Absolventská práce. Alkoholismus u žen. Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická. Barbora Folaufová. dopad na důležité sféry života

Jabok – Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická

Absolventská práce

Barbora Folaufová

Alkoholismus u žen dopad na důležité sféry života

Vedoucí práce: Mgr. Lucie Hubertová 2010

Prohlášení 1. Prohlašuji, že jsem absolventskou práci Alkoholismus u žen, dopad na důležité sféry života zpracovala samostatně a výhradně s použitím uvedených pramenů literatury. 2. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. 3. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla v případě zájmu pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím. 4. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla zveřejněna v elektronické podobě.

Barbora Folaufová

-1-

Poděkování: Děkuji Mgr. Lucii Hubertové za odborné vedení práce, všem pacientkám oddělení závislostí u Apolináře Všeobecné fakultní nemocnice za poskytnutí informací pro mou absolventskou práci a v neposlední řadě děkuji DiS. Lence Přikrylové za pomoc při sběru dotazníku a za příjemnou spolupráci během stáže u Apolináře.

-2-

Obsah 1. Úvod...……………………………………………………………………………….… 4 2. Závislost na alkoholu...…………………………………………………………………6 2. 1. Definice alkoholismu……………………………………………………….6 2. 2. Ženský alkoholismus……………………………………………………...10 2. 3. Možnosti léčby...…………………………………………………………. 14 2. 4. Charakteristika ženského oddělení závislostí.…………………………… 17 3. Vliv alkoholu na společenské vztahy.…………………………………………………19 3. 1. Rodina……………………………………………………………………20 3. 2. Zaměstnání………………………………………………………………. 22 3. 3. Volný čas………………………………………………………………… 24 4. Kazuistiky – ukázky životních osudů………………………………………………… 25 4. 1. Kazuistika – Lenka………………………………………………………. 26 4. 2. Kazuistika – Zora…………………………………………………………29 5. Praktická část..…………………………………………………………………………32 5. 1. Dotazník…………………………………………………………………. 33 5. 2. Vyhodnocení dotazníku…………………………………………………. 34 5.2.1. Rodina……………………………………………………………. 37 5.2.2. Zaměstnání ………………………………………………………. 38 5.2.3. Volný čas…………………………………………………………. 39 6. Závěr………………………………………………………………………………….. 40 7. Resumé………………………………………………………………………………...42 Použitá literatura…………………………………………………………………………43 Příloha 1………………………………………………………………………………… 46 Příloha 2………………………………………………………………………………… 47

-3-

1. Úvod Alkoholismus u žen je v České republice stále ožehavým a částečně tabuizovaným tématem. Především z toho důvodu jsem si vybrala téma ženské závislosti na alkoholu, jako předmět zkoumání v mé absolventské práci. Zmíněné téma mě zaujalo především díky pozorování okolí. Vídám několik žen, které si pravidelně nakupují oblíbený alkoholický nápoj domů, kde popíjejí tajně v ústraní. I přes zjevnou rozvíjející se závislost těchto žen pozoruji, že lidé kolem nich jakoby přehlížejí jejich problém či si jej nechtějí připustit. V mnoha rodinách, které znám, je, nebo byl jeden z členů závislý na alkoholu. Jednou z takových rodin je i ta moje. Proto si myslím, že tato problematika je v naší společnosti stále tabu, navzdory tomu, že je potřebné ba dokonce nutné mluvit o takových problémech jako je závislost. Výběr měsíční sociálně pedagogické praxe jsem přizpůsobila tématu mé absolventské práce. Z toho důvodu jsem si zajistila stáž ve Všeobecné fakultní nemocnici U Apolináře na ženském oddělení závislostí. Během blokové praxe jsem měla možnost pozorovat a vyslechnout si životní příběhy pacientek závislých na alkoholu a své poznatky a zkušenosti bych ráda využila v této práci. Na následujících stránkách se vynasnažím popsat hlavní charakteristiky ženského abúzu na alkoholických látkách a důsledky závislosti žen na alkoholu, jež se promítly do jejich soukromého života. Zaměřím se především na oblast vztahovou. Druhým cílem práce je tedy co nejvěrněji popsat vztah závislých k rodině, chování v zaměstnání a změny ve způsobu trávení volného času.

-4-

Cílem první kapitoly je co nejpřesněji popsat alkoholismus obecně. Vycházím především z odborné literatury od významných autorů, kteří se touto problematikou intenzivně zabývají. Následně bych se podrobněji zaměřila na problematiku alkoholismu u žen, jež je stěžejním tématem celé práce a uvedu několik nejvýraznějších charakteristik ženské alkoholové závislosti. Zcela zásadní otázkou jsou možnosti léčby, jež přibližuji v následující části kapitoly. Léčebné programy jsem seřadila od nejintenzivnější metody léčby po preventivní doléčovací službu. Aby byl cíl naplněn co nejdůsledněji, závěr kapitoly je věnován popisu ženského oddělení závislostí ve Všeobecné fakultní nemocnici u Apolináře, kde jsem absolvovala měsíční program spolu s pacientkami. Druhá kapitola je zaměřena na změnu vztahů k lidem z okolí osoby závislé na alkoholu. Soustředila jsem pozornost na tři podle mého názoru nejdůležitější a nejvíce zasažené vztahové oblasti, kterými je rodina, zaměstnání a volný čas. Tyto sféry života odpovídají druhému stanovenému cíli. V třetí části popisuji dva životní příběhy pacientek tak, aby bylo zřejmé, jak je možné propadnout závislosti na alkoholu. Záměrně jsem vybrala dvě ženy ze zcela odlišného sociálního zázemí. Poslední, praktická část práce vyhradím metodě získávání dat ke zpracování tohoto tématu o ženském alkoholismu. Vynasnažím se podrobně popsat postup, který jsem užila při sestavení dotazníku. Cílem dotazníkového šetření je zmapovat dopad alkoholismu na životy závislých především v oblastech výše uvedených Na závěr uvedu dosažené výsledky v porovnání s domněnkami z části teoretické a vynasnažím se potvrdit svá tvrzení a naplnit tak oba stanovené cíle.

-5-

2. Závislost na alkoholu 2. 1. Definice alkoholismu V úvodu této kapitoly bych ráda definovala závislost na alkoholu: Závislost by se dala definovat jako onemocnění, které je společenským fenoménem, protože s jeho důsledky se setkává nejen postižený jedinec, ale i celé jeho okolí. Dle Mezinárodní klasifikace nemocí (Classification of Mental and Behavioural Disorders Clinical descriptions and diagnostic guidelines) je syndrom závislosti chápán jako skupina fyziologických, behaviorálních a kognitivních fenoménů, v nichž užívání nějaké látky má u daného jedince mnohem větší přednost, než jednání, kterého si dříve cenil více.1 Závislost na alkoholu se projevuje přítomností problémů alespoň v některé z oblastí jako je práce, škola, zdraví, rodinné vztahy. Celkově ovlivňuje alkoholismus sociální fungování jedince, mohou nastat konflikty se zákonem. postupem času se u závislého zvyšuje tolerance k alkoholu, již není schopen abstinovat a ztrácí kontrolu nad svým pitím.2 Nejvíce ohroženými jedinci jsou ti, kteří žijí, nebo vyrůstají v sociálně nestabilním prostředí, ovšem svou roli zde hrají rovněž genetické předpoklady k tomu, stát se závislým. Příčiny zneužívání alkoholu a závislosti na něm jsou genetické, biologické, psychické a sociální. Jistou roli zde hraje i psychologie, nebo spíše sociální učení. Pokud se totiž dítě již odmalička setkává doma s pitím nebo mu nikdo nezakazuje jeho konzumaci, nikdo mu neříká, aby nepilo, dítě to považuje za normu, běžnost. V budoucnu napodobuje rodiče. Jde tedy o psychosociální faktor napomáhající rozvinutí pozdější závislosti. 3

1 2 3

J. Marhoulová, K. Nešpor, Alkoholici, feťáci a gambleři, str. 56 M. Svoboda, Češková, Kučerová, Psychopatologie a psychiatrie,str. 162 http://www.alkoholik.cz/zavislost/dedicnost/dedicnost_genetika_a_predispozice_k_alkoholismu.html (cit. 10.2. 2009)

-6-

Bažení je základním symptomem pro diagnózu závislosti, je to touha, nutkání užívat návykovou látku, na kterou je závislý navyklý. Příznaky bažení jsou jak tělesné, tak psychické, mohou se při něm objevit stavy podobné abstinenčním příznakům. Zvláště nebezpečné je bažení neuvědomované, objevující se především v extrémní blízkosti drogy (alkoholu), kdy stoupá riziko napití. Tento stav se objevuje nejčastěji při psychickém vypětí. Velkým problémem se zdá být postoj české veřejnosti ke konzumaci alkoholu, ovšem alkohol je světově nejvíce zneužívanou drogou jak zdravými, tak psychicky nemocnými lidmi. „Vznikl abnormální stav, kdy se stává outsiderem ten, který abstinuje, a ne ten, který se alkoholové subkultuře přizpůsobuje. Konflikt se sociálním prostředím má tedy ten, kdo nepije, a ne naopak. Jde o patologický jev v naší společnosti a varovný signál vývoje alkoholismu.“4 „V posledních letech se poměr mužů a žen závislých na alkoholu začíná nebezpečně vyrovnávat a to především ve vyspělých státech. Tato konvergence ženského konzumu k mužskému je pravděpodobně součástí širší sociální změny, spočívající ve sbližování rolí muže a ženy, změny označované někdy jako emancipace žen“5 Kolem deseti procent žen v Evropě požívá alkohol v takové míře, že si zásadním způsobem poškozují své zdraví. Než se pijan stane alkoholikem, prochází zákonitě několika stádii, která se vyznačují charakteristickými příznaky. Počáteční stádium je o poznání účinků alkoholu jako drogy, kdy člověk pociťuje dobrou náladu, která se dostavuje díky určitému množství alkoholu. Důsledkem toho se intervaly mezi pitím zkracují, ale pijan se neopíjí, jen konzumuje tolik alkoholu, kolik mu stačí k příjemnému pocitu mírné podnapilosti. V této fázi konzumace alkoholu už vzniká závislost, ovšem droga zatím osobě přináší jen pozitiva.

4 5

J. Marhounová, K. Nešpor, Alkoholici, Fenci a gambleři, str. 72 S. Bartlová, Sociální patologie, str. 22

-7-

Druhé stádium se vyznačuje občasnou opilostí uživatele, častou podnapilostí, která ve většině případů není ničím neobvyklým pro lidi v okolí pijana. Později se ale dávky alkoholu zvyšují a frekvence opilosti se zkracuje. V této fázi potřebuje více alkoholu k pocitu opilosti, proto také často přechází k druhům alkoholických nápojů, které vyvolávají silnější účinky. Třetí stádium často následuje po rozvinutém stádiu druhého stupně. Je to fáze, kdy závislý stále ví, co dělá ve stavu podnapilosti, ale již se objevují takzvaná „okénka“, kdy si uživatel nevzpomíná, co dělal předchozí den, nebo před týdnem. V tomto stádiu již alkohol zcela ovládá závislého, ten ztrácí nad svým pitím kontrolu. Ještě dokáže abstinovat, ale jen určitou dobu, aby si dokázal, že alkohol má pod kontrolou, ale opak je pravdou. Rychlá změna během třetího stádia probíhá celkem v krátkém časovém horizontu, přibližně do dvanácti měsíců pravidelného užívání alkoholu. Závislý v této chvíli již nedokáže pít s mírou. Čtvrté stádium je konečná fáze alkoholismu. Závislý často potřebuje ranní dávku alkoholu, aby mohl začít den, hladina alkoholu v krvi mu téměř neklesá na nulu. Uživatel je schopen nepřetržitě konzumovat alkohol několik dní za sebou, někdy i do té doby, dokud mu stačí finanční prostředky. V této fázi mu stačí i poloviční dávka alkoholu k naprosté opilosti, než dříve v důsledku poškození jater a nervového systému. 6 V odborné literatuře je popsáno několik typů závislostí, nazvaných podle Jellineka. První typ označuje gama. Jedná se o závislost, vyskytující se především v severských státech. Závislí typu gama jsou odolnější vůči alkoholu, ovšem rychleji ztrácí kontrolu nad svým pitím, ale na druhé straně jsou schopni abstinovat. Typ delta je charakteristický pro románské země, kde se konzumuje především víno. Nositel tohoto typu ovšem není schopen abstinovat, ale nemusí být nikdy přímo opilý, ale také ne střízlivý. Docent Skála uvádí, že typ gama a delta se zřídka kdy vyskytují jako čisté typy, většinou jde o jejich kombinace, kdy převažuje jeden typ.

6

J. Skála, Až na dno, str. 45

-8-

Nejméně prostudovaným typem abúzu je typ epsilon, který se nejčastěji váže na duševní onemocnění jako je schizofrenie, manická fáze cyklofrenie, epilepsie a podobně. Závislost typu alfa je charakteristická nedisciplinovaným pitím z hlediska společenského, které může závislému způsobit problémy, avšak nevede ke ztrátě kontroly nad sebou samým. Jde o typ, kdy piják zůstává ve druhém stádiu závislosti, kdy ještě dokáže své pití nějakým způsobem regulovat a v takové stádiu ustane například třicet až čtyřicet let. Zřídkakdy se stává, že typ alfa propadne nekontrolovatelnému pití typu gama. Posledním popsaným typem abúzu je typ beta, kdy se nevytváří psychická, ani fyzická závislost na alkoholu, ale v případě dlouhodobého užívání alkoholu je člověk ohrožen zdravotními komplikacemi, jako jsou záněty nervů, žaludku, či cirhózy jater.7 Na závěr kapitoly bych ještě ráda uvedla poruchy vyvolané užíváním alkoholu, týkající se intoxikace uživatele. Akutní intoxikace je zprvu mírná a projevuje se uvolněním, člověk je více hovorný, euforický, hůře koordinuje pohyby. Naproti tomu, těžká intoxikace vede často k podrážděnosti, agresivitě a zhoršenému úsudku. Dokonce může vést až k poruše vědomí s následkem smrti. Patologická intoxikace alkoholem se vyskytuje převážně u jedinců s nízkou tolerancí k alkoholu. Projevuje se extrémní vzrušeností, agresivitou a následným spánkem. Typickým příznakem je zde výpadek paměti, kdy si pijan nepamatuje co se dělo před usnutím v době opilosti.8

7 8

J. Skála, Až na dno, str. 46 M. Svoboda, Češková, Kučerová, Psychopatologie a psychiatrie, str. 162

-9-

2.2. Ženský alkoholismus Žena je svou tělesnou konstitucí mnohem méně odolná než muž, tudíž ke stavu opilosti jí mnohdy stačí poloviční množství zkonzumovaného alkoholu, než příslušníkovi opačného pohlaví. Právě z toho důvodu, že ženy jsou fyziologicky vůči alkoholu handicapovány nižší odolností než muži, projevuje se u nich rychlejší získávání závislosti. Alkoholismus u žen navíc zanechává mnohem větší škody na zdraví než u mužů, a to po kratší době trvání návykové konzumace. Větší pravděpodobnost stát se závislou na alkoholu mají ženy v nepříznivé sociální nebo ekonomické situaci. Ženy alkoholičky jsou velmi často mezi rozvedenými nebo svobodnými matkami. Nezřídka do této kategorie osob spadají ženy samostatné a úspěšné – například podnikatelky, lékařky, učitelky, zdravotní sestry nebo celebrity. V populaci alkoholiků zaujímají ženy asi jednu třetinu. Další dvě třetiny patří mužům. Průměrný věk žen alkoholiček se nejčastěji pohybuje mezi čtyřiceti až padesáti lety, což dokazuje i výsledek dotazníkového setření, které jsem provedla na ženském oddělení závislostí u Apolináře. „Tyto pro cizí oči dobré matky, pozorné manželky a o staré rodiče pečující dcery – doma potají pijí, aby se zbavily vnitřního napětí, vzniklého z té neustále se prohlubující pastí mezi tím, co by dělat chtěly a tím, co dělat musí, neboť nemají sílu být vnitřně otevřené.“9 „Užívání alkoholu u žen bylo vnímáno jako reálné nebezpečí pro překračování tender rolí ve společnosti. Patriarchální společnost totiž očekává od ženy zodpovědnost ke své rodině, ale také zároveň určitou závislost na maskulinní části populace. Žena-uživatelka drog je společností vnímána jako dvojí deviant. Je problematická nejen pro samotné užívání, ale zároveň zklamává ve své roli manželky a matky.“10

9

J. Marhounová, K. Nešpor, Alkoholici, Fenci a gambleři, str. 71 K. Kalina a kolektiv, Drogy a drogové závislosti 2: mezioborový přístup, str. 239

10

- 10 -

Ženský alkoholismus má výrazně závažnější dopad na fungování rodiny, právě proto, že žena, jako matka a manželka vytváří teplo domova, fungující rodinný model a pokud takto důležitý člen přestane plnit svou funkci tak, jak byla rodina doposud zvyklá, celý rodinný systém se začne rozpadat. Podle výzkumů je tak právě zásadně narušeno partnerské soužití manželů a muž v mnoha případech podává žádost o rozvod, pokud se manželka nemá snahu své závislosti zbavit. Na rozdíl od takového postupu, ženy žijících v domácnosti s mužem alkoholikem mají snahu svůj svazek udržet, co nejdéle to jde a trpělivě kráčejí po boku závislého partnera a snaží se mu pomoci ho zbavit závislosti. Jak jsem již v úvodu předeslala, většina alkoholiček pije doma, v ústraní a zpočátku je jejich závislost spíše nepatrná, lidé v jejich okolí si zpravidla nevšimnou výraznější změny v chování alkoholika v počátečním stádiu závislosti. Takové ženy vystupují na veřejnosti kultivovaně, zpočátku jsou schopné plnit své úkoly v zaměstnání i v domácnosti. Díky těmto okolnostem se může právě u takovýchto žen velmi dobře potvrdit zjištění docenta Skály, že se závislosti na alkoholu věnuje pozornost až tehdy, když přeroste v psychózu. Výskyt psychických onemocnění je u žen daleko častější než u mužů. „Nešpor například tvrdí, že závislé ženy trpí častěji depresemi a úzkostí, ale méně časté u nich bývají poruchy osobnosti.“11 Ženy alkoholičky jsou často oběťmi sexuálního zneužívání či domácího násilí. Prvními známkami alkoholismu u žen je zanedbávání původně dobře udržovaného zevnějšku, nepořádek v bytě, nezvládání výchovy potomků. Žena skrývající alkohol v bytě záměrně nenechává manžela ani své děti uklízet, aby nenašli skrytý alkohol. Na práci o domácnost již tyto ženy prostě nestačí tak, jak tomu bylo v době před závislostí, jsou sice schopné postarat se o domov, ale jen ledabyle, s velkými nedostatky s mnohem větším úsilím a v delším časovém rozmezí. Ženy alkoholičky se mnohem více snaží svůj návyk tajit a tutlat. Pijí velmi často v soukromí svého obydlí. Z těchto charakteristických znaků chování vyplývá, že ženské pití je mnohem méně tolerováno ve společnosti a na ženu pijící alkohol je jinak pohlíženo než na muže.

11

K. Kalina a kol., Drogy a drogové závislosti 2, str. 240

- 11 -

Se stupňující se tolerancí k alkoholu a zákonitě jeho častější konzumací ve větším množství se jejich chování mění a komunikace se značně omezuje. V této fázi je jejich závislost patrná již pouhým pohledem. Závislost na alkoholu se často snoubí se závislostí na lécích. Z důvodu maskovat svůj problém v prostředí jejich zaměstnání si závislé obstarají léky k utlumení chuti po alkoholu, které jim napomůžou alespoň k částečnému soustředění. Takovýto stav ale zpravidla dlouho nevydrží a vlivem své neschopnosti vykonávat zodpovědně svou práci často musí opustit zaměstnání. Nehledě na to, že utlumující léky obsahují rovněž návykové látky, z čehož vyplývá, že závislost na alkoholu doprovází ještě závislost na lécích. „Alkoholismus zanechává u žen mnohem větší škody na zdraví, než u mužů, a to po kratší době trvání návykové konzumace.“12 Alkoholová závislost doprovází stranění se společnosti a z toho vyplývající problémy s přáteli, v partnerském vztahu i se zbytkem rodiny a samozřejmě v zaměstnání. Většina závislých si svůj problém vůbec nepřipouští, nedokáže si jej uvědomit. Musí je tedy upozornit někdo z blízkých osob mezi přáteli, či člen rodiny. Ženy z léčebny u Apolináře se svěřily, že nejčastěji je na problém upozornil právě někdo ze členů rodiny. Osoba, kterou dříve znali jako vzornou hospodyni a matku později nejčastěji vídali opilou, spící v posteli, bez zájmu komunikovat s okolím. Nejbližší rodinní příslušníci trpí tak velikou změnou osobnosti matky či dcery a často jim nezbude nic jiného, než přebrat zodpovědnost za dotyčnou osobu na sebe a snažit se přimět závislého k léčbě, což je zřejmě ten nejtěžší úkol. V mnoha případech se stává, že takový člověk musí spadnout až na dno svých možností, aby si uvědomil svůj závažný problém. Z příběhů, které jsem si vyslechla v léčebně, bylo zjevné, že téměř každá z pacientek zažila veliký zlom, či propad ve vztahu se členem rodiny, přišla o přátele a podobně. Na druhé straně ženské uživatelky alkoholických nápojů jsou pro společnost méně nebezpečné než muži. Ženy se v souvislou se závislostí méně často dopouštějí trestných činů a násilného jednání, mívají silnější pud sebezáchovy, než příslušníci silnějšího pohlaví.

12

J. Hosek, Sám proti alkoholu, str. 32

- 12 -

Většina z nich se dokáže snadněji odpoutat od nevhodné společnosti lidí, kteří jsou rovněž závislí a snadněji si vytváří zdravý životní styl. Alkoholičky bývají ale častěji fyzicky týrány a sexuálně zneužívány.13 V pokročilém stádiu je alkoholik nebezpečný nejen sám sobě tím, že ničí celý svůj organismus, ale i svému okolí. Alkohol je pro něj hlavním a jediným předmětem zájmu, je pro něj potravou, dodavatelem energie, lékem proti úzkosti a pro zlepšení nálady. Většina finančního rozpočtu padne na nákup alkoholu, ukojení potřeby. Až závažná událost je často donutí zamyslet se nad jejich problémem a přistoupit na léčbu. Východiskem ze závislosti je jen vnitřní uvědomění závislého a hluboké přesvědčení abstinovat, uvědomit si svou nemoc – závislost. Pro alkoholika bývá prvním krokem včasné vyhledání intenzivní léčby ve zdravotnickém zřízení, ale i dlouhodobé systematické doléčování, kdy klient dochází na léčebné terapie z domova, jde o ambulantní léčbu. Ovšem alkoholismus je nemoc, kterou nelze definitivně vyléčit, jediným vyzkoušeným a úspěšným receptem je trvalá a důsledná abstinence. Člověk s tímto syndromem musí bojovat po zbytek svého života a nikdy více neochutnat alkohol. Je to doslova „běh na dlouhou trať“. Tento fakt se odráží v běžném životě tak výrazně, že abstinující alkoholik musí být ostražitý i při nákupech potravin, sledovat, zda daný výrobek neobsahuje alkohol, protože i jen chuť například rumového aroma může navodit bažení a zapříčinit takzvanou recidivu, kdy léčící se alkoholik začne opět pít. V boji s démonem alkoholu může závislým pomoci doléčovací centrum, kam mohou klienti docházet pouze ambulantně. V takovém zařízení se závislí opět učí brát plnou zodpovědnost za své chování a jednání.

13

K. Nešpor, Návykové chování a závislost, str. 56

- 13 -

2. 3. Možnosti léčby Pokud se alkoholik rozhodne skoncovat s pitím, je nutné, aby se k léčbě rozhodl sám bez většího nátlaku okolí. Bohužel jen velmi málo problematických pijáků se chce jít dobrovolně léčit, ale bez osobního přesvědčení není možné se z alkoholismu vyléčit. Nejčastější způsoby léčby jsou ve zdravotnických zařízeních na oddělení léčby závislostí, kde pacient obvykle stráví tři až čtyři měsíce intenzivní léčby s velmi přísným denním režimem. Závislí mají tak přísný režim, který musí striktně dodržovat zejména z toho důvodu, aby v budoucím životě bez alkoholu dokázali obstát i při zátěžových situacích a dokázali zvládat běžné denní úkony bez větších problémů. Na oddělení závislostí mají pacienti naplánovaný program od brzkých ranních hodin až do večera a téměř žádný čas nemají čistě pro sebe. Především ženské pacientky si vybírají místa léčby tak, aby dosáhli co největší míry anonymity v dané lokalitě a vyhnuly se tak přímým konfrontacím s lidmi, které běžně potkávají v místě svého bydliště během léčby. Program takové pobytové léčby se vynasnažím blíže popsat na konci první kapitoly. V ústavním zařízení je pacientkám poskytnuta kompletní zdravotnická péče, somatické i psychiatrické či psychologické vyšetření. Mohou se zúčastnit rodinné, nebo párové terapie a individuální terapie. V takových zařízeních bývá přímou součástí programu skupinová psychoterapie a pracovní terapie. Samozřejmostí ústavního zařízení je sociální poradenství od vyškolených sociálních pracovníků. Ráda bych se ještě blíže zmínila o léčebné metodě rodinné terapie, neboť právě ta mi přijde velice důležitou součástí léčby, pokud závislý žije ve společné domácnosti s rodinou a zásadně tak ovlivňuje její chod. V rodinné terapii je důležité zavést základní pravidla při spolupráci s klienty a vymezit hranice. Poté je důležité zmapovat zkušenosti a prožity každého člena rodiny a vnuknout mu pocit, že je zapojen do procesu. Terapeut by měl všem členům rodiny poskytnout vzor, jak by spolu měli správně komunikovat, naslouchat si a reagovat.14

14

F. Rotgers, Léčba drogových závislostí, str. 120

- 14 -

Následným krokem je identifikace nejdůležitějších mezilidských problémů. Často jde o potíže s důvěrou, vymezení rolí v rodině, stanovení hranic chování a podobně. Mnoho rodin mívá problémy s vyjádřením svých pocitů, proto by se terapeut měl snažit o zlepšení komunikace o myšlenkách a pocitech, především proto, aby se často nestávalo, že je závislý člen klame zbytek rodiny o tom, že má vše pod kontrolou. Zásadním úkolem je odhalit chování členů rodiny, které nevědomky umožňuje alkoholikovi dále pít, když například ignorují zjevné důkazy opilosti a podobně.15 Existuje mnoho dalších specializovaných technik pro léčbu závislosti, jako například psychodynamické a behaviorální rodinné terapie a podobně. Myslím si však, že pro přiblížení léčebných technik postačí stručný popis rodinné terapie. Další možností, jak bojovat s démonem alkoholu je ambulantní léčba, kdy závislí dochází na specializované pracoviště, kde se účastní skupinových terapií. Zájemce o tuto službu musí splňovat vstupní podmínky, pro využívání služeb. Odborníci zhodnotí stav klienta, zda je schopen se účastnit programu. Poskytované služby se téměř neliší od služeb v ústavním zařízení. Také je jim poskytováno poradenství v oblasti mezilidských vztahů jako například rodinná terapie, individuální poradenství a poradenství pro rodiče a osoby blízké klientům. Součástí ambulantní léčby bývá také zdravotnická péče.16 Pacienti mají v některých případech možnost dostat léky proti bažení, které potlačí touhu po alkoholu a pomáhají tak lépe zvládat obtížnou životní situaci. Takový typ léčby absolvují především lidé, kteří nevědí, co mají očekávat při hospitalizaci na pobytové oddělení léčby závislosti, nebo mají strach se izolovat od vnějšího světa. Dalším praktickým důvodem, proč si alkoholici volí tento typ léčby, je ten, že mohou fungovat v běžném životě, chodit do práce, starat se o rodinu a přesto bojovat se závislostí.

15 16

F. Rotgers, Léčba drogových závislostí, str. 121 Kolektiv autorů, Seznam a definice výkonů drogových služeb, str. 13

- 15 -

Jedním z typů ambulantní léčby je společenství anonymních alkoholiků, ve kterém se scházejí ženy i muži s cílem vyřešit svůj problém. Předávají si navzájem získané zkušenosti a snaží se tak dojít cíli zastavit nemoc zvanou alkoholismus. Tato idea léčby vznikla ve třicátých letech v USA. Vychází z rozhodnutí abstinujících alkoholiků, kteří se rozhodli se navzájem podporovat v abstinenci a předávat své zkušenosti lidem se stejným problémem. Podmínkou účasti v programu je střízlivý stav a touha přestat pít.17 Anonymní alkoholici mají program nazvaný dvanáct kroků, podle kterého se řídí léčba. Tento program se vztahuje k několika oblastem osobnosti, je to fyzický, psychologický, sociální a duchovní aspekt člověka. Poukazuje rovněž na důležitost mezilidských vztahů a sociálního prostředí v procesu uzdravování.18 Po léčbě se pacienti opět vracejí do běžného života, přechod z chráněného prostředí léčby nemusí vždy úplně zvládnout a jsou proto značně ohroženi recidivou. Při návratu do běžného života bez alkoholu jim může pomoci doléčovací centrum. Jde rovněž o ambulantní typ sociální služby, který je posledním článkem v řetězci služeb pro uživatele návykových látek a uzavírá tak proces léčby. Nabídka služeb se opět shoduje s nabídkou ambulantních programů. Poslání této služby je pomoci abstinující osobám navrátit se zpět do společnosti a minimalizovat tak riziko opětovného propadnutí alkoholu a snažit se udržet jejich návyky, které se naučily během předchozí léčby. Pracovníci doléčovacího centra se snaží reagovat na individuální potřeby klientů a případně s nimi řeší vztahové problémy, bytovou situaci, možnosti pracovního uplatnění a snaží se posilovat klientovu suverenitu a nově nastavený hodnotový systém. Snahou každého vyléčeného alkoholika je dosáhnout samostatnosti a spokojenosti v životě. Součástí každého z výše vyjmenovaných druhů léčby je i spolupráce s rodinnými příslušníky. V nabídce většiny zařízení pro léčbu závislostí je rodinná terapie, do které se mohou zapojit rodinní příslušníci či partneři klientů. Tato terapie napomáhá nahlédnout blíže do problematiky alkoholismu nejbližším lidem v okolí závislého na alkoholu a je pro ně tak snazší pochopit situaci klienta a posléze mu vytvořit ideální životní podmínky pro boj s alkoholem.

17 18

J. Dočkal, Člověk a drogy, str. 67 F. Rotgers a kol., Léčba drogových závislostí, str. 18

- 16 -

Jak jsem v první kapitole o definici alkoholismu uvedla, závislost na alkoholu je nemoc a při její léčbě je nutné k závislému přistupovat jako k člověku postiženém závažnou chorobou, která se naneštěstí odráží ve všech oblastech života. Vyléčit se z alkoholismu dokážou jen ti nejsilnější, kteří jsou odhodlaní přestat pít nadobro a věří v uzdravení. Zásadní je pro takové osoby přístup a vlivy prostředí. Je velmi důležité, aby měl vytvořené takové podmínky, kde nebude mít možnost si přičichnout k láhvi alkoholu, ideálně mu vytvořit harmonické prostředí ke zvládání dodržování denního programu, který si vytyčil při odchodu z léčby. Abstinující alkoholičky, se kterými jsem měla možnost se setkat, radí vytvořit si denní náplň tak, aby se v co největší míře lišila od režimu před nástupem do léčby. To znamená vyhýbat se lokalitám a lidem se kterými se člověk vídal před léčbou a snažit se využít volný čas nejlépe, jak je to možné.

2. 4. Charakteristika ženského oddělení závislostí u Apolináře Oddělení závislostí Všeobecné fakultní nemocnice proslavil Doc. MUDr. Jaroslav Skála, který během svého působení vypracoval komplexní léčebný program závislostí. V roce 1951 inicioval založení záchytné stanice – prvního zařízení svého druhu na světě. Rovněž byl průkopníkem výše popsané metody léčby závislostí právě prostřednictvím, přísného režimu, který je vytvořen tak, aby se pacientky při návratu do reálného světa dokázaly co nejlépe resocializovat, aby si dokázaly účelně naplánovat a využít volný čas. Oddělení je rozděleno na část lůžkovou a terapeutickou. Pacientky sdílejí celkem 12 pokojů se dvěma či třemi lůžky. K dispozici je jim ambulance, kde dostávají svůj denní příděl příslušných léků. V terapeutické části oddělení je lékařský pokoj a dvě terapeutické místnosti, třetí z nich je o patro níž, kde je rovněž jídelna společná pro mužské i ženské oddělení závislostí, stejně jako kavárna. V kavárně se střídají na službě jen pacientky ženského oddělení a ostatní pacienti mají možnost si zde zakoupit občerstvení.

- 17 -

Oddělení spravuje „terapeutický tým“, který je sestaven ze dvou až tří sester, pracovní terapeutky, odborné lékařky specializující se na léčbu závislostí, psycholožky a sociální pracovnice. Před nástupem na odvykací léčbu samotnou musí pacientky projít detoxikačním oddělením, kde se jejich tělo zbaví zbytku návykových látek. Zpravidla sem přicházejí ženy závislé na alkoholu, jen minimum z nich je závislých na nealkoholových drogách. Po absolvování detoxikační kúry se pacientka dostává na oddělení závislostí, kde je povinna dodržovat přísný denní řád. Léčba trvá průměrně čtyři měsíce, pokud ovšem není pacientka vyloučena z léčby za hrubé porušení léčebného řádu nebo za nasbírání čtyř trestných bodů za prohřešky během léčby. V takovém případě odchází z léčby většinou na dobu nejméně jednoho měsíce, či jak si sama zvolí a po této době se vrací na oddělení za účelem dokončení léčby. Podmínkou opětovného nástupu je samozřejmě střízlivý stav pacientky. Program týdne je pevně stanoven tak, aby pacientky byly schopné dobrého fungování v běžném životě bez alkoholu, jde vlastně o nácvik účelného zorganizování času. Pacientky vstávají každý den v sedm patnáct, následuje rozcvička, povinná studená sprcha, úklid, vizita, snídaně a rozdávání léků. O příděl léků si ovšem každá pacientka musí říci sama, a jak jsem se mohla přesvědčit, často i to bývá pro některé pacientky obtížné. Nejobávanější částí každodenního programu je takzvaná komunita, kde si pacientky udělují trestné body za nesplněné úkoly z předešlého dne, hodnotí navzájem své chování a přístup k léčbě a předávají si zpětné vazby. Všechny tyto připomínky by je měly motivovat k další léčbě či ke zlepšení svého přístupu k ní. Následuje relaxace a oběd, odpolední program se liší každý den. Dvakrát týdně pacientky absolvují terapeutické skupiny, kde pod vedením terapeutky řeší své nejniternější problémy v menších skupinách (pacientky z celého oddělení jsou rozděleny do tří skupin). V pondělí a ve středu odpoledne je na programu pracovní terapie. Ženy z celého oddělení tak dostanou přiděleny úkoly, které musí splnit. Jde například o práci na zahradě, žehlení, praní, dílčí úklid a podobně. Úterní odpoledne je věnováno ručním pracím, zdravotní prohlídce a fyzickému cvičení.

- 18 -

Každý čtvrtek odpoledne se pacientky těší na „volnou tribunu“, na níž si vymyslí svůj vlastní program, vždy zaměřený na určité téma týkající se závislosti. Mohou se zúčastnit i pacientky, které již celou proceduru absolvovaly a nyní úspěšně abstinují. Takové ženy se vrací vždy v pravidelných intervalech na opakovací léčbu, účastní se týdenního programu s ostatními pacientkami a utvrzují se ve své abstinenci, nebo přijdou jen navštívit kolegyně na jeden den. Každý čtvrtek je pro ně „volná tribuna„ příležitostí rozloučit se s celou komunitou a dodat ženám závislým na alkoholu odvahu do léčby, motivovat je, být jim vzorným příkladem. Další částí týdenního programu jsou psychologické hry s paní doktorkou psychologie, přednášky o drogové tematice a jednou týdně, v pátek odpoledne, jsou pacientky povinné provést generální úklid oddělení, které je nad rámec každodenního úklidu. Víkendový program je volnější, pacientky jsou povinné si dopředu naplánovat sobotní program a následně ho realizují, nejčastěji kulturní vycházkou po Praze. Některé z žen po uplynutí určité doby v léčbě mohou na víkend navštívit svou rodinu, podmínkou je pochopitelně důsledná abstinence po celý čas trvání návštěvy a střízlivý stav při návratu do léčebny.

3. Vliv alkoholu na společenské vztahy V této kapitole se zaměřím na problémové chování žen závislých na alkoholu. Vlivem alkoholu se závislým zásadně mění osobnost, také z toho důvodu je na ně ve společnosti nahlíženo jinak, než doposud. S prohlubujícím se návykem se ženy dostávají stále častěji do konfliktu se společností. Nejen že často klesá jejich společenský statut, z důvodu ztráty zaměstnání a podivného chování, ale rovněž ztrácejí přátele, kamarády a zásadně se odcizují všem členům rodiny. V následující části se zaměřím na snad nejpodstatnější vztahové vazby s rodinou, na dopady závislosti v zaměstnání a na změnu způsobu trávení volného času.

- 19 -

3. 1. Rodina Alkoholismus má zásadní dopad na fungování rodiny a vztahů jejích členů o to víc, pokud se závislou stane matka, spojovací článek a osoba, která většinou zajišťuje běžný chod rodiny. U žen, které bojují se závislostí na alkoholu a zároveň si přejí založit rodinu je tato situace zvláště alarmující. Především v těhotenství je konzumace alkoholu nadmíru nebezpečná a to nejen kvůli matce, ale zejména z důvodu ohrožení zdravého vývinu dítěte. Závislá matka tak může zapříčinit nesprávný vývoj plodu a zvyšuje tak riziko vrozených vad budoucího potomka a to nejen vad ve smyslu fyzických deformací, ale také narušení jeho potenciálního mentálního rozvoje. V okamžiku, kdy se závislost začne výrazněji projevovat, žena uzpůsobuje všechno své konání jedinému cíli – jak zamaskovat svou závislost. Po bytě schovává láhve alkoholu tak, aby ji pokud možno nikdo z rodiny neobjevil. V počáteční fázi závislosti žena ještě zvládá uspokojivě obstarat rodinu, a všechny domácí práce. V některých případech je ještě mnohem pečlivější při domácích pracích, úklidu domácnosti a v péči o svůj zevnějšek ve snaze skrýt svou začínající závislost. S prohlubující se potřebou pít stále častěji a větší množství alkoholu se stupňuje kvalita odvedené práce doma a zásadně se mění vztahy k rodině. Důsledkem opilosti žena přestává komunikovat, většinou ztrácí elán do jakékoli činnosti a přestává pečovat jak o rodinu a domácnost, tak o svůj zevnějšek. Velká část pacientek u Apolináře uvádí, že ve fázi závislosti, před nástupem do léčení většinu dne proležela v posteli s láhví alkoholu a všechny jejich dřívější povinnosti tak připadly ostatním členům rodiny. Manžel, který zjistí, že jeho žena pije, je postaven do situace, kdy se musí postarat o rodinu, pokud manželé jsou rodiči dětí, a zabezpečit ji nejen finančně, jak tomu bývá ve většině domácností, ale také převzít částečnou zodpovědnost za domácnost a výchovu dětí. V takové situaci musí projevit velikou duševní sílu, neboť podle mých zkušeností ne každý muž se dokáže smířit s alkoholismem u vlastní ženy.

- 20 -

Někteří manželé si po čase neúnosného, asociálního chování manželky, se kterou strávili většinu života, mnohdy najdou jinou partnerku, která bude splňovat jejich požadavky. V opačném případě, se muž pečlivě stará o potřeby vlastní ženy, zaujme ochranitelskou roli a s láskou se jí snaží pomoci, jak nejlépe dokáže, ale mnohdy je takové chování na škodu, neboť žena si tolik neuvědomí svůj problém. Takovou situaci jsem mohla pozorovat v léčebně, kdy manželský pár absolvoval týdenní rodinnou terapii. „Logicky vyznívá zjištění, že značná část rozvodů u nás připadá na vrub alkoholismu. Statistika uvádí jenom jedenáct procent všech rozvodů, avšak ve skutečnosti je to nejméně třikrát tolik. Ještě je nutno dodat, že ženy se na rozvratu manželství z důvodu alkoholismu účastní pouhou desetinou.“19 V případě, kdy je žena závislá na alkoholu matkou nezletilých dětí, je značně zanedbána jejich výchova a celková péče o ně. Přes to jsou ženy schopné se podstatně zodpovědněji postarat o potomky než muž ve stejné situaci. Ovšem hrozí nebezpečí ohrožení dítěte matkou, která není plně při smyslech a pokud má malé děti, které potřebují důslednou každodenní péči, není schopna je obstarat tak, jak by bylo žádoucí. Starší děti v období dospívání si naopak uvědomují matčin problém a v závislosti na jejich povaze je tato situace může velmi niterně zasáhnout, a odrazí se to pak v jejich chování ve společnosti vrstevníků. Děti vyrůstající v rodině s alkoholikem, tím spíš, když se jím stane matka, na níž je většina dětí mnohem více fixovaná než na otce, mohou utrpět trauma, které si ponesou po celý život, „zejména dochází li mezi rodiči k otevřeným kontroverzím. Děti se s daným stavem nedokážou vyrovnat. Trpí jím, stydí se za postiženého rodiče alkoholika a nepříznivě to poznamenává jejich duševní vývin.“20 Důležitou roli zde hrají také geny, nebo spíše sociální učení. Potomci rodičů, kteří jsou, nebo byli závislí na alkoholu, jsou mnohem více náchylní k závislostem. Je u nich tedy větší pravděpodobnost, že se stanou závislí na alkoholu, případně jiné droze, než u potomků z rodin, kde se závislost nevyskytuje.

19 20

J. Hosek, Sám proti alkoholu, str. 25 J. Hosek, Sám proti alkoholu, str. 24

- 21 -

Žena závislá na alkoholu také přestává fungovat jako manželka, matka a hospodyně, ve středu jejího zájmu je pouze láhev alkoholu. Ze zahraničních výzkumů21 zabývajících se vztahy závislého s ostatními členy rodiny vyplývá, že manželství kde je alkoholikem žena, ukončí svazek manželský v mnoha případech její choť mnohem dříve než v opačné situaci, kdy je závislým muž, otec rodiny. Zde se ukazuje, jak je ženská role v rodině zásadní. Pokud přestane žena plnit svou funkci, má to podle mého názoru na rodinu mnohem více katastrofální dopad, než pokud se stane alkoholikem muž. V takovém případě totiž je žena schopná ustát nastalou situace mnohem lépe než silné pohlaví a udržet rodinu fungující v rámci možností, o závislého partnera se postarat a stát za ním mnohem častěji, než je tomu v opačném případě.

3. 2. Zaměstnání Převážná většina zaměstnaných žen, se kterými jsem měla možnost mluvit během mé stáže v protialkoholní léčebně, si svůj problém začala uvědomovat především díky upozorněním nejen rodinných příslušníků, ale také přátel a kolegů v práci. V České republice je požívání alkoholických nápojů na pracovišti výslovně zakázáno. Závislí tak významně pokoušejí riziko výpovědi ze zaměstnání. Právě snížená pracovní aktivita, změna chování a komunikace v pracovním prostředí jsou signálem, že něco není v pořádku. Alkoholici mají pomalejší reakce, nedokážou se soustředit, v některých případech mají přehnané sebevědomí a z vlastních chyb obviňují kolegy.22 Pracující ženy závislé na alkoholu ve většině případů řeší svoje ranní stavy požitím některého z léků, který je udrží v relativní formě a aktivitě během pracovní doby, popřípadě užívání léku opakují během ní. Problém zneužívání podpůrných léků rapidně vzrůstá v okamžiku vznikající kombinované závislosti na alkoholu a lécích zároveň.

21 22

R. L. Collins, K. E. Leonard, J. S. Searles, Alcohol and the family, str. 341 M. Vágnerová, Psychopatologie pro pomáhající profese, str. 246

- 22 -

Nastoupí- li ráno do práce alkoholik vykonávající nenáročnou monotónní práci, kde není nutné příliš uvažovat a přemýšlet nad řešením problémů či situací a pokud svým chováním nevyvolá konflikt se zaměstnavatelem, nejde o tolik závažná problém jako u náročnějších profesí. V případě, kdy závislá žena zastává pracovní pozici, kde je nutné vynaložit značné úsilí a soustředění, v případě indispozice tak může způsobit zaměstnavateli značné škody, nebo dokonce ohrozit své zdraví. Překvapivě velké procento žen závislých na alkoholu zastává profese ve zdravotnictví či školství, kde je zodpovědné vykonávání profese velmi důležité až nezbytné pro vykonávání takové pozice. Z osobní zkušenosti vím, jak působí učitelka, o které všichni vědí, že se ráda napije a to nejen příležitostně. Nepěkný dojem z takové osoby, která by měla působit uctivě a mít autoritu u svých žáků a být jim příkladem, ještě graduje, když vejde do třídy žena se zarudlými tvářemi, z níž při bližším kontaktu cítíme alkohol. Mnohem rizikovějším povoláním je v takovém případě práce ve zdravotnictví, ať jde o profesi lékařky či zdravotní sestry. Taková zaměstnankyně zdravotnické instituce může vážně ohrozit zdravotní stav pacienta, případně si může sama přivodit úraz či vážnou infekci. Ovšem fakt, že pijí zdravotní sestry lze připsat stresu, který zažívají při svém povolání, kde se setkávají s nemocí či dokonce smrtí. Vztahy s kolegy se rovněž zásadně změní, neboť začnou na své spolupracovnici pozorovat změny nálad a chování, které se dříve neobjevovaly. Zpočátku takový stav můžou připisovat únavě či nějaké stresové situaci například v rodině či přepracovanosti, ovšem po čase vyjde vždy najevo, že problém je zcela jinde. Taková žena si s prohlubující se závislostí schovává alkohol všude, kde je to alespoň trochu možné. Zápach z alkoholu po požití na pracovišti se před blízkými kolegy nedá skrýt ani přes důkladnou hygienu dutiny ústní. Podivínským chováním a případným straněním se kolektivu dává žena najevo, že něco není v pořádku. Velmi často se u závislých opakují pozdní příchody do zaměstnání, nebo situace může dojít až do takové fáze, kdy zaměstnaná žena není po tahu schopná vstát z postele, natož se vypravit do práce a vyvinout nějakou aktivitu.

- 23 -

Naopak nezaměstnané ženy hledají únik z reality prostřednictvím alkoholických nápojů, neboť cítí psychický tlak a řeší otázky týkající se sociální jistoty a existenční otázky obecně. U veřejnosti panuje mýtus, že alkohol může být prospěšný při umělecké tvorbě, že spousta slavných umělců v mnoha oblastech mělo problémy s alkoholem. Ovšem jejich úspěchy bych

nepřikládala roli alkoholu, přes to, že připouštím, že u nich mohl

vyvolat dojmy a představy, které později promítli do jejich uměleckých děl. Dle mého názoru hraje v takovýchto případech zásadní roli talent a zásadně bych alkohol v této situaci neobhajovala.

3. 3. Volný čas Trávení volného času se u alkoholiček poměrně značné liší podle míry závislosti a individuální povaze konkrétní osoby. Dle mého názoru je způsob trávení volných chvil podmíněn mimo jiné společenským postavením. Žena pocházející z vyšší společenské vrstvy se bude spíše ukrývat doma a co nejméně vycházet na veřejnost oproti ženě s nižším společenským postavením, která nebude mít ostych si posedět v restauračním zařízení a popíjet alkoholické nápoje. Ženy se často vymlouvají, že ve chvílích volna zapíjejí smutek, či nějaký nastalý vážnější problém. Ovšem opak je pravdou, problémy u alkoholiků nastávají většinou právě v důsledku jejich pití. Odborníci uvádí, že u žen je s alkoholem zřetelně spojená vazba na úzkost.23 Podle dat nasbíraných během stáže na oddělení závislostí většina žen ztratila zájem o volnočasové aktivity. Volný čas trávily převáženě doma s láhví alkoholu, ztratily zájem o cokoliv. Nekomunikovaly s okolím, jen se v neustálém koloběhu opíjely a spaly. Některé z nich vypověděly, že trávily volný čas téměř stejně jako před vznikem závislosti, někdy s menší intenzitou či nedůsledně, ale zas tak velký rozdíl se neprojevil.

23

J. Marhounová, Nešpor, Alkoholici, fenci, gambleři, str. 68

- 24 -

Ovšem najdou se i výjimky. Jedna z pacientek dokonce uvedla, že v době závislosti si našla více volnočasových aktivit, než před jejím vznikem. Neustálou aktivitou se samozřejmě snažila zakrýt svůj problém, proto neustále vyhledávala činnosti, které by naplnily její volný čas. Alkoholici obecně díky svému nadměrnému pití velice často ztrácejí přátele a známé, neboť jejich chování je natolik asociální, že není možné být delší dobu v jejich společnosti a trávit s nimi volné chvíle tak, jak tomu bylo dříve. Jejich povahové rysy se naprosto mění a pití natolik ovlivňuje jejich chování, že se zcela mění jejich osobnost. Proto se ženy závislé na alkoholu ve většině případů uchylují do soukromí svých příbytků, kde si dopřávají svůj oblíbený mok, nebo některé z nich, ovšem velmi zřídka se uchylují do společností takzvaných „kamarádů z mokré čtvrti“ v restauraci, vinárně a podobně. Většinu volného času ale přeci jen tráví doma v podnapilém stavu a hlavním problémem, který musí dennodenně řešit je, jak nejdůmyslněji schovat láhev alkoholu před ostatními členy rodiny tak, aby jí nenašli. Takový životní styl vede k totální degradaci lidské osobnosti a závislý člověk často ztrácí vlastní důstojnost kvůli láhvi alkoholu, neboť jeho hodnotový systém je zcela změněn, na jeho vrcholu je v dané chvíli právě omamný nápoj.

4. Kazuistiky – ukázky životních osudů Během mého působení na oddělení závislostí jsem využila příležitosti, abych provedla rozhovor s pacientkami, které byly s to si se mnou chvíli v klidu pohovořit. Pro představu, jak se dá dojít k závislosti na alkoholu, jsem záměrně vybrala dva poměrně odlišné příběhy pacientek, s nimiž jsem se během mé stáže měla možnost mluvit. První příběh je o ženě pocházející ze skromnějších poměrů, s genetickými předpoklady stát se závislou, která v době mé stáže absolvovala již druhou léčbu.

- 25 -

Druhý příběh ukazuje příběh ženy z dobře situované rodiny, která podlehla alkoholu z důvodu izolace od okolního světa, přátel a neschopnosti si najít smysluplné trávení volného času. U Apolináře absolvovala jeden týden opakovací léčbu a během té doby jsem měla příležitost si vyslechnout její příběh. Nyní již několik měsíců úspěšně abstinuje a zdá se, že je na dobré cestě. Z důvodu úplné anonymity jsem použila u každé z pacientek krycího jména.

4. 1. Kazuistika – Lenka Lenka pochází z malé vesnice ve středních Čechách, prožila si téměř idylické dětství, velkým vzorem je pro ni dodnes její otec. V kritickém období dospívání, přibližně v Lenčiných patnácti letech od rodiny otec odešel a Lenka žila v domácnosti jen s matkou, která sama měla sklony k alkoholismu. Přesto ve škole patřila vždy k nadprůměrným žákům, ale po ukončení střední školy s maturitou začala s kamarády trávit čím dál tím více času v noci na diskotékách, kde se samozřejmě spolu s přáteli posilňovala alkoholem. Naneštěstí měla Lenka tu nevýhodu, že její matka v té době již trpěla závislostí na alkoholu, což ji zřejmě dosti ovlivnilo. „Dr. Jellinek – přední odborník na alkoholovou závislost - zjistil, že potomci alkoholiků mají až desetkrát vyšší pravděpodobnost, že se alkoholiky stanou také.“24 Zřejmě vlivem psychické zátěže na mladou dívku začala Lenka trpět poruchami příjmu potravy – bulimií. Přes všechny tyto strasti, kterými byly problémy s matkou, neustálé přejídání se a následné zvracení, si Lenka našla přítele, s nímž po dvouleté známosti vešla do svazku manželského. Zanedlouho po svatbě se jim narodila dcera. Manžel, který je o více než deset let starší než Lenka, se rozhodl podnikat a pořídil si malý obchod s potravinami. Přibližně v té době se již potýkala s problémy s alkoholem.

24

http://www.alkoholik.cz/zavislost/dedicnost/dedicnost_genetika_a_predispozice_k_alkoholismu.html (cit. 10. 2. 2009)

- 26 -

Trávila hodně času v domácnosti sama s dcerkou, občas navštívila kamarádky, nebo ony přicházely k Lence domů a společně popíjely víno ve větším množství než je obvyklé pro přátelská setkání. Po dvou letech opět otěhotněla, ale po dobu gravidity pití rapidně omezila maximálně na sklenku vína denně. Po druhém porodu se velmi snažila být vzornou matkou, ale vztah s manželem se spíše zhoršoval. Jejich jedinou obživou byl dosud obchod, jenž ale začal mít existenční problémy a po čase byli nuceni ho zavřít a hledat si novou práci. Lenka byla stále na mateřské dovolené, manžel si našel práci dělníka v místím výrobním podniku, ale jejich ekonomická situace se výrazně propadla a vztah procházel krizí. Vrcholem bylo zjištění, že manžel byl Lence nevěrný. Tento zážitek ji natolik zasáhl, že stále více propadala pití, péči o děti častěji svěřovala muži a sama trávila volný čas v restauračním zařízení. Po skončení „mateřské“ nastoupla do zaměstnání jako dělnice ve stejném podniku jako manžel. Situace v rodině byla nadále rozvrácená, Lenka často odcházela za zábavou do nočního města a opíjela se do bezvědomí. Sama přiznává, že péči o rodinu a domácnost zanedbávala a zpětně si uvědomuje, že dětem hrozilo velké nebezpečí úrazu, neboť ona měla zakalené smysly alkoholem a nebyla schopna plného soustředění. Později uvádí, že s manželem byli oba zvyklí si několikrát týdně koupit velkou láhev vína a společně se po večerech napít, ovšem když už děti spaly. Její noční flámování ale stále nepřestávalo, děti často hlídal kamarád a Lenka měla příležitost se bavit s přáteli pod vlivem alkoholu. Tento stav ale manžel již shledával neúnosným a odvezl ženu na oddělení závislostí U Apolináře. Lenka absolvovala čtyřměsíční léčbu a vrátila se k rodině přesvědčena, že se více nenapije. Její problémy s bulimií stále přetrvávaly, ale nyní byl pro ni rozhodující boj s alkoholem. Několik měsíců po léčbě se skutečně vzorně starala o rodinu i o domácnost, podnikala výlety s dětmi, ale opět shledávala problémy ve vztahu s manželem. Ten se nerad účastnil rodinných vycházek a výletů do přírody a raději doma odpočíval ve společnosti láhve vína.

- 27 -

Z jejího vyprávění je patrná značná fixace Lenky na jejího otce, který je pro ni velikým vzorem a ona sama touží, aby byl manžel stejně tak vzorným tátou pro jejich dvě dcery, jako byl Lenčin otec pro ni. Situace mladé rodiny byla opravdu značně neutěšená a mám dojem, že manžel popíjí alkohol také podezřele často a nedají se u něj vyloučit sklony k závislosti. Ale o jeho vztahu k alkoholu spíše polemizuji. V každém případě byl Lenka ve svém vztahu nespokojená, zjistila, že její představy o ideální rodině se nikdy nenaplní a vztah s jejím manželem procházel krizí, přes všechno domlouvání a snahy zlepšit rodinnou situaci, nepociťovala Lenka ani náznak spolupráce ze strany manžela. V takovéto nepříjemné rodinné atmosféře Lenka opět selhala v boji s alkoholem a napila se, vzápětí si ale svůj prohřešek uvědomila a ve svém zájmu se rozhodla opět absolvovat léčbu U Apolináře. Během terapií, které jsem navštěvovala spolu s pacientkami, řešila Lenka svůj problém i situaci v rodině a z jejího líčení vyplynulo, že napití, byl spíše vypočítaný, záměrný krok, který zapříčiní její odloučení od muže. Lenka zřejmě nenašla jiné východisko ze situace, potřebovala se na nějaký čas oprostit od mužových výčitek a přemýšlet sama nad sebou a tuto možnost nalezla na oddělení závislostí. Mezi pacientkami jsem ji vnímala jako výjimečnou, měla již dobře vytvořený náhled na svůj problém a závislost na alkoholu pro ni očividně nebyla dominantním problémem. Vnitřně se snažila vyrovnat s rodinnou situací, s poruchou příjmu potravy a poměrně realisticky si plánovala budoucnost. Jako milující matka měla výčitky vůči svým dětem, uvědomovala si, že její chování pod vlivem alkoholu pro ně bylo mnohdy velmi nebezpečné a nezodpovědné, či přímo ohrožující jejich zdravý vývoj. Zájem vyléčit se a začít žít opět normální život je pro ni hlavním cílem. Má zájem na urovnání svého vztahu s mužem, ráda by žila opět ve spokojené fungující rodině. Ráda by získala lepší pracovní pozici, vzhledem k jejímu vzdělání, a zlepšila tak ekonomickou situaci rodiny. Rovněž se zmiňovala o studiu vysoké školy, a o péči o vlastní osobu, která by ji, stejně jako komukoli jinému, rozhodně prospěla. Věřím, nebo možná jen chci věřit, že její životní příběh bude mít šťastný konec.

- 28 -

4. 2. Kazuistika – Zora Pro ilustraci bych ráda představila životní příběh ženy, u níž byla závislost způsobena úplně jinými důvody, než u Lenky. Zora, o které se nyní zmiňuji, je vysokoškolsky vzdělaná, mladá třicetiletá žena, atraktivního vzhledu, která dnes žije v Brně. Je rozvedená, má čtyřletého syna a již déle než rok úspěšně abstinuje. Studovala na vysoké škole ekonomický obor, ve volném čase se věnovala modelingu, který ji velmi bavil a naplňoval. Celkem slušně si jím přivydělávala ke studiu, a díky této aktivitě také poznala spousty zajímavých lidí. Na jednom večírku v Praze, kde příležitostně pracovala jako hosteska, se potkala s budoucím manželem. Zora toto setkání popisuje jako lásku na první pohled. Kvůli nové známosti začala často jezdit do Prahy na víkendy. Zřejmě ji naprosto oslnil péčí, jakou ji poskytoval, každý den ji vozil na večeři do luxusní restaurace, každou chvíli jí koupil něco hezkého na sebe. Dnes jeho chování Zora hodnotí, jako by si ji tak trochu vydržoval. Ale ona do něj byla tehdy údajně skutečně zamilovaná. Po dvouletém vztahu se vzali, ona se za manželem přestěhovala do Prahy a žila životem, o kterém vždycky snila. Jediný problém byl v tom, že v Praze vůbec nikoho neznala, navíc v té době ani nepracovala, neboť nedlouho po svatbě otěhotněla. Ve velkoměstě nenacházela možnosti, jak si nejít přátele a žila podle jejích slov samotářským životem. Důvodem, proč Zora začala pít, byl v podstatě pocit izolace od lidí ve svém okolí, nemožnost zábavy a odreagování se od denních starostí. Bylo to v době, kdy už se o malého syna většinu času starala chůva a ona přestala kojit. Tehdy si uvědomila, že v Praze žije už víc než rok, téměř pořád sama a bez kamarádek. Vždy, když někam šla, cítila se jen jako hloupý doprovod jejího muže. Ten jí vyvedl do společnosti jen při příležitosti společenské události, jako byly například firemní večeře nebo nějaký ples či večírek. Pít začala vlastně na plesech, kde si podle svých slov připadala doslova jako „kůl v plotě“, nikdo si jí nevšímal, neměla si s nikým co říct. Z toho důvodu nudu ve společnosti zapíjela u baru. Později si začala víno kupovat i domů, ale nezůstala jen u vína, časem přišla vodka, gin, různé whisky.

- 29 -

Manžel ženě vyčítal, že mu na veřejnosti svým opíjením dělá ostudu. Zora si s mužem chtěla promluvit o svých problémech, ale ten ji jen stručně odbyl a požádal ji, ať s ním už raději nikam nechodí. Pila v té době už převážně tvrdý alkohol. Varovným signálem pro ni bylo nechtěné ublížení synovi, naštěstí nešlo o vážný úraz. Ale Zora na to dodnes vzpomíná s velkým pocitem viny. Manžel po tomto incidentu zasáhl a rozhodl se stávající situaci změnit, povolal chůvy na dvacet čtyři hodin denně a často se o syna starala i jeho matka. Zoru poslal k psychologovi, který ji odkázal na psychiatrické vyšetření, na které ale nakonec nešla. Byla ve stádiu, kdy si myslela, že nemá žádný problém a že se z ní manžel snaží udělat blázna, nebo se jí chce zbavit. Stále ji trápil pocit samoty, cítila se zbytečná, manžel jí nadával, vyhrožoval rozvodem, byl zpočátku úplně bezradný, jak změnit stav jeho ženy. Nakonec to byl on, kdo ji s pomocí kolegy a kamaráda opilou namol spíše násilím naložili do auta a dovezli na psychiatrii. Po této události byla Zora ve stavu, kdy se jí hlavně nechtělo domů za manželem, takže přece jen souhlasila s léčbou. Nastoupila léčbu na oddělení závislostí u Apolináře, ovšem nechtěla, aby za ní manžel jezdil na návštěvy, odmítala se s ním setkat. On za ní přesto dojížděl, ale tak dlouho ho posílala pryč, až nakonec přestal jezdit. Po návštěvě maminky dostala novou energii do života a našla konečně sílu se sebou něco udělat. Zora strávila v léčebně skoro čtyři měsíce. Smířila se s tím, že si skleničku vína nebo panáka nedá už nikdy a byla přesvědčená o trvalé a důsledné abstinenci. Hned po propuštění z léčebny se po dohodě s manželem rozvedla, Zora dodává, že se na takovém řešení spolu dohodli. Ale čekal je ještě boj o dítě. Nakonec byl syn soudně svěřen do péče Zoře. Také toto rozhodnutí ji velmi motivovalo a podpořilo její přesvědčení, že se alkoholu už nikdy nedotkne. S bývalým mužem ale dále udržuje kontakt a syna si může vzít na jakýkoli víkend k sobě do Prahy. Příliš velký zájem ale údajně zatím nejeví, protože je pracovně velmi vytížený. Dnes Zora uznává, že rodina ho nikdy moc nezajímala. Našla si zaměstnání a připravuje se na nový život, do kterého má velké plány.

- 30 -

Těmito dvěma životními příběhy jsem chtěla poukázat na rozlišné cesty k závislosti na alkoholu u žen. U obou pacientek byl důvodem v podstatě nedostatek zábavy, bezúčelné trávení volného času, ale každá z těchto žen pocházela z naprosto odlišného prostředí a rodinného zázemí. Dle mého soudu má Zora mnohem lépe vytvořené podmínky a příznivější předpoklady pro trvalou abstinenci, ale v zásadě je to jen na nich, jak se se svou nemocí poperou. Psycholog Vojtěch Benda ze zpravodajského portálu idnes tvrdí, že případů alkoholiček a psychicky narušených žen po boku úspěšných mužů stále přibývá. "Je to trend dnešní společnosti. Pokud je žena krásná a podaří se jí provdat se za bohatého muže, nejdříve si ‚libuje‘, jak nemusí nic dělat. Později si ale začne připadat méněcenná a své špatné pocity a deprese léčí různě. Velmi často alkoholem," vysvětluje Benda.25

25

http://ona.idnes.cz/alkoholicka-rodinny-zivot-v-luxusu-vymenila-za-lahev-vodky-pqq/ona_vztahy.asp?c=A090202_143058_ona_vztahy_jup (cit. 10.2. 2009)

- 31 -

5. Praktická část Nejvíce informací pro zpracování tématu absolventské práce jsem nasbírala díky pozorování a naslouchání pacientek na oddělení závislostí u Apolináře a prostřednictvím rozhovorů s některými z nich. Snažila jsem se k nim přistupovat s určitým odstupem, ale přesto projevovat empatii. Během denního programu, kdy každá z pacientek dostala manuální úkol, jsem se zeptala jedné z nich, jestli by mi poskytla rozhovor. Záměrně jsem si vybrala dvě ženy, jejichž životní příběhy, tak jak jsem je vypozorovala v předchozích dnech, se poměrně lišily. Oslovila jsem každou z nich při nenáročné manuální práci, a nenásilně jsem zavedla hovor na jejich problémy a strasti doprovázející závislost. Obě závislé pacientky se neostýchaly se mnou hovořit o poměrně osobních situacích v jejich životě. Proto jsem mohla získat cenné informace o jejich průběhu závislosti během spontánního rozhovoru, který v obou případech plynul naprosto přirozeně, z mého pohledu. V průběhu mé měsíční stáže jsem se každý den účastnila bezmála celého programu spolu s pacientkami a měla jsem možnost vyslechnout si jejich pocity, problémy a pozorovat jejich reakce v určitých situacích. Mnoho poznatků o pacientkách, o celkových zkušenostech s ženami závislými na alkoholu, nebo závislosti v kombinaci s alkoholem jsem získala během rozhovorů se sociální pracovnicí na oddělení, čehož si velmi vážím. Hovořily jsme velmi často o jejích zkušenostech z praxe a také o konkrétních pacientkách na oddělení. Z toho důvodu jsem měla možnost si vytvořit více objektivní obrázek o situaci dané pacientky, neboť jsem se dověděla souvislosti, ke kterým bych se pouhým pozorováním nedostala. Na závěr mého působení u Apolináře v listopadu 2008 jsem vytvořila dotazník pro sesbírání potřebných dat, abych zjistila co nejvíce informací od co největšího počtu pacientek najednou. Po následném prostudování výsledků zjištěných z dotazníků jsem přišla na to, že informace, které jsem se snažila získat, mi nedávají dostatečnou odpověď na problematiku, na níž se chci zaměřit. Tudíž jsem se zamyslela nad původními otázkami dotazníku a přepracovala celý dokument tak, aby dotazy byly jasně mířeny na danou problematiku, kterou aktuálně potřebuji pro získání komplexních informací o situaci žen závislých na alkoholu.

- 32 -

5. 1. Dotazník Výzkumnou metodou dotazníku, jsem si zvolila z toho důvodu, že dokáže obsáhnout velké množství informací v poměrně krátkém časovém úseku od většího počtu respondentů a jeho návratnost je vysoká. V dotazníku jsem použila otevřených i uzavřených otázek asi tak ve stejném poměru z celkového počtu dvacet jedna dotazů. Uzavřené otázky jsem užila zejména pro faktická data v demografické části a pro několik dalších otázek pro co nejjasnější a nejjednodušší zhodnocení. Otevřené dotazy jsem položila v situaci, kdy škála odpovědí na danou otázku mohla být značně rozmanitá, a zdálo se, že je potřeba nelimitovat pacientky výběrem odpovědí omezených do několika málo možností. V první části jsem položila několik demografických otázek, týkajících se věku, vzdělání, zaměstnání a rodinného stavu pro zjištění základních charakteristik souboru pacientek. Tyto fakta poukazují na věkovou skupinu žen, jež je nejohroženější vznikem závislosti na alkoholu. Ukázalo se, že vzdělání, zaměstnanost či rodinný stav nemají rozhodující roli při vzniku alkoholismu. Další část je zaměřená na vznik a průběh nemoci, šlo o to, zjistit jaké alkoholické nápoje ženy nejčastěji konzumují, kde si dopřávají sklenku svého oblíbeného moku a jak dlouho před nástupem do léčby byly závislé, případně kdo, nebo co je donutilo nastoupit do léčebného procesu. Poslední třetí část je věnována oblasti mezilidských vztahů a trávení volného času. Snažila jsem se zjistit, zda pacientky pociťovaly v době, kdy notně nadužívaly alkohol, problémy ve vztazích, jaké změny či zvraty v jejich osobní či profesním životě případně nastaly a jak trávily volný čas v porovnání s předchozím životem ve střízlivém stavu.

- 33 -

5. 2. Vyhodnocení dotazníku Dotazník jsem rozdala na oddělení závislostí u Apolináře všem devatenácti pacientkám, které právě absolvovaly léčbu z alkoholismu. Všechny dotazníky se mi vrátily zpět. Díky jejich ochotě jsem měla možnost zhodnotit situaci žen závislých na alkoholu. Výzkumu alespoň na malém vzorku respondentek mi přesto pomohl lépe zmapovat dopad závislosti na vztahovou oblast. V závorkách uvádím počet odpovědí. U zásadních otázek, kde je to možné, pro větší přehlednost vkládám grafy četnosti jednotlivých odpovědí. Nejpočetnější věkovou skupinou žen léčících se ze závislosti na alkoholu jsou pacientky mezi třiceti až padesáti lety. Čtyři z dotazovaných byly starší padesáti let, jedna přesáhla hranici šedesátky a nejmladší pacientka nedosáhla ani třiceti let věku.

Graf č. 1 - Věk:

méně než 30 let 30 - 40 let 40 - 50 let 50 - 60 let 60 let a víc

Co se týče vzdělání, převažují středoškolačky s maturitou (9), ale hned po nich následují ženy s vyučením (5) a vzápětí vysokoškolačky (4). Pouze jedna dosáhla jen základního vzdělání. Této struktuře ovšem zhruba odpovídá celková vzdělanost populace České republiky.

- 34 -

Graf č. 2 - Vzdělání:

ZŠ SOU SŠ bez maturity SŠ s maturitou VŠ/VOŠ

Převážná většina žen je v pracovním poměru a čtvrtina pacientek je bez zaměstnání. Zaměstnané pacientky obsazují pracovní pozice zejména ve státním sektoru jako je zdravotnictví, školství, či manuální profese. Jen dvě z nich podnikají na živnostenský list. Tímto mohu potvrdit tvrzení z první kapitoly o nejvíce alkoholismem ohrožených povoláních. Jedna z dotazovaných byla v době léčby zároveň na mateřské dovolené a dvě další si užívaly důchod. Pokud jde o rodinný stav, mohl by rovněž odpovídat poměru v české populaci. Přibližně polovina žen (8) žije v manželském svazku, nebo s přítelem (2) a ostatní jsou ženy svobodné (5) či rozvedené (3). Jedna z pacientek dokonce uvedla, že žije s přítelkyní v registrovaném partnerství.

- 35 -

Graf č. 3 - Rodinný stav:

Svobodná Vdaná Rozvedená Vztah s přítelem Registrované partnerství

Téměř každá z dotazovaných absolvuje základní léčbu ze závislosti na alkoholu. Pouze dvě ženy v léčbě opakují čtyřměsíční léčbu z důvodu recidivy. Polovina pacientek měla problémy s alkoholem před nástupem do léčby nejvýš pět let, čtyři dotazované podlehly alkoholu šest až deset let před léčením tři z nich pily dokonce déle než deset let s různou intenzitou konzumace alkoholu. Jedna odpověď neuvedla. S prodlužováním doby závislosti se většinou zákonitě zvyšovala potřeba alkoholu v krvi. Na otázku po podnětu k pití jsou odpovědi značně různorodé, asi čtvrtina žen uvádí krize v partnerských vztazích či v životě (5), další z nich vidí jako příčinu nespokojenost v práci (3), chuť se napít (2) a jiné neznají pravý důvod (3). Dvě z pacientek uvádí jako podnět k pití nudu a další dvě se zdržely odpovědi na dotaz. Jasným příkladem krize ve vztahu, která dala popud k pití, je názorně popsán v kazuistice o Lence, která hledala únik v láhvi alkoholu. Ale také Zoru její manželství nenaplňovala a pocit samoty jí dovedl až ke vzniku alkoholové závislosti. Nejčastěji konzumovaným druhem alkoholu u žen je víno, hned před lihovinami, častou odpovědí byla rovněž kombinace druhů alkoholu. Čtrnáct dotazovaných tedy konzumovalo nejčastěji víno, dalších pět si oblíbilo tvrdší alkohol a pět dotázaných kombinovala různé druhy alkoholu, nebo alkohol s léky. Jedna neuvedla nic.

- 36 -

K nástupu do léčby se rozhodla více než polovina žen sama a některé z nich (4) k tak důležitému kroku přiměla rodina, nebo jim jen dopomohla k tomuto řešení. Dvě třetiny respondentek (14) pily doma v ústraní, nebo méně v restauračních zařízeních (2). Některé z žen uvedly, že převažovalo pití v soukromí domova, jen jednou za čas navštívily restauraci. Dvě pacientky zase údajně pily všude, kde to bylo možné, jedna neodpověděla. Na změnu chování vlivem alkoholu převážnou většinu pacientek upozornil někdo ze členů rodiny či přátelé (16). Ojedinělou odpovědí bylo upozornění kolegy v práci. U dvou závislých si změny v jejich chování všiml někdo další, mimo okruh nejbližších. Rodinní příslušníci většinou tráví se závislou ženou nejvíce času a pozorují vliv alkoholu na její osobu, tudíž logicky mohou svého blízkého člena rodiny upozornit na jeho problém a dát mu tak podnět k zamyšlení se nad současným stavem, případně nástupem do léčby.

5.2.1. Rodina Převážná většina dotazovaných zažívala problémy v rodinném prostředí (8), s partnerem (2), ale významně se změna jejich chování projevila ve vztahu ke všem lidem v okolí (6). Dvě ženy uvedly, že žádné problémy nezaznamenaly. Zde je nasnadě, zda jejich závislost ještě nepřekročila únosnou mez, kdy by se začaly chovat výrazně asociálně, nebo zda se pouze jejich opilecké chování nestalo natolik asociálním. Důvodem konfliktů s okolím byla zejména změna či neschopnost komunikovat s rodinou i přáteli (8), další možná příčina problémů ve vztazích byla ztráta důvěry okolí k dotyčné ženě (3), a partnerské neshody (3). Pět pacientek se opět zdráhalo odpovídat. Přesto, že tato otázka byla otevřená, pacientky odpovídaly stručně a uvedly jediný zásadní problém v rodině, či s lidmi v okolí. Z toho důvodu jsem mohla vytvořit jednoduchý graf pro lepší představu.

- 37 -

Graf č. 4 - Konflikty v rodině:

Neschopnost konunikace Ztráta důvěry Partnerské neshody Neodpověděly

Nadměrné pití se zákonitě negativně projevilo u většiny dotazovaných (11) na péči o rodinu, domácnost a ostatní každodenní povinnosti. Důvodem byla nechuť do práce či špatná nálada, čtvrtina žen (5) uvádí nedůslednost v prováděných činnostech. Jedna z nich tvrdí, že se o domácnost a členy rodiny neprojevila.

5.2.2. Zaměstnání Polovina respondentek (9) zůstala v pracovním poměru i během závislosti, šest žen také bylo v pracovním poměru ovšem pouze část doby, kdy již měly problém s alkoholem, tudíž soudím, že zřejmě nezvládaly své pracovní povinnosti tak, jak se čeká a zřejmě s nimi byl pracovní poměr ukončen. Otázka na tento problém je uzavřená a limitovaná obecnou odpovědí, proto o důvodech jejich odchodu ze zaměstnání mohu jen polemizovat. Čtyři pacientky v době kdy pily, nechodily do zaměstnání. Co se týká kvality provedené práce, šest žen uvádí, že v zaměstnání k žádným výrazným změnám nedošlo, ale třetina dotazovaných (7) během té doby ukončila pracovní poměr, nebo zaměstnání často střídala.

- 38 -

Pacientky, které zůstaly v pracovním poměru, ve většině případů vnímaly neblahé důsledky závislosti na pracovním výkonu, spokojenosti kolegů a nadřízených s kvalitou odvedené práce. Pět z nich si tento problém zcela uvědomovaly, devět odpovědělo, že polevily v pracovním nasazení jen částečně a jedna z žen tvrdí, že se závislost na jejím výkonu neprojevila.

5.2.3. Volný čas Zásadní změna nastává rovněž při využití volného času. Více než polovina pacientek (11) uvádí, že většinu volného času strávila nad láhví alkoholu a obvyklé volnočasové aktivity, na něž byla dříve zvyklá, šly stranou, ovšem čtvrtina dotazovaných (5) odpověděla, že volný čas trávila stejně před vytvořením závislosti i po něm, ovšem některé z žen již s menší intenzitou. Jedna dotazovaná také provozovala své oblíbené volnočasové činnosti i v době své závislosti, ale pouze takové, které jí nestály tolik námahy. Zvláště mě překvapila odpověď jedné z žen, jež uvedla, že využívala svůj volný čas ještě aktivněji, než před vznikem nemoci. Ovšem nyní se mi tento fakt zdá poměrně logický, pokud by pacientka přílišnou aktivitou měla snahu zakrývat svůj problém. Další otázka se týká již značně pokročilé závislosti s ohledem na volný čas. Šest žen i při pravidelné konzumaci většího množství alkoholických nápojů si neodřeklo své záliby ve volném čase, osm dalších již nebylo schopných se věnovat koníčků tak, jako dřív a čtyři pacientky koníčky odložily na druhou kolej, volný čas pouze propíjely.

Odpovědi na otázku po nejvýraznější životní změně vlivem alkoholu se týkaly v pěti případech ztráty sebedůvěry a nechuti do života. Čtyři pacientky utrpěly ztrátu přátel a vznikaly závažnější problémy v rodině, zanedbávání péče o své nejbližší, neboť matka, manželka a hospodyně přestala naplňovat svou funkci. Tři ženy přišly o zaměstnání a jedna uvedla za zásadní problém finanční ztrátu. Jediná dotázaná si neuvědomuje, že by v jejím životě nastala nějaká větší změna vlivem jejího nadměrného pití.

- 39 -

6. Závěr Především díky osobním zážitkům na oddělení závislostí, ale také z běžného života mohu potvrdit, že alkoholismus je rozšířen mezi všechny společenské vrstvy populace, bez výjimky. Zejména ženy, které se podle jejich mínění ocitnou v bezvýchodné situaci, nezřídka sáhnou po láhvi alkoholu jako pro jakousi oporu, či únik od reality. Stává se, že ženy, které dříve téměř nepily, mají k takovému řešení blíže, ale nejde o ženy, které sice konzumují alkoholické nápoje pouze příležitostně. Nejmenší pravděpodobnost vzniku závislosti na alkoholu je u žen, které žijí v klidném a sociálně stabilním prostředí, nemají potíže a konflikty v práci, zaměstnání je uspokojuje, dobře vycházejí s manželem a svými rodiči. Pijí opravdu jen při slavnostních příležitostech - na Silvestra, narozeniny a výročí seznámení. Čím méně těchto faktorů není splněno, tím je možná vyšší náklonnost k pití. 26 Zásadní problém vidím v postoji společnosti, která je k alkoholu stále velmi tolerantní, přes to, že má tak negativní dopad. Jeho vliv na rozklad osobnosti člověka nelze vyvrátit, a proto, že dostupnost této návykové látky je nejrozšířenější a problém alkoholismu paří k nejzávažnějším, bývá velmi často takzvaným odrazovým můstkem ke konzumaci i dalších drog. Řešení problému alkoholismu bych viděla v důsledné osvětě dopadů konzumace alkoholu v globálním měřítku. Tento problém se týká celé Evropy a vznik závislosti se stále častěji vyskytuje především mezi obyvateli vyspělých států. Proto si myslím, že je třeba vytvořit nové legislativní podmínky, které by zajistily ještě větší omezení prodeje alkoholu a kupříkladu i tabákových výrobků. Celkově vzato jde o to, veřejnosti ozřejmit negativní dopad alkoholu na celou společnost a změnit tak její postoj ke konzumaci alkoholických nápojů.

26

http://www.alkoholik.cz/zavislost/zeny_a_alkohol/zena_alkoholicka_piti_alkoholu_u_zen_specifika_chov ani_a_duvody_alkoholismu.html (cit. 10.4.2010)

- 40 -

S takovou osvětou je důležité začít už mezi dětmi na základních školách, a poskytnout jim co nejvíce informací o dané problematice. A myslím si, že s prevencí je nutné začít především u dětí z rodin, jejichž člen prošel, nebo prochází závislostí na alkoholu. Oba cíle práce byly naplněny. Situace žen závislých na alkoholu byla popsána více či méně obecně, z pohledu alkoholismu jako problému bez ohledu na pohlaví. Průvodní symptomy a projevy v chování alkoholiků se projevují stejně u mužů i u žen. Stádia a typy alkoholového abúzu se rovněž projevují stejně u obou pohlaví, ovšem u žen je vznik závislosti poměrně rychlejší než u mužů. Tento fakt je dán fyzickou dispozicí ženského organismu. Soustředila jsem se ovšem ještě konkrétně na problematiku alkoholismu u žen. Zásadní rozdíl je v tom, že ženy svou závislost tají a snaží se ji různými způsoby co nedůmyslněji maskovat. Proto se skrývají doma se sklenkou alkoholu a častěji se straní společnosti. V mnoha případech vytváří právě žena teplo domova a v případě jejího selhání důsledkem alkoholismu se rodinný systém hroutí a manžel, otec dětí často rodinu opouští na rozdíl od opačné situace, kdy je závislý muž. Závislá žena ztrácí chuť do života, nekomunikuje s okolím a nejraději pije sama v soukromí svého obydlí. Většinu volného času tráví nicneděláním ve společnosti láhve oblíbeného nápoje. Snad největší riziko ženské závislosti je možné poškození plodu v případě gravidity alkoholičky. Jedno specifikum, které jsem odhalila během měsíční praxe, byla doprovodná závislost alkoholiček na lécích, kterými se snažily zakrývat svůj problém na veřejnosti, především v zaměstnání. Otázka změny důležitých životních oblastí žen alkoholiček byla popsána ve druhé kapitole, kde jsem se snažila co nejdůsledněji popsat vliv závislosti na alkoholu v oblasti rodiny, v zaměstnání a ve volném čase. Vlivem závislosti lidé zpravidla ztrácí důvěru u svých blízkých, přicházejí o práci, na kterou už nestačí a tím klesá jejich pozice ve společenském žebříčku a dostávají se často i do finančních problémů a krizí ve vztazích s kolegy, přáteli i s rodinou. Volný čas tráví nejčastěji nad láhví alkoholu a jejich zájem o činnosti, které vykonávaly před vznikem závislosti, se vytrácí. Tato fakta potvrzují i výsledky dotazníkového šetření.

- 41 -

7. Resumé The main aim of the graduate work The Woman Alcoholism, Influence to Important Areas of Life deals with the issue of the situation of women alcoholics. The author aims to describe the progress of alcoholism its signs and problems. The second part focuses on social relationships in family, job and lesure time. Especially alcohol addiceted women drink at home. They want to hide their problems, which is the reason why they try to behave normally. Women take care about their appearance much more than men and want to do everything in the same way as before their falling into addiction. But there is a problem, as they are not able to take care about household and family. Their spouses often want to divorce in contrast to women, who want to stay with addicted husbands. Complications surface also in their jobs. Addicted women cannot concentrate, and therefore they combine alcohol with addict to medicine. Generally, there is a problem in our society that it is very tolerant to alcohol. It is considered to be a legal drug which is used during many social events, so it is almost impossible to avoid alcohol in our modern culture.

- 42 -

Použitá literatura: BARTLOVÁ, Sylva, Sociální patologie, 1.vyd. Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví v Brně. 1998. 53 str. ISBN 80-7013-259-0 COLLINS,R.L., LEONARD, K.E., SEARLES, J.S., Alcohol and the family, 1.vyd. New York, The Guilford Press, 1990. 386 str. ISBN 0-89862-169-0 DOČKAL, Jan, Člověk a drogy, Praha Éthum 2000. 84 str. brož HOSEK, Jan, Sám proti alkoholu, 1.vyd. Praha. Grada Publishing. 1998. 184 str. ISBN 80-7169-624-2 JANÍK, Alois, DUŠEK, Karel, Drogy a společnost, 1.vyd. Praha. Avicenum, zdravotnické nakladatelství. 1990. 344 str. ISBN 80-201-0087-3 KALINA, Kamil a kolektiv, Drogy a drogové závislosti 1: mezioborový přístup, 1.vyd. Úřad vlády České republiky, 2003. 319 str. ISBN 80-86734-05-6 KALINA, Kamil a kolektiv, Drogy a drogové závislosti 2: mezioborový přístup, 1.vyd. Úřad vlády České republiky, 2003. 343 str. ISBN 80-86734-05-6 KOLEKTIV AUTORŮ, Seznam a definice výkonů drogových služeb. 1.vyd. Úřad vlády České republiky, 2006. 88 str. ISBN 80-86734-81-1 MARHOUNOVÁ, Jana, NEŠPOR, Karel, Alkoholici, feťáci a gambleři, 1.vyd. Praha - Empatie, 1995. 112 str. ISBN 80-901618-9-8 NEŠPOR, Karel, Návykové chování a závislost: současné poznatky a perspektivy léčby, 1.vyd. Praha. Portál 2000. 152str. ISBN 80-7178-432-X ROTGERS, Frederick a kol., přel. M. Hajný, M. Sláčalová , Léčba drogových závislostí, Grada Publishing 1999. 260 str. ISBN 80-7169-836-9 SKÁLA, Jaroslav, …Až na dno!?, 4.vyd., Praha. Avicenum, lékařské nakladatelství, 1988. 139 str. ISBN 08-045-88 SVOBODA, Mojmír, ČEŠKOVÁ Eva, KUČEROVÁ Hana, Psychopatologie a psychiatrie pro psychology a speciální pedagogy, 1.vyd. Praha. Portál 2006. 320 str. ISBN 80-7367-154-9 VÁGNEROV8, Marie, Psychopatologie pro pomáhající profese, 3. vyd. Praha Portál 2004. 872 str. ISBN 80-7178-802-3

- 43 -

Internetové zdroje: Biblica [online]. Olomouc: Lidé a alkohol. [cit. 10. 2. 2009] Dostupný z www: http://www.alkoholik.cz/zavislost/ Biblica [online]. Praha: Vztahy. [cit. 10. 2. 2009] Dostupný z www: http://ona.idnes.cz/ona_vztahy.asp

- 44 -

Přílohy

- 45 -

Příloha 1 DOTAZNÍK 1 Oddělení závislostí – ženy

Dobrý den! Vyplněním tohoto dotazníku mi pomůžete vytvořit absolventskou práci na VOŠ sociálně pedagogické a teologické JABOK. Tato práce se zabývá životními změnami vlivem závislosti na alkoholu u žen. Odpovědi jsou samozřejmě dobrovolné a celý dotazník je anonymní. Děkuji Vám za Vaši pomoc! Barbora Folaufová 1. Věk: ……………………………………………………………………………………………… 2. Vzdělání: a) ZŠ b) SOU c)SŠ bez maturity d) SŠ s maturitou d) VOŠ/ VŠ 3. Zaměstnání - poslední před nástupem do léčby: …………………………………… - původní profese:……………………………………………………… 4. Rodinný stav: a) svobodná b) vdaná c) rozvedená d) vdova e) ve vztahu s přítelem jiné:………………………………………………………………………………………

- 46 -

5. Typ léčby, kterou právě absolvujete. a) základní léčba b) recidiva c) opakovací léčba (preventivní) 6. Jak dlouho před nástupem do základní léčby jste pila? …………………………… 7. Co bylo prvním impulzem proto, abyste začala pít? ……………………………………………………………………………………………… ………………………………….………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… 8. Jaké alkoholické nápoje jste nejčastěji popíjela? a) pivo b) víno c) tvrdý alkohol (lihoviny) d) kombinace 9. Kde jste nejčastěji pila? a) doma, v ústraní (tajně) b) v restauraci c) v práci d) všude, kde to bylo možné e) jinde:………………………………… 10. Co (kdo) vás vedlo k nástupu do léčby? a) sama jsem se rozhodla b) rodina c) přátelé d) hrozba výpovědi v zaměstnání e) jiné:…………………………………………….

- 47 -

11. Kdo vás poprvé upozornil na vaši změnu v chování vlivem alkoholu? a) rodina: 1. děti

2. manžel/přítel

3. sourozenci

4. rodiče

b) přátelé c) kolega / kolegyně v práci d) někdo další:……………. 12. Pociťovala jste během svého pití problémy ve vztazích? Pokud ano, zakroužkujte případně i více možností, podle vaší situace: a) ne b) ano a to ve vztahu: 1) s partnerem

2) v rodině

3) s přáteli

4) v zaměstnání

5) jiné……………

13. Jak jste nejčastěji trávila volný čas před tím, než jste začala vnímat alkohol jako problém? ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… 14. Absolvovala jste volnočasové aktivity i v době, kdy jste již pila pravidelně ? a) ano b) ano, ale s nedostatečně/ledabyle c) jen některé d) ne 15. Nejvýraznější životní změna vlivem vaší závislosti – prosím popište podrobněji: …............................................................................................................................................ ................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................

- 48 -

Příloha 2 DOTAZNÍK 2 Oddělení závislostí – ženy

Dobrý den! Vyplněním tohoto dotazníku mi pomůžete vytvořit absolventskou práci na VOŠ sociálně pedagogické a teologické JABOK. Tato práce se zabývá životními změnami vlivem závislosti na alkoholu u žen. Odpovědi jsou samozřejmě dobrovolné a celý dotazník je anonymní. Děkuji Vám za Vaši pomoc! Barbora Folaufová

1.

Věk : …...............................................................................................................................

2.

Vzdělání: a) ZŠ b) SOU c) SŠ bez maturity d) SŠ s maturitou d) VOŠ/ VŠ

3.

Zaměstnání - poslední před nástupem do léčby (pokud jste nebyla v pracovním poměru či nepodnikala, uveďte, zda jste byla na rodičovské dovolené, v domácnosti atp.): …………………………………………………………………………………………….

4.

Rodinný stav: a) svobodná b) vdaná c) rozvedená d) vdova e) ve vztahu s přítelem jiné:………………………………………………………………………………………

- 49 -

5.

Typ léčby, kterou právě absolvujete. a) základní léčba b) recidiva c) opakovací léčba (preventivní)

6.

Jak dlouho před nástupem do základní léčby jste pila? ……………………………………………………………………………………………

7.

Můžete stručně popsat, co bylo podnětem k tomu, abyste začala pít nadměrně alkohol?…………………………………………………………………………………. ……………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………

8.

Jaké alkoholické nápoje jste nejčastěji popíjela? a) pivo b) víno c) tvrdý alkohol (lihoviny) d) kombinace

9.

Kde jste nejčastěji pila? a) doma, v ústraní (tajně) b) v restauraci c) v práci d) všude, kde to bylo možné e) jinde:…………………………………………………………………………………

10.

Co (kdo) vás vedlo k nástupu do léčby? a) sama jsem se rozhodla b) rodina c) přátelé d) hrozba výpovědi v zaměstnání e)jiné:……………………………………………………………………………………

- 50 -

11.

Kdo vás poprvé upozornil na vaši změnu v chování vlivem alkoholu? a) rodina: 1. děti

2. manžel/přítel

3. sourozenci

4. rodiče

b) přátelé c) kolega / kolegyně v práci d) někdo další:……………………………………………………………………………

12.

Pociťovala jste během svého pití problémy ve vztazích? Pokud ano, zakroužkujte případně i více možností, podle vaší situace: a) ne b) ano a to ve vztahu: 1) s partnerem

2) v rodině

3) s přáteli

4) v zaměstnání

5) jiné …………………………………………………………… 13.

Pokud jste pociťovala a zažívala problémy ve vztazích, můžete podrobněji přiblížit jaké? ……………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… 14. Jak jste nečastěji trávila volný čas v době, kdy jste byla závislá na alkoholu? Prosím popište……………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………… 15. Absolvovala jste svoje oblíbené volnočasové aktivity (jako např. sportování, koníčky, setkání s přáteli…) i v době, kdy jste již pila pravidelně? a) ano

b) ano, ale nedostatečně

c) ne

16. Byla jste v době, kdy jste byla závislá na alkoholu, v pracovním poměru, případně podnikala jste? a) ano

b) ano, ale pouze část té doby

- 51 -

c) ne

17. Došlo vlivem konzumace alkoholu k nějakým změnám ve Vašem zaměstnání, pracovním postavení, podnikání? Pokud ano, popište prosím k jakým. (Vyplňte pouze v případě, že jste byla zaměstnána či jste podnikala.) ................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................ 18. Odrazilo se pití alkoholu na Vašem pracovním výkonu, kvalitě Vaší práce, spokojenosti kolegů a nadřízených s Vaší prací (vyplňte pouze v případě, že jste byla zaměstnána či podnikala)? a) ano

b) ano, ale pouze částečně

c) ne

29. Odrazilo se pití alkoholu na běžné péči o rodinu, o domácnost, na každodenních povinnostech? a) ano

b) ano, ale pouze částečně

c) ne

20. Pokud jste na předchozí otázku dopověděla ano nebo ano, ale pouze částečně, popište prosím blíže, v čem se pití odrazilo na péči o rodinu, domácnost, každodenních povinnostech. …………………………………………………………….................................................... ................................................................................................................................................ ................................................................................................................................................ 21. Prosím uveďte, k jakým významnějším změnám došlo ve Vašem životě vlivem závislosti na alkoholu………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………

Ještě jednou děkuji za Vaši ochotu a čas, který jste mi věnovala při vyplnění tohoto materiálu.

- 52 -

- 53 -