Deník Gréty Kaiserové - zlom
11.3.2014
23.44
Stránka 9
/1/
Náv‰tûva bez konce âeskoslovensko, podzim 1988 Snûhové vloãky se lenivû sná‰ely z nebe. Dopadaly na promrzl˘ asfaltov˘ povrch dálnice vedoucí z Prahy do Vy‰kova. Auta jedoucí stokilometrovou rychlostí mûnila snûhov˘ popra‰ek na rozplizlou ‰pinavou bfieãku. Zima se drala k vládû. S koneãnou platností porazila slunné babí léto. Sychravé vûtry pfiivály kupovitá mraãna tûhotná snûhem. Krajinu vytrvale zasypával sníh. Krkavci a vrány krouÏili nad zoran˘mi poli, vysedávali na kovov˘ch sloupech elektrického vedení a krákali v korunách hol˘ch stromÛ. Bledûmodré volvo s vídeÀskou poznávací znaãkou, které na dálnici najelo aÏ v Brnû, se zafiadilo do rychlého jízdního pruhu. Hbitû dojelo pfiedjíÏdûjící vozy a nalepilo se za ·kodu 120 neurãité pískové barvy pfiipomínající rozlité fekálie. „Pohni zadkem, lenochu!“ zaklela Johana Kaiserová za volantem volva a pevnû stiskla klakson. ·koda v‰ak neuhnula. Stále si jela svou maximální rychlostí, aniÏ hodlala uvolnit místo konkurenci se silnûj‰ím motorem. Johana znovu zatroubila. Hans dfiímající na sedadle spolujezdce leknutím nadskoãil. Vydû‰enû se zadíval pfied sebe a instinktivnû se zachytil okrajÛ sedaãky. Pfiekontroloval upevnûní bezpeãnostního pásu. „Táhni do svého pruhu, kdyÏ na to nemá‰!“ syãela Johana. Takfika se dot˘kala zadních svûtel ‰kodovky. 9
Deník Gréty Kaiserové - zlom
11.3.2014
23.44
Stránka 10
Jakmile vozidlo odboãilo do pravého pruhu, se‰lápla plyn a vyrazila kupfiedu. „·nek jeden! V Rakousku by ho vytroubili, taková popelnice.“ Hans si protfiel nedávn˘m spánkem zalepené oãi. PfiestoÏe byl stále unaven˘, vûdûl, Ïe uÏ neusne. Johana nabrala rychlost, která by nedala spát ani ·ípkové RÛÏence, i kdyby se opakovanû píchla o trn. Nemûl jsem nechat manÏelku fiídit, pomyslel si. Ale nemohl jinak. Z Vídnû do Brna jel v kuse. SnûÏilo, bylo náledí, fiãel nárazov˘ vítr, na hranicích se tvofiily kolony. Nebyla tu dálnice, plazili se po klikat˘ch okresních cestách, projeli mnoho vesnic. Okusili snûhové jazyky. Byl vyãerpan˘. DaÀ za to, Ïe si vybral cizinku a podnikal s ní cesty do její zaostalé vlasti.
Johana byla âe‰ka, pfiesnûji Moravanka, kterou si pfied patnácti lety vzal za Ïenu. Tehdy jí bylo osmnáct a on se do ní zamiloval. Cestoval s partou klukÛ na motorkách po v˘chodní Evropû. V˘chod ho nikdy nelákal, ale prázdné kapsy jeho kamarádÛ ho vyhnaly k totalitním sousedÛm. Sám Hans mûl penûz dostatek, ale pfiizpÛsobil se partû kamarádÛ, s nimiÏ v dílnách jejich otcÛ opravoval motorky. Neplánovanû se ocitli také ve vesnici, kde Ïila Johana. Tehdy bylo vedro k zalknutí. Na mapû objevili jedinou pfiírodní nádrÏ vhodnou ke koupání. Z jednorázové koupele se stal t˘denní pobyt. Kraj se jim zalíbil. Na‰li povolné, a navíc hezké holky, dobré levné pivo a ru‰n˘ noãní Ïivot. Pfiespávali v tûsn˘ch, ãervotoãi prolezl˘ch rozpadajících se chatkách obklopujících pfiírodní pfiehradu jako náhrdelník. Vyrazili na diskotéku do místního hostince, centra kulturního dûní. Právû tady Hans poznal Johanu. Vypomáhala v hospodû jako bri10
Deník Gréty Kaiserové - zlom
11.3.2014
23.44
Stránka 11
gádnice. Její rodina byla velmi chudá. Johana Ïila s matkou a sestrou v malém montovaném domku na konci obce, na území nikoho, v pásmu mezi vesnicí a chatovou oblastí nedaleko pfiehrady. Otec rodinu opustil, kdyÏ byly dívky malé. Matka si dal‰ího muÏe nena‰la. Îivila rodinu sama. Roky ‰etfiila dûvãatÛm na studia a v˘bavu. Byla zboÏná, vypomáhala v kostele, vedla dcery k vífie. Johana byla mlad‰í a mnohem pohlednûj‰í neÏ její sestra Julie. Vífie se vysmívala. Mûla vlastní zákony a pravidla, která byla s boÏími pfiikázáními nesluãitelná. S matkou ani sestrou si nerozumûla. NesnaÏila se je pochopit a ani jim nepomáhala. Îila sama pro sebe. Hans si uvûdomil, Ïe potkal dívku, která nesmírnû miluje Ïivot. Aãkoli byla chudá a nikdy nenav‰tívila ani Prahu, umûla se bavit a Ïít. Byla obdafiená neobyãejnou sociální inteligencí. Johana si s oblibou pfiisedávala k hostÛm a vyptávala se na jejich dojmy a zku‰enosti ãi záÏitky z cest. Jejich pfiíbûhy pak vydávala za své a vábila na nû chlapce. Vábila, je slabé slovo, ohromovala je sv˘mi znalostmi o vzdálen˘ch mûstech, diskotékách a koncertech. Umûla jen málo nûmecky, a pfiesto Hanse a jeho partu sviÏnû obsluhovala, bavila se s chlapci a plnila jejich pfiání, aniÏ by potfiebovala slovník. Po smûnû je zavedla na místní koupali‰tû, které bylo uÏ dávno zavfiené. Johana se protáhla dírou v plotû, pfied zraky chlapcÛ se svlékla donaha a skoãila do bazénu. Hanse, kter˘ se vÏdycky povaÏoval za ménû pfiitaÏlivého, uzavfieného a pro dívky nezajímavého, potû‰ilo, Ïe si Johana vybrala právû jeho. Vyspala se s ním hned první veãer jejich známosti. Co na tom, Ïe vedle nich chrápali Hansovi kamarádi. Hans s Johanou byli tak opilí, Ïe ztratili ve‰keré zábrany. Hans se Johanû nikdy nepfiiznal, ale v rozpadající se chat11
Deník Gréty Kaiserové - zlom
11.3.2014
23.44
Stránka 12
ce u pfiehrady s ní pfii‰el o panictví, které ho tíÏilo jako balvan. Co povaÏoval za nepfiekonatelnou pfiekáÏku, Johana tu noc bravurnû zvládla. NeÏ odcestoval do Rakouska, mûl sexuálních aktÛ na krku celou desítku. Hans se vrátil domÛ a nedokázal na krásnou âe‰ku zapomenout. Mnoho o ní nevûdûl. Jen to, Ïe mûla po prázdninách nastoupit na vysokou ‰kolu. Poznal také její sestru Julii. PÛvabnou, drobnou a kfiehkou svûtici, která mûla pfied svatbou s o mnoho let star‰ím muÏem. Zatímco se Johana chystala do svûta a hodlala svobody jaksepatfií vyuÏít, Julie se modlila za spásu její du‰e a pfiála si mít spoustu dûtí. Nakonec se Johana vdávala dfiív neÏ Julie. Aby mohla vycestovat do Rakouska, musela b˘t svatba. Hans si ji vzal bez rozmyslu. Bylo mu dvaadvacet a domníval se, Ïe nastal ãas zaloÏit vlastní hnízdo. Hansova zámoÏná vídeÀská rodina byla proti. Nezúãastnila se svatby a nikdy si na Johanu nezvykla. Nebylo divu. Johana byla konfliktní a svéhlavá, hluãná a panovaãná. Nenechala si do niãeho mluvit. Pfied svatbou stfiídala zamûstnání jako ponoÏky. Nikde nevydrÏela. Hans brzy zjistil, Ïe se i ráda napije, a pak uÏ byla vÛbec nezvladatelná. Zaãal se stranit jak˘chkoliv spoleãensk˘ch akcí. Pfii pohledu na podnapilou manÏelku, v˘skající a chichotající se, mu bylo trapnû. Byli jako voda a oheÀ. Ona Ïivel bezohlednû si jdoucí za sv˘m, hltající kaÏd˘ dou‰ek Ïivota. On klidn˘ pfiístav nesná‰ející boufie a hlavnû teatrálnost, která byla Johanû vlastní. Po ãase vedle sebe Ïili jako dva cizinci. KaÏd˘ mûl svÛj vlastní Ïivot, pfiátele i zpÛsob zábavy. Johana se ráda st˘kala s emigranty z âeskoslovenska a pomáhala jim. Chodívala za nimi do zapadl˘ch hospod na periferii Vídnû. Vracívala se ráno, mnohdy s nûjak˘m uboÏákem, kterému pÛjãila Han12
Deník Gréty Kaiserové - zlom
11.3.2014
23.44
Stránka 13
sovo obleãení a peníze. Vût‰inou nenávratnû. Nekfiiãel na ni. Zlobil se sám na sebe. Nechal se strhnout city a lákav˘m sexem. Johana z nûj koneãnû udûlala muÏe, Hanse s velk˘m „H“. Následnû v‰ak k jeho jménu pfiidala pfiídavek „hloup˘“, jelikoÏ jí sedl na lep. VyuÏila kouzla své osobnosti, aby si zajistila lep‰í Ïivot ve Vídni. Bezcitnû opustila sestru i matku, ‰la za vidinou bohatství. Hanse ráda nemûla a on záhy pochopil, Ïe její povahu nezmûní. Sex s ní byl stále skvûl˘. Byla sexuálnû tak náruÏivá, Ïe si nebyl jist˘, zda ji v posteli uspokojuje. Jeho pochybnosti se pfied mûsícem potvrdily. Hans zjistil, Ïe má Johana pomûr s kolegou z práce. Tutlal to v sobû. Nedal na sobû nic znát. Bylo otázkou ãasu, kdy Johana kanceláfi opustí a pÛjde pracovat jinam. Pfiedpokládal, Ïe tím skonãí i její mileneck˘ vztah. Doufal v to, utû‰oval se. V nitru se ale trápil. SnaÏil se zachovat klid jen kvÛli sv˘m dcerám. Desetiletá dvojãata byla jeho kotvou v boufii. Sedûla na zadním sedadle volva a ãetla si. Obãas k nûmu doléhal jejich ‰epot ãi nepatrná hádka. Mezi nimi leÏel SachrÛv dort, kter˘ vezli jako dárek Johaninû rodinû. Zatím cestu pfieãkal bez úhony, i kdyÏ na nûj dûvãata mûla chuÈ a tajnû sloupávala kousky ãokolády z boãních stran.
Stejnû jako byli rozdílní jejich rodiãe, li‰ila se i obû dûvãátka. Gréta byla víc po mámû. Byla vzteklá a vyh˘bala se práci. KdyÏ nûco provedla, zapírala do posledního okamÏiku. Ve ‰kole byla premiantkou tfiídy, uãivo zvládala bez pfiípravy. Mnohdy, kvÛli své nepofiádnosti, nemohla najít ani ‰kolní bra‰nu, a pfiesto druh˘ den zazáfiila a získala v testech nejvíc bodÛ. Agáta byla Grétin protiklad. Byla odpovûdná pun13
Deník Gréty Kaiserové - zlom
11.3.2014
23.44
Stránka 14
tiãkáfika. Mûla ráda pofiádek a fiád. Nebyla tak chytrá a bystrá jako její sestra. Známky mûla vydfiené, a pfiesto hor‰í neÏ Gréta. Jedno sestry spojovalo – knihy. Kdykoli mohly, ãetly. I kdyÏ kaÏdá nûco jiného. Agáta louskala povinnou ãetbu, zatímco Gréta hltala dívãí romány a detektivky, ale hlavnû básnû. Byla chodící encyklopedie poezie. Skládala ver‰e a úãastnila se soutûÏí, které nevyhrávala jen proto, Ïe její básnû byly provokativní a pro pedagogickou porotu nepfiijatelné. Jejím nejoblíbenûj‰ím básníkem byl Franc¸ois Villon, bufiiã a rebel. Hans Ïertem prohlásil, Ïe Gréta je Franc¸ois Villon v sukních. VÏdy si na‰la vhodn˘ r˘m, aby okomentovala vzniklou situaci. Nedbala toho, Ïe pfiítomné urazila. Naopak, byla na svou trefnou pohotovost py‰ná. „Tak o ãem právû ãtete?“ otoãil se Hans na dcery. Na první pohled si byly podobné jako vejce vejci. Bohaté, husté ofií‰kové vlasy jim sahaly do pÛlky zad. Agáta je mûla úhlednû upevnûné sponami, Gréta je nosila uvolnûné. Obû mûly oválnou tváfi, plné rty a v˘razn˘ podlouhl˘ nos, kvÛli nûmuÏ si je necitelní vrstevníci ve ‰kole dobírali. Hluboké, jasné pomnûnkové oãi byly plné zvûdavosti a zájmu o svût. Gréta a Agáta byly ve sv˘ch deseti letech hubené a oproti vrstevnicím v˘raznû vysoké. Nebyly se sv˘m vzrÛstem spokojené, ale zálibnû si prohlíÏely módní ãasopisy a uklidÀovaly se, Ïe nejkrásnûj‰í Ïeny svûta, pfiedev‰ím modelky, jsou také hodnû vysoké. „Zrovna dob˘váme hrad, tati,“ prozradila Agáta, aniÏ odtrhla zrak od knihy. „A ty, Gréto?“ Gréta odloÏila knihu s fotografií milenecké dvojice na barevn˘ potah sedaãky. „Tati, co je to menstruace?“ Hans zrudl. Johana se rozesmála. „Ideální otázka pro otce,“ utrousila u‰tûpaãnû. 14
Deník Gréty Kaiserové - zlom
11.3.2014
23.44
Stránka 15
„Co to ãte‰ za brak?“ rozzlobil se otec a snaÏil se zakr˘t rozpaky. „Já vím, co je to menstruace,“ fiekla Agáta. „Já to Grétû vysvûtlím, tati.“ Hans rezignovanû vydechl. Pfiestával sv˘m dcerám rozumût. Nemûly by si hrát je‰tû s panenkami? Kupoval jim jich kaÏdé Vánoce hned nûkolik. Nezajímaly se o nû. V‰eobecnû na slabé pohlaví rezignoval. Ideály, které kdysi míval, mu Johana vzala. Dívky rostly a osamostatÀovaly se. Byly zvídavé, ãasto si spolu ‰pitaly. Mnohdy mu pfiipadalo, Ïe ho nepotfiebují. Ale koho potfiebují? Matku? Doma se sotva zdrÏela, a pokud ano, sedûla u televize a popíjela ãervené víno. Smála se stupidním filmov˘m hlá‰kám a v koupelnû si hlasitû prozpûvovala. Sousedé z vedlej‰ího bytu si ãasto stûÏovali. Brávala dcery na nákupy, do kina nebo na kolotoãe do Práteru. Hansovi se nelíbilo, Ïe je tahá po mûstû, místo aby se s nimi uãila nebo vafiila.
Hans si znovu protfiel oãi. Byl neuvûfiitelnû vyãerpan˘. Netu‰il, zda dlouhou cestou nebo sv˘m nespokojen˘m Ïivotem. Od problémÛ doma utíkal k práci. Byl zamûstnan˘ v továrnû na v˘robu souãástek do nákladních aut a kamionÛ. U montovací linky brával dvanáctihodinové smûny. O víkendech si pfiivydûlával v soukromé autodílnû. I tak sotva zaplatil náklady na byt. Hansova rodina byla bohatá, ale tok penûz ustal, kdyÏ se oÏenil s Johanou. I po jeho svatbû drÏela kasu matka. Hrdá a ambiciózní Raku‰anka, pravnuãka slavného vídeÀského architekta, kterou Hans roky bez odporu poslouchal. Matka z nûj chtûla mít právníka a on se s kamarádem, jehoÏ otec byl automechanik, vrtal v autech. 15
Deník Gréty Kaiserové - zlom
11.3.2014
23.44
Stránka 16
ZboÏÀoval motorky, na holky nemûl ãas ani odvahu. Odmítl jít v otcov˘ch právnick˘ch ‰lépûjích. Nakonec matka rezignovala a rozhodla se, Ïe kdyÏ ze syna nebude intelektuál, tak mu alespoÀ opatfií partnerku, která tento nedostatek sv˘m spoleãensk˘m postavením a osobností zakryje. Bylo mu uÏ pfies dvacet a dosud s Ïádnou dívkou váÏnû nechodil. Stále ho nejvíce zajímala auta. KdyÏ o tom Hans nyní pfiem˘‰lel, váÏn˘ vztah byl pro nûj tabu. Pro matku nebylo Ïádné dûvãe, které si ve Vídni pfiípadnû vyhlédl, dost dobré. KaÏdou jeho pfiítelkyni urazila nebo pomluvila. Potom zaãala hledat sama. I v tom ale matku zklamal. NeÏ mu staãila vybrat tu pravou „princeznu“, na‰el si Johanu. Matka s ním roky nepromluvila a nechala ho tfiít bídu s nouzí. Vzala syna na milost aÏ po narození vnuãek. Staly se její novou Ïivotní náplní. Hans doufal, Ïe kdyÏ ne svéhlavá Gréta, která v‰ak ãást své povahy podûdila i po rakouské babiãce, tak alespoÀ Agáta naplní tradice rodu KaiserÛ a stane se uctívanou obãankou Vídnû. A tfieba i vystuduje práva a vdá se za vlivného muÏe. Do té doby Ïila Hansova rodina v chudobû. Hansova matka platila jen to, co se jí zdálo vhodné. A hlavnû to, co nesouviselo s Johanou.
Volvo zvy‰ovalo rychlost. Johana nedbala na ‰patné poãasí. Poslední kilometry dálnice nesundávala nohu z plynu. Hustû snûÏilo, obloha se zatáhla ‰edou clonou. ¤idiãi zapnuly mlhovky. Johana sebevûdomû dojíÏdûla zpomalující vozy. „Zpomal!“ okfiikl ji Hans, kdyÏ minuli znaãku omezující rychlost na osmdesátku. „Bojí‰ se?“ „Ano,“ pfiiznal bez obalu. 16
Deník Gréty Kaiserové - zlom
11.3.2014
23.44
Stránka 17
„Buì v klidu, za chvíli sjedeme z dálnice, potom zastavím.“ „OkamÏitû zpomal a co nejdfiív zastav!“ pfiikázal rozãilenû. Johana zapnula rádio a dala zvuk na maximum. Hardrocková hudba naplnila prostor vozu. Hans tuhle hudbu nesná‰el. Jednak jí nerozumûl, jednak nemûl rock rád. Zatnul zuby a stáhl se. Za pût minut jeho utrpení skonãilo. Johana sjela z dálnice a zastavila. Hans vypnul rádio a pfiesedl si za volant. Gréta s jist˘m opovrÏením sledovala blíÏící se vesnici. Obec Rusava leÏela uprostfied Host˘nsk˘ch vrchÛ. Obklopovaly ji smí‰ené lesy. Malé domeãky na dalek˘ch lukách vypadaly jako rozsypané korálky v trávû. BlíÏ k lesu a v jeho útrobách se nacházelo mnoÏství chat. Nad chatafiskou oblastí leÏela malá pfiehrada s vûãnû studenou vodou a bahnit˘m dnem. Byla rájem rybáfiÛ, ale i vodomilÛ. Grétû pfiipomínala ‰pinavou stoku, do které se ‰títila vlézt. Matãin kraj pro ni nebyl nic víc neÏ Vidlákov pln˘ omezen˘ch lidí. Je‰tû nedorazili na místo a dívka se uÏ tû‰ila zpátky do Vídnû. Stydûla se, Ïe matka pochází z takov˘ch konãin. Ve vídeÀské ‰kole nikdo nevûdûl, Ïe má pfiíbuzné v totalitním státû. Hanbou by se musela propadnout. Volvo vjelo do centra obce. Jeho dominantou byl hostinec stojící po pravé stranû. Jako vÏdy pfied ním stálo mnoÏství aut parkujících mimo povolené území, nejãastûji na travní plo‰e. Za okny byl ruch, siluety postav se ztrácely v cigaretovém d˘mu. Kousek od hospody byla kfiiÏovatka rozdûlující cestu ke dvûma turistick˘m cílÛm. Pokud se ãlovûk vydal vzhÛru do kopce, pfiijel k lyÏafiské sjezdovce stojící za obecním úfiadem v blízkosti kostela a hasiãské zbrojnice. Volvo jelo rovnû. Dál ze stfiedu obce po cestû lemované 17
Deník Gréty Kaiserové - zlom
11.3.2014
23.44
Stránka 18
divok˘m potokem z jedné strany a mal˘mi, vût‰inou jednopatrov˘mi domy z druhé. Mífiili ke koupali‰ti. Byl podzim, bazény byly zavfiené. Na vypu‰tûnou plochu zasypanou listím padal sníh. Dfievûné laviãky pfied bufetem vandalové pomalovali vulgárními nápisy a ne‰etfiili ani uráÏliv˘mi symboly.
Gréta pfii pohledu na liduprázdn˘ letní areál zavzpomínala na prázdniny. Trávila je s otcem, sestrou a babiãkou na Mallorce. Zdej‰í koupali‰tû jí proti stfiedomofiskému letovisku pfiipadalo ubohé a malé. Dovolenou platila babiãka, matka tudíÏ musela zÛstat doma. Babiãka matku nejen nesná‰ela, ale mûla k ní pfiímo averzi. Nikdy k nim neza‰la na náv‰tûvu, kdyÏ vûdûla, Ïe bude Johana doma. Rodina se vût‰inou setkávala v babiããinû prostorném domû nesoucím název Anker Haus na tfiídû Graben v centru mûsta. Matka sem nemûla pfiístup. Gréta uvaÏovala, zda vÛbec nûkdy vidûla babiãku s mámou pohromadû. Snad kdysi dávno, kdyÏ slavili spoleãnû Vánoce. Gréta nedokázala fiíci, pfied kolika lety to bylo. Vlastnû netu‰ila, zda spoleãné Vánoce nebyly jen pouh˘ sen, v˘plod její fantazie. Pocítila lítost. Obû Ïeny, babiãku i matku zboÏÀovala. Mámu v‰ak mnohem víc. Obãas ji doprovázela do práce nebo s ní jezdívala na nákupy. Matka si libovala v pestrobarevném obleãení. Kupovala kfiiklavá triãka i kalhoty. Na vlasy si naná‰ela ka‰tanovou barvu, zdobila je sponami nebo si do jednotliv˘ch pramenÛ vplétala rudé copánky. Nosila vysoké podpatky, dokonce i pfii úklidu doma. Mûla sbírku hedvábn˘ch ÏupánkÛ a pantoflíãkÛ s pefiíãky. Neustále se smála a nûco vyprávûla. Brala dívky do Práteru nebo na veletrhy hraãek. Chodila s nimi do kina. Kino byl vÏdycky záÏitek. Dokázala pfiemluvit 18
