PODZIM

Miniprojekty ve školní druţině CZ.1.07/1.1.06/03.0016

PODZIM 1

2

Milí kolegové, nabízíme vám výstup z našeho projektu s názvem „Miniprojekty ve školní druţině“ z Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Cílem projektu bylo inovovat Školní vzdělávací program pro zájmové vzdělávání, formulovat aktivity ve čtyřech integrovaných blocích - Jaro, Léto, Podzim, Zima, sestavit nabídku propracovaných miniprojektů do jednotlivých integrovaných bloků a následně tyto projekty ověřit v praxi. V současné moderní škole zaujímá projekt velmi významné místo, protoţe umoţňuje ţákům získávat zkušenosti praktickou činností a experimentováním. Ţáci jsou projektovou metodou vedeni nejen k iniciativě, ke kreativitě a samostatnosti při zpracování jednotlivých úkolů, ale i k týmové spolupráci, neboť společná činnost ţáků je důleţitým prostředkem k rozvoji individuality kaţdého dítěte. Promyšlené projekty vedou prostřednictvím svého komplexního přístupu k odbourávání izolovanosti všech poznatků, spojují ţáky s reálným ţivotem i s jejich zájmy.

Při sbírání i zpracování materiálů byla v co největší míře vyuţívána dostupná počítačová, digitální a audiovizuální technika. Vyuţíváním moderních didaktických prostředků a ICT techniky podporujeme tvořivost, motivaci a rozvoj klíčových kompetencí ţáků. Doufáme, ţe vám i dětem naše miniprojekty pomohou k zajímavému, tvůrčímu a smysluplnému vyuţití času ve školní druţině. Kolektiv autorů ze ZŠ J. A. Komenského Kly, okres Mělník

Autoři: Miroslav Bím, Marcela Bubeníčková, Mgr. Martina Čvančarová, Mgr. Eva Novotná, Mgr. Lenka Vyhnalová, Ing. Pavlína Rozborová Projektový tým: Manaţerka projektu: Mgr. Jana Palanská Asistentka: Mgr. Kamila Bímová ICT koordinátor: Miroslav Palanský Účetní: Ing. Olga Šestáková www.zsjakkly-miniprojekty.wz.cz

3

4

Obsah Název

Strana

________________________________________________________________ Hudba - součást ţivota Vracíme ţivot odpadu K čemu slouţí pravidla Pohádkový podzim Podzim v pranostikách V kuchyňce nejde jenom o vaření Podzim Podzimní čas je zde Podzimní čarování Rytmus podzimu Podzim v písničce Podzim maluje O řepě Hurá, houby Houby, houby, houbičky Cesta ke zdraví Podzimní mlsání Zdravý den nás baví Zdravověda není věda Bezpečnost nade vše Český lev Cesta vlaštovky Letem světem Mluvím, mluvíš, mluvíme Já a moje rodina Naše okresní město Zpíváme si pro radost ZOO Proč si máme pomáhat Netradiční sportování

7 11 15 19 25 29 33 37 39 43 49 53 59 67 73 77 81 85 91 99 107 111 115 123 127 133 139 143 151 155

5

6

Název projektu:

Hudba – součást ţivota

Věk: Anotace:

9 – 11 let Cílem projektu je poslechnout si píseň k navození podzimní nálady, uvědomit si, v jak krátké době toho hudba docílí, jakou konkrétní představu umí vytvořit - včetně vůní a pocitů. Vybereme si podle vlastní představy vhodný hudební nástroj a pomocí něho vyjádříme určitou konkrétní situaci. Podle vlastních proţívaných pocitů během poslechu hudby namalujeme obraz. P 2 Rozpoznává skladbu dle charakteru stavu mysli. Občanské.

Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí:

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: CD – jakákoliv rychlá, energická skladba (Vivaldi, Mozart, třeba i soudobá), Orf. nástroje, keyboard nebo klavír či kytara; soudobá hudba různých ţánrů; I. Hurník: Umění poslouchat hudbu. 2. Informační zdroje: - VOPEL, K. V., Skupinové hry pro ţivot 2. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-352-9 - ZELINOVÁ, M., Hry pro rozvoj emocí a komunikace. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-197-6 - HURNÍK, I., Umění poslouchat hudbu. Praha: Supraphon, 1972

Motivace: Vychovatelka navodí melancholickou podzimní náladu zazpíváním písničky „Podzimní“, nejlépe s vlastním doprovodem na hudební nástroj: Podzimní: hudba: Pavel Jurkovič; slova: Jiří Ţáček

1. Vítr večer ladí flétny rákosí, komu hraje, tomu, kdo ho poprosí.

2. Lesu, loukám, vodě, jen tak ze zvyku, tiše hraje malou noční muziku.

7

3. Potichoučku hraje všem a nikomu, ţe uţ opadává listí ze stromů.

- Rozhovor o náladě a pocitech z písně. - Pokud se ţáci rozhodnou, naučí se píseň společně zpívat.

Činnosti: 1. Co umí hudba – poslech I. Hurník: Pohádka o princezně Ţabce, melodram na vlastní text. (Nástroje jsou ţivé bytosti, které dovedou tesknit, smát se, zlobit se a hrozit. Také se pletou a nadávají pozor. Kdyţ se však seberou, dokáţou dokonce vyprávět příběhy……) 2. Rozlišování zvukŧ - Výběrem vhodných hudebních nástrojů nebo vhodnou hrou na tělo, popřípadě spojením obojího postupně znázorníme např.: čtyři roční období, části dne, unaveného člověka, dítě – které dostalo pochvalu, dítě – které bylo potrestáno, zvuk rozličných typů chůze apod. - Lze provést několika způsoby: a) Vychovatelka zadá úkol a zájemci o jeho provedení se přihlásí. b) Vybraný ţák nebo více ţáků si z dané nabídky napsané na lístcích vylosují jednu, domluví se na provedení a ostatní mají poznat, co předvádějí. V tomto případě mají hádající ţáci všechny moţnosti, ze kterých lze vybírat, před sebou – např. na tabuli. - Po kaţdém provedení následuje rozhovor o zdařilosti provedení, o jeho dalších moţnostech, o rozdílnosti pocitů různých ţáků apod. 3. Předvádění zvukŧ – obměna k rozlišování zvuků – tj. s vyuţitím stejných pomůcek. - Tentokrát vychovatelka zadá úkol: předvést zvuky, které dokáţou lidi rozesmát (např. vlastní smích), rozveselit, uklidnit, rozčílit apod. 4. Dirigování – hra pro uvolnění - Vychovatelka uvede: Teď si uděláme krátkou přestávku, ze které můţete mít příjemný pocit. Jste připraveni? - Vedení vychovatelkou: Postavte se a narovnejte se. Představte si, ţe stojíte před velkým orchestrem, který budete za chvíli dirigovat. (Pustit hudbu.) Představte si energii, která proudí dirigentovi hlavou, kdyţ slyší hrát všechny ty nástroje a spojuje je v čarokrásný zvukový záţitek. Dirigovat můţete i se zavřenýma očima, abyste se lépe soustředili na proud hudby. Nechte jej na sebe působit, pohybujte rukama, jako byste orchestr skutečně dirigovali. Vnímejte, jak sami úplně oţíváte. Pohybujte paţemi i lokty…. Nechte proudit hudbu svou hlavou…. Pohybujte celým tělem….. Pokuste se na tóny, které slyšíte, reagovat novým způsobem, novým pohybem…. Můţete být pyšní, ţe máte tak skvělý orchestr….. Hudebníci s vámi rádi hrají a stále se na vás dívají…. A teď hudba končí…. (po 1-2 minutách hudbu ztlumíme – pomalu do ztracena) ….. Otevřete oči a odměňte orchestr i sami sebe potleskem…. Byl to vynikající koncert a odnášíme si z něj hluboký záţitek.

8

5. Vzpomínka na zvuky - Ţáci se rozdělí do šesti skupin. Kaţdá si vylosuje lístek se zadáním úkolu: Mají se společně rozvzpomenout a zapsat charakteristické zvuky (popřípadě i vůně), které vnímají a znají z různých prostředí: cesta do školy, procházka po městě, v restauraci, v lese, v pekárně, na návštěvě. - Samostatná práce ve skupinách. - Společné postupné předvedení prací jednotlivých skupin. - Rozhovor o pocitech během sepisování – mluví jen ti, co se chtějí o pocity s ostatními podělit. 6. Kreslení na hudbu - Vychovatelka seznámí ţáky s průběhem další činnosti: Pustím vám postupně dvě odlišné skladby a vaším úkolem bude hudbu poslouchat a barevně vyjádřit své pocity, které ve vás hudba probudí. Snadněji budete hudbu vnímat a proţívat, kdyţ si zavřete oči a necháte se hudbou aspoň chvíli unášet. Budete – li potřebovat, pustím vám skladbu znovu, abyste mohli obraz dokončit. - Poslech a vlastní tvorba. - Povídání o proţitcích, náladách a představách z hudby. - Vystavení prací a jejich vzájemná prohlídka – případné dotazy – jednotliví autoři odpovídají, vysvětlují a přibliţují své obrazy. Relaxační hudba – Enya:

S. Prokofjev - Romeo a Julie - část Montekové a Kapuleti:

6. Poslech – na zakončení odpoledne - Z cyklu I. Hurníka Umění poslouchat hudbu: A. Dvořák: Humoreska Ges dur - Popřát ţákům příjemné odpoledne s příjemnou hudbou.

9

10

Název projektu: Věk: Anotace:


Vracíme ţivot odpadu 6 – 9 let Vhozením plastové lahve do kontejneru její ţivot nekončí. Čeká na ni dlouhá cesta světem, aby se znovu vrátila do našich domovů. V projektu se vydáme za proměnou PET lahve, vyčistíme les od odpadků a důkladně je vytřídíme. Součástí projektu jsou tvořivé aktivity. P 4 Odvozuje význam šetrného postoje člověka k okolní krajině. K učení, řešení problému, občanské.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Maňásci (lesní zvířata), velké plastové kostky, čtvrtky, pastelky, nůţky, lepidlo, PET lahev, novinový papír, tekutý škrob, balakryl, akrylové barvy, štětce.

Motivace: Příběh s dramatickou hříčkou Na podzim má les zvláštní kouzlo. Koruny stromů se zlatavě zbarvují a vzduch je provoněný hříbky a spadaným listím. V lese ţijí zvířátka, ptáci, broučkové, stromy a rostliny - všichni pohromadě. Srnka si v poklidu ukusuje trávu na lesním paloučku, veverka sbírá zásoby na zimu a jezevec hledá pohodlný zimní úkryt. Všude je ticho a klid… Co se to najednou děje? Zvířata uslyšela zvláštní zvuk, který se blíţí. Kdo má nohy, raději se utíká schovat do bezpečí. Ptáte se, kdo je tak polekal? Veselý smích dětí, které se vydaly na malou podzimní procházku. Hrají si, povídají a lesem se jen mihnou a uţ jsou pryč. Zvířátka opustila úkryt a rozhlíţejí se. To je ale spoušť! Všude papírky, lahve a plechovky. - Rozehrajeme s vyuţitím maňásků zvířat malou dramatickou hru podle námětu předchozího příběhu. Někteří ţáci budou ztvárňovat zvířata, ostatní dětské návštěvníky lesa (okolo sebe budou rozhazovat odpadky). Co by zvířata řekla lidem, kdyby uměla mluvit? Jaký vzkaz by poslala lidem? - Ţáci mohou své návrhy výtvarně zpracovat a vytvořit ekoplakát.

11

Činnosti: 1. Les není skládka Myšlenková mapa: Svět kolem nás

- Příroda je společenstvím ţivé i neţivé přírody. Co tvoří ţivou přírodu a jak ji chráníme? Proč je zapotřebí se věnovat i ochraně neţivé přírody? - Svět tvoří nejen příroda, ale i produkty člověka, které se postupem času stanou odpadem. Proč dříve nebylo tolik odpadu? Co je vlastně odpad? Proč je potřeba odpad třídit?

2. Uklidíme les V lese je poházeno plno odpadků. Vyčistíme lesní palouček, aby se zvířata poházených pouţitých věcí nebála? Aţ bude les čistý, čeká nás ještě mnoho práce. Hromadu odpadků nesmíme zapomenout roztřídit. Úkol: Vybarvi kontejner na plast správnou barvičkou a označ odpad, který do kontejneru můţeš vhodit.

12

3. Putování s plastovou lahví Jako kaţdé ráno maminka malému školáčkovi připraví dobrou svačinku, naplní lahev sirupem a na cestu nachystá teploučkou fleesovou mikinu. A hurá do školy! Nepřipomíná vám tento kratičký příběh vaši ranní přípravu do školy? Je moţné, ţe by malý školák nesl s sebou do školních lavic 30 plastových lahví? Ţe je to nesmysl? Víte, ţe na výrobu jedné fleesové mikiny je zapotřebí 30 plastových lahví? Pokud si kaţdý den koupíme jedno pití v plastu, za měsíc nás můţe hřát teplá mikina. Ale cesta pouţité PET lahve zpět do obchodu a domácnosti je dlouhá.

- Vydáme se společně s PET lahví na dobrodruţnou cestu světem. Úkol: Prohlédněte si pozorně jednotlivé obrázky a seřaďte je tak, aby plastová lahev mohla putovat světem. Čísla postupně zapisujte do rámečků.

(Řešení: 1 – obchod, 2 - domov, 3 – kontejner na plast, 4 – auto na odpad, 5 – třídící linka, 6 – recyklační továrna, 7 – nová fleesová mikina, čepice nebo šála)

13

4. Malé recyklační tvoření Ze starého vytvoříme nové. Pouţitou plastovou lahev nevhodíme do odpadu, ale nazdobíme si ji pro radost. Kočka z PET lahve: Recyklační tvoření z plastu. - Z novinového papíru vytvoříme kouli, základ pro hlavičku kočky. Kouli přilepíme na hrdlo PET lahve. - Do škrobu namáčíme ubrousky a opatrně obalujeme a tvarujeme tělo a hlavu kočky. Z kousků ubrousků namočených do škrobové hmoty vytvoříme uši, čumáček, tlapky a ocas. - Po zaschnutí celý výrobek natřeme bílým balakrylem a akrylovými barvami. 5. Není odpad, jako odpad Auto na odvoz odpadu přijelo vyprázdnit jednotlivé kontejnery. Pomůţete řidiči se v nich vyznat? Úkol: Vybarvěte jednotlivé kontejnery správnou barvičkou. Přimalujte nebo připište, jaký odpad do nich patří.

Doprovodná aktivita: Vypůjčíme si barvy z plastových kostek

- Z velkých plastových kostek vytvoříme obrys kontejnerů podle barev (na plast, papír, sklo a nápojové kartony). - K jednotlivým kontejnerům přikládáme věci (odpady), které je moţno do nich vhodit. - Diskutujeme o šetrném přístupu k ţivotnímu prostředí. Nevyhazujeme zbytečně věci, které ještě mohou slouţit? Do odpadu patří pouze pouţité a nepotřebné věci. Podléháme reklamám a kupujeme si potraviny či jiné výrobky pro jejich atraktivní obal? Nekupujeme zbytečně velké mnoţství zboţí, které skoro nepouţité končí v odpadu?

14



K čemu slouţí pravidla 9 – 11 let Zamyslet se nad důleţitostí pravidel, pochopit, proč se vytvářejí, uvědomit si, jak by vypadalo souţití lidí v určitých skupinách, při určitých činnostech, kdyţ by se daná pravidla nerespektovala. Zahrát si na „krále školy“ a vytvořit vlastní pravidla pro tuto školu. Formou hry pochopit důleţitost určité míry přísnosti v chování učitele a také se odreagovat a pobavit při kooperativních hrách na kočky a ţelvy. P 5 Vyjadřuje na základě vlastních zkušeností základní vztahy mezi lidmi. Vyvozuje a dodrţuje pravidla pro souţití v rodině, ve škole. Občanské.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Velké archy balicího papíru, silné fixy, linkované papíry; lístky barevného papíru (vţdy 6 – 8 lístků stejné barvy) – pro kaţdého ţáka, 3 – 4 deky nebo ţíněnky, kniha: L. a R. Eyrovi: Jak naučit děti hodnotám, kniha: P. Koukal: Říkejme si přísloví. 2. Informační zdroje: - VOPEL, K.V., Skupinové hry pro ţivot 2. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-352-9 - KASÍKOVÁ, H., Kooperativní učení, kooperativní škola. Praha: Portál, 1997. ISBN 80-7178-167-3 - EYROVI, L. a R., Jak naučit děti hodnotám. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-275-1 - KOUKAL, P., Říkejme si přísloví. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7178-953-4

Motivace: - Vychovatelka: Dnešní odpoledne začneme otázkou: Co jsou pravidla a jakou roli hrají v našem ţivotě?.......Názory ţáků…… Člověk je vyjímečný tvor v ţivočišné říši, protoţe jedině člověk má tu schopnost sám sobě pravidla a zákony stanovovat a potom se jimi řídit. Ţádný jiný ţivočišný druh to nedokáţe. Někdo, si řekne, ţe pravidla nemají velký smysl, nebo dokonce, ţe obtěţují – např. pravidla pravopisu, pro někoho i pravidla slušného chování mohou být obtíţná aţ otravná. Proč vlastně lidé pravidla vymýšlejí? Vypadá to, ţe sami sobě komplikují ţivot. Co si o tom myslíte? - Rozhovor – ţáci vyjadřují své názory. - Zmínit se o svobodě (případně zmínit a vysvětlit pojem anarchie) – pravidla zaručují svobodu kaţdému člověku, proto je třeba je dodrţovat a respektovat. (Svoboda neznamená dělat si, co chci bez ohledu na druhého člověka. Při takovém výkladu svobody by druzí svým netolerantním chováním připravili o svobodu nás – omezovali by nás, nám by se to nelíbilo, nenechali bychom si to líbit – nastala by výměna názorů, nadávání, hádky, rvačky a třeba i

15

zabíjení …). Svoboda představuje velkou sebekázeň, toleranci, respekt – to jsou morální hodnoty, kterým se člověk učí od malička, po malých krůčcích a vůbec to není jednoduchá cesta. Dokonce je to těţší, neţ je třeba násobilka. Právo – pravý – pravidlo – pravda: - Co mají tato slova společného? (Kořen slova – znamená něco, co je pravé, správné a je tedy správné se tím řídit.) Činnosti: 1. Co všechno má pravidla - Ţáci sedí v kruhu a společně se zamýšlejí, co všechno má svá pravidla. Vymýšlejí, jak by se lidé chovali, kdyby daná pravidla neexistovala. Vychovatelka tvoří soupis na velký arch papíru (pravidla: silničního provozu, pravopisu, společenského a slušného chování, společenských her, sportovních her kolektivních i her jednotlivců, pravidla při nakupování, při návštěvě lékaře nebo restaurace, ve škole, v rodině, v zaměstnání…). 2. Přečtení příběhu - Dvě rŧzné rodiny z knihy L. a R. Eyrových: Jak naučit děti hodnotám (str.152), ve kterém jsou skvěle odhaleny výhody rodiny, kde se dodrţují pravidla se všemi důsledky na rozdíl od rodiny, kde pravidla neexistují. - Sdělování dojmů, porovnávání s vlastními rodinami… 3. Král školy - způsob, jak se vypořádat se školními pravidly a moţnost vzniku třídních pravidel či obecných pravidel pro hry ve školní druţině. - Vychovatelka shromáţdí ţáky kolem sebe a uvede hru slovy: Představte si, ţe kaţdý z vás je král nebo královna školy a máte proto právo stanovit pravidla, která povaţujete za důleţitá a správná. Která pravidla byste zavedli? - Ţáci si vezmou linkované papíry a kaţdý sám se zamyslí nad svými pravidly a udělá jejich seznam. - Potom si vezmou arch balicího papíru a přepíší na něj svá pravidla – silně a velkým písmem, jakoby to byla královská vyhláška. Podle času a chuti mohou vyhlášku výtvarně vyzdobit. - Vzájemná ukázka pravidel s moţností vysvětlení některých, pro ostatní nejasných pravidel. - Otázka vychovatelky: Myslíte si, ţe byste vybrali svého krále nebo královnu školy podle sestavených pravidel? A na jak dlouho – navţdy, na 10 minut, na týden nebo na měsíc? Kdo by se stal králem třídy? - Rozhovor: Která ze svých pravidel povaţuješ za zvlášť důleţitá? Líbilo se ti nějaké jiné pravidlo, se kterým souhlasíš a zařadil by sis ho mezi ta svá? Které pravidlo je pro tebe nejdůleţitější? - Moţnost vytvořit skutečná třídní pravidla vyvozená z této aktivity. - Výstavka ze všech „královských“ pravidel.

16

4. Cvičené kočky - kooperativní pohybová aktivita – protaţení těla s oporou o druhého - Ţáci utvoří dvojice a proti sobě zaujmou pozici kočky (na všech čtyřech končetinách; váha rovnoměrně rozloţena na ruce i kolena; ruce jsou od sebe na šířku ramen, kolena na šířku pánve; dýchání je klidné a pravidelné). - Cvičí partneři proti sobě: S nádechem zvednou oba pravou nohu, natáhnou ji dozadu a nahoru. S dalším nádechem oba ještě zvednou levou paţi a ruku poloţí partnerovi na rameno. Po pěti dechových cyklech se končetiny pomalu vracejí do původní pozice. - Totéţ cvičení s opačnými končetinami. 5. Dŧsledky Moţnost, jak řešit rozdílné osobní postoje nebo způsob, jak můţe skupina řešit porušení pravidel. - Vychovatelka připraví řadu deseti ţidlí, které budou představovat stupnici od 1 do 10. - Potom vypráví ţákům příběh o dvou učitelkách: Paní Mírná je laskavá a trpělivá učitelka. Nikdy ţádného ţáka nepotrestá, protoţe je přesvědčená, ţe trest je zbytečný a škodlivý. Druhá paní učitelka se jmenuje Prudká a snadno vybuchne. Ta naopak udává tresty za všechno, protoţe je přesvědčená, ţe ţáci budou lépe pravidla dodrţovat, kdyţ budou vědět, ţe při jejich porušení budou potrestáni a ponesou tak důsledky svého chování. - Rozhovor: Pro kterou paní učitelku byste se rozhodli vy?....Názory ţáků…. Kaţdý jsme jiný, a tak kaţdému můţe vyhovovat jiná paní učitelka. Moţná by někdo zvolil nějakou prostřední paní učitelku, nebo takovou, která bude mít blíţ k paní Prudké či naopak k paní Mírné. - Vychovatelka vysvětlí stupnici ze ţidlí a ukáţe, na které ţidli sedí učitelka Mírná a na které Prudká. Potom vyzve ţáky, aby se posadili na jimi zvolenou ţidli. - Krátký rozhovor, proč je právě tato míra přísnosti – shovívavosti pro ně ta správná. 6. Otázky k zamyšlení - Ţáci sedí v kruhu a vychovatelka klade otázky: Která pravidla musíte rozhodně doma dodrţovat? Co udělají rodiče, kdyţ nedodrţíš důleţité pravidlo? Uveď konkrétní příklad. Omluvíš se, kdyţ nějaké pravidlo nedodrţíš nebo porušíš? Uveď příklad. Která jsou podle vás nejdůleţitější pravidla ve třídě? Co se stane, kdyţ rodič – řidič poruší pravidla silničního provozu? Co je pro tebe jako chodce nejdůleţitějším pravidlem na silnici? Jak budeš postupovat, kdyţ chceš ostatní vést k dodrţování pravidel? 7. Ţelva – kooperativní zvládnutí úkolu – koordinace v součinnosti. - Vychovatelka nechá ţáky vybrat či vylosovat si jeden barevný lístek. - Ţáci se rozdělí do skupin podle barvy svého lístku (6 – 8 ţáků ve skupině). -Podle pokynů vychovatelky kaţdá skupina vytvoří ţelvu – poklekem na kolena a ruce. Těsně vedle sebe. Přes ně vychovatelka přehodí deku nebo ţíněnku a dá pokyn, aby se ţelvy začaly pohybovat prostorem – tj. jít jedním směrem. - Aktivitu lze ztíţit zákazem mluvení.

17

- Rozhovor o záţitcích. Hledání příčin případného nezdařeného pohybu některé z ţelv. 8. O příslovích - V knize P. Kukala Říkejme si přísloví jsou kromě přísloví a jejich vysvětlení také básničky a náměty, jak přísloví co nejlépe vyuţít. - K našemu tématu se hodí tato přísloví: Bliţší košile neţ kabát. Darovanému koni na zuby nekoukej. Dobrá rada nad zlato. Dočkej času jako husa klasu. Hlavou zeď neprorazíš. Jak si kdo ustele, tak si lehne. Kam vítr, tam plášť. Kdo chce psa bít, hůl si najde. Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá. Moudřejší ustoupí. Nedráţdi hada bosou nohou. Podej čertu prst a hned chce celou ruku. Tak dlouho se chodí se dţbánem pro vodu, aţ se ucho utrhne. V nouzi poznáš přítele. Více hlav – více rozumu. - Ţáci si mohou jedno přísloví, které je oslovuje a dobře mu rozumí, napsat ozdobným písmem a nakreslit k němu náleţitý obrázek, který pomáhá přísloví pochopit. Takto ztvárněná přísloví potom vystavit.

18



Pohádkový podzim 9 – 12 let Ţáci se seznámí se způsoby zdravení v jiných zemích a pozdravy si vyzkouší. Procvičíme si etiketu zdravení a vymyslíme pravidla slušného chování pro pohádkové bytosti. Přečteme si pohádku a ţáci se pokusí napsat svou vlastní. Nakonec si zahrajeme na reportéry a naučíme se klást otázky a odpovídat na ně. P 9 Rozvíjí mluvený kultivovaný projev. Upevňuje si výslovnost a vyjadřovací schopnosti. Komunikativní, pracovní a sociální.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Obálky, nůţky, pero, pastelky, nastřihané obrázky z pracovního listu č. 1, tempery, štětce, čtvrtky, kniha Japonské pohádky, papíry, maňásci, kopie pracovního listu č. 2. 2. Informační zdroje: http://www.marlamallett.com/Kimonos-Uchikake-2.jpg http://www.predskolaci.cz/wp-content/uploads/2009/10/kultura-eskymak-150x150.gif http://www.omalovanky24.cz/kultura/francie/3 http://www.hyscience.com/burka.jpg Fudţisawa, M., Seki, K. Japonské pohádky. Praha: Petrkov, 2008. ISBN 978-80-904061-1-7 3. Pracovní listy: Pracovní list č. 1: Jak se kde zdraví Pracovní list č. 2: Hvězdní reportéři

Motivace: Jak se kde zdraví Pozdrav je základním pilířem komunikace a slušného chování. Dáváme jím najevo nejen úctu tomu, koho zdravíme, ale zároveň jím vyjadřujeme radost ze setkání. Pozdravem také demonstrujeme svůj vztah k zdravenému. To, ţe ho máme rádi, ţe si ho váţíme, popřípadě, ţe je nám ctí, povaţovat ho za svého známého. Pozdrav slouţí také jako prostředek pro navázání komunikace a zároveň vypovídá o tom, jací jsme a jaké máme vychování. Jak je to s pozdravem ve světě? - Vychovatelka rozdá ţákům obálky. V kaţdé obálce je obrázek člověka nebo vlajky a způsob pozdravu. Ţáci mají sloţit z obrázků dvojice - pracují samostatně. Po pěti minutách si vše společně zkontrolujeme. Jednotlivé druhy pozdravů si názorně předvedeme, patřičně znázorňujeme jednotlivé pohyby.

19

Činnosti: 1. Exotické pohádky - Vychovatelka ţákům přečte jednu z pohádek z knihy Japonské pohádky. K tomuto účelu postačí i pohádky jiné, avšak exotické (Africké pohádky – Kama Sywor, Pohádky ze země čínského draka – Jan Vladislav). Účelem četby je zdůraznit, ţe existují i pohádky jiné neţ Popelka, Hloupý Honza apod. Zamyslete se – jak mezi s sebou komunikují asi jednotlivé pohádkové bytosti? Kdo bude koho zdravit jako první: princezna prince, drak princeznu, král poddané…? Zvládneme vytvořit pravidla pro zdravení pohádkových bytostí? - Vychovatelka se pokusí ţáky nasměrovat na pravidla etikety při zdravení a tyto poznatky vyuţít při tvorbě pravidel pro pohádkový svět. Připomeneme si pravidla slušného chování. Kdo koho zdraví? Ve společenském styku je určen princip přednosti. Ţeny mají přednost před muţi, starší osoby před mladšími, nadřízení před podřízenými. Podle tohoto principu se řídí nejen pozdravy, ale i prakticky všechny ostatní formy společenského chování. Pozdrav je projevem přátelství, zdvořilosti, úcty a respektu k druhému člověku. Jeho součástí je i způsob provedení. Pozdrav nemá být ledabylý, ale ani přehnaný, afektovaný. Má být pronášen zřetelně a s úsměvem, s vlídným pohledem do očí a mírnou úklonou hlavy. U muţe by měla být úklona výraznější, u ţeny menší, venku zdrţenlivější, v místnosti výraznější. Nezdravíme s cigaretou v ústech nebo s rukama v kapsách. 2. Moje exotická podzimní pohádka - Ţáci vytvoří dvojice a vyberou si jedno z nabízených exotických míst: Čína, Japonsko, Indie, Afrika. - Podle vybraného místa si zvolí hlavní postavy své pohádky (čínský drak, samuraj, slon, tygr…). - Ţákům vysvětlíme hlavní motiv jejich pohádky: „Exotické pohádkové bytosti tráví podzimní prázdniny u klasických pohádkových bytostí.“ Co bude pro exotické bytosti nové? Co mohou na podzim v ČR zaţít? Jaké kouzelné a magické předměty v pohádce vyuţijete? Jak by vypadal rozhovor např. Popelky a čínského draka (klasické pohádkové bytosti x exotické pohádkové bytosti). - Rozhovor ţáci do pohádky zařadit musí, je to jedna z podmínek tvorby. Připomeňte si pravidla přímé řeči. - Kaţdá z dvojic nám pohádku přečte. Zdůrazní a předvede hlavně část pohádky, kde se nachází přímá řeč. Šikovnější a odhodlanější ţáci mohou pohádku sehrát pomocí maňásků.

20

3. Není podzim jako podzim - Vychovatelka rozdá ţákům čtvrtky, pastelky a tempery – zdůrazní, ţe by měli pouţít podzimní odstíny (hnědá, oranţová, červená, ţlutá). Od začátku se bavíme o exotických místech a pohádkových bytostech. Jak ale vypadá např. podzim v Japonsku? Co je to baobab? Jaké má listy? Dokáţeš namalovat exotický list? Jak by vypadalo palmové listí v podzimních barvách? - Ţáci mohou obrázky doplnit krátkým vypravováním o exotickém podzimu.

4. Kouzelná slŧvka - Nejdříve se vychovatelka ţáků zeptá, která kouzelná slůvka znají. Měli bychom se dobrat minimálně ke slůvkům: prosím, děkuji, není zač. S těmito zmíněnými slovy budeme totiţ dále pracovat. - Zahrajeme si hru, která procvičí jak náš jazyk, tak naše slušné chování. - Ţáci vytvoří dvojice. Tři zmíněná slova můţeme napsat na tabuli nebo připevnit na nástěnku, aby je ţáci měli na očích. - Pravidla hry: ţáci se ve dvojici střídají ve vyslovování výše zmíněných slov. Zdůrazníme, ţe mají řádně vyslovovat a být slyšet (ne křičet), ve vyslovování slov se postupně střídají, postupně tempo řeči zrychlují. Příklad: Anička: „Prosím.“ Pepíček: „Děkuji.“ Anička: „Není zač.“ Pepíček: „Prosím.“ Anička: „Děkuji.“ Pepíček: „Není zač.“ Anička: „Prosím.“ Pepíček: „Děkuji.“ Anička: „Není zač.“ Kdy tato slova pouţijeme? Proč bychom je měli pouţívat? Uţ jste dnes nějaké z těchto slov pouţili? Dokáţete popsat situaci, kdy jste je dnes pouţili?

21

5. Hvězdní reportéři Určitě jste někdy četli rozhovor se známou osobností. Avšak vymýšlet trefně mířené otázky a odpovídat na ně, není zase tak jednoduché, jak by se na první pohled mohlo zdát. Zvládli byste roli reportéra či slavné osobnosti? - Vychovatelka ţáky rozdělí do dvojic. Ţáci si ve dvojici sami určí, kdo bude reportér a kdo slavná osobnost. Ţákům vysvětlíme, ţe v tomto případě bude slavná osobnost pohádková bytost. Podle toho, jakou si zvolí pohádkovou bytost, bude reportér klást otázky. Otázky reportérů by měly také směřovat k tématu: podzim. - Reportér si nejdříve 2 minuty promyslí otázky, zapíše si je (pracovní list č. 2). A potom se můţeme pustit do rozhovoru. - Pohádkové bytosti by měly odpovídat popravdě, obratně a vystihovat přesně svou roli, vlastnosti a pozici v pohádkové říši. - Příklad: Reportér: „Dobrý den, jsem rád, ţe jste si na mě udělala čas. Vím, ţe máte hodně práce s péčí o babičku.“ Karkulka: „Dobrý den. Popravdě řečeno, starosti s babičkou pominuly uţ minulý týden.“ Reportér: „Moţná to bude znít aţ moc osobně, ale Vaše babička zemřela?“ Karkulka: „Kdepak! Od té doby, co jsme měly trable s vlkem, začala chodit na kurzy sebeobrany. A tak uţ se sama v chaloupce nebojí a já mám více času na své koníčky a svého přítele.“ Reportér: „Ach tak, promiňte. Říkala jste, ţe máte více času na své koníčky. Čemu se tedy věnujete ve volném čase?“ Karkulka: „Ráda navrhuji a šiji oblečení.“ Reportér: „To zní zajímavě. Neuvaţovala jste o tom, zaloţit si vlastní firmu?“ Karkulka: „Ani ne. Své modely šiji hlavně pro přátele.“ Reportér: „A co je letošním módním hitem?“ Karkulka: „Podzimu vévodí odstíny červené barvy a kabátky s kapucí.“ Reportér: „Koukám, ţe jeden takový model máte zrovna na sobě. To jste si šila sama?“ Karkulka: „Samozřejmě. To je návrh z mé podzimní kolekce.“ Reportér: „Děkuji Vám za milý rozhovor. Doufám, ţe se nevidíme naposledy.“ Karkulka: „I já děkuji. Na shledanou.“

22

Pracovní list č. 1: Jak se kde zdraví

Při pozdravu se lehce ukloní a hloubkou úklony vyjadřuje, jak si dotyčného váţí. Muţi při pozdravu mívají rozepnutý kabát, coţ je pozůstatek starých tradic – dříve tak dávali najevo, ţe pod ním nemají ţádnou zbraň. Při setkání se navzájem lehce dotknou nosem. Při setkání se políbí na tvář. Tento zvyk pochází z antiky. Tehdy muţi líbali příbuzné ţeny, aby se ujistili, ţe nejsou cítit vínem. Při pozdravu si kladou ruku na srdce. Ţeny muţům ruku obvykle nepodávají a není vhodné, jím ji podávat. Kromě polibku se při pozdravu také objímají.

23

Pracovní list č. 2: Hvězdní reportéři

Pohádková bytost: _________________ Reportér – otázka: ________________________________________ __________________________________________________________ Odpověď p. bytosti: _______________________________________ __________________________________________________________ Reportér – otázka: ________________________________________ __________________________________________________________ Odpověď p. bytosti: _______________________________________ __________________________________________________________ Reportér – otázka: ________________________________________ __________________________________________________________ Odpověď p. bytosti: _______________________________________ __________________________________________________________ Reportér – otázka: ________________________________________ __________________________________________________________ Odpověď p. bytosti: _______________________________________ __________________________________________________________

24

Název projektu: Věk: Anotace: Výstup ze ŠVP ŠD: Rozvoj klíčových kompetencí:

Podzim v pranostikách 6 – 9 let Lidové pranostiky patří k pokladům lidové slovesnosti. V tomto projektu se blíţe seznámíme s těmi, které se vztahují k podzimu a k podzimnímu počasí. P 11 Uplatňuje elementární poznatky o zvycích a tradicích v podzimním období. K učení, pracovní, komunikativní, sociální a interpersonální.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Barevné papíry, arch balicího papíru, čtvrtky, černá tuš, vodové barvy, slaměný věnec, hnědý krepový papír, hnědý papír v různých odstínech, vlnitý papír, ţaludy, šípky, tavící pistole. 2. Informační zdroje: - DUŠEK, M. Pranostiky a svatí v českém kalendáři. Turnov, 1996.

Motivace Vysvětlete význam rčení: PODZIM NA STRAKATÉ KOBYLE JEDE. Podzim je plný barev. Jaké barvy jsou pro podzim typické?

1. Podzimní strom - Z barevných papírů vybereme ty barvy, které jsou typické pro podzim. - Vystřihneme z nich listy, na které napíšeme, co je pro podzim typické nebo co se nám na podzimu líbí. - Listy přilepíme na předkreslený strom. Hotový strom si prohlédneme a povídáme si společně o podzimu.

2. Podzimní pranostiky Pranostiky neboli moudra našich předků jsou vlastně předpověďmi počasí podle zkušeností z pozorování počasí. Lidé se v dřívějších dobách zajímali o počasí, které mělo vliv na práce na poli. Byli závislí na sklizni úrody, která byla jejich obţivou na další rok. Předávali si informace z pokolení na pokolení a ty se staly základem pranostik neboli předpovědí počasí. Většina pranostik se váţe k jednotlivým světcům. Dnes se zemědělci řídí meteorologickými předpověďmi počasí a lidové pranostiky patří k pokladům lidové slovesnosti. S těmi nejznámějšími se ale stále setkáváme, například ve škole v čítankách. - V místnosti poházíme rozstříhané pranostiky na barevných lístečkách. Ţáci mají za úkol sloţit z kaţdé barvy jednu pranostiku. Lístečky jsou očíslované, aby pranostika byla sloţena ve správném pořadí. Sloţené pranostiky nalepíme na papír.

25

Po svaté Tereze mráz po střechách leze. Počasí o svaté Alţbětě povídá, jak bude v létě. Kdyţ na Ondřeje sněţí, sníh dlouho poleţí. Na svatého Martina zima vládnout začíná. Déšť na Havla, déšť na Vánoce. Kdyţ na Uršulu vítr duje, tuhou zimu ohlašuje. Mrazy v říjnu – hezky v lednu, krásný říjen – studený leden. - Společně si vysvětlíme význam sloţených pranostik. V kalendáři vyhledáme data k jednotlivým pranostikám. 3. Babí léto JE-LI CHLADNÉ A DEŠTIVÉ LÉTO, NA PODZIM PŘIJDE DLOUHÉ BABÍ LÉTO. - Vysvětlete význam této pranostiky. Co je to babí léto? Během tohoto období můţeme pozorovat volně se vznášející pavučiny drobných pavouků, které lidem připomínaly šedé ,,babské“ vlasy. Proto se tak říká období začínajícího podzimu.

- Vytvoříme si obrázek, který nám přiblíţí atmosféru babího léta. Na čtvrtku si tuší nakreslíme dvě nebo tři pavučiny. Zbylou plochu rozdělíme na různě veliké trojúhelníky. Po zaschnutí tuše vybarvíme jednotlivé plochy vodovými barvami. Pouţijeme pouze podzimní barvy.

26

4. Barevné listí ČÍM DŘÍVE LISTÍ OPADNE, TÍM ÚRODNĚJŠÍ PŘÍŠTÍ ROK. - Vysvětlete význam této pranostiky. Proč opadává listí na podzim ze stromů? S odcházejícím létem se v listech rozkládá zelený chlorofyl a uvolňuje místo pro ţlutá a oranţová barviva, která jsou obsaţena v listech. Listy proto mění barvu a podzimní příroda hraje krásnými barvami. - Vytvoříme si podzimní strom. Z barevného papíru si vystřihneme listy a větve, na které vyznačíme ţilkování a strukturu větví. Hotové listy přilepíme na upravenou čtvrtku.

5. Podzimní věneček KDYŢ DLOUHO LISTÍ NEPADÁ, TUHÁ ZIMA SE PŘIKRÁDÁ. - Jak vysvětlíte význam této pranostiky? Lidé dlouhodobým pozorováním zjistili, ţe pokud nespadne listí ze stromů brzy, bude dlouhá a tuhá zima. - Na podzim si můţeme vyzdobit například dveře v druţině krásným podzimním věnečkem z listů. Různé tvary listů vystřihneme z hnědého papíru a nalepíme na slaměný věnec potaţený krepovým papírem. Věneček dozdobíme ţaludy a šípky.

27

28



V kuchyňce nejde jenom o vaření 6 – 9 let Orientujeme se v kuchyňce, učíme se znát kuchyňské přístroje, potřeby na vaření a základy stolování. Připravíme cuketový koláč, namalujeme dekoraci na papírový talíř, vytvoříme ozdobný talíř z moduritu a dekoračně poskládáme ubrousky. P 12 Orientuje se v základním vybavení kuchyně. Seznamuje se se základními surovinami při přípravě pokrmů. Pracovní a komunikativní.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Potraviny na cuketový koláč, papírové talíře, tuţka, temperové barvy, fixy, třívrstvé barevné ubrousky, bílý modurit, vykrajována, váleček, starší talíř. 2. Informační zdroje: - ČAPEK, J. Povídání o pejskovi a kočičce. Praha: ALBATROS, 1992. ISBN 80-00-00245-0

- http://moje-mozkovna.blog.cz/1108/skladani-ubrousku-ala-lotosovy-kvet - Magazín mladého zdravotníka. Praha: ČČK, 2005.

Motivace: Posadíme se na koberec a přečteme si pohádku z knihy Povídání o pejskovi a kočičce – Jak si pejsek a kočička dělali k svátku dort. Po přečtení si povídáme, jak je důleţité umět se orientovat v kuchyni, uvařit a upéct z těch správných surovin. Ţáci vypráví o svých zkušenostech s vařením. Co uvařili s pomocí rodičů, co se jim nepovedlo, které jídlo mají nejraději. Kuchaření není jen vaření, ale umět se pohybovat v kuchyňce, znát kuchyňské přístroje, potřeby a suroviny na vaření. Kuchyně je středem ţivota rodiny.

Činnosti: 1. Návštěva cvičné kuchyňky - Seznámíme se s vnitřním vybavením kuchyňky, kuchyňskými přístroji, nádobím a různými pomůckami, které se pouţívají při vaření a stolování. - Ukáţeme si konkrétní nádobí a povíme si, na co lze pouţít. - V kuchyňce dodrţujeme správné pracovní postupy, návody na obsluhu elektrických přístrojů, bezpečnost. - Při práci v kuchyňce se plně soustředíme, nerušíme ostatní, pouţíváme vhodné oděvy. - I největším mistrů vařečky se občas něco nepodaří. Zkusíme zvládnout cuketový koláč.

29

2. Cuketový koláč Potřebujeme: 3 vejce 6 lţic mléka 1 lţíce kakaa 150g rozpuštěného vlaţného másla 450g polohrubé mouky 200g cukru 450g oloupané a nastrouhané cukety 1 prášek do pečiva, 1 prášek do perníku tuk a hrubou mouku na vymazání pekáče Postup: Cuketu nastrouháme do mísy a postupně přidáváme vajíčka rozmíchaná v mléce, kakao, cukr, rozpuštěné máslo, mouku s práškem do pečiva a perníku. Vše promícháme a nalijeme do pekáče, který máme vymazaný tukem a vysypaný hrubou moukou. Pečeme asi 40min na 180°C. Po vychladnutí můţeme polít čokoládovou polevou a posypat kokosem.

3. Základy stolování - Kaţdý ţák prostře jedno místo u stolu podle pravidel stolování. - Základem na hlavní chod je velký talíř a na něj pokládáme talíř na polévku. - Kdyţ podáváme předkrm, odebereme hluboký talíř a na jeho místo dáme talířek s předkrmem. - Pokud podáváme dezert, talířek pokládáme vedle levé ruky. - Příbory pokládáme - vlevo vidličku, vpravo u talíře nůţ (ostřím k talíři) a pak lţíce. Dezertní vidličku dáváme nad talíř. - Skleničku na nápoj stavíme vpravo od talíře. - Jestliţe dojíme, poloţíme vidličku a nůţ vpravo na talíř těsně k sobě. Pokud v jídle chceme pokračovat, vidličku a nůţ přes sebe překříţíme. - Ubrousek, který máme poloţený na stole po pouţití a dojedení jídla sloţíme na talíř.

4. Stojící vějíř - Rozloţený ubrousek přeloţíme, vznikne obdélník. - Ubrousek poloţíme kratší stranou před sebe a vytváříme sklady jako harmoniku do poloviny ubrousku. Sklady jsou široké asi 1,5cm. - Poskládanou část poloţíme směrem dolů a ubrousek uprostřed přeloţíme. - Část, která není poskládaná úhlopříčně, přeloţíme směrem dopředu. Přečnívající část ohneme dozadu a ubrousek postavíme špičkou ukazující nahoru na talíř.

30

5. List - Rozloţený ubrousek sloţíme do trojúhelníku. - Začínáme od širší strany a skládáme jako harmoniku. - Poskládaný ubrousek uprostřed delší strany přehneme k sobě a špičky pečlivě zaloţíme dospodu vzniklého listu.

6. Vějíř s uzlem - Rozloţený ubrousek poloţíme lícovou stranou před sebe. - Celý ubrousek poskládáme jako harmoniku. - Všechny sklady stlačíme k sobě a na jednom konci uděláme volnější uzel.

7. Lotosový květ - Rozloţíme si ubrousek a přehneme všechny čtyři rohy směrem do středu, totéţ opakujeme třikrát pořád na jedné straně. - Poté ubrousek otočíme a přehneme ještě jednou všechny rohy do středu. - Přehneme kaţdý roh pouze z 1/3, přidrţíme a zespodu vytáhneme růţek nahoru. - Vytáhneme zespodu 4 a 4 růţky, tím se stane lotosový květ stabilnějším.

31

8. Dekorační papírový talíř - Na papírový talíř tuţkou předkreslíme námět dle své fantazie, takový, jaký talíř bychom chtěli mít. - Námět vybarvujeme fixaci nebo temperami.

9. Talíř z moduritu Při práci s moduritem udrţujeme ruce i nástroje vlhké. Pokud budeme mít ruce i nástroje suché, modurit se bude lepit. - Modurit vypracujeme a vyválíme na plát o síle 1cm. - Z plátu vykrajujeme různé tvary, které pokládáme na hluboký talíř. Všechny tvary musí být spojené a přimáčknuté k talíři. - Takto vyzdobíme celý talíř a dáme ho vytvrdit do trouby. - Zahříváme pomalu na 100 aţ 120°C. Celková doba asi 30min. Teplem modurit mění barvu aţ do hněda. Po vychladnutí vytvrzený modurit sejmeme z talíře a můţeme barvit a lakovat.

10. Kvíz pro kuchtíky - Ţáci si vytvoří skupinky a vytáhnou si otázku, která prověří jejich znalosti z kuchařského umění. - Otázky jsou dosti náročné, pokud si s nimi nevědí rady, mohou se vydat na cestu za poznáním. V kuchyňce schováme lístečky se správnými odpověďmi, které ţáci mají za úkol najít a přiřadit ke správným otázkám. Ve kterém století se začal pouţívat příbor ve sloţení lţíce, vidlička, nůţ? Na co pouţívali Římané ve starověku máslo? Čím nahrazují Eskymáci nedostatek zeleniny ve své stravě? Co jsou to „topinambury“?

Co si představujete pod pojmem „naslouchač sýrů“?

Kdo je vynálezcem kostkového cukru? Jaká je ideální spotřeba soli na osobu a den? Kde se začal pěstovat hlávkový salát? Jaké jsou základní suroviny polské speciality zvané „bigos?

V 18. století. Jako lék proti kašli – nikoliv jako potravinu. Pojídáním nestrávených zbytků rostlin ze ţaludku zabitých losů. Zvláštní druh slunečnice s hlízovitými kořeny, které se podobají bramborům a chutnají jako lískové ořechy. Jsou vhodné pro lidi nemocné cukrovkou. Jde o povolání provozované v italském městě Parma, při kterém se klepe na bochník sýra hůlkou a podle zvuku se určuje, jestli sýr uţ uzrál. Kostkový cukr vynalezl kolem r. 1840 J. K. Rad, ředitel rafinerie v Dačicích. Ideální spotřeba je 3 g. V Itálii. Kysané zelí a maso.

32


Podzim 6 – 9 let


V tomto projektu čekají na ţáky tři hry, které vyzkouší jejich schopnosti při vzájemné spolupráci. Hry jsou motivovány ročním obdobím, tj. podzimem. Jejich hlavním cílem není jen vyhrát, ale vytvořit společné dílo. P 13 Spolupracuje při jednoduchých týmových pohybových činnostech. Sociální a interpersonální.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Barevné papíry, šátky, nůţky, stopky, švihadla, kriketové míčky, tuţky, čtvrtky, sada překáţkové dráhy, raznice na papír, lepidlo. 2. Informační zdroje: - DOLEŢALOVÁ, E. Hry v přírodě a s přírodou. Praha: Mladá fronta, 2004. ISBN 80-204-1142-9

Motivace: Podzim je nejbarevnější roční období. Stejně tak barevné bude dnešní odpoledne a začneme hádankou. Dokáţeš rozluštit, o čem je tato říkanka? Ţáci dostanou listy s říkankou, kterou se pokusí rozluštit. LEZPO LÝVÍČKU MAČER, CO LÍŠBYD TY, V KULÍČJAB MÁM KATA JÁBKÉ JABRÁD, DEMEBU SI LUSPO HRÁT!

řešení:

POLEZ MALÝ ČERVÍČKU, TY, CO BYDLÍŠ V JABLÍČKU. JÁ MÁM JABKA TAKÉ RÁD, BUDEME SI SPOLU HRÁT!

Nyní se ţáci rozdělí do skupinek pomocí losování jednotlivých dílků červíka. (Červíka je potřeba okopírovat na různě barevné papíry podle počtu skupin a pak rozstříhat podle čar na jednotlivé články.) Kaţdý si vybere jeden dílek a najde si ostatní členy druţstva.

33

Činnosti: 1. Na veverky a kuny - Pomocí švihadel vymezíme hnízdo veverek a umístíme do něj větší mnoţství kriketových míčků. - Uprostřed hnízda stojí vychovatelka a představuje veverku. - Ţáci jednotlivých druţstev představují kuny, které se snaţí veverce vzít její zásoby na zimu. - Na povel vychovatelky se snaţí proniknout do hnízda, vzít si vţdy jeden oříšek (kriketový míček) a odnést je na předem určené místo svého druţstva. - Pokud veverka některou kunu při lupu chytne (stačí dotyk na libovolnou část těla), musí kuna oříšek vrátit a stává se veverkou bránící oříšky. - Hra končí v okamţiku, kdy veverka přišla o všechny oříšky nebo uţ jsou všechny kuny přeměněny na veverky a zbylé oříšky nemá kdo odnést. Jednotlivé skupiny pak spočítají, kolik oříšků se jim podařilo nasbírat. 2. Slovní štafeta - Vychovatelka postaví pro kaţdé druţstvo překáţkovou dráhu, na jejímţ konci leţí čtvrtka s textem podzimní říkanky. Pouţije k tomu sadu překáţkové dráhy. - Kaţdé druţstvo dostane tuţku. Na povel vychovatelky vyběhne jeden ţák z kaţdého druţstva, proběhne překáţkovou drahou a pokusí se zapamatovat si stanovený počet slov, které na čtvrtce zároveň škrtne, aby další ţák věděl, která slova uţ si nemusí pamatovat. (Počet slov záleţí na stáří ţáků, kteří hru hrají, nejlépe od jednoho do tří slov.) - Cestou zpátky se zastaví u vychovatelky, která má pro kaţdé druţstvo připravenou čistou čtvrtku. Na tu ţák napíše, co si zapamatoval. Pak se vrátí ke svému druţstvu, předá tuţku dalšímu ţáku a tím ho odstartuje. Ţáci se ve štafetě střídají tak dlouho, dokud nevyčerpají všechna slova. Vychovatelka pak spočítá správně zapsaná slova říkanky.

NA NEBI UŽ HVĚZDA BLIKÁ, COPAK NÁM TO ASI ŘÍKÁ? ŽE UŽ NA JIH LETÍ PTÁCI, ŽE UŽ LÉTO NEMÁ ŠANCI, V DOUPATECH SPÍ ZVÍŘÁTKA, ZIMA KLEPE NA VRÁTKA.

34

Říkanku volíme takovou, kterou ţáci neznají, aby si její slova museli opravdu zapamatovat. Správné slovo je takové, které je na správném místě textu podle vzoru a zároveň bez gramatických chyb. 3. Barvy podzimu - Ţáci si v rámci svého druţstva vyberou zástupce (polovinu z počtu skupiny). Ti budou hledat. - Jeden ţák ze zbývajícího počtu bude sčítat, zbytek ţáků jsou vodiči. - Vychovatelka stojí mezi ţáky a v ruce má připravené barevné lístečky odpovídající barvám druţstev. - Hledači mají zavázené oči a čekají na pokyny vodičů. - Vychovatelka zahájí říkankou: „Na podzim si lístečky, rozdávaly barvičky. Kdo je, děti, rozezná? Červená, ţlutá, zelená!“ - Při posledních slovech prudce vyhodí lístky co nejvíce do vzduchu a nechá je dopadnout na zem. - Vodiči pak výhradně slovně navádějí hledače tak, aby našli vţdy jeden lístek a ten donesli sčítači. Hledač se můţe vracet pro lístky po dobu časového limitu, který určí a na stopkách měří vychovatelka. - Po uplynutí časového limitu sčítač uvede počet nalezených lístků. Hru opakujeme podle zájmu s tím, ţe se mohou prostřídat jednotlivé úlohy, hledači se stanou vodiči atd.

4. Neţ se sečtou body - Za kaţdou hru získává druţstvo barevné javorové nebo lipové lístečky. K jejich výrobě je moţné pouţít raznici s tímto tvarem. Barvy lístků odpovídají barvám druţstev. Za hru Na veverky a kuny získá druţstvo tolik lístků, kolik sesbírá oříšků. Ve hře slovní štafeta získá druţstvo jeden lísteček za kaţdé správně zapamatované slovo. Ve hře Barvy podzimu získává druţstvo jeden lísteček za kaţdý správně barevný doručený lísteček. - Neţ vychovatelka hry vyhodnotí, zabaví se druţstva skládáním červíků a jejich umísťováním do ovoce. Na čtvrtku ţáci nakreslí velké jablko, vybarví jej a vystřihnou. Z prouţků papírů sloţí červíky dle návodu a ty nalepí na jablko. Také tuto aktivitu je moţné započítat do bodování, za kaţdého červíka druţstvo získá jeden lístek.

35

Skládání červíků: - Dva prouţky papíru o šířce cca 1 cm a délce cca 10 cm slepíme na krajích a po zaschnutí začneme překládat prouţky přes sebe. Vznikne jakási „harmonika“. Poslední sklad opět slepíme, nakreslíme na něj oči a pusinku a červíka umístíme na jablíčko.

5. Druţinový strom - Na čtvrtku velikosti A3 předkreslíme strom bez listí (pouze kmen a větve). - Jednotlivá druţstva pak na libovolná místa stromu nalepí všechny své lístky. Některé lístky uţ mohou padat nebo leţet na zemi. Vznikne tak krásný podzimní strom. - Vychovatelka si na závěr s ţáky povídá o tom, která barva je na stromu nejvíce zastoupena a proč. Ţáci by měli dojít k závěru, ţe na úspěch druţstva má velký podíl vzájemná pomoc a spolupráce při hrách.

36



Podzimní čas je zde 6 – 9 let Pozorujeme a vnímáme viditelné změny v přírodě, rozvíjíme tvořivost při vytváření podzimní dekorace. Vydáme se na vycházku podzimní přírodou a nasbíráme přírodniny, které vyuţijeme k vytvoření podzimního draka, pavoučka, Kaštánka a lesního skřítka. Seznámíme se a nakreslíme nejedlé houby. P 15 Vyuţívá přírodní materiál k výtvarné technice. Pracovní, komunikativní.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Přírodniny z vycházky, čtvrtka, karton, temperové barvy, vodové barvy, štětec, encyklopedie hub, tuţka, provázek, vlna, hnědá čtvrtka, nůţky, bílý papír, kancelářská děrovačka, tavící pistole, lepidlo, skořápka od ořechu, špalíčky na skřítky, encyklopedie hub.

Motivace: V měsíci září nastává podzimní období. Co vše patří k podzimu? Ţáci se posadí do kruhu a jeden po druhém vyjmenovávají věci spojené s podzimem (česání ovoce, plody podzimu, odlétání vlaštoviček, jinovatka,…). Společně si povídáme, jak se příroda mění v podzimním období. Co znamená babí léto, jaké počasí je typické pro podzim, jaké ovoce se sklízí, o podzimních pracích na poli a na zahradě, o zvířátkách – zimních spáčích. Po vyprávění se vydáme na vycházku podzimní přírodou.

Činnosti: 1. Vycházka - Vnímáme krásu a barevnost přírody. Sledujeme změny podzimní přírody na louce, na poli a v lese.V lese vytváříme domečky pro lesní skřítky a zvířátka.Cestou určujeme opadavé a neopadavé stromy. - Sbíráme různé přírodniny, které vyuţijeme k výtvarnému zpracování (různé plody, listí, šípky, kaštany, …). - V podzimním lese najdeme mnoho rostlin, stromů, ţivočichů, ale také houby. - Chodíš do lesa na houby ? Poznáš jedlé od nejedlých? V encyklopediích si ukáţeme houby jedlé, nejedlé a jedovaté. Neznámé houby nikdy nesbíráme. 2. Houby - Na čtvrtku nakreslíme tuţkou podle předlohy nejedlou houbu. - Temperami, nebo vodovými barvami vybarvíme. Po zaschnutí napíšeme název houby. - Z obrázků vytváříme výstavku a povíme si důleţité informace o nakreslené houbě, kterou nesmíme sbírat.

37

3. Drak s nejdelším ocasem - Na větší čtvrtku (karton) nakreslíme a vybarvíme veselého draka. - Ke čtvrtce naváţeme slabší provázek, na který navlékáme nasbírané různě barevné listí. Snaţíme se, aby byl ocas co nejdelší. Draka zvětšíme na stěnu a ocas připevníme na více místech. 4. Pavouček - Někdy se říká, ţe pavouk přináší štěstí. Chceme-li si tuto symboliku uchovat, zhotovíme si pavoučka pro štěstí. - Nejprve čtvrtku natřeme temperovými barvami, můţeme namíchat více barev. - Po zaschnutí nakreslíme tuţkou tvar pavoučí sítě. Jednotlivé čáry, které je znázorňují, potřeme lepidlem a přitiskneme provázek nebo vlnu. Necháme zaschnout. - Pavoučka vytvoříme ze skořápky ořechu, kterou natřeme hnědou nebo černou temperovou barvou. Můţeme vyuţít „slupku“ z kaštanu. - Noţičky vystřihneme z hnědého papíru, nebo vyuţijeme drátky, klacíky, látku. - Po zaschnutí pavučinky (provázku), přilepíme do středu nejprve noţičky a pak tělo pavoučka. - Na obrázek nalepíme několik lístků ze stromu. 5. Kaštánek - Na tvrdý podklad karton si poskládáme z kaštanů postavu – Kaštánka. - Tělo z kůry stromu, hlava, ruce a nohy z kaštanů, boty ze „slupky“ od kaštanů, prsty ze šípků, oči z bukvic, vlasy z listí. - Vše přilepíme na karton vhodným lepidlem, nebo tavící pistolí. 6. Lesní skřítci - Nařezané špalíčky vyzdobíme přírodninami, které jsme si přinesli z vycházky. Ţáci podle své fantazie vytváří ze špalíčku lesního skřítka. Vše pečlivě přilepíme tavící pistolí. Skřítky vyzdobíme okna v druţině a na chodbě školy. 7. Skládání slov - Na papír si ţáci napíší tiskacím písmem slovo, které určí vychovatelka. - Z daného slova sestavujeme a zapisujeme, co nejvíce jiných slov. Kaţdý pracuje samostatně. - Po určeném časovém limitu si přečteme všechna vzniklá slova. Například: LISTOPAD – STOPA, DOPIS, SAD, … ZAHRADNÍK – HRAD, DÍK, ZRNÍ, …

38



Podzimní čarování 6 – 9 let Podzim je krásné roční období plné barev. Nabízí nám mnoho přírodního materiálu, který můţeme vyuţít k výtvarným hrátkám. Vydáme se do lesa, kde vytvoříme barevné obrázky z přírodnin a pavučinky babího léta. Další materiál si přineseme do druţiny, kde budeme tvořit např. dráčky a jablíčka. P 15 Vyuţívá přírodní materiál k výtvarné technice. K učení, komunikativní, sociální a interpersonální, pracovní

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Přírodní materiál, provázek, drátek, čtvrtka, lepidlo.

Motivace: Podzim můţe někomu připadat smutný. Kdyţ ale do podzimního listí zasvítí slunce, je krásný a barevný. Jaké barvy jsou typické pro podzim? Půjdeme ven a vyuţijeme všechny barvy a materiály, které nám podzim nabízí k podzimnímu tvoření. Cestou si všímáme barev v přírodě.

Činnosti: Většinu činností budeme dělat v přírodě. Vezmeme si košíky a cestou do lesa nasbíráme vhodný přírodní materiál. Hodí se nám vše, co podzim nabízí – šípky, jeřabiny, barevné listy, kaštany, jablíčka, ţaludy, šišky… 1. Obrázky z kamínkŧ Cestou do lesa jsme na cestě našli větší mnoţství krásných kamínků. Vyuţili jsme je k sestavování různých obrázků. Ţáci si chviličku odpočinuli a vznikla nám na cestě překrásná galerie pod širým nebem. Hotové obrázky jsme si prohlédli a zanechali je očím ostatních poutníků.

39

2. Babí léto Víte odkud pochází název ,,babí léto“? Během tohoto období můţeme pozorovat volně se vznášející pavučiny drobných pavouků, které lidem připomínaly šedé ,,babské“ vlasy. Proto se tak říká období začínajícího podzimu. I při procházkách v lese se často zamotáme do pavučin větších pavouků, kteří za slunečných dní chytají poslední mouchy. V lese jsme vytvořili pavučiny z provázků, do kterých jsme poloţili pavouky ze šišek a větviček.

3. Podzimní čarování V lese na paloučku se ţáci rozdělili na skupinky. Kaţdá skupinka měla za úkol sestavit podzimní obrázek z materiálu, který si nasbírala cestou nebo přímo v lese. Hotové obrázky jsme si prohlédli a zhodnotili.

40

4. PH ,,Hledej houbičky“ Po náročné práci jsme si odpočinuli při hře. Vychovatelka na určeném místě v lese poloţila papírové houbičky. Ţáci se rozdělili do druţstev. Na smluvený signál vyběhl první z kaţdého druţstva, našel jednu houbičku, přinesl na smluvené místo a vyběhl další. Vyhrálo druţstvo, které se dříve vystřídalo.

5. Závěs z přírodnin Po návratu z lesa jsme z přineseného materiálu tvořili v druţině. Na provázky ţáci navlékali různé přírodniny (šípky, kůru, kaštany, ţaludy, šiky, listy…) Hotové provázky navázaly na rovný klacík. Hotové závěsy jsme pověsily na stěny nebo do oken v druţině.

6. Jablíčka Na drátek ţáci navlékli jeřabiny a vytvarovali je do tvaru jablíček.

41

7. Dráček z listí Barevné listy jsme pouţili na výrobu dráčka. Nejprve si ţáci vystřihli ze čtvrtky tvar draka, na něj lepili listy a dotvářeli jej pomocí šípků, ţaludů a šišek.

8. Obrázky z kaštanŧ V košíku nám ještě zbylo pár kaštanů, které jsme vyuţili k sestavení krásných obrázků a zvířátek.

42



Rytmus podzimu 6 – 9 let Tento projekt umoţní ţákům připravit malé vystoupení s podzimní tématikou pro rodiče. Připraví si pro ně tanec, dramatizaci písničky i písničky s doprovodem hudebních nástrojů. Přitom se seznámí s hudbou populární, klasickou i lidovou. P 16 Při zpěvu dodrţuje rytmus a melodii. K trávení volného času.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: PC s přístupem na internet, perkuse, čtvrtka, šedá a červená temperová barva, provázek nebo klobouková guma, nůţky, lepidlo, molitanové kostky. 2. Informační zdroje: - http://www.mcberuska.cz/kukatko/zpevnicek.html - http://blogtextu.xicht.net/akordy-a-noty-997/ - http://www.lyricon.net/texty-pisni/jaromir-nohavica/koncert/vlastovko-let - http://www.youtube.com/watch?v=nbpAFzyrx5o

Motivace: Vychovatelka pustí ţákům ukázky z houslového koncertu Antonia Vivaldiho Čtvero ročních dob. Z kaţdého sonetu krátkou ukázku. Pak vyzve ţáky, aby hádali, který sonet patří ke kterému ročnímu období. Také si s nimi povídá, jaké měli při poslechu jednotlivých částí pocity nebo představy. Houslový koncert – jeho jednotlivé části jsou dostupné na internetu. V závěru povídání vychovatelka navrhne ţákům, ţe si dnes společně mohou vyzkoušet nejrůznější nálady podzimu a zároveň při tom nacvičit malé vystoupení pro rodiče s podzimním tématem.

Činnosti: 1. Perkuse - Vychovatelka rozdá ţákům různé perkusní nástroje – bubínky, činelky, dřívka, valchy, vajíčka, woodblocky, triangly, tamburínky… - Nechá ţáky několik minut, aby si vyzkoušeli, co který nástroj umí. Pak ţáky ztiší, aby všichni mohli začít s deštěm. - Vychovatelka určí, kteří ţáci začnou udávat rytmus (bubínky), kteří ţáci se k nim postupně přidají a v jakém rytmu, a kteří ţáci začnou hrát úplně poslední (rolničky, triangly, vajíčka). - - Forma této činnosti záleţí čistě na fantazii vychovatelky, která zároveň můţe dát velký prostor nápadům ţáků samotných. Nakonec vychovatelka vyzve ţáky, aby hráli na nástroje co nejtišeji a teprve, aţ se přidají všechny nástroje, přidávají na síle. - Zvuky vyvolávají představu pomalu přicházejícího deště, který se změní ve větrnou smršť a pak opět déšť ustává.

43

2. Mazurka - Na známou písničku „Měla babka“ si ţáci nacvičí tanec mazurka. Text písničky:

Měla babka čtyři jabka dej mi babko jedno jabko, a dědoušek jen dvě, budeme mít stejně. Měl dědoušek, měl koţíšek pojď dědoušku na mazurku a babička jupku, Já si s Tebou dupnu! , Choreografie: Ţáci stojí v základním postavení pro mazurku, tj. ve dvojici, otočeni oba jedním směrem, zadní ţák drţí předního za ruce.

Měla babka čtyři jabka

a dědoušek jen dvě

Dvakrát úkrok vlevo

a dvakrát úkrok zpět

dej mi babko, Ţák stojící vpředu se podívá v levém směru na ţáka za ním a vrátí se do základního postoje. jedno jabko. Stejnou otočku provede ţák v pravém směru a vrátí se do základního postoje. budeme mít stejně. Ţák stojící vpředu se podtočí pod pravou rukou v levém směru a zůstane stát vedle druhého ţáka.

Měl dědoušek, měl kožíšek

a babička jupku,

Ţák se natáčí do stran vlevo

Ţák s rukama v bok se

i vpravo a vrátí se do základního

otočí jednou dokola a vrátí

postoje. Druhý ţák stojí.

se do základního postoje. Ţáci se chytí za ruce.

44

pojď dědoušku na mazurku

Já si s tebou dupnu!

Ţáci poskočí na pravé noze

Ţák původně stojící vpředu

a současně levou vykopnou

se podtočením vrátí na své

stranou. Totéţ provedou na

původní místo, oba ţáci

opačnou stranu.

dají ruce v bok a zadupou.

3. Září Pro další část vystoupení se ţáci naučí písničku „Září“, kterou doprovodí hrou na triangl (kříţek), tamburinu (kolečko), dřívka (trojúhelník).

45

4. Vlaštovka Na krásnou písničku Jaroslava Nohavici „Vlaštovko, leť“ si ţáci nacvičí choreografii. Nejdříve si ale ze čtvrtky a kloboukové gumy nebo slabého provázku vyrobí zobáčky na nos. Postup: ze čtvrtky vystřihněte čtverec o rozměrech cca 8 – 9 cm. Od jednoho rohu čtverce vybarvěte šedou barvou do tvaru kruhu, zbylé okraje barvou červenou. Pak čtverec stočte do kornoutu tak, aby šedá barva tvořila špičku a červený roh ohněte dovnitř zobáčku. Do okrajů pomocí nůţek udělejte otvor, kterým protáhnete gumičku a zevnitř na ní uděláte uzel.

Nyní uţ můţeme s ţáky nacvičovat. Písnička je dostupná z http://www.youtube.com/watch?v=E8F39cy_Nxw

předehra Volný pohyb po prostoru se současným máváním rukama jako křídly.

Vlaštovko, leť přes Čínskou zeď, přes písek pouště Gobi. Oblétni Zem, přileť aţ sem jen ať se císař zlobí. Dnes v noci zdál se mi sen, ţe ti zrní nasypal Ludwig van Beethoven

Žáci doběhnou pro kostky, které byly položené na straně a obestaví s nimi míč položený vprostřed prostoru. Předem určený žák opatrně sebere míč, dá jej nad hlavu a ostatní kolem něj krouží. Žáci sedí v dřepu, jako by spali, pak naberou do rukou zrní, vstanou, točí se do kola a sypou je z rukou na zem.

Vlaštovko, leť nás chudé veď.

Žáci opět běhají – létají po prostoru a vrací se na své místo.

Zeptej se ryb kde je jim líp zeptej se plameňáků, kdo závidí nic nevidí z té krásy zpod oblaků aţ spatříš nad sebou stín

Žáci stojí a rukama ukazují pohyb skřelí. Žáci stojí na jedné noze, ruce upažené Žáci stojí a z upažení pokrčí ruce tak, aby si zakryli oči.

46

věz ţe ti mává sám pan Jurij Gagarin Vlaštovko, leť nás chudé veď. Vlaštovko, leť rychle a teď. Nesu tři zlaté groše, první je můj druhý je tvůj třetí pro světlonoše. Aţ budeš unavená, pírka ti pofouká Máří Magdaléna Vlaštovko, leť nás chudé veď. Vlaštovko, leť nás chudé veď.

Žáci vzpaží a mávají, dívají se vzhůru, mohou i poskakovat.

Žáci opět běhají – létají po prostoru a vrací se na své místo.

Žáci stojí, jednou rukou ukazují tři prsty, druhou se drží za zápěstí. Žáci nejprve ukazují na sebe, pak na vedlejšího kamaráda a nakonec se otočí jednou do kola a sedají si do dřepu.

Několik předem určených žákyň běhá mezi vlaštovkami a fouká jim na ruce. Vlaštovky jim nastavují ruce. Pak se vrací na své místo do dřepu.

Žáci si pomalu stoupnou a zamávají rukama a pomalu si zase sedají.

5. Opičí muzika - Abychom naši besídku ukončili trošku rázně, naučíme ţáky písničku „Opičí muzika“. Tato písnička je dostupná z http://www.youtube.com/watch?v=ItQANcd16Z8 - Ţákům rozdáme perkuse a necháme je, aby doprovázeli písničku zcela podle jejich fantazie. Melodii můţeme nechat jako podklad nebo necháme ţáky zpívat samostatně. Doporučuji však doprovod, aby se melodie zpívaná výhradně ţáky v ťukání, bouchání, cinkání a zvonění jaksi neztratila. - Kdyţ je vše dobře secvičeno, můţeme pozvat spoluţáky z jiných tříd nebo učitele či rodiče na naše vystoupení.

47

48


Podzim v písničce 6 – 9 let Na podzim odlétají někteří ptáci do teplých krajin. Aby se nám nestýskalo po jejich písničkách, zazpíváme si a zahrajeme ptačí písničky. P 16 Při zpěvu dodrţuje rytmus a melodii. K učení, pracovní, sociální a interpersonální.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Rytmické nástroje, čtvrtky, tuš, anilinové nebo vodové barvy, prouţky skartovaného papíru, bílý papír, prouţky barevného papíru, lepidlo, víčka od PET lahví. 2. Informační zdroje: - LIŠKOVÁ, M. Hudební výchova pro 1.ročník základní školy. Praha: SPN, 1998. ISBN 80-7235-028-5. - ŠEBESTÍK, A., KRČMA, M. Zpěvník pro 1. aţ 5. ročník. Praha: SPN, 1957. 3. Pracovní list Pracovní list č. 1: V zahradě na hrušce

Motivace: Konec léta a začátek podzimu nám ohlašují vlaštovičky, které štěbetají na drátech, kde se houfují a připravují k odletu do teplých krajin. Mohlo by nám být trochu smutno, ale podzim je krásné a barevné roční období a vlaštovičky a ostatní ptáci k nám za rok přiletí zas. My si o nich dnes zazpíváme, aby nám bylo veselo.

Činnosti: 1. Noty jako ptáčkové - Ptáčkové, kteří se houfují na drátech a připravují k odletu na jih, nám zdálky připomínají notičky v notové osnově. Jak tam štěbetají, vypadají jako by chtěli sloţit podzimní písničku. - Připomeneme si, co je to notová osnova – skládá se z pěti linek a čtyř mezer. Ţáci si vezmou papír A4 a pět nastříhaných prouţků z tmavého papíru. Na volný list si nalepí prouţky jako notovou osnovu. Na začátku zakreslíme houslový klíč. Barevná víčka nalepujeme do notové osnovy jako ptáčky a říkáme si názvy not. -

2. Dechová cvičení ,,Na podzim fouká velký vítr, zahrajeme si na něj.“ Ţáci stojí v prostoru, ruce ve vzpaţení a uklánějí se za strany na stranu. Nejdříve lehké úklony – malý větřík, pak větší úklony – velký vítr.

49

,,Vítr shodil na zem barevné listy, vezměte si jeden list na dlaň, hluboce se nadechněte a pokuste se vítr z dlaně odfouknout co nejdále.“ - nádech na tři doby, jedna doba zádrţ a dlouhý výdech. 3. Rytmizace říkadla Foukej, foukej větříčku Foukej, foukej větříčku, shoď mi jednu hruštičku. Shoď mi jednu nebo dvě, budou sladké obě dvě. Říkadlo říkají ţáci společně, po jednotlivých skupinách - ,,štafeta“ a jednotlivé verše nahlas x potichu podle pokynů. Ţáci jsou rozdělené do tří skupin – 1. skupina rytmus vytleskává 2. skupina pleská do kolen 3. skupina vyťukává na ozvučná dřívka. Skupiny se prostřídají. Zahrajeme si ještě na vítr. Stoupneme si do kruhu. Kaţdý se pokusí vytvořit zvuk, který by připomínal vítr – šustění dlaní o sebe, šustot papíru, zvuk připomínající vítr. Na domluvený signál ţáci rukou zvuk zeslabují nebo zesilují. 4. Nácvik písně V zahradě na hrušce - Vychovatelka nejprve zahraje a zazpívá celou píseň. Potom se zkusí přidat ti, kdo si píseň zapamatovali po slokách a nakonec si zazpíváme celou píseň všichni s doprovodem rytmických nástrojů. - V písničce se zpívá o dvou ptácích. Který z nich odlétá na podzim do teplých krajů a který u nás přezimuje? - Po zazpívání písně si ţáci mohou vymalovat pracovní list č. 1

50

5. Pohybová hra Čáp ztratil čepičku - Ţáci stojí v kruhu, jeden představuje čápa. - Čáp obchází v kruhu s předpaţenýma rukama (napodobuje klapot zobáku) a říká: „ Čáp ztratil čepičku, měla barvu barvičku.“ Vybere si barvu a nahlas ji zvolá. - Ostatní hráči se musí této barvy dotknout. Ti co se dotknou určené barvy, jsou v bezpečí, ostatní můţe čáp chytit. Koho se čáp dotkne, ten ho vystřídá v roli čápa.

6. Kresba čápa na komíně - Čáp si nejraději staví své velké hnízdo na komíně z větví a trávy. Čápa na komíně si vytvoříme i my. - Ţáci nakreslí obrázek čápa na komíně tuší, domalují vodovými nebo anilinovými barvami a hnízdo dotvoří prouţky ze skartovaného papíru, které pak dobarví.

7. Vlaštovičko leť Na závěr si zazpíváme písničku o vlaštovičce, která odlétá do teplých krajin, protoţe uţ začíná podzim.

51

Pracovní list č. 1 V zahradě na hrušce

52



Podzim maluje 6 – 9 let Projekt nás zavede do podzimní přírody, která hýří všemi barvami. Necháme se inspirovat jejím uměním a výtvarně zpracujeme babí léto, červené šípky a podzimní zahrádku. Vypůjčíme si barvy z přírody a pokusíme se zachytit podzim různými výtvarnými technikami – decoupage, embossing, linoryt či enkaustika. Projekt doprovází výtvarné a pohybové hříčky. P 19 Výtvarně se vyjádří křídou, pastelem, fixem, tuší aj. Pracuje i s kreslícím materiálem v kombinaci s mokrou plochou, klovatinou. K řešení problému, pracovní, trávení volného času.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Voskový pastel, suchý pastel, vodové barvy, temperové bary, akrylové barvy, barvy na textil, bílý balakryl, čtvrtky, barevné papíry, pastelky, špejle, vlna, provázek, nůţky, lepidlo, klovatina, polystyrenová koule, drátky, školní tkací stav, látkový sáček, květináče, ubrousky, plastová víčka, přírodniny, embossing, rydla na linoryt, váleček na linoryt, tiskařská barva, potřeby na enkaustiku.

Motivace: Pohybová hříčka: Podzim ťuká na dveře

- Ţáci se posadí na zem do krouţku. Jeden z nich je „host - podzim“ a chodí okolo kruhu. - Zastaví se a zaťuká zvolenému spoluţákovi na rameno. Ten se zeptá: “Kdopak ťuká?“. Ţák „host - podzim“ odpoví nějaký symbol podzimu (jeţek, drak, atd.). - Potom se ţák zvedne a snaţí se chytit „hosta“. V dalším kole hry se hráči vymění.

Pohybová hříčka: Malíř podzim.

- Ţáci se posadí na ţidle do kruhu. - Vychovatelka kaţdému pošeptá, jaké ovoce ztvárňují (jablko, švestka, hruška). - Na pokyn „ malíř podzim namaloval … jablka a hrušky“ se ţáci daného názvu ovoce zvednou a rychle si vymění svá místa. Nikdo nesmí zůstat sedět na stejné ţidli. Během pokynu vychovatelka rychle odebere ze hry jednu ţidli – jeden ţák vypadne ze hry. - Vychovatelka obměňuje pokyny. Při slovech „malíř podzim namaloval celý sad“ si vymění místa všichni.

53

Činnosti: 1. Babí léto Babí léto je jedním z nejkrásnějších půvabů podzimu. Podzim jiţ pomalu nastupuje, ale stále se můţeme vyhřívat v teplém, sluncem provoněném počasí. Během babího léta můţeme pozorovat volně se vznášející pavučinky drobných pavouků, které kdysi připomínaly šedé „babské“ vlasy. Proto se přelomu léta a začátku podzimu říká babí léto.

Výtvarná aktivita: Babí léto - Ţáci voskovým pastelem namalují obrysy pavučiny a pavoučka. - Pozadí sladí do barev podzimu vodovými barvami s klovatinou.

Pohybová hříčka: Pavoučkiáda Zahrajeme si na malé pavoučky, kteří se obratně proplétají mezi tenoučkými pavučinkami. - Mezi nohy stolů a ţidlí natáhneme provázky (pavoučí síť). - Ţáci si vytvoří dvě skupiny. Jejich úkolem bude prolézt pavučinami (napnutými provázky) na druhou stranu, aniţ by se dotkli nitě. Pokud se tak stane, musí se vrátit na začátek pavučiny a pokusit se znovu. Úkol ţáci provedou jednotlivě, ostatní ze skupiny mohou pomáhat pouze radou, jakým směrem se vydat. - Splnění úkolu vyţaduje vzájemnou spolupráci, jedná se o týmovou hru. Spřádáme pavoučí sítě Pavoučky jsme si namalovali, vyzkoušeli si, jak se ţije pavoukovi v pavučině. Co kdybychom si svou pavučinku vyrobili? - Pavučinu vyrobíme ze špejlí a vlny. - Na pavoučka pouţijeme odpadový materiál (polystyrenová koule – tělo, drátky – nohy).

54

Napjatá osnova z provázků na tkacím stavu připomíná pavoučí síť. - Ţáci z vlny na školním tkacím stavu vytvoří dečku. 2. Zdraví z šípkŧ Šípkovou růţi není třeba popisovat. Roste všude kolem cest, u polí, za vesnicí. Její plody zdálky vítají kaţdého návštěvníka podzimní přírody. Kresba suchým pastelem: U šípkového keře Výtvarně zpracujeme šípkový keř v zapadajícím podzimním slunci. Sluníčko jiţ není tak ţhavé a jasně ţluté jako v létě. Začíná se rámovat příjemnou ţlutooranţovou barvou. - Suchým pastelem namalujeme podzimní slunce. - Pastelem vytvoříme šípkový keř a natiskneme prstem tvar šípku. - Variantou můţe být kresba temperovou barvou.

Dekorační tvorba: Hrnečky pro zdraví. Plody šípkové růţe mají léčivé účinky. Šípky obsahují velké mnoţství vitamínů, které zaţenou začínající chřipku či nachlazení. Také máte svůj oblíbený hrneček, z kterého čaj od maminky chutná nejlépe? - Vystřihneme tvar hrnečku a suchým pastelem dozdobíme. - Doprovodnou aktivitou můţe být posezení u čerstvě uvařeného šípkového čaje.

Tisk barvami na textil: Pytlíček na šípky. Na podzimní vycházce jsme si nasbírali šípky, pečlivě usušili – ale kam je uschováme? Vyrobíme si látkové pytlíčky na sušené šípky s podzimním motivem. - Zhotovíme si látkový pytlíček. Vloţíme dovnitř ústřiţek novinového papíru, aby se barva při tisku nepropila.

55

- Nasbíráme několik zajímavých listů ze stromu, potřeme je barvou na textil a obtiskneme na látku. - Po zaschnutí přeţehlíme. 3. Barevná příroda Na podzim všemi barvami hýří otuţilá květinka, která kvete téměř aţ do mrazu. Rozluštíte, jak se jmenuje? Úkol: Doplň začáteční písmenka obrázků do tajenky.

I

I

Malba temperovou barvou: Jiřinkové zátiší. - Temperovou barvou malujeme zátiší s pestrobarevnými květinami podzimní zahrádky.

Přírodovědné bádání: Barvičky z přírody. Vezmeme si čtvrtku a vyrazíme do přírody… bez barviček. Jak jen budeme malovat? Stačí se rozhlédnout! Vidíte šípky? Trávu? Podzimní květiny? Zkuste si „vypůjčit“ jejich barvičku a hurá do malování. Na procházku do přírody vezmeme z výtvarného materiálu pouze čtvrtku.

56

- Sesbíráme různé druhy přírodnin (šípek, tráva, květy, atd.). Jemně je rozetřeme a můţeme začít malovat abstraktní obrazy přírody. Nasbírám si travičku, vezmu její barvičku. Bez štětce a pastelky, mám obrázek panenky. 4. Zastavíme čas s výtvarnými technikami V přírodě je vše pomíjivé. Šípkům se začervenají tvářičky jen na chvilku, nablýskaná jablíčka uzrají, jabloň opadá a zůstane smutný strom. Pokusíme se ošálit čas a vyrobíme si symboly podzimní přírody, s kterými se můţeme potěšit déle. Decoupage: výtvarná technika. Kouzlo šípkového keře si uchováme prostřednictvím ubrouskové techniky. - Květináč natřeme bílým balakrylem. Červený límeček nazdobíme akrylovou barvou. - Po zaschnutí vystřihneme ubrousek s podzimním motivem, sloupneme všechny spodní vrstvy a nalepíme lepidlem na květináč. - Dozdobíme přírodninami podle své fantazie.

Jablíčka v záři podzimního slunce dozrávají a my se uţ nemůţeme dočkat, aţ si jedno slaďoučké utrhneme. Květináčové tvoření: Jabloň - Květináč natřeme akrylovou barvou. - Do květináče zasádrujeme větev. - Jablíčka s listy vystřihneme z barevného papíru. Embossing: Výtvarná technika na výrobu dekoračního papíru. Zadívali jste se někdy do podzimní přírody? Tolik barev najednou se nenaskytne v ţádném jiném ročním období. Nechme se inspirovat malířskou paletou přírody. Vyrobíme si technikou embossing obrázky s přírodním námětem. - Čtvrtku vloţíme do ručního lisu s šablonou a protlačíme. - Vytlačený motiv na papíru zvýrazníme suchým pastelem.

57

Linoryt: Grafická technika tisku z výšky. Podzim rozfoukal klidné letní obláčky. Kdo má největší radost z pořádného větru? Přece papírový drak, co vyletí aţ do oblak. - Na silnější lino si namalujeme obrys obrázku, který vyryjeme rydlem různé šířky. Vznikne „razítko“ pro tisk. Enkaustika: Výtvarná technika malování horkým voskem. Podzim se stromy dělá hotové divy. Z věčně zeleného velikána je rázem malířská paleta plná barev. Vydejme se za vůní spadaného listí prostřednictvím speciální ţehličky na vosk. - Vosk naneseme na plotýnku enkaustické ţehličky. Ţehlička slouţí jako roztavená malířská paleta. Potom ţehličkou vosk opatrně setřeme na podklad – speciální papír pro potřeby enkaustiky. - Horký vosk na papíře můţeme upravovat (sloţeným papírovým kapesníkem tvořit různé vzory). - Zaschlý výtvor přeleštíme měkkým hadříkem.

Výtvarná rozcvička. Podzim jiţ plně převzal vládu nad přírodou. Ze stromů mizí barevné listí, na polích začínají krákat vrány a havrani a v potemnělých večerech blikají světýlka velikých dýní. Úkol: Spoj pečlivě všechny body a obrázek si vymaluj.

58



O řepě 6 – 9 let Projekt nás seznámí s pěstováním a vyuţitím hospodářské plodiny – řepy cukrové, červené a krmné. Zahrajeme si maňáskové divadlo, vyrobíme loutky na motivy klasické veršované pohádky, nahlédneme do tajů výroby cukru, zamlsáme si na sladké dobrůtce a vydáme se na pole za zemědělskými stroji a pracovním nářadím. P 23 Rozlišuje uţitkové rostliny a hospodářské plodiny. Vysvětluje podstatu zemědělské výroby. K učení, řešení problémů, pracovní.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Stavebnice SEVA, maňásci, didaktická hra TikTak Bum Junior (Piatnik), čtvrtky, barevné papíry, arch balicího papíru, pastelky, špejle, lepidlo, tuš, redispero, vodové barvy, látka – plátno, razítka, barva na textil, stuţka, suroviny na přípravu sladkosti – piškoty, marmeláda, čokoládová poleva. 2. Informační zdroje: - HRUBÍN, F. Dvakrát sedm pohádek. Praha: Albatros, 1969. 13-007-KMČ-69.

Motivace: Copak asi postavíme? Kam dát kola všichni víme. Traktor jede po poli, veze řepu a brambory.

Co můţeme postavit ze stavebnice? Dům, auto, ţidli, stůl … a kdopak si troufne sestrojit traktor?

- Přemýšlíme, co můţe traktor vézt na valníku z pole. Mrkev? Obilí? Brambory? ŘEPU!

59

Činnosti: 1. Pohádka O veliké řepě Kdopak by neznal pohádku O veliké řepě? Pokusíme se rozehrát pohádku s vyuţitím maňásků. - Podle textu pohádky si ţáci zopakují pořadí postav. Zároveň určují pojmy – první, poslední, před, za, nakonec, atd.

- Na základě dramatické hříčky s maňásky si vytvoříme vlastní loutkové divadlo. Postačí nám čtvrtka, špejle a výtvarná chuť do práce. - Prostřednictvím techniky perokresby ţáci výtvarně ztvární děj pohádkového příběhu. MALÁ POHÁDKA O ŘEPĚ Dědek řepu zasadil, u pole se posadil, čekal, čekal, mráz ho lekal, sluníčka se bál, dešti jenom lál. Bez večeře, bez oběda čeká dědeček. Najednou se hlína zvedá, roste kopeček. „Bábo, roste řepa!“ „Prosím tě, co vidíš!“ „Bábo, coţ jsi slepá?“ „Dědku, ty mě šidíš?“ Zavolali vnučku, vnučka pejska. Pejsek kočku, kočka myš. Chytli se a čekají, šepty, šepty šeptají – neslyšíš? Myšce byla dlouhá chvíle, hopsala si rozpustile, trhla kočkou, kočka pejskem.

60

Pejsek vnučkou, vnučka bábou, bába dědkem – dědek prázdné ruce měl, nikoho se nedrţel, udělali bác … Kopeček se ještě chvěje, jak se pod ním krtek směje.

2. Není řepa, jako řepa Dědek řepu zasadil, u pole se posadil… ale jaké řepy se vlastně dočkal? Řepy je několik druhů a pouţívá se k více účelům. Na polích se běţně pěstuje řepa krmná, na které si pochutnají hospodářská zvířata (kráva, koza, králík, atd.). Červenou řepu pouţijeme v našem jídelníčku na různé saláty či přílohy. Kdo má rád červenou řepu, tomu se budou tvářičky červenat zdravím. Řepa cukrovka je většího vzrůstu a vyrábí se z ní cukr. Úkol: Prohlédni si jednotlivé druhy řepy a doplň podle zadání.

Zelené listy řepy se nazývají _____________.

Řepa cukrová se zpracovává v _________, kde se vyrábí cukr.

___________________________________________________________________________ K jakému jídlu zvolíš jako přílohu červenou řepu? Namaluj.

___________________________________________________________________________

61

Králíci si pochutnají, i kozy ji rády mají. Sladkou řepu z políčka, ochutná i kravička. Domaluj ke zvířátkům kozu.

3. Rostu jako z vody Dědek řepu zasadil, u pole se posadil … ale správný hospodář rozhodně na poli nesedí. Na sezení a čekání nemá čas. Aby řepa rostla, musí zalévat, plít, okopávat, hnojit … zkrátka má spoustu práce.

- Ţáci si zahrají didaktickou hru „TikTak Bum Junior“ s tematickými kartičkami: Práce na poli, nářadí na poli, zemědělské plodiny, škůdci na poli, apod. - Otázka k zamyšlení: Co řepa potřebuje ke svému růstu? Nejen řepa, ale všechny zemědělské plodiny potřebují ke svému ţivotu slunce, vodu, zeminu, ţiviny a péči hospodáře. Jakým způsobem o řepu pečujeme? Jaká je posloupnost prací na poli a zahradě v průběhu ročních období? - Vytvoříme informační plakát o ţivotních podmínkách řepy.

Pěstování řepy cukrové vyţaduje pomoc moderní techniky. Nepostradatelným pomocníkem zemědělců jsou traktory, které o půdu a rostliny pečují během celého roku. Na jaře připravují půdu k setí, během léta se o zemědělské plodiny starají – kypří půdu, hnojí a na podzim sklízení úrodu a orají.

62

Úkol: Je podzim a traktor vyjel zorat pole, aby si půda přes zimu odpočinula a nabrala dostatek ţivin. Zatímco traktorista orá, hospodář uţ přemýšlí, jaké plodiny na jaře zaseje. Pomůţete mu? Rozluštěte 5 zemědělských plodin, kterým se přeházela písmenka.

4. Na venkovském políčku Opustíme velké lány polí, které obdělávají traktory, a přesuneme se na malé políčko, kde roste krmná řepa. Hospodář nemá ţádné velké stroje, ţádné traktory, ale o svou řepu se umí dobře postarat. Jaké zemědělské nářadí můţeme na venkově vidět? Úkol: Rozstříhej rámečky s názvy zemědělských nářadí a přiřaď je k obrázkům.

63

Urči, které zemědělské nářadí se nejčastěji vyuţije na podzim.

PLEČKA

KROUHAČKA MOTYČKA NA ŘEPU

KRUHOVÝ SEČKA ZAVLAŢOVAČ

5. Cukrové mlsání Dědek řepu zasadil, u pole se posadil … a uţ spřádá sny o sladkých koláčcích s povidly, do kterých moţná babička přidá cukr vyrobený právě z jeho řepy. Také rádi mlsáte? Kde všude najdeme cukr? Všem nám chutná, ale pozor na něj, aby nás z hory sladkých dobrot nebolelo bříško!

64

Cukrový brouček. Viděli jste někdy pole s cukrovou řepou? Jedna vedle druhé sedí jako panenka a nad hlavu rozprostírá veliké zelené listy. Na první pohled moţná nic zajímavého nespatříte. Ale kdyţ se pozorně zadíváte pod listy, uvidíte vykukovat malého broučka. Zkusíme si vyrobit „cukrového broučka“?

- Na výrobu sladkosti pouţijeme suroviny, ve kterých je cukr (piškoty, marmeláda, čokoládová poleva). - Piškoty slepíme marmeládou, čokoládou vytvoříme očička a broučkové jsou na světě.

Pytlíček na sladké poklady – tvořivá aktivita. Bonbóny jsou sice prima, ale přece je hned nesníme všechny. Zbylé sladké dobrůtky si schováme do ozdobného pytlíčku.

- Z plátna si ušijeme pytlíček o rozměru 10 x 20 cm. - S razítky a barvou na textil ozdobíme dle fantazie. - Vyrobený sáček sváţeme mašlí a naplníme pokladem z bonbónků.

65

66



Hurá, houby 6 – 9 let Ţe chodíme do lesa sbírat houby, to ţáci vědí. V tomto projektu se seznámí s moţnostmi, jak rozeznat za pomocí atlasu hub jedlé houby od těch jedovatých, zjistí, která zvířata se houbami ţiví, jak poskytnout první pomoc při otravě s houbami a na závěr si jednu houbu i ochutnají. P 26 Poznává nejznámější jedovaté houby a vysvětluje nebezpečí jejich záměny s jedlými houbami. K učení.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiály: Atlas hub, čtvrtky, barevné papíry, nůţky, lepidlo, pastelky, temperové barvy, potraviny dle receptu, talíře, zdobička, snídaňový nůţ, PC. 2. Informační zdroje: - GERHARD, E. Houby. Praha: Rebo produktions, 2012. ISBN 978-255-0570-0 - LOHMAN, M. Svět zvířat. Praha: Rebo produktions, 2007. ISBN 978-80-723-711-7 - ZEMAN, J. Dobrodruţství veverky Zrzečky. Praha: Albatros, 1997.

Motivace: Vychovatelka rozdá ţákům knihy o houbách a nechá je, aby si s nimi volně listovali. Ptá se ţáků, které informace se z podobných knih mohou dozvědět (zda jsou jedlé, kdy a kde rostou, jak vypadají, co z nich můţeme uvařit, s čím je můţeme zaměnit apod.). Také si společně vypráví, jestli ţáci někdy chodí do lesa na houby, s kým nejčastěji, které houby sbírají a jak zachází s houbami, které nechtějí.

Činnosti: 1. Co do košíku nepatří? - Vychovatelka poţádá ţáky, aby si dali do košíku všechny

houby, které se jim v knize líbili. K tomu ale budou potřebovat košíky. Ţáci dostanou šablonu ve tvaru košíku, kterou obkreslí na bílou čtvrtku.

67

- Z barevných papírů nastříhají prouţky široké 1 cm a jejich vzájemným propletením vyrobí košík. Do košíku pak dokreslí houby, které se jim v knize nejvíce líbili. - Na závěr si ţáci sednou do kruhu společně s vychovatelkou, ukazují si své košíky a hádají, které houby by v košíku být neměly a proč. Pokud si nejsou jisti nebo houby určí špatně, mohou houbu znovu vyhledat v atlase a rozhodnout se podle údajů v knize. 2. Co kdyby se maminka Karlíka spletla? - Vychovatelka přečte ţákům příběh malého Karlíka.

Malý Karlík ţil s maminkou a tatínkem ve městě. Ale kdyţ bylo pěkně, vţdycky vyrazili na nějaký výlet. Někdy se rodina jela podívat na hrad nebo zámek, jindy vyrazili všichni na kolech nebo plavat. Dnes je však čekal dobrodruţný výlet do přírody. Proč dobrodruţný? Maminka řekla Karlíkovi, ţe budou vstávat velmi brzo a vezmou s sebou na výlet i dědečka. Tatínek pro všechny připravil proutěné košíky a také několik otvíracích noţů. Karlík ten podzim začal chodit do první třídy a tak byl velmi pyšný na to, ţe i pro něj byla v košíku nachystaná malá skládací kudlička, které ve škole s kamarády říkají rybička. A to uţ pochopil, ţe na ten výlet pojedou do lesa, kde budou sbírat houby! Těšil se tak moc, ţe ani nemohl dospat. Dneska ho maminka nemusela tahat z postýlky. Ba ne! Dneska budil Karlík maminku i tatínka. Měl velký strach, ţe mu cizí lidé z lesa odnesou všechny houby a na ně tam ţádné nezbudou. Konečně byli v lese. Karlík se drţel blízko dědečka a mohl si oči vykoukat, jen aby konečně našel první houbu. No sláva! Košík bude pomalu plný, to bude mít tatínek radost a maminka doma uvaří z jeho hub výbornou bramboračku a také moţná upeče hubník a třeba zbude i na smaţenici. Kdyţ se všichni sešli na palouku, nestačil se Karlík divit. Maminka si prohlédla houby, které tak pečlivě posbíral a všechny mu je vyhodila! „Karlíku, ještě, ţe jsem ty tvoje houby neuvařila! To bychom všichni skončili na pohotovosti s otravou, bylo by nám hodně špatně a moţná, ţe by to dopadlo ještě hůř. Copak jsme Ti neříkali, které houby máš sbírat?“Ale ano, říkali, dokonce je Karlíkovi ukazovali na obrázcích v takové kníţce, co se jí říká „Atlas hub“. Jenţe Karlíkovi se nejvíc líbily houby červené s bílými tečkami a malou bílou sukýnkou pod kloboukem, a tak sbíral právě jenom ty. Karlíkovi bylo hub líto, ale byl rád, ţe nakonec všechno dobře dopadlo. - Vychovatelka se ptá ţáků, co asi Karlík sbíral za houby, ţe mu je maminka vyhodila. Ţáci hledají v atlase hub podle popisu v textu. (Karlík sbíral muchomůrky červené, které jsou jedovaté). - Co by se ale stalo, kdyby maminka z příběhu houby přeci jen uvařila a Karlík i jeho rodiče by je snědli? Jak můţeme pomoci při otravě houbami? - Ţáci budou vybírat z několika barevných situací a to vţdy tu správnou moţnost, resp. tu moţnost, o které se domnívají, ţe je správná. Odpovědi na otázky zapisují do hrací karty - Červená – POHOTOVOST. Které číslo patří pohotovosti, která jsou smyšlená a která patří ostatním záchranným jednotkám (policii a hasičům)?

155

165

150 68

255

158

Zelená – VZORKY. Co udělat se zbytky jídla a hub?

DÁT LÉKAŘI

VYHODIT

OCHUTNAT

Modrá – OTRAVA. Jak poskytnout první pomoc otrávenému?

DONUTIT KE ZVRACENÍ

PŘILOŽIT STUDENÝ OBKLAD

PODAT LÉKY NA LEPŠÍ TRÁVENÍ

Oranţová – PŘÍZNAKY. Jak poznám, ţe došlo k otravě houbami?

POSTIŽENÝ MÁ STÁLE HLAD

POSTIŽENÝ MÁ BOLESTI BŘICHA

POSTIŽENÝ MÁ ŽLUTÉ BĚLMO

- Správnost svých odpovědí si ţáci mohou zkontrolovat buď přímo v atlase (pokud tam tyto

informace jsou) nebo např. na webových stránkách http://www.zachrannykruh.cz/flash/ppp2011/, kde jsou uvedeny i další postupy první pomoci. - Karta – správné řešení

JMÉNO: DÁT LÉKAŘI

155 DONUTIT KE ZVRACENÍ

69

POSTIŽENÝ MÁ BOLESTI BŘICHA

- Karta – prázdná pro ţáky

JMÉNO:

3. Kdo jí nejedlé houby?

- Můţou být nejedlé nebo dokonce jedovaté houby k něčemu dobré? Můţe si na nich přeci jen někdo pochutnat? - Vychovatelka rozdá ţákům obrázky zvířátek – savců a knihy, např. Svět zvířat, kde mohou stejná zvířata vyhledat, pojmenovat a zjistit, která z nich se ţiví houbami.

- Ţáci zjistí, ţe z předloţených zvířat se ţiví houbami veverka. Vychovatelka si s ţáky povídá o tom, co uţ o veverkách věděli z dřívějška a co nového se dočetli v knize. - Díky novým informacím bude pro ţáky hračka vyplnit následující kříţovku.

70

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Ročním období, ve kterém je srst veverek tmavší. Veverka pouţívá ocásek jako: Co si staví veverka ve větvích? Spí veverka v zimě? Jak se veverka pohybuje mezi stromy? Jakým zvukem vyjadřuje veverka vzrušení? Kde ţije veverka (mimo lesa)?

4. Pohádka

- Kdyţ ţáci vyluští kříţovku, zeptá se vychovatelka, proč jim v kříţovce vyšlo právě toto jméno – ZRZEČKA. - Pokud ţáci nevědí, představí jim kníţku Josefa Zemana „Dobrodruţství veverky Zrzečky“. Pak rozdá ţákům čtvrtky a temperové barvy, aby si veverku nakreslili. Sama jim k tomu předčítá z knihy o veverce Zrzečce.

71

5. Chuť buď!

- Nejvyšší čas na malou svačinku a jak jinak, neţ houbovou. - Potřebujeme: vejce uvařená na tvrdo, rajčata, zelený salát, měkký tvaroh, trochu mléka a sůl. - Postup: Uvařené vejce oloupeme a je-li to potřeba, trošku seřízneme na širší straně tak, aby samo stálo. Omyté rajče rozřízneme na polovinu, opatrně vydlabeme vnitřek a posadíme na vejce. Vznikne tak houba – muchomůrka. Aby byla dokonalá, je ještě potřeba rozmíchat nebo vyšlehat tvaroh s trochou mléka a soli – tvaroh musí být tuhý, aby nestékal po rajčeti. Na klobouk naaranţujeme tvarohové tečky. Houbu posadíme do zeleného hnízda a svačinka je hotová. - Pokud zbudou nějaká vejce, můţeme ještě vyrobit myšky. Vajíčko seřízneme tak, aby leţelo, na špičatějším konci nařízneme pusinku, na místo oček píchneme hřebíček (koření) a ocásek vytvoříme ze snítky paţitky.

72



Houby, houby, houbičky 9 – 11 let Na podzim nám les nabízí něco ze svého bohatství. Můţeme zde sbírat velké mnoţství hub. V tomto projektu se naučíme houby nejen poznávat a sbírat, ale vyrobíme si i krásné houby z textilu a papíru. P 27 Upevňuje a zdokonaluje manipulaci s nůţkami. Zdokonaluje dovednostní práce s papírem a lepidlem. K učení, pracovní, komunikativní, sociální a interpersonální.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Barevný papír, balicí papír, čtvrtky, lepidlo, barevné křídy, kopírka, vystřiţené houbičky, knihy Houby – atlas hub, ruličky od toaletního papíru, špalíčky za silnějších větviček, šicí potřeby, barevné látky.

Motivace: Má pěknou hlavičku, jen jednu noţičku, hoví si v mechu v lesíčku. Co je to? (HOUBA) Houby rostou hlavně na podzim v lese. Houby, které můţeme jíst, nazýváme jedlé. Připravujeme z nich různé pokrmy nebo je sušíme a pouţíváme v zimě. Houby, které neznáme, nikdy nesbíráme. Dnes se je naučíme poznávat, správně sbírat a některé si i vyrobíme.

Činnosti: 1. Pravidla správného houbaře - Při sběru hub se musíme řídit několika důleţitými pravidly. V případě, ţe tato pravidla nedodrţujeme, mohou nám houby uškodit a místo pochutnání si na nich, strávíme čas v nemocnici. Při poţití smrtelně jedovatých hub můţe člověk dokonce zemřít. - Sestavíme si tedy společně základní pravidla při sběru hub. - Ţáci sedí v kruhu na koberci, uprostřed jsou barevné lístky s nadepsanými větami. Vybíráme jen věty se správným tvrzením a lepíme je na arch balicího papíru v pořadí podle důleţitosti.

73

Texty na lístečcích:  Sbíráme jen ty houby, které dobře známe.  Sbíráme houby, které se nám líbí.  Jedlé houby sbíráme do košíku, kde se nezapaří.  Houby sbíráme do igelitové tašky.  Všechny nasbírané houby dáme prohlédnout dospělým.  Plodnice hub opatrně vyjmeme z půdy.  Plodnici z půdy vyřeţeme.  Podhoubí zahrneme, aby z něj mohly vyrůst další houby.  Podhoubí vytrhneme.  Neznámé a jedovaté houby neničíme, pochutnají si na nich rádi někteří ţivočichové.  Jedovaté houby zničíme.

2. Poznáváme houby – pexeso - Ţáci se rozdělí na skupiny a pracují s knihou Houby. - Nejprve si popíšeme podle obrázků všechny části houby, odlišujeme lupenaté houby a houby s rourkami. - Hledáme společně nejznámější druhy hub, určujeme jejich nejvýraznější znaky. - Po prohlédnutí hub si vezmou ţáci čtvrtku s rozměry čtverce. Podle předlohy nakreslí barevnými křídami co nejvýstiţněji vybranou houbu. - Dokončené houby opatříme štítky s jejich názvy a obrázky okopírujeme. Vznikne nám sada s dvojicemi hub, s kterými si na závěr zahrajeme hru pexeso.

3. Sbíráme houby - Vychovatelka schová v místnosti papírové houbičky s písmeny, z kterých se sloţí názvy hub. - Pustíme píseň Klouzky a po dobu trvání písně ţáci hledají houby. - Po ukončení písně ţáci skládají názvy hub, které našly. Na tabuli máme připravený arch papíru a na něm nadepsané tři sloupečky: jedlé, nejedlé, jedovaté. - Ţáci nalepí a nadepíší název houby do správného sloupečku (můţeme opět vyuţít atlas hub). - Všichni se kontrolují navzájem.

74

4. Muchomŧrka červená - Muchomůrka červená je houba, na kterou často v lese narazíme. Její zářivě červený klobouk s bílými puntíky je krásnou ozdobou podzimního lesa. - Muchomůrku si společně dobře prohlédneme v atlase a popíšeme si všechny části jejího těla. Upozorníme ţáky, ţe houba je jedovatá, ale v lese ji necháme jako potravu pro různé lesní ţivočichy. - Muchomůrku červenou si společně vyrobíme. - Kruţítkem si na červený papír narýsujeme kruh o poloměru 10 cm. Vystřihneme a nastřihneme do středu. Nastřihnuté části přeloţíme přes sebe a slepíme. Klobouček ozdobíme bílými puntíky. - Z bílého papíru vystřihneme obdélník o rozměrech 16 x 10 cm, s kterým polepíme ruličku od toaletního papíru. - Další obdélník o rozměrech 14 x 3,5 cm vystřihneme, na okraji nastříháme a přilepíme na horní polovinu noţičky jako prstenec. Klobouk přilepíme na noţičku a muchomůrka je hotová. - Muchomůrky můţeme posadit do mechu nebo na zelený krepový papír a dát na výstavu. 5. Šijeme houbičky - Krásné houbičky si také můţeme ušít z textilu. Jsou sice trochu náročnější, ale výsledek stojí za to. - Na čtvrtku si kruţítkem narýsujeme kruh, který vystřihneme a slouţí nám jako šablona. - Z textilu si podle šablony vystřihneme dva kruhy na klobouček - z červené a bílé látky nebo zvolíme barvu podle jiného druhu houbičky.

75

- Kolečka vystřihneme, poloţíme na sebe a z rubu po obvodu sešijeme zadním stehem. Kousek necháme nesešitý, otočíme, vyplníme vatou a zašijeme obnitkovacím stehem. - Špalíček ze silnější větvičky natřeme bílou barvou, pokud jsme dělali muchomůrku, na hříbek jej necháme přírodní. - Hotový klobouček zespodu nastřihneme ostrými nůţkami do tvaru kříţe a nasadíme klobouček na noţičku. - Muchomůrce ještě přišijeme ,,sukýnku“ z prouţku bílé látky, kterou nařasíme, nasadíme na noţičku, stáhneme a zašijeme. - Hotové houbičky posadíme na zelený krepový papír nebo do mechu a máme krásnou podzimní dekoraci.

76



Cesta ke zdraví 6 – 9 let Vysvětlíme ţákům, jak jsou vitamíny důleţité pro naše zdraví. Zahrajeme si hru, připravíme občerstvení, vytvoříme plakát, záloţku, nakreslíme kompot, vyplníme kříţovku. Čeká nás dlouhá „cesta“ – cesta ke zdraví. P 28 Objasňuje význam vitamínů pro zdraví člověka. Komunikativní, pracovní.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Zeleninu a potraviny na pomazánku a salát, čtvrtky, barevné papíry, nůţky, fixy, tuţky, lepidlo, barevnou stuţku, šňůrku. pastelky, zbytky látky. 2. Informační zdroje: - MAKOVIČKOVÁ, Š. H. Filípek – dětské kříţovky. O.R.A.Z., 1/2011.

Motivace: Kolektivní hra - Ţáci sedí v kruhu na ţidlích a jsou rozděleni na různé druhy ovoce (jablko, hruška, švestka), které několikrát opakujeme. Jeden ţák stojí uprostřed kruhu. - Vychovatelka řekne název ovoce – jablko – a všechna jablka si vymění ţidli. Ţák stojící uprostřed se snaţí obsadit volnou ţidli při výměně. Na koho nezbyla ţidle, zůstane uprostřed kruhu. - Vyvolávání ovoce se opakuje, obměňují se názvy, můţe se říci i více druhů najednou. Vyvolávat názvy ovoce můţe i ţák stojící uprostřed. - Po skončení hry se posadíme na koberec a povídáme si o významu ovoce a zeleniny pro náš organismus. - Proč máme jíst ovoce a zeleninu? - Které ovoce nám nejvíce chutná? - Jaké známe tropické ovoce? - Kterou zeleninu pěstujeme na zahrádce a jak se skladuje? - Jak můţeme ovoce a zeleninu upravovat k jídlu? Vitamíny jsou látky, které naše tělo nutně potřebuje, ale neumí si je samo vytvořit. Nejlepším zdrojem vitamínů je strava, základní potraviny, ovoce a zelenina. A jaké známe vitamíny? Vitamín C oddaluje chřipku, zvyšuje odolnost proti infekcím. Je obsaţen v ovoci, rybízu, kiwi, jahodách, zelenině, šípku, luštěninách. Vitamín D je vitamín slunce, důleţitý pro vývoj kostí. Je obsaţen v mléku, mořských rybách, hřibech, rybím tuku. Vitamín A je vitamín pro oči a pleť. Je obsaţen v máslu, mléku, mrkvi, sýrech, vejcích, játrech.

77

Vitamín B chrání pokoţku, je proti únavě. Je obsaţen v luštěninách, brokolici, droţdí, műsli, máku, vepřovém mase, pomerančích. Vitamín K ovlivňuje sráţlivost krve. Je obsaţen v ţloutku, zelí, kapustě, špenátu, brokolici, vepřových játrech, ovesných vločkách. Po besedě o zdravé výţivě a vitamínech si připravíme občerstvení.

Činnosti: 1. Pórková pomazánka - Potřebujeme: 2 pórky, 5dkg tvrdého sýra, ½ skleničky majolky, sůl, paţitku, toastový chléb - Postup: Pórek omyjeme a nakrájíme na jemné kousky. Dáme do misky, přidáme majolku a nastrouhaný sýr. Dochutíme špetkou soli. Pomazánku namaţeme na chléb a posypeme nasekanou paţitkou.

2. Barevný zeleninový salát - Potřebujeme: 1 červenou papriku, 1 bílou ředkev, 1 misku nakrájeného čínského zelí, 1 hrst hrášku, 1 lţíci sezamového semínka, 1 bílý jogurt - Postup: Pře zpracováním všechnu zeleninu pečlivě omyjeme. Papriku nakrájíme na kostičky, oškrábanou ředkev nastrouháme, zelí nakrájíme na nudličky. Vše dáme do mísy, přidáme hrášek, sezamové semínko a zamícháme s bílým jogurtem. Podáváme s tmavým pečivem. Po malém občerstvení si vytvoříme plakáty s vitamíny. Pracujeme ve skupinkách, navzájem se doplňujeme, radíme. Kaţdá skupinka má jiný vitamín. 3. Plakát s vitamíny - Nejprve na úzký pruh papíru napíšeme vitamín a nalepíme doprostřed velké barevné čtvrtky. - Na další prouţky papíru odlišné barvy píšeme fixem, které potraviny tento vitamín obsahují a nalepíme k určenému vitamínu na čtvrtku.

78

4. Záloţka do knihy - Na barevnou čtvrtku nakreslíme tuţkou 2x stejný tvar jablíčka nebo hušky. Vystřihneme. - Z hnědého papíru vystřihneme stopku, ze zeleného lístek. - Stuţku ustřihneme na délku potřebnou k zaloţení knihy. Vloţíme mezi vystřiţená jablíčka a všechny části slepíme.

5. Kompoty Jaké máš rád kompoty? - Na tvrdší papír (karton, čtvrtku) nakreslíme tvar kompotové sklenice. - Do sklenice nakreslíme oblíbené ovoce. Hotovou kompotovou sklenici vystřihneme a kouskem látky a šňůrkou obváţeme uzávěr sklenice. - Do sklenice můţeme také nalepovat vystřiţené kusy ovoce.

79

6. Kříţovka Do kříţovky vypisujeme názvy zobrazeného ovoce ve směru šipek.

80



Podzimní mlsání 6 - 8 let Ţáci poznávají různé druhy ovoce a zeleniny, připraví si svůj salát i nápoj. Ovoce a zelenina se však nemusí jen jíst. Ţáci z otisků vytvoří podzimní strašidýlka i zeleninový obličej. P30 Připravuje samostatně jednoduchý pokrm a nápoj. Komunikativní, pracovní, k učení.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Různé druhy ovoce a zeleniny, maňásek, karty s rozstříhanými názvy ovoce a zeleniny, talíře, misky, prkénka, noţe, bílý jogurt, oříšky, skořice, kokos, apod., čtvrtky A3, tempery, tuš nebo černý fix, odšťavňovač nebo hotové ovocné a zeleninové šťávy, kelímky, brčka, stolní hra Veselé ovoce (Piatnik).

Motivace: Vychovatelka ţáky motivuje pomocí maňáska (budeme mu říkat například Pepík). Pepík vypráví ţákům příběh: „Ahoj ţáci, já jsem Pepík (kýchne) a báb hroznou rýbu (kýchne). Já totiţ nejím ţádné ovoce ani zeleninu a teď je mi špatně a bolí mě v krku.“ Vychovatelka se ptá ţáků: „Jak je moţné, ţe je Pepík takto nastydlý? Co se mu stalo?“ Dále z rozhovoru vyplyne, ţe Pepík nejí ovoce a zeleninu, chybí mu tedy vitamíny a proto je nastydlý.

Činnosti: 1. Jablka, hrušky a švestky - Vychovatelka připraví ukázku ovoce a zeleniny, která se sklízí na podzim – jablka, hrušky, švestky. Ze zeleniny brambory, rajská jablka, papriky, mrkev, cukety apod. - Ţáci se rozdělí do skupin – podle počtu ţáků je stanoven počet kartiček. Jednotlivé druhy ovoce nebo zeleniny napíše barevně vychovatelka na kartičky (kaţdý druh jinou barvou) a poté rozstřihá na čtyři části. Ţáci se hledají podle barevných písmen na kartičkách. Poté sestaví slovo – název ovoce nebo zeleniny a přiřadí k ovoci nebo zelenině připravené k dalším činnostem.

81

2. Talíř plný dobrot - Vychovatelka připraví různé druhy ovoce a zeleniny, které se dají jíst za syrova. Kaţdá skupina má svůj talíř, na kterém vytvoří z ovoce a zeleniny legrační obličej. - K tvoření pouţijí ţáci různě nakrájené nebo vykrájené kousky ovoce a zeleniny. Například na oči pouţijí kolečka z mrkve, na nos malou cuketu, na ústa měsíček rajčete, na uši papriku, na tváře kolečka z ředkvičky a na vlasy paţitku.

3. Ovocný salát - „Ţáci, máte hlad nebo chuť na něco moc dobrého? Kaţdý si nyní můţe vytvořit svůj vlastní ovocný, zeleninový nebo míchaný salát.“ - Vychovatelka nabídne očištěné ovoce a zeleninu. Ţáci mají moţnost pracovat samy nebo ve dvojicích či trojicích. Kaţdý si do své misky namíchá svůj vlastní salát podle své chuti. - Vychovatelka nabídne ţákům na dochucení ještě bílý jogurt, oříšky, kokos, skořici apod. 4. Strašidýlka - „Zelenina nám nemusí slouţit jen k jídlu. My si s ní můţeme i výtvarně pohrát. Z otisků ovoce a zeleniny si vytvoříme malá strašidýlka.“ - Vychovatelka rozdá ţákům papíry nebo čtvrtky formátu A3, tempery a štětce. Rozřezané ovoce a zeleninu ţáci potřou temperou a otisknou na papír. Pěkně vypadají nejen jablka a hrušky, ale také brambory, papriky nebo květák. - Obrázky nechají zaschnout. Ve volné chvíli si zahrají karetní hru Veselé ovoce (Piatnik) - Po zaschnutí dokreslí pomocí černé fixy nebo tuše obličeje a těla strašidel. Vychovatelka připomene, ţe kreslíme hrůzostrašná strašidla. Hotové obrázky s ţáky zhodnotí a společně najdou mezi obrázky to nejstrašidelnější strašidlo.

82

5. Pijeme na zdraví - „Ţáci myslíte, ţe stačí, kdyţ budeme jen zdravě jíst? Samozřejmě ţe ne. Musíme i dostatečně a zdravě pít. Kaţdý z vás namíchá nápoj z připravených šťáv. Porota potom vyhlásí ten nejlepší nápoj.“ - Vychovatelka za pomoci ţáků připraví do dţbánků různé druhy šťáv – z mrkve, jablek, hrušek, pomerančů, rajčat, celeru apod. Některé šťávy můţe jiţ hotové koupit. - Kaţdý ţák si do svého kelímku namíchá nápoj, o kterém si myslí, ţe by mohl vyhrát. Ochutnává pomocí brčka a potom nalije do malých kelímků a předá porotě. Porota se můţe skládat z paní vychovatelky a dvou paní učitelek nebo starších ţáků.

83

84



Zdravý den nás baví 9 – 12 let Ţáci se hravou metodou seznámí se zdravými a méně zdravými potravinami, vytvoří si vlastní zavařeniny pomocí plastelíny. Společně vytvoří potravinovou pyramidu, zacvičí si při písničce a dostanou do sebe vitamíny díky mrkvovému salátu. Nakonec si vytvoří neobvyklé módní doplňky z Fima. P 31 Orientuje se mezi zdravou a méně zdravou stravou. Pracovní a k učení.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Čerstvé ovoce a zeleninu (ředkvičky, maliny, jahody, menší okurky…), hrnec, zavařovací sklenice, plastelínu, pero, pastelky, DVD Cvičíme s Míšou 3 (popřípadě jsou některé klipy dostupné na youtube), DVD přehrávač nebo PC, misky na salát, příbory, struhadlo, nůţ, mrkev, pomeranče, med, hrozinky, Fimo (bílou, oranţovou průsvitnou a oranţovou barvu), strojek na těstoviny, párátka, afro háčky, plech, elektrickou troubu, ketlovací kleště. 2. Informační zdroje: - http://www.zdrava5.cz/clanek/Pyramida+z+potravin - http://www.brydova.cz/techniky/7-techniky/325-pomerance-fimo- http://www.fler.cz/zbozi/chilli-papricky-3065367 - http://www.fler.cz/zbozi/donutky-s-posypem-2671551 - http://www.fler.cz/zbozi/melounova-pulka-2930707 3. Pracovní list: Pracovní list č. 1: Pilíře zdravého jídelníčku Pracovní list č. 2: Další nápady na výrobky z Fima

Motivace: Zdravý hrnec - Vychovatelka si do hrnce připraví různé druhy zeleniny a ovoce (jahody, ředkvičky, bobulky hroznového vína, okurky menší velikosti, švestky…apod.) – ovoce a zeleninu budou ţáci losovat, proto zvolte vhodný druh, aby ţáci nebyli ulepení. Tyto potraviny vychovatelka připraví podle toho, kolik chce skupinek. - Kaţdý ţák si vytáhne jeden kus ovoce či zeleniny a podle druhu se rozdělí do skupin. Víte, co máte za ovoce – zeleninu? Znáte nějaký recept, kde bychom tento plod pouţili? Jíte běţně tuto potravinu? Pěstujete doma nějaké tyto plody? - Vychovatelka ţáky upozorní, ţe vylosovanou potravinu si mohou sníst, pokud chtějí, ale nejdříve si plody pořádně umyjeme. Rozdělení do skupinek nám poslouţí pro další aktivitu.

85

Činnosti: 1. Co ukrývá zavařovačka - Vychovatelka dá kaţdé skupině velkou zavařovací sklenici, kde bude mnoho papírků či obrázků s potravinami. Ţáci mají za úkol rozdělit potraviny na dvě skupiny – na zdravé a méně zdravé. O všech potravinám si popovídáme: Jíte tyto potraviny? Co vám z těchto potravin chutná nejvíce? Co vám z těchto potravin chutná nejméně? Víte, kolik jednotlivé potraviny stojí v obchodě? Máte moţnost jezdit s rodiči nakupovat? Máte moţnost si vybrat, co se koupí k jídlu? Jaké je vaše oblíbené jídlo? Uţ jste samy něco vařily, děti? Co to bylo? Znáte nějaký recept? - Ţáci si ponechají zavařovací sklenici stranou. - Vychovatelka dá ţákům modelínu: Co byste teď děti chtěly zavařovat? Ţáci vymodelují různé druhy ovoce a zeleniny. Vytvořené plody naaranţují jednotlivé skupinky do své zavařovací sklenice a vystaví. 2. Pilíře zdravého jídelníčku Pravděpodobně znáte slavné egyptské pyramidy. Vypadají jako jehlan, jsou obrovské a určitě se na nich nadřela spousta pravěkých dělníků. Tenkrát lidé ještě neměli na pomoc obrovské jeřáby, bagry a nákladní auta, které by jim aţ k pyramidě přivezly ty příšerně velké a těţké kameny, ze kterých jsou pyramidy postavené. Všechny ty kameny tahali lidé jen za pomoci provazů a svojí síly, čím dál výš a výš. Dovedete si vůbec představit, jaké museli mít svaly? A co jedli, aby byli tak silní? Vědcům nad tím doteď zůstává rozum stát a ne a ne se pohnout. Na něco přece přišli. Vyzkoumali, co by měli všichni lidé jíst, aby byli také tak silní a zdraví. Moţná na počest chrabrých egyptských dělníků svůj objev nazvali POTRAVINOVÁ PYRAMIDA. Víte, co se v takové pyramidě nachází a kde mají jednotlivé potraviny místo? - Vychovatelka rozdá ţákům pracovní listy (pracovní list č. 1) a oni se ho pokusí samostatně vyplnit. Potom si zmíníme několik bodů o zdravé výţivě a vrátíme se k potravinové pyramidě. a) Jezte pestrou stravu rozloţenou do celého dne. b) Zvyšte spotřebu zeleniny a ovoce. c) Denně pijte nejméně 2 l tekutin, přednost dávejte neslazené vodě. d) Nezapomeňte na pravidelnou denní konzumaci mléčných výrobků. e) Maso jezte libové, bez viditelného tuku. f) Omezte smaţené pokrmy a vyhýbejte se oplatkám a sušenkám s náplní. g) Vybírejte si potraviny s niţším obsahem sodíku. h) Udrţujte optimální tělesnou hmotnost.

Potravinová pyramida

86

3. Tanec a písnička neuškodí - K této pohybové aktivitě si vychovatelka připraví DVD Cvičíme s Míšou 3. Nejlepší variantou je, aby ţáci viděli videozáznam (datakprojektor, interaktivní tabule). Začneme písničkou Krokodýl, která se vztahuje i k zdravému ţivotnímu stylu (čištění zubů), potom třeba píseň Bananafon. - Ţákům písničku nejdříve jednou pustíme a potom uţ zkusíme cvičit podle dětí na DVD. - Ţáci si mohou jednu z písniček nacvičit i na besídku či vystoupení pro rodiče. 4. Salát plný vitamínŧ - Ţáky upozorníme na bezpečnost práce v kuchyni, na zacházení s některými kuchyňskými pomocníky a na hygienu při práci s potravinami. - Mnoţství potravin zvolíme podle počtu ţáků (ingredience na 2 misky: 3 mrkve, 2 pomeranče, 1 lţíce hrozinek, 1 lţíce medu). - Postup: Umytou mrkev opatrně nastrouháme na struhadle. Umyté pomeranče překrojíme na půl a do mrkve z něj vymačkáme co nejvíce šťávy. Přidáme med a nakonec posypeme rozinkami. 5. Jídlo jako doplněk - Vychovatelka připraví ţákům jednotlivé kousky Fima, které budou potřebovat (připraví si bílou, oranţovou průsvitnou a oranţovou klasickou polymerovou hmotu). - Pokud někteří ţáci jiţ s Fimem pracovali, mohou tvořit dle své fantazie – musí jen dodrţet téma, které je pro všechny společné: jídlo. Začátečníci s Fimem budou tvořit krok za krokem s vychovatelkou „pomerančové náušnice“. Mohou náušnice potom darovat mamince, popřípadě ze vzniklého pomeranče vytvořit místo náušnic přívěsek na klíče či mobilní telefon. - Postup krok za krokem: a) Z průsvitného oranţového Fima si uválejte váleček. Na obalení si smíchejte bílé Fimo s průhledným. Nejlépe se to dělá pomocí strojku na těstoviny, kterým několikrát promnutou hmotu projedete a máte z toho krásně světlounce oranţovou. b) Obalte váleček - tak, aby nevznikl na spoji ţádný přesah, pěkně ho zařízněte. Kdyby se vám obalovací hmota na spoji přikryla, bylo by to na hotovém výrobku vidět - na tom místě by nebyla linka, ale hrbol.

87

c) Protáhněte váleček na cca 16cm - můţete i válet. Poté jej prsty po celé délce vymačkejte do tvaru kapky. Nakrájejte na osm stejných dílků.

d) Z bílého Fima si uválejte tenký váleček a kolem něj poskládejte všech osm dílků pomeranče. Aby se vám slzičkový tvar kaţdého dílku nezdeformoval, je nutné do kaţdé mezery mezi dílky vloţit bílý váleček. Poté celý pomeranč obalte - nejdříve plátkem bílé, poté slabším plátkem průhledné a nakonec trošku silnějším plátkem oranţové.

e) Původní 2cm válec promačkávejte a roztáhněte na průměr, který vám vyhovuje. Neválejte, otáčejte v prstech a současně mačkejte a natahujte. Kdyţ budete válet, zdeformuje se vám tvar uvnitř válečku. f) Vyrobený váleček nakrájíme dle potřeby, vytvoříme dírky na krouţky či šňůrky, vyskládáme na pečící papír a dáme péct podle návodu na Fimu. g) Upečené kousky navlékneme na šňůrky či na komponenty na náušnice (afro háčky).

88

Pracovní list č. 1: Pilíře zdravého jídelníčku Víš, co patří do potravinové pyramidy? Jednotlivé pojmy dopiš k šipkám a do pyramidy dokresli nějaké vhodné potraviny.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------

rýţe, pekařské výrobky, ovoce, ryby, vejce, mléko, mléčné výrobky, luštěniny, cukr, tuk, oleje, obiloviny, těstoviny, zelenina, maso, ořechy 89

Pracovní list č. 2: : Další nápady na výrobky z Fima

90



Zdravověda není věda 6 – 9 let Projekt přináší zjednodušený návod nejen na poskytnutí první pomoci různých situací ohroţení ţivota (přehřátí, krvácení, šok, resuscitace, transport, přivolání záchranné sluţby), ale i popis ošetření drobných zranění. Pro ţáky je připraveno několik úkolů, které hravě zvládnou a ověří si, ţe zdravověda není věda. P 35 Ošetřuje drobná poranění a zajistí lékařskou pomoc. K učení, řešení problému, občanské.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Obvazový materiál, lékárnička, resuscitační model, informativní plakáty první pomoci, pastelky. 2. Informační zdroje: - BERNATOVÁ, E. Magazín mladého zdravotníka. Praha: JS Press. 2009.

Motivace: Na podzim barevný drak, vyletí aţ do oblak.

Vítr fouká výš a výš. Pozor draku, ať nesletíš!

Úraz číhá, nelení, tak ať nemáš hlavičky bolení.

- Jaká nebezpečí na nás číhají v podzimním období? - Předkládáme různé návrhy nástrah podzimní přírody a domácích prací. Uklouznutí po mokrém spadaném listí, odřené koleno při pádu z kola, puchýř na prstu od popáleniny při pečení posvícenských koláčků nebo snad odřená dlaň, kdyţ jsme pouštěli draka? - Do obláčků ţáci zapíší názvy zranění, která si mohou způsobit v podzimním období.

91

Činnosti: 1. Přehřátí V září se jiţ hlásí o slovo podzim, přesto se ještě můţeme dočkat řady slunečných dní, kdy teploměr ukazuje téměř letní teploty. Nezapomeň si na výlet přibalit do batůţku lahev s pitím, jinak dopadneš jako Vašík na našem obrázku. PŘEHŘÁTÍ – vzniká působením okolní teploty na člověka. Úţeh – vznikne působením přímých slunečních paprsků, především pokud chybí pokrývka hlavy. Úpal – vznikne při vysoké teplotě a výrazné vzdušné vlhkosti (například v létě v nevětrané místnosti). Úkol: Spoj čarou obrázek s názvem typu přehřátí.

ÚPAL

ÚŢEH

2. Zranění nohy, transport Je krásný podzimní den, jako stvořený na vycházku lesem. Pěšinky jsou vystlané spadaným listím a les hýří všemi barvami. Zuzanka, Jenda a Vašík se vydali na lesní výpravu. Hledají hříbky, pozorují přírodu, hrají si a poskakují. Ale ouha! Zuzance uklouzla noha na mokrém listí, upadla a bolí ji kotník. Jenda Zuzance ošetří podvrknutou nohu. Ale jak se dostanou zpátky? Nikdo z nich nemá mobil. Jak zajistí Zuzance pomoc?

92

První pomoc při poranění kotníku: - Nikdy nenapravuj poraněný kloub. - Na poraněný kotník přiloţ studený obklad, aby se zmírnil otok. - Nohu znehybni a dej ji do vyvýšené polohy. Úkol: Na obrázcích jsou různé druhy transportu. Pod obrázky jsou napsány jejich názvy a vysvětleny moţnosti jejich pouţití. Přiřaďte do rámečku k názvům jednotlivých druhů transportu čísla, která odpovídají obrázku.

RAUTEKŦV MANÉVR - odvlečení za předloktí. Nejčastěji se pouţije při vyproštění zraněného z havarovaného auta. STOLIČKA – transport s více zachránci. Pouţívá se při náhlé změně stavu zraněného, kdy hrozí, ţe ztratí vědomí. NA JELENA – transport s jedním zachráncem. Pouţije se při bezvědomí. Tento druh transportu vyţaduje větší fyzickou sílu zachránce. NA HASIČE - transport s jedním zachráncem. Pouţívá se při bezvědomí. Tento druh transportu je fyzicky snadno zvládnutelný. DOPROVOD – transport s jedním zachráncem. Pouţije se při lehkém zranění (drobné zranění končetin, malé rány na hlavě).

(Řešení: Rautekův manévr – 4, stolička – 5, na jelena – 1, na hasiče – 3, doprovod – 2)

93

Některá zranění vyţadují speciální transportu, například při poranění páteře.

druh

NOSÍTKA – je moţno si vyrobit nosítka ze dvou tyčí nebo pevných klacků, deky či několika bund. Nezapomeň nejdříve takto vyrobená nosítka vyzkoušet na zdravé osobě. NEZAPOMEŇ: Dojezdová doba rychlé záchranné sluţby je 15 minut. Pokud máš mobil nebo je nablízku moţnost telefonu, zavolej sanitku, poskytni zraněnému první pomoc a vyčkej na místě nehody. 3. Krvácení Vítr se rozfoukal nad zoranými poli. Děti nazdobily draky a vyrazily na nedaleký kopec. Rozeběhnou se a drak stoupá výš a výš k oblakům. Jak nádherné je zaklonit hlavu a pozorovat tanec dráčka mezi mraky. Ale pozor! Na zemi je plno nebezpečí. Mokré spadané listí, klacíky, kameny. Stačí malá chvilka nepozornosti a úraz je na světě.

První pomoc při drobných poraněních:

- Drobnou ránu vypláchni vodou. - Místo rány vyčisti (zbav nečistot – proudem vody) a vydesinfikuj. - Ránu sterilně překryj například náplastí nebo obinadlem. Pokud dojde k masivnímu krvácení (tepenné, ţilní) musíme poskytnout okamţitou první pomoc.

-

Stlač tepnu přímo v ráně a poté zavaţ tlakovým obvazem. Končetinu udrţuj zvednutou (nad úrovní srdce). Pokud se krvácení podařilo zastavit, končetinu zafixuj trojcípým šátkem. Kontroluj ţivotní funkce a volej zdravotnickou záchrannou sluţbu. - Ţáci mohou vyuţít informační plakáty, kde naleznou základní informace o různých úrazech a poskytnutí první pomoci.

94

Znehybnění horní končetiny trojcípým šátkem zajistíme nejen u zlomenin, ale také u fixace končetiny při popáleninách, krvácení či jiných poranění ruky. Najdeš na obrázku chlapce, který chybně provedl závěs ruky? Úkol: Váţné úrazy potřebují rychlou pomoc. Jak zavoláš sanitku? Najdi šnečky, kteří nesou na svých ulitách číslo na sanitku, vybarvi je a zapiš do telefonu správné číslo.

Při úrazech vzniká velké nebezpečí rozvoje šoku. ŠOK – přirozená reakce organismu na velkou zátěţ při úrazu. Jak poznáš, ţe zraněný upadá do šoku?

- Zraněný má zrychlený tep, je bledý a má studený pot. Postupně ztrácí vědomí. Rozvoji šoku při zranění zamezíme protišokovým opatřením, tzv. pravidlo 5 T.

95

Úkol: Zapiš do lístků květinky jednotlivá pravidla 5 T.

(Řešení: ticho, teplo, tekutiny, transport, tišení bolesti.)

4. Zachráníme ţivot Relaxační chvilka:

- Lehneme se na podloţku, zavřeme oči a představujeme si: Procházím se úzkou lesní pěšinkou. V korunách stromů prozpěvují ptáci. Zhluboka se nadechnu a cítím vůni spadaného listí. Stromy se vybarvily do nádherných podzimních odstínů. Zvednu hlavu. Na zem se zvolna snášejí ţlutavé listy stromů.

- Ţáci si během textu poloţí ruku na hrudník a vnímají tlukot svého srdce. Po relaxační chvilce diskutujeme, jak poskytnou pomoc člověku, který nedýchá. První pomoc při zástavě dechu:

- Poloţ postiţeného na tvrdou podloţku. - Uvolni dýchací cesty záklonem hlavy. - Proveď masáţ srdce (30 stlačení : 2 vdechy). - Pouţij pomůcky, které tě ochrání před moţnou infekcí (resuscitační roušku). - Zavolej sanitku. - Pro nácvik masáţe srdce a umělého dýchání pouţijeme resuscitační model.

96

Úkol: Sanitka veze zraněného a musí se rychle dostat do nemocnice. Najdeš nejkratší cestu?

Hříčka se slovy:

- Z písmen slova NEMOCNICE se pokus vytvořit nová slova. Řešení zapiš do řádku. NEMOCNICE _____________________________________________________

97

98



Bezpečnost nade vše 6 - 9 let Ţáci se seznámí s bezpečným chováním v okolí školy a v obci, vyzkouší si jízdu zručnosti na koloběţce a nakreslí nejbezpečnější dopravní prostředek. P 36 Bezpečně se orientuje v nejbliţším okolí školy a bydliště. K učení, komunikativní, pracovní.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Krabice s barevnými míčky, obálky, rozstřihané obrázky s dopravními značkami (pracovní list č. 1), čtvrtky, lepidla, tuţky, plán obce (pracovní list č. 2), obrázky dopravních značek, kartičky nebo volné listy papíru, koloběţky, švihadla, létající talíře, stopky, reflexní vesta, kuţele, úzké prkno, výtvarné potřeby – pastely, fixy, apod, 2. Informační zdroje: - http://www.zakruta.cz/dopravni-znaceni/ 3. Pracovní listy: Pracovní list č. 1: Obrázky dopravních značek z okolí školy Pracovní list č. 2: Plánek okolí školy

Motivace: - Vychovatelka rozdělí ţáky do skupin po čtyřech. Kaţdý ţák si vytáhne z krabice míček a podle barvy se přiřadí do určité skupiny. - Vychovatelka rozdá kaţdé skupině obálku, ve které je rozstříhaný obrázek dopravní značky pořízené v okolí školy (pracovní list č. 1). - Ţáci sestaví obrázek a nalepí na připravenou čtvrtku. Následuje rozhovor: „Víte, jak se jmenuje značka na obrázku? Poznáte místo v okolí školy, kde se tato značka nachází? Je některá z těchto značek v okolí vašeho bydliště? Jsou tyto značky opravdu v okolí školy? Pojďme si to společně ověřit.“ - Vychovatelka se s ţáky vypraví na vycházku do okolí školy.

Činnosti: 1. Dopravní komisaři - Vychovatelka se s ţáky vydá po stopách dopravních značek, které ţáci sloţili. Ţákům rozdá předem připravené plánky okolí školy (pracovní list č. 2), do kterých postupně během vycházky zakreslují dopravní značky.

99

- U jednotlivých značek se zastaví, značku pojmenují a vysvětlí si, proč se zde daná značka nachází a jaký má na daném místě význam. 2. Přezkoušení dopravních komisařŧ - Vychovatelka si připraví pět stanovišť, na kterých jsou připravené obrázky s dopravními značkami – na jednom stanovišti jsou vţdy tři značky a u kaţdé je umístěno písmeno. Jedna ze tří značek je ta, kterou jsme pozorovali během vycházky, písmeno pod ní si ţáci zapíší. - Ze zapsaných písmen sloţí slovo, které odkrývá název další činnosti – řidič. K zapisování písmen poslouţí kartičky nebo volné listy papíru.

K

Ř

S

3. Řidič - „Jaké je to být řidičem? Zvládneš sledovat provoz i dopravní značky kolem sebe?“ Vychovatelka na školním hřišti připraví křiţovatku pomocí švihadel a kuţelů. Někteří ţáci drţí připravené dopravní značky a někteří představují řidiče. Řidiči obdrţí volant v podobě létajícího talíře. Po nácviku s vysvětlením vychovatelky mohou řidiči obdrţet skutečné dopravní prostředky – koloběţky. Po určité době se vystřídají.

4. Jízda zručnosti - „V silničním provozu nezáleţí pouze na znalostech dopravních značek a předpisů, ale také na ostraţitosti, pohotovosti a zručnosti. Tyto dovednosti si teď prověříme na překáţkové dráze.“ - Vychovatelka ţáky poučí o bezpečném chování, vysvětlí jim pravidla hry a ukáţe směr jízdy – tedy start a cíl a popíše jednotlivé překáţky na dráze. - Nejprve si kaţdý ţák zkušebně projede dráhu, poté se jízda zručnosti bude měřit na čas pomocí stopek.

100

Jednotlivé překáţky: a) jízda mezi pěti kuţely b) jízda přes úzké prkno c) jízda kopírující tvar čísle osm d) reflexní vesta – ţák musí zastavit, bezpečně postavit koloběţku, obléknout si reflexní vestu a pokračovat v jízdě aţ do cíle 5. Nejbezpečnější dopravní prostředek - „Jak by měl podle vás vypadat nejbezpečnější dopravní prostředek? Čím by měl být vybaven? Co je vlastně bezpečí? Kterým nejbezpečnějším dopravním prostředkem jste uţ cestovali? Čím byste nechtěli nikdy cestovat?“ - Vychovatelka vyzve ţáky, aby se pokusili nakreslit, jak si představují nejbezpečnější dopravní prostředek. - K tvorbě mohou pouţít různý výtvarný materiál – pastely, fixy, apod.

101

Pracovní list č. 1: Fotografie dopravních značek v okolí školy

102

103

104

Pracovní list č. 2: Plánek okolí školy

105

Pracovní list č. 3: Testové kartičky pro komisaře

Jméno:

Jméno:

obrázek č. 1 ____

obrázek č. 1 ____

obrázek č. 2 ____

obrázek č. 2 ____

obrázek č. 3 ____

obrázek č. 3 ____

obrázek č. 4 ____

obrázek č. 4 ____

obrázek č. 5 ____

obrázek č. 5 ____

Jméno:

Jméno:

obrázek č. 1 ____

obrázek č. 1 ____

obrázek č. 2 ____

obrázek č. 2 ____

obrázek č. 3 ____

obrázek č. 3 ____

obrázek č. 4 ____

obrázek č. 4 ____

obrázek č. 5 ____

obrázek č. 5 ____

106


Český lev 6 – 9 let Ţáci se dozvědí, proč máme ve státním znaku právě lva, a v závěru projektu si vyrobí vlastní znak. P 39 Rozlišuje státní symboly naší vlasti. Seznamuje se s vhodným chováním a úctě ke státním symbolům. Občanské.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiály: Obrázky státních symbolů nastříhané jako puzzle, encyklopedie nebo knihy o zvířatech, pastelky nebo křídy, papír, akrylové barvy, karton, PC s připojením na internet, velké role papíru nebo papír do flipchartu. 2. Informační zdroje: - VALENTA, M. Občanská výchova pro 6. roč. základní školy. Praha: Práce, l995 - Svět zvířat - http://www.mzv.cz/bratislava/cz/informace_o_cr/statni_symboly_cr/index.html - http://www.atlasceska.cz/ceska-republika/symboly-cr/ - http://pixabay.com/cs/dv%C4%9B-obrys-symbol-%C4%8Desky-republika-34431/

Motivace: Vychovatelka se ptá ţáků, co jsou to státní symboly, které symboly naší země znají a kde, případně za jakých okolností, je jiţ viděli. Zda vědí, co tvoří státní znak (která zvířata) a jak došlo k tomu, ţe tam jsou. U orlic jim vysvětlí, ţe představují území Moravy a Slezska. Pak jim přečte pověst o Bruncvíkovi: O Bruncvíkovi V dávných dobách vládl v Čechách kníţe Bruncvík, spravedlivý a statečný panovník. I rozhodl se jednou vyjet do světa, aby získal sobě erb a zemi slávu. Sedm let se plavil po mořích a putoval po souši a proţil přemnohá dobrodruţství. Zachránil princeznu a přemohl mocného čaroděje, od něhoţ získal divotvorný meč. Stačilo jen vytasit meč z pochvy a zvolat „všem hlavy dolů“ a nepřátelé byli v tu ránu přemoţeni. Jednoho dne došel na mýtinku, kde zuřil nelítostný boj. Tři tygři tam doráţeli na zraněného lva, který uţ jen stěţí odvracel jejich útok. Bruncvík nemeškal, přidal se na stranu osamoceného lva a tygry pobil. Vděčný lev pak provázel kníţete po celou jeho cestu. A tak se lev dostal nejen do české země, ale i na její znak. (kráceno)

107

Činnosti: 1. Puzzle Ţáci pracují ve skupinách a skládají puzzle (velký a malý státní znak, standartu, státní pečeť). Po sloţení kaţdá skupina představí svůj symbol. Společně si ţáci povídají, která zvířata se na znacích objevují, které rostliny a barvy, a u rostlin a barev se snaţí najít odpověď na otázku, proč tomu tak je.

108

2. Král zvířat – lev

- Ţáci hledají v knihách o zvířatech vše o lvech, povídají si, jaké vlastnosti lvi mají, zda některé z těchto vlastností máme i my a proč si asi Bruncvík vybral do svého znaku právě lva. - Na základě získaných poznatků ţáci vyrobí informační plakát o ţivotě lvů. Kaţdý z ţáků na plakát umístí jednu informaci, která ho nejvíce zaujala. Plakát pak doplní o kresby nebo obrázky lvů. - Vychovatelka na závěr poví ţákům, jak to bylo doopravdy a proč má lev v našem státním znaku dva ocasy. Inspiraci je moţné najít např. na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/10123499335-zahady-toma-wizarda/2302-odkud-se-vzallev-v-ceskem-statnim-znaku/. 3. Se lvíčkem na prsou - Jestlipak si některý z ţáků vybaví, kdo byl takto označován, resp. v jaké souvislosti se pouţívalo toto slovní spojení? Bylo to označení sportovců, kteří reprezentovali naši zem na nejrůznějších mezinárodních soutěţích, jako jsou mistrovství Evropy, mistrovství světa, olympijské hry aj. Dresy i ostatní oblečení sportovců bylo označeno malým státním znakem, a to většinou na hrudníku poblíţ srdce. - Vychovatelka se ptá ţáků, které sportovce, reprezentující naši vlast, znají. Pak společně s ţáky vyberou několik sportovců, o kterých si najdou informace na internetu. Dále ţáci pracují ve skupinkách a vytvoří poster o kaţdém z vybraných sportovců a jejich sportu. Pokud ţáci chtějí, mohou se pokusit napsat vybraným sportovcům dopis a počkat, zda jim přijde odpověď, pozvat vybraného sportovce na besedu nebo ho poţádat o podpis.

109

4. Barvy - Ţáci si připomenou, které barvy se na symbolech pravidelně opakují (červená, modrá, bílá) a doplní, na kterých státních symbolech se ještě vyskytují (vlajka). Nakreslí (případně obkreslí – ale vlastní tvar je hezčí) obrys lva podle předlohy a vybarví jej barvami ve stylu trikolory. Hotového lva vystřihnou a nalepí na kartonový štít. Vznikne tak jejich vlastní znak. - Tvary štítů si ţáci vymyslí vlastní nebo je moţné inspirovat se na: http://heraldika.kulna.cz/index.php?ur1=2&ur2=1&ur3=0&sab=2&design=1 - Jinou variantou je vytvořit obrázek svého lva rovnou na štít a vybarvit ho pomocí akrylových barev. - Na závěr ţáci mohou vyprávět, proč budou na svůj znak pyšní.

110



Cesta vlaštovky 6 – 9 let Vlaštovky podnikají na podzim dlouhou cestu na jih. Budeme sledovat jejich let na mapě světa, seznámíme se s názvy kontinentů a podíváme se blíţe na jednotlivé oblasti s rozdílnými podmínkami pro ţivot (pouště, savany, tropické pralesy, moře). P 40 Seznamuje se s orientací na modelu Země. Vyhledává hlavní zeměpisné a přírodní dominanty a jejich názvy. K učení, pracovní, komunikativní, sociální a interpersonální.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Obrázky ptáků, balicí papír, čtvrtky, voskové pastely, glóbus, razítka světadílů, lepidlo, encyklopedie, kniha Já Baryk: František Nepil, papíry na skládání, noviny, časopisy, společenské hry Fauna a Svět zvířat 2. Informační zdroje: - http://www.springalive.net/cs-cz/springalive/migrations1 - KVASNIČKOVÁ, D., FRONĚK, J., ŠOLC, M. Přírodověda pracovní sešit pro 5. ročník základní školy. Praha: Fortuna, 2002. ISBN 176-915/2-02 - Magazín mladého zdravotníka. Praha: ČČK, 2003

Motivace: Kdyţ se zlatý podzim vrací, stěhují se mnozí ptáci. ,,Pomozte nám vrabčáci, nemáte nic na práci!“

Vrabci křičí: ,,Čim – čarara, zůstaňte tu aţ do jara!“ Stará vrána krákoře: ,,Ţe se vám chce za moře!“

Kteří ptáci se na podzim stěhují do teplých krajin? Proč odlétají na jih?

ČINNOSTI 1. Ptáci odlétají na jih - Prohlédneme si společně obrázky různých ptáků a vybereme z nich ty, kteří odlétají do teplých krajin. - Taţní ptáci se před odletem houfují většinou na drátech. Vychovatelka nakreslí na velký arch balicího papíru linky jako dráty a ţáci na ně nalepí nakreslené a vystřiţené ptáky.

111

2. Vlaštovka obecná - Vlaštovka obecná je symbolem přicházejícího jara, ale i konce léta. Začátkem září je většina vlaštovek připravena k odletu do teplých krajin. Vlaštovky z různých částí Evropy letí na různá místa v Africe. Naše vlaštovky nejčastěji zimují v oblastech na jih od rovníku. Cesta do Afriky jim trvá 6 týdnů. Za den urazí asi 320 km. Při své cestě musí překonat moře, ale i Saharskou poušť, rovníkové pralesy a travnaté savany. - Ukáţeme si na globusu směr cesty a místo, kam vlaštovky na podzim odlétají. Jak se nazývá tento světadíl? Na kterou polokouli Země odlétají? Které roční období je na této polokouli, kdyţ je u nás zima? Jak se nazývají ostatní světadíly? 3. Svět, kontinenty - Kontinenty si ukáţeme nejen na globusu, ale i na mapě světa. Ukáţeme si rovník – pomyslnou čáru v nejširším místě Země, která rozděluje Zemi na severní a jiţní polokouli. Prohlédneme si polohu jednotlivých kontinentů a oceánů. - Na velký arch balicího papíru natiskneme podle mapy světa jednotlivé kontinenty a popíšeme je společně s oceány. - Připravené lístečky s charakteristikou jednotlivých oblastí nalepíme do vytvořené mapy. - Ţáci se zamyslí nad tím, jak vznikly názvy jednotlivých světadílů. Své nápady představí spoluţákům. - A jak to tedy bylo? EVROPA má původ ve starořecké mytologii, podle níţ stejnojmennou královskou dceru unesl zamilovaný nejvyšší řecký bůh Zeus. Název přejali Řekové od Semitů, kde „ereb“ znamená „večerní soumrak“, tj. „země, kde slunce zapadá“. ASIE se jmenuje podle semitského „asu“, coţ znamená „východ, rozbřesk“. AMERIKA je nazvána podle italského mořeplavce a zeměpisce Ameriga Vespucciho, který v letech 1501 – 1502 obeplul část pobřeţí Jiţní Ameriky. AUSTRÁLIE pochází z latinského „australis“, coţ znamená „jiţní“. AFRIKA má několik výkladů. Můţe to být buď „člověk z druhé strany“ jako označení fénických kolonistů nebo z latinského spojení „a frigo“ (bez chladu) či z berberského „afri“ (jeskyně). 4. Moře, pouště, deštné pralesy a savany - Na mapě světa si ukáţeme znovu cestu vlaštovky. Ţáci si vezmou vlastní mapu světa a šipkou vyznačí, kudy letí vlaštovka na jih. V mapách si také vyznačí barevně moře, poušť, savany a deštné pralesy, přes které letí vlaštovky. Napíší si názvy světadílů.

112

- Ţáci se rozdělí do čtyř skupin. Kaţdá skupina si vylosuje na lístečku jedno z témat: moře, savana, poušť, deštný prales. V encyklopediích a na internetu vyhledají co nejvíce informací o rozdílných podmínkách ţivota, zjistí názvy rostlin a ţivočichů, kteří ţijí v těchto oblastech. Na připravený velký arch papíru zpracují výtvarně své téma.

5. Já Baryk a má vlaštovka - Četba z knihy Já Baryk od Františka Nepila. - Po skončení četby si s ţáky povídáme o ţivotě vlaštovek, čím se ţiví, jak staví svá hnízda apod. Najdeme si také informace o vlaštovkách v encyklopedii. Ţáci si potom vytvoří vlastní stránku z encyklopedie o vlaštovce obecné. 6. Závody vlaštovek - Z papíru sloţíme vlaštovky, s kterými potom uspořádáme závody. Soutěţíme, která vlaštovka doletí nejdále.

113

7. Vlaštovka cestovatelka - Prohlédneme si znovu mapu světa, vyhledáváme a pojmenováváme zeměpisné a přírodní zajímavosti, které mohla vlaštovka při své cestě na jih navštívit.

8. Společenské hry - Vlaštovka se cestou na jih Afriky setká s mnoha zvířaty. Jaká to mohou být? - Zahrajeme si společenské hry Fauna a Svět zvířat

114

Název projektu:

Cesta do dalekých krajin

Věk: Anotace:

6 – 9 let

Výstup ze ŠVP ŠD:

Rozvoj klíčových kompetencí:

Projekt nás zavede do cizích krajů, pokusíme se poznat historii, kulturu či přírodní podmínky jejich obyvatel. V Indii si zacvičíme jógu, nazdobíme slona a vypěstujeme bavlnu. V Asii se ještě zastavíme v Číně za pandou velkou. Na africkém kontinentu se vydáme po stopách slavné historie královny Kleopatry, pouštní písek naplní přesýpací hodiny a v savaně si prohlédneme ţirafu. Nakonec navštívíme jihoamerickou Brazílii a její amazonský deštný prales a slavný karneval v Riu de Janeiru. P 43 Uvědomuje si, v čem se národy liší a v čem jsou jejich obyvatelé jiní neţ my. P 44 Rozvíjí kreslířské schopnosti, fantazii a představivost při tematické kresbě. K učení, řešení problému, občanské.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Barevný papír, karton, balicí papír, nůţky, lepidlo, pingpongový míček, zbytky látek, zbytky bavlněné látky, vlna, 2 plastové lahve, 2 dřevěné destičky, tavná pistole, písek, 2 kartonové krabice, 5 kartonových ruliček, zeměpisné encyklopedie, mapa světa, didaktická pomůcka Násobilková panda (Scully), didaktická hra „Ukaţ, co víš“ (Vista). 2. Informační zdroje: - CILKOVÁ, E. Náměty pro multikulturní výchovu. Praha: Portál. 2007. ISBN 978-80-7367238-6. Motivace:

… letadlo se pomalu vznáší do oblak. Opouští náš domov, evropský kontinent, aby malý cestovatel mohl poznat daleké kraje. Vydáme se s ním do exotické Asie? Nahlédneme do historie slavného Egypta? Projedeme se zelenou africkou savanou, abychom našli nejvyššího savce planety? Najdeme ţivot v amazonském deštném pralese či se vydáme spolu s Brazilci na slavný karneval? Tak vzhůru do oblak! - Na počátku projektu ţáci obdrţí obrázek s letadýlkem a v průběhu jednotlivých aktivit si vymalují obláček s danou zeměpisnou oblastí, kterou si zároveň vyhledávají na mapě.

115

Činnosti: 1. Cesta po Indii Malý cestovatel při svém putování po daleké Indii zahlédl slona. Slona si lidé v této asijské zemi velmi váţí a je pro ně posvátným tvorem. Indové věří, ţe socha slona, který je umístěn směrem proti dveřím, je ochrání před zlem, které by mohlo do domu vstoupit. Velikána zvířecí říše si lidé v Indii váţí nejen pro jejich posvátnou tradici, ale jsou především jejich kaţdodenními pomocníky při nelehké práci. Slon pomáhá Indům v lese kácet stromy a tahat těţké kmeny. Ani při občasných slavnostech Indové na své věrné společníky nezapomenou. Nádherně je nazdobí, ušijí barevné dečky a vyrazí do společnosti. Slon z Indie – tvořivé aktivity - Hledáme společně rozdíly mezi slonem indickým a slonem africkým. Jaký je mezi nimi podstatný rozdíl? Uši jsou hlavním poznávacím znamením (slon africký je má výrazně větší). K čemu slouţí slonovi jeho veliké uši? Slona afrického se nepodařilo zdomácnět, oproti tomu slon indický je věrným společníkem Indů. Je vyuţíván nejen pro práci, ale i pro zábavu. Kdo by neznal slona z cirkusu? Slon z cirkusu. - Z kartonu si vyrobíme maketu slona. Nazdobíme ho tak, jako se na slona z Indie sluší. - S papírovým slonem si zahrajeme na cirkus. Slon je velmi inteligentní tvor a dokáţe zvládnout spoustu cirkusových kousků. Na chobot papírové makety ţáci házejí krouţky z papíru nebo pingpongový míček vhazují mezi přední tlapy slona.

116

Slon na slavnosti. - Z barevného papíru vystřihneme tvar slona. - Dečku a ozdobu hlavy prostříháme podle fantazie z barevného papíru a přilepíme.

Indie na dotek.

Indie tě doprovází po celičký den. S Indií se ti dnes zdál i překrásný tvůj sen. Indie tě kaţdé ráno doprovodí do školy, s Indií si zasportuješ i napíšeš úkoly. Indie je stále s tebou, pořád tomu nevěříš? Podívej se kolem sebe a Indii uvidíš. Řešení veršované hádanky: Bavlna. Indie je pravlastí rostliny, která se jmenuje bavlník. Dnes se tato uţitková rostlina pěstuje na celém světě. Z bavlníku se získávají bavlněná vlákna a zpracovávají se v textilním průmyslu na trička, sportovní oblečení, pyţama, loţní prádlo, atd. Indie je zemí, která má při výrobě bavlny dlouholetou tradici. Kdo by neznal krásné látky zdobené přírodními barvami technikou, která se nazývá batika?

- Z různých druhů zbytkového textilu ţáci vyberou pouze bavlnu a vystřihnou návrh oblečení (triko, šaty, atd.). Jóga. Slovo jóga má původ jiţ ve staré Indii a znamená sepětí, pevné spojení, vztah. Jóga nejen podporuje koordinaci pohybu, ale působí i na psychiku. Zaměřuje se na kontrolu dechu, koncentraci, soustředění a meditaci.

117

Sestava cvičení s tematickými říkadly:

Strom - Zahrajeme si na semínko stromu. Jsme v podřepu, ruce se dotýkají dlaněmi podloţky. - Pomalu se zvedáme vzhůru a představujeme si, jak roste strom. Ruce zvolna propínáme, jako větve velkého stromu, které rostou skoro aţ ke slunci. Ve slunečních paprscích dozrávají plody stromu a semínka padají k zemi. - Ze stoje se zvolna vracíme do původní polohy (podřep a dlaně poloţené na podloţce). Semínko znovu vzklíčilo a roste z něho nový strom. - Opakujeme celkem 3x. Motivační říkanka: Vstává malé semínko. Nepospíchej! Jen malinko! Stromek roste výš a výš. Větve zvedá slunci blíţ. Kočka Pod stromem se vyhřívá kočka. Cvičení se podobá protahující se kočičce. -

Klekneme si a nataţené ruce opřeme o zem. Paţe i stehna jsou kolmo k podloţce. S výdechem provedeme „kočičí hřbet“ a bradu přitlačíme na prsa. S nádechem se vrátíme do původní polohy, prohneme se a hlavu zakloníme. Opakujeme celkem 5x. Motivační říkanka: Probudí se kočička, protáhne si zádíčka. Kočičí hřbet, hlavu níţ, s Micinkou si zacvičíš.

Tygřík Tygr je podstatně větší a nebezpečnější šelma neţ kočka domácí. Proto i toto cvičení vyţaduje mnohem více práce. - Zaujmeme stejnou výchozí polohu, jako u kočky. Klekneme si a nataţené ruce opřeme o zem. - S výdechem pokrčenou pravou nohu přitáhneme k bradě. - S nádechem pravou nohu zanoţíme a ohneme v koleni. Chodidlo směřuje k temeni zakloněné hlavy. - Opakujeme 3x pravou nohou a 3x levou nohou.

118

Zajíc

Nedaleko stromu poskakuje zajíc. Hopsání ho ale brzy unaví, a proto si ve stínu koruny stromu odpočine. - Sedíme na patách a s nádechem vzpaţíme. - S výdechem se předkláníme, předloktí a čelo poloţíme na podloţku a uvolníme paţe. - Zavřeme oči a představujeme si, ţe odpočíváme jako zajíc. - Po odpočinku se zvolna s nádechem zvedneme zpět do výchozí pozice a s výdechem poloţíme ruce dlaněmi na kolena. Motivační říkanka: Jako zajíc v pelíšku, odpočinu si trošičku. Vţdyť zajíc sladké sny má a nikam nepospíchá. 5. Na návštěvě u pandy v Číně Panda velká je černobílý medvěd, který obývá hornaté oblasti Číny – Sečuán a Tibet. Její potravou jsou především bambusové výhonky. Panda velká patří k ohroţeným druhům. Důvodem je neustále se sniţující přirozené prostředí výskytu pandy velké a velmi malá porodnost těchto medvědů v zajetí. V Číně jsou pandy velké povaţovány za národní poklad a pro jejich záchranu jsou Číňané ochotni podniknout cokoliv. Zřizují pandí rezervace, kde se snaţí nejen o odchov mláďat, ale i připravit černobílé medvídky na samostatný ţivot v divočině. - S vyuţitím encyklopedií vytvoříme informační plakát o ţivotních potřebách pandy velké. Úkol: Chovateli se v pandí rezervaci v Číně ztratilo několik pruhovaných medvídků. Pomůţete mu jeho pandy přepočítat?

- Zdatnější počtáři mohou pracovat s didaktickou pomůckou „Násobilková panda“.

119

6. Výprava do Afriky aneb Putování pouští i savanou Malý cestovatel zamířil na africký kontinent a jeho první zastávkou byla země, kterou omývá řeka Nil. Spolu s ním se vydáme se do slavné egyptské starověké historie a nahlédneme do symboliky oblečení Egypťanů, především krásné královny Kleopatry.

Móda v době Kleopatry – tvořivé aktivity. Pro oblečení Egypťanů byl typický zdobný límec, který nosili kolem krku. - Z papíru si vyrobíme bílý splývavý oděv a dozdobíme barevným límcem. - Variantou můţe být tvorba portrétu královny Kleopatry nebo přehlídka oblečení a líčení slavné egyptské panovnice. Cestovatel pokračuje ve své cestě po Africe. Pod křídly jeho letadla se rozprostírá vyprahlá poušť. Po rozpáleném saharském písku putují karavany obchodníků. Kdo se skrývá pod označením „koráby pouště“? Velbloudi pomalu kráčí po zlatavých písečných cestách. Čas má v těchto končinách zcela jinou hodnotu. Přesýpací hodiny. Přesýpací hodiny při měření času vyuţívají pohyb písku způsobený zemskou přitaţlivostí. V dobách minulých byly prvním spolehlivým a poměrně přesným měřidlem času. - PET lahev po obvodu seřízneme, pro další činnost pouţijeme její horní část (s hrdlem). - Na seříznuté lahve přilepíme tavnou pistolí dřevěné destičky. - Po zaschnutí lepidla vsypeme do jedné lahve suchý písek zbavený hrubých kamínků. - Lahve spojíme opět tavnou pistolí. Z rozpálené Sahary malý cestovatel odlétá směrem k zelené, svěţí savaně. Vlahý vítr sfouknul z jeho letadýlka poslední zrnka písku a netrpělivě vyhlíţí prvního obyvatele africké zeleně. Majestátně si vykračuje nejvyšší savec naší planety. Víte, kdo je to? Ţirafa svůj dlouhý krk natahuje vysoko nad stromy a zvědavě si prohlíţí letadlo s malým návštěvníkem.

120

Krabicové ţirafí tvoření - Na ţirafu pouţijeme 2 kartonové krabice různé velikosti a temperovými barvami a barevným papírem tělo a hlavu ţirafy nazdobíme. - Na krk pouţijeme dlouhou kartonovou rouru a 4 větší kartonové ruličky na nohy. - Vše slepíme tavnou pistolí. Doprovodná aktivita: Afrika je symbolem divočiny a exotické zvěře. Afričané se snaţí tento kousek divoké přírody chránit a zřizují rezervace. Jaká zvířata zde najdeme? Jaké jsou rekordy ve zvířecí říši? Odpovědi a mnoho jiných námětů nalezneme v didaktické hře s magnetickým systémem „Ukaţ, co víš“.

7. Cesta do Brazílie Kampak letadýlko tentokrát doneslo našeho cestovatele? Překonal dlouhý let nad Atlantským oceánem a má namířeno do Jiţní Ameriky, do nádherné země Brazílie. Výprava do hlubin amazonského deštného pralesa. Úkol: Téměř jednu polovinu celé Brazílie pokrývá amazonský deštný prales. Pokus se vyluštit, jaký nese ještě jiný název a vysvětli jeho význam.

p s

v

Z u

b

E z

q j

l

k

P

m b

b r

t

u

t

P

n

L w m E c

j

w L s

L u

d

Í

A v

v

x

s

y

N i

É w

x

C a

E s

h

N w c

n

E m T Y

Úkol: Mezi zvířecí obyvatele amazonského deštného pralesa se ukrylo 8 rozdílů. Najdeš je?

121

s

(Řešení: prouţek u hada, list vpravo, liána pod opicí, křídlo horního motýla, motýl dole navíc, chocholka papouška, ocas papouška, brouček v koruně stromu.)

Rio de Janeiro – město karnevalů Kaţdým rokem brazilské město oţije tancem, hudbou a záplavou roztodivných masek. Nechme se inspirovat a vytvořme si originální masky na malé taneční karnevalové veselí.

Šablona masky – kočka

122



Mluvím, mluvíš, mluvíme 9 – 11 let Seznámíme se s pojmem komunikace, zamyslíme se nad významem verbální komunikace, při hrách odhalíme důleţité zásady správné komunikace, objasníme si pojem naslouchání i jeho praktický nácvik. Pro uvolnění si zahrajeme krátké zábavné hry. Všechny získané poznatky si utřídíme a promyslíme, v kterých situacích je lze vyuţít, tedy kdy je pouţít v praxi. P 47 Vyjadřuje svůj názor, naslouchá názoru druhého. Nevyvyšuje se nad ostatními. Rozvíjí mluvený projev. Komunikativní.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Malé neprůhledné krabičky – např. lékovky – všechny stejné, ale s různým obsahem (např. špendlík, papírek, kancelářská svorka, zápalka, fazolka), značné mnoţství různých obrázků z časopisů, některé z nich okopírované (pro úkol č. 6). 2. Informační zdroje: - FOUNTAIN, S. Místo na slunci. Praha: Tereza, 1994. - SMITH, CH. Třída plná pohody. Praha: Portál, 1993. ISBN 80-85282-82-8 - VOPEL, K. V. Skupinové hry pro ţivot 2. Praha: Portál, 2008. ISBN 978-80-7367-352-9

Motivace: Vychovatelka soustředí ţáky, pohodlně je usadí a připraví je na poslech. Začne vyprávět: Povídám, povídám pohádku, ţe pes přeskočil hromádku; povídám, povídám druhou, ţe teče voda struhou; povídám, povídám třetí, ţe na peci spaly děti. A kdyţ se vyspaly, pecen chleba dostaly. Po chvíli ticha - dalšího očekávání ze strany ţáků a sledování reakcí ţáků, zahájit: Rozhovor: Co jste se z mého vyprávění dozvěděli? Co jste od něho očekávali? Zklamalo vás? Ţáci sdělují své pocity: Nic pořádného jsem se nedověděl; bylo to sice veršované, ale o ničem; připravila jste nás na něco zajímavého a zatím jste nám řekla docela hloupost; apod. Shrnutí: Máte samozřejmě pravdu. Cítíte se teď trochu podvedeni, ale hned vysvětlím, proč jsem to udělala. Chtěla jsem vás záměrně k nelibosti z vyprávění, k určitému zklamání, vyprovokovat. Chtěla jsem, abyste si uvědomili, ţe kaţdá naše řeč v posluchačích vyvolává nějaké pocity. A kaţdý mluvčí by měl uţ dopředu vědět, co svou řečí sleduje; zda chce někoho povzbudit, utěšit, rozzlobit, svěřit se, postěţovat si, sdělit důleţité informace, pochlubit se, poradit, apod.

123

To, co říkáme, je hodně zavazující a zároveň to prozrazuje hodně o nás samotných. Jací jsme, jak přemýšlíme a také, jak potom jednáme; dá – li se na nás spolehnout, zda říkáme pokaţdé něco jiného a mnoho a mnoho dalšího. Uţ z několika slov lze poznat, jakou máme zrovna náladu. Řečí můţeme pomoci, ale také ublíţit. Prostě řeč na nás prozradí hrozně moc. A tak si s ní budeme dnes tak trochu hrát a poznávat její zákonitosti.

Činnosti: 1. Vodopád slov – komunikace bez moţnosti naslouchání. Cíl: Proţít si nepříjemnost v situaci, kdy mluví více lidí současně. - Vychovatelka: Neţ se pustíme do mluvení, musíme vědět, o čem chceme mluvit. Takţe teď máte chvilku, aby si kaţdý z vás promyslel téma: věci, které mě zlobí, co nemám rád. - Ţáci utvoří trojice – dva mluví najednou na dané téma na třetího, který jen mlčí a poslouchá. - V roli třetího se vystřídají všichni ve trojici. - Všichni sedí v kruhu – sdělují své záţitky. (Kdyţ mluví dva, zvyšují hlas; nelze si zapamatovat a soustředit se; je to nepříjemné, rozčiluje to; takový hovor je pro posluchače k ničemu…..) - Společné vyvození závěrů: Kdyţ mluví jeden, druhý počká, aţ domluví. Nemá smysl se překřikovat. Vyplatí se být ohleduplný, jen tak bude moji řeč posluchač vnímat. 2. Co je v krabičce? Cíl: Společné naladění, schopnost naslouchat druhému a následná názorová domluva skupiny. - Rozdělení ţáků do skupin po čtyřech aţ šesti. - Vysvětlení pravidel hry: Kaţdá skupina dostane jednu krabičku. Krabičky jsou stejné, neprůhledné a kaţdá něco obsahuje. Vaším úkolem bude pokusit se určit pouze sluchem, co je v krabičce ukryté. Je třeba se shodnout na jednom názoru za celou skupinu. Krabičku nesmíte otevřít! - Předání krabičky s různým obsahem do kaţdé skupiny. - Jednotlivci ve skupině si předávají krabičku, i několikrát dokola, vyjadřují své názory, co se domnívají, ţe v krabičce je – pouze potřepem a následným přikládáním k uchu. - Dohadování se ve skupinách a domlouvání se na konečném rozhodnutí. - Prostřednictvím svého mluvčího sdělí skupiny nahlas všem, na čem se shodli, tedy co v krabičce asi je. - Odhalení tajemství – otevření krabiček a zjištění jejich skutečného obsahu. - Velmi důleţitá část – nechat dostatek času skupinám na opětovné dohadování a vzájemné vysvětlování svých domněnek z první části aktivity o obsahu krabičky - samostatně v jednotlivých skupinách. - Utvoření velkého kruhu a společné sdílení pocitů – tentokrát kaţdý, kdo chce mluvit, mluví sám za sebe bez ohledu na to, z které je skupiny. - Závěr: Bylo těţké opustit svůj názor a přiklonit se k jinému? Věřil si někdo tolik, ţe jen tvůj názor je správný? Proč? Podařilo se vám přesvědčit ostatní ve skupině o správnosti vašeho názoru? Bylo to obtíţné? Rozčilovalo vás, ţe ostatní si stojí za jiným názorem? Připomeňte si znovu, jak jste naslouchali zvuku v krabičce. Byli jste plně soustředěni, věnovali jste se jen poslechu? A tento pocit byste si měli dobře zapamatovat. Takhle pozorně bychom měli

124

poslouchat vţdy, kdyţ nám chce někdo blízký sdělit něco, co je pro něho důleţité. Říkáme tomu umění naslouchat druhému. A to není zrovna jednoduché, i kdyţ se to jednoduché zdá. Neţ si to vyzkoušíme v jiné aktivitě, zahrajeme si pro pobavení hru:

3. Pudink – hra pro uvolnění - Ţáci se postaví kolem vychovatelky – těsně, jeden vedle druhého – a představí si, ţe jsou dohromady mísa s pudinkem. - Vyberou pro tento pudink chuť (banánovou, vanilkovou, kakaovou….). - Vychovatelka začne s mísou pudinku třást. Ţáci reagují na rychlost třesení pudinkem, které rukama naznačuje vychovatelka (jakoby v rukou drţela obrovskou mísu pudinku, se kterou pohybuje – začít pomalu a po chvíli postupně zrychlovat – asi 60 vteřin): kývou se celým tělem – pomalu aţ rychle sem a tam. - Kdyţ vychovatelka přestane pudinkem náhle třást, ten se asi zastaví aţ po chvíli. - Po té vychovatelka sdělí ţákům, ţe mísu s pudinkem zapomněla na slunci a ten začal pomalu řídnout a roztékat se do všech stran. Ţáci reagují klesnutím na zem a pomalým „ roztečením“- od sebe do všech stran, po celé třídě. 4. Verbální komunikace Cíl: Procvičit pozorné naslouchání. - Ţáci utvoří dvojice a to tak, ţe si k sobě vyberou toho, s kým se příliš neznají, o kom toho málo vědí. - Jeden z dvojice povídá dvě minuty o sobě, své rodině, co rád dělá, co nemá rád, popřípadě další věci, které ho napadnou. Druhý jen poslouchá. - Dvojice se posadí do kruhu a naslouchající povídají jeden po druhém, co si zapamatovali z vyprávění spoluţáka. Popřípadě spoluţák doplní, co ještě říkal a na co posluchač zapomněl (zpětná vazba, jak si kdo pamatuje). - Výměna rolí. - Rozhovor o pocitech a názorech ţáků; která role byla pro koho jednodušší, ve které se cítil lépe a proč; zda soustředění posluchače bylo na konci poslechu stejné jako na jeho počátku; co bylo obtíţné…

125

5. Probouzíme ducha – hra pro uvolnění - Vychovatelka: Pro následující hru budete potřebovat být pozorní a soustředění. Proto se teď pokusíme probudit si našeho ducha. - Vysvětlení hry: Ţáci se postaví do kruhu, předkloní se tak, ţe se prsty dotýkají špiček nohou. Vychovatelka pomalu počítá do deseti a ţáci při kaţdém vysloveném čísle zvednou ruce o kousek výš. Čím výš ruce zvedáte, tím čilejší je váš duch. Při vyslovení čísla deset uţ mají všichni vzpaţeno a „dotýkají se nebes“. (Vychovatelka provádí pohyb současně se ţáky.) Důleţitá informace: Zapamatovat si pozici rukou jednotlivých čísel. - Vychovatelka: Teď si zkuste vzpomenout, kde jste měli ruce při vyslovení jednotlivých čísel. Vychovatelka říká čísla na přeskáčku a ţáci dávají ruce do odpovídající výšky. - Vychovatelku střídají ţáci – současně i ukazují své pozice. - Poslední ţák končí číslem deset. - Vychovatelka uzavře: Protoţe máte všichni ruce nad hlavou, váš duch aţ je plně probuzený a těší se na další aktivitu, při které se musí hodně soustředit a také pozorně naslouchat.

6. Partneři do karet Cíl: Výcvik ve výstiţném vyjadřování a v soustředěném pozorování a naslouchání. - Ţáci se rozdělí do dvojic, sedí bokem k sobě, ale zároveň jakoby zády. (Jedním bokem se téměř dotýkají.) - Jeden ze dvojice má před sebou pět nebo více obrázků, druhý dostane z pětice jen jeden (okopírovaný). - Ten, co má jeden obrázek, popisuje, co na obrázku má, ale nesmí předmět či objekt přímo jmenovat. Popisuje tak dlouho, aţ ten druhý najde mezi pěticí obrázků ten popisovaný. - Výměna všech obrázků a rolí ve dvojici. - Diskuse o pocitech a získané zkušenosti jak z popisování obrázku, tak z jeho odhalení; v které roli se jednotlivci cítili lépe a proč, zda měli při některé z rolí obavy a proč, atd. 7. Závěrečné slovo vychovatelky - Vychovatelka otázkami vede ţáky k vyjádření vlastního názoru a k zamyšlení nad novými poznatky z oblasti komunikace. Optá se, v jakých konkrétních situacích je lze vyuţít. Poznatky shrne, zhodnotí práci ţáků a pochválí je za aktivní přístup.

126


Výstup ze ŠVP ŠD:

Rozvoj klíčových kompetencí:

Já a moje rodina 6 - 9 let Ţáci rozlišují, kdo patří do jejich rodiny, sestaví svůj rodokmen a nakreslí erb pro svou rodinu. V souboji rodin si prověří svou šikovnost a při čtení si pohádkově odpočinou. P49 Rozlišuje základní i širší příbuzenské vztahy. Uvědomuje si funkci rodiny ve společnosti. Uvědomuje si pocit sounáleţitosti s rodinou, s lidmi, se společností. K učení, komunikativní.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: 4 maňásci – máma, táta, syn, dcera, nůţky, lepidlo, černý fix, pastelky, fixy, čtvrtky A4, klíč na šňůrce, kočárek, panenka, svetřík pro panenku, velké molitanové kostky, měkký míč, korálky, tkanička na navlékání korálků, kniha Martínkova čítanka a dvě klubíčka pohádek. 2. Informační zdroje: - http://www.ohradech.eu/prehled_erbu.html - Verze instalovaného ovladače Smart Notebook: 10.6.106.1 - Petiška, E. Martínkova čítanka a dvě klubíčka pohádek. Praha: Albatros, 1981. 3. Pracovní listy: Pracovní list č. 1: List se slovy Pracovní list č. 2: Ukázka erbů Pracovní list č. 3: Rodokmen

Motivace: - Vychovatelka si na pomoc při motivaci pozve 2 ţáky a 1 ţákyni z 9. ročníku. Dohromady budou tvořit čtyřčlennou rodinu – tatínka, maminku, dceru Aničku a syna Toníka. Nebudou hrát sami, ale s pomocí maňásků. Nejprve si společně nacvičí krátký rozhovor: „Dobrý den děti. My se jmenujeme Novákovi. Já jsem maminka Kateřina, já tatínek Josef, já jsem Anička a já Toník. Bydlíme spolu v domě ve vesnici, která se jmenuje Veliká Lhota. Doma ještě máme psa Huňáče a kočku Micinku. Společně tvoříme rodinu. Teď bychom byli rádi, kdyby nám někdo z vás představil svojí rodinu.“ - Vychovatelka vyzve dvě aţ tři děti, které by svou rodinu chtěly představit. Ostatní svou rodinu představí během tohoto projektu.

127

Činnosti: 1. Patříš do mé rodiny? - Vychovatelka ţákům rozdá pracovní list č.1, na kterém jsou napsaná slova – např. maminka, kamarádka, bratranec, paní učitelka apod. Ţáci mají za úkol k daným slovům připsat jména skutečných osob z jeho okolí a barevně označit ty osoby, které patří do jeho rodiny.

2. Mŧj rodokmen - „Děti, rodina to není jen maminka s tatínkem a sourozenci. Rodina v sobě skrývá mnohem víc. Kdo ještě patří do naší rodiny? Podívej se na pracovní list a povídej.“ Ţáci říkají další členy širší rodiny uvedené v pracovním listě. - Vychovatelka vysvětlí ţákům slovo rodokmen: „Některé rodiny z dřívějších dob bývaly velké, měly mnoho členů. Aby si zapamatovaly všechny své příbuzné, tvořily své rodokmeny, tedy přehledy o svých příbuzných.“ - Vychovatelka ukáţe ţákům rodokmen rodiny Novákových z úvodní části projektu (motivace).

3. Náš erb - „Kaţdá slavná rodina mývala kdysi svůj erb. Měla ho vystavený ve svém sídle – na hradě nebo na zámku. Je to několik obrázků, které vystihují danou rodinu.“ - Vychovatelka ukáţe ţákům erby některých rodů. - Vychovatelka rozdá ţákům čtvrtky A4, na které nakreslí erb své rodiny - můţe kreslit členy rodiny, jejich zájmy a koníčky, domácí mazlíčky, apod. - Na výtvarné zpracování vychovatelka ţákům nabídne fixy, pastelky, voskovky, apod.

128

4. Souboj rodin - Ţáci si s kamarády vytvoří skupinu (maximálně čtyřčlenou), která představuje jejich rodinu. Rozdělí si role – maminka, tatínek, syn, dcera (nezáleţí na pohlaví – dívka můţe hrát tatínka, záleţí na domluvě dětí). Kaţdá rodina si vymyslí soutěţní příjmení. - Vychovatelka vysvětlí pravidla hry. Rodiny soutěţí mezi sebou. Jednotliví členové rodiny plní zadané úkoly, které jsou součástí štafety a odpovídají jejím rolím v rodině. Členové rodiny si předávají štafetu v podobě klíče, který musí být vţdy pověšený na krku (po dobu vykonávání úkolu se klíč nesmí drţet v ruce, ani si ho nesmí odloţit). Klíč je symbolem jejich společného domova. Rodiny jdou postupně za sebou, vychovatelka kaţdé změří čas. - Vychovatelka nejprve ukáţe, co jednotlivé členy rodiny čeká, vyznačí trasu závodu a provede je všemi stanovišti, která jsou předem připravena. Poté můţe soutěţ začít. - Stanoviště pro maminku – maminka oblékne panence svetřík, miminko dá do kočárku a běţí k dalšímu stanovišti (stanoviště pro tatínka), zde předá klíč tatínkovi. Tatínek začíná plnit svůj úkol aţ tehdy, kdy mu maminka předá klíč a on si je dá na krk. Pravidlo s předáním klíče platí pro všechna stanoviště a pro všechny členy rodiny. - Stanoviště pro tatínka – tatínek musí z pěti velkých molitanových kostek postavit komín. Komín musí po dobu celé štafety stát, jinak se všichni vrací zpět. - Stanoviště pro syna – syn si vezme měkký míč a musí dát tři „hlavičky“ za sebou. - Stanoviště pro dceru – dcera navléká na provázek deset větších korálků. Po navlečení je poloţí na stůl a běţí do cíle. Po přeběhnutí cílové čáry vychovatelka stopne čas. - Rodina s nejlepším časem obdrţí odměnu (lízátka, bonbony, apod.) 5. Čtení u rodinného krbu - Vychovatelka se s ţáky pokusí z molitanových kostek postavit maketu krbu. Po zdařilé stavbě se ţáci i s vychovatelkou posadí před krb. „Máte doma krb? Scházíte se společně u jednoho stolu? Povídáte si spolu? Čte vám maminka nebo tatínek pohádky či příběhy? Kterou pohádku máte nejraději? Kdyţ jsem byla malá, maminka mi četla z této pohádkové kníţky. Udělejte si pohodlí a já vám přečtu jednu z mých oblíbených pohádek.“ - Vychovatelka čte pohádku O černém kocourkovi z knihy Martínkova čítanka a dvě klubíčka pohádek. - Jak se vám pohádka líbila? Znáte ji? O čem pohádka byla? Kdo chce, namaluje ilustraci.

129

Pracovní list č. 1: List se slovy

BABIČKA KAMARÁD(KA) SESTŘENICE

PANÍ UČITELKA BRATRANEC TATÍNEK

MAMINKA

ŘIDIČ

PANÍ VYCHOVATELKA DĚDEČEK

BRATR

PAN DOKTOR SESTRA

130

Pracovní list č. 2: Ukázka erbŧ

131

Pracovní list č. 3: Rodokmen

132



Naše okresní město 6 – 9 let Seznámíme se s historií Mělníka a prohloubíme si poznatky o našem okresním městě. Vinnou révu ztvárníme výtvarnými technikami tisk a koláţ s korkem, sloţíme obrázek – puzzle. P 53 Pojmenuje některé rodáky, kulturní či historické památky, významné události regionu. K učení, komunikativní a pracovní.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Čtvrtky, barevné papíry – různé barvy, pevnější papír (karton), temperové barvy, lepidlo na korek a na papír, korkové zátky celé a nakrájené na kolečka (asi 5 mm), štětec, zelený fix, kartičky s písmenky na sloţení (M, Ě, L, N, Í, K, C, D, R, T), obrázek č. 1 – Mělnický zámek. 2. Informační zdroje: - ATIKA. Zámky, hrady a jiné zajímavosti.[online] České Budějovice, 2000, [cit. 19.12.2011] Přístup z: http://www.zamky-hrady.cz/1/melnik.htm - PURŠ, F. a kol. Mělnická zastavení I. Mělník: město Mělník, 2003. 4. Pracovní list: Pracovní list č. 1: Karel IV. Pracovní list č. 2: Otázky k doplnění

Motivace: Ţáci se posadí na koberec a vychovatelka rozdá kopie obrázku č. 1 (Mělnický zámek). Vychovatelka pokládá otázky: Co je na obrázku? Znáte tento zámek? Víte, v kterém městě se nachází?

133

Činnosti: 1. Kde se vzalo město Mělník – vyprávění vychovatelky Na obrázku se nachází zámek Mělník. Název města Mělník vznikl ve 13. století od slova mělná, mělnící se horniny opuky, na němţ se město rozkládá. Okresní město se nachází nad soutokem dvou známých řek Labe a Vltavy. Nad soutokem na nejvyšším vrcholu je zámek, který vidíte na obrázku. Původně to byl hrad Pšov, název byl odvozen od bývalé obce Pšovsko. Dnes je to městská část – Pšovka. V blízkosti zámku je krásná stavba chrám svatého Petra a Pavla. Součástí chrámu je vstup do krypty s kostnicí. Jsou zde pozůstatky asi 10 000 lidí. Kosti a lebky jsou srovnány do obrazců kotvy, kříţe a srdce – symbolů víry, naděje a lásky. Současně s výstavbou města vzniklo i mělnické podzemí. Chodby jsou aţ 10 m pod povrchem. Část podzemních chodeb je zpřístupněna a ukončena studnou, jejíţ označení se nachází na náměstí Míru v blízkosti kašny s fontánou. Na tomto náměstí můţeme vidět kapucínský klášter, dnes je zde Regionální muzeum, odkud je vstup do středověkých sklepů. Z náměstí Míru se dostaneme Praţskou bránou na náměstí Karla IV. Dominantou Praţské brány je věţ s hodinami, kde se v současnosti pořádají výstavy. Brána nese název Praţská, protoţe tudy vedla cesta do Prahy. Součástí Mělníka je rozsáhlá vinice, kterou zaloţila kněţna Ludmila a často zde pobývala. Nad vinicí se tyčí socha Karla IV., zvelebovatele mělnického vinařství. Mělník se proslavil především pěstováním vinné révy. Proto je také pravidelnou tradiční akcí Mělnické vinobraní pořádané v podzimních dnech. 2. Básnička s doplňovačkou Vyprávění je zakončeno básničkou. Soutok Labe s Vltavou, zámek, náměstí, kostelík – to je město ……………. (Mělník) Na průzkum jsme se vydali a s městem se seznámili. - Práce ve skupinkách. - Kaţdá skupinka obdrţí kartičky s písmeny, aby mohlo vzniknout slovo Mělník. - Na kartičkách jsou i písmena, která do slova nepatří. - Ţáci se snaţí slovo sloţit a tím doplnit básničku. 3. Tisk vinných hroznŧ korkovou zátkou Vinná réva proslavila Mělník, proto si ţáci vytvoří hrozen vína. - Korkovou zátku na jedné straně ţáci natřou temperovou barvou v odstínu hroznového vína. - Natřený korek přiloţí obarvenou plochou na čtvrtku, aby vznikl obtisk. - Tisk opakují tak, aby vznikl tvar hroznu. - V průběhu tisku krokovou zátku podle potřeby natírají barvou. - Po dokončení tisku fixem dokreslí vinné listy.

134

4. Vinné hrozny z korkových zátek - Na tvrdý papír (karton) ţáci přikládají korková kolečka natřená z jedné strany lepidlem na korek. - Kolečka se mohou lepit i na kolečka jiţ přilepená. - Takto postupují aţ do zhotovení tvaru vinného hroznu. - Po zaschnutí dokreslí listy temperovou barvou nebo fixem. 5. Puzzle Karel IV. - Ţáci mají moţnost k nahlédnutí kompletního obrázku Karla IV. - Kaţdá dvojice (skupinka) obdrţí připravený rozstříhaný pracovní list č. 1 a obrázek z tohoto pracovního listu se snaţí správně sloţit. - Obrázek mohou nalepit na čtvrtku nebo barevný papír. 6. Otázky k doplnění - Mladším ţákům otázky z pracovního listu č. 2 předčteme a ţáci je ústně doplní. - Starší ţáci vyplní pracovní list samostatně.

135

Pracovní list č. 1: Karel IV.

136

Pracovní list č. 2: Otázky k doplnění Jaké řeky se sbíhají u Mělníka?

Jak se zámek Mělník původně jmenoval?

Jaká plodina proslavila Mělník?

Kde jsou uloţeny pozůstatky 10 000 lidí?

Jak se jmenuje chrám v blízkosti zámku?

Jak se jmenují dvě největší náměstí na Mělníku?

Jak se jmenuje brána, která spojuje náměstí?

Kdo zaloţil vinice?

Kdo pokračoval v pěstování vinné révy. Který panovník?

Jaká tradice se dodrţuje dodnes v podzimních dnech?

137

Pracovní list č. 2: Odpovědi Jaké řeky se sbíhají u Mělníka? U Mělníka se stéká Labe s Vltavou. Jak se zámek Mělník původně jmenoval? Pŧvodně zde byl hrad Pšov. Jaká plodina proslavila Mělník? Mělník proslavila vinná réva. Kde jsou uloţeny pozůstatky 10 000 lidí? V mělnické kostnici u chrámu sv. Petra a Pavla. Jak se jmenuje chrám v blízkosti zámku? Jedná se o chrám sv. Petra a Pavla. Jak se jmenují dvě největší náměstí na Mělníku? Jedno je náměstí Míru, druhé náměstí Karla IV. Jak se jmenuje brána, která spojuje náměstí? Jmenuje se Praţská brána. Kdo zaloţil vinice? Vinice zaloţila sv. Ludmila. Kdo pokračoval v pěstování vinné révy. Který panovník? Karel IV. Jaká tradice se dodrţuje dodnes v podzimních dnech? Pořádá se mělnické vinobraní.

138



Zpíváme si pro radost 6 – 9 let Uvědomíme si důleţitost rytmu pro řeč i zpěv, vyuţijeme rytmické cítění při hře s říkadlem a při hře na rytmické hudební nástroje. Poznáme známé písně pouze podle rytmu a některé z nich si zazpíváme. Naučíme se tanec kalamajku a provedeme svatební obřad s hostinou. P 56 Zpívá na základě svých dispozic rytmicky přesně. K učení.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Rytmické Orff. nástroje, klavír nebo keyboard, krabička nebo sáček s názvy známých písní na samostatných lístcích, s jazykolamy a drobnými úkoly;CD přehrávač, CD s vhodnou hudbou pro svatební obřad (např. F. Mendelssohn – Bartholdy: Svatební pochod; lidová píseň Lásko boţe lásko aj.) závoj pro nevěstu a cylindr pro ţenicha, malé občerstvení pro kaţdého ţáka (např. chlebíček nebo polárkový dort), 2. Informační zdroje: - ŠIMANOVSKÝ, Z., TICHÁ, A., Lidové písničky a hry s nimi. Praha: Portál, 1999. ISBN 80-7178-323-4

Motivace: Ţáci se posadí na koberec. Vychovatelka vyzve ţáky, aby se pokusili uhodnout písničku, na kterou právě myslí. Po chvíli ticha vyvolá několik ţáků. Protoţe hádání bude pravděpodobně neúspěšné, dá ţákům „nápovědu“: vyťuká rytmus několika taktů dobře známé písničky, na kterou myslí (tuţkou do stolu nebo ozvučnými dřívky). Znovu vyvolá – podle úspěšnosti jednoho či více ţáků. Po správném určení písně znovu vyťuká rytmus písně a vyzve ţáky, aby si ji zkusili v duchu zabroukat, zda rozluštění bylo opravdu správné. Potom se optá, proč bylo druhé hádání lehčí, jednodušší. Po vyjádření ţáků upřesní, ţe nejen melodie, ale i přesný rytmus je pro písničku velmi důleţitý a určující. Rozluštěnou písničku si všichni společně zazpívají za rytmického doprovodu vychovatelky (např. hrou na ozvučná dřívka). Po té vychovatelka ţákům poví, ţe rytmus má i kaţdá řeč a díky němu se dá s řečí a písničkami docela zábavně hrát.

139

Činnosti: 1. Hra se slovy - Rytmická deklamace (= zvýrazněná mluva, při níţ uplatňujeme zvukovou a rytmickou stránku řeči i její přirozený spád) slov a slovních spojení formou ozvěny: vychovatelka udává metrum dřívky a při tom říká. Ţáci opakují aţ na domluvené znamení – např. na kývnutí hlavy vychovatelky. Dřívka provází celou hru. - Slova a slovní spojení: RŮ - ŢE - RŮ - ŢE bí - lý - tu-li - pán ko-pre-ti-na - slu-ne-čni-ce mo - drý - květ - …… slun - ce - za-pa - dá, uţ - je - večer - .….. ko-či -čka-a - pej - sek - Ţáci se rozdělí do skupin – kaţdé skupině je přiřazeno jedno slovní spojení. Vychovatelka udává metrum (tuţkou do stolu nebo hrou na poloţený bubínek) a zároveň druhou rukou ukazuje nástupy jednotlivým skupinám – na přeskáčku. Platí domluva, ţe nástupem další skupiny předcházející skupina zmlkne. Hrajeme tak dlouho, aţ je hra plynulá a všechny skupiny se několikrát vystřídají. 2. Společný zpěv oblíbené písně - jako odměna za dobře fungující a pozorný „orchestr“. - Vyuţít skupin z minulé hry a přidělit jim různé druhy „hry na tělo“ (tleskání, pleskání, luskání, dupání), popřípadě jejich kombinace, jsou – li ţáci šikovní. 3. Práce s říkadlem: Byla jedna babka, prodávala jabka, za děravý groš, prodala jich koš. - Ţáci se posadí do kruhu na koberec. - Všichni společně si rytmicky přesně říkadlo přednesou. Vychovatelka doprovodí rytmickou deklamací na ozvučná dřívka. - Totéţ ještě jednou, ale šeptem. - Vytleskat současně s šeptáním. - Pouze vytleskat. - Rozdělit sedící ţáky do čtyř skupin, kaţdé z nich přidělit jeden verš. - Vychovatelka udává dřívky jen metrum a skupiny plynule navazují a říkají postupně celé říkadlo. - 1. a 3. skupina říká svůj text a 2. a 4. skupina tleskají rytmus svého verše. - 1. a 3. skupina tleskají rytmus svého verše, 2. a 4. skupina říká svůj text. -Skupiny dostanou nový – doprovodný text: 1.sk. stále opakuje: bab – ka, bab – ka (tj. metrum); 2.sk. opakuje: pro – dá – va – la, pro – dá – va – la; 3.sk. opakuje: koššššš, koššššš; 4.sk. říká celé říkadlo. - Vychovatelka v roli dirigenta dává nástupy jednotlivým doprovodným skupinám, které se nepravidelně střídají. S nástupem další skupiny předcházející utichne.

140

- Závěr: Doprovodné skupiny se postupně přidávají, nakonec se přidá 4. skupina s vlastní deklamací říkadla. Po odříkání říkadla se postupně odpojují doprovodné skupiny v obráceném pořadí, neţ nastupovaly, takţe končí 1.sk. se slovy bab – ka, bab – ka 4. Pějme píseň do kola - Ţáci se posadí do kruhu, vychovatelka přinese bubínek a krabičku nebo sáček, ve kterém jsou na lístečcích názvy známých písniček, jazykolamy a drobné úkoly. - Vysvětlí pravidla hry: Krabička se posílá po kruhu v rytmu společně zpívané písně „Pějme píseň do kola“. Jakmile zazní bubínek, zpěv se přeruší, hráč s krabičkou vyjme jeden lístek, přečte název písně, jejíţ část zazpívá za rytmického doprovodu ostatních. Také můţe poţádat některého ze spoluţáků o pomoc při zpěvu. Je – li na lístku jazykolam, třikrát ho co nejrychleji zopakuje, je – li tam úkol, hned ho splní. Pokud ho nedokáţe splnit, dá fant. Potom hra pokračuje společným zpěvem písně Pějme píseň do kola za rytmického předávání kouzelné krabičky. Po vybrání všech lístků následuje: 5. Hra na fanty - Klasická známá hra: „ Co mám dělat s tímto fantem, na který právě myslím?“ Hru je moţné také odloţit a začít s ní nový, další den. Potom se vrátit k zajímavým záţitkům z předešlého dne a navázat obměněnými aktivitami, popřípadě úspěšné zopakovat beze změny. 6. Rozhovor dvou nástrojŧ - Vţdy dva ţáci, kteří si chtějí spolu „povídat“, si vyberou rytmický nástroj, který za ně bude mluvit. Nejvhodnějším nástrojem jsou různé bubny. - Jeden ze dvojice začne hrát – krátce – můţe být i jeden úder – druhý mu odpovídá. „Rozhovor“ můţe mít i dramatický průběh s následným zklidněním apod. - Po ukončení kaţdého „rozhovoru“ mohou ostatní ţáci vyjadřovat své domněnky, o čem nástroje asi mluvily, jakou měly náladu. - Hra pokračuje do té doby, neţ se vystřídají všichni zájemci o hru.

7. Rytmické hádanky - Ţáci společně s vychovatelkou vytvoří na tabuli seznam 10ti aţ 15ti známých písní. - Vychovatelka si vybere jednu z nich a její rytmus vyťuká (tuţkou do lavice) – stačí jen několik taktů. Kdo z ţáků písničku pozná, zvedne ruku. Vychovatelka jednoho z nich vyvolá. Pokud je odpověď správná, jde tento ţák za odměnu vyťukávat rytmus své vybrané písně. - Vychovatelka upozorní před prvním vyťukávajícím všechny ţáky na chybu, kterou často vybraný ţák udělá, a tou je, ţe si v duchu píseň zpívá a zároveň při tom pohybuje rty. Pozor na tuto nápovědu!

141

- Ţák, který si písničku vybere, pošeptá její název vychovatelce (to pro kontrolu správnosti vyťukávání). Potom vyťuká několik taktů písně, vyvolá si odpovídajícího, a pokud je jeho odpověď správná, ten jej vystřídá. 8. Společný zpěv několika z vyťukávaných písní s doprovodem hudebního nástroje a s případnou hrou na tělo. 9. Kalamajka - Společný zpěv písně. - Rozhovor o tom, zda byl někdo z ţáků na svatbě. Jak svatba probíhá – obřad, hudba, hostina, tanec. Ţáci sdělují své záţitky. - Hra na svatbu – rozdělení rolí: ţenich a nevěsta (dostanou závoj a cylindr); svědci, hudebníci, tanečníci a ostatní svatebčané. - Hudebníci si vyberou podle vlastního uváţení vhodný doprovodný nástroj a vyzkouší si vlastní improvizovaný doprovod. - Tanečníci včetně ţenicha a nevěsty se seznámí s kroky tance kalamajka. Potom se postaví dvojice proti sobě – utvoří tak dvě řady – obě řady začínají pravou nohou (pata, špička, krok – sun – krok), ruce jsou v bok. - Společné provedení svatebního obřadu: za hudebního doprovodu kráčí pomalým krokem ţenich s nevěstou špalírem svatebčanů k oddávající – vychovatelce. Ta po ztlumení hudebního doprovodu provede improvizovaný „ obřad“. Dva vybraní ţáci mohou „fotografovat“. Následuje gratulace vychovatelky a všech svatebčanů. - Sólo pro ţenicha a nevěstu – tancují kalamajku – ostatní stojí v kruhu okolo nich, zpívají a hrají na tělo, muzikanti na vybrané hudební nástroje. - Při opakování písně se přidají všichni „tanečníci“ a „muzikanti“ je doprovodí zpěvem a hrou na nástroj. - Hostina – všichni se posadí ke stolkům připraveným ve tvaru písmene U. Vybraní ţáci pomohou roznést předem připravené malé pohoštění, které je odměnou za pěknou práci.

142


ZOO 6 – 9 let Se zvířaty si ţáci zacvičí, zasoutěţí v různých hrách, zařádí si při písničce a v závěru projektu vznikne i zvířecí komix. P 61 Upevňuje pocit sounáleţitosti s ţivou i neţivou přírodou. K trávení volného času.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiály: Papíry, psací potřeby, fixy nebo pastelky, švihadla, malé míčky, bomba ze hry Tik tak bum, stolní hra Fauna (Mindok), PC, perkuse. 2. Informační zdroje: - AVERY, D.: Pravda nebo omyl. Plzeň: Fraus, 2008. ISBN 978-80-7238-816-5

Motivace: Vychovatelka navrhne ţákům, ţe by se mohli protáhnout a zacvičit si, jako různá zvířata. Čáp: Na říkanku ţáci chodí po prostoru, vysoko zvedají nohy a rukama klapou v předpaţení jako čáp zobákem. Říkanka: Ťapy, ťapy, ťapy, ťap, u studánky chodí čáp. Zvedá nohy, tiše ťape, zobákem si při tom klape. Klapy, klapy, klapy, klap, u studánky chodí čáp.

Ţába: Ţáci skáčou po prostoru jako ţáby na říkanku: Říkanka: Ţába skáče po blátě, koupíme jí na gatě. Na jaký, na jaký, na zelený strakatý.

143

Brouk: Ţáci na říkanku postupně vstávají ze dřepu do stoje, ruce vzpaţ. Na slova srazila… se zprudka posadí zpět do dřepu. Říkanka:

Co se stalo v trávě? Narodil se brouček právě. Vylezl vzhůru, ještě, ještě…. Srazila ho kapka deště!

Kočka: Na závěr tohoto minicvičení, se ţáci protáhnou jako kočka- ve stoje, ruce vzpaţené, prsty jako drápky, se snaţí dosáhnout co nejvýše. Na pokyn vychovatelky se uvolní do předklonu s hlasitým zvoláním: „Mňau!“ Několikrát opakujeme.

Činnosti: 1. Pravda nebo omyl? - Ţáci si vezmou papír s tabulkou, do které budou zapisovat odpovědi na tvrzení vychovatelky. Otázka č.

1

2

3

4

5

6

7

8

9

Pravda (P) Omyl (O) - Po všech tvrzeních čte vychovatelka otázky ještě jednou a vysvětluje, zda jsou pravdou či nepravdou a proč. Pak se zeptá ţáků, zda měli někteří z nich vše dobře, při které otázce váhali a kdy se nejčastěji pletli. Otázky: Jsou mořští koníci ryby? Ano, líhnou se z vajíček, které ve svém vaku na břiše nosí sameček tak dlouho, dokud se nevylíhnou.

144

Čichají hadi jazykem? Ne, hadi mají velmi dobře vyvinutý čich, ale čichové ústrojí mají v tlamě. Proto stále vyplazují jazyk a kmitají s ním, aby tak do tlamy dostali vzduch, který pak „očichají“. Jsou koaly medvědi? Ne, koala medvídkovitý patří mezi vačnatce, i kdyţ se medvědům trošku podobá. Mláďata se vyvíjejí ve vaku matky, který má na břiše. Jsou váţky nejrychlejší hmyz? Ano, váţky dokáţou létat aţ 80 km za hodinu a ještě při této rychlosti stihnou lovit potravu. Krom toho mají mezi hmyzem také největší oči. Jsou pavouci hmyz? Ne, pavouci mají tělo rozděleno na dvě části a také mají osm noh. To je zařazuje do skupiny pavoukovců. Hmyz má tři části těla a jen šest noh. Napadají všichni ţraloci lidi? Ne, lidi nejvíce ohroţuje velký bílý ţralok. Některé druhy ţraloků se ţiví jen malými rybkami a planktonem Ţiví se lední medvědi tučňáky? Ne, tučňáci ţijí na jiţní polokouli, lední medvědi výhradně na severní. Proto se nemohou ani potkat. Mají kachny nepromokavé peří? Ano. Kachny, stejně jako jiní vodní ptáci, mají husté peří, které zadrţuje hodně vzduchu a zároveň je velice dobře promaštěné tukem z mazové ţlázy. Mohou ţít zvířata bez rostlin? Ne, některá zvířata potřebují rostliny jako svou potravu. Těmito zvířaty se pak ţiví jiná zvířata. Bez rostlin by nejprve vyhynuli býloţravci a potom i masoţravci. 2. Pexeso s kvizem - Vychovatelka rozloţí před ţáky karty s pexesem, které je ale trošku netradiční. Nejsou na něm otázky, ale názvy pohádek a zvířat, která jsou pro tuto pohádku typická. Na rubu karet jsou čísla pro snadnější komunikaci. - Ţáci, rozdělení do čtyř skupin, postupně volí karty, které bude vychovatelka otáčet. Ţáci se v časovém limitu měřeném bombou musí rozhodnout, zda otočené karty tvoří dvojici. Pokud však určí dvojici správně, dostanou ještě otázku týkající se dané pohádky. Pokud neznají odpověď, karty se vrací do hry. Ţáci jedné skupiny určují otáčení karet tak dlouho, dokud se jim daří získávat dvojice.

TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU

HOLOUBEK

ZLATOVLÁSKA

MOUCHA

145

JEZERNÍ KRÁLOVNA PRINC BAJAJA

LABUŤ KŦŇ

ŠARLOTINA PAVUČINKA BUDULÍNEK

PAVOUK LIŠKA

MADAGASKAR SMOLÍČEK

LEV JELEN

LOTRANDO A ZUBEJDA ČERVENÁ KARKULKA

VELBLOUD VLK

ŠTAFLÍK A ŠPAGETKA BOB A BOBEK

PES KRÁLÍK

KRKONOŠSKÉ POHÁDKY

SOJKA

SHREK

OSEL

JEN POČKEJ

ZAJÍC

Otázky: Popelka: Jak se jmenoval kůň, na kterém Popelka tajně jezdila do lesa? (Jurášek) Zlatovláska: Která další zvířátka pomohla Jiříkovi plnit úkoly? (mravenci a ryby) Bajaja: S kým bojoval princ, aby zachránil princeznu? (s drakem) Budulínek: U koho budulínek bydlel, neţ si ho odnesla liška do svého doupěte? (u babičky a dědečka) Smolíček: Jaké byly jelenovy parohy? (zlaté) Červená Karkulka: Podle čeho dostala Karkulka své jméno? (podle červeného čepečku) Bob a Bobek: Co dělali kaţdé ráno králíci z klobouku? (cvičili) Krkonošské pohádky: Co stále přikazoval Trautenberk svým poddaným? (nekoukat, nelelkovat, dělat) Shrek: Která pohádková postava, kromě oslíka, Shrekovi pomáhala? (Kocour v botách) Jen počkej: Koho se zajíc neustále bál, ačkoli stále zpíval, ţe se nikoho nebojí? (vlka) Jezerní královna: Co museli sbírat ukradené děti na dně jezera? (perly) Šarlotina pavučinka: Co si lidé mysleli o malém prasátku? (ţe umí plést pavučiny) Madagaskar: Jak se jmenoval král všech lemurů? (Jelimán) Lotrando a Zubejda: Kdo byl tatínek Lotranda? (loupeţník) Štaflík a Špagetka: Jakou barvu srsti měl Štaflík? (bílou)

146

Po skončení hry se mohou ještě ţáci ve skupině poradit a napsat další pohádky a příběhy, ve kterých se vyskytují nějaká zvířata. Která skupina napíše v limitu nejvíce pohádek?

3. Trochu odpočinku s opičkami - Vychovatelka rozdělí ţáky na dvě skupiny. - Ţáky kaţdé skupiny postaví do řady vně vytyčeného prostoru. Nyní představují černé a zrzavé opičky. Prostor je vymezen pomocí švihadel na tři stejně velké části. - Prostřední část představuje řeku a ţáci do ní za ţádných okolností nesmí vstoupit. Kaţdá skupina dostane míčky, kterými se, po odstartování hry vychovatelkou, snaţí trefit na území protivníka. – - Opičky mohou sbírat míčky ze svého území a vracet je na území protivníka. Pokud se míček zakutálí mimo území, nesmí jej uţ opičky pouţít. Hra končí na povel vychovatelky, přičemţ limit můţe být pokaţdé jiný. Vyhrává to druţstvo, které má po ukončení hry na svém území méně míčků. 4. Kdo je kdo? - Pro tuto aktivitu pouţijeme karty ze společenské hry Fauna a vyuţijeme informace, které obsahují. Výhodou těchto karet je, ţe můţeme vybrat vţdy nějaký tematický okruh – podle taxonomického členění, podle rozšíření zvířat, podle prostředí, ve kterém zvířata ţijí apod. - Karet je dostatečné mnoţství, takţe i v rámci tématu můţeme při opakování hry zvířata obměnit. Protoţe je však plán hry určen pro malý počet hráčů, bude potřeba pravidla upravit pro potřeby druţiny. - Vychovatelka znovu rozdělí ţáky na menší skupinky, případně i dvojice. Pak vytáhne z balíčku jednu kartu a přiblíţí ţákům zvíře, aniţ by prozradila jeho název. Informace předkládá ţákům postupně s malými pauzami. Pokud si ţáci ve skupince myslí, ţe uţ vědí, o které zvíře se jedná, napíší jeho název na list papíru a ten zvednou nad hlavu tak, aby ho viděla jen vychovatelka. Po přečtení všech indicií se kolo vyhodnotí a vychovatelka vybere další kartu. - Obměnou můţe být to, ţe vychovatelka naopak řekne ţákům, o jaké zvíře se jedná, a ţáci odhadují, kde zvíře ţije, jak je velké nebo těţké, do které skupiny zvířat se řadí apod. Tyto údaje ţáci zapisují na papíry a po kaţdém kole se vyhodnotí jejich správnost.

147

Ukázka karet ze hry Fauna:

5. Komix - Vychovatelka vyzve ţáky, aby se pokusili vymyslet nějaký příběh, kde hlavní roli bude hrát libovolné zvíře. Příběh se však musí vejít do čtyř okýnek.

148

6. Svátek zvířat - Na závěr hravého dne se zvířaty se naučíme písničku „Svátek zvířat“, dostupnou z http://www.youtube.com/watch?v=c0JIfb1yruo&feature=related. - Vychovatelka nejprve ţákům videoklip pustí s tím, ţe je upozorní, aby klip pozorně sledovali. A neţ se společně naučí písničku, zadá jim úkol. Ţáci mají v časovém limitu (moţné opět měřit pomocí bomby) napsat všechna zvířata, která si z klipu zapamatovali. Podle počtu správně zapamatovaných zvířat se určí pořadí, podle kterého si ţáci budou vybírat perkuse. Na závěr se ţáci naučí slova písničky, kterou si pak zazpívají a doprovodí se při tom na hudební nástroje. Text: To je zmatek, kdyţ zvířata mají svátek, to je zmatek, to jsou mi věci. To je zmatek, kdyţ zvířata mají svátek, to je zmatek, to jsou mi věci! Kočky dělají psí kusy, psi se zase kočkujou. Paví očka v akváriu vzájemně se očkujou. Všechno je dnes povoleno, kdyţ maj svátek zvířata. Všude voní trus a seno, doupata jsou vyhřátá. [:To je zmatek, …….:] Nikdo nemá hrůzu ze lva, nikdo strachy nespěchá. V běhu zvítězila ţelva, a je šťastná jak blecha. Krávy dělaj voloviny, oslové zas koniny. Kdo nenajde svoji noru, ať si vleze do jiný. [:To je zmatek,…:]

149

150



Proč si máme pomáhat 9 – 11 let Prostřednictvím známé veršované pohádky se zamyslíme nad proţívanými pocity při poskytování pomoci; porovnáme výhody a nevýhody společné práce, zamyslíme se nad pohádkovými postavami, které nezištně pomohou potřebným; vytvoříme si jednoduché loutky na špejli a pohádku si zahrajeme. Poslechneme si bajku a vyvodíme z ní poučení. P 62 Vytváří prosociální postoje k druhému. Sociální a interpersonální.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Pohádka F. Hrubína Paleček a jeho kamarádi; 2 lístky s napsanými úkoly (pro činnost č.2); špejle, bílé a barevné čtvrtky A4, silné a slabé fixy. 2. Informační zdroje: - HRUBÍN, F., Špalíček pohádek. Praha: Albatros, 1974. - Nejznámější Ezopovy bajky. Praha: Fortuna, 2006. ISBN 80-7321-272-2 - ŠIMANOVSKÝ, Z., Hry s hudbou a techniky muzikoterapie. Praha: Portál 1998.

Motivace: Vychovatelka přečte ţákům známou veršovanou pohádku Paleček a jeho kamarádi. Ještě před zahájením čtení upozorní ţáky na skutečnost, ţe právě dobrá aţ notorická znalost této pohádky je důvodem jejího výběru. (Dává totiţ ţákům moţnost vnímat vzájemnou komunikaci prstů a moţnost odhalit důleţité zákonitosti při přidělování rolí, výhody a případná úskalí vzájemné pomoci.) Vyzve ţáky, aby bedlivě poslouchali, protoţe po přečtení jim bude klást otázky. - Přečtení pohádky.

Činnosti: 1. Rozhovor - Ţáci sedí v kruhu a sdělují své postřehy a poznatky, které si uvědomili během čtení. - Vychovatelka se ptá, jakým způsobem spolu prsty mluvili, na úlohu vedoucího, na způsob jeho komunikace s ostatními, na jednání podřízených prstů atd. - Zobecnění některých postřehů: Pohádku rozebrat z hlediska pocitů vedoucího skupiny; vyzkoušet své schopnosti; snadno lze své síly přecenit ale také je moţné sám sebe podcenit; nejmenší neznamená nejhloupější – neodsuzovat druhého jen podle toho, jak vypadá; povrchní rozhodování…společná práce = dokáţeme víc, s menší námahou, ale jen, kdyţ se respektujeme navzájem a pomáháme si, nehádáme se, při rozdílných názorech se snaţíme

151

vyslechnout názor druhého, snaţíme se ho pochopit a domluvit se; potom společně vybrat nejlepší řešení. 2. Skupinová práce - Rozdělení ţáků do dvou skupin. Kaţdá dostane lístek, který vychovatelka nejprve nahlas přečte a optá se, zda si s úkolem skupiny poradí, popřípadě napoví, jakým myšlenkovým směrem se mají ubírat. Na lístku jsou kromě zadání připravené dva sloupce s nadpisem: výhody – úskalí, do kterých ţáci zapisují situace, které mohou při plnění zadaného úkolu nastat. 1. skupina: Výhody a úskalí společného přemýšlení: Představte si, ţe máte společně vymyslet příběh nazvaný Můj přítel Matouš. 2. skupina: Výhody a úskalí společné fyzické práce: Představte si, ţe máte společně uvařit bramborovou polévku. - Společně obě skupiny – seznámení ostatních se závěry kaţdé skupiny, případné doplnění. - Vychovatelka provede závěrečné shrnutí – moţné výhody a úskalí spolupráce. 3. Vzájemná masáţ – pro uvolnění a odpočinek. - Ţáci se posadí do kruhu za sebou a poloţí spoluţákovi před sebou ruce na ramena. Prsty rukou jemně masírují ramena a krční páteř. 4. O pomoci v pohádkách - Vzpomínáme na známé pohádky a postavy, které v nich poskytují nezištnou pomoc. - Vytvoříme přehled postav, které pomáhaly a komu. 5. Vytvoření loutek - K pohádce O kohoutkovi a slepičce nakreslit jednotlivé postavy, vystřihnout a připevnit na špejle, popřípadě vytvořit i kulisy. - Zahrát si s nimi pohádku, nebo pohádku zahrát ţákům v I. třídě. 6. Hra – Na babičku – pro obveselení. - Ţáci se posadí do kruhu na ţidle – trochu dál od sebe. Jeden hráč uprostřed kruhu má zavázané oči. Ten jde pomalu vpřed a posadí se někomu na klín a poţádá ho: „Babičko, zazpívej mi.“ Oslovený hráče pohladí, pohoupá a zazpívá mu kousek předem domluvené písně – např. ukolébavky. Hráč na jeho klíně se snaţí uhodnout jméno „babičky“. Při správné odpovědi ho „babička“ vystřídá. 7. Povídání o vlastních zkušenostech při pomoci - Vychovatelka vybere ze svých záţitků a poví ţákům osobní příběh, kdy ona někomu pomáhala nebo kdy naopak někdo pomohl jí. - Své příběhy povídají ţáci. - Vychovatelka vyzdvihne příjemné pocity, které jsou odměnou kaţdému, kdo pomohl.

152

8. Bajka – Pocestní a platan - Vychovatelka převypráví: Bylo horké, dusné odpoledne. Po cestě kráčeli dva pocestní. Byli velmi unavení, protoţe šli uţ od samého rána. Celou dobu na ně praţilo slunce a široko daleko nebyl ţádný stín. Najednou uviděli v dálce osamocený platan. Srdce jim poskočilo radostí. „Konečně jakési útočiště!“ zvolal jeden z nich. Oba čile vykročili ke stromu. Kdyţ k němu došli, zastavili se pod větvemi s hustým listím. Pak vděčně klesli k zemi a odpočívali ve stínu, šťastní, ţe konečně unikli pálivým slunečním paprskům. Jak tak leţeli na zádech a hleděli do koruny, jeden z nich promluvil. „Směšné,“ ozval se. „Co?“zeptal se jeho společník. „Ten platan, pod nímţ leţíme,“ odpověděl první pocestný. „Napadlo tě někdy, jak je vlastně zbytečný? Vţdyť nerodí ţádné ovoce. Člověku je z toho úplně nanic.“ Platan mluvit nemohl, ale hovor těch dvou vyslechl. „Takoví nevděčníci,“ pomyslel si trpce. „ Před horkým sluncem se pod mými větvemi ukryli velice rádi. Ale poděkují mi za to? Ne! Místo toho, právě ve chvíli, kdy se těší z chládku a stínu, který jim poskytuji, mě pomlouvají, jak jsem neuţitečný.“ - Rozhovor o příběhu a vyvození poučení: Nejsme pokaţdé vděčni tomu, kdo nám pomůţe. - Zamyšlení ţáků, zda mají také podobnou zkušenost, ţe jejich pomoc byla brána za samozřejmost, bez náleţitého ocenění. - Vyvození závěru: Být citlivý a vnímavý k lidem okolo sebe; vnímat pomoc jako dárek; nebát se o pomoc poţádat, za poskytnutou pomoc děkovat, umět pomoc nabídnout a nezištně poskytnout.

153

154



Netradiční sportování 6 – 9 let V projektu se zaměříme na cvičení, zvládání pohybu a tělesnou zdatnost netradičními aktivitami. Zapojíme se a rozjedeme vláček, prohlédneme si, co nás čeká – překáţková sestava, jízda na koberečku, přenášení míčků, zdolání schodů, šplh na tyči, stavění věţe z plastových kostek, střelba na koš a do branky, přetahování lanem, odráţení košíčku badmintonovou pálkou. P 64 Jedná v duchu fair play, dodrţuje pravidla her a soutěţí. Pozná zjevné přestupky proti pravidlům a adekvátně na ně reaguje. K trávení volného času, sociální a interpersonální.

Příprava projektu: 1. Pomůcky a materiál: Překáţková sestava, lavička, ţíněnka, kuţele, zvoneček, molitanové rukavice, míč, kriketový míček, plastové kostky, dětské stojanové basketbalové koše, silné lano, švihadlo, badmintonové rakety a košíčky, malé koberečky, malá kovová branka.

Motivace: Jede, jede mašinka. Několik ţáků se zapojí do zástupu jako vláček. První je lokomotiva. Ta jezdí v prostoru a dává pozor, aby se nesrazila s jiným vláčkem a také neztratila ţádný vagón. Lokomotiva se rozjíţdí, zrychluje a zpomaluje. Pozor, ať neztratí vagón! Takto si projedeme všechny prostory ve škole, kde shlédneme různé sportovní aktivity, které jsme předem připravili. Po dojezdu vláčku se sejdeme v druţině a dáme ţákům příleţitost k vyprávění, jak tráví a vyuţívají aktivně svůj volný čas. Jaký sport mají nejraději. Kterého se zúčastňují aktivně a kterého pasivně. Vyprávíme si o letních a zimních sezónních sportech. Pro zdraví našeho těla je třeba se pořádně a stále hýbat. Hýbat bychom se měli všichni, nejlépe společně. Poté se odebereme do prostor školy – tělocvičny, chodby. Zkoušíme sportovní disciplíny, které pobaví, potěší, ale i prověří naše pohybové schopnosti. Před začátkem seznámíme ţáky s pravidly a dodrţování bezpečnosti při všech disciplínách.

155

Činnosti: 1. Překáţková dráha - Na delším úseku sestavíme překáţkovou dráhu z překáţkové soupravy, lavičky, masáţních pryţových jeţků, ţíněnky, kuţelů. - Úkolem je bezchybně projít celou překáţkovou dráhu. Lavičky se drţíme a přeskakujeme ze strany, jeţky přejdeme na boso, na ţíněnce uděláme kotoul vpřed nebo vzad, mezi kuţely chodíme pozadu.

2. Jízda na koberečku - Na kobereček se posadí jeden ţák a dva ţáci ho opatrně táhnou kaţdý za jednu ruku. - Po projetí trasy se ţáci vystřídají. Ţáci se mohou sami odstrkovat rukama a nebo pouze za pomoci nohou. 3. Přenášení míčku - Na obě ruce navlékneme za pomoci vychovatelky velké molitanové rukavice. S nimi se snaţíme ze země uchopit malý míček a přenést z jednoho místa na místo jiné. - Míček pevně drţíme, nesmí spadnout. Přenášení míčku opakujeme několikrát.

156

4. Zdolávání schodŧ - Ţáci vytvoří dvojice a drţí se za ruku. - Společně skáčou z jednoho schodu na další. Zdoláváme schody, které určí vychovatelka a pouze schody nahoru. Schody dolů scházíme. 5. Šplh na tyči - Na tyč uváţeme zvoneček v takové výšce, kterou zvládnou i menší ţáci. K tyči přisuneme ţíněnku. - Po vyšplhání sáhnou a zacinkají na zvoneček. 6. Věţ z velkých plastových kostek - Pomocí jedné ruky (druhá je za zády) stavíme věţ z plastových kostek. Kostky pevně zasunujeme tak, aby věţ nespadla. Mladším ţákům určíme menší výšku, starší mohou mít aţ 2 m. 7. Střelba na koš - Do sestaveného koše vhazujeme míč z různé vzdálenosti. - Mladší ţáci vhazují míč do koše, který je umístěn níţe, starší ţáci do horních košů. Vzdálenost od košů vyznačíme švihadlem.

8. Kriketovým míčkem do branky - Z určité vzdálenosti v poloze na kolenou a rukou se ţáci snaţí dostat míček do branky přistrkáváním hlavou. - Nepomáháme si rukama a počítáme, kolika strky dostaneme míček do branky.

157

9. Přetahovaná lanem - Ţáci se rozdělí do dvou stejně početných skupin. - Kaţdá skupina se drţí za jeden konec lana. - Vyznačíme prostor, za kterým prohrává skupina, jestliţe se do něho dostane. Prostor je mezi konci lana. - Na pokyn „táhnout“ skupiny začínají soupeřit. Skupiny nesmí lano nárazově pustit. 10. Odráţení košíčku badmintonovou raketou - Ţáci si vezmou do jedné ruky raketu a odráţí bez přerušení košíček. - Snaţí se udělat co nejvíce odrazů. Odrazy si počítají a zapisují. Navzájem si počty odrazů porovnávají. Všechny disciplíny mohou ţáci několikrát projít a různě obměnit. Po schodech skákat jednotlivě, místo šplhu na tyči vyuţít ţebřiny, kostky stavět ve dvojicích, do koše vhazovat míč pozadu, při odráţení košíčku střídat ruce.

158

PODZIM

Recommend Documents