V Olomouci proběhl XXI. sněm Agrární komory ČR
Vinaři slavili úspěchy na tradiční výstavě v Litoměřicích
Nejčastější mýty o potravinách a jejich kvalitě
Strany 6–8
Strany 26–27
Příloha uvnitř
MIMOŘÁDNÁ PŘÍLOHA Zemědělský magazín o biopotravinách Filmový pořad na DVD
Informační noviny Agrární komory České republiky | www.agrocr.cz | www.apic-ak.cz | 30. května 2013 AKTUÁLNĚ
Spolupráce českých a polských inspekcí Český ministr zemědělství Petr Bendl a jeho polský protějšek Stanisław Kalemba se sešli v Praze k jednání o spolupráci při zajištění bezpečnosti a kvality potravin. Součástí jednání bylo také zlepšení komunikace mezi polskými a českými dozorovými orgány. Ty si budou navzájem poskytovat všechny informace, aby se zabránilo uvádění zdravotně závadných a nekvalitních potravin na trhy obou zemí. „Stojíme o to, aby polští i čeští potravinoví inspektoři těsněji spolupracovali. Mohli bychom například pořádat stáže našich inspektorů v Polsku a polských zase v Česku,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl. (zb)
Venkov bez pocitu bezvýznamnosti Předseda České biskupské konference kardinál Dominik Duka podepsal se zástupci nejvýznamnějších složek zastupujících zájmy venkova dne 18. května v Arcibiskupském paláci na Hradčanském náměstí v Praze memorandum Venkov jako místo sociálního smíru a duchovního rozvoje. Jeho cílem je zajistit na venkově rozvoj takových činností, které povedou k osvobození jeho obyvatel od pocitu bezvýznamnosti. Podrobnější informace přineseme v příštím vydání Zpravodaje Agrobase. (egi)
Hledají se účinnější léky pro včelstva Odhadem se v celé České republice vyprodukuje ročně kolem 15 000 tun medu. Letos tento fakt zřejmě nepříznivě ovlivní skutečnost, že většina velkých provozů zaznamenala po zimě vyšší ztráty, než je obvyklé. V mnoha případech snižují stavy včelstev nemoci a jak se ukazuje, mnohá léčiva už nezabírají a žádné náhrady ne jsou připraveny. (egi)
Agrární fórum v Lucerně: důraz na soběstačnost v potravinách Agrární fórum svolané Agrární komorou ČR na 14. května do pražského Paláce Lucerna mělo několik velmi důležitých bodů, jimiž se řečníci z řad zemědělců a politiků zabývali. Včetně prezidenta republiky Miloše Zemana, který promluvil formou videozáznamu, se hned několik diskutujících zaměřilo na potravinovou bezpečnost a soběstačnost v základních komoditách. Toto téma vyzdvihli přední ekonomové z řad vysokoškolských pedagogů i představitelé hlavních zemědělských a potravinářských firem.
Zprava: ministr zemědělství Petr Bendl, předseda vlády Petr Nečas, prezident Agrární komory ČR
Pokračování na straně 3 Jan Veleba a viceprezident Agrární komory ČR Jindřich Šnejdrla
Foto Eugenie Línková
Za západními farmáři stojí jejich politici
V
předchozích číslech Zpravodaje Agrobase jsme se věnovali rozdílným zemědělským dotacím v jednotlivých zemích EU. Zaujalo to nejen zemědělce, ale i pedagogy vysokých škol a některé redaktory. Jeden z nich požádal prezidenta Agrární komory ČR Jana Velebu o komentář, který by téma vysvětlil. O jeho odpověď se rádi podělíme: „Když jedete českou krajinou, vidíte převažující plochy obilí, řepky, kukuřice, ale minimální plochy pícnin, brambor, luskovin. Zmizel len, zelenina, je minimum chmele i ovoce. Když se podíváte do stájí na farmách, zjistíte, že zde chybí dobytek. Ze statistik ČSÚ zjistíte vysoké tempo poklesu pracovníků v rezortu. A když si vezmete statistiku mezinárodní, pak zjistíte, že vyspělé země EU-15 mají trajektorii vývoje svého zemědělství naprosto opačnou – drží výrobu a navyšují ji. Drží zaměstnanost a maximální potravinovou so-
Texty na potravinách budou čitelnější Vláda schválila novelu zákona o potravinách, kterou předložil ministr zemědělství Petr Bendl. Podle novely bude nově povinností označovat potraviny větším písmem a výše sankcí za nedodržení požadavků zákona bude až deset milionů korun.
V
návaznosti na evropský předpis o označování potravin se zavádí povinnost značení potravin velikostí písma alespoň 1,2 mm a zajištění čitelnosti např. formou kontrastu tisku a pozadí. V případě, že prodejce tuto podmínku nedodrží, hrozí mu sankce až deset milionů korun. Ta byla zvýšena z původních tří milionů a může být udělena také za nedodržení požadavků na jakost, hygienu, podmínky uchování a označování.
Foto Zub/koláž Sch
„Změnou zákona reagujeme na šizení potravin ze strany výrobců i prodejců. Není možné, aby ten, kdo se nechová férově vůči zákazníkům, zůstal nepostižen. A právě hranice tří milionů pro některé obchodníky nebyla dostatečnou hrozbou. Navíc pokud někdo používá záměrně nečitelný text obsahu potravin, považuji to za velký prohřešek,“ řekl Petr Bendl. Novinkou budou také kontroly Státní veterinární správy přímo ve stravovacích službách, kde budou moci kontrolovat podávání zvěřiny. „Jde o logické uzavření kontrolního řetězce v oblasti zvěřiny. Kontrolu budou provádět in-
spektoři s příslušným vzděláním. Zvýší se tím efektivita, protože nebude nutné složitě předávat kontrolní zjištění mezi dozorovými orgány,“ dodal Bendl. Pokud jde o alergiky, najdou nově na obalu potravin jasně zvýrazněné použité alergenní látky. Podle předpokladu nabude novela zákona o potravinách účinnosti k 1. lednu 2014 s výjimkou požadavků na označování potravin, které vyplývají z evropského předpisu o označování. Zde bude účinnost k 13. 12. 2014. Vláda se také dohodla na záměru sloučení Státní zemědělské a potravinářské inspekce a Státní veterinární správy do jedné dozorové instituce. (pz)
ČÍSLO DNE
17 %
Zemědělství v Česku rozhodně není tak zanedbatelné, jak se někteří stále mylně domnívají – spolu s navazujícími obory tvoří zhruba 17 % HDP.
běstačnost. Sečteno a podtrženo – hrubě nevyužíváme své přírodní a lidské zdroje, vytrvale snižujeme svou potravinovou soběstačnost, mizí další a další pracovní příležitosti. Čeští farmáři nejsou méně šikovní a zdatní, ale nemohou konkurovat, protože mají horší podmínky než jejich kolegové v EU-15. Propočetli jsme, že rozdíl na hektar je 40 až 50 % a je úplně jedno, zda jsou z našeho pohledu dotace konkurentů legální či nelegální. Za západními farmáři stojí jejich politici, k nám se ti naši chovají vlažně.“ ●
Jediný magazín v ČR celé potravinové vertikály PRVOVÝROBA–ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL–OBCHOD
2
Aktuality
30. května 2013
Čeští senátoři navštívili polskou Kofolu Primátor polského Kutna Zbigniew Burzyński uvítal v úterý 9. dubna skupinu českých senátorů vedenou předsedou Milanem Štěchem. Ve skupině byl i senátor a prezdient Agrární komory ČR Jan Veleba. Delegace měla na programu setkání s polským ministrem hospodářství Januszem Piechocińskim a návštěvu provozu společnosti Kofola.
S
kupina Kofola zaměstnává přes 2000 lidí, v Česku jich je kolem 700. Zaměstnanci pracují v sedmi výrobních závodech, z nichž dva jsou v Česku, jeden na Slovensku, tři v Polsku a jeden v Rusku. Do portfolia značky patří známé nápoje Kofola, Rajec, Vinea, Hoop Cola, Jupí, Jupík nebo Paola. Letos v únoru se Kofola stala výhradním distributorem značek Evian a Badoit. A v poslední době přibyla i horká novinka, kterou Kofola vyvinula ve spolupráci s Výzkumným ústavem potravinářským
Ugových šťáv stojí vize zdravého místního výrobku. Výrobě předchází pečlivý výběr dodavatelů, kontrola kvality a původu u všech druhů zeleniny a ovoce. „Rozhodli jsme se jednoznačně vsadit na čerstvost a kvalitu, které se staly hlavním kritériem při výběru surovin. Upřednostňujeme domácí výrobce, kteří jsou schopni vyhovět našim nárokům,“ uvedl Martin Klofanda ze společnosti Kofola, který má Ugovy šťávy na starosti. „Neméně důležitým kritériem je chuť. Mrkev, řepa, celer, červené zelí, tedy druhy zeleniny, které se z našeho jídelníčku pomalu vytrácejí, jsou díky přidanému jablku lahodné. Věříme, že Ugovy sťávy osloví všechny, kterým není lhostejné, co jedí a pijí,“ doplňuje Martin Klofanda. 2x foto archiv Kofola Eugenie Línková
pomoci zelený deficit doplnit i díky tomu, že je naše tělo schopné trávit tekutou stravu až desetkrát rychleji,“ doplňuje Monika Divišová. Za zrodem
Senátorská delegace v závodě Kofoly v Kutně
Praha (VÚPP) – Ugova čerstvá šťáva. Jde o 100% zeleninovoovocné šťávy, při jejichž výrobě se využívá moderních technologických inovací potravinářského průmyslu. Mezi ně patří metoda ošetření potravin vysokým tlakem, tzv. paskalizace. Životnost čerstvých potravin se díky ní prodlouží až na několik týdnů, aniž by došlo ke změnám jejich nutričních hodnot. „Jde o zcela šetrný způsob, jak zachovat všechny parametry čerstvé šťávy a zároveň její původní barvu a chuť,“ vysvětluje Ing. Milan Houška z VÚPP,
Firmy se chtějí po výbuchu v Texasu poučit Tuzemské podniky i experti z chemického průmyslu se výbuchem továrny na hnojiva v texaském Westu budou zcela jistě zabývat. Každá podobná událost podle nich slouží ke zlepšení bezpečnostních opatření. Zatím ale nemají informace o použité technologii ani o příčině exploze, po níž podle některých odhadů zahynuly až desítky lidí a další téměř dvě stovky byly zraněny. Podobná havárie podle odborníků nemá v evropském regionu obdoby.
„N tam vlastně vyrábělo, jaká látka. My počkáme na oficiální ikdo neví, co se tam stalo, doteď také nikdo neřekl, co se
zprávu a ověříme, jestli by se u nás něco podobného mohlo stát, nebo nikoli,“ řekl předseda představenstva tuzemské společnosti Lovochemie Petr Cingr. Podle něj přicházejí v úvahu dvě teorie. „Jestli šlo o dusičnan amonný, tak ten se tu nevyrábí, ten je v České republice zakázaný. Pokud to byl čpavek, musí se zjistit pravá příčina, protože ten sám od sebe nevybuchne,“ uvedl představitel největšího výrobce hnojiv v České republice. Mezi preventivní opatření v lovosickém závodu patří podle Cingra stabilní hasicí zařízení. Firma má k dispozici také systém nepřetržitého monitoringu a hasičskou jednotku, která může zasahovat v řádu desítek vteřin. Při vyhodnocení katastrofy budou zapotřebí především přesné informace. „My určitě obdržíme oficiální informace. Jsme členy sdružení Fertilizers Europe, které zastřešuje téměř všechny výrobce hnojiv v Evropě a které je v kontaktu s ostatními asociacemi. V Evropě funguje systém včasného hlášení nehod a totéž stoprocentně funguje i v Americe,“ uvedl Cingr. O nezbytném vyhodnocení krizové události je přesvědčen také Ladislav Špaček odpovědný ve Svazu chemického průmyslu za oblast zdraví, bezpečnosti a životního prostředí. „Jakmile se podobná událost někde objeví, hledáme v ní poučení,“ uvedl. Od roku 1985 ve světě a od roku 1994 v Česku existuje iniciativa pro odpovědné podnikání (Responsible Care), která má vést k tomu, aby se rizika spojená s provozem chemických výrob minimalizovala. Mimořádné události se nevyhýbají ani tuzemskému chemickému průmyslu. Poslední větší případ se odehrál v roce 2011 v areálu pardubické firmy Explosia, kde výbuch nitroglycerinu tehdy zabil čtyři lidi a způsobil škody za miliony korun. (bo)
který se možnostmi využití paskalizace v potravinářském průmyslu dlouhodobě zabývá. „Tlak zlikviduje pouze případné nežádoucí mikroorganismy a plísně. Zachová všechny pozitivně působící bioaktivní výživové faktory, jako jsou vitaminy, minerální látky, vláknina, ale i na teplo citlivé přírodní ochranné látky, které jsou u trvanlivých výrobků obvykle zničeny pasterací,“ doplňuje Milan Houška. Nejenže jídelníček většiny lidí zaostává za doporučenými dávkami zeleniny a ovoce, ale li-
dé zapomínají, jak vlastně chutnají v syrovém stavu. „Konkrétně u šťáv mnozí považují za normální pít džusy vyráběné z koncentrátů. Přitom se způsob jejich výroby spolu s pasterací podílí na velikých ztrátách nutričních hodnot,“ uvádí výživová poradkyně z centra péče Wellnessia Monika Divišová. „Kvalitní nepasterované dřeňové zeleninové a ovocné šťávy mohou
Ludmila Müllerová: Trh není samospasitelný Vytvořit nová pracovní místa s možností zkrácených úvazků a zaměstnat tak více lidí je druhý ze sedmi bodů chystaného plánu zaměstnanosti ministerstva práce a sociálních věcí. O přiblížení jsme požádali ministryni Ludmilu Müllerovou.
Mohla byste specifikovat, o co v plánu zaměstnanosti jde? Aktuální situaci, kdy je v celé České republice bez práce osm procent lidí, je potřeba naléhavě řešit. Trh samozřejmě není samospasitelný, byť meziměsíčně nezaměstnaných ubylo, ale to především z toho důvodu, že začaly každoroční sezonní práce. Proto jsme nedávno představili sedmibodový plán zaměstnanosti MPSV, na který máme vyčleněny prostředky ve výši až sedm miliard korun. Plán mimo jiné počítá s podporou zaměstnavatelů při vytváření flexibilních pracovních příležitostí. Jde tedy o to, aby firmy nabízely lidem evidovaných na úřadech práce i částečné a zkrácené pracovní úvazky. Na taková místa může úřad poskytnout zaměstnavatelům příspěvek až 12 000 korun. Celý sedmibodový plán obecně má pomoci firmám udržet a také vytvořit nová pracovní místa a dát šanci lidem bez práce. Očekáváme, že díky sedmi miliardám korun, které je možné na tato opatření vyčlenit, získají práci desítky tisíc lidí. Podpora je zaměřena například na mladé lidi, čerstvé ab-
solventy škol, matky s malými dětmi, na dlouhodobě nezaměstnané a na firmy, kterým kvůli obtížné hospodářské situaci dočasně klesly tržby. Motivujeme také lidi ke vhodně zvolené rekvalifikaci či k zahájení samostatné výdělečné činnosti. Jak si vysvětlit velké rozdíly v zaměstnanosti v jednotlivých regionech? Je třeba zajímavé, že na Pelhřimovsku, kde došlo k výraznému utlumení průmyslu i zemědělství, je přesto nezaměstnanost nízká, a vysoká je naopak v regionech, kde by to nikdo nečekal. Co podle vás tento jev ovlivňuje? Nezaměstnanost v jednotlivých regionech ovlivňuje celá řada faktorů. Jsou především sociálně-ekonomického charakteru. Roli tak hraje například složení obyvatelstva podle věku, vzdělání nebo sociálního postavení apod. Svůj liv má i struktura hospodářství v daném regionu, ochota lidí stěhovat se za prací a centralizace řízení firem či podniků, která se koncentruje do velkých měst. Nezanedbatelnou roli hraje také dopravní obslužnost apod. Eugenie Línková
30. května 2013
Aktuality
V pražské Lucerně nejen o významu půdního potenciálu V každém příspěvku diskutujících v naprosto zaplněném sále pražského Paláce Lucerna při květnovém Agrárním fóru se skrýval určitý náboj se snahou odstranit problémy zemědělského sektoru. Řečníci se také shodli na skutečnosti, že značka CZ není vždy zárukou českého původu potravin.
ných politiků Jaroslav Faltýnek ze společnosti Agrofert Holding.
B
ojovného ducha tak mnozí třeba až v Lucerně odhalili v ředitelce Agrární komory Pardubického kraje Vandě Rektorisové. Neskrývala znepokojení nad značením potravin českou značkou CZ, aniž je pod obalem skutečně české maso, český mléčný nebo drůbeží výrobek. Je z kraje, kde býval silný zpracovatel cukrové řepy a dosud se nesmířila s obrovskou a donekonečna zahlazovanou dírou po cukrovaru v Hrochově Týnci. Během svého vystoupení se proto obracela na zástupce české vlády a kladla otázky. „S lidmi, kteří jsou v důchodovém věku a vedou zemědělské podniky i více než 50 let, probírám strategii našeho chátrajícího zemědělství. Tito lidé například zažili likvidaci cukrovaru v Hrochově Týnci, který ČR jednoduše prachsprostě prodala. Ti stejní lidé jdou pak nakupovat do supermarketu a koupí si cukr na zavařování. U pokladny jim však odeberou dvě balení, protože cukr je v akci a proto je na příděl. Co mám vysvětlovat tomuto člověku, který v předchozích letech cukrovku pěstoval? A proč bych to měla vysvětlovat já? Vysvětlovat by jste to měl, pane ministře, spolu s vládou sám, protože vy jste za
Docentka Ilona Švihlíková
Jaroslav Faltýnek, Agrofert Holding
Vanda Rektorisová, Agrární komora Pardubice
to zodpovědní,“ konstatovala Rektorisová. Jistěže lze na obranu naší vlády říci, že tento neodpustitelný čin se nevymýšlel jen doma, ale částečně v Bruselu, kde se jednalo o cukerních kvótach a škrtaly se hektary s cukrovkou, ale ne všechny státy tak lehce či vůbec přistupovaly na takový diktát. Potažmo tak totiž vznikal nesmyslný zásah do samotné agrotechniky, kdy se firmy neřídí prastarou praktikou nepěstovat tutéž plodinu roky po sobě na stále stejném poli, ale prosazovat rotaci různých plodin. Střídaní plodin To si podle slov profesora Pavla Tlustoše, děkana Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU Praha, už vyzkoušeli před více než 160 lety lidé v Rakousku, kde několik desítek let velmi pečlivě sledovali vliv přírodního hnojení na výnosy a vhodnou skladbu plodin jdoucích po sobě v rotaci několika let. Dnes se ale k půdě z tohoto pohledu chovají čeští ze-
Profesor Pavel Tlustoš
Skupina farmářů z Jesenicka
mědělci až barbarsky a dochází tak ke ztrátě údržnosti vody v půdě a k vysilování ornice, čímž tak dobrovolně snižují konkurenceschopnost v konečných výsledcích hospodaření. EU tak formou dotací diktuje, co a v jakém množství se má pěstovat. Tím dochází i k pokřivování příjmu podpor. „Samozřejmě jsme se všichni takto na-
Půda nabývá na ceně Půda začala být řadou zemí, převážně těch asijských, chápána jako strategický zdroj. „Odhaduje se, že od roku 2001 bylo dlouhodobě pronajato či prodáno cca 227 milionů hektarů půdy, převážně v Africe,“ upozornila Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. z Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů. Připomněla také důležitý fakt, že spoléhat na globální trh není možné. „Řada významných světových vývozců potravin zareagovala na krizi jednoznačně: omezila či přímo zakázala vývoz. Nízké potravinové rezervy pak k volatilitě cen (a k nalákání spekulace) dále přispěly. Od roku 2008 se proto na řadě významných fór (např. G-20) skloňuje jako jedna z nových strategických priorit potravinová soběstačnost a bezpečnost. Tato témata se stávají důležitou politickou agendou,“ upozornila přítomné Švihlíková. A jako ekonom s mezinárodní praxi dala k dobru i další zkušenost: „Zásadním trendem, který by neměl projít v ČR jen tak bez
Předseda ZS ČR Martin Pýcha (vlevo) a předseda ZV PSP Pavol Lukša
stavenému systému přizpůsobili, přestali jsme chovat dobytek a začali ve větší míře pěstovat rostlinné komodity bez vyšší přidané hodnoty. Chápu dnes některé kritiky předložené strategie, že se jim nelíbí navrhovaná řešení. Ale je normální, aby ten, kdo jednou za rok poseče louku, dostával 15 000 na hektar, a ten, kdo chová zvířata, pěstuje tržní plodiny, vytváří přidanou hodnotu a zaměstnává lidi, dostával 5 000 na hektar?“ ptal se víc než kolegů spíše ministra zemědělství Petra Bendla a přítom-
povšimnutí, je trend lokalizace, silný zejména v USA. Propojení výroby a spotřeby na jednom místě reaguje nejen na volatilní ceny energií, ale má také své důležité ekologické a kvalitativní aspekty. V USA má tento trend podobu zemědělské prvovýroby, zpracování a odbytu na místě včetně zpracování odpadů z výroby a výroby energie. Takový lokální cyklus je nesmírně odolný vůči krizi, a to zejména tehdy, má-li podobu družstev. Zde leží pro české zemědělství a navazující odvětví spolu s aplikací inovací značný potenciál.“ Moudrých myšlenek na zaznělo na agrárním fóru v Lucerně nespočet. Většina z nich vychází z běžné praxe, na níž jakoby v Bruselu a potažmo v pražské Strakově akademii nebyli schopni reagovat a konečně začít jako národohospodáři i rozhodovat. Nic nedělat a jen čekat na zázrak by bylo ale tím nejhorším řešením. Eugenie Línková
3
Agrární fórum v Lucerně: důraz na soběstačnost v potravinách Dokončení ze strany 1 Dva ekonomové, Doc. Ing. Ilona Švihlíková, Ph.D. Z Vysoké školy mezinárodních a veřejných vztahů, a prof. Ing. Pavel Tlustoš, děkan Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU Praha, se shodli na tom, že potravinová bezpečnost a soběstačnost jsou v zájmu každé země. „Podívejme se do států staré evropské patnáctky. Proč stále navyšují svou produkci, zatímco my jsme ztratili již soběstačnost v produkci vepřového masa, drůbeže, vajec, brambor, ovoce a zeleniny? Protože každý stát si hlídá svou potravinovou bezpečnost a soběstačnost v základních komoditách,“ konstatoval také předseda představenstva společnosti Agrofert Holding Jaroslav Faltýnek. „Hrubě nevyužíváme své přírodní a lidské zdroje, vytrvale snižujeme svou potravinovou soběstačnost, mizí další a další pracovní příležitosti,“ konstatoval ve svém vystoupení prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Přítomný premiér ČR Petr Nečas a ministr zemědělství Petr Bendl uklidňovali zaplněný sál výčty podpor a dotací, které přicházejí z EU a jsou významným podpůrným prostředkem pro agrární hospodaření. V jejich příjmu jsme podle Petra Nečase co do velikosti mezi 27 státy EU dokonce na čtvrtém místě. Petr Bendl mu sekundoval výrokem: „Letos očekáváme další navýšení čerpání evropských financí, a to až k hranici 40 mld. Kč, z toho na přímé platby z Bruselu doputuje do ČR zhruba 23 mld. Kč.“ (egi)
Ludmila Holadová se spolupracovníky, OAK Most
Marcela Beranová, OAK Turnov
Zdravice Miloše Zemana
V
e své zdravici přednesené na Agrárním fóru v Lucerně prostřednictvím videozáznamu zdůraznil prezident republiky Miloš Zeman význam potravinové soběstačnosti, kterou dle jeho slov může ovlivnit podpora národního obchodního řetězce, který by neměl jen jediný hlavní zájem, jímž je postupné navyšování ziskových marží. Jako příklad uvedl vzrůst ziskových obchodních marží u zahraničních řetězců v případě rohlíků. Ještě před deseti roky to bylo 17 %, dnes je to 60 %, jak vyplývá ze seriozních průzkumů Agrární komory ČR a Potravinářskékomory ČR. Miloš Zeman proto přál zemědělcům, aby na jejich jednání v Lucerně znělo co nejméně líbivých frází a naopak co nejvíce konkrétních návrhů, jak potravinovou soběstačnost zajistit. Ta již u některých komodit klesla pod 50 %. Nejpalčivějším příkladem je vepřové maso. (li) Zdravici prezidenta republiky Miloše Zemana můžete zhlédnout na DVD, které je součástí tohoto vydání Zpravodaje Agrobase
4
Aktuality
30. května 2013
Setkání zemědělců s prezidentem České republiky Milošem Zemanem Problematiku zemědělství a venkova vnímáme jako nedílnou součást svébytnosti národa a jeho tradičních, generacemi prověřených hodnot. Je to nejen výroba, ale také plnohodnotný život lidí, kteří na venkově žijí, pracují a svou činností zásadně ovlivňují charakter a kulturní ráz krajiny naší vlasti. S těmito názory se svěřili před jednáním s prezidentem republiky Milošem Zemanem na Pražském hradě zástupci Agrární komory ČR.
S
chůzky, která se konala ve středu 10. dubna v kanceláři prezidenta a protáhla se na půl druhé hodiny, se zúčastnili prezident Agrární komory ČR Jan Veleba a viceprezidenti Bohumil Belada a Jindřich Šnejdrla.
Zleva: prezident AK ČR Jan Veleba, prezident republiky Miloš Zeman a viceprezidenti AK ČR Jindřich Šnejdrla a Bohumil Belada
„Jde nám o zásadní stabilizaci sektoru, který momentálně v celé své šíři vytváří 15–17 % HDP. Proto jsme sepsali deset bodů, s jejichž prosazováním by mohl prezident Miloš Zeman Agrární komoře ČR a její
Miloš Zeman trochu jinak Bonmoty Miloše Zemana jsou dnes vděčným tématem při různých zábavách. Sám, ač dost vážný a zrovna ne moc přístupný člověk, dokáže i nepříjemnou situaci odlehčit svým příslovečným anglickým humorem. Zástupcům AK ČR například nabídl cigaretu se slovy, že jsou zdravé. „Nedostanete alzheimra,“ řekl a suše dodal, že se ho prostě nedožijete. Komentoval i dárek od viceprezidenta Jindřicha Šnejdrly – tlačenku z víkendové zabíjačky. „Jídlem chudých nepohrdnu,“ rozzářil se a vysvětlil, že byl o výrobě tlačenky poučen exministrem Janem Fenclem. „Dávají se tam všechny zbytky a odřezky po vykuchání prasete. Přesto ji miluji. Dám si takhle nakrájené plátky večer, až přijdu domů,“ svěřil se návštěvě. Celou dobu schůzky měl před sebou na stole blok, do něhož si psal data a úkoly, jimiž pověřil zástupce AK ČR. A že jich nebylo málo. Přiznal, že úkoluje i sám sebe. Ovšem některé závazky, jak prozradil, dojdou naplnění třeba až za 15 let. Vždy se ale musí začít. Některé nápady, jak dodat na dalším dechu národnímu hospodářství, má až geniální a i když prosadit je nebude snadné, má chuť posunout naši ekonomiku kupředu, a to je u současných politiků spíš výjimečný jev.
více než stotisícové základně významně pomoci,“ řekl před schůzkou zástupců této významné profesní organizace na Pražském hradě její prezident Jan Veleba. Tyto body nemají za cíl posílit jen zemědělskou činnost, jsou předpokladem zlepšení politiky rozvoje venkova, jejímž výsledkem by měla být celková sociální, ekonomická, produkční a environmentální stabilita. Namátkově lze jmenovat pomoc při propagaci českých potravin a omezení významné a dominantní tržní síly zahraničních obchodních řetězců, které mají své zájmy a budou tudíž stále vytlačovat ze svého portfolia české potraviny, nebo budou tvrdě tlačit na jejich ceny a tím znevýhodňovat tuzemské producenty. „Máme prodejní plochu zhruba 200 m2 na 1000 obyvatel v zahraničních řetězcích, a ta se neustále zvyšuje. Řetězce mají více než 75 % trhu s preferencí prodeje produkce z mateřských zemí,“ konstatoval Veleba. Agrárníci požádali během schůzky prezidenta Zemana o podporu při prosazení finančních zdrojů na Program rozvoje venkova České republiky pro léta 2014–2020. Podle nich sebral premiér Petr Nečas svým nekonzultovaným rozhodnutím na nedávném summitu v Bruselu právě tomuto Programu 300 milionů EUR.V neposlední řadě je to i podpora exportu, inovací, modernizace a zemědělského vzdělávání, o čem diskutovali na jednání s prezidentem republiky zástupci AK ČR. Prezident republiky Miloš Zeman se ukázal být nejen ekonomem, ale i praktikem a hned stanovil během jednání, co nepočká a do kdy chce mít připravené konkrétní podklady k dalšímu jednání o agrární politice
Deset bodů pro Zemana ČR, které bude mít napříště v Bruselu. Jak totiž zemědělcům řekl, při nedávném setkání s předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem v Praze byla jedním z bodů jednání právě agrární politika a plány na roky 2014–2020 včetně srovnání podmínek starých a nových zemí. Pokud jde o zahraniční obchodní řetězce, prezident Zeman zvažuje možnost posílení vlivu českých supermarketů COOP a slíbil, že osobně bude podporovat české potraviny, jak to při každé příležitosti dělají politici především EU-15. Sám zemědělcům navrhl, že se zasadí o to, aby se nejen u nás přestala nelogicky podporovat v zemědělství nevýroba na úkor intenzivní produkce. Jak celou záležitost komentoval, nelíbí se mu, že se jednou za rok louka poseká, seno se ani nevyužije a je na to od EU dotace. „Co je to za nesmysl? I o tom chci jednat na úrovni EU,“ dodal Zeman. „Pan prezident má dlouhodobé vize a ty prosazuje. Jako ekonom má určité projekty dobře spočítané, a to se mi na něm moc líbí,“ svěřil se s osobními pocity ze schůzky u prezidenta
1. Podpora připravované strategie pro růst, která by měla dát českému zemědělství směr, tj. podpora živočišné výroby, zaměstnanosti a zvýšení přidané hodnoty české produkce díky podpoře potravinářského průmyslu a přehodnocení využití intervenčních aktů ohrožených komodit 2. V návaznosti na výše uvedené žádá AK ČR o pomoc při propagaci českých potravin. Chce podpořit regionální produkty a potraviny (produkce v místě, včetně odbytu) a celostátní značky (Klasa, Garantováno Potravinářskou komorou ČR) 3. Omezit významnou a dominantní tržní sílu zahraničních obchodních řetězců, které mají své zájmy a budou stále více vytlačovat ze svého portfolia české potraviny, nebo budou tvrdě tlačit na jejich ceny a tím znevýhodňovat tuzemské producenty (v současné době je na stole návrh na zrušení zákona o významné tržní síle, který se podařilo, byť ve značně redukované formě, schválit) 4. Snížit sazbu DPH u potravin – to souvisí s dovozy a konkurenceschopností českých potravin 5. Nerušit tzv. zelenou naftu, tedy vratku spotřební daně, byť ve snížené sazbě. 6. Podpora při prosazování finančních zdrojů na Program rozvoje venkova pro léta 2013–2020 7. Zachování Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu – multiplikační efekt (1:10) 8. Podpora při ochraně zemědělského půdního fondu jako základního výrobního prostředku včetně dokončení restitucí 9. Podpora exportu, inovací, modernizace a vzdělávání 10. Zahájit debatu na téma rozvoje agropotravinářského komplexu a venkova
Zemana Jindřich Šnejdrla. Bohumil Belada byl zase potěšen tím, že konzorcium nevládních zemědělských organizacím, které lobbuje za zájmy českých ze-
Prezidentská diskuze
mědělců v Bruselu, bylo prezidentem Zemanem pochváleno a že měl dokonce zájem o výstupy z těchto jednání. Viceprezident AK ČR Belada je jedním z členů této organizace, která úzce spolupracuje s Pavlem Teličkou jako jejich lobbistou v Bruselu. „Nenadsazuji, když řeknu, že se nám už pár věcí v Bruselu podařilo prosadit a na naše zemědělství to má dobrý dopad. Těší mne osobně, že prezident Zeman má v příštích dnech schůzku právě s Pavlem Teličkou a mimo jiné s ním bude konzultovat zahraniční aktivity v zemědělství EU i my rádi poskytneme prezidentské kanceláři jednotlivé další výstupy,“ uzavřel Belada. Text a foto: Eugenie Línková
30. května 2013
Aktuality
Nová řada výrobků z Kostelce garantuje vysoký podíl masa Tradiční český výrobce uzenářských produktů, společnost Kostelecké uzeniny, uvádí v těchto dnech na trh unikátní řadu uzenin, kterou uvítají i ti nejnáročnější. Pod jednoduchým názvem Poctivá míří na pulty obchodů šest zbrusu nových uzenářských výrobků s vysokým obsahem masa přesahujícím 90 %.
P
ři výběru uzenin zajímá většinu z nás na prvním místě složení výrobku. Lidé, kteří se snaží dodržovat pravidla správné životosprávy, zkoumají nejčastěji obsah tuku či podíl přidaných látek. Ale o kvalitě výrobku vypovídá v případě uzenin zejména obsah bílkovin
Výkonný ředitel firmy Michal Jedlička
neboli procentuální obsah masa, ze kterého jsou zpracovány. Výrobky z nové řady Poctivá obsahují velmi vysoký podíl masa a jsou zpracovávány dle tradičních řemeslných postupů.
„Šunky, pečeně a slanina z řady Poctivě kostelecky jsou vyráběny tradiční cestou, tedy z celých kusů masa. Veškerá surovina, u níž kontrolujeme původ až k chovu, projde nejprve rukama zkušených pracovníků, kteří vybírají jen kvalitní kusy. Ty jsou pak po přípravě ručně skládány do forem, ve kterých se tepelně opracovávají a udí,“ říká ředitel výroby Kosteleckých uzenin Michal Jedlička a dodává: „Výrobky neobsahují alergeny ani lepek, proto si je mohou dopřát i ti, kteří trpí potravinovou nesnášenlivostí a alergiemi.“ Kamenem úrazu při výběru a nákupu uzenin bývá označování jejich složení. To se rozhodla společnost Kostelecké uzeniny změnit a orientaci zákazníkům ulehčit. Nové výrobky jsou proto označeny tak, aby co nejvíce ulehčily orientaci při jejich výběru a nákupu. Nové atraktivní balení je na přední straně opatřeno na první pohled viditelným údajem o obsahu masa ve
výrobku, za které ručí mistr svého oboru, uzenář Milan Blín, jehož tvář spotřebitelé na obalech rovněž najdou. „S našimi novinkami chceme co nejtransparentnějším způsobem spotřebiteli ukázat, jaký výrobek si kupuje a z čeho je složen. Řadu Poctivá považujeme svým způsobem za revoluční a věříme, že tuto snahu zákazníci přivítají a ocení,“ uvádí Jan Škrabánek, marketingový ředitel Kostelecké uzeniny, a. s. A jakéže poctivé tradiční produkty můžete nově na pultech obchodů najít? Milovníci klasiky si mohou dopřát Pocti-
INZERCE
Nejlepší mladá pekařka je z Pardubic Podnikatelský svaz pekařů a cukrářů v ČR uspořádal ve dnech 10.–11. dubna v Pardubicích již 18. ročník národní soutěže o titul Český pekař roku 2013 – kategorie Junior. Ve finále soutěže se o toto prestižní ocenění utkalo devět mladých pekařských talentů z celé ČR. Vítězkou se stala Magdaléna Vondrová, studentka 3. ročníku Střední školy potravinářství a služeb v Pardubicích. Dovednostní soutěže mladých pekařů mají již dlouhou tradici a velmi pozitivní vliv pro výchovu nové generace potravinářů. Zdravá soutěživost přispívá ke zvyšování řemeslné zručnosti, správných výrobních návyků a k růstu kvalifikace. Soutěžící získávají velmi cenné zkušenosti pro svoji budoucí praxi a upevňují si hrdost k pekařskému řemeslu. Výchova mladé generace potravinářů je jednou z cest, jak udržet v tuzemsku poctivé řemeslo a výrobu kvalitních českých potravinářských výrobků. To, zda mladí pekaři budou pokračovat ve svém řemesle i za několik let, však může do budoucna ovlivnit nepříznivý ekonomický stav oboru. „Vzhledem k výraznému zvýšení cen mouky po loňské sklizni, vysokým cenám energií a pohonných hmot většina pekařů v současné době bojuje o holé přežití,“ komentuje nepříznivý stav v pekárenském oboru předseda Svazu pekařů Jaromír Dřízal. (zb)
vou šunku od kosti s tukovým krytím (obsah masa 92 %), šťavnatou Poctivou šunku nejvyšší jakosti (obsah masa 92 %) nebo Poctivou kosteleckou pečeni (obsah masa 90 %). Speciálně vybírané vepřové boky s vyšší vrstvou libového masa, to je Poctivá selská slanina (95 % vepřového boku). Masové specialitky jsou zastoupeny Poctivou pečení v pepři (95 % masa) a Poctivým hovězím v pepři (93 % masa), u něhož díky opravdu tenkým plátkům vynikne chuť pepře tak, že nepřehluší kvalitu masa a zároveň z něj učiní skutečný chuťový požitek. (zb)
5
Z fámy o likvidaci vznikla spolupráce Nařčení z nekalého úmyslu vyprovokovalo k zajímavé schůzce majitele a generálního ředitele společnosti Agrofert Holding Andreje Babiše s floristy, školkaři, květináři a hlavně zástupcem průhonického výzkumného ústavu okrasného zahradnictví. Na jedné z letošních tiskových konferencí v centrále Agrární komory ČR v Praze si jeden ze zástupců odborných svazů posteskl na snahu určitých zájmových skupin zprivatizovat pozemky průhonického výzkumného ústavu a tím jej zlikvidovat. Přitom tento specializovaný ústav se může pochlubit ojedinělými sbírkami cibulovin, meristémů už dnes vzácných květin, keřů a v neposlední řadě ovocných stromů. Navíc jeho park a pozemky školek mají nevyčíslitelnou hodnotu. Mezi údajnými zájemci o lukrativní pozemky měl být právě Andrej Babiš. Ten byl informací, kterou se doslechl, velmi zaskočen a okamžitě žádal Agrární komoru ČR o schůzku s těmito organizacemi. Jednání, jehož se zúčastnila i redakce Zpravodaje Agrobase, proběhlo v průhonické sokolovně vlastněné Andrejem Babišem a zúčastnili se ho prezident AZS ČR Jiří Chládek, tajemník AZS ČR Jiří Dusbaba, předseda Svazu květinářů a floristů Jiří Horák, ředitel VÚKOZ Průhonice Ivan Suchara a tajemník Svazu školkařů ČR Jan Procházka. Nejen že se fáma zcela vyvrátila, navíc se zrodila velmi zajímavá spolupráce. Andrej Babiš slíbil podporu ušlechtilých zájmů na zachování tohoto výzkumného pracoviště. Nabídl podporu ve svých médiích a byla dohodnuta úzká spolupráce se Svazem školkařů ČR a školkami vlastněnými společností Agrofert. Ředitel Ivan Suchara zase nabídl odbornou spolupráci. Lze říci, že vše špatné se v dobré obrátilo a účastníci jednání se rozcházeli ve velmi přátelské náladě. Eugenie Línková
Účastnící jednání, zleva: Jan Procházka, Jiří Horák, Andrej Babiš, Jiří Dusbaba, Ivan Suchara a Jiří Chládek Foto archiv Svazu květinářů a floristů ČR
6
Sněm AK ČR
30. května 2013
XXI. sněm Agrární komory ČR Olomouc, čtvrtek 14. března 2013
Jan Veleba: Pokračuje trend nižší finalizace výroby Na XXI. sněmu Agrární komory ČR, který se konal 14. března v Olomouci, vystoupil Jan Veleba s hlavním hodnoticím projevem. Ve svém příspěvku shrnul dosavadní výsledky zemědělského sektoru v České republice.
„S je Česká republika v nej-
cházíme se zde v době, kdy
delší recesi ve své historii. Hrubý domácí produkt vloni meziročně klesl o 1,1 procenta. Za období října do prosince spadl dokonce o 1,7 procenta. Česká ekonomika klesá nebo stagnuje již rok a půl a její oživení je stále v nedohlednu,“ řekl hned úvodem Jan Veleba. Sousední Německo, s jehož ekonomikou jsme těsně spjati, již ale rostlo o 0,7 % a nezaměstnanost tam klesla na historické minimum. Spotřeba domácností i vládní výdaje se tam zvyšují. U nás zvyšování DPH a úsporná opatření vedou k pravému opaku – míra inflace dosáhla 3,3 %, klesly reálné mzdy a zvýšila se nezaměstnanost. Klesá průmyslová výroba, několik let se snižuje i produkce v odvětví stavebnictví. „Taková situace má samozřejmě dopad i na agrární odvětví. Další opakované zvýšení DPH a úsporná opatření mají vliv na růst spotřebitelských cen a snížení koupěschopnosti obyvatelstva. Přesto odvětví zemědělství dosáhlo v minulém roce díky příznivým cenám většiny produktů, především rostlinných, dobrého hospodářského výsledku, i když nedosá-
1
Ilustrační foto Zub
hl úrovně v předchozím roce 2011,“ konstatoval Veleba. Podnikatelský důchod českého zemědělství byl v roce 2011 podle Českého statistického úřadu 17,1 mld. Kč, vloni 16,1 mld. Kč, tedy o miliardu méně. Mezispotřeba rostla rychleji než produkce. Pokračoval trend k nižší finalizaci, nižší intenzitě zemědělské výroby jako
celku. Rostlinná produkce se na celkové podílela 58,8 % a živočišná produkce již jen 37 % v běžných základních cenách. V rostlinné výrobě došlo u hlavních komodit k poklesu sklizní. Na druhé straně se zvýšily ceny. V živočišné produkci klesla naturální produkce u prasat a vajec, ale ceny se zvýšily. U mléka i přes vyšší naturální
produkci byla produkce v běžných cenách nižší pro pokles ceny. Vlivem zvýšených cen se meziročně zvýšila zemědělská produkce ze 115 mld. Kč v roce 2011 na 121,8 mld. Kč. Přesto byl podnikatelský důchod nižší. Propad ve sklizni obilovin Celková sklizeň obilovin dosáhla v roce 2012 pouze necelých 6,6 milionu tun a byla více než o 20 % nižší než v předchozím roce. Je to nejnižší sklizeň a také na nejnižší sklizňové ploše za posledních dvanáct let. Hektarový výnos byl v meziročním srovnání více než o tunu nižší. V důsledku jarních holomrazů a především extrémního sucha v době vegetace došlo k největším výpadkům sklizně v meziročním srovnání v Jihomoravském kraji více než o 45 %. V důsledku dlouhotrvajícího sucha byla řada podniků, zejména v Jihomoravském kraji, postižena i rozsáhlým výpadkem sklizně, zejména víceletých pícnin. „Přes značné úsilí a vyjednávání s ministerstvem zemědělství se zatím nepodařilo poskytnout účinnou pomoc. Nabídky na odprodej nebo zápůjčku obilovin ze státních hmotných rezerv
jsou pro podniky nevýhodné. Možnost finanční výpomoci ze strany státu je k notifikaci u Evropské komise a zatím v nedohlednu,“ konstatoval Veleba. Sklizeň řepky ve výši 1,1 milionu tun byla dosud druhá nejvyšší v historii jejího pěstování v ČR díky dosud nejvyšší sklizňové ploše. Hektarový výnos 2,76 tuny byl však nejnižší za posledních devět let. Řepka je z hlediska odbytu bezproblémovou komoditou a její ceny jsou příznivé. Naopak pro nízké ceny ztrácíme velmocenské postavení v produkci máku. Ve srovnání s nejpříznivějším rokem 2008 se snížila sklizeň o tři čtvrtiny stejně jako sklizňová plocha. Pro nízké nákupní ceny a jejich výkyvy se neustále snižuje produkce brambor. Ve srovnání s rokem 2001 se plocha snížila více než o 56 % a sklizeň více než o 40 %. Přitom jejich spotřeba s určitými výkyvy v posledních letech roste. Jde o plodinu, kde kromě nejranější produkce není žádný důvod k dovozům. Žádoucí je také udržení pěstování škrobárenských brambor jejich ponecháním v citlivých komoditách.
Plochy cukrovky rostou, u pícnin je tomu naopak U cukrovky se po vynuceném snížení produkce Evropskou unií v rámci reformy společné organizace trhu výroba obnovila na předreformní úroveň. Je to především díky využití k výrobě biolihu. Z více než 61 000 hektarů bylo vloni sklizeno téměř 3,9 milionu tun při výnosu přesahujícím 63 t/ha. U cukrovky se nyní v Evropské unii bojuje o pokračování produkčních kvót. Zdá se, že celá společná organizace trhu cukrem bude prodloužena do roku 2020 i bez podpory české vlády. Neustále se snižuje sklizeň i výměra víceletých pícnin, které mají významný protierozní účinek. Od roku 2001 se snížila jejich sklizňová plocha o 54 %, to je téměř o 194 000 ha. Je to jeden z průvodních jevů dosavadní nízké podpory živočišné výroby, a tím narušení vyrovnaného systému hospodaření, který chrání půdu a zvyšuje její úrodnost. Tento úbytek je dokonce větší, než přibylo trvalých travních porostů (156 000 ha). Erozní ohrožení zemědělské půdy se tedy spíše zhoršilo a přirozená odolnost proti erozi
30. května 2013
vyplývající z vyvážené hospodářské soustavy je nahrazována vymýšlením různých nákladných opatření. Komodity, u nichž jsme závislí na dovozu Loňskou sklizní luskovin ve výši 39 000 tun jsme pouze na 46 % skutečnosti roku 2000 a jen na jedné čtvrtině sklizně roku 1990. Jejich spotřeba je však prakticky stejná, spíše roste. Jde přitom o výrazně zlepšující plodiny v osevním postupu, které jako jetel či vojtěška obohacují půdu o vzdušný dusík. Ten potom musíme draze doplňovat minerálními hnojivy. Trvalý pokles ploch luskovin je dalším příznakem narušené hospodářské soustavy zemědělství. Komodita, ve které jsme dlouhodobě závislí na dovozech, je ovoce mírného pásma. Například loňská sklizeň jablek téměř 119 000 tun činí pouze 35 % skutečnosti roku 2000. Již delší dobu je podíl tuzemských jablek na trhu nižší než polovina. Je to důsledek jak levných dovozů, zejména z Polska, tak dosud málo zvládnutých opatření proti vlivům počasí. Výrazné loňské výpadky ve sklizni jsou také u broskví, meruněk a hrušek. Ovoce mírného pásma jsou produkty, kde při vhodných opatřeních je potenciál růstu. Sklizeň zeleniny v roce 2012, kdy dosáhla 250 000 tun, kryje její spotřebu pouze asi z jedné třetiny. I když v posledních letech se osevní plocha stabilizovala na více než 9000 hektarů, je dosavadní sestupný trend sklizně výrazný. Například ve srovnání s rokem 2000 je u zelí snížení o 53 %, květáku o 79 %, kapusty o 75 %, mrkve o 47 %, a tak bychom mohli pokračovat. Na skli-
Sněm AK ČR
zeň zeleniny má výrazný vliv počasí, naposledy loňské sucho. O to více se projevuje deficit závlahových soustav, do kterých nemůžeme bez pomoci státu sami investovat. Stejně jako u ovoce a dalších komodit snižují rentabilitu pěstování zeleniny neustálé akční nabídky a další požadavky obchodních řetězců, které jdou převážně k tíži pěstitelů. Zelenina je další obor, kde je možné výrazně zvýšit soběstačnost. Loňská úroda chmele 4338 tun byla nejnižší od roku 2001. Pokračovalo snižování plochy chmelnic a výnos se propadl například ve srovnání s úrodným rokem 2010 o 44 %, ale kvalita byla dobrá. Celosvětová nižší úroda chmele umožnila uplatnit dvouleté zásoby a zajistit odbyt z příštích dvou let. Chmel je jednou miliardou korun aktivní v agrárním zahraničním obchodě. Jeho plochy je potřeba udržet, případně mírně zvýšit. Nevyužívá se potenciál krmivové základy Zpráva představenstva Agrární komory ČR se podrobně vyjadřuje i k živočišné výrobě. Konstatuje se v ní, že v roce 2012 se v ČR vyrobilo 2,741 miliardy litrů mléka, to je o 2,9 % více než v roce předešlém. Zvýšení produkce bylo motivováno příznivou nákupní cenou v roce 2011, která činila 8,26 Kč/litr, což bylo nejvíce za několik předchozích let. Jak v průběhu roku 2012 cena postupně klesala, zastavoval se i nárůst produkce mléka. Průměrná cena loni meziročně klesla na 7,67 Kč/litr, to je o 59 haléřů, respektive o 7 %. Průměrná roční dojivost dosáhla 7433 litrů a je souměřitelná s mlékařsky vyspělými státy. Užitkovost holštýnských krav,
3
6
ném ozdravování chovů, nedovážet vepřové ze zemí, kde nedokončili přestavbu chovů na skupinové ustájení prasnic a zařadit chov prasnic do zvlášť podporovaných citlivých komodit.
2 které tvoří téměř 60 % dojnic, dosáhla již 9114 kg. „Abychom si uvědomili, kde jsme v produkci mléka, je potřeba říci, že v roce 1990 jsme vyráběli 4,8 miliardy litrů mléka. Ztrátou konkurenceschopnosti a kvótami jsme se dostali na dnešních 2,7 miliardy litrů. Zdaleka se tedy nevyužívá potenciál, který především v krmivové základně je. Přitom na tuzemské spotřebě se zahraniční mlékárenské výrobky podílejí 40 %. Na druhé straně téměř polovinu vývozu mléka a mléčných výrobků tvoří surové kravské mléko, více než 400 milionů litrů,“ uvedl Jan Veleba. Upozornil také na fakt, že v revidované společné zemědělské politice EU budou zrušeny mléčné kvóty. Například dánští zemědělci si stěžují, že nemohou vyrábět méně mléka a musí platit vysoké pokuty za překročení kvót. U nás se kvóta neplní. „K tomu, abychom po zrušení kvót obstá-
li a byli konkurenceschopní, je třeba přijmout řadu opatření. Zejména významně navýšit podpory pro chovatele skotu i zpracovatele mléka zařazením skotu do citlivých komodit nebo zvýhodnit chovatele v základních sazbách plateb, do pravidel pro ozelenění zařadit víceleté pícniny na orné půdě, podmínit platby LFA zatížením VDJ, podpořit investice z Programu rozvoje venkova i Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, dále podporovat šlechtění, ozdravování, udržování beznákazové situace, pokročit ve sdružování při odbytu, posílit konkurenceschopnost mlékáren, pokračovat v propagačních programech, podporovat export a další opatření,“ řekl Veleba. Stavy skotu se ke konci loňského roku meziročně snížily o 18 414 kusů, to je o 1,4 %. Bylo vyrobeno 170 830 tun jatečného skotu v živé hmotnosti,
4
7
7
což je pouze o tři desetiny procenta více než v roce 2011. Za situace, kdy od roku 1990 neustále klesá spotřeba hovězího masa a nákupní ceny jsou nižší než v sousedním Německu a Rakousku, pokračuje masivní vývoz zástavového skotu. Trh s vepřovým masem je z poloviny závislý na dovozech K 31. prosinci 2012 se stav prasat meziročně zvýšil o 3,1 % na 1534 milionů, prasnic o 1,4 %. Přesto byl prodej jatečných prasat v živé hmotnosti jenom 290 600 tun, to je o 39 700 tun méně než v roce 2011. Pokračovala tak závislost tuzemského trhu více než z poloviny na dovozech vepřového masa. „Abychom pochopili naše možnosti, musím připomenout, že v roce 1990 jsme produkovali 740 000 tun a ještě v roce 2002 to bylo 585 000 tun. Řešení, i když hodně po dvanácté, tady je – pokračovat v podporova-
Slepic a jatečné drůbeže je víc Stavy drůbeže se k 31. prosinci 2012 zvýšily o 6 % na 20,4 milionu, stavy slepic se zvýšily dokonce o 22,2 %.Produkce konzumních vajec se však meziročně snížila o 9,6 % a dosáhla 1,15 milionu kusů. Naopak prodej jateční drůbeže vzrostl o 10,8 % na 239 000 tun v živé hmotnosti. Přestože od roku 2006 spotřeba drůbežího masa mírně klesá, zápasí naši producenti s pokračujícími levnějšími dovozy, zejména z Polska. Řešení se hledá v konstrukci systému integrované kontroly kvality, který by měl přesvědčit spotřebitele o přednostech nákupu tuzemských kuřat. Po peripetiích na počátku roku 2012 v souvislosti s platností směrnice EU o obohacených klecích se situace na trhu vajec stabilizovala. Pokračování rekonstrukcí by mělo do konce letošního roku zajistit soběstačnost. Velkým problémem chovatelů drůbeže zůstávají vysoké ceny krmných směsí a legislativně neřešitelný zákaz dovozu zpracovaných vajec původem z neobohacených klecí. V ohlédnutí za minulým rokem v hospodaření zemědělství ČR se Jan Veleba zmínil i o zvyšujících se stavech včelstev. Je to díky cílené podpoře, a tak roste produkce i spotřeba medu. Zvětšuje se tak šance opylování kulturních i divoce rostoucích rostlin, tedy přínos hospodářský i environmentální. Eugenie Línková
5
8
Popisky k fotografiím: 1 Sněmu předsedal prezident AK ČR Jan Veleba, hostem byl i ministr zemědělství Petr Bendl 2 Hlasování o závěrečném usnesení 3 Formou spotů představila společnost Billa svou podporu prodeje českých potravin 4 Prezident Potravinářské komory ČR Miroslav Toman (vlevo) a předseda Českomoravského svazu podnikatelů v zemědělství Lubomír Burkoň 5 Zástupci společnosti Agrofert Holding Jaroslav Faltýnek (vpravo) a Jiří Haspeklo 6 František Zobal (vlevo) a bývalý prezident Agrární komory ČR Václav Hlaváček 7 Předseda dozorčí rady AK ČR Pavel Veselý 8 Jednou z významných členských organizací AK ČR jsou i zástupci skladovatelů Na sněmu AK ČR fotografovala Eugenie Línková
8
Sněm AK ČR
30. května 2013
Usnesení z XXI. sněmu Agrární komory ČR XXI. sněm Agrární komory České republiky: 1. konstatuje, že: 1.1. meziroční snížení podnikatelského důchodu zemědělství o jednu miliardu Kč bylo v loňském roce způsobeno především rychlejším růstem mezispotřeby než produkce. Výrazný vliv mělo i snížení průměrné ceny mléka o 7 %, 1.2. v důsledku mrazů a dlouhotrvajícího sucha se meziročně snížila sklizeň obilovin o 20 %, nejvíce v Jihomoravském kraji o 45 %. Nejvíce postižené podniky se skutečné pomoci od státu dosud nedočkaly, 1.3. pokračoval trend k nižší finalizaci a nižší intenzitě. Živočišná výroba, která zhodnocuje rostlinnou produkci, se na celkové produkci podílela již jen 37 %, 1.4. nedaří se výrazněji zpomalit úbytek výrobní základny pro produkční zemědělství. Pokračují zábory zemědělské půdy, finanční skupiny skupují tisíce hektarů, na orné půdě i rozoraných pastvinách sází nezemědělští podnikatelé rychle rostoucí dřeviny pro energetické využití, 1.5. většinu požadavků členstva k návrhu Společné zemědělské politiky Evropské unie, na kterých jsme se usnesli na minulém XX. sněmu, se za podpory nevládních agrárních organizací sdružených v Konsorciu a Ministerstva zemědělství ČR daří prosazovat. Nepodařilo se však, aby Vláda České republiky přijala zemědělství za svou prioritu, 1.6. Strategie pro růst – České zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2013 představená Ministerstvem zemědělství České republiky dává naději na obrat ve vývoj zemědělství od útlumového odvětví k rozvojovému. Přijetí Strategie plně podporujeme, 2. žádá: 2.1. poslance Evropského parlamentu za Českou republiku, zástupce v Ekonomickém a sociálním výboru Evropské unie i Výboru regionů Evropské unie a Vládu České republiky, aby se zasadili o prosazení požadavků Konsorcia nevládních agrárních organizací na Společnou zemědělskou politiku Evropské unie v příštím sedmiletém plánovacím období, které jsou obsaženy ve Stručné koncepci AK ČR – příloha č. 3 k usnesení,
2.2. Vládu České republiky, aby: 2.2.1. projednala a schválila „Strategii pro růst – České zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2013“ jako základní dokument, podle kterého se bude vývoj agrárních odvětví řídit do roku 2020, 2.2.2. s ohledem na krácení národní obálky pro program rozvoje venkova umožnila čerpání podpor souvisejících zejména s ochranou životního prostředí, vybaveností obcí, zachováním kulturních památek i tradic, vodního hospodářství a s činností místních akčních skupin z ostatních evropských fondů a programů, 2.2.3. přijala účinnější opatření k omezení záborů zemědělské půdy, proti jejímu skupování nezemědělskými subjekty a přijala předběžná opatření k zamezení výsadby rychle rostoucích dřevin na orné půdě, produktivních loukách i pastvinách, 2.2.4. upustila od enormního nárůstu administrativy požadováním prokazování výše majetkových podílů v zemědělských společnostech a družstvech při jakýchkoliv žádostech o podpory, 2.2.5. prodloužila vratku spotřební daně u motorové nafty v nezměněné výši i nadále, 2.3. ministra zemědělství České republiky, aby: 2.3.1. prosadil přijetí Strategie pro růst – České zemědělství a potravinářství v rámci Společné zemědělské politiky Evropské unie po roce 2013 ve Vládě České republiky, 2.3.2. se zasadil za úspěšné dokončení jednání o Společné zemědělské politice Evropské unie na plánovací období 2014–2020 a prosazení těchto priorit: ● odmítnout zastropování přímých plateb, v případě neúspěchu prosadit dobrovolné zastropování nebo zohlednit pracovní náklady, ● možnost využití 15 % z přímých plateb na citlivé komodity, ● zařazení chovu prasnic do citlivých komodit, některých druhů ovoce a zeleniny, ● možnost rozdílné základní sazby přímých plateb, ● zařazení víceletých pícnin a luskovin do výměry půdy mimo produkci v rámci systému ozelenění
a započítat i TTP a trvalé kultury, ● nahradit snížení rozpočtu na plán rozvoje venkova přesunem financování konkrétních opatření na programy z jiných evropských fondů, ● financování Místních akčních skupin metodou LEADER z jiných operačních programů, ● řešení systému plateb pro živé pěstitele cukrovky pro období 2014–2020, ● zařadit přísuškové oblasti do LFA, ● uplatnit jednotné procento z národní obálky u zemědělských podpor, daňových výhod, zvýhodnění odvodu na sociální a zdravotní pojištění i všech dalších plateb, 2.3.3. zabezpečil ● dofinancování odrůdových pokusů pro systém doporučování odrůd, vedení plemenných knih, kontroly užitkovosti, podpory zemědělských výstav a dalších programů v rámci národních dotací, ● financování Krajských informačních středisek a programu Regionální potravina, ● financování PGRLF, ● podporu pojištění plodin v r. 2013 a vytvoření systémového nástroje řízení rizik po r. 2013, ● podporu opatření z PRV na welfare hospodářských zvířat, ● dodatečnou kompenzaci újmy způsobenou suchem v roce 2012 v postižených oblastech, ● při přípravě pravidel na čerpání prostředků na citlivé komodity směřované na přežvýkavce a prasnice byl brán za základ průměrný celoroční stav zvířat přepočítaný na DJ nebo VDJ. 2.4. ministra životního prostředí České republiky, aby přijal bezodkladné opatření proti devastaci orné půdy a zejména druhově pestrých luk a pastvin výsadbou rychle rostoucích dřevin, 3. schvaluje: 3.1. zprávu představenstva Agrární komory České republiky o činnosti za uplynulé období od XX. sněmu a o úkolech v příštím období, 3.2. informaci o schválení účetní závěrky za rok 2011, o předběžné účetní závěrce za rok 2012 a plánu příjmů a výdajů na rok 2013, 3.3. zprávu a stanovisko do-
zorčí rady Agrární komory České republiky k předběžné účetní závěrce za rok 2012, 3.4. stručnou koncepci Agrární komory České republiky na implementaci pravidel Společné zemědělské politiky Evropské unie pro roky 2014–2020, 4. pověřuje představenstvo Agrární komory České republiky posoudit a schválit účetní závěrku za rok 2012 a informovat o tom příští sněm, 5. ukládá: 5.1. představenstvu Agrární komory České republiky: 5.1.1. řídit činnost komory v souladu s usnesením XXI. sněmu, zaměřením práce na další období vyjádřeném v přednesené zprávě představenstva a Stručnou koncepcí Agrární komory České republiky na implementaci pravidel společné zemědělské politiky Evropské unie pro roky 2014–2020, 5.1.2. vyhodnotit činnost komoditních rad a odborných komisí AK ČR, 5.1.3. posoudit v případě neúspěchu jednání s vládou o dodatečnou kompenzaci újmy způsobené suchem v r. 2012 zorganizovat celostátní protestní akce s cílem vymoci kompenzaci silou 5.2. krajským, regionálním a okresním agrárním komorám a členským společenstvům: 5.2.1. rozpracovat Zprávu o činnosti Agrární komory České republiky od XXI. sněmu a úkolech na další období a usnesení XXI. sněmu do vlastních podmínek, 5.2.2. napomáhat představenstvu Agrární komory České republiky v jeho činnosti a aktivně plnit jeho usnesení, 5.2.3. jednat s poslanci a senátory v jejich volebních obvodech o podpoře zájmů členstva Agrární komory České republiky, 5.2.4. aktivně podporovat zapojování členů do odbytových organizací zemědělců, 5.2.5. zabezpečit předávání pravidelných informací AK ČR svým členům nebo zabezpečit jejich přímé připojení na informační portál Agrární komory České republiky a předávání informací osobním stykem se členy představenstva AK ČR, 5.2.6. připravit v souladu s volebním řádem primární volby v krajích a skupinách společenstev v měsících listopadu a prosinci 2013.
Výstup z 2. jednání pracovní skupiny pro přímé platby 1. SAPS x systém s platebními nároky Diskuze navázala na minulé jednání OSPP. EK ve svých návrzích pokračování SAPS nepřipouští. Podobná situace byla na půdě Rady, kde ČR musela reflektovat tento vývoj a zahájila přípravu na systém základní platby s aplikací platebních nároků. Výsledek hlasování v zemědělském výboru EP však vytvořil předpoklady pro pokračování SAPS po celé období do roku 2020 a pokud tento názor potvrdí celé plénum EP v březnu, bude to znamenat významné posílení této možnosti s ohledem na nadcházející finální fázi vyjednávání. ČR by tedy měla zhodnotit současný vývoj a případně ho zohlednit ve své pozici k této problematice. SAPS je velmi jednoduchý a byrokraticky nenáročný. Systém s platebními nároky je administrativně výrazně náročnější, na druhou stranu poskytuje vedle možnosti plateb spojených s produkcí dle čl. 38 (které jsou dostupné bez ohledu na systém základní platby) i zohlednění historických referencí (prostřednictvím odlišení hodnoty platebních nároků dle čl. 22 – návrh EK však tuto možnost pro nové členské státy doposud aplikující SAPS neumožňoval, ta je obsažena až v aktuální pozici Rady). V současné době je velmi obtížné vyjádřit definitivní stanovisko vzhledem ke skutečnosti, že není znám výsledný kompromis vzešlý z jednání EK, EP a Rady. Na základě stávajících pozic těchto tří institucí vyjádřili zástupci nevládních organizací podporu takovému systému, který bude umožňovat určité přesně vymezené adresné cílení podpory na citlivé sektory (především přežvýkavce), zároveň však bude v rámci možností administrativně nenáročný. Zástupci ZS, AK a ČMSZP se kloní spíše k systému s platebními nároky (především s ohledem na preferenci jednotného systému pro celou EU), ASZ spíše preferuje SAPS s paralelním využitím dostupných nástrojů k zacílení podpory. 2. Aktivní farmář Česká republika se postavila proti původnímu návrh Evropské komise, který stavěl na podmínce 5 % příjmů z přímých
plateb na celkových nezemědělských příjmech vzhledem k velké obtížnosti až nemožnosti kontroly takové podmínky. Zároveň Česká republika usiluje o větší flexibilitu z pohledu členských států ve vymezení aktivního farmáře. V rámci projednávání návrhu Evropské komise se na půdě Rady podařilo do aktuální pozice Rady prosadit všechny zásadní body české pozice. Aktuální návrh Rady Evropy vypouští podmínku sledování uvedeného poměru 5 %. Zároveň byl doplněn odstavec, na základě kterého je možné v případě rozhodnutí členského státu vyloučit některé typy subjektů z možnosti čerpat přímé platby (např. letecké společnosti, elektrárenské společnosti, osoby spravující vodní díla, sportoviště či rekreační zařízení a podobné typy podnikatelských subjektů), pokud tyto subjekty nepředloží věrohodnou evidenci o tom, že splňují podmínku 5 % příjmů z přímých plateb z nezemědělské činnosti. Případně je možné ze strany členského státu vyloučit podniky, u kterých příjmy ze zemědělské činnosti tvoří pouze nevýznamnou část příjmů, případně jejich hlavní aktivita neobsahuje vykonávání zemědělské činnosti. Velmi podobnou úpravu má ve své aktuální pozici i EP. 3. Zastropování (capping) ČR dlouhodobě odmítá zavedení jakýchkoli opatření, která rozlišují úroveň podpory podle uměle zvolených kritérií, neboť vedou k nárůstu administrativní zátěže a jsou v přímém rozporu s principy zjednodušení SZP. Proto se staví proti návrhu na zastropování, a to i přesto, že podle prvotních analýz ČR nebude patřit mezi země zásadněji dotčené aktuálně navrženým opatřením umožňujícím odečet nákladů na zaměstnanost od kontrolovaného stropu dotace. ČR zároveň aktivně vystupuje proti jakékoliv variantě cappingu bez odpočtu nákladů na zaměstnance. Všechny zúčastněné strany se opětovně vyjádřily proti zavedení cappingu. Jeho případné zavedení na úrovni členského státu podpořily pouze v případě, pokud bude zcela v kompetenci členského státu o jeho zavedení rozhodnout (v souladu se závěry ER ze dne 8/2/2013). Úřad Agrární komory České republiky
Ilustrační foto Zub
30. května 2013
Agrární fóra
9
V Pacově na Vysočině se konalo další úspěšné agrární ekonomické fórum Těsně po velikonočních svátcích, v úterý 2. dubna, se v podvečer konalo v Pacově setkání rady Kraje Vysočina a představenstva Krajské agrární komory Kraje Vysočina. Setkání s vedením mateřské Agrární komory ČR spoluorganizovala agentura Agrotom, která již několik let úspěšně pořádá manažerská fóra.
průniku pesticidů a dalších chemikálií do Želivky. „Žiju pět kilometrů od tohoto toku a vím, že zemědělcům nařízení spojená s ochranou vodního přinášejí zvýšené náklady, na nichž by se měl částečně podílet i stát,“ uvedl Chlád. Jak dodal, vzorem jsou pro něj výsledky generálního ředitel-
skloubily ekonomiku a ekologii,“ konstatoval Chlád. Nechce, aby si tyto dva obory házely klacky pod nohy, jak se to v řadě regionů děje.
sočiny se vyznačují velkou zaměstnaností a dokonce právně s ní mohou zdatně soupeřit na celostátní úrovni. „Lidi tady byli odjakživa skromnější, peníze se tu vydělávaly těžce a většina se spokojila i s nižšími platy. Než by ale chodili s nataženou rukou pro sociální
N
a nich se přítomní odborníci vyjadřují k nejpalčivějším otázkám v zemědělství. Totéž se dá říci o pacovském fóru, kde místní starosta Lukáš Vlček pozval přítomné do čerstvě zrekonstruovaných prostor místního zámku, kde v jednom křídle sídlí městský úřad, je tam i muzeum a pak krásný sál s možností hostit takováto setkání, ale i koncerty, divadlo a mnoho dalších společenských akcí. Prasata a brambory dál v propadu Hlavní problémy, které tamní zemědělskou výrobu provázejí, nastínil v úvodním slově předseda Krajské agrární komory Kraje Vysočina Josef Blažek a z celorepublikového pohledu o nich hovořil prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Je to setrvalý pokles produkce vepřového masa a hlavní vysočinské plodiny brambor. Řeč se ale stočila i na omezení pěstování některých plodin, především z důvodů ochrany vodního díla Želivka, která poskytuje pitnou vodu nejen širokému okruhu vesnic, ale především Praze. Podle názoru nového radního pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životního prostředí z regionu Vysočina Zdeňka Chláda musejí zemědělci využívat takových technologií, které by bránily
2
ství povodí Vltavy, kde se daří snižovat podíl chemických látek ve vodě. Jejich měřicí stanice to pravidelně vykazuje při svých rozborech. „Je to komplex opatření, na nichž spolupracují ministerstva životního prostředí, zemědělství a krajští zastupitelé, totéž lze aplikovat u Želivky při jejím ozdravování.“ Jak Chlád dodal, ve své pracovní náplni sdružuje dva obory, které si dřív konkurovaly a někdy i protiřečily. „ Prosazuji zdravý selský rozum a mám zájem na tom, aby majitelé pozemků respektovali zájmy ochránců životního prostředí a ti zase viděli, co vše musí zemědělec z hlediska ochrany přírody udělat a obě strany tak
Program podpory malých vesnic Pokud jde o rozvoj venkova kraje Vysočina, dá se především hovořit o programu podpory malých vesnic, které v tomto regionu převažují a nejsou tam ani zvlášť velké aglomerace. Po roce 1990 tam dokonce podle slov hejtmana Běhounka skončila valná část průmyslu. Ne vždy sice závody ukončily svou činnost, ale došlo k pronikavému zeštíhlení výroby a propuštění zaměstnanců. Přesto Pelhřimovsko, Pacovsko a další místa Vy-
3
dávky, rozmohlo se v téub oZ to oblasti drobné Fot podnikání a ti, co se k němu neodvážili, dojíždějí i do větších vzdáleností za zaměstnáním,“ uvedl hejtman Běhounek. Za příklad dával i Lukáše Vlčka, starostu Pacova. Dokázal proměnit projekt ve skutečnost, čerpat evropské fondy na obnovu zámku a ten nyní využívá nejen k potřebám městského úřadu, ale pro různé akce, aby dál na sebe jeho prostory vydělávaly. Školství v regionu nesmí ukončit činnost S rozvojem regionu je ale úzce spojená i vzdělanost mladé generace a školství. „V tom přináší
své plody dobrá spolupráce s Agrární komorou ČR, konkrétně jejím prezidentem Janem Velebou,“ uvedl radní Chlád. Ve společném zájmu je udržet proslavený školní statek v Humpolci a střední zemědělskou školu ve Velkém Meziříčí. „Bez traktorů a moderní techniky nemůže zemědělství existovat a k jejich ovládání je tu potřeba odborníků,“ zdůraznil Chlád. A jeho slova doplnil pacovský rodák a zemědělský odborník a praktik Jaroslav Tomšů, spoluorganizátor akce s užitečnou výměnou názorů. „Velmi důležité je udržet v kraji tu zemědělskou výrobu, která tu odjakživa byla jako produkce, jíž to v těchto místech klimaticky i půdně svědčí,“ řekl Tomšů. Podle něj nemá význam jen rozesílat a podepisovat různá memoranda, ale jít k věci, říci si konkrétně, jak dál a co nejlépe svá rozhodnutí také naplnit. Sám Jaroslav Tomšů pochází z Lukavce, kde je dnes silný dřevozpracující průmysl. Zaměstnává na 650 lidí a má velmi dobré výsledky. Tato výroba má v kraji Vysočina své kořeny a tyto aktivity a podnikatelské záměry je jen dobře podpořit. Právě na takovýchto odborných fórech podle Jaroslava Tomšů dochází k výměně názorů a některé dobré myšlenky se pak následně využijí. Spolu s Agrární komorou ČR
1
4
proto již několik let organizuje takováto setkání odborníků. Letos to začalo ekonomickým agrárním fórem v Táboře, následovalo v Kraji Vysočina a v jižních Čechách, další bude v Nepomuku v Plzeňském kraji, potom Pardubickém a Královéhradeckém, ve Smiřicích, ve Středočeském kraji se zemědělští odborníci setkají na jednání v Praze a završit má tento rok setkání zemědělců v Brně na Mendelově univerzitě. „Témata se podle aktuálnosti připravují ve spolupráci s Agrární komorou ČR a s garantem ekonomických fór profesorem Janem Hronem s České zemědělské univerzity Praha,“ uzavřel Tomšů. Eugenie Línková Popisky k fotografiím Nahoře: Jednaní v Pacově zpestřily speciality z pravé české zabijačky 1 Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba (vlevo) s poradcem Janem Záhorkou 2 Starosta Pacova Lukáš Vlček (vpravo) s ředitelkou zemědělského odboru České pojišťovny Alenou Stiborovou naslouchají vystoupení Jana Veleby 3 Nový radní pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životní prostředí regionu Vysočina Zdeněk Chlád (vlevo) 4 Spoluorganizátor akce Jaroslav Tomšů (vlevo) se zástupci vysočinské AK 4x foto Eugenie Línková
10
Agrární fóra
30. května 2013
Žofínské agrární fórum, 25. března 2013 Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 – soběstačnost ve vleku EU? ● Mezi hlavní řečníky patřili i prezident Agrární komory ČR Jan Veleba a ministr zemědělství Petr Bendl
146. Žofínské fórum ovládli agrárníci i likvidací nebezpečných potravin a předcházení jejich umísťování na trh. Dále se rozšiřuje monitoring s kontrolami veškerého dovozu živočišných produktů nezpracované zeleniny a ovoce, zvláště když pocházejí z třetích zemí. Rozšiřují se také pravomoci všech kontrolních orgánů. Pokuty se napříště dotknou i obcí, které včas neposkytnou informaci Veterinární správě a Státní zemědělské a potravinářské inspekci o nově vzniklé tržnici. Ta může vyšplhat až na 5000 EUR. Pokud se prohřešek opakuje a přidá se k němu porušování novely zákona o potravinách, může už být vyměřena pokuta od jednoho do pěti milionů EUR. Za dílčí přestupky se zvyšuje pokuta z 1000 na 4000 EUR a za opakované přestupky 8000 EUR proti původním 2000 EUR.
Velký sál paláce Žofín byl zaplněn do posledního místa
Letošního 25. března proběhlo ve Velkém sále paláce Žofín 146. Žofínské fórum na téma Strategie českého zemědělství a potravinářství do roku 2020 – soběstačnost ve vleku EU? Fórum se konalo pod záštitou ministra zemědělství Petra Bendla a za podpory Agrární komory České republiky, Potravinářské komory ČR a Hospodářské komory ČR.
„Ž
ofínská fóra připravujeme od roku 1994 a doposud jsme jich uspořádali sto padesát,“ řekl ředitel vnějších vztahů Agentury NKL Žofín, s. r. o., manažer a moderátor Žofínských fór Jiří Vaníček. Od agrárního fóra, které se konalo 25. března, se totiž konaly už další čtyři akce)
„Snažíme se hledat aktuální témata, přesto některá opakujeme každoročně. Mezi takové patří Zemědělsko-potravinářské žofínské fórum, které svoláváme vždy na jaře. Projednávané otázky pravidelně přilákají do velkého sálu paláce Žofín několik stovek zájemců. Musím podotknout, že nám velice pomáhá Agrární komora ČR. Bez naší úzké spolupráce si dnes již toto fórum nedokážeme představit,“ řekl Jiří Vaníček.“ Agrárníci tvoří až 17 % HDP Zemědělství a potravinářství v podmínkách ČR má všechny předpoklady být strategickým a výnosným odvětvím. Touto větou ve stručnosti charakterizoval prezident Agrární komory ČR Jan Veleba vážnost a význam agrárního sektoru. Vyzdvihl, že sektor sice sám o sobě zamě-
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba
stnává „pouze“ kolem 105 000 lidí a na HDP naší republiky se podílí třemi procenty, ovšem s návaznými odvětvími, jako jsou zemědělské strojírenství, chemický průmysl, doprava atd. je to mezi 15 a 17 %, a to už rozhodně není zanedbatelné. „Tři a půl milionu hektarů půdy, to je přece kapitál, který se může rozhýbat a který může znamenat zdroje pro ekonomiku, zaměstnanost a kvalitní domácí potraviny. Je nezbytné o tom přesvědčit nejenom naše spotřebitele, ale hlavně politiky,“ zdůraznil dále Veleba. Na slovenských pultech není ani polovina zboží tuzemská V obdobném duchu se nesla slova i jeho protějšku, prezidenta Slovenské zemědělské a potravinářské komory (SPPK) Milana Semančíka. Ten uvedl, že
na slovenských pultech je v současné době jen 35–50 % tuzemských potravin. „I kdybychom brali v potaz horní hranici tohoto procentního zastoupení, je to málo a soběstační v potravinách nejsme už ani z 50 %,“ řekl Semančík. Situace v zemích západní Evropy je podle něj normální a zastoupení domácích potravin v té které zemi EU-15 neklesá pod 80 %. „Dovoz se využívá jen jako doplněk tuzemské produkce,“ uvedl. Vliv na tuto skutečnost má podle Semančíka nesporně velké zastoupení nadnárodních obchodních řetězců, které upřednostňují zahraniční potraviny především těch zemí, kde má sídlo jejich mateřská organizace. Navíc kladou dodavatelům ze zpracovatelského průmyslu tak tvrdé podmínky, že mnozí z nich tlak neustáli a ra-
Ministr zemědělství Petr Bendl
ději ukončili svou činnost. Od 1. ledna vstoupil na Slovensku v platnost zákon o nepřiměřených podmínkách, jejichž předmětem jsou potraviny. Smlouvy uzavřené před nabytím účinnosti tohoto zákona měly být dané do souladu do konce února. Cílem zákona je zamezit zneužívá ekonomické síly řetězců a umožnění obchodního dohledu nad jejich počínáním. Správní delikty se řeší nyní dle zákona a postihy jsou značné. Ministerstvo zemědělství může vyměřit dle zákona pokutu od 1000 až do 30 000 EUR. Spolu s pokutou se řeší i náprava. Jak dále Semančík uvedl, od 1. dubna je v platnosti novela zákona o potravinách. Na Slovensku to vede k jedinému – zpřísňuje se kontrola potravin a zavádí se vyšší frekvence kontrol. Novela se detailně zabývá
O co slovenští zemědělci a potravináři usilují Na závěr svého vystoupení vyjmenoval Milan Semančík v pěti bodech, co SPPK upřednostňuje ve svém tlaku na vládu a politiky. Především je to požadavek na odstranění znevýhodnění slovenských zemědělců a potravinářů vlivem nerovné agrární politiky EU, kdy jsou i nadále zvýhodňovány země staré patnáctky. Dále je to přijetí ucelené státní agrární politiky, která by vedla k podpoře domácí produkce. Slovenská komora dále iniciovala zefektivnění daňové kontroly a usiluje o zavedení licencí, přesně řečeno koncesovaných živností pro subjekty podnikající v potravinářství a obchodující s potravinami a zemědělskými produkty. V neposlední řadě chce komora zvýšit zájem školáků o domácí potraviny a vést je už na základním stupni k rozlišování toho, co je zdravé a z místních zdrojů. Eugenie Línková
Vrcholní manažeři SZIF
30. května 2013
Agrární fóra
11
Vybíráme z referátů řečníků Žofínského agrárního fóra
Eva Zamrazilová, ČNB: Ceny potravin v Česku rostou rychleji než v EU C
eny potravin v České republice vzrostly od roku 2005 do loňska zhruba o 30 %. Tuzemské tempo zdražování potravin je vyšší, než činí průměr celé Evropské unie. Tento fakt uvedla ve svém příspěvku členka bankovní rady České ná-
rodní banky Eva Zamrazilová. V důsledku postupující globalizace roste podle Zamrazilové závislost lokálních trhů na světových cenách komodit. Tu mohou jednotlivé státy snížit zvýšením své potravinové soběstačnosti. Zamrazilová poukázala na důležitost zemědělství a potravinářství pro národní ekonomiku. „Každý dobrý národohospodář by měl tuto oblast považovat za velmi důležitou,“ podotkla.
Zatímco v EU potraviny za posledních sedm let podražily o 25 %, v Česku bylo tempo o pět procentních bodů vyšší. Přestože cenový růst v ČR tento průměr převýšil, nedosáhl tempa jako v Pobaltí, Bulharsku a Maďarsku. Podle Zamrazilové světové ceny potravin z dlouhodobého hlediska spíše porostou, rozhodně však budou vykazovat vysokou míru kolísavosti. Kromě globalizace, která má svá negativa i pozitiva, ovlivňuje
v současnosti světové ceny potravin také rostoucí užívání zemědělské produkce na výrobu biopaliv i skutečnost, že potraviny se staly jednou z investičních komodit, míní Zamrazilová. Potraviny a nápoje představují čtvrtinu veškerých výdajů českých domácností a tuzemský spotřebitel je nadprůměrně citlivý na změny jejich cen. „Existuje podezření, že právě vysoké ceny potravin byly tím faktorem, který oslabil spotřebu domácností
v předchozím roce,“ podotkla bankéřka s tím, že případná stabilizace cen potravin by mohla přinést oživení domácí poptávky a tím hospodářský růst. Zemědělci a potravináři také upozorňovali v posledních letech na skutečnost, že Česká republika postrádá koncepční dokument, který by se zabýval problematikou potravinové soběstačnosti. Ministerstvo zemědělství proto v lednu představilo strategický dokument na ob-
dobí od roku 2014. Podle něj se má české zemědělství do budoucna podílet především na trvalém zajištění potravinové bezpečnosti na národní i evropské úrovni. Podle ministra zemědělství Petra Bendla to znamená soběstačnost pohybující se u jednotlivých komodit alespoň mezi 70 a 90 %. U řady komodit, například u vepřového masa nebo zeleniny, je dnes tuzemská soběstačnost výrazně pod touto hranicí. ●
Jaroslav Faltýnek, Agrofert Holding: Cílené investice přinášejí konkurenceschopnost S
lova ministra Bendla a jeho představení Strategie pro růst pak ve svém vystoupení konkretizoval předseda představenstva holdingu Agrofert Jaroslav Faltýnek, člen konzorcia nevládních zemědělských organizací, které lobbují v Bruselu za české agrární zájmy. „Bylo pro mne naprosto zásadní, že na samém začátku tato strategie konstatuje, že české zemědělství selhává v tvorbě ekonomické hodnoty, že za posledních deset let jsme ztratili strukturální rovnováhu, to znamená, že radikálním úbytkem živočišné výroby z našeho venkova dochází k negativním jevům v krajině v souvislosti se strukturou pěstovaných plodin s negativním vlivem na degradaci půdního fondu. Tato skutečnost může být pro naši dlouhodobou konkurenceschopnost zcela rozhodující,“ uvedl.
Zmínil i problémy, které podtrhují konkurenceschopnost našich zemědělských firem. „Své vystoupení rozdělím na dvě části. V první bych se chtěl vyjádřit k navržené strategii pro růst a k tématu potravinové soběstačnosti ČR a konkurenceschopnosti našeho zemědělství a potravinářství v rámci EU. Ve druhé části bych řekl, co my jako skupina Agrofert děláme pro zvýšení konkurenceschopnosti v těchto sektorech,“ řekl Faltýnek. Proč se naše zemědělství za posledních deset let dostalo do stavu, na nějž upozorňuje strategie? V tomto materiálu se uvádí, že hlavním zdrojem nerovnovážného vývoje jednotlivých odvětví je způsob přerozdělování prostředků v rámci České republiky, který na jedné straně překompenzovává některé velmi jednoduché formy vysoce rentabilní produkce a na druhé straně nemotivuje k produkci s vyšší přidanou hodnotou. Znamená to, že stát nastavil pravidla, podle kterých největší podpory dostávají subjekty,
které hospodaří velmi extenzivně, resp. vyrábí komodity s velmi nízkou přidanou hodnotou a ne ty subjekty, které zaměstnávají lidi zejména v živočišné výrobě a produkují tuzemské suroviny jako zdroj pro domácí potravinářské výrobce. „My zemědělci jsme se těmto pravidlům přizpůsobili, a tím i spoluzavinili současný stav českého zemědělství. Nechci hodnotit, kam nás tato politika za deset let od vstupu do unie dovedla, to všichni víme. Je dobře, že si to dnes uvědomuje i ministerstvo zemědělství a je ochotno tuto situaci řešit,“ konstatoval Jaroslav Faltýnek. Podle něj je smutné, že každý stát si hlídá svou potravinovou bezpečnost a soběstačnost v základních komoditách. My dnes máme problém hlavně ve vepřovém mase, drůbeži, bramborách, ovoci a zelenině. „Těch důvodů je víc. Všichni dlouhodobě víme, že státy EU-15 cíleně podporují ze svých národních rozpočtů své producenty potravin, a tím podporují jejich konkurenceschopnost na vol-
ném evropském trhu. A je to dlouhodobě třeba i Polsko. Jak chceme konkurovat polskému výrobci kuřat, který neplatí zdravotní a sociální pojištění, používá chlazení vodou, krmí masokostní moučkou a má dotace na investice i do živočišné výroby?“ řekl dál Faltýnek. „Většina z vás ví, že jsme před dvěma lety založili iniciativu velkých zemědělských a potravinářských firem a společně s nevládními organizacemi vytvořili konsorcium těchto organizací a začali vyjednávat s naším ministerstvem a orgány EU. A něco se podařilo. Třeba zrovna u podpory živočišné výroby, konkrétně prasat a kuřat, se podařilo v minulých dvou letech alespoň symbolickou podporu vyjednat. Děkujeme za to, je to signál pro naše chovatele, kteří ještě vydrželi, a vidíme, že když se chce, tak to jde notifikovat i v Bruselu.Nyní je nesmírně důležité, jak dopadnou jednání o nové společné zemědělské politice pro dalších sedm let. I tady jsme jako konsorcium dva roky vyjednávali v Bruselu i ve Štras-
burku a snažili se některé zcela nesmyslné nápady bruselských úředníků korigovat. I v této souvislosti chci podruhé poděkovat ministru zemědělství a bývalému náměstkovi Martinu Hlaváčkovi za to, že jsme celou dobu mluvili jednotným jazykem, což bylo pro mnohé v Bruselu překvapení. Takže doufáme, že věci jako zastropování, podmínky ozelenění a další záležitosti budou v rámci trialogu řešeny tak, aby to neznamenalo další zhoršení naší konkurenceschopnosti,“ vypočítával Faltýnek. „My jako skupina, která podniká ve střední Evropě v zemědělství, potravinářství, chemii, lesnictví a prodeji zemědělské techniky jsme vsadili na výrobu potravin, na živočišnou výrobu. Z celkových tržeb naší prvovýroby, která hospodaří zhruba na 100 000 ha, činí tržby za živočišnou produkci 77 % a 23 % jsou tržby za rostlinné komodity. Investice do prvovýroby za posledních pět let dosáhly celkem tří miliard korun, z toho do technologií prasat 800 milionů a do výkrmů kuřat 700
milionů, zbytek šel do investic do skotu. Tyto investované prostředky přinášejí výrazné zlepšení výrobních ukazatelů a tím konkurenceschopnost těchto produktů na evropském trhu. Do zpracování bílého a červeného masa jsme za stejné období investovali zhruba miliardu korun. Bohužel musím konstatovat, že prostředky na tyto investice nebyly vyprodukovány v zemědělství nebo potravinářství, ale byly použity zdroje vytvořené v jiných oblastech našeho podnikání,“ uvedl Faltýnek. Na závěr svého vystoupení konstatoval, že pro rozvoj zemědělství v České republice je nezbytnou podmínkou konkurenceschopnost tuzemského potravinářského průmyslu. Jedině v případě, že se výrobci potravin z České republiky více prosadí na vlastním trhu, mohou poptávat vyšší objem zemědělských surovin od tuzemských dodavatelů a naplnit tak jeden z cílů předložené strategie, která předpokládá zvýšení podílu domácí suroviny na tuzemské produkci potravin o 20 %. ●
Alena Stiborová, Česká pojišťovna: Změna klimatu má vliv na potřebu pojištění úrody Z
a posledních více než dvanáct let podpořil stát pojištění zhruba třemi miliardami korun a zemědělcům bylo od
roku 2001 vyplaceno pojišťovnami více než devět miliard korun. Na Žofínském agrárním fóru to uvedla ředitelka odboru zemědělského pojištění České pojišťovny Alena Stiborová. Připomněla, že stejně jako kterýkoliv druh podnikání je i zemědělská výroba vystavena mnoha rizikům a je navíc ještě přímo
ohrožena svou činností doslova pod širým nebem. Jak dále řekla, na zemědělské pojištění má vliv počasí a v poslední době se změny klimatu zvlášť silně projevují na výši výdajů. „Jen za poslední čtyři roky jsme mohli zaznamenat dvě krupobitní kalamity. V roce 2009 byla situace o to horší, že pohroma zasáhla
postupně celé území České republiky,“ uvedla Stiborová. Podle ní jsou to i zimní a jarní mrazy, které přinášejí zemědělcům zvýšené ztráty a pojišťovnám vyšší výdaje. Rizikovost zemědělské činnosti zejména v rostlinné produkci se tak zvyšuje. Živočišná výroba zase trpí úbytkem stavů. Za posledních
deset let se počet pojištěných hospodářských zvířat snížil téměř na polovinu. Význam zemědělského pojištění byl podle Stiborové uznán i státem a od roku 2000 se podporuje prostřednictvím dotačních titulů. Od roku 2004 sehrává svou významnou roli program Podpora pojištění prostřednictvím PGRLF. Jde
o systémovou podporu zemědělců v odpovědném přístupu k riziku tohoto podnikání. Na závěr Alena Stiborová potvrdila, že Česká pojišťovna spravuje pojistné smlouvy více než dvou třetin pojištěných zemědělců v České republice a nese odpovědnost za 46 miliard pojištěné produkce. ●
12
Rozhovor
30. května 2013
Michal Hašek: Život lidí v krajích se zlepšuje Hejtman Jihomoravského kraje a zároveň předseda Asociace krajů ČR a místopředseda ČSSD Michal Hašek se netají názorem, že je nutné více prosazovat zemědělství a s ním i kvalitní české potraviny. Položili jsme mu proto na tato témata několik otázek. Na nedávném sněmu Agrární komory ČR v Olomouci jste kritizoval současný přístup vlády k zemědělcům. Co vám na současné agrární politice ČR nejvíc vadí a kde by podle vás bylo možné sjednat nápravu? Především mi vadí, že zemědělství u nás doplácí na mizivou podporu státu. Jsou různé názory na to, jak v EU dotovat zemědělství. Nepochybně je to téma k diskuzi. Ovšem zcela špatná je současná, téměř nulová podpora, kterou poskytuje současná vláda našim zemědělcům. Naše zemědělce to staví do nevýhodné situace a i když se snaží o kvalitní a hospodárné agrárnictví, nikdy se nemohou například v nákladech na produkci vyrovnat zemědělcům v ostatních členských zemích EU. Při současné politice vlády jsou naši zemědělci v mnoha ohledech prakticky nekonkurenceschopní. Příkladem je například tzv. zelená nafta, kterou už od příštího roku naši zemědělci nemohu používat, zatímco v sousedních zemích ano. Dotace, které na produkci dostávají zemědělci v jiných evropských zemích, jsou mnohem vyšší a pro naše zemědělce je pak velmi obtížně cenově soupeřit s evropskými konkurenty. Pak dochází k tomu, že
naše obchody jsou zaplaveny nekvalitními zahraničními potravinami, u nichž jsou zdravotní rizika několikanásobně vyšší než u potravin českých. Současná vláda zatím na naše zemědělce kašle navzdory slibům, ke kterým se opakovaně zavázala. Podpora venkova je pro vládu něčím naprosto neznámým a zemědělství se to týká úplně stejně. Patrně se Miroslav Kalousek a Petr Nečas rozhodli trestat český venkov za to, že na něm ve volbách nenacházejí dostatečnou podporu. Chci věřit tomu, že jim to občané našeho venkova v příštích volbách spočítají. Stojíte v čele hejtmanů a společně často jednáte. Co vás za poslední období pozitivně naladilo? Těch špatných zpráv je bohužel asi víc, i z nich vyberte. Za pozitivní považuji schopnost krajských reprezentací vyrovnávat se při sestavování rozpočtů a při hospodaření krajů se špatnou schopností vlády udržet daňové výnosy. Kraje jsou prvním místem, kde Nečasova vláda a Kalouskovo ministerstvo financí šetří, a tak jsou krajské rozpočty mimořádně napjaté. Přesto se krajům daří. Krajské vlády čekají čtyři obtíž-
Ilustrační foto Zub
né roky. Musejí uhájit schopnost získat evropské prostředky, protože jejich absorpce ze strany krajů je výrazně lepší než jednotlivých ministerstev. Zároveň nemůžeme dovolit propad úrovně sociálních služeb nebo destrukci krajského zdravotnictví. Musíme zachovat schopnost udržovat krajskou dopravní infrastrukturu, provozovat veřejnou dopravu, školství a pochopitelně nelze zapomínat ani na kulturu, ochranu a údržbu památek a životní prostředí. Jsem proto rád, že se nám i přes tyto nepříznivé okolnosti daří životy lidí v krajích zlepšovat. Je také evidentní, že to, co se nedaří vládě na centrální úrovni, na té krajské funguje bez problémů. Vezměte si například tripartitu. Zatímco vláda není ani po-
malu schopna zasednout se zaměstnavateli a odboráři za jeden stůl a slušně se bavit, na krajích pravidelně řešíme aktuální problémy. Ve spolupráci zaměstnavatelů a odborů, v zájmu ekonomického rozvoje regionu. Hejtmani vyjíždějí do zahraničí v doprovodu podnikatelů a otevírají nové příležitosti, podporujeme regionální podnikání a vytváření pracovních míst. To vše bez hádek a sporů. A mohl bych pokračovat v řadě
nici. U žádné další země a jejích produktů nedochází tak často k nálezům zdraví či dokonce život ohrožujících látek. Technická sůl, jed na krysy, kyselina mravenčí, lepek a další nálezy zkrátka potvrzují, že polské potraviny na našem trhu daleko zaostávají za kvalitou českých výrobků. Ostatně to potvrdila i Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která v minulých měsících provedla tisíce testů českých a polských potravin. Za-
“
To, co se nedaří vládě na centrální úrovni, na té krajské funguje bez problémů. Zatímco vláda není ani schopna zasednout se zaměstnavateli a odboráři za jeden stůl a slušně se bavit, na krajích pravidelně řešíme aktuální problémy ve spolupráci zaměstnavatelů a odborů, podporujeme regionální podnikání a vytváření pracovních míst, a to vše bez hádek a sporů. dalších příkladů. Jsem proto rád, že lidé vidí, jak věci mají a mohou fungovat alespoň na krajské úrovni.
V těchto dnech navštívila skupina senátorů v čele s předsedou Štěchem Polsko. Ze strany polských představitelů byla patrná snaha omlouvat problémové polské potraviny. Co byste doporučoval ve vztahu k dovozům potravin? Jsem přesvědčený, že problémy s polskými potravinami již dávno překročily Foto archiv ČSSD běžnou hra-
tímco z 11 000 testovaných českých vzorků se ukázaly nějaké nedostatky zhruba u 14 % vzorků, u těch polských to byla téměř čtvrtina. Například u nealkoholických nápojů je chybovost u českých výrobků kolem 13 %, u polských je to skoro 39 %. U čokolády a cukrovinek bylo mezi polskými výrobky o 14 % špatných výrobků více, u zpracované zeleniny o 21 %, u pekařských výrobků o 10 % a u kávy a čaje o 17 % více nekvalitního zboží než u českých položek. To vše jsou důkazy pro spotřebitele, že větší naději na kvalitu má u domácích potravin.
Jak hodnotíte úroveň českých potravin a jak jim pomoci s větší propagací? Úroveň kvality českých potravin je podle mého názoru vyso-
ká. Jak jsem již říkal, například v porovnání s polskými potravinami je jejich kvalita násobně vyšší. České potravinářství se vyrovnalo s přechodem na podmínky Evropské unie a valná většina výrobců je v kritériích kvality minimálně srovnatelná s výrobci v ostatních členských státech. Platí také, že výroba a celkový proces kontroly cesty produktu od pěstitele či chovatele, přes zpracovatele a výrobce až ke spotřebiteli je u nás na mimořádně vysoké úrovni, a to i ve srovnání s nejvyspělejšími zeměmi EU. Kraje proto dlouhodobě podporují regionální potraviny a v rámci spolupráce s Agrární komorou ČR a Potravinářskou komorou ČR se daří prosazovat regionální výrobce, jejichž výrobky také oceňujeme, například v rámci pravidelné soutěže Regionální potravina. Na centrální úrovni je pak několik dalších projektů, které mají za cíl podporu a propagaci národních značek, například známá Klasa a některé další. Jsem velice rád, že právě vznik této značky kvality prosadila ČSSD a je mi líto, že právě v posledních letech leží spíše na okraji zájmu centrálních úřadů. Ty se zaměřily především na masivní podporu farmářských trhů, což je sice chvályhodné, ale je nutno si uvědomit, že tímto způsobem se dostane ke spotřebitelům jen několik procent spotřebovávaných potravin. Navíc je tato aktivita většinou omezena na velká města s kupní silou a je nutno zdůraznit, že i cenová hladina je na těchto trzích vyšší. Jde tedy o klasické doplňkové prodeje, které neřeší celkový problém konzumace kvalitních potravin v České republice. Eugenie Línková
30. května 2013
Masný průmysl
13
Ve vepřovém nejsme soběstační ani z poloviny Propad v produkci vepřového masa pokračuje. Začátkem roku se sice mohlo zdát, že se letos produkce prasat vyvíjí k lepšímu, ale šetření za poslední dva měsíce ukazuje na opak. Agrární komora ČR proto svolala k tomuto tématu tiskovou konferenci.
N
a konferenci vystoupili za Agrární komoru ČR viceprezident Jindřich Šnejdrla, jehož firma se chovem vepřů také zabývá. Za Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě vystoupili ředitel Jan Stibal a předseda Jindřich Macháček, z jehož vystoupení vybíráme: „Podle informací ÚZEI došlo loni k prolomení magické hranice 50% soběstačnosti. Více než polovina masa spotřebovávaného v ČR pochází z dovozu, a to v situaci, kdy Evropu zmítá jedna potravinová krize za druhou. Na přelomu roku došlo k obnovení poklesu stavů prasat a pokud nedojde ke změně v některém z rozhodují-
cích faktorů, což jsou cena obilovin a cena jatečných prasat, bude tento trend pokračovat. Jeho následkem dojde ke snížení zaměstnanosti na venkově, zvýšení závislosti na dovozu a velké volatilitě cen masa. Cena jatečných prasat v ČR je paradoxně dlouho pod průměrem EU. To v žádném případě neodpovídá běžným ekonomickým zákonitostem, podle nichž země závislé na dovozu mívají cenu nad průměrem – přinejmenším o dopravní náklady. Současná situace tak vede
k zamyšlení nad fungováním společného trhu a jeho deformací národními podporami jednotlivých států.
Od 1. ledna 2013 začala v EU platit přísnější, pravidla pro chov prasnic (směrnice EC 120/2008). Vzhledem ke snaze zajistit zvířatům lepší životní pohodu je zakázáno chovat prasnice v průběhu březosti v samostatných kotcích – musejí být ustájeny ve skupinách s možností pohybu a vzájemného kontaktu. Tato změna si ze strany chovatelů vyžádala obrovské investice. Bohužel se ukazuje, že zdaleka ne všichni chovatelé v EU a ne všechny země postupují podle platné legislativy. Podle informací získaných z Evropské komise existuje stále značné procento chovatelů, kteří nová ustanovení nesplňují a navíc za to nejsou postihováni. Zásadní nedostatky v naplňování nové legislativy je bohužel možné najít i v zemích z pohledu chovu prasat velmi důležitých – ve Francii, v Německu, Itálii, Španělsku i Polsku. V těchto zemích se novým požadavkům nepřizpůsobila více než třetina chovatelů, někde i 50 %. Drobnější nedostatky jsou i v řadě dalších zemí. Celkově se odhaduje, že minimálně 20 % chovatelů prasat v EU ne-
Viceprezident AK ČR Jindřich Šnejdrla (vpravo) a předseda Svazu chovatelů prasat v Čechách a na Moravě Jindřich Macháček
splňuje podmínku skupinového ustájení prasnic, a to přes to, že byla prezentována jako naprosto nezbytná. Stav je dokonce takový, že země, které zcela dodržují novou legislativu, jsou spíše výjimkou. Problémem však není pouze to, že nedošlo ke zlepšení životních podmínek prasat. Tito chovatelé využívají nelegální ekonomickou výhodu danou tím, že se vyhnuli finančně náročné investici. Tato výhoda je naprosto zásadní a umožňuje jim vyrábět levněji než chovatelům, kteří se zákony řídí. Ti, kdo o welfare zvířat dbají a le-
gislativu v dobré víře naplnili, mohou být zásadně poškozeni. Nevratně poškozena bude v takovém případě i důvěra ke každému novému opatření, které EU navrhne. Často proklamovaný společný trh Evropské unie by zůstal pouze velmi problematickou iluzí. Vzhledem k tomu, že je Česká republika výrazně dovozovou zemí, jeví se jako pravděpodobné, že i k nám budou dovážena prasata nebo maso od prasat nesplňujících legislativní požadavky EU a ČR. Protože snahy o zlepšování životní pohody zvířat jsou zašti-
ťovány zájmem spotřebitelů, obracíme se právě na širokou veřejnost a na maloobchod. Protože se zdá, že vymáhání nových opatření ze strany EU a národních vlád nebude příliš účinné, hledáme pomoc v celé vertikále výroby a distribuce potravin. Jedinou jistotu, kterou v tomto okamžiku máme, je fakt, že prakticky veškeré české chovy legislativě vyhovují. Žádáme proto prodejce i spotřebitele, aby preferovali výrobky z českých surovin, ať už označené logem Klasa nebo Český výrobek – garantováno Potravinářskou komorou ČR. Budou tím podporovat výrobky, které prokazatelně přispívají pohodě chovaných zvířat a pomohou ukázat, že dodržování legislativy není hloupostí. Bonusem v tomto směru bude i to, že tak podpoří tuzemskou výrobu. V situaci, kdy jsou ceny krmiv proti loňsku o 30 % vyšší, zatímco cena jatečných prasat stoupla přibližně o 3 %, nedokážou chovatelé prasat krýt výrobní náklady. Obávám se, že bez pomoci spotřebitelů a obchodníků dojde místo potenciálního obchodního prostoru, který by se měl otevřít adaptovaným chovům, k opětovnému propadu stavů a ještě hlubší závislosti na dovozu ze zahraničí.“ (egi)
Pavel Heřmánek: Češi dávají přednost ceně před kvalitou S Pavlem Heřmánkem, bývalým restauratérem a dnes majitelem obchodní firmy s masem Kamille, s. r. o., jsme si povídali na téma zpracování, dovozu a vývozu masa u nás i v zahraničí. Je známo, že ve vepřovém jsme soběstační zhruba z poloviny a ani hovězího masa neprodukujeme nadbytek. Lze se ještě vůbec v tomto oboru uživit? U vepřového masa jsme již od 90. let ztráceli soběstačnost a to podporovalo mnohdy dotované dovozy z EU. Ani naše celní politika nebyla z pohledu ochrany trhu moc úspěšná. Tato situace trvala několik let, což vedlo ke snižování stavu prasat, omezování porážek, a naše vepřové bylo postupně nahrazováno levnějším vepřovým z dovozu, především z Dánska, Německa, Rakouska a Španělska. Tato situace přetrvává dodnes. Všeobecně se přitom ví, že české vepřové je kvalitnější, vždy čerstvě poražené a není znehodnocováno přepravou. U hovězího masa je situace opačná. Většina u nás vychovaného skotu se vyváží. Pro našeho zákazníka, který je orientován spíše na levnější vepřové a kuřecí maso, je hovězí drahou surovinu. Hlavně kvalitní druhy masných plemen skotu jsou na
našem trhu neprodejné a je o ně velký zájem v zahraničí. Zajímavým poznatkem je to, že se k nám dováží již zpracované vepřové maso, nikoliv živí vepři. Tím není práce pro naše jatky. Naopak u hovězího jde, až na pár výjimek, o vývozy živých zvířat, a tak opět české jatky nemají co porážet. Je to samozřejmě dáno i kvalitou našich zpracovatelských závodů, ale hlavně morálkou zahraničních spotřebitelů, kteří chtějí, aby maso bylo alespoň poraženo a porcováno v jejich zemi. Náš spotřebitel dává zatím přednost ceně před kvalitou a po původu masa se moc nepídí. Samozřejmě je pravdou, že i skotu u nás ubývá a obchodníků přibývá, ale vzhledem k dlouhodobým korektním vztahům s našimi dodavateli a odběrateli jsme schopni vydělávat zejména díky kompletnímu záběru v obchodě s jatečním i zástavovým skotem tak, že se naše firma postará o dosažení co nejlepších cen, kterých by jednotliví chovatelé nedosáhli. Na Žof ínském agrárním fóru tvrdila členka bankovní rady ČNB Eva Zamrazilová, že ceny potravin v ČR rostou rychleji
než v EU. Stojí někdo v zahraničí o dražší jatečná zvířata a jejich maso? Na tuto otázku možná neznám správnou odpověď, protože nemám přehled o cenách potravin v ČR, ale řekl bych, že ceny v EU spíše klesají a u nás stagnují nebo mírně rostou. To je dle mého názoru dáno tím, že ceny u nás diktují řetězce a nejsou pod takovou kontrolou jako v zemích
EU. Přitom spotřebitel o kvalitní surovinu stojí a do budoucna to bude jediná cesta ke konkurenceschopnosti našich zemědělských podniků na zahraničních trzích. S průměrným zbožím se obchoduje těžko. Je pravdou, že většina družstev, která přežila 90. léta, se už naučila, jak hospodařit efektivně, a díky novým technologiím a dotační politice EU jsou na úrovni hospodaření ve vyspělých zemích.
Kdo je Pavel Heřmánek Vystudoval Střední průmyslovou školu technologie masa v Praze a následně vysokou ekonomickou školu v Praze, obchodní fakultu. Jeho otec vedl vyhlášené řeznictví v pražské Štěpánské ulici. Než se začal Heřmánek junior věnovat obchodní činnosti, působil na podnikovém ředitelství Pramen Maso Praha, pak sbíral zkušenosti v zahraničí – přes rok dělal číšníka v rakouských Alpách. Po návratu domů otevřel restauraci U Rumpálu, která se svými steaky a bifteky brzy stala vyhlášenou po celé Praze.Po roce 1994 začal podnikat jako obchodník s masem, především vyvážel české vepřové a hovězí. Od roku 2004 se této činnosti věnuje naplno. Jeho firmu Kamille, s. r. o., znají v Česku hlavně producenti masných plemen skotu.
I tady jsou však rezervy. Bude také záležet na zodpovědných odbornících z MZV, jaké podmínky vyjednají v Bruselu. Vyvážíte i chovné kusy? Co říkáte tomu, že v jedné zemi se zvířata narodí, pak se převezou do jiné na výkrm a konečně pak do dalších na jatky? Co se týká chovných jalovic, máme za sebou pár úspěšných obchodů, ale jde o okrajovou záležitost. Trend obchodu se zvířaty má svá specifika. Je pravdou, že se to děje, ale jde většinou o vývoz telat do zemí, kde je tradice a kupní síla na baby beef maso z mladých kusů. Chovatelé v cílové zemi umějí telata intenzivně vykrmit v kratším čase a mají předem zajištěný odbyt za rentabilní ceny. Případy, kdy se vykrmená zvířata vozí do dalších zemí ke zpracování, jsou spíše ojedinělé. V minulosti si u nás stěžovali zejména zahraniční kuchaři na nevyzrálost masa – běžně se expedovalo dva dny po porážce a restauratéři si nechávali maso vyzrát sami. Došlo podle vás jako bývalého provozovatele restaurace k nějaké změně? Myslím, že kdo chce dnes dělat dobrou restauraci a sleduje trendy v oboru, to již dobře ví, ale jde hlavně o vyhlášené a cenově dražší restaurace. Myslím, že v menších městech a na vesni-
cích to nikdo moc neřeší, a to je chyba. Ale pro upřesnění – nejde jen o vyzrálost masa, ale také o jeho barvu, která vypovídá o správném pH a tedy o předporážkovém stresu zvířat. Také záleží na obsahu tzv. vrostlého loje, který právě díky zrání udělá maso křehkým a šťavnatým. Jinými slovy, pokud necháte zrát libový kus hovězí roštěné ze staršího kusu, který byl neodborným zacházením před porážkou vystresován, určitě nám chutnat nebude. Máte své stálé dodavatele a odběratele a prozradíte nám nějaká čísla o vašem exportu? Myslím, že začínat obchod v tomto oboru v současné době je dost těžké. Vzhledem k naší 20leté historii máme již velkou řadu dodavatelů, ale jejich počet i kvalita se v průběhu let mění. Podobné je to s odběrateli, kteří jsou převážně z Rakouska, kde je naše spolupráce postavena na osobních vztazích a důvěře. Platební morálka v Rakousku je obecně perfektní, což se bohužel nedá srovnávat s podnikatelským prostředím v Česku. S ročním obratem 200 milionů korun patříme v tomto oboru spíše mezi menší firmy, ale vzhledem k tomu, že nákupem a prodejem se zabývám pouze já a můj kolega, máme relativně vysokou efektivitu práce. Eugenie Línková
14
Dokument
30. května 2013
Na pořadu dne jsou kromě pozemkových úprav i restituce církevního majetku Na základě zákona č. 503/2012 působí u nás od 1. ledna letošního roku Státní pozemkový úřad (SPÚ). Vznikl transformací Pozemkového fondu ČR, který od roku 1992 spravoval pozemky, které jsou ve vlastnictví státu. Jeho hlavním posláním byly převody zemědělských pozemků na základě různých smluv o změně jejich vlastnických vztahů a vypořádání restitučních nároků osob, které se hlásili o majetek, jež původně patřil jejich rodinným předkům a o nějž po roce 1948 přišli. Nyní tyto pravomoci přešly na Státní pozemkový úřad. Dalším velmi důležitým úkolem úřadu je vypořádání se s církevními restitucemi. O tom všem jsme hovořili s ústředním ředitelem SPÚ JUDr. Petrem Šťovíčkem, Ph.D.
K
základním prioritám činnosti SPÚ patří pozemkové úpravy, vypořádání restitučních nároků podle zákona o půdě a nově i církevní restituce. Kromě toho úřad rovněž prodává zemědělskou půdu, která je ve vlastnictví státu. V současné době jí k prodeji zbývá asi 90 000 hektarů. Podle Šťovíčka má být do konce června připravena nová koncepce metodiky
Ústřední ředitel SPÚ Petr Šťovíček Foto archiv SPÚ
pozemkových úprav s možností je urychlit. „Odhaduje se, že by při současném tempu jejich realizace trvaly pozemkové úpravy dalších 20 let, a to je hrozně dlouho. Naším cílem je, aby pozemkové úpravy byly dokončeny alespoň o desetiletí dříve. Proto máme v plánu předložit ministru zemědělství koncem června ke schválení tuto novou koncepci,“ řekl Petr Šťovíček.
zemkový fond ČR, který přispěl sumou zhruba 400 000 Kč. Do současné doby byly provedeny jednoduché a komplexní pozemkové úpravy zhruba na 22,2 % výměry zemědělského půdního fondu. Nyní je v řešení na 950 pozemkových úprav.
Ilustrační foto Zub
(Ne)vypořádání restitučních nároků Restituční nároky, čili nároky podle zákona č. 229/1991 Sb. (zákon o půdě), lze rozdělit do dvou základních kategorií. Za prvé jsou to nevypořádané nároky za nevydanou půdu, které jsou evidovány u 46 744 osob v úhrnné hodnotě téměř 699 mil. Kč a za druhé nevypořádané nároky na ostatní zemědělský majetek (budovy a stavby, živý a mrtvý inventář, zásoby a jiné). Jsou evidovány u 4538 osob v úhrnné hodnotě téměř 141 mil. Kč. Ke konci prvního čtvrtletí roku 2013 evidoval Státní pozemkový úřad celkem 50 742 osob s nevypořádaným restitučním nárokem. Šlo buď o oprávněné osoby, které neusilují o žádnou náhradu, nebo původní oprávněné osoby zemřely a jejich dědicové o restitučních nárocích nevěděli a proto je ani nepřihlásili do dědictví. Oprávněné osoby, které jsou aktivní, požadují buď náhradní pozemek, či peněžité vyrovnání. U peněžitého vyrovnání často odmítají převzít náhradu s poukazem na její nízkou hodnotu, která však vyplývá
ze zákona. Odmítnutí peněžité náhrady často následuje u nároků, které oprávněným osobám vznikly za přídělový majetek. V tomto případě se poskytuje náhrada do výše uhrazené přídělové ceny, která tvoří pouze zlomek hodnoty nároku platné pro případy vypořádání náhradním pozemkem. Převod náhradního pozemku se odehrává především prostřednictvím veřejných nabídek pozemků. Pokud o tentýž pozemek požádá více zájemců, lze ho pozemek jen na jednoho z nich. Dostává ho ten, kdo vznese nejvyšší nárok. Ostatní žadatelé nemají možnost uplatnit svůj nárok na jiné pozemky z téže nabídky. Ta je již uzavřená a musejí tak čekat na další nabídku, u níž se však celý proces může opakovat. Nároky na náhradní pozemky Přímé nároky na náhradní pozemky eviduje SPÚ u 45 739 osob a jde o restituční nároky v hodnotě 620 mil. Kč. Postoupené nároky eviduje SPÚ u 1070 osob. Ty lze rozlišit na nároky, u kterých dosud neuplynula dvouletá prekluzivní lhůta a lze je vypořádat převodem náhradních pozemků, a dále na nároky, u nichž tato lhůta již uplynula a vypořádat je lze pouze peněžitě. V tomto případě museli však držitelé nároků o peněžitou náhradu požádat do půl roku od okamžiku, kdy jim právo na náhradní pozemek zaniklo. Postoupených nároků, za které lze převést náhradní pozemek, evidují v SPÚ v hodnotě přes dva miliony korun, a nároků, za které již lze poskytnout jen peněžitou náhradu je evidováno přes 76 mil. Kč. O peněžitou náhradu mohou žádat i osoby, na které se žádné časové omezení nevztahuje, tedy původní oprávněné osoby a jejich dědicové. Od 12. března 2012, tedy od platnosti zákona č. 75/2012
Sb., byla ze skupiny postoupených nároků vyčleněna skupina osob, které restituční nároky získaly od příbuzných v řadě přímé, manželů či sourozenců. Tyto osoby byly zákonem vyjmuty z účinků restituční tečky a i jejich nároky lze bez časového omezení vypořádávat náhradním pozemkem. Zájem o nabídky pro restituenty V letech 2009–2012 se zájem o nabízené pozemky pohyboval okolo 15 % těch, o něž byl zájem z počtu nabízených pozemků. Pokud jde o výměru pozemků, šlo o 20–25 % z celkové nabídky výměry pozemků. Ještě nižší byl do loňského roku zájem oprávněných osob o účast ve veřejných nabídkách podle § 7 zákona č. 95/1999 Sb., kdy tato účast nepřevyšovala 10 %. Zákon č. 503/2012 Sb. nahradil zákon č. 95/1999 Sb. a zároveň novelizoval zákon č. 229/1991 Sb. Od letošního roku jsou všechny pozemky primárně nabízeny právě oprávněným osobám podle zákona č. 229/1991 Sb. Podle zákona č. 503/2012 Sb. se prodeje mohou zúčastnit pouze pozemky nepřevedené v předchozí nabídce pro oprávněné osoby. Určitý pohyb ve vypořádání restitučních nároků může přinést informační kampaň zahájena v roce 2012, v níž bylo cíleně osloveno 38 808 osob s nevypořádanými restitučními nároky. Pozemkové úpravy V loňském roce bylo uskutečněno celkem 214 pozemkových úprav, z toho 146 komplexních a 68 jednoduchých. Celkem šlo o 96 127 ha půdy. Částka vynaložená na pozemkové úpravy za rok 2012 činila téměř 1,6 mil. Kč. Na financování pozemkových úprav se nejvíce podílelo ministerstvo zemědělství s částkou vyšší než 600 000 Kč a Po-
Církevní restituce Státní pozemkový úřad se zabývá konkrétními žádostmi nebo výzvami, které podávají oprávněné osoby. Podle § 9 zákona č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi, církev či náboženská společnost písemně vyzve SPÚ k vydání zemědělské nemovitosti do 12 měsíců ode dne nabytí účinnosti zákona, tedy 1. ledna 2013, jinak její nárok zanikne. Ve výzvě oprávněná osoba označí zemědělskou nemovitost a uvede právní důvod nároku na její vydání. Dále doloží, že zemědělská nemovitost náležela do původního majetku registrovaných církví a náboženských společností, předloží listiny, na jejichž základě došlo k odnětí pozemku tehdejším režimem a připojí listinu prokazující právní nástupnictví. SPÚ z doložených dokladů zjistí, zda přechod na stát nastal v rozhodném období od 25. 2. 1948 do 1. 1. 1990 a posoudí, jestli skutečnosti, za kterých se tak stalo, vedly k majetkovým křivdám. SPÚ má od podání výzvy ze zákona šest měsíců na prověření všech doložených údajů a uzavření dohody o vydání zemědělské nemovitosti. Poté běží lhůta šest měsíců až jeden rok na schválení dohody. Po schválení bude dohoda předána příslušnému katastrálnímu úřadu, který provede záznam vlastnického práva do katastru nemovitostí. Ke dni 6. 5. 2013 eviduje SPÚ 198 žádostí oprávněných osob v rámci majetkového vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Ovšem je nutné podotknout, že pod každou jednou z těchto žádostí je uvedena výzva k navrácení řady pozemků či církevních budov v různých částech republiky. Pokud jde o to, zda počet žádostí o vydání majetku bude do budoucna ještě stoupat, nemůže na to vedení SPÚ odpovědět. Tato otázka by měla spíše směřovat na představitele církví, jaké jsou jejich představy a požadavky. Samozřejmě stoupne-li počet žádostí o vrácení církevního majetku, jsou zaměstnanci úřadu podle Petra Šťovíčka dostatečně proškoleni a připraveni tyto žádosti právně i fyzicky vyřídit. SPÚ má také k dispozici informační systém k evidenci výzev oprávněných osob, který má zajistit kontrolu, dodržování zákonu a řádný průběh řízení. Miroslav Svoboda
30. května 2013
Podpora biopotravin
15
Biopotraviny jsou v Česku stále populárnější Celou čtvrtinu produkce biopotravin se tuzemským výrobcům daří prodat do zahraničí Lidé v České republice utratili v roce 2011 za biopotraviny 1,665 miliardy korun. Tím mírně oživili trh a přispěli k nárůstu jejich spotřeby o 4,6 % proti roku 2010. Pro loňský a letošní rok se opět očekává mírný nárůst. Průměrná roční spotřeba na obyvatele nepřesáhla 200 korun a podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů se pohybuje pod jedním procentem.
O
brat biopotravin včetně vývozu dosáhl v roce 2011 částky zhruba 2,24 miliardy korun. Vyplývá to ze zprávy Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. „Zejména v posledních letech si lidé více všímají kvality potravin. Mnozí z nich už cíleně vyhledávají biovýrobky, a tím, že je kupují a konzumují, chrání své zdraví a zároveň přispívají ke zlepšování stavu životního prostředí. Za pozitivní považuji,
Ilustrační foto Zub
Vývoj trhu biopotravin v České republice v letech 2005–2011 Ukazatel
2005
Celkový obrat s biopotravinami včetně vývozu (mld. Kč) Vývoz (mld. Kč) Spotřeba biopotravin v ČR (mld. Kč) Meziroční změna obratu biopotravin (%) Podíl na celkové spotřebě potravin a nápojů (%)
2006
2007
2008
2009
2010
2011
x
0,84
1,39
1,95
2,131
2,097
2,235
x
0,08
0,10
0,15
0,366
0,505
0,570
0,51
0,76
1,29
1,80
1,765
1,592
1,665
16
49
70
40
-2
-1
4,6
0,18
0,35
0,55
0,75
0,71
0,63
0,65
Spotřeba na obyvatele a rok (Kč)
50
74
126
176
168
151
158
Podíl dovozu na obratu biopotravin (%)
54
56
62
57
46 /68*
46
46/60**
Podíl řetězců na obratu biopotravin (%)
57
67
68
74
69
67
64
Dovoz biopotravin distributory činil 46 %, po zahrnutí biopotravin z dovozu k dalšímu zpracování vč. pouhého zabalení vzrostl podíl na 68 %. ** Dovoz biopotravin distributory činil 46 %, po zahrnutí dovozu realizovaného tzv. „mix“ subjekty vzrostl podíl dovozu na 60 %. Pokud by byl zahrnut i dovoz biopotravin k dalšímu zpracování, podíl ještě vzroste. Zdroj: Green Marketing pro roky 2005–2008, statistické šetření ÚZEI pro roky 2009–2011 *
že většina biopotravin na trhu, celých 54 %, je českých. A také to, že vzrostl export biopotravin od českých firem. Vyvezla se více než čtvrtina bioproduktů, a to za 570 milionů korun,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl. Zatímco v letech 2005 až 2008 trh s biopotravinami výrazně rostl, v následujících dvou letech začal stagnovat. Obrat dosáhl zhruba 1,6 miliardy korun. Během roku 2011 nastalo mírné oživení a domácí spotřeba biopotravin stoupla o 4,6 % na 1,67 miliardy korun. Z toho tržby v maloobchodě činily 1,568 miliardy korun, ve veřejném stravování kolem 10 milionů a téměř 87 milionů korun dosáhl obrat přímého prodeje z farem. Celkové tržby českých subjektů byly přibližně 2,2 miliardy korun. Biopotravin se vyvezlo za 570 milionů korun (25,5 % obratu), což je nárůst asi o 13 % proti 505 milionům korun v roce 2010.
Nejvíce biopotravin nakoupili čeští spotřebitelé v maloobchodních řetězcích (64 %). Biopotraviny z dovozu tvořily 46 %, tedy podobné množství jako v roce 2010. K nejčastěji zpracovávaným bioproduktům patří, dle převažující činnosti českých výrobců, zpracování masa a výroba masných výrobků. Od roku 2010 se pak před výrobu pekařských, cukrářských a jiných moučných výrobků dostalo zpracování mléka a mléčných výrobků a zpracování ovoce a zeleniny. U těchto dvou kategorií dochází dlouhodobě k trvalému nárůstu registrovaných výrobců. „Pro všechny ekologické zemědělce i výrobce biopotravin platí jasně daná pravidla. Jejich dodržování kontrolují organizace pověřené ministerstvem zemědělství. Na obalech biovýrobků musí být evropské nebo národní logo, které zákazníky upozorňuje, že skutečně jde o kvalitní výrobek prověřený
mnoha kontrolami. Zatím ale nebyl zaznamenán případ, že by jedno či druhé logo bylo použito neoprávněně, nebo že by bylo záměrně používáno na konvenčních potravinách,“ uvedl ministr Bendl. Počet producentů biopotravin mírně stoupá. Ke konci roku 2012 jich bylo registrováno 432, na konci roku 2011 to bylo 422 výrobců. Jejich počet tak vzrostl o 2,4 %. V průběhu loňského roku začalo nově vyrábět biopotraviny 67 firem, 57 svoji činnost skončilo. Významný je počet re-
gistrovaných výrobců vína v biokvalitě (77). Pokud jde o mezinárodní srovnání, patří český trh biopotravin k trhům s velmi malým obratem, avšak v rámci zemí střední a východní Evropy je považován, spolu s polským a maďarským, za nejvíce rozvinutý s potenciálem růstu. Přispět by k tomu měla i stále trvající podpora státu ve formě dotací či zvýhodnění poskytovaných pro ekologické zemědělce a výrobce v rámci Programu rozvoje venkova (2007–2013) a Akčního plánu ČR pro rozvoj EZ v letech
2011–2015, který byl schválen koncem roku 2010. Jeho cílem je kromě dosažení 15% podílu ekologicky obhospodařované půdy na celkové zemědělské půdě ČR také navýšení podílu biopotravin na celkové spotřebě potravin na 3 % a zvýšení podílu biopotravin českého původu na 60 %. Určitou výzvu či příležitost pro ekologické zemědělství představuje také nově připravovaný programový dokument Program rozvoje venkova na období 2014–2020. Jan Žáček, tiskový mluvčí MZe
10 evropských zemí s největším trhem biopotravin a jejich procentuální zastoupení (2011)
Zdroj: FiBL-AMI Survey 2013
16
Podpora biopotravin
30. května 2013
Billa a Agrární komora ČR: společná „biotour“ po tuzemských veletrzích Agrární komora ČR a maloobchodní řetězec Billa se při společné podpoře produktů ekologického zemědělství tentokrát vydaly na jakési turné. Ve svých výstavních stáncích propagovaly formou ochutnávek tuzemské biopotraviny. Kde? Na veletrzích Top Gastro & Hotel a Holiday World v Praze-Holešovicích, zanedlouho poté na Vinařských Litoměřicích a koncem dubna v Havlíčkově Brodě na veletrhu zahrádkářů, ovocnářů a zelinářů.
H
oufy lidí u stánku Agrární komory České republiky prozrazovaly, že se tam děje něco zajímavého. Snad největším unikátem bylo představení bioproduktů na výstavě Vinařské Litoměřice. Tam byly k ochutnání mimo jiné i sýry z Mlékárny Varnsdorf. Většina z nich nese značku bio, stejně jako je tomu u sýrů z mlékárny Lacrum Velké Meziříčí. Oba podniky byly přitom nedávno málem nuceni ukončit svou činnost. V obou případech se ale dali dohromady šikovní čeští mlékaři a zemědělci, jejichž hlavní devizou je kvalita. Kdo ochutnal Pastevecký sýr z Varnsdorfu, nutně by pádu této mlékárny litoval. Tento jedinečný biosýr sbírá ceny
Foto archiv Billa
v soutěžích o nejlepší regionální potraviny a pyšní se i značkou národní kvality Klasa. Při hodnocení mlékárenských výrobků na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze koncem dubna se na něj snášela jen samá chvála, stejně jako na sýr Pastýřka společnosti Lacrum Velké Meziříčí. A pak že nemáme vynikající mléčné výrobky! Tyhle jsou navíc produkty ekologických chovů. A samozřejmě je seženete také v prodejnách Billa. Degustace na Vinařských Litoměřicích Na regionální bioprodukty upozorňovala i ředitelka mostecké agrární komory ing. Ludmila Holadová, která u stánku
PÍŠETE NÁM
Vážená redakce.
V
elice vítám, že řetězec Billa chce během příštích tří let navýšit podíl domácích potravin z dnešních 65 % na 80 % a že se plánuje také prodej vybraných produktů z příslušného regionu. Firmu Billa musím pochválit také za velice přehledné značení produktů v regálech – s českou vlaječkou naše produkty, jinde vlaječky Naše bio, další vlaječky u akcí. Ale bylo by zapotřebí, aby všichni výrobci udávali zemi původu. Příkladná je třeba firma Lagris se svými luštěninami, která vždy uvádí jak producenta, tak zemi původu. Naopak jako špatný příklad – bez označení země původu – zmiňuji namátkou tyto produkty: mandle firmy PoEX nebo luštěniny od firem Vitana, Clever nebo Svitka. Spousta firem tak de fakto klame zákazníky. Třeba o čočce od české firmy Vitana by se člověk mohl domnívat, že bude také česká, ale po dotazu u firmy se dozví, že je dovážená z Kanady. Za nevhodné považuji označení „země původu EU“. To mohou skoro napsat „vyrobeno na zeměkouli“. Musím rovněž konstatovat, že informace na produktech jsou často psané tak drobným písmem, že se dají těžko přečíst i s lupou. S pozdravem Mgr. Pavel Chabr, Praha
Agrární komory České republiky na Vinařských Litoměřicích všechny kolemjdoucí zájemce o zajímavosti z našeho potravi-
nářství vítala. Návštěvníky seznamovala s tím, co který výrobek znamená z pohledu jejich výrobců a jaké má přednosti.
Mléčné bioprodukty v Bille
Degustovalo se kvalitní tuzemské biovíno, ochutnávaly se uzeniny od rodinné firmy Doušových ze severních Čech a další rodinné firmy Hajšo. O všech výrobcích, kteří na stánku předvedli své produkty, jste se mohli dočíst také v pravidelné rubrice magazínu Knihovnička Recepty. Stejně jako o müsli tyčinkách, jejichž výrobu zahájila firma Úsovsko se sídlem v Klopině na Olomoucku v září roku 1991. Ty zase slavily úspěch u návštěvníků havlíčkobrodské výstavy. Právě na těchto tyčinkách mohli ovocnáři doložit, co lze také vyrobit z ovoce. V této souvislosti si dovolím prozradit, že své neteři, která už šest let žije v Austrálii, posílám vždy čas od času balík plný právě úsovských müsli tyčinek. Ostatní dobroty si tam prý koupí, ale takhle šťavnaté müsli tyčinky tam nemají. A také úsovské müsli tyčinky našly své stálé místo v regálech prodejen Billa. Většina z nich nese na obalu
Úsovské müsli tyčinky
značku bioproduktů – ovoce používané při jejich výrobě totiž pochází ze sadů hospodařících v režimu ekologického zemědělství. Važme si kvalitních českých biopotravin, které jsme si tak trochu zvykli brát jako samozřejmost a navážíme si mnohdy ani toho, že právě u nás jsou biopotraviny neprodávají i cenově velmi dostupné. Ve většině případů nestojí o mnoho více než produkty konvenční výroby. Pokud české biovýrobky ještě neznáte, můžete se s řadou z nich seznámit právě v prodejnách společnosti Billa nebo při ochutnávkách, které řetězec společně s Agrární komorou ČR pořádá jako doprovodný program řady veřejných akcí. Společnost Billa podporuje české producenty prodejem jejich výrobků už několik let. Podle rozsahu nabídky je řetězec nabízí buď celoplošně ve všech svých více než 200 prodejnách či pouze na vybraných filiálkách v konkrétním regionu. (egi)
2x foto Zub
Billa dovršila rychlou rekonstrukci 25 prodejen Obchodní řetězec Billa v letošním roce realizoval expresní renovaci celkem 22 prodejen. Tři další uvedl znovu do plného provozu po kompletní rekonstrukci. Ta se týkala dvou pražských filiálek v Řepích a Malešicích a jedné v Českých Budějovicích.
nách se změnila i koncepce jejich celkového uspořádání. Nové prodejny jsou vybaveny v souladu s principem trvalé
udržitelnosti. Mají tedy nové ekologické spotřebiče, od chladicích a mrazicích skříní a boxů až po úsporné osvětlení.
„Z zákazníci cítili v našich
áleží nám na tom, aby se
provozovnách komfortně a příjemně,“ říká generální ředitel společnosti Billa Jaroslaw Szczypka. Všechny prodejny mají nové barevné provedení v šedivém a červeném odstínu společně s využitím dřevěného dekoru. Jsou vybaveny novými nízkými a přehlednými regály. Pro zlepšení orientace v prodej-
Ilustrační foto Zub
V komplexně rekonstruovaných obchodních jednotkách se nově využívají k chlazení i vytápění moderní vysoce účinná tepelná čerpadla. V hlavním městě Praze byly renovovány ještě další tři prodejny (Labe na Lhotecké, v Radotíně a na Barrandově), čtyři v Kraji Vysočina (Havlíčkův Brod, Pelhřimov, Moravské Budějovice a Velké Meziříčí), tři v Pardubickém kraji (Moravská Třebová, Litomyšl a Pardubice), stejně jako ve Středočeském kraji (Slaný, Kladno-Kročehlavy a Mladá Boleslav) a v Ústeckém kraji (Ústí nad Labem-Fórum, Teplice II a Litvínov), dvě ve Zlínském kraji (Holešov a Rožnov pod Radhoštěm) a po jedné v Moravskoslezském kraji (Bruntál), Olomouckém kraji (Prostějov), Jihočeském kraji (Strakonice) a Jihomoravském kraji (Blansko). (bil)
30. května 2013
Inzerce
17
18
Mlékárenství
30. května 2013
Mlékárenský výrobek roku 2013 má své vítěze
Předseda Českomoravského svazu mlékárenského Ing. Jiří Kopáček, CSc., každoročně organizuje hodnocení výrobků přihlášených do soutěže Mlékárenský výrobek roku 2013. Hodnocení letos proběhlo ve čtvrtek 25. dubna v Ústavu technologie mléka, tuků a kosmetiky Vysoké školy chemicko-technologické Praha.
J
edenáctého ročníku soutěže o Mlékárenský výrobek roku se zúčastnilo 23 tuzemských výrobců, kteří do hodnocení přihlásili celkem 69 výrobků. Výrobky byly hodnoceny v devíti kategoriích: tekuté mléčné a syrovátkové výrobky, zakysané mléčné nápoje, jogurty, másla a mléčné pomazánky, tvarohy a čerstvé sýry, sýry přírodní měkké, sýry přírodní polotvrdé a tvrdé, sýry tavené a mléčné dezerty. V rámci soutěže byly vyhlášeny rovněž Novinky roku 201“ v mléčné a v sýrové řadě. Hodnocení za účasti 15 nezávislých porotců proběhlo 25. dubna na Ústavu mléka, tuků a kosmetiky VŠCHT Praha. Hodnocení probíhalo ve dvou fázích – dopoledne hodnotilo mlékárenské výrobky několik
Členkou hodnotitelské komise byla i šéfredaktorka Zpravodaje Agrobase Eugenie Línková
vybraných novinářů (stali se tak zástupci veřejnosti), v odpoledních renomovaní odborníci. Podmínkou bylo, aby se každý z předložených mlékárenských výrobků prodával v tržní síti. Při hodnocení se posuzovala nejenom celková kvalita přihlášených soutěžních vzorků, ale posuzována byla také obchodní rozšířenost na trhu, marketingo-
Výsledky soutěže o Mlékárenský výrobek roku 2013 v jednotlivých kategoriích 1. Tekuté mléčné a syrovátkové výrobky Syrovátkový nápoj Fitness Energy – Madeta, a. s. 2. Zakysané mléčné nápoje Jihočeský svěží zákys neochucený – Agro-La, spol. s r. o. 3. Jogurty Danone Plný jahod – Danone, a. s. 4. Másla a mléčné pomazánky Farmářské máslo – Mlékárna Hlinsko, a. s. 5. Tvarohy a čerstvé sýry Ricotta Speciale – Orrero, a. s. 6. Přírodní sýry měkké zrající – plísňové a s mazem Sedlčanský Pepin – Povltavské mlékárny, a. s. 7. Přírodní sýry polotvrdé a tvrdé Gran Moravia – Orrero, a. s. 8. Tavené sýry Želetava Excelent, olivové okouzlení – Bel sýry Česko, a. s. 9. Mléčné dezerty Mléčná rýže čokoládová – Lactalis CZ, s. r. o., Mlékárna Kunín Absolutním vítězem se stal výrobek Jihočeský svěží zákys neochucený (Agro-La, spol. s r. o.), který v celkovém hodnocení obdržel rekordních 97,3 z možných 100 bodů.
Novinky roku 2013 1. Mléčná řada Jihočeský svěží zákys neochucený – Agro-La, spol. s r. o. 2. Sýrová řada Ricotta Speciale – Orrero, a. s.
INZERCE
Ceny médií udělované žurnalisty 1. místo
Gran Moravia – Orrero, a. s.
2. místo Sedlčanský Modřenín krémový – Povltavské mlékárny, a. s. 3. místo Řasníček – Gajďak, s. r. o., Mlékárna Čeladenka
vé aktivity směřované na podporu prodeje a také správnost značení výrobku podle platné potravinové legislativy. U novinek hodnotily komise stupeň produktové, procesní a obalové inovace, zaměření na specifickou cílovou skupinu, „nové“ výživové parametry, atraktivitu pro spotřebitele a také případný přínos pro životní prostředí. Letošní soutěž jednoznačně prokázala, že české mlékárenství umí produkovat vysoce kvalitní a hodnotové výrobky, a to v duchu současných světových výživových trendů. Nejvíce byly zastoupeny jogurty a zakysané mléčné nápoje, dále především sýry, které byly s ohledem na počet přihlášek nakonec rozděleny do čtyř samostatných soutěžních kategorií. Výsledky soutěže byly za přítomnosti zástupců veřejného života, médií a samozřejmě odborníků a manažerů mlékárenského průmyslu a zemědělské prvovýroby, vyhlášeny 28. května na společensko-odborné akci Oslava mléka v překrásném prostředí Tereziánského sálu Břevnovského kláštera v Praze. Účastníci si zde připomněli letošní Světový den mléka, který se na podnět Mezinárodní mlékařské federace slaví každoročně již od roku 1957, tedy letos již po šestapadesáté. Zástupci úspěšných mlékárenských podniků zde převzali diplomy za první tři místa v jednotlivých soutěžních kategoriích, vyhlášen byl také letošní absolutní vítěz soutěže, dvěma výrobkům bylo uděleno ocenění Novinka roku 2013 a zástupci novinářů předali ještě své Ceny médií. V závěru slavnostního ceremoniálu vyhlásil Českomoravský svaz mlékárenský nový ročník soutěže o Mlékárenský výrobek roku 2014. (egi)
30. května 2013
Mlékárenství
19
Mlékárna Hlinsko hospodaří opět se ziskem Mlékárna Hlinsko, od konce roku 2011 součást společnosti Agrofert Holding, plánuje letos ziskové hospodaření v desítkách milionů korun. Loni uvedla na trh nové výrobky a s novinkami počítá i letos. V loňském roce byl tradiční podnik ztrátový. Uvedl to generální ředitel společnosti Jiří Tvrdík.
„V měně managamentu. Staloňském roce došlo k vý-
novili jsme si obchodní a marketingovou strategii. Začíná to být konečně vidět, daří se nám lépe,“ řekl Tvrdík. Mlékárna vyrábí pod značkou Tatra, která existuje od ro-
ku 1964. Sortiment podniku se po dobu existence příliš neměnil. Společnost dodává na trh mléko v krabicích, máslo, smetanu, sušené a kondenzované mléko. Tradiční slazené výrobky, jako jsou Salko, Jesenka, Pikao a Piknik, se vyrábějí stále stejnou technologií a se stejnou
recepturou, proto nemění chuť. K tradičním výrobkům přibývají další. Salko je také karamelizované a jeho prodej meziročně stoupá o desítky procent. Podnik také obnovil značku Kravík pro děti. Rozšíření sortimentu
by mělo mlékárně přinést větší stabilitu a zvýšení konkurenceschopnosti. „Rádi bychom více pronikli do segmentu ochucených mlék přes značku Kravík, pro dospělé uvádíme na trh ledovou kávu. Hodně si také slibujeme od sušené směsi na točenou zmrzlinu a od ledových tříští,“ řekl dále ředitel Tvrdík. Aktuálně zpracuje mlékárna 525 000 litrů mléka denně. Příští rok by měla spotřeba zpracované suroviny stoupnout na 600 000 litrů denně. Objem zpra-
Výrobky Mlékárny Hlinsko znají zákazníci pod tradiční značkou Tatra
INZERCE
covaného mléka poroste také díky nové hale s výrobní linkou, do které hodlá společnost investovat 100 milionů korun. Zbrusu nová linka plánuje spustit plný provoz na začátku příštího roku. Mlékárna své výrobky ze 45 % vyváží do 24 zemí po celém světě. Díky delší trvanlivosti zboží exportuje třeba do Libanonu, Mauretánie, Velké Británie, Jordánska, Thajska, Saúdské Arábie i na Kanárské ostrovy a Kubu. Hlavními odběrateli jsou zákazníci v Maďarsku, Itálii nebo na Slovensku. Hlinecké výrobky by se mohly uplatnit rovněž v Číně. Ve světě jsou oblasti, kde je málo mléka. Ideálně ho můžete vyvážet jako kondenzované nebo sušené. V Číně stojíme před podpisem smlouvy. Do konce roku jsme pro začátek domluveni na dvou milionech litrů mléka. Příští rok by to mohlo být násobně víc,“ řekl generální ředitel. Mlékárna Hlinsko utržila loni a předloni přibližně 2,4 miliardy korun. Loni byl záporný výsledek 27 milionů korun. Mlékárna v Hlin-
sku vyrábí od roku 1943, od roku 1949 byla státním podnikem. V roce 1993 firmu privatizovala společnost Mlékárna Hlinsko. V současnosti podnik zaměstnává 232 lidí a letos zpracuje 190 až 200 milionů litrů mléka. (je)
Mlékárna Hlinsko Historie se píše od roku 1939, kdy firma Nestlé zahájila výstavbu mlékárny. Ta byla spuštěna 1. dubna 1943. Byla zahájena výroba sušeného mléka, mléka pro děti, sušeného podmáslí a zahuštěného mléka. Do roku 1948 ji řídila společnost Nestlé, ale v roce 1949 byla znárodněna. Až v květnu 1993 byla zakoupena společností Mlékárna Hlinsko, a. s. Sortiment byl v roce 1994 rozšířen trvanlivá mléka plněná do kartónových obalů. Jedním z hlavních dlouhodobých cílů společnosti je vysoká jakost produktů a kvalita výrobních procesů. Dlouhodobě je věnována velká pozornost kvalitě a bezpečnosti výrobků. Byla jedna z prvních, která získala certifikát jakosti ISO 9001:2000. Mlékárna je držitelem certifikátu IFS, osmi ocenění značkou Klasa a zlatých medailí v soutěži o nejlepší mlékárenský výrobek roku 2005 a 2007. Dne 5. října 2011 se stal vlastníkem mlékárny Agrofert Holding, a. s. ●
20
Značka Klasa
30. května 2013
Novinky v dění kolem národní značky kvality Klasa Jaro odstartovalo sérii dalších marketingových akcí ● Klasa se i letos představí prostřednictvím tradičních roadshow ● Soutěžte i vy o hodnotné kuchyňské vybavení ● Drobnou cenu získává úplně každý!
Klasa se s chutí rozjela na další akce Jídlo patří k životu – to je nepopiratelný fakt. A zvláště dobré jídlo dokáže náš život udělat ještě lepším. Jak ale při dnešní bohaté nabídce v prodejnách potravin poznat, které z nich jsou opravdu dobré? Najít správnou odpověď na tuto otázku pomáhá spotřebitelům od roku 2003 národní značka kvality potravin Klasa, kterou uděluje ministr zemědělství nejkvalitnějším potravinářským a zemědělským produktům.
J
iž několik marketingových výzkumů potvrdilo, že národní značka kvality potravin Klasa patří k nejznámějším značkám v České republice. Díky jarním akcím, které odstartovaly 13. dubna a trvaly až do 25. května, získala řada spotřebitelů i konkrétnější představu o vynikající chuti mnoha produktů, které nesou toto prestižní domácí ocenění.
Jaro přišlo se soutěží Jaro jsme přivítali uspořádáním soutěže o dárkové balíčky Klasa. Soutěžilo se napříč českými médii – v rozhlase a v tištěných i on-line médiích. A kdo všechno vyhrál? Odměnili jsme 150 soutěžících, kteří se s námi zapojili do soutěžení. Ke všem výhercům nyní putují balíčky s výrobky, které obdržely národní značku kvality Klasa. Mezi lahůdkami v košíku jasou například uzeniny, pochutiny, slad-
kosti a také prestižní české lihoviny či piva. Tradiční roadshow Klasa vyjela po Čechách, aby mohli všichni ochutnat kvalitu. V neděli 14. dubna se zastavila na Cukrářských slavnostech na zámku Kačina, v sobotu 20. dubna se projela na vinařský půlmaraton v Pardubicích a dojela do Havlíčkova Brodu, kde se ve středu 8. května konaly řemeslné trhy. Na všech akcích se prezentovali výrobci oceněných produktů Klasa a návštěvníci měli možnost vyzkoušet si spoustu zajímavých činností a ochutnat spousty dobrot. S Klasou až do léta Ochutnávky produktů oceněné národní značkou kvality Klasa budou probíhat až do začátku léta. Ochutnávat se začalo již 13. dubna na XI. ročníku festivalu Vinařské Litoměřice a po-
Klasa ve Vinařských Litoměřicích
Cukrářské slavnosti na zámku Kačina
K ochutnání byl i jablečný mošt z družstva Bohemia Apple
K zakousnutí byly také tyčinky firmy Havlík Opal
kračovalo se dál. Cestující dobroty se značkou Klasa se během dubna a května zastavily také v Plzni na Apetit festivalu, v Če-
ském Krumlově na festivalu Kouzelný Krumlov, na Valtických vinných trzích, na festivalu vína VOC Znojmo a také na
Chmelfestu v Žatci. Návštěvníci mohli ochutnat kvalitní produkty od českých výrobců, například různé sýry, uzeniny, ko-
láčky, dorty, uzeniny, šunky a také skvělé a často oceňované české chleby. Kdo přišel, určitě neprohloupil. (zb)
Kupujte kvalitní potraviny a vyhrajte vybavení do své kuchyně I letos se se značkou Klasa hraje o řadu zajímavých cen. Soutěž probíhá na území České republiky od 29. dubna do 9. června 2013. Pošlete soutěžní kartu s nalepenými 30 logy Klasa z výrobků oceněných touto národní značkou kvality a vyhrajte jednu z mnoha cen.
K
aždý, kdo odešle platnou soutěžní kartu, obdrží cenu ve formě SMS s kódem na stažení originálního vyzvánění do mobilu. Pro 15 000 nejrychlejších soutěžících je připraveno dřevěné kuchyňské náčiní značky Tescoma. Šestice výherců, kteří budou postupně vylosováni v jednotlivých soutěžních týdnech, získají poukaz v hodnotě 5000 Kč na nákup ve
vybraném obchodním řetězci. Hlavní cenou pro pět výherců vylosovaných na konci soutěže je poukaz v hodnotě 10 000 Kč na nákup kuchyňského vybavení dle vlastního výběru v prodejnách IKEA, Datart, Electro World nebo Tescoma. Čím více vyplněných karet soutěžící zašle, tím větší je šance vyhrát. Podmínky soutěže Zúčastnit se může každý, kdo pošle správně vyplněnou
soutěžní kartu s 30 nalepenými logy Klasa na adresu: Soutěž Klasa P. O. box č. 35 Nákupní 389/3 100 04 Praha 104
Přestože bychom rádi nabízeli herní karty na všech prodejních místech, kde je možné nakoupit produkty s označením Klasa, není to bohužel reálné. Proto nabízíme možnost stáhnout si herní kartu přímo z webových stránek www.eklasa.cz. Tuto kartu je navíc možné dále
kopírovat. Dalšími místy pro získání karet jsou různé akce, jejichž průběžně doplňovaný seznam naleznete na stránkách eklasa.cz, a ve vybraných hypermarketech. Abychom vám soutěžení co nejvíce usnadnili, je možné používat i karty z loňské soutěže, ale nemůžeme bohužel akceptovat loga nalepená na obyčejném papíře. Vyhodnocení hracích karet došlých v daném týdnu proběhne vždy následující týden v pátek. V jedné obálce můžete zaslat libovolný počet herních karet. Při zaslání více karet v průběhu soutěže může jeden výherce získat více výher pro nejrychlejšího zákazníka, více výher pro každého, více týdenních výher, avšak pouze jednu hlavní výhru celkem. Pokud by byl výherce v závěrečném slosování vylosován vícekrát, získává jen tu výhru, která připadá na první jeho vylosovanou herní kartu. Pro jednotlivé týdny neexistuje žádný limit v počtech roze-
slaných kusů kuchyňského náčiní. Doporučujeme tedy nečekat s odesláním nasbíraných log. Jakmile obdržíme prvních 15 000 soutěžních kuponů, znamená to, že výhry pro nejrychlejší jsou rozdány bez ohledu na to, kolikátý týden soutěže probíhá. Může se tedy stát, že některé druhy kuchyňského náčiní rozesílat nebudeme. Každý, kdo pošle platnou soutěžní kartu s nalepenými logy Klasa, obdrží na svůj mobilní telefon SMS s kódem, který soutěžícího opravňuje ke stažení jednoho unikátního vyzvánění ve formátu mp3. Tato SMS je také potvrzením, že jsme herní kartu obdrželi a byla zařazena do databáze výherců. Výhercům pak přijde SMS, která bude obsahovat zároveň i informaci, že získává výhru pro nejrychlejší. Tato SMS je také potvrzením, že jsme herní kartu obdrželi a byla zařazena do databáze výherců. (zb) Více na www.eklasa.cz
30. května 2013
Inzerce
21
22
Potravinářství
30. května 2013
Produkce vajec navzdory původním obavám stoupá Chov nosnic vzkvétá, český trh se možná obejde bez dovozu vajec ● Jaká je pravda o hormonech a antibiotikách ve vejcích a drůbežím mase? ● Novinka do kuchyně: vejce bez skořápek
Počítalo se s úbytkem nosnic, opak je pravdou
Fámy dneška: hormony ve vejcích
Foto Zub
Před Velikonocemi tradičně přibylo diskuzí na téma vejce. Letos v nich dominovaly spekulace o hormonech a antibiotikách ve vejcích a v drůbežím mase. Řada lidí stále žije v domnění, že jsou nosnice krmeny právě růstovými hormony a antibiotiky, které následně přecházejí do vajec. Jak to tedy je doopravdy?
P
ředsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie, Dagmar Tůmová se dušuje: „Používání růstových hormonů u nosnic a kuřat chovaných na maso je legislativně zakázáno a používání antibiotik je povoleno pouze k léčebným účelům, nikoliv jako podpůrného přípravku. Když už jsou antibiotika k léčbě použita, musí být následně dodržena ochranná lhůta, během níž jsou rezidua antibiotik odbourána a vyloučena z organizmu a během níž se vejce nebo drůbeží maso nesmějí uvádět do tržní sítě. Rychlý růst brojlerů a vysoká snáška vajec, na které často spotřebitelé poukazují, jsou výsledkem šlechtění a složení krmných směsí. Konzumace vajec a drůbežího masa je z tohoto pohledu naprosto bezpečná.“ České nosnice se snaží. Zbytečně? „Z Polska se do ČR již vejce mohou dovážet, dokázali stejně jako naši zemědělci dostát předpisu EU a z hlediska welfare zmodernizovat klecové chovy nosnic. I jejich drůbež tak má víc prostoru k životu. Co je ale pro nás méně přijatelné, je nižší cena vajec, než za jakou prodávají čeští zemědělci. Polští si ji mohou dovolit stlačit tím, že neplatí zdravotní a sociální pojištění. Jejich vláda je o ně osvobodila a mají ještě řadu další benefitů, které je zvýhodňují a našim producentům tím snižují konkurenceschopnost,“ říká prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. V menších koncentracích a na malých rodinných farmách se často zkrmují i zbytky z kuchyní, což je u nás z veterinárního hlediska nepřípustné. Takový odpad může být plesnivý, shnilý apod. Nikdo tak přesně neví, čím bylo zvíře krmeno, což s ohledem na lidské zdraví pozbývá potřebné záruky kvality. Skandály neskandály, do ČR se stále ve velkém dovážejí vejce z Polska, ale i z Německa či ze Slovenska. Nejvíce však právě z inkriminovaného Polska za dumpingové ceny. Přitom, jak vyšlo najevo, produkce vajec v ČR stále roste. Chovatelé nyní předpokládají, že se zvýší natolik, že bychom už nemuseli dovážet ze zahraničí vejce žádná a všichni spotřebitelé by byli zcela uspokojeni. Jen pro zajímavost – v březnu se v Česku o dostatek vajec zasloužilo na šest milionů tuzemských nosnic. Pravdou zůstává, že našinec i přes aféry s plesnivými vejci, s vejci z nevyhovujících chovů atd. stále nakupuje podle výše ceny a jen malá část obyvatel vybírá na pultech potraviny podle kvality. (zb)
Situace s množstvím nosnic se proti začátku roku 2012 dost změnila. Chovatelé v průběhu celého roku 2012 včetně současných dní dokončili a dokončují rekonstrukce. Kapacita prostor pro chov nosnic úspěšně roste. Před rekonstrukcemi se v chovech nacházelo zhruba 5,2 milionu nosnic, k 28. únoru letošního roku to už bylo skoro šest milionů.
P
ůvodní předpověď byla, že po ukončení rekonstrukcí se kapacita sníží asi o milion kusů na 4,2 milionu nosnic. Realita je však absolutně jiná – kapacita roste, a to zdaleka není všechno dokončeno. „Z toho vyplývá, že roste také produkce. Předpokládáme, že se zvýší natolik, že bychom nemuseli už žádná vejce dovážet,“ uvedla během tiskové konference pořádané Agrární ko-
Ilu
str
ač
to fo ní
St
k oc
.xc
hn
g
1
2
morou ČR předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Dagmar Tůmová. „Chovatelé investovali velké peníze do technologií, proto je nutné nyní prodávat a postupně zajistit návratnost vložených finančních prostředků. Bohužel polští chovatelé dovážejí do ČR vejce stále za dumpingové ceny a tím konkurují našim producentům. Náš zákazník kupuje podle ceny, jen malá část obyvatel kupuje podle kvality,“ uvedla Tůmová. Jak dále prozradila, nejrozšířenější technologií v chovech nosnic v České republice jsou obohacené klece. Důvodem je ekonomické hledisko. Jsou výrobně nejlevnější. V tomto případě ale platí, že kvalita je ve všech technologiích stejná a zákazník platí vlastně welfare – pohodu nosnicím. „Pokud bude spotřebitelé přednostně nakupovat vejce s označením CZ, podpoří nejen hrubý národní důchod a zaměstnanost, ale má také jistotu v takzvané dohledatelnosti produktu. Zatímco u českých vajec je snadné podle označení a do-
3 1 Ing. František Novák, ředitel LIDRU, a. s., a místopředseda představenstva ČMDU, o. s., pro nosnou drůbež 2 Juraj Schummer, ředitel firmy Zlatá vejce, a. s. 3 Dagmar Tůmová, předsedkyně představenstva Českomoravské 3x foto Zub drůbežářské unie
kladů co nejrychleji dohledat, z jaké pocházejí snášky, u vajec ze zahraničí musíme věřit jen doprovodným dokladům, ale nemůžeme se o tom přesvědčit,“ konstatovala Tůmová. Nedávno se také mluvilo o falešném označování biovajec v Německu. Podle šetření Státní veterinární správy se nakonec ukázalo, že žádná taková do České republiky nesměřovala. „Provedli jsme kontroly hlášení zásilek u příjemců a od 1. ledna do 28. února letošního roku nejsou známy žádné zásilky biovajec původem z Německa. Pokud jsou na českém trhu německá vejce, jsou označena v kódu producenta trojkou, což
znamená, že jde o vejce od nosnic z klecového chovu (z obohacených klecí),“ uvedl Josef Duben, tiskový mluvčí SVS. Připomeňme ještě, že s neoznačenými vejci se nesmí obchodovat. Jedině prodá-li chovatel vejce ze svého chovu konečnému spotřebiteli. V přiložené tabulce jsou znázorněné průměrné stavy za minulý rok. Větší rozdíly jsou způsobené tím, že počet nosnic nebyl stabilní, ale stále stoupal. Je zde vidět, že pro lidi zejména na venkově je stále zajímavé chovat doma několik nosnic a mít vlastní vejce. Podle produkce na nosnici je vidět ten rozdíl. (zb)
Snáška konzumních vajec v roce 2012 včetně domácích hospodářství zemědělský sektor Průměrný stav nosnic
domácí hospodářství
Celkem
3 733 242
4 368 340
8 101 582
Celková snáška konzumních vajec
1 149 508 000
851 826 000
2 001 334 000
Průměrná snáška vajec na nosnici
307,9
195,0
247,0
30. května 2013
Potravinářství
23
Vejce pro jednadvacáté století? Nahoře bez! Na trh přicházejí melanže a loupaná vejce. Pocházejí z českých chovů. Společnost Framagro, největší producent českých vajec (skupina Begokon) a největší český výrobce vaječných polotovarů, uvádí na český trh nové revoluční produkty pod značkou Chytrá vejce.
D
oposud byly tyto produkty dostupné pouze pro velkoodběratele z řad potravinářských zpracovatelů. Nyní se budou vaječné melanže a vařená loupaná vejce prodávat na pultech českých supermarketů. „Pro běžné spotřebitele jde o revoluci ve vaření. Mohou teď pokrmy s vejci připravovat jednodušeji, ale hlavně zdravěji. Hlavními výhodami našich produktů jsou úspora času při vaření, zaručená kvalita a především bezpečnost. Všechna vejce pocházejí z českých farem. V současnosti nabízí Chytrá vejce supermarket Globus a nově také
INZERCE
řetězec InterSpar. Dostupnost našich produktů chceme i nadále rozšiřovat,“ řekl Milan Karban, generální ředitel společnosti Framagro. Vaječná melanž je v gastronomii dobře známým termínem. Kuchaři by se bez ní v provozu dnes už neobešli. Stejně tak například hospodyňky ve Francii či Velké Británii, které běžná vejce již prakticky nepoužívají. Vaječná melanž je jednolitá směs bílků a žloutků v přirozeném poměru, jako
u klasického vejce, která zajistí dokonalé promísení a perfektní přípravu pokrmů, a to ať už jde o přípravu rychlého jídla nebo gastronomicky náročnějších pokrmů. Také podle Dagmar Tůmové z Českomoravské drůbežářské unie představují vaječné melanže i loupaná vařená vejce v tuzemském maloobchodě novinku. Tůmová se prý s podobnými polotovary prvně setkala v roce 2002 v Německu. Například ve Velké Británii podle ní lidé tyto produkty běžně již několik let kupují. V Česku tyto polotovary běžně používají už léta kvůli úspoře času i odbourání komplikací s následnou likvidací živočišného odpadu (skořápek) potravináři a kuchaři v restauracích. Tůmová míní, že vaječné směsi a vařená loupaná vejce budou kupovat především mladší zákazníci, naopak u starší generace, která je přirozeně konzer-
vativnější, takový úspěch mít nebudou. Podotkla, že melanže jsou vhodné například na omelety či do pečiva, ale třeba volské oko z nich usmažit nejde. Vaječná melanž jsou čerstvá vejce, která se z důvodu prodloužení trvanlivosti a zdravotní nezávadnosti ošetřují pasterací. Tepelné ošetření vajec výrazně snižuje hrozbu nákazy salmonelou a bakteriemi, což u klasických vajec zaručit nelze. Tekutá vejce jsou balena v praktických obalech Elopak o objemu 250 a 500 ml – v přepočtu na vejce jde o balení po pěti a deseti kusech. Zakoupit je můžete přibližně za 28,90 Kč za 250 ml a větší balení 500 ml za 48,90 Kč.
Doc. Kamila Míková z Ústavu analýzy potravin a výživy
Vařená vejce usnadňují práci při vaření, odpadá někdy nesnadné loupání a rozhodně se tak lze vyhnout nevzhledně oloupaným kouskům. K dostání budou v balení po osmi kusech za cenu zhruba 44,90 Kč „Spolupracovali jsme na vytvoření nejlepšího postupu přípravy vaječné melanže a jejího skladování i na vytvoření balení pro běžnou spotřebu. Tepelnou úpravou je zajištěna zdravotní nezávadnost melanže. Vařená vejce jsou připravena a následně uskladněna v ochranné atmosféře, takže je vše také naprosto zdravotně nezávadné a čerstvé. U obou produktů nehrozí ani křížová kontaminace
– přenos bakterií (salmonely) ze skořápky na jinou potravinu,“ uvedla docentka Kamila Míková z Ústavu analýzy potravin a výživy, která je odborným garantem Chytrých vajec. „Naše vejce získala certifikaci nezávislé organizace CEFF. Ta zabezpečuje jistotu pro spotřebitele, že konzumuje bezpečnou potravinu bez zbytečné chemie a přísad. Přicházíme nyní se dvěma variantami vaječných produktů pro běžnou spotřebu, do budoucna ale chceme nabídnout více variant na míru jednotlivým konzumentům a přiblížit tak vejce více jejich životnímu stylu,“ doplnil Milan Karban. (zb)
Milan Karban, generální ředitel společnosti Framagro
3x foto Zub
24
Ovocnářství
30. května 2013
Ovocnářská unie České republiky informuje Zdravá svačina cílí na správnou výživu dětí ● Projekt Ovocnářského výzkumného institutu Holovousy obdržel rozhodnutí o poskytnutí dotace ● Historie ovocnických spolků – pokračování z minulého čísla
Ovocnářský výzkumný institut dostane dotaci
Projekt Zdravá svačina Projekt na podporu změny stravovacích návyků školáků směrem ke zdravé stravě zaměřený zejména na konzumaci českého ovoce a zeleniny spustila agentura Talk PR. Informační kampaň získala záštitu ministra zemědělství Petra Bendla.
C
ílem projektu Zdravá svačina je pozitivně ovlivnit stravovací návyky dětí na základních školách zejména prostřednictvím poskytování informací o škodlivosti nevhodného stravování a zdravých alternativách cílovým skupinám, tedy dětem, jejich rodičům a dalším vlivovým osobám. Informační kampaň probíhá ve spolupráci s odborníky z řad výživových poradců, pěstitelů zemědělských produktů a pedagogů pracujících s dětmi ve věku cílové skupiny. Projekt předpokládá aktivní spolupráci rodičů, zástupců médií a všech, kterým není problematika stravování školáků lhostejná. Základní komunikační platformou Zdravé svačiny je facebooková stránka Chceme zdravou svačinu pro školáky. Součástí projektu je designérská a ideová soutěž pořádaná ministerstvem zemědělství v souvislosti se snahou o zvýšení konzumace ovoce a zeleniny u mládeže.
V minulých týdnech obdržel VŠÚO Holovousy, s. r. o., rozhodnutí o poskytnutí dotace ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Dotace je určena na realizaci projektu Ovocnářský výzkumný institut (OVI) v rámci Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI), prioritní Osy 2 – Regionální VaV centra, oblast podpory 2.1. Výše dotace činí 567 213 018 Kč.
D
Repro z prezentace OUČR
otace pokrývá plnou výši uznatelných nákladů a je hrazena z 85 % z prostředků EU a z 15 % z prostředků státního rozpočtu ČR. Mezi technické cíle projektu patří vybudování laboratoří a pracoven, přípravny rostlinného materiálu a zázemí, skleníku s technologií, přístřešků pro techniku, skladu obalů či rekonstrukce skladu ovoce. Dojde k vybavení přístroji a zařízením a k obnovení zastaralé polní mechanizace. Mezi výzkumné cíle projektu patří studium nových biotechnologických metod uchování genofondů, monitorovat pěstitelské zásahy z hlediska životního prostředí (minimalizace
chemických vstupu v pěstitelských technologiích), výzkum nových metod integrované ochrany, vývoj moderních postupů v ozdravování, výzkum nových trendů v organickém pěstování ovoce, zefektivnění metod výběru perspektivních odrůd a genotypů na základě analýzy a studia genových markerů, stanovení optimálních agrotechnických zásahů a výzkum efektivních směrů ve skladování ovoce. K doplňujícím výstupům projektu patří poskytování poradenské služby pěstitelům, školkařům, státní správě, atd., a to už průběžně během řešení projektu. Získané výsledky budou předávány ovocnářské praxi
prostřednictvím odborných časopisů, metodikami či organizováním seminářů. Výstupy se také zaměří na studium a výchovu mladých výzkumných pracovníků a vytvoření pozic pro mladé výzkumné pracovníky. Ústav má v současné době zajištěnou majetkoprávní přípravu výstavby (smluvně ošetřené stavební pozemky – dosud nejnáročnější fáze přípravy), stavebněsprávní povolení k výstavbě (tj. uzavřenou veřejnoprávní smlouvu se stavebním úřadem). Dokončení stavby je plánováno
na duben 2015. Technologie pěstování budou v tomto termínu předány uživatelům řešených ovocných druhů prostřednictvím Ovocnářské unie ČR. Plánovaná je také demonstrační výsadba nových pěstitelských tvarů u jádrovin ve VŠÚO. Navýší se i početní stav zaměstnanců ve VŠÚO. Do konce roku 2015 přijme ústav zhruba 30 nových pracovníků. (hol)
Nepřinese nová fytosanitární legislativa jen větší byrokracii? V
listopadu 2012 představila Evropská komise zatím neformální návrh nařízení, kterým se zcela nově vymezí fytosanitární režim v EU. Návrhu předcházelo téměř tříleté období vizí, analýz a diskuzí, je tedy namístě se zamyslet, nakolik je navržený režim schopen pozitivně ovlivnit ochranu území unie před zavlékáním a šířením karanténních škodlivých organismů rostlin anebo zda spíše nepřispěje k větší byrokracii a administrativě. Nařízení stanoví pravidla pro určování fytosanitárních rizik všech škodlivých organismů rostlin s výjimkou nežádoucích (plevelných) rostlin (!) – a opatření, kterými se tato rizika redukují na přijatelnou úroveň. Návrh je součástí balíčku dalších právních předpisů EU. Je stanovena povinnost podnikatelským subjektům, aby při
zjištění výskytu karanténního ŠO ihned přijaly opatření k jeho eliminaci. Musejí informovat kupce, kterým prodali zamořené rostliny, prodejce, od nichž rostliny získali, a tyto rostliny stáhnout z trhu. EK bude moci formou prováděcích předpisů specifikovat opatření, která mají operátoři přijímat proti určitým karanténním ŠO. Zcela novým fenoménem je zavedení oprávnění Komise definovat kategorie rostlinných komodit, které představují zvláště vysoké riziko a které proto podléhají principu předběžné opatrnosti. Prakticky bude zakázáno tyto komodity dovážet z (alespoň nejvíce rizikových) třetích zemí; příslušný dovoz bude podmíněn zvláštními opatřeními a rostliny budou muset být po dovozu podrobeny časově omezené karanténě před jejich uvolněním do volného oběhu,
včetně možného umístění ve fytokaranténních stanicích. Režim tzv. předběžné opatrnosti bude trvat dva roky a může být prodlužován dle potřeby. Další novinkou je zrušení výjimky na rostliny dovážené ze třetích zemí do EU v rámci cestovního styku, tj. určené pouze
Ilustrační foto Zub
k osobní potřebě a potřebě cestujících, protože dle dosavadních zkušeností také tato poměrně malá množství rostlin mohou zapříčinit fatální zavlečení karanténních ŠO. Zcela nově jsou návrhem nařízení řešeny také podmínky pro vývozy rostlinných komodit do
třetích zemí (které dosud vůbec nebyly harmonizovány). Do třetích zemí nebude možno vyvézt zboží, které neodpovídá fytosanitárním požadavkům EU, pokud příjem takové zásilky nebude explicitně nebo dle bilaterální smlouvy odsouhlasen odpovědnými úřady dovážející země. Po prostudování návrhu lze konstatovat, že obsahuje několik racionálních a moderních prvků, které snad umožní efektivnější ochranu před zavlékáním nebezpečných škůdců. Z pohledu ovocnářů konečně dojde ke zrušení směrnice o ochraně proti štítence zhoubné. Poměrně smělým počinem je větší samostatnost pěstitelů, obchodníků a dovozců rostlinných komodit, kteří nejen že budou moci být oprávněni k vystavování rostlinolékařských pasů, ale budou také odpovědni za kontroly a garance zdra-
votního stavu rostlin ve svých provozech. Neharmonizované požadavky na takto autorizované podniky mohou být příčinou zvýšeného rizika zavlékání ŠO dodávkami rostlin ze členských států, které nebudou provádět nad takovými podniky přiměřený dohled. Bohužel, návrh obsahuje některá další administrativní opatření či omezení, jejichž smysl a zejména reálný efekt je obtížné pochopit. Jde např. o stanovení jednotného formátu rostlinolékařského pasu, absence možnosti pověřit vyškolené profesionály (mimo odpovědné úřady) prováděním např. průzkumu výskytu ŠO nebo fytosanitárního dozoru v registrovaných provozech, či nejasně formulovaných výjimek z povinností registrace a vystavování rostlinolékařských pasů. Ing. Michal Hnízdil, MZe
30. května 2013
Ovocnářství
25
Historie ovocnických spolků v Čechách a na Moravě (2) Dne 23. dubna 1992 došlo při Výzkumném ústavu ovocnářském v Holovousích ke znovuobnovení samostatné profesionální ovocnářské organizace zastřešující pěstitele ovoce a školkaře v Čechách, na Moravě a ve Slezsku – vznikla Ovocnářská unie České republiky.
J
ako první se ovocnictvím v našich zemích začala v rámci jedné ze svých třinácti odborných sekcí v letech 1770–1778 věnovat Společnost pro orbu a svobodná umění pro království České, která byla v roce 1778 přeměněna na C. K. Vlastenecko-hospodářskou společnost pro království České. Tato společnost měla své odbory v jednotlivých krajích a okresech. Dalším byla Zemědělská rada (1873–1945). Byla zřízena úředním výnosem namísto zrušené C. K. Vlastenecko-hospodářské společnosti pro království České. Tato rada byla původně pouze německá a v roce 1890 byla rozdělena na českou a německou Zemědělskou radu. V rámci této rady byl roku 1820 založen Ovocnický spolek pro Království české v Praze. Vzorem pro založení samostatného spolku byl moravský Pomologický výbor, který vznikl již roku 1816. Roku 1877 byl v Praze založen Obstbaumzuchtverein für das Königl. Böhmen, který byl v roce 1880 změněn na Ovocnický spolek pro království České
(z počátku úřadoval oboujazyčně). V roce 1919 byl název změněn na Československou ovocnickou společnost a následně v roce 1928 na Československou jednotu ovocnickou. Na Moravě vznikl v roce 1900 Moravskoslezský ovocnický spolek a na Slovensku roku 1922 Slovenská ovocinárská spoločnosť. Tyto spolky měly od roku 1928 své zastoupení jak v předsednictvu, tak i v ústředním výboru Československé ovocnické jednoty v Praze. (v moravském i slovenském spolku se sdružovali i vinaři). V roce 1921 čítala členská základna 2000 členů, v roce 1945 to bylo 5000 profesionálních členů (organizace nesdružovala zahrádkáře). Dne 2. prosince 1949 bylo úředně nařízeno rozpuštění Ovocnické jednoty – toho dne zemřel její dlouholetý jednatel Ing. Jan Opatrný. Později vznikl Jednotný svaz českých zemědělců (JSČZ). Ovocnický odbor při JSČZ (1945–1954) Při novém hospodářském a politickém uspořádání našeho státu se postupně ukazovalo, že organizace hájící hospodářské zájmy jednotlivých odvětví zemědělské výroby nejsou nutné, a došlo proto k rozpuštění odborných organizací. Bylo jich 11, mezi nimi Československá
Expozice OUČR na výstavě Zahrada Čech
2x foto Zub
iluzorním. Po éře zakládání a stabilizace výroby byl název svazu v listopadu 1979 změněn na Český zahrádkářský svaz.
Foto Zub
ovocnická jednota a Zemědělské rady pro království české a markrabství moravské. Nově se vytvářely příslušné odbory při JSČZ. V Praze byl založen ovocnický odbor, ale zakládání poboaček v okresech probíhalo velmi pomalu, a proto pobočky Ovocnické jednoty neukončily svou činnost ihned v prosinci 1949. Nově vytvořený odbor nebyl příliš funkční a z řad ovocnářů vytvořených Jednotnými zemědělskými družstvy (JZD) a ze státních statků se ozývaly hlasy po vytvoření nové ovocnářské organizace. Krušná 50. léta Některé okresy zřídily z vlastní iniciativy Ovocnické komise, které byly k dispozici příslušným pracovníkům zemědělských odborů ONV. V červenci roku 1954 byly ustanoveny Krajské ovocnářské komise s pobočkami ve všech okresech. Tyto komise přenášely usnesení a příkazy do ovocnářské praxe, tehdy už jmenovitě ovocnářské velkovýroby JZD, státních statků i ovocných školek. V letech 1956–1957 došlo ke sloučení zahrádkářských a ovocnářských organizací. Dne 29. září 1957 proběhl v Praze ustavující sjezd Československého svazu zahrádkářů a ovocnářů. Byly ustaveny krajské a okresní výbory. V rámci ministerstva zemědělství byly utvořeny dva odbory – zahrádkářský a ovocnářsko-vinařský. Ovocnářský odbor byl tedy ustaven, ale vzhledem k tomu, že ve třicetičleném předsednictvu připadlo na zástupce profesionální ovocnářské velkovýroby jen šest
míst, bylo jasné, že je toto zastoupení nedostatečné a že se budou v příští době řešit především otázky zahrádkářské. V té době byly již na celém území ČSSR utvořeny JZD, došlo k socializaci vesnice a tedy k zásadní změně produkčního zemědělství i ovocnářství. Velkoprodukce ovoce se postupně soustřeďovala jen do některých JZD a státních statků, které mnohdy ani nebyly členy svazu. Původní plán ministerstva zemědělství, aby ve svazu bylo zastoupeno i produkční ovocnářství, se stal
Československá zemědělská akademie (ČZA) Československá zemědělská akademie byla založena 28. prosince 1924 jako vrcholná vědecká organizace československého zemědělství. Její součástí byl i III. odbor pro zahradnické vědy. Jedním z jejích jednatelů byl Dr. Karel Kamenický. Začátkem padesátých let byla ustavena Ovocnická komise ČZA, která v období zrušení Ovocnické jednoty i Jednotného svazu českých zemědělců navrhovala a řešila ovocnické problémy. V roce 1962 byla Zemědělská akademie dočasně sloučena s Akademií věd, ale později byla znovu vyčleněna a obnovena. Renezance ovocnářských spolků (1968–1974) Dne 25. dubna 1968 byl založen Český svaz ovocnářských podniků. Jeho členy se stalo 104 JZD a státních statků. Svaz do roku 1974 řešil otázky ovocnářské velkovýroby. V těsné spolupráci s Výzkumným ústavem ovocnářským v Holovousích byly obnoveny každoročně pořádané Ovocnářské dny, kde se mimo přednášek z výzkumu i praxe v zastoupení ovocnářů specializovaných závodů i před-
sedů vybraných JZD a státních statků řešily aktuální otázky ovocnářské velkoprodukce. Obdobně tomu bylo i ve Svazu zelinářských podniků. Sdružení nebylo nikdy úředně registrováno a v roce 1975 muselo ukončit svou činnost. Základy formování seskupení podniků specializovaných na výrobu ovoce vznikaly v letech 1965–1967. Příčinou vzniku svazu byly zejména katastrofální dodavatelsko-odběratelské vztahy. V roce 1965 byl dán nákup ovoce a zeleniny do rukou obchodu, mimo rezort zemědělství. Obchod ovocem a zeleninou měl zájem především o dovoz. Ceny nebyly objektivně určovány. Řadě pěstitelů ovoce ze socialistických zemědělských podniků bylo jasné, že pro rozvoj ovocnářství je jediná cesta – koncentrace ploch, zúžení sortimentu druhů i odrůd, likvidace přestárlých sadů a výsadba moderních plantáží. Gesce Sempry od roku 1974 Po likvidaci Svazu ovocnářských podniků se později otázky velkoprodukčního ovocnářství i zelinářství řešily na základě usnesení strany a federální vlády formou gesce, kterou byla pověřena v ČSR Sempra a na území SSR Semex. Těmto organizacím po stránce řízení podléhaly i Výzkumný ústav ovocnářský v Holovousích a Výzkumný ústav zelinářský v Olomouci, všechny šlechtitelské stanice specializované na ovoce a zeleninu a také Výzkumný ústav okrasného zahradnictví v Průhonicích. Sempra ve spolupráci s Vědeckotechnickou společností, jejím ovocnickým odborem a VÚO v Holovousích pořádala každoročně konference a školení pracovníků ovocnářské velkovýroby. Řízením ji podléhaly i veškeré ovocné školky. Po roce 1990 Po pádu totalitního systému v 90. letech 20. století se opět navracíme k odkazu víceméně všech výše jmenovaných ovocnických spolků ve snaze zajistit našim ovocnářům a školkařům odpovídající odborné, politické a technické zázemí k tomu, aby se náš obor mohl dále rozvíjet.
Pohled do historie byl vypracován podle pamětí Václava Kocha, dlouholetého předsedy Ovocnické jednoty a dalších ovocnických spolků s doplněním kolektivu spolupracovníků OUČR Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík
Foto Eugenie Línková
Sestavil Roman Chaloupka, tajemník OUČR
26
Vinařství
30. května 2013
Výstava vín Vinařské Litoměřice 2013 V Litoměřicích se konal již 11. ročník této významné výstavy vín ● Titul šampiona výstavy putuje do BM Vinařství ● Rozhovor s organizátorem akce Pavlem Kacerovským
Vinaři slavili úspěchy v Litoměřicích Vinařské Litoměřice je výstava českých a moravských vín s mezinárodní účastí. Letošní již 11. ročník se konal ve dnech 12. a 13. dubna v litoměřickém kulturním domě a v prostorách přilehlého gotického hradu. Jde o jednu z nejvýznamnějších výstav vín s doprovodným programem Víno a zdraví a Víno a pokrmy.
„T absolutně nejúspěšnější.
ento ročník považuji za
Měli jsme největší počet vystavovatelů – přes 80, bylo zde 3500 spokojených návštěvníků. Ti mohli navštívit semináře Víno a zdraví a Víno a pokrmy, kdy mohli ochutnat potraviny značky Klasa a regionální potraviny Ústeckého kraje. Chtěl bych neskutečně poděkovat Ústeckému kraji, který byl hlavním partnerem a městu Litoměřice, osobně především starostovi Ladislavu Chlupáčovi a dalším partnerům, Vinařskému fondu ČR, Agrární komoře ČR a jejím partnerům společnosti Billa a CzechTourism, Cechu českých vinařů a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu,“ řekl hlavní pořadatel výstavy MUDr. Pavel Kacerovský z Ortopedického centra, s. r. o., Ústí nad Labem. Oba výstavní dny nesoucí se v duchu oslav vína krátce komentovala i ředitelka OAK Most Ludmila Holadová. Na jejích bedrech bylo představit velmi pestrou škálu regionálních potravin, z nichž značná část pochází ze sortimentu bioproduktů. „Ty-
to výstavy mají vzestupný trend a potvrzuje se, že stačí jen pár lidí, kteří jsou nadšeni pro věc, aby výsledek byl až ohromující,“ řekla Holadová. Potvrdila, že na výstavě nezaslechla jedinou stížnost, hádku nebo rozladěnost. Pohoda vládla celé expozici, kterou příchozím zpříjemnilo i první víkendové slunce. Prvenství v nejlepší kolekci vín vinařské oblasti Čechy připadlo Školnímu statku Mělník a cenu za nejlepší kolekci vín vinařské oblasti Morava si odnášel Jaroslav Vaďura. Titul Champion vín ČR letos získalo BM Vinařství z Tvrdonic za odrůdu červený Tramín, výběr hroznů. Z rukou prezidenta AK ČR Jana Veleby si zástupce firmy Jan Balga odnášel z výstavy pohár absolutních vítězů. Moderní metody hodnocení Své vzorky vín do soutěže mohli vystavovatelé přihlásit pomocí systému ELWIS (Electronic Wine System), který byl vyvinut Národním vinařským centrem České republiky právě pro registraci a hodnocení vín. Poprvé
byl použit v roce 2008 a od té doby se stále vyvíjí a vylepšuje. Už byl použit na několika desítkách národních i mezinárodních soutěží vín. Systém sestává ze dvou částí. První je on-line aplikace na doméně www.elwis.cz pro registraci vín pro soutěže
1
2
4
5
a prezentace. Poté vstupujete rovnou so systému pro hodnocení vín. Ten sestává z originálního softwaru, serveru, Wi-Fi sítě a 35 netbooků pro jednotlivé hodnotitele vína. Systém ELWIS používá stobodový systém mezinárodní unie enologů dle rezo-
luce OIV (Organizace pro révu a víno) pro hodnocení vín z roku 2009. Systém dále umožňuje import vín a přihlašovatelů z on-line aplikace, seřazení vín k označení čísly vzorků, zařazení do komisí, vlastní hodnocení vín
a následně přípravu tiskových výstupů. Volitelně lze také u jednotlivých vín použít funkci tvorby aromatického profilu vína a profilu mohutnosti a struktury vína. Obě části systém na sebe navazují, ale mohou fungovat také samostatně. (egi) Popisky k fotografiím 1 Prezident AK ČR Jan Veleba s ředitelem Vinařského fondu Jaroslavem Machovcem 2 Ředitelka OAK Most Ludmila Holadová a šéfredaktorka Agrobase Eugenie Línková 3 Litoměřický biskup Jan Baxant (uprostřed) 4 Jožka Šmukař s cimbálovkou 5 Starosta Litoměřic Ladislav Chlupáč 6 I vína manželů Vajbarových byla skvělá
3
14x foto Martin Bouška
6
30. května 2013
Vinařství
27
Letošním šampionem je tramín červený z BM Vinařství Championem letošního ročníku výstavy Vinařské Litoměřice se stal Tramín červený, výběr z hroznů, 2012, BM Vinařství. Toto vinařství získalo současně další zlatou a pět stříbrných medailí.
S
outěže se celkem zúčastnilo 701 vín, která hodnotili degustátoři ve čtrnácti pětičlenných komisích. Výborně si vedlo vinařství Josef Dufek, Svatobořice-Mistřín, které získalo šest zlatých medailí. Další šestici zlatých medailí získalo vinař-
ství Patria Kobylí, a. s. Čtyři zlaté medaile si pak doma může vystavit i vinařství Lahofer. Celkem bylo uděleno mimo titulu Champion výstavy 80 zlatých a 129 stříbrných medailí. Nejvíce cen získalo Vinařství Vaďura z Polešovic. „Nabízíme vína zemská, jakostní, přívlastková – kabinetní, pozdní sběry, výběry i vína ledová a slámová. Od sklizně roku 2008 úrodu zpracováváme v moderně vybavené, klimatizované hale, umístěné uprostřed našich vinic, což nám umožňuje zkrátit dobu mezi sběrem a lisováním hroznů. Část šetrně odkalených moštů poté převážíme do našich sklepů ve Vinařské ulici, větší část ří-
1
2
3 Popisky k fotografiím 1 Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba předává zástupcům vítězné firmy pohár pro šampiona výstavy 2, 3 Vedle kvalitních vín se v Litoměřicích předvedly také biopotraviny a oceněné regionální potraviny z Ústeckého kraje 4 Nejlepší kolekci vín vinařské oblasti Čechy nabídl Školní statek Mělník 5 Degustace na stánku vinařství Stanislava Málka
Hodnocení jednotlivých vín ● Nejvýše hodnocené bílé víno z ČR je Chardonnay, ledové, 2011 od
Ing. Jaroslava Vaďury ● Nejvýše hodnocené růžové víno je Rulandské modré, výběr z hro-
znů, 2012 z Vinařství Dvořáček LTM, s. r. o. ● Nejvýše hodnocené červené víno z ČR je Rulandské modré, výběr
z hroznů, 2011 z rodinného vinařství Stanislava Čevely ● Nejlepší odrůdové a známkové víno z ČR je Chardonnay, ledové,
2011 od Ing. Jaroslava Vaďury ● Nejlepší šumivé víno/sekt z ČR je Bohemia Sekt Prestige Dem sec.,
jakostní, 2010, od Bohemia Sekt, s. r. o. ● Nejvýše hodnocené bílé a růžové víno ze zahraničí je Tokajská výbě-
rová esencia, Tokaj, 2003, od Tokaj & Co., s. r. o. ● Nejvýše hodnocené červené víno ze zahraničí je Alma De Valde-
guerra Tinto, 2011 od Ing. Miroslava Lásky ● Nejvýše hodnocené víno vinařské oblasti Čechy je Rulandské bílé,
zemské, 2012 z České zemědělské univerzity v Praze ● Nejlepší kolekci vín vinařské oblasti Čechy získal Školní statek Mělník ● Nejlepší kolekci vín vinařské oblasti Morava získal Ing. Jaroslav Vaďura
4 zeně kvasíme v prostorách haly. Specializujeme se na vína bílá, která na rozdíl od červených dosahují v naší vinařské oblasti špičkové kvality. Zaměřujeme se také na přírodně sladká vína včetně jejich nejvyšších kategorií – vín ledových a slámových,“ představuje Jaroslav Vaďura vinařství, které vedle členů rodiny v současnosti zaměstnává dva stálé pracovníky a na sezónní práce najímá dalších deset brigádnic. Firma je od roku 2008 držitelem certifikátu zdravotní nezávadnosti potravin HACCP.
5 Velkou radost z výsledků hodnocení měli studenti i jejich vedení, kteří působí na Školním statku Mělník. Areál Mělnického statku je pevně spjat s Vyšší odbornou školou zahradnickou a Střední zahradnickou školou Mělník, pro kterou zajišťuje praktickou výuku. Vlastní statek byl zřízen v roce 1921 a od té doby je více méně v péči žáků a studentů, kteří se podílejí na jeho chodu. „Přestože hospodaření statku končí pravidelně v kladných číslech, je třeba říci, že skloubení zabezpečování
praktické výuky studentů s ekonomikou statku je rok od roku obtížnější,“ říká ředitel Školního statku Mělník Pavel Válek. Školní statek hospodaří na výměře zhruba 81 hektarů, z nichž 42 se používá na polní výrobu, zejména na pěstování ječmene a hořčice. Vinice zabírají 21 hektarů, ovocné sady čtyři hektary, ovocné a okrasné školky dva hektary a na dalších 12 hektarech se pěstuje zelenina a brambory. Z Litoměřic si Školní statek Mělník odvezl ocenění za nejlepší kolekci vín vinařské oblasti Čechy.
Akci podtrhla atmosféra působivých prostor Litoměřického hradu. Ten získal novou podobu díky rozsáhlé rekonstrukci. Prostory obnovené památky mají široké spektrum využití. Nejvíce místa je věnováno expozici o českém vinařství. Návštěvník má možnost zjistit vše o historii českého vinařství, o pěstování a výrobě vína a o typických odrůdách regionu. Gotický hrad zároveň slouží jako vinařský archiv vín a ve stylové degustační místnosti je možné ochutnat regionální produkci. (egi)
Pavel Kacerovský: K degustaci vín patří kvalitní české potraviny O průběhu letošního ročníku výstavy Vinařské Litoměřice jsme si povídali s hlavním organizátorem Pavlem Kacerovským. Jak hodnotíte právě skončený 11. ročník výstavy? Jsem spokojený pořadatel. Odjíždějí spokojení vystavovatelé a odcházejí spokojení návštěvníci. Tento ročník považuji za absolutně nejúspěšnější. Měli jsme největší počet vystavovatelů – přes 80, bylo zde 3500 spokojených návštěvníků. Ti mohli navštívit semináře Víno a zdraví a Víno a pokrmy, kde mohli ochutnat potraviny značky Klasa a regionální potraviny Ústeckého kraje. Chtěl bych poděkovat Ústeckému kraji, který byl hlavním partnerem, a městu Litoměřice, osobně především jeho starostovi Ladislavu Chlupáčovi a dalším partnerům, Vinařskému fondu ČR, Agrární komoře ČR a jejím partnerům maloobchodnímu řetězci Billa a agentuře cestovního ruchu CzechTourism, Cechu českých vinařů a Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu. Současně bych chtěl pozvat ty, které naše výstava oslovila, na dal-
pracuje dobře. Město má bohatou vinařskou tradici. Pořádat akci někde, kde taková tradice není, je složitější. A těžko bychom hledali tak výborné místo, jakým je zdejší dům kultury ve spojení s gotickým hradem.
Zleva: hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček, organizátor výstavy Pavel Kacerovský a prezident AK ČR Jan Veleba s vinařem Stanislavem Málkem při ochutnávce jeho produkce
ší, 12. ročník Vinařských Litoměřic. Ten se uskuteční 11. a 12. dubna 2014. Jak hodnotíte ročník vína 2012? To by měli hodnotit odborníci. Já jsem milovník vína, jsem lékař, který má víno velmi rád. Myslím si, že loňský ročník byl klimaticky složitý. Nedopadl na vinaře v kvalitě, ale spíš v množství. Všichni hovoří o tom, že i když byla nesmírně dlouhá zima, tak pakliže nepřijdou nějaké klimatické problémy, mohl by být ročník 2013 ještě přízni-
vější. A to slyším jako milovník vína rád. Pořádáte také vinobraní v Ústí nad Labem a Slavnost Svatomartinských vín. Uvažujete ještě o další vinařské akci? Akcí na podporu a propagaci vína je řada. Je to dobře. Každou akci, kterou pořádá někdo jiný, nevnímám jako konkurenci, ale naopak se snažím je navštěvovat. Hledám, co by organizátor mohl vylepšit, a sám se učím, co bych mohl zlepšit při dalším ročníku. V Litoměřicích se nám
Co vás motivovalo k pořádání takové akce? Jaký byl váš cíl? Mě k té myšlence přivedl můj kamarád vinař František Mádl, mimochodem člověk, který byl vyhlášen nejlepším vinařem ročníku 2011. Ten mě přivedl k vínu. Díky němu jsem získával stále nové informace. Když byl na pár mých kongresů pozván, aby vedl degustaci, říkal: Vidím tady perfektní organizaci a spoustu spokojených lidí, které zajímá víno. Zkus někdy zorganizovat akci a pozvi návštěvníky k doprovodnému medicínskému programu, zkus to udělat obráceně. Zrodila se myšlenka přednášky Víno a zdraví a od třetího ročníku se objevil doplňující program Víno a pokrmy. Degustace vín je totiž smysluplná s degustací pokrmů. Původní myšlenka je naplněna. Udělat zajímavou výstavu s doprovodným medicínským programem. Z počátku bylo mým cílem aby bylo 30, potom 40, 50, 60 vystavova-
telů. Nevěřil jsem, že se nám sjede takové množství vystavovatelů. Velký počet vystavovatelů je vynikající, ale také zavazující. Protože když tady nebude dostatek návštěvníků, vystavovatelé nebudou spokojeni. Je to stále zavazující kolotoč – získat propagaci a větší počet návštěvníků. Prozradíte některou z novinek, které chystáte pro příští rok? Část šatny bude zřejmě vyhrazena jako šatna pro vína, která si návštěvníci zakoupí. To je myšlenka jedné významné osoby výstavy. Dále bychom chtěli rozšířit stánky vy-
stavovatelů i do prostor gotického hradu, ale ne do sálu, kde budou opět různé programy. Cílem je přilákat více vystavovatelů i návštěvníků. (ma)
28
Vinařství
30. května 2013
Čeští a moravští vinaři stále získávají na prestiži Titul Vinařství roku 2012 získala společnost Znovín Znojmo ● Naši vinaři nadchli porotu na největší charitativní soutěži světa ve Spojených státech ● Tuzemská rosé se těší stále větší oblibě spotřebitelů
Vinařstvím roku 2012 se stal Znovín
Vítězem soutěže Vinařství roku 2012, pořádané Svazem vinařů ČR, se stala společnost Znovín Znojmo, a. s. Ocenění pro nejlepší tuzemské vinařství za práci a úspěchy v uplynulém roce převzal během slavnostního galavečera 28. března v pražské Lucerně zástupce vinařství Ing. Zdeněk Palát. Cenu za celoživotní přínos pro tento obor získal Prof. Vilém Kraus, po kterém bude toto ocenění pro následující roky pojmenováno.
V
samotném finále se vítěz utkal s Vinařstvím Vladimír Tetur, Vinařstvím Volařík, Vinařstvím Štěpán Maňák a společnostmi Moravíno a Sonberk. Na rozdíl od jiných vinařských soutěží v ČR je soutěž o titul Vinařství roku postavena na komplexním posuzování vinařských společností, tedy nejen na kvalitě vína, ale také podle toho, jak
svým podnikáním přispívají k pozvednutí, rozvoji a modernizaci oboru vinařství. „Rozhodovali jsme na základě hodnocení objektivních a subjektivních parametrů jednotlivých vinařství, a právě tato společnost obstála nejlépe“, uvádí Bronislav Pavelka, předseda sedmičlenné odborné poroty. Zástupce společnosti Znovín Znojmo Zdeněk Palát převzal od Svazu vinařů ČR bronzovou plaketu, finanční prémii ve výši 100 000 Kč od generálního partnera Erste Corporate Banking a šek na prezentaci vinařství na rozhlasové stanici Frekvence 1 ve výši 150 000 Kč. Vítěze čeká také uvedení do Síně slávy vinařství ČR zřízené v Národním vinařském centru ve Valticích. „Současně bude mít oceněný možnost užívat titul pro své marketingové účely, a to bez časového omezení vždy s uvedením roku 2012, za který jej získal,“ říká předseda Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray. Soutěž vyhlašuje Svaz vinařů České republiky ve spolupráci s Národním vinařským centrem, za významné podpory Vinařského fondu ČR a ta-
Další udělená ocenění: ● Vindemia Publica 2012 (Cena veřejnosti):
Vinařství Chateau Lednice – Valtické podzemí ● Vindemia Acta 2012 (Cena za kvalitní
novinářskou práci propagující víno): JUDr. Luboš Bárta, šéfredaktor časopisu Sommelier Revue pro Hotel a restaurant ● Enolog roku 2012 (mladý vinař
do 38 let): Ing. Petr Ptáček, Zámecké vinařství Bzenec ● Významná vinařská osobnost
s celoživotním přínosem pro obor: Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc., po kterém bude nést tato kategorie v příštích letech svůj název
Večerem provedli Marek
ké generálního partnera Erste Corporate Banking, hlavního partnera Spar Česká obchodní společnost a dalších partnerů. Hosté měli také možnost ochutnat nejen vína šesti finalistů, ale také se zde představila stovka vín letošního Salonu vín ČR. Průběh slavnostního večera zpestřila svým vystoupením Aneta Langerová a celým večer skvěle provázel moderátor Marek Eben. Výtěžek Benefičního večera, jehož součástí byla prodejní expozice uměleckých děl ztvárněných nově na víku dřevěného soudku, bude následně věnován o. p. s. Dialog Jessenius. Více na www.vinarstviroku.cz
Eben a Aneta Langerová
Charitativní proj Degustace
ekt – aukce uměle
vzorků
Znovín Znojmo, a. s.
Ředitel společnosti Znovín Znojmo Pavel Vajčner s plaketou pro vítěze
Tato společnost patří ke stálicím moravského vinařství. Svou velikostí i produkcí se v českých poměrech řadí ke středním podnikům. Denní prodej se pohybuje okolo 17 000 lahví. Společnost tak zabírá segment o velikosti 3,5 % ze všech vín, která se v České republice vypijí. Vstřebává moderní světové trendy, zároveň však ctí místní tradici. Jako první společnost zahájila výrobu tzv. řízeného kvašení v 90. letech a uvedla do života dnes již běžnou a oblíbenou zásilkovou službu. Organizuje populární vinařská putování a je známa také svým propracovaným vinařským turistickým programem. Vedle rozmanitého sortimentu tradičních odrůdových vín nabízí suché a polosuché pozdní sběry, vína kategorie výběr z hroznů a výběr z bobulí, vína ledová, slámová vína i sekty. Společnost je neúnavným propagátorem terroir, neboť si je plně vědoma unikátnosti prostředí vinic, z nichž hrozny pocházejí. Proto není divu, že tato vína získávají nejvyšší ocenění na známých světových vinařských kláních.
ckých děl
30. května 2013
Vinařství
29
Naši vinaři dobyli přední pozice na Finger Lakes International Wine Competition v USA Ryzlink rýnský 2009, ledové víno, ze společnosti Znovín Znojmo, a. s., se stal v USA šampionem největší charitativní soutěže na světě – The Finger Lakes International Wine Competition. Víno získalo titul Best Ice Wine. Titul je o to cennější, že soutěž je pořádána v regionu celosvětově proslaveném ledovými víny ať z kanadské nebo americké strany jezera Ontario.
J
iž sama kategorie přírodních ledových vín je ve Finger Lakes se 79 vzorky největší soutěží ledových vín na světě. A o desítkách dalších přírodně vysoce sladkých vín (slámových, cibébových, bobulových výběrů, TBA, tokajských výběrů, ledových ciderů apod.) nemluvě. Úspěšní Češi: Znovín, Tetur, Sonberk a Maňák „Do finálového rozstřelu postoupilo ze základního bodování 17 nejvýše hodnocených ledových vín, všechna nejméně se zlatou medailí,“ vysvětluje Iva Kováříková, vydavatelka časopisu Sommelier a jedna ze sedmi finálových hodnotitelů této kategorie. „Nejprve jsme eliminovali ve dvou kolech ty o něco méně dokonalé vzorky, pěti posledním pak každý z nás přiřadil pořadí. Ze tří vidalů a dvou ryzlinků vyhrál ten s nejnižším součtem umístění. Že byl ze Znovínu Znojmo jsem se ale dozvěděla až z blahopřání hlavního komisaře Rona Daughertyho po skončení soutěže. Byl to skvělý zážitek. Znovínu upřímně blahopřeji.“ Znovínský šampion bude spolu s dalšími oceně-
nými víny dražen ve velké benefiční aukci v Rochesteru konané počátkem května. Příjemným překvapením je Double Gold pro Vladimíra Tetura z Velkých Bílovic za červené BB Cuvée Barrique Lada 2007, vybojované v konkurenci téměř 400 převážně kalifornských cabernetů a jejich cuvée. Double Gold se v Rochesteru uděluje těm vínům, jimž všichni členové poroty dali zlatou medaili. Zlatou medaili získala aromatická Pálava 2011 ze Sonberku, další skvělá zlatá je opět za vynikající červené víno Merlot Exclusive 2011 od Štěpána Maňáka z Žádovic. Konkurence byla veliká Letošního ročníku soutěže Finger Lakes International Wine Competition se zúčastnilo 3506 vín od 900 producentů z 20 zemí světa, všech 50 států USA a pěti kanadských provincií. Vína hodnotilo přes 70 degustátorů ze 14 zemí. Účast vín z ČR a Slovenska opět organizovala redakce časopisu Sommelier, která shromáždila a na dvou paletách odeslala do USA na 600 kg vzorků, v tom 99 soutěžních partií vín, jednu medovinu, jeden likér a jednu slivovici z palírny Zelená Bohdaneč – ty ale budou ohodnoceny samostatně. Úspěch 46 moravských vín v soutěži završuje dalších 13 stříbrných a 22 bronzových medailí. Šest dalších vzorků přihlásila společnost Czech Wine Imports z Connecticutu, která dováží moravská vína na východní pobřeží USA. Uspěli i Slováci Na Slovensku se rozzáří hned tři Double Gold medaile – dvě ve vinařství Janoušek v Pezinku za Rizling rýnsky 2011 a za čer-
1
2
3
4
1 Finálové hodnocení – uprostřed prezident mezinárodní jury Ron Daugherty 2 Zprava: zakladatel Camp Good Days and Special Times Gary Mervis, ředitel soutěže Peter Parts a správce pokladny Karl Rudolfs 3 Porota byla na úrovni – Master of Wine Joel Butler 4x foto archiv soutěže a profesor Marin Berovič z Lublaňské univerzity 4 Mítink s Garym Mervisem
vené Cuvée Retro 11. Svého zatím životního úspěchu dosáhl v Rochesteru další Velkou zlatou mladý Adam Repa ze Šenkvic s růžovým Cabernetem Sauvignon Rosé 2012. Z pěti slovenských zlatých medailí jdou hned dvě do Vinařských závodů Topoľčianky za vynikající sekt 1933 a kabinetní Müller Thurgau 2012, po jednom zlatu si rozdělí manželé Ostrožovičovi za slámové tokajské cuvée 2011, Peter Matyšák za Müller Thurgau 2012 a Ján Vr-
šek z Vinkoru za Rulanské bílé 2012. Slovenským vínům patří dalších 25 stříbrných a 14 bronzových medailí. Finger Lakes International Wine Competition Mezinárodní soutěž Finger Lakes International Wine Competition je největší benefiční charitativní soutěží na světě. Její výtěžek jde plně na financování Camp Good Days and Special Times, kde za 33 let jeho trvání strávilo své prázdniny u jezera
Keuke 43 000 dětí z poloviny států USA a také z dalších 27 zemí světa. „Díky účasti a skvělým výsledkům vín z obou našich zemí vloni poprvé strávilo dva týdny nezapomenutelných prázdnin v Americe i šest dětí z ČR a Slovenska,“ říká Luboš Bárta, šéfredaktor časopisu Sommelier. „Camp Good Days and Special Times je pojmem nejen v komunitě rodin s onkologickými dětmi, ale také laureátem stále se rozšiřujícího seznamu cen a vyznamenání. Na organizaci
benefiční soutěže se bezplatně podílejí dvě stovky dobrovolníků, jejichž nadšení a obětavost propůjčuje celé soutěži nenapodobitelnou atmosféru. I letos přivážíme vedle medailí pozvání pro dalších šest dětí s odléčenými onkologickými onemocněními, která jsme postoupili dětským onkologiím nemocnic v Brně a v Bratislavě a jejich nadacím. Všichni vinaři, kteří účastí svých vín pomohli dobré věci, si zasluhují naši úctu a upřímné poděkování!“ (bar)
Ze světové metropole vína si naši vinaři vezou 28 medailí V silné mezinárodní konkurenci na jedné z nejprestižnějších světových soutěží vín letošní sezony, Vinalies Internationales, se dokázalo prosadit 28 vín z České republiky. Naši vinaři získali v Paříži pět zlatých a 23 stříbrných medailí. Prezentaci našich vín zajistilo za finanční podpory Vinařského fondu Národní vinařské centrum. Mezi nejúspěšnější vinařství letošního 19. ročníku Vinalies Internationales patří Tomáš Krist se zlatou medailí za Rulandské bílé, výběr z hroznů 2012, třemi stříbrnými medailemi za Ryzlink rýnský, výběr
z hroznů 2011 a dalšími čtyřmi stříbrnými medailemi za Muškát moravský, kabinetní víno
2012, Pálavu, výběr z bobulí 2012 a Sauvignon, výběr z bobulí 2012. Další zlaté medaile
získalo Zámecké Vinařství Bzenec, s. r. o., za Ryzlink rýnský ego N° 81, pozdní sběr 2011, vedle kterého bylo oceněno stříbrnou medailí ještě jejich Rulandské bílé ego N° 75, výběr z hroznů 2011. Zlato za Rulandské šedé, ledové víno 2009 a stříbro za Tramín červený, ledové víno si z Francie veze Znovín Znojmo, a. s. Vína Rulandské šedé, pozdní sběr 2012 z Vinařství Čech, s. r. o., a Chardonnay, pozdní sběr 2011, z Vinařství Mikrosvín Mikulov, a. s., si rozdělila další dvě zlaté medaile pro Českou republiku. „Kromě úspěchů pro samotné vinaře a zlepšení již loni vynikajících výsledků o dvě zlaté medaile vnímám pařížskou soutěž také jako první významnou mezinárodní příležitost k ohodnocení morav-
ských a českých vín ročníku 2012. Podle velkého ohlasu z Paříže můžeme předpokládat, že se ani letos moravská a česká vína ve světě rozhodně neztratí,“ komentoval úspěchy našich vinařů ing. Pavel Krška, ředitel Národního vinařského centra, které účast našich vinařů v Paříži zajišťovalo. Za Českou republiku zasedl v hodnoticí komisi Luboš Bár-
ta, který přiblížil přísné požadavky hodnotitelů a kvalitu konkurence z celého světa. „Vinalies Internationales považuji za jednu ze tří nejvyšších soutěží na světě, ale z hlediska úrovně a přísnosti hodnocení za nejtěžší. Nejlepší letošní bílé víno je z Mexika a nejlepší červené z Filipín. Dnes Morava nebojuje jen s víny z Francie, Itálie nebo Španělska. Do hry vstupují nejen tradiční země s novými víny, ale vysokou kvalitu přinášejí i dosud z vinařského pohledu exotické země,“ uvedl Bárta. Nejlepší vína ze soutěže se na podzim opět objeví v publikaci 1000 Vins du Monde, kde se s nimi seznámí také milovníci nejlepších světových vín v zahraničí. (krš)
30
Vinařství
30. května 2013
Hit posledních let: růžová vína Obliba tuzemských rosé u spotřebitelů stále stoupá V roce 2012 bylo v Česku pro výrobu růžového vína využito 25 % modrých hroznů, což v přepočtu znamená výrobu zhruba 40 500 hl tohoto stále oblíbenějšího nápoje. Meziročně tak vzrostl podíl růžového vína na tuzemské produkci asi o třetinu.
V
současné době se výrobou růžových vín zabývá téměř 70 % vinařů. Výrobních kapacit je stále dostatek, stejně jako ploch osázených modrými odrůdami, které jsou základní surovinou pro jeho výrobu. Narůstá-li zájem spotřebitelů, mohou vinaři pružně reagovat a vyprodukovat dostatečné množství atraktivních rosé. „Je potěšitelné, že naši vinaři velmi rychle rozpoznali potenciál fenoménu růžového vína a díky dobrému zvládnutí technologie jeho výroby, vhodného výběru hroznů modrých odrůd i marketingové podpoře se
i v tomto segmentu stali rovnocennými konkurenty importovaným vínům. Troufám si říci, že svěžestí, ovocitostí a lahodností je i předčí,“ řekl předseda Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray. Růžová vína jsou velmi zajímavým nápojem nejen pro jarní a letní sezonu. Jsou skvěle pitelná, lákají širokou škálou růžových barev a přitom jsou domácím produktem, který je v posledních letech více vyhledáván tuzemskými spotřebiteli. Kvalitu zajišťuje zejména optimální geografická poloha a vysoká technologická úroveň našich vinařů. Vinařský fond se pak stará o dobrý marketing. „V dnešní době se kvalitní výrobek bez profesionálního marketingu na trhu neudrží. Růžové víno je bezesporu vynikajícím produktem, kterému chceme dát adekvátní marketingovou podporu, a myslím, že se nám to v posledních letech daří. Běžný český spotřebitel stále více žádá tuzemská vína a z toho
Co je to rosé neboli růžové víno?
máme samozřejmě radost,“ řekl ředitel Vinařského fondu ČR Jaroslav Machovec. Vzhledem k velkému úspěchu loňského vizuálu navazuje ten letošní právě na něj. Vizuál by měl evokovat stejné pocity jako růžové víno – svěžest, tajemnost, smyslnost a lákavost. Sezona růžových vín začíná každoročně v květnu, který je věnován mnoha „růžovým“ akcím určeným zejména pro širokou veřejnost. Za zmínku jistě stojí každoročně oblíbený Svátek růžového vína ve Ville Richter na Pražském hradě, který se koná 1. května. Dále se růžová vína objeví 18. května na Farmářských trzích na náměstí Jiřího z Poděbrad v Praze. Přelom května a června pak tradičně patří Dnům růžových vín v Mikulově, které probíhají souběžně s Gourmet festivalem. S podzimem pak přicházejí Svatomartinská růžová vína. Více na www.ruzove.cz
Růžové víno neboli rosé se vyrábí z odrůd modrých hroznů nejčastěji metodou krátkého naležení rozemletých hroznů (rmutu). V České republice se nejvíce používají hrozny odrůd Frankovka, Svatovavřinecké, Zweigeltrebe nebo Cabernet Sauvignon. Růžové víno není určeno k archivování. Mělo by se pít mladé, dokud má svěží ovocnou chuť a vůni, nejlépe do jednoho až dvou let od sklizně. Růžová vína se chlubí celou škálou barevných odstínů – od růžovošedé, přes jemně lososovou, sladce malinové tóny až po měděnou, v závislosti na zvolené odrůdě hroznů a technologii jejich zpracování.
Něco z historie aneb Ochutnejte ryšák Stejně jako vína červená a bílá, mají i růžová vína svou historii. První zmínky pocházejí již od Hippokrata, tedy zhruba z roku 400 př. n. l. Otec medicíny nabádal své pacienty ke konzumaci svěžího a lahodného nápoje světle červené barvy. Zdali byla tato vína vyráběna účelně, tedy jako léčivo, nebo se stala pouze náhodným výrobkem, se už nejspíš nedozvíme.
J
ako o období významném pro rozmach světle červených a narůžovělých vín můžeme mluvit o středověku, kdy se zejména na francouzských vinicích vysazovaly společně odrůdy Pinot Noir a Pinot Gris, které daly za vznik vínům světlejší barvy. Tento trend přetrvával až do 17. století. V českých zemích probíhala výroba vín zabarvených do růžova již v 16. století. Nejčastěji se kromě odrůd pro bílá vína vysazovaly modré odrůdy Pinot Noir a později také Frankovka a Modrý Portugal. Drobní vinaři se smíšenou výsadbou byli odkázáni lisovat své nadrcené hrozny na obecních lisech nebo u vlastníků rozlehlých vinic. V důsledku dlouhého čekání tak jejich drť ze směsi hroznů bílých a modrých dávala možnost vzniku moštu zabarveného právě do růžova. Označení „růžová vína“ se začalo užívat teprve v nedávné histo-
rii. V minulosti si rosé získala zcela jiná pojmenování. Na Moravě byla známa pod lidovým názvem ryšák, v Čechách se růžovým vínům přezdívalo růžák, jak dokládá původní etiketa z poloviny 19. století ze sklepů panství Žernoseky. V dnešní době je růžové víno stále populárnější. Jeho největším evropským výrobcem je Francie, kde růžová vína tvořila vždy alespoň desetinu celkové vinné produkce. Významnou produkcí rosé se může chlubit ale i USA nebo Austrálie. Ročně se ve světě vyrobí celkově asi 20 milionů hektolitrů růžových vín.
Jaké víno je růžové Spousta lidí neví, co si o růžových vínech myslet. Lákají je hravými odstíny, svádějí svěžestí a znejisťují svým neukotveným postavením kdesi mezi bílými a červenými víny. Věříme, že po ochutnání růžového vína z moravských nebo českých vinic tento podezřívavý postoj opustíte. Úsměv vzbuzuje poměrně rozšířený mýtus, že růžové víno vzniká slitím červeného vína s bílým. Kdepak, vinaři si práci nezjednodušují! Růžové víno, neboli rosé, se nejčastěji vyrábí z odrůd modrých hroznů metodou krátkého naležení rozemletých hroznů (rmutu). Říká se, že růžové začíná svůj život jako červené víno, ale pak jej žije jako víno bílé. Rmut z modrých hroznů se nechává naležet zpravidla jen 4 až 6 hodin, aby se ze slupek uvolnilo pouze málo červeného
barviva. Pak se mošt od slupek oddělí a dále je s ním nakládáno stejně jako při výrobě bílého vína. Takový výrobní postup propůjčuje růžovým vínům jejich tolik žádaný mladý esprit. Svěžest, kterou od růžového očekáváme, vyžaduje potřebný podíl kyselin. A ty zráním hroznů ubývají. Navíc čím vyšší je cukernatost použitých hroznů, tím se barva vína posouvá do méně atraktivních nahnědlých tónů. Proto vinaři volí krátkodobou maceraci, která dává vzniknout svěžím vínům lehčího charakteru a výraznější chuti. Díky tomu se růžová vína chlubí celou škálou barevných odstínů. Sluší jim sladce malinové tóny, jemně lososové a pomerančové i temně cibulové, a to podle zvolené odrůdy hroznů a technologie zpracování. Není to nádhera, popisovat svoji skleničku růžového vína slovy: květy pivoněk, zralé meruňky nebo červánkový nach? Popularita růžového vína prudce stoupá. Ve Francii rosé dokonce poprvé v historii překonalo svou bílou konkurenci a posunulo se na druhé místo za tradičně preferované červené. Také u nás se konzumace růžového stala trendem. A proč se vlastně lidé zbláznili do růžové barvy? Růžová vína opřádá atmosféra mladistvosti a životní dynamiky. Růžové je romantické, ale zároveň má čertíky v očích. Obvykle se pije mladé, má za úkol osvěžit, lehce chutnat, nekomplikovat. Více na www.ruzove.cz
Jak pít růžové víno ● Pokud si rádi dáváte vinný
střik, budete růžové víno milovat. Toto lehké, snadno pitelné víno kouzelných barev však sedne i většině ostatních. Je to osvěžení, které může být servírováno i v netradičních variantách. Růžové patří k party, piknikům i tolik oblíbeným grilovačkám. ● Správně vychlazené růžové je
pro teplé jarní a letní večery. Aby se mohlo představit v plné kráse, mělo by být vychlazeno na teplotu od 8 do 12 °C. Růžové může být podáváno přímo na ledu či ve svůdných koktejlech. Ale pozor – ztrácí svoji roztomilost, pokud je přechladíte. ● V rozmarném létě si dopřejte
tzv. plážovku. Získáte ji tak, že si s sebou k vodě vezmete láhve svého oblíbeného růžového a zahrabete je hluboko do písku, kde se správně vychladí. ● Růžová vína se nearchivují.
Svou povahou se hodí spíše k rychlé konzumaci. Proto se obecně doporučuje konzumovat růžová vína pouze do dvou let od sklizně. ● Pokud si přinesete láhev růžo-
vého domů, skladujte ji v teplotně stabilních, chladnějších podmínkách. Především se vyvarujte jejímu vystavení přímému slunci, které výrazně ovlivňuje kvalitu vína a zkracuje jeho životnost. Tento aspekt je tím zásadnější u růžových vín, neboť kvůli své atraktivní barvě bývají plněna do průhledných lahví. ● Vhodné uskladnění je důležité.
Jako pomůcka může sloužit datum výroby nebo plnění. Jedině víno, kterému se dostalo dobrého zacházení, vám ze sebe může vydat to nejlepší.
30. května 2013
Potravinářství
31
Mléko a ovocné šťávy od firmy TOKO: A
čerstvé, zdravé a zaručeně české
utomaty na prodej čerstvého nepasterovaného mléka jsme na trh uvedli v roce 2009, kdy se ještě málo mluvilo o kvalitě potravin a spíše se pomáhalo farmářům řešit nízkou výkupní cenu mléka. Tím, že dostali mléko bez úprav přímo ke spotřebiteli, ukázali, co mlékárny za pár let udělali s kvalitou mléka. Následoval rozvoj farmářských trhů a společně s nimi v České republice povstalo na 180 mléčných automatů. To samozřejmě nenechalo zpracovatele klidnými, a tak se rozjela masová kampaň na jejich likvidaci. Dnes s odstupem času mohu rád konstatovat, že, ač to odporuje tvrzení zlých jazyků, nikdo na mléko z automatu za čtyři roky jejich existence nezemřel, ani nebyl ohlášen jakýkoliv závažný zdravotní problém. Z původního počtu jich dnes stabilně funguje asi 90 %, a my se mezitím rozrostli na slovenský (cca 40 automatů) a polský trh (cca 60 automatů), kde zájem o poctivé mléko z farmy stále roste. Pomalu cítíme, že opětovně roste také zájem českých spotřebitelů a jsme přesvědčeni, že během následujícího roku prodělají automaty svou renezanci.
Na scénu vstupuje Ovocňák Jako reakce na stále stoupající podíl nekvalitních potravin v obchodech a na znehodnocování jména výrobců kvalitních surovin a produktů v zemědělské prvovýrobě vznikla v roce 2011 myšlenka produkovat čistý ovocný mošt. Logicky navazuje na to, co jsme započali s čerstvým mlékem – snaha nabídnout kvalitní potravinu zdravě uvažujícím lidem. Pro výrobu používáme výhradně ovoce z certifikovaných sadů nebo to, při jehož pěs-
připravili bezový květ pro letní osvěžení a v záloze máme výtažky z kopřiv, chmele, meduňky a dalších zdravím prospěšných bylin. Pro cestu na trh vytváříme vlastní obchodní síť a stále hledáme koncové prodejce. S Ovocňákem se setkáte nejen v obchodech potravin, zdravé výživy apod., ale i na farmářských trzích, na potravinářských předváděcích akcích a na regionálních slavnostech, hodech a ochutnávkách.
K dnešnímu dni nabízíme 15 druhů ovocných moštů a stále pracujeme na přizpůsobování nabízeného produktu potřebám spotřebitele. Při výrobě yužíváme technologii špičkového rakouského výrobce Voran. Ovoce a zelenina se před dodáním ke zpracování zbaví všech nečistot ve vodní lázni nebo tlakovou vodou. Těsně před vstupem do útrob stroje navíc jednotlivé kusy obsluha kontroluje a přebírá na válečkové dráze. První strojní operací procesu je rozdrcení ovoce a zeleniny na drobnou frakci. To umožní nejlepší výtěžnost šťávy. Drobná frakce z drtiče padá přímo do pásového lisovacího zařízení, které z drtě vymačká šťávu. Ta je sbírána a čerpána do tanku přes kovový filtr. Pro dosažení maximální hygieny a trvanlivosti je šťáva z tanku okamžitě ošetřena jemnou pasterací při teplotě při 78 °C a ještě teplý mošt se
Šťáva je vakuově uzavřena ve vaku s výpustným ventilem
tování se využívají ekologicky přijatelné metody. Zde jsou dodržovány přísné podmínky pro použití chemických látek a hnojiv (dle SISPO). Suroviny pocházejí převážně od sadařů z Moravy, případně od dalších českých a slovenských pěstitelů. Celoroční dodávku moštů jsme schopni zajistit díky skladování jablek ve skladech ULO (Ultra Low Oxygen) bez přístupu vzduchu. Měkké ovoce, které nestihneme zpracovat, zamrazíme a postupně zpracováváme až do další sezony. Hlavním cílem je nabídnout českému spotřebiteli kvalitní český produkt.
Tomáš Kořínek ml. z firmy TOKO s oceněním Perla Zlínska 2012 pro mošt Ovocňák jablko – černý rybíz
Automaty TOKO na čerstvé mléko se staly doslova hitem
napouští do speciálních pytlů, kde se po vytěsnění vzduchu uzavře ventilem. Jedinečné balení zaručuje čerstvost po dlouhou dobu Balení, ve kterém se k vám dostává náš mošt, se odborně nazývá bag-in-box. Jeho hlavní předností je schopnost uchovat mošt v nezměněné kvalitě po velmi dlouhou dobu. Vak s výpustným ventilem je následně vložen do kartónové krabice, která zabraňuje přístupu světla. Takto vyrobený mošt je možné skladovat minimálně šest měsíců, aniž by se změnila jeho chuť,
obsah vitaminů a čerstvost. Obal zamezuje oxidaci, která je hlavní příčinou znehodnocování potravin. Po otevření čepujete mošt ventilem, který zamezuje zpětnému přístupu vzduchu. Vak se kolem tekutiny stahuje až do úplného vyčerpání obsahu. Díky tomu vydrží po otevření čerstvý až čtyři týdny. Další výhody obalu Mobilita – box je velmi pohodlný při přepravě, nehrozí jeho rozbití jako např. u skla. Díky pevnému uchu se dobře nosí. Úspora – náklady na balení jsou menší než na skleněné nebo plastové láhve. 5l balení nahrazuje 5 lahví, 5 zátek, 5 etiket. Variabilita – 3 l, 5 l, 10 l nebo 20 l... na vše stačí jeden jednoduchý obal. Recyklovatelnost – obal je možné rozdělit na plastový pytel s ventilem a karton. Obě části jsou plně recyklovatelné. Ekologie – výroba je energeticky nenáročná. Obaly jsou při transportu a skladování
velmi kompaktní, na rozdíl např. od plastových či skleněných láhví a kanystrů. Uvádí se, že vliv na znečištění je oproti ostatním variantám obalů nižší více než o 50 %. Nehledě na to, že k výrobě 5litrového pytle se spotřebuje v porovnání s 5litrovým kanystrem o 80 % méně plastu. Trvanlivost – je zajištěna aseptickým plněním obsahu a čepováním bez přístupu vzduchu. Jaké jsou novinky Novinky jsou hnacím motorem obchodu a zájmu spotřebitele, proto nejnovější kombinací je jablko s rakytníkem, který je považován za obrovský zdroj
vitaminu C a mnoha dalších prospěšných látek. Pro ty, kteří si chtějí vzít náš produkt na cesty, ke sportování, dětem do školy nebo jen tak do ruky, jsme připravili 200ml balení v podobě pytlíku s brčkem, které se
INZERCE
skrývá uvnitř, a to hned v šesti chuťových variantách. Na trh jej uvedeme začátkem června a jeho dostupnost bude mnohem jednodušší než u stávajícího balení. Z avizované spolupráce s Mendlovou univerzitou jsme
Ocenění za kvalitu Kvalitu produktu ukazují i mnohá odborná ocenění. Ovocňák se může pochlubit značkou národní kvality Klasa, Regionální potravina a Perla Zlínska. V současné době běží registrační proces pro získání značky Bio. Nedílnou součástí produkce je i vývoj a zdokonalování výroby pro ještě lepší využití potenciálu, který v přírodních potravinách je. Na tom spolupracujeme s vysokými školami a první výsledky již brzy přejdou do výrobního procesu. (toko)
32
Podnikání
30. května 2013
ČSOB představuje nový program Farmáři
Ilustrační foto Zub
Skupina ČSOB oslovuje zemědělce s ucelenou nabídkou služeb respektující specifika jejich podnikání. Právě nový program Farmáři, který doplňuje úvěrovou nabídku ČSOB pro zemědělské podnikatele, umožňuje klientům nastavit splátky jistiny úvěru nejen měsíčně, ale i čtvrtletně, pololetně a také ročně. Zájemci mohou získat úvěr do výše až dvou milionů korun bez dokládání účelu na základě výměry zemědělské půdy.
P
otenciál pro oslovení zemědělců programem Farmáři spatřuje ČSOB v počtu 27 000 zemědělských podnikatelů, kteří obhospodařují téměř milion hektarů zemědělské půdy. V současné době se skupina ČSOB zaměřuje na sektor zemědělství, ve kterém spatřuje potenciál pro rozšíření vzájemné spolupráce zejména se zemědělskými pr vovýrobci. Proto ČSOB přišla s komplexní nabídkou služeb, která zohledňuje specifika podnikání v zemědělství. Vedle dotací je dalším ze specifik sezónnost tržeb, která je typická pro rostlinnou výrobu. Z pohledu provozního a investičního financování zemědělců je program Farmáři vhodnou alternativou pro řešení sezónních výkyvů tržeb, resp. výkyvů finančního toku a umožňuje klientům nastavit splátky jistiny úvěru dle jejich potřeby (měsíčně, čtvrtletně, pololetně a také ročně). Pro-
gram Farmáři je určen pro financování nákupu hnojiv, osiv, krmiv, ale je vhodný i pro financování investic do zemědělské techniky a na nákup zemědělské půdy. „Předpokládáme, že nový program Farmáři nalezne uplatnění zejména u zemědělských podnikatelů – nových klientů ČSOB. Současní i noví klienti mohou získat úvěr do výše až dvou milionů korun bez dokládání účelu na základě výměry vlastní nebo pronajaté zemědělské půdy, na kterou čerpají dotace. Pro doložení výměry obhospodařované půdy postačí předložit poslední obdržené rozhodnutí ze Státního zemědělského intervenčního fondu o vyplacení podpor pro zemědělce,“ říká výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB Roman Kracík. Podmínkou pro využití programu Farmáři je podnikání zemědělce v oboru po dobu ale-
spoň 12 měsíců. Program obsahuje jednak ČSOB povolené přečerpání účtu ve výši až jeden milion korun a ČSOB rychlý úvěr na podnikání ve výši až 1,5 milionu korun. Může ho získat i stávající klient bez úvěru, ale i s již poskytnutou úvěrovou angažovaností s dopočtem do dvou milionů korun. Vyšší úvěr může klient získat nad rámec tohoto programu, ale za standardních podmínek. „Prostřednictvím programu Farmáři bychom chtěli oslovit asi 27 000 zemědělců, především podnikatelů – fyzických osob, kteří obhospodařují téměř milion hektarů zemědělské půdy a kteří chovají 300 000 kusů skotu, 130 000 kusů prasat a 1,6 milionu kusů drůbeže. Výhodou programu je rychlost čerpání, jednoduchost a administrativní nenáročnost. Dalším benefitem je, že zemědělci mohou získat zvýhodněnou úrokovou sazbu, kterou lze spojit i s podporou PGRLF v rámci programu Zemědělec. Díky němu mohou získat dotaci části úroků z úvěru. Navíc zemědělci nebudou muset platit jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru. Obdržené dotace mohou využít na mimořádné splátky úvěru, které lze realizovat zcela zdarma,“ doplňuje Roman Kracík. Podnikatelé navíc nemusejí hledat ve svém okolí nejbližší kamennou pobočku ČSOB, ale stačí si jen sjednat schůzku s bankéřem, který za nimi přijede. Výhodou je, že zemědělci še-
tří svůj čas a zároveň získají odborné posouzení svého stavu podnikání a návrh nejvhodnějšího řešení konkrétních finančních i pojistných potřeb. To vše
Výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB Roman Kracík
navíc probíhá jednoduše a rychle, bez zdlouhavé administrativy, protože chápeme, že celý den stráví na poli nebo ve stáji a „výlet“ za bankéřem pro ně znamená významnou ztrátu času, kterého nemají nazbyt. Banka si váží vlastností zemědělců, jako je jejich dlouho-
letá péče o půdu a zejména zodpovědnost, pokud jde o plnění závazků. „Zemědělskému sektoru věříme, protože je stabilní a směřuje k trvalé udržitelnosti.
Foto archiv ČSOB
Proto jsme se rozhodli, že zemědělcům nabídneme nejen ucelenou řadu zvýhodněných produktů jak v depozitní, tak
i v úvěrové oblasti,“ říká Roman Kracík. Obecně můžeme hovořit o rozšíření nabídky služeb jak v podmínkách provozního financování (možnost větších limitů v návaznosti na provozní potřeby – sezónnost, struktura nákladů, obrat), tak i v oblasti investičního financování. Podnikatelé v zemědělství mohou využít také nabídky akčních finančních produktů společnosti ČSOB leasing, která patří mezi zemědělci k nejvyhledávanějším partnerům, a to díky její velmi široké spolupráci s dodavateli a importéry zemědělské techniky v České republice. Současně mohou zemědělci využít služeb ČSOB pojišťovny, která poskytuje ucelenou řadu produktů. Jde o nabídku komplexního zabezpečení pojistných potřeb zemědělské praxe včetně pojištění zemědělských rizik (plodiny, zvířata) v rozsahu, který je plně srovnatelný s konkurencí. Skupina ČSOB se zúčastní Národní výstavy hospodářských zvířat a zemědělské techniky ve dnech 27.–30. června v Brně a také agrosalonu Země živitelka konaného ve dnech 28. srpna až 3. září v Českých Budějovicích. „Zveme návštěvníky výstavy do našeho stánku, kde mohou získat informace o aktuální nabídce skupiny ČSOB,“ uzavírá Roman Kracík. ●
Další informace naleznete na webu ČSOB v záložce Firmy – Podnikatelé, malé a střední podniky – Nabídka pro zemědělce
34
Výzkum
30. května 2013
Dubnové výsevy máku bývají zpravidla lepší než březnové Údělem zemědělce je závislost na počasí. Každý rok je jiný a jinak jiný. Letos jsme se po příjemně mírné zimě těšili na včasné a vlhké jaro. Od konce února až do konce prvé dekády dubna často celý den mrzlo, opakovaně ležel sníh, někde i pršelo. Slunce nesvítilo, a když, bylo slabé a vzduch se za poledne ohřál na 3 až 6 °C.
V
zniká řada dotazů, o kolik sníží pozdní setí a pozdní nástup plošné vegetace výnosy. Z našeho pohledu (řepka, pšenice, ječmen, mák) nejde o nic kritického. Jaro je v našich podmínkách velmi proměnlivé. Uspěchané setí dá často horší výsledky než to časově uvážené. Na výnosy plodin ozimých i jarních má rozhodující vliv doba mezi polovinou dubna až polovinou června. V té době potřebujeme vlhké a chladné počasí s teplotami přes den 10–20 °C, v noci 8–15 °C, polojasno, vysokou vzdušnou vlhkost a časté přepršky s úhrnem 50–70 mm za měsíc. Založení porostu máku Založení porostu a následné vzejití je kritickým bodem agrotechniky máku. I při dodržení všech známých pravidel, tj. podzimní urovnání povrchu při orebném zpracování a při bezorebném hlubokém kypření kombinovanými kypřiči. Za těmi zůstává také rovný pozemek. Na jaře pak pouhé provzdušnění půdy mělkou přípravou (kompaktor, brány, aktivní nebo pasivní pracovní orgány secích kombinací). Setí pokud možno tzv. na vodu – do hloubky, kde je vlahá, tmavá, kapilárně aktivní půda. Proto při teplém a suchém počasí je vhodné mák zasít i hlouběji, až okolo 2 cm. Vlhkost půdy při setí by měla být taková, že se půda na pracovní orgány secího stroje nelepí, netvoří se hrudky, ale po přejezdu secího stroje je patrná „vlhká stopa“. Setí máku by se nemělo uspěchat. Z dlouholetých pokusů vyplývá, že průměrný výnos z březnových výsevů je nižší než z dubnových. Dřívější doporučení z minulého století vysévat na tající sníh byla tehdy správná. Sely se ale zhruba 3 kg/ha osiva a jednotilo se. Vybraly se ve fázi 2–4 listů nejlepší rostliny, a to jen 15–20/m2. V současné době me-
2x foto Zub
chanizovaného pěstování preferujeme výsev do správně připravené, zralé půdy, která zajistí co nejrychlejší vzejití co nejvíce rostlin. I přes dodržení všech výše uvedených zásad sklízíme porosty s průměrným počtem okolo 55 rostlin na 1 m2, když optima by měla být kolem 80 rostlin/m2. Přitom při výsevku 1,5 kg a HTS 0,5 g vysejeme na 1 m2 asi 300 semen máku. To znamená, že výsledný výnos porostu tvoří něco okolo 20 % zasetých rostlin. K tomuto úbytku dochází zejména napadením houbovými patogeny, likvi-
dací krytonoscem kořenovým a v neposlední řadě prostým nevzejitím osiva v důsledku sucha a špatného setí, to jest nezvolení správné hloubky. Teplota patří k rozhodujícím činitelům ovlivňujících klíčení a energii klíčení semen. Například při teplotě 10 °C začínají semena klíčit po pěti až šesti dnech, při teplotě 18–20 °C již klíčí během tří až čtyř dnů. Další zvyšování teplot již klíčení neurychluje. Může naopak klíčivost o dost snížit. Rychle se vyvíjející rostlinky jsou odolnější vůči chorobám a škůdcům, kterým „utečou“,
Tab. 1: Termín výsevu, délka vegetační doby a výnos semen máku v časové řadě 2000–2012
*
Rok
Termín setí
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2008* 2009 2010 2011 2012
26. 3. 3. 4. 10. 3. 20. 3. 19. 3. 29. 3. 20. 4. 13. 4. 3. 4. 26. 3. 30. 3. 22. 3.
Délka vegetace (dny) 158 150 174 164 163 155 129 136 151 161 154 161
Výnos semen (t/ha) 1,36 1,62 1,44 1,48 1,56 1,81 1,60 1,43 1,68 1,37 1,98 1,35
Přesev
Tab. 2: Četnost setí v časovém úseku v letech 2000–2012 a prům. výnos na lokalitě Červený Újezd Termín výsevu
Četnost setí 2000–2012
Výnos semen (t/ha)
10. 3.–20. 3. 21. 3.–30. 3. 1. 4.–10. 4. 11. 4.–20. 4.
2 6 3 2
1,50 1,56 1,58 1,52
jsou vitálnější, lépe se vyrovnávají se stresovými faktory a poskytují vyšší výnos. V posledních letech často docházelo k problematickému vzcházení máku způsobeného suchem v dubnu. Velký důraz je proto již v rámci předseťové přípravy nutno klást na zabránění ztrátám půdní vlhkosti a docílení optimální struktury půdy, to znamená co nejméně s ní hýbat. Hrudky nevadí. Docílení optimální struktury půdy nabývá na významu zejména při sníženém výsevku, kdy se snažíme dosáhnout optimálního počtu rostlin na ploše. Semeno totiž při klíčení přijímá asi 90 % vlastní hmotnosti vody, a tak střídající se vlhké a suché periody počasí mohou podstatně omezit vyrovnanost vzcházení už i tím, že se obvykle vytváří málo propustný půdní „škraloup“. Naopak přílišné vlhko a chladno může v době vzcházení urychlit šíření houbových chorob a způsobit padání klíčních rostlin.Vysévat můžeme jakýmikoli dostupnými secími stroji, které dokážou zabezpečit výsevek 1,2–1,75 kg/ha a uloží osivo do hloubky max. 1–2 cm. Platí pravidlo, že čím těžší půda, tím sejeme mělčeji. Při seřízení hloubky se snažíme, aby osivo leželo na seťovém lůžku. Takto uložené osivo dokáže využít kapilární vzlínavost spodní vody a bez problémů klíčí a vzchází. Jestliže je půda např. po jarním zpracování hrudovatá nebo proschlá hlouběji než 5 cm, zasejeme mák hlouběji a po zasetí pozemek
uválíme, nejlépe rýhovanými válci. Válení zcela vynecháme na těžkých půdách se sklonem ke tvorbě škraloupu. Jestliže je půda zpracovaná na jaře hluboko a nastavením secího stroje nejsme schopni zabezpečit uložení osiva do požadované hloubky, je vhodnější za sucha provést válení před setím. Termín setí a výnosy máku V tabulce uvádíme termíny setí, délku vegetační doby a výnos semen máku v časové řadě let 2000–2012 na prakticky stejně ošetřované variantě. Neuvádíme rok 2007, kdy byly porosty poškozeny suchem natolik, že nebyl porost doveden do sklizně. V roce 2008 porosty zaseté v únoru nevzešly a byly přesety těsně před polovinou dubna. Z uvedené tabulky vyplývá, že termín setí a délka vegetační doby nemá na výnos semen máku takový vliv, jak se doposud uvádělo a jak je v agronomickém povědomí. Naopak dubnové výsevy vykazují mnohdy vyšší výnos semen než březnové. Z tabulky 2 vyplývá, že nejvyšších výnosů dosahujeme v termínu výsevu ve dnech 1.–10. dubna. Je také patrné, že ani porosty založené po 10. dubnu nezaznamenávají žádný významný propad výnosu. Důležitější je kvalita než rychlost za každou cenu. To je velmi aktuální pro sezonu 2013. Ing. Pavel Cihlář, Ph.D., Prof. Jan Vašák, CSc., Česká zemědělská univerzita v Praze
30. května 2013
Dějiny amerických farem
35
Ona slavná desetiletí, která se zapsala do amerických dějin jako Divoký Západ, jsou plná převratných dobrodružství, ale také těžké a úmorné práce rančerů a farmářů. Zaznamenána jsou v zažloutlých kronikách a předávají se z generace na generaci v nestárnoucích legendách.
Příběh VIII: Julie a Mattie, parádnice s kolty Julie Bulletová z nevadského Virginia City se i mezi ošumělými kovboji nosila podle poslední pařížské módy. Mohla si to dovolit. Patřil jí trochu zubožený hotel, kterému vznešeně říkala Juliin palác. Na nervy jí šla jiná vyhlášená parádnice, Mattie Silková. O ní si lidé špitali, že musí mít ty nejdražší šaty z hedvábí a brokátu zdobené krajkami a volány, i když má hodně hluboko do kapsy. Revolvery ovládala stejně mrštně jako jazyk, utahovala si z lidí a bylo lepší jít jí z cesty.
M
attie se dostala v místním salónu do křížku s Katie Fultonovou. Nejprve si vyčetly všechny mužské – a že jich byla pěkná řádka – a pak došlo na garderobu. Jedna druhé četla levity, že není „tip-ťop“ a že nosí sešmajdané křápy. Pak najednou rozčertěná Mattie vytáhla kolt, který měla schovaný v bohatě nařasené sukni. Také Kattie bleskurychle sáhla po bou-
Móda cowgirl
hedvábí. Na nohách měly střevíčky z nejjemnější kůže, a tak se často stalo, že to v hospodách nebo cestou na nedělní mši vypadalo jako o módní přehlídce. Svérázně se oblékali lidé, kteří žili na samotách někdy velmi vzdálených od městeček. Byli to jednak farmáři a rančeři, ale zvláště stopaři a lovci kožešin. Ti si vyvinuli zvláštní, jen pro ně typický způsob oblékání. Nosili převážně věci z jemné kůže a kožešin bohatě zdobené třásněmi připomínající oblečení Indiánů. Na nohou měli lehké a praktické mokasíny nebo boty ze silné bizoní kůže – to když se pohybovali ve skalnatém terénu. (Pokračování příště) Dr. Dušan Rovenský Foto archiv autora
chačce – měla ji pro změnu za šněrovačkou. Pár minut se rozparáděné amazonky měřily zrakem ostrým jako toledský meč. Pak třeskly rány, ale drsné dámy se ani nezakolísaly. To bylo něco neslýchaného. Obě přece považovali za ostrostřelkyně, které se trefily bez hnutí brvou na deset kroků do stříbrného dolaru. Chvíli bylo ticho jako v hrobě, pak se ale Mattie i Katie ďábelsky rozchechtaly a s neslušným posunkem poslaly kamsi ty, kteří trnuly hrůzou, že šlo o opravdový souboj. Obě drsné žertéřky se dohodly, že si z lidí jen vystřelí. Nakonec to ale zas tak velká legrace nebyla. O ohradu před hospodou se hodně unaveně opíral o strom jakýsi vážený občan a ospale mžoural, co že se to děje. Byl ve špatnou dobu na špatném místě a dostal to přímo mezi oči. Móda a účelnost Parádnice jako ty dvě nebyly na americkém Západě ani v pionýrských dobách úplnými bílými vránami, častěji se ale muži i ženy oblékali spíše jednoduše a účelně. Na parádu totiž moc času ani peněz nezbylo. Osídlování amerického Západu v 19. století trvalo celá desetiletí. Nejprve se zakládaly farmy a ranče, později vznikala malá městečka, z nichž se stávaly
Ann Oakland, pistolnice v klobo učku
Dnešní svatba ve stylu Divokého Západu
Móda z doby viktoriánských salonů
zárodky budoucích velkoměst. V prvních karavanách putujících po prérii přijeli také řemeslníci – zámečníci, truhláři, pekaři i ševci. Jestliže mělo někde řemeslo příslovečné zlaté dno, pak to bylo právě tady. V každé nové osadě rozložili svou primitivní dílnu i krejčí. Nebyli sice žádní mistři vyhlášených salónů, ale s šitím si rady věděli. Hlavní éra amerického Západu začala až po občanské válce, v 60. letech devatenáctého století, a móda se době přizpůsobovala. V každém případě však musel být oděv pevný a odolný. Musel spolehlivě chránit proti chladu zalézajícímu v zimě až do morku kostí. V létě naopak poskytoval ochranu před úmorným vedrem, pražícím sluncem a také před všudypřítomným prachem. Kroje a stetsony První přistěhovalci si do svých nových domovů přivezli, pokud se to dá tak nazvat, módu, na kterou byli zvyklí. Zpočátku se i na americkém Západě udržel takzvaný koloniální kroj. Byl to způsob oblékání, který původně přivezli do Nové Anglie britští kolonisté. Tato móda se ale postupně měnila, především podle novějších evropských vzorů, které se na nový kontinent dostávaly při velkých přistěhovaleckých vlnách. Postupně se pak na americkém Západě zabydlel vlastní, originální styl oblékání. Pokud jde o muže, ti nosili na hlavách
nejprve čepice, pak klobouky, které se postupně změnily v praktičtější širáky. Ke kalhotám z těžké a pevné látky oblékali v létě většinou flanelové košile s koženou vestou, v zimě pak tříčtvrteční kabáty stažené řemenem. Na něm se houpalo otevřené kožené pouzdro s šestiranným revolverem. Protože v té době jezdili všichni na koních, parádili se muži jezdeckými kalhotami z těžkého sukna s vloženou kůží a vysokými botami. Ženy se oblékaly většinou do dlouhých rozšířených sukní, kalhoty nebyly obvyklé. Dlouhou dobu se považovalo za neslušné sedět v mužském sedle obkročmo. Joe Haman, francouzský spisovatel, který prožil na Divokém Západě v předminulém století notnou řádku let, uvádí, že na fotografiích z let 1875–1880 lze vidět vedle skupiny kníratých kovbojů kdesi na Dalekém Západě dvě ženy (pravděpodobně šlo o matku s dcerou) v dámském sedle v dlouhých sukních a těsně upnutém černém kabátku. Oblečené tedy byly podle posledního pařížského stylu. Krajky a džíny Způsob oblékání samozřejmě závisel na tom, kolik kdo měl v kapse. Zámožní muži nosili kožené, v zimě kožešinové vesty nebo kabáty z drahé vlněné látky podšité kožešinou,
často bobrem. Na hlavě jim seděl švihácký klobouk se širokou střechou a k němu rajtky zesílené teletinkou a kozačky jako vystřižené z módních žurnálů. Jejich ženy se honosily dlouhými šaty ze sametu, brokátu či jemného francouzského
Kovbojské boty
36
Ze zahraničí
30. května 2013
Němečtí kuchaři preferují domácí potraviny Kvalitě, čerstvosti a chuti potravin prospívá co nejkratší cesta z pole nebo zahrady do kuchyně. Na tom se shodli němečtí mistři šéfkuchaři ocenění hvězdičkami od Michelina. Setkání s nimi patřilo k lákadlům loňského veletrhu Germany Travel Mart.
M
ajitel hotelu Landgasthof a zároveň šéfkuchař restaurace Zur alten Post v městečku Bad Neuenahr Hans Stefan Steinheuers (*1959), má na kontě dvě michelinské hvězdičky. V polovině 80. let minulého století se ujal vedení rodinného podniku a záhy k nepoznání změnil interiér i jídelníček. Nejkratší cestou rovnou do kuchyně „Rodiče provozovali obyčejnou hospodu, podobnou stovkám jiných. Po válce měli Němci jiné starosti, než vymýšlet gastronomické speciality. Chtěli se především levně a dosyta najíst. Moje maminka byla v kraji vy-
hlášená kuchařka. Skvěle vařila zejména rustikální jídla. Od ní jsem získal kladný vztah k regionálním potravinám, což je stále moje srdeční záležitost. Za nejlepší produkty vždycky pokládám ty, které mají do naší kuchyně co nejkratší cestu,“ líčí základní strategii podsaditý muž v bílém kabátku. Každou specialitu aranžuje jako umělecké dílo. Pro větší vizuální efekt ho často doplňuje květinami – maceška zdobí steak, sedmikráska špenát, fialka se krásně vyjímá na kopečku vanilkové zmrzliny. Už jen pohled na rozkvetlý talíř naladí chuťové buňky. K tomu podává pečlivě vybraná vína z nejbližší vinařské oblasti kolem řeky Ahr, levém přítoku Rýna. Zatímco rýnskou oblast proslavily bílé ryzlinky, na strmých svazích Ahru se více daří červeným odrůdám, jako jsou pozdní burgundské, modrý portugal nebo ruladské modré. Z Dubaje do automobilového srdce Sven Elverfeld (*1968) pochází z Hessenska, kde se nejdříve vyučil cukrářem, později absolvoval hotelovou školu. Profesní zkušenosti čerpal v Japonsku, Řecku i Dubaji. Nyní, ověnčen třemi hvězdami od Michelina, kraluje noblesní restauraci Aqua v moderním půlkruhovém hotelu Ritz-Carlton ve Wolfsburgu. Pětihvězdičkový hotel se nachází uprostřed tematického zábavního parku Autostadt, v ráji automobilových fandů. Jeho image tvoří kontrast luxusu s kulisou
vysokých továrních komínů automobilky Volkswagen. „Po příchodu do Wolfsburgu jsem si předsevzal, že Aqua musí být pro gurmány jednou z nejlepších adres v Německu. A to se podařilo,“ spokojeně si mne ruce Sven Elverfeld. Ve své Tříhvězdičkové kuchařce odtajňuje více než 450 vlastních receptů s důrazem na regionální potraviny. Spolehlivým dodavatelem skvělého chřestu a další čerstvé zeleniny pro hotelovou restauraci je statek Neubokel, kde hospodaří již pátá generace rodiny Kuhls. Mezi méně obvyklými krajovými lahůdkami jsme ochutnali například hlemýždě z Odenwaldu. Bylinky od baronky Thomas Bühner (*1962) si před sedmi lety troufnul otevřít luxusní restauraci La Vie pro nejnáročnější klientelu v Osnabrüc-
ku, ač toto dolnosaské město nepatří zrovna k vyhledávaným turistickým cílům. „Šéfoval jsem
v řadě renomovaných podniků, naposledy restauraci La Table v dortmundském kasinu Hohensyburg. Mladé kolegy uspokojilo získání dvou Michelinů a neviděli důvod, proč usilovat o další mety, zatímco mne to táhlo stále dál. Opustil jsem teplé místečko v zavedené firmě a odešel do nejistoty. Na pěší zóně v centru Osnabrücku jsem koupil zdevastovaný, památkově chráněný měšťanský dům a vytyčil si cíl, že v místě, kam se turisté zrovna moc nehrnou, vybuduji nadstandard, získám třetí hvězdičku a přilákám gurmány. Bral jsem to jako výzvu splnit si svůj životní sen. Hodně mi ovšem pomohla moje partnerka, bez ní bych neměl takovou motivaci,“ usmívá se Tho-
Thomas Buhner v barončině zahradě
mas Bühner na snědou exotickou krásku Thayarni Kanagaratnam původem ze Srí Lanky. K prvním významným celebritám, které si na specialitách šéfkuchaře pochutnaly, byl tehdejší britský premiér Tony Blair s manželkou Cherie při oficiální návštěvě Německa. Díky nadstandardním kontaktům s baronkou Viktorií von dem Bussche získal Thomas Bühner perfektní zdroj kvalitní čerstvé zeleniny, bylinek a nejrůznějších odrůd brambor z latifundií na Lüneburských vřesovištích. Do barončiny zahrady v Bad Essenu jezdí rád a pokud mu to čas dovolí, sám vybírá „to nejlepší z přírody“ pro svoje kulinářské království. Alena Drábová
Sven Elverfeld z Ritz-Carlton (Aqua)
Evropa na talíři aneb Nejlepší gurmánské akce roku 2013 Za gurmánskými zážitky stojí za to cestovat! Specialisté na cestování ze společnosti Eurolines pro vás vybrali ty nejlepší akce zaměřené na jídlo v Evropě. A abyste si mohli dopřát i skvělých moků a nemuseli se bát cesty domů autem, cestujte v pohodlí luxusních autobusů. Eurolines posiluje své „gurmánské“ linky a má promo ceny, takže ještě ušetříte.
DUBEN 25.–28. 4., Londýn London Coffee Festival 25. 4., Berlín Exkluzivní kurz vaření lehké, zdravé a chutné jarní kuchyně na Olympijském stadionu včetně noční prohlídky stadionu (19.00–22.30) 27.–28. 4., Etauliérs (70 km severně od Bordeaux). Slavnosti chřestu a největší chřestová omeleta, uzené maso, sýry, jahody, čokolády, džemy, med a vína de Blaye Côte de Bordeaux či le Pineau des Charentes 27. 4.–5. 5., Werder Známý festival Baumblütenfest
vodu nejlepších šéfkucharů, čokolády, piv, vín a koktejlů 22. 5.–2. 6., Den Haag Tong Tong Festival – největší euroasijský festival na světě rozbouří vaše smysly mezi stánky s uměním, lidovou tvorbu i gastroskvosty 31. 5.–2. 6., Schwetzingen (10 km jižně od Heidelbergu). Světové hlavní město chřestu v období chřestového festivalu doplňte o projížďku po cyklostezce Chřest Road 31. 5.–2. 6., Budapešť Budai Gourmet Days v parku Millenáris – festival maďarských i mezinárodních vín, sýrů a dalších kulinářských specialit s živou zábavou
26. 4., Berlín V kavárně a restauraci Fredersdorf u Neues Palais odstartuje Werder víkend s ochutnávkami likérů a alkoholických specialit z této oblasti
ČERVEN 6.–9. 6., Amsterdam Kulinářských festival Taste of Amsterdam – úžasné čtyři dny letního požitkářství. Místo konání: Amstelpark
KVĚTEN 9.–12. 5., Antverpy Taste of Antwerpen – kulinářský průvodce belgickou gastronomií v dopro-
7.–9. 6., Bratislava Již pátý ročník nejprestižnějšího gastronomického veletrhu Gurmán Fest Bratislava
8. 6., Scheveningen (Den Haag) Flag Day – jeden z největších pouličních festivalů, při kterém ochutnáte přímo na pobřeží lázeňského městečka první úlovky sleďů 20.–23. 6., Londýn Prezentace toho nejlepšího z londýnské gastronomie přináší Taste of London do Regent parku ČERVENEC 31. 7.–4. 8., Haarlem Culinair – náměstí Grote Markt se pro milovníky pokrmů přemění v každoroční gastronomický festival chutí SRPEN 2.–4. 8., Berlín Mezinárodní pivní festival 22.–25. 8., Maastricht Čtyřdenní největší open air restaurace na náměstí Vrijthof-t’Preuvenemint Konec srpna–začátek září, Dijon Slavnosti vína (Féte de la Vigne) Celý týden koncem srpna, Metz Slavnosti mirabelek (zvaných u nás též špendlíky)
28. 8.–8. 9., Stuttgart Slavnosti vinobraní kombinují typickou švábskou kuchyni s víny ZÁŘÍ 12.–15. 9., Mulhouse Pivní festival Mondial de la Biere Někdy v září 2013, Madrid 8th Surimi School Europe – třídenní kurz, na němž proniknete do tajů zpracování surimi a krabích tyčinek s korejskými a japonskými lektory ŘÍJEN 24.–27. 10., Békéscaba (220 km JV od Budapešťi) Čabajkovoklobáskový festival každoročně uchvátí na 10 000 návštěvníků 28.–30. 10., Paříž Salon du Chocolat vás nikdy nepřestane udivovat, všechny aspekty tohoto hnědého zázraku budete obdivovat v pařížském Port de Versailles LISTOPAD 23.–25. 11., Cannes Salon du Chocolat – užijte si čokoládu ve všech podobách
30. května 2013
Ze zahraničí
37
Nezemědělská veřejnost určitě nic netuší o existenci Institutu tropů a subtropů, který je již desítky let součástí České zemědělské univerzity v Praze-Suchdole. Za svou alma mater berou suchdolský institut stovky významných zemědělských odborníků, kteří působí ve své domovině v Polsku, Bulharsku, Řecku, na Kypru, ale také v Africe, Asii či arabských státech. Vzdělávací činnost je ale jen jednou z činností institutu, tou další, neméně významnou, byly a dodnes cílené jsou výzkumné a ozdravné mise do rozvojových zemí.
Češi stavěli v Zambii veterinu
Veterinární projekt podporovaný Českou republikou měl zlepšit užitkovost skotu
J
ednou z takových misí byl i projekt s názvem Zlepšování užitných vlastností skotu plamene Barotse v okrese Kaoma v Zambii. Byl realizován mezi lety 2007 a 2009 Institutem tropů a subtropů (ITS) České zemědělské univerzity v Praze. Financován byl z rozpočtu ČR prostřednictvím rozpočtu ministerstva zemědělství, kterým byla rovněž jeho realizace dozorována. Celkový rozpočet dosáhl 8,5 milionu korun, projekt tedy nebyl z pohledu jiných realizovaných projektů nikterak významný (např. projekt IFAD zaměřený na eradikaciplicní nákazy skotu měl rozpočet 12 milionů dolarů), nicméně vládou Zambie byl vysoce ceněn jako vzorový. Projekt sestával ze tří částí: 1. Vyhodnocení mléčné a masné užitkovosti plemene Barotse (plemeno Barotse je dlouhorohý skot typu Sanga s trojí užitkovostí – mléko, maso a tažná síla). Mléčná užitkovost je 2–2,5 l mléka den,masná výtěžnost kolem 40%. Velmi významná je tažná síla, jako jediná použitelná na sahelských písčitých půdách, 2. mělo být opraveno několik již existujících veterinárních středisek, tzv. Veterinary Camp Houses (VCH), a postavena nová, 3. výstavba nové pohraniční veterinární stanice (PVS) řeky Zambezi na přechodu mezi
Zambií a Botswanou. Od této části bylo v průběhu projektu upuštěno z důvodu předběžné dohody mezi ZM, Botswanou, Zimbabwe a Namibií o výstavbě mostu přes řeky Zambezi. Jednání nebyla v době realizace uzavřena a proto nebylo možné stanovit přesně místo, kde by měla PVS stát. Prostředky vyčleněné pro její stavbu byly přesunuty na stavbu VCH. Stavba těchto modelových veterinárních kempů představovala pro obec, ve které byla reali-
zována, přímo společenskou událost, jíž se účastnila celá obec. Vzhledem k pro nás nepředstavitelným vzdálenostem
přepravy stavebního materiálu, v řádu stovek (300 a více) kilometrů, byl na místo stavby do-
praven jen cement. Tvárnice se vyráběly na místě. Vedle cementu byl dopraven krov, střešní krytina, dlažba, okna a dveře.
Přeprava stavebního materiálu proto představovala významnou položku rozpočtu stavby. Veterinární kemp v obci Mbanyutu je postaven jen pár desítek metrů od hlavní silnice vedoucí z hlavního města Lusaky do provinčního města Západní provincie Mongu. Cedule oznamující, že byl tento veterinární kemp postaven v rámci rozvojového projektu financovaného Českou republikou, je odpovídající reklamou naší země. Podle našich zambijských kolegů se u ní zastavovali vládní činitelé jedoucí do Západní provincie. Zambijská vláda vyslovila při předávání projektu za tuto pomoc České republice vděčnost ústy zambijského ministra zemědělství. Základní data Zambie (dříve britská kolonie Severní Rhodesie) je vnitrozemní stát o rozloze 752 630 km2 (10x větší než ČR). Leží na náhorní rovině ve výšce mezi 900 a 1500 m nad mořem. Klima je výrazně
ovlivňováno nadmořskou výškou, která ho činí mírným a příjemným, ačkoliv se Zambie nachází v tropickém pásmu. Země má tři odlišná klimatická období: chladné a suché od května do srpna, horké a suché v září a říjnu a horké a deštivé od listopadu do dubna. Teploty se pohybují od 10 do 27 °C během období sucha a od 27 °C až do 40 °C v období dešťů. Populace je odhadována na 10,28 milionu. Asi 45 % lidí žije ve městech. Zambie patří mezi země s vysokou mírou chudoby – pod její hranicí žije téměř 73 % obyvatel. Oficiálním jazykem je angličtina. V Zambii existuje sedm hlavních kmenových jazyků, ovšem včetně výrazně odlišných dialektů je jich celkem 72. Měna v Zambii se nazývá kvača (K). Kurz vůči dolaru byl v době našeho pobytu 4000 K za jeden dolar. Vegetaci tvoří otevřená dřevinná buš složená z keřů a nízkých dřevin, která pokrývá asi 90 % plochy země. Turistická lákadla Pro turistu jsou na Zambii zajímavé vedle Viktoriiných vodopádů především národní parky. Jsou to rozsáhlá území, v nichž žije divoká zvěř tak, jak žila původně na celém území subsaharské Afriky. Největším z nich je National Parc Kafue nazvaný podle stejnojmenné řeky. Do Kafue se vjíždí přes závoru a vjezd je střežen ozbrojenou hlídkou. Té je třeba nahlásit cíl a účel cesty. Za závorou již nejsou žádná lidská obydlí. Důvo-
dem kontrol je bezpečnost lidí, kteří do rezervace přijíždějí, ale především ochrana volně žijící zvěře před pytláky. Národní park Kafue je největší v Zambii, ale existuje ještě dalších asi deset národních parků (rezervací). Nejlepší z nich co do počtu a druhů zvěře je South Luangwa Parc, který má rozlohu kolem 9000 km2. Zemědělství tvoří malí farmáři Zemědělský sektor, který se podílí na tvorbě hrubého domácího produktu 11–16 procenty, představují z 85 % malí farmáři, kteří obhospodařují asi 75 % půdy, z 15 % obchodní farmáři kteří obhospodařují zbývajících 25 % půdy. Půda Zambie je tvořena především písky typu pouště Kalahary, které nejsou příliš vhodné pro rostlinnou produkci, ale jsou velmi vhodné pro extenzivní chov dobytka. V současné době leží v Zambii asi 700 000 ha nevyužívané zemědělské půdy. Roční růst zemědělské produkce je asi 3,5 %. Riziko nedostatku produkce potravin je spojeno vždy jen s nedostatkem dešťových srážek, zejména proto, že rostlinná produkce a produkce pícnin je na nich přímo závislá. Dobytek je vnímán jako známka bohatství a zároveň jako banka, kde je kapitál bezpečněji uložen a je snáze kontrolován. Zvířata jsou používána jako věno, které ženich platí rodičům nevěsty a které v případě rozvodu zůstává manželce. Text a foto: MVDr. Josef Holejšovský, Ph.D.
38
Ze zahraničí
30. května 2013
Je jedno, na jak dlouho se do Austrálie chystáte, do letadla si striktně můžete zabalit pouhých 25 kilogramů věcí. Každý kilogram navíc se vám hodně prodraží. Pokud chcete v Sydney navštívit operu, do svých kufříků pak musíte vmáčknout ještě večerní společenský oděv i obuv. Stálo to ale za to...
V
zdušnou čarou je to ze středu Evropy do australského Sydney asi dvacet tisíc kilometrů. O to silnější jsou po příletu první dojmy. Austrálie je sice nejmenší a nejřidčeji osídlený
velký černý mrak a spustí se liják tak prudký, že se po silnicích valí proudy vody. Dcera bydlí v poklidné části Sydney zvané North Narrabeen. Nachází se asi 27 kilometrů na sever od centra na Severních plážích (Northern Beaches), což je jedno z nejkrásnějších a nejméně obydlených míst velkoměsta. Její dům je vzdálený zhruba dvacet minut chůze od nejbližší pláže. Z jedné strany je obklopen rozsáhlými zelenými
Gastronomické orgie za křiku
světadíl naší planety, co do pestrosti turistických vjemů jí však může konkurovat málokterý jiný. Začátkem února, kdy jsme se z Čech ocitli v Sydney, tam nejsou právě největší vedra. Teplota se pohybuje od 25 do 30 °C, oceán je ale stále krásně vyhřátý a přímo ideální na koupání. Počasí je touto dobou v Austrálii nevyzpytatelné. Po ránu je jasno a vypadá to na krásný den, náhle se ale přižene
parky a bušovitými lesy, z druhé strany zase klidnou lagunou, na které se neustále prohánějí loďky s rybáři, surfaři a také divoké kachny. K většině pláží náleží kamenný bazén, který je napuštěný slanou vodou a pravidelně jednou týdně je čištěný. Po celý rok se tu scházejí lidé různého věku a užívají si osvěžující koupání bez divokých vln. Hned první ráno mě probudil povyk papoušků kakadu
a kukubara. Ti se probouzejí kolem páté ráno a hlasitě na sebe upozorňují. K večeru ožívají divocí králíci a běhají přes cestu. Na pouličních lampách se uvelebují velicí pelikáni a z trávy se ozývají snad tisíce žab. Několik dní mi trvalo, než jsem si na všechny ty nové, podivné zvuky zvykla.
Toulky za vínem a čokoládou Jsme milovníky vína, a to australské je vyhlášené po celém světě. Vydali jsme se do proslavené vinařské oblasti Hunter Valley, necelé tři hodiny na sever od Sydney. Tato oblast hraje jednu z hlavních rolí v historii australského vinařství, jelikož právě zde byly založeny jedny z prvních vinic na počátku devatenáctého století. Víno typu Semillion je zde považováno za kultovní, ačkoli si je možné ochutnat z široké nabídky odrůd Shiraz, Chardonay, Cabernet, Cabernet Sauvignon a Verdelho. Z vína se také vyrábějí výborné marmelády a ochucují se jím kvalitní čokolády. Méně známé je, že se zde také nachází jeden z největších chovů koní na světě. Projížděli jsme oblastí pastvin a vinic, nepotkali jsme téměř žádná auta a když jsme se dostali na příjezdovou cestu k domku, vyplašili jsme stádo líně se válících klokanů. Byli jsme nadšeni, naše první setkání s divokými klokany!
První den jsme se vydali na ochutnávku vína. Při první zastávce jsme okoštovali šest druhů lahodného, ale nechlazeného bílého vína. Při pokojové teplotě totiž víno vyvine veškeré své chutě a vůně. Nakoupili jsme několik lahví a popojeli o vinici dál. Tentokrát jsme ochutnali několik červených vín a zakončili sklenkou dezertního. To se skvěle hodí k tiramisu či jinému zákusku. Lehce vyhládlí jsme se zastavili na něco malého na zub. Usadili jsme se ve venkovní části malé restaurace s výhledem na vinice a rybník. Objednali jsme si masovosýrové prkénko, které bylo plné
pádem a cestou zpět jsme pozorovali přerostlé zlaté kapry v jezírku Čínské zahrady. Druhů zahrad je tu na desítky, možná že kdybychom sem chodili každý den, stihli bychom je snad všechny navštívit. Chtěli jsme se ale také podívat do továrny na výrobu sýrů, kde se vyrábějí i ochucené oleje a olivy s nejrůznějšími náplněmi.
Charakteristické pobřeží
tenkých plátků kvalitních italských salámů a sytých sýrů všeho druhu. V malém šálku pak byla fíkovo-mandlová domácí marmeláda. U stolku jsme se málem poprali o poslední lžičku a hned jsme si nakoupili několik skleniček s sebou. Druhý den jsme se jeli podívat do místních vyhlášených zahrad. Rozkládají se na území 25 akrů a jsou posázeny nespočetným množstvím stromů a květin. Prošli jsme provoněnou, barvami rozzářenou Růžovou zahradou, kde rostou tisíce růží. V Japonské zahradě jsme obdivovali dokonalé bonsaje. Odpočinuli jsme si u Potopené zahrady s desetimetrovým vodo-
nebo autobusy a letenky jsou cenově velmi dostupné. Sbalili jsme se na několik dní a nastoupili na palubu menšího letadla směřujícího na jih. Po hodině a půl jsme se už vesele procházeli po státě Victoria, jehož je Melbourne hlavním městem. O Melbourne se říká, že se svým charakterem podobá městům evropským. V jeho úzkých
Medvídek koala
Na konci dne jsme dostali chuť na domácí měkkou čokoládovou hmotu, které se říká fudge. Je velmi sladká a rozplývá se na jazyku. A touto sladkou tečkou jsme zakončili naše putování za vínem.
Výlet helikoptérou
Melbourne – město, které nikdy nespí Vzdálenosti mezi australskými městy se nejlépe překonávají letadlem. Je to běžná doprava používaná stejně často jako auta
uličkách se ukrývají stylové obchůdky s nadčasovou módou, všudypřítomná vůně čerstvě mleté kávy svádí vaše chuťové buňky a v nočních hodinách se z jazzových klubů ozývají trum-
30. května 2013
Ze zahraničí
Návštěva Opery v Sydney vyžaduje společenský od ěv
tramvaj, která krouží v samém srdci města a je zcela zdarma. Řidička při každé zastávce ukázala na známé místo či budovu a přidala pár vět. Prohlédli jsme si památky a různá zajímavá místa a přes moderní kovový most se přiblížili k hotelu. K mému překvapení se hned vedle našeho hotelu nacházela známá budova Eeureka. Je skoro 300 m vysoká a ve většině z 91 pater se nacházejí byty. V 89.
ré si lze představit. Je dlouhá skoro 300 km, lemovaná pískovcovými útvary, které připomínají fjordy a nedotčenou přírodou. Byla zbudovaná vojáky během 20. a 30. letech dvacátého století a je považována za největší válečný pomník. Vyrazili jsme brzy ráno. U hotelu nás vyzvedl malý autobus s usměvavou řidičkou, která byla zároveň naší průvodkyní. Po hodině jízdy plné vyprávění o tom, co nás vlastně čeká, jsme zastavili u známé pláže, kde se každý rok sjíždějí surfaři z celého světa k vyhlášené soutěži. Od rána pražilo sluníčko, a tak jsem rychle smočila nohy ve vodě. Jaké to ale bylo překvapení – voda byla naprosto ledová, což mají na svědomí studené proudy z jihu. Pokračovali jsme v jízdě a průběžně zastavovali u vyhlídek a památečních míst, až jsme se dostali k prastarému deštnému pralesu. Připadalo mi, že jsem snad na jiné planetě. Pralesem vede dřevem vyskládaná stezka, kolem rostou gigantické přesličky, kořeny mohutných pařezů jsou porostlé hustým
papoušků pety a smích bavících se hostů. Využit je každý kousek města. Povečeřet můžete i na střechách mrakodrapů s panoramatickým výhledem. Ať chcete vyrazit na plavbu po řece Yarra, na procházku do Královských botanických zahrad, ochutnat exotická jídla nebo navštívit četná muze, v Melbourne jde vše. Naskočili jsme na starodávnou
patře je restaurace a bar a v 88. poschodí je vyhlídka, ze které máte 360stupňový výhled na město. Mísnost leží 285 m nad úrovní ulice, čímž je nejvýše umístěnou vyhlídkou na jižní polokouli. Kdo uvidí koalu, vyhrává! Přála jsem si vidět Velkou oceánskou cestu (Great Ocean Ro-
Čínská zahrada v Hunter Valley
mechem a stromy tu dosahují takové výšky, že jejich špičky není ani vidět. Některé stromy jsou až 300 let staré. Jejich semena padají na zem a pokud by se pralesem nepřehnal požár, díky jehož žáru skořápky semen praskají, nové stromy by neměli šanci vyrůst. Příští zastávka byla v malém městečku s kempem. Nic zají-
Slavný kapitán Cook
Bondi Beach, jóga a čínské knedlíčky Po návratu do Sydney jsme se rozhodli podívat do centra a navštívit největší a nejznámější pláž Bondi a její malou sestru Bronti, které spojuje čtyři kilometry dlouhá přímořská procházka lemovaná malými plážemi s kavárnami. Hned na Bronti jsme se osvěžili koupelí a pomalu vyrazili. Cestou jsme obdivovali množství nadšených běžců a skupinky praktikující jógu. Slunce nám dávalo zabrat
V kraji vinařů
Autorka s domorodci
ad), tak nám dcera zařídila celodenní výlet plný dobrodružství. Velká oceánská cesta rozhodně patří k nejromantičtějším přímořským projížďkám, kte-
s dcerou objevily celou rodinku na několika různých stromech. Roztomilé koaly se celý den povalují v korunách stromů. Jejich jméno je odvozeno se starého domorodého slova, které znamená „nepít“, protože 90 % tekutin získávají koaly z listů eukalyptů. Napijí se jen tehdy, když jsou nemocné, nebo když listy nejsou dostatečně šťavnaté. Na závěr nás ještě čekalo milé překvapení. Dorazili jsme ke Dvanácti apoštolům, překrásným vápencovým útvarům vystupující z moře. Před 20–10 miliony let narušili nekončící eroze a vítr tehdejší vápencové útesy tak, že se v nich vytvořili jeskyně. Z jeskyní po čase zbyly jen oblouky a i ty se jednoho dne zřítily do moře. Vznikly tak dnes známé skalní útesy pojmenované Dvanáct apoštolů. Myslela jsem, že si je prohlédnu z některé z vyhlídek, dcera nás ale odvedla k budově, za níž střídavě přistávaly a vzlétaly červené helikoptéry. Po rychlém školení, že nesmíme mávat rukama ve vzduchu, aby nás nezranila vrtule, jsme vyfasovali ochranná sluchátka a vystoupali nad oceán. Z ptačí perspektivy jsme se pobřežím kochali asi patnáct minut.
mavého jsem nezpozorovala až do chvíle, kdy naše průvodkyně ukázala na eukalyptové stromy. Nadšeně jsem vzhlížela do korun a najednou se na mě líně díval medvídek koala. Po chvilce pozorování jsme
a my se nedočkavě vrhli do vln na „naší“ pláži Bondi. Z takových aktivit člověku pořádně vyhládne. Zamířili jsme tedy do čínské čtvrti v centru Sydney a poobědvali klasické, v páře vařené knedlíčky. Jsou plněné masovými a zeleninovými směsmi a servírované s kořeněnými omáčkami. K čínské čtvrti se nejen spokojeně přibírá na váze, ale také je zde veliké nákupní centrum s moderním zbožím i tradičními potravinami. Neodolali jsme a nakoupili pár suvenýrů. Znavení, zato s velkým úsměvem na tváři a zcela uspokojeni jsme se navečer vrátili domů. Text a foto: Brigita Ročková
39
Ochrana domácího trhu na prvním místě
O
mezení dovozu do země se týká pouze zboží ohrožujícího zdraví, bezpečnost nebo morální úroveň obyvatelstva. V případě individuálního dovozu je nezbytně nutné veškeré druhy potravin dovážené do Austrálie přiznat a zapsat do příslušného prohlášení. O tom, zda si turista může zapsané potraviny ponechat, rozhodne pracovník karanténní služby při pohraniční kontrole. Veškeré rostliny a výrobky z nich musejí být deklarovány a předloženy při příjezdu do Austrálie ke kontrole. K dovozu živých zvířat včetně psů a koček je třeba obstarat nejprve povolení od Australian Quarantine and Inspection Service (AQIS – informace najdete na www.daff.gov.au/aqis). Domácí zvířata musejí po příletu do Austrálie nejprve pobývat v karanténě minimálně 30 dnů. U řady výrobků se vyžaduje schválení vhodnosti výrobku pro všeobecnou spotřebu na základě zákona o ochraně spotřebitele, a to před zahájením vlastního dovozu do země. Dále jsou vyžadovány atesty spotřebního zboží, které musí odpovídat místním spotřebitelským standardům. Zajištění těchto zkoušek při zavedení dovozu výrobku je časově a finančně velmi náročné. Devizová kontrola byla zrušena v roce 1983. Transfery devizových prostředků jsou volné. Při dovozu a vývozu valut nad částku 10 000 australských dolarů (AUD) v cestovním styku je stanovena oznamovací povinnost u celních orgánů. Taktéž transakce v hotovosti nad hodnotu 10 000 AUD a všechny podezřelé transakce musejí být ohlášeny finančními ústavy agentuře Financial Transaction Reports Agency. Austrálie uplatňuje antidumpingová opatření v případě, že hrozí materiální újma místnímu výrobci nebo je ohroženo založení místního průmyslu v daném oboru u produktů, jejichž dovozní cena je nižší než běžná cena v zemi původu. Řízení jsou prováděna přímo australskou celní správou (Australian Customs Service). V případě nesouhlasu s výsledkem antidumpingového řízení mají zainteresované strany možnost odvolání k instituci zvané Trade Measures Review Office (TMRO), která má právo přezkoumat podklady, jež vedly k závěrečnému rozhodnutí a podat návrh na přezkoumání celé věci u Australian Customs. V Sydney sledoval vývoj řízení o údajném dumpingovém dovozu dřeva z ČR, Rakouska, Estonska, Švédska, Kanady, USA, Litvy a Německa. Celní úřad ale rozhodl, že vliv dovozu na domácí průmysl byl velmi omezený. Federální úřad pro dohled nad cenami (The Prices Surveillance Authority) provádí kontrolu cen benzinu, některých základních potravin a provádění rozhodnutí ve věcech stížností na neoprávněné zvyšování a nesprávné určování cen. Celní správa se rovněž zabývá dohledem nad dodržováním autorských práv a ochranou registrovaných obchodních značek. Duševní vlastnictví je v Austrálii chráněno hned několika zákony. Austrálie jako člen WTO zastává pozitivní přístup k liberalizaci mezinárodního obchodu – zejména v oblasti zemědělských komodit. Hlavním cílem je zlepšení podmínek pro přístup vlastních zemědělských produktů na světové trhy. Austrálie zakončila finanční rok 2011–2012 přebytkem zahraničního obchodu 4,8 mld. AUD. Hodnota vývozu se zvýšila o 6,2 % a dovozu o 12,7 %. Vývoz byl tažen silnou asijskou poptávkou po surovinách. Vývoz zboží do Číny dosáhl rekordní úrovně v roce 2011, kdy činil 77 mld. USD, což odpovídá skoro pětině celkového exportu. O 9 % se zvýšil vývoz do Japonska, což představuje 51 mld. AUD. Z vývozu surovin zaznamenala největší růst bavlna (o 100 %), zlato (o 16,7 %), zemní plyn (16,3 %), uhlí (10 %), železná ruda (7,4 %) a obiloviny (6 %). Přes polovinu dovozu tvoří automobily a telekomunikační zařízení. 40% nárůst dovozu nastal u rafinované ropy a nákladních vozidel, 10% u osobníchautomobilů. O 100 % se zvýšil dovoz zařízení pro stavebnictví. Největším odběratelem australského zboží a služeb v roce 2012 byla Čína, dále Japonsko a na třetím místě Jižní Korea. Do Japonska a Číny vyváží Austrálie především suroviny, ve vývozu do zemí Evropské unie však již tyto komodity tak výrazně nedominují. Mezi nejdůležitější položky tuzemského vývozu patřily v roce 2011–2012 tradičně primární produkty, zejména nerostné suroviny, a zemědělské komodity (64 %) a dále služby (20 %). Hlavními australskými vývozními komoditami v hodnotovém vyjádření byly v roce 2011–2012 železná ruda, uhlí, zlato, ropa a plyn. V zemědělské produkci vývoz pšenice a v sektoru služeb pak vzdělávání a cestovní ruch. Zdroj: mzv.cz
40
Zajímavosti
30. května 2013
Konzervace a využití genetických zdrojů okrasných rostlin Spadají pod Národní program konzervace a využití genofondu rostlin a agrobiodiverzity. Cílem je zachovat v minimálním možném rozsahu odrůdy (příp. druhy) okrasných rostlin, které představují významný genetický potenciál. Genofondové sbírky rododendronů a azalek má pod patronátem Výzkumný ústav pro krajinu a okrasné zahradnictví Průhonice včele s ředitelem Ivanem Suchardou.
T
ato „banka“ spravuje deset kolekcí více než 1700 položek rodů, jako jsou pěnišníky (Rhododendron), okrasné jabloně (Malus), původní domácí odrůdy růží (Rosa), cibuloviny a hlíznaté rostliny (Tulipa, Gladiolus, Dahlia), vegetativně množené druhy květin (letničky, převislé petúnie, chryzantémy) a generativně množené druhy květin. Při shromažďování genofondů se vychází z obecné zásady uchovat především domácí
sortimenty. Následně jsou jednotlivé položky popisovány podle vypracovaných klasifikátorů a evidovány v informačním systému EVIGEZ. Podle schválené metodiky je aplikována regenerace, u generativně množených druhů navíc uložení osiva do genové banky při –18 °C. Na základě písemné žádosti je možná distribuce vzorků uživatelům (více na genbank.vurv.cz/genetic/nar_prog/) Ve VÚKOZ je již po několik desetiletí cíleně soustřeďována rozsáhlá genofondová sbírka sortimentu pěnišníků (rododendronů a azalek), která je budována za pomoci Národního programu konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agro-biodiversity. V současnosti je zde soustředěno přibližně 600 taxonů. V průběhu let se tato sbírka postupně ukázala jako nepostradatelná při šlechtění pěnišníků. Díky dlouhodobému sledování a porovnávaní pěstovaných genotypů pěnišníků jsou jejich pozitivní vlastnosti ve šlechtění dále zohledňovány, potenciál genofondové sbírky je tak i nyní
5x foto Zub
využíván. Vedle hodnoty genofondové sbírky jako takové, např. pro studium odbornou veřejností, a její následné využití při šlechtění je dobré poukázat také na kulturní rozměr, jenž s sebou pěstování rododendronů v Průhonicích přináší. Výsledkem složitého vývoje je, že jsou dnes rododendrony široce považovány za součást místní identity (Dendrologická zahrada, Průhonický park zapsaný
na seznam UNESCO), jež se začala utvářet v období před mnoha desetiletími. V současnosti je šlechtění pěnišníků zaměřeno na získávání nových odrůd s dostatečnou odolností vůči hlavním negativně působícím biotickým i abiotickým faktorům (vysoké letní a nízké zimní teploty, odolnost ke slunečnímu záření, tolerance až resistence vůči běžným chorobám a škůdcům). Hlavním cílem šlechtění je získat odolné genotypy, které mohou přispívat k dostatečné stabilitě ekosystémů sídelní
vegetace vůči měnícím se podmínkám vyvolaným klimatickými změnami. Za vedlejší cíle šlechtění lze rovněž označit hledání nových a kvalitních genetických zdrojů pro požadované znaky (vlastnosti). V Průhonicích byla prvotní šlechtitelská práce zahájena již ve 30. letech minulého století. Výsledkem je evidence několika desítek původních českých kultivarů rododendronů a azalek, které mají ve světovém sortimentu důležité místo zejména pro svou celkovou odolnost. Ústav ve své více než 70leté existenci vždy zastával úlohu výzkumné, odborné, infor-
mační, poradenské a osvětové činnosti oboru okrasného zahradnic tví s celostátní působností. Dá se říci, že převzal od Dendrologické společnosti RakouskoUherska a Československé republiky tradici povznášet kulturní vědomí významu sadovnictví a krajinářství v duchu národních tradic, které v Průhonicích byly rozvinuty zvláště v posledních dvaceti letech do širšího pojetí jejich významu pro ochranu a tvorbu životního prostředí. Za dlouhá léta fungování ústavu byla vytvořena taková struktura a úroveň, která komplexně zajišťuje studium a aplikační formu užitkových a okrasných rostlin ve volné krajině, extravilánech a intravilánech urbanizovaných sídel. (zb)
Možnosti záchování genetických zdrojů on farm – Záchova méně výnosných zemědělských plodin, obvykle v oblastech původu dané odrůdy. Výjimečně též pěstování ohrožených druhů zemědělsky významných planých rostlin (léčivky, pícniny). in garden – Záchova genofondu v zahradách a veřejné zeleni. Poskytují nový, náhradní prostor za úbytek lokalit ve volné přírodě. in vitro – pomocí laboratorních metod (in vitro – ve skle). Především zemědělské plodiny (brambory). in situ – Ochrana planých rostlin v místě jejich přirozeného výskytu. Hlavní metoda ochrany planých druhů. ex situ – Záchova genofondu v náhradních stanovištích. Využívá se především u kriticky ohrožených druhů. V užším smyslu ex situ znamená vytvoření náhradní populace na stanovištích blízkých původním (rekultivace lomů). Také skladování semen v semenné bance.
● VYDAVATEL: Agrární komora ČR Blanická 3, 772 00 Olomouc, Úřad AK ČR: Štěpánská 63, 110 00 Praha 1, IČ: 47674768, DIČ: CZ 47674768, tel: 224 215 946, fax: 224 215 944, e-mail:
[email protected] ● ZÁSTUPCI AK ČR: Ing. Jan Veleba, prezident AK ČR, Ing. Martin Fantyš, tajemník AK ČR, Hana Volešáková, sekretariát ● REDAKCE: Ing. Eugenie Línková, šéfredaktorka, tel.: 224 215 946, fax: 224 215 944, e-mail:
[email protected] ● GRAFICKÝ DESIGN: Michal Schneidewind, www.vasgrafik.cz ● FOTOGRAFIE: Archiv redakce, pokud není uvedeno jinak ● UZÁVĚRKA ČÍSLA: 10. května 2013 ● TISK: Ústecké tiskárny, s. r. o., www.ustecketiskarny.cz ● Povoleno MKČR E 6204 ● NEPRODEJNÉ
30. května 2013
I
Rozvoj venkova Tematická příloha Zpravodaje Agrobase, informačních novin Agrární komory České republiky
Užijte si Peking bez víza Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský se zúčastnil akce, která jistě výrazně ovlivní česko-čínské vztahy na poli cestovního ruchu. Výbor pro rozvoj cestovního ruchu města Pekingu totiž v Praze představil novou politiku bezvízového styku. Od letošního 1. ledna mohou turisté ze 45 zemí světa včetně České republiky pobývat v Pekingu a Šanghaji po dobu 72 hodin bez víza.
A
kce Užijte si Peking – při tranzitu do 72 hodin bez víza, která proběhla na pražském Žofíně, představila tuto novinku v bezvízovém styku a zároveň seznámila účastníky s Pekingem, městem luxusní turistiky. Zástupce ředitele Výboru pro rozvoj cestovního ruchu města Peking Cao Pengcheng řekl: „Peking má 3000 let starou historii. Návštěvníci se tady mohou seznámit s kořeny čínské civilizace, historickými památkami i kulturními zajímavostmi. Zároveň je Peking také sídlem řady velkých společností, kulturních institucí i mezinárodních organizací.“ Akce se zúčastnilo mnoho významných hostů od zástupce Velvyslanectví Čínské lidové republiky v České republice až po společnosti jako například China Airlines nebo cestovní kancelář China International Tra-
vel Service. Českou stranu reprezentoval ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Ve svém projevu ocenil celou prezentaci a připomněl také, jak důležité je navázání bezvízového styku: „Velmi oceňuji tuto prezentaci Výboru pro rozvoj cestovního ruchu města Peking. Otevřít toto zajímavé místo částečnému bezvízovému styku považuji za velmi dobrý nápad. Nesmíme opomínat úskalí, která brání většímu rozvoji naší vzájemné spolupráce v oblasti cestovního ruchu. Mezi ta nejzávažnější řadím právě nutnost zlepšení pružnosti vízové politiky. Vidím jako prioritu navýšit možnosti odbavení čínských občanů směřujících do České republiky. Jsem přesvědčen, že zlepšení a zrychlení vydávání víz může vést k pozitivním ekonomickým dopadům pro Českou republiku. Nejen ke zvýšení
Ministr Kamil Jankovský při proslovu na TK
obratů obchodníků díky nákupům, ale také k posílení příjmů ve službách spojených s cestovním ruchem.“ Součástí akce byla i krátká prezentace Pekingu v okolních ulicích Žofína, kde lidé v kostýmech herců pekingské opery a pandy velké rozdávali drobné dárky. Cílem celé akce bylo navodit jedinečnou atmosféru Pekingu a všech zajímavostí, které nabízí. Praha byla posledním městem této propagační akce,
která se soustředila na země celé Evropy. Ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský na závěr Pekingu popřál: „Přeji městu Peking, aby se záměr usnadnit luxusní cestování pro tranzitní zahraniční turisty a přilákat do Pekingu ještě více organizátorů mezinárodních konferencí a výstav vydařil. Za Českou republiku mohu slíbit podporu v realizaci těchto aktivit.“ Jana Jabůrková, MMR
KRÁTCE
Vláda projednala strategii regionálního rozvoje ČR v období let 2014–2020 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR předložilo na jednání vlády dne 15. května v souladu s plánem legislativních úkolů vlády a zákonem o podpoře regionálního rozvoje strategii regionálního rozvoje ČR 2014–2020 obsahující podrobnou analýzu regionálních rozdílů v ČR (především na úrovni obcí s rozšířenou působností) a v implementační části pak systém realizace regionálního rozvoje v rovině řídicí, koordinační a monitorovací. „Nově proti předešlým strategiím jsou vymezeny státem podporované regiony, což jsou hospodářsky problémové správní obvody obcí s rozšířenou působnosti, které v rámci republikového srovnání vykazují z hlediska vybraných hospodářských a sociálních ukazatelů podstatně nižší úroveň, než je průměrná úroveň v ČR. Takto identifikované regiony jsou charakterizované především nadprůměrnou nezaměstnaností, nízkou životní úrovní, nízkým stupněm ekonomické výkonnosti, nízkou hodnotou průměrného příjmu obyvatel a nepříznivým demografických vývojem,“ uvedl náměstek pro regionální rozvoj a cestovní ruch ministerstva pro místní rozvoj Michal Janeba. „Strategie také klade důraz na podporu rozvoje periferních oblastí a území se zvýšenou koncentrací sociálně vyloučených lokalit a vojenských újezdů“, dodal náměstek Janeba. Strategie se svými navrženými prioritami a opatřeními není koncipována úzce dle jednotlivých témat regionálního rozvoje, ale obsahuje v co největší míře průřezově pojatou územní dimenzi, tj. promítnutí navržených priorit a opatření do konkrétních typů území a způsobů jejich implementace. Zpracováním strategie je zároveň naplněn jeden z cílů vlády České republiky, který definovala v části Regionální rozvoj, územní plánování a bydlení svého programového prohlášení ze dne 4. srpna 2010. Zpracování dokumentu bylo zahájeno v roce 2011 a do jeho přípravy byly zapojeny k tomu účelu zřízené pracovní skupiny – zástupci vybraných relevantních orgánů ústřední státní správy, krajských samospráv, Asociace krajů České republiky, Svazu měst a obcí České republiky, Hospodářské komory České republiky, Svazu místních samospráv, neziskového sektoru a dalších subjektů. Při přípravě dokumentu byly rovněž využity analytické materiály a koncepční materiály a podklady ústředních a územních správních úřadů a odborných institucí. Finalizace Strategie byla koordinována se souběžně zpracovávaným dokumentem ministerstva pro místní rozvoj nazvaným Podklad pro přípravu Dohody o partnerství pro programové období 2014–2020 – vymezení operačních programů a další postup při přípravě ČR pro efektivní čerpání evropských fondů. (mmr)
MMR připravilo novelu zákona o veřejných zakázkách
Opět proběhla akce Čistá řeka Sázava
Ministerstvo pro místní rozvoj již provedlo první vyhodnocení poslední novely zákona o veřejných zakázkách (platné od 1. dubna 2012), zveřejněné v dubnu jako součást pravidelné výroční zprávy.
Letos se opět konal úklid řeky Sázavy. Na její hladinu a břehy vyrazili ve dnech 12.–14. dubna dobrovolníci, aby jeden z nejvyhledávanějších vodních toků před nastávající turistickou sezonou zbavili odpadků. V režii společnosti Posázaví, o. p. s. se uklízelo bezmála 90 km řeky z Kácova do Pikovic. „Brali jsme dobrovolníky na každý úsek, i když některé byly zaplněné. Místo se našlo pro každého, kdo chtěl pomoci. Trápilo nás jen jediné – nepříznivé počasí,“ řekla ředitelka společnosti Posázaví, o. p. s., Bohunka Zemanová. Do úklidu řeky Sázavy se každoročně zapojují stovky dobrovolníků od dětí z mateřských center přes školáky a studenty až po vodáky, hasiče, rybáře a místní obyvatele. „Zapojení škol je nejúžasnější z celého projektu. Pokud nebudeme vychovávat další generace, kterým bude proti mysli vyhazovat odpadky kolem sebe, pak budeme nepořádek sbírat neustále,“ řekl Jaromír Biolek, majitel společnosti Bisport, s. r. o., která je spolu se státním podnikem Povodí Vltavy generálním partnerem projektu. První ročník akce Čistá řeka Sázava se uskutečnil v roce 2006 pod taktovkou svazku obcí Malé Posázaví. Od roku 2007 úklid organizuje společnost Posázaví, o. p. s. Patronkou projektu je zpěvačka Aneta Langerová a mediálním partnerem Rádio Blaník. V současné době se Sázava uklízí napříč Středočeským krajem a krajem Vysočina. (tum)
tomto prvním vyhodno-
kladě reálných dat jsme identifikovali několik pravidel, která je podle nás třeba upravit, protože jsou v praxi velmi komplikovaně aplikovatelná. Některá pravidla také způsobují, nebo by do budoucna mohla způsobit, neodůvodněné náklady,“ vysvětluje ministr Kamil Jankovský.
Foto archiv MMR
„V cení zpracovaném na zá-
„Reagujeme na komplikace v zadávacích řízeních a snažíme se o co nejmenší zásahy do současného znění. Měla by se změnit kontroverzní ustanovení, se kterými mají zadavatelé v praxi
největší problémy,“ uvedl Jan Sixta, náměstek ministra pro místní rozvoj pro veřejné investování a legislativu. Mezi takové body MMR ČR řadí zrušení budoucího snížení
limitu pro veřejné zakázky malého rozsahu u stavebních prací na 1. mil Kč od 1. 1. 2014. Dále odložení účinnosti povinných oponentních posudků významných zakázek a startu systému osob se zvláštní způsobilostí. MMR ČR také připravuje úpravu povinnosti zrušit zadávací řízení z důvodu jedné nabídky. MMR ČR nevylučuje, že by technická novela mohla obsahovat i jiná témata, která budou navržena v průběhu legislativního procesu. Obsah novely by však měl řešit pouze akutní problémy, vše ostatní by mělo být řešeno až v rámci transpozice směrnic EU. Jen tak je reálné, že novela bude schválena v tomto funkčním období. (mmr)
II
Rozvoj venkova
Výjezdový a domácí cestovní ruch v roce 2012 Český statistický úřad publikoval 15. dubna údaje z šetření o výjezdovém a domácím cestovním ruchu rezidentů České republiky za rok 2012. Počet delších turistických cest (čtyři a více přenocování) do zahraničí činil 4,4 milionu (meziroční nárůst o 2,7 %). V tuzemsku bylo vykázáno 7,4 milionu delších turistických cest (meziroční nárůst o 1,9 %).
30. května 2013
Kamil Jankovský: Chceme lepší ochranu klientů cestovních kanceláří
Kam Češi jezdí nejvíc Mezi nejnavštěvovanější země patřilo již tradičně Chorvatsko (806 000 delších cest, meziroční nárůst o 1,7 %), dále Slovensko, Itálie, Řecko a Rakousko. Za zmínku stojí i africké země, především Egypt. Ke stále oblíbenějším destinacím posledních let patří také Turecko. V případě Francie a Španělska došlo k celkem významnému meziročnímu poklesu (o 15 %, resp. 14 %), nicméně obě země se u našich občanů stále řadí k deseti nejoblíbenějším zahraničním destinacím. Češi v zahraničí nejčastěji využili ubytování v hotelu (60 % všech pobytů) a hlavním typem dopravy byl automobil, který mírně převažoval nad leteckou dopravou. Za krásami domova V tuzemsku bylo zaznamenáno nejvíce delších cest do Středočeského a Jihočeského kraje (17,5 %, resp. 14,0 % všech pobytů), což pravděpodobně sou2x foto Zub visí s relativně velkým podílem individuálních rekreačních zařízení. S větším odstupem se jako třetí umístil Liberecký kraj (8,8 %). Rezidenti se nejčastěji ubytovali u příbuzných a známých (34 % všech pobytů a ve vlastním rekreačním zařízení (29 %). Kratší turistické cesty V rámci šetření jsou pravidelně zjišťovány i údaje o kratších turistických cestách (jedno až tři přenocování) a služebních cestách (minimálně jedno přenocování). Kratší turistické cesty, které směřují v drtivé většině do okolních zemí, zaznamenaly meziroční nárůst o 2,3 %, naopak v tuzemsku došlo k poklesu o 13 %. V případě zahraničních a tuzemských služebních cest však došlo k celkovému propadu o 18 %. Šetření o výjezdovém a domácím cestovním ruchu patří k výběrovým šetřením v domácnostech. Slouží jako jeden ze zdrojů pro tvorbu poptávkové strany Satelitního účtu cestovního ruchu Čerské republiky. (mmr)
2x foto Zub
Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky předložilo vládě novelu zákona, která přináší opatření vedoucí ke zvýšení ochrany klientů cestovních kanceláří. Nejvýznamnější je zpřesnění úpravy povinného pojištění cestovních kanceláří pro případ úpadku.
C
ílem novely je eliminovat postupy některých pojišťoven, které v případě úpadku cestovní kanceláře vraceli zákazníkům pouze část vložených prostředků. Takový postup pojišťoven je podle názoru minis-
terstva pro místní rozvoj v rozporu se zákonem č. 159/1999 Sb. a také se směrnicí Rady 90/314/EHS ze dne 13. června 1990 o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy, která byla do tohoto zákona imple-
mentována. Novela zákona také zlepšuje informovanost klientů o tom, která cestovní kancelář pořádá zájezd prodávaný jinou cestovní kanceláří nebo cestovní agenturou. Dále přináší zpřísnění podmínek pro vydání koncese na provozování cestovní kanceláře, upřesnění dozoru a kompetencí správních orgánů nad činností cestovních kanceláří a cestovních agentur, zavedení správního trestání či zavedení možnosti vydání rozhodnutí o pozastavení oprávnění cestovní kanceláře k uzavírání cestovních smluv. Pro provozovatele cestovních kanceláří se zavádí mi-
mo jiné povinnost vést průkaznou evidenci o počtu prodaných zájezdů a výši tržeb za tyto zájezdy. „Navrženými opatřeními dojde k posílení ochrany klientů v případě úpadku cestovní kanceláře a ke zlepšení jejich informovanosti“, podotýká k novele ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský. Pojišťovnám novela ukládá nové informační povinnosti ve vztahu k ministerstvu pro místní rozvoj a upřesňuje podmínky sjednání povinného pojištění pro případ úpadku cestovní kanceláře. Pro urychlení přijetí této novely, která je předkládaná bez rozporu, chce ministr Jankovský, aby vláda zvážila možnosti navrhnout poslanecké sněmovně přijetí návrhu zákona již v prvním čtení. (mmr)
Celkem 273 obcí soutěží o titul Vesnice roku 2013
Téměř dva měsíce měly obce na to, aby poslaly přihlášku do soutěže o titul Vesnice roku 2013 a začaly se tak připravovat na návštěvu krajské hodnotitelské komise. Letos bude v průběhu května a června navštíveno a hodnoceno celkem 273 obcí ze třinácti krajů České republiky. Do celostátního kola pak postoupí za každý kraj vždy jedna obec.
Mezinárodního dětského folklorního festivalu Písní a tancem.
V čem se soutěží Všechny přihlášené obce budou hodnoceny v následujících oblastech: koncepční dokumenty, společenský život, aktivity občanů, podnikání, péče o stavební fond a obraz vesnice, občanská vybavenost, inženýrské sítě a úspory energií, péče o veřejná prostranství, přírodní prvky a zeleň v obci, péče o krajinu, připravované záměry a informační technologie.
V
ítěze celostátního kola a nositele titulu Vesnice roku 2013 oznámí ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský 14. září v Luhačovicích v rámci konání
Ilustrační foto Zub
Nově o nejlepší video Novinkou letošního ročníku je také dobrovolná kategorie Video Vesnice roku. Všechny přihláše-
né obce mohou natočit krátká videa, která umožní široké veřejnosti nahlédnout do jejich obce, seznámit se s jejími obyvateli, projekty a zároveň s její neopakovatelnou atmosférou. Smyslem videa je přinést co nejpestřejší obraz obce a představit zajímavé aktivity, věci či projekty, které činí obec zajímavou a výjimečnou. Může jít o historické perličky, unikátní památky, staré tradice či obyčeje. Obce se také mohou pochlubit projekty, které se jim podařily zrealizovat, nebo které teprve chystají. Představit mohou také společenský a spolkový život, který dělá každou vesnici nejen místem k bydlení, ale také místem pro život. (bo)
30. května 2013
Inzerce
III
IV
Rozvoj venkova
30. května 2013
Program rozvoje venkova a zajištění pracovních míst v zemědělství Program rozvoje venkova (PRV) na období 2014–2020 je logickým a nezbytným pokračováním podpůrných aktivit v zemědělství a rozvoji venkova započatých ještě před vstupem České republiky do EU, odpověděl vrchní ředitel sekce přímých plateb a rozvoje venkova MZe Ing. Pavel Sekáč na otázku, jak by tento program charakterizoval ve vztahu ke strategii českých zemědělců k návrhu společné zemědělské politiky EU.
telstva. Podpory budou např. i nadále směřovat na rozvoj diverzifikace zemědělských aktivit, což poskytne další pracovní příležitosti nejen přímo v zemědělském sektoru.
P
odle Pavla Sekáče je nedílnou a velmi důležitou součástí PRV podpora směrovaná k udržitelnému rozvoji venkova, přičemž má na mysli nejen zajištění takového zemědělského hospodaření, které bude mít minimální negativní vliv na životní prostředí, ale i podporu inovativních úsporných technologií, které zefektivní produktivitu práce. Zároveň zdůraznil, že nezbytným předpokladem udržitelného rozvoje je zabezpečení pracovních příležitostí na venkově, aby byl zájem zejména mladých lidí zde setrvat. Podpora na modernizaci „Je zřejmé, že zhruba 65 miliard Kč, které byly dosud vynaloženy v rámci všech podpor z PRV, přineslo své výsledky, ale je třeba velmi pečlivě cílit nový rozpočet k maximalizaci efektů. V uply-
Ing. Pavel Sekáč
Ilustrační foto Zub
nulém období bylo jen prostřednictvím investičních dotací z programu rozvoje venkova podpořeno více než 2600 zemědělských subjektů z opatření na modernizaci zemědělských podniků. Tyto projekty zaměřené na investice do zemědělských staveb či technologií nejen pomohly zvýšit konkurenceschopnost, což je naší prvořadou snahou zejména u živočišné výroby, ale v neposlední řadě například technologicky kvalitnější jímky chrání před znečišťováním podzemních a povrchových vod,“ konstatoval Sekáč. Podle něho se navazujícími podporami do technologií pro zpracování zemědělských pro-
duktů navyšuje přidaná hodnota a zvyšuje produktivita práce potravinářského průmyslu. „Nesmím opomenout ani podpory do zvýšení konkurenceschopnosti lesního hospodářství, kde se daří starší typy technologií pro těžbu a přibližování dříví v lese nahrazovat šetrnějšími a z hlediska lidského zdraví bezpečnějšími technologiemi,“ dále doplnil Sekáč. Zároveň ale dodal, že jisté nedostatky spatřuje v přenosu poznatků vědy a výzkumu do praxe a vyšší míry zavádění inovací. „Zde budeme hledat cesty ke zlepšení v rámci příprav nového programového období,“ řekl. Dosud se také podařilo podpořit realizaci téměř 1200 podnikatelských plánů mladých, začínajících zemědělců a rozhodně bude MZe pokračovat v této podpoře generační obměny a snížení věkového průměru zemědělců, protože zejména mladí a kvalifikovaní lidé jsou nositelem inovativních přístupů. Podpora životaschopnosti podniků Osa II je zaměřena na zlepšování životního prostředí a krajiny. Podle Sekáče jsou podpory poskytované v rámci osy II, které primárně směřují do ochrany a zachování jednotlivých složek přírody a krajiny, implementovány v souladu s principem trvalé udržitelnosti. Kromě příspěvku environmentálního (který je v případě osy II stěžejní) zohledňují i rozměr ekonomický a sociální, neboť vedlejším produktem těchto podpor je i životaschopnost podniků, důležité součásti venkovského společenství. Například platby v méně
příznivých oblastech přispívají k vytvoření zisku pro podniky, které by jinak byly v těchto oblastech ztrátové a v dlouhodobém horizontu neživotaschopné. Pokud je tedy zajištěna životaschopnost zemědělských podniků, potom je zde i jejich podíl na udržování zaměstnanosti na venkově. Mnohde jsou to i jediné pracovní příležitosti. „Environmentální podpory lze tedy v tomto smyslu chápat jako soubor komplexních opatření podporující zachování udržitelného zemědělského a lesního hospodaření,“ zdůraznil Pavel Sekáč. Zároveň uvedl, že v tomto duchu jsou připravovány podpory i pro budoucí programové období. Velký důraz bude kladen na takové hospodaření, kde budou vedle péče o krajinu, půdní fond a pěstování plodin na orné půdě viděna zpátky hospodářská zvířata, která mají nejen ten pozitivní dopad, že na sebe koncentrují lidskou práci, ale zároveň produkují pro půdu potřebnou organickou složku. Diverzifikace ekonomických aktivit Velmi důležitou roli v udržení zaměstnanosti v zemědělství a na venkově vůbec hraje i osa III, tj. zajištění kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. Podle Pavla Sekáče přispívají opatření, která jsou zařazena do osy III, k rozvoji životních podmínek a diverzifikaci ekonomických aktivit na venkově. Podporují se tím jak podnikatelské aktivity, tak i potřeby obcí a neziskových organizací. Cílem těchto opatření je zejména zajištění tr-
valého příjmu venkovského obyvatelstva a udržení a vytvoření nových pracovních míst zajišťující podmínky pro kvalitnější život venkovských obyvatel. V rámci osy III bylo zaregistrováno více než 12 000 projektů v celkové hodnotě vyšší než 45 mld. Kč. „Tento zájem lze přisuzovat skutečnosti, že potřeba venkova vyrovnat se s trendem úbytku pracovních sil v zemědělském sektoru je veliká,“ sdělil dále Pavel Sekáč. Konstatoval také, že opatření priority III.1 jsou primárně zaměřena na tvorbu a udržení nových pracovních míst a využívání obnovitelných zdrojů energie. Podnikatelé mohli získat podporu zejména na výstavbu a modernizaci budov či nákup technologií souvisejících s podnikáním. Nejvíce pracovních míst generují projekty, které jsou podpořené v opatření podpory cestovního ruchu. Od začátku programovacího období bylo v tomto opatření vytvořeno přes 1500 nových pracovních míst. Ke zlepšení kvality života ve venkovských oblastech přispívá především priorita III.2. Největší zájem žadatelů směřoval na projekty budující vodohospodářskou infrastrukturu, občanskou vybavenost či dokonce zlepšující vzhled obcí. Realizací projektů došlo ke zkvalitnění života více než 513 000 obyvatel venkova. V programu rozvoje venkova na období 2014–2020 bude kladen ještě větší důraz na tvorbu a udržení pracovních míst, neboť pro venkov je stále aktuálním problémem zaměstnanost a stabilita venkovského obyva-
Působení místních akčních skupin Na základě zkušeností ze současného programovacího období lze říci, že podmínky pro uplatňování metody LEADER na venkově se neustále zdokonalují. Pavel Sekáč se dále věnoval objasnění role osy IV v naplňování programu rozvoje venkova. Uvedl, že na území ČR působí více než 170 místních akčních skupin (MAS). Celkem 112 MAS bylo vybráno k podpoře z programu rozvoje venkova a každý rok získávají finanční prostředky na realizaci svých strategických plánů LEADER. Kromě toho mohou získávat finanční prostředky na realizaci projektů spolupráce mezi územími na národní nebo nadnárodní úrovni. Tyto projekty pomáhají posílit efektivnost osy IV LEADER zaměřením na využití příkladů nejlepší praxe, inovace a přenos znalostí mezi aktéry. Zájem o strategický rozvoj území na lokální úrovni je relativně veliký. V únoru 2013 bylo spuštěno nové opatření III.4.1 získávání dovedností, animace a provádění určené pro nepodpořená a nově vzniklá místní partnerství. V rámci tohoto opatření podalo žádost o dotaci 62 místních partnerství. „Úroveň fungování jednotlivých MAS však není stejná. Pro období 2014–2020 bude třeba nastavit přísnější podmínky, aby potenciál metody LEADER pro rozvoj venkovských území byl maximálně kvalitně využit. Z toho důvodu bude kladen důraz na kvalitu provádění místních rozvojových strategií i samotné fungování managementu MAS, který je brán jako obraz celého území,“ sdělil Pavel Sekáč. Jak udržet na vesnici mladé lidi V závěru se Pavel Sekáč dotkl i otázky, jak na vesnici udržet mladé lidi a nenechat dále stárnout venkovskou populaci. Konstatoval, že zvyšující se střední délka života je celosvětový trend a samozřejmě se nevyhybá ani našemu venkovu. Mezi nejdůležitější faktory při rozhodování mladých lidí, zda se usadit na venkově či nikoliv, patří zcela jistě otázka pracovních příležitostí. Z toho důvodu se program rozvoje venkova na období 2014–2020 bude zaměřovat především na podporu těch projektů, které budou schopny vytvořit a udržet pracovní místa. Miroslav Svoboda
30. května 2013
V
Regionální potravina Tematická příloha Zpravodaje Agrobase o regionálních potravinách a jejich výrobcích
Ministr Bendl zahájil nový ročník soutěže Regionální potravina Ministr zemědělství Petr Bendl představil na tiskové konferenci kampaň na podporu značky Regionální potravina pro letošní rok. Setkání s novináři se zúčastnili i dva ocenění producenti – David Smetana z Hradce Králové a František Němec z Vysočiny.
L
Ministr zemědělství Petr Bendl představil soutěž Regionální potravina
s tím, jak jim značka pomáhá například ve spolupráci s obchodními řetězci. Farmář David Smetana hospodaří na ro-
dinné farmě u Hradce Králové již téměř dvacet let a jeho statek získal mnoho ocenění. Kromě Regionální potraviny zvítězil v celostátní soutěži Živnostník roku 2012 a umístil se také v soutěži Farma roku 2012. Regionální potravina mu pomohla otevřít dveře do obchodních řetězců, kam dnes již pravidelně své výrobky dodává. Druhý z účastníků tiskové konference, František Němec, vede úspěšnou a rozrůstající se rodinnou farmu na Vyso-
Okresní agrární komora Uherské Hradiště a Zemědělský svaz ČR, územní organizace v Uherském Hradišti, vyhlašují VI. ročník soutěže Top víno Slovácka. Jde o regionální ocenění vína ve Zlínském kraji. Přihlásit se mohou vinaři Zlínského kraje a přilehlých obcí Blatnice pod Sv. Antonínkem a Blatnička. Vína musejí být vyrobena z hroznů odrůd vinné révy mající původ na území ČR. Soutěž se řídí statutem, jehož podmínky musejí vinaři a přihlášená vína splňovat. Deseti nejlépe ohodnoceným vínům bude udělen certifikát a medaile Top víno Slovácka 2013, kterou mohou být oceněná vína označena na obalu. Značkou Top Víno Slovácka chceme upozornit spotřebitele na kvalitu vín vyrobených na Slovácku a propagovat moravská vína. PAkce je spolufinancována z prostředků Zlínského kraje a organizována za finančního přispění Agrární komory ČR. Záštitu nad ní převzal ministr zemědělství Petr Bendl a hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák. Přihlášky spolu se vzorky vín je nutné předat 29. a 30. července 2013. Pravidla soutěže a přihlášku soutěžícím vinařům na požádaní zašleme a najdete ji také na www.kis-zvzk.cz. Hodnocení vzorků vín provede hodnoticí komise složena z odborníků, držitelů platného osvědčení o degustační zkoušce, ve dnech 6. a 7. srpna 2013. Budou se hodnotit vína ze sklizně roku 2012 ve čtyřech kategoriích podle obsahu zbytkového cukru. Slavnostní vyhlášení výsledků proběhne na vinařských slavnostech 24. srpna 2013 od 14.00 v Polešovicích. Je připraven bohatý kulturní program, ochutnávka všech vín přihlášených do soutěže, biovín a výrobků ze Slovácka. V podvečer je připravena v ulici Vinařská ochutnávka vín v otevřených polešovských sklepích s bohatým občerstvením za doprovodu cimbálových muzik. Karla Malinová, ředitelka OAK Uh. Hradiště
čině. V roce 2008 se stal Živnostníkem roku tohoto kraje. V České republice stál u zrodu farmářských tržišť, která dodnes objíždí se svou pojízdnou prodejnou. Ministerstvo zemědělství České republiky dlouhodobě podporuje kvalitní českou potravinářskou produkci a právě soutěž Regionální potravina je součástí této strategie. Letošní oceněné výrobky ze 13 krajů Čech a Moravy budou známy do konce června. (rp)
Foto Martin Bouška
etos značku Regionální potravina představí v médiích někteří z držitelů tohoto prestižního ocenění – pekařka Ivana Resslerová (roz. Masaříková), farmář Michal Hrdlička nebo řezník Ladislav Francouz. Ministerstvo zemědělství takto podporuje poctivé výrobce kvalitních potravin a oblibu regionálních produktů u spotřebitelů. Pomáhá tak malým a středním podnikům, pro které je soutěž Regionální potravina určena a které většinou nemají na vlastní marketing potřebné prostředky. Na setkání s novináři přítomní producenti představili nejen své oceněné výrobky, ale podělili se i o své zkušenosti
Regionální ocenění vína Top víno Slovácka 2013
Z programu rozvoje venkova budou financování i regionální výrobci potravin Ministr zemědělství Petr Bendl schválil pravidla pro 19. kolo příjmu žádostí z Programu rozvoje venkova (PRV). V něm můžou zájemci žádat o podporu na přidávání hodnoty zemědělským a potravinářským produktům, na poradenské služby, na obnovu lesů po kalamitách nebo na podporu společenských funkcí lesa. Celkem v tomto kole dostanou žadatelé přibližně 1,029 miliardy korun.
Z
Ilustrační foto Zub
emědělci, potravináři a lesní hospodáři, kteří chtějí získat dotace na rekonstrukci i výstavbu zemědělských a potravinářských provozů, jako jsou například jatky a mlékárny, můžou podat žádost od 19. června do 2. července. Podpora je také určená těm, kteří budují turistické stezky v lesích nebo pořá-
dají poradenské služby zvyšující konkurenceschopnost lesních a zemědělských hospodářů. „Ministerstvo zemědělství rozdělí přes SZIF žadatelům přibližně 1,3 miliardy korun. Konečná částka bude ještě upravena podle aktuálního kurzového přepočtu a zvýšena o finanční prostředky ušetřené
v předchozích kolech,“ řekl ministr zemědělství Petr Bendl. Veškeré dotace budou zájemcům proplaceny do konce roku 2015. Mezi největší změny pravidel v 19. kole patří, že nově se bude podpora vztahovat i na pořízení nákladních aut s chladicí nebo mrazicí jednotkou pro převoz potravin. „Nově budou moci získat podporu i žadatelé, kteří působí na území hlavního města Prahy. Ti dosud na dotace, které přidávají hodnotu zemědělským a potravinářským produktům, nárok neměli. Také budou preferováni ti, kteří získali ocenění Regionální potravina,“ řekl Petr Bendl.
Žádost o dotace může zájemce odeslat prostřednictvím portálu farmáře na stránkách Státního zemědělského intervenčního fondu, doručit osobně, poštou nebo zaslat do datové schránky na příslušném regionálním odboru SZIF (dříve Agentury pro zemědělství a venkov). Úplné znění pravidel pro poskytování dotace v 19. kole najdou zájemci na webu ministerstva zemědělství (subportál Dotace – Program rozvoje venkova a příslušná osa/opatření) a také na stránkách SZIF v sekci Program rozvoje venkova. Jan Žáček, tiskový mluvčí MZe
VI
Regionální potravina
Miloslav Hlavsa: Regionální výrobci by měli jít vlastní cestou Miloslav Hlavsa stojí v čele obchodního družstva Konzum v Ústí nad Orlicí od roku 2009. V soutěži Top odpovědná firma získal na konci minulého roku kromě ocenění pro družstvo i cenu Odpovědný leader 2012. Principy, na kterých Konzum staví, jsou inspirativní a dávají naději jiným malým výrobcům z regionů. Obchodní družstvo Konzum Ústí nad Orlicí získalo na sklonku loňského roku ocenění Regionální obchodník roku. Vy sám jste získal navíc cenu Odpovědný leader. Co pro vás ta ocenění znamenají? Rozhodně to nijak nepřeceňuji, ale těší mě, že si někdo všiml, že děláme věci malinko jinak. Konzum preferuje regionální výrobce v programu Jsme tu doma. Upřednostní tedy regionální původ před nízkou cenou, přesto jste jedno z nejziskovějších družstev. Jak se vám to podařilo? Myslím si, že tyto věci spolu úplně nesouvisí. Přeci nejlevnější vždy nemusí znamenat nejziskovější. Program Jsme tu doma je o smyslu naší existence, je to o dlouhodobých věcech a o tom, s kým zde chceme žít. Ziskovost je spíše o aktuálním vybalancování nákladů a výnosů. Bohužel mnoho lidí i firem raději upřednostňuje krátkodobé požitky před dlouhodobými efekty. Řídí se touto politikou i ostatní družstva v Čechách? Zájem o regionalitu deklarují i mnohé řetězce... Většina družstev uplatňuje obdobnou politiku a spolupracují s místními firmami v daleko větším rozsahu než velké řetězce, protože to je přirozené. Příliš tomu ale nevěří a nezviditelňují to. Naopak řetězce vědí, že to zákazníka zajímá, proto vytvářejí různé umělé marketingové programy, které mají za cíl to zanedbatelné množství lokálních výrobků v jejich sortimentu co nejvíce zviditelnit. A zákazník potom jede nakoupit do supermarketu dovozové zboží označené českými vlaječkami, zatímco právě minul prodejnu Jednoty, kde ty české a regionální výrobky skutečně jsou, jenom nejsou těmi vlaječkami označeny. Co byste poradil regionálním výrobcům, kteří bojují, aby ve svém regionu prorazili a nemají štěstí na tak osvíceného obchodníka? Asi nebojovat a jít vlastní, odlišnou cestou. Zároveň se snažit komunikovat s místními prodejci a vymýšlet společné lokální strategie. Je důležité, existuje-li v regionu místní výrobce a místní obchodník, aby si oboustranně uvědomili, že jsou na sobě do značné míry závislí a že společně mohou být úspěšnější. (rp)
30. května 2013
Královéhradecký kraj: Regionální potravina pro devět produktů Odborná komise soutěže Regionální potravina ocenila devět výrobků z Královéhradeckého kraje. Všechny jsou zárukou domácího původu, vysoké kvality a výjimečných chuťových vlastností. Kraj byl prvním, kde se o letošní ocenění Regionální potravina soutěžilo.
KRAJ KRÁLOVÉHRADECKÝ
V
ýrobky Královéhradeckého kraje hodnotila osmičlenná komise tvořená zástupci ministerstva zemědělství, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy ČR, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR. O Regionální potravinu soutěžilo 115 produktů od 41 výrobců v devíti kategoriích. Nejsilnější zastoupení měly kategorie Pekařské výrobky a Ostatní, ve kterých bylo přihlášeno po 18 výrobcích. V každé kategorii získá ocenění Regionální potravina pouze ten nejlepší z nich. Mezi oceněnými potravinami Královéhradeckého kraje jsou Deštenský chléb z pekařství Karla Reznera, pivo Rych-
novský kaštan z Podorlického pivovaru či Hovorkovy Hořické trubičky. Slavnostní vyhlášení vítězů proběhne v rámci Královéhradeckých krajských dožínek dne 14. září. Ocenění Regionální potravina uděluje Ministerstvo zemědělství těm nejkvalitnějším zemědělským nebo potravinářským výrobkům již čtvrtým rokem právě na základě výsledků hodnocení odborné poroty. Vítězný výrobek tímto získá certifikát Ministerstva zemědělství ČR a právo užívat značku Regionální potravina Královéhradeckého kraje na obalu výrobku po dobu čtyř let. Značka tak pomáhá propagaci výrobce, zvyšuje zájem o oceněný výrobek a jeho důvěryhodnost v očích spotřebitelů. (rp)
Celkový přehled výrobků oceněných značkou Regionální potravina v Královéhradeckém kraji 1. Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas Krkonošský sulc – Zvičinské uzeniny a lahůdky, s. r. o. 2. Masné výrobky trvanlivé Knížecí uherská klobása – Skaličan, a. s. 3. Sýry včetně tvarohu Plotišťské tajemství – František Kejklíček 4. Mléčné výrobky ostatní Tvarohový dezert – Petr Sokol 5. Pekařské výrobky včetně těstovin Deštenský chléb – Karel Rezner 6. Cukrářské výrobky včetně cukrovinek Hovorkovy hořické trubičky – Milan Hovorka 7. Alkoholické a nealkoholické nápoje Rychnovský kaštan 11° – Městský Podorlický pivovar, s. r. o. 8. Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě Rakytník ovocná náplň – Ing. Pavel Cvrček 9. Ostatní Předměřická mouka pšeničná světlá hladká – Mlýny J. Voženílek spol. s r. o.
V Plzeňském kraji získalo Regionální potravinu šest nových výrobků Značka Regionální potravina je důkazem nejvyšší kvality. Do této kategorie potravin se teď zařadilo šest nových produktů z Plzeňského kraje. U nich se mohou spotřebitelé spolehnout na místní původ, poctivé zpracování či tradiční recepturu.
KRAJ PLZEŇSKÝ
O
udělení značky se letos na Plzeňsku ucházelo 52 produktů od 22 výrobců. Soutěžilo se v devíti kategoriích. Odborná komise vybrala a doporučila k ocenění pouze šest výrobků ve své kategorii.
Vyhlášení vítězů proběhlo 23. května na Festivalu regionální potraviny v Plzni. Oceněné výrobky získaly certifikát ministerstva zemědělství a právo užívat značku Regionální potravina na obalu po čtyři roky. V kategorii Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas, do které bylo přihlášeno nejvíce uchazečů, zvítězila Přešínská tlačenka speciál z kla-
tovského Řeznictví a uzenářství Herejk. Jde v pořadí již o třetí oceněný výrobek z této malé rodinné firmy. Ta se specializuje na výrobu oblíbených tradičních místních výrobků v nadstandardní kvalitě. Nepoužívá do nich žádné separáty ani jiné náhražky. V roce 2011 získaly ocenění Regionální potravina také jejich Přešínská klobása a Přešínský špekáček.
V kategorii Pekařské výrobky včetně těstovin byly oceněny Svatební koláče se šlehaným máslem z plzeňské Cukrárnypekárny U Marka. Všechny výrobky se zde vyrábějí ručně se zachováním tradičních výrobních postupů podle historických receptur. Firma se za dobu své více než dvacetileté existence zařadila mezi nejkvalitnější výrobce pekařských a cukrářských výrobků. V kategorii Ostatní byl oceněn Siven uzený s hlavou. Jeho výrobce Zpracovna ryb Klatovy uspěla se svými produkty zatím ve všech ročnících Regionální potraviny a potvrzuje tak své jméno předního zpracovatele sladkovodních a mořských ryb v České republice. Hned dvě ocenění Regionální potravina putovaly do zemědělské společnosti Lukrena z Dolních Lukavic, která zvítězila s moštem v kategorii Alkoholické a nealkoholické nápoje a se sušenými jablky v katego-
rii Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě. Šestici letošních vítězů v Plzeňském kraji uzavírají Pošumavské řezy s tvarohovou nápl-
ní a směsí lesního ovoce z klatovské Střední školy zemědělské a potravinářské. Ve zbývajících třech kategoriích nebyly ceny uděleny. (rp)
Celkový přehled výrobků oceněných značkou Regionální potravina v Plzeňském kraji 1. Masné výrobky tepelně opracované včetně uzených mas Přešínská tlačenka speciál – Řeznictví a uzenářství Herejk, s.r.o. 2. Masné výrobky trvanlivé Cena nebyla udělena 3. Sýry včetně tvarohu Cena nebyla udělena 4. Mléčné výrobky ostatní Cena nebyla udělena 5. Pekařské výrobky včetně těstovin Svatební koláče se šlehaným máslem – Cukrárna-pekárna U Marka 6. Cukrářské výrobky včetně cukrovinek Pošumavské řezy – Střední škola zemědělská a potravinářská Klatovy 7. Alkoholické a nealkoholické nápoje Nebílovský mošt příchuť jablko, červená řepa a mrkev – Lukrena, a. s. 8. Ovoce a zelenina v čerstvé nebo zpracované formě Jablka sušená – Lukrena, a. s. 9. Ostatní Siven uzený s hlavou – Zpracovna ryb Klatovy, a. s.
30. května 2013
Inzerce
VII
VIII
Regionální potravina
30. května 2013
Potravinářské mýty a kvalita potravin Regulace zdravotních tvrzení v EU, různá hlediska na kvalitu potravin, skutečnost a mýty o složení masa a masných výrobků, mýty v technologiích mléka a mléčných výrobků, kvalita a mýty v oblasti jedlých tuků a olejů, aktuální poznatky o kvalitě pekárenských výrobků a kvalita nealko nápojů... to byly hlavní náměty z řady přednášek, které zazněly 25. dubna na konferenci Potravinářské mýty a kvalita potravin v Praze.
T
uto již 35. tematickou konferenci zorganizovala Společnost pro výživu, o. s., ve spolupráci s Výzkumným ústavem potravinářským Praha (VÚPP), ministerstvem zemědělství a Potravinářskou komorou ČR.
Různá hlediska na kvalitu potravin Ing. Ctibor Perlín, CSc., z VÚPP poukázal na skutečnost, že kvalita potravin se musí porovnávat s určitým a stanoveným standardem. Podle toho lze určit, zda je kvalitní či je méně kvalitní. Přítomné posluchače seznámil s tím, že kvalitu potravin můžeme hodnotit z různých hledisek, přičemž k těm základním patří hygienické, nutriční, výživové, technologické, informační a užitná hodnota potravin. Konstatoval, že hygienické hledisko vyjadřuje bezpečnost potravin. Uvedl, že laická veřejnost považuje za nejhorší možnost porušení zdravotní bezpečnosti potravin jejich kontaminaci. Kontaminace je přirozeně nebezpečná, ale ze zdravotního hlediska je pro spotřebitele důležitá i otázka, jaké je složení stravy, kterou chce zkonzumovat. Přitom, složení stravy,
to vlastně ovlivňuje sám spotřebitel svým výběrem potravinových surovin, z nichž si hodlá zhotovit jídlo. Dnes je složení stravy předmětem výzkumu. V této souvislosti upozornil problém tzv. „éček“, která mají pro spotřebitele hanlivý význam. Přitom každá potravina v podstatě obsahuje nějaké to „éčko“ a ne všechna mají negativní dopad na lidský organismus. Regulace zdravotních tvrzení v EU MUDr. Bohumil Turek, CSc., a Ing. Irena Michalová ze Společnosti pro výživu se věnovali otázce, jak je to s regulacemi zdravotních tvrzení v EU. Podle Turka má EU sice velkou snahu přinést co nejvíce informací pro spotřebitele a tím i co nejvíce zpřístupnit vše, co by měl člověk vědět o své výživě, ale ne vždy se to v EU daří. V direktivě EU o označování potravin, zejména jde o nutriční značení, je vyjádřen vztah mezi jídlem a zdravím spotřebitele. Tato informace má sloužit svému účelu, to je napomáhat k výchově spotřebitele. Měla by být jednoduchá a srozumitelná, což není jednoduché dodržet.
Podíl masné suroviny v uzeninách Podivení tazatelů, kteří si po přečtení informací na internetu nedokázali u jednoho z oceněných regionálních masných výrobků vysvětlit, jak může mít suchý salám podíl masa 135 %, nás vedlo k osvětě. Zeptali jsme se odborníka na tuto tematiku, MVDr. Josefa Radoše, a požádali ho o vysvětlení, jak se správně vyjadřuje podíl masné suroviny spotřebované při výrobě jednotlivých masných výrobků. Mezi laickou veřejností se v souvislosti s jakostí masných výrobků často hovoří o jakýchsi procentech masa. V některých případech se spotřebitelé diví tvrzení výrobce, že v jeho výrobku je více než 100 % masa, což se mu jeví logicky jako nemožné. Jaké pro to máte vysvětlení? Ve skutečnosti jde o množství spotřebované masné suroviny na výrobu určitého množství hotového výrobku. Např. na výrobu 100 kg dobrého turistického trvanlivého salámu činí spotřeba masa 160 kg. Tento vztah odborníci vyjadřují jako tzv. výtěžnost výrobku, což lze matematicky vyjádřit jako hmotnost hotového výrobku dělenou jedním procentem hmotnosti spotřeby masa. V případě uvedeného turistického trvanlivého salámu by šlo o 62% výtěžnost. Vysoká spotřeba masa při výrobě trvanlivých masných výrobků vyráběných teplou cestou je dána velkým úbytkem hmotnosti během tepelného opracování a sušení, u trvanlivých výrobků vyráběných studenou cestou pak pouze sušením. U běžného sortimentu uzenářských výrobků, např. skupin sekané nebo měkké, je pak spotřeba masa na 100 kg hotového výrobku nižší než 100 kg. Určitý vliv na bludné myšlení zejména malých zpracovatelů masa, obchodníků i spotřebitelů mají také neodborně zpracovaná legislativní pravidla státní správou. Doufejme, že právě připravovaný zákon o potravinách, včetně navazujících vyhlášek, bude podstatně kvalitnější než dosavadní. (egi)
Ilustrační foto Zub
Dr. Turek uvedl, že v EU byl zaveden pojem nutriční zdraví. Toto nutriční značení je podmínkou k tomu, aby člověk věděl, co má jíst a proč. U nás zákon o potravinách z roku 1997 již zahrnoval určité principy, které jsou důležité pro nutriční značení, a dokumentaci pro zdravotní posouzení daného výrobku. Ty se posuzují ve Státním zdravotním ústavu, který vydává posudek pro jejich uvedení do oběhu. Poté Irena Michalová navázala s podrobným vysvětlením, jaké definice a vyhlášky, které se týkají zdravotních značení, byly v EU postupně přijaty. Uvedla, že mnohá tvrzení výrobců, která jsou na obalech výrobků, jsou zavádějící a přijata nakonec nebyla. Skutečnost a mýty o složení masa a masných výrobků Prof. Ing. Petr Pipek, CSc., z VŠCHT Praha, hovořil o mýtech, které se týkají masa a masných výrobků. Zaměřil se na mýtus, že maso je nezdravé, protože je tučné a obsahuje cholesterol a nasycené mastné kyseliny. Jaká je skutečnost? Naše tělo má obdobné složení jako vepřové maso. Ve vepřovém je mnoho vitaminů B, D a další (kromě vitaminu C). Obsahuje minerální látky a stopy železa. Např. slezina je špičkový zdroj železa. Pokud jde o tuky, maso je dost složitý systém. Např. přírodní řízek má 5 % tuku, stehno 18 % tuku a špek 60 %. Přitom tuk je pro spotřebitele nositelem chuti masa. Vyzdvihl „staré“ špekáčky, hovořil o tom, co obsahovaly a jakou měly chuť. Věnoval se i dalšímu klasickému mýtu, a to cholesterolu. Ten, který jíme v potravě, je totiž něco jiného než ten, který se nám ukládá v cévách.
Mýty v technologiích mléka a mléčných výrobků Doc. Ing. Květoslav Šustová, Ph.D., z Mendelovy univerzity v Brně se zaměřila na mýty v technologiích výroby a zpracování mléka a mléčných výrobků. Jeden z nejčastějších mýtů, který se týká kvality mléka, je jeho tepelné ošetření. Běžně se v mlékárnách používá několik způsobů, tedy metod jeho tepelného ošetření. Do 100 °C rozumíme mléko, které označujeme jako pasterizované. Zároveň může být označeno i jako čerstvé mlé-
ko. Druhý způsob je tepelné zpracování pod označením UHT. V tomto případě se používají vysoké teploty. Toto mléko je sterilní (obchodně). Je zbaveno mikroorganismů, takže má vysokou životnost. Dále je zde možnost vysoké pasterizace při teplotách okolo 130 °C. Toto mléko se svými vlastnostmi vyrovná mléku čerstvému a přitom vydrží zhruba 14 dní. Kvalita a mýty v oblasti jedlých tuků a olejů Prof. Jan Dostálová, CSc., z VŠCHT Praha se věnovala mýtům v oblasti jedlých tuků a olejů. Konstatovala, že velice rozší-
řený je tzv. mýtus rostlinných tuků, podle něhož jsou živočišné tuky nezdravé a rostlinné tuky zdravé. Vznikl a pozitivně platil v době, kdy se hovořilo o tom, že rybí tuk působí na organismus pozitivněji než jiný živočišný tuk. Dnes vhodnost tuku pro lidskou výživu posuzujeme podle obsahu cholesterolu. Negativní význam cholesterolu je v současné době již trochu zmírňován. Zjistilo se, že daleko vyšší význam na lidské zdraví má složení mastných kyselin. Vypustili jsme např. doporučení Společ-
nosti pro výživu ke snížení spotřeby vajec, která jsou nejvyšším zdrojem cholesterolu, řekla. Některé přírodní tuky mají vysoký obsah nenasycených kyselin. Na druhé straně existují živočišné tuky s pozitivním složením mastných kyselin. Aktuální poznatky o kvalitě pekárenských výrobků Doc. Ing. Josef Příhoda, Csc., a Ing. Marcela Sluková, PhD., z VŠCHT Praha se soustředili na aktuální poznatky o kvalitě pekárenských výrobků. Doc. Příhoda uvedl, že v současné době mezi lidmi kolují různé mýty, které vypouštějí někteří publi-
cisté či tzv. poradci. Zároveň neexistuje dostatečná informovanost veřejnosti o tom, jaká je skutečnost – co by mělo být pro spotřebitele vhodným sortimentem, co pekárenské výrobky vlastně obsahují. Do určité míry je to dáno i tím, že většina pekárenských výrobků není balená, takže výrobci tam nemohou prezentovat své informace. Jako jeden ze závažných mýtů uvedl doc. Příhoda fakt, že mezi lidmi je hojně rozšířeno, že by lidé měli kupovat voňavý chléb, jaký měli naše babičky. Podle něj je to nostalgická představa. Dnešní průmyslová výroba zaručuje standardnější chléb než dříve. V současné době je tendence ke zrychlování a zkracování doby výroby chleba a dalších pekárenských výrobků. To přináší ekonomickou výhodu pro výrobce a prodejce. Ve srovnání s minulostí lze v tom najít výhody i nevýhody, a to na obou stranách, doplnil dále doc. Příhoda. Další podrobnosti Kromě těchto nejdůležitějších přednášek hovořili někteří další účastníci konference ke svým oborům, kterými se ve své praxi zabývají. Např. Helena Čížkovská z VŠCHT Praha se věnovala kvalitě nealko nápojů z hlediska aktuálních kauz. Ing. Jiří Fabián z Vitany se věnoval problematice, v čem jsou silné a slabé stránky potravin typu konveniencí, tedy části potravin, které jsou připraveny dopředu, a tím zjednodušují výrobu konečného produktu. Příkladem jsou právě polévky z Vitany. Vystoupili i zástupci obchodních řetězců Tesco a Ahold, kteří přirozeně obhajovali kvalitu potravin u nich prodávaných, a to zdůrazněním jejich pracovních postupů při jejich prodeji. Miroslav Svoboda
30. května 2013
Rozvoj venkova
IX
Martin Netolický: Spolupráce s AK ČR je důležitá Povídání s historicky nejmladším hejtmanem v Česku o zemědělství a možnostech dalšího rozvoje venkova Je absolventem brněnských práv. Politickou dráhu začal jako asistent a poradce bývalého hejtmana Pardubického kraje Radko Martínka. Po vítězství ČSSD v roce 2012 byl jako lídr kandidátky pro krajské volby zvolen hejtmanem Pardubického kraje. Přestože mu bylo pouhých 30 let, volilo ho 40 ze 44 zastupitelů. Jak hodlá podporovat zemědělství v Pardubickém kraji? Ve funkci hejtmana jste od podzimu. Máte pro zemědělství novou koncepci, nebo budete pokračovat ve stopách minulého vedení? Kraj nemá příliš možností, jak koncepčně zasahovat do zemědělství, narozdíl třeba od vládních krajů v Německu, které například samostatně hospodaří s lesy. Nicméně na konci minulého volebního období jsme aktualizovali koncepci zemědělství, ve které je největší důraz
kladen na spolupráci zemědělců s venkovskými obcemi. Podařilo se také uzavřít memorandum s Agrární komorou ČR. Tak jednoznačně garantujeme náš postoj. Naším zájmem je podporovat život na venkově v maximální možné míře, kterou nám finance dovolí. V nově složené koalici panuje jednotný názor na priority v oblasti zemědělství a životního prostředí. Je třeba si uvědomit, že venkov tvoří většinu území kraje a žije na něm více než čtvrtina obyvatel. V radě kraje má zemědělství a životní prostředí na starosti Václav Kroutil, který navazuje na své předchozí působení v této funkci. Pokračujeme tedy například v dotačním programu obnovy venkova. I přes propad rozpočtu kraje zachováváme granty na podporu svazové a spolkové činnosti. To nám umožňuje nadále finančně podporovat včelaře, myslivce, zahrádkářské i chovatelské svazy. Kraj také přispívá na fungování prodejen v malých obcích či na obnovu lesů. Co říkáte úrovni zemědělských škol v Pardubickém kraji. Budete je i nadále podporovat? Výchova nové generace zemědělců je pro rozvoj venkova zce-
ce a hlavně spotřebitele? A co farmářské trhy, mají podle vás budoucnost? Jako Českotřebovák tuto akci znám z vlastní zkušenosti a podle mého názoru funguje úspěšně. Po farmářských trzích je rozhodně poptávka. Moje generace se stále více zajímá o místní produkty a začíná vyžadovat prověřenou kvalitu. Dlouhodobě se snažíme podporovat regionální výrobce potravin prostřednictvím soutěže Mls Pardubického kraje, která si již vydobyla dobré jméno u spotřebitelů. la zásadní. V našem kraji se můžeme opřít o dlouholetou tradici zemědělských škol v Chrudimi, Lanškrouně, Chroustovicích nebo Kladrubech. Například na Střední škole zemědělské a veterinární Lanškroun se podařilo s přispěním evropských peněz proměnit chátrající objekty na moderní výukové prostory pro budoucí veterináře a agropodnikatele. To je jedna z cest, jakou by se mělo vzdělávání v této oblasti ubírat.
Myslíte si, že zemědělci v kraji umějí žádat o dotace, nebo je jim třeba pomoci? Kraj pomáhá zemědělcům s poradenstvím prostřednictvím Krajského informačního střediska (KIS) Pardubického kraje pro zemědělství a venkov – Agro-
venkova. Považuji za nešťastné, že ke konci loňského roku byly zrušeny zemědělské agentury, které měly své opodstatenění a zemědělská veřejnost si jejich zánik nepřála. Lobbujete na ministerstvu zemědělství za Pardubický kraj? Kraje se snaží o jednotnou komunikaci s vládou i ministerstvem zemědělství prostřednictvím zemědělské komise Asociace krajů ČR. Jejím předsedou je hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák, který je podle mého názoru člověkem na svém místě. Jednání s mi-
nisterstvem je tedy v dobrých rukou. Může být dobrým krokem užší spolupráce s okolními státy – Rakouskem nebo Bavorskem? Upozornil bych spíše na naši spolupráci s partnerskými regiony v Polsku, na Slovensku, v Německu a ve Francii. S nimi samozřejmě kromě jiných oblastí projednáváme i zemědělství a péči o životní prostředí. Víta Balcarová
Jak nahlížíte na akci Konzumu Jsme tu doma? Vede tudy cesta pro výrob-
INZERCE
Řešení Vašeho sporu efektivně, rychle a odborně!
ROZHODČÍ SOUD
při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR O Rozhodčím soudu ● byl založen roku 1949 ● řídí se zákonem, Statutem, Řádem
a Pravidly ● vede Seznam rozhodců a tím garantuje
odbornou kvalitu rozhodčího řízení probíhajícího před Rozhodčím soudem ● Na Seznamu rozhodců je přes 300
rozhodců z tuzemska i zahraničí
Sekretariát Rozhodčího soudu zajišťuje: ● konzultace před uzavřením smlouvy či
podáním žaloby u Rozhodčího soudu ● odborné znalce ● tlumočníky ● veškerou administrativu spojenou
s rozhodčím řízením před Rozhodčím soudem
Jaké spory řeší? ● obchodní vztahy (kupní smlouvy,
nájemní smlouvy, úvěrové smlouvy, ...) ● občanskoprávní (mj. i manželské
smlouvy, kupní smlouvy na nemovitost, smlouvy o půjčce ...) ● pracovně právní vztahy (smluvní
podmínky mzdového charakteru)
Výhody rozhodčího řízení ● řízení je jednoinstanční, neveřejné,
rychlé, méně formální ● rozhodčí nálezy jsou v tuzemsku
i v zahraničí dobře vykonatelné ● Newyorská úmluva z roku 1958
umožňuje uznání a výkon rozhodčích nálezů ve více než 140 státech světa ● strany si mohou určit místo i jazyk
rozhodčího řízení
Podmínka pro rozhodování sporu v rozhodčím řízení před Rozhodčím soudem při HK ČR a AK ČR je platná rozhodčí doložka ve prospěch tohoto soudu.
Více informací: www.arbcourt.cz, www.soud.cz Rozhodčí soud je tu pro Vás! Kontakt: Praha 1, Dlouhá 13, 110 00, Tel: 222 333 340 nebo 222 333 345, fax: 222 333 341
X
Rozvoj venkova
Ministr Petr Bendl se jako dobrovolník zapojil do čištění Berounky Ani chladné a deštivé počasí neodradilo dobrovolníky, aby jako každoročně vyrazili čistit řeku Berounku. Tradiční vodáckou akci Čistá Berounka založili v roce 2006 současný ministr zemědělství Petr Bendl ještě jako středočeský hejtman a jeho tehdejší náměstek pro životní prostředí Vilém Žák. Letos nad akcí, kterou organizuje obecně prospěšná společnost Rakovnicko, převzal ministr záštitu.
30. května 2013
Nejstarší sedlák z Podorlicka Když se někdo dožije 103 let, můžeme říci, že je to úctyhodný věk. A právě takové výročí oslavil nejstarší obyvatel podorlického Letohradu-Kunčic Josef Štěpánek. To znamená, že se narodil v roce 1910 za Rakouska-Uherska, prožil obě světové války i drsná 50. léta, kdy jako sedlák musel odejít do družstva. V šedesáti se stal penzistou a penzi si užívá až dodnes.
J N
a trasu mezi Zvíkovcem a Roztoky se v sobotu 20. dubna vydalo ve třicítce kánoích 60 dobrovolníků. Na 62 kilometrech břehů a řeky, které vodáci prošli a projeli v kánoích, nasbírali podle předběžného odhadu pět až šest tun odpadu. Převládaly plastové láhve, plechovky, sklenice, ale opět narazili i na pneumatiky, plechy, plastové palety a eternitové desky. „Proti prvním ročníkům se stav na Berounce podstatně zlepšil. Každý rok nasbíráme méně odpadu, přesto by si někteří vodáci, rybáři i chataři měli sáhnout do svědomí. Na znečišťování této krásné řeky totiž mají zhruba stejný podíl,“ řekl ministr Petr Bendl, který se jako každý rok čištění Berounky zúčastnil. Dobrovolníci, kteří se zapojili do čištění Berounky, se sešli ještě v sobotu 4. května v Královském sále hradu Křivoklát. Uskutečnil se tam pro ně kytarový recitál Pavla Steidla a Jaroslava Duška Máchův Máj. (mze)
INZERCE
osef Štěpánek se narodil v Kunčicích v domě číslo popisné 86. Dnes bydlí jen malý kousek vedle, v domě, který si postavil. Na svět přišel do rodiny sedláka a jak říká, nebyli zase tak bohatí. Dvanáct hektarů i s lesem, čtyři krávy, kůň na tah, jalovice, prasata a nějaká drůbež. Do školy začal chodit právě tam, do dvoutřídky. Co si dodnes vzpomíná, měl už jako dítě své pracovní povinnosti. Jeho vzpomínky se dnes točí jen kolem hezkých věcí, třeba jak byl na handlu v tehdy německé Dolní Moravě. A když se vrátil na statek, byl
čas na založení rodiny. A to byl první životní kámen úrazu – vybral si krásnou dívku, ale k nespokojenosti rodičů, jen z chalupy. Otec měl jinou představu. Právě v té době totiž dodělali přístavbu statku s chlévy a počítali, že Josefova žena přinese nějaké věno, které pomůže se splátkami. Ovšem syn byl neoblomný, a tak se v květnu roku 1938 konala malá svatba, kde rodiče chyběli. Zavzpomínali, jak to bylo po roce 1948, kdy začala agitace do družstev. Pochopitelně se nikomu nechtělo odevzdat plody své celoživotní práce. A tak vyčkávali jeden na druhého. „Až podepíše František, půjdu... Až podepí-
še Josef, přidám se,“ znělo tenkrát Kunčicemi. Ovšem nátlak nakonec nevydrželi a v roce 1957 bylo družstvo ve vsi založené. Ze začátku nebyli spokojeni, ale nakonec zjistili, jak říká pan Štěpánek, že mechanizace přináší méně dřiny, než jako zažívali dříve na statku. Však jim také nechali záhumenek kolem dvou hektarů, krávu, prase, nějakou drůbež... A tak jeho rodině nebylo tak zle. A syn vzpomíná: „My museli také od malička pracovat. Každý den, když jsme přišli domů, byl na stole lístek a na něm stálo, kdo má co udělat. Nejstarší třeba nasekat dříví a nejmladší hajdy s husami na pole. A jak to bylo s výběrem za-
Josef Štěpánek (vpravo) se starostou Petrem Fialou
městnání? Na to také syn Antonín vzpomíná. Horník, zedník nebo hurá do zemědělství. Byl přece syn kulaka. „Ale protože bratr měl zemědělskou školu, já už jít nemusel,“ dodává. Kdyby nebylo loňského úrazu a zlomeného krčku, určitě by ještě sypal slepicím. Ale velká vůle a také péče syna Antonína a jeho manželky ho stále udržuje v dobrém zdravotním stavu. A jaká jiná otázka na závěr, než jak se dožít takového požehnaného věku? Jubilant se jen usmívá, ale Antonín říká: „Genetika v tom asi také bude, ale co s vzpomínám, tatínek vždycky říkal: Sáhni si na moje svaly! Měl je jak z ocele. My synové jsme mu je záviděli. Tak hlavně práce na zdravém vzduchu. Dodnes se nepřejídá. Kdyby měl na talíři zůstat jediný kousek, řekne ne.“ Popřejme panu Štěpánkovi, než aby zbytek života prožil v klidu a v lásce svých potomků. A není jich málo – sedm dětí, 28 vnoučat, 50 pravnoučat a dvě prapravnoučata. Jedno od prapradědečka dělí přesně sto let... Starosta města Letohradu Petr Fiala ví, co má dědoušek rád, a tak přijel nejstaršímu občanovi Letohradu-Kunčic poblahopřát s konvičkou dršťkové polévky. Víta Balcarová
30. května 2013
Rozvoj venkova
XI
Přes 700 hospodářských zvířat na výstavě v Brně Národní výstava hospodářských zvířat v Brně bude letošní největší tuzemskou přehlídkou živočišné produkce. Kromě chovatelských technologií, krmiv, veterinární a reprodukční techniky bude přivezeno do areálu brněnského výstaviště na 700 zvířat, které se zde předvedou v termínu 27.–30. června.
kové úrovni chovu skotu u nás, což se může pozitivně projevit v zájmu navázat s českými chovateli mezinárodní spolupráci. Největší počet zvířat, více než 200, přiveze do Brna Český svaz chovatelů masného skotu. Na výstavě chce ukázat všechna plemena chovaná v ČR. „Předpokládáme, že největší zastoupení budou mít plemena Charolais spolu s Aberdeen Angus a francouzským Limousin. Z plemen méně početných oče-
Národní šampionát uspořádá v Brně také Svaz chovatelů holštýnského skotu ČR. Výstavy se zúčastní 50 až 70 krav a jalovic obou barevných variet. V soutěži se vychází z obecného systému hodnocení exteriéru zvířat. Tajemník svazu Aleš Bychl vidí význam výstavy v možnosti prezentovat výsledky dlouhodobé šlechtitelské práce jednotlivých chovatelů a konfrontovat je mezi sebou. Dalším důležitým aspektem je marke-
N
a akci se podílí sedm chovatelských svazů a dalších deset odborných institucí, mezi nimi Agrární komora ČR. Záštitu a podporu výstavě udělilo Ministerstvo zemědělství ČR. Pro většinu chovatelů je Národní výstava hospodářských zvířat v Brně nejdůležitějších soutěžní přehlídkou roku 2013. Je to ideální možnost prezentovat rozmanitá plemena a ukázat výsledky chovatelské práce odborné i laické veřejnosti. Větší význam má samozřejmě odborná veřejnost, neboť komerční zúročení je právě tím hlavním smyslem prezentace. Národní výstavu zhlédne mnoho zahraničních odborníků, minulý ročník přijeli návštěvníci ze 17 zemí. Na základě kvality zvířat na výstavě si udělají obrázek o cel-
INZERCE
káváme zájem o výstavu ze strany chovatelů japonského plemene wagyu, které vyniká vyhlášenou kvalitou masa, či plemene dexter, které je jedním z nejstarších plemen a zároveň nejmenším v Evropě,“ uvedl ředitel svazu Kamil Malát.
tingová podpora exportu tuzemského plemenného materiálu, k jejíž realizaci jsou na akci tohoto rozsahu ty nejlepší podmínky. A že se čeští chovatelé mají čím chlubit, potvrzují jeho slova: „Výsledky kontroly užitkovosti za poslední kontrolní
rok ukazují, že tuzemští chovatelé holštýnského skotu jsou v produkci mléka již plně konkurenceschopní s nejlepšími zeměmi EU. Mohu uvést, že zhruba 200 000 holštýnských krav v ČR již překonalo hranici 9100 kg mléka za normovanou laktaci“, dodává Aleš Bychl. Na výstavu se chystá také kolem stovky nejrůznějších plemen koní. Pod záštitou Asociace svazu chovatelů koní ČR se připravují přehlídky chovných kolekcí teplokrevníků, plnokrevníků, chladnokrevných a frízských koní, koní malých plemen a pony, haflingerů, arabů a dalších. Koně budou předvedeni pod sedlem, ve skocích ve volnosti, v zápřahu i na ruce. Budou hostovat velké hřebčíny i soukromí chovatelé. Asociace připravuje také novinku letošního roku – prodejní aukci koní, která se těší velké oblibě v zahraničí. V programu Národní výstavy jsou zařazeny také komentované přehlídky a hodnocení ovcí, koz a prasat. Jednotlivé svazy chystají kromě soutěží zábavný program pro návštěvníky. Těšit se tak můžete na westernovou show koní, rodeo, ukázky stříhání ovcí, zpracování vlny, výroby sýrů, ukázky úpravy masa, ochutnávky masných a mléčných výrobků. (bvv)
Hlavní doprovodný program Národní výstavy hospodářských zvířat a zemědělské techniky, Brno 27.–30. června 2013 Otevřeno: Čt–So: 9.00–18.00, Ne: 9.00–16.00 Den chovatelů masného skotu ● Čt 27. 6.
místo konání
10.00–10.30 Slavnostní zahájení výstavy (průvod, projevy hostů) 11.00–17.00 Národní šampionát masného skotu 11.00–12.00 – soutěžní přeh. plemenných býků 12.00–17.00 – soutěžní přeh. dle plemen a kategorií 11.00–12.00 Přehlídka a hodnocení prasat s odborným komentářem 12.00–16.00 Předvádění a hodnocení kombinovaných plemen ovcí a plemen koz – ukázka stříhání ovcí, zpracování vlny 9.30–17.30 Program koní – přehlídka, předvádění,hodnocení koní, westernový ranč, ukázky ježdění a další ● Pá 28. 6.
pavilon F
pavilon P/VP pavilon P/VP pavilon P/MP pavilon P/MP pavilon P/MP pavilon F
Den chovatelů ovcí, koz a masného skotu
11.00–17.00 Národní šampionát masného skotu – pokračování přehlídka, hodnocení, předání cen 15.00–17.00 – soutěžní přehlídka chovatelských skupin 9.30–10.30 Předvádění prasat 10.30–14.30 Kulinářská show Františka Kšány – jak na to, aby nám masíčko chutnalo... zpracování masa, a jiné zajímavosti 14.30–16.00 Přehlídka oceněných kolekcí plemen ovcí a plemen koz 15.00–16.00 Přehlídka oceněného dojného skotu 16.00–17.00 Přehlídka oceněného masného skotu 9.30–17.30 Program koní – přehlídka, westernový ranč... ● Ne 30. 6.
pavilon P/MP pavilon P/MP
Den chovatelů dojného skotu a prasat
9.00–13.00 Národní šampionát holštýnského skotu – přehlídka, vyhlášení šampiónky a předání cen 13.00–16.00 Šampionát českého strakatého skotu – přehlídka, vyhlášení vítězky, předání cen 9.30–13.00 Klasifikace plemenných beranů a kozlů 13.00–14.00 Předvádění a hodnocení prasat s odborným koment. 14.00–16.00 Předvádění a hodnocení masných a speciálních plemen ovcí – ukázka stříhání ovcí, zpracování vlny 9.30–17.30 Program koní – přehlídka, westernový ranč... ● So 29. 6.
pavilon P/VP pavilon P/VP
pavilon P/VP
pavilon P/MP pavilon P/MP pavilon P/MP pavilon P/VP pavilon P/VP pavilon F
Den chovatelů koní
9.30–10.30 Předvádění prasat 10.30–14.30 Kulinářská show Františka Kšány – jak na to... 14.30–16.00 Přehlídka oceněných kolekcí plemen ovcí a plemen koz s odbor. koment., ukázka stříhaní ovcí, zpracování vlny 10.00–11.30 Přehlídka oceněného dojného a masného skotu 11.30 Vyhlášení výsledků Miss Sympatie 9.30–16.30 Přehlídka a hodnocení koní – předání cen, dop. program 13.00–15.00 Show program pro děti: westernový ranč, ukázky ježdění 13.00–15.00 Soutěž Junior teamu ČSCHMS VP=velké předvadiště, MP=malé předvadiště
pavilon P/MP pavilon P/MP pavilon P/MP pavilon P/VP pavilon P/VP pavilon F pavilon F pavilon P/VP
Změna programu vyhrazena!
XII
Rozvoj venkova
Stoupá zájem o stáže ve firmách Již více než tisícovka lidí po celé ČR se zapojila do projektu Stáže ve firmách – vzdělávání praxí. Jejich počet i nadále stoupá. Cílem dvouletého projektu je zajistit stáž pro 5000 osob a zakotvit systém stáží do české legislativy. O jedno volné místo na trhu práce se uchází v současné době téměř dvacet uchazečů. Nezaměstnaní se potýkají nejen s omezenou nabídkou práce, ale leckdy také s nedostatečnou praxí. Pokud však praxi nabídnout mohou, stávají se pro zaměstnavatele atraktivnější. Z toho důvodu realizuje Fond dalšího vzdělávání, příspěvková organizace ministerstva práce a sociálních věcí, projekt s názvem Stáže ve firmách – vzdělávání praxí, který pomáhá primárně osobám znevýhodněným na trhu práce. Projekt je největší svého druhu v České republice a klade si za cíl navrhnout zakotvení systému stáží do české legislativy jako plnohodnotné formy dalšího vzdělávání. Je určen primárně osobám, které marně shánějí zaměstnání například z důvodu nedostatku praxe po studiu nebo dlouhé odmlky kvůli rodičovské dovolené či z jiných příčin. „Díky této inovativní formě vzdělávání už 170 stážistů úspěšně dokončilo stáž a odneslo si certifikát dokládající jejich praktické dovednosti. Některým z nich pak poskytovatel stáže nabídl další spolupráci. To jsou reálné dopady našeho projektu, které napomáhají řešit neutěšenou situaci na pracovním trhu,“ říká k projektu Jan Vitula, ředitel Fondu dalšího vzdělávání. Stážisté jsou z řad absolventů bez praxe, nezaměstnaných, rodičů po či na rodičovské dovolené a zájemců o další vzdělávání. Všechny tyto osoby si mohou prostřednictvím stáže ověřit své teoretické znalosti ve firemní praxi, a to v rozmezí od jednoho do šesti měsíců dle předem stanoveného harmonogramu (v závislosti na konkrétní stáži). K dnešnímu dni dochází na stáž do firem více než 1000 stážistů po celé republice, od začátku projektu pak již bylo zahájeno 1430 stáží u téměř 900 poskytovatelů a zájemců stále přibývá. Projekt vítají i poskytovatelé stáží, jak potvrzuje i Vladimír Krajčík, který byl mentorem stážistů na Vysoké škole podnikání v Ostravě: „Systémový projekt, který vzdělává formou stáží, v českém prostředí podle mého názoru už dlouho chyběl. Přitom nabízí celé množství výhod jak pro firmy, které si mohou mnohem efektivněji a bez zbytečných rizik volit budoucí zaměstnance, tak i pro stážisty, kteří díky projektu získají praxi.“ V rámci projektu jsou nabízeny stáže v oblasti ekonomiky, marketingu a reklamy, počítačového programování až po strojírenství, stavebnictví či automobilový průmysl. Zájemci si momentálně mohou vybírat z nabídky více než 90 šablon stáží. Nezávazně se lze do projektu registrovat přes stránky www.stazevefirmach.cz, kde je k dispozici obsáhlý katalog stáží, nebo lze využít informační linku 800 779 977. „Věříme, že všechny atributy našeho projektu pomohou lidem najít si uplatnění na trhu práce a že nabízí efektivní alternativu řešení vysoké nezaměstnanosti určitých cílových skupin. Také proto usilujeme o zakotvení projektu do české legislativy.“ uzavírá Radek Rinn, hlavní manažer projektu. (zb)
Sto milionů pro české lesy Lesy České republiky poskytnou v roce 2013 částku 100 milionů korun na podporu veřejně prospěšných funkcí lesů. Problematikou financování investičních i neinvestičních projektů zaměřujících se na údržbu a renovaci kulturních a odpočinkových míst, naučných stezek či turistických cest v lesích obhospodařovaných Lesy ČR se zabývá Program 2020 – zajištění veřejného zájmu u LČR. Ekonomický ředitel Lesů ČR Michal Gaube prohlásil, že právě na projekty zmíněného programu, jehož cílem je podpora veřejně prospěšné funkce lesů, poskytnou v tomto roce Lesy ČR z vlastních prostředků 100 milionů korun. Gaube dále uvedl, že společnost v letech 1999–2012 do tohoto programu investovala již více než 450 milionů korun. Konkrétně se letošní finanční podpora bude týkat například výstavby rozhledny Velký Javorník na LS Frenštát pod Radhoštěm, jejíž hodnota se vyšplhá na 2,7 milionu korun. Mezi další akce projektu bude v tomto roce patřit zbudování turistické stezky Rozvodí – Čertovo jezero na LS Železná Ruda nebo rekonstrukce Nassauské stezky na LS Jeseník za 700 000 korun a mnohé další. (kri)
2x foto Kristýna Housová
30. května 2013
Osmý ročník Zěmědělské olympiády ve Frýdlantu Ve Frýdlantu v Čechách se 24. a 25. dubna konal již osmý ročník Zemědělské olympiády. Tuto stále oblíbenější akci každoročně organizují a připravují pedagogové a vedoucí odborných výcviků Střední školy hospodářské a lesnické Frýdlant ve spolupráci s tamní okresní agrární komorou a představiteli Libereckého kraje.
L
etos se soutěže zúčastnil rekordní počet družstev z měst Frýdlant v Čechách, Frýdek-Místek, Opočno, Humpolec, Světlá nad Sázavou, Kamenice nad Lipou, Tábor, Horky nad Jizerou, Doksy, Podbořany a Ro-
senhain (SRN). Studenti již tradičně porovnávali své teoretické znalosti v oblasti rostlinné a živočišné výroby a mechaniza-
ce, které uplatnili v písemném testu, i praktické dovednosti, jež zúročili v soutěžních disciplínách, kterými byly jízda zruč-
nosti kolovým traktorem, výměna a vyvážení pneumatiky, práce s nakladačem, vykování tesařské kramle a ruční dojení z atrapy. Po dvoudenním klání v areálu Střední školy zemědělské a lesnické Frýdlant si první místo vybojovalo družstvo SŠHL Frýdlant A, za jednotlivce potom Lukáš HENZL ze SŠHL Frýdlant A. Druhé místo získalo družstvo SŠHL Frýdlant B, za jednotlivce Vojtěch Kouďa ze SŠHL Frýdlant A. Bronzovou příčku obsadilo družstvo SOŠ Frýdek-Místek A a Pavel Bureš ze SŠHL Frýdlant B za jednotlivce. Text a 3x foto: Kristýna Housová
Výstava Má vlast cestami proměn 2013 Asociace Entente Florale CZ – Souznění, o. s,. pořádá letos již popáté putovní výstavu Má vlast cestami proměn. Výstava o úctě k domovu a odpovědné péči o něj přináší další kolekci proměn opomíjených míst v místa příjemná pro život.
V
ernisáž a setkání krajů proběhly tradičně druhou májovou sobotu na pražském Vyšehradě. V 11 hodin a 11 minut výstavu zahájila její patronka, historička umění Blanka Stehlíková spolu s geologem a publicistou Václavem Cílkem. Všechny přítomné přivítal František Stádník, ředitel Národní kulturní památky Vyšehrad, Mons. Promluvili i zástupce velvyslance SRN Ingo von Voss, místopředseda SPOV Radan Večerka či Marcela Pánková za Národní síť místních akčních skupin. Na symbol výstavy – putovní kamenné srdce – dohlížel profesor Jan Pirk. Shledal na něm jizvu po infarktu. Srdíčko,
které dostali zástupci kraje jako stálou připomínku svého partnerství, je podle něj ženské, menší, a zdravé. Srdce předal jménem Plzeňského kraje Václav Štekl, člen Rady pro oblast životního prostředí a zemědělství, Stanislavu Rybákovi, prvnímu náměstku hejtmana Ústeckého kraje, který byl patronem letošního ročníku. Atmosféra dne byla výborná zejména díky Dechovému orchestru mladých z Klatov, Obrnické taneční škole z Ústeckého kraje, odbornému učilišti z Domažlic, vystavovatelům proměn a všem šikovným řemeslníkům a prodejcům, kteří prezentovali svůj um a své výrobky. Tradičně měli zástupci partnerského kraje tu čest vysadit na Vyšehradě svůj strom. Zasadili potomka památného dubu z Peruce, z míst, kde si podle pověsti kníže Oldřich namlouval sličnou Boženu. S výsadbou pomohli Plzeňští, Karlovarští, Pražští i další návštěvníci. Součástí výstavy byla ochutnávka regionálních specialit a prezentace regionálních zna-
ček. Zároveň měli návštěvníci možnost navštívit památky, které nejsou běžně přístupné. Na vernisáži byla vyhlášena soutěž o titul Nejkrásnější proměna roku 2013. Ve zvláštním hodnocení dne zvítězila proměna návsi v obci Obrnice v Ústeckém kraji, následovala Stehlíkova stezka z obce Myslív a zájezdní hospoda v Nečtinech, obě z Plzeňského kraje. Soutěž bude probíhat po celý rok na internetu spolu s putováním výstavy. Výsledky vyšehradského hlasování budou
započítány do celkového ročního hodnocení. Výstava zůstane na Vyšehradě do 30. června, poté se vydá do Lázní Kyselka a na pražské letiště Václava Havla. Pak bude rozdělena na tři kolekce a ty budou putovat po ČR samostatně. Můžete je po celý rok potkávat ve vestibulech nádraží, krajských úřadů, knihoven, škol a univerzit, na návsích a náměstích, v infocentrech. Díky tomuto konceptu výstavu v průběhu roku shlédne asi 2,5 milionů návštěvníků. (zb)
Kamenné srdce zhodnotil profesor Jan Pirk (vpravo)
