Akathist k Přesvaté Bohorodici. Mnohobolestné. ssvj.webnode.sk

Akathist k Přesvaté Bohorodici Mnohobolestné

ssvj.webnode.sk 2015 - 16-

Tropar, Hlas 5. Obměkči naše zlá srdce, Bohorodice, odvrať útoky těch, ktož nenávidí nás, a všelikou úzkost naší duše odežeň. K Tvému svatému obrazu vzhlížíme, dojati Tvým utrpením a milosrdenstvím k nám, rány Tvé líbáme a našich střel, jež Tě mučí, se hrozíme. Nedej nám, dobrotivá Máti, zahynouti v bezcitnosti naší a bezcitnosti našich bližních, neboť jsi zlých srdcí pravé obměkčení.

Kondak, hlas 2. Blahodatí Svou, ó Vládkyně, omběkči srdce zlovolných a dobordince sešli nám, chráníc je od všelikého zla, neboť se k Tobě usilovně modlíme před ctihodnými ikonami Tvými.

Kondak 13. Ó Matko všemi opěvovaná, zlomená žalem pod Křížem Syna Svého a Boha, vyslyš naše vzdechy, shlédni na slzy naše a vysvoboď ze zármutku, nemocí a věčné smrti všechny, kdož doufají v nevýslovné milosrdenství Tvé a volají k Bohu: Alliluja.

Modlitba Ó mnohobolestná Matko Boží, jež Svojí čistotou a množstvím strádání, které na zemi jsi zakusila, převyšuješ všechny dcery pozemské! Přijmi bolestiplné vzdechy naše a ochraňuj nás pod záštitou Své milosti, neboť jiného útočiště ani jiné vřelé zastánkyně kromě Tebe neznáme. Ó Matko, která směle můžeš prosit Toho, jenž se z Tebe narodil, pomoz nám a spasiž nás Svými přímluvami, abychom bez klopýtnutí dosáhli nebeského Království a moli v něm se všemi svatými opěvovat v Trojici Jediného Boha, nyní i vždycky až na věky věků. Amen.

-2-15-

Kondak 1.

Kondak 12. Sešli nám svou blahodať, nejmilostivější Spasiteli, jenž na kříži jsi ducha Svého odevzdal a dlužní úpis našich hříchů roztrhal. „Hle, Světlo Mé dobrotivé – Bůh Můj – zhaslo na kříži,“ pravila Panna v zármutku. „Pospěš, Josefe, k Pilátovi a vypros u něj, abys mohl sejmout s kříže Učitele svého. Když jsem Tě spatřila, Můj Synu, jak bez slávy, nahý a zjizvený visíš na kříži, duši Mou pronikl meč, jak prorokoval spravedlivý Simeon,“ sténala Matka Boží volajíc: Alliluja.

K vyvolené Panně Marii, vyvýšené nade všechny dcery země, k Matce Boha našeho, jehož darovala ke spáse světa, v dojetí voláme: shlédni na náš život, zármutkem naplněný, rozpomeň se na hoře a bolesti, jež jsi vytrpěla jako jedna z nás pozemských, a prokaž nám Své milosrdenství, abychom Tě vzývali: Raduj sa, mnohobolestná Matko Boží, zármutek náš radost proměňující.

v

Ikos 1. Ikos 12. Opěvujeme Tvé milosrdenství, Lidumile, a skláníme se před bohatstvím Tvé milosti, ó Vládce. „Chtěje zachránit Své stvoření, smrt jsi podstoupil,“ pravila Přečistá, „avšak pro Své vzkřísení, Spasiteli, smiluj se nad námi nade všemi.“ Se srdcem dojatým voláme k Přečisté Matce Tvé: Raduj se, jež viděla jsi bez života Pána přeblahého; raduj se, jež líbala jsi Tělo Syna Svého milovaného. Raduj se, jež zřela jsi Své Světlo jako zjizvené a nahé Tělo bez duše; raduj se, jež odevzdalas hrobu Světlo Své. Raduj se, jež ovinulas plátnem novým Tělo Jeho; raduj se, jež zřela jsi Jej z mrtvých vstalého. Raduj se mnohobolestná Matko Boží, zármutek náš v radost proměňující.

Anděl, jenž betlémskym partýřům zvěstoval narození Spasitele světa, a celý zástup nebeských mocností společně chválili Boha, pějíce: „Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.“ Ty však, Matko Boží, nemajíc kde hlavu sklonit, neboť nebylo místa v lidských příbytcích, ve chlévě jsi porodila Syna Svého Prvorozeného, do plenek Jej zavinula a položila do jeslí. O zármutku srdce Tvého rozjímáme a takto k Tobě voláme: Raduj se, jež dechem Svým jsi Syna Svého milovaného zahřívala; raduj se, jež do plenek jsi Předvěčné Nemluvňátko zavinula. Raduj se, jež mlékem Svým jsi Vládce veškerenstva kojila; raduj se, jež v Nebesa jsi jesle proměnila. Raduj se, jež stala jsi se trůnem cherubínským; raduj se, jež při narození Dítěte i po něm vždy jsi Pannou zůstala. Raduj se, mnohobolestná Matko Boží, zármutek náš v radost proměňující.

-14-

-3-

Kondak 11.

Kondak 2. Spatřivše Předvěčné Nemluvňátko, jak leží v jeslích ovinuté plenkami, poklonili se Mu pastýři betlémští a vyprávěli, co zvěstoval jim o Něm Anděl. Marie zachovávala všechna ta slova v srdci Svém. Když uplynulo sedm dní, obřezán byl Ježíš jako osmidenní dítě dle zákona židovského. Opěvujeme Tvou pokoru a trpělivost, Bohorodice, a zpíváme věčnému Bohu: Alliluja.

Ikos 2. Ve čtyricátý den, když naplnily se dny očištění, s rozumem v Bohu utvrzeným a věrni zákonu Páně, přinesli rodiče Ježíše do Jeruzaléma, aby Jej postavili před Hospodina a dali za Něj oběť, jak řečeno je v zákone Páně. Proto k Tobě voláme: Raduj se, jež naplňujíc zákon, do chrámu jeruzalémskeho jsi Strvořitele světa přinesla; raduj se, jež radostně jsi v chrámu byla uvítána starcem Simeonem. Raduj se, jediná Čistá a Nejpožehnanější mezi ženami; raduj se, jež s pokorou jsi kříž Svůj nesla, žalem ozdobený. Raduj se, jež nikdy neoslyšela jsi vůli Boží; raduj se, příklade pokory a trpělivosti. Raduj se, nádobo naplněná bladodatí Ducha Svatého. Raduj se, mnohobolestná Matko Boží, zármutek náš v radost proměňující.

Píseň nejpokornejší přinášíme Spasiteli světa, jenž dobrovolně přijal utrpení a vynesl Svůj kříž až na Golgotu, aby byl ukřižován. Stály u kříže Ježišova Matka Jeho, Marie Kleofášova a Marie Magdalena. I uzřev Ježíš Matku a učedníka, kterého miloval, řekl Matce Své: „Ženo, hle, syn Tvůj!“ Potom pravil učedníkovi: „Hle, Matka tvá!“ A od té hodiny přijal Ji učedník k sobě. Když viděla jsi na kříži Syna a Pána Svého, se srdcem zmučeným jsi, Matko Boží, k Bohu trpce zvolala: Alliluja.

Ikos 11. „Světlo Mé, Bože Předvěčný a Tvůrce všeho stvoření, Pane jak jen můžeš trpět na kříži?“ pravila v slzách čistá Panna o podivuhodném Svém Dítěti. „Synu Můj, nad všechny matky byla jsem povýšena, leč běda Mi: Mé nitro sevřeno je bolestí, když Tě nyní vidím na kříži!“ Soucítíce s Tebou, i my slzy proléváme a k Tobě voláme: Raduj se, oloupená o radost a veselí; raduj se, jež videla jsi dobrovolné utrpení Syna Svého na kříži. Raduj se jež spatřila jsi, jak Tvé Dítě milované probodli; raduj se, Ovečko, jež zhlédla jsi, jak vedou Je jako Beránka na zabití. Raduj se, jež Vysvoboditele z ran duševních i tělesných zřela jsi ranami pokrytého; raduj se, jež videla jsi Syna Svého z mrtvých vstalého. Raduj se mnohobolestná Matko Boží, zármutek náš v radost proměňující.

-4-

-13-

Kondak 10.

Kondak 3

Zachránit chtěje Ježíše, otázal se Pilát Židů: „Dle obyčeje vám jednoho propustím; chcete tedy, abych propustil vám Krále Židovského?“ I vzkřikli všichni: „Toho ne, ale Barabáše!“ Opěvujíce milosrdenství Boha našeho, jenž Svého jednorozeného Syna vydal smrti na kříži, aby nás vykoupil ze smrti věčné, voláme k Němu: Alliluja.

Sílou z výše posilována, Matko Boží, vyslechla jsi slova starce Simeona: „Hle, položen jest Tento ku pádu a ku povstání mnohých v Izraeli a na znamení, jemuž bude odpíráno, a Tvou vlastní duši pronikne meč, aby zjevena byla mnohých srdcí smýšlení.“ Hluboký zármutek naplnil srdce Bohorodice, jež trpce k Bohu zvolala: Alliluja.

Ikos 10.

Ikos 3.

Pevností a útočištěm buď nám, Vládkyně, neboť padáme pod tíhou zármutku a nemocí. Ty, jež jsi sama strádala slyšíc, jak Židé křičí: „Ukřižuj!“, vyslyš nás nyní, když k Tobě voláme:

S úmyslem zahubit Božské Dítě přikázal Herodes zabít všechny dvouleté a mladší děti v Betlémě a okolí, podle času, který vyzvěděl od mudrců. Tehdy na Boží příkaz, jenž dán byl Josefovi ve snu skrze Anděla, uprchla celá svatá rodina do Egypta a zůstala tam po sedm let, až do smrti Herodovy. Se srdcem dojatým k Tobě voláme: Raduj se, jež snášela jsi úzkost putování dalekého; raduj se, neboť padly všechny modly země egyptské, pokořeny mocí Syna Tvého. Raduj se, jež sedm let jsi prožila mezi bezpožnými pohany; raduj se, jež v Nazaret jsi přišla se Svým snoubencem a Synem Předvěčným. Raduj se, jež s tesařem Josefem jsi bídu zakoušela; raduj se, jež veškerý Svůj čas jsi prací naplnila.

Raduj tváří raduj Raduj raduj Raduj raduj

se, Matko milosrdenství, jež stíráš slzy s krutě trýznených; se, jež daruješ nám slzy duchovního dojetí. se, jež zachraňuješ v hříších hynoucí; se, nezahanbitelná zastánkyně křesřanů. se, jez od vášní nás očišřuješ; se, jež srdce zkroušené vždy utěšuješ.

Raduj se mnohobolestná Matko Boží, zármutek náš v radost proměňující.

Raduj se, mnohobolestná Matko Boží, zármutek náš v radost proměňující.

-12-

-5-

Kondak 9.

Kondak 4. Bouře zármutku zmocnila se Matky Přečisté, když při návratu z Jeruzaléma rodiče nenalezli Dítě Ježíše. Navrátili se tedy do hlavního města, aby Jej hledali. I stalo se, že po třech dnech nalezli Ho v chrámě, kterak sedí mezi učiteli, poslouchá je a pokládá jim otázky. I řekla k Němu Matka Jeho: „ Synu, proč jsi nám tak učinil? Hle, otec Tvůj a Já s bolestí hledali jsme Tebe.“ On jim však řekl: „Jak to, že jste Mě hledali? Což jste nevěděli, že musím být tam, kde jde o věc Otce Mého?“ A Matka Jeho zachovávala všechna ta slova v srdci Svém, volajíc k Bohu: Alliluja.

Ikos 4. Doslechla se Matka Boží, že Ježíš prochází celou Galileou, učí v synagogách, káže Evangelium nebeského Království a uzdravuje všeliké lidské neduhy a nemoci. I roznesla se o Něm pověst po vší Sýrii a přinášeli k Němu rozličnými nemocemi trpící, vášněmi a běsy posedlé a mrtvicí raněné, a On je uzdravoval. Ty pak, Matko Boží, znajíc proroctví, rmoutila ses v srdci Svém, neboř jsi poznala, že už se blíží čas, kdy Tvůj Syn přinese Sám Sebe jako oběť za hříchy světa. Velebíme Tě proto, mnohobolestná Matko Boží, a voláme: Raduj se, jež vydala jsi Syna Svého k službě lidu židovskému; raduj se, v Svém srdci zarmoucená, poslušná však vůli Boží. Raduj se, jež před potopou hříchu svět jsi spasila; raduj se, jež hlavu hada dávného jsi potřela. Raduj se, jež stanula jsi před Bohem jako oběť živá; raduj se, Pán s Tebou, Blahoslavená. Raduj se, mnohobolestná Matko Boží, zármutek náš v radost proměňující. -6-

Velebí Tebe všechna podolení, nad Cherubíny ctěnější a nad Serafíny bez přirovnání slavnější, Vládkyni a Matku Vykupitele našeho. Svým Dítětem jsi celému světu radost přinesla, abys posléze hluboký zármutek prožila, vidouc, jak je Syn Tvůj milovaný vydán posměškům, ranám a smrti. S pokorou a dojetím opěvujeme Tebe, Přečistá, a zpíváme všemohoucímu Bohu: Alliluja.

Ikos 9. Ani lidé nejvýmluvnější nedokáží vypovědět všechna muka, jež jsi vytrpěl, náš Spasiteli, když vojíni spletli z trní korunu, vložili Ti ji na hlavu a rouchem šarlátovým Tě přioděvše říkali: „Zdráv buď, Králi Židovnský!“ a dávali Ti políčky. O Tvém utrpení, Matko Boží, rozjímáme a takto k Tobě voláme: Raduj se, jež videla jsi utrpení Toho, jejž kojila jsi mlékem Svým; raduj se, jež zřela jsi Jej v rouše šarlatovém a s věncem trnovým. Raduj se, jež Jeho mukami jsi sama strádala; raduj se, jež jsi Jej všemi učedníky opuštěného viděla. Raduj se, jež zřela jsi, jak Jej odsoudili soudcové nespravedliví. Raduj se, mnohobolestná Matko Boží, zármutek náš v radost proměňující.

-11-

Kondak 5.

Kondak 8. Jak zvlášní a bolestné je slyšet o polibku, jímž zradil Jidáš Iškariotský Učitele a Pána svého. Tehdy stráž a tisícník a služebníci židovští jali Ježíše, svázali Jej a vedli nejprve k přednímu knězi Ananiášovi a posléze k nejvyššímu knězi Kaifášovi. Očekávajíc rozsudek smrti pro Syna Svého milovaného, volala k Bohu Matka Boží: Alliluja.

Když kázal Ježíš na zemi o nebeském Království, odhaloval pýchu farizeů, domnívajících se, že jsou spravedliví. Naslouchajíce Jeho podobenstvím, porozuměli farizeové, že hovoří o nich, a snažili se Jej zajmout, avšak zalekli se lidu, který Jej považoval za proroka. Věděla Bohorodice o tom všem a truchlila pro Syna Svého milovaného, neboť se obávala, že Ho zabijí, a s hořkostí volala: Alliluja.

Ikos 8.

Ikos 5.

I vedli Židé Ježíše od Kaifáše do paláce Pilátova, nazývajíce Ho zločincem. Když vyslechl Jej Pilát, řekl jim, že na Něm nenalézá žádné viny. Proto k Tobě voláme: Raduj se, jež v srdci Svém ses žalem mučila; raduj se, jež pro Syna Svého jsi slzy prolévala. Raduj se, jež jako služebnice Páně vše jsi bez reptání vytrpěla; raduj se, jež lkala jsi a sténala. Raduj se, Královno nebe i země, modlitbám Svých služebníků naslouchající.

Spatřivše vzkříšení Lazara, odebrali se někteří z Židů k farizeům a pověděli jim, jaký zázrak Ježíš učinil. Tu prohlásil Kaifáš, jenž byl toho léta veleknězem: „Lépe jest nám, aby jeden člověk zemřel za lid, než aby celý národ zahynul.“ Od toho dne pak radili se, jak by Jej zabili. My však voláme k Tobě, Přečistá: Raduj se, Spasitele světa porodivší; raduj se, počátku spásy naší. Raduj se, za Matku našeho Spasitele od narození předurčená; raduj se, Matko Boží, k utrpení povolaná. Raduj se, Požehnaná, nebeskou Královnou učiněná; raduj se, Přímluvkyně naše neúnavná.

Raduj se, mnohobolestná Matko Boží, zármutek náš v radost proměňující.

Raduj se, mnohobolestná Matko Boží, zármutek náš v radost proměňující.

-10-7-

Kondak 7.

Kondak 6. Někdejší hlasatel slova Božího a posléze zrádce – Jidáš Iškariotský, jeden z dvanáctera apoštolů, odešel k velekněžím, aby zradil Učitele svého. Když vyslechli jej, zaradovali se velekněží a slíbili mu dát stříbrné. Ty však, Matko Boží, truchlic pro Syna Svého milovaného, trpce jsi zavolala k Bohu: Alliluja.

Ikos 6. Nadešla poslední večeře Páně. Když omyl nohy učedníkům Svým, dávaje jim tak příklad podory, pravil k ním Učitel: „Jeden z vás, který jí se Mnou, Mne zradí.“ Se zármutkem Matky Boží soucítíme a takto k Ní voláme: Raduj se, Matko Boží, mukami srdce vysílena; raduj se, jež v tomto slzavém údolí vše jsi vytrpěla. Raduj se, útěchu v modlitbě naleznuvší; raduj se, všech zarmoucených radosti. Raduj se, v bolestech naše útěcho; raduj se, z bažiny hříchu naše záchrano. Raduj se, mnohobolestná Matko Boží, zármutek náš v radost proměňující.

-8-

Chtěje zjevit Svou lásku k pokolení lidskému, vzal při tajemné večeři Pán Ježíš Kristus chléb, požehnal, rozlomil a dal Svým učedníkům a apoštolům, řka“ „Vezměte, jezte, toto jest Tělo Mé.“ A vzav kalich a díky učiniv, dal jim, řka“ „Pijte z něho všichni, neboť to jest Krev Má Nového zákona, která za mnohé vylévá se na odpuštění hříchů.“ Vzdáváme díky milostivému Bohu za Jeho nevýslovné milosrdenství k nám a voláme k Němu: Alliluja.

Ikos 7. Nové znamení Své milosti zjevil Pán Svým učedníkům, když přislíbil jim poslat Utěšitele, Ducha pravdy, který od Otce vychází a který svědectví má vydávati o Synu. K Tobě pak, Matko Boží, dvakrát posvěcené Duchem Svatým, voláme: Raduj se, příbytku Ducha Svatého; raduj se, jasuplná komnato. Raduj se, velkolepý chráme Boha Slova; raduj se, jež přivedla jsi na svět Perlu Božskou. Raduj se, jež Dítětem Svým otvíráš nám bránu rajskou; raduj se, v níž zjevilo se znamení Boží milosti. Raduj se, mnohobolestná Matko Boží, zármutek náš v radost proměňující.

-9-