Akční plán protihlukových opatření pro aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice NÁVRH

EKOLA group, spol. s r.o. Držitel certifikátů: ČSN EN ISO 9001:2009 ČSN EN ISO 14001:2005 ČSN OHSAS 18001:2008

Akční plán protihlukových opatření pro aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice NÁVRH

Souhrnná zpráva Zakázkové číslo: 14.0463-01

EKOLA group, spol. s r.o. Mistrovská 4 108 00 Praha 10 IČ: 63981378 DIČ: CZ63981378 Telefon: +420 274 784 927-9 Fax: +420 274 772 002 E-mail: [email protected] www.ekolagroup.cz

Únor 2015

Akční plán protihlukových opatření pro aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice - NÁVRH

Identifikační list Akce:


Pořizovatel:

Krajský úřad Ústeckého kraje Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem

Zpracovatel:

EKOLA group, spol. s r.o. Mistrovská 558/4 108 00 Praha 10

Hlavní řešitel:

Ing. Libor Ládyš

Řešitelský tým:

Ing. Aleš Matoušek, Ph.D. Bc. Petr Blahník Ing. Alina Purtova Ing. Jiří Šanovec Ing. Tomáš Lindner a kolektiv společnosti EKOLA group, spol. s r.o.

Spolupráce:

Ing. Renáta Feriancová Ing. Jarmila Vargová a kolektiv společnosti AVEKOL, spol. s r.o.

Zakázkové číslo:

14.0463-01

Postupy a metody použité při vyhotovení tohoto díla jsou duševním majetkem společnosti EKOLA group, spol. s r.o., a jsou chráněny autorskými právy ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. v platném znění.

Praha, únor 2015

EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 784 927; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

2


Obsah Vysvětlivky základních použitých zkratek a pojmů .................................................5 A.

Úvod ..................................................................................................7

B.

Proces strategického hlukového mapování – vysvětlení postupů a pojmů .................9

B.1 Pojem strategická hluková mapa .............................................................. 10 B.2 Pojem Akční plán ................................................................................. 11 B.3 Postup řešení akčních hlukových plánů ....................................................... 12 B.3.1

Postup stanovení počtu obyvatel ......................................................... 12

B.3.2

Princip stanovení „hot spots“ ............................................................. 12

C.

Představení řešitele akčního hlukového plánu ............................................... 14

1.

Popisná část – aglomerace Ústí nad Labem - Teplice ....................................... 16

1.1. Popis aglomerace ................................................................................. 16 1.2. Charakteristika pozemních komunikací ....................................................... 18 1.3. Charakteristika železničních tratí ............................................................. 23 1.4. Charakteristika leteckého provozu ............................................................ 24 1.5. Charakteristika integrovaných zařízení ....................................................... 25 2.

Označení pořizovatele ........................................................................... 26

3.

Výčet právních předpisů pro přípravu akčních plánů........................................ 26

4.

Mezní hodnoty hlukových ukazatelů ........................................................... 26

5.

Souhrn výsledků hlukového mapování ......................................................... 27

5.1. Souhrn výsledků ze silničního provozu ........................................................ 27 5.2. Souhrn výsledků ze železničního provozu ..................................................... 28 5.3. Souhrn výsledků z leteckého provozu ......................................................... 28 5.4. Souhrn výsledků z integrovaných zařízení .................................................... 29 5.5. Shrnutí výsledků vlivu jednotlivých zdrojů ................................................... 29 6.

Vyhodnocení odhadu počtu osob exponovaných hlukem, vymezení problémů a situací, které je třeba zlepšit ............................................................................ 30

6.1. Souhrn výsledků ze silničního provozu ........................................................ 31 6.2. Souhrn výsledků ze železničního provozu ..................................................... 46 6.3. Souhrn výsledků z leteckého provozu ......................................................... 49 6.4. Souhrn výsledků z integrovaných zařízení .................................................... 50 7.

Všechna schválená nebo prováděná opatření ke snížení hluku, všechny připravované projekty, včetně návrhů na vyhlášení tichých oblastí v aglomeraci ...................... 58

7.1. Všechna schválená nebo prováděná opatření ke snížení hluku ............................ 58 7.2. Návrh na vyhlášení tichých oblastí v aglomeraci ............................................ 59 7.2.1.

Přístup řešitele k návrhu tichých oblastí v aglomeraci ................................ 59

7.2.2.

Návrh tichých oblastí v aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice........................ 60

7.2.3.

Návrh ochrany tichých oblastí v aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice ............. 61


3


8.

Opatření, která příslušné správní úřady plánují přijmout v průběhu příštích 5 let včetně všech opatření na ochranu tichých oblastí .......................................... 62

8.1. Protihluková opatření pro silniční dopravu ................................................... 62 8.2. Protihluková opatření pro železniční dopravu ............................................... 64 9.

Dlouhodobá strategie ............................................................................ 65

10. Ekonomické informace (pokud jsou dostupné): rozpočty, hodnocení efektivnosti nákladů, hodnocení nákladů a přínosů, odhady snížení počtu osob exponovaných hluku 66 D. Protihluková opatření ............................................................................ 67 D.1 Obecné možnosti snižování hlukové zátěže z automobilové dopravy ..................... 67 D.2 Preferovaná opatření snižování hlukové zátěže z automobilové dopravy v aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice ........................................................................ 72 D.3 Obecné možnosti snižování hlukové zátěže z kolejové dopravy ........................... 73 D.4 Obecné možnosti snižování hlukové zátěže z integrovaných zařízení .................... 74 Opatření na budovách příjemců – viz kapitola D.1. .............................................. 74 E.

Záznamy o konzultacích s veřejností .......................................................... 75

F.

Závěr ............................................................................................... 76

G. Podklady ........................................................................................... 77 H. Přílohy ............................................................................................. 79


4


Vysvětlivky základních použitých zkratek a pojmů AIP AP ČR ČSÚ ES EU GIS GPG

Aeronautical information publication – Letecká informační příručka Akční plán Česká republika Český statistický úřad Evropské společenství Evropská unie Geografické informační systémy „Good Practice Guide for Strategic Noise Mapping and the Production of Associated Data on Noise Exposure – Final Draft, Version 2, WG-AEN, 13th August 2007” (Pokyny pro uplatňování principů správné praxe při mapování hluku a zjišťování příslušných údajů o expozici hluku)

ID hot spot

Označení kritických míst v mapových výstupech

k. ú.

Katastrální území

Ldvn

Hodnota hlukového ukazatele pro den-večer-noc v decibelech (dB) definována vzorcem:

L 618 h L1822 h 5 L 226 h 10 1   10 10 Ldvn  10  log   12 10  4 10  8 10 10    24  

kde Ld Lv Ln

je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normy1 určený za všechna denní období jednoho roku, je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normy1 určený za všechna večerní období jednoho roku, je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normy1 určený za všechna noční období jednoho roku,

kde den je 12 hodin v rozmezí od 6:00 hodin do 18:00 hodin; večer jsou 4 hodiny v rozmezí od 18:00 hodin do 22:00 hodin a noc je 8 hodin v rozmezí od 22:00 hodin do 6:00 hodin. Rok je příslušný kalendářní rok, pokud jde o imise hluku a průměrný rok, pokud jde o meteorologické podmínky. Ukazatel Ldvn charakterizuje obtěžování osob hlukem Ukazatel Ln charakterizuje rušení spánku hlukem

MD ČR MHD MK MO PHC PHO ŘSD ČR SHM SLDB SÚ SÚSUK TŽK 1

Ministerstvo dopravy České republiky Městská hromadná doprava Místní komunikace Městský okruh Protihluková clona Protihlukové opatření Ředitelství silnic a dálnic České republiky Strategická hluková mapa Sčítání lidu, domů a bytů Sčítací úsek ŘSD ČR Správa a údržba silnic Ústeckého kraje Tranzitní železniční koridor

ČSN ISO 1996 - 1 Popis a měření hluku prostředí; Část 1: Základní veličiny a postupy. ČSN ISO 1996 - 2 Popis a měřeni hluku prostředí; Část 2: Získávání údajů souvisejících s využitím území.


5


VFR ŽP ŽST

Visual flight rules – Pravidla pro let za viditelnosti Životní prostředí Železniční stanice


6


A.

Úvod

Hluk je jedním z negativních faktorů životního prostředí, který si lidé vzhledem k intenzivně a dynamicky se rozvíjejícímu průmyslu, infrastruktuře a hospodářství stále více uvědomují. Hluk začíná být velmi obtěžujícím a škodlivým faktorem životního prostředí. Vzhledem k tomu, že problematika hluku vyžaduje systémové nástroje a přístupy k řešení, a to nejen stávající, ale i výhledové akustické situace i v dlouhodobém strategickém hledisku, přistoupily proto členské státy Evropské unie k návrhu a následnému přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. Cílem směrnice 2002/49/ES bylo a je zajistit v členských státech EU jednotné postupy a politiku dlouhodobého snižování environmentálního hluku. Směrnice by tedy měla mimo jiné poskytnout základní podklad pro navazující legislativu regulující hluk, pro vývoj a dokončení opatření týkajících se omezení emisí hluku z velkých zdrojů, a to zejména z provozu silničních a železničních vozidel a infrastruktury, letadel, zařízení určených k použití ve venkovním prostředí, průmyslových zařízení, mobilních strojních zařízení a pro návrh dodatečných krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření. K tomu je však nutné především identifikovat a kvantifikovat akustickou situaci a následně řídit postupy při vytváření budoucí akustické situace pomocí plánovaných opatření, a to především v rámci územního plánování, inženýrských opatření v oblasti dopravních systémů, plánování dopravy, snižování hluku ochrannými protihlukovými opatřeními a rovněž je potřeba řídit i postupy v oblasti ovlivňování zdrojů hluku. Cílem směrnice 2002/49/ES je na základě stanovených priorit definovat společný přístup k vyvarování se, prevenci nebo omezení škodlivých, či obtěžujících účinků hluku ve venkovním prostředí. Strategickým cílem Směrnice 2002/49/ES bylo snížit v rámci celé Evropské unie do roku 2010 počet obyvatel zasažených hlukem ve venkovním prostředí hladinou Ldvn nad 65 dB minimálně o 10 % a do roku 2020 je cílem snížení takto zasažených osob o cca 20 % [2]. Tato směrnice má především strategický charakter sloužící jako podklad pro politiku řízení environmentálního hluku v prostředí. Nemá tedy restriktivní charakter. K tomuto procesu a k jeho cílům slouží jako podklad dva cyklicky se opakující dokumenty – strategické hlukové mapy, které definují zatížení území a počtu osob vždy na konci sledovaného pětiletého období a na ně navazující akční hlukové plány, které navrhují možnosti snížení hluku u zasažené populace. S předkládaným materiálem má být v souladu se směrnicí č. 2002/49/ES seznámena i veřejnost – návrh akčního plánu. Finální akční plán má reagovat i na podněty a připomínky veřejnosti v rámci seznámení se s tímto materiálem. V současné době však neustále dochází v problematice strategického hlukového mapování k nesprávné interpretaci tohoto procesu, a tím i k přeceňování jeho možností. Je třeba si úvodem vysvětlit a uvědomit i základní legislativní fakta. Řešení imisní problematiky hluku v české legislativě lze v současnosti rozdělit do dvou úrovní: 1. Národní právní úprava ochrany zdraví lidí před nepříznivými účinky hluku. 2. Evropská právní úprava o strategickém hodnocení a řízení hluku v životním prostředí. Uvedené zákonné úpravy nelze v žádném případě zaměňovat ani směšovat. Každá má svou úlohu a cíl!


7


Ad 1. Národní právní úprava Vymezuje hluk (zvuk), který může být škodlivý pro zdraví. Pomocí prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 272/2011 Sb.) jsou v národní právní úpravě stanoveny hygienické limity. Tato právní úprava je komplexní úpravou, která je založená na hygienických limitech, řešící hluk ze všech zdrojů hluku, tzn. dopravy na pozemních komunikacích, železnicích, letištích a z průmyslových, stacionárních a ostatních zdrojů hluku. Řeší však nejen venkovní prostor, ale i chráněný vnitřní prostor. Dodržování stanovených limitů je základním a důležitým právním aspektem, který je vynutitelný státním dozorovým orgánem ochrany veřejného zdraví. Nedodržení stanovených limitů vyvolá přijímání dalších opatření, a to i sankčních. Ad 2. Evropská právní úprava Kvantifikuje procesem strategického hlukového mapování hluk, kterému jsou lidé vystaveni v zastavěných územích, ve veřejných parcích, v tichých oblastech v aglomeracích, v blízkosti škol, nemocnic a ostatních oblastech a územích citlivých na hluk, a také vymezuje území, tzv. tiché oblasti ve volné krajině. Jedná se však pouze o definované vybrané zdroje hluku. Kvantifikace a porovnávání akustické situace je založeno na mezních (nikoliv limitních) hodnotách hlukových ukazatelů. Dodržování těchto mezních hodnot pro účely strategického řízení hluku v území nepodléhá státnímu dozoru a tedy ani sankcím. Není vymahatelné! Mezní hodnoty jsou spíše indikátorem akustických kvalit území a při zjištění překročení mezních hodnot mají zodpovědné orgány možnost zvážit zavedení případných opatření ke snížení dopadů hluku v daném území. Proces strategického hlukového mapování je procesem novým nejen v ČR, ale i v EU a je ve své druhém kole. Cílem předkládaného materiálu bude nejen nastínit možnosti a návrhy na snížení hluku v území, ale především nastínit odborné i neodborné veřejnosti maximálně celý proces, jeho možnosti a důsledky. Předkládaný materiál bude v tomto duchu koncipován, a to při zachování požadavků legislativy na základní obsah akčních plánů.


8


B.

Proces strategického postupů a pojmů

hlukového

mapování

–

vysvětlení

Jak již bylo řečeno úvodem, strategické hlukové mapování akustické situace v území lze definovat dvěma systémovými a cyklicky se opakujícími kroky. Krok č. 1: Strategická hluková mapa (SHM) Jedná se o modelové zjištění akustické situace v okolí vybraných zdrojů hluku v požadovaných akustických ukazatelích. Je to vlastně kvantifikace akustické situace k definovanému datu (roku) vždy na konci sledovaného 5 letého období i s uvažováním všech realizovaných protihlukových opatření v území a na posuzovaných zdrojích hluku k datu zpracování SHM. Strategická hluková mapa je základní podkladový dokument pro druhý systémový krok tohoto procesu, a tomu by tedy logicky měly odpovídat i její výstupy. Krok č. 2: Akční hlukový plán (AP) Jeho cílem je řízení postupů a priorit při vytváření budoucí akustické situace pomocí plánovaných opatření v rámci územního plánování, inženýrských opatření v oblasti dopravních systémů, plánování dopravy, snižování hluku ochrannými protihlukovými opatřeními a řízením v oblasti zdrojů hluku ve venkovním prostředí, kdy na základě těchto činností je cílem snížení počtu hlukově zatížených osob v okolí sledovaných zdrojů hluku. Celý proces je stanoven a požadován jako cyklický s minimálním cyklem 5 let, kdy je předpokládáno, že v tomto období může dojít k realizaci některých plánovaných opatření z předchozího kola strategického procesu, které by se zákonitě v dalším kole strategického hlukového mapování již měly na výsledcích projevit. Jak je patrné, jedná se o dlouhodobý proces postupného snižování zatížení území hlukem v okolí legislativou vybraných dominantních zdrojů hluku. Celý proces tedy slouží pro řízení a zpětnou vazbu (kontrolu) úspěšnosti snahy státu, resp. provozovatelů jednotlivých zdrojů hluku při eliminaci jejich negativních dopadů. Pro snadnější orientaci je celý dvoukrokový proces strategického hlukového mapování rámcově ukázán na Obr. 1.


9


Obr. 1 Schéma procesu strategického řešení hlukového zatížení v území

Vybrané zdroje hluku pro 2. kolo strategického procesu hlukového mapování –

všechny aglomerace s více než 100 000 obyvateli, kde jsou sledovány prakticky všechny zdroje hluku;

–

všechny hlavní silnice s intenzitou více než 3 milióny vozidel za rok;

–

hlavní železniční tratě, po kterých projede více než 30 000 vlaků za rok;

–

hlavní civilní letiště, které má více než 50 000 vzletů nebo přistání za rok.

B.1 Pojem strategická hluková mapa Strategická hluková mapa je hlukovou mapou plošného typu, jejíž výstupy a velikost zpracovávaného území odpovídá cíli zpracování tohoto materiálu, a sice že mapa má být podkladem pro strategické rozhodování a řízení hluku v území, a tedy prioritním výchozím podkladem pro zpracování akčních hlukových plánů. Strategická hluková mapa nejen graficky, ale i v textové a tabulkové podobě prezentuje s použitím hlukového ukazatele Ldvn a Ln údaje o stávající hlukové situaci a ukazuje překročení příslušné dohodnuté mezní hodnoty, počet zasažených osob v uvažovaném hlukovém pásmu nebo počet obydlí, škol, nemocnic apod. vystavených hodnotám hlukového ukazatele v řešené oblasti. Strategická hluková mapa je vždy vypracována pro data předcházejícího roku, než je stanoven termín dokončení. Druhé kolo strategického hlukového mapování bylo zpracováno pro rok 2012, ke kterému byly známy intenzity dopravy na komunikační síti. Jako základních vstupních údajů bylo použito oficiální


10


Celostátní sčítání dopravy z roku 2010 (ŘSD ČR). Za správnost těchto vstupních údajů zodpovídá zadavatel a zpracovatelé strategických hlukových map. Strategická hluková mapa je vypracována tak, aby dokumentovala hlukovou situaci v pásmech po 5 dB. Struktura textové i grafické části vychází ze základních požadavků specifikovaných přílohou č. 2 vyhlášky č. 523/2006 Sb. a ze směrnice č. 2002/49/ES. Cílem strategické hlukové mapy by tedy mělo být vytvoření kvalitního podkladu pro stanovení kritických míst tzv. „hot spots“ v území, tzn. stanovení lokalit, kde dochází k překračování mezních hodnot v některém ze zvolených ukazatelů ve vztahu k počtu, resp. hustotě takto zasažených osob.

B.2 Pojem Akční plán Cílem směrnice 2002/49/ES je na základě stanovených priorit definovat společný přístup k vyvarování se, prevenci nebo omezení škodlivých, či obtěžujících účinků hluku ve venkovním prostředí. Akční plán (AP) je tedy podkladem pro řízení postupů při vytváření budoucí akustické situace pomocí plánovaných opatření v rámci územního plánování, inženýrských opatření v oblasti dopravních systémů, plánování dopravy, snižování hluku ochrannými protihlukovými opatřeními a řízením oblasti zdrojů hluku. Cílem akčních plánů je navrženými opatřeními snížení počtu zasažených osob nad mezními hodnotami. Akční plán má jednoznačně charakter strategického dokumentu nad globálními daty a jeho náplň a obsah je taxativně specifikována ve vyhlášce č. 523/2006 Sb., v příloze č. 3. Vzhledem k tomu, že se jedná o strategický dokument, nelze se v něm soustředit na detailní řešení navržených opatření, ale spíše na možnosti snížení hluku, které se potom detailně rozpracují v rámci projektové přípravy odsouhlasených a připravovaných opatření. K dosažení cílů je nutné:   

určení míry expozice hluku ve venkovním prostředí prostřednictvím strategického hlukového mapování s využitím metod hodnocení, které jsou společné pro všechny členské státy; zpřístupnění informací o hluku ve venkovním prostředí a jeho účincích veřejnosti; na základě výsledků hlukového mapování zpracovat a přijmout akční plány jednotlivými členskými státy především pro vytipované „hot spots“, a to s prioritou prevence a snižování hluku ve venkovním prostředí v těchto lokalitách, především s ohledem na lidské zdraví a zachování dobrého akustického prostředí.

Opatření vyplývající z akčních plánů by měla být následně podkladem pro navazující plánování dopravních cest, územní plánování, technická opatření u zdrojů hluku, výběr méně hlučných zdrojů, omezení přenosu hluku, regulativní nebo ekonomická opatření nebo podněty.


11


B.3 Postup řešení akčních hlukových plánů Cílem analýzy prováděné v rámci zpracování akčních plánů je především stanovit kritická místa. V rámci strategického hlukového mapování států EU se kritické lokality v území nazývají „hot spots“. Jedná se o lokality a místa, kde dochází k překračování požadovaných hodnot v některém ze zvolených ukazatelů ve vztahu k počtu, resp. hustotě zasažených obyvatel. Relevantní stanovení „hot spots“ je možné pouze za předpokladu dostupnosti stejných vstupních dat jako při zpracování SHM, především demografických, mapových a dalších digitálních dat. Při porovnání počtu ovlivněných obyvatel a počtu zasažených obytných objektů podle hlukových ukazatelů Ldvn a Ln uvedených ve strategické hlukové mapě je možné konstatovat, že počty ovlivněných obyvatel a obytných domů nad mezní hodnotou pro hlukový ukazatel Ln (noc) jsou vždy vyšší než pro hlukový ukazatel Ldvn. Proto při stanovení kritických míst v aglomeraci a odhadu počtu ovlivněných obyvatel nad mezní hodnotou hlukového ukazatele byl uvažován především ukazatel Ln. Základním podkladem pro zpracování akčního plánu aglomerace Ústí nad Labem - Teplice byla Strategická hluková mapa aglomerace Ústí nad Labem - Teplice (viz podklad [7]), vypracovaná společností EKOLA group, spol. s r.o. Analýzy počtu ovlivněných obyvatel, stanovení kritických míst, vymezení tichých oblastí a další analýzy byly provedeny pomocí softwarů CadnaA a ESRI ArcGIS.

B.3.1 Postup stanovení počtu obyvatel Základem pro výslednou demografickou analýzu byly údaje uvedené v dodaných datech z ČSÚ, tzn. počty obyvatel vztažené k adresním bodům, a tedy k jednotlivým stavbám a datový soubor budov s počtem obyvatel a vypočtenou hodnotou Ldvn a Ln na fasádě ze SHM aglomerace Ústí nad Labem-Teplice (podklad [7]).

B.3.2 Princip stanovení „hot spots“ Na základě výpočtu hodnot hluku na fasádách obytných objektů a počtu obyvatel žijících v těchto objektech je možné graficky znázornit místa, která jsou z hlediska návrhu protihlukových opatření prioritní. Výsledkem je v tomto případě barevná mapa, jež charakterizuje obydlená území, ve kterých dochází k překračování stanovených mezních hodnot hlukového ukazatele (tj. požadavek české legislativy). Principiálně pak při skenování daného území dochází v místě průniků skenovacích ploch při překročení mezních hodnot a vyšší hustotě obyvatel ke změně sytosti barevného zobrazení. Odstín zobrazených barev pak vyjadřuje hustotu obyvatel (počet obyvatel/plochu). Tato analýza je zpracována automatizovaně programem CadnaA. Tímto způsobem byly stanoveny „hot spots“ pro jednotlivé zdroje hluku. V rámci této analýzy byly pro hodnocená území stanoveny vždy dvě priority pro další rozhodování o řešení (viz Obr. 2), a to: 

Priorita I (červený odstín) - vymezuje území, ve kterém je překročena mezní hodnota a současně je zde hustota obyvatel ≥ 10 obyvatel/1 000 m2. Řešení opatření v tomto území by vzhledem k vysoké hustotě obyvatelstva mělo být realizováno v co nejkratším časovém horizontu.



Priorita II (žlutý odstín) – vymezuje území, ve kterém je překročena mezní hodnota a současně je zde hustota obyvatel ≥ 1 obyvatel/1 000 m2.


12


Obr. 2 Příklad zobrazení „hot spots“ v semaforovém zobrazení ve 3D pohledu v programu CadnaA – Teplice


13


C.

Představení řešitele akčního hlukového plánu

Společnost EKOLA group se zabývá problematikou hluku, jeho mapováním a měřením již více jak 24 let. V současné době má společnost 34 zaměstnanců. V pracovním týmu je řada odborníků s dlouholetou praxí v oblasti životního prostředí a akustiky. Pracoviště společnosti se nacházejí v Praze, Plzni, Uherském Hradišti, Teplicích, Turnově a jsou vybavena rozsáhlým technickým zázemím včetně vlastní akreditované akustické laboratoře. Společnost EKOLA group je držitelem certifikátu systému managementu kvality dle požadavků ČSN EN ISO 9001:2009, systému environmentálního managementu dle požadavků ČSN EN ISO 14001:2005 a systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci dle požadavků ČSN OHSAS 18001:2008 a je zapojena do projektu „Zelená firma“. Společnost se zabývá nejenom problematikou hluku, ale i komplexním posuzováním vlivů staveb, činností a technologií na životní prostředí ve smyslu zákona č. 244/1992 Sb., resp. zákona č. 100/2001 Sb. (EIA) v platném znění a ekologickými audity. V této komplexní činnosti zpracovává především zakázky většího rozsahu pro liniové stavby a záměry, u nichž největším negativním dopadem na životní prostředí je vliv dopravy. Kromě řešení úloh standardního charakteru řeší i nestandardní a problémové akustické situace v oblasti dopravy, včetně dopravy letecké. Tomu odpovídá jak odborné zázemí společnosti, tak i technické vybavení, které je neustále doplňováno a rozšiřováno vzhledem k nejnovějším poznatkům v oblasti. Společnost disponuje největší akreditovanou laboratoří v ČR a výpočetním centrem pro hlukové modelování a mapování velkých územních celků. Akreditovaná laboratoř č. 1329 má akreditace pro měření a výpočty hluku, měření vibrací, umělého osvětlení, mikroklimatu, prašnosti a vzorkování ovzduší. Společnost je také zkušebnou č. 3 (akustika) akreditované laboratoře č. 1234 autorizované osoby č. 227 a notifikované osoby č. 1516 pro výkon státního zkušebnictví ve stavebnictví. Současně je společnost akreditována jako poskytovatel zkoušení způsobilosti (ZZ) č. 7011 dle ČSN EN ISO/IEC 17043:2010 a organizuje programy zkoušení způsobilosti. Společnost má vybudované i vlastní pracoviště informatiky (GIS) a grafiky s dlouhodobou historií a zkušenostmi, neboť jako první v ČR začala využívat v akustice, a především v hlukovém mapování, právě nástroje GIS. Společnost je držitelem Osvědčení o autorizaci k hodnocení zdravotních rizik expozice hluku. Pracovníci společnosti spolupracují na řadě výzkumných a vývojových úkolů ve vztahu k metodickým postupům při měření i výpočtech, při vývoji měřicích systémů, měřicích a výpočetních postupů, a také na připomínkování hlukové legislativy. V roce 2011-12 společnost vybudovala a zahájila činnost v jednom z nejmodernějších pracovišť lokalizace a identifikace zdrojů hluku. Toto pracoviště je jako první a zatím jediné komerční v ČR. V rámci své činnosti společnost využívá ojedinělé zařízení pro vizualizaci zvuku – akustickou kameru. Příklady výstupů z akustické kamery viz Obr. 3. V rámci zpracování prvního kola strategických hlukových map pro Českou republiku zpracovala společnost EKOLA group strategické hlukové mapy plošně pro větší část území ČR, konkrétně pro komunikační síť v rozsahu 1 005 km v regionu Středočeském, v regionu Vysočina a regionech Jihomoravském, Zlínském, Olomouckém, Moravskoslezském a pro letiště Praha Ruzyně. Současně jako člen nadnárodní společnosti EUROAKUSTIK byla jedním ze spoluřešitelů strategických hlukových map silniční sítě ve Slovenské republice a pro aglomeraci Bratislava. Dále se společnost podílela i na navazujícím zpracování akčních hlukových plánů hlavních pozemních komunikací a hlavních železničních tratí v ČR a SR a zpracovala 20 akčních hlukových plánů, např. akční plány pro hlavní pozemní komunikace ve správě Středočeského, Plzeňského a Ústeckého kraje nebo pro hlavní pozemní komunikace ve správě ŘSD ČR v kraji Libereckém, Vysočina nebo Jihomoravském a dále akční plán pro aglomerace Brno a Ostrava.


14


V rámci zpracování druhého kola strategických hlukových map pro Českou republiku zhotovila společnost EKOLA group v rámci Sdružení – SHM strategické hlukové mapy pro aglomerace Plzeň a Ústí nad Labem – Teplice. Obr. 3 Akustická kamera a příklady výstupu z akustické kamery – vizualizace zvuku

Zdroj: [23] V následujícím textu číslování kapitol respektuje číslování základních požadavků na obsah akčních plánů dle vyhlášky č. 523/2006 Sb.


15


1. Popisná část – aglomerace Ústí nad Labem - Teplice 1.1.

Popis aglomerace

Aglomerace Ústí nad Labem - Teplice je definována dle vyhlášky č. 561/2006 Sb. o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku a zasahuje na území těchto měst a obcí: 

Ústí nad Labem,



Teplice,



Bystřany,



Dubí,



Chabařovice,



Chlumec,



Krupka,



Novosedlice,



Proboštov,



Přestanov,



Ryjice,



Trmice,



Újezdeček.

Aglomerace Ústí nad Labem - Teplice se nachází v severozápadní části České republiky v Ústeckém kraji. Základní údaje o aglomeraci jsou uvedeny v Tab. 1. Nejdůležitějšími komunikacemi v aglomeraci jsou dálnice D8 mezi Prahou a Drážďanami, která je vedena západním dálničním obchvatem kolem města Ústí nad Labem, a rychlostní silnice R63 mezi Řehlovicemi a Teplicemi. K nejzatíženějším komunikacím v aglomeraci patří dálnice D8 a silnice první třídy I/8, I/13, I/30 a I/62. Na území města Ústí nad Labem patří mezi nejzatíženější ulice Žižkova, která propojuje dálnici D8 a silnici I/30, dále pak ulice Pražská, Přístavní a Sociální péče. Mezi další významné komunikace patří ulice Krušnohorská, Hoření a Důlce, které přivádějí dopravu ze severu z dálnice D8 do centra města. Městská hromadná doprava v Ústí nad Labem je zajišťována 11 trolejbusovými a 23 autobusovými linkami (včetně nočních). Na území města Teplice patří k nejzatíženějším ulicím Masarykova třída, Okružní, Riegrova a Nákladní, po kterých je přiváděna doprava ze směru od Ústí nad Labem. Dále pak k nejzatíženějším komunikacím patří průtah městem - silnice I/8. Mezi další významné komunikace patří ulice Jateční, Libušina, Duchcovská a Alejní. Městská hromadná doprava v Teplicích je zajišťována 7 trolejbusovými a 29 autobusovými linkami. Železniční doprava v aglomeraci má důležitý význam, neboť zde prochází řada důležitých železničních tratí včetně I. a IV. tranzitního železničního koridoru, který je hlavním dálkovým železničním tahem mezi Břeclaví a Děčínem, resp. Horním Dvořištěm a Děčínem. Seznam posuzovaných tratí v aglomeraci je uveden v Tab. 4. V celé aglomeraci je velice významná také železniční nákladní doprava. Na území aglomerace se nachází jediné letiště Ústí nad Labem. Jedná se o neveřejné vnitrostátní letiště, kdy hranice aglomerace protíná jeho vzletovou a přistávací dráhu.


16


Obr. 4 Poloha aglomerace Ústí nad Labem - Teplice v rámci ČR

Tab. 1 Základní údaje o aglomeraci Ústí nad Labem – Teplice 171,5 km2

Rozloha Počet katastrálních území

51

Počet městských částí

4

Trvalý počet obyvatel dle SLDB 2011 Hustota zalidnění

180 734 obyvatel 1 054 obyvatel na km2 Zdroj: [22]

Údaje o počtu obyvatel vychází ze Sčítání lidu, domů a bytů 2011 (SLDB 2011), které bylo poskytnuto Českým statistickým úřadem v roce 2013 (viz podklad [22]).


17


Obr. 5 Mapa katastrálních území aglomerace Ústí nad Labem - Teplice

Zdroj: [5]

1.2.

Charakteristika pozemních komunikací

V následujících tabulkách je uveden popis hlavních pozemních komunikací v aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice.


18


Tab. 2 Základní popis hlavních pozemních komunikací aglomerace Ústí nad Labem - Teplice

Kom.

Typ komunikace

Popis komunikace

Čtyřpruhová, směrově dělená

Funkce a poloha komunikace v aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice

Mezinárodní komunikace procházející Chlumec u Chabařovic, východně od města Ústí nad Labem ve Český Újezd, Hrbovice, směru S-J. Předlice, Trmice, Koštov

D8

Dálnice

I/8

Silnice I. třídy

Dvoupruhová a čtyřpruhová, Mezinárodní komunikace procházející obousměrná, směrově aglomerací středem města Teplice ve dělená směru SZ-JV.

Silnice I. třídy

Nadregionální komunikace procházející Dvoupruhová a čtyřpruhová, aglomerací skrz Teplice a dále pokračuje obousměrná, směrově kolem letiště Ústí nad Labem ve směru JZdělená SV.

I/13

Výčet k. ú., jimiž komunikace prochází na území aglomerace Ústí nad Labem Teplice

Cínovec, Dubí u Teplic, Dubí-Pozorka, Teplice, Prosetice Kladruby u Teplic, Nová Ves u Teplic, Teplice, Teplice-Trnovany, Sobědruhy, Nové Modlany, Soběchleby u Krupky, Přestanov, Chlumec u Chabařovic

Silnice I. třídy

Dvoupruhová, místy třípruhová, obousměrná a dále čtyřpruhová, směrově dělená

Regionální komunikace procházející městem Ústí nad Labem ve směru SZ-JV.

Chlumec u Chabařovic, Všebořice, Bukov, Ústí nad Labem, Vaňov

I/62

Silnice I. třídy

Dvoupruhová, místy čtyřpruhová, obousměrná

Regionální komunikace procházející městem Ústí nad Labem podél řeky Labe ve směru Z-V.

Krásné Březno, Neštěmice, Mojžíř, Neštědice

II/253

Silnice II. třídy

Dvoupruhová, obousměrná

Regionální komunikace, která se nachází jihozápadně od města Ústí nad Labem, trasována ve směru S-J.

Předlice, Trmice

II/254

Silnice II. třídy


Regionální komunikace procházející východní částí města Teplice ve směru Z-V.

Hudcov, TepliceŘetenice, Teplice

I/30


Celková intenzita dopravy Denní

Roční

Voz/den

Voz/rok

9 600

3 504 000

až 12 800 10 956 až 18 584

až 4 672 000 3 998 940 až 6 783 160

12 114

4 421 610

až

až

18 839

6 876 235

9 924

3 622 260

až

až

22 387

8 171 255

9 924

3 622 260

až 22 387 9 833

až 8 171 255 3 589 045

až 11 493 8 398

až 4 194 945 3 065 270

až 10 735

až 3 918 275

19


Kom.

Typ komunikace

Popis komunikace




Roční

Voz/den

Voz/rok

9 237

3 371 505

II/261

Silnice II. třídy


Regionální komunikace nacházející se na jižním a jihozápadním okraji města Ústí nad Labem, která dále pokračuje ve směru S-J.

II/613

Silnice II. třídy

Třípruhová, místy čtyřpruhová, obousměrná, směrově dělená

Regionální komunikace procházející jižním Trmice, Ústí nad Labem, okrajem Ústí nad Labem ve směru Z-V. Střekov

8 758 až 16 374

3 196 670 až 5 976 510

ul. Bílinská a U Trati

Místní komunikace

Čtyřpruhová, obousměrná

Místní komunikace v městské části Ústí nad Labem - centrum ve směru SZ-V, která je ohraničena okružní křižovatkou s ulicí Střelecká a křižovatkou s ulicí Revoluční.

Ústí nad Labem

15 501

5 657 865

ul. Bratislavská, Velká Místní Hradební komunikace a Winstona Churchilla

Místní komunikace v centru města Ústí nad Dvoupruhová, obousměrná, Labem ve směru V-SZ, která je ohraničena místy jednosměrná křižovatkou s ulicí Důlce a s okružní křižovatkou s ulicí Masarykova.

Ústí nad Labem

16 673

6 085 645

ul. Drážďanská

Místní komunikace

Dvoupruhová, komunikace

Krásné Březno

8 934

3 260 910

ul. Klíšská a Panská

Místní komunikace

Dvoupruhová, místy čtyřpruhová, obousměrná

Ústí nad Labem

8 618

3 145 570

ul. Malátova, Na Návsi a Výstupní

Místní komunikace


Ústí nad Labem, Krásné Březno

8 384

3 060 160

8 857

3 232 805

až

až

15 646

5 710 790

ul. Masarykova

Místní komunikace

Dvoupruhová, místy třípruhová, obousměrná

Místní komunikace ve městě Ústí nad Labem ve směru Z-V ohraničená křižovatkami s ulicemi Přístavní a Neštěmická. Místní komunikace ve městě Ústí nad Labem ve směru SZ-J a je ohraničena křižovatkami Londýnská a Revoluční. Místní komunikace ve městě Ústí nad Labem ve směru SZ-JV, která je ohraničena křižovatkami s ulicemi Hoření a Neštěmická. Místní komunikace ve městě Ústí nad Labem ve směru SZ-JV, která je ohraničená okružními křižovatkami s ulicí Winstona Churchilla a Na Rondelu a dále pak křižovatkami ulic Pařížská a Špitálské nám.


Střekov

Ústí nad Labem, Klíče, Bukov

20


Kom.

Typ komunikace

Popis komunikace

ul. Na Hrázi

Místní komunikace


ul. Neštěmická a Krčínova

Místní komunikace

Dvoupruhová, místy čtyřpruhová, obousměrná, směrově dělená

ul. Pařížská

Místní komunikace


ul. Revoluční a Tovární

Místní komunikace


ul. Stanová a Jana Koziny

Místní komunikace


ul. Stříbrnická

Místní komunikace


Mariánský most

Místní komunikace

Čtyřpruhová, směrově dělená


Místní komunikace ve městě Teplice, která je ohraničena křižovatkami s ulicí Husitskou a s ulicí Jateční (II/254). Místní komunikace v městské části Ústí nad Labem - Neštěmice, která je ohraničena křižovatkami s ulicemi Drážďanská a Výstupní. Místní komunikace v městské části Ústí nad Labem-centrum, která je ohraničena křižovatkami s ulicemi Masarykova a Velká Hradební. Místní komunikace v městské části Ústí nad Labem-centrum ve směru Z-V, která je ohraničena křižovatkami s ulicemi Panská a Majakovského. Místní komunikace v městské části TepliceTrnovany ve směru J-SV, která je ohraničena okružními křižovatkami s ulicemi Riegrova a Přítkovská. Místní komunikace v městské části Ústí nad Labem – Severní Terasa, která je ohraničena křižovatkou s ulicí Na Návsi a okružní křižovatkou s ulicí Krušnohorská. Místní komunikace na Mariánském mostě vedoucí přes řeku Labe.




Roční

Voz/den

Voz/rok

Teplice

12 551

4 581 115

Ústí nad Labem

9 110

3 325 150

Ústí nad Labem

10 616

3 874 840

Ústí nad Labem

10 306

3 761 690

9 750 až

3 558 750 až

9 804

3 578 460

Ústí nad Labem

12 353

4 508 845

Ústí nad Labem

14 398

5 255 270

Teplice-Trnovany

21


Obr. 6 Komunikační síť na území aglomerace

Zdroj: [7] Na území aglomerace Ústí nad Labem - Teplice je jedním z dominantních zdrojů akustických emisí právě silniční doprava provozovaná na různých typech komunikací odlišných vlastníků a správců. Z uvedených důvodů je v následující tabulce uveden stručný přehled vlastníků a správců komunikací na území aglomerace Ústí nad Labem - Teplice. Tab. 3 Přehled vlastníků a správců komunikací na území aglomerace Ústí nad Labem - Teplice Typ komunikace

Vlastník komunikace

Správce komunikace

Stát (MD ČR)

ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic ČR

Krajský úřad Ústeckého kraje

SÚSUK Správa a údržba silnic Ústeckého kraje

Dálnice Rychlostní komunikace Silnice I. třídy Silnice II. a III. třídy

Statutární město Ústí nad Labem

Magistrát města Ústí nad Labem – oddělení správy komunikací

Místní komunikace Statutární město Teplice

Magistrát města Teplice – oddělení dopravy a životního prostředí

Městská hromadná doprava v Ústí nad Labem je zajišťována pomocí jedenácti trolejbusových a 23 autobusových linek (včetně nočních). Provozovatel MHD je Dopravní podnik města Ústí nad Labem a.s. Městská hromadná doprava v Teplicích je zajišťována pomocí sedmi trolejbusových a 29 autobusových linek. Provozovatel MHD je ARRIVA TEPLICE s.r.o.


22


1.3.

Charakteristika železničních tratí

Ústí nad Labem je jednou z důležitých středoevropských železničních stanic, která leží na I. tranzitním koridoru na mezinárodní trase Berlín - Drážďany – Ústí nad Labem – Praha – Brno – Vídeň – Bratislava a na IV. tranzitním koridoru na mezinárodní trase Berlín – Drážďany – Ústí nad Labem – České Budějovice – Linec. Z Ústí nad Labem směřují železniční tratě do těchto směrů: Ústí nad Labem – Děčín – Drážďany Ústí nad Labem – Praha Ústí nad Labem – Chomutov – Karlovy Vary Součástí aglomerace Ústí nad Labem – Teplice je I. a IV. železniční koridor. I. železniční koridor je veden na území ČR ze státní hranice s Německem přes Ústí nad Labem, Prahu, Pardubice, Brno směrem ke státní hranici se Slovenskem a Rakouskem. IV. železniční koridor je veden na území ČR ze státní hranice s Německem přes Ústí nad Labem, Prahu, Tábor, České Budějovice ke státní hranici s Rakouskem. V Následující tabulce je uveden základní popis železničních tratí v aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice. Tab. 4 Základní popis železničních tratí aglomerace Ústí nad Labem - Teplice Číslo traťového úseku v Označení aglomeraci

Hlavní významné k. ú. aglomerace, jimiž traťový úsek prochází

Lysá nad Labem – Mělník – Litoměřice Brná nad Labem, Střekov, Ústí nad – Ústí nad Labem Labem

072

073 090

Hlavní významné lokality, jimiž železniční tratě prochází

I. koridor, IV. koridor

Ústí nad Labem - Děčín

Střekov, Svádov

Praha – Roudnice nad Labem – Ústí nad Labem - Děčín

Vaňov, Ústí nad Labem, Krásné Březno, Neštěmice, Mojžíř Ústí nad Labem, Předlice, Český Újezd, Chabařovice, Soběchleby u Krupky, Bohosudov, Krupka, Teplice-Trnovany, Teplice, Teplice-Řetenice, Újezdeček

130

Ústí nad Labem – Teplice - Chomutov

131

Ústí nad Labem - Bílina

Ústí nad Labem, Trmice


23


Obr. 7 Železniční síť na území aglomerace

Zdroj: [7]

1.4.

Charakteristika leteckého provozu

Na území aglomerace Ústí nad Labem - Teplice se nachází následující letiště: Letiště Ústí nad Labem - LKUL Letiště Ústí nad Labem slouží především jako sportovní letiště a pro výcvikové účely. Systém navádění letiště je pouze VFR. Systém pro noční provoz na letišti není. Systém létání v blízkosti letiště z hlediska protihlukových postupů je dán stanoveným okruhem a minimální výškou přeletů obcí v provozním řádu letiště a v AIP ČR.


24


1.5.

Charakteristika integrovaných zařízení

V následující tabulce (viz Tab. 5) je uveden základní přehled integrovaných zařízení (průmyslové zdroje hluku) v aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice. Tab. 5 Základní přehled integrovaných zařízení K. ú., kde se zdroj nachází

Dubí-Bystřice Trmice Všebořice Trmice Střekov TepliceŘetenice Soběchleby u Krupky

Podnik

Zaměření

Avirunion a.s. Dalkia Česka republika, a.s. DEKONTA, a.s. DEKONTA, a.s. ENERGY Ústí nad Labem, a.s.

Výroba obalového skla Teplárna Skládka průmyslových odpadů Spalovna průmyslových odpadů Spalovací zařízení

Glaverbel Czech a.s.

Výroba plochého skla

KNAUF INSULATION, spol. s r.o.

Neštěmice

Vodní sklo, a.s.

Trmice

KS Kolbenschmidt Czech Republic, a.s.

Teplice Střekov Trmice Ústí nad Labem Střekov

Marius Pedersen a.s. SETUZA, a.s. PLP, a.s. SPOLCHEMIE, a.s. STZ, a.s.

Výroba minerální skelné vlny Výroba základních anorganických chemikálií Výroba dílů pro automobilový průmysl Řízená skládka odpadů Chemická výroba Lihovar Chemická výroba Čistírna odpadních vod

Obr. 8 Vymezení ploch integrovaných zařízení na území aglomerace

Zdroj: [7]


25


2. Označení pořizovatele Pořizovatel:

Krajský úřad Ústeckého kraje Velká Hradební 3118/48 400 02 Ústí nad Labem

3. Výčet právních předpisů pro přípravu akčních plánů Strategické hlukové mapy a odpovídající akční plány jsou pořizovány na základě požadavků Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. Část této směrnice byla v ČR transponována do zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně do § 78, § 80 odst. 1 písm. q) až r), § 81, § 81a, § 81b, § 81c. Další část této směrnice byla transponována i do Čl. XII zákona č. 222/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Prováděcími právními předpisy jsou: 1. Vyhláška č. 523/2006 Sb., která stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (dále jen vyhláška o hlukovém mapování). 2. Vyhláška č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku.

4. Mezní hodnoty hlukových ukazatelů Mezní hodnoty pro strategické hlukové mapování v ČR jsou stanoveny vyhláškou č. 523/2006 Sb. o hlukovém mapování, §2, odst. 3. Citace: Hlukové ukazatele a jejich mezní hodnoty (3) Pro hlukové ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn) a pro noc (Ln) se stanoví tyto mezní hodnoty: a) pro silniční dopravu Ldvn se rovná 70 dB a Ln se rovná 60 dB. b) pro železniční dopravu Ldvn se rovná 70 dB a Ln se rovná 65 dB. c) pro leteckou dopravu Ldvn se rovná 60 dB a Ln se rovná 50 dB. d) pro integrovaná zařízení Ldvn se rovná 50 dB a Ln se rovná 40 dB.


26


5. Souhrn výsledků hlukového mapování Kapitola se zabývá sumarizací výsledků pro jednotlivé zdroje hluku v aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice vycházející z podkladu [7]. Výsledky jsou prezentovány v jednotlivých hlukových pásmech pro hlukové ukazatele Ldvn a Ln. V Tab. 6 a Tab. 7 jsou uvedeny celkové odhadované počty osob žijících ve stavbách pro bydlení a počet staveb pro bydlení zasažených hlukem v jednotlivých pásmech ze všech zdrojů (silniční doprava, kolejová doprava, letecká doprava, integrovaná zařízení) na území aglomerace Ústí nad Labem - Teplice viz podklad [7]. Odhad byl vypracován pro výšku 4 m nad zemí a pro nejvíce vystavené části obvodového pláště, a to pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn) v dB: 55-59, 60-64, 65-69, 70-74, >75 a pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro noc (Ln) v dB: 45-49, 50-54, 55-59, 60-64, 6569, >70. Tab. 6 Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech Ldvn [dB] zasažených ze všech zdrojů Ldvn [dB]

Ukazatel

55-59

60-64

65-69

70-74

>75

Počet osob (ve stovkách)

71 000

48 800

21 400

6 300

400

Počet staveb pro bydlení

6 552

3 922

2 221

781

61

Tab. 7 Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech Ln [dB] zasažených ze všech zdrojů Ln [dB]

Ukazatel

45-49

50-54

55-59

60-64

65-69

>70


68 900

51 800

21 100

8 500

1 100

0


6 460

4 177

2 127

1 031

174

1

5.1.

Souhrn výsledků ze silničního provozu

V Tab. 8 a Tab. 9 jsou uvedeny celkové odhadované počty osob žijících ve stavbách pro bydlení a počet staveb pro bydlení zasažených hlukem v jednotlivých pásmech ze silničního provozu na území aglomerace Ústí nad Labem - Teplice viz podklad [7]. Odhad byl vypracován pro výšku 4 m nad zemí a pro nejvíce vystavené části obvodového pláště, a to pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn) v dB: 55-59, 60-64, 65-69, 70-74, >75 a pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro noc (Ln) v dB: 45-49, 50-54, 55-59, 60-64, 65-69, >70. Tab. 8 Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech Ldvn [dB] zasažených ze silničního provozu Ukazatel

Ldvn [dB] 55-59

60-64

65-69

70-74

>75


71 400

47 900

20 600

5 800

400


6 636

3 839

2 060

694

54


27


Tab. 9 Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech Ln [dB] zasažených ze silničního provozu Ln [dB]

Ukazatel

45-49

50-54

55-59

60-64

65-69

>70


70 600

50 300

20 000

7 600

900

0


6 648

4 028

1 986

868

131

0

5.2.

Souhrn výsledků ze železničního provozu

V Tab. 10 a Tab. 11 jsou uvedeny celkové odhadované počty osob žijících ve stavbách pro bydlení a počet staveb pro bydlení zasažených hlukem v jednotlivých pásmech ze železničního provozu na území aglomerace Ústí nad Labem - Teplice viz podklad [7]. Odhad byl vypracován pro výšku 4 m nad zemí a pro nejvíce vystavené části obvodového pláště, a to pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn) v dB: 55-59, 60-64, 65-69, 70-74, >75 a pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro noc (Ln) v dB: 45-49, 50-54, 55-59, 60-64, 65-69, >70. Tab. 10 Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech Ldvn [dB] zasažených ze železničního provozu Ldvn [dB]

Ukazatel

55-59

60-64

65-69

70-74

>75


3 800

1 600

1 200

400

0


470

287

204

61

1

Tab. 11 Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech Ln [dB] zasažených ze železničního provozu Ln [dB]

Ukazatel

45-49

50-54

55-59

60-64

65-69

>70


6 100

3 000

1 500

900

200

0


761

373

288

147

38

1

5.3.

Souhrn výsledků z leteckého provozu

V Tab. 12 a Tab. 13 jsou uvedeny celkové odhadované počty osob žijících ve stavbách pro bydlení a počet staveb pro bydlení zasažených hlukem v jednotlivých pásmech z leteckého provozu na území aglomerace Ústí nad Labem - Teplice viz podklad [7]. Odhad byl vypracován pro výšku 4 m nad zemí a pro nejvíce vystavené části obvodového pláště, a to pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn) v dB: 55-59, 60-64, 65-69, 70-74, >75 a pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro noc (Ln) v dB: 45-49, 50-54, 55-59, 60-64, 65-69, >70. Tab. 12 Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech Ldvn [dB] zasažených z leteckého provozu Ukazatel

Ldvn [dB] 55-59

60-64

65-69

70-74

>75


0

0

0

0

0


0

0

0

0

0


28


Tab. 13 Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech Ln [dB] zasažených z leteckého provozu Ln [dB]

Ukazatel

45-49

50-54

55-59

60-64

65-69

>70


0

0

0

0

0

0


0

0

0

0

0

0

5.4.

Souhrn výsledků z integrovaných zařízení

V Tab. 14 a Tab. 15 jsou uvedeny celkové odhadované počty osob žijících ve stavbách pro bydlení a počet staveb pro bydlení zasažených hlukem v jednotlivých pásmech z integrovaných zařízení na území aglomerace Ústí nad Labem - Teplice viz podklad [7]. Odhad byl vypracován pro výšku 4 m nad zemí a pro nejvíce vystavené části obvodového pláště, a to pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn) v dB: 55-59, 60-64, 65-69, 70-74, >75 a pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro noc (L n) v dB: 45-49, 50-54, 55-59, 60-64, 65-69, >70. Tab. 14 Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech Ldvn [dB] zasažených z integrovaných zařízení Ldvn [dB]

Ukazatel

55-59

60-64

65-69

70-74

>75


200

0

0

0

0


33

5

0

0

0

Tab. 15 Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech Ln [dB] zasažených z integrovaných zařízení Ln [dB]

Ukazatel

45-49

50-54

55-59

60-64

65-69

>70


200

0

100

0

0

0


28

3

0

0

0

0

5.5.

Shrnutí výsledků vlivu jednotlivých zdrojů

Z výše uvedených souhrnů výsledků hlukového mapování je patrné, že hlavním zdrojem hluku v aglomeraci Ústí nad Labem, který ovlivňuje nejvíce obyvatel, je liniový dopravní zdroj, konkrétně silniční doprava. Ovlivnění obyvatel z průmyslových zdrojů a ze železničního provozu není oproti vlivu silničního provozu významné.


29


6. Vyhodnocení odhadu počtu osob exponovaných hlukem, vymezení problémů a situací, které je třeba zlepšit Kapitola se zabývá vyhodnocenými lokalitami, které na základě předložených strategických hlukových map byly analyzovány jako kritická místa, tzv. „hot spots“. Jedná se o lokality, kde by z akustického hlediska mělo dojít postupně ke zlepšení stávající situace. Popis postupů této analýzy byl popsán v kapitole B.3. V následujících podkapitolách jsou pro jednotlivé zdroje hluku (silniční doprava, železniční doprava, letecká doprava a průmyslové zdroje) uvedeny tabulky a mapy všech lokalit, kde byla na základě provedené analýzy zaznamenána kritická místa. Odhad počtu zasažených osob, vycházející z adresných bodů a datové sady budov ze SHM, byl proveden pro deskriptor Ln, resp. pro deskriptor Ldvn v případě železniční dopravy. Posouzení pro výše uvedené deskriptory bylo provedeno z toho důvodu, že při porovnání počtu ovlivněných obyvatel a počtu zasažených obytných objektů, podle hlukových ukazatelů Ldvn a Ln uvedených ve strategické hlukové mapě lze zjistit, že počty ovlivněných obyvatel a obytných domů nad mezní hodnotou pro hlukový ukazatel Ln (noc) jsou v případě hluku z pozemních a komunikací a integrovaných zařízení vyšší než pro hlukový ukazatel Ldvn. V případě železniční dopravy jsou počty vyšší pro ukazatel Ldvn. Proto při stanovení kritických míst v sídlech a odhadu počtu ovlivněných obyvatel nad mezní hodnotou hlukového ukazatele pro byl uvažován ukazatel, který zahrnuje více ovlivněných obyvatel a objektů. Tím jsou prezentované výsledky na straně bezpečnosti. V mapových přílohách č. 1, 2 a 3 jsou prezentovány počty osob zasažených hlukem z pozemních komunikací, železniční dopravy, resp. integrovaných zařízení nad mezními hodnotami ukazatele Ln (v případě železniční dopravy Ldvn) pro jednotlivá katastrální území aglomerace Ústí nad Labem - Teplice.


30


6.1.

Souhrn výsledků ze silničního provozu

V Tab. 16 a Tab. 17 je uveden počet osob v jednotlivých pásmech zasažených z provozu na pozemních komunikacích v lokalitách s výskytem kritických míst získaný na základě provedené analýzy. V Tab. 18 jsou uvedeny všechny lokality, kde byla zaznamenána kritická místa včetně počtu zasažených obyvatel v prioritě I a II nad mezní hodnotou Ln > 60 dB. V Tab. 19 je uveden souhrn a lokalizace kritických míst („hot spots“) priority I. Situace jednotlivých kritických míst („hot spots“) priority I jsou uvedeny na Obr. 9 až Obr. 17. Všechny lokality priority I a II jsou znázorněny v mapové příloze č. 4. Tab. 16 Počet osob v jednotlivých pásmech Ldvn [dB] zasažených z provozu na pozemních komunikacích v lokalitách s výskytem kritických míst Ldvn [dB] Obec

Ústí nad Labem

Teplice

Dubí Chabařovice

Krupka

Novosedlice Proboštov

Název a kód katastrálního území

Nad 70-74 mezní ≥75 dB dB hodnotou (70 dB) 220 0 220

50-54 dB

55-59 dB

60-64 dB

65-69 dB

Bukov [775096]

667

2 495

1 792

785

Klíše [775053]

1 111

2 391

1 461

1 256

212

0

212

Krásné Březno [775266]

1 155

7 909

4 662

261

182

0

182

Neštěmice [703869]

607

2 338

1 104

1 307

153

0

153

Předlice [775002]

399

934

235

124

203

0

203

Střekov [775258]

1 433

4 117

3 283

1 345

132

0

132

Ústí nad Labem [774871]

4 735

9 220

8 331

4 031

1 141

77

1 218

Vaňov [776807]

11

136

345

106

84

65

149

Teplice [766003] Teplice-Řetenice [766135] Teplice-Trnovany [766259] Dubí u Teplic [633381]

721

6 839

5 854

4 445

1302

4

1 306

390

1 186

971

1 085

197

0

197

3 062

6 704

7179

1 635

385

160

545

1 084

1295

475

620

177

0

177

Dubí-Bystřice [633402]

212

370

126

310

205

0

205

Dubí-Pozorka [633461]

150

423

253

45

172

48

220

Chabařovice [650498]

266

836

615

491

32

0

32

Bohosudov [675288]

937

2 143

393

247

35

0

35

Krupka [675261]

439

1 284

426

182

57

0

57

1 041

14

100

0

0

0

78

51

21

165

14

179

186

58

168

40

0

40

120

637

486

505

472

0

472

607

813

331

357

106

0

106

54

62

26

38

40

0

40

Maršov u Krupky [675300] 3 380 Soběchleby u Krupky 4 [751570] Vrchoslav [675351] 285 Novosedlice [706876] Proboštov u Teplic [733105] Přítkov [733113]


31


Tab. 17 Počet osob v jednotlivých pásmech Ln [dB] zasažených z provozu na pozemních komunikacích v lokalitách s výskytem kritických míst Ln [dB] Obec


Nad 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 mezní ≥70 dB dB dB dB dB dB dB hodnotou (60 dB)

Bukov [775096]

472

2 428

1 944

840

275

0

0

275

Klíše [775053]

995

2 279

1 692

1 182

361

0

0

361

Krásné Březno [775266]

845

7 378

5 450

335

206

0

0

206


363

2 372

966

1651

157

0

0

157

Předlice [775002]

87

1 131

321

73

283

0

0

283

Střekov [775258] Ústí nad Labem [774871] Vaňov [776807]

1 126

4 237

3 353

1 136

490

0

0

490

3 836

9 452

8 491

4 245

1 468

89

0

1 557

6

108

314

151

77

91

0

168

Teplice [766003] Teplice-Řetenice [766135] Teplice-Trnovany [766259] Dubí u Teplic [633381]

653

6 617

6 245

4 011

1 556

87

0

1 643

344

1 179

1 000

1 035

230

0

0

230

3 103

7 363

6 504

1 434

494

232

0

726

990

1 398

461

461

330

4

0

334


234

374

208

206

125

80

0

205


156

420

250

31

115

119

0

234

Chabařovice Chabařovice [650498]

283

858

535

515

63

0

0

63

Bohosudov [675288]

931

2 025

505

155

127

0

0

127

Krupka [675261] Maršov u Krupky [675300] Soběchleby u Krupky [751570] Vrchoslav [675351]

503

1 257

389

100

139

0

0

139

3 164

1 180

15

104

0

0

0

0

0

69

58

27

17

162

0

179

223

233

71

127

94

0

0

94

123

676

484

421

516

0

0

516

621

832

297

219

253

0

0

253

42

76

23

35

50

0

0

50

Ústí nad Labem

Teplice

Dubí

Krupka

Novosedlice Novosedlice [706876] Proboštov u Teplic [733105] Proboštov Přítkov [733113]

Následující tabulka odhadovaného počtu osob v kritických místech nad mezní hodnotou je uvedena pouze pro ukazatel Ln. Posouzení pouze pro noční dobu bylo provedeno z toho důvodu, že při porovnání počtu ovlivněných obyvatel a počtu zasažených obytných objektů, podle hlukových ukazatelů Ldvn a Ln uvedených ve strategické hlukové mapě lze zjistit, že počty ovlivněných obyvatel a obytných domů nad mezní hodnotou pro hlukový ukazatel Ln (noc) jsou vždy vyšší, než pro hlukový ukazatel Ldvn.


32


Tab. 18 Odhadovaný počet osob v kritických místech nad mezní hodnotou (L n > 60 dB) Obec Dubí Chabařovice Krupka Novosedlice Proboštov Teplice

Ústí nad Labem

Počet obyvatel


Priorita I

Priorita II

Dubí-Bystřice [633402] Dubí-Pozorka [633461] Dubí u Teplic [633381] Chabařovice [650498] Bohosudov [675288] Krupka [675261] Soběchleby u Krupky [751570] Vrchoslav [675351] Novosedlice [706876] Proboštov u Teplic [733105] Přítkov [733113] Teplice [766003] Teplice-Řetenice [766135] Teplice-Trnovany [766259] Bukov [775096] Klíše [775053] Krásné Březno [775266] Neštěmice [703869] Předlice [775002] Střekov [775258] Ústí nad Labem [774871] Vaňov [776807]

82 143 0 0 0 0 0 0 0 0 0 719 0 175 0 0 0 0 0 315 292 0

110 70 290 59 124 118 170 53 499 234 31 811 222 491 205 341 205 132 274 62 819 127

Poznámka: Priorita I (červený odstín) –

vymezuje území, ve kterém je překročena mezní hodnota a současně je zde hustota obyvatel ≥ 10 obyvatel/1 000 m2. Řešení opatření v tomto území by vzhledem k vysoké hustotě obyvatelstva mělo být realizováno v co nejkratším časovém horizontu.

Priorita II (žlutý odstín) –

vymezuje území, ve kterém je překročena mezní hodnota a současně je zde hustota obyvatel ≥ 1 obyvatel/1 000 m2.


33


Tab. 19 Souhrn a lokalizace kritických míst („hot spots“) priority I Název KÚ

Ulice

Popis úseku

Obrázek číslo

ID hot spots

DubíBystřice

Ruská

Na komunikaci I/8 v Dubí bylo lokalizováno místo priority I v ulici Ruská v úseku od křižovatky Střední × Ruská × Bystřická do vzdálenosti cca 110 m ve směru na Cínovec. V uvedené oblasti se nachází převážně zástavba bytových domů o výšce 2–3 NP.

Obr. 9

1

DubíPozorka

Ruská

Další místo priority I bylo v Dubí lokalizováno v ulici Ruská v úseku mezi ulicemi Krátká a Kolonie v okolí autobusové zastávky MHD Dubí, Lesní brána křiž. V uvedené oblasti se nachází převážně zástavba bytových domů o výšce 3–4 NP.

Obr. 10

2

V ulici Jana Koziny byl lokalizován „hot spot“ priority I v úseku mezi ulicí Jana Koziny Zemská a Generála Svobody, Karla Aksamita a Nedbalova. V oblasti priority I se v okolí komunikace nachází převážně zástavba bytových domů o výšce 3 až 7 NP.

Obr. 11

3

Masarykova třída, Kollárova

Obr. 12

4

Obr. 13

5, 6, 7

Obr. 14

8

TepliceTrhovany

Teplice

Teplice

Teplice

V okolí křižovatky Masarykova třída × Kollárova byl lokalizován „hot spots“ priority I. V oblasti priority I se v okolí komunikace nachází převážně zástavba bytových domů o výšce 2 až 6 NP.

V ulici Alejní byl lokalizován „hot spot“ priority I v úseku mezi křižovatkou Alejní × U Zámku a křižovatkou Alejní × Čs. dobrovolců. V oblasti priority I se v okolí komunikace nachází zástavba bytových domů o výšce 7 NP. Alejní, V ulici Duchcovská byl lokalizován „hot spot“ priority I v úseku mezi křižovatkou Duchcovská, Na Spravedlnosti × Duchcovská × Mostecká a křižovatkou U Soudu × Alejní × Bílinská, Lounská × Duchcovská. V oblasti priority I se v okolí komunikace nachází Novoveská převážně zástavba bytových domů o výšce 3 NP až 4 NP. V okolí křižovatky Bílinská × Novoveská byl lokalizován „hot spot“ priority I. V oblasti priority I se v okolí komunikace nachází převážně zástavba rodinných domů o výšce 2 NP a bytový dům o výšce 4 NP. V ulici Bílinská byl lokalizován „hot spot“ priority I. v úseku mezi ulicemi Slezská Bílinská a Moravská. V oblasti priority I se v okolí komunikace nachází zástavba bytových domů o výšce 2 NP.


34


Název KÚ

Ulice

Popis úseku

Obrázek číslo

ID hot spots

Ústí nad Labem

V okolí křižovatky Masarykova × Sadová × Městské sady × Stará byl lokalizován Masarykova, „hot spot“ priority I. V oblasti priority I se v okolí komunikace nachází převážně Stará zástavba bytových domů o výšce 3 až 5 NP.

Obr. 15

9

Ústí nad Labem

Důlce

V ulici Důlce byl lokalizován „hot spots“ priority I v úseku mezi křižovatkou Velká Hradební × Důlce po zastávku MHD Důlce. V oblasti priority I se v okolí komunikace nachází převážně zástavba bytových domů o výšce 3 až 5 NP. V ulici Důlce je vedena trolejbusová doprava.

Obr. 16

10

Střekov

Děčínská

V ulici Děčínská v okolí zastávky Loděnice MHD byl lokalizován „hot spots“ priority I. V oblasti priority I se v okolí komunikace nachází převážně zástavba bytových domů o výšce 2 až 3 NP.

Obr. 17

11


35


Obr. 9 Situace „hot spots“ v Dubí - Bystřice ulice Ruská


36


Obr. 10 Situace „hot spots“ v Dubí - Pozorka ulice Ruská


37


Obr. 11 Situace „hot spots“ v Teplicích ulice Jana Koziny


38


Obr. 12 Situace „hot spots“ v Teplicích ulice Masarykova třída a Kollárova


39


Obr. 13 Situace „hot spots“ v Teplicích ulice Alejní, Duchcovská, Bílinská a Novoveská


40


Obr. 14 Situace „hot spots“ v Teplicích ulice Bílinská


41


Obr. 15 Situace „hot spots“ v Ústí nad Labem ulice Masarykova a Stará


42


Obr. 16 Situace „hot spots“ v Ústí nad Labem ulice Důlce


43


Obr. 17 Situace „hot spots“ v Ústí nad Labem - Střekov ulice Děčínská


44


Tab. 20 Stručná charakteristika „hot spots“ priority I v aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice pro pozemní komunikace Lokalizace hot spots I priority Název KÚ

Ulice/komunikace

Zdroj

Charakter zástavby

ID hot spots

Dubí-Bystřice, Dubí-Pozorka

Ruská

silniční doprava + autobusy MHD

bytové domy

1, 2

TepliceTrhovany

Jana Koziny


bytové domy

3

Teplice

Masarykova třída, Kollárova


bytové domy

4

Teplice

Alejní, Duchcovská


bytové domy

5, 6

Teplice

Bílinská, Novoveská


bytové domy

7

Teplice

Bílinská

silniční doprava

bytové domy

8

Ústí nad Labem

Masarykova, Stará


bytové domy

9

Ústí nad Labem

Důlce

silniční doprava + trolejbusy MHD

bytové domy

10

Střekov

Děčínská


bytové domy

11


45


6.2.

Souhrn výsledků ze železničního provozu

V Tab. 21 a Tab. 22 je uveden počet osob v jednotlivých pásmech zasažených z provozu na železnicích v lokalitách s výskytem kritických míst získaný na základě provedené analýzy. V Tab. 23 jsou uvedeny všechny lokality, kde byla zaznamenána kritická místa včetně počtu zasažených obyvatel v prioritě II nad mezní hodnotou Ldvn > 70 dB. V Tab. 24 je uveden souhrn a lokalizace kritických míst („hot spots“) priority II. Situace jednotlivých kritických míst („hot spots“) priority II jsou uvedeny na Obr. 18 a Obr. 19. Všechny lokality priority II jsou znázorněny v mapové příloze č. 5. Tab. 21 Počet osob v jednotlivých pásmech Ldvn [dB] zasažených z provozu na železnicích v lokalitách s výskytem kritických míst Ldvn [dB] Obec

Ústí nad Labem


Nad 70-74 mezní ≥75 dB dB hodnotou (70 dB)

50-54 dB

55-59 dB

60-64 dB

65-69 dB

Střekov [775258]

2 286

1 363

672

492

82

0

82


439

111

62

42

91

0

91

Teplice [766003]

225

338

108

116

44

6

50

Tab. 22 Počet osob v jednotlivých pásmech Ln [dB] zasažených z provozu na železnicích v lokalitách s výskytem kritických míst Ln [dB] Obec


Nad 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 mezní ≥70 dB dB dB dB dB dB dB hodnotou (65 dB)

Střekov [775258] 2 700 Ústí nad Labem Ústí nad Labem [774871] 1 702 Teplice [766003] 246

1 932

1 173

531

400

74

0

74

237

86

77

37

76

0

76

229

335

126

85

30

6

36

Tab. 23 Odhadovaný počet osob v kritických místech nad mezní hodnotou (Ldvn > 70 dB)

Obec

Teplice Ústí nad Labem


Počet obyvatel

Priorita I

Priorita II

Teplice [766003]

0

36

Střekov [775258]

0

39


0

70

Priorita I


Priorita II



46


Tab. 24 Souhrn a lokalizace kritických míst („hot spots“) priority II Název KÚ

Ústí nad Labem

Číslo tratě

Popis úseku

Obrázek číslo

ID hot spots

090

Na trati č. 090 ve směru Ústí nad Labem hl. n. vpravo v cca 515,5 km byl lokalizován „hot spot“ priority II. V oblasti priority II se nachází zástavba bytových domů o výšce 3 NP.

Obr. 18

1

Střekov

072

Teplice

130

Na trati č. 072 ve směru Ústí nad Labem – Střekov v cca 430,3 km byl lokalizován „hot spot“ priority II podél ulice Litoměřická. Obr. 18 V oblasti priority II se nachází zástavba bytových domů o výšce 3 NP. Na trati č. 130 ve směru žst. Teplice V Čechách vlevo v cca 18,7 km byl lokalizován „hot spot“ priority II podél ulic Dubská, Obr. 19 Myslbekova a Spojenecká. V oblasti priority II se nachází převážně zástavba bytových domů o výšce 2 až 3 NP.


2

3

47


Obr. 18 Situace „hot spots“ v Ústí nad Labem podél tratě č. 090 a 072


48


Obr. 19 Situace „hot spots“ v Teplicích podél tratě č. 130

6.3.

Souhrn výsledků z leteckého provozu

Dle výsledků strategického hlukového mapování pro letecký provoz (viz kapitola 5.3) nebyly překročeny mezní hodnoty hlukových ukazatelů pro hluk z leteckého provozu. Z tohoto důvodu nebyla pro letecký provoz provedena analýza hot spots.


49


6.4.

Souhrn výsledků z integrovaných zařízení

V Tab. 25 a Tab. 26 je uveden počet osob v jednotlivých pásmech zasažených z integrovaných zařízení v lokalitách s výskytem kritických míst získaný na základě provedené analýzy. V Tab. 27 jsou uvedeny všechny lokality, kde byla zaznamenána kritická místa včetně počtu zasažených obyvatel v prioritě I a II nad mezní hodnotou Ln > 40 dB. V Tab. 29 je uveden souhrn a lokalizace kritických míst („hot spots“) priority I a II. Situace jednotlivých kritických míst („hot spots“) priority I a II jsou uvedeny na Obr. 20 až Obr. 24. Všechny lokality priority I a II jsou znázorněny v mapové příloze č. 6. Tab. 25 Počet osob v jednotlivých pásmech Ldvn [dB] zasažených z provozu integrovaných zařízení v lokalitách s výskytem kritických míst Ldvn [dB] Obec

Ústí nad Labem Teplice Dubí Trmice


Nad 70-74 mezní ≥75 dB dB hodnotou (50 dB)

50-54 dB

55-59 dB

60-64 dB

65-69 dB


17

0

0

0

0

0

17


98

0

0

0

0

0

98

Teplice [766003]

26

0

0

0

0

0

26

Teplice-Řetenice [766135]

84

65

1

0

0

0

150


197

141

41

0

0

0

379


7

1

0

0

0

0

8

Trmice [553697]

44

0

0

0

0

0

0

Tab. 26 Počet osob v jednotlivých pásmech Ln [dB] zasažených z provozu integrovaných zařízení v lokalitách s výskytem kritických míst Ln [dB] Obec


Neštěmice [703869] Ústí nad Labem Ústí nad Labem [774871] Teplice

Dubí Trmice

Nad 40-44 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 mezní ≥70 dB dB dB dB dB dB dB hodnotou (40 dB) 20

0

0

0

0

0

0

20

168

0

0

0

0

0

0

168

80

0

0

0

0

0

0

80

Teplice [766003] Teplice-Řetenice [766135] Dubí-Bystřice [633402]

50

95

6

0

0

0

0

151

208

129

7

0

0

0

0

344


8

0

0

0

0

0

0

8

Trmice [553697]

43

15

0

0

0

0

0

58


50


Tab. 27 Odhadovaný počet osob v kritických místech nad mezní hodnotou (Ln > 40 dB)

Obec

Dubí Teplice Trmice Ústí nad Labem

Počet obyvatel


Priorita I

Priorita II


156

114


0

7

Teplice [766003]

0

79

Teplice-Řetenice [766135]

0

144

Trmice [774979]

0

47


0

16


0

129

Poznámka: Priorita I –


Priorita II –


Tab. 28 Identifikace integrovaných zařízení v místě „hot spots“

KÚ kde se zdroj nachází

Podnik

Přibližná vzdálenost zařízení od středu nejbližšího hot spot priority I nebo II

Dubí-Bystřice

Avirunion a.s.

90 m

Trmice

Dalkia Česka republika, a.s.

150 m

Teplice-Řetenice

Glaverbel Czech a.s.

50 m

Neštěmice

KOMA, spol. s.r.o.

170 m

Trmice

KS Kolbenschmidt Czech Republic, a.s.

450 m

Trmice

PLP, a.s.

600 m

Ústí nad Labem

SPOLCHEMIE, a.s.

200 m


51


Tab. 29 Souhrn a lokalizace kritických míst („hot spots“) priority I a II Ulice

Popis úseku

Obrázek číslo

ID hot spots

Dubí-Bystřice, Dubí-Pozorka

Ruská, Bystřická, Smetanova

V ulici Ruská v úseku od křižovatky Střední × Ruská × Bystřická do vzdálenosti cca 300 m ve směru Cínovec byl lokalizován „hot spot“ priority I. V oblasti priority I se nachází převážně zástavba rodinných a bytových domů o výšce 2 až 3 NP. Zdrojem hluku je pravděpodobně Avirunion a.s. Hot spot priority II byl lokalizován v okolí ulic Bystřická, Smetanova, Družstevní a U Vlečky. V oblasti priority II se nachází převážně zástavba rodinných domů o výšce 1 až 2 NP. Zdrojem hluku je pravděpodobně Avirunion a.s.

Obr. 20

1, 2

Ústí nad Labem

Mírová, Brožíkova

V ulici Klíšská byl lokalizován „hot spot“ priority II v úseku mezi křižovatkou Okružní × Klíšská × České mládeže a křižovatkou Solvayova × Klíšská × Londýnská. V oblasti priority II se nacházejí převážně Obr. 21 bytové domy o výšce 4 až 5 NP. Zdrojem hluku je pravděpodobně SPOLCHEMIE, a.s.

3

Neštěmice

Opletalova

V okolí ulice Opletalova byl lokalizován „hot spot“ priority II v úseku mezi ulicemi Turistická a Seifertova. V oblasti priority II se nacházejí převážně bytové domy o výšce 2 až 3 NP. Zdrojem hluku Obr. 22 je pravděpodobně KOMA, spol. s.r.o.

4

Název KÚ

TepliceŘetenice

Tolstého, Smetanova, Denisova

V ulici Tolstého byl lokalizován „hot spot“ priority II v úseku od křižovatky Sklářská × Mühligova × Tolstého cca 130 m ve směru k ulici Hudcovská. V oblasti priority I se nachází převážně zástavba rodinných domů o výšce 2 až 3 NP. Zdrojem hluku je pravděpodobně Glaverbel Czech a.s. V oblasti ulic Denisova, Smetanova a Libušina byl lokalizován „hot spot“ priority II. V oblasti priority I se nachází převážně zástavba bytových domů o výšce 2 až 4 NP. Zdrojem hluku je pravděpodobně Glaverbel Czech a.s.

Trmice

Dělnická, Gogolova

V okolí ulic Zámecká, Dělnická, Gogolova byl lokalizován „hot spot“ priority II. V oblasti priority II se nachází převážně stavby rodinných domů o výšce 2 NP a bytové domy o výšce 3 NP. Zdrojem hluku je pravděpodobně Dalkia Česká republika, a.s., KS Kolbenschmidt Czech Republic, a.s. a PLP, a.s.


Obr. 23

5, 6

Obr. 24

7

52


Obr. 20 Situace „hot spots“ v Dubí – integrovaná zařízení


53


Obr. 21 Situace „hot spots“ v Ústí nad Labem – integrovaná zařízení


54


Obr. 22 Situace „hot spots“ v Ústí nad Labem - Neštěmice – integrovaná zařízení


55


Obr. 23 Situace „hot spots“ v Teplicích – integrovaná zařízení


56


Obr. 24 Situace „hot spots“ v Trmicích – integrovaná zařízení


57


7. Všechna schválená nebo prováděná opatření ke snížení hluku, všechny připravované projekty, včetně návrhů na vyhlášení tichých oblastí v aglomeraci 7.1.

Všechna schválená nebo prováděná opatření ke snížení hluku

Opatření realizovaná na sledovaných zdrojích hluku v aglomeraci před druhým kolem strategického hlukového mapování by měla již být zohledněna ve výsledcích tohoto kola. Tab. 30 Realizovaná protihluková opatření – silniční doprava Realizovaná opatření

Komunikace

I/8

II/613

Zahájení Ukončení Náklady

Název akce

Dotčená k. ú.

Stručný popis opatření

Datum

Datum

Mil. Kč

PHS Bystřany

Bystřany

Realizace protihlukové stěny na komunikaci I/8 u Bystřan

03/2008

08/2008

42

2010

2010

1

Dopravně-organizační opatření v ulici Národního odboje. Došlo ke zmenšení počtu jízdních pruhů, kdy Dopravně organizační krajní jízdní pruh je využíván k parkování - oddálení Ústí nad Labem opatření zdroje emisí od chráněné zástavby. Opatření spolu s otevřením nového mostu přes řeku Labe měla vliv na pokles intenzity dopravy ve sledované lokalitě.

Tab. 31 Realizovaná protihluková opatření – železniční doprava Realizovaná opatření

Trať Název akce

090

Dotčené lokality

Průjezd železničním Ústí nad Labem uzlem Ústí nad Labem



Datum

Datum

Mil. Kč

Průjezd železničním uzlem Ústí nad Labem

06/2005

03/2009

2 459

Poznámka: Popis možných protihlukových opatření je uveden v kapitole D. Odhad počtu obyvatel, u nichž došlo ke snížení zatížení hlukem pod mezní hodnotu, nebyl proveden, a to z toho důvodu, že realizovaná opatření jsou již zohledněna v rámci provedeného výpočtu SHM aglomerace Ústí nad Labem - Teplice 2012.


58


7.2.

Návrh na vyhlášení tichých oblastí v aglomeraci

Tiché oblasti v aglomeraci jsou definovány zákonem č. 222/2006 Sb. v článku XI. Dle uvedeného zákona se tichou oblastí v aglomeraci rozumí oblast, která není vystavena hluku většímu, než je mezní hodnota hlukového ukazatele nebo než je nejvyšší přípustná hodnota hygienického limitu stanovená podle § 34. Vyhláška o hlukovém mapování č. 523/2006 Sb. však nestanoví mezní hodnotu pro tiché oblasti v aglomeraci, a ani bližší způsob jejich stanovení. Zákon č. 258/2000 Sb. a jeho zmíněný paragraf § 34 stanovuje, že prováděcí právní předpis upraví hygienické limity hluku pro denní a noční dobu, způsob jejich měření a hodnocení. Prováděcím právním předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb. je Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací č. 272/2011 Sb. Uvedené nařízení vlády č. 272/2011 Sb. však neobsahuje pojem tiché oblasti v aglomeraci, a tudíž pro toto území ani nestanovuje hygienické limity. Cílem stanovení tichých oblastí v aglomeraci je tedy definovat území s potenciálně komfortním akustickým klimatem, které bude v budoucnu nutné dále chránit a nezvyšovat zde hlukové zatížení.

7.2.1. Přístup řešitele k návrhu tichých oblastí v aglomeraci Z výše uvedeného textu je patrné, že nejsou stanoveny hodnoty mezních ukazatelů pro tiché oblasti v aglomeraci a ani neexistuje jednotná metodika řešení tichých oblastí v aglomeraci. V rámci návrhu tichých oblastí v aglomeraci využil řešitel dílčích poznatků z podkladů „Good practice guide on quiet areas“ [25] a „Research into quiet areas, Recommendations for identification“ [26]. Návrh tichých oblastí v aglomeraci byl stanoven na základě určitých „filtrů“. Filtr můžeme definovat jako určitou podmínku, kterou území musí splňovat, aby bylo navrženo jako tichá oblast. V rámci návrhu tichých oblastí v aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice byly použity následující filtry: 1.

Hlukový filtr.

2.

Geografická poloha.

3.

Typ území.

4.

Minimální plocha.

5.

Minimální plocha „ticha“.

Ad 1. Hlukový filtr Řešitel na základě uvedených podkladů a dostupných dat stanovil limit hlukového filtru Ldvn < 55 dB. Hodnota hlukového filtru Ldvn < 55 dB byla stanovena z následujících důvodů: a) Deskriptor Ld, který je pro použití specifikován v Doporučených postupech pro identifikaci tichých oblastí, nebyl v rámci výsledků SHM posuzován, protože není předmětem řešení výstupů SHM. Datové podklady o hlukovém ukazateli Ld nejsou tedy k dispozici. Z uvedených důvodů proto není možné deskriptor Ld pro stanovení tichých oblastí v aglomeraci použít. b) Směrnice č. 2002/49/EC určuje ve článku 3 bod 1) jako možný indikátor pro stanovení tichých oblastí deskriptor Ldvn. c) V rámci výběru vhodného ukazatele pro stanovení tichých oblastí na území aglomerace je zcela evidentní, že při možnosti výběru mezi ukazateli Ldvn a Ln, které musí obsahovat výstupy SHM, je ukazatel Ldvn pro stanovení tichých oblastí v aglomeraci jednoznačně vhodnější. Ukazatel Ldvn je deskriptorem pro popis akustické situace za celý den (24 hodin). Deskriptor


59


Ln vyjadřuje akustickou situaci v období 22–6 hod., tedy za 8 nočních hodin. Předpokládané využití tichých oblastí v aglomeraci je především v denním (6–18 hod.) a večerním období (18–22 hod.). Deskriptor Ln nevyjadřuje údaje o denním a večerním období, a proto byl zvolen zcela evidentně datově dostupný deskriptor Ldvn. d) Ze souhrnných výsledků SHM v kapitole 5 je patrné, že hlavním zdrojem hluku v aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice jsou liniové – dopravní zdroje. Mezní hodnoty pro hlavní zdroj emisí – silniční dopravu jsou stanoveny ve výši Ldvn = 70 dB a Ln = 60 dB. Dle definice zákona č. 222/2006 Sb. je možné považovat za tiché území v aglomeraci oblast, která není vystavena většímu hluku, než je mezní hodnota hlukového ukazatele. Na základě uvedené definice by zcela hypoteticky mohl být použit hlukový filtr o hodnotě Ldvn < 70 dB, který vyjadřuje nižší hodnotu, než je mezní hodnota jednoznačně dominantního zdroje hluku v území – silniční dopravy. Použitím hlukového filtru Ldvn < 70 dB by však aglomerace zahrnovala výrazně větší území, avšak ne již tak akusticky komfortního, jako při použití hlukového filtru Ldvn < 55 dB. Ad 2. Geografická poloha Volný prostor musí být v zeměpisných hranicích definujících aglomeraci s počtem obyvatel větším než 100 000 osob ve shodě se Směrnicí č. 2002/49/EC. Rozsah hodnocených katastrálních území aglomerace Ústí nad Labem - Teplice je uveden ve vyhlášce č. 561/2006 Sb. Ad 3. Typ území Filtr definuje omezený počet území, která jsou vybrána pro návrh tichých zón, např. lesy, městské parky, chráněná území, hřbitovy apod. Na základě dostupných dat land use pro celé území aglomerace Ústí nad Labem - Teplice (Urban Atlas viz podklad [24]) byly pro akční plán jako filtru použity následující typy území: lesy, městská zeleň, plochy pro sport a rekreaci a vodní plochy. Ad 4. Minimální plocha Filtr definuje minimální plochu pro každé uvažované území. Velikost filtru plochy byla zvolena 9 ha (90 000 m2). Znamená to, že nadále jsou jako možné tiché oblasti uvažována jen ta území, jejichž plocha je větší než 9 ha (90 000 m2). Ad 5. Minimální plocha „ticha“ Filtr definuje, že plochy v hlukovém pásmu Ldvn < 55 dB musí být větší než 4,5 ha. Tento filtr zaručuje, že zbývající uvažovaná území mají dostatečnou plochu uvnitř hranic, které splňují hlukový limit.

7.2.2. Návrh tichých oblastí v aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice Návrh tichých oblastí v aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice byl stanoven na základě výsledků hlukem dotčené populace zpracovaných ve výstupech SHM a provedené analýzy v aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice. Výsledky SHM hlukem dotčené populace v jednotlivých pětidecibelových pásmech obsahovaly vliv všech hodnocených zdrojů hluku (silniční, železniční, a letecká doprava a integrovaná zařízení) na území aglomerace Ústí nad Labem - Teplice. Návrhy tichých oblastí aglomerace Ústí nad Labem - Teplice byly vymezeny v grafické podobě v mapové příloze č. 7.


60


7.2.3. Návrh ochrany tichých oblastí v aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice Navržené tiché oblasti v aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice je nutné dle příslušné legislativy vyhlásit a chránit, aby nedocházelo k navýšení akustického zatížení v těchto vybraných lokalitách. Ochrana tichých oblastí je velmi důležitá, neboť vybrané lokality mají nezanedbatelný význam na území aglomerace pro odpočinek a rekreaci obyvatel aglomerace. V následujících bodech jsou uvedena základní navrhovaná opatření pro ochranu tichých oblastí v aglomeraci. Navrhovaná opatření pro ochranu tichých oblastí v aglomeraci:  Zamezit neúměrnému nárůstu intenzit dopravy ve vybraných tichých oblastech aglomerace. V případě nevyhnutelné výstavby dopravních tras, ať již v blízkém okolí tiché oblasti nebo přímo ve vybrané tiché oblasti, je nutné posoudit akustický vliv na vybranou tichou oblast aglomerace a možnosti její akustické ochrany.  Zamezit výstavbě průmyslových zón a případných nových zdrojů nejen průmyslového hluku ve vybraných tichých oblastech aglomerace. V případě nevyhnutelné výstavby těchto zdrojů, ať již v blízkém okolí tiché oblasti nebo přímo ve vybrané tiché oblasti, je nutné posoudit akustický vliv na vybranou tichou oblast aglomerace.  Citlivě posuzovat případný návrh nové bytové výstavby ve vybraných tichých oblastech a jejich blízkém okolí. V uvedeném případě je vhodné, aby v tichých oblastech a jejich blízkém okolí nedocházelo k masové výstavbě „satelitních“ městeček a bytových center, která by vedla k neúměrnému nárůstu dopravní zátěže. V případě návrhu bytové výstavby, ať již v blízkém okolí tiché oblasti nebo přímo ve vybrané tiché oblasti, je nutné posoudit akustický vliv na vybranou tichou oblast aglomerace.


61


8. Opatření, která příslušné správní úřady plánují přijmout v průběhu příštích 5 let včetně všech opatření na ochranu tichých oblastí V následujících odstavcích jsou uvedena protihluková opatření, která příslušné správní úřady plánují přijmout v průběhu příštích 5 let včetně všech opaření na ochranu tichých oblastí. Protihluková opatření pro silniční dopravu jsou uvedena v následující tabulce (viz Tab. 32). Obecný návrh ochrany tichých oblastí je uveden v kap. 0. Konkrétní opatření pro tiché oblasti, která správní úřady plánují přijmout v průběhu příštích 5 let, není možné uvést, neboť na základě předkládaného dokumentu dochází teprve k návrhu vymezení těchto oblastí.

8.1.

Protihluková opatření pro silniční dopravu Tab. 32 Plánovaná protihluková opatření v příštích 5 letech – silniční doprava

Název akce

Dotčená k. ú.


datum

datum

mil. Kč

Odhad počtu obyvatel, u nichž dojde ke snížení zatížení hlukem pod mezní hodnotu

II/253

Rekonstrukce

Dubí u Teplic Trmice

Rekonstrukce silnice II/253 v úseku od křižovatky II/253 × I/8 Dubí až po křižovatku II/253 × II/258 Trmice

2015

2019

18,2

0

II/258

Rekonstrukce

Duchcov Teplice

Rekonstrukce silnice II/258 v úseku od křižovatky II/254 × II/258 v Duchcově po křižovatku II/253 × II/258 v Teplicích

×

2019

13,0

0

Klíšská a Panská

Rekonstrukce

Klíše

Rekonstrukce komunikací Klíšská a Panská v Ústí nad Labem

×

2019

*

0

Drážďanská

Rekonstrukce

Krásné Březno

Rekonstrukce komunikace Drážďanská v Ústí nad Labem

×

2019

*

0

Neštěmická a Krčínova

Rekonstrukce

Krásné Březno

Rekonstrukce komunikací Neštěmická a Krčínova v Ústí nad Labem

×

2019

*

0

Navrhovaná opatření na 5 let – komunikace


Komunikace


62


Název akce

Dotčená k. ú.


datum

datum

mil. Kč


I/8, I/13

I/13 Kladrubská spojka

Teplice, BystřanySvětice, Prosetice

Kladrubská spojka bude napojena na stávající rychlostní silnici R63, sloužící jako jižní přivaděč Teplic k dálnici D8, na kterou se napojuje v budoucí mimoúrovňové křižovatce Řehlovice. Jedná se o zkapacitnění silnice I/13.Toto řešení výrazně sníží dopravu především na silnicích I/8 a I/13.

2016

2018

1 874

110

Stanová a Jana Koziny

Rekonstrukce

TepliceTrnovany

Rekonstrukce komunikací Stanová a Jana Koziny v Teplicích

×

2019

*

0

Na Hrázi

Rekonstrukce

Teplice

Rekonstrukce komunikace Na Hrázi v Teplicích

×

2019

*

0

II/613

Rekonstrukce

Trmice, Ústí nad Rekonstrukce silnice II/613 v úseku Trmice-Střekov Labem a Střekov

×

2019

4,5

0

Masarykova

Rekonstrukce

Ústí nad Labem

Rekonstrukce komunikace Masarykova v Ústí nad Labem

×

2019

*

0

Velká Hradební, Bratislavská a Winstona Churchilla

Rekonstrukce

Ústí nad Labem

Rekonstrukce komunikací Velká Hradební, Bratislavská a Winstona Churchilla v Ústí nad Labem

×

2019

*

0

Pařížská

Rekonstrukce

Ústí nad Labem Rekonstrukce komunikace Pařížská v Ústí nad Labem

×

2019

*

0

2007

2016

9 850

200



Komunikace

D8

Stavba 0805

Ústí nad Labem

Dostavba dálnice D8 v úseku Lovosice - Řehlovice. Dostavba dálnice D8 výrazně sníží dopravu především na silnicích I/30 a II/613 v Ústí nad Labem.


63


Název akce

Dotčená k. ú.


datum

datum

mil. Kč


Malátova, Na Návsi a Výstupní

Rekonstrukce

Ústí nad Labem

Rekonstrukce komunikací Malátova, Na Návsi a Výstupní v Ústí nad Labem

×

2019

*

0

Tovární a Revoluční

Rekonstrukce

Ústí nad Labem

Rekonstrukce komunikací Tovární a Revoluční v Ústí nad Labem

×

2019

*

0

U Trati a Bílinská

Rekonstrukce

Ústí nad Labem

Rekonstrukce komunikací U Trati a Bílinská v Ústí nad Labem

×

2019

*

0

Stříbrnická

Rekonstrukce

Ústí nad Labem

Rekonstrukce komunikace Stříbrnická v Ústí nad Labem

×

2019

*

0

II/528

Rekonstrukce

Rekonstrukce silnice II/528 v úseku od křižovatky Ústí nad Labem I/30 × II/258 v Ústí nad Labem po křižovatku II/248 × - Petrovice II/528 v Petrovicích

×

2019

12,5

0

Mariánský most

Rekonstrukce

Ústí nad Labem, Rekonstrukce Mariánského mostu v Ústí nad Labem Střekov

×

2019

*

0



Komunikace

Poznámka: Popis možných protihlukových opatření je uveden v kapitole D. * - Předpokládané finanční náklady zatím nejsou známy. × – Údaje o předpokládaném zahájení zatím nejsou známy.

8.2.

Protihluková opatření pro železniční dopravu

V rámci své údržbové nebo opravné činnosti se nepřipravují žádné akce, kde by primárním efektem bylo snížení hlukové zátěže (např. výstavba protihlukových zdí, výměna oken apod.). V rámci opravné činnosti může sekundárně dojít ke snížení hlučnosti, např. výměnou kolejnic, použitím pružného upevnění nebo broušením kolejnic. Popis možných protihlukových opatření pro kolejovou dopravu je uveden v kapitole D.


64


9. Dlouhodobá strategie Konkrétní dlouhodobá strategie z hlediska protihlukových opatření není známá. Doporučuje se však následující: Silniční doprava: 

Podpora pro omezení vjezdu a zpoplatnění těžké nákladní dopravy na komunikacích nižších tříd.



Podpora součinnosti se stavebními úřady z hlediska plánování a povolování nových staveb v dostatečné odstupové vzdálenosti od zatížených komunikací.



Prověření možnosti realizace tichých povrchů, případně možnosti instalace protihlukových clon.

Popis možných protihlukových opatření je uveden v kapitole D. Železniční doprava: 

Nové dopravní trasy vést vždy v dostatečné vzdálenosti od chráněných budov.



Novou akusticky citlivou výstavbu plánovat a povolovat v dostatečné odstupové vzdálenosti od zatížených tratí, resp. nepovolovat v území s již existující nebo výhledovou předpokládanou vysokou akustickou expozicí.



Postupné rekonstrukce či novostavby železničních tratí.

Popis možných protihlukových opatření je uveden v kapitole D.


65


10. Ekonomické informace (pokud jsou dostupné): rozpočty, hodnocení efektivnosti nákladů, hodnocení nákladů a přínosů, odhady snížení počtu osob exponovaných hluku U většiny plánovaných akcí uvedených v kapitole 8.1 nejsou předpokládané finanční náklady zatím známy. Z uvedeného důvodu nebyl proveden souhrn zhodnocení efektivnosti nákladů a odhadu snížení počtu osob exponovaných hlukem. Vzhledem k tomu, že v rámci strategického hlukového mapování se jedná především o opatření urbanisticko-dopravního charakteru řešící především odvedení dopravy novými komunikacemi, lze velmi těžko akusticko-ekonomickou efektivitu těchto opatření prokázat. V současné době zatím nejsou k dispozici relevantní systémové nástroje a postupy pro takovýto typ investice, jejímž druhotným dopadem je i snížení hluku.


66


D.

Protihluková opatření

Řada protihlukových opatření, která jsou preferována i v ostatních státech Evropské unie vyžaduje nejen systémové přístupy, ale i zásahy státu, resp. vlády a odpovědných úřadů a institucí. Jedná se např. o zásahy do územního plánování obcí, do systému nadregionálního i regionálního dopravního řešení, do regulace dopravy a o tlak na používání vozidel s nižšími emisními hlukovými parametry apod. Z uvedených důvodů nemůže být v přiděleném časovém prostoru pro vypracování AP cílem AP navrhovat konkrétní a detailní opatření. AP tedy především obsahují strategické cíle a hledání cest k jejich naplnění. Předkládaný popis možností a předpokládaných účinků má sloužit pro další možné strategické rozhodování odpovědných orgánů státní správy a samosprávy při dalším plánování a řízení aktivit v území a s tím související řízení hluku v území v době mezi jednotlivými cykly strategického hlukového mapování.

D.1 Obecné možnosti snižování hlukové zátěže z automobilové dopravy Možnosti opatření pro snížení hlukové zátěže z automobilové dopravy zahrnují jak opatření u zdroje hluku, na dráze šíření hluku a u příjemce, resp. přímo na budovách, které v rámci AP lze brát spíše jako poslední možnost, případně jako možnost rychlého zásahu z hlediska ochrany zdraví osob při relativně nízkých nákladech a vysokém akustickém efektu, avšak v bodovém místě příjmu (v bytové jednotce). Základní přístupy na protihluková opatření lze strukturovat následovně: a. urbanisticko-architektonická opatření, b. urbanisticko-dopravní opatření, c. dopravně-organizační opatření, d. stavebně-technická opatření. Ne všechna opatření však může realizovat a ovlivňovat provozovatel zdroje hluku, resp. pořizovatel AP. Řadu opatření je třeba řešit systémově a ovlivňovat je v rámci dalších legislativních kroků, a to v rámci různých rezortů, tedy i mimo rezort ministerstva dopravy (např. ministerstvo pro místní rozvoj – zásady územního plánování, ministerstvo životního prostředí – hodnocení záměrů na ŽP apod.). Ad a) Urbanisticko-architektonická opatření Hlavní zásady opatření se mohou uplatňovat právě v rámci územního plánování: 

Komplexním řešením obytných souborů z hlediska funkčního uspořádání – vhodná je např. bloková zástavba.



Plánování nové chráněné zástavby v dostatečné vzdálenosti od hlavních pozemních komunikací.



Využití bariérového efektu ochrany území pomocí staveb nevyžadujících protihlukovou ochranu.



Vhodné architektonické řešení obytných budov – dispoziční i tvarové.

Ad b) Urbanisticko-dopravní opatření Navrhovaný systém dopravního řešení by měl preferovat: 

Nové trasy komunikací vést vždy v dostatečné vzdálenosti od chráněných budov.


67




Rychlostní komunikace, dálnice a komunikace I. třídy s vysokou intenzitou dopravy vést mimo obytná území a území s vyššími nároky na hlukovou ochranu.



Optimalizovat přepravní nároky a zefektivnit přepravní vztahy.



Vyloučit, resp. minimalizovat tranzitní dopravu z centra a obytných území.



Vyloučit těžkou nákladní dopravu v blízkosti obytných souborů.



Jednotlivé druhy dopravy soustředit do hlavních tras a koridorů s možností vytvoření protihlukových opatření.



Ve městech vytvořit podmínky a minimalizaci individuální dopravy.



Novou akusticky citlivou výstavbu plánovat a povolovat v dostatečné odstupové vzdálenosti od zatížených komunikací, resp. nepovolovat v území s již existující nebo výhledovou předpokládanou vysokou akustickou expozicí.



Parkoviště a další dopravní plochy navrhovat v dostatečné vzdálenosti od chráněných objektů a území obytného, zdravotnického, školního a rekreačního typu.



Organizovat klidové zóny s vyloučením automobilové dopravy a s časově omezeným vjezdem vozidel pro zásobování v centrálních částech měst a sídel.

pro

preferenci

městské

hromadné

dopravy

Tab. 33 Vyhodnocení účinnosti vybraných urbanistických opatření Lokální Opatření v silniční dopravě účinek (dB) Územní plánování a řízení

Umístění zdrojů hluku, prostorová a vzájemná umístění silniční a železniční dopravy

Hlukové zónování při návrhu územních plánů Plánování vegetace *) je třeba počítat spíše s psychologickým než akustickým efektem.

0-10 0-20 0-1 *) Zdroj: [12]

Ad d) Dopravně-organizační opatření Omezení rychlosti všech nebo jen nákladních vozidel. Redukce jízdní rychlosti je účinným regulačním opatřením pro dopravní hluk. Lokální omezení rychlosti jsou však účinná z hlediska hluku pouze a jen tehdy, jsou-li uplatňována bez opatření, která zvyšují akceleraci vozidel. Při uplatňování tohoto opatření je však vždy nutné zajistit plynulost dopravy a podpořit neagresivní styl jízdy řidičů. Obr. 25 Vliv rychlosti na hluk ze silniční dopravy v závislosti na podílu nákladních vozidel

Zdroj: [12]


68


Vedle rychlostních limitů lze však rychlost účinněji redukovat technickými opatřeními např. umělým zúžením komunikace, případně směrovým zbrzděním vozidel na vjezdu do obcí, příčné pruhy pro důraznější uvědomění si rychlosti, případně použití příčných retardérů apod. Velmi účinně se jeví úsekové měření rychlosti apod. Těmito opatřeními lze dosáhnout redukce hluku o cca 2-3 dB [12]. (Poznámka: Při nevhodném typu příčného prahu může toto opatření působit spíše na zvýšení hlučnosti). Omezení, resp. dodržení rychlosti jízdy vozidel v noční době. Snížení intenzity dopravy zákazem vjezdu nákladních vozidel, zřizováním objížděk a určením jednosměrných ulic. Vliv snížení intenzity prostřednictvím odklonu dopravy je zobrazen na obr. 8.2. Pokles dopravní intenzity na polovinu přináší znatelný pokles hladiny akustického tlaku, a to až o 3 dB. Pokles hladiny akustického tlaku až o -10 dB může způsobit odklon až cca 90 % dopravy (obchvatové komunikace). Obr. 26 Vliv snížení intenzity dopravy

Zdroj: [12] Intenzita dopravy a rychlost spolu souvisejí, avšak snížení intenzity je zpravidla spojeno se zvýšením rychlosti. V důsledku toho nemusí být dosaženo optimálního přínosu z hlediska redukce dopravního proudu. Zvýšení plynulosti dopravy koordinováním světelně řízených křižovatek s dynamickým cyklem vypnutím signalizačních zařízení během noci také dochází k pozitivnímu účinku na hlučnost v okolí těchto křižovatek. Vyčlenění zvláštního jízdního pruhu pro určité druhy vozidel např. autobusy. Vhodné umístění zastávek hromadné dopravy a parkovacích ploch. Globální opatření na úrovni státní politiky Vhodná regulace automatizovaně vybíraných silničních poplatků především pro nákladní vozidla Jedná se o vhodné nastavení sazeb pro jednotlivé typy komunikací, a to především u připravovaného zpoplatnění silnic I. tříd tak, aby řidiči a provozovatelé nákladních vozidel byli ekonomicky nuceni k eliminaci jízd po silnicích nižších tříd, tedy intravilány sídel, a naopak preferovali využívání kapacitních rychlostních komunikací a dálnic, které jsou vedeny převážně mimo intravilány obcí. Uvedené nastavení by mělo být zvýhodněno především ve večerním a nočním období. Navrhované řešené lze provést již v dnešní době, kdy jsou zpoplatněny pouze dálniční a rychlostní komunikace, snížením sazeb v nočním období.


69


Ad c) Stavebně-technická opatření Zahrnují opatření u zdroje hluku, opatření na dráze šíření hluku a opatření na budovách. Opatření u zdroje hluku. Vhodná řešení snižující hlučnost zdroje hluku jsou: 

Zabezpečení podmínek pro plynulý pohyb vozidel.



Budování krytů vozovky ze speciálních asfaltů a se zajištěním dobré rovinatosti. Problematika nízkohlučných povrchů je v současnosti předmětem řady významných projektů s již velmi pozitivními výsledky. Nízkohlučné povrchy postupně v průběhu své životnosti degradují, a tak je třeba počítat v průběhu životnosti s určitým průměrným akustickým efektem snížení hluku cca o 2-3 dB.



Vedení tras v zářezu, tunelem, galerií.

Globální opatření na úrovni státní politiky Vhodná motivační opatření pro urychlení obměny vozidlového parku v ČR. Požadavek vychází z faktu, že v České republice je vysoké průměrné stáří jak osobních vozidel, tak především vozidel nákladních. To má samozřejmě za následek i celkovou vyšší emisní hlukovou charakteristiku dopravního proudu. Tlak na výrobce pneumatik na vývoj tišších pneumatik a zvýhodnění jejich distribuce a prodeje. Tab. 34 Vyhodnocení akustické účinnosti vybraných opatření u zdroje Lokální účinek Opatření v silniční dopravě (dB) Nízkohlučné povrchy vozovek 0 -3 (viz ad c) Intenzita dopravy, odklon, obchvaty 0-8 Řízení dopravy 0-15 Časové a plošné omezení dopravy Dodržování rychlostních limitů 0-4 Omezení dopravy, omezování vjezdů 0-3 (mýtné) Plynulost dopravního proudu, 0-2 Redukce dopravy, dopravního dostupnost proudu Vhodné projektování křižovatek 0-2 - zelená vlna 0-10 Vhodné vedení trasy 0-5 Chování řidičů Zdroj: [12] Opatření na dráze šíření hluku Akusticky neprůzvučné překážky postavené na dráze šíření zvukových vln vytváří za překážkou akustický stín, a tím redukují hladiny akustického tlaku za překážkou. Vhodným řešením je vytváření překážek typu: protihlukové clony, zemní valy, hmotné objekty. Protihlukové clony mohou redukovat v závislosti na jejich geometrických vlastnostech a morfologii terénu hladiny akustického tlaku až o 15 dB. Je používána celá řada různých druhů materiálů a různé druhy konstrukcí. Opatření tohoto typu lze v současnosti velmi přesně namodelovat a zjistit tak jeho akustický efekt pomocí výpočtových metod. To však vyžaduje zadání velmi přesných vstupních údajů.


70


Tab. 35 Hodnocení vybraných opatření v dráze šíření zvuku Opatření v silniční dopravě

Lokální účinek (dB)

Clony (Bariéry) Komunikace v zářezu Stínění hluku Budovy jako protihlukové clony Kombinace budova-clona Tunely (uzavřené) Vegetace

0-15 0-10 0-20 0-20 0-30 0-1 *) Zdroj: [12]

*) je třeba počítat spíše s psychologickým než akustickým efektem. Opatření na budovách Především se jedná o zvýšení vzduchové neprůzvučnosti obvodového pláště chráněných budov na základě zlepšení akustických parametrů oken. Uvedené opatření je velmi účinné a jeho realizace je relativně rychlá. Tab. 36 Hodnocení dalších vybraných opatření na dráze šíření Opatření v silniční dopravě

Lokální účinek (dB)

Zvuková izolace

Zesílení obvodové fasády - okna Uspořádání místností Projektování stavby Orientace budov

0-15 *) 0-20 **) 0-20 Zdroj: [12]

*) závisí na kvalitě stávajících oken, **) závisí na poloze objektu vůči komunikaci a okolní morfologicko-urbanistické situaci. Pro přehlednost je v následující tabulce uveden souhrn vybraných protihlukových opatření a jejich hodnocení, resp. porovnání z hlediska účinnosti, proveditelnosti, životnosti a nákladů. Dále jsou uvedena opatření, které by bylo možné zařadit do kategorie „dopravněregulační“. Do této kategorie patří jak opatření lokální povahy, tak opatření realizovatelné pouze na regionální či národní úrovni. Mezi lokální dopravně-regulační opatření na snížení hlukové zátěže patří lokální omezení vjezdu individuální a nákladní dopravy, zavedení či zpřísnění rychlostních limitů, urbanistické řešení sídel, vedení infrastruktury apod. Naopak regionální úroveň má za cíl budování integrovaných systémů veřejné dopravy, které mohou přispět ke snížení objemů individuální dopravy, regulaci silničních poplatků na silniční síti a vjezdů do sídelních útvarů (mýtné) a tím možnost regulace osobní i nákladní dopravy. Tab. 37 Porovnání efektivity vybraných opatření pro existující stavby Vybraná protihluková opatření

účinnost proveditelnost životnost náklady

Komunikace v zářezu

+++

++

++++

++

Tunely

++++

+

++++

+

Zastřešený zářez

++++

++

++++

+

Protihlukové bariéry

++

++

++

+++

Izolace fasád

+++

+++

+++

+++

Řízení dopravy

++

+++

+++

+++

Speciální trasy pro nákladní vozidla

++

+++

+++

+++


71


Vybraná protihluková opatření

účinnost proveditelnost životnost náklady

Plynulý dopravní proud

++

++

++

+++

Zvýšení podílu veřejné dopravy

+

+++

++

++

Tišší vozidla

++

++

++

+++

Nízkohlučné povrchy vozovek

+++

+++

++

+++

++

++

+

++++ Zdroj: [12]

Tišší pneumatiky Hodnocení: + nevhodné ++ přijatelné +++ dobré ++++ velmi dobré

Z výše uvedeného analytického přehledu lze vybrat taková opatření, která jsou vhodná pro řešení lokálních problémů s nadměrnou hlukovou zátěží z dopravy. Příklad takto vybraných opatření je uveden v Tab. 38. Tab. 38 Přehled základních opatření pro řešení lokálních problémů s nadměrnou hlukovou zátěží z dopravy Technická/technologická opatření Dopravně-organizační opatření Na komunikacích Omezení vjezdu osobní / nákladní dopravy Zavedení / zpřísnění rychlostních limitů

Protihlukové valy a clony Bariérové objekty

Poplatky (silniční i vjezdové)

Výstavba tunelů, zářezů

Zvyšování tlaku na nižší akustické emise vozidel – obměna vozidlového parku, tišší pneumatiky

Poměrová kontrola dodržování rychlosti v inkriminovaných úsecích

U příjemců Zvuková izolace oken a fasád Orientace objektů Vnitřní dispozice objektů

D.2 Preferovaná opatření snižování hlukové zátěže z automobilové dopravy v aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice Na základě krátkodobé a dlouhodobé strategie plánování jsou zadavatelem preferována následující opatření pro řešení jednotlivých lokalit: 1. Výstavba obchvatových komunikací, které odvedou významnou část dopravy mimo kontakt s obytnou zástavbou. 2. Rekonstrukce stávajících silnic v zájmovém území. 3. Podpora pro omezení vjezdu a zpoplatnění těžké nákladní dopravy na komunikacích nižších tříd. 4. Podpora součinnosti se stavebními úřady z hlediska plánování a povolování nových staveb v dostatečné odstupové vzdálenosti od zatížených komunikací. 5. Prověření možnosti realizace tichých povrchů, případně možnosti instalace protihlukových clon.


72


D.3 Obecné možnosti snižování hlukové zátěže z kolejové dopravy Základní přístupy na protihluková opatření byly charakterizovány již v předchozí kapitole D.1 a lze je strukturovat následovně: a. urbanisticko-architektonická opatření, b. urbanisticko-dopravní opatření, c. dopravně-organizační opatření, d. stavebně-technická opatření. Ad a) Urbanisticko-architektonická opatření Urbanisticko-architektonická opatření jsou dostatečně popsána v předchozí kapitole D.1. Ad b) Urbanisticko-dopravní opatření Navrhovaný systém dopravního řešení by měl preferovat: 

Nové dopravní trasy vést vždy v dostatečné vzdálenosti od chráněných budov.



Železniční koridory vést mimo obytná území a území s vyššími nároky na hlukovou ochranu.



Optimalizovat přepravní nároky a zefektivnit přepravní vztahy.



Novou akusticky citlivou výstavbu plánovat a povolovat v dostatečné odstupové vzdálenosti od zatížených tratí, resp. nepovolovat v území s již existující nebo výhledovou předpokládanou vysokou akustickou expozicí.

Ad c) Dopravně-organizační opatření K omezením tohoto druhu patří např.: 

Ve vybraných úsecích snížení maximálně povolené rychlosti jízdy vlakových souprav v závislosti na dodržení principu bezpečnosti této dopravy.



Ve vybraných úsecích omezení rychlosti jízdy souprav v noční době.

Ad d) Stavebně-technická opatření Zahrnují opatření u zdroje hluku, opatření na dráze šíření hluku a opatření na budovách. Opatření u zdroje hluku Vhodná řešení, která snižují hlučnost zdroje hluku, jsou: 

Zabezpečení podmínek pro plynulý pohyb souprav.



Postupné rekonstrukce či novostavby železničních tratí.



Údržba tratí – strojní broušení vlnkovitosti a reprofilace kolejnic, souvislá oprava geometrické polohy koleje, navařování provozem opotřebených kolejnic a kolejových konstrukcí, výměna kolejnic a kolejových konstrukcí.



Obnova železničního vozového parku.

Opatření na dráze šíření hluku, opatření na budovách Opatření na dráze šíření hluku a opatření na budovách jsou detailně popsána v předchozí kapitole D.1.


73


D.4 Obecné možnosti snižování hlukové zátěže z integrovaných zařízení Protihluková opatření pro integrovaná zařízení – stacionární průmyslové zdroje lze rozdělit především na: a. urbanisticko-architektonická opatření, b. stavebně-technická opatření. Ad a) Urbanisticko-architektonická opatření Hlavní zásady opatření se mohou uplatňovat právě v rámci územního plánování: 

Plánování nové chráněné zástavby v dostatečné vzdálenosti od průmyslových zdrojů.



Využití bariérového efektu ochrany území pomocí staveb nevyžadujících protihlukovou ochranu.



Vhodné architektonické řešení obytných budov – dispoziční i tvarové.



Omezení nové bytové výstavby v těsné blízkosti průmyslových zdrojů.

Ad b) Stavebně-technická opatření Zahrnují opatření u zdroje hluku, opatření na dráze šíření hluku a opatření na budovách. Opatření u zdroje hluku Vhodná řešení, která snižují hlučnost stacionárních zdrojů hluku, jsou: 

Pokud je to technicky možné zajištění snížení akustických emisí zařízení např. pomocí zmenšení počtu otáček, regulace výkonu zařízení, regulace provozu zařízení apod.



Zatlumení zdrojů pomocí tlumičů.



Zvolení akusticky příznivější technologie (výměna zařízení).



V případě umístění zařízení na objektech je nutné zajistit pružné uložení zařízení a jeho oddilatování od okolních konstrukcí.



Zesílení plášťů objektů průmyslových hal.



Apod.

Samotný provoz průmyslových areálů a jejich stacionárních zdrojů hluku musí splňovat požadavky NV č. 272/2011 Sb. Většinou je zatlumení těchto zdrojů technicky řešitelné. Průmyslové zdroje nejsou rozhodujícími zdroji hluku pro aglomeraci. Opatření na dráze šíření hluku Akusticky neprůzvučné překážky postavené na dráze šíření zvukových vln vytváří za překážkou akustický stín, a tím redukují hladiny akustického tlaku za překážkou. Vhodným řešením je vytváření překážek typu: protihlukové clony, zemní valy, hmotné objekty. Protihlukové clony mohou redukovat v závislosti na jejich geometrických vlastnostech a morfologii terénu hladiny akustického tlaku až o 15 dB. Je používána celá řada různých druhů materiálů a různé druhy konstrukcí. Dalším možným opatřením snižující hluk emitovaný průmyslovými zdroji je uzavření zdrojů do uzavřených prostorů např. strojoven. 

Akustické úpravy vnitřních prostorů výrobních hal – zesílení plášťů objektů průmyslových hal.

Opatření na budovách příjemců – viz kapitola D.1.


74


E.

Záznamy o konzultacích s veřejností

V této kapitole bude uvedeno vypořádání připomínek a případných podnětů veřejnosti ke zpracovanému návrhu akčního plánu.


75


F.

Závěr

Na základě výsledků SHM aglomerace Ústí nad Labem - Teplice byla v rámci řešení akčního plánu lokalizována problematická místa (využitím analýzy průniku ploch zatížených nad mezní hodnotou ve vztahu k hustotě osob na hodnocených plochách), na která je nutné zaměřit pozornost z hlediska akustického řešení („hot spots“). Jedná se především o okolí následující ulic v aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice:  Ruská (k. ú. Dubí Bystřice),  Jana Koziny (k. ú. Teplice - Trhovany),  Masarykova třída a Kollárova (k. ú. Teplice),  Alejní, Duchcovská, Bílinská a Novoveská (k. ú. Teplice),  Masarykova a Stará (k. ú. Ústí nad Labem),  Důlce (k. ú. Ústí nad Labem),  Děčínská (k. ú. Střekov). Řešení, která napomohou ke snížení akustického zatížení ve venkovním prostředí, a tím k poklesu počtu zasažených obyvatel hlukem nad mezními hodnotami jsou popsána v Tab. 32. Významným přínosem pro aglomeraci Ústí nad Labem – Teplice, nejen z akustického hlediska, bude dostavba dálnice D8 v úseku Lovosice - Řehlovice. Na základě výsledků SHM bylo dále zjištěno, že dominantním zdrojem hluku na území aglomerace Ústí nad Labem - Teplice je silniční doprava (na základě obou deskriptorů Ldvn a Ln). Dle výsledků SHM pro železniční dopravu a integrovaná zařízení lze konstatovat, že hluk z těchto zdrojů je v porovnání se silniční dopravou spíše zanedbatelný. Dle výsledků SHM pro letecký provoz je patrné, že nebyly překročeny mezní hodnoty hlukových ukazatelů. V rámci akčního plánu byly vytipovány a preferovány především rekonstrukce stávajících silnic v zájmovém území, které mohou mít vliv na pokles emisí hluku v dotčených lokalitách v aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice. Akční plán předkládá i další obecné možnosti snižování hluku z důvodu případného následujícího zvážení opatření v kritických místech. V řadě míst, především v intravilánech velkých měst, kde charakter zástavby nedovoluje po vyčerpání výše uvedených opatření ani technická opatření ke snížení hluku, není možné realizovat opatření na ochranu venkovního prostředí, a tedy je vhodné přistoupit alespoň k ochraně vnitřních prostorů chráněných objektů. Předkládaný akční plán se snaží navrhovanými opatřeními především snížit počet zatížených osob nad mezní hodnotou. Je třeba si uvědomit, že pokud dojde ke snížení zatížení u těchto osob, dochází samozřejmě ke snížení hlukové zátěže v celém okolí sledovaných a vytipovaných úseků silnic. Důležitým aspektem, na který je vhodné v rámci akčního plánu dále upozornit, je snaha o zamezení navyšování počtu obyvatel zasažených nad mezními hodnotami. Omezení nárůstu intenzit dopravy, která je jedním z hlavních faktorů přispívajícím k ovlivnění obyvatel akustickým zatížením, je většinou velmi obtížné. Další aspekt, jenž může přispět k navyšování počtu akusticky zatížených obyvatel, je nevhodná výstavba akusticky chráněných staveb v okolí komunikací s vysokým dopravním zatížením. Z uvedeného důvodu je nezbytné striktně zamezovat výstavbě akusticky chráněných staveb v blízkém okolí komunikací s vysokým dopravním zatížením.


76


G. Podklady [1]

Vyhláška, kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (vyhláška o hlukovém mapování). Sbírka zákonů ČR. 2006, č. 523/2006 Sb.

[2]

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. 6. 2002, o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí.

[3]

Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

[4]

Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.

[5]

Vyhláška o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku, Sbírka zákonů ČR, 2006, č. 561/2006 Sb.

[6]

Metodický návod pro zpracování akčních plánů protihlukových opatření podle Směrnice 2002/49/EC o snižování a řízení hluku v životním prostředí. Ministerstvo zdravotnictví ČR, 2014.

[7]

Strategické hlukové mapy 2012 – aglomerace Ústí nad Labem - Teplice. EKOLA group, spol. s r.o., 2013.

[8]

Akční plán protihlukových opatření pro aglomeraci Plzeň - NÁVRH. EKOLA group, spol. s r.o., 2015.

[9]

Akční plán protihlukových opatření pro hlavní pozemní komunikace ve vlastnictví Karlovarského kraje. EKOLA group, spol. s r.o., 2015.

[10] Akční plán protihlukových opatření pro hlavní pozemní komunikace ve vlastnictví Plzeňského kraje - NÁVRH. EKOLA group, spol. s r.o., 2015.

[11] Akční plán protihlukových opatření pro hlavní pozemní komunikace ve vlastnictví Ústeckého kraje. EKOLA group, spol. s r.o., 2015.

[12] Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace ve správě Středočeského kraje. EKOLA group, spol. s r.o., 2008.

[13] Akční plán pro aglomeraci Brno. EKOLA group, spol. s r.o., 2008. [14] Liberko, M.: Metodické pokyny pro výpočet hladin hluku z dopravy. VÚVA Brno, 1991. [15] Liberko, M.: Novela metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy. Planeta č. 2/2005. [16] Liberko, M., Ládyš, L.: Výpočet hluku z automobilové dopravy. Manuál 2011. Praha, 11/2011.

[17] Guidance Note for Noise Action Planning. EPA, 2009. [18] Good Practice Guide for Strategic Noise Mapping and the Production of Associated Data on Noise Exposure. Version 2. WG-AEN, 13th August 2007.

[19] Výsledky celostátního sčítání dopravy na silniční a dálniční síti ČR v roce 2010. ŘSD ČR, 2010. Dostupné na: http://www.scitani2010.rsd.cz.

[20] Informační leták: Dálnice D8, Lovosice–Řehlovice, stavba 0805. ŘSD ČR, 11/2014; [21] Informační leták: Silnice I/13, Kladrubská spojka. ŘSD ČR, 11/2013; [22] Sčítání lidu, domů a bytů 2011. Český statistický úřad, 2013.


77


[23] Fotodokumentace z měření akustickou kamerou. EKOLA group, spol. s r.o., 20122014.

[24] Urban Atlas – European land use. European Environment Agency, 2006. Dostupné na: http://www.eea.europa.eu/data-and-maps/data/urban-atlas.

[25] Good practice guide on quiet areas. European Environment Agency, 2014.

Dostupné na: http://www.eea.europa.eu/publications/good-practice-guide-onquiet-areas/download.

[26] Research into Quiet Areas: Recommendations for identification. DEFRA, 2006. Dostupné na: NO01109_4629_FRP.doc.

http://randd.defra.gov.uk/Document.aspx?Document=

[27] http://www.mapy.cz.


78


H. Přílohy Mapa č. 1:

Počet osob zasažených hlukem z dopravy na pozemních komunikacích nad mezní hodnotou (Ln > 60 dB) v katastrálních územích

Mapa č. 2:

Počet osob zasažených hlukem ze železniční dopravy nad mezní hodnotou (Ln > 65 dB) v katastrálních územích

Mapa č. 3:

Počet osob zasažených hlukem z integrovaných zařízení nad mezní hodnotou (Ln > 40 dB) v katastrálních územích

Mapa č. 4:

Vymezení kritických míst pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích

Mapa č. 5:

Vymezení kritických míst pro hluk ze železniční dopravy

Mapa č. 6:

Vymezení kritických míst pro hluk z integrovaných zařízení

Mapa č. 7:

Návrh vymezení tichých oblastí v aglomeraci


79

Akční plán protihlukových opatření pro aglomeraci Ústí nad Labem - Teplice NÁVRH

Recommend Documents