ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ KORBEL, TUHÁČEK & PARTNEŘI, S. R. O. ADVOKÁTI ATTORNEYS AT LAW RECHTSANWÄLTE

ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ KORBEL, TUHÁČEK & PARTNEŘI, S. R. O. ADVOKÁTI

▪ ATTORNEYS AT LAW ▪ RECHTSANWÄLTE

JUDR . M ILOŠ TUHÁČEK, ADVOKÁT H LAVNÍ SÍDLO : C ENTRUM SLUŽEB S TARÉ MĚSTO , P ŘEVRÁTILSKÁ 330, CZ - 390 01 T ÁBOR TEL .: +420 381 254 903, GSM : +420 606 215 619, WWW . AKKT . CZ , E - MAIL : TUHACEK @ AKKT . CZ ID DATOVÉ SCHRÁNKY : rnkf333

Datovou schránkou Obvodní báňský úřad pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského Kozí 4 110 01 Praha 1 ke spis. zn.: SBS/05812/2012/OBÚ-02/45

V Táboře dne 9. 10. 2015 Odvolatelé:

1) Václav Holeček, nar. 4. 11. 1948, bytem Dobrovského 1211, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav 2) Vladimír Škarnitzl, nar. 11. 4. 1960, bytem Okružní 828, 250 01 Brandýs nad Labem –Stará Boleslav 3) Karel Gregor, nar. 24. 3. 1947, bytem Boleslavská 841/9, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav 4) Jana Himmelová, nar. 17. 5. 1953, bytem Boleslavská 504, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav 5) MUDr. Zora Richterová, nar. 13. 5. 1953, bytem Boleslavská 503, 250 01 Brandýs nad Labem – Stará Boleslav

všichni zastoupeni JUDr. Milošem Tuháčkem, advokátem Advokátní kanceláře Korbel, Tuháček & partneři, s. r. o., se sídlem Převrátilská 330, 390 01 Tábor

Odvolání odvolatelů 1) – 5) proti rozhodnutí Obvodního báňského úřadu pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského spis. zn. S č. j. SBS/05812/2012/OBÚ-02/45 ze dne 8. 9. 2015 o povolení hornické činnosti

Datum oznámení rozhodnutí na úřední desce: 25. 9. 2015 Přílohy 1x dle textu

ZÁPIS SPOLEČNOSTI V OBCHODNÍM REJSTŘÍKU : K RAJSKÝ SOUD V REGISTRACE Č ESKÉ ADVO KÁTNÍ KOMORY V P RAZE Č .

Č ESKÝCH B UDĚJOVICÍCH , ODDÍL C , VLOŽKA 15051 09911, IČ : 28063104 , DIČ : CZ28063104

ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ KORBEL, TUHÁČEK & PARTNEŘI , S. R. O. ADVOKÁTI


I. Rozhodnutí prvostupňového orgánu a napadený výrok Rozhodnutím Obvodního báňského úřadu pro území Hlavního města Prahy a kraje Středočeského č. j. SBS/05812/2012/OBÚ-02/45 ze dne 8.9.2015 bylo výrokem č. I podle § 10 odst. 1 zákona č. 61/1988 Sb., za užití § 17 odst. 4 a § 18 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších právních předpisů, organizaci TAPAS BOREK, s.r.o., se sídlem Borek 74, P. O. BOX 16, 250 02 Stará Boleslav, IČ: 49549049, povoleno provádět hornickou činnost v dobývacím prostoru Borek nad Labem, na pozemcích parc. č. 1931/1, 1931/2, 1931/6, 1931/7, 1931/8, 1931/10, 1931/13, 1931/16, 1931/20, 1931/21, 1931/22, 1931/23, 1931/24, 1931/25, 1931/26, 1931/27, 1940, 1941/2, 1942, 1959/5, 1959/31, 1959/32, 1959/33, 1959/34, 2724/1, všechny výše uvedené pozemky se nacházejí v katastrálním území Stará Boleslav, podle dokumentace „6. POPD provozovny Borek“ – plán otvírky, přípravy a dobývání na části výhradního ložiska štěrkopísku v dobývacím prostoru Borek nad Labem, vypracované v lednu 2012 projektantem Lubomírem Starým (dále jen „napadené rozhodnutí“). Výrokem č. II byl podle § 31 odst. 6 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších právních předpisů, (dále jen „horní zákon“) ve spojení s § 37a odst. 2 horního zákona a za použití § 41 odst. 2 písm. c) zákona č. 61/1988 Sb. návrh organizace podle bodu č. 1.6. plánu otvírky, přípravy a dobývání (dále jen „POPD“) na tvorbu finanční rezervy na sanaci a rekultivaci pozemků dotčených vlivem dobývání části výhradního ložiska štěrkopísku v dobývacím prostoru Borek nad Labem, a to tak, že v období platnosti POPD bude organizací cit. finanční rezerva vytvářena ročně částkou ve výši 15,- Kč za každou tunu vytěžené suroviny. Proti výroku I. napadeného rozhodnutí podávají odvolatelé 1) – 5) v zákonné lhůtě odvolání.

II. Odvolací body Odvolatelé nadále trvají na svých námitkách a vyjádřeních, která uplatnili v průběhu správního řízení a která jsou obsažena ve správním spisu. Jsou přesvědčeni, že správní orgány nenaplnily povinnost stanovenou jim § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „správní řád“), tedy že nepostupovaly tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. Došlo tedy k porušení tzv. zásady materiální pravdy. Účastníci řízení své odvolání odůvodňují následovně 1. Vady procesu posuzování vlivů na životní prostředí. Rozpor napadeného rozhodnutí s výsledky tohoto procesu 1.1 Nerespektování etapizace těžby ze strany OBÚ Podle ustanovení § 9b odst. 5 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších STRANA 2 (CELKEM 11)



předpisů, správní orgán při svém rozhodování v navazujícím řízení, pokud jde o podklady pro rozhodnutí, vychází také z dokumentace, popřípadě oznámení, připomínek veřejnosti, vyjádření dotčeného státu při mezistátním posuzování podle § 13 a výsledků veřejného ústního jednání, bylo-li konáno. Odvolatelé v průběhu správního řízení namítali, že plánovaná hornická činnost je v rozporu se stanoviskem EIA ze dne 9. 12. 2008. V něm je mj. uvedeno, že těžba na předmětné ploše „U jatek“ (plocha 2) bude probíhat v letech cca 2023 – 2033, a to až po ukončení předchozí těžby (cca 2011 až 2023) na plochách č. 1 a 8, tj. v dobývacím prostoru Stará Boleslav a v rozšířeném dobývacím prostoru Borek pouze na ploše č. 3 (dotěžením okrajů vodní plochy Očko). OBÚ se s touto námitkou vypořádal v rozporu s výše citovaným ustanovením § 9b odst. 5 zákona EIA, když uvedl: „Podmínky stanoviska EIA byly Krajským úřadem Středočeského kraje, odborem životního prostředí a zemědělství, potvrzeny závazným stanoviskem ze dne 1. 6. 2015 č. j. 053917/2015/KUSK, k ověřování souladu stanoviska EIA s požadavky právních předpisů, které zapracovávají směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU. Podmínky specifikované ve stanovisku EIA a v cit. závazném stanovisku ze dne 1. 6. 2015 č. j. 053917/2015/KUSK, které se vztahují k provádění hornické činnosti podle POPD, jsou pro OBÚ závazné a proto jsou OBÚ zezávazněny v podmínce č. 3) bodu I. výrokové části tohoto rozhodnutí. V těchto podmínkách není stanoven žádný termín zahájení a ukončení realizace záměru na území povolené hornické činnosti podle POPD, tj. na ploše 2 ,U jatek´“. OBÚ tedy porušil § 9b odst. 5 zákona EIA, dle něhož měl vycházet též z dokumentace EIA. Výše citované tvrzení OBU o tom, že ve stanovisku EIA není žádný termín stanoven, není dostačující. Nejde jen o obsah stanoviska, ale i dokumentace EIA. Podle dokumentace i stanoviska EIA je termín zahájení realizace záměru: „těžba na ploše 2 (U Jatek) – cca 2023 – 2033 (navazuje cca 5 - 7 let rekultivace)“ (viz str. 2 stanoviska). Podle stanoviska EIA „vzhledem k charakteru záměru jsou za stěžejní považována opatření v těchto okruzích: - zahájení těžby na ploše 2 v DP Borek nad Labem až v době, kdy již bude ukončována sanace plochy 4, 7 a 6 v dobývacím prostoru Borek nad Labem I. a Borek nad Labem“ (viz str. 9 stanoviska EIA). Časové hledisko přípustnosti jednotlivých záměrů v širší lokalitě je z důvodu nutnosti minimalizovat kumulativní a synergické vlivy (zejména emise hluku a znečištění ovzduší, ochrana přírody a krajiny) jednotlivých záměrů zcela klíčovým požadavkem k ochraně životního prostředí. Z tohoto důvodu byl termín zahájení a ukončení realizace záměru ve stanovisku EIA na dvou místech závazně zakotven. Povinnost hodnocení kumulativních a synergických vlivů vyplývá z právní úpravy (zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění). Tento požadavek vyšlý z procesu EIA není napadeným rozhodnutím respektován. V rozporu s ním podmínka č. 15 napadeného rozhodnutí stanoví, že hornická činnost bude zahájena po dokončení stávající těžby v prostoru Proboštských jezer. Na rozpor s povinností respektovat stanovisko EIA co do etapizace upozorňoval ve svém „Dobrozdání ve věci změny etapizace provedení záměru Dotěžení ložiska štěrkopísku a využití území po těžbě v pískovně Borek z hlediska hodnocení vlivu záměru na životní prostředí“, které bylo založeno do správního spisu, i Mgr. Jiří Guth Jarkovský, bývalý ředitel odboru posuzování vlivů na životní prostředí Ministerstva životního prostředí ČR. STRANA 3 (CELKEM 11)



1.2 Nezákonnost vydaného souhlasného závazného stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 1. 6. 2015 V předmětném území při povolování tohoto záměru došlo k takovým změnám, jež by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí a které tak odůvodňují vydání nesouhlasného závazného stanoviska dle § 9a odst. 4 zákona EIA. Toto vyvozujeme z toho, že ve spise jsou údaje o výskytu zvláště chráněných druhů živočichů v lokalitě, že na hranici dobývacího prostoru (podél pozemní komunikace II/331) již došlo k výstavbě celé řady nových obytných objektů (desítky rodinných domů a zahrad), jejichž vlastníci budou velmi silně negativně ovlivněni plánovanou hornickou činností a zejm. z toho, že dopravní zátěž z pozemní komunikace II/331 procházející mezi lokalitou těžby a novou zástavbou od roku 2008 výrazně vzrostla, a tím i hluková a emisní zátěž lokality. Další podstatnou změnou je změna termínu těžby v lokalitě U Jatek (viz výše ad 1.1) a plánované množství dalších záměrů v lokalitě, např. těžba štěrkopísku na části výhradního ložiska štěrkopísku v dobývacím prostoru Stará Boleslav podle Plánu otvírky, přípravy a dobývání na části výhradního ložiska štěrkopísku v dobývacím prostoru Stará Boleslav (správní řízení je OBÚ vedeno pod č. j. SBS 01916/2015/OBÚ-02). Dalším plánovaným záměrem je přeložka silnice II/331. S těmito záměry a s již existujícími (provozovanými) záměry může mít předmětný záměr mít kumulativní a synergické vlivy, které v původním posuzování vlivů na životní prostředí nebyly hodnoceny. Stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne 1. 6. 2015 je z těchto důvodů nezákonné. Nezákonnost výše uvedeného závazného stanoviska dotčeného orgánu na úseku EIA může mít pochopitelně vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí, neboť v případě vydání negativního závazného stanoviska by muselo před vydáním napadeného rozhodnutí dojít k posuzování změn podle § 4 odst. 1 písm. f) zákona EIA. 1.3 Rozpor napadeného rozhodnutí s podmínkou č. 1 stanoviska EIA Napadené rozhodnutí OBÚ nerespektuje § 149 odst. 1 správního řádu z důvodu, že neučinilo závazným pro výrokovou část opatření – podmínky č. 1, 30 a 31 ověřovacího stanoviska EIA. Tyto podmínky považuje ze své vlastní vůle za splněné, aniž by přihlédl k důkazům, které předložili účastníci řízení v průběhu správního řízení. Zejména důkazy uvedené níže stanoviska dotčených správních orgánů napadají a dokládají, že nelze považovat podmínku č. 1 závazného stanoviska č. j. 053917/2015/KUSK, ze dne 1. 6. 2015 za splněnou. Závazné stanovisko EIA, jakož i potvrzující stanovisko EIA z tohoto roku, obsahují tuto podmínku č. 1: „V případě, že bude prokázáno, že hygienický limit pro hluk z dopravy na dotčené pozemní komunikaci je překročen, nebude možné povolení záměru akceptovat. Realizace záměru by musela být vázána na přijetí takových opatření, která by zabezpečila dodržování hygienických limitů. Jedním z těchto opatření bude přeložka silnice II/331 (obchvat Staré Boleslavi).“ Správní spis obsahuje exaktní a empirické důkazy, které prokazují nemožnost uplatnit korekci pro starou hlukovou zátěž při stanovení hygienického limitu pro hluk. Důkazy uvádí konkrétní

STRANA 4 (CELKEM 11)



naměřené hodnoty ekvivalentní hladiny hluku v předmětném území a odvolávající se na východiska, na základě kterých lze prokázat, že je území dlouhodobě nadlimitně exponováno hlukem. Důkazy odvolatelů, které prokazují, že předmětné území je nadlimitně zatíženo a podmínka č. 1 souhlasného závazného stanoviska EIA není splněna: -

-

-

-

-

Dopis Ministerstva zdravotnictví č. j. 61576/2011-2/OVZ-32.3.-23. 8. 2011 ze dne 6. 9. 2011, v němž je konstatováno, že „v případě, že nejsou k dispozici naměřené hodnoty hluku z roku 2000, lze provést výpočet pro použití korekce pro starou hlukovou zátěž“, dále je v něm konstatováno, cit.: „hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru stavby, která byla zjištěna měřením nebo výpočtem a vyjadřuje stav hlučnosti vzniklý do 31. 12. 2000, je rozhodující pro přiznání režimu staré hlukové zátěže a tato hodnota nesmí být v následujících letech překročena, aby mohl být zachován režim staré hlukové zátěže.“ Tento výpočet byl následně účastníky řízení proveden ve formě Akustické studie „Automobilová doprava na silnici II/331 v obci Brandýs nad Labem – Stará Boleslav“ ze dne 23. 3. 2012, vypracované společností Greifakustika, s. r. o. Akustická studie „Automobilová doprava na silnici II/331 v obci Brandýs nad Labem – Stará Boleslav“ ze dne 23. 3. 2012 vypracovaná společností Greif-akustika, s. r. o. vychází z měření v úseku II-3012 na komunikaci II/331. Studie dokládá, že již v roce 2000 byly v některých výpočtových bodech na ulici Okružní překročeny mezní hodnoty hygienického limitu hluku. V roce 2010 a pro rok 2015 jsou tyto hodnoty překročeny ve všech výpočtových bodech, a to v některých případech i při aplikaci staré hlukové zátěže. Akustická studie dokládá, že mezi lety 2000 a 2010 došlo k nárůstu hluku o 2,1-2,2 dB. Tato akustická studie potvrdila empirickým důkazem, že nelze pro Okružní ulici aplikovat korekci pro starou hlukovou zátěž. Odborné stanovisko Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě, Národní referenční laboratoře pro komunální hluk, k možnosti uplatnění korekce na SHZ v předmětných úsecích komunikace II/610 Stará Boleslav, zpracované Ing. Tomášem Hellmuthem, CSc., v srpnu 2011. Toto odborné stanovisko uvádí, že nelze na komunikaci II/331, v úseku 1-0522, tj. ulice Staroboleslavská, uplatnit korekci pro starou hlukovou zátěž. V tomto materiálu je konstatováno: „dojde-li v průběhu času po rozhodném datu ke zvýšení hlučnosti v posuzovaných chráněných prostorech nad tuto hladinu, pak se již nejedná o stav hlučnosti, který existoval k rozhodnému datu, ale o stav, který z definice již nemůže být posuzován jako stará hluková zátěž.“ Protokol o autorizovaném měření hluku, č. zakázky Z110312-03, dům č. p. 504, Stará Boleslav, Protokol o autorizovaném měření hluku, č. zakázky Z110312-02, dům č. popisné 830, Stará Boleslav, z 20. 10. 2011. Hodnoty naměřeného hluku se pohybovaly v rozmezí 68,8 dB – 69,3 dB. Po přijetí nařízení vlády č. 272/2011 Sb. jsou tyto hodnoty ve výši 67,3 +/- 1,7 dB ve dne a 59,8 +/1,7 dB v noci a to díky korekci 2 dB na odrazivost fasády (to předpokládá zavřená okna). Z měřící protokolu vyplývá, že naměřený hluk silně narušuje spánek obyvatel a to v nočních hodinách. Mezi 4-5 hodinou ranní dosahuje hodnot 62,7 dB a mezi 5 - 6 hod. 67,4 dB. V době, kdy by měli mít občané možnost relaxace po pracovním dni, tj. mezi 17 hod – 20 hodinou, byl naměřen hluk mezi 67,3 - 69,4 dB. Rozhodnutí KHS Středočeského kraje se sídlem v Praze ze dne 14. 2. 2006, které povoluje časově omezený provoz na komunikaci II/331 a II/610 ve Staré Boleslavi do konce roku 2010. Z textu rozhodnutí vyplývá, že již v roce 2005 byli obyvatelé Staré Boleslavi exponováni nadlimitním




hlukem z dopravy a KHS přesto vydávala souhlasná stanoviska k novým těžebním záměrům (pískovna Křenek, těžba na Probošťských jezerech atd.). Důkaz: -

rozhodnutím KHS Středočeského kraje se sídlem v Praze ze dne 14. 2. 2006, zn. 10317/213/05/HOK/Pol,Kam

2 Vnitřní rozpornost a z toho vyplývající nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí Závazné souhlasné stanovisko Krajské hygienické stanice Středočeského kraje se sídlem v Praze (dále jen „KHS“) čj. KHSSC 34877/2011 ze dne 24. 10. 2011 (dále jen „závazné stanovisko KHS“), je ve vztahu k podmínce č. 1 ověřovacího stanoviska EIA nepřezkoumatelné, a proto nemůže OBÚ konstatovat, že podmínka č. 1 ověřovacího stanoviska EIA byla splněna. Stanovení hygienického limitu, resp. exaktní zdůvodnění použití či nepoužití korekce pro starou hlukovou zátěž pro komunikaci II/331 a II/610 a následné měření ekvivalentní hladiny hluku je nezbytným předpokladem pro zjištění, zda je hygienický limit splněn. Z hlediska zajištění příznivého životního prostředí a tím snížení zdravotních rizik z dlouhodobého nadměrného zatížení obyvatel Staré Boleslavi hlukem, by zjištění, že obyvatelé jsou již nyní nadlimitně hlukem zatíženi, znamenalo, že KHS, při respektování právního rámce České republiky, musí vydat záporné závazné stanovisko a že podmínka č. 1 ověřovacího stanoviska EIA není splněna. KHS ani OBÚ není oprávněn povolit těžbu, jež bude nadále nadlimitní. Tím by totiž přivolily k tomu nezákonný stav v předmětném území udržovat, resp. zhoršovat (viz níže námitka 1.3 B). OBÚ k tomuto na str. 29 napadeného rozhodnutí cituje podmínku č. 1 stanoviska EIA ze dne 9. 12. 2008 č. j. 180036/2008/KUSK/OŽP/OKt (dále jen „stanovisko EIA“), která zní takto: „V rámci řízení o povolení hornické činnosti bude orgánu ochrany veřejného zdraví předložena hluková studie, ve které bude proveden výpočet předpokládané akustické zátěže v chráněném venkovním prostoru staveb podél dotčených komunikací (ve stejných referenčních bodech jako v dokumentaci EIA) na základě aktuálních údajů o intenzitách dopravy na dotčených komunikacích. V případě, že bude doloženo, že k datu předpokládaného zahájení hornické činnosti (a s tím související expedice výrobků) je hygienický limit pro hluk z dopravy na dotčené komunikaci splněn, je možné záměr povolit. V případě, že bude prokázáno, že hygienický limit pro hluk z dopravy na dotčené pozemní komunikaci je překročen, nebude možné povolení záměru akceptovat. Realizace záměru by musela být vázána na přijetí takových opatření, která by zabezpečila dodržování hygienických limitů. Jedním z těchto opatření bude přeložka silnice II/331 (obchvat Staré Boleslavi).“ OBÚ dovozuje, že pokud těžební organizace předložila KHS dvě hlukové studie vypracované Ekola group s.r.o. v dubnu a v září 2011, podmínku č. 1 ověřovacího stanoviska EIA splnila. Ani Ekola group, ani KHS Středočeského kraje se nikterak materiálně nevyrovnávají s pojmem stará hluková zátěž, s pojmem hodnota hygienického limitu a s hodnotou ekvivalentní hladiny hluku, které byly na komunikaci II/331 a II/610 naměřeny. Svá tvrzení staví pouze na domněnkách typu „je nevýznamné jaký hygienický limit pro komunikaci II/331 je uplatněn“, „při použití korekce pro starou STRANA 6 (CELKEM 11)



hlukovou zátěž bude hygienický limit splněn, i v případě, že by nebyla použita korekce pro starou hlukovou zátěž, nelze změnu hlukového ukazatele v rozmezí od 0,1 dB do 0,5 dB považovat za hodnotitelnou“. KHS ve svých vyjádřeních a stanoviscích, tj. čj. KHSSC 34877/2011 ze dne 24. 10. 2011, č. j. KHSSC 38781/2012 ze dne 2. 10. 2012, č. j. KHSSC63537/2012 ze dne 18. 2. 2013, č. j. 34877/2011 ze dne 19. 8. 2014 a ani Ministerstvo zdravotnictví České republiky (dále jen „MZ“) v potvrzení závazného stanoviska KHSSC 34877/2011 ze dne 24. 10. 2011, č. j. 32324/2013-OVZ-32.3 nedoložily jediným důkazem jaký vlastně hygienický limit na komunikaci II/331 a II/610 lze uplatnit. Je nepochybné, že jak dotčený správní orgán, tj. KHS Středočeského kraje, tak OBÚ tímto postupem opustily zásadu materiální pravdy. Obvodní báňský úřad i KHS jsou vázány základními zásadami českého správního řízení, tedy zejména § 2 odst. 1 a 4 a § 3 správního řádu. Tyto správní orgány nestojí nad zákonem a jsou povinny zákon respektovat a rozhodovat v souladu s ním. Odvolatel podal v průběhu správního řízení opakované námitky k závaznému souhlasnému stanovisku KHS Středočeského kraje se sídlem v Praze ze dne 24. 10. 2011, pod č. j. KHSSC 34877/2011 ve věci povolení hornické činnosti. Ve správním spisu jsou založeny důkazy (akustická studie, měření hluku, expertíza pro stanovení hlukové zátěže na komunikacích II/331 a II/610 atd.), které ve svých závěrech vyslovují exaktně doloženou skutečnost, že pro předmětné území Staré Boleslavi nelze přiznat korekci pro starou hlukovou zátěž a že naměřené hodnoty ekvivalentní hladiny hluku dokládají, že je území nadlimitně zatíženo, že je hygienický limit vysoce překročen. Je tedy překvapivé, že odvolací orgán, tj. MZ, potvrdil závazné stanovisko KHS ze dne 7. 1. 2014, č. j. 32324/2013-OVZ-32.3. s tímto zdůvodněním (str. 3): „K námitkám, které se týkají stanovení hygienického limitu, resp. přiznání korekce pro starou hlukovou zátěž MZ sděluje, že je tato námitka irelevantní, protože v případě posouzení záměru těžby v lokalitě ,U jatek´ je ve své podstatě nevýznamné, jaký hygienický limit je pro komunikaci II/331 uplatněn, protože dopravní obsluha má zůstat ve stejných objemech jako při stávající těžbě, tj. nedochází ke zvýšení hlukové zátěže ze silniční dopravy vyvolané těžbou.“ Z výše uvedeného odůvodnění plyne, že OBÚ nemůže svévolně bez dalšího nerespektovat závazné stanovisko jednoho dotčeného orgánu (závazné stanovisko EIA, podmínka č. 1) a toto stanovisko deformovat obsahem jiného (závazného stanoviska KHS), které se stanovením a dodržením hygienického limitu nezabývá, resp. ho nijak nedokládá. Pouhé odkázání OBÚ na závazné souhlasné stanovisko KHS nemůže dostačovat k tomu, aby OBÚ ignoroval důkazy předložené účastníky řízení do správního spisu a měnil podmínky jiného správního orgánu, tj. závazného stanoviska EIA. Dále vyloučení podmínky č. 1 závazného stanoviska EIA z výrokové části rozhodnutí je zásadním zásahem do práv účastníků řízení. Vlastní uvážení OBÚ v tomto případě zatížilo rozhodnutí vážnými vadami, a proto navrhujeme rozhodnutí zrušit. 3. Nezákonnost stanoviska KHS a potvrzujícího závazného stanoviska MZ Základním nedostatkem závazného stanoviska KHS, jakož i potvrzujícího závazného stanoviska Ministerstva zdravotnictví jsou níže uvedená alibistická konstatování těchto orgánů státní správy, které ani vzdáleně nesouvisí se splněním jejich poslání, tj. ochranou veřejného zdraví, právě naopak.




3.1 „že nelze změnu hlukového ukazatele vlivem dopravní obslužnosti z pískovny v rozmezí 0,1-0,5 dB považovat za hodnotitelnou!“ (stanovisko KHS k námitkám účastníků řízení č. j. KHSSC 38781/2012 dne 2. 10. 2012) Z hlediska ochrany veřejného zdraví a práva na příznivé životní prostředí není přípustné nevyhodnotit nadlimitní zátěž obyvatel hlukem a opomenout kumulativní jevy, tj. posuzovat jednotlivě povolované či potenciálně povolované těžby v blízkosti Staré Boleslavi izolovaně. To by znamenalo uplatňování tzv. „salámové metody“, což je účelové obcházení zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, včetně podzákonného předpisu č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Dle čl. 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (ústavní zákon č. 2/1993 Sb., v platném znění) je každému přiznáno právo na příznivé životní prostředí. Toto právo garantuje dodržování limitů hluku a vibrací, které jsou v podústavní rovině upraveny nařízením vlády č. 272/2011 Sb. Jsou-li záměry umísťované do nadlimitně zatíženého území, je nepodstatné, že každý záměr přispěje v daném území k hluku tzv. zanedbatelně, nehodnotitelně. Zásadní je kumulace příspěvků jednotlivých záměrů k hluku, které pak postupně navyšují hodnoty v nadlimitně zatíženém území nebo způsobují udržování nadlimitní zátěže. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 31. 1. 2012, č. j. 1 As 135/2011-246, konstatuje, že nelze bez dalšího umísťovat do nadměrně zatíženého území další záměry, byť se zanedbatelným příspěvkem, protože součet zanedbatelných záměrů může ve svém důsledku vést ke značnému zhoršování situace v nadlimitně zatížené oblasti. Z uvedeného rozhodnutí Nejvyššího správního soudu odvolatelé citují následující: „Není možné, aby správní úřady postupovaly k závazným a přesně stanoveným veřejnoprávním limitům dle svého uvážení, ne-li dokonce svévolně.“ Povinností dotčeného orgánu, tedy i krajské hygienické stanice, ale i orgánu rozhodujícího meritorně (tedy OBÚ) bylo vypořádat se i s výše uvedenými ústavními argumenty, které jsou vyjádřeny též v judikatuře Nejvyššího správního soudu. 3.2 „že nedojde k nárůstu dopravy vlivem záměru“ (MZdr, č.j. 32324/2013-OVZ-32.3.) Z předložené dokumentace v rámci správního řízení a dle podmínky 26 ověřovacího stanoviska EIA vyplývá, že předkladatel žádosti, tj. těžební společnost, předpokládá, že budou realizovány souběžně dvě těžby, resp. budou těžena dvě ložiska v intravilánu Staré Boleslavi. Na ložisku, k němuž vydal OBÚ napadené rozhodnutí o povolení těžby, se bude těžit max. po 3 ha a následně bude tato část ložiska zavážena inertním materiálem. V době, kdy bude tato část ložiska (plocha č. 2 dokumentace EIA) zavážena inertním materiálem, se bude těžit ložisko v dobývacím prostoru Stará Boleslav. Žádost o povolení těžby je evidována na OBÚ pod č. j. SBS 01916/2015/OBÚ02, řízení bylo zahájeno dne 19. 1. 2015. Z výše uvedeného a ze závazného stanoviska EIA je zřejmé, že oproti současnému stavu hodlá těžební společnost zatížit území kromě těžby i následnou intenzivní rekultivací, která bude znamenat, že obytnou zástavbou Staré Boleslavi se dopraví kromě písku i 900 000 m3 inertního materiálu sloužícího k rekultivaci zalesněním. Se zřetelem na dikci zdůvodnění KHS pro povolení záměru, tj. STRANA 8 (CELKEM 11)



nehodnotitelného příspěvku k hluku každé nové těžby, lze dovodit, že k povolení těžby, která je evidována na OBÚ pod č. j. SBS 01916/2015/OBÚ-02, skutečně může dojít. Pak se bude v intravilánu Staré Boleslavi těžit a zároveň zavážet inertním materiálem. Dojde k nárůstu dopravy. Je zřejmé, že taktika těžební organizace za podpory stanoviska KHS, která nepřihlíží k dlouhodobému nadlimitnímu zatížení obytné zástavby hlukem, může vést k souběhu povolení několika těžeb, které zatíží předmětné území. Ke kumulaci hlukové zátěže orgán ochrany veřejného zdraví ani OBÚ nepřihlíží. 3.3 „stav nadlimitního zatížení obyvatel Staré Boleslavi je irelevantní,“ (MZ, č.j. 32324/2013-OVZ32.3.) KHS i MZ jsou vázány základními zásadami českého správního řízení, tyto úřady nestojí nad zákonem a jsou povinny respektovat a rozhodovat na jeho základě, v jeho rámci a v souladu s ním. Je nepřípustné, aby se povolovaly těžby, aniž by se řešilo, zda je v území hygienický limit dodržen. KHS i MZ by měly reflektovat, že jsou to právě ony, které mají ze zákona zajistit ochranu veřejného zdraví. Výše uvedenými rozpory se OBÚ měl zabývat jako garant zákonnosti povolení hornické činnosti. 4. Prokazatelné překročení hygienického limitu pro vibrace pro nemovitost č. p. 830, Okružní ul. Překročení hygienického limitu pro vibrace je potvrzeno KHS Středočeského kraje, dopisem KHSSC 09868/2014 ze dne 19. 8. 2014 a autorizovaným měřením A-2012-2-09 ze dne 23. 9. 2012 vypracovaným laboratoří Mertl akustika s.r.o. V českém právním řádu neexistuje právní úprava, která by umožnila povolit záměr, u něhož je spolehlivě prokázáno a zdokumentováno, že je umístěn do nadlimitně zatížené lokality, že jsou překročeny závazné hygienické limity pro vibrace. Vydání souhlasu s takovýmto záměrem je v rozporu s právním řádem i judikaturou ČR. Kompetentní správní orgány tímto zcela rezignují na ochranu veřejného zdraví a na dodržování základních lidských práv a svobod. V Listině základních práv a svobod je každému přiznáno právo na příznivé životní prostředí, lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. V § 11 zák. č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění, je uvedeno: „Území nesmí být zatěžováno lidskou činností nad míru únosného zatížení.“ V § 12 téhož zákona se můžeme dočíst: „Přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy…“ Přípustnou míru znečištění v oblasti ochrany veřejného zdraví specifikuje nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Ve správním spisu je jako důkaz obsaženo měření vibrací Protokol o autorizovaném měření A-20122-09 ze dne 23. 9. 2012 vypracovaný autorizovanou laboratoří Mertl akustika s.r.o., ve kterém jsou uvedeny naměřené hodnoty vibrací pro ložnici v 2. NP 73,8 +/- 2 dB a pro pokoj ve 3.NP 80,7 +/- 2 dB. Dle § 20 odst. 3., §18 a přílohy č. 5 nařízení vlády č. 272/2011 Sb. je hodnota hygienického limitu stanovena ve výši 79 dB (dle § 20 se od hodnoty 81 dB odečte kombinovaná rozšířená nejistota měření 2 dB), přičemž naměřené hodnoty dle výše uvedeného protokolu pro nemovitost Okružní 830 Stará Boleslav mají hodnotu 80,7 dB. Je prokazatelné, že hygienický limit pro vibrace je překročen v tomto měření o 2,7 dB.




Překročení vibrací potvrzuje také dopis KHS KHSSC 09868/2014 ze dne 19. 8. 2014, cit.: „Protokol z měření vibrací zpracovaný pověřenými zaměstnanci ZÚ dokládá, že průměrná vážená hladina zrychlení vibrací stanovená pro oba jízdní směry dohromady ve směru „x“ a ve směru „y“ prokazatelně splňuje hygienický limit v denní době a ve směru ,z´ prokazatelně nesplňuje hygienický limit v denní době a to o 3,2 dB.“ A dále cit. „Zjištěnou skutečností došlo ze strany správce komunikace k porušení ust. § 30 odst. I zákona 258 tím, že nezabránil nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby, když měřením vibrací bylo v chráněném vnitřním prostoru stavby č. p. 830, ulice Okružní, Stará Boleslav zjištěno prokazatelné nesplnění hygienického limitu stanoveného dle §18 odst. 1 a 3 ve spojení s přílohou č. 5 nařízení vlády 272.“ V souvislosti s překročenými hygienickými limity pro vibrace se KHS i MZ vypořádávají ve smyslu, že došlo k odstranění výtluků a tím byly odstraněny i nadlimitní vibrace, či že odpovědný je správce komunikace a že mu byla ve správním řízení udělena pokuta. To lze nazvat jako flagrantní obcházení zákona na ochranu veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. Ani jedno z těchto tvrzení nezakládá spolehlivé doložení, že hygienické limity pro vibrace nejsou nadále překročeny. Orgány ochrany veřejného zdraví opět opouští zásadu materiální pravdy dle § 2 a § 3 správního řádu. Naopak ve spise je doloženo dopisem Krajské správy a údržby silnic, 15/11/KSÚS/MPH/TYN ze dne 2. 12. 2011, že nadlimitní vibrace nejsou způsobeny výtluky, ale nekvalitním podložím a konstrukčními vadami vozovky. Odstranění nadlimitních vibrací vyžaduje kompletní rekonstrukci vozovky. Ta ovšem do současné doby není realizována a odvolatelé jsou nadále vystavěni překračování hygienického limitu pro vibrace. 5. Nesplnění podmínky nařízení zkušebního provozu Podmínka č. 6 napadeného rozhodnutí též stanoví: „Po realizaci protihlukových opatření bude v rámci zkušebního provozu provedeno kontrolní měření akustického tlaku v chráněném venkovním prostoru stavby nejbližší zástavby z provozu stacionárních zdrojů hluku a z provozu nákladní dopravy po komunikaci II/331. Výsledky budou zaslány na Krajskou hygienickou stanici Středočeského kraje se sídlem v Praze k posouzení, a to ještě před zahájením těžebních prací.“ (zvýrazněno odvolateli). Dotčený správní orgán na úseku ochrany veřejného zdraví v rámci své podmínky požaduje nařízení zkušebního provozu a předložení k posouzení před uvedením do trvalého provozu (viz závazné stanovisko ze dne 24. 10. 2011). OBÚ však tuto podmínku nesplnil a zkušební provoz nenařídil, ani v odůvodnění napadeného rozhodnutí nijak nevysvětluje tento rozpor (viz str. 35 – 36 napadeného rozhodnutí). Napadené rozhodnutí je tak též nepřezkoumatelné pro nedostatek odůvodnění a v rozporu s § 68 odst. 3 správního řádu. 6. Nesplnění podmínky vodoprávního úřadu (absence rozšíření monitoringu podzemních vod) Příslušný vodoprávní úřad ve svém stanovisku ze dne 9. 1. 2013, č. j. 100/69572/2012, požaduje uložení „rozšíření monitoringu v lokalitě rodinných domků přiléhajících k předmětnému dobývacímu prostoru. Návrh a rozsah monitoringu úrovně hladiny podzemních vod vč. posouzení vlivu těžby na okolní studny musí být zpracován a zdůvodněn odborným hydrologem. Návrh monitoringu bude předložen zdejšímu odboru.“ Pokud bylo vydáno napadeného rozhodnutí bez toho, aby vodoprávní úřad posoudil návrh a rozsah tohoto monitoringu, způsobuje nezákonnost a nesprávnost napadeného rozhodnutí.




III. Pokud se správní orgány nevypořádaly s důkazy předloženými odvolateli, porušily i § 50 odst. 3 správního řádu, dle něhož správní orgán zjišťuje všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu, a též § 50 odst. 4 správního řádu, dle něhož správní orgán přihlíží ke všemu, co uvedli účastníci řízení. Pokud důkazy nebraly správní orgány v potaz u prvostupňového rozhodnutí, pak požadujeme, aby ČBÚ v odvolacím řízení provedl důkaz uvedený v části 4.1 - 4.5 tohoto vyjádření, které podrobně popisují hlukovou situaci v lokalitě. Dále požadujeme provedení důkazu měření vibrací „Protokol o autorizovaném měření A-2012-2-09 ze dne 23. 9. 2012 vypracovaný autorizovanou laboratoří Mertl akustika s.r.o.“. V průběhu správního řízení bylo odvolateli prokázáno, že povolením těžby bude porušeno jejich právo na zdraví, příznivé životní prostředí a ochranu majetku. Proto měla těžební organizace povinnost tyto střety zájmů vyřešit dohodou. Pokud toto těžební organizace neučinila, nemělo být povolení činnosti prováděné hornickým způsobem vydáno. Ze všech shora uvedených důvodů odvolatelé navrhují, aby Český báňský úřad, jakožto příslušný odvolací správní orgán rozhodl podle § 90 správního řádu tak, že změní rozhodnutí prvostupňového úřadu tak, že rozhodne nepovolit těžební organizaci provádění hornické činnosti v dobývacím prostoru Borek nad Labem na pozemcích parc. č. 1931/1, 1931/2, 1931/6, 1931/7, 1931/8, 1931/10, 1931/13, 1931/16, 1931/20, 1931/21, 1931/22, 1931/23, 1931/24, 1931/25, 1931/26, 1931/27, 1931/28, 1939/4, 1940, 1941/2, 1942, 1959/5, 1959/31, 1959/32, 1959/33, 1959/34, 2724/1, všechny výše uvedené pozemky se nacházejí v katastrálním území Stará Boleslav, podle dokumentace „6. POPD provozovny Borek“ – plán otvírky, přípravy a dobývání na části výhradního ložiska štěrkopísku v dobývacím prostoru Borek nad Labem, vypracované v lednu 2012 projektantem Lubomírem Starým. Pokud k tomuto neshledá důvody, nechť věc vrátí k novému projednání správnímu orgánu prvního stupně.

Václav Holeček Vladimír Škarnitzl Karel Gregor Jana Himmelová MUDr. Zora Richterová


ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ KORBEL, TUHÁČEK & PARTNEŘI, S. R. O. ADVOKÁTI ATTORNEYS AT LAW RECHTSANWÄLTE

Recommend Documents