pomoc při zvládnutí sociální a ekonomické situaci pacienta.57 ___________________________________ 57 Srov. <

MLČOCH,.Z. Léčba alkoholismu v České republice. [online]. 2011 [cit.10.9.2011] Dostupné na WWW:

http://www.alkoholik.cz/zavislost/lecba_alkoholismu/lecba_alkoholismu_protialkoholni_lecba_postup.html>

31

4 CÍLE A OČEKÁVANÉ VÝSLEDKY PRÁCE Cíl 1: Zjistit, jaké mají dotazovaní první zkušennosti s alkoholem. Očekávaný výsledek 1: Předpokládám, že více než 75 % dotazovaných bude mít první zkušenost s alkoholem před 18. rokem života. Očekávaný výsledek 2: Předpokládám, že nejčastěji nabídli respondentům alkohol přátelé.

Cíl 2: Zjistit, zda na respondenty má vliv reklama na alkohol. Očekávaný výslek 3: Předpokládám, že na více než 50 % respondentů má vliv reklama.

Cíl 3: Zjistit, zda respondenti znají orientační denní hranici bezpečného pití, která nepoškozuje zdraví. Očekávaný výsledek 4: Předpokládám, že více než 75 % respondentů zná orientační denní hranici bezpečného pití.

Cíl 4: Zjistit, prostřednictvím testu AUDIT, zda mají respondenti zvýšenou míru rizikového pití a jaké jsou rozdíly mezi věkovými skupinami a pohlavími. Očekávaný výsledek 5: Předpokládám, že mezi respondenty bude méně než 23 % abstinentů. Očekávaný výsledek 6: Předpokládám, že zvýšenou míru rizikového pití bude mít více než 50 % mužů. Očekávaný výsledek 7: Předpokládám, že zvýšenou míru rizikového pití bude mít více než 19 % žen. Očekávaný výsledek 8: Předpokládám, že nejvyšší míru rizikového pití budou mít muži mezi 40.-49. rokem. Očekávaný výsledek 9: Předpokládám, že nejčastěji konzumovaným typem alkoholu bude u mužů pivo a u žen víno.

32

5 METODIKA

Jako metodu výzkumu jsem zvolila anonymní dotazník, který umožňuje rychlý sběr dat od velkého počtu respondentů. Nevýhodou dotazníkového šetření může být neochota respondentů při vyplňování a vracení dotazníků, ale i nepravdivost odpovědí. Dotazník jsem sestavila pod odborným vedením vedoucí mé bakalářské práce. Zjištěná data měla potvrdit nebo popřít moje očekávané výsledky. Dotazník (viz příl. 1) obsahuje 18 otázek. Většinu tvoří otázky uzavřené, výběrové, které umožňují jednoduché vyplnění a snadné zpracování dat. Nevýhodou může být nahodilé vyplnění, sugestivní odpovědi, nevystižený názor respondenta.58 Ve dvou případech jsem použila otázky polozavřené, kde se mohli respondenti slovně vyjádřit v přídadě, že jim žádná odpověď nevyhovovala. První dvě otázky zjišťují základní demografické údaje – pohlaví a věk. 3. a 4. otázka zjišťuje, jestli měli respondenti první zkušenost s alkoholem před 18. rokem života a kdo jim alkohol nabídl. 5. otázka zkoumá vliv reklamy na respondenty. Znalosti orientační denní hranice rozumného pití prověřuje otázka č. 6. Otázka 7-16 je ve skutečnosti test AUDIT, který hodnotí míru rizika v souvislosti s pitím alkoholu. Otázka č. 17 zjišťuje, jestli si respondenti umí představit oslavu bez alkoholu. Nejčastěji konzumovaný druh alkoholu vyhodnocuje otázka č. 18. Dotazníky jsem osobně rozdala během prosince 2011 a ledna 2012. O vyplnění jsem požádala přátele, známé, přátele mých známých i zaměstnance a pacienty Úrazové nemocnice v Brně. Předem jsem požádala o svolení dotazníkového šetření náměstkyni ošetřovatelské péče (viz příl. 6). Snažila jsem se zaměřit na všechny věkové skupiny a stupně vzdělání. Od studentů středních škol jsem se setkala s velkou neochotou

při prosbě o vyplnění dotazníku, která byla

způsobena strachem

z prozrazení, že nezletilí pijí alkohol. Ve své práci se zaměřuji na rozdíly v pití mezi muži a ženami a mezi různými věkovými kategoriemi. Výsledky průzkumu jsou zpracovány do tabulek v podobě absolutní a relativní četnosti a grafů vyjádřených relativní četností. _________________ 58

Srov. dotazník-online [online]. 2007[cit.14.5.2012] . Dostupné na WWW:

33

http://www.dotaznik-online.cz

6 VÝSLEDKY PRŮZKUMU A JEJICH ANALÝZA

Distribuovala jsem celkem 150 dotazníků. Ke zpracování bylo zařazeno 130 dotazníků, 17 muselo být vyřazeno pro neúplné vyplnění a 3 se mi nevrátily.

Položka č. 1: Jste muž nebo žena? Tabulka č. 4 : Pohlaví respondentů

Absolutní č. (n)

Relativní č. (%)

Ženy

73

56

Muži

57

44

Celkem

130

100

Z celkového počtu 130 respondentů byla většina žen – 73 (56 %). Mužského pohlaví bylo 57 respondentů (44 %).

56%

44%

60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% ženy

muži

Graf č. 1 : Pohlaví respondentů

34

Položka č. 2: Uveďte Váš věk. Tabulka č. 5 : Věk respondentů

Absolutní č. (n)

Relativní č. (%)

18 a méně

14

10,8

19-29

29

22,3

30-39

30

23,1

40-49

25

19,2

50-69

23

17,7

70 a více

9

6,9

Celkem

130

100

18 a méně let mělo 14 respondentů (10,8%). V rozmezí 19-29 let odpovídalo 29 respondentů (22,3 %). Vě věku 30-39 bylo 30 dotazovaných (23,1 %). Věková kategorie 40-49 byla zastoupena 25 dotazovaných (19,2 %). 23 dotazovaných (17,7 %) bylo ve věku 50-69 let. Nejméně dotazovyných bylo ve věku 70 a více a to 9 (6,9 %).

22,3%

25,00%

23,1% 19,2%

20,00% 15,00%

17,7%

10,8% 6,9%

10,00% 5,00% 0,00% 18 let a méně

19-29 let

30-39let

40-49let

Graf č. 2: Věk respondentů

35

50-69let

70 let a více

Položka č. 3: Byla Vaše první zkušenost s alkoholem před 18. rokem života?

Tabulka č. 6 : První zkušenost s alkoholem

Absolutní č. (n)

Relativní č. (%)

Ano

110

84,6

Ne

18

13,9

Nevím

2

1,5

Celkem

130

100

Nejvíce respondentů odpovědělo ano a to 110 (84,6 %). Odpověď ne zvolilo 18 respondentů (13,9 %) a 2 (1,5 %) odpověděli nevím.

84,6% 90,00% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00%

13,9%

20,00%

1,5%

10,00% 0,00% ano

ne

Graf č. 3 : První zkušenost s alkoholem

36

nevím

Položka č. 4: Kdo Vám alkohol poprvé nabídl?

Tabulka č. 7: Poprvé nabídli alkohol

Absolutní č. (n)

Relativní č. (%)

Rodiče

15

11,5

Přátelé

78

60

Příbuzní

13

10

Sami

16

12,3

Jiné

8

6,2

130

100

Celkem

15 (11,5 %) dotazovaných uvedlo odpověď rodiče. Největší počet – 78 (60 %) respondentů uvedlo, že jim alkohol poprvé nabídli přátelé. 16 (12,9 %) respondentů zvolilo variantu sami. 8 (6,2 %) respondentů zvolilo variantu jiné. Ve variantě jiné byl uveden vedoucí na brigádě nebo nebyla odpověď rozvedena.

60,0% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00%

11,5%

10,0%

12,3% 6,2%

10,00% 0,00% rodiče

přátelé

příbuzní

sami

Graf č. 4 : Poprvé nabídli alkohol

37

jiné

Položka č. 5: Má na Vás vliv reklama na alkohol v TV, rádiu a na bilboardech? (Např. Televizní reklama na pivo, whisky... Že si řeknete: ,,To musím ochutnat.“) Tabulka č. 8 : Vliv reklamy

Absolutní č. (n)

Relativní č. (%)

Ano

22

16,9

Ne

103

79,2

Nevím

5

3,9

Celkem

130

100

Z tabulky vyplývá, že na 22 (16,9 %) respondentů má vliv reklama, tudíž odpověděli ano. Na většinu (103 respondentů – 79,2 %) reklama na alkohol vliv nemá a uvedli odpověď ne. 5 (3,9 %) respondentů zvolilo variantu nevím.

79,2% 80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

16,9% 3,9% ano

ne

Graf č. 5 : Vliv reklamy

38

nevím

Položka č. 6: Víte jaká je orientační denní hranice rozumného pití, která nepoškozuje Vaše zdraví? 1 sklenicí rozumíme půl litru 12° piva nebo 2 dcl vína nebo 0,05 l destilátu (velký panák).

Tabulka č. 9: Znalost orientační denní hranice rozumného pití

Absolutní č. (n)

Relativní č. (%)

1 sklenice

97

74,6

2 sklenice

25

19,2

3 sklenice

4

3,1

4 sklenice

4

3,1

130

100

Celkem

97 (74,6 %) respondentů odpovědělo správně, že orientační denní hranice rozumného pití je 1 sklenice. Vycházela jsem z doporučení WHO, viz. kapitola 3.5. 25 (19,2 %) respondentů uvedlo variantu 2 sklenice. 4 (3,1 %) respondenti uvedli odpověď 3 sklenice. Odpověď 4 sklenice zvolili 4 (3,1 %) respondenti.

80,00% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00%

74,6%

19,2% 3,1% 1 sklenice

2 sklenice

3 sklenice

3,1% 4 sklenice

Graf č. 6 : Znalost orientační denní hranice rozumného pití

39

Položka č. 7: Jak často se napijete nějakého alkoholického nápoje včetně piva?

Tabulka č. 10 : Frekvence pití

Absolutní č. ženy (n)

Relativní č. ženy (%)

Absolutní č. muži (n)

Relativní č. muži (%)

Nikdy

3

4,1

2

3,5

Alkohol 3 roky nepil(a)

1

1,4

3

5,2

1x za měsíc a méně

22

30,1

6

10,5

2-4x za měsíc

24

32,9

14

24,6

2-3x týdně

17

23,3

16

28,1

4x nebo více za týden

6

8,2

16

28,1

Celkem

73

100

57

100

Odpověď nikdy uvedli 3 (4,1 %) ženy a 2 (3,5 %) muži. Alkohol po 3 roky nepili 1 (1,4 %) žena a 3 (5,2 %) muži. 1x za měsíc a méně pije alkohol 22 (30,1 %) dotazovaných žen a 6 (10,5 %) dotazovaných mužů. Variantu 2-4x za měsíc uvedlo 24 (32,9 %) žen a 14 (24,6 %) mužů. 2-3x týdně pije alkohol 17 (23,3 %) žen a 16 (28,1 %) mužů. 4x nebo vícekrát za týden pije alkohol 6 (8,2 %) žen a 16 (28,1 %) mužů.

35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%

32,9%

30,1%

28,1% 24,6% 23,3%

10,5% 4,1% 3,5%

nikdy

1,4%

8,2%

5,2%

3 roky nepil

1x za m ěs íc

ženy

2-4x za měsíc

muži

Graf č. 7: Frekvence pití

40

28,1%

2-3x týdně

4x nebo vícekrát za týden

Položka č. 8: Kolik standartních sklenic vypijete během typického dne, kdy pijete? Tabulka č. 11: Počet sklenic vypitých během typického dne





Alkohol nepiji

4

5,4

5

8,8

Nejvýše 1

21

28,8

8

14

1,5 až 2

24

32,9

12

21

2,5 až 3

13

17,8

15

26,3

3,5 až 4

7

9,6

5

8,8

5 a více

4

5,5

12

21,1

Celkem

73

100

57

100

Alkohol nepijí 4 ženy (5,4 %) a 5 mužů (8,8 %). Nejvýše 1 sklenici vypije 21 žen (28,8 %) a 8 mužů (14 %). Odpověď 1,5 až 2 sklenice uvedlo 24 žen (32,9 %) a 12 mužů (21 %). 2,5 až 3 sklenice vypije 13 žen (17,8 %) a 15 mužů (26,3 %). 3,5 až 4 sklenice uvedlo 7 žen (9,6 %) a 5 mužů (8,8 %). 5 a více sklenic vypijí 4 ženy (5,5 %) a 12 mužů (21,1 %).

32,9%

35,0%

28,8%

26,3%

30,0%

17,8%

20,0%

14,0%

15,0% 10,0%

21,1%

21,0%

25,0%

9,6% 8,8%

8,8%

5,5%

5,4%

5,0% 0,0% alkohol nepiji

nejvýše 1

1,5-2

2,5-3

3,5-4

sklenice

ženy

muži

Graf č. 8: Počet sklenic vypitých během typického dne

41

5 a více

Položka č. 9: Jak často vypijete 3 nebo více standartních sklenic při jedné příležitosti? Tabulka č. 12 : Frekvence vypití 3 a více sklenic





Nikdy

15

20,5

6

10,5

Méně než 1x za měsíc

24

32,9

10

17,6

1x za měsíc

27

37

16

28,1

1x za týden

7

9,6

19

33,3

Denně nebo téměř denně

0

0

6

10,5

Celkem

73

100

57

100

Odpověď nikdy označilo 15 žen (20,5 %) a 6 mužů (10,5 %). Variantu méně než 1x za měsíc uvedlo 24 žen (32,9 %) a 10 mužů (17,6 %). Odpověď 1x za měsíc označilo 27 žen (37 %) a 16 mužů (28,1 %). Variantu 1x za týden uvedlo 7 žen (9,6 %) a 19 mužů (33,3 %). Odpověď denně nebo téměř denně neoznačila žádná žena (0 %), ale označilo ji 6 mužů (10,5 %).

40,0% 35,0% 30,0% 25,0% 20,0% 15,0% 10,0% 5,0% 0,0%

32,9%

37,0%

33,3% 28,1%

20,5%

17,6%

10,5%

nikdy

9,6%

méně než 1x za měsíc

1x za měsíc

ženy

1x za týden

muži

Graf č. 9: Frekvence vypití 3 a více sklenic

42

10,5%

0,0% denně

Položka č. 10: Jak často jste během posledních 12 měsíců zjistili, že nejste schopni přestat pít, když jste začali?

Tabulka č. 13 : Frekvence neschopnosti přestat pít Absolutní č. ženy (n)




Nikdy

67

91,8

48

84,2


3

4,1

2

3,5

1x za měsíc

3

4,1

2

3,5

1x týdně

0

0

0

0


0

0

5

8,8

Celkem

73

100

57

100

Nejčastější odpovědí bylo nikdy, jak u žen (67 respondentek – 91,8 %), tak u mužů (48 respondentů – 84,2 %). Odpověď méně než 1x za měsíc zvolili 3 ženy (4,1 %) a 2 muži (3,5 %). Variantu 1x za měsíc vybrali 3 ženy (4,1 %) a 2 muži (3,5 %). Možnost 1x týdně nevybrala ani jedna žena ( 0 %) ani jeden muž (0 %). Odpověď denně nebo téměř denně vybralo 0 žen (0 %) a 5 mužů (8,8 %).

100,0%

91,8% 84,2%

80,0% 60,0% 40,0% 20,0%

4,1% 3,5%

4,1% 3,5%


1x za měsíc

0,0% 0,0%

0,0%

8,8%

0,0% nikdy

ženy

1x týdně

muži

Graf č. 10: Frekvence neschopnosti přetat pít

43

denně

Položka č. 11: Jak často jste kvůli pití během posledních 12 měsíců neudělali to, co se od Vás běžně očekávalo?

Tabulka č. 14: Frekvence neudělaných očekávaných věcí Absolutní č. ženy (n)




Nikdy

59

80,8

43

75,4


13

17,8

7

12,3

1x za měsíc

1

1,4

3

5,3

1x za týden

0

0

2

3,5


0

0

2

3,2

Celkem

73

100

57

100

Nejčastější odpovědí bylo nikdy, jak u žen (59 respondentek – 80,8 %), tak u mužů (43 respondentů – 72,4 %). Odpověď méně než 1x za měsíc zvolilo 13 žen (17,8 %) a 7 mužů (12,3 %). Variantu 1x za měsíc zvolila 1 žena (1,4 %) a 3 muži (5,3 %). Odpověď 1x za týden vybralo 0 žen (0 %) a 2 muži (3,5 %). Možnost denně nebo téměř denně označilo 0 žen (0 %) a 2 muži (3,5 %).

90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

80,8% 75,4%

17,8% 12,3% 1,4% nikdy


5,3%

1x za měsíc

ženy

0,0% 3,5% 1x týdně

muži

Graf č. 11: Frekvence neudělaných očekávaných věcí

44

0,0% 3,5% denně

Položka č. 12: Jak často jste během posledních 12 měsíců potřebovali hned ráno sklenici alkoholického nápoje (počítá se i pivo), abyste mohli fungovat po předchozím vydatném pitím?

Tabulka č. 15: Frekvence potřeby ranní sklenice





Nikdy

72

98,6

48

84,3


1

1,4

5

8,8

1x za měsíc

0

0

2

3,5

1x za týden

0

0

1

1,7


0

0

1

1,7

Celkem

73

100

57

100

Nejvíce respondentů zvolilo odpověď nikdy a to 72 žen (98,6 %) a 48 mužů (84,3 %). 1 žena (1,4 %) a 5 mužů (8,8 %) zatrhlo variantu méně než 1x za měsíc. Odpověď 1x za měsíc zvolilo 0 žen (0 %) a 2 muži (3,5 %). 1x za týden potřebuje ranní sklenici 0 žen (0 %) a 1 muž (1,7 %). Odpověď denně nebo téměř denně vybralo 0 žen (0 %) a 1 muž (1,7 %).

98,6% 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

84,2%

1,4% nikdy

8,8%


0,0% 3,5% 1x za měsíc

ženy

0,0% 1,7% 1x týdně

muži

Graf č. 12: Frekvence potřeby ranní sklenice

45

0,0% 1,7% denně

Položka č. 13: Jak často jste měli během posledních 12 měsíců pocity viny nebo výčitky svědomí kvůli svému pití? Tabulka č. 16: Frekvence pocitů viny





Nikdy

56

76,7

41

71,9


14

19,2

13

22,8

1x za měsíc

3

4,1

2

3,5

1x za týden

0

0

0

0


0

0

1

1,8

Celkem

73

100

57

100

Nejčastější odpovědí bylo nikdy a to v 76,7 % u žen (56 respondentek) a v 71,9 % u mužů (41 respondentů). Druhou nejčastější odpovědí bylo méně než 1x za měsíc, zvolilo ji 14 žen (19,2 %) a 13 mužů (22,8 %). Variantu 1x za měsíc vybrali 3 ženy (4,1 %) a 2 muži (3,5 %). Možnost 1x za týden nezvolila žádná žena (0 %) ani žádný muž (0 %). Odpověď denně nebo téměř denně ožnačilo 0 žen (0 %) a 1 muž (1,8 %).

76,7% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

71,9%

19,2%

22,8% 4,1% 3,5%

nikdy


1x za měsíc

ženy

0,0% 0,0% 1x týdně

muži

Graf č. 13: Frekvence pocitů viny

46

0,0% 1,8% denně

Položka č. 14: Jak často, během posledních 12 měsíců, jste nebyli schopni si vzpomenout, co se dělo předchozí večer, protože jste pili? Tabulka č. 17: Frekvence neschopnosti vzpomenout si





Nikdy

54

74

40

70,2


19

26

12

21

1x za měsíc

0

0

5

8,8

1x za týden

0

0

0

0


0

0

0

0

Celkem

73

100

57

100

Odpověď nikdy byla nejčastější u žen (54 respondentek – 74 %) i u mužů (40 respondentů – 70,2 %). Variantu méně než 1x za měsíc zvolilo 19 žen (26 %) a 12 mužů (21 %). Možnost 1x za měsíc označilo 0 žen (0 %) a 5 mužů (8,8 %). Odpověď 1x za týden neoznačila žádná žena (0 %) ani žádný muž (0 %). Také variantu denně nebo téměř denně neodpověděla žádná žena (0 %) ani žádný muž (0 %).

80,0%

74,0%

70,2%

70,0% 60,0% 50,0% 40,0%

26,0%

30,0%

21,0%

20,0%

8,8% 0,0%

10,0%

0,0% 0,0%

0,0% 0,0%

0,0% nikdy


1x za měsíc

ženy

1x týdně

muži

Graf č. 14: Frekvence neschopnosti vzpomenout si

47

denně

Položka č. 15: Byli jste Vy nebo někdo jiný zraněn v důsledku Vašeho pití?

Tabulka č.18: Zranění v důsledku pití





Nikdy

62

84,9

43

75,4

Ano, ale ne v posledních 12 měsících

7

9,6

9

15,8

Ano, během posledních 12 měsíců

4

5,5

5

8,8

Celkem

73

0

57

100

Nejčastěji volili odpověď nikdy ženy (62 respondentek – 84,9 %) i muži (43 respondentů – 75,4 %). Možnost ano, ale ne v posledních 12 měsících zvolilo 7 žen (9,6 %) a 9 mužů (15,8 %). Variantu ano, během posledních 12 měsíců zvolili 4 ženy (5,5 %) a 5 mužů (8,8 %).

100,0%

84,9%

75,4%

80,0% 60,0% 40,0%

9,6%

20,0%

15,8%

5,5%

8,8%

0,0% nikdy

ano, ale ne v posledních 12 měsících ženy

muži

Graf č.15: Zranění v důsledku pití

48

ano, v posledních 12 měsících

Položka č. 16: Byl někdo z příbuzných nebo přátel, nějaký lékař nebo sociální pracovník znepokojen Vašim pitím a navrhoval, aby jste pili méně?

Tabulka č. 19: Znepokojení okolí pitím





Nikdy

70

95,6

48

84,2

Ano, ale ne v posledních 12 měsících

3

4,1

4

7

Ano, během posledních 12 měsíců

0

0

5

8,8

Celkem

73

100

73

100

Nejčastěji odpověli nikdy ženy (70 respondentek – 95,9 %) i muži (48 respondentů – 84,2 %). Odpověď ano, ale ne v posledních 12 měsících označili 3 ženy (4,1 %) a 4 muži (7 %). Variantu ano, během posledních 12 měsíců vybralo 0 žen (0 %) a 5 mužů (8,8%).

95,9%

84,2%

100,0% 80,0% 60,0% 40,0% 20,0% 0,0%

4,1% nikdy

7,0%

ano, ale ne v posledních 12 měsících

ženy

muži

Graf č. 16: Znepokojení okolí pitím

49

8,8% 0,0% ano, v posledních 12 měsících

Položka č. 17: Dokážete si představit oslavu s přáteli či s rodinou bez alkoholu?

Tabulka č. 20: Představa oslavy bez alkoholu

Absolutní č.

Relativní č.

(n)

(%)

Ano

65

50

Ne

50

38,5

Nevím

15

11,5

Celkem

130

100

65 dotazovaných (50 %) si umí představit oslavu bez alkoholu a odpověděli ano. 51 dotazovyných (38,5 %) zvolilo variantu ne. Odpověď nevím označilo 14 respondentů (11,5 %).

50,0% 50% 45% 40% 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%

38,5%

11,5%

ano

ne

Graf č. 17: Představa oslavy bez alkoholu

50

nevím

Položka č. 18: Jaký druh alkoholu pijete nejčastěji?

Tabulka č. 21: Nejčastější druh alkoholu





Alkohol nepiji

4

5,5

5

8,8

Pivo

20

27,4

29

50,9

Víno

39

53,4

15

26,3

Destiláty

8

11

7

12,2

Jiné

2

2,7

1

1,8

Celkem

73

100

57

100

Odpověď alkohol nepiji zvolili 4 ženy (5,5 %) a 5 mužů (8,8 %). Variantu pivo označilo 20 žen (27,4 %) a 29 mužů (50,9 %). Víno pije nejčastěji 39 žen (53,4 %) a 15 mužů (26,3 %). Destiláty nejčastěji pije 8 žen (11 %) a 7 mužů (12,2 %). Možnost jiné uvedli 2 ženy (2,7 %) a 1 muž (1,8 %). V odpovědi jiné bylo uvedeno 1x likéry, jinak nebyly odpovědi rozvedeny.

50,9%

60,0%

53,4%

50,0% 40,0%

27,4%

26,3%

30,0% 20,0%

5,5%

11,0% 12,2%

8,8%

2,7% 1,8%

10,0% 0,0% alkohol nepiji

pivo

víno ženy

destiláty muži

Graf č. 18: Nejčastější druh alkoholu

51

jiné

7 DISKUSE

Bakalářská práce se zabývá problematikou rizikového pití naší populace. Do výzkumu bylo zařazeno 130 řádně vyplněných dotazníků. U respondentů převažovala skupina žen (73 žen – 56 %) oproti mužům (57 mužů – 46 %). Věkové kategorie byly rozděleny do 6 skupin. Cílem práce bylo porovnat rozdíly v konzumaci alkoholu meži ženami a muži a mezi různými věkovými skupinami. 3. otázka zjišťuje, zda mají dotazovaní první zkušenost s alkoholem před 18. rokem života. Bylo potvrzeno, že 110 respondentů (84,6 %) pilo alkohol před 18. rokem. Stejnou otázkou se ve své bakalářské práci zabývala Petra Kouřílková (2011), která zjistila, že 98 % dotazované mládeže se napilo alkoholu před 18. rokem života. Tento téměř 13% rozdíl lze přisoudit starší generaci, která dotazníky vyplňovala. Před 50. a více lety nebyl alkohol tak dostupný a obvyklý jako dnes. Tato vysoká čísla by měla být rozhodně alarmující pro rodiče dětí, kteří by měli svoje potomky včas informovat o škodlivosti alkoholu na lidský organismus. Dále v práci Petry Kouřílkové bylo posuzováno, kdo adolescentům alkohol poprvé nabídl. Nejpočetnější odpovědí byla rodina a druhou nejčastější kamarádi. V průzkumu mé bakalářské práce bylo nejčastější odpovědí přátelé (60 %) a v 12,3 % si respondenti obstarali alkohol sami. 5. otázka měla zjistit, jestli jsou respondenti ovlivněni reklamou v televizi, rádiu a na bilboardech. Reklamou na alkohol, nejčastěji na pivo a whisky, je zahlcené televizní vysílání a to i běžnou denní dobu, kdy TV sleduje mládež. Přijde jim potom běžné jít do přírody s pivem a školní nebo sportovní úspěch oslavit alkoholem. Většina respondentů (79,2 %) odpověděla, že na ně reklama vliv nemá. Jen 16,9 % dotazovaných připustilo vliv reklamy na svou osobu. Téměř 17 % se může zdát málo, ale v naší zemi to může znamenat 170 tisíc budoucích alkoholiků. Většina respondentů sice nepřipouští na sebe vliv reklamy, ale reklama na nás působí podprahově, že si to ani neuvědomujeme. Vliv reklamy na člověka je velký, určuje módní trendy a celý náš styl života. Proto by měl náš stát reklamu na alkohol zakázat, alespoň na bilboardech a v denním televizním vysílacím čase. 6. otázka prověřovala znalosti respondentů orientační denní hranice rozumného pití. Za správnou odpověď byla považována varianta 1 sklenice, která odpovídá 20 g 52

100% lihu tj. asi půl litru 12° piva nebo 2 dcl vína. Jedná se o doporučení WHO viz kapitola 3.2. Správnou odpověď zvolilo 74,6 % respondentů. Znalosti respondentů mohou být tedy hodnoceny jako dobré. Otázky 7-16 měly zjistit míru rizika konzumace alkoholu. Je to ve skutečnosti test AUDIT viz příloha č. 4. Každá odpověď v testu má určité bodové hodnocení a po sečtení bodů byl každý respondent zařazen do kategorie. Při počtu 8 a více bodů se jednalo o určitý problém s alkoholem. Výsledky rizikové konzumace alkoholu u respondentů ukazují následující tabulky. Tabulka č. 22: Ženy s rizikovou konzumací alkoholu

Věk

Celkem dotazovaných žen (n)

Ženy s rizikovou konzumací alkoholu (n)

Ženy s rizikovou konzumací alkoholu v dané věkové kategorii (%)

18 a méně

11

1

9

19-29

15

7

46,7

30-39

18

6

33,3

40-49

14

3

21,4

50-69

9

0

0

70 a více

6

0

0

Ženy celkem

73

Tabulka č. 23: Muži s rizikovou konzumací alkoholu Věk

Celkem dotazovaných mužů (n)

Muži s rizikovou konzumací alkoholu (n)

Muži s rizikovou konzumací alkoholu v dané věkové kategorii (%)

18 a méně

3

1

33,3

19-29

14

8

57,1

30-39

12

12

100

40-49

11

7

63,6

50-69

14

6

42,9

70 a více

3

2

66,7

Mužů celkem

57 53

Z následujících tabulek vyplynulo, že muži ve všech věkových kategoriích pijí více než ženy. Alamující je, že se ve věkové kategorii 18 a méně již najdou rizikoví pijáci. U mužů to bylo 33,3 % a u žen 9 % respondentů. Ve věkové skupině 19-29 už mělo 57,1 % mužů a 46,7 % žen rizikové pití. U mužů ve věku 30-39 let to bylo dokonce 100 % dotazovaných a u žen 33,3 % dotazovaných. 63,6 % mužů a 21,4 % žen ve věku 40-49 let vykazovalo výsledky rizikové konzumace alkoholu. Ženy ve věkové kategorii 50-69 a 70 a více konzumovaly alkohol velmi střídmě. 42,9 % mužů ve věku 50-69 mělo určitý problém s alkoholem. 66,7 % mužů ve věku 70 a více vykazovalo také rizikovou konzumaci alkoholu. Celkově 37 mužů z 57 mělo zvýšenou míru rizikového pití, tj. 64,9 %. U žen bylo zaznamenáno rizikové pití u 17 ze 73 žen tj. 23,3 %. V porovnání s ÚZIS ČR, Aktuální informací č. 57/2010 byla tato zjištění rizikové konzumace alkoholu u žen ve věku 19-29 a 30-39 vyšší. U mužů ve všech věkových kategoriích byl zaznamenán mnohonásobně vyšší výskyt rizikového pití. Rozdíly se dají vysvětlit nízkým počtem dotazovaných, který nezachytil celé spektrum populace. Otázka č. 7 zjišťovala, jak často se respondenti napijí alkoholu. Podobnou problematikou se zabývala ve své bakalářské práci Lucie Vejmelková (2008). Odpověď nikdy v této práci uvedlo 4,1 % žen a 3,5 % mužů, v práci Lucie Vejmelkové 2,3 % žen a 5,2 % mužů. Odpověď 2-3x týdně uvedlo v této práci 23,3 % žen a 28,1 % mužů, v práci Lucie Vejmelkové 15,4 % žen a 30,2 % mužů. Tyto výsledky se liší jen o několik %. 7. otázka prověřovala, jestli si respondenti umí představit oslavu bez alkoholu. 50 % dotazovaných odpovědělo, že si oslavu bez alkoholu umí představit, 38,5 % dotazovaných odpovědělo ne a 11,5 % respondentů odpovědělo nevím. Výsledky jsou porovnány s diplomovou prací Věry Jaroškové (2008). Zjistila, že 74 % respondentů (adolescentů) se neobejde na večírku bez alkoholu. Výsledky se tedy liší v 35,5 %. Tento rozdíl lze přisoudit nepravdivosti odpovědí, nebo špatně formulovanou otázkou. Několik respondentů uvedlo, že si umí představit oslavu bez alkoholu, ale nezúčastnilo by se jí. Poslední 18. otázka zjišťovala, jaký typ alkoholu konzumují respondenti nejčastěji. Nejčastěji konzumovaným alkoholem u mužů bylo v 50,9 % pivo 54

a v 26,3 % víno. U žen byla nejčastější odpovědí víno (53,4 %) a v 27,4 % pivo. Výsledky byly opět porovnány s diplomovou prací Věry Jaroškové (2008). Její práce byla sice zaměřena na adolescenty, ale shodným nejoblíbenějším nápojem u mužů bylo ze 77 % pivo a u žen ze 70 % víno. Také ÚZIS ČR v Aktuální informaci č. 57/2010 se shoduje s těmito výsledky.

7.1 Zhodnocení dosažených cílů a očekávaných výsledků Prvním cílem práce bylo zjistit, jaké mají dotazovaní první zkušenosti s alkoholem. V očekávaném výsledku č. 1 jsem předpokládala, že více než 75 % respondentů bude mít první zkušenost s alkoholem před 18. rokem života. Tento výsledek se mi potvrdil, neboť 84,6 % respondentů potvrdilo konzumaci alkoholu před 18. rokem života. V očekávaném výsledku č. 2 jsem předpokládala, že nejčastěji poprvé nabídli respondentům alkohol přátelé. Tuto odpověď zvolilo 60 % respondentů, takže se mi výsledek potvrdil. Druhým cílem bylo zjistit, zda má na respondenty vliv reklama na alkohol. Očekávaný výsledek č. 3 předpokládal, že na více než 50 % dotazovaných má vliv reklama. Tento očekávaný výsledek se mi nepotvrdil, jelikož pouze 16,9 % respondentů připustilo na svou osobu vliv reklamy. Ve třetím cíli, jsem chtěla zjistit, zda respondenti znají orientační denní hranici bezpečného pití, která nepoškozuje zdraví. Očekávaným výsledkem č. 4 bylo předpokládat, že více než 75 % respondentů zná orientační hranici bezpečného pití. Tento výsledek se mi nepotvrdil, protože jen 74,6 % respondentů odpovědělo správně. Čtvrtým cílem práce bylo zjistit, prostřednictvím testu AUDIT, zda mají respondenti zvýšenou míru rizikového pití a jaké jsou rozdíly mezi věkovými skupinami a pohlavími. V očekávaném výsledku č. 5 jsem předpokládala, že mezi respondenty bude méně než 23 % abstinentů. Tento očekávaný výsledek se mi potvrdil, protože pouze 6,9 % respondentů odpovědělo, že alkohol nepije nikdy nebo ho nepili poslední 3 roky. Za abstinenta můžeme považovat člověka, který 3 roky nepil alkoholický nápoj. V očekávaném výsledku č. 6 jsem předpokládala, že zvýšenou míru rizikového pití bude mít více než 50 % mužů. 64,9 % dotazovaných mužů mělo 55

zvýšenou míru rizikového pití, takže se mi očekávaný výsledek potvrdil. Očekávaný výsledek č. 7 měl zjistit předpoklad zvýšené míry rizikového pití u více než 19 % žen. Tento výsledek se opět potvrdil, neboť 23,3 % žen dosáhlo v testu AUDIT 8 a více bodů. V očekávaném výsledku č. 9 jsem předpokládala, že nejvyšší míru rizikového pití ze všech budou mít muži mezi 40. - 49. rokem. Tento výsledek se mi nepotvrdil, protože mé dotazníkové šetření vyhodnotilo jako nejrizikovější skupinu mužů 30 -39 let. V posledním očekávaném výsledku č. 9 jsem předpokládala, že nejčastěji konzumovaným typem alkoholu bude u mužů pivo a u žen víno. Tento výsledek se mi potvrdil. 50,9 % mužů uvedlo, že nejčastěji pije pivo a 53,4 % žen víno. Všechny

tyto

očekávané

výsledky

jsem

si

stanovila

podle

Ústavu

zdravotnických informací a statistiky České republiky, který provedl v roce 2010 šetření o spotřebě alkoholu občanů.

56

9

NÁVRH

PREVENTIVNÍCH

OPATŘENÍ

PROTI

ALKOHOLISMU

Spotřeba alkoholu rok od roku stoupá a náš stát patří mezi přední země na světě ve spotřebě alkoholu. Zkušenost s alkoholem mají stále mladší děti, proto je potřeba věnovat dětem již od raného věku lásku a umožnit jim vyrůst v klidném prostředí domova. Každou volnou chvíli by si měli rodiče s dětmi promluvit o škole, kamarádech a aktivně se zajímat o jejich problémy. Pomoci jim při trápení, které se v dětském světě může zdát neřešitelné a zlé, ale po rozhovoru s rodiči se může vše vyjasnit a stát se řešitelným. Rodiče by měli vědět, co dělají jejich děti ve volném čase a s kým se stýkají, podporovat je v zájmových koníčcích, sportu a nenechat je doma sedět u počítače a televize nebo se nudit, na druhou stranu je ale nepřetěžovat. Rozhodně by měli rodiče trvat na tom, aby jejich děti zůstali do 18 let v kategorii abstinentů. Rodiče by měli včas své děti informovat o škodlivosti působení alkoholu na lidský organismus a nebezpečí vzniku a rozvoje závislosti. Dále by rodiče měli dětem objasnit, jak je který druh alkoholu silný a jak působí. Dnešní doba s sebou nese mnohá rizika pro rozvoj alkoholismu. Lidé stále pospíchají, nemají čas na koníčky, natož si promluvit. Jako by ubylo doby na odpočinek, času na rozhovor, porozumění a finanční jistoty pro rodinu. Proto je nutné umět si odpočinout, relaxovat u oblíbené knihy nebo u poslechu hudby, chodit na výlety do přírody, alespoň občas si zasportovat. Co je na prvním místě? Hlavně mluvit se svou rodinou a řešit problémy včas. A rozhodně ne alkoholem. A jestliže už se u někoho z rodiny vyskytne závislost na alkoholu, pak dotyčného musí rodina co nejdříve donutit k léčbě. V neposlední řadě by měl náš stát zakázat reklamu na alkohol. Také by měl stát dohlížet na dodržování zákona o zákazu prodeje alkoholu mladistvým a podnapilým a zavést do základních škol edukativní přednášky o důsledcích pití alkoholu a prevenci alkoholismu.

57

ZÁVĚR

Alkohol je v naší zemi častým a oblíbeným nápojem. Jeho konzumace se stala naprosto běžnou součástí našeho života. Svědčí o tom přední místa v žebříčku spotřeby alkoholu. Češi patří spolu s Brity, Dány a Iry k národům, které v Evropě pijí nejvíce. Smutné je, že alkohol pijí i děti, které pak v dospívání alkoholu podlehnou rychleji. Alkohol je snadno dostupný a prodejci nedodržují zákaz prodeje alkoholu mladistvým. Stát by měl zvážit povolení reklamy na alkohol, která je nápaditá a agresivní. Ve své práci jsem zjišťovala první zkušenosti respondentů s alkoholem. Mé zjištění je alarmující. 84,6 % dotazovaných pilo alkohol před 18. rokem. Dále mne zajímalo, jestli má reklama na alkohol vliv na respondenty. Velmi mne překvapilo, že jen 16,9 % dotazovaných připustilo vliv reklamy na sebe. Znalosti respondentů, jaká je orientační hranice rozumného pití, mě uspokojily, jelikož 74,6 % respondentů odpovědělo správně. Hlavním cílem mé práce bylo zjistit, prostřednictvím testu AUDIT, jaký je výskyt

rizikového

pití

v

naší

populaci.

Má

zjištění

jsou

znepokojivá.

V testu AUDIT dosáhlo osmi a více bodů 37 mužů z celkového počtu 57 což je 64,9 %. Ze 73 dotazovaných žen vykazovalo hranici rizikového pití 17 žen, tedy 23,3 %. Potvrdila se mi domněnka, že muži pijí častěji a více než ženy. Nejrizikovější skupinou, kterou jsem v mém dotazníkovém šetření zjistila, byli muži ve věkové hranici 30-39 let. Nejčastěji konzumovaným nápojem u mužů je pivo a u žen víno. Závěrem nezbývá říci, aby každý pil s rozumem a s mírou. Tuto myšlenku vystihují tyto dvě následující přísloví. ,,Alkohol je dobrý tehdy, když potřebujeme něco zapít – ať už je to něco příjemné nebo zlé. Když to zapíjíme moc dlouho, tak se ale utopíme.“ ,,Při prvním poháru člověk pije víno, při druhém poháru víno pije víno, při třetím poháru víno pije člověka“. 58

ANOTACE

Příjmení a jméno autora: Andrea Lišková Instituce:

Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Katedra ošetřovatelství

Název práce:

Alkohol, součást života

Vedoucí práce:

doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D.

Počet stran:

80

Počet příloh:

7

Rok obhajoby:

2012

Klíčová slova:

alkohol, abúzus, závislost, alkoholismus, abstinence, léčba, rizikové pití

Bakalářská práce je zaměřena na zneužívání alkoholu v různých dobách a na účinky alkoholu na lidský organismus. Dále se zabývá příčinami vzniku závislosti na alkoholu, prevencí a léčbou alkoholismu. Ve výzkumné části bylo cílem zjistit, pomocí testu AUDIT, výskyt rizikového pití u respondentů a výsledky porovnat mezi ženami a muži a mezi různými věkovými kategoriemi. Závěry dotazníkové studie jsou interpretovány pomocí tabulek a grafů.

59

ANNOTATION

Name and surname:

Andrea Lišková

Institution:

Masaryk university, Fakulty of medsine, Department of Nursing

Title:

Acohol part of life

Supervizor:

doc. PhDr. Miroslava Kyasová, Ph.D.

Pages:

80

Number of supplements:

7

Year of defense:

2012

Keywords:

alcohol, abuse, dependence, alcoholism, abstinence, treatment, risk drinking

The thesis is focused on the abuse of alcohol at different times and effects of alcohol on the human body. It also discusses the causes of alcohol addiction, prevention and treatment of alcoholism. In the research part was to determine, using AUDIT test, the occurrence of risk drinking among respondents and compare the results between men and women and among different age categories. The conclusions of the study questionnaire are interpreted using tables and graphs.

60

Seznam literatury EHRMANN, Jiří., SCHINEIDERKA, Petr., EHRMANN, Jiří. Alkohol a játra. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. ISBN 80-247-1048 GANERI, Anita. Drogy, Od extáze k agóni. 1. vyd. Praha: Amulet, 2001. ISBN 80-86299-70-8 GÖHLERT, Christoph, KÜHN, Frank. Od návyku k závislosti. 1. vyd. Praha: Ikar, 2001. ISBN 80-7202-950-9 HAUFT, Jindřich. Brevíř o českém víně. 1. vyd. Praha: Středočeské nakladatelství a knihkupectví, 1973. ISBN 42-013-73 IVANOVÁ, Kateřina., JURÍČKOVÁ, Lubica. Písemné práce na vysokých školách se zdravotnickým zaměřením. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2009. ISBN 978-80-244-1832-2 JAROŠKOVÁ, Věra. Alkohol, cigarety – součást životního stylu mládeže: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, 2008.Ved. práce: Tomáš Čech KVAPILÍK, Josef., SVOBODOVÁ, Alena., a kol. Člověk a alkohol. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1985. ISBN 08-091-85 KOUŘÍLKOVÁ, Petra. Problematika konzumace alkoholu u adolescentní populace: bakalářská práce. Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta zdravotnických studií, 2011. Vedoucí práce: Magda Taliánová MEČÍŘ, Jan. Zneužívání alkoholu a nealkoholických drog u mládeže. 1. vyd. Praha: Avicenum, 1990. ISBN 08-005-90 61

NEŠPOR, Karel. Jak překonat problémy s alkoholem. Praha: Sportpropag, a.s. pro Ministerstvo zdravotnictví ČR, 1996. NEŠPOR, Karel., PERNICOVÁ, Hana., CSÉMY, Ladislav. Jak zůstat fit a předejít závislostem. 1. vyd. Praha: Portál,1999. ISBN 80-7178-299-8 NEŠPOR, Karel. Kouření, pití, drogy. 1. vyd. Praha: Portál, 1994. ISBN 80-7178-023-5 NEŠPOR, Karel. Návykové chování a závislost. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-432-X NEŠPOR, Karel. O drogách, alkoholu, kouření. 1. vyd. Praha: Portál, 1995 ISBN 80-7178-086-3 PARKEROVÁ, Victoria. Dětská ilustrovaná bible. 1. vyd. Praha: Readers´Digest,2006 SKÁLA, Jaroslav. ...až na dno!?. 3.vyd. Praha: Avicenum, 1977. ISBN 08-009-77 STRAKA, Ľubomír., NOVOMESKÝ, František., KRAJČOVIČ, Josef., ŠTULLER, František. Súdnolekárska alkohológia. Martin: Vydavateľstvo Osveta, 2011. ISBN 978-80-8063-363-9 VEJMELKOVÁ, Lucie. Statistické zpracování výzkumu konzumace alkoholu: bakalářská práce. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta.2008. Vedoucí práce: Kristina Sorerlíková

62

Internetové prameny MLČOCH, Zbyněk. Spotřeba alkoholu dlouhodobě stoupá. [online] 2011 [cit.10.9.2011]. Dostupné na WWW: MLČOCH, Zbyněk. Alkoholismus v ČR – statistiky 2010.[online].2011 [cit. 10.9.2011] Dostupné na WWW: MLČOCH, Zbyněk. Léčba alkoholismu v České republice. [online]. 2011 [cit.10.9.2011] Dostupné na WWW: < http://www.alkoholik.cz/zavislost/lecba_alkoholismu/lecba_alkoholismu_protialkoho lni_lecba_postup.html>

ÚZIS ČR, Aktuální informace č. 57/2010. [online]. 2011.[cit.10.9.2011] Dostupné na WWW: <www.uzis.cz/system/files/57_10.pdf > Dotazník – online. [online]. 2007.[cit.14.5.2012]. Dostupné na WWW: http://www.dotaznik-online.cz/uzavrene-otazky.htm Test pro identifikaci poruch působených užíváním alkoholu (AUDIT). [online]. 2010. [cit.14.5.2012]. Dostupné na WWW: http://www.drogyinfo.cz/index.php/o_nas/evaluace/banka_evaluacnich_nastroju/test_pro_identifikaci_p oruch_pusobenych_uzivanim_alkoholu_audit Cage dotazník.[online]. 2003.[cit.14.5.2012]. Dostupné na WWW: http://www.drogy-info.cz/index.php/info/glosar_pojmu/c/cage_dotaznik Vyhodnocení

komplexního

testu

konzumace

alkoholu.[online].[cit.14.5.2012].

Dostupné na WWW: < http://alkotest.drogy.net/result1.php> 63

Seznam zkratek AA

Anonymní alkoholici

ATP

adenosintrifosfát

AUDIT

The Alcohol Use Disorders Identification Test

CAGE

Cut Angry Guilt Equilibrium

C2 H5 OH

chemická značka alkoholu

CNS

centrální nervová soustava

CO2

chemická značka oxidu uhličitého

ČR

Česká republika

dcl

decilitr

F 10.2

syndrom závislosti na alkoholu

g

gram

IQ

inteligenční kvocient

kg

kilogram

l

litr

LSD

diethylamid kyseliny lysergové

MEOS

mikrozomální systém oxidace etanolu

mg

miligram

např.

například

př. n. l.

před naším letopočtem

resp

respektive

tj.

to je

viz

vidět

WHO

World Health Organization

°C

stupně celsia

%

procenta

‰

promile

64

Seznam tabulek Tab. č. 1 Objemové a hmotnostní koncentrace etanolu v alkoholických nápojích.......13 Tab. č. 2 Doba vstřebávání etanolu...............................................................................15 Tab. č. 3 Hladina alkoholu v krvi a její projevy............................................................16 Tab. č. 4 Pohlaví respondentů.......................................................................................34 Tab. č. 5 Věk respondentů.............................................................................................35 Tab. č. 6 První zkušenost a alkoholem..........................................................................36 Tab. č. 7 Poprvé nabídli alkohol....................................................................................37 Tab. č. 8 Vliv reklamy...................................................................................................38 Tab. č. 9 Znalost orientační denní hranice rozumného pití...........................................39 Tab. č. 10 Frekvence pití...............................................................................................40 Tab. č. 11 Počet sklenic vypitých během typického dne...............................................41 Tab. č. 12 Frekvence vypití 3 a více sklenic.................................................................42 Tab. č. 13 Frekvence neschopnosti přestat pít...............................................................43 Tab. č. 14 Frekvence neudělaných očekávaných věcí...................................................44 Tab. č. 15 Frekvence potřeby ranní sklenice.................................................................45 Tab. č. 16 Frekvence pocitů viny...................................................................................46 Tab. č. 17 Frekvence neschopnosti vzpomenout si.......................................................47 Tab. č. 18 Zranění v důsledku pití.................................................................................48 Tab. č. 19 Znepokojení okolí pitím...............................................................................49 Tab. č. 20 Představa oslavy bez alkoholu.....................................................................50 Tab. č. 21 Nejčastější druh alkoholu.............................................................................51 Tab. č. 22 Ženy s rizikovou konzumací alkoholu.........................................................53 Tab. č. 23 Muži s rizikovou konzumací alkoholu.........................................................53

65

Seznam grafů Graf č. 1 Pohlaví respondentů.......................................................................................34 Graf č. 2 Věk respondentů.............................................................................................35 Graf č. 3 První zkušenost a alkoholem..........................................................................36 Graf č. 4 Poprvé nabídli alkohol...................................................................................37 Graf č. 5 Vliv reklamy...................................................................................................38 Graf č. 6 Znalost orientační denní hranice rozumného pití...........................................39 Graf č. 7 Frekvence pití.................................................................................................40 Graf č. 8 Počet sklenic vypitých během typického dne................................................41 Graf č. 9 Frekvence vypití 3 a více sklenic...................................................................42 Graf č. 10 Frekvence neschopnosti přestat pít..............................................................43 Graf č. 11 Frekvence neudělaných očekávaných věcí..................................................44 Graf č. 12 Frekvence potřeby ranní sklenice................................................................45 Graf č. 13 Frekvence pocitů viny..................................................................................46 Graf č. 14 Frekvence neschopnosti vzpomenout si.......................................................47 Graf č. 15 Zranění v důsledku pití................................................................................48 Graf č. 16 Znepokojení okolí pitím...............................................................................49 Graf č. 17 Představa oslavy bez alkoholu.....................................................................50 Graf č. 18 Nejčastější druh alkoholu.............................................................................51

66

Seznam příloh Příloha č. 1 Dotazník...............................................................................................69-72 Příloha č. 2 Finský dotazník.........................................................................................73 Příloha č. 3 CAGE test..................................................................................................74 Příloha č. 4 AUDIT test...........................................................................................75-77 Příloha č. 5 Vyhodnocení komplexního testu konzumace alkoholu v ČR....................78 Příloha č. 6 Povolení k distribuci dotazníků.................................................................79 Příloha č. 7 Práce o alkoholu mojí 8leté dcery..............................................................80

67

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Spotřeba alkoholu ve světě......................................................................11

68

Příloha č. 1 - Dotazník Dobrý den, jmenuji se Andrea Lišková a studuji 3. rokem Lékařskou fakultu Masarykovy university, bakalářský studijní obor Všeobecná sestra. Chtěla bych Vás požádat o pravdivé vyplnění anonymního dotazníku, který bude sloužit pouze k účelům mé bakalářské práce na téma ,,Alkohol, součást života“. Po přečtení dotazníku zatrhněte vždy jen jednu Vámi zvolenou odpověď. V případě možnosti ,,jiné“, napište prosím Váš názor. Děkuji Vám za ochotu a za strávený čas vyplněním tohoto dotazníku.

Andrea Lišková 1. Jste muž nebo žena? a) muž b) žena 2. Uveďte Váš věk: a) 18 a méně b) 19-29 c) 30-39 d) 40-49 e) 50-69 f) 70 a více 3. Byla Vaše první zkušenost s alkoholem před 18. rokem života? a) ano b) ne c) nevím 4. Kdo Vám alkohol poprvé nabídl? a) rodiče b) přátelé c) příbuzní d) sami e) jiné (uveďte kdo)..................................................

69

5. Má na Vás vliv reklama na alkohol v TV, rádiu a na bilboardech?(Např. Televizní reklama na pivo, whisky... Že si řeknete: ,, To musím ochutnat.“) a) ano b) ne c)nevím 6. Víte jaká je orientační denní hranice rozumného pití, která nepoškozuje Vaše zdraví?1 sklenicí rozumíme půl litru 12°piva nebo 2 dcl vína nebo 0,05 l destilátu (velký panák) a) 1 sklenice b) 2 sklenice c) 3 sklenice d) 4 sklenice 7. Jak často se napijete nějakého alkoholického nápoje včetně piva? a) nikdy b) alkohol jsem 3 roky nepil(a) c) 1x za měsíc a méně d) 2-4x za měsíc e) 2-3x týdně f) 4x nebo více za týden 8. Kolik standartních sklenic vypijete během typického dne, kdy pijete? (Jedna standartní sklenice odpovídá půl litru 12° piva, 2 dcl vína, 0,05l destilátu.) a) alkohol nepiji b) nejvýše 1 c) 1,5 až 2 d) 2,5 až 3 e) 3,5 až 4 f) 5 a více 9. Jak často vypijete 3 nebo více standartních sklenic při jedné příležitosti? a) nikdy b) méně než 1x za měsíc c) 1x za měsíc d) 1x za týden e) denně nebo téměř denně

70

10. Jak často jste během posledních 12 měsíců zjistili, že nejste schopni přestat pít, když jste začali? a) nikdy b) méně než 1x za měsíc c) 1x za měsíc d) 1x týdně e) denně nebo téměř denně 11. Jak často jste kvůli pití během posledních 12 měsíců neudělali to, co se od Vás běžně očekávalo? a) nikdy b) méně než 1x za měsíc c) 1x za měsíc d) 1x za týden e) denně nebo téměř denně 12. Jak často jste během posledních 12 měsíců potřebovali hned ráno sklenici alkoholického nápoje (počítá se i pivo) , abyste mohl fungovat po předchozím vydatném pití? a) nikdy b) méně než 1x za měsíc c) 1x za měsíc d) 1x za týden e) denně nebo téměř denně 13. Jak často jste měli během posledních 12 měsíců pocity viny nebo výčitky svědomí kvůli svému pití? a) nikdy b) méně než 1x za měsíc c) 1x za měsíc d) 1x za týden e) denně nebo téměř denně 14. Jak často během posledních 12 měsíců jste nebyli schopni si vzpomenout, co se dělo předchozí večer, protože jste pili? a) nikdy b) méně než 1x za měsíc c) 1x za měsíc d) 1x za týden e) denně nebo téměř denně

71

15. Byli jste Vy nebo někdo jiný zraněn v důsledku Vašeho pití? a) nikdy b) ano, ale ne v posledních 12 měsících c) ano, během posledních 12 měsíců 16. Byl někdo z příbuzných nebo přátel, nějaký lékař nebo sociální pracovník znepokojen Vašim pitím a navrhoval, aby jste pili méně? a) nikdy b) ano, ale ne v posledních 12 měsících c) ano, v posledních 12 měsících 17. Dokážete si představit oslavu s přáteli či s rodinou bez alkoholu? a) ano b) ne c) nevím 18. Jaký druh alkoholu pijete nejčastěji? a) alkohol nepiji b) pivo c) víno d) destiláty e) jiné ….....................................

72

Příloha č.2 – Finský dotazník Finský dotazník, Kontrola pití a její změny Otázka a její bodové hodnocení

často

tu a tam

zřídka

nikdy

1 bod

2 body

3 body

4 body

1. Pijete častěji, než považujete za vhodné? 2. Pijete více, tj. větší dávky, než považujete za vhodné? 3. Pijete více – větší dávky, než jste původně zamýšlel? 4. Je pro Vás těžké přesta pít, když už jste vypil ,,první“? Vyhodnocení součtu bodů: (Odpovědi vyžadují náhled a spolupráci pacienta.) Spolehlivá kontrola Nespolehlivá kontrola

16 bodů 12-15 bodů

Snížená či poruchová kontrola 5-11 bodů Ztráta kontroly

4 body

73

Příloha č. 3 - CAGE dotazník CAGE 1) Cítili jste někdy potřebu své pití snížit? 2) Dráždila Vás někdy kritika Vašeho pití? 3) Měli jste kvůli pití pocity viny? 4) Pili jste někdy po ránu, abyste se probrali? 3 a 4 kladné odpovědi znamenají vysokou míru pravděpodobnosti, že je člověk na alkoholu závislý. 2 kladné odpovědi znamenají podezření na závislost. 1 kladná odpověď může být podnětem pro lékařské vyšetření.

74

Příloha č. 4 – AUDIT test AUDIT Vyberte prosím jednu odpověď, která se nejvíce blíží pravdě. V testu se používá pojem ,,standartní sklenice“, tj. půl litru 12° piva, 2 dcl vína nebo 0,05 l destilátu. Otázky 1 – 8 se týkají posledních 12 měsíců.

1) Jak často pijete nápoje obsahující alkohol včetně piva? 0 - nikdy 1 – 1x za měsíc a méně 2 – 2 – 4x za měsíc 3 – 2 – 3x týdně 4 – 4x nebo více za týden 2) Kolik standartních sklenic vypijete během typického dne, kdy pijete? 0 – nejvýše 1 1 – 1,5 – 2 2 – 2,5 – 3 3 – 3,5 – 4 4 – 5 a více 3) Jak často vypijete 3 nebo více standartních sklenic při jedné příležitosti? 0 – nikdy 1 – méně než 1x za měsíc 2 – 1x za měsíc 3 – 1x za týden 4 – denně nebo téměř denně 4) Jak často jste během posledních 12 měsíců zjistili, že nejste schopni přestat pít, když jste začali? 0 - nikdy 75

1 – méně než 1x za měsíc 2 – 1x za měsíc 3 – 1x za týden 5) Jak často jste kvůli pití během posledních 12 měsíců neudělali to, co se od Vás běžně očekávalo? 0 – nikdy 1 – méně než 1x za měsíc 2 – 1x za měsíc 3 – 1x za týden 4 – denně nebo téměř denně 6) Jak často jste během posledních 12 měsíců potřebovali hned ráno sklenici alkoholického nápoje (počítá se i pivo), aby jste mohl fungovat po předchozím vydatném pitím? 0 – nikdy 1 – méně než 1x za měsíc 2 – 1x za měsíc 3 – 1x za týden 4 – denně nebo téměř denně 7) Jak často jste měli během posledních 12 měsíců pocity viny nebo výčitky svědomí kvůli pití? 0 – nikdy 1 – méně než 1x za měsíc 2 – 1x za měsíc 3 – 1x za týden 4 – denně nebo téměř denně 8) Jak často během posledních 12 měsíců jste nebyli schopni si vzpomenout, co se dělo předchozí večer, protože jste pili? 0 – nikdy 76

1 – méně než 1x za měsíc 2 – 1x za měsíc 3 – 1x za týden 4 – denně nebo téměř denně 9) Byli jste nebo byl někdo jiný zraněn v důsledku Vašeho pití? 0 – nikdy 1 – ano, ale ne v posledních 12 měsících 2 – ano, během posledních 12 měsíců 10) Byl někdo z příbuzných nebo přátel, nějaký lékař nebo sociální pracovník znepokojen Vašim pitím a navrhoval Vám, aby jste pili méně? 0 – nikdy 1 – ano, ale ne v posledních 12 měsících 2 – ano v posledních 12 měsících Vyhodnocení testu: Pokud součet bodů dosahuje 8 a více, máte s alkoholem určitý problém. Vyšší hodnoty v otázkách 1 – 3 svědčí pro nebezpečné pití. Vyšší hodnoty v otázkách 4 – 6 ukazují na závislost na alkoholu. Vyšší hodnoty v otázkách 7 – 10 svědčí pro škodlivé pití.

77

Příloha č. 5: Vyhodnocení komplexního testu konzumace alkoholu v ČR

Legenda: 1. celoživotní abstinenti 2. 0-1,4 standardních sklenic 3. 1,5-16,4 standardních sklenic 4. 16,5 a více standardních sklenic Jedna standardní sklenice znamená půl litr 12° piva, 2 “deci“ vína nebo 0,05 l destilátu (velký panák), což odpovídá přibližně 16g alkoholu. 78

Příloha č. 6: Žádost o distribuci dotazníků

79

Příloha č. 7: Práce o alkoholu mojí 8leté dcery

80

Alkohol, součást života

Recommend Documents