ADDENBROOKSKÝ KOGNITIVNÍ TEST

Pøehledné èlánky

PSYC HIATR IE  ROÈNÍK 15  2011  ÈÍSLO 3

ADDENBROOKSKÝ KOGNITIVNÍ TEST A JEHO MOŽNOSTI POUŽITÍ V LÉKAØSKÉ PRAXI ADDENBROOKE’S COGNITIVE EXAMINATION AND ITS USE IN MEDICAL PRACTICE MILOSLAVA RAISOVÁ1,3, MILOSLAV KOPEÈEK2, 4 , DANIELA ØÍPOVÁ2, ALEŠ BARTOŠ1,2,3 AD Centrum Psychiatrické centrum Praha 3 Univerzita Karlova v Praze, 3. lékaøská fakulta a FN Královské Vinohrady, Neurologická klinika, Praha 4 Univerzita Karlova v Praze, 3. lékaøská fakulta, Klinika psychiatrie a lékaøské psychologie, Praha 1

2

SOUHRN Addenbrookský kognitivní test je neuropsychologickou baterií urèenou pro záchyt jedincù s podezøením na syndrom demence. Mezi ostatními skríninkovými metodami má významné postavení zejména z dùvodu možnosti rychlého získání øady informací jak o celkovém kognitivním stavu pacienta, tak i o základních kognitivních doménách (pozornost a orientace, pamìś, slovní produkce, jazyk, zrakovì-prostorové schopnosti). Addenbrookský kognitivní test v sobì zahrnuje celou metodu Mini-Mental State Examination a nové položky, které zvyšují senzitivitu testu k záchytu èasných stádií demence. Èasové požadavky na administraci i vyhodnocení umožòují test používat i nepsychology v odborné medicínské praxi. Klíèová slova: demence, kognitivní domény, Alzheimerova nemoc, mírná kognitivní porucha, Alzheimerova-Fisherova nemoc, frontotemporální demence, Addenbrookský kognitivní test, Mini-Mental State Examination

SUMMARY Addenbrook‘s Cognitive Examination is a neuropsychological battery designed to capture individuals with suspected dementia syndrome. It has important place among other screening methods as it quickly assesses various number of information about general cognitive state of a patient. It also screens basic cognitive domains that are essential to consider for diagnosis of any dementia (e.g. attention and orientation, memory, verbal fluency, language, and visually-spatial abilities). The Addenbrook‘s Cognitive Examination integrates Mini-Mental State Examination with new items to be more sensitive to detect early dementia. Time requirements for administration and evaluation allow this test to be used even by non-psychologists at medical practices. Key words: dementia, cognitive domains, Alzheimer-Fisher‘s disease, Fronto-temporal dementia, Addenbrooke’s Cognitive Examination, Mini-Mental State Examination, Alhzheimer disease, mild cognitive impairment, AD, MCI Raisová M, Kopeèek M, Øípová D, Bartoš A. Addenbrookský kognitivní test a jeho možnosti použití v lékaøské praxi. Psychiatrie 2011;15(3):145-150.

Úvod Neuropsychologická diagnostika je souèástí komplexního postupu, jehož cílem je správné rozpoznání poruch kognitivních funkcí a demence (Hort a Rusina, 2007; Rektorová, 2009; Bartoš a Hasalíková, 2010). Zahrnuje jak metody urèené výhradnì do rukou psychologù (napø. Wechslerùv test struktury inteligence pro dospìlé, Pamìśový test uèení, Rey-Osterriethova komplexní figura a další), tak i øadu èasovì nenároèných, skríninkových zkoušek, které v praxi obvykle používají nepsychologové (neurologové, psychiatøi, geriatøi). Pøíkladem takových zkoušek je Krátké vyšetøení mentálního stavu (Mini-Mental State Examination, MMSE) (Folstein et al., 1975; Tošnerová a Bahbouh, 1998), Montrealský kognitivní test (Montreal Cognitive Assessment, MoCA) (Nasreddine et al., 2003; Bezdíèek et al., 2010), Sedmiminutový kognitivní test (Seven-Minute Sceening Test, 7MST) (Solomon et al., 1998; Topinková et al., 2002) a další. Na rozdíl od vìtšiny

145

skríninkových metod je použití Addenbrookského kognitivního testu (ACE) dosti široké. Slouží k èasnému záchytu kognitivních poruch, k podrobnìjšímu zjištìní úrovnì kognitivních funkcí a pøedpokládá se jeho úloha v pøesnìjší diferenciální diagnostice kognitivních poruch a demencí. ACE je mladou metodou. V Èeské republice je používán od roku 2008. Od téhož roku je základní metodou v celorepublikovém projektu „Dny pamìti“, jehož hlavním cílem je vyhledávání pacientù s demencí (Mátlová et al., 2009). Addenbrookský kognitivní test existuje ve více podobách. Pøi obecné zmínce o testu bez ohledu na konkrétní verzi použijeme zkratku ACE. Pùvod metody a její poèátek použití v Èeské republice Poprvé byl oficiálnì ACE pøedstaven v roce 2000 Hodgesem a jeho kolegy z Addenbrookské nemocnice Cambridgské

P SYCH I A T R I E  ROÈNÍK 15  2011  ÈÍSLO 3 univerzity (Mathuranath et al., 2000). Na základì klinických zkušeností provedli tvùrci modifikaci ACE a po 6 letech zveøejnili inovovanou verzi s názvem Addenbrooke’s Cognitive Examination-Revised (ACE-R) (Mioshi et al., 2006). V roce 2008 se èlenové Sekce kognitivní neurologie rozhodli k uvedení ACE do èeského prostøedí. Byla provedena validizaèní studie na skupinì 60 pacientù s pravdìpodobnou Alzheimerovou – Fisherovou demencí (AFN) dle DSM IV (1994) a NINCDS-ADRDA (Dubois et al., 2007) kritérií a vznikla tak první èeská verze ACE (ACE-R-09). Na tomto vzorku pacientù byla zjištìna vysoká senzitivita èeské verze ACE pro AFN (Hummelová et al., 2009). Z každodenní praxe s ACE-R-09 vznikla v roce 2010 potøeba uèinit jeho úpravy. Zjistilo se, že èeská verze obsahuje nepøesnosti oproti pùvodní anglické verzi z roku 2006 a není shodná s MMSE (obsaženým v ACE-R-09). Proto byla v roce 2010 vytvoøena novelizovaná verze ACE-CZ (Bartoš et al., 2011a, 2011b), která je volnì dostupná na www.pcp.lf3.cuni.cz/adcentrum. ACE byl kromì Èeské republiky adaptován i v dalších témìø 40 zemích na pìti kontinentech a pøeložen do 28 jazykù. Vztah ACE k Mini-Mental State Examination Pøi tvorbì ACE autoøi vycházeli ze známého a èasto používaného Folsteinova testu Mini-Mental State Examination (Folstein et al., 1975). MMSE je krátká baterie kognitivních testù, urèená k záchytu demence. Celkovì obsahuje 10 subtestù s jednoduchými úkoly, jejichž výsledkem je kumulativní skór. Pøedností MMSE je spolehlivé odlišení støednì tìžké demence od normálního stavu (Mohs et al., 1983; Zaudig et al., 1991; Hort a Rusina, 2007). Omezením MMSE je selhávání v diagnostice èasných stádií demence a mírné kognitivní poruchy (MKP), která je považována za rizikový faktor èi pøedstupeò demence. Pro diferenciální diagnostiku demencí je MMSE nevhodné. Neobsahuje napø. žádné zkoušky tzv. exekutivních funkcí odrážejících èinnost èelních lalokù. Vyšetøení mnestických schopností je v MMSE povrchní a na jeho základì není možné podrobnìji posoudit pøípadné poškození pamìti ani odlišit poruchu ukládání a vybavování (Newman, 2005; Hort a Rusina, 2007). Rovnìž vyšetøení zrakovì-percepèních schopností je v MMSE nedostateèné. ACE v sobì zahrnuje celý Folsteinùv test MMSE a dále jej rozšiøuje o úlohy, které mají zkvalitnit posuzování kognitivních funkcí. Cílem tvùrcù ACE bylo vytvoøit èasovì nenároènou a snadno proveditelnou, ale zároveò senzitivní a informativnì výtìžnou neuropsychologickou baterii, schopnou postihnout èasná stádia demence a diferencovat mezi subtypy demence. ACE mìl nahradit zmínìné nedostatky MMSE. To se autorùm v mnohém podaøilo. K MMSE bylo pøidáno osm dalších úloh a vznikl nový, 18položkový test. Osm nových položek v ACE pøispívá k orientaèní diagnostice fatických a frontálních funkcí. Pøidané úlohy testují podrobnìji mnestické schopnosti, lexikální i sémantickou produkci slov, jazykové funkce a zrakovì-percepèní schopnosti. Kromì pøidaných úloh byly nìkteré pùvodní subtesty MMSE rozšíøeny o nové úkoly. V tabulce 1 jsou uvedeny nové úlohy v ACE i rozšíøené úkoly MMSE. Autoøi ACE (Mathuranath et al., 2000) uvádìjí vysokou spolehlivost testu, konstrukèní validitu a 93% senzitivitu pro AFN pøi hranièním skóru 88 bodù. Senzitivita testu je pøisuzována faktu, že ACE obsahuje subtesty mìøící jak sémantickou, tak i epizodickou pamìś. Oba tyto druhy pamìti jsou narušeny u AFN. Kromì toho mívají pacienti s AFN

Pøehledné èlánky ještì potíže s komunikaèními schopnostmi (vyjadøování, pojmenování, porozumìní, ètení, psaní), i když ty se objevují až pozdìji v rozvinutém stádiu nemoci (Bartoš, 2010). Administrace ACE a zpùsob vyhodnocení Na rozdíl od MMSE nelze administraci ACE provést z hlavy. Nutný je záznamový arch pro administrátora, kde se zapisují odpovìdi testované osoby, a list pro pacienta, na kterém jsou podnìty k pøedložení pacientovi. Zaškolení do administrace ACE je pomìrnì snadné a rychlé. Postup a zpùsob zadání testu je uvedený na záznamových arších ACE. Dobu administrace ACE odhadujeme u zdravých osob na 20 minut, u nemocných až na 40 minut. Proto se test nehodí pro opakované, èasté vyšetøování v rutinní praxi. Pokud je ale cílem lékaøe získat, v prùbìhu jediného vyšetøení, podrobnìjší informaci o kognitivním stavu pacienta, pak je ACE vhodnou metodou. Vyhodnocení testu je jednoduché a èasovì nenároèné (po zácviku cca 2 minuty). Administrací ACE získáme: celkový skór MMSE (0–30 bodù), celkový skór ACE (0–100 bodù) a dále pìt podskórù, týkajících se jednotlivých kognitivních domén: 1) pozornost a orientace (0–18 bodù), 2) pamìś (0–26 bodù), 3) slovní produkce (0–14 bodù), 4) jazyk (0–26 bodù) a 5) zrakovì-prostorové schopnosti (0–16 bodù). Je zøejmé, že posuzování jednotlivých kognitivních domén je v ACE podrobnìji rozpracováno než v MMSE. Na rozdíl od MMSE jsou kognitivní funkce kromì celkového skóru hodnoceny také podskóry. Tím se ACE zøetelnì odlišuje od ostatních krátkých vyhledávacích testù. Kromì celkového kognitivního výkonu mùžeme získat pøedstavu o rozložení kognitivních schopností a posoudit profil kognitivních funkcí. Na rozdíl od MMSE je v ACE dùkladnìji propracováno zhodnocení mnestických schopností. Mìøena je epizodická i sémantická složka pamìti. Pùvodní dvì pamìśové úlohy z MMSE (uèení se tøem slovùm a jejich následné vybavení) jsou rozšíøeny o další ètyøi, které posuzují kromì anterográdní pamìti i pamìś retrográdní (ètyøi otázky z obecné pøítomnosti a minulosti). Testování anterográdní pamìti je novì doplnìno úlohami, kdy se osoba nejdøíve uèí zpamìti jméno s adresou v prùbìhu tøí opakování a s odstupem si pak má tyto údaje vybavit spontánnì nebo s nápovìdou. Závìreènou pamìśovou úlohou je nápovìda formou znovupoznání z nabídky pro ty èásti jména s adresou, které nebyly spontánnì vybaveny (tab. 1). Rozšíøení úloh týkajících se oddáleného vybavení je dùležité, neboś napøíklad u AFN je oddálené vybavení postiženo jako jeden z prvních projevù (Bartoš a Øípová, 2007). Kromì dùkladnìjšího zhodnocení mnestických schopností je v ACE kvalitnìji provedeno i posuzování zrakovì-prostorových schopností. Jediná úloha takto zamìøená v MMSE (kresba pìtiúhelníkù) je v ACE doplnìna dalšími tøemi úkoly (tab. 1). Významnou pøedností ACE na rozdíl od MMSE jsou novì zaøazené položky, které umožòují posuzovat exekutivní funkce (slovní produkce fonemická a sémantická). Pøestože je ACE metodou u nás používanou a známou, neexistuje dosud podrobný návod k jeho provedení a vyhodnocení (ostatnì to samé platí o MMSE). Dle nové, ještì nepublikované studie bylo zjištìno, že ACE-CZ je závislá na vìku i vzdìlání (Kopeèek et al. – osobní sdìlení). Na souboru 35 osob (prùmìrný vìk 72 7,45 let, prùmìrný poèet let ve škole 14  3,24) bylo zjištìno, že s celkovým skóre ACE negativnì koreloval vìk a pozitivnì vzdìlání. Výsledek studie tak naznaèuje, že starší jedinci budou v ACE dosahovat nižšího skóre oproti mladším a ménì vzdìlané osoby budou dosahovat nižšího

146



Tabulka 1: Pøehled shod a rozdílù mezi MMSE a ACE. V šedivì zabarvených políècích jsou uvedeny nové i rozšíøené úlohy v ACE oproti MMSE HLAVNÍ DOMÉNY

ZAMĚŘENÍ DOMÉN

MMSE

ACE

10 otázek na orientaci časem a místem Sedmičkový test

Pozornost a orientace Zapamatování

3 předměty

Vybavení

Paměť

Anterográdní – zapamatování

učení jména s adresou

Anterográní – vybavení

vybavení jména s adresou

Anterográdní – znovupoznání

dodatečné vybavení si jména s adresou na základě nabídnutých alternativ

Retrográdní

4 vědomostní dotazy z historie slovní produkce fonetická slovní produkce sémantická

Slovní produkce Jazyk

Porozumění

Provedení písemně prezentovaného pokynu („Zavřete oči“) Provedení vysloveného pokynu („Třístupňový příkaz“) Pochopení souvislosti (4 otázky)

Psaní Opakování

Napsat jakoukoliv větu 1 věta

2 věty 4 slova

Pojmenování předmětů

2 předměty

Čtení Zrakově-prostorové schopnosti

12 předmětů (obrázků) 5 slov

Kresba dvojrozměrného obrázku (pětiúhelníky) Kresba 3D krychle Test hodin Zrakové vnímání

skóre ve srovnání se vzdìlanìjšími. V praxi tak mùže být interpretace získaných dat v ACE bez norem zohledòujících základní demografické promìnné ménì spolehlivá. Vyhodnocení testu je prozatím možné pouze prostøednictvím orientaèních hranièních skórù pøevzatých ze zahranièí (tab. 2). Pøi interpretaci testu se doporuèuje vycházet nejdøíve z celkového skóre ACE (Bak a Mioshi, 2007). Výkony v jednotlivých doménách nabývají na dùležitosti zejména pøi hranièních skórech pøibližnì mezi 80–90 body (tzv. oblast „šedé zóny“). Porovnání výsledkù v jednotlivých kognitivních oblastech mùže zlepšit diferenciálnì diagnostické úvahy, týkající se typu demence. Èásteènì mohou návod k vyhodnocení nahradit informace k ACE-CZ na webových stránkách AD Centra www. pcp.lf3.cuni.cz/adcentrum (Bartoš et al., 2011a). Oproti 30bodové škále MMSE umožòuje ACE jemnìjší a širší hodnocení celkového výkonu od 0 až do 100 bodù. Podle upravené anglické verze pøedpokládáme, že hodnoty v rozmezí 89–100 bodù jsou normálním nálezem typickým pro zdravé osoby bez poruchy kognitivních funkcí. Na základì zkušeností s upravenou verzí ACE-R (Mioshi et al., 2006) u 63 zdravých dobrovolníkù a 142 pacientù s demencí byly stanoveny dva hranièní skóry, které lze zatím opatrnì a pøedbìžnì používat i u nás. Pokud byla zvolena hranice 88 bodù a ménì, byla senzitivita pro syndrom demence 94 % a specifita 89 %. Pokud bylo zvoleno pøísnìjší kritérium, tzn. hranice 82 bodù a ménì, byla senzitivita 84 % a specifita 100 %. Hranièní hodnoty mezi demencí a normálním stárnutím byly u ACE ovlivnìny vìkem a vzdìláním (Mathuranath et

147

Počítání teček ve čtvercích Rozpoznání písmen z jejich částí

Tabulka 2: Orientaèní hodnoty celkového skóru a podskórù u jednotlivých kognitivních domén ACE podle pùvodní práce Mioshi et al. (2006). Mioshi uvádí, že hranice normality 2 smìrodatné odchylky pod prùmìrem je 84–86. MCI je 1.5 smìrodatné odchylky pod prùmìrem – hodnoty tak mohou být vyšší než 84–86 bodù. Stádium – skrínink demence

Bodový skór (rozmezí či hranice)

Normální kognitivní výkon

89–100

Mírná kognitivní porucha

84–86

Demence – mírnější kritérium

88 (senzitivita 94%, specifita 89%)

Demence – přísnější kritérium

82 (senzitivita 84%, specifita 100%)

Jednotlivé kognitivní domény

Hraniční hodnoty (průměr – 2 směrodatné odchylky) a maximální možná skóre v ACE

1. pozornost

17 /max. 18

2. paměť

18 /max. 26

3. slovní produkce

10 /max. 14

4. jazyk

24 /max. 26

5. zrakově-prostorové schopnosti

15 /max. 16

86 (50–59 let) 85 (60–69 let) 84 (70–75 let)

P SYCH I A T R I E  ROÈNÍK 15  2011  ÈÍSLO 3 Tabulka 3: Skóry a charakteristiky pacientù s mírnou kognitivní poruchou (MKP), hodnoty zaokrouhleny na celá èísla Počet pacientů s MKP

Prům. věk

ACE-R skór

MMSE Autor a rok publikace skór

36

69 ± 9

84 ± 7

28 ± 2

Mioshi et al., 2006

75

68 ± 8

81 ± 9

27 ± 2

Alexopoulos et al., 2010

54 (multidoménová)

72 ± 8

81 ± 8

27 ± 2

Mitchell et al., 2009

22 (amnestická)

69 ± 9

89 ± 8

28 ± 2


10 (neamnestická)

65 ± 10

89 ± 8

29 ± 2


al., 2007). Pøedbìžné normativní údaje byly vytvoøeny pouze na 63 dobrovolnících s prùmìrným vìkem 64 ± 6 let a vzdìláním 13 let, a to jako hodnota nižší o 2 smìrodatné odchylky od prùmìru (tab. 2). Rovnìž chybí údaje od osob z 8. a 9. dekády, kde je výskyt demence ještì èastìjší. Na základì studií a zkušeností z klinické praxe lze odhadovat, že pacienti s MKP podávají výkon v ACE mezi 83–90 body (tab. 3). Možnosti použití ACE v lékaøské praxi Na základì výsledku ACE nelze stanovit diagnózu. Pro diagnostické rozvahy má však tento test dùležité postavení. Provìøuje podrobnìji a více kognitivních funkcí než MMSE. Je dobøe použitelný pro záchyt syndromu demence v èasnìjších stádiích a napomáhá i pøi posouzení MKP (Mioshi et al., 2006; Bak a Mioshi, 2007). Kromì zachycení mnestického deficitu (amnestická MKP) (Bozoki et al., 2001; De Jager et al., 2003; Grundman et al., 2004) je ACE schopen zachytit i multidoménovou MKP, a to zhodnocením potíží a sníženého výsledku v úlohách týkajících se pozornosti/orientace, produkce slov, jazyka a zrakovì-prostorových funkcí (Mioshi et al., 2006). ACE døíve a pøesnìji zachycuje kognitivní úbytek než MMSE. To dokládá studie, kde prùmìrné skóre pacientù, kteøí 2 roky po testování byli diagnostikováni s AFN, bylo v ACE-R 83 ± 2 body (MMSE 27 ± 2). U pacientù, kteøí zùstávali diagnostikováni MKP, byl skór v ACE-R 90 ± 6 bodù (MMSE 28 ± 2) (Mitchell et al., 2009). Pøi MMSE 29 a 30 bodù bývá rozpìtí ACE 52–100 bodù (nepublikovaná analýza výsledkù z projektu Dny pamìti na 620 úèastnících) (Mátlová et al., 2009). Znamená to, že i pøi normálním výsledku MMSE lze pomocí ACE-CZ detektovat kognitivní poruchu. Je ho tedy možné použít v èasných stádiích demence nebo u osob s normálním MMSE, kteøí se pøesto jeví, že by mohli mít poèínající onemocnìní (Bartoš et al., 2011b). V diferenciální diagnostice umožòuje ACE orientaènì odlišit demenci pøi AFN od frontotemporální demence (FTD). Jeho užiteènost se také projevuje u atypických a složitých pøípadù jako pomocný nástroj k lepšímu odlišení podtypù demence, napø. vaskulární demence, progresivní supranukleární obrny a parkinsonských syndromù (Bier et al., 2004; Dudas et al., 2005a; Larner, 2005; 2006; Alexopoulos et al., 2006; Reyes et al., 2009; Robben et al., 2010). Autoøi testu (Mathuranath et al., 2000; Mioshi et al., 2006) zavedli pomocný pomìr tzv. VLOM

Pøehledné èlánky ratio (Verbal fluency, Language, Orientation, Memory), který by mìl napomoci v diferenciální diagnostice mezi AFN a FTD. Pomìr vyjadøuje vzájemný vztah mezi souèty dvou hodnot u ètyø vybraných položek (slovní produkce a jazyk versus orientace a pamìś). Podkladem tohoto pomìru jsou znalosti studií, které ukazují, že u FTD je více postižena produkce slov a jazykové úlohy. Naproti tomu u AFN je to pamìś a orientace. Vypoèítaný výsledek pøispívá pøi diagnostických úvahách mezi AFN (VLOM > 3,2) a FTD (VLOM < 2,2). Nedávná studie popisuje užiteènost pomìru pamìś/slovní produkce k rozlišení mírné FTD a mírné AFN (Alexopoulos et al., 2010). Aèkoliv nìkteøí autoøi potvrzují užiteènost VLOM pomìru (Sarasola et al., 2004; Garcia-Caballero et al., 2006), jiné studie jeho užiteènost neprokázaly (Bier et al., 2004; Larner, 2005; Yoshida et al., 2011). Bier et al. (2004) ukázal, že ACE odlišuje AFN od FTD jen tehdy, pokud skupina FTD obsahuje pacienty se sémantickou demencí (SD) a non-fluentní progresivní afázií (NFPA) (nikoli variantu FTD s poruchou chování). Rozdílné výsledky zøejmì reflektují rùzná kritéria studií (poèet pacientù, odlišné hranièní skóry ACE, odlišná kritéria FTD apod.). Z tìchto údajù je zøejmé, že není možné zúžit složitou diagnostiku mezi AFN a FTD na jediné èíslo èi test a musíme se opírat o celkový klinický kontext. Pøestože je ACE urèeno pøedevším pro èasnìjší záchyt demence ve srovnání s MMSE, obsahuje úlohy, které nejsou typicky postižené na poèátku onemocnìní ( napø. ètení èi opakování slyšeného). Tyto testy jsou do testu zaøazeny pro lepší odlišení mezi pacienty s FTD a AFN. Nemocní s NFPA chybují v opakování slyšeného. Jedinci se SD mají èasto problém ve ètení nepravidelných slov, která však v èeštinì nejsou tak typická jako v angliètinì. Èeská verze testu zatím v tomto ohledu za originální anglickou zaostává. Jedna práce se vìnovala odlišení pacientù se SD od AFN (Davies et al., 2008). Pomocí diskriminaèní analýzy stanovili autoøi tzv. sémantický index [(pojmenování + ètení) minus (sedmièkový test + orientace v èase + kreslení)]. Skupina pacientù se SD dosahovala negativních skórù, pacienti s AFN pak skórù pozitivních. Pøi hranièním skóre 0 byla senzitivita sémantického indexu 88 % a specificita 90 %. Autoøi èeské verze ACE-R-09 pøedpokládají, že pacienti s demencí s Lewyho tìlísky (DLB), kteøí mají problém ve zrakovì-prostorových schopnostech, budou selhávat ve zrakovì-percepèních úlohách v ACE. Do souèasné doby však studie u pacientù s DLB nebyla provedena. ACE je užiteènou metodou pøi posuzování mnestických schopností, má však své limity. I pøes nesporný úspìch autorù o zdokonalení ACE v posuzování pamìti na rozdíl od MMSE je však i v ACE problematické odlišit poruchu ukládání a vybavování, a tedy frontální nebo subkortikální typ od poruchy hipokampální (Hort a Rusina, 2007). V tomto ohledu je ACE pomocnou a užiteènou metodou, ale na upøesnìní pamìśové poruchy je nutné podrobnìjší neuropsychologické vyšetøení. ACE rovnìž pomáhá odlišit mezi demencí a afektivními poruchami. Dvì studie ukázaly, že celkový skór pacientù s depresivní poruchou byl významnì vyšší od pacientù s demencí (Dudas et al., 2005a; Stokholm et al., 2009). Bohužel v obou studiích byl vìk, vzdìlání i skór MMSE u obou skupin významnì odlišný. Dudas et al. (2005b) poukazuje na skuteènost, že u pacientù s depresí byla sémantická produkce slov (jmenování zvíøat) relativnì lepší ve srovnání s lexikální produkcí slov. U pacientù s demencí byl výkon v obou testech slovní produkce horší. Pacienti s FTD mìli pomìr stejný, jedinci s AFN mìli pomìr inverzní ke skupinì depresivních jedincù (lepší lexikální než sémantická produkce). Dosud

148



nebyla publikována studie, která by užívala ACE nebo podskóry k odlišení pseudodemence u depresivní poruchy od skuteèné demence. Schizofrenie a další psychotická onemocnìní jsou èasto spojena s kognitivním deficitem (Tùma a Lenderová, 2001; Pøikryl et al., 2007; Obereignerù et al., 2011). Je pøekvapivé, že dosud byla publikována pouze jedna studie s použitím ACE-R u 12 pacientù s chronickou schizofrenií s prùmìrným stáøím 54 ± 10,3 let a vzdìláním 12,8 let (Ziauddeen et al., 2011). Prùmìrné skóre v ACE-R bylo 85,3 ± 6,7 pøi normálním MMSE 28,4 ± 1,5. Tyto výsledky ukazují, že úroveò kognitivního deficitu nedosahuje u pacientù se schizofrenií hloubky demence, je však na úrovni MKP. Lze oèekávat, že ACE-R bude pro svoji jednoduchost a názornost používána i u populace pacientù s psychózami. ACE je vhodnou metodou i pro výzkum. V ÈR byl již pro výzkumné úèely používán pøi zjišśování vztahu mezi demencí a afázií, pøi standardizaci testu k diagnostice deliria v podmínkách intenzivní péèe a pøi studii s funkèní magnetickou rezonancí (Bartoš, 2010; Košśálová et al., 2010; Krajèovièová et al., 2010; Mitášová et al., 2010). ACE lze doporuèit pro svoji pøehlednost a jednoduchost také pro výukové úèely studentù lékaøských oborù, aby pojem kognitivní funkce dobøe chápali a umìli kognitivní funkce také orientaènì vyšetøit. Závìr Použití ACE má øadu výhod, ale i svá úskalí. Pøednostmi testu jsou pro lékaøe (nebo pracující se seniory) možnost rychle a bez pomoci psychologa získat pomìrnì komplexní pohled na celkový kognitivní stav pacienta a diferencovat mezi subtypy demence. Nevýhodou je skuteènost, že ACE umožòuje pouze zbìžné zhodnocení kognitivního stavu a pro pøesnìjší diagnostiku není dostaèujícím nástrojem. Pøesto je dùležitou pomùckou, která mùže indikovat další a pøesnìjší psychologické vyšetøení. A v koneèném dùsledku pøispìt k zahájení vèasné léèby pacienta. Jako skríninkový test se ACE v praxi osvìdèil. Záznamové archy ACE-CZ distribuuje zdarma firma Pfizer nebo jsou kdykoli volnì ke stažení na webových stránkách AD Centra www.pcp. lf3.cuni.cz/adcentrum/, sekce Testy a dotazníky. Na tuto adresu mùžete poslat své zkušenosti s testem, dotazy nebo pøipomínky. Podìkování: Tato práce vznikla za podpory projektù IGA MZ ÈR NS 10369-3, MZ ÈR MZ0PCP2005, GA AV ÈR KAN200520701 a MŠMT ÈR 1M0517. Poznámka: V návaznosti na èlánek „Demence na prahu 20. století: Praha vs. Frankfurt vs. Mnichov“, který byl publikován v tomto èasopise (Kalvach a Kalvach, 2010), uvádíme v tomto èlánku místo dosavadního názvu Alzheimerova nemoc nový název Alzheimerova-Fisherova nemoc. doc. MUDr. Aleš Bartoš, Ph.D. AD Centrum, Psychiatrické centrum Praha Ústavní 91 181 03 Praha 8 – Bohnice e-mail: [email protected] Do redakce pøišlo: 20. 5. 2011 K publikaci pøijato: 1. 9. 2011

149

LITERATURA Alexopoulos P, Ebert A, Richter-Schmidinger T, Schöll E, Natale B, Aguilar CA, Gourzis P, Weih M, Perneczky R, Diehl-Schmid J, Kneib T, Förstl H, Kurz A, Danek A, Kornhuber. Validation of the German Revised Addenbrooke’s Cognitive Examination for Detecting Mild Cognitive Impairment, Mild Dementia in Alzheimer’s Disease and Frontotemporal Lobar Degeneration. Dementi and Geriatric Cognitive Disorders 2010; 29: 448-456. Alexopoulos P, Greim B, Nadler K, Martens U, Krecklow B, Domes G, Herpertz S, Kurz A. Validation of the Addenbrooke’s Cognitive Examination for Detecting Early Alzheimer’s Disease and Mild Vascular Dementia in a German Population. Dement Geriatr Cogn Disord 2006; 22: 385-391. Bak TH, Mioshi E. A cognitive bedside assessment beyond the MMSE: the Addenbrooke’s Cognitive Examination. Pract Neurol 2007; 7: 245-249. Bartoš A. Zjevná afázie není pøítomna ani ve støedním stádiu Alzheimerovy nemoci. Cesk Slov Neurol N 2010; 3: 254-257. Bartoš A, Hasalíková M. Poznejte demenci správnì a vèas – pøíruèka pro klinickou praxi. Praha: Mladá fronta, 2010; 192. Bartoš A, Raisová M, Kopeèek M. Dùvody a prùbìh novelizace èeské verze Addebrookského kognitivního testu (ACE-CZ). Cesk Slov Neurol N 2011a; v tisku a na www.csnn.cz a na www.pcp.lf3.cuni.cz/adcentrum. Bartoš A, Raisová M, Kopeèek M. Novelizace èeské verze Addebrookského kognitivního testu (ACE-CZ). Cesk Slov Neurol N 2011b; v tisku. Bartoš, A, Øípová D. Pokroky v diagnostice Alzheimerovy nemoci. Psychiat. pro Praxi 2007; 1: 17-19. Bezdíèek O, Balabánová P, Havránková P, Štochl J, Roth J, Rùžièka E. Èeská verze Montrealského kognitivního testu s Mini-Mental State pro stanovení kognitivního deficitu u Parkinsonovy nemoci. Cesk Slov Neurol N 2010; 73/106(2): 150-156. Bier JC, Ventura M, Donckels V, Van Eyll E, Claes T, Slama H, Fery P, Vokaer M, Pandolfo M. Is the Addenbrooke’s cognitive examination effective to detect frontotemporal dementia? J Neurol 2004; 251(4): 428-431. Bozoki A, Giordani B, Heidebrink JL, Berent S, Foster NL. Mild cognitive impairments predict dementia in nondemented elderly patients with memory loss. Arch Neurol 2001; 58(3): 411-416. Davies RR, Dawson K, Mioshi E, Erzinçliolu S, Hodges J.R. Differentiation of semantic dementia and Alzheimer’s disease using the Addenbrooke’s Cognitive Examination (ACE). Int J of Geriatr Psychiatry 2008; 23: 370-375. De Jager CA, Hogervorst E, Combrinck M, Budge MM. Sensitivity and specificity of neuropsychological tests for mild cognitive impairment, vascular cognitive impairment and Alzheimer’s disease. Psychol Med 2003; 33(6): 1039-1050. Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders (DSM-IV), Fourth Edition, American Psychiatric Association, 1994. Dubois B, Feldman HH, Jacova C, Dekosky ST, Barberger-Gateau P, Cummings J, Delacourte A, Galasko D, Gauthier S, Jicha G, Meguro K, O´brien J, Pasquier F, Robert P, Rossor M, Salloway S, Stern Y, Visser PJ, Scheltens P. Research criteria for the diagnosis of Alzheimer‘s disease: revising the NINCDS-ADRDA criteria. Lancet Neurol 2007; 6 (8): 734-46. Dudas RB, Berrios GE, Hodges JR. The Addenbrooke’s cognitive examination (ACE) in the differential diagnosis of early dementias versus affective disorder. Am J Geriatr Psychiatry 2005a; 13(3): 218-226. Dudas RB, Clague F, Thompson SA, Graham KS, and Hodges JR. Episodic and semantic memory in mild cognitive impairment. Neuropsychologia 2005b; 43: 1266-1276. Folstein MF, Folstein SE, McHugh PR. “Mini-Mental State”. A practical method for grading the cognitive state of patients for the clinician. J Psychiat Res 1975; 12 (3): 189-198. Garcia-Caballero A, García-Lado I, Gonzáles-Hermida J, Recimil M.J, Area R, Manes F, Lamas S, Berrios G.E. Validation of the Spanish version of the Addenbrooke’s Cognitive Examination in a rural community in Spain. Int J Geriatric Psychiatry 2006; 21: 239-245. Grundman M, Petersen RC, Ferris SH, Thomas RG, Aisen PS, Bennett DA, Foster NL, Jack CR Jr, Galasko DR, Doody R, Kaye J, Sano M, Mohs R, Gauthier S, Kim HT, Jin S, Schultz AN, Schafer K, Mulnard R, van Dyck CH, Mintzer J, Zamrini EY, Cahn-Weiner D, Thal LJ. Mild cognitive impairment can be distinguished from Alzheimer disease and normal aging for clinical trials. Arch Neurol 2004; 61(1): 59-66.

P SYCH I A T R I E  ROÈNÍK 15  2011  ÈÍSLO 3 Hort J, Rusina R a kol.: Pamìś a její poruchy - pamìś z hlediska neurovìdního a klinického. Praha: Maxdorf, 2007; 422. Hummelová-Fanfrdlová Z, Rektorová I, Sheardová K, Bartoš A, Línek V, Ressner P, Zapletalová J, Vyhnálek M, Hort J. Èeská adaptace Addenbrookského kognitivního testu (Addenbrooke´s Cognitive Examination). Èeskoslovenská psychologie 2009; 53(4): 376-388.

Pøehledné èlánky Newman JP. Brief assessment of cognitive mental status in Hebrew: Addenbrooke‘s Cognitive Examination. Israel Medical Association Journal 2005; 7(7): 451-457. Obereignerù R, Obereignerù K, Divéky T, Praško J. Kognitivní deficity u schizofrenie. Psychiatrie pro praxi 2011; 12(2):74-79.

Kalvach P, Kalvach Z. Demence na prahu 20.století: Praha vs. Frankfurt vs. Mnichov. Psychiatrie 2010; 14(3): 135-140.

Pøikryl R, Kuèerová H, Navrátilová P, Kašpárek T, Èešková E, Èerník M, Páleèský V. Zmìny kognitivních funkcí v prùbìhu roku po propuknutí schizofrenie. Èes. a slov. Psychiat. 2007; 103 (1):14-21.

Košśálová M, Bednaøík J, Skutilová S, Mitášová A, Bártková E, Šajgalíková K, Demovièová A, Dušek L. Afázie a její vztah k tíži kognitivního deficitu u demence. Cesk Slov Neurol N 2010; 73/106 (3): 258-266.

Rektorová I. Neurodegenerativní demence. Cesk Slov Neurol N 2009; 72/105: 97-109.

Krajèovièová L, Mikl M, Mareèek R, Rektorová I. Analýza „default mode“ sítì u zdravých dobrovolníkù. Cesk Slov Neurol N 2010; 73/106 (5): 517-522. Larner AJ. An audit of the Addenbrooke’s Cognitive Examination (ACE) in clinical practice. Int J Geriatr Psychiatry 2005; 20(6): 593-594. Larner AJ. An audit of the Addenbrooke‘s Cognitive Examination (ACE) in clinical practice. 2. Longitudinal change. Int J Geriatr Psychiatry 2006; 21: 698-699. Mathuranath PS, Cherian JP, Mathew R, George A, Alexander A, Sarma SP. Mini Mental State Examination and the Addenbrooke’s Cognitive Examination: Effect of education and norms for a multicultural population. Neurology India 2007; 55(2): 106-110. Mathuranath PS, Nestor PJ, Berrios GE, Rakowicz W, Hodges JR. A brief cognitive test battery to differentiate Alzheimer’s disease and frontotemporal dementia. Neurology 2000; 55: 1613-1620. Mátlová M, Holmerová I, Bartoš A. Dny pamìti – jak na vèasnou diagnózu Alzheimerovy choroby. Èes Ger Rev 2009; 7(3-4): 157-160. Mioshi E, Dawson K, Mitchell J, Arnold R, Hodges JR. The Addenbrooke‘s Cognitive Examination Revised (ACE-R): a brief cognitive test battery for dementia screening. Int J Geriatr Psychiatry 2006; 21(11): 1078-1085. Mitášová A, Bednaøík J, Košśálová M, Michalèíková R, Ježková M, Kašpárek T, Skutilová S, Straževská E, Šályová P, Šikolová V, Šrámková L. Standardizace èeské verze The Confusion Assessment Method for the Intensive Care Unit (CAM-ICUcz). Cesk Slov Neurol N 2010; 73/106 (3): 258-266. Mitchell J, Arnold R, Dawson K, Nestor PJ, Hodges JR. Outcome in subgroups of mild cognitive impairment (MCI) is highly predictable using a simple algorithm. J Neurol. 2009; 256(9): 1500-1509. Mohs RC, Rosen WG, Davis KL. The Alzheimer’s disease assessment scale: an instrument for assessing treatment efficacy. Psychopharmacology Bulletin, 1983; 19: 448-450. Nasreddine ZS, Collin I, Chertkow H, Phillips NA, Bergman H, Whitehead V, Collin I. Sensitivity and specificity of Montreal cognitive assessment (MoCA) for detection of mild cognitive deficit. Can J Neurol Sci 2003; 30(2): 30.

Reyes MA, Lloret SP, Gerscovich ER, Martin ME, Leiguarda R, Merello M. Addenbrooke’s Cognitive Examination validation in Parkinson’s disease. European Journal of Neurology 2009; 16 (1): 142-147. Robben SHM, Sleegers MJM, Dautzenberg PLJ, van Bergen FS, ter Bruggen J, Rikkert MGM. Pilot study of a three-step diagnostic pathway for young and old patients with Parkinson‘s disease dementia: Screen, test and then diagnose. Int J Geriatr Psychiatry 2010; 25(3): 258-265. Sarasola D, Calcagno ML, Sabe L, Caballero A, Manes F. Utilidad del Addenbrooke’s Cognitive Examination en Espanol para el Diagnostico de Demencia y para la diferenciacon entre la Enfermedad de Alzheimer y la Demencia Frontotemporal. Revista Argentina de Neuropsicologia 2004; 4: 1-11. Solomon PR, Hirschoff A, Kelly B, Relin M, Brush M, DeVeaux RD, Pendlebury WW. A 7 minute neurocognitive screening battery highly sensitive to Alzheimer’s disease. Arch Neurol 1998; 55:349-55. Stokholm J, Vogel A, Johannsen P, Waldemar G. Validation of the danish Addenbrooke‘s cognitive examination as a screening test in a memory clinic. Dement Geriatr Cogn Disord 2009; 27(4): 361-365. Topinková E, Jirák R, Kožený J. Krátká neurokognitivní baterie pro skrínink demence v klinické praxi: sedmiminutový skríninkový test. Neurol pro praxi, 2002; 6: 323-328. Tošnerová T, Bahbouch R. Mini-Mental State – Rychlé orientaèní vyšetøení kognitivního stavu. Èeskoslovenská psychologie 1998; 42(4): 328-333. Tùma I, Lenderová Z. Schizofrenie a kognitivni funkce. Psychiatrie 2001;5: 275-84. Yoshida H, Terada S, Hondaa H, Ata T, Naoya T, Kishimotoa Y, Satob S, Oshimaa E, Ishiharaa T, Kurodaa S. Validation of Addenbrooke‘s cognitive examination for detecting early dementia in a Japanese population. Psychiatry Research 2011; 185:211-214. Zaudig M, Mittelhammer J, Hiller W, Pauls A, Thora C, Morinigo A, Mombour W. SIDAM: A structured interview for the diagnosis of dementia of the Alzheimer type, Multi- Infarct Dementia and Dementias of other etiology according to ICD-10 and DSM-III R. Psychol Med, 1991; 21: 225-236. Ziauddeen H, Dibben C, Kipps C, Hodges JR, McKenna PJ. Negative schizophrenic symptoms and the frontal lobe syndrome: one and the same? Eur Arch Psychiatry Clin Neurosci. 2011;261(1):59-67.

150

ADDENBROOKSKÝ KOGNITIVNÍ TEST

Recommend Documents