Aktualizace vybrané části Strategického plánu rozvoje mikroregionu Za Moravú

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA Provozně ekonomická fakulta Ústav financí

Bakalářská práce

Aktualizace vybrané části Strategického plánu rozvoje mikroregionu Za Moravú

Vedoucí práce: Ing. Petr Volek

Vypracoval: Pavel Smrtka

Brno 2006

2

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma: „Aktualizace vybrané části Strategického plánu rozvoje mikroregionu Za Moravú“ vypracoval samostatně s použitím pramenů, které uvádím v seznamu.

V Brně dne 16. května 2006

………………………………………

3

Poděkování: Touto cestou bych chtěl poděkovat vedoucímu své bakalářské práce Ing. Petru Volkovi za metodické vedení a připomínky při zpracování daného problému.

Pavel Smrtka

4

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá rozvojem mikroregionu Za Moravú. Na úvod teoreticky vymezuje pojmy obec a mikroregion, jejich kompetence a přibližuje problematiku strategického plánování. V praktické části je nejprve uvedena charakteristika a popis současného stavu mikroregionu Za Moravú v oblasti lidských zdrojů a cestovního ruchu. Stěžejní část práce vyplňuje aktualizovaná SWOT analýza s konkrétními návrhy jednotlivých opatření pro rozvoj sledovaného území. Závěr práce hodnotí mikroregion Za Moravú.

Klíčová slova Rozvoj mikroregionu, strategické plánování, SWOT analýza, priority a opatření pro rozvoj

Abstract The bachelor work deals with a development of the micro-region Za Moravú. There are defined conceptions of municipal corporation, micro-region and their jurisdiction in theory as an introduction, followed by detailed look at a problem of the strategic planning. Practical part firstly presents the micro-region´s characteristics and a description of current state in the area of human sources and tourism. The main part deals with an updated SWOT analysis with certain suggestions of individual steps for the development of studied area. The micro-region Za Moravú as a complex is evaluated at the end.

Key words Strategic planning, SWOT analysis, development of micro-region, priorities and steps for development

5

Obsah 1

ÚVOD .........................................................................................................8

2

CÍL PRÁCE A METODIKA ...................................................................9

3

LITERÁRNÍ REŠERŠE .........................................................................10 3.1

Obec a její kompetence ....................................................................10

3.1.1 3.1.2 3.1.3 3.1.4 3.1.5 3.1.6

3.2

Mikroregion ......................................................................................14

3.2.1 3.2.2

4

Orgány obce..................................................................................................10 Působnost obce .............................................................................................10 Územní působnost.........................................................................................11 Spolupráce obcí.............................................................................................12 Svazek obcí ...................................................................................................12 Spolupráce obcí ve vztahu k jejich majetku .................................................13 Vymezení pojmu mikroregion ......................................................................14 Strategické plánování....................................................................................15

VLASTNÍ PRÁCE ..................................................................................18 4.1

Charakteristika mikroregionu Za Moravú ...................................18

4.1.1 Obecná charakteristika..................................................................................18 4.1.2 Sídelní struktura............................................................................................19 4.1.3 Občanská vybavenost ...................................................................................20 4.1.3.1 Školství ....................................................................................................21 4.1.3.2 Zdravotnictví a sociální péče..................................................................21 4.1.3.3 Služby ......................................................................................................21 4.1.4 Doprava .......................................................................................................22 4.1.4.1 Účelové komunikace ...............................................................................23 4.1.4.2 Cyklistická doprava, turistika, cykloturistika .........................................23 4.1.4.3 Letecká doprava......................................................................................24 4.1.4.4 Vodní doprava.........................................................................................24

4.2

Popis současného stavu mikroregionu ...........................................24

4.2.1 Oblast bydlení ...............................................................................................24 4.2.2 Kulturní hodnoty, památky a jejich ochrana.................................................28 4.2.2.1 Etnografie území a lidová kultura ..........................................................28 4.2.2.2 Kulturní památky ....................................................................................29 4.2.3 Cestovní ruch, rekreace, sport.......................................................................29 4.2.3.1 Ubytovací, stravovací a nevýrobní služby ..............................................30 4.2.3.2 Sportovní zařízení ...................................................................................31

6

4.3

SWOT analýza..................................................................................32

4.3.1 4.3.2

Původní SWOT analýza................................................................................32 Aktuální SWOT analýza...............................................................................32

4.4

Diskuse k SWOT analýze ................................................................36

4.5

Návrh priorit a opatření ..................................................................39

PRIORITA 1: Cíl 1.1 Cíl 1.2 Cíl 1.3

Podporovat rozvoj školství, zdravotnictví a sociálních služeb ...............39 Rekonstrukce a rozvoj bytového fondu ..................................................41 Zkvalitnění podmínek a možností kulturního a sportovního vyžití v jednotlivých obcích..............................................................................42

PRIORITA 2: Cíl 2.1 Cíl 2.2

LIDSKÉ ZDROJE................................................................... 39

CESTOVNÍ RUCH ................................................................. 45

Propagace potenciálu cestovního ruchu kraje.........................................45 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu..................................................46

5

ZÁVĚR .....................................................................................................49

6

LITERATURA ........................................................................................50

7

PŘÍLOHY ................................................................................................51

7

1 Úvod Základní podmínkou pro získání finančních prostředků z Evropské Unie i ze státního rozpočtu je plánovitý přístup a existence programu rozvoje v podobě strategie konkretizované v programových záměrech. Za tímto účelem jsou vypracovávány strategické plány rozvoje mikroregionů, jejichž cílem je všeobecná prosperita území a jeho obyvatel. Neopominutelný význam má zpracování projektů venkovských mikroregionů pro malé obce, které se pomocí jejich přípravy a realizace naučí přistupovat jednotně k řešení společných potřeb území s přirozenými a historickými hranicemi. Mj. byl k jejich vypracování v roce 1998 zaveden v rámci Programu obnovy venkova Ministerstva pro místní rozvoj Dotační titul 7 – Integrované projekty venkovských mikroregionů. Základem pro vznik mikroregionu je dobrovolná, ale i nezbytná spolupráce obcí, která je dána spádovostí, historickými i současnými vazbami, společně řešenými problémy apod. a rovněž zájem sdružených obcí respektovat základní principy regionální politiky, tj. spolupráce, partnerství a programování. Je logické, že když jedna obec řeší problémy např. s plynofikací, vodovodem a kanalizací, autobusovou dopravou, školstvím atd., nemusí se až tak příliš obracet s těmito problémy na obce z druhého konce okresu, ale měla by spolupracovat se sousedními obcemi. [6]

8

2 Cíl práce a metodika Cílem mé bakalářské práce je analýza obcí v rámci mikroregionu Za Moravú v oblasti lidských zdrojů, zahrunující mimo jiné vzdělávání či rozvoj bytového fondu, a v oblasti cestovního ruchu. Hlavním cílem je pak aktualizace části Strategického plánu rozvoje mikroregionu týkající se těchto oblastí, vymezení silných a slabých stránek, příležitostí pro budoucí rozvoj a možných rizik, návrhy cílů, strategií, priorit a směrů rozvoje a zaměření se na doporučení rozvojových opatření a aktivit v těchto oblastech mikroregionu s cílem ještě více zlepšit prosperitu území a jeho obyvatel. Při zjišťování aktuálního stavu mikroregionu a aktuálních údajů jsem využíval strukturovaný dotazník, jenž se dotazoval na fakta týkající se sledovaných oblastí, a který byl rozeslán na všech 10 obecních úřadů mikroregionu. Informace jsem čerpal také na webových stránkách obcí a spoléhal jsem se též na vlastní poznatky a zkušenosti získávané během mého života v tomto regionu. Po získání všech těchto informací jsem mohl sestavit aktuální SWOT analýzu a následně se zaměřit na vymezení cílů, priorit a opatření týkajících se oblasti lidských zdrojů a cestovního ruchu v mikroregionu Za Moravú.

9

3 Literární rešerše 3.1 Obec a její kompetence Obec je základem územní samosprávy. Je základním územním samosprávným společenstvím občanů na územním celku vymezeném hranicí území obce. Obec disponuje vlastním majetkem, spravuje své záležitosti samostatně, vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. 3.1.1 Orgány obce Orgánem, který samostatně spravuje obec, je zastupitelstvo. Zastupitelstvo volí ze svých členů starostu, který zastupuje obec navenek a je odpovědný za výkon své funkce zastupitelstvu, a místostarostu (místostarosty), který zastupuje starostu po dobu jeho nepřítomnosti. Výkonným orgánem obce je rada obce tvořená starostou a členy zvolenými z řad zastupitelů. Starosta stojí v čele obecního úřadu. Obecní úřad dále tvoří místostarosta (nebo místostarostové), tajemník (pokud je tato funkce zřízena, jinak ji vykonává starosta) a zaměstnanci obecního úřadu. Obecní úřad plní úkoly, které mu uložilo v samostatné působnosti zastupitelstvo obce nebo rada obce, a vykonává přenesenou působnost. Zastupitelstvo si může zřídit jako své iniciativní a kontrolní orgány výbory. Každá obec musí mít vždy zřízen finanční a kontrolní výbor. Rada obce je oprávněna zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Komise může být rovněž zřízena pro výkon přenesené působnosti obce. [3] 3.1.2 Působnost obce Obec je nadána dvěma druhy působností , a to samostatnou působností (samosprávou) a přenesenou působností (státní správou). Samostatná působnost obce je definována především v samotném zákoně o obcích a zahrnuje všechny záležitosti, které jsou v zájmu obce a jejích občanů, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o výkon přenesené působnosti nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy. Samostatnou působnost obce pak rozšiřují další zákony. Rozsah samostatné působnosti je pro všechny obce stejný bez ohledu na to, jde-li o obec s několika desítkami obyvatel nebo

10

milionovou metropoli. Důvodem je skutečnost, že právo obcí na samosprávu je ústavním právem zaručeným všem obcím stejně a mezi obcemi tedy musí existovat naprostá rovnost. Ve své samostatné působnosti se obec a její orgány řídí jen zákony a jinými právními předpisy (při vydávání obecně závazných vyhlášek pak pouze zákony). Přenesenou působnost obce , tedy státní správu, vykonává obec vedle samosprávy. Zatímco pro samostatnou působnost platí, že její rozsah je definován především v zákoně o obcích a dalšími zákony je doplňován, výčet záležitostí patřících do přenesené působnosti lze nalézt ve zvláštních zákonech. Přenesená působnost obce není (až na řídké výjimky – například když se vydává nařízení obce) záležitostí volených orgánů obce (zastupitelstva a rady), ale obecního úřadu, respektive zvláštních orgánů obce (například přestupkové komise). V přenesené působnosti se obec při vydávání nařízení obce řídí zákony a jinými právními předpisy, v ostatních případech pak též usneseními vlády, směrnicemi ústředních správních úřadů a opatřeními krajského úřadu učiněnými v rámci kontroly, jak si obec vede v přenesené působnosti podle zákona o krajích. Rozsah přenesené působnosti se může obec od obce lišit (na rozdíl od samostatné působnosti tu neplatí zásada rovnosti obcí) a závisí na tom, o jaký typ obce jde. Co do rozsahu svěřené státní správy rozlišuje zákon o obcích tři kategorie obcí, a to obce (každé obci je – byť jen v minimálním rozsahu – různými zákony výkon státní správy v určitém rozsahu svěřen), dále obce s pověřenými obecními úřady a konečně obce s rozšířenou působností. [1] 3.1.3 Územní působnost Územní působností (prostorovou či místní působností) rozumíme rozsah území, na němž konkrétní subjekt veřejné správy může upravovat určitý okruh společenských vztahů. Územní působnost samosprávy obce se vztahuje na administrativní teritorium obce. Územní působnost pro území obce vyplývá přímo ze zákona o obcích a ústavního charakteru obce jako veřejnoprávní územní korporace, takováto územní působnost nemusí být přímo uvedena.

11

V přenesené působnosti může obec vykonávat určité úkony nejen pro své území, ale i území sousedních obcí, a to v rozsahu, v jakém je pověřena výkonem přenesené státní správy. Rozsah tohoto pověření je různý (matrika, stavební úřad), nejrozšířenější výkon státní správy přísluší obcím s rozšířenou působností. [2] 3.1.4 Spolupráce obcí Při výkonu samostatné působnosti mohou obce vzájemně spolupracovat, a to: -

bez vytvoření nového právního subjektu na základě smlouvy uzavřené ke splnění konkrétního úkolu,

-

vytvořením dobrovolného svazku obcí na základě smlouvy,

-

zakládáním právnických osob dvěma nebo více obcemi. Obce se nemohou sdružovat podle předpisů o sdružování občanů. Spolupráci mezi

obcemi nelze uskutečnit formou zájmového sdružení právnických osob ani formou smlouvy o sdružení. 3.1.5 Svazek obcí Obce mají právo smluvně vytvářet svazek obcí, nebo do něj vstoupit, a to za účelem ochrany a prosazování společných zájmů. Právo na vystoupení ze svazku nesmí být omezeno. Členem svazku mohou být jen obce, svazek je právnickou osobou. Smlouva o vytvoření svazku obcí musí jako přílohu obsahovat stanovy svazku, v nichž musí být uvedeno: a) název a sídlo členských obcí, b) název, sídlo a předmět činnosti svazku, c) orgány svazku, způsob jejich ustanovování, jejich působnost a způsob rozhodování, d) majetek členských obcí, který vkládají do svazku, e) zdroje příjmů svazku, f) práva a povinnosti členů svazku, g) způsob rozdělení svazku a podíl členů na úhradě ztráty svazku, h) podmínky přistoupení nových obcí ke svazku, podmínky vystoupení obcí ze svazku, včetně vypořádání majetkového podílu,

12

i) obsah a rozsah kontroly svazku členskými obcemi. Obec, která je iniciátorem svazku, je po schválení návrhu smlouvy na vytvoření svazku tímto návrhem vázána do dne, který je stanoven pro jiné obce jako lhůta k přijetí návrhu, pokud jej obec, které je návrh adresován, neodmítne dříve. Znamená to tedy, že po schválení návrhu již iniciující obec nemůže sama návrh zrušit či změnit, což je vyloučeno ještě před doručením či dokonce odesláním návrhu. Smlouva o vytvoření svazku nabývá účinnosti přijetím všemi obcemi, pokud není výslovně stanoveno jinak. Účinností smlouvy je svazek založen (smlouva zavazuje zúčastněné obce), jako právnická osoba s možností jednat vůči třetím osobám svazek vzniká registrací na krajském úřadě. Obdobně se na něj použijí ustanovení občanského zákoníku o zájmovém sdružení právnických osob, pokud zákon o obcích nestanoví jinak. Občané starší 18 let, které vytvořily svazek, mají právo účastnit se zasedání orgánu svazku obcí, nahlížet do zápisů o jeho jednání, podávat orgánu svazku obcí písemné návrhy a písemně či ústně na zasedání orgánu svazku se vyjadřovat k návrhu rozpočtu svazku a k závěrečnému účtu obce. Svazek musí každoročně dát přezkoumat své hospodaření auditorem na své vlastní náklady za obdobných podmínek jako se přezkoumává hospodaření obce. 3.1.6 Spolupráce obcí ve vztahu k jejich majetku Při úvahách o efektivnosti provozování majetku vaší obce je často ekonomicky výhodnější spolupracovat s další obcí nebo vytvořit svazek obcí. Tento způsob je výhodný v případě provozu tzv. nadobecního majetku, kterým jsou vodovody a kanalizace nebo lesní majetek. Rovněž vybudování a následný provoz skládky komunálního odpadu, výstavba cyklotras a řada dalších činností je důvodem k vytvoření svazku nebo sdružení obcí. Zdrojem inspirace pro sdružování obcí je strategický plán rozvoje regionu. Zejména pro cestovní ruch je vytvoření svazku obcí dobrým ekonomickým počinem. Protože svazek obcí svou činností vytváří i majetek, je třeba ve stanovách sdružení důsledně ohlídat, jak bude sdružení se získaným majetkem zacházet a jakým způsobem bude majetek rozdělen při ukončení činnosti sdružení. V případě zisku je nutno stanovit jasná pravidla, jak se

13

s ním bude nakládat. Hospodaření sdružení se řídí stejnými zákonnými předpisy jako hospodaření obcí. Pro obce a sdružení obcí v příhraničních regionech je už nyní úplně běžná spolupráce s obcemi a sdruženími obcí na druhé straně hranic. Tím je dána možnost čerpat finanční prostředky z Programů Phare CBC pro budování rozsáhlejších investic i oprav obecního majetku. Finanční dotace z těchto programů směřují hlavně do infrastruktury, tedy komunikací (včetně cyklotras), vodovodů a kanalizací, topných a energetických systémů. [1]

3.2 Mikroregion 3.2.1 Vymezení pojmu mikroregion Mikroregion tvoří územně ucelenou část území (součást tvoří jádrová města a obce) vymezenou přirozenými přírodními, technickými nebo historickými hranicemi nebo pojícími prvky. V obecné formě se jedná o spádové území, které využívá principu soudržnosti, kde obce propojují své zájmy a záměry jednotlivých akcí a aktivit v územně uceleném zájmovém prostoru s cílem vymezení a realizování žádoucích změn ve všech obcích nebo části obcí takto vymezeného území, aniž by byla omezena samostatná působnost členské obce. Svazky obcí - ve své organizačně právní formě - se rozkládají resp. utvářejí na určitém územním prostoru, který je pojmově označován jako mikroregion. Daná kategorie se používá v praxi, v metodických příručkách (např. MMR ČR), je reflektována v teoretických studiích a přístupech, nicméně nenalézá svůj odraz v legislativě. Např. v zákoně č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje se užívá jen termín region, jímž se rozumí celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, správních obvodů obcí s rozšířenou působností, obcí nebo sdružení obcí. Většina evidovaných mikroregionů v ČR má právní formu svazku obcí (dle § 49 zákona č.128/2000 Sb. o obcích ). Takto koncipované mikroregiony nejsou pojímány jako administrativně vymezené jednotky, ale jako územní jednotky, které usilují o parcipativní řešení problémů, prosazují společný postup k dosažení svých záměrů a zajišťují propojení aktivit venkovských obcí v územně uceleném prostoru.

14

Každý mikroregion by měl disponovat přirozeným spádovým jádrovým sídlem, které plní pro okolní spádové venkovské území vybrané obslužní funkce. V realitě v řadě případů není tento požadavek naplněn, neboť mikroregiony se utvářely za účelem plynofikace, čištění odpadních vod, nebo likvidace odpadů atd. Uvedené monofunkční mikroregiony byly zakládány za účelem získání konkrétního dotačního titulu a po realizaci investice buď stagnovaly, zanikly nebo přešly na kvalitativní vyšší úroveň mikroregionů rozvojového typu. Od roku 1998 se poměr změnil ve prospěch polytematických projektů. A v současnosti je akcent položen na komplexní rozvojové pojetí mikroregionů, resp. svazků. Pozornost je stále více věnována zpracování rozvojových dokumentů mikroregionů. V minulosti se pojem „mikroregion“ identifikoval nejčastěji s územím s obcí s pověřeným obecním úřadem. V tomto smyslu v minulosti byly generovány rozvojové dokumenty za správní obvody obcí II. Platnost takových dokumentů byla většinou plánována do roku 2000 a v současnosti již ztratily svou aktuálnost. V kontextu s programem obnovy venkova a poskytováním dotací na rozvoj venkovských mikroregionů se začaly ve větší míře zpracovávat rozvojové dokumenty mikroregionů. K tomuto procesu také přispěla možnost čerpání finančních prostředků z dotačního titulu programu SAPARD. V současné době dochází ke zpracovávání rozvojových dokumentů mikroregionů ve velké míře. Uvedená tendence je podporována metodicky i finančně krajskou samosprávou. Vzhledem ke skutečnosti, že parametry mikroregionu, jejich rozsah , struktura apod., nejsou v ČR definovány, jsou někdy územní jednotky, pro které se rozvojové dokumenty mikroregionů zpracovávají, velmi rozdílné. [5] 3.2.2 Strategické plánování Regionální rozvoj lze zjednodušeně vnímat jako snahu o vyvážený rozvoj území při respektování principů politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Nejde o utopickou představu, že by v hodinu H mělo celé území dosahovat stejné ekonomické a sociální úrovně. Mělo by však mít úroveň, která odpovídá místním potřebám a podmínkám.

15

Strategické plánování rozvoje území se začalo používat v polovině 70. let ve Spojených státech. K jednotné „kuchařce“ se nedospělo, různí autoři zaujímají odlišné názory na jednotlivé části tohoto procesu. Celý proces lze rozdělit do čtyř fází (analytická část, strategická část, realizační část a monitorovací a hodnotící část). Analytická část spočívá ve shromáždění podkladů, to znamená už zpracovaných studií, územních plánů a ostatních prací o řešeném území, ve zpracování popisu území na základě známých a získaných údajů o jeho stavu a jejich vyhodnocení a ve zpracování SWOT analýzy. SWOT analýza je vlastně stanovení silných (S) a slabých (W) stránek řešeného území, příležitostí (O) a hrozeb (T) působících na řešené území. Přitom platí, že: -

slabé a silné stránky jsou vnitřní faktory, to znamená, že jde o skutečnosti, které lze účinně ovlivňovat působením místních aktérů (samospráva, podnikatelé, spolky, atd.),

-

příležitosti a hrozby jsou vnější faktory, to znamená skutečnosti, které nelze účinně ovlivňovat přímo působením místních aktérů. Hlavním smyslem analýzy SWOT je utřídit poznatky podle jejich významu pro

rozvoj daného území. Cílem pak nalézt oblasti, v kterých je nejvíce rozporů, jejichž odstranění slibuje co největší zlepšení při vynaložení co nejmenšího množství prostředků. Strategická část spočívá ve stanovení cílů, určení strategií k jejich dosažení a návrzích, jak tyto strategie naplnit. Stanovení cílů (hlavních) je vlastně určení stavu, kterého bvy mělo řešené území dosáhnout na konci plánovacího období. Určení strategií vymezuje postupné cíle, jichž je třeba dosáhnout pro splnění cílů hlavních. Tyto postupné cíle se stanovují v oblastech, u kterých ukázala analytická část největší rozpory, to znamená, že v těchto oblastech místní podmínky nevytvářejí předpoklady pro rozvoj (uspokojování potřeb obyvatel), nebo naopak místní podmínky nejsou dostatečně využívány. Návrh opatření spočívá v soustavě nástrojů, které vytvoří podmínky pro dosažení postupných cílů a potažmo i cílů hlavních. Realizační část představuje praktické naplnění vlastního plánu. Pro její úspěšný průběh je třeba určit osoby a instituce odpovědné za celý průběh realizace a určit základní

16

organizační přístupy. Jde o uskutečňování jednotlivých projektů, naplňování akčních plánů, které rozpracovávají jednotlivá opatření apod. Monitorovací a hodnotící část je jakousi zpětnou vazbou celého procesu. Tato fáze se začíná naplňovat už v průběhu strategické části, kdy se určují měřitelným způsobem očekávané změny řešeného území (tzn. hodnocení ex-ante, jež posuzuje pravděpodobné přínosy strategického plánu ještě před zahájením jeho realizace). V průběhu realizace se monitorují všechny procesy a vyhodnocuje se, zda změny probíhají žádoucím směrem. Na základě těchto výsledků se operativně upravuje realizace jednotlivých projektů i celá soustava opatření. Na konci plánovacího období následuje závěrečné hodnocení (hodnocení ex-post), do jaké míry bylo dosaženo vytyčených cílů. Tato zjištění jsou podkladem pro úpravu strategického plánu pro další období. [1]

17

4 Vlastní práce 4.1 Charakteristika mikroregionu Za Moravú 4.1.1 Obecná charakteristika Mikroregion Za Moravú je součástí celku NUTS II – Střední Morava, nově vytvořeného Zlínského kraje. Rozkládá se v severní části okresu Uh. Hradiště. Mikroregion tvoří v současné době celkem 10 obcí – Bílovice, Březolupy, Částkov, Kněžpole, Mistřice, Nedachlebice, Pašovice, Svárov, Topolná a Zlámanec (obec Prakšice vystoupila ze svazku 4.3.2005 na valném shromáždění v Topolné). U všech obcí převažuje obytná funkce, takže v uspokojování poptávky po ostatních funkcích jsou závislé na střediscích (zejména Uh. Hradiště, Zlín). Centrem mikroregionu je obec Bílovice, která je střediskem lokální úrovně. Celková rozloha mikroregionu činí po vystoupení obce Prakšice ze svazku 85,11 km2. Touto rozlohou se rozprostírá na 2,13 % území Zlínského kraje. Celkový počet obyvatel mikroregionu činí 9 584 (bez započtení obce Prakšice je to o 239 obyvatel více než při posledním sčítání lidu v roce 2001). Na celkovém počtu obyvatel kraje se tento počet podílí 1,6%. Největší katastr v mikroregionu má obec Březolupy, a to 1580 hektarů, nejvíce obyvatel však mají Bílovice (1697 obyvatel). Naopak nejmenší katastr zaujímá obec Svárov (191 ha) a je též nejméně zalidněnou obcí (261 obyvatel). [7]

Územní celek sousedí na východě s mikroregionem Luhačovské Zálesí, na severu s mikroregionem Otrokovicko, na západě s mikroregionem Staroměstsko a na jihu s mikroregionem Uherskobrodsko. Svou severní a východní částí zároveň tvoří hranici se Zlínským okresem. Po ekonomické stránce mikroregion patří k podprůměrně vyspělým oblastem v rámci Zlínského kraje. To je ovlivňováno i polohou v jádru zlínské aglomerace, v blízkosti Uh. Hradiště, Uh. Brodu a Zlína a především tím, že na území mikroregionu nejsou významnější průmyslové podniky. Právě blízkost center má ještě další vlivy:


způsobuje, že převážná část obyvatel mikroregionu do center jako Uh. Hradiště a Uh. Brod dojíždí za prací.

18

Z hlediska výrobních potenciálů se jedná o zemědělskou oblast. Na území mikroreginu nebyly a nejsou významnější průmyslové podniky. Ve velké části mikroregionu má velmi příznivé přírodní podmínky zemědělská výroba, která je však v posledních několika letech v útlumu. V mikroregionu převažuje řepařsko - obilnářská výrobní oblast. Důvod pro potřebu zemědělství spočívá v jeho významu - v zachování hodnotné kulturní krajiny. Ústup průmyslu a zemědělství dává možnost rozvoji jiných odvětví, zejména službám, obchodu, zpracovatelskému průmyslu a cestovnímu ruchu. Rozvoji turistiky brání dosud málo rozvinutá infrastruktura sídel, nedostatek zařízení a nabízených služeb pro letní i zimní rekreaci, nedostatečná péče o krajinu, nepřipravenost obcí a místních podnikatelských subjektů a malá propagace. Oblast mikroregionu s bohatými přírodními a kulturními památky, dochovaným krajinným rázem a lidovou kulturou dává dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace, zvláště pak turistiky a cykloturistiky.

4.1.2 Sídelní struktura Mikroregion je součástí Zlínské sídelní regionální aglomerace (okresy Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště, Vsetín) s jádrovým městem Uherské Hradiště. Dnešní podoba mikroregionu a okresu Uherské Hradiště vznikla po správní reformě v roce 1960. Mikroregion zahrnuje 10 obcí. Na 2 části se dále dělí Bílovice – část Bílovice a část Včelary a Mistřice – část Javorovec a část Mistřice. Nejvýznamnějším centrem osídlení pro mikroregion jsou Bílovice. Žádná obec mikroregionu nemá více jak 2000 obyvatel. Největšími obcemi jsou Bílovice, Březolupy a Topolná (mají více jak 1500 obyvatel), Mistřice a Kněžpole (kategorie 1000 – 1999 obyvatel). Ostatní obce patří do kategorie do 999 obyvatel.

19

Velikostní kategorie obcí mikroregionu Za Moravú 1 Velikostní skupina obce - 199 200 – 499 500 – 999 1 000 – 1 999 Úhrn

Počet obcí 0 3 2 5 10

Podíl obyvatel (v%) 0 30,0 20,0 50,0 100

Vývoj počtu obcí a obyvatel v mikroregionu v letech 1961 až 2005 (bez promítnutí územních změn) [6] Rok

Počet Počet obcí obyvatel

1961 1970 1980 1991 1999 11 2005* 10 * bez obce Prakšice

11951 11598 11072 10294 10308 9584

Průměr na 1 obec Rozloha v Rozloha ha Počet ob. (v ha) 9 469 937 860,8 8 511 958,4 851,1

Hustota obyvatel na 1 km2 109 112,6

4.1.3 Občanská vybavenost V rámci mikroreginu se jako středisko služeb celého území jeví Bílovice. Avšak významnějším střediskem služeb pro celý mikroregion je okresní město Uh. Hradiště a město Uh. Brod. Celý mikroregion disponuje dostatkem potenciálních pracovních sil využitelných pro rozvoj služeb. V malých sídlech mikroregionu se projevuje ekonomická nerentabilnost provozoven služeb, což je však obecný jev obtížně řešitelný pokud obec neposkytuje možnosti a atraktivity, které přitáhnou větší množství návštěvníků. Vybudovaná zařízení služeb jsou převážně pro koncentrované služby. Takováto střediska však zůstávají mnohdy využívána pouze zčásti a jejich technický stav se zhoršuje.

1

Údaje z dotazníkového šetření

20

4.1.3.1 Školství V současnosti je v mikroregionu celkem 13 školských zařízení. Z toho 8 mateřských škol, 3 základní školy nižšího stupně (1. – 5. ročník), 2 základní školy vyššího stupně (1. – 9. ročník. Mateřské školy jsou vyjma Svárova a Částkova zastoupeny v každé obci mikroregionu. Základní školy nižšího stupně jsou v obcích Kněžpole, Mistřice a Topolná, základní školy vyššího stupně se nacházejí v obcích Bílovice a Březolupy. Jiná školská zařízení v mikroregionu nejsou. Do středních a vyšších škol dojíždějí děti nejčastěji do Uh. Hradiště a Uh. Brodu. Z celkového počtu obyvatel mikroregionu jsou přibližně 3% vysokoškolsky vzdělaní lidé. 4.1.3.2 Zdravotnictví a sociální péče Zdravotnická péče zcela chybí pouze ve Svárově. Ve všech obcích se nachází minimálně detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé (příp. děti a dorost). Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé se nachází v polovině obcí mikroregionu. Z dalších zařízení v mikroregionu existují 3 lékárny (v Bílovicích, Březolupech a v Pašovicích) a také veterinární ošetřovna v Březolupech. Specializovaná lékařská pracoviště jsou umístěna v Uh. Hradišti a Zlíně. Zařízení sociální péče se nově nachází v obci Topolná, a to Dům s pečovatelskou službou. Uvnitř je k dispozici 14 bytů, z toho je momentálně 9 obsazených. Dále se v DPS nalézá ordinace praktického lékaře, zubní lékařky a k dispozici jsou zde služby kosmetiky a pedikúry. Jiná podobná zařízení v mikroregionu nejsou. 4.1.3.3 Služby Veřejná knihovna je k dispozici v každé obci mikroregionu, i když ne ve všech případech je z technického hlediska vyhovující, ale vybavení se postupně zlepšuje. Samostatná pošta se v mikroregionu nachází ve 4 obcích: Bílovice, Březolupy, Nedachlebice a Topolná. Pro ostatní obce je vyčleněna samostatná doručovatelka. Stejně tak peněžní ústavy se nacházejí v místech, kde je pošta. V obci Bílovice se nachází pojišťovna.

21

Hasičský záchranný sbor se v mikroregionu také nenachází. Sbor dobrovolných hasičů však působí ve všech obcích.

Nevýrobní služby slouží k uspokojování přímých potřeb obyvatelstva. Mezi sledovanými službami (kosmetika, kadeřnictví, fotograf, čistírna, půjčovna) je v obcích nejčastěji zastoupeno kadeřnictví, které se nachází téměř ve všech obcích. Výskyt ostatních sledovaných služeb je minimální, půjčovny a v mikroregionu chybí. V obci Bílovice nabízí své služby také solárium.

Z hlediska kulturní vybavenosti existuje v každé obci mikroregionu veřejná knihovna. Dále se v mikroreginu nachází 3 přírodní amfiteátry (Bílovice, Březolupy, Pašovice) a Muzeum v Topolné. Kulturní domy jsou zastoupeny téměř v každé obci mikroregionu. V Březolupech mohou občané využívat fungující kino. V mnoha obcích se občané mohou připojit k vysokorychlostnímu internetu. Hojně je tato možnost využívána v Bílovicích a v Topolné, středně pak v obcích Březolupy, Částkov, Kněžpole, Mistřice, Nedachlebice, Pašovice a Zlámanec. Ve Svárově zatím napojení na bezdrátový internet chybí, ale do budoucna se jeho realizace plánuje. Až na obce Svárov a Zlámanec poskytují obce svým občanům informace v pravidelně vycházejícím zpravodaji – kromě Částkova, kde vychází jedenkrát do roka, je zpravodaj vydáván v pravidelných čtvrtletních intervalech. Většina obcí má rovněž zřízeny své internetové stránky, na kterých lze najít informace o obcích, chybí však jednotný informační server celého mikroregionu. 2 4.1.4 Doprava Mikroregion Za Moravú leží na území Vizovických vrchů s mírně členitým terénem. Průměrná nadmořská výška činí 230 metrů nad mořem (pohybuje se v rozmezí od 180 do 290 metrů nad mořem). Z toho vyplývá i povaha povrchu území, který je převážně tvořený

2

Veškeré údaje zpracované v kapitole 4.1.3 byly získány z dotazníkového šetření a z údajů na webových stránkách obcí

22

rovinami a mírnými výšinami. To poskytuje dobré podmínky pro železniční a silniční dopravu, i když železniční doprava v mikroregionu chybí. Nejbližší železniční trať, na které je zajištěna jak osobní, tak i nákladní doprava, se nachází v Uh. Hradišti a Uh. Brodě. Území mikroregionu neprotíná žádná dálnice, rychlostní komunikace a ani silnice I. třídy. I když dopravní napojení mikroregionu směrem na Zlín a Uh. Hradiště se zdá být vyhovující, je zajištěno pouze po silnici II. třídy. Komunikační napojení je jedním z nejožehavějších problémů celého mikroregionu. Územím mikroregionu probíhá pouze jedna silnice II. třídy a to:


silnice II. třídy č. 497 Uh. Hradiště – Bílovice – Březolupy – Šarovy – Bohuslavice u Zlína – Březnice a Zlín. Silnice II. třídy č. 497 se napojuje v Uh. Hradišti na státní silnici E 50 (Brno –

Trenčín) a na druhém konci na silnici I/49 ve Zlíně (Otrokovice – Vizovice). Pro území mikroregionu je nejvýznamnější komunikací spojující ho s okolním světem. [6] 4.1.4.1 Účelové komunikace Účelové komunikace, ke kterým patří lesní a polní cesty je důležité zachovat, jak z hlediska pěšího pohybu místních občanů, tak z hlediska rekreačního – pro pěší i cyklistický provoz. Mikroregion má mnoho zajímavých míst, zákoutí a zajímavostí a právě mnohé z nich jsou přístupné právě po těchto komunikacích. 4.1.4.2 Cyklistická doprava, turistika, cykloturistika Trasy pro pěší turistiku jsou již z minulosti vybudovány a vyznačeny v turistických mapách. Cykloturistika, jako perspektivní odvětví pro zvyšování cestovního ruchu, zaznamenala velký pokrok, především se rozšířila síť značených tras. Samozřejmě, že trasy musí být vybaveny doprovodnými zařízeními – tj. ubytovací zařízení, kempy, stravování, ukazatele, odpadkové koše, odpočívadla, sportovní a kulturní zařízení atd. To s sebou nese další pozitivní efekt - na zaměstnanost. Vzhledem k atraktivnosti okolí a charakteru krajiny na území mikroregionu je cykloturistická doprava často využívána. Využívají se vozovky silnic, místních i účelových

23

komunikací. Mikroregion je doslova protkán sítí cyklostezek, které na sebe vzájemně navazují. Prochází tudy dálková cyklotrasa č. 47 „Moravská stezka“ (směr Mikulov – Břeclav – Uherské Hradiště – Olomouc – Jeseník), a to obcemi Kněžpole a Topolná. Z dalších tras je to tzv. Velký zlínský okruh, která prochází Březolupami a nově také „Cyklostezka Regionu Za Moravú“ procházející obcemi Topolná, Bílovice, Nedachlebice, Částkov, Svárov a Zlámanec a také směrem na Pašovice. Do této obce pak vede také trasa z Kněžpole přes Mistřice. 3 4.1.4.3 Letecká doprava V mikroregionu se letiště nenachází. Nejbližší letiště mikroregionu je v Kunovicích, které má mezinárodní charakter se zabezpečeným celním odbavením, určené pro nepravidelnou přepravu osob i nákladu. Nejbližšími mezinárodními letišti s pravidelnou dopravou jsou letiště v Brně a Ostravě. 4.1.4.4 Vodní doprava V širším kontextu celého Zlínského kraje je vodní doprava možná pouze po řece Moravě. Jedná se o tzv. Baťův kanál, který je dnes zprovozněn od severu – Bělovského jezu, na jih až do Hodonína.

4.2 Popis současného stavu mikroregionu 4.2.1 Oblast bydlení Domovní a bytový fond je jedním z rozhodujících faktorů životní úrovně obyvatelstva. Při posledním sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001 měl mikroregion celkem 3170 domů a 3566 bytů, z toho bylo 86,3 % domů a 86,6 % bytů obydlených trvale. Nižší obydlenost byla zjištěna u obcí Zlámanec a Svárov, naopak nejvyšší obydlenost vykazují obce Bílovice, Březolupy a Topolná. [8]

Z dlouhodobého hlediska se počet domů a bytů v mikroregionu zvyšoval do roku 1980. To bylo způsobeno hlavně z důvodu rychlejšího tempa nové bytové výstavby a tedy 3

Údaje z dotazníkového šetření

24

většího přírůstku než byl úbytek v důsledku demolicí či převodů mezi neobydlené pro rekreační účely. Takový byl (s menšími výkyvy) i vývoj v jednotlivých obcích mikroregionu. [6] Při sčítání v roce 1991 byl zaznamenán obrat – ve všech obcích se v tomto období snížil počet trvale obydlených bytů, při pohledu na celý mikroregion toto snížení dosáhlo 5%. Největší snížení bylo zaznamenáno u obcí Březolupy a Mistřice (o 36 bytů). Avšak při sčítání v roce 2001 byl počet trvale obydlených bytů ještě vyšší než v roce 1980, oproti sčítání z roku 1991 se tento počet zvýšil o 6% na celý mikroregion, nejvíce u obcí Kněžpole a Topolná (o 34 bytů). Jediný pokles byl zaznamenán u obce Zlámanec (o 4 byty).

Grafické znázornění vývoje domovního a bytového fondu v mikroregionu ukazují následující grafy:

Vývoj počtu trvale obydlených bytů v mikroregionu v letech 1961-2001 3200 3100 3000 2900 2800 2700

3088

3064 2912

2899 2770

2600 1961

1970

1980

25

1991

2001

Vývoj počtu domů v mikroregionu v letech 1869-2001 3500 3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Z hlediska jednotlivých druhů budov jsou rozhodujícím druhem rodinné domky, které tvořily necelých 96% trvale obydleného bytového fondu. Bytové domy dosahují pouze 4% podílu trvale obydleného bytového fondu za celý mikroregion. Toto složení je dáno tím, že součástí mikroregionu není žádné město, kde je většinou tento poměr opačný. Významným kritériem pro budoucí vývoj bytového fondu je věková struktura bytů, protože předurčuje dlouhodobé základní rysy jeho perspektivní reprodukce. Podle údajů zjištěných při posledním sčítání roku 2001 převažují v mikroregionu byty postavené po roce 1945 (51% bytového fondu), nejvíce z let 1946 – 1980. Nejmladší bytový fond měly Mistřice, kde 36,4% bytů bylo postaveno v letech 1981 – 2001, pak Pašovice s podílem 31,2% a Kněžpole s 29% bytového fondu. Omlazení bytového fondu výstavbou v letech 1946 – 1980 ovlivnilo snížení úbytku bytů. Spolu s omezováním bytové výstavby v posledních letech měly tyto skutečnosti vliv na zvýšení průměrného stáří bytu. [8] Dynamika bytové výstavby v devadesátých letech značně poklesla. Zahajovaná výstavba se utlumila, takže se dokončovaly většinou rozestavěné byty z předchozích let. Naopak po roce 2000 přišla nová vlna bytové výstavby. Přehled o bytové výstavbě v jednotlivých obcích mikroregionu v letech 2000 až 2005 podává následující tabulka:

26

Bytová výstavba v obcích mikroregionu v letech 2000 – 2005 Území Bílovice Březolupy Částkov Kněžpole Mistřice Nedachlebice Pašovice Svárov Topolná Zlámanec Mikroregion celkem

2000 9

Počet dokončených bytů v roce 2001 2002 2003 2004 14 11 6 9

2005 14

---

-1

-3

-12

-5

-4

--

--

--

4

--

--

--

1

1

--

--

--

Z tabulky vyplývá, že výstavba nových bytů je během všech sledovaných let výrazná pouze u obcí Bílovice a Kněžpole. Naopak u obcí jako Částkov či Zlámanec je bytová výstavba takřka nulová.4 Nutno dodat, že polovina obcí mi své údaje o bytové výstavbě nedodala, tudíž tento přehled bohužel není příliš vystihující. Dá se ale přepokládat, že u velikostně srovnatelných obcí je vývoj bytové výstavby podobný.

Srovnání počtů trvale obydlených domů a bytů v obcích mikroregionu v roce posledního sčítání 2001 se stavem k 31.12.2005, zjišťovaného šetřením v obcích, ukazuje následující tabulka.

4

Údaje z dotazníkového šetření

27

Počty trvale obydlených domů a bytů v obcích mikroregionu (stav ke dni sčítání roku 2001 a k 31.12.2005)

Bílovice Březolupy Částkov Kněžpole Mistřice Nedachlebice Pašovice Svárov Topolná Zlámanec

domy 2001 2005 428 480 430 neuv. 108 124 255 300 305 390 222 294 192 neuv. 67 76 413 473 78 112

byty 2001 2005 487 549 478 neuv. 112 neuv. 296 350 345 neuv. 266 neuv. 203 neuv. 80 neuv. 468 neuv. 81 117

* hodnoty domů a bytů v roce 2005 jsou ve většině případů pouze přibližné

Tabulka ukazuje, že v obcích mikroregionu, které mi tyto informace poskytly, došlo k nárůstu počtu trvale obydlených domů a bytů. Podobný vývoj lze tedy očekávat i v ostatních obcích. 4.2.2

Kulturní hodnoty, památky a jejich ochrana

4.2.2.1 Etnografie území a lidová kultura Území mikroregionu Za Moravú je součástí uherskohradišťského okresu, který zahrnuje z hlediska lidové kultury střední část národopisné oblasti zvané Slovácko. Oblast Slovácka není jednotným národopisným celkem, nýbrž tvoří ji řada vzájemně se odlišujících národopisných podoblastí, zasahujících různé území okresu Uh. Hradiště. Mikroregion Za Moravú patří do podoblasti Dolňácko, jejíž největší část je situována kolem středního toku řeky Moravy. V obcích mikroregionu se stále udržují staré zvyky a lidové tradice: zvyky velikonoční, masopustní průvody, dožínky, poutě, stavění a kácení máje, mikulášské besídky, vánoční trhy. Řada obyčejů se udržuje i díky místním spolkům. Spolky se v obcích mikroregionu postupně objevovaly od 60. let 19. století. V mikroregionu Za Moravú působila celá řada spolků a korporací, ať už to byly spolky vzdělávací, zábavné (čtenářské, divadelní, pěvecké, turistické aj.), tělovýchovné, charitativní, hospodářské či

28

spolky s jiným posláním. Jedním z nejdůležitějších bylo Sdružení dobrovolných hasičů. Nejdůležitějším spolkem hospodářského charakteru byl Spořitelní a záloženský spolek Raiffeisenka. Zvláštní význam mělo šíření tělovýchovných jednot, které vedle základního tělovýchovného poslání hrály významnou roli v odvětvových a všestranně kulturních aktivitách. [6]

Dnes v mikroregionu působí společenské a zájmové organizace různého zaměření, jako jsou např. sdružení dobrovolných hasičů (v každé obci mikroregionu), myslivecké sdružení, svaz technických sportů, chovatelé poštovních holubů, Český svaz zahrádkářů, svaz chovatelů drobného zvířectva, tělovýchovné organizace – STSČ (Sdružení technických sportů a činností) TJ Sokol, Orel, folklórní soubory a divadelní spolky atd. Nejvýznamnější kulturní, společenské a sportovní akce mikroregionu – Motoristická burza, plochá dráha, územím mikroregionu probíhá Barum Rallye, Slovácké hody, poutě, fašank, dětské dny, Mikulášské besídky, sportovní turnaje. 4.2.2.2 Kulturní památky V mikroregionu se nalézá řada kulturních a historických památek, u nichž dominuje, podobně jako v jiných částech Moravy, barokní sloh. Téměř v každé obci mikroregionu lze navštívit kostel nebo kapli, je zde několik Božích muk a mnoho kamenných křížů. Obec Bílovice se může pochlubit zámkem s přírodním zámeckým parkem, v Březolupech se pak nachází 150 let starý zámek s podzámčím. Z dalších památek stojí za zmínku památkové domy č. 90 a č. 93 v Topolné (selská usedlost s patrovou komorou, hospodářská část je ukončena výměnkem a kovárnou). Je třeba dodat, že mnoho památek chátrá a je nutné se o ně starat a opravovat je. V mnoha případech se tak ale neděje, především z důvodu nedostatku finančních prostředků. 4.2.3 Cestovní ruch, rekreace, sport Mikroregion má dobré podmínky pro rozvoj cestovního ruchu: obrovské kulturní a přírodní hodnoty, velký rekreační potenciál (vhodné podmínky pro měkkou, rozptýlenou

29

rekreaci, využívající mimořádně dochovaný krajinný ráz a svéráznou lidovou kulturu), dostatečně hustou síť řádně značených pěších turistických cest v území. Dobré podmínky pro svůj rozvoj zde má i cykloturistika. Mikroregionem prochází dálková cyklotrasa č. 47 „Moravská stezka“, a to obcemi Kněžpole a Topolná. Z dalších tras je to tzv. Velký zlínský okruh, která prochází Březolupami a „Cyklostezka Regionu Za Moravú“ napojující se v Topolné na Moravskou stezku směrem na Uh. Brod a Luhačovice. Tato stezka prochází obcemi Topolná, Bílovice, Nedachlebice, Částkov, Svárov a Zlámanec, druhým směrem pak z Nedachlebic dále přes Pašovice, kde na ni navazuje trasa z obce Mistřice.

Překážkami většího rozvoje rekreace jsou nedostatečně rozvinutá infrastruktura sídel, nedostatečná péče o krajinu, nedostatek zařízení pro zimní rekreaci a v neposlední řadě nepřipravenost místních podnikatelských subjektů. Současná struktura rekreace není z hlediska využití potenciálů, které území skýtá, příliš vhodná. Drtivou převahu má extenzivní individuální rekreace v chatách, chalupách a zahrádkářských osadách. Tento typ rekreace a vázaného cestovního ruchu je plošně i obslužně velmi náročný, neúměrně zatěžuje krajinu a významně poškozuje krajinný ráz, aniž by do území přinesl významnější zisky a pracovní příležitosti (nevytváří poptávku po bydlení a většinou ani stravování, má nízkou intenzitu využití zastavěných ploch). Abnormálně zvyšuje nároky na infrastrukturu, pořizovanou z místních zdrojů. 4.2.3.1 Ubytovací, stravovací a nevýrobní služby V mikroregionu je patrný nedostatek ubytovacích zařízení. Nacházejí se zde pouze 1 penzion, turistická ubytovna a autokemp v Březolupech a dále turistická ubytovna v Nedachlebicích. Zařízení hotelového typu v mikroregionu chybí. Stejně tak počet stravovacích zařízení v mikroregionu je nedostačující. Zařízení s možností stravování je pouze v Bílovicích a Březolupech, v ostatních obcí se nachází pouze pohostinství s nabídkou základního občerstvení a nápojů. Do budoucna je třeba počítat s rozšířením stravovacích služeb, především v souvislosti s rozvojem cykloturistiky a agroturistiky.

30

Přehled ubytovacích a stravovacích zařízení a nevýrobních služeb v mikroregionu 5 Obec Bílovice Březolupy Částkov Kněžpole Mistřice Nedachlebice Pašovice Svárov Topolná Zlámanec

Penzion -1 ---------

Ubytovna -2* ---1 -----

Restaurace 1 2 ---2 -----

Pohostinství 3 3 1 1 3 2 2 1 3 --

* z toho 1 autokemp s kapacitou asi 100 lůžek

4.2.3.2 Sportovní zařízení Téměř v každé obci mikroregionu se nachází sportovní hřiště, je zde několik tenisových kurtů a koupališť. Přehled sportovních a rekreačních zařízení podává následující tabulka. Přehled sportovních zařízení v mikroregionu6 Obec Bílovice Březolupy Částkov

Kněžpole Mistřice Nedachlebice Pašovice Svárov Topolná Zlámanec

5 6

Sportovní zařízení Fotbalové hřiště, kluziště, volejbalové hřiště, tenisové kurty Fotbalové hřiště, tenisové kurty, víceúčelová hala, plážový volejbal, plochodrážní stadion Fotbalové hřiště, víceúčelové sportovní hřiště (nohejbal, volejbal, v zimě hokej), herna pro stolní tenis 2 fotbalová hřiště, tenisové kurty, víceúčelové sportovní hřiště pro volejbal a basketbal, sauna Fotbalové hřiště Fotbalové hřiště, sezónní hokejové hřiště s osvětlením, volejbalové hřiště, tenisové kurty Sportovní hřiště pro minifotbal, venkovní koupaliště, tenisový kurt Hřiště na malou kopanou, tenisové hřiště Fotbalové hřiště, sportovní hřiště, 2 tenisové kurty, venkovní a přírodní koupaliště Fotbalové hřiště, víceúčelové hřiště, tenisový kurt

Údaje z dotazníkového šetření a z webových stránek obcí Údaje z dotazníkového šetření a z webových stránek obcí

31

4.3 SWOT analýza 4.3.1 Původní SWOT analýza Strategický plán rozvoje mikroregionu Za Moravú je zpracován na základě analýzy SWOT, která poukazuje na jeho silné a slabé stránky, rozvojové příležitosti a ohrožení. Z nich je pak rozpracována hlavní část strategického plánu obsahující rozvojové cíle, priority a opatření. SWOT analýza mikroregionu Za Moravú rozebírá silné a slabé stránky, rozvojové příležitosti a ohrožení v 5 oblastech, a to Průmysl a podnikání, zemědělství a lesnictví, Lidské zdroje, Technická a občanská infrastruktura, Cestovní ruch a Životní prostředí a přírodní zdroje. Vzhledem k cílům mé bakalářské práce se zaměřuji na části Lidské zdroje a Cestovní ruch. Původní SWOT analýzu bez nesledovaných oblastí Průmysl a podnikání, zemědělství a lesnictví a Životní prostředí a přírodní zdroje uvádím v Přílohách.

4.3.2 Aktuální SWOT analýza Při tvorbě aktuální SWOT analýzy vycházím především z popisu stavu mikroregionu v jednotlivých oblastech (viz. kapitoly 4.1 a 4.2), z dalších informací získaných z dotazníků (vzor dotazníku uvádím v Přílohách) a z vybraných internetových stránek obcí (viz. Literatura).

Silné stránky -

nižší průměrný věk obyvatel

-

kladný migrační přírůstek

-

příznivá věková struktura obyvatelstva

-

dostatek volných pozemků pro výstavbu rodinných domů

-

zájem obcí a obyvatel o bytovou výstavbu

-

dostatek volných ploch pro rozvoj sídel

-

stabilizovaná síť mateřských a základních škol

-

zlepšující se zdravotnická péče

32

-

tradice spolkového a kulturního života

-

zlepšující se nabídka nevýrobních služeb

-

časté využití připojení k bezdrátovému internetu

-

možnosti pro rozvoj kultury a sportu

-

hustá síť cyklistických tras

-

stále se rozšiřující nabídka sportovních zařízení

-

existence významných kulturních památek

-

zachovalá příroda a krajina

-

vysoký přírodní potenciál území s kvalitním životním prostředím

-

existence identity mikroregionu vedoucího ke vzájemné spolupráci obcí v oblasti cestovního ruchu, školství, zdravotnictví, sociálních služeb, dopravní obslužnosti apod.

Slabé stránky -

blízkost významných středisek – odčerpávání kvalifikovaných pracovníků

-

nedostatek ubytovacích a stravovacích zařízení

-

špatná dopravní obslužnost některých, především koncových, obcí

-

chybějící železniční napojení

-

nízký stupeň využití moderních komunikačních technologií

-

chybějící dostatečná vzdělávací infrastruktura v oblasti středního a vyššího odborného školství

-

horší dostupnost specializované zdravotní péče, pohotovostní a rychlé záchranné služby

-

nedostatek zařízení a služeb pro starší a handicapované občany

-

chybějící kina nebo divadla

-

nedostatek rekreační zařízení volného cestovního ruchu

-

nedostatek zařízení pro zimní rekreaci

-

málo turistických programů a tras s kvalitním zajištěním služeb

-

nedostatečná výstavba turistické infrastruktury

33

-

nízká úroveň příjmů z cestovního ruchu, malý podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu

-

nedostatečná propagace cestovního ruchu

-

špatný stav některých památek a historických objektů

-

poměrně krátká historie sdružení obcí, malé zkušenosti v čerpání dotací

Příležitosti -

zvýšení imigrace obyvatel do mikroregionu

-

přeměna trvale neobydlených objektů na rekreační chalupy s pozitivními dopady na využití stávajícího stavebního fondu, zabránění jeho znehodnocování, šetření přírodního prostředí

-

další rozvoj a podpora spolupráce v oblasti školství, kultury, sportu a zájmových spolků

-

budování zařízení a rozvoj služeb pro starší a handicapované občany

-

zvýšení podílu dlouhodobé rekreace a volného cestovního ruchu s pozitivními dopady na rozvoj zaměstnanosti

-

využití objektů v majetku obcí pro potřeby cestovního ruchu nebo podnikání

-

podpora kulturních a historických tradic s návazností na rozvoj cestovního ruchu

-

regenerace historických památek

-

využití přírodního a kulturního bohatství pro rozvoj mikroregionu

-

potenciál pro rozšiřování sportovních zařízení

-

využití atraktivního přírodního prostředí pro venkovskou turistiku

-

zvýšené využití dotačních zdrojů EU a státu

-

větší zapojení obcí mikroregionu do Programu obnovy venkova a jeho soutěže Vesnice roku s následným využitím získaných finančních prostředků pro cíle POV

-

rozvoj vztahů a pozitivní spolupráce s okolními regiony

-

prohloubení interních vazeb v území

-

aktivní spolupráce veřejné správy, podnikatelské sféry a veřejnosti

-

zvyšování atraktivity území vytvářením podmínek pro imigraci obyvatelstva

34

Hrozby -

zvyšování podílu obyvatelstva v poproduktivním věku

-

nárůst neumístěných absolventů škol

-

zvyšování nezaměstnanosti

-

stárnutí bytového fondu

-

absence zařízení středního vzdělání, chybí vyšší odborné školy

-

zhoršení (nezlepšení) dostupnosti odborné zdravotnické péče

-

další zhoršování stavu historických památek

-

konkurence sousední turistické nabídky

-

ztráta historického a kulturního vědomí a sounáležitosti s regionem

-

porušení interních vazeb v území

-

pasivita institucí i obyvatel

-

ignorace rozvoje lidských zdrojů

-

snížení dotačních prostředků

35

4.4 Diskuse k SWOT analýze Při tvorbě aktuální SWOT analýzy byly rozhodujícím výchozím podkladem zpracovaný profil a charakteristika mikroregionu Za Moravú. Naopak při formulaci návrhu priorit a opatření již tyto věcně rozebírají body silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb nově vytvořené SWOT analýzy. Během 6 let, které uplynuly od vytvoření původního Strategického plánu rozvoje mikroregionu Za Moravú, se podařilo některá opatření uskutečnit, v mnoha případech se však naplňovat pouze začala. Proto se v několika podstatných bodech aktualizovaná SWOT analýza od té původní příliš neliší. Je potřeba na tyto cíle klást ještě větší důraz a zajistit tak konečnou realizaci předepsaných opatření.

Nyní se tedy zaměřím především na body, ve kterých se obě SWOT analýzy (původní a aktualizovaná) liší, a ze kterých vyplývají nově navrhovaná opatření a na jejich zdůvodnění. Několik změn se týká oblasti lidských zdrojů, kde se zlepšují podmínky pro rozvoj bydlení. Z údajů zpracovaných v profilu území v kapitole 4.2.1 lze vypozorovat snahu jednotlivých obcí o rozšíření bytového fondu, a to především ve větších obcích mikroregionu. Oproti údajům získaných při tvorbě původního Strategického plánu je tento nárůst natolik výrazný, že bylo nutné ho začlenit mezi silné stránky v aktualizované SWOT analýze. Tato skutečnost se pak odráží také v dalších silných stránkách analýzy jako je např. migrační přírůstek obyvatel. Tento příliv nové potenciální pracovní síly může pomoci také v oblasti zaměstnanosti, a to především v cestovním ruchu. Důvodem tohoto zlepšení je stále větší zájem obou zúčastněných stran, tedy jednotlivých obcí mikroregionu a obyvatel stěhujících z okolních měst na venkov. Přispívá k tomu rovněž dostatek volných stavebních ploch, které obce občanům nabízejí. Obce se také snaží o zlepšování nabídky zdravotnických a sociálních služeb. Při porovnání stavu mikroregionu v této oblasti přes 6 lety s poznatky získanými z dotazníkového šetření a informacemi poskytovanými webovými stránkami obcí je patrný pokrok v nabídce těchto služeb, především díky zlepšení finančních možností a přírůstku

36

vystudovaných lékařů mezi obyvateli mikroregionu, kteří si zde otevírají vlastní ordinace. Radikálnějších změn se ovšem občané zatím nedočkali. Přibylo sice pár lékařských ordinací a také jeden Dům s pečovatelskou službou, pro potřeby obyvatel je to ale stále málo. Je to zřejmě dáno tím, že složení věkové struktury populace v mikroregionu tyto služby nevyžaduje v takové míře. Především pro stárnoucí populaci, která se i díky imigraci mladých rodin dostává spíše do pozadí pozornosti, by se mělo vybudovat ještě alespoň jedno nové středisko, které by v mikroregionu zajišťovalo péči o starší či nemocné lidi. Rozšířilo se využití moderních technologií. Tento bod se v původní analýze nenachází, uvádím ho v aktualizované verzi, ovšem zatím stále jako slabou stránku. Tak např. bezdrátový internet nabízí svým občanům hned několik obcí, přesto jeho využití je zatím méně než průměrné. Internet některé obce používají také jako svůj informační portál, proto by se měly snažit obecní bezdrátový internet obyvatelům více zpřístupnit. Internet by obce měli kromě informací pro vlastní občany využít také jako prostředek k propagaci celého mikroregionu v oblasti cestovního ruchu.

Jako velmi pozitivní se jeví snaha právě o rozvoj cestovního ruchu. V analýze z roku 2000 lze najít řadu bodů, které poukazují na dobré podmínky tohoto rozvoje (od vybudování turistické infrastruktury či rozšíření nabídky sportovních zařízení, přes rozvoj cykloturistiky v mikroregionu až po regeneraci historických památek), ale snaží se také upozornit na případné hrozby. Dnes můžeme říct, že velký pokrok zaznamenalo budování cyklostezek, které už vedou do každé obce a mikroregion je jimi doslova protkán, značně se zlepšila také nabídka sportovního vyžití. Informace, které mi v dotaznících poskytli starostové obcí mikroregionu, potvrzují, že dnes již do každé obce je přivedena cyklotrasa, ať už obcí vede trasa meziregionálního charakteru, či je to podle Strtegického plánu z roku 2000 nově vybudovaná „cyklostezka Regionu Za Moravú“. Tato skutečnost je proto právem zařazena mezi silné stránky aktualizované SWOT analýzy. Naopak stále pokulhává realizace výstavby doprovodné turistické infrastruktury, je zde patrný nedostatek ubytovacích a stravovacích zařízení, chybí doprovodné služby pro

37

cykloturistiku atd. Důvodů proč to tak je může být více. Největším problémem je nejspíš nedostatek finančních zdrojů pro další a pružnější rozvoj, obce nemají mnoho zkušeností s využíváním dotačních zdrojů EU a státu. Jako příležitost se jeví větší zaměření na zapojení do Programu obnovy venkova a jeho soutěže Vesnice roku s následným využitím získaných finančních prostředků pro cíle POV. Celkově by se dalo říct, že v mikroregionu přibylo silných stránek, na druhou stranu těch slabých příliš neubylo. Především na odstraňování slabých stránek v návaznosti na popsané příležitosti by se obce měly i nadále více zaměřovat. Návrhy opatření vedoucí ke zlepšení stavu mikroregionu přibližuje následující kapitola.

38

4.5 Návrh priorit a opatření PRIORITA 1: Cíl 1.1

LIDSKÉ ZDROJE

Podporovat rozvoj školství, zdravotnictví a sociálních služeb

Popis cíle: Pro spokojený život obyvatel mikroregionu je důležité, aby byl pro všechny k dispozici dostatek školských, zdravotnických a sociálních služeb. Úroveň těchto služeb souvisí s možnostmi pracovních příležitostí v mikroregionu, přispívá ke stabilitě obcí a využívání obytných prostorů i zachování rovnováhy mezi mladší a starší generací. Cílem je dosažení vyvážené situace v oblasti sociální infrastruktury, která vytvoří základ pro kvalitní životní podmínky všech obyvatel mikroregionu a zaručuje přiměřené sociální jistoty, vzdělání a možnosti rozvoje životního stylu a životních šancí. Opatření 1.1.1 Rozvoj školství a vzdělanosti obyvatel Vzdělanost obyvatelstva je jedním z hlavních předpokladů pro další rozvoj mikroregionu Vzhledem k velikosti obcí mikoregionu je patrné, že školská zařízení zde nejsou hojně zastoupena. V některých menších obcích regionu jsou sice mateřské nebo i základní školy (první stupeň), většina mládeže však za studiem dojíždí do větších obcí mikroregionu. Za středním, vyšším a odborným vzděláním je nutné dojíždět za hranice mikroregionu. Právě vzhledem k velikosti obcí ale není nutnost na této skutečnosti nic měnit. Základním problémem venkovských škol je nízký počet žáků a na to navazující rentabilita provozu. Většina obcí již mateřské a základní školy nezřizuje, některé obce jsou nuceny provoz omezovat. Problémy škol jsou především v oblasti ekonomické a v oblasti lidských zdrojů (horší vybavenost než městské školy, nedostatek pedagogů atd.) Do škol vkládán relativně nízký podíl veřejných prostředků, což má neblahý vliv na kvalitu výuky a materiální zabezpečení škol.

39

Aktivity naplňující opatření •

Udržení co největšího počtu základních a mateřských škol v menších obcích

•

Udržet mladou inteligenci (např. mladé pedagogy) formou sociálních jistot v dané oblasti

•

Podporovat celoživotního vzdělávání obyvatel

•

Zvýšit zájem veřejnosti o vzdělávání a účast veřejnosti v diskusích o vzdělávání

•

Podpořit rozšiřování mimoškolních aktivit (výchovných, kulturních, sportovních apod.) jako součást systému prevence před sociálně patologickými jevy

•

Snažit se o rozvoj vzdělávání zaměřeného na nové činnosti a nová povolání

Opatření 1.1.2 Zvýšení dostupnosti a kvality zdravotnických a sociálních služeb Služby a zařízení zdravotní a sociální péče, včetně veřejné zdravotní služby, by měly být dostupné ve všech obcích mikroregionu, alespoň v minimálním rozsahu. Síť sociálních a zdravotních služeb v mikroregionu je v mnoha obcích pouze na základní úrovni, v každé obci je detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé (příp. děti a dorost), samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé se nachází v polovině obcí mikroregionu. Do nemocnice a jiných specializovaných lékařských pracovišť musí obyvatelé mikroregionu dojíždět do Uh. Hradiště a Zlína. Jediné zařízení sociální péče se nachází v obci Topolná, a to Dům s pečovatelskou službou. Důležitým úkolem v této oblasti je vytvoření vzájemně provázané sítě zdravotní a sociální péče schopné adresně reagovat na zdravotní a sociální potřeby občanů. V praxi to znamená vytvoření a funkční propojení jednotlivých oborů a zařízení působících v těchto oblastech. Zařízení v mikroregionu je nutné zapojit do podobného zdravotně-sociálního systému v rámci celého kraje. Je nutné zajistit především bezproblémovou dojížďku do specializovaných zařízení, a zajistit sociální péči přímo v menších obcích mikroregionu.

Aktivity naplňující opatření •

Zajistit dostupnost obvodních lékařů i v malých obcích mikroregionu

•

Zřídit systém pečovatelské služby na území celého mikroregionu (příležitost pro vznik nových soukromých organizací)

40

•

Vytvořit efektivní a funkční síť služeb v oblasti zdravotnických a sociálních služeb

•

Podpořit fungování stávajících zdravotnických zařízení

•

Rozšiřovat ordinační hodiny lékařů v menších obcích mikroregionu

•

Zlepšit kvalitu péče o seniory

•

Zajistit lepší přístup k zařízením sociálních služeb

Cíl 1.2

Rekonstrukce a rozvoj bytového fondu

Popis cíle Domovní a bytový fond je jedním z rozhodujících faktorů životní úrovně obyvatelstva. Rozvoj bydlení zajišťuje stabilizaci obyvatel obce, příliv nových občanů (zejména v obcích, které se nacházejí v blízkosti větších měst), zlepšení demografického potenciálu a v neposlední řadě i větší daňovou výtěžnost a navýšení obecního rozpočtu. Také zvyšující se migrační pohyb obyvatelstva má na rozvoj bydlení stále stoupající význam. A bytová výstavba je rovněž nezanedbatelným zdrojem nových pracovních příležitostí v regionu. Cílem je tedy zajistit dostatek možností pro ještě větší rozvoj bytového fondu k dosažení dalšího přílivu obyvatel do obcí a tím zajistit přírůstek nových pracovních sil. Opatření 1.2.1 Zvýšení dynamiky bytové výstavby a udržení trendu nárůstu počtu trvale obydlených domů Výstavba nových bytů v současné době zaznamenává kladný vývoj, avšak zdaleka ne u všech obcí mikroregionu je to vývoj výrazný. Jak vyplývá z výše uvedených konstatování, obce by měly ještě více podporovat výstavbu nových domů a bytů ať už z důvodu nabídky nových pracovních příležitostí nebo jako záruku udržení školy, školky, pošty, dopravní obslužnosti a v neposlední řadě i vyššího příjmu z daní do obecní pokladny. Dostatek volných pozemků a stárnutí bytového fondu by proto měly být dostatečnou motivací pro další rozvoj. V mikroregionu se z celkového počtu domů a bytů nachází 86,3 % domů a 86,6 % bytů obydlených trvale. Nižší obydlenost byla zjištěna u obcí Zlámanec a Svárov, naopak nejvyšší obydlenost vykazují obce Bílovice, Březolupy a Topolná. Změnou využívání

41

neobydlených objektů (domů a bytů) např. na rekreační chalupy by došlo k vhodnému využití stávajícího stavebního fondu, zabránilo by se jeho znehodnocování a chátrání a šetřilo by se přírodní prostředí, které by tak nezatěžovala výstavba nových rekreačních objektů v jiných lokalitách.

Aktivity naplňující opatření •

Podpořit využití stávajícího bytového fondu, který je k dispozici na vesnicích

•

Vytvořit podmínky pro novou bytovou výstavbu v návaznosti na ÚP obcí

•

Při výstavbě nových bytů využívat dotací ze státního programu podpory bydlení

•

Přesvědčovat majitele soukromých pozemků, které jsou vymezeny jako plochy pro novou bytovou výstavbu, o prodeji jako o věci veřejně prospěšného zájmu

•

Vytvářet podmínky pro bydlení pro mladé manžele, rodiny s dětmi atd.

•

Zprostředkování nabídky volných pozemků do okolních regionů

•

Vytyčit vhodné neobydlené objekty

•

Sestavit projekty pro jejich rekonstrukci

•

Využít těchto objektů k přeměně na stavby využívané k různým účelům (např. pro rekreaci)

Cíl 1.3

Zkvalitnění podmínek a možností kulturního a sportovního vyžití v jednotlivých obcích

Popis cíle Kulturní a sportovní život regionu a síť kulturních a sportovních zařízení spolu s regionálními kulturními tradicemi by měly být rozvíjeny v souladu s moderními metodami oživování společenského a kulturního života. Jde o oblast, kde se nejlépe projeví vztah k regionu a krajině a zároveň schopnost spolupráce veřejné správy, hospodářských subjektů, státního i soukromého sektoru, škol a neziskových organizací. Opatření 1.3.1 Kulturní dění v mikroregionu Dnes v mikroregionu působí společenské a zájmové organizace různého zaměření, jako jsou např. sdružení dobrovolných hasičů (v každé obci mikroregionu), myslivecké

42

sdružení, svaz technických sportů, chovatelé poštovních holubů, Český svaz zahrádkářů, svaz chovatelů drobného zvířectva, tělovýchovné organizace – STSČ (Sdružení technických sportů a činností) TJ Sokol, Orel, folklórní soubory a divadelní spolky atd. V každé obci je centrem kulturního dění místní kulturní zařízení. Jejich prostorové a technické možnosti už ovšem v mnoha případech není dostačující. Proto by se obce měly postarat o jejich údržbu a případnou rekonstrukci. V rámci mikroregionu je nutné zajistit přístup všem obyvatelům ke standardní kultuře

v podobě

divadla,

koncertů

apod.,

která

je

přirozeně

soustředěna

v

městských centrech. Řešením je zlepšení dopravní obslužnosti. Jako významné se jeví navázat na lidové tradice a kulturu oblasti s cílem tyto prvky dále rozvíjet a nabízet v rámci aktivit cestovního ruchu.

Aktivity naplňující opatření •

Iniciovat a podporovat projekty místních kulturních akcí navazující na místní tradice a zvyky

•

Podporovat vytváření zájmových spolků, přednášek a besed

•

Vytvářet projekty, které umožní import kulturních akcí do místních škol a jednotlivých obcí mikroregionu

•

Zlepšit současnou prostorovou a technickou situaci vybraných kulturních zařízení

•

Vytvořit a realizovat projekt rozvoje dopravní infrastruktury obcí pro růst mobility zájemců o kulturu

Opatření 1.3.2 Údržba a ochrana místních památek a lidové architektury Opravené a udržované památky lidové a církevní architektury jsou dalším výrazným prvkem podílejícím se na vytváření image obcí a mikroregionu. Mnoho kulturních památek ale chátrá a je nutné se o ně starat a opravovat je. V mnoha případech se tak ale neděje, především z důvodu nedostatku finančních prostředků. Jedním z úkolů programu by proto mělo být systematické vyhledávání památek lidové architektury a zajištění financování z příslušných fondů.

43

Aktivity naplňující opatření •

Zvýšení finančních prostředků na ochranu hmotného i nehmotného kulturního dědictví mikroregionu a jeho využití k zvýraznění image mikroregionu

•

Ochrana a údržba chráněných území, přírodních a technických atraktivit

•

Systematické vyhledávání památek lidové architektury s cílem o zápis do Seznamu památkově chráněných objektů

Opatření 1.3.3 Rozvoj sportovních zařízení Regenerace lidského těla formou aktivního odpočinku přestává být doménou městské populace, ale s postupnou změnou životního stylu, s budováním sídel movitější části obyvatelstva v příměstských obcích a s migrací zvláště mladých rodin s dětmi z měst na venkov se sport stává nezbytnou součástí života i v jednotlivých obcích mikroregionu. Mimo tradiční stánky sportu jako jsou fotbalové hřiště a také víceúčelová asfaltová hřiště, se v jednotlivých obcích postupně rozšiřují ostatní zařízení různorodého sportovního vyžití, nejvíce tenisové kurty. Cílem rozvojového programu je podporovat průběžnou výstavbu sportovních zařízení tak, aby účelně pokryla celou oblast mikroregionu. Vybavení obcí sportovišti je odpovídající velikosti obcí a na slušné úrovni a zvláště pak větší obce ve výstavbě nových zařízení kontinuálně pokračují nebo s výstavbou počítají.

Aktivity naplňující opatření •

Rekonstrukce stávajících sportovišť

•

Výstavba nové sportovní infrastruktury – sportovní areály, hřiště, haly atd.

•

Zlepšení využití existujících zařízení pro využití volného času v oblasti sportu a kulturně společenském vyžití

•

Dokončení sportovního areálu v Kněžpoli – koupaliště

•

Podpora aktivit vedoucích k širšímu zapojení mládeže do činnosti sportovních klubů

•

Rozvoj programů zaměřených na volnočasové aktivity dětí a mládeže

44

PRIORITA 2: Cíl 2.1

CESTOVNÍ RUCH

Propagace potenciálu cestovního ruchu kraje

Popis cíle Cestovní ruch představuje pravděpodobně největší příležitost pro rozvoj celého mikroregionu. Na jeho území se nachází značné množství kulturních, turistických a přírodních zajímavostí. Dostatek turistických zajímavostí však sám o sobě rozvoj cestovního ruchu nepřinese, je proto třeba tento rozvoj vhodnými aktivitami podporovat. Jedná se zejména o zkvalitnění informačních služeb a zavedení jednotného systému jejich propagace, budování a značení turistických tras, rekonstrukci místních památek a celkové propojení a využití kulturních akcí. Opatření 2.1.1 Zajištění informační služby návštěvníkům mikroregionu Na území mikroregionu již funguje určitá informační síť, pro potřeby cestovního ruchu však není dostatečná a je potřeba ji i nadále rozšiřovat. Bude-li mít návštěvník k dispozici kvalitní informace o nabídce pro něj zajímavých míst, zvyšuje se celková konkurenceschopnost všech zainteresovaných podniků a institucí v mikoregionu. Je tedy potřeba vybudovat nový silný image cestovního ruchu mikoregionu, založený na široké nabídce atraktivit, vycházejících z existujícího potenciálu cestovního ruchu v mikoregionu, zvýšit prezentaci všech aktivit a subjektů spojených s cestovním ruchem (především prostřednictvím internetu) s cílem zajistit komplexnost nabídky cestovního ruchu a snadnou rozpoznatelnost jejího původu a tradice. Dále je vhodné, aby se po dohodě jednotlivých obcí mikroregionu zavedl jednotný navigační systém značení památek, který by návštěvníkovi umožňoval jednodušší pohyb po území mikroregionu. Byla by rovněž vhodná komplexní propagace regionu pomocí jednotných propagačních materiálů na výstavách, veletrzích cestovního ruchu atd. Jako součást internetových stránek by bylo vhodné uvést databázi historických objektů na území jednotlivých obcí, a to jak zrekonstruovaných, tak i těch, které potřebují obnovit. Při dalším rozvoji nabídky produktů cestovního ruchu pro rekreanty je nutné zaměřit se na zdůraznění místních zajímavostí, zejména kulturních a historických památek,

45

přírodních atraktivit, zviditelnit nabídku pěších a cyklistických stezek a vybudovat základní infrastrukturu cestovního ruchu, bez které další rozvoj není možný.

Aktivity naplňující opatření •

Podpora iniciativ podílejících se na propagaci mikroregionu a jeho potenciálu cestovního ruchu

•

Podpora stávající informační sítě pro návštěvníky mikroregionu, podpora informačních center

•

Zavedení jednotného navigačního značení k památkám, atraktivitám na území mikroregionu

•

Zavedení systému jednotné propagace (společné materiály, propagace na internetu atd.)

•

Sestavení propagačních materiálů o programové nabídce cestovního ruchu v mikroregionu

•

Vytvoření průvodce mikroregionu pro pěší turistiku a cykloturistiku

•

Vytvoření produktů cestovního ruchu nabízejících vzájemnou kombinaci pobytové a poznávací turistiky

•

Vytvoření mikroregionálních internetových stránek

•

Propagace turistických možností na internetu

•

Zkvalitňování informovanosti podnikatelů zaměřených na cest. ruch v regionu

•

Aktivní

účast

subjektů

cestovního

ruchu

mikroregionu

na

tuzemských

a zahraničních výstavách zaměřených na cestovní ruch

Cíl 2.2

Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu

Popis cíle Turistická infrastruktura v mikroregionu je vzhledem k rozsahu zdejší nabídky cestovního ruchu nedostatečná. Je potřeba rozšiřovat nabídku ubytovacích a stravovacích služeb (především v těch menších obcích mikoregionu), rozšiřovat nabídku zařízení pro sportovní vyžití a rozšiřovat síť cyklotras, turistických pěších tras apod.

46

Opatření 2.2.1 Zlepšení kvality služeb ubytovacích a stravovacích zařízení V mikroregionu je patrný nedostatek ubytovacích zařízení. Nacházejí se zde pouze 1 penzion, turistická ubytovna a autokemp v Březolupech a dále turistická ubytovna v Nedachlebicích. Stejně tak počet stravovacích zařízení v mikroregionu je nedostačující. Zařízení s možností stravování je pouze v Bílovicích a Březolupech, v ostatních obcí se nachází pouze pohostinství s nabídkou základního občerstvení a nápojů. Při hledání optimální koncepce pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace je třeba zohlednit především potřebu ekonomického přínosu pro vlastní region, potřebu relativně velkých investic do infrastruktury a rekreačních služeb. Z tohoto pohledu se jako nejvýhodnější jeví větší rekreační zařízení volného cestovního ruchu. Přinášejí pracovní příležitosti (alespoň méně kvalifikované), někdy i daně, majiteli zisk, který mu umožní investice do nákladnějších rekreačních služeb a infrastruktury. Často však mají i negativní dopad na krajinný ráz. Výhodné mohou být i menší penziony. Svými náklady jsou přijatelné i pro většinu místních podnikatelů, přinášejí příjmy majiteli i obci a nová pracovní místa. Investiční síla je sice menší, dá se však lépe zorganizovat pro společné služby. Pro krajinu znamená menší narušení, zvláště využívá-li stávajících zastavěných území. Nejlepší variantou rozvoje cestovního ruchu je varianta smíšená, která v jednotlivých prostorech navrhuje vhodnou kombinaci investičně silných rekreačních forem s formami ziskovými pro místní obyvatelstvo a prospívající krajinnému rázu. Změnou využívání trvale neobydlených objektů na rekreační chalupy dojde k vhodnému využití stávajícího stavebního fondu, zabrání se jeho znehodnocování a šetří se přírodní prostředí, které tak není zatěžováno výstavbou rekreačních objektů v jiných lokalitách.

Aktivity naplňující opatření •

Podporovat zvyšování kvality a kapacity ubytovacích a stravovacích zařízení

•

Podpořit rozvoj ubytovacích a stravovacích služeb v menších sídlech – podpora agroturistiky

•

Zprovoznění dočasně uzavřených ubytovacích a stravovacích zařízení

47

•

Vybudování infrastruktury pro turistiku podél cyklostezek

•

Vytipování vhodných trvale neobydlených objektů a jejich přeměna na zařízení cestovního ruchu

•

Vybudování infrastruktury pro turistiku u rybníků v Nedachlebicích s návazností na cykloturistiku

Opatření 2.2.2 Zvýšení atraktivity sítě cyklostezek Cykloturistika se stává jedním z nejoblíbenějších a zároveň nejpřístupnějších způsobů aktivního trávení volného času, podporující zdravý životní styl všech generací. Jízda na kole je činností vhodnou nejen pro víkendy či dovolené, může se stát i každodenním programem. Není omezena náročností či nedostupností sportovního vybavení a zařízení – jde o aktivitu všeobecně přístupnou s možností volného využití otevřené krajiny. Základním cílem této aktivity je vytvoření optimálních podmínek pro cykloturisty, aby pro ně průjezd mikroregionem byl velmi lákavý a atraktivní, aby síť těchto stezek zpřístupnila cykloturistům návštěvy obcí mikroregionu a všech jeho atrakcí a po všech trasách byla atraktivní nabídky služeb. Jelikož je je mikroregion doslova protkán sítí cyklostezek, které na sebe vzájemně navazují, výstavba nových cyklotras v rámci mikroregionu Za Moravú by se v současnosti mohla odsunout spíše do pozadí a na řadu by měl přijít rozvoj sítě doprovodných služeb – občerstvení, případně ubytování, odpočívadla na trase, servisy na kola apod. Tato aktivita ještě více zvýší atraktivitu zdejší cykloturystiky.

Aktivity naplňující opatření •

Údržba a obnova sítě cyklotras, cyklostezek a pěších tras

•

Postupné vybavení doprovodnými službami

•

Podpora značení nových cyklistických stezek a cyklotras

•

Rekonstrukce špatných úseků cyklistických stezek

•

Rozšíření cyklistických tras v návaznosti na dálkové cyklotrasy

•

Propagace cykloturistiky mikroregionu v rámci České republiky i zahraničí

48

5 Závěr Ve své bakalářské práci jsem se zabýval problematikou rozvoje mikroregionu Za Moravú. Tato práce si kladla za cíl aktualizovat rozvojový plán mikroregionu v oblasti lidských zdrojů a cestovního ruchu. Mikroregion Za Moravú se od svého založení snaží o zlepšení kvality života svých občanů především v oblasti bydlení poskytováním obecních bytů, nabídkou stavebních pozemků, údržbou veřejných prostranství, budováním technické infrastruktury, pořádáním kulturních akcí a řadou dalších aktivit. Pro zpracování analýzy profilu mikroregionu a aktualizované SWOT analýzy jsem využíval především dotazníku rozeslaného do všech členských obcí. Ten zjišťoval, jak se ve zkoumaných oblastech změnil stav mikroregionu, a také jakým způsobem se jednotlivé obce přičiňují o jeho rozvoj. Ačkoliv mi některé údaje těmito dotazníky nebyly poskytnuty, podařilo se mi je ať už více či méně úspěšně doplnit údaji z internetových stránek obcí a rovněž z údajů poskytovaných na svých webových stránkách Českým statistickým úřadem. Na základě těchto analýz mnou byla navržena opatření popisující řešení rozvojových aktivit ve slabých stránkách mikroregionu. Z nich vyplývá doporučení pro mikroregion Za Moravú zaměřit se především na rozšíření nabídky služeb, ať už sociálních, zdravotnických či služeb zkvalitňujících informovanost obyvatel, rozvíjet bytový fond a neustále zkvalitňovat nabídku kulturního a sportovního vyžití. Z dalších doporučení pak dobudovat doprovodnou infrastrukturu cestovního ruchu a zaměřit se na zvýšení propagace cestovního ruchu. Při tvorbě této práce jsem se snažil o to, aby jednotlivá doporučení byla přínosem pro starosty členských obcí mikroregionu při jejich úsilí o rozvoj území a zkvalitnění podmínek pro život svých obyvatel.

49

6 Literatura [1] BERKA, R. A KOL.: Příručka člena zastupitelstva obce. 1. vyd. Praha: VCVS ČR, o. p. s., 2002. ISBN 80-238-9120-0 [2] KOUDELKA, Z.: Průvodce územní samosprávou po 1.1.2003. Praha: LINDE Praha, a. s., 2004. ISBN 80-7201-403-X [3] BRŮNA, M. A KOL.: Veřejná správa v České Republice. Praha: Ministerstvo vnitra ČR, 2005. ISBN 80-239-4709-5 [4] REKTOŘÍK, J. – ŠELEŠOVSKÝ, J. Strategie rozvoje měst, obcí, regionů a jejich organizací. (ROPO, O.P.S., S.R.O., A.S., Sdružení obcí). 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 1999. ISBN 80-210-2126-8. [5] Masarykova univerzita v Brně. Optimalizace právního a ekonomického prostředí pro rozvoj a zvýšení efektivnosti výkonu územní veřejné správy [online]. 2005, [cit. 200604-01]. Dostupný z www: < http://www.mvcr.cz/odbor/reforma/pdf_opti/e_proved.pdf >. [6] Strategický plán rozvoje mikroregionu Za Moravú. Regionální rozvojová agentura Východní Moravy, Zlín, 2000 [7] Český statistický úřad. MOS - Městská a obecní statistika [online]. 2006, [cit. 2006-0501]. Dostupný z www: < http://www.czso.cz/lexikon/mos.nsf/okresy/CZ0722 >. [8] Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2005, [cit. 2006-05-01]. Dostupný z www: < http://www.czso.cz/sldb/sldb2001.nsf/okresy/CZ0722 >.

Ostatní Internetové zdroje: http://www.nedachlebice.cz http://www.mistrice.cz http://www.pasovice.cz http://www.topolna.cz

50

7 Přílohy Příloha 1 – Původní SWOT analýza mikroregionu Za Moravú Příloha 2 – Vzor dotazníku rozesílaný obcím

51

Příloha 1 – Původní SWOT analýza mikroregionu Za Moravú 1. Silné stránky Lidské zdroje
dostatek potencionálních pracovních sil
příznivější populační vývoj ve srovnání s okresem Uh. Hradiště, celým Zlínským krajem i ČR
převažující složka ekonomicky aktivních obyvatel
dlouhodobý celkový migrační přírůstek
fungující systém sociálních služeb
příznivější struktura cenzových domácností
nižší míra nezaměstnanosti mikroregionu v porovnání s okresem Uh. Hradiště
regionální kulturně společenský význam území a udržování kulturních tradic
stabilizovaná síť základního školství
zvýšení vzdělanostní úrovně mezi posledními dvěma sčítáními lidu, domů a bytů Cestovní ruch
přírodní potenciál umožňuje intenzivní rozvoj cestovního ruchu a rekreaci
neznečištěné ovzduší
dostatek pracovních sil, které by se mohly věnovat cestovnímu ruchu a rekreaci
existence významných kulturních památek
dobré možnosti venkovské turistiky ve vazbě na územně specifické atraktivity
dobré přírodní podmínky umožňující rozvoj cykloturistiky

2. Slabé stránky Lidské zdroje
trvalé snižování podílu předproduktivní složky obyvatelstva, dlouhodobé záporné saldo přirozeného pohybu
pomalý nárůst počtu obyvatel v posledních šesti letech
vyšší index stáří mikroregionu s porovnáním s okresem Uh. Hradiště
blízkost významných středisek – odčerpávání kvalifikovaných pracovníků
nepříznivá věková struktura mikroregionu - neprogresivní typ populace
nárůst průměrného věku obyvatelstva v posledním desetiletí
nižší vzdělanostní úroveň obyvatelstva v porovnání s okresní
nárůst neobydlených objektů
špatná dopravní obslužnost některých, především koncových, obcí

52

Cestovní ruch
nedostatečně rozvinutá turistická infrastruktura sídel (ubytovací, stravovací a rekreační služby)
nedostatek zařízení pro zimní rekreaci
nepřipravenost místních podnikatelských subjektů v této oblasti
málo turistických programů a tras s kvalitním zajištěním služeb
nízká úroveň příjmů z cestovního ruchu, malý podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu
špatný stav některých památek a historických objektů

3. Příležitosti Lidské zdroje
stabilizace obyvatelstva pomocí výstavby nových rodinných domků a využití stávajícího neobydleného bytového fondu
rozvoj systému celoživotního vzdělávání s důrazem na rozvoj informační společnosti
adaptace školského systému a využití volné kapacity školských zařízení např. pro péči o starší občany
přeměna trvale neobydlených objektů na rekreační chalupy s pozitivními dopady na využití stávajícího stavebního fondu, zabránění jeho znehodnocování, šetření přírodního prostředí Cestovní ruch
vybudování turistické infrastruktury
cílená propagace a zavedení systému certifikace služeb
regenerace historických památek
zvýšení podílu dlouhodobé rekreace a volného cestovního ruchu s pozitivními dopady na rozvoj zaměstnanosti
rozvoj cykloturistiky v mikroregionu v návaznosti na dálkové cyklotrasy
využití potenciálu šetrných forem turistiky (agroturistika a venkovská turistika)
rozšíření nabídky sportovních zařízení

4. Ohrožení Lidské zdroje
odliv kvalifikované pracovní síly
pokračující záporné saldo přirozeného pohybu obyvatelstva a obrat v migračním pohybu - záporné migrační saldo
stagnace úrovně vzdělanosti obyvatelstva v mikroregionu

53







rostoucí nezaměstnanost se všemi negativními důsledky rostoucí zranitelnost určitých kategorií obyvatelstva (ZP, starší ročníky, nekvalifikovaní, absolventi škol, ženy) vzrůstající míra sociálně patologických jevů stárnutí bytového fondu

Cestovní ruch
další zhoršování stavu historických památek
rizika kapitálové návratnosti do budování turistické infrastruktury
konkurence sousední turistické nabídky
kvalita a včasnost spolupráce na regionální úrovni
nedostatečná podpora rozvoji cestovního ruchu zejména ve venkovských oblastech
stárnutí vodovodní sítě

54

Příloha 2 – Vzor dotazníku rozesílaný obcím Název obce ………………….……………., počet obyvatel k 31.12.2005………………….

1. Má vaše obec obecní byty pro občany? a) Ano – uveďte počet bytů a jejich kategorie, příp. kapacitu……………………………………………………………………… b) Ne – uveďte důvod proč…………………………………………………………………………... 2. Jaký je zájem ze strany občanů o využívání bytového fondu a) velký b) průměrný c) není zájem 3. Má vaše obec vyčleněny pozemky pro výstavbu rodinných domů? a) Ano – uveďte počet stavebních míst………………………………………………………………………… b) nemá c) nemá, ale do budoucna počítá 4. Je ve vaší obci zřízen fond rozvoje bydlení? a) Ano – uveďte jeho finanční objem………………………………………………………………………… b) Ne Prosím doplňte: počet domů a bytů ve vaší obci: - při sčítání lidu, domů a bytů v roce 2001: - v roce 2005:

domy ……. …….

byty ……. …….

počet dokončených bytů ve vaší obci v jednotlivých letech: 2000:…….. 2001:……… 2002:……… 2003:……… 2004:……… 2005:….…. počet trvale obydlených domů a bytů v roce 2005 (popř. 2004):………………………….…

55

5. Jaká školská zařízení se ve vaší obci nacházejí? a) základní škola b) mateřská škola c) jiná, uveďte…………………………………………………………………… d) žádná 6. Jak je ve vaší obci zajištěna zdravotnická a sociální péče? Je v obci: a) lékařská ordinace b) lékárna c) veterinární ordinace d) zařízení sociální péče 7. Jaký je ve vaší obci zájem ze strany občanů o společenský život v obci? a) velký b) průměrný c) není 8. Jsou dodržovány ve vaší obci tradice? a) Ano – uveďte prosím jaké………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………….. b) Ne 9. Jsou ve vaší obci nějaké společenské a zájmové organizace? a) Ano – uveďte prosím jaké………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………….. b) Ne 10. Jaké služby nabízí vaše obec? a) ubytovací (uveďte kapacitu)…………………………………………………….. b) stravovací (uveďte kapacitu)……………………………………………………. c) nevýrobní služby – kosmetika, kadeřnictví, fotograf, čistírna, půjčovna (prosím podtrhněte) d) jiné služby v oblasti cestovního ruchu………………………………………………………………………… 11. Je ve vaší obci fungující kino? a) Ano b) Ne

56

12. Je ve vaší obci připojení k bezdrátovému internetu? a) Ano, občany je tato možnost využívána – hojně, středně, málo (prosím podtrhněte) b) Ne c) Ne, ale do budoucna se plánuje 13. Vydává vaše obec obecní zpravodaj? a) Ano – jak často………………………………………………………………….. b) Ne 14. Jaká sportovní zařízení se ve vaší obci nacházejí? (fotbalové hřiště, tenisové kurty apod.), uveďte………………………………………………………………………….…….. ……………………………………………………………………………………….. 15. Jaké další možnosti nabízí vaše obec? a) koupaliště b) sauna c) jiné, uveďte……………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………….. 16. Prochází vaší obcí cyklostezka? a) Ano – uveďte název…………………………………………………………….……….. ……………………………………………………………………………….. b) Ne c) Ne, ale do budoucna se plánují 17. Nachází se ve vaší obci nějaká rekreační zařízení volného cestovního ruchu? a) Ano – uveďte jaká……………………………………………………………………….. ……………………………………………………………………………….. b) Ne c) Ne, ale do budoucna se plánuje 18. Jak se podílí obecní úřad na rozvoji své obce, uveďte………………………………………………………………………………... ……………………………………………………………………………………….. .…...………………………………………………………………………………….. ………...……………………………………………………………………………...

57