AKČNÍ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ NOVÁ BYSTŘICE

AKČNÍ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ NOVÁ BYSTŘICE

Zpracovatel: KP projekt s.r.o.

AKČNÍ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB NOVÁ BYSTŘICE

Verze: 22.10.2007 Tento projekt je spolufinancován Jihočeským krajem v rámci Grantového programu Podpora terénních sociálních služeb

Tento projekt je spolufinancován Jihočeským krajem

Strana 2 z 45 celkem


OBSAH:

1 ZÁKLADNÍ CÍLE A VÝCHODISKA PRO ZPRACOVÁNÍ AKČNÍHO PLÁNU ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB........................................................................................................................................6 1.1 ZÁKLADNÍ CÍLE A POŽADOVANÝ STAV......................................................................................................................6 1.2 ZÁKLADNÍ VÝCHODISKA A ZDŮVODNĚNÍ...................................................................................................................7 1.3 CÍLOVÁ SKUPINA – PRVNÍ FÁZE APSS....................................................................................................................9 2 POPIS REALIZACE PLÁNU...........................................................................................................................11 2.1 POSTUP TVORBY PLÁNU.......................................................................................................................................11 2.2 METODIKA ZPRACOVÁNÍ APSS...........................................................................................................................12 3 SHRNUTÍ VÝSTUPŮ DOTAZNÍKOVÉHO ŠEŘENÍ...................................................................................12 4 ZÁKLADNÍ LEGISLATIVNÍ VÝCHODISKA APSS...................................................................................15 5 VYMEZENÍ NÁVRHU SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ....................................................................16 5.1 OBECNÉ VYMEZENÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY....................................................................................................................16 5.2 VYMEZENÍ SOCIÁLNÍ SLUŽBY V NOVÉ BYSTŘICI.....................................................................................................18 5.3 LOKALITA PRO ZAJIŠTĚNÍ SLUŽEB..........................................................................................................................19 5.4 FINANCOVÁNÍ APSS.........................................................................................................................................19 6 REALIZACE AKČNÍHO PLÁNU...................................................................................................................22 6.1 DOSAVADNÍ VÝVOJ ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB....................................................................................................22 6.2 PRIORITY A DALŠÍ POSTUP REALIZACE APSS..........................................................................................................24 7 MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A AKTUALIZACE APSS.....................................................................29 7.1 MONITOROVÁNÍ REALIZACE APSS......................................................................................................................29 7.2 HODNOCENÍ REALIZACE APSS............................................................................................................................29 7.3 AKTUALIZACE APSS.........................................................................................................................................29 8 PŘÍLOHY...........................................................................................................................................................30




Úvodní slovo starosty Již dlouhou dobu se diskutuje o provedení potřebných změn v oblasti sociálních služeb. Debaty vedené nejen odbornou, ale i laickou veřejností, jejichž společným cílem mělo být uvedení všech nezbytných změn do řádného legislativního rámce, podstatně zintenzivněly v souvislosti se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Ten nabyl účinnosti 1. ledna 2007 a od samého počátku se stal, bohužel, problémem politickým. Přitom jeho základním posláním bylo a je zajistit lidem v nepříznivé sociální situaci pomoc a podporu prostřednictvím sociálních služeb a stanovit pravidla pro jejich poskytování. Lidé tak od prvního dne roku 2007 mají možnost volit z nabídky sociálních služeb, která jim současně umožní žít v jejich přirozeném prostředí. Co je tedy nutné vědět? Zákon určuje jednotlivé druhy sociálních služeb a typy zařízení, v nichž mohou být služby poskytovány. Tyto služby jsou buď pobytové, ambulantní, nebo terénní. Pobytovými službami se rozumí služby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních služeb. Ambulantními službami se rozumí služby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních služeb a součástí služby není ubytování. A konečně terénními službami se rozumí služby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí. Úřad práce určí na základě sociálního a lékařského posouzení tzv. stupeň závislosti na pomoci jiné osoby a podle tohoto stupně přizná žadateli obecní úřad obce s rozšířenou působností (v našem případě MěÚ J.Hradec) příspěvek na péči. Příspěvek na péči nahradí zvýšení důchodu pro bezmocnost a příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, na které byli uživatelé zvyklí donedávna. Hodnota tohoto příspěvku na péči je až trojnásobně vyšší. Člověk si tak bude moci sám určit, zda za příspěvek koupí sociální službu, nebo jej dá příbuznému, který se o něho stará. Město Nová Bystřice se rozhodlo napomoci aplikaci některých ustanovení zákona do praxe. Přeloženo do srozumitelné řeči: chceme prostřednictvím Akčního plánu rozvoje sociálních služeb v Nové Bystřici zmapovat současný stav v této oblasti a navrhnout ve spolupráci s občany města jeho zlepšování. K tomu nám mělo posloužit, a věru posloužilo, dotazníkové šetření, které naznačilo některé cesty, kterými bychom se dále měli ubírat. Plán by měl být maximálně akční a měl by pružně reagovat na měnící se potřeby konečných uživatelů sociálních služeb. Nezbývá proto než si přát, aby předkládaný Akční plán rozvoje sociálních služeb naplnil očekávání všech, kteří se na jeho přípravě a tvorbě podíleli a kteří mají upřímný zájem, aby v našem městě žilo mnoho spokojených uživatelů těchto služeb.

Mgr. Jiří Zimola, starosta města




Seznam zkratek

A

Ambulantní sociální služba

APSS

Akční plán rozvoje sociálních služeb v Nové Bystřici

EU

Evropská unie

OSN

Organizace spojených národů

NUTS II Jihozápad

Region soudružnosti tvořený územím Jihočeského a Plzeňského kraje

P

Pečovatelská sociální služba

SPRSS

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje

T

Terénní sociální služba




1 Základní cíle a východiska pro zpracování akčního plánu rozvoje sociálních služeb 1.1 Základní cíle a požadovaný stav Základním cílem projektu „Akční plán rozvoje sociálních služeb Nová Bystřice“ (APSS) je zajistit v budoucím období místní a typovou dostupnost sociálních služeb1 v celém správním území města Nová Bystřice. V první fázi se jedná o zajištění terénní pečovatelské služby (především pro cílovou skupinu seniorů, následně i pro zdravotně handicapovaných spoluobčanů), v dalších krocích pak lze předpokládat postupný další rozvoj i jiných sociálních služeb v řešeném území. Hlavním podkladem pro rozhodnutí o typu, struktuře a formě zajištění sociálních služeb se staly a nadále budou stávat informace (identifikované potřeby) přímo od místních obyvatel získané prostřednictvím dotazníkového šetření. Konečným výsledkem projektu i dalších navazujících aktivit by mělo být vytvoření systému kvalitních, efektivních a stabilně finančně zabezpečených sociálních služeb v řešeném území. Přestože současný zákon o sociálních službách neukládá obcím, narozdíl od krajů, přímou povinnost zpracovat střednědobý plán rozvoje sociálních služeb, je tento dokument možné považovat za první krok k přípravě takového materiálu. Konečná struktura přínosu uceleného a funkčního systému komunitního plánování sociálních služeb ve správním území města Nová Bystřice by měla zobrazovat stav, který by bylo možné charakterizovat následujícími parametry: ⇒Účinný systém: o účelnost vynaložených finančních prostředků o zjednodušení komunikace mezi zadavateli, poskytovateli a uživateli o snadnější komunikace mezi všemi (budoucími) poskytovateli sociálních služeb a městem Nová Bystřice o vzájemná spolupráce poskytovatelů sociálních služeb s poskytovateli sociálních služeb z území sousedních obcí a jiných částech kraje ⇒Snadno dostupná a pružná struktura služeb pro všechny sociální skupiny a vrstvy: o efektivní pomoc potřebným prostřednictvím kvalitních a pružných služeb o efektivní pomoc všem obyvatelům města (včetně všech místních částí) ⇒Aktivní zapojení obyvatel do systému sociálních služeb a snadnější přístup v komunikaci s veřejností: 1

Sociální službou je činnost, kterou zabezpečují poskytovatelé sociálních služeb na základě oprávnění dle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1.1.2007. Sociální služby jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel. Zaměřují se na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti života lidí. Mezi nejpočetnější skupiny příjemců sociálních služeb patří zejména senioři, lidé se zdravotním postižením, rodiny s dětmi, ale také lidé, kteří z různých důvodů žijí "na okraji" společnosti. Tento projekt je spolufinancován Jihočeským krajem



o o o o o o

uspokojení a seberealizace občanů města upevnění a soudržnost komunit, pocit sounáležitosti možnost vlivu jednotlivce či skupin na systém komunitního plánování (podněty od občanů) snadnější organizování veřejných setkání snadnější sběr poznatků, snadnější analýza, definice a řešení potřeb snadnější stanovování rozvojových priorit v oblasti sociálních služeb

1.2 Základní východiska a zdůvodnění Východiska a současný stav Vzhledem ke skutečnosti, že území města Nová Bystřice je jedním z mála míst, kde do nedávné doby nebyly k dispozici žádné sociální služby, rozhodli se představitelé samosprávy pro postupné řešení této situace. Jedním z rozhodujících podpůrných argumentů pro nastavení první fáze rozvoje sociálních služeb v Nové Bystřici byl i dlouhodobý demografický vývoj charakterizovaný nárůstem počtu seniorů (viz dále). Nová Bystřice je příhraničním městem, ve kterém tradičně v posledních desetiletích převládaly zemědělství a textilní průmysl. Práce v těchto odvětvích je fyzicky velmi náročná, což se do určité míry odráží na i na zdravotním stavu místního obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že tato odvětví jsou v kontextu dlouhodobého vývoje již značně neperspektivní (na rozdíl například od sektoru služeb pro cestovní ruch) a stávají se útlumovými, dojíždějí mladší lidé za prací do vzdálenějších měst (hlavně J. Hradec). Tento jev je logicky doprovázen sníženou možností mladších obyvatel starat se případně o své rodiče a prarodiče. Podobně lze situaci popsat i u skupiny zdravotně handicapovaných. Vzhledem k těmto skutečnostem a k tomu, že do současné doby nebyly ve správním území Nové Bystřici poskytovány žádné sociální služby, pak u potenciálních klientů terénních pečovatelských služeb převládá dojem, že jedinou formou sociálních služeb je domov důchodců či jiná forma zařízení pro seniory. Na celém území jihočeského regionu, ale i globálně celé ČR, lze sledovat trend stárnutí obyvatelstva. Analýza vývoje věkové skladby obyvatel města Nová Bystřice potvrzuje rovněž poměrně vysoký meziroční nárůst počtu seniorů ve věku nad 65ti let. Tuto skutečnost dokladuje následující tabulka. Tabulka 1 Vývoj věkové struktury obyvatel města Nová Bystřice Rok

Počet obyvatel celkem

Počet obyvatel starších 65ti let

1998

3 502

218

1999

3 446

246

2000

3 411

271

2001

3 381

297

2002

3 356

315

2003

3 348

334




2004

3 319

361

2005

3 287

395

2006

3 253

391

2007 (pol. roku)

3 269

418

Zdůvodnění potřebnosti poskytované služby a role města Nová Bystřice Město Nová Bystřice je majitelem Penzionu pro důchodce (zrekonstruované ubytovny bývalého státního podniku Statek N. Bystřice, adresa: Penzion pro důchodce, Vídeňská 714). Jedná se o jednopodlažní podsklepenou budovu, kde vždy 2 obytné místnosti mají na společné chodbě i společné sociální zařízení. Obyvatelé jsou ubytováni v přízemí a 1. patře, v suterénu jsou malé sklepy a technické zázemí. Budova penzionu pro důchodce je vytápěna centrálním plynovým kotlem, je napojena na vodovodní řad a do místní kanalizace. K budově patří i přilehlá zahrada, která je obyvateli také využívaná. Celková zastavěná plocha budovy je cca 300 m2. O chod Penzionu pro důchodce se stará jeden pracovník Městského úřadu Nová Bystřice (Dita Zimolová). Do jejích kompetencí patří především úklid společných prostor – chodby, společné kuchyňky, společenské místnosti, dále vyúčtování stálých plateb – nájemné, vodné a stočné, obědy, zajišťování oprav poškozených vnitřních zařízení a spotřebičů (WC, elektrozařízení apod.). K důležitým činnostem dále patří donáška teplých obědů, pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při běžných úkonech osobní hygieny, doprovod k lékaři, donáška léků či většího nákupu. Provoz penzionu pro důchodce je koncipován jako forma nájemního bydlení (zde ubytovaní mají běžné nájemní smlouvy, nejedná se tedy o sociální službu dle vymezení zákonem o sociálních službách). V současné době se snaží Město Nová Bystřice zabezpečit vybrané sociální služby z vlastních prostředků alespoň omezené skupině seniorů a zdravotně postižených lidí, kteří jsou ubytováni v Penzionu pro důchodce. Protože dopravní spojení prostředky hromadné dopravy je přizpůsobeno především dojíždějícím pracujícím a školákům (většina autobusů do N. Bystřice přijíždí brzy ráno a vrací se až odpoledne), je jeho využití např. k návštěvě lékaře či většímu nákupu potravin pro tyto seniory velice komplikované. Řada seniorů na vesnicích žije v neutěšeném rodinném prostředí, protože jejich pokročilý věk či špatný zdravotní stav jim neumožňují kvalitnější péči o svůj byt či dům ani o svůj zevnějšek. Tím dochází k jejich izolaci od okolí a stupňující se frustraci. Občasný kontakt se sociálním pracovníkem a jeho pomoc mohou mít blahodárný vliv na jejich psychiku. Ve městě jsou také k dispozici relevantní prostory pro účely setkávání a rozvoje spolkové činnosti. Ze strany seniorů jsou sice využívány, chybí však větší organizovanost při využívání těchto prostor a angažovanost. Mezi staršími lidmi se dokonce objevuje trend vyčleňování určitých podskupin, které se separují od ostatních.




Jak již bylo řečeno výše, ve správním území města Nová Bystřice a přilehlém okolí se žádná zařízení poskytující sociální služby v současné době nevyskytují. Město Nová Bystřice se tak v souvislosti se záměry zajistit alespoň částečné řešení této situace, stalo poskytovatelem sociálních služeb2 dle platného zákona o sociálních službách – poskytovatelem pečovatelské služby. Následující mapka dokladuje pokrytí území celého Jihočeského kraje z hlediska zajištění pečovatelských služeb.

Celkem se na území Jihočeského kraje nachází 26 poskytovatelů terénních sociálních služeb (z toho 2 na území obce s rozšířenou působností Jindřichův Hradec – konkrétně Město Nová Bystřice a Město Jindřichův Hradec), 4 poskytovatelé pobytových a 2 poskytovatelé ambulantních zařízení pečovatelské služby.

1.3 Cílová skupina – první fáze APSS První fáze komunitního plánování rozvoje sociálních služeb ve správním území města Nová Bystřice zaměřuje pozornost především na cílovou skupinu seniorů, z velké části také na skupinu zdravotně postižených občanů žijících ve městě (Nová Bystřice a všechny místní 2

Poskytovatelem sociální služby je právnická nebo fyzická osoba, která má k této činnosti oprávnění dle zákona č.108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1.1.2007. Poskytovatelem sociální služby nejsou rodinní příslušníci či jiné osoby, které pečují o své blízké či jiné osoby v domácím prostředí. Stejně tak není poskytovatelem sociální služby subjekt, který není registrován jako poskytovatel sociálních služeb ve smyslu tohoto zákona (např. soukromá úklidová firma, nebo ubytovna). Tento projekt je spolufinancován Jihočeským krajem



části města). Jedná se o osoby, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. U seniorů se jedná zpravidla o samostatně bydlící osoby na vesnicích nebo v odlehlých částech města, jejichž zdravotní stav či vyšší věk omezuje jejich pohyblivost a schopnost postarat se zajištění chodu domácnosti a další životní situace. Z velké míry je cílová skupina na území města Nová Bystřice tvořena průnikem obou uvedených „podskupin“ (senioři jsou velmi často také do určité míry zdravotně handicapovanými občany): ⇒Senioři se zdravotním postižením; ⇒Senioři, kteří potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu občasnou nebo stálou ošetřovatelskou péči a současně s ní i podporu a pomoc sociální služby; ⇒Senioři se sníženou pohyblivostí; ⇒Senioři, kteří nemají dostatek fyzických nebo psychických sil, aby mohli zůstat v domácím prostředí sami, za pomoci rodiny nebo za pomoci dostupných terénních služeb; ⇒Senioři, kteří se ocitli v dočasně nepříznivé sociální situaci, jíž nejsou schopni řešit vlastními silami ani za pomoci rodiny; ⇒Senioři ohrožení sociální vyloučením; ⇒Senioři, kteří k uspokojování svých specifických potřeb v nepříznivé sociální situaci potřebují sociální službu. Základním principem rozvoje terénní pečovatelské služby je podpořit setrvání těchto osob v jejich přirozeném domácím prostředí. Umožnit toto cílové skupině je rovněž prioritou Města Nová Bystřice. Alternativou je i zřízení specializovaného zařízení pro pobyt těchto lidí či transformace stávajícího Domova pro seniory. Ohledně určení hranice stáří cílové skupiny „senioři“ neexistuje ani na úrovni Střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb Jihočeského kraje (SPRSS) jednoznačná shoda. Někdy je za tuto hranici považován odchod do starobního důchodu nebo úbytek funkčního potenciálu jedince v souvislosti s věkem, jindy ztráta duševní svěžesti a autonomie. Ačkoliv definice OSN stanoví jako hranici stáří 65. rok, v textu SPRSS je pracováno s konvečně přijímanou hranicí 60 let (mladší stáří) a nad 70 let (starší stáří). Obecná znevýhodnění plynoucí z věku Jedním z těchto obecných znevýhodnění je chudoba. V okamžiku, kdy senior odchází do starobního důchodu, dochází zároveň k velkému poklesu příjmů a pro většinu seniorů je nadále obtížné si udržet svůj dosavadní životní standard. Proto by měla na trhu práce fungovat rovnost příležitostí a co nejširší podpora zaměstnávání starších osob a seniorů. Uplatňování rovných příležitostí zamezuje diskriminaci v zacházení s lidmi vyššího věku. Tento princip je nutno uvést v povědomí ostatních lidí, aby to bylo naprosto samozřejmé a ne jen jako pomocná ruka pro „Pár starých lidí“. Je zapotřebí přijmout taková opatření na trhu práce, která by aktivním seniorům poskytovala stejné možnosti, jako mají lidé mladších generací. Vhodná Tento projekt je spolufinancován Jihočeským krajem



by byla například možnost změny kvalifikace a tím rychlejší a snadnější uplatnění aktivních seniorů na trhu práce. Dalším znevýhodněním seniorů, kromě zdravotních problémů a různých omezení, které přibývají s vyšším věkem, je osamělost, pocity bezcennosti a obavy ze závislosti na druhých. Je nutné zvýšit informovanost seniorů o současných sociálních službách poskytovaných v pobytových zařízeních, jejich rozsahu a kvalitě, o službách terénních, možnostech dalšího uplatnění seniorů a svobodného rozhodování. Je důležité pozitivní informovaností snižovat jejich zhoršenou adaptaci při nástupu do pobytového zařízení. Neméně důležité je v návaznosti na bydlení vyřešit samostatný pohyb zdravotně postižených seniorů. Je nutné klást důraz na maximální snahu o odstraňování bariér.

2 Popis realizace plánu Příprava Akčního plánu rozvoje sociálních služeb byla iniciována Městem Nová Bystřice a současně reagovala na nově vznikající SPRSS Jihočeského kraje. Kroky tvorby APSS jsou popsány v následující kapitole.

2.1 Postup tvorby plánu 2006 (4. kvartál) – první anketa mezi občany města ohledně jejich představ o zajištění pečovatelských služeb ze strany města (realizováno Městský úřadem Nová Bystřice). Od ledna 2007 zahájeno poskytování terénních sociálních služeb (zajišťováno pracovníkem Městského úřadu Nová Bystřice, Ditou Zimolovou) - na základě výsledků výše uvedeného dotazníkového šetření se jednalo v první fázi o následující služby: o o o

dovážka teplých obědů v pracovní dny do bytu seniorů, donáška především těžkých nákupu do bytu seniorů, nákup a donáška léku.

Další požadované služby (např. praní a žehlení velkého prádla, odhrnování sněhu v zimních měsících, pomoc s velkým úklidem apod.) již byly v dané době mimo možnosti rozpočtu města Nová Bystřice. Přesto se město rozhodlo pokračovat ve svém úsilí a pokusit se rozšířit terénní pečovatelskou službu o další aktivity (viz cíle tohoto materiálu). Duben 2007 – úspěšné podání žádosti o grant z Grantového programu na podporu sociálních služeb v rámci Akčního plánu rozvoje Jihočeského kraje – získání prostředků na pořízení termonosičů na jídlo, zpracování tohoto dokumentu a další výdaje související s projektem APSS. Květen 2007 - Zřízení Pečovatelské služby města Nová Bystřice dle zákona o sociálních službách (zastupitelstvo Města Nová Bystřice schválilo dle zákona č. 250/2000 Sb., o finančním hospodaření územně samosprávných celků, zřízení organizační složky města




„Pečovatelská služba města“ jako svého zařízení bez právní subjektivity k zabezpečení pečovatelských služeb). Červen 2006 – registrace města Nová Bystřice jako poskytovatele sociální služby (pečovatelská služba) dle platné legislativy. Červenec – září 2007 - příprava mediální kampaně na místní úrovni (příprava a pořízení propagačního letáku „Rozvoj sociálních služeb v Nové Bystřici“, tiskové zprávy, publicita v Novobystřickém zpravodaji). Červenec – srpen 2007 – příprava dotazníkového šetření mezi obyvateli města a uživateli sociálních služeb. Srpen – září 2007 – realizace dotazníkového šetření mezi zástupci cílové skupiny (dotazníky distribuovány Novobystřickým zpravodajem a dále vyplňovány osobně samotnými seniory ve spolupráci s dobrovolníky). Září 2007 – beseda na Městském úřadě se seniory žijícími ve městě – diskuse nad jejich potřebami, způsobu vyplňování dotazníků, vysvětlování pojmů. Září 2007 – vyhodnocení dat získaných dotazníkovým šetřením a jejich promítnutí do APSS. Červenec – září 2007 – zpracování APSS. Leden 2007 – prosinec 2009 – realizace APSS.

2.2 Metodika zpracování APSS Pro projekt APSS a jeho další rozvoj je nezbytné použít metodu komunitního plánování3. Komunitní plánování umožní obyvatelům se nejen lépe seznamovat se službami a aktivitami, které jim budou postupně k dispozici a které mohou využívat, ale i ovlivňovat nově se rozvíjející činnosti.

3 Shrnutí výstupů dotazníkového šeření Informace zjištěné od potenciálních uživatelů terénních pečovatelských služeb v rámci dvou provedených dotazníkových šetření se staly základem pro definici jednotlivých úkolů APSS, a to jak ve fázi před zpracováním APSS, tak pro jeho další realizační období. Následující tabulka přináší základní výstupy z pohledu služeb, o které zástupci cílových skupin nejvíce projevili 3

Komunitním plánováním sociálních služeb se rozumí proces, který se skládá z analýzy potřeb sociálních služeb a analýzy zdrojů s ohledem na místní specifika. Výsledkem je sestavení komunitního plánu rozvoje sociálních služeb, který je základním předpokladem pro efektivní pokrytí potřeb regionu. Základem komunitního plánování je spolupráce zadavatelů (kraj, obec) s uživateli (klienty) a poskytovateli (jednotlivé organizace) při tvorbě plánu a vyjednávání o podobě systému sociálních služeb s cílem zajistit jejich dostupnost a kvalitu.




zájem v rámci dotazníkového šetření v roce 2006. Tohoto dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 27 seniorů. Dotazovaní měli možnost volit více možností. Tabulka 2 Výsledky zájmu o pečovatelské služby dle šetření v roce 2006 Pořadí

Popis služby

Zájem zástupců cíl. skupin (rok 2006, v %)

1.

Dovoz nebo donáška teplého jídla

66 %

2.

Velký nákup

40,7 %

3.

Ubytování v domově pro seniory

33,3 %

4.

Praní a žehlení ložního prádla, popř. jeho drobné úpravy

29,6 %

5.

Pomoc při zajištění velkého úklidu domácnosti

22,2 %

6.

Příprava topiva a jeho donášky k tepelnému zdroji

22,2 %

7.

Úklid sněhu

18,5 %

8.

Běžný úklid a údržba domácnosti

14,8 %

9.

Doprovod k lékaři, běžné nákupy

11,1 %

10.

Praní a žehlení osobního prádla

7,4 %

11.

Donáška vody, nákup palivového dřeva, prostory pro setkávání seniorů, osobní asistence (stálá či občasná

3,7 %

přítomnost pomáhající osoby)

Následující tabulka pak přináší informace o výsledcích šetření v roce 2007. Tohoto dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 55 zástupců cílové skupiny. Dotazovaní volili jednu z nabízených možností, která je dle jejich soudu a potřeb nejvíce prospěšná. Tabulka 3 Výsledky zájmu o pečovatelské služby dle šetření v roce 2007 Pořadí

Popis služby


1.

Úklid sněhu

2.

Ubytování v Domově pro seniory či jiném podobném zařízení

3.

Dovoz či donáška teplého jídla

4.

Možnost scházet se v prostorách vyhrazených pro seniory

18,87 % 12,26 % 10,85 % 9,43 %

5.

Velký, např. týdenní nákup

8,49 %

6.

Pomoc při zajištění úklidu v domácnosti

6,60 %

7.

Osobní asistence těžce postiženému

5,66 %

8.

Příprava topiva, doprovod na úřady

3,77 %

9.

Doprovod k lékaři

2,89 %

10.

Běžný úklid a údržba domácnosti, donáška vody, praní a žehlení ložního prádla, jeho drobné úpravy


1,89 %



11.

Nákup palivového dřeva

0,94 %

Výsledky do určité míry korespondují s již zjištěnými daty šetření provedeného na konci roku 2006, což potvrzují údaje uváděné dále. Stále přetrvává zájem o rozvážky teplého jídla, úklid sněhu, ubytování v zařízení pro seniory (zde je ovšem potřeba podotknout, že při osobním dotazování byla velice často tato možnost zmiňována v souvislosti nikoliv přímo s osobou dotazované, nýbrž formou doporučení pro jiné osoby – zjednodušeně řečeno „já osobně takové zařízení nepotřebuji, ale vím o lidech, kteří by jeho přítomnost jistě uvítali“). Ke stejné problematice se v dotazníkovém šetření v roce 2007 mohli vyjadřovat potenciální klienti a obyvatelé města i v rámci otázky „Jaké by podle Vašeho názoru byly 3 nejpřijatelnější/nejpřínosnější služby, které byste osobně uvítali?“. Na prvním místě se nejčastěji objevovaly dovoz jídla, sečení zahrady a zařízení pro seniory. Na druhém místě s převahou úklid sněhu (více než 41 %), prostory pro seniory a donáška teplých pokrmů, na třetím místě se pak nejčastěji objevoval úklid sněhu a ubytování pro seniory (obě možnosti více než 31 %). Následující tabulka shrnuje celkové výsledky (kumulovaně za všechny tři obsazované pozice v otázce). Tabulka 4 Nejpřínosnější služby dle názoru dotazovaných v roce 2007 Pořadí

Popis služby


1.

Úklid sněhu

24,07 %

2.

Dovoz či donáška teplého jídla

16,67 %

3.

Ubytování v Domově pro seniory či jiném podobném zařízení

4.

Možnost scházet se v prostorách vyhrazených pro seniory

14,81 % 9,26 %

5.

Pomoc při zajištění úklidu v domácnosti, sečení trávy

7,41 %

6.

Velký, např. týdenní nákup

6,60 %

7.

Osobní asistence těžce postiženému, dům s pečovatelskou službou

8.

Příprava topiva

5,56 % 3,70 %

K uvedené tabulce je ještě potřeba doplnit informaci o často zmiňované potřebě občanů týkající se levnějšího typu stravování (bufet, levná jídelna). Celkově z výsledků dotazníkového šetření ohledně preference pečovatelských služeb vyplývají následující hlavní závěry: ⇒Zástupci cílové skupiny mají zájem o využívání sociálních služeb ve správním území města. ⇒Většina z nich (více než polovina) má zájem o setrvání v domácím prostředí, a to buď za pomoci rodiny nebo pečovatelské služby, více než třetina pak preferuje umístění v zařízení pro seniory (zde ovšem platí opět výše uvedená poznámka vztahující se k této problematice)




⇒Zájem o strukturu služeb je v horizontu let 2006 a 2007 velice podobný, vychází z denních potřeb života občanů a je tedy možné na jeho základech budovat další rozvoj systému terénních sociálních služeb ve městě pro vymezené cílové skupiny. ⇒Bude nezbytné jednat individuálně s každým zástupcem cílové skupiny o rozsahu a způsobu zajištění vybraných služeb, přičemž lze očekávat, že každý jednotlivec bude mít své vlastní specifické požadavky. ⇒Dle výsledků odpovědí, lze předpokládat, že senioři očekávají zajištění sociálních služeb nejvíce právě ze strany samotného města Nová Bystřice

4 Základní legislativní východiska APSS 1. ledna 2007 vešel v platnost nový zákon o sociálních službách (Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách). Nová podoba zákona reaguje na běžné podmínky života v naší společnosti a garantuje pomoc a podporu potřebným ve formě, která zaručuje zachovávání lidské důstojnosti, ctí individuální lidské potřeby a současně posiluje schopnost sociálního začleňování každého jednotlivce do společnosti v jeho přirozeném sociálním prostředí. Prostředí sociálních služeb je charakterizováno množstvím vztahů mezi lidmi a institucemi, které mají významný vliv na kvalitu života lidí. Jedná se o vztahy, jejichž význam vyžaduje zákonnou oporu z důvodu ochrany práv a oprávněných zájmů těch lidí, kteří jsou oslabeny ve schopnosti je prosazovat. Hlavním cílem zákona je vytvoření podmínek pro uspokojování přirozených potřeb lidí, a to formou podpory a pomoci při zvládání péče o vlastní osobu, v soběstačnosti nezbytné pro plnohodnotný život a v životních situacích, které mohou člověka vyřazovat z běžného života společnosti. Sociální služby umožňují člověku ohroženém sociálním vyloučením participovat na každodenním životě společnosti, čímž se míní přístup ke vzdělání, zaměstnání a kulturnímu a společenskému životu. K tomu, aby mohly být naplněny výše uvedené principy, nabízí zákon následující zásadní nástroje: ⇒Každému člověku garantuje bezplatné sociální poradenství. ⇒Lidem, kteří jsou závislí na pomoci jiného člověka ve zvládání péče o sebe a v soběstačnosti, je poskytována státem sociální dávka „příspěvek na péči“. ⇒Lidem, kteří nezvládají svou situaci samostatně nebo s pomocí rodiny a jiných blízkých, nabízí velmi pestrou nabídku sociálních služeb, ze které si mohou svobodně vybírat podle svého uvážení, finančních možností či dalších individuálních preferencí. ⇒Zákon současně garantuje, že poskytované služby budou pro uživatele bezpečné, profesionální a přizpůsobené potřebám lidí, a to vždy tak, aby v prvé řadě zachovávaly lidskou důstojnost uživatelů a podporovaly je v aktivním přístupu k životu. ⇒Zákon také vytváří prostor pro spoluúčast lidí na procesech rozhodování o rozsahu, druzích a dostupnosti sociálních služeb v jejich obci či kraji.




5 Vymezení návrhu sociálních služeb ve městě 5.1 Obecné vymezení sociální služby Prostřednictvím sociálních služeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, psycho- a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů. Základními činnostmi při poskytování sociálních služeb jsou pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ubytování nebo pomoc při zajištění bydlení, pomoc při zajištění chodu domácnosti, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti, poradenství, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, terapeutické činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Výčet základních činností u jednotlivých druhů sociálních služeb je stanoven zákonem č.108/2006 Sb., o sociálních službách, s účinností od 1.1.2007, obsah je uveden ve vyhlášce č.505/2006 Sb., části druhé. Sociální služby poskytované seniorům je třeba chápat jako poskytování odpovídající potřebné pomoci a podpory v nepříznivé sociální situaci, kdy tato pomoc zachovává lidskou důstojnost seniora, vychází z jeho individuálních potřeb, působí na něj aktivně, podporuje jeho samostatnost a motivuje jej k takovým činnostem, které nevedou k dlouhodobému setrvávání nebo prohlubování nepříznivé sociální situace a která posiluje sociální začleňování seniora tak, aby mohl co nejdéle setrvat ve svém přirozeném prostředí. Sociální služby napomáhají seniorům zajistit fyzickou a psychickou soběstačnost s cílem umožnit jim v co nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti. V případech, kdy toto vylučuje jejich zdravotní stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Druhy sociálních služeb definuje zákon č. 108 /2006 Sb. o sociálních službách, v platném znění.

Pečovatelská služba Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní služba poskytovaná osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, a rodinám s dětmi, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby. Služba poskytuje ve vymezeném čase v domácnostech osob a v zařízeních sociálních služeb vyjmenované úkony. Služba obsahuje tyto základní činnosti: pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí




stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím. Druhy sociálních služeb pro seniory připadající v úvahu nejčastěji: Pozn. T = terénní, A = ambulantní, P = pečovatelská

⇒§ 37 Základní a odbor. soc. poradenství, vč. půjčování kompenz. pomůcek (T + A + P) ⇒§ 39 Osobní asistence (T) ⇒§ 40 Pečovatelská služba (T + A) ⇒§ 41 Tísňová péče (T) ⇒§ 44 Odlehčovací služby (T + A + P) ⇒§ 45 Centra denních služeb (A) ⇒§ 46,47 Denní a týdenní stacionáře (A + P) ⇒§ 47 Týdenní stacionáře (P) ⇒§ 49 Domovy pro seniory (P) ⇒§ 50 Domovy se zvláštním režimem (P) ⇒§ 52 Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavní péče (P) ⇒§ 66 Sociálně aktivizační služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením (A+T) Přesahy sociálních služeb, které mohou senioři využívat ⇒§ 42 Průvodcovské a předčitatelské služby (T + A) ⇒§ 43 Podpora samostatného bydlení (T) ⇒§ 48 Domovy pro osoby se zdravotním postižením (P) ⇒§ 51 Chráněné bydlení (P) ⇒§ 55 Telefonická krizová pomoc (T) ⇒§ 56 Tlumočnické služby (T, A) ⇒§ 57 Azylové domy (P) ⇒§ 60 Krizová pomoc (T + A + P) ⇒§ 60a Intervenční centra (T + A + P) ⇒§ 63 Noclehárny (A) ⇒§ 64 Služby následné péče (T) ⇒§ 70 Sociální rehabilitace (T + A + P)




Navazující možnosti pomoci a podpory pro seniory, které již nejsou sociální službou dle zákona č. 108/2006 Sb., v platném znění: hospice, domy s pečovatelskou službou, péče rodiny nebo blízkých osob v domácím prostředí, domácí ošetřovatelská péče, nemocnice, domácí hospicová péče, zdrav. zařízení. Přesahy do dalších oblastí Oblast zdravotní: Oblast sociální a zdravotnictví spolu úzce souvisí, neboť většina seniorů přichází do pobytových služeb přímo ze zdravotnických zařízení. Je nutná dobrá informovanost pracovníků ve zdravotnictví o dostupných sociálních službách pro seniory a podmínkách jejich poskytování. Stává se, že do pobytového zařízení bývají ze zdravotnického zařízení překládáni senioři, kteří ještě potřebují zdravotní péči a často se musejí vracet zpět. Nutností je dobrá znalost zákona 108/2006 Sb. u sociálních pracovníků ve zdravotnických zařízeních a jejich dobrá spolupráce s pobytovými zařízeními (včasné podání žádostí o přijetí seniorů) a obecními úřady (podávání žádostí o příspěvek na péči apod.) Oblast volnočasových aktivit: Podpora aktivního stáří formou sociálně aktivizačních služeb pro seniory či různých volnočasových aktivit pro seniory v domácím prostředí (terénu) zajišťovaných činností klubů v pobytových zařízeních. Oblast bydlení: Podporovat výstavbu a dostupnost bytů pro mladé rodiny. Předcházet tomu, aby umísťování seniorů v pobytových zařízeních či domech s pečovatelskou službou suplovalo bytovou politiku.

5.2 Vymezení sociální služby v Nové Bystřici Z výše uvedených skutečností je zřejmé, že APSS ve správním území N. Bystřice půjde min. v první fázi cestou rozvoje terénních pečovatelských služeb. Je to dáno jak zájmem ze strany potenciálních uživatelů této služby, tak omezenými možnostmi rozpočtu města. Přestože byl mezi zástupci cílové skupiny identifikován i zájem o zřízení domova pro seniory, nemělo by být budování tohoto zařízení prioritou č. 1. V prvních fázích realizace APSS se jako efektivnější jeví rozvoj právě terénních pečovatelských služeb. V další fázi (a jednoznačně pouze za podpory vnějších zdrojů dotací) pak lze zvažovat vybudování domova pro seniory. Pečovatelská služba bude městem Nová Bystřice jako poskytovatelem sociálních služeb v této oblasti poskytována jako terénní podle zákona č.108/2006 Sb. Hlavními cílovými skupinami budou osoby, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení. Na základě provedených šetření mezi potenciálními příjemci pečovatelských služeb by měl být servis města uvedeným cílovým skupinám postaven na základně kvalitního zajištění níže vymezených 3 základních služeb:




1. poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy (rozvážka teplých pokrmů) 2. pomoc při zajištění chodu domácnosti (odhrnování sněhu, úklid domácnosti, velké nákupy, příprava topiva) 3. zprostředkování kontaktu se společností (doprovod k lékaři a na úřady, aktivní vytváření volnočasových programů pro seniory) Dále lze předpokládat následující doplňkové služby: ⇒doprovod k lékaři ⇒praní, žehlení osobního nebo ložního prádla ⇒donáška vody, sečení trávy ⇒výhledově např. i poradenství apod. S každým budoucím uživatelem pečovatelské služby bude individuálně vyjednán rozsah, čas a úhrada za poskytovanou službu a uživatel bude seznámen s vnitřními předpisy souvisejícími s pečovatelskou službou. V případě, že dojde k dohodě, bude mezi poskytovatelem a uživatelem uzavřena písemnou Smlouva o poskytování pečovatelské služby. S každým uživatelem bude i nadále plánován další průběh poskytování pečovatelské služby dle jeho osobních přání, potřeb a schopností, tento je průběžně spolu s uživatelem vyhodnocován.

5.3 Lokalita pro zajištění služeb Dále navrhované terénní pečovatelské služby budou poskytovány v celém správním území Města Nová Bystřice, tedy včetně jeho místních částí – Albeř, Blato, Klášter I, Klášter II, Skalka, Smrčná, Nový Vojířov, Artoleč, Mýtinky, Hradiště, Hůrky, Klenová, Ovčárna, Skalka a Senotín.

5.4 Financování APSS Současný model financování Příprava APSS byla financována z prostředků Akčního plánu rozvoje Jihočeského kraje (Grantový program Podpora terénních sociálních služeb). Tato podpora umožnila nejen vznik samotného dokumentu, ale i realizaci průzkumu veřejného mínění, mediální kampaň, zkvalitnění dosud fungujících služeb (rozvážka teplých pokrmů, dovozu léků, nákupů apod.) a částečně i financování personálních nákladů spojených s provozem služby. Financování stávající pečovatelské služby zajišťované městem je běžně zajištěno z rozpočtu města, do budoucna je však nezbytné zajistit plnou transformaci na funkční systém poskytování sociální služby dle současné legislativy. Budoucí model financování




Budoucí model financování by za optimálního vývoje měl být tvořen jak vlastními zdroji města, tak externími zdroji. V optimálním případě by struktura financování systému mohla být rozdělena na 3 zhruba stejně velké třetiny (viz schéma níže). Městské zdroje spolu s úhradami za služby ze strany uživatelů (dle SPRSS Jihočeského kraje lze očekávat průměrnou výši úhrady za pečovatelské služby kolem 400 Kč na jednoho uživatele měsíčně) by měly tvořit základ pro financování APSS. Externí prostředky by pak měly krýt min. poslední třetinu nákladů, cílem je však pochopitelně, aby tento podíl byl vyšší a zvyšoval se na úkor podílu města.

1/3 město 1/3 uživatel 1/3 dotace

Externí zdroje financování realizace APSS V souvislosti s dalším rozvojem sociálních služeb ve městě Nová Bystřice a jeho místních částech lze uvažovat především o využití zdrojů EU a regionálních zdrojů (Akční plán rozvoje Jihočeského kraje). Co se týče zdrojů EU, na projekty investičního charakteru bude využitelný tzv. Regionální operační program NUTS II Jihozápad 2007 – 2013, oblast podpory 2.5 Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci. Cílem této oblasti podpory je především řešit neuspokojivou situaci ohledně rozmístění jednotlivých zařízení sociálních služeb na území Jihočeského kraje. V rámci oblasti podpory bude možno podporovat projekty zaměřené na následující aktivity: ⇒Rozvoj sítě sociálních služeb ⇒Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení sloužících skupinám ohroženým vyloučením ze společnosti ⇒Výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zařízení péče o seniory ⇒Nákup a modernizace vybavení zařízení sociálních služeb ⇒Výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů zařízení předškolní a mimoškolní péče o děti




V rámci oblasti podpory 2.5 budou podporovány pouze projekty s jasným zaměřením na poskytování sociálních služeb. Žadatelem o dotaci v této oblasti podpory může být, kromě jiných žadatelů i obec podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů. Dotace může být poskytnuta max. do výše 85 % celkových způsobilých nákladů jednoho projektu. Minimální přípustná výše celkových způsobilých nákladů na jeden předložený projekt činí 500 tis. Kč. Důraz je kromě budování a rekonstrukce zařízení sociální péče kladen i na tvorbu nových pracovních míst, které s provozem těchto zařízení souvisejí. V programovacím období EU 2007 – 2013 je na toto opatření (pro všechny žadatele a pro celé území NUTS II Jihozápad, tedy území Jihočeského a Plzeňského kraje) vyčleněno ze zdrojů EU 30 207 998 EUR. Na „měkké“ aktivity se jako vhodné jeví využití Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost 2007 – 2013. Konkrétně pak prostředky alokované na prioritní osu 3 Sociální integrace a rovné příležitosti, oblast podpory 3.1 Podpora sociální integrace a sociálních služeb. Specifickými cíli této oblasti podpory jsou: ⇒Přímá podpora osob ohrožených sociálním vyloučením nebo vyloučených ze společnosti a z trhu práce. ⇒Podpora zajištění dostupnosti a kvality sociálních služeb. ⇒Podpora oblasti prevence sociálního vyloučení a oblasti prevence kriminality. ⇒Podpora systémových aktivit v systému sociálních služeb především ve vztahu k zákonu o sociálních službách, souvisejícím právním normám a k transformaci sociálních služeb. ⇒Posílení managementu a řízení subjektů a organizací poskytujících služby pro cílové skupiny nebo podporujících poskytování sociálních služeb. Výše podpory je pro různé typy aktivit v této oblasti podpory různá a pohybuje se často až na hranici 100 % celkových uznatelných nákladů projektu. Na tuto oblast podpory je na období 2007 – 2013 předpokládána finanční alokace ve výši více než 6,8 mld. Kč. V zájmu zajištění co největšího podílu externích zdrojů na financování APSS, je vhodné i nadále zvažovat využití regionálních zdrojů (prostředky Akčního plánu rozvoje Jihočeského kraje).



6 Realizace Akčního plánu 6.1 Dosavadní vývoj rozvoje sociálních služeb č. 1.

2.

3.

Opatření Registrace města jako poskytovatele sociálních služeb

Zajištění materiálních a technických podmínek

Vzdělávání a rozvoj kvality v sociálních službách

Charakteristika opatření

Termín realizace

Osoba / organizace Poznámka k realizaci odpovědná za realizaci

Zřízení příspěvkové organizace Města se sídlem v Domově pro seniory a definice „základních provozních parametrů“: -

označení poskytovatele sociálních služeb

-

název a místo zařízení sociálních služeb

-

personální zajištění poskytovaných sociálních služeb

-

definice sociálních služeb, které budou poskytovány

-

okruh osob, kterým budou sociální služby poskytovány

-

časový a kapacitní rozsah poskytovaných sociálních služeb

2. Q 2007

- finanční rozvaha k provozu zařízení Zabezpečení technických podmínek pro rozvoz teplých obědů a případných velkých nákupů -

os. automobil pro rozvoz obědů a nákupů

-

termoboxy a jídlonosiče

1. Q 2007

Tajemník MěÚ

Splněno (v rámci projektu podpořeného z AP PRK pořízeny Pí. Zimolová (pracovnice termoboxy, jídlonosiče). Pozn. Pro pečovatelské služby rozvoz je využíván os. města) automobil MěÚ

Zabezpečení rekvalifikace personálu zabezpečujícím sociální služby leden 2007 -

pracovník v sociálních službách – pí. Zimolová

3. Q 2007

Pí. Zimolová, tajemník

-

pracovník v sociálních službách – pí. Švecová

do konce r. 2007

Pí. Švecová, tajemník

(vznikne-li potřeba) -

p. Nechanický – dobrovolný spolupracovník vedený odborem sociálních věcí

Splněno – k 1.6.2007 je město Nová Bystřice registrováno jako poskytovatel sociálních služeb (je zřízeno zařízení bez právní subjektivity k zabezpečení pečovatelských služeb

Splněno částečně (proškolena pí. Zimolová, pí. Švecová a p. Nechanický představují v současnosti „záložní lidské zdroje“). Bez výběrového řízení byla vybrána


-

vyhlášení výběrového řízení na pozici vedoucího organizace zabezpečující sociální služby v N.B.

4.

Tajemník

Šetření a analýza Zmapování aktuální potřebnosti služeb pro seniory, navázání potřebnosti sociálních spolupráce se sociální komisí, řešení dostupnosti seniorských služeb služeb v dané lokalitě -

metodická pomoc pí. Pavelkové sociální komisi

-

realizace

dotazníkového

šetření

a

osobní

2. Q 2007

Zřízení Domova pro seniory či Domu s pečovatelskou službou

Sociální komise

- podpora rodin a osob pečujících o seniory Překlopení současného Penzionu pro důchodce na zařízení sociálních služeb

Zvýšení informovanosti o sociálních službách

Zřízení nových sociálních služeb

doklady o registraci

-

do konce r. rozhodnutí o schválení provozního řádu Domova pro seniory 2007

-

doklad o vyhovujících hygienických podmínkách objektu

-

doklad o vlastnickém nebo jiném právu k objektu, v nichž

Pí. Zmolová, tajemník

budou sociální služby poskytovány Realizovat opatření zvyšující informovanost obyvatel města o sociálních službách a způsobech řešit vlastní nepříznivou sociální situaci -

7.

Úkol přechází do dalšího období realizace

(dle § 34, písm 1, odst. e) – Domov pro seniory -

6.

Tajemník, pí. Pavelková

Splněno (provedeno osobní dotazníkové šetření), pí. Pavelková je k dispozici jako metodická pracovnice.

kontakt

s potenciálními zájemci 5.

kvalifikovaná sociální pracovnice pro tuto pozici.

informační kampaň v Novobystřickém zpravodaji

-

od 1. Q. 2007 průběžně po setkání a besedy s potenciálními uživateli – seniory, rodiny celý rok s potenciálním zájmem o sociální služby pro prarodiče

-

letáky a plakáty – čekárny ordinací lékařů, lékárny

- spolupráce s Klubem invalidů, ad. Evidovat náměty (dle požadavků potenciálních uživatelů sociálních služeb)

od r. 2008


Splněno ve všech bodech (články ve zpravodaji, beseda se seniory, vytvořeny a distribuovány letáky)

Starosta, tajemník Sociální komise

Starosta, tajemník, pí. Zimolová

Přechází do dalšího období



6.2 Priority a další postup realizace APSS Základním cílem dalšího rozvoje je rozvoj stávajících služeb (terénní pečovatelské služby) na základě potřeb obyvatel města a jeho místních částí a ujasnit záměry dalšího rozvoje systému, které přispějí ke vzniku a rozšíření sociálních služeb ve městě. Nadřazeným cílem je podpořit maximální soběstačnost a nezávislost seniorů a lidí se zdravotním postižením v jejich přirozeném prostředí. Na základě současného stavu a výše uvedených skutečností, byly pro další rozvoj sociálních služeb ve správním území města Nová Bystřice stanoveny následující prioritní oblasti:

Akční plán rozvoje sociálních služeb Nová Bystřice

PO 1 Rozvoj terénní pečovatelské služby ve městě

PO 2 Rozvoj dalších složek systému sociálních služeb

PO 3 Zapojování místních komunit do procesu plánování rozvoje sociálních služeb

PO 1 Rozvoj terénní pečovatelské služby ve městě č. 1.

Opatření Rozvoj klientské základny

Termín realizace do konce r. 2007

Osoba / organizace odpovědná za realizaci Tajemník, pí. Zimolová,


Struktura nutných nákladů -

Osobní náklady



2.

-

Získání min. 15 nových klientů terénní pečovatelské služby (ve vazbě na realizované kroky – dotazníkové šetření, publicita nových služeb)

-

Kontinuální osobní komunikace s klienty a především seniory a zdravotně postiženými, kteří dosud nejsou uživateli pečovatelské služby, ale jsou potenciálními klienty

Stálý monitoring potřeb klientů zapojených do systému -

3.

Pravidelné dotazování na požadovaný rozsah a kvalitu služeb (u klientů při každé návštěvě, u potenciálních klientů formou dotazníkového šetření min. 1x ročně) Zavedení „zákaznických listů“ pro sledování spokojenosti klientů a jejich pravidelné vyhodnocování

Průběžně Pí. Zimolová

-

Cestovné

-

Osobní náklady

-

Cestovné

-

Drobné náklady na kancelářské potřeby

-

Osobní náklady

-

Cestovné

-

Osobní náklady

-

Cestovné

-

Náklady na zpracování žádostí o dotace z evropských zdrojů

-

Náklady na vzdělávání

-

(Náklady na pořízení vozu)

4.Q 2007

Rozšíření rozsahu pečovatelské služby

-

-

4.

sociální komise

Individuální dojednání konkrétního rozsahu nových služeb se stávajícími klienty (odhrnování sněhu, úklid domácnosti, doprovod k lékaři atd. viz výše) a jejich smluvní zajištění Zvážení efektivity a zájmu o případné zajištění víkendového a dietního stravování pro seniory (prověření zájmu a nalezení efektivity systému včetně zdrojů pro zajištění přípravy pokrmů)

4.Q 2007 Pí. Zimolová, dobrovolníci, tajemník 1.-2.Q 2008

Zkvalitňování služby -

Prověření možností způsobů úhrady za pečovatelské služby u klientů

-

Podpora sdruženého financování pečovatelské služby – prověření možností příspěvků z regionálních, státních a evropských zdrojů

-

Vzdělávání pracovníků podílejících se na zabezpečování pečovatelské služby

-

Pořízení osobního automobilu pro terénní pečovatelskou službu (včetně prověření možností externího financování)

2008 4.Q 2007

Pí. Zimolová, dobrovolníci, tajemník

Průběžně

starosta

Výhled 2008-2009

PO 2 Rozvoj dalších složek systému sociálních služeb




č.

Opatření

1.

Rozvoj dalších sociálních služeb ve městě

-

Termín realizace

Prověření možností dotací na výstavbu (rekonstrukci/rozvoj) a vybavení domova seniorů a případné podání žádosti o dotace z výše uvedených dotačních programů

do konce r. 2007

Podpora navazující certifikace systému poskytovaných sociálních služeb dle norem ISO

-

Realizace průzkumů potřebnosti jiných sociálních služeb na území města (zejména služby osobní asistence osobám se ZP, popř. chráněné bydlení apod.)

průběžně 20072009

-

Realizace bezbariérových úprav komunikací, přístupů do veřejných budov a prověřené vhodnosti stávajících vymezení parkovacích míst pro ZP (popř. zpracování generelu bezbariérovosti)

průběžně 20072009

Ustavení stálé Monitorovací pracovní skupiny pro realizaci APSS

3.

Podpora činnosti organizací poskytujících sociální služby na území města

-

podpora vytváření podmínek pro jejich aktivity (nabídka volných prostor, vytvoření finančního programu pro neziskové organizace apod., pokud tyto vstoupí se svými službami do města

Struktura nutných nákladů

Tajemník, starosta

-

Osobní náklady

-

Cestovné

-

Náklady na zpracování žádostí o dotace z evropských zdrojů

-

Drobné náklady na kanc. materiál

-

individuálně dle charakteru služby

výhled 2008-2009 Tajemník

-

2.

Osoba / organizace odpovědná za realizaci

1. Q 2008 2008 a dále dle vývoje

Pí. Zimolová, dobrovolníci, sociální komise MěÚ

Tajemník, sociální komise Starosta, tajemník, sociální komise

-

PO 3 Zapojování místních komunit do procesu plánování rozvoje sociálních služeb č.

Opatření

Termín realizace

Osoba / organizace odpovědná za realizaci


Struktura nutných nákladů



1.

2.

3.

4.

Publicita realizace APSS -

Prezentace rozsahu služeb na setkáních seniorů (osobní účastí a prezentací zkušeností a přínosů služby)

Pravidelně 2x ročně

-

Vydávání článků v Novobystřickém zpravodaji

1x za každý Q

-

Vydávání článků v regionálních a okresních listech

-

Vytvoření sekce o sociálních službách na stávajících stránkách města Nová Bystřice

3x ročně 1. a 2. Q 2008

-

Osobní náklady

-

Náklady na cestovné

-

Náklady na případné úpravy webu

-

Osobní náklady

-

Náklady na drobné ohodnocení dobrovolníků

-

Osobní náklady

Pí. Zimolová, sociální komise, tajemník

-

Náklady na cestovné

MěÚ

-

Náklady na případnou úhradu kurzů pro seniory

-

Osobní náklady

-

Cestovné

-

Drobný kanc. materiál

Starosta Tajemník Tajemník MěÚ

Motivační opatření pro veřejnost

-

Vytvoření pravidel a vyhlášení soutěže „dobrovolník měsíce/roku“ apod. včetně drobné finanční odměny pro vítěze

Během 2008

Starosta, tajemník

-

Systémová práce s dobrovolníky (pravidelná publicita, školení dobrovolníků, organizace setkání min. 2x ročně, drobná finanční či věcná motivace pro zapojování veřejnosti apod.)

Během 2008

Starosta, tajemník, pí. Zimolová

Aktivizační programy pro cílové skupiny -

Spolupráce s klubem seniorů

-

Pořádání akcí pro seniory, popř. zdravotně postižené (besedy, exkurze, výlety, zájmové aktivity a další akce)

Průběžně 20072009

-

Vyhledání partnerských subjektů pro realizaci aktivizačních programů pro seniory

Tajemník, Pí. Zimolová

-

Spolupodílení se města na realizaci pravidelných setkávání seniorů, výuky cizích jazyků, výuka na PC, bezplatný přístup k internetu apod.

MěÚ

Zkvalitňování služeb -

Pravidelná dotazníková šetření a ankety na webových stránkách města mezi obyvateli

Dotazníkové Pí. Zimolová, tajemník, šetření 1x ročně, dobrovolníci, sociální ankety 3-4x ročně komise






7 Monitorování, hodnocení a aktualizace APSS 7.1 Monitorování realizace APSS V průběhu celé realizace APSS je nutné zajistit jeho průběžné monitorování. Cílem monitorování je systematicky sbírat data o technické a finanční realizaci dílčích aktivit, vyhodnocovat je a vyvozovat ze zjištěných skutečností nápravná opatření. Monitorování realizace APSS bude zajišťovat výše navrhovaná Monitorovací pracovní skupina (postavená na základech stávající sociální komise, popř. rozšířená o osoby z řad dobrovolníků či poskytovatelů sociálních služeb) ve spolupráci s Městským úřadem a sociálními pracovníky. Skupina zpracuje jednou (ideálně dvakrát) ročně monitorovací zprávu, která bude obsahovat údaje o tom, které aktivity se podařilo realizovat, které mají zpoždění oproti plánu a které se nepodařilo uskutečnit. Monitorovací zpráva bude též obsahovat důvody neplnění aktivit APSS. Při zpracování monitorovací zprávy bude vycházet ze zadání Monitorovací skupiny a údajů od realizátorů jednotlivých aktivit.

7.2 Hodnocení realizace APSS Hodnocení realizace APSS bude probíhat v rámci setkání uvedené Monitorovací skupiny ideálně jednou ročně. Při hodnocení se bude vycházet z monitorovací zprávy. Budou posouzeny jednotlivé aktivity z hlediska naplnění cílů APSS, jejich efektivity a kvality realizace. Skupina bude také navrhovat drobné úpravy jednotlivých aktivit dle aktuálních potřeb uživatelů, změn v legislativě či personálním obsazení. Cílem hodnocení je příprava kvalitních výchozích podkladů pro každoroční aktualizaci APSS.

7.3 Aktualizace APSS Aktualizace APSS by měla probíhat každým rokem, ideálně každý půlrok. Při každé aktualizaci by měl být kladen důraz především na samotnou prováděcí část (Aktivity, termíny, zodpovědnosti). Výsledkem aktualizace může být i doporučení pro nové prioritní oblasti, pro které budou dopracovány případné podrobné analýzy a budou navrženy nové priority, cílové skupiny a aktivity. Aktualizace bude vycházet ze závěrů hodnocení realizace APSS. Za zadání aktualizace APSS bude zodpovědná uvedená Monitorovací skupina.


8 Přílohy Příloha č. 1 Dotazníkové šetření na úrovni města Nová Bystřice a jeho místních částí













Příloha č. 2 Výsledky dotazníkového šetření na úrovni města Nová Bystřice a jeho místních částí Cílem šetření bylo získat názory, připomínky, zjistit problémy a podněty občanů k problematice poskytování sociálních služeb ve městě Nová Bystřice a všech jeho místních částech. Dotazníkové šetření je jednou z aktivit v rámci projektu „Rozvoj terénních sociálních služeb na Novobystřicku“, který dotací podpořil Jihočeský kraj. Charakteristika respondentů Výsledkem sběru bylo 54 platných vyplněných dotazníků. Z toho v téměř 4/5 případů (79,59%) odpovídaly ženy, zastoupení mužů je asi jedna pětina (20,41%). Dotazník byl cíleně distribuován především ve skupině potenciálních uživatelů sociálních služeb, to samozřejmě ovlivnilo i věkové složení respondentů. Průměrný věk v našem vzorku byl 69,15 let. Nejmladší(mu) dotázané(mu) bylo 46 let a nejstarší(mu) 88 let. Vzdělanostní struktura respondentů byla následující: Největší podíl tvořili dotázaní se základním vzděláním (40%), následovali absolventi střední odborných učilišť s výučním listem, kterých byla skoro třetina (31,11%). Střední odborné učiliště s maturitou nebo úplné středoškolské vzdělání má v obou případech 11,11% respondentů. Vysokoškolské vzdělání dokončilo 6,67% dotázaných. Téměř tři čtvrtiny účastníků ankety (74,47%) bydlí přímo ve městě Nová Bystřice, více než jedna pětina je z Albeře (21,28%), v místních částech Hradiště a Hůrky bydlí shodně 2,13% respondentů. Ostatní místní části nebyly v dotazníkovém šetření zastoupeny. Přímým uživatelem některé ze sociálních služeb je 15,69% dotázaných, využívání sociálních služeb někým z rodiny dotázaného se v šetření neobjevilo. Chybějící sociální služby Asi čtvrtina (24,32%) dotázaných uvedla, že v Nové Bystřici nejsou dostupné všechny služby, které by chtěli využívat. V otázce o kterou konkrétní službu se jedná se nejčastěji objevuje odpověď „odvoz šrotu z domu“ (27,27%), následuje úklid sněhu a chybějící dům s pečovatelskou službou, který v obou případech postrádá 18,18% dotázaných. 9,09% uvádí jako chybějící službu pomoc při velkém úklidu nebo chybějící nákupní středisko s levnými cenami, osobní asistenci u dítěte s kombinovanou vadou a stejný počet uvedl, že žádné služby tohoto druhu nepotřebuje. V případě konkrétních nedostupných služeb je třeba brát v úvahu fakt, že se v této otázce vyjadřuje pouze pětina všech respondentů.




3a. Nedostupná služba - která?

osobní asistence u dítěte s kombinovanou vadou nákup v levnějších9,09% obchodech - pod jednou střechou 9,09% velký úklid 9,09%

nepotřebuji 9,09%

úklid sněhu 18,18%

dům s pečovatelskou službou 18,18%

odvoz šrotu z domu 27,27%

Důvod proč jsou tyto služby obyvatelů Nové Bystřice nedostupné uvedlo 11% z celkového počtu dotázaných. Nejčastěji se v tomto případě objevuje tvrzení, že požadovaná služba není vůbec k dispozici – toto stanovisko zaujímá jedna polovina respondentů. Jedna třetina si stěžuje na špatnou dopravní dostupnost, kvůli které musí za službou do jiné obce či města, 1/6 respondentů uvádí jiné důvody, proč je jimi požadovaná služba nedostupná (pracovní vytížení apod.). 3b) Jestliže ano, z jakého důvodu pro Vás tato služba není dostupná?

Je pro mě finančně nedostupná 0,00% Nezískal/a jste doporučení lékaře, odborníka 0,00%

Máte-li jiný důvod, uveďte ho prosím: 16,67%

Nevyhovuje Vám dopravní dostupnost za touto službou do jiné obce /města 33,33%


Není zde vůbec k dispozici 50,00%



Služby, které by zpříjemnily život ve městě V šetření se jako tři nejžádanější umístily tyto služby – úklid sněhu – ten by uvítalo 18,87% respondentů, ubytování v domově pro seniory nebo podobném zařízení by si přálo 12,26% dotázaných a dovoz a donáška teplého jídla je postrádána 10,85% našeho vzorku. 9,43% postrádá místnost pro seniory (klub), 8,49% chybí pomoc při velkém nákupu, 6,60% potřebuje pomoc při velkém úklidu domácnosti, 5,66% postrádá službu asistence tělesně postiženým. Shodně 3,77% respondentů by se hodila pomoc při přípravě topiva na zimu (včetně donášky) nebo také doprovod na úřady. Doprovod k lékaři postrádá 2,83% dotázaných. Pomoc při běžném úklidu v domácnosti nebo při praní a žehlení prádla či při donášce vody by v každém z těchto případů uvítalo 1,89% dotázaných. Necelé procento (0,94%) uvedlo jako službu, která by jim zpříjemnila život nákup palivového dřeva.

4. Které z uvedených s luže b by Vám ne jvíce zpříjem nily Váš život ve m ě stě?

Osobní asistence těžce postiženému (stálá či občasná přítomnost osoby)

5,66%

Možnost scházet se v místnosti vyhrazené např. pro seniory Nákup palivového dřeva

9,43% 0,94%

Úklid sněhu Bežné nákupy a pochůzky

18,87% 0,00%

Příprava topiva včetně jeho donášky ke kamnům Donáška vody Pomoc při zajištění velkého úklidu v domácnosti Ubytování v domově pro seniory či obdobném zařízení

3,77% 1,89% 6,60% 12,26%

Doprovod na úřady apod.

3,77%

Doprovod k lékaři

2,83%

Praní a žehlení osobního prádla a jeho drobné 0,00% úpravy Praní a žehlení ložního prádla, popř. jeho drobné úpravy Velký, například týdenní nákup Bežný úklid a údržba domácnosti Dovoz či donáška teplého jídla 0%

1,89% 8,49% 1,89% 10,85% 20%


40%

60%

80%

100%



Tři nejdůležitější/ nejpřínosnější služby Původním záměrem dotazníku bylo tyto tři služby navíc odlišit pořadím, aby bylo jasné jaké pořadí důležitosti tyto služby u respondentů mají. V případě tohoto šetření, kdy je počet respondentů nízký, jsem se rozhodli poptávku po těchto službách vyhodnotit dohromady, a v rámci pořadí důležitosti uvedeme pouze nejfrekventovanější služby. Jako 1. nejdůležitější/ nejpřínosnější služba byl ve více jak v pětině případů (21,74%) uváděn dovoz jídla, 17,39% dotázaných by dala přednost domu s pečovatelskou službou. Zařízení pro důchodce nebo sečení a úklid trávy si přeje shodně 13,04% respondentů. Na tuto otázku odpovědělo 43% z celkového počtu respondentů.

5. 3 podle Vaše ho názoru nejdůležitě jší / ne jpřínosnější služby, které byste osobně ve městě uvítali 1.

úklid sněhu

4,35%

osobní asistence - hlídání, dopomoc

4,35%

příprava topiva

4,35%

proškolení seniorů základního využití internetu

4,35%

docházka zdravotní sestry domů

4,35%

cesta přes Albeř do N. Bystřice

4,35%

sečení trávy ze zahrad a její úklid pomoc při údržbě nebo úklidu

zařízení pro důchodce

dům s pečovatelskou službou

dovoz jídla

0%

13,04%

8,70%

13,04%

17,39%

21,74% 20%

40%


60%

80%

100%



2. nejdůležitější/ nejpřínosnější službou je pro 41,18% dotázaných úklid sněhu, následuje místnost pro seniory a donáška jídel se stejným podílem 17,65%. Na tuto otázku odpovědělo 31% z celkového počtu respondentů.

5. 3 podle Vašeho názoru nejdůležitější / nejpřínosnější služby, které byste osobně ve městě uvítali 2.

týdenní nákup

5,88%

stálá osobní asistence

5,88%

sekání dříví

5,88%

možnost ubytování seniorů v domově pro seniory

5,88%

41,18%

úklid sněhu

místnost pro seniory

17,65%

donáška jídel

17,65%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Úklid sněhu a ubytování v domově pro seniory bylo nejčastěji zmiňováno jako 3. nejdůležitější/ nejpřínosnější služba, tyto služby postrádá shodný podíl - 31,25% respondentů. Na tuto otázku odpovědělo 30% z celkového počtu respondentů.




5. 3 podle Vašeho názoru nejdůležitější / nejpřínosnější služby, které byste osobně ve městě uvítali 3. spravit cesty a silnicez N. Bystřice do Albeře

6,25%

sekání trávy a její úklid ze zahrad

6,25%

asistence postiženým

6,25%

pomoc při nákupu, úklidu

6,25%

místnost pro seniory

6,25%

donáška oběda, popř. doprava do jdelny a zpět

6,25%

úklid sněhu

31,25%

ubytování v domově pro seniory

31,25%

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

V rámci celkového vyhodnocení – nejdůležitějších / nejpřínosnějších služeb se nejčastěji objevuje úklid sněhu, který by si přálo 24,07% dotázaných. Dovoz jídla je nejdůležitější službou pro 16,67% našeho vzorku. Třetí v pořadí je domov důchodců, který chybí 14,81% respondentů. Místnost pro seniory by upřednostňovalo 9,26% dotázaných. 7,41% by uvítalo pomoc při nákupech a v domácnosti – stejný počet uvádí sečení a úklid trávy. Dům s pečovatelskou službou nebo službu osobní asistence postrádá opět shodný podíl respondentů – v tomto případě se jedná o 5,56%. Oprava silnice Albeř – Nová Bystřice je nejdůležitějším tématem pro 3,70% dotázaných. Stejný počet dotázaných z našeho vzorku uvádí pomoc při přípravě topiva. 1,85% by uvítalo proškolení seniorů pro základní využití internetu.




5. Nejdůležitější / nejpřínosnější služby, které byste osobně ve městě uvítali

proškolení seniorů základního využití internetu

1,85% 24,07%

úklid sněhu sečení a úklid trávy příprava topiva pomoc při nákupech a v domácnosti osobní asistence místnost pro seniory/klub důchodců dům s pečovatelskou službou

7,41% 3,70% 7,41% 5,56% 9,26% 5,56% 16,67%

dovoz jídla domov důchodců/ domov pro seniory oprava silnice Albeř - Nová Bystřice

0%

14,81% 3,70% 20%

40%

60%

80%

100%

Informace o sociálních službách Pokud jde o to, kde získat informace o sociálních službách, je situace velmi dobrá – pouze 1,23% dotázaných neví kam se obrátit v případě, že bude potřebovat pomoc v sociální oblasti. Jako zdroj informací je nejčastěji uváděn někdo z pracovníků městského úřadu (35,80%), někdo z rodiny (29,63%) popřípadě některý z pracovníků organizace či zařízení, které sociální služby poskytuje (18,52%). 6,17% by tyto informace hledalo u lékaře, 4,94% u přátel a spolupracovníků. Internet by využilo 2,47% dotázaných a 1,23% by tyto informace hledalo v Novobystřickém zpravodaji.




6. Kam byste se obrátil(a), pokud byste hledal(a) informace o sociálních službách?

Nevím

Jiné zdroje

Internet

Novobystřický zpravodaj

1,23%

0,00%

2,47%

1,23%

Na pracovníka/ pracovnici organizace, o které vím, že podobné služby poskytuje

18,52%

Na pracovníka městského úřadu Na lékaře (obvodního, praktického, odborného, psychiatra)

Na přátele, spolupracovníky

35,80%

6,17%

4,94%

29,63%

Na rodinu

0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

Co by nejvíce usnadnilo život ve městě V tomto případě se více jak dvě pětiny (44,44%) dotázaných shodlo na chybějícím bufetu – levné jídelně. Jako další připomínky se objevily se stejným podílem 11,11% - obchodní středisko s kompletním výběrem zboží, připomínky ke schůdnosti chodníků, úklidu sněhu a stavu laviček, chybějící veřejné WC ve městě, vzájemná tolerance starší a mladší generace a lepší péče o lidi na venkově. Na tuto otázku odpovědělo celkem 17% dotázaných.




7. Co by Vám obecně nejvíce usnadnilo život ve m ěstě?

vzájemná tolerance starší a mladší generace

11,11%

více dbát na lidi i na venkově

11,11%

veřejné WC ve městě

11,11%

schůdnost chodníků, lavičky u cesty, lepší úklid sněhu

11,11%

obchodní středisko - kde by bylo možné nakoupit všechno

11,11%

44,44%

buf et/ jídelna

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Nejpalčivější sociální problém V tomto ohledu se jedná zejména o problémy seniorů. jako prioritní se jeví otázka domu s pečovatelskou službou, který chybí 28,57% dotázaných. Domov důchodců je tímto problémem pro více jak pětinu (21,43%) respondentů. Lékařská péče a nezaměstnanost se v tomto ohledu objevuje se shodným podílem 14,29%. Služby obyvatelům obecně, bydlení v městských bytech a sousední obce uvádí jako nejpalčivější sociální problém shodně 7,14% respondentů. Na tuto otázku odpověděl 26% z celkového počtu respondentů. 8. Co je podle Vás ne jpalčivějším s ociálním problém e m v Nové Bystřici?

sousední obce

7,14%

bydlení v městských bytech

7,14%

obecně služby obyvatelům

7,14%

Zaměstnanost

14,29%

Lékařská péče

14,29%

Domov důchodců

21,43%

Dům s pečovatelskou službou

0%

28,57% 20%

40%


60%

80%

100%



Asistenční služby Na otázku, jak by řešili svou životní situaci v případě, že by byli odkázáni na cizí pomoc, je nejčastější odpověď přestěhování se do některého ze zařízení pro důchodce - do domova důchodců, domu s pečovatelskou službou či penzionu pro seniory – tato odpověď se objevuje ve 35,71% případů. Čtvrtina respondentů v takové situaci zůstala ve svém bytě a spoléhala by na pomoc rodiny. 23,21% by v takové situaci upřednostnila setrvání ve vlastním bytě s pomocí asistenční služby či jiné formy externí asistence. Ve vlastním bytě tedy chce zůstat téměř polovina dotázaných (48,21%). 16,07% dotázaných o formách asistenční nebo jiné pomoci dosud neuvažovalo. 9. Máte představu, jak byste chtěl(a) řešit svoji životní situaci v případě, že byste se neobešel(a) bez pomoci další osoby, např. nemoc, úraz, stáří, apod.?

Nevím, dosud jsem o tom neuvažoval(a)

16,07%

Žít v zařízení pro důchodce (dům s pečovatelskou službou, domov důchodců, penzion pro seniory)

Zůstat žít ve svém bytě za pomoci pečovatelské služby či jiné formy externí asistence

35,71%

23,21%

Zůstat žít ve svém bytě za pomoci rodiny

0,00%

25,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

Služby pro seniory a zdravotně postižené Cílem této otázky bylo zjistit, které ze služeb pro seniory a zdravotně postižené jsou nedostatečné a současně by byly využívány obyvateli Nové Bystřice. Zároveň bylo sledováno, kolik respondentů už těchto služeb využívá – v celkovém počtu je to necelá třetina (32,56%) respondentů, kteří odpověděli na tuto otázku.




Více jak čtvrtina (25,58%) dotázaných dotázaných by chtěla posílit klubovou činnost jako kulturní akce, přednášky, zájezdy nebo vzdělávání – tato služba je v současné době využívána 6,98% respondentů. Bydlení v zařízení s odpovídající péčí by využilo 16,28% našeho vzorku – zatím ji využívá 6,98% respondentů. Služby denního stacionáře by chtělo využít 13,95% účastníků ankety z toho 6,98% už tuto službu využívá. Na chybějící bezbariérové vstupy do veřejných budov si stěžuje 11,63%. Možnosti a stravování a jednorázového poradenství se objevují v 9,30% případů, možnosti stravování jsou využívány 2,33% respondentů. Opakovaná setkání s odborníkem (dávkovým pracovníkem, psychologem nebo sociálním pracovníkem) by si přálo 4,65% dotázaných, přičemž 2,33% už této služby využívá. Stejné hodnoty jako v předchozím případě vykazuje i služba denní péče o nesoběstačného člena domácnosti. Chráněné dílny či bydlení a dopravní obslužnost pro tělesně postižené se objevují v 2,33% případů a stejný podíl dotázaných je také využívá.

10. Které ze služeb pro SENIORY a ZDRAVOTNĚ POSTIŽENÉ jsou podle Vás v Nové Bystřici nedostatečné a současně byste je využíval/a?

32,56%

celkem

Jiné služby (prosím uvedte případně jaké) Klubová činnost – kulturní akce, přednášky, zájezdy, vzdělávání apod. Dopravní obslužnost pro zdravotně postižené

100,00%

0,00% 0,00% 6,98%

25,58%

2,33% 2,33%

Potřebná míra bezbariérových vstupů do veřejných 0,00% 11,63% budov Chráněné dílny či bydlení

6,98% 16,28%

Možnost navštěvovat pečovatelská zařízení na část dne (denní stacionáře)

Denní péče o nesoběstacného člena domácnosti

celkem %

2,33% 2,33%

Možnost bydlet v zařízení, kde se o mne postarají

Možnost stravovat se

s kutečně využívá %

6,98% 13,95% 2,33% 9,30% 2,33% 4,65% 0,00%

Pomoc přímo v domácnosti 0,00% Opakované setkání s odborníkem (napr. dávkovým pracovníkem, psychologem, sociálním pracovníkem)

2,33% 4,65%

Získání jednorázové rady, konzultace či inf ormace o 0,00% 9,30% službách, f inančních dávkách a pomoci vůbec

0,00%

20,00%


40,00%

60,00%

80,00%

100,00 %



Komentáře respondentů Nejčastější stížnosti se týkaly cen potravin – uvedeno v 37,50%. Častěji se objevují výtky směřující k dopravní obslužnosti, pokud občan nemá auto nikam se nedostane. Následuje potřeba častějších kulturních akcí, potřeba uskutečnění projektu sociálních služeb, doprovod na úřady, údržba veřejných prostranství a respektování seniorů. Celkový komentář uvedlo 15% z celkového počtu 54 respondentů.

11. Chtěla(a) byste nám ještě něco sdělit k sociálním službám a životu seniorů obecně v Nové Bystřici?

žiji na vesnici a jak se tu žije důchodcům nikoho nezajímá

12,50%

více kultury - divadlo, alespoň 1x měsíčně kino, míst pro setkání seniorů - klub

12,50%

uskutečnění tohoto projektu

12,50%

občané bez aut nemají o víkendu možnost navštícit příbuzné v nemocnici

12,50%

generace stárne, potřebuji chodit pro léky v zimě prohrnovat sníh, potřebovala bych doprovod a dovoz k lékaři

12,50%

37,50%

potraviny

0%


20%

40%

60%

80%

100%


AKČNÍ PLÁN ROZVOJE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB VE MĚSTĚ NOVÁ BYSTŘICE

Recommend Documents