agrotip Informační měsíčník BASF pro české zemědělce | Listopad – prosinec | 2016
Zkušenosti z praxe s technologií Boscalidového štítu
Ohlédnutí za vegetačním rokem 2016
Butisan® Complete - zkušenosti s novinkou
Používání POR s ohledem na ochranu vodních organismů
Obsah
Listopad–prosinec 2016
8
10
14
Úvodem
Obilniny
Ohlédnutí
4 Rok 2016 - takový
10 Systiva® - nepostřikový
18 Ochrana proti chorobám
„normální rok“
Řepkové obzory
fungicid pro ječmen jarní a další obilniny
12 Provozní zkušenosti Soufflet Agro s přípravkem Systiva
6 První zkušenosti s technologií Boscalidového ochranného štítu
8 Butisan
Complete: zkušenosti s novinkou ®
a škůdcům u brambor v roce 2016
Novinky 14 Biodiverzitní farma: přenos zkušeností do podmínek praxe
®
22 Plevele v měnících se půdně klimatických podmínkách agroekosystémů
25 Některé zdravotní problémy zahradních rostlin v roce 2016
28 Škůdci v řepce ozimé na podzim roku 2016
31 Ochrana sadů z perspektivy uplynulého roku
Řepkové obzory 2
Agrotip 11–12/2016
34 Jsme na dobré cestě
18
31
Legislativa
Speciálky
36 Používání přípravků
45 Ovocnáři opět zavítali
na ochranu rostlin s ohledem na ochranu vodních organismů
45
do Polska
Aktuality
Chcete si jednoduše spočítat a porovnat ceny jednotlivých přípravků na ochranu rostlin?
42 Rizika při nákupu přípravků na ochranu rostlin
Chcete si spočítat výnos potřebný pro vrácení vašich investic do přípravků na ochranu rostlin? Použijte naši kalkulačku výnosu a přípravků na ochranu rostlin na: www.kalkulacka.agro.basf.cz
agrotip Vydavatel: BASF spol. s r. o. Sokolovská 668/136d, 186 00 Praha 8 IČO: 41195469 Místo vydání: Praha Číslo 11–12/2016, den vydání: 1. 12. 2016 MK ČR E 16516 ISSN 2464-5427 Vychází 9× ročně
ASF spol. s r.o. B Sokolovská 668/136d, 186 00 Praha 8 Česká republika, tel.: +420 235 000 111 www.agro.basf.cz Používejte přípravky na ochranu rostlin bezpečně. Před použitím si vždy přečtěte označení a informace o přípravku. Tento materiál má pouze informativní charakter. Foto na titulní straně: Václav Jirka
Agrotip 11–12/2016
3
Úvodem
Rok 2016 - takový „normální rok“ Na úvod krátkého zamyšlení nad uplynulou sezónou 2016 mi dovolte krátký exkurs do minulosti. Když jsem začínal svou agronomickou praxi (to bylo v roce 1982), byl na tehdy československém trhu s prostředky na ochranu rostlin zástup firem. Pokusil jsem se dát dohromady jejich seznam a došel jsem k číslu 27, včetně několika domácích. Ing. Václav Pavelka, Sales Manager CZ, BASF spol. s r.o., Praha
Jaké firmy byly na trhu v roce 1982? Agrolinz, American Cyanamid, Bayer AG, BASF AG, Ciba-Geigy AG, DOW Chemicals, DuPont de Nemour´s, Duslo Šala, Duphar, Elanco, Hoechst, FMC Chemicals, Chemické závody Juraja Dimitrova Bratislava, n.p., ICI Plant Protection, La Quinoleine, Lachema Bohumín, Lučební závody Kolín, Monsanto, Rhone-Poulenc, Rohm and Haas, Roussel Uclaf, Sandoz AG, Schering AG, Shell, Spolana Neratovice, Sumitomo Chemicals, VCHZ Synthezia Pardubice, VEB Synthesewerk Schwarzheide, Uniroyal.
Konkurenční přípravek
4
Agrotip 11–12/2016
Výběr se zdál přebohatý, nicméně do běžného podniku prosáklo přes nejrůznější „správy“ jen několik základních produktů, jako byly herbicidy Aminex, Aniten Combi, Syncuran, Synfloran, SYS 67, TCA, Trazalex, jen několik fungicidů, např. Calixin, Bayleton, Ridomil a všelék Fundazol a pár insekticidů - Actellic, Ekalux a Decis. Proti poléhání byl už tehdy Retacel. Samozřejmě domácí produkty byly preferovány, devizy na originály nebyly. Když přišel zástupce zahraniční firmy na školení agronomů, která tehdy teprve
Pictor ®
začínala a z nichž se postupem času staly zimní semináře distributorů nebo firemní konference, bylo to, jako když v roce 1770 připlul mezi domorodce na Tahiti kapitán James Cook. Barevná sklíčka nahradily barevné igelitky, propisky a zapalovače, o které se sváděly urputné boje. Každá firma měla v republice jednoho zástupce a agronom si týden dopředu sestavoval uvítací řeč, když se takový ZÁSTUPCE firmy náhodou ohlásil k návštěvě. Pokusy tehdy organizovali jen ti nejaktivnější, vzpomínám např. na pány Boháčka (DuPont) a Mentbergera (ICI). Do té doby spadá mé první setkání s herbicidem Glean 75 DF na pokusech v JZD Dolní Bukovsko, jaký to byl zázrak! Cenu nikdo neřešil, do okresu přišlo na příděl pár kilo. Marketink neexistoval, podíly na trhu nikoho nezajímaly, opravdu krásná doba…až jsem se zasnil.
Situace na trhu v současnosti Dnes je na světovém a potažmo českém trhu společností podstatně méně a i v tom menším rybníčku se rybičky cíleně požírají a páří, údajně proto, aby náklady na jejich výkrm byly co nejmenší. Rotace kádrů, která je s těmito procesy svázána, má za následek nejrůznější změny, kterými se pak nižší kádry chlubí těm vyšším, jak jsou odvážní. Za pár let obvykle kádry mizí a ti noví přináší nové projekty, kterými se mnohdy vše navrací do starých kolejí. Ale to se
Konkurenční přípravek
Pictor ®
nesmí říkat. Avšak ponechme tyto hloupé úvahy a kalkulace hráčům golfu a majoritním vlastníkům akcií. Je však patrné, že velké korporace i menší firmy prostřednictvím svých marketinkových a obchodních týmů rozpoutaly doslova peklo, takže dnes je zástupce firmy vnímán na podnicích téměř jako otravný hmyz a před některými se agronom raději zapírá. Je naším štěstím, že členové obchodního týmu BASF jsou vnímáni jako jedni z mála, kteří stále staví na vysoké úrovni poradenství a mají dveře k farmářům a do podniků otevřené. Chtěl bych v této souvislosti slíbit, že si chceme tento pozitivní aspekt podržet a nadále rozvíjet.
Jaká byla tedy sezóna 2016? Byla první po několika letech, kdy se celkový objem trhu pravděpodobně snížil. Mohou za to především ceny komodit, které se jakžtakž drží na ještě snesitelné úrovni, ale mají daleko k těm ze začátku roku 2014. Tehdy byla pšenice za těžko představitelných 800 USD / bušl, dnes se pohybuje stabilně hluboko pod 500 USD / bušl. Řepka si drží úroveň přes 10 000 Kč za tunu a to je pozitivní. Došla však trpělivost (a možná peníze) chovatelům dojnic a prasat, kteří již delší dobu tuto část výroby dotovali. Dalším, byť nikoliv tak komplexním důvodem poklesu mohou být insekticidy. Již dlouho se nestalo, aby na jaře bylo tak málo škůd-
ců, jako letos. U fungicidů se naplno projevil již zmíněný vliv ceny finálního produktu umocněný skutečností, že výskyt chorob nebyl nijak dramatický. U jarních herbicidů do obilnin naše firma zaznamenala pokračující zájem o Biathlon® 4D a Ataman®, které jste si velmi oblíbili. Počasí bylo letos takové „normální“, až na silné dubnové mrazy, které poškodily révu a sady, a nezvyklé sucho a horko v září, jehož následkem jsou v některých oblastech republiky porosty řepky velmi diskutabilní. I letos zaváděla společnost BASF některé novinky, mezi něž lze počítat i tzv. boscalidový štít, tedy doporučení k aplikaci produktů proti houbovým chorobám v řepce Efilor® + Pictor®. Vedle jiných chorob, zejména verticiliového vadnutí, byl totiž výskyt hlízenky letos v řepce limitujícím faktorem, který způsobil významný pokles průměrného výnosu této plodiny v ČR i Evropě. Otázkou je, zdali podíl řepky v osevním postupu již není za svým únosným maximem. Nicméně, kdo letos dodržel doporučení k aplikaci Efiloru a Pictoru a popřípadě srovnal účinky s jiným fungicidem na jednom pozemku a stejném hybridu, mohl spatřit podobný obrázek, jako se nachází výše na této stránce.
Co nás čeká v sezóně 2017 Totéž se týká i novinek pro sezónu 2017. Jako obvykle jich chystáme celou řadu, nejvýznamnější jsou asi Sercadis® a Delan® Pro do speciálních kultur, preemergentní herbicid se třemi účinnými látkami do řepky (momentálně v registračním řízení), dále Medax® Max, který bude unikátní z hlediska obsahu dvou nejlepších účinných látek pro růstovou regulaci obilnin, a konečně fungicid Tocata® Super, který bude sice kombinací prochlorazu a epoxiconazolu, tedy dvou starších účinných látek, nicméně díky zcela nové formulaci by se mohl stát stejně kvalitní značkou pro první ošetření obilnin, jako je tomu v případě fungicidu Osiris® pro finální ošetření proti chorobám klasu. Naše zimní konference začínají v Plzni již 5. ledna 2017 a tam se dozvíte více. Jako obvykle je (nejen) tam příležitost vidět se s řadou z Vás a já se na to spolu s kolegy velmi těším. Dalo by se říci „stárneme spolu“, avšak zůstaváme mladí. A protože do konce roku zbývají necelé dva měsíce, dovolte mi popřát Vám klidný závěr roku, hezké Vánoce a pevné zdraví v roce 2017. Závěrem si nemohu odpustit tradiční doporučení, totiž než jednou o Vánocích do hypermarketu, raději třikrát do hospody!
Podrobnější informace k této problematice budou k dispozici na našich zimních konferencích.
Agrotip 11–12/2016
5
Řepkové obzory
Boscalidový ochranný štít
První zkušenosti s technologií Boscalidového ochranného štítu Važený čtenáři, v tomto letošním posledním příspěvku do Řepkových obzorů bychom se s vámi chtěli podělit o první výsledky z maloparcelkových pokusů s novou technologií BASF určenou pro fungicidní ochranu řepky ozimé na jaře – Boscalidovým ochranným štítem, se kterým jsme vás seznámili na zimních konferencích a který si řada z vás vyzkoušela přímo ve svém podniku. Ing. Václav Nedvěd, Ph.D., BASF, foto autor Technologii jsme v průběhu uplynulé sezóny prověřovali nejen v poloprovozních, ale i v maloparcelkových pokusech, a jejich výsledy bychom vám nyní rádi představili. Na 3 pokusných stanicích v Opavě, Klukách a Kujavách byly sledovány dvě varianty s různým načasováním aplikace Boscalidového ochranného štítu. Tyto varianty se lišily různým termínem aplikace fungicidu Efilor® (20 a 40 cm výšky porostu řepky), fungicid Pictor® byl aplikován v období květu (BBCH 61–65). Dále byla sledována standardní konkurenční technologie a neošetřená kontrola. V pokusech byl sledován výskyt fomové hniloby a hlízenky obecné, která se tento rok stala takřka kalamitní chorobou, dále účinnost technologií na tyto choroby a samozřejmě výnos řepky ozimé. Výsledky ukazují téměř shodnou účinnost obou porovnávaných variant BASF s technologií Boscalidového štítu na fomovou hnilobu; v obou případech bylo dosaženo lepší účinnosti než při použití konkurenční technologie. Všechny varianty byly lepší než neošetřená kontrola s poměrně
6
Agrotip 11–12/2016
Varianta 1.
Dávka l/ha
Termín aplikace
Neošetřená kontrola
2.
Boscalidový štít A
Efilor ® Pictor ®
0,6 0,7
jaro 20 cm květ
3.
Boscalidový štít B
Efilor ® Pictor ®
0,6 0,7
jaro 40 cm květ
4.
Konkurenční technologie
difenoconazol+paclobutrazol azoxystrobin+cyprokonazol
0,5 1
jaro 20 cm květ
vysokou intenzitou napadení touto chorobou (graf 1). Účinnost sledovaných variant na hlízenku obecnou ukazuje graf 2. Také zde prokázaly obě varianty Boscalidového štítu vynikající účinnost, v obou případech lepší než u konkurenční technologie. Vyšší účinnost a lepší ochrana před dvěma nejdůležitějšími houbovými chorobami řepky - fomovou hnilobou a hlízenkou obecnou - měly pozitivní vliv na výnos řepky ozimé. V obou variantách technologie Boscalidového štítu bylo dosaženo vyššího výnosu než v případě konkurenční technologie a neošetřené kontroly. U varianty s pozdější aplikací přípravku Efilor® (výška porostu řepky cca 40 cm) pak statisticky průkazně
vyššího výnosu než u konkurenční technologie a zároveň po odečtení nákladů na fungicidy a jejich aplikaci i nejvyššího zisku ve srovnání s neošetřenou kontrolou a ostatními sledovanými variantami (graf 3). Z uvedených výsledků vyplývá, že technologie Ochranného boscalidového štítu obstála i v obtížných podmínkách uplynulé sezóny a dává záruku vysokých výnosů a ekonomického zhodnocení pěstování řepky ozimé. Na závěr přikládáme fotografie porostů řepek z pokusné stanice ZS Kluky ze dne 1. 7. 2016.
Graf 1: Napadení kořenového krčku fomovou hnilobou v %, BBCH 85
Napadení fomovou Napadení Napadení hnilobou fomovou fomovou v hnilobou % hnilobou v %v %
40 40 35 35 30 40 30 25 35 25 20 30 20 15 25 15 10 20 10 5 15 5 0 10 0 5
35 35
35 17 14
14
14
14
14
14
Neošetřená kontrola Neošetřená
Boscalidový štít A Boscalidový
Boscalidový štít B Boscalidový
Konkurenční technologie Konkurenční
kontrola
štít A
štít B
technologie
37 Neošetřená 37 kontrola
Boscalidový štít A
Boscalidový štít B
Konkurenční technologie
17
17
Graf 2: Napadení hlízenkou obecnou v %, BBCH 85
Napadení hlízenkou Napadení Napadení vhlízenkou % hlízenkou v %v %
40 0 40 35
35 30 40 37 30 25 35 25 20 30 20 15 25 15 10 20 10 5 15 5 0 10 Neošetřená 0 kontrola Neošetřená 5 kontrola 0 Zisk na kontrolu
Výnos v q/ha Výnos Výnos v q/ha v q/ha
50
50 Zisk na kontrolu 55 45 43,3
9
9
9
9
14
14 9 Boscalidový štít A Boscalidový
9 Boscalidový štít B Boscalidový
Konkurenční technologie Konkurenční
štít A
štít B
technologie
3 615 Kč
4 715 Kč
2 347 Kč
49,5 3 615 Kč
Konkurenční technologie (Kluky 1. 7. 2016)
50,6
4 715 Kč
48,8Kč 2 347
50,6
45 50 40
43,3
49,5
40 45 35
D
BC
AB
C
D 43,3
BC
AB
C
D Neošetřená kontrola Neošetřená
BC Boscalidový štít A Boscalidový
AB Boscalidový štít B Boscalidový
C Konkurenční technologie Konkurenční
kontrola
štít A
štít B
technologie
Neošetřená kontrola
Boscalidový štít A
Boscalidový štít B
Konkurenční technologie
30 35
Boscalidový štít B - Efilor 0,6 l/ha, Pictor 0,4 l/ha (Kluky 1. 7. 2016)
14
Graf553:Zisk Výnos řepky ozimé v q/ha a zisk jednotlivých na kontrolu Boscalidový 3 615 Kč 4 715 Kč 2 347 Kč Neošetřená Boscalidový Konkurenční variant s kontrolou, při ceně cca 55 ve srovnání kontrola štít A štít Břepky ozimé technologie 50,6 49,5 250 Kč/ha 10 000 Kč/t, náklady na aplikaci 48,8
35 40 30
Neošetřeno (Kluky 1. 7. 2016)
48,8
30
Agrotip 11–12/2016
7
Řepkové obzory
Herbicidní řešení
Butisan Complete: zkušenosti s novinkou ®
V letošním roce se „rodina Butisanů“ rozrostla o zcela nový produkt. Na pomyslné špici vývoje dnes sídlí Butisan® Complete - nejnovější přírůstek této skupiny. A jaké s ním byly zkušenosti? Myslím, že můžeme hned úvodem říci, že takové, jaké si hvězda zaslouží - výborné! Cesta na vrchol vedla přes produkty dnes již „zastaralé“. Na druhou stranu je nutno říci, že ze starších produktů si nový přípravek nese dál jen to nejlepší a já bych rád tyto velmi dobré vlastnosti, prezentované u starších produktů, připomenul. Ing. Lubomír Zámorský, BASF, foto autor
U jednoho z výše zmiňovaných předchůdců Butisan® Complete jsme na obrázcích prezentovali tři prsty. Ty symbolizují hlavní výhody přípravku. Flexibilitu: porosty řepky můžete bez problémů ošetřovat od zasetí až po stádium základu pravých listů plevelů. Je jednodušší uvolnit osádku postřikovače jednou za čas, případně zasít a potom najednou ošetřit. Účinnost: díky třem účinným látkám je výrazně lepší účinnost proti všem důležitým plevelům v řepce. Otevírá další vstup (hypokotyl dvouděložných, resp. koleoptyle u trav) do plevelných rostlin. Účinkuje na širší spektrum plevelů a jistěji. Spolehlivost: nová látka, dimethenamid-P, kterou mnozí z vás znají z našeho preemergentního systému, je výrazně rozpustnější ve vodě, resp. potřebuje méně vody k vytvoření souvislého filmu na povrchu půdy. Jednoduše: lépe pracuje na sušší půdě a je bezpečný v případě větších srážek.
8
Agrotip 11–12/2016
Butisan® Complete má ještě jednu velkou přednost, a tou je bezpečnost. Nejen pro řepku (bez fytotoxicity), ale také pro následné plodiny. To vše při masivní dávce účinných látek metazachlor, quinmerac a dithenamid-P na ha.
tů či kokošek musí být provedena aplikace plné (registrované) dávky Butisanu Complete, tzn. 2,5 l/ha. V těchto případech platí přiklonit se k jistější, preemergentní aplikaci. Tím je zabezpečena vynikající a spolehlivá účinnost.
Nový přípravek byl vyhlížen na trhu s velkým očekáváním a již v první sezóně se výborný účinek potvrdil. Na řepkou osetých polích si Butisan ® Complete v letošním velmi suchém létě i díky velmi vysokému počtu a obsahu účinných látek, který v daném segmentu nemá konkurenci, velmi dobře poradil s běžnými plevely, jako jsou ježatky, laskavce, zemědým, psárky, béry, lipnice, pěťoury, mléče, pryskyřníky, heřmánky a rmeny, penízky, hluchavky a svízel. Malou skvrnou na vysoké spokojenosti byl v oblastech, kde vůbec nepršelo či aplikace proběhla vzhledem k vývojovým fázím plevelů později, výskyt merlíků. V době, kdy píšu tyto řádky, máme již za sebou první mrazíky a tyto druhy se z porostů vytrácí. Samozřejmě, pokud v polích s řepkou dovolíte vytrvalé druhy plevelů - např. pcháče, bodláky a pýr plazivý, jsou tyto Butisanem Complete kontrolovány nedostatečně a je třeba je řešit samostatně, případně v kombinaci s partnerem.
Použití přípravku je jednoduché i z pohledu organizace prací na farmě. Postřikovač může jet až po zasetí celé plochy řepky ozimé, a to bez obav, že postřik retarduje porost, případně že některé plevele odrostou.
Již několik let držíme u přípravků do řepky doporučení v dávce 2,25 l na hektar. V této dávce je optimální množství účinných látek na celý podzim a i na nově vzcházející vlny plevelů. Je to jednoduché, řepka jde do zimy s vyřazenou konkurencí plevelů. V tomto bodu se jen zastavím. Na polích s velmi vysokým výskytem penízků, kakos-
Přípravek Butisan® Complete je možno, pokud se termíny aplikace potkají, míchat i s přípravky proti výdrolu obilnin - graminicidy. Z produktů firmy BASF bych na tomto místě připomněl graminicid Stratos® Ultra, balený společně se smáčedlem Dash® HC, aplikovaný obvykle ve stádiu do tří listů obilniny v dávce 1 l/ha Stratos® Ultra + 1 l/ha Dash® HC. Další z používaných kombinací jsou s listovými hnojivy, insekticidy, případně, pokud dochází k velmi pozdní aplikaci, s regulátory růstu. Také v případě výskytu vytrvalých plevelů (pcháčů) je možná kombinace s přípravky proti těmto plevelným druhům. Pevně věřím, že vaše osobní zkušenosti s touto novinkou byly také velmi dobré. Pokud jste zatím neměli příležitost, neváhejte a vyzkoušejte sami. Jsem přesvědčen, že na základě vlastních zkušeností s přípravkem Butisan® Complete zařadíte tento nejnovější přírůstek rodiny Butisanů do svého systému likvidace plevelů v porostech řepky. Více informací vám rádi poskytnou regionální zástupci firmy BASF.
„Nepotřebuji mít za každou cenu větší úrodu. Ale pokaždé ji chci mít lepší.“ John Anderson, Florida, Spojené státy americké
Zemědělství, nejcennější práce na zemi Málokterý zemědělec by nechtěl sklidit vyšší úrodu. Ale zatímco poptávka je předurčena k tomu, aby se měnila, zemědělci, jako je John, se nikdy nezastaví před snahou o neustálé zlepšování. Jde o hrdost z praxe, o zdravé plodiny a o dobrý obchod. BASF spolupracuje se zemědělci jako je John a dodává kvalitní produkty a služby, které pečují o plodiny a zdroje, udržují škůdce pod kontrolou a pomáhají zemědělcům dělat to, co umí nejlépe. Společně posouváme zemědělství dál. www.agro.basf.cz www.basf.com/campaigns/cz/cs/nejcennejsi-prace.html Agrotip 11–12/2016
9
Obilniny
Fungicidy
Systiva - nepostřikový fungicid pro ječmen jarní a další obilniny ®
V nadcházející sezóně 2017 bude setí jarních ječmenů jednou z prvních pracovních operací na vašich polích. Jedním z inovativních opatření, které můžete zařadit do technologie pěstování této plodiny, je použití osiva namořeného přípravkem Systiva®. Ing. Pavel Šácha, BASF, foto autor
Systiva® je první nepostřikový fungicid Systiva® je určena pro fungicidní ochranu obilnin v období vzcházení až sloupkování porostu. Přípravek se aplikuje v procesu moření osiva v doporučené dávce 0,75 l na 1 t osiva. Roztok je na bázi vody a umožňuje snadné a bezproblémové moření osiva. Obsahuje novou účinnou látku Xemium® (chemický název fluxapyroxad) ze skupiny látek SDHI. Jedinečné hydrofilní a lipofilní vlastnosti účinné látky Xemium® jsou základem pro vstřebávání účinné látky a její distribuce od kořene až do listů vzchá-
10
Agrotip 11–12/2016
zejících rostlin. Při kontaktu houbového patogena s rostlinou ošetřenou přípravkem Systiva® způsobí účinná látka Xemium® přerušení přísunu energie v mitochondriích buněk patogena. Tím dojde k zablokování jeho metabolismu a patogen (houba) zastavuje růst a umírá. Účinná látka Xemium® je rostlinou průběžně absorbována z kořenové zóny do dalších přírůstků a poskytuje dlouhodobou a účinnou ochranu proti celému spektru listových chorob. V případě ječmene jarního se jedná zejména o hnědou a rynchosporiovou skvrnitost, ramularie a také padlí. Dále poskytuje účinnou ochranu proti pruhovitosti ječné a fuzariózám. Pro posílení účinku na sněť prašnou ječnou je vhodné kombinovat moření s přípravkem Premis® 25 FS RED v dávce 1,5 l/t osiva, popřípadě jiným vhodným mořidlem. V konečném efektu Systiva® zvyšuje výnosy a kvalitativní parametry jarního ječmene.
Systiva® patří do skupiny produktů BASF označením AgCelence ® Příspívá k celkově lepší vitalitě porostů. Rostliny ošetřené přípravkem Systiva® vytváří mohutnější kořenový systém. Laboratorní a polní pokusy prokázaly nárůst biomasy kořenů až o 36 % v porovnání s neošetřenými rostlinami. Silnější kořenový systém znamená účinnější příjem vody a živin z půdy, zvláště v období sucha. Rostliny jsou fyziologicky odolnější vůči abiotickým a biotickým stresovým faktorům.
Přednosti fungicidu Systiva: účinná látka Xemium® se odlišuje svou jedinečnou mobilitou a výkonem umožňuje nezávislost na výkyvech počasí zaručuje větší počet rostlin na hektar díky lepšímu klíčení a vzcházení podporuje rozvoj kořenového systému a optimalizuje podmínky pro růst zvyšuje zimovzdornost a jistotu jarní regenerace poskytuje dlouhodobou ochranu proti listovým chorobám od samého počátku vegetace kombinuje ochranu proti chorobám listů s ochranou proti chorobám přenosným osivem a půdou vytváří základ pro vyšší a jistější výnosy Systiva® navíc zvýšila výnos v průměru o 8 % oproti variantám bez použití revolučního přípravku Systiva®.
Ječmen jarní Sebastian, Agro Bystřice, foto 2. 6. 2015 Varianta bez ošetření přípravkem Systiva ®
Výsledky pokusů s fungicidem Systiva ®
Systiva ®
zvýšení
+ 8 % výnosu
9,0 8,0 7,0 6,0
t / ha
5,0 4,0 3,0 2,0 1,0 0,0
Systiva
Zkušenosti z předchozích dvou let dokazují, že přípravek Systiva® přináší několik významných benefitů. Rostliny jsou během vzcházení vitálnější. Mají rozvinutější kořenový systém. Mají výborný zdravotní stav. Není potřebná časná aplikace fungicidů. Chemická ochrana formou postřiku se provádí až v průběhu sloupkování, popř. na počátku metání podle infekčního tlaku chorob. Porosty dávají prokazatelně vyšší výnosy.
bez přípravku Systiva Agrotip 11–12/2016
11
Obilniny
Fungicidy
Provozní zkušenosti Soufflet Agro s přípravkem Systiva
®
Výskyt chorob každoročně zajímá všechny pěstitele sladovnického ječmene a určuje úspěšnost jejich produkce. Právě houbové choroby podstatně redukují asimilační aparát rostlin a tím způsobují pokles výnosu, snížení přepadu = podíl zrna nad sítem 2,5 mm jakožto hlavního výkupního parametru. Při nenaplnění výnosového potenciálu navíc dochází ke kolísání obsahu N-látek v zrnu, což je další normovaný výkupní parametr. Ing. Jiří Šilha, Ph.D., Technicko-poradenská služba SOUFFLET AGRO a.s. Proto je zdravotní stav sladovnického ječmene nutné pravidelně vyhodnocovat a včasně reagovat na počátku infekce. To činí nemalé organizační problémy zvláště na začátku vegetační sezóny, kdy je zároveň nutné řešit i další pracovní operace na ostatních polích. Navíc je tu otázka kompatibility. Každý z nás občas stojí před otázkou, jestli připravený tank-mix, se kterým se chystáme do porostu, zůstane funkční, a jestli to citlivá listová plocha mladého ječmene „vydrží“. Z tohoto pohledu je přípravek Systiva® racionální řešení hned několika problémů, které se v praxi řeší: výskyt chorob přenosných osivem, které nedostatečně řeší stávající mořidla podprahový výskyt chorob v časných růstových fázích nutnost ošetření proti padlí u citlivých odrůd bez genu Mlo obtížná logistika ošetření proti padlí v časných růstových fázích nebo riziko kompatibility přípravků v tank-mixu riziko nesjízdnosti pozemků vlivem vysoké vlhkosti půdy, silného větru, vlhkého porostu. Přínos ošetření přípravkem Systiva® hodnotíme u všech odrůd, které vykupují sladovny. Data čerpáme z našich pokusů, které zakládáme na několika lokalitách v hlav-
12
Agrotip 11–12/2016
Systiva
®
Zjednodušte si hospodaření
Graf 1: Efekt ošetření přípravkem Systiva ® i efekt fungicidního ošetření se liší dle odrůdové citlivosti k chorobám. Zdroj: Výsledky odrůdového pokusu, Velký polní den SOUFFLET AGRO Všestary u Hradce Králové 2016. 140
výnos zrna % Varianta neošetřená fungicidy
100% = průměrný výnos odrůd, neošetřená varianta (triazol)
Varianta ošetřená fungicidy
130
120
110
100
90
80 triazol
triazol + triazol triazol + triazol triazol + triazol triazol + triazol triazol + triazol triazol + triazol triazol + triazol triazol + Systiva® Systiva® Systiva® Systiva® Systiva® Systiva® Systiva® Systiva®
MALZ
SEBASTIAN
SUNSHINE
ních produkčních oblastech sladovnického ječmene. V odrůdovém pokusu ve Všestarech u Hradce Králové jsme roce 2016 zjistili u odrůd bez genu Mlo přírůstek výnosu na úrovni 5,8 % (výnosová úroveň ošetřené varianty = 8,4 t/ha), snížení obsahu N-látek o 0,2%, zvýšení přepadu (podíl nad sítem 2,5 mm) o 1,3 %, z toho zvýšení podílu nad sítem 2,8 mm dokonce o 2,4 %, a zvýšení obsahu škrobu o 0,3 %. U odrůd s genem Mlo byl výnosový přínos průměrně 3 % (výnosová úroveň ošetřené varianty = 8,8 t/ha), snížení obsahu N-látek o 0,1 %, zvýšení přepadu (podíl nad sítem 2,5 mm) o 0,6 %, z toho zvýšení podílu nad sítem 2,8 mm o 0,6 % a zvýšení obsahu škrobu o 0,1 %. K podobným výsledkům jsme dospěli v hodnocení pokusů i v roce 2015. Z praktického podhledu je vyšší sefektivita ošetření u odrůd s citlivostí na padlí travní (bez genu Mlo), mezi které patří např. Sebastian, Malz, Sunshine, Pionier a Kangoo. Zároveň ale platí, že propočtem přínosu a výkupní ceny ječmene je ošetření rentabilní i u odrůd s genem Mlo, jako jsou KWS Irina, KWS Amadora, Bojos a Laudis 550. Efekt ošetření přípravkem Systiva® končí pro odrůdy bez genu Mlo ve fázi BBCH 32 a od té doby je nutné sledovat výskyt
PIONIER
BOJOS
LAUDIS 550
a podmínky pro šíření padlí travního a včas ošetřit (Tango ® Super, Capalo®, Adexar® Plus). Pro odrůdy s genem Mlo efekt ošetření končí ve fázi BBCH 32–51 a od té doby je nutné sledovat výskyt a podmínky pro šíření hnědé a rynchosporiové skvrnitosti a včas ošetřit (Opera® Top, Opera® Top + Tango® Super, Adexar® Plus). Ve ztížených podmínkách je nutné posílit účinnost ošetření přídavkem organosilikátového smáčedla MultiAD zvyšujícího pokryvnost a penetraci. Tlak na kvalitu a nezaplísněnost vykupovaného zrna ječmene vede i k promyšlenějšímu ošetření proti klasovým chorobám a v případě nepříznivých podmínek v době dozrávání je nutno klas ošetřit (Osiris®). Porovnání účinnosti fungicidů na trhu v ČR s novinkami je každoroční náplní naší přípravy strategie ošetření porostů pro následující sezónu. Efekt triazolových fungicidů v kombinacích se strobiluriny a SDHI slouží k hledání optimálních řešení ochrany porostů, kde se vyskytují i částečně rezistentní populace patogenů, které se v západní Evropě rozšířily díky opakovanému používání redukovaných dávek strobilurinů. Z pokusů a praxe vyplývá, že správné fungicidní ošetření patří k základním pěstitelským zásadám a jeho volbu je nutno uzpůsobit dle pěstované odrůdy (náchyl-
KWS IRINA
KWS AMADORA
nost na padlí), stavu porostu a průběhu počasí. Dostatečná fungicidní ochrana proti houbovým chorobám prokazatelně zvyšuje přepad zrna sladovnického ječmene (na sítech nad 2,5 mm), což je jeden ze základních parametrů určující možnost výkupu a efektivitu následného zpracování ve sladovnách. Systiva® v tomto směru zaujímá pozici jistoty zabezpečení porostu, těží z kumulace efektů včasného nasazení (rychlejší rozvoj kořenového systému, rychlejší rozvoj listového aparátu, vyšší odnoživost porostu, vyšší hustoty klasů při minimálně stejné produktivitě klasů). Díky lokální aplikaci na osivo se jedná o řešení, které snižuje zatížení životního prostředí. Velmi dobré uplatnění by mohlo ošetření nalézt i u porostů časně setého ozimého ječmene, kde dochází v testovaných letech k zajímavým výnosovým efektům zejména u sladovnických odrůd (odrůda SY Tepee), kde krom padlí řeší preventivně i plíseň sněžnou. Efekt ošetření přípravkem Systiva® můžete posoudit i při prezentaci na polních dnech společnosti SOUFFLET AGRO: Velký polní den ve Všestarech u Hradce Králové Polní den na ČSO Litovice
Agrotip 11–12/2016
13
Novinky
Biodiverzitní farma
Biodiverzitní farma: přenos zkušeností do podmínek praxe Ing. Daniel Nerad, Ph.D., Ing. Eva Smetanová, BASF, Ing. Anna Šrámková, ČZU Praha, Ing. Kamil Holý, Ph.D., VÚRV Praha-Ruzyně, foto autoři
Na zemědělství klade společnost vysoké a mnohdy na první pohled protichůdné nároky. Shrnuto například slovy ministra zemědělství Mariana Jurečky (po jednání s eurokomisařem Philem Hoganem, 9. září 2016):
„Je důležité zajistit co nejvyšší potravinovou soběstačnost celé Evropské unie, konkurenceschopnost zemědělských podniků a udržitelné hospodaření s přírodními zdroji. Zároveň je však důležité i nadále podporovat mimoprodukční funkce zemědělství, větší biodiverzitu a vyšší odolnost krajiny vůči přírodním katastrofám. Je také nutné v maximální možné míře zjednodušit Společnou zemědělskou politiku EU a odbourat zbytečnou administrativní zátěž“. 14
Agrotip 11–12/2016
Ale jak mohou farmáři dále zvyšovat (nebo v mnoha případech už „jen“ de facto udržovat) produkci kvalitních a bezpečných potravin a současně chránit půdu, vodní zdroje i druhovou diversitu? Složitost komplexu zemědělské produkce, vlivů přírody, ekonomiky i společnosti, a zároveň skutečnost, že základní produkční zdroje na Zemi jsou limitované, z toho vpravdě činí obrovskou výzvu. K úspěšnému řešení musí přispívat každý ze zúčastněných - farmáři počínaje,
přes výzkumníky a oborové specialisty, vnímavé a kompetentní politiky, až po běžné objektivně informované spotřebitele. Všem bude potřebná i nezbytná dávka pokory k přírodě. Přes mnohdy rozdílné požadavky a očekávání společnosti věříme tomu, že moderní zemědělství a podpora jeho mimoprodukčních funkcí, mohou, či přímo musí být ve vzájemné harmonii.
Údržba porostů sečí ve správném termínu je klíčová pro redukci nežádoucího zaplevelení i regeneraci porostů v průběhu sezóny (28. 7. 2016).
Demonstrační blok se směskami využitelnými v greeningu i agro-envi schématu. Sezóna byla v roce založení porostů srážkově příznivá, což příznivě ovlivnilo počáteční i následný rozvoj zejména víceletých porostů ve druhé části vegetace (30.6.2016).
BASF „Farm Network“ K porozumění a sdílení důležitých zkušeností s praxí se snaží přispět i společnost BASF ve spolupráci s tzv. demonstračními farmami (Farm Network). Úsilí se zaměřuje na funkční propojení produkčního zemědělství s opatřeními na ochranu přírodních zdrojů a biodiverzity. Již v roce 2002 začala za tím účelem BASF spolupracovat s první farmou ve Velké Británii. Dnes firma v Evropě spolupracuje s více než 30 organizacemi, zemědělci a nezávislými odborníky. Zaměření každé farmy odráží místní priority – britské farmy se specializují na ochranu a zvýšení diverzity ptačích druhů, v Itálii jsou středem zájmu speciální plodiny (ovoce, zelenina, vinná réva) a inovace v jejich technologii, řecká demo-farma se zaměřuje na ochranu půdy a vody a ve Francii, Německu a Polsku se specializují na podporu a monitoring rostlinných druhů, opylovačů a dalších užitečných organismů.
a udržované biopásy a další „funkční úhory“ účelně naplnit význam dočasně neprodukčních ploch. Pro získání komplexnějších zkušeností i v podmínkách ČR se BASF rozhodla sledovat vybraná opatření v podmínkách konkrétní farmy. Od loňského roku za tím účelem spolupracuje s rodinnou farmou p. Václava Velety v Lukavci na Vysočině. Základem spolupráce je dialog a pozitivní
přístup farmy ohledně smysluplnosti sledovaných mimoprodukčních opatření. Na základě získané zkušenosti a potřeby pak jejich případné širší uplatnění v rámci farmy. Farma leží v okolí obce Lukavec na Vysočině v nadmořské výšce okolo 580 m n. m. (BVT), v členité krajině, kde se střídá orná půda s pastvinami a lesy. Dlouhodobé normály jsou 680 mm ročního úhrnu srážek a 7,2 °C průměrné roční teploty. Celková
Od roku 2002 se spolupráce rozrostla na více než 15 farem v 8 evropských zemích a my máme nyní příležitost představit první farmu s tímto zaměřením také zde v ČR!
Pilotní farma v ČR V České republice má BASF praktické zkušenosti s tzv. nektarodárnými biopásy, druhově pestrými směsmi rostlin, určenými k podpoře včely medonosné a dalšího užitečného hmyzu. Při správném nastavení podmínek mohou efektivně zakládané
Porosty byly při prohlídce 9. září 2016 díky příznivému průběhu sezóny i dobré údržbě plně zapojené a ve výborné kondici.
Agrotip 11–12/2016
15
Novinky
Biodiverzitní farma
Nektarodárný biopás založený podél okraje obilného pole v blízkosti povrchového zdroje vody (30. 6. 2016)
výměra pozemků je 52 ha, z toho 83 % orné půdy, zbytek tvoří trvalé travní porosty a les. Z hlediska produkčních plodin na orné půdě jsou na farmě pěstovány ozimá pšenice (25 %), ozimý ječmen (20 %), jarní ječmen (19 %), ozimá řepka (13 %), brambory (7 %), oves (5 %), mák (5%), kukuřice (2 %), jetel a směsky (2 %). A protože v pojetí rodiny Veletových patří do hospodářství také zvířata, chovají 12 kusů hovězího dobytka bez tržní produkce mléka. Díky pěstování jetelovin a luskoobilných směsek, jako píce pro vlastní dobytek, splňují podmínky greeningu. Pan Václav Veleta se zemědělstvím zabývá celý život a svou práci v pokusnictví a soukromém hospodaření vnímá jako poslání. Do rodinného podniku jsou kromě jeho ženy zapojeni také syn s dcerou a přáním pana Velety je, aby práci postupně přebírala další generace. Sám je i zapáleným včelařem a přestože má s rozvojem farmy na včely méně času než dříve, stále si zachovává alespoň šest včelstev. Podle jeho slov je v kraji včelaření oblíbeným koníčkem - na Lukavecku o rozloze asi 1 500 ha je chováno 900 včelstev.
16
Agrotip 11–12/2016
Zkušenosti z první sezóny Na jaře 2016 jsme ve spolupráci s farmou založili menší demonstrační blok poloprovozního charakteru se směskami využitelnými v greeningu i agro-envi schématu, které mají současně potenciál posloužit jako včelí pastva a potrava dalšímu užitečnému hmyzu. Směsi navrhl s ohledem na místní klimatické a půdní podmínky Výzkumný ústav pícninářský v Troubsku. Na dvou místech farmy byly provozně založeny a dle stanovených podmínek udržovány nektarodárné biopásy. U všech porostů nás zajímal jejich vývoj během sezóny a atraktivita pro včely, čmeláky, motýly a další užitečný hmyz. V demonstračním bloku bylo sledováno šest víceletých (souvrať - jarní a letní výsev, úhor, nektarodárný biopás, komonice, úročník) a 4 jednoleté směsi (biopás pro zvěř, oves s podsevem hrachu, souvrať, meziplodina). Většina směsí byla vyseta v dubnu vedle sebe v jednom bloku, což ovlivnilo výskyt hmyzu na jednotlivých parcelách - atraktivnější směsky stahovaly jedince z ostatních ploch. Z víceletých variant v letošním roce nekvetla komonice bílá
(víceletá forma), úročník bolhoj a souvrať víceletá (setá v srpnu), proto se na nich nevyskytoval téměř žádný hmyz, s výjimkou kyjatek (mšic) na komonici. Obdobná situace byla u ovsa s podsevem hrachu, tato kombinace není s výjimkou škůdců pro hmyz příliš přitažlivá. Nejatraktivnější variantou pro hmyz byl biopás pro zvěř doplněný o svazenku. Důvodem byl vysoký podíl svazenky, která intenzivně kvetla od konce června do konce července a v menší míře kvetla až do poloviny září. Květy svazenky byly v počáteční fázi nad porostem a působily na hmyz jako magnet, kdežto květy ukryté mezi rostlinami hořčice a dalších plodin v ostatních variantách byly při stejné intenzitě květu navštěvovány o poznání méně. Souvrať víceletá (setá v dubnu) měla po celou vegetaci nízký počet kvetoucích rostlin na m2 a nemohla konkurovat směskám s atraktivní svazenkou. Úhor víceletý v první půli vegetace krásně kvetl (hořčice, svazenka, koriandr, inkarnát), po seči koncem července kvetl je-
Značnou výhodou farmy je i dlouholetá zkušenost s pokusnickou praxí. Proto bylo možné (v externí kooperaci s VÚPT) založit i specifický pokus s jarním ječmenem, zaměřený na kvalitu produkce vzhledem k houbovým chorobám (30. 6. 2016).
tel luční, jetel šípovitý a kopr. U kopru bylo zajímavé, že na květy nelétal skoro žádný hmyz, což mohlo být způsobeno nedostatkem nektaru z důvodu sucha nebo nevhodnou odrůdou. Souvrať jednoletá kvetla intenzivně od poloviny června do podzimu. V první půli vegetace dominovala svazenka s hořčicí, postupně převážil kopr a různé druhy jetelů. Meziplodinová směs jednoletá byla vyseta začátkem srpna a začala kvést až v první polovině září (lnička). Na lničku plynule navázal květ svazenky. V září to byla nejatraktivnější směska pro včelu medonosnou a v době květu svazenky i pro čmeláky zemní. Pro včely by bylo vhodnější zasít směsku alespoň o týden dříve, aby porost začal kvést již koncem srpna. V té době je ve včelstvech ještě dostatek létavek, schopných využít zdroj nektaru a pylu. Kombinace lničky a svazenky se jeví vhodnější než směska hořčice a svazenky, při vysokém zastoupení řepky v osevním postupu je lepší použít do směsi se svazenkou plodinu, která nepatří mezi brukvovité rostliny.
Součástí demonstračního bloku je i nektarodárný biopás shodného složení jako dva provozně vyseté biopásy v jiných částech farmy. U všech byl podobný průběh vegetace - v první půli vegetace dominovala hořčice a svazenka, po seči koncem čer-
vence se z biopásu stalo převážně jeteliště s občasným výskytem dalších kvetoucích druhů, což negativně ovlivnilo výskyt hmyzu - trubky jetelů jsou hluboké a většina druhů se k nektaru nedostane.
V prvním roce entomologického průzkumu byla v nektarodárných biopásech i maloparcelkách zaznamenána nízká početnost většiny sledovaných skupin hmyzu, která neodpovídala množství nektaru a pylu produkovaného kvetoucími rostlinami. Včela medonosná navštěvovala porosty pouze při vyšším počtu kvetoucích rostlin na m2, jinak dávala přednost vydatnějším zdrojům snůšky v okolí. Význam biopásů v mozaikovité krajině s loukami, lesy a remízky je pro včely nižší, než v uniformní zemědělské krajině, která je např. v okolí Kněževsi u Prahy, kde probíhaly předchozí sledování efektivity nektarodárných biopásů. U ostatních sledovaných skupin hmyzu je na závěry příliš brzy a je třeba počkat na další sezónu, která může být značně odlišná.
Agrotip 11–12/2016
17
Ohlédnutí
Jaký byl vegetační rok 2016
Ochrana proti chorobám a škůdcům u brambor v roce 2016 Rok 2016 byl pro pěstitele brambor nakonec poměrně příznivý, i když některá dramata na bramborových polích v jeho průběhu nedávala důvod k velkému optimismu. Naštěstí, jak se později ukázalo, byly vyšší výskyty škodlivých činitelů více či méně lokálního charakteru nebo postihly jen některé odrůdy. Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D., Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o., foto autoři
Odhadovaný výnos je na naše poměry slušný (kolem 30 t/ha), což je téměř o třetinu více než v minulém suchém roce. A rovněž kvalita sadby i konzumních brambor je v průměru dobrá. Horší zprávou je, že cena brambor se té loňské rozhodně nevyrovná, to je ale obvyklý důsledek vyšší úrody. Podmínky pro pěstování brambor a výskyt škodlivých činitelů byly v našich pěstitelských oblastech dosti rozdílné. Proto je zevšeobecnění obtížné a je tedy nutné tuto skutečnost brát na zřetel při hodnocení výskytu chorob, škůdců a ochrany proti nim v konkrétních lokalitách. Výrazně srážkově bohatší byly např. jihozápadní Čechy, neobvyklé množství srážek měla také jižní Morava. Ale značné rozdíly, především ve srážkových poměrech, byly i mezi blízkými lokalitami. Přesto lze obecněji konstatovat, že rok 2016 byl u chorob velmi příznivý pro černání stonku a měkkou hnilobu hlíz, také pro vločkovitost a ve většině oblastí pro plíseň bramboru. Velmi teplý závěr vegetace, především v první polovině září, zase někde přispěl k napadení hlíz vodnatou hnilobou. Ze škůdců pak dominovala mšice broskvoňová jako přenašeč virových chorob. Bylo také možné pozorovat zvýšený žír drátovců na hlízách
Příznaky primární infekce plísně bramboru
18
Agrotip 11–12/2016
zejména tam, kde se v druhé polovině září dostavil přísušek. Lokální škody na hlízách způsobily osenice.
Vývoj porostů a výskyt bakteriálních a houbových chorob Sázení brambor proběhlo převážně včas a v příznivých podmínkách ve všech pěstitelských oblastech. Vzcházení však bylo pomalé vlivem chladných period v měsících dubnu a květnu, přestože tyto měsíce celkově nevybočovaly z dlouhodobého normálu. V ranobramborářských oblastech bylo lokálně zaznamenáno i poškození porostů nízkými teplotami a mrazem. K rozvoji bakteriální měkké hniloby došlo zvláště
u odrůd citlivých k této chorobě a u sadby, která byla mechanicky poškozena nebo odklíčena, někdy i vícenásobně. Nízké teploty po výsadbě omezily hojení ran po třídění a odlámaných klíčcích u sadbových hlíz, což usnadnilo infekci pektinolytickými bakteriemi. Hlízy pak hnily v půdě, některé porosty byly silně mezerovité a s vysokým výskytem černání stonku. Oslabené porosty byly rovněž silněji napadeny původcem vločkovitosti. Moření sadby proti vločkovitosti bylo proto v tomto roce velmi účinné a efektivní. Vyskytly se však opět případy fytotoxicity, pokud byla mořidla aplikována na odklíčené a nezhojené hlízy.
Graf 1: Přehled průměrných denních teplot vzduchu a úhrnu denních srážek od 1. 4. 2016 do 30. 9. 2016 na lokalitě Valečov (zdroj dat: polní automatická meteorologická stanice) 30 °C
27,5
30
13,1
15 12,2
10
5
1
4,2 0,3
0,3 4,8 0,6 0,3 2,9
0,3 1
3,5
6,4
8 0,3
3,8 0,3
0,3
1 1
0,3
15
7
6,7
6,1
6,4
8,6
9,3
12,2 2,9 0,3 0,3 2,9 0,3 1,6 0,3 1,3 2,6 0,3 0,3
2,9
5
1 2,2 0,6 0,3
10
11,5
15
Průměrná denní teplota vzduchu
20
17,3
20
17
18,2
20,8
25
5,1 0,3 1,9 1,9 2,9 7,4 0,6
Úhrn denních srážek mm
25
0 1.4 4.4 7.4 10.4 13.4 16.4 19.4 22.4 25.4 28.4 1.5 4.5 7.5 10.5 13.5 16.5 19.5 22.5 25.5 28.5 31.5 3.6 6.6 9.6 12.6 15.6 18.6 21.6 24.6 27.6 30.6 3.7 6.7 9.7 12.7 15.7 18.7 21.7 24.7 27.7 30.7 2.8 5.8 8.8 11.8 14.8 17.8 20.8 23.8 26.8 29.8 1.9 4.9 7.9 10.9 13.9 16.9 19.9 22.9 25.9 28.9
0
Úhrn denních srážek (mm)
ks mšic
6900 6600 6300 6000 5700 5400 5100 4800 4500 4200 3900 3600 3300 3000 2700 2400 2100 1800 1500 hlízy napadené pektinolytickými Sadbové 1200 bakteriemi 900 600 Měsíc 300červen byl povětrnostními podmínkami obecně poměrně příznivý pro růst 0 21.5. 31.5. brambor, ale7.5. rozdíly14.5. ve srážkových pomě-
Průměrná denní teplota vzduchu (°C)
Podzemní části stonků napadené původcem vločkovitosti hlíz
Terčovitá hnědá skvrnitost bramboru
ks Myzus persicae
ních Čechách při nižší intenzitě ochrany Druhá polovina srpna a září s minimem však byly koncem června zasaženy plísní srážek pak umožnila rozvoj terčovité 3.6. 10.6. 14.6. 1.7. a hnědé 11.7. skvrnitosti 18.7. 31.7. 20.8. 31.8. plošně, 8.6. což odpovídalo vyšším22.6. srážkám a spolu s vysokými sběru místech, teplotami dokončila destrukci natě. Zjištěno rech mezi lokalitami byly značné, což se v těchto oblastech. datum V ostatních promítlo i do rozdílného vývoje oblasti Vysočiny, se 2013 bylo i napadení problémem 2007 2008porostů.2009např. v bramborářské 2010 2011 2012 2014 hlíz. Vážným 2015 2016 Bouřky a přívalové deště s krupobitím ně- plíseň bramboru intenzivněji šířila až v čer- pak byla lokálně při sklizni vodnatá hnikde porosty poškodily, v případě lokál- venci, resp. v jeho druhé polovině, lokálně loba způsobená houbami rodu Pythium. ních přísušků s následnými srážkami do- však opět s velkými rozdíly. To pokračovalo Předpokladem byla přítomnost původců šlo 160 k dvojímu nasazování hlíz, zmlazování i v prvních dvou dekádách srpna. Přede- v půdě, které nelze předvídat, mechanické 150 fyziologickým poruchám. a dalším vším červencové srážky, často z vysokou poškození hlíz při sklizni, prostřednictvím intenzitou, byly příčinou poměrně silné kterého houby pronikají do hlíz, a teploty 140 Kde130 byl srážek dostatek, pokračoval rozvoj infekce hlíz plísní bramboru s následným nad 20 °C. Typickým příznakem napadení černání stonku a koncem druhé a ve třetí bakteriálním rozkladem. Většina takto je rychlý rozvoj hniloby s uvolňováním vody 120 červnové dekádě byly zjištěny první vý- časně napadených hlíz se však rozložila již během 3–5 dnů po sklizni. Později roz110 skyty plísně bramboru. Ohniska větši- v půdě, jen menší část s latentní a slabší klad dokončují bakterie. Jedinou ochranou nou100 zůstala lokalizována kolem primárních infekcí se dostala do skladů. je okamžité přerušení sklizně a její pokračo90 Některé porosty v západních a jižzdrojů. vání až po zchladnutí půdy. 80 70 60 50
Agrotip 11–12/2016
19
0
3,5
4,
1
0,3
0,3 0,6 0,3 2,9
0,3
0,3 1
3, 0,3
0,3
1 1
0,3
2,9 0,3 0,3 2,9 0,3 1,6 0,3 1,3 2,6 0,3 0,3
2,9
Jaký byl vegetační rok 2016
5
0
1.4 4.4 7.4 10.4 13.4 16.4 19.4 22.4 25.4 28.4 1.5 4.5 7.5 10.5 13.5 16.5 19.5 22.5 25.5 28.5 31.5 3.6 6.6 9.6 12.6 15.6 18.6 21.6 24.6 27.6 30.6 3.7 6.7 9.7 12.7 15.7 18.7 21.7 24.7 27.7 30.7 2.8 5.8 8.8 11.8 14.8 17.8 20.8 23.8 26.8 29.8 1.9 4.9 7.9 10.9 13.9 16.9 19.9 22.9 25.9 28.9
Ohlédnutí
1 2,2 0,6 0,3
0,3 1,9 1,9 2,9 0,6
5
Úhrn denních srážek (mm)
Průměrná denní teplota vzduchu (°C)
ks mšic
Graf 2: Celkový nálet mšic na žlutou misku typu Lamberse v lokalitě Havlíčkův Brod - Občiny v letech 2007–2016 6900 6600 6300 6000 5700 5400 5100 4800 4500 4200 3900 3600 3300 3000 2700 2400 2100 1800 1500 1200 900 600 300 0
7.5.
14.5. 2007
21.5. 2008
31.5.
3.6. 2009
8.6. 2010
10.6.
14.6. 22.6. datum sběru 2011
2012
1.7.
11.7. 2013
18.7. 2014
31.7. 2015
20.8.
31.8. 2016
160 150 140 130
ks Myzus persicae
120 110 100 90 80 70 60 50 40
Vodnatá hniloba bramboru 30
Stříbřitost slupky
20
Otevřenou otázkou zůstává výskyt sklád- tých miskách začal v druhé květnové deká- U mandelinky bramborové zpomalily 10 kových chorob, který do velké míry závisí dě a ve srovnání s předchozími ročníky byl vývoj periody s nižšími teplotami v jar0 na průběhu7.5. počasí14.5. při sklizni, a vzhledem v průběhu sezóny 14.6. nižší až22.6. průměrný období.18.7. Výskyt31.7. škůdce20.8. závisel31.8. také 21.5. 31.5. 3.6. 8.6. celé10.6. 1.7. ním11.7. k dlouhé inkubační době se choroby proje- (graf 2). Neobvykledatum vysoké bylo však zana podmínkách pro přezimování dospělců, sběru ví ve skladech až v závěru (graf 3), která 2014 které v mírné zimě 2012 broskvoňové2013 2015v mnoha lokalitách 2016 ne2010roku. Vyšší me2011 stoupení mšice chanické poškození hlíz a vyšší infekci, pře- je nejvýznamnějším přenašečem virových byly příznivé. Celkově lze výskyt považovat devším fusariovou hnilobou, lze očekávat chorob bramboru. Zvýšený výskyt tohoto za průměrný. Některé lokality v bramborářtam, kde se sklízelo při velmi suché půdě druhu začal již v květnu a k největšímu ná- ské oblasti vykazovaly výskyt vyšší. V rav září. Nižší výskyt chorob poškozujících růstu došlo během června, tedy v kritickém nobramborářské oblasti, především na jižvzhled hlíz, tj. stříbřitost slupky a sklero- období pro přenos virů bramboru od vzejití ní Moravě, došlo k intenzivnímu rozvoji až cia původce vločkovitosti, je u časných sadbových porostů a v době jejich intenziv- v druhé generaci. sklizní. Naopak tomu ale bude u partií sklí- ního růstu. Předpoklad horšího zdravotního zených v průběhu deštivého října a šíření stavu sadby z hlediska virových chorob Drátovci škodí na hlízách bramboru v potěchto chorob bude pokračovat i ve skladu. se však zcela nenaplnil a odpovídá sledních letech poměrně často, předeprůměrnému ročníku. Důvodem je vším na menších pozemcích a při tradiční Výskyt škůdců pravděpodobně intenzivnější ochrana kultivaci. Tam, kde je použita technologie Nálet mšic do porostů sledovaný na žlu- sadby s aplikací minerálních olejů. odkameňování, dochází při prosévání ze-
20
Agrotip 11–12/2016
1200 900 600 300 0
7.5.
14.5.
21.5.
2007
31.5.
2008
3.6. 2009
8.6.
10.6.
2010
14.6. 22.6. datum sběru 2011
1.7.
2012
11.7. 2013
18.7.
31.7.
2014
20.8.
31.8.
2015
2016
Graf 3: Nálet mšice broskvoňové (Myzus persicae) na žlutou misku typu Lamberse v lokalitě Havlíčkův Brod - Občiny (2010–2016) 160 150 140 130
ks Myzus persicae
120 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 7.5.
14.5.
21.5.
2010
31.5. 2011
Neokřídlené formy mšic na listu bramboru
3.6.
8.6.
10.6. 14.6. 22.6. datum sběru 2012
2013
Letní brouci mandelinky bramborové provádějí žír i na hlízách
1.7.
11.7. 2014
18.7.
31.7.
2015
20.8.
31.8.
2016
Drátovci a poškození hlízy na řezu
miny k vyššímu úhynu larev a problémy s tímto škůdcem obvykle nejsou. V letošním roce vyšší napadení podpořil přísušek v září, neboť si larvy doplňovaly z hlíz také vodu. A co lze v problematice ochrany brambor očekávat v příštím roce? Předpovědět lze jediné - jistě bude jiný než rok letošní. Všemu dá rámec průběh počasí, které rozhodne o podmínkách pro jednotlivé škodlivé činitele i pro tvorbu výnosu a kvality. A na pěstitelích brambor bude záležet, jak se jim podaří zvládnout boj se všemi nepříznivými faktory, které se objeví. Fusariová hniloba bramboru
Agrotip 11–12/2016
21
Ohlédnutí
Jaký byl vegetační rok 2016
Včas nepodmítnuté pole je zdrojem následného zaplevelení
Plevele v měnících se půdně klimatických podmínkách agroekosystémů Plevelová společenstva jsou ovlivňována celou řadou faktorů, které na ně působí krátkodobě i dlouhodobě. Proto procházejí stále poměrně složitým vývojovým cyklem. Plevelné rostliny doprovázejí plodiny od počátku zemědělství a patří mezi nejproblematičtější škodlivé činitele, na jejichž eliminaci bylo vždy vynakládáno obrovské množství energie. Jednotlivé plevelné druhy se postupně přizpůsobovaly měnícím se přírodním podmínkám, později technologiím pěstování. Doc. Ing. Jan Mikulka, CSc., Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha – Ruzyně, foto autor Plevele svázané s technologií pěstování některých plodin po změně technologie nebyly schopné se v nových podmínkách reprodukovat a vymizely jako například koukol polní. Pěstování plodin je z pohledu ekologické stability nepřirozeným jevem. Snahou vytvořit co nejvhodnější podmínky pro pěstované plodiny jsou ovlivňována původní rostlinná společenstva.
Vliv sucha na spektrum plevelů a účinek herbicidů
Vývoj druhového spektra plevelových společenstev byl a stále bude ovlivňován celou řadou faktorů. S rozvojem intenzivního zemědělství, který začal v minulém století a pokračuje do dneška, bylo v zemědělství
Dlouhodobá absence dešťových srážek má významný vliv na používání herbicidů. Velmi často selhávají aplikace perzistentních herbicidů v obilninách, řepě cukrové, slunečnici i ozimé řepce. Z tohoto důvodu jsme odkázáni na systémově působící her-
22
Agrotip 11–12/2016
aplikováno mnoho nových poznatků. Nejvíce ovšem byla plevelová společenstva ovlivněna zavedením osevních sledů, rozvojem mechanizace, která ovlivnila kvalitu agrotechniky, rostoucí intenzitou využívání statkových a průmyslových hnojiv.
bicidy. Problémem je však etapovité vzcházení plevelů zejména v jarních plodinách (řepa cukrová, slunečnice, kukuřice aj.). V posledních desetiletích stoupá význam pozdně jarních plevelných druhů, jako jsou například ježatka kuří noha, béry, rosičky, proso vláskovité, laskavce, ambrosie, durman obecný a celá řada dalších plevelných druhů. Samostatným problémem je ovšem regulace vytrvalých plevelů. Vytrvalé plevele velmi snadno snášejí nedostatek vody v ornici. Vzhledem k mohutnému kořenovému
Podmáčená místa umožňují expanze vlhkomilných plevelů
Na polích se začínají vyskytovat v některých oblastech máky, chrpy a ostrožky
Bytel metlatý v ozimé pšenici
Oddenky kamyšníku polního
Kamyšník polní
systému, který velmi často zasahuje až do podorničí, nedostatkem vody ve srovnání s pěstovanými plodinami netrpí. Z tohoto pohledu je jejich konkurenční schopnost velmi vysoká.
Vývoj průběhu povětrnostních podmínek, zejména rozložení srážek vody jak v zimních měsících, tak především v období vegetace, bude významně ovlivňovat i skladbu plevelných druhů na polích a bude ovlivňovat i systémy jejich regulace v jednotlivých plodinách. S tím musíme počítat v „Systémech integrované regulace plevelů“.
ší tobolka, penízek rolní, rozrazil perský, hluchavka nachová, hluchavka objímavá) nebo v době sklizně (svízel přítula, heřmánkovec přímořský nevonný, heřmánek vonný, chrpa polní, mák vlčí, mák pochybný, rmen rolní, bolehlav plamatý, úhorník mnohodílný, violka rolní, locika kompasová). To má za následek buď vysemenění plevelů přímo na pole, nebo rozptýlení semen při sklizni po poli. Značná část semen plevelů však zůstává ve sklizené produkci, zvyšuje náklady na čištění a hrozí nebezpečí dalšího šíření nedostatečně vyčištěným osivem.
Nesmíme podceňovat též problém zaplevelení strnišť po sklizni plodin. Je nutné velmi rychle zapravit posklizňové zbytky do půdy a především odstranit plevele. Ty jsou schopny po sklizni využít prostor a zbytky vláhy a vytvořit obrovské množství semen. Zejména merlíky, laskavce, rdesna, ježatka, béry a další druhy plevelů. Nebezpečím jsou v posledních letech i cizokrajné plevele, které se k nám šíří také železniční přepravou, lodní dopravou s různými surovinami (obilí, zemědělské produkty, suroviny, železná ruda atd.). Příkladem může být ambrosie peřenolistá a bytel metlatý. Tyto plevele v našich podmínkách již zdomácněly a jsou významným nebezpečím pro zemědělskou půdu. Problém zavlékání cizokrajných plevelů je nezanedbatelný a riziko zavlékání je stále vyšší. Proto je nutné tento problém neustále sledovat a studovat jednotlivé migrační cesty.
Co v současné době nejvíce ovlivňuje výskyt plevelů? Střídání plodin: střídání ozimů a jařin, obilnin, luskovin a okopanin má kromě celé řady pozitivních vlivů i významné regulační působení na reprodukci plevelů. Opakovaným setím ozimých plodin po sobě se vytvoří optimální podmínky pro rozšíření ozimých plevelů. Reprodukční schopnost těchto plevelů je vysoká. Skladba pěstovaných plodin: většina pěstovaných plodin je ozimého charakteru. Mezi nejpěstovanější plodiny patří především ozimá pšenice, ozimý ječmen, žito, triticale a ozimá řepka. Většina uvedených ozimých plevelů dozrává před sklizní plodiny (chundelka metlice, kokoška pastu-
Sklizeň plodin: při sklizni obilnin a řepky se většina semen plevelů dostává zpět na povrch půdy. Semena plevelů jsou sklízecími mlátičkami rovnoměrně rozšiřována a tím se významně technologie sklizně podílejí na šíření plevelů. Tomuto riziku je možné předejít předsklizňovými aplikacemi herbicidů typu glyphosate. Zpracování půdy: zpracování půdy stále patří mezi základní a nejvýraznější opatření v systému regulace plevelů na orné půdě. V minulosti bylo v podstatě jediným účinným opatřením.
Agrotip 11–12/2016
23
Ohlédnutí
Jaký byl vegetační rok 2016
Řepeň polabská
Kvetoucí mrvka myší ocásek
Z hlediska regulace plevelů je velmi významná podmítka, která umožňuje zaklopení vypadlých semen a poškození vytrvalých plevelů (pýr plazivý, pcháč rolní). Současně zabraňuje ztrátám vlhkosti a umožní klíčení plevelů z povrchových vrstev.
Z jednoletých plevelů převládají tyto druhy: chundelka metlice, heřmánkovec nevonný, svízel přítula, truskavec ptačí, ptačinec prostřední, bolehlav plamatý, hluchavka objímavá a nachová.
Hluboká orba dokonale zaklopí posklizňové zbytky rostlin, kořeny či kořenové výběžky vytrvalých plevelů, které v těchto podmínkách nejsou schopny reprodukce. Snahy o minimalizaci zpracování půdy vedly k podstatnému snížení nákladů, ale po zavedení minimalizace dochází zpravidla již v druhém roce a dalších letech k velkému nárůstu zaplevelení. Plevelová společenstva v těchto systémech jsou sice v řadě případů druhově chudší, ale nárůst počtu plevelů na polích má vzestupnou tendenci. Rychle se šíří například vytrvalé plevelné druhy (pcháč rolní, pýr plazivý, pelyněk černobýl, mléč rolní, rukev lužní, čistec bahenní, kamyšník polní a kamyšník širokoplodý), ale na ornou půdu se šíří i takové plevele, které se za normálních podmínek na ní nevyskytují (pampeliška lékařská, šťovík kadeřavý, šťovík tupolistý aj.).
24
Agrotip 11–12/2016
Při sklizni sklízecími mlátičkami, zvláště obilnin a řepky, se většina semen plevelů dostane na povrch půdy a stává se zdrojem dalšího zaplevelení. Nebezpečný je také výdrol obilí a řepky, které se v posledních letech stávají nepříjemnými plevely. V některých oblastech se stává problematickým i výdrol slunečnice, řepky ozimé, ostropeřce mariánského a dalších plodin. Tyto plodiny jsou následně velmi obtížně hubitelné v jiných plodinách. Proto je třeba věnovat pozornost seřízení sklízecí techniky a volit optimální dobu sklizně.
Neprovedeme-li včas podmítku po sklizni předplodin, vytvoříme optimální podmínky pro růst plevelů. Plevele jsou schopné ve velice krátkém čase vykvést a vytvořit obrovské množství semen!
Mrvka myší ocásek má vysokou konkurenční schopnost
Velkým rizikem z pohledu výskytu plevelů je utužení podorničí. V takovýchto místech dochází k lokálnímu podmáčení a hrozí expanze vlhkomilných plevelů (kamyšníky, rdesno obojživelné, přeslička, rákos obecný aj.). Podobně jako prosovité trávy silně expandují i dvouděložné plevele jako například laskavec zelenoklasý (Amaranthus chlorostachys), durman obecný (Datura stramonium), řepeň polabská (Xanthium albinum) a bytel metlatý (Kochia scoparia). Objevují se nové plevelné druhy, jako například mrvka myší ocásek (Vulpia myuros), která vykazuje poměrně vysokou toleranci vůči celé řadě herbicidních přípravků. Tyto všechny faktory ovlivňující změny druhového spektra plevelů na zemědělské půdě jasně ukazují na to, že i v budoucnu musíme počítat se změnami druhového spektra plevelů a tomuto faktu přizpůsobovat systémy regulace plevelů.
Ohlédnutí
Jaký byl vegetační rok 2016
I když území naší republiky je relativně malé, není vždy jednoduché zobecňovat poznatky o zdravotním stavu rostlin na celé území, protože rozdíly jsou odvislé od různých geomorfologických odlišností a samozřejmě od konkrétního průběhu počasí v jednotlivých letech.
Kukly a svlečky slunéčka východního na plodech slivoně
Některé zdravotní problémy zahradních rostlin v roce 2016 Ing. Jaroslav Rod, CSc., foto autor
Jestliže v roce 2015 suché a teplé počasí podporovalo výskyt živočišných škůdců a omezovalo výskyt chorob, v roce 2016 byl prakticky na celém území zaznamenán výskyt jak škůdců, tak chorob rostlin. Protože není možné v tomto článku uvést všechny choroby a škůdce rozsáhlého sortimentu zahradních plodin, je uvedeno jen několik zvláštností v jejich výskytu.
Velmi mírná zima měla za následek zvýšený výskyt některých škůdců, jako např. vlnatky krvavé (Eriosoma lanigerum) na jabloních, mšice rybízové (Cryptomyzus ribis) na rybízech, ale i řady dalších mšic na ovocných dřevinách. V některých vinohradech opět způsobovaly škody housenky osenic (Agrotis spp.) a housenice píďalky různorožce trnkového (Peribatodes rhomboidaria).
Listy slivoně silně poškozené vlnovníkem trnkovým
Vzrůstající význam je zaznamenáván u lalokonosců (Otiorhynchus spp.) a to nejen u rododendronů a bobkovišní, ale např. i v porostech jahodníků. Většinou jsou pěstiteli zaznamenávány požerky na listech od dospělců, ale daleko větší škody způsobují larvy na kořenech. Dlouhodobějším, ale neustále narůstajícím problémem jsou drátovci (larvy kovaříků - Elateridae), a to
Ostružiny s typickým poškozením vlnovníkem Essigovým
Agrotip 11–12/2016
25
Ohlédnutí
Jaký byl vegetační rok 2016
Puchrovitost slivoně
Porost jahodníku silně poškozený larvami lalokonosců
Jmelí na jabloni
nejen tradičně u brambor, ale i u cibule kuchyňské a česneku kuchyňského a především u salátů, které jsou pro drátovce pravděpodobně nejchutnější plodinou.
le častěji vyskytuje i na jabloních. M. laxa, ale i M. fructigena pak byly příčinou nezvykle vysokého výskytu moniliniové hniloby ovoce, nejvíce slivoní.
Na slivoních (především na švestce „domácí“) se v některých oblastech (většinou ve vyšší nadmořské výšce) opět po několika letech vyskytla puchrovitost (Taphrina pruni). Je to choroba nejen taxonomicky, ale i způsobem ochrany velmi podobná kadeřavosti broskvoně (Taphrina deformans), jejíž výskyt byl ale oproti předchozím letům slabší. Ve srovnání s předchozími léty byl podstatně slabší i výskyt rzivosti hrušní (Gymnosporangium sabinae). To se však nedá říci o moniliniovém úžehu - správně moniliniové spále (Monilinia laxa) především višní a meruněk, ale občas i třešní, mandloní i některých okrasných zástupců rodu Prunus, jako např. višně plstnaté, mandloně trojlaločné nebo mandloně nízké a dokonce i zlatice (Forsythia). Speciální forma (Monilinia laxa f. sp. mali) se pak stá-
Na značném postupu jsou poškození ovocných dřevin, která se nazývají souborným názvem korové nekrózy (několik možných původců, především asi Pseudomonas syringae pv. syringae). Na většině území se vyskytla ve větším rozsahu i vrtule třešňová (Rhagoletis cerasi), původce „červivosti“ třešní. Pravděpodobně na postupu je vlnovník trnkový (Eriophyes similis), o kterém se stále v odborné literatuře traduje, že je prakticky neškodný, ale občas se objeví stromy s tak silně poškozenými listy, že stromům musí zaručeně škodit.
arboricola pv. juglandis), tak antraknózou (Gnomonia leptostyla). Stále rozšířenějším a přitom neřešeným problémem u maliníku a především u ostružiníku je vlnovník Essigův (Acalitus essigi). Obdobné je to i se rzivostí ostružiníku (Kuehneola uredinis). Zcela neřešeným, ale stále se rozšiřujícím problémem je výskyt jmelí bílého (Viscum album) na jabloních a částečně i jeřábech. Osobně znám jabloně, které po několika letech byly pokryty jmelím v takovém rozsahu, že zcela odumřely. Zarážející je, že se dokonce doporučuje a rozšiřuje záměrné pěstování jmelí na jabloních, protože jmelí je finančně výnosnější než jablka. Pro některé pěstitele je údajným problémem rozšiřující se výskyt řas, mechů a lišejníků na kmenech a větvích ovocných dřevin. Tomuto jevu pravděpodobně nejvíce napomáhá čisté prostředí (úbytek síry v ovzduší) a omezené používání fungicidních přípravků, zejména proti strupovitosti (rezistentní odrůdy). Na to, zda uvedené epifytní organismy skutečně stromům škodí, se názory rozcházejí.
26
Agrotip 11–12/2016
Vlivem dlouhodobějšího sucha sice na mnoha místech byly plody ořešáků menší, ale opět ve velkém rozsahu se vyskytovalo poškození plodů (ale i listů), a to jak bakteriální skvrnitostí (Xanthomonas
Vrcholové partie papriky silně poškozené roztočíkem širokým
Totální poškození vzrostlého buxusu zavíječem zimostrázovým
S rapidním nárůstem populace slunéčka východního (Harmonia axyridis), které do Evropy bylo záměrně zavlečené, se stále častěji setkáváme nejen s jejich dospělci, ale i s jejich kuklami a exuviemi (svlečkami) především na plodech slivoní. U okrasných rostlin je třeba se zmínit např. o intenzivnějším výskytu třásněnky mečíkové (Thrips simplex) v průběhu léta a nezvykle silném výskytu černé skvrnitosti růží (Diplocarpon rosae, anam. Marssonina rosae) koncem léta, která se vyskytla i na odrůdách, které jsou této chorobě běžně odolné.
Korová nekróza na kmeni jabloně
V případě zeleniny je třeba se zmínit o stále častějším výskytu roztočíka širokého (Polyphagotarsonemus latus), který způsobuje nejen vizuálně silné poškození plodů ale i méně známé poškození listů, květů a vegetačních vrcholů, a to dokonce i v době předpěstování sadby, čímž sadbu zcela znehodnocuje. V roce 2016 se opět vyskyt-
Ona „neznámá“ choroba na paprice a rajčeti, jejíž příčina je neznámá la „neznámá choroba“ paprik a především rajčat (ojediněle i bramboru), kterou sice znám již od roku 1995, ale ani s pomocí kolegů rostlinolékařů doposud neznám příčinu. U pokojových okrasných rostlin bych chtěl jen upozornit na to, že nejčastější jejich „chorobou“ je „přespřílišná péče“, spočívající v nadměrné zálivce a z toho důvodu pak odumírání kořenů a následně celých rostlin. A zcela na závěr bych vzpomněl nového škůdce na zimostrázech (buxusech, Buxus), kterým je zavíječ zimostrázový (Cydalima perspectalis), jehož housenky dokáží ve velmi krátké době totálně odlistit i velké keře. V některých oblastech bylo možné se s tímto škůdcem setkat již druhým rokem.
Agrotip 11–12/2016
27
Ohlédnutí
Jaký byl vegetační rok 2016
Škůdci v řepce ozimé na podzim roku 2016 Ze škůdců, kteří se mohou na podzim v porostech řepky ozimé objevit, na sebe letos upozorňovaly spíše druhy, které jsou považovány v našich podmínkách za méně významné. Jedná se především o mšici broskvoňovou a housenky zápředníčka polního. Na řadě míst byly letos zaznamenány vysoké výskyty dřepčíka olejkového. Na některých lokalitách je to již po třetí v řadě. Poškození způsobená larvami květilek se teprve vyhodnocují, nebudou ale zřejmě vyšší než v předcházejících letech. Ing. Marek Seidenglanz, Ing. Jaroslav Šafář, Ph.D., Ing. Vojtěch Hlavjenka; Agritec Plant Research s.r.o., foto autoři cených jedinců), ale také dlouhá. Pravděpodobně docházelo k přeletům a nové migraci do řepek po celé září i část října, což se projevovalo rekolonizací ošetřených porostů.
Obr. 1: Kolonie mšice broskvoňové (Myzus persicae) se vytváří na spodní straně listů. Barvu mohou mít různou. Foto: M. Seidenglanz Za nejnebezpečnějšího škůdce letošního podzimu je možné považovat zřejmě mšici broskvoňovou (Myzus persicae). Tuto mšici bylo v porostech řepky možné nalézt po podrobnější prohlídce rostlin i v předcházejících letech (obr. 1). V tomto roce ale byly výskyty nebývale vysoké prakticky ve všech oblastech ČR a disperze kolonií v porostech nebyla omezena jen na malá a rozptýlená ohniska. Spíše šlo o postižení celých porostů nebo velkých okrajových zón. Navíc na neošetřených (nebo neúspěšně ošetřených) částech se kolonie udržovaly velmi dlouho (např. 8. 11. se kolonie v porostech ještě vyskytovaly; čas přípravy tohoto rukopisu). Poněkud větší výskyty, s rokem 2016 ale naprosto nesrovnatelné, byly zaznamenány
28
Agrotip 11–12/2016
také na podzim 2009 a 2014. V těchto letech ale mšice broskvoňová vytvářela spíše malé (málo početné) a značně v porostu rozptýlené kolonie, které pro další vývoj porostu (přímé škody, přenos virů a rozvoj virových chorob) neznamenaly velké nebezpečí. Přesto, zejména na jaře 2010, byly virózní rostliny v porostech v některých místech viditelné. Meziroční rozdíly v napadení porostů korespondují s meziročními rozdíly v záchytech této mšice v sacích pastech (tab. 1). Mšice broskvoňová má na rostliny řepky jen malý přímý vliv, nebezpečná je především jako vektor virů. Neboť tento druh vytváří kolonie na spodní straně listů, nebyly na řadě polí insekticidní aplikace prováděné nesystemickými insekticidy účinné. Navíc, jak vyplývá z tab. 1, letová aktivita byla nejen vysoká (počty zachy-
Mšice broskvoňová přenáší virus západní žloutenky řepy (BWYV), turnip yellows luteovirus (TuYV) a zřejmě též virus mozaiky vodnice turnip mosaic virus (TuMV). Není schopná přenášet cauliflower mosaic virus (CaMV), který na řepku zavléká mšice zelná (Brevicoryne brassicae). V předcházejících letech se v jarních měsících u symptomatických rostlin většinou detekovaly směsné infekce (BWYV, TuYV, TuMV). Do jaké míry byly letos populace m. broskvoňové infekční, nebylo v době psaní tohoto příspěvku ještě známo (analýza odebraných vzorků rostlin na napadení viry ještě neproběhla). U řady porostů existuje podezření na virovou infekci. Nutno ovšem potvrdit laboratorním testem. Z důvodů selhání insekticidních aplikací na řadě míst se otevřela diskuze na téma rezistence zdejších populací m. broskvoňové k insekticidům. Z řady studií (jedná se o kosmopolitní a polyfágní druh) je známo, že si tento druh dokáže vytvořit rezistenci k organofosfátům i pyrethroidům (problém zejména ve sklenících). Ani u polních populací nelze tento faktor podcenit. U polních populací v ČR se ale dosud plošný monitoring na rezistenci neprovádí. První výsledky nicméně naznačují možný posun v citlivosti
Obr. 2: Dospělci zápředníčka se dají dobře monitorovat pomocí žlutých misek. Díky charakteristické kresbě na hřbetě jsou dobře identifikovatelní (i utopení jedinci v miskách). Nejsou delší než 6 mm. Foto: J. Horáček (AGRITEC)
Obr. 3 – Housenky zápředníčka posledního instaru mohou být dlouhé lehce přes 1 cm. Na obrázku to není moc patrné, ale zadní nepravé nohy jsou vystrčené směrem dozadu v podobě písmene V. Foto: I. Smýkalová (AGRITEC)
Tab. 1 - Srovnání záchytů mšic (mšice broskvoňová) v sacích pastech zaznamenaných během podzimů 2016 (aktuální situace), 2015, 2014 a 2009. Roky 2009 a 2014 byly vybrány pro srovnání, neboť v těchto letech byly výskyty též relativně vysoké a během následujících jar se pak projevily v porostech virózy. Na území ČR je pracovníky ÚKZÚZ obsluhováno 5 sacích pastí na těchto lokalitách: Čáslav (Č), Chrlice (CH), Lípa (L), Věrovany (V), Žatec (Ž). 2016: min záchyt (lokalita) - max záchyt (lokalita) / past
2016 (průměrný záchyt / past)
2015 (průměrný záchyt / past)
2014 (průměrný záchyt / past)
2009 (průměrný záchyt / past)
22. 8. –28. 8.
2 (L, CH) - 21 (V)
8
1,8
1
1,2
29. 8. –4. 9.
1 (L) - 49 (CH)
18
1,25
5
1,2
5. 9. –11. 9.
30 (L) - 332 (Č)
136
1,2
46,2
6,75
12. 9. –18. 9.
62 (L) - 893 (Č)
396
2
69,8
30,2
týden
19. 9. –25. 9.
56 (L) - 1616 (Ž)
735
9,2
19
79,2
26. 9. - 2. 10.
544 (L) - 1854 (CH)
1134
8,2
44,4
79,2
3. 10. –9. 10.
21 (Ž) - 273 (CH)
127
16,8
19,6
148,4
10. 10. –16. 10.
142 (Ž) - 9250 (CH)
2356
14
23,6
4,8
17. 10. –23. 10.
15 (L) - 369 (Č)
147
21
7,8
7,6
24. 10. –30. 10.
19 (L) - 905 (CH)
328
17,8
8,6
16,6
Údaje převzaty z Rostlinolékařského portálu provozovaného ÚKZÚZ. Je zde možné získat kompletní údaje o letové aktivitě v jednotlivých letech: 1999 – 2016 (eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/skodlive-organismy/aphid-bulletin). k organofosfátům. Nutno ovšem ověřit systematickým monitoringem. V případě tohoto škůdce především chybí v registru vhodná účinná látka (systemický neonikotinoid). Dalším škůdcem, který se letos objevil ve výrazně vyšším množství, než je obvyklé, je zápředníček polní (Plutella xylostella). Stejně jako mšice broskvoňová, i tento druh se ve vzcházejících porostech řepky ozimé na celém území vyskytoval běžně
i v minulých letech. Jeho výskyty byly ale z praktického hlediska dříve zcela zanedbatelné. Přestože se jedná o kosmopolitní druh (původně je to ale evropský motýl), není považován za důležitého škůdce řepky (resp. canoly) nikde na světě. V jeho případě půjde zřejmě o sezónní záležitost. Samičky jsou značně plodné (jedna naklade asi 150 vajíček) a vajíčka i larvy mají poměrně rychlý vývoj. Larva I. instaru (celkově čtyři instary) se z vajíčka vylíhne asi za 6
dní, celý larvální vývoj v závislosti na teplotě trvá asi 19 dní (9–32 dní). Nemuselo tedy dojít až tak k vysokému náletu migrujících dospělců (obr. 2), aby se to projevilo vyšším výskytem housenek (obr. 3) zpravidla dispergovaných v různě velkých ohniscích. Malé housenky (instar I) nejprve listy minují. To často zcela unikne pozornosti, housenky i miny jsou totiž maličké. Od druhého instaru se housenky zdržují na spodních stranách listů a poměrně dlouho nejsou schopné
Agrotip 11–12/2016
29
Ohlédnutí
Jaký byl vegetační rok 2016
Obr. 5 a,b – Malý střevlík Trechus quadristriatus je spolu s několika dalšími druhy (Nebria brevicollis, Pterostichus spp.) velmi účinným predátorem vajíček dřepčíka olejkového. Larvy dřepčíka olejkového parazituje lumek Trechus microgaster (není to ale jediný parazitoid). Foto: I. Smýkalová (AGRITEC)
Dospělci dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala) poškozují rostliny stejným způsobem jako menší druhy dřepčíků (poškození lze tedy zaměnit). Nebezpečná situace nastává tehdy, když porost pomalu a nerovnoměrně vzchází v důsledku vlivu různých stresových faktorů (nedostatek vody v půdě, špatně připravená půda, pozdní setí, slimáci, choroby) a přitom hned v těchto raných fázích musí čelit intenzivnímu napadení. Tak silné napadení letos ale nebylo, aby bylo nutné obávat se vlivu dospělců. Prahová hodnota: 1 brouk/1 m řádku. Velmi odlišné je na různých místech letos napadení rostlin larvami. To bylo způsobeno odlišným výskytem dospělců a také jiným průběhem kladení (v důsledku odlišných meteo podmínek) na různých místech. Celý proces kladení, jeho zahájení i celková délka jsou velmi závislé především na průběhu teplot (tab. 2). Po trvalejším poklesu teplot vzduchu pod 5 °C již kladení nepokračuje (graf 1). Navíc larvy se mohou z nakladených vajíček líhnout v závislosti na vývoji teplot a také na době kladení již v průběhu podzimu, během mírné zimy nebo až na jaře (též tab. 2). A také jejich vývoj nemusí zima přerušit, je-li mírná (žír pokračuje i při teplotách 4 °C). Co se ale bude dít přes zimu, to je velká neznámá. Velké množství vajíček dřepčíků nacházejících se na povrchu půdy dokážou zřejmě velmi účinně predovat (jde o desítky procent) střevlíkovití brouci (obr. 5). To může velmi negativně ovlivnit aplikace insektici-
30
Agrotip 11–12/2016
Graf 1: Odhad doby kladení u dřepčíka olejkového (Psylliodes chrysocephala) v Šumperku na podzim 2016. Na podzim kladl jen určitý podíl z přítomných samic (zřejmě max. 50 %). Nejintenzivnější kladení probíhalo od 17. 10. do 23. 10. (vymezuje černá šipka). 60 50 % samic připravených klást
prokousat list skrz (lícní epidermis zůstává nepoškozená, okénkování). V některých případech zaznamenaná slabší účinnost insekticidů (nesystemických, kontaktních) by podobně jako v případě m. broskvoňové mohla být u nižších instarů způsobena právě tím, že se vyskytují jen na spodní (tedy chráněné) straně listů a nedostanou se do kontaktu s aplikovaným přípravkem.
40 30 20 10 0 8.9.
12.9. 15.9. 19.9. 22.9. 26.9. 29.9. 3.10. 6.10. 10.10. 14.10. 17.10. 21.10. 24.10. 28.10. 31.10. 5.11.
Tab. 2 - Teplotní nároky dřepčíka olejkového - reprodukční chování pre-ovipoziční období
93,1 dnů při 4 °C; 14,6 dnů při 20 °C
max. počet vajíček/samici
696 (dosaženo při 16 °C konstant.)
max. počet vajíček na samici/den
6,8 (dosaženo při 20 °C konstant.)
prům počet vajíček/samici/den
5,4 (při 16 – 20 °C); signifikantně nižší při teplotách pod 16 °C
min. teplota pro vývoj vajíček
5,1 °C (při expozici 4° C se vylíhne jen 48% vajíček)
teplot. konstanta pro vývoj vajíček
184,9 degree-days (sčítají se teploty nad prahovou prům. denní teplotu: 5,1 °C)
du (porost je nezapojený, střevlíci běhají po povrchu). K parazitaci larev dochází ale až na jaře. Klíčovým parazitoidem je zřejmě lumek Tersilochus microgaster (jeho samičky v průběhu března kladou vajíčka do larev uvnitř rostlin). Napadení kořenů larvami květilek (Delia radicum) je letos pravděpodobně nižší než v předcházejících letech. Hodnocení na Olomoucku nemáme ještě ukončené, podíl napadených kořenů bude zřejmě do 20%. Výskyt dřepčíků rodu Phyllotreta,
pilatky (Athalia rosae) i krytonosce zelného (Ceutorhynchus pleurostigma) byl letos velmi nízký. Škody způsobené slimáky a plzáky byly letos také obecně nižší než v předcházejících několika letech. Dedikace: Výsledky uvedené v tomto příspěvku vznikly při řešení projektů NAZV QJ1230077 a QJ1610217. Na zpracování rukopisu byly využity prostředky z VZ Rozvoj organizace RO 0111.
Ohlédnutí
Jaký byl vegetační rok 2016
Ochrana sadů z perspektivy uplynulého roku Na začátku vegetační sezóny v roce 2016 nás nemile překvapila vlna mrazů, která zasáhla celou Českou republiku. Letošní mrazy byly výjimečně dlouhé, jelikož mrzlo pět dnů po sobě a nejednalo se pouze o přízemní mrazíky, ale opravdové mrazy, čímž došlo k plošnému postižení sadů. Ing. Michal Skalský, Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy s.r.o., foto autor
Výhony jabloně napadené houbou Monilinia laxa
Mrazy zasáhly zejména meruňky, ale také třešně, broskve a švestky. K největším škodám a ztrátám na úrodě došlo především na Moravě, kde stromy byly v pokročilejším stádiu kvetení, lepší situace byla v chladnějších polohách, kde ještě nebyly stromy tolik nakvetlé. V následujících měsících byla teplota mírně nad celkovým průměrem za posledních 50 let, naopak úhrn srážek v jednotlivých měsících byl pod padesátiletým normálem. V dubnu dosáhl úhrn cca 65 % normálu, v květnu už pouze cca 45 % normálu. V červnu (83 % normálu) a červenci (80 % normálu) byly úhrny srážek poměrně vyrovnané. V srpnu (32 %) a září (19 %) byly celkové srážky pod padesáti-
výskyt i na jádrovinách, které měly „spálené“ výhony.
letým normálem. Na celém území České republiky přetrvává nedostatek vláhy, zejména kraj Královéhradecký, Pardubický, Jihomoravský a část Olomouckého kraje trpí dlouhodobým deficitem vody. Tento faktor představuje problém zejména pro mladé výsadby, které nejsou zavlažované, stromky nejsou schopny se vyrovnat s takovým stresem a následně usychají.
Stálé i nové choroby Klimatické podmínky začátkem sezóny, v období květu, přály rozvoji moniliové spály peckovin (původce Monilinia laxa). Tato houba napadá především peckoviny, ale v letošním roce zaznamenali pěstitelé její
Graf 1: Letová aktivita vrtule třešňové, Holovousy 2016 180 160 Počet jedinců
140 120 100 80 60 40 20 0
17.5. 23.5. 26.5. 31.5. 3.6.
8.6. 13.6. 17.6. 22.6. 28.6. 1.7. 11.7. 15.7. 22.7. Datum
Napadení peckovin dalšími závažnějšími chorobami, kterými jsou skvrnitost listů peckovin (původce Blumeriella jaapii) a suchá skvrnitost peckovin (původce Stigmina carpophila), bylo v uplynulé sezóně průměrné s případnými rozdíly způsobenými buď místními odchylkami v četnosti a množství srážek, případně odrůdovou citlivostí ke zmíněným chorobám. Na omezený výskyt strupovitosti jabloně (původcem je houba Venturia inaequalis), měl vliv předchozí extrémně teplý a suchý ročník, díky kterému došlo ke snížení zásoby primárního inokula a tím infekčního tlaku choroby. Již v druhé dekádě dubna byly zaznamenány podmínky, které mohly způsobit dvě silné primární infekce a pokud bylo ošetřeno pouze mědnatými fungicidy nebo kontaktním přípravkem, mohlo za období mezi těmito dvěma infekcemi dojít k velkému nárůstu nové listové plochy, která již nemusela být pokryta fungicidním filmem a nebyla chráněna před napadením. V květnu došlo ke splnění podmínek infekce 5×. Červen byl kritickým měsícem, vyskytlo se celkem 7 infekcí, které následovaly v krátkém intervalu za sebou. Dešťové srážky mohly způsobit problémy s ošetřením mezi jednotlivými in-
Agrotip 11–12/2016
31
Ohlédnutí
Jaký byl vegetační rok 2016
Dospělci vrtule třešňové
Typická skvrnitost způsobená houbou Marssonina coronaria
Drosophila suzukii samec
Drosophila suzukii samička
fekcemi. V červenci byly podmínky splněny 9×. Pokud byl dodržen postřikový plán, nebyl s ochranou proti strupovitosti žádný problém. Ve VŠÚO Holovousy se proti strupovitosti ošetřuje zejména preventivně, kdy interval mezi postřiky činí 7–10 dní a počet aplikací (11) se nijak nelišil od minulých ročníků. Výskyt padlí (původce Podosphaera leucotricha) byl v letošním roce průměrný, pokud bylo ve výsadbách ošetřováno proti strupovitosti, nebyly s touto chorobou žádné velké potíže.
Opadané listy napadené houbou Marssonina coronaria
32
Agrotip 11–12/2016
V zahradách, extenzivních či ekologických výsadbách, kde je omezena aplikace fungicidů, se stále častěji setkáváme s houbovým patogenem Marssonina coronaria, který způsobuje skvrnitost listů jabloně. Škodlivost tohoto onemocnění spočívá především v předčasném opadu listů. Defoliace má za následek celkové oslabení kondice, redukci květní diferenciace, násady a zhoršení vyzrávání dřeva. Houba má podobný životní cyklus jako původce strupovitosti, přezimuje v napadených listech, na jaře způsobují primární infekce askospory, následně během vegetace konidie.
Tab. 1: Meteorologické údaje, Holovousy 2016 Teplota °C 2 m
Měsíc / rok
Srážky mm 5 cm
Přízem. mráz dny
Počet dní se srážkami
Měsíční normály 1955–2009
Odchylka od norm álu
úhrn Teplota °C
Srážky mm
Teplota °C
31
-1,9
48,0
3,3
-3,5
15
-0,5
42,0
1,4
-3,2
-3,3
14
32,0
8
3
3,3
43,3
0,7
73,8
24,5
-3,3
-0,5
2
25,2
9
1
8,5
38,8
-0,1
64,8
14,9
28,0
0,6
5,9
0
28,6
8
2
13,6
66,3
1,3
43,1
Červen 2016
17,8
32,4
7,5
11,1
0
58,9
7
4
16,5
69,6
1,3
84,5
Červenec 2016
19,0
33,8
13,8
8,0
0
63,5
12
4
18,1
79,0
0,9
80,5
Srpen 2016
17,6
32,2
13,8
5,1
0
23,5
4
2
17,8
73,0
-0,2
32,1
Září 2016
17,0
32,9
3,1
2,5
0
10,3
7
0
13,7
52,1
3,3
19,6
Říjen 2016
8,1
25,6
-0,9
-1,5
3
55,8
13
3
8,9
45,5
-0,8
122,5
průměr
max.
min.
min.
Leden 2016
-1,8
9,1
-16,6
-10,7
Únor 2016
3,4
13,1
-3,8
Březen 2016
4,0
15,7
Duben 2016
8,4
Květen 2016
< 5 mm
> 5 mm
Srážky %
Listopad 2016 Prosinec 2016
V tomto roce se ovocnáři z mnoha regionů Čech i Moravy začali častěji setkávat s u nás doposud méně známou skvrnitostí listů jabloní způsobovanou houbovým patogenem z rodu Alternaria. Nejčastěji byla zjištěna u odrůdy Golden Delicious, a to i ve výsadbách intenzivně ošetřovaných proti strupovitosti jabloně. Závažnost poškození výsadeb touto skvrnitostí není v České republice zatím dostatečně zmapována a nejsou vypracovány metodiky ochrany.
Narůstají problémy se škůdci Z pohledu ochrany proti živočišným škůdcům je každý rok něčím unikátní. V loňském roce 2015 to byla nepřetržitá letová aktivita obalečů, především obaleče jablečného (Cydia pomonella), zapříčiněná s největší pravděpodobností extrémně teplými měsíci, které v roce 2015 panovaly. Letošní rok byl na úlovky obalečů ve feromonových lapácích srovnatelný s běžnými roky minulými. Oproti předešlým rokům byla v letošním roce na některých lokalitách pozorována velmi vysoká letová aktivita dospělců jednoho z dosud nejvýznamnějších škůdců
třešní – vrtule třešňové (Rhagoletis cerasi). Na mnoha místech republiky byly pozorovány abnormálně vysoké úlovky na žlutých optických lapačích. Pro srovnání, v minulých letech byli při monitoringu ve VŠÚO Holovousy pozorováni dospělci v počtu do cca 10–20 dospělců na jednom lapači, avšak v roce 2016 jsme evidovali i více než 100 dospělců v rámci každodenního monitoringu dospělců vrtule třešňové. Zvýšený výskyt vrtule třešňové byl potvrzen mimo jiné i v jižních Čechách. Pozitivní zprávou je, že jsme stále schopni efektivně ochránit třešně a višně proti tomuto škůdci současnými metodami a postupy. Otázkou je, jak tomu bude v budoucnu v případě rozšíření invazivní octomilky japonské Drosophila suzukii do našich sadů. Jak to vypadá, postupně se tento celosvětově problematický škůdce u nás usazuje a lze v budoucnu očekávat značné problémy s nalezením vhodných a efektivních ochranných opatření. V tomto roce se prohloubil dlouhotrvající problém s ochranou proti vlnovníkům a hálčivcům. Mnoho ovocnářů v ČR se v minulosti potýkalo s otázkou, jaký přípravek zvolit pro ochranu svých porostů, přede-
vším proti vlnovníkovi jabloňovému (Aculus schlechtendali) a vlnovníkovi višňovému (Aculus fockeui). Již tak omezené spektrum akaricidních přípravků se letos ještě více zúžilo o jeden z těch nejpoužívanějších. Stále se prohlubuje problém s narůstajícím nebezpečím štítenek, zejména štítenky zhoubné (Quadraspidiotus perniciosus) a štítenky čárkovité (Mytilococcus ulmi). Setkali jsme se s mnoha velmi silně napadenými výsadbami, které již není možné ochránit chemickou cestou, ale je bohužel nutná jejich likvidace. Problémy se škůdci ovocných plodin jsou mnohdy lokálního charakteru, přičemž výskyt různých druhů škůdců se také liší rok od roku. Na některých lokalitách bojují se slupkovými obaleči, zejména obalečem jabloňovým (Hedya nubiferana) a obalečem zimolezovým (Adoxophyes orana), jinde zase s nesytkou jabloňovou (Synanthedon myopaeformis) či merou skvrnitou (Cacopsylla pyri) atd. Ovocnář se tedy z pohledu ochrany ovoce nikdy nenudí. Práce ovocnářů je vlastně někdy jako bonboniéra - nikdy nevědí, co ochutnají.
Agrotip 11–12/2016
33
Ohlédnutí
Jaký byl vegetační rok 2016
Sklizeň kukuřice se mnohde protáhla v důsledku podzimních deštíků
Jsme na dobré cestě Jaký byl ten letošní rok? V letošních diskusích se hodně vyskytovaly pojmy „sucho“, „nízká cena“ a pro rostlinnou výrobu překvapivě „mléko“, jehož krize zapříčinila nechuť k investicím do čehokoliv. Já bych dodal ještě „poléhání“. Tolik polehlých porostů ozimů jsem už dlouho neviděl. Ing. Václav Jirka, spolupracovník redakce, foto autor
Jen to sucho pokračovalo přes celé jaro, ač se to díky občasným přeháňkám nemuselo zdát, ty dosáhly max. tří čtvrtin normálu. Viditelný přísušek však přišel až na konci jara a mnozí začali porosty odepisovat. Nicméně ozimy tomuto vývoji unikly a pro mě byly překvapením rekordní výnosy pšenice. Alespoň u nás ve východních Čechách. Stejným překvapením pak byl propad vý-
34
Agrotip 11–12/2016
nosů řepky, který nevím, zda již nespojovat spíše s obecným vyčerpáním potenciálu této plodiny, než s chybami v pěstitelském postupu. Do třetice pak nepříjemně přišel i propad výkupních cen obilovin po několika výborných letech dobrých výnosů i cen. I když ruku na srdce. Skutečně jsme ten propad nemohli jednou očekávat?
Porosty kukuřice, cukrovky, brambor zachránily srážky v červenci, které však na druhou stranu komplikovaly žně, jež mnohde po létech proběhly ve své mokré variantě. Ostatně k letos frekventovaným výrokům bych mohl přiřadit ještě ten, že srážky sice byly, ale vždycky v opačném čase, než bychom potřebovali. Což asi byla
Průměrné výnosy pšenice a řepky v okrese Hradec Králové (Zdroj: Zemědělský svaz Hradec Králové) 9 8
Pšenice ozimá
Řepka olejka
7 6 Výnos (t/ha)
Přesto průběh letošního roku se zdá býti z poslední doby poněkud nejšťastnějším, abych parafrázoval klasika. Zima nebyla téměř žádná, což se projevuje zejména na zásobách spodních vod a může to být časovanou bomba pro nás všechny, pokud se tento stav bude déle kumulovat. Na jarním vývoji vegetace se to však neprojevilo. Možná budou oponovat čtenáři z některých míst republiky, kde se celoročně projevuje nedostatek srážek, jako je část východních Čech a jižní Moravy. Jinak bych řekl, že jsme zažili poměrně poklidné jaro, bez hektického setí a nervozity. V důsledku teplé zimy se překvapivě neprojevil ani kalamitní výskyt jarních škůdců, jak by jeden mohl předpokládat. Stále platí, že příroda je všemocná a my malí páni.
5 4 3 2 1 0 2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
Rok
2011
2012
2013
2014
2015
Letošní nebývale četný obrázek polehlých porostů
Obilniny letos nakonec překvapily vysokými výnosy
Porost cukrovky postižený přísuškem. Nakonec taktéž dobře dopadla.
Vánoční pohodu a trochu odpočinku vám přejeme spolu s celou redakcí!
pravda, ale těžko s tím budeme něco dělat. Skutečné problémy se suchem pak nastaly při setí a vzcházení řepky. Kdo po loňské zkušenosti zasel raději dřív, řepka mu sice vzešla, ale měla pak problémy při dalším růstu. Kdo se setím čekal, tahal pak řepku ze země doslova očima, takže některé porosty řepky byly na zaorání. Nicméně opět zaúřadovala příroda a porosty, které to přežily, vypadají nyní celkem obstojně. Ozimé pšenice též. Ještě v polovině listopadu jsou teploty často vysoko v plusu a vláha je také, takže nezbývá než se dočkat ještě normální zimy a na pěkné výnosy bude opět zaděláno. V globálu by asi pro všechny mělo jít o dobrý rok. Ne tak dobrý jako loňský, ale nemůžeme chtít rekordy stále. To opravdu v přírodě nefunguje a každý z nás to ví.
psával, že cílit na vysoký výnos je konkurenční jistota. Nicméně začínám o tom přemýšlet v širších souvislostech.
Za třetí - na trh přichází stále dostupnější technika a technologie, které dokáží okamžitě měřit stav a potřeby půdy a porostů z hlediska vstupů. To je přímá cesta k práci se ziskem, nikoliv s výnosem, a je to také cesta k práci v souladu s ekologickými požadavky. Častou výmluvou je obava z nezvládnutí těchto technologií a vysoké prvotní investice. Ale není se čeho obávat. Znalý a zkušený agronom bude stále potřeba, aby posoudil místní odlišnosti, a investice se dnes dají řešit za pomoci bank, které tak nějak neví co s penězi.
Je na zváženou, zda nepřichází doba na to, skoncovat s honbou za rekordními výnosy. Všichni se porovnávají ve výnosech, takže je tady taková sousedská rivalita. Navíc jsme u nás zvyklí dát rostlinám maximum povoleného, v dusíku i dalších vstupech. Mimochodem, není to koneckonců důkaz naší dobré hospodářské úrovně proti minulosti konce 90. let? I ve svých dřívějších článcích jsem
Za prvé - když jsem letos viděl tolik polehlých porostů. Není na čase začít pracovat a porovnávat se v zisku z hektaru nebo z tuny produkce? Nebyl by zisk větší, kdyby se té pšenici dalo o něco méně dusíku a ta by nepolehla? Sice by byl už v základu nižší výnos, ale též nižší náklady. Máme dnes k dispozici evidenční software a lze dělat záznamy a analyzovat. Je potřeba sledovat vývoj cen jak komodit, tak vstupů a reagovat na trh. Ano, klesla nám cena pšenice, ale klesla též např. cena močoviny a tím i dusíku. Pracujme s tím více. Za druhé - při hovorech s pěstiteli docházíme stále častěji k otázce, zda výnosový potenciál mnoha plodin již není vyčerpán a stále vyššími přímými vstupy již dosahujeme jen velmi málo nebo dokonce ničeho. Vím, že v současné tržní situaci těžko vybírat, co zasít. Přesto. Na vzestupu jsou odrůdy sóji, slunečnice jde do vyšších poloh, něco se děje v dotacích na mimoprodukční plodiny. Sledujme to.
Vím, že se to snadno píše, ale vy mi rozumíte, co se snažím sdělit. Myslím, že české zemědělství je na dobré cestě. Patříme k těm nejvyspělejším v Evropě, bez ohledu na velikost a formu podniků. Rozhodně se nebojíme zavádění novinek a zároveň ve spolupracujícím „agro“ řetězci vládne stabilita obchodní i personální.
Přeji vám hodně zdraví, štěstí a vánoční pohody a na jaře zase do toho! Agrotip 11–12/2016
35
Legislativa
Ochranné vzdálenosti od povrchové vody
Používání přípravků na ochranu rostlin s ohledem na ochranu vodních organismů Přípravky na ochranu rostlin (dále jen „POR nebo přípravek“) jsou v rámci povolovacího řízení před uvedením na trh a jeho použitím k ochraně rostlin podrobeny kromě posouzení rizik z hlediska vlivu na zdraví lidí Státním zdravotním ústavem, také hodnocení biologické účinnosti a posouzení rizik z hlediska vlivu na necílové organismy a životní prostředí, a to Odborem přípravků na ochranu rostlin v rámci Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (dále jen „ÚKZÚZ“). Ing. Andrea Blažková, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno Výsledkem hodnocení ÚKZÚZ je přidělení příslušných omezujících vět pro aplikaci přípravku na pozemcích, jejichž okraje jsou od povrchové vody vzdáleny „x“ metrů, a to z důvodu ochrany vodních organismů. Jelikož není legislativou stanovena jednotná ochranná vzdálenost od vody pro aplikaci přípravků sousedících s povrchovou vodou, je velmi důležité, aby si profesionální uživatel přípravku před plánovaným nákupem zjistil s pomocí údajů v „Registru POR“ na webových stránkách ÚKZÚZ nejen to, zda je přípravek povolen, ale také jaká má omezení z hlediska jeho použití (Registr POR/Vyhledávání v registru/výběr z předdefinovaných filtrů/omezení z hlediska vlivu na vodní organismy.) Vzhledem k vývoji omezujících vět v průběhu posledních let přidělovaných ÚKZÚZ přípravkům v rámci povolení a za účelem sjednocení postupu při aplikaci POR označených těmito omezujícími větami byl na webových stránkách ÚKZÚZ zveřejněn „Výklad údajů na etiketách POR“. http://eagri.cz/public/web/file/417862/ Vyklad_udaju_na_etiketach.pdf Součástí tohoto dokumentu je kapitola zabývající se ochranou vodních organismů s přehledem vět, kterými jsou přípravky
36
Agrotip 11–12/2016
označovány a příklady, které vysvětlují, jak jednotlivé věty chápat a používat včetně definice pro „povrchovou vodu, břehovou čáru, svažitý pozemek a vegetační pás“. S ohledem na téma tohoto článku a úplnost jsou níže uvedeny kromě definic z „Výkladu údajů na etiketách POR“, také pojmy vztahující se k vodě. Útvar povrchových vod je definován v § 2 odst. 4 zákona o vodách. Je to vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, např. v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku.
Vodní tok je dle § 43 zákona o vodách povrchová voda tekoucí vlastním spádem v korytě trvale nebo převažující část roku. Při pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok, rozhoduje vodoprávní úřad. Při zjištění nesouladu mezi skutečností a zákresem trvalosti vodního toku v LPIS se lze obrátit na místně příslušný krajský úřad - odbor životního prostředí s žádostí o vyjádření. Břehová čára je dle zákona o vodách určena hladinou vody, která zpravidla stačí protékat tímto korytem, aniž se vylévá
LPIS - příklad zobrazení DPB včetně vodního toku a legend
do přilehlého území. V případě stojatých vod se určuje obdobně. Svažitým pozemkem se rozumí část pozemku se sklonem větším než 3° svažující se směrem k povrchové vodě; část pozemku se nepovažuje za svažitou, pokud je od povrchové vody oddělena plochou širší než 25 metrů, která nemá sklon větší než 3° směrem k povrchové vodě. Vegetační pás (obrázek vpravo) je přirozený nebo uměle vytvořený pás se zapojeným rostlinným krytem a zapojeným kořenovým systémem, který dostatečně chrání povrchové vody před vlivy zemědělské činnosti. Účelem vegetačního pásu je zastavit odplavení pesticidů, případně hnojiv a omezit erozi. Obvykle je umístěn mezi pozemkem a břehovou čárou a je tvořen běžnými druhy vytrvalých trav (nikoliv obilninami), ale mohou to být také životaschopné stromy a keře. Typ rostlin tvořících vegetační pás, jejich dostatečné zapojení a zapojení jejich kořenového systému je klíčové pro účinnost a funkci vegetačního pásu. Udržení funkčního vegetačního pásu vyžaduje jeho pravidelnou údržbu, aby rostliny na něm zůstaly zapojené a životaschopné.
Vegetační pás
Agrotip 11–12/2016
37
Legislativa
Ochranné vzdálenosti od povrchové vody
Za účelem ochrany vodních organismů jsou přípravkům přidělovány následující věty: 1 S Pe2 věty - omezení aplikace POR na svažitých částech pozemků ≥ 3°. Pokud je přípravku přidělena SPe 2 věta, nelze ochrannou vzdálenost redukovat pomocí zařízení k omezení úletu (nízkoúletovými tryskami). 2 S Pe3 věty - ochranné neošetřené pásy v metrech od povrchové vody. Není-li přípravku přidělena věta SPe2, platí ochranná vzdálenost pro svažité i nesvažité pozemky a lze ji redukovat pomoci zařízení k omezení úletu. Omezující věty mohou být na etiketě přípravku uvedeny i bez označení „SPe 2 nebo SPe3“ nebo jsou na etiketě ve formě tabulky s uvedením konečných ochranných vzdáleností od povrchové vody s využitím protiúletových zařízení - trysky s omezením úletu 50, 75 a 90 % - viz příklad vpravo. Pokud je v tabulce na etiketě uvedeno u ochranné vzdálenosti „NELZE“, pak POR nesmí být bez použití protiúletového zařízení (trysek) aplikován blíže než 100 m od břehové čáry povrchové vody. Není-li na etiketě uvedena omezující věta typu SPe 3 ve formě tabulky, je nutné si zjistit ochrannou vzdálenost pro daný účel použití (plodinu) a daný typ redukce (trysky 50, 75, 90 %) s využitím údajů na webu ÚKZÚZ (Přípravky na ochranu rostlin/Zařízení pro aplikaci POR/Minimalizace úletů/ Příloha č. 2 - Tabulky zkrácení ochranných vzdáleností).
http://eagri.cz/public/web/ukzuz/portal/ pripravky-na-or/zarizeni-pro-aplikaci-por/ minimalizace-uletu/minimalizace-uletu -pripravku.html
38
Agrotip 11–12/2016
Tabulka ochranných vzdáleností stanovených s ohledem na ochranu vodních organismů
bez redukce
tryska 50 %
tryska 75 %
tryska 90 %
Ochranná vzdálenost od povrchové vody s ohledem na ochranu vodních organismů [m] Kukuřice, hrách, fazol, paprika, rajče, lupina, jahodník, sója, kmín, mrkev
4
4
4
4
Ozimé obilniny
10
4
4
4
NELZE
30
20
15
Ovocné sady
Při aplikaci do ozimých obilnin: SPe2: Za účelem ochrany vodních organismů neaplikujte na svažitých pozemcích (≥ 3 °svažitosti), jejichž okraje jsou vzdáleny od povrchových vod < 20 m.
Tabulka zkrácení ochranných vzdáleností z webu ÚKZÚZ
Příklady zkrácení ochranné vzdálenosti od povrchové vody u tří POR na dvou pozemcích sousedících s vodním tokem Identifikace pozemku: dle LPIS - DPB č. 0601/4, k. ú. Lozice, výměra orné půdy 49 ha Vzdálenost od vody 7,47 m. Překryv se svažitými částmi (nad 3°): 0,17 ha
1 Nurelle D (insekticid), platnost od 23. 12. 2015
Pe 2: Za účelem ochrany S vodních organismů neaplikujte na svažitých pozemcích (≥ 3° svažitosti), jejichž okraje jsou vzdáleny od povrchových vod < 10 m. a části DPB je překryv se N svažitou částí pozemku (v LPIS - oranžová plocha), jejichž okraje jsou vzdáleny od vody méně než 10 m (7,47 + 2,53). Od břehové čáry je nutné dodržet neošetřenou vzdálenost 10 m (0,17 ha), nad 10 m lze přípravek Nurelle D aplikovat.
ošetřovaná plocha ochranná vzdálenost 10 m
pěstební plocha povrchová voda
2 Allegro Plus (fungicid), platnost od 6. 8. 2016 Od břehové čáry povrchové vody se v tomto případě musí dodržet ochranná vzdálenost 100 m; na plochách vzdálených od povrchové vody 100 m a více lze aplikovat daný POR. POR lze aplikovat nad 100 m od břehové čáry ochranná vzdálenost 100 m
pěstební plocha povrchová voda
POR lze aplikovat nad 100 m od břehové čáry 80 m svah
20 m rovina
pěstební plocha povrchová voda
Agrotip 11–12/2016
39
Legislativa
Ochranné vzdálenosti od povrchové vody
3 Rombus Trio (fungicid), platnost od 28. 2. 2014 - při aplikaci do obilnin Pokud je mezi břehovou čárou a pozemkem vegetační pás užší, než stanoví etiketa přípravku, nebo vegetační pás neodpovídající definici v úvodu dokumentu, ochranná vzdálenost se nemůže zkrátit a je třeba dodržet 100 m.
POR lze aplikovat nad 100 m od břehové čáry vegetační pás o šířce 7 m
pěstební plocha povrchová voda
POR lze aplikovat nad 10 m od břehové čáry vegetační pás o šířce 10 m
pěstební plocha povrchová voda
40
Agrotip 11–12/2016
Příklad použití tří POR na DPB č. 0601/4, k. ú. Lozice, výměra orné půdy 49 ha, vzdálenost od vody 7,47 m, překryv se svažitými částmi (≥ 3°): 0,17 ha Nurelle D: Na části DPB je překryv se svažitou částí pozemku (oranžová), jejichž okraje jsou vzdáleny od vody méně, než 10 m (7,47 + 2,53). Od břehové čáry je nutné dodržet neošetřenou vzdálenost 10 m (0,17 ha), nad 10 m lze přípravek Nurelle D aplikovat. Rombus Trio: vegetační pás je 7 m, což je méně, než stanovených 10 m, je nutné neošetřit 100 m od břehové čáry, nad 100 m lze POR aplikovat (popř. zajistit pás 10 m a nad 10 m lze aplikovat). Allegro Plus: lze aplikovat nad 100 m od břehové čáry, pokud se na části pozemku nachází překryv se sklonitostí 3° a více. Při TM přípravků s různými SPe větami se řídí aplikace dle nejpřísnějšího omezení s ohledem na ochranu vod.
Příklad použití tří POR na DPB č. 4601/1, vzdálenost od vody 18,09 metrů, překryv se svažitými částmi (≥ 3°): 2,11 ha Nurelle D: Na části DPB je překryv se svažitou částí pozemku (oranžová), jejichž okraje jsou vzdáleny od vody více, než 10 m. Lze aplikovat přípravek Nurelle D bez omezení. Rombus Trio: nesplňuje-li vegetační pás o šířce 10 m definici tohoto pásu, je nutné vynechat 100 m neošetřeného pásu od břehové čáry, nad 100 m lze POR aplikovat. Allegro Plus: je nutné vynechat 100 m neošetřeného pásu od břehové čáry, pokud se na části pozemku nachází překryv se sklonitostí 3° a více, lze aplikovat nad 100 m od břehové čáry. Při TM přípravků s různými SPe větami se řídí aplikace dle nejpřísnějšího omezení s ohledem na ochranu vod.
Kontrola požadavků PPH 10/7, DZES 1b, které souvisí s dodržováním ochranných vzdáleností od povrchové vody při aplikaci POR, je součástí podmínek Cross Compliance a jejich porušení má vliv na krácení dotací, a to u žadatelů o přímé platby, některé podpory „Programu rozvoje venkova“ a některé podpory v rámci společné organizace trhu s vínem. Za porušení pokynů k ochraně vody a vodních organismů ukládá ÚKZÚZ správní sankce. Na e-AGRI pod odkazem „Dotace“ je k dispozici elektronická verze „Průvodce zemědělce kontrolou podmíněnosti platná pro daný kalendářní rok“, v němž je uveden postup při kontrole těchto požadavků. http://eagri.cz/public/web/file/450292/Prirucka_Pruvodce_kontrolou_ podminenosti_2016_schvalena_07032016_WEB.pdf
Závěr Z výše uvedeného vyplývá, že ochrana povrchové vody je velmi důležitá nejen z důvodu ochrany vodních organismů, ale také z důvodu ochrany povrchových zdrojů pitné vody, zejména vodních nádrží, do kterých se dostává voda z přítoků mimo vymezená ochranná pásma povrchových vodních zdrojů. Je třeba si uvědomit, že opakované nedodržování pokynů k ochraně vodních organismů uvedených na etiketě POR na konkrétním pozemku má za následek akumulaci použitých POR v půdě včetně produktů rozpadu a následné vyplavování do vod zejména po přívalových srážkách.
Agrotip 11–12/2016
41
Aktuality
Česká asociace ochrany rostlin
Rizika při nákupu přípravků na ochranu rostlin V roce 2016 bylo rozhodnutím Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) zakázáno použití šarží tří souběžně dovážených přípravků na ochranu rostlin (POR) z důvodu rozporu ve složení oproti referenčnímu přípravku. Jak je vidět v aktuálním seznamu rozhodnutí vydaných ÚKZÚZ (mimořádných rostlinolékařských opatření) a na úředních deskách na webu ÚKZÚZ, takových případů je na českém trhu více. Kolik toho víme? Odhad podílu nepovolených přípravků na ochranu rostlin na evropském trhu je 8–10 %.
Ing. Eliška Princová, CCPA
Je znepokojující, že některé POR odebrané kontrolními orgány v zemědělské prvovýrobě a v distribuční síti přípravků na ochranu rostlin neprojdou při periodicky prováděných kontrolách v důsledku neshody složení zkoušeného vzorku s registrovaným přípravkem.
Není třeba zastírat, že všechny v nízké koncentraci biologicky účinné látky mohou být zároveň ze své podstaty nebezpečné. Tomu odpovídá i charakter regulace obchodu s přípravky, které mají z tohoto pohledu charakter zboží s regulovaným oběhem, stejně jako léky, výbušniny atd.
Nejde o specifický problém České republiky, tato situace se postupně stává problémem v celé Evropě, byť více rozšířeným v její východní a jižní části.
Nezbytnost vyloučit v co největší možné míře riziko před uvedením POR na trh vyhodnocením všech představitelných rizik, která svým složením může přípravek představovat, jednoznačně vyplývá z preambule Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 odstavec 7 a dále z článku 1 odst. 4, téhož dokumentu. Každý POR neposouzený podle této normy představuje vážné nebezpečí pro zdraví lidí, zvířat a pro životní prostředí, což reflektuje v souladu s evropskými předpisy i náš zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, v platném znění, konkrétně v §43 odst. 6.
V některých případech se jedná o důsledek technologické závady, kdy se neshoda objeví u originálního přípravku (např. případy Folpan 80 WG, Ridomil Gold Combi Pepite). Valná většina zákazů použití nevyhovujících přípravků připadá na zjištění kontrolního orgánu, že se jedná o nepovolený POR, tj. přípravek, který neprošel předepsaným hodnotícím a povolovacím řízením před uvedením na trh, protože dle složení nepochází od stejného výrobce, jehož produkt je řádně povolen a tudíž brán jako vztažný standard (tzv. referenční přípravek k souběžně dováženému přípravku).
42
Agrotip 11–12/2016
Přípravek povolený v rámci souběžného obchodu musí pocházet od stejného výrobce (nebo z licence tohoto výrobce), jako referenční přípravek. Referenční přípravek
také musí být v zemi, kam souběžný obchod směřuje, povolen. Tento požadavek vyplývá jednoznačně z nařízení EP a Rady (ES) č. 1107/2009.
Nebezpečná falza přípravků Na trhu se ale objevují přípravky, které jsou originálním přípravkům jen podobné na principu falzifikovaných napodobenin. Tyto zaměněné přípravky pak jsou dodány pod záminkou schváleného souběžného obchodu do další země EU. Taková cílená manipulace s přípravky je protiprávní a naplňuje ve většině zemí EU skutkovou podstatu několika trestných činů.
Problémy s přebalovanými přípravky a nedostatky na etiketách Zajímavý je způsob, kterým se zachází s označováním přípravků – konkrétně s číslováním šarží. Problém souvisí s tzv. přebalováním, které často slouží k zamaskování skutečného původu vzniku mimo originální výrobu. Často se např. deklaruje přebalování z 5 l originálních do 5 l podobných kanystrů, na novém balení se objeví zcela jiné číslo šarže a datum výroby se zamě-
ní za mladší (odpovídající datu přebalení). V horším případě se jedná o imitující výrobu často asijského původu mimo schválené výrobní závody držitele povolení referenčního přípravku, tj. originálu. Z jedné původní šarže lze např. papírově vyprodukovat a očíslovat 5–10 nových šarží po tzv. přebalení. Pro určení, zda původní šarže před přebalením byla legální od renomovaného výrobce nebo od počátku nelegální napodobeninou pochybného původu, je nutné detailně využívat evropskou legislativu. Pokud se jedná o padělky a úřadem je analyzován vzorek z jedné šarže, následuje vydání mimořádného rostlinolékařského opatření a tedy zákaz používání – ovšem pouze jedné šarže. Ostatní falzifikované a tedy rovněž ze zákona potenciálně nebezpečné šarže jsou zatím dál na trhu. Bylo by velmi vhodné, pokud by i Česká republika, která je členským státem EU, začala dodržovat i u přípravků pro profesionální uživatele Nařízení (ES) č. 547/2011 (příloha I, bod 1b) a na etiketě přebalovaného přípravku na ochranu rostlin začala být uváděna adresa osoby, kde proběhlo finální balení a označování (pokud jsou odlišné, tak obou osob), tak jak je tomu u malobalení pro zahrádkáře. Výrobně-přebalující manipulace s velkými množstvími koncentrovaných POR je nutno s ohledem na rizika spojená s touto činností podrobit přísné regulaci a kontrole. Uvedená činnost by měla probíhat v prostorách k tomu určených, jednoznačně identifikovaných, výrobně certifikovaných a kontrolovaných. Bohužel z praxe v jiných členských státech EU jsou známy například tyto formy papírově deklarovaných „přebaloven“, které jen sloužily ke skrývání falzifikátů vyrobených mimo teritorium zemí Evropské unie. Například v sousedním Slovensku dodržují povinnost uloženou evropským právem uvádět na etiketách výrobce původního přípravku, držitele povolení k souběžnému přípravku a osobu nebo subjekt zodpovědný za konečné balení a označování při přebalování (resp. 2 osoby/subjekty, pokud jsou odlišné). Samozřejmě, uplatňování takového požadavku není samospasitelné, ale může to být další krůček ke zlepšení odhalování nelegální činnosti. Mělo by rovněž skončit tolerování a akceptace výmluv o neznámém výrobním původu zboží při přebalování, které je distribuováno v zemích EU např. formou tzv. souběžného dovozu. Jak?
Čísla šarží: z jedné výrobní šarže výrobce formulace vzniká tzv. přebalováním Čísla šarží: z jedné výrobní šarže výrobce formulace vzniká z 5 l do 5 l kanystrů více „nových“ šarží. Status-obecný příklad: někde/u někoho v EU tzv. přebalováním z 5 l do 5 l kanystrů více „nových“ šarží vzniká z 1–2 výrobních šarží výrobce formulace při tzv. „přebalování v rámci souběžnéStatus-obecný příklad: EU vzniká z 1-2 ho dovozu“ např. „5 někde/u novýchněkoho šarží“ vs označením č. výrobních ZZ 1 - ZZšarží 10. výrobce formulace při tzv. „přebalování v rámci souběžného dovozu“ např. „5 nových šarží“ s označením č. ZZ 1- ZZ 10. Chemické analýzy státní správy/výrobce formulace potvrdí, že se jedná o neidentický přípravek (FALZUM) s referenčním přípravkem u šarže č. ZZ 1 a Státní správa vydá MRO na ZZ 1
Má Státní správa zrušit povolení u všech tzv. „nových“ šarží provázaných s výrobní šarží referenčního přípravku (tj. č. ZZ 2 ZZ 5 nebo jen u analyzované ZZ 1?
Existuje EU legislativní prostředí určující právně-administrativně-kontrolní činnost Státní správy ? Článek č.67 dir. 1107/2009 a dir. 547/2011 příloha I, bodu 1b - stanovují 5 letou povinnost Evidence a povinnost označení Osoby zodpovědné za konečné balení a označování přípravku na obale…
Po tzv. přebalení z 5 l do 5 kanystrů vzniká další označení „výrobními“ šaržemi: Státní správa a výrobce formulace si zanalyzují např. 1 zachycenou „přebalovanou-novou“ šarži
EU EXISTUJÍCÍ ŘEŠENÍ ŠEDÉ ZÓNY ˭ (tj. šarží ZZ 2-ZZ 5) při FALZIFIKACI
ZZ 1 ZZ ZZ 22 ZZ ZZ 33 ZZ 44 ZZ ZZ 55 ZZ ZZ 6 ZZ 7 ZZ 8 ZZ 9 ZZ 10
Výrobce formulace jsou vyrobeny 2 výrobní šarže - číselné kódy:
č. 1..xyxyxy
č. 2..xyxyxy
Závěr: při dodržování EU práva může Státní správa rušit povolení u všech přebalovaných šarží (č. ZZ 1-ZZ 5), které mají identický původ k výrobní šarži referenčního přípravku výrobce formulace č. 1.. xyxyxy
Příklady míst, které byly na obalech nelegálních přípravků administrativně a virtuálně deklarovány jako PŘEBALOVNY v zemích EU, provádějící konečné balení a označení přípravků. Níže fotografie deklarovaných míst „přebalujících výrobních závodů v EU“. Povinnost uvádění jména a adresy osoby odpovědné za konečné balení a označení nebo za konečné označení přípravku na ochranu rostlin na trhu stanovuje nařízení Komise (ES) č. 547/2011 v příloze č.1. Česká republika je členskou zemí EU, která dodržování této povinnosti musí teprve implementovat.
Stačí zvýšit důslednost státní správy při dodržování práva EU uvedeném v článku 67 Nařízení (ES) 1107/2009. POR mají standardně většinou 24měsíční dobu použitelnosti. Článek 67 Nařízení (ES) 1107/2009 hovoří jasně - tj. umožňuje u falzifikátů opustit benevolenci pouze na úrovni zákazu 1 falzifikované šarže a zakázat celý přípravek. Tato možnost v současné době není dostatečně využívána, vlastně se nepoužívá vůbec. Jedna úředně zakázaná výrobní šarže je většinou již prodána a spotřebována, nebo tzv. „převezena“ do jiných míst dříve, než proběhne úřední proces. Podstata, tedy že takto ošetřenou plodinu je možno zpeněžit, úrodu před sklizní ošetřenou zakázaným nelegálním přípravkem dodat potravinářskému průmyslu na zpracová-
ní, a že spotřebitel toto následně zkonzumuje, ta nikoho moc netrápí a nejde se do hloubky problému. Vydáním úředního opatření na 1 výrobní šarži a uložením pokuty (o němž nikdo není informován) vše končí. Informování široké veřejnosti mimo rostlinolékařský obor a také potravinářského průmyslu před výkupem a zpracováním na principu „Potraviny na pranýři“ rovněž neexistuje. Nicméně přehled o šaržích na území ČR by měl ÚKZÚZ mít, vzhledem k povinnosti oznámit do 3 dnů přemístění přípravků na území ČR. Tato povinnost platí pro podnikatele, kteří uvádějí přípravky na trh ČR nebo je skladují pro obchod se třetími zeměmi. Oznamuje se množství, název a číslo šarže.
Agrotip 11–12/2016
43
Aktuality
Česká asociace ochrany rostlin
Datum vydání MRO
Název přípravku / účinné látky
Evid. č.
Číslo šarže
Biologická funkce
Používání povoleno max. do
22. 8. 2016
Galleria / Klopyralid (Clopyralid), Pikloram (Picloram)
4482-0D
71 2407 2
H
30. 4. 2017
18. 8. 2016
Bouncer Super 490 EC Prochloraz (Prochloraz), Propikonazol (Propiconazole)
4395-1D
362923
F
31. 12. 2016
19. 7. 2016
Midget / Trinexapak-ethyl (Trinexapac-ethyl)
4550-0D/5
393039
RR
30. 4. 2017
13. 7. 2015
Rapsody Duo Chlorpyrifos (Chlorpyrifos), Cypermethrin (Cypermethrin)
4360-8D/4
0077-14/1466-03
I
31. 10. 2018
15. 7. 2014
Klopyr 300 SL / Klopyralid (Clopyralid)
3429-3D/2
8F00154622
H
30. 4. 2017
18. 3. 2014
PICCANT/Kobra 334 SL Klopyralid (Clopyralid), Pikloram (Picloram)
4482-0D/1
HYD0006-12/1300
H
30. 4. 2017
21. 10. 2013
KeMiChem-Clopyralid Plus 334 SL Klopyralid (Clopyralid), Pikloram (Picloram)
4482-0D
33-1556
H
30. 4. 2017
14. 10. 2013
Klopyr 300 SL / Klopyralid (Clopyralid)
3429-3D/2
3E14577954
H
30. 4. 2017
2. 8. 2012
Mix DP 320 Desmedifam (Desmedipham), Fenmedifam (Phenmedipham)
4530-0D
ECED101058
H
31. 7. 2017
28. 5. 2012
Pergado F Folpet (Folpet), Mandipropamid (Mandipropamide)
4672-0
F
31. 12. 2016
28. 5. 2012
Ridomil Gold Combi Pepite Folpet (Folpet), Metalaxyl-M (Metalaxyl-M)
4577-0
celý přípravek zakázán do chmelu
F
30. 6. 2017
22. 5. 2012
Folpan 80 WG / Folpet (Folpet)
3980-5
F
30. 9. 2017
23. 12. 2011
BEC Tebuc / Tebukonazol (Tebuconazole)
3975-2D
429876/10
F
3. 3. 2017
21. 10. 2011
Acloman / Klomazon (Clomazone)
4475-0D
BX AG-11G-RPO201-S
H
31. 10. 2018
Plíživé nebezpečí Latentní nebezpečnost padělaných přípravků je v mnoha aspektech srovnatelná s doznívající lihovou aférou. Ani zde nebyl úmysl pachatelů zabíjet a celá léta byl nelegální alkohol celkem nezávadný a široce mlčky tolerovaný, většinou byl proměnlivé a nezřídka i docela slušné kvality. Problém byl, že u metylalkoholových padělků nikdo moc nechtěl znát skutečného výrobce, prodej se odehrával zpravidla pod padělanou anebo méně známou značkou, budící zdání legality. Existovala jen formální výstupní kontrola, a pokoutnost a tolerance celé výroby a distribuce státní správou nakonec vedla k fatální chybě s desítkami úmrtí nebo v „lepším“ případě k trvalým zdravotním následkům. I když bezprostředně smrtící vlivy nelze u nelegálních POR ve většině případů reálně očekávat, je dlouhodobé plošné ohrožení zdraví lidí, zvířat i životního prostředí v důsledku aplikace chemikálií neznámého původu a složení, v případě obdobné chyby, daleko rozsáhlejší, než u jiných forem kriminality tohoto druhu. Závažnou je zde zejména skutečnost, že negativní možné účinky se většinou dostavují plíživě a narůstají postupně (chronicky), někdy ale i akutně (např. při použití neschválených a v EU dávno zakázaných toxikologicky problematických, ale levněj-
44
Agrotip 11–12/2016
ších typů formulačních přísad, např. rozpouštědel). Použití analytických metod k odhalení padělků je zdlouhavé. Pokud přetrvává zavedená praxe znemožňující okamžitou dohledatelnost původu - tj. absence původního a skutečného data výroby a původního garantovaného čísla šarže od výrobce formulace na dolepené etiketě v češtině, případně přímo na přebaleném obalu), tak je obtížné jednoznačně a okamžitě identifikovat výrobní původ, nelze očekávat změnu stávajícího stavu.
Ostražitost se vyplácí Při nákupu rostlinolékařských přípravků je třeba věnovat pozornost Registru přípravků na ochranu rostlin, dostupnému rovněž na stránkách ÚKZÚZ, kde jsou u jednotlivých přípravků také informace o aktuálních zakázaných šaržích (pozn.: potravinářský průmysl a široká veřejnost jej sleduje minimálně). Při vlastním nákupu POR je třeba laicky zaměřit vizuální pozornost vedle kvality balení, těsnosti uzávěrů, uvedení etikety v českém jazyce k nejpodstatnějšímu - kvalitě uvedení data výroby a čísla šarže (zda je dolepeno štítkem z papírnictví, natištěno ledabyle a rychle, je smazatelné), to vše velmi rychle ukáže na úroveň kvality. Při objednávání zboží je vhodné odmítat podezřelé praktiky typu: „Dovezli jsme vám na dvůr/přímo na pole podobný přípravek
jako byl ve vaší objednávce, ten vyžadovaný originální bohužel nemáme, vezměte tento, je stejný, dáme vám slevu a budete to mít o tolik levnější a hned dostupné. Berte, pak už nebude…“ Při omezování šíření nelegálních přípravků a kontaminaci potravního řetězce a přírody kolem nás je zásadní se vymezit proti kriminálním aktivitám, které se často za nelegální formy souběžného obchodu pouze schovávají a zboží ze známých a dle evropské legislativy prověřených zdrojů nahrazují nikým nekontrolovanými problematickými produkty v honbě za maximálním ziskem s lákadlem levnější ceny pro zemědělce.
O autorovi: Česká asociace ochrany rostlin (CCPA) je sdružení právnických osob. Členské společnosti zajišťují kompletní nabídku přípravků pro ekologickou, integrovanou i konvenční ochranu rostlin a nabízejí prověřená i nejmodernější řešení pro různé formy pěstování zemědělských plodin i pro lesní hospodářství v České republice. www.ccpa.cz CCPA je členem Evropské asociace ochrany rostlin (ECPA), která sdružuje nejen velké výrobce přípravků na ochranu rostlin, ale i národní asociace. ECPA má sídlo v Bruselu.
Speciálky
Odborná cesta do Polska
Ovocnáři opět zavítali do Polska
Při rozhodování členů Ovocnářské unie Moravy a Slezka o tom, kam má letos směřovat odborná cesta, padla volba na Polsko. Jednak bylo zajímavé podívat se tam znovu po letech, jednak je dobré vědět, jak ovocnaří naši nejbližší sousedi a největší konkurenti. A tak jsme na přelomu srpna a září vyrazili za poznáním. Ing. Jiřina Homolová, OUMS, Ing. Drahomíra Musilová, BASF, foto: Pavel Melka, HD Určice Snahou bylo vidět ve třech dnech co možná nejvíce ovocnářských podniků s nejrůznějším zaměřením a velikostí. Naše první zastávka byla v okrasné školce Kapias. Existuje již 30 let a zaměřuje se na široký sortiment okrasných stromů a rostlin, které z 60 % prodává přímo ve svém zahradním centru na ploše cca 1,5 ha. Návštěva pokusného sadu Dabrowice, který patří pod Výzkumný ústav ve Skierniewicích, byla věnována pěstování netradičních druhů ovoce - šípků, minikiwi, dřínu, rakytníku a drobnoplodým hroznům. Praktičtější část návštěvy byla zaměřena na technologii pěstování švestek - odrůdy, podnože, tvarování a řez a mechanizovaná sklizeň. Firma Jagoda zabývající se
prodejem zemědělské mechanizace byla naší další zastávkou. Nejvíce asi zaujal setřasač na švestky a višně, pozornost vzbudila i sekačka s výkyvnou sekcí s kotouči vhodná tam, kde není možnost ošetřovat herbicidy. Další navštívená firma byla Koperski, Grzymkowice. Pěstují jabloně na výměře 20 ha v odrůdovém zastoupení Šampion, Jonaprince, Golden Delicious a Idared, višně na ploše 0,5 ha. Plodné výsadby jsou zatravněné, pod závlahou a zasíťované. Na ochranu proti jarním mrazům používají vozíky na ohřívání vzduchu a pro sklizeň 2 sklizňové plošiny. Přestože jsou členem odbytového družstva, vlastní ULO sklad na 1 200 t a pobočku pro distribuci přípravků na ochranu rostlin.
Druhý den jsme zahájili návštěvou pracoviště Waršavské Vysoké školy zemědělské ve Wilanowu, které se zabývá především zkoušením nových odrůd a problematikou skladování. Např. technologii smart fresh doporučují hlavně pro uskladnění sladkých odrůd, u kyselejších se kyselost ještě více prohloubí. Při použití smart fresh se prodlouží dobrá kvalita plodů o 2–3 měsíce, není však vhodný pro uskladnění silnostěnných a voskovaných červených odrůd - zde nepronikne slupkou a efekt se ztrácí. V pokusných sadech nyní zkoušejí způsob zasíťování boční a horní a vliv barvy sítí (bílá, černá a šedá) na vybarvení a chuťové vlastnosti plodů. V této oblasti nejsou problémy s vybarvováním plodů – vzhledem k blízkosti řeky Visly jsou zde v rozhodují-
Agrotip 11–12/2016
45
Speciálky
Odborná cesta do Polska
Snímek z prohlídky sadu
Během prohlídky
Protikroupové dělo
Kombajn
cím období značné rozdíly mezi denními a nočními teplotami. Prozatímní pokusy vykazují, že méně vybarvené červené odrůdy mají pod černými sítěmi horší chuťové vlastnosti. Pro hůře vybarvující odrůdy lze doporučit světlejší sítě, ale jejich životnost je kratší (12 let) oproti černým (20 let).
Produkci vyváží do Německa, Rakouska a Skandinávie.
Z pěstitelských technologií zkouší u hrušní různé tvary pěstování - s vysokým úzkým terminálem, V systém a s nízkým větvením kmene. U jabloní dělají pokusy s mechanickým řezem. Další zastávka byla ovocná školka pana Piotra Jasinski s plochou 20 ha s produkcí 430 000 ks stromků, hlavně jabloní. Kromě ovocných školek vlastní pan majitel 7 ha jabloní a obrovskou halu se 6 stroji na lepení papírových kartonů na ovoce a zeleninu nejrůznějších velikostí a barevných potisků. Návštěva u pana Oryniaka v Male Wiesi byla pro některé již třetí návštěvou (2000, 2009) a pokaždé nás překvapila intenzita a změna technologií pěstování. Kromě jabloní, hrušní a slivoní pěstuje angrešt, červený rybíz, maliny a ostružiny pod sítěmi.
46
Agrotip 11–12/2016
Za doprovodu pana Jacka Lewka, polského zástupce firmy BASF, jsme si prohlédli pokusy BASF, která je provozuje v jabloňovém sadu manželů Korczakowych ve Skowronkach. Jsou zaměřeny na nové přípravky firmy v ochraně proti strupovitosti a padlí, např. Delan ® Pro, který bude v příštím roce už i u nás. Velmi zajímavé byly pokusy s používáním přípravku Regalis ® Plus u jednotlivých odrůd, nejen v ročním pozorování, ale i z pohledu 5 letého používání a následného ukončení používání. Nepotvrdila se obava, že po skončení i několikaleté aplikace přípravku bude efekt opačný a stromy začnou silněji růst. U přípravku Faban ® byla vyzdvižena jeho mimořádná odolnost proti spláchnutí - nesmyje ho ani 50–60 mm déšť. Poslední den začal návštěvou dvou malých pěstitelů švestek u Grzymkowic. Byla to jediná návštěva, která nás nezdeptala, a odcházeli jsme s pocitem, že to u nás děláme lépe.
Netradiční tvar pěstování hrušní
Grzymkowice, farma paní Maskardo a pěstování kanadských borůvek. Toto byla pro většinu z nás záležitost nová a velmi zajímavá a to nejen díky tomu, že majitelka nás nechala „napást“, ale i pro samotný výklad temperamentní Polky žijící dlouho ve Španělsku, kde se živila jako architektka. Před 20 lety začínala úplně od začátku, zkušenosti čerpala v zahraničí, technologie pěstování si musela najít sama, protože pěstitelé borůvek si svá tajemství úspěšného pěstování nesdělují. Dnes má její plantáž každoroční produkci 300 tun velmi kvalitních borůvek ( výnos 3–20 t/ha). Vyváží do celého světa a realizuje za cenu 4–5 €/kg, doma pak „zbytky“ za 3 €. Náklady na pořízení jsou však vysoké, rostliny jsou velmi náročné na vodu, protože koření pouze do hloubky 20 cm - jedna rostlina tak během vegetace potřebuje denně 16 litrů vody, jinak by do 2 dnů uhynula. Půda se musí upravovat okyselením zálivkové vody ze zdejších 7 na 5 pH. Pěstuje si svůj vlastní výsadbový materiál, ale nechává si ho ozdravovat v laboratoři. Vysazuje se do hrůbků ze speciálně drcených pilin, pod kterými je silná vrstva rašeliny, půda zde
Porost borůvek
Ovocnářské družstvo Bialski owoc
Návštěva třidičky
Sklizeň borůvek
má pouze kotvící efekt. Ochranu je potřeba provádět proti plísním, herbicidy se používat nedají a hlavně zaplevelující přeslička se třikrát ročně vytrhává ručně. Odbytové družstvo Bialski Owoc v Biale Rawska má 28 členů, kteří pěstují ovoce na cca 400 ha, v té samé obci byla hned 2 odbytová družstva. Hodně členů má však i své ULO sklady. Družstvo poskytuje služby (skladování a třídění) i nečlenům. Pro skladování má 32 skladovacích komor, každou o kapacitě 300 tun, kde se jablka uskladňují ve 13 velkoobjemových bednách nad sebou. Ke třídění je k dispozici vodní třídička s 10 vodními kanály třídící podle barvy, velikosti plodů, vnitřní a vnější jakosti plodů. Od října do června platí členové družstva včetně skladování a třídění 30 grošů za 1 kg jablek, nečlenové pak ještě pronájem za bednu 10 zlotých za celou sezónu. V době naší návštěvy zde třídili a balili loňská jablka odrůdy Ligol a Jonaprince. Družstvo řídí čtyřčlenné představenstvo a členové zde mají podíl podle vložených financí. Družstvo bylo z 80% zafinancováno z peněz EU.
Pohled na skladovací prostory
Posledním navštíveným podnikem byly sady hrušní a jabloní pana Biedryckého v Babsku, jednoho z 5 nejúspěšnějších pěstitelů hrušek v Polsku. Plocha hrušní pouze odrůdy Konference je 6 ha a 2 ha jabloní odrůd Gala Mondial, Golden Delicious a Jonaprince.
Poláci si stále stěžují na embargo s Ruskem, ale to představovalo vývoz cca 800 000 t při podstatně nižší produkci před 2 lety. V současné době mají kontrakty na vývoz cca 600 000 t do Běloruska a na Ukrajinu. Sami zkonzumují za rok cca 800 000 t a zhruba 2 mil. t zpracují doma.
V prvním nejstarším 10 letém sadu pěstuje hrušně ve tvaru V systému, v dalších již na 2 terminály, což způsobí oslabení růstu. Hrušky sklízí jednorázově a i letos budou jakost a výnos přes mrazové poškození velmi dobré, dosahuje výnosů jako Belgičané - 70–80 t/ha. U odrůdy Golden Delicious letos nedělal letní řez, ale použil Regalis na regulaci růstu. Celou produkci ovoce si uskladňuje ve svém skladu.
Pracovní síla je zde velmi levná, pracují hlavně Ukrajinci a jejich hodinová mzda je v přepočtu 50 Kč, odvody z mezd pěstitelé nemají. Navíc mají pěstitelé za sebou velmi dobré zázemí stran mechanizace, závlah a skladování.
Co napsat závěrem? Letos očekávají v Polsku sklizeň jablek ve výši cca 4 200 000 t, což řadí Polsko v pěstování jablek na 1. místo v Evropě a 3. místo ve světě. Poslední odhady sklizní u dalších ovocných druhů jsou 80 000 t hrušní, 110 000 t švestek, 195 0000 t višní, 54 000 t třešní, 196 000 t jahod, 165 0000 t rybízu, 120 000 t malin a 12 000 t angreštu.
Exkurze byla pro zúčastněné ukázkou toho, co se dá zbudovat za několik let, když je vláda schopna pro toto podnikání zajistit v EU peníze a současně si mnozí z nás kladli otázku, zda při této polské konkurenci má smysl snažit se vůbec o pěstování ovoce u nás. Poděkování patří firmě BASF, která tuto cestu OUMS částečně finančně i odborně podpořila.
Agrotip 11–12/2016
47
Pozvánka na cyklus konferencí
BASF a zemědělství v roce 2017 Vážení přátelé, dovolte nám, abychom Vás touto cestou pozvali na každoroční cyklus odborných konferencí společnosti BASF, pořádaných v různých částech České republiky. Na programu letošních konferencí bude představení novinek v sortimentu přípravků na ochranu rostlin a jejich doporučení v kompletních pěstitelských technologiích. Odborníci z řad BASF se budou věnovat výjimečným formulacím BASF, nejflexibilnějšímu regulátoru růstu v obilninách, herbicidní novince v řepce ozimé a dalším tématům. V roce 2017 se bude naše konference nově pořádat v Konferenčním centru Akademie věd ČR - zámek Liblice, Liblice 61, 277 32 Byšice a nahradí konference konané v Mladé Boleslavi a Litoměřicích.
Místa a termíny konání konferencí 5. 1. 10. 1. 11. 1. 12. 1. 17. 1. 18. 1. 24. 1. 25. 1. 31. 1.
Plzeň, Společenské a konferenční centrum SECESE Brno, OREA Hotel Voroněž Olomouc, Regionální centrum Olomouc Opava, Masarykova střední škola zemědělská a Vyšší odborná škola Hluboká nad Vltavou, Parkhotel Hluboká nad Vltavou Liblice, Konferenčním centrum Akademie věd ČR - nově Nymburk, Hotel Ostrov Hradec Králové, Kongresové centrum Aldis Jihlava, Hotel Tři Věžičky
Program konferencí „BASF a zemědělství v roce 2017“ 8:30 – 9:00 Prezentace účastníků 1. Blok přednášek 9:00 – 9:30 Morforegulace obilnin v období odnožování a sloupkování, Jaroslav Šubr, ZS Trutnov 9:30 – 10:00 Medax® Max - nejflexibilnější regulátor růstu v obilninách 10:00 – 10:10 Novinky v legislativě přípravků na ochranu rostlin, Ing. Eliška Princová, CCPA 10:10 – 10:15 Zkušenosti s používáním mořidla Systiva® na odrůdách jarního ječmene společnosti Limagrain 10:15 – 10:45 přestávka 2. Blok přednášek 10:45 – 11:05 Houby patří do lesa, ne na pole: fungicidní novinka Tocata® Super 11:05 – 11:30 Boscalidový štít - zkušenosti z uplynulé sezóny 11:30 – 11:50 Monitoring plevelů v České republice, Ing. Josef Holec, Ph.D. 11:50 – 12:10 Nové herbicidní řešení v řepce ozimé 12:10 – 12:30 Pulsar® Plus - plus pro Vaši slunečnici
12:30 – 13:20 oběd
Na konference se mohou zájemci přihlásit elektronicky přes webové stránky společnosti BASF. Více na www.agro.basf.cz Těšíme se na setkání s Vámi!