Rizika na pracovišti ve stavební společnosti

Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Rizika na pracovišti ve stavební společnosti Bakalářská práce

Vedoucí práce:

Vypracovala:

Ing. Helena Šenkeříková

Jindřiška Lepková

Brno 2011

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Rizika na pracovišti ve stavební společnosti“ jsem vypracovala samostatně. Použité zdroje uvádím v části Literatura. V Brně dne 20. května 2011

_______________________

Poděkování Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí práce, Ing. Heleně Šenkeříkové, za přínosné připomínky k bakalářské práci.

Abstract Lepková, J., Risks in the workplace the building company. Bachelor thesis. Brno, 2011. The essay deals with the evaluation of health hazards in the workplace in the building company. The first part is an evaluation of health hazards in the workplace and their possible harmful effects on health of workers at work. The result of the risk factors of working conditions examined, the introduction of measures to reduce health risks and economic performance is reviewed to ensure health and safety both in terms of health risks, as well as for safety. Keywords Factors working environment, job categorization, the costs of occupational diseases, workplace hazards, health risks.

Abstrakt Lepková, J., Rizika na pracovišti ve stavební společnosti. Bakalářská práce. Brno, 2011. Práce pojednává o hodnocení zdravotních rizik na pracovišti ve stavební společnosti. V první části jsou zhodnoceny zdravotní rizika na pracovišti a jejich možný škodlivý vliv na zdraví pracovníků při práci. Ve výsledkové části jsou rizikové faktory pracovních podmínek zkoumány, zavedeno opatření vedoucí ke snížení zdravotních rizik a je zhodnocena ekonomická náročnost zajištění oblasti BOZP a to jak z hlediska zdravotního rizika, tak i z hlediska bezpečnostního rizika.

Klíčová slova Faktory pracovního prostředí, kategorizace prací, náklady, nemoci z povolání, rizika na pracovišti, zdravotní rizika.

6

Obsah

Obsah 1

2

Úvod a cíl práce

11

1.1

Úvod....................................................................................................... 11

1.2

Cíl práce ................................................................................................. 11

1.3

Metodika práce ..................................................................................... 12

Literární přehled studované problematiky

13

2.1

Řízení ochrany zdraví a bezpečnosti při práci................................. 13

2.2

Pracoviště a pracovní prostředí.......................................................... 14

2.3

Faktory pracovního prostředí............................................................. 17

2.3.1 Fyzikální faktory ............................................................................. 18 2.3.2 Chemické faktory ............................................................................ 23 2.3.3 Biologické faktory ........................................................................... 23 2.3.4 Fyzická zátěž.................................................................................... 24 2.3.5 Psychická a zraková zátěž.............................................................. 25 2.4

Prevence zdravotních rizik ................................................................. 26

2.5

Kategorizace prací ................................................................................ 28

2.5.1 Druhy kategorií ............................................................................... 28 2.5.2 Rizikové práce ................................................................................. 30 2.6

Nemoci z povolání ............................................................................... 30

2.7

Programy ochrany zdraví ................................................................... 32

2.7.1 Osobní ochranné pracovní prostředky ........................................ 32 2.7.2 Lékařské prohlídky ......................................................................... 34 2.8 3

Organizační směrnice .......................................................................... 35

Výsledky

37

3.1

Charakteristika stavební společnosti................................................. 37

3.2

Pracoviště a pracovní prostředí.......................................................... 37

Obsah 3.3

7

Kategorizace ......................................................................................... 38

3.3.1 Účetní – administrativní pracovník ............................................. 40 3.3.2 Stavbyvedoucí ................................................................................. 40 3.3.3 Mistr.................................................................................................. 41 3.3.4 Zedník............................................................................................... 41 3.3.5 Pomocný dělník .............................................................................. 42 3.3.6 Malíř.................................................................................................. 43 3.3.7 Skladník............................................................................................ 43 3.4

Nemoci z povolání............................................................................... 43

3.4.1 Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory .................. 47 3.4.2 Kožní nemoci z povolání ............................................................... 48 3.4.3 Předběžná kalkulace nákladů při uznání nemoci z povolání .. 48 3.5

Organizační směrnice.......................................................................... 50

3.5.1

Organizační směrnice - poskytování OOPP............................. 51

3.5.1 Organizační směrnice - lékařské prohlídky............................... 54 3.5.2 Organizační směrnice - ruční manipulace s břemeny ............. 56 3.6

Hodnocení ekonomická náročnost zajištění BOZP......................... 57

4

Diskuze

62

5

Závěr

64

6

Literatura

65

7

Seznam zkratek

69

8

Seznam obrázků

Seznam obrázků Obr. 1

Bezpečnostní značky

17

Seznam tabulek

9

Seznam tabulek Tab. 1

Kategorizace prací

39

Tab. 2

Vývoj počtu nemocí z povolání ve stavebnictví v letech 2000-2009 45

Tab. 3

Vertikální analýza vývoje NzP (v %)

46

Tab. 4

Vertikální analýza vývoje NzP způsobené fyzikálními faktory

47

Tab. 5

Náklady stavební společnosti na BOZP ve vybraných letech

57

Tab. 6

Vertikální analýza nákladů na BOZP (v %)

59

Tab. 7

Horizontální analýza nákladů na BOZP

60

10

Seznam grafů

Seznam grafů Graf 1

Vývoj počtu nemocí z povolání ve stavebnictví v letech 2000-2009 46

Úvod a cíl práce

11

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Být úspěšný na národních i mezinárodních trzích znamená nabízet lepší produkty a služby, rychleji a za nižší ceny. Úspěch zaručuje motivace, flexibilita, znalosti, zkušenosti a schopnost učit se. Rozhodujícím faktorem konkurenceschopnosti jsou kvalifikovaní a především zdraví zaměstnanci. Zdraví není stav, ale proces, který má dynamiku a vývoj. Probíhá v integrálním neoddělitelném systému „člověk a prostředí“. Pokud si uvědomíme, že v pracovním prostředí trávíme třetinu aktivního života, je zřejmé, jak důležitou roli hrají pracovní podmínky. Zákonnou a morální povinností organizace je minimalizace zdravotních a bezpečnostních rizik. Nejobecnějším zákonem je Listina základních a práv a svobod, která ustanovuje v článku 28 právo zaměstnance na uspokojivé pracovní podmínky, dále je právo konkretizováno v příslušných zákonech. Ochrana zdraví a bezpečnost při práci se týká každého zaměstnance, i když hlavní odpovědnost nese vedení organizace. Důležitou úlohu však mají manažeři na všech úrovních řízení, kteří řídí a kontrolují činnost zaměstnanců a jsou přímo odpovědni za dodržování předpisů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále jen BOZP). Ve všech vyspělých zemích se postupně stává prosazování systémového přístupu k řízení organizací součástí státní politiky. Zavedení systému řízení BOZP není pro organizace v České republice povinné, ale organizace se zavedeným systémem jsou pozitivně a příznivě vnímány jak obchodními partnery, tak i veřejností. Harmonizací českých právních předpisů s předpisy Evropské unie jsou tyto organizace připraveny uspět v konkurenčním tržním prostředí Evropské unie. Trvalým zvyšováním úrovně BOZP lze dosáhnout nejen větší ochrany zdraví při práci a s tím související snížení počtu pracovních úrazů, nemocí z povolání, ale také vyšší úrovně kultury práce a pracovní pohody.

1.2 Cíl práce Základní cílem této bakalářské práce je zhodnotit zdravotní rizika na pracovišti ve stavební společnosti a navrhnout organizační směrnici pro zvýšení úrovně řízení zdravotních rizik. Tzn. zmonitorovat všechny faktory pracovního prostředí a pracovních podmínek z hlediska zátěže lidského zdraví těmito faktory

12

Úvod a cíl práce

a jejich možného škodlivého vlivu na zdraví pracovníků při práci. Následně posoudit míru závažnosti zátěže pro pracovníka vystaveného rizikovým faktorům. Zjistit, v jaké kategorii jsou práce zařazeny a zda společnost sleduje zdravotní stav pracovníků. Ve výsledkové části budou zkoumány rizikové faktory pracovních podmínek konkrétní společnosti, jejíž hlavní činností jsou stavební práce. Na základě snímku pracovního dne jednotlivých profesí budou popsány faktory, které byly rozhodující pro zařazení práce do příslušné kategorie. Bude zjištěno, zda společnost sleduje zdravotní stav pracovníků a má zavedena opatření vedoucí k omezení nebo snížení zdravotních rizik na minimální míru. Na příkladu budou vyčísleny náklady, které by společnosti vznikly v případě vzniku nemoci z povolání. Dále bude zhodnocena ekonomická náročnost zajištění oblasti BOZP a to jak z hlediska zdravotního rizika, tak i z hlediska bezpečnostního rizika.

1.3 Metodika práce K naplnění cílů bakalářské práce bude použita odborná literatura, internetové zdroje, příslušné zákony, vyhlášky, normy. Dále bude čerpáno z rozhovoru s majitelem firmy, z vlastního terénního šetření a z interních zdrojů společnosti. Na základě vypracovaného návrhu na zařazení prací do kategorií budou ve výsledkové části rozebrány faktory pracovního prostředí, které mají vliv na zdraví a pracovní výkon jedince ve stavební společnosti. Dále z interních pokynů a směrnic bude zjištěno, jakým způsobem společnost řídí zdravotní rizika, popřípadě navrženo řešení formou organizační směrnice. Graficky bude zpracován vývoj nemocí z povolání ve stavebnictví se zaměřením na dvě nejčastější nemoci z povolání. Na vzoru budou demonstrovány celkové náklady v případě uznání nemoci z povolání. Bude vycházeno ze mzdového listu, kde uvedený průměrný výdělek (105,72 Kč) bude zredukován na 60 %, což činí 57,08 Kč pro výpočet náhrady mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. Následně budou spočítány nemocenské dávky vyplácené OSSZ a dopočítána náhrada ušlého výdělku. Poslední část tvoří hodnocení ekonomické náročnosti zajištění BOZP, ke kterému budou využity podklady z Výkazu zisku a ztrát za roky 2006 - 2010 s využitím metod horizontální a vertikální analýzy. Sledovaným obdobím budou roky 2006 – 2010, samotný sběr dat a jejich vyhodnocení bude probíhat v roce 2011. Ke zpracování dat budou použity programy Microsoft Word a Microsoft Excel.


13

2 Literární přehled studované problematiky 2.1 Řízení ochrany ochrany zdraví a bezpečnosti při práci Problematika bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je důležitou oblastí, kterou nemůže vrcholový management žádné organizace ignorovat. Bylo vytvořeno několik metodik pro zavádění systémů BOZP, z nichž jsou implementovány především dvě a to program „bezpečný podnik“ a norma OHSAS 18 001. (Veber et al., 2010) Program „bezpečný podnik“ byl vyhlášen ministrem práce a sociálních věcí v roce 1996 a v roce 2003 byl revidován. Program je zaměřen zejména na organizace velkého a středního rozsahu. Na rozdíl od normy OHSAS 18 001 je zaměřen jen na organizace výrobního charakteru, kde se většinou vyskytují vyšší rizika a je českým specifikem a ač pokrývá požadavky mezinárodních standardů v oblasti BOZP, nemusí být v zahraniční uznán. Významným plusem uvedeného programu jsou bezplatné konzultace poskytované oblastními inspektoráty práce. (Veber, Pincová, 2008) Norma OHSAS 18 001 byla navržena mezinárodním certifikačním orgánem ve spolupráci s Britským normalizačním institutem v roce 1999 a definuje požadavky systémového přístupu k řízení BOZP, který je součástí managementu organizací. Jedná se o mezinárodně uznávaný standard v oblasti řízení BOZP, který je aplikovatelný jak pro organizace výrobního, tak nevýrobního charakteru. Svými požadavky vede k prevenci a odhalení stávajících a potenciálních rizik v organizaci. Není zaměřena na bezpečnost výrobků ani služeb, ale na lidské zdroje. Pokud se vrcholový management rozhodne o implementaci systému bezpečnosti, musí počítat s vyčleněním zejména personálních a finančních zdrojů. Je nutné definovat politiku a cíle BOZP, vymezit pravomoci a odpovědnosti v uvedené oblasti, zajistit efektivní komunikaci, identifikovat nebezpečí, hodnotit a řídit rizika, dodržovat legislativní předpisy a především dávat při řízení organizace stejnou prioritu bezpečnosti a ochraně zdraví, jako ekonomickým hlediskům. K zajištění funkčnosti systému je také systematické prověřování jeho stavu monitorováním a kontrolou. Organizace mimo jiné monitoruje a zaznamenává zdravotní stav zaměstnanců vystavených nebezpečím, s následným poškozením zdraví. (Veber, Pincová, 2008) Lidské zdroje představují ten nejcennější a zpravidla i nejdražší zdroj, a proto se jejich řízení stává integrální součástí každodenní práce všech vedoucích, metodiky řízené a usměrňované personálním útvarem, jehož význam a postavení v podnikové hierarchii významně stoupá. Větší organizace v rámci

14


organizační struktury personálního útvaru mají samostatné oddělení bezpečnosti práce. (Koubek, 2000) Problém nastává v malých a středních organizacích, jejichž podíl ve struktuře ekonomiky roste a v tomto segmentu je mnohem větší nehodovost. Tyto organizace nemají personální útvar a přitom, jak uvádí Koubek (2003), personální práci je třeba věnovat náležitou pozornost už v okamžiku nástupu prvního zaměstnance bez ohledu na velikost organizace. Součástí řízení ochrany zdraví při práci je vytváření politiky ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, která by měla mít tři části: ustanovení týkající se celkové politiky, která zdůrazňuje čtyři základní body: - bezpečnost pracovníků má prvořadý význam, - bezpečnost má přednost před prospěchem organizace, - bude vynaloženo maximální úsilí na zapojení manažerů v oblasti BOZP, - budou plně respektovány zákony týkající se oblasti BOZP; popis organizace ochrany zdraví a bezpečnosti při práci, detailní opatření k realizaci politiky. Podoba politiky BOZP záleží na organizaci, ale musí mít písemnou formu. Primární povinností vedení organizace i jednotlivých manažerů je prevence úrazů a eliminace zdravotních a bezpečnostních rizik. (Armstrong, 2007)

2.2 Pracoviště a pracovní prostředí Zabezpečení zdravého a bezpečného pracoviště a vyloučení zdravotního a bezpečnostního rizika jsou povinností každého pracovníka organizace. (Armstrong, 2007) Pracovní prostředí se dá definovat jako podmínky, za kterých se uskutečňuje pracovní proces. Podmínky by měly být optimální, aby byla zajištěna bezpečnost práce, a aby nezanechávaly trvalé stopy na zdraví pracovníka a negativně neovlivňovaly jeho pracovní výkon a naopak vyvolávaly pocit spokojenosti, měly pozitivní vliv na seberealizaci. (Mikuláštík, 2007) Aktuální legislativní požadavky na podmínky pracovního prostředí ukládají zaměstnavatelům povinnost zajistit, aby pracoviště byla prostorově a konstrukčně uspořádána tak, aby vyhovovala bezpečnostním a hygienickým limitům. Dle Nařízení vlády č. 101/2005 Sb. je před uvedením pracoviště do provozu nutné zajistit:


15

ochranu zaměstnance před nepříznivými povětrnostními vlivy a před škodlivými účinky pracovních procesů, vedení provozní dokumentace a záznamy o vybavení pracovišť a určení odpovědné osoby za provoz, upevnění technického vybavení pracoviště a pracovních prostředků, aby nedošlo k jejich nežádoucímu pohybu, zabezpečení pracoviště proto vstupu nepovolaných osob, opatření k ochraně zdraví pro pracoviště, na kterých jsou používány zdraví škodlivé látky, opatření pro zdolávání mimořádných událostí.

Mezi hygienické požadavky na pracovní prostředí náleží dle zákona č. 309/2006 Sb.: osvětlení pracovišť, pokud možno denním světlem, zajištění mikroklimatických podmínek (větrání, vlhkost, teplotu), zajištění prostoru pro osobní hygienu, převlékání, odkládání osobních věcí, odpočinek a stravování ve stanovených rozměrech, únikové cesty, východy a k nim přístupové cesty musí být stále volné, zajištění pravidelná údržby, úklidu a čištění ve výše uvedených prostorách, vybavení pracovišť v rozsahu dohodnutém s příslušným zařízením poskytujícím závodní preventivní péči prostředky pro poskytnutí první pomoci.

Pracoviště mají pozitivní i negativní vliv na zdraví jednotlivce a musí být: vybavena prostředky a zařízením pro poskytování první pomoci, které musí být umístěny na dostupném místě a označeny značkami, stavební provedení prašných pracovišť musí být řešeno tak, aby bylo omezeno usazování prachu na plochách stěn, venkovní pracoviště musí být zajištěna proti vstupu nepovolaných osob a musí být zaručen bezpečný pohyb dopravních prostředků i osob, venkovní pracovní plochy a komunikace musí být rovné, zpevněné, upravené proti nebezpečí pádu, venkovní pracoviště by měla být uspořádána tak, aby zaměstnanci byli chráněni před nepříznivým počasím, nebyli vystaveni hluku, škodlivinám atd. (Veber et al., 2010)

16


Na pracovištích probíhají pracovní činnosti při použití různých strojů a výrobních zařízení, na které se z hlediska BOZP vztahuje řada požadavků.

Zejména jde o následující: instalovat lze pouze stroje a zařízení, které splňují příslušné technické požadavky, k instalovanému stroji musí být k dispozici příslušná technická dokumentace, provozovatel strojů či zařízení je povinen stanovit oprávněné osoby pro jejich používání a osoby musí být seznámeny s obsluhou, stroje, resp. výrobní zařízení je možno používat pouze k účelům, pro které jsou technicky způsobilé, provozovatel je povinen provádět pravidelnou údržbu, čištění, v případě zjištění závady je třeba zajistit vypnutí stroje a okamžité nahlášení závady, přívodní instalace musí být zavedeny tak, aby nebyly vystaveny mechanickému poškození či škodlivému působení, provozovatel je povinen zajistit provádění pravidelných revizí elektrického zařízení a jiných vyhrazených zařízení, pokud stroj není používán, musí být odpojen od elektrické sítě, čištění je možné pouze po jeho vypnutí, v objektu, kde je umístěn, musí být hasicí přístroj. (Veber et al., 2010)

Nařízení vlády č. 11/2002 Sb. ukládá povinnost zaměstnavateli umístit na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, bezpečnostní značky a zavést signály, které můžou být obrazové, zvukové nebo světelné. Značky a zařízení určené k vysílání světelných a zvukových signálů musí být vhodné pro prostředí, ve kterém jsou používány, a musí být provedeny z odolného materiálu. Pokud značky vyžadují k fungování dodávku energie, musí být vybaveny nouzovým zdrojem pro případ přerušení dodávky energie. Při umístění značek a zavedení signálu nesmí být jejich účinnost ovlivněna nevhodným výběrem, počtem nebo nedostatečným počtem. Z uvedených argumentů je třeba omezit umístění více značek blízko sebe, používat světelné značky v blízkosti dalšího podobného světelného zdroje, nepoužívat více světelných značek odlišného významu, nepoužívat dva zvukové signály současně apod. Komunikace hlasovými signály se provádí formou jednoduchých, srozumitel-


17

ných krátkých slov. Signály dávané rukou musí být přesné, jednoduché, rozlišitelné a nezaměnitelné. Značky zákazu mají kruhový tvar s černým piktogramem, s červeným okrajem a šikmým pruhem. Červená barva signalizuje nebezpečí. Značky výstrahy mají trojúhelníkový tvar s černým piktogramem na žlutém pozadí s černým okrajem. Žlutá barva nabádá k ostraze, opatrnosti. Příkazové značky mají kruhový tvar s bílým piktogramem na modrém pozadí. Modrá barva přikazuje určité chování nebo postup. Informativní značky pro označení únikové cesty a nouzového východu nebo místa první pomoci a zařízení pro přivolání první pomoci mají obdélníkový tvar nebo čtvercový tvar s bílým piktogramem na zeleném pozadí. Informativní značky pro věcné prostředky požární ochrany, požárně bezpečností zařízení a směr cesty mají obdélníkový nebo čtvercový tvar s bílým piktogramem na červeném pozadí.

Obr. 1 Zdroj:

Bezpečnostní značky Příloha nařízení vlády č. 11/2002 Sb., upraveno autorem

2.3 Faktory pracovního prostředí Faktory pracovního prostředí mají vliv na zdraví a psychologický dopad na psychiku, na pohodu a pracovní výkon osobnosti. Podle Koubka (2000) je třeba se v souvislosti s pracovním prostředím zabývat:

18


prostorovým řešením pracoviště (vhodná pracovní poloha, vhodná výška pracovní plochy, pohodlný přístup na pracoviště), fyzikálními podmínkami práce (teplota, vlhkost, rychlost proudění vzduchu, barevná úprava pracoviště), sociálně-psychologickými podmínkami práce (kvalita mezilidských vztahů na pracovišti). Mezi rizikové faktory patří: fyzikální faktory (hluk, vibrace, ionizující záření, neionizující záření, prach a zátěž teplem a chladem), chemické faktory (olovo, azbest), biologické faktory (viry, bakterie, plísně), fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a práce ve zvýšeném tlaku vzduchu. (Janáková, 2008) 2.3.1

Fyzikální faktory

Mezi fyzikální faktory řadíme hluk. Koubek (2000) definuje hluk jako zvuk, který má na člověka nepříjemný, rušivý či škodlivý účinek. Riziko spočívá v tom, že působí skrytě, soustavně a jeho účinky se kumulují. Kromě tří základních faktorů působení hluku (hlasitost, výška zvuků a charakter časového průběhu) jsou také důležité osobní vlastnosti, zdravotní stav a také charakteristika vykonávané činnosti a charakteristika prostředí. V případě, že hluk se projevuje na snížené rychlosti a přesnosti práce, jde o rušivý hluk, který však ještě nemusí překračovat přípustnou hladinu. Představa vnímání hluku: 20 dB - šelest listí, 30 dB – šepot, 50 dB – tichý hovor, 80 dB – silný dopravní ruch ve vzdálenosti 7 m, 90 dB – pneumatické kladivo, 130 dB – tryskový motor. (Mikuláštík, 2007) Jak uvádí standard Hygiena práce ve výstavbě (2000) hluk se vyjadřuje v hladinách akustického tlaku v decibelech. Při nízkých hladinách je neškodný, při dlouhodobé expozici v pracovním prostředí, kdy překračuje 85 dB, však může být příčinou trvalého poškození sluchu. Je-li pracovník vystaven intenzivnímu sluchovému podnětu, dochází k tzv. sluchové únavě, dlouhodobé nadměrné zatěžování způsobuje pískání, šumění v uších a při působení krátkých zvuků vysoké intenzity může dojít k akutnímu poškození sluchu. Hluk nepůsobí izolovaně pouze na sluch, ale přes mozková centra působí na žlázy s vnitřní sekrecí, vyvolává zvýšení krevního tlaku, tepové frekvence a poruchy v psychické oblasti.


19

Subjektivně rozeznáváme hlasitost, výšku a barvu zvuku. Podle časového průběhu rozdělujeme zvuk na ustálený, proměnný, přerušovaný nebo impulsní. Pro poškození sluchu v případě ustáleného a proměnného hluku je rozhodující hladina hluku a celková doba expozice. U impulsního hluku je to ekvivalentní hladina akustického tlaku nebo hladina špičkového akustického tlaku. (Koubek, 2000) Při posuzování hluku na pracovištích dle nařízení vlády č. 148/2006 Sb. se rozlišují měření hluku na pracovním místě, v pracovním prostoru a měření hlukové zátěže jednotlivce. Expozici hluku stanovíme na základě měření hladin akustického tlaku a časového snímku pracovníka. Naměřené hodnoty jsou výchozím signálem pro zaměstnavatele k přijetí opatření na vyloučení nebo snížení expozice hluku v pracovním prostředí. Při hodnocení rizika věnujeme pozornost: zjištění příčiny nadměrné expozice, hladině hluku, druhu a trvání expozice, limitním hodnotám, přímým a nepřímým účinkům hluku na zdraví, informacím o emisi hluku, které poskytuje výrobce, prostředkům určeným ke snížení emise hluku, informacím získaným ze zdravotního dohledu, dostupnosti prostředků k ochraně sluchu. Rizika vyplývající z expozice hluku se odstraňují u zdroje anebo se snižují na možné minimum. Mezi snížení rizik patří:

volba vhodného pracovního vybavení zaměstnance, zaměstnavatel nakoupí strojní zařízení či ruční nářadí s nižší deklarovanou hodnotou hluku. V souhrnu všech dopadů na pracovní prostředí jsou vynaložené prostředky nejefektivněji využity, protože uvedené opatření nesnižuje produktivitu práce, snížení hluku izolací, pomocí ochranných akustických stěn. Takovými nákladnými opatřeními lze zlepšit akustické prostředí v hale, ale v místech obsluhy nejhlučnějších strojů je jejich dopad nevýrazný, omezení trvání a intenzity expozice střídáním pracovníků obsluhy hlučných strojů, stanovení povinných přestávek a přípustného počtu pracovních směn, použitím ochranných pracovních pomůcek proti hluku (zátkové chrániče, sluchátkové chrániče, protihlukové přilby). (Jandák, 2007)

20


Následujícím fyzikálním faktorem je vibrace. Za vibraci se označuje pohyb pružného tělesa nebo prostředí, jehož jednotlivé body kmitají kolem rovnovážné polohy. (Jandák, 2007) Podle způsobu přenosu dělíme vibrace na: celkové horizontální nebo vertikální vibrace, vibrace přenášené na ruce, vibrace přenášené zvláštním způsobem, na hlavu, páteř, rameno, celkové vertikální vibrace, které vyvolávají nemoci z povolání, celkové vibrace v budovách. Mezi preventivní opatření náleží: vyloučení vibrací přímo u zdroje nákupem strojního zařízení a ručního nářadí s nižší deklarovanou hodnotou vibrací a používáním např. antivibrační rukojeti nářadí, odpružených sedadel obsluhy, omezení cest šíření vibrací, organizační a technologická opatření na snížení expozice založena především na střídání pracovníků obsluhy, stanovení povinných přestávek a přípustných počtů pracovních směn, použití ochranných pracovních pomůcek. Standard Hygiena práce ve výstavbě (2000) udává, že expozice člověka intenzivním vibracím vyvolá vždy nepříznivou odezvu lidského organismu a při dlouhodobé expozici může dojít k jeho trvalému poškození. Největší zdravotní riziko představují vibrace přenášené na horní končetiny při práci s vibrujícími pracovními nástroji. Nadměrná expozice způsobuje onemocnění cév, nervů a pohybového aparátu horních končetin. Dlouhodobá expozice celkovým vibracím je spojena s řízením dopravních prostředků a mobilních strojů. Do skupiny faktorů fyzikálních také náleží ionizující záření, které je schopno ionizovat prostředí, kterým prochází. Zdroje ionizujícího záření jsou přirozené a umělé. Nejvíce používaným umělým zdrojem ionizujícího záření jsou rentgenové přístroje. V průmyslu se s rizikem ionizujícího záření setkáváme při práci v jaderných elektrárnách, v laboratorních ústavech zkoumající využití radioizotopů pro lékařské a průmyslové účely, v hutnictví, v uranových dolech apod. (Lajčíková, 2007) Základní legislativní ustanovení pro práci s ionizujícím zářením jsou v současné době uzákoněna v atomovém zákoně a dalších předpisech a normách, které s ním souvisejí. Na každém pracovišti s ionizujícím zářením je


21

také přítomen dohlížející pracovník, který přímo na místě řeší otázky spojené s radiační ochranou a vede k tomu příslušnou dokumentaci. (Prouza, 2008) Zdravotní ústav Brno uvádí na svých webových stránkách (2006) že, mezi neionizující záření jako fyzikální faktor řadíme záření ultrafialové, viditelné, infračervené a elektromagnetické záření. Nejběžnějším ultrafialovým zářením je elektrický oblouk a různé druhy výbojek. Jelikož záření neproniká do hloubky tkání, jsou nejcitlivějšími orgány kůže a oči. Záření tak především ohrožuje oční spojivku a při vyšších intenzitách může dojít k poškození vnitřních struktur oka, až k oslepnutí. Hygienické normy, které stanovují viditelné světlo, se zabývají osvětlením pracovního prostředí. Infračervené záření při vysokých intenzitách má tepelný efekt, který může způsobit popálení. U pracovníků vystavených působení sálání z pecí (např. skláři), může dojít k poškození oka, vedoucí k zákalu oční čočky. Elektromagnetické záření má především účinky tepelné a indukované (indukovaný elektrický proud) působící na nervovou soustavu. Zdrojem elektromagnetického záření je laser. Uplatnění laserů je rozsáhlé, jsou součástí mnoha laboratorních přístrojů, měřících a vytyčovacích zařízení ve stavebnictví a geodezii, používají se ve zdravotnictví, strojírenství a jiných oborech. Dalším z fyzikálních faktorů je prach, který paří k nejrozšířenějším škodlivinám při pracovních činnostech. Prach je tuhý aerosol, který vzniká lidskou činností při mechanickém zpracování pevných materiálů a při rozmělňovacích procesech. (Hollerová, 2007) Z hlediska působení prachu na člověka v pracovním prostředí dělíme prachy na: prachy s převážně nespecifickým účinkem (hnědé uhlí, vápenec, mramor), prachy s možným fibrogenním účinkem (slída, saze, svářečský dým), prachy s převážně fibrogenním účinkem (křemen, tridymit), prachy s dráždivým účinkem, rozeznáváme 4 hlavní skupiny, minerální, textilní, živočišné, rostlinné, minerální vláknité prachy (azbest). Při hodnocení záleží na původu, vlastnostech a velikosti prachu, na jeho koncentraci v ovzduší a na délce působení. Hlavní a nejčastější cestou vstupu prachu do lidského organismu jsou dýchací cesty. Hrubé prachové částice jsou zadržovány v horních cestách dýchacích, kde mohou být vykašlány, vykýchány. Zatímco u malé částice stoupá pravděpodobnost průchodu až do plicních sklípků, a proto jsou z hlediska zdravotního rizika nejnebezpečnější. Vysoké

22


koncentrace prachu v ovzduší způsobují usazování prachových částic v očích, nosu, ústech, zatímco dlouhodobá expozice těmto koncentracím přetěžuje samočisticí mechanismy plic a snižuje ochranyschopnost člověka. Prachy toxické mohou způsobit intoxikaci a karcinogenní prachy vedou k nádorovým onemocněním. Jak dokládá standard Hygiena práce ve výstavbě (2000) prach fibrogenní způsobuje vznik tzv. plicní fibrózy, nejznámější je silikóza, která se projevuje poruchou plicní ventilace a výměny plynů mezi vdechovaným vzduchem a krví. Lidé umírají na selhání srdeční činnosti. Na pracovištích stavebního oboru se první příznaky onemocnění většinou vyskytují po 15 až 20leté expozici. Organický prach (rostlinný i živočišný) má alergizující účinek. Mezi alergeny patří barvy, laky, organická rozpouštědla, plísně, bakterie. Většina pracovních činností člověka je spojena s uvolňováním prachu, proto je nutné koncentrace prachu v pracovním ovzduší sledovat, hodnotit a vytvářet opatření, aby nedocházelo k poškozování zdraví zaměstnanců. (Hollerová, 2007) Posledním zmiňovaným fyzikálním faktorem je zátěž teplem a chladem označovaný jako mikroklimatické podmínky. Jsou určeny teplotou, relativní vlhkostí a rychlostí proudění vzduchu, jsou navzájem závislé. Podle Koubka (2000) je pro pracovníka důležité zajištění tepelné rovnováhy. Znamená to, že okolí odebírá lidskému tělu tolik tepla, kolik právě produkuje a tělesná teplota zůstává stálá. Tepelné podmínky mají mnohem větší vliv na subjektivní pocit pohody člověka i na produktivitu práce než nežádoucí škodliviny nebo hluk. Je například prokázáno, že při lehké fyzické práci dochází ke stoprocentnímu výkonu jedince při teplotě 22°C, při teplotě 27°C klesá schopnost podávat plný výkon o 25%. Dlouhodobá zátěž je limitována množstvím vody ztracené potem a dýcháním, krátkodobá je dána množstvím akumulovaného tepla v organismu. Obecně je člověk schopen snášet teplotu kolem 50°C po dobu asi 4 hodin. Při stoupající vlhkosti tato hranice výrazně klesá. Vysoké teploty způsobují nadměrnou únavu, nesoustředěnost vedoucí k nebezpečným úrazům. Při déletrvajících vysokých teplotách může dojít k nevolnosti, krvácení z nosu, ke změnám krevního tlaku, bolesti u srdce aj.. Opačným extrémem je práce v chladu. Únosné hodnoty zátěže chladem jsou stanoveny s ohledem na energetický výdej zaměstnance při dané práci a teplotu vzduchu korigovanou podle rychlosti jeho proudění. Při práci v chladu lze očekávat omezení průtoku krve, vzestup krevního tlaku, zvýšenou spotřebu kyslíku ve tkáni. Lokální působení chladu na za následek omrzliny. (Mathauserová, 2007)


23

Mezi způsoby ochrany pře tepelnou zátěží náleží: snížení intenzity zdroje tepla, odclonění zdroje vzhledem k pracovišti, místní ochlazování pracovníka, tepelná izolace pracovníka, režimová opatření – střídání práce a odpočinku, dostatečný příjem tekutin. Jednoznačné hodnocení mikroklimatických podmínek je značně složité a metody hodnocení dělíme na subjektivní (názor uživatelů na stav prostředí) a objektivní (měření fyzikálních faktorů). 2.3.2

Chemické faktory

Dle standardu Hygiena práce ve výstavbě (2000) chemické faktory zahrnují organické i anorganické sloučeniny a směsi, např. olovo, rtuť, arzen, fosfor, chlór, oxidy dusíku, síry, formaldehyd a další. Chemické látky mohou být výbušné, hořlavé, toxické, žíravé, dráždivé, karcinogenní, mutagenní a mohou vyvolávat alergické reakce. Nejzávažnější cesta vstupu do organismu je dýchacím ústrojím, dále mohou pronikat zažívacím ústrojím a kůží. V pracovním prostředí se provádí přímá měření koncentrace chemických látek a u některých látek se provádí biologické monitorování jejich působení v organismu, které umožňuje přesněji sledovat vztah mezi expozicí, dávkou, účinkem a dopadem této škodliviny na zdraví. K posouzení expozice pracovníků se používá vyšetření biologického materiálu (moč, krev, stolice). Postup, který je využíván ke zjištění expozice člověka v pracovním prostředí nazýváme biologický expoziční test. Zjištěná hodnota se porovnává s biologickým limitem, což je hodnota, při níž dle dosavadních zkušeností ještě nedochází k poškození organizmu. Závazným projevem expozice chemickým látkám jsou jejich pozdní účinky, pro které je typická dlouhá doba latence mezi expozicí a manifestací poškození. 2.3.3

Biologické faktory faktory

Biologickými činiteli jsou dle nařízení vlády č. 178/2001 Sb. všechny mikroorganismy, buněčné kultury a endoparaziti, kteří mohou vyvolat infekční onemocnění, alergické nebo toxické projevy. Mikroorganismus se může do lidského těla proniknout poškozenou pokožkou, píchnutím jehlou, může být vdechnut. Nelze-li výskyt biologických činitelů a překročení nejvyšších přípustných hodnot rizikových faktorů vyloučit, je zaměstnavatel povinen omezovat jejich

24


působení technickými, technologickými a jinými opatřeními. Pokud ani těmito opatřeními nelze zajistit ochranu zdraví zaměstnance, je zaměstnavatel povinen zdroj rizikového faktoru vyřadit z provozu nebo práci zastavit. Profesionální onemocnění způsobená biologickými činiteli jsou nejvíce hlášená ve zdravotnictví, sociální činnosti, zpracovatelském průmyslu a zemědělství. Riziko při zacházení s biologickými činiteli je významné s ohledem na vznik profesionálních onemocnění i spolu s nevratnými změnami zdravotního stavu. 2.3.4

Fyzická zátěž

Fyzická zátěž je dle standardu Hygiena práce ve výstavbě (2000) tvořená složkami celková fyzická zátěž, lokální svalová zátěž, pracovní polohy a ruční manipulace s břemeny. Z fyziologického hlediska rozlišujeme dvě formy svalové práce dynamickou (střídavé zapojení svalových skupin) a statickou. Nejefektivnější je práce dynamická. Nejméně ekonomická a nejvíce zatěžující, kdy rychle dochází ke svalové únavě, je práce statická. V praxi při vykonávání pracovní činnosti jde vždy o kombinaci obou složek. Fyzickou namáhavost práce hodnotíme energetickým výdejem, parametry oběhového a dýchacího systému. Za celkovou fyzickou zátěž se považuje zátěž při fyzické práci dynamické, vykonávané velkými svalovými skupinami, při které je zatěžováno více než 50 % svalové hmoty. Lokální svalová zátěž je zátěž malých svalových skupin při výkonu práce končetinami. Při hodnocení celkové tělesné zátěže se porovnává zjištěný energetický výdej s přípustnými hodnotami. Energetický výdej se měří metodou kalorimetrie, tabulkovou, Harwardovým step-testem a jinými metodami. Příkladem středně těžké fyzické práce podle energetické náročnosti je kladení cihel při zdění, práce obkladače, práce s lopatou. Přirozenou pracovní polohou je sed a stoj, ale i tyto polohy mají svá úskalí. Všechny ostatní polohy jako je klek, leh, předklon, práce s rukama za hlavou, s otočením trupu o více než 60° jsou nepřirozené, které mohou vést k jednostranné pracovní zátěži. Zdravotní riziko pracovní polohy se hodnotí při trvalé práci vykonávané zaměstnancem na stejném pracovním místě nebo provádí-li pracovník opakující se úkony, při nichž si nemůže volit pracovní polohu sám. Hodnocení zdravotního rizika pracovních ploch se provádí ve dvou krocích. První krok zahrnuje hodnocení polohy jednotlivých částí těla podle úhlů, druhý krok zahrnuje podmínky, za kterých lze polohu zařadit mezi přijatelnou, podmíněně přijatelnou anebo nepřijatelnou. Ruční manipulací s břemeny je jakékoliv přepravování nebo nošení břemene včetně jeho zvedání, pokládání, posouvání. Při hodnocení tělesné námahy


25

v souvislosti s manipulací s břemeny je nutno mimo jiné zohlednit pohlaví, věk, fyzickou zdatnost, horizontální vzdálenost břemene od těla při zvedání břemene, délku a směr pohybu břemene, frekvenci zvedání za časovou jednotku, pracovního polohu, úchopové možnosti, výškový profil dráhy. Před zahájením práce spojené s ruční manipulací s břemenem musí být zaměstnanec seznámen s přesnými údaji o hmotnosti a vlastnostech břemene o umístění jeho těžiště, o jeho správném uchopení a zacházení s břemenem. (Janáková, 2008) Evropská agentura pro BOZP uvádí na svých webových stránkách (2007), že ruční manipulace s břemeny může způsobit opotřebení pohybového aparátu (poškození páteře) v důsledku pravidelné činnosti zahrnující zvedání břemene a akutní úrazy. Bolesti zad jsou hlavním zdravotním problémem souvisejícím s prací. Úrazům a poškozením zdraví lze zabránit: vyloučením – vyhnutím se ruční manipulace s břemeny, technickým opatřením – použitím pomocných zařízení, organizačním opatřením – střídání pracovníků na jednotlivých pracovištích, poskytnutím informací o rizicích a negativních zdravotních dopadech a školením v oblasti použití zařízení a technik správné manipulace s břemeny. 2.3.5

Psychická a zraková zátěž

Psychická zátěž v pracovním prostředí patří mezi sledované a hodnocené faktory práce. Mezi základní kritéria rizikovosti patří časový tlak a intenzita práce, vnucené pracovní tempo, monotonie, nároky v oblasti komunikace, práce v třísměnném provozu, noční práce, vlivy narušující soustředění, odpovědnost hmotná a organizační, riziko ohrožení vlastního zdraví a zdraví jiných osob, pracovní podmínky a problémy ve vztazích na pracovištích. Psychickou zátěž v podstatě nelze změřit, u každého pracovníka se hranice vlastního pocitu pracovní spokojenosti či nespokojenosti různí. (Blažková, 2008) K ostatním faktorům, které ovlivňují psychickou zátěž, řadíme další tzv. novodobé zátěže, jako je pracovní stres. Organizace by neměla ignorovat stres, protože nadměrný stres způsobuje onemocnění, snižuje efektivnost pracovníka, což se odráží i ve výkonu celé organizace. Měla by se snažit o stanovení dosažitelných cílů, které nejsou pro pracovníka nemožné, o nejvhodnější sloučení člověka s pracovními úkoly, plánovat kariéru zaměstnance v souladu s jeho ambicemi, pokud je to možné přizpůsobit pracovní dobu zaměstnancům např. zave-

26


dením pružné pracovní doby (sníží se stres z pozdních příchodů do práce). (Armstrong, 2007) Jak už bylo uvedeno, patří mezi rizikové faktory monotonie. Monotonie je definována jako ponenáhlu se vyvíjející stav snížené aktivace, která se může objevit u dlouhotrvajících stejných a opakujících se činností. Je doprovázena únavou, ospalostí, poklesem výkonu, zhoršením pozornosti. Pro hodnocení stupně monotónních podmínek se používají nejčastěji dvě kritéria: trvání a počet stejných pohybových úkonů v pracovní směně. (Drgáčová, 2006) Z hlediska práce jako stresoru rozeznáváme tyto druhy monotonie: repetitivní práce u pásu – pracovní činnost se skládá z krátkodobých jednoduchých operací snadno nacvičitelných ve vnuceném tempu, které pracovník sám nemůže ovlivnit, manuální činnosti s jednoduchými úkony v operaci – např. vkládání dat do medií, obsluha automatů, prodavači v hypermarketech, šití, monitorování – sledování signálů, kontrola vad výrobků, sledování zákazníků v obchodech. Jak uvádí standard Hygiena práce ve výstavbě (2000) zrakovou zátěž ovlivňuje přirozená proměnlivost denního světla, vytváření jasových a barevných kontrastů. Při zrakové zátěži velmi často jde o spojení zrakové zátěže a psychické zátěže. Při práci náročné na zrakový výkon může dojít ke zrakové únavě, jejíž příčinou může být oslňování zraku, nekvalitní osvětlení, častá změna pohledu do blízka a do dálky. Zraková únava se projevuje pálením očí, nadměrným slzením, bolestí hlavy, rozmazaným či dvojitým viděním. Ohroženější skupinou zrakové únavy jsou lidé se zrakovými vadami. Mezi prevenci zdraví při psychické pracovní zátěži řadíme ergonomickou úpravu pracovního místa, snížení zátěže technickými úpravami, zařazování vhodných oddechových přestávek, omezení přesčasové práce, zvýšení počtu pracovníků, zvýšenou lékařkou péči.

2.4 Prevence Prevence zdravotních rizik Cílem prevence rizik je předcházení škodlivého vlivu rizikových faktorů na zdraví zaměstnanců a vznik nemoci z povolání a pracovních úrazů. Zaměstnavatel je povinen na základě zákona č. 262/2006 Sb. soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a podmínek, zjišťovat příčiny a zdroje a na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění. Pokud není možné rizika odstranit,


27

musí přijmout opatření, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Pokud zaměstnavatel přijímá opatření nezbytná pro ochranu zdraví a bezpečnost pracovníků při práci, měl by postupovat podle obecných principů prevence. Mezi doporučované kroky patří: vyloučení rizika, zhodnocení rizik, která nemůžeme eliminovat, likvidování rizik u zdroje, přizpůsobení práce jednotlivci, využití technického pokroku, nahrazení nebezpečného bezpečným, vypracování politiky soustavné prevence pro všechny, upřednostnění kolektivních ochranných opatření před osobními ochrannými prostředky, poskytnutí odpovídajících informací a instrukcí. Veber et al. (2010) specifikuje riziko jako kombinaci pravděpodobnosti výskytu nebezpečné události nebo vystavení vlivu nebezpečí a závažnosti úrazu nebo nemoci, která můžou vzniknout vystavením jejímu vlivu. Dle Armstronga (2007) existují dva typy hodnocení rizika. Prvním je kvantitativní hodnocení rizika, které je založené na objektivní pravděpodobnosti, za nichž k riziku dochází. Druhým je kvalitativní hodnocení rizika, které je založeno na názoru podpořeném hrubými údaji. Kvalitativní hodnocení je přípustné jen v případě, že existuje jen málo údajů o pracovních podmínkách a nebezpečí. Vyhodnocení a prevenci rizik, jak stanoví zákon č. 309/2006 Sb., může zaměstnavatel provádět sám, pokud zaměstnává nejvýše 25 zaměstnanců a má-li potřebné znalosti nebo zaměstnává 26 až 500 zaměstnanců a je k tomu odborně způsobilý, tzn., že dosáhl věku 18 let, má odborné vzdělání (osvědčení o odborné způsobilosti udělené akreditovanou organizací) a má alespoň 3 roky doby odborné praxe činnosti v prevenci rizik. V ostatních případech musí zajistit jednu nebo více odborně způsobilých osob. I přesto, že pověřil vyhodnocením rizik odborně způsobilou osobu, plně zodpovídá za plnění úkolů v prevenci rizik. Odbornou způsobilost pracovníka obecně Veber et al. (2010) charakterizuje jako schopnost pracovníka dodržet požadavky určené pro daný okruh pracovní činnosti. Výkon některých činností vyžaduje, aby byl pracovník vyškolen, anebo prokázal svou kvalifikaci u zkoušek.

28


Součástí pracovních rizik jsou také zdravotní rizika, která vyjadřují míru závažnosti zátěže člověka vystaveného rizikových faktorům na pracovišti.

2.5 Kategorizace prací Jen zdravý pracovník může podávat plný pracovní výkon. „Zdraví jako životní proces se neustále mění, a to v závislosti na změně a reakci obou prvků systému, tj. organismu i vnějšího prostředí. Jde o složitý vzájemný vztah interakce mezi organismem a prostředím, ve kterém se uplatňují zpětné vazby a multifaktoriální charakter přírodního a sociálního prostředí“. (Durdisová, 2005 str. 11) Při práci je pracovník exponován faktorům, které se v běžném životě nevyskytují a proto je ochrana zdraví legislativně upravena. Ochrana před poškozováním zdraví při práci je možná dvěma směry: kontrolou pracovních podmínek, tzn. kontrola faktorů, jimiž jsou zaměstnanci exponováni, kontrolou a sledováním důsledků, tzn. sledováním zdravotního stavu pracovníků, nemocí z povolání prostřednictvím pracovně lékařských služeb. (Šamánek, 2007) Kategorizace prací vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže zaměstnanců faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Na základě vyhlášky č. 432/2003 Sb. se stanovují podmínky pro zařazení prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. 2.5.1

Druhy kategorií

Ve smyslu zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví se práce podle míry výskytu faktorů a jejich rizikovosti pro zdraví zařazují do čtyř kategorií, které odpovídají rizikovosti práce. Do první kategorie řadíme práce, při kterých není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví. Práce kategorie druhé jsou práce nepřekračující hygienické limity, ale nelze vyloučit nepříznivý vliv na zdraví zejména u zvýšeně citlivých osob. Do třetí kategorie náleží práce, při nichž jsou překračovány hygienické limity, přičemž expozice osob není spolehlivě snížena technickými opatřeními pod úroveň těchto limitů. Je nezbytné při těchto pracích používat osobní ochranné prostředky. V této kategorii se už vyskytují opakovaně nemoci z povolání. Do čtvrté kategorie se zařazují práce, při nichž je vysoké riziko


29

ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných ochranných opatření. (Janáková, 2008) Mezi základní povinnosti každého zaměstnavatele patří zpracovat a předložit orgánu ochrany veřejného zdraví (hygienické službě) do 30 kalendářních dnů od zahájení činností návrh na zařazení jednotlivých prací do kategorií podle míry rizika působících faktorů pracovního prostředí, které mohou negativně ovlivňovat zdraví zaměstnanců. Zaměstnavatel v návrhu na zařazení prací do kategorií uvede: označení práce, název a umístění pracoviště, kde je daná práce vykonávána, výsledky hodnocení expozice fyzických osob vykonávajících danou práci jednotlivým rozhodujícím faktorům pracovních podmínek v charakteristické směně včetně výsledků měření, délku směny, návrh kategorie, do které má být práce zařazena, počet zaměstnanců vykonávajících danou práci, z toho počet žen, opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců pro danou práci. (Šamánek, 2007) Zaměstnavatel může rozhodnout jen o zařazení prací do první a druhé kategorie. O zařazení do třetí nebo čtvrté kategorie už rozhoduje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví. To ovšem neznamená, že z vlastního podnětu nemůže příslušný orgán ochrany veřejného zdraví rozhodnout o zařazení prací do vyšší kategorie. Orgán ochrany veřejného zdraví musí návrh zaměstnavatele na zařazení prací do třetí a čtvrté kategorie akceptovat a vydat rozhodnutí. Na rozdíl od návrhu na zařazení prací do druhé kategorie, kdy uvedený orgán tuto skutečnost jen vezme na vědomí a žádné rozhodnutí nevydává. Může však rozhodnout, že práce zařazené do druhé kategorie je prací rizikovou nebo o tom, že práci zařazuje do vyšší kategorie. Práce, které nejsou zařazeny do druhé, třetí nebo čtvrté kategorie jsou automaticky zařazeny do kategorie první a návrh o zařazení práce do této kategorie zaměstnavatel nepodává. Výsledky kategorizace prací, jak je uvedeno v zákoně č. 258/2000 Sb., slouží jako objektivní podklad pro stanovení opatření k ochraně zdraví při práci. Určí se minimální náplně a četnosti preventivních lékařských prohlídek a vhodné osobní ochranné pracovní pomůcky. Měření složek pracovního prostředí pro účely kategorizace mohou provádět pouze zdravotní ústavy, které jsou pro tuto činnost autorizovány nebo ak-

30


reditovány. Státní zdravotní ústavy tvoří přirozené odborné zázemí v oblasti veřejného zdraví. 2.5.2

Rizikové práce

Riziková práce dle zákona č. 258/2000 Sb. je taková, při níž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání, je zařazená do kategorie třetí a čtvrté a dále zařazena do kategorie druhé, o níž rozhodl orgán ochrany veřejného zdraví. Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je povinen: zabezpečit bezpečné skladování a zacházení s nebezpečnými chemickými a biologickými látkami, zabezpečit neprodleně mimořádná měření faktorů pracovních podmínek, pokud o ně požádá zařízení vykonávající závodní preventivní péči nebo orgán ochrany veřejného zdraví, zjistit příčinu překročení limitních hodnot ukazatelů biologických expozičních testů, zabezpečit odstranění a informovat zaměstnance, předložit rozsah opatření k omezení faktorů nepříznivě ovlivňujících zdraví na nejmenší dosažitelnou míru. Dále je zaměstnavatel povinen vést u každého zaměstnance ode dne přidělení rizikové práce evidenci především o počtu směn odpracovaných při rizikové práci, o provedených lékařských prohlídkách a o výsledcích sledování zátěže organismu faktory pracovních podmínek. Evidence musí být archivována po dobu 10 let od ukončení expozice, a pokud jde o práce s chemickými karcinogeny, s azbestem, fibrosním prachem a s biologickými činiteli doba archivace je 40 let od ukončení expozice, protože uvedené faktory mají velmi dlouhou inkubační dobu a mohou mít závažné následky.

2.6 Nemoci z povolání Časopis Práce-Mzdy-Odvody bez chyb, pokut a penále (2010) charakterizuje nemoc z povolání jako nemoc vznikající nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických faktorů nebo jiných škodlivých faktorů souvisejících s prací, pokud je uvedena v seznamu nemocí z povolání. Zásadní rozdíl mezi nemocí z povolání a pracovním úrazem je v tom, že za škodu vzniklou zaměstnanci pracovním úrazem odpovídá zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnance v době úrazu v pracovním poměru. Za škodu způsobenou zaměstnanci nemocí z povolání odpovídá zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec pracoval naposledy


31

před jejím zjištěním v pracovním poměru za podmínek, z nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen. Uznání nemocí z povolání provádějí střediska nemocí z povolání na základě posouzení zdravotnickým zařízením, jehož součástí je klinika nemocí z povolání nebo pracovního lékařství tzn. pracovně-lékařská pracoviště, která po posouzení vydávají posudky, kterými se uznává nemoc z povolání. Podmínky vzniku onemocnění ověřuje příslušná krajská hygienická stanice a v určitých případech Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Pro uznání nemoci z povolání je nezbytné, aby závěr odborného posouzení jednoznačně prokázal, že pracovník pracoval za podmínek, kdy ke konkrétnímu poškození zdraví může dojít. Z výše uvedených důvodů není zapotřebí, aby zaměstnavatel zpětně hlásil nemoc z povolání, jen si sám pro sebe vede evidenci osob, kterým byla přiznána nemoc z povolání. Je však důležité, aby si z ohlášené nemoci vyvodil důsledky v oblasti prevence rizik. Na základě rozhodnutí pracovně-lékařského pracoviště uplatňuje postižený pracovník nároky na náhradu škody z titulu nemoci z povolání. Zaměstnavatel poskytuje náhradu za: ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti, ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (postižený dosahuje nižšího výdělku), bolest způsobenou škodou na zdraví, ztížené společenské uplatnění, účelně vynaložené náklady spojené s léčením, věcnou škodu. (Šubrt et al., 2011) Zaměstnavatel má ze zákona (vyhláška MF č. 125/1993 Sb.) povinnost sjednat pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání a to buď u České pojišťovny, a.s. nebo u pojišťovny Kooperativa pojišťovna, a.s. Pojistné se platí čtvrtletně a základem pro výpočet je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců. K výpočtu se použije sazba pro příslušnou kategorii určenou podle převažující činnosti. Sazba se pohybuje v rozmezí od 2,8 ‰ do 10,5 ‰. Výjimku, vzhledem k tragickým následkům, je sazba 50,4 ‰ vztahující se na ekonomické činnosti při dobývání uhlí a rud. Zaměstnavatel tak má právo na to, aby za něho příslušná pojišťovna hradila škodu vzniklou z nemoci z povolání. Příslušná zdravotní pojišťovna může vyměřit přirážku až do výše 5 % z podílu na jím hrazeném pojistném všech zaměstnanců, těm zaměstnavatelům, u kterých došlo k výskytu nemocí z povolání ze stejných příčin.

32


Zaměstnavatel je povinen vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatnit opatření vedoucí k odstranění nebo minimalizaci rizikových faktorů, které vyvolávají nemoci z povolání. (Janáková, 2008) Seznam nemocí z povolání obsahuje taxativní výčet druhů nemocí z povolání a zároveň stanoví podmínky jejich vzniku. Jedná se o nemoci z povolání: způsobené chemickými látkami, způsobené fyzikálními faktory, týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice, kožní, přenosné a parazitární, způsobené ostatními faktory a činiteli.

2.7 Programy ochrany zdraví Do programů ochrany zdraví při práci náleží ochrana zdraví pracovníků před nepříznivými vlivy působící v důsledku rizikových faktorů pracovního prostředí. Dle Armstronga (2007) tvoří program dva prvky, a to pracovní lékařství, které sleduje poškození zdraví, ke kterému došlo, i když byla dodržena preventivní opatření, a druhým prvkem je pracovní hygiena měřící a kontrolující rizika. Uvedené prvky patří mezi personální činnosti nazývanou péče o pracovníky. (srv.Armstrong, 2007; Koubek, 2003) Péči o pracovníky členíme na povinnou péči (daná zákony), smluvní péči (daná kolektivními smlouvami) a dobrovolnou péči, které by měl být věnován patřičný zájem, protože její kvalitou se jednotlivé organizace od sebe diferencují a hraje důležitou roli při získávání pracovníků. (Koubek, 2000) Kontroly nad zdravím pracovníků a problémy hygieny pracovního prostředí lze mimo jiné dosáhnout pomocí: zabezpečení ochranného zařízení a pomůcek, lékařského vyšetření před nástupem do zaměstnání a pravidelné lékařské kontroly všech osob vykonávající rizikovou práci. 2.7.1

Osobní ochranné pracovní prostředky

Z dikce zákona č. 262/2006 Sb. vyplývá, že osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen OOPP) poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům, pokud není možné rizika odstranit. OOPP nesmí ohrožovat zdraví zaměstnanců a nesmí bránit výkonu práce. Zaměstnavatel je poskytuje bezplatně a jsou to především OOPP


33

na ochranu života a zdraví zaměstnanců proti působení mechanických, chemických, fyzikálních a biologických vlivů, dále proti vlhku, chladu a nadměrným teplotám. OOPP podle nařízení vlády nejsou běžné oděvy, výstroj a vybavení záchranných sborů, ochranné prostředky používané při provozu na pozemních komunikacích, prostředky určené pro sebeobranu. Podle části lidského těla, které chrání, rozlišuje následující druhy OOPP: ochrana hlavy – ochranné přílby, síťky na vlasy, ochrana sluchu – protihlukové přílby, zátkové či mušlové chrániče, ochrana očí a obličeje – svářečské masky, laserové, rentgenové brýle, ochrana dýchacích orgánů – masky a polomasky s filtry, ochrana rukou a paží – rukavice, ochranné nátepníky, ochrana nohou – antistatické boty, chrániče kolen, ochrana trupu a břicha – ochranné vesty, kabátky, ochrana celého těla – termální, prachotěsné, plynotěsné oděvy. Také mycí a čisticí prostředky řadíme mezi OOPP. V příloze č. 4 k nařízení vlády č. 495/2001 Sb. jsou uvedeny druhy prací z hlediska znečištění (práce čisté, méně čisté, nečisté a velmi nečisté) a k nim doporučené množství mycích a čisticích prostředků. (Janáková, 2008) Správný výběr OOPP má velký význam, protože má vliv jak na spolehlivost ochrany zdraví při práci, tak na ekonomiku provozu. Měl by ho proto provádět kvalifikovaný odborník, který by měl zaměstnance seznámit s OOPP, které musí vzhledem k rizikům své práce a podmínkám na pracovišti používat a také ho naučit s OOPP manipulovat. Zaměstnavatel je povinen udržovat OOPP v použitelném stavu, kontrolovat jejich používání. Denní údržbu běžného charakteru si provádějí zaměstnanci sami, ostatní údržba přísluší zaměstnavateli. Údržbu je třeba provádět způsobem doporučeným výrobcem, aby nedošlo k jeho předčasnému znehodnocení. Mezi OOPP patří ochranné nápoje, které je zaměstnavatel povinen poskytnou v rámci nařízení vlády č. 68/2010, kterým se mění nařízení vlády č, 361/2007 Sb., na pracovištích s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami. Ochranný nápoj chrání před zátěží teplem a zátěží chladem. Ochranný nápoj chránící před zátěží teplem se poskytuje v množství odpovídající nejméně 70 % tekutin a minerálních látek vyloučených potem a dýcháním za osmihodinovou směnu.

34


Poskytuje se: při trvalé práci, kdy jsou překračovány maximální přípustné operativní teploty dle nařízení vlády pro tuto třídu práce, prokáže-li se měřením, že při dané práci dochází ke ztrátě tekutin vyšší než stanovený limit 1,25 litru, při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud přesahuje teplota venkovního vzduchu pracovišti mezi 10 až 17 hodinou více než 28° C. Ochranný nápoj chránící před zátěží chladem se poskytuje teplý, v množství alespoň půl litru za osmihodinovou směnu, v případě teploty na pracovišti nižší než 4° C. 2.7.2

Lékařské prohlídky

Zdravotní péče o pracovníky je dle Koubka (2000) součástí personální činnosti, za které odpovídá personální útvar. Zaměstnavatel dle zákona č. 262/2006 Sb. má povinnost zajistit a umožnit svým zaměstnancům lékařské preventivní prohlídky, které jsou součástí závodní preventivní péče. Závodní preventivní péči provádí smluvní lékař na základě uzavřené smlouvy. Zaměstnanec by měl lékařskou prohlídku vykonat mimo pracovní dobu, pokud to není možné, má právo na pracovní volno s náhradou mzdy na dobu konání lékařské prohlídky. Na druhé straně nesplnění povinnosti absolvování předepsané prohlídky lze posuzovat jako porušení pracovní kázně zaměstnance, které může vést k ukončení pracovního poměru výpovědí. Rozlišujeme lékařské prohlídky vstupní, periodické, řadové, mimořádné, výstupní a následné. Vstupní prohlídku vykonává každá osoba ucházející se o zaměstnání ještě před uzavřením pracovního poměru. Také se provádí před převedením zaměstnance na jinou práci, nebo pokud dojde ke změně pracovních podmínek. Výsledkem vstupní prohlídky je posudek lékaře, zda je zaměstnanec schopen či neschopen navrhované práce. Zaměstnanci nesmí být přidělena práce, aniž by byla lékařem potvrzena jeho zdravotní způsobilost k výkonu práce. (Švábová et al., 2008) Cílem periodické pohlídky je včasné odhalení změny zdravotního stavu, který by vlivem práce nebo pracovních podmínek vedl k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance. Provádějí se v pravidelných intervalech v rozpětí 1 až 3 let stanovených orgánem hygienické služby. Posuzuje se pracovní způsobilost spojená s výkonem práce u zaměstnanců: vykonávající činnosti epidemiologicky závažnou,


35

provádějící rizikové práce, kteří mohou ohrozit zdraví obyvatelstva (např. řidiči, letci), se zvláštní způsobilostí (např. záchranáři, hasiči, potápěči).

Řadové prohlídky se provádějí u všech ostatních profesí, kde nejsou předepsané periodické prohlídky a to nejméně jedenkrát za 5 let a u osob starších padesáti let věku nejméně jedenkrát za 3 roky. Cílem je monitorování vývoje zdravotního stavu, který souvisí se stárnutím nebo vznikem běžných nemocí. Záměrem mimořádné prohlídky je prozkoumání zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě domněnky, že došlo ke změně zdravotní způsobilosti k práci. Účelem výstupní prohlídky je zjistit aktuální zdravotní stav, zda vlivem pracovní činnosti nastaly či nenastaly změny zdravotního stavu. Provádí se při ukončení pracovního poměru, nebo při převedení na práci s nižší zdravotní náročností. Výstupní prohlídka by měla být důkladná se zřetelem na možné pozdější uplatňování nároku na uznání nemoci z povolání. Následná prohlídky se provádí se záměrem včasného odhalení změn zdravotního stavu a zajištění potřebné zdravotní péče pracovníkům, kteří pracovali se zdraví škodlivými látkami s dlouhou latencí účinku, který se může projevit až řadu let po skončení zaměstnání.

2.8 Organizační směrnice Činnost a chování organizace ovlivňují dva základní akty: vnější řídící akty (právní normy), vnitřní řídící akty (organizační směrnice, metodické pokyny). Organizační normy jsou výsledkem rozhodovacího procesu, zavádějí kázeň a pořádek do organizace řízení, vytvářejí předpoklady pro objektivní kontrolu jakosti, pro hodnocení a odměňování pracovníků. Organizační normy jsou rozděleny do tří základních skupin: organizační řád – statický druh organizační normy, jednotlivým útvarům jsou vymezeny činnosti, povinnosti, pravomoci, odpovědnosti, organizační struktura – statický druh organizační normy, znázorňuje vnitřní členění organizace a vztahy nadřízenosti a podřízenosti, organizační směrnice – dynamický druh organizační normy, určuje způsoby vykonávání jednotlivých činností v časovém průběhu.

36


Organizační normy musí být v souladu s normami vyššího řádu, měly by postihovat všechny zásadní vazby, měly by vnášet pevný řád do chodu organizace, musí být orientované k plnění hlavních úkolů a být srozumitelné a jasné. Dále je nezbytné seznámit s nimi konkrétní pracovníky. Organizační směrnice jsou podrobně rozpracovány dle požadavků organizace, musí obsahovat ustanovení natolik stálá, aby zajistily automatické fungování, ale ponechávaly prostor pro aktivitu pracovníků zabývající se příslušnou problematikou. Obsahové náležitosti směrnice: název účetní jednotky a její adresa, identifikační údaje, uvozovací věta (má smysl jen u organizací s členitou organizační strukturou, slouží ke kontrole, zda vedoucí pracovník nepřekračuje rámec svých kompetencí), úvodní ustanovení (obsahuje odkaz na vyšší předpisy, umožňuje rychlou orientaci), vlastní text řídícího aktu, přechodná ustanovení (používají se pro případ, že je nutné řešit dočasně platné vztahy), závěrečná ustanovení (uvádí se pro koho je směrnice závazná a uvádí se také platnost a účinnost), podpis oprávněného pracovníka. (Podhorský, Svobodová, 2003)

Výsledky

37

3 Výsledky 3.1 Charakteristika stavební společnosti Stavební společnost, která nechce být jmenována, zahájila svoji činnost v roce 2000 jako podnikající fyzická osoba působící pouze na českém trhu. Její hlavní činností dle živnostenských oprávnění je provádění staveb, jejich změn a odstraňování a projektová činnost ve výstavbě. Společnost zpočátku zaměřila svoji aktivitu na drobnější stavby a stavební údržbu. Po personálním posílení byla stavební výroba specializována na problematiku výstavby rodinných domů s důrazem na ucelené dodávky prací. Tomuto směru působení je společnost věrna i nadále. Cílem společnosti je maximální uspokojení potřeb zadavatele a jeho dlouhodobá spokojenost. Nezbytným předpokladem splnění tohoto náročného cíle je korektní přístup, kreativní myšlení, neustálé vzdělávání všech pracovníků, průběžné doplňování odborných znalostí, úspěšná aplikace moderních technologií a v neposlední řadě precizně odvedená řemeslná práce. Celková kvalita odvedeného díla je zásadní a nediskutovatelný požadavek, který se svou prací snaží plně zabezpečovat. Svůj cíl mimo jiné dokládá úspěšnou certifikací systému managementu kvality dle normy ČSN EN ISO 9001:2009. Společnost je také certifikovaný zhotovitel protipožární sádrokartonových konstrukcí systému KNAUF dle ČSN EN 1364-1, ČSN EN 13262-1 a ČSN EN 13501-2. Společnost v současné době zaměstnává 17 zaměstnanců, z toho jednu ženu. Tři zaměstnanci pracují jako technickohospodářští pracovníci a zabezpečují administrativní chod společnosti a odborné vedení staveb, jeden zaměstnanec má na starosti sklad a třináct pracovníků pak vykonává vlastní stavební činnost na jednotlivých zakázkách. Průměrná měsíční hrubá mzda odborného stavebního dělníka činí 17 500 Kč a v zařazení pomocník ve stavební výrobě 14 500 Kč. V oblasti zpracování mezd, vypracování daňového přiznání a poskytování služeb v oblasti zajištění BOZP využívá outsourcing.

3.2 Pracoviště a pracovní prostředí Společnost sídlí v pronajatých prostorách, které využívá k administrativní činnosti. Pracovištěm stavební společnosti je aktuální stavební zakázka. Pro hodnocení zdravotních rizik bylo vybráno jako pracoviště výstavba nového objektu víceúčelového domu, který se v této době nachází těsně před dokončením. Pracoviště je kolem dokola oploceno, aby se zabránilo vstupu ne-

38

Výsledky

povolaným osobám. Na pracovišti se nachází mobilní buňka, která slouží zaměstnancům jako šatna, místo pro přestávku a místo první pomoci, v zimních měsících také jako ohřívárna. Pro stavební pracovníky je rovněž k dispozici mobilní WC a je zajištěn zdroj pitné vody a teplé vody pro hygienickou očistu. Na pracovišti vždy pracují více jak jeden zaměstnanec a vždy alespoň jeden ze skupiny zaměstnanců má funkční mobilní telefon. Dostatečná výměna vzduchu je zajištěna přirozeným nebo nuceným větráním. Každá osoba, která vstoupí na pracoviště, je seznámena se stavební dokumentací, jejíž součásti je plán BOZP. Provádějí se betonářské práce, vnější a vnitřní omítky, výmalby a úklid.

3.3 Kategorizace Na výše uvedeném pracovišti vykonávají pracovní činnost profese: účetníadministrativní pracovnice, stavbyvedoucí, mistr, zedník, pomocný dělník, malíř, skladník. Pro jednotlivé profese-činnosti společnost zaslala návrh na zařazení do kategorizace KHS. Společnost má vytvořenou směrnici týkající se návrhu kategorizace prací. Kategorizaci prací provedla osoba, která nechce být jmenována a má osvědčení o odborné způsobilosti. Při procesu kategorizace společnost postupovala následovně: připravila plán zhodnocení rizik, posoudila situaci a určila zodpovědnou osobu, stanovila pracovní místa, kde se bude provádět hodnocení rizika a na kterou bude po vyhodnocení podán návrh kategorizace, analyzovala vybraná pracovní místa, zhodnotila úroveň zátěže faktory, které rozhodují o kvalitě pracovních podmínek, zhodnotila konkrétní zátěže a expozice faktorů při výkonu jednotlivých prací na základě časových snímků práce, měření faktorů pracovních podmínek, vyhodnotila expozici a zátěž pracovníků jednotlivými faktory a po srovnání zjištěných výsledků s vyhláškou č. 432/2003 Sb. společnost zařadila činnosti do kategorií, zpracovala tabulku konkrétních činností (viz. tab. č. 1). Při zařazování prací do kategorizace nejprve společnost zjistí působící faktory na zaměstnance, a jestliže nedosahují kriteria pro kategorii dvě dle vyhlášky č. 432/2003 Sb., zařadí práci do první kategorie a není nutné dále nic provádět. V opačném případě je nutné podat návrh na kategorizaci nebo oznámení o zařazení práce do kategorie dvě. V oznámení jsou uvedeny výsledky hodno-

Výsledky

39

cení rizik možného ohrožení zdraví zaměstnanců včetně výsledků měření koncentrací a intenzit faktorů pracovních podmínek, pro které jsou stanoveny hygienické limity. Návrh kategorizace musí obsahovat: přesnou identifikaci subjektu, označení práce, název a umístění pracoviště, kde je práce vykonávána, délku směny, u vícesměnného provozu režim střídání směn, postup stanovení expozice rozhodujícím faktorům a její výsledné hodnoty a zařazení jednotlivých faktorů do kategorie, návrh kategorie, do které má být práce zařazena, počet zaměstnanců vykonávající danou práci, z toho počet žen, opatření přijatá k ochraně zdraví zaměstnanců. Tab. 1

Kategorizace prací Počet

Profese

Žena Muž

Faktory pracovních podmínek - kategorie P

Ch

H

V

NZ IZ

FZ PP

T

Z

PZ ZZ BČ

Majitel - jednatel

0

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Účetní-admin.p.

1

0

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Stavbyvedoucí

0

1

2

1

2

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

Mistr

0

2

2

1

2

1

1

1

2

1

1

1

1

1

1

Zedník

0

6

2

1

2

2

1

1

2

2

2

2

1

1

1

Pomocný dělník

0

4

2

1

2

2

1

1

2

2

2

2

1

1

1

Malíř

0

1

2

2

1

1

1

1

2

2

1

1

1

1

1

Skladník

0

1

1

1

1

1

1

1

2

1

1

1

1

1

1

Zdroj:

P Ch H V NZ IZ FZ

materiály stavební společnosti, upraveno autorem

prach chemické škodliviny hluk vibrace neionizující záření ionizující záření fyzická zátěž

PP T Z ZZ PZ BČ

pracovní poloha zátěž teplem zátěž chladem zraková zátěž psychická zátěž biologičtí činitelé

Majitel-jednatel je kvalifikovaný pracovník, který zajišťuje kontakty a přímá jednání s klienty při realizaci stavebních prací, uzavírá smlouvy o dílo

40

Výsledky

s dodavateli i odběrateli, zajišťuje služby poskytované peněžním ústavem, bezpečnostním technikem, daňovým poradcem. Pracuje v jednosměnném provozu a jeho pracovní doba je 8 hodin. Všechny rizikové faktory jsou zařazeny do první kategorie, tudíž práce jednatele je zařazena do první kategorie. 3.3.1

Účetní Účetní – administrativní pracovník pracovník

Činnost účetní – administrativní pracovník (dále jen účetní) je obsáhlá. Hlavní náplní práce je zpracování účetních dokladů v účetním programu na PC, zajišťování fakturace v organizaci, provádění dokladových inventur, zajišťování platebního styku, vyřizování korespondence, vedení personální agendy a jiné činnosti. Účetní není vystaven žádné významné zátěži, ale nevhodné ergonomické řešení pracovního místa způsobuje zdravotní problémy, ze kterých většinou nevznikají nemoci z povolání, ale způsobují zdravotní problémy, které se negativně odráží na jeho produktivitě. Jedná se o potíže se zápěstími, rameny, zanícení šlach. Nevhodně umístěná klávesnice způsobuje napětí v zápěstích, jehož důsledkem je syndrom karpálního tunelu. Pracoviště účetní je osvětleno denním světlem a vylepšeno umělým. Pracovní stůl, jehož výška desky je 75 cm, a kancelářská židle s výškově nastavitelným sedákem i zádovou opěrkou nastavitelná a pohyblivá odpovídá nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Správná poloha při práci na počítači by měla zajistit volně spuštěná ramena, lokty v tupém úhlu (maximálně pravém úhlu) a uvolněná zápěstí, nohy také v pravém úhlu a také uvolněné. Účetní používá LCD monitor, na který se nepohlíží jako na zdroj hygienicky nebezpečného elektromagnetického záření. Riziko případného vyzařování může představovat pouze zadní část monitoru. LCD monitor je umístěn relativně nízko a proti oknu, což může způsobovat zátěž očí a sekundárně i např. zvyšovat krevní tlak. 3.3.2

Stavbyvedoucí

Stavbyvedoucí je vysoce kvalifikovaný pracovník, který řídí výstavbu stavebních objektů a musí mít pro provádění stavby autorizaci v odpovídajícím oboru. Mezi jeho činnosti patří zajišťování organizace staveniště a řízení provozu na něm, koordinace podřízených mistrů, řízení a usměrňování technických a ekonomických parametrů, spolupráce s koordinátorem BOZP, orientace ve stavebních výkresech, vedení příslušné dokumentace. Pracuje v jednosměnném provozu a pracovní doba je 8 hodin. Jak z výsledné tabulky kategorizace, která předložila společnost krajské hygienické stanici, vyplývá, je stavbyvedoucí exponován prachu, jehož průměrné celosměnové koncentrace jsou vyšší než 30 % hodnoty přípustného ex-

Výsledky

41

pozičního limitu dále jen PEL, hodnotu PEL však nepřekračují. Dále je exponován hluku, který byl naměřen v rozmezí od 75 dB do 85 dB. Tudíž faktor prachu a hluku byl zařazen do druhé kategorie, z toho vyplývá zařazení stavbyvedoucího do druhé kategorie. 3.3.3

Mistr

Mistr je kvalifikovaný pracovník, který řídí a organizuje práce na vymezeném úseku při zajišťování úkolů stanovených operativním plánem výroby. Jedná se o činnosti spojené se zajišťováním dodávek stavebních materiálů, zpracování podkladů pro odměňování pracovníků, řízení technologického procesu. Pracuje v jednosměnném provozu a pracovní doba je 8 hodin. Také pro činnosti mistra má společnost vypracovanou přehlednou tabulku rizikových faktorů, ze které je zřejmé, že v druhé kategorii je zařazen rizikový faktor prach, hluk a fyzická zátěž, a z toho plyne návrh do druhé kategorie. Expozice prachem a hlukem je stejná jako u profese stavbyvedoucí. Fyzická zátěž souvisí s manipulací s břemenem. Může dojít ke vzniku onemocnění zad a páteře a také k přetěžování šlach, svalů, kloubů a končetin. U činnosti mistra se jedná o občasnou ruční manipulaci s břemeny o hmotnosti od 30 kg do 50 kg. Protože mistr vykonává manipulační úkony, u kterých dochází ke střídání poloh, součet prací vykonávaných v jednotlivých pracovních polohách se pohybuje v rozmezí od 100 do 160 minut za osmihodinovou směnu a celková doba práce v nepřijatelných polohách je v rozmezí od 20 do 30 minut. Činnost mistra je navržena do druhé kategorie. 3.3.4

Zedník

Zedník je kvalifikovaný pracovník schopný provádět samostatně zednické práce, zejména s použitím cihel, tvárnic, malt, obkladaček, dlaždic, umělého a přírodního kamene. Mezi jeho činnosti patří vyzdívání stěn, zdiva, nanášení omítek, stavění vnějších zdí a příček, obkládání, bourání nosných konstrukcí. Dle tabulky je zřejmé, že společnost navrhla do druhé kategorie rizikové faktory: prach, vibrace, hluk, fyzickou zátěž a pracovní polohu. Ve třetí kategorii se žádné rizikové faktory nevyskytují, a tudíž je opět činnost zedníka zařazena do druhé kategorie. Pracuje v jednosměnném provozu a pracovní doba je 8 hodin. Na základě provedeného snímku pracovního dne zedníka, provádějící betonování, byly zjištěny následující skutečnosti. Betonová směs je vyrobena v betonárně a dovezena na pracoviště. Kvalifikovaný zedník provádí ručně povrchovou úpravu pomocí ručního nářadí. Dochází u něho k velikému znečištění kůže a pracovního oděvu. Z bezpečnostního listu je zřejmé, že beton obsahuje

42

Výsledky

cement a ten je zdrojem šestimocného chromu, který je silný alergen na kůži. Betonová směs je zhutňována pomocí přítlačných nebo ponorných vibrátorů. Na zedníka působí celotělové vibrace a vibrace přenášené na horní končetiny. Vibrátory jsou také zdroje hluku, který nepřekračuje hranici 85 dB. Pracuje v přijatelné poloze. Další provedený snímek pracovního dne se týkal zedníka provádějícího vnější omítky. Jádrovou omítku ruční, základem je hydrát vápenatý, který může vyvolat senzibilaci při styku s kůží. Omítku zedníkovi připraví a na pracoviště donese pomocný dělník. Při této činnosti dochází k jednostrannému zatížení horních končetin. Práce jsou prováděny ručně, dochází k mnohočetným opakovaným pohybům ruky v zápěstí. Větší plochy jsou omítány pomocí strojních omítaček, kdy je materiál nanášen tlakovým vzduchem. U této technologie je závažné působení hluku a práce je fyzicky namáhavá. Vnější omítky byly prováděny v jarních měsících. Zaměstnavatel musí počítat i s možností konané práce v letních a zimních měsících a zahrnout do osobních ochranných pomůcek i ochranné nápoje. Na pracovišti vykonával činnost také zedník – obkladač, který nejdříve upraví plochu pod obklady pomocí vyrovnávacích vrstev a poté provádí obklady stěn a dlažeb. Při obkládání si uspořádá pracoviště tak, aby pracoval v přijatelné poloze. Pouze dokončovací práce, kdy obkládá u podlahy, anebo u stropu, probíhají v nepřijatelné poloze, ale netrvají déle jak 20 minut za celou směnu. 3.3.5

Pomocný dělník

Pomocný dělník je nekvalifikovaný pracovník provádějící pomocné, obslužné a manipulační práce. Pracuje v jednosměnném provozu a pracovní doba je 8 hodin. Dle výše uvedené zaslané tabulky rizikových faktorů je v druhé kategorii zařazen rizikový faktor prach, hluk, fyzická zátěž a pracovní poloha - výsledná kategorizace druhá. Nejrizikovějším faktorem působícím na uvedenou profesi je fyzická zátěž, protože pomocný dělník převážně manipuluje s břemeny, s kterými je spojeno onemocnění zad a páteře (výhřez meziobratlových plotének), poškození šlach a svalů. Nemoci z přetížení se častěji objevují u lidí subtilní tělesné konstrukce, u osob starších, u netrénovaných osob. Občas může přenášet břemena o váze 30 kg (maximálně 50 kg) – pytlované suché směsi, cement, menší stavební díly jako jsou cihelné bloky, betonové překlady a podobně. Pomocný dělník také na stavbě provádí úklid vnitřních ploch zametáním, vysáváním, mytím včetně chemických prostředků. Při úklidu manipuluje a třídí zbytky stavebního mate-

Výsledky

43

riálu včetně materiálu obalového, provádí separaci a sběr odpadů, připravuje na staveništi maltu, zdící materiál, provádí bourací práce, seká drážky na elektřinu apod. 3.3.6

Malíř

Malíř si většinou připraví povrch pro malby a nátěry a následně provádí aplikaci v souladu s technologickým postupem. Profese je zařazena do druhé kategorie a rizikovým faktorem je prach, chemické látky, fyzická zátěž a pracovní poloha. Pracuje v jednosměnném provozu a pracovní doba je 8 hodin. Malíř je nejvíce zatížen fyzickou zátěží malých svalových skupin. Při výmalbě si uspořádá pracoviště tak, aby pracoval v přijatelné poloze. Pouze dokončovací práce, tak jako u obkladače, kdy nanáší nátěr u podlahy, anebo u stropu, probíhají v nepřijatelné poloze, ale netrvají déle jak 20 minut za celou směnu. Prachem je větší měrou zatížen při odstraňování starého nátěru, u novostavby je expozice prachu minimální. A co se týká chemických látek, tak většinou při práci malíř používá materiál, u kterého se nemusí sledovat hraniční hodnoty. 3.3.7

Skladník

Skladník je kvalifikovaný pracovník schopný vykonávat činnosti při skladování. Pracuje v jednosměnném provozu a pracovní doba je 8 hodin. Dle zaslané tabulky rizikových faktorů je v druhé kategorii zařazen rizikový faktor fyzická zátěž - výsledná kategorizace druhá. Skladník občas ručně manipuluje s materiálem, převážně o hmotnosti od 30 do 50 kg. Při manipulaci s břemeny a při jejich přepravě také využívá mechanizační prostředky - vozík a zdvihací zařízení. Dbá, aby materiál byl uložen tak, aby po celou dobu skladování byla zajištěna jeho stabilita.

3.4 Nemoci z povolání Sledování výskytu nemocí z povolání je klíčovým ukazatelem zdravotní stavu obyvatelstva se závažnými ekonomickými a sociálními dopady. Státní zdravotní ústav zajišťuje sběr a zpracování dat vstupujících do Národního registru nemocí z povolání, dále jen NRNP. Data jsou strukturována podle demografických charakteristik (pohlaví, věk), podle jednotlivých druhů nemocí z povolání, délky expozice, odvětvové klasifikace ekonomických činností, podle místa, kde zaměstnanec vykovával činnost, při které byl vystaven škodlivým účinkům.

44

Výsledky

Společnost vykonává činnost 10 let, což je poměrně krátká doba na projevení nemocí z povolání vlivem expozice rizikových faktorů. Z výše uvedeného důvodu byl zjišťován vývoj a příčiny vzniku hlášených nemocí z povolání v celém oboru stavebnictví. V roce 2009 bylo v České republice hlášeno 1245 nemocí z povolání, ve srovnání s rokem 2008 v roce 2009 klesl počet hlášených nemocí z povolání o 6,4 %. Nejvíce nemocí z povolání bylo vyvoláno působením fyzikálních faktorů, celkem 47,6 % ze všech hlášených nemocí z povolání. V sestupném pořadí následovaly nemoci týkající se dýchacích cest, plic pohrudnice a pobřišnice, nemoci přenosné a parazitární, nemoci kožní, nemoci způsobené chemickými látkami a nemoci hlasivek. Stavebnictví se podílelo 33 případy na celkovém počtu nemocí z povolání v roce 2009, což je 2,7 % z celkového počtu. Z rozborů NRNP byly vybrány informace týkající se stavebnictví a sestavena tabulka č. 2, která sleduje vývoj nemoci z povolání, v letech 2000 – 2009 (Fenclová et al., 2010). Onemocnění způsobená fyzikálními faktory jsou následkem nerovnováhy mezi biologickou odolností tkání organizmu a kladenými fyzickými nároky. Jednostranné nadměrné a dlouhodobé zatěžování (dále jen DNJZ) pohybového aparátu za hranice jejich biologické odolnosti, opakovaná četnost týchž pohybů, kdy po zátěži nedojde k plné regeneraci, vedou k poškození šlach a jejich úponů, kloubů a nervů. Přetěžování je posuzováno podle tří kritérií – nadměrnosti, jednostrannosti a dlouhodobosti. Nejvýznamnějším kritériem je nadměrnost, která je dána vynakládanou svalovou silou a musí být hodnocena v souvislosti s časem. Jednostrannost je charakterizována opakováním úkonů, při nichž jsou exponovány stejné struktury muskuloskeletárního systému. Nadměrnost a jednostrannost se posuzují ve vzájemné souvislosti. Dlouhodobost znamená poškozování výše uvedených struktur v čase. O vzniku a závažnosti onemocnění rozhodují individuální anatomické vlastnosti pohybového aparátu pracovníka. Poškození vzniká z tlaku od podložky, kdy pracovník při činnosti klečí (podlahář, obkladač), tlakem při svírání nástroje, extrémní svalovým napětím, opakovanými mnohočetnými pohyby (zedník-omítkář). Diagnostika některých poškození není jednoduchá, využívá se neurologických, ortopedických metod, rentgenování apod. Ke vzniku onemocnění přispívá chlad a vlhko. Mezi účinná organizační opatření patří úprava režimu práce a odpočinku a především strádání prací a snížení pracovního tempa.

Výsledky Tab. 2 Evid.kód

45

Vývoj počtu nemocí z povolání ve stavebnictví v letech 2000-2009 Nemoc z povolání (NzP)

I.kapitola

NzP způsobené chemickými látkami

1.1.

nemoc z olova nebo jeho sloučenin

1.42

nemoc z polycyklických kondenz. uhlovodíků

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 1

0

2

0

1

0

0

1

II.kapitola

NzP způsobené fyzikálními faktory

25

32

2.4.

porucha sluchu způsobená hlukem

1

3

2.6

nemoci cév rukou při práci s vib. nástroji

4

5

5

2

2.7

nemoci periferních nervů hor. končetin

6

10

8

10

2.8

nemoci kostí a kloubů rukou, zápěstí,loktů

3

2

2

2.9

5

7

6

2.10

nemoci šlach, šlach. pochev, úponů, svalů nemoci perif. nervů končetin - úžin. syndrom

4

7

2.11

nemoci tíhových váčků z tlaku

2.12

poškození menisku

III.kapitola NzP týkající se dýchacích cest, plic

0

1

1

1

1

0

1

6

29

20

22

30

46

55

36

1

2

2

2

2

2

3

2

5

8

11

15

21

26

11

13

1

3

1

4

4

2

1

1

6

8

8

10

1

6

7

3

11

13

3

2

1

1

26

1 1

5

3

9

2

3

2

3.1.1

silikóza s přihlédnutím k dynamice

3.1.2

silikóza s typickými rtg znaky

3.1.3

silikóza komplikovaná

3.1.4

silikotbc

3.1.6

pneumokonióza uhlokopů s typic. rtg znaky

3.1.8

pneumokonióza uhlokopů ve spojení s tbc

3.10.1

asthma bronchiale

3.10.2

jiná alergická onemocnění dýchacích cest

3.2.c

mezoteliom pohrudnice nebo pobřišnice

3.2.a

azbestóza

3.2.b

hyalinóza pohrudnice s poruchou plicních fcí

1

3.2.c

mezoteliom pohrudnice nebo pobřišnice

2

3.4.

pneumokonióza ze svařování

5

3

7

8

4

1

4

1

1

4

4

1

1

2

2

1

1

1 1 1 1

1

1

1

1 2

1 1

1

3

3

1

1

IV.kapitola NzP kožní

23

17

15

11

10

10

7

8

13

3

4.1.

nemoci způsob. fyz., chem.,biolog. faktory

23

17

15

11

10

10

7

8

13

3

V.kapitola

NzP přenosné a parazitární

2

1

1

1

1

0

0

0

0

0

5.2.05

leptospiróza

5.2.11

Lymeská borelióza

5.2.12

klíšťová meningoencefalitida

5.3.05

malárie

47

61

68

51

33

Nemoci z povolání

Zdroj:

1 1

1 1

1

1 56

53

Státní zdravotní ústav, upraveno autorem

56

37

36

46

Graf 1 Zdroj:

Výsledky

Vývoj počtu nemocí z povolání ve stavebnictví v letech 2000-2009 Státní zdravotní ústav

Při mírné nárůstu výskytu nemoci z povolání v letech 2006 – 2008 došlo v roce 2009 k mírnému poklesu. Nárůst v uvedených letech je srovnatelný s obdobím v letech 2000 – 2002, kdy poté následovaly roky 2003 a 2004 s nižším výskytem nemoci z povolání. Zda vývoj bude pokračovat poklesem, jak naznačuje rok 2009, není zřejmé, protože doba expozice (cca 10 let u NzP způsobené fyzikálními faktory), latence a uznání nemoci z povolání je dlouhá a individuální. Tab. 3 Kapitola

Vertikální analýza vývoje NzP (v %) Nemoc z povolání (NzP)

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

I.

způsobené chem.látkami

1,79

0,00

3,57

0,00

0,00

0,00

0,00

1,47

1,96

0,00

II.

způsobené fyzikál. faktory

44,64

60,38

51,79

54,05

61,11

63,83

75,41

80,88

70,59

78,79

III.

týkající se dýchacích cest

8,93

5,66

16,07

13,51

8,33

14,89

13,11

5,88

1,96

12,12

IV.

NzP kožní

41,07

32,08

26,79

29,73

27,78

21,28

11,48

11,76

25,49

9,09

V.

NzP přenosné a parazitární

3,57

1,89

1,79

2,70

2,78

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

Nemoci z povolání

Zdroj:

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00


Z tabulky č. 3 je zřejmé, že ve stavebnictví jsou zaměstnanci nejvíce ohroženi nemocí z povolání způsobené fyzikálními faktory a nemoci z povolání kožní.

Výsledky

3.4.1

47

Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory

Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory jsou ve stavebnictví způsobeny především přetěžováním pohybového aparátu. V roce 2009 se na celkových nemocech z povolání ve stavebnictví podílely NzP způsobené fyzikálními faktory 78,79 %, největší podíl 80,88 % zaujímaly v roce 2007. Naopak nejmenší podíl 44,64 % tvořil v roce 2000. Tab. 4

Vertikální analýza vývoje NzP způsobené fyzikálními faktory

NzP způsob.fyzikálními faktory

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

porucha sluchu způsobená hlukem

4,00

9,38

0,00

5,00

0,00

3,33

4,35

3,64

5,56

0,00

nemoci cév rukou-práce s vib.nástr.

16,00

15,63

17,24

10,00

9,09

6,67

6,52

3,64

13,89

30,77

nemoci periferních nervů hor.konč.

24,00

31,25

27,59

50,00

50,00

50,00

45,65

47,27

30,56

50,00

nemoci kostí a kloubů rukou, zápěstí

12,00

6,25

6,90

0,00

4,55

10,00

2,17

7,27

11,11

7,69

nemoci šlach, šlach. pochev, úponů

20,00

21,88

20,69

5,00

4,55

20,00

17,39

14,55

27,78

3,85

nemoci perif. nervů končetin

24,00

12,50

24,14

30,00

31,82

10,00

23,91

23,64

8,33

7,69

nemoci tíhových váčků z tlaku

0,00

3,13

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

2,78

0,00

poškození menisku

0,00

0,00

3,45

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

0,00

NzP způsob.fyzikálními faktory

Zdroj:

100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00


Z podrobného rozboru NzP způsobené fyzikálními faktory plyne, že nemoci periferních nervů horních končetin při práci s vibrujícími nástroji a zařízeními tvoří největší podíl. V letech 2003 – 2005 a v roce 2009 dokonce rovných 50 %. Nemoci vznikají při práci s pneumatickým nářadím ručně ovládaným nebo při expozici nadlimitním vibracím přenášených na postiženou část těla. Druhou nejčastější NzP jsou nemoci periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z DNJZ, vyjma roku 2001, 2005, 2008 a 2009. Nejrozšířenější NzP je tzv. syndrom karpální tunelu. Jak uvádí server Klinika zdraví (2011) syndrom vzniká z přetěžování pohybového aparátu a nervů končetin, používáním velké svalové síly (např. používání vibrujícího ručního nářadí – pěchovaček, sbíječek) nebo velkého počtu opakujících se stereotypních pohybů. Postihuje široké spektrum profesí – od horníků přes dělníky, šičky, svářeče, řezníky, soustružníky až k sekretářkám. Projevuje se mravenčením, pálení prstů, poruchou citlivosti prstů a bolestmi v zápěstí. Prevencí proti vzniku syndromu karpálního tunelu je především úprava pracovních podmínek tak, aby nedocházelo k přetěžování horních končetin (mechanizovat činnosti). Pokud se

48

Výsledky

přetížení nelze vyhnout, měly by být dělány přestávky, při zvýšené expozici vibracím by měli pracovníci používat protivibrační rukavice. Následující pořadí již nelze jednoznačně stanovit. Sledovaným rokům se vymyká rok 2009. Nemoci cév rukou při práci s vibrujícími nástroji a zařízení zaznamenaly největší počet případů NzP za sledované období a v uvedeném roce se podílely 30,77 % na celkových NzP. Nemoci vznikají při práci s pneumatickým nářadím ručně ovládaným nebo při expozici nadlimitním vibracím přenášených na postiženou část těla. Nejznámější je nemoc zvaná sekundární Raynaudův syndrom, tzv. záchvat bílých prstů vyvolaný chladem nebo emocí, který může trvat necelou minutu, ale také 20-30 minut. Potřebná délka expozice je uváděna od několika měsíců do 20 let. (Brhel, 2007) 3.4.2

Kožní nemoci z povolání

Kožní nemoci z povolání se ve stavebnictví v roce 2009 podílely na celkových nemocech z povolání 9,1 %. Jen v roce 2009 a 2006 se před kožní nemoci z povolání na druhé místo dostaly nemoci z povolání týkající se dýchacích cest. Podíl kožních nemocí na celkový NzP kožní od sledovaného roku 2000 stále klesá, s výjimkou roku 2008, který by se dal srovnat s rokem 2002. Jak uvádí standard Hygiena práce ve výstavbě (2000) kožní nemoci z povolání jsou nemoci kůže způsobené fyzikálními, chemickými nebo biologickými faktory. Většinou se jedná o dermatózy z cementu, chrómu a jeho sloučenin a z dehtu. Ačkoliv lokalizace dermatitid je u většiny případů typická, tj. na místech přímého styku kůže s vyvolávajícím alergenem, přecitlivělostí je postižena kůže celého těla. Průběh léčby bývá zdlouhavý. Pokožka musí být přeléčena a dále následuje stálá péče o pokožku – promazávání, koupele a je nutné vyloučit práci s alergenem, který ekzém vyvolává. Doba, od kontaktu s alergeny ke vzniku nemoci z povolání, se pohybuje v mimořádně širokém rozmezí od 1 do 37 let, střední expozice byla 2 roky. 3.4.3

Předběžná kalkulace nákladů při uznání nemoci z povolání

Uznání diagnostikovaného onemocnění za nemoc z povolání předchází poměrně složitý proces ověřování – šetření podmínek výkonu práce, které provádí orgán ochrany veřejného zdraví. Tento proces se skládá ze zjišťování anamnestických údajů a hodnocení míry rizika. Objektivizace rizik se provádí především měřením rizikových faktorů. Při hodnocení se vychází z doby, po kterou je pracovník hodnocenému rizikovému faktoru vystaven a z výsledků měření faktorů.

Výsledky

49

Je vycházeno z modelové situace, kdy pracovníkovi-zedníkovi, jehož hlavní činností je provádění omítek, byla uznána kožní nemoc z povolání – dermatóza z cementu. Po skončení pracovní neschopnosti byl pracovník přeřazen na jinou, méně placenou práci. Pracovník je narozen 15. 3. 1955, doba pracovní neschopnosti (dále jen PN) od 6. 4. 2010 do 27. 6. 2010, pracovní doba je stanovena 40 hodin týdně, rovnoměrně rozvržená, obvyklá měsíční hrubá mzda 18 000 Kč. Výpočet výše náhrady mzdy za pracovní neschopnost:

Náhrada za prvních 14 dnů PN (6. 4. -19. 4.) 6. 4 . - 8. 4. 0 Kč 9. 4 . - 19. 4. 7 pracovních dní x 8 h denně = 56 h 60 % redukovaného průměru tj. 57,08 Kč za 1 h (vyměřovacím obdobím je I. čtvrtletí) 56 h x 57,08 = 3 197 Kč Nemocenské dávky od OSSZ (20. 4 . - 27. 6.) tj. 69 dnů 60 % redukovaného denního průměru tj. 327 Kč (vyměřovacím obdobím je posledních 12 měsíců před PN) 69 dnů x 327 Kč = 22 563 Kč Ušlý výdělek průměrný výdělek za I. čtvrtletí 105,72 Kč za 1 h průměrný výdělek denní 8 h denně x 105,72 = 846 Kč doba PN 59 pracovních dnů 59 dnů x 846 = 49 914 Kč Náhrada ztráty na výdělku po dobu PN náhrada mzdy od zaměstnavatele 3 197 Kč náhrada mzdy od OSSZ 22 563 Kč ušlý výdělek 49 914 Kč náhrada ztráty na výdělku 49 914 – 3 197 – 22 563 = 24 154 Kč

K vypočítané ztrátě na výdělku ještě náleží bolestné, které se může pohybovat v uvedeném případě od 90 – 600 bodů, přičemž hodnota bodu je 120 Kč. Náhrada ztráty na výdělku po skončení PN Obvyklá měsíční hrubá mzda zaměstnance byla 18 000 Kč (čistá mzda 14 460 Kč), po přeřazení na jinou práci činí měsíční hrubá mzda 14 000 Kč (čistá mzda 11 710 Kč), rozdíl tedy je 2 750 Kč měsíčně tj. 33 000 Kč ročně.

50

Výsledky

Zaměstnanci vzniká nárok na starobní důchod 15. 7. 2018, tj. cca 8 let do odchodu do důchodu, 8 x 33 000 Kč = 264 000 Kč. Zaměstnavatel tedy bude ještě následujících 8 let vyplácet náhradu ztráty na výdělku, která bývá v praxi nazývána jako renta, ročně ve výši 33 000 Kč. Pokud bude z pracovníka uznána nemoc z povolání až do odchodu do důchodu, zaměstnavatel celkem za uvedenou dobu uhradí částku 264 000 Kč. Pokud zaměstnavatel zajišťoval opatření vedoucí k minimalizaci rizikových faktorů a tudíž nezavinil vznik nemoci z povolání, Kooperativa pojišťovna a.s. nebo Česká pojišťovna, a.s. mu uvedenou částku refunduje.

3.5 Organizační směrnice směrnice Společnost v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb. zákoník práce v platném znění a nařízením vlády č. 495/2001 Sb. poskytuje zaměstnancům OOPP, provádí lékařské prohlídky, ale nemá vypracované organizační směrnice, které by sloužily ke zkvalitnění řízení činnosti a ke kontrole v oblasti péče o bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Dále nemá žádné pokyny pro skladníka a ostatní profese, které ručně manipulují s břemeny. A přitom je důležité pro uvedené pracovníky znát zásady bezpečné manipulace, aby předešli závažným onemocněním pohybového aparátu, především páteře. Bylo by vhodné se řídit následujícími organizačními směrnicemi.

Výsledky

3.5.1

51

Organizační směrnice - poskytování OOPP

Společnost

Organizační směrnice

1 – 2011

Výtisk č.: 1

Osobní ochranné pracovní prostředky

Počet stran

1. Úvodní ustanovení V souladu se zákonem č. 262/2006 Sb. zákoník práce v platném znění, nařízením vlády č. 495/2001 a č. 361/2007 sb. vydávám tuto směrnici k zabezpečení vybavení zaměstnanců OOPP a k řádnému hospodaření s nimi. Současně stanovuji podmínky pro poskytování mycích a čisticích a ochranných nápojů. 2. Všeobecné podmínky OOPP jsou prostředky určené k používání zaměstnanci společnosti, chrání před zdravotními a bezpečnostními riziky, která by mohla ohrozit jejich život, bezpečnost a zdraví při práci. Stavbyvedoucí při nástupu nového pracovníka, po zařazení do prováděné práce, vybaví zaměstnance OOPP pro určenou práci dle přílohy č. 1 této směrnice a seznámí ho s používáním přidělených OOPP. Přijetí OOPP potvrdí zaměstnanec svým podpisem na záznamníku o OOPP, viz příloha č. 2. Dojde-li ke změně podmínek na pracovišti, musí být provedeno přehodnocení rizik a upraveno poskytování OOPP. Stavbyvedoucí soustavně kontroluje povinnosti používání OOPP zaměstnanci. 3. Hospodaření s OOPP OOPP přidělované dle této OS zaměstnancům jsou po celou dobu majetkem zaměstnavatele, a tudíž zaměstnanec odpovídá za ztrátu poskytnutých OOPP a je povinen vzniklou škodu nahradit v plné výši. Přidělování OOPP zaměstnancům je bezplatné a není přípustné je nahrazovat finančním plněním. Zaměstnanci jsou povinni u přidělených OOPP provádět drobnou denní údržbu, aby byly účinné po celou dobu používání. Budou vyměněny vždy, když ztratí svou ochrannou účinnost i když neuplynula doba uvedená v příloze č. 1.

52

Výsledky

Stavbyvedoucí vybírá OOPP ve spolupráci s bezpečnostním technikem. Nakupuje pouze OOPP se značkou CE, která splňuje požadavky nařízení vlády č. 21/2003 Sb. a zároveň evropské směrnice 89/686/EHS. Náklady na pořízení OOPP jsou daňově uznatelný výdaj a zaměstnavatel má nárok na odpočet daně z přidané hodnoty. 4. Poskytování mycích, čistících a dezinfekčních prostředků Zaměstnancům vykonávající práce méně čisté a práce nečisté budou poskytovány mycí, čistící, dezinfekční prostředky a ochranné krémy (dále jen MČDP). MČDP budou skladníkem vydávány jednotlivým pracovníkům vždy na začátku kalendářního měsíce. 5. Ochranné nápoje Ochranný nápoj chránící před účinky zátěže teplem poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům, kteří pracují celou směnu na venkovním pracovišti a v otevřených budovách. Ochranný nápoj poskytuje zaměstnavatel na pracovišti nebo v jeho blízkosti tak, aby byl snadno dostupný. Mistr monitoruje teplotu na venkovním pracovišti zastíněným teploměrem, pokud v průběhu osmihodinové směny přesáhne měření hodnotu 24°C, zajistí zaměstnanci středně mineralizovanou vodu s nízkým obsahem cukru tj. do 6,5 hmotnostních procent v množství 1,5 l za den. Pokud bude dle předpovědi počasí předpoklad splnění výše uvedené podmínky, zaměstnancům budou přidělovány mineralizované vody především na začátku směny. Ochranný nápoj k ochraně zdraví před účinky zátěže chladem na venkovním pracovišti bude zaměstnancům poskytován, pokud mistr naměří zastíněným teploměrem nejnižší teploty venkovního vzduchu na pracovišti v průběhu osmihodinové směny nižší než 4°C. Teplý ochranný nápoj bude poskytován ve formě neslazeného čaje z termosu dovezeného na pracoviště s jednorázovými plastovými kelímky. V případě nemožnosti dovozu termosu budou zaměstnancům poskytnuty 2 mimořádné pracovní přestávky a čaj bude mistrem zaplacen v nejbližší restauraci. Přílohy: 1. Přehled OOPP dle profesí 2. Evidenční list vydaných OOPP

Vypracoval:

Schválil:

Změny:

Datum vypracování: 03/2011

Datum schválení: 04/2011

Účinnost od: 1.5.2011

Výsledky

53

Příloha č. 1 Přehled OOPP dle profesí PROFESE: STAVBYVEDOUCÍ OCHRANA OOPP

ŽIVOTNOST

obličej/oči

brýle ochranné

-

hlava

přilba ochranná

60

trup

kabát zimní

36

nohy

obuv prac. s W podešví a vyztuž. špicí

12

celé tělo

vesta výstražná

36

PROFESE: MISTR, ZEDNÍK, POMOCNÝ DĚLNÍK, MALÍŘ, SKLADNÍK Ochrana

OOPP

ŽIVOTNOST

obličej/oči

brýle ochranné nebo štít

-

přilba ochranná

60

čepice se štítkem

12

oblek pracovní

12

kabát zimní

36

ruce

rukavice pracovní

nohy

obuv prac. s W podešví a vyztuž. špicí

12

celé tělo

vesta výstražná

36

dýchadla

respirátor

-

sluch

chrániče sluchu

-

hlava trup

NEČISTÁ PRÁCE

MNOŽSTVÍ

mýdlo

125 g za 2 měsíce

reparační krém

50 g za měsíc

mycí pasta

200 g za 2 měsíce

ručník

2 ks za rok

54

Výsledky

Příloha č. 2 Evidenční list vydaných OOPP Evidenční list vydaných OOPP Zaměstnanec ………………………………… podpisem jednotlivých řádků evidenčního listu stvrzuje, že OOPP přijal a zároveň byl seznámen s povinností a způsobem jeho užívání. Poskytovaný druh OOPP

3.5.1

Podpis zaměstnance

OOPP vydal

Organizační směrnice - lékařské prohlídky

Společnost


2 – 2011

Výtisk č.: 1

Lékařské prohlídky

Počet stran

V souladu se zákonem č. 262/2006 Sb. zákoník práce v platném znění, zákonem č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a s vyhláškou č. 3/2010 Sb. o stanovení obsahu a časového rozmezí preventivních prohlídek vydávám tuto směrnici k provádění lékařských prohlídek. Zdravotní způsobilost k výkonu práce se posuzuje na základě zjištění zdravotního stavu zaměstnance při lékařské vstupní prohlídce – vždy musí být předloženo písemné vyjádření závodního preventivního lékaře. Účetní – administrativní pracovník zabezpečí, aby se uchazeč o zaměstnání podrobil vstupním a ostatním lékařským prohlídkám u závodního preventivního lékaře. Dále eviduje uskutečněné lékařské prohlídky, kontroluje termíny a odesílá k lékařským prohlídkám posuzovaného zaměstnance. K žádosti uvede, o jakou lékařskou prohlídku se jedná, druh práce,

Výsledky

55

údaje o pracovních podmínkách, zdravotní rizika dle faktorů a bezpečností rizika ohrožující zdraví. Druhy lékařských prohlídek vstupní - všichni zaměstnanci před nástupem do zaměstnání periodická - ve lhůtách stanovených předpisy • zedník pracující ve výškách každoročně řadové - u profesí, kde nejsou předepsané periodické prohlídky • profese zařazené v I. kategorii zaměstnanci do 50 let 1x za 5 let zaměstnanci nad 50 let 1 x za 3 roky • oftalmologické vyšetření se zaměřením na latentní oční vady u profese účetní-administrativní pracovník: zaměstnanci do 40 let 1 x za 3 roky zaměstnanci nad 40 let každoročně • profese zařazené ve II. kategorii zaměstnanci do 50 let 1x za 3 roky zaměstnanci nad 50 let 1 x za 2 roky • profese pracují ve výškách nad 10 m zaměstnanci 21 - 50 let 1x za 5 let zaměstnanci do 21 let a nad 50 let každoročně mimořádná - v případě, že došlo k těžkému úrazu, k pracovní neschopnosti trvající déle než 4 týdny nebo došlo-li ke změně způsobilosti k práci výstupní - všichni zaměstnanci po ukončení pracovního poměru

Vypracoval:

Schválil:

Změny:




56

Výsledky

3.5.2

Organizační směrnice - ruční manipulace s břemeny

Společnost


3 – 2011

Výtisk č.: 1

Ruční manipulace s břemeny

Počet stran

V souladu s nařízení vlády č. 361/2007 Sb. a ve znění pozdějších předpisů nařízení vlády č. 523/2002 a 441/2004 vydávám tuto směrnici týkající se ruční manipulace s břemeny. Ruční manipulace s břemeny znamená přepravování, nebo nošení břemen jedním, nebo více pracovníky. Zahrnuje zvedání, držení, pokládání, sunutí, tahání, nošení či přemísťování. Tam, kde se nelze vyhnout ruční manipulaci s břemeny musí být uspořádáno pracoviště tak, aby manipulace byla bezpečná. Zaměstnanec se řídí níže uvedeným manipulačním postupem:

zjistí hmotnost a vlastnosti břemene, zjistí, kam má břemeno přemístit a zda v prostoru nejsou žádné překážky, břemeno pevně uchopí; ruce, břemeno ani držadlo nesmí klouzat, při uchopení je třeba dodržovat zásadu, že rozpětí rukou, které uchopí břemeno, má být přibližně shodné s šíří ramen, pokud manipuluje s břemenem s další osobou, musí oba dva vědět, co dělat, při zvedání břemeno obkročí, zvedá je z podřepu, a co nejvíce používá svaly na nohou, narovná záda a přitáhne břemeno co nejblíže k tělu, břemeno nese s napnutýma rukama směřujícíma dolů, při zvedání těžkých břemen je vhodné se před zvednutím nadechnout a držet dech po celou dobu zvedání, zvýší se tak nitrohrudní a nitrobřišní tlak, čímž se zpevní břišní svalstvo a stabilizuje se páteř, při otáčení s břemeny musí dávat pozor, aby se neotáčel trupem, ale pomocí přešlápnutí chodidel, při sunutí a tahání využívá váhy vlastního těla, vyvaruje se ohýbání a otáčení zad.

Zaměstnanec je povinen dodržovat nejvýše přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen. Hmotnost břemen ručně přenášených muži nesmí překročit při občasném zvedání a přenášení 50 kg (ženy 20 kg), při čas-

Výsledky

57

tém přenášení a zvedání 30 kg (ženy 15 kg). Občasným zvedáním se rozumí práce vykonávaná přerušovaně po dobu celkově kratší než 30 minut za pracovní dobu. Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit 10 000 kg (ženy 6 500 kg) za pracovní dobu. Při práci vsedě nesmí u muže hmotnost břemena překročit 5 kg (u ženy 3 kg).

Vypracoval:

Schválil:

Změny:




3.6 Hodnocení Hodnocení ekonomická ekonomická náročnost zajištění BOZP Tab. 5

Náklady stavební společnosti na BOZP ve vybraných letech

Výše nákladů v Kč bez DPH

Druh nákladu OOPP Mycí a čisticí prostředky Poradenství, školení Zdravotní prohlídky Zákonné pojištění zaměstnanců Ostatní náklady BOZP Celkem náklady na BOZP Celkové náklady v tis. Kč Podíl nákladů BOZP na celkových v % Zdroj:

2006 9 415 4 290 14 537 1 750 5 985 5 741 41 718 28 522 0,15

2007 13 807 4 850 14 866 2 450 6 524 6 342 48 839 27 799 0,18

2008 18 755 4 895 17 793 3 750 7 435 6 850 59 478 22 873 0,26

2009 14 278 4 968 17 685 6 200 21 027 8 690 72 848 33 362 0,22

2010 26 470 7 235 16 850 4 100 18 134 7 126 79 915 27 735 0,29

Výkazy zisku a ztráty stavební společnosti, upraveno autorem

Komentář k jednotlivým nákladovým položkám: Náklady na OOPP Položka OOPP je tvořena nákupem všech OOPP dle vypracované směrnice č. 1 vyjma mycích a čisticích prostředků a ochranných nápojů. Náklady v prvních sledovaných letech rostly současně i se zvyšujícím se počtem zaměstnanců. Výjimkou je rok 2008 a 2010, kdy náklady vzrostly rychleji. Důvodem je nákup OOPP, jejichž doba použitelnosti je větší než 1 rok.

58

Výsledky

Mycí a čisticí prostředky Do této položky kromě mycích a čisticích prostředků patří dezinfekční prostředky, ochranné krémy, ručníky a toaletní papír. Z tabulky vyplývá, že úměrně rostly s počtem pracovníků. Poradenství, školení Náklady na poradenství zahrnují smluvní odměnu externímu bezpečnostnímu technikovi. Také školení se provádí externě. Jedná se o školení řidičů, vazačů, pracovníků pracujících ve výškách. Nejvyšší náklady vznikly v roce 2008, protože uplynuly stanovené lhůty. Zdravotní prohlídky Tato položka obsahuje lékařské prohlídky nejen vstupní a výstupní, ale také řadové a periodické. Proměnlivost souvisí s fluktuací zaměstnanců během roku a s periodicitou prohlídek, dle směrnice č. 2. Dle tabulky je zřejmé, že největší fluktuace a také končící lhůty pro řadové prohlídky proběhly v roce 2009, kdy náklady dosáhly největší hodnoty 6 200 Kč. Zákonné pojištění zaměstnanců Zákonné pojištění přímo úměrně roste s počtem pracovníků a s jejich mzdou. Základem pro výpočet je souhrn vyměřovacích základů a sazba pro stavební organizace je 9,8 ‰. Ostatní náklady BOZP Tato oblast zahrnuje náklady na poskytnuté ochranné nápoje, revize, hasicí přístroje, lékárničky, bezpečnostní tabulky, protiskluzové pásky, technické normy a ostatní náklady související se zabezpečením pracoviště. Uvedené náklady byly nejvyšší v roce 2009, dosáhly částky 8 690 Kč. Důvodem byly souběžné práce na více zakázkách, a tudíž se muselo zabezpečit více pracovišť. Náklady celkové Celkové náklady na zajištění BOZP ve sledovaném období stále rostly. Důvodem je expanze organizace.

Výsledky Tab. 6

59

Vertikální analýza nákladů na BOZP (v %)

Položka

2006

OOPP Mycí a čisticí prostředky Poradenství, školení Zdravotní prohlídky Zákonné pojištění zaměstnanců Ostatní náklady BOZP Celkem náklady na BOZP

22,57 28,27 31,53 19,60 33,12 10,28 9,93 8,23 6,82 9,05 34,85 30,44 29,92 24,28 21,08 4,19 5,02 6,30 8,51 5,13 14,35 13,36 12,50 28,86 22,69 13,76 12,99 11,52 11,93 8,92 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

Zdroj:

2007

2008

2009

2010

Výkazy zisku a ztráty stavební společnosti, upraveno autorem

Tabulka č. 6 zachycuje vertikální analýzu nákladů organizace v oblasti zajištění BOZP. V letech 2006-2007 největší podíl na celkových nákladech tvořily náklady spojené s poradenstvím a školením, v roce 2008 a 2010 to byly náklady na pořízení OOPP. Zcela odlišný je rok 2009. V uvedeném roce se na celkových nákladech BOZP organizace nejvíce podílely náklady na zákonné pojištění zaměstnanců (28,86 %). V celém sledovaném období byly v celkových nákladech na BOZP nejméně zastoupeny náklady na mycí a čisticí prostředky, zdravotní prohlídky a ostatní náklady a to od 4,19 % do 13,76 %. Naopak největší podíl tvořily náklady na OOPP, poradenství, školení a zákonné pojištění, jejichž pořadí se ve sledovaných letech měnilo.

60 Tab. 7

Výsledky Horizontální analýza nákladů na BOZP

Absolutní změna v %

Položka 07/06 OOPP

08/07

09/08

10/09

4 392

4 948

-4 477

12 192

Mycí a čisticí prostředky

560

45

73

2 267

Poradenství, školení

329

2 927

-108

-835

Zdravotní prohlídky

700

1 300

2 450

-2 100

Zákonné pojištění zaměstnanců

539

911

13 592

-2 893

Ostatní náklady BOZP

601

508

1 840

-1 564

7 121

10 639

13 370

7 067

Celkem náklady na BOZP Položka

Relativní změna v % 07/06

08/07

09/08

10/09

OOPP

46,65

35,84

-23,87

85,39

Mycí a čisticí prostředky

13,05

0,93

1,49

45,63

Poradenství, školení

2,26

19,69

-0,61

-4,72

Zdravotní prohlídky

40,00

53,06

65,33

-33,87

9,01

13,96

182,81

-13,76

Ostatní náklady BOZP

10,47

8,01

26,86

-18,00

Celkem náklady na BOZP

17,07

21,78

22,48

9,70

Zákonné pojištění zaměstnanců

Zdroj: Výkazy zisku a ztráty stavební společnosti, upraveno autorem

Horizontální analýza nákladů znázorňuje změny jednotlivých druhů nákladů v oblasti zajištění BOZP v čase. Změny jsou formulovány jak v absolutním vyjádření, tak relativním. Náklady na OOPP U položky náklady na OOPP byla mírná stoupající tendence, kromě roku 2009. V roce 2010 byl největší nárůst, a to o 85,39 % proti roku 2009, což je v absolutním vyjádření o 12 192 Kč. Naopak zmíněný pokles o 23,87 % byl zaznamenán v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008, v absolutním vyjádření o - 4 477 Kč. Mycí a čisticí prostředky Položka mycí a čisticí prostředky měla po celé sledované období mírně stoupající tendenci. Nejvýraznější byla v roce 2010, kdy proti roku 2009 vzrostla o 45,63 % v absolutním vyjádření o 2 267 Kč.

Výsledky

61

Poradenství, školení U položky poradenství, školení je vidět zpočátku mírně stoupající tendence a po zbytek období pokračoval klesající trend. Nejvyšší navýšení o 19,68 % byl v roce 2008 proti roku 2007, což je v absolutní hodnotě o 2 927 Kč. V roce 2010 ve srovnání s rokem 2009 byl pokles o 4,72 % v absolutním vyjádření o - 835 Kč. Zdravotní prohlídky Náklady na zdravotní prohlídky měly rostoucí trend do roku 2009. Poslední rok sledovaného období 2010 klesly o 33,87 % proti roku 2009, což je v absolutním vyjádření o -2 100 Kč. V letech 2008 a 2009 vzrostly o stejných 65,33 %, avšak v absolutním vyjádření větší nárůst byl zaznamenán v roce 2009 proti roku 2008 o 2 450 Kč. Zákonné pojištění zaměstnanců Výše uvedený druh nákladů vykazuje rostoucí trend, ale v posledním období mírný pokles. Markantní zvýšení o 182,81 % bylo v roce 2009 ve srovnání s rokem 2008, což je v absolutním vyjádření o 13 592 Kč. V roce 2010 proti roku 2009 bylo snížení o 13,76 % v absolutním vyjádření o – 2 893 Kč. Ostatní náklady BOZP Položka ostatní náklady BOZP měla rostoucí tendenci, ale na konci období klesla. Nejdříve rostla v roce 2007 o 10,47 %, v roce 2008 o 8,01 % a nejvíce v roce 2009 o 26,86 % v absolutním vyjádření o 1 840 Kč. V roce 2010 došlo k poklesu o 18 %, absolutní hodnota 1 564 Kč. Náklady celkem Celkové náklady na zajištění BOZP vykazovaly v celém sledovaném období rostoucí tendenci. Výrazné zvýšení nákladů bylo v roce 2009 proti roku 2008 a to o 22,48 %, což je v absolutním vyjádření o 13 370 Kč. Naopak nejmenší nárůst vykazuje rok 2010, kdy celkové náklady vzrostly jen o 9,70 % v absolutním vyjádření o 7 067 Kč.

62

Diskuze

4 Diskuze V této bakalářské práci byly zmonitorovány rizikové faktory pracovního prostředí z hlediska zátěže na zdraví pracovníků a zhodnoceny zdravotní rizika na pracovišti ve stavební společnosti. Na základě provedených snímků pracovního dne jednotlivých profesí bylo zjištěno následující. Profese majitel-jednatel je zařazena do první kategorie, činnost je velice rozmanitá a různorodá, není jednostranně zatížen, čili ergonomické řešení pracovního místa nebylo zjišťováno. Naopak u profese účetníadministrativní pracovník bylo zaměřeno právě na ergonomické řešení pracovního místa a byly odhaleny nedostatky, které nejsou závažné, ale v budoucnu mohou způsobovat pracovní neschopnost a snižovat produktivitu pracovníka. A proto navrhuji monitor přemístit tak, aby jeho plocha byla umístěna kolmo ke stěně s okny a postavit ho na podstavec, aby horní část monitoru byla zhruba ve výšce očí účetního. Doporučuji pořízení speciální gelové podložky k myši a ke klávesnici, která se používá nikoliv při psaní, ale pro odpočinek rukou. Tato zdánlivě jednoduchá pomůcka sníží zatížení šlach v prstech a uleví zádům, protože opřením zápěstí se přenese tíha rukou do podložky. Činnost uvedené profese je spojena s prací na počítači. Pokud trvá souvislá práce s počítačem čtyři hodiny a není možná z organizačních důvodů jiná činnost, musí zaměstnavatel pracovníkovi umožnit každé dvě hodiny pěti až desetiminutovou přestávku. Další profesí, u které bych navrhla opatření, je zedník, který provádí fyzicky namáhavou práci, která je spojena s expozicí šestimocnému chromu, který je silný alergen na kůži. Opatření spočívá v informovanosti o účincích šestimocného chromu a doporučit pracovníkům, aby ihned po ukončení práce sejmuli kontaminovaný oděv a pokožku opláchli čistou vodou a mýdlem, popřípadě natřeli reparačním krémem. Ne všichni zedníci kompenzují značné znečištění oděvu a pokožky zvýšenou péčí o tělesnou čistotu a osobní hygienu. Ze zpracovaného vývoje počtu nemocí z povolání ve stavebnictví vyplynulo, že pracovníci jsou nejvíce ohroženi nemocí z povolání způsobené fyzikálními faktory a kožní NzP. Modelová situace, kdy pracovníkovi byla uznána nemoc z povolání, naznačila, jak finančně náročné pro malé podniky je odškodňování nemocí z povolání, pokud by se prokázalo, že zaměstnavatel porušil platné předpisy. V souvislosti se snížením nemocí z povolání navrhuji společnosti možné zapojení se do programů podporující zdraví na pracovišti. Jedním z nich je

Diskuze

63

každoročně vyhlašovaná soutěž „Podnik podporující zdraví“, jejímž vyhlašovatelem je Evropská síť pro podporu zdraví na pracovišti, odborným garantem je zdravotní ústav. V soutěži se hodnotí vytváření zdravého pracovního prostředí snižování psychické a fyzické zátěže. V rámci těchto aktivit probíhá očkování, rehabilitační programy, masáže pro skupiny zaměstnanců se zvýšenou zátěží, protistresový program, propagace zdravého životního stylu každého zaměstnance. Podpora zdraví na pracovišti doplňuje systém péče o zdraví při práci a na rozdíl od bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci neexistují na její zavedení v naší republice právní požadavky. Stavební společnost dodržuje platné zákony v oblasti BOZP, ale nemá vnitřní předpisy, které by činnost v uvedené oblasti podrobně rozpracovaly a stanovily jasná pravidla. K výše uvedenu účelu slouží organizační směrnice, které jsem navrhla pro poskytování osobních ochranných prostředků, pro zajišťování lékařských prohlídek a pro ruční manipulaci s břemeny a doporučuji se jimi řídit. Doporučuji v blízké budoucnosti uvažovat o implementaci systému řízení BOZP a jeho integraci s již používaným systémem managementu kvality dle normy ČSN EN ISO 9001:2009. Vhodným a nejpoužívanějším systémem managementu BOZP v ČR je normativní doporučení OHSAS 18 001, které je kompatibilní se zavedeným přístupem k řízení kvality, tudíž by její realizace pro společnost znamenala menší finanční zatížení, vyšší produktivitu práce i konkurenceschopnost. V poslední části byla zhodnocena ekonomická náročnost zajištění celé oblasti BOZP (zdravotních i bezpečnostních rizik). Z realizovaného zhodnocení lze konstatovat, že náklady na zajištění BOZP jsou ve srovnání s celkovými náklady organizace minimální (cca 0,3 %). Není pochyb, že investice do zajišťování bezpečného pracoviště a péče o zdraví pracovníků při práci vzhledem k možným finančním nárokům při vzniku nemoci z povolání (i úrazů) je rentabilní.

64

Závěr

5 Závěr Cílem této bakalářské práce bylo zhodnocení zdravotních rizik na pracovišti ve stavební společnosti a navrhnout organizační směrnici pro zvýšení úrovně řízení zdravotních rizik. Tzn. zmonitorování všech faktorů pracovního prostředí a pracovních podmínek z hlediska zátěže lidského zdraví těmito faktory a jejich možného škodlivého vlivu na zdraví pracovníků při práci. Následně posoudit míru závažnosti zátěže pro pracovníka vystaveného rizikovým faktorům. Z posouzení je zřejmé, že uvedené profese ve stavební společnosti jsou maximálně zařazeny do druhé kategorie. Práce druhé kategorie nepřekračují hygienické limity, ale u citlivých osob nelze vyloučit nepříznivý vliv na zdraví. Rizikové práce, které jsou zařazeny do kategorie třetí a čtvrté, se v uvedené společnosti nevyskytují. Jelikož ve stavební společnosti jsou pracovníci především vystaveni nadměrnému, jednostrannému a dlouhodobému zatěžování, doporučuji dbát na propracovanou organizaci práce, která především spočívá ve střídání prací. Organizace práce zajistí, aby kvalifikovaní pracovníci (zedníci) nebyli práce neschopní a společnost tak nebude muset řešit problém, kým nemocného nahradit, protože za nesplnění termínu dodání prací jsou ve smlouvách o dílo vysoké úroky z prodlení. Nehledě na skutečnost, že náhradního pracovníka musí zaškolit, seznámit s prací a to vyžaduje nemalé finanční náklady. Bylo zjištěno, že stavební společnost dodržuje právní předpisy, které stanovují požadavky na zjištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, poskytuje jim osobní ochranné pracovní pomůcky, zajišťuje lékařské prohlídky, hodnotí úroveň zátěže zaměstnanců, ale nemá v této oblasti žádnou vypracovanou organizační směrnici, která by zajistila kvalitní řízení v oblasti BOZP. Pro zlepšení řízení byly navrženy tři směrnice: Směrnice č. 1-2011 Poskytování OOPP Směrnice č. 2-2011 Lékařské prohlídky Směrnice č. 3-2011 Ruční manipulace s břemeny. Na závěr bych chtěla konstatovat, že zdravé a bezpečné pracoviště není jen přínosem pro samotnou společnost, ale snížení nákladů spojených s pracovní neschopností se projeví i celospolečensky, sníží se náklady na systém sociálního zabezpečení a veřejné finance, což se výrazně promítne do ekonomiky státu.

Literatura

65

6 Literatura ARMSTRONG, M. Řízení lidských zdrojů. 10. vydání. Praha : Grada Publishing, 2007. 800 s. ISBN 978-80-247-1407-3. DURDISOVÁ, J. Ekonomika zdraví. Praha : Vysoká škola ekonomická, 2005b. 228 s. ISBN 80-245-0998-9. Hygiena práce ve výstavbě. Praha : Informační centrum ČKAIT, 2000. 74 s. ISBN 8086364-12-7 JANÁKOVÁ, A. Abeceda bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. 4. rozšířené vydání. Anag : Olomouc, 2008. 381 s. ISBN 978-80-7263-474-3. KOUBEK, J. Personální práce v malých podnicích. 2. vydání. Grada Publishing : Praha, 2003. 248 s. ISBN 80-247-0602-4. KOUBEK, J. Řízení lidských zdrojů. 2. vydání. Management Press : Praha, 2000. 350 s. ISBN 80-85943-51-4. MIKULÁŠTÍK, M. Manažerská psychologie. 2. rozšířené vydání. Praha : Grada Publishing, 2007. 380 s. ISBN 978-80-247-1349-6. PODHORSKÝ, J; SVOBODOVÁ, J. Praktický průvodce vnitřními směrnicemi. 2. doplněné vydání. Olomouc : Anag, 2003. 207 s. ISBN 80-7263-161-6. ŠUBRT, B, et al. Abeceda mzdové účetní. 21. vydání. Anag : Olomouc, 2011. 533 s. ISBN 978-80-7263-635-8. VEBER, J, et al. Management kvality, environmentu a bezpečnosti práce. 2.vydání Praha : Management Press, 2010. 359 s. ISBN 978-80-7261-210-9. VEBER, J; PINCOVÁ, E. Management bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Praha : Professional publishing, 2008. 149 s. ISBN 978-80-86946-46-7. Pracovní úraz a odpovědnost. Práce-Mzdy-Odvody bez chyb, pokut a penále. 2010, V., 9/2010, s. 73-77. ISSN 1801-9935. Právní předpisy Zákona č. 48/1997 Sb.,o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění. Zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, v platném znění. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce v platném znění.

66

Literatura

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky BOZP v pracovně právních vztazích a o zajištění BOZP při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, v platném znění. Nařízení vlády č. 11/2002 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů. Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí. Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterým se mění zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. Vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli. Vyhláška č. 3/2010 Sb., o stanovení obsahu a časovém rozmezí preventivních prohlídek. Internetové zdroje BLAŽKOVÁ, V. Psychická pracovní zátěž [online]. 19. 3. 2008 [cit. 2011-04-10]. Státní zdravotní ústav. Dostupné z WWW: . Bolest rukou - syndrom karpálního tunelu [online]. březen 2011 [cit. 2011-04-09]. Klinika zdraví. Dostupné z WWW: . BRHEL, P. Raynaudův syndrom způsobený prací s vibrujícími nástroji. Interní medicína pro praxi [online]. 2007, 9, [cit. 2011-04-13]. Dostupný z WWW: . DRGÁČOVÁ, J. Psychická zátěž, její příčiny a projevy v pracovním prostředí [online]. 6. 11. 2006 [cit. 2011-04-10]. BOZPinfo. Dostupné z WWW: .

Literatura

67

FENCLOVÁ, Z, et al. Nemoci z povolání v ČR 2009 [online]. březen 2010 [cit. 2011-03-28]. Státní zdravotní ústav. Dostupné z WWW: . HOLLEROVÁ, J. Prašnost na pracovišti [online]. 14. 11. 2007 [cit. 2011-05-12]. Státní zdravotní ústav. Dostupné z WWW: . JANDÁK, Z. Hluk v pracovním prostředí [online]. 13. 11. 2007 [cit. 2011-03-12]. Státní zdravotní ústav. Dostupné z WWW: . JANDÁK, Z. Vibrace přenášené na člověka [online]. 13. 11. 2007 [cit. 2011-03-12]. Státní zdravotní ústav. Dostupné z WWW: . LAJČÍKOVÁ, A. Elektroiontové mikroklima [online]. 13. 11. 2007 [cit. 2011-03-19]. Státní zdravotní ústav. Dostupné z WWW: . MATHAUSEROVÁ, Z. Mikroklimatické podmínky vnitřního prostředí pracovišť [online]. 14. 11. 2007 [cit. 2011-04-09]. Státní zdravotní ústav. Dostupné z WWW: . Nebezpečí a rizika spojená s ruční manipulací s břemeny na pracovišti [online]. 2007 [cit. 2011-04-10]. Evropská agentura pro BOZP. Dostupné z WWW: . PROUZA, Z. Principy radiační ochrany [online]. 25. 2. 2008 [cit. 2011-03-19]. BOZPinfo. Dostupné z WWW: . ŠAMÁNEK, J. Kategorizace prací [online]. 2. 6. 2007 [cit. 2011-04-10]. Státní zdravotní ústav. Dostupné z WWW: . ŠVÁBOVÁ, K, et al. Preventivní prohlídky pracovníků [online]. únor 2008 [cit. 2011-09-10]. Státní zdravotní ústav. Dostupné z WWW: .

68

Literatura

Životní podmínky a jejich vliv na zdraví obyvatel Jihomoravského kraje [online]. 2006 [cit. 2011-04-09]. Zdravotní ústav se sídlem v Brně. Dostupné z WWW: .

Seznam zkratek

7 Seznam zkratek BOZP

bezpečnost a ochrana zdraví při práci

dB

decibel (jednotka hladiny intenzity zvuku)

DNJZ

dlouhodobé nadměrné jednostranné zatěžování

EHS

Evropské hospodářské společenství

KHS

krajská hygienická stanice

LCD

Liquid Crystal Display - displej tekutých krystalů

MČDP mycí, čisticí a dezinfekční prostředky NRNP národní registr nemocí z povolání NzP

nemoci z povolání

OOPP

osobní ochranné pracovní prostředky

OS

organizační směrnice

OSSZ

okresní správa sociálního zabezpečení

PC

osobní počítač

PEL

přípustný expoziční limit

PN

pracovní neschopnost

69

Rizika na pracovišti ve stavební společnosti

Recommend Documents