Advokát Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. Adresa: Optátova 46, 637 00 Brno mobil: 774 915 919, e-mail:
[email protected], www.zdenekkoudelka.cz Advokátní asistent: Ing. Jan Demela, mobil: 723 830 328 ICÖ7 63389096, evidenční číslo advokátní komory 04176
Ústavní soud Joštova 8
V Bmě, 21. 11. 2014 Příloha: 2x plná moc. Usnesení Krajského soudu v Brně z 13. 11. 2014
660[83 B ^ T A V N I ^ U D CR t Jutová G, é'6:Q 83 Brno
oo^T
2
! my]m 2011»
Ústavní stížnost územně samosprávnéhi^tf?u e i 3 g l n ý Ústavní stížnost orgánu územně samosprávného celku dle čl. 87 odst. 1 písm. c) Ústavy Žádost o přednostní projednání Návrh na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí Stěžovatel: 1. Statutární město Brno, městská část Brno-sever, Bratislavská 70, Brno 2. Rada městské části Brno-sever, Bratislavská 70, Brno Zástupce na plnou moc: Advokát Doc. JUDr. Zdeněk Koudelka, Ph.D. Optátova 46, 637 00 Brno, ID sjicSry Účastník řízení: Krajský soud v Brně, Rooseveltova
16, 601 95 Brno
Vedlejší účastníci řízení: f% Mgr. Petr Hladík, bytem nám. SNP 26, Brno Česká strana sociálně demokratická, se sídlem Hybernská 1033/7, Praha 1, jednající volebním zmocněncem Bc. Gabrielou Hanzlovou, bytem Vlasty Pittnerové 13, Brno, Starostové a nezávislí, se sídlem Suchá Loz 72, jednající volebním zmocněncem Bc. Josefem Mandátem, bytem Elgartova 29, Brno, Křesťanská a demokratická unie-Československá strana lidová, se sídlem Karlovo nám. 5, Praha 2, jednající volebním zmocněncem Ing. Václavem Bendou, bytem Slezákova 38, Brno, ANO 2011, se sídlem Pyšelská 2361/4, Praha 4, jednající volebním zmocněncem Ing. Pavlem Galíkem, bytem Vranov 280, Vranov u Brna, 6 „A COBRNO?" Společně pro Brno sever, kontaktní adresa Lidická 28, Brno, jednající volebním zmocněncem Ing. Arch. Růženou Klementovou, bytem Nejedlého 9, Brno, Komunistická strana Čech a Moravy, se sídlem Politických vězňů 1531/9, Praha 1, jednající volebním zmocněncem Ludmilou Matyáškovou, bytem Kupkova 84, Brno, 8 Strana svobodných občanů, se sídlem Perucká 2196/14, Praha 2, jednající volebním zmocněncem Danielem Ernstem, bytem Vavřinecká 3, Brno, . Strana zelených, se sídlem Senovážné nám. 994/2, Praha 1 - Nové Město, zastoupená Ing. Jakubem Houškou, Ph.D., bytem Arbesova 9, Brno, 0. TOP 09, se sídlem Michnův palác, Újezd 450/40, Praha 1 - Malá Strana, .jednající volebním zmocněncem Pavlínou Karáskovou, bytem Květinová 881, Lutyně Orlová,' <
lllllllllllK117Sfc714
11. Dělnická strana sociální spravedlnosti - Pořádek a bezpečí v Brně sever, se sídlem Ciólkovského 853,Praha 6, jednající volebním zmocněncem Bc. Milanem Hrochem, bytem Komenského 735, Světlá nad Sázavou, 12. Občanská demokratická strana, se sídlem Doudlebská 1699/5, Praha4, jednající volebním zmocněncem Veronikou Coufalovou, bytem Salajky 86, Brodek u Prostějova, adresa pro doručování: Oblastní sdružení ODS Brno-město, Šilingrovo nám.257/3, Brno, 13. Sdružení občanů Lesné, se sídlem Ježkova 8, Brno, jednající předsedou Mgr. Martinem Malečkem, bytem Ježkova 8.
• i. <<-'
1. Předmět stížnosti
Stěžovatelé č. 1 i 2 (dále jen-stěžovatel, pokud nebude výslovně specifikováno jinak) napadají usnéšení Krajského soudu v Brně z 13. 11. 2014, 67A 13/2014-113 (dále jen Usnesení), .kterým byly prohlášeny za neplatné volby do Zastupitelstva městské části Brno-sever konané lO.-lT. lO. 2014, a to v celém rozsahu tohoto usnesení. Usnesení nabylo právní moci 13. 11. 2014 vyvěšením na úřední desku krajského soudu. Stěžovatelé podávají společnou ústavní stížnost, protože obsah ústavní stížnosti je totožný, byť jde o dva aktivně legitimované navrhovatele a stížnost je podávána dle čl. 87 odst. 1 písm. c) i d) Ústavy. Stěžovatel má za to, že napadeným usnesením byly narušeny čl. 5, čl. 102 odst. 2 Ústavy č. 1/1993 Sb. a čl. 21 Listiny základních práv a svobod. Rovněž bylo narušeno právo územních samosprávných celků na samosprávu a zákaz nezákonného vstupu orgánů státu, kterým je i krajský soud, do této samosprávy - čl. 100 odst. 1 a čl. 101 odst. 4 Ústavy Čech, Moravy a Slezska č. 1/1993 Sb. Stěžovateli je známo, že byla podána ve stejné věci stížnost Rostislava Hakla a souhlasí se společným řízením. 2. Přednostní projednání, odložení vykonatelnosti Stěžovatel žádá o přednostní projednání s co největším urychlením, pokud nemá ústavní stížnost ztratit smysl. Zároveň ústavní soud žádá, aby vydal předběžné rozhodnutí, kterým by odložil vykonatelnost napadeného Usnesení. Pokud by tak Ústavní soud neučinil, pak by pokračovala příprava opakovaných voleb a po jejich provedení by nastal těžko řešitelný stav, pokud by stížnost byla shledána důvodnou. Stěžovatel zde odkazuje na předchozí rozhodnutí Ústavního soudu a to především na nález Ústavního soudu č. I.ÚS 768/06, kdy projednal Ústavní soud do 15 dnů ústavní stížnost proti rozhodnutí Krajského soudu v Bmě, kterým bylo prohlášeno za neplatné hlasování ve volebním okrsku v Brně-Králově Poli v komunálních volbách 2006. Stěžovatel odkazuje i na usnesení Ústavního soudu č. 312/2009 Sb., kterým odložil vykonatelnost vyhlášených voleb do Poslanecké sněmovny, a usnesení z 5. 1. 2011 Pl.ÚS 57/10, kterým byla odložena vykonatelnost usnesení Krajského soudu v Ostravě ve věci opakování voleb v Krupce. Tedy Ústavní soud v minulosti použil právní nástroje vedoucí k tomu, aby ještě více nezatížil a nezproblematizoval přezkum voleb zastupitelstev v obcích. Stěžovatel považuje za správné využít oba zmíněné nástroje - přednostní projednání a odložení vykonatelnosti napadeného Usnesení do rozhodnutí Ústavního soudu ve věci samé. Proto navrhujeme vydání tohoto usnesení Ústavního soudu: Vykonatelnost usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 13. listopadu 2014 čj. 67A 13/2014-113 se odkládá.
3. Aktivní legitimace stěžovatele, dotčené ústavní právo stěžovatele Stěžovatel č. 1 byl účastníkem v řízení před Krajským soudem v Brně. Soud s ním jako s účastníkem jednal. Proto je dána jeho možnost podat ústavní stížnost. Stěžovatel č. 2 je orgánem městské části. Oba stěžovatelé podávají tuto ústavní stížnost z důvodu procesní opatrnosti společně. Stěžovatelům je známo, že před krajským soudem měl být účastníkem volební orgán, tedy Úřad městské části Brno-sever, nicméně i účastenství městské části v řízení před krajským soudem je možné, jelikož je zneplatněním voleb dotčeno právo na samosprávu této městské části. Stěžovatelům je známo, že zákon o Ústavním soudu zná jako navrhovatele stížnosti proti nezákonnému zásahu státu do územní samosprávy zastupitelstvo. Stížnost však nemůže podat zastupitelstvo, protože funkční období původního skončilo volbami a volba nového byla zneplatněna. Jediným orgánem, který v oblasti samosprávy obce či městské části je oprávněn jednat je rada. Stěžovatelé odkazují i na to, že samotná Ústava v čl. 87 odst. 1 písm. c) hovoří o aktivní legitimaci orgánu územní samosprávy k podání ústavní stížnosti, neomezuje ji jen na zastupitelstvo. Navíc zákon o obcích řeší právě mezidobí po volbách do ustavující schůze nového zastupitelstva tak, že samosprávu obce vykonává rada. Pokud by výslovně a za všech okolností bylo podání ústavní stížnosti vyhrazeno jen zastupitelstvu, byla by v případě nefunkčnosti zastupitelstva např. po volbách územní samospráva zbavena ústavního práva na ochranu Ústavního soudu. Stěžovatelé zde upozorňují i na nálezy Ústavního soudu Pl.ÚS 1/2000 (nález č. 51/2000 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 18, s. 9), kde výslovně Ústavní soud řešil samostatnou aktivní legitimaci orgánu městského obvodu Ústí nad Labem-Neštěmice a jeho účastenství připustil. Stejně tak v souvisejícím řízení II.ÚS 559/99. Tedy aktivní legitimace před Ústavním soudem se neváže ve statutárním městě jen na orgány města, ale i městských částí a obvodů. Stěžovatelé č. 1. a 2 jsou formálně odlišní, ale fakticky hájí ústavní právo na samosprávu městské části Brno-sever, proto podávají společně tuto ústavní stížnost a mají i společného právního zástupce. Dotčeným ústavním právem je právo na samosprávu samosprávných územních celků dle čl. 100 Ústavy č. 1/1993 Sb., které může být realizováno v rámci statutárního města i městskými částmi a jejich orgány. Zneplatnění voleb je vážným zásahem do územní samosprávy, protože není zvoleno nové zastupitelstvo. Zůstávají zachovány pozice členů rady, ti však vykonávají zpravidla jen běžnou správu. Jejich politický i právní mandát je omezen (§ 102a zákona č. 128/2000 Sb., o obcích). Mohu sice přijímat rozpočtové opatření, ale nikoliv rozpočet. To v situaci, kdy jsou pro financování obcí i městských částí určující dotace vázané např. na spolufinancování, přijetí rozpočtu, úpravy územní plánu, velmi ztěžuje správu obce či městské části. Proto jakékoliv zneplatnění voleb zastupitelstva je vážným zásahem do samosprávy. Jestliže územní samospráva či její orgány dojdou k závěru, že tento zásah byl nezákonný, mohou hledat ochranu u Ústavního soudu. 4. Důvody stížnosti 4.1 Míra intenzity ovlivnění voleb Krajský soud prohlásil volby za neplatné z důvodu možného ovlivnění tím, že zjistil, že v rámci voleb do Zastupitelstva městské části Brno-sever došlo k možnému ovlivnění voličů -
Romů, kteří byli k volbám motivováni účastí na povolební veselici v sále na Musilově ulici v Bmě v sobotu 11. 11. 2014. Krajský soud toto jednání zhodnotil jako závažný volební delikt (s. 11 ods. 3 Usnesení), proto volby prohlásil za neplatné. Opřel se i o judikaturu Ústavního soudu. Stěžovatel má však za to, že judikatura Ústavního soudu byla použita nepřípadně a rozhodnutí krajského soudu je nesprávné, přičemž narušuje ústavní práva. Při posuzování voleb je vždy nutné hodnotit věc s ohledem na konkrétní případ. Předchozí judikatura Ústavního soudu se týkala mnohem menších obcí. Tedy určité jednání může v dané obci vyvolat významný následek a stejné jednání žádný významný následek nevyvolá ve velké obci s velkým počtem voličů. Městská část Brno-sever má téměř 50 000 obyvatel, tedy je větší než většina okresních měst. V seznamu voličů bylo zapsáno 35 780 voličů (http://www.volbv.cz/pls/kv2014/kvl 11 l?xiazvk=CZ&xid=l&xdz=5&xnumnuts=6202&xob ec=551031 &xstat=0&xvyber=0).Proto je nutné přistupovat obezřetně k odvolání na judikaturu ve věcích, které se týkaly menších obcí - město Krupka, kterého se týkal nález Pl.ÚS 57/10 mělo při řádných volbách v roce 2010 jen 11 065 voličů zapsaných v seznamech voličů, tedy méně než čtvrtinu voličů Brna-severu (http://www.volbv.cz/pls/kv2010/kvl 11 l?xiazvk=CZ&xid=l&xdz=2&xnumnuts=4206&xob ec=567639&xobecnaz=krupka&xstat=0&xvyber=0). Vždy je také nutné dokázat příčinnou souvislost mezi vytýkaným jednáním a intenzivním ovlivněním voleb. Pouhá abstraktní možnost není dostačují pro zrušení voleb. 4.2. Absence „volební korupce" Stěžovatel uvádí, že samotný krajský soud na s. 9 konstatuje, že nebylo prokázáno, že by voliči vstupovali do volebních místností s předvyplněnými volebními lístky či, že by byla jakkoliv prováděna kontrola „koho volit". Z výslechů členů okrskových volebních komisí též plyne, že při volebním aktu nebyl nikdo jiný než volič za plentou přítomen, tajnost voleb tedy byla zachována, a ve volební místnosti se také nikdo nenacházel, koho by členové volebních komisí vnímali jako nějakého organizátora voleb určité skupiny voličů. Nikdo nezjistil žádné předávání peněz či věcí s cílem uplatit voliče. Celé závadné jednání je dle krajského soudu odvozeno jen od konání koncertu s veselicí na Musilově ulici v sobotu večer 11. 10. 2014 (s. 9 odst. 1 Usnesení), tedy akce až po skončení voleb. Krajský soud pak jako závadné považuje již samotné doporučení pana Adama Adámka, koho volit, který tak však nečinil v den voleb před volebními místnostmi. Volební doporučení může dát každý každému. Je to součástí svobody projevu. Před volbami do Poslanecké sněmovny v říjnu 2013 dal např. žokej Josef Váňa bezprostředně po skončení Velké pardubické své doporučení na Andreje Babiše a jeho ANO 2011 v přímém přenosu České televize. J. Váňa tak mohl oslovit více lidí než A. Adámek. Krajský soud vidí nebezpečnost daného doporučení v autoritě A. Adámka mezi voliči, s tímto závěrem nesouhlasíme. Je součástí kampaně, že se volební strany a kandidáti ucházejí o volební podporu i formou doporučení známých osobností nebo osob, které sice nemusí být mediálními hvězdami, ale požívají autority ve svém okolí. Jednání, kdy A . Adámek ani nikoho nepodplácel finančně ani věcně, ale jen se netajil svým názorem, koho volit a veřejně jej prezentoval a pozval voliče k účasti na povolebním koncertu s občerstvením, není věc, která může být důvodem k zneplatnění voleb. Konečně v rámci předvolebních kampaní je pořádání koncertů s občerstvením běžné. Přitom je zřejmé, že cílem je získat volební podporu od voličů - účastníků koncertu. Jestliže je možné pořádat předvolební koncerty s cílem získat hlady voličů, proč by měl být nezákonný povolební koncert? Platí zde výkladové pravidlo, je li určité jednání dovoleno, před volbami - tedy aktem, k němuž konání předvolebních koncertů směřuje, pak je nedůvodné obdobné jednání postihovat po volbách.
4.3 Faktická neopakovatelnost voleb Volby jsou soubojem volebních stran v daném čase. Fakticky jsou volby neopakovatelné, i když formálně ano. Během času se změní politické nálady ve společnosti, ale též možnost komunikace s voliči, jelikož v rámci řádných voleb do obcí je pozornost médií zcela jiná i vůči kandidátům, jestliže jde o volební akt v rámci celého státu, než když se „opakovaně" volí jen v několika obcích. V takovýchto opakovaných volbách bude jiná volební účast, tedy mohou být volební výsledky taktéž zcela jiné. Proto by soud měl k zneplatnění voleb přistoupit jen zcela výjimečně, pokud je volební delikt velmi intenzivní a nemůže být napraven jinak. Rovněž volební strany se připravují jinak na řádné volby a jinak na volby mimořádné. Volební strany mohou být finančně oslabeny již proběhlou volební kampaní, která vyšla nazmar, proto bude následná volební kampaň mnohem méně intenzivní a méně oslovovat voliče. Volby jsou výběrem kandidátů v daném čase těmi, kdo v daný okamžik přišli volit. Pokud jsou volby zneplatněny, jsou fakticky zbaveni zvolení členové zastupitelstva svých mandátů zpětně (ex tunc). Otevírá se zcela nová volební kombinace, kdy někteří již kandidovat nebudou. Jiní noví kandidovat mohou. Rovněž složení voličů bude odlišné a čas nastolí jiné problémy, které na voliče zapůsobí, přičemž i v komunálních volbách jsou voliči ovlivněni celostátními otázkami. Tedy volby se fakticky opakovat nemohou a vždy to budou zcela nové volby. 4.4 Nevýznamnost počtu „problémových hlasů" Krajský soud v daném případě považoval za problémových 26 hlasovacích lístků ve volebních okrscích 20006, 20009, 20011 a 20023, kde byla označena volební strana č. 1 a 108 lístků, kde byl označen kandidát č. 1 R. Hakl na kandidátce volební strany č. 1 ČSSD (Usnesení s. 10 odst. 3) - dále jen problémové hlasy. Krajský soud uvedl, že vjiných okrscích se takové lístky vyskytovaly minimálně. Problémové hlasy shledal krajský soud jen ve čtyřech okrscích z celkem 45, tedy jde o méně než 10% volebních okrsků. K počtu 108 lístků pro kandidáta č. 1 na kandidátce č. 1 uvádíme, že je-li zaškrtnout jen jeden kandidát, tak strana získává jen jeden hlas z 35, kterými jinak volič disponoval, protože se do daného zastupitelstvo volilo 35 členů zastupitelstva. Pak 108 lístků fakticky vyjadřuje stejnou hlasovací sílu, jako kdyby 3 voliči dali své hlasy kandidátce č. 1 jako volební straně. Tedy je to množství zanedbatelné. V rámci kandidátní listiny ČSSD nezískal kromě kandidáta č. 1 nikdo další potřebnou hranici 2 079 hlasů pro změnu pořadí na kandidátní listině. Kandidátky č. 2 K. Kalinová a č. 3 R. Vondráková získaly shodně jen 2057 hlasů (http://www.volbv.cz/pls/kv2014/kvl 1111 l?xiazvk=CZ&xid=l&xdz=5&xnumnuts=6202&x obec=551031 &xstrana=7&xstat=0&xvvber=0). Jakýkoliv počet hlasů pro kandidáta č. 1 nemohl mít vliv na jeho celkové první pořadí, jelikož byl kandidátem prvním na kandidátce a nikdo jiný v rámci kandidátní listiny ČSSD nezískal nutné množství hlasů pro změnu pořadí kandidáta. Krajský soud dovodil, že již při počtu o 700 hlasů méně, by kandidátka č. 1 dostala o jeden mandát méně ve prospěch volební strany č. 11 ODS. Proto krajský soud prohlásil volby za neplatné. Nicméně krajský soud vyšel z premisy, že hlasovací lístky označené jen pro kandidátku č. 1 či jejího kandidáta č. 1 jsou výsledkem pozvání na povolební veselici. Ovšem výsledek ČSSD ve volbách do Zastupitelstva městské části byl 14,75%, což je i průměrný výsledek v rámci průměru všech volebních okrsek. Nejmenší výsledek 8,16% byl ve volebním okrsku 20030. Tedy v každém volebním okrsku získala ČSSD množství hlasů. Stěžovatel má za to, že dané množství problémových hlasů nebylo způsobilé ovlivnit volby v tak velké městské části jakou je Brno-sever. Navíc tvrzení soudu, že problémové hlasy jsou důsledkem povolební veselice, je arbitrární bez vyloučení důvodné pochybnosti. Krajský soud
tak mohl označit určité procento problémových hlasů a na něm by bylo, jak vysoké a s jakým zdůvodněním. Označit tak však všechny problémové hlasy, které byly důsledkem zákonné volební možnosti (volit jednu stranu či jen jednoho kandidáta), je nesprávné. Lze očekávat, že členové strany a jim blízké osoby zaškrtnout jen hlas pro volební stranu a nevyužijí možnosti panašování. 4.5 Subsidiarita nápravy volebních deliktů. Pravidlo nejmenšího zásahu do volebního procesu Krajský soud se navíc vůbec nezabýval tím, zda by, dle něj závadný stav, nešlo napravit jiným způsobem než zneplatněním voleb. Ve svém důsledku soud fakticky při použití svých výchozích předpokladů došel k tomu, že by volební strana č. 1 ČSSD při nezapočítání problémových hlasů získala o jeden mandát méně a tento by připadl straně č. 11 ODS. Podle stěžovatele se primárně politický boj má odehrávat u volebních uren a ne v soudních síních, proto mají být zásahy soudu do volebního procesu jen při zvláště intenzivním narušení volebního zákona a vždy soud musí dát přednost jinému možnému způsobu nápravy, který dosáhne sledovaného cíle, před zneplatněním voleb. Krajský soud se tedy měl ve svém rozhodnutí vypořádat, zda před zneplatněním voleb nezvolit jen formu přepočtu hlasů a změny výsledků hlasování bez započítání problémových hlasů, respektive jejich určité části. Nicméně toto podáváme jen jako alternativní zdůvodnění vedle výše uvedených argumentů pro zrušení rozhodnutí krajského soudu. Tím, že se krajský soud nezabýval možností nápravy bez nutnosti zneplatnění voleb, zasáhl do ústavní roviny - narušil soutěž politických a jiných volebních stran a pravidlo, že volby se konají v pravidelných termínech (čl. 5, čl. 102 odst. 2 Ústavy č. 1/1993 Sb., čl. 21 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) a narušil právo územního společenství občanů městské části Brno-sever na samosprávu - čl. 100 odst. 1 a čl. 101 odst. 4 Ústavy Čech, Moravy a Slezska č. 1/1993 Sb. 5 Petit S ohledem na výše uvedené navrhujeme, aby Ústavní soud vydal tento nález: Usnesení Krajského soudu v Brně z 13. 11. 2014, 67A 13/2014-113 se zrušuje.
