âÍSLO 2 • ROâNÍK 5.
âERVEN 2010
D V O U M ù S Í â N Í K Z Á K L A D N Í · K O LY A M A T E ¤ S K É · K O LY P O V R LY
Hurá na prázdniny ·kolní rok se s rokem se‰el a pfied námi jsou dva mûsíce leno‰ení, záÏitkÛ a dobrodruÏství. Poãasí nám sice letní prázdniny pfiíli‰ nepfiipomíná, budeme ov‰em vûfiit, Ïe si zatím jen dûlá legraci a Ïe se s prvním ãervencov˘m dnem umoudfií. Pfieji vám v‰em pohodové prázdniny, hodnû zábavy, sluníãka, tepl˘ch letních veãerÛ a zároveÀ Ïádnou nudu a podobné nesmysly. V záfií se tû‰ím na shledání. Va‰e BuÀka
, aneb Co bylo... ProtoÏe jsme se vám pfiihlásili po dlouhé odmlce, a protoÏe jsme rozhodnû nezaháleli, nabízíme vám jen struãn˘ pfiehled v‰ech akcí a akciãek, které na na‰í ‰kole probûhly. Podrobnûj‰í in-
Osmáci u zdymadel.
formace o v‰ech ‰kolních událostech si mÛÏete pfieãíst na na‰ich webov˘ch stránkách. TakÏe, co Ïe se to dûlo v uplynul˘ch tfiech mûsících?
■ V jednom velikonoãním t˘dnu h˘fiila na‰e ‰kola barvami, protoÏe jsme uspofiádali tradiãní Barevn˘ t˘den. ■ V dubnu jsme se snaÏili pomoci na‰í Zemi a zu‰lechÈováním okolí tak oslavili její svátek. ■ V termínu 20. - 21. 4. se ãtyfiãlenné druÏstvo na‰í ‰koly zúãastnilo republikového finále v ‰achu v kategorii 1. - 5.tfiída. A dopadlo to skvûle: Z· a M· Povrly - 5. místo! ■ Okresního kola biologické olympiády kategorie mlad‰ích ÏákÛ se zúãastnily Veronika Lito‰ová, Tereza Pechová a Katefiina âierna. Dûvãata získala v‰echny tfii cenné kovy, Verãa zlato, Terka stfiíbro a KáÈa bronz. Star‰í Ïákynû rovnûÏ bodovaly. Na stupeÀ nejvy‰‰í vystoupila Martina Lito‰ová. Lucie Formanová skonãila na sedmém a Lucie ·ípková na jedenáctém místû. ■ Na Mûstském stadionu v Ústí nad Labem se konaly dne 4. 5. atletické závody pro dûti I. stupnû Z· s názvem Kinderiáda. V chladném de‰tivém poãasí reprezentovalo na‰i ‰kolu 8 ÏákÛ, 4 dívky a 4 chlapci. V konkurenci 300
dûtí ze 30 ‰kol z celého kraje získali neuvûfiiteln˘ch 6 medailí v tûchto disciplínách: 60 m: 1. A. Janou‰ek 2. Z. Erlebach, 3. M. ·ípková Skok dalek˘: 1. A. Janou‰ek Hod míãem: 2. Z. Erlebach ·tafeta: 1. Z· Povrly (V. Svoboda, F. Zajíc, A. Janou‰ek, Z. Erlebach) ■ 14. kvûtna pomûfiili uãitelé s Ïáky své síly ve florbalu. Îáci v tomto utkání drtivû porazili pedagogy 12 : 7 ■ Na‰i Ïáci a uãitelé pomohli Obãanskému sdruÏení pro záchranu hradu Blanska pfii pofiádání akce „Keltové na hradû, aneb jak Ïili na‰i pfiedci“, která probûhla 15. kvûtna na zfiíceninû hradu Blansko, a pfiispûli tak na záchranu této historické památky ■ T˘denní pauzu od uãení si v kvûtnu udûlali osmáci, ktefií vyrazili do Kfie-
ãan, kde se intenzivnû vzdûlávali v oboru První pomoc a záchranáfiství. Nauãili se hodnû nového a závûreãné zkou‰ky formou testu a praktické ukázky poskytnutí první pomoci zvládli kromû dvou v‰ichni. ■ Ve stfiedu 2. ãervna vyvrcholil Projekt Den Evropy. Osm skupin ÏákÛ 7. 9. tfiídy zavr‰ilo svou nûkolikat˘denní pfiípravu pfiedstavení vybraného státu Evropy. Pod patronací uãitelÛ druhého stupnû pfiipravili poãítaãovou prezentaci dané zemû a netradiãní formou tento stát pfiedstavili publiku. To tvofiili Ïáci 4. - 6. tfiídy, ktefií sv˘m hlasováním hodnotili pfiedvedené v˘kony jednotliv˘ch skupin. V prvním úkolu nejvíce zaujaly a byly nejvíce ohodnoceny poãítaãové prezentace státÛ Slovenska a Ruska, v druhém zabodovala taneãní vystoupení Francie a Ruska, nejvíce bodÛ tento-
Sedmáci v Îidovském mûstû Dne 27. 5. 2010 jsme spolu se ãtvrtou tfiídou jeli na exkurzi do Prahy, kde jsme my sedmáci, mûli za úkol projít Îidovské mûsto a synagogy i s náv‰tûvou Îidovského hfibitova. âtvrtá tfiída jela na projíÏìku parníkem po Vltavû. Paní uãitelka âernohlávková a pan uãitel Skála nás vedli, odpovídali nám na na‰e dotazy a skvûle nám v‰echno ukázali. Ráno v pÛl deváté jsme mûli sraz na nádraÏí v Povrlech, odkud jsme dojeli do Ústí nad Labem a z Ústí hurá rychlíkem do Prahy. Mûli jsme ov‰em smÛlu, v‰echna „kupéãka“ byla plná, a tak jsme museli celou cestu do Prahy stát. Proto jsme byli mnohem více unaveni, kdyÏ jsme koneãnû dojeli na Hlavní nádraÏí v Praze.Vy‰li jsme z nádraÏí a v parku jsme si dali asi tak pûtiminutovou pfiestávku, pfii které jsme se v‰ichni najedli a napojili. Poté jsme vyrazili po Praze. JelikoÏ nám zb˘vala je‰tû hodina a nûco volného ãasu, tak jsme ‰li okolo Národního muzea, vyfotili se u sochy sv. Václava na Václavském námûstí, o kterém nám paní uãitelka s panem uãitelem povídali, Ïe se mu dfiíve fiíkalo „koÀsk˘ trh“, protoÏe se tam prodávali konû, pak smûrem na Karlovo námûstí, mimochodem nejvût‰í v âesku, kde jsme udûlali dal‰í fotky a posvaãili, a potom uÏ hurá my do synagog a ãtvrÈáci na loì. Jako první jsme se vydali do Maiselovy synagogy, kde si kluci ponûkud neochotnû museli sundat ãepice. Zatímco pan uãitel uvnitfi zafiizoval detaily k prohlídce, my jsme poãkali venku, a kdyÏ nás zavolal, tak jsme se dychtivû vrhli dovnitfi. Pfiivítala nás paní prÛvodkynû, která nám vysvûtlila spoustu vûcí, které jsme nevûdûli, fiekla nám, jak poznáme Ïidovské muzeum od kostela atd. Vysvûtlila slova tóra, ‰abat, chanuka atd. Ukázala a vysvûtlila nám spoustu vûcí, o kter˘ch jsme nemûli ani tu‰ení, Ïe existují...... Dal‰í synagogy, ve kter˘ch jsme se byli podívat, byly Klausova synagoga a Pinkasova synagoga, ve které se dost lidí rozbreãelo. Na stûnách zdej‰í synagogy najdete totiÏ jména 77 297 ÏidÛ vãetnû Ïen a dûtí, ktefií zahynuli v koncentraãních táborech, a dále jsme se podívali na obrázky, které namalovali dûti z Terezína. Jako poslední jsme nav‰tívili Star˘ Îidovsk˘ hfibitov, kde si BU≈KA
●
2 / 2009
krát v‰ak publikum udûlilo reprezentantÛm Itálie za její mafiánskou scénku. ■ Ve stfiedu 9. 6., se hned po rodiãovsk˘ch schÛzkách konala tradiãní vernisáÏ v˘tvarn˘ch prací ÏákÛ na‰í základní ‰koly a dûtí z matefiské ‰koly. O hudební doprovod se postarali Ïáci, ktefií nav‰tûvují ZU· v Ne‰tûmicích. VernisáÏ byla prodejní a opravdu bylo z ãeho vybírat! ■ V pátek 11. ãervna Ïáci 8. a 9. tfiídy absolvovali v˘let do Ústí nad Labem, kde absolvovali exkurzi na Masarykov˘ch zdymadlech. Prohlédli si historické dokumenty, které zachytily v˘stavbu tohoto vodního díla. ProtoÏe tento den byl teplotnû tropick˘, byli rádi, Ïe kolem Vrkoãe zamífiili do stínu lesa, kde po krátkém stoupání dorazili k VaÀovskému vodopádu.
vût‰ina z nás poloÏila kamínek s drobn˘m pfiáním na hrob rabína Lewa a napfi. Mordechaje Maisla. Kdo chtûl, mohl si zakoupit ãepiãky zvané kipa, jinak téÏ známé jako „jarmulka“. Po namáhavé exkurzi jsme jeli domÛ, i kdyÏ vlak mûl 20 minut zpoÏdûní. Do PovrlÛ jsme dorazili okolo 6. hodiny a byli jsme rádi, jak se nám vydafiilo poãasí. Katefiina âierna
Druháci v rámci projektu „Praha“ nav‰tívili praÏskou ZOO a tady máte nûkolik postfiehÛ: „V 7.30 jsme mûli b˘t na nádraÏí. Jeli jsme vlakem, rychlíkem. Pod rychlík mi spadla ãelenka, bylo tam hrozné vedro. Koupila jsem si Coca Colu, kfiupky, hopsakouli a lva. Byli jsme i u ledních medvûdÛ. Vlak zpátky stál hodnû dlouho a ãekal, aÏ odjede vlak vedle nûho.“ „V ZOO se mi hodnû líbilo. Dvû kozy mezi sebou mûly souboj. Trkaly se a ãerná koza dûlala rozhodãího, jelikoÏ to tak vypadalo. Jeli jsme i lanovkou a byl to velk˘ záÏitek. NemÛÏu si vybrat, které zvífie bylo nejlep‰í, protoÏe v‰echny byly dobr˘.“ „KdyÏ jsme byli v pavilonu koãkovit˘ch ‰elem, tak jsem pozdravil „Dobr˘ den, pane komorníku!“ A víte, koho jsem myslel? No pfiece tygra!“ „Mnû se hodnû líbilo gorilí mládû. I hadi a ‰elmy. Pofiád jsme chodili k automatÛm.“
Pátá tfiída absolvovala projekt Praha v historicko-technickém duchu JelikoÏ Technické muzeum v Praze je v souãasné dobû uzavfieno, nav‰tívili jsme muzeum MHD v praÏsk˘ch Stfie‰ovicích. Prohlídku jsme mûli i s v˘kladem, a dozvûdûli se tedy spoustu informací o poãátcích mûstské hromadné dopravy aÏ po souãasnost. Prohlédli jsme si prostfiedky mûstské hromadné dopravy z rÛzn˘ch let. Mezi zajímavosti patfiila konûspfieÏná dráha, nejstar‰í tramvaje anebo model vlaku praÏského metra, kter˘ byl navrhnut, ov‰em nikdy nebyl vyroben, neboÈ tehdej‰í doba si Ïádala vozy sovûtské v˘roby. Z muzea MHD jsme se autobusem pfiesunuli na leti‰tû Kbely, kde je velmi zajímavé letecké muzeum. Obdivovat jsme tak mohli letadla z první a druhé svûtové války, do-
pravní letadla, helikoptéry, stíhací letadla, ale napfiíklad i pfiistávací modul na‰eho kosmonauta Vladimíra Remka z roku 1978. Expozice je zajímavû doplnûna figurínami lidí a dal‰ími rekvizitami z konkrétní doby, coÏ pÛsobí velice autenticky. Posledním místem, které jsme nav‰tívili, bylo Národní divadlo, kde jsme absolvovali prohlídku interiérÛ spojenou s v˘kladem. Pan prÛvodce nám o historii a vzniku Národního
ProtoÏe ke konci ‰kolního roku neodmyslitelnû patfií také tfiídní v˘lety, máme tu záÏitky alespoÀ z jednoho z nich. Sedmá, ãtvrtá a první tfiída vyrazily objevovat krásy lázeÀského mûsta Teplice v âechách.
·kolní v˘let do Teplic V˘let se konal 14. 7. 2010. KdyÏ jsme pfiijeli na nádraÏí v Teplicích, tak jsme mûli namífieno do Planetária. Ráda bych vám nûco o nûm povyprávûla, ale jelikoÏ tam na mû padla únava, tak uÏ jsem to nevydrÏela a trochu jsem si schrupla. TakÏe místo toho, abych se kochala krásou na‰eho vesmíru, jsem spala. Ale co, aspoÀ jsem pak mûla sílu na tu ‰treku, kterou jsme ‰li na Kozí hrádek. KdyÏ jsme tam do‰li, jako první jsme si tam mohli dát hrachovou polévku, ale 7. tfiída asi moc velk˘ hlad nemûla, tak polévku vynechala. Pak jsme se rozdûlili do ãtyfi skupinek, postupnû jsme chodili do haly, kde se hrál golf. Moc mi to ne‰lo, obãas, kdyÏ jsem se trefila do míãku, jsem mûla pocit, Ïe jsem ohnula tu golfovou hÛl. Poté, co se v‰echny ãtyfii skupinky vystfiídaly, nás ãekala cesta na vlak. V‰ichni dojeli domÛ v pofiádku! Nikola PoroÏÀáková
divadla sdûlil spoustu zajímavostí, které v uãebnicích nejsou. Posedûli jsme si v hledi‰ti a bûhem v˘kladu mohli pozorovat pfiípravu scény na veãerní pfiedstavení Rusalky. RovnûÏ jsme si prohlédli podzemní místnosti, kde jsou vystaveny základní kameny a modely budovy Národního divadla pfied poÏárem i po obnovû. Prohlídka Národního divadla se ÏákÛm podle jejich ohlasÛ líbila a je pro nû jistû pfiínosem.
V pÛl osmé jsme mûli sraz na nádraÏí, kde jsme se se‰li s uãitelkami. Jeli jsme vlakem ve tfiiãtvrtû na osm, a v Ústí nad Labem se k nám pfiipojil i pan uãitel Skála. Do Teplic jsme dorazili pfiibliÏnû v pÛl deváté. JelikoÏ program v planetáriu byl objednán aÏ na 11. hodinu, mûli jsme spoustu volného ãasu, kter˘ jsme vyuÏili pfii prohlídkách krásn˘ch parkÛ. Podívali jsme se také na Kolostujovu ka‰nu a pfieãetli si legendu, jak v Teplicích objevili horké prameny. ·li jsme také okolo ka‰ny na námûstí Míru, v Teplicích oznaãovanou za nejkrásnûj‰í, také mnozí z nás obdivovali fontánu Floridu a fontánu Ledvinky v LázeÀském parku. Potom jsme se vydali smûrem k planetáriu. Cestu jsme na‰li docela snadno a rychle a nezabloudili jsme, neboÈ pan uãitel skoro u kaÏdého obchodu stavûl a ptal se na cestu. ·li jsme okolo mnoh˘ch lázní, napfi. Sadov˘ch lázní, Hadích a komplexu sanatoria Beethovena. V jedenáct hodin jsme se koneãnû doãkali a dvefie do planetária se nám otevfiely. Mûli jsme objednan˘ univerzální program, neboÈ byly mezi námi znaãnû velké vûkové rozdíly. Dozvûdûli jsme se o znám˘ch souhvûzdích, o jednotliv˘ch planetách a hvûzdách mnoho zajímav˘ch infor-
mací. Na závûr jsme se koukali na 20 minutov˘ film o sluneãní soustavû, a jelikoÏ nám pan prÛvodce fiíkal, Ïe tma v planetáriu mÛÏe mít na nûkteré hypnotické úãinky, mnozí z nás usnuli :). Jako dal‰í cíl byla na fiadû Letná (Kozí hrádek), restaurace s vyhlídkovou vûÏí ve v˘‰ce 254 m n. m. Po pfiíchodu a vy‰plhání asi 200 schodÛ nahoru jsme si dali minutu pohov a potom jsme se vydali pfies park na Letnou. Vyhlídková vûÏ je vysoká 30 metrÛ a lezení nahoru nám v‰em dalo pûknû zabrat. Ov‰em nám se nahofie líbilo, tak proã ne?! :) AlespoÀ si zv˘‰íme kondiãku...... Místo koupání jsme se ‰li podívat do sportovního stfiediska hned vedle Letné. Byli jsme rozdûleni na skupinky a zkusili jsme si zahrát golf. Nûkter˘m z nás to velice ‰lo a do míãkÛ se trefili hned napoprvé. Já osobnû ani jednou. :) Po na‰em úspû‰ném absolvování zkou‰ky golfu jsme si mûli moÏnost zakoupit nanuky v restauraci hned vedle sportovního areálu. Mnozí jsme tuto moÏnost vyuÏili a zpátky na vlak se vraceli pfiíjemnû osvûÏeni. DomÛ jsme dorazili v 18:12 a v‰ichni byli spokojeni, neboÈ poãasí se vydafiilo (i pfies chladné a de‰tivé ráno) a my jsme si uÏili krásn˘ den. Katefiina âierna BU≈KA
●
3 / 2009
Na‰e ‰kola se mimo jiné zapojila i do 1. roãníku tvÛrãí soutûÏe na téma Zdraví a já 2010, kter˘ vyhlásila Vojenská zdravotní poji‰Èovna âeské republiky. V‰echny v˘tvarné a literární práce na toto téma jsme do soutûÏe zaslali ve formû knihy. Nûkteré z velmi poveden˘ch literárních prací vám nabízíme:
Zdraví a já Lucie ·ípková Zdraví, to je poklad prav˘. Jedno zdraví v‰ak jen máme nakládat s ním není snadné, kdo by si chtûl zahrávat nemûl by pak nadávat. A jak o nûj peãovat? Zdravû jíst a sportovat. Strava plná vitamínÛ je otázka pûti minut. VÏdy si najdu chviliãku vylep‰it si fyziãku. Dûlám nûco pro zdraví, neÏ se tûlo unaví.
dûcka breãej a kfiiãej bolestí, dûsivû se smûje.“ „Ale sladkost dostanu, ne?“ „Kdepak.“ zasmála se. Zbytek cesty ze mû nikdo nedostal ani slovo. KdyÏ jsem potom sedûla v ãekárnû, zbûlala jsem jako stûna za mnou a hypnotizovala dvefie. „UÏ bychom mûli b˘t na fiadû. Vezmi si tady ten kapesníãek. AÏ ti bude téct krev, pfiiloÏí‰ si ho, jo?“ Polkla jsem a chtûla se hned zeptat na jakou krev, ale otevfiely se dvefie do ordinace. Zastavilo se mi srdce, a tak mû mamka musela postrãit. Opatrnû jsem docupitala dovnitfi. Poohlídla jsem se po místnosti. Nikde Ïádné barvy a hlavnû Ïádné sladkosti. Sestra mûla pravdu. „Posaì se.“ vybídl mû zubafi. „Tak se na to podíváme. Hm.“ Vzal do ruky kle‰tû. Já otevfiela pusu... a na nic neãekala. Zkousla jsem. Dále si vybavuji jen kfiik mamky i zubafiÛv a krev. Od té doby chodím jen na pravidelné kontroly a zuby si vytrhávám v bezpeãí domova.
Malá exkurze do budoucnosti aneb zdraví máme jenom jedno Lucie Formanová
A co jízda na kole ãi kaÏdodenní bûh? ,,Sportem ku zdraví“ fiekne kaÏd˘ âech. KaÏdému kdo slaví, pfieji hodnû zdraví. Nelze ani v marketu koupit zdraví paletu.
Strach ze zubafie Martina Lito‰ová Tato pfiíhoda se mi stala, kdyÏ jsem byla je‰tû malá, vûfiila v JeÏí‰ka a k˘val se mi první mléãn˘ zub. „Mami! Mami! K˘ve se mi zub!“ volala jsem py‰nû, ponûvadÏ mi mamka vÏdycky vyprávûla o zubní víle, která za nûj pod pol‰táfi schová sladkost, a já milovala sladké. „UkaÏ! Ty jo! Nechce‰ ho vytrhnout?“ „A nebude to bolet?“ „Jen to malinko ‰kubne.“ kfieãovitû se usmála. Lhát nikdy moc neumûla. „Ne, nechci. To bude dobr˘.“ „V tom pfiípadû budeme muset k zubafii.“ S tím jsem souhlasila. Pfiedstavovala jsem si totiÏ zubafie jako Mikulá‰e a jeho barevnou ordinaci plnou sladkostí, které vám pfii odchodu nabídne. JenÏe cestou autem mû star‰í sestra uzemnila. „Ví‰, Ïe zubafi má na ty zuby obrovsk˘ kle‰tû?“ ‰eptla na mû. „Fakt?“ polkla jsem. „A kdyÏ pak ty BU≈KA
●
4 / 2009
To je zase den. Od rána se mi smÛla lepí na paty. Nejen, Ïe jsem pfii snídani drkla loktem do ãaje, kter˘ se pochopitelnû vylil mezi stfiepy z hrneãku, ale je‰tû jsem cestou do ‰koly spadla do bláta a u‰pinila jsem si své oblíbené dÏíny, ve ‰kole jsem dostala ãtyfiku z matematiky a ve ‰kolní jídelnû byl jako obvykle jak˘si rozvafien˘ „blivajz“, kter˘ mûl pfiipomínat houskov˘ knedlík. Po ‰kole jsem se celá natû‰ená rozebûhla domÛ. Pro zlep‰ení nálady jsem si koupila ãokoládu, ale hned co jsem ji rozbalila, klesla má nálada na bod mrazu. Zatímco mnû se zdvihal Ïaludek, v ãokoládû se spokojenû tetelili úplnû malincí ãervíci. Ale fajn, nechala jsem ãokoládu ãokoládou a hodila jsem ji do nejbliωího odpadkového ko‰e a pokraãovala jsem v cestû. Do‰la jsem domÛ a tam hned u dvefií na mû ãekal pytel s odpadky. Vrhla jsem na nûj vraÏedn˘ pohled a rychle jsem ho vynesla do popelnice. Jdu do kuchynû a tam sly‰ím: „Ahoj, vyluxuj, vytfii a utfii prach“. Pochopitelnû to byl hlas mé maminky. SnaÏila jsem se jí vysvûtlit, Ïe mám ‰patn˘ den a Ïe bych si ráda chvilku odpoãinula. Nedívala jsem se ale na to, Ïe mamka se
musí starat je‰tû o mé prarodiãe, chodit do práce, starat se o svou pubertální dceru, a tak pochopitelnû také potfiebuje trochu ,,píchnout“. Zaãala jsem odmlouvat a to zaãaly mamce docházet nervy. Je‰tû navíc na‰la na podlaze rozbit˘ hrneãek od rána, kter˘ jsem nestihla uklidit. Byla z toho hádka jako Brno. Tak jsem si myslela, Ïe bude lep‰í vyjít na ãerstv˘ vzduch. Dûtinsky jsem práskla dvefimi a ‰la jsem na své oblíbené místo do lesa. Jak tak jdu tím lesem, sly‰ím za sebou praskání vûtví. Po chvilce zase nic nesly‰ím a tak jdu dál. Dvû minuty nato mi nûco probûhne pod nohama. Leknu se a podívám se na zem. Tam stojí panáãek velikosti veverky s tfiemi vlasy na hlavû a vût‰ím nosem. Nûco na mû zamumlal, ale já jsem mu nerozumûla, tak jsem se sehnula. V tu chvíli mû zaãaly svûdit oãi a usnula jsem. Probudila jsem se s úlevou, Ïe se mi to jenom v‰echno zdálo, ale ne! HrÛzou jsem zjistila, Ïe jsem v tmavé místnÛstce bez oken. Já leÏím na mechové posteli. Vidím tam i toho muÏíka, kter˘ ale uÏ ani zdaleka není tak mal˘, dokonce je vût‰í neÏ já. Hroznû jsem se vydûsila. Skfiítek se na mû ale pfiátelsky usmál a podal mi jak˘si ãaj z kofiínkÛ. Moc mi nechutnal, ale co jsem mûla dûlat. ¤ekl, Ïe mi nûco ukáÏe, a zaãal z bukové poliãky tahat zrcadlo, teda jen stfiep od zrcadla. Dvakrát na nûj zafoukal a v zrcadle se objevil obraz, na kterém byla Ïena, muÏ, pes a dvû dûti. Po chvilce jsem zjistila, Ïe ta Ïena jsem já a dûti a muÏ, Ïe jsou má rodina. Sly‰ím tu Ïenu v zrcadle, jak povídá sv˘m dûtem, Ïe pojedou za babiãkou. Já celá nedoãkavá se ptám skfiítka, jestli to mÛÏe pfietoãit. Podívá se do návodu pro pouÏívání ruãních zrcadel a tam najde, jak se to zrcadlo pfietáãí. Má ho teprve tisíc let. V zrcadle stojí ta rodina u nemocnice, naproti jde paní, zjistím, Ïe je to moje maminka. Ta rodinu evidentnû nepoznává. Svléká se do naha, kfiiãí nesouvislé vûty a chodí pofiád dokola. Îena jde za doktorem a ten jí fiekne, Ïe mamce odumírají jednotlivá mozková centra, která nejsou obnovitelná. V tu chvíli obraz v zrcadle zmizí. Pochopila jsem. Na mamku toho bylo tolik, Ïe z toho v‰eho ze‰ílela. Já se od této pfiíhody k mamince zle nechovám a dokonce jí i pomáhám. Pochopila jsem, Ïe Ïijeme jen jednou, zdraví máme jedno a nedá se vyhrát ve sportce, a ani v lékárnû v podobû lékÛ ho nelze najít, jak si nûktefií lidé myslí.
■ PRÁCE NA·ICH ÎÁKÒ Hnûdulka byla moc dobrá ‰pionka. Byla na misi a sledovala medvídka Pú. Ten schovával v atomovém krytu vãelí roj. Pú nedal sv˘m kamarádÛm vãelí med. Tak Hnûdulka to nahlásila do Pentagonu.Tam zasedla rada a v‰ichni se domluvili, Ïe do Púova domu vnikne S.W.A.T. Hnûdulka dala rozkaz k okupaci PD, tedy Púova domu. Pú mûl dvefie z pancífie, Ïe ani TNT mu je nevyrazilo. Potom Hnûdulka fiekla: „Pizza s medem!“ ... Pú otevfiel a vnikli mu tam. Pú vypustil ducha a v‰ichni omdleli. Na‰tûstí Hnûdulka mûla plynovou masku, tak Púa zatkla a ‰el do basy na 15 let za to, Ïe nebyl kamarádsk˘. Dan Zajíc 4. Tfiída BáseÀ vystresovaného Ïáka: CHEMIE chemie je krásná vûda, pro mû jaksi není tfieba jak matika - dá se fiíct, akorát má trikÛ víc. Mnû teì nejvíc frístajl baví, na to jsem i víc jak div˘. Rodiãe v‰ak pfiísnû praví: „To tû neuÏiví“ A tak ‰prtám jako div˘, nejvíc ov‰em chemiiãtyfika hrozí, tak se snaÏím, neÏ mû doma zabijí. Kuba Krejsa, 8. tfiída
■ PERLIâKY Z posledních hodin pfiírodopisu, aneb na pokraji sil: • Pod obrázkem Ïivoãicha, k nûmuÏ mûli Ïáci doplnit jeho název a geologickou éru, v níÏ Ïil (prvohory, druhohory..), stojí údaj: „mutant - doba ledová“ • V úloze testu, kde mûli Ïáci popsat obrázek stavby oka, nejmenovan˘ Ïák vymyslel místo „závûs ãoãky“ „âOâNÍ SVAL“ • Ve druhé tfiídû dostaly dûti za úkol shrnout téma les. V na‰ich lesích se objevili nám dosud neznámí Ïivoãichové, o jejichÏ existenci zfiejmû vûdí pouze dûti. Napfiíklad zvífiecí rodiny: JEÎEK - JEÎKYNù - JEÎâATA KU≈ÁK - KUNA - KU≈ATA KÁNù - KÁNâÁK - KÁNâATA
■ VZKAZ M˘m mil˘m deváÈákÛm: Zaãátky jsou vÏdycky tûÏké a konce hodnû smutné... DÛleÏité je ale to, co je uprostfied.... NejdÛleÏitûj‰í ze v‰eho je nadûje. ... Co nejkrásnûj‰í prázdniny a úspû‰n˘ start na nové ‰kole vám v‰em je‰tû jednou pfieje ze srdce va‰e tfiídní uãitelka Hana Vanûãková
V dubnu se dûti ze ‰kolní druÏiny zúãastnily „KULIâKIÁDY“. Dûti cel˘ t˘den trénovaly na hfii‰ti pod ‰kolou. Do finále se probojovali jen ti nejlep‰í. Filip Danihelík z 2. tfiídy, Tina Dalihodová z 1. tfiídy a Nikola Trejbalová ze 4. tfiídy. Teì ‰lo o titul „Krále kuliãek“. Po napínavém finále zÛstali dva hráãi se stejn˘m poãtem kuliãek: Tina a Filip. Filip se nenechal rozpt˘lit a trefil poslední kuliãku do plného dÛlku. Tak se stal „Králem kuliãek“ na rok 2010. Dal‰í druÏinová akce byla soutûÏ s dopravní tematikou. Mûla 6 disciplín a byla rozdûlena na 2 ãásti. Praktickou - jízdu zruãnosti, teoretickou - dopravní znaãky a pfiedpisy. Dobrovolní rozhodãí Jana Kum‰tová, Ondra Budvesel, Matûj Duben, Nikola Trejbalová a Adéla Janou‰ková dohlíÏeli na dodrÏování pravidel. V kategorii kol se umístil Victor Smith na 1. místû, Zdenûk Erlebach na 2. místû, Ondra Miãka na 3. místû. V kategorii kolobûÏek a koleãkov˘ch bruslí se umístila Johanka Kleinová na 1. místû, VíÈa ¤ezáã na 2. místû a Natálka Bujná na 3. místû. V kvûtnu jsme vyuÏili pûkného poãasí a zahráli si hru: „Hledaãi pokladu“. Poklad byl ukryt v lese. Dûti, rozdûlené do pûtiãlenn˘ch skupin, hledaly psaníãka s úkoly. Hlídky v‰e kontrolovaly. Nakonec v‰ichni hledali poklad. Ten jako první objevila Karolína Kurendová z 2. tfiídy a byla na to náleÏitû py‰ná, ale ne lakomá. O poklad se s ostatními rozdûlila.
zprávičky z naší školičky EKO·KOLNÍ BILANCOVÁNÍ Je konec ‰kolního roku, a nezb˘vá, neÏ se ohlédnout za na‰ím ekologick˘m snaÏením: ■ do uzávûrky této BuÀky nasbírali ve ‰kolním roce na‰i Ïáci celkem 18 338 kg tedy víc neÏ 18 tun STARÉHO PAPÍRU a zachránili tak 183 stromÛ - tedy slu‰n˘ kus lesa!!! Zhruba polovinu tohoto mnoÏství jsme nasbírali bûhem sbûrové akce na Den Zemû (9820 kg). ■ úspû‰ná byla na‰e práce v projektu Tfiídíme ve ‰kole, v této soutûÏ jsme se stali vítûznou ‰kolou ústeckého regionu díky skvûlému splnûní 3 soutûÏních úkolÛ a vítûzkou literární ãásti soutûÏe se stala na‰e Lucka Formanová z 8. tfiídy. Dal‰í soutûÏní kolo projektu probíhalo i bûhem 2. pololetí - plnili jsme matematickou úlohu, hledali „ãerné pasaÏéry“ mezi odpady v rÛzn˘ch kontejnerech a na‰i Ïáãci 4. tfiídy vytvofiili nápadité Recyklaãní nástûnky z v˘robkÛ z papíru a plastu. Vyhodnocení tûchto nástûnek a celé soutûÏe za toto pololetí probûhne 22. ãervna na palubû lodi Porta Bohemica bûhem její plavby po Labi. Na‰i ‰kolu zastoupí právû Ïáci 4. tfiídy, ktefií budou nástûnky prezentovat. Doufáme v úspûch i v tomto kole soutûÏe (vyhráli jsme celkovou soutûÏ, více na webu). ■ bûhem ‰kolního roku jsme nasbírali celkem 40 kg baterií, 150 kg drobného elektroodpadu, a zafiídili odvoz 250 kg velkého ‰kolního elektroodpadu vãetnû 13 ks monitorÛ. Sbûr tohoto druhu odpadÛ probíhal v rámci projektu Recyklohraní ve spolupráci s firmami Ecobat a Asekol. ■ bûhem celého roku probûhla fiada projektÛ a aktivit z oblasti vody, energie, peãovali jsme o na‰e prostfiedí, zvífiátka, v péãi o kvûtiny jsme dokonce soutûÏili. Vyhlásili jsme pût „Ekou‰Û“ mûsíce, ktefií získali tento titul i za záchranu zvífiátek. Sledovali jsme spotfiebu vody a provedli rozbor vzorkÛ vody z blízk˘ch vodních zdrojÛ, sledovali jsme také spotfiebu elektfiiny, mûfiili teplotu ve tfiídách a uãebnách...... Byla toho spousta a ãeká nás zaslouÏen˘ odpoãinek. Velké podûkování patfií v‰em ãlenÛm ekot˘mu za jejich práci bûhem roku. Nejen jim, ale i ostatním ÏákÛm ‰koly pfieje krásné prázdniny va‰e koordinátorka programu Eko‰kola Hana Vanûãková BU≈KA
●
5 / 2009
z mateřské školy Jako kaÏd˘ rok, tak i letos, jsme se na pfiivítání jara a oslavu velikonoãních svátkÛ pilnû pfiichystali. Chodbám, ‰atnám a v‰em nástûnkám jsme oblékli jarní kabátek v podobû dûtsk˘ch v˘tvarn˘ch prací s jarní tématikou. V pátek pfied pfiíchodem prvního jarního dne jsme ‰li „utopit zimu do Labe“. KaÏdé z dûtí mûlo vyrobenou svoji malou zimiãku a po vhození do vody jsme jim spoleãnû v‰ichni zamávali. Pak jsme pfiihlíÏeli, jak Olãa zapálila velkou zimu, a s tou jsme se vyfotili a také rozlouãili. Vûfiili jsme tomu, Ïe uÏ nás ta zima opravdu zlobit nebude. Posuìte sami, asi si myslela „mr‰ka“, Ïe ten boj s jarem bude vyhrávat je‰tû dlouho. Po prvním jarním víkendu jsme rodiãe na‰ich dûtí pozvali na na‰e velikonoãní tvofiení. DospûlákÛ s dûtmi se se‰lo opravdu hodnû. Ve ãtyfiech centrech vznikaly kouzelné práce. Malovaly se vajíãka, z krabiãek od s˘rÛ si na nû dûti vytvofiily ko‰íãek. Na ‰pejli se vyjímala slepiãka jako zápich do kvûtináãkÛ a z ruliãek od papíru vyrobily stojánek na vajíãko v podobû roztomilého zajíãka. V‰ichni se ze sv˘ch v˘tvorÛ radovali a odnesli si je do sv˘ch kuchyní a dûtsk˘ch pokojíãkÛ, kde jim pfiipomínaly, Ïe svátky jara jsou opravdu za dvefimi. Kdo by si chtûl také vyrobit nûco hezkého na oslavu svátkÛ jaru, mÛÏe se k nám pfiidat pfií‰tí rok. Pûkn˘ v˘let na farmu do Slavo‰ova si zaÏily dûti z tfiídy Kytiãek. Paní ·ípová nám zafiídila prohlídku celé farmy, kde dûti mohly vidût konû, prasata, kachny a také dvû lamy. Moc se jim líbilo roztomilé hfiíbátko, které pak na
louce kolem dûtí pûknû fiádilo a skotaãilo. Po prohlídce v‰ech zvífiat jsme ‰li k ohni‰ti, kde tatínkové rozdûlali oheÀ, a maminky opékaly pro dûti bufitíky. Po této dobrotû uÏ na dûti ãekalo pfiekvapení - jízda na poníkovi. Tento den byl
Ocenění etické výchovy Nûkteré dûti s pfiedmûtem Etická v˘chova zaãínají, nûkteré konãí. Zda se v tomto samostatném pfiedmûtu nûco nauãily a co jim vlastnû dává, jsem se ptala dûtí formou anonymního dotazníku. Dûtem se líbí. Konstatují zlep‰ení komunikace ve tfiídû i v rodinû, posílení sebevûdomí a získání uÏiteãn˘ch dovedností pro Ïivot. Posuìte sami, jaké názory mají ‰esÈáci: ■ dává mi moÏnost vyjádfiit se, rady do Ïivota, moc mû uklidÀuje ■ líbí se mi, jak se k sobû hezky a slu‰nû chováme ■ dává mi vzdûlání, jak se chovat ve spoleãnosti
pro dûti opravdov˘m záÏitkem a za to také je‰tû dûkujeme p.Rajtorové, p.·ípové, p.Glosové, p.Fantové, ·árce, p.Neugebauerovi, p.Bártlovi a dûdovi a babiãce Kurendov˘m za odvoz dûtí na tuto akci a pomoc pfii ní. Dûkujeme na‰im rodiãÛm za celoroãní spolupráci, za pomoc na akcích, v centrech aktivit a za sponzorské dary, které nám poskytli. V‰em dûtem a rodiãÛm pfiejeme krásné prázdniny a dovolenou!!! Kolektiv M·
A co fiíkají osmáci? ■ nauãila jsem se správnû chovat a pomohla mi k rozvoji soc. vztahÛ pomocí her a aktivit ■ nauãil jsem se hodnû slov a jak se chovat(správnû), nestydím se pochválit kamaráda, anebo fiíci „ne“, více si vûfiím, lépe jsem zaãal ovládat svoje chování ■ etika mi dala spoustu nov˘ch spisovn˘ch slov, vÏdy jsem se tû‰il, nauãil jsem se slu‰nû komunikovat, koukání z oãí do oãí mi dûlalo problémy, nyní uÏ je to lehké. ■ dala mi mnoho, i zamy‰lení nad problémy dne‰ního svûta. Myslím, Ïe tento ãlánek je nazván správnû a slovo ocenûní tam patfií. A já dûkuji. Mgr. Jaroslava Melounová
Dvoumûsíãník základní a matefiské ‰koly v Povrlech • Vydává firma MAPA, vydavatelství Ústí nad Labem ve spolupráci se Základní ‰kolou a matefiskou ‰kolou v Povrlech • Náklad tohoto vydání je 250 kusÛ • V˘tisk je neprodejn˘ • Redakãní rada: ‰éfredaktorka: Bc. Karla Jaklová, dûtskou redakãní radu tvofií zástupci jednotliv˘ch tfiíd.
