Uplatněná metodika QF 3019 UM 1 - název:
Adjustační principy a postupy – centrální adjustace rutinních měření chemických složek v mléčných laboratořích Uplatněná metodika a technicko-organizační doporučení, opatření a postupy v systému QA/QC (quality assurance/quality control, zajištění a řízení kvality) k řešení referenčně-rutinních systémů analytických laboratoří testace kvality syrového mléka pro zvýšení věrohodnosti výsledků.
Cíl uplatněné metodiky: Cílem je zajištění a zvýšení věrohodnosti výsledků a provozní jistoty managementu rutinních mléčných laboratoří při kontrole složení a kvality mléka pro účely kontroly užitkovosti (metodická podpora šlechtění zvířat) a proplácení mléka (metodické zajištění kvality mléčného potravinového řetězce).
Náplň uplatněné metodiky: Implementace dosažených výsledků, získaných na základě předchozího výzkumu a vývoje v rámci řešení projektů NAZV, MZe-ČR, QF 3019 a INGO, MŠMT-ČR, LA 244 a v rámci koordinační a konzultační metodické činnosti Národní referenční laboratoře pro syrové mléko (NRL-SM) Rapotín, do prostředí mlékařských analytických laboratoří Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. Praha.
Zdroj uplatněné metodiky: projekt NAZV, MZe-ČR, QF 3019, Výzkum a vývoj zdokonalení nástrojů kontroly kvality analýz základního složení mléka pro hospodářské účely. Zpracovali dne: 1. 3. 2006 Oto Hanuš, Libor Janů, Václava Genčurová, Radoslava Jedelská, Jaroslav Kopecký, Alena Dolínková Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o. Akreditovaná Zkušební laboratoř č. 1340 Národní referenční laboratoř pro syrové mléko (NRL-SM) Referenční laboratoř pracovní sítě referenčních mléčných laboratoří ICAR-CECALAIT Uplatnění bylo provedeno zavedením všech principů metodiky od 12. 12. 2006.
Struktura uplatněné metodiky: 1) Frekvence kalibrací 2) Příprava referenčních standardů 3) Referenční analýzy 4) Transport sad referenčních vzorků 5) Validace referenčních výsledků 6) Předání výsledků na rutinní pracoviště 7) Vlastní kalibrace rutinních infraanalyzátorů 8) Sběr dat a vyhodnocení výsledků
Použité zkratky: LRM = laboratoř rozborů mléka; NRL-SM = Národní referenční laboratoř pro syrové mléko; T = obsah tuku; HB = obsah hrubých bílkovin; K = obsah kaseinu; L = obsah laktózy; TPS = obsah tukuprosté sušiny; C = koncentrace kyseliny citrónové; PSB = počet somatických buněk; N = obsah dusíku; G = metoda podle Gerbera pro určení T; RG = metoda podle Röse-Gottlieba pro určení T; ČSN = Česká státní norma; ICAR = Mezinárodní výbor pro kontrolu užitkovosti zvířat; IDF = Mezinárodní mlékařská federace; AFEMA = Pracovní skupina pro podporu zdraví vemene a hygieny mléka v alpských zemích; CECALAIT = Ústav pro kontrolu kvality mlékařských analýz; QA/QC = zajištění a řízení jakosti.
Adjustační principy a postupy – centrální adjustace rutinních měření chemických složek v mléčných laboratořích 1) Frekvence kalibrací Kalibrací se míní přizpůsobení nepřímého měření rutinních infraanalyzátorů (ČSN 57 0536) výsledkům referenčních metod ve všech v úvahu připadajících mléčných složkách. Pomocí výzkumu, vývoje a empirických poznatků (technické, technologické, ekonomické) bylo odhadnuto, že nejlépe vyhovující frekvencí kalibrací infraanalyzátorů je měsíční realizace kalibrací. V těchto intervalech, podle ročně připraveného a zveřejněného časového plánu, je prováděna příprava mléčných standardů pro uskutečnění adjustace kalibračních parametrů (přímek) infraanalyzátorů mléka v rutinních laboratořích (LRM) kontroly užitkovosti dojnic a kvality dodávaného mléka.
2) Příprava referenčních standardů Přípravu sad referenčních vzorků (počet vzorků v sadě, n = 10) určených ke kalibracím nepřímé přístrojové analytické techniky (infraanalyzátory) provádí referenční pracoviště (NRL-SM, Rapotín). Vzorky pocházejí v objemu půl a půl od stád dvou dojených plemen skotu (České strakaté a Holštýn). Oblastí odběru zajišťují pokud možno i odlišné produkční podmínky prvovýroby mléka (konzervované krmení, pastva atp.). Jsou míchány vzorky bazénové a individuální. Existuje zde pro kontrolu věrohodnosti provedených referenčních analýz anonymní klíč opakování určitých vzorků. Ve vzorcích je upraven rozptyl hodnot obsahu tuku, hrubých bílkovin a laktózy do potřebného rozsahu náhodným
výběrem mléka a artificiálními manipulacemi (jako ředění, odstátí atp.). Variační obory referenčních nebo kontrolních sad vzorků jsou přibližně: T 2 až 3 % (od 2 do 5 %); HB 0,5 až 0,8 % (od 2,8 do 3,6 %); K 0,5 až 0,8 % (od 2,2 do 3,0 %); L 0,5 až 0,8 % (od 4,4 do 5,2 %); TPS 0,7 až 1,5 % (od 8,0 do 9,5 %); C 3 až 5 mmol/l (od 6 do 11 mmol/l). Vyhovující rozsah složek je ověřen operativním měřením infraanalyzátorem (Master Instrument pracovní sítě v NRL-SM). Konzervace referenčních standardů je provedena prostředkem a koncentrací (podle požadavků klienta), které se shodují s ošetřením rutinně měřených vzorků, aby přístroje automaticky prováděly kompenzaci případného interferenčního vlivu konzervačního prostředku na použitý princip měření u všech složek. V minulosti se jednalo o dvojchroman draselný (0,6 až 1,2 mg/ml). Nyní se jedná o 2-brom, 2-nitro, 1, 3, propandiol (bronopol, DaF Control System Microtabs), tabletovaný, v konečné koncentraci ředění v mléce 0,2 nebo případně 0,4 %.
3) Referenční analýzy Ve vzorcích jsou provedeny analýzy referenčními metodami. Referenční analýzy jsou provedeny v syrových nekonzervovaných vzorcích mléka. Referenční standardy jsou připravovány pro adjustaci obsahu tuku (T; %; g/100g), bílkovin (HB; %; g/100g; hrubé bílkoviny = celkový N×6,38), kaseinu (K; %; g/100g; kaseinový N×6,38), laktózy (L; %; g/100g; monohydrát), tukuprosté sušiny (TPS; %; g/100g) a kyseliny citronové (C; mmol/l). Jako referenční jsou standardně (ČSN 570530) a v souladu s požadavky ICAR a IDF použity metody: Gerberova acidobutyrometrická metoda (T); Röse-Gottliebova extrakčněgravimetrická metoda (T); Kjeldahlova mineralizačně-destilačně-titrační metoda (HB a K); polarimetrická metoda (L); gravimetrická metoda (TPS); fotometrická metoda (C).
4) Transport sad referenčních vzorků Po rozdělení a nakonzervování, během referenčních analýz, jsou referenční vzorky v plastových vzorkovnicích o relevantním objemu podle potřeby klienta (50 až 750 ml) umístěny v chladničce 6 ºC a před transportem zchlazeny (3 hod.). Poté jsou vychlazené vzorky (<10 ºC) zabaleny do transportních termoboxů se zmrazenými chladicími vložkami. Termoboxy jsou odeslány v den odběru a analýz dráhou, poštou nebo kurýrem jako spěšná zásilka. Na místě určení jsou vzorky podle podmínek obvykle do 48 hod., nejčastěji však do 24 hod. Tato doba transportu zaručuje zachování potřebné kvality referenčních standardů.
5) Validace referenčních výsledků Postup NRL-SM umožňuje validovat referenční výsledky několika způsoby. Jednak podle duplicitních měření každého vzorku. Dále podle existence anonymního klíče zdvojených vzorků. Důležitá je validace referenčních hodnot posouzením vztahů mezi výsledky referenčních metod a výsledky korektně fungujícího infraanalyzátoru v NRL-SM (Master Instrument). Také je použita metoda srovnání výsledků složky určené simultánně dvěma metodami (např. T metodami G a RG). Významné je i zohlednění pozice výsledků z poslední předchozí účasti referenčních metod NRL-SM v mezinárodním výkonnostním testování (ICAR-CECALAIT, AFEMA). Tyto jsou zveřejňovány pravidelně v příslušné zprávě ke kalibraci. Při řešení je použita soustava vlastním výzkumem získaných pravidel pro validaci zmíněných výsledků, které byly publikovány. Kvalita referenčních standardů je rovněž posouzena změřením počtu somatických buněk (PSB) v jednotlivých vzorcích (n = 10) v NRL-SM. Zde by výsledky PSB měly být v hodnotách <400 tis./ml u vzorků nemanipulovaných a <800 tis./ml u vzorků s uměle zvýšeným obsahem tuku.
6) Předání výsledků na rutinní pracoviště Validované referenční výsledky jsou z NRL-SM dodávány (vyhlašovány) do rutinních LRM prostřednictvím elektronické pošty v přiložené vzorové tabulce, bezprostředně po provedení referenčních
analýz a jejich validaci. To je obvykle do 24 hod., nejpozději však do 48 hod. aby nebyl narušen na čas náročný průběh kalibrace, kdy je nutné všechny úkony provést co nejdříve.
VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRO CHOV SKOTU, s. r. o. Rapotín Výzkumníků 267, 788 13 Vikýřovice
Referenční standardy pro pravidelnou rutinní adjustaci infraanalyzátorů základního složení syrového mléka Datum přípravy referenčních standardů: xx. xx. rok
Doporučená použitelnost vzorků do: xx. xx. rok Č. vzorku
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 x sx
Tuk Bílkoviny
Laktóza
TPS
Kasein
g/100 g
g/100 g
g/100 g
g/100 g
g/100 g
3,95 3,90 3,87 4,60 6,42 5,67 3,94 3,90 2,29 1,96
3,35 3,31 3,32 3,30 3,19 3,31 3,35 3,35 2,90 3,47
4,96 4,89 4,92 4,91 4,79 4,66 4,95 4,89 4,43 4,95
8,87 8,73 8,76 8,75 8,55 8,57 8,87 8,81 7,90 9,04
2,67 2,67 2,69 2,62 2,52 2,67 2,67 2,66 2,32 2,74
4,05 1,338
3,29 0,152
4,84 0,169
8,69 0,311
2,62 0,121
Za laboratoř: jméno Datum příští kalibrace: xx. xx. rok
Prosím o zaslání výsledků prvního a posledního (kontrolního) měření této kalibrační sady od všech Vašich přístrojů. Prosím o změření teploty přiložené vody a zaslání této hodnoty. Další následující způsob předání referenčních výsledků s menším nárokem na časový průběh je dodávka zprávy (kalibrační) o kvalitě referenčních standardů v přiložené vzorové tabulce. Tato je z NRL-SM zaslána na LRM a ČMSCH prostřednictvím elektronické a běžné pošty (v oficiální tištěné a podepsané podobě) s určitou časovou prodlevou po vyhlášení referenčních výsledků (cca do týdne). Zde jsou výsledky vztahu referenčních a instrumentálních hodnot vyhodnoceny a srovnány na dostupné standardní hodnoty a diskriminační limity pro podporu kontroly systému QA/QC.
VÝZKUMNÝ ÚSTAV PRO CHOV SKOTU, s. r. o. Rapotín , Výzkumníků 267, 788 13 Vikýřovice
Zpráva o kvalitě referenčních standardů pro pravidelnou adjustaci infraanalyzátorů základního složení syrového mléka Provedeno pro: Českomoravskou společnost chovatelů, a.s., Praha Provedl: Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o., Národní referenční laboratoř pro syrové mléko, Zodpovídá: jméno Datum provedení kalibrace: xx. xx. rok Popis: byla provedena příprava mléčných standardů pro uskutečnění adjustace kalibračních parametrů (přímek) infraanalyzátorů mléka v laboratořích kontroly užitkovosti dojnic a kvality dodávaného mléka. Referenční standardy byly připraveny pro adjustaci obsahu tuku (T; %; g/100g), bílkovin (B; %; g/100g; hrubé bílkoviny = celkový N×6,38), kaseinu (K; %; g/100g; kaseinový N×6,38), laktózy (L; %; g/100g; monohydrát), tukuprosté sušiny (TPS; %; g/100g) a kyseliny citronové (C; mmol/l). Jako referenční byly standardně (ČSN 570530) použity metody: Gerberova (G) acidobutyrometrická metoda (T); Röse-Gottliebova (RG) extrakčně-gravimetrická metoda (T); Kjeldahlova mineralizačně-destilačně-titrační metoda (B a K); polarimetrická metoda (L); gravimetrická metoda (TPS); fotometrická metoda (C). V sadě desíti referenčních vzorků byly obsahy korespondujících složek upraveny dle potřeby artificiálními manipulacemi. Kvalita referenčních analýz byla kontrolována podle interního anonymního klíče, dále podle srovnání vztahů reference×instrument (přímá metoda×nepřímá) při ověřené korektní funkci master IR analyzátoru a konečně historickou konfrontací a analýzou uvedených vztahů vzhledem k aktuální sezóně a předpokládanému vývoji krmné situace v chovu dojnic. Také byla použita metoda srovnání výsledků složky určené simultánně dvěma metodami (např. T pomocí G a RG). Další, tentokrát dlouhodobá validace výsledků referenčních metod pochází z účasti ve světových kruhových testech referenčních metod ICARCECALAIT (Francie) a AFEMA (Rakousko). Případné riziko výskytu vzorku zcela netypického složení v sadě referenčních mléčných standardů je eliminováno, aby neovlivnil kvalitu adjustace nepřímé metody tak, že nevyhovující vzorek, který je příčinou překročení kritéria variability diferencí mezi přímým a nepřímým postupem měření (> 0,06 % pro všechny složky), je ze sady vyloučen. Syrové mléko bylo konzervováno tabletami DF Control System na bázi bronopolu (0,04 %, což je shodné s běžně měřenými vzorky), zchlazeno a umístěno do přepravních termoboxů. Odesláno dráhou pilně. Odběratelé: kalibrační sady byly odeslány do těchto laboratoří (LRM): jména laboratoří Parametry a kvalita referenční sady: – průměry, variabilita a variační rozpětí referenčních hodnot činily: Tuk 4,05 ± 1,338 % (1,96 – 6,42) g/100 g Bílkoviny 3,29 ± 0,152 % (2,90 – 3,47) g/100 g Kasein 2,62 ± 0,121 % (2,32 – 2,74) g/100 g Laktóza 4,84 ± 0,169 % (4,43 – 4,96) g/100 g TPS 8,69 ± 0,311 % (7,90 – 9,04) g/100 g – tabulka individuálních hodnot Obsah složky Tuk Bílkoviny Kasein Laktóza TPS
1 3,95 3,35 2,67 4,96 8,87
2 3,90 3,31 2,67 4,89 8,73
3 3,87 3,32 2,69 4,92 8,76
4 4,60 3,30 2,62 4,91 8,75
Vzorek 5 6 6,42 5,67 3,19 3,31 2,52 2,67 4,79 4,66 8,55 8,57
7 3,94 3,35 2,67 4,95 8,87
8 3,90 3,35 2,66 4,89 8,81
9 2,29 2,90 2,32 4,43 7,90
Nejistota 10 měření P = 67 % 1,96 ± 0,0363 3,47 ± 0,0287 2,74 4,95 ± 0,0417 9,04
– vztahy k výsledkům korektně fungujícího master analyzátoru (MSc - 133 B) VÚCHS Rapotín, tzn. vztahy reference×instrument (přímá×nepřímá metoda) byly: 1) korelace mezi metodami T (ref.) × T (MSc) 1,000 B (ref.) × B (MSc) 0,990 L (ref.) × L (MSc) 0,973 TPS (ref.) × TPS (MSc) 0,994 zde diskriminační limit může být < 0,94
2) reziduální směrodatné odchylky, odhad mezi metodami reference×instrument při kalibraci T 0,026 % B 0,022 % L 0,039 % TPS 0,036 % zde diskriminační limit podle standardů (IDF, AOAC, ON) činí > 0,06 % 3) směrodatné odchylky průměrů individuálních diferencí reference-instrument, skutečnost po kalibraci T 0,021 % B 0,026 % L 0,039 % TPS 0,041 % hodnota diskriminačního limitu koresponduje s předchozím odstavcem 2 Závěr: průběh přípravy sady referenčních standardů a její kvalitativní parametry lze považovat za výborné pro všechny tři složky mléka. Specifická stanoviska, názory resp. doporučení: – pravděpodobně očekávané aktuální posuny v hladinách nastavení rutinních infraanalyzátorů oproti předchozí kalibraci jsou na základě konfrontací referenčních průměrů s výsledky korektně fungujícího master přístroje v referenční laboratoři (VÚCHS Rapotín): T + 0,001 % B - 0,030 % L - 0,032 % TPS - 0,047 % Tyto posuny jsou běžné v rámci možných vlivů opakovatelnosti metod, technických a sezónních vlivů a netřeba je dále komentovat. Poznámky: – z účasti Národní referenční laboratoře Výzkumného ústavu pro chov skotu, s.r.o.v posledním mezinárodním kruhovém testu ICAR-CECALAIT (datum) referenčních metod vyplynuly následující vztahy k hodnotám světových (referenčních) průměrů: Průměrná diference laboratoře Směrodatná odchylka průměrné Metoda od světového průměru diference laboratoře od reference T Gerber 0,019 (g/100g) ± 0,043 B Kjeldahl 0,014 (g/100g) ± 0,006 NN * Kjeldahl -0,022 (g/100g) ± 0,065 L Polarimetr 0,026 (g/100g) ± 0,056 * analýza na obsah nebílkovinného dusíku v mléce - vyjádřeno v % hrubých bílkovin Celkově lze výsledky účasti hodnotit jako dobré;
– z účasti Národní referenční laboratoře Výzkumného ústavu pro chov skotu, s.r.o. v posledním mezinárodním kruhovém testu AFEMA (datum) referenčních metod vyplynuly následující vztahy k hodnotám referenčních průměrů: Průměrná diference laboratoře Metoda od průměru vzorek 1 T Gerber 0,02 (g/100g) T Röse-Gottlieb 0,00 (g/100g) B Kjeldahl -0,05 (g/100g) Celkově lze výsledky účasti hodnotit jako dobré;
Průměrná diference laboratoře od průměru vzorek 2 0,00 (g/100g) -0,02 (g/100g) -0,05 (g/100g)
– upozorňujeme, že příslušná norma (ČSN 57 0536) „Stanovení složení mléka infračerveným absorpčním analyzátorem” byla zohledněna jen v tzv. racionálně-reálných, tzn. splnitelných bodech. Ustanovení uložená touto normou z kategorie teoreticko-prakticky neuskutečnitelných zohledněna nebyla, což ovšem považujeme za přednost. podpis V Rapotíně: xx. xx. rok
vedoucí akreditované Zkušební laboratoře a Národní referenční laboratoře pro syrové mléko Výzkumného ústavu pro chov skotu, s.r.o. a referenční laboratoře internacionální ICAR-CECALAIT pracovní sítě
2) reziduální směrodatné odchylky, odhad mezi metodami reference×instrument při kalibraci T 0,026 % B 0,022 % L 0,039 % TPS 0,036 % zde diskriminační limit podle standardů (IDF, AOAC, ON) činí > 0,06 % 3) směrodatné odchylky průměrů individuálních diferencí reference-instrument, skutečnost po kalibraci T 0,021 % B 0,026 % L 0,039 % TPS 0,041 % hodnota diskriminačního limitu koresponduje s předchozím odstavcem 2 Závěr: průběh přípravy sady referenčních standardů a její kvalitativní parametry lze považovat za výborné pro všechny tři složky mléka. Specifická stanoviska, názory resp. doporučení: – pravděpodobně očekávané aktuální posuny v hladinách nastavení rutinních infraanalyzátorů oproti předchozí kalibraci jsou na základě konfrontací referenčních průměrů s výsledky korektně fungujícího master přístroje v referenční laboratoři (VÚCHS Rapotín): T + 0,001 % B - 0,030 % L - 0,032 % TPS - 0,047 % Tyto posuny jsou běžné v rámci možných vlivů opakovatelnosti metod, technických a sezónních vlivů a netřeba je dále komentovat. Poznámky: – z účasti Národní referenční laboratoře Výzkumného ústavu pro chov skotu, s.r.o., Rapotín v posledním mezinárodním kruhovém testu ICAR-CECALAIT (datum) referenčních metod vyplynuly následující vztahy k hodnotám světových (referenčních) průměrů: Průměrná diference laboratoře Směrodatná odchylka průměrné Metoda od světového průměru diference laboratoře od reference T Gerber 0,019 (g/100g) ± 0,043 B Kjeldahl 0,014 (g/100g) ± 0,006 NN * Kjeldahl -0,022 (g/100g) ± 0,065 L Polarimetr 0,026 (g/100g) ± 0,056 * analýza na obsah nebílkovinného dusíku v mléce - vyjádřeno v % hrubých bílkovin Celkově lze výsledky účasti hodnotit jako dobré;
– z účasti Národní referenční laboratoře Výzkumného ústavu pro chov skotu, s.r.o., Rapotín v posledním mezinárodním kruhovém testu AFEMA (datum) referenčních metod vyplynuly následující vztahy k hodnotám referenčních průměrů: Průměrná diference laboratoře Metoda od průměru vzorek 1 T Gerber 0,02 (g/100g) T Röse-Gottlieb 0,00 (g/100g) B Kjeldahl -0,05 (g/100g) Celkově lze výsledky účasti hodnotit jako dobré;
Průměrná diference laboratoře od průměru vzorek 2 0,00 (g/100g) -0,02 (g/100g) -0,05 (g/100g)
– upozorňujeme, že příslušná norma (ČSN 57 0536) „Stanovení složení mléka infračerveným absorpčním analyzátorem” byla zohledněna jen v tzv. racionálně-reálných, tzn. splnitelných bodech. Ustanovení uložená touto normou z kategorie teoreticko-prakticky neuskutečnitelných zohledněna nebyla, což ovšem považujeme za přednost. podpis V Rapotíně: xx. xx. rok
vedoucí akreditované Zkušební laboratoře a Národní referenční laboratoře pro syrové mléko Výzkumného ústavu pro chov skotu, s.r.o., Rapotín a referenční laboratoře internacionální ICAR-CECALAIT pracovní sítě
7) Vlastní kalibrace rutinních infraanalyzátorů Před kalibrací by měly být přístroje prověřeny na vyhovující opakovatelnost. Lepší metodou kontroly opakovatelnosti měření výsledků, než opakované měření jednoho vzorku, je duplicitní měření škály vybraných kvalitních vzorků přes celý předpokládaný obor měření, tzn. od 2,0 do 5,0 %. Hodnota směrodatné odchylky opakovatelnosti (pro T, HB a L) by měla být <0,02 %. Rutinní infraanalyzátory (v LRM a Master Instrument pracovní referenčně-rutinní laboratorní sítě v NRL-SM) jsou adjustovány v souladu s manuály výrobců a standardními operačními postupy akreditovaných LRM, zpravidla prostřednictvím sekundární kalibrace na bázi lineárního regresního kalibračního modelu, podle validovaných a vyhlášených výsledků referenčních metod (NRL-SM). Potřebné parametry dosažené kalibrace jsou specifikovány v ČSN 57 0536. Průměrný posun (d) přístroje (pro T, HB, K, L a TPS) po provedené kalibraci při kontrolním (validačním) měření by měl být <±0,02 %, max. však ±0,03 %. Směrodatná odchylka průměrné diference (d) sd mezi referenčními a instrumentálními hodnotami by měla být <0,06 %. Korelační koeficienty mezi referenčními a instrumentálními hodnotami by měl být při validačním (kontrolním) měření po provedené kalibraci >0,94 (pro T, HB, K, L a TPS).
8) Sběr dat a vyhodnocení výsledků Všechny dosažené výsledky z provedených kalibračních postupů, resp. výsledky prvního předkalibračního měření (výsledky výkonnostního testování analytické způsobilosti = na stejných vzorcích na původních kalibračních hladinách) pro všechny složky a výsledky validačního měření po přijaté kalibraci, jsou zaslány od všech přístrojů z rutinních LRM do NRL-SM pro vyhodnocení výkonnostního testu analytické způsobilosti a vyhodnocení úspěšnosti kalibrací.
Předání uplatněné metodiky Adjustační principy a postupy – centrální adjustace rutinních měření chemických složek v mléčných laboratořích vyvinutá uplatněná metodika byla předána do užívání rutinních mlékařských laboratoří ČMSCH a.s. Praha, LRM Buštěhrad a LRM Brno-Tuřany v elektronické i písemné formě 12. 12. 2006.
Kontrola uplatnění metodiky: kontrola aplikace uplatněné metodiky je proveditelná prostřednictvím revize dokladů a dokumentů o pravidelně prováděných pracovních postupech na referenčním pracovišti NRL-SM (Rapotín) a v rutinních mléčných laboratořích LRM (Buštěhrad a Brno-Tuřany) a rovněž na ústředním pracovišti klienta ČMSCH a.s. Praha na pracovišti Hradištko pod Medníkem.
Přílohy, dokumenty a doklady: technická řešení a postupy této uplatněné metodiky byly zčásti převzaty z vědecké a odborné literatury a zejména podpořeny výsledky vlastního výzkumu, vývoje a empirických poznatků, které byly postupně publikovány a jako dokladové materiály mohou tvořit přílohu tohoto metodického materiálu.
Datum: .......................................
Za zhotovitele: Doc. Dr. Ing. Oto Hanuš Výzkumný ústav pro chov skotu, s.r.o.
Za uživatele: Prof. Ing. Jaroslav Pytloun, DrSc. Českomoravská společnost chovatelů, a.s., Praha
.....................................................................
................................................................................
Přílohy a seznam použitých podkladů: Normy zohledněné v sestavené uplatněné metodice: ČSN ISO 8196-1 (57 0546): Mléko – definice a vyhodnocení celkové přesnosti nepřímých metod pro analýzu mléka – Část 1: Analytické atributy nepřímých metod. (In Czech) Český normalizační institut, Praha, 2001. ČSN ISO 8196-2 (57 0546): Mléko – definice a vyhodnocení celkové přesnosti nepřímých metod pro analýzu mléka – Část 2: Kalibrace a kontrola i řízení práce v laboratořích při analýzách mléka nepřímými metodami. (In Czech) Český normalizační institut, Praha, 2001. ČSN EN ISO 13366-3: Milk – Enumeration of somatic cells – Part 3: Fluoro-opto-electronic method. (In Czech) Český normalizační institut, Praha, 1998. ČSN 57 0536: Determination of milk composition by mid-infrared analyzer. (In Czech) Český normalizační institut, Praha, 1999. ČSN 57 0530: Methods for testing of milk and milk products. (In Czech) Český normalizační institut, Praha, 1972. IDF Standard, International, Provisional 141A: 1990: International Dairy Federation, May 1991, 1-7. VĚSTNÍK Ministerstva zemědělství České republiky, 2003, částka 4, s. 17.
Odborná literatura použitá při sestavení uplatněné metodiky: ARDÖ, Y.: Bronopol as a preservative in milk samples. Milchwissenschaft, 34, 1979, 1, 14-16. ARDÖ, Y.: Bronopol as a preservative in milk samples for the determination of cell content using Fossomatic. Milchwissenschaft, 37, 1982, 3, 139-142. BARBANO, D. M.- CLARK, J. L.: Infrared milk analysis – challenges for the future. J. Dairy Sci., 72, 1989, 1627-1636. BARBANO, D. M.- DELLAVALLE, M. E.: Rapid method for determination of milk casein content by infrared analysis. J. Dairy Sci., 70, 1987, 1524-1528. BARBANO, D. M.- LYNCH, J. M.: Crude and protein nitrogen bases for protein measurement and their impact on current testing accuracy. J. Dairy Sci., 75, 1992, 3210-3217. BARBANO, D. M.- LYNCH, J. M.- FLEMING, J. R.: Direct and indirect determination of true protein content of milk by Kjeldahl analysis: collaborative study. Journal of the AOAC, 1991, 281-288. BENDA, P.: Vliv některých konzervačních činidel na přirozenou mikroflóru vzorků mléka. The effect of some preservatives on natural microflora in milk samples. Vet. Med.-Czech, 40, 1995, 11, 359-364. BERLEC, M.- GOLC-TEGER, S.: Determination of nitrogen components content in milk by FTIR spectrometry. 2. Slovenian Congress „Milk and Dairy Products” Portorož, 1999, PB-18, 63. BIGGS, D. A.: Milk analysis with the infrared milk analyzer. J. Dairy Sci., 50, 1967, 799-803. BIGGS, D. A.: Infrared milk analyzer. J. Dairy Sci., 55, 1972, 5, 650-651. BIGGS, D. A.: Precision and accuracy of infrared milk analysis. Journal of the AOAC, 55, 1972, 3, 488-497. BIGGS, D. A.: Instrumental infrared estimation of fat, protein, and lactose in milk: collaborative study. Journal of the AOAC, 61, 1978, 5, 1015-1034. BIGGS, D. A.: Performance specifications for infrared milk analysis. Journal of the AOAC, 62, 1979, a, 6, 1211-1214. BIGGS, D. A.: Infrared estimation of fat, protein, and lactose in milk: Evaluation of Multispec instrument. Journal of the AOAC, 62, 1979, b, 6, 1202-1207. BIGGS, D. A.- JOHNSSON, G.- SJAUNJA, L. O.: Analysis of fat, protein, lactose, total solids by infra-red absorption. Bulletin of the International Dairy Federation, Doc. 208, 1987, 21-29. BIGGS, D. A.- SZIJARTO, L. F.- VOORT VAN DE, F. R.: Fresh milk sampling for centralized milk testing. J. Dairy Sci., 67, 1984, 3085-3092. BROUTIN, P. J.: New applications of mid-infra-red spectrometry for the analysis of milk and milk products. 1 Casein. Bulletin of the International Dairy Federation, 406, 2006 a, 2-21. BUCHBERGER, J- KIERMEIER, F.: Über die Eignung von Natriumazid zur Konservierung von Milchproben. Deutsche Molkerei-Zeitung (Kempten Allgäu), F 8, 1975, 192-194. BUCHBERGER, J.- WEISS, G.- KIERMEIER, F.- PROBST, A.: Reproduzierbarkeit und Genauigkeit bei Fett-, Eiweiss- und Lactosebestimmung mit Hilfe der Infrarot-Spektrophotometrie (IRMA II-Gerät). Milchwissenschaft, 26, 1971, 11, 687-693. COLEMAN, D. A.- MOSS, B. R.: Effects of several factors on quantification of fat, protein, and somatic cells in milk. J. Dairy Sci., 72, 1989, 3295-3303.
FRANKE, A. A.- DUNKLEY, W. L.- SMITH, N. E.: Influence of feeding protected tallow on accuracy of analyses by infrared milk analyzer. J. Dairy Sci., 60, 1977, 12, 1870-1874. GOULDEN, J. D. S.: Analysis of milk by infrared absorption. J. Dairy Res., 31, 1964, 273-284. GRAPPIN, R. Definition and evaluation of the overall accuracy of indirect methods of milk analysis - aplication to calibration procedure and quality control in dairy laboratory. Bulletin of the International Dairy Federation, Doc. 208, IDF Provisional Standard 128, 1987, 3-12. GRAPPIN, R.: Application of indirect instrumental methods to the measurement of fat and protein content of ewes and goats milk. Bulletin of the International Dairy Federation, Doc. 208, 1987, 41-43. GRAPPIN, R. European network of dairy laboratories. V: Proceedings of an International Analytical Quality Assurance and Good Laboratory Practice in Dairy Laboratories. Sonthofen / Germany, 1992-05-18/20, Brussels 1993, 205-211. GRAPPIN, R.- BLAU, G.: Zur Eiweissbestimmung in der Milch. Züchtungskunde, 53, 1981, 93-98. GRAPPIN, R.- JEUNET, R.: Premiers essais de l´appareil Fossomatic pour la détermination automatique du nombre de cellules du lait. Le Lait, 54, 1974, 539-540, 627-644. GRAPPIN, R.- JEUNET, R.: Conditions d´utilisation des méthodes automatiques de dénombrement des cellules du lait: étalonnage et conservation des échantillons de lait. Le Lait, 55, 1975, 650-668. GRAPPIN, R.- JEUNET, R.: Calibrage des méthodes de dosage de routine des protéines du lait. Revue Laitiere Francaise, 347, 1976, 663-667. GRAPPIN, R.- LEFIER, D.: Reference and routine methods for the measurement of nitrogen fractions in milk and whey. Cheese yelding – factors affecting its control, IDF Seminar, Cork, 1993, In Seminar proceedings, 5.1 Measurement of casein and other analytical methods, 1993, 191-203. GRAPPIN, R.- PACKARD, V. S.- GINN, R. E.: Repeatability and accuracy of Dye-binding and Infra-red methods for analyzing protein and other milk components. Journal of Food Protection, 43, 1980, 5, 374-375. GUNASEKERA, T. S.- VEAL, D. A.- ATTFIELD, P. V.: Potential for broad applications of flow cytometry and fluorescence techniques in microbiological and somatic cell analyses of milk. International Journal of Food Microbiology, 85, 2003, 269-279. HANSEN, R.: Multispec – et avanceret apparatur til bestemmelse af fedt, protein, maelkesukker torstofindhold m. v. i maelkeprodukter. North European Dairy Journal, 1982, 7, 3-10. HEESCHEN, W. H.- UBBEN, E. H.- RATHJEN, G.: Somatic cell counting in milk: the use of the principle of flow cytometry for somatic cell counting (Somacount) and comparison with the results obtained with the fluorescent optical principle (Fossomatic 360). Kieler Milchwirtschaftlichen Forschungsberichte, May 1994. HEINRICH, U.: Erfahrungsbericht über den Einsatz der Milko-Scan 104 im Betriebslabor eines grossstädtischen Versorgungsbetriebes. Deutsche Molkerei-Zeitung (München), F 47, 1979, 1670-1673. HILL, A. R.- MAKARCHUK, M. J.- SZIJARTO, L. F.: Comparison of alternative calibration procedures for infrared milk analyzers. Can. Inst. Sci. Technol. J., 24, 1991, 5, 228-232. HILLERTON, E.- BERRY, E. A.- GRAVENOR, M. B.- MIDDLETON, N.: Errors associated with milk cell counting. Veterinary Record, 155, 2004, 445-448. JANKOVSKÁ, R.- ŠUSTOVÁ, K.: Analysis of cow milk by near-infrared spectroscopy. Czech J. Food Sci., 21, 2003, 4, 123-128. KERKHOF MOGOT M. F.- KOOPS, J.- NEETER, R.- SLANGEN, K. J.- HEMERT VAN, H.- KOOYMAN, O.- WOOLDRIK, H.: Routine testing of farm tank milk with the Milko-Scan 203. 1. Calibration procedure and small-scale experiments. Neth. Milk Dairy J., 36, 1982, 115-130. KRÁČMAR, S.- JANKOVSKÁ, R.- ŠUSTOVÁ, K.- KUCHTÍK, J.- ZEMAN, L.: Analysis of amino acid composition of sheep colostrum by near-infrared spectroscopy. Czech J. Anim. Sci., 49, 2004, 5, 177-182. KROGER, M.: Milk sample preservation. J. Dairy Sci., 68, 1985, 783-787. KVAPILÍK, J.- SUCHÁNEK, B.: Vliv konzervace vzorků mléka na výsledky rozborů. Živočišná Výroba, 19, 1974, 1, 31-38. KYLÄ-SIUROLA, A. L.- ANTILA, V.: Der Einfluss der Messwellenlänge auf die Fettgehaltbestimmung der Milch mit Hilfe der IR-Methode. Milchwissenschaft, 36, 1983, 6, 344-346. LINTNER, T. J.- HEALD, C. W.- EBERHART, R. J.: Somatic cell reference samples for calibration of milk somatic cell counting methods. Journal of Food Protection, 47, 1984, 694-696. LORENZ, W.- HOFFER, H.: Testbericht über das halbautomatische Analysengerät Milko-Scan 104. Milchwirtschaftliche Berichte, 62, 1980, 73-80.
MICHALAK, W.: Porównanie oznaczeň zawartošci bialka w mleku wykonywanych przez Laboratoria Wojewodzkich Stacji Oceny Zwierzat. Biul. Inst. Gen. Hodow. Zwierzat PAN, 27, 1972. NG-KWAI-HANG, K. F.- HAYES, J. F.: Effects of potassium dichromate and sample storage time on fat and protein by Milko-Scan and on protein and casein by a modified Pro-Milk Mk II method. J. Dairy Sci., 65, 1982, 1895-1899. NG-KWAI-HANG, K. F.- MOXLEY, J. E.- VOORT VAN DE, F. R.: Factors affecting differences in milk fat test obtained by Babcock, Rose-Gottlieb, and infrared methods and in protein test from infrared milk analysis. J. Dairy Sci., 71, 1988, 290-298. PETTIPHER, G. L.- UBALDINA M. RODRIGUES: A bacteriostatic mixture for milk samples and its effect on bacteriological, cytological and chemical compositional analysis. Journal of Applied Bacteriology, 52, 1982, 259-265. RAPP, M.- MÜNCH, S.: Neuentwicklung von flüssigen Konservierungsmitteln für Milchproben. Deutsche Molkerei-Zeitung, 105, 1984, 1264-1272. RENNER, E.- ÖMEROGLU, S.: Untersuchungen über die automatisierte Fett- und Eiweissgehaltsbestimmung in Milch mit dem Infrarot-Milchanalysator (IRMA). Deutsche Molkerei-Zeitung, 92, 1971, 2079-2123. ROOS DE, A. P. W.- BIJGAART VAN DEN, H. J. C. M.- HORLYK, J.- JONG DE, G.: Screening for subclinical ketosis in dairy cattle by Fourier transform infrared spectrometry. Technical prasentations, 35th ICAR Session, Kuopio, Finland, 10th June 2006, 53-59. RYCHEN, M.- BIGLER, A.: Die Qualität der Milchproben. Schweizer Fleckvieh, 2003, 5, 35-38. SATO, T.- IWAMOTO, M.- HASHIZUME, K- YOSHINO, M.- FURUKAWA, S.- SOMEYA, Y.- YANO, N.: Near infrared spectrophotometric analysis for measuring major constituents of raw milk. Japanese Journal of Zootechnical Science, 56, 1985, 11, 878-882. SATO, T.- YOSHINO, M.- FURUKAWA, S.- SOMEYA, Y.- YANO, N.- UOZUMI, J.- IWAMOTO, M.: Analysis of milk constituents by the near infrared spectrophotometric method. Japanese Journal of Zootechnical Science, 58, 1987, 8, 698-706. SATO, T.- YOSHINO, M.- KWANG-CHO, R.- IWAMOTO, M.: Near-infrared reflectance spectroscopic analysis for butter constituents. Japanese Journal of Zootechnical Science, 59, 1988, 9, 806-813. SATO, T.- YOSHINO, M.- FURUKAWA, S.- SOMEYA, Y.- HASHIZUME, K.- YANO, N.: Correction value for calculating total milk solids content of individual milk from the values measured by infrared milk analysis instruments – effects of milking interval, season, calving number and stage of lactation on correction value. Japanese Journal of Zootechnical Science, 56, 1985, 8, 634-644. SHEPPARD, N. F.- MEARS, D. J.- GUISEPPI-ELIE, A.: Model of an immobilized enzyme conductimetric urea biosensor. Biosensors and Bioelectronics, 1996, 11, 10, 967-979. SHERBON, J. W.: Collaborative study of the Pro-Milk method for the determination of protein in milk. Journal of the AOAC, 58, 1975, 4, 770-772. SJAUNJA, L. O.: Studies on milk analysis of individual cow milk samples. I. Infrared spectrophotometry for analysis of fat, protein and lactose in milk. Acta Agric. Scand., 34, 1984, a, 249-259. SJAUNJA, L. O.: Studies on milk analysis of individual cow milk samples. II. Factors affecting milk analyses by infrared technique under laboratory conditions. Acta Agric. Scand., 34, 1984, b, 260-272. SJAUNJA, L. O.: Studies on milk analysis of individual cow milk samples. III. The effect of different treatments on infrared analyses. Acta Agric. Scand., 34, 1984, c, 273-285. SJAUNJA, L. O.- PHILIPSSON, J.- LUNDSTRÖM, K.- SWENSSON, CH.: Studies on milk analysis of individual cow milk samples. IV. Factors affecting milk analyses in a routine system by automated apparatuses. Acta Agric. Scand., 34, 1984, 286-299. SJAUNJA, L. O.- ANDERSSON, I.: Laboratory experiments with a new infrared (IR) milk analyzer, the Milko-Scan 605. Acta Agric. Scand., 35, 1985, 345-352. SZIJARTO, L. F.- BARNUM, D. A.: Preparation, use and evaluation of standards developed for simultaneous monitoring of Coulter and Fossomatic electronic cell counting instruments in Ontario. Journal of Food Protection, 47, 1984, 3, 227-231. SZIJARTO, L. F.- HARDING, F.- HILL, A. R.- MELICHERCIK, J.: Cooling systems for transport of unpreserved milk samples. J. Dairy Sci., 73, 1990, 2299-2308. ŠUSTOVÁ, K.- KUCHTÍK, J.- KRÁČMAR, S.: Analysis of ewe´s milk by FT near infrared spectroscopy: measurement of samples on Petri dishes in reflectance mode. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., LIV, 2006, 2, 131-138.
THOMASOW, J.: Simultanbestimmung des Fett, und Eiweissgehaltes der Milch durch Messung der Infrarotabsorption mit dem Milko-Scan 300. Milchwissenschaft, 31, 1976, 3, 149-156. THOMASOW, J.- PASCHKE, E.: Bestimmung des Fett-, Eiweiss- und Milchzuckergehaltes . von Milch durch Messung der Infrarotabsorption mit dem Gerät Multispec. Milchwissenschaft, 36, 1981, 65-68. VINES, D. T.- JENNY, B. F.- WRIGHT, R. E.- GRIMES, L. W.: Variation in milk fat, protein and somatic cell count from four dairy herd improvement laboratories. J. Dairy Sci., 69, 1986, 2219-2223. VOORT VAN DE, F. R.: Evaluation of Milkoscan 104 infrared milk analyzer. Journal of the AOAC, 63, 1980, 5, 973-980. VOORT VAN DE, F. R.- KERMASHA, S.- SMITH, J. P.- MILLS, B. L.- NG-KWAI-HANG, K. F.: A study of the stability of record of performance milk samples for infrared milk analysis. J. Dairy Sci., 70, 1987, 1515-1523. WEAVER, J. C.- KROGER, M.- MCCARTHY, R.D.: Distribution of dichromate in preserved milk – toward utilization of spent milk samples from centralized testing laboratories. J. Dairy Sci., 60, 1977, 706-709. WOOLFORD, M. K.: Microbiological screening of food preservatives, cold sterilants and specific antimicrobial agents as potential silage aditives. J. Sci. Fd. Agric., 26, 1975, 229-237.
Použité vlastní publikované výsledky výzkumu a vývoje, kterými lze dokumentovat vznik uplatněné metodiky: HANUŠ, O.- BENDA, P.- GENČUROVÁ, V.: Testování nového konzervačního přípravku vzorků mléka Milkofix pro účely infračervené analýzy základního složení mléka. I. ověření bakteriostatických a baktericidních vlastností a interferenčního vlivu. Tests of Milkofix a new preservative substance for milk samples used for the purposes of an infrarad analysis of basic milk composition. Part I. Checks of bacteriostatic and bactericidal abilities and interferential effect. Veterinární medicína, 1992, 37, 1, 21-31. HANUŠ, O.- GENČUROVÁ, V.- ŽVÁČKOVÁ, I.: Testování nového konzervačního přípravku vzorků mléka Milkofix pro účely infračervené analýzy základního složení mléka. II. ověření konzervačního účinku ve vztahu k infračervené analýze. Tests of Milkofix a new preservative substance for milk samples used for the purposes of an infrarad analysis of basic milk composition. Part II.Checks of preservative effects in relation to the infrared analysis. Veterinární medicína, 1992, 37, 1, 33-43. HANUŠ, O.- GENČUROVÁ, V.- GABRIEL, B.- ŽVÁČKOVÁ, I.: Srovnání účinnosti konzervačního přípravku Milkofix s tradičními konzervačními prostředky pro účely stanovení počtu somatických buněk ve vzorcích mléka fluoro-opto-elektronickou metodou. A comparison of the efficiency of Milkofix preservative substance with traditional preservatives used to determine somatic cell counts in milk samples by a fluoroopto-electronic method. Veterinární medicína, 1992, 37, 2, 91-99. HANUŠ, O.- GENČUROVÁ, V.- GABRIEL, B.: Vliv stárnutí vzorků na přesnost infračervené analýzy základního složení mléka. The effect of sample aging on the accuracy of an infrared analysis of basic milk composition. Veterinární medicína, 1992, 37, 3, 149-160. GENČUROVÁ, V.- HANUŠ, O.- KOPECKÝ, J.- JEDELSKÁ, R.: Vliv ošetření vzorků mléka před měřením na odečet počtu somatických buněk přístrojem Fossomatic. Effect of milk sample treatment before measurement for reading of somatic cell number by the Fossomatic apparatus. Živočišná Výroba, 1993, 38, 6, 555-565. HANUŠ, O.- GENČUROVÁ, V.- GABRIEL, B.- KOPECKÝ, J.- JEDELSKÁ, R.: Kalibrace a kontrola přesnosti stanovení počtu somatických buněk v mléce krav metodou Fossomatic. Calibration and accuracy control in determining somatic cell count in cows´ milk by means of the method Fossomatic. Živočišná Výroba, 1993, 38, 10, 907-926. HANUŠ, O.- GENČUROVÁ, V.- KOPECKÝ, J.- GABRIEL, B.: Vliv změny úrovně diskriminace fluorooptoelektronického stanovení počtu somatických buněk na výsledky ve vzorcích syrového a pasterovaného mléka. The effect of a change in the discriminator level of fluorooptoelectronic determination of somatic cell counts on the results in raw milk and pasteurized milk samples. Živočišná Výroba, 1993, 38, 5, 443-455. HANUŠ, O.- PONÍŽIL, A.- KOPECKÝ, J.- GABRIEL, B.- JEDELSKÁ, R.: Dynamika změn polohy kalibrační přímky při stanovení počtu somatických buněk přístrojem Fossomatic za různých hladin diskriminace. Dynamics of variations of calibration line setups at determination of somatic cell counts of Fossomatic apparatus with various discriminator levels. Vet. Med. - Czech, 1993, 38, 8, 497-509. HANUŠ, O.- FICNAR, J.- JEDELSKÁ, R.- KOPECKÝ, J.- BERANOVÁ, A.- GABRIEL, B.: Metodické problémy stanovení dusíkatých látek v kravském mléce. Methodical problems of nitrogen matters determination in cow´s milk. Vet. Med.- Czech., 1995, 40, 12, 387-396.
HANUŠ, O.- KAŠŠOVICOVÁ, D.: Problematika přesnosti stanovení složek mléka v kontrole užitkovosti skotu pomocí infraanalýzy. Biopharm, 1992, 5-6, 193-199. HANUŠ, O.- ŽVÁČKOVÁ, I.- GENČUROVÁ, V.: Příspěvek k problematice praktických možností stanovení počtu somatických buněk v mléce. Veterinářství, 1992, 42, 9, 343-345. GENČUROVÁ, V.- HANUŠ, O.- KOPECKÝ, J.: Nový konzervační prostředek vzorků mléka Broad spectrum microtabs v našich laboratořích. Veterinářství, 1993, 43, 12, 463-465. HANUŠ, O.- MAREŠ, V.- FICNAR, J.- GABRIEL, B.- JEDELSKÁ, R.- KOPECKÝ, J.: Rutinní sériové analýzy základního složení kozího mléka v kontrole mléčné užitkovosti. Mliekárstvo, 1996, 27, 1, 35-39. HANUŠ, O.- HERING, P.- MOTYČKA, Z.- JEDELSKÁ, R.: Vliv zmrznutí vzorků mléka na praktickou interpretovatelnost individuálních počtů somatických buněk. Effect of milk samples freezing on practical interpretationability of individual somatic cell counts. Bulletin VÚCHS Rapotín, Výzkum v chovu skotu, 2002, 2, 9-13. HANUŠ, O.- GENČUROVÁ, V.- JANŮ, L.- MACEK, A.- HERING, P.- KLIMEŠ, M. - JEDELSKÁ, R.- KOPECKÝ, J.: Sezónní trendy hladin měření při kalibracích nepřímé metody infračervené analýzy základního složení syrového kravského mléka - retrospektivní studie. The seasonal trends of measurement levels at the indirect infrared milk analyse method calibration on the basic raw cow milk composition – a retrospective study. Výzkum v chovu skotu, 2005, XLVII, 171, 3, 1-14. HANUŠ, O.- FICNAR, J.: Kjeltec as a tool for calibration of infrared milk analyzers. In Focus, The Tecator journal of technology for chemical analysis, 1990, 13, 1, 15-17. HANUŠ, O.- FICNAR, J.- KOPECKÝ, J.- GABRIEL. B.: Analýzy dusíkatých frakcí, resp. bílkovin, v mléce krav různými metodami - teorie a praxe. Method of nitrogen fractions, eventually protein analysis in cow´s milk theory and practice. Mliekárstvo, 1995, 26, 4, 26-28. HANUŠ, O.- FICNAR, J.- KOPECKÝ, J.: Vliv druhu analýzy mléka na přesnost posouzení sezónních variací v obsahu bílkovin. Accuracy of evaluating seasonal fluctuations in milk protein as influenced by milk protein analysis. Mliekárstvo, 1995, 26, 4, 31-33. HANUŠ, O.- FICNAR, J.- JEDELSKÁ, R.- BERANOVÁ, A.: Kjeldahlova metoda a její referenční role při rutinní analýze dusíkatých frakcí a bílkovin v kravském mléce. Kjeldahl method and its referential role in routine analysis of nitrogen fraction and protein in cow´s milk. Mliekárstvo, 1995, 26, 4, 28-31. HANUŠ, O.- PYTLOUN, J.- MATOUŠ, E.- FICNAR, J.- GENČUROVÁ, V.: Proces mezinárodní integrace v rámci komerčního významu kontroly kvality analytické práce v mlékařství - ICAR referenční laboratorní pracovní síť. Bulletin VÚCHS Rapotín, Výzkum v chovu skotu, 1999, 4, 35-46. HANUŠ, O.- HERING, P.- KLIMEŠ, M.- GENČUROVÁ, V.- BJELKA, M.- JEDELSKÁ, R.: Podmínky transportu a ošetření rutinních vzorků mléka jako důležitý faktor kvality výsledků analýz. The transport and treatment conditions of the routine milk samples as an important factor of the analytical result quality. Bulletin VÚCHS Rapotín, Výzkum v chovu skotu, 2004, 1, 20-28. HANUŠ, O.- GENČUROVÁ, V.- HERING, P.- KLIMEŠ, M.: Quality assurance of protein analyses in the Czech milk recording system. In Focus, 2006, 30, 1, 16-18. HANUŠ, O.- GENČUROVÁ, V.- JANŮ, L.- MACEK, A.- KLIMEŠ, M.- HERING, P.- KOPECKÝ, J.- JEDELSKÁ, R.: Vyhlazení driftů křivek kalibračních hladin IR-analýzy syrového kravského mléka během sezóny a odhady jejich adekvátního kolísání a optimální délky kalibračního intervalu – retrospektivní studie. The tabulation of the curve drifts of the calibration levels at the infrared raw cow milk analyse during season and estimations of their adequate fluctuation and optimal period of the calibration interval – a retrospective study. Výzkum v chovu skotu, XLVIII, 176, 4, 2006, 1-9. HANUŠ, O.- KLIMEŠ, M.- HERING, P.- ROUBAL, P.- MIHULA, P.- GENČUROVÁ, V.: Scheme and main results of milk production and testing in the Czech Republic. In Pieno tyrimai sistemos dabartis ir perspektyvos integruojantis in Europos Sajunga: proceedings of the seminar Kaunas, 2003, 69-77. HANUŠ, O.- GENČUROVÁ, V.- KOPECKÝ, J.- JEDELSKÁ, R.: Testy referenčních analýz základního složení mléka. Mliekárstvo, 1997, 28, 3, 20-23. ANUŠ , O.- MATOUŠ, E.- FICNAR, J.- JEDELSKÁ, R.: Věrohodnost výsledků rutinních analýz mléka a H mezinárodní testy přesnosti I. Mlékařské listy - Zpravodaj, 1997, 40, 25-27. HANUŠ, O.- MATOUŠ, E.- FICNAR, J.- JEDELSKÁ, R.: Věrohodnost výsledků rutinních analýz mléka a mezinárodní testy přesnosti II. Mlékařské listy - Zpravodaj, 1997, 41, 10-11.
HANUŠ, O.- MATOUŠ, E.- GENČUROVÁ, V.- BERANOVÁ, A.- KOPECKÝ, J.- JEDELSKÁ, R.: Celosvětová kontrola kvality referenčních analýz základního složení mléka - jedna z cest eliminace praktických výsledkových disproporcí. Mlékařské listy - Zpravodaj, 1997, 44, 26-28. HANUŠ, O.- FICNAR, J.- KOPECKÝ, J.- GABRIEL. B.: Analýzy dusíkatých frakcí, resp. bílkovin, v mléce krav různými metodami - teorie a praxe. Method of nitrogen fractions, eventually protein analysis in cow´s milk theory and practice. Mliekárstvo, 1995, 26, 4, 26-28. HANUŠ, O.- FICNAR, J.- KOPECKÝ, J.: Vliv druhu analýzy mléka na přesnost posouzení sezónních variací v obsahu bílkovin. Accuracy of evaluating seasonal fluctuations in milk protein as influenced by milk protein analysis. Mliekárstvo, 1995, 26, 4, 31-33. HANUŠ, O.- FICNAR, J.- JEDELSKÁ, R.- BERANOVÁ, A.: Kjeldahlova metoda a její referenční role při rutinní analýze dusíkatých frakcí a bílkovin v kravském mléce. Kjeldahl method and its referential role in routine analysis of nitrogen fraction and protein in cow´s milk. Mliekárstvo, 1995, 26, 4, 28-31.
Seznam technických příloh, kterými lze přímo dokumentovat vznik uplatněné metodiky na bázi řešení projektu NAZV MZe-ČR, QF 3019: 1) Komparativní studie vývoje a stavu systémů zajištění analytické kvality pro laboratoře při kontrole základního složení syrového kravského mléka v ČR (C143) HANUŠ, O.- GENČUROVÁ, V.- JANŮ, L.- MACEK, A.- KLIMEŠ, M.- HERING, P.- ZAJÍČKOVÁ, I.- KOPECKÝ, J.JEDELSKÁ, R.- DOLÍNKOVÁ, A.: Komparativní studie vývoje a stavu systémů zajištění analytické kvality pro laboratoře při kontrole základního složení syrového kravského mléka v ČR. Comparative study of development and state of analytical quality assurance systems of laboratories at raw milk composition monitoring in the Czech Republic. Výzkum v chovu skotu, 2005, XLVII, 170, 2, 8-18.
2) Empirické argumenty k podpoře měsíčního intervalu pro kalibrace rutinních mléčných analyzátorů a zlepšení kontroly kvality mlékařské analytické práce (C192) HANUŠ, O.- GENČUROVÁ, V.- JANŮ, L.: Empirické argumenty k podpoře měsíčního intervalu pro kalibrace rutinních mléčných analyzátorů a zlepšení kontroly kvality mlékařské analytické práce. Výzkum v chovu skotu, 2007.
3) Sezónní trendy hladin měření při kalibracích nepřímé metody infračervené analýzy základního složení syrového kravského mléka – retrospektivní studie (C153) HANUŠ, O.- GENČUROVÁ, V.- JANŮ, L.- MACEK, A.- HERING, P.- KLIMEŠ, M. - JEDELSKÁ, R.- KOPECKÝ, J.: Sezónní trendy hladin měření při kalibracích nepřímé metody infračervené analýzy základního složení syrového kravského mléka - retrospektivní studie. The seasonal trends of measurement levels at the indirect infrared milk analyse method calibration on the basic raw cow milk composition – a retrospective study. Výzkum v chovu skotu, 2005, XLVII, 171, 3, 1-14.
4) Protein analyse quality assurance in the Czech milk recording system (C130A) HANUŠ, O.- GENČUROVÁ, V.- HERING, P.- KLIMEŠ, M.: Quality assurance of protein analyses in the Czech milk recording system. In Focus, 2006, 30, 1, 16-18.
5) Vyhlazení driftů křivek kalibračních hladin IR-analýzy syrového kravského mléka během sezóny a odhady jejich adekvátního kolísání a optimální délky kalibračního intervalu – retrospektivní studie (C158) HANUŠ, O.- GENČUROVÁ, V.- JANŮ, L.- MACEK, A.- KLIMEŠ, M.- HERING, P.- KOPECKÝ, J.- JEDELSKÁ, R.: Vyhlazení driftů křivek kalibračních hladin IR-analýzy syrového kravského mléka během sezóny a odhady jejich adekvátního kolísání a optimální délky kalibračního intervalu – retrospektivní studie. The tabulation of the curve drifts of the calibration levels at the infrared raw cow milk analyse during season and estimations of their adequate fluctuation and optimal period of the calibration interval – a retrospective study. Výzkum v chovu skotu, XLVIII, 176, 4, 2006, 1-9.
