OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 5 TEORETICKÁ ČÁST ................................................................................................................ 7 1. HIV/AIDS infekce.................................................................................................................. 7 1.1. Poč átky a definice HIV/AIDS ........................................................................................ 7 1.2. Vývoj a klasifikace HIV infekce .................................................................................... 8 1.3. Způsoby př enosu HIV..................................................................................................... 9 1.4. Prevence nákazy HIV ................................................................................................... 12 2. Epidemie HIV/AIDS ............................................................................................................ 13 2.1. Epidemie HIV/AIDS ve svě tě ....................................................................................... 13 2.2. Stav HIV/AIDS v ČR ................................................................................................... 15 3. Výzkum sexuálního chování ................................................................................................ 18 4. Rizikové sexuální chování.................................................................................................... 22 4.1. Pojem rizikovosti .......................................................................................................... 22 4.2. Typy rizikového sexuálního chování ............................................................................ 27 4.2.1. Použ ívání kondomů............................................................................................... 27 4.2.2. Ženský kondom a mikrobicidní vaginální př ípravky ............................................ 34 4.2.3. Dalš í aspekty rizikového sexuálního chování....................................................... 38 4.3. Podstupování rizika....................................................................................................... 41 4.4. Rizikovost sexuálního chování jednotlivých populací ................................................. 45 4.4.1. Rizikovost sexuálního chování ve svě tě............................................................... 46 4.4.2. Rizikovost sexuálního chování v ČR .................................................................... 50 4.5. Osoby se zvláš těrizikovým sexuálním chováním ........................................................ 52 5. Postoje, názory a znalosti týkající se HIV/AIDS.................................................................. 55 6. Psychologická problematika prevence HIV/AIDS............................................................... 56 6.1. Co platí v prevenci ................................................................................................... 57 6.2. Úč innost preventivních programů............................................................................ 61 6.3. Alternativní intervenč ní programy........................................................................... 65 6.4. Ideální preventivní strategie ..................................................................................... 68 VÝZKUMNÁ ČÁST................................................................................................................ 70 7. Cíle výzkumu........................................................................................................................ 70 8. Charakteristika souboru........................................................................................................ 70 9. Metodika výzkumu ............................................................................................................... 78 10. Výsledky............................................................................................................................. 80 10.1. Pocit ohrož ení HIV/AIDS........................................................................................... 81 10.2. Znalosti o cestách př enosu HIV .................................................................................. 82 10.2.1. Př enos HIV hlubokým polibkem ........................................................................ 82 1
10.2.2. Př enos HIV soulož í bez kondomu....................................................................... 83 10.2.3. Př enos HIV píchnutím komára nebo jiného hmyzu ............................................ 85 10.2.4. Př enos HIV krevní transfuzí................................................................................ 86 10.2.5. Př enos HIV z infikované matky na plod ............................................................. 87 10.2.6. Př enos HIV kapénkovou nákazou....................................................................... 88 10.2.7. Př enos HIV na plovárně...................................................................................... 89 10.2.8. Př enos HIV použ itím společ né jehly u toxikomanů............................................ 91 10.2.9. Př enos HIV použ íváním společ ného WC............................................................ 92 10.2.10. Př enos HIV pitím ze stejné sklenice ................................................................. 93 10.2.11. Př enos HIV oš etř ením krvácející rány .............................................................. 94 10.2.12. Př enos HIV u zubního lékař e............................................................................ 95 10.3. HIV/AIDS bezpeč né sexuální chování ....................................................................... 96 10.3.1. Použ ití kondomu ................................................................................................. 97 10.3.2. Použ ití antikoncepč ní pilulky.............................................................................. 98 10.3.3. Př eruš ovaná soulož .............................................................................................. 99 10.3.4. Vě rnost HIV negativnímu partnerovi................................................................ 100 10.3.5. Znalost sexuální historie partnera ..................................................................... 102 10.4. Praktické otázky týkající se metod bezpeč ného sexu ............................................... 103 10.4.1. Př ilnutí kondomu............................................................................................... 104 10.4.2. Rozvinutí kondomu........................................................................................... 105 10.4.3. Použ ití lubrikač ního gelu .................................................................................. 106 10.4.4. Použ ití vazelíny................................................................................................. 108 10.4.5. Vyjmutí penisu s kondomem hned po vyvrcholení........................................... 109 10.4.6. Nákaza jinou pohlavní chorobou zvyš uje HIV riziko....................................... 111 10.4.7. Nákaza mož ná i př i omezené nechráně né penetraci.......................................... 112 10.4.8. Riziko nákazy př i orálním sexu......................................................................... 113 10.5. Pocity spojené s př edstavou nákazy HIV.................................................................. 115 10.5.1. Nakazit se HIV je jednou z nejhorš ích vě cí ...................................................... 115 10.5.2. Kdybych se nakazil/a, trpě l/a bych ................................................................... 117 10.5.3. Kdybych se nakazil/a, bylo by mi to trapné ...................................................... 118 10.6. O pohlavněpř enosných chorobách obecně ............................................................... 119 10.6.1. Bylo by obtíž né zcela se chránit........................................................................ 119 10.6.2. Př edstava o mož nosti nákazy HIV .................................................................... 121 10.7. Self – efficacy ........................................................................................................... 122 10.7.1. Použ ití kondomu př i sexuálním vzruš ení .......................................................... 122 10.7.2. Odmítnutí styku bez kondomu.......................................................................... 124 10.8. Pohlavní styk ............................................................................................................ 125 2
10.8.1. Tlak skupiny vrstevníků.................................................................................... 125 10.8.2. Pocit provině ní .................................................................................................. 127 10.8.3. Nelibost rodič ů.................................................................................................. 128 10.8.4. Tě lesná rozkoš ................................................................................................... 129 10.8.5. Uvolně ní ............................................................................................................ 131 10.8.6. Nárůst př itaž livosti ............................................................................................ 132 10.8.7. Méněosamě losti ............................................................................................... 134 10.9. Kondomy .................................................................................................................. 135 10.9.1. Nepohodlnost .................................................................................................... 136 10.9.2. Vysoká cena ...................................................................................................... 137 10.9.3. Nedostatek dů vě ry v partnera............................................................................ 138 10.9.4. Obtíž nost plánování .......................................................................................... 140 10.9.5. Tě ž ké př imě t partnera ....................................................................................... 141 10.9.6. Př ekáž ka v sexuálním uspokojení ..................................................................... 143 10.9.7. Dlouhodobý vztah ............................................................................................. 144 10.9.8. Snadnost získání kondomu................................................................................ 146 10.9.9 Kondom je nemorální......................................................................................... 147 10.9.10. Mít kondom = vyhledávat sex......................................................................... 149 10.10. Stálý partnerský vztah............................................................................................. 150 10.10.1. Nákaza STD mož ná od stálého partnera ......................................................... 150 10.10.2. Láska dů lež itě jš í nežzdraví ............................................................................ 152 10.10.3. Normální vyhově t partnerovi – sex bez kondomu .......................................... 153 10.11. HIV pozitivní osoby................................................................................................ 155 10.11.1. Muž i s homosexuálním chováním .................................................................. 155 10.11.2. Na první pohled............................................................................................... 157 10.11.3. Izolace HIV pozitivních osob.......................................................................... 158 10.11.4. Trestní stíhání.................................................................................................. 160 10.11.5. Netř eba vě dě t svůj HIV status......................................................................... 161 10.11.6. Nákaza zálež í na náhodě................................................................................. 163 10.11.7. Rozchod s HIV pozitivním partnerem ............................................................ 164 10.12. Sexuální chování..................................................................................................... 166 10.12.1. První pohlavní styk ......................................................................................... 166 10.12.2. Poč et partnerů................................................................................................. 171 10.12.3. Př ílež itostní partneř i........................................................................................ 174 10.12.4. Otázka na HIV sérostatus................................................................................ 178 10.12.5. Sexuální chování se stálým partnerem ............................................................ 179 10.12.6. Sexuální chování s náhodným partnerem........................................................ 187 3
10.12.7. Homosexuální zkuš enost................................................................................. 194 10.12.8. Komerč ní pohlavní styky, IVU partner........................................................... 195 10.12.9. Sexuální násilí ................................................................................................. 200 10.12.10. Použ ití kondomu ........................................................................................... 203 10.12.11. Pohlavněpř enosná nemoc v historii.............................................................. 206 10.13. Postoje a názory...................................................................................................... 207 10.13.1. Sexuální styky př ed manž elstvím.................................................................... 208 10.13.2. Prostituce......................................................................................................... 209 10.13.3. Pornografie...................................................................................................... 211 10.13.4. Skupinový sex ................................................................................................. 212 10.13.5. Nevě ra ............................................................................................................. 214 10.13.6. Náhodné pohlavní styky.................................................................................. 216 10.13.7. HIV pozitivní jedinec v profesní roli .............................................................. 217 10.14. Vliv existence HIV na sexuální chování................................................................. 226 10.15. Dalš í aspekty chování a zkuš enosti......................................................................... 229 10.15.1. Zkuš enost s pohlavním zneuž itím................................................................... 229 10.15.2. Pornografický materiál.................................................................................... 231 10.15.3. Cigarety........................................................................................................... 236 10.15.4. Alkohol............................................................................................................ 237 10.15.5. Marihuana ....................................................................................................... 240 10.15.6. Injekč ní podání drogy ..................................................................................... 244 10.16. Zdroje informací ..................................................................................................... 247 10.16.1. Informace o sexualitě...................................................................................... 247 10.16.2. Informace o HIV/AIDS................................................................................... 249 10.16.3. Sexuální výchova ve š kole.............................................................................. 252 10.17. HIV infekce ............................................................................................................ 254 10.17.1. Test na HIV protilátky .................................................................................... 255 10.17.2. Osobní známost HIV pozitivního č lově ka ...................................................... 256 10.17.3. Odhad celkového poč tu HIV pozitivních v ČR .............................................. 257 11. Diskuse ............................................................................................................................. 259 11.1. Vě domosti respondentů............................................................................................ 259 11.2. Reálné sexuální chování ........................................................................................... 262 11.3. Postoje, názory, př edstavy ........................................................................................ 268 11.4. Omezení př edkládaného výzkumu............................................................................ 270 12. Závě r ................................................................................................................................. 271 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.................................................................................... 275 ABSTRAKT a PŘÍLOHY...................................................................................................... 285 4
Úvod Infekce HIV/AIDS př edstavuje v souč asnosti jednu z nejvě tš ích svě tových zdravotních hrozeb, na nížvě dci úč inný lék stále ješ těhledají. Proti této zákeř né infekci je nám tak jediným úč inným prostř edkem prevence: minimalizace rizika př enosu a vzniku nových nákaz. Ač koliv je prevalence HIV/AIDS infekce v České republice stále relativněnízká, odborníci považ ují oficiální data za pomyslnou š pič ku ledovce, jen v hrubých rysech naznač ující reálné, ně kolikanásobněvyš š í rozš íř ení choroby. Př ihlédneme-li souč asněk rychlosti nárů stu nových nákaz, kdy se roč ní př írů stek zaregistrovaných HIV pozitivních osob bě hem posledních č tyřlet témě řzdvojnásobil, a jen v první poloviněroku 2008 bylo zjiš tě no dalš ích 78 nověnakaž ených (v porovnání se 122 novými infekcemi bě hem roku 2007) máme př ed sebou situaci nepř ílišoptimistickou. Vzhledem k závaž nosti a potenciálnímu riziku rozš íř ení infekce v bě ž né populaci považ ujeme za zásadní zmapovat rizikové sexuální chování jedné z nejvíce ohrož ených populač ních skupin, a to praž ské mládež e. Praha je z hlediska HIV/AIDS akvizice v České republice jednoznač ně nejrizikově jš í, skupina mládež e v posledních roč nících stř edních š kol, na poč átku sexuálního ž ivota, je obzvláš těcitlivá a vzorce chování osvojené a uplatňované v tomto kritickém období mají rozhodující úlohu i pro dalš í ž ivot. Pro skuteč né pochopení HIV/AIDS rizikové sexuality pak považ ujeme za zásadní zmapovat kognitivní (tj. znalostní), emocionální a reálnou behaviorální slož ku týkající se sexuality jedincůuvedené vě kové skupiny. Př i práci na teoretickém rámci tohoto tématu jsme se soustř edili na aktuální zdroje a výzkumy z posledních 10 let, s dů razem na literaturu vázající se k tématu sexuality adolescentůco nejnově jš ího data, naprostá vě tš ina použ ité literatury je proto anglicky psaná. Souč asněbereme do úvahy společ ensko-kulturní oblasti podobné té naš í, tj. rozvinuté země„západní civilizace“, vzhledem k tomu, ž e situace v rozvojových zemích tř etího svě ta je, co se týč e HIV/AIDS infekce, velmi specifická (subsaharská Afrika, jihovýchodní Asie atd.), probíráme ji tudížpouze okrajově . V teoretické č ásti práce jsme se soustř edili zejména na psychologické aspekty sexuality a souvislosti jednotlivých vzorcůrizikového sexuálního chování. V první kapitole př edkládáme struč ný úvod do oblasti HIV/AIDS onemocně ní, pohled do historie i na souč asný stav, zabýváme se epidemiologií, mož nostmi př enosu HIV a v druhé kapitole pak souč asným rozš íř ením HIV/AIDS epidemie ve svě těi v České republice. Ve tř etí kapitole uvádíme do specifické problematiky výzkumu sexuálního chování, seznámíme jej s rů znými metodami sbě ru dat, ježse ve výzkumu uplatň ují, jejich př ednostmi a omezeními. Prostor vě nujeme rovně ž výzkumům, zamě ř ujícím se na použ ití nejnově jš ích technologických pomůcek př i sbě ru dat, které s sebou mohou př inést nové mož nosti a př ílež itosti k citlivému získávání relevantních údajůz intimního ž ivota respondentů .
5
Ve č tvrté kapitole se vě nujeme pojmu rizikového sexuálního chování a za pomoci dostupné literatury k tématu, s důrazem na co nejnově jš í výzkumy a poznatky z oblasti sexuality adolescentů , se snaž íme ilustrovat, co je ve svě těi u nás pod spojením ‘rizikové sexuální chování‘ chápáno. Následuje podrobně jš í exkurz do psychologických souvislostí otázky použ ívání kondomů, se zvláš tní pozorností – zejména pro jistou naléhavost této problematiky - se zabýváme fenoménem ž enského kondomu, a dalš ími aspekty rizikového sexuálního chování (poč ty partnerů , změ ny chování pod hrozbou HIV/AIDS a dalš í). Dů raz v této č ásti klademe př edevš ím na psychologické aspekty a determinanty použ ívání kondomů, ježhrají v prevenci HIV/AIDS infekce i dalš ích pohlavněpř enosných chorob ústř ední roli. Pokrač ujeme podkapitolou zabývající se neurově deckými a následně psychologickými souvislostmi podstupování rizika. Dokumentujeme, ž e období adolescence je obdobím zvýš ené citlivosti k podstupování rizika, a podrobně ji probíráme vybrané faktory, ježs podstupováním rizika souvisí. Vzhledem k povaze výzkumné č ásti této práce dále mapujeme charakteristiky rizikových forem sexuálního chování zejména adolescentní č ásti populace v ČR i v zahranič í, v krátkosti se zmíníme také o skupinách osob se zvláš těrizikovým sexuálním chováním. V následující podkapitole struč něshrnujeme výzkumné závě ry týkající se postojů, názorůa znalostí HIV/AIDS, a to př edevš ím u mladé populace. Poslední kapitolu teoretické č ásti této práce tvoř í rozsáhlé
pojednání vě nované
psychologickým aspektů m prevence př enosu HIV/AIDS infekce. S důrazem na analýzu úč inných faktorůpreventivních programů , sledováním reálné úč innosti preventivních a intervenč ních programů , jistou pozornost vě nujeme také netradič ním formám intervenč ních programůa jejich mož nému př ínosu. Následněpř ináš íme shrnutí souč asných poznatkůz oblasti HIV/AIDS/STD prevence a hypotetický návrh ideální preventivní strategie. Ve výzkumné č ásti př edkládáme zpracování výsledků z dotazníkového š etř ení praž ské mládež e, který probě hl na podzim roku 2007. Rizikovost sexuálního chování i chování obecněje komplexně determinovaný problém, použ itý dotazník vlastní konstrukce, č ásteč něvycházející z otázek dotazníku použ itého př i národním reprezentativním výzkumu sexuálního chování č eské populace (Sexuální chování obyvatel ČR III.) se tak zabývá mnoha relevantními aspekty, jak postoji a názory, tj. emocionálnězabarvenou slož kou vstupující do hry, kognitivní slož kou, znalostmi respondentůo infekci HIV, jejím rozš íř ení, HIV pozitivních osobách, podrobnostech o praktických stránkách strategií bezpeč ného sexu atd., a v neposlední ř aděpak jejich skuteč ným chováním, vě ku př i prvním pohlavním styku, poč tu partnerů , použ ívání kondomu, ale také dalš ími behaviorálními vzorci, jako je kouř ení, už ívání alkoholu a dalš ích psychoaktivních látek. V diskusi pak naš e výsledky porovnáváme s obdobnými daty získanými v jiných výzkumech a také se situací v zahranič í. Závě r vě nujeme struč nému shrnutí zjiš tě ných výsledkůz oblasti HIV/AIDS rizikových aspektůpraž ské mládež e.
6
TEORETICKÁ ČÁST
1. HIV/AIDS infekce
1.1. Poč átky a definice HIV/AIDS První př ípady1 onemocně ní AIDS byly diagnostikovány poč átkem osmdesátých let minulého století (př esně ji roku 1981) mezi mladými velmi sexuálněaktivními muž i majícími sex s muž i (MSM) ž ijícími ve velkých amerických mě stech, v New Yorku a San Francisku (Goudsmit, 1998). Gottlieb popsal u mladých MSM souč asnou př ítomnost pneumocystové pneumonie a poklesu T4 lymfocytů (dnes jsou nazývány CD4+), Friedman pozoroval u mladých muž ůpř ekvapivý výskyt Kaposiho sarkomu, spolu s výrazným poklesem obranyschopnosti organizmu (Rozsypal, 1998). Podobné př ípady se brzy poté zač aly objevovat v Africe, Karibské oblasti i v Evropě . V kvě tnu 1983 pak v Pasteurově Institutu v Pař íž i tým profesora Montagniera popisuje virus vyvolávající AIDS (AIDS=Acquired Imunnodeficiency Syndrome, syndrom získaného selhání imunity), jak bylo nově diagnostikované onemocně ní pojmenované. Rok poté, v kvě tnu 1984 v USA izoluje virus vyvolávající AIDS i tým profesora Galla, č ímžjsou potvrzeny francouzské práce (Montagnier, 1996). Virus byl pozdě ji pojmenován HIV (Human Imunnodeficiency Virus: lidský virus selhání imunity). V roce 1985 pak tým profesora Montagniera izoluje ze vzorku krve pacienta s rozvinutým onemocně ním AIDS ze západní Afriky virus podobný HIV, pojmenovává jej HIV -2. HIV-2 je na rozdíl od HIV-1 rozš íř en témě řvýluč něv západní Africe. V roce 1990 pak belgič tí vě dci van den Groen a Piot izolují u vzorků krve pacientůz Kamerunu a Gabonu HIV-0, virus blízce př íbuzný typu HIV-1 (Goudsmit, 1998). Virus HIV-0 je dle dostupných informací schopen vyvolat AIDS, ale jeho rozš íř ení se koncentruje témě řvýluč něv oblasti stř ední Afriky (Kamerun a Gabon) a na celkovém množ ství HIV/AIDS př ípadůse podílí minimálně . Je také mnohem méněagresivní nežHIV-1. To ostatněplatí i pro HIV-2, jenžje oproti HIV-1 pomalejš í a méněprů razný, je také méněinfekč ní a průmě rnětrvá
1
V literatuř e se ovš em spekuluje o pravdě podobném výskytu onemocnění AIDS jižv 60. letech
minulého století, kdy je zaznamenáno ně kolik př ípadů, jejichžsymptomy by mohly být př ipisovány určité č asné forměHIV infekce (Goudsmit, 1998).
7
delš í dobu nežse u HIV-2 pozitivních jedincůrozvine AIDS. HIV-1 a HIV-0 jsou viry vzdáleně př íbuzné, HIV-2 se pak od obou ostatních odliš uje výrazně ji (Goudsmit, 1998). O původu virůHIV skupiny vě dci vedou polemiky, jednou z mož ných tezí je př enos a mutace podobného viru z opic (u opic byl nalezen obdobný virus, analogicky je označ ován SIV), ně kteř í teoretizují i o umě lé mutaci tohoto viru č lově kem, tato hypotéza se vš ak jeví nepravdě podobnou (Montagnier, 1996). Goudsmit (1998) ve své práci deklaruje za pů vodní oblast výskytu vš ech virůHIV skupiny rovníkové deš tné pralesy Afriky, kde jsou rozš íř eni subhumánní primáti. Virus HIV-2 je nejrozš íř eně jš í v oblastech západní Afriky, ač koliv i tam je postupně př evyš ován výskytem agresivně jš ího viru HIV-1, jenžco do rozš íř ení dominuje v podstatěcelému zbytku svě ta. HIV-1 je podle charakteristik dále rozdě len do 5 kategorií, A, B, C, D a E, ježse liš í nejen svými vlastnostmi, ale i rozlož ením v jednotlivých č ástech svě ta (Goudsmit, 1998).
1.2. Vývoj a klasifikace HIV infekce2 Virus HIV je retrovirem, cožznamená, ž e po napadení specifických buně k v tě le nositele př emě ní svou vlastní RNA na DNA, ježse potom vplete do DNA hostitelské buňky, a př idává k instrukcím genůhostitelské buňky své vlastní. Hostitelská buň ka pak nemůž e nežasistovat retroviru v reprodukci. Skrytý retrovirus vš ak můž e zů stat kratš í č i delš í dobu neč inný, ažse za urč itých př íhodných podmínek probudí k č innosti. HIV infikuje buň ky imunitního systému (př edevš ím CD4+ buňky), které se reprodukují vnikne-li do imunitního systému ně jaký vetř elec. Spolu s tím, jak se množ í v obranné reakci na vetř elce, množ í se i HIV (Goudsmit, 1998). Po celou dobu infekce dochází k rychlému množ ení viru v CD4+ buň kách (lymfocytech, monocytech, makrofázích). Kaž dý den se vytvoř í okolo miliardy virionových č ástic, ježnapadají nové CD4+ buňky, tak se jejich zánik neustále akcentuje a spolu s ním i proces jejich obnovy. Zrychlený obrat CD4+ buně k postupněvyč erpává imunitní systém. V latentní fázi HIV onemocně ní je nastolena zdánlivá rovnováha vzniku a zániku CD4+ buně k, spolu s postupem doby zánik př evládá a množ ství CD4+ buně k nestač í být obnovováno. Objevuje se tak nejnápadně jš í imunologická abnormalita, absolutní i relativní pokles CD4+ lymfocytů , s nímžsouvisí rozvoj oportunních infekcí (Rozsypal, 1998). Rozsypal et al. (1995) zdů razň uje, ž e vývoj infekce HIV od expozice k rozvinutí obrazu AIDS je velmi individuální a závisí na ř aděfaktorů, na velikosti infekč ní dávky, vlastnostech viru i stavu 2
Mezi vě deckou veř ejností se vš ak objevují hlasy, ježpř íč innou souvislost mezi HIV a rozvinutím
AIDS zpochybňují, např íklad Kary Mullis, biochemik, jeden z laureátůNobelovy ceny v oblasti chemie za rok
8
imunitního systému. Podle Montagniera (1996) výsledky na ně kterých skupinách MSM ukazují, ž e 60% HIV pozitivních jedincůdo deseti let od nakaž ení vykazuje hlavní př íznaky AIDS, 20% AIDS s vedlejš ími př íznaky a zbylých 20% HIV pozitivních je i po 10 letech bez př íznaků. Tyto výsledky nemohou být generalizovány na celou populaci, ale mohou ilustrovat, jak individuální je postup od nákazy HIV infekcí k manifestním př íznaků m AIDS. Rozsypal (1998) uvádí, ž e inkubač ní doba od expozice HIV do prvních př íznakůprimoinfekce je obvykle 2-6 týdnů. Př ibliž něu 50% infikovaných dochází po zmíně né inkubač ní doběk primární infekci, tedy akutní infekci HIV. Obvykle probíhá pod obrazem chř ipkového onemocně ní, jindy s př íznaky infekč ní mononukleózy, jen vzácně ji se závaž ně jš í neurologickou symptomatologií. Primoinfekce zpravidla po 1-3 týdnech sama spontánněodezní, pacient tím vstupuje do ně kolikaletého asymptomatického stadia. Asymptomatické stadium je klinicky bezpř íznakové období, ježtrvá ně kolik let (2-15). Pacient je př itom zcela bez obtíž í, př ípadněse mů ž e objevit generalizované zduř ení lymfatických uzlin. V laboratorním nálezu se obvykle manifestuje průbě ž ný pokles CD4+ lymfocytů. Pokles jejich hodnot pod stanovenou hladinu pak je považ ován za prů kazní znak postupu infekce do dalš ího stadia. Časné symptomatické stadium charakterizuje výskyt „malých“ oportunních infekcí a ně které stavy vyvolané zejména imunopatologickými mechanismy. I toto stadium mů ž e trvat ně kolik let. Pozdní symptomatické stadium je spojeno s významným poklesem imunitních funkcí, souč asněse objevují onemocně ní definující AIDS. Stadium trvá obvykle 1-4 roky, jižv této době mů ž e pacient ně které z oportunních infekcí č i např . nádoru podlehnout. Rozvinuté stadium se vyč leň uje vedle pozdního symptomatického stadia, v jeho prů bě hu se manifestují infekce vázané na velmi hluboký defekt buně č né imunity. I př i odvrácení oportunních infekcí důslednou léč bou dochází postupněk vyč erpání organizmu a pacient umírá. Klasifikace HIV infekce byla zavedena americkým Centrem pro kontrolu onemocně ní (CDC, Center for Desease Control) v roce 1993, př i klasifikace se sledují jednak 3 kategorie klinické, mapující př ítomnost daných klinických symptomů, souč asněse 3 kategoriemi laboratorními, které jsou odvozeny od absolutního poč tu CD4+ lymfocytůa/nebo podílu CD4+ buně k na celkovém poč tu lymfocytů(Rozsypal et al., 1995).
1.3. Způsoby př enosu HIV Virus HIV se vyskytuje zejména v krvi, spermatu a vaginálních sekretech infikovaných osob, tyto tekutiny jsou pak také hlavními prostř edníky př enosu. V nepatrném množ ství byl virus nalezen i
1993, tvrdí, ž e neexistuje důkaz o př íč inném vztahu mezi HIV a AIDS (AIDS Newsletter, 1999). Př evážná větš ina vědecké obce vš ak tyto hlasy odmítá.
9
v dalš ích tě lních tekutinách (sliny, slzy, pot aj.), vzhledem k jeho extrémněnízkým koncentracím je vš ak riziko př enosu jejich prostř ednictvím minimální (Montagnier, 1996). Způ soby př enosu HIV infekce jsou zejména pohlavní styk, př enos prostř ednictvím krve (transfuze, injekč ní podávání krevních derivátů), sdílením jehel a injekč ních stř íkač ek a jinými nástroji kontaminovanými HIV pozitivní krví, v neposlední ř aděje pak př enos mož ný z matky na dítě . Rozsypal (1998) uvádí, ž e sexuální př enos je hlavním způ sobem př enosu HIV, př ič emž k př enosu mů ž e dojít př i vaginálním i análním styku, homosexuálním i heterosexuálním. Poč et nově nakaž ených př i homosexuálním styku př itom zejména pro rozš íř ení preventivních strategií oproti 80. létům poklesl o 5-10%. V souč asné doběpak je vě tš ina nověinfikovaných na svě těnakaž ena cestou heterosexuálního styku, zejména v oblastech nejvě tš ího výskytu HIV, v subsaharské Africe, je tato cesta bě ž ná. (WHO, 2007). V České republice je podle informací SZÚ Praha (NRL SZÚ, 2008) podíl HIV infekcí zapř íč ině ných pohlavním stykem 85%, z toho zhruba 64% př ípadů u jedinců homosexuálních č i bisexuálních a 36% u jedincůvýluč něheterosexuálních. Vstupní branou infekce je sliznice koneč níku nebo pohlavního ústrojí, př enos umož ň ují mikroskopické léze př ípadněviditelná poraně ní, k nimždochází př i pohlavním styku nebo ulcerací sliznice př i pohlavní chorobě . Nákaza jinou pohlavní nemocí tak zvyš uje i riziko př enosu HIV. K infekci mů ž e zř ejmědojít i neporuš enou sliznicí. Riziko př enosu je vyš š í ve smě ru muž -ž ena, než naopak. Anální receptivní styk je spojen s nejvyš š ím rizikem. Riziko nákazy roste s poč tem pohlavních stykůs infikovaným partnerem, ale nakazit se lze i jediným stykem. Statistické analýzy ukazují, ž e riziko infekce př i jediném nechráně ném styku s HIV pozitivní osobou se pohybuje vř ádech desetin procenta (Rozsypal, 1998). Bishop et al. (1998) ve své práci zmiň ují problematiku rizikovosti orálního sexu, ten bývá zejména je-li spojen s ejakulací do úst, považ ován za potenciálněrizikový, ač koliv kazuistický materiál ukazující reálné př ípady nákazy HIV infekcí touto cestou není dostateč ný. Zmíně ní autoř i proto považ ují orální sex s ejakulací do úst za stř edněrizikový, orální sex bez ejakulace do úst pak málo rizikový. Podle Rozsypala (1998) můž e dojít k parenterálnímu př enosu HIV společ ným sdílením kontaminovaných injekč ních jehel a stř íkač ek, obvykle u intravenózních už ivatelůdrog, vzácněu sportovcůaplikujících si anabolické steroidy. Teoreticky je mož ná nákaza i nesterilními tetovacími č i akupunkturními jehlami. Vysoká prevalence HIV infekce mezi toxikomany v rozvinutých zemích svě ta je rovně žfunkcí jejich sexuální promiskuity a v neposlední ř aděomamné látky negativně ovlivňují schopnost jedince uplatnit preventivní opatř ení. Prostituce č asto narkomanů m slouž í jako způ sob získání drogy. Nutno podotknout, ž e podle nejnově jš ích údajůSZÚ v Praze (NRL SZÚ, 2008) je rozš íř ení HIV infekce mezi narkomany injekč něuž ívajícími drogy v České republice stále velmi nízké (6,6% zahrneme-li i homosexuální/bisexuální už ivatele drog). Snad pro kvalitní a úč inné strategie programůa center zamě ř ujících se na terciární prevenci, tedy redukci než ádoucích vlivů , jež s sebou braní drog př ináš í (např . č innost K-center a dalš ích). Souč asněse vš ak jeví jako 10
pravdě podobné, ž e je poč et HIV pozitivních narkomanův České republice podhodnocen, skuteč ná hodnota nakaž ených, ovš em netestovaných injekč ních už ivatelůdrog, je pravdě podobněvyš š í. Nejdůlež itě jš í souč ástí prevence př enosu HIV mezi narkomany je vysoká dostupnost sterilního injekč ního materiálu, tj. obvykle jednorázových injekč ních stř íkač ek a jehel, praxe, která v ně kterých zemích (např . v USA) i díky nevhodné legislativěnení š iroce rozš íř ená, cožv porovnání se země mi, v nichžpř edstavují programy výmě ny jehel bě ž nou a dobř e fungující strategii (např . Austrálie, Švýcarsko), ovlivňuje ve skupinách intravenózních narkomanůnegativněprevalenci HIV (Wodak, 1998). K př enosu HIV krevními transfuzemi nebo prostř ednictvím krevních derivátů(u hemofiliků ) by v dneš ní doběv naš ich podmínkách jižnemě lo docházet, vš echny př ípravky z krve podléhají povinnému testování, v České republice, respektive Československu, byla tato povinnost zavedena 1. č ervna 1987. Urč ité riziko je dáno č asovou prodlevou mezi expozicí HIV a sérokonverzí (zhruba 20 dní aždva mě síce), toto riziko se snaž í transfuzní stanice minimalizovat podrobným dotazováním na sexuální a jinou historii dárcůkrve. Nutnou podmínkou je dodrž ování bezpeč nostních zásad ve zdravotnictví, sterilizace veš kerého instrumentaria, dezinfekce a zacházení s lidskou krví a veš kerým dalš ím lidským biologickým materiálem jako s potenciálně infekč ním. Vš echny podrobnosti usmě rň uje Metodický návod k zajiš tě ní prevence a léč by infekce vyvolané virem lidského imunodeficitu v ČR, vydaný Ministerstvem Zdravotnictví v roce 1992 (Šejda et al., 1993). HIV infekce způ sobená př enosem komáry nebo jiným bodavým hmyzem nebyla prokázána (Rozsypal, 1998). Př enos HIV z matky na dítěje mož ný bě hem tě hotenství, porodu i bě hem kojení. Pravdě podobnost př enosu HIV z matky na dítěje (v Evropě ) asi 20-30%. Riziko je mož no sníž it ažna 8% vhodnou farmakoterapií (Zidovudin v tě hotenství matce, po porodu i dítě ti), porod je č astokrát veden spíš e císař ským ř ezem, ač koliv tato strategie není obecněuznávaná za významněsniž ující riziko př enosu. Dítěpo narození nesmí být kojeno. (Rozsypal, 1998). Bezprostř edněpo porodu jsou séropozitivní v podstatěvš echny dě ti, ježse narodily HIV pozitivním matkám, protož e protilátky z matč ina organizmu volněprocházejí placentovou bariérou. Virus vš ak př es placentovou bariéru projít nemusí. Pokud u dítě te nedojde k HIV infekci, stane se do 15-18 mě sícůséronegativní. Př íznaky HIV pozitivního dítě te se ně kdy projevují jižpo narození, obvykle pak do 8 mě sícůvě ku, př ič emžprů bě h HIV infekce u dě tí má obecnětě ž š í průbě h nežu dospě lých. Infekce u dě tí v zásaděprobíhá jednou ze dvou mož ných forem, tě ž ká forma zač íná záhy, projevuje se závaž nými neurologickými př íznaky, tě ž kou nedostač ivostí imunitního systému a konč í smrtí dítě te do 3 let vě ku, př i lehč í forměchronického HIV onemocně ní dě ti nevykazují tak závaž né př íznaky a č asto se dož ijí nad 5 let vě ku, to vš ak s sebou na druhou stranu můž e př ináš et psychosociální problémy, kdyždítěztratí své rodič e. (Montagnier, 1996).
11
Na závě r shrnutí o rizikovosti jednotlivých cest př enosu HIV. V tabulce č . 1 uvádíme odhad rizika nákazy u jednotlivých cest př enosu dle informací amerického Centra pro kontrolu nemocí, Smith et al. (2005). Tab.1: Odhad rizika nákazy HIV př i jediné expozici, podle cesty př enosu Odhad rizika nákazy HIV př i jediné expozici, podle cesty př enosu* Riziko na 10 000 expozic infikovanému zdroji Cesta př enosu Krevní transfuze 9 000 Sdílení jehly př i injekčním u ž ívání drogy 67 Receptivní anální styk 50 Poranění kůž e injekč ní stř íkač kou 30 Receptivní penilně -vaginální styk 10 Insertivní anální styk 6,5 Insertivní penilně -vaginální styk 5 Receptivní orální styk 1 Insertivní orální styk 0,5 *Odhad rizika př enosu př i sexuální expozici bez použ ití kondomu
1.4. Prevence nákazy HIV Problematiku prevence nákazy HIV infekcí je mož no pojmout z ně kolika úhlůpohledu. Vzhledem k tomu, ž e tato práce je primárně psychologická, zabýváme se psychologickou problematikou prevence podrobněv kapitole č . 6. Pro úplnost na tomto místěpouze uvádíme obecně preventivní opatř ení proti š íř ení nákazy HIV/AIDS, jak je rozdě luje Šejda et al. (1993), preventivní opatř ení je nutno zamě ř it tě mito č tyř mi smě ry: -
prevence sexuálního př enosu, zejména dů sledné použ ívání kondomů , dále zamezení sexuálního kontaktu s rizikovými skupinami obyvatel, vyhýbání se náhodným sexuálním stykům s anonymními partnery, vyhýbání se sexuálním stykům s prostitutkami, prostituty, vyhýbání se análnímu, zejména pak nechráně nému styku, kontaktu se semenem a krví partnera s neznámým sérostatusem
-
prevence př enosu krví, použ ívání vlastních jehel a stř íkač ek, nejlépe sterilních
-
prevence perinatálního př enosu, vhodná lékař ská péč e o budoucí matku i plod, vhodně vedený porod
-
omezení sociálního dopadu infekce HIV/AIDS
12
2. Epidemie HIV/AIDS
2.1. Epidemie HIV/AIDS ve svě tě Jak jižbylo ř eč eno výš e, první př ípady diagnostikovaného AIDS se zač aly objevovat poč átkem 80. let 20. století v homosexuálních komunitách velkých amerických mě st, zejména New Yorku a San Francisca. Brzy poté se zač aly objevovat zprávy z Evropy a oblastí subsaharské Afriky (Goudsmit, 1998). Šíř ící se epidemie se pak postupněrozš íř ila do vš ech oblastí svě ta. Podle zprávy (World Health Report) Svě tové zdravotnické organizace (WHO) za rok 2007 je AIDS na svě tě vedoucím infekč ním onemocně ním způ sobujícím úmrtí dospě lých. Dopad HIV/AIDS ovš em není vš ude stejný, v rů zných oblastech se velmi liš í př ístup k efektivní prevenci i léč běa spolu s nimi i osud HIV pozitivních jedinců . V souč asné doběje nejhůř e postiž enou oblastí Afrika, s více než70% HIV pozitivních osob z celkového celosvě tového množ ství, díky př ispě ní různých faktorů , vč etněvš eobecné chudoby, nerovnosti pohlaví, a neefektivního zdravotnického systému. I vě tš ina úmrtí na AIDS př ipadá na africký kontinent, rozsah pohromy je pak v ně kterých zemích ješ těumocně n rozš íř ením epidemie tuberkulózy, ježohrož uje i jedince s negativním sérostatusem. Vě tš ina HIV infekcí je zapř íč ině na pohlavním stykem, v tě chto oblastech př eváž něheterosexuálním (v Africe tvoř í na rozdíl od jiných oblastí svě ta až60% HIV pozitivních osob ž eny), ač koliv i př enos z matky na plod, respektive dítě bě hem tě hotenství, porodu nebo př i kojení, stejnějako nedostateč ná kontrola a hygiena v př etíž ených zdravotnických zař ízeních si vyž ádají své obě ti (WHO, 2007) Podle nejnově jš í zprávy UNAIDS (Joint United Nations Programme on HIV/AIDS) z konce roku 2007 je celkový odhad osob ž ijících s HIV na svě tě33,2 miliónů, z toho 2,5 miliónu dě tí do 15 let vě ku, celkový poč et nověnakaž ených za rok 2007 byl 2,5 miliónů , z toho 420 tisíc dě tí. AIDS si za rok 2007 vyž ádal na svě těcelkověpř ibliž ně2,1 milióny obě tí, z toho zhruba 330 tisíc př ipadá na obě ti do 15 let vě ku. Rozlož ení HIV pozitivních jedincův jednotlivých oblastech svě ta ke konci roku 2007 dobř e ilustruje obr. č . 1. Uvedená data jsou samozř ejmějen hrubým odhadem vycházejícím z informací dostupných v jednotlivých státech, ježmohou být mnohdy pro nedostatek kontroly a kvalitní metodologie hrubězavádě jící, a to v obou smě rech, celkové poč ty mohou být podhodnoceny i nadhodnoceny. AIDS mortalita v rozvinutých zemích díky úč inné antiretrovirální léč běrok od roku klesá, zvyš uje se tedy logicky poč et lidí ž ijících s HIV. Nové př ípady HIV pozitivity př itom č asto př ipadají na menš inové č ásti populace, spíš e nežby infekce procházela např íčobecnou populací. Tak na př íklad v USA v roce 2005 př ipadlo celých 48% nověHIV infikovaných na osoby č erné pletí, jejichž 13
zastoupení v obecné populaci č iní jen 13%, př ič emžvíce nežk poloviněnových nákaz (53%) doš lo u muž ůmajících sex s muž i, osob, ježse nakazily př i heterosexuálním styku s náhodným partnerem bylo zhruba 32%, a koneč něv 18% novědiagnostikovaných př ípadůse jednalo o injekč ní už ivatele drog. (WHO, 2007) Obr. 1: rozlož ení ž ijících HIV pozitivních osob v jednotlivých oblastech světa (př etiš tě no z AIDS Epidemic Update, UNAIDS, 2007)
Sex mezi muž i tak zůstává v USA stále nejvýznamně jš ím způ sobem př enosu HIV (v roce 2005 až45%), zatímco v západní Evropědoš lo k nejvě tš ímu poč tu nových HIV infekcí př i heterosexuálním pohlavním styku (42%), a to zejména mezi imigranty a migranty, ně co méněnež tř etina př ipadá na nechráně ný sex mezi muž i (29%) a jen nepatrná č ást (6%) na př enos u injekč ních už ivatelůdrog. Španě lsko, Itálie, Francie a Velká Británie v Evropěnadále zůstávají země mi s nejrozsáhlejš í epidemií HIV. Ve Velké Británii se od roku 2001 do roku 2006 poč et nověnakaž ených roč nětémě ř zdvojnásobil. Nárůst novědiagnostikovaných př ípadův UK má na svě domí udrž ující se vysoký poč et nových infekcí mezi muž i majícími sex s muž i, nárůst v poč tu nových nákaz u muž ůa ž en, kteř í se nakazili v zemích s vysokou HIV prevalencí (zejména subsaharská Afrika a Karibik) a v neposlední ř adězlepš ení v oblasti ohlaš ování nových nákaz v důsledku rozš íř ení služ by HIV testování. Jednoznač něnejvě tš í podíl vš ech nových nákaz v západní Evropěmá na svě domí nechráně ný sex.
14
Co se týč e stř ední Evropy, země mi s nejvě tš ím poč tem nověHIV nakaž ených jsou Polsko a Rumunsko. V pobaltských státech je nejrozš íř eně jš ím způ sobem př enosu HIV sdílení jehel u injekč ních už ivatelůdrog. Váž ná situace je situace v ně kterých státech bývalého Sově tského svazu, na Ukrajině , v Rusku, Moldávii a Bě lorusku se stala epidemie HIV/AIDS zejména u mladé populace veř ejným zdravotním problémem. V celosvě tovém mě ř ítku je epidemií HIV/AIDS nejvíce postiž ena oblast subsaharské Afriky. Více neždvětř etiny vš ech HIV pozitivních osob (68%) a více nežtř ič tvrtiny vš ech úmrtí následkem AIDS v roce 2007 př ipadá právěna subsaharskou Afriku. Na rozdíl od ostatních regionů , vě tš ina osob ž ijících s HIV v subsaharské oblasti jsou ž eny (61%). Mezi dalš í oblasti s vysokou prevalencí HIV patř í Karibik, jihozápadní Asie a Latinská Amerika. (AIDS Epidemic Update, UNAIDS, 2007)
2.2. Stav HIV/AIDS v ČR První př ípady HIV/AIDS v České Republice (resp. tehdejš ím Československu) byly klinicky diagnostikovány Staňkovou a Havlíkem v roce 1985. Následněbyly zjiš tě ny př ípady HIV infekce u hemofiliků. Bě hem roku 1986 poč et př ípadůzač al narů stat, př eváž němezi homosexuály a studenty z Afriky, kteř í byli vyš etř eni v rámci vstupního lékař ského vyš etř ení. V roce 1986 byly rovně ž registrovány první př ípady klinicky plněrozvinutého AIDS (Šejda et al., 1993). Př i popisu statistických údajůo HIV/AIDS pacientech v ČR vycházíme oficiálních dat zveř ejně ných Národní referenč ní laboratoř í pro AIDS Státního zdravotnického ústavu (NRL SZÚ, 2008). Graf č .1 uvádí poč ty novědiagnostikovaných HIV pozitivních obč anůČR nebo cizinců s trvalým pobytem na území ČR spolu s poč ty provedených vyš etř ení od roku 1986 do prosince 2007.
15
Graf č . 1: Počet vyš etř ení a poč et HIV+ v ČR (př etiš tě no z materiálu NRL AIDS SZÚ, 2008)
V roce 2007 bylo v České republice diagnostikováno celkem 122 nových př ípadůHIV infekce u č eských obč anůa osob s dlouhodobým pobytem v ČR, př ič emžhodnota roč ního př írůstku se od roku 2003 témě řzdvojnásobila. Nutno podotknout, ž e v prvním pololetí roku 2008 bylo diagnostikováno celkem 78 nových př ípadů, a bude-li poč et vzrů stat stejným tempem i v druhé poloviněroku, bude se jednat o nejvyš š í poč et v historii tohoto onemocně ní u nás. Celkový poč et vyš etř ení HIV na vlastní ž ádost od roku 1998 do 2001 klesal, v posledních pě ti letech se poč et tě chto vyš etř ení pomě rněstabilizoval. Graf č . 2 ukazuje kumulativní poč et HIV pozitivních jedincův České republice a poč et jedinců, u nichžse rozvinulo AIDS v jednotlivých letech.
16
Graf 2: HIV/AIDS v ČR v jednotlivých letech
Celkový poč et zaregistrovaných HIV pozitivních jedincůč eských státních př ísluš níkůnebo cizincůs trvalým pobytem v ČR č iní k 30.6.2008 1 120, u 251 osob z toho jižvypuklo onemocně ní AIDS a z nich 133 osob na AIDS zemř elo. Témě řpolovina z ž ijících HIV pozitivních osob př ipadá na území hlavního mě sta Prahy. Sexuální př enos je u nás z hlediska HIV akvizice nejrizikově jš í, na jeho úkor př ipadá celých 85% vš ech HIV infekcí, př i podrobně jš í analýze pak zjiš ť ujeme, ž e 54,1% z celkového poč tu infekcí př ipadá na homo/bisexuální kontakty a 30,9% na heterosexuální př enos. Mezi heterosexuálními injekč ními už ivateli drog je př enos HIV infekce v ČR stále relativněnízký, v souč asnosti tvoř í 5,1% vš ech dosud infikovaných osob. Ženy celkověu nás tvoř í 21,1% vš ech HIV infikovaných, př es 6% z nich bylo zachyceno př i rutinním testování gravidních ž en. V roce 2007 byly zaznamenány 3 př ípady HIV infekce zachycené př i testování krevních dárcůa 4 př ípady zachycené př i rutinním testování gravidních ž en. ČR zů stává i nadále zemí s nízkou hladinou HIV epidemie, s prevalencí 112 př ípadůHIV/AIDS na milion obyvatel.
17
3. Výzkum sexuálního chování Sexuální chování je př irozenou souč ástí ž ivota lidí, je to ovš em souč asněoblast velmi intimní a vě deckému výzkumu nesnadno př ístupná. Jak ostatněve své knize uvedl - dnes jižhistorická osobnost ve výzkumu lidské sexuality - Kinsey (1953), lidské sexuální chování reprezentuje jednu z nejméněprobádaných oblastí biologie, psychologie a sociologie, vě decky je známo více o sexuálním chování ně jakého laboratorního nebo země dě lského zvíř ete. Ač koliv se za posledních více nežsto let, od dob Sigmunda Freuda, jenžjako jeden z prvních vynesl problematiku lidské sexuality do svě tla vě deckého bádání, mnohé změ nilo, a zdá se, ž e užnení co objevovat, kdyžnám masové sdě lovací prostř edky denněservírují sex ve vš ech př edstavitelných i nepř edstavitelných podobách, lidská sexualita, a zejména pak její psychologické aspekty a souvislosti, zůstává oblastí obtíž nědostupnou vě deckému poznání. Problematika vě decky relevantního výzkumu v oblasti psychologie obecněje zálež itostí komplikovanou. Výzkum sexuálního chování se pak svým zamě ř ením dotýká obzvláš těcitlivých oblastí jednotlivce a př ináš í s sebou ně které specifické problémy. Johnsonová et al. (1994) uvádí tř i hlavní okruhy metodologických problémů, ježje př i tvorbě výzkumu sexuálního chování nutno brát v úvahu. Jednak je to obsah a forma dotazníku (vč etně formulace otázek), metoda sbě ru dat, v neposlední ř aděpak velikost a reprezentativita výbě rového souboru 3. Weiss (2000c) uvádí, ž e ve výzkumu sexuálního chování v zásaděexistují tř i postupy sbě ru dat. První postup spoč ívá v anonymním rozesílání dotazníkůnáhodnému vzorku obyvatelstva a jejich návratnost stejnou cestou. Hlavním problémem v tomto př ípadě je obecně nízká návratnost korespondenč něadministrovaných dotazníků, a také riziko, ž e na dotazník ve skuteč nosti neodpoví osoba, ježo to byla pož ádána,ale ně kdo jiný, př ípadně„sně m“ ně kolika osob společ ně . Druhou formu př edstavuje výzkum prostř ednictvím telefonu, kdy poč ítačgeneruje a vytáč í náhodná č ísla a data jsou pak sbírána př i anonymním rozhovoru s respondentem. Tř etím způ sobem sbě ru dat je osobní rozhovor tazatele a respondenta, cožovš em př edpokládá dostateč né množ ství kvalitních, dů vě ru vzbuzujících, ř ádnězaš kolených tazatelů4, náklady na takto provedený výzkum pak ovš em dosahují vysokých č ástek5. Je samozř ejměmož ná i kombinace tř í uvedených př ístupů, např . př i 3
Soubor by měl být dostateč něvelký, aby se v něm odrazily i vzácnějš í formy sexuálního chování,
reprezentativita by měla být zajiš tě na v ideálním př ípaděnáhodným výbě rem z populace, př ípadněvhodně strukturovaným výběrem kvótním (obojí se zpětnou kontrolou reprezentativity). 4
Respektive tazatelek, podle Michaela et al. (1994) totiž v pilotním výzkumu př ed samotným
celonárodním výzkumem na Američ any vš ech barev pleti i věku nejdůvěryhodně ji v roli tazatelůpů sobily ž eny bílé pleti ve věku 30-39 let . 5
Michael et al. (1994) uvádí, ž e náklady na jedno interview v jejich výzkumu byly $450.
18
výzkumu NATSAL 1990 provedeném ve Velké Británii Johnsonová et al. (1994) zkombinovali faceto-face zadání instrukcí, respondent pak vyplnil dotazník sám a navrátil jej výzkumnému týmu poš tou. Pro intimní témata, ježve výzkumu sexuálního chování př edstavují znač nou č ást otázek, je mož no využ ít kombinace face-to-face rozhovoru např íklad s notebookem nebo kapesním poč ítač em, kde můž e respondent př ímo vyť ukat odpově ďna otázky, anižby jej tazatel „ruš il“ nebo př ekrač oval hranice jeho intimní sféry. Tento způsob využ il pro Národní výzkum sexuálních postojůa ž ivotního stylu ve Velké Británii př i výzkumu NATSAL 2000 tým Johnsonové et al. (2001). Dalš ím způsobem sbě ru dat, se kterým se mů ž eme setkat u výzkumůzabývajících se sexuálním chováním š kolní mládež eč i adolescentůje dotazník administrovaný na š kolách souč asně celé tř ídě(Hendersonová et al. (2008), Rabuš ic a Kepáková (1999), Ryanová et al. (2007), Iriyama et al. (2007) a dalš í). Výzkum tohoto typu s sebou př ináš í ně kolik výhod a nevýhod. Z hlediska finanč ního je relativněmálo nákladný a pomě rněrychlý, vzhledem k tomu, ž e je mož no administrovat dotazník vě tš í skupiněosob najednou, na druhou stranu je nutno brát v úvahu vliv spoluž ákůna jedince, ač koliv tento se snaž íme redukovat rozmístě ním respondentůve tř ídě(kaž dý by mě l mít mož nost pracovat na dotazníku neruš eně ). Nelze opomenout ani fakt, ž e provádíme-li výzkum na š kolách, jsou ze souboru vylouč eny osoby, které jižš kolu opustily a nebo š kolu dané úrovněnikdy nezač aly, nejedná se proto o celkovou populaci, nýbržjen o její č ást, pásmo mladých osob s nejniž š ím stupně m vzdě lání př ípadněz jiných důvodůnepř ítomných v bě ž ných š kolách (nemoc, postiž ení) není zastoupeno. Co se týč e tradič ních metod sbě ru dat u obecné populace, mů ž eme zmínit výzkum francouzského týmu z ACSF (1992), který porovnával metodu sbě ru dat o sexuálním chování v telefonickém výzkumu a osobním (face-to-face) rozhovoru. Autoř i doš li k závě ru, ž e pro respondenty bylo snazš í odpovídat na otázky prostř ednictvím telefonu a i jejich odpově di vykazovaly vě tš í koherenci, na druhou stranu ovš em př i osobním rozhovoru vykazovali respondenti vě tš í variabilitu odpově dí a osobní kontakt redukoval i tendenci usmě rň ovat výpově di o svém chování nebo postojích ve smě ru vě tš í sociální ž ádoucnosti. Míra respondentů , kteř í souhlasili s úč astí na výzkumu, byla př itom u obou výzkumůstejná (telefon 66%, osobní rozhovor 67%). Oběformy výzkumu sexuálního chování tak mají své výhody i nevýhody, je proto obtíž né jednoznač něstanovit, která z metod je lepš í (ACSF, 1992). Nepř esnosti údajůzískaných od respondentůrůznými způ soby ilustruje i následující studie. Coxon (1999) se zabýval rozdíly mezi údaji o sexuálním chování získanými z průbě ž něrespondenty psaných deníkůa z následněvyplně ných dotazníkůna vzorku homosexuální populace v Anglii. Data z deníkůi dotazníkůse vztahovala k období jednoho mě síce. Výsledky ukázaly, ž e data z dotazníků konzistentněukazují vyš š í odhady nežjsou poč ty v denících, ale mají stejný poř adový profil, skóry individuálních rozdílů(v deníku-dotazníku) mají následující rozlož ení: 55% odhadůz dotazníku je vyš š ích nežmnož ství zaznamenané v deníku, 20% je identických a 25% je niž š ích. Diskrepance jsou př itom u jednotlivých sexuálních aktůdiferenciálněrozlož eny, poč ty masturbací a praktik orálního 19
sexu jsou v dotaznících systematicky nadhodnocovány, anální pohlavní styk bez kondomu je pak hlavním zdrojem nepř esností, ovš em ve dvou různých smě rech, aktivní (insertivní) partner podceňuje a pasivní (receptivní) partner př eceňuje množ ství této nejrizikově jš í sexuální praktiky. Obdobněstrukturovali svůj výzkum vztahu mezi afektem a sexuálním chováním adolescentů také Shrierová et al. (2005), kteř í vš ak potvrdili korelaci mezi výsledky získanými různými metodami. Výzkum adolescentůprobíhal po dobu dvou týdnů, jedna skupina respondentůvyplňovala dvakrát denněmetodou tuž ka-papír deníkové karty, zatímco druhá skupina respondentůně kolikrát denně odpovídala na výzvy zaslané pomocí obousmě rného pageru o svých aktuálních pocitech, tzv. okamž ité vzorkování (Momentary Sampling – MS). Vš ichni respondenti po uplynutí dvou týdnůvyplnili ve forměrozhovoru retrospektivní subjektivní záznam. Mezi výsledky skóru afektu a záznamech o sexuální aktivitězískanými pomocí MS, deníkůa z retrospektivních zpráv byla prokázána korelace. Vzhledem k tomu, ž e MS (pager) byl jakož to metoda respondenty jednoznač něpreferovaný, autoř i navrhují dalš í výzkum s jeho použ itím. Faktory ovlivňujícími validitu výpově dí adolescentůo jejich chování rizikovém pro zdraví (z okruhu š esti kategorií: už ívání alkoholu a dalš ích drog, kouř ení, násilné chování a riziko úrazů, dietní chování, fyzická aktivita a sexuální chování) se v př ehledové studii zabývali Brenerová et al. (2003). Výpově di o rizikových způ sobech chování jsou dle jejich výsledků prokazatelněovlivň ovány kognitivními i situač ními faktory, tyto faktory vš ak neovlivň ují validitu výpově dí u jednotlivých typů chování stejným způsobem. Pro lepš í porozumě ní jednotlivým rozdílům je tř eba dalš ího výzkumu, jež umož ní př esnědefinovat a následněminimalizovat zkreslení na co nejniž š í míru. Weiss (2000c) dále v souvislosti s validitou výzkumůsexuálního chování poukazuje na zkreslení způsobené rozdílem mezi respondenty, kteř í souhlasí s úč astí na výzkumu a č ástí populace, ježúč ast odmítá. Do výsledkůse pak promítá i stále př etrvávající dvojí standard pro muž skou a ž enskou sexuální roli. Ženy tak mají tendenci např . poč et partnerůspíš e podhodnocovat, zatímco muž i spíš e nadhodnocují. Rozdílné muž sko-ž enské pojetí je patrné i př i samotné definici, koho již jednotlivec považ uje za sexuálního partnera. Ženy stabilněpovaž ují za sexuálního partnera pouze muž e, se kterým mě ly vaginální soulož , zatímco muž i mezi své sexuální partnerky poč ítají i ty ž eny, se kterými provozovali nekoitální sexuální praktiky. Pro úč innou prevenci pohlavněpř enosných chorob, zejména AIDS, a koncipování efektivní sexuální výchovy př itom potř ebujeme validní informace o sexuálním chování obecné populace (Weiss, 2000c). Zejména v souvislosti s epidemií HIV/AIDS se tak mnoho výzkumůzamě ř uje na studium sexuálního chování jednotlivých obzvláš těrizikových skupin obyvatel (muž i mající sex s muž i, injekč ní už ivatelé drog, sexuální pracovníci), ježovš em vykazují specifické modely chování, neaplikovatelné na obecnou populaci. S touto problematikou pak souvisí i fakt, ž e mnoho z forem chování, významných z hlediska HIV epidemiologie, ježtyto skupiny praktikují (homosexuální styky, anální soulož , injekč ní aplikace drog), jsou pro ně které morálně , obvykle společ ensky, a ně kdy i právně(např . v ně kterých státech USA) nepř ípustné (Weiss, 2000a). 20
Žijeme ve svě těmoderní technologií a tak je nadmíru zř ejmé, ž e i výzkum sexuálního chování musí drž et krok s dobou. Po celém svě tětak můž eme registrovat rostoucí zájem o použ ívání nových technologií i př i sbě ru dat, alternativních k tradič ní metodětuž ka-papír nebo osobnímu rozhovoru. Pro mož nost jejich vě deckého použ ití je nutno v první ř adězjistit, jsou-li tyto metody spolehlivé, jaké jsou jejich mož nosti a limity. Použ ití moderních technologií samozř ejměpř edstavují znač nou investici, na druhou stranu vš ak je tato vstupní investice kompenzována př i následném zpracování dat, které má výzkumný tým k dispozici v digitalizované podoběbez č asověa finanč něnároč ného př evodu. Jeden z takových výzkumů, srovnání chybě jících odpově dí př i použ ití osobního digitálního asistenta (PDA, „Palm“) a klasického papírového dotazníku, uskuteč nila Palenová et al. (2008). Výzkum studentůstř edních š kol v Jihoafrické republice prokázal vě tš í poč et chybě jících odpově dí u klasického papírového dotazníku, a to zejména u otázek týkajících se sexuálního chování respondentů . Obdobný výzkum provedl také peruánský tým Bernabeové-Ortizové et al. (2008), z výsledků vyplývá jednoznač ná výhodnost použ ití cenověnenároč ných digitálních asistentů(PDA) př i terénním skupinovém sbě ru citlivých dat o sexuálním chování respondentů. Mezi daty získanými pomocí PDA a papírovým dotazníkem byla vysoká shoda, data získaná za použ ití PDA vš ak vykazují menš í poč et inkoherencí a chybě jících odpově dí, z hlediska výzkumu jsou proto př ínosně jš í. Výzkum sexuálního chování a následná intervence se nemů ž e vyhýbat ani Internetu, mocnému informač nímu kanálu, bez kterého si vě tš ina západní populace nedokáž e svů jž ivot jižani př edstavit. Pro výzkum adolescentů , kteř í s poč ítač i a Internetem v podstatěvyrostli, to pak z pochopitelných dů vodůplatí dvojnásob. Online výzkum vš ak př ináš í urč ité typické problémy, ježje nutno brát v potaz. Problematikou výzkumu sexuálního chování a preventivních kampaní na Internetu se v USA dlouhodobězabývá Salyersová Bullová et al. (2004). Př edlož ený výzkum byl strukturovaný za úč elem zhodnotit míru, v jaké se návš tě vníci (MSM starš í 18 let) webových stránek zapojí do výzkumu a v jaké se na stránky opě t vrátí po tř ech mě sících pro vyplně ní následného interview. Výsledky potvrzují, ž e Internet je hodnotným nástrojem př i vedení výzkumu, nicménělongitudinální výzkum na Internetu byl významněovlivně n ztrátou odpově dí respondentůna druhou č ást výzkumu (na stránky se s tímto úč elem vrátilo jen 15% dotazovaných), a analyzované výsledky jsou významněovlivně ny rozdílem mezi tě mi, kteř í vyplnili, a tě mi, kteř í nevyplnili druhou č ást výzkumu. Problematikou použ ití Internetu př i výzkumu potenciálněrizikové č ásti populace (MSM hispánského původu) př i výzkumu rizikového sexuálního chování a použ ití taneč ních drog se v Miami zabýval tým Fernandezové et al. (2004). Za použ ití vlastních, př esněpopsaných náborových procedur získali pro svů j výzkum respondenty z chat-roomů , kteř í následněv rozhovoru asistovaném poč ítač em odpovídali na otázky. Z výsledkůvyplývá, ž e Internet mů ž e být vhodným nástrojem pro výzkum specifických č ástí populace, které bě ž né výzkumy a intervenč ní programy zamě ř ené na obecnou populaci neoslovují, je vš ak zapotř ebí použ ití specifických strategií pro př esnězacílený nábor.
21
Dalš ím mož ným použ itím Internetu pro výzkum je synchronní online rozhovor. V Londýně zkoumal Davis et al. (2004), s použ itím kvalitativní i kvantitativní metodologie, rozdíl mezi osobním rozhovorem a synchronním online rozhovorem v textové podobě(chat) př i interview homosexuálních a bisexuálních muž ůo jejich zkuš enostech s použ itím Internetu př i hledání sexuálních partnerůa vyjednávání o použ ití kondomu př i análním sexu. Online rozhovory jsou levné, pohodlné a atraktivní pro osoby, které nemají rády osobní rozhovor, nicméněně které společ enské konvence a technická omezení poč ítač ové komunikace mohou do online rozhovorůvnést nejednoznač nost, nejvě tš ím rozdílem je př itom právětextová podoba online rozhovoru, cožpř ináš í zásadní otázky o vhodnosti takové metody pro výzkum citlivých témat, jakým je právěrizikové sexuální chování. Alternativou by mohl být online videorozhovor, který je v souč asnosti jiždostupnou, levnou elektronickou alternativou k osobnímu rozhovoru. Na tomto relativněnovém poli je zapotř ebí dalš í výzkum. Na závě r kapitoly o výzkumu rizikového sexuálního chování zmíníme velmi zajímavý č lánek Ingersollové et al. (2006) o tématu aktuálním pro kaž dého výzkumníka, který se vě nuje výzkumu chování spojeného s rizikem HIV/AIDS infekce. Autoř i se v př ehledové studii zabývají problematikou publikování rukopisů, podává podrobný př ehled č asopisů , které č lánky tohoto typu publikují, podíl př ijatých rukopisů , př ič emžvýbě rově jš í jsou č asopisy s vyš š ím impakt faktorem, a č asové údaje jako je doba posouzení, doba od př ijetí č lánku k publikaci apod. Článek mů ž e být vhodnou pomů ckou ve finální č ásti výzkumu, v př ípravěmateriálu k publikaci.
4. Rizikové sexuální chování
4.1. Pojem rizikovosti Pokud se zabýváme problematikou rizikového sexuálního chování, musíme si nutněv první ř aděpolož it otázku, co to rizikové sexuální chování vlastněje. Obecněbudeme za rizikové považ ovat takové sexuální chování jednotlivce, ježjej př ivádí do situace rizika nákazy infekcí HIV, respektive vš irš ím kontextu jakoukoliv pohlavněpř enosnou chorobou. Pro potř eby vě deckého výzkumu potř ebujeme definici př esně jš í, zamysleme se vš ak nejdř íve nad otázkou opač nou, co je v sexuálním chování z hlediska mož nosti akvizice HIV infekce opravdu bezpeč né? Bezpeč ná je z tohoto hlediska jistěúplná sexuální abstinence (a to ve smyslu koitálních i nekoitálních praktik), za bezpeč ný mů ž eme považ ovat i sexuální kontakt výhradněmezi dvě ma HIV negativními jedinci, kteř í si jsou vě rní, př esně ji ř eč eno kteř í neprovozují mimo tento rámec společ ného vztahu ž ádné jiné aktivity, ježby s sebou nesly riziko nákazy HIV infekcí (např . sdílení injekč ních
22
stř íkač ek pro nitrož ilní aplikaci drog apod.), tedy sexuální styky pouze s monogamním neinfikovaným partnerem (Weiss, 2000a). V ostatních př ípadech pak mů ž eme hovoř it o rů zné míř e rizikovosti dané sexuální aktivity. Jako rizikové sexuální chování bývá v nejobecně jš ím smyslu označ eno provozování sexuálních aktivit s velkým poč tem partnerů(bě hem celého ž ivota i v posledních 12 mě sících) bez pravidelného použ ívání kondomu (Michael et al., 1994). Tým Johnsonové et al. (1994) jsou ve své studii poně kud př esně jš í, kdyžza rizikové (respektive ne-bezpeč né) heterosexuální chování považ ují situaci, kdy mě l jedinec dva nebo více heterosexuálních partnerůbě hem posledního roku anižby v uvedeném období použ il kondom. Španě lš tí autoř i Castilla et al. (1998) pak považ ují za HIV rizikové sexuální chování pohlavní styk s více nežjedním sexuálním partnerem v posledních dvanácti mě sících bez konzistentního použ ívání kondomu. Pro výzkum provedený v Rusku pak tým Walla et al. (2008) stanovují za jedince s rizikovým sexuálním chováním osoby, které mě ly v posledních 12 mě sících nechráně ný penetrativní pohlavní styk s dvě ma č i více partnery. Podle Weisse (2000b) je reálněohrož eno nákazou HIV asi 5-10% naš í populace, jsou to ti, u nichžse nahromadí rizikové faktory, kterými jsou promiskuitní pohlavní styky, nepou ž ívání kondomu a pohlavní styky s rizikovými partnery. Jako vysoce rizikoví jedinci se př itom jeví ti s promiskuitním bisexuálním chováním, toxikomani injekč něuž ívající drogy a jejich sexuální partneř i, sexuální pracovníci, lidé s ně kterou z pohlavněpř enosných chorob a cizinci pocházející z oblastí s vysokým výskytem AIDS (zejména z oblastí subsaharské Afriky). Zvě ř ina (1999) př irovnává riziko nákazy HIV infekce k riziku dopravní nehody př i jízdě rychlostí 150 km/h. Vybere-li si u nás heterosexuální obč an průmě rnou partnerku s HIV neznámým statusem, ježnepatř í do ž ádné z vysoce rizikových skupin, není pravdě podobnost, ž e se jeden z nich nakazí HIV virem, podle epidemiologůvyš š í nežasi6 0,0000002 (tj. jeden z pě ti miliónů). Riziko nákazy HIV se pak samozř ejmězvyš uje s poč tem pohlavních stykůi sexuálních partnerů . Problematiku rizikovosti ně kteř í autoř i pro výzkumné úč ely rozpracovávají do citlivě jš ích behaviorálních dimenzí. Bishop et al. (1998) tak pro potř eby svého výzkumu sexuálních praktik taiwanských muž ůzavádí tzv. index relativní rizikovosti, jenžjim umož ňuje interindividuální srovnání mezi jednotlivými respondenty. Na š kále nerizikové-vysoce rizikové definují jednotlivé stupně následovně :ž ádný vaginální, anální č i orální pohlavní styk je považ ován za nerizikové chování, pouze 7
insertivní orální sex č i receptivní orální sex bez ejakulace do úst je málo rizikový , receptivní orální
6
Pochopitelněv závislosti na prevalenci HIV pozitivity a virulenci viru.
7
Autoř i zmiňují kontroverzní názory ohledně rizikovosti orálního sexu. Epidemiologické studie
prokázaly málo důkazůpř enosu HIV infekce př i orálním sexu (Kingsley et. al., 1987, Moss Osmond et al., 1987 in Bishop et al., 1998), byly vš ak publikovány kazuistiky o př enesu infekce př i receptivním orálním sexu a experimentální studie s opicemi ukázala možnost orálního př enosu (Baba et al, 1996 in Bishop et al., 1998).
23
sex s ejakulací do úst č i vaginální nebo anální styk s pravidelným použ íváním kondomu je stř edně rizikový, vaginální nebo anální styk bez pravidelného použ ívání kondomu autoř i považ ují za vysoce rizikový. Rizikovost z hlediska mož né nákazy HIV infekcí je mož no charakterizovat i s ohledem na jiné behaviorální strategie č i ž ivotní situace. Podle Allena (1993) jsou v epidemiologických zprávách amerického Centra pro kontrolu nemocí (Center for Desease Control, CDC) hlavní skupiny rizikové z hlediska mož né nákazy HIV infekcí definovány takto: 1. Muž i, kteř í mě li po roce 1978 nechráně ný sex, zejména anální, s jinými muž i. 2. Dospě lí a adolescenti, kteř í po roce 1978 už ívali nebo stále už ívají injekč nědrogy. 3. Ženy, ježmě ly nechráně ný pohlavní styk s muž em nebo muž i z bodu 1., 2., nebo 4. 4. Muž i, kteř í mě li po roce 1978 nechráně ný pohlavní styk s mnoha ž enami, zejména ž enami pracujícími jako poulič ní sexuální pracovnice, nebo takovými, jež byly obdobně promiskuitní, nebo nálež í do bodu 2. nebo 3. 5. Lidé, kteř í dostali krevní transfuzi po roce 1978 a př ed zavedením testování dárcovské krve na HIV pozitivitu, zejména pak pokud dostali transfuze opakovaně . 6. Dě ti narozené HIV pozitivním matkám, nebo takové, ježbyly zneuž ity HIV pozitivním jedincem. 7. Zdravotníci a pracovníci peč ující o veř ejnou bezpeč nost, kteř í byli poraně ni HIV pozitivní jehlou, nebo byli jinak vystaveni tě lesným tekutinám HIV pozitivních osob. Z hlediska psychosociálního pohlíž í na problematiku rizika nákazy HIV infekce Michael et al. (1994). Ve své obsáhlé studii o sexuálním chování americké populace zastávají zmíně ní autoř i názor, ž e chceme-li zjistit jak rizikové je chování obyvatelstva, musíme nejdř íve zmapovat, jaké partnery si vybírá, jak, jaké jsou praktiky, ježs nimi provozuje, a mnohé dalš í údaje. Podle Michaela et al. lze obecněkonstatovat, ž e tak jako př i výbě ru př átel si lidé hledají i sexuální partnery podobné soběsama, tj. podobného vě ku (s rozdílem do pě ti let), vzdě lání, společ enského statusu a nábož enství, a to tím spíš e, č ím váž ně ji je tento vztah zamýš len. Z výsledků výzkumu na reprezentativním vzorku amerického obyvatelstva se pak z hlediska ně kolika základních ukazatelůvě tš ina obyvatel USA jeví jako mimo reálné riziko nákazy HIV infekcí. Mezi nejvýznamně jš í faktory, ježhovoř í ve prospě ch optimistických závě růMichaela et al. (1994), patř i zejména pomě rněobtíž ný př enos viru HIV z infikovaného jedince na zdravého př i
Orální sex je pak daleko méněpravdě podobným prostř edkem př enosu HIV infekce nežvaginální nebo anální sex, jeho riziko je zejména odvozeno z ejakulace do úst, obzvláš těmá-li recipient v ústech drobná poraně ní (Faruque es al. 1996 in Bishop et al., 1998) Proto autoř i klasifikují insertivní orální sex a receptivní orální sex bez ejakulace do úst jako málo rizikový, zatímco receptivní orální sex s ejakulací do úst jako stř edněrizikový.
24
jediném pohlavním styku 8, ve vyspě lých zemích je v porovnání s rozvojovými země mi tř etího svě ta stále relativněmalé procento infikovaných osob, a nákaza se stále drž í v relativněuzavř ených společ enských skupinách (promiskuitní muž i mající sex s muž i, nitrož ilněaplikující narkomani a jejich sexuální partneř i), př ič emži v rámci tě chto skupin zálež í pochopitelněna tom, nakolik je stř ídání partnerůspolu s nechráně nými pohlavními styky bě ž né. Podle provedeného výzkumu bylo se zvýš eným rizikem nákazou HIV infekce (respektive pohlavněpř enosných nemocí obecně ) asociován výluč něpoč et sexuálních partnerůdaného jedince, a to jak celož ivotně , tak za posledních 12 mě síců , př ič emžs kaž dým dalš ím partnerem riziko nákazy roste. Michael et al. (1994) tedy uvaž ují o rizikovém sexuálním chování v intencích jakéhokoliv jiného sociálního chování. Vzhledem k jejich nálezů m, kdy 71% Američ anůve vě ku 15-59 let zahrnutých ve zmíně né reprezentativní studii udává, ž e mě li v posledním roce pouze jednoho sexuálního partnera a dalš ích 12% obyvatel nemě lo v posledním roce partnera ž ádného, jeví se, tvrdí Michael et al. (1994), hrozba epidemie geometricky se š íř ící např íčcelou populací nepravdě podobnou. Nutno podotknout, ž e podle nejnově jš ích údajůse infekce HIV v USA snad neš íř í geometrickou ř adou, poč et HIV pozitivních vš ak stabilněrok od roku vzrůstá a Spojené státy americké jsou jednou ze zemí s nejvyš š ím poč tem HIV pozitivních osob vůbec (WHO, 2007). Johnsonová et al. (1994) ve své studii sexuálního chování britské populace docházejí k závě ru, ž e tendence k rizikovému sexuálnímu chování s vě kem klesá. Souč asněve vš ech vě kových skupinách vykazovali ne-bezpeč ný sex (jejžautoř i definovali jako 2 a více partnerův posledním roce bez konzistentního použ ívání kondomu) spíš e muž i nežž eny. Nejniž š í míru ne-bezpeč ného sexu podle oč ekávání autoř i zaznamenali u jedincůž ijících v manž elství, naopak signifikantněnejvyš š í bylo toto č íslo u ovdově lých, oddě leněž ijících nebo rozvedených muž ů . Naopak podle Maxwellové a Boylové (1995) statistiky naznač ují, ž e mladí i starš í lidé mají pomě rněstejné riziko nákazy HIV infekcí a př esto se existující výzkumy heterosexuality a bezpeč ně jš ích sexuálních praktik soustř eďují př eváž něna jedince do 25 let vě ku. Uvedení autoř i proto v kvalitativní studii (n=23) zkoumali rizikové sexuální chování a praktiky bezpeč ně jš ího sexu u starš í populace. Ve výzkumu, jenžzahrnoval ž eny starš í 30 let, byla diskutována dimenze rovnocennosti v heterosexuálním vztahu a problematika bezpeč ného sexu v dlouhodobých vztazích. Výzkum odhalil, ž e zábrany ž en zvolit bezpeč ně jš í formy sexu způ sobené nerovností sil mezi muž em a ž enou, ježbyly v př edchozích š etř eních detekovány u mladš ích ž en, ovlivň ují i rozhodování ž en starš ích. Dále se
8
podle Michael et al. (1994) je pravděpodobnost př enosu HIV infekce z pozitivního muž e na zdravou
ženu př i jediném nechráně ném pohlavním styku pouze jedna ku pě tistům, HIV pozitivní ž eny infikují muž e s menš í pravdě podobností, př esněo kolik vš ak není jasné. Př i análním pohlavním styku tato pravdě podobnost naopak mírněvzrůstá. Pravděpodobnost nákazy se pak zvyš uje spolu s počtem nechráněných pohlavních styku s jedním č i vícero HIV pozitivními partnery.
25
zdálo riziko starš ích ž en zvýš eno tím, ž e pro něbylo obecněobtíž ně jš í dodrž ovat zásady bezpeč ného sexu (tj. použ ívat kondom) v dlouhodobých vztazích, a to i tam, kde monogamie nebyla považ ována za samozř ejmou. Z psychologického pohledu na problematiku HIV infekce a etiologie rizikového sexuálního chování se nám jeví jako zásadní porozumě ní dů vodů m, ježvedou jednotlivce k participaci na rizikové sexuální aktivitě . Hoffman a Bolton (1997) se ve své studii dotazovali 146 heterosexuálních pacientůjisté kalifornské veř ejné venerologické kliniky na pozadí jednotlivých sexuálních styků, a které z nich byly nízko, stř edněa vysoce rizikové. Z výsledkůvyplývá, ž e vysoce rizikové chování je spíš e asociováno s charakteristikami š kál jako jsou rozkoša potence, zatímco málo rizikové sexuální chování spíš e s dimenzí lásky. Zdá se tedy, ž e ně které aspekty, ježmuž i uvádě jí jako pohnutky pro své sexuální aktivity, ve skuteč nosti ovlivňují míru rizikovosti jejich sexuálního chování. Rosenthalová et al. (1998) studovali na vzorku heterosexuálních singlůvztahy mezi láskou, milostným pomě rem, sexem a jeho bezpeč ností. Z výzkumu vyplývá, ž e sex reprezentuje jednu ze strategií hledání lásky, otázky jeho bezpeč nosti jsou pak spíš e funkcí mož nosti nalezení vytouž ené lásky nežvyhnutí se riziku nákazy pohlavněpř enosnou chorobou. Hledání jistoty definované v kontextu „zdraví“ vnímá mnoho muž ůa ž en jako rizikové z hlediska mož ností ztráty lásky (v dimenzi potenciality i konkrétního milostného objektu). Nechráně ný sex se potom stává logickou strategií k zajiš tě ní ž ádoucí budoucnosti, mnoho výzkumůpř itom vliv prož itku lásky a milostného pomě ru na sexuální chování neprávem podceňuje. Tento zneklidň ující výsledek př ivádí do úvahy problematiku povahy vnitř ních reprezentací jednotlivých aspektů sexuálního chování toho kterého jedince, zdá se totiž , ž e problematika rizikovosti, respektive ochrana vlastního zdraví, v ně kterých př ípadech, zejména pak je-li konfrontována s emocionálními obsahy, ustupuje do pozadí a na pomyslném ž ebř íč ku hodnot získávají navrch jiné, v daném okamž iku „ž ivotnědůlež itě jš í“ aspekty situace. To by ovš em nutněmě lo být zohledně no př i koncepci úč inných preventivních programů(viz kapitola č . 6 - Psychologická problematika prevence HIV/AIDS). Ne-bezpeč nými sexuálními praktikami u HIV pozitivních muž ůa ž en hispánského pů vodu z kliniky v Los Angeles se ve své práci zabývali Marks et al. (1998), soustř edili se př itom na souvislost mezi ne-bezpeč ným chováním a mírou akulturace jedinců. Výsledky ukazují, ž eč ím vě tš í míra akulturace, tím spíš e se muž i a ž eny př i posledním pohlavním styku po testování na séropozitivitu chovali ne-bezpeč ně(nepouž ili kondom). U muž ůbyla tato spojitost č ásteč něposilně na pož itím psychoaktivní látky (alkoholu) bě hem tř í hodin př ed sexuální aktivitou. U ž en ne-bezpeč né chování s použ itím drog nesouviselo. Stupeňakulturace byl mě ř en 12 stupňovou š kálou Marín, otázkami na preferenci a použ ívání jazyka, etnické a společ enské kontakty. Model k porozumě ní vztahu mezi rizikem HIV a sexuálním zneuž íváním u ž en vypracoval Miller (1999). Proces mediace, zdá se, působí ně kolika mož nými cestami, poháně nými specifickými vnitř ními mechanismy, ježzvyš ují pravdě podobnost HIV rizika, a to 1) spoléhání se na už ití drogy 26
jako prostř edku k vyrovnání se se záž itkem pohlavního zneuž ití, 2) problémy se sexuálním př izpůsobením týkajícího se podstupování sexuálního rizika, 3) psychopatologie (např . deprese), jež zvyš uje pravdě podobnost, ž e jedinec bude participovat na chování rizikovém z hlediska HIV infekce. Tyto hypotetické cesty jsou založ eny na charakteristikách a chování jedincůs historií pohlavního zneuž ívání a neberou na zř etel vliv jedincova sociálního prostř edí, př ič emžse zdá, ž e právě charakteristiky specifické sociální sítěovlivň ují mezi ž enami se záž itkem pohlavního zneuž ití př ílež itosti expozice HIV riziku. Podívejme se nyní, co si pod pojmem bezpeč ný sex př edstavují obyvatelé Velké Británie. Vycházíme z výsledkůnárodní studie sexuálního chování reprezentativního vzorku Britské populace, ježv roce 1994 zveř ejnili Johnsonová et al. Z více než18 tisíc dotázaných jedinců75% muž ůa až 81% ž en považ ovalo za znak bezpeč ného sexu použ ití kondomu, 27% muž ůa 36% ž en omezené množ ství sexuálních partnerů , 28% muž ůa 29% ž en monogamii a koneč ně20% muž ůa 23% ž en znalost svého sexuálního partnera. Jak vyplývá z výš e uvedeného pojednání, za rizikové sexuální chování je obecněpovaž ováno stř ídání velkého (respektive „vě tš ího nežmalého“) množ ství sexuálních partnerů , zejména patř í-li tito do ně které z rizikových skupin, spolu s nekonzistentním použ íváním kondomůpř i pohlavních stycích. V souvislosti s psychologickými aspekty rizikového, respektive ne-bezpeč ného sexuálního chování je v odborné literatuř e probírána problematika prosazování strategií bezpeč ně jš ího sexu v rámci dlouhodobých vztahů, vztahů, ježmají pro jedince silný emoč ní náboj (láska), a také vliv akulturace a pož ívání alkoholu na rizikové sexuální chování.
4.2. Typy rizikového sexuálního chování Nejvě tš í prostor vě nujeme v této kapitole problematice použ ívání kondomů , jejím psychologickým aspektům a souvislostem, tak jak se o ní zmiňuje dostupná literatura. Zvláš tní pozornost vě nujeme ne př ílišrozš íř eným ž enským kondomům. Pro zajímavost, a z důvodu vyplně ní informač ní mezery, pak nabízíme i malý exkurz do souč asného stavu výzkumu ně kterých jeho technických stránek. Ve tř etí č ásti této kapitoly se zabýváme otázkou poč tu sexuálních partnerůa pozornost zamě ř ujeme také na změ nu vzorcůsexuálního chování populace v souvislosti s hrozbou nákazy HIV/AIDS infekcí.
4.2.1. Použ ívání kondomů Jedinou zcela bezpeč nou ochranou proti HIV infekci je sexuální abstinence nebo styk pouze s monogamním neinfikovaným partnerem. Tohoto ideálu vě tš ina svě tové populace nedosahuje, jako pomě rněbezpeč ná alternativa se pak jeví důsledné a správné použ ívání kvalitních kondomů , jež 27
poskytují proti HIV i jiným pohlavněpř enosným chorobám efektivní ochranu. Podle Weisse (2000d) př i pravidelném a správném použ ívání sniž ují kondomy riziko HIV infekce až25x. Britské Konsorcium NGO AIDS (1996) o úč innosti kondomůuvádí následující fakta. HIV je př ílišvelký, aby pronikl kvalitním latexovým kondomem, frekvence sklouznutí a protrž ení kondomu, č astý důvod znevaž ování jeho preventivního úč inku, je dobř e dokumentována a ně kolik studií ukazuje, ž e poč ty protrž ení kolísají mezi 1% - 7,3%, poč ty sklouznutí mezi 1,6% – 5%, ne vš echny tyto př ípady př itom vedou k infekci, zálež í na tom kdy a kde k protrž ení doš lo. Studie 245 heterosexuálních dvojic s jedním HIV pozitivním partnerem ukázala, ž e se po sledovanou dobu, 22 mě síců, nověneinfikoval ž ádný ze 123 párůdů sledněpouž ívajících kondom. Ze 122 párů, ježkondomy nepouž ívaly dů sledně , se infikovalo 12 z původněséronegativních partnerů. Má-li být kondom efektivní, musí být použ íván 100%, toho lze zř ejmětě ž ko dosáhnout, ale ani to by nemě lo být argumentem pro odmítání kondomu jako ochranného prostř edku. Výhodou použ ívání kondomu je i fakt, ž e kvalitní a dobř e zabalené kondomy vydrž í v perfektním stavu i po pě tiletém skladování v nepř íznivých podmínkách. Nyní jižzamě ř me svoji pozornost na výzkumy v oblasti použ ívání kondomů, ježbyly v posledních deseti letech uskuteč ně ny. Sneed et al. (2001) zkoumali sexuální chování amerických adolescentůhispánského pů vodu ve vě ku 11-19 let, zjistili př itom, ž e 25% z nich jižbylo ve svém vě ku sexuálněaktivních, pouze 46% použ ilo př i prvním pohlavním styku kondom. Mezi dů vody proč jej nepouž ili adolescenti uvádě li: „Nevím“ (29,5%), „Nebyl po ruce“ (25,9%), „Nepomyslel/a jsem na to“ (23,5%). Pouze 13% respondentůvýzkumu se cítilo ohrož eno HIV infekcí, a to zejména v souvislosti s názorem, ž e nakazit se můž e kdokoliv (41,8%). Výsledky výzkumu tak poukazují na dů lež itost plánování použ ití kondomu jižpř i prvním pohlavním styku, nedostatek jasnosti ohledně dů vodůpro nepouž ití kondomu nebo jiné formy antikoncepce pak můž e plynout z nedostateč ných komunikač ních dovedností mezi adolescenty a jejich sexuálními partnery. Slibným nálezem je skuteč nost, ž e si naprostá vě tš ina adolescentůpouž ívajících ně jakou formu antikoncepce vybírá kondom. Sexuálním chováním amerických adolescentůse ve své studii vě novali i Everett et al. (2000). Na základěanalýzy dat z národních výzkumůrizikového chování mládež e z let 1991, 1993, 1995 a 1997 zkoumali použ ití antikoncepce př i posledním pohlavním styku u mladých lidí v 9.-12. tř ídě amerických stř edních š kolách (mládež15-18 let). Výsledky ukazují, ž e mezi rokem 1991 a 1997 doš lo k signifikantnímu nárůstu použ ívání kondomů(ze 46% na 57%). V roce 1997 procento použ ívání kondomu u sexuálněaktivních dívek v devátých tř ídách bylo signifikantněniž š í nežu dívek ve dvanáctých tř ídách, u chlapcůbylo procento použ ívání kondomůod 9. do 12. tř ídy stabilní. Autoř i považ ují nálezy za alarmující a vybízejí k dalš ím preventivním krokům k rozš íř ení použ ívání kondomůmezi adolescenty. Schaalma et al. (1993) ve své práci rozsáhle pojednávají o determinantech konzistentního použ ívání kondomůu adolescentů. Vycházejíc z teorie zdů vodně né č innosti (Theory of Reasoned Action, varianta teorie plánovaného chování – Theory of Planned Behavior) Ajzena a Fishbeina a 28
Bandurovy teorie efektivity self (Self-Efficacy)9 tvrdí, ž e zkuš enost s pohlavním stykem a/nebo použ itím kondomu mají vliv na determinanty kaž dého dalš ího použ ití kondomu. Pracují př itom s modelem, jenžposkytuje teoretický rámec vlivu postojů , subjektivních norem a efektivity self na chování. Viz obr. 2. Obr. 2: Model vlivu postojů, subjektivních norem a efektivity self na chování (Schaalma et al., 1993)
Na základěvýsledkůstudie provedené na holandských stř edoš kolácích autoř i potvrzují své
teze, kroměpostojůjsou dů lež itými determinanty konzistentního použ ívání kondomůsociální normy a efektivita self. Výsledky dále ukazují, ž e záž itek pohlavního styku má na postoje a percipované společ enské normy týkající se použ ívání kondomůnegativní vliv. V kontextu Ajzenovy teorie plánovaného chování studovali vztah mezi psychologickými promě nnými (např . postoje k bezpeč ně jš ímu sexu, společ enské normy týkající se bezpeč ně jš ího sexu) a použ itím kondomu také Bryan et al (2002). Výzkum potvrdil hypotézu, ž e pro faktické použ ití kondomu př i pohlavním styku je velmi významná zprostř edkující role př ípravného chování (např . rozhovor o bezpeč ném sexu, obstarání si kondomu), a to bez ohledu na pohlaví. Výsledky jsou nesmírnědůlež ité pro potvrzení významnosti preventivních intervencí, ježse soustř edí na poskytování praktickým „př ípravným“ dovednostem adolescentům. Muñozová-Silvová et al. (2007) pak porovnávali na skupiněadolescentůrozdíly v úč innosti intervenč ních programůzalož ených na dvou variantách Ajzenovy teorie, a to Teorie zdůvodně ného jednání (Theory of Reasoned Action - TRA) a Teorie plánovaného chování (Theory of Planned behavior - TPB), na použ ívání kondomu. V rámci promě nné „Vnímaná kontrola chování“ modelu TPB byly definovány dvěslož ky, efektivita self a ovládání, a souč asněbyla vzata v úvahu perspektiva pohlaví. Z výsledků výzkumu provedeného na 601 š paně lských a portugalských universitních studentech vyplývá, ž e intervenč ní program založ ený na modelu TPB působí ve vě tš í míř e na úmysl použ ít kondom nežprogram vycházející z modelu TRA, nicméněmezi obě ma modely není ž ádný rozdíl v úč innosti na reálné použ ívání kondomu.
9
Efektivita self (self-efficacy) je v tomto př ípadědefinována jako schopnost účinněrealizovat určité
formy chování, konkrétněji jde o dimenzi, do jako míry se respondenti považ ují za schopné koupit si kondomy, brát si je s sebou pravidelněna párty nebo schůzky, domluvit se se sexuálním partnerem na jejich konzistentním používání a sami jej dodrž ovat a konečněnakolik se považ ují za schopné kondomy př i pohlavním styku adekvátním způsobem použít (Schaalma, et al. 1993)
29
Pro vytvoř ení kultury bezpeč ných sexuálních praktik je tř eba porozumě t jak a za jakých okolností č iní jednotlivec rozhodnutí riziková z hlediska zdraví. Patelová et al. (2005, 2006) studovali proces rozhodování mladých dospě lých ohledněsexuálních aktivit, ježje mohly vystavit vysokému riziku akvizice HIV infekce. Skupina š edesáti mladých dospě lých ž ijících ve mě stském prostř edí si po dobu dvou týdnůvedla deník o použ ití kondomu a sexuálních otázkách. U chování týkajícího se použ ití kondomu byly charakteristické č tyř i vzorce: konzistentní použ ívání (35,0%), nekonzistentní (16,7%), z konzistentního do nekonzistentního (35,0) a z nekonzistentního do konzistentního (13,3%). Následněbyla analyzována smě rovost procesu úsudku, který respondenti poskytli k vysvě tlení jejich rozhodnutí o použ ívání kondomu. Konzistentní a nekonzistentní vzorce byly asociovány s heuristickým uvaž ováním založ eným na datech, kdy se chování stává automatickým a je spojeno s vysokým stupně m důvě ry ve vlastní úsudek. U dalš ích dvou vzorcůbyla změ na v chování způ sobena ně jakou významnou událostí, která ovlivnila změ nu ve smě ru uvaž ování založ eném na výkladu a vysvě tlení (oproti uvaž ování založ eném na datech). Friedman et al. (2001) se ve své studii pokusili odhalit prediktory použ ití kondomu u heterosexuálních nekomerč ních sexuálních vztahůmladých dospě lých neuž ívajících injekč nědrogy v mě stských oblastech USA s vysokým výskytem HIV infekce související právěs injekč ním už íváním drog. Respondenti vykazovali ve 32% svých sexuálních vztahů100% použ ití kondomu, př ič emž konzistentní použ ití kondomůbylo asociováno spíš e se vztahy, které nejsou „velmi blízké“, dále se vztahy jedinců, jejichžvrstevnická norma použ ívání kondomůpodporuje, a u muž ůs tě mi jedinci, kteř í nemají problémy s alkoholem. Na Madagaskaru se pak tým Meekerse et al. (2006) snaž il objasnit determinanty použ ití kondomu u mladých osob od 15 do 24 let. Použ ívání kondomůve skupiněrespondentůbylo velmi nízké (jen č tyř i z deseti mladíků/muž ůa dvěz deseti dívek/ž en mě lo zkuš enost s použ itím kondomu). Z výsledkůvyplývá, ž e to, zda mladí lidé zkusí použ ít kondomy zálež í ve velké míř e na vnímané efektivitě kondomů př i plánování rodiny (tj. ochrana př ed otě hotně ním), snadný př ístup ke kondomům, rodič ovská podpora ve smě ru použ ívání kondomůa profil rizikového sexuálního chování. Kvalitativní výzkum týkající se strategií, ježmladí lidé použ ívají, aby si zajistili použ ití kondomu př i prvním pohlavním styku s novým partnerem, provedli v Británii Coleman a Ingham (1999). Př i výzkumu 56 muž ůa ž en ve vě ku 16-19 let autoř i identifikovali dvězákladní strategie, jedna z nich je založ ena na verbální komunikaci a zahrnuje explicitní diskusi o použ ití antikoncepce př ed pohlavním stykem, druhá strategie je založ ena na neverbální komunikaci, kdy na sebe jeden z partnerůpř evezme odpově dnost za použ ití kondomu bez př edchozí diskuse s partnerem. Strategie založ ená na explicitní verbální komunikaci je obecněpovaž ována za efektivně jš í, autoř i vš ak poukazují na význam neverbálních strategií, zejména v př ípadech, kdy se mladí lidé ocitnou v situaci, kdy vnímají zahájení rozhovoru o použ ití kondomu jako obzvláš těobtíž né. Dalš í kvalitativní studii, v tomto př ípadě rizikovosti sexuálního chování univerzitních studentek č erné pleti, uskuteč nila v USA Foremanová (2003), zamě ř ila se př itom na povahu 30
pomyslného hierarchického uspoř ádání sexuálních vztahů od náhodných, nezávazných až po dlouhodobé, váž né a závazné a souvislost jednotlivých stupňůtéto hierarchie s mírou použ ívání kondomů. Z výsledkůvyplývá, ž e č ím déle trvá vztah (př ič emždoba je obvykle př ímo úmě rná závaž nosti vztahu), tím méněpravdě podobné je použ ití kondomu. Souč asněse zdá, ž e právěcitová investice, jižž eny do vztahu vlož í, působí jako bariéra strategiím bezpeč ně jš ího sexu, a to i v př ípadě , ž e je evidentní partnerova promiskuita. Studie podporuje tezi, ž e je pro ž eny obtíž né zajistit si použ ívání kondomu v dlouhodobém vztahu, př ič emžzásadní význam hraje partnerův postoj k jejich použ ívání. Důlež ité je také zmínit, ž e strategie „netlač it na to“ (tj. nenutit partnera do použ ití kondomu pokud on nechce) můž e být na druhou stranu pro ž eny ve dvojím smyslu ochranným prostř edkem, a to jako strategie vyhnutí se konfliktu, respektive i ochrana př ed př ípadným fyzickým násilím, a souč asně jako preventivní opatř ení proti ztrátěvztahu. Dů vody pro nepouž ití kondomu pak mohou být rů zné. U skupiny studentůprvního roč níku oš etř ovatelského oboru na univerzitěv severovýchodní č ásti Spojených státůamerických, univerzity tradič něs př eváž nou vě tš inou afro-amerických studentů , se Adepoju et al. (2007) snaž ili získat informace o znalostech a postojích, týkajících se HIV/AIDS, praktikách bezpeč ného sexu a dalš í. Vě tš ina studentůsi byla vě doma, ž e virus HIV mů ž e být pro č lově ka smrtelný, navzdory tomu vš ak uvedli, ž e si př ejí vyhově t sexuálním př áním partnera, i kdyby to znamenalo kondom nepouž ít. 38 z 64 studentek, které se výzkumu zúč astnily, pak uvedlo, ž e použ ití kondomu můž e sníž it jejich citlivost bě hem pohlavního styku a je pro něvelmi dů lež ité, aby se to nestalo. Lépe nepouž ít kondom (a riskovat), nežsi poř ádněneuž ít. Rozdíly mezi pohlavími ve vzorcích chování týkajících se použ ití kondomu obecněv Mexiku u adolescentůzkoumala Martinezová-Donateová et al. (2004a). Výzkumníci se ve studii zamě ř ili na rozdíly v pravdě podobnosti angaž ování se v nechráně ném pohlavním styku a teoretickými koreláty mezi studenty stř edních š kol v hranič ním mě stěTijuaně . Z výsledkůvyplývá, ž e ač koliv studenti muž ského pohlaví zač ínají dř íve s pohlavním ž ivotem, studentky vykazují vě tš í pravdě podobnost nechráně ného pohlavního styku. Výsledky napovídají, ž e dů vodem chování, ježstudentky v koneč ném dů sledku vede k rizikově jš ímu chování, jsou stereotypní pohlavní role a komunikač ní bariéry. Rizikové sexuální chování – jako i dalš í typy rizikového chování – bývá č asto spojováno s použ íváním alkoholu a jiných návykových látek. Kim et al. (2007) se v již ní Floriděna vzorku svobodných studentůhispánského i nehispánského pů vodu zamě ř ili svů j výzkum na stanovení role pož ívání alkoholu a dalš ích návykových látek na rizikové sexuální chování. Z výsledkůvyplývá, ž e použ ívání kondomu bylo málo obvyklé bez ohledu na kouř ení, nadmě rné pož ívání alkoholu a kouř ení marihuany. Z perspektivy teorie chování pak výzkumníci vyvozují závě r, ž e použ ití kondomu a pož ívání návykových látek můž e mít různý behaviorální pů vod, preventivní programy je pak nutno zamě ř it správným smě rem. Mladí lidé jsou na zač átku svého sexuálního ž ivota a vzorce sexuálního chování, které si osvojí, mohou mít rozhodující vliv na jejich pozdě jš í sexuální ž ivot. Pro reálné použ ití kondomu pak 31
je zásadní otevř ená komunikace př ed pohlavním stykem. V tomto kontextu se Ryanová et al. (2007) zabývali mož nou konverzací o antikoncepci a pohlavněpř enosných chorobách př ed prvním pohlavním stykem a souvisejícími faktory. Z výsledkůvýzkumu, který vychází z dat 1. a 2. vlny národního longitudinálního výzkum zdraví adolescentův USA (National Longitudinal Study of Adolescent Health), vyplývá, ž e 55% dívek a 45% hochůspolu př ed prvním pohlavním stykem probírali téma antikoncepce nebo STD. Čím vě tš í sebeposuzovaná znalost respondentůo kondomech a č ím č astě jš í komunikace respondentů s rodič i o otázkách kaž dodenního ž ivota, tím vě tš í pravdě podobnost rozhovoru respondentůna téma antikoncepce a STD př ed prvním pohlavním stykem. S rozhovorem př ed prvním pohlavním stykem dále pozitivněkoreloval afro-americký původ (č erná barva pleti), naproti tomu pohlaví nemě lo na pravdě podobnost konverzace vliv. Použ ití kondomu, nebo naopak jeho nepouž ití, je zjevněfunkcí celého komplexu faktorů ,a svou významnou roli př i tom hraje emocionální zabarvení situace. Pulerwitzová et al. (2002) se pokusili prově ř it hypotézu, ž e síla sexuálního vztahu (mě ř eno SRPS = Sexual Relationship Power Scale) tvoř í klíč ový faktor ve vyjednávání o použ ití kondomu mezi partnery. Hypotézu testovali na vzorku 388 amerických ž en př eváž něhispánského pů vodu v mě stském zdravotnickém centru v Massachusetts. Z výsledků vyplývá, ž e ž eny s vysokým stupně m síly vztahu s pě tkrát vě tš í pravdě podobností uvádě li konzistentní použ ívání kondomůnežž eny s nízkým stupně m. Po kontrole sociodemografických a psychosociálních promě nných se pak ukazuje, ž e až52% nekonzistentního použ ívání kondomůmů ž e být př ipsáno na vrub malé síly sexuálního vztahu. Výsledky podporují hypotézu, ž e síla vztahu hraje klíč ovou roli v rozhodování o bezpeč ně jš ím sexu. Emocionálním podkladem bezpeč ného sexuálního chování se zabývala také Rosenthalová et al. (1998). Ve svém výzkumu vztahu mezi láskou milostným pomě rem, sexem a jeho bezpeč ností u heterosexuálních singlůuvádě jí, ž e mladé ž eny s vě tš í pravdě podobností nepouž ijí kondom s ně kým koho považ ují za stálého a ne jen náhodného partnera. Nyní se podívejme na sexuální chování jedné specifické skupiny adolescentů, a to mladých pachatelůnásilí ve vztazích (dating violence). Tým Rajové et al. (2007) vedl semistrukturované rozhovory s 19 pachateli ve vě ku 17 až21 let s cílem zjistit míru použ ívání nebo nepouž ívání kondomu a kontext, ve kterém jednotlivé vzorce chování dominují. Polovina respondentůuvedla č tyř i nebo více sexuálních partnerův posledních 3 mě sících, polovina uvedla ž ádné nebo nekonzistentní použ ívání kondomů . Výsledky kvalitativního rozboru ukazují použ ívání kondomů ve vysoce rizikových náhodných pohlavních stycích vč etně„vláč ků“ (1-2 dívky mají pohlavní styk s ně kolika mladíky po sobě ). Nepouž ívání kondomu bylo obvyklejš í ve stálých, č asto abuzivních, vztazích, ač koliv se mladíci v tě chto vztazích dopouš tě li sexuální nevě ry. Zde se dostáváme zpě t k problému rizikového sexuálního chování v rámci stálých vztahů, kde použ ívání kondomůz mnoha důvodůnení bě ž né, nicméněvš ak je zjevná rizikovost chování alespoň jednoho z partnerů , vyplývající z promiskuity. Výsledkem je výrazné zvýš ení rizika nákazy HIV i dalš ích pohlavněpř enosných nemocí.
32
Podívejme se nyní na problematiku použ ívání kondomu z jiného úhlu pohledu. Je totižnutno zdů raznit, ž e kondom je mož no považ ovat za úč innou ochranu proti HIV a dalš ím pohlavně př enosným chorobám jen je-li použ it správněa vč as, tj. př ed samotným pohlavním stykem (resp. penetrací). De Visser (2000) studoval v rámci prospektivní studie bezpeč ně jš ího sexuálního chování prevalenci tzv. „podvádě ní s kondomem“ (tj. nasazení ažpo úvodní penetraci) na vzorku 103 heterosexuálních studentů -vysokoš koláků, kteř í mě li za úkol si po dobu 6 mě sícůvést deník použ ívání kondomů. Z 464 kondomů, ježúč astníci studie použ ili, jich bylo 13% nasazeno ažpo úvodní penetraci. Tř icet osm procent z celkového poč tu sexuálněaktivních úč astníkůstudie pak alespoň jednou strategii opož dě ného nasazení kondomu použ ilo. Opož dě né nasazení kondomu je pomě rně bě ž nou technikou, vystavuje vš ak jedince riziku infekce HIV i ostatních pohlavněpř enosných nemocí. Zjiš tě ný nález pak kromějiného zpochybňuje validitu výpově dí samotných jedincůo použ ívání kondomů, můž e vést k podceně ní rizika spojeného s jejich použ íváním mladými heterosexuálními dospě lými a vést také k podceň ování jejich efektivity. V nově jš ím výzkumu se De Visser (2004) zabývá problematikou opož dě ného nasazení kondomu podrobně ji. V sedmi fokusových skupinách s 18-25letými heterosexuálními muž iaž enami v Melbourne a rozdě luje př itom opož dě né nasazení kondomu do dvou kategorií: použ ití kondomu „po omezené nechráně né penetraci“ a použ ití kondomu „pouze pro ejakulaci“. Data ukazují podobnost mezi použ itím kondomu „pouze pro ejakulaci“ a technikou př eruš ované soulož e, oba dva typy chování mají společ ný cíl zabránit nechráně né ejakulaci v partnerce, s mož ností urč itého nechráně ného styku. Oba dva jsou použ ívány spíš e ve stálých vztazích, partneř i se na nich obvykle př edem domluví a k obě ma dochází není-li vnímáno ž ádné riziko nákazy STD. Naproti tomu k použ ití kondomu po „omezené nechráně né penetraci“ spíš e dochází u náhodných pohlavních styků, je spíš e neplánované a př edem není domluvené. V závě ru De Visser shrnuje, je nutné ubezpeč it se, ž e mladí dospě lí použ ívají kondom a použ ívají jej správně . Souč asněje nutné poskytnout jim dovednosti potř ebné pro vyjednávání sexuální aktivity a použ ívání kondomů. Neefektivním použ itím kondomůse ve své studii zabývá i Civic et al. (2002). Autoř i stanovili prevalenci a identifikovali prediktory neefektivního použ ití kondomu (opož dě né nasazení kondomu až po penetraci, a sklouznutí/protrž ení kondomu) u náhodného vzorku amerických ž en (n=779) ve vě ku 18-24 let, docházejících na kliniku pohlavněpř enosných chorob. V období posledních 3 mě síců44% respondentek uvedlo opož dě né použ ití kondomu, 19% respondentek pak sklouznutí a/nebo protrž ení kondomu. Následná analýza ukázala, ž e s opož dě ným použ itím kondomu je asociován mladš í vě k, primární partner, nedostatek partnerské podpory př i použ ití kondomu, mnohonásobní sexuální partneř i a použ ití kondomu jakož to kontraceptiva (nikoliv jako ochrana př ed nákazou pohlavněpř enosnými chorobami). Se sklouznutím/protrž ením kondomu pozitivněkorelovala nebílá etnicita respondentky a pohlavněpř enosná choroba v anamnéze. Quirk et al. (1998) ve své kvalitativní studii míry sexuálního rizika dokonce zavedli pojem „ne-bezpeč ný chráně ný sex“ (v originále „unsafe protected sex“). Jejich pojem zahrnuje vaginální 33
nebo anální pohlavní styk, př i ně mžje kondom použ it ne zcela bezpeč ným způ sobem. Na základě96 individuálních osobních rozhovorůautoř i identifikovali tř i formy „ne-bezpeč ného chráně ného sexu“ (NChS), a to: 1) použ ití kondomu pouze pro ejakulaci, v tomto smyslu se použ ití kondomu př i penetrativním sexu vztahovalo spíš e k zamezení nechtě ného otě hotně ní nežochraněpř ed pohlavně př enosnými chorobami, 2) použ ití kondomu po omezené nechráně né penetraci, kdy partneř i zahájili nechráně nou penetraci, ale kondom nasadili krátce poté, úč astníci př itom mě li tendenci vnímat takovouto nechráně nou penetraci jako společ né př ekroč ení za hranice jejich obvyklých bezpeč ně jš ích sexuálních praktik, 3) selhání kondomu, kdyžbě hem penetrace prasknul nebo sklouzl, cožpartneř i zaregistrovali ažpo ejakulaci, tento př ípad byl bez rozdílu úč astníky vnímán jako ne-bezpeč ný sex. Pravdě podobnost selhání kondomu (prasknutí, sklouznutí) př itom můž e být zvýš ena protrahovaným penetrativním sexem pod vlivem drogy. Autoř i z výsledkůdále vyvozují potř ebu sofistikovaně jš í definice „rizikového sexuálního chování“ v oblasti použ ívání kondomů , takové, ježby zahrnula i NChS. Jsou-li totižně které formy NChS percipovány jako „bezpeč ně jš í sex“, je potř eba, aby se budoucí intervence zamě ř ila na zdů razně ní rizika př enosu pohlavněpř enosných chorob, ježs tě mito aktivitami souvisí. Mnoho lidí by také mohlo vnímat NChS jako př ekroč ení mezí smě rem k ne-bezpeč nému chování, cožby se následně mohlo zafungovat jako racionalizace pro úplné vynechání kondomů .
4.2.2. Ženský kondom a mikrobicidní vaginální př ípravky Vč ervenci 1996 na XI. Mezinárodní konferenci o AIDS ve Vancouveru Christopher Elias zmínil nutnost spolu s problematikou použ ívání kondomu jakož to prostř edku úč inné prevence HIV/AIDS onemocně ní rozš íř it metody prevence heterosexuálního př enosu o takové, ježby byly plně v rež ii ž eny a nevyž adovaly by znalost ani souhlas partnera. (AIDS Newsletter, 1997). Jejich rozš íř ení by mě lo pomoci zvýš it samostatnost a kompetentnost ž eny př i rozhodování o forměochrany př i pohlavním styku. Výzkum si klade za cíl, aby byl v dohledné doběž enám umož ně n př ístup k ž enským kondomům, pesarům s mikrobicidy i samotným mikrobicidním př ípravkům. Úč innost ž enského kondomu i jako antikoncepč ního prostř edku (u nás od roku 1992 známého př edevš ím pod znač kou Femidom), jak uvádí Weiss (2000a), je pomě rněvysoká, pozitivní je i absence vedlejš ích než ádoucích úč inků , př i výzkumech v USA i Latinské Americe kondom doporuč ilo více než80% jeho pravidelných už ivatelek. Aggleton et al. (1997) jižpř ed více neždeseti lety zastávali názor, ž e je-li ž enský kondom uveden v patř ič ném kontextu, je-li jeho uvedení spojeno se skupinovou osvě tou a tréninkem, nepř ináš í s sebou negativní konotace jako je tomu u kondomu pro mu ž e. Indikátory rovně žukazují, ž e zpř ístupně ní mož nosti chránit se ž enským kondomem u ž en zvyš uje pocit sebeuplatně ní a vlastní hodnoty způsobem, jenžpř esahuje hranice př ímo související s tématem ž enského kondomu. Mož nost
34
chránit se proti pohlavněpř enosným chorobám i nechtě nému tě hotenství pak je obzvláš ťvýznamná zejména tam, kde se ž ena stř etává s neochotou muž e použ ít kondom muž ský, jako je tomu např íklad v afrických oblastech, kde jsou jasnědané a nemě nné tradič ní sexuální role, v jejichžrámci nemá ž ena mož nost muž ovo rozhodnutí ovlivnit. Ač koliv je ž enský kondom prokázaněúč innou a cenověpř ijatelnou ochranou př ed pohlavně př enosnými chorobami vč etněHIV pro oběpohlaví, a to minimálněv míř e jako př i použ ití kondomu muž ského a je úč innou ochranou proti nechtě nému otě hotně ní, př edstavují ž enské kondomy pouze 0,2% z celkového objemu produkce kondomůa ve vě tš inězemí dosud nejsou bě ž něk dispozici. Camazine a Trainorová (2008) se zamýš lejí nad důvodem této situace, a to př edevš ím s ohledem na to, ž ež enský kondom př edstavuje v souč asnosti jedinou ochrannou pomůckou př ed STD, ježmů ž e být zcela v rež ii ž eny, cožje z hlediska HIV prevence naprosto zásadní zejména v chudých afrických státech s tradič ním vymezením pohlavních rolí. Autoř i dále kritizují souč asnou pozici vlády USA, i dalš ích významných celosvě tových organizací vč etněOrganizace spojených národů(UNAIDS) a Svě tové zdravotnické organizace (WHO), protož e se nedostateč ným způsobem angaž ují v úsilí o prosazení použ ívání ž enského kondomu. Úsilí, ježby mě lo být zamě ř eno zejména na zajiš tě ní lepš í distribuce v systémech veř ejné zdravotní péč e, sníž ení ceny (výrobní cena ž enského kondomu je v souč asnosti US$ 0,66 v porovnání s muž ským kondomem US$ 0,03 a je výrazněovlivně na zejména celkovým objemem produkce, PATH, 2006) a zajiš tě ní dostateč ných zdrojů, aby se mohl zvýš it poč et a úč innost programůa preventivních strategií v tomto smě ru. Př estož e byl ž enský kondom uveden v 90 chudých zemích, pouze v ně kolika málo z nich byl plněakceptován do hlavních preventivních zdravotních programů . Výsledkem je, ž e mnoho ž en, jež by mohly mít z ž enského kondomu už itek, k ně mu nemá př ístup, nebo o ně m ani nikdy neslyš ely. V souč asné doběse nejméněve 23 zemích svě ta rozbíhá globální iniciativa za ž enský kondom (Global Female Condom Initiative). Podle výzkumníkůpak úspě š né programy mají ně kolik společ ných faktorů : poskytují specifické š kolení zdravotníků m, zajiš ť ují konzistentní dodávky kondomůa – co je nejdů lež itě jš í – nabízejí poradenství už ivatelům. Tento poslední bod je obzvláš těvýznamný, pokrač ují Camazine a Trainorová, kritici ž enského kondomu totižtvrdí, ž e je jeho použ ití nepohodlné a nutněse proto prokáž e jako méněúč inný př i prevenci onemocně ní. V první ř aděje proto tř eba ž eny nauč it ž enský kondom správněpouž ívat. Ženské kondomy pak podle autorůjistěnebudou magickou hůlkou v STD prevenci, a nebudou pro vš echny ani ochranným prostř edkem první volby, nicméněnelze nežsouhlasit s š iroce akceptovaným názorem o nutnosti č elit stále vzrů stajícímu poč tu nových HIV infekcí s pomocí co nejš irš í palety úč inných preventivních prostř edkůa ž enský kondom můž e být jedním z nich. Vzhledem k tomu, ž e ž enský kondom není bě ž ným ochranným prostř edkem a v obecné populaci není ani př ílišznám, podívejme se nyní blíž e na ně které jeho obecné charakteristiky, kdy se poprvé objevil na scéně , jaké je jeho rozš íř ení a jaký je aktuální stav vývoje nových variant produktu,
35
a to zejména pro lepš í pochopení aktuální pozice ž enského kondomu na celosvě tovém trhu a mož né cesty vývoje (PATH, 2005). Vynálezcem ž enského kondomu je dánský lékařLasse Hessel a původní podoba ž enského kondomu, ve Spojených státech amerických známého pod zkratkou FC1, u nás pak pod obchodním jménem Femidom, je v rukou americké společ nosti The Female Health Company. Společ nost zač ala ž enské kondomy vyrábě t poč átkem devadesátých let, př ič emžpo úvodním masovém marketingu v rozvinutých západních zemích se postupnězájem o něvytratil. Spolu s potíž emi př i prvním použ ití (dle výrobcůje pro zácvik správného zavedení Femidomu potř eba př ibliž nětř í použ ití) a urč ité nepohodlnosti (nutnost kontrolovat správné zavedení penisu), nepř ispě l k rozš íř ení jeho použ ívání v zemích západního svě ta ani š ustivý zvuk př i pohlavním styku, ježse stal tématem nejednoho vtipu a komediálního vystoupení. Naproti tomu v mnoha rozvojových zemích byl ž enský kondom př ijat velmi pozitivně , a to za pomocí tvoř ivých nízkorozpoč tových technik ne nepodobných strategiím guerilla marketingu (Levinson, 2007). Podle Philpottové et al. (2006) byl např . v Senegalu ž enský kondom propagován spolu s místními erotickými doplňky, jako jsou vonné tyč inky, nař asené spodnič ky nebo chř estivé korálkové pásy. Zvuk, který ž enský kondom vydává bě hem pohlavního styku je podobný chř estě ní oně ch korálkových pásů , které ž eny př i pohlavním styku nosí uvázané kolem boků , a tak vznikla př irozená asociace kondomu s erotickou aktivitou. Obdobněbyl zvuk kondomu “erotizován” v Indii, kdyžsexuální pracovnice “vysvě tlily” svým klientů m, ž e kondom vydává tento zvuk pouze když“to dě lají správně ”. V Colombu na Srí Lance pak sexuální pracovnice nabádaly klienty, aby jim ž enský kondom sami zavedli, cožpř ineslo více rozkoš e obě ma zúč astně ným, pro muž e to pak mě lo zvláš tní př itaž livost, vzhledem k tomu, ž e obnaž ené pohlavní orgány jsou v místní kultuř e stále velkým tabu. Sexuální vzruš ení tak bylo použ ito jako souč ást vyjednávací techniky, klienti vnímali ž enský kondom jako sexuální hrač ku a byli ochotni př i jeho použ ití i více zaplatit. Uvedení ž enského kondomu v erotizujícím kontextu (a tudížjeho pozitivní př ijetí) je zejména otázkou správného př ístupu. Pro lepš í pochopení aktuální situace a trendůna trhu s ž enským kondomem, respektive s ž enskými kondomy, nyní uč iníme malý technický exkurz do zákulisí výrobních společ ností. Kroměznámého Femidomu totižbylo pro potř eby trhu vyvinuto ně kolik dalš ích variant ž enského kondomu, jejichžúč innost, bezpeč nost i použ itelnost je ve stadiu zkouš ek. Podle Philpottové et al. (2006) je následníkem původního ž enského kondomu FC1 varianta FC2, kondom stejného typu (dva polyuretanové krouž ky spojené 17 cm dlouhým pláš tě m) ovš em vyrobený ze syntetického latexu, a to zejména z dů vodu sníž ení výrobních nákladůa následněi koneč né ceny produktu. Naproti tomu varianta společ nosti PATH tvoř í jen jeden krouž ek (vně jš í) opatř ený vkládací rozpustnou kapslí, která se podobá hygienickému tamponu a usnadňuje tak umístě ní kondomu na správné místo i jeho fixaci bě hem pohlavního styku. PATH kondom se po zavedení bě hem krátké chvíle rozvine do své skuteč né velikosti a díky speciální vrstvědobř e př ilne ke stě nám 36
pochvy. V-Amour indického výrobce je variantou ž enského kondomu pro asijský trh s vně jš í okrajem trojúhelníkového tvaru, opatř ený v dolní č ásti houbič kou, i tento vynález by mě l pomoci lepš í př ilnavosti kondomu v pochvě . Dalš í výzvu př edstavuje prototyp belgického ž enského kondomu z př írodní gumy, ježbyl vyvinut ve spolupráci s Katolickou universitou v Louvain. Neč ekané spojení, sledujeme-li pozorně ji velmi tradicionalistická prohláš ení souč asného papež e Ratzingera. Výzkumníci z Katolické university vš ak naprosto relevantnězastávají názor, ž e je tř eba změ nit postoj církví: nepouž ívat např íš tětermín “sexuální ž ivot” ale namísto toho “ochrana ž ivota matek a budoucích matek”. Př íkladem dalš ího mož ného př ístupu k návrhu ž enského kondomu – plněodráž ející místní kulturní specifika - pak je ž enský kondom kalhotkového typu vyrobený pro jihoamerický trh. Kondom je spojen se svádivými tango kalhotkami ne nepodobnými tě m, které nosí př i karnevalu v Rio de Janeiru taneč nice samby (Panty Condom - Kolumbie), př ípadněseveroamerická verze spojená s hedvábnými kalhotkami klasického typu (Silk Parasol – Kalifornie, USA). V obou př ípadech je syntetický kondom vymě nitelný a kalhotky lze bě ž ným způsobem oš etř it a použ ít opakovaně . Trh s ž enskými kondomy je stále ješ těv zač átcích a designéř i se př edháně jí v honu na ten pravý model, který by uspě l na globálním trhu. Celosvě tový zájem o preventivní prostř edky zcela v rukou ž eny tím vš ak nekonč í. Dalš í z velkých nadě jí př edstavuje výzkum mikrobicidního př ípravku (gelu, krému, pě ny), který by poskytoval absolutní ochranu př ed HIV virem a souč asněnabízel pohodlnost a snadnost použ ití (snad i bez vě domí muž e), které bariérové ochranné prostř edky př eci jen poskytnout nemohou. Joglekar et al. (2007) uvádě jí výsledky první fáze lékových zkouš ek mikrobicidního vaginálního gelu PRO2000, který vykazuje dobrou snáš enlivost, nicménětémě ř70% ž en, které se úč astnili výzkumu, nevyhovovala vů něpř ípravku a upř ednostň ovaly by gel, kterého si partner nevš imne (tj. bez vů ně ). Úč innost gelu PRO2000 proti HIV se vš ak nepodař ilo prokázat a lékové zkouš ky byly př eruš eny (Baletová, 2008), podobný osud pak potkal dalš í př ípravek, UsherCell, př i jehožpouž ití se ž eny naopak snáze infikovaly. Z nejnově jš ích informací můž eme podle Baletové (2008) uvést výsledky tř etí fáze lékových zkouš ek mikrobicidního vaginálního gelu Carraguard na bázi moř ských ř as. Testy ukázaly, ž e gel je zdravotněbezpeč ný, ale k velkému zklamání š iroké vě decké obce i veř ejnosti nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi použ itím mikrobicidního gelu a placeba, a nebyl tak prokázán úč inek gelu jako blokátoru HIV infekce. Carraguard byl jediným mikrobicidním kandidátem, u kterého byla dokonč ena tř etí fáze lékových zkouš ek, byla do ně j proto vkládána velká nadě je. Př es zklamání výzkumný tým pokrač uje v pilné práci, a na obzoru je jižnový mikrobicidní kandidát, který použ ije Carraguard jako základ pro antiretrovirální lék MIV150. V USA a Indii pak byla dokonč ena druhá fáze lékových zkouš ek vaginálního mikrobicidního gelu s obsahem antiretrovirálního léku tenofovir a byla prokázána jeho bezpeč nost a př ijatelnost pro sexuálněaktivní HIV negativní ž eny. Následovat by mě la tř etí fáze zkouš ek, ježby mohla prokázat jeho úč innost.
37
Závě rem dvou podkapitol o kondomech krátké shrnutí. Mezi psychologické faktory, ježbývají nejč astě ji spojovány s problematikou použ ívání kondomů, patř í otázka postojůa norem a to jak subjektivních i sociálních, ve skupiněadolescentůvýznamněnorem vrstevnických. Psychologická problematika použ ívání kondomu pak zejména vystupuje v kontextu dlouhodobě jš ích, váž ně jš ích vztahůs citovou investicí jedince, naproti tomu př i sexuálních aktivitách s náhodnými, respektive „ne př ílišblízkými“ partnery, je použ ívání kondomu spíš e funkcí dodrž ování zásad bezpeč ně jš ího sexu ve smyslu ochrany vlastního zdraví. V odborné literatuř e je diskutována také problematika správného použ ívání kondomů. Studie ukazují, ž e použ ití ž enského kondomu s sebou nutněnenese negativní konotace, jako je tomu u kondomu pro muž e, cožje psychologicky nadě jné zjiš tě ní, na výrazně jš í rozš íř ení vš ak ž enské kondomy teprve č ekají. I př es nedávné zklamání s př ípravkem Carraguard pokrač uje výzkum zamě ř ený na vývoj úč inného mikrobicidního vaginálního př ípravku, ježby v prevenci HIV mohl př edstavovat př evratný zlom.
4.2.3. Dalš í aspekty rizikového sexuálního chování Mezi dalš í aspekty rizikového sexuálního chování nálež í stř ídání velkého poč tu sexuálních partnerů a praktikování pohlavních styků s náhodnými sexuálními partnery. Problematiku promiskuity, respektive stř ídání vě tš ího ažvelkého poč tu sexuálních partnerů, považ ujeme z hlediska psychologického za velmi zajímavou a potenciálněplodnou. Postoupíme-li o krok dále za obvyklou racionalizaci, ž e totižvě tš í poč et partnerůnení nič ím víc nežnutným následkem sníž ení vě ku prvního pohlavního styku spolu s oddáleným vstupem do manž elství, respektive obdobnězavazujícího ač neoficiálního svazku, zůstává v centru naš í pozornosti skupina jedinců , z dostupných údajůve vě tš ím procentu muž ůnežž en (Weiss a Zvě ř ina, 2001), kteř í dosahují v poč tech partnerůtakř ka závratných cifer, nejedná se př itom o muž e mající sex s muž i, sexuální pracovníky ani už ivatele drog. Právětato subpopulace jistěvykazuje urč ité specifické charakteristiky, ježby nám mohly pomoci lépe porozumě t lidské sexualitějako takové, zejména pak motivaci rizikového sexuálního chování. Johnsonová et al. (1994) nazývá skupinu jedincůs velkým poč tem partnerů„core group“, tedy jakousi jádrovou skupinu, ježmá rozhodující úlohu př i udrž ování rozš íř ení pohlavněpř enosných chorob v populaci, za dů lež ité z hlediska dynamiky př enosu tě chto chorob pak považ uje sledovat povahu sexuálního mísení mezi př ísluš níky zmíně né jádrové skupiny, majících velké množ ství sexuálních partnerů, s jedinci, kteř í sami vystř ídali sexuálních partnerůjen nemnoho. S vyš š ím poč tem sexuálních partnerůjsou v dostupných výzkumech spojovány zejména stupeňdosaž eného vzdě lání, ve smyslu č ím vyš š í vzdě lání, tím vyš š í celož ivotní poč et sexuálních partnerů(Michael et al., 1994, Stehlíková et al. 1995), v př ípaděpoč tu partnerův posledních 12 mě sících pak vě k. Nejmladš í vě ková skupina sexuálněaktivních jedinců(16-24 let) konzistentně vykazuje jejich nejvyš š í průmě rný poč et, ač koliv je v této skupiněsouč asněi nejvě tš í poč et jedinců ,
38
kteř í ješ těpohlavní ž ivot nezahájili (Johnsonová et al., 1994). Weiss a Zvě ř ina (2001) uvádě jí, ž e s vyš š ími poč ty partnerůmohou souviset i ně které dalš í sociodemografické charakteristiky jedinců , stejnějako např . kouř ení a pití alkoholu, rozvod rodič ů, sexuální zneuž ití v dě tství, politický liberalizmus nebo ateismus. Valois et al. (1999) pak v experimentálním výzkumu na studentech amerických stř edních š kol vymezil nejvýznamně jš í predikátory zvýš eného poč tu sexuálních partnerů takto: u ž en č erné pleti už ívání alkoholu, tabáku, marihuany a násilí ze strany partnera, u ž en bílé pleti obdobné stejné predikátory a s nimi fyzické rvač ky, u bílých muž ůuž ívání alkoholu, tabáku, marihuany, fyzické rvač ky, drž ení zbraní a násilí na schůzkách, u muž ůč erné pleti se jednalo o stejné predikátory a dále záchvatovité nadmě rné už ívání alkoholu. V poč tech partnerůpak naprosto konzistentněmuž i př evyš ují jejich poč tem ž eny (Michael et al. 1994, Johnsonová et al. 1994, Johnsonová et al. 2001, Castilla et al. 1998, Weiss a Zvě ř ina 2001 a dalš í). Touto diskrepancí se blíž e zabýváme v diskusi. Statistické údaje o poč tu sexuálních partnerů, stejnějako i náhodných sexuálních partnerů , uvádíme v kapitole 4.4 - Rizikovost sexuálního chování jednotlivých populací. Dalš í sledovanou oblastí, ježpř edstavuje dů lež itou souč ást obrazu o povaze rizikového sexuálního chování, je problematika změ ny rizikového sexuálního chování na základěHIV/AIDS hrozby, respektive vliv existence HIV/AIDS hrozby na vzorce sexuálního chování jedince. Zejména v populacích s nejvyš š í prevalencí HIV infekce je nutné změ ny sledovat a zpě tnou vazbou pak upravovat koncepci preventivních programů. Feinleib a Michael (1998) uvádě jí, ž e př i výzkumu v roce 1992 na vzorku dospě lé americké populace (n=3159) 29% osob uvedlo ně jakou změ nu sexuálního chování, př edněredukování poč tu sexuálních partnerů(12%), č astě jš í použ ívání kondomů(9%), vě tš í opatrnost př i výbě ru partnerů (7%), změ nu postoje k sexu (4%) a sexuální abstinenci (3%). Jedinci s nejvě tš ím rizikem vykazují nejvě tš í tendenci ke změ ně , ač koliv skuteč né strategie redukující riziko a významy př ipisované tě mto strategiím se znač ně liš í. Strategie nejsou navzájem kompatibilní, ani nejsou se stejnou pravdě podobností př ijímány jedinci s rů zným ž ivotním stylem. Je proto nutné, aby byly snahy primární prevence zacíleny na specifické okolnosti a sebeochranné tendence kaž dého jednotlivce. Johnsonová et al. (1994) ve výsledcích celonárodního reprezentativního výzkumu na britské populaci zaznamenala změ nu sexuálního chování u 19,5% respondentů-muž ůa 14,2% respondentekž en. Hlavní formy změ n chování ve smě ru vě tš í bezpeč nosti sexu př itom byly uvedeno: použ ívání kondomu (uvedlo 12,1% muž ů, 7,1% ž en), znalost partnera př ed pohlavním stykem (9,5% muž ů , 7,4% ž en), vě rnost jednomu partnerovi (9,0% muž ů, 7,6% ž en), menš í poč et sexuálních partnerů(6,4% muž ů, 3,9% ž en). Z výsledků dále vyplývá, ž e s rostoucím poč tem heterosexuálních partnerů jednotlivce roste i pravdě podobnost, ž e ně jakou změ nu ve svém sexuálním chování uskuteč nil. Z jedinců , kteř í uvedli v posledních pě ti letech deset a více sexuálních partnerů45,2% muž ůa 60,1% ž en uvedlo, ž e své chování na základěhrozby HIV/AIDS změ nili, cožodpovídá skuteč nosti, ž e právě tito jedinci s mnohač etnými sexuálními partnery jsou v nejvě tš ím riziku nákazy zmíně nou infekcí, 39
jako ostatněpohlavněpř enosnými nemocemi obecně , cožautoř i považ ují za dů kaz pozitivního trendu v populaci, ve smě ru vě tš í bezpeč nosti. V nejnově jš ím výzkumu (Johnsonová et al., 2001) pak sledujeme vzestup zastoupení jedinců použ ívajících v posledních 4 týdnech konzistentněkondom, u jedincůmajících v posledním roce 1 sexuálního partnera ze 17,5% (1990) na 21,3% u muž ů , ze 14,8% na 16,8% u ž en, u jedincůmajících 2 sexuální partnery z 22,3% na 33,0% u muž ů , z 16,5% na 24,1% u ž en, u jedincůs 3 nebo více sexuálními partnery v posledním roce z 18,3% na 24,4% u muž ůa ze 14,9% na 18,0% u ž en. Souč asněs tím vš ak vzrostlo i procento jedincůangaž ujících se v rizikové sexuální aktivitě(dva nebo více heterosexuální partneř i bez konzistentního použ ívání kondomu bě hem posledních 12 mě síců ) z 13,6% na 15,4% u muž ůa ze 7,1% na 10,1% u ž en. U muž ůi u ž en také doš lo k nárů stu poč tu heterosexuálních i homosexuálních partnerů, jak celož ivotně , tak i v posledních 5 letech, poč tu paralelních sexuálních vztahů, frekvenci orogenitálních kontaktůa praktikování anogenitálního styku v heterosexuálních vztazích. U muž ůbyl zaznamenán vzestupný trend v poč tu zkuš eností s komerč ním sexem (sexem se sexuálním pracovníkem/pracovnicí) v posledních pě ti letech. Nejnově jš í výsledky tak pro optimistické závě ry o pozitivních změ nách v sexuálním chování obyvatelstva př ílišnesvě dč í. Nejvě tš í nárůst zaznamenali autoř i britské studie v poč tu celož ivotních partnerůu ž en, heterosexuálních partnerůu ž en v posledních 5 letech a shodněu ž en i u muž ůpak v poč tu ž en uvádě jících zkuš enost s heterosexuálním anogenitálním pohlavním stykem v období posledních 12 mě sících. V komunitách promiskuitněse chovajících muž ůmajících sex s muž i je v posledních letech rovně žzaznamenáván spíš e trend opač ný nežž ádoucí, tj. opě tovný nárůst praktikování rizikových sexuálních aktivit, anogenitálních pohlavních stykůbez použ ití kondomu s náhodnými partnery s neznámým HIV sérostatusem (Waldo et al, 2000, Elford et al., 2002b, Van de Ven, 2002). Důvody pro tento opě tovný nárůst jsou př edmě tem výzkumů. Česká republika stále patř í, jak vyplývá z dat uvedených v kapitole č . 2.2., z hlediska HIV/AIDS infekce k jedné z nejménězasaž ených zemí, pozorovaná změ na v sexuálním chování tak byla v př edchozích výzkumech spíš e reakcí na změ nu politických a následněspoleč enských pomě rů po roce 1989, tedy, jak uvádí Weiss (1997), sníž ení vě ku koitálního debutu a posunutí vě ku vstupu do manž elství, tím pádem doš lo k nárů stu poč tu uvádě ných sexuálních partnerův celož ivotním mě ř ítku. V roce 1988 muž i uvádě li v průmě ru 8,36 partnerek, ž eny 4,03 partnerů, zatímco v roce 1993 to bylo 11,36 partnerek pro muž e a 6,51 partnerůpro ž eny. Nebyly př itom zaznamenány výrazně jš í rozdíly mezi respondenty s rů zným stupně m dosaž eného vzdě lání (Weiss a Zvě ř ina, 1998). Ve výzkumu provedeném roku 1998 (Weiss a Zvě ř ina, 2001) se pak poč ty sexuálních partnerůcelož ivotněu muž ů ani u ž en signifikantněnemě ní (muž i 9,74, ž eny 5,55), statisticky významněse vš ak v uvedených souborech liš í uvádě ný poč et sexuálních partnerův posledních 12 mě sících (v roce 1993 muž i 1,73, ž eny 1,51, o pě t let pozdě ji muž i 1,46, ž eny 1,11), cožsvě dč í o pozitivním trendu poklesu poč tu 40
partnerův posledních 12 mě sících. Podle výsledkůvýzkumu reprezentativního vzorku č eské populace nejnově jš ího data (Moravcová a Weiss, 2006) dochází k mírnému sníž ení celož ivotního poč tu partnerek u muž ů(8,63), zatímco u ž en je uvádě ný poč et v podstatěnemě nný (5,52). Jak vyplývá z údajůuvedených v této kapitole, změ na sexuálního chování v dů sledku hrozby HIV/AIDS se projevuje zejména ve smyslu sníž ení poč tu sexuálních partnerů , č astě jš í a konzistentně jš í použ ívání kondomůzejména s náhodnými sexuálními partnery, vě rnost jednomu partnerovi a znalost partnera př ed vlastním pohlavním stykem. Data jsou vš ak pomě rněvariabilní, např . průmě rný poč et sexuálních partnerůza posledních 12 mě sícůi 5 let u ně kterých populací spíš e stoupá, č ímžse pozitivní trend nárůstu použ ívání kondomůdo znač né míry kompenzuje. Negativní trend opě tovného nárů stu rizikových sexuálních aktivit byl v posledních letech zaznamenán i v komunitách muž ůmajících sex s muž i.
4.3. Podstupování rizika Problematika podstupování rizika obecněpř edstavuje ve výzkumu lidského chování jednu z klíč ových otázek. Z hlediska neurově deckého se tématem podstupování rizika zabývá Steinberg (2008), a klade si otázku pročse míra podstupování rizika zvyš uje mezi obdobím dě tství a adolescencí a pročse naopak sniž uje na př echodu mezi adolescencí a dospě lostí. Jak vyplývá ze Steinbergova výzkumu, podstupování rizika se na př echodu z dě tství do adolescence zvyš uje jakož to výsledek pubertálních změ n v socio-emocionálním systému mozku, což vede jedince ke zvýš enému vyhledávání gratifikace, zejména v př ítomnosti vrstevníků , tento proces je podporován př edevš ím dramatickou př emě nou dopaminergního systému mozku. Naproti tomu na př echodu mezi adolescencí a dospě lostí se úroveňpodstupování rizika sniž uje z důvodu změ n v kognitivním a ovládacím systému mozku, změ n, ježzlepš ují autoregulač ní kapacitu jedince. K tě mto změ nám dochází bě hem adolescence a mladé dospě losti a je mož né je pozorovat na strukturálních a funkč ních změ nách prefrontálního kortexu a jeho konektivity do dalš ích č ástí mozku. Rozdílné nač asování tě chto změ n pak č iní ze stř ední adolescence období zvýš ené vulnerability k rizikovému a unáhlenému chování. V tomto smyslu je náchylně jš í k podstupování rizika vš echna adolescentní mládež . Pojďme se nyní podívat na dalš í faktory, ježpůsobí jako katalyzátory ve smě ru podstupování vě tš ího rizika, př esně ji angaž ování se v rizikově jš í sexuální aktivitě . Jedním z významných č initelů, jež je č asto zmiň ován v souvislosti se zvýš eným podstupováním rizika, je už ívání alkoholu, marihuany a dalš ích psychoaktivních látek. Statonová et al. (1999) ve výzkumu ve Spojených státech amerických zkoumali vztah mezi už íváním návykových látek (alkoholu a dalš ích drog) bě hem adolescence a HIV rizikovým sexuálním chováním v průbě hu mladé dospě losti, a to u vzorku 952 mladých osob ve vě ku 19-21 let s universitním vzdě láním i bez ně j. Výsledky prokázaly, ž e zvýš ené už ívání alkoholu a marihuany v niž š ím vě ku je ve spojitosti
41
s rizikově jš í sexuální aktivitou v mladé dospě losti. S už íváním alkoholu a dalš ích psychoaktivních látek v mladém vě ku je dále spojeno vč asně jš í zahájení pohlavního ž ivota. Respondenti-muž i, kteř í už ívali alkohol nebo marihuanu v niž š ím vě ku se angaž ovali v rizikově jš ím sexuálním chování než respondentky-ž eny. Respondentky-ž eny dále spíš e použ ívaly kondom a to bez ohledu na to, zda už ívaly v č asném vě ku psychoaktivní látky č i nikoliv. Rovně žOttová-Salajová et al. (2002) pak na vzorku 894 mladistvých v nápravném zař ízení výzkumněpotvrdili, ž e vysoká míra už ívání alkoholu u adolescentůbyla predikátorem HIV rizikového chování. Naproti tomu Donenberg et al. (2006) vliv alkoholu a dalš ích psychoaktivních látek na vztah mezi dispozicí adolescenta a rizikovým sexuálním chováním neprokázali. V jejich výzkumu 207 adolescentů v psychiatrické péč i nicméně doš li k závě ru, ž e k rizikovému sexuálnímu chování vede vliv vrstevníkůa permisivita rodič ů , ale pouze u jedinců, kteř í souč asněuž ívají alkohol nebo jiné drogy. Injekč ní aplikace drogy je jedním z mož ných př enosových kanálůHIV infekce, už ívání drogy je vš ak rizikové i z jiných důvodů, a to zejména pro zvýš enou míru podstupování rizika pod vlivem drogy. Tým Zuleho et al. (2007) se ve venkovských oblastech Severní Karolíny podrobně ji zabýval problematikou rizikového sexuálního chování v souvislosti s už íváním marihuany a stimulantů (kokain, crack a metamfetamin), př ič emžz výsledkůvyplývá, ž e už ívání stimulantůje spojováno se tř emi rizikovými vzorci sexuálního chování: sexuální aktivitou pod vlivem drogy, sexem výmě nou za drogu a skupinovým sexem. Společ ensko-kulturní zázemí jednotlivce a environmentální kontext jako takový je jedním z dalš ích významných faktorů, jenžje nutno brát v potaz př i výzkumu rizikového sexuálního chování a vzorcůpodstupování rizika. Levine a Coupeyová (2003) se zabývali otázkou, zda je u mládež e rizikovým faktorem ž ivot ve mě stě(oproti ž ivotu na př edmě stí nebo na venkově ), tj. zda se mě stská mládež chová rizikově ji než mládež vyrůstající mimo mě sto. Z výzkumu, vycházejícího z dat sebraných u národního reprezentativního vzorku 15-18leté americké populace, docházejí k závě ru, ž e „mě stskost“ nebyla statisticky významným faktorem pro rizikové chování. Ze specifických faktorů , ježvýzkumníci analyzovali, nebyl statisticky významný rozdíl mezi venkovskou a př edmě stskou mládež í a tyto dvěskupiny byly poté spojeny do jediné skupiny „ne-mě stská mládež “. V následné analýze mě stské versus nemě stské mládež e nebyly zjiš tě ny statisticky významné rozdíly v rizikovém chování. Z výsledkůvyplývá, ž e „mě stskost“ má malou, jestli vůbec ně jakou, spojitost s rizikovým sexuálním chováním, a výsledky rovně žukazují, ž e se mě stská mládežv tomto chování angaž uje stejněč asto jako její vrstevníci ž ijící mimo mě sta. S použ itím kvalitativní metodologie studoval u mladých dospě lých tým Patelové et al. (2007) povahu vztahu mezi porozumě ním sexuální situaci a rozhodováním o sexuálním chováním. Padesát š est universitních studentůa studentek si př eč etlo scénářpohlavního styku a odpově dě lo na otevř ené otázky o použ ití kondomu. V následné analýze pak vysoce rizikoví a málo rizikoví jedinci vykazovali specifické sady př esvě dč ení o sexuálních praktikách a př i porozumě ní sexuální situaci zpracovávali poskytnuté informace rozdílným způ sobem. Málo rizikoví jedinci se zamě ř ovali na naráž ky, jež 42
poukazují na „riziko nechráně ného sexu“ s cílem nepodstupovat ž ádné riziko, naproti tomu vysoce rizikoví jedinci zpracovávali podané informace jako emoč něpodbarvené, s cílem „okamž ité rozkoš e“ v situaci. Rozdílné zpracování informací ovlivnilo rozhodování mladých dospě lých, zda použ ít č i nepouž ít techniky bezpeč ně jš ího sexuálního chování. Rozdíly mezi rizikovostí sexuálního chování jednotlivců je dané individuálními, socioekonomickými, i š irš ími společ enskými faktory. Hendersonová et al. (2008) se na srovnání výsledkůz výzkumu sexuálního chování 15 a 16letých studentůskotských stř edních š kol snaž ili zjistit faktory, ježstojí za rozdíly v sexuálním chování studentůjednotlivých š kol po kontrole vš ech známých predikátorůsexuální aktivity. Otázkou bylo, zda rozdíly mezi š kolami byly funkcí procesů probíhajících uvnitřš kol, vč etněkvality vztahu ž ákůa uč itelů , disciplíny ve tř ídě , organizace personálu, vzhledu š koly a morálky studentů , nebo spíš e odráž ely charakteristiky okolí a sousedství š koly. Z výsledkůvyplývá, ž e socio-ekonomické faktory na š kolní úrovni byly prediktivní i po zohledně ní individuálních socio-ekonomických faktorů , což nabízí vysvě tlení, ž e š irš í socioekonomické prostř edí dále ovlivňuje sexuální zkuš enost mladých lidí. Významnou roli v otázce zač átku pohlavního ž ivota a rovně žpodstupování rizika mají vrstevníci. Upadhyaya e Hindinová (2006) na Filipínách zkoumali efekt percipovaného romantického a fyzického chování kamarádůna sexuální chování adolescentůve vě ku 14-16 let. Pro chlapce a dívky, kteř í ve vě ku 14 až16 let vnímali, ž e jejich kamarádi jižmě li př ítelkyni nebo př ítele, chodili na rande, drž eli se za ruce, líbali se, provádě li petting nebo mě li pohlavní styk, bylo statisticky významně pravdě podobně jš í, ž e ve vě ku 17 – 19 let jižmě li pohlavní styk, v porovnání se skupinou jedinců , která „zkuš ené“ kamarády nemě la. Výsledky ukazují významnou roli vrstevníkův ž ivotěadolescentů a vzorcůjejich chování. Ke stejným závě rům dospě li v Ekvádoru také Park et al. (2002). Naproti tomu Noia a Schinke (2008) se zamě ř ili na výzkum faktorů , které korelují se sexuálním experimentováním a rizikem u amerických, mladých mě stských adolescentních dívek. Závě ry ukazují, ž e dívky ze skupiny vysoce sexuálněexperimentující a vysoce rizikové skórovaly nejvýš e na š kále deviantních vrstevnických norem, souhlasily s rizikovým chováním a nebyly schopné odmítnout nechráně ný sex, př ič emžvíce experimentovaly dívky se starš ím partnerem (v porovnání s dívkami s partnerem stejněstarým nebo mladš ím). I z tohoto výzkumu je zř ejmé, ž e vliv vrstevníků a vrstevnické normy hrají významnou úlohu v podstupování rizika adolescentů. Retrospektivněse zamě ř ili na výzkum faktorů souvisejících v tomto př ípadějižpř ímo s nákazou HIV Kadivar et al. (2006). Z výzkumu devadesáti HIV pozitivních adolescentůvýzkumníci vyvozují závě r, ž e adolescenti, kteř í se nakazí HIV cestou vysoce rizikového sexuálního chování jsou jedinci pod vlivem mnohoč etných psychosociálních stresorů , př ič emžmezi nejbě ž ně jš í patř ilo nestabilní bydlení v posledním roce (27% vzorku), útě ky (29%), znalost ně koho s HIV (36%), závislost rodič ůna alkoholu č i jiných psychoaktivních látkách (46%), opuš tě ní rodič i/zanedbávání (30%), vysoká míra už ívání návykových látek (marihuana 33%, tabák 27%), souč asná/př edchozí STD (60%) a nesnáze se soudním systémem pro mladistvé nebo zadrž ení/vazba (41%). 43
Významnou úlohu hraje jak jižbylo zmíně no výš e rodina adolescenta, právěvlivem rodič ovské kontroly a úč asti rodič ův souvislosti se sexuálními vztahy s pohlavním stykem (VPS) a rizikovým sexuálním chováním obecněse v Portoriku zabývali Pando et al. (2007). Zjiš tě ní na reprezentativním vzorku adolescentní populace (vě k 11 – 18 let) ukazují, ž e jedinci s niž š í mírou rodič ovského dohledu a úč asti rodič ůvykazovali statisticky významněvyš š í míru VPS a prevalence tě chto vztahůbyla témě řidentická s rizikovým sexuálním chováním. Adolescenti s duš evní poruchou zač ínají dř íve a ve vě tš í míř e se angaž ují ve VPS a to bez ohledu na pohlaví. Dů lež ité klinické dů sledky má zjiš tě ní výzkumníků, ž e totižVPS vysoce koresponduje s rizikovým sexuálním chováním. V Brazílii pak Peres et al. (2008) studovali vliv struktury rodiny na podstupování rizika adolescentů, a to v chudých č ástech Sao Paula. Úroveňmnoha typůrizikového chování, vč etně kriminality a násilí, už ívání alkoholu a drog a sexuální rizika byly nejniž š í u adolescentůž ijících s obě ma rodič i, vyš š í u adolescentůž ijících pouze s jedním rodič em a jednoznač něnejvyš š í u jedinců ž ijících bez rodič ů. Např íklad jen 26% dívek ž ijících s obě ma rodič i bylo sexuálněaktivních, zatímco to bylo 37% dívek ž ijících pouze s jedním rodič em a 76% dívek ž ijících bez rodič ů . Výsledky ukazují, ž e významným protektivním faktorem pro mládež , ježje vulnerabilní k podstupování č etných rizik, je př ítomnost obou rodič ův rodině . Dalš í z významných zkuš eností, ježmohou vést pozdě ji ž ivotěke zvýš enému podstupování rizik spojených nejen se sexualitou je zkuš enost se zneuž itím, znásilně ním nebo obtě ž ováním. V př ehledové studii se tématem zabývali Sennová et al. (2008). Výsledky studií relativněkonzistentně ukazují spojitost mezi zkuš eností dě tí a adolescentůs pohlavním zneuž itím a následnou vyš š í mírou rizikovosti sexuálního chování, obzvláš těobchodování se sexem, více sexuálních partnerůa č asně jš í první pohlavní styk. Spojitost se zdá být prokázána i př es nedostatky ně kterých výzkumů (nedostateč někonzistentní definice pohlavního zneuž ití aj.), ač koliv výzkumníci nejsou schopni urč it, zda se jedná o spojitost kauzální. Experimentálněse tématem ve Spojených státech amerických zabýval Gwandure (2007), vzorek 80 osob, z nichž20 pohlavnězneuž itých ž en, 20 pohlavnězneuž itých muž ů, 20 ž en a 20 muž ů , kteř í nebyli v dě tství pohlavnězneuž iti. Podle výzkumu vykazovala skupina muž ůa ž en se zkuš eností pohlavního zneuž ití v dě tství vyš š í míru HIV/AIDS rizikového chování nežkontrolní skupina. U jedincůse zkuš eností pohlavního zneuž ití byla také č astě ji prokázána př ítomnost post-traumatické stresové poruchy, deprese, myš lenek na sebevraž du a externí „locus of control“, jedinci také uvádě li nízkou sebeúctu. Toto nezdravé psychologické fungování bylo shledáno rizikovým faktorem z hlediska HIV a AIDS prevence. Obdobněprokázali Rajová et al. (2004) v USA zvýš enou percepci HIV/STD rizika u vzorku ž en hispánského původu, ježbyly obě tí násilí ze stran intimních partnerů, a to zejména ve smyslu rizika spojeného se sexuálním o vládáním muž ským partnerem (a následnou nemož nost chránit se) a rizik na straněpartnera, vč etněnevě ry. 44
Problematiku podstupování rizika pak ně kteř í výzkumníci studují v š irš ích a snad i neč ekaných souvislostech. Např íklad Millerová et al. (2002) se v USA zabývala rozdíly mezi pohlavími a rasovými rozdíly v predikci sexuálních rizik adolescentůa to v souvislosti s neformálním silovým fyzickým cvič ením a nebo organizovanou atletickou aktivitou, ježmají na podstupování sexuálním
rizikům
u
adolescentů velmi
rozdílný
úč inek.
Z detailní
analýzy
národního
reprezentativního vzorku 16.000 studentůstátních a soukromých stř edních š kol vyplývá, ž e oběformy fyzické aktivity mají tlumivý úč inek na sexuální rizika u dívek a individuální silové cvič ení je spojeno se zvýš enou pravdě podobností sexuálního rizika u chlapců . Organizovaná sportovní aktivita ovlivňuje sexuální rizika chlapcůdvojím způ sobem, u bílých adolescentů -muž ůje spojena se sníž enou pravdě podobností rizikového sexu, zatímco u adolescentů -muž ůafroamerického pů vodu naopak pravdě podobnost rizikového sexu zvyš uje. Naopak Escobarová-Chavezová a Anderson (2008) v USA v př ehledové studii potvrdili vztah mezi mírou sledování elektronických médií a angaž ováním se v rizikových formách chování: násilném chování, obezitou, kouř ením a pitím alkoholu. Na závě r kapitoly o podstupování rizika si dovolíme nabídnout malé shrnutí. Zdá se, ž e zvýš ené podstupování rizika u adolescentůje podlož eno neurobiochemickými změ nami v mozku, a to př edevš ím v dopaminergním systému, do urč ité míry jsou tudížnáchylně jš í k podstupování rizika vš ichni adolescenti, nicméně mů ž eme pozorovat významné interindividuální rozdíly v míř e angaž ování se v rizikových aktivitách. Z hlediska externích faktorůpak v nejobecně jš ím smyslu bývá zvýš ené podstupování rizika spojováno s už íváním alkoholu, marihuany a dalš ích psychoaktivních látek, ač koliv výzkumy nehovoř í jednoznač né. Vě dci mají pochyby o roli environmentálního kontextu (mě sto x vesnice), nicméněse jeví jako velmi pravdě podobný vliv š irš ího socio-ekonomického prostř edí, v ně mžjedinec vyrůstá. Nespornou roli hrají vrstevníci, míra rodič ovské kontroly a struktura rodiny (rodina úplná x s jedním rodič em x mládežž ijící bez rodič ů). Z hlediska uplatně ní metod bezpeč ně jš ího sexu je dů lež ité sledovat u adolescentůschopnost správného porozumě ní sexuální situaci. Mezi adolescenty s významně rizikovým sexuálním chováním př evládají jedinci, u nichž se kumulují zásadní psychosociální stresory. Nespornou úlohu v podstupování rizika hraje zkuš enost se zneuž itím, znásilně ním č i obtě ž ováním a také násilím ze strany intimního partnera. V poslední doběje aktuálním diskutovaným tématem vliv sledování elektronických médií na angaž ování se v rizikových aktivitách.
4.4. Rizikovost sexuálního chování jednotlivých populací Pro pochopení momentálního stavu vě ci se nyní budeme vě novat otázce skuteč né rizikovosti sexuálního chování jednotlivých populací svě ta a to ze zvláš tním důrazem na sexuální chování adolescentů. Zamě ř ujeme se př edevš ím na Evropu a USA, ježjsou z hlediska společ ensko-kulturního
45
č eskému prostř edí nejbliž š í. Samostatný oddíl vě nujeme specifické situaci v České republiky, jak byla zmapována ve výzkumech posledních let, a také ně které výsledky z nemnoha výzkumůsexuálního chování adolescentůprovedených v České republice.
4.4.1. Rizikovost sexuálního chování ve svě tě Johnsonová et al. (1994) provedli rozsáhlý výzkum sexuálního chování obyvatel Velké Británie (n=18 876). Britš tí muž i v prů mě ru celož ivotněvykazovali 9,9 partnerek, ž eny 3,4 partnery, poč et deset a více sexuálních partnerůpř itom uvedlo 24,4% muž ůa 6,8% ž en. Procentuální rozlož ení nebylo rovnomě rné ani např íčvě kovými skupinami, nejvíce jedincůs celož ivotním souč tem deseti a více sexuálních partnerůbylo ve skupině25-34letých (31,45% muž ůa 9,7% ž en). Britská populace se v uvedeném výzkumu jeví jako pomě rněvě rná, v období posledních pě ti let uvádí 65,2% muž ůa 76,5% ž en jednoho nebo ž ádného sexuálního partnera. Distribuce poč tu sexuálních partnerův posledních pě ti letech je opě t rozdílná v jednotlivých vě kových skupinách. Skupina 16-24letých muž ůi ž en konzistentněvypovídá nejvě tš í poč et sexuálních partnerů , ač koliv je to souč asněskupina, kde nejvě tš í podíl respondentůješ těnemě lo pohlavní styk (20,4% muž ůa 20,7% ž en). 11,2% muž ůa 2,5% ž en z této vě kové skupiny uvádí v posledních letech 5 a více sexuálních partnerů . Tento nález se odráž í i ve statistikách pohlavněpř enosných nemocí, jak Johnsonová et al. (1994) uvádí, nejvě tš í incidence pohlavněpř enosných chorob je právěve vě ku 20-24 let. Tento fakt mů ž e být vysvě tlen jak prodlouž enou sexuální explorací mladých př edtím než se ukotví v monogamním svazku, tak mů ž e ukazovat na generač ní změ ny v důsledků společ enských i legislativních změ n. Prů mě rné poč ty partnerův posledním roce př ed výzkumem jsou pro oběpohlaví témě řshodné, 1 partner pro ž eny a 1,2 partnerky pro muž e. Autoř i uvedeného výzkumu se dotazovali také na použ ití antikoncepce, z naš eho pohledu je zásadní frekvence a konzistentnost použ ívání kondomů . 36,9% muž ůa 25,9% ž en uvedlo, ž e v posledním roce použ ili př i pohlavním styku kondom. Nejvyš š í podíl jedincůpouž ívajících kondom bylo mezi tě mi nejmladš ími, 16-24letými (60,8% muž ů , 41,9% ž en). Z hlediska rodinného stavu byla nejvě tš í frekvence použ ívání kondomůmezi jedinci ž ijícími single (64,2% muž ů , 46,7% ž en). Použ ití kondomu v posledním roce pak souviselo i s poč tem sexuálních partnerů , ježjedinec v období posledního roku uvedl, podle vzorce: č ím více partnerů , tím vě tš í procento použ ívání kondomů(muž i: 1 partnerka - 33,2%, 2 - 55,9%, 3 až4 - 61,8%, 5 a více - 71,6%, ž eny: 1 partner – 24,8%, 2 – 39,6%, 3 až4 – 52,3%, 5 a více – 60,4%). Podstatná č ást jedincůs pě ti a více sexuálními partnery vš ak v období posledního roku nevykazovala ž ádné použ ití kondomu (28,4% muž ů , 39,6% ž en). Z hlediska rizikového sexuálního chování je důlež itý poč et jedincův populaci, kteř í mají zkuš enost s komerč ní sexuální aktivitou. Sex s prostitutkou zaž ilo dle dostupných údajůbě hem svého ž ivota 6,8% muž ůbritské populace, 1,8% v posledních pě ti letech (nejvíce z nich ve vě ku 25-44 let).
46
Signifikantní rozdíl byl př itom nalezen mezi př ísluš níky nejmladš í a nejstarš í generace (sex s prostitutkou zaž ilo 10,3% jedincůve vě ku 45-59% let a pouze 2,1% jedinců16-24letých). Nalezený rozdíl je př ipisován zejména uvolně ně jš í společ nosti se snadnou dostupností neplacených sexuálních př ílež itostí. Ne-bezpeč ný sex (autory definovaný jako dva a více heterosexuální partneř i v posledním roce bez použ ívání kondomu) vykazovalo v uvedené studii britské populace 6% muž ůa 4% ž en. Nejvyš š í bylo toto procento u vdovců, separovaných nebo rozvedených muž ů(15,7%) a u single ž en (10,6%). Z hlediska vě kového rozlož ení pak vedli jedinci nejmladš í kategorie, 16-24 letí (9,7% muž ů, 9,2% ž en). Nejnově jš í výsledky po deseti letech na vzorku britské populace př inesli Johnsonová et al. v roce 2001 (NATSAL 2000 - National Survey of Sexual Attitudes and Lifestyles). Vzorce heterosexuálního a homosexuálního partnerství u vzorku 11 161 respondentůve vě ku 16-44 let významným způsobem variovaly s ohledem na vě k, bydliš těv rámci š irš ího Londýna a rodinný status. V posledních 5 letech mě li heterosexuální muž i v průmě ru 3,8 partnerek, ž eny 2,4 partnerů(nejvyš š í č ísla uvedla nejmladš í vě ková skupina 16-24letých: muž i 5,3, ž eny 3,8), 2,6% muž ůi ž en uvedlo v tomto období zkuš enost s homosexuálním sexem, 4,3% muž ůmě lo zkuš enost se sexuálními služ bami za peníze (sexem s prostitutkou). Poč et nových sexuálních partnerůbě hem posledních 12 mě sícůpř ed výzkumem varioval od 2,04 u single muž ůve vě ku 25-34 let po 0,05 u vdaných ž en ve vě ku 35-44 let. Poč et partnerůcelož ivotněje v průmě ru u muž ů12,7, u ž en 6,5, nejvyš š í poč et vykazuje skupina 35-44letých muž ů(16) a 25-34letých ž en (7,3). V porovnání s výzkumem z roku 1990 vzrostla prevalence mnoha forem sexuálního chování, pozitivní př ínos nárůstu použ ívání kondomůbyl do znač né míry vykompenzován nárůstem poč tu uvádě ných sexuálních partnerů . Změ ny v sexuálním chování byly obecněpodstatně jš í u ž en nežu muž ůa souč asněu respondentůž ijících mimo Londýn. Část dat z výzkumu NATSAL 2000 pojednávající o sexuálním chování adolescentůzpracovali Wellings et al. (2001). Stř ední hodnota vě ku prvního pohlavního styku u sexuálněaktivních ž en ve vě ku 16-24 let bylo 16 let (10. percentil 14; 90. percentil 20), pro muž e ve vě ku 16-24 let to bylo také 16 (14; 19). Z výsledkůvyplývá narůstající poč et ž en, ježmě ly první pohlavní styk př ed 16 rokem vě ku (26%), u muž ůje tento údaj stabilní (30%). Čtyř i z pě ti muž ůa ž en ve vě ku 16 – 24 let př i prvním pohlavním styku použ ili kondom a tento trend je na vzestupu, souč asnědochází k poklesu poč tu osob, ježpř i prvním pohlavním styku nepouž ijí ž ádnou antikoncepci. Hlavním zdrojem informací u mladých lidí o sexuálních otázkách jsou hodiny ve š kole. Mezi 16-24letými byla prevalence prvního pohlavního styku př ed 16. rokem vě ku a nepouž ití antikoncepce vyš š í o osob, které než ily aždo 16 let s obě ma rodič i a u tě ch, kteř í opustili š kolu v 16 letech. Časný první pohlavní styk byl také č astě ji uvádě nž enami, u kterých doš lo k menarché př ed 13. rokem vě ku, a dále u muž ůa ž en, jejichžrodič e jsou manuálněpracující, a u tě ch, jejichžhlavním zdrojem informací o sexu nebyla š kola. Po kontrole dalš ích promě nných s nízkým vě kem př i prvním 47
pohlavním styku nezávisle korelovala struktura rodiny, úroveňvzdě lání a hlavní zdroj informací o sexu a to pro ž eny i pro muž e. S nepouž itím antikoncepce signifikantněkorelovala úroveňvzdě lání a zdroj informací o sexu. Poslední dostupné výsledky výzkumu sexuálního chování obyvatel USA př ináš í Michael et al. (1994). Celož ivotní poč ty sexuálních partnerůjsou následující: 0 partnerůuvedlo shodně3% muž ůi ž en, 1 partnera 20% muž ůa 31% ž en (celkově26%), 2-4 partnery 21% muž ůa 36% ž en (celkově 30%), 5-10 partnerů23% muž ůa 20% ž en (celkově22%), 11-20 partnerů16% muž ůa 6% ž en (celkově11%), 21 nebo více partnerůuvedlo 17% muž ůa 3% ž en (celkově9%). Př itom výsledky ukázaly, ž eč ím vyš š í vzdě lání jedince, tím vě tš í množ ství jeho sexuálních partnerů, z respondentůse vzdě láním niž š ím nežstř edoš kolským jich 15% mě lo celož ivotně10 nebo více sexuálních partnerů , zatímco u vysokoš kolákůto bylo 24%. V poč tu sexuálních partnerůza posledních 12 mě sícůse ukázali/y jako nejvě rně jš í (dle oč ekávání) jednoznač něž enatí/vdané, celých 94% jich mě lo v urč eném období jen jednoho sexuálního partnera. V celkové populaci ž ádného partnera v uplynulých 12 mě sících nemě lo 12% jedinců(10% muž ů, 14% ž en), 1 sexuálního partnera mě lo 71% populace (67% muž ů, 75% ž en), 2 – 4 partnery mě lo 14% populace (18% muž ů , 10% ž en), 5 a více sexuálních partnerův posledním roce uvedlo 3% celkové populace (5% muž ů , 2% ž en). Nejvyš š í poč et partnerůuvedli respondenti ve vě kové skupině 18-24 let (0 partnerů– 11%, 1 – 57%, 2 až4 – 24%, 5 a více – 9%). Konzistentnost použ ití kondomu autoř i americké studie sledovali s ohledem na povahu partnera, ve smyslu primárního nebo sekundárního (tj. vedlejš ího, s nímžse daný jedinec stýká souč asněmimo svů j stálý svazek). Konzistentnost použ ívání kondomůpak souvisí i s poč tem primárních respektive sekundárních sexuálních vztahů . S primárním partnerem (jediným) v posledním roce použ ilo kondom vž dy 11%, ně kdy 20%, nikdy 69% respondentů, z jedinců , kteř í mě li v posledním roce 2 primární sexuální partnery (tedy monogamie v č asověposloupné sérii), v prů mě ru 15% použ ilo kondom vž dy, 30% ně kdy, 54% nikdy. Z jedincůmajících 3 a více primárních sexuálních partnerův posledním roce použ ilo 20% kondom vž dy, 33% ně kdy, 46% nikdy. Z respondentů, kteř í mě li kroměsvého primárního sexuálního vztahu ješ tějeden vztah sekundární, použ ilo 31% kondom vž dy, 17% kondom ně kdy a 52% nikdy. Jedinci, kteř í mě li tř i a více sexuální partnery v posledním roce (z toho alespoň jednoho sekundárního), se svými partnery použ ívali kondom vž dy ve 40%, ně kdy v 18%, nikdy ve 42% z celkového poč tu respondentů. Castilla et al. (1998) př ináš ejí ve své studii sexuálního chování a použ ívání kondomůve Španě lsku. Z reprezentativního vzorku 9984 osob starš ích 15 let 37% vykazovalo v posledním roce nulovou sexuální aktivitu, 57% uvedlo jednoho sexuálního partnera, 6% více nežjednoho sexuálního partnera. 3% respondentůse angaž ovalo v HIV rizikovém chování (ježautoř i definují jako více než jeden sexuální partner za posledních 12 mě síců bez systematického použ ívání kondomu), behaviorálním vzorci, jenždle výsledkůnezávisle pozitivněkoreluje s muž ským pohlavím, vě kem 2059 let a nesezdaností (tj. opak stavu ž enatý, vdaná). Z jedinců, kteř í mě li v posledních 12 mě sících 48
pohlavní styk s náhodným partnerem, jich 38% použ ívalo vž dy kondom. Zanedbávání použ ívání kondomu systematicky pozitivněkorelovalo s vyš š ím vě kem a sezdaností. Z jedinců , kteř í mě li v posledních 12 mě sících stálého partnera, vž dy použ ívalo kondom 26%, nález, jenžbyl asociován s niž š ím vě kem, vyš š ím vzdě láním, nesezdaností a nespolubydlením se sexuálním partnerem. Sexuální chování, zejména pohlavní styky mimo stabilní partnerský svazek a s nimi související postoje ke kondomů m Američ anek hispánského pů vodu studovali SanghiováHaghpeykarová et al. (2003). 15% ž en z jejich vzorku (n=318) uvedlo druhého sexuálního partnera soubě ž něs primárním, z nich 77% použ ívalo kondom se svým druhým a 53% se svým primárním partnerem. Mezi ž enami v monogamním svazku bylo procento použ ívání kondomůnízké (17%), kondom nepouž ívaly ani témě ř2/3 (61%) z ž en s vysoce rizikovými partnery. Z výsledkůvyplývá, ž e mimopartnerský sex je mezi hispánskými ž enami pravdě podobněrozš íř eně jš í, nežse př edpokládalo. Údaje o sexuálním chování adolescentův Rusku př ináš í Amirkhanian et al. (2001), na vzorku 533 15-17letých studentůstř edních š kol v Petrohradě , z výsledkůvyplývá, ž e celkově39% studentů jižmě lo pohlavní styk a tito mladí lidé mě li v průmě ru 3,4 partnery. Pouze 29% sexuálněaktivních studentůuvedlo konzistentní použ ívání kondomů , zatímco 29% je nepouž ívalo nikdy. Nechráně ný vaginální pohlavní styk byl př evaž ující a upř ednostňovanou sexuální praktikou. 28% studentů definovalo „bezpeč ně jš í sex“ jako použ ití kondomu. Mnoho mladých lidí vě ř ilo, ž e AIDS je hrozbou pouze pro č leny specifických „rizikových skupin“, relativněmalý poč et studentůsi myslelo, ž e by se mohli nakazit AIDS (17%) nebo ř eklo, ž e informace o AIDS způsobily změ nu v jejich chování (29% sexuálněaktivních). V Chorvatsku studovali sexuální chování adolescentůBož ič evič ová et al. (2006), vycházeli př itom z dat z národního výzkumu sexuálního chování provedeného na 1093 respondentech ve vě ku 18-24let. Více než80% mladých lidí vě dě lo, ž e správněpouž itý kondom chrání př ed HIV infekcí, a ž e HIV infekci můž e př enáš et zdravěvypadající osoba. Dále 59% mladých muž ůa 52,4% mladých ž en uvedlo použ ití kondomu př i prvním pohlavním styku, 59,3% muž ůa 46,1% ž en použ ilo kondom př i posledním pohlavním styku s náhodným partnerem, 19,2% muž ůa 7,6% ž en uvedlo, ž e mají č asto pohlavní styk př i pož ívání alkoholu. Z výzkumůmimo Euro-americkou oblast mů ž eme uvést ekvádorský výzkum provedený týmem Parka et al. (2002) na studentech stř edních š kol, 43% úč astníkůjižmě lo pohlavní styk, 50% z nich nikdy př i pohlavním styku nepouž ívá kondom a celých 70% jej nepouž ilo př i posledním pohlavním styku. Jen malá č ást vzorku (18,5%) se cítila ohrož ena rizikem HIV nákazy. Na Srí Lance, kde Perera a Reece (2006) zkoumali vzorek 3 134 18-20letých osob, zhruba polovina muž ůa jedna tř etina ž en uvedla, ž e jsou sexuálněaktivní, zkuš enost s penetrativním pohlavním stykem pak uvedlo 20,1% muž ůa 3,1% ž en. Pouze 26,5% muž ůa méněnež10% ž en ně kdy v ž ivotěpouž ili př i vaginálním, análním nebo orálním styku kondom.
49
4.4.2. Rizikovost sexuálního chování v ČR Podrobnou zprávu o sexuálním chování obecné populace České republiky na základě výzkumůz let 1993 a 1998 podává Weiss a Zvě ř ina (2001). Z nejnově jš ích údajůpak Weiss a Zvě ř ina (2003) a Moravcová a Weiss (2006) podávají př ehled o výsledcích z reprezentativního výzkumu provedeného v roce 2003. Z důvodůco nejvě tš í aktuálnosti uvádíme na tomto místěpouze data co nejnově jš í, tedy z výzkumu provedeného v roce 2003, data z výzkumu př edchozího uvádíme pouze v př ípadě , doš lo-li v průbě hu deseti let mezi zmíně nými dvě ma výzkumy ke statisticky významné změ ně . Prů mě rné celož ivotní poč ty sexuálních partnerův doběvš ech tř í výzkumůzů staly u ž en v podstatěstabilní (1993 – 5,11, 1998 - 5,55, 2003 – 5,52), zatímco u muž ůsledujeme mírný pokles udávaného poč tu (1993 – 10,87, 1998 – 9,74, 2003 – 8,63). Mezi lety 1993 a 1998 byl zaznamenán rostoucí trend v procentuálním zastoupení jedincůs extrémněvysokým poč tem sexuálních partnerů, tj. 31 a více, (v roce 1993 4,2% muž ů , 1,1% ž en, o pě t let pozdě ji 7,6% muž ůa 4,9% ž en), v roce 2003 vš ak doš lo k opě tovnému poklesu zastoupení tě chto jedinců(muž i 3,0%, ž eny 1,4% populace). Z výzkumu z roku 1993 (Weiss a Zvě ř ina, 1999) dále vyplývá, ž e jediným statisticky významným rozdílem asociovaným s celož ivotním poč tem partnerůobyvatel ČR je velikost místa bydliš tě , kdy se rozdíly projevily př i srovnání poč tu partnerůu respondentů obou pohlaví z nejmenš ích sídel s respondenty z obcí nad 100 tisíc obyvatel (bydliš tědo 4 999 obyvatel muž i průmě rně8,69, ž eny 4,52 partnerů , bydliš těnad 100 tisíc obyvatel muž i prů mě rně20,33, ž eny 6,24 partnerů). Souč asněu obou pohlaví konzistentněmírněklesá zastoupení celož ivotněmonogamních jedinců(1993: muž i 10,1%, ž eny 22,1%, 1998: muž i 10,0%, ž eny 21,7%, 2003: muž i 9,6%, ž eny 18,5%), cožzř ejměmůž eme př ipsat na vrub trendu oddalování vě ku vstupu do manž elství. V př ípaděpoč tu sexuálních partnerůza posledních 12 mě sícůbyl zaznamenán pozitivní trend ve smyslu statisticky významného poklesu tohoto poč tu: v roce 1993 prů mě rně1,73 partnerky u muž ů , 1,51 partnera u ž en, v roce 1998 prů mě rněmuž i 1,46, ž eny 1,11 (Weiss, Zvě ř ina, 2001), zatímco v roce 2003 muž i průmě rně1,62 partnerky a ž eny 1,42 partnera (Moravcová a Weiss, 2006). Zkuš enost s pohlavním stykem s náhodným partnerem uvedlo ve výzkumu v roce 2003 60% č eských muž ůa 37% č eských ž en. Z výsledkůvýzkumu vyplývá, ž e pouze malá č ást respondentů , kteř í uvedli zkuš enost s náhodnými sexuálními partnery, vykazuje celož ivotněvyš š í poč ty náhodných partnerů , souč asněbyl zaznamenán mírný pokles jejich prů mě rného celož ivotního poč tu (v roce 1998 byl průmě rný poč et náhodných sexuálních partnerůu jedinců , kteř í takovou zkuš enost uvedli, prů mě rně : muž i 6,06, ž eny 4,00, zatímco v roce 2003 to bylo u muž ů4,86 partnerek a u ž en 3,71 partnerů ). Podle Weisse a Zvě ř iny (1999) př itom je zř etelný trend k vyš š ímu průmě rnému poč tu sexuálních zkuš eností s náhodnými partnery př edevš ím u muž ů z velkých mě st a u muž ů vzdě laně jš ích, pro velkou varianci jsou vš ak rozdíly v jednotlivých kategoriích dle velikosti místa bydliš těa dosaž eného vzdě lání pro muž eiž eny statisticky nevýznamné. 50
Př i pohledu na kategorii náhodných sexuálních partnerův posledních 12 mě sících, byly shledány dvěprotichůdné tendence. Byl zjiš tě n velmi kladněhodnocený nárů st poč tu jedinců, kteř í nemě li v posledním roce náhodného sexuálního partnera (respektive pokles poč tu tě ch, kteř í jej mě li). Zatímco v roce 1993 uvedlo 58,8% muž ůa 65,5% ž en, ž e v posledních 12 mě sících nemě lo pohlavní styk s náhodným sexuálním partnerem, v roce 1998 to bylo 59,9% muž ůa 65% ž en, cožnebyla statisticky významná změ na, výsledky z roku 2003 vš ak ukazují, ž e procentuální zastoupení tě chto jedinců v populaci stouplo ažna 81,3% muž ů a 89,9% ž en. Je patrný trend k minimalizaci rizikově jš ích sexuálních aktivit v populaci. Na druhou stranu byl shledán u jisté menš í č ásti populace trend opač ný, z hlediska HIV rizikovosti velmi negativní. Mezi jedinci, kteř í v posledních 12 mě sících mě li pohlavní styk s náhodným sexuálním partnerem v roce 2003 oproti roku 1993 (výsledky z 1998 nejsou k dispozici) velmi významněstoupl prů mě rný poč et jejich náhodných sexuálních partnerů , př ič emžtento trend je výrazně ji patrný u ž en nežu muž ů(1993: muž i – 1,84, ž eny – 1,88, 2003: muž i – 2,33, ž eny – 3,66). Použ ívání kondomůje dalš ím vzorcem chování, jenžje z hlediska rizikovosti sexuálních aktivit zásadní. Se stálým partnerem použ ívalo kondom v roce 1998 vž dy 25% muž ůa 20% ž en, obč as 45% muž ůa 40% ž en, nikdy jej nepouž ívalo 31%muž ůa 40% ž en, výsledky, ježse statisticky neliš ily od dat získaných př i př edchozím výzkumu v roce 1993. Naopak u výsledkůz roku 2003 pozorujeme pokles použ ívání kondomu se stálým partnerem/partnerkou, vž dy jej použ ilo pouze 18% muž ůa 14% ž en, obč as 35% muž ůa 29% ž en, nikdy jej nepouž ívalo 47%muž ůa 57% ž en V použ ívání kondomu s náhodným sexuálním partnerem, cožje z hlediska rizikovosti sexuálního chování jeden z nejdůlež itě jš ích a nejsledovaně jš ích aspektů, Weiss a Zvě ř ina (2001) zaznamenali mezi roky 1993 a 1998 pozitivní trend. Zatímco v roce 1993 použ ívalo kondom s náhodným partnerem vž dy 41% muž ůa 35% ž en, obč as 25% muž ůa 18% ž en a nikdy jej nepouž ívalo 34% muž ůa 47% ž en, v roce 1998 kondom s náhodným sexuálním partnerem vž dy použ ívalo 62% muž ůa 54% ž en, obč as shodně29% muž ůi ž en a nikdy pouze 9% muž ůa 17% ž en. Výsledky z roku 2003 potvrzují v podstatěshodné údaje u muž ů , dochází vš ak k výraznému nárů stu poč tu ž en, ježkondom s náhodným partnerem nikdy nepouž ívají (kondom s náhodným partnerem vž dy 65% muž ůa 48% ž en, obč as 22% muž ůa 23%ž en a nikdy 13% muž ůa 29% ž en). Zkuš enost s komerč ním sexem (sex se sexuální pracovnicí) uvedlo podle Weisse a Zvě ř iny (2001) v roce 1993 9% muž ů, o pě t let pozdě ji pak 14% muž ů , cožje statisticky významný nárů st, ve výzkumu z roku 2003 je poč et nemě nný, 14% (Moravcová a Weiss, 2006). Na otázku, zda ně kdy poskytly pohlavní styk za peníze, odpově dě la kladněv roce 1993 3%, o pě t let pozdě ji 4% a v roce 2003 opě t 3% dotázaných ž en. Statisticky významná změ na byla zaznamenána ve frekvenci použ ívání kondomů př i komerč ním sexu. Zatímco v roce 1993 uvedlo použ ití kondomu př i komerč ním sexuálním styku vž dy 54% muž ůa 33% ž en, obč as 17% muž ůa 26% ž en, nikdy celých 29% muž ůa 41% ž en, o pě t let pozdě ji, v roce 1998, uvedlo použ ití kondomu př i komerč ním sexu vž dy 68% muž ů a 44% ž en, obč as 20% muž ůa 47% ž en a nikdy pouze 12% muž ůa 9% ž en. V roce 2003 uvedlo 51
použ ití kondomu př i komerč ních sexuálních aktivitách vž dy 76% muž ůa 56%ž en, obč as 16% muž ůa 22%ž en a nikdy 8% muž ůa 22%ž en. Projevil se tedy pozitivní trend ve smě ru vě tš í bezpeč nosti komerč ních sexuálních aktivit u muž ů, naopak u ž en doš lo k více neždvojnásobnému nárůstu poč tu tě ch, které př i komerč ních sexuálních aktivitách nepouž ily kondom nikdy.
4.5. Osoby se zvláš těrizikovým sexuálním chováním Pro úplnost pojednání o problematice rizikového sexuálního chování se nutněmusíme zmínit o subpopulacích osob se zvláš těrizikovým sexuálním chováním. Ústř ední téma této disertač ní práce vš ak je rizikové sexuální chování mládež e, pojednání o specifických č ástech populace je nutněpouze okrajové a př edstavuje obecný nárys, ježmůž e zájemce o hlubš í analýzu problému inspirovat k dalš ímu studiu. Mezi osoby se zvláš těrizikovým (nejen) sexuálním chováním z hlediska HIV infekce, patř í zejména promiskuitní „muž i mající sex s muž i“ (ač koliv díky preventivním kampaním jejich podíl na skupiněHIV pozitivních v rozvinutých zemích od dob poč átkůHIV nákazy v 80. letech minulého století klesl, v rozvojových zemích pak obecněpř íč inou nových infekcí byly a jsou spíš e pohlavní styky heterosexuální, UNAIDS, 2007), dále sexuální pracovníci, v neposlední ř aděpak injekč ní už ivatelé drog, u nichžse kumuluje riziko akvizice HIV infekce prostř ednictvím sdílené infikované jehly č i injekč ní stř íkač ky s nedodrž ováním zásad bezpeč ného sexu, promiskuitou, stř ídáním velkého množ ství sexuálních partnerůvelmi č asto př ísluš níkůrizikových subpopulací, a/nebo s prostitucí, jejíž obvyklou motivací je získání prostř edkůna drogu, respektive získání drogy samotné. Muž i mající sex s muž i Epidemie HIV/AIDS infekce ve svých poč átcích propukla v komunitách promiskuitních muž ů majících sex s muž i ve velkých amerických mě stech (San Francisco, New York). Důvodůpročtomu tak bylo se nabízí hned ně kolik. Jedním z nich je fakt, ž e pravdě podobnost př enosu HIV infekce je nejvyš š í př i anogenitálním pohlavním styku (Rozsypal, 1998), jehožpraktikování je podle Stehlíkové et al. (1995) právěmezi skupinou muž ůmajících sex s muž i znač né, ač koliv jsou patrné rozdílné kulturní i individuální preference. Anální pohlavní styk je obecněč astě jš í praktikou homo i heterosexuálních společ ností v latinskoamerických zemích, naproti tomu u východoasijských národů je pozorován výrazněméněč asto. V emancipovaně jš ích gay komunitách rozvinutých zemí západu je anální styk považ ován za urč itý standard, ač koliv falickou př edstavu o preferenci koitálního chování i mezi homosexuály považ ují uvedení autoř i do znač né míry za faleš nou. Podle výzkumu provedeného Stehlíkovou et al. (1995) na vzorku č eské gay komunity je podíl muž ů majících sex s muž i, kteř í mě li v posledních 12 mě sících anální pohlavní styk 47,1%. Problematická zůstává otázka nedodrž ování zásad bezpeč ného sexu, tedy použ ívání, respektive nepouž ívání kondomů. Výsledky uvedeného výzkumu ukázaly, ž e pouze 5,5% respondentůpouž ívá
52
př i análním č i orálním styku vž dy kondom, př i análním styku jej vž dy použ ívá 16,5%, prakticky č tvrtina jej použ ívá jen ně kdy (tj. nekonzistentně ), 40,3% dotázaných jej nepouž ívá nikdy. Nezanedbatelnou stránkou zvýš ení bezpeč nosti pohlavních stykůje i dostateč ná osvě ta nad rámec použ ívání kondomů. Jen malá č ást z respondentůuvedeného výzkumu vě dě la, ž e pro vě tš í bezpeč nost análního pohlavního styku je důlež ité i použ ití vhodného lubrikač ního gelu na vodní bázi, který sníž ením pravdě podobnosti poraně ní př i penetraci redukuje do urč ité míry i celkové riziko akvizice infekce. Podle výš e zmíně ných autorůk rychlému š íř ení HIV nahrává i dalš í fakt, muž i mající sex s muž i př edstavují po epidemiologické stránce pomě rněizolovanou skupinu, sociálněi sexuálněse stýkající př eváž němezi sebou, cožnapomáhá snadnému š íř ení, je-li komunita promiskuitních jedinců HIV infekcí zasaž ena. Odhady HIV prevalence se pak v jednotlivých oblastech znač něliš í, od témě ř 50% v gay komunitách San Francisca, po 10-20% v zemích západní Evropy. Za rizikovou je samozř ejměpovaž ována pouze ta č ást populace muž ůmajících sex s muž i, u nížse setkáváme s promiskuitním chováním. Goudsmit (1998) uvádí, ž e právěna poč átku 80 let, v doběkdy byla HIV/AIDS infekce poprvé zachycena, bylo v komunitách muž ůmajících sex s muž i San Francisca, New Yorku a dalš ích velkých amerických mě st bě ž né, aby ně kteř í jejich př ísluš níci mě li ažně kolik různých náhodných sexuálních partnerůdenně , cožusnadň ovala kultura společ ných veř ejných lázní a podobných podnikůslouž ících jedinému úč elu, anonymnímu sexu bez závazků . Michael et al. (1994) k tomuto tématu dodává, ž e prů mě rný celož ivotní poč et partnerůmuž ůmajících sex s muž i s onemocně ním AIDS ve velkých amerických mě stech na poč átku 80. let minulého století, byl 1100. Za př íč inu promiskuitního chování ně kterých homosexuálních muž ůpovaž ují Stehlíková et al. (1995) zejména aspekt sociální, anonymní a nahodilé sexuální kontakty umo ž ňují homosexuálovi, který není ješ tězcela vyrovnaný se svou menš inovou sexuální orientací (č asto v prvních fázích procesu coming outu, kdy vlastní sexuální kontakty př edcházejí emocionálním vztahům), snadně ji popř ít př ed okolím i sebou samým své zamě ř ení. Pominout pak nelze ani fyziologické vysvě tlení promiskuity homosexuálů-muž ů, jakož to stř etu dvou vzorcůmuž ského, tj. aktivněsamč ího chování, kdy chybí odezva (př edstíraného) odmítání ze strany ž eny, naopak, toto chování je dále potencováno. Tomuto vysvě tlení nahrává i fakt, ž e obdobná promiskuita není pozorována u homosexuálních ž en, ač koliv jejich společ enské podmínky jsou srovnatelné. Prů mě rné poč ty sexuálních partnerůpř ísluš níkůgay komunity, zejména z velkých mě st, jsou tedy obecněvyš š í nežu celkové populace. Výš e zmíně ní autoř i uvádí, ž e prů mě rný celkový poč et sexuálních partnerů -muž ůza ž ivot v jejich vzorku č eských muž ůmajících sex s muž i je 42,9, u respondentůz velkých mě st je to 68,1. (Pro srovnání, prů mě rný celož ivotní poč et sexuálních partnerek č eských heterosexuálních muž ůbyl v roce 1998 9,7, Weiss a Zvě ř ina, 2001) Průmě rný poč et sexuálních partnerůpak souvisí také se stupně m dosaž eného vzdě lání, kdy je tento poč et témě ř2krát 53
vyš š í u vysokoš koláků(65,4) nežu respondentůse základním nebo stř edním vzdě láním (29 respektive 34,4). Tento rozdíl lze snad č ásteč něvysvě tlit významně jš í snahou vysokoš kolákůutajit svou skuteč nou sexuální orientaci, tj. angaž ovat se s muž i pouze v náhodném a anonymním sexu a př edejít tak negativním sociálním následkům př iznané minoritní sexuální orientace, alternativním vysvě tlením mů ž e být lepš í př ílež itost k navázání známostí na kvalifikovaně jš ích postech. Ač koliv tedy podíl nověHIV infikovaných díky homosexuálnímu pohlavnímu styku oproti situaci na poč átku 80.let minulého století klesl (respektive stoupl podíl infekcí nabitých př i heterosexuálním styku), nelze sexuální chování urč ité č ásti komunity promiskuitních muž ůmajících sex s muž i stále anebo opě t považ ovat za dostateč něbezpeč né, respektive ukazuje se jako nadmíru riskantní, cožspolu s vyš š í prevalencí HIV v této populaci nevyznívá optimisticky. Sexuální pracovníci Sexuální pracovníci díky vysokému poč tu sexuálních partnerůpř edstavují v š íř ení HIV infekce jako i vš ech ostatních pohlavněpř enosných chorob potenciálněvelmi rizikovou populaci. Na druhou stranu ovš em je to také populace, ježby si svého rizika mě la být nejvíce vě doma a tedy se i nejlépe chránit. Pouze pro ilustraci uvádíme údaje o situace u nás. V České republice studovali dlouhodobě sexuální chování prostitutek a jeho rizikovost Zikmundová a Weiss (2003). Z výsledkůdotazníkového š etř ení u 119 komerč ních sexuálních pracovnic vyplývá, ž e uvádě jí v prů mě ru 9,8 zákazníkůtýdně , až 92% respondentek př itom př i sexu se zákazníky důsledněpouž ívá kondom. Zkuš enost s jeho protrž ením mají tř i č tvrtiny z dotázaných, lubrikač ní gel použ ívají ažtř i pě tiny, vě tš inou ovš em nikoliv z dů vodu prevence pohlavněpř enosných chorob. I př es pomě rně č astou zkuš enosti s protrž ením kondomu u dotázaných prostitutek vě tš ina z nich neví, jak se má správněpo takové události zachovat. Drogovězávislí, injekč ní už ivatelé drog Už ivatelé drog jsou HIV rizikovou skupinou hned z ně kolika důvodů. Kroměrizika akvizice HIV infekce prostř ednictvím sdílených injekč ních stř íkač ek a jehel uvádí Weiss (1998) následující hlavní rizikové faktory v sexuálním chování injekč ních už ivatelůdrog: vyš š í poč ty sexuálních partnerů , vč etněnáhodných sexuálních partnerů, rizikově jš í sexuální praktiky (č astě jš í zkuš enost s análními styky a skupinovým sexem), vyš š í výskyt pohlavněpř enosných chorob, cožje považ ováno za jednoznač ný ukazatel ohrož ení HIV, niž š í frekvence použ ívání kondomův porovnání s obecnou populací (pouze 38% muž ůjej použ ívá se stálými, 44% s náhodnými partnerkami, 28% jej použ ívá se stálými, 54% ž en s náhodnými partnery), podstatněč astě jš í zkuš enost s komerč ním sexem, prostitucí za úč elem získat finanč ní prostř edky a/nebo drogu, souč asněs niž š í mírou použ ívání kondomůse zákazníky (60% oproti 80% u prostitutek bez návyku na drogu). Vš irš ím smyslu pak už ití jakékoliv drogy ovlivňuje (nejen sexuální) chování jedince ve smě ru vě tš í impulzivity, zkratkovitosti, zhorš eného sebeovládání, cožzvyš uje nejen riziko nepouž ití ochrany př i pohlavním styku, ale také riziko styku s náhodným (a tedy potenciálněnebezpeč ným) partnerem. 54
Jako ilustraci je mož no zmínit fakt, ž e podle statistik je až56% sexuálněmotivovaných násilných trestných č inůspácháno v alkoholovém č i drogovém opojení. Z výzkumůvyplývají i dalš í psychologické souvislosti mezi drogovou závislostí a sexuálním chováním: vyš š í poč et narkomanek a alkoholič ek nacházíme mezi ž enami, ježbyly v dě tství sexuálně zneuž ity, souč asněje mož no ř íci, ž e č ím niž š í je vě k jedince př i první zkuš enosti s drogou, tím rizikově jš í pak vykazuje sexuální chování, vyš š í poč ty sexuálních partnerů, komerč ní sex, anogenitální styky a sexuální styky obecněbez použ ití kondomu. Obdobnějako promiskuitní muž i mající sex s muž i jsou pak i nejrizikově jš í už ivatelé drog č asto spíš e uzavř enou komunitou na okraji společ nosti, ježse stýká př eváž němezi sebou, cožriziko infekce a jejího rychlého rozš íř ení, je-li jednou v komunitěpř ítomna, zvyš uje. Závislost na droze ovlivň uje vš echny aspekty ž ivota jedince a tedy i jeho sexuální chování. Specifické psychologické faktory, ježmohou hrát roli v participaci už ivatele drog na rizikové sexuální aktivitě , jsou podle výzkumůnapř íklad depresivita, úzkostnost nebo hostilita, nebo urč ité specifické osobnostní rysy. Jedním z nejrizikově jš ích aspektůsexuálního chování narkomanůje prostituce a nekonzistentní (respektive nulové) použ ívání kondomů .
5. Postoje, názory a znalosti týkající se HIV/AIDS Jednou z významných oblastí, jimižse výzkum HIV/AIDS rizikového sexuálního chování a HIV prevence zabývá, jsou znalosti o cestách př enosu a ochrany př ed HIV a postoje a názory týkající se HIV infekce a HIV pozitivních osob. Pravdivé a nezkreslené znalosti – ačje prokázáno, ž e nejsou př ímo úmě rné skuteč né míř e uplatňování HIV preventivních technik – jsou nezbytnou podmínkou mož ných změ n chování. Jak potvrdil v osobním sdě lení profesor Aggleton (EFS 2006 v Praze), odborník svě tového formátu v problematice edukace ke zdraví a HIV preventivních programů, „není dů lež ité, co mladí lidé vě dí, ale č emu vě ř í“. Otázky zamě ř ené na zjiš ť ování postojů , názorůa znalostí týkajících se HIV a dalš ích STD bývá obvykle jednou z č ástí š irš ího výzkumu zabývajícího se sexuálním chováním respondentů, na tomto místěse proto zmíníme jen o ně kterých zajímavých dostupných výsledcích. Optová et al. (2007) porovnávali ve Spojených státech amerických rozdíl mezi znalostmi, percepcí infekce HIV/AIDS a sexuálními praktikami mezi „tradič ními“ vysokoš kolskými studenty, kteř í vyplnili dotazník klasickou metodou tuž ka a papír a studenty „netradič ními“, kteř í vyplnili dotazník s obdobnými otázkami online. Mezi obě ma skupinami byly jen malé rozdíly, výsledky vš ak potvrzují př edchozí zjiš tě ní, ž e studenti ví o HIV a jeho rizicích, avš ak vyjadř ují jen malé osobní znepokojení nad mož ností nákazy. V národním výzkumu italské populace, jak vyplývá z výsledkůSignorelliho et al. (2006), uvedlo celých 45,7% celkového vzorku pohlavněaktivní populace riziko nákazy HIV jako osobně irelevantní, naproti tomu 6,9% ohodnotilo riziko nákazy HIV jako vysoké. Co se týč e zdroje 55
informací, celých 73,2% uvedlo jako hlavní zdroj informací Ministerstvo zdravotnictví. Na vzorku adolescentůprovedla výzkum znalostí a postojův Portugalsku Diasová et al. (2006). Adolescenti vykazovali vysokou úroveňznalostí o př enosu HIV, souč asněvš ak byla zjiš tě na vysoká míra miskoncepcí. Fokusové skupiny dále ukázaly, ž e mladí lidé si myslí, ž e lidé s AIDS zaž ívají diskriminaci a sociální exkluzi. Názory adolescentůo osobách infikovaných HIV byly př eváž ně pozitivní a tolerantní, ač koliv ně kteř í adolescenti vykazovali ambivalentní postoje a nedefinované obavy. V Již ní Americe se problematikou zabýval Manji et al. (2007), v Nikaragui provedl š etř ení na 246 adolescentech, kteř í byli do znač né míry typič tí pro latinskoamerické adolescenty obecně , jejich znalosti byly smě sí pravdivých a nepravdivých informací, vě tš í č ást mladých muž ůnežž en vykazovala pohlavní aktivitu a použ ití kondomu, a celkověpouž ívali kondom nekonzistentně . Ně které ze sexuálních postojůbyly v souladu s machismem, ale jiné nikoliv. Urč ité dimenze HIV/AIDS stigmatu byly př ítomny ve vysoké míř e, a vě tš ina adolescentůneschvalovala homosexuální chování. Osobní nábož enské vyznání se nezdálo být př ekáž kou v použ ívání kondomů. V Turecku provedl výzkum HIV znalostí a postojůu stř edoš kolských studentůSavaser (2003). Dotazník, který vyplnilo celkem 705 studentů , se skládal ze tř í č ástí, č ást A zahrnovala deskriptivní charakteristiky studentů, č ást B otázky na HIV/AIDS znalosti a koneč něč ást C obsahovala otázky na postoje studentůk AIDS a jejich informač ní zdroje. Výsledky ukázaly mírnou úroveň znalostí, studenti ze soukromých š kol skórovali výš e nežstudenti z veř ejných š kol, chlapci skórovali výš e než dívky, starš í studenti skórovali výš e nežstudenti mladš í a celkověbyly studentů m známě jš í cesty př enosu nežcesty, jimižse HIV nepř enáš í. Vě tš ina studentůuvedla jako hlavní zdroj informací o HIV/AIDS média. Nakonec se zmíníme o výzkumu postojůa znalostí íránských adolescentů . Yazdi et al. (2006) administrovali 1227 respondentům z 19 náhodněvybraných íránských stř edních š kol anonymní dotazník. Nejlepš ím zdrojem informací o HIV/AIDS pro studenty byla televize (84%) a uč itelé ve š kole (66%), zatímco rodič e (27%) a š kolní uč ebnice (15%) byly nejméněpř ínosné. Vě tš ina studentů vě dě la, ž e pohlavní styk (90%) a sdílení injekč ních jehel (94%) mů ž e způsobit př enos HIV infekce, nicméněbyly odhaleny znač né miskoncepce. Pouze 53% respondentůvě dě lo, ž e kondomy chrání př ed infekcí pohlavním stykem.
6. Psychologická problematika prevence HIV/AIDS Př i pohledu na problematiku prevence HIV/AIDS infekce z psychologické perspektivy musíme vě novat pozornost dů vodů m a motivům, ježjedince vedou k participaci na rizikové sexuální aktivitěa to tím více, č ím více je tato participace funkcí vnitř ní motivace, charakteru a rozhodnutí jednotlivce, nikoliv vně jš ího nedostatku (např . bariérové antikoncepce, dostateč né hygieny, sterilních 56
nástrojůapod.). V tomto smyslu se i problematika prevence ubírá v rozvinutých zemích jiným smě rem nežje tomu v zemích rozvojových, ač koliv je právětato č ást svě ta HIV infekcí nejvíce zasaž ena (WHO, 2007). Spolu s omezeným množ stvím kondomů se dále v tě chto oblastech na jejich nepouž ívání podílí negramotnost a nedostatek specifické osvě ty týkající se př enosu STD (Vavrus, 2006), konzervativní př ístup k otázkám sexuality obecně , zejména striktněa rigidněvymezená muž ská až enská role, mýty o pů vodu AIDS (Kalichman a Simbayi, 2004), ně které tradič ní sexuální praktiky jako je výmě na manž elek mezi př íbuznými (Osagbemi et al., 2007) nebo vysoce rizikové techniky, např . „suchá soulož “ (Baletová, 1998), a smě na pohlavního styku za materiální nebo peně ž ní odmě nu u ekonomicky slabé č ásti populace (Maganja et al., 2007). Jako jedna z úč inných strategií se v tomto př ípadějeví výchova ke gramotnosti, neformální osvě ta a distribuce kondomů, nikoliv prostř ednictvím zdravotnických zař ízení, ale za pomoci existující sociální sítě(Myer et al., 2002). V rozvinutých zemích, kde materiální stránka ochrany př ed pohlavněpř enosnými chorobami obecněnepř edstavuje zásadní problém, nacházíme vě tš í prostor pro uplatně ní psychologického vhledu, otevírá se nám mož nost prostř ednictvím odhalení a hlubš ího porozumě ní jednotlivým determinantám rizikového sexuálního chování navrhnout úč inně jš í formy prevence, resp. preventivních intervencí. V první č ásti kapitoly vě nované prevenci se budeme zabývat tím, co je vlastněv preventivních programech úč inné a jaké jsou dalš í okolnosti, ježje v souvislosti s rizikovým sexuálním chováním nutno brát v potaz, dále nakolik jsou rů zné preventivní strategie úč inné a nakolik je trvalá změ na, kterou způ sobí. Dále jaké jsou nové a alternativní prostř edky využ ívané v preventivních programech a v poslední podkapitole poskytujeme urč ité shrnutí dostupných poznatků v koncepci základních charakteristik "ideální“ preventivní strategie. Vzhledem k tomu, ž e se jednotlivá témata týkající se prevence navzájem prolínají, intervence je nutněvž dy vyjádř ena pomocí urč itého prostř edku, u kaž dé preventivní metody je nutné ně jakým způ sobem zhodnotit její úč innost apod., jednotlivá témata v následujících podkapitolách se prostupují a jejich uspoř ádání sleduje spíš e urč itou logickou posloupnost nežby podléhalo striktněvymezené kategorizaci.
6.1. Co platí v prevenci Úč inné faktory preventivních programůjsou jedním z významných témat, jimižse souč asný výzkum prevence HIV a STD zabývá, jižproto, ž e preventivní program bez teoretického rámce a východiska má jen malé ne-li nulové vě decké opodstatně ní. Z hlediska zadavatele (resp. strany, jež program dotuje finanč ně ) pak je takový preventivní program bez záruky, ačpotř ebný, a je tudíž investicí nejistou. V následujícím textu se budeme podrobnězabývat výzkumy úč inných faktorů, jež se v preventivních programech uplatň ují, př ič emž se vě tš inou jedná o př ehledové studie a metaanalýzy.
57
Výzkumný tým Nationa et al. (2003), který se dlouhodobězabývá problematikou úč inných faktorův prevenci rizikového sexuálního chování, už ívání drog, delikvence, násilí a dalš ích problémů u mládež e, v př ehledové studii identifikoval 9 faktorů , ježvykazovaly konzistentní spojitost s úč inností preventivních programů . Takové programy byly srozumitelné, zahrnovaly rozlič né výukové metody, poskytovaly dostateč nou dávku informací, vycházely z teorie, poskytovaly př ílež itost k navázání pozitivních vztahů , byly odpovídajícím způsobem nač asovány, byly společ ensko-kulturněrelevantní, zahrnovaly zhodnocení efektu a provádě l je dobř e vyš kolený pracovní tým. Robin et al. (2004) v metaanalýze 24 studií efektu preventivních programůvyvodili č tyř i obecné faktory, ježmají vliv na efektivitu programu: rozsah v jakém je program zamě ř en na specifické dovednosti slouž ící k omezení rizikového sexuálního chování, trvání a intenzita programu, reprezentace obsahu hodnoceného programu jako celku, vč etněhypotéz výzkumníkůo vystavení úč astníkůpř edchozím nebo soubě ž něprobíhajícím programům, a nakonec zaš kolení poskytnuté facilitátorům programu. Navzdory obecnému pově domí o potř ebnosti návrhu intervenč ních programůpro omezení sexuálních rizik, které by odpovídaly vývojovému stadiu adolescentů , existuje jen omezené množ ství informací o tom, jaké aspekty charakteru nebo obsahu č iní intervenci odpovídající vývojovému stupni respondentů . Pedlow a Carey (2004) docházejí k závě ru, ž e intervenč ní programy jsou č asto př izpůsobeny kognitivní úrovni adolescentů, oslovují společ enský vliv na rizikový sex (vrstevnické normy), a poskytují trénink komunikač ních dovedností. Nicméněpozornost není vě nována vývojovým konstruktům dospívajících ani spojitosti mezi chováním a biologickými faktory, jimižby se mě l zabývat dalš í výzkum. Výzkumný tým Zimmermana et al. (2008), zabývající se preventivními programy a problematikou rizikového sexuálního chování adolescentůse soustř edil na to, jak udě lat úč inné intervenč ní programy ješ těúč inně jš í. Dle jejich výsledků, by mě ly preventivní programy oslovit postoj adolescentůk riskování obecně , a to se zvláš tní pozorností pro skupinu tzv. „high sensation seekers“ (hledač e intenzivních záž itků ) a jedince, kteř í se rozhodují impulzivně , kteř í jako takoví tvoř í mezi adolescenty jednu z nejrizikově jš ích skupin. Nesporný vliv na vývoj adolescentůa na to, do jaké míry se angaž ují v rizikovém (nejen) sexuálním chování, mají jejich rodič e. DeVore a Ginsburg (2005) se v př ehledové studii zabývali souč asnými výzkumy zamě ř enými na vliv rodič ůa výchovného stylu na rizikové chování adolescentů . Spojenectví mezi rodič i a dě tmi a autoritativní rodič ovský styl mě ly v prostř edí USA na adolescenty ochranný vliv, rodič ovský dohled mě l dlouhodobý ochranný efekt na rizikové chování adolescentůa tlumil vliv vrstevnické skupiny. Zlepš ená komunikace mezi rodič i a dítě tem mě la za následek redukci rizikového sexuálního chování. Z hlediska prevence rizikových vzorcůchování má zásadní význam rodič ovská kontrola a dohled, otevř ená komunikace a kvalitní vztah mezi rodič i a dítě tem.
58
Význam dohledu rodič ůnepř ímo potvrzují také výsledky Cohenové et al. (2002), z výzkumu stř edoš kolské mládež e vyplývá, ž e rizikové sexuální chování významněkoreluje s poč tem hodin, které adolescenti stráví po š kole bez dohledu rodič ů , př ípadnějiné dospě lé osoby (v př ípaděorganizovaných volnoč asových aktivit). Jak jižbylo ř eč eno, otevř ená komunikace mezi rodič i a adolescenty je důlež itá, zvláš tní pozornost si pak v rámci otevř ené komunikace zaslouž í rozhovory o sexuálních otázkách. „The big talk“, nebo-li ten „velký rozhovor“ mezi rodič em a dítě tem o sexu, podle Martino et al. (2008) není zdaleka vš echno. Z jejich výzkumu adolescentůvyplývá, ž e je důlež ité, aby s nimi rodič e probírali sexuální témata opakovaně , vraceli se k témuž , prohlubovali a posilovali znalosti svých dě tí, dali jim mož nost klást doplňující otázky a celkovětak upevňovali společ ný vztah i schopnost komunikace, což samo o soběnásledněpůsobí preventivně . Menesesová et al. (2006) dále v této souvislosti upozorňují na rasové a etnické rozdíly v komunikaci mezi rodič em a dítě tem o sexuálních otázkách, konkrétněmezi matkami a jejich dcerami. Ve výzkumu komunikace v americkém prostř edí mezi dyádami matka-dcera bílého, afroamerického, hispánského a asijského etnika byly zjiš tě ny významné rozdíly, ježby mě ly být zohledně ny v intervenč ních programech. Rodič e a dítě , spolu s př ípadnými dalš ími sourozenci, tvoř í rodinu. Právě úč inkem preventivního programu zamě ř eného na rodiny, CHAMP (Chicago HIV Prevention and Adolescent Mental health Project), se v Chicagu zabývají McKayová et al. (2004). Program, který byl vytvoř en, uveden v chod a pod dohledem společ enství universitních výzkumníků , zamě stnancůstř edních š kol a dobrovolníkůz ř ad rodič ůmě l prokazatelný vliv na rodinou komunikaci, rozhodování a pů sobení na roviněrodiny, o nichžse př edpokládá, ž e jsou spojeny s pozdě jš ím zač átkem HIV rizikového chování u adolescentů. Na jihu Spojených státůbyl uveden v chod jiný projekt, SAAF (Strong African American Families), který se rovně žsoustř edil na ovlivně ní rodiny jakož to celku a hodnocení dopadu změ ny v rodič ovském chování na sexuální chování dospívajících dě tí. Murryová et al. (2007) ve výzkumu ově ř ili úvodní hypotézu. Rodič e potvrdili změ ny v universálním i rasověspecifickém rodič ovském chování a to bylo nepř ímo spojeno s rizikovým sexuálním chováním adolescentních dě tí prostř ednictvím posílení pocitu vlastní ceny, orientace na vrstevníky a změ ny sexuálního zámě ru. DiClemente et al (2005; 2007) na problematiku úč innosti preventivních programůpohlíž ejí vš irš ím kontextu a zdůrazň ují nutnost socio-ekologické perspektivy pro rozš íř ení a prodlouž ení úč innosti intervenč ních programůk omezení sexuálních rizik. Objektivní behaviorální intervenč ní programy vykazují v krátkodobém horizontu prokazatelnou úč innost, v dlouhodobé perspektivěse vš ak úč inek sniž uje. Jedním z kritizovaných bodůje spolehnutí se na modely operující na individuální rovině . Adolescenti jsou vystaveni mnoha různým vlivům probíhajícím např íčrů znými úrovně mi kauzality, pro adekvátní prevenci, omezení a udrž ení nízké hladiny rizikového sexuálního chování by preventivní programy mě ly být navrhovány tak, aby oslovovaly tyto nesč etné úrovněkauzality. 59
Otázkami rozsahu intervenč ních programůk redukci HIV mezi americkými adolescenty se ve své práci zabývá Rotheramová-Borusová (2000). Zdů razň uje př itom strukturální př ístup, kdy kromě intervencí ve smě ru redukce množ ství sexuálních aktivit a už ívání návykových látek jsou mož né intervenč ní strategie, které umož ňují sníž it riziko HIV infekce adolescentůzlepš ením jejich ž ivotní úrovně , a to zajiš tě ním HIV testování, poskytnutím lékař ské péč e, výcviku obecných sociálních dovedností, př ílež itostí pracovat a dalš ích sociálních služ eb v místěbydliš tě . HIV preventivní programy podle autorky v souč asnosti nevyuž ívají k propagaci úč inněcelou paletu dostupných prostř edků (poč ítač e, videonahrávky, televize, telefonní skupiny) ani míst (pracoviš těrodič ů , nábož enské organizace, svépomocné skupiny, kliniky primární péč e). Model programůintervence je, má-li být tato opravdu efektivní, tř eba rozš íř it do dalš ích oblastí. Seal et al. (2000) se v kvalitativním výzkumu mladých muž ůmajících sex s muž i, kteř í mají pro stále př etrvávající vzorce vysoce rizikového sexuálního chování vysokou incidenci HIV infekce, př ímo zeptal, jaké preventivní programy by nejlépe naplnily jejich potř eby a adresovaly př itom témata, ježdotyč ní považ ují za zásadní. Respondenti vyjádř ili potř ebu komplexních HIV preventivních programů , ježby se dotýkaly témat „chození“ a intimity, sexuality a vzruš ení, drog a alkoholu, sebejistoty a pocitu vlastní ceny, zneuž ití a nátlaku, stejnějako sexuální identity. Respondenti zdů razň ovali, ž e je důlež ité, aby programy byly důvě rné, zábavné, pohodlné, akceptující a otevř ené vš em mladým muž ů m majícím sex s muž i bez ohledu na sexuální identitu. Identifikované potř eby místních zdrojůzahrnovaly bezpeč né „př ístavy“ pro mladé, více peer š kolitelůa starš ích mentorů muž ůmajících sex s muž i, vě tš í rozsah š kolní sexuální výchovy a vě tš í podporu společ nosti jako takové, stejnějako církve, gay komunit a komunit menš inových etnik. Z kvalitativního rozboru výsledkůfokusových skupin adolescentůpak podle Hoppeové et al. (2004) vyplývá, ž e ač koliv adolescenti získají znalosti o HIV/AIDS ve š kole a jsou si vě domi mož ných pozitivních a negativních následkůsexuálního chování, mnohdy se získané informace nezdají být významné nebo osobněrelevantní a proto nejsou použ ívány př i rozhodování o otázkách sexu. Obecněpak výsledky ukazují, ž e chlapci a dívky mají rů zné př edstavy/dů vody pročmít nebo nemít pohlavní styk. Chlapci se vztahují k fyzické povaze sexu, zatímco dívky se vztahují spíš e k emocionálním aspektů m sexu. Povaha HIV osvě ty by mě la být více relevantní pro mladé lidi, aby mohli nabytých znalostí použ ít př i rozhodování o bezpeč ně jš ím sexuálním chování. Souč asněby mě la být vzata v úvahu potř eba rozdílného př ístupu pro chlapce a dívky. Preventivní kampaň, tak jako komerč ní reklama na ně jaký produkt, v soběnese informaci, jež se snaž í př edat co nejš irš ímu okruhu populace, na nižje zamě ř ena. Tak jako reklama, i preventivní kampaňby př itom k dosaž ení ž ádoucího úč inku (nebo vů bec ně jakého úč inku) mě la vzbudit emoce. Kombinace informace-emoce je pro změ nu chování č i postoje nezbytná, o jakou informaci a o jakou emoci se jedná pak ovlivň uje koneč nou úč innost. V preventivních kampaních zamě ř ených na HIV/AIDS je mnohdy stereotypněhlavní ne-li jedinou cílenou emocí strach. V Austrálii se Slavin et al. (2007) v ně kolika fokusových skupinách soustř edili na úč inek pě ti HIV preventivních plakátů , jež 60
využ ívaly efektu strachu: tř i strachu z vedlejš ích úč inkůléč by a dva ze smrti na AIDS. V odpově ďna plakáty se vynoř ilo ně kolik témat, vč etně„odcizení“, studu a skepse ohledněléč by HIV. Celkovědata ukazují, ž e strach je neefektivním nástrojem v HIV prevenci, u skupiny muž ůmajících sex s muž i pak vyvolává pocit studu a stigmatu, ježvede v mnoha ohledech k horš ím zdravotním výsledků m. Není-li emocí spojenou s informací v preventivních programech strach, jaká jiná by to mě la být? Hoffman a Bolton (1997) ve své studie heterosexuálních pacientůkliniky pohlavněpř enosných chorob zjistili, ž e vysoce rizikové sexuální chování je pozitivněasociováno se š kálami rozkoš e a potence, zatímco sexuální aktivity s malým rizikem byly asociovány se š kálou lásky. Autoř i tak z výsledkůvyvozují, ž e preventivní programy by mě ly být formulovány pozitivním smě rem, mě ly by se explicitnězamě ř it na to, jak mohou lidé praktikovat bezpeč ný sex a př itom zaž ívat rozkoš , pocit síly a potence. Na závě r kapitoly o úč inných faktorech v preventivních kampaních si zaslouž í pozornost velmi zajímavý, v nedávné doběvydaný č lánek Fitzsimonse a Moorové (2008). Autoř i se zabývají problematikou potenciálněš kodlivého efektu dotazování se na rizikové chování u dě tí. Výzkumy ukazují, ž e pokládání otázek mů ž e podstatnězmě nit chování, a to jak normální, tak rizikové. Autoř i probírají dostupnou literaturu k tématu a odhalují zajímavé zprostř edkující faktory vlivu otázek na chování. Lékař ské smě rnice zdůrazňují význam dotazování se adolescentůna už ívání alkoholu, drog a rizikové sexuální chování, avš ak autoř ič lánku naproti tomu argumentují, ž e screening nebo mě ř ení rizikového chování je potenciálněkontraproduktivní. Zdůrazňují dů lež itost intervence, která jde za hranice screeningu. Kladení otázek o rizikovém chování tak podle autorůmů ž e samo o soběbýt rizikové. V podobném duchu nás př ivádí k zamyš lení longitudinální výzkum Bersaminové et al. (2008), ve kterém se zabývá vlivem postojůrodič ůa povahou vzorce sledování televize na sexuální chování adolescentů. Z výsledkůtotižvyplývá, ž e respondenti, jejichžrodič e projevovali výrazně jš í nesouhlas se sexuálním chováním svých dě tí a omezovali je ve sledování televize, zahájili pohlavní ž ivot (orální i vaginální styky) pozdě ji nežrespondenti, s nimižrodič e vedli otevř eně jš í komunikaci o sexuálních tématech. Signifikantním korelátem č asně jš ího zahájení pohlavního ž ivota pak bylo společ né sledování televize rodič i a dě tmi. Výsledky výzkumu je nutno vidě t vš irš ím kontextu, vzhledem k tomu, ž e faktory, ježtento efekt způ sobují jsou komplexní. Nicméněje dobré zamyslet se pod touto optikou nad mož ným negativním efektem preventivních programůa př i jejich koncipování pokud mož no prově ř it vš echny př ítomné aspekty.
6.2. Úč innost preventivních programů Charakter a míra úč innosti preventivního programu je jedním z významných a peč livě sledovaných faktorů . Výzkumné týmy se obvykle zamě ř ují na zjiš ť ování úč innosti jednotlivých
61
preventivních programův porovnání s kontrolní skupinou, ježneproš la ž ádnou intervencí, př ípadně byla vystavena standardnímu STD preventivnímu výchovnému programu, a to v longitudinálních i krátkodobých studiích. V této souvislosti je dobré zmínit úvahu výzkumného týmu Halletta et al. (2007), kteř í př ipouš tě jí význam experimentálního výzkumu úč innosti preventivních programů , zejména pro zachování vě decké rigorosity, poukazují vš ak na dů lež itost dů kazůz observač ních epidemiologických studií, ježjsou v koneč ném důsledku jediným ukazatelem reálného dopadu preventivních snah na populaci č i její č ást. Podíváme-li se blíž e na problematiku zjiš ť ování úč innosti experimentální cestou, na amerických stř edních š kolách testoval Kirby et al. (2004) úč innost komplexního preventivního programu „Safer Choise“ (Bezpeč ně jš í volba), ježzahrnoval vzdě lávání profesorů , peer š kolitele z ř ad vrstevníků a prostř edí š koly, osvě tu rodič ů a propojenost s celou komunitou š koly, oproti standardnímu výchovnému programu založ enému na informacích o HIV/STD. Z výsledkůvyplývá, ž e Safer Choise mě la pozitivní efekt na vš echny podskupiny studentů, př ič emžnejvýrazně jš í efekt byl potvrzen u č ásti mládež e, která provozovala nechráně ný sex, a z hlediska HIV/STD byla nejrizikově jš í. V př ehledové studii zabývající se úč inností intervencí ke sníž ení rizika akvizice HIV pohlavním př enosem dochází Johnson B.T. et al. (2003) k závě ru, ž e redukce sexuálního rizika byla vyš š í u adolescentů , kteř í proš li intervencí a to v pě ti dimenzích: schopnost vyjednat použ ití kondomu, praktické dovednosti spojené s použ íváním kondomu, komunikace se sexuálním partnerem, skuteč né použ ívání kondomu a frekvence pohlavních styků . Intervence byla úč inně jš í ve smě ru použ ívání kondomu u populací mimo instituce (š kola), kdyžbyly kondomy zdarma poskytnuty a kdyžbylo v intervenci zahrnuto více informací o použ ití kondomu a více tréninku praktických dovedností. Albarracínová et al. (2008) se zabývali souvislostí mezi sledováním jedné formy HIV preventivního programu a pravdě podobností zapojení se do dalš í formy. Hypotéza výzkumu př edpokládá, ž e č tení preventivní brož ury povede jedince ke shlédnutí preventivního videa a to následněpovede k vě tš í pravdě podobnosti úč asti na preventivním poradenském sezení. Výsledky potvrdily hypotézu, př ič emžasociace mezi preventivním videem a úč astí na sezení zprostř edkovalo oč ekávání, ž e poradenství bude už iteč né. Výzkumný tým v závě ru shrnuje: aby byla intervence efektivní, je důlež ité zajistit opakovanou expozici jedinců . Srovnání úč innosti interaktivního prevenč ního programu v dyádách rodič -dítě , který zahrnoval hraní rolí, procvič ování dovedností spojených s rezistencí a rozhovory mezi rodič em a dítě tem a kontrolního programu, který použ il stejné osnovy, ale podané tradič ní didaktickou formou, provedl tým Ledermanové et al (2008). Dotazníky zadané v různých bodech programu (na zač átku, bě hem a v semestrech následujících po skonč ení programu) poskytly údaje o míř e sociální regulace (např . komunikace s rodič i) i autoregulace (např . ochrana př ed rizikem). Smíš ený lineární model upravený pro pohlaví, vě k a etnickou př ísluš nost ukázal, ž e interakč ní program v porovnání s tradič ním programem př inesl signifikantní nárůst v sociální regulaci a to vě tš ím poč tem rodič i stanovených 62
pravidel týkajících se sexu a dalš ích rizikových typůchování a posílil také autoregulaci studentůa to vě tš í mírou znalostí o prevenci a posílením schopnosti odmítnout pohlavní styk v situaci nátlaku. Na dalš í způsoby intervence se zamě ř ují i Burstein et al. (2003). Upozorň ují na nevyuž itý potenciál úč inné intervence ve smě ru sníž ení rizika pohlavněpř enosných chorob, HIV a tě hotenství bě hem pravidelných prohlídek adolescentů v ordinaci praktického lékař e. Weissová (2007) v americkém prostř edí upozorňuje na mož nost (a nutnost) intervence oš etř ovatelek (zdravotních sester pracujících samostatně , např . ve š kolách, ježjsou mnohdy v nejbliž š ím kontaktu s adolescenty) v procesu rozhodování o otázkách sexu ve smě ru podně cování bezpeč ných voleb. MacNairová-Semandsová et al (1997) zkoumali efekt multidisciplinárního, multimediálního VŠkurzu „HIV pandemie a AIDS“ na znalosti, postoje a chování studentů. Výsledky ukázaly, ž e úč astníci kurzu následněvykazovali oproti kontrolní skupiněvě tš í změ nu rizikového chování a cítili se méněohrož eni HIV nákazou. Signifikantní rozdíly oproti kontrolní skupinězahrnovaly č astě jš í probírání otázek bezpeč ného sexu s potencionálním partnerem, vě tš í selektivita př i výbě ru partnera, a dalš í vzdě lávání se v otázce HIV. V souvislosti s transteoretickým modelem změ ny autoř i dále probírají rizika zdánlivé monogamie a vývoj budoucích kurzůHIV. V poně kud jiném prostř edí, v Indii, provedl studii vlivu informativní, motivač ní a behaviorální intervence na AIDS rizikové chování univerzitních studentek Singh (2003). Př ed samotnou intervencí, ježprobíhala bě hem tř í sezení, nemě ly ž ádné ze studentek dostateč né znalosti týkající se př enosu a prevence HIV, nebyly motivovány, ani nevládly vhodnými behaviorálními dovednostmi, aby se mohly angaž ovat v HIV preventivním chování. Po probě hlém preventivním programu vykazovala pokusná skupina oproti kontrolní signifikantněvyš š í nárůst informovanosti, motivovanosti i behaviorálních dovedností. Použ ití algoritmu bezpeč ně jš ího sexu, jenžzahrnoval povahu sexuálního vztahu a profil rizikovosti partnera z hlediska HIV, ve své studii na 306 amerických ž enách př eváž něč erné pleti s nízkými př íjmy testovali Miner et al. (2002). Data získaná z tohoto výzkumu ukázala, ž e použ ití algoritmu beroucího v úvahu pravdě podobnost př enosu HIV mezi partnery sniž uje namě ř enou prevalenci ne-bezpeč ného sexu této populace o 17% a sniž uje odhad průmě rného poč tu př ípadůnebezpeč ného sexu v následujících tř ech mě sících v průmě ru o č tyř i př ípady. Problematiku efektivity HIV/AIDS preventivních programův masových médiích ve své studii zpracovává Agha (2003). Za cíl si kladl zjistit, zda a jakým způsobem ovlivňují masmediální kampaně percepci rizika, vlastní efektivitu a dalš í behaviorální prediktory diváků. Z výsledkůvýzkumu na 2213 sexuálněaktivních obyvatel Keň y vyplývá, ž e jedinci pod intenzivně jš ím vlivem masmediálních preventivních programůse signifikantněvě tš í pravdě podobnosti považ ovali riziko vlastní nákazy za reálné a souč asněspíš e vě ř ili v závaž nost AIDS. Expozice cíleným poselstvím o HIV/AIDS riziku byla rovně žasociována s vyš š í mírou vlastní efektivity, vě tš í vírou v efektivitu kondomů, niž š í mírou percipované obtíž nosti př i obstarávání kondomůa redukcí pocitu trapnosti př i jejich koupi. Výsledky tedy naznač ují, ž e zamě ř ené masmediální kampaně , ježpropagují použ ívání kondomůjako atraktivní 63
volbu ž ivotního stylu pravdě podobněmohou př ispě t k vytvoř ení percepcí, ježnapomáhají k osvojení si použ ívání kondomů . Zajímavé výzkumy o úč inku rů zných typůpreventivních strategií byly provedeny v Mexiku. Kvaziexperimentální longitudinální studie Givaudanové et al. (2008) hodnotila dlouhodobý efekt preventivního programu uskuteč ně ného na š kolách, zamě ř eného na HIV/AIDS a nácvik praktických dovedností pro bezpeč ný sex. Promě nné zahrnuté do studie (znalosti o HIV/AIDS prevenci, postoje k použ ívání kondomů , subjektivní normy, zámě r použ ít kondom a praktické dovednosti, jako jsou rozhodovací schopnosti, komunikace s partnerem a individuální zodpově dnost) byly hodnoceny jakož to př edzvě st bezpeč ného sexuálního chování. Výsledky ukazují stabilitu výchovného efektu vč ase a pozitivní vliv na tyto promě nné. V mexické Tijuaněse pak Martinezová-Donateová et al. (2004b) zabývali hodnocením úč innosti HIV preventivního seminář e a programu bezplatné distribuce kondomů . Studie byla rozdě lena do tř í č ástí, ve studii 1 se studenti zúč astnili HIV preventivního seminář e, ve studii 2 se zúč astnili seminář e a následnějim byly bezplatněrozdány kondomy a ve studii 3 byly pouze mezi studenty distribuovány kondomy. Výsledky ve studii 1 ukazují významnou už iteč nost ve tř ech smě rech: ve změ něsexuální iniciace, v př ístupu ke kondomům a ve změ nětradič ní př edstavy o kondomech. Ve studii 2 byly prokázána už iteč nost pro redukci HIV př enosu ve dvou smě rech: ovlivně ní sexuální iniciace a zvýš ení poč tu koupí kondomů. Bezplatná distribuce kondomůmezi studenty (studie 3) sama o soběnemě la ž ádný efekt na behaviorální a psychologické koreláty HIV př enosu. Elford et al. (2002a) zkoumali úč innost intervence mezi londýnskými muž i, kteř í mají sexu s muž i (MSM) vedené peer š koliteli. Podle získaných dat se intervence vrstevníkůjeví jako úč inné pouze v př ípadě , ž e jsou tito dobř e zacvič ení a zkuš ení, cožje dobrý výsledek, nepotvrzuje vš ak př edstavu, ž e je použ ití peer š kolitelůpro úč inné intervenč ní programy nízkorozpoč tovou strategií. K tématu úč innosti preventivních programůna rizikovou populaci MSM, s využ itím peer š kolitelůse následněna půděč asopisu AIDS Care rozpoutala zajímavá diskuze. Kelly (2004) v prostř edí malých amerických mě st uvedl v chod preventivní program s použ itím peer š kolitelůa „pupular opinion leaders“ (POL - lidoví názoroví vů dci), tedy osob, ježv rámci subpopulace MSM mají urč itý vliv, udávají trend, jsou oblíbení, známí a př edstavují urč itou autoritu. Kelly, který se tématem zabývá jižod roku 1994, za uplynulou dobu opakovaněpotvrdil úč innost HIV preventivních programů , ježsystematicky identifikují, nabírají, š kolí a zapojují lidové názorové vůdce populace MSM pro upevně ní pozitivní změ ny chování, a jakož to š pič ka ve svém oboru je inspirací mnoha dalš ím výzkumníkům. Ve Velké Británii se pak dva výzkumné týmy snaž ily aplikovat program na místní MSM populaci. Výš e zmíně ný Jonathan Elford (Elford et al. 2004) program př enesl do prostř edí Londýna a Hart et al. (2004) do skotského Glasgow. Oba britské programy se avš ak minuly oč ekávaným závratným úč inkem. Týmu v Londýněse podař ilo do návrhu projektu zahrnout vš ech 9 jádrových 64
prvkůPOL programu a s úspě chem se jich bě hem programu podař ilo uplatnit 7. Hlavním problémem bylo získávání POL a komunikač ní bariéry. V preventivní intervenci v MSM barech v Glasgow se nicméněnepodař ilo replikovat jádrové prvky POL, a to, jak vyplývá ze závě růHarta et al. (2004) zejména díky prostorovým a č asovým rozdílům mezi uspoř ádáním původního POL (malá americká mě sta) a bary v Glasgow. Na závě r kapitoly o úč innosti preventivních intervencí v nás tak tyto výsledky nutněpodně cují dů lež itou otázku, a to nakolik můž e být preventivní intervence, jakkoliv prokázaněúč inná v urč itém uspoř ádání, místěnebo č ase, zopakována za jiných podmínek na jiném místě , s jiným společ enskokulturním i situač ním zázemím. Z hlediska koncepce preventivních intervencí je to otázka naprosto zásadní. V její odpově ďsnad jen mů ž eme zopakovat, ž e př i koncepci programu je nutno vycházet z povahy, charakteristik, zázemí a zvykůpopulace, pro nižje intervence urč ena, vč etněkanálůa komunikač ních (a jiných) bariér, ježjsou u dané populace bě ž né.
6.3. Alternativní intervenč ní programy Tradič ní osvě tové programy probíhají obvykle formou hromadných př ednáš ek př ípadněnově ji prostř ednictvím praktických workshopův menš ích skupinkách. V této kapitole se budeme zabývat alternativními intervenč ními programy, tedy takovými programy, které ve své koncepci vyu ž ívají ně jaké ne zcela bě ž né medium a př edstavují tak k tradič ní osvě těalternativu. Ke konci kapitoly pak jako ilustraci rozmanitosti, společ ensko-kulturní odliš nosti i různosti problematických témat uvádíme poselství ně kterých mediálních preventivních kampaní ve vybraných státech Evropy. Zůstaňme vš ak ješ těna okamž ik právěu sexuální výchovy ve š kolách. Pro lepš í pochopení jak a podle jakého mě ř ítka jsou mnohdy vybírána témata hodin sexuální výchovy se mů ž eme podívat na výzkum Lindauové et al. (2008). Z výsledků jejího týmu vyplývá, ž e nejvě tš í vliv na výbě r probíraných témat má dostupný didaktický materiál, nikoliv ně jaká š irš í promyš lená koncepce komplexní „ideální sexuální výchovy“, př ípadnějeho formální š kolní varianta, tj. podrobně vypracovaný uč ební plán. Multivariač ní analýza pak prokázala, ž e jediným prediktorem na straně uč itelůk poskytnutí zevrubné sexuální výchovy je jejich př edchozí zaš kolení, př ič emžcelá jedna tř etina uč itelůš kolením v sexuální výchověneproš la. Na nutnost zamě ř it v př ípaděpotř eby intervenč ní programy pro rizikové populace i méně obvyklým způ sobem, poukazují holandš tí autoř i Hospers et al. (2002). Na základěvýsledkůvýzkumu internetových chatovacích služ eb pro muž e mající sex s muž i upozorňují na pomě rněrizikové sexuální chování jedinců, kteř í tyto služ by pravidelněa č asto použ ívají k seznamování a následným schů zkám, a navrhují proto zacílit preventivní programy tímto smě rem. Jedním z mož ných prostř edkůpůsobení mů ž e být beze sporu videonahrávka, zejména je-li její obsah podlož en solidní teorií a vychází z aktuálních potř eb př íjemců . Royeová a Hudson (2003) se
65
zamě ř ili na vytvoř ení krátkého videofilmu, zamě ř eném na mě stské adolescentní ž eny v USA, jež použ ívají hormonální antikoncepci. Př edchozí výzkum prokázal, ž e tato č ást populace je vysoce HIV riziková, a to z dů vodu nepouž ívání kondomů. Dvojice výzkumníkůvypracovala rozsáhlé př ípravné kvalitativní a kvantitativní studie pro př esné pochopení situací, ve kterých mladé ž eny vyž adují, respektive nevyž adují po svém partnerovi použ ití kondomu. S použ itím kombinace konstruktů vycházejících z modelu důvě ry ve zdraví (Health Belief Model), kognitivní teorie sociálního uč ení (Social Cognitive Learning Theory), teorie zdů vodně ného jednání (Theory of Reasoned Action) a zjiš tě ní z př edchozích studií výzkumníci vytvoř ili preventivní videonahrávku, ve které vystupují dvě mladé HIV pozitivní ž eny a dva mladí HIV negativní muž i. Ve fokusové skupiněpak následný kvalitativní rozbor prokázal silný vliv na mladé ž eny. Úč innost nahrávky je objektem dalš ího zkoumání na náhodném vzorku populace. V San Francisku jižod roku 2006 probíhá zajímavá osvě tová kampaňzamě ř ená př edevš ím na afroamerickou adolescentní mládež(Levine et al. 2008), jedná se o služ bu poskytující informace o sexuálním zdraví i bezplatných mož nostech lékař ské prohlídky dostupnou prostř ednictvím sms zpráv. Služ ba poskytující informace a kontakty, jejížaktivace byla podpoř ena rozsáhlou mediální kampaní, se jmenuje SEXINFO a je k dispozici po odeslání textové zprávy „SEXINFO“ na pě timístné telefonní č íslo z jakéhokoliv mobilního telefonu. Anonymní př ístup k informacím o pohlavním ž ivotěa zdraví, pohodlněz mobilního telefonu za cenu normální sms zprávy, to jsou hlavní př ednosti služ by SEXINFO. Služ ba je dále doplně na o internetovou stránkou, ježobsahuje podrobné informace o sexuálním zdraví, kontakty, blog a dalš í snadno př ístupné zdroje. Už iteč ný prostř edek pro poskytnutí informací a dovedností v pilotní studii otestoval tým amerických výzkumníkůItové et al. (2008). Jednalo se o interaktivní CD-ROM a cílovou skupinou byly adolescentní ž eny. CD-ROM byl úč astnicemi výzkumu velmi pozitivněpř ijat a kladně ohodnocen, hispánské a afroamerické dívky si jako průvodce programem zvolili č astě ji průvodce stejné etnicity. Absolvování CD-ROM programu se ukázalo jako velmi úč inné, témě řvš echny úč astnice po skonč ení mě ly v úmyslu př i následujícím pohlavním styku použ ít kondom. Jedním z faktorůspojených se zvýš enou rizikovostí sexuálního chování, aťjižz hlediska STD č i nechtě ného tě hotenství, je brzké zahájení pohlavního ž ivota. Z toho důvodu je nutno zahájit prevenci jižna druhém stupni základní š koly. Shegog et al. (2007) vypracovali komplexní inovativní multimediální virtuální svě t pro prevenci HIV/STD, ježse nazývá „It´s your game“ (Je to tvoje hra). Jedná se o kombinaci aktivit ve tř íděs individualizovanými, na míru uš itými poč ítač ovými aktivitami zasazenými do prostř edí „virtuálního svě ta“. Interaktivní media mohou nabídnout dů vě ryhodný, př izpůsobivý a motivující výchovný záž itek, rozhraní hry virtuálního svě ta pak poskytuje dalš í potenciál pro vtáhnutí jednotlivce do dě je. Studie se zabývala zhodnocením vlivu programu na postoje, self-efficacy úč astníků(vnímaná osobní úč innost) týkající se schopnosti odmítnout a parametry použ itelnosti (snadnost použ ití, uvě ř itelnost, srozumitelnost, př ijatelnost a př itaž livost). V souč asnosti probíhá v Texasu experimentální ově ř ení na náhodném vzorku ž áků. 66
Internet je pro souč asné mladé lidi jedním ze základních zdrojůzískávání informací, platí to i o informacích o sexualitě . Keller et al. (2004) se v př ehledové studii zabývali zhodnocením kvality a použ itelnosti online informací o zdravotních tématech. Z výsledkůvyplývá, ž e na vě tš iněstránek chybí praktické tipy jak s partnerem vyjednávat bezpeč ný sex, cožje z hlediska použ ití metod bezpeč ného sexu zásadní, dalš ím doporuč ením pro tvůrce STD stránek pro adolescenty pak je zlepš ení vlastností interaktivního designu. Př i prevenci š íř ení HIV infekce a propagaci bezpeč ného sexu hrají neopomenutelnou úlohu veř ejné sdě lovací prostř edky. Zdravotnické instituce jednotlivých zemí sestavující specifické preventivní programy a jejich prostř ednictvím oslovují rizikovou i obecnou populaci, př ič emžforma i obsah sdě lení se mezi jednotlivými státy liš í. Podívejme se nyní na poselství ně kterých preventivních kampaní ve vybraných zemích Evropy. AIDS Public Education in Europe Newspaper10 v roce 1998 vě novali celé jedno č íslo právěkampaním v souvislosti s HIV/AIDS, souč ástí byla jak propagace bezpeč ného sexu (použ ívání kondomů ), destigmatizace HIV pozitivních osob, tak i podpora HIV testování. Holandská preventivní kampaňsi kladla za cíl, aby se použ ívání kondomůstalo souč ástí bě ž né společ enské normy (mezi slogany na plakátech a pohlednicích patř í: „Buďbudu mít bezpeč ný sex nebo ž ádný sex“, „Tvů j kondom nebo můj“ apod.), př ič emžjsou stejnou mě rou oslovovány populace homosexuální i heterosexuální. Švédská kampaňadresovala problematiku spojení mezi pož itím alkoholu a následným rizikovým sexuálním chováním. Motto jejich kampanězní: „Jsi dost stř ízlivá/ý, aby ses miloval/a bezpeč ně ?“. Španě lská kampaňna Kanárských ostrovech mě la oslovit návš tě vníky př ijíž dě jící na místní karneval, s takovými př ílež itostmi se totižv praxi obvykle pojí i zvýš ená sexuální aktivita zejména s náhodnými partnery. Barevné plakáty tak propagovaly cíl: „Dostat se do karnevalové nálady bezpeč ně “. Francouzská kampaňse zamě ř ila na mladš í publikum a pro prezentaci svého sdě lení použ ila jazyk a grafickou podobu „ulice“, ježje souč asné mládež i vlastní. Potencionální už itek znalosti své HIV pozitivity (mož nost zač ít vč as s léč bou a minimalizace rizika dalš ích nákaz) a tudíži dů lež itost testování HIV protilátek vyzdvihovala britská mediální kampaň . Belgická kampaňse soustř eďovala na muž e mající sex s muž i a použ ití kondomu př i análním sexu. Zdů razň ovala př itom fakt, ž e i dlouhodobé partnerství můž e být pro oba zúč astně né bez použ ití kondomu bezpeč né pouze v př ípadě ,ž e jsou partneř i otestováni jako séronegativní a souč asnějsou k soběv otázkách sexu naprosto otevř ení a tedy př ed sebou nezamlč í př ípadná sexuální dobrodruž ství mimo tento svazek. Slogan kampaněpak zní: „Cokoliv si volíš . Zvol si svoji bezpeč nost.“ Odkrytí společ enských tabu bylo ústř edním tématem rakouské televizní kampaně . Krátké š oty o HIV pozitivních lidech si kladly za cíl destigmatizovat HIV pozitivní jedince a souč asněpropagovat bezpeč ně jš í sex. Obdobnězamě ř ená kampaňprobě hla i ve Francii, televizní spoty o ž ivotěs HIV se 10
Noviny Veř ejného vzdě lávání o AIDS v Evropě
67
pokusily př iblíž it problematiku HIV/AIDS blíž e veř ejné pozornosti. (otázka na závě r kaž dého spotu zně la: „Vě da se vyvíjí. Co postoje?“).
6.4. Ideální preventivní strategie Jak by mě l v ideálním př ípaděvypadat preventivní program proti š íř ení HIV infekce, pohlavně př enosných chorob obecně , př ípadněpozitivněř eč eno za bezpeč ně jš í sexuální praktiky? Z výzkumů jasněvyplývá, ž e úč inný preventivní program musí mít komplexní povahu a pů sobit na jedince, jeho rodinu, vrstevnickou skupinu, š irš í komunitu i celou společ nost. Program by mě l sestávat ze slož ky znalostní (tedy informovat o cestách př enosu a způsobech, jimižse HIV př ípadnějiná choroba př enést naopak nemů ž e, způsobech a mož nostech š iroké palety ochranných prostř edků, vč etnězpů sobůsníž ení rizika, informacích o HIV a ž ivotěHIV pozitivních osob), motivač ní (pomocí vhodnězvolených – pozitivnězamě ř ených, tj. př eváž něnehrozivých – prostř edkůzafungovat jako incentiva) a zejména poskytovat behaviorální klíč e (jedinci by mě li získat praktické dovednosti, tj. nástroje, jak teoreticky nabyté znalosti uplatnit v praxi, např . v podobě nácviku otevř ené komunikace o sexuálních tématech, bezpeč ném sexu, vyjednávání s partnerem, akvizice kondomu, správné použ ití kondomu, použ ití lubrikač ního gelu a dalš í). Př i prevenci je př itom důlež ité využ ít vš ech dostupných informač ních kanálů , kroměpůsobení š koly (u mladš ích vě kových kategorií) a masových sdě lovacích prostř edkůje mož né vhodnou intervenci zař adit i do ne př ílišobvyklých rámců– např . př i pravidelných preventivních prohlídkách u lékař e, prostř ednictvím peer š kolitelů, na Internetu, s pomocí mobilního telefonu, s využ itím nejmoderně jš ích technologií. Čím mnohotvárně jš í a víceúrovňové budou intervenč ní snahy, tím vě tš í š ance na dlouhodobou změ nu. Př i koncipování preventivních programůby mě la být brána v úvahu pohlavní, vě ková, společ ensko-kulturní, etnická, místní i jiná diverzita populace, s cílem oslovit její jednotlivé př ísluš níky způsobem, který jim je blízký. Studie dále naznač ují, ž e kvalitní preventivní programy ve forměpř ednáš ek č iš kolení obecněmohou vykazovat úč innost, ač koliv o tom sami jejich úč astníci mají pochyby, jedním z důlež itých faktorůje, aby byly poutavé a informač něbohaté. Z hlediska psychologického se zdá potenciálněplodné zamě ř it preventivní snahy ve smě ru posílení asociace mezi pojmem (respektive mentální reprezentací spojenou s pojmem) bezpeč ný sex a dimenzí rozkoš e (potě š ení, potence, pož itek.). Zdá se totiž ,ž e nezř ídka v myslích lidí vyvstávají tyto dva pojmy spíš e jako antonyma. Praktiky bezpeč ného sexu (zejména použ ití kondomu) je pak podle ně kterých autorůasociováno s jakousi odosobně lou, citůzbavenou, „sobeckou ochranou zdraví“, což následněztě ž uje, ne-li znemož ň uje, jedincům prosazení bezpeč ně jš ích strategií v kontextu (i jen potenciálně ) váž ně jš ího, dlouhodobého, emoč něobsazeného vztahu. Tato př edstava se pravdě podobně váž e k romantické př edstavěneposkvrně nosti vztahu, která se nám můž e jevit jako morálně , eticky nebo jakkoliv jinak korektní, ž ivotní realita vš ak této př edstavěmnohdy neodpovídá. Je proto dů lež ité
68
př i preventivních intervencích neopomenout adresovat i tyto citlivé oblasti psychologického rozmě ru jednotlivce. Významnou komponentu př edstavuje praktická č ást preventivní intervence, tj. poskytnutí úč inných vzorcůchování pro maximální mož nou paletu situací. Zejména s př ihlédnutím k tomu, ž e př ípravné chování (efektivní komunikace o sexuálních otázkách, obstarání si kondomu apod.) má prokazatelněpozitivní zprostř edkující vliv na faktické uplatně ní praktik bezpeč ného sexu, cožje v koneč ném důsledku cílem vš ech preventivních snah.
69
VÝZKUMNÁ ČÁST 7. Cíle výzkumu Cílem výzkumné č ásti této disertač ní práce je př edstavit výsledky z dotazníkového š etř ení provedeného na vybraných praž ských stř edních š kolách. Rozsáhlý dotazník mapuje tř i významné aspekty, ježse vztahují k mož né nákaze HIV/AIDS, a to vě domostní slož ku, vč etnězdroje informací o sexu a HIV/AIDS, emocionální slož ku, názory, př edstavy a postoje, a nakonec reálné chování rizikové z hlediska HIV/AIDS, a to jak př ímo (poč ty sexuálních partnerů , použ ívání kondomu), tak i nepř ímo (kouř ení, už ívání alkoholu a jiných drog, zkuš enost se zneuž itím, obtě ž ováním apod.). Ve výzkumné č ásti této práce podáváme podrobnou zprávu o vš ech výsledcích dotazníkového š etř ení praž ské mládež e, a to tak, jak se ukázaly ve výzkumu, vč etněrozdě lení odpově dí podle pohlaví a podle typu š koly (studenti gymnázií, stř edních odborných š kol a stř edních odborných uč iliš ť ). Druhým, neménědůlež itým cílem této práce je uvedená data statisticky zpracovat a zhodnotit rozdíl mezi muž i a ž enami a mezi tř emi rů znými typy š kol s cílem odhalit, vykazuje-li sexuální chování tě chto skupin praž ské mládež e z hlediska rizikovosti urč ité charakteristické rysy, je-li mezi nimi statisticky významný rozdíl, jaký a co tento rozdíl znamená (interpretace viz diskuse a závě r). Výsledky statistické analýzy uvádíme v závě ru kaž dého oddílu pojednávajícího o jednotlivých otázkách. Př i statistické analýze jsme v př ípaděkvantitativních znakůpouž ili T-test, pro kvalitativní znaky jsme použ ili chi-kvadrát test (u č tyř polních tabulek byla pro vě tš í př esnost hodnota p upravena Yatesovou korekcí).
8. Charakteristika souboru V této disertač ní práci př edkládáme data získaná př i dotazníkovém š etř ení vzorku studentůa studentek praž ských gymnázií, stř edních odborných š kol a stř edních odborných uč iliš ť . Sbě r dat provedla autorka v listopadu a prosinci 2007 v Praze. Výbě rový soubor tvoř í celkem 1000 studentůa studentek vybraných pomocí kvótní metody, sledovány byly tyto parametry: pohlaví, roč ník š koly a typ š koly. Vzorek je vyváž ený z hlediska pohlaví (50% muž i, 50% ž eny), z hlediska typu š koly byl pro výbě r stanoven pomě r 1:2:1 (gymnázia, stř ední odborné š koly, stř ední odborná uč iliš tě– tř íleté obory bez maturity), do výzkumu byli vybráni studenti tř etích a č tvrtých roč níků(u gymnázií a stř edních odborných š kol v pomě ru 50:50, na stř edních odborných uč iliš tích byli vybráni ž áci posledních roč níkůtř íletých uč ebních oborůbez maturity).
70
Výzkum byl proveden celkem na 13 š kolách nacházejících se na území hlavního mě sta Prahy. Dvanáct š kol, ježbyly do výzkumu zař azeny, je státních, jedna je akciovou společ ností, ovš em studenti oboru stř ední š koly/uč iliš těza výuku neplatí (jsou zpoplatně ny obory vyš š í odborné š koly, ovš em ty nebyly do výzkumu zař azeny). Školy pro studenty bezplatné byly vybrány z důvodu eliminace mož ných intervenujících promě nných způsobených rozdílem mezi studenty státních a soukromých š kol. V první fázi výzkumu byla ze seznamu vš ech š kol dostupného na Internetových stránkách Ministerstva š kolství ČR (www.msmt.cz) vybrána gymnázia, stř ední odborné š koly a stř ední odborná uč iliš těna území Prahy, ježodpovídala kritériu státní š koly (resp. studenti neplatí), dále byly z výbě ru vylouč eny š koly pro hendikepované studenty (pro nedoslýchavé a neslyš ící, studenty s poruchou zraku, tě lesněpostiž ené studenty apod.), a dalš í š koly speciálního zamě ř ení (š koly církevní, š koly dvojjazyč né) a to pro mož né než ádoucí intervenující promě nné. Následněbyli e-mailem (ze zvláš tní adresy pro tuto př ílež itost vytvoř ené (
[email protected], s vizitkou Mgr. Pavla Moravcová) osloveni ř editelé vybraných 32 š kol. Jedna š kola provedení výzkumu odmítla, 15 š kol na výzvu nereagovalo a 16 š kol na výzvu odpově dě lo vstř ícně , cožsamo o sobělze považ ovat za úspě ch. Sbě r dat byl následněproveden na 13 š kolách, z toho na tř ech gymnáziích, jedné stř ední zdravotnické š kole, jedné obchodní akademii, jedné stř ední pedagogické š kole, dvou stř edních prů myslových š kolách (z toho jedna dopravní), jedné stř ední prů myslové š kole a stř edním odborném uč iliš ti dopravním, jedné stř ední odborné š kole a stř edním odborném uč iliš ti auto-opravárenském, jednom stř edním odborném uč iliš ti elektrotechniky a strojírenství, jednom stř edním odborném uč iliš ti služ eb a jednom stř edním odborném uč iliš ti technickohospodář ském a to př i zachování charakteristik kvótního výbě ru. V následujícím textu uvádíme ně které podrobně jš í demografické charakteristiky souboru, jako je vě k respondentů , velikost místa bydliš tě , nejvyš š í dosaž ené vzdě lání rodič ů(matek a otcůzvláš ť ), zda se rodič e rozvedli a koneč nějaký je postoj respondentůk nábož enství. V tabulce 2 uvádíme vě kové rozlož ení ž en a muž ůnaš eho souboru. Prů mě rný vě k ž en v doběsbě ru dat byl 18,08 let (SD = 0,97), prů mě rný vě k muž ův době sbě ru dat byl 18,20 let (SD = 0,86). Nejč astě jš í hodnotou je shodněu muž ůi ž en vě k 18 let. V tabulce 3 uvádíme vě kové rozlož ení respondentůpodle typu š koly. Prů mě rný vě k uč ňůbyl v doběsbě ru dat 18,07 let (SD = 1,21), prů mě rný vě k studentůstř edních odborných š kol byl 18,16 let (SD = 0,83), průmě rný vě k gymnazistůbyl 18,16 let (SD = 0,71), uč ni vykazovali nejvě tš í variabilitu, co se týč e vě ku, naopak skupina gymnazistůbyla z tohoto hlediska nejvíce kompaktní. I v tomto př ípaděvidíme, ž e u studentůvš ech tř í typůš kol byla nejč astě jš í hodnotou vě k 18 let.
71
Tab.2: Vě k respondentů. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Věk Pohlaví ž ena
Frequency Valid
158
31,6
31,6
31,6
18 19 20
241
48,2
48,2
79,8
72 19 5
14,4 3,8 1
14,4 3,8 1
94,2 98 99
3
0,6
0,6
99,6
23 25
1 1 500
0,2 0,2 100
0,2 0,2 100
99,8 100
17
99 230 150
19,8 46 30
19,8 46 30
19,8 65,8 95,8
Total Valid
Cumulative Percent
17
21 22
muž
Valid Percent
Percent
18 19 20 21 22
15
3
3
98,8
4 1 1
0,8 0,2 0,2
0,8 0,2 0,2
99,6 99,8 100
500
100
100
23 Total
Tab.3: Vě k respondentů. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Vě k Obor uč ební obor Valid bez maturity
Frequency 17 18 19 20 21 22 23 25 Total
Perc ent
Valid Percent
Cumulative Percent
85 107 37 9 5 4
34 42,8 14,8 3,6 2 1,6
34 42,8 14,8 3,6 2 1,6
34 76,8 91,6 95,2 97,2 98,8
2 1 250
0,8 0,4 100
0,8 0,4 100
99,6 100
Obor s tř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
Frequency Valid
17
Valid Percent
Cumulative Perc ent
105 238 132 21 4 500
21 47,6 26,4 4,2 0,8 100
21 47,6 26,4 4,2 0,8 100
21 68,6 95 99,2 100
18 19
42 129 75
16,8 51,6 30
16,8 51,6 30
16,8 68,4 98,4
20 Total
4 250
1,6 100
1,6 100
100
18 19 20 21 Total Valid
Percent
17
Dále jsme se zamě ř ili na bydliš těrespondentů . Výzkum byl proveden na praž ských neinternátních š kolách, ovš em to neznamená, ž e vš ichni respondenti v hlavním mě stěskuteč něbydlí. Zajímalo nás proto, zda respondenti bydlí v Praze, na menš ím mě stěnebo na vesnici. V tabulce 4 je uvedeno bydliš těž en a muž ůnaš eho souboru. Tab.4: Bydliš těrespondentů. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Bydliš tě Pohlaví ž ena
Frequency Valid
Praha menší mě sto vesnice Total
muž
Valid
Praha menší mě sto vesnice Total
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
365 70
73,0 14,0
73,0 14,0
73,0 87,0
65 500
13,0 100
13,0 100
100
382 65
76,4 13,0
76,4 13,0
76,4 89,4
53 500
10,6 100
10,6 100
100
V Praze bydlí necelé tř ič tvrtiny ž en (73,0%) a více nežtř ič tvrtiny muž ů(76,4), na menš ím mě stě14,0% ž en a 13,0% muž ů, na vesnici pak 13,0% ž en a 10,6% muž ů. V tabulce 5 je uvedeno rozlož ení místa bydliš těrespondentůpodle typu š koly.
72
Tab.5: Bydliš těrespondentů. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Bydliště Obor
Frequency
uč ební obor bez maturity
Valid
stř ední odborná škola s maturitou
Valid
gymnázium
Valid
Praha
Valid Percent
Percent
Cumulative Percent
menš í měs to
164 49
65,6 19,6
65,6 19,6
65,6 85,2
vesnice Total
37 250
14,8 100
14,8 100
100
Praha
371
74,2
74,2
74,2
menš í měs to vesnice Total
68 61 500
13,6 12,2 100
13,6 12,2 100
87,8 100
Praha
212
84,8
84,8
84,8
menš í měs to
18 20 250
7,2 8,0 100
7,2 8,0 100
92 100
vesnice Total
Podíváme-li se na rozlož ení bydliš těrespondentůpodle typu š koly, vidíme zajímavé rozdíly, 65,6% uč ňů , 74,2% studentůstř edních odborných š kol a celých 84,8% gymnazistůbydlí v Praze, na menš ím mě stěbydlí 19,6% uč ňů , 13,6% studentůstř edních odborných š kol a 7,2% gymnazistů , zatímco na vesnici bydlí celkem 14,8% uč ň ů, 12,2% studentůstř edních odborných š kol a 8,0% gymnazistů . Následnějsme se zamě ř ili na nejvyš š í dosaž ené vzdě lání rodič ůrespondentů , a to zvláš ť vzdě lání matek a otců. V tabulce 6 uvádíme nejvyš š í dosaž ené vzdě lání matek respondentů– ž en a muž ůsouboru. Tab.6: Vzdělání matky. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Vzdělání matky Pohlaví ž ena
Frequency Valid
základní vyuč ena stř ední s maturitou vys ok oškolsk é Total
Missing
0
Total muž
Valid
Valid Percent
Cumulative Percent
24 134
4,8 26,8
4,8 26,9
4,8 31,7
233
46,6
46,7
78,4
108 499 1 500
21,6 99,8 0,2 100
21,6 100
100
základní
11
2,2
2,2
2,2
vyuč ena
71 266
14,2 53,2
14,3 53,4
16,5 69,9
150 498 2 500
30 99,6 0,4 100
30,1 100
100
stř ední s maturitou vys ok oškolsk é Total Missing Total
Percent
0
Nejvyš š í dosaž ené vzdě lání matky je u 31,7% ž en a 16,5% muž ůzákladní vzdě lání nebo vyuč ení, nejvě tš íč ást ž en (46,7%) i muž ů(53,4%) má matku se stř edoš kolským vzdě láním, matku vysokoš kolsky vzdě lanou má 21,6% ž en a 30,1% muž ůsouboru. Rozdíl v nejvyš š ím dokonč eném vzdě lání matky mezi ž enami a muž i souboru je statisticky významný a př ekvapivý. V tabulce 7 je uvedeno nejvyš š í dosaž ené vzdě lání matek respondentůpodle typu š koly.
73
Tab.7: Vzdělání matky. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Vzdělání matky Obor učební obor bez maturity
Frequency Valid
základní vyučena st ř ední s maturitou vysokoš kolské Total
Missing
0
Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
základní vyučena st ř ední s maturitou vysokoš kolské Total
Missing Total gymnázium
Valid
0
vysokoš kolské Total
Valid Percent
Cumulative Percent
17
6,8
6,9
6,9
90 115
36 46
36,3 46,4
43,1 89,5
26 248 2
10,4 99,2 0,8
10,5 100
100
250
100
16
3,2
3,2
3,2
102
20,4
20,4
23,6
272 109 499
54,4 21,8 99,8
54,5 21,8 100
78,2 100
1 500
0,2 100
2
0,8
0,8
0,8
13 112 123 250
5,2 44,8 49,2 100
5,2 44,8 49,2 100
6 50,8 100
základní vyučena st ř ední s maturitou
Percent
Mezi studenty jednotlivých typůš kol se podle př edpokladůukázal významný rozdíl mezi nejvyš š ím dosaž eným vzdě láním rodič ů, základní vzdě lání nebo vyuč ení matky uvedlo celkem 43,1% uč ň ů, 23,6% studentů stř edních odborných š kol a pouze 6,0% gymnazistů , naopak matku vysokoš kolsky vzdě lanou uvedlo pouze 10,5% uč ňů , 21,8% studentůstř edních odborných š kol a celých 49,2% gymnazistů. Zeptali jsme se samozř ejmětaké na nejvyš š í dosaž ené vzdě lání otce. V tabulce 8 uvádíme nejvyš š í dosaž ené vzdě lání otce zvláš ťpro ž eny a muž e souboru. Tab.8: Vzdě lání otce. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Vzdělání otce Pohlaví ž ena
Frequency Valid
základní vyuč en stř ední s maturitou vys ok oškolsk é Total
Missing
0
Total muž
Valid
vys ok oškolsk é Total Missing Total
0
Valid Percent
Cumulative Percent
5 185
1 37
1 37,7
1 38,7
169 132
33,8 26,4
34,4 26,9
73,1 100
491 9 500
98,2 1,8 100
100
základní vyuč en stř ední s maturitou
Percent
4
0,8
0,8
0,8
129 177 178
25,8 35,4 35,6
26,4 36,3 36,5
27,3 63,5 100
488 12 500
97,6 2,4 100
100
Základní vzdě lání nebo vyuč ení mají otcové 38,7% ž en a 27,3% muž ůsouboru, 34,4% ž en a 36,3% muž ůuvedlo, ž e jejich otcové mají stř ední vzdě lání s maturitou, zbylých 26,9% ž en a 36,5% muž ůuvádí, ž e jejich otcové dosáhli vysokoš kolského vzdě lání. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje i v tomto př ípaděstatisticky významný a př ekvapivý, vysvě tlení tohoto rozdílu můž e být ně kolik: respondenti-muž i obecněnadhodnocují nejvyš š í dosaž ené vzdě lání rodič ů , nebo respondentky-ž eny mají př esně jš í informace o nejvyš š ím dosaž eném vzdělání rodič ů(př ípadněje podhodnocují). Jeví se 74
jako nanejvýšnepravdě podobné, ž e by př íč inou rozdílu byl fakt, ž e do rodin s niž š ím stupně m vzdě lání se rodí spíš ež eny (vzhledem k tomu, ž e rozdě lení pohlaví v populaci je zhruba 50:50 a to by v naš í společ nosti mě lo platit např íčspoleč enskými vrstvami). V tabulce 9 je uvedeno nejvyš š í dosaž ené vzdě lání otcůrespondentůpodle typu š koly. Tab.9: Vzdě lání otce. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Vzdě lání otce Obor učební obor bez maturity
Frequency Valid
základní vyučen st ř ední s maturitou vysoko š kolské Total
Missing
0
Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
základní vyučen st ř ední s maturitou vysoko š kolské Total
Missing Total gymnázium
Valid
0 vyučen st ř ední s maturitou vysoko š kolské Total
Missing Total
0
Valid Percent
Percent
Cumulative Percent
5
2
2,1
2,1
126
50,4
52,5
54,6
83 26 240
33,2 10,4 96
34,6 10,8 100
89,2 100
10 250
4 100
4
0,8
0,8
0,8
170 194 123
34 38,8 24,6
34,6 39,5 25,1
35,4 74,9 100
491 9 500
98,2 1,8 100
100
18 69 161
7,2 27,6 64,4
7,3 27,8 64,9
248 2 250
99,2 0,8 100
100
7,3 35,1 100
Se základním vzdě láním nebo vyuč eni jsou otcové 54,6% uč ň ů, 35,4% studentůstř edních odborných š kol a 7,3% gymnazistů , stř ední vzdě lání s maturitou dosáhli otcové 34,6% uč ň ů, 39,5% studentůstř edních odborných š kol a 27,8% gymnazistů , vysokoš kolsky vzdě laní jsou otcové 10,8% uč ň ů, 25,1% studentůstř edních odborných š kol a 64,9% gymnazistů . Rozdíl mezi stupně m nejvyš š ího dosaž eného vzdě lání otcůstudentůjednotlivých typůš kol odpovídá obecné př edstavě . Dále jsme se respondentůzeptali, zda se jejich rodič e rozvedli. Zámě rnějsme se neptali na to, zda ž ijí pouze s jedním rodič em, zda se jejich rodič e znovu sezdali, zda ž ijí s novým druhem, př ípadně zda se jejich rodič e nikdy nesezdali. Variant na toto téma v dneš ní existuje nespoč et, a vzhledem k tomu, ž e koncept rodiny je v souč asné doběvelmi flexibilní, je v podstatěnemož né vyč erpat vš echny mož né varianty. Př edpokládáme vš ak, ž e zkuš enost rozvodu rodič ůje jedním z významných faktorů , ježv populaci stojí za to sledovat. V tabulce 10 uvádíme odpově ďna otázku, zda se rozvedli rodič e respondentů, zvláš ťpro ž eny a muž e souboru. Celkem 34,5% ž en a 29,0% muž ůuvedlo, ž e se jejich rodič e rozvedli. V tabulce 11 je odpově ďrespondentůpodle typu š koly.
75
Tab.10: Rozvod rodič ů. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Rodi č e jsou rozvedeni Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
Valid
Cumulative Percent
Valid Percent
ano
170
34,0
34,5
34,5
ne Total
323 493
64,6 98,6
65,5 100
100
7 500
1,4 100
100
142 348 490
28,4 69,6 98,0
29,0 71,0 100
10 500
2,0 100
Missing Total muž
Percent
0 ano ne Total
Missing
0
Total
29,0 100
Tab.11: Rozvod rodič ů. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Rodi č e jsou rozvedeni Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
ano
Valid
40,2 59,8
244 6 250
97,6 2,4 100
100
ano
156
31,2
31,6
31,6
ne
337 493
67,4 98,6
68,4 100
100
7 500
1,4 100
58 188
23,2 75,2
23,6 76,4
23,6 100
246 4 250
98,4 1,6 100
100
0
Missing
0
Total Valid
Cumulative Percent
39,2 58,4
Total
gymnázium
Valid Percent
98 146
ne Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
Percent
ano ne Total
Missing Total
0
40,2 100
Př i pohledu na odpově di respondentůpodle typu š koly vidíme zajímavé rozdíly, rozvod rodič ů zaž ilo 40,2% uč ňů , 31,6% studentůstř edních odborných š kol a 23,6% gymnazistů. Z naš ich výsledků bychom mohli uč init závě r, ž e rozvodovost zdá se urč itým způ sobem souvisí s dosaž eným stupně m vzdě lání jednotlivců , a v př eneseném smyslu snad i se společ enskokulturní úrovni. Na závě r údajůpro statistické zpracování dat jsme se respondentůzeptali na jejich vztah k nábož enství. V tabulce 12 uvádíme odpově ďž en a muž ůsouboru. Tab.12: Vztah k nábož enství. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Nábož enství Pohlaví žena
Frequency Valid
ř ímskokatolické vyznání jiné vyznání vě ř í v Boha, ale nehlásí se k žádné církvi nevěř ící Total
Missing
0
Total muž
Valid
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
24 19
4,8 3,8
4,8 3,8
4,8 8,7
86 368 497 3
17,2 73,6 99,4 0,6
17,3 74 100
26 100
500
100
ř ímskokatolické vyznání
29
5,8
5,9
5,9
jiné vyznání vě ř í v Boha, ale nehlásí se k žádné církvi nevěř ící Total
36
7,2
7,3
13,2
81 346 492 8
16,2 69,2 98,4 1,6
16,5 70,3 100
29,7 100
500
100
Missing
0
Total
76
Nejvě tš íč ást respondentů(74,0% ž en a 70,3% muž ů) se považ uje za nevě ř ící, dalš ích 17,3% ž en a 16,5% muž ůvě ř í v Boha, ale nehlásí se k ž ádné církvi, k ř ímskokatolickému vyznání se hlásí 4,8% ž en a 5,9% muž ů , jiné vyznání má 3,8% ž en a 7,3% muž ů. Výsledek není př ekvapující, v České republice je tradič něpř eváž ná vě tš ina populace laická. V tabulce 13 je uvedeno rozlož ení odpově dí respondentůpodle typu š koly. Tab.13: Vztah k nábož enství. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Náboženství Obor učební obor Valid bez maturity
Frequency ř ímskokatolické vyznání jiné vyznání věř í v Boha, ale nehlásí se k ž ádné církvi nevěř ící Total
Missing
0
Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
ř ímskokatolické vyznání jiné vyznání věř í v Boha, ale nehlásí se k ž ádné církvi nevěř ící Total
Missing Total gymnázium
Valid
0 ř ímskokatolické vyznání jiné vyznání věř í v Boha, ale nehlásí se k ž ádné církvi nevěř ící Total
Missing Total
0
Perc ent
Valid Percent
6 7
2,4 2,8
2,4 2,8
Cumulative Percent 2,4 5,3
46
18,4
18,7
24
187 246 4 250
74,8 98,4 1,6 100
76 100
100
26
5,2
5,3
5,3
29 81 359
5,8 16,2 71,8
5,9 16,4 72,5
11,1 27,5 100
495 5 500
99 1 100
100
21
8,4
8,5
8,5
19 40 168 248
7,6 16 67,2 99,2
7,7 16,1 67,7 100
16,1 32,3 100
2 250
0,8 100
Př i pohledu na rozlož ení odpově dí na otázku o vztahu k nábož enství respondentůpodle typu š koly vidíme, ž e se za nevě ř ící označ ilo 76,0% uč ň ů, 72,5% studentůstř edních odborných š kol a 67,7% gymnazistů , dalš ích 18,7% uč ň ů, 16,4% studentů stř edních odborných š kol a 16,1% gymnazistůvě ř í v Boha, ale nehlásí se k ž ádné církvi, dále 2,4% uč ň ů, 5,3% studentůstř edních odborných š kol a 8,5% gymnazistůse hlásí k ř ímskokatolickému vyznání a zbylých 2,8% uč ňů , 5,9% studentůstř edních odborných š kol a 7,7% gymnazistůse hlásí k jinému vyznání. O ně co vě tš í zastoupení vě ř ících osob mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty by snad bylo mož no př ipsat urč itému tradič nímu př íklonu urč ité č ásti č eských intelektuálůk víř e jakož to pozůstatku urč itého tichého odboje proti vládnoucí straněv dobách komunistického rež imu. V zemích s tradič ně silným vlivem katolické církve (Itálie, Španě lsko) totižpozorujeme efekt zcela opač ný, č ím vyš š í stupeňvzdě lání a společ enský status, tím uvolně ně jš í vztah k nábož enství. Nejpevně jš í vztah k nábož enství a církvi je pak právěmezi osobami z niž š ích společ enských vrstev a s niž š ím vzdě láním.
77
9. Metodika výzkumu K výzkumu byl použ it anonymní dotazník s jednotnou formou pro muž eaž eny. Dotazník (viz př íloha) je rozsáhlý, obsahuje př ibliž ně100 polož ek a mapuje celé spektrum názorů , postojů, znalostí a vzorcůchování, ježsouvisí s problematikou HIV/AIDS. V úvodu je polož ena otázka, zda se respondenti cítí nákazou HIV/AIDS ohrož eni, následují otázky zamě ř ující se na znalosti cest př enosu HIV a sexuálního chování z hlediska př enosu HIV bezpeč ného. Dalš íř ada otázek se soustř eďuje na znalost správného použ ití kondomu, funkci a použ ití lubrikač ního gelu a rizikovosti orálního sexu. Pozornost je vě nována emocionální odezvěspojené s př edstavou akvizice HIV, vnímanému osobnímu riziku nákazy a úrovni self-efficacy př i použ ití kondomu. Následují otázky zamě ř ené na postoje respondentů , vrstevnické normy, emoce spojené s př edstavou pohlavního styku a také vlivem pohlavního styku na emoč ní naladě ní respondentů , dále použ ívání kondomu (názory, postoje, př edstavy). Poté se př edstaví skupina otázek zamě ř ující se na stereotypy váž ící se k mož nosti nákazy pohlavněpř enosnou chorobou, ochrannou zdraví, použ ití kondomu a nakonec stereotypy a postoje váž ící se k HIV pozitivním osobám. Dotazník pokrač uje skupinou otázek zamě ř ených na reálné sexuální chování respondentů, zda jižmě li pohlavní styk (př ič emžrespondenti, kteř í ješ těnemě li pohlavní styk pak př eskoč í rovnou na otázky zamě ř ené na postoje), kdy a s kým, zda př i ně m použ ili kondom, celkový poč et sexuálních partnerů , celož ivotněi za posledních 12 mě síců , zkuš enost s pohlavním stykem s př ílež itostným partnerem, a typy sexuálního chování se stálým a př ílež itostným partnerem v období posledních 12 mě sícůa př ípadné použ ívání kondomu. Pro respondenty-muž e pak následují otázky zamě ř ené na homosexuální zkuš enosti. Respondenti obou pohlaví jsou pak dotázáni na zkuš enost s komerč ním sexem (v roli sexuálního pracovníka/pracovnice nebo zákazníka), zkuš eností s pohlavním stykem vynuceným násilím nebo hrozbami (v roli agresora č i obě ti), př esném č asování nasazení kondomu př i pohlavním styku, zkuš eností s jeho prasknutím nebo sklouznutím a nakonec otázka na pohlavně př enosnou chorobu v historii. Následují otázky pro vš echny respondenty, zamě ř ené na jejich postoj k pohlavním styků m př ed manž elstvím, na prostituci, pornografii, skupinový sex, nevě ru a náhodné pohlavní styky. Dále postoje respondentůk HIV pozitivním osobám v rů zných profesních rolích a př ípadný vliv existence HIV na sexuální chování respondentů. Respondenti jsou dotázáni na př ípadnou zkuš enost s pohlavním zneuž itím, zkuš enost s pornografickým materiálem a aktuální frekvencí jeho sledování. Následují otázky zamě ř ující se na jiné rizikové formy chování: kouř ení cigaret, pití alkoholu, kouř ení marihuany a injekč ní už ívání drog a na frekvenci výskytu situací, resp. sexuálních situací pod vlivem alkoholu, marihuany a injekč něuž ívaných drog, jichžrespondenti následnělitovali, a to bě hem posledních 12 mě síců.
78
Dotazník pokrač uje otázkami na zdroj informací o sexualitěa HIV/AIDS, a jak respondenti hodnotí úroveňsvých vlastních znalostí, zda respondenti ně kdy absolvovali test na HIV protilátky a zda mě li ve š kole sexuální výchovu. Podrobně jš í otázky jsou zamě ř eny na jednotlivá témata probíraných v hodinách sexuální výchovy. Poslední dvěotázky dotazníku se týkají osobní zkuš enosti respondentůs HIV pozitivní osobou a odhadu respondentů, kolik je v souč asnosti v České republice registrovaných HIV pozitivních osob. Na závě r ně kolik otázek zjiš ť ujících základní údaje pro statistické zpracování dat (viz popis souboru). Data byla sebrána autorkou u studentůvybraných stř edních š kol, kteř í splňovali podmínky stanovených kvót pro výbě r. Autorka se ve tř ídách př edstavila, vysvě tlila úč el a cíl výzkumu a vyž ádala si od studentůjejich souhlas s úč astí na anonymním výzkumu. Následněautorka př edlož ila respondentů m dotazník a vysvě tlila postup př i jeho vyplňování. Autorka byla osobněpř ítomna po celou dobu vyplň ování dotazníkůa odpovídala na př ípadné dotazy, vysvě tlovala nejasnosti a v př ípadě potř eby tiš ila nadmě rný hluk/diskuzi a povzbuzovala respondenty k vyplňování. Časový limit pro vyplně ní dotazníku byl jedna vyuč ovací hodina (tj. 45 minut), př ič emžna gymnáziích studenti bě ž ně skoč ili dř íve a byla př ílež itost i pro krátkou debatu nad spornými otázkami, ně kteř í respondenti z odborných uč iliš ťnaopak mě li s vyplň ováním problém, zejména pro pomalé č tení a nesnadné chápání otázek. Za celou dobu provedení výzkumu úč ast odmítli pouze 2 respondenti a 6 dotazníků bylo vylouč eno pro nedostatek informací a koherence.
79
10. Výsledky V kapitole 10 př edkládáme výsledky provedeného dotazníkového š etř ení. Posloupnost př edkládaných výsledkův hrubých rysech kopíruje strukturu dotazníku a polož ky jsou dále rozdě leny do následujících nadř azených logických celků: 10.1. Pocit ohrož ení HIV/AIDS, 10.2. Znalosti o cestách př enosu HIV, 10.3. HIV/AIDS bezpeč né sexuální chování, 10.4. Praktické otázky týkající se metod bezpeč ného sexu, 10.5. Pocity spojené s př edstavou nákazy HIV, 10.6. O pohlavněpř enosných chorobách obecně , 10.7. Self-efficacy, 10.8. Pohlavní styk, 10.9. Kondomy, 10.10. Stálý partnerský vztah, 10.11. HIV pozitivní osoby, 10.12. Sexuální chování, 10.13. Postoje a názory, 10.14. Vliv existence HIV na sexuální chování, 10.15. Dalš í aspekty chování a zkuš enosti, 10.16. Zdroje informací, 10.17. HIV infekce. U př eváž né vě tš iny polož ek jsou uvedeny dvětabulky, jedna s rozlož ením odpově dí pro ž eny a muž e souboru, druhá s rozlož ením odpově dí respondentůpodle typu š koly. U tohoto typu tabulky v textu uvádíme bě ž něoznač ení uč ni – studenti stř edních odborných š kol – gymnazisti, ač koliv se jedná o respondenty obou pohlaví a zcela korektní označ ení by proto bylo uč ni/uč nice – studenti/studentky stř edních odborných š kol – gymnazisté/gymnazistky. Jsme si vě domi redukcionismu, jenžbyl zvolen z č istěpraktických důvodů. Tabulky v textu komentujeme, př ič emžtabulky uvádíme i př es znač ný nárok na prostor pro úplnost podávaných informací, souč asněse v textu snaž íme zdů raznit důlež ité hodnoty a rozdíly, jež jsou z tabulek patrné. V textu dále komentujeme, zda jsou rozdíly statisticky významné a v př ípaděž e ano, uvádíme hodnoty statistické analýzy (velikost t, respektive chi-kvadrát a hodnotu pravdě podobnosti „p“). V obecné roviněbychom statistickou významnost hodnotili na 99% hladině pravdě podobnosti, nicméněpro úplnost uvádíme hodnoty i v př ípaděpravdě podobnosti na 95% hladině , v takovém př ípaděpak obvykle v textu statistickou významnost označ ujeme za „mírnou“. Považ ujeme za správné poskytnout hodnoty na obou hladinách pravdě podobnosti, ač koliv se osobně– jak jižzmíně no výš e – pro metodologickou správnost př ikláníme k př ísně jš ímu kritériu. U ně kterých velmi specifických otázek, kde je obsazení kategorií významněredukováno (homosexuální zkuš enost muž ů, zkuš enost s injekč ní aplikací drog apod.) výsledy uvádíme pouze v textu, vzhledem k tomu, ž e tabulky v tomto př ípaděnepř ináš í dostateč né množ ství informací, aby ospravedlnily nárok na prostor. Spolu s procentuálním zastoupením pak uvádíme pro lepš í ilustraci také skuteč ný poč et respondentův jednotlivých kategoriích. Kaž dou otázku nejdř ív struč něuvedeme (její smysl, ke které slož ce výzkumu HIV/AIDS rizikového chování nebo prevence se váž e, na jaký koncept navazuje apod.), následněpř edstavíme zně ní otázky v dotazníku (pro úplnost doporuč ujeme nahlédnout do dotazníku jako celku – viz př íloha) a mož né odpově di, z nichžrespondenti mohli vybírat (výč et mož ných odpově dí jsme 80
z dů vodu úspory prostoru vynechali u otázek zamě ř ených na postoj respondentůk př edmanž elskému sexu, prostituci, pornografii, skupinovému sexu, náhodným pohlavním styk ů m a nevě ř e, tě chto př ípadech pro mož né odpově di viz tabulky). Dále uvádíme tabulku rozlož ení muž ůa ž en, její komentářa tabulku rozlož ení podle typu š koly. Pro dalš í interpretaci a komentářviz diskuse a závě r.
10.1. Pocit ohrož ení HIV/AIDS Jeden z nejobecně jš ích faktorů, který souvisí s reálným sexuálním chováním jedince a př ípadným uplatňováním metod bezpeč ně jš ího sexu, je pocit vlastního ohrož ení. Člově k, který se necítí ohrož en bude jen tě ž ko pociť ovat nutnost ochrany. První otázka dotazníku se proto týká pocitu ohrož ení HIV/AIDS a zní: „Cítíte se HIV/AIDS nákazou ohrož en/a?“ Respondenti mě li mož nost vybrat jednu ze tř í odpově dí: „velmi – trochu – vůbec ne“. V tabulce 14 jsou uvedeny frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily pro ž eny a muž ez naš eho souboru. Tab.14: Cítíte se HIV/AIDS infekcí ohrož en/a? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Cítíte se HIV/AIDS infekcí ohrož en/a? Pohlaví ž ena
Frequency Valid
velmi trochu vůbec ne Total
Missing Total muž
Valid
Missing Total
0 velmi trochu vůbec ne Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
17 252 201 470 30 500
3,4 50,4 40,2 94 6 100
3,6 53,6 42,8 100
3,6 57,2 100
19 217 225 461 39 500
3,8 43,4 45 92,2 7,8 100
4,1 47,1 48,8 100
4,1 51,2 100
Celých 42,8% mladých ž en a 48,8% muž ůse necítí být nákazou HIV/AIDS vůbec ohrož eni, velmi se cítí ohrož eni pouze 3,6% ž en a 4,1% muž ů. Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ův naš em souboru není statisticky významný. V tabulce 15 je uvedeno rozlož ení odpově dí na otázku podle typu š koly. Vůbec se HIV/AIDS infekcí necítí ohrož eno 52,8% uč ň ů , 44,4% studentůstř edních š kol a 41,4% gymnazistů. Podobný trend sledujeme i u jedinců, kteř í se HIV/AIDS obávají př íliš , je jich 4,7% mezi uč ni, 4,4% mezi studenty stř edních odborných š kol a jen 2,1% mezi gymnazisty. Analýza prokázala statisticky významný rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 14,16, p = 0,01), mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 14,65, p = 0,01), a nejvýznamně jš í rozdíl mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 14,16, p < 0,001).
81
Tab.15: Cítíte se HIV/AIDS infekcí ohrož en/a? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Cítíte se HIV/AIDS infekcí ohrožen/a? Obor uč ební obor bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
Frequency Valid
Missing Total Valid
Missing Total Valid
Missing Total
velmi trochu vůbec ne Total 0 velmi trochu vůbec ne Total 0 velmi trochu vůbec ne Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
11 100 124 235 15 250
4,4 40 49,6 94 6 100
4,7 42,6 52,8 100
4,7 47,2 100
20 234 203 457 43 500 5 135 99
4 46,8 40,6 91,4 8,6 100 2 54 39,6
4,4 51,2 44,4 100
4,4 55,6 100
2,1 56,5 41,4
2,1 58,6 100
239 11 250
95,6 4,4 100
100
10.2. Znalosti o cestách př enosu HIV Následujících dvanáct otázek dotazníku se týká znalostí a vě domostí, snaž ili jsme se zjistit, zda mladí lidé znají cesty, kterými se HIV př enáš í a souč asnězda vě dí, jak se virus HIV naopak př enést nemů ž e. Zeptali jsme se, zda si respondenti myslí, ž e je mož no se HIV nakazit následujícími způ soby: hlubokým polibkem, soulož í bez kondomu, píchnutím komára nebo jiného hmyzu, krevní transfuzí, z matky na plod, kapénkovou nákazou, na plovárně , použ itím společ né jehly, použ itím společ ného WC, pitím ze stejné sklenice, oš etř ením krvácející rány a př i oš etř ení zubním lékař em.
10.2.1. Př enos HIV hlubokým polibkem Otázka dotazníku zně la: „Myslíte si, ž e se virus HIV mů ž e př enést hlubokým polibkem?“. Na výbě r mě li respondenti jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. Jak uvedeno v teoretické č ásti práce, nepatrné množ ství viru HIV se nachází i ve slinách, jeho koncentrace je vš ak minimální a př enos př i polibku (ačhlubokém) proto vysoce nepravdě podobný. V tabulce 16 jsou uvedeny výsledky pro ž eny a muž e z naš eho souboru. Celkem 81,5% ž en a 75,6% muž ů, kteř í odpově dě li na otázku, si správněmyslí, ž e se HIV nepř enáš í hlubokým polibkem, naproti tomu 12,3% ž en a 16,1% muž ůodpově dě lo na otázku nesprávně . Následná analýza prokázala statisticky významný rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ů(chikvadrát = 10,73, p = 0,005).
82
Tab.16: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést hlubokým polibkem? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Př enos polibkem Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
60 396 30 486 14 500
12 79,2 6 97,2 2,8 100
12,3 81,5 6,2 100
12,3 93,8 100
76 357 39 472 28 500
15,2 71,4 7,8 94,4 5,6 100
16,1 75,6 8,3 100
16,1 91,7 100
V tabulce č . 17 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.17: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést hlubokým polibkem? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Př enos polibkem Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
Missing Total
ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
44 167 20 231 19 250
17,6 66,8 8 92,4 7,6 100
19 72,3 8,7 100
19 91,3 100
61 385 37 483 17 500
12,2 77 7,4 96,6 3,4 100
12,6 79,7 7,7 100
12,6 92,3 100
31 201 12 244 6 250
12,4 80,4 4,8 97,6 2,4 100
12,7 82,4 4,9 100
12,7 95,1 100
Podíváme-li se na výsledky podle typu š koly, vidíme, ž e celých 19% uč ňůodpově dě lo na otázku nesprávně , v porovnání s 12,6% studentůstř edních š kol a 12,7% gymnazistů . Mezi uč ni bylo také nejvíce respondentů , kteř í nevě dě li, jak na otázku správněodpově dě t (8,7% z tě ch, kdo odpově dě li), a také tě ch, kteř í na otázku neodpově dě li vů bec (7,6% z celkového poč tu 250 uč ň ů). Naopak správněodpově dě lo 72,3% uč ňů , 79,7% studentůstř edních š kol a 82,4% gymnazistů . Analýza prokázala statisticky významný rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 14,68, p = 0,01) a mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 12,53, p = 0,002), avš ak nebyl potvrzen statisticky významný rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty.
10.2.2. Př enos HIV soulož í bez kondomu Následující polož ka dotazníku zně la: „Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést soulož í bez kondomu?“. Na výbě r mě li respondenti jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. Jak jsme uvedli 83
v teoretické č ásti této práce, v souč asné doběje v ČR i v naprosté vě tš inězemí západního i rozvojového svě ta pohlavní styk zodpově dný za vě tš inu nových nákaz. Znalost mož nosti nákazy touto cestou je proto naprosto zásadní. V tabulce 18 jsou uvedeny odpově di ž en a muž ůnaš eho souboru na tuto otázku. Tab.18: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést soulož í bez kondomu? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Př enos souloží bez kondomu Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
ano ne Total 0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
492 4 496 4 500 492
98,4 0,8 99,2 0,8 100 98,4
99,2 0,8 100
99,2 100
99,2
99,2
2 2 496 4 500
0,4 0,4 99,2 0,8 100
0,4 0,4 100
99,6 100
Z výsledkůvyplývá, ž e shodněpro muž e a pro ž eny, celých 99,2% respondentůsi je vě doma mož nosti nákazy HIV př i nechráně ném pohlavním styku. Z celkového poč tu respondentůč tyř iž eny uvedly nesprávně ,ž e není mož no se nakazit, zatímco z muž ůodpově dě li nesprávnějen dva, a dalš í dva uvedli, ž e správnou odpově ďneví. Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůnení statisticky významný. V tabulce 19 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.19: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést soulož í bez kondomu? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Př enos souloží bez kondomu Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
ano ne nevím Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
Valid
0 ano ne nevím Total
Missing Total gymnázium
Valid
Missing Total
0 ano ne Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
245 2 1 248 2 250
98 0,8 0,4 99,2 0,8 100
98,8 0,8 0,4 100
98,8 99,6 100
493 2 1 496 4 500
98,6 0,4 0,2 99,2 0,8 100
99,4 0,4 0,2 100
99,4 99,8 100
246 2 248 2 250
98,4 0,8 99,2 0,8 100
99,2 0,8 100
99,2 100
Př i porovnání podle typu š kol odpově dě lo na otázku správně98,8% uč ňů, 99,4% studentů stř edních š kol a 99,2 gymnazistů. Rozdíl mezi odpově dí studentůjednotlivých typůš kol není statisticky významný.
84
10.2.3. Př enos HIV píchnutím komára nebo jiného hmyzu Následující polož ka dotazníku zně la: „Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést píchnutím komára nebo jiného hmyzu?“. Na výbě r mě li respondenti jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. Př enos HIV prostř ednictvím bodavého hmyzu nebyl nikdy prokázán (více podrobností teoretická č ást práce), správnou odpově dí na tuto otázku je tudíž„ne“. V tabulce 20 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.20: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést píchnutím komára nebo jiného hmyzu? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Př enos píchnutím komára Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
104 302 76 482 18 500
20,8 60,4 15,2 96,4 3,6 100
21,6 62,7 15,8 100
21,6 84,2 100
105 276 98 479 21 500
21 55,2 19,6 95,8 4,2 100
21,9 57,6 20,5 100
21,9 79,5 100
Více nežjedna pě tina ž en i muž ůsouboru (21,6% ž en a 21,9% muž ů) si myslí, ž e se lze HIV nakazit píchnutím komára nebo jiného hmyzu, naproti tomu jen 62,7% ž en a 57,6% muž ů(z tě ch, kteř í na otázku odpově dě li) odpově dě lo správně . Rozdíl mezi ž enami a muž i je statisticky významný (chikvadrát = 8,65, p = 0,01). V tabulce 21 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.21: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést píchnutím komára nebo jiného hmyzu? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Př enos píchnutím komára Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
ano ne nevím Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid
Missing Total
0 ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
51 133 49 233 17 250
20,4 53,2 19,6 93,2 6,8 100
21,9 57,1 21 100
21,9 79 100
114 278 96 488 12 500
22,8 55,6 19,2 97,6 2,4 100
23,4 57 19,7 100
23,4 80,3 100
44 167 29 240 10 250
17,6 66,8 11,6 96 4 100
18,3 69,6 12,1 100
18,3 87,9 100
Správněodpově dě lo na otázku 57,1% uč ňů , 57,0% studentůstř edních š kol a celých 69,6% gymnazistů . Rozdíl mezi odpově dí uč ňůa studentůstř edních š kol není statisticky významný, zatímco 85
byl potvrzen statisticky významný rozdíl mezi odpově dí uč ňůa gymnazistů(chi-kvadrát = 17,09, p < 0,001) a mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 41,15, p < 0,001).
10.2.4. Př enos HIV krevní transfuzí Následující polož ka dotazníku zně la: „Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést krevní transfuzí?“. Na výbě r mě li respondenti jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. Př enos prostř ednictvím krevní transfuze je v naš ich podmínkách minimalizován testem na HIV protilátky a peč livým dotazováním na sexuální i jinou minulost dárcůkrve, vzhledem k č asové prodlevěmezi akvizicí HIV viru a sérokonverzí vš ak riziko HIV nákazy touto cestou nelze zcela eliminovat. Za správnou odpově ďna tuto otázku jsme tudížpovaž ovali „ano“. V tabulce 22 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.22: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést krevní transfuzí? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Př enos krevní transfuzí Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
459 20 16 495 5 500
91,8 4 3,2 99 1 100
92,7 4 3,2 100
92,7 96,8 100
443 21 27 491 9 500
88,6 4,2 5,4 98,2 1,8 100
90,2 4,3 5,5 100
90,2 94,5 100
Na otázku správněodpově dě lo 92,7% ž en a 90,2% muž ůsouboru, odpově dě t nedokázalo 3,2% ž en a 5,5% muž ůsouboru. Rozdíl mezi ž enami a muž i je statisticky významný (chi-kvadrát = 8,20, p = 0,017). V tabulce 23 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Na otázku odpově dě lo správně 85,9% uč ň ů, 91,1% studentůstř edních š kol a celých 97,6% gymnazistů . Na otázku neznalo odpově ď 9,2% uč ň ůa 4% studentůstř edních š kol. Žádný gymnazista na otázku neodpově dě l „nevím“. Analýza prokázala statisticky významný rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních š kol (chikvadrát = 17,54, p < 0,001), mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 176,34, p < 0,001), i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 221,16, p < 0,001).
86
Tab.23: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést krevní transfuzí? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Př enos krevní transfuzí Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
Missing Total Valid
ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total
Missing Total gymnázium
Valid
0 ano ne Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
207 11 23 241 9 250
82,8 4,4 9,2 96,4 3,6 100
85,9 4,6 9,5 100
85,9 90,5 100
453 24 20 497 3 500
90,6 4,8 4 99,4 0,6 100
91,1 4,8 4 100
91,1 96 100
242 6 248 2 250
96,8 2,4 99,2 0,8 100
97,6 2,4 100
97,6 100
10.2.5. Př enos HIV z infikované matky na plod Následující polož ka dotazníku zně la: „Myslíte si, ž e se virus HIV mů ž e př enést z infikované matky na plod?“. Na výbě r mě li respondenti jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. Př enos z HIV pozitivní matky na plod se můž e uskuteč nit bě hem tě hotenství nebo př i porodu (na narozené dítěpak následněi př i kojení), správnou odpově dí je proto „ano“. V tabulce 24 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.24: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést z infikované matky na plod? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Př enos z matky na plod Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
446 18 34 498 2 500
89,2 3,6 6,8 99,6 0,4 100
89,6 3,6 6,8 100
89,6 93,2 100
399 24 66 489 11 500
79,8 4,8 13,2 97,8 2,2 100
81,6 4,9 13,5 100
81,6 86,5 100
Na otázku správněodpově dě lo 89,6% ž en a 81,6% muž ů, nesprávněodpově dě lo 3,6% ž en a 4,9% muž ů, jak správněodpově dě t nevě dě lo 6,8% ž en a 13,5% muž ů . Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 37,59, p < 0,001). V tabulce 25 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly.
87
Tab.25: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést z infikované matky na plod? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Př enos z matky na plod Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
ano ne nevím Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid
Missing Total
0 ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
193 9 40 242 8 250
77,2 3,6 16 96,8 3,2 100
79,8 3,7 16,5 100
79,8 83,5 100
423 25 48 496 4 500
84,6 5 9,6 99,2 0,8 100
85,3 5 9,7 100
85,3 90,3 100
229 8 12 249 1 250
91,6 3,2 4,8 99,6 0,4 100
92 3,2 4,8 100
92 95,2 100
Na otázku správněodpově dě lo 79,8% uč ň ů, 85,3% studentůstř edních š kol a celých 92,0% gymnazistů . Rozdíl nacházíme i v procentuálním zastoupení respondentů , kteř í nevě dě li, jak na otázku odpově dě t (16,5% uč ňů , 9,7% studentůstř edních š kol a 4,8% gymnazistů). Analýza prokázala statisticky významný rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 18,32, p < 0,001), mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 31,86, p < 0,001), i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 25,49, p < 0,001).
10.2.6. Př enos HIV kapénkovou nákazou Následující polož ka dotazníku zně la: „Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést kapénkovou nákazou?“. Na výbě r mě li respondenti jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. HIV se nemů ž e př enést kapénkovou nákazou, správnou odpově dí je proto „ne“. Př i sbě ru dat na odborných uč iliš tích se respondenti opakovaněptali, co je to kapénková nákaza/infekce, na stř ední odborné š kole se to stalo jen jednou, zatímco jsme se s tímto dotazem nesetkali na ž ádném z gymnázií. Ve vš ech takových př ípadech bylo respondentům vysvě tleno, co je to kapénková nákaza. V tabulce 26 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Správněna otázku odpově dě lo méněnežpolovina respondentů , př esně46,0% ž en a 42,6% muž ů. Více nežpolovina ž en (54,0%) i muž ů(57,4%) nevě dě lo, jak na otázku odpově dě t, nebo odpově dě lo nesprávně . Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůnení statisticky významný.
88
Tab.26: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést kapénkovou nákazou? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Př enos kapénkovou infekcí Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
101 223 161 485 15 500
20,2 44,6 32,2 97 3 100
20,8 46 33,2 100
20,8 66,8 100
92 203 181 476 24 500
18,4 40,6 36,2 95,2 4,8 100
19,3 42,6 38 100
19,3 62 100
V tabulce 27 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.27: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést kapénkovou nákazou? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Př enos kapénkovou infekcí Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
Missing Total Valid
ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total
Missing Total gymnázium
Valid
0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
59 52 117 228 22 250
23,6 20,8 46,8 91,2 8,8 100
25,9 22,8 51,3 100
25,9 48,7 100
100 201 188 489 11 500
20 40,2 37,6 97,8 2,2 100
20,4 41,1 38,4 100
20,4 61,6 100
34 173 37 244 6 250
13,6 69,2 14,8 97,6 2,4 100
13,9 70,9 15,2 100
13,9 84,8 100
Podíváme-li se na výsledky podle typu š koly, zjiš ť ujeme velmi významné rozdíly. Na otázku správněodpově dě lo jen 22,8% uč ň ů, 41,1% studentů stř edních š kol nicméněcelých 70,9% gymnazistů . Za pozornost stojí i sniž ující se poč et nesprávných odpově dí. Velmi zajímavý vš ak je procentuální zastoupení respondentů, kteř í nevě dě li, jak na otázku odpově dě t: více nežpolovina uč ňů (51,3%), více nežtř etina studentůstř edních odborných š kol (38,4%), a pouze 15,2% gymnazistů . Analýza potvrdila statistickou významnost rozdílu mezi uč ni a studenty stř edních š kol (chikvadrát = 93,13, p < 0,001), mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 250,93, p < 0,001), i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 323,06, p < 0,001).
10.2.7. Př enos HIV na plovárně Dalš í polož ka dotazníku zně la: „Myslíte si, ž e se virus HIV mů ž e př enést na plovárně , kde se koupá č lově k s HIV?“. Na výbě r mě li respondenti jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. Správná 89
odpově ďna otázku je „ne“. V tabulce 28 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.28: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést na plovárně , kde se koupá č lově k s HIV? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Př enos na plovárně Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
25 411 49 485 15 500
5 82,2 9,8 97 3 100
5,2 84,7 10,1 100
5,2 89,9 100
23 390 62 475 25 500
4,6 78 12,4 95 5 100
4,8 82,1 13,1 100
4,8 86,9 100
Správněodpově dě lo na tuto otázku 84,7% ž en a 82,1% muž ů . Rozdíl v odpově di muž ůa ž en není statisticky významný. V tabulce 29 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.29: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést na plovárně , kde se koupá č lově k s HIV? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Př enos na plovárně Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
ano ne nevím Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid
0 ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
16 174 40 230 20 250
6,4 69,6 16 92 8 100
7 75,7 17,4 100
7 82,6 100
26 406 54 486 14 500
5,2 81,2 10,8 97,2 2,8 100
5,3 83,5 11,1 100
5,3 88,9 100
6 221 17 244 6 250
2,4 88,4 6,8 97,6 2,4 100
2,5 90,6 7 100
2,5 93 100
Jak vidíme, na otázku správněodpově dě lo 75,7% uč ň ů, 83,5% studentůstř edních odborných š kol a 90,6% gymnazistů . Jak na otázku odpově dě t naopak nevě dě lo 17,4% uč ň ů, 11,1% studentů stř edních š kol a pouze 7,0% gymnazistů. Analýza prokázala statisticky významný rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 16,82, p < 0,001), mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 31,15, p < 0,001), i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 29,52, p < 0,001).
90
10.2.8. Př enos HIV použ itím společ né jehly u toxikomanů Následující polož kou dotazníku byla otázka: „Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést použ íváním společ né jehly u toxikomanů ?“. Na výbě r mě li respondenti jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. Správná odpově ďna otázku je „ano“, sdílení nesterilních jehel a stř íkač ek u injekč ních už ivatelůdrog je z hlediska př enosu HIV vysoce rizikový. V tabulce 30 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.30: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést použ íváním společné jehly u toxikomanů? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Př enos spole č nou jehlou Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
486 5 3 494 6 500
97,2 1 0,6 98,8 1,2 100
98,4 1 0,6 100
98,4 99,4 100
474 11 8 493 7 500
94,8 2,2 1,6 98,6 1,4 100
96,1 2,2 1,6 100
96,1 98,4 100
Správnou odpově ďznalo celých 98,4% ž en a 96,1% muž ů . Statistická analýza prokázala, ž e rozdíl mezi skupinou muž ůa ž en je statisticky významný (chi-kvadrát = 15,86, p < 0,001). V tabulce 31 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.31: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést použ íváním společné jehly u toxikomanů? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Př enos společnou jehlou Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
233 3 5 241 9 250
93,2 1,2 2 96,4 3,6 100
96,7 1,2 2,1 100
96,7 97,9 100
487 6 4 497 3 500
97,4 1,2 0,8 99,4 0,6 100
98 1,2 0,8 100
98 99,2 100
240 7 2 249 1 250
96 2,8 0,8 99,6 0,4 100
96,4 2,8 0,8 100
96,4 99,2 100
Správněna otázku odpově dě lo 96,7% uč ň ů, 98,0% studentů stř edních š kol a 96,4% gymnazistů . Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních š kol ani studenty stř edních š kol a gymnazisty není statisticky významný, jako statisticky významný se nicméněukázal rozdíl mezi odpově dí uč ňůa gymnazistů(chi-kvadrát = 6,85, p = 0,03). 91
10.2.9. Př enos HIV použ íváním společ ného WC Dalš í otázka v dotazníku zně la: „Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést použ íváním společ ného WC?“. Na výbě r mě li respondenti jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. Správná odpově ďna otázku je „ne“. V tabulce 32 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.32: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést použ íváním společ ného WC? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Př enos společným WC Pohlaví ž ena
Frequency Valid
ano ne nevím Total
Missing Total muž
Valid
0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
37 384 68 489 11 500
7,4 76,8 13,6 97,8 2,2 100
7,6 78,5 13,9 100
7,6 86,1 100
33 389 57 479 21 500
6,6 77,8 11,4 95,8 4,2 100
6,9 81,2 11,9 100
6,9 88,1 100
Na otázku správněodpově dě lo 78,5% ž en a 81,2% muž ů . Rozdíl mezi odpově dí muž ůa ž en není statisticky významný. V tabulce 33 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.33: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést použ íváním společ ného WC? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Př enos společným WC Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
ano ne nevím Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
Valid
0 ano ne nevím Total
Missing Total gymnázium
Valid
Missing Total
0 ano ne nevím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
19 164 50 233 17 250
7,6 65,6 20 93,2 6,8 100
8,2 70,4 21,5 100
8,2 78,5 100
32 400 58 490 10 500
6,4 80 11,6 98 2 100
6,5 81,6 11,8 100
6,5 88,2 100
19 209 17 245 5 250
7,6 83,6 6,8 98 2 100
7,8 85,3 6,9 100
7,8 93,1 100
Na otázku správněodpově dě lo 70,4% uč ň ů, 81,6% studentů stř edních š kol a 85,3% gymnazistů . Odpově ďna otázku nevě dě la více nežjedna pě tina uč ňů(21,5%), více nežjedna desetina studentůstř edních š kol (11,8%) a jen 6,9% gymnazistů .
92
Analýza potvrdila statistickou významnost rozdílu mezi uč ni a studenty stř edních š kol (chikvadrát = 31,53, p < 0,001), mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 26,12, p < 0,001), i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 31,87, p < 0,001).
10.2.10. Př enos HIV pitím ze stejné sklenice Následující polož kou dotazníku byla otázka: „Myslíte si, ž e se virus HIV mů ž e př enést pitím ze stejné sklenice jako č lově k s HIV?“. Na výbě r mě li respondenti jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. Správná odpově ďna otázku zní „ne“. V tabulce 34 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.34: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést pitím ze stejné sklenice jako č lově k s HIV? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Př enos pitím ze stejné sklenice Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
47 390 50 487 13 500
9,4 78 10 97,4 2,6 100
9,7 80,1 10,3 100
9,7 89,7 100
66 338 72 476 24 500
13,2 67,6 14,4 95,2 4,8 100
13,9 71 15,1 100
13,9 84,9 100
Na otázku správněodpově dě lo 80,1% ž en a 71,0% muž ů . Rozdíl mezi odpově dí muž ůa ž en je statisticky významný (chi-kvadrát = 24,60, p < 0,001). V tabulce 35 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.35: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést pitím ze stejné sklenice jako č lově k s HIV? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Př enos pitím ze stejné sklenice Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
ano ne nevím Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid
Missing Total
0 ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
41 154 41 236 14 250
16,4 61,6 16,4 94,4 5,6 100
17,4 65,3 17,4 100
17,4 82,6 100
48 370 67 485 15 500
9,6 74 13,4 97 3 100
9,9 76,3 13,8 100
9,9 86,2 100
24 204 14 242 8 250
9,6 81,6 5,6 96,8 3,2 100
9,9 84,3 5,8 100
9,9 94,2 100
93
Na otázku správněodpově dě lo 65,3% uč ň ů, 76,3% studentůstř ední odborné š koly a 84,3% gymnazistů . Jaká je správná odpově ďna otázku nevě dě lo (tj. odpově dě lo „nevím“) 17,4% uč ňů , 13,8% studentůstř ední š koly a jen 5,8% gymnazistů . Následná analýza prokázala statistickou významnost rozdílu mezi uč ni a studenty stř edních š kol (chi-kvadrát = 28,19, p < 0,001), mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 57,74, p < 0,001), i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 39,90, p < 0,001).
10.2.11. Př enos HIV oš etř ením krvácející rány Dalš í otázka v dotazníku zně la: „Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést oš etř ením krvácející rány č lově ka s HIV?“. Na výbě r mě li respondenti jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. Správná odpově ďna otázku zní „ano“, kontakt s krví HIV pozitivní osoby můž e být vysoce rizikové, je proto nutno dodrž ovat peč livěpreventivní opatř ení. V tabulce 36 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.36: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést oš etř ením krvácející rány člově ka s HIV? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Př enos ošetř ením krv. rány Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
369 84 39 492 8 500
73,8 16,8 7,8 98,4 1,6 100
75 17,1 7,9 100
75 92,1 100
297 124 65 486 14 500
59,4 24,8 13 97,2 2,8 100
61,1 25,5 13,4 100
61,1 86,6 100
Na otázku správněodpově dě ly tř ič tvrtiny ž en (75,0%) a pouze ně co př es dvětř etiny muž ů (61,1%). Jak správněodpově dě t nevě dě lo 7,9% ž en a 13,4% muž ů. V analýze byla potvrzena statistická významnost rozdílu mezi odpově dí ž en a muž ů(chi-kvadrát = 50,98 , p < 0,001). V tabulce 37 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Na otázku správněodpově dě lo 63,7% uč ňů , 69,0% studentůstř edních š kol a 70,6% gymnazistů . Statistická analýza neprokázala významný rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních š kol, nicméně byla potvrzena statistická významnost rozdílu mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 19,48, p < 0,001), i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 10,65, p = 0,005).
94
Tab.37: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést oš etř ením krvácející rány člově ka s HIV? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Př enos ošetř ením krv. rány Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
ano ne nevím Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid
0 ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
151 54 32 237 13 250
60,4 21,6 12,8 94,8 5,2 100
63,7 22,8 13,5 100
63,7 86,5 100
342 98 56 496 4 500
68,4 19,6 11,2 99,2 0,8 100
69 19,8 11,3 100
69 88,7 100
173 56 16 245 5 250
69,2 22,4 6,4 98 2 100
70,6 22,9 6,5 100
70,6 93,5 100
10.2.12. Př enos HIV u zubního lékař e Poslední otázka týkající se mož nosti př enosu HIV infekce zně la: „Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést oš etř ováním zubním lékař em, který př edtím oš etř oval č lově ka s HIV?“. Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. Správná odpově ďna otázku zní „ne“, zubní lékařmusí př i práci s kaž dým pacientem dodrž ovat vysoké hygienické standardy a mož nost př enosu HIV infekce je proto v podstatěnulová. V odpově di na otázku je pak implicitněobsaž en také pocit ohrož ení, ježjedinec mů ž e zaž ívat př i př edstavěkonfrontace s HIV pozitivní osobou v ně kterých bě ž ných situacích. V tabulce 38 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.38: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést oš etř ováním zubním lékař em, který př edtím oš etř oval č lověka s HIV? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Př enos u zuba ř e Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
74 330 84 488 12 500
14,8 66 16,8 97,6 2,4 100
15,2 67,6 17,2 100
15,2 82,8 100
76 309 91 476 24 500
15,2 61,8 18,2 95,2 4,8 100
16 64,9 19,1 100
16 80,9 100
95
Na otázku správněodpově dě lo 67,6% ž en a 64,9% muž ů , témě řjedna pě tina ž en (17,2%) i muž ů(19,1) nevě dě lo, jak na otázku odpově dě t. Rozdíl mezi odpově dí muž ůa ž en není statisticky významný. V tabulce 39 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.39: Myslíte si, ž e se virus HIV můž e př enést oš etř ováním zubním lékař em, který př edtím oš etř oval č lověka s HIV? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Př enos u zuba ř e Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
ano ne nevím Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid
Missing Total
0 ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
42 125 66 233 17 250
16,8 50 26,4 93,2 6,8 100
18 53,6 28,3 100
18 71,7 100
76 329 82 487 13 500
15,2 65,8 16,4 97,4 2,6 100
15,6 67,6 16,8 100
15,6 83,2 100
32 185 27 244 6 250
12,8 74 10,8 97,6 2,4 100
13,1 75,8 11,1 100
13,1 88,9 100
Na otázku správněodpově dě lo 53,6% uč ňů , 67,6% studentůstř edních odborných š kol a 75,8% gymnazistů . Naproti tomu témě řjedna tř etina uč ňů(28,3%), 16,7% studentůstř edních š kol a 11,1% gymnazistůnevě dě lo, jak na otázku odpově dě t. Následná analýza prokázala statistickou významnost rozdílu mezi uč ni a studenty stř edních š kol (chi-kvadrát = 41,83, p < 0,001), mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 19,48, p < 0,001), i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 51,29, p < 0,001).
10.3. HIV/AIDS bezpeč né sexuální chování Dalš í skupina otázek prohlubuje téma znalostí respondentů HIV/AIDS problematiky, v následujících pě ti otázkách jsme se snaž ili zjistit, zda mladé ž eny a mladí muž i vě dí, jaké chování je z hlediska mož nosti HIV nákazy rizikové, jaké chování př edstavuje riziko nízké nebo je lze považ ovat za pomě rněbezpeč né. Zvláš tějsme se zamě ř ili na použ ívání kondomu, antikoncepč ních pilulek (tj. hormonální antikoncepce), na techniku př eruš ované soulož e, vě rnost jednomu partnerovi a znalost sexuální historie partnera.
96
10.3.1. Použ ití kondomu První otázka z ř ady týkající se bezpeč nosti/rizikovosti urč itých forem sexuálního chování z hlediska HIV infekce zně la: „Jaké chování považ ujete z hlediska ochrany zdraví př ed HIV/AIDS za bezpeč né? Použ ití kondomu“. Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „velmi bezpeč né – pomě rněbezpeč né – rizikové“. Jednotlivé formy sexuálního (a dalš ích typů) chování jsou z hlediska mož nosti nákazy HIV infekcí více č i méněrizikové. Použ ití kondomu př i pohlavním styku v tomto př ípaděpovaž ujeme za velmi bezpeč né, ač koliv samozř ejmězávisí na mnoha faktorech (správné použ ití kondomu, vč asné nasazení, apod.). V tabulce 40 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ť pro ž eny a muž e naš eho souboru. Tab.40: Jaké chování považ ujete z hlediska ochrany zdraví př ed HIV/AIDS za bezpeč né? Použ ití kondomu. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Bezpečné použ ít kondom Pohlaví ž ena
Frequency Valid
velmi bezpe č né poměrněbezpečné rizikové Total
Missing
0
Total muž
Valid
velmi bezpe č né poměrněbezpečné rizikové Total
Missing
0
Total
Perc ent
Valid Percent
Cumulative Percent
286
57,2
57,4
57,4
207 5
41,4 1
41,6 1
99 100
498 2 500
99,6 0,4 100
100
298 193
59,6 38,6
59,8 38,8
59,8 98,6
7 498
1,4 99,6
1,4 100
100
2 500
0,4 100
Z výsledkůvyplývá, ž e 57,4% mladých ž en a 59,8% mladých muž ůpovaž uje použ ití kondomu za velmi bezpeč né, za velmi č i pomě rněbezpeč né považ uje použ ití kondomu celých 99,0% ž en a 98,6% muž ů. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůnení statisticky významný. V tabulce 41 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.41: Jaké chování považ ujete z hlediska ochrany zdraví př ed HIV/AIDS za bezpeč né? Použ ití kondomu. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Bezpečné použ ít kondom Obor uč ební obor bez maturity
Frequency Valid
velmi bezpečné pom ěrněbezpe č né Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
gymnázium
Valid
0 velmi bezpečné pom ěrněbezpe č né rizikové
Total velmi bezpečné pom ěrněbezpe č né rizikové
Total
97
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
167
66,8
67,9
67,9
79 246 4 250
31,6 98,4 1,6 100
32,1 100
100
294
58,8
58,8
58,8
198 8 500
39,6 1,6 100
39,6 1,6 100
98,4 100
123
49,2
49,2
49,2
123 4 250
49,2 1,6 100
49,2 1,6 100
98,4 100
Podíváme-li se na výsledky podle typu š koly, i zde si naprostá vě tš ina respondentůmyslí, ž e použ ití kondomu je velmi nebo pomě rněbezpeč né (100% uč ň ůa shodně98,4% studentůstř edních š kol a gymnazistů). Př i bliž š ím pohledu vš ak nacházíme urč ité rozdíly v rozlož ení, za velmi bezpeč né považ uje použ ití kondomu 67,9% uč ňů , 58,8% studentůstř edních š kol a pouze 49,2% gymnazistů , naopak u kategorie „pomě rněbezpeč né“ sledujeme trend opač ný: 32,1% uč ň ů, 39,6% studentů stř edních š kol a 49,2% gymnazistů . Následná analýza prokázala statistickou významnost rozdílu mezi odpově dí uč ň ůa studentů stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 32,45, p < 0,001), mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 18,73, p < 0,001), i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 44,52, p < 0,001).
10.3.2. Použ ití antikoncepč ní pilulky Následující otázka zně la: „Jaké chování považ ujete z hlediska ochrany zdraví př ed HIV/AIDS za bezpeč né? Použ ití antikoncepč ní pilulky“. Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „velmi bezpeč né – pomě rněbezpeč né – rizikové“. Hormonální antikoncepce je úč inným prostř edkem ochrany př ed nechtě ným otě hotně ním, avš ak př ed HIV ani dalš ími pohlavněpř enosnými chorobami nechrání vů bec. Její použ ití je proto z hlediska HIV prevence vysoce rizikové a taková je i jediná správná odpově ďna tuto otázku. V tabulce 42 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž ez naš eho souboru. Tab.42: Jaké chování považ ujete z hlediska ochrany zdraví př ed HIV/AIDS za bezpečné? Použ ití antikoncepč ní pilulky. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Bezpečné použít antik.pilulky Pohlaví ž ena
Frequency Valid
velmi bezpe č né poměrněbezpečné rizikové Total
Missing
0
Total muž
Valid
Total Missing Total
0
Cumulative Percent
30
6
6,1
6,1
64 394 488
12,8 78,8 97,6
13,1 80,7 100
19,3 100
12 500
2,4 100
35 80
7 16
7,2 16,5
7,2 23,7
370 485
74 97
76,3 100
100
15 500
3 100
velmi bezpe č né poměrněbezpečné rizikové
Valid Percent
Perc ent
Na otázku správněodpově dě lo 80,7% ž en a 76,3% muž ů . Rozdíl mezi odpově dí muž ůa ž en je mírněstatisticky významný (chi-kvadrát = 6,32, p = 0,04). V tabulce 43 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly.
98
Tab.43: Jaké chování považ ujete z hlediska ochrany zdraví př ed HIV/AIDS za bezpečné? Použ ití antikoncepč ní pilulky. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Bez peč né použ ít antik.pilulky Obor uč ební obor bez maturity
Frequency Valid
velmi bezpečné pom ěrněbezpe č né rizikové Total
Missing
0
Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
velmi bezpečné pom ěrněbezpe č né rizikové Total
Missing Total gymnázium
Valid
0 velmi bezpečné pom ěrněbezpe č né rizikové Total
Missing
0
Total
Valid Percent
Percent
Cumulative Percent
20
8
8,5
8,5
53 162
21,2 64,8
22,6 68,9
31,1 100
235 15 250
94 6 100
100
34
6,8
6,9
6,9
71 386 491
14,2 77,2 98,2
14,5 78,6 100
21,4 100
9 500
1,8 100
11 20
4,4 8
4,5 8,1
4,5 12,6
216
86,4
87,4
100
247 3 250
98,8 1,2 100
100
Z výsledkůpodle typu š kol jasněvidíme rozdíl mezi odpově dí studentů . Správněna otázku odpově dě lo pouze 68,9% uč ňů , 78,6% studentůstř edních š kol a 87,4% gymnazistů . Stupeňvzdě lání tak podle naš ich výsledkůsouvisí se znalostmi studentů. Statistikou významnost rozdílu potvrdila následná analýza. Rozdíl mezi odpově dí uč ň ůa studentůstř edních š kol (chi-kvadrát = 22,38, p < 0,001), mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 35,67, p < 0,001), i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 39,95, p < 0,001).
10.3.3. Př eruš ovaná soulož Tř etí otázka této skupiny zně la: „Jaké chování považ ujete z hlediska ochrany zdraví př ed HIV/AIDS za bezpeč né? Př eruš ovanou soulož “. Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „velmi bezpeč né – pomě rněbezpeč né – rizikové“. Př eruš ovaná souložje jednou z tradič ních, avš ak v obecném mě ř ítku velmi málo spolehlivých antikoncepč ních metod, ježpř ed HIV ani dalš ími pohlavněpř enosnými chorobami nechrání vů bec, jediná správná odpově ďna tuto otázku je proto „rizikové“. V tabulce 44 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Na otázku správněodpově dě lo 84,3% ž en a 79,2% muž ů, rozdíl mezi odpově dí obou skupin je statisticky významný (chi-kvadrát = 17,15, p < 0,001).
99
Tab.44: Jaké chování považ ujete z hlediska ochrany zdraví př ed HIV/AIDS za bezpečné? Př eruš ovanou soulož . Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Bezpeč ná př eruš ovaná soulo ž Pohlaví ž ena
Frequency Valid
velmi bezpe č né poměrněbezpečné rizikové Total
Missing
0
Total muž
Valid
velmi bezpe č né poměrněbezpečné rizikové Total
Missing Total
0
Valid Percent
Perc ent
Cumulative Percent
13
2,6
2,7
2,7
63 407
12,6 81,4
13 84,3
15,7 100
483 17 500
96,6 3,4 100
100
8
1,6
1,7
1,7
92 380 480
18,4 76 96
19,2 79,2 100
20,8 100
20 500
4 100
V tabulce 45 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.45: Jaké chování považ ujete z hlediska ochrany zdraví př ed HIV/AIDS za bezpečné? Př eruš ovanou soulož . Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Bezpeč ná př erušovaná soulo ž Obor uč ební obor bez maturity
Frequency Valid
velmi bezpečné pom ěrněbezpe č né rizikové Total
Missing
0
Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
velmi bezpečné pom ěrněbezpe č né rizikové Total
Missing Total gymnázium
Valid
0
Total
0
Cumulative Percent
7
2,8
3
3
16,8 72,4
18,3 78,7
21,3 100
230 20 250
92 8 100
100
11
2,2
2,3
2,3
84 391 486
16,8 78,2 97,2
17,3 80,5 100
19,5 100
14 500
2,8 100
3 29
1,2 11,6
1,2 11,7
1,2 13 100
pom ěrněbezpe č né
Missing
Valid Percent
42 181
velmi bezpečné rizikové Total
Percent
215
86
87
247 3 250
98,8 1,2 100
100
Také u této otázky nalézáme rozdíl mezi studenty jednotlivých typů š kol, mezi uč ni odpově dě lo správně78,7% respondentů, mezi studenty stř edních š kol 80,5% respondentůa nakonec mezi gymnazisty 87,0% respondentů . Statistická významnost mezi uč ni a studenty stř edních š kol nebyla potvrzena, nicméněmezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty je rozdíl statisticky významný (chi-kvadrát = 19,55, p < 0,001), a totéžplatí pro rozdíl mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 10,65, p = 0,05).
10.3.4. Vě rnost HIV negativnímu partnerovi Následující polož kou dotazníku byla otázka: „Jaké chování považ ujete z hlediska ochrany zdraví př ed HIV/AIDS za bezpeč né? Vě rnost jednomu HIV negativnímu partnerovi“. Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „velmi bezpeč né – pomě rněbezpeč né – rizikové“. Žádná z otázek ve 100
výbě ru není jednoznač něsprávná a otázka tak slouž í spíš e jako mě ř ítko názoru respondentů . Čistě teoreticky je oboustranná vě rnost mezi dvě ma HIV negativními partnery velmi bezpeč ná, nicméně v reálném ž ivotěje vě rnost spíš e „nedostatkovým zbož ím“. Podíváme-li se na tuto problematiku z hlediska HIV prevence, nezbývá nežzaujmout pozici spíš e skeptickou, opatrnosti není nikdy nazbyt. V tabulce 46 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.46: Jaké chování považ ujete z hlediska ochrany zdraví př ed HIV/AIDS za bezpeč né? Vě rnost jednomu HIV negativnímu partnerovi. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Bezpečná věrnost partnerovi Pohlaví ž ena
Frequency Valid
velmi bezpe č né poměrněbezpečné rizikové Total
Missing
0
Total muž
Valid
velmi bezpe č né poměrněbezpečné rizikové Total
Missing
0
Total
Valid Percent
Perc ent
Cumulative Percent
271
54,2
55,5
55,5
153 64
30,6 12,8
31,4 13,1
86,9 100
488 12 500
97,6 2,4 100
100
299 134
59,8 26,8
61,1 27,4
61,1 88,5
56 489
11,2 97,8
11,5 100
100
11 500
2,2 100
Z výsledkůvyplývá, ž e 55,5% ž en a 61,1% muž ůpovaž ují vě rnost jednomu HIV negativnímu partnerovi za velmi bezpeč nou, jako pomě rněbezpeč nou ji hodnotí 31,4% ž en a 27,4% muž ů, nakonec 13,1% ž en a 11,5% muž ůsi myslí, ž e vě rnost jednomu partnerovi je z hlediska ochrany zdraví př ed HIV infekcí riziková. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje mírněstatisticky významný (chi-kvadrát = 6,24, p = 0,04). V tabulce 47 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.47: Jaké chování považ ujete z hlediska ochrany zdraví př ed HIV/AIDS za bezpeč né? Vě rnost jednomu HIV negativnímu partnerovi. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Bezpečná věrnost partnerovi Obor uč ební obor bez maturity
Frequency Valid
velmi bezpečné pom ěrněbezpe č né rizikové Total
Missing
0
Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
velmi bezpečné pom ěrněbezpe č né rizikové Total
Missing Total gymnázium
Valid
0 velmi bezpečné pom ěrněbezpe č né rizikové Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
110
44
46,2
78
31,2
32,8
46,2 79
50 238 12 250
20 95,2 4,8 100
21 100
100
307 131 53
61,4 26,2 10,6
62,5 26,7 10,8
62,5 89,2 100
491 9 500
98,2 1,8 100
100
153 78 17
61,2 31,2 6,8
61,7 31,5 6,9
248
99,2
100
2 250
0,8 100
61,7 93,1 100
U této otázky pozorujeme zajímavé rozlož ení: za velmi bezpeč nou považ uje vě rnost jednomu HIV negativnímu partnerovi 46,2% uč ň ů, 62,5% studentůstř edních š kol a 61,7% gymnazistů , zatímco 101
za rizikové jej označ ilo 21,0% uč ň ů, 10,8% studentůstř edních š kol a 6,9% gymnazistů. To mů ž e vypovídat o dvou vě cech, gymnazisté jsou méněnáchylní k nevě ř e (a tudížv souladu s tím hodnotí vě rnost jako velmi bezpeč nou, cožby byl pozitivní trend), nebo si to alespoňmyslí, ale chovají se stejnějako dalš í dvěskupiny respondentů(tj. jsou „naivní“, cožby byl naopak trend negativní). Následná analýza dat potvrdila statistickou významnost rozdílu mezi uč ni a studenty stř edních š kol (chi-kvadrát = 58,19, p < 0,001), mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 14,73, p = 0,01) i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 36,63, p < 0,001).
10.3.5. Znalost sexuální historie partnera Poslední otázka v této skupinězamě ř ené na rizikovost urč itých forem (sexuálního) chování zně la: „Jaké chování považ ujete z hlediska ochrany zdraví př ed HIV/AIDS za bezpeč né? Znalost sexuální historie svého partnera“. Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „velmi bezpeč né – pomě rněbezpeč né – rizikové“. Znalost sexuální historie partnera mů ž e být pomocníkem př i stanovení rizikovosti daného pohlavního styku, nicméněji nelze považ ovat za skuteč ný prostř edek ochrany, a to zejména proto, ž e nám partner sdě lí jen to, co nám sdě lit chce. Rovně žtuto otázku považ ujeme spíš e za mě ř ítko názorůrespondentů , z hlediska HIV prevence bychom museli jedině správnězvolit odpově ď„rizikové“. V tabulce 48 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.48: Jaké chování považ ujete z hlediska ochrany zdraví př ed HIV/AIDS za bezpečné? Znalost sexuální historie svého partnera. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Bezpe č ná znalost partner a Pohlaví ž ena
Frequency Valid
velmi bezpe č né poměrněbezpečné rizikové Total
Missing
0
Total muž
Valid
velmi bezpe č né poměrněbezpečné rizikové Total
Missing Total
0
Perc ent
Valid Percent
Cumulative Percent
183
36,6
37
37
266 46 495
53,2 9,2 99
53,7 9,3 100
90,7 100
5 500
1 100
173 286
34,6 57,2
35,1 58
35,1 93,1
34 493
6,8 98,6
6,9 100
100
7 500
1,4 100
Celých 37,0% ž en a 35,1% muž ůpovaž uje znalost sexuální historie svého partnera z hlediska ochrany zdraví př ed HIV infekcí za velmi bezpeč né. Naopak za rizikové jej považ uje pouze 9,3% ž en a 6,9% muž ů . Rozdíl mezi obě ma pohlavími není statisticky významný. V tabulce 49 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly.
102
Tab.49: Jaké chování považ ujete z hlediska ochrany zdraví př ed HIV/AIDS za bezpečné? Znalost sexuální historie svého partnera. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Bezpeč ná znalost par tnera Obor uč ební obor bez maturity
Frequency Valid
velmi bezpečné pom ěrněbezpe č né rizikové Total
Missing
0
Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
velmi bezpečné pom ěrněbezpe č né rizikové Total
Missing Total gymnázium
Valid
0 velmi bezpečné pom ěrněbezpe č né rizikové Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
90
36
37,2
37,2
120 32
48 12,8
49,6 13,2
86,8 100
242 8 250
96,8 3,2 100
100
194
38,8
39
39
273 30 497
54,6 6 99,4
54,9 6 100
94 100
3 500
0,6 100
72 159
28,8 63,6
28,9 63,9
28,9 92,8 100
18
7,2
7,2
249 1 250
99,6 0,4 100
100
Z výsledkůvyplývá, ž e jako velmi bezpeč nou hodnotí znalost sexuální historie svého partnera 37,2% uč ň ů , 39,0% studentůstř edních odborných š kol a 28,9% gymnazistů . Naopak jako rizikovou ji hodnotí 13,2% uč ňů , 6,0% studentůstř edních š kol a 7,2% gymnazistů. Také u této otázky následná analýza dat potvrdila statistickou významnost rozdílu mezi uč ni a studenty stř edních š kol (chi-kvadrát = 22,73, p < 0,001), mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 24,77, p < 0,001) i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 21,57, p < 0,001).
10.4. Praktické otázky týkající se metod bezpeč ného sexu Následující skupina otázek dále prohlubuje problematiku znalostí a dovedností týkajících se bezpeč ného sexu. Př esně ji se dotýká ně kterých praktických aspektůsouvisejících s použ íváním kondomu, lubrikač ního gelu, rizikovosti nákazy jinou pohlavní chorobou, rizikovostí omezené nechráně né penetrace a rizikovostí orálního sexu. Tyto „technické“ znalosti jsou nezbytněnutné pro správné použ ití ochranných pomů cek a tedy efektivní ochranu př ed HIV infekcí. Souč asnějsou vš ak oblastí, o nížvýzkum i preventivní programy mnohdy mlč í a mladí lidé se mohou ocitnout v situaci, kdy se i př es snahu o praktikování metod bezpeč ně jš ího sexu vystavují riziku nákazy. Návod k použ ití př ibalený ke krabič ce kondomů pravdě podobně mezi mladými (ani starš ími) lidmi nepatř í k nejč teně jš í literatuř e.
103
10.4.1. Př ilnutí kondomu Hned v první otázce této skupiny jdeme př ímo k jádru problematiky použ ití kondomů , polož ka dotazníku zně la: „Př i nasazování kondomu je dů lež ité, aby dobř e př ilnul a nezůstal pod jeho š pič kou ž ádný vzduch.“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „správně– š patně– nevím“. Zůstane-li pod š pič kou prezervativu vzduchová bublina, zvyš uje se pravdě podobnost protrž ení kondomu a sniž uje se tedy jeho úč innost. Správná odpově ďzní „správně “. V tabulce 50 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.50: Př i nasazování kondomu je důlež ité, aby dobř e př ilnul a nezůstal pod jeho š pičkou ž ádný vzduch. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Kondom musí dobř e př ilnout Pohlaví žena
Frequency Valid
správně š patn ě nevím Total
Missing Total muž
Valid
0 správně š patn ě nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
291 117 87 495 5 500
58,2 23,4 17,4 99 1 100
58,8 23,6 17,6 100
58,8 82,4 100
302 140 50 492 8 500
60,4 28 10 98,4 1,6 100
61,4 28,5 10,2 100
61,4 89,8 100
Na otázku správněodpově dě lo 58,8% ž en a 61,4% muž ů, jak odpově dě t nevě dě lo 17,6% ž en a 10,2% muž ů . Muž i spíš e na otázku odpově dě li (aťjižsouhlasněč i nesouhlasně ), ale v porovnání sž enami jich vě tš í procento jich odpově dě lo nesprávně . Rozdíl mezi muž i až enami je statisticky významný (chi-kvadrát = 20,78, p < 0,001). V tabulce 51 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Na otázku správněodpově dě ly zhruba dvětř etiny respondentůve vš ech typech š kol (SOU 60,7%, SOŠ60,4%, GYM 58,9%). Rozdíly mezi odpově dí respondentůpodle typu š koly nejsou statisticky významné.
104
Tab.51: Př i nasazování kondomu je důlež ité, aby dobř e př ilnul a nezůstal pod jeho š pičkou ž ádný vzduch. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Kondom musí dobř e př ilnout Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
správně špatně nevím Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
0 správně špatně nevím Total
Missing Total gymnázium Valid
0 správně špatně nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
148 62 34 244 6 250
59,2 24,8 13,6 97,6 2,4 100
60,7 25,4 13,9 100
60,7 86,1 100
299 125 71 495 5 500
59,8 25 14,2 99 1 100
60,4 25,3 14,3 100
60,4 85,7 100
146 70 32 248 2 250
58,4 28 12,8 99,2 0,8 100
58,9 28,2 12,9 100
58,9 87,1 100
10.4.2. Rozvinutí kondomu I následující otázka této skupiny se týká praktického použ ití kondomů , polož ka dotazníku zně la: „Pokud kondom tě sněpř ilne ke š pič ce penisu, nezálež í na tom, jak daleko je rozvinut smě rem dolů , ke koř enu.“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „správně– š patně– nevím“. Pro správné použ ití kondomu je nezbytněnutné jej rozvinout v celé jeho délce, sniž uje se tím riziko jeho sklouznutí, ježspolu s protrž ením př edstavuje jeden z nejč astě jš ích způsobůselhání ochranné funkce prezervativu. Správná odpově ďzní tedy „š patně “. V tabulce 52 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.52: Pokud kondom těsněpř ilne ke š pič ce penisu, nezálež í na tom, jak daleko je rozvinut smě rem dolů, ke koř enu. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Kondom netř eba rozvinout aždolů Pohlaví žena
Frequency Valid
správně š patn ě nevím Total
Missing Total muž
Valid
0 správně š patn ě nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
43 368 83 494 6 500
8,6 73,6 16,6 98,8 1,2 100
8,7 74,5 16,8 100
8,7 83,2 100
82 326 88 496 4 500
16,4 65,2 17,6 99,2 0,8 100
16,5 65,7 17,7 100
16,5 82,3 100
105
Na otázku správněodpově dě lo 74,5% ž en a 65,7% muž ů, př ekvapivěodpově dě lo na otázku nesprávnědvakrát tolik muž ůnežž en (muž i 16,5%, ž eny 8,7%). Rozdíl mezi odpově dí skupiny ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 40,30, p < 0,001). V tabulce 53 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.53: Pokud kondom těsněpř ilne ke š pič ce penisu, nezálež í na tom, jak daleko je rozvinut smě rem dolů, ke koř enu. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Kondom netř eba rozvinout aždolů Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
správně špatně nevím Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
Valid
0 správně špatně nevím Total
Missing Total gymnázium Valid
0 správně špatně nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
39 157 52 248 2 250
15,6 62,8 20,8 99,2 0,8 100
15,7 63,3 21 100
15,7 79 100
77 337 81 495 5 500
15,4 67,4 16,2 99 1 100
15,6 68,1 16,4 100
15,6 83,6 100
9 200 38 247 3 250
3,6 80 15,2 98,8 1,2 100
3,6 81 15,4 100
3,6 84,6 100
Na otázku správněodpově dě lo 63,3% uč ňů , 68,1% studentůstř edních odborných š kol a celých 81% gymnazistů . U skupiny uč ňůsi dále můž eme povš imnout poně kud vě tš ího zastoupení odpově di „Nevím“. Následnou analýzou dat u této otázky byla potvrzena mírná statistická významnost rozdílu mezi uč ni a studenty stř edních š kol (chi-kvadrát = 6,80, p = 0,03) a velmi výrazná statistická významnost mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 203,23, p < 0,001) a mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 38,78, p < 0,001).
10.4.3. Použ ití lubrikač ního gelu V následující otázce jsme se zamě ř ili na dalš í oblast, ježs bezpeč ným sexem souvisí, polož ka dotazníku zně la: „Použ ití ve voděrozpustného lubrikač ního (zvlhč ujícího) gelu př i soulož i sniž uje riziko nákazy HIV virem.“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „správně– š patně– nevím“. Použ ití lubrikač ního př ípravku př i pohlavním styku bývá tradič něspojován př edevš ím s anální soulož í a zejména pak s pohlavními styky mezi muž i majícími sex s muž i. Nicméněanální styky mají i heterosexuální páry a lubrikač ní gel sníž í riziko naruš ení sliznice pohlavních orgánů(a tudížpotenciálněpř enosu HIV infekce) i př i klasické soulož i do pochvy. Považ ujeme proto za dů lež ité upozornit na tento aspekt bezpeč ného sexu i př i výzkumu bě ž né, př eváž něheterosexuální mladé
106
populace. Správná odpově ďzní tedy „správně “, ač koliv je skuteč ná redukce rizika nákazy HIV virem jen tě ž ko vypoč itatelná. V tabulce 54 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž ez naš eho souboru. Tab.54: Použ ití ve voděrozpustného lubrikačního (zvlhčujícího) gelu př i soulož i sniž uje riziko nákazy HIV virem. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Lub.gel snižuje riziko HIV nákazy Pohlaví žena
Frequency Valid
správně š patn ě nevím Total
Missing Total muž
Valid
0 správně š patn ě nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
16 346 137 499 1 500
3,2 69,2 27,4 99,8 0,2 100
3,2 69,3 27,5 100
3,2 72,5 100
19 312 165 496 4 500
3,8 62,4 33 99,2 0,8 100
3,8 62,9 33,3 100
3,8 66,7 100
Na otázku správněodpově dě lo pouhých 3,2% ž en a 3,8% muž ů, zhruba jedna tř etina respondentůnevě dě lo, jak na otázku odpově dě t (27,5% ž en a 33,3% muž ů ). Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 9,67, p = 0,008). V tabulce 55 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.55: Použ ití ve voděrozpustného lubrikačního (zvlhčujícího) gelu př i soulož i sniž uje riziko nákazy HIV virem. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Lub.gel snižuje riziko HIV nákazy Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
správně špatně nevím Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
0 správně špatně nevím Total
Missing Total gymnázium Valid
0 správně špatně nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
6 163 80 249 1 250
2,4 65,2 32 99,6 0,4 100
2,4 65,5 32,1 100
2,4 67,9 100
18 331 148 497 3 500
3,6 66,2 29,6 99,4 0,6 100
3,6 66,6 29,8 100
3,6 70,2 100
11 164 74 249 1 250
4,4 65,6 29,6 99,6 0,4 100
4,4 65,9 29,7 100
4,4 70,3 100
Podíváme-li se na výsledky z hlediska jednotlivých š kol, vidíme, ž e správněodpově dě lo 2,4% uč ň ů, 3,6% studentůstř edních odborných š kol a 4,4% gymnazistů , nicméněrozdíl mezi odpově dí jednotlivých skupin studentůnení statisticky významný.
107
10.4.4. Použ ití vazelíny Pokrač ujeme v otázkách zabývajících se praktickými otázkami bezpeč ného sexu, dalš í polož ka dotazníku zně la: „Př i použ ití kondomu lze jako lubrikač ní (zvlhč ující) př ípravek použ ít také vazelínu a funkce kondomu tím nebude naruš ena..“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „správně– š patně– nevím“. Naprostá vě tš ina kondomůpro muž e je vyrobena z latexu a jejich použ ití je proto mož no kombinovat výhradněs lubrikač ní př ípravkem na bázi vody. Naopak vš echny př ípravky na bázi oleje (vazelína, indulona, krémy apod.) naruš í strukturu latexového kondomu a vzniká tak riziko prostoupení HIV viru jeho stě nou. Kondom tak př estává být bezpeč ným ochranným prostř edkem. Správná odpově ďzní tedy „š patně “. V otázce jsme pro snadně jš í srozumitelnost pro vš echny respondenty nespecifikovali, ž e máme na mysli kondomy latexové, ale jak jižbylo zmíně no výš e, naprostá vě tš ina bě ž nědostupných prezervativůje vyrobena z latexu. Nutno podotknout, ž e na stř edních průmyslových š kolách a uč iliš tích technického zamě ř ení, kde byl výzkum provádě n, se respondenti ptali, zda se v otázce ptáme na technickou vazelínu. Vš em respondentů m bez rozdílu bylo vysvě tleno, ž e máme na mysli spíš e vazelínu pro kosmetické př íp. lékař ské použ ití. V tabulce 56 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.56: Př i použ ití kondomu lze jako lubrikační (zvlhčující) př ípravek použ ít také vazelínu a funkce kondomu tím nebude naruš ena. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Lze použít i vazelínu, latex.kondom ok Pohlaví žena
Frequency Valid
správně š patn ě nevím Total
Missing Total muž
Valid
0 správně š patn ě nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
84 192 217 493 7 500
16,8 38,4 43,4 98,6 1,4 100
17 38,9 44 100
17 56 100
99 228 169 496 4 500
19,8 45,6 33,8 99,2 0,8 100
20 46 34,1 100
20 65,9 100
Na otázku odpově dě lo správněpouhých 38,9% ž en a 46,0% muž ůsouboru. Celých 44,0% ž en a 34,1% muž ůnevě dě lo, jak na otázku odpově dě t. Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 19,91, p < 0,001). V tabulce 57 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Z výsledkůzjiš ť ujeme, ž e na otázku odpově dě lo správně44,9% uč ň ů, 45,4% studentůstř edních odborných š kol a pouze 34,1% gymnazistů . Mezi gymnazisty bylo nejvě tš í procentuální zastoupení respondentů , kteř í nevě dě li, jak na otázku odpově dě t (46,2%), zatímco mezi uč ni to bylo 37,7% a mezi studenty stř edních š kol 36,1%.
108
Tab.57: Př i použ ití kondomu lze jako lubrikační (zvlhčující) př ípravek použ ít také vazelínu a funkce kondomu tím nebude naruš ena. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Lze použít i vazelínu, latex.kondom ok Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
správně špatně nevím Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
0 správně špatně nevím Total
Missing Total gymnázium Valid
0 správně špatně nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
43 111 93 247 3 250
17,2 44,4 37,2 98,8 1,2 100
17,4 44,9 37,7 100
17,4 62,3 100
91 224 178 493 7 500
18,2 44,8 35,6 98,6 1,4 100
18,5 45,4 36,1 100
18,5 63,9 100
49 85 115 249 1 250
19,6 34 46 99,6 0,4 100
19,7 34,1 46,2 100
19,7 53,8 100
Následná analýza dat nepotvrdila statistickou významnost rozdílu mezi odpově dí uč ň ůa studentů stř edních odborných š kol, nicméněrozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty byl statisticky významný (chi-kvadrát = 29,66, p < 0,001) a stejnětak i rozdíl mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 12,02, p = 0,002).
10.4.5. Vyjmutí penisu s kondomem hned po vyvrcholení Dalš í vř aděotázek týkajících se podrobností správné techniky bezpeč ného sexu se týká závě ru pohlavního styku, polož ka dotazníku zně la: „Př i použ ití kondomu by mě l mužvyjmout penis hned po ejakulaci (vyvrcholení).“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „správně– š patně – nevím“. Př i použ ití prezervativu je důlež ité, aby byl penis po skonč ení pohlavního styku vyjmut ješ tě př ed ochabnutím ztopoř ení a zamezilo se tak mož nému kontaktu spermatu s tě lem partnerky/partnera, a to z dů vodu ochrany př ed otě hotně ním, i pro zajiš tě ní ochranné funkce př ed HIV infekcí. Správná odpově ďna otázku je tudíž„správně “. V tabulce 58 jsou uvedeny odpově di skupiny ž en a muž ůnaš eho souboru. Správnou odpově ď na otázku zaš krtlo 68,8% ž en a 71,1% muž ů . Naproti tomu 14,8% ž en a 13,6% muž ůnevě dě lo, jak na otázku odpově dě t. Rozdíl mezi odpově dí skupiny ž en a skupiny muž ůnení statisticky významný.
109
Tab.58: Př i použ ití kondomu by mě l mužvyjmout penis hned po ejakulaci (vyvrcholení). Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Nutno vyjmout penis hned po ejakulaci Pohlaví žena
Frequency Valid
správně š patn ě nevím Total
Missing Total muž
Valid
0 správně š patn ě nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
339 81 73 493 7 500
67,8 16,2 14,6 98,6 1,4 100
68,8 16,4 14,8 100
68,8 85,2 100
351 76 67 494 6 500
70,2 15,2 13,4 98,8 1,2 100
71,1 15,4 13,6 100
71,1 86,4 100
V tabulce 59 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.59: Př i použ ití kondomu by mě l mužvyjmout penis hned po ejakulaci (vyvrcholení). Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Nutno vyjmout penis hned po ejakulaci Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
správně špatně nevím Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
0 správně špatně nevím Total
Missing Total gymnázium Valid
Missing Total
0 správně špatně nevím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
182 37 30 249 1 250
72,8 14,8 12 99,6 0,4 100
73,1 14,9 12 100
73,1 88 100
346 79 65 490 10 500
69,2 15,8 13 98 2 100
70,6 16,1 13,3 100
70,6 86,7 100
162 41 45 248 2 250
64,8 16,4 18 99,2 0,8 100
65,3 16,5 18,1 100
65,3 81,9 100
Na otázku př ekvapivěodpově dě lo správně73,1% uč ň ů, 70,6% studentůstř edních odborných š kol a pouze 65,3% gymnazistů. Mezi gymnazisty byl také nejvě tš í podíl jedinců, kteř í nevě dě li, jak správněodpově dě t (18,1%), zatímco mezi uč ni to bylo 12,0% a mezi studenty stř edních š kol 13,3%. Následná analýza dat nepotvrdila statistickou významnost rozdílu mezi odpově dí uč ň ůa studentůstř edních š kol, avš ak statisticky významný se prokázal rozdíl mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 8,58, p = 0,014) a také rozdíl mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 10,17, p = 0,006).
110
10.4.6. Nákaza jinou pohlavní chorobou zvyš uje HIV riziko Dále jsme se zamě ř ili na jedno nepř ílišobvyklé téma, ježvš ak s problematikou rizika HIV infekce blízce souvisí, polož ka dotazníku zně la: „Nákaza jinou pohlavní nemocí zvyš uje riziko nákazy HIV virem“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „správně– š patně– nevím“. Správnou odpově dí na otázku je „správně “. Nákaza jinou pohlavní nemocí souvisí s rizikem nákazy HIV infekcí ve dvou bodech. Jednak sliznicí pohlavních orgánů , naruš enou př ítomností ně jaké jiné pohlavní choroby, snáze prostoupí virus HIV a dojde k nákaze, souč asněvš ak samotná př ítomnost pohlavní choroby v historii jedince mů ž e být ukazatelem rizikového sexuálního chování v minulosti a tím pádem i indikátorem vě tš í rizikovosti k nákaze HIV. V tabulce 60 jsou uvedeny odpově di skupiny ž en a muž ůnaš eho souboru. Tab.60: Nákaza jinou pohlavní nemocí zvyš uje riziko nákazy HIV virem. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Jiná STD zvyšuje riziko nákazy HIV Pohlaví ž ena
Frequency Valid
správně š patn ě nevím Total
Missing Total muž
Valid
0 správně š patn ě nevím Total
Missing Total
0
Percent
90 219 190 499
18 43,8 38 99,8
1 500
0,2 100
113 190 194 497
22,6 38 38,8 99,4
3 500
0,6 100
Valid Percent
Cumulative Percent
18 43,9 38,1 100
18 61,9 100
22,7 38,2 39 100
22,7 61 100
Na otázku správněodpově dě lo jen 18,0% ž en a 22,7% muž ů . Velká č ást respondentů(38,1% ž en a 39,0% muž ů ) nevě dě lo, jak na otázku správněodpově dě t. V následné analýze se rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůukázal jako statisticky významný (chi-kvadrát = 9,83, p = 0,007). V tabulce 61 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Podíváme-li se na výsledky, docházíme k př ekvapivým zjiš tě ním, na otázku správněodpově dě lo 27,2% uč ň ů, 19,7% studentů stř edních odborných š kol, ale pouze 14,9% gymnazistů. Mezi gymnazisty souč asněbylo nejméně osob, které odpově dě ly „nevím“ (26,1%). Naprostá vě tš ina gymnazistů odpově dě la na otázku nesprávně(59,0%) v porovnání s nimi mezi uč ni na otázku odpově dě lo nesprávnějen 26,4% (46,4 % odpově dě lo „nevím“). Následná analýza dat potvrdila statistickou významnost rozdílu mezi odpově dí uč ňůa studentůstř edních š kol (chi-kvadrát = 45,53, p < 0,001), mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 81,61, p < 0,001) i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 136,51, p < 0,001).
111
Tab.61: Nákaza jinou pohlavní nemocí zvyš uje riziko nákazy HIV virem. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Jiná STD zvyšuje riziko nákazy HIV Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
správně
stř ední odborná škola s maturitou
správně špatně nevím Total
Valid
špatně nevím Total
Missing Total gymnázium
Valid
0 správně špatně nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
68 66 116 250
27,2 26,4 46,4 100
27,2 26,4 46,4 100
27,2 53,6 100
98 196
19,6 39,2
19,7 39,4
19,7 59,2
203 497 3 500
40,6 99,4 0,6 100
40,8 100
100
37 147
14,8 58,8
14,9 59
14,9 73,9
65 249 1 250
26 99,6 0,4 100
26,1 100
100
10.4.7. Nákaza mož ná i př i omezené nechráně né penetraci Následnějsme se ješ tějednou zamě ř ili na problematiku př eruš ované soulož e. Polož ka dotazníku zně la: „I kdyžmužpř i nechráně ném pohlavním styku vytáhne penis př ed ejakulací (tj. vyvrcholí mimo tě lo ž eny), je mož né, ž e dojde k př enosu HIV infekce.“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „správně– š patně– nevím“. Př eruš ovaná souloža omezený nechráně ný pohlavní styk jsou dvěne př ílišspolehlivé variace na téma ochrany př ed než ádoucím otě hotně ním, avš ak jako ochrana př ed pohlavněpř enosnými chorobami (HIV a dalš í) je nelze považ ovat za úč inné ani vhodné. Správnou odpově dí na otázku je tudíž„Správně “. V tabulce 62 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.62: I kdyžmužpř i nechráněném pohlavním styku vytáhne penis př ed ejakulací (tj. vyvrcholí mimo tě lo ž eny), je mož né, ž e dojde k př enosu HIV infekce. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Př enos mož ný i př ed vyvrcholením Pohlaví
Frequency
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
žena
Valid
správně špatně nevím Total
383 70 47 500
76,6 14 9,4 100
76,6 14 9,4 100
76,6 90,6 100
muž
Valid
správně špatně nevím Total
401 57 40 498 2 500
80,2 11,4 8 99,6 0,4 100
80,5 11,4 8 100
80,5 92 100
Missing Total
0
Na otázku správněodpově dě lo 76,6% ž en a 80,5% muž ů. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ů není statisticky významný. V tabulce 63 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly.
112
Tab.63: I kdyžmužpř i nechráněném pohlavním styku vytáhne penis př ed ejakulací (tj. vyvrcholí mimo tě lo ž eny), je mož né, ž e dojde k př enosu HIV infekce. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Př enos možný i př ed vyvrcholením Obor
Frequency
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
uč ební obor Valid bez maturity
správně špatně nevím Total
173 44 33 250
69,2 17,6 13,2 100
69,2 17,6 13,2 100
69,2 86,8 100
stř ední odborná škola s maturitou
správně špatně nevím Total
402 58 38 498 2 500
80,4 11,6 7,6 99,6 0,4 100
80,7 11,6 7,6 100
80,7 92,4 100
209 25 16 250
83,6 10 6,4 100
83,6 10 6,4 100
83,6 93,6 100
Valid
Missing Total gymnázium Valid
0 správně špatně nevím Total
Správnou odpově ďna otázku uvedlo 69,2% uč ňů , 80,7% studentůstř edních odborných š kol a 83,6% gymnazistů . Jak odpově dě t na otázku nevě dě lo 13,2% uč ň ů, 11,6% studentůstř edních š kol a jen 6,4% gymnazistů . Následná analýza dat potvrdila statistickou významnost rozdílu mezi odpově dí uč ňůa studentůstř edních š kol (chi-kvadrát = 31,29, p < 0,001) a mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 24,45, p < 0,001), rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty není statisticky významný.
10.4.8. Riziko nákazy př i orálním sexu Poslední v ř aděotázek zabývajících se do detailu problematikou technik bezpeč ného sexu se týkala orálního sexu. Polož ka dotazníku zně la: „Riziko nákazy HIV infekcí př i orálním styku bez kondomu a bez výronu semene do úst je...“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „vysoké – nízké – ž ádné“. Blíž e se tématem rizikovosti orálního styku zabýváme v teoretické č ásti disertač ní práce, na tomto místějen uveďme, ž e za správnou - v souladu s vě tš inou dostupných autorů zabývajících se tímto tématem – považ ujeme odpově ď„nízké“. Spolu s př edchozími otázkami této ř ady pak mě l uvedený dotaz na respondenty v urč itém smyslu zafungovat také jako incentiva, a to ve smyslu vzbuzení zvě davosti „jak ž e to vlastněje“, cožse potvrdilo př i krátkých debatách po skonč ení sbě ru dat na vě tš iněš kol. V tabulce 64 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž ez naš eho souboru.
113
Tab.64: Riziko nákazy HIV infekcí př i orálním styku bez kondomu a bez výronu semene do úst je... Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Riziko HIV nák.př i orálním sexu Pohlaví žena
Frequency Valid
vysoké nízké ž ádné Total
Missing Total muž
Valid
0 vysoké nízké ž ádné Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
136 287 69 492 8 500
27,2 57,4 13,8 98,4 1,6 100
27,6 58,3 14 100
27,6 86 100
102 294 98 494 6 500
20,4 58,8 19,6 98,8 1,2 100
20,6 59,5 19,8 100
20,6 80,2 100
Na otázku správněodpově dě lo 58,3% ž en a 59,5% muž ů. Celkem 86,0% ž en a 80,2% muž ů uvedlo, ž e př i orálním styku existuje riziko nákazy HIV infekcí (odpově ďriziko vysoké č i nízké). V následné analýze se rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůukázal jako statisticky významný (chi-kvadrát = 20,77, p < 0,001). V tabulce 65 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.65: Riziko nákazy HIV infekcí př i orálním styku bez kondomu a bez výronu semene do úst je... Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Riziko HIV nák.př i orálním sexu Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
vysoké nízké žádné Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
0 vysoké nízké žádné Total
Missing Total gymnázium Valid
Missing Total
0 vysoké nízké žádné Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
74 126 47 247 3 250
29,6 50,4 18,8 98,8 1,2 100
30 51 19 100
30 81 100
114 293 84 491 9 500
22,8 58,6 16,8 98,2 1,8 100
23,2 59,7 17,1 100
23,2 82,9 100
50 162 36 248 2 250
20 64,8 14,4 99,2 0,8 100
20,2 65,3 14,5 100
20,2 85,5 100
Na otázku správněodpově dě lo 51,0% uč ňů , 59,7% studentůstř edních odborných š kol a 65,3% gymnazistů . Naopak jako bez rizika ohodnotilo orální sex 19,0% uč ňů , 17,1% studentůstř edních š kol a 14,5% gymnazistů . Př i následné analýze pak byla potvrzena statistická významnost rozdílu mezi odpově dí uč ň ůa studentůstř edních š kol (chi-kvadrát = 15,62, p < 0,001), v malé míř e i mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 6,95, p = 0,03), významně ji pak také mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 20,56, p < 0,001).
114
10.5. Pocity spojené s př edstavou nákazy HIV Otázkou zamě ř enou na rizikovost orálního sexu jsme ukonč ili č ást zamě ř enou na reálné znalosti a vě domosti respondentůo mož nostech př enosu HIV, ochraněpř ed touto infekcí a ně kterých praktických otázkách z okruhu metod bezpeč ného sexu. Souhrnněbychom mohli tuto č ást mohli označ it za racionální aspekt problematiky, jížse zabýváme. V následující č ásti se soustř edíme na její emocionální aspekt, zajímat nás budou pocity, názory, postoje a př edstavy respondentůo vybraných otázkách dotýkajících se tématu rizikového sexuálního chování, bezpeč ně jš ího sexu, pohlavního styku jako takového, použ ívání kondomu, dlouhodobých vztahůa v neposlední ř adětaké př edstav a postojůspojených se skupinou HIV pozitivních osob. U otázek tohoto typu z pochopitelných důvodůneexistuje správná odpově ďve smyslu absolutním (ač koliv můž e kaž dý z nás jednu z odpově dí preferovat a považ ovat za optimální volbu – aťjižz morálního, zdravotního nebo jiného dů vodu) jde nám př edevš ím o zmapování této problematiky u skupiny adolescentů, vzhledem k tomu, ž e právěemocionální aspekt je př i koneč ném rozhodování o uplatň ování metod bezpeč ně jš ího sexu mnohdy faktorem rozhodujícím. Následující podskupina otázek se týká pocitů, které mají respondenti spojeny s př edstavou nákazy HIV infekcí. Otázky souvisí do znač né míry s pocitem ohrož ení, v první ř aděnám vš ak š lo o to, aby se mladí lidé zamysleli nad tím, co v nich př edstava nákazy HIV infekcí vyvolává, jaké jsou jejich pocity, zda je to smutek, bolest, stud nebo ně jaká jiná emoce.
10.5.1. Nakazit se HIV je jednou z nejhorš ích vě cí Úvodní otázka z této ř ady se týká zhodnocení dopadu mož né nákazy HIV infekcí na ž ivot jedince. Polož ka dotazníku zně la: „Nakazit se virem HIV je jednou z nejhorš ích vě cí, co by se vám mohlo stát.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 66 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Více nežpolovina ž en (53,4%) i muž ů(51,6%) velmi souhlasí s tvrzením, ž e HIV je jedna z nejhorš ích vě cí, co by se jim mohlo stát. Celkem 87,0% ž en a 86,3% muž ůs tvrzením souhlasí. Rozdíl mezi odpově dí skupiny ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 39,85, p < 0,001).
115
Tab.66: Nakazit se virem HIV je jednou z nejhorš ích věcí, co by se vám mohlo stát. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) HIV je nejhorší, co se můž e stát Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
267 168 51 13 1 500
53,4 33,6 10,2 2,6 0,2 100
53,4 33,6 10,2 2,6 0,2 100
53,4 87 97,2 99,8 100
257 173 43 18 7 498 2 500
51,4 34,6 8,6 3,6 1,4 99,6 0,4 100
51,6 34,7 8,6 3,6 1,4 100
51,6 86,3 95 98,6 100
V tabulce 67 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.67: Nakazit se virem HIV je jednou z nejhorš ích věcí, co by se vám mohlo stát. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) HIV je nejhorší, co se můž e stát Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
144 77 22 5 1 249 1 250
57,6 30,8 8,8 2 0,4 99,6 0,4 100
57,8 30,9 8,8 2 0,4 100
57,8 88,8 97,6 99,6 100
271 165 45 12 6 499 1 500 109 99 27 14 1 250
54,2 33 9 2,4 1,2 99,8 0,2 100 43,6 39,6 10,8 5,6 0,4 100
54,3 33,1 9 2,4 1,2 100
54,3 87,4 96,4 98,8 100
43,6 39,6 10,8 5,6 0,4 100
43,6 83,2 94 99,6 100
Podíváme-li se na výsledky podle typu š koly zjiš ť ujeme, ž e s tvrzením velmi souhlasilo 57,8% uč ň ů, 54,3% studentůstř edních š kol a pouze 43,6% gymnazistů , avš ak po slouč ení kategorie „velmi souhlasím“ a „souhlasím“ se rozdíly stírají: uč ni 88,8%, studenti stř edních š kol 87,4% a gymnazisté 83,2%. Př i následné analýze pak byla potvrzena mírná statistická významnost rozdílu mezi odpově dí uč ň ůa studentůstř edních š kol (chi-kvadrát = 10,19, p = 0,037), ve vě tš í míř e pak mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 37,10, p < 0,001) a mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 31,99, p < 0,001).
116
10.5.2. Kdybych se nakazil/a, trpě l/a bych Následující otázka se týká pocitu utrpení a bolesti spojeného s mož nou nákazou HIV infekcí. Polož ka dotazníku zně la: „Kdybyste se nakazil/a virem HIV, hodněbyste trpě l/a.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 68 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.68: Kdybyste se nakazil/a virem HIV, hodněbyste trpě l/a. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) S HIV bych trpě l/a Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
274 158 59 6 2 499 1 500 260 173 46 12 6 497 3 500
Percent
Valid Percent
54,8 31,6 11,8 1,2 0,4 99,8 0,2 100 52 34,6 9,2 2,4 1,2 99,4 0,6 100
Cumulative Percent
54,9 31,7 11,8 1,2 0,4 100
54,9 86,6 98,4 99,6 100
52,3 34,8 9,3 2,4 1,2 100
52,3 87,1 96,4 98,8 100
S tvrzením velmi souhlasilo 54,9% ž en a 52,3% muž ů , celkověse pak souhlasněvyjádř ilo 86,6% ž en a 87,1% muž ů. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 19,07, p = 0,001). V tabulce 69 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.69: Kdybyste se nakazil/a virem HIV, hodněbyste trpě l/a. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) S HIV bych trpě l/a Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
145 73 26 3 1 248 2 250
58 29,2 10,4 1,2 0,4 99,2 0,8 100
58,5 29,4 10,5 1,2 0,4 100
58,5 87,9 98,4 99,6 100
278 162 47 6 5 498 2 500
55,6 32,4 9,4 1,2 1 99,6 0,4 100
55,8 32,5 9,4 1,2 1 100
55,8 88,4 97,8 99 100
111 96 32 9 2 250
44,4 38,4 12,8 3,6 0,8 100
44,4 38,4 12,8 3,6 0,8 100
44,4 82,8 95,6 99,2 100
117
S výrokem velmi souhlasí 58,5% uč ňů, 55,8% studentůstř edních odborných š kol a pouze 44,4% gymnazistů . Souhlas celkem vyjádř ilo 87,9% uč ňů , 88,4% studentůstř edních š kol a 82,8% gymnazistů . Následná analýza nepotvrdila statisticky významný rozdíl mezi odpově dí uč ň ůa studentů stř edních š kol, nicméněbyl potvrzen statistický rozdíl mezi odpově dí studentůstř edních š kol a gymnazistů(chi-kvadrát = 31,70, p < 0,001) a také mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 29,35, p < 0,001).
10.5.3. Kdybych se nakazil/a, bylo by mi to trapné Poslední otázka z ř ady týkající se pocity spojenými s př edstavou nákazy HIV infekcí je zamě ř ena na stud a pocit trapnosti. Polož ka dotazníku zně la: „Kdybyste se infikoval/a virem HIV, bylo by vám to trapné.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 70 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.70: Kdybyste se nakazil/a virem HIV, bylo by vám to trapné. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Nakazit se by mi bylo trapné Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
112 152 134 87 11 496 4 500
22,4 30,4 26,8 17,4 2,2 99,2 0,8 100
22,6 30,6 27 17,5 2,2 100
22,6 53,2 80,2 97,8 100
119 132 157 71 19 498 2 500
23,8 26,4 31,4 14,2 3,8 99,6 0,4 100
23,9 26,5 31,5 14,3 3,8 100
23,9 50,4 81,9 96,2 100
S pocitem trapnosti velmi souhlasilo 22,6% ž en a 23,9% muž ů, celkověse souhlasněvyjádř ilo více nežpolovina ž en (53,2%) i muž ů(50,6%). S výrokem naopak nesouhlasilo 19,7% ž en a 18,1% muž ů. Rozdíl se v analýze ukázal jako statisticky významný (chi-kvadrát = 15,71, p = 0,003). V tabulce 71 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. S tvrzením velmi souhlasilo 32,4% uč ňů , 24,0% studentůstř edních š kol a pouze 12,5% gymnazistů , celkověse souhlasněvyjádř ilo 59,6% uč ňů , 53,0% studentůstř edních š kol a 41,5% gymnazistů . Naopak s výrokem nesouhlasilo 16,4% uč ňů , 17,5% studentůstř edních š kol a 24,2% gymnazistů . Následná analýza prokázala statistickou významnost rozdílu mezi odpově dí uč ň ůa studentů stř edních š kol (chi-kvadrát = 28,05, p < 0,001), mezi odpově dí studentůstř edních š kol a gymnazistů (chi-kvadrát = 65,89, p < 0,001) i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 53,48, p < 0,001). 118
Tab.71: Kdybyste se nakazil/a virem HIV, bylo by vám to trapné. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Nakazit se by mi bylo trapné Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím nelmi nesouhlasím Total velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
81 68 60 37 4 250
32,4 27,2 24 14,8 1,6 100
32,4 27,2 24 14,8 1,6 100
32,4 59,6 83,6 98,4 100
119 144 146 70 17 496 4 500
23,8 28,8 29,2 14 3,4 99,2 0,8 100
24 29 29,4 14,1 3,4 100
24 53 82,5 96,6 100
31 72 85 51 9 248 2 250
12,4 28,8 34 20,4 3,6 99,2 0,8 100
12,5 29 34,3 20,6 3,6 100
12,5 41,5 75,8 96,4 100
10.6. O pohlavněpř enosných chorobách obecně V následujících dvou otázkách jsme se zamě ř ili na př edstavu respondentů, jakou mají o mož nostech nákazy HIV, pokud by nepouž ívali ž ádnou z metod bezpeč ně jš ího sexu, a o úč innosti ochrany př ed STD, a to zejména ve smyslu pocitu reálné mož nosti chránit se zcela př ed pohlavně př enosnými chorobami.
10.6.1. Bylo by obtíž né zcela se chránit Následující otázka se týká pocitu zvladatelnosti ochrany př ed pohlavně př enosnými chorobami. Polož ka dotazníku zně la: „Bylo by velmi obtíž né dě lat vš echno tak, abyste se úplně chránil/a př ed pohlavněpř enosnými nemocemi.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 72 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Nejvě tš íč ást ž en (41,2%) s výrokem více č i méněnesouhlasila, zatímco mezi muž i s výrokem nejvě tš í č ást respondentůvíce č i méněsouhlasila (38,2%), nerozhodná byla u obou skupin zhruba jedna tř etina respondentů(ž eny 30,8%, muž i 30,6%). Rozdíl mezi odpově dí skupiny ž en a skupiny muž ůse v následné analýze prokázal jako statisticky významný (chi-kvadrát = 39,50, p < 0,001).
119
Tab.72: Bylo by velmi obtíž né dělat vš echno tak, abyste se úplněchránil/a př ed pohlavněpř enosnými nemocemi. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Je tě žké se zcela chránit Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
28 112 154 162 44 500 52 138 152 121 34 497 3 500
Percent
Valid Percent
5,6 22,4 30,8 32,4 8,8 100 10,4 27,6 30,4 24,2 6,8 99,4 0,6 100
5,6 22,4 30,8 32,4 8,8 100 10,5 27,8 30,6 24,3 6,8 100
Cumulative Percent 5,6 28 58,8 91,2 100 10,5 38,2 68,8 93,2 100
V tabulce 73 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.73: Bylo by velmi obtíž né dělat vš echno tak, abyste se úplněchránil/a př ed pohlavněpř enosnými nemocemi. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Je tě žké se zcela chránit Obor uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
Frequency 26 62 85 56 21 250
Percent 10,4 24,8 34 22,4 8,4 100
38 127 165 136 33 499 1 500 16 61 56 91 24 248 2 250
7,6 25,4 33 27,2 6,6 99,8 0,2 100 6,4 24,4 22,4 36,4 9,6 99,2 0,8 100
Valid Cumulative Percent Percent 10,4 10,4 24,8 35,2 34 69,2 22,4 91,6 8,4 100 100 7,6 25,5 33,1 27,3 6,6 100
7,6 33,1 66,1 93,4 100
6,5 24,6 22,6 36,7 9,7 100
6,5 31 53,6 90,3 100
Př i analýze výsledkůpodle typu š koly zjiš ť ujeme, ž e s výrokem více č i méněnesouhlasilo 30,8% uč ňů , 33,9% studentůstř edních š kol a celých 46,4% gymnazistů . Spolu s rostoucí úrovní š koly se souč asněsniž oval poč et respondentů, kteř í na otázku odpově dě li nerozhodně(ně co mezi). Př i statistické analýze byla následněprokázána mírná významnost rozdílu mezi odpově dí uč ň ů a studentůstř edních š kol (chi-kvadrát = 11,08, p = 0,026), vysoká statistická významnost rozdílu mezi odpově dí studentůstř edních š kol a gymnazistů(chi-kvadrát = 42,45, p < 0,001) i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 36,34, p < 0,001).
120
10.6.2. Př edstava o mož nosti nákazy HIV V dotazníku následovala velmi š iroce polož ená otázka, jež se dotýkala př edstavy o mož nostech nákazy HIV př i uvolně ném sexuálním chování a nedodrž ování ž ádné z metod bezpeč ně jš ího sexu. Polož ka dotazníku zně la: „Př edstavte si, ž e byste mě l/a v dohledné doběpohlavní styky po celý mě síc, tak č asto, jak byste jen chtě l/a, bez použ ití jakékoliv ochrany. Jaká by byla mož nost, ž e se nakazíte virem HIV.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 74 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.74: Př edstavte si, ž e byste měl/a v dohledné doběpohlavní styky po celý mě síc, tak často, jak byste jen chtě l/a, bez použ ití jakékoliv ochrany. Jaká by byla mož nost, ž e se nakazíte virem HIV. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Riziko nákazy: měsíc bez ochrany Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
ž ádná velmi malá š ance 50:50 dost velká téměřjistota Total 0 ž ádná velmi malá š ance 50:50 dost velká téměřjistota Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
49 51 183 170 36 489 11 500
9,8 10,2 36,6 34 7,2 97,8 2,2 100
10 10,4 37,4 34,8 7,4 100
10 20,4 57,9 92,6 100
34 96 212 124 29 495 5 500
6,8 19,2 42,4 24,8 5,8 99 1 100
6,9 19,4 42,8 25,1 5,9 100
6,9 26,3 69,1 94,1 100
Zhruba jedna pě tina ž en (20,4%) a jedna č tvrtina muž ů(26,3%) si myslí, ž e riziko nákazy HIV v uvedeném př íkladěby byla velmi malé nebo ž ádné. Nejvě tš íč ást respondentů(ž eny 37,4%, muž i 42,8%) označ ila odpově ď„š ance 50:50“. Rozdíl mezi skupinou ž en a skupinou muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 61,87, p < 0,001). V tabulce 75 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Ve výsledcích podle typu š koly nacházíme zajímavé rozdíly, pouze 16,9% uč ňů , 22,5% studentůstř edních š kol a celých 31,8% gymnazistůsi myslí, ž e riziko nákazy HIV v uvedeném př ípaděje velmi malé nebo ž ádné. Naproti tomu jako témě řjistotu označ ilo riziko nákazy 9,6% uč ňů , 5,7% studentůstř edních š kol a 5,4% gymnazistů . Statistická analýza potvrdila významnost rozdílu mezi odpově dí uč ň ůa studentůstř edních š kol (chi-kvadrát = 31,81, p < 0,001), mezi odpově dí studentůstř edních š kol a gymnazistů(chikvadrát = 25,9, p < 0,001) i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 64,23, p < 0,001).
121
Tab.75: Př edstavte si, ž e byste měl/a v dohledné doběpohlavní styky po celý mě síc, tak často, jak byste jen chtě l/a, bez použ ití jakékoliv ochrany. Jaká by byla mož nost, ž e se nakazíte virem HIV. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Riziko nákazy: měsíc bez ochrany Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
Missing Total
ž ádná velmi malá š ance 50:50 dost velká téměřjistota Total 0 ž ádná velmi malá š ance 50:50 dost velká téměřjistota Total 0 ž ádná velmi malá š ance 50:50 dost velká téměřjistota Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
19 23 117 66 24 249 1 250
7,6 9,2 46,8 26,4 9,6 99,6 0,4 100
7,6 9,2 47 26,5 9,6 100
7,6 16,9 63,9 90,4 100
43 68 195 159 28 493 7 500
8,6 13,6 39 31,8 5,6 98,6 1,4 100
8,7 13,8 39,6 32,3 5,7 100
8,7 22,5 62,1 94,3 100
21 56 83 69 13 242 8 250
8,4 22,4 33,2 27,6 5,2 96,8 3,2 100
8,7 23,1 34,3 28,5 5,4 100
8,7 31,8 66,1 94,6 100
10.7. Self – efficacy Self-efficacy, efektivita self neboli vnímaná osobní úč innost př edstavuje dimenzi, v jaké je jedinec schopen jednat podle svých př edem stanovených pravidel, v tomto př ípadědo jaké míry je schopen uplatnit metody bezpeč ně jš ího sexu v situaci sexuálního vzruš ení, př ípadněv takové situaci odmítnout chování, ježnení konzistentní s jeho pravidly (pravidly bezpeč ného sexu), a tedy odmítnout pohlavní styk bez kondomu.
10.7.1. Použ ití kondomu př i sexuálním vzruš ení Následující polož ka zamě ř ená na efektivitu self respondentůse týká zhodnocení schopnosti autoregulace a uplatně ní metod bezpeč ně jš ího sexu v situace pohlavního vzruš ení. Polož ka dotazníku zně la: „Kdybyste chtě l/a použ ít kondom, nakolik jste si jistý/á, ž e byste se dokázala zastavit a použ ít jej, kdybyste užbyl/a velmi vzruš ený/á.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi jistý/á – pomě rnějistý/á – ně co mezi – pomě rněnejistý/á – velmi nejistý/á“. V tabulce 76 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru.
122
Tab.76: Kdybyste chtěl/a použ ít kondom, nakolik jste si jistý/á, ž e byste se dokázala zastavit a použ ít jej, kdybyste užbyl/a velmi vzruš ený/á. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Jistota pou ž ití kondomu Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
velmi jistý/á pom ě rnějistý/á něco mezi pom ě rněnejistý/á velmi nejistý/á Total 0 velmi jistý/á pom ě rnějistý/á něco mezi pom ě rněnejistý/á velmi nejistý/á Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
136 150 97 76 36 495 5 500
27,2 30 19,4 15,2 7,2 99 1 100
27,5 30,3 19,6 15,4 7,3 100
27,5 57,8 77,4 92,7 100
114 168 121 65 24 492 8 500
22,8 33,6 24,2 13 4,8 98,4 1,6 100
23,2 34,1 24,6 13,2 4,9 100
23,2 57,3 81,9 95,1 100
Schopností uplatnit metody bezpeč ně jš ího sexu v situaci pohlavního vzruš ení si nebylo jisto 22,7% ž en a 18,1% muž ů, dále odpově dě la nejednoznač ně(„ně co mezi“) témě řjedna pě tina ž en (19,6%) a jedna č tvrtina muž ů(24,6%). Více nežpolovina ž en (57,8%) i muž ů(57,3%) si byli jisti schopností autoregulace. Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 17,34, p = 0,002). V tabulce 77 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.77: Kdybyste chtěl/a použ ít kondom, nakolik jste si jistý/á, ž e byste se dokázala zastavit a použ ít jej, kdybyste užbyl/a velmi vzruš ený/á. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Jistota pou ž ití kondomu Obor učební obor bez maturity
Frequency Valid
velmi jistý/á pom ě rnějistý/á něco mezi pom ě rněnejistý/á velmi nejistý/á Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
Missing Total gymnázium Valid
Missing Total
0 velmi jistý/á pom ě rnějistý/á něco mezi pom ě rněnejistý/á velmi nejistý/á Total 0 velmi jistý/á pom ě rnějistý/á něco mezi pom ě rněnejistý/á velmi nejistý/á Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
68 74 57 36 13 248 2 250
27,2 29,6 22,8 14,4 5,2 99,2 0,8 100
27,4 29,8 23 14,5 5,2 100
27,4 57,3 80,2 94,8 100
113 157 113 68 41 492 8 500
22,6 31,4 22,6 13,6 8,2 98,4 1,6 100
23 31,9 23 13,8 8,3 100
23 54,9 77,8 91,7 100
69 87 48 37 6 247 3 250
27,6 34,8 19,2 14,8 2,4 98,8 1,2 100
27,9 35,2 19,4 15 2,4 100
27,9 63,2 82,6 97,6 100
Svou schopností autoregulace v př edlož ené situaci si bylo jistých 57,3% uč ň ů, 54,9% studentů stř edních š kol a 63,2% gymnazistů. V následné analýze byla potvrzena statistická významnost rozdílu
123
mezi uč ni a studenty stř edních š kol (chi-kvadrát = 13,40, p < 0,001), mezi odpově dí studentůstř edních š kol a gymnazistů(chi-kvadrát = 80,09, p < 0,001), ale nebyl prokázán statisticky významný rozdíl mezi uč ni a gymnazisty.
10.7.2. Odmítnutí styku bez kondomu Druhá otázka zamě ř ená na efektivitu self respondentů se týká zhodnocení schopnosti odmítnout v situaci pohlavního vzruš ení sexuální styk v př ípadě ,ž e si partner/partnerka nepř ejí použ ít kondom. Polož ka dotazníku zně la: „Nakolik jste si jistý/á, ž e byste dokázal/a odmítnout pohlavní styk, kdyby vášpartner/vaš e partnerka nechtě l/a použ ít kondom?“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi jistý/á – pomě rnějistý/á – ně co mezi – pomě rněnejistý/á – velmi nejistý/á“. V tabulce 78 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Tab.78: Nakolik jste si jistý/á, ž e byste dokázal/a odmítnout pohlavní styk, kdyby vášpartner/vaš e partnerka nechtěl/a použ ít kondom? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Jistota odmítnutí sexu bez kondomu Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
velmi jistý/á pom ě rnějistý/á něco mezi pom ě rněnejistý/á velmi nejistý/á Total 0 velmi jistý/á pom ě rnějistý/á něco mezi pom ě rněnejistý/á velmi nejistý/á Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
145 140 109 60 39 493 7 500
29 28 21,8 12 7,8 98,6 1,4 100
29,4 28,4 22,1 12,2 7,9 100
29,4 57,8 79,9 92,1 100
56 107 154 108 72 497 3 500
11,2 21,4 30,8 21,6 14,4 99,4 0,6 100
11,3 21,5 31 21,7 14,5 100
11,3 32,8 63,8 85,5 100
Výsledky nám ukazují zajímavý rozdíl, zatímco 57,8% ž en si je velmi jistých nebo pomě rně jistých, ž e by pohlavní styk bez použ ití kondomu dokázaly odmítnout, mezi muž i je to pouhých 32,8%. Jako pomě rněnebo velmi nejistí se v souvislosti se schopností odmítnout pohlavní styk označ ilo 20,1% ž en a celých 36,2% muž ů. Statistická významnost rozdílu mezi odpově dí skupiny ž en a muž ůbyla potvrzena v následné analýze (chi-kvadrát = 146,09, p < 0,001). V tabulce 79 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Podíváme-li se na výsledky podle typu š koly, zjiš ť ujeme, ž e výsledky uč ňůa studentůstř edních odborných š kol jsou velmi podobné (a nebyl u nich prokázán statisticky významný rozdíl), zatímco se od obou skupin významně ji liš í výsledky gymnazistů . Velmi nebo málo jistí je si svou schopností odmítnout pohlavní styk bez kondomu 43,1% uč ňů, 43,3% studentůstř edních odborných š kol a 51,2% gymnazistů, naopak jako pomě rněč i velmi nejistí se označ ilo 31,5% uč ňů, 29,1% studentůstř edních š kol a 23,0%
124
gymnazistů . Rozdíl mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 17,57, p < 0,001) a mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 17,43, p = 0,002) je statisticky významný. Tab.79: Nakolik jste si jistý/á, ž e byste dokázal/a odmítnout pohlavní styk, kdyby vášpartner/vaš e partnerka nechtěl/a použ ít kondom? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Jistota odmítnutí sexu bez kondomu Obor učební obor bez maturity
Frequency Valid
velmi jistý/á pom ě rnějistý/á něco mezi pom ě rněnejistý/á velmi nejistý/á Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
0 velmi jistý/á pom ě rnějistý/á něco mezi pom ě rněnejistý/á velmi nejistý/á Total
Missing Total gymnázium Valid
0 velmi jistý/á pom ě rnějistý/á něco mezi pom ě rněnejistý/á velmi nejistý/á Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
54 53 63 43 35 248 2 250
21,6 21,2 25,2 17,2 14 99,2 0,8 100
21,8 21,4 25,4 17,3 14,1 100
21,8 43,1 68,5 85,9 100
96 118 136 88 56 494 6 500
19,2 23,6 27,2 17,6 11,2 98,8 1,2 100
19,4 23,9 27,5 17,8 11,3 100
19,4 43,3 70,9 88,7 100
51 76 64 37 20 248 2 250
20,4 30,4 25,6 14,8 8 99,2 0,8 100
20,6 30,6 25,8 14,9 8,1 100
20,6 51,2 77 91,9 100
10.8. Pohlavní styk Následující ř ada otázek je zamě ř ena na pocity, názory a př edstavy spojené s fenoménem pohlavního styku (tj. aťjižrespondenti první pohlavní styk jižmě li anebo nikoliv). Ptali jsme se na tlak vrstevníků , pocity provině ní a hodnocení mož né sexuální aktivity respondentůze strany rodič ů , dále na pocity spojené s pohlavním stykem nebo takové, ježse dostaví bezprostř edněpo ně m: tě lesná rozkoš , uvolně ní, redukce pocitu osamě losti a nárů st př itaž livosti pro opač né pohlaví.
10.8.1. Tlak skupiny vrstevníků První otázka v ř adězamě ř ené na emocionální aspekt fenoménu pohlavního styku je zamě ř en na tlak vrstevnické skupiny. Tlak vrstevníkůje tradič něpovaž ován za jeden z negativních faktorů , jenžmůž e pů sobit na dospívající mládežve smě ru podporování rizikově jš ího sexuálního chování. Ač koliv je mnohdy jeho působení podprahové a tudížneuvě domované, je dů lež ité se na tuto oblast dotázat. Polož ka zně la: „Čím více byste mě l/a pohlavních stykůs různými partnery/partnerkami, tím více by si vás př átelé váž ili.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím –
125
souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 80 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Tab.80: Čím více byste mě l/a pohlavních stykůs různými partnery/partnerkami, tím více by si vás př átelé váž ili. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Více partner ů, větší oceně ní Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
velmi souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
2 12 184 301 499 1 500
0,4 2,4 36,8 60,2 99,8 0,2 100
0,4 2,4 36,9 60,3 100
0,4 2,8 39,7 100
7 14 66 269 143 499 1 500
1,4 2,8 13,2 53,8 28,6 99,8 0,2 100
1,4 2,8 13,2 53,9 28,7 100
1,4 4,2 17,4 71,3 100
Pouhých 2,8% ž en a 17,4% muž ůs tvrzením této polož ky souhlasilo, nebo se vyjádř ilo ambivalentně(„ně co mezi“), zatímco celých 60,3% ž en a 28,7% muž ůs polož kou velmi nesouhlasilo. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky velmi významný (chi-kvadrát = 547,80, p < 0,001), cožodpovídá př edstavěo rozdílu v modelu chování vhodného pro ž eny (vě rnost) a pro muž e (dobyvatel). V tabulce 81 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.81: Čím více byste mě l/a pohlavních stykůs různými partnery/partnerkami, tím více by si vás př átelé váž ili. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Více partner ů, větší oceně ní Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
5 7 28 120 90 250
2 2,8 11,2 48 36 100
2 2,8 11,2 48 36 100
2 4,8 16 64 100
3 7 39 218 231 498 2 500
0,6 1,4 7,8 43,6 46,2 99,6 0,4 100
0,6 1,4 7,8 43,8 46,4 100
0,6 2 9,8 53,6 100
1 11 115 123 250
0,4 4,4 46 49,2 100
0,4 4,4 46 49,2 100
0,4 4,8 50,8 100
Př i porovnání odpově dí podle typu š koly si vš imneme, ž e souhlasněnebo ambivalentně(„ně co mezi“) se k výroku v této otázce vyjádř ilo 16,0% uč ň ů, 9,8% studentůstř edních š kol a pouze 4,8%
126
gymnazistů , zatímco velmi s výrokem nesouhlasilo 36,0% uč ň ů, 46,4% studentůstř edních š kol a 49,2% gymnazistů . V následné analýze byla potvrzena statistická významnost rozdílu mezi uč ni a studenty stř edních š kol (chi-kvadrát = 30,14, p < 0,001), mezi odpově dí studentůstř edních š kol a gymnazistů (chi-kvadrát = 27,87, p < 0,001) a také mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 29,91, p < 0,001).
10.8.2. Pocit provině ní V následující otázce jsme se zamě ř ili na pocit provině ní spojený s pohlavním stykem (nebo př edstavou pohlavního styku). Polož ka zně la: „Kdybyste mě l/a pohlavní styk, cítil/a byste se pak provinile.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 82 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ť pro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.82: Kdybyste měl/a pohlavní styk, cítil/a byste se pak provinile. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Pocit provinění po sexu Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
6 17 47 215 213 498 2 500 9 10 31 171 278 499 1 500
Percent 1,2 3,4 9,4 43 42,6 99,6 0,4 100 1,8 2 6,2 34,2 55,6 99,8 0,2 100
Valid Percent
Cumulative Percent
1,2 3,4 9,4 43,2 42,8 100
1,2 4,6 14,1 57,2 100
1,8 2 6,2 34,3 55,7 100
1,8 3,8 10 44,3 100
Naprostá vě tš ina respondentůse k výroku vyjádř ila nesouhlasně(85,9% ž en a 90% muž ů ), př ič emžvě tš í č ást ž en odpově dě la „nesouhlasím“ (43,2%), zatímco mezi muž i byla nejč astě jš í odpově ď„velmi nesouhlasím“ (55,7%). Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 38,59, p < 0,001). V tabulce 83 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. S výrokem souhlasilo, nebo se vyjádř ilo nerozhodně(„ně co mezi“) 12,8% uč ňů , 11,5% studentůstř edních š kol a 12,4% gymnazistů . Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol a uč ni a gymnazisty není statisticky významný, jako statisticky významný se naopak ukázal rozdíl mezi odpově dí studentůstř edních odborných š kol a gymnazistů(chi-kvadrát = 13,17, p = 0,01), nejvě tš í rozdíl byl mezi tě mito dvě ma skupinami zaznamenán v kategorii „ně co mezi“, mezi gymnazisty bylo více studentůs nerozhodným postojem.
127
Tab.83: Kdybyste měl/a pohlavní styk, cítil/a byste se pak provinile. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Pocit provinění po sexu Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
3 7 22 97 121 250
1,2 2,8 8,8 38,8 48,4 100
1,2 2,8 8,8 38,8 48,4 100
1,2 4 12,8 51,6 100
10 14 33 194 246 497 3 500
2 2,8 6,6 38,8 49,2 99,4 0,6 100
2 2,8 6,6 39 49,5 100
2 4,8 11,5 50,5 100
2 6 23 95 124 250
0,8 2,4 9,2 38 49,6 100
0,8 2,4 9,2 38 49,6 100
0,8 3,2 12,4 50,4 100
10.8.3. Nelibost rodič ů V dalš í otázce jsme se zamě ř ili na reakci rodič ůna pohlavní styk dospívajících dě tí (nebo př edstavu reakce, jakou by mě li rodič e na př ípadný pohlavní styk respondentů). Negativní reakce rodič ůna sexualitu vlastních dospívajících č i dospě lých dě tí můž e být v urč itém smyslu protektivním faktorem, na druhou stranu vš ak můž e být paradoxněpř ekáž kou uplatňování úč inných metod bezpeč ně jš ího sexu dospívajících osob. Polož ka dotazníku zně la: „Kdybyste mě l/a pohlavní styk, rozzlobilo by to vaš e rodič e.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 84 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.84: Kdybyste mě l/a pohlavní styk, rozzlobilo by to vaš e rodič e. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Rodiče by se rozlobili Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
11 25 62 215 186 499 1 500
2,2 5 12,4 43 37,2 99,8 0,2 100
2,2 5 12,4 43,1 37,3 100
2,2 7,2 19,6 62,7 100
5 3 37 174 279 498 2 500
1 0,6 7,4 34,8 55,8 99,6 0,4 100
1 0,6 7,4 34,9 56 100
1 1,6 9 44 100
128
Z výsledkůvyplývá, ž e mezi mladými ž enami a muž i naš eho souboru je znač ný rozdíl: 7,2% ž en a pouze 1,6% muž ůvyjádř ilo svůj souhlas s tímto tvrzením, 12,4% ž en a 7,4% muž ůse vyjádř ilo nerozhodně(„ně co mezi“) a č tyř i pě tiny ž en (80,4%) a více neždevě t z deseti muž ů(91,0%) s uvedeným výrokem nesouhlasilo. Zjiš tě ný rozdíl odpovídá př edstavěrozdílné míry kontroly, jímžse dostává od rodič ůdcerám v porovnání se syny. Statistickou významnost rozdílu mezi skupinou ž en a muž ůpotvrdila následná analýza (chi-kvadrát = 87,21, p < 0,001). V tabulce 85 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.85: Kdybyste mě l/a pohlavní styk, rozzlobilo by to vaš e rodič e. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Rodiče by se rozlobili Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
3 2 18 96 131 250
1,2 0,8 7,2 38,4 52,4 100
1,2 0,8 7,2 38,4 52,4 100
1,2 2 9,2 47,6 100
8 16 52 189 232 497 3 500
1,6 3,2 10,4 37,8 46,4 99,4 0,6 100
1,6 3,2 10,5 38 46,7 100
1,6 4,8 15,3 53,3 100
5 10 29 104 102 250
2 4 11,6 41,6 40,8 100
2 4 11,6 41,6 40,8 100
2 6 17,6 59,2 100
Také mezi odpově dí podle typu š koly zjiš ť ujeme zajímavé rozdíly: s výrokem souhlasí 2,0% uč ň ů, 4,8% studentůstř edních š kol a 6,0% gymnazistů , zatímco nesouhlasněse vyjádř ilo 90,8% uč ňů , 84,7% studentůstř edních š kol a 82,4% gymnazistů . Analýza dat potvrdila statistickou významnost rozdílu odpově dí mezi uč ni a studenty stř edních š kol (chi-kvadrát = 47,53, p < 0,001) a mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 47,14, p < 0,001), zatímco rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty nebyl statisticky významný.
10.8.4. Tě lesná rozkoš V následujícím bodějsme se ptali na pocity a př edstavy respondentůspojené s pohlavním stykem. Pohlavní styk mů ž e být velkým zdrojem tě lesné rozkoš e, je tomu tak vš ak i u adolescentní č ásti populace? Preventivní intervenč ní snahy na ochranu př ed HIV a dalš ími pohlavněpř enosnými chorobami by se mě ly zamě ř it na dimenzi rozkoš e a uspokojení v souvislosti s pohlavním stykem a propagovat metody bezpeč ně jš ího sexu v jejich kontextu. Polož ka dotazníku zně la: „Kdybyste mě l/a pohlavní styk, zaž il/a byste spoustu tě lesné rozkoš e.“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze pě ti 129
odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 86 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.86: Kdybyste mě l/a pohlavní styk, zaž il/a byste spoustu tě lesné rozkoš e. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Sex je zpousta tělesné rozkoše Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
132 268 89 9 498 2 500
26,4 53,6 17,8 1,8 99,6 0,4 100
26,5 53,8 17,9 1,8 100
26,5 80,3 98,2 100
227 233 32 1 3 496 4 500
45,4 46,6 6,4 0,2 0,6 99,2 0,8 100
45,8 47 6,5 0,2 0,6 100
45,8 92,7 99,2 99,4 100
S výrokem velmi souhlasilo 26,5% ž en a 45,8% muž ůz naš eho souboru, celkem se souhlasně k výroku vyjádř ilo 80,3% ž en a 92,7% muž ů , nerozhodně(„ně co mezi“) na otázku odpově dě lo 17,9% ž en a 6,5% muž ů . Následná analýza potvrdila, ž e rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 121,27, p < 0,001). Zjiš tě ný rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůmůž e být ukazatelem obecněznámého faktu, ž ež enské pohlavní uspokojení je v porovnání s muž ským pomě rně komplikovaně jš í a u mnoha ž en dochází k rozvoji schopnosti plněprož ívat orgasmus a pohlavní uspokojení obecněažv pozdě jš ím vě ku. Společ něs tím pak č ást rozdílu, a to zejména u sexuálně nezkuš ené č ásti mladých ž en, můž eme př ipsat obecněrozš íř ené př edstavěbolestivosti prvního pohlavního styku. V tabulce 87 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Podíváme-li se na výsledky podle typu š koly, je zcela zř ejmé, ž e př i odpově di na tuto polož ku dotazníku je velmi významný rozdíl mezi muž iaž enami, a typ š koly na ně j nemá výrazně jš í vliv. S tvrzením velmi souhlasilo 37,9% uč ňů , 37,8% studentůstř edních š kol a 30,9% gymnazistů, celkověse souhlasněvyjádř ilo 85,9% uč ňů , 87,1% studentůstř edních odborných š kol a 85,9% gymnazistů , nerozhodně(„ně co mezi“) odpově dě lo 13,3% uč ňů , 11,5% studentůstř edních š kol a 12,4% gymnazistů . Rozdíl mezi skupinou uč ňůa studentůstř edních š kol a mezi skupinou uč ňůa gymnazistůnení statisticky významný, mírná statistická významnost byla potvrzena mezi skupinou studentůstř edních š kol a gymnazistů(chi-kvadrát = 11,17, p = 0,025).
130
Tab.87: Kdybyste mě l/a pohlavní styk, zaž il/a byste spoustu tě lesné rozkoš e. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Sex je zpousta tělesné rozkoše Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
94 119 33 2 248 2 250
37,6 47,6 13,2 0,8 99,2 0,8 100
37,9 48 13,3 0,8 100
37,9 85,9 99,2 100
188 245 57 5 2 497 3 500
37,6 49 11,4 1 0,4 99,4 0,6 100
37,8 49,3 11,5 1 0,4 100
37,8 87,1 98,6 99,6 100
77 137 31 3 1 249 1 250
30,8 54,8 12,4 1,2 0,4 99,6 0,4 100
30,9 55 12,4 1,2 0,4 100
30,9 85,9 98,4 99,6 100
10.8.5. Uvolně ní Dále jsme se zeptali na pocity uvolně ní spojené s pohlavním stykem. Př i pohlavním styku dojde k vybití napě tí, avš ak pohlavní styk v poč átcích pohlavního ž ivota, zejména pokud se uskuteč ní proti zř ejmé vůli rodič ů, tajněnebo jakkoliv jinak v roli „zakázaného ovoce“, nebo je spojen s pocity obav z výkonu, mů ž e být zdrojem stresu a napě tí. Zajímalo nás proto, jak tento aspekt prož ívají dneš ní adolescenti. Polož ka dotazníku zně la: „Kdybyste mě l/a pohlavní styk, uvolnil/a byste se.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 88 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.88: Kdybyste měl/a pohlavní styk, uvolnil/a byste se. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Sex je uvolnění Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
117 274 99 8 498 2 500
23,4 54,8 19,8 1,6 99,6 0,4 100
23,5 55 19,9 1,6 100
23,5 78,5 98,4 100
214 221 54 7 3 499 1 500
42,8 44,2 10,8 1,4 0,6 99,8 0,2 100
42,9 44,3 10,8 1,4 0,6 100
42,9 87,2 98 99,4 100
131
S výrokem velmi souhlasilo 23,5% ž en a 42,9% muž ů , celkověse souhlasněvyjádř ilo 78,5% ž en a 87,2% muž ů, 19,9% ž en a 10,8% muž ůodpově dě lo ambivalentně(ně co mezi). Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 77,39, p < 0,001). V tabulce 89 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.89: Kdybyste měl/a pohlavní styk, uvolnil/a byste se. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Sex je uvolnění Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím Total velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
101 103 43 3 250 177 250 63 6 2 498 2 500 53 142 47 6 1 249 1 250
Percent 40,4 41,2 17,2 1,2 100 35,4 50 12,6 1,2 0,4 99,6 0,4 100 21,2 56,8 18,8 2,4 0,4 99,6 0,4 100
Valid Percent
Cumulative Percent
40,4 41,2 17,2 1,2 100 35,5 50,2 12,7 1,2 0,4 100
40,4 81,6 98,8 100
21,3 57 18,9 2,4 0,4 100
21,3 78,3 97,2 99,6 100
35,5 85,7 98,4 99,6 100
S př edstavou uvolně ní po pohlavním styku velmi souhlasilo 40,4% uč ňů , 35,5% studentů stř edních odborných š kol a pouze 21,3% gymnazistů, celkověs výrokem souhlasilo 81,6% uč ňů , 85,7% studentůstř edních š kol a 78,3% gymnazistů. Následná statistická analýza potvrdila významnost rozdílůmezi skupinami respondentůpodle typu š koly: mezi uč ni a studenty stř edních š kol (chikvadrát = 18,76, p = 0,001), mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 64,85, p < 0,001) i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 41,26, p < 0,001).
10.8.6. Nárůst př itaž livosti Dále nás zajímalo, zda si respondenti myslí, ž e má zkuš enost pohlavního styku vliv na jejich atraktivitu pro př ísluš níky opač ného pohlaví (nespecifikovanětě lesnou č i „duš evní“). Polož ka dotazníku zně la: „Kdybyste mě l/a pohlavní styk, byl/a byste př itaž livě jš í pro opač né pohlaví.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 90 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru.
132
Tab.90: Kdybyste měl/a pohlavní styk, byl/a byste př itaž livě jš í pro opačné pohlaví. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Po sexu jsme př itaž liví Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
20 73 168 185 49 495 5 500 24 83 182 164 41 494 6 500
Percent
Valid Percent
4 14,6 33,6 37 9,8 99 1 100 4,8 16,6 36,4 32,8 8,2 98,8 1,2 100
Cumulative Percent
4 14,7 33,9 37,4 9,9 100
4 18,8 52,7 90,1 100
4,9 16,8 36,8 33,2 8,3 100
4,9 21,7 58,5 91,7 100
S výrokem souhlasilo celkem 18,8% ž en a 21,7% muž ů, nerozhodně(„ně co mezi“) se vyjádř ilo 33,9% ž en a 36,8% muž ů, vě tš í č ást ž en (43,7%) i muž ů(41,5%) se k tvrzení vyjádř ilo skepticky. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůnení statisticky významný. V tabulce 91 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.91: Kdybyste měl/a pohlavní styk, byl/a byste př itaž livě jš í pro opačné pohlaví. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Po sexu jsme př itaž liví Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
14 34 79 91 27 245 5 250 24 89 184 165 33 495 5 500 6 33 87 93 30 249 1 250
Percent 5,6 13,6 31,6 36,4 10,8 98 2 100 4,8 17,8 36,8 33 6,6 99 1 100 2,4 13,2 34,8 37,2 12 99,6 0,4 100
Valid Percent
Cumulative Percent
5,7 13,9 32,2 37,1 11 100
5,7 19,6 51,8 89 100
4,8 18 37,2 33,3 6,7 100
4,8 22,8 60 93,3 100
2,4 13,3 34,9 37,3 12 100
2,4 15,7 50,6 88 100
S výrokem celkem souhlasí 19,6% uč ň ů, 22,8% studentůstř edních odborných š kol a 15,7% gymnazistů , nerozhodně(„ně co mezi“) se vyjádř ilo 32,2% uč ň ů, 37,2% studentůstř edních š kol a 34,9% gymnazistů. Koneč ně48,2% uč ňů , 40,0% studentůstř edních š kol a 49,4% gymnazistůse k výroku vyjádř ilo nesouhlasně .
133
Rozdíl mezi skupinou uč ňůa skupinou studentůstř edních odborných š kol není statisticky významný, jako statisticky významný se neprokázal ani rozdíl mezi skupinou uč ň ůa gymnazistů , naproti tomu rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty je statisticky významný (chi-kvadrát = 35,31, p < 0,001).
10.8.7. Méněosamě losti Na závě r skupiny otázek zamě ř ených na pocity a př edstavy spojené s pohlavním stykem nás zajímalo, zda pohlavní styk pro respondenty př edstavuje způsob, jak se zbavit pocitu osamě losti. Polož ka dotazníku zně la: „Kdybyste mě l/a pohlavní styk, cítil/a byste se méně osamě lý/á.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. Nutno podotknout, ž e odpově ď na tuto otázku není zcela jednoznač ná, vzhledem k tomu, ž e nesouhlasněmohli odpově dě t jak ti, kdo se cítí osamě lí, ale zkuš enost pohlavního styku na tě chto pocitech nic nezmě ní, tak ti, kdo se osamě lí necítí, a otázka je proto v urč itém smyslu irelevantní. Vycházíme v tomto př ípaděz př edpokladu, ž e v ně jakém smyslu osamě lí se bě hem období dospívání cítí témě řkaž dý a dokáž e se proto vž ít do př edlož ené situace a zhodnotit, zda má pro ně j/pro ní př edstava pohlavního styku navrhovaný efekt. V tabulce 92 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Tab.92: Kdybyste mě l/a pohlavní styk, cítil/a byste se méněosamě lý/á. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Po sexu nejsme osamělí Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
31 92 111 207 57 498 2 500
6,2 18,4 22,2 41,4 11,4 99,6 0,4 100
6,2 18,5 22,3 41,6 11,4 100
6,2 24,7 47 88,6 100
36 123 122 151 62 494 6 500
7,2 24,6 24,4 30,2 12,4 98,8 1,2 100
7,3 24,9 24,7 30,6 12,6 100
7,3 32,2 56,9 87,4 100
Z výsledkůvyplývá, ž e s výrokem souhlasilo 24,7% ž en a 32,2% muž ů , naopak více než polovina ž en (53,0%) a více neždvěpě tiny muž ů(43,1%) se k tvrzení vyjádř ilo nesouhlasně . Rozdíl mezi skupinou ž en a skupinou muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 28,12, p < 0,001). V tabulce 93 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly.
134
Tab.93: Kdybyste mě l/a pohlavní styk, cítil/a byste se méněosamě lý/á. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Po sexu nejsme osamělí Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
14 50 50 99 37 250
5,6 20 20 39,6 14,8 100
5,6 20 20 39,6 14,8 100
5,6 25,6 45,6 85,2 100
43 115 126 159 51 494 6 500
8,6 23 25,2 31,8 10,2 98,8 1,2 100
8,7 23,3 25,5 32,2 10,3 100
8,7 32 57,5 89,7 100
10 50 57 100 31 248 2 250
4 20 22,8 40 12,4 99,2 0,8 100
4 20,2 23 40,3 12,5 100
4 24,2 47,2 87,5 100
S výrokem uvedeným v této polož ce dotazníku souhlasilo celkem 25,6% uč ň ů, 32,0% studentůstř edních š kol a 24,2% gymnazistů . Nesouhlasněse vyjádř ilo 53,5% uč ň ů, 42,5% studentů stř edních odborných š kol a 52,8% gymnazistů. Rozdíl mezi uč ni a gymnazisty není statisticky významný, statistická významnost rozdílu vš ak byla prokázána mezi uč ni a studenty stř edních š kol (chi-kvadrát = 32,19, p < 0,001) a mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 40,48, p < 0,001).
10.9. Kondomy Kondomy př edstavují jednu z hlavních ochranných metod, ježmáme k dispozici proti š íř ení HIV a dalš ích pohlavněpř enosných chorob v populaci. Pro prevenci a reálné uplatň ování metod bezpeč ně jš ího sexu je zásadní zjistit, jaký mají mladí lidé ke kondomů m vztah, co si o nich myslí a jak je vnímají. Následná preventivní kampaňby se pak mě la zamě ř it právěna problematické otázky, jež s použ íváním kondomůsouvisí, a vyzdvihnout jejich pozitiva. V následující ř aděotázek jsme se ptali na pohodlnost/nepohodlnost kondomů, jejich cenu, zda si respondenti myslí, ž e použ ití kondomu je projevem nedostatku důvě ry v partnera, nakolik je pro něobtíž né plánovat dopř edu a kondom mít v př ípaděpotř eby po ruce, zda je pro nětě ž ké př imě t k použ ívání kondomu partnera, a nakonec zda kondom považ ují za př ekáž ku v sexuálním uspokojení.
135
10.9.1. Nepohodlnost První v ř aděotázek týkajících se fenoménu kondomůbyla zamě ř ena na velmi obecně definovanou pohodlnost jejich použ ití, a to v porovnání s jejich úč inností, tedy zda stojí za to kondom použ ít i př es jeho př ípadnou nepohodlnost. Polož ka dotazníku zně la: „Obecněje použ ití kondomu př i sexu natolik nepohodlné, ž e je lepš í jej nepouž ít.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 94 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.94: Obecněje použ ití kondomu př i sexu natolik nepohodlné, ž e je lepš í jej nepouž ít. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Kondom nepohodlný, lépe nepoužít Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
32 64 138 185 78 497 3 500 42 66 161 170 58 497 3 500
Percent 6,4 12,8 27,6 37 15,6 99,4 0,6 100 8,4 13,2 32,2 34 11,6 99,4 0,6 100
Valid Percent
Cumulative Percent
6,4 12,9 27,8 37,2 15,7 100
6,4 19,3 47,1 84,3 100
8,5 13,3 32,4 34,2 11,7 100
8,5 21,7 54,1 88,3 100
Zhruba jedna pě tina vš ech ž en (19,3%) i muž ů (21,7) považ uje kondom za natolik nepohodlný, ž e by upř ednostnili jej nepouž ít. Zhruba jedna tř etina ž en (27,8%) i muž ů(32,4%) se k otázce vyjádř ilo nerozhodně(„ně co mezi“). S výrokem nesouhlasilo 52,9% ž en a 45,9% muž ů. Rozdíl v odpově di ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 13,37, p = 0,01). V tabulce 95 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. S výrokem souhlasilo celkem 24,9% uč ňů , 21,4% studentůstř edních odborných š kol a pouze 14,5% gymnazistů. Nerozhodně(„ně co mezi“) se vyjádř ilo 32,9% uč ňů , 29,6% studentůstř edních š kol a 28,1% gymnazistů. S výrokem naopak nesouhlasilo 42,2% uč ňů , 49,0% studentůstř edních š kol a 57,4% gymnazistů. Následná analýza potvrdila statistickou významnost rozdílu mezi odpově dí uč ňůa studentů stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 20,85, p < 0,001), odpově dí studentůstř edních š kol a gymnazistů(chi-kvadrát = 29,32, p < 0,001) a také rozdílu mezi odpově dí uč ň ůa gymnazistů(chikvadrát = 27,04, p < 0,001).
136
Tab.95: Obecněje použ ití kondomu př i sexu natolik nepohodlné, ž e je lepš í jej nepouž ít. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Kondom nepohodlný, lépe nepoužít Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
Missing Total Valid
stř ední odborná š kola s maturitou
Missing Total Valid
gymnázium
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
29 33 82 76 29 249 1 250
11,6 13,2 32,8 30,4 11,6 99,6 0,4 100
11,6 13,3 32,9 30,5 11,6 100
11,6 24,9 57,8 88,4 100
31 75 147 177 66 496 4 500
6,2 15 29,4 35,4 13,2 99,2 0,8 100
6,3 15,1 29,6 35,7 13,3 100
6,3 21,4 51 86,7 100
14 22 70 102 41 249 1 250
5,6 8,8 28 40,8 16,4 99,6 0,4 100
5,6 8,8 28,1 41 16,5 100
5,6 14,5 42,6 83,5 100
10.9.2. Vysoká cena V následující otázce jsme se zamě ř ili na oblast č asto opomíjenou, a tou je cena (a tudíž v urč itém smyslu také dostupnost) prezervativů . Polož ka dotazníku zně la: „Kondomy jsou př íliš drahé.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 96 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.96: Kondomy jsou př ílišdrahé. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Kondomy jsou drahé Pohlaví žena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
Frequency velmi souhlasím 20 souhlasím 68 něco mezi 124 nesouhlasím 200 velmi nesouhlasím 86 Total 498 0 2 500 velmi souhlasím 46 souhlasím 85 něco mezi 99 nesouhlasím 189 velmi nesouhlasím 77 Total 496 0 4 500
137
Percent 4 13,6 24,8 40 17,2 99,6 0,4 100 9,2 17 19,8 37,8 15,4 99,2 0,8 100
Valid Percent
Cumulative Percent
4 13,7 24,9 40,2 17,3 100
4 17,7 42,6 82,7 100
9,3 17,1 20 38,1 15,5 100
9,3 26,4 46,4 84,5 100
Z výsledkůvyplývá, ž e 17,7% ž en a více nežč tvrtina muž ů(26,4%) považ uje kondomy za př ílišdrahé, naopak více nežpolovina ž en (57,4%) i muž ů(53,6%) s tvrzením nesouhlasí. Rozdíl mezi odpově dí skupiny ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 44,81, p < 0,001). Rozdíl by mohl být způsoben skuteč ností, ž e kondomy – jakož to ochranný prostř edek, ježje př eváž něv rež ii muž e–č astě ji nakupují právěmuž i, poně kud jiný názor na cenu kondomu je pak odrazem př ímého dopadu jeho koupěna muž ovu peně ž enku. V tabulce 97 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.97: Kondomy jsou př ílišdrahé. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Kondomy jsou drahé Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
21 33 53 99 43 249 1 250
8,4 13,2 21,2 39,6 17,2 99,6 0,4 100
8,4 13,3 21,3 39,8 17,3 100
8,4 21,7 43 82,7 100
37 79 116 181 84 497 3 500 8 41 54 109 36 248 2 250
7,4 15,8 23,2 36,2 16,8 99,4 0,6 100 3,2 16,4 21,6 43,6 14,4 99,2 0,8 100
7,4 15,9 23,3 36,4 16,9 100
7,4 23,3 46,7 83,1 100
3,2 16,5 21,8 44 14,5 100
3,2 19,8 41,5 85,5 100
Souhlasněse k výroku vyjádř ilo 21,7% uč ň ů, 23,3% studentůstř edních odborných š kol a 19,8% gymnazistů . Naopak za př ílišdrahé kondomy neoznač ilo 57% uč ň ů, 53,3% studentůstř edních š kol a 58,5% gymnazistů . Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol není statisticky významný, ovš em analýza potvrdila statistickou významnost rozdílu mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 36,50, p < 0,001) a v menš í míř e také mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 12,20, p = 0,02).
10.9.3. Nedostatek dů vě ry v partnera Použ ití kondomu jako HIV/STD ochranného prostř edku nezř ídka zejména v dlouhodobě jš ích vztazích můž e nabít negativní konotace, a to ve smyslu ztráty, nedostatku nebo absence „důvě ry“ ve zdraví partnera. Zejména v situaci, kdy 100% vě rnost není implicitněani explicitněsouč ástí vztahu má taková úvaha jen malé racionální opodstatně ní, nicméněč lově k se mnohdy rozhoduje a jedná na 138
základějiných nežč istěracionálních faktorů . Zeptali jsme se proto mladých lidí, jak tuto problematiku vidí.
Polož ka
dotazníku
zně la:
„Použ ití
kondomu
je
důkazem
nedostatku
dů vě ry
v partnera/partnerku.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 98 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e. Tab.98: Použ ití kondomu je důkazem nedostatku důvěry v partnera/partnerku. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Kondom je nedostatek důvěry Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
12 35 50 241 162 500
2,4 7 10 48,2 32,4 100
2,4 7 10 48,2 32,4 100
2,4 9,4 19,4 67,6 100
21 47 72 243 114 497 3 500
4,2 9,4 14,4 48,6 22,8 99,4 0,6 100
4,2 9,5 14,5 48,9 22,9 100
4,2 13,7 28,2 77,1 100
S výrokem souhlasilo 9,4% ž en a 13,7% muž ů, naopak př eváž ná vě tš ina respondentůpouž ití kondomu nepovaž uje za dů kaz nedostatku důvě ry v partnera (80,6% ž en a 71,8% muž ů ). Rozdíl mezi odpově dí skupiny ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 34,98, p < 0,001), př ič emžje př ekvapivé zjiš tě ní, ž e vě tš íč ást muž ůnežž en považ uje použ ití kondomu za důkaz nedostatku důvě ry v partnera. V tabulce 99 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.99: Použ ití kondomu je důkazem nedostatku důvěry v partnera/partnerku. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Kondom je nedostatek důvěry Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
18 22 37 119 54 250
7,2 8,8 14,8 47,6 21,6 100
7,2 8,8 14,8 47,6 21,6 100
7,2 16 30,8 78,4 100
12 47 68 233 138 498 2 500 3 13 17 132 84 249 1 250
2,4 9,4 13,6 46,6 27,6 99,6 0,4 100 1,2 5,2 6,8 52,8 33,6 99,6 0,4 100
2,4 9,4 13,7 46,8 27,7 100
2,4 11,8 25,5 72,3 100
1,2 5,2 6,8 53 33,7 100
1,2 6,4 13,3 66,3 100
139
Podíváme-li se na výsledky podle typu š koly, docházíme k př ekvapivým zjiš tě ním. S výrokem souhlasí 16% uč ň ů, 11,8% studentůstř edních š kol a pouze 6,4% gymnazistů. Naopak nesouhlasněse k tvrzení vyjádř ilo 69,2% uč ňů , 74,5% studentůstř edních odborných š kol a 86,7% gymnazistů . Následná statistická analýza potvrdila statistickou významnost rozdílu mezi uč ni a studenty stř edních š kol (chi-kvadrát = 25,22, p < 0,001), mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chikvadrát = 65,96, p < 0,001) a také mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 45,26, p < 0,001).
10.9.4. Obtíž nost plánování Pro mož nost použ ití úč inných metod bezpeč ně jš ího sexu je nutné mít ochranou pomů cku – v tomto př ípaděprezervativ – př i pohlavním styku k dispozici. To nutněvyž aduje urč itou míru plánování nebo alespoňurč itých zvyků(mít kondom př i soběvž dy, mít jej v noč ním stolku, v kabelce, v př ihrádce auta, apod.), urč itá míra př ipravenosti na rů zné situace vš ak na druhou stranu př edstavuje bě ž nou souč ást ž ivota dospě lého č lově ka s jeho povinnostmi a odpově dností. Polož ka dotazníku zně la: „Je př ílišslož ité plánovat dopř edu, aby č lově k mě l kondom po ruce, ažbude chtít mít pohlavní styk.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 100 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.100: Je př ílišslož ité plánovat dopř edu, aby člověk mě l kondom po ruce, ažbude chtít mít pohlavní styk. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Př ílišslož ité plánovat sex dop ř edu Pohlaví žena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
Frequency velmi souhlasím 20 souhlasím 68 něco mezi 96 nesouhlasím 249 velmi nesouhlasím 65 Total 498 0 2 500 velmi souhlasím 36 souhlasím 87 něco mezi 87 nesouhlasím 200 velmi nesouhlasím 86 Total 496 0 4 500
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
4 13,6 19,2 49,8 13 99,6 0,4 100
4 13,7 19,3 50 13,1 100
4 17,7 36,9 86,9 100
7,2 17,4 17,4 40 17,2 99,2 0,8 100
7,3 17,5 17,5 40,3 17,3 100
7,3 24,8 42,3 82,7 100
Témě řjedna pě tina ž en (17,7%) a jedna č tvrtina muž ů(24,8%) považ uje plánování ochrany pro př ípadný pohlavní styk za př ílišslož ité. Naopak témě řdvětř etiny ž en (63,1%) a př es polovinu muž ů(57,7%) nepovaž uje př ípravu na př ípadný pohlavní styk za př ílišslož ité, a tudížmůž eme př edpokládat, ž e jsou schopni se př ipravit a mít kondom př i ruce, ažjej budou potř ebovat. Analýza potvrdila statistickou významnost rozdílu v odpově di ž en a muž ů(chi-kvadrát = 35,51, p < 0,001). V tabulce 101 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. 140
Tab.101: Je př ílišslož ité plánovat dopř edu, aby člověk mě l kondom po ruce, ažbude chtít mít pohlavní styk. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Př ílišslož ité plánovat sex dop ř edu Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
22 40 45 109 33 249 1 250
8,8 16 18 43,6 13,2 99,6 0,4 100
8,8 16,1 18,1 43,8 13,3 100
8,8 24,9 43 86,7 100
27 77 92 225 75 496 4 500
5,4 15,4 18,4 45 15 99,2 0,8 100
5,4 15,5 18,5 45,4 15,1 100
5,4 21 39,5 84,9 100
7 38 46 115 43 249 1 250
2,8 15,2 18,4 46 17,2 99,6 0,4 100
2,8 15,3 18,5 46,2 17,3 100
2,8 18,1 36,5 82,7 100
Za př ílišslož ité považ uje plánování ochrany pro př ípadný pohlavní styk 24,9% uč ňů , 21,0% studentůstř edních odborných š kol a 18,1% gymnazistů. Naopak za snadné to považ uje 57,0% uč ňů , 60,5% studentůstř edních š kol a 63,5% gymnazistů . Rozdíl mezi odpově dí uč ň ůa studentůstř edních š kol není statisticky významný, analýza vš ak potvrdila statistickou významnost rozdílu mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 13,65, p = 0,009) a mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 13,71, p = 0,008).
10.9.5. Tě ž ké př imě t partnera Pro úč inné použ ití metod bezpeč ného sexu je vž dy – alespoňdo urč ité míry – nutná spolupráce obou partnerů. Př i použ ití bě ž ného kondomu (tj. pro muž e) je pak př edevš ím nezbytný souhlas (a spolupráce) muž e. K problematické situaci mů ž e dojít v př ípadě , ž e oba partneř i z jakýchkoliv dů vodůnesdílejí stejný názor na použ ití ochranných prostř edkůpř i pohlavním styku. Zajímalo nás proto, jak tuto problematiku vnímají mladí lidé. Polož ka dotazníku zně la: „Je př íliš slož ité př imě t partnera/partnerku, abyste použ ívali kondom.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 102 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru.
141
Tab.102: Je př ílišslož ité př imě t partnera/partnerku, abyste použ ívali kondom. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Př ílišsložité př imět partnera Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
Percent
21 47 143 210 77 498 2 500 8 19 144 251 70 492 8 500
Valid Percent
4,2 9,4 28,6 42 15,4 99,6 0,4 100 1,6 3,8 28,8 50,2 14 98,4 1,6 100
Cumulative Percent
4,2 9,4 28,7 42,2 15,5 100
4,2 13,7 42,4 84,5 100
1,6 3,9 29,3 51 14,2 100
1,6 5,5 34,8 85,8 100
Za př ílišslož ité považ uje př imě t partnera k použ ívání kondomu 13,7% ž en a pouhých 5,5% muž ů. Nerozhodněse k tvrzení vyjádř ilo 28,7% ž en a 29,3% muž ů . S výrokem nesouhlasilo 57,6% ž en a 65,2% muž ů . Byla potvrzena statistická významnost rozdílu v odpově di ž en a muž ů(chi-kvadrát = 33,71, p < 0,001). Rozdíl v odpově di ž en a muž ůnás př ivádí k úvaze o vě tš í obtíž nosti, s nížse stř etávají ž eny př i př esvě dč ování muž ůo použ ití kondomu a naopak vě tš í poddajnosti ž en v opač ném př ípadě . V tabulce 103 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.103: Je př ílišslož ité př imě t partnera/partnerku, abyste použ ívali kondom. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Př ílišsložité př imět partnera Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
13 14 74 103 44 248 2 250
5,2 5,6 29,6 41,2 17,6 99,2 0,8 100
5,2 5,6 29,8 41,5 17,7 100
5,2 10,9 40,7 82,3 100
14 42 130 241 68 495 5 500 2 10 83 117 35 247 3 250
2,8 8,4 26 48,2 13,6 99 1 100 0,8 4 33,2 46,8 14 98,8 1,2 100
2,8 8,5 26,3 48,7 13,7 100
2,8 11,3 37,6 86,3 100
0,8 4 33,6 47,4 14,2 100
0,8 4,9 38,5 85,8 100
S výrokem souhlasilo 10,9% uč ň ů, 11,3% studentůstř edních š kol a pouze 4,9% gymnazistů . Naopak nesouhlasněse vyjádř ilo 59,3% uč ň ů, 62,4% studentůstř edních š kol a 61,5% gymnazistů .
142
V následné analýza byla potvrzena statistická významnost rozdílu mezi odpově dí uč ň ůa studentů stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 25,30, p < 0,001), mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 57,16, p < 0,001) i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 15,35, p = 0,004).
10.9.6. Př ekáž ka v sexuálním uspokojení Jedním z dů lež itých motivů , proč lidé odmítají použ ití kondomu je jeho domně lá nepohodlnost. Ač koliv př ednosti prezervativu jakož to antikoncepč ního a ochranného prostř edku proti HIV a dalš ím pohlavněpř enosným chorobám zdaleka př evaž ují nad jeho nedostatky, pro urč itou č ást populace, ježjeho pozitiva př es nepohodlnost nevidí by mohla být dobrým ř eš ením kampaňs úč elem vyzdvihnout právěpozitiva. Jedním z nich, zajímavým obzvláš těpro mladé muž e, pak můž e být oddálení vyvrcholení. Zeptali jsme se respondentů , zda považ ují kondom za př ekáž ku v sexuálním uspokojení. Polož ka dotazníku zně la: „Použ ití kondomu jej př ekáž kou v sexuálním uspokojení.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 104 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.104: Použ ití kondomu je př ekáž kou v sexuálním uspokojení. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Kondom je p ř eká ž kou v uspokojení Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
21 64 120 217 73 495 5 500
4,2 12,8 24 43,4 14,6 99 1 100
4,2 12,9 24,2 43,8 14,7 100
4,2 17,2 41,4 85,3 100
26 70 132 224 43 495 5 500
5,2 14 26,4 44,8 8,6 99 1 100
5,3 14,1 26,7 45,3 8,7 100
5,3 19,4 46,1 91,3 100
Za př ekáž ku v sexuálním uspokojení kondom považ uje 17,2% ž en a 19,4% muž ů, nesouhlasně se k tvrzení naopak vyjádř ilo 58,6% ž en a 53,9% muž ů . Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 15,51, p = 0,004). V tabulce 105 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Podíváme-li se na výsledky zjiš ť ujeme, ž e s výrokem souhlasilo 21,7% uč ň ů, 18,3% studentůstř edních odborných š kol a 14,9% gymnazistů . Nerozhodněse vyjádř ila zhruba č tvrtina respondentů(27,7% uč ň ů, 24,3% studentů stř edních š kol, 25,4% gymnazistů), zatímco s výrokem nesouhlasilo (tj. kondom nepovaž uje za př ekáž ku v sexuálním uspokojení) 50,6% uč ňů , 57,4% studentůstř edních š kol a 59,7% gymnazistů . 143
Tab.105: Použ ití kondomu je př ekáž kou v sexuálním uspokojení. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Kondom je p ř eká ž kou v uspokojení Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
21 33 69 85 41 249 1 250 19 71 120 231 52 493 7 500 7 30 63 125 23 248 2 250
Percent 8,4 13,2 27,6 34 16,4 99,6 0,4 100 3,8 14,2 24 46,2 10,4 98,6 1,4 100 2,8 12 25,2 50 9,2 99,2 0,8 100
Valid Percent
Cumulative Percent
8,4 13,3 27,7 34,1 16,5 100
8,4 21,7 49,4 83,5 100
3,9 14,4 24,3 46,9 10,5 100
3,9 18,3 42,6 89,5 100
2,8 12,1 25,4 50,4 9,3 100
2,8 14,9 40,3 90,7 100
Následná analýza potvrdila statistickou významnost rozdílu mezi odpově dí uč ňůa studentů stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 48,62, p < 0,001) a mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 36,99, p < 0,001), nicméněrozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty není statisticky významný.
10.9.7. Dlouhodobý vztah Dlouhodobé vztahy př edstavují z hlediska ochrany př ed HIV a dalš ími pohlavněpř enosnými chorobami urč itou výzvu. V dlouhodobých vztazích bychom považ ovali za normu vzájemnou výhradnost partnerů , vě rnost a s ní spojené minimální riziko nákazy. Na druhou stranu vš ak v reálném ž ivotětakové nastavení př edstavuje spíš e normu ideální nežstatistickou. Považ ujeme proto za dů lež ité zjistit, jak se na použ ívání kondomu v dlouhodobém vztahu dívají mladí lidé. Otázka je zámě rně polož ena velmi š iroce a bez dalš ích specifik by „správná“ odpově ď mě la jednoznač ně znít nesouhlasně . Polož ka dotazníku zně la: „Osoby v dlouhodobém vztahu (delš ím než4 mě síce) nepotř ebují použ ívat kondom.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 106 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru.
144
Tab.106: Osoby v dlouhodobém vztahu (delš ím než4 mě síce) nepotř ebují použ ívat kondom. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Dlouhodobý vztah-kondom netř eba Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
Percent
43 105 148 166 34 496 4 500 48 115 148 151 36 498 2 500
Valid Percent
8,6 21 29,6 33,2 6,8 99,2 0,8 100 9,6 23 29,6 30,2 7,2 99,6 0,4 100
Cumulative Percent
8,7 21,2 29,8 33,5 6,9 100
8,7 29,8 59,7 93,1 100
9,6 23,1 29,7 30,3 7,2 100
9,6 32,7 62,4 92,8 100
Jak vidíme z výsledkův tabulce, celých 29,8% ž en a 32,7% muž ůs tvrzením souhlasí, tj. po č tyř mě síč ní známosti jižnepovaž ují za nutné použ ívat kondom. Naproti tomu 40,3% ž en a 37,6% muž ůs výrokem nesouhlasí. Rozdíl mezi odpově dí skupiny ž en a muž ůnení statisticky významný. V tabulce 107 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.107: Osoby v dlouhodobém vztahu (delš ím než4 mě síce) nepotř ebují použ ívat kondom. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Dlouhodobý vztah-kondom netř eba Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
Percent
30 55 79 66 18 248 2 250 45 115 142 167 28 497 3 500 16 50 75 84 24 249 1 250
12 22 31,6 26,4 7,2 99,2 0,8 100 9 23 28,4 33,4 5,6 99,4 0,6 100 6,4 20 30 33,6 9,6 99,6 0,4 100
Valid Percent
Cumulative Percent
12,1 22,2 31,9 26,6 7,3 100
12,1 34,3 66,1 92,7 100
9,1 23,1 28,6 33,6 5,6 100
9,1 32,2 60,8 94,4 100
6,4 20,1 30,1 33,7 9,6 100
6,4 26,5 56,6 90,4 100
Z výsledků vyplývá, ž e s výrokem souhlasilo 34,3% uč ňů , 32,2% studentů stř edních odborných š kol a 26,5% gymnazistů . Nerozhodněse vyjádř ila zhruba tř etina respondentů(31,9% uč ň ů, 28,6% studentůstř edních š kol a 30,1% gymnazistů). S výrokem nesouhlasilo 33,9% uč ňů , 39,2% studentůstř edních odborných š kol a 43,4% gymnazistů .
145
Ve statistické analýze následněbyla potvrzena statistická významnost rozdílu mezi odpově dí uč ň ůa studentůstř edních š kol (chi-kvadrát = 16,62, p = 0,002), mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 16,32, p = 0,003) i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 14,04, p = 0,007).
10.9.8. Snadnost získání kondomu Dále jsme se v souvislosti s kondomy zajímali, jak hodnotí mladí lidé dostupnost kondomů , zda je pro něsnadné si kondomy obstarat. Otázka se týká i respondentů , kteř í ješ těnemě li pohlavní styk, je proto polož ena velmi š iroce. Polož ka dotazníku zně la: „Bylo by pro vás snadné obstarat si kondom.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 108 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ť pro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.108: Bylo by pro vás snadné obstarat si kondom. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Je snadné si kondom obstarat Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
189 231 35 29 13 497 3 500 254 188 19 17 19 497 3 500
0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
Percent 37,8 46,2 7 5,8 2,6 99,4 0,6 100 50,8 37,6 3,8 3,4 3,8 99,4 0,6 100
Valid Percent
Cumulative Percent
38 46,5 7 5,8 2,6 100
38 84,5 91,5 97,4 100
51,1 37,8 3,8 3,4 3,8 100
51,1 88,9 92,8 96,2 100
Pro naprostou vě tš inu vš ech respondentů(ž eny 84,5%, muž i 88,9%) by bylo snadné obstarat si kondom. S výrokem nesouhlasilo jen 8,5% ž en a 3,8% muž ů . Rozdíl v odpově di ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 45,41, p < 0,001). V tabulce 109 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Podíváme-li se na výsledky podle typu š koly, pro 83,7% uč ňů , 85,8% studentůstř edních odborných š kol a 91,6% gymnazistůby bylo snadné si kondom obstarat. S výrokem nesouhlasilo 8,6% uč ň ů, 8,8% studentůstř edních š kol a 5,2% gymnazistů. Rozdíl v odpově di skupiny uč ňůa skupiny studentůstř edních š kol není statisticky významný. Analýza vš ak potvrdila statistikou významnost rozdílu mezi skupinou studentůstř edních š kol a gymnazistů(chi-kvadrát = 27,14, p < 0,001) a mezi skupinou uč ňůa gymnazistů(chi-kvadrát = 18,40, p = 0,001).
146
Tab.109: Bylo by pro vás snadné obstarat si kondom. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Je snadné si kondom obstarat Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
113 92 19 14 7 245 5 250 222 206 27 24 20 499 1 500 108 121 8 8 5 250
Percent 45,2 36,8 7,6 5,6 2,8 98 2 100 44,4 41,2 5,4 4,8 4 99,8 0,2 100 43,2 48,4 3,2 3,2 2 100
Valid Percent
Cumulative Percent
46,1 37,6 7,8 5,7 2,9 100
46,1 83,7 91,4 97,1 100
44,5 41,3 5,4 4,8 4 100
44,5 85,8 91,2 96 100
43,2 48,4 3,2 3,2 2 100
43,2 91,6 94,8 98 100
10.9.9 Kondom je nemorální Katolická církev se i na zač átku nového tisíciletí, př es zoufalou situaci v zemích zasaž ených epidemií HIV vyjadř uje velmi jasným způsobem proti použ ívání antikoncepč ních ochranných prostř edkůvč etněkondomů. V České Republice, kde se vě tš ina populace nehlásí k ž ádné církvi, není názor katolické církve zásadním způsobem urč ující pro hodnoty a rozhodování jednotlivce. Bez ohledu na to vš ak můž e být použ ívání antikoncepč ních nebo jiných ochranných prostř edkůpro ně které osoby problematická (nejen morální) otázka. Podíváme-li se na použ ívání ochranných prostř edkůpř ed mož nou nákazou HIV č i jinými pohlavněpř enosnými chorobami za vysoce morální zálež itost (s cílem nenakazit druhého č lově ka), kontext, v ně mžse o ochraněpř ed takovými chorobami hovoř í, má mnohdy s morálkou nebo dobrými mravy obecněmálo společ ného (vě tš í množ ství partnerů, stř ídání partnerů , mimomanž elské/partnerské vztahy apod.). Zajímalo nás, zda použ ití kondomu považ uje za nemorální dneš ní mládež . Polož ka dotazníku zně la: „Použ ívat kondom je nemorální.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 110 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Za nemorální považ uje použ ívání kondomu 13,8% ž en a 18,1% muž ů. S výrokem nesouhlasilo celkem 82,6% ž en a 74,7% muž ů . Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 40,15, p < 0,001).
147
Tab.110: Použ ívat kondom je nemorální. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Používat kondom je nemorální Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
Percent
27 42 18 196 216 499 1 500 46 44 36 199 173 498 2 500
Valid Percent
5,4 8,4 3,6 39,2 43,2 99,8 0,2 100 9,2 8,8 7,2 39,8 34,6 99,6 0,4 100
Cumulative Percent
5,4 8,4 3,6 39,3 43,3 100
5,4 13,8 17,4 56,7 100
9,2 8,8 7,2 40 34,7 100
9,2 18,1 25,3 65,3 100
V tabulce 111 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.111: Použ ívat kondom je nemorální. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Používat kondom je nemorální Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
32 37 19 93 68 249 1 250
12,8 14,8 7,6 37,2 27,2 99,6 0,4 100
12,9 14,9 7,6 37,3 27,3 100
12,9 27,7 35,3 72,7 100
35 33 32 216 182 498 2 500
7 6,6 6,4 43,2 36,4 99,6 0,4 100
7 6,6 6,4 43,4 36,5 100
7 13,7 20,1 63,5 100
6 16 3 86 139 250
2,4 6,4 1,2 34,4 55,6 100
2,4 6,4 1,2 34,4 55,6 100
2,4 8,8 10 44,4 100
Za nemorální označ ilo použ ívání kondomu 27,7% uč ň ů, 13,7% studentůstř edních odborných š kol a 8,8% gymnazistů . S výrokem naopak nesouhlasilo 64,7% uč ň ů, 79,9% studentůstř edních š kol a 90,0% gymnazistů . V následné analýze byla potvrzena statistická významnost rozdílu mezi odpově dí studentů jednotlivých typůš kol: mezi uč ni a studenty stř edních š kol (chi-kvadrát = 57,20, p < 0,001), mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 201,99, p < 0,001) i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 120,69, p < 0,001). Významný statistický rozdíl nás nemůž e nepř ivést k otázce, o č em tento fakt vypovídá. Nabízejí se nám hned dvěmož né interpretace, jednak jsou lidé s vyš š ím vzdě láním (tj. potenciálně studenti gymnázií) tolerantně jš í a nedají se proto tak snadno svést jednoduchým odsudkem, nebo – a 148
to se nám v kontextu této práce zdá pravdě podobně jš í – je rozdíl odrazem nepochopení termínu „nemorální“ urč itou č ástí uč ň ůa studentůstř edních š kol.
10.9.10. Mít kondom = vyhledávat sex Př i dalš ím prohlubování tématu př edstav, názorůa postojůspojených s použ íváním kondomu jsme se dostali k problému konceptu sexu a př ípravy na ně j jako takového. Pohlavní styk mož ná není a priori považ ován za odsouzeníhodnou zálež itost, jak ale hodnotí skupina vrstevníkůpř ípravu na mož ný sex? Z hlediska bezpeč ného sexu má právěpř íprava na mož ný sex (tj. nanejvýšpraktické obstarání si ochranných prostř edků- kondomu) naprosto zásadní úlohu. Zajímalo nás, zda má př íprava na mož ný pohlavní styk mezi vrstevníky negativní konotaci. Polož ka dotazníku zně la: „Kdybyste si obstaral/a kondom, vaš i př átelé by si mysleli, ž e vyhledáváte sex.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 112 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.112: Kdybyste si obstaral/a kondom, vaš i př átelé by si mysleli, ž e vyhledáváte sex. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Mít kondom=hledat sex Pohlaví žena
muž
Frequency Valid
Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
12 66 77 231 114 500
2,4 13,2 15,4 46,2 22,8 100
2,4 13,2 15,4 46,2 22,8 100
2,4 15,6 31 77,2 100
25 74 121 200 77 497 3 500
5 14,8 24,2 40 15,4 99,4 0,6 100
5 14,9 24,3 40,2 15,5 100
5 19,9 44,3 84,5 100
S otázkou souhlasilo 15,6% ž en a 19,9% muž ů, př ič emžvyš š í procento muž ů, je velmi př ekvapující, vzhledem k tomu, ž e je kondom ochranná pomůcka v muž ské rež ii, mohlo by snad obstarání si kondomu projít jako ně co naprosto př irozeného. Nesouhlasněnaopak odpově dě lo 69,0% ž en a 55,7% muž ů. Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 56,69, p < 0,001). V tabulce 113 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. S výrokem souhlasilo 21,2% uč ň ů, 17,7% studentůstř edních š kol a 14,5% gymnazistů. Naopak 59,6% uč ň ů, 63,9% studentů stř edních odborných š kol a 62,2% gymnazistůse k výroku vyjádř ilo skepticky, jejich př átelé by si tedy nemysleli, ž e poř ídit si kondom znamená vyhledávat sex. Rozdíl mezi odpově dí uč ň ů a studentůstř edních š kol není statisticky významný, jako statisticky významný se prokázal rozdíl mezi studenty st ř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-
149
kvadrát = 19,63, p = 0,001), v malé míř e pak i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 10,97, p = 0,027). Tab.113: Kdybyste si obstaral/a kondom, vaš i př átelé by si mysleli, ž e vyhledáváte sex. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Mít kondom=hledat sex Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
11 42 48 106 43 250 15 73 92 222 96 498 2 500 11 25 58 103 52 249 1 250
Percent 4,4 16,8 19,2 42,4 17,2 100 3 14,6 18,4 44,4 19,2 99,6 0,4 100 4,4 10 23,2 41,2 20,8 99,6 0,4 100
Valid Percent
Cumulative Percent
4,4 16,8 19,2 42,4 17,2 100 3 14,7 18,5 44,6 19,3 100
4,4 21,2 40,4 82,8 100
4,4 10 23,3 41,4 20,9 100
4,4 14,5 37,8 79,1 100
3 17,7 36,1 80,7 100
10.10. Stálý partnerský vztah Problematika ochrany př ed pohlavněpř enosnými chorobami je zvláš těcitlivá v př ípadě stálých párůa dlouhodobých známostí, kde se stýká implicitní př edstava o důvě ř e a vě rnosti s realitou, ježtéto př edstavěne vž dy zcela odpovídá. Problematika vyjednávání bezpeč ně jš ích forem sexu a použ ívání kondomu ve stálých vztazích je funkcí mnoha faktorů, př ič emžracionálnězalož ená ochrana vlastního zdraví je z hlediska ž ivota vztahu mnohdy podř adná, skuteč né chování se pak spíš e ř ídí jinými, mnohdy č istěemocionálními, zákonitostmi. Zeptali jsme se proto respondentů , zda si myslí, ž e je mož né se od stálého partnera nakazit pohlavněpř enosnou chorobou, zda si dokáž í př edstavit, ž e láska mů ž e být důlež itě jš í nežochrana zdraví a nakonec jak se dívají na mož nost vyhově ní partnerovi, který nechce použ ít kondom.
10.10.1. Nákaza STD mož ná od stálého partnera První v ř aděotázek týkajících se stálých partnerských vztahůje zamě ř ena na mož nost nákazy pohlavněpř enosnou chorobou od stálého partnera. Uvaž ujeme-li o tématu č istěracionálně , nemůž eme nežodpově dě t, ž e samozř ejmě(a souč asněbohuž el) ano. Stálý vztah není zárukou vě rnosti, pohlavní
150
zdrž enlivosti, ani jiných forem bezpeč ného chování a pokud se zabýváme prevencí př ed HIV a STD nezbývá nežbýt „př ízemními“ realisty. Polož ka dotazníku zně la: „Je mož né nakazit se pohlavně př enosnou nemocí od stálého partnera/stálé partnerky.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 114 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.114: Je mož né nakazit se pohlavněpř enosnou nemocí od stálého partnera/stálé partnerky. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Možno dostat STD od stálého partnera Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
35 242 125 85 12 499 1 500
7 48,4 25 17 2,4 99,8 0,2 100
7 48,5 25,1 17 2,4 100
7 55,5 80,6 97,6 100
38 220 114 92 30 494 6 500
7,6 44 22,8 18,4 6 98,8 1,2 100
7,7 44,5 23,1 18,6 6,1 100
7,7 52,2 75,3 93,9 100
Více nežpolovina respondentůs výrokem souhlasila (ž eny 55,5%, muž i 52,2%). Proti se vyjádř ilo 19,4% ž en a 24,7% muž ů. Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůje statisticky významný (chikvadrát = 31,06, p < 0,001). V tabulce 115 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.115: Je mož né nakazit se pohlavněpř enosnou nemocí od stálého partnera/stálé partnerky. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Možno dostat STD od stálého partnera Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
18 93 62 56 20 249 1 250
7,2 37,2 24,8 22,4 8 99,6 0,4 100
7,2 37,3 24,9 22,5 8 100
7,2 44,6 69,5 92 100
37 233 122 87 15 494 6 500
7,4 46,6 24,4 17,4 3 98,8 1,2 100
7,5 47,2 24,7 17,6 3 100
7,5 54,7 79,4 97 100
18 136 55 34 7 250
7,2 54,4 22 13,6 2,8 100
7,2 54,4 22 13,6 2,8 100
7,2 61,6 83,6 97,2 100
151
S výrokem souhlasilo celkem 44,6% uč ňů , 54,7% studentůstř edních odborných š kol a 61,6% gymnazistů . Naopak 30,5% uč ň ů, 20,6% studentůstř edních odborných š kol a 16,4% gymnazistů s výrokem nesouhlasí, tj. myslí si, ž e od stálého partnera se nelze pohlavněpř enosnou chorobou nakazit. Data mohou být ukazatelem vě tš ího kontaktu s realitou mezi studenty gymnázií. Ve statistické analýze dat byla prokázána statistická významnost rozdílůmezi odpově dí studentůjednotlivých typůš kol: mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 33,38, p < 0,001), studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 12,39, p = 0,015), i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 37,61, p < 0,001).
10.10.2. Láska důlež itě jš í nežzdraví Rozhodování o použ ití jedné z metod bezpeč ně jš ího sexu je komplexní proces, ježje funkcí nejen znalostí, vě domostí, názorů , dostupnosti pomůcek a dalš ích situač ních faktorů, do hry vstupuje také emocionální slož ka lidské psychiky, city, emoce, strach, hodnoty a dalš í. Nezř ídka pak jedinec zvolí ř eš ení podle svých aktuálních pocitů , bez ohledu na dlouhodobě jš í dopad své volby. Zajímalo nás, zda mladí lidé zastávají názor, ž e láska (vztah) můž e být v urč ité situaci dů lež itě jš í nežmyš lenka na ochranu vlastního zdraví. Ač koliv emoce vstupují do procesu rozhodování z velké č ásti nevě domě , a nemů ž eme tedy vě dě t, jak by se ten který jedinec v situaci volby skuteč nězachoval, poskytne nám tato otázka zajímavé informace. Polož ka dotazníku zně la: „Láska je ně kdy dů lež itě jš í nežochrana zdraví.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 116 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.116: Láska je ně kdy důlež itě jš í než ochrana zdraví. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Láska důlež it.nežochrana zdraví Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
15 25 93 259 107 499 1 500
3 5 18,6 51,8 21,4 99,8 0,2 100
3 5 18,6 51,9 21,4 100
3 8 26,7 78,6 100
21 55 141 209 69 495 5 500
4,2 11 28,2 41,8 13,8 99 1 100
4,2 11,1 28,5 42,2 13,9 100
4,2 15,4 43,8 86,1 100
Pouhých 8,0% ž en a př ekvapivých 15,4% muž ůsi myslí, ž e láska můž e být v ně kterých situacích dů lež itě jš í nežochrana zdraví. S výrokem naopak nesouhlasily témě řtř ič tvrtiny ž en (73,3%)
152
a nesouhlasněse vyjádř ilo více nežpolovina muž ů(56,2%). Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 86,99, p < 0,001). V tabulce 117 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.117: Láska je ně kdy důlež itě jš í než ochrana zdraví. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Láska důlež it.nežochrana zdraví Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
11 11 62 115 50 249 1 250 20 45 116 236 80 497 3 500 5 24 56 117 46 248 2 250
Percent 4,4 4,4 24,8 46 20 99,6 0,4 100 4 9 23,2 47,2 16 99,4 0,6 100 2 9,6 22,4 46,8 18,4 99,2 0,8 100
Valid Percent
Cumulative Percent
4,4 4,4 24,9 46,2 20,1 100
4,4 8,8 33,7 79,9 100
4 9,1 23,3 47,5 16,1 100
4 13,1 36,4 83,9 100
2 9,7 22,6 47,2 18,5 100
2 11,7 34,3 81,5 100
Souhlasněse k výroku vyjádř ilo 8,8% uč ň ů, 13,1% studentůstř edních odborných š kol a 11,7% gymnazistů . S tvrzením o vě tš í dů lež itosti lásky př ed ochranou zdraví se naopak neztotož nilo 66,3% uč ňů , 63,6% studentůstř edních odborných š kol a 65,7% gymnazistů . Analýza prokázala statistickou významnost rozdílu mezi odpově dí uč ňůa studentůstř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 28,96, p < 0,001), v menš í míř e i mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnázií (chi-kvadrát = 11,89, p = 0,018) a mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 19,65, p = 0,001).
10.10.3. Normální vyhově t partnerovi – sex bez kondomu Na závě r skupiny otázek týkajících se v š irš ím smyslu použ ívání kondomůnás zajímalo, zda jsou mladí lidé schopni trvat na použ ití kondomu, ač koliv jejich partner č i partnerka s tím nesouhlasí. Jedná se o bě ž nou situaci, pro nížexistují v zásadědvěř eš ení: partner, který si př eje použ ít kondom druhého př esvě dč í o úč innosti, vhodnosti a výhodách jeho použ ití, a nebo se naopak poddá naléhání partnera, který si kondom (aťužz jakéhokoliv dů vodu) použ ít nepř eje. Polož ka dotazníku zně la: „Pokud vášpartner/vaš e partnerka nechce kondom použ ít, je normální mu/jí vyhově t a kondom nepouž ít.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co
153
mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 118 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ť pro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.118: Pokud vášpartner/vaš e partnerka nechce kondom použ ít, je normální mu/jí vyhovět a kondom nepouž ít. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Partner ne kondom-ok bez kondomu Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
12 41 114 257 73 497 3 500
2,4 8,2 22,8 51,4 14,6 99,4 0,6 100
2,4 8,2 22,9 51,7 14,7 100
2,4 10,7 33,6 85,3 100
24 110 176 158 27 495 5 500
4,8 22 35,2 31,6 5,4 99 1 100
4,8 22,2 35,6 31,9 5,5 100
4,8 27,1 62,6 94,5 100
S výrokem souhlasilo 10,7% ž en a 27,1% muž ů , naopak nesouhlasněse vyjádř ilo 66,4% ž en a 37,4% muž ů . Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 229,88, p < 0,001). V tabulce 119 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.119: Pokud vášpartner/vaš e partnerka nechce kondom použ ít, je normální mu/jí vyhovět a kondom nepouž ít. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Partner ne kondom-ok bez kondomu Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
14 46 88 79 21 248 2 250
5,6 18,4 35,2 31,6 8,4 99,2 0,8 100
5,6 18,5 35,5 31,9 8,5 100
5,6 24,2 59,7 91,5 100
15 80 150 199 50 494 6 500
3 16 30 39,8 10 98,8 1,2 100
3 16,2 30,4 40,3 10,1 100
3 19,2 49,6 89,9 100
7 25 52 137 29 250
2,8 10 20,8 54,8 11,6 100
2,8 10 20,8 54,8 11,6 100
2,8 12,8 33,6 88,4 100
V tabulce frekvencí si vš imneme rozlož ení odpově dí podle typu š koly, s výrokem souhlasilo (tj. je normální př istoupit na naléhání partnera, pokud nechce kondom použ ít) 24,2% uč ňů , 19,2% studentůstř edních odborných š kol a 12,8% gymnazistů. Naopak nesouhlasněse k tvrzení vyjádř ilo
154
40,3% uč ňů , 50,4% studentůstř edních š kol a 66,4% gymnazistů . Čím vyš š í stupeňš koly, tím vyš š í autonomie jednotlivce (méněsnadno souhlasí s př izpůsobením svého chování standardům druhé osoby), cožmá pro uplatň ování metod bezpeč ně jš ího sexu zásadní význam. Následná analýza dat potvrdila statistickou významnost rozdílu mezi odpově dí uč ňůa studentůstř edních š kol (chi-kvadrát = 23,69, p < 0,001), mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnázií (chi-kvadrát = 60,71, p < 0,001)) a ve vysoké míř e také mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 72,84, p = 0,001).
10.11. HIV pozitivní osoby Významnou č ást výzkumu postojů , názorůtýkajících se problematiky HIV infekce tvoř í otázky zamě ř ené na vnímání HIV pozitivních osob obecnou populací. V České republice je zatím HIV infekce relativněmálo rozš íř ená, naprostá vě tš ina populace se nikdy s HIV pozitivní osobou nesetkala a nebo o tom alespoňneví. Zajímalo nás proto, jaké názory, př edstavy a koncepty o HIV pozitivních osobách mají mladí lidé. Zeptali jsme se postupněna to, kdo si myslí, ž e HIV pozitivní osoby jsou, zda se poznají na první pohled, zda by mě li být izolováni od zdravé č ásti populace a trestně zodpově dní za př ípadné nakaž ení dalš í osoby. Dále jaký mají názor na význam zjiš ť ování jedincova sérostatusu, zda si myslí, ž e nákaza HIV více nežna č em jiném zálež í na náhodě , a nakonec zda by se rozeš li se svým partnerem/partnerkou, kdyby zjistili, ž e je tato osoba HIV pozitivní.
10.11.1. Muž i s homosexuálním chováním První v ř aděotázek týkajících se HIV pozitivních osob byla zamě ř ena na definici, jaké je slož ení HIV pozitivní skupiny populace, kdo to vů bec je. Bě ž ná př edstava, ježspojuje infekci HIV se š pínou, chudobou, vyř azením ze společ nosti, drogami, apod. je ve vyspě lých západních zemích mnohdy velmi daleko od reality. Polož ka dotazníku zně la: „Vě tš ina HIV pozitivních osob v České republice jsou muž i s homosexuálním chováním.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V souč asné době př ipadá v ČR z celkového poč tu nákaz zhruba 85% na nákazy pohlavním stykem, z č ehožzhruba 59% př ipadá na nákazu homo/bisexuálním pohlavním stykem (pro více informací viz kapitola 2.2). V tabulce 120 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru.
155
Tab.120: Větš ina HIV pozitivních osob v České republice jsou muž i s homosexuálním chováním. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) HIV+ jsou v ČR zejm.MSM muži Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
Percent
21 136 196 120 21 494 6 500 67 132 185 92 20 496 4 500
Valid Percent
4,2 27,2 39,2 24 4,2 98,8 1,2 100 13,4 26,4 37 18,4 4 99,2 0,8 100
Cumulative Percent
4,3 27,5 39,7 24,3 4,3 100
4,3 31,8 71,5 95,7 100
13,5 26,6 37,3 18,5 4 100
13,5 40,1 77,4 96 100
S výrokem souhlasilo 31,8% ž en a 40,1% muž ů , naopak nesouhlasněse vyjádř ilo 28,5% ž en a 22,6% muž ů . Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 107,63, p < 0,001). V tabulce 121 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.121: Větš ina HIV pozitivních osob v České republice jsou muž i s homosexuálním chováním. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) HIV+ jsou v ČR zejm.MSM muži Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
27 65 104 45 7 248 2 250 46 140 195 94 20 495 5 500 15 63 82 73 14 247 3 250
Percent 10,8 26 41,6 18 2,8 99,2 0,8 100 9,2 28 39 18,8 4 99 1 100 6 25,2 32,8 29,2 5,6 98,8 1,2 100
Valid Percent
Cumulative Percent
10,9 26,2 41,9 18,1 2,8 100
10,9 37,1 79 97,2 100
9,3 28,3 39,4 19 4 100
9,3 37,6 77 96 100
6,1 25,5 33,2 29,6 5,7 100
6,1 31,6 64,8 94,3 100
S výrokem vyjádř ilo souhlas 37,1% uč ň ů, 37,6% studentůstř edních odborných š kol a 31,6% gymnazistů . Nesouhlasilo naopak 21,0% uč ňů , 23,0% studentůstř edních odborných š kol a 35,2% gymnazistů . Rozdíl mezi odpově dí uč ňůa studentůstř edních odborných š kol není statisticky významný. Gymnazisté vš ak spíš e s výrokem nesouhlasili a analýza potvrdila statistickou významnost rozdílu
156
mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 36,68, p < 0,001) a mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 34,60, p < 0,001).
10.11.2. Na první pohled Mnoho lidí se př i odhadování rizikovosti urč ité situace, sexuální zkuš enosti a podobněspoléhá na svů j vlastní odhad, který můž e být dobrý nebo také zcela matoucí. Mnoho charakterových znakůa vlastností mů ž e pozorné oko odhadnout na první pohled, avš ak odhalit př ítomnost HIV infekce v latentním stádiu (ježmů ž e trvat mnoho let) u č lově ka na první pohled je prakticky nemož né. Spoléhat se proto na první dojem př i odhadování rizikovosti sexuálního partnera je z hlediska HIV infekce (i mnoha dalš ích váž ných pohlavněpř enosných chorob) velmi š patnou volbou. Zeptali jsme se mladých lidí, zda si myslí, ž e HIV lze poznat u č lově ka na první pohled, př ič emžjsme použ ili charakteristik, ježmohou (avš ak nemusí) provázet rozvinuté onemocně ní AIDS. Správná odpově ďna tuto otázku je proto nesouhlasit s jejím zně ním. Polož ka dotazníku zně la: „HIV pozitivní osoba se pozná na první pohled (má nezdravěsvě tlou kůž i a bývá vychrtlá).“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 122 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.122: HIV pozitivní osoba se pozná na první pohled (má nezdravěsvě tlou kůž i a bývá vychrtlá). Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) HIV+ se pozná na 1.pohled Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
8 41 106 274 69 498 2 500 6 44 139 212 90 491 9 500
Percent
Valid Percent
1,6 8,2 21,2 54,8 13,8 99,6 0,4 100 1,2 8,8 27,8 42,4 18 98,2 1,8 100
Cumulative Percent
1,6 8,2 21,3 55 13,9 100
1,6 9,8 31,1 86,1 100
1,2 9 28,3 43,2 18,3 100
1,2 10,2 38,5 81,7 100
S otázkou souhlasilo (a tudížodpově dě lo velmi nesprávně ) 9,8% ž en a 10,2% muž ů . Nerozhodněse vyjádř ilo 21,3% ž en a 28,3% muž ů. Celkem tedy témě řjedna tř etina ž en (31,1%) a více nežtř etina muž ů (38,5%) neodpově dě la na otázku správně(nevě dě la nebo odpově dě la nesprávně ). Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 31,76, p < 0,001). V tabulce 123 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.123: HIV pozitivní osoba se pozná na první pohled (má nezdravěsvě tlou kůž i a bývá vychrtlá). Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500),
157
GYM (n=250) HIV+ se pozná na 1.pohled Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
7 25 92 102 22 248 2 250
2,8 10 36,8 40,8 8,8 99,2 0,8 100
2,8 10,1 37,1 41,1 8,9 100
2,8 12,9 50 91,1 100
5 46 126 249 66 492 8 500
1 9,2 25,2 49,8 13,2 98,4 1,6 100
1 9,3 25,6 50,6 13,4 100
1 10,4 36 86,6 100
2 14 27 135 71 249 1 250
0,8 5,6 10,8 54 28,4 99,6 0,4 100
0,8 5,6 10,8 54,2 28,5 100
0,8 6,4 17,3 71,5 100
S výrokem souhlasilo (a tudížodpově dě lo nesprávně ) 12,9% uč ňů , 10,4% studentůstř edních odborných š kol a pouze 6,4% gymnazistů. Naopak správnou odpově ď(„souhlasím“ nebo „velmi souhlasím“) zaš krtla př esněpolovina uč ňů(50%), dvětř etiny studentůstř edních odborných š kol (64,0%) a č tyř i pě tiny gymnazistů(82,7%). Analýza potvrdila statistickou významnost rozdílu mezi odpově dí uč ňůa studentůstř edních š kol (chi-kvadrát = 45,65, p < 0,001), mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chikvadrát = 151,89, p < 0,001) i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 173,45, p < 0,001).
10.11.3. Izolace HIV pozitivních osob Dále jsme se zamě ř ili na postoje mladých lidí k HIV pozitivním osobám, př esně ji na to, zda by považ ovali za správné vyř azení HIV infikovaných osob ze společ nosti. Tato otázka samozř ejmě zavání nezdravou ideologií a rozjitř í nejedno etické cítě ní, je vš ak zajímavé zjistit, nakolik jsou mladí lidé tolerantní ke slabé/nemocné č ásti populace. Polož ka dotazníku zně la: „Lidé infikovaní HIV virem by mě li být izolováni, aby nemohli infekci dále š íř it.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 124 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru.
158
Tab.124: Lidé infikovaní HIV virem by mě li být izolováni, aby nemohli infekci dále š íř it. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) HIV+ by mě li být izolováni Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Percent
26 62 99 238 70 495 5 500 67 88 148 153 44 500
Valid Percent
5,2 12,4 19,8 47,6 14 99 1 100 13,4 17,6 29,6 30,6 8,8 100
Cumulative Percent
5,3 12,5 20 48,1 14,1 100
5,3 17,8 37,8 85,9 100
13,4 17,6 29,6 30,6 8,8 100
13,4 31 60,6 91,2 100
Výsledky nás poně kud př ekvapují, 17,8% ž en a témě řcelá tř etina muž ů(31,0%) by považ ovala za správné HIV infikované osoby izolovat. S výrokem nesouhlasilo 62,2% ž en a pouhých 39,4% muž ů . Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůsamozř ejměje statisticky významný (chi-kvadrát = 138,38, p < 0,001). V tabulce 125 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.125: Lidé infikovaní HIV virem by mě li být izolováni, aby nemohli infekci dále š íř it. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) HIV+ by měli být izolováni Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
33 49 68 89 11 250 49 73 130 189 56 497 3 500 11 28 49 113 47 248 2 250
Percent 13,2 19,6 27,2 35,6 4,4 100 9,8 14,6 26 37,8 11,2 99,4 0,6 100 4,4 11,2 19,6 45,2 18,8 99,2 0,8 100
Valid Percent
Cumulative Percent
13,2 19,6 27,2 35,6 4,4 100 9,9 14,7 26,2 38 11,3 100
13,2 32,8 60 95,6 100
4,4 11,3 19,8 45,6 19 100
4,4 15,7 35,5 81 100
9,9 24,5 50,7 88,7 100
S výrokem o izolaci HIV pozitivních osob souhlasila témě řjedna tř etina uč ň ů(32,8%), témě ř jedna č tvrtina studentůstř edních odborných š kol (24,5%) a pouze 15,7% gymnazistů. S výrokem se naopak neztotož nilo 40,0% uč ň ů, 39,3% studentůstř edních š kol a 64,5% gymnazistů. Rozdíl mezi studenty jednotlivých typůš kol odpovídá obecné př edstavěo toleranci, ježse zvyš uje spolu s vyš š ím stupně m/kvalitou vzdě lání.
159
Rozdíl mezi odpově dí ž áků /studentů jednotlivých typů š kol je samozř ejměstatisticky významný: mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 64,62, p < 0,001), mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 70,02, p < 0,001), mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 154,49, p < 0,001).
10.11.4. Trestní stíhání Problematika trestního stíhání nemocných osob, které nakazí ně koho dalš ího, je primárně otázkou právnickou a nikoliv psychologickou. Do hry vstupuje pově domí o vlastní chorobě , zámě r druhého č lově ka nakazit, nedbalost a mnoho dalš ích podrobností, ježzasahují nad rámec této práce. Nás zajímalo, jak se na problematiku mož nosti trestního stíhání HIV pozitivní osoby z důvodu př enosu HIV infekce na jinou osobu dívají mladí lidé. Otázka byla proto polož ena velmi š iroce bez specifikace o jakou situaci př esněby se mohlo jednat. Polož ka dotazníku zně la: „HIV pozitivní osoby by mě ly být trestněstíhány, kdyby ně koho nakazily.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 126 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.126: HIV pozitivní osoby by mě ly být trestněstíhány, kdyby ně koho nakazily. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) HIV+ by měli být trestněstíháni Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
59 95 137 131 73 495 5 500
11,8 19 27,4 26,2 14,6 99 1 100
11,9 19,2 27,7 26,5 14,7 100
11,9 31,1 58,8 85,3 100
100 125 117 101 48 491 9 500
20 25 23,4 20,2 9,6 98,2 1,8 100
20,4 25,5 23,8 20,6 9,8 100
20,4 45,8 69,7 90,2 100
S trestním stíháním HIV pozitivních osob, ježnakazily ně koho dalš ího, souhlasilo celkem 31,1% ž en a 45,8% muž ů, nerozhodněse k otázce vyjádř ilo 27,7% ž en a 23,8% muž ů. Svů j nesouhlas naopak vyjádř ilo 41,2% ž en a 30,3% muž ů . Rozdíl mezi odpově dí skupiny ž en a skupiny muž ůse v následné analýze prokázal jako statisticky významný (chi-kvadrát = 56,74, p < 0,001). V tabulce 127 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly.
160
Tab.127: HIV pozitivní osoby by mě ly být trestněstíhány, kdyby ně koho nakazily. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) HIV+ by měli být trestněstíháni Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
40 56 64 58 28 246 4 250
16 22,4 25,6 23,2 11,2 98,4 1,6 100
16,3 22,8 26 23,6 11,4 100
16,3 39 65 88,6 100
88 116 124 113 54 495 5 500
17,6 23,2 24,8 22,6 10,8 99 1 100
17,8 23,4 25,1 22,8 10,9 100
17,8 41,2 66,3 89,1 100
31 48 66 61 39 245 5 250
12,4 19,2 26,4 24,4 15,6 98 2 100
12,7 19,6 26,9 24,9 15,9 100
12,7 32,2 59,2 84,1 100
Př i porovnání odpově dí podle typu š koly vidíme, ž e s trestním stíháním HIV pozitivních osob souhlasilo 39,0% uč ň ů, 41,2% studentůstř edních odborných š kol a 32,2% gymnazistů . Naopak nesouhlasněse k výroku vyjádř ilo 35,0% uč ňů , 33,7% studentůstř edních š kol a 40,8% gymnazistů. Rozdíl mezi odpově dí mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol ani mezi uč ni a gymnazisty se neukázal být statisticky významný, naopak rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty ano (chi-kvadrát = 70,02, p < 0,001).
10.11.5. Netř eba vě dě t svůj HIV status Na HIV infekci v souč asné doběneexistuje úč inný lék, který by virus z tě la infikovaného č lově ka dokázal odstranit, nicméněje k dispozici ř ada úč inných antiretrovirálních léč iv, ježpostup HIV infekce v tě le výraznězpomalí (př esnězpomalí š íř ení viru v tě le). Pro úč innou léč bu (efektivní zpomalení š íř ení viru) a udrž ení vysoké kvality ž ivota HIV pozitivního jedince po co nejdelš í dobu je vš ak naprosto zásadní zač ít s léč bou co nejdř íve, tj. odhalit př ípadnou HIV sérokonverzi vč as. Pro osoby, jež mě ly nebo mají opakovaně zkuš enost s rizikovými pohlavními styky je dů lež ité zjistit/zjiš ť ovat pravidelněsvůj sérostatus, a to pro své vlastní zdraví, i zdraví jejich okolí. Polož ka dotazníku zně la: „Není potř eba vě dě t, zda je č lově k nakaž en HIV virem, protož e se nemoc stejněnedá léč it.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 128 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru.
161
Tab.128: Není potř eba vě dět, zda je č lověk nakaž en HIV virem, protož e se nemoc stejněnedá léč it. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Netř eba vědět HIV+, nedá se léč it Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
Percent
5 7 31 197 258 498 2 500 4 14 34 178 267 497 3 500
Valid Percent
1 1,4 6,2 39,4 51,6 99,6 0,4 100 0,8 2,8 6,8 35,6 53,4 99,4 0,6 100
Cumulative Percent
1 1,4 6,2 39,6 51,8 100
1 2,4 8,6 48,2 100
0,8 2,8 6,8 35,8 53,7 100
0,8 3,6 10,5 46,3 100
S výrokem (nesprávně ) souhlasilo pouhých 2,4% ž en a 3,6% muž ů , nerozhodněse vyjádř ilo 6,2% ž en a 6,8% muž ů , naopak naprostá vě tš ina vš ech dotázaných (91,4% ž en a 89,5% muž ů ) si je vě doma důlež itosti zjistit př ipadnou nákazu HIV virem vč as. Rozdíl mezi odpově dí skupiny ž en a skupiny muž ůje mírněstatisticky významný (chi-kvadrát = 9,65, p = 0,047). V tabulce 129 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.129: Není potř eba vě dět, zda je č lověk nakaž en HIV virem, protož e se nemoc stejněnedá léč it. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Netř eba vědět HIV+, nedá se léč it Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím ně co mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
6 9 29 102 102 248 2 250
2,4 3,6 11,6 40,8 40,8 99,2 0,8 100
2,4 3,6 11,7 41,1 41,1 100
2,4 6 17,7 58,9 100
2 9 28 201 257 497 3 500
0,4 1,8 5,6 40,2 51,4 99,4 0,6 100
0,4 1,8 5,6 40,4 51,7 100
0,4 2,2 7,8 48,3 100
1 3 8 72 166 250
0,4 1,2 3,2 28,8 66,4 100
0,4 1,2 3,2 28,8 66,4 100
0,4 1,6 4,8 33,6 100
Př i pohledu na rozlož ení výsledkůpodle typu š koly zjiš ť ujeme, ž e s výrokem (nesprávně ) souhlasilo 6,0% uč ňů , 2,2% studentůstř edních odborných š kol a pouze 1,6% gymnazistů. Nerozhodně se vyjádř ilo 11,7% uč ňů , 7,8% studentůstř edních odborných š kol a 3,2% gymnazistů. Rozdíl v odpově di ž áků /studentůjednotlivých typůš kol je statisticky významný: uč ni a studenti stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 42,08, p < 0,001), studenti stř edních odborných š kol
162
a studenti gymnázií (chi-kvadrát = 50,29, p < 0,001), uč ni a studenti gymnázií (chi-kvadrát = 71,76, p < 0,001).
10.11.6. Nákaza zálež í na náhodě V závě ru této skupiny otázek jsme se mladých lidí zeptali na to, nakolik se jim zdá nákaza HIV infekcí ovlivnitelná, zda podle nich zálež í zejména na náhoděa nebo naopak je mož no udě lat ně co proto, aby se č lově k nenakazil. Polož ka dotazníku zně la: „To, jestli se č lově k nakazí HIV virem, nejvíce zálež í na náhodě .“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 130 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.130: To, jestli se č lověk nakazí HIV virem, nejvíce zálež í na náhodě. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Nákaza HIV+ zále ž í na náhodě Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
18 61 135 235 50 499 1 500 19 80 121 227 50 497 3 500
Percent 3,6 12,2 27 47 10 99,8 0,2 100 3,8 16 24,2 45,4 10 99,4 0,6 100
Valid Percent
Cumulative Percent
3,6 12,2 27,1 47,1 10 100
3,6 15,8 42,9 90 100
3,8 16,1 24,3 45,7 10,1 100
3,8 19,9 44,3 89,9 100
S výrokem o náhodě , jakož to hlavním aktérovi př ípadné nákazy HIV infekcí, souhlasilo 15,8% ž en a 19,9% muž ů . Celkem 57,1% ž en a 55,7% muž ůs výrokem nesouhlasí. Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůnení statisticky významný. V tabulce 131 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. O náhodnosti př ípadné HIV infekce je př esvě dč ena celá č tvrtina uč ň ů(25,1%), necelá pě tina studentůstř edních odborných š kol (17,8%) a jen 10,8% gymnazistů. S výrokem naopak vyjádř ilo nesouhlas 47,8% uč ňů, 55,9% studentů stř edních odborných š kol a 66,0% gymnazistů. Následná analýza potvrdila statistickou významnost rozdílu mezi odpově dí uč ňůa studentů stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 20,58, p < 0,001), studentůstř edních odborných š kol a gymnazistů(chi-kvadrát = 34,26, p < 0,001), i uč ňůa gymnazistů(chi-kvadrát = 40,78, p < 0,001).
163
Tab.131: To, jestli se č lověk nakazí HIV virem, nejvíce zálež í na náhodě. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Nákaza HIV+ záleží na náhodě Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
11 51 67 94 24 247 3 250 19 70 131 232 47 499 1 500
4,4 20,4 26,8 37,6 9,6 98,8 1,2 100 3,8 14 26,2 46,4 9,4 99,8 0,2 100
4,5 20,6 27,1 38,1 9,7 100
4,5 25,1 52,2 90,3 100
3,8 14 26,3 46,5 9,4 100
3,8 17,8 44,1 90,6 100
7 20 58 136 29 250
2,8 8 23,2 54,4 11,6 100
2,8 8 23,2 54,4 11,6 100
2,8 10,8 34 88,4 100
10.11.7. Rozchod s HIV pozitivním partnerem Na závě r úvodní č ásti dotazníku týkající se názorů , postojůa př edstav mladých lidí jsme se zeptali na jednu osobně jš í otázku, kdyby zjistili, ž e jejich partner č i partnerka je HIV pozitivní, rozeš li by se s ním/ s ní? I to můž eme považ ovat za jeden z ukazatelůtolerance, v trvalejš ím vztahu by jistě př ípadné zjiš tě ní HIV pozitivity jednoho z partnerů bylo slož itě jš í zálež itostí, než je ně jaké jednoduché, racionální a kategorické rozhodnutí. Polož ka dotazníku zně la: „Kdybyste se dozvě dě l/a, ž e vášpartner/vaš e partnerka je infikován/a HIV, rozeš el/rozeš la byste se s ním/ní.“ Respondenti mě li na výbě r jednu z pě ti odpově dí: „velmi souhlasím – souhlasím – ně co mezi – nesouhlasím – velmi nesouhlasím“. V tabulce 132 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. S HIV pozitivním partnerem by se rozeš lo 20,1% ž en a 32,3% muž ů, s otázkou naopak nesouhlasilo 37,1% ž en a 25,8% muž ů. Vě tš ina respondentůse k otázce vyjádř ila nejednoznač ně („ně co mezi“ - 42,9% ž en a 41,9% muž ů). Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 82,79, p < 0,001).
164
Tab.132: Kdybyste se dozvě děl/a, ž e vášpartner/vaš e partnerka je infikován/a HIV, rozeš el/rozeš la byste se s ním/ní. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) S HIV+ parnerem bych se rozeš el/šla Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
21 76 207 148 31 483 17 500
4,2 15,2 41,4 29,6 6,2 96,6 3,4 100
4,3 15,7 42,9 30,6 6,4 100
4,3 20,1 62,9 93,6 100
53 106 206 90 37 492 8 500
10,6 21,2 41,2 18 7,4 98,4 1,6 100
10,8 21,5 41,9 18,3 7,5 100
10,8 32,3 74,2 92,5 100
V tabulce 133 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.133: Kdybyste se dozvě děl/a, ž e vášpartner/vaš e partnerka je infikován/a HIV, rozeš el/rozeš la byste se s ním/ní. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) S HIV+ parnerem bych se rozeš el/šla Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
Missing Total
velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0 velmi souhlasím souhlasím něco mezi nesouhlasím velmi nesouhlasím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
20 43 99 65 19 246 4 250
8 17,2 39,6 26 7,6 98,4 1,6 100
8,1 17,5 40,2 26,4 7,7 100
8,1 25,6 65,9 92,3 100
35 104 209 107 32 487 13 500
7 20,8 41,8 21,4 6,4 97,4 2,6 100
7,2 21,4 42,9 22 6,6 100
7,2 28,5 71,5 93,4 100
19 35 105 66 17 242 8 250
7,6 14 42 26,4 6,8 96,8 3,2 100
7,9 14,5 43,4 27,3 7 100
7,9 22,3 65,7 93 100
S HIV pozitivním partnerem by se rozeš lo 25,6% uč ň ů, 28,5% studentůstř edních odborných š kol a 22,3% gymnazistů . S tvrzením naopak nesouhlasilo 34,1% uč ň ů, 28,5% studentůstř edních š kol a 34,3% gymnazistů . Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol je mírněstatisticky významný (chikvadrát = 10,07, p = 0,039), rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty je statisticky významný (chi-kvadrát = 21,46, p < 0,001), rozdíl v odpově di uč ň ůa gymnazistůse statisticky významný neprokázal.
165
10.12. Sexuální chování V následující č ásti dotazníku jsme se zabývali otázkami týkajícími se skuteč ného sexuálního chování respondentů. V úvodní otázce jsme se zeptali vš ech respondentů , zda jižmě li pohlavní styk, následující ř ada otázek pak byla urč ena jen pro respondenty, kteř í jižpohlavní styk mě li. Ostatní př eš li rovnou k otázce č . 63 dotazníku, týkající se postojů. Skupina otázek, jimižjsme se ptali na skuteč né sexuální chování mladých lidí, je velmi š iroká, od zkuš enosti prvního pohlavního styku (kdy, s kým, zda použ ili prezervativ), př es celkový poč et partnerů(celož ivotněi bě hem posledních 12 mě síců ), zkuš enost s náhodnými sexuálními partnery (celož ivotněi bě hem posledních 12 mě síců). Dále jsme se podrobnězabývali sexuálními praktikami, ježmladí lidé v posledních 12 mě sících mě li se stálými i náhodnými partnery (souloždo pochvy, souloždo koneč níku, dráž dě ní penisu ústy) a zda př i nich použ ili kondom. Muž ůjsme se dále zeptali na zkuš enost s homosexuálním pohlavním stykem. Následují otázky urč ené muž ům i ž enám týkající se zkuš enosti s komerč ní sexuální aktivitou a nucením k pohlavnímu styku (v roli agresora i obě ti), ně kolik otázek týkajících se praktického použ ívání kondomů(kdy jej respondenti obvykle nasadí a zda jim v posledních 12 mě sících př i pohlavním styku kondom sklouzl č i praskl). Na závě r skupiny otázek urč ených pro sexuálněaktivní respondenty se ptáme, zda jižmě li ně jakou pohlavněpř enosnou chorobu.
10.12.1. První pohlavní styk Zmapování skuteč ného sexuálního chování respondentůmá zásadní význam pro urč ení aktuální situace i nejrizikově jš ích bodůpro mož nou koncepci úč inných preventivních programů v budoucnu. První pohlavní styk má v této souvislosti v urč itém smyslu privilegované postavení. Časný zač átek sexuální aktivity je totižjedním z rizikových faktorůz hlediska ochrany př ed HIV/AIDS, vě novali jsme proto zkuš enosti s prvním pohlavním stykem š irš í prostor. Po úvodní otázce následují otázky urč ené pro respondenty, kteř í jižjsou (č i byli) pohlavněaktivní. V souvislosti s prvním pohlavním stykem zjiš ť ujeme, kolik bylo respondentům př i prvním pohlavním styku let, zda se jednalo o pohlavní styk s náhodným č i stálým partnerem (v tomto př ípaděpo kolika mě sících známosti) a koneč nězda př i prvním pohlavním styku použ ili kondom. První polož ka ř ady otázek zně la: „První pohlavní styk jste...“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze dvou odpově dí: „dosud nemě l/a – jižmě l/a“. V tabulce 134 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Z výsledkůvyplývá, ž e jedna č tvrtina vš ech ž en (25,0%) i muž ů(25,5%) dosud nemě la pohlavní styk, zatímco tř ič tvrtiny vš ech respondentůjižzkuš enost s pohlavním stykem mají. Rozdíl samozř ejměnení statisticky významný.
166
Tab.134: První pohlavní styk jste... dosud nemě l/a – jižměl/a. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) První pohlavní styk Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Valid
dosud neměl/a jižměl/a Total dosud neměl/a jižměl/a Total
Missing Total
0
125 375 500 127 372 499 1 500
Percent 25 75 100 25,4 74,4 99,8 0,2 100
Valid Percent 25 75 100 25,5 74,5 100
Cumulative Percent 25 100 25,5 100
V tabulce 135 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.135: První pohlavní styk jste... dosud nemě l/a – jižměl/a. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) První pohlavní styk Obor
Frequency
uč ební obor bez maturity
Valid
stř ední odborná škola s maturitou
Valid
gymnázium
Missing Total Valid
dosud neměl/a jižměl/a Total dosud neměl/a jižměl/a Total 0 dosud neměl/a jižměl/a Total
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
47 203 250
18,8 81,2 100
18,8 81,2 100
18,8 100
108 391 499 1 500
21,6 78,2 99,8 0,2 100
21,6 78,4 100
21,6 100
97 153 250
38,8 61,2 100
38,8 61,2 100
38,8 100
Podíváme-li se na výsledky podle typu š koly zjiš ť ujeme, ž e zde rozdíly mezi respondenty jsou, s rostoucí úrovní typu š koly se sniž uje poč et sexuálněaktivních jedinců. Pohlavní styk dosud nemě lo 18,8% uč ňů, 21,6% studentůstř edních odborných š kol a celých 38,8% gymnazistů. Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol není statisticky významný, nicméněanalýza prokázala statistickou významnost rozdílu mezi odpově dí studentůstř edních odborných š kol a gymnazistů(chikvadrát = 61,86, p < 0,001) i uč ňůa gymnazistů(chi-kvadrát = 65,51, p < 0,001). Následnějsme se respondentů , kteř í jižmě li pohlavní styk, zeptali, kolik jim př i prvním pohlavním styku bylo let. Polož ka dotazníku zně la: „První pohlavní styk jste jižmě l/a, a to ve vě ku.....let“ Respondenti mě li na urč ené místo vepsat č íselný údaj o jejich vě ku př i prvním pohlavním styku. V tabulce 136 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Průmě rný vě k př i prvním pohlavním styku u pohlavněaktivních ž en naš eho souboru je 15,93 let (SD = 1,327), u muž ůje to 15,88 let (SD = 1,369), př ič emžnejč astě jš í hodnota (modus) je u obou pohlaví 16 let. Rozdíl ve vě ku př i prvním pohlavním styku mezi skupinou ž en a muž ůnení statisticky významný.
167
Tab.136: První pohlavní styk jste jižměl/a, a to ve vě ku....let. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) První pohlavní styk ve věku Pohlaví žena
Frequency 10
Valid
11 13 14 15 16 17 18 19 Total Missing
0 - neměl/a neodpověd ěl/a Total
Total
Percent
1 2 8 36 84 113 87 36 4 371
0,2 0,4 1,6 7,2 16,8 22,6 17,4 7,2 0,8 74,2
125 4 129 500
25 0,8 25,8 100
Valid Percent
Cumulative Percent
0,3 0,5 2,2 9,7 22,6 30,5 23,5 9,7 1,1 100
0,3 0,8 3 12,7 35,3 65,8 89,2 98,9 100
Pohlaví muž
Frequency 11
Valid
12 13 14 15 16 17 18 19 Total Missing
0 - neměl/a neodpověděl/a Total
Total
Valid Percent Percent
1 4 11 39 80 101 91 31 5 363
0,2 0,8 2,2 7,8 16 20,2 18,2 6,2 1 72,6
129 8 137 500
25,8 1,6 27,4 100
0,3 1,1 3 10,7 22 27,8 25,1 8,5 1,4 100
Cumulative Percent 0,3 1,4 4,4 15,2 37,2 65 90,1 98,6 100
V tabulce 137 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.137: První pohlavní styk jste... dosud nemě l/a – jižměl/a. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Valid Frequency Percent Percent
Obor učební obor bez maturity
Valid
11 12 13 14 15 16 17 18 19 Total
Missing
0 - neměl/a neodpověděl/a
Total gymnázium
Total Valid
250 13 14 15 16 17 18 19 Total
Missing
0 - neměl/a neodpověděl/a
Total Total
250
1 2 11 28 67 43 31 14 2 199 47 4 51 100 4 15 18 41 45 24 3 150 97 3 100 100
0,4 0,8 4,4 11,2 26,8 17,2 12,4 5,6 0,8 79,6 18,8 1,6 20,4
0,5 1 5,5 14,1 33,7 21,6 15,6 7 1 100
První pohlavní styk ve věku Cumulative Percent Obor 0,5 1,5 7 21,1 54,8 76,4 92 99 100
stř ední odborná škola s maturitou
Frequency
Valid
10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 Total
Missing
0 - neměl/a neodpověděl/a
Total 1,6 6 7,2 16,4 18 9,6 1,2 60 38,8 1,2 40
2,7 10 12 27,3 30 16 2 100
2,7 12,7 24,7 52 82 98 100
Total
500
1 2 2 4 32 79 130 102 29 4 385 110 5 115 100
Percent
Valid Percent
0,2 0,4 0,4 0,8 6,4 15,8 26 20,4 5,8 0,8 77 22 1 23
0,3 0,5 0,5 1 8,3 20,5 33,8 26,5 7,5 1 100
Cumulative Percent 0,3 0,8 1,3 2,3 10,6 31,2 64,9 91,4 99 100
Podíváme-li se na výsledky podle typu š koly, zjiš ť ujeme, ž e průmě rný vě k př i prvním pohlavním styku u uč ň ůje 15,48 let (SD = 1,396), u studentůstř edních odborných š kol je to 15,98 let (SD = 1,265) a u gymnazistů16,28 let (SD = 1,347). Zamě ř íme-li se na nejč astě jš í hodnotu (modus), vidíme zajímavý rozdíl: u uč ňůje to 15 let, u studentůstř edních odborných š kol 16 let a u gymnazistů 17 let. Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol je statisticky významný (t = -4,407, p = 0,006), také rozdíl mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty se ukázal jako mírněstatisticky významný (t = -2,404, p = 0,034) rozdíl mezi uč ni a gymnazisty statisticky významný není. Dále jsme se zajímali, s kým respondenti mě li svůj první pohlavní styk. Polož ka dotazníku zně la: „První pohlavní styk jste uskuteč nil/a“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze dvou odpově dí: „s náhodnou partnerkou/náhodným partnerem – se stálou partnerkou/stálým partnerem“. V tabulce 138 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru.
168
Tab.138: První pohlavní styk jste uskutečnil/a... s náhodnou partnerkou/náhodným partnerem – se stálou partnerkou/stálým partnerem. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) První pohlavní styk s kým Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
s náhodným partnerem/partnerkou se stálým partnerem/partnerkou Total 0 s náhodným partnerem/partnerkou se stálým partnerem/partnerkou Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
84 291 375 125 500
16,8 58,2 75 25 100
22,4 77,6 100
22,4 100
150 221 371 129 500
30 44,2 74,2 25,8 100
40,4 59,6 100
40,4 100
Celkem 22,4% sexuálněaktivních ž en a 40,4% sexuálněaktivních muž ůuskuteč nilo svůj první pohlavní styk s náhodnou partnerkou/partnerem. Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 69,39, p < 0,001). V tabulce 139 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.139: První pohlavní styk jste uskutečnil/a... s náhodnou partnerkou/náhodným partnerem – se stálou partnerkou/stálým partnerem. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) První pohlavní styk s kým Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
s náhodným partnerem/partnerkou se stálým partnerem/partnerkou Total 0 s náhodným partnerem/partnerkou se stálým partnerem/partnerkou Total 0 s náhodným partnerem/partnerkou se stálým partnerem/partnerkou Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
61 141 202 48 250
24,4 56,4 80,8 19,2 100
30,2 69,8 100
30,2 100
135 256 391 109 500
27 51,2 78,2 21,8 100
34,5 65,5 100
34,5 100
38 115 153 97 250
15,2 46 61,2 38,8 100
24,8 75,2 100
24,8 100
První pohlavní styk uskuteč nilo s náhodným partnerem/partnerkou 30,2% uč ň ů, 34,5% studentůstř edních odborných š kol a 24,8% gymnazistů . Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol ani uč ni a gymnazisty není statisticky významný, nicméněrozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty se prokázal jako statisticky významný (chi-kvadrát = 19,67, p < 0,001). Respondentů , kteř í uvedli,
ž e svů j první
pohlavní
styk
uskuteč nili
se
stálým
partnerem/partnerkou, jsme se dále zeptali, jak dlouho spolu př ed prvním pohlavním stykem byli. Polož ka dotazníku zně la: „První pohlavní styk jste uskuteč nil/a se stálou partnerkou/stálým partnerem a to po.....mě sících známosti.“ Respondenti mě li na urč ené místo vepsat č íselný údaj o délce jejich vztahu př ed prvním pohlavním stykem.
169
Prů mě rná délka vztahu př ed prvním pohlavním stykem u ž en naš eho souboru je 4,64 mě síců (SD = 4,46), u muž ůje to 3,55 mě síců(SD = 3,89). Rozdíl v délce známosti př ed prvním pohlavním stykem mezi skupinou ž en a muž ůnení statisticky významný. Prů mě rná délka známosti př ed prvním pohlavním stykem podle typu š koly je následující: uč ni 3,76 mě síců(SD = 3,69), studenti stř edních odborných š kol je to 4,45 mě síců(SD = 4,64) a gymnazisté 4,15 mě síců(SD = 4,04). Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol je statisticky významný (t = -1,463, p = 0,006), rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty ani uč ni a gymnazisty statisticky významný není. Poslední v ř aděotázek o prvním pohlavním styku se týká použ ití kondomu. Polož ka dotazníku zně la: „Použ ili jste př i prvním pohlavním styku kondom?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze dvou odpově dí: „ano – ne“. V tabulce 140 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Tab.140: Použ ili jste př i prvním pohlavním styku kondom? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Použ ili př i prvním styku kondom Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
ano ne Total 0 ano ne Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
229 146 375 125 500
45,8 29,2 75 25 100
61,1 38,9 100
61,1 100
232 139 371 129 500
46,4 27,8 74,2 25,8 100
62,5 37,5 100
62,5 100
Použ ití kondomu př i prvním pohlavním styku uvedly témě řdvětř etiny ž en (61,1%) i muž ů (62,5%) z naš eho souboru, rozdíl není statisticky významný. V tabulce 141 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.141: Použ ili jste př i prvním pohlavním styku kondom? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Použ ili př i prvním styku kondom Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou
Missing Total Valid
ano ne Total 0 ano ne Total
Missing Total
gymnázium Valid
Missing Total
0 ano ne Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
113 90 203 47 250
45,2 36 81,2 18,8 100
55,7 44,3 100
55,7 100
238 152 390 110 500
47,6 30,4 78 22 100
61 39 100
61 100
110 43 153 97 250
44 17,2 61,2 38,8 100
71,9 28,1 100
71,9 100
Kondom př i prvním pohlavním styku podle výpově dí respondentůpouž ilo 55,7% uč ň ů, 61,0% studentůstř edních odborných š kol a 71,9% gymnazistů. Rozdíl mezi výpově dí uč ň ůa studentů 170
stř edních š kol je mírněstatisticky významný (chi-kvadrát = 4,54, p = 0,033), rozdíl mezi studenty stř edních š kol a gymnazisty je velmi statisticky významný (chi-kvadrát = 22,81, p < 0,001) a rovně žu rozdílu mezi uč ni a gymnazisty analýza prokázala statistickou významnost (chi-kvadrát = 16,33, p < 0,001).
10.12.2. Poč et partnerů Následnějsme se sexuálněaktivních respondentů dotazovali na celkový poč et jejich sexuálních partnerů , poč et sexuálních partnerův posledních 12 mě sících a zkuš enost s pohlavními styky s př ílež itostnými partnery (na jednu noc). Respondentů, kteř í jižmě li zkuš enost s náhodnými pohlavními styky, jsme se dále zeptali na jejich poč et, a to jak celož ivotnětak v posledních 12 mě sících. Polož ka dotazníku zně la: „Za celý ž ivot jste soulož il/a celkem s ...... partnery/partnerkami (uveďte č íslem), z toho za posledních 12 mě sícůs ...... partnery/partnerkami (uveďte č íslem)“ V tabulce 142 jsou uvedeny odpově di na první č ást této otázky zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Tab.142: Za celý ž ivot jste soulož il/a celkem s ..... partnery/partnerkami. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Pohlaví žena
Frequency Valid
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 12 13 15 17 18 19 20 23 27 Total Missing 0 Total
Percent
110 65 53 43 32 20 9 7 5 8 4 2 1 1 1 1 3 1 1 367
22 13 10,6 8,6 6,4 4 1,8 1,4 1 1,6 0,8 0,4 0,2 0,2 0,2 0,2 0,6 0,2 0,2 73,4
133 500
26,6 100
Valid Percent 30 17,7 14,4 11,7 8,7 5,4 2,5 1,9 1,4 2,2 1,1 0,5 0,3 0,3 0,3 0,3 0,8 0,3 0,3 100
Celkem partnerů Cumulative Percent Pohlaví 30 47,7 62,1 73,8 82,6 88 90,5 92,4 93,7 95,9 97 97,5 97,8 98,1 98,4 98,6 99,5 99,7 100
muž
Frequency Valid
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 14 15 16 17 18 19 20 25 40
46 50 70 Total Missing 0 Total
Valid Percent Percent
Cumulative Percent
88 64 41 41 33 21 7 14 5 9 1 5 1 3 3 4 3 1 3 1
17,6 12,8 8,2 8,2 6,6 4,2 1,4 2,8 1 1,8 0,2 1 0,2 0,6 0,6 0,8 0,6 0,2 0,6 0,2
25 18,2 11,6 11,6 9,4 6 2 4 1,4 2,6 0,3 1,4 0,3 0,9 0,9 1,1 0,9 0,3 0,9 0,3
25 43,2 54,8 66,5 75,9 81,8 83,8 87,8 89,2 91,8 92 93,5 93,8 94,6 95,5 96,6 97,4 97,7 98,6 98,9
1 1
0,2 0,2
0,3 0,3
99,1 99,4
1 1 352
0,2 0,2 70,4
0,3 0,3 100
99,7 100
148 500
29,6 100
Mezi sexuálněaktivními respondenty, 30,0% ž en a 25,0% muž ůuvedlo, ž e za celý ž ivot mě li pouze jednoho partnera. Naopak 6,3% ž en a 10,8% muž ůuvedlo, ž e za celý ž ivot mě li deset nebo více
171
sexuálních partnerů . Prů mě rný poč et partnerůcelož ivotněu ž en naš eho souboru je 3,67 (SD = 3,61), u muž ůje to 4,83 (SD = 6,58). Rozdíl v poč tu partnerůmezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (t = -2,938, p < 0,001). V tabulce 143 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.143: Za celý ž ivot jste soulož il/a celkem s ..... partnery/partnerkami. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
Missing
gymnázium
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 16 17 18 19 20 25 46 50 70 Total
Celkem partnerů Valid Cumulative Percent Percent Percent Obor
39 28 22 25 21 9 3 8 3 8 1 4 1 2 4 3 1 5 1 1 1 1
15,6 11,2 8,8 10 8,4 3,6 1,2 3,2 1,2 3,2 0,4 1,6 0,4 0,8 1,6 1,2 0,4 2 0,4 0,4 0,4 0,4
20,4 14,7 11,5 13,1 11 4,7 1,6 4,2 1,6 4,2 0,5 2,1 0,5 1 2,1 1,6 0,5 2,6 0,5 0,5 0,5 0,5
191
76,4
100
Valid
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 12 14 15 16 17 18 19 20 23 27 40 Total Missing 0
Percent
102 72 57 41 30 26 12 13 4 5 4 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 377
20,4 14,4 11,4 8,2 6 5,2 2,4 2,6 0,8 1 0,8 0,2 0,4 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 75,4
123
24,6
500
100
Valid Percent 27,1 19,1 15,1 10,9 8 6,9 3,2 3,4 1,1 1,3 1,1 0,3 0,5 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 0,3 100
Cumulative Percent 27,1 46,2 61,3 72,1 80,1 87 90,2 93,6 94,7 96 97,1 97,3 97,9 98,1 98,4 98,7 98,9 99,2 99,5 99,7 100
Total 59
23,6
250
100
1 2 3 4 5 6 7 9 10 12 13 15 Total Missing 0
57 29 15 18 14 6 1 3 4 1 1 2 151
22,8 11,6 6 7,2 5,6 2,4 0,4 1,2 1,6 0,4 0,4 0,8 60,4
99 250
39,6 100
Total
stř ední odborná š kola s maturitou
0
Total Valid
20,4 35,1 46,6 59,7 70,7 75,4 77 81,2 82,7 86,9 87,4 89,5 90,1 91,1 93,2 94,8 95,3 97,9 98,4 99 99,5 100
Frequency
37,7 19,2 9,9 11,9 9,3 4 0,7 2 2,6 0,7 0,7 1,3 100
37,7 57 66,9 78,8 88,1 92,1 92,7 94,7 97,4 98 98,7 100
Podíváme-li se na údaje o poč tu sexuálních partnerůpodle typu š koly vš imneme si, ž e jednoho partnera celkem uvedlo 20,4% uč ňů , 27,1% studentůstř edních odborných š kol a 37,7% gymnazistů . Př i bliž š í analýze opač né č ásti spektra, č ili respondentůs vysokým poč tem sexuálních partnerů zjiš ť ujeme, ž e maximální poč et sexuálních partnerůcelož ivotně , který uvedli gymnazisté je 15 (1,3% sexuálněaktivních gymnazistů , př esně2 osoby), zatímco mezi uč ni 15 a více partnerůuvedlo 9,9% uč ň ů(př ič emžmaximální hodnota je 70 partnerů ) a 2,7% studentůstř edních odborných š kol (max. hodnota 40). Prů mě rný poč et partnerůcelož ivotněu skupiny uč ňůz naš eho souboru je 6,01 (SD = 8,081), u studentůstř edních odborných š kol je to 3,80 (SD = 3,911) a u gymnazistůje to 3,09 (SD = 2,796).
172
Rozdíl v poč tu partnerůmezi skupinou uč ňůa studentůstř edních odborných š kol je statisticky významný (t = 4,392, p < 0,001), také rozdíl mezi uč ni a gymnazisty je statisticky významný (t = 4,240, p < 0,001), rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty statisticky významný není. Druhá č ást otázky byla zamě ř ena na poč et sexuálních partnerův posledních 12 mě sících. V tabulce 144 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.144: Za posledních 12 měsícůjste soulož il/a celkem s ..... partnery/partnerkami. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Pohlaví žena
Frequency Valid
1 2 3 4 5 6 8 10 Total Missing 0 Total
194 80 39 17 7 1 3 1 342 158 500
Percent 38,8 16 7,8 3,4 1,4 0,2 0,6 0,2 68,4 31,6 100
V posledních 12 měsících partnerů Valid Cumulative Percent Percent Pohlaví 56,7 23,4 11,4 5 2 0,3 0,9 0,3 100
56,7 80,1 91,5 96,5 98,5 98,8 99,7 100
muž
Valid
1 2 3 4 5 6 8 9 10 11 13 14 20 Total Missing 0 Total
Frequency
Valid Percent Percent
Cumulative Percent
175 63 30 17 2 7 2 1 1 1 1
35 12,6 6 3,4 0,4 1,4 0,4 0,2 0,2 0,2 0,2
57,9 20,9 9,9 5,6 0,7 2,3 0,7 0,3 0,3 0,3 0,3
57,9 78,8 88,7 94,4 95 97,4 98 98,3 98,7 99 99,3
1 1 302 198 500
0,2 0,2 60,4 39,6 100
0,3 0,3 100
99,7 100
Více nežpolovina vš ech sexuálněaktivních ž en (56,7%) i muž ů(57,9%) v posledních 12 mě sících mě lo pouze jednoho sexuálního partnera. S více nežtř emi partnery pak za období posledních 12 mě sícůsoulož ilo 8,5% ž en a 11,3% muž ů. Průmě rný poč et partnerůza posledních 12 mě sícůu ž en naš eho souboru je 1,80 (SD = 1,256), u muž ůjsou to 2,00 (SD = 2,044). Rozdíl v poč tu partnerůza posledních 12 mě sícůmezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (t = -1,550, p = 0,014). V tabulce 145 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Př i pohledu na výsledky podle typu š koly si vš imneme, ž e 44,6% uč ň ůa témě řdvětř etiny studentůstř edních odborných š kol (61,4%) a gymnazistů(63,7%) v posledních 12 mě sících mě lo pouze jednoho sexuálního partnera. U gymnazistůdále vidíme maximální poč et partnerův posledních 12 mě sících je 5 (2,2% sexuálně aktivních gymnazistů, př esně3 osoby), zatímco u uč ň ů5 a více partnerůuvedlo 8,0% respondentůa mezi studenty stř edních odborných š kol 3,6% respondentů . Prů mě rný poč et partnerůza posledních 12 mě sícůu skupiny uč ňůz naš eho souboru je 2,38 (SD = 2,420), u studentůstř edních odborných š kol je to 1,74 (SD = 1,327) a u gymnazistůje to 1,64 (SD = 1,012). Rozdíl v poč tu partnerůza posledních 12 mě sícůmezi skupinou uč ňůa studentů stř edních odborných š kol je statisticky významný (t = 3,891, p < 0,001), také rozdíl mezi uč ni a gymnazisty je statisticky významný (t = 3,360, p < 0,001), rozdíl mezi studenty st ř edních odborných š kol a gymnazisty statisticky významný není.
173
Tab.145: Za posledních 12 měsícůjste soulož il/a celkem s ..... partnery/partnerkami. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
Missing Total
1 2 3 4 5 6 8 9 10 13 14 20 Total 0
V posledních 12 mě sících partner ů Valid Cumulative Percent Percent Percent Obor
78 49 18 16 3 3 3 1 1 1 1 1
31,2 19,6 7,2 6,4 1,2 1,2 1,2 0,4 0,4 0,4 0,4 0,4
44,6 28 10,3 9,1 1,7 1,7 1,7 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6
175 75 250
70 30 100
100
44,6 72,6 82,9 92 93,7 95,4 97,1 97,7 98,3 98,9 99,4 100
stř ední odborná š kola s maturitou
Frequency 1
Valid
2 3 4 5 6 8 10 11 Total Missing 0 Total
gymnázium Valid
1 2 3 4 5 Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
205 69 37 11 3 5 2 1 1 334 166 500
41 13,8 7,4 2,2 0,6 1 0,4 0,2 0,2 66,8 33,2 100
61,4 20,7 11,1 3,3 0,9 1,5 0,6 0,3 0,3 100
61,4 82 93,1 96,4 97,3 98,8 99,4 99,7 100
86 25 14
34,4 10 5,6
63,7 18,5 10,4
63,7 82,2 92,6
7 3 135 115 250
2,8 1,2 54 46 100
5,2 2,2 100
97,8 100
10.12.3. Př ílež itostní partneř i V dalš í otázce jsme se zamě ř ili na zkuš enost s náhodnými sexuálními partnery a př ílež itostnými pohlavními styky. Z hlediska rizika HIV/AIDS nákazy je právěsexuální kontakt s neznámými osobami, bez znalosti jejich sexuální ani jiné historie, a bez použ ití kondomu jednou z vysoce rizikových aktivit. Je proto velmi dů lež ité zmapovat tento typ sexuálního chování u skupiny mladých lidí, kteř í jsou na zač átku svého sexuálního ž ivota. Polož ka dotazníku zně la: „Pohlavní styky s př ílež itostnou partnerkou/př ílež itostným partnerem (na jednu noc) jste...“. Respondenti mě li na výbě r jednu ze dvou odpově dí: „dosud nikdy nemě la – jižmě l/a“. V tabulce 146 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.146: Pohlavní styky s př ílež itostnou partnerkou/př ílež itostným partnerem (na jednu noc) jste: dosud nikdy neměla – jižmě la. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Př íležitostný partner Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
dosud nikdy neměl/a jižměl/a Total 0 dosud nikdy neměl/a jižměl/a Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
205 169 374 126 500
41 33,8 74,8 25,2 100
54,8 45,2 100
54,8 100
151 220 371 129 500
30,2 44 74,2 25,8 100
40,7 59,3 100
40,7 100
174
Zkuš enost s pohlavním stykem s př ílež itostným partnerem/partnerkou již mě lo 45,2% sexuálněaktivních ž en a 59,3% muž ůz naš eho souboru. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 29,83, p < 0,001). V tabulce 147 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.147: Pohlavní styky s př ílež itostnou partnerkou/př ílež itostným partnerem (na jednu noc) jste: dosud nikdy neměla – jižmě la. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Př íležitostný partner Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
dosud nikdy neměl/a jižměl/a Total 0 dosud nikdy neměl/a jižměl/a Total 0 dosud nikdy neměl/a jižměl/a Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
84 119 203 47 250
33,6 47,6 81,2 18,8 100
41,4 58,6 100
41,4 100
185 204 389 111 500 87 66 153 97 250
37 40,8 77,8 22,2 100 34,8 26,4 61,2 38,8 100
47,6 52,4 100
47,6 100
56,9 43,1 100
56,9 100
Z výsledkůpodle typu š koly vyplývá, ž e zkuš enost s pohlavním stykem s př ílež itostnou partnerkou/partnerem jižmě lo 58,6% uč ňů , 52,4% studentůstř edních odborných š kol a 43,1% gymnazistů . Následná analýza potvrdila statistickou významnost rozdílu mezi odpově dí uč ň ůa studentůstř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 6,12, p = 0,013), studentůstř edních odborných š kol a gymnazistů(chi-kvadrát = 13,73, p < 0,001), i uč ň ůa gymnazistů(chi-kvadrát = 15,12, p < 0,001). Dále jsme se respondentů , kteř í jižmě li zkuš enost s pohlavním stykem s př ílež itostnou partnerkou/př ílež itostným partnerem, zeptali, kolik takových partnerůmě li celož ivotněa za posledních 12 mě síců . Polož ka dotazníku zně la: „Pohlavní styky s př ílež itostnou partnerkou/př ílež itostným partnerem (na jednu noc) jste jižmě l/a, a to celkem s ...... partnery/partnerkami (uveďte č íslem), z toho za posledních 12 mě sícůs ...... partnery/partnerkami (uveďte č íslem)“. V tabulce 148 jsou uvedeny odpově di na první č ást této otázky zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Z celkového poč tu respondentů, kteř í jižmě li pohlavní styk s náhodným partnerem/náhodnou partnerkou 48,5% ž en a 43,1% muž ůmě lo jednoto takového partnera, tř i a ménětakové partnery mě lo 85,9% ž en a 78,5% muž ů . Deset a více partnerůuvedlo celkem 1,8% ž en a 3,8% muž ů , př ič emž maximální hodnota u ž en je 17 náhodných partnerů, u muž ůpak 50 náhodných partnerů . Prů mě rný poč et př ílež itostných partnerůu ž en, které jižs takovým partnerem mě ly zkuš enost, je 2,28 (SD = 2,164), u muž ůje to 2,93 (SD = 4,318). Rozdíl v poč tu partnerůmezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (t = -1,763, p = 0,019).
175
Tab.148: Za celý ž ivot jste mě l/a pohlavní styky celkem s ..... př ílež itostnými partnery/př ílež itostnými partnerkami. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Pohlaví ž ena
Frequency 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 17 Total Missing 0 Total Valid
79 42 19 4 7 4 3 1 1 1 1 1 163 337 500
Percent 15,8 8,4 3,8 0,8 1,4 0,8 0,6 0,2 0,2 0,2 0,2 0,2 32,6 67,4 100
Celkem př íležitostných partnerů Valid Cumulative Percent Percent Pohlaví 48,5 25,8 11,7 2,5 4,3 2,5 1,8 0,6 0,6 0,6 0,6 0,6 100
48,5 74,2 85,9 88,3 92,6 95,1 96,9 97,5 98,2 98,8 99,4 100
muž
Valid Frequency Percent Percent
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 12 15 16 22 50 Total Missing 0 Total Valid
90 52 22 11 11 7 3 2 3 2 2 1 1 1 1
18 10,4 4,4 2,2 2,2 1,4 0,6 0,4 0,6 0,4 0,4 0,2 0,2 0,2 0,2
43,1 24,9 10,5 5,3 5,3 3,3 1,4 1 1,4 1 1 0,5 0,5 0,5 0,5
209 291 500
41,8 58,2 100
100
Cumulative Percent 43,1 67,9 78,5 83,7 89 92,3 93,8 94,7 96,2 97,1 98,1 98,6 99 99,5 100
V tabulce 149 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.149: Za celý ž ivot jste mě l/a pohlavní styky celkem s ..... př ílež itostnými partnery/př ílež itostnými partnerkami. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Obor uč ební obor bez maturity
Frequency Valid
Missing Total
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 15 17 22 50 Total 0
Percent
Valid Percent
Celkem př íle ž itostných partnerů Cumulative Percent Obor
38 32 10 4 7 4 2 1 3 1 1 2 1
15,2 12,8 4 1,6 2,8 1,6 0,8 0,4 1,2 0,4 0,4 0,8 0,4
34,9 29,4 9,2 3,7 6,4 3,7 1,8 0,9 2,8 0,9 0,9 1,8 0,9
34,9 64,2 73,4 77,1 83,5 87,2 89 89,9 92,7 93,6 94,5 96,3 97,2
stř ední odborná š kola s maturitou
1 1 1 109 141 250
0,4 0,4 0,4 43,6 56,4 100
0,9 0,9 0,9 100
98,2 99,1 100
gymnázium
Frequency
Valid
1 2 3 4 5 6 7 8 10 16 Total Missing 0 Total 1 Valid 2 3 4 5 6 7 9 Total Missing Total
0
Valid Cumulative Percent Percent Percent
98 48 21 9 10 3 2 2 2 1 196 304 500
19,6 9,6 4,2 1,8 2 0,6 0,4 0,4 0,4 0,2 39,2 60,8 100
50 24,5 10,7 4,6 5,1 1,5 1 1 1 0,5 100
50 74,5 85,2 89,8 94,9 96,4 97,4 98,5 99,5 100
33 14 10 2 1 4
13,2 5,6 4 0,8 0,4 1,6
49,3 20,9 14,9 3 1,5 6
49,3 70,1 85,1 88,1 89,6 95,5
2 1 67 183 250
0,8 0,4 26,8 73,2 100
3 1,5 100
98,5 100
Pouze jednoho př ílež itostného partnera uvedlo celkem 34,9% uč ňů , 50,0% studentůstř edních odborných š kol a 49,3% gymnazistů . Tř i a méněpartnery mě lo celkem 73,4% uč ňů , 85,2% studentů stř edních odborných š kol a 85,1% gymnazistů . Naopak maximální hodnota u respondentů gymnazistůje 9, u uč ň ů50 a u studentůstř edních odborných š kol 16 př ílež itostných partnerů . Deset a více př ílež itostných partnerůuvedlo celkem 7,3% uč ňůa 1,5% studentůstř edních odborných š kol. U respondentů, kteř í jižmě li zkuš enost s pohlavním stykem na jednu noc, pak průmě rný celkový poč et př ílež itostných partnerůu skupiny uč ň ůje 3,72 (SD = 5,730), u studentůstř edních 176
odborných š kol je to 2,18 (SD = 1,938) a u gymnazistůje to 2,25 (SD = 1,820). Rozdíl v poč tu př ílež itostných partnerůmezi skupinou uč ňůa studentůstř edních odborných š kol je statisticky významný (t = 3,423, p < 0,001), také rozdíl mezi uč ni a gymnazisty je statisticky významný (t = 2,024, p = 0,006), rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty statisticky významný není. Druhá č ást otázky byla zamě ř ena na poč et př ílež itostných sexuálních partnerův posledních 12 mě sících. V tabulce 150 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Tab.150: Za posledních 12 mě sícůjste měl/a pohlavní styky celkem s ..... př ílež itostnými partnery/př ílež itostnými partnerkami. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Pohlaví ž ena
Frequency 1 2 3 4 5 6 Total Missing 0 Total Valid
60 27 9 4 1 1 102 398 500
Percent
Valid Percent
12 5,4 1,8 0,8 0,2 0,2 20,4 79,6 100
NP v posledních 12 měsících Cumulative Percent Pohlaví
58,8 26,5 8,8 3,9 1 1 100
58,8 85,3 94,1 98 99 100
muž
1 2 3 4 5 6 7 9 10 13 Total Missing 0 Total Valid
Valid Frequency Percent Percent
Cumulative Percent
79 23 10 1 3 4 1 1 1
15,8 4,6 2 0,2 0,6 0,8 0,2 0,2 0,2
63,7 18,5 8,1 0,8 2,4 3,2 0,8 0,8 0,8
63,7 82,3 90,3 91,1 93,5 96,8 97,6 98,4 99,2
1 124 376 500
0,2 24,8 75,2 100
0,8 100
100
Více nežpolovina ž en (58,8%) a témě řdvětř etiny muž ů(63,7%), kteř í jižmě li zkuš enost s pohlavním stykem s př ílež itostným partnerem/partnerkou (a mě li v posledním roce takový pohlavní styk) mě li v posledních 12 mě sících jednoho př ílež itostného partnera. Tř i a méněnáhodné partnery pak uvedlo celkem 94,1% ž en a 90,3% muž ů . Maximální hodnota uvedená ž enou bylo 6 př ílež itostných partnerů, u muž ůje maximální hodnota 13 př ílež itostných partnerů. Průmě rný poč et př ílež itostných partnerůza posledních 12 mě sícůu ž en je 1,65 (SD = 0,981), u muž ůje to 1,91 (SD = 1,896). Rozdíl v poč tu př ílež itostných partnerůza posledních 12 mě sícůmezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (t = -1,274, p = 0,012). V tabulce 151 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Př i pohledu na výsledky podle typu š koly si nejprve vš imneme rozdílu mezi maximální uvedenou hodnotou, ve skupiněgymnazistů je nejvyš š í uvedený poč et př ílež itostných partnerův posledních 12 mě sících č tyř i, zatímco mezi uč ni je to tř ináct partnerůa mezi studenty stř edních odborných š kol sedm. Pouze jednoho př ílež itostného sexuálního partnera bě hem posledních 12 mě sícůuvedlo 58,4% uč ňů , 64,0% studentůstř edních odborných š kol a 60,5% gymnazistů. Prů mě rný poč et př ílež itostných partnerůza posledních 12 mě sícůu skupiny uč ňů , kteř í již takovou zkuš enost mě li, je 2,09 (SD = 2,153), u studentůstř edních odborných š kol je to 1,66 (SD = 1,179) a u gymnazistůje to 1,58 (SD = 0,858). Rozdíl v poč tu partnerůza posledních 12 mě sícůmezi skupinou uč ňůa studentůstř edních odborných š kol je statisticky významný (t = 1,772, p = 0,012), 177
také rozdíl mezi uč ni a gymnazisty je mírněstatisticky významný (t = 1,409, p = 0,032), rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty statisticky významný není. Tab.151: Za posledních 12 mě sícůjste měl/a pohlavní styky celkem s ..... př ílež itostnými partnery/př ílež itostnými partnerkami. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Obor uč ební obor bez maturity
Frequency 1
Valid
Missing
2 3 5 6 9 10 13 Total 0
Total
Percent
45 16 8 2 3 1 1 1 77 173
18 6,4 3,2 0,8 1,2 0,4 0,4 0,4 30,8 69,2
250
100
Valid Percent
NP v posledních 12 měsících Cumulative Percent Obor
58,4 20,8 10,4 2,6 3,9 1,3 1,3 1,3 100
58,4 79,2 89,6 92,2 96,1 97,4 98,7 100
stř ední odborná š kola s maturitou
Frequency 1
Valid
2 3 4 5 6 7 Total
gymnázium
Valid Cumulative Percent Percent Percent
71 24 8 3 2 2 1 111 389 500
14,2 4,8 1,6 0,6 0,4 0,4 0,2 22,2 77,8 100
64 21,6 7,2 2,7 1,8 1,8 0,9 100
64 85,6 92,8 95,5 97,3 99,1 100
Missing Total
0
Valid
1
23
9,2
60,5
60,5
2 3 4
10 3 2 38 212 250
4 1,2 0,8 15,2 84,8 100
26,3 7,9 5,3 100
86,8 94,7 100
Total Missing Total
0
10.12.4. Otázka na HIV sérostatus Z hlediska prevence př ed HIV/AIDS nákazou i dalš ími pohlavněpř enosnými chorobami je dů lež ité znát sexuální historii partnera, a to zejména pokud se jedná o pohlavní styk s př ílež itostným, tj. v podstatěneznámým partnerem. Zajímalo nás proto, zda se mladí lidé svých partnerůptají, zda se dali vyš etř it na HIV pozitivitu. Polož ka dotazníku zně la: „Zeptal/a jste se ně kdy vaš í partnerky/vaš eho partnera na to, zda je HIV pozitivní?“. Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „ano, vž dy – ano, ně kdy – ne, nikdy“. V tabulce 152 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Tab.152: Zeptal/a jste se někdy vaš í partnerky/vaš eho partnera na to, zda jsou HIV pozitivní? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Ptají se, zda je partner HIV+ Pohlaví ž ena
Frequency Valid
ano, vž dy ano, někdy ne, nikdy Total
Missing Total muž
Valid
Missing Total
0 ano, vž dy ano, někdy ne, nikdy Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
45 71 256 372 128 500
9 14,2 51,2 74,4 25,6 100
12,1 19,1 68,8 100
12,1 31,2 100
32 61 276 369 131 500
6,4 12,2 55,2 73,8 26,2 100
8,7 16,5 74,8 100
8,7 25,2 100
Alespoňně kdy se na př ípadnou HIV pozitivitu sexuálního partnera dotázalo 31,2% ž en a 25,2% muž ů . Naopak tuto otázku nikdy nepolož ilo více neždvětř etiny ž en (68,8%) a témě řtř i 178
č tvrtiny muž ů(74,8%). Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje mírněstatisticky významný (chi-kvadrát = 6,76, p = 0,034). V tabulce 153 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.153: Zeptal/a jste se někdy vaš í partnerky/vaš eho partnera na to, zda jsou HIV pozitivní? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Ptají se, zda je partner HIV+ Obor učební obor bez maturity
Frequency Valid
ano, vždy ano, někdy ne, nikdy Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid
Missing Total
0 ano, vždy ano, někdy ne, nikdy Total 0 ano, vždy ano, někdy ne, nikdy Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
20 40 139 199 51 250
8 16 55,6 79,6 20,4 100
10,1 20,1 69,8 100
10,1 30,2 100
46 67 276 389 111 500
9,2 13,4 55,2 77,8 22,2 100
11,8 17,2 71 100
11,8 29 100
11 25 117 153 97 250
4,4 10 46,8 61,2 38,8 100
7,2 16,3 76,5 100
7,2 23,5 100
Vž dy se na HIV status svého partnera ptá 10,1% uč ňů , 11,8% studentůstř edních odborných š kol a 7,2% gymnazistů . Naopak nikdy tuto otázku nepolož ilo 69,8% uč ňů , 71,0% studentůstř edních odborných š kol a 76,5% gymnazistů. Rozdíl mezi skupinou uč ňůa studentůstř edních odborných š kol ani uč ňůa gymnazistůnení statisticky významný. Analýza nicméněpotvrdila statistickou významnost rozdílu mezi skupinou studentůstř edních odborných š kol a gymnazistů(chi-kvadrát = 13,36, p = 0,001).
10.12.5. Sexuální chování se stálým partnerem Následuje ř ada otázek týkajících se sexuálního chování respondentůs jejich stálým partnerem. Nejdř íve jsme se zeptali, zda respondenti mě li v posledních 12 mě sících stálého partnera, tě ch, kteř í odpově dě li na otázku kladněpak jsme se pak dále zeptali, zda se stálým partnerem mě li genitální, anální a orální pohlavní styk a zda př i tě chto praktikách použ ívali kondom. První polož ka ř ady otázek zně la: „Mě l/a jste v posledních 12 mě sících stálou partnerku/stálého partnera?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze dvou odpově dí: „nemě l/a jsem v této doběstálou partnerku/stálého partnera– mě l/a jsem stálou partnerku/stálého partnera“. V tabulce 154 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru.
179
Tab.154: Mě l/a jste v posledních 12 mě sících stálou partnerku/stálého partnera? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Stálý partner v posledních 12 měsících Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
neměl/a jsem stálého partnera/partnerku měl/a jsem stálého partnera/partnerku Total 0 neměl/a jsem stálého partnera/partnerku měl/a jsem stálého partnera/partnerku Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
41 329 370 130 500
8,2 65,8 74 26 100
11,1 88,9 100
11,1 100
91 271 362 138 500
18,2 54,2 72,4 27,6 100
25,1 74,9 100
25,1 100
Stálého partnera/partnerku mě lo v posledních 12 mě sících celkem 88,9% sexuálněaktivních ž en a 74,9% sexuálněaktivních muž ůnaš eho souboru. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 72,60, p < 0,001). V tabulce 155 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.155: Mě l/a jste v posledních 12 mě sících stálou partnerku/stálého partnera? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Stálý partner v posledních 12 m ě sících Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
nem ě l/a jsem stálého partnera/partnerku měl/a jsem stálého partnera/partnerku Total 0 nem ě l/a jsem stálého partnera/partnerku měl/a jsem stálého partnera/partnerku Total 0 nem ě l/a jsem stálého partnera/partnerku měl/a jsem stálého partnera/partnerku Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
36 162 198 52 250
14,4 64,8 79,2 20,8 100
18,2 81,8 100
18,2 100
70 312 382 118 500
14 62,4 76,4 23,6 100
18,3 81,7 100
18,3 100
26 126 152 98 250
10,4 50,4 60,8 39,2 100
17,1 82,9 100
17,1 100
Z výsledkůvyplývá, ž e stálého partnera mě lo v posledních 12 mě sících 81,8% uč ň ů, 81,7% studentůstř edních odborných š kol a 82,9% gymnazistů. Rozdíl mezi studenty jednotlivých typůš kol není statisticky významný. Dalš í ř ada otázek je urč ena pouze pro respondenty, kteř í mě li v posledních 12 mě sících stálého partnera/partnerku, zabývali jsme se, jaké formy sexuálního chování s partnerem v této době praktikovali a zda se chránili př ed HIV a dalš ími pohlavněpř enosnými chorobami. Polož ka dotazníku zně la: „Mě l/a jste se stálým partnerem/partnerkou v posledních 12 mě sících souloždo pochvy?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze dvou odpově dí: „ne – ano“. V tabulce 156 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku pro ž eny a muž e naš eho souboru. Ze sexuálněaktivních respondentů , kteř í mě li v posledních 12 mě sících mě lo stálého partnera/partnerku s ním/ní mě lo souloždo pochvy 99,7% ž en a 96,3% muž ů . Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 102,33, p < 0,001).
180
Tab.156: Měl/a jste se stálým partnerem/partnerkou v posledních 12 měsících souloždo pochvy? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) SP - soulo ždo pochvy Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
ne ano Total 0 ne ano Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
1 325 326 174 500
0,2 65 65,2 34,8 100
0,3 99,7 100
0,3 100
10 259 269 231 500
2 51,8 53,8 46,2 100
3,7 96,3 100
3,7 100
V tabulce 157 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.157: Měl/a jste se stálým partnerem/partnerkou v posledních 12 měsících souloždo pochvy? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) SP - soulo ždo pochvy Obor učební obor bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou gymnázium
Frequency Valid
Missing Total Valid
Missing Total Valid
Missing Total
ne ano Total 0 ne ano Total 0 ne ano Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
4 158 162 88 250
1,6 63,2 64,8 35,2 100
2,5 97,5 100
2,5 100
5 304 309 191 500
1 60,8 61,8 38,2 100
1,6 98,4 100
1,6 100
2 122 124 126 250
0,8 48,8 49,6 50,4 100
1,6 98,4 100
1,6 100
Z respondentů , kteř í mě li v posledních 12 mě sících stálého partnera jich v té doběgenitální souložs takovým partnerem mě lo 97,5% uč ňů , 98,4% studentůstř edních odborných š kol a 98,4% gymnazistů . Rozdíl mezi studenty jednotlivých typůš kol není statisticky významný. Dále jsme se zeptali, zda př i genitálním pohlavním styku se stálým partnerem respondenti v posledních 12 mě sících použ ívali kondom. Polož ka dotazníkůzně la: „...pokud ano, kondom jste př i ní použ ili...?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „nikdy – obč as – vž dy“. V tabulce 158 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku pro ž eny a muž e z naš eho souboru. Kondom použ ilo př i soulož i do pochvy vž dy 11,7% ž en a 25,1% muž ů , alespoňobč as pak 54,9% ž en a celých 71% muž ů . Rozdíl v odpově di mezi ž enami a muž i je statisticky významný (chi-kvadrát = 54,82, p < 0,001).
181
Tab. 158: Použ ívali jste př i soulož i do pochvy se stálým partnerem v posledních 12 mě sících kondom? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) SP - soulož- použ ití kondomu Pohlaví žena
Frequency Valid
nikdy obč as vždy Total
Missing Total muž
Valid
0 nikdy obč as vždy Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
146 140 38 324 176 500
29,2 28 7,6 64,8 35,2 100
45,1 43,2 11,7 100
45,1 88,3 100
75 119 65 259 241 500
15 23,8 13 51,8 48,2 100
29 45,9 25,1 100
29 74,9 100
V tabulce 159 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.159: Použ ívali jste př i soulož i do pochvy se stálým partnerem v posledních 12 měsících kondom? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) SP - soulož- použ ití kondomu Obor učební obor bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
Frequency Valid
Missing Total Valid
Missing Total Valid
Missing Total
nikdy obč as vždy Total 0 nikdy obč as vždy Total 0 nikdy obč as vždy Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
65 77 16 158 92 250
26 30,8 6,4 63,2 36,8 100
41,1 48,7 10,1 100
41,1 89,9 100
117 131 55 303 197 500
23,4 26,2 11 60,6 39,4 100
38,6 43,2 18,2 100
38,6 81,8 100
39 51 32 122 128 250
15,6 20,4 12,8 48,8 51,2 100
32 41,8 26,2 100
32 73,8 100
Kondom př i genitálním pohlavním styku se stálým partnerem použ ívalo v posledních 12 mě sících vž dy 10,1% uč ňů , 18,2% studentůstř edních odborných š kol a 26,2% gymnazistů. Alespoň obč as jej použ ilo celkem 58,8% uč ň ů , 61,4% studentůstř edních odborných š kol a 68% gymnazistů . Rozdíl mezi výpově dí uč ň ůa studentůstř edních odborných š kol je statisticky významný (chi-kvadrát = 21,62, p < 0,001), a statisticky významný je také rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 11,87, p = 0,003) i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 34,94, p < 0,001). Dále jsme se zabývali tím, zda sexuálněaktivní respondenti se stálým partnerem v posledních 12 mě sících praktikovali méněobvyklé sexuální techniky a chránili se př itom př ed HIV a pohlavně př enosnými chorobami obecně . Anální styk je z hlediska HIV př enosu z bě ž ných sexuálních praktik jednoznač něnejrizikově jš í, použ ívání kondomu (v ideálním př ípadězesíleného kondomu urč eného právěpro anální styky v kombinaci s lubrikač ním gelem na bázi vody) je proto naprosto zásadní a
182
preventivní programy by této problematice mě ly vě novat zvláš tní pozornost. Polož ka dotazníkůzně la: „Mě l/a jste se stálým partnerem/partnerkou v posledních 12 mě sících souloždo koneč níku?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze dvou odpově dí: „ne – ano“. V tabulce 160 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku pro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab. 160: Mě l/a jste se stálým partnerem/partnerkou v posledních 12 mě sících souloždo konečníku? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) SP - soulo ždo konečníku Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
ne ano Total 0 ne ano Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
247 76 323 177 500
49,4 15,2 64,6 35,4 100
76,5 23,5 100
76,5 100
213 54 267 233 500
42,6 10,8 53,4 46,6 100
79,8 20,2 100
79,8 100
Souloždo koneč níku se svým stálým partnerem v posledních 12 mě sících mě lo 23,5% sexuálněaktivních ž en (které mě ly v té doběstálého partnera) a 20,2% muž ů . Rozdíl mezi skupinou muž ůa ž en není statisticky významný. V tabulce 161 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.161: Měl/a jste se stálým partnerem/partnerkou v posledních 12 měsících souloždo konečníku? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) SP - souloždo konečníku Obor učební obor bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou gymnázium
Frequency Valid
Missing Total Valid
ne ano Total 0 ne ano Total
Missing Total Valid
Missing Total
0 ne ano Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
110 49 159 91 250
44 19,6 63,6 36,4 100
69,2 30,8 100
69,2 100
246 62 308 192 500
49,2 12,4 61,6 38,4 100
79,9 20,1 100
79,9 100
104 19 123 127 250
41,6 7,6 49,2 50,8 100
84,6 15,4 100
84,6 100
Př i rozdě lení odpově dí na otázku podle typu š koly zjiš ť ujeme, ž e anální pohlavní styk se svým stálým partnerem/partnerkou mě lo v posledních 12 mě sících celkem 30,8% uč ňů , 20,1% studentů stř edních odborných š kol a pouze 15,4% gymnazistů. Analýza prokázala statistickou významnost rozdílu mezi výpově dí studentůvš ech tř í typů š kol: mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 16,50, p < 0,001), mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 5,17, p = 0,023) i mezi uč ni a gymnazisty (chikvadrát = 13,63, p < 0,001).
183
Dále jsme se zeptali, zda př i análním pohlavním styku se stálým partnerem respondenti v posledních 12 mě sících použ ívali kondom. Polož ka dotazníkůzně la: „...pokud ano, kondom jste př i ní použ ili...?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „nikdy – obč as – vž dy“. V tabulce 162 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku pro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab. 162: Použ ívali jste př i soulož i do koneč níku se stálým partnerem v posledních 12 mě sících kondom? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) SP - an.soulož- použ ití kondomu Pohlaví žena
Frequency Valid
nikdy obč as vždy Total
Missing Total muž
Valid
0 nikdy obč as vždy Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
50 14 12 76 424 500
10 2,8 2,4 15,2 84,8 100
65,8 18,4 15,8 100
65,8 84,2 100
21 11 22 54 446 500
4,2 2,2 4,4 10,8 89,2 100
38,9 20,4 40,7 100
38,9 59,3 100
Př i anální soulož i kondom použ ilo vž dy 15,8% ž en a 40,7% muž ů, alespoňobč as pak zhruba jedna tř etina ž en (34,2%) a př ekvapivětémě řdvakrát tolik muž ů(61,1%). Kondom př i anální soulož i se stálým partnerem v posledních 12 mě sících nikdy nepouž ilo 65,8% ž en a 38,9% muž ů. Rozdíl mezi ž enami a muž i je statisticky významný (chi-kvadrát = 27,34, p < 0,001). V tabulce 163 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.163: Použ ívali jste př i soulož i do konečníku se stálým partnerem v posledních 12 mě sících kondom? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) SP - an.soulož- použ ití kondomu Obor učební obor bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
Frequency Valid
Missing Total Valid
Missing Total Valid
Missing Total
nikdy obč as vždy Total 0 nikdy obč as vždy Total 0 nikdy obč as vždy Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
25 9 15 49 201 250
10 3,6 6 19,6 80,4 100
51 18,4 30,6 100
51 69,4 100
36 11 15 62 438 500
7,2 2,2 3 12,4 87,6 100
58,1 17,7 24,2 100
58,1 75,8 100
10 5 4 19 231 250
4 2 1,6 7,6 92,4 100
52,6 26,3 21,1 100
52,6 78,9 100
Podíváme-li se na rozlož ení použ ití kondomu př i análním pohlavním styku podle typu š koly zjiš ť ujeme, ž e jej v posledních 12 mě sících se stálým partnerem vž dy použ ívalo 30,6% uč ňů , 24,2% studentůstř edních odborných š kol a 21,1% gymnazistů, alespoňobč as pak 49,0% uč ňů , 41,9% studentůstř edních odborných š kol a 47,4% gymnazistů , nikdy jej nepouž ilo 51,0% uč ň ů, 58,1% 184
studentůstř edních odborných š kol a 52,6% gymnazistů. Rozdíl mezi odpově dí mezi studenty jednotlivých typůš kol není statisticky významný. Nakonec jsme se zeptali, zda sexuálněaktivní respondenti se stálým partnerem v posledních 12 mě sících praktikovali orální sex (felatio). Polož ka dotazníků zně la: „Mě l/a jste se stálým partnerem/partnerkou v posledních 12 mě sících dráž dě ní penisu ústy?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze dvou odpově dí: „ne – ano“. V tabulce 164 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku pro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab. 164: Mě l/a jste se stálým partnerem/partnerkou v posledních 12 měsících dráž dění penisu ústy? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) SP - dráž dě ní penisu ústy Pohlaví žena
Frequency Valid
ne ano Total
Missing Total muž
Valid
0 ne ano Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
43 279 322 178 500
8,6 55,8 64,4 35,6 100
13,4 86,6 100
13,4 100
45 221 266 234 500
9 44,2 53,2 46,8 100
16,9 83,1 100
16,9 100
Orální styk mě lo v posledních 12 mě sících se stálým partnerem 86,6% sexuálněaktivních ž en a 83,1% muž ů. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůnení statisticky významný. V tabulce 165 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.165: Měl/a jste se stálým partnerem/partnerkou v posledních 12 měsících dráž dě ní penisu ústy? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) SP - dráž dění penisu ústy Obor učební obor bez maturity
Frequency Valid
ne ano Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
gymnázium
Valid
0 ne ano Total
Missing Total
Missing Total
0 ne ano Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
21 139 160 90 250 41 264 305 195 500
8,4 55,6 64 36 100 8,2 52,8 61 39 100
13,1 86,9 100
13,1 100
13,4 86,6 100
13,4 100
26 97 123 127 250
10,4 38,8 49,2 50,8 100
21,1 78,9 100
21,1 100
Orální pohlavní styk mě lo v posledních 12 mě sících se svým stálým partnerem 86,9% uč ňů , 86,6% studentůstř edních odborných š kol a 76,9% gymnazistů. Rozdíl mezi skupinou uč ň ůa studentů stř edních odborných š kol není statisticky významný, naopak analýza potvrdila statistickou významnost rozdílu mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 10,84, p = 0,001) i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 6,93, p < 0,001).
185
Dalš í otázka byla zamě ř ena na to, zda respondenti se stálým partnerem př i orálním sexu v posledních 12 mě sících použ ívali kondom. Polož ka dotazníkůzně la: „...pokud ano, kondom jste př i ní použ ili...?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „nikdy – obč as – vž dy“. V tabulce 166 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku pro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab. 166: Použ ívali jste př i dráž dění penisu ústy se stálým partnerem v posledních 12 mě sících kondom? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) SP - or.styk - použití kondomu Pohlaví žena
Frequency Valid
nikdy obč as vždy Total
Missing Total muž
Valid
0 nikdy obč as vždy Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
263 7 3 273 227 500
52,6 1,4 0,6 54,6 45,4 100
96,3 2,6 1,1 100
96,3 98,9 100
201 15 2 218 282 500
40,2 3 0,4 43,6 56,4 100
92,2 6,9 0,9 100
92,2 99,1 100
Kondom př i dráž dě ní penisu ústy se stálým partnerem v posledních 12 mě sících použ ilo vž dy 1,1% sexuálněaktivních ž en a 0,9% muž ů, alespoňobč as pak 2,6% ž en a 6,9% muž ů. Rozdíl mezi ž enami a muž i je statisticky významný (chi-kvadrát = 16,29, p < 0,001). V tabulce 167 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.167: Použ ívali jste př i dráž dění penisu ústy se stálým partnerem v posledních 12 měsících kondom? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) SP - or.styk - použití kondomu Obor učební obor bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
Frequency Valid
Missing Total Valid
Missing Total Valid
Missing Total
nikdy obč as vždy Total 0 nikdy obč as vždy Total 0 nikdy obč as vždy Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
125 8 2 135 115 250
50 3,2 0,8 54 46 100
92,6 5,9 1,5 100
92,6 98,5 100
248 12 2 262 238 500
49,6 2,4 0,4 52,4 47,6 100
94,7 4,6 0,8 100
94,7 99,2 100
91 2 1 94 156 250
36,4 0,8 0,4 37,6 62,4 100
96,8 2,1 1,1 100
96,8 98,9 100
Př i pohledu na rozlož ení podle typu š koly zjiš ť ujeme, ž e kondom se stálým partnerem př i pohlavním styku v posledních 12 mě sících použ ilo vž dy 1,5% uč ňů , 0,8% studentů stř edních odborných š kol a 1,1% gymnazistů , alespoňobč as pak 5,9% uč ňů , 4,6% studentůstř edních odborných š kol a 2,1% gymnazistů. Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol ani uč ni a gymnazisty
186
není statisticky významný, rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty se jako mírně statisticky významný prokázal (chi-kvadrát = 7,75, p = 0,021).
10.12.6. Sexuální chování s náhodným partnerem Následující ř ada otázek se soustř eďuje na sexuální chování respondentůs (př ípadnými) náhodnými partnery. Z hlediska HIV prevence je právěpouž ití bezpeč ně jš ích forem sexu s náhodnými partnery tj. prakticky neznámými lidmi velmi důlež ité. Nejdř íve jsme se respondentůzeptali, zda mě li v posledních 12 mě sících náhodného partnera, tě ch, kteř í odpově dě li na otázku kladnějsme se pak dále ptali, zda mě li s náhodnými partnery genitální, anální a orální pohlavní styk a zda př i tom použ ívali kondom. První polož ka ř ady otázek zně la: „Mě l/a jste v posledních 12 mě sících náhodnou partnerku/náhodného partnera?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze dvou odpově dí: „nemě l/a jsem v této doběnáhodnou partnerku/náhodného partnera– mě l/a jsem náhodnou partnerku/náhodného partnera“. V tabulce 168 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.168: Měl/a jste v posledních 12 mě sících náhodnou partnerku/náhodného partnera? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Náhodný partner v posl. 12 měsících Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
neměl/a jsem náhodného partnera/partnerku měl/a jsem náhodného partnera/partnerku Total 0 neměl/a jsem náhodného partnera/partnerku měl/a jsem náhodného partnera/partnerku Total
Missing Total
0
270 100 370 130 500 231 134 365 135 500
Percent 54 20 74 26 100 46,2 26,8 73 27 100
Valid Percent
Cumulative Percent
73 27 100
73 100
63,3 36,7 100
63,3 100
Náhodného partnera/partnerku mě lo v posledních 12 mě sících celkem 27,0% sexuálně aktivních ž en a 36,7% sexuálněaktivních muž ůnaš eho souboru. Rozdíl mezi odpově dí skupiny ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 17,36, p < 0,001). V tabulce 169 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Náhodného partnera/partnerku mě lo v posledních 12 mě sících 41,8% uč ň ů, 28,9% studentůstř edních odborných š kol a 26,3% gymnazistů . Analýza prokázala statistickou významnost rozdílu mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 26,45, p < 0,001) a mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 15,05, p < 0,001). Rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty není statisticky významný.
187
Tab.169: Měl/a jste v posledních 12 mě sících náhodnou partnerku/náhodného partnera? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Náhodný partner v posl. 12 měsících Obor učební obor Valid bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
nem ě l/a jsem náhodného partnera/partnerku měl/a jsem náhodného partnera/partnerku Total
Percent 45,6 32,8 78,4 21,6 100
275 112 387 113 500
55 22,4 77,4 22,6 100
71,1 28,9 100
71,1 100
112 40 152 98 250
44,8 16 60,8 39,2 100
73,7 26,3 100
73,7 100
nem ě l/a jsem náhodného partnera/partnerku měl/a jsem náhodného partnera/partnerku Total 0 nem ě l/a jsem náhodného partnera/partnerku měl/a jsem náhodného partnera/partnerku Total
Missing Total
Valid Cumulative Percent Percent 58,2 58,2 41,8 100 100
Frequency 114 82 196 0 54 250
0
Dalš í ř ada otázek byla urč ena pouze pro respondenty, kteř í mě li v posledních 12 mě sících náhodného partnera/partnerku, zabývali jsme se tím, jaké formy sexuálního chování s náhodnými partnery v této doběpraktikovali, a zda se chránili př ed HIV a dalš ími pohlavněpř enosnými chorobami. Polož ka dotazníkůzně la: „Mě l/a jste s náhodným partnerem/partnerkou v posledních 12 mě sících souloždo pochvy?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze dvou odpově dí: „ne – ano“. V tabulce 170 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku pro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.170: Měl/a jste s náhodným partnerem/partnerkou v posledních 12 mě sících souloždo pochvy? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) NP - souloždo pochvy Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
ne ano Total 0 ne ano Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
5 95 100 400 500
1 19 20 80 100
5 95 100
5 100
3 131 134 366 500
0,6 26,2 26,8 73,2 100
2,2 97,8 100
2,2 100
Celkem 95,0% ž en a 97,8% muž ů, sexuálněaktivních respondentů , kteř í mě li v posledních 12 mě sících náhodného partnera/partnerku, mě lo s náhodnými partnery souloždo pochvy. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůnení statisticky významný. V tabulce 171 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Z respondentů , kteř í mě li v posledních 12 mě sících náhodného partnera, s takovým partnerem mě lo genitální soulož97,6% uč ň ů, 96,4% studentů stř edních odborných š kol a 95,0% gymnazistů. Rozdíl mezi studenty jednotlivých typůš kol není statisticky významný.
188
Tab.171: Měl/a jste s náhodným partnerem/partnerkou v posledních 12 mě sících souloždo pochvy? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) NP - souloždo pochvy Obor učební obor bez maturity
Frequency Valid
ne ano Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou gymnázium
Valid
Missing Total Valid
0 ne ano Total 0 ne ano Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
2 80 82 168 250
0,8 32 32,8 67,2 100
2,4 97,6 100
2,4 100
4 108 112 388 500
0,8 21,6 22,4 77,6 100
3,6 96,4 100
3,6 100
2 38 40 210 250
0,8 15,2 16 84 100
5 95 100
5 100
Dále jsme se ptali, zda př i genitálním pohlavním styku s náhodným partnerem respondenti v posledních 12 mě sících použ ívali kondom. Polož ka dotazníkůzně la: „...pokud ano, kondom jste př i ní použ ili...?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „nikdy – obč as – vž dy“. V tabulce 172 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku pro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab. 172: Použ ívali jste př i soulož i do pochvy s náhodným partnerem v posledních 12 mě sících kondom? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) NP - soulož- použití kondomu Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
nikdy obč as vždy Total 0 nikdy obč as vždy Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
55 13 26 94 406 500
11 2,6 5,2 18,8 81,2 100
58,5 13,8 27,7 100
58,5 72,3 100
37 39 50 126 374 500
7,4 7,8 10 25,2 74,8 100
29,4 31 39,7 100
29,4 60,3 100
Kondom použ ívalo př i soulož i do pochvy s náhodným partnerem v posledních 12 mě sících vž dy 27,7% ž en a 39,7% muž ů , alespoňobč as 41,5% ž en a 70,7% muž ů. Naopak nikdy kondom s náhodným partnerem v posledních 12 mě sících nepouž ilo 58,5% ž en a 29,4% muž ů. Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 51,59, p < 0,001). V tabulce 173 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Kondom př i genitálním styku s náhodným partnerem v posledních 12 mě sících použ ívalo vž dy 26,9% uč ňů , 39,4% studentů stř edních odborných š kol a 36,8% gymnazistů . Alespoňobč as 57,7% uč ňů , 59,6% studentůstř edních odborných š kol a 55,2% gymnazistů . Naopak kondom s náhodným partnerem v posledních 12 mě sících nikdy nepouž ilo 42,3% uč ň ů, 40,4% studentůstř edních odborných š kol a 44,7% gymnazistů . Rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty ani uč ni a gymnazisty není statisticky
189
významný. Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol se jako statisticky významný prokázal (chi-kvadrát = 9,91, p = 0,007). Tab.173: Použ ívali jste př i soulož i do pochvy s náhodným partnerem v posledních 12 měsících kondom? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) NP - soulož- použití kondomu Obor
Frequency
učební obor bez maturity
Valid
nikdy obč as vždy Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
0 nikdy obč as vždy Total
Valid
Missing Total gymnázium
0 nikdy obč as vždy Total
Valid
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
33 24 21 78 172 250 42 21 41 104 396 500
13,2 9,6 8,4 31,2 68,8 100 8,4 4,2 8,2 20,8 79,2 100
42,3 30,8 26,9 100
42,3 73,1 100
40,4 20,2 39,4 100
40,4 60,6 100
17 7 14 38 212 250
6,8 2,8 5,6 15,2 84,8 100
44,7 18,4 36,8 100
44,7 63,2 100
Dále nás zajímalo, zda sexuálněaktivní respondenti s náhodným partnerem v posledních 12 mě sících praktikovali anální a orální pohlavní styk a chránili se př itom př ed HIV infekcí a dalš ími pohlavně př enosnými
chorobami.
Polož ka
dotazníků zně la:
„Mě l/a
jste
s náhodným
partnerem/partnerkou v posledních 12 mě sících souloždo koneč níku?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze dvou odpově dí: „ne – ano“. V tabulce 174 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku pro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab. 174: Mě l/a jste s náhodnou partnerem/partnerkou v posledních 12 mě sících souloždo koneč níku? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) NP - souloždo konečníku Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
ne ano Total 0 ne ano Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
92 8 100 400 500
18,4 1,6 20 80 100
92 8 100
92 100
115 18 133 367 500
23 3,6 26,6 73,4 100
86,5 13,5 100
86,5 100
Z respondentů , kteř í v posledních 12 mě sících mě li náhodného sexuálního partnera/partnerku, s takovým partnerem mě lo souloždo koneč níku 8,0% ž en (celkem 8 ž en) a 13,5% muž ů(18 muž ů). Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 5,53, p = 0,019). V tabulce 175 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.175: Mě l/a jste s náhodným partnerem/partnerkou v posledních 12 měsících soulož do koneč níku? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250),
190
SOŠ(n=500), GYM (n=250) NP - souloždo konečníku Obor učební obor bez maturity
Frequency Valid
ne ano Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou gymnázium
Valid
Missing Total Valid
0 ne ano Total 0 ne ano Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
69 12 81 169 250
27,6 4,8 32,4 67,6 100
85,2 14,8 100
85,2 100
103 9 112 388 500
20,6 1,8 22,4 77,6 100
92 8 100
92 100
35 5 40 210 250
14 2 16 84 100
87,5 12,5 100
87,5 100
Z respondentů , kteř í mě li v posledních 12 mě sících náhodného partnera/partnerku, z nich s tímto partnerem/partnerkou mě lo anální soulož14,8% uč ňů(12 osob), 8,0% studentůstř edních odborných š kol (9 osob) a 12,5% gymnazistů(5 osob). Analýza prokázala mírnou statistickou významnost rozdílu mezi výpově dí uč ňůa studentůstř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 4,079, p = 0,043), rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty a mezi uč ni a gymnazisty statisticky významný není. Dále jsme se zeptali, zda př i análním pohlavním styku s náhodným partnerem respondenti v posledních 12 mě sících použ ívali kondom. Polož ka dotazníkůzně la: „...pokud ano, kondom jste př i ní použ ili...?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „nikdy – obč as – vž dy“. V tabulce 176 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku pro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab. 176: Použ ívali jste př i soulož i do konečníku s náhodným partnerem v posledních 12 mě sících kondom? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) NP - an.soulož- použ ití kondomu Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
nikdy obč as vždy Total 0 nikdy obč as vždy Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
6 1 1 8 492 500
1,2 0,2 0,2 1,6 98,4 100
75 12,5 12,5 100
75 87,5 100
7 3 7 17 483 500
1,4 0,6 1,4 3,4 96,6 100
41,2 17,6 41,2 100
41,2 58,8 100
Př i anální soulož i s náhodným partnerem v posledních 12 mě sících kondom použ ilo vž dy 12,5% ž en (1 ž ena), alespoňobč as 25,0% ž en (2 ž eny) a nikdy 75,0% ž en (6 ž en), mezi př ísluš níky opač ného pohlaví kondom vž dy použ ilo 41,2% muž ů(7 osob) , alespoňobč as 58,8% muž ů(10 osob) a nikdy 41,2% muž ů(7 osob). Rozdíl mezi ž enami a muž i je statisticky významný (chi-kvadrát = 14,14, p = 0,001), ač koliv je nutno brát v úvahu malé zastoupení respondentův jednotlivých kategoriích. 191
V tabulce 177 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.177: Použ ívali jste př i soulož i do konečníku s náhodným partnerem v posledních 12 měsících kondom? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) NP - an.soulož- použ ití kondomu Obor učební obor bez maturity
Frequency Valid
nikdy obč as vždy Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid Missing Total
0 nikdy obč as vždy Total 0 nikdy 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
4 3 5 12 238 250 4 1 3 8 492 500
1,6 1,2 2 4,8 95,2 100 0,8 0,2 0,6 1,6 98,4 100
33,3 25 41,7 100
33,3 58,3 100
50 12,5 37,5 100
50 62,5 100
5 245 250
2 98 100
100
100
Z respondentů , kteř í mě li v posledních 12 mě sících anální pohlavní styk s náhodným partnerem použ ilo prezervativ vž dy 41,7% uč ň ů, 37,5% studentůstř edních odborných š kol a ž ádný gymnazista, alespoňobč as pak 66,7% uč ň ů, 50,0% studentůstř edních odborných š kol a nikdo z gymnazistů. Naopak nikdy kondom nepouž ilo 33,3% uč ň ů(4 osoby), 50,0% studentůstř edních odborných š kol (4 osoby) a 100% gymnazistů(5 osob). Rozdíl mezi studenty jednotlivých typůš kol se neprokázal jako statisticky významný, př ič emžvýznamný podíl mě lo malé zastoupení respondentů v kategoriích. Dále jsme se zeptali, zda sexuálněaktivní respondenti s náhodným partnerem v posledních 12 mě sících praktikovali orální sex (felatio). Polož ka dotazníků zně la: „Mě l/a jste s náhodným partnerem/partnerkou v posledních 12 mě sících dráž dě ní penisu ústy?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze dvou odpově dí: „ne – ano“. V tabulce 178 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku pro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab. 178: Měl/a jste s náhodným partnerem/partnerkou v posledních 12 měsících dráž dě ní penisu ústy? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) NP - dráždění penisu ústy Pohlaví žena
Frequency Valid
ne ano Total
Missing Total muž
Valid
Missing Total
0 ne ano Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
48 51 99 401 500
9,6 10,2 19,8 80,2 100
48,5 51,5 100
48,5 100
26 107 133 367 500
5,2 21,4 26,6 73,4 100
19,5 80,5 100
19,5 100
192
Z respondentů , kteř í v posledních 12 mě sících mě li náhodný pohlavní styk, s takovým partnerem praktikovalo orální styk (penis – ústa) 51,5% ž en a 80,5% muž ů. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 44,59, p < 0,001). V tabulce 179 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.179: Mě l/a jste s náhodným partnerem/partnerkou v posledních 12 měsících dráž dění penisu ústy? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) NP - dráž dě ní penisu ústy Obor učební obor bez maturity
Frequency Valid
ne ano Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou gymnázium
Valid
Missing Total Valid
0 ne ano Total 0 ne ano Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
28 54 82 168 250
11,2 21,6 32,8 67,2 100
34,1 65,9 100
34,1 100
33 78 111 389 500
6,6 15,6 22,2 77,8 100
29,7 70,3 100
29,7 100
13 26 39 211 250
5,2 10,4 15,6 84,4 100
33,3 66,7 100
33,3 100
Orální styk s náhodným partnerem v posledních 12 mě sících – z respondentů, kteř í mě li náhodného partnera - mě lo 65,9% uč ňů , 70,3% studentůstř edních odborných š kol a 66,7% gymnazistů . Rozdíl mezi studenty jednotlivých typůš kol není statisticky významný. Následnějsme se zamě ř ili na to, zda respondenti s náhodným partnerem př i orálním sexu v posledních 12 mě sících použ ívali kondom. Polož ka dotazníkůzně la: „...pokud ano, kondom jste př i ně m použ ili...?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „nikdy – obč as – vž dy“. V tabulce 180 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku pro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab. 180: Použ ívali jste př i dráž dění penisu ústy s náhodným partnerem v posledních 12 měsících kondom? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) NP - or.styk - použití kondomu Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
nikdy obč as vždy Total 0 nikdy obč as vždy Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
46 1 3 50 450 500
9,2 0,2 0,6 10 90 100
92 2 6 100
92 94 100
91 9 3 103 397 500
18,2 1,8 0,6 20,6 79,4 100
88,3 8,7 2,9 100
88,3 97,1 100
Kondom př i dráž dě ní penisu ústy s náhodným partnerem v posledních 12 mě sících použ ilo vž dy 6,0% ž en a 2,9% muž ů, alespoňobč as 8,0% ž en a 11,6% muž ů , naopak nikdy 92,0% ž en a
193
88,3% muž ů. Analýza prokázala statistickou významnost rozdílu mezi skupinou ž en a muž ů(chikvadrát = 25,17, p < 0,001). V tabulce 181 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.181: Použ ívali jste př i dráž dění penisu ústy s náhodným partnerem v posledních 12 mě sících kondom? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) NP - or.styk - použití kondomu Obor uč ební obor bez maturity
Frequency Valid
nikdy obč as vždy Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
0 nikdy obč as vždy Total
Missing Total gymnázium
Valid
0 nikdy vždy Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
44 5 3 52 198 250 68 5 2 75 425 500
17,6 2 1,2 20,8 79,2 100 13,6 1 0,4 15 85 100
84,6 9,6 5,8 100
84,6 94,2 100
90,7 6,7 2,7 100
90,7 97,3 100
25 1 26 224 250
10 0,4 10,4 89,6 100
96,2 3,8 100
96,2 100
Z respondentů, kteř í v posledních 12 mě sících mě li náhodného sexuálního partnera, a mě li s ním orální styk př i ně m kondom použ ilo vž dy 5,8% uč ňů(3 osoby), 2,7% studentůstř edních odborných š kol (2 osoby) a 3,8% gymnazistů(1 osoba), alespoňobč as jej použ ilo 15,4% uč ňů , 9,4% studentůstř edních odborných š kol a 3,8% gymnazistů , naopak nikdy jej nepouž ilo 84,6% uč ňů , 90,7% studentůstř edních odborných š kol a 96,2% gymnazistů. Rozdíl mezi studenty jednotlivých typůš kol není statisticky významný.
10.12.7. Homosexuální zkuš enost Muž i mající sex s muž i jsou tradič něpovaž ováni za jednu z nejrizikově jš ích skupin z hlediska mož nosti akvizice HIV infekce. Nejedná se výluč něo muž e homosexuálního zamě ř ení, nýbrži o muž e bi- nebo heterosexuální, pro ně žje homosexuální zkuš enost jednou z forem sexuálního chování bez ohledu na jejich sexuální orientaci. Pojem „muž i mající sex s muž i“ je použ íván právěz toho dů vodu, pro mož nost zahrnout i jedince, kteř í se angaž ují v (rizikových) sexuálních aktivitách s osobami stejného pohlaví, bez ohledu na svou (mož ná vě tš inovou) sexuální orientaci. Na druhou stranu by bylo nesprávné považ ovat za a-priori rizikové muž e homosexuální orientace, kteř í mohou ž ít ve stálém partnerském vztahu, být si vě rní a z hlediska rizika akvizice HIV tudížvelmi málo rizikoví. Zeptali jsme se tedy muž ské č ásti respondentů , zda mají zkuš enost s pohlavním stykem s jiným muž em. Vzhledem k malému zastoupení jedinců, kteř í na otázku odpově dě li kladněnelze provést validní statistickou analýzu, nicméněvýsledky jsou svou povahou zajímavé.
194
První otázka pro muž e týkající se homosexuálního chování zně la: „Mě l jste ně kdy homosexuální pohlavní styk (sex s osobou stejného pohlaví)?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze dvou odpově dí: „ne – ano“. Na otázku odpově dě lo kladně9 muž ů(3 uč ni, 4 studenti stř edních odborných š kol a 2 gymnazisti), cožpř edstavuje 2,5% sexuálněaktivních muž ůnaš eho souboru. Dále jsme se u muž ů , kteř í mě li homosexuální zkuš enost, zabývali poč tem partnerůstejného pohlaví celož ivotně . Průmě rný poč et respondentůcelož ivotněje 3,33 (SD = 2,50), př ič emžodpově ď respondentůbyla 2-1-3-5-6-8-3-1-1 partnerů. Průmě rný poč et partnerůstejného pohlaví v průbě hu posledních 12 mě sícůje 1,4 (SD = 0,89), př ič emžna tuto otázku odpově dě lo (kladně ) pě t respondentů (jeden uč eňa č tyř i studenti stř ední odborné š koly) a odpově ďbyla 1-1-3-1-1 partnerů . Podrobně ji jsme se pak muž ů , kteř í mě li homosexuální styk v posledních 12 mě sících, dotazovali na formy sexuálního chování a použ ívání kondomu. Z pě ti muž ů, kteř í mě li v posledních 12 mě sících homosexuální styk, č tyř i mě li anální pohlavní styk (souloždo koneč níku aktivněč i pasivně ), př ič emžv aktivní roli dva nepouž ívali kondom nikdy, jeden respondent použ íval v aktivní roli kondom vž dy a jeden respondent styk v aktivní roli nemě l, zatímco v pasivní roli použ ili kondom obč as tř i respondenti a jeden respondent styk v pasivní roli v uplynulých 12 mě sících nemě l. Ač koliv je zastoupení respondentův kategoriích velmi nízké a není proto mož no vyvozovat z výsledkůplatné závě ry, je dobré mít na pamě ti, ž e anální styk je z hlediska mož né akvizice HIV nejrizikově jš í sexuální praktikou, bylo by proto maximálněpotř ebné zamě ř it se v preventivní kampani právěna sexuální praktiky mezi muž i majícími sex s muž i. Dále jsme se zeptali na orální styky, př ič emžv posledních 12 mě sících tuto praktiku s partnerem stejného pohlaví mě lo vš ech pě t respondentů, a vš ech pě t respondentůsouč asněuvedlo, ž e v aktivní roli kondom nepouž ili nikdy, zatímco v pasivní roli kondom nepouž ili č tyř i z pě ti respondentů , jeden respondent v uplynulých 12 mě sících v pasivní roli orální sex nemě l.
10.12.8. Komerč ní pohlavní styky, IVU partner Kroměpohlavních stykůs náhodnými partnery a sexuálním kontaktům mezi muž i se zvláš tní pozornost v prevenci HIV/AIDS vě nuje ně kterým vysoce rizikovým skupinám populace, jsou to komerč ní sexuální pracovníci/pracovnice a injekč ní už ivatelé drog. Je proto dů lež ité zmapovat, jakou zkuš enost s př ísluš níky tě chto dvou rizikových skupin má dneš ní mládež . První polož ka dotazníku na toto téma zně la: „Mě l/a jste ně kdy komerč ní pohlavní styky (s prostitutkou nebo pro peníze)?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „ne – ano, mě l/a jsem s prostitutkou/prostitutem – ano, mě l/a jsem styk, za který mi zaplatili“. V tabulce 182 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru.
195
Tab.182: Mě l/a jste někdy komerč ní pohlavní styky? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Komerční pohlavní styky Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
ne ano, měl/a jsem styk, za který mi zaplatili Total 0 ne ano, měl/a jsem s prostitutkou/prostitutem ano, měl/a jsem styk, za který mi zaplatili Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
370 4 374 126 500
74 0,8 74,8 25,2 100
98,9 1,1 100
98,9 100
354 13 4 371 129 500
70,8 2,6 0,8 74,2 25,8 100
95,4 3,5 1,1 100
95,4 98,9 100
Celkem 1,1% sexuálněaktivních ž en (4 osoby) a 1,1% sexuálněaktivních muž ů(4 osoby) uvedlo zkuš enost s pohlavním stykem, za který jim bylo zaplaceno, 3,5% muž ůpak uvedlo zkuš enost s pohlavním stykem se sexuální pracovnicí/pracovníkem, zatímco mezi ž enami tuto zkuš enost neuvedla ž ádná respondentka. Bereme-li v úvahu celkové výsledky pro tuto otázku, rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 30,22, p < 0,001). V tabulce 183 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.183: Mě l/a jste někdy komerč ní pohlavní styky? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Komerční pohlavní styky Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid
ne ano, měl/a jsem s prostitutkou/prostitutem ano, měl/a jsem styk, za který mi zaplatili Total 0 ne ano, měl/a jsem s prostitutkou/prostitutem ano, měl/a jsem styk, za který mi zaplatili Total 0 ne ano, měl/a jsem styk, za který mi zaplatili Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
191 7 4 202 48 250
76,4 2,8 1,6 80,8 19,2 100
94,6 3,5 2 100
94,6 98 100
381 6 3 390 110 500
76,2 1,2 0,6 78 22 100
97,7 1,5 0,8 100
97,7 99,2 100
152 1 153 97 250
60,8 0,4 61,2 38,8 100
99,3 0,7 100
99,3 100
Mezi sexuálněaktivními respondenty, zkuš enost s pohlavním stykem, za který jim bylo zaplaceno, má celkem 2,0% uč ňů(4 osoby), 0,8% studentůstř edních odborných š kol (3 osoby) a 0,7% gymnazistů(1 osoba), zkuš enost s pohlavním stykem s komerč ní sexuální pracovnicí/pracovníkem pak uvedlo 3,5% sexuálněaktivních uč ň ů(7 osob), 1,5% studentůstř edních odborných š kol (6 osob) a ž ádný gymnazista. Analýza prokázala mírnou statistickou významnost rozdílu mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 7,47, p = 0,024) a mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 6,82, p = 0,009). Rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty není statisticky významný.
196
Jak jižbylo ř eč eno výš e, komerč ní sexuální styky př edstavují z hlediska mož nosti akvizice HIV/AIDS rizikovou formu chování, je proto dů lež ité př i takových stycích uplatňovat zásady bezpeč ně jš ího sexu, tj. použ ívat kondom a dalš í ochranné prostř edky. Polož ka dotazníku na tuto problematiku zně la: „Pokud jste mě li komerč ní pohlavní styky, kondom jste př i nich použ ili...“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „nikdy – obč as – vž dy“. V tabulce 184 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.184: Použ ití kondomu př i komerč ních sexuálních stycích. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Kom.sex - použ ití kondomu Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
nikdy vž dy Total 0 nikdy vž dy Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
3 1 4 496 500
0,6 0,2 0,8 99,2 100
75 25 100
75 100
1 16 17 483 500
0,2 3,2 3,4 96,6 100
5,9 94,1 100
5,9 100
Z respondentů , kteř í mají zkuš enost s komerč ními pohlavními styky, 25,0% ž en (1 osoba) použ ilo kondom vž dy, zatímco celých 75,0% ž en (3 osoby) jej př i komerč ních stycích nepouž ilo nikdy. Mezi muž i kondom př i komerč ním sexu použ ilo vž dy 94,1% respondentů(16 osob), zatímco jeden muž(5,9%) uvedl, ž e př i komerč ním sexu nepouž il kondom nikdy. Polož ku „obč as“ nezvolil ž ádný z respondentů . Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 43,31, p < 0,001), ač koliv poč et respondentův jednotlivých kategoriích není dostateč něvysoký abychom mohli výsledky považ ovat za smě rodatné. V tabulce 185 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.185: Použ ití kondomu př i komerč ních sexuálních stycích. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Kom.sex - použ ití kondomu Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou gymnázium
Missing Total Valid Missing Total Valid Missing Total
nikdy vždy Total
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
3 8 11 239 250
1,2 3,2 4,4 95,6 100
27,3 72,7 100
27,3 100
9 491 500
1,8 98,2 100
100
100
0
1 249 250
0,4 99,6 100
100
100
0
0 vždy
nikdy
Z respondentů , kteř í mají zkuš enost s komerč ním pohlavním stykem celkem 72,7% uč ň ů(8 osob) a 100,0% studentůstř edních odborných š kol (9 osob) použ ili kondom př i komerč ním sexu vž dy, zatímco 27,3% uč ňů(3 osoby) a 100% gymnazistů(1 osoba) nepouž ila kondom př i komerč ním sexu
197
nikdy. Obsazení jednotlivých kategorií u této otázky není dostate č né pro provedení analýzy statistické významnosti rozdílu mezi studenty jednotlivých typůš kol. Dále jsme se zabývali zkuš eností s pohlavními styky s injekč ním už ivatelem/už ivatelkou drog. Polož ka dotazníku zně la: „Mě l/a jste ně kdy pohlavní styky s partnerkou/partnerem, kteř í si píchali drogy?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze dvou odpově dí: „ne – ano“. V tabulce 186 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.186: Měl/a jste ně kdy pohlavní styky s partnerkou/partnerem, kteř í si píchali drogy? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Pohlavní styky s IV už ivatelem drog Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
ne ano Total 0 ne ano Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
337 22 359 141 500
67,4 4,4 71,8 28,2 100
93,9 6,1 100
93,9 100
331 6 337 163 500
66,2 1,2 67,4 32,6 100
98,2 1,8 100
98,2 100
Zkuš enost s pohlavním stykem s injekč ním už ivatelem drog mě lo 6,1% sexuálněaktivních ž en (22 osob) a 1,8% sexuálněaktivních muž ů(6 osob). Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 11,07, p = 0,001). V tabulce 187 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.187: Měl/a jste ně kdy pohlavní styky s partnerkou/partnerem, kteř í si píchali drogy? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Pohlavní styky s IV uživatelem drog Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
ne ano Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou gymnázium
Valid
Missing Total Valid
Missing Total
0 ne ano Total 0 ne ano Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
175 15 190 60 250
70 6 76 24 100
92,1 7,9 100
92,1 100
356 12 368 132 500
71,2 2,4 73,6 26,4 100
96,7 3,3 100
96,7 100
137 1 138 112 250
54,8 0,4 55,2 44,8 100
99,3 0,7 100
99,3 100
Podíváme-li se na rozlož ení odpově dí podle typu š koly zjiš ť ujeme, ž e zkuš enost s pohlavním stykem s injekč ním už ivatelem drog mě lo celkem 7,9% sexuálněaktivních uč ňů(15 osob), 3,3% sexuálněaktivních studentůstř edních odborných š kol (12 osob) a 0,7% sexuálněaktivních gymnazistů (1 osoba). Následná analýza prokázala statistickou významnost rozdílu mezi u č ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 10,87, p = 0,001), studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 32,91, p < 0,001) i uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 9,76, p = 0,002). 198
Také respondentů, kteř í mají zkuš enost s pohlavním stykem s injekč ním už ivatelem drog jsme se zeptali, zda př i takových pohlavních stycích použ ívali kondom. Polož ka dotazníku zně la: „Pokud jste mě li pohlavní styky s injekč ním už ivatelem drog, kondom jste př i nich použ ili...“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „nikdy – obč as – vž dy“. V tabulce 188 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Tab.188: Použ ití kondomu př i pohlavních stycích s injekčními už ivateli drog. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Sex s IV uživ.drog - použ ití kondomu Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
nikdy občas vždy Total 0 nikdy občas vždy Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
10 6 7 23 477 500
2 1,2 1,4 4,6 95,4 100
43,5 26,1 30,4 100
43,5 69,6 100
1 2 2 5 495 500
0,2 0,4 0,4 1 99 100
20 40 40 100
20 60 100
Z respondentů , kteř í mají zkuš enost s pohlavním stykem s injekč ním už ivatelem/už ivatelkou drog, 30,4% ž en (7 osob) a 40,0% muž ů(2 osoby) použ ilo kondom vž dy, 26,1% ž en (6 osob) a 40,0% muž ů(2 osoby) kondom s takovými partnery použ ilo obč as a 43,5% ž en (10 osob) a 20,0% muž ů(1 osoba) nepouž ilo kondom nikdy. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ů (i pro malé zastoupení respondentův jednotlivých kategoriích) není statisticky významný. V tabulce 189 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.189: Použ ití kondomu př i pohlavních stycích s injekčními už ivateli drog. Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Sex s IV uživ.drog - použ ití kondomu Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Missing Total Valid
Missing Total Valid Missing Total
nikdy obč as vždy Total 0 nikdy obč as vždy Total 0 vždy 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
4 5 5 14 236 250
1,6 2 2 5,6 94,4 100
28,6 35,7 35,7 100
28,6 64,3 100
7 3 3 13 487 500
1,4 0,6 0,6 2,6 97,4 100
53,8 23,1 23,1 100
53,8 76,9 100
1 249 250
0,4 99,6 100
100
100
Z respondentů , kteř í mají zkuš enost s pohlavními styky s injekč ními už ivateli drog, 35,7% uč ň ů(5 osob), 23,1% studentůstř edních odborných š kol (3 osoby) a 100,0% gymnazistů(1 osoba) použ ilo kondom s takovým partnerem vž dy, alespoňobč as jej použ ilo 71,4% uč ň ů(10 osob) a 46,2% studentůstř edních odborných š kol (6 osob), zatímco nikdy prezervativ s partnery, kteř í si píchali 199
injekč nědrogy, nepouž ilo 28,6% uč ň ů(4 osoby) a 53,8% studentůstř edních odborných š kol (7 osob). Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol není statisticky významný, kategorie gymnazistůjsou nedostateč něobsazené a statistickou analýzu proto v tomto př ípaděnemá smysl provádě t.
10.12.9. Sexuální násilí Zkuš enost se sexuálním násilím je jednou z významných oblastí, ježimplicitněsouvisí také s problematikou rizika akvizice HIV/AIDS a jiných pohlavněpř enosných chorob. Tímto tématem jsme se zabývali jednak z důvodu zmapování, nakolik je tento fenomén rozš íř ený v populaci mladých lidí v Praze, souč asněpak lze považ ovat jakýkoliv vynucený pohlavní akt za a-priori rizikově jš í, vzhledem k absenci mož nosti uplatně ní bě ž ných vyjednávacích strategií bezpeč ně jš ího sexu. Respondentůjsme se ptali na zkuš enost s pohlavním stykem pod hrozbami nebo násilím a to jak v aktivní roli (agresor) tak i v roli pasivní (obě ť ). Polož ka dotazníku zně la: „Nutil/a jste ně kdy násilím nebo hrozbami ně jakou osobu k pohlavnímu styku?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „ne, nikdy – ano, a to ž enu – ano, a to muž e“. V tabulce 190 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.190: Nutil/a jste někdy násilím nebo hrozbami ně jakou osobu k pohlavnímu styku? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Nutil jste ně kdy někoho k pohl.styku Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
ne, nikdy ano, a to ž enu ano, a to muže Total 0 ne, nikdy ano, a to ž enu Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
363 1 11 375 125 500
72,6 0,2 2,2 75 25 100
96,8 0,3 2,9 100
96,8 97,1 100
367 3 370 130 500
73,4 0,6 74 26 100
99,2 0,8 100
99,2 100
Ze skupiny sexuálněaktivních respondentůcelkem 2,9% ž en (11 osob) nutilo ně kdy muž e k pohlavnímu styku násilím nebo hrozbami, zatímco 0,3% ž en (1 osoba) nutilo násilím nebo hrozbami k pohlavnímu styku ž enu, tj. osobu stejného pohlaví. Celkem 0,8% muž ů(3 osoby) vypově dě lo, ž e ně kdy v ž ivotěnásilím nebo hrozbami nutilo k pohlavnímu styku ž enu. Rozdíl mezi ž enami a muž i je na hranici statistické významnosti (chi-kvadrát = 3,88, p = 0,049), velmi nízký poč et respondentů v jednotlivých kategoriích vš ak neumož ňuje považ ovat výsledky za průkazné. V tabulce 191 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.191: Nutil/a jste někdy násilím nebo hrozbami ně jakou osobu k pohlavnímu styku? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM
200
(n=250) Nutil jste ně kdy n ěkoho k pohl.styku Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
ne, nikdy ano, a to ženu ano, a to muž e Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid Missing Total
0 ne, nikdy ano, a to ženu ano, a to muž e Total 0 ne, nikdy 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
195 1 5 201 49 250
78 0,4 2 80,4 19,6 100
97 0,5 2,5 100
97 97,5 100
382 3 6 391 109 500
76,4 0,6 1,2 78,2 21,8 100
97,7 0,8 1,5 100
97,7 98,5 100
153 97 250
61,2 38,8 100
100
100
Podíváme-li se na výsledky podle typu š koly, mezi sexuálněaktivními respondenty, 0,5% uč ň ů(1 osoba) a 0,8% studentůstř edních odborných š kol (3 osoby) ně kdy v ž ivotěnutilo ž enu k pohlavnímu styku hrozbami nebo násilím, zatímco muž e nutilo hrozbami nebo násilím k pohlavnímu styku 2,5% uč ň ů(5 osob) a 1,5% studentůstř edních odborných š kol (6 osob). Žádný z gymnazistů neuvedl, ž e by kdy v ž ivotěnutil hrozbami č i násilím ně jakou osobu k pohlavnímu styku. Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol není statisticky významný, celkověje poč et respondentů v jednotlivých kategoriích př ílišnízký pro vyvození validních závě růze statistické analýzy. Dále jsme se zeptali respondentů, kteř í ně kdy v ž ivotěnutili ně jako osobu k pohlavnímu styku násilím nebo hrozbami, kolikrát se to stalo. Polož ka dotazníku zně la: „Pokud jste ně kdy násilím nebo hrozbami nutil/a ně jakou osobu k pohlavnímu styku, kolikrát se to stalo?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze dvou odpově dí: „jednou – vícekrát“. Z respondentů , kteř í ně kdy v ž ivotěnutili ně jakou osobu k pohlavnímu styku hrozbami nebo násilím 8,3% ž en (1 osoba) to uč inila jen jednou, zatímco 91,7% ž en (11 osob) to uč inilo opakovaně . Mezi muž i vypově dě la 1 osoba (jedna osoba ze tř í - 33,3%), ž e tak uč inila jen jednou, dalš í dvěosoby tak uč inily opakovaně(66,6%). Analýza neprokázala statistickou významnost rozdílu mezi ž enami a muž i, jedním z důvodůje nedostateč né obsazení kategorií. Podíváme-li se na výsledky podle typu š koly, zjiš ť ujeme, ž e vš ichni uč ni, kteř í uvedli zkuš enost s tímto vzorcem chování (nutili ně jakou osobu k pohlavnímu styku hrozbou č i násilím) tak uč inili opakovaně(6 osob), zatímco mezi studenty stř edních odborných š kol 22,2% osob tento vzorec chování použ ilo jen jednou (2 osoby) a zbylých 77,8% opakovaně(7 osob). Žádný gymnazista takový vzorec chování neuvedl. Dále jsme se ptali, zda se respondenti ně kdy ocitli v roli obě ti, ježbyla nucena k pohlavnímu styku násilím nebo hrozbami. Polož ka dotazníku zně la: „Byl/a jste ně kdy př inucen/a k pohlavnímu styku násilím?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze č tyřodpově dí: „ne, nikdy – ano, pachatelem byl muž– ano, pachatelem byla ž ena – ano, pachatelem byl muži ž ena“. V tabulce 192 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru.
201
Tab.192: Byl/a jste někdy př inucen/a k pohlavnímu styku násilím? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Byl jste někdy k pohl.styku př inucen Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
ne, nikdy ano, pachatelem byl muž Total 0 ne, nikdy ano, pachatelem byl muž ano, pachatelem byla žena Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
336 36 372 128 500
67,2 7,2 74,4 25,6 100
90,3 9,7 100
90,3 100
350 1 14 365 135 500
70 0,2 2,8 73 27 100
95,9 0,3 3,8 100
95,9 96,2 100
Ze skupiny sexuálněaktivních respondentůcelkem 9,7% ž en uvedlo zkuš enost s násilně vynuceným sexuálním stykem (mu ž em), zatímco mezi muž i 3,8% uvedlo, ž e je ně kdy donutila k pohlavnímu styku násilím ž ena, 0,3% (1 muž ) pak uvedl, ž e byl k pohlavnímu styku donucen muž em. Rozdíl mezi zkuš eností skupiny ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 207,90, p < 0,001). V tabulce 193 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.193: Byl/a jste někdy př inucen/a k pohlavnímu styku násilím? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Byl jste někdy k pohl.styku př inucen Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
ne, nikdy ano, pachatelem byl muž ano, pachatelem byla ž ena Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid
Missing Total
0 ne, nikdy ano, pachatelem byl muž ano, pachatelem byla ž ena Total 0 ne, nikdy ano, pachatelem byl muž ano, pachatelem byla ž ena Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
184 9 4 197 53 250
73,6 3,6 1,6 78,8 21,2 100
93,4 4,6 2 100
93,4 98 100
359 24 7 390 110 500
71,8 4,8 1,4 78 22 100
92,1 6,2 1,8 100
92,1 98,2 100
143 4 3 150 100 250
57,2 1,6 1,2 60 40 100
95,3 2,7 2 100
95,3 98 100
Ze skupiny sexuálněaktivních respondentůcelkem 4,6% uč ňů , 6,2% studentůstř edních odborných š kol a 2,7% gymnazistůuvedlo, ž e byli ně kdy v ž ivotědonuceni muž em k pohlavnímu styku násilím. Žena př inutila k pohlavnímu styku násilím 2,0% sexuálněaktivních uč ňů , 1,8% studentůstř edních odborných š kol a 2,0% gymnazistů. Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol a uč ni a gymnazisty není statisticky významný, rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty se statistická analýza prokázala jako významný (chi-kvadrát = 18,31, p < 0,001), ač koliv obsazení jednotlivých kategorií je velmi omezené. Respondentů , kteř í byli ně kdy v ž ivotěpř inuceni k pohlavnímu styku násilím, jsme se dále zeptali, kolikrát se to stalo. Polož ka dotazníku zně la: „Pokud jste ně kdy byl/a př inucen/a k pohlavnímu
202
styku násilím, kolikrát se to stalo?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze dvou odpově dí: „jednou – vícekrát“. Z respondentů , kteř í ně kdy v ž ivotěbyli př inuceni k pohlavnímu styku násilím 69,7% ž en (23 osob) tuto zkuš enost zaž ila jen jednou, zatímco 30,3% ž en (10 osob) bylo této zkuš enosti vystaveno opakovaně . Celkem 92,9% muž ů(13 osob), kteř í tuto zkuš enost zaž ili, se s ní setkali pouze jednou, a pouze jeden muž(7,1%) se s ní setkal opakovaně . Analýza neprokázala statistickou významnost rozdílu mezi výpově dí skupiny ž en a muž ů. Př i pohledu na výsledky podle typu š koly si povš imneme, ž e z osob, které uvedly zkuš enost s touto formou násilí, 66,7% uč ňů(8 osob) tuto zkuš enost zaž ilo jen jednou a 33,3% uč ň ů(4 osoby) opakovaně , 82,1% studentůstř edních odborných š kol (23 osob) tuto zkuš enost zaž ilo jen jednou a 17,9% (5 osob) opakovaněa nakonec 71,4% gymnazistů(5 osob) se s touto formou chování setkalo jen jednou a 28,6% (2 osoby) opakovaně . Rozdíl mezi studenty jednotlivých typůš kol není statisticky významný.
10.12.10. Použ ití kondomu Pro zajiš tě ní úč innosti metod bezpeč ného sexu je naprosto zásadní vě dě t, jak jednotlivé metody fungují a umě t je správněpouž ívat. V souvislosti s použ íváním kondomu se pak hovoř í o různých formách (uvě domě lého č i z neznalosti vyplývajícího) „podvádě ní s kondomem“ (např . opož dě né nasazení po č ásteč né nechráně né soulož i). V souvislosti se správným použ íváním kondomu pak je důlež ité sledovat také výskyt „selhání“ kondomu, tj. př ípadů , kdy dojde k jeho protrž ení nebo sklouznutí. Častý výskyt nehod tohoto typu poukazuje na pravdě podobné nesprávné použ ití ochranného prostř edku, nestandardní nasazení, nedodrž ení ně které ze zásad pro konzervaci prezervativů , vyprš ená doba trvanlivosti, použ ití neodpovídajících doplň kových produktů(vazelína, atd.). První polož ka dotazníku týkající se praktického použ ívání kondomůzně la: „Kdyžpouž íváte kondom, kdy jej obvykle nasadíte (vy nebo vášpartner/partnerka)?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „př ed samotným zahájením styku – bě hem pohlavního styku – tě sněpř ed vyvrcholením“. V tabulce 194 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Př ed samotným zahájením pohlavního styku (tedy správně ) kondom obvykle nasadí 82,6% sexuálněaktivních ž en a 87,9% sexuálněaktivních muž ů . Bě hem pohlavního styku kondom obvykle nasadí 17,4 ž en a 11,8% muž ů. Tě sněpř ed vyvrcholením kondom obvykle nasadí pouze 0,3% muž ů (1 osoba). Rozdíl mezi výpově dí skupiny ž en a muž ůje mírněstatisticky významný (chi-kvadrát = 7,49, p = 0,024). Tab.194: Kdyžpouž íváte kondom, kdy jej obvykle nasadíte? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené
203
procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Kdy obvykle nasadíte kondom Pohlaví ž ena
Frequency Valid
př ed samotným zahájením styku bě hem pohlavního styku Total
Missing Total muž
Valid
0 př ed samotným zahájením styku bě hem pohlavního styku těsněpř ed vyvrcholením Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
251 53 304 196 500
50,2 10,6 60,8 39,2 100
82,6 17,4 100
82,6 100
299 40 1 340 160 500
59,8 8 0,2 68 32 100
87,9 11,8 0,3 100
87,9 99,7 100
V tabulce 195 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.195: Kdyžpouž íváte kondom, kdy jej obvykle nasadíte? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Kdy obvykle nasadíte kondom Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
př ed samotným zahájením styku během pohlavního styku Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
Valid
0 př ed samotným zahájením styku během pohlavního styku těsněpř ed vyvrcholením Total
Missing Total gymnázium
Valid
0 př ed samotným zahájením styku během pohlavního styku Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
150 23 173 77 250
60 9,2 69,2 30,8 100
86,7 13,3 100
86,7 100
286 48 1 335 165 500
57,2 9,6 0,2 67 33 100
85,4 14,3 0,3 100
85,4 99,7 100
114 22 136 114 250
45,6 8,8 54,4 45,6 100
83,8 16,2 100
83,8 100
Př ed samotným zahájením pohlavního styku (tj. správným způsobem) kondom nasadí 86,7% uč ň ů, 85,4% studentůstř edních odborných š kol s maturitou a 83,8% gymnazistů . Bě hem pohlavního styku pak kondom obvykle nasadí 13,3% uč ň ů, 14,3% studentůstř edních odborných š kol a 16,2% gymnazistů . Tě sněpř ed vyvrcholením kondom nasadí pouze 0,3% studentůstř edních odborných š kol (1 osoba). Rozdíl mezi studenty jednotlivých typůš kol není statisticky významný. Dále nás zajímalo, zda respondentů m kondom v posledních 12 mě sících př i pohlavním styku praskl nebo sklouzl. Následující polož ka dotazníku zně la: „Stalo se v posledních 12 mě sících, ž e vám př i pohlavním styku kondom sklouzl nebo praskl?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „ne – ano, jednou – ano, vícekrát“. V tabulce 196 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Celkem 80,0% sexuálněaktivních ž en a 81,1% sexuálněaktivních muž ůuvedlo, ž e jim v posledních 12 mě sících kondom nepraskl ani nesklouzl. Dalš ím 17,5% ž en a 14,3% muž ů v posledních 12 mě sících kondom sklouzl nebo praskl jen jednou. Zkuš enost s opakovaným prasknutím nebo sklouznutím (cožby mohlo být považ ováno za známku nesprávného použ ívání
204
kondomu) mě lo 2,5% ž en a 4,6% muž ů. Rozdíl mezi odpově dí skupiny ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 8,50, p = 0,014). Tab.196: Stalo se v posledních 12 mě sících, ž e vám př i pohlavním styku kondom sklouzl nebo praskl? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Praskl vám ně kdy kondom Pohlaví
Frequency
ž ena
Valid
muž
Missing Total Valid
ne ano, jednou ano, vícekrát Total 0 ne ano, jednou ano, vícekrát Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
260 57 8 325 175 500
52 11,4 1,6 65 35 100
80 17,5 2,5 100
80 97,5 100
284 50 16 350 150 500
56,8 10 3,2 70 30 100
81,1 14,3 4,6 100
81,1 95,4 100
V tabulce 197 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.197: Stalo se v posledních 12 mě sících, ž e vám př i pohlavním styku kondom sklouzl nebo praskl? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Praskl vám ně kdy kondom Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
ne ano, jednou ano, vícekrát Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
Valid
Missing Total Valid
Missing Total
0 ne ano, jednou ano, vícekrát Total 0 ne ano, jednou ano, vícekrát Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
138 33 10 181 69 250
55,2 13,2 4 72,4 27,6 100
76,2 18,2 5,5 100
76,2 94,5 100
296 48 10 354 146 500
59,2 9,6 2 70,8 29,2 100
83,6 13,6 2,8 100
83,6 97,2 100
110 26 4 140 110 250
44 10,4 1,6 56 44 100
78,6 18,6 2,9 100
78,6 97,1 100
Podíváme-li se na odpově ďsexuálněaktivních studentůpodle typu š koly vidíme, ž e 76,2% uč ň ů, 83,6% studentůstř edních odborných š kol a 78,6% gymnazistůnemě lo v posledních 12 mě sících zkuš enost s protrž ením nebo sklouznutím kondomu př i pohlavním styku. Jednou takovou zkuš enost mě lo 18,2% uč ňů , 13,6% studentůstř edních odborných š kol a 18,6% gymnazistů. Opakovaně v posledních 12 mě sících kondom praskl nebo sklouzl (a tudížlze usuzovat na nesprávnou techniku použ ití) 5,5% uč ň ů, 2,8% studentůstř edních odborných š kol a 2,9% gymnazistů. Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol je statisticky významný (chi-kvadrát = 11,43, p = 0,003), rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty ani uč ni a gymnazisty statisticky významný není.
205
Respondentů , kteř í uvedli opakovanou zkuš enost s protrž ením nebo sklouznutím kondomu v posledních 12 mě sících jsme se dále zeptali, v kolika procentech př ípadůk tomu zhruba doš lo. Polož ka dotazníku zně la: „Pokud se vám v posledních 12 mě sících stalo opakovaně , ž e vám př i pohlavním styku kondom sklouzl nebo praskl, př ibliž něv kolika procentech př ípadůto bylo?“ Respondenti mě li uvést č íselnou hodnotu. Na tuto otázku odpově dě la pouze jedna ž ena, a to hodnotou 5%, z muž ůodpově dě lo celkem 8 respondentůa hodnoty, které uvedly jsou: 5-8-15-20-25-25-40-45% př ípadů . Průmě rná hodnota pro muž e je 22,88% př ípadů(SD = 14,16). Podíváme-li se na údaje podle typu š koly zjiš ť ujeme, ž e mezi uč ni odpově dě lo 5 respondentů a uvádě né hodnoty byly 5-5-20-40-45% př ípadů, mezi studenty stř edních odborných š kol odpově dě li celkem 3 respondenti a odpově di byly 8-15-25, z gymnazistůodpově dě l jen jeden respondent a jeho odpově ďbylo 25% vš ech př ípadůpouž ití kondomu. Kategorie jsou nedostateč něobsazené, výsledky statistické analýzy proto nelze považ ovat za smě rodatné.
10.12.11. Pohlavněpř enosná nemoc v historii Na závě r č ásti dotazníku urč ené pouze respondentů m, kteř í jižmě li pohlavní styk jsme se zamě ř ili na to, zda jižně kdy mě li pohlavněpř enosnou chorobu. Pohlavněpř enosná choroba v historii je nutno brát v úvahu v souvislosti s prevencí/rizikem nákazy HIV infekcí ze dvou dů vodů . Pokud již jedinec mě l ně jakou pohlavněpř enosnou chorobu, je pravdě podobně jš í, ž e je jeho sexuální chování obecněrizikově jš í. Souč asněje nutno brát v úvahu fakt, ž e sliznice pohlavních orgánůmohou být př ítomností jiné pohlavněpř enosné choroby rozruš eny a riziko nákazy HIV v př ípaděkontaktu s infikovaným č lově kem (krví, spermatem a dalš ími tě lesnými tekutinami) tak vrů stá. Polož ka dotazníku týkající se pohlavněpř enosné choroby v historii zně la: „Mě l/a jste ně kdy vž ivotěpohlavněpř enosnou nemoc?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze dvou odpově dí: „nemě l/a nikdy – ano, mě l/a“. V př ípadě ,ž e respondent odpově dě l kladně , ptali jsme se dále jakou pohlavně př enosnou chorobu mě l. V tabulce 198 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.198: Mě l/a jste někdy v ž ivotěpohlavněpř enosnou nemoc? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Měl/a jste někdy v ž ivotěSTD Pohlaví ž ena
Frequency Valid
nem ě l/a nikdy ano, měl/a Total
Missing Total muž
Valid
Missing Total
0 nem ě l/a nikdy ano, měl/a Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
336 33 369 131 500
67,2 6,6 73,8 26,2 100
91,1 8,9 100
91,1 100
357 8 365 135 500
71,4 1,6 73 27 100
97,8 2,2 100
97,8 100
206
Pohlavněpř enosnou chorobu v historii celkem uvádí 8,9% sexuálněaktivních ž en a 2,2% sexuálněaktivních muž ů . Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 20,43, p < 0,001). V tabulce 199 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.199: Mě l/a jste někdy v ž ivotěpohlavněpř enosnou nemoc? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Měl/a jste někdy v ž ivotěSTD Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
neměl/a nikdy ano, měl/a Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
gymnázium
Valid
0 neměl/a nikdy ano, měl/a Total
Missing Total
Missing Total
0 neměl/a nikdy ano, měl/a Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
184 14 198 52 250
73,6 5,6 79,2 20,8 100
92,9 7,1 100
92,9 100
364 21 385 115 500
72,8 4,2 77 23 100
94,5 5,5 100
94,5 100
145 6 151 99 250
58 2,4 60,4 39,6 100
96 4 100
96 100
Pohlavněpř enosnou chorobu v historii uvádí 7,1% uč ň ů, 5,5% studentůstř edních odborných š kol a 4,0% gymnazistů. Rozdíl mezi studenty jednotlivých typůš kol není statisticky významný. V dově tku otázky na pohlavněpř enosnou chorobu v historii jsme se respondentů, kteř í již STD mě li, zeptali, jaká nemoc to byla. Ženy odpově dě ly následujícím způ sobem: 1 x kapavka, 1 x kondylomata, 5 x opary, 26 x záně t moč ové trubice. Muž i odpově dě li následovně : 3 x opary, 5 x záně t moč ové trubice. Př i pohledu na STD, kterou respondenti mě li, podle typu š koly zjiš ť ujeme následující odpově di: uč ni – 3 x opary, 11 x záně t moč ové trubice, studenti stř edních odborných š kol – 1 x kapavka, 1 x kondylomata, 4 x opary, 15 x záně t moč ové trubice, gymnazisti – 1 x opary, 5 x záně t moč ové trubice. Pro statistickou analýzu nejsou kategorie dostateč něobsazeny. Nutno podotknout, ž e záně t moč ové trubice je u ž en zejména v letních mě sících pomě rně bě ž né onemocně ní, ne kaž dý záně t moč ové trubice lze proto považ ovat za chorobu způ sobenou pohlavním př enosem. Nicméněmy jsme se v dotazníku primárněptali právěna pohlavněpř enosnou chorobu v historii sexuálněaktivních respondentů , př edpokládáme proto, ž e respondenti odpově dě li pouze v př ípadě ,ž e k př enosu záně tu moč ové trubice doš lo v kontextu př enosu sexuálním kontaktem.
10.13. Postoje a názory V následující saděotázek, urč ené vš em respondentů m bez ohledu na to, zda mě li č i nemě li pohlavní styk, jsme se soustř edili na postoje a názory respondentůna ně které otázky týkající se
207
sexuálního ž ivota obecně : sexuální styky př ed manž elstvím, prostituce, pornografie, skupinový sex, nevě ra a náhodné pohlavní styky.
10.13.1. Sexuální styky př ed manž elstvím Zeptali jsme se respondentůna jejich názor na pohlavní styky př ed vstupem do manž elství. Polož ka dotazníku zně la: „Jaký máte názor na sexuální styky př ed manž elstvím?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze č tyřodpově dí. V tabulce 200 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.200: Jaký máte názor na pohlavní styky př ed manž elstvím? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Názor na př edmanželský sex Pohlaví ž ena
Frequency Valid
považ uji je za naprosto nepř ípustné považ uji je za př ípustné pouze nedojde-li př itom k souloži považ uji je za př ípustné v rámci trvalého partnerského vztahu považ uji za př ípustné i nahodilé pohl.styky př ed manž elstvím Total
Missing Total muž
Valid
0 považ uji je za naprosto nepř ípustné považ uji je za př ípustné pouze nedojde-li př itom k souloži považ uji je za př ípustné v rámci trvalého partnerského vztahu považ uji za př ípustné i nahodilé pohl.styky př ed manž elstvím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
22 5 212 252 491 9 500
4,4 1 42,4 50,4 98,2 1,8 100
4,5 1 43,2 51,3 100
4,5 5,5 48,7 100
16 5 193 282 496 4 500
3,2 1 38,6 56,4 99,2 0,8 100
3,2 1 38,9 56,9 100
3,2 4,2 43,1 100
Pouze 4,5% ž en a 3,2% muž ůzastává názor, ž e pohlavní styky př ed vstupem do manž elství jsou nepř ípustné, 1,0% ž en i muž ůje považ uje za př ípustné pouze nedojde-li př itom k soulož i. Dalš ích 43,2% ž en a 38,9% muž ůpovaž uje př ed vstupem do manž elství za př ípustné pouze sexuální styky v rámci trvalého partnerského vztahu. Vě tš ina respondentů(51,3% ž en a 56,9% muž ů) zastává liberální postoj a považ uje př ed vstupem do manž elství za př ípustné i náhodné pohlavní styky. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůnení statisticky významný. V tabulce 201 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Podíváme-li se na odpově di na otázku - názor na př edmanž elský sex – podle typu š koly vidíme, ž e jej za naprosto nepř ípustný považ uje 5,3% uč ňů , 3,4% studentůstř edních odborných š kol a 3,2% gymnazistů , za př ípustný pouze nedojde-li př itom k soulož i jej považ uje 0,4% uč ň ů, 0,8% studentůstř edních odborných š kol a 2,0% gymnazistů . Za př ípustné pohlavní styky př ed manž elstvím pouze v rámci trvalého partnerského vztahu považ uje 40,4% uč ň ů, 42,0% studentůstř edních odborných š kol a 39,7% gymnazistů. Zcela liberální (považ ují za př ípustné i náhodné pohlavní styky př ed manž elstvím) je vě tš ina respondentů : 53,9% uč ň ů, 53,7% studentůstř edních odborných š kol a 55,1% gymnazistů. Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol a mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty není
208
statisticky významný. Rozdíl mezi uč ni a gymnazisty statisticky významný je (chi-kvadrát = 17,89, p < 0,001). Tab.201: Jaký máte názor na pohlavní styky př ed manž elstvím? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Názor na př edmanželský sex Obor
Frequency
uč ební obor bez maturity
považ uji je za naprosto nepř ípustné považ uji je za př ípustné pouze nedojde-li př itom k soulož i považ uji je za př ípustné v rámci trvalého partnerského vztahu považ uji za př ípustné i nahodilé pohl.styky př ed manželstvím Total
Valid
Missing Total považ uji je za naprosto nepř ípustné považ uji je za př ípustné pouze nedojde-li př itom k soulož i považ uji je za př ípustné v rámci trvalého partnerského vztahu považ uji za př ípustné i nahodilé pohl.styky př ed manželstvím Total
stř ední Valid odborná š kola s maturitou
gymnázium
0
Missing Total Valid
0 považ uji je za naprosto nepř ípustné považ uji je za př ípustné pouze nedojde-li př itom k soulož i považ uji je za př ípustné v rámci trvalého partnerského vztahu považ uji za př ípustné i nahodilé pohl.styky př ed manželstvím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
13 1 99 132 245 5 250
5,2 0,4 39,6 52,8 98 2 100
5,3 0,4 40,4 53,9 100
5,3 5,7 46,1 100
17 4 208 266 495 5 500
3,4 0,8 41,6 53,2 99 1 100
3,4 0,8 42 53,7 100
3,4 4,2 46,3 100
8 5 98 136 247 3 250
3,2 2 39,2 54,4 98,8 1,2 100
3,2 2 39,7 55,1 100
3,2 5,3 44,9 100
10.13.2. Prostituce Dále jsme se respondentůptali na jejich názor na prostituci. Polož ka dotazníku zně la: „Jaký máte názor na prostituci?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze š esti odpově dí. V tabulce 202 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.202: Jaký máte názor na prostituci? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Názor na prostituci Pohlaví ž ena
Frequency Valid
je potř eba ji zakázat a trestat prostitutky i jejich klienty je potř eba ji zakázat a trestata jen prostitutky Je potř eba ji zakázat a trestat jen jejich klienty povolil/a bych ji jen ve veř ejných domech a s lékař skou kontrolou povolil/a bych ji bez omezení, je to nutné zlo nemám nic proti prostituci, můž e být dokonce prosp ě šná Total
Missing Total muž
Valid
0 je potř eba ji zakázat a trestat prostitutky i jejich klienty je potř eba ji zakázat a trestata jen prostitutky Je potř eba ji zakázat a trestat jen jejich klienty povolil/a bych ji jen ve veř ejných domech a s lékař skou kontrolou povolil/a bych ji bez omezení, je to nutné zlo nemám nic proti prostituci, můž e být dokonce prosp ě šná Total
Missing Total
0
209
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
75 17 13 339 20 24 488 12 500
15 3,4 2,6 67,8 4 4,8 97,6 2,4 100
15,4 3,5 2,7 69,5 4,1 4,9 100
15,4 18,9 21,5 91 95,1 100
40 22 2 333 24 72 493 7 500
8 4,4 0,4 66,6 4,8 14,4 98,6 1,4 100
8,1 4,5 0,4 67,5 4,9 14,6 100
8,1 12,6 13 80,5 85,4 100
Celkem 21,5% ž en a 13,0% muž ůnaš eho souboru by prostituci zakázali (a trestali sexuální pracovnice, klienty, nebo obojí), více neždvětř etiny ž en (69,5%) i muž ů(67,5%) by prostituci povolili ve veř ejných domech pod lékař skou kontrolou. Zbylých 9,0% ž en a 19,5% muž ůby prostituci povolili bez omezení, aťužproto, ž e je to „nutné zlo“, nebo proto, ž e proti ní nic nemají („můž e být dokonce prospě š ná“). Rozdíl v názoru na prostituci mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 122,71, p < 0,001). V tabulce 203 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.203: Jaký máte názor na prostituci? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Názor na prostituci Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
je potř eba ji zakázat a trestat prostitutky i jejich klienty je potř eba ji zakázat a trestata jen prostitutky Je potř eba ji zakázat a trestat jen jejich klienty povolil/a bych ji jen ve veř ejných domech a s lékař skou kontrolou povolil/a bych ji bez omezení, je to nutné zlo nemám nic proti prostituci, může být dokonce prospěš ná Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
gymnázium
Valid
0 je potř eba ji zakázat a trestat prostitutky i jejich klienty je potř eba ji zakázat a trestata jen prostitutky Je potř eba ji zakázat a trestat jen jejich klienty povolil/a bych ji jen ve veř ejných domech a s lékař skou kontrolou povolil/a bych ji bez omezení, je to nutné zlo nemám nic proti prostituci, může být dokonce prospěš ná Total
Missing Total Valid je potř eba ji zakázat a trestat prostitutky i jejich klienty je potř eba ji zakázat a trestata jen prostitutky Je potř eba ji zakázat a trestat jen jejich klienty povolil/a bych ji jen ve veř ejných domech a s lékař skou kontrolou povolil/a bych ji bez omezení, je to nutné zlo nemám nic proti prostituci, může být dokonce prospěš ná Total Missing Total
0
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
44 13 4 145 11 26 243 7 250
17,6 5,2 1,6 58 4,4 10,4 97,2 2,8 100
18,1 5,3 1,6 59,7 4,5 10,7 100
18,1 23,5 25,1 84,8 89,3 100
50 21 6 342 22 51 492 8 500
10 4,2 1,2 68,4 4,4 10,2 98,4 1,6 100
10,2 4,3 1,2 69,5 4,5 10,4 100
10,2 14,4 15,7 85,2 89,6 100
21 5 5 185 11 19 246 4 250
8,4 2 2 74 4,4 7,6 98,4 1,6 100
8,5 2 2 75,2 4,5 7,7 100
8,5 10,6 12,6 87,8 92,3 100
Prostituci by zakázalo (a trestalo sexuální pracovnice, jejich klienty nebo obojí) celkem 25,1% uč ň ů, 15,7% studentůstř edních odborných š kol a 12,6% gymnazistů. Vě tš ina respondentů(59,7% uč ň ů, 69,5% studentůstř edních odborných š kol, 75,2% gymnazistů) by prostituci povolila jen ve veř ejných domech a s lékař skou kontrolou. Zbylých 15,2% uč ňů , 14,9% studentůstř edních odborných š kol a 12,2% gymnazistůby povolili prostituci bez omezení: aťužjako nutné zlo nebo protož e proti prostituci nic nemají („mů ž e být dokonce prospě š ná). Statistická analýza prokázala rozdílnost názorůna prostituci mezi studenty jednotlivých typů š kol: mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 26,81, p < 0,001), mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 21,79, p = 0,001) i mezi uč ni a gymnazisty (chikvadrát = 29,71, p < 0,001).
210
10.13.3. Pornografie Následněnás zajímal názor respondentůna pornografii. Polož ka dotazníku zně la: „Jaký máte názor na pornografii?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze č tyřodpově dí. V tabulce 204 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.204: Jaký máte názor na pornografii? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Názor na pornografii Pohlaví ž ena
Frequency Valid
je t ř eba ji zakázat považ uji ji za škodlivou, prodej jen ve speciálních obchodech nemám k ní výhrady, prodej jen ve speciálních obchodech nemám k ní výhrady a její prodej bych neomezoval/a Total
Missing Total Valid je t ř eba ji zakázat považ uji ji za škodlivou, prodej jen ve speciálních obchodech nemám k ní výhrady, prodej jen ve speciálních obchodech nemám k ní výhrady a její prodej bych neomezoval/a Total Missing Total
muž
0
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
85 67 283 64 499 1 500
17 13,4 56,6 12,8 99,8 0,2 100
17 13,4 56,7 12,8 100
17 30,5 87,2 100
29 36 232 196 493 7 500
5,8 7,2 46,4 39,2 98,6 1,4 100
5,9 7,3 47,1 39,8 100
5,9 13,2 60,2 100
Z výsledkůvyplývá, ž e 17,0% ž en a 5,9% muž ůnaš eho souboru by pornografii zakázalo, 13,4% ž en a 7,3% muž ůji považ ují za š kodlivou a její prodej by proto umož nili pouze ve speciálních obchodech, zbylých 69,5% ž en a 86,9% muž ůnemá k pornografii výhrady, př ič emž56,7% ž en a 47,1% muž ůby umož nilo prodej jen ve speciálních obchodech, zbylých 12,8% ž en a 39,8% muž ůby prodej pornografie neomezovalo. Rozdíl mezi názorem ž en a muž ůna pornografii je statisticky významný (chi-kvadrát = 336,65, p < 0,001). V tabulce 205 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.205: Jaký máte názor na pornografii? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Názor na pornografii Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
je tř eba ji zakázat považ uji ji za škodlivou, prodej jen ve speciálních obchodech nemám k ní výhrady, prodej jen ve speciálních obchodech nemám k ní výhrady a její prodej bych neomezoval/a Total
Missing Total je tř eba ji zakázat Valid považ uji ji za škodlivou, prodej jen ve speciálních obchodech nemám k ní výhrady, prodej jen ve speciálních obchodech nemám k ní výhrady a její prodej bych neomezoval/a Total Missing Total Valid je tř eba ji zakázat považ uji ji za škodlivou, prodej jen ve speciálních obchodech nemám k ní výhrady, prodej jen ve speciálních obchodech nemám k ní výhrady a její prodej bych neomezoval/a Total Missing Total
211
0
0
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
40 13 109 84 246 4 250
16 5,2 43,6 33,6 98,4 1,6 100
16,3 5,3 44,3 34,1 100
16,3 21,5 65,9 100
55 47 263 132 497 3 500
11 9,4 52,6 26,4 99,4 0,6 100
11,1 9,5 52,9 26,6 100
11,1 20,5 73,4 100
19 43 143 44 249 1 250
7,6 17,2 57,2 17,6 99,6 0,4 100
7,6 17,3 57,4 17,7 100
7,6 24,9 82,3 100
Z výsledkůpodle typu š koly vyplývá, ž e 16,3% uč ň ů, 11,1% studentůstř edních odborných š kol a 7,6% gymnazistůby nechalo pornografii zakázat. Dalš ích 5,3% uč ňů , 9,5% studentůstř edních odborných š kol a 17,3% gymnazistůji považ uje za š kodlivou, nicméněve speciálních obchodech by povolili její prodej. Zbylých 78,5% uč ň ů, 79,5% studentůstř edních odborných š kol a 75,1% gymnazistůnemá k prostituci výhrady, př ič emžprodej pouze ve speciálních obchodech by umož nilo 44,3% uč ň ů, 52,9% studentů stř edních odborných š kol a 57,4% gymnazistů. Její prodej by neomezovalo 34,1% uč ň ů , 26,6% studentůstř edních odborných š kol a 17,7% gymnazistů. Následná analýza potvrdila statistickou významnost rozdílu mezi názory studentůjednotlivých typůš kol: mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 41,31, p < 0,001), mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 49,24, p < 0,001) i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 336,65, p < 0,001).
10.13.4. Skupinový sex Dále jsme se zamě ř ili na názor respondentůna skupinový sex a v této souvislosti jsme se také dotázali, zda se ně kdy skupinového sexu sami zúč astnili. Polož ka dotazníku zně la: „Jaký máte názor na skupinový sex?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí. V tabulce 206 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.206: Jaký máte názor na skupinový sex? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Názor na skupinový sex Pohlaví žena
muž
Frequency Valid
považuji jej za morálněnepř ípustný považuji jej za př ípustný, ale sám/sama to odmítám považuji jej za př ípustný a neodmítám jej Total
Missing Total Valid považuji jej za morálněnepř ípustný považuji jej za př ípustný, ale sám/sama to odmítám považuji jej za př ípustný a neodmítám jej Total Missing Total
0
0
Valid Percent Percent
Cumulative Percent
59 340 100 499 1 500
11,8 68 20 99,8 0,2 100
11,8 68,1 20 100
11,8 80 100
54 205 233 492 8 500
10,8 41 46,6 98,4 1,6 100
11 41,7 47,4 100
11 52,6 100
Za morálněnepř ípustný považ uje skupinový sex 11,8% ž en a 11,0% muž ů . Zbylý poč et respondentůpovaž uje skupinový sex za př ípustný, př ič emž68,1% ž en a 41,7% muž ůjej odmítá, zatímco 20,0% ž en a 47,4% muž ůpř ípadný skupinový sex neodmítá. Rozdíl mezi názorem ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 234,10, p < 0,001). V tabulce 207 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly.
212
Tab.207: Jaký máte názor na skupinový sex? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Názor na skupinový sex Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
považ uji jej za moráln ěnepř ípustný považ uji jej za p ř ípustný, ale sám/sama to odmítám považ uji jej za p ř ípustný a neodmítám jej Total
Missing Total Valid považ uji jej za moráln ěnepř ípustný považ uji jej za p ř ípustný, ale sám/sama to odmítám považ uji jej za p ř ípustný a neodmítám jej Total Missing Total považ uji jej za moráln ěnepř ípustný Valid považ uji jej za p ř ípustný, ale sám/sama to odmítám považ uji jej za p ř ípustný a neodmítám jej Total Missing Total
0
0
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
30 131 86 247 3 250
12 52,4 34,4 98,8 1,2 100
12,1 53 34,8 100
12,1 65,2 100
50 265 181 496 4 500
10 53 36,2 99,2 0,8 100
10,1 53,4 36,5 100
10,1 63,5 100
33 149 66 248 2 250
13,2 59,6 26,4 99,2 0,8 100
13,3 60,1 26,6 100
13,3 73,4 100
Jako morálněnepř ípustný hodnotí skupinový sex 12,1% uč ňů , 10,1% studentůstř edních odborných š kol a 13,3% gymnazistů . Zbytek respondentůskupinový sex považ uje za př ípustný, avš ak 53,0% uč ň ů, 53,4% studentůstř edních odborných š kol a 60,1% gymnazistůjej samo odmítá, zbylých 34,8% uč ňů , 36,5% studentůstř edních odborných š kol a 26,6% gymnazistůpř ípadný skupinový sex neodmítá. Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol není statisticky významný, nicméně rozdíl mezi názorem studentůstř edních odborných š kol a gymnazistůstatisticky významný je (chikvadrát = 25,72, p < 0,001) a také rozdíl mezi uč ni a gymnazisty se prokázal jako mírněstatisticky významný (chi-kvadrát = 7,39, p = 0,025). V souvislosti s otázkou zamě ř enou na názor respondentůna skupinový sex jsme se dále zeptali, zda se sami ně kdy skupinového sexu zúč astnili. Polož ka dotazníku zně la: „Zúč astnil/a jste se ně kdy sám/sama skupinového sexu?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „nezúč astnil/a – ano, jednou – ano, opakovaně “. V tabulce 208 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Upozorň ujeme, ž e data uvedená v tabulce 208 a 209 jsou upravena ve smyslu vyř azení respondentů , kteř í ješ těnemě li pohlavní styk (jsou v kategorii „Missing“ spolu s respondenty, kteř í na otázku neodpově dě li). Z respondentů, kteř í jižmě li pohlavní styk celkem 88,3% ž en a 82,0% muž ů nemá zkuš enost se skupinovým sexem, jednou se skupinového sexu zúč astnilo 9,2% sexuálně aktivních ž en a 12,7% sexuálněaktivních muž ů , zatímco opakovanětuto zkuš enost uč inilo 2,4% ž en a 5,3% muž ů . Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 17,09, p < 0,001).
213
Tab.208: Zúč astnil/a jste se ně kdy sám/sama skupinového sexu? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Zúčastnil jste se skupinového sexu Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
nezúčastnil/a ano, jednou ano, opakovaně Total 0 nezúčastnil/a ano, jednou ano, opakovaně Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
325 34 9 368 132 500
65 6,8 1,8 73,6 26,4 100
88,3 9,2 2,4 100
88,3 97,6 100,0
296 46 19 361 139 500
59,2 9,2 3,8 72,2 27,8 100
82,0 12,7 5,3 100,0
82,0 94,7 100,0
V tabulce 209 je uvedeno upravené rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.209: Zúč astnil/a jste se ně kdy sám/sama skupinového sexu? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Zúčastnil jste se skupinového sexu Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná škola s maturitou
Missing Total Valid
nezúč astnil/a ano, jednou ano, opakovaně Total 0 nezúč astnil/a ano, jednou ano, opakovaně Total
Missing Total gymnázium
Valid
Missing Total
0 nezúč astnil/a ano, jednou ano, opakovaně Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
156 29 13
62,4 11,6 5,2
78,8 14,6 6,6
78,8 93,4 100,0
198 52 250
79,2 20,8 100
100
343 35 8 386 114 500
68,6 7 1,6 77,2 22,8 100
88,9 9,1 2,1 100
88,9 97,9 100,0
122 16 7 145 105 250
48,8 6,4 2,8 58 42 100
84,1 11,0 4,8 100
84,1 95,2 100,0
Ze sexuálněaktivních respondentůse skupinového sexu nikdy nezúč astnilo 78,8% uč ňů , 88,9% studentůstř edních odborných š kol a 84,1% gymnazistů, jednou tuto zkuš enost uč inilo 14,6% uč ň ů, 9,1% studentů stř edních odborných š kol a 11,0% gymnazistů , zatímco opakovaně se skupinového sexu zúč astnilo 6,6% uč ň ů, 2,1% studentůstř edních odborných š kol a 4,8% gymnazistů . Rozdíl mezi skupinou uč ňůa studentůstř edních odborných š kol je statisticky významný (chi-kvadrát = 26,32, p < 0,001), také rozdíl mezi uč ni a gymnazisty je statisticky rozdílný (chi-kvadrát = 9,94, p = 0,007), rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty statisticky významný není.
10.13.5. Nevě ra V následující otázce jsme se zeptali na názor respondentůna nevě ru. Polož ka dotazníku zně la: „Jaký máte názor na nevě ru?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí. V tabulce 210 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. 214
Tab.210: Jaký máte názor na nevěru? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Názor na nevěru Pohlaví žena
Frequency Valid
považuji ji za morálněnepř ípustnou neodsuzuji ji, ale sám/sama bych ji neprovozoval/a je to př irozené a normální Total
Missing Total muž
Valid
0 považuji ji za morálněnepř ípustnou neodsuzuji ji, ale sám/sama bych ji neprovozoval/a je to př irozené a normální Total
Missing Total
0
Valid Percent Percent
Cumulative Percent
229 208 56 493 7 500
45,8 41,6 11,2 98,6 1,4 100
46,5 42,2 11,4 100
46,5 88,6 100
222 195 73 490 10 500
44,4 39 14,6 98 2 100
45,3 39,8 14,9 100
45,3 85,1 100
Jako morálněnepř ípustnou hodnotí nevě ru 46,5% ž en a 45,3% naš eho souboru. Celkem 42,2% ž en a 39,8% muž ůji neodsuzuje, ale sami by ji neprovozovali, zatímco 11,4% ž en a 14,9% muž ůji považ uje za př irozenou a normální. Rozdíl mezi názorem ž en a muž ůje na hranici statistické významnosti (chi-kvadrát = 6,21, p = 0,045). V tabulce 211 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.211: Jaký máte názor na nevěru? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Názor na nevěru Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
považ uji ji za morálněnep ř ípustnou neodsuzuji ji, ale sám/sama bych ji neprovozoval/a je to př irozené a normální Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
0 považ uji ji za morálněnep ř ípustnou neodsuzuji ji, ale sám/sama bych ji neprovozoval/a je to př irozené a normální Total
Missing Total gymnázium
Valid
0 považ uji ji za morálněnep ř ípustnou neodsuzuji ji, ale sám/sama bych ji neprovozoval/a je to př irozené a normální Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
102 103 39 244 6 250
40,8 41,2 15,6 97,6 2,4 100
41,8 42,2 16 100
41,8 84 100
235 200 58 493 7 500
47 40 11,6 98,6 1,4 100
47,7 40,6 11,8 100
47,7 88,2 100
114 100 32 246 4 250
45,6 40 12,8 98,4 1,6 100
46,3 40,7 13 100
46,3 87 100
Morálněnepř ípustná je nevě ra pro 41,8% uč ň ů, 47,7% studentůstř edních odborných š kol a 46,3% gymnazistů. Následujících 42,2% uč ňů , 40,6% studentůstř edních odborných š kol a 40,7% gymnazistůnevě ru neodsuzuje, ale sami by ji neprovozovali. Názor, ž e „je to př irozené a normální“, zastává 16,0% uč ňů , 11,8% studentůstř edních odborných š kol a 13,0% gymnazistů . Rozdíl mezi názory uč ňůa studenty stř edních odborných š kol je statisticky významný (chikvadrát = 9,86, p = 0,007), rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty ani uč ni a gymnazisty statisticky významný není.
215
10.13.6. Náhodné pohlavní styky Nakonec nás zajímal názor respondentůna náhodné pohlavní styky. Polož ka dotazníku zně la: „Jaký máte názor na náhodné pohlavní styky (tzv. na jednu noc)?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí. V tabulce 212 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.212: Jaký máte názor na náhodné pohlavní styky? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Názor na náhodné pohlavní styky Pohlaví ž ena
Frequency Valid
považ uji je za morálněnepř ípustné neodsuzuji je, ale sám/sama bych je neprovozoval/a považ uji je za př irozenou součást sexuality Total
Missing Total muž
Valid
0 považ uji je za morálněnepř ípustné neodsuzuji je, ale sám/sama bych je neprovozoval/a považ uji je za př irozenou součást sexuality Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
81 231 180 492 8 500
16,2 46,2 36 98,4 1,6 100
16,5 47 36,6 100
16,5 63,4 100
54 145 288 487 13 500
10,8 29 57,6 97,4 2,6 100
11,1 29,8 59,1 100
11,1 40,9 100
Jako morálněnepř ípustné hodnotí náhodné pohlavní styky 16,5% ž en a 11,1% muž ůnaš eho souboru. Témě řpolovina ž en (47,0%) a necelá tř etina muž ů(29,8%) náhodné pohlavní styky neodsuzuje, ale sami by je neprovozovali. Více nežtř etina ž en (36,6%) a př eváž ná vě tš ina muž ů (59,1%) považ uje náhodné pohlavní styky za př irozenou souč ást sexuality. Rozdíl mezi názory skupiny ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 106,85, p < 0,001). V tabulce 213 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.213: Jaký máte názor na náhodné pohlavní styky? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Názor na náhodné pohlavní styky Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
považ uji je za morálněnepř ípustné neodsuzuji je, ale sám/sama bych je neprovozoval/a považ uji je za př irozenou souč ást sexuality Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
gymnázium
Valid
0 považ uji je za morálněnepř ípustné neodsuzuji je, ale sám/sama bych je neprovozoval/a považ uji je za př irozenou souč ást sexuality Total
Missing Total Valid považ uji je za morálněnepř ípustné neodsuzuji je, ale sám/sama bych je neprovozoval/a považ uji je za př irozenou souč ást sexuality Total Missing Total
0
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
38 79 125 242 8 250
15,2 31,6 50 96,8 3,2 100
15,7 32,6 51,7 100
15,7 48,3 100
51 192 247 490 10 500
10,2 38,4 49,4 98 2 100
10,4 39,2 50,4 100
10,4 49,6 100
46 105 96 247 3 250
18,4 42 38,4 98,8 1,2 100
18,6 42,5 38,9 100
18,6 61,1 100
Morálněnepř ípustné jsou náhodné pohlavní styky pro 15,7% uč ň ů, 10,4% studentůstř edních odborných š kol a 18,6% gymnazistů. Dále 32,6% uč ňů , 39,2% studentůstř edních odborných š kol a
216
42,5% gymnazistůnáhodné pohlavní styky neodsuzuje, ale sami by je neprovozovali. Více než polovina uč ň ů(51,7%) i studentůstř edních odborných š kol (50,4%) a více nežtř etina gymnazistů (38,9%) považ uje náhodné pohlavní styky za př irozenou souč ást sexuality. Následná analýza prokázala statistickou významnost rozdílu v názoru na náhodné pohlavní styky mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 15,31, p < 0,001), mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 35,83, p < 0,001) i mezi uč ni a gymnazisty (chikvadrát = 16,52, p < 0,001).
10.13.7. HIV pozitivní jedinec v profesní roli V souvislosti s názory respondentů na jednotlivé typy vzorců sexuálního chování (př edmanž elský sex, skupinový sex, nevě ra, apod.) nás zajímalo, co si myslí o mož nosti HIV pozitivních jedincůzastávat urč ité lékař ské i nelékař ské profesní role (lékař , chirurg, zdravotní sestra, stomatolog, uč itel, prodavač ,č íš ník, kuchař ), zda je pro nětato př edstava př ijatelná č i nikoliv. První polož ka této ř ady zně la: „Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi lékař e (nechirurgického oboru)?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. V tabulce 214 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.214: Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi lékař e? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) HIV+ v profesi lékař e Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
Missing Total
ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
126 292 70 488 12 500
25,2 58,4 14 97,6 2,4 100
25,8 59,8 14,3 100
25,8 85,7 100
131 293 63 487 13 500
26,2 58,6 12,6 97,4 2,6 100
26,9 60,2 12,9 100
26,9 87,1 100
Témě řdvětř etiny ž en (59,8%) i muž ů(60,2%) s př edstavou HIV pozitivní osoby v roli lékař e (ačnechirurgického oboru) nesouhlasí, zhruba jedna č tvrtina (25,8% ž en a 26,9% muž ů) proti HIV pozitivní osoběv profesi lékař e nic nenamítají. Zbylých 14,3% ž en a 12,9% muž ůneví. Rozdíl mezi názorem ž en a muž ůnení statisticky významný. V tabulce 215 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Celkem 17,3% uč ňů , 25,4% studentůstř edních odborných š kol a 37,1% gymnazistůsi myslí, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi lékař e. Proti se vyjádř ilo 68,8% uč ň ů, 61,1% studentůstř edních odborných š kol a 49,4% gymnazistů. Odpově dě t nedokáž e shodnězhruba 13% vš ech studentů(13,9% uč ňů , 13,6% studentůstř edních odborných š kol a 13,5% gymnazistů).
217
Tab.215: Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi lékař e? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) HIV+ v profesi lékař e Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
ano ne nevím Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
Valid
Missing Total gymnázium Valid
0 ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
41 163 33 237 13 250
16,4 65,2 13,2 94,8 5,2 100
17,3 68,8 13,9 100
17,3 86,1 100
125 301 67 493 7 500
25 60,2 13,4 98,6 1,4 100
25,4 61,1 13,6 100
25,4 86,4 100
91 121 33 245 5 250
36,4 48,4 13,2 98 2 100
37,1 49,4 13,5 100
37,1 86,5 100
Rozdíl mezi jednotlivými skupinami studentůje statisticky významný, př ič emžnejvíce tolerantní se ukázali gymnazisté, naopak nejménětolerantní jsou uč ni. Analýza potvrdila statistickou významnost rozdílu v názorech mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 22,81, p < 0,001), mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 32,04, p < 0,001) i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 69,19, p < 0,001). V dotazování jsme pokrač ovali dále s jinými zdravotními specializacemi, polož ka zně la: „Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi chirurga?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. V tabulce 216 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.216: Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi chirurga? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) HIV+ v profesi chirurga Pohlaví žena
Frequency Valid
ano ne nevím Total
Missing Total muž
Valid
Missing Total
0 ano ne nevím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
35 417 35 487 13 500
7 83,4 7 97,4 2,6 100
7,2 85,6 7,2 100
7,2 92,8 100
23 422 40 485 15 500
4,6 84,4 8 97 3 100
4,7 87 8,2 100
4,7 91,8 100
S př edstavou HIV pozitivní osoby zastávající roli chirurga souhlasilo pouhých 7,2% ž en a 4,7% muž ů , proti se vyjádř ilo 85,6% ž en a 87,0% muž ů . Zbylých 7,2% ž en a 8,2% muž ůnevě dě lo, jak na otázku odpově dě t. Rozdíl mezi názorem ž en a muž ůnení statisticky významný. V tabulce 217 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly.
218
Tab.217: Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi chirurga? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) HIV+ v profesi chirurga Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
ano ne nevím Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
Valid
0 ano ne nevím Total
Missing Total gymnázium Valid
0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
9 207 19 235 15 250 27 427 38 492 8 500
3,6 82,8 7,6 94 6 100 5,4 85,4 7,6 98,4 1,6 100
3,8 88,1 8,1 100
3,8 91,9 100
5,5 86,8 7,7 100
5,5 92,3 100
22 205 18 245 5 250
8,8 82 7,2 98 2 100
9 83,7 7,3 100
9 92,7 100
HIV pozitivní osobu v profesi chirurga si umí př edstavit 3,8% uč ňů , 5,5% studentůstř edních odborných š kol a 9,0% gymnazistů, naopak proti se vyjádř ilo 88,1% uč ňů , 86,8% studentůstř edních odborných š kol a 83,7% gymnazistů. Jak odpově dě t nevě dě lo zbylých 8,1% uč ňů , 7,7% studentů stř edních š kol a 7,3% gymnazistů . Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol není statisticky významný, rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty se prokázal jako mírněstatisticky významný (chi-kvadrát = 7,35, p = 0,025), a také rozdíl mezi uč ni a gymnazisty je statisticky významný (chi-kvadrát = 17,67, p < 0,001). Dalš í polož ka dotazníku zně la: „Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi zdravotní sestry?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. V tabulce 218 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.218: Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi zdravotní sestry? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) HIV+ v profesi zdravotní sestry Pohlaví žena
Frequency Valid
ano ne nevím Total
Missing Total muž
Valid
Missing Total
0 ano ne nevím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
95 323 67 485 15 500
19 64,6 13,4 97 3 100
19,6 66,6 13,8 100
19,6 86,2 100
116 309 60 485 15 500
23,2 61,8 12 97 3 100
23,9 63,7 12,4 100
23,9 87,6 100
S HIV pozitivní osobou v roli zdravotní sestry souhlasí 19,6% ž en a 23,9% muž ů, naopak proti se vyjádř ilo 66,6% ž en a 63,7% muž ů , jak odpově dě t nevě dě lo 13,8% ž en a 12,4% muž ů. Rozdíl v názoru ž en a muž ůje na hranici statistické významnosti (chi-kvadrát = 5,98, p = 0,050). V tabulce 219 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. 219
Tab.219: Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi zdravotní sestry? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) HIV+ v profesi zdravotní sestry Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
ano ne nevím Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
Valid
0 ano ne nevím Total
Missing Total gymnázium Valid
0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
46 154 35 235 15 250 90 337 63 490 10 500
18,4 61,6 14 94 6 100 18 67,4 12,6 98 2 100
19,6 65,5 14,9 100
19,6 85,1 100
18,4 68,8 12,9 100
18,4 87,1 100
75 141 29 245 5 250
30 56,4 11,6 98 2 100
30,6 57,6 11,8 100
30,6 88,2 100
V roli zdravotní sestry si HIV pozitivní osobu umí př edstavit 19,6% uč ňů, 18,4% studentů stř edních odborných š kol a celých 30,6% gymnazistů. Naopak proti se vyjádř ilo 65,5% uč ňů , 68,8% studentůstř edních odborných š kol a 57,6% gymnazistů. Dalš ích 14,9% uč ňů , 12,9% studentů stř edních š kol a 11,8% gymnazistůnevě dě lo, jak na otázku odpově dě t. Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol není statisticky významný, naopak rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty se jako statisticky významný prokázal (chi-kvadrát = 35,19, p < 0,001) a rovně žrozdíl mezi uč ni a gymnazisty splň uje kritéria pro statistickou významnost (chi-kvadrát = 19,17, p < 0,001). Na závě r otázek týkajících se HIV pozitivního jedince v ně kterých zdravotnických profesích jsme se otázali na roli stomatologa. První polož ka této ř ady zně la: „Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi zubař e?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. V tabulce 220 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.220: Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi zubař e? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) HIV+ v profesi zubař e Pohlaví žena
Frequency Valid
ano ne nevím Total
Missing Total muž
Valid
Missing Total
0 ano ne nevím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
103 308 73 484 16 500
20,6 61,6 14,6 96,8 3,2 100
21,3 63,6 15,1 100
21,3 84,9 100
104 321 59 484 16 500
20,8 64,2 11,8 96,8 3,2 100
21,5 66,3 12,2 100
21,5 87,8 100
220
Více nežjedna pě tina ž en (21,3%) i muž ů(21,5%) souhlasí s uplatně ním HIV pozitivní osoby v profesi stomatologa, dalš ích 15,1% ž en a 12,2% muž ůneví, jak na otázku odpově dě t, svůj nesouhlas pak vyjádř ilo 63,6% ž en a 66,3% muž ů . Rozdíl mezi názorem skupiny ž en a muž ůnení statisticky významný. V tabulce 221 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.221: Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi zubař e? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) HIV+ v profesi zubař e Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
ano ne nevím Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
Valid
0 ano ne nevím Total
Missing Total gymnázium Valid
0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
36 162 37 235 15 250
14,4 64,8 14,8 94 6 100
15,3 68,9 15,7 100
15,3 84,3 100
94 326 70 490 10 500
18,8 65,2 14 98 2 100
19,2 66,5 14,3 100
19,2 85,7 100
77 141 25 243 7 250
30,8 56,4 10 97,2 2,8 100
31,7 58 10,3 100
31,7 89,7 100
Podíváme-li se na výsledky podle typu š koly vidíme, ž e 15,3% uč ň ů, 19,2% studentů stř edních odborných š kol a 31,7% gymnazistůs uplatně ním HIV pozitivní osoby v roli stomatologa souhlasí, zatímco 68,9% uč ň ů, 66,5% studentůstř edních odborných š kol a 58,0% gymnazistůse vyjádř ilo proti. Jak odpově dě t na otázku nevě dě lo 15,7% uč ňů , 14,3% studentůstř edních odborných š kol a 10,3% gymnazistů . Rozdíl mezi skupinou studentů stř edních odborných š kol a gymnazistů je statisticky významný (chi-kvadrát = 37,90, p < 0,001) a analýza prokázala také statistickou významnost rozdílu mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 51,29, p < 0,001). Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol statisticky významný není. Následnějsme se zamě ř ili na nezdravotní profese, polož ka dotazníku zně la: „Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi uč itele?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. V tabulce 222 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. V profesi uč itele si HIV pozitivní osobu dokáž e př edstavit 84,0% ž en a 72,2% muž ů, dalš ích 8,4% ž en a 16,2% muž ůs HIV pozitivní osobou v roli uč itele nesouhlasí, zbylých 7,6% ž en a 9,8% muž ůneví, jak na otázku odpově dě t. Rozdíl v odpově di ž en a muž ůje statisticky významný (chikvadrát = 44,66, p < 0,001). Tab.222: Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi uč itele? Frekvence, procentuální
221
zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) HIV+ v profesi učitele Pohlaví žena
Frequency Valid
ano ne nevím Total
Missing Total muž
Valid
0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
411 41 37 489 11 500
82,2 8,2 7,4 97,8 2,2 100
84 8,4 7,6 100
84 92,4 100
361 79 48 488 12 500
72,2 15,8 9,6 97,6 2,4 100
74 16,2 9,8 100
74 90,2 100
V tabulce 223 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.223: Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi uč itele? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) HIV+ v profesi učitele Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
Missing Total Valid
ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total
Missing Total gymnázium Valid
Missing Total
0 ano ne nevím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
171 32 33 236 14 250
68,4 12,8 13,2 94,4 5,6 100
72,5 13,6 14 100
72,5 86 100
382 76 37 495 5 500
76,4 15,2 7,4 99 1 100
77,2 15,4 7,5 100
77,2 92,5 100
219 12 15 246 4 250
87,6 4,8 6 98,4 1,6 100
89 4,9 6,1 100
89 93,9 100
S př edstavou HIV pozitivní osoby v profesi uč itele souhlasí 72,5% uč ň ů, 77,2% studentů stř edních odborných š kol a celých 89,0% gymnazistů , proti se vyjádř ilo 13,6% uč ň ů, 15,4% studentů stř edních odborných š kol a 4,9% gymnazistů . Zbylých 14,0% uč ň ů, 7,5% studentůstř edních š kol a 6,1% gymnazistůnevě dě lo, jak na otázku odpově dě t. Následná analýza prokázala statistickou významnost rozdílu mezi skupinou uč ň ůa studentů stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 17,69, p < 0,001), studentůstř edních odborných š kol a gymnazistů(chi-kvadrát = 120,71, p < 0,001) i uč ň ůa gymnazistů(chi-kvadrát = 33,93, p < 0,001). Pokrač ujeme v nezdravotnických profesích, polož ka dotazníku zně la: „Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi prodavač e?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. V tabulce 224 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. HIV pozitivního jedince v profesi prodavač e si umí př edstavit 75,9% ž en a 67,8% muž ů ,
222
proti se vyjádř ilo 14,7% ž en a 22,7% muž ů , na otázku neumě lo odpově dě t 9,4% ž en a 9,6% muž ů . Rozdíl mezi názorem ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 25,45, p < 0,001). Tab.224: Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi prodavače? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) HIV+ v profesi prodavače Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
372 72 46 490 10 500
74,4 14,4 9,2 98 2 100
75,9 14,7 9,4 100
75,9 90,6 100
332 111 47 490 10 500
66,4 22,2 9,4 98 2 100
67,8 22,7 9,6 100
67,8 90,4 100
V tabulce 225 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.225: Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi prodavače? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) HIV+ v profesi prodavače Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
ano ne nevím Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
Valid
0 ano ne nevím Total
Missing Total gymnázium Valid
Missing Total
0 ano ne nevím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
152 51 36 239 11 250 344 107 43 494 6 500
60,8 20,4 14,4 95,6 4,4 100 68,8 21,4 8,6 98,8 1,2 100
63,6 21,3 15,1 100
63,6 84,9 100
69,6 21,7 8,7 100
69,6 91,3 100
208 25 14 247 3 250
83,2 10 5,6 98,8 1,2 100
84,2 10,1 5,7 100
84,2 94,3 100
HIV pozitivní osobu v roli prodavač e si umí př edstavit 63,6% uč ň ů, 69,6% studentůstř edních odborných š kol a 84,2% gymnazistů , proti se vyjádř ilo 21,3% uč ň ů, 21,7% studentůstř edních odborných š kol a 10,1% gymnazistů. Zbylých 15,1% uč ňů , 8,7% studentůstř edních odborných š kol a 5,7% gymnazistůnevě dě lo, jak na otázku odpově dě t. Statistická analýza prokázala statistickou významnost rozdílůmezi studenty jednotlivých typů š kol: mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 16,11, p < 0,001), mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 85,48, p < 0,001) i mezi uč ni a gymnazisty (chikvadrát = 45,54, p < 0,001). Nakonec se zamě ř íme na dvěprofese z prostř edí pohostinství, polož ka dotazníku zně la: „Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi č íš níka?“ Respondenti mě li na výbě r
223
jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. V tabulce 226 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.226: Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi č íš níka? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) HIV+ v profesi č íšníka Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
305 126 56 487 13 500
61 25,2 11,2 97,4 2,6 100
62,6 25,9 11,5 100
62,6 88,5 100
252 185 52 489 11 500
50,4 37 10,4 97,8 2,2 100
51,5 37,8 10,6 100
51,5 89,4 100
Celých 62,6% ž en a 51,5% muž ůsi myslí, ž e HIV pozitivní osoba by mohla vykonávat profesi č íš níka, proti se vyjádř ilo 25,9% ž en a 37,8% muž ů , odpově dě t neumě lo zbylých 11,5% ž en a 10,6% muž ů. Rozdíl v názoru ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 36,96, p < 0,001). V tabulce 227 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.227: Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi č íš níka? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) HIV+ v profesi číšníka Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
ano ne nevím Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
Valid
0 ano ne nevím Total
Missing Total gymnázium Valid
Missing Total
0 ano ne nevím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
120 77 39 236 14 250 268 178 47 493 7 500
48 30,8 15,6 94,4 5,6 100 53,6 35,6 9,4 98,6 1,4 100
50,8 32,6 16,5 100
50,8 83,5 100
54,4 36,1 9,5 100
54,4 90,5 100
169 56 22 247 3 250
67,6 22,4 8,8 98,8 1,2 100
68,4 22,7 8,9 100
68,4 91,1 100
V roli č íš níka by HIV pozitivní osobu akceptovalo 50,8% uč ň ů, 54,4% studentůstř edních odborných š kol a 68,4% gymnazistů, naopak proti se vyjádř ilo 32,6% uč ň ů, 36,1% studentůstř edních odborných š kol a 22,7% gymnazistů. Na otázku neumě lo odpově dě t zbylých 16,5% uč ňů , 9,5% studentůstř edních odborných š kol a 8,9% gymnazistů. Statistická analýza prokázala statistickou významnost rozdílu v názorech uč ň ůa studentů stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 17,61, p < 0,001), studentůstř edních odborných š kol a gymnazistů(chi-kvadrát = 53,70, p < 0,001) i uč ňůa gymnazistů(chi-kvadrát = 31,18, p < 0,001).
224
Závě reč ná polož ka této ř ady zně la: „Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi kuchař e?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „ano – ne – nevím“. V tabulce 228 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.228: Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi kuchař e? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) HIV+ v profesi kuchař e Pohlaví
Frequency
žena
Valid
muž
Missing Total Valid
ano ne nevím Total 0 ano ne nevím Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
109 303 74 486 14 500
21,8 60,6 14,8 97,2 2,8 100
22,4 62,3 15,2 100
22,4 84,8 100
113 319 54 486 14 500
22,6 63,8 10,8 97,2 2,8 100
23,3 65,6 11,1 100
23,3 88,9 100
HIV pozitivní osobu v roli kuchař e by akceptovala necelá jedna č tvrtina ž en (22,4%) i muž ů (23,3%) naš eho souboru, naopak nesouhlasněse vyjádř ilo celých 62,3% ž en a 65,6% muž ů, odpově dě t neumě lo 15,2% ž en a 11,1% muž ů . Rozdíl mezi názorem ž en a muž ůje na hranici statistické významnosti (chi-kvadrát = 6,40, p = 0,041). V tabulce 229 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.229: Myslíte si, ž e HIV pozitivní jedinec by mohl vykonávat profesi kuchař e? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) HIV+ v profesi kuchař e Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
ano ne nevím Total
Missing Total stř ední odborná š kola s maturitou
Valid
0 ano ne nevím Total
Missing Total gymnázium Valid
Missing Total
0 ano ne nevím Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
38 160 38 236 14 250
15,2 64 15,2 94,4 5,6 100
16,1 67,8 16,1 100
16,1 83,9 100
104 325 61 490 10 500
20,8 65 12,2 98 2 100
21,2 66,3 12,4 100
21,2 87,6 100
80 137 29 246 4 250
32 54,8 11,6 98,4 1,6 100
32,5 55,7 11,8 100
32,5 88,2 100
HIV pozitivní osobu v roli kuchař e si umí př edstavit (a schvaluje) 16,1% uč ň ů, 21,2% studentůstř edních odborných š kol a 32,5% gymnazistů, naopak nesouhlasněse vyjádř ilo 67,8% uč ňů , 66,3% studentůstř edních odborných š kol a 55,7% gymnazistů. Zbylých 16,1% uč ň ů, 12,4% studentů stř edních odborných š kol a 11,8% gymnazistůnevě dě lo, jak na otázku odpově dě t.
225
Analýza prokázala statistickou významnost rozdílu mezi studenty jednotlivých typůš kol: mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 12,20, p = 0,002), mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 29,36, p < 0,001) i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 49,34, p < 0,001). Celkověmů ž eme zhodnotit, ž e v názorech na př ípadné profesní uplatně ní HIV pozitivních osob se jako nejtolerantně jš í ukázali gymnazisté, následovali studenti stř edních odborných š kol, naopak uč ni vykazují nejniž š í míru tolerance, a to i v př ípaděprofesí, kde je skuteč ný fyzický kontakt s veř ejností (dotyk, ...) velmi limitovaný (prodavač , uč itel).
10.14. Vliv existence HIV na sexuální chování Jednou z významných souč ástí výzkumu sexuálního chování v souvislosti s HIV je eventuální změ na chování, v důsledku rizika HIV nákazy. Tento koncept považ ujeme v urč ité míř e za zastaralý, mě lo smysl ptát se na změ nu sexuálního chování v dů sledku objevu HIV nákazy a jejího rychlého š íř ení v 80. u nás pak zejména v 90. letech minulého století, avš ak mladá populace, ježje objektem naš eho zkoumání se s existencí HIV již„narodila“, ptát se dneš ních dvacetiletých na změ nu sexuálního chování v dů sledku existence HIV je tudížv urč itém smyslu protimluvem. Nicménětento koncept považ ujeme za potenciálněpř ínosný, je totižzajímavé se dozvě dě t, zda mladí lidé riziko HIV infekce vnímají a zda (mají pocit), ž e v dů sledku rizika HIV v urč itém smyslu své sexuální chování upravují. První polož ka zamě ř ená na vliv existence (a tudížrizika) HIV na sexuální chování respondentůzně la: „Ovlivň uje existence HIV/AIDS infekce vaš e sexuální chování?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze dvou odpově dí: „neovlivňuje – ovlivň uje“. V tabulce 230 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.230: Ovlivňuje existence HIV/AIDS infekce vaš e sexuální chování? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Ovlivňuje existence HIV vaše sex.chování Pohlaví ž ena
Frequency Valid
neovlivňuje ovlivň uje Total
Missing Total muž
Valid
Missing Total
0 neovlivňuje ovlivň uje Total 0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
192 298 490 10 500
38,4 59,6 98 2 100
39,2 60,8 100
39,2 100
238 245 483 17 500
47,6 49 96,6 3,4 100
49,3 50,7 100
49,3 100
Existence HIV/AIDS infekce ovlivňuje sexuální chování celých 60,8% ž en a 50,7% muž ů . Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 20,64, p < 0,001). V tabulce 231 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly.
226
Tab.231: Ovlivňuje existence HIV/AIDS infekce vaš e sexuální chování? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Ovlivňuje existence HIV vaš e sex.chování Obor
Frequency
uč ební obor Valid bez maturity
neovlivňuje ovlivňuje Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
gymnázium
Valid
0 neovlivňuje ovlivňuje Total
Missing Total
0 neovlivňuje ovlivňuje Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
119 124 243 7 250
47,6 49,6 97,2 2,8 100
49 51 100
49 100
225 264 489 11 500
45 52,8 97,8 2,2 100
46 54 100
46 100
86 155 241 9 250
34,4 62 96,4 3,6 100
35,7 64,3 100
35,7 100
Podíváme-li se na rozlož ení podle typu š koly vidíme, ž e existence HIV/AIDS infekce ovlivňuje sexuální chování 51,0% uč ň ů, 54,0% studentů stř edních odborných š kol a 64,3% gymnazistů . Následná analýza prokázala statistickou významnost rozdílu mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 22,77, p < 0,001) i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 17,03, p < 0,001), rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol statisticky významný není. Dále jsme se zeptali na jednotlivé typy změ ny sexuálního chování v důsledku existence HIV/AIDS infekce. Výsledky jsou uvedeny pouze pro skupinu respondentů , kteř í uvedli, ž e existence HIV/AIDS infekce ovlivňuje jejich sexuální chování. Polož ka „Mám styky pouze se stálým partnerem“ (odpově ď„ano – ne“). Styky pouze se stálým partnerem má z důvodu existence HIV/AIDS infekce 74,3% ž en a 61,5% muž ů, kteř í uvedli ně jaký vliv HIV/AIDS na jejich sexuální chování. Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 18,19, p < 0,001). Př i porovnání odpově dí podle typu š koly, styky pouze se stálým partnerem jako důsledek vlivu existence HIV/AIDS infekce uvedlo 64,4% uč ň ů, 72,2% studentůstř edních odborných š kol a 66,2% gymnazistů. Statistická analýza potvrdila statistickou významnost rozdílu mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 6,38, p = 0,012), rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty je na hranici statistické významnosti (chi-kvadrát = 3,93, p = 0,047). Rozdíl mezi uč ni a gymnazisty není statisticky významný. Polož ka „Omezuji poč et pohlavních styků“ (odpově ď„ano – ne“). Zhruba jedna pě tina ž en (19,6%) i muž ů(20,4%) (jejichžsexuální chování je ně jakým způ sobem ovlivně no existencí HIV) uvedlo, ž e z dů vodu existence HIV/AIDS infekce omezuje poč et pohlavních styků . Rozdíl není statisticky významný. Zamě ř íme-li se na výsledky podle typu š koly zjiš ť ujeme, ž e z dů vodu existence HIV/AIDS infekce omezuje poč et pohlavních styků23,1% uč ň ů, 18,8% studentůstř edních odborných š kol a 19,4% gymnazistůz tě ch, kteř í uvedli, ž e existence HIV ně jakým způsobem ovlivňuje jejich chování. Rozdíl mezi studenty jednotlivých typůš kol není statisticky významný. 227
Polož ka „Nemám pohlavní styky do koneč níku“ (odpově ď„ano – ne“). Pohlavní styky do koneč níku z důvodu existence HIV infekce odmítá 46,7% ž en a 51,2% muž ů(jejichžsexuální chování je ně jakým způsobem ovlivně no existencí HIV). Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůnení statisticky významný. Rozlož ení výsledkůpodle typu š koly nám napovídá, ž e pohlavní styky do koneč níku z důvodu existence HIV infekce nemá 45,3% uč ňů , 47,7% studentůstř edních odborných š kol a 46,5% gymnazistůz tě ch, kteř í uvedli, ž e existence HIV ně jakým způsobem ovlivňuje jejich chování. Rozdíl mezi studenty jednotlivých typůš kol není statisticky významný. Polož ka „Mám pohlavní styky pouze s kondomem“ (odpově ď„ano – ne“). Z důvodu HIV infekce má pohlavní styky pouze s kondomem 32,6% ž en a 50,2% muž ůnaš eho souboru, jejichž sexuální chování je ně jakým způsobem ovlivně no existencí HIV. Vzhledem k tomu, ž e použ ití kondomu př i vš ech pohlavních stycích by př edstavovalo ideální odpově ďna existenci/riziko HIV infekce, poč et muž ůa ž en, kteř í se rozhodli tuto volbu je př ekvapivěnízký. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 29,87, p < 0,001). Rozlož ení výsledkůpodle typu š koly nám naznač uje, ž e – z respondentů , kteř í uvedli ně jaký vliv existence HIV infekce na jejich sexuální chování - kondom př i kaž dém pohlavním styku z důvodu existence HIV infekce použ ívá 45,3% uč ň ů, 39,5% studentůstř edních odborných š kol a 37,2% gymnazistů . Rozdíl mezi studenty jednotlivých typůš kol není statisticky významný. Polož ka „Nemám vůbec pohlavní styky“ (odpově ď„ano – ne“). Pohlaví styky z důvodu existence/rizika HIV infekce zcela odmítá 9,5% ž en i muž ů, na jejich sexuální chování má HIV ně jaký vliv. Rozdíl samozř ejměnení statisticky významný. Př i pohledu na rozlož ení výsledkůpodle typu š koly vidíme, ž e pohlavní styky z důvodu HIV infekce zcela odmítá 13,7% uč ňů , 5,4% studentůstř edních odborných š kol a 13,2% gymnazistůz tě ch, kteř í uvedli ně jaký vliv existence HIV infekce na jejich sexuální chování. Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol je statisticky významný (chi-kvadrát = 13,87, p < 0,001), také rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty je statisticky významný (chi-kvadrát = 12,64, p < 0,001), rozdíl mezi uč ni a gymnazisty statisticky významný není. Polož ka „Bojím se zahájit pohlavní ž ivot“ (odpově ď„ano – ne“). Pohlavní ž ivot se bojí zahájit 8,4% ž en a 8,6% muž ů, kteř í uvedli vliv existence HIV infekce na jejich sexuální chování. Rozdíl mezi muž iaž enami není statisticky významný. Podíváme-li se na odpově di respondentů , jejichžsexuální chování je ovlivně no existencí HIV infekce, podle typu š koly zjiš ť ujeme, ž e 9,4% uč ň ů, 6,7% studentůstř edních odborných š kol a 10,9% gymnazistůuvedlo, ž e se bojí zahájit pohlavní ž ivot. Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol a uč ni a gymnazisty není statisticky významný, mírněstatisticky významný se prokázal rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 4,27, p = 0,039). Odpově di na tuto otevř enou otázku, jak jinak ovlivňuje vliv existence HIV jejich sexuální chování jsou uvedeny v př íloze. 228
10.15. Dalš í aspekty chování a zkuš enosti V následující skupiněotázek jsme se soustř edili na ně které dalš í aspekty chování a zkuš enosti, ježbývají tradič něspojovány s problematikou rizika nákazy HIV a dalš ími pohlavněpř enosnými chorobami a rizikového chování obecně . Zejména je to zkuš enost s pohlavním zneuž itím, kouř ení cigaret, už ívání alkoholu, marihuany a dalš ích drog. Pro úplnost jsme se v této č ásti dotazníků respondentůzeptali, kdy se poprvé setkali s pornografickým materiálem a jak č asto vybrané typy pornografických médií (č asopisy, filmy, Internet) sledují.
10.15.1. Zkuš enost s pohlavním zneuž itím Zkuš enost s pohlavním zneuž itím č i obtě ž ováním v dě tském vě ku je jedním z významných faktorů , který v mnoha př ípadech zásadním způsobem ovlivňuje (nejen) sexuální chování obě ti v budoucnu. Polož ka zně la: „Byl/a jste ně kdy ve svém dě tství (do 15 let) sexuálnězneuž it/a (obtě ž ován/a dospě lou osobou)?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „nikdy nebyl/a – byl/a, a to jednou, ve vě ku ... – byl/a opakovaně , od ... let vě ku“. V tabulce 232 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.232: Byl/a jste někdy ve svém dě tství (do 15 let) sexuálnězneuž it/a (obtě ž ován/a dospě lou osobou)? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Byl/a jste někdy sex.zneu ž it/a? Pohlaví ž ena
Frequenc y Valid
nikdy nebyl/a byl/a, a to jednou byl/a opakovaně Total
Missing Total muž
Valid
0 nikdy nebyl/a byl/a, a to jednou Total
Missing Total
0
Valid Percent
Percent
Cumulative Percent
461
92,2
92,6
92,6
30
6
6
98,6
7 498 2 500
1,4 99,6 0,4 100
1,4 100
100
488
97,6
99
99
5
1
1
100
493 7 500
98,6 1,4 100
100
Z celkového poč tu respondentů6,0% ž en (30 osob) a 1,0% muž ů(5 osob) bylo v ž ivotě jedenkrát pohlavnězneuž ito/obtě ž ováno, zatímco 1,4% ž en (7 osob) bylo obtě ž ováno v prů bě hu svého dě tství opakovaně . Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 29,50, p < 0,001). V tabulce 233 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly.
229
Tab.233: Byl/a jste někdy ve svém dě tství (do 15 let) sexuálnězneuž it/a (obtě ž ován/a dospě lou osobou)? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Byl /a jste ně kdy sex.zneužit/a? Obor učební obor bez maturity
stř ední odborná š kola s maturitou
Frequency Valid
Missing Total Valid
nikdy nebyl/a byl/a, a to jednou byl/a opakovaně Total 0 nikdy nebyl/a byl/a, a to jednou byl/a opakovaně Total
Missing Total gymnázium
Valid
0 nikdy nebyl/a byl/a, a to jednou byl/a opakovaně Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
227 16 1 244 6 250
90,8 6,4 0,4 97,6 2,4 100
93 6,6 0,4 100
93 99,6 100
480 13 5 498 2 500
96 2,6 1 99,6 0,4 100
96,4 2,6 1 100
96,4 99 100
242 6 1 249 1 250
96,8 2,4 0,4 99,6 0,4 100
97,2 2,4 0,4 100
97,2 99,6 100
Zkuš enost se pohlavním zneuž itím/obtě ž ováním jedenkrát v ž ivotězaž ilo 6,6% uč ň ů(16 osob), 2,6% studentůstř edních odborných š kol (13 osob) a 2,4% gymnazistů(6 osob), zatímco 0,4% uč ň ů(1 osoba), 1,0% studentůstř edních š kol (5 osob) a 0,4% gymnazistů(1 osoba) se s pohlavním zneuž itím/obtě ž ováním setkalo opakovaně . Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol je statisticky významný (chi-kvadrát = 16,72, p < 0,001), také rozdíl mezi uč ni a gymnazisty splňuje kritérium pro statistickou významnost (chi-kvadrát = 6,99, p = 0,03), rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty statisticky významný není. Dále jsme se respondentů , kteř í mě li zkuš enost s pohlavním zneuž itím/obtě ž ováním, zeptali, v kolika letech se to stalo, průmě rný věk u ž en byl 10,84 let (SD = 3,21), průmě rný vě k u muž ůbyl 13,25 (SD = 2,22). Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůnení statisticky významný (poč et muž ů v kategorii není dostateč ný). Př i pohledu na výsledky podle typu š koly vidíme, ž e průmě rný vě k př i pohlavním zneuž ití/obtě ž ování byl u uč ň ů10,76 let (SD = 3,80), u studentůstř edních odborných š kol 12,00 let (SD = 2,56) a u gymnazistů10,33 let (SD = 2,25). Rozdíl mezi studenty jednotlivých typůš kol není statisticky významný. Respondentů , kteř í mě li
ve
svém
dě tství
opakovanou
zkuš enost
s pohlavním
zneuž itím/obtě ž ováním jsme se zeptali, v kolika letech se to stalo poprvé. Prů mě rný vě kuž en byl 7,33 let (SD = 2,81), mezi muž i ž ádný respondent opakovanou zkuš enost s pohlavním zneuž itím neuvedl. Př i analýze výsledkůpodle typu š koly zjiš ť ujeme, ž e průmě rný vě k př i první zkuš enosti s pohlavním zneuž itím/obtě ž ováním respondenti (ž eny, které uvedly opakovanou zkuš enost) byl 10,00 let u uč ň ů(jediný respondent), 7,00 u studentůstř edních odborných š kol (SD = 3,16, 4 respondenti) a
230
6,00 u gymnazistů(jediný respondent). Obsazení kategorií není dostateč né pro provedení ř ádné statistické analýzy.
10.15.2. Pornografický materiál Pro úplnost jsme se respondentůdále zeptali na ně které otázky týkající se pornografického materiálu, v kolika letech se s ním poprvé setkali (v př ípadě ,ž e se s ním jižsetkali) a zda jednotlivé typy pornografického materiálu pravidelněsledují. První polož ka zně la: „Kolik vám bylo let, kdyžjste se poprvé setkal/a s pornografickým materiálem? (fotografie, č asopisy, internetové stránky, filmy). Pokud jste se nikdy s pornografickým materiálem nesetkal/a, vepiš te „0“. “ Respondenti mě li vepsat č íselný údaj. V tabulce 234 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Tab.234: Vě k př i prvním kontaktu s pornografickým materiálem? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Pohlaví ž ena
Frequenc y Valid
Miss ing
Total
2 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 Total Nikdy Neodp. Total
Percent
Kdy jste poprvé vidě l/a pornografii Valid Cumulative Percent Percent Pohlaví
1 2 7 10 19 19 69 38 78 64 62
0,2 0,4 1,4 2 3,8 3,8 13,8 7,6 15,6 12,8 12,4
0,2 0,5 1,6 2,3 4,3 4,3 15,6 8,6 17,7 14,5 14,1
0,2 0,7 2,3 4,5 8,8 13,2 28,8 37,4 55,1 69,6 83,7
43 17 7 5 441 27 32 59 500
8,6 3,4 1,4 1 88,2 5,4 6,4 11,8 100
9,8 3,9 1,6 1,1 100
93,4 97,3 98,9 100
muž
Valid
Miss ing
Total
Frequency 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 Total Nikdy Neodp, Total
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
4 15 18 23 22 88 49 78 57 62 49
0,8 3 3,6 4,6 4,4 17,6 9,8 15,6 11,4 12,4 9,8
0,8 3,2 3,8 4,8 4,6 18,5 10,3 16,4 12 13,1 10,3
0,8 4 7,8 12,6 17,3 35,8 46,1 62,5 74,5 87,6 97,9
7 1 1 1 475 1 24 25 500
1,4 0,2 0,2 0,2 95 0,2 4,8 5 100
1,5 0,2 0,2 0,2 100
99,4 99,6 99,8 100
Prů mě rný vě k př i prvním kontaktu s pornografickým materiálem je pro ž eny 12,06 let (SD = 2,53), pro muž e 11,54 let (SD = 2,53). S pornografickým materiálem se nikdy nesetkalo 5,4% ž en a 1,0% muž ů . Rozdíl mezi skupinou ž en a skupinou muž ůnení statisticky významný. V tabulce 235 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Př i pohledu na výsledky podle typu š koly zjiš ť ujeme, ž e průmě rný vě k př i prvním kontaktu s pornografickým materiálem je mezi uč ni 11,95 let (SD = 2,56), mezi studenty stř edních odborných š kol 11,54 let (SD = 2,58) a mezi gymnazisty 12,13 let (SD = 2,40). S pornografickým materiálem se nikdy nesetkalo 2,5% uč ňů , 3,4% studentůstř edních odborných š kol a 2,0% gymnazistů. Rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty je statisticky významný (t = -2,86, p = 0,01), také rozdíl mezi uč ni a gymnazisty je mírně statisticky významný (t = -0,75, p = 0,38). Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol statisticky významný není.
231
Tab.235: Vě k př i prvním kontaktu s pornografickým materiálem? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Kdy jste poprvé v id ěl/a p ornografii Obor
Frequency
učební obor Valid bez maturity
6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 Total
Missing
Nikdy Neodp. Total
Total stř ední odborná škola s maturitou
5
Valid
6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 Missing
Total Nikdy Neodp. Total
Total
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
Obor
Frequency
gymnázium
Valid
2
4 5
1,6 2
1,8 2,2
1,8 4
12 13
4,8 5,2
5,3 5,8
9,3 15
43 20
17,2 8
19 8,8
34,1 42,9
27 34 33 21
10,8 13,6 13,2 8,4
11,9 15 14,6 9,3
54,9 69,9 84,5 93,8
11 12
8
3,2
3,5
97,3
1 4 1 226
0,4 1,6 0,4 90,4
0,4 1,8 0,4 100
97,8 99,6 100
15 16 17
6 18
2,4 7,2
24 250
9,6 100
4 18
0,8 3,6
0,9 3,9
0,9 4,8
16 22
3,2 4,4
3,5 4,8
8,3 13
22 85
4,4 17
4,8 18,5
17,8 36,3
43 76 51
8,6 15,2 10,2
9,3 16,5 11,1
45,7 62,2 73,3
63 48
12,6 9,6
13,7 10,4
87 97,4
8 4 460 17
1,6 0,8 92 3,4
1,7 0,9 100
99,1 100
23
4,6
40 500
8 100
5 7 8 9 10
13 14
18 Total Missing
Nikdy Neodp. Total
Total
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
1 2
0,4 0,8
0,4 0,9
0,4 1,3
7 8
2,8 3,2
3 3,5
4,3 7,8
6 29
2,4 11,6
2,6 12,6
10,4 23
24 53 36 28
9,6 21,2 14,4 11,2
10,4 23 15,7 12,2
33,5 56,5 72,2 84,3
23
9,2
10
94,3
8 3 2 230
3,2 1,2 0,8 92
3,5 1,3 0,9 100
97,8 99,1 100
5 15
2 6
20 250
8 100
Dále jsme se zamě ř ili na frekvenci sledování ně kterých konkrétních typůpornografického materiálu (č asopisy, filmy a Internet). První polož ka v této ř adězně la: „Jak č asto sledujete pornografické č asopisy?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „pravidelně– obč as – nikdy“. V tabulce 236 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.236: Jak často sledujete pornografické č asopisy? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Jak často sledujete porno časopisy Pohlaví ž ena
Frequency Valid
pravideln ě občas nikdy Total
Missing Total muž
Valid
0 pravideln ě občas nikdy Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
2 88
0,4 17,6
0,5 20
0,5 20,5
350 440
70 88
79,5 100
100
60 500
12 100
15 186
3 37,2
3,5 43,8
3,5 47,3
224 425
44,8 85
52,7 100
100
75 500
15 100
232
Pravidelněsleduje pornografické č asopisy 0,4% ž en a 3,0% muž ů, obč as 17,6% ž en a 37,2% muž ů, nikdy se pornografickými č asopisy nezabývá 70,0% ž en a 44,8% muž ů. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 246,90, p < 0,001). V tabulce 237 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.237: Jak často sledujete pornografické č asopisy? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Jak často sledujete porno časopisy Obor uč ební obor bez maturity
Frequency Valid
pravidelně obč as nikdy Total
Missing
0
Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
pravidelně obč as nikdy Total
Missing
0
Total gymnázium
Valid
pravidelně obč as nikdy Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
8 80
3,2 32
3,9 39,2
3,9 43,1
116
46,4
56,9
100
204 46 250
81,6 18,4 100
100
6 161
1,2 32,2
1,4 36,3
1,4 37,6
277
55,4
62,4
100
444 56 500
88,8 11,2 100
100
3 33
1,2 13,2
1,4 15,2
1,4 16,6
181 217
72,4 86,8
83,4 100
100
33 250
13,2 100
Pornografické č asopisy sleduje pravidelně3,9% uč ňů , 1,4% studentůstř edních odborných š kol a 1,4% gymnazistů , obč as je sleduje 39,2% uč ň ů, 36,3% studentůstř edních odborných š kol a 15,2% gymnazistů, naopak nikdy se pornografickými č asopisy nezabývá 56,9% uč ňů, 62,4% studentů stř edních odborných š kol a 83,4% gymnazistů. Následná analýza prokázala statistickou významnost rozdílu mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 10,85, p = 0,004), studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 152,95, p < 0,001) i uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 62,36, p < 0,001). Následující polož ka dotazníku, týkající se sledování konkrétních typů pornografického materiálu, zně la: „Jak č asto sledujete pornografické filmy?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „pravidelně– obč as – nikdy“. V tabulce 238 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Pornografické filmy sleduje pravidelně1,8% ž en a 18,4% muž ů , obč as je sleduje 41,5% ž en a 60,8% muž ů , nikdy se pornografickými filmy nezabývá 56,8% ž en a 20,8% muž ů . Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 845,18, p < 0,001).
233
Tab.238: Jak č asto sledujete pornografické filmy? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Jak č asto sledujete porno filmy Pohlaví ž ena
Frequency Valid
pravideln ě občas nikdy Total
Missing
0
Total muž
Valid
pravideln ě občas nikdy Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
8
1,6
1,8
1,8
187 256
37,4 51,2
41,5 56,8
43,2 100
451 49 500
90,2 9,8 100
100
83 275
16,6 55
18,4 60,8
18,4 79,2
94
18,8
20,8
100
452 48 500
90,4 9,6 100
100
V tabulce 239 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.239: Jak č asto sledujete pornografické filmy? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Jak často sledujete porno filmy Obor uč ební obor bez maturity
Frequency Valid
pravidelně obč as nikdy Total
Mis sing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
0 pravidelně obč as nikdy Total
Mis sing
0
Total gymnázium
Valid
pravidelně obč as nikdy Total
Mis sing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
25 133
10 53,2
11,3 60,2
11,3 71,5
63 221
25,2 88,4
28,5 100
100
29 250
11,6 100
48
9,6
10,5
10,5
264 147 459
52,8 29,4 91,8
57,5 32 100
68 100
41 500
8,2 100
18
7,2
8,1
8,1
65 140 223
26 56 89,2
29,1 62,8 100
37,2 100
27 250
10,8 100
Pornografické filmy sleduje pravidelně11,3% uč ň ů, 10,5% studentůstř edních odborných š kol a 8,1% gymnazistů , obč as je sleduje 60,2% uč ňů , 57,5% studentůstř edních odborných š kol a 29,1% gymnazistů . Nikdy se pornografickými filmy nezabývá 28,5% uč ň ů, 32,0% studentůstř edních odborných š kol a 62,8% gymnazistů. V následné statistické analýze byla prokázána statistická významnost rozdílu mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 129,65, p < 0,001) a mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 199,12, p < 0,001), rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol statisticky významný není. Následující polož ka dotazníku, týkající se sledování konkrétních typů pornografického materiálu, zně la: „Jak č asto sledujete internetové stránky s pornografickým obsahem?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „pravidelně– obč as – nikdy“. V tabulce 240 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.240: Jak často sledujete internetové stránky s pornografickým obsahem? Frekvence, procentuální
234
zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Jak často sledujete porno Internet Pohlaví ž ena
Frequency Valid
pravideln ě občas nikdy Total
Missing Total muž
Valid
0 pravideln ě občas nikdy Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
7 119
1,4 23,8
1,6 26,6
1,6 28,1
322 448
64,4 89,6
71,9 100
100
52 500
10,4 100
102 292
20,4 58,4
21,7 62,1
21,7 83,8
76 470 30 500
15,2 94 6 100
16,2 100
100
Internetové stránky s pornografickým obsahem sleduje pravidelně1,6% ž en a 21,7% muž ů , obč as je sleduje 26,6% ž en a 62,1% muž ů, nikdy se internetovými stránkami s pornografickým obsahem nezabývá 71,9% ž en a 16,2% muž ů. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 1646,79, p < 0,001). V tabulce 241 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.241: Jak často sledujete internetové stránky s pornografickým obsahem? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Jak často sledujete porno Internet Obor uč ební obor bez maturity
Frequency Valid
pravidelně obč as nikdy Total
Mis sing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
0 pravidelně obč as nikdy Total
Mis sing
0
Total gymnázium
Valid
pravidelně obč as nikdy Total
Mis sing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
28 100
11,2 40
13 46,5
13 59,5
87 215
34,8 86
40,5 100
100
35 250
14 100
58
11,6
12,4
12,4
218 190 466
43,6 38 93,2
46,8 40,8 100
59,2 100
34 500
6,8 100
23
9,2
9,7
9,7
93 121 237
37,2 48,4 94,8
39,2 51,1 100
48,9 100
13 250
5,2 100
Internetové stránky s pornografickým obsahem sleduje pravidelně13,0% uč ňů , 12,4% studentůstř edních odborných š kol a 9,7% gymnazistů, obč as je sleduje 46,5% uč ňů , 46,8% studentů stř edních odborných š kol a 39,2% gymnazistů. Nikdy se internetovými stránkami s pornografickým obsahem nezabývá 40,5% uč ňů , 40,8% studentůstř edních odborných š kol a 51,1% gymnazistů . Statistická analýza prokázala statistickou významnost rozdílu mezi uč ni a gymnazisty (chikvadrát = 11,27, p = 0,004) a mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 20,01, p < 0,001), rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol statisticky významný není.
235
V souvislosti s tématem sledování pornografického materiálu jsme se dále respondentůzeptali, zda sledují ně jaký jiný pornografický materiál a v př ípaděž e ano, jaký materiál to je. Odpově di na tuto otevř enou otázku jsou uvedeny v př íloze.
10.15.3. Cigarety Kouř ení cigaret a už ívání alkoholu a dalš ích psychoaktivních látek je ve výzkumu č asto spojováno s obecným vzorcem rizikového chování, zař adili jsme proto do dotazníku i tuto problematiku. Polož ka zně la: „Kouř íte cigarety?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „pravidelně– obč as – nikdy“. V tabulce 242 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Tab.242: Kouř íte cigarety? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Kouř íte cigarety Pohlaví žena
Frequency Valid
pravideln ě občas nikdy Total
Missing
0
Total muž
Valid
pravideln ě občas nikdy Total
Missing Total
0
Perc ent
Valid Percent
Cumulative Percent
150 143
30 28,6
30,1 28,7
30,1 58,7
206
41,2
41,3
100
499 1 500
99,8 0,2 100
100
139 78
27,8 15,6
28,4 15,9
28,4 44,3
273 490
54,6 98
55,7 100
100
10 500
2 100
Pravidelněkouř í cigarety 30,1% ž en a 28,4% muž ůnaš eho souboru, obč as si zakouř í 28,7% ž en a 15,9% muž ů, zbylých 41,3% ž en a 55,7% muž ůjsou nekuř áci. Rozdíl mezi ž enami a muž i je statisticky významný (chi-kvadrát = 52,94, p < 0,001). V tabulce 243 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Př i pohledu na rozlož ení kuř ákůa nekuř ákůpodle typu š koly vidíme, ž e pravidelněkouř í cigarety 49,4% uč ňů, 27,3% studentů stř edních odborných š kol a 13,0% gymnazistů, obč as si zakouř í 22,4% uč ň ů, 22,3% studentůstř edních odborných š kol a 22,4% gymnazistů , naopak nekuř áky je zbylých 28,2% uč ňů , 50,4% studentů stř edních odborných š kol a 64,6% gymnazistů. Statistická analýza potvrdila statistickou významnost rozdílu mezi studenty jednotlivých typů š kol: mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 136,61, p < 0,001), mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty (chi-kvadrát = 93,91, p < 0,001) i mezi uč ni a gymnazisty (chikvadrát = 182,11, p < 0,001).
236
Tab.243: Kouř íte cigarety? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Kouř íte cigarety Obor uč ební obor bez maturity
Frequency Valid
pravideln ě ob č as nikdy Total
Mis sing
0
Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
pravideln ě ob č as nikdy Total
Mis sing
0
Total gymnázium
Valid
pravideln ě ob č as nikdy Total
Mis sing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
121
48,4
49,4
49,4
55 69
22 27,6
22,4 28,2
71,8 100
245 5 250
98 2 100
100
136 111
27,2 22,2
27,3 22,3
27,3 49,6
251
50,2
50,4
100
498 2 500
99,6 0,4 100
100
32 55
12,8 22
13 22,4
13 35,4
159 246
63,6 98,4
64,6 100
100
4 250
1,6 100
10.15.4. Alkohol Následující polož ka, zamě ř ená na už ívání alkoholu zně la: „Pijete alkohol?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „pravidelně– obč as – nikdy“. V tabulce 244 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.244: Pijete alkohol? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Pijete alkohol Pohlaví žena
Frequency Valid
pravideln ě
Missing Total
Cumulative Percent
10,6 84,2
10,6 84,4
10,6 95
25 499 1 500
5 99,8 0,2 100
5 100
100
pravideln ě
133
26,6
27
27
občas nikdy Total
331
66,2
67,3
94,3
28 492 8 500
5,6 98,4 1,6 100
5,7 100
100
Missing Total Valid
Valid Percent
53 421
občas nikdy Total
muž
Perc ent
0
0
Z výsledkůvyplývá, ž e alkohol už ívá pravidelně10,6% ž en a 27,0% muž ů , obč as pije 84,4% ž en a 67,3% muž ů, alkoholu se zcela vyhýbá 5,0% ž en a 5,7% muž ů . Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 142,25, p < 0,001). V tabulce 245 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Př i pohledu na výsledky podle typu š koly si vš imneme, ž e alkohol pije pravidelně18,0% uč ň ů, 19,5% studentůstř edních odborných š kol a 18,1% gymnazistů, obč as alkohol už ívá 76,7% uč ňů , 76,7% studentůstř edních odborných š kol a 73,5% gymnazistů , naopak nikdy se alkoholu nenapije 5,3% uč ňů , 3,8% studentůstř edních odborných š kol a 8,4% gymnazistů . 237
Tab.245: Pijete alkohol? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Pijete alkohol Obor
Frequency
uč ební obor bez maturity
pravideln ě
Valid
ob č as nikdy Total Missing Total
stř ední odborná škola s maturitou
0 pravideln ě ob č as nikdy
Valid
Total Missing
0
Total gymnázium
pravideln ě
Valid
ob č as nikdy Total Missing
0
Total
Valid Percent
Percent
Cumulative Percent
44
17,6
18
18
188
75,2
76,7
94,7
13 245 5 250
5,2 98 2 100
5,3 100
100
97
19,4
19,5
19,5
381 19 497
76,2 3,8 99,4
76,7 3,8 100
96,2 100
3 500
0,6 100
45
18
18,1
18,1
183 21 249
73,2 8,4 99,6
73,5 8,4 100
91,6 100
1 250
0,4 100
Rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty je statisticky významný (chikvadrát = 13,78, p = 0,001), rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol ani uč ni a gymnazisty statisticky významný není. Dále jsme se respondentůzeptali, kolikrát se jim v posledních 12 mě sících stalo, ž e se pod vlivem alkoholu dostali do ně jaké situace, které by pozdě ji litovali, tj. zda a kolikrát v posledních 12 mě sících ztratili ně jakým způsobem pod vlivem alkoholu sebekontrolu. Polož ka dotazníku zně la: „Kolikrát se vám v posledních 12 mě sících stalo, ž e jste pod vlivem alkoholu udě lal/a ně co, č eho jste pozdě ji litoval/a?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „nikdy – jednou nebo dvakrát – vícekrát“. V tabulce 246 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Tab.246: Kolikrát v posledních 12 mě sících pod vlivem alkoholu udě lal/a ně co, č eho pozdě ji litoval/a? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Alk 12 měs: kolikrát situace, které litoval/a Pohlaví žena
Frequency Valid
Valid
Missing Total
Valid Percent
Cumulative Percent
nikdy
258
51,6
55
55
jednou nebo dvakrát víc ek rát Total
173
34,6
36,9
91,9
38 469 31 500
7,6 93,8 6,2 100
8,1 100
100
nikdy
253
50,6
54,9
54,9
jednou nebo dvakrát víc ek rát Total
147
29,4
31,9
86,8
61 461 39 500
12,2 92,2 7,8 100
13,2 100
100
Missing Total muž
Percent
0
0
Nikdy se do takové situace v posledních 12 mě sících nedostalo 55,0% ž en a 54,9% muž ů , jednou nebo dvakrát 36,9% ž en a 31,9% muž ů, vícekrát se do takové situace dostalo 8,1% ž en a
238
13,2% muž ů. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 18,10, p = 0,001). V tabulce 247 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.247: Kolikrát v posledních 12 mě sících pod vlivem alkoholu udě lal/a ně co, č eho pozdě ji litoval/a? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Alk 12 měs: kolikrát situace, které litoval/a Obor učební obor bez maturity
Frequency Valid
nikdy
56,6 33,3
56,6 89,9
23 228
9,2 91,2
10,1 100
100
22 250
8,8 100
nikdy
257
51,4
54
54
jednou nebo dvakrát vícekrát Total
165
33
34,7
88,7
54 476 24 500
10,8 95,2 4,8 100
11,3 100
100
125 79
50 31,6
55,3 35
55,3 90,3 100
0
Missing Total gymnázium
Valid
0 nikdy jednou nebo dvakrát vícekrát Total
Missing
Cumulative Percent
51,6 30,4
Missing Total Valid
Valid Percent
129 76
jednou nebo dvakrát vícekrát Total
stř ední odborná škola s maturitou
Percent
0
Total
22
8,8
9,7
226 24 250
90,4 9,6 100
100
V posledních 12 mě sících se pod vlivem alkoholu nikdy nedostalo do situace, které by následnělitovali, 56,6% uč ňů , 54,0% studentůstř edních odborných š kol a 55,3% gymnazistů. Jednou nebo dvakrát se do takové situace dostalo 33,3% uč ň ů, 34,7% studentůstř edních odborných š kol a 35,0% gymnazistů , vícekrát se do takové situace dostalo 10,1% uč ň ů, 11,3% studentůstř edních odborných š kol a 9,7% gymnazistů . Rozdíl mezi studenty jednotlivých typůš kol není statisticky významný. Ztráta sebekontroly pod vlivem alkoholu je obzvláš ťriziková v sexuálních situacích, kdy jedinec ztratí zábrany a nedodrž í zásady bezpeč ně jš ího sexu, ačv bě ž né situaci, nikoliv pod vlivem alkoholu, by je mož ná použ il. Alkohol oslabuje racionální kontrolu a narů stá impulzivita č inů . Respondentůjsme proto dále zeptali, kolikrát se jim v posledních 12 mě sících stalo, ž e se pod vlivem alkoholu dostali do ně jaké sexuální situace, které by pozdě ji litovali. Polož ka dotazníku zně la: „Kolikrát jste se v posledních 12 mě sících pod vlivem alkoholu dostal/a do sexuální situace, jížjste následnělitoval/a?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „nikdy – jednou nebo dvakrát – vícekrát“. V tabulce 248 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. V posledních 12 mě sících se do takové sexuální situace pod vlivem alkoholu nikdy nedostalo 79,1% ž en a 78,8% muž ů, jednou nebo dvakrát se to stalo 19,6% ž en a 17,1% muž ů , opakovaněse do takové sexuální situace v posledních 12 mě sících pod vlivem alkoholu dostalo 1,3% ž en a 4,2% muž ů . Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 31,11, p < 0,001). Tab.248: Kolikrát jste se v posledních 12 měsících pod vlivem alkoholu dostal/a do sexuální situace, jížjste
239
následně litoval/a? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Alk 12 měs: kolikrát sex sit., které litoval/a Pohlaví žena
Frequency Valid
nikdy jednou nebo dvakrát víc ek rát Total
Missing
0
Total muž
Valid
nikdy jednou nebo dvakrát víc ek rát Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
371
74,2
79,1
79,1
92 6
18,4 1,2
19,6 1,3
98,7 100
469 31 500
93,8 6,2 100
100
360 78
72 15,6
78,8 17,1
78,8 95,8 100
19
3,8
4,2
457 43 500
91,4 8,6 100
100
V tabulce 249 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.249: Kolikrát jste se v posledních 12 měsících pod vlivem alkoholu dostal/a do sexuální situace, jížjste následně litoval/a? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Alk 12 měs: kolikrát sex sit., které litoval/a Obor učební obor bez maturity
Frequency Valid
nikdy jednou nebo dvakrát vícekrát Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
0 nikdy jednou nebo dvakrát vícekrát Total
Missing
0
Total gymnázium
Valid
nikdy jednou nebo dvakrát vícekrát Total
Missing
0
Total
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
168
67,2
75
75
48
19,2
21,4
96,4
8 224 26 250
3,2 89,6 10,4 100
3,6 100
100
379
75,8
80
80
84
16,8
17,7
97,7
11 474 26
2,2 94,8 5,2
2,3 100
100
500
100
184
73,6
80,7
80,7
38
15,2
16,7
97,4
6 228 22
2,4 91,2 8,8
2,6 100
100
250
100
Nikdy se do takové situace v posledních 12 mě sících nedostalo 75,0% uč ňů , 80,0% studentů stř edních odborných š kol a 80,7% gymnazistů , jednou nebo dvakrát takovou situaci zaž ilo 21,4% uč ň ů, 17,7% studentůstř edních odborných š kol a 16,7% gymnazistů, vícekrát se v posledních 12 mě sících pod vlivem alkoholu dostalo do sexuální situace, které následnělitovali, 3,6% uč ňů , 2,3% studentůstř edních odborných š kol a 2,6% gymnazistů. Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol je mírněstatisticky významný (chi-kvadrát = 6,70, p = 0,036), rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty ani uč ni a gymnazisty statisticky významný není.
10.15.5. Marihuana V souvislosti s už íváním alkoholu a dalš ích psychoaktivních látek nás zajímalo, zda respondenti kouř í marihuanu a zda pod jejím vlivem uplatň ují vzorce chování, jichžnáslednělitují (dá
240
se tudížpř edpokládat, ž e je rizikové, proti jejich zásadám nebo jiným způsobem vyboč uje z rámce „normality“). První polož ka ř ady zně la: „Kouř íte marihuanu?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „pravidelně– obč as – nikdy“. V tabulce 250 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ť pro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.250: Kouř íte marihuanu? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Kouř íte marihuanu Pohlaví žena
Frequency Valid
pravideln ě občas nikdy Total
Missing
0
Total muž
Valid
pravideln ě občas nikdy Total
Missing Total
0
Perc ent
Valid Percent
Cumulative Percent
19 162
3,8 32,4
3,8 32,6
3,8 36,4
316
63,2
63,6
100
497 3 500
99,4 0,6 100
100
43 146
8,6 29,2
8,8 29,7
8,8 38,5
302 491
60,4 98,2
61,5 100
100
9 500
1,8 100
Z výsledkůvyplývá, ž e marihuanu pravidelněkouř í 3,8% ž en a 8,8% muž ů, obč as ji kouř í 32,6% ž en a 29,7% muž ů, naopak marihuaněse zcela vyhýbá 63,6% ž en a 61,5% muž ů. Rozdíl mezi výpově dí ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 32,84, p < 0,001). V tabulce 251 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.251: Kouř íte marihuanu? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Kou ř íte marihuanu Obor uč ební obor bez maturity
Frequency Valid
Valid
27
10,8
11,1
78
31,2
32
43
139 244 6 250
55,6 97,6 2,4 100
57 100
100
0 pravideln ě ob č as nikdy Total 0
Total Valid
pravideln ě ob č as nikdy Total
Missing Total
Cumulative Percent
ob č as nikdy Total
Missing gymnázium
Valid Percent
pravideln ě
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
Percent
0
11,1
24
4,8
4,8
4,8
158 313 495
31,6 62,6 99
31,9 63,2 100
36,8 100
5 500
1 100
11
4,4
4,4
4,4
72 166 249
28,8 66,4 99,6
28,9 66,7 100
33,3 100
1 250
0,4 100
Rozlož ení podle typu š koly nám napovídá, ž e marihuanu pravidelněkouř í 11,1% uč ň ů, 4,8% studentůstř edních odborných š kol a 4,4% gymnazistů, obč as ji už ívá 32,0% uč ň ů, 31,9% studentů stř edních odborných š kol a 28,9% gymnazistů, naopak nikdy marihuanu nekouř í 57,0% uč ňů , 63,2% studentůstř edních odborných š kol a 66,7% gymnazistů.
241
Rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty není statisticky významný, nicméněse jako statisticky významný prokázal rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol (chi-kvadrát = 20,70, p < 0,001) i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 9,06, p = 0,011). Dále jsme se respondentůzeptali, kolikrát se jim v posledních 12 mě sících stalo, ž e se pod vlivem marihuany dostali do ně jaké situace, které by pozdě ji litovali, tj. zda a kolikrát v posledních 12 mě sících ztratili pod vlivem marihuany ně jakým způsobem sebekontrolu. Polož ka dotazníku zně la: „Kolikrát se vám v posledních 12 mě sících stalo, ž e jste pod vlivem marihuany udě lal/a ně co, č eho jste pozdě ji litoval/a?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „nikdy – jednou nebo dvakrát – vícekrát“. V tabulce 252 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Tab.252: Kolikrát v posledních 12 mě sících pod vlivem marihuany udě lal/a ně co, čeho později litoval/a? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Mar 12 měs: kolikrát situace, které litoval/a Pohlaví žena
Frequency Valid
nikdy jednou nebo dvakrát víc ek rát Total
Missing Total muž
Valid
0 nikdy jednou nebo dvakrát víc ek rát Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
154
30,8
85,1
85,1
22
4,4
12,2
97,2
5 181 319 500
1 36,2 63,8 100
2,8 100
100
159 20
31,8 4
86,9 10,9
86,9 97,8 100
4
0,8
2,2
183 317 500
36,6 63,4 100
100
Nikdy se do takové situace v posledních 12 mě sících pod vlivem marihuany nedostalo 85,1% ž en a 86,9% muž ů , jednou nebo dvakrát 12,2% ž en a 10,9% muž ů, vícekrát se do takové situace dostalo 2,8% ž en a 2,2% muž ů . Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůnení statisticky významný. V tabulce 253 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Z rozlož ení odpově dí podle typu š koly vidíme, ž e 86,0% uč ň ů, 87,8% studentůstř edních odborných š kol a 81,9% gymnazistůse v posledních 12 mě sících pod vlivem marihuany nikdy nedostali do situace, které by následnělitovali. Jednou nebo dvakrát se do takové situace dostalo 12,0% uč ňů, 9,9% studentůstř edních odborných š kol a 14,5% gymnazistů , vícekrát se do takové situace dostalo 2,0% uč ňů , 2,2% studentůstř edních odborných š kol a 3,6% gymnazistů . Rozdíl mezi studenty jednotlivých typůš kol není statisticky významný.
242
Tab.253: Kolikrát v posledních 12 mě sících pod vlivem marihuany udě lal/a ně co, čeho později litoval/a? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Mar 12 měs: kolikrát situace, které litoval/a Obor učební obor bez maturity
Frequency Valid
nikdy
86 12
86 98
2 100
0,8 40
2 100
100
150 250
60 100
159
31,8
87,8
87,8
18 4
3,6 0,8
9,9 2,2
97,8 100
181 319 500
36,2 63,8 100
100
nikdy
68
27,2
81,9
81,9
jednou nebo dvakrát
12 3
4,8 1,2
14,5 3,6
96,4 100
83 167 250
33,2 66,8 100
100
0 nikdy jednou nebo dvakrát vícekrát Total
Missing
0
Total gymnázium
Valid
Cumulative Percent
34,4 4,8
Missing Total Valid
Valid Percent
86 12
jednou nebo dvakrát vícekrát Total
stř ední odborná škola s maturitou
Percent
vícekrát Total Missing
0
Total
Také ztráta kontroly v sexuálních situacích pod vlivem marihuany mů ž e být riziková. Respondentůjsme se proto dále zeptali, kolikrát se jim v posledních 12 mě sících stalo, ž e se pod vlivem marihuany dostali do ně jaké sexuální situace, které by pozdě ji litovali. Polož ka dotazníku zně la: „Kolikrát jste se v posledních 12 mě sících pod vlivem marihuany dostal/a do sexuální situace, jížjste následnělitoval/a?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „nikdy – jednou nebo dvakrát – vícekrát“. V tabulce 254 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Tab.254: Kolikrát jste se v posledních 12 mě sících pod vlivem marihuany dostal/a do sexuální situace, jížjste následně litoval/a? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Mar 12 měs: kolikrát sex sit., které litoval/a Pohlaví žena
Frequency Valid
nikdy jednou nebo dvakrát
168 10
víc ek rát Total Missing
0
Total muž
Valid
nikdy jednou nebo dvakrát víc ek rát Total
Missing Total
Percent
0
Valid Percent
33,6 2
Cumulative Percent
92,8 5,5
92,8 98,3 100
3
0,6
1,7
181 319 500
36,2 63,8 100
100
170 12
34 2,4
91,9 6,5
91,9 98,4
3
0,6
1,6
100
185 315 500
37 63 100
100
Celých 92,8% ž en a 91,9% muž ůse v posledních 12 mě sících se do takové sexuální situace pod vlivem marihuany nikdy nedostalo, jednou nebo dvakrát se to stalo 5,5% ž en a 6,5% muž ů , opakovaněse do takové sexuální situace v posledních 12 mě sících pod vlivem marihuany dostalo 1,7% ž en a 1,6% muž ů. Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůnení statisticky významný. V tabulce 255 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.255: Kolikrát jste se v posledních 12 mě sících pod vlivem marihuany dostal/a do sexuální situace, jížjste
243
následně litoval/a? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Mar 12 měs: kolikrát sex sit., které litoval/a Obor učební obor bez maturity
Frequency Valid
nikdy
Valid
37,2
90,3
90,3
2,4
5,8
96,1
4 103 147 250
1,6 41,2 58,8 100
3,9 100
100
167
33,4
92,3
92,3
13 1 181
2,6 0,2 36,2
7,2 0,6 100
99,4 100
319 500
63,8 100
nikdy
78
31,2
95,1
95,1
jednou nebo dvakrát vícekrát
3 1 82
1,2 0,4 32,8
3,7 1,2 100
98,8 100
168 250
67,2 100
0 nikdy jednou nebo dvakrát vícekrát Total 0
Total Valid
Cumulative Percent
6
Missing gymnázium
Valid Percent
93
jednou nebo dvakrát vícekrát Total Missing Total
stř ední odborná škola s maturitou
Percent
Total Missing
0
Total
Př i pohledu na rozlož ení odpově dí podle typu š koly vidíme, ž e 90,3% uč ňů , 92,3% studentů stř edních odborných š kol a 95,1% gymnazistůse v posledních 12 mě sících pod vlivem marihuany nikdy nedostali do sexuální situace, které by následnělitovali, jednou nebo dvakrát takovou situaci zaž ilo 5,8% uč ň ů, 7,2% studentůstř edních odborných š kol a 3,7% gymnazistů, vícekrát se do takové situace dostalo 3,9% uč ňů , 0,6% studentůstř edních odborných š kol a 1,2% gymnazistů. Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol ani uč ni a gymnazisty není statisticky významný, rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty je mírněstatisticky významný (chi-kvadrát = 6,96, p = 0,031).
10.15.6. Injekč ní podání drogy Př i výzkumu návykového chování respondentůjsme se dále dostali k injekč ní aplikaci tzv. „tvrdých drog“. Z hlediska rizika nákazy virem HIV je injekč ní aplikace drog riziková minimálněze dvou důvodů: pro vlastní riziko nákazy kontaktem s nesterilním/infikovaným materiálem (sdílení stř íkač ek, jehel, ...) a pro sekundární riziko nákazy z dů vodu rizikového chování pod vlivem drogy. Polož ka dotazníku zně la: „Píchal/a jste si ně kdy injekč nědrogu?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „ano, pravidelně– ano, př ílež itostně– ne“. V tabulce 256 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Celých 98,8% ž en a 99,2% muž ůnaš eho souboru si nikdy injekč nědrogu nepíchalo, pravidelněsi drogu píchalo 0,6% ž en (3 osoby) a 0,2% muž ů(1 osoba), př ílež itostněsi drogu píchalo 0,6% ž en (3 osoby) a 0,6% muž ů(3 osoby). Kategorie nejsou dostateč něobsazené pro provedení validní statistické analýzy.
244
Tab.256: Píchal/a jste si někdy injekč nědrogu? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Píchali jste si n ě kdy injek č nědrogu? Pohlaví žena
Frequency Valid
ano, pravideln ě ano, p ř ílež itostně ne Total
Missing
0
Total muž
Valid
0,6
0,6
0,6
3 489
0,6 97,8
0,6 98,8
1,2 100
495 5 500
99 1 100
100
1 3
0,2 0,6
0,2 0,6
0,2 0,8
485
97
99,2
100
489 11 500
97,8 2,2 100
100
ano, p ř ílež itostně
Missing Total
0
Cumulative Percent
3
ano, pravideln ě ne Total
Valid Perc ent
Percent
V tabulce 257 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.257: Píchal/a jste si někdy injekč nědrogu? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Píchali jste si někdy injek čnědrogu? Obor uč ební obor bez maturity
Frequency Valid
ano, pravidelně ano, př ílež itostně ne Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
0
Total Missing Total
gymnázium
Valid Missing Total
0 ne 0
Valid Percent
Cumulative Percent
1 3
0,4 1,2
0,4 1,2
0,4 1,7
237 241
94,8 96,4
98,3 100
100
9 250
3,6 100
3 3
0,6 0,6
0,6 0,6
0,6 1,2
490 496
98 99,2
98,8 100
100
4 500
0,8 100
247 3 250
98,8 1,2 100
100
100
ano, pravidelně ano, př ílež itostně ne
Percent
Př i pohledu na rozlož ení podle typu š koly vidíme, ž e si drogu nikdy nepíchalo 98,3% uč ňů , 98,8% studentůstř edních odborných š kol a 100,0% gymnazistů, př ílež itostněsi drogu píchalo 1,2% uč ň ů(3 osoby) a 0,6% studentůstř edních odborných š kol (3 osoby), pravidelněsi drogu píchalo 0,4% uč ň ů(1 osoba) a 0,6% studentůstř edních odborných š kol (3 osoby). Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol není statisticky významný, gymnazisté obsazují jen jednu kategorii (nikdy si drogu nepíchali), validní statistickou analýzu proto nelze provést. Dále nás zajímaly ně které dalš í charakteristiky vzorcůchování respondentů , kteř í si ně kdy vž ivotěpíchali drogy. Vzhledem k tomu, ž e celkové obsazení kategorií u tě chto otázek je minimální, uvádíme výsledky pouze v textu, bez ilustrativních tabulek. Následující polož ka dotazníku pro respondenty, kteř í si ně kdy v ž ivotěpíchali injekč nědrogu, zně la: „Použ il/a jste př itom sterilní (dosud nepouž itou) stř íkač ku a jehlu?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „nikdy – obč as – vž dy“. Sterilní stř íkač ku a jehlu použ ilo vž dy 100,0% muž ů (3 osoby) a 60,0% ž en (3 osoby), obč as je použ ilo 20,0% ž en (1 osoba) a nikdy je nepouž ilo rovně ž 20,0% ž en (1 osoba). Podíváme-li se na rozlož ení podle typu š koly, sterilní stř íkač ku a jehlu použ ilo
245
vž dy 100,0% uč ňů(2 osoby) a 66,7% studentůstř edních odborných š kol (4 osoby), shodný poč et studentůstř edních odborných š kol 16,7% (1 osoba) sterilní stř íkač ku použ ilo obč as respektive nikdy. Dále jsme se respondentů , kteř í si ně kdy v ž ivotěpíchali injekč nědrogu, zeptali, jakou drogu si píchali. Polož ka dotazníku zně la „Jaká droga to byla?“. Respondenti mě li na výbě r jednu ze č tyř odpově dí: „pervitin – heroin – obojí – jiná, a to ...“, př ič emžč tvrtá odpově ďje formulována jako otázka s otevř eným koncem. U 80,0% ž en (4 osoby), které si ně kdy v ž ivotěpíchaly drogu, to byl pervitin, u zbylých 20,0% ž en (1 osoba) to byl pervitin i heroin. Ze skupiny muž ů, kteř í si ně kdy v ž ivotěpíchali drogu, si vš ichni (4 osoby) píchali pervitin. Podíváme-li se na rozlož ení odpově dí podle typu š koly zjiš ť ujeme, ž e vš ichni uč ni (3 osoby) a 83,3% studentůstř edních odborných š kol (5 osob) si píchalo pervitin, 16,7% studentůstř edních odborných š kol (1 osoba) si píchalo pervitin i heroin. Respondentů , kteř í si ně kdy v ž ivotěpíchali drogu, jsme se dále zeptali, zda pod vlivem takové drogy v posledních 12 mě sících udě lali ně co, č eho by pozdě ji litovali. Polož ka dotazníku zně la „Kolikrát se vám v posledních 12 mě sících stalo, ž e jste pod vlivem takové drogy udě lal/a ně co, č eho jste pozdě ji litoval/a?“. Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „nikdy – jednou nebo dvakrát – vícekrát“. Z odpově dí vyplývá, ž e 40,0% ž en (2 osoby), které si ně kdy v ž ivotěpíchalo drogu, se do takové situace v posledních 12 mě sících nedostalo nikdy, 60,0% ž en (3 osoby) se to stalo jednou nebo dvakrát. Mezi muž i, kteř í si ně kdy v ž ivotěpíchali drogu, se to stalo v posledních 12 mě sících jednou nebo dvakrát 25,0% (1 osoba), zbylým 75,0% (3 osoby) se to nestalo nikdy. Rozlož ení odpově dí podle typu š koly nám napovídá, ž e nikdy se do takové situace v posledních 12 mě sících nedostalo 33,3% uč ňů(1 osoba) a 66,7% studentůstř edních odborných š kol (4 osoby), jednou nebo dvakrát se to stalo 66,7% uč ňů m (2 osoby) a 33,3% studentůstř edních odborných š kol (2 osoby). Dále jsme se zeptali, zda mě li respondenti v posledních 12 mě sících zkuš enost se sexuální situací pod vlivem drogy, které by následnělitovali. Polož ka dotazníku zně la „Kolikrát jste se v posledních 12 mě sících pod vlivem takové drogy dostal/a do sexuální situace, jížjste následně litoval/a?“. Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „nikdy – jednou nebo dvakrát – vícekrát“. Respondenti odpově dě li následovně : 60,0% ž en (3 osoby) a 75,0% muž ů(3 osoby) nikdy, 40,0% ž en (2 osoby) a 25,0% muž ů(1 osoba) jednou nebo dvakrát. Př i rozlož ení výsledkůpodle typu š koly jsou data následující: 33,3% uč ňů(1 osoba) a 83,3% studentůstř edních odborných š kol (5 osob) nikdy, 66,7% uč ňů(2 osoby) a 16,7% studentůstř edních odborných š kol (1 osoba) jednou nebo dvakrát. Celkověmůž eme ř íci, ž e obsazení kategorií u skupiny otázek zabývajících se zkuš eností s injekč ní aplikací drogy není dostateč né pro provedení ř ádné statistické analýzy, př ič emžmezi gymnazisty nemě l zkuš enost s injekč ní aplikací drog ž ádný respondent. 246
10.16. Zdroje informací Pro mož nost koncipování úč inných preventivních programůje nutné zmapovat způ soby a cesty, kterými se dneš ní mladí lidé dostávají k informacím, a to z dů vodu využ ití tě chto stávajících (funkč ních) cest, a souč asněpro mož ný rozvoj nových, alternativních modalit, jak mladé lidi s poselstvím ochrany zdraví oslovit. V této souvislosti jsme se zabývali ně kolika okruhy otázek, v první ř aděsamotným informač ním kanálem, z kterého mladí lidé získávají informace o sexualitě jako takové, zda jsou to rodič e, š kola, vrstevníci nebo média a podobně , dále odkud získali informace o onemocně ní HIV/AIDS, př ič emžu obou okruhůjsme se souč asnězeptali, jak respondenti hodnotí svou znalost dané problematiky. V neposlední ř adějsme se zabývali zkuš eností respondentůse sexuální výchovou ve š kole, zda ně jaké takové hodiny (př ednáš ky, ...) mě li a v př ípaděž e ano, jakými tématy se zabývali.
10.16.1. Informace o sexualitě První polož ka ř ady otázek o zdrojích informací zně la: „Odkud jste zejména získal/a informace o sexualitě ? (zakrouž kujte pouze jednu odpově ď)“ Respondenti mě li na výbě r jednu z osmi mož ných odpově dí: „od rodič ů– ve š kole – z filmu, rozhlasu, televize a videa – z novin, č asopisů– z kníž ek – z Internetu – od kamarádůa známých – jinde (vypiš te kde...)“, př ič emžposlední odpově ď byla koncipována jako odpově ďs otevř eným koncem. V tabulce 258 jsou uvedeny odpově di v procentech na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru, upozorňujeme na fakt, ž e př estož e zadání této otázky obsahuje instrukci „zakrouž kujte pouze jednu odpověď“ velká č ást respondentůtento pož adavek nerespektovala, celkový souč et procentuálního zastoupení u vš ech odpově dí je tudížvě tš í než100%. Tab.258: Odkud jste zejména získal/a informace o sexualitě? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Zdroj informací o sexu v procentech
Pohlaví ž ena
Rodič e Valid
ano
Missing
0
Total muž
Valid Missing Total
ano 0
Škola
Film, rozhlas , televize, video
28,8 71,2 100
30,6 69,4 100
16,6 83,4 100
15,8
22,2
22,2
84,2 100
77,8 100
77,8 100
Noviny, č asopisy 16,0 84,0 100
Knihy
Internet
Kamarádi
11,4 88,6 100
9,0 91,0 100
39,8 60,2 100
9,4
8,8
26,4
38,4
90,6 100
91,2 100
73,6 100
61,6 100
Z výsledkůuvedených v tabulce vidíme, ž e vě tš ina ž en (39,8%) i muž ů(38,4%) jako nejvýznamně jš í zdroj informací o sexualitěuvádí kamarády a známé, na druhém místěje u ž en š kola (30,6%), u muž ůInternet (26,4%), ž eny jako zdroj informací o sexualitědále uvedly rodič e (28,8%), film, rozhlas, televizi a video (16,6%), noviny a č asopisy (16,0%), knihy (11,4%) a na posledním
247
místěInternet (9,0%). Muž i na tř etím místěuvedli rovným dílem š kolu a masová média (film, rozhlas, televize, video) (po 22,2%), dále rodič e (15,8%), noviny a č asopisy (9,4%) a na posledním místě knihy (8,8%). V tabulce 259 je uvedeno rozlož ení odpově dí v procentech podle typu š koly. Tab.259: Odkud jste zejména získal/a informace o sexualitě? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Zdroj informací o sexu v procentech
Obor učební obor bez maturity
Rodič e Valid
ano
Missing
0
Total SOŠs maturitou
Valid
gymnázium
Valid
ano
Missing Total
0 ano
Missing Total
0
Škola
Film, rozhlas, televize, video
Noviny, časopisy
Knihy
Internet
Kamarádi
22,0
31,2
23,2
12,4
8,0
17,6
38,0
78,0 100
68,8 100
76,8 100
87,6 100
92,0 100
82,4 100
62,0 100
22,8
25,8
18,6
12,2
9,8
19,6
38,6
77,2 100
74,2 100
81,4 100
87,8 100
90,2 100
80,4 100
61,4 100
21,6 78,4 100
22,8 77,2 100
17,2 82,8 100
14,0 86,0 100
12,8 87,2 100
14,0 86,0 100
41,2 58,8 100
Podíváme-li se na tabulku s rozdě lením zdrojůinformací o sexualitěpodle typu š koly vš imneme si, ž e kamarádi a známí jsou hlavním zdrojem informací o sexualitěshodněpro studenty vš ech typůš kol (38,0% uč ň ů, 38,6% studentůstř edních odborných š kol, 41,2% gymnazistů ), pro uč ně je to dále š kola (31,2%), film, rozhlas, televize a video (23,2%), rodič e (22,0%), Internet (17,6%), noviny a č asopisy (12,4%) a na posledním místěknihy (8,0%), pro studenty stř edních odborných š kol je to dále š kola (25,8%), rodič e (22,8%), Internet (19,6%), film, rozhlas, televize a video (18,6%), noviny a č asopisy (12,2%) a na posledním místěknihy (9,8%). Nakonec pro gymnazisty je hlavním zdrojem informací o sexualitěpo kamarádech a známých š kola (22,8%), rodič e (21,6%), film, rozhlas, televize a video (17,2%), shodným dílem noviny a č asopisy a Internet (po 14,0%) a na posledním místěknihy (12,8%). Poslední odpově ďs otevř eným koncem byla inspirací pro mnoho studentů , volné odpově di na otázku jsou uvedeny v př íloze. V souvislosti se zdrojem informací o sexualitěnás dále zajímalo, jak respondenti hodnotí své vlastní znalosti o sexualitě . Polož ka dotazníku zně la: „Svou informovanost o sexualitěpovaž ujete za:“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „nedostateč nou – prů mě rnou – dobrou“. V tabulce 260 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Své znalosti o sexualitěoznač ilo jako nedostateč né 1,4% ž en a 2,2% muž ů, prů mě rněje hodnotí 48,0% ž en a 53,4% muž ů, svou informovanost o sexualitězhodnotilo jako dobrou 50,6% ž en a 44,4% muž ů. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 9,14, p = 0,010).
248
Tab.260: Jak hodnotíte svou informovanost o sexualitě? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Svou informovanost o sexu hodnotíte jako Pohlaví ž ena
Frequency Valid
nedostateč nou
Cumulative Percent
7
1,4
1,4
1,4
47,6
48
49,4
251 496 4 500
50,2 99,2 0,8 100
50,6 100
100
nedostateč nou průmě rnou
11 261
2,2 52,2
2,2 53,4
2,2 55,6
dobrou Total
217
43,4
44,4
100
489 11 500
97,8 2,2 100
100
Missing Total Valid
Valid Percent
238
průmě rnou dobrou Total
muž
Percent
0
Missing
0
Total
V tabulce 261 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Tab.261: Jak hodnotíte svou informovanost o sexualitě? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Svou informovanost o sexu hodnotíte jako Obor učební obor bez maturity
Frequency Valid
nedos tatečnou průměrnou dobrou Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
0 nedos tatečnou průměrnou dobrou Total
Missing Total gymnázium
Valid
0 nedos tatečnou průměrnou dobrou Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
5 134
2 53,6
2,1 55,8
2,1 57,9
101 240
40,4 96
42,1 100
100
10 250
4 100
6 248
1,2 49,6
1,2 49,8
1,2 51
244 498
48,8 99,6
49 100
100
2 500
0,4 100
7 117
2,8 46,8
2,8 47,4
2,8 50,2
123 247
49,2 98,8
49,8 100
100
3 250
1,2 100
Nedostateč ná je informovanost 2,1% uč ňů , 1,2% studentůstř edních odborných š kol a 2,8% gymnazistů , dalš ích 55,8% uč ň ů, 49,8% studentůstř edních odborných š kol a 47,4% gymnazistů označ ilo své znalosti o sexualitějako průmě rné, zbylých 42,1% uč ň ů, 49,0% studentůstř edních odborných š kol a 49,8% gymnazistůsvé znalosti považ uje za dobré. Rozdíl mezi hodnocením znalostí uč ňůa studentůstř edních odborných š kol je statisticky významný (chi-kvadrát = 10,75, p = 0,005), také rozdíl mezi uč ni a gymnazisty je mírněstatisticky významný (chi-kvadrát = 7,33, p = 0,026), rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty statisticky významný není.
10.16.2. Informace o HIV/AIDS Následnějsme se respondentůzeptali, odkud zejména získali informace o infekci HIV a onemocně ní AIDS. Polož ka dotazníku zně la: „Odkud jste zejména získal/a informace o HIV/AIDS? 249
(zakrouž kujte pouze jednu odpově ď)“. Respondenti mě li na výbě r jednu z osmi mož ných odpově dí: „od rodič ů– ve š kole – z filmu, rozhlasu, televize a videa – z novin, č asopisů– z kníž ek – z Internetu – od kamarádůa známých – jinde (vypiš te kde...)“, i v tomto př ípaděbyla poslední odpově ď koncipována s otevř eným koncem. V tabulce 262 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku v procentech zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru, i v tomto př ípaděpř estož e v zadání otázky byla obsaž ena instrukce
„zakrouž kujte pouze jednu odpově ď“ mnoho respondentů tento pož adavek
nerespektovalo a souč et procentuálního zastoupení u vš ech odpově dí je tudížvě tš í než100%. Tab.262: Odkud jste zejména získal/a informace o HIV/AIDS? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Zdroj informací o HIV v procentech
Pohlaví žena
ano
Missing Total muž
Škola
Rodiče Valid
Valid Missing Total
0 ano 0
Film, rozhlas, televize, video
Noviny, č asopisy
Knihy
Internet
Kamarádi
11,6
69,6
18,6
16,0
6,4
11,2
7,6
88,4 100
30,4 100
81,4 100
84,0 100
93,6 100
88,8 100
92,4 100
13,2
54,4
25,6
13,6
6,2
15,4
5,4
86,8 100
45,6 100
74,4 100
86,4 100
93,8 100
84,6 100
94,6 100
Škola byla hlavním zdrojem informací o HIV/AIDS pro vě tš inu respondentůobou pohlaví (69,6% ž en a 54,4% muž ů ), následoval u ž en film, rozhlas, televize a video (18,6%), noviny a č asopisy (16,0%), rodič e (11,6%) a v tě sném závě su za nimi Internet (11,2%), v malé míř e kamarádi (7,6%) a nakonec knihy (6,4%). U muž ůpo š kole následuje film, rozhlas, televize a video (25,6%), Internet (15,4%), noviny a č asopisy (13,6%) a v tě sném závě su rodič e (13,2%), dále knihy (6,2%) a koneč něna posledním místěkamarádi (5,4%). V tabulce 263 je uvedeno rozlož ení odpově dí v procentech podle typu š koly. Tab.263: Odkud jste zejména získal/a informace o HIV/AIDS? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Zdroj informací o HIV v procentech
Obor učební obor bez maturity SOŠs maturitou gymnázium
Rodič e Valid Missing Total Valid Missing Total Valid Missing Total
ano
Škola
Film, rozhlas, televize, video
Noviny, časopisy
Knihy
Internet
Kamarádi
0
13,6 86,4 100
62,8 37,2 100
22,0 78,0 100
15,2 84,8 100
5,2 94,8 100
12,4 87,6 100
6,0 94,0 100
0
12,8 87,2 100
60,2 39,8 100
22,4 77,6 100
13,2 86,8 100
5,8 94,2 100
13,4 86,6 100
6,0 94,0 100
0
10,4 89,6 100
64,8 35,2 100
21,6 78,4 100
17,6 82,4 100
8,4 91,6 100
14,0 86,0 100
8,0 92,0 100
ano
ano
Také př i pohledu na rozlož ení odpově dí podle typu š koly vidíme, ž e š kola byla hlavním zdrojem informací o HIV/AIDS pro naprostou vě tš inu respondentů(62,8% uč ň ů, 60,2% studentů stř edních odborných š kol a 64,8% gymnazistů), mezi uč ni následuje film, rozhlas, televize a video (22,0%), noviny a č asopisy (15,2%), rodič e (13,6%), Internet (12,4%), kamarádi a známí (6,0%) a nakonec knihy (5,2%). Studenti stř edních odborných š kol jako dalš í zdroje informací o HIV/AIDS
250
uvedli film, rozhlas, televizi a video (22,4%), Internet (13,4%), v tě sném závě su noviny a č asopisy (13,2%), rodič e (12,8%), v malé míř e kamarády a známé (6,0%) a nakonec knihy (5,8%). Gymnazisté kroměš koly jako hlavní zdroj informací o HIV a AIDS označ ili film, rozhlas, televizi a video (21,6%), noviny a č asopisy (17,6%), Internet (14,0%), rodič e (10,4%), knihy (8,4%) a nakonec kamarády a známé (8,0%). Také v tomto př ípaděposlední odpově ďs otevř eným koncem inspirovala ně které studenty k volnému písemnému projevu. Odpově di na otázku jsou uvedeny v př íloze. Následnějsme se respondentůzeptali, jak hodnotí své vlastní znalosti o infekci HIV a onemocně ní AIDS. Polož ka dotazníku zně la: „Svou informovanost o mož nostech nákazy HIV/AIDS považ ujete za:“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í odpově dí: „nedostateč nou – prů mě rnou – dobrou“. V tabulce 264 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Tab.264: Jak hodnotíte svou informovanost o HIV/AIDS? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Svou informovanost o HIV hodnotíte jako Pohlaví ž ena
Frequency Valid
nedostateč nou
30 333
průmě rnou dobrou Total Missing
0
Total muž
Valid
nedostateč nou průmě rnou dobrou Total
Missing Total
Percent
0
Valid Percent
Cumulative Percent
6 66,6
6,1 67,5
6,1 73,6
130
26
26,4
100
493 7 500
98,6 1,4 100
100
43 305
8,6 61
8,8 62,5
8,8 71,3
140 488
28 97,6
28,7 100
100
12 500
2,4 100
Jako nedostateč nou zhodnotilo svou znalost HIV/AIDS problematiky 6,1% ž en a 8,8% muž ů , jako prů mě rnou ji hodnotí 67,5% ž en a 62,5% muž ů, jen o ně co více nežč tvrtina respondentů(26,4% ž en a 28,7% muž ů ) ohodnotila svou znalost problematiky HIV/AIDS jako dobrou. Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 8,80, p = 0,012). V tabulce 265 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly. Př i pohledu na rozlož ení výsledkůpodle typu š koly vidíme, ž e jako nedostateč nou zhodnotilo svou znalost infekce HIV/AIDS 10,4% uč ň ů, 7,7% studentůstř edních odborných š kol a 4,0% gymnazistů , témě řdvětř etiny vš ech respondentů(64,2% uč ň ů, 64,8% studentůstř edních odborných š kol a 66,3% gymnazistů) označ ili svou znalost HIV/AIDS problematiky za prů mě rnou, zbylých 25,4% uč ňů , 27,4% studentůstř edních odborných š kol a 29,7% gymnazistůoznač ilo svou znalost za dobrou. Rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty je statisticky významný (chi-kvadrát = 17,85, p < 0,001), také rozdíl mezi uč ni a gymnazisty je statisticky významný (chi-kvadrát = 11,78, p = 0,003), rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol statisticky významný není.
251
Tab.265: Jak hodnotíte svou informovanost o HIV/AIDS? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Svou informov anost o HIV hodnotíte jako Obor
Frequency
uč ební obor bez maturity
Valid
nedos tatečnou průměrnou dobrou Total
Mis sing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
0 nedos tatečnou průměrnou dobrou Total
Mis sing
0
Total gymnázium
Valid
nedos tatečnou průměrnou dobrou Total
Mis sing
0
Total
Valid Perc ent
Percent
Cumulative Percent
25
10
10,4
10,4
154
61,6
64,2
74,6
61 240 10 250
24,4 96 4 100
25,4 100
100
38
7,6
7,7
7,7
319 135 492
63,8 27 98,4
64,8 27,4 100
72,6 100
8 500
1,6 100
10
4
4
4
165 74 249
66 29,6 99,6
66,3 29,7 100
70,3 100
1 250
0,4 100
10.16.3. Sexuální výchova ve š kole Dále jsme se respondentůptali na jejich zkuš enost ze sexuální výchovou ve š kole. Polož ka dotazníku zně la: „Mě l/a jste ve š kole sexuální výchovu (i např . v rámci biologie, základů společ enských vě d apod.)?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í mož ných odpově dí: „ne – ano, jednu nebo dvěhodiny – ano, opakovaně “. V tabulce 266 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ť pro ž eny a muž e naš eho souboru. Tab.266: Mě l/a jste ve š kole sexuální výchovu? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Měli jste ve škole sexuální výchovu Pohlaví ž ena
Frequency Valid
ne ano, jednu nebo dvěhodiny ano, opakovan ě Total
Missing Total muž
Valid
0 ne ano, jednu nebo dvěhodiny ano, opakovan ě Total
Missing
0
Total
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
59
11,8
11,9
11,9
265
53
53,4
65,3
172 496 4 500
34,4 99,2 0,8 100
34,7 100
100
59
11,8
12,1
12,1
215
43
44,2
56,4
212 486 14 500
42,4 97,2 2,8 100
43,6 100
100
Sexuální výchovu nikdy ve š kole nemě lo 11,9% ž en a 12,1% muž ů , nezbytné minimum (jednu nebo dvěhodiny) mě lo celkem 53,4% ž en a 44,2% muž ů, zatímco opakované hodiny sexuální výchovy ve š kole zaž ilo 34,7% ž en a 43,6% muž ů . Rozdíl mezi skupinou ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 18,92, p < 0,001). V tabulce 267 je uvedeno rozlož ení odpově dí podle typu š koly.
252
Tab.267: Mě l/a jste ve š kole sexuální výchovu? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Měli jste ve škole sexuální výchov u Obor
Frequency
učební obor bez maturity
Valid
ne ano, jednu nebo dvěhodiny ano, opakovaně Total
Missing Total stř ední odborná škola s maturitou
0
Valid
ne ano, jednu nebo dvěhodiny ano, opakovaně Total
Missing Total gymnázium
0 ne
Valid
ano, jednu nebo dvěhodiny ano, opakovaně Total Missing
0
Total
Valid Percent
Percent
Cumulative Percent
35 114
14 45,6
14,7 47,9
14,7 62,6 100
89
35,6
37,4
238 12 250
95,2 4,8 100
100
59 237
11,8 47,4
11,9 47,7
11,9 59,6
201 497 3 500
40,2 99,4 0,6 100
40,4 100
100
24 129
9,6 51,6
9,7 52,2
9,7 61,9
94
37,6
38,1
100
247 3 250
98,8 1,2 100
100
Př i pohledu na rozlož ení výsledkůpodle typu š koly vidíme, ž e sexuální výchovu nikdy ve š kole nemě lo 14,7% uč ňů , 11,9% studentůstř edních odborných š kol a 9,7% gymnazistů . Jednu nebo dvěhodiny sexuální výchovy v prů bě hu š kolní docházky mě lo 47,9% uč ň ů, 47,7% studentůstř edních odborných š kol a 52,2% gymnazistů , opakovanou zkuš enost s hodinami sexuální výchovy ve š kole mě lo 37,4% uč ňů , 40,4% studentůstř edních odborných š kol a 38,1% gymnazistů. Rozdíl mezi studenty jednotlivých typůš kol není statisticky významný. Respondentů , kteř í mě li ve š kole alespoňv minimálním rozsahu sexuální výchovu, jsme se dále zeptali, jaká témata v ní probírali. Polož ka dotazníku zně la: „Jestliž e jste mě li ve š kole sexuální výchovu, jaká hlavní témata jste v sexuální výchověprobírali?“ Respondenti mě li zaš krtnout č tvereč ek u témat, o nichžsi v hodinách sexuální výchovy s vyuč ujícím povídali, na výbě r mě li deset mož ností: „sex a zdraví (hygiena, apod.) – bezpeč ný sex – pohlavněpř enosné choroby – HIV/AIDS – antikoncepce – výbě r partnera – tě hotenství, porod – rodič ovství – pohlavní zneuž ití a/nebo obtě ž ování – sex a právní otázky“. V tabulce 268 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku v procentech zvláš ťpro ž eny a muž e z naš eho souboru. Respondenti mě li zaš krtnout vš echna témata, o nichžsi v hodinách sexuální výchovy povídali, souč et vš ech odpově dí je tudížvíce než100%. Tab.268: Jaká témata jste v hodinách sexuální výchovy probírali? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Témata probíraná v sexuální výchověve š kole - v procentech Sex a zdraví (hygiena, Bezpečný apod.) sex
Pohlaví žena
Valid Missing
ano 0
Total muž
Valid ano Missing 0 Total
68,8 31,2
73,8 26,2
Pohlavn ě př enosné choroby 75,4 24,6
HIV AIDS 76,2 23,8
Antikonce Výběr pce partnera 65,8 34,2
24,8 75,2
Pohlavní Sex a Těhotenst zneu ž ítí/obt právní ví, porod Rodi č ovství ěž ování otázky 65,4 34,6
42,6 57,4
46,6 53,4
30,2 69,8
100
100
100
100
100
100
100
100
100
100
68,0
76,6
72,8
76,2
66,6
23,0
50,0
41,6
45,0
39,6
32,0 100
23,4 100
27,2 100
23,8 100
33,4 100
77,0 100
50,0 100
58,4 100
55,0 100
60,4 100
253
Nejvíce probíraným tématem v hodinách sexuální výchovy bylo podle ž en infekce HIV/AIDS (76,2%), u muž ůbezpeč ný sex (76,6%) u ž en dále pohlavněpř enosné choroby (75,6%), bezpeč ný sex (73,8%), sex a zdraví (68,8%), antikoncepce (65,8%), tě hotenství a porod (65,4%), pohlavní zneuž ití a/nebo obtě ž ování (46,6%), rodič ovství (42,6%), sex a právní otázky (30,2%) a koneč něvýbě r partnera (24,8%). U muž ůto bylo dále HIV/AIDS (76,2%), pohlavněpř enosné choroby (72,8%), sex a zdraví (68,0%), antikoncepce (66,6%), tě hotenství a porod (50,0%), pohlavní zneuž ití a/nebo obtě ž ování (45,0%), rodič ovství (41,6%), sex a právní otázky (39,6%) a koneč něvýbě r partnera (23,0%). V tabulce 269 je uvedeno rozlož ení odpově dí v procentech podle typu š koly. Tab.269: Jaká témata jste v hodinách sexuální výchovy probírali? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Témata probíraná v sexuální výchov ěve š kole - v procentech Sex a zdraví (hygiena, Bezpečný apod.) sex
Obor učební obor bez maturity SOŠs maturitou gymnázium
Valid ano Missing 0 Total Valid ano Missing 0 Total Valid ano Missing 0 Total
Pohlavn ě př enosné choroby
HIV AIDS
Pohlavní Antikonc Výběr Těhotenství, Rodičovst zneuž ítí/obt epce partnera porod ví ěž ování
Sex a právní otázky
66,4 33,6 100
71,2 28,8 100
68,0 32,0 100
71,6 28,4 100
56,4 43,6 100
22,8 77,2 100
52,8 47,2 100
40,4 59,6 100
44,8 55,2 100
32,8 67,2 100
72,4 27,6 100
77,2 22,8 100
74,4 25,6 100
76,2 23,8 100
64,8 35,2 100
27,6 72,4 100
59,4 40,6 100
45,8 54,2 100
48,4 51,6 100
39,4 60,6 100
62,4 37,6 100
75,2 24,8 100
79,6 20,4 100
80,8 19,2 100
78,8 21,2 100
17,6 82,4 100
59,2 40,8 100
36,4 63,6 100
41,6 58,4 100
28,0 72,0 100
Podíváme-li se na rozlož ení výsledkůpodle typu š koly vš imneme si, ž e nejč astě jš ím tématem sexuální výchovy mezi uč ni (71,6%) a gymnazisty (80,8%) bylo onemocně ní HIV/AIDS a mezi studenty stř edních odborných š kol bezpeč ný sex (77,2%). U uč ňůto bylo dále téma bezpeč ný sex (71,2%), pohlavně př enosné choroby (68,0%), sex a zdraví (66,4%), antikoncepce (56,4%), tě hotenství a porod (52,8%), pohlavní zneuž ití a obtě ž ování (44,8%), rodič ovství (40,4%), sex a právní otázky (32,8%) a koneč něvýbě r partnera (22,8%). Mezi studenty stř edních odborných š kol to bylo dále onemocně ní HIV/AIDS (71,6%), pohlavněpř enosné choroby (74,4%), sex a zdraví (72,4%), antikoncepce (64,8%), tě hotenství a porod (59,4%), pohlavní zneuž ití a nebo obtě ž ování (48,4%), rodič ovství (45,8%), sex a právní otázky (39,4%) a koneč něvýbě r partnera (27,6%). Mezi gymnazisty bylo po onemocně ní HIV/AIDS dále probírána tato témata: pohlavněpř enosné choroby (79,6%), antikoncepce (78,8%), bezpeč ný sex (75,2%), sex a zdraví (62,4%), tě hotenství a porod (59,2%), pohlavní zneuž ití/obtě ž ování (41,6%), rodič ovství (36,4%), sex a právní otázky (28,0%) a koneč ně výbě r partnera (17,6%).
10.17. HIV infekce Na samotném závě ru dotazníku jsme respondentů m polož ili ně kolik doplň ujících otázek týkajících se HIV infekce, které urč itým způsobem souvisí s tématem prevence HIV/AIDS, zajímalo 254
nás, zda respondenti byli ně kdy na testu na HIV protilátky, zda mě li ně kdy v ž ivotěosobní kontakt s HIV pozitivní osobou a nakonec jsme se zeptali na jejich odhad celkového poč tu HIV pozitivních osob v České republice.
10.17.1. Test na HIV protilátky Polož ka dotazníku zamě ř ená na zkuš enost s testem na HIV protilátky zně la: „Absolvoval/a jste ně kdy v ž ivotětest na HIV protilátky?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í mož ných odpově dí: „ne – ano, jednou – ano, vícekrát (uveďte kolikrát...)“. V tabulce 270 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Tab.270: Absolvoval/a jste někdy v ž ivotětest na HIV protilátky? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Byli jste někdy na HIV testu Pohlaví ž ena
Frequency Valid
ne ano, jednou ano, vícekrát Total
Missing Total muž
Valid
0 ne ano, jednou ano, vícekrát Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
Cumulative Percent
468
93,6
94,2
94,2
23
4,6
4,6
98,8
6 497 3 500
1,2 99,4 0,6 100
1,2 100
100
464
92,8
95,1
95,1
18
3,6
3,7
98,8
6 488 12 500
1,2 97,6 2,4 100
1,2 100
100
Naprostá vě tš ina respondentů(94,2% ž en a 95,1% muž ů ) nikdy test na HIV protilátky neabsolvovala, 4,6% ž en a 3,7% muž ůjej podstoupilo jednou, zbylých 1,2% ž en i muž ů(6 ž en a 6 muž ů) test na HIV protilátky podstoupilo opakovaně . Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůnení statisticky významný. Na doplň ující otázku o poč tu HIV testůodpově dě la jedna ž ena, ž e jej podstoupila dvakrát a č tyř i ž eny tř ikrát, mezi muž i pak č tyř i osoby tř ikrát, jedna osoba č tyř ikrát a jedna pě tkrát. V tabulce 271 je uvedeno rozlož ení odpově dí v procentech podle typu š koly. Př i pohledu na rozlož ení odpově dí podle typu š kol vidíme, ž e test na HIV protilátky nikdy nepodstoupilo 95,4% uč ň ů, 94,0% studentůstř edních odborných š kol a 95,2% gymnazistů, jedenkrát test podstoupilo 2,5% uč ň ů, 5,2% studentůstř edních odborných š kol a 3,6% gymnazistů , opakovaněpak 2,1% uč ň ů(5 osob), 0,8% studentůstř edních odborných š kol (4 osoby) a 1,2% gymnazistů(3 osoby). Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol je statisticky významný (chi-kvadrát = 19,05, p < 0,001), rozdíl mezi uč ni a gymnazisty ani studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty statisticky významný není.
255
Tab.271: Absolvoval/a jste někdy v ž ivotětest na HIV protilátky? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Byli jste někdy na HIV testu Obor uč ební obor bez maturity
Frequency Valid
ne ano, jednou ano, vícekrát Total
Mis sing
0
Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
ne ano, jednou ano, vícekrát Total
Mis sing
0
Total gymnázium
Valid
ne ano, jednou ano, vícekrát Total
Mis sing
0
Total
Valid Perc ent
Percent
Cumulative Percent
230
92
95,4
95,4
6
2,4
2,5
97,9
5 241 9 250
2 96,4 3,6 100
2,1 100
100
466 26
93,2 5,2
94 5,2
94 99,2 100
4
0,8
0,8
496 4 500
99,2 0,8 100
100
236 9
94,4 3,6
95,2 3,6
95,2 98,8 100
3
1,2
1,2
248 2 250
99,2 0,8 100
100
Na doplň ující otázku o celkovém poč tu testůna HIV protilátky jsou výsledky následující: tř i uč ni jej podstoupili tř ikrát, jeden č tyř ikrát a jeden pě tkrát, mezi studenty stř edních odborných š kol podstoupil jeden student test na HIV protilátky dvakrát a tř i studenti tř ikrát, dva gymnazisté, kteř í podstoupili test na HIV protilátky opakovaně , jej podstoupili celkem tř ikrát.
10.17.2. Osobní známost HIV pozitivního č lově ka Dále jsme se zeptali na osobní zkuš enost respondentůs HIV pozitivní osobou, př ič emžjsme si vě domi, ž e pro uvě domě ní si reálnosti mož nosti nákazy HIV můž e mít osobní setkání s HIV pozitivním č lově kem rozhodující roli. Polož ka dotazníku zně la: „Znáte osobněně koho, kdo je infikován HIV/AIDS?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze dvou mož ných odpově dí: „ne – ano“. V tabulce 272 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Tab.272: Znáte osobněně jakou HIV pozitivní osobu? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Znáte někoho, kdo je HIV+ Pohlaví ž ena
Frequency Valid
ne ano Total
Missing
0
Total muž
Valid
ne ano Total
Missing Total
0
Percent
Valid Percent
461 36
92,2 7,2
92,8 7,2
497 3 500
99,4 0,6 100
100
463 28 491
92,6 5,6 98,2
94,3 5,7 100
9 500
1,8 100
Cumulative Percent 92,8 100
94,3 100
Naprostá vě tš ina vš ech respondentů(92,8% ž en a 94,3% muž ů )ž ádnou HIV pozitivní osobu nezná, osobní znalost má zbylých 7,2% ž en a 5,7% muž ů . Rozdíl mezi odpově dí ž en a muž ůnení statisticky významný. 256
V tabulce 273 je uvedeno rozlož ení odpově dí v procentech podle typu š koly. Tab.273: Znáte osobněně jakou HIV pozitivní osobu? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Znáte ně koho, kdo je HIV+ Obor uč ební obor bez maturity
Frequency Valid
ne
87,2
90,8
90,8
8,8
9,2
100
240 10 250
96 4 100
100
470 28
94 5,6
94,4 5,6
498
99,6
100
2 500
0,4 100
ne
236
94,4
94,4
94,4
ano Total
14 250
5,6 100
5,6 100
100
0
Total
gymnázium
Valid
Cumulative Percent
22
Missing Valid
Valid Percent
218
ano Total
stř ední odborná škola s maturitou
Percent
ne ano Total
Missing Total
0
94,4 100
Podíváme-li se na rozlož ení výsledkůpodle typu š koly, vidíme, ž e 9,2% uč ň ůa shodně5,6% studentůstř edních odborných š kol a gymnazistůzná osobněně jakou HIV pozitivní osobu, zbylých 90,8% uč ň ů94,4% studentůstř edních odborných š kol a gymnazistůosobněž ádnou HIV pozitivní osobu nezná. Rozdíl mezi uč ni a studenty stř edních odborných š kol je statisticky významný (chikvadrát = 7,51, p = 0,006), rozdíl mezi uč ni a gymnazisty ani studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty statisticky významný není.
10.17.3. Odhad celkového poč tu HIV pozitivních v ČR Poslední otázka dotazníku byla zamě ř ena na odhad celkového poč tu HIV pozitivních osob v České republice. Také odhad celkového rozš íř ení HIV infekce mů ž e mít svů j vliv na reálné uplatň ování bezpeč ně jš ích forem sexu. Polož ka dotazníku zně la: „Kolik si myslíte, ž e je v České republice registrovaných HIV pozitivních osob?“ Respondenti mě li na výbě r jednu ze tř í mož ných odpově dí: „zhruba 1 000 – zhruba 5 000 – zhruba 10 000“. Správná odpově ďna tuto otázku v době zadávání dotazníku byla „zhruba 1 000“ osob. V tabulce 274 jsou uvedeny odpově di na tuto otázku zvláš ťpro ž eny a muž e naš eho souboru. Správněna otázku odpově dě lo 12,2% ž en a 14,8% muž ů , dalš ích 56,9% ž en a 48,0% muž ůsi myslí, ž e HIV pozitivních osob je v ČR zhruba 5 tisíc, zatímco zbylých 30,8% ž en a 37,3% muž ůsi myslí, ž e je to 10 tisíc osob. Rozdíl v odpově di ž en a muž ůje statisticky významný (chi-kvadrát = 16,08, p < 0,001).
257
Tab.274: Kolik si myslíte, ž e je v ČR registrovaných HIV pozitivních osob? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, ž eny (n=500) a muž i (n=500) Kolik si myslíte, ž e je v ČR HIV+ Pohlaví ž ena
Frequency Valid
zhruba 1 000 zhruba 5 000 zhruba 10 000 Total
Missing Total muž
Valid
0 zhruba 1 000 zhruba 5 000 zhruba 10 000 Total
Missing Total
0
Valid Percent
Percent
Cumulative Percent
60
12
12,2
12,2
279
55,8
56,9
69,2
151 490 10 500
30,2 98 2 100
30,8 100
100
72
14,4
14,8
14,8
234
46,8
48
62,7
182 488 12 500
36,4 97,6 2,4 100
37,3 100
100
V tabulce 275 je uvedeno rozlož ení odpově dí v procentech podle typu š koly. Tab.275: Kolik si myslíte, ž e je v ČR registrovaných HIV pozitivních osob? Frekvence, procentuální zastoupení, váž ené procentuální zastoupení a kumulativní percentily, SOU (n=250), SOŠ(n=500), GYM (n=250) Kolik si myslíte, ž e je v ČR HIV+ Obor uč ební obor bez maturity
Frequency Valid
zhruba 1 000 zhruba 5 000 zhruba 10 000 Total
Mis sing Total stř ední odborná škola s maturitou
Valid
0 zhruba 1 000 zhruba 5 000 zhruba 10 000 Total
Mis sing
0
Total gymnázium
Valid
zhruba 1 000 zhruba 5 000 zhruba 10 000 Total
Mis sing Total
0
Percent
Valid Perc ent
Cumulative Percent
25
10
10,4
10,4
141
56,4
58,8
69,2
74 240 10 250
29,6 96 4 100
30,8 100
100
68
13,6
13,8
13,8
253 173
50,6 34,6
51,2 35
65 100
494 6 500
98,8 1,2 100
100
39 119
15,6 47,6
16 48,8
16 64,8
86
34,4
35,2
100
244 6 250
97,6 2,4 100
100
Př i pohledu na rozlož ení podle typu š koly vidíme, ž e správněna otázku odpově dě lo 10,4% uč ň ů, 13,8% studentůstř edních odborných š kol a 16,0% gymnazistů, vě tš ina respondentůsi myslí, ž e celkový poč et HIV pozitivních osob v ČR je zhruba 5 tisíc osob (58,8% uč ňů , 51,2% studentů stř edních odborných š kol a 48,8% gymnazistů ), zbylých 30,8% uč ň ů, 35,0% studentůstř edních odborných š kol a 35,2% gymnazistůnadhodnotilo ješ těvíce, myslí si, ž e celkový poč et v ČR je 10 tisíc HIV pozitivních osob. Následná analýza prokázala statistickou významnost rozdílu v odpově di uč ň ůa studentů stř edních odborných š kola (chi-kvadrát = 12,90, p = 0,002) i mezi uč ni a gymnazisty (chi-kvadrát = 12,94, p = 0,002), rozdíl mezi studenty stř edních odborných š kol a gymnazisty statisticky významný není.
258
11. Diskuse Vzhledem k povaze této práce se v rámci diskuse zamě ř ujeme na srovnání naš ich výsledků s výsledky srovnatelných výzkumůz č eského prostř edí a ze zahranič í. Charakter dotazníku nám nabízí rozdě lení problematiky do tř í logických celků , jimižjsou vě domosti respondentůo mož nostech př enosu HIV/AIDS, jejich skuteč né sexuální chování a emocionální aspekt problematiky HIV/AIDS, bezpeč ného sexu a souvisejících okruhů (názory, postoje). Na závě r se v krátkosti zabýváme omezeními př edkládaného výzkumu.
11.1. Vě domosti respondentů Př i celkovém pohledu na skupinu otázek týkajících se vě domostí o cestách př enosu HIV jsme zjistili př eváž něstatisticky významný rozdíl mezi skupinou ž en a muž ů, př ič emžž eny odpovídaly č astě ji správněnebo rozdíl mezi ž enami a muž i nebyl statisticky významný, cožodpovídá nálezům výzkumníkův jiných zemích obdobného kulturního zázemí (např . Štulhofer, 2007). V zemích, kde se stále udrž uje urč itá forma tradič ního uspoř ádání a ž ena je spíš e v podř azené pozici jsou nálezy spíš e opač né (např . Savaser, 2003). Výrazné statisticky významné rozdíly jsme odhalili př i porovnání studentůjednotlivých typů š kol, př ič emžgymnazisté odpovídali vě tš inou správně ji nežstudenti stř edních odborných š kol a ti zase spíš e odpově dě li správně ji nežuč ni. Rozdíl odpovídá obecné př edstavěo vyš š í míř e znalostí studentů nároč ně jš ích typůš kol, zjiš tě nému rozlož ení respondentů, kteř í nikdy ve š kole nemě li sexuální výchovu (SOU 14,7%, SŠ11,8%, GYM 9,6%), zhodnocení vlastní informovanosti respondentůo HIV/AIDS (nedostateč ná: SOU 10,4%, SŠ 7,7%, GYM 4,0%), i faktu, ž e naprostá vě tš ina respondentůuvedla jako hlavní zdroj informací o HIV/AIDS právěš kolu (SOU 62,8%, SŠ60,2%, GYM 64,8%). Př i porovnání jednotlivých odpově dí na otázky týkající se mož nosti př enosu viru HIV v různých situacích s údaji získanými na reprezentativním vzorku praž ské mládež e (15-29 let) v roce 1993 (Weiss a Zvě ř ina, 1994), jsme zjistili, ž e si naprostá vě tš ina vš ech respondentůje vě doma mož nosti př enosu viru HIV soulož í bez kondomu (2007: muž i 99,2%, ž eny 99,2% - 1993: muž i 99,4%, ž eny 98,8%). Poně kud niž š í hladinu správných odpově dí nacházíme u otázky na mož nost př enosu HIV krevní transfuzí (2007: muž i 90,2%, ž eny 92,7% - 1993: muž i 97,7%, ž eny 98,0%), z matky na plod (2007: muž i 81,6%, ž eny 89,6% - 1993: muž i 90,0%, ž eny 96,7%) a v menš í míř e také u otázky na sdílení injekč ní stř íkač ky/jehly (2007: muž i 96,1%, ž eny 98,4% - 1993: muž i 98,1%, ž eny 99,6%). Menš í míru nesprávných, faleš něpozitivních odpově dí nacházíme v porovnání s výzkumem na praž ské mládež i z roku 1993 u otázky týkající se mož nosti př enosu HIV líbáním (2007: muž i 259
16,1%, ž eny 12,3% - 1993: muž i 19,5%, ž eny 19,0%), použ itím společ ného WC (2007: muž i 6,5%, ž eny 7,6% - 1993: muž i 9,9%, ž eny 8,5%) a také kapénkovou nákazou (2007: muž i 19,3%, ž eny 20,8% - 1993: muž i 23,2%, ž eny 23,9%), naopak vě tš í míru miskoncepcí jsme zaznamenali u otázky týkající se mož nosti př enosu HIV píchnutím komára nebo jiného hmyzu (2007: muž i 21,9%, ž eny 21,6% - 1993: muž i 19,4%, ž eny 16,6%), př ič emžse potvrdil nález Štulhofera et al. (2007), podle ně hožje statisticky významněvyš š í zastoupení ž en (v porovnání s muž i), které jsou si vě domy, ž e se píchnutím komára ani jiného hmyzu HIV př enést nemůž e. U dalš ích otázek jsou výsledky v souladu s výzkumem znalostí a rizikového sexuálních chování brně nských uč ň ůa studentůstř edních odborných š kol (Rabuš ic a Kepáková, 1999), a to zejména u otázky týkající se mož nosti př enosu HIV na plovárně(Praha 2007: muž i 4,8%, ž eny 5,2% Brno 1997: 3-4%), vě tš í míru nesprávných odpově dí jsme zaznamenali u otázky týkající se mož ného př enosu HIV pitím ze stejné sklenice (Praha 2007: muž i 13,5%, ž eny 9,7% - Brno 1997: 3-6%). Celkově můž eme považ ovat znalosti respondentů týkající se př enosu HIV/AIDS za uspokojivé, intervence by byla nutná zejména u uč ň ůa celkověstudentůz praktič tě ji zamě ř ených š kol. Za vysoce alarmující považ ujeme významné zastoupení nesprávných odpově dí, a to v naš em př ípadě zejména u otázky týkající se mož nosti př enosu HIV oš etř ením krvácející rány HIV pozitivního č lově ka. Rizika nákazy si není vě domo 17,1% ž en a celá jedna č tvrtina muž ů(25,5%). Zatímco pomě rněvysoká míra faleš ných př esvě dč ení o mož ných cestách př enosu HIV v souladu s dalš ími zahranič ními výzkumy (Manji et al 2007, Montazeri 2005) mů ž e vést ke strachu a obavám bě ž né populace z HIV pozitivních osob, jejich vyč leně ní ze společ nosti a druhotnému negativnímu sociálnímu dopadu (Diasová et al., 2006). Dále jsme se zamě ř ili na rizikovost pohlavního styku s kondomem, př ič emžza rizikový takový styk považ uje v naš em souboru 1,0% ž en a 1,4% muž ů, zatímco v souboru dat brně nského výzkumu (Rabuš ic a Kepáková, 1999) jej za vysoce rizikový považ ovalo 28% vš ech 16letých, 14% vš ech 17letých a 12% vš ech 18letých respondentů. Jako vysoce rizikovou mů ž eme dále označ it skupinu respondentůnaš eho výzkumu, kteř í označ ili použ ití antikoncepč ní pilulky z hlediska rizika mož ného př enosu HIV za velmi bezpeč né (6,1% ž en a 7,2% muž ů; resp. 8,5% SOU, 6,5% SŠa 4,5% GYM) př ič emžpř i konfrontaci výsledků s údaji z výzkumu praž ské mládež e (Weiss a Zvě ř ina, 1994), vychází srovnání pro nás nepř íliš lichotivě(praž ská mládež1993 – ž eny 1,8%, muž i 5,0%). Tento rozdíl a také ně které výrazně jš í rozdíly uvedené výš e pravdě podobnědo urč ité míry odpovídají skuteč nosti, ž e do výzkumu z roku 1993 byli zař azeni respondenti š irš ího vě kového rozpě tí (15-29 let) oproti naš emu výzkumu (tř etí a č tvrté roč níky stř edních š kol, cca 17-19 let). V dotazníku jsme se dále ptali na ně které praktické otázky související s použ itím kondomu a dalš ích metod bezpeč ně jš ího sexu. V této problematice nemáme k dispozici srovnání, není obvyklou souč ástí výzkumůtýkajících se rizikového sexuálního chování, nicméněmůž eme shrnout, ž e u př eváž né vě tš iny otázek tohoto typu odpově dě li muž i správně ji nežž eny, snad proto, ž e otázky 260
praktického charakteru, týkající se použ ívání kondomu a dalš ích metod bezpeč ného sexu, jsou spíš e v rež ii muž e a muž i s nimi mají vě tš í praktickou zkuš enost. Co se týká rozdě lení podle typu š kol, liš í se výsledky od jedné otázky k druhé a mnohdy vě dě li uč ni a studenti stř edních odborných š kol správnou odpově ď spíš e nežgymnazisté, cožmů ž e být odrazem faktu, ž e mezi gymnazisty je nejmenš í procento respondentů, kteř í jsou jižsexuálněaktivní, a velká č ást gymnazistůproto nemá zkuš enosti, z nichžby bylo mož no č erpat. Zaráž ející neznalost jsme odhalili u otázek týkajících se použ ití lubrikač ního gelu a vazelíny. Pouhých 3,2% ž en a 3,8% muž ůje si vě domo, ž e použ ití lubrikač ního gelu na bázi vody můž e sníž it riziko akvizice viru HIV př i soulož i (SOU 2,4%, SŠ3,6%, GYM 4,4%), naopak témě řcelá jedna pě tina respondentů(17,0% ž en a 20,0% muž ů) si myslí, ž e př i použ ití prezervativu lze jako zvlhč ujícího př ípravku použ ít také vazelínu a ochranná funkce tím nebude naruš ena, cožje odpově ď hruběnesprávná. Intervenč ní programy by se mě ly zamě ř it na podrobně jš í osvě tlení celé palety dostupných prostř edkůk redukci rizika HIV nákazy a také detailůtýkajících se správného a úč inného použ ití jednotlivých ochranných prostř edků. Z hlediska znalostí nás dále zajímalo odkud respondenti získávají informace o sexualitě obecněa o HIV/AIDS onemocně ní zvláš ť , př ič emžnejvýznamně jš ím zdrojem informací o sexualitě jsou u vě tš iny ž en a muž ůkamarádi a známí, u ž en pak dále š kola a rodič e, zatímco u muž ůInternet, š kola a masová média. Výsledky mů ž eme porovnat s britským výzkumem NATSAL 2000 (Wellings et al., 2001), kde jako hlavní zdroj informací o sexuálních otázkách ve skupině16-19letých uvedly ž eny š kolu, př átele a rodič e, zatímco muž iš kolu, př átele a „jiné zdroje“ (tj. nikoliv rodič e). Hlavním zdrojem informací o HIV/AIDS je př edkládaného výzkumu pro muž eiž eny š kola, u ž en následují sdě lovací prostř edky (film, rozhlas, televize, video a noviny a č asopisy) u muž ůpak kroměfilmu, rozhlasu, televize a videa také Internet. Př i srovnání s výsledky výzkumůpraž ské a č eské mládež e v devadesátých letech (Weiss a Zvě ř ina, 1995) i mladš ích adolescentů(Trojan a Weiss, 1997) nemůž eme nežkonstatovat, ž eš kola, jejížvliv se v př edchozím desetiletí zdál naprosto nedostač ující, se v uplynulých 15 letech stala pro adolescenty hlavním zdrojem informací o HIV, cožmusíme hodnotit jednoznač něpozitivně . Naš e výsledky jsou konzistentní se souč asnými výzkumy v zahranič í (Wellings et al. 2001, Mousavi et al. 2006, Savaser 2003, Montazeri 2005, Signorelli et al. 2006), hlavním zdrojem informací o HIV/AIDS je pro adolescenty š kola a/nebo sdě lovací prostř edky. Př i pohledu na témata, o nichžse respondenti ve š kole př i hodinách sexuální výchovy (nebo v rámci jiných př edmě tů, ježtuto funkci suplovaly) vidíme, ž e hlavními tématy (nad 70% muž ůi ž en) byla infekce HIV/AIDS, bezpeč ný sex a pohlavněpř enosné choroby. Zjiš tě ní je v souladu s nálezem Trojana a Weisse (1997) u mladš ích adolescentů, kde bylo zastoupeno nejč astě ji téma AIDS, pohlavně př enosné choroby a antikoncepce.
261
11.2. Reálné sexuální chování Zkuš enost s pohlavním stykem v souboru mě lo shodně75% ž en i muž ů, cožodpovídá výsledků m výzkumu sexuálního chování č eských adolescentůz roku 1994 (Weiss et al. 1995), kde mezi osmnáctiletými uvedlo zkuš enost s pohlavním stykem 74,8% respondentů . Výsledky moravského výzkumu (Rabuš ic a Kepáková, 1999) ukazují niž š í sexuální aktivitu studentů(mezi osmnáctiletými to bylo 56% muž ůa 52% ž en), př ič emžse lze př iklonit k názoru uvedených autorů ,ž e totižchlapci a dě vč ata v Čechách zač ínají být sexuálněaktivní o ně co dř íve nežjejich vrstevníci na Moravě . U amerických adolescentů(Center for Desease Control, 2007) má sexuální zkuš enost celkem 49,8% muž ůa 45,9% ž en ovš em jedná se o „mladš í“ vzorek (13-18 let), v Petrohraděcelkem 39,0% adolescentůve vě ku 15-17 let (Amirkhanian et al., 2001), naopak v Chorvatsku u vzorku 18-24letých respondentů82,8% ž en a 87,1% muž ů. V jiných společ ensko-kulturních prostř edích můž e být situace velmi odliš ná, např . Park et al. (2002) u stř edoš kolských studentův Ekvádoru zjistili 53% podíl sexuálnězkuš ených, zatímco podle Perera a Reece (2006) na Srí Lance z místních adolescentů(1820let) má zkuš enost s penetrativním pohlavním stykem pouze 20,1% muž ůa 3,1% ž en. Zajímavé jsou výsledky př i pohledu na rozlož ení podle typu š koly, kdy zjiš ť ujeme statisticky významněvyš š í zastoupení sexuálnězkuš ených respondentůmezi uč ni (81,2%) a studenty stř edních odborných š kol (78,4%) v porovnání s gymnazisty (61,2%). Rozdíl odpovídá př edchozím nálezům Weisse et al. (1995). Prů mě rný vě k př i prvním pohlavním styku naš eho souboru je 15,93 let u ž en a 15,88 let u muž ů, v porovnání s výsledky z výzkumu praž ské mládež e z roku 1993 (Weiss a Zvě ř ina, 1994) jsou to údaje niž š í (1993: ž eny 17,4 let, muž i 17,3 let), nicméněodpovídají výzkumu zhruba stejněstaré mládež e (3.roč níky SOU, SŠa GYM) z moravské metropole (Rabuš ic a Kepáková, 1999), kde byl prů mě rný vě k v doběprvního pohlavního styku 15,7% u chlapcůa 15,8% u dívek. Př i srovnávání údajůse vzorky v průmě ru starš ími je nutné brát v úvahu fakt, ž e celých 25% respondentůnaš eho výzkumu ješ těprvní pohlavní styk nemě lo, a tudížnelze údaje srovnávat absolutně . Př i porovnání procentuálního zastoupení jedinců , kterým př i prvním pohlavní styku bylo méněnež15 let (cožje zákonněurč ená vě ková hranice souhlasného styku), s výzkumem praž ské mládež e z roku 1993 (Weiss a Zvě ř ina, 1994) se potvrzuje trend nárůstu poč tu jedinců , kteř í první pohlavní styk uskuteč ní př ed 15.rokem vě ku, ale pouze u muž ů(1993 - 12,8%; 2007 15,2%), zatímco už en je patrný trend opač ný (1993 – 13,4%; 2007 12,7%). Naš e výsledky jsou v souladu s výzkumem britské mládež e (Wellings et al., 2001), kde byl nejč astě jš í vě k př i prvním pohlavním styku (medián) 16 let u ž en i u muž ůve vě kové skupině1624letých. Mírněvyš š í výsledky v chorvatském prostř edí získal na reprezentativním vzorku 1824letých Štulhofer et al. (2007) průmě rný vě kuž en 17,0 let a u muž ů17,6 let.
262
V souvislosti s prvním pohlavním stykem sledujeme také s kým respondenti první pohlavní styk uskuteč nili, zda se stálým č i náhodným partnerem. S náhodným partnerem uskuteč nilo první pohlavní styk 22,4% ž en a 40,4% muž ůnaš eho souboru, a výsledky jsou povzbudivé, př i porovnání s výzkumem praž ské mládež e ve vě ku 15-29 let z roku 1993 (Weiss a Zvě ř ina, 1994), kdy první pohlavní styk s náhodným partnerem uvedlo 49,7% ž en a 69,0% muž ů . Naproti tomu jsou naš e výsledky v souladu s nálezem Rabuš ice a Kepákové (1999) z Brna, s náhodnou partnerkou dle jejich výzkumu první pohlavní styk uskuteč nilo 20% ž en a 44% muž ů. Poč et sexuálních partnerůobyvatelstva patř í mezi klíč ové sledované faktory z hlediska př enosu HIV/AIDS infekce, ale i ostatních pohlavněpř enosných chorob. Např íklad Michael et al. (1994) z výsledkůvýzkumu na reprezentativním vzorku americké populace vyvozují, ž e zvýš ené riziko akvizice pohlavněpř enosných chorob souvisí kroměnekonzistentního použ ívání kondomů právěa jen s poč tem sexuálních partnerůjednotlivce, nezálež í na jeho bohatství č i chudobě , sociální tř íděani barvěpleti. S poč tem sexuálních partnerůvš ak souč asněbývají č asto spojovány ně které sociodemografické charakteristiky, např . stupeňdosaž eného vzdě lání (Michael et al., 1994), vě k (Johnsonová et al. 1994, 2001), urč ité psychologické charakteristiky, zkuš enost s pohlavním zneuž itím u ž en (Miller, 1999), antisociální osobnostní rysy (Tourian et al., 1997) apod., stejnějako už ívání alkoholu a jiných drog (Booth et al., 2000, Sánchez et al, 2002). Vš eobecná celosvě tová zkuš enost z výzkumu sexuálního chování ukazuje, ž e muž i konzistentněa spolehlivěvykazují vyš š í prů mě rný poč et sexuálních partnerů, nežž eny. Naš e výsledky uvedený rozdíl potvrzují, poč ty sexuálních partnerůve vš ech sledovaných kategoriích jsou statisticky významněvyš š í u muž ůnežu ž en. Průmě rný poč et sexuálních partnerek praž ských adolescentůmuž ů je celož ivotně4,83, u ž en pak 3,67 partnerů. Výsledky jsou srovnatelné s nálezem Štulhofera et al. (2007), u chorvatských adolescentůje průmě rný poč et sexuálních partnerůu muž ů5,7 a u ž en 3,5 osob. V porovnání s výzkumy sexuálního chování č eských adolescentůz roku 1994 (Weiss et al., 1995) shodnětémě řjedna polovina sexuálněaktivních respondentůmě lo jednoho nebo dva sexuální partnery, zatímco sledujeme mírný nárů st respondentů , kteř í mě li zkuš enost s pě ti a více sexuálními partnery, v roce 1994 to byla necelá pě tina ž en a č tvrtina chlapců , zatímco v naš í studii je to zhruba jedna č tvrtina ž en a celá jedna tř etina muž ů. Z výsledkůmůž eme vyvodit, ž e je u nás patrný mírný trend k nárůstu poč tu sexuálních partnerů. Výsledky Rabuš ice a Kepákové (1999) na vzorku uč ňůa stř edoš kolákův Brněukazují vě tš í rozpě tí mezi zastoupením ž en a muž ůs pě ti a více sexuálními partnery (17% ž en a 36% muž ů ), mezi praž skými sexuálněaktivními dívkami je vě tš í zastoupení tě ch, které mě ly pě t a více sexuálních partnerů, zatímco praž š tí a brně nš tí mladí muž i jsou na tom srovnatelně . Zejména z hlediska registrace změ ny v sexuálním chování populace je důlež ité sledovat poč ty sexuálních partnerův posledních 12 mě sících. Poč et sexuálních partnerův období posledních 12
263
mě sícůje velmi př ínosná kategorie i z hlediska minimalizace zkreslení způ sobeného zhorš enou vybavitelností vzdáleně jš ích č asových událostí a z toho plynoucího zaokrouhlování. Naš e výsledky ukazují, ž e praž š tí adolescenti muž i mě li v posledních 12 mě sících průmě rně 2,00 partnerky, respondenty ž eny pak 1,8 partnera. Př i porovnání s reprezentativním výzkumem č eské populace z roku 2003 (Moravcová a Weiss, 2006), kdy č eš tí muž i uvedli 1,62 partnerky a ž eny 1,42 partnera zjiš ť ujeme, ž e sexuálněaktivní č eš tí adolescenti mě li v posledním roce prů mě rněvíce sexuálních partnerůnežpopulace jako celek, cožpotvrzuje př edpoklad, ž e adolescenti patř í z hlediska nákazy HIV a dalš ími pohlavněpř enosnými chorobami mezi rizikově jš íč ást populace. Př i porovnání s výzkumem praž ské mládež e z roku 1993 (Weiss a Zvě ř ina, 1994) vš ak jsou hodnoty jen mírněvyš š í: muž i tehdy uvedli 1,80 partnerek a ž eny 1,67 partnerů , cožv kaž dém př ípaděukazuje na trend nárů stu poč tu sexuálních partnerůu souč asné mládež e v porovnání s jejich př edchů dci př ed 15 lety. Zkuš enost s náhodnými sexuálními partnery př edstavuje dalš í námi sledovanou promě nnou, zásadní z hlediska HIV/AIDS rizikovosti, respektive pohlavněpř enosných chorob obecně . Zkuš enost s náhodným sexuálním partnerem mezi sexuálněaktivními respondenty mě lo celkem 45,2% ž en a 59,3% muž ů , výsledky můž eme srovnat s výzkumem sexuálního chování č eské populace z roku 2003 (Moravcová a Weiss, 2006), kde zkuš enost s náhodným sexuálním partnerem uvedlo 38,8% ž en a 58,0% muž ů. Výsledky skupiny muž ůjsou v podstatěidentické, shledali jsme poně kud vyš š í míru zastoupení souč asných adolescentních ž en v hlavním mě stě , které mě ly zkuš enost s náhodnými sexuálními styky. Pozitivní trend jsme zjistili co se týč e poč tu náhodných sexuálních partnerů naš ich respondentův posledních 12 mě sících. Mezi respondenty, kteř í v posledním roce mě li zkuš enost s náhodným sexuálním partnerem, takových partnerů/partnerek prů mě rněbylo 1,65 u ž en a 1,91 u muž ů, zatímco Weiss a Zvě ř ina (1994) ve výzkumu praž ské mládež e uvádě jí prů mě rný poč et 2,12 partnerůu ž en a 2,38 partnerůu muž ů, zatímco Weiss a Zvě ř ina (2003) u skupiny 18-29letých př ísluš níkůč eské populace dokonce 3,4 partnerůu ž en a 2,9 partnerek u muž ů. Trend poklesu prů mě rného poč tu náhodných partnerů /partnerek v posledních 12 mě sících považ ujeme za jednoznač něpř íznivý. Zabýváme-li se prů mě rných poč tech sexuálních partnerůpopulací nemů ž eme se vyhnout konfrontaci se zjevným faktem, ž e muž i témě řvž dy (viz údaj o prů mě rném poč tu náhodných sexuálních partnerek u č eských ž en v př edchozím odstavci) vykazují ve vš ech kategoriích statisticky významněvyš š í poč ty partnerů , respektive partnerek, nežž eny. Kdybychom totižo dané populaci uvaž ovali jako o uzavř eném celku, pak by v urč eném č asovém období průmě rné poč ty sexuálních partnerůmuž ůa ž en mě ly být v podstatěshodné. Populace samozř ejměnení uzavř ený celek, lidé migrují a stýkají se i s partnery mimo uvedený vzorek, ně kteř í jedinci pak mají pohlavní styky s osobami, ježjsou ve výbě rovém vzorku podhodnocené (prostitutky, osoby s extrémněvysokými poč ty sexuálních partnerů). Souč asněs tím se mísí jednotlivé vě kové skupiny – muž i se obvykle stýkají spíš e s mladš ími ž enami, nežjsou oni sami, př i rozdě lení populace na vě kové skupiny pak 264
mladš íž eny vykazují více partnerůnežstarš í, velký vliv na průmě rné poč ty sexuálních partnerůpak obecněmají jedinci s extrémními poč ty partnerů. Zmíně né faktory vš ak jen tě ž ko mohou vysvě tlit veš keré rozdíly mezi poč tem sexuálních partnerůmuž ůa ž en, ježve výsledcích nacházíme. Do úvahy potom vstupují faktory sociální, jež výpově di respondentůovlivňují ve smě ru vě tš í sociální desiderability. I př es podstatné společ enské změ ny ve smě ru „zrovnoprávně ní“ ž en stále př etrvává muž eaž eny dvojí standard, jak ilustrativně uvádě jí Johnsonová et al. (1994), mužs mnoha partnerkami je spíš e považ ován za „hř ebce“, „chlapáka“ zatímco ž ena s mnoha partnery je prostě„coura“, „lehká holka“. Sociální vlivy pak mohou způ sobovat zkreslené výpově di ve smě ru nadhodnocování poč tu sexuálních partnerek muž i a podhodnocováním jejich poč tu ze strany ž en. Tuto př edstavu by mohly potvrzovat i naš e nálezy, s vyš š ím poč tem partnerůtotižroste i zaokrouhlování, výrazněč astě ji pak u muž ůnacházíme poč ty dě litelné pě ti a deseti, cožjen velmi nepravdě podobněodpovídá realitě . Př ič emžpovaž ujeme za dů lež ité zdů raznit, ž e pod vlivem zmíně ných sociálních standardůmů ž e jedinec upravovat své výpově di zámě rně , ale stejnětak mohou pů sobit i jako nevě domá autocenzura, ovlivňovat pamě ť apod. V naš em př ípadě , př i výzkumu sexuálního chování adolescentní mládež e ve š kolním prostř ední musíme brát v úvahu př edevš ím mož nost zámě rného zkreslení. Weiss (2000c) k výš e uvedenému dodává, ž e i samotný pojem „sexuální partner/partnerka“ má pro př etrvávající dvojí standard muž ské a ž enské sexuální role pro muž eaž eny rozdílný význam. Zatímco ž eny považ ují za svého sexuálního partnera spíš e jen muž e, se kterým mě ly vaginální (respektive pravdě podobněi anogenitální) soulož , muž i mezi své sexuální partnerky započ ítají i ž eny, se kterými provozovali nekoitální sexuální praktiky. Na druhou stranu ovš em formulace otázek naš eho dotazníku by mě la respondenty př imě t započ ítat do poč tu svých sexuálních partnerů /partnerek pouze ty jedince, s nimižmě li pohlavní styk. Z hlediska zhodnocení HIV/AIDS rizikovosti sexuálního chování populace je velmi dů lež itou informací, zda př i prvním pohlavním styku použ ili kondom. V naš em souboru kondom př i prvním pohlavním styku použ ily témě řdvětř etiny vš ech muž ůi ž en (61,1% ž en a 62,5% muž ů), př ič emžnaš e výsledky jsou výrazněpř íznivě jš í ve srovnání s výsledky z devadesátých let, kdy mezi praž skou mládež i př i prvním pohlavním styku kondom použ ilo 25,7% ž en a 23,6% muž ů, u výzkumu č eské populace pak pouhých 18,6% ž en a 13,7% muž ů(Weiss a Zvě ř ina, 1995). Výsledky jsou rovně ž př íznivě jš í v porovnání s výzkumem brně nských uč ň ůa stř edoš koláků(Rabuš ic a Kepáková, 1999), kde použ ití kondomu př i prvním pohlavním styku uvedlo 44,9% ž en 52,8% muž ů. Výsledky odpovídají souč asným výzkumům z podobného společ enského prostř edí (Štulhofer et al., 2007), kde použ ití kondomu př i prvním pohlavním styku uvedlo 57,9% ž en a 62,0% muž ů , nicméněv porovnání s dalš ími výzkumy v rozvinutých kapitalistických státech máme stále na č em pracovat, např . Wellings et al. (2001) na reprezentativním vzorku 16-19letých Britůzjistil použ ití kondomu př i prvním pohlavním styku u 80,3% ž en a 82,5% muž ů .
265
Pozorovaný trend č eské mládež e k vyš š í míř e použ ívání kondomu př i prvním pohlavním styku mů ž eme označ it za velmi př íznivý, zejména s př ihlédnutím k zahranič ním výzkumů m ježprokazují, ž e použ ívání kondomu v dalš ím ž ivotě významněsouvisí právěs použ itím kondomu př i prvním pohlavním styku (Štulhofer et al. 2007). Dále jsme se zamě ř ili na konzistentní použ ívání kondomu se stálým č i náhodným partnerem v posledních 12 mě sících, což patř í z hlediska HIV/AIDS prevence k zásadním sledovaným kategoriím. Alespoňně kdy použ ívá kondom př i soulož i do pochvy se stálým partnerem 54,9% ž en a 71,0% muž ů, v porovnání s praž skou mládež í v roce 1993 (Weiss a Zvě ř ina, 1995) je patrný významný nárů st (1993: ž eny 36,3%, muž i 38,7%), rovně žv porovnání s celonárodním výzkumem z roku 2003 (Moravcová a Weiss, 2006) jsou naš e data povzbudivě jš í (2003: ž eny 42,3%, muž i 50,7%), nicméněv naš em vzorku kondom použ ívá se stálým partnerem vž dy pouze 11,7% ž en a 25,1% muž ů . Data můž eme dále konfrontovat s nálezem na národním vzorku adolescentůz roku 1994 (Weiss et al., 1995), kdy alespoňobč as kondom s partnerem (stálým č i náhodným) mezi sexuálně aktivními adolescenty použ ívalo 69,2% ž en a 67,8% muž ů. Z hlediska rizika nákazy pohlavněpř enosnými chorobami je pro nás zajímavě jš í použ ívání kondomu s náhodnými partnery, v takové situaci použ ívá kondom alespoňobč as 41,5% ž en a 70,7% muž ů, př ič emžrozdíl je velmi výrazněve prospě ch bezpeč ně jš ího chování muž ů. V porovnání s výzkumem praž ské mládež e z roku 1993 (Weiss a Zvě ř ina, 1995) zjiš ť ujeme velmi významný pozitivní trend (1993: ž eny 19,7%, muž i 39,6%), nicméněcelonárodní reprezentativní výzkum č eské populace (Moravcová a Weiss, 2006) př inesl výsledky povzbudivě jš í (2003: ž eny 70,2%, muž i 87,0%). Shledáváme konzistentní statisticky významný rozdíl mezi zastoupením muž ůa ž en, kteř í s náhodnými partnery kondom nepouž ívají nikdy (a to v neprospě ch ž en). Anální styky patř í co se týč e rizika akvizice HIV k nejrizikově jš ím sexuálním aktivitám, za zcela alarmující proto považ ujeme zjiš tě ní, ž e celé tř i č tvrtiny adolescentních ž en a 41,2% muž ů z naš eho výzkumu př i análním pohlavním styku s náhodným partnerem/partnerkou nikdy nepouž ívá kondom. Z hlediska mož nosti akvizice HIV/AIDS je kroměne-bezpeč ného sexuálního chování velmi rizikové sdílení injekč ních stř íkač ek a jehel př i intravenózním podání drogy. Druhotně , z pohledu sexuologického výzkumu, pak je naprosto zásadní odhalit nakolik je mezi respondenty bě ž ná zkuš enost s pohlavními styky s intravenózními už ivateli drog. Zkuš enost s pohlavním stykem s partnerem už ívajícím intravenóznědrogy uvedlo v př edkládaném výzkumu 6,1% sexuálněaktivních ž en a 1,8% muž ů. Vzhledem k tomu, ž e sami si drogu ně kdy nitrož ilněpodalo pouze 1,2% ž en a 0,8% muž ůnaš eho vzorku, lze potvrdit př edpoklad, ž e se riziko druhotné nákazy HIV/AIDS sexuálním kontaktem týká podstatněš irš í skupiny osob nežriziko akvizice HIV nesterilní jehlou/stř íkač kou. Údaje lze porovnat s výzkumem sexuálního chování č eských adolescentůz roku 1994 (podle Weisse, 1998), kdy zkuš enost s pohlavním stykem s intravenózním už ivatelem drogy udalo 6,1% ž en a 8,3%
266
muž ů, zatímco pouze 1,0% ž en a 2,1% muž ůmě lo př ímou zkuš enost s intravenózní aplikací drogy. V tomto smyslu jsou naš e výsledky povzbudivě jš í. Zkuš enost s komerč ním sexem je dalš í rizikovým faktorem, který je nutno v populaci sledovat. V př edlož eném výzkumu uvedlo zkuš enost se stykem za peníze 1,1% ž en a 1,1% muž ů , dalš ích 3,5% muž ůpak uvedlo zkuš enost se sexem s komerč ní sexuální pracovnicí. V porovnání s výzkumem Weisse a Zvě ř iny na reprezentativním vzorku 15-29leté praž ské mládež e (1994) jsou naš e data pomě rněpř íznivě jš í (1993: 13,7% muž ůmě lo styk s komerč ní sex. pracovnicí, 3,4% ž en mě lo styk za peníze), ač koliv můž eme př edpokládat, ž e k vyš š ímu výskytu tě chto vzorcůchování dochází obvykle ažpo ukonč ení stř ední š koly a v př edkládaném vzorku se tudížplněneprojeví. Homosexuální zkuš enost mě lo 2,5% sexuálněaktivních muž ů př edkládaného výzkumu, vezmeme-li v úvahu rozdíl ve vě kovém rozlož ení je údaj srovnatelný s nálezem Weisse a Zvě ř iny (1994), v souboru 15-29letých Praž anůzkuš enost se sexem s osobou stejného pohlaví uvedlo 3,2% muž ů. Sexuálněaktivní respondenti nám dále odpově dě li na otázku, zda se ně kdy partnera/partnerky zeptali na to, zda jsou HIV pozitivní. Tuto otázku nikdy nepolož ilo 69% ž en a 75% muž ů, př ič emž výsledky jsou o ně co př íznivě jš í v porovnání s brně nským výzkumem (Rabuš ic a Kepáková, 1999), kde záporněna otázku odpově dě lo 76% adolescentních ž en a 83% adolescentních muž ů , nicméněstále se nejedná o hodnoty ideální, neboťvž dy tuto otázku polož í pouhých 12,1% ž en a 8,7% muž ů . Test na HIV protilátky v př edkládaném výzkumu alespoňjednou podstoupilo 5,8% ž en a 4,9% muž ů, v porovnání s výzkumem praž ské mládež e z roku 1993 (Weiss a Zvě ř ina, 1994), kdy test na HIV protilátky ně kdy v ž ivotěpodstoupilo 20,1% ž en a 11,4% muž ů , je nález nepř ílišpozitivní, nicméněje nutno vzít v úvahu š irš í vě kové rozpě tí vzorku z roku ´93 i fakt, ž e uvedené testování na HIV mohlo být souč ástí rutinního testování dárcůkrve nebo tě hotných ž en, kterých je z logických dů vodůve starš ím vzorku více. Tomuto faktu odpovídá srovnání s daty z brně nského výzkumu uč ň ůa stř edoš kolské mládež e (Rabuš ic a Kepáková, 1999), podle nichžse testu na HIV protilátky ně kdy vž ivotěpodrobilo 3% ž en a 7% muž ů. Pohlavněpř enosnou chorobu v osobní historii jsme zaznamenali u 8,9% sexuálněaktivních ž en a 2,2% sexuálněaktivních muž ů, výsledky můž eme porovnat s nálezem Štulhofera et al. (2007) na vzorku chorvatských adolescentů , kde zkuš enost s STD uvedlo 13,4% ž en a 3,2% muž ů . Př i pohledu na zastoupení respondentů , kteř í mě li zkuš enost s pohlavním zneuž itím č i obtě ž ováním v naš em souboru (ž eny 6%, muž i 1%), jsou naš e údaje pro dívky srovnatelné s údaji zjiš tě nými Trojanem a Weissem (1997) u mladš ích adolescentů(ž eny 7%), zatímco incidence sexuálního obtě ž ování/zneuž ití u muž ův naš em př ípaděje podstatněniž š í (Praha 2007: 1%, ČR 1997: 4%). Nicméněpř edkládaný soubor pravdě podobněnení dostateč něrozsáhlý, aby se incidence daného jevu dala považ ovat za smě rodatnou. Př i porovnání průmě rného vě ku př i kterém k pohlavnímu zneuž ití doš lo, vidíme, ž e průmě rný vě kuž en je v podstatěkonstantní (Praha 2007: 10,8 let, ČR 1997:
267
10,6 let), zatímco u muž ůvidíme jasný trend posunu vě ku př i pohlavním obtě ž ování smě rem nahoru (Praha 2007: 13,25 let, ČR 1997: 10,7 let). Vliv existence rizika HIV/AIDS na sexuální chování jednotlivce bylo dalš í námi sledovanou promě nnou. Vliv HIV na sexuální chování potvrdilo v naš em souboru 60,8% ž en a 50,7% muž ů . V porovnání s výsledky Weisse a Zvě ř iny (1994) na vzorku č eské mládež e z roku 1993, kdy změ nu sexuálního chování v důsledku hrozby HIV/AIDS uvedlo pouze 21,0% ž en a 26,5% muž ů, můž eme konstatovat výrazněpozitivní trend. Naproti tomu př i srovnání s obdobnou otázkou v brně nském výzkumu („Omezili jste ně kdy svů j intimní ž ivot kvůli AIDS?“), kde odpově dě lo na otázku kladně 74% ž en a 67% muž ů , jsou naš e údaje o ně co méněpř íznivé. Koneč něpř i srovnání s obecnou populací České republiky z roku 2003 (Weiss a Zvě ř ina, 2003) jsou naš e výsledky velmi povzbudivé. V roce 2003 ve skupině18-29letých Čechůzmě nu sexuálního chování v důsledku HIV/AIDS uč inilo pouhých 18% ž en a 23% muž ů.
11.3. Postoje, názory, př edstavy Postoj ke kondomům hraje z hlediska HIV/AIDS prevence a skuteč ného použ íváním metod bezpeč ně jš ího sexu naprosto zásadní roli. S tvrzením „použ ití kondomu je dů kazem nedostatku důvě ry v partnera“ v př edkládaném výzkumu souhlasilo 9,4% ž en a 13,7% muž ů, př ič emžpř i srovnání s údaji uvedenými Trojanem a Weissem (1997) na vzorku mladš ích adolescentů(s tvrzením souhlasilo 8,2% dívek a celých 22,5% chlapců ) jsou námi zjiš tě né údaje výrazněpř íznivě jš í pro skupinu muž ů, zatímco zjiš tě ní u skupiny naš ich ž en je poně kud méněpř íznivé. Nášnález je v souladu s výsledky chorvatského výzkumu (Štulhofer et al., 2007), kde s tvrzením souhlasilo 8,7% ž en a 11,0% muž ů. Za př ekáž ku v sexuálním uspokojení kondom označ ilo 17,2% ž en a 18,4% muž ů, př ič emž názor skupiny ž en a muž ůje v porovnání s názory mladš ích adolescentů(Trojan a Weiss, 1997) významněvyrovnaně jš í. S názorem, ž e kondom sniž uje potě š ení př i pohlavním styku tehdy souhlasilo 11% dívek a celých 30% muž ů . Redukce rozdílu mezi pohlavími spolu s vě kem můž e být dána praktickou zkuš eností s použ itím kondomu. Urč itá č ást populace pravdě podobněbude považ ovat kondom za jisté omezení sexuální slasti, ale rozlož ení mezi muž i až enami by mě lo být víceméně vyrovnané, použ ití kondomu je koneckoncůvž dy zálež itostí párovou. Respondenti mě li rovně žodpově dě t na otázku, zda se sami cítí HIV ohrož eni, v naš em výzkumu se celých 42,8% mladých ž en a 48,8% mladých muž ůnecítilo HIV vů bec ohrož eno, dalš ích 53,6% ž en a 47,1% muž ůse cítí ohrož eni jen trochu a koneč ně3,6% ž en a 4,1% muž ůse cítí ohrož eni velmi. V porovnání s praž skou mládež í (Weiss a Zvě ř ina, 1994), kdy se cítilo HIV velmi ohrož eno 10,3% ž en a 12,0% muž ů, málo 64,8% ž en a 62,9% muž ůa vůbec ne 25,1% ž en a 24,8% muž ů , se respondenti naš eho vzorku cítí velmi výrazněméněohrož eni. Vzhledem k tomu, ž e pocit ohrož ení do urč ité míry koresponduje se skuteč nou snahou respondentů o praktické uplatňování metod
268
bezpeč ně jš ího sexu, považ ujeme tento trend za výrazněnegativní. Údaje můž eme dále srovnat s nálezem Trojana a Weisse (1997) u mladš ích adolescentů, kde nákazu virem HIV považ ovalo pro svou osobu za reálné riziko 81,9% dívek a 74,4% hochů , a i př i této konfrontaci musíme konstatovat negativní trend u souč asné populace. Více neždvěpě tiny respondentů(42,9% ž en a 41,9% muž ů ) neví, jak by se zachovali, kdyby se dozvě dě li, ž e jejich partner/ka je HIV pozitivní, pro rozchod by se rozhodlo 20,1% ž en a 32,3% muž ů, zatímco 37,1% ž en a 25,7% muž ůby se s HIV pozitivním partnerem/partnerkou dle vlastního úsudku nerozeš lo. Mladš í adolescenti (Trojan a Weiss, 1997) byli podstatněméněrozhodní (jak by se zachovali nevě dě lo 59,2% ž en a 55,5% muž ů), pro rozchod by se rozhodlo 30,8% ž en a 35,1% muž ů . Vzorek praž ské 15-29leté mládež e (Weiss a Zvě ř ina, 1994) vykazoval pomě rněvysoké zastoupení jedinců, kteř í si nebyli svou odpově dí jistí (48,9% ž en a 60,7% muž ů ), nicménězastoupení jedinců , kteř í by se rozhodli pro rozchod je niž š í nežv naš em souboru (ž eny 15,6%, muž i 28,6%). Vě tš í zastoupení jedinců , kteř í by se a-priori s HIV pozitivním partnerem nerozeš li ve vzorku starš ích adolescentůje pravdě podobněodrazem vztahových zkuš eností, kdy do procesu rozhodování mohou vstupovat faktory (láska, pocit nálež itosti, péč e, závazek), ježpř esahují rámec č istě racionálního rozhodování („HIV pozitivní partner př edstavuje nebezpeč í i pro mne“). Postoje k HIV pozitivním osobám vzorku mů ž eme obecněoznač it za pomě rněliberální, př ič emžhlavní rozdíl spatř ujeme zejména př i pohledu na rozlož ení respondentůpodle typu š koly (gymnazisté jsou liberálně jš í nežstudenti stř edních odborných š kol a uč ni), zatímco mezi dvě ma pohlavími se obvykle projevují jako liberálně jš í ž eny, cožje v souladu se zahranič ními výzkumy (Štulhofer et al., 2007) i starš ími výzkumy z č eského prostř edí (např . Trojan a Weiss, 1997). S izolací HIV pozitivních osob by souhlasilo 17,8% ž en a 31,0% muž ůnaš eho vzorku, př ič emžrespondenti se ukazují jako liberálně jš í nežmladš í adolescenti (Trojan a Weiss, 1997), u nichžs izolací HIV pozitivních osob souhlasila celá jedna č tvrtina dívek a až38,6% hochů. Trend k liberálně jš ím postojů m v tomto př ípaděpovaž ujeme za velmi pozitivní, vzhledem k tomu ž e př edsudky mohou př ináš et negativní druhotný sociální dopad na HIV pozitivní (vylouč ení ze společ nosti, strach apod.). Naš e údaje pro skupinu ž en jsou srovnatelné s výsledky výzkumu praž ské mládež e (Weiss a Zvě ř ina, 1994), s izolací HIV pozitivních osob souhlasilo 16,6% ž en, nicméněu muž ůpozorujeme nárů st diskriminač ních postojů(pro izolaci se v roce 1993 vyslovilo jen 22,9% muž ů). Porovnáme-li výsledky otázek zamě ř ených na postoje respondentůz výsledky výzkumu na reprezentativním vzorku č eské populace z roku 2003 (Weiss a Zvě ř ina, 2003), jsou výsledky srovnatelné se skupinou 18-29letých (názor na př edmanž elský sex, pornografii, skupinový sex - muž i, vč etněosobní zkuš enosti se skupinovým sexem, názor na náhodném sexuální styky), u ně kterých otázek se jako liberálně jš í jeví mladá č eská populace (názor na prostituci, názor na mimomanž elské pohlavní styky) naopak u ně kterých jiných praž š tí adolescenti (např . celých 28% 18-29letých Češ ek a
269
33% 15-17letých Češ ek považ uje skupinový sex za morálněnepř ípustný, zatímco v naš em výzkumu jej takto ohodnotilo jen 11,8% adolescentních ž en). Př i srovnání odpově dí na otázky zamě ř ené na eventuální mož nost HIV pozitivního jedince vykonávat urč itou profesi se skupinou 18-29letých z celonárodního reprezentativního výzkumu na č eské populaci z roku 2003 musíme konstatovat výrazněsouhlasně jš í (liberálně jš í) postoje praž ských adolescentů. U př eváž né vě tš iny otázek si dokázalo př edstavit HIV pozitivní osobu v urč ité profesní roli témě řdvakrát tolik praž ských adolescentůnežč eské mládež e (HIV pozitivní osoba v profesi zubař e, uč itele, prodavač ky, č íš níka, kuchař e, chirurga – pouze ž eny a v profesi zdravotní sestry – pouze muž i). Materiál z př edkládaného dotazníku je velmi bohatý, nicméněvelká vě tš ina otázek, př eváž ně tě ch týkajících se názorů m, př edstavám a postojům spojených s tématem této práce, je jen velmi tě ž ko srovnatelná s dalš ími výzkumy. Bliž š í analýza tě chto dat by vydala na dalš í disertač ní práci, pro podrobně jš í informace proto odkazujeme na praktickou č ást s prezentací dat a teoretickou č ást, kde jsou vysvě tleny koncepty, z nichžjsme př i konstrukci dotazníku vycházeli.
11.4. Omezení př edkládaného výzkumu Př edkládané výsledky jsou limitovány velikostí vzorku, jeho charakterem (pouze státní š koly) i způsobem výbě ru (do vzorku byly zař azeny š koly, kde ř editel po úvodním e-mailu a-priori projevil zájem, aby se jeho š kola takového výzkumu zúč astnila), a omezeními vycházejícími z validity výpově dí respondentů , a to ve smyslu zámě rnězkreslených informací, tak ve smyslu zkreslení vzniklého v procesu vybavování si minulých zkuš eností. Mož né rozdíly vzniklé př i zadávání dotazníku jsme se snaž ili omezit stejným uspoř ádáním (jedna tazatelka, stejněobleč ená, která uvádě la zadávání dotazníkůstandardním, př edem urč eným způ sobem). Co se týč e otázek zamě ř ených na postoje a názory respondentů, mnoho procesůprobíhá na nevě domé úrovni a č istěracionální vě domé výpově di mohou vypovídat o tom, jak by se respondenti chovat, cítit č i myslet chtě li, neř íkají nám vš ak př ímo nic o tom, jak by se respondenti v reálné situaci skuteč něchovali (protož e kromějiného pod vlivem nevě domých tlaků , situač ních tlaků , alkoholu, drog, apod.). V dotazníku jsme se pokusili zmapovat celé š iroké spektrum rů zných konceptů(viz teoretická č ást této práce), nicméněně které otázky mohly být (a byly) respondentů m, a to př edevš ím z uč iliš ť , málo jasné a odpově ďna něproto mů ž e vypovídat o mnohém jiném, nežna co jsme mě li zámě r se ptát. Naopak u jiných otázek (skuteč né sexuální chování) by bylo potř eba polož it dalš í doplň ující otázky (použ ití kondomu př i posledním pohlavním styku, jemně jš í diferenciace u otázek zamě ř ených na použ ívání kondomu – namísto málo př esného „nikdy – obč as – vž dy“. apod.), pro vytvoř ení jasně jš ího obrazu reálného sexuálního chování respondentů .
270
12. Závě r Př edkládaná práce se zabývá HIV/AIDS rizikovým sexuálním chováním adolescentů . V úvodu teoretické č ásti je př edlož en krátký exkurz do oblasti HIV/AIDS onemocně ní, pohled do historie i souč asného stavu, je probrána epidemiologie, mož nosti př enosu HIV i souč asný stav HIV/AIDS epidemie ve svě těi v České republice. Následuje č ást vě novaná otázkám výzkumu sexuálního chování, metodologickým problémům, technikám sbě ru dat, a v neposlední ř aděnovým technologickým pomů ckám, ježmohou být ve výzkumu dobrými pomocníky. Dále je č tenářuveden do problematiky rizikového sexuálního chování, za pomoci dostupné relevantní literatury př eváž něz posledních 10 let, s důrazem na co nejnově jš í výzkumy a poznatky, je ilustrováno, co je ve svě těi u nás pod pojmem ´rizikové sexuální chování´ chápáno. Následuje podrobně jš í exkurz do psychologických souvislostí otázky použ ívání kondomů, ž enských kondomů , poč tu partnerůa změ ny sexuálního chování. Důraz je v této č ásti kladen př edevš ím na psychologické aspekty a determinanty použ ívání kondomů, ježhrají v prevenci HIV i dalš ích pohlavněpř enosných chorob ústř ední roli. Problematika podstupování rizika je dalš í důlež itou otázkou, jížje vě nován prostor. Následuje zmapování rizikovosti sexuálního chování jednotlivých populací, v České republice i ve svě tě . V dalš íč ásti je nabídnut krátký exkurz do problematiky postojů, názorůa znalostí týkajících se HIV/AIDS (také HIV pozitivních osob a dalš í) a koneč něposlední kapitola teoretické č ásti je vě nována psychologické problematice prevence HIV/AIDS: co platí v prevenci a jaké jsou základní charakteristiky úč inných preventivních programů. Ve výzkumné č ásti př edkládané práce jsme se zamě ř ili na zmapování tématických okruhůtř í komponent souvisejících s rizikovým sexuálním chováním praž ské mládež e: znalosti a vě domosti o mož nostech př enosu viru HIV a ochrany př ed ním, postoje, názory a př edstavy týkající se tématu bezpeč ného sexu, ochrany, HIV pozitivních osob a dalš ích souvisejících otázek a koneč něskuteč né chování dneš ní mládež e. Nejdů lež itě jš í zjiš tě né závě ry pro vě tš í př ehlednost př edkládáme v následujících bodech: 1) Praž š tí adolescenti mají pomě rnědobré znalosti o mož nostech př enosu viru HIV, př ič emžž eny vykazují znalosti statisticky významnělepš í nežmuž i a studenti gymnázií zase lepš í nežstudenti stř edních odborných š kol a uč ni. Jedna pě tina ž en i muž ůsi myslí, ž e HIV se lze nakazit kapénkovou infekcí a píchnutím komára nebo jiného hmyzu. Byla odhalena vysoce alarmující neznalost: 17% ž en a celá jedna č tvrtina muž ůsi není vě doma rizika nákazy HIV př i oš etř ování krvácející rány HIV pozitivního č lově ka. Mezi praž skými adolescenty dramaticky stoupl poč et jedinců, kteř í si myslí, ž e antikoncepč ní pilulky chrání proti HIV infekci.
271
2) V odpově dích na otázky praktického charakteru týkající se bezpeč ného sexu (správné použ ití kondomu apod.) jsou adolescentní muž i znalejš í nežž eny. Naprostá vě tš ina respondentů(více než95%) nezná použ ití a úč inek lubrikač ních př ípravkůna bázi vody a témě řdvětř etiny respondentůneví, ž e vazelína naruš í latexový kondom a není proto naopak vhodným lubrikátorem. Čtyř i pě tiny respondentů neví, ž e nákaza jinou pohlavněpř enosnou nemocí můž e př i kontaktu s HIV zvýš it riziko nákazy. 3) S př edstavou mož né nákazy je u vě tš iny respondentůspojen pocit utrpení, je to „to nejhorš í, co by se mi mohlo stát“, zhruba polovina respondentůby se v př ípaděakvizice HIV cítila také trapně . 4) Jedna č tvrtina ž en a dvěpě tiny muž ůpovaž ují za obtíž né zcela se př ed STD/HIV chránit. Schopnosti sebeovládání a použ ití kondomu v situaci sexuálního vzruš ení (selfefficacy) je si jistých jen 57% ž en a muž ů. Naopak odmítnutím styku bez kondomu je si jistá více nežpolovina ž en a pouze necelá tř etina muž ů, ač koliv vě tš íč ást muž ůnežž en vykazuje použ ívání kondomu. 5) Naprostá vě tš ina respondentůnesouhlasí s tvrzením, týkajícím se tlaku vrstevníkůna zvýš ený poč et sexuálních partnerů. Pohlavní styk není u vě tš iny mladých praž ských adolescentůspojen s pocitem provině ní ani zlosti ze strany rodič ů, naopak je s ním asociován pocit rozkoš e a uvolně ní. Jen menš ina adolescentůsouhlasila s tvrzením, ž e pohlavní styk je uč iní př itaž livě jš ími pro opač né pohlaví a budou se po ně m cítit méně osamě lí. 6) Jedna pě tina adolescentůpovaž uje kondomy za nepohodlné, je proto lépe je nepouž ít. Necelá pě tina ž en a č tvrtina muž ůpovaž uje kondomy za př ílišdrahé. Jedna pě tina ž en a témě řtř etina muž ůpovaž uje použ ití kondomu za projev nedostatku důvě ry v partnera. Více nežjedna tř etina ž en a dvěpě tiny muž ůneví, nebo považ ují za př ílišslož ité plánovat bezpeč ný sex dopř edu (a mít tak kondom po ruce v př ípaděpotř eby). Dvě pě tiny ž en a jedna tř etina muž ůneví nebo považ uje za př ílišslož ité př imě t partnera k použ ití kondomu. Témě ř pě tina ž en a muž ů považ uje kondom za př ekáž ku v sexuálním uspokojení. 7) Témě řjedna tř etina ž en i muž ůpovaž uje za zbyteč né použ ívat kondom v dlouhodobém vztahu. Pro naprostou vě tš inu praž ských adolescentů by bylo snadné si kondom obstarat. Za nemorální kondom označ ilo 14% ž en a témě řjedna pě tina muž ů. Kondom asociuje s vyhledáváním sexu 16% ž en a jedna pě tina muž ů. Pro jednu desetinu ž en a témě řjednu tř etinu muž ůje normální nepouž ít kondom, pokud si to partner nepř eje. 8) Více nežpolovina ž en i muž ůsi je vě doma, ž e je mož no se nakazit STD od stálého partnera. Naprostá vě tš ina ž en i muž ů př i racionální úvaze nepovaž uje lásku za důlež itě jš í za ochranu zdraví.
272
9) Témě řtř i č tvrtiny ž en a dvětř etiny muž ůjsou si vě domi, ž e se HIV pozitivní osoba nepozná na první pohled. Témě řpě tina ž en a tř etina muž ůby HIV pozitivní osoby izolovala. Tř etina ž en a témě řpolovina muž ůby nechala trestněstíhat HIV pozitivní osoby, které by ně koho nakazily. Naprostá vě tš ina adolescentních muž ůi ž en si myslí, ž e je dobré znát svůj HIV status. Pě tina muž ůa 16% ž en si myslí, ž e nákaza virem HIV nejvíce zálež í na náhodě . Pě tina ž en a tř etina muž ůby se rozeš la s HIV pozitivním partnerem. 10) První pohlavní styk jižmě ly tř ič tvrtiny adolescentních ž en i muž ů. Průmě rný vě k př i prvním pohlavním styku byl u ž en 15,93 let a u muž ů15,88 let. Tř ič tvrtiny ž en a dvě tř etiny muž ůprvní pohlavní styk uskuteč nilo se stálým partnerem. Dvětř etiny ž en i muž ůpř i prvním pohlavním styku použ ilo kondom, př ič emžv porovnání s výzkumy z minulosti sledujeme pozitivní trend nárůstu poč tu jedinců, kteř í př i prvním pohlavním styku použ ijí kondom. Ve srovnání s vybranými zahranič ními země mi (např . VB) vš ak tento údaj stále není dostateč něvysoký. 11) Praž ské adolescentní ž eny mě ly za svůj dosavadní ž ivot průmě rně3,67 partnery, muž i 4,83 partnerky, z toho v posledních 12 mě sících ž eny 1,80 partnera a muž i 2,00 partnerky. Skupina adolescentní mládež e patř í mezi nejvíce sexuálněaktivní č ást populace, ač koliv celá č tvrtina ješ těnemě la pohlavní styk. Více neždvětř etiny ž en a tř i č tvrtiny muž ůse nikdy svého sexuálního partnera nezeptalo na HIV sérostatus. 12) Zkuš enost s náhodným sexuálním partnerem mě lo 45% ž en a 59% muž ů, př ič emž průmě rněmě ly ž eny celož ivotně2,28 náhodných partnerů a muž i 2,93 náhodných partnerek, za posledních 12 mě sícůpak ž eny 1,65 partnerůa muž i 1,91 partnerek. 13) Se stálým partnerem v posledních 12 mě sících nikdy nepouž ilo kondom př i soulož i do pochvy 45% ž en a 29% muž ů, př i soulož i do koneč níku 66% ž en a 39% muž ůa př i dráž dě ní penisu ústy 96% ž en a 92% muž ů. S náhodným partnerem v posledních 12 mě sících nikdy nepouž ilo kondom př i soulož i do pochvy 59% ž en a 29% muž ů, př i soulož i do koneč níku 75% ž en a 41% muž ůa př i dráž dě ní penisu ústy 92% ž en a 88% muž ů. Vzhledem k tomu, ž e styky s náhodnými sexuálními partnery, obzvláš těpak anální styky, jsou jednou z HIV nejrizikově jš ích aktivit, je nutná intervence ve smě ru nárůstu použ ívání kondomu př i tě chto aktivitách a to zejména u ž en. 14) Homosexuální zkuš enost uvedlo 2,5% sexuálně aktivních adolescentů – muž ů. Zkuš enost s komerč ním pohlavním stykem mě lo 1,1% ž en a 4,6% muž ů. Zkuš enost s pohlavním stykem s injekč ním už ivatelem drog uvedlo 6,1% ž en a 1,8% muž ů. 15) Témě ř jedna desetina sexuálně aktivních adolescentních ž en uvedla zkuš enost s pohlavním stykem vynuceným násilím nebo hrozbami.
273
16) Témě řjedna pě tina ž en a více neždesetina muž ůobvykle př i pohlavním styku kondom nasadí opož dě ně . Pě tina sexuálněaktivních ž en a muž ův posledních 12 mě sících mě la zkuš enost se sklouznutím nebo protrž ením prezervativu. 17) Pohlavněpř enosnou nemoc jižmě lo 9% ž en a 2% muž ů. 18) Př eváž ná vě tš ina praž ských adolescentůmá liberální názory na pohlavní styky př ed vstupem do manž elství, pornografii, skupinový sex, nevě ru i náhodné pohlavní styky. Praž š tí adolescenti jsou také pomě rněliberální př i posuzování HIV pozitivních osob v různých profesních rolích. 19) Existence HIV ovlivňuje sexuální chování dvou tř etin adolescentních ž en a poloviny muž ů, př ič emžnejč astě jš í reakcí je mít pohlavní styky pouze se stálým partnerem. 20) Zkuš enost se sexuálním zneuž itím má 6% praž ských adolescentních ž en a 1% muž ů. 21) Průmě rný vě k př i prvním styku s pornografickým materiálem je 12 let pro ž eny a 11,5 let pro muž e. Adolescentní muž i sledují pornografický materiál statisticky významně č astě ji než ž eny, nejč astě ji jsou sledovány internetové stránky s pornografickým obsahem. 22) Celých 59% ž en a 44% muž ůpravidelněnebo obč as kouř í cigarety, 11% ž en a 27% muž ůpravidelněpije alkohol a 36% ž en a 39% muž ůpravidelněnebo obč as kouř í marihuanu. Zkuš enost s injekč ní aplikací drogy má 1,2% praž ských adolescentních ž en a 0,8% muž ů. 23) Nejč astě jš ím zdrojem informací o sexuálních otázkách jsou pro praž ské adolescenty kamarádi a známí, š kola (pro ž eny) a Internet (pro muž e). Polovina ž en a dvěpě tiny muž ůpovaž ují své znalosti z oblasti sexu za dobré. Nejč astě jš ím zdrojem informací o HIV/AIDS je pro muž eiž eny š kola a dále masové sdě lovací prostř edky. Jen ně co př es č tvrtinu ž en a muž ůpovaž uje své znalosti o otázkách HIV/AIDS za dobré. 24) Jedna tř etina ž en a dvěpě tiny muž ůmě lo ve š kole opakovaněsexuální výchovu, vě tš ina adolescentůvš ak ve š kole mě la jen jednu nebo dvěhodiny sexuální výchovy. Mezi nejč astě jš í probíraná témata patř ila infekce HIV/AIDS, bezpeč ný sex a STD. 25) Test na HIV protilátky podstoupilo 5,8% praž ských adolescentních ž en a 4,9% muž ů. Osobnězná ně jakou HIV pozitivní osobu 7,2% ž en a 5,7% muž ů, jen 12% ž en a 15% muž ůsprávněodhadlo celkový poč et HIV pozitivních osob v České republice, naprostá vě tš ina údaj nadhodnotilo.
274
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ACSF, Analysis of sexual behaviour in France. A comparison between two modes of investigation: telephone survey and face-to-face survey (1992). AIDS, 6, 315-23 Adepoju, J.A., Watkins, M.P., & Richardson, A.M. (2007). A quick survey of an HBCU's first year nursing students' perception of the HIV/AIDS phenomenon. Journal of National Black Nurses' Association, 18 (2), 24-9 Aggleton, P., Rivers, K., & Mane, P. (1997). Gender Relations, Sexual Communication and the Female Condom. IAS AIDS Newsletter, 5 (8), 11-13 Agha, S. (2003). The impact of a mass media campaign on personal risk perception, perceived self-efficacy and on the behavioural predictors. AIDS Care, 15 (6), 749-62 AIDS Newsletter (1999). Vztah mezi HIV a AIDS zpochybně n. AIDS Newsletter, 7 (5), 40 AIDS Public Education in Europe newsletter (1998), no. 2 Albarracín, D., Leeper, J., Earl, A., & Durantini, M.R. (2008). From Brochures to Videos to Counseling: Exposure to HIV -Prevention Programs. AIDS and Behavior, 12 (3), 354-63 Allen, A.D., Mathisen, G.E., Glover, N., & Au, J. (1993). HIV and AIDS. Science, 260, 1706 7. Amirkhanian, Y.A., Tiunov, D.V., & Kelly, J.A. (2001). Risk factors for HIV and other sexually transmitted diseases among adolescents in St. Petersburg, Russia. International Family Planning Perspectives and Digest, 33 (3), 106-12 Baleta, A. (1998). Concern voiced over "dry sex" practices in South Africa. The Lancet, 352 (9136), 1292 Baleta, A. (2008). Disappointment at failure of microbicide candidate. The Lancet Infectious Diseases, 8 (4), 221 Bernabe-Ortiz, A., Curioso, W.H., Gonzales, M.A., Evangelista, W., Castagnetto, J.M., Carcamo, C.P., Hughes, J.P., Garcia, P.J., Garnett, G.P., & Holmes, K.K. (2008). Handheld computers for self-administered sensitive data collection: a comparative study in Peru. BMC Medical Informatics and Decision Making, 19 (8), 11 Bersamin, M., Todd, M., Fisher, D.A., Hill, D.L.,Grube, J.W., & Walker, S. (2008). Parenting practices and adolescent sexual behavior: A longitudinal study. Journal of Marriage and the Family, 70 (1), 97-112 Bishop, G.D., Kok, A.J., & Chan, R.K. (1998). Sexual practices among men attending an anonymous HIV testing site in Singapore. AIDS Care, 10, suppl. 2, S167-78 Booth, R.E., Kwiatkowski, C.F., Chitwood, D.D. (2000). Sex related HIV risk behaviors: Differential risks among injection drug users, crack smokers, and injection drug users who smoke crack. Drug and Alcohol Dependance, 58, (3), 219-26 Bož ič evič , I., Štulhofer, A., Ajdukovič , D., & Kufrin, K. (2006). Patterns of sexual behaviour and reported symptoms of STI/RTIs among young people in Croatia -implications for interventions' planning. Collegium Antropologicum, 30, Suppl 2, 63-70 Brener, N.D., Billy, J.O.G., & Grady, W.R. (2003). Assessment of factors affecting the validity of self-reported health-risk behavior among adolescents: Evidence from the scientific literature. Journal of Adolescent Health, 33 (6), 436-57 275
Britské Konsorcium NGO AIDS (1996). Použ ívání kondomu a jeho efektivita v prevenci př enosu HIV. AIDS Newsletter, 4 (3), 36-7 Bryan, A., Fisher, JD., & Fisher, W.A. (2002). Tests of the mediational role of preparatory safer sexual behavior in the context of the theory of planned behavior. Health Psychology, 21 (1), 71-80 Burstein, G.R., Lowry, R., Klein, J.D., & Santelli, J.S. (2003). Missed opportunities for sexually transmitted diseases, human immunodeficiency virus, and pregnancy prevention services during adolescent health supervision visits. Pediatrics, 111 (5), 996-1001 Camazine, S., & Trainor, S. (2008). The female condom: still an underused prevention tool. The Lancet Infectious Diseases, 8 (6), 343 Castilla, J., Barrio, G., de la Fuente, L., & Belza, M.J. (1998). Sexual behaviour and condom use in the general population of Spain, 1996. AIDS Care, 10 (6), 667 -76 Civic, D., Scholes, D., Ichikawa, L., Grothaus. L., McBride, C.M., Yarnall, K.S.H., & Fish, L. (2002). Ineffective use of condoms among young women in managed care. AIDS Care, 14 (6), 779-88 Cohen, D.A., Farley, T.A, Taylor, S.N, Martin, D.H., & Schuster, M.A. (2002). When and where do youth have sex? The potential role of adult supervision. Pediatrics, 110 (6), 66 Coleman, L., & Ingham, R. (1999). Contrasting strategies used by young people to ensure condom use: some findings from a qualitative research project. AIDS Care, 11 (4), 473 -79 Coxon, A.P.M. (1999). Parallel accounts? Discrepancies between self-report (diary) and recall (questionnaire) measures of the same sexual behaviour. AIDS Care, 11 (2), 221 -34 Davis, M., Bolding, G., Hart, G., Sherr, L., & Elford, J. (2004). Reflecting on the experience of interviewing online: perspectives from the Internet and HIV study in London. AIDS Care, 16 (8), 944-52 De Visser, R. (2004). Delayed application of condoms, withdrawal and negotiation of safer sex among heterosexual young adults. AIDS Care, 16 (3), 315-22 De Visser, R.O. (2000). When always isn't enough: implications of the late application of condoms for the validity and reliability of self-reported condom use. AIDS Care, 12 (2), 221-4 DeVore, ER., & Ginsburg, KR. (2005). The protective effects of good parenting on adolescents. Current Opinion in Pediatrics, 17 (4), 460-5 Dias, S., Matos, M.G., & Gonalves, A.C. (2006). AIDS - related stigma and attitudes towards AIDS - infected people among adolescents. AIDS Care, 18, 208-14 DiClemente, R.J., Salazar, L.F., & Crosby, R.A. (2007). A review of STD/HIV preventive interventions for adolescents: Sustaining effects using an ecological approach. Journal of Pediatric Psychology, 32 (8), 888-906 DiClemente, R.J., Salazar, L.F., Crosby, R.A., & Rosenthal, S.L. (2005). Prevention and control of sexually transmitted infections among adolescents: the importance of a socioecological perspective - a commentary, Public Health, 119 (9), 825-36 Donenberg, G.R., Emerson, E., Bryant, F.B., & King, S. (2006). Does substance use moderate the effects of parents and peers on risky sexual behavour? AIDS Care, 18 (3), 194-200 Elford, J., Bolding, G., & Sherr, L. (2002b). High-risk sexual behaviour increases among London gay men between 1998 and 2001: What is the role of HIV optimism? AIDS, 16 (11), 1537-44 Elford, J., Bolding, G., Sherr., A. (2004). Popular opinion leaders in London: a response to Kelly. AIDS Care, 16 (2), 151-8 276
Elford, J., Sherr, L., Bolding, G., Serle, F., & Maguire, M. (2002a). Peer-led HIV prevention among gay men in London: process evaluation. AIDS Care, 14 (3), 351-60 Escobar-Chaves, S.L., & Anderson, C.A. (2008). Media and risky behaviors. Future of Children, 18 (1), 147-80 Everett, S.A., Warren, S.W., Santelli, J.S., Kann, L., Collins, J.L., & Kolbe, L.J. (2000). Use of birth control pills, condoms, and withdrawal among U.S. high school students. Journal of Adolescent Health, 27 (2), 112-8 Feinleib, J.A., & Michael, R.T. (1998). Reported changes in sexual behavior in response to AIDS in the United States. Preventive Medicine, 27, 400-11 Fernandez, M.I., Varga, L.M., Perrino, T., Collazo, J.B., Subiaul, F., Rehbein, A., Torres, H., Castro, M., & Bowen, G.S. (2004). The Internet as recruitment tool for HIV studies: viable strategy for reaching at-risk Hispanic MSM in Miami? AIDS Care, 16 (8), 953-63 Fitzsimons, G.J., & Moore, S.G. (2008). Should we ask our children about sex, drugs and rock & roll? Potentially harmful effects of asking questions about risky behaviors. Journal of Consumer Psychology, 18 (2), 82-95 Foreman, F.E. (2003). African American college women: constructing a hierarchy of sexual arrangements. AIDS Care, 15 (4), 493-504 Friedman, S.R., Flom, P.L., Kottari, B.J., Neaigus, A., Sandoval, M., Curtis, R., Des Jarlais, D.C., & Zenilman, J.M. (2001). Consistent condom use in the heterosexual relationships of young adults who live in a high-HIV-risk neighbourhood and do not use "hard drugs". AIDS Care, 13 (3), 285-96 Givaudan, M., Leenen, I., Van de Vijver, F.J., Poortinga, Y.H., Pick, S. (2008). Longitudinal study of a school based HIV/AIDS early prevention program for Mexican adolescents. Psychology Health & Medicine, 13 (1), 98-110 Goudsmit, J. (1998). Viral Sex, The Nature of AIDS. Oxford University Press, Oxford Gwandure, C. (2007). Sexual assault in childhood: Risk HIV and AIDS behaviours in adulthood. AIDS Care, 19 (10), 1313-15 Hallett, T.B., White, P.J., & Garnett., G.P. (2007). Appropriate evaluation of HIV prevention interventions: from experiment to full-scale implementation. Sexually transmitted infections, 83, Suppl. 1, 155-60 Hart, G.J., Williamson, L.M., & Flowers, P. (2004). Good in parts: the Gay Men's Task Force in Glasgow-a response to Kelly. AIDS Care, 16 (2), 159-65 Henderson, M., Butcher, I., Wight, D., Williamson, L., & Raab, G. (2008). What explains between-school differences in rates of sexual experience? BMC Public Health 8 (8), 53 Hoffman, V., & Bolton, R. (1997). Reasons for having sex and sexual risk-taking: A study of heterosexual male STD clinic patients, AIDS Care, 9 (3), 285-96 Hoppe, M.J., Graham, L., Wilsdon, A., Wells, E.A., Nahom, D., & Morrison, D.M. (2004). Teens speak out about HIV/AIDS: focus group discussions about risk and decision making. Journal of Adolescent Health, 35 (4), 345 (e27-35) Hospers, H.J., Harterink, P., van den Hoek, K., & Veenstra, J. (2002). Chatters on the Internet: a special target group for HIV prevention. AIDS Care, 14, (4), 539-44 Ingersoll, K.S., Van Zyl, C., Cropsey, K.L. (2006). Publishing HIV/AIDS behavioural science reports: An author's guide. AIDS Care, 18 (7), 674 -80
277
Iriyama, S., Nakahara, S., Jimba, M., Ichikawa, M., & Wakai, S. (2007). AIDS health beliefs and intention for sexual abstinence among mate adolescent students in Kathmandu, Nepal: A test of perceived severity and susceptibility. Public Health, 121 (1), 64 -72 Ito, K.E., Kalyanaraman, S., Ford, C.A., Brown, J.D., & Miller, W.C. (2008). "Let's Talk About Sex": pilot study of an interactive CD-ROM to prevent HIV/STIS in female adolescents. AIDS Education and Prevention, 20 (1), 78-89 Joglekar, N., Joshi, S., Kakde, M., Fang, G., Cianciola, M., Reynolds, S., & Mehendale, S. (2007). Acceptability of PRO2000 Vaginal Gel amoung HIV un-infected Women in PuneIndia. AIDS Care, 19 (6), 817-21 Johnson, A., Mercer, C.H., Erens, B., Copas, A.J., McManus, S., Wellings, K., Fenton, K.A., Korovessis, C., Macdowall, W., Nanchahal, K., Purdon, S., & Field, J. (2001). Sexual behaviour in Britain: partnerships, practices, and HIV risk behaviours. The Lancet, 358, 183542 Johnson, A., Wadsworth, J., Wellings, K., & Field, J. (1994). Sexual Attitudes and Lifestyles. Blackwell Scientific Publications, Oxford Johnson, B.T., Carey, M.P., Marsh, K.L., Levin, K.D., & Scott-Sheldon, L.A.J. (2003). Interventions to reduce sexual risk for the human immunodeficiency virus in adolescents, 1985-2000 - A research synthesis. Archives of Pediatrics & Adolescent Medicine, 157 (4), 381-8 Kadivar, H., Garvie, P.A., Sinnock, C., Heston, J.D., & Flynn, P.M. (2006). Psychosocial profile of HIV-infected adolescents in a Southern US urban cohort. AIDS Care, 18 (6), 544-9 Kalichman, S.C., & Simbayi, L. (2004). Traditional beliefs about the cause of AIDS and AIDS-related stigma in South Africa. AIDS Care, 16 (5), 572-80 Keller, S.N., Labelle., H., Karimi, N., & Gupta, S. (2004). Talking about STH/HIV prevention: a look at communication online. AIDS Care, 16 (8), 977-92 Kelly, J.A. (2004). Popular opinion leaders and HIV prevention peer education: resolving discrepant findings, and implications for the development of effective community programmes. AIDS Care, 16 (2), 139-50 Kim, S., De La Rosa, M., Trepka, M.J., & Kelley, M. (2007). Condom use among umarried students in a Hispanic-serving university. AIDS Education and Prevention, 19 (5), 448-61 Kinsey, A.C., Pomeroy, W.B., Martin, C.E., & Gebhard, P.H. (1953). Sexual Behaviour in the Human Female. W.B. Saunders, Philadelphia Kirby, D.B., Baumler, E., Coyle, K.K., Basen-Engquist, K., Parcel, G.S., Harrist, R., & Banspach, S.W. (2004). The "Safer Choices" interventions: its impact on the sexual behaviors of different subgroups of high school students. Journal of Adolescent Health, 35 (6), 442-52 Lederman, R.P., Chan, W., & Roberts-Gray, C. (2008). Parent-adolescent relationship education (PARE): program delivery to reduce risks for adolescent pregnancy and STDs. Behavioral Medicine, 33 (4), 137-43 Levine, D., McCright, J., Dobkin, L., Woodruff, AJ., & Klausner, JD. (2008). SEXINFO: a sexual health text messaging service for San Francisco youth. American Journal of Public Health, 98, (3), 393-5 Levine, S.B., & Coupey, S.M. (2003). Adolescent substance use, sexual behavior, and metropolitan status: Is "urban" a risk factor? Journal of Adolescent Health, 32 (5), 350 -5 Levinson J.C. (2007). Guerilla Marketing. Piatkus Books, London
278
Lindau S.T., Tetteh, A.S., Kasza, K., & Gillian, M. (2008). What schools teach our patients about sex: contents, quality, and influences on sex education. Obstetrics & Gynecology, 111 (2), 256-66 MacNair-Semands, R.R., Cody, W.K., & Simono, R.B. (1997). Sexual behaviour change associated with a college HIV course. AIDS Care, 9 (6), 727-38 Maganja, R.K., Maman, S., Groves, A., & Mbwambo, J.K. (2007). Skinning the goat and pulling the load: transactional sex amont youth in Dar es Salaam, Tanzania. AIDS Care, 19 (8), 974-81 Manji, A., Peña, R., & Dubrow, R. (2007). Sex, condoms, gender roles, and HIV transmission knowledge among adolescents in León, Nicaragua: implications for HIV prevention. AIDS Care, 19, 989-95 Marks, G., Cantero, P.J., & Simoni, J.M. (1998). Is acculturation associated with sexual risk behaviours? An investigation of HIV-positive Latino men and women, AIDS Care, 10 (3), 283-95 Martinez-Donate, A.P., Hovell, M.F., Blumberg, E.J., Zellner, J.A., Sipan, C.L., Shillington, A.M., & Carrizosa, C. (2004a). Gender differences in condom-related behaviors and attitudes among Mexican adolescents living on the US-Mexico border. AIDS Education and Prevention, 16 (2), 172-86 Martinez-Donate, A.P., Hovell, M.F., Zellner, J., Sipan, C.L., Blumberg, E.J., Carrizosa, C. (2004b). Evaluation of two school-based HIV prevention interventions in the border city of Tijuana, Mexico. Journal of Sex Research, 41(3), 267-278 Martino, S.C., Elliott, M.N., Corona, R., Kanouse, D.E, & Schuster, M.A. (2008). Beyond the "big talk": the roles of breadth and repetition in parent-adolescent communication about sexual topics. Pediatrics, 121 (3), 612-8 Maxwell, S., & Boyle, M. (1995). Risky heterosexual practices amongst women over 30: Gender, power and long term relationships. AIDS Care, 7 (3), 277-93 McKay, M.M., Chasse, K.T., Paikoff, R., McKinney, L.D., Baptiste, D., Coleman, D., Madison, S., & Bell, C.C. (2004). Family-level impact of the CHAMP family program: A community collaborative effort to support urban families and reduce youth HIV risk exposure. Family Process, 43 (1), 1793 Meekers, D., Silva, M., & Klein, M. (2006). Determinants of condom use among youth in Madagascar. Journal of Biosocial Science, 38 (3), 365-80 Meneses, L.M., Orrell-Valente, J.K, Guendelman, S.R., Oman, D., & Irwin, C.E. (2006). Racial/ethnic differences in mother-daughter communication about sex. Journal of Adolescent Health, 39 (1), 128-31 Michael, R.T., Gagnon, J.H., Laumann, E.O., & Kolata, G. (1994). Sex in America, a definitive survey. Little Brown and Company, Boston Miller, K.E., Barnes, G.M., Melnick, M.J., Sabo, D.F., & Farrell M.P. (2002). Gender and ratial/ethnic differences in predicting adolescent sexual risk: Athletic participation versus exercise. Journal of Health and Social Behavior, 43 (4), 436-50 Miller, M. (1999). A model to explain the relationship between sexual abuse and HIV risk among women. AIDS Care, 11 (1), 3-20 Miner, M.H., Robinson, B.E., Hoffman, L., Albright, C.L., & Bockting, W.O. (2002). Improving safer sex measures through the inclusion of relationship and partner characteristics. AIDS Care, 14 (6), 827-37 Montagnier, L.. (1996). AIDS fakta, nadě je. SZÚ, Praha
279
Montazeri, A.(2005). AIDS knowledge and attitudes in Iran: results from a population-based survey in Tehran. Patient Education and Counseling, 57 (2), 199-203 Moravcová, P. & Weiss, P. (2006). HIV/AIDS risky sexual behavior: Results from the national survey. Sexologies, 15 (1), 37 Muñoz-Silva, A., Sánchez-García, M., Nunes, C., Martins, A. (2007). Gender differences in condom use prediction with Theory of Reasoned Action and Planned Behaviour: The role of self-efficacy and control. AIDS Care, 19 (9), 1177-81 Murry, V.M., Berkel, C., Brody, G.H, Gibbons, M., Gibbons, F.X. (2007). The Strong African American Families program: Longitudinal pathways to sexual risk reduction. Journal of Adolescent Health, 41 (4), 333-42 Myer, L., Mathews, C., & Little, F. (2002). Improving the accessibility of condoms in South Africa: the role of informal distribution. AIDS Care, 14 (6), 773-8 Národní referenč ní laboratořpro AIDS (2008). Státní zdravotnický ústav. Národní program boje proti AIDS. Vyhledáno 09.09.2008 na http://www.aids-hiv.cz Nation, M., Crusto, C., Wandersman, A., Kumpfer, K.L., Seybolt, D., Morrissey-Kane, E., & Davino, K. (2003). What works in prevention - Principles of effective prevention programs. American Psychologist, 58 (6-7), 449-56 Noia, J.D., & Schinke, S.P. (2008). HIV risk-related attitudes, interpersonal influences, and intentions among at-risk urban, early adolescent girls. American Journal of Health Behavior, 32 (5), 497-507 Opt, S., Loffredo, D., Knowles, L., & Fletcher, C. (2007). College students and HIV/AIDS: a comparison of nontraditional and traditional student perspectives. Journal of American College Health, 56 (2), 165-74 Osagbemi, M.O., Joseph, B., Adepetu, A.A., Nyong, A.O., & Jegede, A.S. (2007). Culture and HIV/AIDS in Africa: promoting reproductive health in light of spouse-sharing practice among the Okun people, Nigeria. World Health & Population, 9 (2), 14-25 Otto-Salaj, L.L., Gore-Felton, C., McGarvey, E., Canterbury, R.J. (2002). Psychiatric functioning and substance use: Factors associated with HIV risk among incarcerated adolescents. Child Psychiatry & Human Development, 33 (3), 91-106 Palen, L.A., Graham, J.W., Smith, E.A., Caldwell, L.L., Mathews, C., & Flisher, A.J. (2008). Rates of Missing Responses in Personal Digital Assistant (PDA) Versus Paper Assessments. Evaluation Review, 32 (3), 257-72 Pando, J.R., Canino, G., Ramirez, R., Chaves, L.M., & Martinez-Taboas, A. (2007). Prevalence and factors associated to sexual behavior in Puerto Rican adolescents. Puerto Rico Health Sciences Journal, 26 (4), 355-66 Park, I.U., Sneed, C.D., Morisky, D.E., Alvear, S., & Hearst, N. (2002). Correlates of HIV risk among Ecuadorian adolescents. AIDS Education and Prevention, 14 (1), 73-83 Patel, V.L., Gutnik, L.A., Yoskowitz, N.A., O'Sullivan, L.F., & Kaufman, D.R. (2006). Patterns of reasoning and decision making about condom use by urban college students. AIDS Care, 18 (8), 918-30 Patel, V.L., Yoskowitz, N.A., & Kaufman, D.R. (2007). Comprehension of sexual situation and its relationship to risky decisions by young adults. AIDS Care, 19 (7), 916-22 Patel, V.L., Yoskowitz, N.A., Kaufman, D.R., Gutnik, L.A., & Shortliffe, E.H. (2005). Risky decisions despite counter evidence: modeling a culture of safer sexual practices. AMIA … Annual Symposium Proceedings/AMIA Symposium, 594-98
280
PATH (2006). Female Condom: A Powerful Tool for Protection. Seattle: UNFPA, PATH. Vyhledáno 10.5.2008 na http://www.unfpa.org/upload/lib_pub_file/617_filename_female_condom.pdf PATH (2005). Global Consultation on the Female Condom, 26–29.09.2005; Baltimore, Maryland. Vyhledáno 10.5.2008 na http://www.path.org/projects/womans_condom_gcfc2005.php Pedlow, C.T., & Carey, M.P. (2004). Developmentally appropriate sexual risk reduction interventions for adolescents: Rationale, review of interventions, and recommendations for research and practice. Annals of Behavioral Medicine, 27 (3), 172-84 Perera, B., & Reece, M. (2006). Sexual behavior of young adults in Sri Lanca: Implications for HIV prevention. AIDS Care, 18, 497-500 Peres, C.A., Rutherford, G., Borges, G., Galano, E., Hudes, E.S., & Hearst, N. (2008). Family structure and adolescent sexual behavior in a poor area of Sao Paulo, Brazil. Journal of Adolescent Health, 42 (2), 177-83 Philpott, A., Knerr, W., & Maher, D. (2006). Promoting protection and pleasure: amplifying the effectiveness of barriers against sexually transmitted infections and pregnancy. The Lancet, 368 (9551), 2028-2031 Pulerwitz, J., Amaro, L., De Jong, W., Gortmaker, S.L., & Rudd, R. (2002). Relationship power, condom use and HIV risk among women in the USA. AIDS Care, 14 (6), 789-800 Quirk, A., Rhodes, T., & Stimson, G.V. (1998). 'Unsafe protected sex': qualitative insights on measures of sexual risk. AIDS Care, 10 (1), 105-14 Rabuš ic, L., & Kepáková, K. (1999). Sexuální chování adolescentůa riziko HIV. Sociologický č asopis, 35, (2), 161-79 Raj, A., Reed, E., Miller, E., Decker, M.R., Rothman, E.F., & Silverman, J.G. (2007). Contexts of condom use and non-condom use among young adolescent male perpetrators of dating violence. AIDS Care, 19 (4), 970-3 Raj, A., Silverman, J.G., & Amaro, H. (2004). Abused women report greater male partner risk and gender-based risk for HIV: findings from a community-based study with Hispanic women. AIDS Care, 16 (4), 519-29 Robin, L., Dittus, P., Whitaker, D., Crosby, R., Ethier, K., Mezoff, J., Miller, K., & PappasDeluca, K. (2004). Behavioral interventions to reduce incidence of HIV, STD, and pregnancy among adolescents: A decade in review. Journal of Adolescent Health, 34 (1), 3-26 Rosenthal, D., Gifford, S., & Moore, S. (1998). Safe sex or safe love: competing discourses? AIDS Care, 10 (1), 35-47 Rotheram-Borus, M.J. (2000). Expanding the range of interventions to reduce HIV among adolescents. AIDS, 14, suppl. 11, S33-S40 Roye, C.F., & Hudson, M. (2003). Developing a culturally appropriate video to promote dualmethod use by urban teens: Rationale and methodology. AIDS Education and Prevention, 15 (2), 148-58 Rozsypal, H. (1998). AIDS klinický obraz a léč ba. Maxdorf Jesenius, Praha Rozsypal, H., Staňková, M., Machala, L., & Skokanová, V. (1995). Klinické aspekty HIV infekce. Ami report Special, 9-12 Ryan, S., Franzetta, K., Manlove, J., & Holcombe, E. (2007). Adolescents' discussions about contraception or STDs with partners before first sex. Perspectives on Sexual and Reproductive Health, 39 (3), 149-57
281
Salyers Bull, S., Lloyd, L., Rietmeijer, C., & McFarlane, M. (2004). Recruitment and retention of an online sample for an HIV prevention intervention targeting men who have sex with men: the smart sex quest projet. AIDS Care, 16 (8), 931-43 Sanghi-Haghpeykar, H., Poindexter, A.N., Young, A., Levesque, J.E., & Horth, F. (2003). Extra-relational sex among Hispanic women and their condom-related behaviours and attitudes. AIDS Care, 15 (4), 505-12 Sánchez, J., Comerford, M., Chitwood, D.D., Fernandez, M.I., & McCoy, C.B. (2002). High risk sexual behaviours among heroin sniffers who have no history of infection drug use: implications for HIV risk reduction. AIDS Care, 14 (3), 391-8 Savaser, S. (2003). Knowledge and attitudes of high school students about AIDS: A Turkish perspective. Public Health Nursing, 20 (1), 71-9 Seal, D.W., Kelly, J.A., Bloom, F.R., Stevenson, L.Y., Coley, B.I., & Broyles, L.A. (2000). HIV prevention with young men who have sex with men: What young men themselves say is needed. AIDS Care, 12 (1), 5-26 Senn, T.E., Carey, M.P., & Vanable, P.A. (2008). Childhood and adolescent sexual abuse and subsequent sexual risk behavior: Evidence from controlled studies, methodological critique, and suggestions for research. Clinical Psychology Review, 28 (5), 711-35 Shegog, R., Markham, C., Peskin, M., Dancel, M., Coton, C., & Tortolero, S. ( 2007). "It's your game": an innovative multimedia virtual world to prevent HIV/STI and pregnancy in middle school youth. Medinfo, 12 (2), 983-7 Shrier, L.A., Shih, M.C., & Beardslee, W.R. (2005). Affect and sexual behavior in adolescents: A review of the literature and comparison of momentary sampling with diary and retrospective self-report methods of measurement. Pediatrics, 115 (5), 573-581 Schaalma, H., Kok, G., & Peters, L. (1993). Determinants of consistent condom use by adolescent: the impact of experience of sexual intercourse. Health Education Research, Theory & Practice, 8 (2), 255-69 Signorelli, C., Pasquarella, C., Limina, R.M., Colzani, E., Fanti, M., Cielo, A., Greco, M., de Somenzi, C.P., Chironna, M., & Quarto, M. (2006). Third Italian national survey on knowledge, attitudes, and sexual behaviour in relation to HIV/AIDS risk and the role of health education compaigns. European Journal of Public Health, 16 (5), 498-504 Singh, S. (2003). Study of the effect of information, motivation and behavioural skills (IMB) intervention in changing AIDS risk behaviour in female university students. AIDS Care, 15 (1), 71-76 Slavin, S., Batrouney, C., & Murphy, D. (2007). Fear appeals and treatment side-effects: An effective combination for HIV prevention? AIDS Care, 19 (1), 130-7 Smith, D. K., Grohskopf, L. A., Black, R. J., Auerbach, J. D., Veronese, F., Struble, K. A., Cheever, L., Johnson, M., Paxton, L. A., Onorato, I. A. & Greenberg, A. E. (2005). Antiretroviral Postexposure Prophylaxis After Sexual, Injection-Drug Use, or Other Nonoccupational Exposure to HIV in the United States, Center for Desease Control: MMWR 54 (RR02): 1–20. Vyhledáno 26.08 2008 na http://www.hivlawandpolicy.org/resources/download/67 Sneed, C.D, Morisky, D.E., Rotheram-Borus, M.J., Ebin, V., Malotte, C.K., Lyde, M., & Gill, J.K. (2001). 'Don't know' and 'didn't think of it': condom use at first intercourse by Latino adolescents. AIDS Care, 13 (3), 303-8
282
Staton, M., Leukefeld, C., Logan, T.K., Zimmerman, R., Lynam, D., Milich, R., Martin, C., McClanahan., K., & Clayton, R. (1999). Risky sex behavior and substance use among young adults. Health & Social Work, 24 (2), 147-54 Stehlíková, D., Procházka, I., & Hromada, J. (1995). Homosexualita, společ nost a AIDS v ČR. SOHO, Orbis, Praha Steinberg, L. (2008). A social neuroscience perspective on adolescent risk-taking. Developmental Review, 28 (1), 78-106 Šejda, J. (1993). Prevence, léč ba a dalš í aspekty nákazy HIV/AIDS. Galén, Praha Štulhofer, A., Graham, C., Bož ič evič , I., Kufrin, K, & Ajdukovič , D. (2007). HIV/AIDS related knowledge, attitudes and sexual behaviors as predictors of condom use among young adults in Croatia. International Family Planning Perspectives, 33 (2), 58-65 Tourian, K., Alterman, A., Metzger, D., Rutherford, M., Cacciola, J.S., & Mckay, J.R. (1997). Validity of three measures of antisociality in predicting HIV risk behaviors in methadonemaintenance patients. Drug and Alcohol Dependence, 47 (2), 99-107 Trojan, O., & Weiss, P. (1997). Sexuální chování a znalosti mladš ích adolescentů . Mládeža společ nost, 3 (2), 52-61 Upadhyay, U.D., & Hindin, M.J. (2006). Do perceptions of friends' behaviors affect age at first sex? Evidence from Cebu, Philippines. Journal of Adolescent Health, 39 (4), 570-7 Valois, R.F., Oeltmann, J.E., Waller, J., & Hussey, J.R. (1999). Relationship between number of sexual intercourse partners and selected health risk behaviors amoung public high school adolescents. Journal of Adolescent Health, 25 (5), 328-35 Van de Ven, P., Rawxtorne, P., Crawford, J., & Kippax, S. (2002). Increading proportions of Australian gay and homosexually active men engage in uprotected anal intercourse with regular and with casual partners. AIDS Care, 14 (3), 335-41 Vavrus, F. (2006). Girls' schooling in Tanzania: the key to HIV/AIDS prevention? AIDS Care, 18 (8), 863-71 Waldo, C.R., Stall, R.D., & Coates, T.J. (2000). Is offering post-exposure prevention for sexual exposures to HIV related to sexual risk behavior in gay men? AIDS, 14 (8), 1035-9 Wall, M., Tkatchenko-Schmidt, E., & Renton, A. (2006). Sexual behaviour in Russia: who exhibits a higher risk? Evidence from longitudinal data. International Journal of STD & AIDS, 17 (11), 759-63 Weiss, J.A. (2007). Let us talk about it: Safe adolescent sexual decision making. Journal of the American Academy of Nurse Practitioners, 19 (9), 450-8 Weiss, P. (1998). AIDS, drogy a sexuální chování. Psychologie Dnes, 5 (10), 8 -9 Weiss, P. (2000a). Miluj s nasazením. Psychologie Dnes, 7 (8), 18-9 Weiss, P. (2000b). AIDS hrozí kaž dému. Psychologie Dnes, 7 (4), 12-4 Weiss, P. (2000c). K problematice výzkumůsexuálního chování. Česká a slovenská Psychiatrie, 96 (5), 257-62 Weiss, P. (2000d). HIV/AIDS a rizikovost sexuálního chování. Plánování Rodiny a Reprodukč ní Zdraví, 3 (2), 35-8 Weiss, P., & Zvě ř ina, J. (1994). Sexuální chování praž ské mládež e z hlediska rizika infekce HIV/AIDS. Mládež , Společ nost a Stát, 2, 52-68 Weiss, P., & Zvě ř ina, J. (1995). Sexuální chování obyvatel České republiky a praž ské mládež e s ohledem na riziko HIV/AIDS. Demografie, 37 (3), 215-9 283
Weiss, P., & Zvě ř ina, J. (1998). Vzdě lání a rizikovost sexuálního chování u obyvatel České republiky. Československá psychiatrie, 94 (3), 150-6 Weiss, P., & Zvě ř ina, J. (1999). Sexuální chování obyvatel České republiky. Výsledky národního výzkumu. AlbertaPlus, Praha Weiss, P., & Zvě ř ina, J. (2001). Sexuální chování v ČR - situace a trendy. Portál, Praha Weiss, P., & Zvě ř ina, J. (2003). Sexuální chování obyvatel ČR III. Dema, Praha Weiss, P., Kuč era, Z., & Svě ráková, M. (1995). Sexuální chování č eských adolescentůa jeho rizikovost z hlediska infekce HIV/AIDS: výsledky národního výzkumu. Československá Psychologie, 30, 435-32 Wellings, K., Nanchahal, K., Macdowall, W., McManus, S., Erens, B., Mercer, C.H., Johnson, A.M., Copas, A.J., Korovessis, C., Fenton, K.A., & Fiels, J. (2001). Sexual Behaviour in Britain: early heterosexual experience. The Lancet, 358, 1843-50 WHO (2007). The World Health Report 2007. Vyhledáno 16.04.2008 na http://www.who.int/whr/2007/en/ Wodak, A. (1998). Výmě na jehel: Stač í to zkusit! AIDS Newsletter, 6 (1), 1-6 XI. Mezinárodní konference o AIDS, Zpráva o konferenci (1997). AIDS Newsletter, 5 (1), 167 Yazdi, C.A., Aschbacher, K., Arvantaj, A., Naser, H.M., Abdollahi, E., Asadi, A., Mousavi, M., Narmani, M.R., Kianpishe, M., Nicfallah, F., & Moghadam, A.K. (2006). Knowledge, attitudes and sources of informaion regarding HIV/AIDS in Iranian adolescents. AIDS Care, 18, 1004-10 Zikmundová, M., & Weiss, P. (2003). Sexuální aktivity prostitutek př i výkonu profese. Praktický Lékař , 83 (12), 714-6 Zimmerman, R.S., Cupp, P.K., Donohew, L., Sionèan, C.K., Feist-Price, S., & Helme, D. (2008). Effects of a School-Based, Theory-Driven HIV and Pregnancy Prevention Curriculum. Perspectives on Sexual and Reproductive Health, 40 (1), 42-51 Zule, W.A., Costenbader, E., Coomes, C.M., Meyer, W.J.Jr., Riehman, K., Poehlman, J., & Wechsberg, W.M. (2007). Stimulant use and sexual risk behaviors for HIV in rural North Carolina. Journal of Rural Health, 23, Suppl., 73-8 Zvě ř ina, J. (1999). Jak riskantní vlastněje nebezpeč ný sex? Plánování rodiny a reprodukč ní zdraví, 2 (4), 94-5
284
ABSTRAKT a PŘÍLOHY ABSTRAKT Zámě r: Cílem studie je zmapovat postoje, znalosti a sexuální chování spojené s rizikem akvizice onemocně ní HIV/AIDS u studentůpraž ských gymnázií, stř edních odborných š kol a stř edních odborných uč iliš ť . Praha je z hlediska rizika HIV/AIDS v rámci České republiky jednoznač ně nejrizikově jš í, př ič emžadolescenti patř í k sexuálněnejaktivně jš í č ásti populace, a je proto nutné mapovat vzorce jejich chování a také to, co si myslí a co vě dí. Výzkumný design a metoda: Studie je kvantitativním výzkumem vzorku 500 ž en a 500 muž ů , studentůposledních dvou roč níkůgymnázií, stř edních odborných š kol a posledního roč níku tř íletých stř edních odborných uč iliš ťbez maturity. Vzorek byl získán kvótním výbě rem, kvótami pro výbě r bylo: pohlaví, typ š koly a roč ník studia. Výsledky: Byla získána š iroká š kála dat o postojích, znalostech a skuteč ném HIV/AIDS rizikovém sexuálním chování adolescentů, a u ně kterých aspektůbyla prokázána statistická významnost rozdílu mezi ž enami a muž i a/nebo mezi studenty jednotlivých typůš kol. Studie př edkládá kompletní výsledky výzkumu. Závě ry: Adolescenti vykazují pomě rnědobré teoretické znalosti o HIV/AIDS, ač koliv jsou stále př ítomny urč ité miskoncepce. Je tř eba zlepš it praktické znalosti o použ ití technik bezpeč ně jš ího sexu a také použ ití ně kterých bezpeč ných pomů cek (lubrifikač ní gel). Dvětř etiny praž ských adolescentůjiž mě lo pohlavní styk, průmě rný vě k př i prvním pohlavním styku je 15,93 let u ž en a 15,88 let u muž ů . Ženy mě ly v prů mě ru celož ivotně3,67 partnerůa muž i 4,83 partnerek. Dvětř etiny adolescentů použ ilo kondom př i prvním pohlavním styku. Použ ívání kondomůobecnĕje stále pomě rněomezené, zvláš těv př ípaděstykůs náhodnými partnery a př i análním sexu (75% ž en a 41% muž ůpř i análním sexu s náhodným partnerem nikdy nepouž ívá kondom). Tř etina ž en a polovina muž ůcítí, ž e existence HIV ovlivňuje jejich sexuální chování, př ič emžnejč astě jš í reakcí je mít sex pouze se stálým partnerem. Praž š tí adolescenti mají pomě rněliberální názory na př edmanž elský sex, skupinový sex, pornografii, nevě ru a náhodné pohlavní styky, a jsou také pomě rněliberální př i hodnocení mož nosti uplatně ní HIV pozitivních osob v rů zných profesních rolích. Intervence by mě la být zamě ř ena na pozitivně jš í konotace „strategií bezpeč ně jš ího sexu“ u studentůniž š ích vzdě lávacích stupňů , př esně jš í informace o správném použ ití technik bezpeč ného sexu a použ ití kondomu př eváž něs náhodnými partnery.
285
ABSTRACT IN ENGLISH Objective: The purpose of the study is to map the components of attitudes, knowledge and behaviours related to the sexuality risky from the point of view of the HIV/AIDS infection in the students of last two years of grammar schools, specialized high schools and apprentice training centres (being the three basic types of Czech high school institutions) in Prague. Prague population is at highest risk of HIV/AIDS acquisition in the Czech Republic, adolescents being the most sexually active part of the population and the patterns of the young people’s behaviour, as well as what they think and what they know needs to be monitored. Design and Method: The study is a quantitative survey of a sample of 500 male and 500 female students of the last two years of grammar schools, specialized high schools and apprentice training centres in Prague. The method of selection based on quotes was used, the quotes being: sex, type of school, and year of study. Results: A wide range of data about attitudes, knowledge and real HIV/AIDS risky behaviour were acquired, and the differences in some of the aspects between students from grammar schools and apprentice training centres as well as between men and women of the sample were proven statistically. The study presents the complete results of the survey. Conclusions: The adolescents show rather good theoretical knowledge of HIV/AIDS, even though some misconceptions are still present. The practical knowledge of employment of safe sex techniques needs to be improved, as well as the use of certain safe instruments (lubrication gel). Two thirds of Prague adolescents are sexually active, the average age at first sex being 15,93 for women and 15,88 for men. On average women had 3,67 partners and men 4,83 partners. Two thirds of the adolescents used condom at first intercourse. The use of condom is still fairly limited, especially in case of casual sex partners and anal sex (75% of women and 41% of men never use condom with casual partners in anal sex). One third of women and a half of men feel that existence of HIV influences their sexual behaviour, the most common reaction being to have sex only with steady partner. Prague adolescents show rather liberal attitudes to premarital sex, group sex, pornography, infidelity and casual sexual intercourses, they are also rather liberal in attitudes towards HIV positive persons in diverse professional roles. The intervention should be aimed to more positive image of “safe sex strategies” in students of lower educational levels, more precise information about the correct use of safe sex techniques, and the use of condoms especially with casual partners.
286
PŘÍLOHY 1. Originální verze dotazníku použ itého pro př edlož ený výzkum. 2. Odpově di respondentůna otázku s otevř eným koncem: „Jak jinak jste změ nili své sexuální chování z dů vodu existence HIV/AIDS?“ . 3. Odpově di respondentůna otázku s otevř eným koncem: „Jaký jiný pornografický materiál sledujete?“ . 4. Odpově di respondentůna otázku s otevř eným koncem: „Odkud jste zejména získal/a informace o sexualitě ?“. 5. Odpově di respondentůna otázku s otevř eným koncem: „Odkud jste zejména získal/a informace o HIV/AIDS?“.
287