Aktualizace analýzy rizika ve společnosti OP papírna, s.r.o. Závěrečná zpráva

ENVI-AQUA, s.r.o. Sídlo : Blatného 1, 616 00 Brno IČO : 60753404, DIČ : CZ60753404 Společnost zapsána u Krajského soudu v Brně, oddíl C, vložka 19465

tel. : 541214615 fax : 541214617 e-mail : [email protected] www.enviaqua.cz

hydrogeologický průzkum, poradenství a služby v oborech vodního hospodářství a životního prostředí, analýzy rizika, sanace horninového prostředí a monitorovací systémy znečištění

Název zakázky:

Olšany, OP papírna, s.r.o. – aktualizace analýzy rizika

Zakázkové číslo:

2013 - 008

Objednatel:

Ministerstvo financí ČR, odd. 452 Ekologické škody Letenská 525/15, 118 10 Praha 1

Zaevidováno Českou geologickou službou – Geofondem pod č.j. 1269/2013

Aktualizace analýzy rizika ve společnosti OP papírna, s.r.o.

Závěrečná zpráva

Vypracoval

: Mgr. Pavel Ondráček, Ph.D. (osvědčení: hydrogeologie, sanační geologie, čj.: 1946/2005)

Schválil

: Ing. Milan Suchna, jednatel společnosti (osvědčení: hydrogeologie, geologické práce - sanace, čj.: 1416/2001)

.................................... za společnost

Brno, srpen 2013

Výtisk č. 1 2 3 4 5 6 7 8

ENVI-AQUA, s.r.o. OBSAH ÚVOD....................................................................................................................................4 Základní údaje úkolu ..........................................................................................................5 Základní údaje objednatele .................................................................................................5 Základní údaje nabyvatele ..................................................................................................5 Základní údaje zhotovitele..................................................................................................5 1. ÚDAJE O ÚZEMÍ..............................................................................................................6 1.1 Všeobecné údaje...........................................................................................................6 1.1.1 Geografické vymezení území .................................................................................6 1.1.2 Stávající a plánované využití území .......................................................................6 1.1.3 Základní charakterizace obydlenosti lokality..........................................................7 1.1.4 Majetkoprávní vztahy ............................................................................................8 1.2 Přírodní poměry zájmového území ...............................................................................9 1.2.1 Geomorfologické a klimatické poměry...................................................................9 1.2.2 Geologické poměry................................................................................................9 1.2.3 Hydrogeologické poměry.....................................................................................10 1.2.4 Hydrologické poměry ..........................................................................................10 1.2.5 Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě ...................................................11 2. PRŮZKUMNÉ PRÁCE ...................................................................................................12 2.1 Dosavadní prozkoumanost území................................................................................12 2.1.1 Základní výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací na lokalitě .............12 2.1.2 Přehled zdrojů znečištění .....................................................................................14 2.1.3 Vytipování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů ......................15 2.1.4 Předběžný koncepční model znečištění ................................................................15 2.2 Aktuální průzkumné práce ..........................................................................................16 2.2.1 Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací..........................................17 2.2.2 Výsledky průzkumných prací...............................................................................24 2.2.3 Shrnutí plošného a prostorového rozsahu a míry znečištění ..................................32 2.2.4 Posouzení šíření znečištění...................................................................................33 2.2.5 Shrnutí šíření a vývoje znečištění .........................................................................40 2.2.6 Omezení a nejistoty..............................................................................................41 3. HODNOCENÍ RIZIKA....................................................................................................42 3.1 Identifikace rizik.........................................................................................................42 3.1.1 Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových faktorů................42 3.1.2 Základní charakteristika příjemců rizik ................................................................43 3.1.3 Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice ............................44 3.2 Hodnocení zdravotních rizik .......................................................................................45 3.2.1 Vyhodnocení vztahu dávka - účinek.....................................................................46 3.2.2 Hodnocení expozice.............................................................................................46 3.2.3 Odhad zdravotních rizik .......................................................................................48 3.3 Hodnocení ekologických rizik ....................................................................................50 3.3.1 Vyhodnocení vztahu dávka – účinek ...................................................................51 3.3.2 Vyhodnocení expozice ........................................................................................51 3.3.3 Charakterizace rizika..........................................................................................52 3.4 Shrnutí celkového rizika .............................................................................................52 Shrnutí rizik pro zdraví lidí...........................................................................................52 Shrnutí rizik pro ekosystém ..........................................................................................52 3.5 Omezení a nejistoty ....................................................................................................53 4. DOPORUČENÍ NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ ................................................................54 4.1 Doporučení cílových parametrů nápravných opatření..................................................54 1

Olšany, OP papírna, s.r.o. - AAR Závěrečná zpráva

ENVI-AQUA, s.r.o. 4.1.1 Stanovení a zdůvodnění cílů nápravných opatření ................................................54 4.1.2 Odvození cílových parametrů..............................................................................55 4.2 Doporučení postupu nápravných opatření ...................................................................56 5. ZÁVĚR A DOPORUČENÍ ..............................................................................................58 POUŽITÁ LITERATURA ...................................................................................................60 PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK..................................................................................62

PŘÍLOHY 1. Kopie evidenčního listu geologických prací 2. Přehledná mapa zájmového území 1:25 000 3. Situace lokality 1:10 000 4. Katastrální mapa a informace z katastru nemovitostí 5. Geologická mapa zájmového území 6. Situace areálu se zákresem provedených prací 7. Geologické řezy areálem 8. Tabulkový přehled výsledků měření, zkoušek a rozborů 9. Geologická dokumentace průzkumných děl 10. Mapa hydroizohyps se zákresem směru proudění podzemní vody 11. Mapy kontaminace 12. Svodná interpretační mapa 13. Doklady o výsledcích projednání střetů zájmů 14. Zpráva o geodetickém zaměření vrtných prací 15. Technická zpráva vrtných prací 16. Protokoly o odběrech vzorků 17. Dokumentace hydrodynamických zkoušek 18. Laboratorní protokoly 19. Doklady o odstranění odpadů 20. Přehled fyzikálně – chemických a toxikologických charakteristik prioritních kontaminantů 21. Fotodokumentace 22. Výřez územního plánu obce Olšany 23. Kopie hydrologických údajů řeky Moravy Samostatná příloha č. 24. Rozpočet navrhovaných nápravných opatření

2


ENVI-AQUA, s.r.o. ROZDĚLOVNÍK Výtisk č. 1 Výtisk č. 2 Výtisk č. 3 Výtisk č. 4 Výtisk č. 5 Výtisk č. 6 Výtisk č. 7 Výtisk č. 8

MF ČR MŽP ČR nabyvatel supervizor Česká inspekce životního prostředí Městský úřad Šumperk Česká geologická služba archív zhotovitele

3


ENVI-AQUA, s.r.o.

ÚVOD Společnost ENVI-AQUA s.r.o. byla dopisem Ministerstva financí ČR ze dne 30.1.2013 č.j. MF-30875/2013/45 vyzvána k předložení nabídky na zpracování aktualizace analýzy rizik ve společnosti OP papírna s.r.o. Nabídka byla objednatelem akceptována a dne 21.3.2013 byla podepsána realizační smlouva č. 05998-2013-4502-S-0005/94-03-009-B00156 na předmětné práce. Prováděcí projekt prací byl rozeslán dne 19.4.2013. K projektu vydal souhlasné stanovisko supervizor dne 7.5.2013. Nabyvatel se k prováděcímu projektu vyjádřil ve stanovisku ze dne 13.5.2013. Souhlasné stanovisko Ministerstva financí bylo vydáno pod č.j. MF54964/2013/45/HJ ze dne 20.5.2013. Z důvodu technických potíží při realizaci vrtných prací a nutnosti zajištění povolení ke geologickým pracím v záplavovém území požádal zhotovitel dne 8.7.2013 o změnu doby plnění smlouvy o dílo. Na základě této žádosti byl dne 12.8.2013 podepsán Dodatek realizační smlouvy č. 5998-2013-4502-D-0005/94-03-009-B00156-01 s datem předložení aktualizace analýzy rizika v termínu do 2.9.2013. Cílem prací je zpracování aktualizace analýzy rizika ve společnosti OP papírna, s.r.o. v rozsahu varianty A AAR z roku 2004 (VOUT, s.r.o.), spočívající v doplnění monitorovací sítě, provedení úvodního kola monitoringu podzemní vody na lokalitě a vyhodnocení výsledků formou AAR. Aktuální stav kontaminace bude výchozím podkladem pro hodnocení rizik. Předložená aktualizace analýzy rizika odpovídá požadavkům Směrnice FNM ČR a MŽP č. 3/2004 pro přípravu a realizaci zakázek řešících ekologické závazky vzniklé před privatizací a dále je vypracována v souladu s Metodickým pokynem odboru ekologických škod MŽP – Analýza rizik kontaminovaného území z března 2011.

4


ENVI-AQUA, s.r.o.

Základní údaje úkolu Název geologického úkolu: Olšany, OP papírna, s.r.o. – aktualizace analýzy rizika Druh geologických prací: g) zjišťování a odstraňování znečištění v horninovém prostředí Etapa geologických prací: doplňkový průzkum Území pro provádění prací kraj: Olomoucký okres: Šumperk obec: Olšany

Základní údaje objednatele Česká republika – Ministerstvo financí se sídlem Letenská 15, 118 10 Praha 1 IČ: 00006947 zastoupená: Bc. Liborem Antošem, ředitelem odboru 45

Základní údaje nabyvatele OP papírna, s.r.o. se sídlem Olšany 18, 789 62 Olšany IČ 25128612 Společnost je zapsána v OR vedeného KS v Ostravě, odd. C, vl. 21763 zastoupená: Ralfem-Berndem Braunem, jednatelem společnosti

Základní údaje zhotovitele ENVI-AQUA, s.r.o. se sídlem Blatného 1, 616 00 Brno IČ: 60753404 DIČ: CZ60753404 Společnost je zapsána v OR vedeného Krajským soudem v Brně, odd. C, vl. 19465 zastoupená: Ing. Milanem Suchnou, jednatelem společnosti odpovědný řešitel zakázky: Mgr. Pavel Ondráček, Ph.D. řešitelé: Ing. Milan Suchna Mgr. Roman Zajíček RNDr. Zdeněk Krčmář Ing. Gábina Kvítková subdodavatelé: TOPGEO Brno, spol. s r.o. - vrtné práce Laboratoř MORAVA s.r.o. - laboratorní práce LIDAŘÍK s.r.o. - vzorkování podzemních vod AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o.- odstranění odpadů Proges – geodetická společnost s.r.o.- geodetické práce

5


ENVI-AQUA, s.r.o.

1. ÚDAJE O ÚZEMÍ 1.1 Všeobecné údaje 1.1.1 Geografické vymezení území Areál společnosti OP papírna, s.r.o. v Olšanech se nachází v Olomouckém kraji, cca 20 km od města Šumperk, v jižní části obce Olšany. Areál závodu leží v údolní nivě na dolním toku řeky Moravy při soutoku s Bušínským potokem na pravém břehu Moravy. Na severní, západní a jižní straně je ohraničen oplocením a ve východní časti korytem řeky Moravy. Na levém břehu řeky Moravy se nachází skladové hospodářství (sklad buničiny s přilehlou betonovou manipulační plochou) a železniční překladiště. Východně od skladového hospodářství a železniční tratě byla situována bývalá podniková skládka „Burdova hora“. V současné době je prostor skládky po rekultivaci, zatravněn a porostlý křovinami. Situace dotčeného areálu společnosti OP papírna, s.r.o. v Olšanech je zřejmá z příloh č. 2 a 3. 1.1.2 Stávající a plánované využití území Přehled stávajícího využití území Výroba papíru v hodnocené lokalitě započala v r.1862. V tomto roce bratři Schmidtové provedli stavební úpravy a rekonstrukci bývalého mlýna a zahájili prvotní strojovou výrobu psacích papírů ze slámy. V roce 1870 započala výroba cigaretového papíru, jehož produkce posléze rostla na úkor výroby psacího papíru. Původně používaná surovina sláma byla postupně nahrazena zbytky látek a odstřižky z moravských a českých tkalcoven. Od roku 1945 byla výroba rozšířena o další produkty, kromě cigaretového papíru se vyráběl také papír letecký, průklepový, průpisový, hedvábný, bankovní a bankovkový, surovina na pergamen, dutinkový a balící papír pro vlastní potřebu závodu. Hlavní surovinou byla dovážená celulóza a pololátka – hadrovina, připravená z dovážených výčesků a vedlejších produktů při zpracování lnu. V současné době je výroba zaměřena na produkci různých druhů bílých a bezdřevých grafických a tenkých grafických papírů a dále cigaretového, hedvábného a technického papíru, která dosahuje řádově desítky tisíc tun ročně. Se stávajícím průmyslovým využitím areálu se počítá i do budoucna a nepočítá se s jeho rozšířením za stávající hranice areálu papíren. Podle platného územního plánu je areál společnosti OP papírna, s.r.o veden jako stabilizovaná plocha výroby a skladování. Výsek mapy z platného územního plánu obce Olšany je uveden v příloze č.22. Severně od areálu papírny se nachází obytná zástavba, plochy občanského vybavení a plochy sídelní zeleně. V bezprostřední blízkosti papírny je při severním okraji areálu parkoviště osobních automobilů a zastávka autobusů. Severozápadně od areálu je území s trvale obydlenou zástavbou obce Olšany, za parkovištěm je vodní náhon z Bušínského potoka ústící do Moravy a dále na sever plocha lokálního biocentra. Na východě a jihu navazují na areál lesní pozemky, louky a pole. Jižní část areálu spadá do plochy dopravní infrastuktury – plánované trasy obchvatu obce Olšany. Dále jižní částí areálu probíhá územní rezerva pro vodovodní přivaděč Hanušovice – Moravičany. Dále na jihozápad navazují plochy smíšené nezastavěného území a zastavěné plochy obce Klášterec. Západně od areálu je soustava 6


ENVI-AQUA, s.r.o. rybníků a umělých retenčních nádrží – plochy vodní a vodohospodářské a na ně navazující stabilizované a plánované plochy sportu pro venkovní aktivity. Ochrana přírody a krajiny V prostoru studované lokality ani v jejím bezprostředním okolí se nenacházejí žádná zvláště chráněná území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Areálem společnosti OP papírna, s.r.o. v Olšanech protéká řeka Morava, vně závodu se do ní zprava vlévá Bušínský potok. Oba vodní toky jsou v dané lokalitě významnými krajinnými prvky (VKP) ve smyslu zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Podél řeky Moravy v zájmovém území je vymezen funkční regionální biokoridor zahrnující vlastní vodní tok a břehové porosty. Při severním okraji zájmového areálu za náhonem Bušínského potoka je vymezeno funkční existující biocentrum regionálního významu, ležící v nivě řeky Moravy a zahrnující vodní tok Moravy, břehové porosty a navazující louky. Ochrana vodních zdrojů Areál společnosti OP papírna, s.r.o. není součástí CHOPAV a neleží v ochranném pásmu žádného vodního zdroje. V areálu OP papírna, s.r.o. leží studna Závodní, dříve zdroj technologické vody, v současné době již nevyužívaná. Ve vzdálenosti 300 m severně od areálu je umístěna Vaňkova studna, dnes nevyužívaná, dříve zdroj provozní vody ve výrobě. Cca 600 m severně od hranice areálu je Krobotova studna, ze které je jímána pitná a technologická voda v areálu v množství 9 000 – 10 000 m3 měsíčně. Technologická voda je dále odebírána z Moravy a z náhonu Bušínského potoka v množství cca 170 m3 měsíčně. Vodní zdroj Krobotova studna se nachází na p.č. 16/2 v k.ú. Olšany nad Moravou. Má stanovené ochranné pásmo I. stupně (p.č. 16/2 v k.ú. Olšany nad Moravou) a II. stupně (p.č. 7/2, 16 a 17 v k.ú. Olšany nad Moravou). Ochranná pásma byla stanovena Rozhodnutím ONV Šumperk OLVHZ č.j. Voda 2709/1588/R-329/79-Hm ze dne 6.2.1980. Ochranná pásma Krobotovy studny nezasahují do plochy areálu OP papírna, s.r.o. Areál společnosti, který leží na pravém břehu řeky Moravy, se nenachází v záplavovém území. Levý břeh leží v záplavovém území řeky Moravy Q20 a Q100. Celý areál byl postižen povodňovými stavy na řece Moravě v roce 1997. Plánované změny využití lokality Změny v průmyslovém využití areálu nejsou předpokládány. V okolí areálu OP papírna, s.r.o. se neuvažuje jiné než stávající využití. V západní části areálu OP papírna, s.r.o. je plánována blíže nespecifikovaná investiční výstavba. Dle územního plánu se jedná o přestavbovou plochu P3. Předpokládané využití dané plochy je plochy průmyslové výroby a skladování. 1.1.3 Základní charakterizace obydlenosti lokality Hodnocená lokalita se nachází v obci Olšany, kde trvale žije 922 obyvatel. Převážná část obce Olšany navazuje na posuzovaný areál společnosti OP papírna, s.r.o. na severozápadě. Vlastní areál zasahuje do katastrálního území dalších obcí, obce Klášterec (navazuje na jižní a jihozápadní hranice areálu) a Bohutín (cca 750 m jihovýchodně od areálu). V obci Klášterec trvale žije 230 obyvatel a v obci Bohutín 802 obyvatel. Ve vlastním areálu OP papírna, s.r.o. je zaměstnáno cca 500 zaměstnanců. 7


ENVI-AQUA, s.r.o. Nejbližší trvale obydlená zástavba se nachází při jihozápadní hranici hodnoceného areálu. Jde o rodinné domy v obci Klášterec za tokem Bušínského potoka. Trvale obydlená zástavba bytových domů v obci Olšany leží 100 m severozápadně od SZ rohu areálu společnosti. 1.1.4 Majetkoprávní vztahy Areál společnosti OP papírna, s.r.o. se nachází v katastrálních územích Olšany nad Moravou, Bohutín nad Moravou a Klášterec. Nemovitosti v areálu papírny jsou v majetku společnosti OP papírny, s.r.o. a jsou zapsány na listu vlastnictví č. 377 (k.ú. Olšany nad Moravou), č. 51 (k.ú. Klášterec) a č. 298 (k.ú. Bohutín nad Moravou). Přehled jednotlivých pozemků ve vlastnictví OP papírna, s.r.o. je uveden v příloze č. 4, v následující tabulce č. 1 je uvedena celková plocha pozemků ve vlastnictví OP papírna, s.r.o. Tabulka č. 1 Přehled pozemků v majetku OP papírna, s.r.o. Katastrální území Olšany nad Moravou

Olšany celkem Klášterec

Druh pozemku zastavěná plocha trvalý travní porost orná půda a zahrady vodní plochy ostatní plochy zastavěná plocha trvalý travní porost vodní plochy ostatní plochy

Klášterec celkem Bohutín nad Moravou zastavěná plocha trvalý travní porost vodní plochy ostatní plochy Bohutín celkem Celkem

Výměra v m2 25 996 41 155 1 660 32 149 123 891 224 851 23 418 144 6 472 23 383 53 417 12 645 5 729 6 720 48 908 74 002 352 270

V přehledu pozemků jsou i nemovitosti v okolí areálu OP papírna, s.r.o., na kterých ale není prováděna průmyslová činnost. Jedná se zejména o plochy s vodními nádržemi západně od areálu, plochy zeleně a louky podél Bušínského potoka severně od areálu a prostor s vodním zdrojem Krobotova studna 600 m severně od areálu. Vlastní oplocený areál společnosti OP papírna, s.r.o. zaujímá plochu 177 000 m2 na pravém břehu řeky Moravy a plochu 26 000 m2 na břehu levém. Celková plocha hodnocené části společnosti OP papírna, s.r.o. dosahuje 203 000 m2. Z toho jsou zastavěné plochy cca 60 000 m2, vodní plochy cca 30 000 m2 a ostatní plochy cca 113 000 m2.

8


ENVI-AQUA, s.r.o.

1.2 Přírodní poměry zájmového území 1.2.1 Geomorfologické a klimatické poměry Podle geomorfologického členění (Demek, Mackovčin, 2006) leží zájmová lokalita v Krkonošsko – jesenické soustavě a Jesenické podsoustavě. V detailním členění se jedná o geomorfologický celek Mohelnická brázda a okrsek Hornomoravská niva. Hornomoravská niva je široká náplavová rovina kolem řeky Moravy, která tvoří osu sníženiny Mohelnické brázdy. Je složená ze spodního štěrkopísčitého souvrství pleistocénního stáří a svrchního souvrství hlinitých písků a hlín holocenního stáří. Na západě sousedí Hornomoravská niva se Zábřežskou vrchovinou, konkrétně Zborovskou vrchovinou. Na východě se nad nivou řeky Moravy zvedají svahy Branenské vrchoviny, konkrétně okrsku Kopřivenská vrchovina. Zájmová lokalita areálu společnosti OP papírna, s.r.o. se nachází na obou březích řeky Moravy při soutoku s Bušínským potokem v nadmořské výšce 315 - 317 m n.m. Z hlediska klimatických podmínek leží posuzované území ve smyslu rajonizace Quitta (in Tolarz, 2007) v mírně teplé klimatické oblasti MT 2. Ta je charakterizována krátkým létem, mírným až mírně chladným, mírně vlhkým. Přechodné období je krátké s mírným jarem a mírným podzimem. Zima je normálně dlouhá s mírnými teplotami, suchá s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. Průměrná roční teplota dosahuje v území 7,4°C, průměrný roční úhrn srážek 700 mm. Měsíční průměrné teploty vzduchu ze stanice Šumperk jsou uvedeny v následující tabulce č. 2., měsíční úhrny srážek v tabulce č. 3. Tabulka č. 2 Měsíční průměrné teploty vzduchu ve stanici Šumperk v °C Stanice Šumperk

I -2,8

II -1,1

III 2,6

IV 6,8

V 12,4

VI 15,4

VII 16,8

VIII 16,3

IX 12,3

X 7,3

XI 2,6

XII -0,6

Rok 7,4

IX 49

X 47

XI 51

XII 53

Rok 700

Tabulka č. 3 Měsíční úhrny srážek ze stanice Šumperk v mm Stanice Šumperk

I 55

II 48

III 37

IV 44

V 66

VI 78

VII 93

VIII 79

Maximum srážek (přes 75 mm za měsíc) spadne v zájmovém území v letních měsících (červen až srpen). Hodnota výparu (evapotranspirace) je v zájmovém území nízká (cca 450 mm ročně). Vysoké srážkové úhrny spolu s poměrně nízkým ročním výparem vytvářejí vhodné předpoklady pro vysokou míru zvodnění celého hydrogeologického masívu. 1.2.2 Geologické poměry Na geologické stavbě širšího okolí zájmového území se podílejí horniny krystalinika a sedimenty kvartérního stáří. Krystalinikum je tvořeno horninami zábřežské skupiny a 9


ENVI-AQUA, s.r.o. keprnické jednotky silezika. Styk obou jednotek je tektonický a probíhá po linii bušínského zlomu SZ – JV směru. Horniny zábřežské skupiny vystupují západně až jihozápadně od zájmové lokality a jsou zastoupeny biotitickými a amfibolicko-biotitickými granodiority až křemennými diority. Pro tyto horniny je charakteristické usměrnění, které přechází lokálně až do kataklastické stavby. Zvětrávají na písčité eluvium. Horniny keprnické jednotky vystupují východně od lokality a jsou zastoupeny kataklastickou jemně zrnitou biotitickou ortorulou. Kvartérní pokryv je v širším okolí zájmové lokality tvořen fluviálními uloženinami řeky Moravy a v menší míře deluviálními sedimenty. Fluviální uloženiny řeky Moravy jsou tvořeny fluviálními hlínami, písky až písčitými štěrky. Svrchní část tohoto souvrství většinou představují písčité hlíny až hlinité písky, lokálně jíly. Místy se v těchto sedimentech nacházejí sedimenty s organickou příměsí, popř. slatinnými zeminami a hnilokaly. Mocnost svrchní části fluviálních sedimentů kolísá od 0,4 do 4,0 m. V jejich podloží se nacházejí fluviální štěrky až písčité štěrky s polooválenými valouny až balvany. Mocnost fluviálních štěrkopísků byla zjištěna od 0,9 do 8,7 m. Deluviální sedimenty jsou tvořeny písčitými až jílovitými hlínami až písčitými jíly s podílem ostrohranných úlomků krystalických hornin o velikosti do 10 cm. Celková mocnost kvartérních sedimentů v zájmovém území byla předchozími pracemi na lokalitě ověřena na 8,0 – 13,0 m. Geologické poměry zájmového území jsou zřejmé z přílohy č. 5 této zprávy. 1.2.3 Hydrogeologické poměry Z regionálně hydrogeologického hlediska je hodnocená lokalita součástí hydrogeologického rajónu 6432 Krystalinikum v jižní části Východních Sudet (dle serveru heis.vuv.cz). Pro horniny tohoto rajónu je charakteristický regionálně rozšířený nespojitý puklinový kolektor vyvinutý v přípovrchové zóně zvětrávání a rozvolnění hornin. Na lokalitě byl zjištěn pouze průlinový kolektor vyvinutý v kvartérních sedimentech – fluviálních štěrcích údolní nivy řeky Moravy. Průměrný koeficient filtrace těchto štěrků dosahuje 3,21.10-3 m.s-1 a řadí je mezi horniny silně propustné (Jetel, 1982). Ustálená hladina podzemní vody v zájmovém území se nachází v úrovni 0,95 – 3,86 m p.t. a je převážně mírně napjatá. Mělký obzor podzemní vody vyvinutý v kvartérních průlinově propustných štěrcích je v úzké hydraulické spojitosti s řekou Moravou. V generelu proudí podzemní voda v území šikmo k toku Moravy, který je místní erozivní bází. Hlinité a písčité sedimenty vystupující v nadloží kolektoru lze považovat za nadložní poloizolátor až izolátor. Podložní horniny krystalinika lze považovat za podložní poloizolátor až izolátor. 1.2.4 Hydrologické poměry Zájmové území je podle vyhlášky Ministerstva zemědělství č.393/2010 Sb. zařazeno do oblasti VIII. Dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu a povodí (3.řádu) 4-10-01 Morava po Moravskou Sázavu. Podle členění vodních toků Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.Masaryka náleží k dílčímu povodí Moravy s číslem hydrologického pořadí 4-10-01-051. Tok Moravy je významným vodním tokem.

10


ENVI-AQUA, s.r.o. Základní hydrologické údaje povrchových vod vodního toku Moravy pro profil nad Bušínským potokem byly poskytnuty Českým hydrometeorologickým ústavem, pobočka Ostrava. Kopie hydrologických údajů je uvedena v příloze č. 23. Tabulka č. 4 Základní hydrologické údaje Moravy v profilu nad Bušínským potokem Tok

Číslo hg pořadí

Morava

4-10-01-051

Plocha povodí km2 404,66

Srážky mm 982

Qa m3 .s-1 6,82

Tabulka č. 5 M-denní průtoky v m3.s-1 Tok Morava

30 14,7

60 10,6

90 8,15

120 6,59

150 5,54

180 4,80

210 4,19

240 3,70

270 300 330 355 364 3,23 2,76 2,29 1,76 1,30

Tabulka č. 6 N-leté průtoky v m3.s-1 Tok Morava

1 41,2

2 58,2

5 85,5

10 109

20 136

50 175

100 209

Tabulka č. 7 Průměrné měsíční průtoky řeky Moravy ve vodoměrné stanici Raškov v m3 s-1 Stanice Raškov

I 5,13

II 5,29

III 8,19

IV V 13,87 10,89

VI 6,93

VII 6,47

VIII 5,31

IX X 4,02 4,08

XI 5,26

XII 6,21

Rok 6,258

Areál společnosti OP papírna, s.r.o. v Olšanech byl v roce 1997 postižen povodňovou vlnou na řece Moravě, která překračovala 100-letou vodu. 1.2.5 Geochemické a hydrochemické údaje o lokalitě Do kolektoru v širším okolí zájmového území přitékají podzemní vody z oblasti horní Moravy, kde poměrně vysoké srážkové úhrny a krátká doba kontaktu infiltrujících vod s převážně nepatrně chemicky aktivním prostředím hydrogeologického masívu podmiňují vznik málo celkově mineralizovaných, kyselých podzemních vod s charakteristickou přítomností volné kyseliny křemičité v množství kolem 15 mg.l-1. Působením celého spektra hydrogeochemických faktorů v oblasti výskytu průlinových kolektorů v údolní nivě Moravy, z nichž k nejdůležitějším patří prodlužující se doba kontaktu těchto málo celkově mineralizovaných podzemních vod s klastickými sedimenty, vzrůstá ve směru proudění od SSZ k JJV množství rozpuštěných látek v podzemní vodě až k hranici 0,5 g.l-1. Původní CaHCO3 typ zůstává většinou zachován, výraznější podíl však náleží hořčíku, jehož obsahy se blíží 25 mval%. V aniontové části vedle dominujících hydrogenuhličitanů převažují sírany nad chloridy. Povrchové vody v zájmovém území jsou slabě mineralizované Ca-Na-HCO3-SO4 typu. Podzemní vody jsou více mineralizované a svým základním typem Ca- HCO3 odpovídají regionální charakteristice.

11


ENVI-AQUA, s.r.o.

2. PRŮZKUMNÉ PRÁCE 2.1 Dosavadní prozkoumanost území 2.1.1 Základní výsledky dřívějších průzkumných a sanačních prací na lokalitě Geologické průzkumné práce byly v zájmovém území od 60. let 20. století zaměřeny na hydrogeologické průzkumy s cílem zabezpečení zdroje podzemní vody pro technologické potřeby areálu. Dále byly v prostoru areálu prováděny inženýrskogeologické průzkumy při zakládání jednotlivých stavebních objektů. Na lokalitě byl společností GEOtest Brno a.s. v roce 1992 v souvislosti s privatizací podniku proveden ekologický audit – hodnocení závazků společnosti z hlediska ochrany životního prostředí (Caha, 1992). Ekologický audit konstatoval potenciální možnost rychlého šíření případné kontaminace podzemní vody štěrkopísky údolní nivy řeky Moravy. V závěrech auditu bylo doporučeno provést hydrogeologický průzkum s cílem ověření případného znečištění horninového prostředí v areálu. V roce 1995 provedla společnost KAP spol. s r.o. průzkum znečištění areálu s následnou analýzou rizika. Analýza byla zaměřena na vlastní areál papírny, tj. na areál na pravém břehu Moravy a skladové hospodářství s železniční zásobovací kolejí na levém břehu a také na prostor bývalé skládky Burdova hora na levém břehu Moravy. V rámci prací bylo vyhloubeno celkem 29 vystrojených indikačních vrtů HJ-1 až HJ-29. Průzkumem kontaminace horninového prostředí bylo prokázáno plošné znečištění podzemní vody chlorovanými uhlovodíky, které bylo indikováno zejména ve východní a střední části areálu. Rozšíření kontaminace podzemní vody těžkými kovy bylo plošné v jihovýchodní části areálu. Kontaminace ropnými látkami měla lokální charakter. Znečištění půdního vzduchu mělo lokální charakter, a to zejména chlorovanými uhlovodíky. Na lokalitě skládky Burdova hora se jednalo o ropné uhlovodíky. Znečištění zemin bylo potvrzeno pro polyaromatické uhlovodíky, těžké kovy a ropné uhlovodíky. Kontaminace podzemních vod kovy a chlorovanými uhlovodíky se šířila jižně a jihovýchodně od areálu dobře propustným prostředím sedimentů údolní nivy do řeky Moravy, kde docházelo k naředění na zanedbatelnou úroveň. Rizika, vyplývající z přítomnosti určitého stupně kontaminace nesaturované zóny a podzemní vody a počtu pracovníků vyskytujících se na lokalitě, byla vyhodnocena jako zanedbatelná. Konkrétní sanační opatření na lokalitě nebylo navrženo, sanace podzemní vody měla být zahájena pouze v případě překročení doporučených cílových limitů sanace, ověřovaných pravidelným monitoringem. V roce 1996 byl společností KAP spol. s r.o. zpracován doplněk analýzy rizika s cílem upřesnit rozsah kontaminace v prostoru skládky Burdova hora. V uvedeném prostoru byly vyhloubeny vystrojené vrty HJ-30 až HJ-37, ve kterých byla ověřena lokální kontaminace podzemní vody EOX. Zjištěná rizika vyplývající z uvedené lokální kontaminace podzemní vody byla hodnocena jako zanedbatelná. V červenci roku 1997 uložila Česká inspekce životního prostředí OI Olomouc společnosti OP papírny, s.r.o. nápravná opatření (č.j. 8/OV/776/97/RNO/Te ze dne 30.7.1997), týkající se provádění monitoringu jakosti podzemních vod. 1. Provádět sledování jakosti podzemních vod v půlročních intervalech v následujících ukazatelích v areálu celého závodu Olšany:

12


ENVI-AQUA, s.r.o. -

1,1-dichloretylen, trans-1,2-dichlorethylen, trichlorethylen, tetrachlorethylen

-

olovo, zinek, hliník

-

nepolární extrahovatelné látky

cis-1,2-dichlorethylen,

2. V případě překročení limitů koncentrací těchto polutantů ve dvou po sobě následujících měřeních oznámit tuto skutečnost neprodleně správnímu orgánu a současně zahájit sanační práce. Jestliže bude překročen některý ze sledovaných ukazatelů, provést následující měření bezprostředně po tomto měření. Ukazatel 1,1-dichlorethylen Trans-1,2-dichlorethylen Cis-1,2-dichlorethylen Trichlorethylen Tetrachlorethylen Olovo Zinek Hliník NEL

limit 20 50 50 50 20 200 5000 400 1000

jednotka μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l μg/l

3. V prostoru skládky Burdova hora sledovat v půlročních intervalech znečištění podzemních vod extrahovatelnými organickými halogeny (dále jen EOX). 4. V případě překročení koncentrace znečištění podzemních vod EOX ve výši 100 μg/l ve dvou po sobě následujících měřeních, oznámit tuto skutečnost neprodleně správnímu orgánu a zahájit sanační práce. Jestliže bude tento ukazatel překročen, provést následující měření bezprostředně po tomto měření. 5. O průběhu monitorovacích prací informovat jednou ročně ČIŽP. 6. Provést aktualizaci analýzy rizik s uvedením výsledků monitorovacích a případných sanačních prací. V návaznosti na uložená nápravná opatření provedla v listopadu 1997 firma Vodní zdroje GLS Praha, a.s. úvodní kontrolní odběry podzemních vod a stanovení obsahů polutantů dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc. Zhodnocení stavu znečištění podzemní vody v areálu uvádí zpráva zpracovaná v lednu 1998. Následné kolo vzorkování provedla uvedená společnost v průběhu roku 2000. Monitoringem v letech 1997 a 2000 bylo zjištěno překročení limitů sanace dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc z roku 1997 pouze u chlorovaných uhlovodíků ve vrtech HJ-12, HJ-17 a ve vrtu HJ-25. Hodnoty ostatních sledovaných ukazatelů byly ve všech sledovaných vrtech hluboko pod stanoveným limitem. V roce 2000 bylo konstatováno, že v areálu je zničených nebo poškozených celkem 11 hydrogeologických vrtů (HJ-6, HJ-7, HJ-8, HJ-12, HJ-15, HJ16, HJ-21, HJ-22, HJ-23, HJ-25 a HJ-26). Prozkoumání a posouzení aktuálního stavu znečištění na lokalitě a hodnocení aktuálních rizik na zdraví obyvatel a ekosystémy byly předmětem AAR z roku 2004, zpracované společností VOUT, s.r.o.

13


ENVI-AQUA, s.r.o. V rámci doprůzkumu pro AAR byly v areálu vybudovány vystrojené vrty HJ-38 až HJ-44 a vrty HJ-7B a HJ-25B (jako náhrada za stávající nefunkční vrty). Z výsledků AAR vyplynulo, že riziko z možné expozice kontaminanty je vázáno pouze na vlastní areál papíren. Byla zjištěna kontaminace horninového prostředí Al, která byla hodnocena jako zanedbatelná. Dále byla zjištěna kontaminace zemin a podzemní vody ropnými uhlovodíky, která byla hodnocena jako závažná s potenciálním bezprostředním rizikem pro ekosystém a dosti závažná kontaminace podzemní vody ClU (resp. PCE) s potenciálním bezprostředním rizikem pro ekosystém. Cílové limity sanace byly navrženy pro podzemní vodu podle ředění v řece Moravě, pro zeminy a podzemní vody podle indexu nebezpečnosti a pro přípovrchové zeminy podle závislosti obsahu ve výluhu na obsahu v sušině. Doporučená varianta nápravného opatření zahrnovala doplnění monitorovací sítě a monitoring podzemní a povrchové vody. Po pěti letech vzorkování bylo doporučeno provést aktualizovanou analýzu rizika, která zhodnotí trendy vývoje kontaminace a míru rizika. Na základě projednání výsledků AAR v lednu 2009 bylo doporučeno provést monitoring podzemních vod na lokalitě včetně doplnění hydrogeologických objektů. Závěry monitoringu zpracovat formou nové AAR. Dne 14.4.2009 bylo Českou inspekcí životního prostředí OI Olomouc zahájeno správní řízení ve věci uložení opatření: 1. Realizovat pravidelný monitoring kvality podzemních a povrchových vod v doplněné monitorovací síti hlavního zvodnění a pseudozvodně. Interval mezi jednotlivými koly vzorkování nebude delší než 3 měsíce. U vrtů, které překročí ve dvou a více vzorcích za sebou limit C (dle Zpravodaje MŽP 8/1996) v ukazatelích ClU, NEL (C10-C40) a Al, bude vzorkování probíhat v měsíčním intervalu. Termín zahájení pravidelného monitoringu je 1.7.2009. Délka trvání monitoringu 3 roky. 2. Pravidelný monitoring bude zaměřen zejména na ukazatele ClU (PCE), NEL (C10-C40) a Al. 3. O výsledcích prováděného monitoringu informovat dotčené strany v půlročním intervalu formou písemné zprávy. 4. Na základě výsledků monitoringu a předchozích prací zpracovat posudek vlivu kontaminace na lidské zdraví a ekosystémy formou analýzy rizik. Termín předložení analýzy rizik: do 1.10.2012. 2.1.2 Přehled zdrojů znečištění Předběžný koncepční model znečištění vychází z údajů uvedených v předcházejících etapách průzkumných prací, zejména z výsledků aktualizace analýzy rizika z roku 2004. V areálu společnosti OP papírna, s.r.o. v Olšanech byl předcházejícími průzkumnými pracemi zjištěn následující rozsah kontaminace horninového prostředí: Zeminy •

Hliník – v areálu závodu bylo dokumentováno lokální plošně málo rozsáhlé a bodové znečištění v úrovni 0,0 – 3,0 m p.t. - okolí objektu nové vodárny, mezi objekty fotolátka a zámečnická dílna, při jižním okraji objektu ČOV I, mezi objekty ČOV II, fotolátka a sklad grafiky, při západní stěně objektu fotolátka a odprašovací zařízení. V prostoru skládky Burdova hora bylo zjištěno lokální málo rozsáhlé znečištění. 14


ENVI-AQUA, s.r.o. •

NEL – v areálu závodu bylo dokumentováno plošně málo rozsáhlé a bodové znečištění zemin NEL v úrovni 0,5 – 1,5 m p.t. – při SZ okraji objektu sklad III, u objektu nová úpravna, v prostoru mezi objekty fotolátka a sklad grafiky na západní straně objektu sklad mazutu.

Podzemní voda •

ClU – ve vrtech HJ-12, HJ-38 a HJ-39 (PCE) v centrální části areálu a u objektu ČOV II.

•

Hliník – ve vrtech HJ-1, HJ-3, HJ-11, HJ-19, HJ-20, HJ-24, HJ-27, HJ-28, HJ-37 a HJ-40 v jihozápadní části areálu u skladu III, v severovýchodní části areálu u chemické úpravny vody, v prostoru skladového hospodářství na levém břehu Moravy.

•

Olovo a zinek – v roce 2004 byly koncentrace pod mezí detekce použité analytické metody.

•

NEL – ve vrtech HJ-12, HJ-16, HJ-41 a HJ-44 v okolí skladu elektromotorů a u objektů údržby.

2.1.3 Vytipování látek potenciálního zájmu a dalších rizikových faktorů Technologický postup výroby spočívá v přeměně základních vstupních surovin, kterými jsou buničina a pololátka, za pomoci několika na sebe navazujících procesů na požadovaný produkt. Během výroby vstupují do technologického procesu kromě primárních surovin také celá řada surovin vedlejších. Sekundární suroviny používané v minulosti i ty používané dodnes jsou: Hydroxid sodný, chlorová voda, kapalný Cl2, chlornan vápenatý, odpěňovače, klížidla, pryskyřice, pryskyřičná mýdla, kalafuna, soda, protislizové přípravky, škrob, technický benzín, aceton, trichloretylen, perchloretylen, plniva (kaolín, mletý vápenec), ustalovače (kamenec hlinitý, síran hlinitý), biocidy pro desinfekci technologické vody, NaClO a HCl na výrobu chlordioxidu a peroxid vodíku na bělení. Jako předpokládané kontaminanty v dotčeném areálu OP papírna, s.r.o. v Olšanech byly na základě předchozích prací vytipovány: •

ropné látky – uhlovodíky C10–C40, nepolární extrahovatelné látky NEL

•

kovy – Al, Pb, Zn

•

chlorované uhlovodíky ClU

•

extrahovatelné organické halogeny EOX

Dalším rizikovým faktorem je skutečnost, že areál byl postižen při povodních v roce 1997. 2.1.4 Předběžný koncepční model znečištění Na základě vyhodnocení předcházejících prací v areálu, přírodních poměrů území a využití lokality byl zpracován předběžný koncepční model znečištění, uvedený v následující tabulce č. 8.

15


ENVI-AQUA, s.r.o. Tabulka č. 8 Předběžný koncepční model znečištění Exp.č.

Kontaminant

1

2

Ropné látky kovy v zeminách

5

6

Příjemce rizik

Kontaminace zemin, prachu

Pracovníci v areálu, stavební dělníci

Splach srážkovými vodami do recipientu Šíření ze zemin do podzemních vod

3

4

Transportní cesta

Ropné látky kovy: Al, Pb, Zn ClU EOX v podzemní vodě

Povrchový tok: okolní obyvatelé a ekosystémy Pracovníci v areálu, stavební dělníci, okolní obyvatelé Pracovníci v areálu, stavební dělníci, okolní obyvatelé

Šíření podzemní vodou – v areálu Šíření podzemní vodou – mimo areál Šíření podzemní vodou – transport do povrchové vody

Obyvatelé, využívající podzemní vodu Povrchový tok: okolní obyvatelé a ekosystémy

Poznámka běžný pohyb na lokalitě, výkopové práce pro nezpevněné povrchy při využití podz vod, hlubší výkopové práce při výkopových pracích: inhalace par, derm kontakt s vodou v případě využívání podzemní vody mimo areál v případě potvrzeného šíření

Jako nejvýznamnější příjemci rizik jsou definováni: •

pracovníci v areálu OP papírna, s.r.o. , stavební dělníci

•

obyvatelstvo obce Olšany, Klášterec v blízkosti areálu OP papírna, s.r.o.

•

povrchové toky Moravy a Bušínského potoka v zájmovém území a na ně vázané ekosystémy

2.2 Aktuální průzkumné práce Aktuální průzkumné práce byly na lokalitě provedeny s cílem ověření následujících skutečností: •

doplnění systému monitorovacích vrtů v areálu

•

ověření rozsahu kontaminace nesaturované zóny v místě prováděných vrtných prací

•

ověření rozsahu kontaminace podzemních a povrchových vod v areálu a jeho okolí

Práce byly řešeny v souladu se Směrnicí FNM ČR a MŽP č. 3/2004 pro přípravu a realizaci zakázek řešících ekologické závazky vzniklé při privatizaci. Doprůzkum lokality byl prováděn dle Metodického pokynu MŽP č. 13 pro průzkum kontaminovaného území z roku 2005. Aktualizace analýzy rizika byla zpracována dle Metodického pokynu odboru ekologických škod MŽP – Analýza rizik kontaminovaného území z března 2011. Navržené analytické práce v rámci doprůzkumu vycházely z požadavků Metodického pokynu č. 3 odboru ekologických škod MŽP k řešení problematiky stanovení 16


ENVI-AQUA, s.r.o. indikátoru možného znečištění ropnými látkami při sanacích kontaminovaných míst z března 2008. 2.2.1 Metodika a rozsah průzkumných a analytických prací 2.2.1.1 Ověření stavu hydrogeologických vrtů Jako podklad pro zpracování prováděcího projektu prací byly na lokalitě ověřeny všechny dostupné hydrogeologické objekty. V rámci ověření byl proveden záměr úrovně hladiny podzemní vody, dna objektu a dále byl posouzen stav jednotlivých objektů a jejich využitelnost pro další monitoring. Ověření stavu stávajících hydrogeologických objektů bylo provedeno dne 11. – 12.4.2013, situace hodnocených objektů je zřejmá z přílohy č. 6, výsledky záměru jsou uvedeny v příloze č. 8. V areálu se mělo nacházet 47 ks hydrogeologický vrtů, z nichž celkem 14 vrtů nebylo nalezeno nebo byly v minulosti zničeny či zasypány. V areálu společnosti OP papírna, s.r.o, bylo nalezeno celkem 32 vrtů a 1 studna. Celkem 7 vrtů je bez zhlaví nebo se zhlavím značně poškozeným. Nalezené a ověřené hydrogeologické objekty byly využity k ověření kvality podzemní vody v areálu. 2.2.1.2 Vrtné práce Doporučená Varianta A nápravných opatření na lokalitě dle AAR z roku 2004 předpokládala vybudování 6 nových hydrogeologických vrtů a 5 vrtů jako náhrada za vrty poškozené a zlikvidované. Po úvodní rekognoskaci lokality bylo zřejmé, že předpokládané množství 11 ks vrtů nebude dostatečný počet pro nahrazení poškozených či zlikvidovaných objektů v areálu OP papírna, s.r.o. v Olšanech. Projektované vrty byly lokalizovány do prostorů s ověřenou kontaminací saturované zóny v minulosti, kde jsou stávající vrty zlikvidovány nebo nefunkční. Dále byly nově budované hydrogeologické vrty umístěny v trase původního koryta řeky Moravy v jižní části areálu, kde byl očekáván výskyt privilegovaných cest migrace kontaminace saturovanou zónou. Trasa původního koryta řeky Moravy je zřejmá z katastrální mapy a kopíruje hranici katastrálních území Olšany nad Moravou, Klášterec a Bohutín nad Moravou v areálu společnosti OP papírna, s.r.o. Vrtné práce na lokalitě byly provedeny společností TOPGEO Brno, spol. s r.o. ve dnech 3.6. až 22.7.2013. Vystrojené monitorovací vrty byly označeny HP-101 až HP-111. Jejich situace je uvedena v příloze č. 6 této zprávy. Vystrojené monitorovací vrty byly odvrtány a vystrojeny jako svislé. Hloubení vrtů bylo provedeno rotačně náběrovým způsobem talířovým vrtákem, šapou o průměru 280 mm a rotačním jádrovým způsobem jednoduchým jádrovákem s TK korunkou průměru 245 mm. Pro stabilizaci stvolu vrtu v průběhu hloubení byla použita ocelová zárubnice průměru 324 mm. Po ukončení vystrojení byla zárubnice vytěžena. Vystrojení vrtů bylo provedeno PVC trubkami průměru 125 mm. Perforace PVC zárubnic byla příčná štěrbinová s prořezem 1,0 mm, 10%. Mezikruží vrtu bylo vyplněno tříděným praným štěrkem frakce 4 – 8 mm. Utěsnění mezikruží nad aktivní část zárubnic se provádělo vytěženou zeminou jílovité frakce.

17


ENVI-AQUA, s.r.o. Ústí zárubnic jsou opatřena ocelovými chráničkami s uzamykatelným poklopem. Zhlaví vrtů mají ochranný nátěr oranžovou barvou a jsou instalována s převýšením 0,5 m nad terén. Celkem bylo vyhloubeno 11 ks vrtů do hloubky 6,95 až 13,48 m p.t. (celkem 131,49 bm). Vrty HP-109 a HP-110 se z důvodu velkých balvanů v úrovni 7,0 – 8,0 m p.t. nepodařilo vybudovat do konečné hloubky 13,0 m p.t. Vrty byly ukončeny ve výše uvedené úrovni a vystrojeny jako hydrogeologicky neúplné. Základní údaje o realizovaných vystrojených monitorovacích vrtech jsou uvedeny v následující tabulce č. 9. Tabulka č. 9 Přehled provedených monitorovacích vrtů Vrt HP-101 HP-102 HP-103 HP-104 HP-105 HP-106 HP-107 HP-108 HP-109 HP-110 HP-111

Hloubka vrtu m p.t. 13,48 12,90 13,48 13,16 12,73 13,13 12,33 12,84 7,59 6,95 12,90

plná (m) 0,0-2,5 0,0-2,0 0,0-2,0 0,0-2,0 0,0-2,5 0,0-2,0 0,0-2,0 0,0-2,0 0,0-2,5 0,0-2,0 0,0-2,0

Výstroj vrtu perforovaná (m) 2,5-12,0 2,0-12,0 2,0-12,0 2,0-12,0 2,5-12,0 2,0-12,0 2,0-12,0 2,0-12,0 2,5-7,5 2,0-6,0 2,0-12,0

Datum realizace plná (m) 12,0-13,5 12,0-12,9 12,0-13,5 12,0-13,1 12,0-12,8 12,0-13,1 12,0-12,3 12,0-12,8 6,0-7,0 12,0-12,9

3.-4.6.2013 18.-19.6.2013 8.-9.6.2013 8.-9.6.2013 5.-6.6.2013 11.-13.6.2013 13.-15.6.2013 23.7.2013 22.6.2013 20.-21.6.2013 9.-10.6.2013

Technická zpráva vrtných prací je uvedena v příloze č. 15, průběh vrtných prací je zřejmý z fotodokumentace v příloze č. 21, geologická dokumentace realizovaných vrtů je uvedena v příloze č. 9. 2.2.1.3 Odstranění odpadů Odstranění odpadů z realizace vrtných prací bylo zajištěno společností AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. V průběhu realizace vrtných prací byl v areálu společnosti OP papírna, s.r.o. umístěn kontejner na vytěžené vrtné jádro. Po jeho naplnění byl kontejner odvezen na skládku společnosti EKO – UNIMED s.r.o. v Medlově, kde byl odpad uložen. Odpad z provádění vrtných prací byl zatříděn jako 170504 Zemina a kamení neuvedené pod číslem 170503. Celkové množství odstraněných odpadů z průběhu vrtných prací dosáhlo od 13.6.2013 do 25.6.2013 16,4 t. Kopie dokladů o převzetí odpadů na skládku společnosti EKO – UNIMED s.r.o. v Medlově jsou uvedeny v příloze č.19 této zprávy.

18


ENVI-AQUA, s.r.o. 2.2.1.4 Geodetické práce Geodetický záměr nově vybudovaných monitorovacích vrtů HP-101 až HP-111 byl proveden společností Proges – geodetická společnost s.r.o. Záměr vystrojených vrtů byl proveden dne 1.8.2013. Vystrojené vrty byly zaměřeny polohově v souřadnicovém systému JTSK a ve výškovém systému Bpv. Výsledky geodetického záměru monitorovacích vrtů HP-101 až HP-111 jsou uvedeny v následující tabulce č. 10. Tabulka č. 10 Výsledky geodetického zaměření vystrojených vrtů Vrt

y

x

HP-101 HP-102 HP-103 HP-104 HP-105 HP-106 HP-107 HP-108 HP-109 HP-110 HP-111

570 487,02 570 540,56 570 638,04 570 655,74 570 687,68 570 430,57 570 519,65 570 531,90 570 687,20 570 706,05 570 513,18

1 078 631,93 1 078 431,77 1 078 447,78 1 078 546,25 1 078 532,18 1 078 394,21 1 078 162,01 1 078 058,48 1 078 353,32 1 078 153,37 1 078 364,35

OB m n.m. 315,08 316,56 316,50 316,18 315,87 315,97 317,36 317,17 316,16 316,68 317,08

terén m n.m. 314,50 316,00 315,81 315,45 315,24 315,32 316,69 316,65 315,52 316,11 316,47

Technická zpráva o geodetickém záměru vystrojených vrtů HP-101 až HP-111 je součástí přílohy č. 14. 2.2.1.5 Odběr vzorků zemin V průběhu realizace hydrogeologických vrtů v prostorech s předpokládanou kontaminací zemin (vrty HP-102, HP-103, HP-107, HP-109, HP-110 a HP-111) byly odebrány vzorky zemin na stanované obsahů NEL, uhlovodíků C10 -C40 a Al v sušině, a to 2 ks z každého vrtu (12 ks vzorků zeminy). Vzorky zeminy byly odebrány jako směsné z hloubkových úrovní 0,5 – 1,5 m p.t. a 1,5 – 3,0 m p.t. (stejně jako v rámci AAR v roce 2004). Odběr vzorků zemin byl prováděn z jader vrtů, z určených hloubkových intervalů byly odebírány průměrné vzorky. Zemina z odvrtaného intervalu byla homogenizována a následně byl odebrán průměrný vzorek pro analýzu jednotlivých kontaminantů. Vzorky byly plněny do připravených vzorkovnic a těsně uzavřeny plynotěsnými víčky se závitem. Odebrané vzorky zemin byly v předepsaných a náležitě označených vzorkovnicích převezeny v přenosných chladících boxech do laboratoře. Dokumentace odběrů vzorků zemin je součástí přílohy č. 16. Celkem bylo v průběhu vrtných prací odebráno: •

12 vzorků zemin na stanovení obsahu NEL v sušině 19



12 vzorků zemin na stanovení obsahu uhlovodíků C10-C40 v sušině

•

12 vzorků zemin na stanovení obsahu hliníku v sušině

2.2.1.6 Hydrodynamické zkoušky Na nově vybudovaných vrtech HP-101 až HP-111 byla provedena orientační hydrodynamická zkouška pro ověření hydraulických parametrů kolektoru v délce 6 hodin čerpání a 2 hodiny nástup hladiny. Hydrodynamické zkoušky byly provedeny ve dnech 7.7. až 30.7.2013 pracovníky společnosti Lidařík, s.r.o. Dokumentace hydrodynamických zkoušek a podklady pro hodnocení hydraulických parametrů kolektoru jsou součástí přílohy č. 17 této zprávy. Výpočet základních hydraulických parametrů kolektoru byl proveden z průběhu čerpacích a stoupacích zkoušek pomocí programu AquiferTest, v. 2.5 společnosti Waterloo Hydrogeologic, Inc. Čerpací zkoušky byly vyhodnoceny metodou neustáleného proudění za pomoci zjednodušení Theisovy metody pomocí vztahů dle Cooper – Jacob, označované jako Jacobova aproximace. Aproximací dojde ke zjednodušení vztahu k výpočtu studňové funkce na: W(u) = -0,5772 – ln(u) Po dosazení této hodnoty studňové funkce do základní Theisovy rovnice je snížení s v čase t ve vzdálenosti r určeno vztahem: s = (2,3 Q / 4πT) log (2,25 Tt / S r2) kde Q je vydatnost, S storativita a T transmisivita. Hodnoty snížení v čase jsou vynášeny do semilogaritmického grafu, kdy při dostatečně dlouhém čase začnou body vytvářet přímku o směrnici: i = Δs / Δ log t Následně lze vypočítat koeficient transmisivity pomocí vztahu: T = 0,183 Q / i Stoupací zkoušky byly vyhodnoceny pomocí metody Theis – Jacobovy stoupací zkoušky. Podle Theise (1935) je zbytkové snížení po ukončení čerpání vyjádřeno vzorcem: s´= (Q / 4πT) W(u) – W(u´) kde u = r2S / 4Tt a u´= r2S / 4Tt´ a v uvedených vzorcích značí Q vydatnost, S a S´ storativita, T transmisivita, s´ snížení hladiny při čerpání a t a t´ čas od začátku a ukončení čerpání. Při využití aproximace pro W(u), ukázané v metodě dle Cooper-Jacoba, se tato rovnice stává následující : s´= (Q / 4πT) (ln 4Tt / r2S – ln 4Tt´ / r2S´) Když S a S´ jsou konstantní a sobě rovné a T je konstantní, může být tato rovnice redukována na následující vztah : s = (2,3 Q / 4πT) log (t /t´ ) 20


ENVI-AQUA, s.r.o. Když S a S´ jsou konstantní ale sobě nerovné a T je konstantní, přímka proložená daty protíná časovou osu, kde s´ = 0 a kde t/t´ = (t/t´)o . Výsledkem se stává rovnice : s = (2,3 Q / 4πT) [log (t /t´ ) – log (S/S´) ] Protože 2,3 Q/4 π T ≠ 0, potom log (t/t´)o - log(S/S´) = 0 a odtud plyne (t/t´)o =S/S´, určující poměrnou hodnotu S (storativitu). Pro analyzování těchto dat je s´ vykreslena na logaritmické ose y a čas je vykreslen na lineární ose x jako poměr t/t´ (celkový čas od začátku čerpání dělen časem ukončení čerpání). Do výpočtů dle jednotlivých metod byly použity hodnoty, uvedené v následující tabulce č. 11. Tabulka č. 11 Vstupní data pro vyhodnocení hydrodynamických zkoušek Objekt HP-101 HP-102 HP-103 HP-104 HP-105 HP-106 HP-107 HP-108 HP-109 HP-110 HP-111

Poloměr vrtu m 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14 0,14

Poloměr výstroje m 0,0625 0,0625 0,0625 0,0625 0,0625 0,0625 0,0625 0,0625 0,0625 0,0625 0,0625

Hloubka m od OB 14,04 13,45 14,15 13,88 13,35 13,76 12,96 13,34 8,22 7,50 13,50

Aktivní část vrtu m 9,5 9,6 10,0 10,0 9,5 10,0 8,6 9,5 5,0 4,0 9,0

Statická HPV m od OB 3,12 3,85 3,55 3,27 2,87 3,59 4,38 3,82 2,74 2,42 4,50

2.2.1.7 Odběr vzorků podzemní a povrchové vody Ze všech stávajících (33 ks) a nově vybudovaných (11 ks) hydrogeologických objektů byly odebrány vzorky podzemní vody. Dále bylo odebráno celkem 5 ks vzorků povrchové vody z toku Moravy a Bušínského potoka. Situace vzorkovaných hydrogeologických objektů a odběrných bodů na povrchových tocích je zřejmá z přílohy č. 6, přehled všech hydrogeologických vrtů, vybudovaných v areálu v minulosti a jejich stávající stav je uveden v příloze č. 8. Odběry vzorků podzemní vody provedli pracovníci společnosti Lidařík s.r.o. ve dnech 19.6. až 21.6.2013. Vzorky podzemní vody z nově vybudovaných vrtů HP-101 až HP-111 byly odebrány v průběhu hydrodynamické zkoušky před koncem čerpání (viz kapitola 2.2.1.6). V průběhu vzorkování bylo odebráno celkem 5 kontrolních vzorků, z toho 4 podzemní a 1 vzorek povrchové vody. Na základě předběžných výsledků laboratorních analýz odebraných vzorků podzemní vody byly dne 15.8.2013 odebrány opakované vzorky z vrtů se zjištěnými zvýšenými koncentracemi NEL v podzemní vodě. Z vrtu HP-106 byl odebrán vzorek podzemní vody po krátkém začerpání dne 19.6.2013 a v průběhu hydrodynamické zkoušky dne 11.7.2013. Všechny vzorky podzemní vody byly odebrány po krátkém začerpání. K čerpání podzemní vody bylo použito čerpadla Gigant G-2 s vydatností do 0,1 l.s-1, k pohonu čerpadla byla použita autobaterie. V průběhu vzorkovacího čerpání byl sledován pokles hladiny podzemní 21


ENVI-AQUA, s.r.o. vody, základní parametry vody (teplota, pH, vodivost), k vlastnímu odběru došlo po jejich ustálení. Celkem bylo v průběhu terénních prací odebráno : •

54 vzorků podzemní vody na stanovení obsahu ClU

•

54 vzorků podzemní vody na stanovení obsahů NEL

•

54 vzorků podzemní vody na stanovení obsahů uhlovodíků C10-C40

•

54 vzorků podzemní vody na stanovení obsahů hliníku

•

21 vzorků podzemní vody na stanovení obsahů olova a zinku

•

21 vzorků podzemní vody na stanovení obsahů EOX

Vzorky povrchové vody z toku Moravy a Bušínského potoka byly odebrány dne 9.7.2013. Vzorky povrchové vody byly odebrány za použití nerezového vzorkovače o objemu 1,0 l. Celkem bylo v průběhu terénních prací odebráno : •

6 vzorků povrchové vody na stanovení obsahu ClU

•

6 vzorků povrchové vody na stanovení obsahů NEL

•

6 vzorků povrchové vody na stanovení obsahů uhlovodíků C10-C40

•

6 vzorků povrchové vody na stanovení obsahů hliníku

Protokoly o průběhu odběrů vzorků podzemní a povrchové vody jsou uvedeny v příloze č. 16. 2.2.1.8 Laboratorní práce Laboratorní analýzy odebraných vzorků zemin, podzemní a povrchové vody na stanovení vybraných polutantů byly provedeny v akreditované laboratoři společnosti Laboratoř MORAVA s.r.o., která je držitelem Osvědčení o akreditaci ČIA č. 1266. Laboratorní stanovení vybraných ukazatelů bylo provedeno následujícími metodami (přesné metodiky stanovení jsou k dispozici u zpracovatele): •

zeminy

Nepolárně extrahovatelné látky NEL – metodou infračervené spektrometrie Ropné uhlovodíky C10-C40 – metodou plynové chromatografie Hliník - metodou atomové emisní spektrometrie •

vody

Chlorované uhlovodíky ClU - metodou plynové chromatografie Nepolárně extrahovatelné látky NEL – metodou infračervené spektrometrie Ropné uhlovodíky C10-C40 v sušině – metodou plynové chromatografie Hliník, olovo a zinek - metodou atomové emisní spektrometrie Extrahovatelné organické halogeny EOX – analyzátor EOX, metodou mikrocoulometrie. Protokoly laboratorních analýz jsou součástí přílohy č. 18.

22


ENVI-AQUA, s.r.o. 2.2.1.9 Vyhodnocení prací Primární výsledky geologických, technických a analytických prací byly převedeny do definovaných struktur databázového formátu (EXCEL) a následně validovány. Veškerá zjištěná data použitá pro vyhodnocení prací jsou v tabulkové formě uvedena v příloze č. 8 této zprávy. Výsledky analýz odebraných vzorků zemin byly porovnány s hodnotami indikátorů znečištění dle Metodického pokynu MŽP z roku 2011 a s limitními hodnotami nejvýše přípustných koncentrací škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S - inertní odpad dle Přílohy č. 4 k vyhlášce č. 294/2005 Sb. Výsledky analýz vzorků podzemní vody byly porovnány s limitními koncentracemi v podzemní vodě dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc č.j. 8/OV/776/97/RNO/Te ze dne 30.7.1997. Dále byly obsahy sledovaných ukazatelů porovnány s hodnotami indikátorů znečištění dle Metodického pokynu MŽP z roku 2011. Koncentrace sledovaných parametrů v povrchové vodě Moravy a Bušínského potoka byly porovnány s hodnotami normy environmentální kvality dle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. Z výsledků prací a analýz byly konstruovány mapy kontaminace horninového prostředí, podzemních a povrchových vod jako podklad pro hodnocení šíření znečištění, uvedené v příloze č. 11 této zprávy. 2.2.1.10 Způsob zajištění kontroly kvality prováděných prací Společnost ENVI-AQUA s.r.o. má implementované systémy managementu kvality a environmentu ČSN EN ISO 9001:2009 a ČSN EN ISO 14 001:2005, certifikované společností Bureau Veritas Czech republic, spol. s r.o. Při provádění průzkumných prací se pracovníci firmy ENVI-AQUA, s.r.o. řídí interními směrnicemi pro provádění průzkumných prací: • VZ „Vzorkování“ • VP „Vrtné práce“ • GP „Geologický průzkum“. Na tyto směrnice navazují standardní operační postupy (SOP), které popisují konkrétní způsob provádění jednotlivých průzkumných činností. Konkrétní postupy vzorkování vod, zemin a plynů jsou rozpracovány podle požadovaného typu vzorkování a matrice. Interní postupy odběru vzorků vychází z metodiky MŽP ČR „Zajištění jakosti vzorkovacích prací“ z roku 2005 a opírá se o příslušné normy ČSN ISO. Vedení a kontrola geologické dokumentace je prováděna podle platných legislativních předpisů České republiky. Geologické průzkumné práce, prováděné v rámci AAR byly evidovány u České geologické služby - Geofondu dne 3.6.2013 pod ev. číslem 1269/2013 (příloha č.1). Projekt geologických prací byl zaslán Krajskému úřadu Olomouckého kraje k vyjádření s ohledem na projektovanou celkovou hloubku vrtných prací přesahující 100 m (č.j. KUOK 23


ENVI-AQUA, s.r.o. 43049/2013 ze dne 20.5.2013). Pro realizaci vrtu HP-106 v záplavovém území Moravy bylo zajištěno povolení podle ustanovení §14 odst. 1 písm. c) vodního zákona u Městského úřadu Šumperk č.j. MUSP 55631/2013 ze dne 9.7.2013. Kopie výše uvedených dokumentů jsou součástí přílohy č. 13. V průběhu realizace vrtných a vzorkovacích prací byla prováděna řádná dekontaminace použitého nářadí. Vrtné a vzorkovací nářadí bylo před každým použitím omyto detergentem a opláchnuto čistou vodou. V průběhu provádění vzorkovacích prací byly odebrány kontrolní vzorky podzemní a povrchové pro ověření kvality laboratorních prací. Výsledky kontrolních stanovení jsou v následující tabulce č. 12. Kontrolní vzorek K-1 byl odebrán z vrtu HP-106, vzorek K-2 z vrtu HP-101, vzorek K-3 odpovídá vzorku Morava pod mostem, vzorek K-4 z vrtu HP-111 a vzorek K-5 z vrtu HP105. Tabulka č. 12 Výsledky analýz kontrolních vzorků podzemní a povrchové vody Vzorek K-1 HP-106 K-2 HP-101 K-3 Morava most K-4 HP-111 K-5 HP-105

1,1-DCE µg.l-1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1

t-1,2-DCE µg.l-1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1

c-1,2-DCE µg.l-1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1

TCE µg.l-1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1

PCE µg.l-1 0,1 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1

C10-C40 mg.l-1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1

NEL mg.l-1 0,20 0,15 0,06 0,07 < 0,05 < 0,05 < 0,05 < 0,05 < 0,05 < 0,05

Al mg.l-1 0,06 0,05 < 0,02 0,02 0,02 0,03 0,02 0,02 < 0,02 0,03

Z tabulky č. 12 vyplývá shoda mezi výsledky analýz kontrolních vzorků vod. Velmi dobrá shoda byla zjištěna v analýzách odebraných kontrolních vzorků na stanovení obsahů chlorovaných uhlovodíků. Rozdíly ve stanovení parametru NEL nepřekračují 25%, u hliníku dosahují cca 20%. 2.2.2 Výsledky průzkumných prací 2.2.2.1 Kontaminace zemin Výsledky analýz odebraných vzorků zemin byly porovnány s limitními hodnotami nejvýše přípustných koncentrací škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S - inertní odpad dle Přílohy č. 4 k vyhlášce č. 294/2005 Sb. Dále byly výsledky srovnány s hodnotami indikátorů znečištění dle Metodického pokynu MŽP z roku 2011. Hodnoty indikátorů byly použity pro průmyslově využívaná území. Výsledky analýz odebraných vzorků zemin jsou uvedeny v následující tabulce č. 13 a v příloze č. 8 této zprávy, rozsah kontaminace zemin je zřejmý z mapové přílohy č. 11.

24


ENVI-AQUA, s.r.o. Tabulka č. 13 Výsledky analýz odebraných vzorků zemin Vrt HP-102 HP-103 HP-107 HP-109 HP-110 HP-111

Hloubka m p.t. 0,5 – 1,5 1,5 - 3,0 0,5 – 1,5 1,5 - 3,0 0,5 – 1,5 1,5 - 3,0 0,5 – 1,5 1,5 - 3,0 0,5 – 1,5 1,5 - 3,0 0,5 – 1,5 1,5 - 3,0

Indikátor znečištění Vyhl. 294/2005 Sb.

C10-C40 mg.kg-1 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 440 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50 < 50

NEL mg.kg-1 280 420 < 20 < 20 21 300 47 000 67 39 50 < 20 < 20 50

Al mg.kg-1 12 700 15 100 22 100 21 600 10 900 914 13 300 15 000 12 900 23 800 20 500 16 900 990 000

500

V odebraných vzorcích zemin z hloubkových úrovní 0,5 – 3,0 m p.t. v areálu společnosti OP papírna, s.r.o. byly zjištěny koncentrace uhlovodíků C10-C40, které nepřekročily limitní hodnotu 500 mg.kg-1 (inertní odpad). Maximální koncentrace byla zjištěna ve vrtu HP-107 v hloubce 1,5 – 3,0 m p.t. (440 mg.kg-1 v sušině). Ve vrtu HP-107 byly v obou vzorkovaných profilech zjištěny obsahy NEL v sušině, dosahující 21 300 mg.kg-1 (0,5 – 1,5 m p.t.) resp. 47 000 mg.kg-1. V úrovni do 3,5 m p.t. byly v tomto vrtu zjištěny navážky s podstatným podílem drceného asfaltu. Jedná se tedy o vyšší frakce ropných uhlovodíků, které nebyly zjištěny analýzou C10-C40. Porovnáním výsledků analýz vzorků zemin na stanovení obsahů uhlovodíků C10-C40 v sušině a NEL v sušině nebyla zjištěna žádná relevantní závislost. Porovnáním koncentrací hliníku v zeminách s hodnotami indikátorů znečištění pro průmyslově využívaná území nebylo prokázáno jejich překročení. Zjištěné obsahy Al byly v úrovni jednotek procent hodnoty výše uvedeného indikátoru. Indikátor znečištění zemin pro kategorii ohrožení kvality podzemní vody je stanoven v úrovni 55 000 mg.kg-1. Koncentrace Al v areálu OP papírna, s.r.o. nepřekročily ani hodnotu takto definovaného indikátoru znečištění. 2.2.2.2 Kontaminace podzemní vody Výsledky analýz vzorků podzemní vody byly porovnány s limitními koncentracemi v podzemní vodě dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc č.j. 8/OV/776/97/RNO/Te ze dne 30.7.1997. Dále byly obsahy sledovaných ukazatelů porovnány s hodnotami indikátorů znečištění dle Metodického pokynu MŽP z roku 2011. Výsledky analýz odebraných vzorků podzemní vody jsou uvedeny v následujících tabulkách č 14 a č. 15 a v příloze č. 8 této zprávy, rozsah kontaminace podzemní vody je zřejmý z mapové přílohy č. 11.. V odebraných vzorcích podzemní vody areálu společnosti OP papírna, s.r.o. nebyly zjištěny koncentrace chlorovaných uhlovodíků, které by překračovaly cílové limity sanace dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc z roku 1997. 25


ENVI-AQUA, s.r.o. Porovnáním zjištěných výsledků s hodnotami indikátorů znečištění podzemní vody bylo zjištěno překročení výše uvedených hodnot v parametru TCE ve vrtech HJ-12 a HJ-17 a parametru PCE ve všech vrtech, kde koncentrace PCE byla nad mezí detekce použité analytické metody. Nejvyšší obsahy TCE a PCE byly ověřeny ve vrtu HJ-12, suma ClU dosahovala v tomto objektu 26,7 µg.l-1, v ostatních vrtech v areálu suma chlorovaných uhlovodíků nepřekročila hodnotu 5,05 µg.l-1. Převládajícím kontaminantem z chlorovaných uhlovodíků byl PCE. Koncentrace uhlovodíků C10-C40 v podzemní vodě všech vrtů byly pod mezí detekce použité analytické metody. V areálu společnosti OP papírna, s.r.o. byly zjištěny obsahy NEL v podzemní vodě, které překračovaly cílové limity sanace dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc z roku 1997. Jednalo se o vzorky podzemní vody odebrané v dnech 19.6.-21.6.2013 z vrtů HJ-7B (1,95 mg.l-1), HJ-32 (1,4 mg.l-1), HJ-33 (1,62 mg.l-1) a HJ-34 (1,37 mg.l-1). V ostatních vrtech v areálu obsahy NEL výše uvedený sanační limit nepřekračovaly. Dne 15.8.2013 byl proto proveden kontrolní odběr vzorků podzemní vody z výše uvedených vrtů s koncentrací NEL překračující 1,0 mg.l-1 a dále z vrtu HJ-31. Ve vzorcích podzemní vody, odebraných dne 15.8.2013 nebyly zjištěny obsahy NEL, překračující sanační limit dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc z roku 1997. Obsahy NEL dosahovaly na levém břehu Moravy hodnoty < 0,05 až 0,52 mg.l-1, ve vrtu HJ-7B 0,26 mg.l-1. V podzemní vodě vrtů na levém břehu Moravy byly opakovaně zjišťovány obsahy uhlovodíků C10-C40 pod mezí detekce použité analytické metody. Zvýšené koncentrace NEL (nad 1,0 mg.l-1) ve vrtech HJ-32 až HJ-34 v červnu 2013 lze nejspíše přisoudit vyplavování blíže nespecifikovaného organického znečištění ze skládky celulózy Burdova hora, které bylo analyzováno v rámci skupinového stanovení NEL, nejde však o znečištění ropnými látkami. Porovnáním výsledků analýz vzorků podzemní vody na stanovení obsahů uhlovodíků C10-C40 a NEL nebyla zjištěna žádná závislost. V žádném z odebraných vzorků podzemní vody na stanovení obsahů hliníku, olova, zinku a EOX nebylo zjištěno překročení sanačních limitů dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc z roku 1997 ani indikátoru znečištění. Obsahy olova a EOX byly převážně pod mezí detekce použité analytické metody.Nejvyšší koncentrace zinku dosahovala 1,2 mg.l-1 (HJ-12) cílový limit sanace byl stanoven na 5,0 mg.l-1. Stejně tak byla nejvyšší koncentrace Al zjištěna v úrovni 0,35 mg.l-1 (HJ-30), sanační limit je 0,4 mg.l-1. Vzorky podzemí vody z rvtu HP-106 byly odebrány ve dnech 19.-21.6.2013 po krátkodobém začerpání vydatností 0,1 l.s-1 po dobu 20 minut a dne 11.7.2013 v rámci hydrodynamické zkoušky po 6 hodinách čerpání vydatností 1,0 l.s-1. Zjištěné koncentrace ClU a Al jsou v rámci hydrodynamické zkoušky vyšší, než koncentrace v rámci vzorkovacího čerpání, v sumě ClU jde o rozdíl 1,7 µg.l-1 a Al o 0,07 mg.l-1. Obsah NEL byl naopak při čerpání vyšší vydatností o 0,07 mg.l-1 nižší.

26


ENVI-AQUA, s.r.o. Tabulka č. 14 Výsledky analýz odebraných vzorků podzemní vody na stanovení obsahů ClU Objekt

Datum

HJ 1 HJ 2 HJ 3 HJ 4 HJ 7B HJ-7B HJ 9 HJ 10 HJ 11 HJ 12 HJ 13 HJ 14 HJ 15 HJ 16 HJ 17 HJ 22 HJ 23 HJ 24 HJ 25B HJ 28 HJ 29 HJ 30 HJ 31 HJ-31 HJ 32 HJ-32 HJ 33 HJ-33 HJ 34 HJ-34 HJ 37 HJ 39 HJ 40 HJ 41 HJ 42 HJ 43 HJ 44 HP 101 HP 102 HP 103 HP 104 HP 105 HJ 106 HP 106 HP 107 HP-108 HP 109 HP 110 HP 111 Studna závodní Rozhodnutí ČIŽP Indikátory znečištění

19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 15.8.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 15.8.2013 19.-21.6.2013 15.8.2013 19.-21.6.2013 15.8.2013 19.-21.6.2013 15.8.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 9.-12.7.2013 9.-12.7.2013 9.-12.7.2013 9.-12.7.2013 9.-12.7.2013 19.-21.6.2013 9.-12.7.2013 9.-12.7.2013 30.7.2013 9.-12.7.2013 9.-12.7.2013 9.-12.7.2013 19.-21.6.2013

1,1-DCE ug/l < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 20 340

27

1,2-t-DCE ug/l < 0,1 < 0,1 < 0,1 0,1 < 0,1 < 0,1 0,2 < 0,1 0,1 0,4 0,1 0,1 < 0,1 < 0,1 0,1 0,1 < 0,1 < 0,1 0,2 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 0,1 0,2 0,2 < 0,1 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 50 110

1,2-c-DCE ug/l 0,7 0,9 < 0,1 1,2 < 0,1 < 0,1 1,0 0,8 0,9 4,8 0,9 0,4 < 0,1 0,3 1,0 0,7 0,4 0,1 1,4 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 0,6 2,1 1,1 0,7 0,7 0,5 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 0,9 0,3 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 50 7

TCE ug/l 0,4 0,4 < 0,1 0,5 0,1 0,1 0,6 0,6 0,7 3,8 0,5 0,7 < 0,1 0,8 2,2 0,5 0,6 0,4 0,9 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 0,7 1,9 0,4 1,5 0,5 0,3 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 0,6 0,2 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 50 2

PCE ug/l 0,5 0,5 < 0,1 0,7 < 0,1 < 0,1 0,7 0,6 0,7 17,7 0,7 1,0 < 0,1 2,8 1,7 0,6 0,8 0,6 1,8 < 0,1 < 0,1 < 0,1 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 0,8 1,1 0,7 1,1 0,5 0,9 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 0,1 0,3 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 20 0,11


ENVI-AQUA, s.r.o. Tabulka č. 15 Výsledky analýz odebraných vzorků podzemní vody na stanovení obsahů uhlovodíků C10-C40, NEL, Al, Pb, Zn a EOX Objekt

Datum

HJ 1 HJ 2 HJ 3 HJ 4 HJ 7B HJ-7B HJ 9 HJ 10 HJ 11 HJ 12 HJ 13 HJ 14 HJ 15 HJ 16 HJ 17 HJ 22 HJ 23 HJ 24 HJ 25B HJ 28 HJ 29 HJ 30 HJ 31 HJ-31 HJ 32 HJ-32 HJ 33 HJ-33 HJ 34 HJ-34 HJ 37 HJ 39 HJ 40 HJ 41 HJ 42 HJ 43 HJ 44 HP 101 HP 102 HP 103 HP 104 HP 105 HJ 106 HP 106 HP 107 HP-108 HP 109 HP 110 HP 111 Studna závodní Rozhodnutí ČIŽP Indikátory znečištění

19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 15.8.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 15.8.2013 19.-21.6.2013 15.8.2013 19.-21.6.2013 15.8.2013 19.-21.6.2013 15.8.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 19.-21.6.2013 9.-12.7.2013 9.-12.7.2013 9.-12.7.2013 9.-12.7.2013 9.-12.7.2013 19.-21.6.2013 9.-12.7.2013 9.-12.7.2013 30.7.2013 9.-12.7.2013 9.-12.7.2013 9.-12.7.2013 19.-21.6.2013

C10-C40 mg/l < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1

28

NEL mg/l 0,08 0,05 0,70 < 0,05 1,95 0,26 < 0,05 0,07 0,08 < 0,05 < 0,05 0,07 0,06 0,31 0,09 0,13 0,01 0,06 0,07 0,2 0,6 < 0,05 < 0,05 < 0,05 1,4 0,52 1,62 0,32 1,37 0,51 0,98 < 0,05 < 0,05 0,05 < 0,05 < 0,05 0,08 0,07 0,05 0,16 < 0,05 < 0,05 0,15 0,08 0,12 0,07 < 0,05 < 0,05 < 0,05 0,08 1

Al mg/l 0,05 0,04 0,03 0,05 0,02 0,03 0,04 0,05 0,04 0,07 0,05 0,03 0,1 0,02 0,03 0,34 0,03 0,04 0,03 0,05 0,05 0,35 0,06 0,05 0,06 0,07 0,06 0,04 0,05 0,05 0,05 0,04 0,03 0,03 0,04 0,13 0,04 0,02 0,17 0,02 0,04 0,03 0,05 0,12 0,05 < 0,02 < 0,02 0,08 0,02 0,03 0,4 37

Pb mg/l < 0,0005 < 0,0005 < 0,0005 < 0,0005 < 0,0005 < 0,0005 < 0,0005 < 0,0005 < 0,0005 < 0,0005 < 0,0005 < 0,0005 < 0,0005 < 0,0005 < 0,0005 < 0,0005 < 0,0005 < 0,0005 < 0,0005 < 0,0005 < 0,0005 0,2 0,01

Zn EOX mg/l mg/l < 0,02 0,08 < 0,02 < 0,02 1,2 0,02 0,05 < 0,02 0,05 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 0,06 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 0,03 < 0,02 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 0,02 < 0,02 0,03 < 0,02 < 0,02 < 0,02 < 0,02 5 0,1 11


ENVI-AQUA, s.r.o. 2.2.2.3 Kontaminace povrchové vody Koncentrace sledovaných parametrů v povrchové vodě Moravy a Bušínského potoka byly porovnány s hodnotami normy environmentální kvality dle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech, ve znění nařízení vlády č. 229/2007 Sb. Výsledky analýz odebraných vzorků povrchové vody jsou uvedeny v následující tabulce č. 16 a v příloze č. 8 této zprávy. Tabulka č. 16 Výsledky analýz odebraných vzorků povrchové vody Ukazatel

jedn

Morava nad areálem

Morava most

Morava pod areálem

1,1-DCE t-1,2-DCE c-1,2-DCE TCE PCE C10-C40 NEL Al

ug/l ug/l ug/l ug/l ug/l mg/l mg/l mg/l

< 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 0,10 0,02

< 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,05 0,03

< 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 0,07 0,03

Bušínský potok nad areálem < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,05 < 0,02

Bušínský potok pod areálem < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,1 < 0,05 < 0,02

NV č. 23/2011 Sb. 6,8* 1 10 10 0,1 1

* Tab. 1b NEK-RP pouze pro hodnocení ekologického stavu V odebraných vzorcích povrchové vody nebyly zjištěny koncentrace sledovaných ukazatelů, které by překračovaly hodnoty normy environmentální kvality dle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Koncentrace chlorovaných uhlovodíků a uhlovodíků C10-C40 byly ve všech vzorcích pod mezí detekce analytické metody. Obsahy NEL v povrchové vodě řeky Moravy byly nad areálem vyšší (0,1 mg.l-1) než pod areálem (0,07 mg.l-1). Ve směru toku řeky Moravy bylo zjištěno mírné zvýšení obsahů Al (0,02 mg.l-1 nad areálem resp. 0,03 mg.l-1 pod areálem), které však odpovídá nejistotě analytického stanovení. 2.2.2.4 Bilance kontaminace Bilance kontaminace zemin Aktuálními průzkumnými pracemi byla ověřena pouze bodová kontaminace zemin do úrovně 3,5 m p.t. ve vrtu HP-107. Materiálem jsou navážky s úlomky stavebních konstrukcí s podílem asfaltu. Při zpracování předcházejících průzkumných geologických prací nebyla bilance kontaminace vyčíslena. Bilance kontaminace zemin je vypočtena i pro plochy znečištění zemin, ověřených v průběhu předcházejících průzkumných prací, zejména AAR z roku 2004. Bilance kontaminace zemin pro jednotlivé dílčí plochy s ověřeným znečištěním nesaturované zóny (viz příloha č. 11) je uvedena v následující tabulce č. 17. Pro výpočet bilance byla 29


ENVI-AQUA, s.r.o. použita měrná hmotnost zeminy 1700 kg.m-3 (doporučená hodnota pro zeminy nesaturované zóny / výkopek). Tabulka č. 17 Bilance kontaminace v zeminách nesaturované zóny Kontaminant

Objekt

NEL

HP-107 HJ-6 mezi HJ-2 a HJ-43 HJ-15 u HJ-23

NEL celkem

Plocha Mocnost m2 m 40 3,5 200 1,5 25 1,5 25 1,5 25 1,5 1615

Prům. koncentrace mg.kg-1 34 150 18 200 1 290 1 260 1 050

Bilance kg 8127 9282 82 80 67 17 639

Bilance kontaminace podzemní vody Bilance kontaminace byla vypočtena pro chlorované uhlovodíky c-1,2-DCE, TCE a PCE. Při výpočtu množství kontaminantů v saturované zóně se vycházelo z koncepce sorpční rovnováhy mezi kontaminovanou podzemní vodou a zeminou. Tento poměr je vyjádřen rozdělovacím koeficientem voda - zemina (Kd), který charakterizuje množství chemické látky sorbované v zemině nebo sedimentu k množství této látky ve vodě za rovnovážného stavu. Pro většinu koncentrací látek v prostředí může být Kd aproximován takto: (koncentrace adsorbované chemické látky v zemině, CS) Kd [ml.g-1] = ------------------------------------------------------------------------(koncentrace chemické látky ve vodním roztoku, CW) nebo [(µg chemické látky / g zeminy)] Kd [ml.g-1] = -------------------------------------------[(µg chemické látky / g vody)] Na tomto základě Kd popisuje sorpční kapacitu zeminy a dovoluje odhad koncentrace v jedné složce prostředí, jestliže je známa koncentrace v okolním médiu. Pro hydrofobní kontaminanty potom platí : Kd = fOC . KOC, kde fOC je frakcí organického uhlíku v zemině (fOC = 0,5% – hodnota TOC doporučená pro zeminy saturované zóny Mýl, 2008) a KOC je koeficient adsorpce na organický uhlík (hodnoty dle přílohy č. 20) a je mírou tendence organické látky být adsorbována půdou a sedimentem. Mobilita kontaminantů v zemině pak závisí na typu zeminy a na rozsahu, ve kterém půdní materiál bude vázat nebo sorbovat nebezpečné látky (rozsah této vazby závisí na fyzikálně chemických vlastnostech dané látky a zeminy). Na základě rozdělení kontaminantu v saturované zóně můžeme celkovou hmotnost kontaminantu v saturované zóně M vypočítat jako součet hmotnosti kontaminantu v podzemní vodě M1 a hmotnosti kontaminantu sorbovaného horninou Ma : M = M1 + Ma 30


ENVI-AQUA, s.r.o. Hmotnost rozpuštěného kontaminantu v podzemní vodě M lze vypočítat dle vzorce : M1 = c1 . V . e, kde c1 je průměrná koncentrace kontaminantu v podzemní vodě, V je objem saturované zóny a e je efektivní pórovitost. Hmotnost kontaminantu sorbovaného horninou Ma je vyjádřena vztahem : Ma = ca . V . MH, kde ca je koncentrace v hornině, V je objem saturované zóny a MH je měrná hmotnost zeminy. Koncentrace kontaminantu sorbovaného horninou ca je pak vypočtena ze zjištěných koncentrací v podzemní vodě c1 a zjištěného koeficientu Kd : ca = Kd . c1 Pro výpočet bilance byly použity následující vstupní údaje: • plocha kontaminace

c-1,2-DCE 19 000 m2, TCE 7 900 m2 a PCE 13 350 m2

• průměrná mocnost saturované zóny

5,2 m

• měrná hmotnost zeminy 2200 kg.m-3 (doporučená hodnota pro zeminy saturované zóny) • efektivní pórovitost

20 %

Bilance kontaminace saturované zóny je uvedena v tabulce č. 18. Tabulka č. 18 Bilance kontaminace saturované zóny

Kontaminant

c-1,2-DCE TCE PCE

Průměrná koncentrace

Kd

µg.l-1 1,8 2,35 4,37

l.kg-1 0,245 0,63 1,82

Hmotnost kontaminantu v podzemní vodě g 35,36 19,31 60,67

Hmotnost kontaminantu v zeminách

Bilance kontaminantu

g 95,85 133,8 1214,6

kg 0,13 0,15 1,27

Bilance kontaminace v saturované zóně nebyla vypočtena pro hodnoty uhlovodíků C10-C40, NEL a Al. Koncentrace uhlovodíků C10-C40 byly v celém areálu pod mezí detekce analytické metody. Laboratorní stanovení NEL zahrnuje širokou škálu organických uhlovodíků, určení konkrétních hodnot rozdělovacího koeficientu voda – zemina nelze bez následných stanovení konkrétních organických látek Bilanci ropných látek v saturované zóně lze odhadovat v množství 4 – 5 kg, maximálně do 10 kg. Hliník je běžným horninotvorným minerálem, s ohledem na jeho běžný výskyt v zeminách má velmi vysokou hodnotu rozdělovacího koeficientu voda – zemina. Z tohoto důvodu je výpočet hmotnosti kontaminantu sorbovaného zeminou velmi zkreslený. Bilance hliníku rozpuštěného v podzemní vodě areálu byla vypočtena na 350 g. 31


ENVI-AQUA, s.r.o.

2.2.3 Shrnutí plošného a prostorového rozsahu a míry znečištění Aktuálními průzkumnými pracemi v rámci zpracování aktualizace analýzy rizika v areálu společnosti OP papírna, s.r.o. v Olšanech byl ve vybraných místech vrtných prací ověřen aktuální rozsah kontaminace zemin nesaturované zóny a míra a rozsah kontaminace saturované zóny a povrchových vod. Rozsah znečištění zemin a podzemní vody v areálu jsou zřejmé z map v příloze č. 11 této zprávy. Výsledky analýz vzorků zemin, podzemní a povrchové vody, realizovaných v rámci AAR a výsledky analýz vzorků podzemní a povrchové vody realizované v minulosti jsou uvedeny v příloze č. 8. V zeminách nesaturované zóny byla ověřena kontaminace ropnými látkami, stanovenými jako parametry NEL v sušině a uhlovodíky C10-C40 v sušině. Znečištění ropnými látkami bylo ověřeno vrtem H-107 v místě starého koryta řeky Moravy při jejím pravém břehu. Koryto bylo zavezeno navážkami charakteru hlíny s úlomky stavebních konstrukcí – kameniva, rostlin a kusy asfaltu. Jedná se o kontaminaci těžkými frakcemi uhlovodíků s velmi omezeným plošným výskytem a šířením, což bylo potvrzeno analýzou podzemní vody z tohoto vrtu (< 0,1 mg.l-1 uhlovodíky C10-C40 a 0,12 mg.l-1 NEL). Plocha kontaminace zemin v okolí vrtu HP-107 byla stanovena na 40 m2, množství asfaltů v zemině bylo vypočteno na 8,2 t. Úroveň zjištěné kontaminace nepřekračuje limitní hodnoty nejvýše přípustných koncentrací škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S - inertní odpad dle Přílohy č. 4 k vyhlášce č. 294/2005 Sb. Indikátory znečištění nejsou pro ukazatele NEL a uhlovodíky C10-C40 stanoveny. Předcházejícími průzkumnými pracemi v území byla obdobná kontaminace navážek ověřena v rámci AR z roku 1995 vrty HJ-6 (navážky do 1,0 m p.t. s obsahem štětu) s koncentrací NEL v sušině 18 200 mg.kg-1 a HJ-15 (1 260 mg.kg-1). Vzorkováním podzemní vody v areálu nebyly zjištěny koncentrace uhlovodíků C10-C40, které by překračovaly meze citlivosti použité analytické metody 0,1 mg.l-1. Analýzou vzorků podzemní vody na stanovení obsahů NEL byly zjištěny obsahy, překračující hodnotu 1,0 mg.l-1 stanovenou Rozhodnutím ČIŽP OI Olomouc jakou sanační limit v roce 1997. Znečištění podzemní vody bylo zjištěno ve vrtu HJ-7B. Jedná se o vrt v ploše malého parkoviště osobních vozů u objektu hlavního skladu. Vrt není zabezpečen proti vnikání povrchových a srážkových vod, chránička vrtu nebyla nalezena. V roce 2004 byla v tomto vrtu zjištěna koncentrace NEL, překračující tehdy platné kritérium B MP MŽP z roku 1996. Koncentrace NEL nad 1,0 mg.l-1 byla ve vrtu HJ-7B zjištěna ve vzorku odebraném v průběhu června 2013. Opakovaným vzorkováním v srpnu 2013 nebylo překročení sanačního limitu potvrzeno, koncentrace NEL byla v úrovni 0,26 mg.l-1. Obsahy NEL v podzemní vodě nad sanační limit dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc z roku 1997 byly dále zjištěny ve vrtech na levém břehu Moravy, HJ-32, HJ-33 a HJ-34 a to při červnovém kole vzorkování. V minulosti do roku 2004 v tomto prostoru znečištění podzemní vody ropnými látkami nebylo zjištěno. Východně od železniční tratě se však nacházela skládka celulózy s ověřenou kontaminací zemin NEL v sušině (zjištěno AR z roku 1995). Opakovaným odběrem z vrtů HJ-31, HJ-32, HJ-33 a HJ-34 dne 15.8.2013 nebyly zjištěny koncentrace NEL nad hodnotu 1,0 mg.l-1. V podzemní vodě vrtů na levém břehu Moravy byly opakovaně zjišťovány obsahy uhlovodíků C10-C40 pod mezí detekce použité analytické metody. Zvýšené koncentrace NEL (nad 1,0 mg.l-1) lze nejspíše přisoudit vyplavování blíže nespecifikovaného organického znečištění ze skládky celulózy, které bylo analyzováno v rámci skupinového stanovení NEL, nejde však o znečištění ropnými látkami.

32


ENVI-AQUA, s.r.o. V povrchové vodě Moravy a Bušínského potoka nebyly zjištěny koncentrace uhlovodíků C10C40, překračující normu environmentální kvality dle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Obsahy NEL v povrchové vodě řeky Moravy byly nad areálem mírně vyšší (0,1 mg.l-1) než pod areálem (0,07 mg.l-1). Ovlivnění povrchových vod v zájmovém území ropnými látkami, jejichž původ lze hledat v areálu společnosti OP papírna, s.r.o. nebylo zjištěno. V minulosti byla v areálu zjištěna kontaminace saturované zóny chlorovanými uhlovodíky. Posledním vzorkováním v roce 2004 byla zjištěna kontaminace podzemní vody PCE nad sanační limit dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc z roku 1997. Jednalo ze o vrty HJ-12 a HJ-38 u skladu elektromotorů a vrt HJ-39 u budovy PS4. Aktuálním vzorkováním podzemní vody v areálu nebylo překročení uvedených cílových limitů sanace z roku 1997 zjištěno v žádném hydrogeologickém objektu. Nejvyšší obsah PCE byl zjištěn ve vrtu HJ-12 (17,7 μg.l-1). Porovnáním zjištěných výsledků s hodnotami indikátorů znečištění podzemní vody bylo zjištěno překročení výše uvedených hodnot v parametru TCE ve vrtech HJ-12 a HJ-17 a parametru PCE ve všech vrtech, kde koncentrace PCE byla nad mezí detekce použité analytické metody. Koncentrace TCE překračující hodnotu indikátoru znečištění dle MP MŽP z roku 2011, doprovázené obsahy 1,2-cis-DCE a PCE nad hodnotou 1,0 μg.l-1 se nacházejí ve střední části areálu ve dvou kontaminačních mracích. Jeden mrak byl zjištěn v prostoru objektu skladu elektromotorů (vrt HJ-12), odkud zřejmě došlo k šíření znečištění podzemní vodou pod objektem haly PS3 a objektem fotolátky k vrtu HJ-25B. Druhý zdroj znečištění se nachází v prostoru nádvoří před elektrodílnou a administrativní budovou s vrty HJ-17, HJ-40 a HJ-42. Celková plocha kontaminace podzemní vody chlorovanými uhlovodíky dosahuje 19 000 m2 a množství ClU v saturované zóně bylo vypočteno na 1,55 kg. Koncentrace chlorovaných uhlovodíků v povrchové vodě Moravy a Bušínského potoka byly pod mezí citlivosti analytické metody a nepřekračovaly tak hodnoty NEK dle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Aktuálními průzkumnými pracemi nebyla potvrzena dříve zjištěná kontaminace zemin a podzemní vody hliníkem. V zeminách nově budovaných vrtů nebyly zjištěny obsahy Al v sušině, které by překračovaly hodnoty indikátoru znečištění pro průmyslové využití území ani indikátoru pro ohrožení kvality podzemní vody vymýváním ze zeminy dle Metodického pokynu MŽP z roku 2011. Zjištěné obsahy Al v podzemních vodách nepřekročily v žádném z vrtů cílový limit sanace dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc z roku 1997 ani hodnotu indikátoru znečištění dle MP MŽP z roku 2011. Obsahy hliníku v povrchové vodě Moravy a Bušínského potoka nepřekročily hodnoty NEK dle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Ve směru toku řeky Moravy bylo zjištěno mírné zvýšení obsahů Al (0,02 mg.l-1 nad areálem resp. 0,03 mg.l-1 pod areálem), které však odpovídá nejistotě analytického stanovení. V žádném z odebraných vzorků podzemní vody na stanovení obsahů olova, zinku a EOX nebylo zjištěno překročení sanačních limitů dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc z roku 1997 ani indikátoru znečištění. 2.2.4 Posouzení šíření znečištění 2.2.4.1 Šíření znečištění v nesaturované zóny Nesaturovaná zóna je na lokalitě tvořena především antropogenními navážkami. Jedná se zejména o materiály, použité na vyrovnání a úpravu terénu v areálu společnosti OP papírna, 33


ENVI-AQUA, s.r.o. s.r.o., a to zejména na zásyp původního koryta řeky Moravy. Mocnost antropogenních navážek byla nově realizovanými vystrojenými vrty HP-101 až HP-111 ověřena na 0,8 až 4,5 m. Antropogenní navážky jsou charakterizovány především jako písčité hlíny hnědé barvy s úlomky stavebních materiálů – ostrohranného kameniva, cihel, dřeva, strusky a ve vrtu HP107 i asfaltů. Antropogenní navážky v hodnoceném areálu lze charakterizovat koeficientem filtrace v řádu n.10-5 a lze je označit za horniny mírně propustné v třídě propustnosti IV. (Jetel, 1982). V podloží antropogenních navážek se nacházejí pozůstatky holocenních povodňových hlín údolní nivy řeky Moravy. Jedná se o písčité hlíny až jílovité písky šedohnědé barvy, místy písčité jíly, s ojedinělými valouny štěrku o průměru do 10 cm. Mocnost povodňových hlín kolísá od 0,7 do 3,2 m, v některých vrtech (HP-102, HP-103 a HP-111) tyto hlíny chybí, navážky nasedají přímo na pleistocénní štěrky a štěrkopísky údolní nivy řeky Moravy. Povodňové hlíny jsou charakterizovány koeficientem filtrace v řádu n.10-6 a lze je označit za horniny dosti slabě propustné v třídě propustnosti V. (Jetel, 1982). Jako hlavní mechanismus šíření znečištění ropných uhlovodíků , chlorovaných uhlovodíků a kovů nesaturovanou zónou je obecně uvažován výluh a transport srážkovou vodou. Tento transport závisí na úhrnu srážek, jejich množství, které přes pokryv zeminy pronikne do nesaturované zóny, vlastnostech nesaturované zóny (geologické vlastnosti, pórovitost, a pod.) a vlastnostech kontaminantu. V horninovém prostředí se mohou kontaminanty vyskytovat dále jako adsorbované na povrchu horninových částic a ve formě pevné fáze vyplňující prostory v hornině. Následující odstavce jsou zaměřeny na uvedené faktory a z nich vyplývající vyhodnocení možnosti transportu kontaminace nesaturovanou zónou pro danou lokalitu areálu společnosti OP papírna, s.r.o. v Olšanech. Tok kontaminantu nesaturovanou zónou vlivem infiltrace srážek Pro zjištění transportu kontaminace nesaturovanou zónou byl jako hlavní transportní mechanismus uvažován výluh srážkami. K infiltraci srážek do horninového prostředí dochází na nezpevněných plochách. Tok polutantu z nesaturované zóny do podzemní vody lze vyjádřit takto : Gp = Q . c1 kde Gp

tok polutantu (mg.s-1)

Q

průtok infiltrovaného podílu srážkové vody (l.s-1)

c1

koncentrace polutantu ve vodném výluhu (mg.l-1)

Výpočet průtoku srážkové vody vychází z rozdílu průměrného ročního úhrnu srážek (700 mm.rok-1) a výparu (450 mm.rok-1). Jako koncentrace polutantu ve vodném výluhu byly vypočteny obsahy z maximální koncentrace uhlovodíků C10-C40 v sušině pomocí koeficientu Kd (viz kapitola 2.2.2.4, jako fOC byla použita hodnota 0,02 pro zeminy nesaturované zóny dle Mýla, 2008). Výsledný tok kontaminantu z nesaturované zóny do podzemní vody (za konzervativního předpokladu neměnné koncentrace v zemině) včetně všech použitých hodnot je uveden v následující tabulce č. 19.

34


ENVI-AQUA, s.r.o.

Tabulka č. 19 Tok kontaminace nesaturovanou zónou Kontaminant uhlovodíky C10-C40

Koncentrace mg.l-1 0,169

Plocha m2 1615

Průtok srážek l.s-1 0,0128

Tok kontaminace mg.s-1 kg.rok-1 0,0022 0,068

Celkový tok ropných uhlovodíků C10-C40 do saturované zóny v prostorech se zjištěnou kontaminací zemin je velmi malý a dosahuje hodnoty přibližně 0,07 kg za rok. Výše uvedené hodnoty je ale nutné považovat spíše za orientační, především z důvodu použitých hodnot podílu infiltrujících srážek, velikosti kontaminované plochy, hodnoty Kd apod. Získaná hodnota slouží pro lepší představu o dotaci kontaminace do podzemní vody a případné nutnosti provedení sanačního zásahu odtěžením kontaminované zeminy. V nesaturované zóně se lokálně může vyskytovat zvodněný systém ve vrstvě antropogenních navážek, tzv. pseudozvodeň, omezená stropem povodňových hlín. Tento zvodněný systém bývá nesouvislý a je přímo závislý na dotaci srážkovými vodami. Komunikaci pseudozvodně v navážkách a hlavního kolektoru lze předpokládat v místech, kde chybí povodňové hlíny a navážky nasedají přímo na pleistocénní štěrkopísky údolní nivy řeky Moravy. Aktuálními průzkumnými pracemi nebyl výskyt pseudozvodně v antropogenních navážkách areálu potvrzen. 2.2.4.2 Šíření znečištění v saturované zóně Proudění podzemní vody je nejvýznamnějším transportním mechanismem rozpuštěných kontaminantů. Látky rozpuštěné v podzemní vodě se šíří advekčně-disperzním pohybem a současně podléhají sorpčním a degradačním procesům. Pro zjištění transportu těchto látek saturovanou zónou bylo jako hlavní transportní mechanismus uvažováno proudění podzemní vody. Areál společnosti OP papírna, s.r.o. v Olšanech leží v údolní nivě řeky Moravy při soutoku s Bušínským potokem. Kolektor podzemní vody je vázán na prostředí fluviálních štěrků údolní nivy řeky Moravy. Podložní horniny krystalinika vytvářejí bazální izolátor pro šíření podzemní vody do podloží. Hladina podzemní vody v areálu je v přímé hydraulické spojitosti s tokem Moravy. Hladina je mírně napjatá. K dotaci podzemní vody dochází za vyšších vodních stavů z povrchového toku Moravy a Bušínského potoka, a to především nad areálem. Dále dochází k dotaci podzemní vody infiltrací srážkových vod, spadlých na nezpevněných plochách v areálu, a v neposlední řadě dotací mělké podzemní vody ze svahů nad údolní nivou. Směr proudění podzemní vody je zřejmý z mapy hydroizohyps v příloze č. 10. V době provádění aktuálních průzkumných prací byl směr proudění podzemní vody zjištěn šikmo k toku řeky Moravy. Na pravém břehu Moravy je generelní směr proudění od severozápadu k jihovýchodu, na levém břehu pak od severovýchodu až východu k jihozápadu až západu. Propustnost kvartérních fluviálních štěrkopísků údolní nivy Moravy byla na lokalitě ověřována čerpacími a stoupacími zkouškami. Výsledky hydrodynamických zkoušek jsou uvedeny v následující tabulce č. 20, dokumentace a vyhodnocení zkoušek jsou uvedeny v příloze č. 17. 35


ENVI-AQUA, s.r.o.

Tabulka č. 20 Výsledky hydrodynamických zkoušek Objekt

Druh zkoušky

HP-101 HP-102 HP-103 HP-104 HP-105 HP-106 HP-107 HP-108 HP-109 HP-110 HP-111

kf m.s-1 2,56.10-4 5,93.10-6 4,83.10-4 1,34.10-6 1,96.10-4 4,78.10-6 1,17.10-3 8,44.10-6 2,46.10-4 7,99.10-6 3,94.10-5 4,63.10-6 1,79.10-2 1,01.10-5 8,28.10-4 4,36.10-6 3,25.10-5 7,94.10-6 1,11.10-4 1,10.10-5 5,09.10-5 2,61.10-5

čerpací stoupací čerpací stoupací čerpací stoupací čerpací stoupací čerpací stoupací čerpací stoupací čerpací stoupací čerpací stoupací čerpací stoupací čerpací stoupací čerpací stoupací

T m .s 1,35.10-3 2 -1

3,33.10-3 1,47.10-3 5,88.10-3 1,72.10-3 1,65.10-4 6,62.10-2 4,47.10-3 1,30.10-4 3,34.10-4 2,54.10-4

Průměrný koeficient filtrace kvartérních fluviálních štěrků údolní nivy Moravy dosahuje hodnoty 1,94.10-3 m.s-1. Štěrky můžeme označit za silně propustné v II. třídě propustnosti (Jetel, 1982). Transmisivita dosahuje průměrně 7,75.10-3 m2.s-1, je vysoká v třídě II. V areálu OP papírny, s.r.o. v Olšanech lze na základě koeficientů filtrace vymezit zónu se zvýšenou propustností podél stávajícího a původního koryta řeky Moravy. Propustnost štěrků v této zóně je více než řádově vyšší, než ve zbývající části areálu. Situace zóny zvýšené propustnosti štěrků údolní nivy je zřejmá z přílohy č. 12 této zprávy. Na základě Darcyho zákona, lze vypočítat rychlost proudění podzemní vody v prostředí kvartérních fluviálních štěrků údolní nivy Moravy v areálu: v = −k ⋅ I v s = v / ne kde v - filtrační rychlost proudění podzemní vody, k - koeficient filtrace (1,94.10-3 m.s-1), I - hydraulický gradient (0,005), vs - skutečná rychlost proudění podzemní vody, 36


ENVI-AQUA, s.r.o. ne - efektivní pórovitost (odhad – ne = 20 %). Skutečná rychlost proudění podzemní vody v zájmovém areálu papíren byla pomocí výše uvedeného vztahu vypočtena na 1530 m.rok-1. Průtok podzemní vody areálem byl stanoven na základě vzorce: QPZ = l . h . k . I kde QPZ – průtok podzemní vody areálem, l – šířka údolní nivy Moravy v prostoru areálu (300 m), h – mocnost zvodně (5,2 m), k – koeficient filtrace (1,94.10-3 m.s-1), I – hydraulický gradient (0,005), Na základě výše uvedeného vztahu je průtok podzemní vody areálem společnosti OP papírna, s.r.o. v Olšanech 15,1 l.s-1. Rychlost šíření kontaminantů saturovanou zónou je závislá na rychlosti proudění podzemní vody, a na dalších faktorech, a procesech, které šíření omezují. Jedním z těchto procesů je sorpce látek na horninovém prostředí, která pak způsobuje zpomalení šíření znečištění u jednotlivých kontaminantů. Toto zdržení lze vyjádřit pomocí retardačního faktoru, jehož výpočet je proveden dále: Na základě rovnice je možno vypočítat retardační faktor R pro jednotlivé polutanty. R = 1+

ρb Kd n

Kde

R - retardační faktor ρb - měrná hmotnost zeminy (2,2 g.cm-3) n - pórovitost (20 %) Kd - distribuční koeficient (cm3.g-1), výpočet uveden v kapitole 2.2.2.4 Bilance kontaminace podzemní vody Rychlost proudění polutantů lze pak vyjádřit vztahem vp = vs / R kde vp je rychlost proudění polutantu. Hodnoty Kd pro uhlovodíky C10-C40 (použita hodnota pro vyšší frakce uhlovodíků), hliník, cis-1,2-DCE, TCE a PCE, výsledné retardační faktory a rychlosti migrace jednotlivých polutantů jsou uvedeny v následující tabulce č. 21.

37


ENVI-AQUA, s.r.o. Tabulka č. 21 Vypočtené retardační faktory a rychlost migrace kontaminantů Látka C10-C40 Al cis-1,2-DCE TCE PCE

Kd R Rychlost migrace v m.rok-1 l.kg-1 m.rok-1 650 7151 0,21 1500 16501 0,09 0,245 3,695 414 0,63 7,93 193 1,82 21,02 73

Retardační faktor udává, k jaké dochází retardaci (zpoždění) pohybu kontaminačního mraku vůči toku podzemní vody. V případě ropných uhlovodíků a hliníku jde o zpožďování migrace více než tisícinásobně ve srovnání s prouděním podzemní vody a rychlost šíření je tak vypočtena v centimetrech až decimetrech za rok. Vypočtenou hodnotu pro hliník je nutné považovat pouze za orientační, v rozpuštěné formě jako Al3+ může migrovat velmi rychle, a to rychlostí až metrů ročně. Při šíření chlorovaných uhlovodíků bude docházet k 3 až 21 násobnému zpoždění kontaminačního mraku a rychlosti šíření v desítkách až stovkách m ročně. 2.2.4.3 Šíření znečištění povrchovými vodami V povrchových tocích Moravy a Bušínského potoka v prostoru areálu nebyly zjištěny koncentrace sledovaných kontaminantů, překračující normu environmentální kvality dle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Tok řeky Moravy v zájmovém území drénuje podzemní vody z prostoru areálu (viz příloha č. 10 mapa hydroizohyps). Dno Moravy se nachází v úrovni výskytu fluviálních štěrků údolní nivy, jak vyplývá z geologických profilů v příloze č. 7. Porovnáním průtoku podzemní vody areálem (kap. 2.2.4.2) s průtoky v Moravě (tabulka č. 5 v kapitole 1.2.4) je zřejmé, že při maximálním průtoku podzemní vody a minimálním průtoku povrchové vody bude docházet k 86 násobnému ředění případné kontaminace přitékající ze saturované zóny. 2.2.4.4 Charakteristika vývoje znečištění z hlediska procesů přirozené atenuace Vývoj stávajícího znečištění horninového prostředí lze odhadovat na základě posouzení možností přirozené atenuace a charakteru kontaminantů, včetně jejich schopnosti atenuaci podléhat. Mezi procesy přirozené atenuace, vedoucí ke snižování koncentrací kontaminantů v horninovém prostředí, patří jak nedestruktivní mechanismy jako např. sorpce, ředění, volatilizace, tak i destruktivní mechanismy jako např. biodegradace, abiotická oxidace, aerobní i anaerobní oxidace, hydrolýza. Procesy přirozené atenuace závisí na typu kontaminace, a typu prostředí. V případě převládající kontaminace organického charakteru (ropné látky, chlorované uhlovodíky), jsou významnějšími procesy atenuace jednoznačně destruktivní mechanismy – na snižování kontaminace se budou podílet především procesy biodegradace, oxidace, reduktivní dechlorace. 38


ENVI-AQUA, s.r.o. Odhad podmínek přirozené atenuace je dále proveden na základě porovnání rozsahu znečištění dle AAR z roku 2004 s aktuálně ověřeným stavem kontaminace a na základě obecných principů. Charakter kontaminace z hlediska možné atenuace : • ropné látky – pro migraci v horninovém prostředí je rozhodující jejich měrná hmotnost, která je nižší než voda, proto se kumulují v úrovni hladiny podzemní vody. Ropné látky celkem ochotně podléhají přirozeným biodegradačním procesům. V podzemní vodě se mohou vyskytovat v různých formách: rozpuštěné ve vodě, rozptýlené ve vodě ve formě emulze nebo tvořící samostatnou kapalnou fázi na hladině podzemní vody; mají významné adsorpční schopnosti; přirozená biodegradace ropných látek probíhá především za aerobních podmínek. Rozsah kontaminace NEL v podzemní vodě, ověřený AAR v roce 2004, byl odlišný od aktuálního rozsahu znečištění. V roce 2004 byla kontaminace podzemní vody NEL nad sanační limity dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc zjištěna ve vrtech HJ-12, HJ-16, HJ-41 a HJ-44. Koncentrace NEL v podzemní vodě nad hodnotu 1,0 mg.l-1 byly v červnu 2013 zjištěny ve vrtech HJ-7B, HJ-32, HJ-33 a HJ-34, opakovaným vzorkováním v srlnu 2013 však potvrzeny nebyly. • chlorované uhlovodíky – v případě chlorovaných uhlovodíků dochází k přirozené degradaci nejčastěji tzv. procesem reduktivní dechlorace, kdy jsou postupně odbourávány molekuly chloru (substitucí za vodík) až na nechlorovaný ethan (v řadě PCE – TCE – cis-1,2DCE – VCE – ethen – ethan). Výskyt cis-1,2-DCE jako produktu reduktivní dechlorace chlorovaných uhlovodíků je důkazem, že k procesům přirozené dechlorace postupně dochází. V podzemní vodě areálu OP papírna, s.r.o. v Olšanech ve vrtech se zjištěnou kontaminací ClU nad indikátory znečištění dle MP MŽP z roku 2011 převažuje PCE ve vrtu HJ-12 a TCE ve vrtu HJ-17. Srovnáním výsledků analýz z roku 2004 s aktuálními výsledky je zřejmé, že plošný rozsah kontaminace ClU v podzemní vodě je obdobný, koncentrace jednotlivých ClU jsou aktuálně mnohem nižší. Lze předpokládat, že k atenuačním procesům u chlorovaných uhlovodíků dochází velmi omezeně, na snižování koncentrací v čase se podílí především ředění v prostředí štěrků údolní nivy řeky Moravy. • kovy – jsou ve vodě přítomny jak v rozpuštěné, tak nerozpuštěné formě. Značná část kovů je ve vodách vázána na nerozpuštěné látky (suspendované a koloidní) adsorpcí. Změny v koncentraci kovů ve vodě závisí na tzv. imobilizačních (alkalizace vody, oxidace, adsorpce na tuhých fázích, inkorporace do biomasy) a remobilizačních (rozpouštění, redukce, komplexace, desorpce, uvolňování z odumřelé biomasy) procesech, kterými se kovy buď vážou do tuhých fází (sedimentů), nebo se z nich naopak uvolňují. Charakteristika parametrů přirozené atenuace je dále hodnocena na základě výsledků měření základních parametrů při čerpání podzemní vody. Pro hodnocení atenuace byly využity parametry Eh, pH, teplota, vodivost a obsah kyslíku ve vrtech HP-102, HP-106, HP-107 a HP-111. Zjištěné výsledky jsou uvedeny v následující tabulce č. 22.

39


ENVI-AQUA, s.r.o. Tabulka č. 22 Základní parametry podzemní vody pro hodnocení atenuace Objekt HP-102 HP-106 HP-107 HP-111

Eh mV 56 66 70 73

pH

teplota °C 18 14,1 10,8 18,3

7,07 6,99 7,31 7,12

vodivost mS.m-1 65,7 42,5 32,4 41,6

O2 mg.l-1 1,1 0,9 2,2 1,1

Parametr Eh signalizuje oxidačně / redukční charakter prostředí. V podzemní vodě areálu je převážně mírně oxidační prostředí. Aerobní bioremediační činnosti vyžadují oxidační charakter prostředí. Vodivost podzemní vody v areálu nevykazuje významných výkyvů. Vyšší hodnoty byly zjištěny ve vrtech v prostoru bývalého koryta řeky Moravy (HP-102). Změny pH jsou sledovány proto, že mikroorganismy jsou schopné degradovat polutant v rozmezí pH 6 – 8. Z tabulky č. 22 je zřejmé, že pH na lokalitě není kritickým parametrem. Stejně tak i teplota, protože biodegradační procesy probíhají při teplotách nad 8°C. Optimální koncentrace kyslíku pro biodegradaci je větší než 2,0 mg.l-1 (potřebná koncentrace > 1-2 mg.l-1). Koncentrace kyslíku se pohybovaly v rozmezí 0,9 – 2,2 mg.l-1. Tyto koncentrace jsou pod popřípadě na úrovni potřebné koncentrace – svědčí o mírném aerobním prostředí. 2.2.5 Shrnutí šíření a vývoje znečištění Shrnutí šíření a vývoje znečištění lze na základě výše uvedených údajů provést v následujících bodech: o

kontaminace nesaturované zóny ropnými látkami je omezena na antropogenní navážky s podílem stavebních konstrukcí a asfaltu,

o

na lokalitě byl zjištěn velmi nízký tok polutantů nesaturovanou zónou, u ropných látek v úrovni setin kg za rok,

o

skutečná rychlost proudění podzemní vody v areálu dosahuje 1530 m ročně, v údolní nivě Moravy podél jejího stávajícího a původního toku byly zjištěny prostory se zvýšenou propustností, kde může lokálně docházet k rychlejšímu proudění podzemní vody,

o

rychlost šíření znečištění podzemní vodou ropnými látkami byla vypočtena v řádu decimetrů ročně, vypočtený retardační faktor pro šíření ropných látek ukazuje, že kontaminant v saturované zóně je téměř nemobilní,

o

obdobně byl vypočten retardační faktor pro šíření hliníku v podzemní vodě, v rozpuštěné formě jako Al3+ může migrovat velmi rychle, a to rychlostí až metrů ročně

o

k šíření znečištění chlorovaných uhlovodíků podzemní vodou dochází v řádu desítek až stovek metrů ročně, kontaminační mrak však vyznívá v prostoru areálu,

o

recipientem a erozivní bází území je tok Moravy, který drénuje podzemní vody protékající areálem společnosti OP papírna, s.r.o.,

o

nebylo zjištěno ovlivnění kvality povrchové vody Moravy a Bušínského potoka průtokem zájmovým území s areálem OP papírna, s.r.o., 40


ENVI-AQUA, s.r.o. o

při případném průniku kontaminované podzemní vody do povrchového toku Moravy dochází minimálně k 86 násobnému ředění

o

prostředí na lokalitě je mírně aerobní, oxidační, přirozená atenuace ropných látek však probíhá velmi omezeně,

o

přirozená atenuace chlorovaných uhlovodíků probíhá pravděpodobně velmi omezeně, důvodem snížení koncentrací ClU ve srovnání s předchozími průzkumnými pracemi v areálu je spíše ředění podzemní vody v údolní nivě řeky Moravy.

2.2.6 Omezení a nejistoty Omezení a nejistoty, spojené s průzkumnými pracemi a popisem rozsahu a migrace znečištění včetně doporučení pro snížení nejistot lze definovat následovně. Prostorová omezení – lokalizace vrtných prací vycházela z dostupnosti vytipovaných ploch pro vrtnou techniku a existence podzemních inženýrských sítí na lokalitě. Při vyhodnocení plošného a prostorového rozsahu kontaminace zemin je nutné počítat se značnou nejistotou, způsobenou heterogenitou navážek, zejména v prostorech zasypaného původního koryta řeky Moravy v jižní části areálu. Aktuální průzkumné práce byly zahájeny začátkem června 2013 s výraznými dešťovými srážkami v území, od druhé poloviny června po celý červenec byl naopak srážkově velmi chudý. Vstupní data – nejistoty při použití vstupních dat vyplývají z přesnosti laboratorních prací a použitých analytických metod. Tato nejistota je omezena použitím akreditované laboratoře.

41


ENVI-AQUA, s.r.o.

3. HODNOCENÍ RIZIKA Hodnocení rizika se provádí za účelem vytipování a vyhodnocení možných rizik, vyplývajících ze současného a budoucího využití lokality i jejího okolí, zjištěného typu a rozsahu kontaminace, potenciálních příjemců a dalších údajů. Hodnocení rizik se provádí ve třech krocích: •

identifikace rizik,

•

hodnocení zdravotních rizik,

•

hodnocení ekologických rizik.

3.1 Identifikace rizik Po ověření aktuálního charakteru a rozsahu kontaminace, zhodnocení reálných mechanismů migrace znečištění i možností přirozené atenuace a identifikace významných transportních cest následuje upřesnění relevantních scénářů expozice potenciálně ohrožených příjemců – lidské populace i ekosystémů. Tento proces probíhá v následujících krocích: •

určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových faktorů

•

základní charakteristika příjemců rizik

•

shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice.

Výsledkem tohoto upřesňovacího procesu je aktualizovaný koncepční model znečištění. 3.1.1 Určení a zdůvodnění prioritních škodlivin a dalších rizikových faktorů V předchozích kapitolách byly na základě informací o dřívějším i současném využití lokality, charakteru výroby, rozmístění provozů na lokalitě, používání chemických látek, a výsledků předchozích průzkumů vytipovány následující skupiny látek potenciálního zájmu: •

ropné látky – uhlovodíky C10–C40, nepolární extrahovatelné látky NEL

•

kovy – Al, Pb, Zn

•

chlorované uhlovodíky ClU

•

extrahovatelné organické halogeny EOX

Na tyto látky potenciálního zájmu byly orientovány veškeré průzkumné práce provedené v rámci této AAR. Výsledkem jsou přesné údaje o koncentracích uvedených škodlivin, které byly porovnány s cílovými limity sanace dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc z roku 1997 a legislativními podklady, příp. hodnotami indikátorů znečištění. Pro uvedené látky byly shromážděny veškeré dostupné údaje, počínaje jejich fyzikálně-chemickými vlastnostmi, přes úroveň kontaminace na lokalitě, možné způsoby šíření, toxikologické vlastnosti, expozice a potenciální příjemci (příloha č. 20). Koncentrace škodlivin jejich porovnání s legislativními limity Uvedené látky potenciálního zájmu byly analyzovány ve vzorcích zemin, podzemních a povrchových vod. Výsledky analýz zemin a podzemních vod byly následně porovnány s Indikátory znečištění dle Metodického pokynu MŽP z roku 2011. Koncentrace uhlovodíků C10-C40 v zeminách byly porovnány s limitními hodnotami nejvýše přípustných koncentrací škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S - inertní odpad dle Přílohy č. 4 k vyhlášce č. 294/2005 Sb. Výsledky analýz povrchových vod byly porovnávány 42


ENVI-AQUA, s.r.o. s hodnotami NEK Přílohy č.3 NV č. 23/2011 Sb. o ukazatelích povrchových vod. Z výsledků porovnání vyplynulo následující: Zeminy Pro sledované ukazatele NEL, C10-C40, a Al nebylo zjištěno překročení indikátorů znečištění. Koncentrace uhlovodíků C10-C40 nepřekračovaly limitní hodnoty nejvýše přípustných koncentrací škodlivin pro odpady, které nesmějí být ukládány na skládky skupiny S - inertní odpad. Většina naměřených hodnot ležela pod mezí detekce, nebo zjištěné obsahy představovaly běžné koncentrace. Ve vrtu HP-107 byly v prostředí antropogenních navážek s podílem asfaltu zjištěny plošně omezené koncentrace NEL v sušině, dosahující tisíců mg.kg1 v sušině. Podzemní vody Ze sledovaných ukazatelů NEL, C10-C40, ClU, Al, Pb, Zn a EOX překročily indikátory znečištění pouze TCE a PCE. Ostatní látky se pohybovaly pod mezí detekce, nebo dosahovaly běžných hodnot. Obsahy TCE a PCE v podzemních vodách nepřekračují hodnoty dané Rozhodnutím ČIŽP pro monitoring kvality podzemních vod. Maximální zjištěný obsah PCE 17,7 ug/l překračuje legislativní parametr Vyhl.252/2004 Sb. pro pitnou vodu 10 ug/l. Bylo zjištěno překročení limitů sanace z roku 1997 v parametru NEL, opakovanými vzorky podzemní vody kontaminace potvrzena nebyla. Překročení hodnoty indikátorů znečištění signalizuje možné znečištění prostředí, s potřebou dalšího posouzení / průzkumu, a příp. vyhodnocení rizik. Povrchové vody Ze sledovaných ukazatelů žádný nepřekročil hodnoty NEK zmiňovaného Nařízení č.23/2011 Sb.. Fyzikálně-chemické a toxikologické vlastnosti škodlivin Podrobnější popis uvedených vlastností obsahuje Příloha č. 20. Z vytipovaných látek ClU patří k těkavým látkám s vyšším potenciálem šíření, a s prokázanými toxikologickými především karcinogenními účinky. Naopak Al je běžnou součástí složek životního prostředí, s minimálním potenciálem k šíření, a i přes toxické působení při chronické expozici se nepovažuje za nebezpečný. Potenciál šíření znečištění na lokalitě, možné expozice Vzhledem k minimální zjištěné úrovni znečištění a potvrzenému minimálnímu až nepravděpodobnému šíření znečištění mimo areál, nejsou reálné ani rozsáhlejší expozice škodlivinám. Na základě souhrnu výše uvedených údajů lze ze skupiny vytipovaných látek potenciálního zájmu jako prioritní kontaminanty vybrat: •

ClU, resp. trichlorethen TCE a tetrachlorethen PCE v podzemních vodách.

Důvodem výběru je překročení legislativních parametrů u těchto ukazatelů, a dále jejich fyzikálně-chemické a toxikologické vlastnosti – oba ClU patří mezi těkavé látky s vyšším potenciálem šíření, a mají potvrzené karcinogenní působení. 3.1.2 Základní charakteristika příjemců rizik V rámci předběžného koncepčního modelu znečištění (PKMZ) byly vytipovány následující skupiny příjemců: 43



pracovníci v areálu OP papírna, s.r.o. , stavební dělníci

•

obyvatelstvo obce Olšany, Klášterec v blízkosti areálu OP papírna, s.r.o.

•

povrchové toky Moravy a Bušínského potoka v zájmovém území a na ně vázané ekosystémy

V současnosti neprobíhá žádné využívání podzemních vod v areálu a okolí. Areál je napojen na vlastní zdroj vody Krobotova studna, která se nachází proti směru proudění podzemní vody od areálu ve vzdálenosti 600 m. V areálu byla zjištěna poměrně vysoká hladina podzemních vod (v rozmezí 0,99 až 4,17 m pod terénem, průměrně 2,47 m p.t.), teoreticky dosažitelná např. při výkopových pracích – zakládání staveb většího rozsahu. Nebylo prokázáno šíření znečištění mimo areál papíren, ani do povrchových vod. Pracovníci v areálu Olšanských papíren V současné době aktuálních průzkumných prací počet trvalých pracovníků dosahuje cca 500 osob. Jedná se o zaměstnance provozu, údržby, a ostrahy areálu. Při uvažovaných stavebních pracích je v areálu možný výskyt dalších zaměstnanců, především technických profesí v počtu maximálně do 100 osob. Areál je napojen na místní vodovodní síť se zdrojem mimo lokalitu, podzemní voda v areálu není využívána k pitným ani užitkovým účelům. Při provádění terénních úprav jako např. výkopových pracích při hloubení základů budov, pokládání sítí, protipovodňových opatření a dalších stavebních činnostech je vzhledem k vyšší hladině podzemní vody (průměrně 2,47 m p.t.) možná expozice kontaminovaným vodám, resp. těkajících par TCE a PCE. Vzhledem k výše uvedenému lze stavební dělníky jako skupinu osob zahrnout do potenciálních příjemců rizik vyplývajících ze zjištěné kontaminace vod na lokalitě. Obyvatelstvo obcí Olšany, Kláštěrec Volný přístup okolních obyvatel přímo do areálu není možný – areál je oplocený a hlídaný strážní službou. Tím je vyloučena případná expozice kontaminaci přímo v areálu. Podzemní voda není v okolí areálu ve směru předpokládaného proudění využívána, ani šíření znečištění saturovanou zónou za Bušínským potokem a řekou Moravou není pravděpodobné. Z výše uvedených důvodů lze skupinu okolních obyvatel jako příjemce případných rizik vyplývajících z kontaminace areálu vyloučit. Povrchové toky Moravy a Bušínského potoka V povrchových vodách řeky Moravy a Bušínského potoka nebyly zjištěny zvýšené obsahy škodlivin, převyšující hodnoty NV č. 23/2011 Sb. Šíření znečištění z podzemních do povrchových vod nebylo potvrzeno. Z těchto důvodů byly povrchové toky a na ně vázané ekosystémy ze skupiny příjemců vyloučeny. 3.1.3 Shrnutí transportních cest a přehled reálných scénářů expozice Z vytipovaných látek potenciálního zájmu byly na lokalitě potvrzeny jako prioritní kontaminanty pouze TCE a PCE v podzemní vodě v areálu. Znečištění se nešíří ani mimo areál, ani do povrchových vod. Podzemní voda v areálu není využívána. Z vytipovaných příjmových skupin byly jako potenciální příjemci rizik potvrzeni pouze stavební dělníci, v případě provádění výkopových prací do hloubky úrovně hladiny podzemní

44


ENVI-AQUA, s.r.o. vody. Transportní cestou může být při dané expozici dermální kontakt s podzemní vodou, a inhalace par těkavých látek. Pro hodnocení možných zdravotních rizik pro výše uvedenou skupinu příjemců Pracovníci v areálu - stavební dělníci jsou dále shrnuty expoziční cesty a vytvořen možný expoziční scénář. Ten obsahuje následující typy expozice: - Inhalace par - Dermální kontakt s podzemní vodou Závěrem výše uvedeného postupu je aktualizace koncepčního modelu znečištění (AKMZ). Z expozičních cest ohrožení zdraví lidí a ekosystémů uvedených v PKMZ byla v současnosti vyhodnocena jako potenciálně riziková expozice u Pracovníků v areálu, stavebních dělníků, v rámci realizace výkopových prací. Ostatní skupiny příjemců nebo expozice byly vyloučeny. Výsledky provedených šetření a vylučovacího procesu jsou shrnuty dále, v Aktualizovaném koncepčním modelu znečištění (AKMZ). Tabulka č. 23 Aktualizovaný koncepční model znečištění Exp.č.

Kontaminant

Transportní cesta Kontaminace zemin, prachu

Ropné látky kovy v zeminách

Splach srážkovými vodami do recipientu

1 2

Šíření ze zemin do podzemních vod

3

4

5

6

Ropné látky kovy: Al, Pb, Zn ClU EOX v podzemní vodě

Šíření podzemní vodou – v areálu

Šíření podzemní vodou – mimo areál Šíření podzemní vodou – transport do povrchové vody

Příjemce rizik Pracovníci v areálu, stavební dělníci Povrchový tok: okolní obyvatelé a ekosystémy Pracovníci v areálu, stavební dělníci, okolní obyvatelé

Poznámka

VYLOUČENO nezjištěna významná kontaminace zemin

Pracovníci v areálu, stavební dělníci, okolní obyvatelé

MOŽNÉ RIZIKO při výkopových pracích: inhalace par, derm kontakt s vodou, TCE a PCE

Obyvatelé, využívající podzemní vodu Povrchový tok: okolní obyvatelé a ekosystémy

VYLOUČENO šíření nepotvrzeno

3.2 Hodnocení zdravotních rizik V této kapitole se provádí hodnocení reálných rizik působení prioritních kontaminantů na zdraví lidí, na základě zjištěných reálných scénářů expozice. Hodnocení zdravotních rizik se provádí v následujících krocích: -

Vyhodnocení vztahu dávka - účinek

-

Vyhodnocení expozice 45


ENVI-AQUA, s.r.o. -

Charakterizace rizika

V předchozí kapitole bylo provedeno posouzení případných expozičních cest, přičemž jako možná se jeví expoziční cesta č.4 – ohrožení pracovníků areálu a příp. stavebních dělníků. 3.2.1 Vyhodnocení vztahu dávka - účinek Vyhodnocení vztahu dávka - účinek spočívá v porovnání množství škodlivé látky (dávky), podaného organismu, a vyvolaným nežádoucím jevem (účinkem). Při vyhodnocování tohoto vztahu je nezbytné rozlišovat dva hlavní způsoby toxického působení, karcinogenní a nekarcinogenní (prahový účinek). Dále se rozlišuje, zda organismus přijímá škodlivinu dlouhodobě (chronické působení), nebo jednorázově (akutní působení), a o jaký způsob příjmu se jedná (požití - orální kontakt, dermální kontakt, inhalace). Pro nekarcinogenní (prahové) působení toxické látky jsou stanovovány referenční dávky (RfD) nebo referenční koncentrace (RfC), což jsou dávky, resp. koncentrace škodliviny, které ještě nevyvolají nežádoucí účinek. Pro karcinogenní působení se určují lineární závislosti mezi dávkou toxické látky a počtem výskytu nádorových onemocnění. Směrnice této lineární závislosti (směrnice karcinogenity - SF) slouží pro vyhodnocení vztahu dávka - účinek pro karcinogenní působení. V případě, že nejsou tyto hodnoty (RfD, RfC, SF) určeny, používají se k vyhodnocení rizikovosti další, dostupné údaje, např. maximální přípustné koncentrace, přijatelné dávky apod. Na lokalitě byly jako prioritní kontaminanty vytipovány: trichlorethen TCE a tetrachlorethen PCE v podzemní vodě. U obou těchto látek jsou prokázány karcinogenní účinky. Tabulka č. 24 Souhrn faktorů vyjadřujících vztah dávka - účinek pro různé cesty expozice TCE Požití Inhalace Dermální kontakt

-3

6,0.10 1,1.10-2 3,1 6,0.10-3 6,0.10-3 1,1.10-2

RfD SF RfD SF RfD SF

PCE 1,0.10-2 5,2.10-2 1,0.10-1 2,0.10-3 1,0.10-2 5,2.10-2

3.2.2 Hodnocení expozice Vyhodnocení expozice je proces posouzení intenzity, četnosti, a trvání možné expozice škodlivým látkám vyskytujících se na lokalitě. Posouzení spočívá především ve: -

vytipování možných expozičních cest, exponované populace a expozičních scénářů pro danou lokalitu a škodlivinu,

-

kvantifikaci expozice.

Výsledkem je určení denních příjmů škodlivých látek (ADD - Acceptable Daily Dose a LADD – Lifelong Acceptable Daily Dose), vyvolávajících nežádoucí efekty a způsobujících tak riziko ohrožení zdraví. Denní příjmy se počítají pro látky s prahovým působením (ADD) a pro látky karcinogenní (LADD). 46


ENVI-AQUA, s.r.o.

Vytipování expozičních scénářů Výše byl v rámci aktualizace koncepčního modelu znečištění určen 1 expoziční scénář ohrožení zdraví lidí, zahrnující 2 typy expozice: - Inhalace par - Dermální kontakt s podzemní vodou Kvantifikace expozice V této části analýzy rizik je uveden způsob výpočtu příjmu škodlivin - dávky pro odhad průměrné denní expozice (ADD) nekarcinogenních a celoživotní průměrné denní expozice (LADD) karcinogenních prioritních kontaminantů. Při výpočtu se uvažují průměrné a maximální hodnoty koncentrací kontaminantů i některých jiných parametrů. Pro vybrané prioritní kontaminanty byly jako vstupní koncentrace použity průměrné a maximální zjištěné hodnoty v podzemní vodě: TCE

0,47 ug.l-1

3,8 ug.l-1

PCE

0,86 ug.l-1

17,7 ug.l-1

Pro páry nad hladinou byl použit výpočet s pomocí Henryho konstanty. Hodnoty dalších parametrů dosazovaných do výpočtových rovnic jsou popsány v následujícím textu. Při výpočtu denních dávek (ADD/LADD) byly použity následující výpočtové rovnice pro výpočet expozice inhalací prachu, dermálním kontaktem se zeminou a podzemní vodou, a náhodným požitím zeminy: Expozice inhalací par ADD / LADD =

C*IR*EF*ED*ET BW * AT

Dermální kontakt s podzemní vodou: ADD / LADD =

C * SA * Kp * EF * ED * ET BW * AT

kde

ADD

Průměrná denní dávka pro nekarcinogeny (mg/kg/den) – denní dávka škodliviny zprůměrovaná pro prahové působení látky

AT

Doba průměrování (dny) - za průměrnou délku života člověka pro nekarcinogenní působení se počítá doba trvání expozice (ED*365 dní), u výkopových prací tak byla zvolena hodnota 365 dní, pro karcinogenní působení průměrná délka života, tj. cca 70 let, tj. 25500 dní.

BW

Tělesná hmotnost (kg) – univerzální hmotnost dospělého člověka je odhadnuta na 70 kg (dle Př.č.4 MP MŽP č.1, 3/2011).

C

Koncentrace chemické látky (mg/kg, mg/l, mg/m3) – koncentrace látky v příslušné složce životního prostředí, za použití příslušných jednotek. Pro výpočty denních dávek škodlivin byly použity průměrné a maximální koncentrace škodlivin v podzemní vodě, zjištěné v areálu a uvedené výše v textu. Pro inhalaci par byl proveden přepočet pomocí Henryho konstanty (viz Příloha č. 20), a uvažováno snížení koncentrací 10-3 z důvodu pohybu vzduchových vrstev ve výkopech. 47


ENVI-AQUA, s.r.o. ED

Doba trvání expozice (rok) – doba, během níž může být jedinec exponován chemickým látkám přítomným v zájmovém území a v okolí. Představuje dobu pracovního poměru u profesionální expozice nebo dobu pobytu u expozice obyvatel. Pro terénní a výkopové práce byla dle Př.č.4 MP MŽP č.1, 3/2011 použita hodnota 1 rok.

EF

Frekvence expozice (den/rok) – četnost expozice, ke které dochází v zájmovém území nebo v jeho okolí. Pro obyvatele se používá hodnota 365 dní/rok. Pro výkopové práce byla zvolena frekvence 20 dní/rok (dle Př.č.4 MP MŽP č.1, 3/2011).

ET

Doba expozice (hod/den) – vyjadřuje skutečnou dobu expozice za den. Používá se pouze u expozice inhalací, a dermálním kontaktem s vodou. Pro výkopové práce byla použita hodnota 8 hod/den jako doba trvání pracovní doby pro expozici inhalací, a 1 a 2 hod pro expozici dermálním kontaktem s vodou ve výkopu..

IR

Inhalované množství (m3/hod) – objem inhalovaného vzduchu. Pro dospělé byla použita hodnota 0,83 pro průměrné a 4,8 m3/hod pro max hodnocení (těžká práce, dle Př.č.4 MP MŽP č.1, 3/2011).

Kp

Koeficient propustnosti, (cm.hod-1) - Tento parametr se používá k určení dávky chemické látky, která je kůží potenciálně absorbovaná z vody. Hodnoty Kp pro jednotlivé látky jsou uvedeny v příl.č. 20.

LADD

Průměrná denní dávka pro karcinogeny (mg/kg/den) – denní dávka škodliviny zprůměrovaná pro karcinogenní působení látky, tj. celoživotní expozice.

SA

Plocha povrchu těla (cm2/den) - Pro dermální kontakt s podzemní vodou byla uvažována hodnota 1000 cm2 reprezentující povrch rukou (dle Př.č.4 MP MŽP č.1, 3/2011).

Výsledky výpočtu denních dávek Podle výše uvedených rovnic byly po dosazení uvedených parametrů a koncentrací kontaminantů vypočteny denní dávky chemických látek (ADD) a celoživotní expozice (LADD). Výsledné hodnoty ADD a LADD prioritních kontaminantů byly spočteny pro obě úrovně - hodnocení prům. a max., a jsou uvedeny v tabulce v následující kap. 3.2.3. 3.2.3 Odhad zdravotních rizik Tato část charakterizuje potenciální nekarcinogenní a karcinogenní rizika pro lidské zdraví vyplývající z expozičních scénářů. Rizika ohrožení zdraví lidí se určují porovnáním vypočtených expozičních dávek (ADD pro nekarcinogenní působení, LADD pro karcinogenní působení) s referenčními hodnotami (RfD pro nekarcinogenní působení, SF pro karcinogenní působení). Charakterizace nekarcinogenních rizik Nekarcinogenní účinky pro lidské zdraví jsou obvykle charakterizovány použitím tzv. “koeficientu nebezpečnosti” (HQ – Hazard Quocient) a “indexu nebezpečnosti” (HI – Hazard Index). Koeficient nebezpečnosti HQ je odvozen jako poměr vypočtené průměrné denní dávky ADD nekarcinogenu k jeho referenční dávce (RfD). HQ =

ADD RfD

48


ENVI-AQUA, s.r.o. kde: HQ

=

Koeficient nebezpečnosti;

ADD =

Průměrná denní dávka (mg.kg-1.den-1);

RfD

Referenční dávka (mg.kg-1.den-1).

=

V případě, že při jedné činnosti dochází k více různým expozicím a pro každou je stanoven koeficient nebezpečnosti, stanovuje se též Index nebezpečnosti, který se rovná součtu jednotlivých koeficientů nebezpečnosti: HI = ∑ HQ Koeficienty HQ (nebo součet těchto koeficientů- index nebezpečnosti HI při vícenásobné expozici) vyšší než 1 naznačují možné riziko ohrožení zdraví lidí a případnou potřebu dalších podrobnějších hodnocení expozice a toxicity, k následnému podrobnému posouzení, zda k ohrožení zdraví skutečně dochází. Charakterizace karcinogenních rizik Teoretické riziko karcinogenních účinků na lidské zdraví spojených s expozicí látek identifikovaných jako karcinogeny je vypočteno jako součin konzervativní hodnoty průměrné celoživotní expozice (tj. LADD) a faktorem směrnice karcinogenity (tj. SF). Faktor směrnice karcinogenity SF je odvozen z extrapolace výsledků toxikologických studií, a vyjadřuje směrnici lineární závislosti mezi expozicí určité koncentraci látky a jejímu karcinogennímu působení. Pro výpočet nadměrného celoživotního karcinogenního rizika ELCR (Excess Lifetime Cancer Risk) lze použít rovnici

ELCR = LADD × SF Hodnota ELCR je vyjádřením pravděpodobnosti, se kterou dojde k výskytu karcinogenního onemocnění (např. hodnota ELCR = 10-6 vyjadřuje možnost výskytu karcinogenního onemocnění v 1 případě z 1.106 osob). kde ELCR =

Riziko karcinogenity;

LADD =

Průměrná celoživotní expozice (mg.kg-1.den-1);

SF

Směrnice karcinogenity (1 / mg.kg-1.den-1).

=

Za přijatelnou míru rizika jsou považovány tyto hodnoty: 1.10-6 pro hodnocení regionálních vlivů, počet ohrožených osob nad 100 1.10-5 pro hodnocení lokálních vlivů, počet ohrožených osob od 10 do 100 1.10-4 pro hodnocení jednotlivců, do 10 osob. Riziko karcinogenity ELCR vyšší než uvedené hodnoty znamená možnost rizika ohrožení zdraví lidí a případnou potřebu dalších, podrobnějších hodnocení expozice a toxicity k následnému podrobnému posouzení, zda skutečně dochází k ohrožení zdraví. Výsledky charakterizace rizik Podle výše uvedených vzorců byly vypočteny hodnoty nekarcinogenních (HQ, HI) a karcinogenních (ELCR) rizik. Souhrnné hodnoty pro vybrané kontaminanty jsou uvedeny pro vytipované expoziční cesty a ohroženou skupinu.

49


ENVI-AQUA, s.r.o. Expoziční scénář Stavební a výkopové práce Pro navržený expoziční scénář byla vyhodnocena rizika inhalace těkavých par a dermálního kontaktu s podzemní vodou. Vypočtené hodnoty ADD a LADD, a HQ, HI a ELCR jsou uvedeny v tabulce č. 25, vždy pro průměrné a maximální hodnocení. Maximální denní dávka ClU činí pro vybraný scénář a expozice 6,58.10-4 mg/kg/den pro akutní účinky, resp. 9,40.10-6 mg/kg/den pro celoživotní zátěž. Maximální zjištěná hodnota HQ pro prahové působení obou kontaminantů současně, v místě jejich maximálního výskytu, činí 6,6.10-3, a maximální zjištěná hodnota karcinogenního působení ELCR činí 3,28.10-8. Tabulka č. 25 Výsledky expozičního scénáře Stavební práce CELKEM

TCE PCE

CELKEM CELKEM TCE PCE

dermální inhalace CELKEM ADD LADD ADD LADD ADD LADD mg/kg/de mg/kg/de mg/kg/de mg/kg/de mg/kg/de mg/kg/de n n n n n n 8,51E-08 1,22E-09 2,46E-06 3,51E-08 2,54E-06 3,63E-08 1,37E-06 1,95E-08 1,14E-04 1,63E-06 1,16E-04 1,65E-06 2,50E-07 3,58E-09 4,49E-06 6,42E-08 4,75E-06 6,78E-08 1,03E-05 1,46E-07 5,32E-04 7,60E-06 5,42E-04 7,75E-06 7,29E-06 1,04E-07 6,58E-04 9,40E-06 dermální HQ ELCR 1,42E-05 1,34E-11 2,28E-04 2,15E-10 2,50E-05 1,86E-10 1,03E-03 7,62E-09

CELKEM

inhalace HQ ELCR 7,93E-07 2,11E-10 3,68E-05 9,79E-09 4,49E-05 1,28E-10 5,32E-03 1,52E-08

CELKEM HQ ELCR 1,50E-05 2,24E-10 2,65E-04 1,00E-08 7,00E-05 3,14E-10 6,35E-03 2,28E-08 8,50E-05 5,38E-10 6,61E-03 3,28E-08

Žádná z těchto hodnot nepřekročila limitní hodnotu pro HQ (HI) = 1 a pro ELCR = 1.10-5 pro skupinu 10 – 100 zaměstnanců, a to ani pro samostatná hodnocení, ani pro souhrnné hodnocení (pro obě látky současně, v místě maximálního výskytu). Pro vybraný scénář nebyla zjištěna žádná rizika ohrožení zdraví lidí v důsledku expozice kontaminovaným vodám a těkavým párám na lokalitě. Expoziční scénář Stavební práce v prostoru areálu nebyl vyhodnocen jako rizikový. Hodnocením možného ohrožení zdraví nebyla zjištěna žádná rizika.

3.3 Hodnocení ekologických rizik Hodnocení ekologických rizik se provádí obdobným způsobem jako hodnocení rizik pro zdraví lidí, tzn. ve třech následujících krocích: - Vyhodnocení vztahu dávka - účinek - Vyhodnocení expozice 50


ENVI-AQUA, s.r.o. - Charakterizace rizika. Již při tvorbě předběžného koncepčního modelu byla možnost ohrožení ekosystémů zmíněna, vzhledem k průtoku vodotečí přímo areálem (řeka Morava) nebo po jeho hranici (Bušínský potok), a jejich funkci drenážního systému celé lokality. Z těchto důvodů byla do Předběžného i Aktualizovaného koncepčního modelu zařazena možnost expozice ekosystémů, a byly provedeny příslušné odběry a laboratorní analýzy. Při porovnání výsledků analýz vybraných parametrů povrchových vod řeky Moravy a Bušínského potoka a legislativních ukazatelů Nařízení vlády č. 23/2011 Sb., Přílohy č. 3 Ukazatele vyjadřující normy environmentální kvality vod NEK-RP, Tabulky č. 1a a 1b, nebylo zjištěno znečištění povrchových vod. 3.3.1 Vyhodnocení vztahu dávka – účinek Určení vztahu dávka – účinek představuje vyhledání konkrétních údajů o působení daných kontaminantů, včetně jejich dávek / koncentrací, na složky životního prostředí. Při sledování škodlivých ekotoxikologických účinků látek na organismy se stanovují různé parametry, vyjadřující vztah mezi dávkou látky a jejím účinkem na organismus. Takto se stanovuje např.: o

nejvyšší dávka nebo koncentrace, při která ještě nebyl zjištěn žádný škodlivý efekt NOAEL (No Observed Adversed Effect Level)

o

nejnižší koncentrace, při které je u látky sledován statisticky významný vliv na organismus - LOEC (Lowest Observed Effect Concentration)

o

letální dávky nebo koncentrace - způsobují úmrtí 50% (nebo více) jedinců sledovaných organismů - LC50, LD50 (Lethal Dose, Lethal Concentration)

o

biokoncentrační faktor – schopnost látky kumulovat se v organismech.

Hodnoty těchto parametrů jsou uváděny v různých databázích, včetně popisu studií, které k těmto hodnotám vedly. Stanovují se pro rozdílné organismy, prostředí, a dobu trvání. Ekotoxikologické charakteristiky vybraných kontaminantů jsou popsány v příloze č. 20, a shrnuty v tabulce č. 26 v následující kapitole. 3.3.2 Vyhodnocení expozice Při porovnání ekotoxikologických hodnot s průměrnými i maximálními hodnotami prioritních kontaminantů v povrchových vodách na lokalitě (tabulka č. 26) nebylo zjištěno žádné jejich překročení. Stejně tak nebylo u žádného z kontaminantů zjištěno překročení legislativních ukazatelů pro povrchové vody dle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb.

51


ENVI-AQUA, s.r.o. Tabulka č. 26 Ekotoxikologické parametry vybraných kontaminantů, ve srovnání s koncentracemi v povrchové vodě řeky Moravy a Bušínského potoka, a NV č.23/2011 Sb.

NV 23/2011 Sb. Kontaminant 1,1-DCE t-1,2-DCE c-1,2-DCE

Koncentrace v povrchové vodě prům max < 0,1 ug/l < 0,1 ug/l < 0,1 ug/l

Ekotoxikologické působení LC vodní organismy = 1 - 10 mg.l-1 LC vodní organismy = 1 – 10 mg/l 6,8 ug/l LC vodní organismy = 1 - 10 mg/l 1 ug/l LC50 slunečnice velkoploutvá = 45 mg.l-1 (96 hod) LC50 pstruh obecný = 42 mg.l-1 (48 hod) LC50 dafnie = 18 mg.l-1 (48 hod) < 0,1 ug/l TCE 10 ug/l LC50 dafnie = 22 mg.l-1 (24 hod) perloočka LC50 = 39,2 mg/l (doba exp 48 hodin) nitěnka LC50 = 73,3 mg/l (doba exp 48 hodin) LC50 vodní organismy = 10 mg.l-1 (96 hod) LC50 P. promelas = 18,4 mg.l-1 (96 hod) < 0,1 ug/l PCE 10 ug/l LC50 dafnie = 3,3 - 18 mg.l-1 NPK : 0,1 - 0,5 mg/l LC50 perloočky : 27 mg/l 0,024 mg/l 0,03 mg/l 1 mg/l Al NEL: toxické v koncentraci 8 mg.l-1 - 40 mg.l-1 koncentrace NEL od 1 mg.l-1 mohou vyvolat < 0,1 mg/l 0,1 mg/l C10-C40 akutní ekotoxický účinek Zdroj: Svobodová et al,,1987 ,Navrátil, 2000, Ekotoxikologická databáze www.piskac.cz/ETD

3.3.3 Charakterizace rizika Porovnáním zjištěných koncentrací prioritních kontaminantů v povrchové vodě s ekotoxikologickými parametry nebylo zjištěno překročení ekotoxikologických hodnot, představující potenciální riziko pro vodní organismy. V rámci hodnocení ekologických rizik nebylo zjištěno riziko ohrožení ekosystému povrchových vod v důsledku znečištění na lokalitě.

3.4 Shrnutí celkového rizika Shrnutí rizik pro zdraví lidí Pro hodnocení možných zdravotních rizik byly jako příjemci potvrzeni pouze stavební dělníci v areálu, v případě terénních a stavebních prací na lokalitě. Jako možné expozice byly vytipovány dermální kontakt s podzemní vodou a inhalace těkavých par TCE a PCE při výkopových pracích. Pro vybraný scénář nebyla zjištěna žádná rizika ohrožení zdraví lidí v důsledku expozice kontaminovaným vodám a těkavým párám na lokalitě. Expoziční scénář Stavební práce v prostoru areálu nebyl vyhodnocen jako rizikový. Hodnocením možného ohrožení zdraví nebyla zjištěna žádná rizika. Shrnutí rizik pro ekosystém Na lokalitě byl jako potenciálně ohrožený ekosystém vytipovány povrchové toky řeky Moravy a Bušínského potoka na hranici areálu. V rámci analýz povrchových vod nebylo zjištěno překročení legislativních ukazatelů Nařízení vlády č. 23/2011 Sb., Přílohy č. 3 Ukazatele vyjadřující normy environmentální kvality vod NEK-RP, Tabulky č. 1a a 1b. 52


ENVI-AQUA, s.r.o. Porovnáním zjištěných koncentrací prioritních kontaminantů v povrchové vodě s ekotoxikologickými parametry nebylo zjištěno překročení ekotoxikologických hodnot, představující potenciální riziko pro vodní organismy. V rámci hodnocení ekologických rizik nebylo zjištěno riziko ohrožení ekosystému povrchových vod v důsledku znečištění na lokalitě. Rizikovým faktorem je skutečnost, že se část areálu se nachází v záplavovém území Q20 a Q100 a celý areál byl postižen při povodních v roce 1997.

3.5 Omezení a nejistoty Kvalita zpracování Hodnocení rizik závisí na kvalitě a hodnověrnosti podkladů. Jedná se především o daný stupeň neurčitosti ve znalostech popisu využití lokality, přírodních poměrů, analytických měření. Určitý stupeň nejistoty je také ve stanovení expozičních parametrů a jejich vlivu na hodnocené subjekty, které může být ovlivněno subjektivním hodnocením zpracovatele. §

nejistoty spojené s podmíněností expozičních cest – pro eliminaci těchto nejistot byly k hodnocení vybrány pouze možné expoziční scénáře. Nebyla např. hodnocena rizikovost využití podzemních vod k pitným účelům – tato expozice nebyla na lokalitě ani v okolí zjištěna.

§

nejistoty spojené s odvozením expozičních koncentrací - při hodnocení byly využity koncentrace látek v zeminách, podzemních a povrchových vodách zjištěných laboratorními rozbory. Soubory hodnot byly zpracovány a použity průměrné a především maximální hodnoty, tyto nejistoty omezující.

§

nejistoty týkající se vztahu dávka a účinek – pro vybrané kontaminanty byly použity toxikologické hodnoty oficiálních databází, podložené odbornými studiemi, a nejistoty spojené s jejich využitím jsou tak minimální

§

nejistoty spojené s hodnocením synergických účinků různých látek či kombinace dalších rizikových faktorů - případné synergické působení látek jedné skupiny (zde ClU) je v hodnocení podchyceno uváděním součtových hodnot pro nekarcinogenní i karcinogenní rizika (HI a ELCR) i pro vybrané skupiny kontaminantů se stejnými účinky.

§

nejistoty týkající se ohrožení ekosystémů – nebyly zaznamenány žádné výše neuvedené nejistoty

53


ENVI-AQUA, s.r.o.

4. DOPORUČENÍ NÁPRAVNÝCH OPATŘENÍ Návrh nápravných opatření je stěžejním výstupem celé analýzy rizik, a slouží jako odborný podklad pro rozhodování o nutnosti, rozsahu a způsobu sanace. V rámci této části AAR se stanoví: -

cíle nápravných opatření

-

reálné způsoby dosažení těchto cílů.

Při zpracovávání návrhu nápravných opatření byly vzaty v úvahu veškeré informace a data o charakteru, závažnosti, rozsahu a šíření kontaminace, potenciálních a reálných rizicích, stávajícím a budoucím využití lokality a okolí, apod. V areálu společnosti OP papírna, s.r.o. v Olšanech vychází doporučení nápravných opatření z následujících faktů: -

znečištění zemin ropnými látkami v areálu je pouze bodové, vázané na prostředí antropogenních navážek s podílem stavebních konstrukcí s asfaltem,

-

znečištění podzemní vody nad cílové limity sanace dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc z roku 1997 bylo zjištěno pouze v parametru NEL, opakovaným vzorkováním však potvrzeno nebylo,

-

v areálu byly zjištěny koncentrace TCE a PCE, překračující hodnotu indikátorů znečištění podzemní vody dle Metodického pokynu MŽP z roku 2011,

-

ovlivnění povrchové vody toků Moravy a Bušínského potoka průtokem areálem nebo podél jeho hranice sledovanými kontaminanty nebylo potvrzeno,

-

nebylo zjištěno riziko ohrožení zdraví obyvatel ani ekosystémů stávající kontaminací zemin a podzemní vody v areálu společnosti OP papírna, s.r.o.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že v areálu není nutný aktivní sanační zásah. S ohledem na zjištěné koncentrace sledovaných ukazatelů bude dostatečným nápravným opatřením monitorování zjištěné kontaminace saturované zóny.

4.1 Doporučení cílových parametrů nápravných opatření Cílový stav eliminace negativních vlivů znečištění je možno stanovit ve dvou rovinách: -

stanovení a zdůvodnění cílů nápravných opatření,

-

odvození cílových parametrů.

V prvním případě se jedná o stanovení kvalitativních cílů, tzn. např. vlastní odstranění zdrojů kontaminace, zamezení šíření, omezení expozice apod. V druhém případě, používaném především při zjištění reálných rizik nebo při nedodržení legislativních požadavků, následuje kvantifikace cílů nápravných opatření, tzn. stanovení cílových limitů – “bezpečné“ úrovně koncentrace škodlivin. 4.1.1 Stanovení a zdůvodnění cílů nápravných opatření Na lokalitě byla zjištěna kontaminace nesaturované a saturované zóny lokálního výskytu ropnými látkami a nepolárními extrahovatelnými látkami a plošná kontaminace saturované zóny chlorovanými uhlovodíky. Ovlivnění kvality povrchových vod nebylo potvrzeno. Zdravotní rizika ani rizika pro ekosystém nebyla zjištěna. 54


ENVI-AQUA, s.r.o. Jako cíle nápravných opatření na lokalitě lze stanovit: -

kontrola dalšího vývoje a případného šíření stávajícího znečištění podzemní a povrchové vody.

4.1.2 Odvození cílových parametrů Odvození cílových parametrů sanace následuje především při zjištění reálných rizik nebo při nedodržení legislativních požadavků. Jedná se o kvantifikaci výše stanovených cílů nápravných opatření, tzn. stanovení “bezpečné“ úrovně koncentrace škodlivin. Na lokalitě nebyla zjištěna rizika ohrožení zdraví obyvatel a na ekosystémy toků řeky Moravy a Bušínského potoka. Z toho důvodu není odvození cílových limitů sanace smysluplné. Doporučené cíle nápravných opatření předpokládají realizaci kontrolního monitoringu kvality podzemní a povrchové vody v areálu. Jako parametry pro hodnocení míry kontaminace saturované zóny v areálu OP papírna, s.r.o. doporučujeme použít cílové limity sanace dle původního Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc č.j. 8/OV/776/97/RNO/Te ze dne 30.7.1997. O roku 2004 nebyly ani v jednom ze vzorkovaných vrtů zjištěny koncentrace Pb, Zn a EOX, překračující navržené cílové limity dle Rozhodnutí ČIŽP. Výše uvedené cílové limity pro ukazatele Pb, Zn a EOX navrhujeme považovat na splněné. Doporučené parametry pro hodnocení míry znečištění saturované zóny v areálu OP papírna, s.r.o. jsou uvedeny v následující tabulce č. 27 včetně aktuálně zjištěných maximálních koncentrací. Tabulka č. 27 Navržené parametry hodnocení míry kontaminace saturované zóny v porovnání se zjištěnými koncentracemi Kontaminant

1,1-dichlorethylen trans-1,2-dichlorethylen cis-1,2-dichlorethylen Trichlorethylen Tetrachlorethylen Hliník NEL Uhlovodíky C10-C40

Zjištěná maximální koncentrace ug.l-1 0,1 0,4 4,8 3,8 17,7 350 1950 < 100

Doporučená koncentrace ug.l-1

20 50 50 50 20 400 1000 1000

Z výše uvedené tabulky č. 27 a z výsledků provedených analýz vzorků podzemní vody vyplývá, že doporučené cílové limity / koncentrace pro hodnocení míry kontaminace lokality byly překročeny v parametru NEL ve čtyřech vrtech, opakovaným vzorkováním toto znečištění potvrzeno nebylo.

55


ENVI-AQUA, s.r.o.

4.2 Doporučení postupu nápravných opatření Vzhledem ke skutečnosti, že na lokalitě nebyla zjištěna rizika ohrožení zdraví obyvatel a ekosystémů, není sanace horninového prostředí navrhována, protože související náklady nejsou odůvodnitelné jako účelně vynaložené. Při jakékoliv budoucí manipulaci se zeminami v prostorech s ověřenou kontaminací nesaturované zóny je nutné s nimi nakládat v souladu s platnou legislativou o odpadech. Doporučený postup nápravných opatření v areálu společnosti OP papírna, s.r.o. v Olšanech zahrnuje následující dílčí kroky: -

úprava poškozených zhlaví stávajících hydrogeologických vrtů a likvidace poškozených vrtů

-

kontrolní monitoring podzemní a povrchové vody v areálu v rozsahu 1 x za 3 měsíce po dobu 2 let

-

vyhodnocení kontrolního monitoringu, návrh případného pokračování prací resp. likvidace monitorovacích vrtů v areálu

Odhad finančních nákladů na realizaci doporučeného postupu nápravných opatření je uveden v samostatné příloze č. 24. Úprava poškozených zhlaví vrtů Doporučené nápravné opatření zahrnuje opravu poškozených zhlaví stávajících monitorovacích vrtů tak, aby bylo zabráněno vniku srážkových vod do vod podzemních a potenciálním splachům znečištění z povrchu terénu. Jedná se o opravu zhlaví celkem 7 vrtů (HJ-1, HJ-7B, HJ-10, HJ-11, HJ-12, HJ-22 a HJ-40). Stávající zhlaví vrtů budou odkopána a nahrazena novými ocelovými uzamykatelnými chráničkami o průměru 240 mm, vyvedenými do úrovně 0,5 m nad terén. Ocelové chráničky budou zabetonovány do hloubky minimálně 0,8 m p.t. Vrt HJ-7B je vybudován v úrovni terénu. Vrt bude osazen novým kovovým pojezdovým zhlavím (hydrantový poklop) s gumovým těsněním proti vnikání vody z povrchu terénu. V areálu se dále nacházejí zhlaví zasypaných či jinak poškozených vrtů (HJ-8, HJ-18 a HJ19), které již k následnému monitoringu podzemní vody nebude možné využít. Zhlaví těchto vrtů budou odkopány a odstraněny. Zbývající průchodná část vrtu bude vyplněna jílem a cementem. Součástí prací bude konečná úprava terénu v místě likvidovaného vrtu. Kontrolní monitoring podzemní a povrchové vody Monitoring kvality podzemních i povrchových vod navrhujeme provádět po dobu minimálně 2 let v pravidelných čtvrtročních intervalech, a to na sledování koncentrací parametrů: NEL, uhlovodíků C10-C40, ClU a hliníku. Pro kontrolní monitoring navrhujeme následující hydrogeologické objekty: HJ-2, HJ-3, HJ-4, HJ-7B, HJ-9, HJ-12, HJ-14, HJ-16, HJ-17, HJ-23, HJ-25B, HJ-28, HJ-29, HJ-30, HJ-31, HJ32, HJ-33, HJ-34, HJ-37, HJ-40, HJ-41, HJ-42, HJ-43, HP-101, HP-102, HP-103, HP-104, HP-105, HP-106, HP-107, HP-108, HP-109, HP-110 a HP-111 (34 vrtů), profily Morava nad areálem, Morava pod mostem a Morava pod areálem, Bušínský potok nad areálem a Bušínský potok pod areálem (5 profilů). V případě překročení koncentrací doporučených limitních koncentrací v podzemní vodě bude vzorkování opakováno následující měsíc, pokud bude překročení opětovně potvrzeno, budou přehodnocena rizika ze zjištěné kontaminace vyplývající. 56


ENVI-AQUA, s.r.o. Vyhodnocení kontrolního monitoringu Vyhodnocení navrhujeme formou ročních zpráv, s komparací po sobě jdoucích výsledků. Po ukončení kontrolního monitoringu podzemní a povrchové vody doporučujeme v případě nezjištěného překračování doporučených hodnot a po dohodě s Českou inspekcí životního prostředí likvidovat monitorovací vrty na lokalitě. Výsledky monitoringu budou zapracovány do databáze SEKM a po ukončení prací bude provedeno hodnocení priorit PKM dle platných pokynů pro jejich hodnocení.

57


ENVI-AQUA, s.r.o.

5. ZÁVĚR A DOPORUČENÍ Předmětem předložené práce bylo ověření aktuálního stavu kontaminace horninového prostředí a hodnocení rizika areálu OP papírna, s.r.o. v Olšanech, splňující požadavky Metodického pokynu odboru ekologických škod MŽP – Analýza rizik kontaminovaného území z března 2011. Aktualizace analýzy rizika byla provedena v souladu se schváleným Prováděcím projektem z 20.5.2013. Pro splnění cílů prací bylo v areálu vybudováno celkem 11 vystrojených hydrogeologických vrtů HP-101 až HP-111, v průběhu vrtných prací bylo odebráno 12 ks vzorků zemin. Ze stávajících vrtů a studní v areálu, nově vybudovaných vrtů a odběrných profilů povrchových toků bylo odebráno celkem 60 ks vzorků podzemní a povrchové vody. V zeminách nesaturované zóny byla ověřena lokální kontaminace ropnými látkami ve vrtu HP-107, vázaná na prostředí antropogenních navážek s kusy asfaltu. Jedná se o kontaminaci těžkými frakcemi uhlovodíků s velmi omezeným šířením, což bylo ověřeno analýzou podzemní vody z tohoto vrtu (< 0,1 mg.l-1 uhlovodíky C10-C40 a 0,12 mg.l-1 NEL). Vzorkováním podzemní vody v areálu nebyly zjištěny koncentrace uhlovodíků C10-C40, které by překračovaly meze citlivosti použité analytické metody 0,1 mg.l-1. Analýzou vzorků podzemní vody na stanovení obsahů NEL byly v průběhu června 2013 zjištěny obsahy, překračující hodnotu 1,0 mg.l-1 stanovenou Rozhodnutím ČIŽP OI Olomouc jakou sanační limit v roce 1997. Jednalo se o vrt HJ-7B v prostoru odstavné plochy automobily v areálu. Vrt nemá chráničku a není tedy zabezpečen proti vnikání srážkových vod do podzemních. Obsahy NEL v podzemní vodě nad sanační limit dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc z roku 1997 byly dále zjištěny ve vrtech na levém břehu Moravy HJ-32, HJ-33 a HJ-34. Zdrojem kontaminace podzemní vody NEL může být prostor bývalé skládky celulózy. Vrty HJ-7B, HJ-32, HJ-33 a HJ-34 se zjištěnými koncentracemi NEL nad hodnotou 1,0 mg.l-1 byly z důvodu nepotvrzení kontaminace ropnými uhlovodíky C10-C40 opakovaně vzorkovány v průběhu srpna 2013. Kontrolními odběry nebylo potvrzeno překročení sanačních limitů dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc z roku 1997, maximální koncentrace NEL dosahovala 0,52 mg.l-1. Ovlivnění povrchových vod v zájmovém území ropnými látkami, jejichž původ lze hledat v areálu společnosti OP papírna, s.r.o. nebylo zjištěno. Aktuálním vzorkováním podzemní vody v areálu nebyly zjištěny koncentrace chlorovaných uhlovodíků, které by překračovaly hodnoty sanačního limitu dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc z roku 1997. Koncentrace ClU nad hodnoty indikátorů znečištění dle MP MŽP z roku 2011 byly zjištěny ve střední části areálu ve dvou kontaminačních mracích. Koncentrace chlorovaných uhlovodíků v povrchové vodě Moravy a Bušínského potoka byly pod mezí citlivosti analytické metody a nepřekračovaly tak hodnoty NEK dle Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Aktuálními průzkumnými pracemi nebyla potvrzena dříve ověřená kontaminace zemin a podzemní vody hliníkem. V žádném z odebraných vzorků podzemní vody na stanovení obsahů olova, zinku a EOX nebylo zjištěno překročení sanačních limitů dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc z roku 1997 ani indikátoru znečištění. Na lokalitě byl zjištěn velmi nízký tok polutantů nesaturovanou zónou, u ropných látek v úrovni setin kg za rok. Výpočtem šíření kontaminace ropnými látkami podzemní vodou bylo zjištěno, že kontaminant je téměř nemobilní. Obdobný výsledek byl zjištěn i pro šíření hliníku podzemní vodou. K šíření znečištění chlorovaných uhlovodíků podzemní vodou dochází v řádu desítek až stovek metrů ročně,

58


ENVI-AQUA, s.r.o. Horninové prostředí na lokalitě je mírně aerobní, oxidační, přirozená atenuace ropných látek a chlorovaných uhlovodíků probíhá velmi omezeně, podstatnějším procesem při snižování koncentrací ClU v podzemní vodě v čase je ředění. Pro hodnocení možných zdravotních rizik byly jako příjemci vybráni pouze stavební dělníci v areálu, v případě terénních a stavebních prací na lokalitě. Jako možné expozice byly vytipovány dermální kontakt s podzemní vodou a inhalace těkavých par TCE a PCE při výkopových pracích. Pro vybraný scénář nebyla zjištěna žádná rizika ohrožení zdraví lidí v důsledku expozice kontaminovaným vodám a těkavým párám na lokalitě. Expoziční scénář Stavební práce v prostoru areálu nebyl vyhodnocen jako rizikový. Hodnocením možného ohrožení zdraví nebyla zjištěna žádná rizika. Na lokalitě byly jako potenciálně ohrožený ekosystém vytipovány povrchové toky řeky Moravy a Bušínského potoka na hranici areálu. V rámci analýz povrchových vod nebylo zjištěno překročení legislativních ukazatelů Nařízení vlády č. 23/2011 Sb. Porovnáním zjištěných koncentrací prioritních kontaminantů v povrchové vodě s ekotoxikologickými parametry nebylo zjištěno překročení ekotoxikologických hodnot, představující potenciální riziko pro vodní organismy. V rámci hodnocení ekologických rizik nebylo zjištěno riziko ohrožení ekosystému povrchových vod v důsledku znečištění na lokalitě. Rizikovým faktorem je skutečnost, že areál byl postižen při povodních v roce 1997. Doporučené cíle nápravných opatření předpokládají realizaci kontrolního monitoringu kvality podzemní a povrchové vody v areálu. Jako doporučené parametry pro hodnocení míry kontaminace saturované zóny v areálu OP papírna, s.r.o. jsou původní cílové limity sanace dle Rozhodnutí ČIŽP OI Olomouc č.j. 8/OV/776/97/RNO/Te ze dne 30.7.1997. Doporučený postup nápravných opatření v areálu společnosti OP papírna, s.r.o. v Olšanech zahrnuje úpravu poškozených zhlaví stávajících hydrogeologických vrtů a likvidaci poškozených vrtů, kontrolní monitoring podzemní a povrchové vody v areálu v rozsahu 1 x za 3 měsíce po dobu 2 let a vyhodnocení kontrolního monitoringu.

V Brně dne 30.8.2013

Mgr. Pavel Ondráček, Ph.D. odpovědný řešitel prací

59


ENVI-AQUA, s.r.o.

POUŽITÁ LITERATURA Bárta V.: Olšanské papírny Olšany, Supervize, Úvodní kontrolní odběr vzorků vod. Vodní zdroje GLS Praha a.s., Praha, leden 1998. Bárta V.: OP papírna, s.r.o. Olšany, Odběry vzorků vody, Závěrečná zpráva. Vodní zdroje GLS Praha a.s., Praha, prosinec 2000. Caha J.: Olšany – OLPA – ekologický audit. Vyhodnocení závazků a.s. Olšanské papírny – závod Olšany z hlediska životního prostředí. GEOtest Brno a.s., Brno, červenec 1992. Calábek V.: Zpráva číslo 98/1982. Zpráva o inženýrsko-geologickém průzkumu pro studii rozvoje závodu Olšanských papíren, nár. podniku v Olšanech. Chemoprojekt, říjen 1982. Demek J., Mackovčin P. eds a kol.: Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Brno, 2006. Demek J., Novák V. a kol.: Vlastivěda moravská. Neživá příroda. Muzejní a vlastivědná společnost v Brně. Brno, 1992. Dostalíková Z.: Olšany – OP papírna – ověření zdroje, Závěrečná zpráva. UNIGEO a.s., Ostrava, září 2006. Jetel J.: Určování hydraulických parametrů hornin hydrodynamickými zkouškami ve vrtech Ústřední ústav geologický, Praha, 1982. Lincer L.: Olšany ČOV – ig sled. Závěrečná zpráva o čerpacím pokusu pro účely hloubkového odvodňování na staveništi ČOV v Olšanech. GEOtest a.s., Brno, říjen 1993. Metodický pokyn č. 13 MŽP pro průzkum kontaminovaného území. Věstník MŽP č. 9/2005. Metodický pokyn č. 3 odboru ekologických škod MŽP k řešení problematiky stanovení indikátoru možného znečištění ropnými látkami při sanacích kontaminovaných míst. Věstník MŽP č. 3/2008. Metodický pokyn odboru ekologických škod MŽP – Analýza rizik kontaminovaného území. Věstník Ministerstva životního prostředí, ročník XXI, částka 3, březen 2011. Mýl J.: Metodický postup zpracování AR pro potřeby ČD a.s. CWE a.s., Praha, 2008. Nařízení vlády č. 23/2011 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech. Olmer M., Herrmann Z., Kadlecová R., Prchalová H. a kol.: Hydrogeologická rajonizace České republiky. Sborník geologických věd, 23 Hydrogeologie, Inženýrská geologie. Česká geologická služba, Praha, 2006. Procházka V.: OP papírna, s.r.o. – Olšany, Aktualizovaná analýza rizika. VOUT, s.r.o., Olomouc, červen 2004. Sedláček M. a kol.: Olšany – papírny III. Závěrečná zpráva o analýze rizik v areálu papírny Olšany na Šumpersku. KAP, spol. s r.o., Praha, září 1995. Sedláček M. a kol.: Olšany – papírny IV. Závěrečná zpráva o doplňku analýzy rizik v areálu papírny Olšany na Šumpersku. KAP, spol. s r.o., Praha, červen 1996. Tolasz R. a kol.: Atlas podnebí Česka. Český hydrometeorologický ústav Praha, Univerzita Palackého v Olomouci, 2007. Územní plán obce Olšany. Urbanistické středisko Brno, spol. s r.o. Brno, květen 2010. 60


ENVI-AQUA, s.r.o. Vyhláška MZd č. 252/2004 Sb., ve znění 187/2005 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Vyhláška č. 294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpadů na skládky Vyhláška č. 5/2011 Sb. o vymezení hydrogeologických rajonů a útvarů podzemních vod, způsobu hodnocení stavu podzemních vod a náležitostech programů zjišťování a hodnocení stavu podzemních vod. Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

61


ENVI-AQUA, s.r.o.

PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK AAR AKMZ AR BTEX ClU ČHMÚ ČIA ČIŽP ČOV ČSN DCE Eh EOX FNM HPV CHOPAV KS MF MP MŽP NEK NEL NV OB OI OLVHZ ONV OR PAU PCB PCE PK PKMZ PVC RL RU SEKM SOP TCE TK ÚSES VCE VKP

aktualizovaná analýza rizik aktualizovaný koncepční model znečištění analýza rizik aromatické uhlovodíky chlorované uhlovodíky Český hydrometeorologický ústav Český institut pro akreditaci Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod Česká státní norma dichloretylen oxidačně redukční potenciál extrahovatelné organické halogeny Fond národního majetku hladina podzemní vody Chráněná oblast přirozené akumulace vod krajský soud Ministerstvo financí metodický pokyn Ministerstvo životního prostředí norma environmentální kvality nepolární extrahovatelné látky nařízení vlády odměrný bod oblastní inspektorát odbor lesního a vodního hospodářství a zemědělství okresní národní výbor obchodní rejstřík polyaromatické uhlovodíky polychlorované bifenyly tetrachloretylen, perchlor prioritní kontaminant předběžný koncepční model znečištění polyvinylchlorid ropné látky (ropa a její destilační frakce) ropné uhlovodíky (bez rozlišení) systém evidence kontaminovaných míst standardní operační postup trichloretylen těžké kovy nebo toxické kovy, u popisu vrtných prací tvrdokov územní systém ekologické stability vinylchlorid významný krajinný prvek

62


Aktualizace analýzy rizika ve společnosti OP papírna, s.r.o. Závěrečná zpráva

Recommend Documents