Doc. JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D. Advokát,

Doc. JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D. Advokát, [email protected]

 Corporate

governance – distribuce práv a povinností při řízení a realizaci  Rozdělení koncepčních, řídících, výkonných a kontrolních pravomocí a funkcí  Pravidla konkretizující a doplňující zákonnou úpravu práv a povinností  Diferenciace odpovědnosti (mimotrestní a/nebo trestní) při porušení práv a povinností  Souvislost s problematikou trestní odpovědnosti právnických osob

 Obchodněprávní

(např. za škodu, ale též možnost odvolání z funkce)  Občanskoprávní (např. za škodu, za bezdůvodné obohacení, za nemajetkovou újmu)  Pracovněprávní (za škodu, ale též výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru)  Správněprávní (např. za přestupek nebo jiný správní delikt, uložení opatření k nápravě)  Trestní (za trestný čin FO a/nebo PO)

 Činy

nesankciované (např. nezaviněné)  Činy spojené jen s občanskoprávní sankcí (tzv. civilní delikty) – náhrada škody, úroky z prodlení, odstoupení od smlouvy  Pracovněprávní delikty – výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru, náhrada škody  Přestupky a jiné správní delikty – pokuty, zákazy činnosti, jiná omezení  Trestné činy a provinění – tresty a ochranná opatření (resp. trestní, ochranná a výchovná opatření)

 Odpovědnost

za spáchání trestného činu

(provinění)  Jen zákon stanoví, jaký čin (jednání) je trestným činem a jaký trest či jinou újmu lze za jeho spáchání uložit (čl. 39 LPS)  Podmínky stanoví 

 

trestní zákoník (č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů – TZ); do 31. 12. 2009 platil starý trestní zákon – zákon č. 140/1961 Sb., ve znění pozdějších předpisů (TZ 1961) zákon o soudnictví ve věcech mládeže (č. 218/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (č. 418/2011 Sb. – ZTOPO)



Subsidiarita trestní represe (§ 12 odst. 2 TZ) – trestní represi lze uplatňovat  



Návaznost na mimotrestní právní úpravu – protiprávnost činu (§ 13 odst. 1 TZ) 



jen ve společensky škodlivých případech, pokud nepostačuje odpovědnost podle jiné právní normy

podpůrné uplatnění kodexů (principů) corporate governance konkretizujících právní normy

Porušení některých pravidel stanovených v rámci corporate governance u a. s. znamená: 



trestní odpovědnost fyzických osob jednajících v rámci činnosti (jejich jménem, v zastoupení) trestní odpovědnost dodavatele jako právnické osoby za určité trestné činy

 Objekt

– chráněné společenské vztahy, zájmy a hodnoty (u a. s. zejména majetkové)  Objektivní stránka – jednání, následek a příčinná souvislost mezi nimi  Subjekt – pachatel trestného činu:  

obecný (kdokoli) nebo zvláštní (jen určitá osoba) fyzická osoba nebo právnická osoba (resp. obě zároveň)

 Subjektivní

osoby: 



stránka – zavinění u fyzické

úmysl (zpravidla) nebo nedbalost (jen někdy) u právnické osoby místo toho přičitatelnost trestného činu PO

 Protiprávnost

– rozpor s právními normami

V  

České republice od 1. 1. 2012 fyzická osoba (starší 15 let a příčetná) právnická osoba (vyjma státu a územních samosprávných celků při výkonu veřejné moci)

 Někdy

se vyžaduje zvláštní vlastnost nebo postavení pachatele (tzv. konkrétní nebo speciální subjekt)  Právnická osoba odpovídá jen za některé trestné činy (§ 7 ZTOPO)

 Spolupachatelé

– trestný čin spáchán společným jednáním více osob (fyzických i právnických, resp. fyzické a právnické)  Nepřímý pachatel – užití trestně neodpovědné osoby, omylu jiné osoby, donucení atd. (zneužití tzv. bílého koně)  Účastník na trestném činu jiného   

organizátor [§ 24 odst. 1 písm. a) TZ] návodce [§ 24 odst. 1 písm. b) TZ] pomocník [§ 24 odst. 1 písm. c) TZ]

 Člen

statutárního orgánu  Člen managementu  Zaměstnanec  Jiná osoba se vztahem k dodavateli (akcionář, člen dozorčí rady)  Zmocněnec, prokurista, likvidátor, správce konkursní podstaty, insolvenční správce  Jiná osoba zvnějšku, mimo a. s.

 Konkrétní

subjekt – pachatel trestného činu, u něhož se vyžaduje zvláštní vlastnost 

např. dlužník u zvýhodnění věřitele podle § 223 TZ, resp. § 256a TZ 1961

 Speciální

subjekt – pachatel trestného činu, u něhož se vyžaduje zvláštní způsobilost nebo postavení 

např. úřední osoba u trestných činů podle § 329 a § 330 TZ, resp. veřejný činitel u trestných činů podle § 158 a § 159 TZ 1961

 Podle

§ 114 odst. 2 TZ u konkrétního a speciálního subjektu platí: 

jestliže zákon stanoví, že pachatel musí být nositelem zvláštní vlastnosti, způsobilosti nebo postavení, postačí, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná (podobně dříve § 90 odst. 2 TZ 1961)

 Příklad na konkrétní subjekt:  pachatelem trestného činu proti zdraví je f. o. (podobně dříve § 145 TZ)

 Individuální

trestní odpovědnost fyzických osob vzniká naplněním znaků konkrétního trestného činu, bez ohledu na to, zda k němu popřípadě došlo v rámci činnosti právnické osoby,  Jednání jménem či v jejím zastoupení tedy nevylučuje trestní odpovědnost toho, kdo takto jednal, i když se jednání přičítá a. s.  Trestní odpovědnost fyzické osoby nevylučuje trestní odpovědnost právnické osoby a naopak

 Jiný

postih právnické osoby (a. s.), např. ve správním řízení, nevylučuje trestní odpovědnost konkrétní fyzické osoby za stejné jednání (rozhodnutí č. 51/1997 Sb. rozh. tr.)  Stejně tak trestní postih fyzické osoby nevylučuje uložení jiné sankce právnické osobě (a. s.) za stejné jednání  Překážku však stanoví § 28 ZTOPO



Trestné činy proti zdraví



Ublížení na zdraví



Těžké ublížení na zdraví z nedbalosti (nedbalost - Podle § 5 písm. a) tr. zák. platí, že trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel věděl, že může způsobem v trestním zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nezpůsobí.



Usmrcení z nedbalosti



Těžké ublížení na zdraví (úmyslný TČ)

 Rozhodnutí 





č. 23/1999-II. Sb. rozh. tr.:

pokud rozhodlo představenstvo a. s. jako kolektivní statutární orgán o určité otázce, která má význam pro naplnění znaků trestného činu, nevylučuje to individuální trestní odpovědnost jednotlivých fyzických osob jako členů takového kolektivního orgánu, kteří se na zmíněném rozhodnutí podíleli předpokladem je, že tito členové naplnili svým jednáním všechny znaky určitého trestného činu konkrétní podíl jednotlivých fyzických osob na takovém rozhodnutí kolektivního orgánu musí být prokázán – nejde o kolektivní odpovědnost

 Rozhodnutí 



č. 53/2000 Sb. rozh. tr.:

pachatelem tr. činu podle § 147 TZ 1961 je plátce daně, pojistného na zdravotní pojištění, na sociální zabezpečení nebo příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, který nesplní svou zákonnou povinnost odvést tyto platby, resp. jejich části za jiného (podobně to nyní platí podle § 241 TZ) je jím výlučně zaměstnavatel (resp. jeho statutární orgán nebo odpovědný zaměstnanec, který má provést platby) jako plátce té části uvedených plateb, jejichž uhrazení zákon ukládá poplatníkovi – zaměstnanci

 Rozhodnutí 



NS sp. zn. 7 Tdo 320/2008:

samotná skutečnost, že je někdo členem statutárního orgánu obchodní společnosti, která je plátcem daně a pojistného a která má odvádět tyto platby za své zaměstnance, nepostačuje k trestní odpovědnosti takového člena statutárního orgánu za nesplnění této povinnosti podle § 147 TZ 1961 (podobně nyní podle § 241 TZ) člen statutárního orgánu by musel rozhodnout o tom, že se platby neodvedou

  

Rozhodnutí 6 To 1011/2008: byl obviněný J. B. uznán vinným, že dne 13. 8. 2008 kolem 09.30 hodin v M. – P., okr. Ú. n. O., při provádění pokrývačských prací na objektu Zemědělského družstva M. jako osoba samostatně výdělečně činná přibral na výpomoc S. R., kterého nepoučil o bezpečnosti práce a nestanovil pracovní postup tak, aby bylo zamezeno možnosti pádu z výšky, nevybavil ho osobními ochrannými prostředky proti pádu z výšky ani pracoviště nezabezpečil technickou konstrukcí, v důsledku čehož S. R. při pohybu po střeše z vlnitého eternitu po prolomení jedné z desek propadl střechou z výšky 8 metrů na betonovou podlahu, přičemž utrpěl zranění, na jejichž následky na místě zemřel.



Rozhodnutí 6 Tdo 1011/2008:



, byl obviněný J. G. F. (dále jen „obviněný“) uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zák., který podle skutkových zjištění jmenovaného soudu spáchal tím, že „jako představitel spolupracující firmy, vystupující jako vedoucí pracovník, ve dnech 1. a 3. 7. 2003 uložil na stavbě výrobní haly v prostoru areálu společnosti C. M., K., Z., ve V., okr. K., M. Z., pracovní úkol, spočívající v montáži střešní krytiny na ocelové nosníky ve výši 4 – 6 m, aniž by zajistil jeho řádné proškolení a poskytl mu ochranné pomůcky, čímž porušil ust. § 133 odst. 1, písm. e), f), § 133a odst. 1 zákoníku práce, § 9 odst. 1 vyhl. č. 324/1990 Sb., M. Z. asi kolem 11.30 hod. téhož dne z ocelové konstrukce spadl na betonový podklad výrobní haly a utrpěl těžký otřes mozku s krvácením nad tvrdou plenu mozkovou, mnohočetné zlomeniny dna lebního se zlomeninou levé očnice a poškozením zrakového nervu, zlomeninu levé poloviny obličejové kostry, tříštivou zlomeninu pravého předloktí, zlomeninu levé kosti loketní a zlomeninu kloubního výběžku levé stehenní kosti s dlouhodobým léčením, od 10. 5. 2004 je M. Z. uznán v souvislosti s tímto úrazem plně invalidní“.



Rozhodnutí 8 Tdo 1157/2005:



byl obviněný uznán vinným, že „dne 22. 9. 2002 kolem 10:00 hodin na skalním útvaru O. h. v k. ú. S. P., použil jako instruktor horolezecké techniky při praktické výuce práce ve výškách členů kurzu, který pořádal, na skále nainstalovanou vratnou skobu typu „IQ“ jako jistící bod, o kterém do té doby nevěděl a aniž by členy kurzu seznámil se způsobem bezpečného použití tohoto typu skoby; při slaňování člena kurzu F. B. s použitím této skoby, se pak dostatečným způsobem fakticky nepřesvědčil, zda jmenovaný skutečně učinil správně všechny úkony potřebné k bezpečnému slanění pomocí této skoby a v důsledku toho došlo na počátku slaňovacího manévru k vypadnutí lana z „IQ“ skoby a následnému pádu F. B. na zem; jmenovaný utrpěl zlomeninu lopatky kosti kyčelní, zlomeninu předloketní kosti vlevo, zlomeninu hlezenné kosti vpravo, zlomeninu patní kosti vlevo a tržně zhmožděnou ránu na čele, přičemž v důsledku těchto zranění byl hospitalizován ode dne úrazu do 21. 10. 2002 a poté ambulantně léčen a práce neschopen do 4. 12. 2003, přičemž podstatně omezen v obvyklém způsobu života byl nejméně do 10. 1. 2003, když nejméně do 30. 12. 2002 byl odkázán na invalidní vozík a poté na používání berlí; v důsledku utrpěného úrazu byl nakonec uznán částečně invalidním ke dni 1. 6. 2003 ve smyslu snížení schopnosti soustavné výdělečné činnosti nejméně o 33%“.