Aktivizační služby v rámci sociální práce se schizofrenním klientem se zaměřením na kvalitu života

UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE EVANGELICKÁ TEOLOGICKÁ FAKULTA      

Bakalářská práce      

Aktivizační služby v rámci sociální práce se schizofrenním klientem se zaměřením na kvalitu života Activation servises in social work with schizophrenic klient with a focus on quality of life Kateřina Šárková    

Katedra: Jabok, katedra sociální pedagogiky Vedoucí práce: PhDr. Vladimír Mašát Studijní program: Sociální práce Studijní obor : Pastorační a sociální práce

Praha 2014    

                                 

Prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci s názvem Aktivizační služby v rámci sociální práce se schizofrenním klientem se zaměřením na kvalitu života napsala samostatně a výhradně s použitím uvedených pramenů. Souhlasím s tím, aby práce byla zveřejněna pro účely výzkumu a soukromého studia.      

V Praze dne 8. května 2014

Kateřina Šárková

   

Bibliografická citace Aktivizační služby v rámci sociální práce se schizofrenním klientem se zaměřením na kvalitu života [rukopis] : Bakalářská práce / Kateřina Šárková ; vedoucí práce: Vladimír Mašát. -- Praha, 2014. -- 69 s.

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá aktivizačními službami v rámci sociální práce se schizofrenním klientem se zaměřením na kvalitu života. Aktivizačními službami jsou míněny sociální služby zaměřující se na bydlení a zaměstnávání lidí se schizofrenním onemocněním. Hlavním cílem této práce bylo zjistit kvalitu života lidí se schizofrenním onemocněním v pražských psychosociálních službách pomocí dotazníku WHOQOL – 100, který jsem zkrátila s ohledem na potřeby a rozsah této práce. V této bakalářské práci se zabývám také vysvětlením pojmů schizofrenie, kvalita života, rozdílem mezi přechodným a podporovaným zaměstnáním, mezi podporou samostatného bydlení a chráněným bydlením. Čtenář zde nalezne i informace, jak to funguje v organizacích, které v Praze nabízí chráněné bydlení a podporu samostatného bydlení a různé druhy chráněných míst, ať se jedná o chráněné dílny, kavárny nebo obchůdky.  

Klíčová slova Schizofrenie, sociální služby, kvalita života  

Summary Activation services in social work with schizophrenic client with a focus on quality of life. This bachelor thesis deals to activation services in social work with schizophrenic client with a focus on quality of life . Motivating services are meant social services focusing on housing and employment for people with schizophrenic disorders. The main objective of this work was to determine the quality of life of schizophrenic illness in Prague psychosocial services using a questionnaire WHOQOL - 100 , which I cut with the needs and scope of this thesis. In this bachelor thesis we also explaining the concepts of schizophrenia , quality of life , the difference between transitional and supported employment , to support independent living and sheltered housing . The reader will find information and how it works in organizations that in Prague offers sheltered housing and support independent living and different types of protected sites , whether they are sheltered workshops , cafes or shops.  

Keywords schizophrenia, social servises, quality of life

   

Poděkování Na tomto místě bych především ráda poděkovala PhDr.Vladimíru Mašátovi. za odborné a trpělivé vedení. Dále Bc. Jiřině Chalupské, Janě Podhajské Dis., Bc. Radce Němcové Dis., Liboru Koželuhovi, Mgr. Jarmile Kubáňkové, Bc. Janu Sochovi za projevenou vstřícnost. Děkuji také své rodině, která mi přináší do života trvalé hodnoty a paní Růženě Hrabětové, která mi poskytuje potřebné zázemí. Zástupy nejmenovaných, kteří mi i jiným způsobem pomohli, abych tuto práci dokončila, držím trvale v srdci.    

 

Obsah  Úvod ....................................................................................................................... 4  1.  Schizofrenie................................................................................................... 6  1.1.  Obraz postižení psychických funkcí u schizofrenie............................... 8  1.2.  Příčiny schizofrenie.............................................................................. 10  1.2.1.  Dědičné vlivy .................................................................................................. 11  1.2.2.  Porod v zimních a časných jarních měsících a v místech s vysokou hustotou  obyvatelstva................................................................................................................. 11  1.2.3.  Prenatální a perinatální vlivy.......................................................................... 11  1.2.4.  Porucha dopaminergního systému ................................................................ 11  1.2.5.  Vlivy psychosociálního prostředí.................................................................... 12  1.3.  Teoretické modely schizofrenie ........................................................... 12  1.3.1.  Analytický model (Freud, Abraham, Kleinová)............................................... 12  1.3.2.  Fenomenologicko‐existencionální model (Minkowski, Binswagner, Jaspers)12  1.3.3.  Sociologický model......................................................................................... 13  1.3.4.  Antipsychiatrický model................................................................................. 13  1.3.5.  Genetický model ............................................................................................ 13  1.3.6.  Kognitivně‐behaviorální model...................................................................... 13  1.3.7.  Infekční model................................................................................................ 13  1.4.  Průběhové formy.................................................................................. 13  1.5.  Typy schizofrenie................................................................................. 14  1.5.1.  Paranoidní schizofrenie.................................................................................. 14  1.5.2.  Hebefrenní schizofrenie................................................................................. 15  1.5.3.  Katatonní schizofrenie ................................................................................... 15  1.5.4.  Nediferencovaná schizofrenie ....................................................................... 15  1.5.5.  Postschizofrenní deprese............................................................................... 16  1.5.6.  Reziduální schizofrenie .................................................................................. 16  1.5.7.  Simplexní schizofrenie ................................................................................... 16  1.5.8.  Jiná schizofrenie ............................................................................................. 16  1.6. Léčba schizofrenie ..................................................................................... 17  1.6.1.  Farmakoterapie..................................................................................... 17  1.6.2.  Psychoterapie ....................................................................................... 18  1.6.3.  Socioterapie.......................................................................................... 19  2.  Sociální práce a sociální služby................................................................... 20  2.1. Systém sociálních služeb ........................................................................... 20  2.2. Zákonné úpravy a běžná agenda sociálního pracovníka............................ 20  2.2.1  Dlouhodobé onemocnění .............................................................................. 20  2.2.2.  Invalidní důchod (ID) ...................................................................................... 21  2.2.3.  Možnost získání navazující finanční pomoci .................................................. 21  2.2.4.  Další zákony.................................................................................................... 22  2.3.  Sociální pracovník jako poskytovatel péče o duševně nemocné ........ 22  2.4.  Klient s duševními problémy v systému sociálních služeb.................. 23  2.5.  Multidisciplinární tým.......................................................................... 24  2.6.  Základní přehled poskytovaných psycho-sociálních služeb ................ 25 

1   

  2.6.1.  Domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním  postižením ................................................................................................................... 25  2.6.2.  Podpora samostatného bydlení ..................................................................... 25  2.6.3.  Chráněné bydlení ........................................................................................... 25  2.6.4.  Terapeutické komunity .................................................................................. 26  2.6.5.  Sociálně terapeutické dílny ............................................................................ 26  2.6.6.  Poradenství .................................................................................................... 26  2.6.7.  Služby následné péče ..................................................................................... 26  2.6.8.  Sociální rehabilitace ....................................................................................... 27  2.6.9.  Centrum denních aktivit a aktivizační služby ................................................. 27  2.7.  Ostatní služby....................................................................................... 27  2.7.1.  Chráněné dílny a chráněná pracoviště........................................................... 27  2.7.2.  Sociální firma.................................................................................................. 28  2.7.3.  Case management (případové vedení) .......................................................... 28  2.7.4.  Centrum denních aktivit................................................................................. 28  2.7.5.  Přechodné zaměstnávání............................................................................... 28  2.7.6.  Podporované zaměstnávání........................................................................... 28  3.  Oblast práce ................................................................................................. 29  3.1. Pracovní rehabilitace ............................................................................................ 29  3.2. Druhy pracovní rehabilitace ...................................................................... 29  3.2.1. Dobrovolnická práce.......................................................................................... 30  3.2.2. Chráněné pracoviště.......................................................................................... 30  3.2.3. Přechodné zaměstnávání................................................................................... 31  3.2.4. Podporované zaměstnávání .............................................................................. 31  3.3. ESET‐HELP o.s........................................................................................................ 32  3.3.1.  Postup při jednání se zájemcem o služby zaměstnávání.................................. 32  3.3.2. Tréninkový obchod pro osoby se závažnou duševní poruchou – Galerie Vážka34  3.3.3. Tréninková a resocializační kavárna Dendrit Kafé............................................. 35  3.3.4. Přechodné zaměstnávání ESET – HELP .............................................................. 36  3.3.5. Podporované zaměstnávání .............................................................................. 36  3.4. Green doors o.s. ......................................................................................... 37  3.4.1.  Začleňování na trh práce .................................................................................. 37  3.4.2. Green Doors o.s. Tréninková kavárna Klub V. kolona ....................................... 38  3.4.4. Green Doors o. s. Tréninková kavárna Café Na půl cesty.................................. 39  3.4.5. Green Doors o. s. Tréninková restaurace Mlsná kavka ..................................... 39  3.5. Bona o.p.s. Chráněné dílny........................................................................ 40  3.5.1. Bona o.p.s. Sklářská dílna .................................................................................. 40  3.5.2. Bona o.p.s. Dílna technických služeb................................................................. 41  3.5.3. Bona o.p.s. Textilní dílna.................................................................................... 42  4. Oblast bydlení.................................................................................................... 43  4.2. Chráněné bydlení....................................................................................... 43  4.2.  Podpora samostatného bydlení............................................................. 43  4.3.  Chráněné bydlení ESET - HELP ......................................................... 44  4.3.1. HoNOS (Health of the Nation Outcome Scales) ................................................ 46  4.3.2. CAN (Camberwell Assesment of Need) ............................................................. 47  4.4.  Chráněné bydlení Bona o.p.s. .............................................................. 48  2   

  4.4.1. Chráněné bydlení „Vila Jitka“ ............................................................................ 50  4.4.2. Chráněné bydlení „200“ .................................................................................... 50  4.4.3. Chráněné bydlení „Kocourkov“ ......................................................................... 51  4.4.4. Chráněné bydlení „180“ .................................................................................... 51  4.5.  Pobytový rehabilitační program Baobab o.s. ....................................... 51  4.6. Podpora samostatného bydlení Bona o.p.s. ............................................... 53  5.  Kvalita života............................................................................................... 55  5.1.  Teoretické vymezení kvality života ..................................................... 56  5.2.  Definice kvality života ......................................................................... 57  5.3.  Subjektivní a objektivní dimenze kvality života.................................. 58  5.4.  Popis české verze WHOQOL – 100 .................................................... 58  6.  Praktická část............................................................................................... 60  6.1.  Statistické údaje ................................................................................... 61  6.2.  Výsledky .............................................................................................. 61  6.3.  Celkové srovnání a celková kvalita života respondentů ...................... 64  6.4.  Diskuse................................................................................................. 65  Závěr ..................................................................................................................... 66  Použitá literatura.................................................................................................... 67  Elektronické a internetové zdroje ..................................................................... 69 

3   

 

Úvod Téma aktivizační služby v rámci sociální práce se schizofrenním onemocněním jsem si vybrala, protože sociální práce a problematika duševně nemocných mě velmi zajímá. Profesně se kromě osobní asistence v organizaci Hewer věnuji i sociálnímu poradenství v občanském sdružení VIDA, které se zabývá sociálním a dluhovým poradenstvím pro osoby s duševním onemocněním. Pravidelně navštěvujeme zdravotnická psychiatrická zařízení v Praze konkrétně Psychiatrickou nemocnici (dále PN) Bohnice a otevřené psychiatrické oddělení Ústřední vojenskou nemocnici ve Střešovicích. Klienti nás mohou také osobně navštívit i v kanceláři, mohou nám zavolat nebo napsat e-mail. Problematika duševního zdraví a nemoci mě zajímá poměrně dlouho a jsem ráda, že mohu dělat konzultanta specialistu ve VIDA centru. Mimo

profesní

život

znám poměrně

dost

přátel s nějakým psychickým

onemocněním, nejen schizofreniků. Jednoho kamaráda jsem dokonce laicky diagnostikovala a o pár měsíců později, když jsem jej doprovázela na Centrální krizovou intervenci v Bohnicích, mi moji diagnózu lékaři potvrdili. Můj kamarád trpí paranoidní schizofrenií. Díky němu jsem poznala PN Bohnice takřka zevnitř, protože jsem jej často navštěvovala. O schizofrenii jako o nemoci jsem se poprvé dozvěděla na střední škole v hodinách psychologie a zajímala mě více než ostatní nemoci, protože podle mého názoru mají schizofrenici díky bludům a halucinacím bohatší život. Ovšem na druhé straně to nemusejí být jen příjemné halucinace a bludy, ale také negativní příznaky, které jsou důležitým diagnostickým vodítkem a které skutečně kvalitu života zhoršují. V rámci této práce bych se v praktické části právě ráda věnovala, jak sami klienti pražských psychosociálních služeb vnímají kvalitu svého života pomocí dotazníku WHOQOL-100, který jsem upravila vzhledem k rozsahu a potřebám této práce, aby mi poskytl potřebné informace. Zjištění kvality života u lidí se schizofrenií je hlavním cílem této práce. Dalším cílem je schizofrenii a sociální služby pro lidi se schizofrenií přiblížit čtenáři, i když schizofrenii nelze zcela pochopit, protože psychotický pohled je dost odlišný od pohledu běžného. V první kapitole bych se ráda věnovala schizofrenii jako nemoci, jejím příznakům, příčinám, průběhovým formám, typům schizofrenie a léčbě.

4   

 

V druhé kapitole bych definovala sociální práci a věnovala se sociálním službám pro duševně nemocné podle zákona o sociálních službách č. 108/2006 Sb a zákonech, které jsou zapotřebí při práci s duševně nemocnými. Ve třetí kapitole oblasti zaměstnávání lidí se schizofrenním onemocněním. Nejdříve bych ráda definovala pojmy sociální rehabilitace, chráněné pracovní místo, rozdíl mezi přechodným a podporovaným zaměstnáním. Budu se věnovat zejména sociální rehabilitaci v kavárnách Green Doors a ESET-HELP, krámkům organizací ESETHELP a Bona ops., chráněným dílnám Bona ops. A nakonec konkrétním organizacím poskytující přechodné a podporované zaměstnání. Ve čtvrté kapitole se chci věnovat oblasti bydlení pro osoby se schizofrenií. To znamená, že nejdříve definuji jednotlivé typy bydlení, rozdíl mezi chráněným bydlením a podporou samostatného bydlení a pak uvedu, jak to chodí v jednotlivých druzích bydlení, které jsem měla možnost navštívit osobně. V poslední - páté kapitole se okrajově zmíním, co je to kvalita života a jakými nástroji jí měříme. V praktické části se budu věnovat vyhodnocení kvality života pomocí dotazníku WHOQOL, který jsem rozdala na vyplnění klientům se schizofrenií v pražských organizacích, které pomáhají lidem s duševním onemocněním. Konkrétně jsem prováděla šetření v o.s. ESET-HELP, o. s. Baobab, v BONA o.p.s., o.s. Green Doors a o.s. Fokus.

5   

 

1.

Schizofrenie

V mediích, hlavně v televizi, často slýcháme o schizofrenii a o lidech, kteří mají schizofrenii. Mnoho lidí ovšem opravdu neví, čím je tato nemoc typická. Ve společnosti se vyskytuje mnoho mýtů o schizofrenii, např. že schizofrenie je rozdvojení osobnosti nebo, že každý schizofrenik je nebezpečný. Chtěla bych čtenáři přiblížit tuto zákeřnou nemoc a pokusit se vyvrátit některé „bludy“. Schizofrenie je velmi závažné duševní onemocnění patřící do skupiny funkčních psychóz. Dříve byla řazena do endogenních psychóz. 1 „ Psychóza je složené slovo řeckého původu: „ psyché“ překládáme jako „duše“, přípona „-óza“ se v medicíně používá ve významu „nemoc“.“ 2 Psychóza tedy znamená nemoc duše, duševní nemoc. „Pacient postižený psychózou ztrácí do určité míry kontakt se skutečností a má poruchy vnímání, myšlení, prožívání a chování.“ 3 Popisy v dávnověkých lékařských spisech i vykreslení hrdinů v knihách napsaných v dávné době ukazují, že tato porucha je známa po staletí. 4 Někteří vědci tvrdí, že je to daň za schopnost člověka mluvit. Tato skutečnost klade na mozek velké nároky. Nejdříve byla tato nemoc pojmenována Kraepelinem (1896) jako dementia pr cox. 5

Názvem schizofrenie je označována posledních sto let. 6

Schizofrenní poruchy jsou obecně charakteristické vážnými poruchami myšlení, vnímání a afektivitou, která je oploštělá nebo nepřiměřená. 7 Někteří autoři používají slovo schizofrenie v množném čísle, já jsem se rozhodla pro častější označení a budu skloňovat toto slovo v jednotném čísle. Termín schizofrenie je řeckého původu kdy schizein znamená štěpit a phren znamená rozum. Jedná se tedy o přítomnost rozštěpení mezi myšlením, chováním a emocemi. Pojmenování vzniklo na začátku                                                              1

 HORT, Vl., HRDLIČKA, J., KOCOURKOVÁ, J., MALÁ, E.  a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie. Vyd.  1. Praha: Portál, 2000, ISBN 80‐7178‐472‐9  2  KALINA, Kamil. Jak žít s psychózou. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. ISBN 80‐717‐8563‐6.  3  PRAŠKO, Ján. Psychiatrie: pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2003, 192 s.  ISBN 80‐733‐3002‐4  4  LÁTALOVÁ, Klára a  PRÁŠKO Jan, Nemoc zvaná schizofrenie: příručka pro pacienty a jejich blízké,  Vyd. 1. Praha Mladá fronta, 2012. ISBN 978‐80‐204‐2666‐6   5  HORT, Vl., HRDLIČKA, J., KOCOURKOVÁ, J., MALÁ, E.  a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie. Vyd.  1. Praha: Portál, 2000, ISBN 80‐7178‐472‐9  6  LÁTALOVÁ, Klára a  PRÁŠKO Jan, Nemoc zvaná schizofrenie: příručka pro pacienty a jejich blízké,  Vyd. 1. Praha Mladá fronta, 2012. ISBN 978‐80‐204‐2666‐6   7  TRAIN, Alan a Pavel PAVLOVSKÝ. Nejčastější poruchy chování dětí: jak je rozpoznat a kdy se obrátit  na odborníka. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 143 s. ISBN 80‐717‐8503‐2. 

6   

 

minulého století na základě mylné představy, že typickým projevem schizofrenie je rozdvojení osobnosti. 8 I dnes si myslí někteří lidé, že člověk trpící schizofrenií je takový Jekyll & Hyde. Schizofrenií, stejně tak jako ostatními druhy psychóz či jinými duševními poruchami může onemocnět úplně každý. Schizofrenií onemocní asi 1 až 1,5% populace, což znamená, že nemocí trpí přibližně jeden člověk ze sta. Vyskytuje se stejně často u mužů i žen v různých kulturách, u různých etnik i na jednotlivých kontinentech. Rozdíl je však mezi pohlavími ve věku počátku onemocnění. U mužů je diagnostikováno nejčastěji mezi 16 až 25 lety, u žen nejčastěji mezi 25 až 35 lety. Může být diagnostikováno i v dětském věku, ale to je relativně vzácný nález. Schizofrenie může začínat postupně nebo náhle, má různý průběh, záleží také na osobnosti nemocného a jeho životním stylu. Třetina nemocných se plně uzdraví, třetina má několik tzv. atak a u poslední třetiny je průběh chronický, kdy přetrvávají některé příznaky dlouhodobě a narušují život nemocného. Průběh onemocnění ovlivňuje řada faktorů, především kvalita rodinného prostředí, včasná a dobře vedená léčba a velikost stresové zátěže jedince v běžném životě. 9 U schizofrenie se zásadně mění způsob, jakým člověk prožívá sám sebe, ostatní lidi a okolní svět, ve kterém žije. Skutečný svět ustupuje do pozadí a místo něj člověk prožívá svět fantazií a přeludů. Nemocný se v něm uzavírá, izoluje se od ostatních (trpí autismem) a jejich realita se mu zdá cizí. „U schizofrenie vzniká hluboké narušení vztahu k realitě, je obvykle na začátku provázeno úzkostí, zmatkem, vztahovačností a pocity neskutečnosti.“ 10 Nemocný se stahuje do sebe, do svého fantazijního světa s jinými časoprostorovými zákony. Má halucinace (sluchové, intrapsychické, zrakové, čichové, chuťové nebo tělesné 11 ), uniká přeludům a je ohrožován např. kosmickými silami. Často se cítí pronásledován a má bludné představy o sobě, druhých a okolním světě, o kterých si myslí, že na něj působí. Ve svém světě se cítí jako někdo jiný např. viník, oběť, významná nebo spasitelská postava. Můj kamarád s paranoidní schizofrenií má například blud o tom, že je

                                                             8

 JAROLÍMEK, Martin. O lidech, kteří onemocněli schizofrenií, Pallata Praha, 1996, bez ISBN   Psychóza v životě ‐ život v psychóze: příručka pro pacienty trpící psychózou a jejich rodiny. Praha:  Maxdorf, c2008, 63 s. ISBN 978‐80‐7345‐156‐1.  10  KALINA, Kamil. Jak žít s psychózou. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. ISBN 80‐717‐8563‐6.  11  Psychóza v životě ‐ život v psychóze: příručka pro pacienty trpící psychózou a jejich rodiny. Praha:  Maxdorf, c2008, 63 s. ISBN 978‐80‐7345‐156‐1.    9

7   

 

mimozemšťan a slyší hlasy, které mu prý šeptají strašné věci. Jaké o všem, s tím mi nikdy nesvěřil. Jelikož pacient ztrácí kontakt s realitou a jeho myšlení postrádá logiku, není schopen fungovat v zaměstnání, v běžném životě. Objevuje se postupná degradace osobnosti. Pacient se mnohdy stává natrvalo invalidním. 12 Schizofrenií onemocněli i někteří slavní lidé, možná proto, že nemoc dodává nápady a podporuje múzu. Jako příklad uvedu Johanku z Arku, Isaaca Newtona, Gustava Flauberta 13 nebo dosud žijícího Johna Nashe. Osobně znám jednoho úspěšného básníka, který vydal již čtyři sbírky krásných básní, trpícího reziduální schizofrenií. Jmenuje se Pavel Černý a jeho báseň jsem si dovolila s jeho svolením zařadit do příloh. V rámci MKN -10 jsou za schizofrenii považovány diagnózy F20.0 –F20.9, jmenovitě je to paranoidní schizofrenie (F20.0), hebefrenní schizofrenie (F20.1), katatonní

schizofrenie

(F20.2),

nediferencovaná

schizofrenie

(F20.3)

,

postschizofrenní deprese (F20.4), reziduální schizofrenie (F20.5), schizophrenia simplex (F20.6) , jiná schizofrenie (F20.8) , schizofrenie NS (F20.9). 14

1.1. Obraz postižení psychických funkcí u schizofrenie  Ačkoli nemohou být zjištěny přísné patognomické příznaky, je užitečné rozdělit příznaky do skupin, které jsou pro diagnózu obzvlášť důležité a které se často vyskytují společně. Podle Mezinárodní klasifikace nemoci (2000) nejdůležitějšími psychopatologickými fenomeny jsou: ozvučování myšlenek, vkládání nebo odnímání myšlenek, vysílání myšlenek, bludné vnímání a bludy ovládání, pasivita nebo ovlivňování, sluchové halucinace, které komentují nebo diskutují o pacientovi ve třetí osobě, poruchy myšlení a negativní příznaky. 15 Uvedu zde i dvě teorie, jak lze rozdělit příznaky schizofrenie, protože různé učebnice psychiatrie uvádějí různé verze.                                                                 

13

 JAROLÍMEK, Martin. O lidech, kteří onemocněli schizofrenií, Pallata Praha, 1996, bez ISBN  [online]. [cit. 2014‐03‐29]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/cz/mkn/F20‐F29.html  15  Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů: MKN‐10 : desátá  revize : aktualizovaná verze k 1. 1. 2009. 2., aktualiz. vyd. Praha: Bomton Agency, 2008, 860 s. ISBN  978‐809‐0425‐903.  14

8   

 

První rozdělení je dle Praška, který rozděluje charakteristické příznaky do tří skupin: 16 První skupinou příznaků je psychomotorické ochuzení, které se projevuje zejména jako ochuzení řeči (sdělované je „samá vata“ bez obsahu nebo se pacient při rozhovoru najednou zastaví, tzv. záraz myšlení), ochuzení pohybu, omezení očního kontaktu, oploštění afektů (pacient neprožívá smutek ani radost). Chování pacienta připomíná na první pohled lenost a netečnost. Pacienti nejsou schopni vstát z postele, umýt se, nepečují o sebe. Příznaky z okruhu psychomotorického ochuzení jsou chronické, dlouhodobé. Léčbou se odstraňují měsíce i roky. Vyžadují od pacienta i od jeho okolí značnou trpělivost. Druhou skupinou příznaků je dezorganizace, která se projevuje tím, že myšlení, afekt, řeč a pohyby ztrácejí soudružnost. Pacient je nesoustředěný, roztržitý. Chování pacienta může být nápadné. Mluví z cesty a to, co říká, „nemá hlavu ani patu“ v důsledku inkoherentního myšlení. Používá neologismy (slova, která vymyslel sám). Afekt je nepřiměřený, nemocný se například pochechtává a chová se nepřiměřeně svému věku a situaci. Chování nemocného, který trpí příznaky z okruhu dezorganizace, bývá zřejmé na první pohled a nebývá problém rozpoznat jeho chorobnost. Patří k akutním příznakům schizofrenie. Postižení reagují na léčbu většinou dobře. „Příklad nesouvislého projevu schizofrenika: „tady je otrávenej vzduch celej skorem dyby člověk utek. Jeden měl strach, že ani rádio nehraje a že sem přiletí na koni. Todle byla dycky pohádka pro děti a oni se to dozvědí Číňani, Finsko a že utekla zeměkoule do světa…“ 17 Poslední skupinou příznaků je distorze skutečnosti. Při distorzi je skutečnost změněná, pokroucená, pacient má bludy a halucinace. „Blud je soukromý, život určující a nezměnitelné přesvědčení člověka o sobě samém a jeho světě.“ 18 Blud je porucha obsahu myšlení. Je vnímán jako jistý, žádný důkaz ani jeho zdůvodnění nejsou nutné, ani argumenty nemohou blud vyvrátit. Schizofrenici se většinou cítí

                                                             16

 PRAŠKO, Ján. Psychiatrie: pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Informatorium, 2003, 192 s. ISBN  80‐733‐3002‐4.  17  MICHALÍK, Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011. ISBN 978‐ 807‐3678‐593.  18  RAHN, Ewald. Psychiatrie: učebnice pro studium a praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2000, 192 s. ISBN 80‐ 716‐9964‐0. 

9   

 

pronásledováni nebo poškozováni. Může být interpretován jako porucha ega. Téma bludu se vždy vztahuje k osobní historii postiženého. Vyvracet blud je marné. Halucinace musí být především rozlišeny od iluzí (klamné vnímání). Patří mezi poruchy vnímání. Existují halucinace všech smyslů. U schizofrenie se především objevují tzv. hlasy, ale vznikají i cenestetické (orgánové např. žaludek je z kamene) a taktilní (cítí po těle dotyky, svědění) halucinace. Člověk trpící schizofrenií mnohdy nedokáže rozlišovat důležité informace od nedůležitých. Jakoby mu v hlavě zmizel nějaký „filtr“, který normálně potlačuje vedlejší myšlenky a vjemy. 19 Je to následek narušení rovnováhy mezi chemickými látkami. Tyto chemické látky se nazývají neurotransmitery. Buňky nervového systému komunikují pomocí zvláštních spojení, která nazýváme synapse. Toto spojení je vlastně úzká štěrbina, do které se ze zakončení jedné nervové buňky (nazývá se axon) uvolňuje neurotrensmiter, který působí na výběžek další nervové buňky (nazývá se dendrit), na němž jsou citlivá místa, tzv. receptory. V rozvoji schizofrenie mají nejdůležitější roli neurotransmitery dopamin a serotonin. 20 Uvedu zde ještě jedno možné rozdělení charakteristických symptomů schizofrenie nyní podle E. Malé 21 , která dělí příznaky na pozitivní a negativní. Pozitivní příznaky jsou ty, které považuje laik za charakteristické pro „šílence“ tj. nepřiměřené a nápadné chování, nesouvislá až nesrozumitelná řeč, halucinace a bludy. 22 Jsou jakoby navíc. Negativní symptomy se léčí obtížněji, protože nereagují na farmakologickou léčbu. Mezi nejčastější negativní příznaky patří: otupení a oploštění emocí, úpadek vůle, iniciativy a spontánnosti, chudost řeči, ztráta zájmů, bezcílnost, nečinnost, ztráta vztahů k okolí a výrazná izolace.

1.2. Příčiny schizofrenie  Podle současného vědeckého poznání nejde o jedinou příčinu, ale jde o souhru nepříznivých vlivů biologických, psychologických a sociálních. Prvotní vlivy jsou                                                              19

  JAROLÍMEK, Martin. O lidech, kteří onemocněli schizofrenií, Pallata Praha, 1996, bez ISBN  . Psychóza v životě ‐ život v psychóze: příručka pro pacienty trpící psychózou a jejich rodiny. Praha:  Maxdorf, c2008, 63 s. ISBN 978‐80‐7345‐156‐1.  21 MALÁ, Eva a Pavel PAVLOVSKÝ. Psychiatrie: [učebnice pro zdravotní sestry a další pomáhající  profese]. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010. ISBN 978‐807‐3677‐237.  22  HORT, Vl., HRDLIČKA, J., KOCOURKOVÁ, J., MALÁ, E.  a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie. Vyd.  1. Praha: Portál, 2000, ISBN 80‐7178‐472‐9  20

10   

 

biologické: dědičné faktory, křehké nebo nevyrovnané založení organismu včetně CNS (konstituce, temperament) a vrozené i časně vznikající odchylky v jeho utváření a činnosti. K dalším dílčím vlivům patří poruchy vývoje v raném dětství, v tíživé rodinné situaci, stres. Svůj podíl mohou sehrát i tělesné poruchy, např. odchylky látkové výměny, úrazy a záněty mozku. Vzájemné působení těchto vlivů není známo, předpokládá se, že jejich kombinace způsobuje zranitelnost, na jejímž základě v době krize vzniká nemoc. 23 ¨

1.2.1. Dědičné vlivy Předpokládá se, že se schizofrenií souvisí odchylka většího počtu genů společně s vlivy prostředí. Opakované studie rodin, adopční studie a výsledky studií dvojčat naznačují desetkrát větší riziko onemocnění pro příbuzné.

1.2.2. Porod v zimních a časných jarních měsících a v místech s vysokou hustotou obyvatelstva Pacienti se schizofrenií se rodí o 8 – 12 % častěji v pozdních zimních měsících a časných jarních měsících a ve městech s velkým počtem obyvatel. Vysvětlení tohoto jevu není jednoznačné, uvažuje se o možné virové infekci ve druhé třetině těchotenství během „podzimních nachlazení“, která může vyvolat poškození mozku.

1.2.3. Prenatální a perinatální vlivy Nedostatečná výživa plodu, porodní nezralost, nedostatek kyslíku či prokrvení mozku, 24 úraz hlavy.

1.2.4. Porucha dopaminergního systému Nejprve vysvětlím, co to dopamin vlastně je: dopamin funguje jako neuropřenašeč, který v jistých částech mozku umožňuje přenos impulsů. Poškození dopaminových drah je úzce spojeno se vznikem schizofrenie. 25 „Jako substrát genetické příčiny schizofrenie by možná mohly být chápany specifické zvláštnosti dopaminergního systému. Především byla nalezena relativní                                                              23

 KALINA, Kamil a Pavel PAVLOVSKÝ. Jak žít s psychózou: jak je rozpoznat a kdy se obrátit na  odborníka. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 198 s. ISBN 80‐717‐8563‐6.  24   PRAŠKO, Ján. Psychiatrie: pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2003, 192  s. ISBN 80‐733‐3002‐4)   25 [online]. [cit. 2014‐02‐23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dopamin  

11   

 

převaha receptorů D2 – oproti receptorům D1, hlavně v limbickém systému mozku, a byla zjištěna hypofunkce dopaminového systému ve frontálním mozku (receptory D1 působí převážně stimulačně , receptory D2 převážně inhibičně na systém cAMP buňky. Na základě těchto nálezů vznikla takzvaná „dopaminová hypotéza“.“ 26 Vysvětluje účinnost farmakologické léčby.

1.2.5. Vlivy psychosociálního prostředí Na všechny sociální nápadnosti schizofreniků a jejich rodin můžeme pohlížet jako na následky onemocnění nebo nanejvýš jako faktory obměňující průběh. Některé představy např. o schizofrenní matce dokonce způsobovaly škody ukvapeným obviňováním. 27 Mezi psychosociální vlivy patří především emoční klima v rodině, hlavně do cca 2 let věku dítěte. Dále pak sociální role v kolektivech v dětství a dospívání. 28

1.3. Teoretické modely schizofrenie  Zmíním se ještě o teoretických modelech schizofrenie vycházejících z filozofickohistorického rámce a aktuálních poznatků vědy: 29

1.3.1. Analytický model (Freud, Abraham, Kleinová) Schizofrenie je poruchou objektivních vztahů s mnoha obrannými mechanismy vyvinutými ke snížení anxiety. Tato všepronikající anxieta vyrůstá z časných psychických traumat. Dynamické směry více akcentují změny v rodinných vztazích.

1.3.2. Fenomenologicko-existencionální Binswagner, Jaspers)

model

(Minkowski,

Předpokládá, že terapeut bere psychotické pacientovy zkušenosti jako reálné. Analýza je zbavena tradičních filozofických kategorií (jako prostor, čas, hmota, kauzalita, determinace). Pacientův psychotický svět se stává skutečným i terapeutovi a ten se snaží pacienta kotvit v realitě.

                                                             26

 RAHN, Ewald. Psychiatrie: učebnice pro studium a praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2000, 192 s. ISBN 80‐ 716‐9964‐0.  27  RAHN, Ewald. Psychiatrie: učebnice pro studium a praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2000, 192 s. ISBN 80‐ 716‐9964‐0.  28  JAROLÍMEK, Martin. O lidech, kteří onemocněli schizofrenií, Pallata Praha, 1996, bez ISBN  29 29    HORT, Vl., HRDLIČKA, J., KOCOURKOVÁ, J., MALÁ, E.  a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie.  Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, ISBN 80‐7178‐472‐9 

12   

 

1.3.3. Sociologický model Řeší otázku, zda větší města přitahují schizofreniky, nebo zda tyto lokality způsobují, že vulnerabilní jedinci se začnou chovat psychoticky.

1.3.4. Antipsychiatrický model Zabývá se tzv. značkováním. Nálepka schizofrenie se dává lidem, jejichž chování není akceptováno společností. Psychiatrům pak dává moc nad 1 – 3% lidí, kteří nejsou nemocní, ale chovají se v krizových situacích nepřijatelně a psychoticky.

1.3.5. Genetický model V rodinách schizofreniků onemocní schizofrenií nebo některou z poruch tzv. schizofrenního spektra (schizotypní porucha, osobnostní schizoidní porucha apod.) častěji než v běžné populaci.

1.3.6. Kognitivně-behaviorální model Vysvětluje pacientovo chování neschopností adaptace. Zevní okolnosti, nutící organismus k adaptaci se podílejí na postnatálním vývoji CNS. Při neschopnosti reakce vznikají v mozku odlišné neutrální mapy, které negativně ovlivňují vývoj.

1.3.7. Infekční model Předpokládá zevní noxu, která u geneticky vulnerabilního jedince může aktivovat endogenní retrovirus a vést k dezorganizaci buněčné funkce.

1.4. Průběhové formy  Průběh nemoci může být velice různorodý. V zásadě platí, pokud se onemocnění objeví náhle a v pozdějším věku je prognóza onemocnění lepší, než když je průběh plíživý a v mladším věku. Pro akutní formu onemocnění jsou typické především pozitivní symptomy, které se objevují obvykle nápadnou změnou psychických funkcí přetrvávající alespoň po dobu jednoho měsíce. Po odeznění akutní fáze mohou některé příznaky přetrvávat, někdy zůstanou jako určité reziduum proběhlé chorobné ataky. Jde především o negativní symptomy, tj. ty které jsou charakteristické úbytkem, resp. útlumem určité funkce. Tyto projevy mohou být různým způsobem ovlivnitelné. K jejich přetrvávání může například 13   

 

přispívat i nedostatečná sociální stimulace. Nejčastějšími chronickými symptomy jsou: • zpomalenost myšlení a řeči, chudost a stereotypie myšlení • tendence k sociální izolaci, nezájem i neschopnost navazovat a udržovat kontakty s lidmi • úpadek sociálního chování a péče o sebe sama Průběh onemocnění může být různý, z hlediska počtu akutních atak a vzniku přetrvávajícího psychického postižení lze klasifikovat jako: 30 • Úplná remise • Neúplná remise • V atakách s remisemi • V atakách se stabilním defektem • V atakách s postupným defektem • Chronický průběh je spojený s opakováním chronických atak a s nimi související nepříznivé změny. • Jiný průběh 31

1.5. Typy schizofrenie  1.5.1. Paranoidní schizofrenie Patří k nejčastějšímu typu. Většinou se objevuje ve vyšším věku a jsou pro ni typické pozitivní příznaky, tedy bludy a halucinace. Pojmenována je podle častých paranoidních bludů. Dotyčný se může cítit ohrožený jinými lidmi, silně žárlí nebo se cítí pronásledován. Prognóza je relativně dobrá. Nemocný má většinou tyto potíže: • Svět mu připadá nebezpečný. • Pocit, že mu někdo chce ublížit. • Může slyšet hlasy, které se hádají nebo šeptají, radí nebo mu rozkazují. • Pocit, že je pozorován, odposloucháván, sledován. • Pocit že mu někdo vkládá nebo odebírá myšlenky.                                                              30

 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 5. Praha, 2012. ISBN 978‐802‐ 6202‐257.  31  TRAIN, Alan a Pavel PAVLOVSKÝ. Nejčastější poruchy chování dětí: jak je rozpoznat a kdy se obrátit  na odborníka. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 143 s. ISBN 80‐717‐8503‐2. 

14   

 

• Může být přesvědčen o něčem zjevně nepravděpodobném (např. o vznešeném původu, zvláštním poslání, nadpřirozených schopnostech)

1.5.2. Hebefrenní schizofrenie Je málo častým typem schizofrenie. Vyskytuje se v dětství nebo v dospívání a v dospělosti se mění na jinou formu schizofrenie. Mezi její projevy patří zanedbávání povinností, plané filozofování, používání vulgarismů, hloupé vtipkování, zvláštní myšlení a celkové podivínství. Léčení bývá komplikovanější. Nemocný má většinou tyto potíže: • Výraznou náladu (rozjívenost) nepřiměřenou situaci. • Hlučnost a nápadnost. • Roztěkanost. • Nesouvislost řečového projevu. • Dojem nevychovanosti.

1.5.3. Katatonní schizofrenie Je poměrně vzácná, tvoří asi setinu všech případů schizofrenie. Typické je narušení v oblasti motoriky. Má dvě podoby – stuporózní a produktivní. Při stuporózním projevu se člověk přestane hýbat, buď částečně, nebo úplně. Někteří schizofrenici se nepohnou řadu let. Příčinou nehybnosti jsou halucinační hlasy, které jim zakazují se hýbat. Produktivní forma se vyznačuje výraznou, dezorganizovanou fyzickou aktivitou nebo opakováním určitých pohybů (pohupování se), případně slov či vět. Je dobře léčitelná. Nemocný má většinou tyto potíže: • Zaujímaní neobvyklých pozic a postojů • Dojem ztuhlosti • Střídání velkého vzrušení a pohybových aktivit s nehybností • Jako by schválně nedělal to, o co je žádán • Naopak někdy až automatické plnění všeho o co je žádán (působí jako robot) • Jako by vůbec neslyšel, když k němu někdo promlouvá

1.5.4. Nediferencovaná schizofrenie Je směsí příznaků, přičemž ji nelze přiřadit k žádnému výše zmíněnému typu (např. kombinace hebefrenií a katatonií formy). 15   

 

1.5.5. Postschizofrenní deprese Depresivní stav, který může přetrvávat, se objevuje jako dozvuky schizofrenní nemoci. Některé schizofrenní symptomy, ať pozitivní nebo negativní, musí být stále přítomny, ale nejsou už v popředí klinického obrazu. Tyto depresivní stavy jsou spojeny se zvýšeným rizikem sebevraždy. 32

1.5.6. Reziduální schizofrenie

Takto se označuje chronická, na léčbu příliš nereagující forma schizofrenie. 33

1.5.7. Simplexní schizofrenie Začíná nenápadně, vlastně ani nemoc nepřipomíná. Může se projevit už kolem 15. roku a je tvořena spíše negativními symptomy: citovou otupělostí, abulií a neschopností příjemného prožívání. Tato forma má tendenci chronifikovat. Nemocný má většinou tyto potíže: • Sebestřednost. • Pasivitu. • Potíže při studiu, práci, ztráta výkonnosti. • Bezcílnost. • Ztrátu zájmů. • Ztrátu temperamentu. • Plochou emotivitu. • Neúčelnost, myšlení může působit jako jalové. • Řídnutí slovní zásoby.

1.5.8. Jiná schizofrenie Zahrnuje například Huberovu cenestopatickou schizofrenii, pokles výkonnosti až ztrátu zájmů. Neléčená končí rozpadem osobnosti nebo přechází v jinou formu schizofrenie. 34

                                                             32

[online]. [cit. 2014‐02‐20]. Dostupné z:  http://www.uzis.cz/cz/mkn/F20‐F29.html   LÁTALOVÁ, Klára a  PRÁŠKO Jan, Nemoc zvaná schizofrenie: příručka pro pacienty a jejich blízké,  Vyd. 1. Praha Mladá fronta, 2012. ISBN 978‐80‐204‐2666‐6  34  HORT, Vl., HRDLIČKA, J., KOCOURKOVÁ, J., MALÁ, E.  a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie. Vyd.  1. Praha: Portál, 2000, ISBN 80‐7178‐472‐9  33

16   

 

1.6. Léčba schizofrenie  Schizofrenie je nemocí, která potřebuje odbornou léčbu, nelze očekávat, že dojde ke spontánnímu zlepšení. Medikace slouží k uklidnění a regulaci psychických projevů. Pod vlivem léků se projevy nemoci zmírňují. Schizofrenie je dnes léčitelná, pokud nemocný akceptuje léčbu a užívá léky. V akutní fázi je obyčejně nutná hospitalizace. Schizofrenie je tedy choroba, která je dnes léčitelná, i když mnohdy nedojde k úplnému uzdravení. Co nejrychlejší stanovení diagnózy a zahájení správné léčby schizofrenie významně ovlivňuje prognózu dalšího průběhu onemocnění.

35

Léčba

může trvat velmi dlouho a může dojít ke zhoršení stavu, střídání atak a remisí. Léčba bývá většinou kombinovaná, jde o psychofarmakologickou léčbu, resp. léčbu jinými biologickými metodami, která je doplněna psychoterapií, respektive socioterapií. 36

1.6.1. Farmakoterapie  Základ farmakologie tvoří neuroleptika. Jejich objevení a zavedení do léčby před více než 50 lety znamenalo zásadní pokrok v léčení schizofrenie. Farmakologie vychází z předpokladu, že jednou z příčin vzniku schizofrenie je hyperaktivita dopaminergního systému. Antipsychotika mají ovšem v malých dávkách také preventivní význam, aby se nemoc nevracela. V poslední době jsou pro pacienty nejšetrnější vysoce účinná atypická neuroleptika. Díky

jim je průběh nemoci

mírnější , opakování epizod méně časté a sociální fungování přiměřenější. 37 Příklady neuroleptik: Zeldox, Zoleptil, Zyprexa, Solian, Risperdal 38 a další. Jednou z možností, jak zajistit, aby nemocný měl v sobě stále dostatečné množství léku, je injekční

podávání

neuroleptik

např.

Meclopinu,

Fluanxolu,

Imapu.

Psychofarmakologická léčba slouží k uklidnění. Neuroleptika snižují úzkost a napětí. Pacienti mohou pociťovat jako u každých jiných preparátů vedlejší nežádoucí účinky jako např. zvýšenou spavost, závratě, ztuhlost těla, sucho v ústech, narušení menstruačního cyklu. 39

                                                             35

 DOUBEK, Pavel. Psychóza v životě ‐ život v psychóze: příručka pro pacienty trpící psychózou a jejich  rodiny. Praha: Maxdorf, c2008, 63 s. ISBN 978‐80‐7345‐156‐1.  36  VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 5. Praha, 2012. ISBN 978‐802‐ 6202‐257.  37  HORT, Vl., HRDLIČKA, J., KOCOURKOVÁ, J., MALÁ, E.  a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie. Vyd.  1. Praha: Portál, 2000, ISBN 80‐7178‐472‐9  38  MALÁ, Eva a Pavel PAVLOVSKÝ. Psychiatrie: [učebnice pro zdravotní sestry a další pomáhající  profese]. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010. ISBN 978‐807‐3677‐237.  39  JAROLÍMEK, Martin. O lidech, kteří onemocněli schizofrenií, Pallata Praha, 1996, bez ISBN 

17   

 

Elektrokonvulzivní léčba není metodou první volby, pokud nejde o katatonní schizofrenii. 40 Antipsychotika se běžně kombinují s antidepresivy, anxiolytiky, hypnotiky, antiparkisoniky a stabilizátory nálady. 41

1.6.2. Psychoterapie  Léčba pomocí psychologických prostředků se nazývá psychoterapie. Důležitou součástí je psychoterapeutický přístup k pacientovi. Je třeba respektovat úzkosti a obavy pacientů, jejich pomalost a adaptační potíže. Psychoterapie slouží k podpoře pacienta při zvládání nemoci, k porozumění sobě samému, podstatě své choroby i ke zlepšení sociálních dovedností. 42 Jádrem všech psychoterapeutických postupů je podpora zdravých částí osobnosti, které jsou vždy přítomné. Můžeme rozlišovat individuální, skupinovou nebo rodinnou terapii. Těžiště terapie může být v rozhovoru, umělecké práci, dramatizaci, psychogymnastice, hraní rolí nebo nácviku dovedností. 43 Mezi základní směry individuální psychoterapie psychóz patří podle Pěče 44 : psychoanalýza, KBT (kognitivně behaviorální terapie), expresivní terapie a arteterapie, kognitivní rehabilitace, trénink sociálních dovedností. Mezi skupinové terapie psychóz patří tyto psychoterapeutické směry: skupinová terapie psychóz, dramaterapie, muzikoterapie a taneční pohybová terapie. Skupinová terapie psychóz má některé specifické rysy a vyžaduje odlišný přístup než skupinová terapie neuróz. U terapeuta je nutná větší aktivita, povzbuzování, podněcování, podpora. Terapeut musí být direktivní, musí umět rozběhnout skupinové dění a udržovat je v chodu. Zajišťuje podporu pacienta a klade se důraz na dění „zde a nyní“. 45 Rodinná terapie je důležitá z důvodu, aby do léčby byli zapojeni i rodinní příslušníci. Pro nemocného je velmi potřebné, aby v rodině bylo vytvořeno příznivé klima bez                                                              40

 MALÁ, Eva a Pavel PAVLOVSKÝ. Psychiatrie: [učebnice pro zdravotní sestry a další pomáhající  profese]. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010. ISBN 978‐807‐3677‐237.  41  LÁTALOVÁ, Klára a  PRÁŠKO Jan, Nemoc zvaná schizofrenie: příručka pro pacienty a jejich blízké,  Vyd. 1. Praha Mladá fronta, 2012. ISBN 978‐80‐204‐2666‐6   42  VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 5. Praha, 2012. ISBN 978‐802‐ 6202‐257.  43  DOUBEK, Pavel. Psychóza v životě ‐ život v psychóze: příručka pro pacienty trpící psychózou a jejich  rodiny. Praha: Maxdorf, c2008, 63 s. ISBN 978‐80‐7345‐156‐1.  44  PĚČ, Ondřej a PROBOSTOVÁ Václava, Psychózy – psychoterapie, rehabilitace a komunitní péče,  Vyd. 1. Praha TRITON, 2009, ISBN 978‐80‐7387‐253‐3  45  KRATOCHVÍL, Stanislav. Základy psychoterapie. 5., přeprac. vyd. Praha, 2006. ISBN 978-807-3671-228. 

18   

 

prudkých emocí, výčitek nebo hádek. Je důležité zdůraznit, že se v rodině nemá hledat viník. Hledání viny je nesmyslné, nepraktické a škodí jak pacientovi, tak rodině. 46

1.6.3. Socioterapie  Hlavním cílem socioterapie je dosažení přijatelné sociální adaptace a sociální integrace v oblasti bydlení a zaměstnání. Dlouhodobý pobyt v PN respektive jiné instituci redukuje sociální návyky nemocných. Nejvhodnější návrat z PN je do rodinného prostředí, ale zde je důležitá úprava soužití v rodině. Pokud rodina pacienta odmítá nebo pokud je takovéto soužití obtížné a stresující, je zde možnost zkusit chráněné bydlení. Lze je chápat jako variantu mezi institucí a naprostou samostatností, která je mnohdy těžko dosažitelná. Pro nemocného je důležité zorganizovat denní režim a program. Práce poskytuje všeobecně lidem povědomí o časové struktuře, ve které žijí. A proto je další důležitou oblastí pracovní zařazení, které je používáno jako měřítko sociální adaptace. Návrat do zaměstnání může být obtížný, protože lidé trpící schizofrenií bývají mnohdy méně výkonní, ztratili původní pracovní návyky a jsou hůř adaptabilní. Také reakce kolegů mohou způsobovat zátěž.

47

Proto vznikly

organizace, které poskytují sociální služby lidem se schizofrenním onemocněním a pomáhají k návratu na běžný trh práce. Je několik možností, jak začít rehabilitovat. Jednou z možností je dobrovolnická práce, kde si klient může vybrat: kolik hodin odpracuje nebo typ činnosti. Slouží také k tomu, aby si jak klient, tak pracovník ověřil, zda práce či pracovník odpovídá představám o jeho uplatnění. O chráněných pracovních dílnách a o přechodném a podporovaném zaměstnání se budu zmiňovat v dalších kapitolách.

                                                             46

 DOUBEK, Pavel. Psychóza v životě ‐ život v psychóze: příručka pro pacienty trpící psychózou a jejich  rodiny. Praha: Maxdorf, c2008, 63 s. ISBN 978‐80‐7345‐156‐1.  47  VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 5. Praha, 2012. ISBN 978‐802‐ 6202‐257. 

19   

 

2. Sociální práce a sociální služby Lidé s onemocněním schizofrenie se snadno dostávají do společenské izolace, neboť jim nemoc často znemožňuje přirozeně, volně budovat mezilidské vztahy, nebo může znehodnotit již dříve vybudované vazby. Mohou být také omezeni fyzickými nebo finanční prostředky, v souvislosti s tím mají limitované možnosti trávit čas ve veřejných prostorách. Díky negativnímu vnímání duševní nemoci dochází často ke stigmatizaci. Stigmatizace může být také překážkou pro vytváření sociálních služeb.

2.1. Systém sociálních služeb  Systém sociálních služeb by měl zahrnovat co nejpestřejší nabídku služeb, které jsou cílené na konkrétní cílové skupiny klientů. Sociální služby by měly být propojeny a navazovat na sebe. Měly by odpovídat jak potřebám klientů, tak společnosti. Dochází zde ke spolupráci různých rezortů – školství, sociálních věcí, zdravotnictví – a zároveň se zde prolíná státní a nestátní sektor. Cílem je vytvořit systém, který by působil ve všech sférách prevence a přispíval ke kvalitě života. Není to však lehké a vždy zůstane část klientů, které systém vynechá, nebo oni nebudou chtít služby využívat. Proto by systém sociálních služeb měl být nejen otevřený vůči klientům, ale i za klienty jít, vyhledávat je a oslovovat. 48

2.2. Zákonné úpravy a běžná agenda sociálního pracovníka  Náhlé či dlouhodobé psychické onemocnění s sebou přináší množství problémů, které zároveň zpětně působí na nemocného. V případě duševního onemocnění je problematika o to složitější, že se jedná o člověka produktivního, vykolejeného ze svého zaběhnutého způsoba života. Duševní onemocnění zasahuje do všech částí života, což se samozřejmě odráží v rozsáhlosti sociální a právní problematiky s tím související.

2.2.1 Dlouhodobé onemocnění Tuto problematiku upravuje zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb.(viz příloha) a další zákony, vyhlášky a jejich novely. Dávka je určena osobám, které odvádějí sociální pojištění, pokud onemocní a nemohou vykonávat práci. Dočasně nemocná osoba má nárok na dávku po dobu                                                              48

MAHROVÁ, Gabriela, VENGLÁŘOVÁ Martina a kol. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním.  Vyd 1. Praha, 2008. ISBN 978‐80‐247‐2138‐5  

20   

 

podpůrčí doby. Tuto lhůtu lze prodloužit v lékařsky odůvodněných případech. Částka nemocenské se vypočítává z denního vyměřovacího základu.

2.2.2. Invalidní důchod (ID) Problematiku zpracovává zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. (viz příloha) a další navazující vyhlášky, zákony a jejich novely. Po uplynutí podpůrčí doby nemocenského může ošetřující lékař vyslovit návrh podání žádosti o ID. Žádost podává oprávněná osoba, nebo její zástupce s plnou mocí a s vyjádřením lékaře. Žádost se podává na okresní správě sociálního zabezpečení (dále OSSZ) v místě bydliště pacienta a žádost dále posuzují posudkoví lékaři OSSZ. O ID žádá osoba, která pro dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav není schopna pracovat nebo by k práci musela mít mimořádné podmínky. Stupeň ID se rozlišuje podle poklesu soustavné výdělečné činnosti v %. Osoba musí mít dostatečnou délku pojištění. Posudkový lékař na základě zjištěného zdravotního stavu, doložených vyšetření a nálezů, na základě rozhovoru s klientem a po posouzení postižení určí stupeň ID. Většinou se uděluje na dobu určitou a pak je invalidní občan pozván na přezkoumání nároku na ID. Výše ID se vypočítává ze základní a procentní výměry. Přivýdělek není nijak omezen.

2.2.3. Možnost získání navazující finanční pomoci Možnosti pomoci v hmotné nouzi zpracovává zákon č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu (viz příloha), zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (viz příloha) a vyhláška č. 504/2006 Sb. a navazující zákony a vyhlášky (z. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (viz příloha), vyhl. č. 505/2006 Sb., z. č. 100/1988 Sb., vyhl. č. 182/1991 Sb.). V případě, že má osoba vlivem dlouhodobého onemocnění snížené příjmy, může skutečně dojít k hranici, kdy není schopna zvládnout situaci svými vlastními silami. V takovém případě by se měla obrátit na místní pobočku Úřadu práce. Pracovník úřadu, který zajišťuje pomoc v hmotné nouzi, zjistí tzv. životní či existenční minimum, a to posouzením finanční situace osoby a jejich blízkých. Existují tři dávky v systému pomoci v hmotné nouzi: a) Příspěvek na živobytí 21   

 

b) Doplatek na bydlení c) Mimořádná okamžitá pomoc. Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění stravy a ostatních životních potřeb. Existenční minimum je minimální hranice peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních životních potřeb na úrovni umožňující přežití. V případě, že se k onemocnění psychickému přidá ještě závažné onemocnění zejména pohybového aparátu, může mít osoba nárok na další dávky nebo příspěvky. (viz zákon č. 329/2011 Sb.).

2.2.4. Další zákony Problematiku způsobilosti k právním úkonům zpracovává nový občanský zákoník Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník . Nedobrovolnou hospitalizaci zpracovává zákon o péči o zdraví lidu č. 20/1966 Sb., dále Listina základních práv a svobod a také občanský soudní řád, z. č. 99/1963 Sb. Je aplikovatelný také na psychiatrické onemocnění, kdy pacient musí ohrožovat sebe nebo své okolí. Problematiku ochrany osobních údajů zpracovává zákon o ochraně osobních údajů 101/2000 Sb. Kromě sběru osobních dat a zacházení s nimi jsou tímto zákonem dotčeny také standardy sociálních služeb – zejména číslo 6 - Dokumentace o poskytování sociální služby. 49

2.3. Sociální pracovník jako poskytovatel  péče o duševně  nemocné  Sociální pracovník může pracovat s klienty s duševním onemocněním v těchto institucích: psychiatrická léčebna, psychiatrické oddělení nemocnice, psychiatrický domov důchodců, léčebné komunity, dále také komunitní zařízení. K nim patří: krizová centra, denní sanatoria, centra denních aktivit, zařízení podpory práce a bydlení. Předpokladem k práci s duševně nemocnými je základní znalost symptomatiky, ale i dynamiky duševních onemocnění, terapeutických intervencí (včetně vlivů medikace),                                                              49

  MAHROVÁ, Gabriela a Martina VENGLÁŘOVÁ. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. 1.  vyd. Praha: Grada, 2008, 168 s. ISBN 978‐802‐4721‐385. 

22   

 

znalost standardů zdravotní a sociální péče a řádu zdravotního či sociálního zařízení, ve kterém pracovník je pracovník zaměstnán. 50

2.4. Klient s duševními problémy v systému sociálních služeb  Duševní onemocnění většinou ukáže na potřebu odborné pomoci. Zde pak nastupuje síť pomáhajících pracovníků, zařízení a organizací, které nabízejí své služby. Duševní onemocnění a zvláště pak schizofrenie je záludné onemocnění, má individuální průběh a je zahaleno mnoha mýty a předsudky. Dochází k tzv. stigmatizaci. Základní vlastností sociálního systému služeb by mělo být aktivní vyhledávání pomoci. Pokud existuje jakákoliv možnost dodat klientovi naději, odvahu, zajistit doprovod nebo jinou formu podpory, je nezbytné to udělat. Už jen to, že někdo jeho problému rozumí, bývá pro klienta osvobozující. Základním článkem systému péče o duševně nemocné je první kontakt s klientem. Tento úkol si jako prvořadý kladou nízkoprahová zařízení. Nejčastějším krokem bývá doporučení ambulance nebo kontaktního centra. Jiní klienti mohou využít jakýsi mezistupeň, kterým je stacionární péče. Kombinuje pobyt klienta v zařízení s odbornou péčí a jeho pobyt doma. Problémem často bývá, že tato zařízení jsou jen ve větších městech. Návazným prvkem je pak rezidenční (pobytová) péče. To už pro klienta znamená různě dlouhý pobyt v zařízení s nepřetržitým provozem. Může to být psychiatrické oddělení nemocnice, psychiatrická klinika, psychiatrická nemocnice, domov se zvláštním režimem apod. V těchto zařízeních bývají sociální pracovníci členy odborných multidisciplinárních týmů. Jejich úkolem je podporovat zdravé sociální návyky, obnovovat sociální dovednosti, udržovat nebo zvyšovat úroveň interpersonálních vztahů. Cílem je co největší dosažení samostatnosti klienta. Někdy není žádoucí nebo možné, aby se klient po pobytu v léčebném zařízení vrátil do předchozích podmínek. Pokud je potřeba další péče, zařizuje ji sociální pracovník s klientem před propuštěním. Formy této péče jsou různé a odpovídají problematice duševního onemocnění. Klient se může vrátit do ambulantní péče, využít specializovaného doléčovacího zařízení, domácí péče, chráněného zaměstnání nebo chráněného bydlení. Sociální pracovníci se pak zaměřují na resocializaci.

                                                             50

 Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 2. Editor Oldřich  Matoušek, Pavla Kodymová, Jana Koláčková. Praha, 2010, 351 s. ISBN 978‐807‐3678‐180. 

23   

 

2.5. Multidisciplinární tým  Do multidisciplinárního týmu patří psychiatr, psycholog, psychiatrická sestra, sociální pracovník a terapeut. Dalšími pracovníky mohou být například pracovníci chráněných dílen. Psychiatr je odborný lékař, který pracuje s duševním onemocněním v rámci medicínského vzdělání, kterým prošel.

51

Je doporučován jako vedoucí týmu. Do

společné práce přispívá schopnostmi a dovednostmi ve vyšetřování pacientů, vyhodnocováním, monitorováním různých aspektů duševních poruch. Provádí terapii psychofarmaky. Psychiatr učí také pacienty a jeho rodinu rozeznávat časné symptomy relapsu onemocnění. V indikovaných případech provádí krizovou intervenci. 52 Psycholog je nemedicínský odborník, který pracuje nemedicínskými metodami – psychoterapií. Nepředepisuje léky. účelem

53

Provádí psychologická vyšetření nejen za

nejen diagnostickým, ale v indikovaných případech provádí krizovou

intervenci. 54 Terénní psychiatrická sestra pomáhá v tzv. následné péči. Terénní péče se teprve rozjíždí. Na rozdíl od práce zdravotních sester v terénní péči mají psychiatrické sestry na odbornou část své práce více času a mají možnost zasahovat v urgentní péči, kterou psychicky nemocní potřebují. Sociální pracovnice by měla klientovi poskytnout dostatek informací a kontaktů souvisejících s klientovou aktuální situací (informace o finančních možnostech a postupech spojených se stavem klienta – nemocenské dávky, invalidní důchod, zaměstnání a rehabilitace duševně nemocného.

55

Sociální pracovník je nejvíce

v kontaktu s rodinou a sociální sítí klienta, poskytuje jim sociálně právní poradenství a pracuje s pacientem v jeho přirozeném prostředí. Spolupracuje také s odborníky z ostatních oblastí. 56                                                              51

 MAHROVÁ, Gabriela a Martina VENGLÁŘOVÁ. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. 1.  vyd. Praha: Grada, 2008, 168 s. ISBN 978‐802‐4721‐385.  52  PĚČ, Ondřej a PROBOSTOVÁ Václava. Psychózy: psychoterapie, rehabilitace a komunitní péče. 1.  vyd. V Praze: Triton, 2009, 256 s. Sestra. ISBN 978‐807‐3872‐533.  53  MAHROVÁ, Gabriela a Martina VENGLÁŘOVÁ. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. 1.  vyd. Praha: Grada, 2008, 168 s. ISBN 978‐802‐4721‐385.  54  PĚČ, Ondřej a PROBOSTOVÁ Václava. Psychózy: psychoterapie, rehabilitace a komunitní péče. 1.  vyd. V Praze: Triton, 2009, 256 s. Sestra. ISBN 978‐807‐3872‐533.  55  MAHROVÁ, Gabriela a Martina VENGLÁŘOVÁ. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. 1.  vyd. Praha: Grada, 2008, 168 s. ISBN 978‐802‐4721‐385.  56  PĚČ, Ondřej a PROBOSTOVÁ Václava. Psychózy: psychoterapie, rehabilitace a komunitní péče. 1.  vyd. V Praze: Triton, 2009, 256 s. Sestra. ISBN 978‐807‐3872‐533. 

24   

 

Terapeuti pracují v rámci individuální nebo skupinové terapie. Mohou to být arteterapeuti, muzikoterapeuti, dramaterapeuti – se v rámci svých specializací snaží pomoci uměleckých vyjádření zprostředkovat nové pohledy klienta na svět, jejich kořeny a také hledají možné cesty práce s nimi. Nejedná se o aktivitu, jejichž výsledkem by měl být výrobek, ale sama aktivita. 57

2.6. Základní přehled poskytovaných psycho­sociálních služeb   2.6.1. Domovy se zvláštním režimem a domovy pro osoby se zdravotním postižením Tyto pobytové služby jsou určeny klientům, kteří potřebují soustavnější a větší míru pomoci. Poskytují především pomoc při zvládání péče o vlastní osobu, pomoc při hygieně a stravování. Nabízejí náplň dne, různé vzdělávací a aktivizační činnosti, možnost potkávat se s dalšími lidmi a podporu při obstarávání osobních záležitostí. Domovy se zvláštním režimem bývají součástí jiného pobytového zařízení (např. domova pro seniory). Služby si klient hradí.

2.6.2. Podpora samostatného bydlení Podpora samostatného bydlení je terénní služba poskytovaná především v klientově bytě. Je zaměřena na nácvik dovedností potřebných pro zajištění chodu domácnosti a fungování v běžném prostředí, vždy podle individuální potřeby klienta. Konkrétní obsah a časový rozsah závisí na dohodě mezi klientem a terapeutem.

2.6.3. Chráněné bydlení Jedná se o pobytovou službu poskytovanou na přechodnou, předem dohodnutou dobu. Jejím cílem je pomoci klientům nabýt či obnovit schopnosti a dovednosti nutné pro běžný život, a to hlavně v oblasti péče o domácnost, sebepéče, navazování a udržování sociálních kontaktů. Chráněná bydlení jsou individuální (klient bydlí sám nebo s jedním až dvěma spolubydlícími) nebo skupinová (přibližně deset klientů bydlí společně ve větším bytě nebo domě). Klienti zde trénují péči o domácnost včetně přípravy stravy. Při tom, stejně jako při vyřizování osobních záležitostí, hledání práce nebo volnočasových aktivit aj. jim

                                                             57

 MAHROVÁ, Gabriela a Martina VENGLÁŘOVÁ. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. 1.  vyd. Praha: Grada, 2008, 168 s. ISBN 978‐802‐4721‐385. 

25   

 

podporu poskytují terapeuti. Již během pobytu v chráněném bydlení se hledají možnosti následného bydlení. Klienti si pobyt a služby platí.

2.6.4. Terapeutické komunity Jde o zařízení, kde klient po určitou – předem stanovenou – dobu žije. Většina terapeutických komunit v ČR je určena pro lidi závislé na návykových látkách, existují ale i komunity pro lidi s jinými psychickými problémy. Cílem služby je především nácvik dovedností nutných k zvládání běžného života, klienti dodržují pravidelný denní režim, podílejí se na provozu komunity. K dispozici mají podporu terapeuta. Klienti si obvykle hradí stravu a ubytování.

2.6.5. Sociálně terapeutické dílny Sociálně terapeutické dílny jsou určeny klientům, kteří kvůli svému onemocnění nemohou najít uplatnění na běžném ani chráněném trhu práce. Cílem je nácvik a zdokonalování pracovních návyků a dovedností. Klienti zde zpravidla nedostávají mzdu.

2.6.6. Poradenství Poradna je služba, která poskytuje klientům informace o jejich právech, povinnostech a oprávněných zájmech. Nabízí různé možnosti řešení jejich problému nebo životní situace a napomáhá tyto možnosti realizovat. Poradenské služby jsou rovněž zřizovány za účelem poskytování informací o službách, léčebných a rehabilitačních programech, dále informací týkajících se sociální problematiky a sociálního zabezpečení a konečně poskytující poradenství právní.

2.6.7. Služby následné péče Služby následné péče jsou ambulantní služby poskytující následnou péči osobám s psychickou poruchou a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly ambulantní nebo ústavní léčbu ve zdravotnickém zařízení nebo které abstinují. Služba obsahuje terapeutické činnosti, pomoc při prosazování práv a zájmů. Poskytuje se bezúplatně.

26   

 

2.6.8. Sociální rehabilitace Služby sociální rehabilitace zahrnují širokou škálu služeb zaměřených převážně na nácvik dovedností směřujících k dosažení co nevyšší míry samostatnosti a soběstačnosti klienta. Služby mohou být poskytovány ambulantní, terénní i pobytovou formou.

2.6.9. Centrum denních aktivit a aktivizační služby Centra denních aktivit nabízejí prostor pro setkávání klientů a poskytují škálu zájmových a vzdělávacích aktivit. Umožňují také navazovat nová přátelství, vzájemně sdílet zážitky spojené s duševním onemocněním. Aktivizační služby zahrnují různé služby nabízející možnosti trávení volného času a vedou klienty k soběstačnosti klientů, především prostřednictvím tréninku základních činností a dovedností potřebných pro každodenní život. Tato kategorie zahrnuje sociální služby registrované jako sociální rehabilitace, sociálně terapeutické dílny a sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením.

2.7. Ostatní služby  2.7.1. Chráněné dílny a chráněná pracoviště Chráněné dílny a chráněná pracoviště jsou místa, kde aspoň 60% zaměstnanců má změněnou pracovní schopnost. Chráněným pracovištěm je též pracoviště zřízené v domácnosti člověka se změněnou pracovní schopností. Pracují zde lidé, kteří kvůli svému onemocnění či postižení nemohou najít uplatnění na běžném trhu práce a potřebují speciální pracovní podmínky nebo pomoc jiné osoby. Oproti sociálně terapeutickým dílnám není hlavním cílem nácvik pracovních dovedností a návyků, jde především o nabídku zaměstnání (na delší dobu) pro lidi se změněnou pracovní schopností. Je zde uzavírána běžná pracovní smlouva a pracovníci dostávají mzdu. Chráněné dílny se obvykle zabývají výtvarnými nebo jinými výrobními činnostmi, chráněná pracoviště se zaměřují na oblast nevýrobní, jsou to například kavárny, krámky, atp. Další možností zaměstnání pro člověka, který má změněnou pracovní schopnost, je chráněné pracovní místo. To může být zřízeno v rámci běžného pracoviště.

27   

 

2.7.2. Sociální firma Sociální firma je běžný konkurenceschopný podnik, který vytváří pracovní příležitosti pro lidi znevýhodněné na trhu práce a k tomu jim poskytuje přiměřenou pracovní a psychosociální podporu. Zároveň je jeho cílem vytvořit zisk.

2.7.3. Case management (případové vedení) -

Může být zaregistrován jako sociální rehabilitace

Case management je služba, která klientovi poskytuje individuální komplexní podporu. Case Manager (klíčový pracovník) podporuje klienta jak při kontaktu s úřady a institucemi, tak při zvládání každodenních činností. Provádí službami organizací a pomáhá klientovi se v nejvyšší možné míře začlenit do běžného života a společnosti. Case Manager může některé služby i sám poskytovat (např. podporu bydlení). Konkrétní obsah a časový rozsah poskytované služby závisí na dohodě mezi klientem a Case Managerem.

2.7.4. Centrum denních aktivit Může být zaregistrováno jako sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením, sociální rehabilitace, sociálně terapeutická dílna.

2.7.5. Přechodné zaměstnávání -

Může být zaregistrováno jako sociální rehabilitace

2.7.6. Podporované zaměstnávání -

Může být zaregistrováno jako sociální rehabilitace 58

                                                             58

 Letáček od Vida Základní přehled poskytovaných psycho‐sociálních služeb  

28   

 

3. Oblast práce 3.1. Pracovní rehabilitace Nejdříve je nutné definovat, co je zaměstnání a co poskytuje všeobecně lidem. Cílem zaměstnání je obecně vytvořit sociálně použitelné produkty a služby. V zaměstnání se používají osobní dovednosti s ohledem na individualitu jedince. Sociálně psychologické funkce lze charakterizovat takto: 1. Práce poskytuje lidem povědomí o časové struktuře, ve které žijí. 2. Práce rozšiřuje sociální horizont lidí. 3. Spolupráce s kolegy a rozdělení úkolů ukazuje na to, že lidé se navzájem potřebují. Musí směřovat ke společnému cíli, musí udržovat kolektivní strukturu, ve které pracují. 4. Práce poskytuje možnost identifikovat se a pomáhající získat status ve společnosti. 5. Práce nutí lidi k aktivitě. Tyto přínosy nejsou stejné pro každého a pro každý typ práce, protože každý je jiný a každá pracovní situace je rozdílná. Pracovní rehabilitaci lze definovat jak z hlediska profesionála, tak z hlediska klienta. Z hlediska profesionála je pracovní rehabilitace složena ze všech aktivit, které směřují k úzdravě, k udržení a dalšímu rozvoji pracovních kompetencí klienta ve všech pracovních situacích. Pracovní rehabilitace má dva aspekty: 1. Příprava klienta s psychiatrickým onemocněním pro práci. 2. Vyhledání nebo vytvoření přiměřené pracovní činnosti, pracovního místa. Z hlediska klienta je pracovní rehabilitace podporou k výběru, získání, udržení vhodného zaměstnání a jeho ukončení. Funkce pracovní rehabilitace poskytuje obraz, jaký přínos lze od ní očekávat. U pracovní rehabilitace můžeme rozlišit tyto funkce: 1. Příprava 2. Adaptace 3. Podpora v chráněných pracovních podmínkách 4. Podpora v běžných pracovních podmínkách

3.2. Druhy pracovní rehabilitace  Mezi druhy pracovní rehabilitace se většinou zahrnuje dobrovolnická práce, chráněné pracovní dílny, přechodné zaměstnávání, podporované zaměstnávání a podpůrné edukativní programy (job klub). 29   

 

3.2.1. Dobrovolnická práce U dobrovolné práce si klient může vybrat množství odpracovaných hodin nebo typ činnosti. Dobrovolná práce bývá někdy zařazována na začátku podporovaného zaměstnání. Klient i zaměstnavatel si může bez závazků vyzkoušet, zda práce odpovídá jejich představám.

3.2.2. Chráněné pracoviště K aktivnímu životu patří i pracovní uplatnění, které v sobě zahrnuje jak využití potencionálu osob s duševním onemocněním, tak zúročení jejich dosavadní edukační, sociální a léčebné podpory. Pracující osoby se zdravotním postižením (dále ZP) bývají v mnoha případech schopny soustavné pracovní činnosti jen za zcela specifických podmínek, které reflektují jejich proměnlivý zdravotní stav, kolísání výkonnosti, nutná léčebná opatření atd. V souvislosti s pracovním uplatněním osob s psychickým onemocněním je třeba respektovat tři základní přínosy pracovní činnosti: 1) Osobnostně-rozvojový – člověk má možnost seberealizace a může pracovat na svém osobním a profesním rozvoji, získává sebevědomí atd. 2) Sociálně-ekonomický – jedinec se stává méně závislým na sociální pomoci a ze své mzdy odvádí daně, přispívá do sociálního a zdravotního systému. 3) Sociálně-integrační – člověk se v práci setkává s ostatními lidmi, kooperuje s nimi, vytváří hodnoty a nachází své místo ve společnosti. Zaměstnavatelé mohou čerpat příspěvky z fondu aktivní politiky zaměstnanosti na zřízení pracovního místa, úpravu i provoz pracoviště a mohou mít daňové úlevy na zaměstnance se ZP (tyto nástroje jsou mj. zakotveny v zákoně o zaměstnanosti a v zákoníku práce). Někteří zaměstnanci se ZP nemohou pracovat na běžném volném trhu práce, proto jsou vytvářena chráněná pracovní místa, kde mohou pracovat i psychicky nemocní. Chráněné pracovní místo nahradilo dosavadní chráněné dílny. 59 V chráněných pracovních dílnách probíhá práce v chráněném prostředí. Jsou často kritizovány, protože mohou vést k provozování nesmyslných pracovních činností. Klient si nemusí vytvořit patřičné pracovní dovednosti a sebedůvěru pro budoucí uplatnění na otevřeném trhu práce a vytvářejí závislost na podpůrném prostředí                                                              59

 MATOUŠEK, Oldřich. Encyklopedie sociální práce. Vyd. 1. Editor Alois Křišťan. Portál, 2013, 570 s.  ISBN 978‐802‐6203‐667. 

30   

 

dílny. V případě chráněných pracovních dílen probíhá práce v chráněném pracovním prostředí. Existuje málo důkazů z praxe, že by tento typ pracovní rehabilitace vedl k udržení nebo znovunabytí pracovních dovedností, nicméně pro mnohé klienty zůstává v současnosti jedinou možností. Cílem chráněných pracovních dílen je obnovení či rozvoj pracovních dovedností a příprava pro budoucí placené zaměstnání v nechráněném či méně chráněném prostředí. 60

3.2.3. Přechodné zaměstnávání Klienti přechodného zaměstnávání pracují po omezenou dobu (obvykle šesti měsíců) na běžných pracovních místech mimo vlastní organizaci (nejčastěji jde o pomocné administrativní práce, úklid apod.) na zkrácený úvazek. Místa nevyžadují žádnou zvláštní kvalifikaci. Jediných kritériem pro zařazení do programu je zájem pracovat, odpadá

předchozí

vyšetřování

pracovních

funkcí.

Asistenti

přechodného

zaměstnávání na pracovních místech nejdříve sami pracují, testují a vyhodnocují, poté klienta sami zaučují. Pracují tedy po určitou dobu společně s klientem. V další fázi poskytují potřebnou podporu. Klient je za práci finančně odměňován – obvykle podle počtu odpracovaných hodin. V případě výpadku klienta může zastoupit jiný klient nebo asistent. Přechodné zaměstnávání slouží ke znovunabytí schopnosti pracovat, vytvoření smyslu pro povinnost a posílení sebedůvěry. Přechodem na jiné přechodné místo jsou u klienta podporovány adaptační schopnosti. 61

3.2.4. Podporované zaměstnávání Podporované zaměstnání je podle zákona č.108/2006 Sb. o sociálních službách metodou sociální rehabilitace. Sociální rehabilitace je zaměřena na posilu osobních kompetencí, schopností a dovedností člověka, aby mohl využívat běžné společenské zdroje a fungovat i v přirozeném prostředí, zejména v oblasti zaměstnání a v návaznosti pak též ve všech dalších oblastech kulturního a společenského života. Podporované zaměstnávání je časově omezená služba určená lidem, kteří chtějí získat a udržet si placené zaměstnání, ale jejich schopnosti získat a udržet si                                                              60

  PĚČ, Ondřej a PROBOSTOVÁ Václava, Psychózy – psychoterapie, rehabilitace a komunitní péče,  Vyd. 1. Praha TRITON, 2009, ISBN 978‐80‐7387‐253‐3  61  tamtéž   

31   

 

zaměstnání jsou omezeny. Podporované zaměstnání se liší od chráněného pracovního místa tím, že zprostředkovává zaměstnání na otevřeném trhu práce, což tedy znamená, že většina zaměstnanců není zdravotně znevýhodněna a nepotřebuje zvláštní pomoc. Každý uživatel služby podporovaného zaměstnávání má svého klíčového pracovníka, pracovního konzultanta. Konzultant má s klientem pravidelné individuální schůzky, jež probíhají jednou týdně. Trénink začíná hodnocením pracovních kapacit a zájmů klienta a individuálním výběrem práce. Pracovní konzultant nejdříve zjišťuje, zda je služba pro klienta vhodná a jaké pracovní místo by odpovídalo jeho zájmům. Následuje vyhledávání a získání zvoleného zaměstnání a intervence vedoucí k jeho udržení. Cílem podporovaného zaměstnání je zprostředkování a udržení vhodného místa.Vzhledem k tomuto cíli musí uživatel trénovat potřebné pracovní dovednosti. Trénink probíhá ve dvou hlavních formách, a to už ve dříve zmíněné individuální konzultaci a práci ve skupině (tj. job klub). Služba podporovaného zaměstnání nekončí získáním vhodného pracovního místa, podpora je klientovi poskytována i po uzavření pracovně právního vztahu s cílem udržet získanou práci. Uživateli je přímo na pracovišti poskytována pracovní asistence. Míra potřebné pracovní asistence je individuální. Cílem je ale postupné osamostatňování uživatele a snižování asistence. K ukončení služby dochází tehdy, když klient ani zaměstnavatel nepotřebují pravidelnou podporu.

3.3. ESET-HELP o.s. 3.3.1. Postup při jednání se zájemcem o služby zaměstnávání První kontakt přichází od zájemce. Ozve se pracovníkům ESET – HELP e – mailem, telefonicky nebo osobně. V případě kontaktu pracovník ověří, zda klient rozumí tomu, jaké služby sdružení nabízí a pro koho. Upozorní, že se nejedná o brigády, ale pracovní rehabilitaci určenou pro klienty nad 18 let věku s duševním onemocněním. První kontakt může být zprostředkován třetí osobou, ale druhý kontakt musí probíhat se zájemcem, jinak nelze spolupracovat. V případě zájmu a splnění podmínek je zájemce zařazen v Evidenci zájemců o služby zaměstnávání. Až do podpisu Souhlasu se zpracováním osobních a citlivých údajů jsou údaje anonymní. Pak je zájemci nabídnutý termín schůzky. Ty by měly být naplánovány alespoň dva s rozestupem alespoň tří týdnů. Schůzky bývají skupinové a počet zájemců by neměl přesáhnout deset lidí. V případě, že je v nějaké 32   

 

službě volné místo bez čekatelů a zájemce má zájem o danou službu je možné přistoupit v rámci urychlení spolupráce k informační schůzce. Za stanovení termínů informačních schůzek a jejich další organizaci je odpovědný vedoucí služby Přechodné zaměstnávání. Zájemci, kteří využívají nějakou jinou službu ESET – HELP, klinikou ESET, spolupracují s PN Bohnice (konkrétně s Centrem psychosociálních služeb na pavilonu č. 4) jsou zařazeni do evidence Přednostní zájemci. Další pořadí zájemců se řadí podle data prvního kontaktu. Pracovník na informační setkání (dále infoschůzku) připraví občerstvení (voda, čaj), letáky, notebook a dataprojektor. Podle počtu zájemců se určuje počet pracovníků, buď je jeden nebo dva. Infoschůzka trvá asi hodinu a půl. Na začátku je klientům dána prezenční listina, kde zapíšou své jméno a podepíšou se. Následuje samotný výklad sociálních pracovníků o službách ESET – HELP, který mohou zpravidla klienti zpravidla přerušovat dotazy. Na konci schůzky jsou rozdány dotazníky, ve kterých klienti vyplní , o které služby zaměstnávání mají předběžný zájem a v čem by jim pracovníci mohli být nápomocni. Na závěr jsou účastníci setkání informováni o dalších postupu. Další kontakt probíhá telefonicky v horizontu několika týdnů. Pak následuje individuální osobní schůzka za účelem šetření potřeb. Schůzka se zájemcem realizována za účelem bližšího seznámení se zájemcem o službu, zjištění jeho potřeb, očekávání a přání. Zpravidla se koná s vedoucím služby Přechodné zaměstnávání, ten zjistí, zda má zájemce v organizaci spis, pokud ne, podepíše se zájemcem Souhlas o zpracování osobním údajů. Je možné, že má zájemce z předchozích služeb předávací/závěrečnou zprávu, v tom případě se pracovník domluví se zájemcem, ať jí donese na domluvenou schůzku. Na schůzce proběhne její aktualizace se zaměřením na informace, které pracovníka zajímají nejvíce. Schůzky se mohou účastnit i jiné osoby. V samotném šetření se rozepisují údaje o klientovi v několika oddílech – oblast práce + vzdělání, oblast financí, vztahů, zdraví a bydlení. Cílem celého šetření je zjistit, co si přesně klient od spolupráce slibuje a jak mu můžou pracovníci nebo služba pomoci. Může se jednat o zkoušku vlastních pracovních schopností a dovedností, o zlepšení či kontrolu pracovní výdrže, o možnost dostat se zpátky do pracovního procesu, začít se stýkat s lidmi a v poslední řadě o finanční přivýdělek. Součástí šetření je také kontakt s psychiatrem.

33   

 

Pokud klient na schůzce podepsal souhlas, je mu založen spis. Pokud se jedná o zájemce Přechodného zaměstnávání, je pozván na další schůzku, na které je přítomen on, pracovník Přechodného zaměstnávání a vedoucí rehabilitace. Po rozhovoru s ní a případném ujasnění posledních nejasností, je rozhodnuto, zda bude klient zařazen mezi čekatele na danou službu. V případě ostatních služeb je postup takřka totožný, ale schůzka probíhá krom předešlých uvedených pracovníků i s pracovníkem, který prováděl šetření. Pokud je volné místo, domluví si termín nástupu do služby. Pokud se zájemce rozhodne, že nemá o služby zájem, je vyřazen z Evidence čekatelů. Zájemce může být vyřazen také v případě, pokud začne v podobném druhu rehabilitace

spolupracovat s jinou organizací. Jednání o vstupu do služeb

zaměstnávání může dojít k jeho ukončení, a to buď ze strany zájemce, nebo ze strany o. s. ESET – HELP. 62

3.3.2. Tréninkový obchod pro osoby se závažnou duševní poruchou – Galerie Vážka Cílem této sociální služby je, aby se klienti naučili nové dovednosti, získali (obnovili) pracovní dovednosti, ověřili si své vlastní možnosti, a mohli se tak lépe rozhodnout o svém dalším směřování v oblasti zaměstnání. Klienti zde pracují na místě úklidového pracovníka (1 hod/den) nebo pracují na pozicích prodavačů (2,5 hod/den). Celkově se v obchodě nabízí 3 rehabilitační místa, 2 prodavači a 1 úklidový pracovník, vždy na dobu cca 4 měsíců. Galerie Vážka funguje jako každý jiný obchod, a z toho vyplývají cíle na kterých s klienti pracují pracovníci a snaží se o to, aby se klienti naučili: -

Chodit do práce včas, pravidelně a na správnou směnu

-

Jednat s kolegy a nadřízenými a udržovat s nimi dobré vztahy

-

Navázat kontakt se zákazníky a podat jim informace o sortimentu

-

Pracovat s finanční hotovostí

-

Podílet se na celkové úpravě a úklidu obchodu

-

Aktivně přistupovat k pracovním povinnostem

Obchod plní svou funkci nejen jako služby pro klienty, ale je také prostředkem k odstraňování předsudků, které se na problematiku duševního zdraví vážou. Obchod se stal již běžnou infrastrukturou dané lokality (nachází se na Jižním Městě), má své

                                                             62

 Postup při jednání se zájemcem o vstup do služeb zaměstnávání o. s. ESET ‐ HELP 

34   

 

stálé zákazníky, nabízí cenově dostupné a originální zboží (některé výrobky pochází z dílen pro handicapované osoby, čímž podporují i jejich služby). 63 Služba je určena lidem s duševním onemocněním nad 18 let, kteří jsou motivováni k řešení vlastní situace, pravidelně spolupracují se svým psychiatrem a jsou ochotni dodržovat pravidla programu. 64

3.3.3. Tréninková a resocializační kavárna Dendrit Kafé Tréninková a resocializační kavárna Dendrit Kafé poskytuje od roku 2003 aktivizační trénink a nácvik sociálních a pracovních dovedností lidem s duševním onemocněním. Kavárna vytváří bezpečný prostor pro ty, kteří chtějí a potřebují získat základní pracovní dovednosti a návyky. Cílem programu je také ověření a zhodnocení vlastních schopností potřebných na návrat na trh práce. Kavárna nabízí dva typy tréninkových míst: barman (3), který pracuje 3 hod/denně a úklidový pracovník (1), který pracuje 1 hod/denně. Každé místo umožňuje trénovat jiné dovednosti a vyzkoušet si jinou míru zátěže. Po celou dobu rehabilitace klienty doprovází sociální pracovníci, kteří jim poskytují stálou asistenci a podporu. Kavárna je také přirozeným prostředím pro setkávání veřejnosti s lidmi se zdravotním handicapem a podílí se na boření předsudků, stereotypů a mýtů o duševně nemocných. V rámci cílů zaměřených na propojování místní komunity a lidí s duševním onemocněním probíhá ve spolupráci s organizací Člověk v tísni akce Promítej i ty. V kavárně během roku probíhají výstavy. Od roku 2012 je kavárna rozdělena na kuřáckou a nekuřáckou část. 65 Rehabilitace probíhá po dobu maximálně 4 a půl měsíců. První měsíc je měsíce tréninkovým. Slouží k seznámení a nácviku jednotlivých pracovních úkolů. V tomto měsíci nenáleží klientovi finanční odměna. Pokud klient úspěšně absolvuje první měsíc, je s ním uzavřena dohoda o provedení práce. Klientovi poté náleží finanční odměna 48,10 Kč/ hod. Nácvik dovedností a práce v kavárně probíhá za podpory sociálních pracovníků. Průběh rehabilitace je přizpůsobován individuálním potřebám klienta. Každý klient

                                                             63

 Výroční zpráva ESET – HELP 2011   Letáček o. s. ESET – HELP, tréninkový obchod  Galerie  Vážka  65  Výroční zpráva ESET – HELP 2011  64

35   

 

má svého klíčového pracovníka, který ho rehabilitací provází, řeší s ním nejrůznější situace a spolupracuje s ním na vytváření individuálního plánu. 66

3.3.4. Přechodné zaměstnávání ESET – HELP Služba Přechodné zaměstnávání nabízí šest přechodných pracovních míst, jejichž naplní jsou především pochůzkové práce v kombinaci s administrativou s rozdílnou mírou zátěže a dále úklid zahrady. V rámci služby klient přechodně pracuje po dobu 6 měsíců v běžné firmě za přímé či nepřímé podpory sociálního pracovníka. Klient v průběhu poskytování služby prohlubuje pracovní návyky, dovednosti a samostatnost. Získává nebo obnovuje zkušenosti v běžném pracovním prostředí. Mnohdy služba napomáhá klientům v rozhodování, zda pokračovat v některých rehabilitačních programech, či vstoupit na otevřený trh práce. 67 Posláním této služby je poskytnutí sociálně rehabilitace lidem s duševním onemocněním. Umožnění krátkodobého zaměstnání v běžné firmě je důležité pro prohloubení pracovních návyků, zkušeností a komunikačních dovedností. Služba je určena lidem s duševním onemocněním nad 18 let, kteří jsou motivováni k řešení vlastní situace, pravidelně spolupracují se svým psychiatrem a jsou schopni dodržovat pravidla daného programu. 68

3.3.5. Podporované zaměstnávání Služba Podporované zaměstnávání již od roku 2003 pomáhá lidem s duševním onemocněním zvýšit kvalitu života a získat sociální stabilitu prostřednictvím podpory při hledání a udržení pracovního místa na otevřeném trhu práce. Podpora probíhá pomocí individuálních schůzek, na kterých probíhá hledání práce, trénování na pohovory. Mezi hlavní cíle této služby patří klientům rozvinout či obnovit pracovní a sociální dovednosti, podpořit klienty při volbě, hledání a udržení zaměstnání na otevřeném trhu práce, které odpovídá jejich schopnostem a možnostem. Další neméně podstatným cílem je umožnit klientům získat zkušenost s prací a s jejím vyhledávání. Klient Podporovaného zaměstnávání není pasivním příjemcem. Ve výběru práce, v procesu plánování a při formulování pracovních cílů je jeho hlas určující.                                                              66

[online]. [cit. 2014‐04‐04]. Dostupné z: http://www.esethelp.cz/sluzby/kavarna.html    Výroční zpráva ESET – HELP 2011  68  Létáček ESET – HELP Přechodné zaměstnávání  67

36   

 

Mezi zaměstnavatele patří: Rozmarýna o. p. s., Altcom, Domov Sue Ryder, Agentura Pro Vás a další.

69

Délka trvání spolupráce v rámci této služby závisí na aktuální

potřebě ze strany klienty. Služba je určena lidem s duševním onemocněním ve stabilizovaném stavu. Je vyžadována klientova spolupráce s jeho psychiatrem a překážkou je zneužívání návykových látek. 70

3.4. Green doors o.s.  3.4.1. Začleňování na trh práce Služba Začleňování na trh práce se skládá ze dvou programů: Přechodného zaměstnávání a Podporovaného zaměstnávání. Jejich cílem je podpořit klienty při hledání a udržení práce v běžných podmínkách. Program Přechodného zaměstnávání umožňuje klientovi po pracovní rehabilitaci v jedné z našich kaváren ověřit získané pracovní a sociální dovednosti ve spřátelených kavárnách a organizacích, v nichž jsou smluvně sjednána místa. Zde si mohou lidé s duševním onemocněním vyzkoušet práci v běžných pracovních podmínkách. Podpora pracovního konzultanta má podobu pracovních schůzek s cílem osvojit si zvládání zátěžových situací v práci. Cílem programu Přechodné zaměstnávání je poskytnout klientovi takovou míru podpory, aby si našel a udržel vhodné místo na otevřeném trhu práce. Smyslem je pomoci klientovi získat zaměstnání, které odpovídá jeho vzdělání, zájmům, schopnostem a možnostem. Od 1. 1. 2013 jsou programy Začleňování na trh práce a vzdělávací, nácvikové a sociálně terapeutické programy spojeny v jednu službu pod názvem Začleňování na trh práce, která obsahuje tyto služby: - Trénink kognitivních funkcí - Job klub - Podporované zaměstnávání - Přechodné zaměstnávání Spolupráce začíná tím, že klient pracovníka kontaktuje, domluví si schůzku, na které se domluví, jaké představy má pracovník a jaké klient. Tenhle proces trvá dvě, tři schůzky. Pracovník se zajímá o konkrétní klientovy představy o práci, jaké mají zkušenosti s prací, bydlením, oblasti rodiny, nemoci, co vlastně potřebuje. Pracovník                                                              69 70

 Výroční zpráva ESET – HELP 2011    Létáček ESET – HELP Podporované zaměstnávání 

 

37   

 

hledá s klientem práci a mohou dojít k závěru, že potřebuje chráněné prostředí tj. chráněnou dílnu. U všech klientů rozhoduje, kdy zavolají, podle toho jsou umístěni v pořadníku. Klienti zejména trpí onemocněním z okruhu psychóz. Pro ostatní je zvlášť pořadník. Job klub probíhá dvakrát ročně ve skupině a nacvičují se pohovory, psaní životopisů a podobně. Více se o tom nebudu rozepisovat, protože to není tématem této práce. Trénink kognitivních funkcí – trénuje se paměť, pozornost apod.

3.4.2. Green Doors o.s. Tréninková kavárna Klub V. kolona Kavárna je umístěna v areálu parku Bohnické Psychiatrické nemocnice v budově Divadla Za plotem. Kavárna nabízí občerstvení, odpočinek a prostor pro setkávání. Klub nabízí aktivizaci a nácvik pracovních i sociálních dovedností, např. přípravu na propuštění z hospitalizace nebo návrat do běžného života. Cílem aktivizačního tréninku je připravit lidi s duševním onemocněním k tomu, aby návrat domů, do školy či do práce byl co nejsnazší. Terapeuti poskytují během pracovního tréninku klientům stálou podporu. Kromě pracovních dovedností klienti získávají i dovednosti potřebné pro samostatný život. Koncem roku 2011 Klub poškodil požár a do konce února byl uzavřen. Poté byl klub provizorně přemístěn v provizorním prostoru „Zimní zahrady“. Od jara 2013 kavárna je znovuotevřena v původním prostoru. 71 Klub V. kolona je tzv. prvním stupněm rehabilitace (nejsnazším), protože tam chodí nejméně lidí, kteří jsou obeznámeni s tím, že se jedná o tzv. chráněnou kavárnu. Pracují tam i hospitalizováni pacienti, kteří jsou v pracovní neschopnosti. Klient pokračuje z nejjednodušší práce na složitější pozice. V Klubu jsou 4 rehabilitační pozice: - Mytí nádobí - Příprava jednoduchých jídel - Úklid „placu“ - Barman (kasírování, umí všechno) 72

                                                             71 72

 Výroční zpráva Green doors o. s. 2012   Ústní sdělení Jarmily Kubáňkové 

38   

 

3.4.4. Green Doors o. s. Tréninková kavárna Café Na půl cesty Kavárna se nachází uprostřed Pankrácké pláně, kde si každý přijde na své. V průběhu dne i po celý týden zaujme svým děním a nabídkou, ať už v kulturním programu nebo v jídelním lístku. A hlavně dává smysl, protože jako první v ČR začala pomáhat mladým lidem s duševním onemocněním překonat nemoc a zapojit se do běžného života, mít práci a přátele. Kavárna v rámci tréninkového zaměstnání nabízí lidem s duševním onemocněním nácvik pracovního režimu, pracovních dovedností a poskytuje pracovní trénink s podporou při přechodu na trh práce. Klienti mají během rehabilitace v kavárně stálou podporu pracovních terapeutů. Zákazníci si mohou, kromě bohatého kulturního dění, zahrát deskové a karetní hry. Vzhledem k náročnému večernímu provozu jsou večerní směny pro klienty dobrovolné. 73 Kavárna nabízí dva druhy tréninkových míst a jsou rozdílně náročné, ze kterých nelze přecházet. Prvním z nich je barman a druhým úklidový pracovník, který uklízí kavárnu, toaletu a park kolem kavárny. Každý klient má svého klíčového pracovníka. V kavárně pracují dva druhy terapeutů: sociální pracovníci a asistenti (bez VOŠ nebo VŠ vzdělání). Program lze využívat 1 rok. 74

3.4.5. Green Doors o. s. Tréninková restaurace Mlsná kavka Mlsná kavka je tréninková vegetariánská restaurace v centru Prahy, která pod jednou střechou a v jedné kuchyni spojuje kvalitní bezmasá jídla a sociální rozměr podnikání. Restaurace vznikla jako volné pokračování Klubu v Jelení, který v roce 2010 ukončil provoz a je společným projektem O. s. Green Doors a nizozemského šéfkuchaře Filipa Kavky Smiggelse. Restaurace nabízí v kuchyni a na baru až 18 tréninkových míst pro lidi s duševním onemocněním, přičemž pracovní trénink lze využívat po dobu až 2 let. Na nově návazných pozicích mohou vybraní klienti pokračovat ve spolupráci ještě třetím rokem. Při práci v tréninkové restauraci je kladen velký důraz na samostatnost, kvalitu obsluhy i podávaných jídel. Vše probíhá v reálných pracovních podmínkách bez účasti pracovního terapeuta na směnách. Podporu klienti získávají na pravidelných                                                              73 74

 Výroční zpráva Green doors o. s. 2012   Ústní sdělení Jarmily Kubáňkové 

39   

 

schůzkách s pracovním konzultantem, kde společně hledají cesty ke zvládání zátěže, k upevnění pracovních návyků a ke zlepšení sociálních a pracovních dovedností. Cílem rehabilitačního programu je podpořit lidi se zkušeností s duševním onemocněním v pracovním uplatnění a seberealizaci. 75 Na směnách je profi – team (kuchař, barman) a pomocný kuchař, pomocný barman (klienti). Provoz je velmi zátěžový. 76 Trénink je určen lidem s psychickým onemocněním, kteří mají zkušenost s prací na volném trhu práce a nebo úspěšně prošli pracovní rehabilitací v Café Na půl cesty, Klubu v Jelení nebo v V. koloně. a kteří : •

mají zájem o zlepšování pracovních a sociálních dovednosti v běžných pracovních situacích v oblasti gastronomie

•

chtějí si ověřit své nabyté pracovní dovednosti ve větším provozu

•

chtějí získat dlouhodobější pracovní zkušenosti po dobu až dvou let

Podmínkou pro přijetí je diagnostikované duševní onemocnění z okruhu psychóz, stabilizovaný zdravotní stav, souhlas a doporučení ošetřujícího lékaře a chuť na sobě pracovat. Práce je vhodná pro lidi s invalidním důchodem. 77

3.5. Bona o.p.s. Chráněné dílny  Uživatelé služeb sociální rehabilitace pracují ve třech stupních, první stupeň je rehabilitační, druhý je rehabilitační s pracovním úvazkem a třetí je pracovní úvazek. V každém stupni s terapeutem pracují na zakázce, příkladem může být včasná docházka do práce, omluva absence. S vyšším stupněm má uživatel více povinností.

3.5.1. Bona o.p.s. Sklářská dílna Sklářskou dílnu provozuje organizace BONA, o.p.s. již od roku 2006. Od svého vzniku prošel provoz dílny různými změnami. Původní záměr jejího založení zůstává však stále stejný - podpořit osoby s duševní poruchou ve snaze rozvíjet pracovní návyky a dovednosti a dodat sebevědomí pro přechod do běžných pracovních podmínek. K 30. 6. 2007 byla tato sociální služba registrována jako služba „sociální rehabilitace“. S každým uživatelem služby je vypracován individuální plán obsahující cíle, kterých se uživatel snaží v dílně s podporou terapeuta dosáhnout.                                                              75

 Výroční zpráva Green doors o. s. 2012    Ústní sdělení Jarmily Kubáňkové  77 [online]. [cit. 2014‐04‐08]. Dostupné z:  http://www.greendoors.cz/mlsna_kavka/o_restaurace   76

40   

 

Mezi nejčastější cíle, na kterých uživatel s terapeutem pracují, jsou včasná docházka do práce, koncentrace na práci, zdokonalování ve sklářském řemesle, vztahy na pracovišti, schopnost udržet si práci po delší dobu apod. Tento plán se pravidelně hodnotí a následně obměňuje v závislosti na pokrocích, kterých uživatel dosahuje. Není to podmínkou, ale při splnění potřebných kritérií má uživatel možnost přejít do tzv. druhého stupně, kdy je sním uzavřen pracovní poměr s úvazkem na 3 hodiny denně nebo následně přejít do tzv. třetího stupně, s úvazkem na 4 hodiny denně na chráněném pracovišti Skleněný Kocour. Zde se podmínky více přibližují běžnému trhu práce, jsou spojeny s větší samostatností při výrobě, zvládání administrativy spojené s pracovním poměrem, plánování dovolené apod. Sklářská dílna pracuje kromě vlastní kreativní tvorby i na zakázkové výrobě. Je možné si u nás na zakázku nechat zhotovit jak čistě dekorativní předměty (šperky, kytičky na zápich do květináče, závěsné dekorace na stěnu nebo do oken, mozaikové obrazy apod.), tak výrobky určené pro praktické využití v domácnosti (ozdobné lžičky ze skla, lampičky, ozdobná zrcadla, truhličky na šperky apod.). Také nás můžete oslovit s vlastním návrhem nebo si přímo u nás takový návrh vlastnoručně zhotovit. Pokud byste měli zájem vyzkoušet si jaké to je vyrobit skleněnou vitráž, můžete se přihlásit na kurz tvorby vitráží, který sklářská dílna BONA pravidelně pořádá. Naše výrobky je také možné zakoupit v několika krámcích po celé Praze (např. Dvojí Svět - Žitná ulice 23, Eliášův obchod – Jugoslávských partyzánů 4, Dobrá trafika – Korunní 42, Ryba na ruby – Mánesova 87, obchůdek Borůvka – V Pevnosti 4, Vážka - Brandlova 1641) a v Žatci v prodejně charitativních výrobků Maják. Pravidelně jezdíme na trhy a další kulturní akce, kde prodáváme výrobky a předvádíme řemeslo. 78

3.5.2. Bona o.p.s. Dílna technických služeb Jedná se o službu sociální rehabilitace, kdy je po zapracování a zvládnutí nároků možnost uzavřít pracovní poměr na 0,5 úvazku. V tomto pracovním programu je smyslem pracovní rehabilitace poskytnout uživatelům služby bezpečný prostor, kde mají možnost osvojit si, posilovat a dále rozvíjet své pracovní a sociální dovednosti za asistence terapeuta. Cílem služby je zvýšení soběstačnosti klienta ve vztahu k                                                              78

 [online]. [cit. 2014‐03‐28]. Dostupné z:  http://www.bona‐ops.cz/rehabilitace/sklarska‐dilna  a  ústní sdělení Kateřiny Karáskové   

41   

 

pracovním úkonům a celková příprava uživatele pro uplatnění se na otevřeném trhu práce. V rámci těchto služeb klienti vykonávají tyto činnosti: - zahradnické a úklidové práce - odklízení sněhu a posypy chodníků - úklid nebytových prostor - praní prádla - knihovnické práce Práce je více fyzicky náročná než v ostatních rehabilitačních dílnách Bona o.p.s. Místo výkonu práce je převážně Praha 8 (kolem PL Bohnice). Momentálně má dílna technických služeb 45 zaměstnanců – z toho 40 zaměstnanců pracuje na úklidech domů, údržby zeleně, úklidu chodníků a na socioterapeutické farmě PLB, 1 zaměstnanec prádelny, 1 poštovní doručovatel a 3 knihovníci. 79

3.5.3. Bona o.p.s. Textilní dílna Textilní dílna funguje v suterénu obchůdku Dvojí svět v Žitné ulici. Celkově v textilní dílně je zaměstnáno 8 klientů v druhém nebo třetím stupni. Dvě klientky pracují v rámci sociální rehabilitace. Pracuje se na ranní a odpolední směny podle otevírací doby obchodu. V obchůdku se prodávají výrobky nejen z textilní a sklářské dílny Bona o.p.s., ale také výrobky pacientů PN Bohnice a Horní Beřkovice, klientů Diakonie Rolnička nebo lidí s duševním onemocněním (2 dodavatelky). 80

                                                             79 80

 [online]. [cit. 2014‐04‐29]. Dostupné z:  http://www.bona‐ops.cz/rehabilitace/technicke‐sluzby   Ústní sdělení Radky Švecové 

42   

 

4. Oblast bydlení 4.2. Chráněné bydlení  Chráněné bydlení (ChB) umožňuje lidem se zdravotním handicapem nebo dlouhodobě závislým na pomoci druhé osoby žít běžným způsobem života. Tento způsob se prosazuje jako jedna z možných alternativ k pobytu v ústavním zařízení. ChB umožňuje zajistit potřeby klientům v běžném prostředí, kde zároveň využívají sociální služby, ale také řadu dalších služeb stejně jako ostatní občané. Tento způsob podpory kombinující prvky bydlení a sociální pomoci posiluje přirozené sociální vazby a zachování či vytvoření přirozené podpory v rámci širší rodiny, přátel a dalších blízkých osob, prvků sousedské výpomoci apod. Klienti jsou motivováni a vedeni k maximální samostatnosti, více rozhodují o svých záležitostech, je respektována jejich dospělá role. ChB zpočátku vznikalo zejména pro osoby s mentálním či fyzickým handicapem. Dnes mohou být klienty i lidé s duševním onemocněním. Pojem ChB se používá pro různé typy bydlení, jako např. speciální domy určené pro chráněné skupinové bydlení, chráněné byty v běžných bytových domech, venkovská stavení spojená s možností podporovaného zaměstnání, ale také komunitní bydlení. V užším smyslu je ChB chápáno jako sociální služba, kdy jeden či více klientů obývá byty ve speciálním domě s chráněnými byty či byty v běžné bytové zástavbě. Byty nejsou ve vlastnictví klientů, ale většinou ve vlastnictví organizací poskytujících sociální služby. Rozsah asistence je nastaven podle potřeb uživatelů od víceméně pernamentní přítomnosti až po ohlášené jednorázové návštěvy, jejichž účelem je výpomoc pracovníků s činnostmi na kterých se s klientem dohodli v rámci individuálního plánu (např. sestavení finančního rozpočtu, osobní hygiena, nakupování). 81

4.2. Podpora samostatného bydlení  Podpora samostatného bydlení je terénní služba poskytovaná především v klientově bytě. Je zaměřena na nácvik dovedností potřebných pro zajištění chodu domácnosti a                                                              81

 MATOUŠEK, Oldřich. Encyklopedie sociální práce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2013, 570 s. ISBN 978‐80‐ 262‐0366‐7. 

43   

 

fungování v běžném prostředí, vždy podle individuální potřeby klienta. Konkrétní obsah a časový rozsah závisí na dohodě mezi klientem a terapeutem. 82 Výsledky vyhodnocení programů podporovaného bydlení ukazují na zvýšení stability a nezávislosti obyvatel, snížení výskytu bezdomovectví a snížení počtu hospitalizací. Kritici upozorňují, že je velmi málo bytů s přijatelným nájemným a že řada klientů nebude schopna získat nebo udržet stabilní sociální vztahy, čímž dojde k prohloubení sociálního vyloučení a izolace a že služby podpory samostatného bydlení jsou zatím nedostupné.

4.3. Chráněné bydlení ESET ­ HELP  První kontakt se zájemcem probíhá většinou telefonicky, kdy sociální pracovník sjedná termín osobní schůzky. První setkání se odehrává pouze na bázi poskytování informací o službě. Klient může vystupovat anonymně nebo pod přezdívkou. Vzhledem k tomu, že během dalších setkání se nejedná pouze o informační schůzku, podepisuje zájemce o službu souhlas se zpracováním osobních údajů, protože poskytuje osobní a citlivá data. Pokud je klient omezen či zbaven způsobilosti k právním úkonům, je nutné přizvat k jednání také opatrovníka. Sociální pracovník postupně zájemce podrobně seznamuje s pravidly psychiatrické rehabilitace, právy a povinnostmi uživatele v chráněném bytě, s přístupem rehabilitačního týmu – který se skládá z psychiatrické sestry, psychiatra ChB a sociálního pracovníka. V případě vážného zájmu, je po předchozí domluvě se stávajícími klienty možná návštěva chráněného bytu. V případě zájmu následuje tzv. šetření potřeb (oblast práce, vzdělání,. oblast financí, oblast bydlení, oblast vztahů, oblast volného času, oblast zdraví), aby se ukázalo, zda zájemce splňuje podmínky dané pro pobyt v chráněném bytě a zda služba může naplnit jeho potřeby. V případě kladného posouzení pro přijetí do služby předává sociální pracovník zájemci telefonní kontakt na psychiatra – člena rehabilitačního týmu, s nímž si klient domluví termín vyšetření, při kterém se zjišťuje zejména vhodnost diagnózy a zda je zájemce skutečně ve stabilizovaném stavu. Pro přijetí do služby je dále podmínkou písemné doporučení ambulantního psychiatra. V této fázi je rehabilitačním týmem vyplněn Dotazník pro posouzení vhodnosti zájemce pro službu Chráněné bydlení (viz příloha), který slouží v případě, pokud je více zájemců, kteří splňují požadavky přijetí. Čekací doba se pohybuje mezi                                                              82

 Letáček od Vida Základní přehled poskytovaných psycho‐sociálních služeb 

44   

 

1 – 12 měsíci a přednost mají zájemci hospitalizováni v PN Bohnice, pacienti kliniky ESET a zájemci bydlící na Jižním Městě. Sociální pracovník udržuje se zájemcem pravidelný telefonický a osobní kontakt. 83 ChB je sociální službou, jehož posláním je zvýšení kvality života osob se závažným duševním onemocněním (zejména z okruhu psychotických a afektivních poruch), zejména v oblasti bydlení, zvýšení jejich samostatnosti a nezávislosti, a posilování zdrojů podpory v jejich okolí jako je rodina, přátelé a známí. Cílem programu je získání či posílení důvěry ve vlastní samostatnost, upevnění dovedností spojených s bydlením, získání zkušenosti nést finanční zodpovědnost, dovednost plánovat své denní aktivity, schopnost využívat běžně dostupné služby, zvládnutí komunikace s lidmi ve svém okolí, poskytnutí podpory rodině a blízkým, pomoc s nalezením a vytvořením následného bydlení. O. s. ESET – HELP nabízí rehabilitaci ve dvou chráněných bytech, zvlášť pro muže, zvlášť pro ženy. Byty se nacházejí v panelové zástavbě na Jižním Městě v Praze. Klienti se v rámci chráněného bydlení s asistencí sociální pracovnice se učí vařit, hospodařit s financemi, udržovat byt v pořádku, jednat na úřadech apod., aby obstáli po ukončení programu v každodenním životě. V chráněném bytě bydlí tři klienti a každý z nich má svůj vlastní uzamykatelný pokoj. Kuchyň, chodba, WC a koupelna jsou společné. V bytě je základní vybavení: nábytek, lednice, sporák, mikrovlnná trouba, nádobí, pračka, žehlička, vysavač, televize, DVD. Každý obyvatel si může přinést vlastní věci nebo i nábytek, aby mu pobyt v bytě byl příjemný. Rehabilitace v ChB je časově omezena na 12 měsíců pro každého klienta, s tím, že lze v odůvodněných případech protáhnout o 6 měsíců. 84 Klienti za bydlení a sociální služby platí celkem 5100 KČ (k 18.2. 2014). Individuální plán hodnotí jednou za 4 měsíce sociální pracovnice společně s klientem. Schůzky se sociální pracovnicí a terénní psychiatrickou sestrou probíhají jedenkrát týdně. Toto ChB se liší od jiných níže popsaných tím, že používají nástroj pro hodnocení potřeb se závažným duševním onemocněním a tím je Camberwellský formulář pro hodnocení potřeb (dále CAN) a nástroj k hodnocení zdravotního stavu populace (HoNOS).                                                              83 84

 Jednání se zájemcem o službu chráněné bydlení   Výroční zpráva 2011 občanského sdružení ESET ‐ HELP 

45   

 

4.3.1. HoNOS (Health of the Nation Outcome Scales) Podnět pro vytvoření nástroje pro hodnocení zdravotního stavu populace vznikl ve Velké Británii, kde v rámci „Strategie zdraví národa“ (The Health of the Nation Strategy) byly stanoveny cíle pro zlepšování duševního zdraví. Prvním cílem bylo významné zlepšení zdravotního stavu a sociálního fungování duševně nemocných lidí (Department of Health). Pro splnění tohoto cíle bylo nutno vytvořit nástroj, který by měřil zdravotní stav a sociální fungování lidí s duševním onemocněním. Slade dospěl k sedmi důležitým kategoriím, které by měly být sledovány: stav pohody (well-being), oblast kognice a emocí, chování, fyzické zdraví, interpersonální oblast, sociální chování ve vztahu ke společnosti jako celku a spokojenost se službami. U nás v současné době neexistuje obdobná „Strategie zdraví národa“ jako ve Velké Británii, existují však snahy o přeměnu systému péče o duševně nemocné. Jedním z dílčích počinů, které by k tomu mohly přispět, je také projekt „Vývoj a standardizace posuzovacích nástrojů k hodnocení účinnosti komunitní psychiatrické péče“, jehož součástí je i převod nástroje HoNOS na české podmínky. Dotazník obsahuje pokyny k hodnocení a v tzv. Glosáři jsou uvedeny konkrétní návody pro bodování jednotlivých položek. Dotazník obsahuje 12 položek a dotazovaný uvažuje přitom o posledních 14 dnech: 1. Nadměrné aktivní, agresivní, rušivé nebo agitované chování 2. Úmyslné sebepoškozování 3. Problémy s alkoholem nebo užíváním drog 4. Kognitivní problémy 5. Tělesná nemoc nebo postižení 6. Problémy spojené s halucinacemi nebo bludy 7. Problémy s depresivní náladou 8. Jiné psychické problémy a poruchy chování (A – fobie, B – úzkost, C – obsese a kompulze, D – duševní napětí a tenze, E – disociace, F – somatoformní potíže, G – problémy s příjmem potravy, H – problémy se spánkem, I – sexuální problémy, J – jiné – upřesnit) 9. Problémy se vztahy 10. Problémy s každodenními činnostmi 11. Problémy s podmínkami bydlení 12. Problémy se zapojením se a dalšími činnostmi 46   

 

Každá oblast je hodnocena na škále 0 – 4 se slovním popisem pro každou položku: • 0 – žádný problém • 1 – malý problém • 2 – mírný problém • 3 – středně vážný problém • 4 – vážný až velmi vážný problém 85 Viz. Příloha Zdravotní dotazník.

4.3.2. CAN (Camberwell Assesment of Need) V devadesátých letech přijel do Prahy prof. Graham Thornicroft a učil odborníky psychiatrie pracovat s novým nástrojem na hodnocení potřeb se závažným duševním onemocněním – s Camberwellským formulářem pro hodnocení potřeb (dále CAN). Od té doby vzniklo několik dalších verzí jako CANFOR (forenzní verze), CANDID (verze pro dospělé s vývojovými a intelektovými obtížemi) atd. Používá se jako pojetí při hodnocení kvality služeb. CANSAS je jednostránkový instrument, který pokrývá 22 oblastí zdravotních a sociálních potřeb: 1. Bydlení 2. Strava 3. Péče o domácnost 4. Péče o sebe 5. Denní činnosti 6. Tělesné zdraví 7. Psychotické symptomy¨ 8. Informace o zdravotním stavu a léčbě 9. Psychické obtíže 10. Ohrožuje sebe 11. Ohrožuje ostatní 12. Alkohol                                                              85

 PĚČ, Ondřej. HoNOS ‐ Hodnocení zdravotního stavu: Health of the nation outcome scales : (manuál  české verze). 1. vyd. Praha: Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, 2007. ISBN 978‐80‐254‐1182‐ 7.   

47   

 

13. Drogy (psychoaktivní látky) 14. Přátelé 15. Intimní vztahy 16. Sexualita 17. Péče o děti 18. Základní vzdělání 19. Telefon 20. Doprava 21. Peníze 22. Finanční dávky Odpovědi respondentů jsou ve všech verzích CAN hodnoceny na tříbodové škále: 0 – v oblasti není žádný závažný problém 1 – není závažný problém nebo existuje jen mírný problém, protože je poskytována účinná pomoc (naplněná potřeba) 2 – závažný problém, nezávisle na tom, zda je či není poskytována pomoc, podpora (nenaplněná potřeba). Potom ještě existuje verze CAN-C, která je založena na stejném principu, ale je složitější. Obě verze jsou v příloze, včetně vyplněného dotazníku, který slouží jako vzor. 86

4.4. Chráněné bydlení Bona o.p.s.  Zájemci o službu zkontaktují pracovníka evidence zájemců, pak proběhne tzv. info schůzka, kde zájemce vyplní vstupní dotazník a dostane za úkol, aby psychiatr vyplnil zprávu o zdravotním stavu. Kritéria pro přijetí jsou tyto: trvalé bydliště na území hlavního města Prahy, diagnóza z okruhu psychóz, věk mezi 18 – 64 a stabilizovaný zdravotní stav. Pokud je zájemce v PN Bohnice, obrací se na pavilon číslo 4, kde získá informace a kontakty na ChB, zprávu vyplňuje ošetřující psychiatr. Na pavilonu 4 se sleduje docházka na schůzky a motivace. Poté vedoucí pracovnice paní Bažantová (tohoto času) uskuteční se zájemcem vstupní pohovor, který putuje na ChB a udělají dohodu o zakázce. Pokud se zájemce rozhodne pro bydlení v ChB je zapsán do pořadníku (jede se způsobem kdo dřív přijde, ten dřív mele, ne jako u                                                              86

 PROBSTOVÁ, Václava. CAN: Camberwellské šetření potřeb: komplexní metoda šetření potřeb osob  se závažným duševním onemocněním : manuál. 2., aktualiz. vyd. Praha: Centrum pro rozvoj péče o  duševní zdraví, 2011. ISBN 978‐80‐260‐0138‐6. 

48   

 

ESET-HELPu bodováním potřebnosti). Když se uvolní místo, paní Bažantová obvolává 3 zájemce a skrze psychiatra zjišťuje zdravotní stav, zájemce pozve na schůzku, kde se dohodnou, kdy nastoupí a na další schůzce se podepisuje smlouva. První týden je klient zproštěn povinností a „rozkoukává se“. Podmínkou pobytu je také to, že má klient první dva měsíce medikaci v kanceláři u personálu, pak se podepisuje dohoda o medikaci, kdy klient má léky u sebe pouze na týden. Na začátku pobytu se mapují potřeby (bez CANu), do dvou měsíců se sestavuje individuální plán, který se hodnotí po půlroce. Každý měsíc má klient s pracovníkem tzv. patronskou schůzku. Jedinou skupinovou aktivitou, která je povinná, je komunita, která probíhá od pondělí do pátku od 9 hod. Omluveni jsou ti, kteří chodí do školy, zaměstnání, jsou u lékaře nebo jim je špatně. Personál nechodí na pokoje bez vyzvání, pouze v případě, pokud klienta dlouho neviděli, aby jej zkontrolovali, zda je v pořádku. Pokud personál klienta neviděl delší dobu kontaktuje nejdříve rodinu nebo opatrovníka, zda neví kde je. Pak se sepisuje zpráva o mimořádné události a volá se policie. ChB spolupracuje s Komunitním terénním centrem (KTC) PN Bohnice, což znamená, že v případě náhlého zhoršení zdravotního stavu klienta může personál kontaktovat zdejší terénní sestru, která zdravotní stav vyhodnotí a určí další postup. Také se díky KTC zkrátila doba hospitalizací klientů, jelikož putují z uzavřeného pavilonu přímo na KTC. KTC disponuje s dvěma lůžky určenými ke krátkodobé hospitalizaci. Volný čas pracovníci klientům nestrukturují, ale jednou za 14 dní by měli klienti mít volnočasovou aktivitu. Klienti si na páteční komunitě rozdělují služby vaření a úklidu, pokud klient chodí do práce má 5 služeb, pokud nechodí do práce tak 8 služeb. Jeden klient připravuje snídani, další dva oběd a jeden večeři. Denní rozpočet vypadá takto: snídaně 10 KČ, oběd 30 KČ a večeře 20 KČ. Klienti se ovšem mohou stravovat sami a je jim do doporučováno při ukončování služby. Nákupy se řeší tak, že 2 klienti nakupují jídlo na dva dny. Náklady na bydlení, jídlo a běžné potřeby činí necelých 6 000 KČ. Za péči platí klienti 100KČ/hod a je jim účtována v PC aplikaci po minutách. Když nemá klient přiznán příspěvek na péči je možná sleva u ředitele. (Chalupská).

49   

 

Chráněné bydlení je sociální pobytová služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového bydlení. Jedná se o 4 objekty, každý je pro 13 – 15 uživatelů. Terapeut i asistent terapeuta mají kancelář v objektu chráněného bydlení. Všechny čtyři objekty se nachází v okolí PN Bohnice, což může být výhoda i nevýhoda pro klienty. Cílem služby je poskytnutí ubytování, které umožní začlenění do společnosti, zlepšení, obnovení nebo udržení návyků a dovedností souvisejících s péčí o vlastní osobu a svěřené prostory, tj. domácnost (medikace a spolupráce s ošetřujícím lékařem, úklid, hygiena, praní, žehlení, hospodaření s penězi, spolupráce s dalšími osobami, denní režim atd.). Aktivizace uživatele, podpora při udržování jeho kontaktů se společností a využívání běžných zdrojů, včetně sociálních služeb.

87

„Cílem je, aby se klienti naučili, co nejvíc a odešli do dalšího bydlení“. (Chalupská)

4.4.1. Chráněné bydlení „Vila Jitka“ V tomhle komunitním bydlení jsem byla na celodenní stáži. Výstavba tohoto třípatrového objektu byla realizována Nadací BONA v roce 2006 – 2007. Nacházejí se v něm jedno až dvoulůžkové pokoje s vlastním sociálním zázemím, případně balkónem, společné prostory (kuchyně, jídelna, obývací místnost, prádelna) a zázemí pro personál včetně sociálního zařízení. Do tohoto objektu je bezbariérový přístup. V suterénu objektu se nachází chráněné pracoviště Dílna sklářská. Kapacita střediska je 15 osob. 88

4.4.2. Chráněné bydlení „200“ Činžovní dům ze dvacátých let minulého století, který byl stavěn pro ubytování pracovníků ústavu pro choromyslné. V půdních prostorech byly rozsáhlou rekonstrukcí v letech 2001–2002 zřízeny prostory pro 8 klientů.V roce 2003 jsme navýšili stav o dvě lůžka.Tři dvoulůžkové pokoje a dva třílůžkové pokoje mají samostatné sociální zázemí pod uzavřením a klienti mají k dispozici cca 68 m2 společných prostor (kuchyně s jídelnou, společenská místnost).                                                              87 88

 [online]. [cit. 2014‐03‐29]. Dostupné z:  http://www.bona‐ops.cz/chranene‐bydleni   [online]. [cit. 2014‐03‐29]. Dostupné z:  http://www.bona‐ops.cz/chranene‐bydleni/vila‐jitka  

50   

 

Pro personál je zřízeno samostatné zázemí. Celková Kapacita činila 10 lůžek. V roce 2010 se kapacita navýšila o 2 byty (přidělené k chráněnému bydlení na stejném patře). Aktuální kapacita je 13 lůžek. 89

4.4.3. Chráněné bydlení „Kocourkov“ Plně vybavený samostatný objekt vesnického charakteru se zahradou v příjemném a klidném prostředí nedaleko Draháňské rokle z dvacátých let minulého století, stavěný jako ubikace pro zaměstnance tehdejšího ústavu pro choromyslné. Dnes je upraven tak, že splňuje požadavky na standardní bydlení 1. kat. Pokoje klientů jsou plně vybavené, jednolůžkové (2×) a dvoulůžkové (5×) a k dispozici je cca 90 m2 společných prostor – kuchyň, jídelna, společenská místnost, a sociální zařízení (2× WC a koupelny). Zázemí pro personál představuje kancelář s příslušenstvím 16,4 m2. Celková kapacita čítá 13 lůžek. 90

4.4.4. Chráněné bydlení „180“ Toto středisko má k dispozici několik bytů, jež jsou určeny pro uživatele. V jednom z těchto bytů je situovaná kancelář pro personál a společenská místnost s kuchyní, kde probíhají nácviky vaření, úklidu atd. Do tohoto objektu není bezbariérový přístup. Kapacita střediska je 12 osob. 91

4.5. Pobytový rehabilitační program Baobab o.s.  Pobytový rehabilitační program patří pod Centrum sociálně rehabilitačních služeb Baobab. Centrum Baobab nabízí pobytový rehabilitační program, jehož cílem je poskytnout lidem s duševním onemocněním podporu při nácviku praktických dovedností potřebných k samostatnému životu a péči o domácnost. 92 Důležitou podmínkou je, že ubytování nelze poskytnout ze sociálních důvodů. Program je určen zejména lidem, kteří mají první ataku nemoci, nechtějí nebo nemůžou bydlet s rodiči, potřebují znovu vytvořit denní a týdenní režim. Důležitá je zakázka. Standardně je poskytována služba na 1 rok, ale

účast v programu je možná

                                                             89

[online]. [cit. 2014‐03‐29]. Dostupné z:  http://www.bona‐ops.cz/chranene‐bydleni/200    [online]. [cit. 2014‐03‐29]. Dostupné z:  http://www.bona‐ops.cz/chranene‐bydleni/kocourkov   91 [online]. [cit. 2014‐03‐29]. Dostupné z: http://www.bona‐ops.cz/chranene‐bydleni/180  92  Létáček Baobab, Centrum sociálně rehabilitačních služeb  90

51   

 

maximálně 18 měsíců. Cílem je aby, klienti nesídlili, proto by měli docházet do práce, školy nebo volnočasových aktivit. Nacvičuje se především samostatnost, spolubydlení (klienti jsou kvůli financím často nuceni spolubydlet), což obnáší respekt a heslo: moje svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého. O. s. Baobab má k dispozici celkem 7 bytů pro 17 klientů.  Postup při jednání se zájemcem: zájemce zavolá pracovníkovi se kterým si domluví informační schůzku. Na informační schůzce se dozví informace o bydlení a dostane formuláře k vyplnění pro psychiatra. Pak je zařazen do pořadníku, když na něj dojde řada následuje jednání se zájemcem, kde podepíše smlouvy a přílohy. Pracovník se se zájemcem dohodne na zakázce a musí donést potvrzení od psychiatra o stabilizaci psychického stavu a od praktického lékaře o bezinfekčnosti. Pak následuje spolupráce, kdy se pracovník s klientem schází 1krát až 2krát týdně. 93 Cílem pobytového programu je především připravenost k samostatnému bydlení, získaní praktických dovedností v péči o sebe a domácnost, samostatné zvládání běžných činností a životních situací. Pobytový program je určen lidem, kteří mají: -

Diagnostikovanou duševní nemoc z okruhu psychóz nebo afektivních poruch (i duálních diagnóz) a spolupracují se svým ambulantním psychiatrem

-

Stabilizovaný zdravotní stav

-

Věk 18 - 55 let

-

Schopnost zvládat základní úkony sebeobsluhy (jídlo, hygiena, oblékání)

-

Schopnost dorozumět se v českém nebo slovenském jazyce

-

Potřebu podpory při nácviku péče o sebe a domácnost

-

Žádnou nebo krátkodobou zkušenost se samostatným bydlením

Pobytový program nemůže být poskytován lidem, kteří: -

Mají diagnostikované mentální postižení

-

Aktuálně zneužívají alkohol nebo jiné látky

-

Mají těžké tělesné postižení (vzhledem k bariérovosti prostředí)

Poskytované činnosti v rámci pobytového programu: Ubytování – jednotlivé byty jsou umístěny na Praze 4 a Praze 6 a jsou součástí běžné zástavby. Byty jsou buď jednopokojové (garsoniéry) nebo vícepokojové, jednolůžkové nebo dvojlůžkové. Byty jsou vybaveny standardním nábytkem a                                                              93

 Ústní sdělení od Libora Koželuha 

52   

 

domácími spotřebiči. Klient má k dispozici sociální zařízení a plně vybavenou kuchyň pro přípravu stravy a hradí si náklady spojené s ubytování, aktuální ceník (20.3. 2014) je následující:Garsoniéra 135 Kč/den, jednolůžkový pokoj 125 Kč/den a dvoulůžkový pokoj 100 Kč /den Nácvik dovedností – nácvik se týká především péče o domácnost, vaření hospodaření s financemi, komunikace s okolím a péči o sebe a své zdraví. Nácvik je realizován prostřednictvím každodenní zkušenosti se samostatným životem v bytě, individuálně dle potřeb každého klienta ve spolupráci s pracovníkem a na skupinových aktivitách Centra, aktuální nabídka visí na webových stránkách (http://www.osbaobab.cz/) nebo je k dispozici u pracovníka Centra. Poradenství je poskytováno jako podpora při řešení problematické či tíživé situace, poskytnutí potřebných informací a kontaktů a doprovod na úřední jednání. Zapojování do běžného života je podpora při hledání zaměstnání, volnočasových a vzdělávacích aktivit, strukturování a plánování týdne, podpora při kontaktování s druhými lidmi a spolupráce s okolím klienta. 94

4.6. Podpora samostatného bydlení Bona o.p.s.  Byty (garsoniéry nebo vícepokojové byty) se nachází na různých místech v Praze 8, na Černém Mostě, v Čakovicích a ve Stodůlkách. Klienti spolupracují s terapeutem na individuálním plánu, který vytvořili společnými silami. Klientů je celkem 40, kteří si hradí nájem podle m² + služby a elektřinu. Oproti komunitnímu chráněnému bydlení je velká změna v tom, že si klienti musí kupovat jídlo sami a to je vyjde dráž. 95 BONA o.p.s. poskytuje sociální službu Podpora samostatného bydlení na území hl. m. Prahy lidem s duševní poruchou za účelem zvyšování nebo udržení jejich schopností a dovedností potřebných k samostatnému bydlení v nechráněném prostředí. Služba je realizována v rámci uzavření podnájemní smlouvy s Nadací Bona k objektu určenému k cvičnému samostatnému bydlení. Jedná se především o garsoniéry v ulici Pod Čimickým Hájem nebo o podnájem samostatného pokoje ve společné domácnosti. Smlouvy se uzavírají vždy na dobu určitou.                                                              94 95

 Létáček Baobab, Centrum sociálně rehabilitačních služeb   Ústní sdělení Jiřiny Chalupské 

53   

  CÍLE SLUŽBY 

• Podpora uživatelů při využívání jejich vlastního přirozeného místního společenství. •

Posilování osobních schopností uživatele samostatně bydlet.

•

Znovunapojení uživatele na místní instituce a komunitu.

•

Usnadnění přechodu uživatele z chráněného prostředí (chráněný byt, léčebna atd.) do prostředí samostatného bydlení.

SLUŽBA OBSAHUJE TYTO ZÁKLADNÍ ČINNOSTI: a) pomoc při zajištění chodu domácnosti b) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti c) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím d) sociálně terapeutické činnosti e) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí PRAVIDLA PRO POSKYTOVÁNÍ SLUŽBY PODPORA SAMOSTATNÉHO BYDLENÍ Služba je dostupná od pondělí do pátku od 9:00 do 17:00 na území hl. m. Prahy. Služba je poskytována v rozsahu min. 2 hodin měsíčně. Zájemce je povinen předat doporučení ošetřujícího lékaře (psychiatra). Pro klienta je stanoven klíčový pracovník. S tímto pracovníkem klient domlouvá schůzky, na kterých spolupracují na individuálním plánu, který podporuje cíle samostatného bydlení a řeší osobní problémy klienta. Pravidelně provádějí zhodnocení spolupráce. CENA SLUŽBY Služba je zpoplatněna částkou 100,- Kč/ hodinu, a to podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů. Služba je uživateli vyúčtována vždy za kalendářní měsíc. Uživatel může hradit využívání služby z příspěvku na péči. 96

                                                             96

 [online]. [cit. 2014‐04‐03]. Dostupné z: http://www.bona‐ops.cz/samostatne‐bydleni 

54   

 

5.

Kvalita života

V nadpise jsou dva základní termíny, které je dobré upřesnit: kvalita a život. Slovo “kvalita” je odvozeno od latinského qualis a to zase od kořene qui – kdo? ve významu “kdo to je”, případně “jaké to je”? V češtině kořen slova Kdo – “k” nás vede ke slovům typu “kéž” či “kýžený”, tj. žádoucí stav. To se ozývá i v českém termínu pro kvalitu “jakost”. Vyjadřuje se tak charakteristický rys toho, o čem se hovoří, kterým se daný předmět odlišuje od jiného jedince (ve smyslu lepší či horší než), případně od skupiny jedinců obdobného druhu. Hovořit mám o kvalitě života. Životem zde můžeme rozumět život obecně, případně život určitého druhu jedinců – např. život ryb v třeboňských rybnících atp. Zde v této práci půjde jen o život lidí. Kvalita života, osobní pohoda, pocit pozitivního zdraví mohou být vnímány jako konečný cíl programů podpory zdraví, a také jako předpoklad sociální a ekonomické produktivity. Základní faktory či komponenty kvality života jsou zpravidla formulovány tělesným zdravím, osobním bezpečím, materiálním zabezpečením, interpersonálními sebenaplněním.

vztahy,

participací

ve

společnosti,

možností

růstu

a

97

Zájem o kvalitu života má kořeny v dávné minulosti. Koncepce QOL se objevuje již v římské a řecké mytologii. Zájem o nové přístupy o nové přístupy v oblastech lidského myšlení se objevuje koncem 30. let 20. stol. u Thorndika, jenž zavádí pojem do psychologie. Pojem „kvalita života“ poprvé zmínil Pigou v roce 1920 v práci zabývající se ekonomií a sociálním zabezpečením. Práce se však nesetkala s ohlasem a pojem byl znovu objeven po druhé světové válce. V té době se odehrály dvě události. Světová zdravotnická organizace rozšířila definici zdraví, což vedlo k diskusím o měřitelnosti tohoto konceptu a vlivem rostoucích sociálních nerovností mezi jednotlivými západními společnostmi se staly impulsem v 60. letech 20. století pro různá sociální a politická hnutí a politické iniciativy.                                                              97

 Kvalita života: sborník příspěvků z konference, konané dne 25.10.2004 v Třeboni, Kongresový sál  hotelu Aurora. Editor Helena Hnilicová. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a  ekonomiky, 2004, 120 s. ISBN 80‐866‐2520‐6.   

55   

 

V Evropě se pojem kvalita života objevil v programu Římského klubu. Jednou z aktivit Římského klubu bylo programové zvyšování životní úrovně lidí a jejich kvality života. V České republice se kvalita života stala nedílnou součástí vědních oborů. Pojem kvalita života je spojován s Pychiatrickým centrem v Praze – s E. Dragomireckou, s I. lékařskou fakultou UK v Praze – centrem lékařské etiky, s J. Křivohlavým, který se touto problematikou zabývá zhruba od 80. let 20. stol, a dalšími odborníky. 98

5.1. Teoretické vymezení kvality života  Kvalita života je jedním z nejčastějších používaných pojmů v současné medicíně. Vyjadřuje názor, že zdravotní péče má smysl do té míry, v jaké pozitivně ovlivňuje pacientův život. V současné době, kdy se lidé dožívají stále vyššího věku a s tím souvisí převaha chronických onemocnění nad nemocemi infekčními, se za hlavní cíl medicíny nepovažuje zdraví nebo prodloužení života samo o sobě, ale zachování nebo zlepšení kvality života. O kvalitě života se nehovoří jen v medicíně. Do podvědomí moderní společnosti se tento termín dostal skrze kritiky neomezeného ekonomického růstu, kteří upozorňovali na dopad extenzivního rozmachu průmyslu na budoucí podmínky „dobrého života“. Pojmem „kvalita života“ vyjadřovali obavy o kvalitu vnějších podmínek pro život, popřípadě polemizovali se ztotožněním ekonomického růstu s „dobrým životem“ a upozorňovali na to, že krom materiálního blahobytu do koncepce materiálního blahobytu, patří také vnitřní kvalita lidského života. Po 2. Světové válce se pojmy jako „štěstí“, „well - being“ a „kvalita života“ staly cílem sociálních programů. V medicíně probíhala diskuse o hodnotě léčby a medicíny. Na rozdíl od sociálních věd, který používá pojem „well – being“ jako protiklad k „materiálnímu blahobytu“, se v medicíně ujal pojem „kvalita života“ coby protiklad ke „kvantitě života“, tj. délce přežití. Termín „kvalita života“ vyjadřuje, jaké strádání léčba pacientovi způsobí a nakolik mu pomůže zachovat si nezávislost a vykonávat běžné životní role. ¨ „Kvalita života“ se chápala objektivní kritérium, které může být hodnoceno zvenčí jako míra nezávislosti a normálního fungování v běžném životě. Postupně se přesouval důraz na subjektivní stránku kvality života a kvalita života se začala                                                              98

 VAĎUROVÁ, Helena a Pavel MHLPACHTR. Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. 1.  vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80‐210‐3554‐7. 

56   

 

používat pro hodnocení sociálních a zdravotních intervencí u širokého spektra lidí s chronickým onemocněním a postižení. 99 Kvalita života, osobní pohoda či „pocit pozitivního zdraví“ mohou být vnímány jak jako konečný cíl programů podpory zdraví, tak jako předpoklad sociální a ekonomické produktivity. Základní faktory či komponenty kvality života jsou zpravidla formulovány takto: tělesným zdravím, osobním bezpečím, materiálním/finančním zabezpečením, interpersonálními vztahy, participací ve společenství, možnostmi růstu, „sebe naplnění“. 100

5.2. Definice kvality života  Ústava Světové zdravotnické organizace definuje zdraví jako „stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, ne pouze absenci choroby …“. Z této definice vyplývá, že nástroje pro měření zdraví musí obsahovat nejen ukazatele změn ve frekvenci a vážnosti choroby, ale také odhad celkové spokojenosti. Tento konstrukt může být hodnocen právě měřením změn v kvalitě života v závislosti na zdravotní péči. Jedná se o nástroje WHOQOL-BREF a WHOQOL-100 (a další). Z definice zdraví dle WHO vychází Nagpal, který definuje kvalitu života jako komplexní měření fyzické, psychické a sociální pohody, štěstí, spokojenosti a naplnění tak, jak je vnímána každým jedince nebo skupinou. 101 Definování pojmu kvalita života se dlouho vyznačovalo nejednoznačností. Zásadním způsobem přispěla ke kategorizaci konceptů kvality života Veenhovenová ve své teorii „čtyř kvalit života“. Takto vymezené „kvality života“ dovolují koncepty dobrého života zařadit do kategorií podle toho, jakým aspektem života se zabývají. Kvadrant A zahrnuje ekologické, sociální, ekonomické a kulturní podmínky, které studuje sociologie, ekonomie, architektura a sociálně politické vědy. Do kvadrantu B patří fyzické a duševní zdraví, znalosti, schopnosti a je předmětem zájmu psychologie, lékařství, pedagogiky. Kvadrant C zahrnuje vnější užitečnost člověka                                                              99

 EVA DRAGOMIRECKÁ, Jitka Bartoňová. World Health Organization Quality of Life Assessment :  příručka pro uživatele české verze dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace. 1. vyd.  Praha: Psychiatrické centrum, 2006. ISBN 80‐851‐2182‐4.  100  Kvalita života: sborník příspěvků z konference, konané dne 25.10.2004 v Třeboni, Kongresový sál  hotelu Aurora. Editor Helena Hnilicová. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a  ekonomiky, 2004, 120 s. ISBN 80‐866‐2520‐6.  101  VAĎUROVÁ, Helena a Pavel MHLPACHTR. Kvalita života: teoretická a metodologická východiska.  1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80‐210‐3554‐7. 

57   

 

pro jeho blízké okolí, pro společnost a pro lidstvo a jeho cenu v termínech morálního vývoje, morální dokonalosti a je tradičně předmětem filozofie. Kvadrant D obsahuje to pojetí kvality života, které ve vědách o člověku zažívá v současné době veliký rozmach. Je aplikováno v medicíně a vytváří metodologické postupy. Patří sem hodnocení jednotlivých životních oblastí, hodnocení převažujících nálad a celkové spokojenosti se životem, tedy většina dotazníků kvality života včetně dotazníků WHOQOL. 102

5.3. Subjektivní a objektivní dimenze kvality života  Ke konceptu kvality života se může přistupovat ze dvou hledisek, subjektivního a objektivního. V současné době se odborníci přiklánějí k subjektivnímu hodnocení QOL jako zásadnímu a pro život určujícímu pro život člověka. K tomuto posunu došlo i v lékařství, kde objektivně měřitelné ukazatele zdraví byly považovány za nejpodstatnější pro volbu další léčby a pomoci. Objektivní kvalita života sleduje materiální zabezpečení, sociální podmínky života, sociální status a fyzické zdraví. Lze ji tedy vymezit jako souhrn ekonomických, sociálních, zdravotních a environmentálních podmínek, které ovlivňují život člověka. Subjektivní kvalita života se týká jedincova vnímání svého postavení ve společnosti v kontextu jeho kultury a jeho hodnotového systému. Výsledná spokojenost je závislá na jeho osobních cílech, očekáváních a zájmech. 103

5.4. Popis české verze WHOQOL – 100   Česká verze instrumentu WHOQOL – 100 (CZ WHOQOL – 100) je stopoložkový sebeposuzovací dotazník, který pokrývá šest domén: fyzické zdraví, prožívání, fyzickou nezávislost, sociální vztahy, prostředí a duchovní oblast. WHOQOL – 100 se skládá z 24 aspektů, „facet“, přičemž každá z nich obsahuje 4 položky (celkem 96 položek). Poslední nezařazená faceta obsahuje 4 položky hodnotící celkovou kvalitu života a zdraví. Položky se hodnotí na pětibodových Likertových škálách vyjadřujících množství, kapacitu, četnost, hodnocení a spokojenost.                                                              102

 EVA DRAGOMIRECKÁ, Jitka Bartoňová. World Health Organization Quality of Life Assessment :  příručka pro uživatele české verze dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace. 1. vyd.  Praha: Psychiatrické centrum, 2006. ISBN 80‐851‐2182‐4.  103  VAĎUROVÁ, Helena a Pavel MHLPACHTR. Kvalita života: teoretická a metodologická východiska.  1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80‐210‐3554‐7. 

58   

 

Pracuje se s těmito skóry: a) 24 facetových skórů, které jsou součtem hodnot odpovědí u příslušných položek. Protože každá faceta obsahuje 4 položky hodnocené na škále od 1 – 5, dosahuje hrubý facetový skór hodnoty od 4 – 20, přičemž vyšší skór představuje vyšší kvalitu života b) Šest doménových skórů, které jsou průměrnými hrubými skóry příslušných facet. Počet facet v jednotlivých doménách je rozdílný, proto se výsledný součet hrubých facetových skórů dělí počtem odpovídajících facet v doméně a dosahuje se hodnoty od 4 do 20, stejně jako u facetové skóry. c) Skór celkového hodnocení, který je daný součtem hodnot odpovědí 4 položek, který hodnotí celkový zdravotní stav a kvalitu života. 104 Jelikož jsem dotazník zkrátila pro účely této práce, tak se nemohu doslova v praktické části úplně řídit tímhle návodem.

                                                             104

 EVA DRAGOMIRECKÁ, Jitka Bartoňová. World Health Organization Quality of Life Assessment :  příručka pro uživatele české verze dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace. 1. vyd.  Praha: Psychiatrické centrum, 2006. ISBN 80‐851‐2182‐4.   

59   

 

6.

Praktická část

Jak jsem již zmiňovala, použila jsem zkrácenou verzi dotazníku WHOQOL -100 (viz. Příloha), který se zaměřuje na kvalitu života. Má verze má 1 vzorovou otázku a dalších 49 otázek, které klienti organizací BONA o.p.s., Green Doors o.s., Fokus Praha o.s. a ESET-HELP o.s. vyplňovali podle toho, jak se cítili v posledních dvou týdnech. Bohužel v organizaci Baobab o.s. se mi nepodařilo rozdat dotazníky prostřednictvím pracovníků chráněného bydlení, protože v té době řešili krizovou situaci. Dotazníky jsem rozdávala buď zprostředkovaně, nebo osobně. Vždy jsem se představila, představila svou práci, zdůraznila, že se má jednat o lidi se schizofrenií a poprosila je o vyplnění. Každá otázka má pět možností odpovědi: a) od vůbec ne po maximálně (vůbec ne, trochu, středně, hodně, maximálně) b) od vůbec ne po zcela (vůbec ne, spíše ne, středně, většinou ano, zcela) c) od

velmi

nespokojen/a

po

velmi

spokojen/a (velmi nespokojen/a,

nespokojen/a, ani spokojen/a ani nespokojen/a, spokojen/a, velmi spokojen/a) d) od velmi nešťastný/á po velmi šťastný/á (velmi nešťastný/á, nešťastný/á, ani šťastný/á ani nešťastný/á, šťastný/á, velmi šťastný/á) e) od velmi špatná po velmi dobrá (velmi špatná, špatná, ani špatná ani dobrá, dobrá, velmi dobrá) f) od nikdy po neustále (nikdy, někdy, středně, celkem často, neustále) g) od vůbec ne po zcela (vůbec ne, spíše ne, středně, většinou ano, zcela) Klienti kroužkovali odpovědi podle toho, jak se cítili v posledních dvou týdnech od 1 do 5 (1 nejhorší, 5 nejlepší). Celkem se mi podařilo vysbírat 47 vyplněných dotazníků, z čehož bylo neplatných 9 dotazníků, protože klienti nespadali do cílové skupiny schizofreniků. Z čehož vyplývá, že jsem hodnotila 38 odevzdaných dotazníků. Grafické znázornění přidávám do příloh podle organizací a pořadového čísla dotazníku.

60   

 

6.1. Statistické údaje  Průměrný věk respondentů v organizaci BONA o.p.s. je necelých 44 let. Průměrný věk respondentů v organizaci Green Doors o.s. je necelých 34 let. Průměrný věk respondentů v organizaci Fokus o.s. 47 let. Průměrný věk respondentů v organizaci ESET – HELP o.s. 32 let. Celkový průměrný věk je 39,2 let. Dotazník vyplnilo 17 žen, 19 mužů a 2 respondenti neuvedli pohlaví. Vzdělání: 10 základní, 8 střední bez maturity, 14 střední s maturitou, 4 vysokoškolské, 2 neuvedli. Rodinný stav: 26 svobodný/á, 3 ženatý/vdaná, 5rozvedený/á, 1 ovdovělý/á, 1 nešel poznat a 2 neuvedli. Pobírání invalidního důchodu: 34 ano, 2 ne a 2 neuvedli.

6.2. Výsledky  Tabulka č. 1 Celkové hodnocení ESET HELP  o.s. 

dotazník č.        zdraví           prožívání           nezávislost        sociální vztahy     prostředí        spiritualita        celkové hodnocení    

1 3,06 1,79 3,44 3,42 2,83 2,33 2,33

  

  

  

  

  

  

  

  

2 2,33 2,17 1,67 2,83 3,69 1,33 2

3 2,78 3,06 2,89 3,58 3,42 4 3,33

4 2,89 2,52 2,67 2,83 2,72 1,33 2,33

5 3 2,92 3,11 3,5 2,92 3 4,33

6 3,5 2,29 2,22 2,83 3,94 2 2,67

7  3,89  2,98  3,33  3,08  3,14  3,67  2 

8  3,33  3,31  3,33  2,83  3,17  4,67  4 

9  2,56  3,54  4  2,58  2,5  1  3 

61   

      celkem  3,04    2,73    2,96    3,05    3,15    2,59    2,89   

  Tabulka č. 2 Celkové hodnocení Fokus o.s.

dotazník č. zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

1.

2. celkem 3,67 3,5 3,59 3,67 2,92 3,3 3,33 3,33 3,33

         

1,75 2,83 2,29 2,92 3,14 3,03 3,67 1,67 2,67

     

1,67 1,67 1,67

 

Tabulka  č. 3. Celkové hodnocení Green  Door o.s. 

  5.  2,6 3,6 4,2 3,4 3,3 2,3

  6.  2,3 3,2 2,9 3,3 4,1 3,7

 

 

    celkem  2,5    3,1    3,3    3    3,2    3,3   

dotazník č.  1.  2.  3.  4.  zdraví     2,6  3,3  2,3 2,1 prožívání     3,5  2,6  2,8 2,7 nezávislost  4  2,4  3,3 3,1 sociální vztahy  2,8  3  2,6 2,9 prostředí     3,4  3  2,6 3 spiritualita  4,7  1,7  4,3 3,3 celkové  hodnocení  4  2  3 2,7 2,7 4,3 3,1    Tabulka č. 4 Celkové hodnocení BONA  o.p.s.  1 

2 

3

 

  4

5

6

7

  8

  9

  10 

  11 

12 

dotazník č. 

 

zdraví 

 

3,89  2,89 

prožívání 

 

3,15  2,98  3,31 2,83 2,42 3,83 2,75 3,15 2,92 3,06  2,85  3,13 

nezávislost  prostředí  spiritualita  celkové  hodnocení 

3 2,56 3,28 2,67

3  3,44  4,22 3,11 2,33

sociální vztahy 

3 2,94 3,78 2,78  1,89  3,11 

4 3,33 3,44 3,11 4,44  3,56  4,44 

2,58  3,67  3,38 2,75 3,11 3,25 2,83 2,67 2,33 3,08   

2,5  3,58 

3,47  3,25  3,36 3,42 3,17 3,44 2,83 3,22 3,33 3,58  3,08  3,33  4 

4 

3,67  4,67 

3 2,33 3,33 3,67 3,33 4,67 4

3

2,5 3,67

62   

 

4

4 3,67 

4 2,33

3  3,67 

2  3,33 

4 

 

pokračování  

  13 

  14 

  15

  16 

  17 

3,61  2,94  2,67 2,44  2,39  3,44  3,02 

  18

  19

20

2,5 2,83

3,6 2,65  3,63  3,81

 

  21

3 3,94

2,4 3,08

3,1

3,78  2,56  3,44 3,44  3,67  3,67 3,11 3,44 3,78 2,75  2,83  2,11 2,92  3,33  3,69  4 

3  1,83 3,25 2,17

2,5

3,5 2,81  3,14  3,89 3,47 3,75 3,11

3  4,67

3  4,67  4,67 2,67

3

3

3  2,33  3,33 1,67  3,67  2,67 2,33

4

3

  celkem    2,96    3,1    3,49    2,81    3,34    3,59    3,2   

Hodnoty jsou průměry. Nejmenší hodnota je 1 a největší 5. Zdraví: Nejvíce se cítí zdraví klienti Fokusu o.s. s hodnotou průměru 3,59, pak následují klienti ESET – HELPu o.s. s hodnotou 3,04, klienti BONA o.p.s. s hodnotou 2,96 a nejméně zdraví se cítí klienti Green Doors o.s. s hodnotou 2,5. Prožívání: 1. Fokus o.s. s hodnotou 3,3. 2. BONA o.p.s. a Green Doors o.s. oba s hodnotou 3,1. 3. ESET-HELP o.s. s hodnotou 2,73. Nezávislost 1. BONA o.p.s. s hodnotou 3,49. 2. Fokus o.s. a Green Doors s hodnotou 3,33. 3. ESET-HELP s hodnotou 2,96. Sociální vztahy 1. ESET-HELP o.s. s hodnotou 3,05 2. Fokus o.s. s hodnotou 3,03. 3. Green Doors o.s. s hodnotou 3. 4. BONA o.p.s s hodnotou 2,81.

63   

 

Prostředí 1. BONA o.p.s. s hodnotou 3,34. 2. Green Doors o.s. s hodnotou 3,2. 3. ESET-HELP o.s. s hodnotou 3,15. 4. Fokus o.s. s hodnotou 3,03. Spiritualita 1. BONA o.p.s. s hodnotou 3,59. 2. Green Doors o.s. s hodnotou 3,3. 3. Fokus o.s. s hodnotou 2,67. 4. ESET-HELP o.s. s hodnotou 2,59. Celkové hodnocení (kvality života) 1. BONA o.p.s. s hodnotou 3,2. 2. Green Doors o.s. s hodnotou 3,1. 3. ESET-HELP o.s. s hodnotou 2,89. 4. Fokus o.s. s hodnotou 1,67.

6.3. Celkové srovnání a celková kvalita života respondentů  Tabulka č. 5 Celkové srovnání a celková kvalita života respondentů v pražských organizacích  Organizace     zdraví        prožívání     nezávislost     sociální vztahy  prostředí     spiritualita     celkové hodnocení 

                       

B  2,96 3,1 3,49 2,81 3,34 3,59 3,2

GD  2,53 3,06 3,33 3 3,24 3,33 3,11

F  3,59 3,3 3,33 2,29 3,03 2,67 1,67

EH  Celkem  3,04 3,027   2,73 3,046   2,96 3,279   3,05 2,789   3,15 3,19   2,59 3,046   2,89 2,717  

(B = Bona o.p.s., GD = Green Doors o.s., F = Fokus o.s., EH = ESET HELP o.s.)

Zdraví: 3,02. Prožívání: 3,04. Nezávislost: 3,28. Sociální vztahy: 2,79. Prostředí: 3,19. Spiritualita: 3,05. Celkové hodnocení: 2,72. 64   

 

6.4. Diskuse  Překvapilo mě, že průměry otázek vyšly od čísla 1, 67 do čísla 3, 59, protože jsem si říkala (můj osobní názor), že lidé se schizofrenií jsou na tom hůř než zdraví jedinci. Bohužel nemám srovnání se „zdravými“ jedinci, takže nemohu porovnat, jak dobře či špatně jsou na tom lidé se schizofrenií. Může to být námětem mé další diplomové práce. Možná to bylo také zapříčiněno tím, že jsem měla k dispozici pouze 38 respondentů, takže tyto čísla nemusejí vypovídat, jakou kvalitu života lidé se schizofrenií opravdu mají. Vzhledem k rozsahu této práce jsem nemohla využít plnou verzi WHOQOL – 100, která by možná vypověděla přesnější data. Ale myslím si, že bych získala mnohem méně vyplněných dotazníků, protože i tak se některým respondentům zdálo, že dotazník je dlouhý (má pět stran) a některým dělalo potíž ho vyplnit.

65   

 

Závěr Ve snaze splnit cíl své práce jsem vybranou tématiku nejprve rozdělila do několika samostatných celků. Na začátku své práce seznamuji čtenáře s tím, co to vlastně schizofrenie je, jak se projevuje, co jsou příčiny schizofrenie, jaké jsou průběhové formy, jaké jsou typy schizofrenie podle MNK-10 a jak se léčí schizofrenie. Jsou to vše známá fakta, avšak musela jsem je zmínit, abych definovala cílovou skupinu respondentů. V druhé kapitole se snažím osvětlit a vysvětlit sociální práci s touto cílovou skupinou a sociální služby, které mohou klienti s duševním onemocněním, zejména se schizofrenií, využívat. Je to část, která se věnuje hlavně legislativě (zejména zákonu č. 108/2006 Sb.) V třetí kapitole se věnuji oblasti práce jakožto zaměstnávání lidí s duševním onemocněním, zejména se schizofrenií. Informace o typech zaměstnávání jsem si zjišťovala osobně přímo v organizacích poskytující sociální služby duševně nemocným v Praze. Ve čtvrté části se věnuji oblasti bydlení, v níž popisuji služby chráněného bydlení a podpory samostatného bydlení v Praze. V páté kapitole nejprve definuji kvalitu života, subjektivní a objektivní dimenzi kvality života a popisuji českou verzi WHOQOL – 100. V praktické části jsem se věnovala vyhodnocení dotazníků přímo od klientů pražských psychosociálních služeb. Očekávala jsem, že průměr otázek bude někdy příliš vysoký nebo nízký, ovšem všechny průměry vyšly od 2,5 do 3,5, což by se dalo nazvat průměrným skórem. Nemám bohužel data od lidí bez schizofrenie, takže nemohu porovnávat, ale soudím, že i zdraví lidé jsou různí a průměr je také někde kolem čísla 3. Mohlo by to být dalším námětem ke zpracování mé budoucí diplomové práce. Cíl jsem tedy splnila, zjistila jsem pomocí zkrácené verze dotazníku WHOQOL – 100 kvalitu života, ale chybí mi tu porovnání se zdravými lidmi. Díky této práci jsem nabyla spoustu nových informací a dovedností. Ovšem výsledky se, vzhledem k velikosti vzorku, nedají zobecňovat.

66   

 

Použitá literatura DOUBEK, Pavel. Psychóza v životě - život v psychóze: příručka pro pacienty trpící psychózou a jejich rodiny. Praha: Maxdorf, c2008, 63 s. ISBN 978-80-7345-156-1. DRAGOMIRECKÁ Eva, Jitka Bartoňová. World Health Organization Quality of Life Assessment : příručka pro uživatele české verze dotazníků kvality života Světové zdravotnické organizace. 1. vyd. Praha: Psychiatrické centrum, 2006. ISBN 80-8512182-4. HORT, Vl., HRDLIČKA, J., KOCOURKOVÁ, J., MALÁ, E. a kol. Dětská a adolescentní psychiatrie. Vyd. 1. Praha: Portál, 2000, ISBN 80-7178-472-9 JAROLÍMEK, Martin. O lidech, kteří onemocněli schizofrenií, Pallata Praha, 1996, bez ISBN Jednání se zájemcem o službu chráněné bydlení ESET HELP KALINA, Kamil a Pavel PAVLOVSKÝ. Jak žít s psychózou: jak je rozpoznat a kdy se obrátit na odborníka. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 198 s. ISBN 80-717-8563-6. KALINA, Kamil. Jak žít s psychózou. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. ISBN 80-7178563-6. KRATOCHVÍL, Stanislav. Základy psychoterapie. 5., přeprac. vyd. Praha, 2006. ISBN 978-807-3671-228. Kvalita života: sborník příspěvků z konference, konané dne 25.10.2004 v Třeboni, Kongresový sál hotelu Aurora. Editor Helena Hnilicová. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2004, 120 s. ISBN 80-866-2520-6. LÁTALOVÁ, Klára a

PRÁŠKO Jan, Nemoc zvaná schizofrenie: příručka pro

pacienty a jejich blízké, Vyd. 1. Praha Mladá fronta, 2012. ISBN 978-80-204-2666-6 Létáček Baobab, Centrum sociálně rehabilitačních služeb Létáček ESET – HELP Podporované zaměstnávání Létáček ESET – HELP Přechodné zaměstnávání Letáček o. s. ESET – HELP, tréninkový obchod Galerie Vážka Letáček od Vida Základní přehled poskytovaných psycho-sociálních služeb MAHROVÁ, Gabriela a Martina VENGLÁŘOVÁ. Sociální práce s lidmi s duševním onemocněním. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 168 s. ISBN 978-802-4721-385. MALÁ, Eva a Pavel PAVLOVSKÝ. Psychiatrie: [učebnice pro zdravotní sestry a další pomáhající profese]. Vyd. 2. Praha: Portál, 2010. ISBN 978-807-3677-237.

67   

 

MATOUŠEK, Oldřich. Encyklopedie sociální práce. Vyd. 1. Editor Alois Křišťan. Portál, 2013, 570 s. ISBN 978-802-6203-667. Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů: MKN-10 : desátá revize : aktualizovaná verze k 1. 1. 2009. 2., aktualiz. vyd. Praha: Bomton Agency, 2008, 860 s. ISBN 978-809-0425-903. MICHALÍK, Jan. Zdravotní postižení a pomáhající profese. Vyd. 1. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-807-3678-593. PĚČ, Ondřej a PROBOSTOVÁ Václava. Psychózy: psychoterapie, rehabilitace a komunitní péče. 1. vyd. V Praze: Triton, 2009, 256 s. Sestra. ISBN 978-807-3872533. PĚČ, Ondřej. HoNOS - Hodnocení zdravotního stavu: Health of the nation outcome scales : (manuál české verze). 1. vyd. Praha: Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, 2007. ISBN 978-80-254-1182-7. Postup při jednání se zájemcem o vstup do služeb zaměstnávání o. s. ESET - HELP PRAŠKO, Ján. Psychiatrie: pro střední zdravotnické školy. 1. vyd. Praha: Informatorium, 2003, 192 s. ISBN 80-733-3002-4 PROBSTOVÁ, Václava. CAN: Camberwellské šetření potřeb: komplexní metoda šetření potřeb osob se závažným duševním onemocněním : manuál. 2., aktualiz. vyd. Praha: Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví, 2011. ISBN 978-80-260-0138-6. Psychóza v životě - život v psychóze: příručka pro pacienty trpící psychózou a jejich rodiny. Praha: Maxdorf, c2008, 63 s. ISBN 978-80-7345-156-1. RAHN, Ewald. Psychiatrie: učebnice pro studium a praxi. Vyd. 1. Praha: Grada, 2000, 192 s. ISBN 80-716-9964-0. Sociální práce v praxi: specifika různých cílových skupin a práce s nimi. Vyd. 2. Editor Oldřich Matoušek, Pavla Kodymová, Jana Koláčková. Praha, 2010, 351 s. ISBN 978-807-3678-180. TRAIN, Alan a Pavel PAVLOVSKÝ. Nejčastější poruchy chování dětí: jak je rozpoznat a kdy se obrátit na odborníka. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 143 s. ISBN 80-717-8503-2. Ústní sdělení Jarmily Kubáňkové Ústní sdělení Jiřiny Chalupské Ústní sdělení od Libora Koželuha Ústní sdělení Radky Švecové

68   

 

VAĎUROVÁ, Helena a Pavel MHLPACHTR. Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. 1. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2005. ISBN 80210-3554-7 VÁGNEROVÁ, Marie. Psychopatologie pro pomáhající profese. Vyd. 5. Praha, 2012. ISBN 978-802-6202-257. Výroční zpráva 2011 občanského sdružení ESET - HELP Výroční zpráva ESET – HELP 2011 Výroční zpráva Green doors o. s. 2012

Elektronické a internetové zdroje  [online]. [cit. 2014-02-20]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/cz/mkn/F20-F29.html [online]. [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dopamin [online]. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://www.bona-ops.cz/rehabilitace/sklarska-dilna a ústní sdělení Kateřiny Karáskové [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.bona-ops.cz/chranene-bydleni [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.bona-ops.cz/chranene-bydleni/vila-jitka [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.bona-ops.cz/chranene-bydleni/200 [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.bona-ops.cz/chranene-bydleni/kocourkov [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.bona-ops.cz/chranene-bydleni/180 [online]. [cit. 2014-03-29]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/cz/mkn/F20-F29.html [online]. [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.bona-ops.cz/samostatne-bydleni [online]. [cit. 2014-04-04]. Dostupné z: http://www.esethelp.cz/sluzby/kavarna.html

69   

 

[online]. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z: http://www.greendoors.cz/mlsna_kavka/o_restauraci [online]. [cit. 2014-04-29].Dostupné z : http://www.bona -ops.cz/rehabilitace/technicke-sluzby

 

70   

„Pavel Černý Schizofrenická báseň A Edith Piaf mocně zpívá! Tahleta báseň je jurodivá. Šílený básník, ten jí psal, Aby se verši holedbal. Lečí se prášky, léčí injekcemi. Kolem něj šílené jsou ženy. Básník, který je invalida. Lepší a horší se u něj střídá. Vypije kávu, kouří cigaretu. Mezitím napíše krátkou větu. Jenomže – číslo blázince, Tam je furt někdo na lince … Básník má papíry na hlavu. Deset let nebyl v ústavu. A to je úspěch. Marná sláva. Své knížky veršů rozprodává. A Edith Piaf mocně pěje! Teď čtete řádky darmoděje. I tenhle život mám já rád. Nezbývá než to podepsat. 13.9. 2013 Praha“ 1 Zákon o nemocenském pojištění č. 187/2006 Sb. „ČÁST PRVNÍ                                                              1

 ČERNÝ, Pavel, Schizofrenická báseň, zatím není vydaná v žádné sbírce 

ÚVODNÍ USTANOVENÍ §1 Rozsah působnosti (1) Tento zákon upravuje nemocenské pojištění (dále jen "pojištění") pro případ dočasné pracovní neschopnosti, nařízené karantény, těhotenství a mateřství a ošetřování člena domácnosti nebo péče o něj a organizaci a provádění pojištění. Prováděním pojištění se rozumí též posuzování zdravotního stavu pro účely pojištění. §3 Vymezení některých pojmů V tomto zákoně se rozumí a) pojištěncem fyzická osoba, která je účastna pojištění; za pojištěnce se považuje též fyzická osoba po zániku pojištění, pokud jí plyne ochranná lhůta (§ 15), uplatňuje nárok na dávku pojištění (dále jen "dávka") nebo dávku pobírá, e)

započitatelným příjmem příjem, který se podle zvláštního právního předpisu1)

zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění, g) zaměstnáním činnost zaměstnance pro zaměstnavatele, ze které mu plynou nebo by mohly plynout od zaměstnavatele příjmy ze závislé činnosti, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů podle právního předpisu upravujícího daně z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, k) podpůrčí dobou doba, po kterou má být podle tohoto zákona vyplácena dávka, l) sociální událostí, s níž tento zákon spojuje vznik nároku na dávku, vznik dočasné pracovní neschopnosti, nařízení karantény9), vznik potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti, nástup na peněžitou pomoc v mateřství a převedení zaměstnankyně na jinou práci, státní zaměstnankyně na jiné služební místo nebo ustanovení příslušnice na jiné služební místo, §4 Druhy dávek Z pojištění se poskytují tyto dávky: a) nemocenské, HLAVA II ÚČAST ZAMĚSTNANCŮ NA POJIŠTĚNÍ §6

Podmínky účasti zaměstnanců na pojištění (1) Zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže a) vykonávají zaměstnání b) sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (dále jen "rozhodný příjem").

§7 Pojištění při zaměstnání malého rozsahu (1) Zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž není splněna podmínka uvedená v § 6 odst. 1 písm. b), neboť sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání je nižší než rozhodný příjem (zákon č. 117/1995 Sb.) nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec. (2) Při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání aspoň ve výši rozhodného příjmu. § 10 Vznik a zánik pojištění zaměstnanců (1) Pojištění vzniká zaměstnanci dnem, ve kterém začal vykonávat práci pro zaměstnavatele, a zaniká dnem skončení doby zaměstnání, pokud se nestanoví jinak v odstavcích 2 a 3. ČÁST TŘETÍ DÁVKY HLAVA I OBECNÉ PODMÍNKY NÁROKU NA DÁVKY A JEJICH VÝPLATU § 14 (1) Nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době pojištění.

§ 15 (1) Nemocenské náleží též, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti (§ 57) nebo k nařízení karantény (§ 105) došlo po zániku pojištění v ochranné lhůtě. Ochranná

lhůta činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku pojištění; pokud však pojištění trvalo kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik kalendářních dnů, kolik dnů pojištění trvalo. Díl 2 Podpůrčí doba u nemocenského § 26 (1) Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak. V období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 podpůrčí doba začíná 22. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 22. kalendářním dnem nařízené karantény. Díl 3 – Výše nemocenského § 29 Výše nemocenského za kalendářní den činí 60 % denního vyměřovacího základu. Díl 2 – Posuzování dočasné pracovní neschopnosti § 57 Vznik dočasné pracovní neschopnosti (1) Ošetřující lékař rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a) pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav pro nemoc nebo úraz (dále jen "nemoc") nedovoluje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě, jde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání, b) pojištěnce, který byl přijat k poskytnutí lůžkové péče nebo kterému byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta komplexní lázeňská léčebně rehabilitační péče.“ 2 Zákon o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb. „ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ                                                              2

 http://zakony.centrum.cz/zakon‐o‐nemocenskem‐ pojisteni?utm_source=google&utm_medium=cpc&utm_campaign=zakony‐od‐centrum_cz  

§1 Rozsah působnosti (1) Tento zákon upravuje důchodové pojištění (dále jen "pojištění") pro případ stáří, invalidity a úmrtí živitele [§ 4 odst. 1 písm. c) a d)]. Hlava DRUHÁ – Invalidní důchod Díl první – Podmínky nároku na invalidní důchod § 38 Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, a stal se a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na starobní důchod podle § 29, popřípadě, byl-li přiznán starobní důchod podle § 31, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu. § 39 (1) Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. (2) Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. (3) Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. (4) Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace34b) pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával,

e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. (5) Za zdravotní postižení se pro účely posouzení poklesu pracovní schopnosti považuje soubor všech funkčních poruch, které s ním souvisejí. (6) Za stabilizovaný zdravotní stav [odstavec 4 písm. b)] se považuje takový zdravotní stav, který se ustálil na úrovni, která umožňuje pojištěnci vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti; udržení stabilizace zdravotního stavu může být přitom podmíněno dodržováním určité léčby nebo pracovních omezení. (7) Pojištěnec je adaptován na své zdravotní postižení [odstavec 4 písm. c)], jestliže nabyl, popřípadě znovu nabyl schopností a dovedností, které mu spolu se zachovanými tělesnými, smyslovými a duševními schopnostmi umožňují vykonávat výdělečnou činnost bez zhoršení zdravotního stavu vlivem takové činnosti. (8) Procentní míra poklesu pracovní schopnosti se určuje v celých číslech. § 40 (1) Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku a) do 20 let méně než jeden rok, b) od 20 let do 22 let jeden rok, c) od 22 let do 24 let dva roky, d) od 24 let do 26 let tři roky, e) od 26 let do 28 let čtyři roky a f) nad 28 let pět roků. (2) Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních deseti roků před vznikem invalidity. U pojištěnce staršího 38 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje za splněnou též, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků. Podmínka potř Díl druhý – Výše invalidního důchodu § 41 (1) Výše základní výměry invalidního důchodu činí 9 % průměrné mzdy měsíčně. (2) Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění a) 0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně,

b) 0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, c) 1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně; ustanovení § 33 odst. 2 věty druhé a třetí a § 34 odst. 1 věty třetí platí zde obdobně. (3) Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Nová výše procentní výměry invalidního důchodu se stanoví jako součin procentní výměry invalidního důchodu, který náležel ke dni, který předchází dni, od něhož došlo ke změně stupně invalidity, a koeficientu, který se vypočte jako podíl procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené v odstavci 2, která odpovídá novému stupni invalidity, a procentní sazby výpočtového základu za každý celý rok doby pojištění uvedené v odstavci 2, která odpovídá dosavadnímu stupni invalidity. Koeficient podle věty první se stanoví s přesností na 4 platná desetinná místa. (4) Pro výši procentní výměry invalidního důchodu podle odstavce 2 se jako doba pojištění uvedená v § 11 a v § 13 odst. 1 započítává v rozsahu stanoveném v odstavci 5 i dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku uvedeného v § 32; u žen se přitom bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy, které nevychovaly žádné dítě, a u mužů se bere v úvahu důchodový věk stanovený pro ženy stejného data narození, které nevychovaly žádné dítě. Dopočtená doba se však nezapočítává, jestliže invalidita vznikla následkem úmyslného poškození zdraví, které si pojištěnec způsobil nebo nechal způsobit, nebo poškození zdraví pojištěnce, které vzniklo jako následek jeho úmyslného trestného činu. (5) Dopočtená doba se započte a) plně, je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou českého pojištění nebo vznikla-li invalidita následkem pracovního úrazu anebo doba, která není kryta dobou českého pojištění, je kratší 1 roku, vznikla-li invalidita před 28. rokem věku pojištěnce, 2 let, vznikla-li invalidita od dosažení věku 28 let do 40. roku věku pojištěnce, nebo 3 let, vznikla-li invalidita od dosažení věku 40 let pojištěnce, b) ve sníženém rozsahu, nejsou-li splněny podmínky uvedené v písmenu a); v tomto případě se krátí dopočtená doba v poměru délky dob pojištění získaných v českém pojištění v období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod k době, která uplynula od dosažení 18 let věku do dne vzniku nároku na invalidní důchod, s tím, že po tomto krácení se počet dnů dopočtené doby zaokrouhluje na celé dny směrem nahoru;

pro účely stanovení délky dopočtené doby se za dobu pojištění považuje též doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia. Díl třetí – Invalidní důchod a jeho výše v mimořádných případech § 42 (1) Na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně má nárok též osoba, která dosáhla aspoň 18 let věku, má trvalý pobyt na území České republiky a je invalidní pro invaliditu třetího stupně, jestliže tato invalidita vznikla před dosažením 18 let věku a tato osoba nebyla účastna pojištění po potřebnou dobu (§ 40). Za invaliditu třetího stupně se pro účely věty první považuje též takové omezení tělesných, smyslových nebo duševních schopností, které má za následek neschopnost soustavné přípravy k pracovnímu uplatnění. Při posuzování invalidity pro účely nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně podle věty první se neprovádí srovnání se stavem, který byl u osoby uvedené ve větě první před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu (§ 39 odst. 3 věta druhá). (2) Výše procentní výměry invalidního důchodu osoby uvedené v odstavci 1 činí měsíčně 45 % výpočtového základu; pro účely stanovení výpočtového základu se za osobní vyměřovací základ považuje všeobecný vyměřovací základ, který o dva roky předchází roku přiznání invalidního důchodu, vynásobený přepočítacím koeficientem (§ 17 odst. 4) pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Pro výši základní výměry tohoto důchodu platí § 41 odst. 1 obdobně. (3) Procentní výměra invalidního důchodu náleží pojištěnci mladšímu 28 let, který splnil podmínky nároku na invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nejméně ve výši stanovené podle odstavce 2, na invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce 2 a na invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle odstavce 2, je-li invalidní důchod přiznáván před 18. rokem věku nebo je-li období od 18 let věku do vzniku nároku na invalidní důchod kryto dobou pojištění nebo doba, která není kryta dobou pojištění, je kratší jednoho roku; přitom se pro tyto účely za dobu pojištění považuje i doba studia na střední nebo vysoké škole v České republice po ukončení povinné školní docházky do dosažení věku 18 let a po dosažení věku 18 let po dobu prvních 6 let tohoto studia, doba, po kterou byl pojištěnec veden v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, a náhradní doba pojištění, i když doba pojištění netrvala ani jeden rok. (4) Pojištěnci, který ke dni vzniku nároku na invalidní důchod získal aspoň 15 roků doby pojištění uvedené v § 11 a § 13 odst. 1, náleží procentní výměra invalidního důchodu nejméně

ve výši stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně, nejméně ve výši poloviny částky stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, a nejméně ve výši třetiny částky stanovené podle odstavce 2, jde-li o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně.“ 3 Zákon o životním a existenčním minimu č. 110/2006 Sb. „§ 1 Předmět úpravy (1) Tento zákon stanoví životní minimum jako minimální hranici peněžních příjmů (dále jen "příjem") fyzických osob (dále jen "osoba") k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb a existenční minimum jako minimální hranici příjmů osob, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních

potřeb

na

úrovni

umožňující

přežití.

(2) Tento zákon dále upravuje způsob posouzení, zda příjmy osob dosahují částek životního

minima

nebo

existenčního

minima.

(3) Životní minimum ani existenční minimum nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení; poskytování pomoci k zajištění úhrady nezbytných nákladů na bydlení stanoví zvláštní právní předpisy1). § 2 Životní minimum jednotlivce Částka životního minima jednotlivce činí měsíčně 3 410 Kč. Za jednotlivce se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která není společně posuzována s jinými osobami uvedenými v § 4. § 5 Existenční minimum (1) Částka existenčního minima osoby činí měsíčně 2 020 Kč. (2) Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.“ 4 Zákon o pomoci v hmotné nouzi č.111/2006 Sb. „ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ §1                                                              3 4

 http://zakony.centrum.cz/zakon‐o‐duchodovem‐pojisteni 1.3.  2014   http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivotni‐existencni‐minimum/ 2.3. 2014 

Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje poskytování pomoci k zajištění základních životních podmínek1) fyzickým osobám (dále jen "osoba"), které se nacházejí v hmotné nouzi, prostřednictvím dávek pomoci v hmotné nouzi (dále jen "dávka"). (2) Každý má nárok na základní sociální poradenství vedoucí k řešení hmotné nouze nebo jejímu předcházení. §2 Hmotná nouze (1) Pro účely posuzování stavu hmotné nouze se příjmy a sociální a majetkové poměry osoby, která žádá o dávku, posuzují společně s příjmy a sociálními a majetkovými poměry dalších osob. Okruh těchto společně posuzovaných osob se posuzuje podle zákona o životním a existenčním minimu2), pokud tento zákon nestanoví jinak. (2) Osoba se nachází v hmotné nouzi, není-li dále stanoveno jinak, jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob a) po odečtení přiměřených nákladů na bydlení (§ 9 odst. 2) nedosahuje částky živobytí (§ 24), přičemž si nemůže tento příjem zvýšit vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu nebo z jiných vážných důvodů vlastním přičiněním a zabezpečení jejích základních životních podmínek je tak vážně ohroženo, nebo b) dosahuje sám nebo spolu s příspěvkem na živobytí podle § 4 odst. 1 písm. a) částek živobytí, ale nepostačuje k zabezpečení odůvodněných nákladů na bydlení (§ 34) a služby s bydlením bezprostředně spojené (dále jen "odůvodněné náklady na bydlení"). (3) Osoba se považuje za osobu v hmotné nouzi též, jestliže nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2, avšak s přihlédnutím k jejím příjmům, celkovým sociálním a majetkovým poměrům jí hrozí vážná újma na zdraví. (4) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, kterou postihne vážná mimořádná událost a její celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí neumožňují překonat nepříznivou situaci vlastními silami; vážnou mimořádnou událostí se rozumí zejména živelní pohroma (například povodeň, vichřice a vyšší stupně větrné pohromy, zemětřesení), požár nebo jiná destruktivní událost, ekologická nebo průmyslová havárie. (5) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, která nemá vzhledem k příjmům a celkovým sociálním a majetkovým poměrům dostatečné prostředky a) k úhradě nezbytného jednorázového výdaje, spojeného zejména se zaplacením správního poplatku při prokázané ztrátě osobních dokladů, při vydání duplikátu rodného listu nebo

dokladů potřebných k přijetí do zaměstnání, s úhradou jízdného v případě ztráty peněžních prostředků, a v případě nezbytné potřeby s úhradou noclehu, nebo b) na úhradu nákladů spojených s pořízením nebo opravou nezbytných základních předmětů dlouhodobé potřeby, nebo c) na úhradu odůvodněných nákladů souvisejících se vzděláním nebo zájmovou činností nezaopatřeného dítěte a na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí59). (6) Za osobu v hmotné nouzi může orgán pomoci v hmotné nouzi považovat též osobu, která v daném čase, s ohledem na neuspokojivé sociální zázemí a nedostatek finančních prostředků nemůže úspěšně řešit svoji situaci a je ohrožena sociálním vyloučením, jestliže zejména a) je propuštěna z výkonu zabezpečovací detence, z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody, nebo b) je po ukončení léčby chorobných závislostí propuštěna ze zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb, psychiatrické léčebny nebo léčebného zařízení pro chorobné závislosti, nebo c) je propuštěna ze školského zařízení pro výkon ústavní či ochranné výchovy nebo z pěstounské péče po dosažení zletilosti, respektive v 19 letech, nebo d) nemá uspokojivě naplněny životně důležité potřeby vzhledem k tomu, že je osobou bez přístřeší, nebo e) je osobou, jejíž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby. §3 Osoba, která není v hmotné nouzi (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, osobou v hmotné nouzi není osoba, která a) není v pracovním nebo obdobném vztahu ani nevykonává samostatnou výdělečnou činnost a není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání, s výjimkou osoby, která je a. starší 68 let, b. poživatelem starobního důchodu, c. invalidní ve třetím stupni, d. osobou pobírající peněžité dávky nemocenského pojištění z důvodu těhotenství a mateřství nebo rodičem celodenně, osobně a řádně pečujícím alespoň o 1 dítě a z důvodu této péče pobírajícím rodičovský příspěvek, a to po dobu trvání nároku na rodičovský příspěvek a po této době takto pečujícím o dítě, které z

vážných důvodů nemůže být umístěno v jeslích nebo v mateřské škole nebo obdobném zařízení, 5. osobou osobně pečující o dítě ve věku do 10 let závislé na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I nebo osobou osobně pečující o osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), a to za předpokladu, že v žádosti o příspěvek na péči pro osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby byla uvedena nebo po přiznání příspěvku na péči příslušnému orgánu ohlášena jako osoba poskytující pomoc17a); je-li pečujících osob více, lze toto ustanovení použít pouze u jedné z nich, a to té, která byla určena jejich písemnou dohodou, a nedohodnou-li se, nelze toto ustanovení použít vůbec, 6. poživatelem příspěvku na péči ve stupni II (středně těžká závislost), nebo ve stupni III (těžká závislost) anebo ve stupni IV (úplná závislost), 7. nezaopatřeným dítětem, 8. uznána dočasně práce neschopnou, 9. práce neschopná z důvodu, který by byl u pojištěnce pojištěného podle zákona o nemocenském pojištění důvodem pro rozhodnutí ošetřujícího lékaře o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, a) je vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání a bez vážných důvodů odmítla vykonávat krátkodobé zaměstnání3) nebo účastnit se v cíleném programu k řešení zaměstnanosti4), a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po měsíci, ve kterém došlo k odmítnutí, b) prokazatelně neprojevuje dostatečnou snahu zvýšit si příjem vlastním přičiněním (§ 11), c) je osobou samostatně výdělečně činnou a její příjem po odečtení přiměřených nákladů na bydlení nedosahuje částky živobytí proto, že se nepřihlásila k nemocenskému pojištění, a proto nemá dávky z tohoto pojištění; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje osoba, která se za osobu samostatně výdělečně činnou považuje podle zákona o důchodovém pojištění60), d) je osobou, které byla za neplnění povinností zákonného zástupce dítěte spojených s řádným plněním povinné školní docházky uložena sankce podle zvláštního právního předpisu5), a to po dobu 3 měsíců ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení sankce, e) nastoupila výkon zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody nebo byla vzata do vazby, a to počínaje prvním dnem kalendářního měsíce, následujícím po

kalendářním měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala, za předpokladu že uvedená skutečnost k tomuto dni nadále trvá, f) je osobou, které podle zvláštního právního předpisu5c) nevznikl nárok na nemocenské proto, že si úmyslně přivodila pracovní neschopnost, nebo jí vznikla pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, bezprostředním následkem opilosti nebo užití omamných prostředků anebo při spáchání úmyslného trestného činu, a proto jí nemocenské nenáleží nebo náleží ve snížené výši, g) je osobou, které byla dávka odejmuta podle § 45 odst. 2 nebo § 49 odst. 5, nebo s ní společně posuzovanou osobou, a to po dobu 3 kalendářních měsíců následujících po kalendářním měsíci, ve kterém byla dávka odejmuta. (2) Je-li osoba uvedená v odstavci 1 písm. a) až e), g) nebo h) osobou společně posuzovanou podle § 2 odst. 1, posuzuje se pro účely zjištění nároku na dávku společně; k této osobě se přihlíží též při stanovení výše dávky, s výjimkou stanovení výše příspěvku na živobytí podle § 23 písm. b). Za společně posuzovanou osobu podle věty první se pro účely zjištění nároku na dávku považuje též osoba, která není oprávněnou osobou. (3) Orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech určit, že osobu uvedenou v odstavci 1 písm. a) až e), g) a h), a dále nezaopatřené dítě umístěné na základě rozhodnutí příslušného orgánu v plném přímém zaopatření v pobytovém zařízení sociálních služeb podle ustanovení § 48 zákona o sociálních službách, bude považovat za osobu v hmotné nouzi. (4) Orgán pomoci v hmotné nouzi může v odůvodněných případech určit, že osobou v hmotné nouzi není osoba, jejíž celkové sociální a majetkové poměry jsou takové, že jí mohou i po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení zaručit dostatečné zajištění její výživy a ostatních základních osobních potřeb. (5) Za osobu, která pobírá příspěvek na živobytí, se považuje příjemce příspěvku na živobytí a osoba společně posuzovaná s příjemcem příspěvku na živobytí. §4 Dávky (1) Dávky v systému pomoci v hmotné nouzi jsou a) příspěvek na živobytí, b) doplatek na bydlení, c) mimořádná okamžitá pomoc. (2) Příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení jsou dávky měsíčně se opakující. Mimořádná okamžitá pomoc je dávkou jednorázovou. (3) Náklady na dávky hradí stát.

§5 Okruh oprávněných osob (1) Na příspěvek na živobytí a na doplatek na bydlení má nárok při splnění tímto zákonem stanovených podmínek a) osoba, která je na území České republiky hlášena k trvalému pobytu podle zvláštního právního předpisu7) nebo která má na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštního právního předpisu7a), a to pokud má bydliště na území České republiky, b) osoba, které byl udělen azyl nebo doplňková ochrana podle zvláštního právního předpisu8), a to pokud má bydliště na území České republiky, c) cizinec bez trvalého pobytu na území České republiky, kterému tato práva zaručuje mezinárodní smlouva, a to pokud má bydliště na území České republiky, d) občan členského státu Evropské unie, pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu9) po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství10), a to pokud má bydliště na území České republiky, e) rodinný příslušník občana členského státu Evropské unie11), pokud je hlášen na území České republiky k pobytu podle zvláštního právního předpisu9) po dobu delší než 3 měsíce, nevyplývá-li mu nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropských společenství10), a to pokud má bydliště na území České republiky, f) cizinec, který je držitelem povolení k trvalému pobytu s přiznaným právním postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta Evropského společenství na území jiného členského státu Evropské unie, a jeho rodinný příslušník, pokud jim bylo vydáno povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu11a), a to pokud mají bydliště na území České republiky. (2) Na mimořádnou okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 3 má nárok při splnění dále stanovených podmínek a) osoba uvedená v odstavci 1, b) osoba pobývající na území České republiky na základě zvláštního právního předpisu9), a to pokud má bydliště na území České republiky. (3) Mimořádnou okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 4 a 5 lze poskytnout osobě uvedené v odstavci 1 nebo 2. V případech poskytování mimořádné okamžité pomoci podle § 2 odst. 5 písm. a) se podmínka bydliště na území České republiky nezjišťuje. (4) Mimořádnou okamžitou pomoc v situaci uvedené v § 2 odst. 3 lze poskytnout i osobě, která není uvedena v odstavcích 1 a 2.

(5) Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout osobě uvedené v § 2 odst. 6, pokud je uvedena v odstavcích 1 a 2. (6) Osoba má bydliště na území České republiky, zejména pokud se zde dlouhodobě zdržuje, vykonává zde výdělečnou činnost, žije zde s rodinou, plní zde povinnou školní docházku nebo se zde soustavně připravuje na budoucí povolání, popřípadě existují jiné významné důvody, zájmy či aktivity, jejichž vzájemná souvislost dokládá sepětí této osoby s Českou republikou. §6 Orgány pomoci v hmotné nouzi Orgány pomoci v hmotné nouzi jsou a) Úřad práce České republiky - krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“), b) Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „ministerstvo“). §7 Pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady V oblasti pomoci v hmotné nouzi plní některé úkoly rovněž pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady. Výkon působnosti stanovené pověřeným obecním úřadům a obecním úřadům obcí s rozšířenou působností je výkonem přenesené působnosti. HLAVA I PŘÍSPĚVEK NA ŽIVOBYTÍ § 21 Podmínky nároku na příspěvek na živobytí (1) Nárok na příspěvek na živobytí má osoba v hmotné nouzi podle § 2 odst. 2 písm. a), jestliže její příjem a příjem společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 2) nedosahuje částky živobytí posuzovaných osob.

HLAVA II DOPLATEK NA BYDLENÍ § 33 Podmínky nároku na doplatek na bydlení (1) Nárok na doplatek na bydlení má vlastník nebo nájemce bytu, který užívá byt, jestliže by po úhradě odůvodněných nákladů na bydlení snížených o příspěvek na bydlení podle jiného právního předpisu12) byl

a) jeho příjem (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí osoby (§ 24), nebo b) příjem společně posuzovaných osob (§ 9 odst. 1) zvýšený o vyplacený příspěvek na živobytí nižší než částka živobytí společně posuzovaných osob (§ 24). MIMOŘÁDNÁ OKAMŽITÁ POMOC § 36 Podmínky nároku na mimořádnou okamžitou pomoc (1) Nárok na mimořádnou okamžitou pomoc má a) osoba uvedená v § 2 odst. 3, b) osoba uvedená v § 2 odst. 4 a 5, pokud je považována za osobu v hmotné nouzi, c) osoba uvedená v § 2 odst. 6, pokud je považována za osobu v hmotné nouzi. (2) Pro účely poskytování mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené v § 2 odst. 3, odst. 5 písm. a) a odst. 6 se tato osoba posuzuje bez společně posuzovaných osob. Mimořádnou okamžitou pomoc lze poskytnout pouze jedné z osob společně posuzovaných, jde-li o stav hmotné nouze podle § 2 odst. 4. § 37 Výše mimořádné okamžité pomoci Výše mimořádné okamžité pomoci osobě uvedené a) v § 2 odst. 3 se stanoví k doplnění příjmu do výše existenčního minima osoby, která není nezaopatřeným dítětem, a u nezaopatřeného dítěte do výše jeho životního minima, b) v § 2 odst. 4 se stanoví s přihlédnutím k majetkovým poměrům a příjmové situaci osoby až do patnáctinásobku částky životního minima jednotlivce35), c) v § 2 odst. 5 písm. a) se stanoví až do výše jednorázového výdaje, d) v § 2 odst. 5 písm. b) se stanoví až do výše nákladů uvedených v § 2 odst. 5 písm. b) nebo c), s tím, že součet dávek poskytnutých podle každého z těchto ustanovení nesmí v rámci kalendářního roku překročit desetinásobek životního minima jednotlivce35), e) v § 2 odst. 6 se stanoví jednorázově až do výše 1 000 Kč s ohledem na okamžité nezbytné potřeby; celková výše mimořádné okamžité pomoci se stanoví s přihlédnutím k úložnému a k prostředkům, které obdrží osoba při propuštění ze školského zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy. Součet dávek poskytnutých podle tohoto ustanovení nesmí v rámci jednoho kalendářního roku překročit čtyřnásobek životního minima jednotlivce35).“ 5                                                              5

 http://www.podnikatel.cz/zakony/zakon‐o‐pomoci‐v‐hmotne‐nouzi/f3012120/ 2.3.2014 

 

Zákon o sociálních službách č. 108/2006 sb „ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ §1 Předmět úpravy (1) Tento zákon upravuje podmínky poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci (dále jen „osoba“) prostřednictvím sociálních služeb a příspěvku na péči, podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních služeb, výkon veřejné správy v oblasti sociálních služeb, inspekci poskytování sociálních služeb a předpoklady pro výkon činnosti v sociálních službách. §3 Vymezení některých pojmů Pro účely tohoto zákona se rozumí a) Sociální službou činnost nebo soubor činností podle tohoto zákona zajišťující pomoc a podporu osobám za účelem sociálního začlenění nebo prevence sociálního vyloučení, b) Nepříznivou sociální situací oslabení nebo ztráta schopnosti z důvodu věku, nepříznivého zdravotního stavu, pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí, ohrožení práv a zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby nebo z jiných závažných důvodů řešit vzniklou situaci tak, aby toto řešení podporovalo sociální začlenění a ochranu před sociálním vyloučením, c) Dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem zdravotní stav, který podle poznatků lékařské vědy trvá nebomá trvat déle než jeden rok, a který omezuje funkční schopnosti nutné pro zvládání základních životních potřeb, d) Přirozeným sociálním prostředím rodina a sociální vazby k osobám blízkým, domácnost osoby a sociální vazby k dalším osobám, se kterými sdílí domácnost, a místa, kde osoby pracují, vzdělávají se a realizují běžné sociální aktivity, e) Sociálním začleňováním proces, který zajišťuje, že osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené dosáhnou příležitostí a možností, které jim napomáhá

f) Sociálním vyloučením vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace, g) Zdravotním postižením tělesné, mentální, duševní, smyslové nebo kombinované postižení, jehož dopady činí nebo mohou činit osobu závislou na pomoci jiné osoby §6 Poskytovateli sociálních služeb jsou při splnění podmínek stanovených tímto zákonem územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby a ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu nebo státní příspěvkové organizace, které jsou právnickými osobami. ČÁST DRUHÁ PŘÍSPĚVEK NA PÉČI HLAVA I PODMÍNKY NÁROKU NA PŘÍSPĚVEK NA PÉČI §7 (1) Příspěvek na péči (dále jen „příspěvek“) se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. Tímto příspěvkem se stát podílí na zajištění sociálních služeb nebo jiných forem pomoci podle tohoto zákona při zvládání základních životních potřeb osob. Náklady na příspěvek se hradí ze státního rozpočtu. (2) Nárok na příspěvek má osoba uvedená v § 4 odst. 1, která z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebuje pomoc jiné fyzické osoby při zvládání základních životních potřeb v rozsahu stanoveném stupněm závislosti … §8 (2 ) Osoba starší 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve a) Stupni I (lehká závislost), jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby, b) Stupni II (středně těžká závislost) jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat pět nebo šest základních životních potřeb,

c) Stupni III (těžká závislost) jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat sedm nebo osm základních životních potřeb, d) Stupni IV (úplná závislost) jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat devět nebo deset základních životních potřeb, A vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. §9 Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat tyto základní potřeby: a) mobilita b) orientace c) komunikace d) stravování e) oblékání a obouvání f) tělesná hygiena g) výkon fyziologické potřeby h) péče o zdraví i) osobní aktivity j) péče o domácnost HLAVA II VÝŠE PŘÍSPĚVKU § 11 (2 ) Výše příspěvku pro osoby starší 18 let činí za kalendářní měsíc a) 800 Kč, jde-li o stupeň I (lehká závislost) b) 4 000 Kč, jde-li o stupeň II (středně těžká závislost) c) 8 000 Kč, jde-li o stupeň III (těžká závislost) d) 12 000 Kč, jde-li o stupeň IV (úplná závislost) HLAVA X ČÁST TŘETÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY HLAVA I

DRUHY SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A ÚHRADA NÁKLADŮ ZA POSKYTOVÁNÍ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Díl 2 Sociální poradenství § 37 (1) Sociální poradenství zahrnuje a) Základní sociální poradenství b) Odborné sociální poradenství §43 Podpora samostatného bydlení (1) Podpora samostatného bydlení je terénní služba poskytována osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejíchž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. (2) Služba podle odstavce I obsahuje tyto základní činnosti: a) Pomoc při zajištění chodu domácnosti, b) Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, c) Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, d) Sociálně terapeutické činnosti e) Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí § 50 Domovy se zvláštním režimem (1) V domovech se zvláštním režimem se poskytují pobytové služby osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, a osobám se stařeckou, Alzheimerovou demencí a ostatními typy demencí, které mají sníženou soběstačnost z důvodu těchto onemocnění, jejichž situace vyžaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Režim v těchto zařízeních při poskytování sociálních služeb je přizpůsoben specifickým potřebám těchto osob. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) Poskytnutí ubytování b) Poskytnutí stravy c) Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu

d) Pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu e) Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím f) Sociálně terapeutické činnosti g) Aktivizační činnosti h) Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí § 51 Chráněné bydlení (1) Chráněné bydlení je pobytová služba poskytována osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu zdravotního postižení nebo chronického onemocnění, včetně duševního onemocnění, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu skupinového, popřípadě individuálního bydlení. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy b) Poskytnutí ubytování c) Pomoc při zvládání chodu domácnosti d) Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti e) Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím f) Sociálně terapeutické činnosti g) Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí § 64 Služby následné péče (1) Služby následné péče jsou ambulantní nebo pobytové služby poskytované osobám s chronickým duševním onemocněním a osobám závislým na návykových látkách, které absolvovaly lůžkovou péči ve zdravotnickém zařízení, absolvovaly ambulantní léčbu nebo se jí podrobují, nebo osobám, které abstinují. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) Sociálně terapeutické činnosti b) Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím c) Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

(3) Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou pobytových služeb v zařízeních následné péče obsahuje vedle základních činností uvedených v odstavci 2 tyto základní činnosti: a) Poskytnutí ubytování b) Poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy § 68 Terapeutické komunity (1) Terapeutické komunity poskytují pobytové služby i na přechodnou dobu pro osoby závislé na návykových látkách nebo osoby s chronickým duševním onemocněním, které mají zájem o začlenění do běžného života. (2) Služba podle odstavce 1 obsahuje tyto základní činnosti: a) Poskytnutí stravy b) Poskytnutí ubytování c) Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím d) Sociálně terapeutické činnosti e) Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí § 70 Sociální rehabilitace (1) Sociální rehabilitace je soubor specifických činností směřujících k dosažení samostatnosti, nezávislosti a soběstačnosti osob, a to rozvojem jejich specifických schopností a dovedností, posilováním návyků a nácvikem běžných, pro samostatný život nezbytných činností alternativním způsobem využívajícím zachovaných schopností, potenciálů a kompetencí. Sociální rehabilitace se poskytuje formou pobytových služeb poskytovaných v centrech sociálně rehabilitačních služeb. (2) Služba podle odstavce 1 poskytovaná formou terénních nebo ambulantních služeb obsahuje tyto základní činnosti: a) Nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění, b) Zprostředkování kontaktu se společenským prostředím c) Výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti d) Pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí

(3) Služba podle odstavce 1 poskytována formou pobytových služeb v centrech sociálně rehabilitačních služeb obsahuje vedle základních činností, obsažených v odstavci 2 tyto základní činnosti: a) Poskytnutí ubytování b) Poskytnutí stravy c) Pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu.“ 6      

                                                             6

 ÚZ SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2013, Ostrava – Hrabůvka, Sagit, 2013, ISBN 978‐80‐7208‐968‐8 

Dobrý den, jmenuji se Kateřina Šárková a jsem studentkou 3. ročníku Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Studuji tam pastorační a sociální práci. Tento anonymní dotazník, který se k Vám dostal a který zjišťuje kvalitu života lidí se schizofrenním onemocněním, bude sloužit jen pro účely mé bakalářské práce s názvem Aktivizační služby v rámci sociální práce se schizofrenním onemocněním, proto bych Vás poprosila, abyste jej vyplnil/a. Budu Vám za to moc vděčná. S pozdravem Kateřina Šárková Vždy zakroužkujte číslo, které nejlépe vystihuje Vaši odpověď (příklad: pokud jste se strachoval/a o Vaše zdraví hodně, zakroužkujte 4), pokud nevíte, mnohdy to bývá první odpověď, která Vás napadne. Berte přitom v úvahu, jak běžně žijete, své plány, radosti i starosti. Ptám se Vás na Váš život za poslední dva týdny. Děkuji Vám za spolupráci. Děláte si starosti se svým zdravím? vůbec ne 1

trochu 2

středně 3

  Jak je pro Vás těžké zvládat bolest nebo nepříjemné pocity?  vůbec ne trochu středně 1 2 3   Jak snadno se unavíte?  vůbec ne trochu středně 1 2 3   Jak moc Vás trápí únava?  vůbec ne trochu středně 1 2 3   Máte nějaké problémy se spaním?  vůbec ne trochu středně 1 2 3   Jak moc Vás problémy se spaním znepokojují?  vůbec ne trochu středně 1 2 3 Jak moc Vás těší život?  vůbec ne trochu 1 2   Nakolik vidíte svou budoucnost příznivě?  vůbec ne trochu 1 2    

hodně 4

maximálně 5

hodně 4

maximálně 5

hodně 4

maximálně 5

hodně 4

maximálně 5

hodně 4

maximálně 5

hodně 4

maximálně 5

středně 3

hodně 4

maximálně 5

středně 3

hodně 4

maximálně 5

  Nakolik ve svém životě prožíváte kladné pocity?  vůbec ne trochu středně hodně 1 2 3 4   Jak se dokážete soustředit?  vůbec ne trochu středně hodně 1 2 3 4   Jak moc si vážíte sám/sama sebe?  vůbec ne trochu středně hodně 1 2 3 4   Jak moc si věříte?  vůbec ne trochu středně hodně 1 2 3 4   Jak moc Vás trápí pocity deprese?  vůbec ne trochu středně hodně 1 2 3 4   Jak moc Vám pocity smutku nebo deprese překážejí ve vašich každodenních činnostech?  vůbec ne trochu středně hodně 1 2 3 4   Jak moc potřebujete léky, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě?  vůbec ne trochu středně hodně 1 2 3 4   Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě?  vůbec ne trochu středně hodně 1 2 3 4   Do jaké míry závisí kvalita Vašeho života na užívání léků nebo na lékařské péči?  vůbec ne trochu středně hodně 1 2 3 4   Jak osamělý/á se cítíte ve svém životě?  vůbec ne trochu středně hodně 1 2 3 4   Jak jsou naplněny Vaše sexuální potřeby?  vůbec ne trochu středně hodně 1 2 3 4   Trápí vás nějaké problémy v sexuálním životě?  vůbec ne trochu středně hodně 1 2 3 4

maximálně 5

maximálně 5

maximálně 5

maximálně 5

maximálně 5

maximálně 5

maximálně 5

maximálně 5

maximálně 5

maximálně 5

maximálně 5

maximálně 5

  Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě?  vůbec ne trochu středně hodně 1 2 3 4   Připadá Vám, že žijete v bezpečném prostředí?  vůbec ne spíše ne středně spíše ano 1 2 3 4   Máte finanční potíže?  vůbec ne trochu středně hodně 1 2 3 4   Jak moc si děláte starosti kvůli penězům?  vůbec ne trochu středně hodně 1 2 3 4   Jak moc Vás těší volný čas?  vůbec ne trochu středně hodně 1 2 3 4   Do jaké míry máte problémy cestovat dopravou?  vůbec ne trochu středně hodně 1 2 3 4   Máte dost energie pro každodenní život?  vůbec ne spíše ne středně většinou ano 1 2 3 4   Nakolik jste schopen/schopna provádět každodenní činnosti?  vůbec ne spíše ne středně většinou ano 1 2 3 4   Dostáváte od ostatních lidí takovou pomoc, jakou potřebujete?  vůbec ne spíše ne středně většinou ano 1 2 3 4   Do jaké míry můžete počítat se svými přáteli, když je potřebujete?  vůbec ne spíše ne středně většinou ano 1 2 3 4   Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život?  vůbec ne spíše ne středně většinou ano 1 2 3 4   Máte možnost věnovat se svým zálibám?  vůbec ne spíše ne středně většinou ano 1 2 3 4

maximálně 5

maximálně 5

maximálně 5

maximálně 5

maximálně 5

maximálně 5

zcela 5

zcela 5

zcela 5

zcela 5

zcela 5

zcela 5

  Nakolik si můžete odpočinout a pobavit se?  vůbec ne spíše ne 1 2   Jak jste spokojen/a s kvalitou svého života?  velmi nespokojen/a nespokojen/a 1 2

Jak jste celkově spokojen/a se svým životem?  velmi nespokojen/a nespokojen/a 1 2

Jak jste spokojen/a se svým zdravím?  velmi nespokojen/a nespokojen/a 1 2

středně 3

nespokojen/a

1

2

zcela 5

ani spokojen/a ani nespokojen/a 3

spokojen/a 4

velmi spokojen/a 5

ani spokojen/a ani nespokojen/a 3

spokojen/a 4

velmi spokojen/a 5

ani spokojen/a ani nespokojen/a 3

spokojen/a 4

velmi spokojen/a 5

spokojen/a 4

velmi spokojen/a 5

spokojen/a 4

velmi spokojen/a 5

spokojen/a 4

velmi spokojen/a 5

spokojen/a

velmi spokojen/a

  Jak jste spokojen/a se svou schopností se učit nové věci?  velmi nespokojen/a nespokojen/a ani spokojen/a 1 2 ani nespokojen/a 3   Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytuje rodina?  velmi nespokojen/a nespokojen/a ani spokojen/a 1 2 ani nespokojen/a 3   Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé?  velmi nespokojen/a nespokojen/a ani spokojen/a 1 2 ani nespokojen/a 3   Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? 

velmi nespokojen/a

většinou ano 4

ani spokojen/a ani nespokojen/a

4

5

3   Cítíte se šťastný/á ve vztazích se členy své rodiny?  velmi nešťastný/á nešťastný/á

ani šťastný/á ani nešťastný/á

šťastný/á

velmi šťastný/á

1

2

3

4

5

Jak byste hodnotil/a kvalitu sociálních služeb, které máte k dispozici?  velmi špatná špatná ani špatná ani dobrá velmi dobrá 1 2 dobrá 4 5 3   Cítíte se celkově spokojený/á?  nikdy někdy středně celkem často neustále 1 2 3 4 5   Jak často prožíváte negativní pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost nebo deprese?  nikdy někdy středně celkem často neustále 1 2 3 4 5   Jste schopen/schopna pracovat?  vůbec ne spíše ne středně většinou ano zcela 1 2 3 4 5   Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem?  velmi nespokojen/a nespokojen/a ani spokojen/a spokojen/a velmi 1 2 ani 4 spokojen/a nespokojen/a 5 3   Jak byste hodnotil/a svoji schopnost pracovat?  velmi špatná špatná ani špatná ani dobrá velmi dobrá 1 2 dobrá 4 5 3   Dává Vaše osobní víra smysl Vašemu životu?  vůbec ne trochu středně hodně maximálně 1 2 3 4 5   Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl?  vůbec ne trochu středně hodně maximálně 1 2 3 4 5   Nakolik Vám pomáhá Vaše osobní víra chápat těžkosti života?  vůbec ne trochu středně hodně maximálně 1 2 3 4 5  

 

Statistické údaje:  Pohlaví:    muž     žena  Věk:   Nejvyšší ukončené vzdělání:   základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské Rodinný stav: svobodný/á ženatý/vdaná žiji v partnerském svazku jako bych byl/a ženatý/vdaná  rozvedený/á ovdovělý/á  Vaše diagnóza:  Pobírám ID:     ano     ne  Máte nějaké připomínky k dotazníku?                                        

 

 

Děkuji za spolupráci 

ESET‐HELP 1.klient 1.

2. 3

3.

4.

3 3 2

4 3

3 2,666667

3,5

zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

3,06 1,79 3,44 3,42 2,83 2,33 2,33

2.klient

3.

1.I 2. 2

2 zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

5. 2 1 1 2 1,5

4.

4 3 2

2 2

3

2 2,33 2,17 1,67 2,83 3,69 1,33 2

6.

10.

11.

12.

13.

3 1

1 1

2 2 4

4

4 4 4

2

1 2,67

4

4 2,33

5. 2 1 2 1 1,5

8.

6. 2 2

2

8. 2 1

10. 3 4 4

1,5 3,67

11. 2

3 2 2

12. 2 1 1

14.

15.

4 3

4 4 4 3 3,5 3,75

13.

14.

2 2 1

4 2

2 1,33 1,67

3

16.

19.

20.

21.

23.

24.

1 1

2 3

4 5

4

2 3 4

2

3

1

2,5

4,5

4

3

2 2,33 2,33

16.

18.

19.

20.

21.

23.

1 4

2 5

4 4

4 4

5

2 4 2

2,5

3,5

4

4

5 2,67

2 2 3

25 2 2 3

1 5

15. 4 2 2 4 3

18.

24. 1 1 2

25 2 2 2

3 1,33

2

3

ESET HELP 3.klient 1.

2. 4

3. 3 3 4

4.klient

1.I 2. 2

4 4 5 4 1 4,25

6.

8.

10.

11.

12.

13.

3 3

3 3

2 2 2

4

2 1 2

4 3 2

3

3

2

4 1,67

3

14.

15.

3 4

4 3 4 4 3,5 3,75

16.

18.

19.

20.

21.

23.

24.

25 4 3 3

4 3

4 5

3 3

3 5

4

4 4 4

1

4 4 4

3,5

4,5

3

4

4

4

1

4 3,33

2,78 3,06 2,89 3,58 3,42 4 3,33 3. 4 4 3

2 3,666667 zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

5.

1 1

4 3,333333 zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

4.

4. 3 3

2 1 2 2 3 1,75

2,89 2,52 2,67 2,83 2,72 1,33 2,33

5.

6.

8.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

18.

19.

20.

2 2

3 3

3 3 4

3

2 2 2

3 3 3

5 3

3 3 3

2 1

2 2

2 3

4 3

2

3 3,33

3

2

3

4

3

1,5

2

2,5

3,5

21. 3

23. 4 3 3

3 3,33

24. 2

1 2 1

25 2 2 3

2 1,33 2,33

ESET HELP 5.klient

1.I 2. 4

4

3. 4 4 4

1 1

4

1

zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení 6.klient

1.

4 zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

5. 5 4 5 4 4,5

6. 2 2

8. 2 3

2

10.

11.

12.

13.

14.

2 2 4

4

4 2 3

3 2 2

2 5

2,5 2,67

4

3 2,33

3,5

15. 4 4 4 4 4

16.

18.

19.

20.

21.

23.

24.

25 4 5 4

2 4

4 4

1 2

4 4

2

5 5 2

2

2 3 4

3

4

1,5

4

2

4

2

3 4,33

3 2,92 3,11 3,5 2,92 3 4,33

2. 4

4.

3.

4.

3 4 2

3 4

3

3,5 3,5 2,29 2,22 2,83 3,94 2 2,67

5. 2 1 1 2 1,5

6.

8.

10.

11.

2 2

2 2

3 4 4

2

2

2 3,67

2

12. 2 3 4

13.

14.

3 1 1

4 3

3 1,67

3,5

4 1 4 1 2,5

15.

16.

18.

19.

20.

1 4

2 1

5 5

4 5

2,5

1,5

5

4,5

21. 3

23.

24.

4 5 5

5

3 4,67

5

1 3

25 3 2 3

2 2,67

ESET HELP 7.klient 1.

2. 4

3. 4 4 3

4. 4 4

2 4 3 2 4 2,75

4 3,666667 zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

3,89 2,98 3,33 3,08 3,14 3,67 2

8.klient

3.

1.I 2. 4

4 zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

4. 2

4 4

5.

5 4 4 4 2 4,25 3,33 3,31 3,33 2,83 3,17 4,67 4

6. 3 3

3 2

3

5.

8.

10.

11.

12.

13.

3 4 4

3

3 3 3

4 4 4

2,5 3,67

3

3

4

6.

8.

10.

11.

12.

14.

15.

4 4

3 3 3 4 4 3,25

13.

14.

4 4

4 4

1 1

4

2 2 2

4 4 4

1 3

4

4

1

4

2

4

2

16.

19.

20.

3 1

1 3

5 3

3 4

2

2

4

3,5

15. 4 4 4 4 4

18.

16.

18.

19.

21. 3

23. 4 3 3

21.

4 3 4

25 2 2 2

3 3,67

2

24.

3

3 3,33

20.

24.

4 1

4 4

2 2

4 4

4

4 4 4

23. 1

5 5 4

25 4 4 4

2,5

4

2

4

4

4

1 4,67

4

špatná odpověď nebo  žádná odpověď

ESET HELP 9.klient 1.

2. 2

3.

4.

2 2 4

3 3

2 2,666667

3

zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

5. 3 5 2 2 3

6. 3 5

4

8. 3 4

10. 4 3 4

3,5 3,67

11. 5

12. 2 2 3

13. 5 4 5

5 2,33 4,67

14. 3 3

1 2 2 2 3 1,75

15.

16. 3 3

1 2

3 2

4 4

4

2 2 2

1

1 1 1

25 3 2 4

3

1,5

2,5

4

4

2

1

1

3

2,56 3,54 4 2,58 2,5 1 3

Celkové hodnocení ESET HELP o.s. dotazník č. 1 zdraví 3,06 prožívání 1,79 nezávislost 3,44 sociální vztahy 3,42 prostředí 2,83 spiritualita 2,33 celkové hodnocení 2,33

2 2,33 2,17 1,67 2,83 3,69 1,33 2

3 2,78 3,06 2,89 3,58 3,42 4 3,33

4 2,89 2,52 2,67 2,83 2,72 1,33 2,33

5 3 2,92 3,11 3,5 2,92 3 4,33

6 3,5 2,29 2,22 2,83 3,94 2 2,67

7 3,89 2,98 3,33 3,08 3,14 3,67 2

8 9 celkem 3,33 2,56 3,04 3,31 3,54 2,73 3,33 4 2,96 2,83 2,58 3,05 3,17 2,5 3,15 4,67 1 2,59 4 3 2,89

18.

19.

20.

21.

23.

24.

FOKUS 1.klient

1.

2. 4

3.

4.

5.

6.

8.

10.

11.

13.

14.

4

1

3

5

4

4

3

5

1

2

4

5

1

5

5

4

3

1

2

5

3

4

5

3

4

zdraví

3,667

prožívání

3,667

nezávislost

3,333

sociální vztahy

1

18.

19.

20.

5

5

4

1

5

3

21. 2

23. 4

24. 1

25 1

2

4

5

1

1

5

2

3

1 3,667 1,667

1

3

2

5 4,667

3 3,667 3,333

3

1,25

1

3

5

3,5

2

špatná nebo žádná odpověď

1,75

prostředí

2,917

spiritualita

3,667

celkové hodnocení

1,667

2.klient

16.

1

1 4

15.

2

5

3

12.

1.

2. 4

3.

4.

3

4

3

3

5.

6.

8.

10.

1

3

2

4

2

4

3

3

2

3

3,5 1,667

11. 3

12.

13.

14.

15.

16.

18.

19.

20.

5

3

4

4

3

3

4

3

4

4

3

2

3

2

3

4

4

4

3

3

4

3

1

21. 3

23. 3

24. 2

25 2

2

3

1

1

4

2

2

4 4

zdraví

3,5

prožívání

2,917

nezávislost

3,333

sociální vztahy

2,833

prostředí

3,139

spiritualita

1,667

celkové hodnocení

1,667

3,5

2,5

4

3

3

3

2,5

3

4

3,5

3 3,333

2 1,667 1,667

Celkové hodnocení Fokus o.s.

dotazník č. 

1.

celkem

2.

zdraví

3,67

3,5 3,585

prožívání

3,67

2,92 3,295

nezávislost

3,33

3,33

3,33

sociální vztahy

1,75

2,83

2,29

prostředí

2,92

3,14

3,03

spiritualita

3,67

1,67

2,67

celkové hodnocení

1,67

1,67

1,67

Green Doors 1.klient 1.

2. 3

3. 3 4 4

2.klient 1.

4 4 4 5 1 4,25

3.

3 4

8. 3 4

3,5

10.

11.

2 2 4

4

3,5 2,67

4

12.

13.

14.

4 4

4 4 4

3 3

4

4

3

15.

4 4 5 5 4,5

3 2

4 3,3333

2,5 3,28 2,58 2,44 3 3,03 1,67 2

16.

18.

19.

20.

21.

23.

1 1

3 4

2 2

4 4

4

5 5 4

1

3,5

2

4

4 4,67

24. 5 5 4

25 4 4 4

2 4,67

4

24. 2 1 2

25 2 2 2

3 1,67

2

2

špatná nebo žádná odpověď

4.

4 4 2

zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

6.

2,56 3,48 4 2,83 3,36 4,67 4

2. 4

5.

1 1

3 3,6667 zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

4.

5. 2 2 2 2 2

6. 3 2

2,5

8. 2 3

10.

11.

12.

13.

14.

3 4 3

3

2 2 2

3 2 2

4 2

2,5 3,33

3

2 2,33

3

15. 4 2 4 2 3

16.

18.

19.

20.

21.

23.

3 2

2 2

4 4

3

2,5

2

4

3 3,67

špatná nebo žádná odpověď

4 3 4

3

Green Doors 3.klient 1.

2.

3.

2

2 2 5

2

3

zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení 4.klient 1.

2 2

4 4 3 4 2 3,75

3.

4.

3 2 2

1 1

3 2,3333

1

zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

5.

6.

8.

10.

11.

12. 2 1 2

13.

3 2

4 4

1 1 1

4

5 4 4

2,5

4

1

4 1,67 4,33

14.

15.

1 3

4 4 3 4 2 3,75

16.

18.

19.

20.

21.

23.

3 1

3 3

1 1

3 3

4

3 4 3

2

3

1

3

4 3,33

24. 4 4 5

25 3 3 3

1 4,33

3

24.

25 3 3 2

1

2,33 2,81 3,33 2,58 2,56 4,33 3

2. 3

4.

2,11 2,71 3,11 2,92 3,03 3,33 2,67

5. 2 2 4 4 3

6. 3 2

2,5

8. 3 3

10. 2 3 2

3 2,33

11. 3

12. 3 2 3

13. 4 3 4

3 2,67 3,67

14. 2 3

3 4 3 3 2,5 3,25

15.

16.

18.

19.

20.

1 5

3 4

3 4

4 3

3

3,5

3,5

3,5

21. 2

23. 4 4 3

2 3,67

2

4 2 4

2 3,33 2,67

Green Doors 5.klient 1.

2. 4

3. 2 2 4

6.klient 1.

3 4 3 3 1 3,25

6.

8.

10.

11.

12.

13.

4 5

2 3

4 4 4

4

5 4 5

4 4 4

4,5

2,5

4

4 4,67

4

14.

4 4 5 4 3,5 4,25

15.

4 3

16.

18.

19.

20.

21.

23.

24. 2 2 3

25 4 2 2

1 4

2 2

3 4

4 3

4

2 4 3

4

2,5

2

3,5

3,5

4

3

4 2,33 2,67

2,56 3,56 4,22 3,42 3,33 2,33 2,67

2.

3.

4.

2

3 3 3

2 2

2

3

2

zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

5.

1 1

4 2,6667 zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

4.

2,33 3,21 2,89 3,25 4,14 3,67 4,33

5. 5 5 5 3 4,5

6.

8.

10.

3 3

5 3

1 1 2

3

4 1,33

11. 3

12. 3 2 2

13. 3 3 4

3 2,33 3,33

14. 1 5

3 2 5 5 3 3,75

15.

16.

18.

19.

20.

21.

23.

5 1

5 5

3 2

5 5

5

5 4 4

3

5

2,5

5

5 4,33

24. 3

3 5 3

25 5 5 3

3 3,67 4,33

Celkové hodnocení Green Door o.s. 1. 2. zdraví 2,56 3,28 prožívání 3,48 2,58 nezávislost 4 2,44 sociální vztahy 2,83 3 prostředí 3,36 3,03 spiritualita 4,67 1,67 celkové hodnocení 4 2

3. 2,33 2,81 3,33 2,58 2,56 4,33 3

4. 2,11 2,71 3,11 2,92 3,03 3,33 2,67

5. 2,56 3,56 4,22 3,42 3,33 2,33 2,67

6. 2,33 3,21 2,89 3,25 4,14 3,67 4,33

celkem 2,53 3,06 3,33 3 3,24 3,33 3,11

BONA 1.klient

1.

2. 5

3. 2 2 4

2.klient

1.

3. 3 3 2

BONA 3.klient

1.

2.

4.

8.

10.

4 4

3

4 1,33

5.

3

4 3 4 4 3 3,75

3 2,67 zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

6. 4 2

1 1 2

11. 3

12. 4 1 3

13. 3 4 3

3 2,67 3,33

14.

15.

1 4

3 4 4 4 2,5 3,75

16.

18.

19.

20.

21.

23.

24.

25 4 4 3

2 1

5 4

4 4

4 2

4

5 4 4

1

4 4 4

1,5

4,5

4

3

4 4,33

1

4 3,67

3,89 3,15 3 2,58 3,47 4 3,67

2. 3

5.

5 4 4 4 4 4,25

5 2,67 zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

4. 4 4

6. 3 2

8. 3 3

2,5

10.

11.

12.

13.

14.

3 3 2

4

4 2 3

4 3 3

1 5

3 2,67

4

3 3,33

3

15. 4 3 5 4 4

16.

18.

19.

20.

21.

23.

24.

25 4 5 5

2 4

2 4

2 2

3 4

3

4 4 4

4

5 3 4

4

3

2

3,5

3

4

4

4 4,67

2,89 2,98 3,44 3,67 3,25 4 4,67

3.

4.

5.

6.

8.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

18.

19.

20.

21.

23.

24.

25

3

3 2 4

3

3

zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení 4.klient

1.

3. 2 3 3

2 2,67 zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

4 4 4 3 3 3,75

3 4

4 3

3 2

3,5

3,5

2,5

5

4 3 4

4 4 4

5 3,67

4

1 4

4 4 5 4 2,5 4,25

3 4

2 3

4 5

3,5

2,5

4,5

3 3,31 4,22 3,38 3,36 3 4

2. 2

2 4

5.

6.

8.

10.

4 4 3

2 2

2 2

3 3,67

2

2 3,67

2,56 2,83 3,11 2,75 3,42 2,33 3

3 4 4

2

2 4 3

4 4 4

4 3,67

2

3

4

špatná nebo žádná odpověď

4. 2 4

4

4 3 4

11. 3

12.

13.

3 4 3

2 4 3

3 3,33

3

14. 3 3

4 3 3 3 3 3,25

15. 2 2

16. 3 2

18. 4 4

19. 4 4

20. 4

21. 2 2 2

23. 4

24. 3 2 2

25 3 3 3

2

2,5

4

4

4

2

4 2,33

3

BONA 5.klient

1.

2. 4

3. 4 4 2

4 3,33 zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení 6.klient

1.

4. 3 2

5. 4 1 4 3 3

2,5

6. 2 1

1,5

10. 3 3 5

11. 1

1,5 3,67

12. 4 4 4

1

13. 2 3 1

4

14. 3 5

15. 4 4

5 4 4,33

2

16. 1

1

3,28 2,42 2,33 3,11 3,17 3,33 2,5

2.

3.

4.

5.

6.

3 4

1 2

4 4 4

5 4

3

3,5

1,5

4

4,5

2,67 3,83 4 3,25 3,44 3,67 3,67

18. 2 1

19. 2 2

1,5

20.

21.

4

2

23. 3 5 5

4

24. 4

4,33

4 2 4

25 3 2

4 3,33

2,5

24.

25 4 4 3

žádná nebo špatná odpověď

3

zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

8. 2 1

8. 4 5

10.

11.

12.

13.

2 2 3

4

4 4 4

3 5 4

4,5 2,33

4

4

4

14. 3 3

4 4 3 4 3 3,75

15.

16.

18.

19.

20.

21.

23.

3 3

4 4

3 3

4 4

4

3 4 4

3

4

3

4

4 3,67

2

4 3 4

2 3,67 3,67

BONA 7.klient

1.

2.

3. 3 3 3

3 3

3

3

3

zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

8.klient

4.

3

1.

3. 3 3 4

3 3,33 zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

6.

8.

10.

11.

12.

13.

14.

3 3

3 3

1 2 3

3

3 3 3

4 4 4

3

3

3

2

3

3

4

3

15.

3 3 4 4 3,5

3 1

16. 3 4

18. 3 2

19. 4 4

20. 3

21. 3 3 3

23. 1

24. 4 3 3

25 4 4 4

2

3,5

2,5

4

3

3

1 3,33

4

24. 5 4 5

25 5 4 3

2 4,67

4

3 2,75 3,33 2,83 2,83 3,33 4

2. 3

5. 3 3 3 3 3

4. 2 3

4 3 4 4 2,5 3,75 2,94 3,15 3,44 2,67 3,22 4,67 4

5.

6. 3 4

3,5

8. 3 3

10.

11.

12.

13.

14.

3 1 3

4

3 2 4

4 3 3

1 4

3 2,33

4

3 3,33

2,5

5 4 5 4 4,5

15.

16.

18.

19.

20.

21.

23.

1 1

3 3

2 2

4 4

4

1

3

2

4

4 4,33

špatná nebo žádná odpověď

4 5 4

2

BONA 9.klient

1.

2. 4

3.

4.

4 4 2

4 4

4 3,33

4

zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení 10.klient 1.

3. 2 2 3

4 2,33 zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

6. 4 2

8. 3 4

3

10. 3 1 4

11. 3

3,5 2,67

12.

13.

14.

4 4 5

3 1 2

4 2

3 4,33

2

3

15. 3 3 3 3 3

16.

18.

19.

20.

21.

23.

24.

25 3 2 2

1 1

3 4

3 2

4 4

3

3 3 3

4

5 2 5

1

3,5

2,5

4

3

3

4

4 2,33

3,78 2,92 3,11 2,33 3,33 4 2,33

2. 4

5. 3 2 3 2 2,5

4. 1 3

5 2 3 3 2 3,25

2,78 3,06 4,44 3,08 3,58 3,67 2

5.

6.

8.

10.

11.

12. 5 5 4

13.

3 2

3 2

4 4 4

5

4 3 4

2,5

2,5

4

5 4,67 3,67

14. 2 4

2 3 4 4 3 3,25

15.

16.

18.

19.

20.

21.

4 2

3 4

2 4

3

4 3 2

4

5

5 4 2

25 2 2 2

3

3,5

5

3

3

3

4 3,67

2

žádná nebo špatná odpověď

23.

24.

BONA 11.klient 1.

2. 2

3. 2 3 3

12.klient 1.

3.

4.

3 3 4

4 4

2 3,33

4

zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

6. 3 3

8. 3 2

3

10. 3 3 2

11. 4

2,5 2,67

12.

13.

14.

2 3 3

4 4 4

2 4

4 2,67

4

3

15. 3 3 3 3 3

16.

18.

19.

20.

21.

23.

24.

25 3 4 3

1 2

3 3

4 3

4 4

3

3 3 3

2

3 3 3

1,5

3

3,5

4

3

3

2

3 3,33

1,89 2,85 3,56 2,5 3,08 3 3,33

2. 2

5.

4 3 3 3 1 3,25

2 2,67 zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

4. 1 1

3,11 3,13 4,44 3,58 3,33 3,67 4

5. 4 3 3 4 3,5

6.

8.

10.

11.

12.

13.

4 4

3 3

2 2 2

5

5 4 4

5 3 4

4

3

2

5 4,33

4

14. 3 5

4 5 5 5 4 4,75

15.

16.

18.

19.

20.

21.

23.

24.

2 2

3 4

2 3

4 4

5

4 4 4

1

4 4 3

25 4 4 4

2

3,5

2,5

4

5

4

1 3,67

4

BONA 13.klient 1.

2. 4

3. 3 4 3

14.klient 1.

3. 4 4 2

3 3,33 zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

6.

8.

10.

11.

12.

13.

3 5

3 2

4 4 4

3

5 5 5

3 4 3

4

2,5

4

3

5 3,33

14.

15.

3 2

4 4 3 4 2,5 3,75

2 2

16. 3 2

18. 4 4

19. 4 3

20. 3

21. 4 2 3

23. 4

24. 4 4 4

25 3 4 2

2

2,5

4

3,5

3

3

4

4

3

25 3 2 2

3,61 3,44 3,78 2,75 3,33 4 3

2. 3

5.

4 3 3 3 3,5 3,25

4 3,33 zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

4. 4 3

4. 3 2

2 3 4 2 2,5 2,75 2,94 3,02 2,56 2,83 3,69 3 2,33

5.

6.

8.

10.

11.

12.

13.

14.

3 3

3 3

3 3 4

2

5 2 2

2 3 3

3 3

3

3 3,33

2

3 2,67

3

15. 4 2 2 4 3

16.

18.

19.

20.

4 1

3 5

5 5

4 5

2,5

4

5

4,5

21. 3

23.

24.

3 4 4

2

2 3 4

3 3,67

2

3 2,33

BONA 15.klient 1.

2.

3.

4

3 2

4

2,5

zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení 16.klient 1.

3. 3 3 4

3 3,33 zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

5.

5 5 4 3 1,5 4,25

6. 2 3

8. 5 5

2,5

10.

11.

12.

13.

3 2 3

5

1 5 3

2 1 4

5 2,67

5

3 2,33

14. 1 2

2 2 2 3 1 2,25

2,44 2,65 3,44 2,92 2,81 3 1,67

16.

18.

19.

20.

21.

23.

24. 5 5 4

25 4 5 1

4 1

3 5

1 3

5 4

5 5 5

2

1,5 2,33

2,5

4

2

4,5

5

2 4,67 3,33

špatná nebo žádná odpověď

4. 1 1

15. 5 1 1

2,67 3,6 3,44 2,11 3,5 4,67 3,33

2. 3

4. 2 1

5.

6.

8.

10.

11.

12.

13.

3 3

3 3

2 2 3

4

3 3 3

4 3 3

3

3 2,33

4

3 3,33

14. 3 3

3 3 2 3 3 2,75

15.

16.

18.

19.

20.

3 3

3 3

3 3

3 4

3

3

3

3,5

21. 3

23.

24.

25 2 2 1

2 4 4

1

3 3 3

3 3,33

1

3 1,67

BONA 17.klient 1.

2. 3.I

3.

4.

2 3 3

1 2

3 2,67

1,5

zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení 18.klient 1.

6.

8.

10.

11.

12. 4 3 4

13.

14.

3 4

3 3

3 4 5

4

2 4 4

3 2

3,5

3

4

4 3,67 3,33

2,5

15. 4 4 4 4 4

16.

18.

19.

20.

21.

23.

3 2

3 4

1 1

4 4

3

2 4 4

2,5

3,5

1

4

3 3,33

24. 4

4 5 5

25 5 3 3

4 4,67 3,67

2,39 3,63 3,67 3 3,14 4,67 3,67

2.

3.

4.I

1 3 2

4

2

zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

5. 4 5 3 4 4

4. 2 1

3 1 4 1 1,5 2,25 2,5 3,81 3,67 1,83 3,89 4,67 2,67

5.

6.

8.

10.

11.

12.

13.

14.

3 5

3 5

5 5 5

5

5 5 5

1 1 1

1

4

4

5

5

5

1

1

15.

16.

18.

19.

20.

1 4

2 1

3 4

2 2

4 5

4 3

1,5

3,5

2

4,5

žádná nebo špatná odpověď

21. 5

23. 4 5 4

5 4,33

24. 4

5 5 4

25 3 4 1

4 4,67 2,67

BONA 19.klient 1.

2.

3.

4.I

3 3 3

4

3

zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

20.klient 1.

4. 3 2 2 2 1,5 2,25

6.

8.

10.

3 1

2 2

2 4 4

2

2 3,33

11. 3

12. 5 3 3

13.

14.

2.

3. 2 2

4

3

2 3 3,08 3,44 2,17 3,75 3 4

16.

18.

19.

20.

21.

23.

4

1 4

3 4

4 4

3 3

4

4 3 3

3 3,67 2,67

4

2,5

3,5

4

3

4 3,33

24. 3

2 3 3

25 2 3 2

3 2,67 2,33

žádná nebo špatná odpověď

4.

3 3 3

15.

3 2 3

2,83 2,4 3,11 3,25 3,47 2,67 2,33

4.I

zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

5.

2 1

5. 4 3 4 3 3,5

6. 3 4

3,5

8. 3 3

10.

11.

12.

13.

14.

2 2 3

3

4 4 4

4 3 3

2 1

3 2,33

3

4 3,33

1,5

4 4 2 4 3,5

15. 2 1

16. 3 3

18. 4 4

19. 4 5

20. 4

21. 4 4 4

23. 3

24. 3 3 3

25 4 4 4

1,5

3

4

4,5

4

4

3

3

4

BONA 21.klient 1.

2. 4.I

3. 4 4 2

4 3,33 zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

4. 5 4

4 3 2 4 4,5 3,25 3,94 3,1 3,78 2,5 3,11 3 3

5.

6. 4 4

4

8. 3 4

10. 1 2 2

3,5 1,67

11. 4

12. 5 4 5

13.

14.

4 2 2

1 4

4 4,67 2,67

2,5

15. 4 4 5 3 4

16.

18.

19.

20.

1

2 4

4 3

1 4

1

3

3,5

2,5

21. 4

23.

24.

5 5 4

1

3

4 4,67

1

3

špatná nebo žádná odpověď

25 4 3 2 3

Celkové hodnocení BONA o.p.s. dotazník č.

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

zdraví

3,89

2,89

3

2,56

3,28

2,67

3

2,94

3,78

2,78

1,89

3,11

3,61

2,94

2,67

2,44

2,39

2,5

2,83

3

3,94

prožívání

3,15

2,98

3,31

2,83

2,42

3,83

2,75

3,15

2,92

3,06

2,85

3,13

3,44

3,02

3,6

2,65

3,63

3,81

2,4

3,08

3,1

3

3,44

4,22

3,11

2,33

4

3,33

3,44

3,11

4,44

3,56

4,44

3,78

2,56

3,44

3,44

3,67

3,67

3,11

3,44

3,78

sociální vztahy

2,58

3,67

3,38

2,75

3,11

3,25

2,83

2,67

2,33

3,08

2,5

3,58

2,75

2,83

2,11

2,92

3

1,83

3,25

2,17

2,5

prostředí

3,47

3,25

3,36

3,42

3,17

3,44

2,83

3,22

3,33

3,58

3,08

3,33

3,33

3,69

3,5

2,81

3,14

3,89

3,47

3,75

3,11

4

4

3

2,33

3,33

3,67

3,33

4,67

4

3,67

3

3,67

4

3

4,67

3

4,67

4,67

2,67

3

3

3,67

4,67

4

3

2,5

3,67

4

4

2,33

2

3,33

4

3

2,33

3,33

1,67

3,67

2,67

2,33

4

3

Celkové hodnocení Green Door o.s. dotazník č. 1. 2. 3. 4. zdraví 2,56 3,28 2,33 2,11 prožívání 3,48 2,58 2,81 2,71 nezávislost 4 2,44 3,33 3,11 sociální vztahy 2,83 3 2,58 2,92 prostředí 3,36 3,03 2,56 3,03 spiritualita 4,67 1,67 4,33 3,33 celkové hodnoce 4 2 3 2,67

5. 2,56 3,56 4,22 3,42 3,33 2,33 2,67

6. 2,33 3,21 2,89 3,25 4,14 3,67 4,33

celkem 2,53 3,06 3,33 3 3,24 3,33 3,11

Celkové hodnocení ESET HELP o.s. dotazník č. 1 2 zdraví 3,06 2,33 prožívání 1,79 2,17 nezávislost 3,44 1,67 sociální vztahy 3,42 2,83 prostředí 2,83 3,69 spiritualita 2,33 1,33 celkové hodnocení 2,33 2

4 2,89 2,52 2,67 2,83 2,72 1,33 2,33

5 3 2,92 3,11 3,5 2,92 3 4,33

6 3,5 2,29 2,22 2,83 3,94 2 2,67

nezávislost

spiritualita celkové hodnocení

3 2,78 3,06 2,89 3,58 3,42 4 3,33

Celkové hodnocení Fokus o.s.

7 3,89 2,98 3,33 3,08 3,14 3,67 2

dotazník č. 

1.

celkem

2.

zdraví

3,67

3,5 3,585

prožívání

3,67

2,92 3,295

nezávislost

3,33

3,33

3,33

sociální vztahy

1,75

2,83

2,29

prostředí

2,92

3,14

3,03

spiritualita

3,67

1,67

2,67

celkové hodnocení

1,67

1,67

1,67

8 9 celkem 3,33 2,56 3,04 3,31 3,54 2,73 3,33 4 2,96 2,83 2,58 3,05 3,17 2,5 3,15 4,67 1 2,59 4 3 2,89

celkem 2,96 3,1 3,49 2,81 3,34 3,59 3,2

Organizace zdraví prožívání nezávislost sociální vztahy prostředí spiritualita celkové hodnocení

B 2,96 3,1 3,49 2,81 3,34 3,59 3,2

GD 2,53 3,06 3,33 3 3,24 3,33 3,11

F 3,59 3,3 3,33 2,29 3,03 2,67 1,67

EH 3,04 2,73 2,96 3,05 3,15 2,59 2,89

Celkem 3,027 3,046 3,279 2,789 3,19 3,046 2,717

SEZNAM OTÁZEK 1 2

F1.3 Jak je pro Vás těžké zvládat bolest nebo nepříjemné pocity? F2.2 Jak snadno se unavíte? F2.4 Jak moc Vás trápí únava? F2.1 Máte dost energie pro každodenní život?

3

F3.2 Máte nějaké problémy se spaním? F3.4 Jak moc Vás problémy se spaním znepokojují? F4.1 Jak moc Vás těší život?

4

F4.3 Nakolik vidíte svou budoucnost příznivě? F4.4 Nakolik ve svém životě prožíváte kladné pocity? F4.2 Cítíte se celkově spokojený/á?

5

F5.3 Jak se dokážete soustředit? F5.2 Jak jste spokojen/a se svou schopností se učit nové věci?

6

F6.1 Jak moc si vážíte sám/sama sebe? F6.2 Jak moc si věříte?

8

F8.4 Jak moc Vás trápí pocity deprese? F8.3 Jak moc Vám pocity smutku nebo deprese překážejí ve vašich každodenních činnostech? F8.1 Jak často prožíváte negativní pocity jako je např. rozmrzelost, beznaděj, úzkost nebo deprese?

10 11

F10.1 Nakolik jste schopen/schopna provádět každodenní činnosti? F11.2 Jak moc potřebujete léky, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? F11.3 Jak moc potřebujete lékařskou péči, abyste mohl/a fungovat v každodenním životě? F11.4 Do jaké míry závisí kvalita Vašeho života na užívání léků nebo na lékařské péči?

12

F12.1 Jste schopen/schopna pracovat? F12.4 Jak jste spokojen/a se svým pracovním výkonem? F12.3 Jak byste hodnotil/a svoji schopnost pracovat?

13

F13.1 Jak osamělý/á se cítíte ve svém životě? F13.2 Cítíte se šťastný/á ve vztazích se členy své rodiny?

14

F14.1 Dostáváte od ostatních lidí takovou pomoc, jakou potřebujete? F14.2 Do jaké míry můžete počítat se svými přáteli, když je potřebujete? F14.3 Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytuje rodina? F14.4 Jak jste spokojen/a s podporou, kterou Vám poskytují přátelé?

15

F15.2 Jak jsou naplněny Vaše sexuální potřeby? F15.4 Trápí vás nějaké problémy v sexuálním životě?

16

F16.1 Jak bezpečně se cítíte ve svém každodenním životě? F16.2 Připadá Vám, že žijete v bezpečném prostředí?

18

F18.2 Máte finanční potíže? F18.4 Jak moc si děláte starosti kvůli penězům?

19

F19.3 Jak jste spokojen/a s dostupností zdravotní péče? F19.2 Jak byste hodnotil/a kvalitu sociálních služeb, které máte k dispozici?

20 21

F20.1 Máte přístup k informacím, které potřebujete pro svůj každodenní život? F21.3 Jak moc Vás těší volný čas? F21.1 Máte možnost věnovat se svým zálibám? F21.2 Nakolik si můžete odpočinout a pobavit se?

23 24

F23.2 Do jaké míry máte problémy s dopravou? F24.1 Dává Vaše osobní víra smysl Vašemu životu? F24.2 Nakolik se Vám zdá, že Váš život má smysl? F24.4 Nakolik Vám pomáhá Vaše osobní víra chápat těžkosti života?

25

G2 Jak jste spokojen/a s kvalitou svého života? G3 Jak jste celkově spokojen/a se svým životem? G4 Jak jste spokojen/a se svým zdravím?