Žáha - Také vás pálí žáha? Vloženo: 29.7.2005
Subjektivní příznak pálení žáhy se vyskytuje poměrně často. Odborně se tomuto pocitu říká pyróza. Odhaduje se, že denně jej pocítí asi 10% dospělých. Během života se tato potíž objeví asi u 40 % populace. Přibližně 15% dospělých užívá léky volně prodejné v lékárnách, které snižují kyselost žaludečních šťáv, ale jenom malé procento postižených pálením žáhy jde k lékaři a nechá se vyšetřit. Jedná se o závažný příznak? Je potřeba se nechat vyšetřit? Odpověď by měly přinést následující řádky …. CO JE TO PÁLENÍ ŽÁHY
Jedná se o pálení za hrudní kostí zasahující někdy až do krku nebo do nadbřišku. Pálení žáhy se nejčastěji objevuje nebo zhoršuje po jídle, zejména tučném, kořeněném, sladkém, kynutém, po čokoládě, cibuli, česneku, mnohdy se stačí napít alkoholu (zvláště bílého vína), coly, čaje, džusu. Pálení se však někdy objevuje, aniž by mělo nějakou souvislost s jídlem či pitím. Přepadá člověka v poloze vleže, v noci ve spánku, nebo při předklonu. Někdy se ani nepodaří vysledovat, čím jsou potíže vyvolávány nebo zhoršovány. Pálení žáhy má asi polovina žen v těhotenství, a je proto pokládáno téměř za fyziologické a ve většině případů se neléčí. Po porodu téměř vždy vymizí.
ČÍM JE ZPŮSOBEN NEPŘÍJEMNÝ POCIT PÁLENÍ?
Pálení se objevuje, když se dostane žaludeční obsah do jícnu. Tento jev se odborně označuje jako reflux. K refluxu dochází i u zdravých jedinců, avšak jenom po velmi krátkou dobu a ne tak často. Je-li jícen po delší dobu a častěji vystaven působení žaludečního obsahu, hovoříme o patologickém refluxu a o refluxní nemoci jícnu.
Patologický reflux je způsoben nepoměrem mezi agresivními vlivy a obrannými mechanismy, např.poruchou funkce dolního jícnového svěrače, nebo špatnou očišťovací funkcí jícnu, nebo špatným vyprazdňováním žaludku nebo kombinacemi těchto a mnoha dalších faktorů. Reflux je většinou kyselý, ale může být i zásaditý. Látkou, která má škodlivý vliv na jícen, není jenom kyselina solná, ale i žlučové soli a trávicí enzymy. Ještě je nutné upozornit na to, že ani z četnosti ani z intenzity, s jakou se objevuje pálení žáhy, nelze usuzovat na tíži refluxní nemoci jícnu či na možné komplikace této nemoci. Existují dokonce výjimky – pacienti, kteří mají těžkou
formu refluxní nemoci jícnu a mají již i závažné komplikace, avšak nepociťují žádné potíže. Na toto místo patří i často pokládaná otázka. Kdy je možno považovat pálení žáhy za příznak, kdy je nutné se poradit s lékařem? Z výše uvedeného je zřejmé, že nelze jednoznačně odpovědět. Ale i tak lze říci, že tehdy, jestliže se pálení žáhy objevuje nejméně 2x až 3x za týden po dobu několik týdnů a zvláště pokud je doprovázeno dalšími příznaky, obzvláště pak alarmujícími příznaky viz níže. Rozhodně je nutné vyšetřit pacienty nad 45 let věku. Nemoc však postihuje i děti. Z řečeného vyplývá, že problém pálení žáhy je poněkud složitější a v zásadě se tedy nejedná o „překyselení žaludku“, jak často slýcháváme. JAKÉ JSOU DALŠÍ PŘÍZNAKY REFLUXNÍ NEMOCI JÍCNU?
Obtížné polykání, pocit uvíznutí sousta v jícnu, bolest při polykání, pocit cizího tělesa v krku, záchvatovité slinění, zatékání šťáv nebo jídla do úst, nucení na zvracení, zvracení, bolest na hrudi, (plynatost, zvýšené říhání, pocity plnosti a přejedení v nepoměru k objemu snědeného jídla, netrávení, nemožnost odříhnout). Další příznaky se týkají jiných orgánů než jícnu: astma, opakované záněty plic, záněty průdušek, dále chrapot, chronický kašel, noční kašel, zvýšený výskyt zubních kazů, pálení jazyka, poruchy srdečního rytmu, zápach z úst, opakované záněty středního ucha, bolesti uší, záněty hrtanu, opakované záněty horních cest dýchacích. V této souvislosti jedno důležité upozornění: u astmatiků se refluxní nemoc jícnu vyskytuje až v 80%. Léčením refluxní nemoci jícnu se uváděné nemoci a příznaky daří výrazně zmírnit a některé dokonce až vyléčit. Zde je třeba zmínit, že všechny výše uvedené příznaky včetně pálení za hrudní kostí mohou být příznakem zcela jiné nemoci než je refluxní choroba jícnu, například nádoru jícnu, žaludečního vředu, onemocnění srdce a mnoha dalších nemocí. Některé příznaky jsou označovány jako alarmující, kdy je nutné vyhledat rychle lékaře nejlépe specialistu- gastroenterologa. Alarmující příznaky jsou: váznutí sousta během jeho cesty z úst do jícnu, bolest při polykání pociťovaná za hrudní kostí, nechtěné hubnutí, chudokrevnost, zvracení krve, černá-dehtovitá stolice. KDO A JAK STANOVÍ DIAGNÓZU?
Návštěva specialisty-gastroenterologa je tou nejlepší volbou. Většinou je nutno provést endoskopické vyšetření-gastroskopii, bez které nelze stanovit tíži a rozsah onemocnění, eventuální komplikace a tím i další vyšetřovací a léčebný postup. Gastroskopie je rutinní vyšetření, které se provádí přístrojem gastroskopem. Lékař pacientovi zavede přes ústní dutinu gastroskop (ohebnou
tenkou hadičku s optickým a světelným systémem) do jícnu, žaludku a dvanáctníku. Při gastroskopii se zjistí, zda je v jícnu zánět (je shledáván asi u poloviny nemocných s refluxními potížemi) a zároveň se může zjistit přítomnost brániční kýly, což je stav, kdy se různě velká část žaludku dostává z břišní dutiny přes bránici do dutiny hrudní. Gastroskopie dále může odhalit komplikace refluxní nemoci jako je vřed jícnu, krvácení, zúžení jícnu v důsledku jizevnatého hojení zánětu, nebo Barrettův jícen, tj. v důsledku dlouhotrvající nemoci zcela změněná sliznice jícnu. Při gastroskopii se někdy odebírají bioptické vzorky na histologické vyšetření. Někdy je potřeba nález doplnit ještě dalšími vyšetřeními, jako je rentgenové vyšetření jícnupacient pije baryovou kaši, dále pH metrie– měření pH v dolní části jícnu, nebo manometrie jícnu-měření tlaku v jícnu. Tyto vyšetřovací metody pomohou v dalším diagnostickém a léčebném postupu.
JAK SE LÉČÍ REFLUXNÍ NEMOC JÍCNU?
Nejdříve je třeba zdůraznit, že refluxní nemoc jícnu představuje většinou chronické, tj. vleklé, dlouhotrvající onemocnění. Po vysazení léků se do dvou měsíců vrací asi polovina nemocných k lékaři se stejnými potížemi. Některá z léčebných opatření se tedy musí dodržovat trvale a dle charakteru a tíže nemoci se léčba průběžně upravuje. DIETNÍ OPATŘENÍ
Některé potraviny snižují sevření dolního jícnového svěrače nebo zhoršují vyprazdňování žaludku a nebo přímo dráždí sliznici jícnu. Tím zhoršují nebo vyvolávají potíže. Většina pacientů zná potraviny, které jim vyvolávají potíže, a ačkoliv u každého se může jednat o jiné, lze přesto stanovit obecné dietní zásady: • Vyvarovat se jídel tučných, sladkých a kynutých (čokoláda, buchty, koblihy, čerstvé pečivo, knedlíky). • Omezit, či se vyvarovat syrového česneku, cibule a peprmintu. • Z nápojů je nutné vynechat kávu (i bez kofeinu), alkohol, kolu, některé čaje (mátový čaj) a citrusové džusy. Vždy se lépe snášejí nápoje studené než teplé. • Má-li pacient nadváhu, je třeba zařadit redukční dietu. K obecné dietní zásadě patří i poučení o nepřejídání se a o snaze jíst málo, leč často. Vhodné je neuléhat po jídle, nejíst na noc a už vůbec ne v noci. REŽIMOVÁ OPATŘENÍ
• Zákaz kouření. • Nepracovat v předklonu, nezvedat těžké předměty, vyvarovat se opakovaného předklánění a ohýbání, nenosit oděv stahující břicho. • Vhodně upravit lůžko. (Zvláště v případě, že je přítomna hiátová hernie)
Lůžko by mělo být lehce zvednuté směrem k hlavové části lůžka. Pacienti často chybují, když si dávají hodně polštářů pod hlavu, neboť tak neřeší nutnost zvednutí trupu směrem k hlavě a tím zajištění spádu z jícnu do žaludku. Umístit polštáře pod trup není vůbec vhodné, neboť bolesti páteře na sebe nenechají dlouho čekat. Lůžko je třeba upravit definitivně, nikoliv pouze provizorně, neboť – jako už bylo řečeno – jedná se většinou o onemocnění chronické. Vezmeme-li v úvahu, že refluxní nemoc je onemocněním chronickým, měl by každý pacient brát uvedená opatření jako doporučení ke změně životního stylu a ne jako striktní opatření nařízená lékařem. NEVHODNÉ LÉKY
Některé léky (např. některá antikoncepce, či léky používané při léčbě plicních onemocnění– např. teofylin, při léčbě srdce nebo vysokého tlaku – např. betablokátory, blokátory kalciového kanálu, dále bezodiazepiny) snižují napětí jícnového svěrače. Jiné mohou zhoršit stávající onemocnění nebo vést k závažným komplikacím jako je krvácení (např. kyselina acetylosalicylová –antirevmatika). Všeobecně při užívání léků platí důležitá zásada: k jejich zapíjení použít dostatečné množství tekutin a neužívat žádné léky na noc (pokud to není vysloveně uvedeno). Každý lékař, který pacientovi předepisuje jakýkoliv lék, by jím měl být informován o tom, že mu byla zjištěna diagnóza refluxní nemoci jícnu, aby nedošlo k medikaci lékem zhoršujícím tuto nemoc. VLASTNÍ MEDIKAMENTÓZNÍ LÉČBA
Dietní a režimová opatření podpořená antacidy – léky volně prodejnými v lékárnách, které přinášejí okamžitou úlevu snížením kyselosti žaludečního, případně jícnového obsahu či navázáním na sebe žlučových kyselin – postačí pouze pro lehké případy refluxní nemoci. Pozor, i užívání jedlé sody vede k okamžité úlevě, avšak celkový dopad na tuto chorobu i na organismus je vysloveně škodlivý. Léky snižující tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku: 1) H2 blokátory a) ranitidin b) famotidin 2) Blokátory protonové pumpy (všeobecně s rychlejším nástupem účinku a větším procentem zhojení než H2 blokátory) a) omeprazol b) lanzoprazol c) pantoprazol
Prokinetika, léky, které zvyšují napětí dolního jícnového svěrače, zlepšují samoočišťovací schopnosti jícnu a zlepšují vyprazdňování žaludku a) itoprid b) metoklopramid c) domperidon Je možné léčit i kombinací těchto skupin.V prvních týdnech je léčba intenzivní, poté většinou následuje léčba udržovací. U některých nemocných je nutno léčit dlouhodobě a někdy i celoživotně. CHIRURGICKÁ LÉČBA
Je-li kombinovaná medikamentózní léčba neúčinná, lze refluxní nemoc jícnu řešit operačně. Tento postup se navrhuje spíše mladším pacientům, dále u těžších stupňů nemoci Provedený chirurgický výkon se nazývá fundoplikace a jeho výsledkem je těsnější sevření v místě přechodu jícnu do žaludku. Nejlepších výsledků se dosahuje laparoskopickým přístupem. Pacienti po úspěšně provedené fundoplikaci nemusí již užívat žádné léky. U části pacientů se po této operaci objevují polykací potíže a zvýšené nadýmání. Pálení žáhy, jak jsme si osvětlili, nemusí být jenom důsledkem přejídání nebo nepravidelnosti v jídle, jak se většina lidí domnívá. Může být, a bohužel i bývá, příznakem závažné nemoci. A protože ani z četnosti, ani z intenzity, s jakou se objevuje pálení žáhy, nelze usuzovat na tíži refluxní nemoci, neměla by se v žádném případě návštěva odborného lékaře – gastroenterologa odkládat.
MUDr. Petr BRANDTL Gastroenterologická ambulance Božkovská 2967, 141 00 Praha 4 Kontaktní telefon: 272 770 400 Internetová prezentace: http://lekar.zdravcentra.cz/petr.brandtl/
Literatura: Lukáš, K., Refluxní choroba.TRITON 1998 Lukáš, K., Bureš, J., Drahoňovský, V., Hep, A., Jirásek, V., Mandys, V., Martínek, J., Richter, P.,Štrosová, A., Refluxní choroba jícnu. Standardy České gastroenterologické společnosti. Čes a slov.gastroent., 2003,roč.57, č.1, s.23-28
