DOPAD VEDENÍ DAŇOVÉ EVIDENCE U FYZICKÉ OSOBY NA VÝŠI DANĚ

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program :

Ekonomika a management

Studijní obor :

Účetnictví a finanční řízení podniku

DOPAD VEDENÍ DAŇOVÉ EVIDENCE U FYZICKÉ OSOBY NA VÝŠI DANĚ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Kateřina Macková

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Věra Minaříková, Ph.D.

Znojmo, 2012

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Dopad vedení daňové evidence u fyzické osoby na výši daně“ vypracovala samostatně na základě pokynů vedoucí práce Ing. Věry Minaříkové, Ph.D. V seznamu použité literatury jsem uvedla všechny zdroje a dodržela jsem pravidla citování dle citační normy ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690 2.

Ve Znojmě dne 23. dubna 2012

Kateřina Macková

PODĚKOVÁNÍ Ráda bych zde poděkovala své vedoucí práce, paní Ing. Věře Minaříkové, Ph.D., za odborné rady, podněty, cenné informace, trpělivost a také vstřícný přístup při zpracovávání mé bakalářské práce. Poděkování patří také fyzické osobě XY za poskytnutí dat z jeho daňové evidence i života.

ABSTRAKT Bakalářská práce je zaměřena na dopady vedení daňové evidence fyzické osoby na výši daně. V první - teoretické - části se věnuji samotnému pojmu a významu daňové evidence. Vysvětluji princip jejího fungování a také způsob, jakým je vedena. Také popisuji základní informace o fyzické osobě, na které dopady znázorňuji. Ta se v souvislosti se svým důchodovým věkem rozhoduje, jakým způsobem bude ve své činnosti pokračovat. V praktické části práce uvádím možné situace, které by mohly v tomto případě nastat, a stanovuji případné daňové zatížení. V závěru navrhuji tu nejoptimálnější a finančně méně náročnější variantu. Klíčová slova: daňová evidence, dopady, základ daně, výše daně

ABSTRACT Dissertation is concerning the impacts of tax record keeping of natural peson on the tax amount. The first part of the dissertation is focused on describing the term and meaning (implication) of tax record. I explain the principles of its operating and the way it is conducted. Furtheremore, I mention basic information about natural person on which example the impacts are shown. The natural person at the senior age is considering how to continue in running the business. In the practical part the potential circumstances which could possibly arise and eventual tax burden are mentioned. I recommend the most optimum and financially less demanding option in the conclusion. Key Words: tax record, impacts, tax base, tax amount

Obsah 1

Úvod 8

2

Cíl práce

3

Teoretická část

9 10

3.1

Co je to daňová evidence a k čemu slouží........................................................... 10

3.2

Kdo může vést daňovou evidenci ........................................................................ 11

3.3

Co je obsahem daňové evidence.......................................................................... 12

3.4

Složky majetku .................................................................................................... 13

3.4.1

Dlouhodobý majetek.................................................................................... 13

3.4.2

Oběžný majetek ........................................................................................... 17

3.5

Způsoby vedení daňové evidence........................................................................ 18

3.5.1

Evidence příjmů a výdajů ............................................................................ 18

3.5.2

Evidence pohledávek ................................................................................... 18

3.5.3

Evidence závazků ........................................................................................ 19

3.5.4

Evidence zásob ............................................................................................ 19

3.5.5

Evidence hmotného a nehmotného majetku................................................ 19

3.6

Daň z přidané hodnoty v daňové evidenci........................................................... 21

3.6.1

Sazby DPH .................................................................................................. 22

3.6.2

Výpočet DPH............................................................................................... 22

3.6.3

Nárok na odpočet daně a vlastní daňová povinnost .................................... 22

3.6.4

Evidence DPH ............................................................................................. 22

3.7

Stanovení základu daně fyzické osoby................................................................ 23

3.7.1

Stanovení dílčích základů daně ................................................................... 23

3.7.2

Metodika stanovení dílčích základů daně.................................................... 24

3.7.3

Výpočet základu daně.................................................................................. 24

3.7.4

Daňová ztráta............................................................................................... 24

3.7.5

Nezdanitelné položky základu daně ............................................................ 24

3.7.6

Sazba daně z příjmů..................................................................................... 25

3.7.7

Slevy na dani ............................................................................................... 25

3.8

Vedení daňové evidence fyzické osoby XY........................................................ 26

3.8.1

Seznámení s firmou XY .............................................................................. 26

3.8.2

Způsob vedení daňové evidence fyzické osoby XY.................................... 27

Praktická část 28

4 4.1

Daňové dopady při činnosti v důchodovém věku ............................................... 28

4.1.1

I. varianta - Předčasný důchod .................................................................... 28

4.1.2

Přínos varianty předčasného důchodu ......................................................... 31

4.1.3

II. varianta – pokračování v činnosti beze změn ......................................... 31

4.1.4

Přínos varianty pokračování v činnosti beze změn ..................................... 32

4.1.5

Úplné ukončení činnosti podnikatele .......................................................... 33

4.1.6

Přínos varianty úplného ukončení činnosti podnikatele .............................. 34

4.2

Daňový dopad na skutečná rozhodnutí................................................................ 34

5

Závěr 38

6

Literatura

7

Použité právní předpisy

8

Ostatní zdroje 42

9

Seznam obrázků

42

10

Seznam tabulek

42

11

Seznam grafů 42

12

Seznam použitých zkratek

13

Seznam příloh 44

14

Přílohy45

40 41

43

1 Úvod Daňová evidence to nemá ve světě podnikatelském a účetním vůbec jednoduché. Je pokládána za zneužitý systém dříve jednoduchého účetnictví, které mělo sloužit malým podnikatelům-fyzickým osobám. Název Jednoduché účetnictví sice po vstupu České republiky do Evropské unie zmizel, ale zůstalo vedení daňové evidence, které má prokázat výši příjmů a výdajů k tomu, aby byl průkazně stanoven základ daně fyzické osoby k výpočtu samotné daně z příjmů. Snažím se ve své práci nejprve nastínit, co je to vlastně daňová evidence a k čemu slouží. Také upřesňuji, pro koho je vhodná, kdo ji může ze zákona využívat. Stručným způsobem se dotýkám, pro představu čtenářů, obsahu daňové evidence. Složek majetku dlouhodobého i oběžného. Způsobů jejich evidování. Nezůstanu jen u daně z příjmů, ale nahlédnu pod „pokličku“ problematiky daně z přidané hodnoty, která se fyzické osoby ve většině případů také týká. I DPH vyžaduje svou evidenci a i ta je v mé práci nastíněna. Popisuji také způsob stanovení základu daně a možnosti jeho snížení, či snížení případné daně z příjmů. Všechny uvedené informace poté zúročím v praktické části své bakalářské práce, kterou věnuji fyzické osobě XY. Podniká v řemeslné činnosti od roku 1992, jeho praxe v oboru je 45 let a právě věk tu bude nyní hrát také svou roli pro další kroky této osoby. Odchod do předčasného důchodu, vytrvání v činnosti do řádného starobního důchodu či pokračování v činnosti bude mít nemalý vliv na výši daně z příjmů tohoto podnikatele.

8

2 Cíl práce Cílem práce je ukázat dopady vedení daňové evidence na výši daně u fyzické osoby XY ve chvíli, kdy se rozhoduje, jakým způsobem bude ve své činnosti pokračovat s ohledem na svůj věk. Namodeluji a zanalyzuji situace, kdy osoba XY bude ve své činnosti pokračovat dál, odejde do předčasného důchodu a bude současně podnikat, v činnosti bude pokračovat až do nástupu řádného starobního důchodu a podnikat bude jako starobní důchodce, nebo svou činnost zcela ukončí a nastoupí do důchodu. Zhodnocením výsledků ukáži dopady těchto změn na výši daně z příjmů a zároveň navrhnu to nejvhodnější řešení nastalé situace podnikatele tak, aby výše jeho příjmů byla pro něj přijatelná a daňové dopady optimální.

9

3 Teoretická část Daňová evidence je evidence příjmů a výdajů fyzické osoby plynoucí z její samostatné výdělečné činnosti. Je to systém vedení peněžních toků podnikatele, kterým má být jasně a průkazně stanoven základ daně pro výpočet daně z příjmů.

3.1 Co je to daňová evidence a k čemu slouží Jak slovník napovídá, evidence (z latinského e-visu, z viděného) znamená původně a ve filozofii zřejmost nějakého stavu věcí, kterou lze vidět „na vlastní oči“ (BobM, 2010). V běžném pojetí znamená „vedení záznamů o něčem, vedení seznamů, vedení v patrnosti“ (Krause, 2009). Jednodušeji ji specifikoval inženýr Pavel Štohl během své přednášky na SVŠE 6. 11. 2011: „ Daňová evidence je postavena na pohybu peněz.“ Slovy zákona „daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje údaje o a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně, b) majetku a závazcích“ (Zákon č. 586/1992 Sb., s.65) Daňová evidence nahradila 1. 1. 2004 jednoduché účetnictví. Tato změna proběhla jako nutná reakce na vstup České republiky do Evropské unie. Země EU využívají k účtování výhradně účetnictví – u nás dříve známé pod pojmem „podvojné účetnictví“. Pojem jednoduché účetnictví byl pro ně naprosto neznámý (Sedláček, 2011, s.9). Poslední zemí, která jednoduché účetnictví ještě používá, je Slovensko. Ta podnikateli v zákoně o dani z příjmů 595/2003 Z.z., nabízí mimo to ještě možnost účtovat v daňové evidenci, nebo podvojném účetnictví. Zde tyto pojmy nezanikly ani vstupem do evropského společenství. Co je pro Slovensko daňová evidence, uvádí tento článek: „Mnohým drobným živnostníkům při jejich podnikání činí problémy správně zaúčtovat náklady. Zjednodušit si to však mohou takzvanou daňovou evidencí, kterou zvládnou i sami.“

10

„Je vhodná pro drobné podnikatele, kteří jsou nepořádní na doklady, pozdě nebo nepravidelně je nosí své účetní,“ říká daňová poradkyně Iveta Jobová (Šimurková, 2010). Tady se trochu pozastavím nad pojmem drobný podnikatel. Nikde v českých zákonech není vymezena definice tohoto pojmu. Co je to tedy drobný podnikatel? Ten, který má roční obrat okolo 6 miliónů korun, jako fyzická osoba, které se budu věnovat ve své práci, nebo ten, co má obrat 24 miliónů a stále má ze zákona možnost vést daňovou evidenci? Podle mého názoru je velice nesprávné, že tento pojem není vymezen a že je hranice pro možnost uplatnění vedení daňové evidence tak vysoká (do 25 miliónů korun ročního obratu). Představme si podnikatele s obratem kolem 24 miliónů korun. K takovému obratu nemůže dojít sám jen s několika zaměstnanci. Jde pak o zneužívání systému, který byl původně nastaven opravdu pro živnostníky a drobné podnikatele. Tento systém si během času dopodrobna prozkoumali právníci, aby mohli najít patřičné kličky, jak jej využít ve prospěch i většího než drobného podnikatele. Vraťme se zpět k samotné definici daňové evidence… „Daňová evidence je v podstatě obdobou jednoduchého účetnictví, je však mnohem méně administrativně náročná, je značně jednodušší po metodické stránce a klade podstatně nižší nároky na technické vybavení. Zachycuje podle zásady jednoduchosti pouze peněžní toky, které bezprostředně souvisejí s podnikáním, a stav majetku a závazků podnikatele (firmy) na konci zdaňovacího období. Obdobně jako účetnictví vymezuje složky majetku, které podléhají evidenci, a určuje metody oceňování majetku a dluhů. Výslovně není předepsána ani forma daňové evidence. Uložena je pouze povinnost uchovávat daňovou evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro vyměření daně stanovená zákonem o daních z příjmů (§ 7b odst. 5) nebo zvláštním předpisem“ (Sedláček, 2011, s.10). Daňová evidence slouží nejen ke stanovení základu daně, ale i navzdory zdánlivé jednoduchosti dokáže poskytnout ucelené informace o stavu majetku podnikatele, které může následně využít pro své další rozhodování a podnikatelské záměry.

3.2 Kdo může vést daňovou evidenci Daňovou evidenci využívají pouze fyzické osoby. Právnické osoby mají ze zákona stanovenu povinnost vést účetnictví. Fyzická osoba – podnikatel je zletilá osoba s právní subjektivitou – způsobilá k právům a povinnostem, svéprávná. Podniká na základě živnostenského oprávnění (řemeslné živnosti, volné živnosti, vázané živnosti – přílohy 1, 2, 3, 4, zákona č. 455/1991 Sb.), nebo na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů (lékaři, notáři, advokáti, daňoví poradci). „Podnikáním se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku (Zákon č. 513/1991 Sb.).

11

Podnikající fyzická osoba vykonává svou činnost zcela svobodně, samostatně rozhoduje o svých záměrech, investicích i o svém majetku. Nemusí před zahájením své činnosti skládat žádný základní kapitál, jak je tomu například u obchodních společností s ručením omezeným, akciových, komanditních společností a družstev. Snad jediná nevýhoda tu spočívá v neomezeném ručení za závazky, které v důsledku podnikání vzniknou. Podnikatel tak může přijít o veškerý svůj nejen obchodní, ale i soukromý majetek, či majetek ve společném jmění manželů. Daňovou evidenci může fyzická osoba – podnikatel vést, pokud jeho roční obrat nepřekročil částku 25 miliónů korun. Pokud jej převýšil, byť jen o jednu korunu, je povinen podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vést účetnictví.

3.3 Co je obsahem daňové evidence Jak už bylo uvedeno, daňová evidence obsahuje data o příjmech a výdajích, majetku a závazcích podnikatele (Sedláček, 2011, s.13). Vykazuje informace o majetku, který podnikatel pro svou hospodářskou činnost využívá, ale také znázorňuje finanční zdroje, za které byl zmíněný majetek pořízen.

12

Obchodním majetkem podnikatele, který je fyzickou osobou, je majetek, jenž mu patří a slouží nebo je určen k jeho podnikání (Zákon č. 513/1991 Sb.). Strukturu obchodního majetku znázorňuje následující obrázek: Obrázek 1

Struktura majetku podnikatele

Zdroj: (Sedláček, 2011, s.13)

3.4 Složky majetku 3.4.1 Dlouhodobý majetek Dlouhodobý majetek se skládá z majetku hmotného, nehmotného a finančního. Do hmotného řadíme takové prostředky, skrze které dosahuje fyzická osoba – podnikatel svých příjmů, ale také jimi ručí za své závazky. Konkrétně jde tedy o: -

budovy, domy, byty, nebytové prostory, stroje, zařízení, automobily, ale také technická zhodnocení, chmelnice, vinice, ovocné sady, základní stáda a tažná zvířata.

Jde o majetek, jehož pořizovací cena je vyšší než 40 000 Kč (bez DPH) a doba jeho použitelnosti je delší než jeden rok. Oceňování hmotného majetku je prováděno podle § 29 Zákona o dani z příjmů.

13

Tabulka 1

Oceňování hmotného majetku

Pořizovací cenou

- u majetku, který byl pořízen koupí, a ke které se připočítávají výdaje, jež s pořízením souvisejí

Vlastními náklady

- je-li majetek pořízen nebo vyroben ve vlastní režii

Hodnotou nesplacené pohledávky

- zajištěné převodem práva, a to u hmotného movitého majetku, který zůstává ve vlastnictví věřitele

Reprodukční pořizovací cenou

- cena, za kterou byl majetek pořízen v době, kdy se o něm eviduje v daňové evidenci, stanovuje se na základě zákona o oceňování majetku

Při nabytí majetku zděděním nebo darováním

-stanoví cenu zákon č.151/1997 Sb., o oceňování majetku, ke dni nabytí

Hodnotou technického zhodnocení

- podle § 33 odst.1 ZDP

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty ze ZDP § 29; Štohl, 2011; Vybíhal, 2010 Do výdajů nevstupuje hodnota majetku okamžitě v jednom účetním období, kdy došlo k jeho pořízení, ale postupně formou odpisů. Odpisy slouží k postupnému přenesení ceny majetku do výdajů, čímž se dá ovlivnit základ daně z příjmů. A to hned po dobu několika let, tedy po dobu odpisování až do chvíle, kdy je do základu daně přenesena cena majetku zcela. Odpisy tedy patří mezi výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů (Vybíhal, 2010, s.175). V prvním roce odpisování si podnikatel majetek zatřídí do příslušné odpisové skupiny a pokud si zatříděním není jist, má možnost obrátit se na správce daně nebo na odborná pracoviště prověřená Českým statistickým úřadem k této činnosti. Důležité je, že příslušnou odpisovou skupinu stanovenou těmito pracovišti zpravidla respektuje i správce daně (Štohl, 2011, s.110).

14

Majetek lze odpisovat dvěma způsoby: •

rovnoměrně – pravidla pro rovnoměrné odpisy jsou uvedena v § 31 zákona o daních

z příjmů, roční odpisy se vypočítají podle vzorce (Štohl, 2011, s.111):

Roční odpisy = (vstupní cena * roční odpisová sazba) / 100 Tabulka 2

Sazby při rovnoměrném odpisování majetku

Zdroj: §31 zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů •

zrychleně – pravidla pro zrychlené odpisy jsou uvedena v § 32 zákona o daních z příjmů, roční odpisy se vypočítají podle vzorce (Štohl, 2011, s.111): 1. rok = pořizovací cena/k1 další roky = 2 x zůstatková cena/ kn – n k1 = koeficient v prvním roce odpisování kn = koeficient platný v dalších letech n = počet let, po které bylo odpisováno

15

Tabulka 3

Sazby při zrychleném odpisování majetku

Zdroj: §32 zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů Odpisy u fyzické osoby, která vede daňovou evidenci, se neuplatňují na majetek nehmotný. Výdaje na pořízení nehmotného majetku jsou daňově uznatelným výdajem při zaplacení, a to v plné výši bez finančního limitu. Do souboru nehmotného majetku řadíme zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, vše s dobou použitelnosti delší než jeden rok a od výše ocenění určené účetní jednotkou (Štohl, 2011, s.30). Poslední složkou dlouhodobého majetku je majetek dlouhodobý finanční. To jsou akcie, podíly v obchodních společnostech, dluhové cenné papíry a opět musí být použitelné déle než jeden rok. V zákoníku o dani z příjmů jej nenalezneme, ale řeší jej účetní předpisy. „Podnikatel – fyzická osoba, se může kdykoli rozhodnout, zda majetek vloží (zařadí) do obchodního majetku či nikoli. A naopak může kdykoliv tento majetek vyřadit z obchodního majetku pro svou potřebu. Při vyřazení majetku do osobního užívání nevzniká podnikateli žádný zdanitelný příjem“ (Štohl, 2011, s.15).

16

3.4.2 Oběžný majetek Ve struktuře obchodního majetku jsou do oběžného majetku zařazeny zásoby, krátkodobé a dlouhodobé pohledávky, finanční majetek a také peněžní prostředky. Za zásoby považujeme materiál do okamžiku spotřeby, nedokončenou výrobu, polotovary vlastní výroby, výrobky, zvířata, zboží do okamžiku prodeje, dále také drobný hmotný majetek – známý pod pojmem DKP -, jehož pořizovací cena nepřevýšila 40 000 Kč, a jeho doba použitelnosti je kratší než jeden rok (Sedláček, 2011, s.57). K samotné evidenci zásob se vrátíme později v následujících kapitolách. Pohledávky vznikají v důsledku činnosti podnikatele, který za účelem zisku poskytuje své služby. Jeho zákazník, odběratel se stává jeho dlužníkem, podnikatel pak věřitelem. Pohledávky lze členit na: •

pohledávky z obchodních vztahů – prodej výrobků, zboží a služeb

•

ostatní pohledávky – vůči státu (přeplatek na daních, nadměrný odpočet DPH), pohledávky z titulu poskytnutých půjček, pohledávky za zaměstnanci (z titulu zaplacených záloh na služební služby, na drobné nákupy), pohledávky jako nárok na pojistnou náhradu od pojišťovny v případě pojistného plnění (Štohl, 2011, s.33)

Ve finančním majetku dlouhodobém jde především o různé podíly v obchodních společnostech, akcie, či dluhové cenné papíry. Aby tento majetek splňoval podmínku „dlouhodobý“, musí jej opět podnikatel vlastnit déle než jeden rok. Krátkodobý finanční majetek tvoří nejlikvidnější složku majetku podnikatele. Jeho součástí jsou : •

peníze v korunové nebo valutové pokladně

•

ceniny (poštovní známky, kolky, telefonní karty, stravenky)

•

účty v bankách

•

krátkodobé cenné papíry (Sedláček, 2011, s.61)

17

3.5 Způsoby vedení daňové evidence 3.5.1 Evidence příjmů a výdajů Příjmy a výdaje jsou v daňové evidenci vedeny v peněžním deníku, buďto v tištěné podobě, nebo elektronicky ve speciálním počítačovém programu. Peněžní deník nevede ta fyzická osoba, která uplatňuje výdaje procentem z příjmů, kterým se budeme věnovat v dalších kapitolách. Do peněžního deníku jsou zaznamenávány skutečné pohyby peněz v hotovosti i na bankovních účtech. Zaznamenává se nejen pohyb peněz, ale také vliv na základ daně. To znamená, zda příjem nebo výdej peněžních prostředků je zahrnován, nezahrnován, je odčitatelný nebo není odčitatelný od základu daně.

Datum Datum

Tabulka 4

Číslo dokladu

Příjmy zahrnované do ZD 7

Formulář peněžního deníku s rozčleněním pro evidenci DPH

Text

Hotovost

Hotovost

Bankovní účet

Bankovní účet

Průběžné položky

Průběžné položky

Příjem

Výdej

Příjem

Výdej

Příjem

Výdej

1

Výdaje odčitatelné od ZD 8

Příjmy – DPH nezahrnované do ZD 9

2

3

Výdaje – DPH neodčitatelné od ZD 10

Příjmy – ostatní nezahrnované do ZD 11

4

5

6

Výdaje – ostatní neodčitatelné od ZD 12

Zdroj: Vlastní zpracování

3.5.2 Evidence pohledávek Pohledávky mohou být vedeny v tištěných evidenčních kartách nebo opět v počítačovém programu. Z evidence by mělo být patrné, o jakou pohledávku jde. Zda je z činnosti podnikatele, nebo je z poskytnutých záloh zaměstnancům a dodavatelům a podobně. Dále musí být uvedeno, vůči komu je vedena, v jaké výši a také kdy je splatná. „K pohledávkám se také váží tzv. nepřímé daně (DPH a spotřební daně), z jejichž evidence musí být prokázány pro účely daňového řízení daňové závazky za každé zdaňovací období. 18

Jde o tzv. daň na výstupu, která se na daňovém přiznání porovnává s daní na vstupu (nárokem na odpočet), a zjištěný rozdíl pak představuje daňový závazek nebo pohledávku podnikatele vůči státu“ (Sedláček, 2011, s.25).

3.5.3 Evidence závazků Závazek podnikateli vzniká ve chvíli, kdy nezaplatí za odebrané služby, zboží, materiál, ve chvíli, než vyplatí mzdy, než uhradí zákonné pojistné za zaměstnance, daně Finančnímu úřadu, nebo bance za poskytnutý úvěr. Jde tedy o dluh vůči dodavateli, státním institucím a bankám či jiným věřitelům. I zde platí, že v evidenci bude minimálně uvedeno komu, kolik, do jaké splatnosti a zač podnikatel dluží.

3.5.4 Evidence zásob „K daňové evidenci se používají nejčastěji skladní karty. Zvláště u této evidence by měl podnikatel zvažovat míru podrobnosti evidence podle charakteru své činnosti. Příliš podrobná evidence bude nepochybně znamenat vyšší náklady a ztrátu času, který by podnikatel mohl využít efektivněji. Stav a pohyb zásob se sleduje na skladových kartách. Z této evidence musí podnikatel k datu, ke kterému je zjišťován skutečný stav, prokázat stav zásob v hmotných jednotkách a stanoveným způsobem je ocenit. Jakýkoliv přírůstek zásob se pak ocení prodejní cenou a v této hodnotě se přičte k celkovému zůstatku zásob. Úbytek se bude zapisovat na základě vykázaných tržeb“ (Sedláček, 2011, s.58). Větší firmy si mohou dovolit usnadnit si vedení evidence zásob pomocí technických vymožeností, jako jsou dnes snímače čárového kódu, které rozeznávají nejen druh zboží, ale i jeho původ a veškeré informace o něm pošlou přímo do evidence ve výpočetní technice (Sedláček, 2011, s.60).

3.5.5 Evidence hmotného a nehmotného majetku Jako předešlé složky obchodního majetku fyzické osoby i hmotný a nehmotný majetek je veden na evidenčních kartách. Do nich se vpisují informace o pořízení majetku, jeho druhu, účelu, ceně a v případě hmotného majetku také jeho odpisování. Později také informace vyřazení, jeho důvod, způsob likvidace a podobně. Níže je náhled evidenční karty hmotného majetku, pocházející z počítačového programu firmy Tichý a spol.: Obrázek 2

Karta dlouhodobého hmotného majetku

KARTA HMOTNÉHO DLOUHODOBÉHO MAJETKU firma XY Znojmo číslo 000006 název frézovací válec IGEL - komplet kód klasif SKP umístění datum pořízení 26.10.2004

datum vyřazení

19

. .

vstupní cena

50089.90 způsob vyřazení

způsob odpisování zrychleně odpisová skupina 1 (3 roky)

odepsáno 100 %

Datum Text> Sazba Odpis TechZhod ZůstCena ZvýšVstupCena -----------------------------------------------------------------------------31.12.04 odpisy 2004 25.00% 12523.00 37566.90 31.12.05 odpisy 2005 50.00% 25045.00 12521.90 31.12.06 odpisy 2006 25.00% 12521.90 -0.00 -----------------------------------------------------------------------------celkem 100.00% 50089.90 0.00 * Zdroj: daňová evidence fyzické osoby XY, software Tichý a spol.

20

Závěrem této podkapitoly chci upozornit, že i v daňové evidenci je povinností provádět inventarizace ke zjištění skutečného stavu pohledávek, závazků, zásob a hmotného majetku tak jako v účetnictví. Výjimkou není ani řádné vedení pokladny a její inventarizace nejen dokladová, ale také fyzická.

3.6 Daň z přidané hodnoty v daňové evidenci „Dalším úkolem daňové evidence je zajistit povinnosti plynoucí podnikateli ze zákona č.235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, pokud je registrovaným plátcem této daně. Daňová evidence musí poskytovat zejména údaje potřebné pro sestavení měsíčního nebo čtvrtletního daňového přiznání. Plátce DPH je povinen vést také evidenci uskutečněných plnění, která nejsou zdanitelná“ (Valouch, 2009). Daň z přidané hodnoty se uplatňuje na zboží, nemovitosti, služby a za podmínek stanovených zákonem (Zákon č.235/2004 Sb.). Povinnost k registraci k DPH vzniká momentem, kdy obrat fyzické osoby přesáhne za posledních 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců 1 milion korun. Registrace má být provedena do 15 dnů od uplynutí měsíce, ve kterém byla výše obratu zjištěna. Registrovat se však může poplatník také dobrovolně, a to v tom případě, kdy nakupuje a prodává plátcům (Štohl, 2011, s.56). „Daň z přidané hodnoty u plátce DPH neovlivňuje výsledek hospodaření podnikatele, tzn. že u plátců se daň zaplacená na vstupu nezahrnuje do daňových výdajů (ani nevstupuje do nakoupeného majetku). Na druhé straně DPH na výstupu neovlivňuje daňové příjmy podnikatele, neboť DPH z prodeje nezůstává podnikateli, ale musí ji odvést do rozpočtu. Podnikatel se tedy stává jakýmsi prostředníkem mezi spotřebitelem (poplatníkem daně) a státem (finančním úřadem)“ (Štohl, 2011, s.55).

21

3.6.1 Sazby DPH Sazby DPH jsou: Tabulka 5

Sazby daně z přidané hodnoty

Typ sazby

Procentní výše

Základní

20 %

na zboží a služby, jejichž vymezení je uvedeno v příloze č.1 Zákona o dani z přidané hodnoty (u většiny zboží a služeb)

Snížená

14 %

na zboží a služby, jejichž vymezení je uvedeno v příloze č. 2 Zákona o dani z přidané hodnoty (některé služby, potraviny, knihy)

Zdroj: Vlastní zpracování

3.6.2 Výpočet DPH K výpočtu DPH se lze dopracovat pomocí dvou způsobů: 1. z ceny bez DPH = základ daně * procentní sazba; 2. z ceny včetně DPH = pomocí koeficientů, pro základní sazbu 20% je koeficient 0,1667 a pro sníženou 14% je koeficient 0,1228, výpočet je tedy následující: cena včetně DPH * 0,1667

nebo cena včetně DPH * 0,1228.

3.6.3 Nárok na odpočet daně a vlastní daňová povinnost Po skončení zdaňovacího období je plátce povinen do 25 dnů podat daňové přiznání na tiskopisu předepsaném Generálním finančním ředitelstvím, a to i v případě, že mu nevznikla daňová povinnost. (Zákon č.235/2004 Sb) Pokud v tomto přiznání daň na vstupu (nákup) převýší daň na výstupu (prodej), vznikne poplatníkovi nárok na odpočet DPH a Finanční úřad mu jej do 30 dnů vrátí . V opačném případě jde o vlastní daňovou povinnost. Daň je splatná ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Zdaňovacím obdobím je měsíc nebo kalendářní čtvrtletí.

3.6.4 Evidence DPH DPH lze evidovat v peněžním deníku, kde je zapisována do sloupců příjmů nezahrnovaných do základu daně nebo do sloupců výdajů neodčitatelných od základu daně. Evidence DPH je možná také v knize pohledávek a závazků nebo samostatně, zvlášť pro základní a sníženou sazbu daně. Dodává-li nebo přijímá podnikatel zboží navíc i do jiných členských států, musí evidovat zboží podle států (Sedláček, 2011, s.33). DPH ve velké míře celé vedení daňové evidence upravuje v tom smyslu, že tam, kde podnikatel ze zákona o daních z příjmů nemusí dodržovat některá pravidla a vést určité evidence, z pohledu DPH musí. Jako příklad uveďme paušální výdaje na dopravu. 22

Podnikatel neplátce by při uplatňování těchto paušálních výdajů nemusel ze zákona vést evidenci jízd a ani ji předkládat při případné daňové kontrole. Je-li však plátcem, pak musí.

3.7 Stanovení základu daně fyzické osoby 3.7.1 Stanovení dílčích základů daně Základ daně fyzických osob se stanoví tak, že se nejprve zjistí dílčí základy daně podle jednotlivých druhů příjmů podle zákona č.586/1992 Sb., o daních z příjmů: § 6 – příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky – příjmy z pracovněprávního, služebního nebo členského poměru. § 7 – příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti – příjmy ze zemědělské výroby, ze živnosti, z jiného podnikání podle zvláštních předpisů, podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku. Zde může podnikatel uplatňovat výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů nebo může využít uplatnění paušálních výdajů, procentem z příjmů. Aktuální procentní výše, která bude zřejmě v brzké době v důsledku rozpočtových opatření státu jistě snížena, je následující: •

80 % z příjmů ze zemědělské výroby;

•

80 % z příjmů ze živností řemeslných;

•

60 % z příjmů živností ostatních;

•

40 % z příjmů z jiného podnikání;

•

30 % z příjmů z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku.

Podmínkou při přechodu na paušální výdaje je upravit - zvýšit základ daně o hodnotu neuhrazených a nespotřebovaných zásob. Snížit základ daně o neuhrazené závazky z roku, kdy poplatník vedl daňovou evidenci a uplatňoval skutečné výdaje. Jakmile fyzická osoba uplatňuje paušální výdaje, nevede daňovou evidenci. Její povinností je pouze prokazatelné vedení příjmů. To ovšem neplatí, je-li zároveň plátcem DPH, jak už bylo zmíněno v kapitole o DPH. § 8 – příjmy z kapitálového majetku – podíly na zisku (dividendy), podíly na zisku tichého společníka, úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, výnosy z vkladních listů, dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem, plnění ze soukromého životního pojištění, úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček nebo z držby směnek. Zde nelze uplatňovat výdaje. § 9 – příjmy z pronájmu – příjmy z pronájmu nemovitostí, z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu podle § 10 odst. 1 písm. a). U těchto příjmů lze uplatnit výdaje prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů nebo je může uplatnit ve výši 30 % z příjmů.

23

§ 10 – ostatní příjmy – příjmy z příležitostných činností, z převodu nemovitostí, výhry v loteriích, sazkách, ceny z veřejných soutěží. Základem daně je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení (Zákon č. 586/1992 Sb.).

3.7.2 Metodika stanovení dílčích základů daně Z uvedených příjmů paragrafů 6 až 10 stanovíme dílčí základy daně (DZD) pomocí následující metodiky: §6

DZD = hrubý příjem * pojistné sražené zaměstnavatelem 1,34

1,34 = 34 % z příjmu - pojistné za zaměstnance, (9 % zdravotní pojistné + 25 % sociální pojistné)

§7

DZD = příjmy – výdaje

§8

DZD = příjmy

§9

DZD = příjmy – výdaje

§ 10

DZD = příjmy - výdaje

3.7.3 Výpočet základu daně K samotnému základu daně (ZD) fyzické osoby dojdeme následujícím výpočtem: ZD = součet DZD §6 až 10 – nezdanitelné části základu daně – odčitatelné položky „Základ daně může být tedy větší než nula nebo roven nule. V daňovém přiznání fyzické osoby se základ daně zaokrouhluje na celé stokoruny dolů“ (Vybíhal, 2010, s.34).

3.7.4 Daňová ztráta Daňová ztráta může vzniknout pouze u § 7 a § 9, kdy výdaje jsou větší než příjmy. Ztrátu můžeme uplatnit během následujících pěti let, kdy o hodnotu ztráty snížíme základ daně. „Daňová ztráta je v zásadě nepřenosná. Se zánikem poplatníka zaniká i možnost využití daňové ztráty jako položky snižující základ daně v následujících letech“ (Publikace Daně a účetnictví, 2009).

3.7.5 Nezdanitelné položky základu daně Základ daně fyzické osoby lze snížit pomocí položek – nezdanitelných částí ZD: a) odečet hodnoty darů – jejich celková hodnota musí činit alespoň 1 000 Kč nebo přesáhnout 2 % z celkového ZD, přičemž maximum hodnoty může být 10 % ze ZD; b) odečet úroků zaplacených z úvěru ze stavebního spoření a z hypotečního úvěru, přičemž jejich úhrnná hodnota nesmí překročit 300 000 Kč za rok; 24

c) odečet platby příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem, zaplacenou částku příspěvku je třeba snížit o 6 000 Kč a nejvýše lze odečíst 12 000 Kč; d) odečet částky poplatníkem zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění, maximálně lze ZD snížit o 12 000 Kč; e) odečet částky odpovídající zaplaceným členským příspěvkům člena odborové organizace odborové organizaci, maximálně lze odečíst do výše 1,5 % zdanitelných příjmů (nejvýše však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období) (Štohl, 2010, st.7). Od základu daně lze ještě odečíst takzvané odčitatelné položky, z nichž o jedné jsme se již zmínili v kapitole 3.7.4 Daňová ztráta. Druhá jsou odpočty na projekty výzkumu a vývoje. Tady si poplatník může odečíst až 100 % výdajů, které za dané zdaňovací období na realizaci zmíněných projektů vynaložil. „Vzhledem k tomu, že odpočet na realizaci projektů výzkumu a vývoje je relativně novou možností, vydalo MF pokyn č. D-288, ve kterém podrobně rozebírá další podmínky, za kterých je možné odpočet uplatnit.“ (Štohl, 2010, s.48)

3.7.6 Sazba daně z příjmů Samotná daň z příjmů se vypočte ze ZD upraveného o nezdanitelné části, a to 15 % z vypočtené částky. Vypočtená daň se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Z takto vypočtené daně se poté mohou odečíst ještě slevy na dani, které uvádím následně. Výsledná daňová povinnost poté slouží také pro výpočet záloh na daň z příjmů, která vzniká fyzické osobě tehdy, činí-li výše daně více než 30 000 Kč. Pak se jej týká pololetní povinnost platit zálohy na daň z příjmů, a to ve výši 40% z poslední známé daňové povinnosti. Pokud výsledná daňová povinnost přesáhla částku 150 000 Kč, musí fyzická osoba odvádět čtvrtletní zálohy ve výši 25 % poslední známé daňové povinnosti.

3.7.7 Slevy na dani Poplatníkům se vypočtená daň může snížit ještě o slevy na dani, které vymezuje § 35 zákona č.586/1992 sb., o daních z příjmů. Vymezení jsem ve stručnosti přenesla do následující tabulky, kde jsou slevy uvedeny jak pro rok 2011, tak pro rok 2012, kde dochází ke zvýšení slevy na poplatníka a daňového bonusu na dítě. Jde o kompenzaci za zvýšení DPH u snížené sazby z 10% na 14 %, důvodem jsou opět rozpočtové úpravy, které mají přinést vyšší prostředky na financování důchodové reformy (Kučerová, 2011).

25

Tabulka 6

Slevy na dani z příjmů fyzické osoby

Typ slevy na dani z příjmů

Rok 2011 částka

Rok 2012 částka

na poplatníka

23 640

24 840

na manžela/lku bez vlastního příjmu

23 640

24 840

invalidní důchod I. nebo II. stupně

2 520

2 520

invalidní důchod III. stupně

5 040

5 040

držitel průkazu ZTP-P

16 140

16 140

na studenta

4 020

4 020

daňové zvýhodnění na dítě

11 604

13 404

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty Zákon č.586/1992 Sb., o daních z příjmů § 35

3.8 Vedení daňové evidence fyzické osoby XY 3.8.1 Seznámení s firmou XY Fyzická osoba XY podniká na základě živnostenského listu od roku 1992. Předmětem její činnosti jsou řemeslné služby. V krátkém časovém období byl podnikatel zapojen do sdružení podnikatelů bez právní subjektivity. Podnikatel XY ze sdružení, které poskytovalo stavební služby, brzy vystoupil a své služby mu poskytoval jako subdodavatel až do roku 2001. Tehdy se osamostatnil a začal se své činnosti věnovat společně se syny. Jeden z nich mu dodává služby v podobě manažerského vedení, zastává veškeré styky se zákazníky, vytváří jim cenové nabídky, poskytuje kompletní zákaznický servis, řeší případné reklamace a zároveň se podílí na zakázkách svou specifickou činností, jako je profilování lišt, renovace, moření, olejování. Činnost druhého syna postupně vyvstala s přibývajícím věkem podnikatele, kdy na určité typy prací nestačil.

26

Podnikatel se dobrovolně zaregistroval k dani z přidané hodnoty z důvodu očekávaného vyššího obratu a od roku 2005 zaměstnal také účetní, jež mu zpracovává daňovou evidenci, evidenci DPH, přiznání k DPH, smlouvy o dílo a další provozně administrativní záležitosti fyzické osoby. Vedení daňové evidence (tehdy ještě jednoduchého účetnictví) si do doby zaměstnání zmíněné účetní nechával zpracovávat externě, což pro něho nebylo tak nákladné, ještě vzhledem k tomu, že nebyl plátcem DPH a správa jeho účtů nebyla nijak složitá.

3.8.2 Způsob vedení daňové evidence fyzické osoby XY K vedení daňové evidence používá fyzická osoba softwarový program od firmy Tichý a spol. Jde o softwarovou firmu zaměřenou na vývoj, prodej a podporu programu pro vedení daňové evidence a další administrativní práce (Tichý&spol., 2011). Fyzická osoba v programu vede nejen pohledávky a závazky, peněžní deník a mzdy, ale program také obsahuje podrobnou evidenci dlouhodobého hmotného majetku a také tzv. DKP – drobného majetku (pořizovací cena do 40 000 Kč). Systém vedení evidence zásob má postaven na okamžité spotřebě. To znamená, že na každou zakázku zvlášť pořídí požadovaný materiál. Díky své dlouholeté zkušenosti (dnes už řemeslnou činnost vykonává 45 let) dokáže přesně stanovit spotřebu daných materiálů. Případné zbytky pak eviduje písemně - neelektronicky. Jeho účetní tedy zaznamená zůstatek zásob až v daňovém přiznání, kde o něj upraví základ daně a jeho stav vepíše do tabulky D v příloze č.1 – pro poplatníky, kteří vedou daňovou evidenci podle § 7 b zákona o daních z příjmů, kde je evidován dlouhodobý i oběžný majetek na začátku a na konci zdaňovacího období. Také celé daňové přiznání, přehledy pro Správu sociálního zabezpečení a Zdravotní pojišťovnu, silniční daň má podnikatel zpracovávánu pomocí uvedeného počítačového softwaru.

27

4 Praktická část Praktická část mé práce je věnována srovnávání finančních výsledků činnosti fyzické osoby v souvislosti s rozhodováním o způsobu jejího dalšího pokračování v podnikání. Fyzická osoba XY je v důchodovém věku. Ve věku 62 let se rozhoduje, jakým směrem se bude jeho činnost nadále ubírat. Jakékoliv jeho rozhodnutí bude mít následně dopady na výši daně z příjmů, což si v dalších kapitolách názorně ukážeme.

4.1 Daňové dopady při činnosti v důchodovém věku 45 let činnosti v oboru zanechalo na fyzické osobě XY znatelné stopy, jak po stránce fyzické, tak psychické. Svým charakterem spadá do takzvané „staré školy“, kde se poctivé řemeslo snoubilo se „zlatýma ručičkama“. „Zlaté ručičky“ a „stará škola“ se však dnes jen velmi těžce přizpůsobují novým technologiím a požadavkům, které s sebou moderní doba nese. Proto už začátkem roku 2011 projevil XY zájem o možnost odchodu do předčasného důchodu. Společně se svým synem a účetní projednali možnosti, které se mu nabízejí, a tyto varianty následně propočítali.

4.1.1 I. varianta - Předčasný důchod Namodeluji situaci, kdy osoba XY využije možnosti předčasného důchodu, a to od 1. 1. 2012. Podle informací OSSZ činí jeho předčasný starobní důchod odhadem 11 500 Kč. Až do doby nástupu do řádného starobního důchodu (v jeho případě by to znamenalo za 12 měsíců) však výše jeho příjmů podléhá zákonnému omezení. V následující tabulce je uvedeno, do jaké výše mohou sahat příjmy v této situaci, a zároveň se zde projevuje změna podmínek, které přinesly novely zákonů pro rok 2012.

28

Tabulka 7

Částky maximálně možných přivýdělků

ROK

2011

2012

Měsíční max.výše příjmu

4 940 Kč

5 027 Kč

Roční max.výše příjmu

59 280 Kč

60 329 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování – údaje převzaty z informací OSSZ Znojmo; (Ptáčková, 2012) Pokud by byly zisky podnikatele vyšší než tyto předepsané částky, přišel by o dávky předčasného důchodu. „Předčasní důchodci nesmějí mít do dosažení důchodového věku příjem zakládající účast na nemocenském pojištění“ (Ptáčková, 2012, s. 12). Předčasní důchodci si tedy mohou přivydělat pouze omezenou částku, ale toto omezení trvá přesně jen po dobu předčasného důchodu do nástupu jejich řádného starobního důchodu. Poté je již jejich příjem neomezený. Proto dalším krokem je omezení činnosti podnikatele na minimum, aby dodržel výše uvedené hranice. Veškeré zakázky proto přenechá synovi a pokračovat bude pouze jako subdodavatel některých služeb. Z poskytnutých služeb mu mohou plynout maximální roční příjmy ve výši 60 329 Kč, které podléhají dani z příjmů. Daňové přiznání bude v takovémto případě následující:

29

Tabulka 8

Daňové přiznání fyzické osoby za rok 2012 Rok 2012

Kč

Příjmy podle § 7

60 329

Výdaje

40 000

DZD

20 329

Odčitatelná položka – životní pojištění

-12 000

ZD snížený

8 329

ZD zaokrouhlený

8 300

Daň 15 %

1 245

Sleva na poplatníka

- 24 840

Daňová povinnost

0

Zdroj: Vlastní zpracování Dávky předčasného důchodu za rok činí 138 000 Kč a nepodléhají zdanění. „Zdanění důchodů je v současné právní úpravě definováno v § 4 odst. 1 písm. h) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. (dále jen ZDP). Osvobozeny jsou vyplácené důchody a penze do výše 36násobku minimální mzdy. Výše minimální mzdy v roce 2012 zůstává na úrovni 8 000 Kč. To znamená, že v roce 2012 je osvobozen roční důchod nepřevyšující 288 000 Kč (Ptáčková, 2012, s. 10). Daňové výdaje jsou záměrně ve skutečné výši. Poplatník, který uplatňuje výdaje procentem z příjmu, totiž nevede daňovou evidenci. Jak už bylo popsáno v kapitole 3.7.1, při přechodu ze skutečných výdajů na paušální musí být podáno dodatečné daňové přiznání – v tomto případě by bylo za rok 2011 – kde by musel být základ daně zvýšen o hodnotu nezaplacených pohledávek a nespotřebovaných zásob a zároveň snížen o hodnotu závazků. Tady by následně mohl vyvstat závazek vůči příslušnému Finančnímu úřadu, který by mohl doměřit nejen daň z příjmů (v závislosti na výsledku daňové povinnosti dodatečné a té předchozí), ale také daň z přidané hodnoty. Procentní sazby, které lze uplatnit při paušálních výdajích, zůstávají pro rok 2012 prozatím na stejné úrovni. Jejich hodnoty a vývoj od roku 2004 jsou uvedeny v příloze na straně 47.

30

Pro účely sociálního pojištění by měl povinnost podat i „nulový“ přehled, ale při nepřekročení limitu 60 329 Kč by sociální pojištění vůbec neplatil. Pro účely pojištění zdravotního platí obecné podmínky jako pro osoby samostatně výdělečně činné – nedůchodce – tzn., že musí platit měsíční zálohy, které pro rok 2012 činí 1 697 Kč a nejpozději 1 měsíc po podání daňového přiznání za uplynulý rok podat přehled (Ptáčková, 2012). Předčasný důchod a výdělečná činnost by mu tak přinesly celkové příjmy ve výši 198 329 Kč. Co se DPH týká, na činnost osoby XY (poskytující stavební nebo montážní práce) se od 1. 1. 2012 vztahuje novela Zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, § 92 a ,e přenesení daňové povinnosti, kdy výši daně je povinen přiznat plátce, pro kterého je plnění uskutečněno. Protože podnikatel fakturuje poskytnuté služby plátci, nebude DPH odvádět žádnou, výsledkem daňového přiznání k DPH bude 0 Kč. Pouze v řádku č. 25, s textem: režim přenesení daňové povinnosti (§ 92 a) – dodavatelé zboží nebo poskytovatelé služeb, bude částka odpovídající příjmům z činnosti podnikatele za dané čtvrtletí. Pokud tato situace nastane 12 měsíců po sobě a obrat poplatníka za tuto dobu nepřesáhne 1 milion korun, bude mu registrace k DPH zrušena.

4.1.2 Přínos varianty předčasného důchodu Aniž by tedy vedení daňové evidence v tomto případě přineslo nějaké výrazné dopady na výši daně z příjmů, nebudou příjmy fyzické osoby nijak závratné. Podnikatel by se tak vůbec nedostal na svou životní úroveň, na kterou byl doposud zvyklý. Pravděpodobně by procházel stejnými problémy jako řada důchodců v České republice, kteří žijí na pokraji chudoby.

4.1.3 II. varianta – pokračování v činnosti beze změn Zde ukáži situaci, kdy by v podnikání fyzické osoby k žádným změnám nedošlo. Svou činnost by prováděl neomezeně a nadále by vedl daňovou evidenci, a to až do nástupu do řádného starobního důchodu. Předpokládejme, že nastane 1. 1. 2013. Protože nedokáži s přesností odhadnout prosperitu tohoto podnikatele v budoucích měsících s ohledem na nestabilní situaci ekonomiky v České republice, v následujícím daňovém přiznání budu pracovat s finančními výsledky roku 2011, které ale upravím o příjmy a výdaje čtvrtého čtvrtletí. Úpravy spočívají v tom, že ke skutečným příjmům a výdajům, které měla fyzická osoba od 1. 1. do 1. 10. roku 2011, připočtu příjmy a výdaje, které by měla, kdyby pokračovala v činnosti neomezeně až do konce roku. Tyto příjmy a výdaje (právě za IV. čtvrtletí 2011) mi poskytl syn osoby XY, se kterým souvisejí změny, jež jsou ale podrobněji popsány v kapitole 4.2.

31

Přestože došlo k úpravám této modelové situace o příjmy a výdaje z běžné činnosti, příjmy jsou ve variantě skutečnosti vyšší. Je to proto, že podnikatel daní prodej materiálu a zásob. Daňové přiznání poplatníka při variantě pokračování v činnosti bez omezení by tedy vypadalo takto: Tabulka 9

Daňové přiznání fyzické osoby za rok 2012 ve II.variantě

Rok 2012

Kč

Příjmy podle § 7

4 784 966

Výdaje

4 355 265

DZD

429 701

Odčitatelná položka – životní pojištění

-12 000

ZD snížený

417 701

ZD zaokrouhlený

417 700

Daň 15 %

62 655

Sleva na poplatníka

- 24 840

Daňová povinnost

39 015

Zdroj: Vlastní zpracování Z přehledu zdravotní pojišťovny vychází doplatek ve výši 29 005 Kč a z přehledu sociálního pojištění doplatek ve výši 62 737 Kč. Nezapočítala jsem případné zálohy na daň z příjmů, na zdravotní ani na sociální pojištění. Nyní můžeme vypočítat přesné daňové zatížení fyzické osoby za rok 2012, a to následujícím způsobem: Daňová povinnost + doplatek na zdr.poj. + doplatek na soc.poj. / celkové příjmy = … * 100 = … % 39 015 + 29 005 + 62 737 / 4 784 966 = 2,73 % Daňové zatížení fyzické osoby je 2,73 %. V tomto případě nekalkuluji s DPH.

4.1.4 Přínos varianty pokračování v činnosti beze změn Přínosem této varianty jsou bezesporu příjmy ve standardní výši, které odpovídají určité životní úrovni, na kterou je podnikatel zvyklý. Přínos vidím i v názornosti následujícího grafu, kde si lze utvořit dobrý obrázek o tom, jak velké finanční zatížení představují doplatky ze strany sociálního pojištění. Graf 1

Platby daně a doplatků zdravotního a sociálního pojištění OSVČ

32

Zdroj: Vlastní zpracování

4.1.5 Úplné ukončení činnosti podnikatele Další možností, která se podnikateli nabízí v souvislosti s plánováním předčasného nebo starobního důchodu, je úplné ukončení činnosti. To znamená, že zruší svou živnost k požadovanému datu před nástupem do důchodu. Provede to podáním příslušné žádosti na živnostenském úřadě. Poté do 15 dnů od podání musí tuto skutečnost oznámit i na Finančním úřadě, kde mimo zrušení registrace k dani z příjmů proběhne také zrušení registrace k DPH. Zrušení DPH není v tomto případě podmíněno splněním skutečnosti, jež uvádí Zákon o DPH č. 235/2004 v § 106 odst. 1, kde je mimo jiné uvedeno, že zrušení registrace je možné, pokud obrat plátce za posledních 12 měsíců nepřesáhne částku 1 000 000 Kč. Zrušení registrací k daním s sebou nese samozřejmě daňové dopady. O těch se zmíním v další části kapitoly. Při ukončování živnosti je nutné myslet také na Okresní správu sociálního zabezpečení. Zde je nutné změnu nahlásit do 8. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci ukončení živnosti. V případě Zdravotní pojišťovny je lhůta 8 dní po skončení. Za nesplnění oznamovací povinnosti hrozí od obou institucí pokuty (Děrgel, 2010). „Ukončením činnosti přestává být občan považován za OSVČ a nemusí proto platit zálohy na sociální ani zdravotní pojištění. Za kalendářní rok, kdy podnikání ukončil, podá OSVČ standardně Přehled o příjmech a výdajích v obvyklé lhůtě pro podání daňového přiznání a vyrovná pojistnou povinnost vůči nositeli pojištění“ (Děrgel, 2010). Osoba XY tedy k 31. 12. 2011 ukončí svou živnost a od 1. 1. 2012 bude důchodcem – ať už předčasným, či starobním. V roce 2012 podá daňové přiznání za předešlé zdaňovací období, ve kterém musí zvýšit základ daně o nevypořádané pohledávky, nespotřebované zásoby a na druhé straně základ daně snížit o nezaplacené závazky. Stanoví tak zákon o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., § 23 odst.8 písmeno b. Poté přijaté pohledávky již nepodléhají zdanění. V tabulce č. 10 zjednodušeně uvádím případné daňové přiznání, ve kterém vycházím ze skutečných finančních výsledků fyzické osoby za rok 2011.

33

Tabulka 10

Daňové přiznání fyzické osoby za rok 201 ve III.variantě Rok 2011

Kč

Příjmy podle § 7

4 888 448

Výdaje

4 254 522

DZD

633 926

Zvýšení ZD o pohledávky

553 142

Zvýšení ZD o zásoby

80 785

Snížení ZD o závazky

54 225

ZD po úpravách

1 213 628

Odčitatelná položka – životní pojištění

-12 000

ZD snížený

1 201 628

ZD zaokrouhlený

1 201 600

Daň 15 %

180 240

Sleva na poplatníka

-23 640

Daň po slevách

156 600

Zálohy na daň z příjmu

-35 270

Daňová povinnost

121 330

Zdroj: Vlastní zpracování Z přehledu pro Zdravotní pojišťovnu vyplývá doplatek 7 920 Kč a z přehledu pro Správu sociálního zabezpečení plyne doplatek 39 407 Kč. Případné daňové zatížení tedy bude: 121 330 + 7 920 + 39 407 / 4 888 448 = 3,45 % Daňové zatížení vychází při této variantě 3,45 %. Další finanční zátěž přináší také zrušení registrace k DPH. Podle § 74 odst. 5 až 8 Zákona o dani z přidané hodnoty musí plátce dodanit – snížit nárok na odpočet. To znamená odvést daň z přidané hodnoty z majetku, který je k tomuto datu jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně. Podnikatel o dodaněnou část může zvýšit hodnotu majetku. Pokud tak neučiní, jde o daňový výdaj. Dodanění se týká také nespotřebovaných zásob.

4.1.6 Přínos varianty úplného ukončení činnosti podnikatele Velký přínos v této variantě nevidím. Podnikatel v roce, kdy už bude pobírat dávky důchodu, zaplatí poměrně vysoké daně Fú a doplatky OSSZ i ZP. Pokud však nebude mít dostatek úspor z minulosti, bude se potýkat s finančními problémy. Z důchodových dávek, které se budou pohybovat okolo 11 000 až 12 000 Kč, tyto závazky jen stěží uhradí.

4.2 Daňový dopad na skutečná rozhodnutí První dvě varianty nabídly určité řešení. Podnikatel postupoval ve skutečnosti cestou, při které využil trochu z každé.

34

Rozhodl se nejprve, že nastoupí do předčasného důchodu. Podstoupí omezení své činnosti tak, aby dodržel stanovené limity, uvedené v kapitole 4.1.1. Omezení jeho činnosti mu vyhovovalo s ohledem právě na jeho věk, kdy není již stoprocentně schopný zajistit vše potřebné pro kvalitní a včasné dodání služeb. Většinu svých zakázek přenechal synovi a poskytuje pouze subdodávky bez dodávání materiálu. Protože k těmto subdodávkám už nevyužívá většinu svých strojů, prodal je synovi. Ten je pro realizaci zakázek skutečně potřebuje a cenově je pro něho tento odkup výhodnější. Nejprve tedy nechali provést odborný odhad strojů (stroje jsou již dávno odepsané). Znalec stanovil jejich cenu a vystavil znalecký posudek. Na základě posudku je sepsána kupní smlouva a vystavena faktura. Hodnota strojů byla stanovena na 161 500 Kč včetně DPH. Také zásoby bylo nutné vypořádat. Nebudou tak zbytečně vázat kapitál a některé zůstatky také ztrácet na hodnotě. Inventurou byl zjištěn materiál v hodnotě 96 946 Kč včetně DPH. Účetní fyzické osoby navrhla, aby oba tyto prodeje proběhly ještě v roce 2011 tak, aby spadaly ještě do příjmů za toto zdaňovací období. Pokud by se prodej uskutečnil až na po nástupu do předčasného důchodu, jeho příjmy za dané zdaňovací období by se navýšily tak, že by nakonec o dávky důchodu přišel překročením zákonného limitu. Změny tedy počaly už od 1. 10. 2011 a mimo jiné i proto, aby byl dostatek času k dořešení neuhrazených pohledávek a závazků. S účetní se dohodl na ukončení jejího pracovního poměru k 31. 12. 2011, protože v omezeném režimu jeho činnosti by ji nebyl schopen dále finančně udržet. Daňové přiznání za rok 2011přineslo tyto výsledky: Tabulka 11

Daňové přiznání fyzické osoby za rok 2011 Rok 2012

Kč

Příjmy podle § 7

4 888 448

Výdaje

4 254 522

DZD

633 926

Odčitatelná položka – životní pojištění

-12 000

ZD snížený

621 926

ZD zaokrouhlený

621 900

Daň 15 %

93 285

Sleva na poplatníka

-23 640

Daň po uplatnění slevy Zálohy na daň z příjmu Daň k zaplacení

69 645 -35 270 34 375

Zdroj: Vlastní zpracování Kopii daňového přiznání fyzické osoby XY - jeho nejdůležitější části - uvádím v příloze na straně 48 až 50.

35

Z přehledu pro zdravotní pojišťovnu za rok 2011 mu vzešel přeplatek ve výši 31 209 a stejně tak u správy sociálního zabezpečení, kde přeplatek činil 45 229 Kč. Přeplatky vznikly jednak placením větších měsíčních záloh a pak také tím, že omezení činnosti podnikatele mu přineslo menší celkové příjmy. Počítat v tuto chvíli daňové zatížení je zbytečné, když součet přeplatků 76 438 převyšuje daň po uplatnění slevy 69 645 Kč. DPH odvedené Finančnímu úřadu při vlastní daňové povinnosti bylo za čtvrté čtvrtletí roku 2011 = 95 227 Kč.

36

Obrázek 3

Přiznání k DPH IV.čtvrtletí 2011

Zdroj: Daňová evidence fyzické osoby XY Ve chvíli, kdy bylo již vše přichystáno pro podnikatelův odchod do předčasného důchodu, si tento krok rozmyslel. Zřejmě na základě doporučení a výpočtů, jež mu předložila jeho účetní. Konečné rozhodnutí podnikatele znělo pokračovat v nezměněné formě tak jako v posledním čtvrtletí roku 2011 s tím, že nastoupí od 1. 1. 2013 do řádného starobního důchodu, kde může poskytovat své služby nadále bez omezení, které bylo zmíněno v kapitole 4.1.1 a přitom pobírat dávky starobního důchodu. I v tomto způsobu své činnosti však bude muset dávat pozor na jisté omezení, které nastalo vlivem novely Zákona o daních z příjmů č. 586/1992 Sb., § 4 odst. 3 Spočívá v dodržení horní hranice dílčího základu daně z příjmů podle § 6, 7, 8, 9 nebo 10. Přesáhne-li DZD částku 840 000 Kč, bude muset roční vyplacený starobní důchod zdanit.

37

5 Závěr Poplatník vedoucí daňovou evidenci stojí na sklonku svého aktivního života a rozhoduje se, co se svým dosavadním podnikáním udělá. Představuje si řešení své situace tak, aby pro něj bylo co možná nejméně daňově zatěžující, ale také aby z řešení plynulo co možná nejlepší finanční zajištění. Dovolím si malé odhalení. Jsem jeho účetní od roku 2005 a jeho nynější rozhodování se mnou úzce souvisí. Namodelovala jsem mu proto situace, které by mohly nastat a mohly by být pro něj dalším vodítkem pro správné rozhodnutí. Spojil je v jeden celek. Vedení daňové evidence mu v těchto krocích nepřináší žádná úskalí. Jde pouze o úpravy základu daně. V posledním kvartále roku 2011 už omezil svoji činnost jen na poskytování služeb v podobě malých subdodávek. Se mnou jako jediným svým zaměstnancem rozvázal pracovní poměr dohodou k 31. 12. 2011. Přestal nakupovat a dodávat materiál a zbavil se zásob prodejem. Prodal také část svých strojů. Protože tak učinil právě ještě v roce 2011, daňové dopady případného budoucího ukončení činnosti se tak rozložily do více období. Možnost předčasného důchodu zavrhl pro nevýhodnost. Jeho finanční úroveň by citelně klesla. V následujícím grafu jsem záměrně srovnávala data z daňové evidence – základy daně z příjmů fyzické osoby v posledních šesti letech. Základ daně proto, protože je smyslem daňové evidence, pro stanovení daně z příjmů fyzické osoby. Srovnání v šesti letech proto, že je zde nejlépe patrné, jak by vypadal dopad předčasného důchodu u podnikatele, který znázorňuje ZD roku 2012.

38

Graf 2

Základ daně z příjmů fyzické osoby v letech 2007 až 2012

Zdroj: Vlastní zpracování, daňová evidence fyzické osoby XY Celý rok 2012 hodlá osoba XY pokračovat ve výše uvedené formě podnikání a od 1. 1. 2013 se zařadí mezi starobní důchodce – podnikatele. Zvolený způsob mu přináší uspokojující měsíční příjmy. Samotné definitivní ukončení živnosti zatím neplánuje, vyčká na to, co mu přinese běh času s ohledem na psychickou i fyzickou kondici. Svůj vytčený cíl práce jsem dle mého názoru splnila.

39

6 Literatura KRAUSE, Jiří a kol. Nový akademický slovník cizích slov. 1. Praha : Academia, 2009. 879 s. ISBN 978-80-200-1415-3. NÝVLTOVÁ, Romana; MARINIČ, Pavel. Finanční řízení podniku : Moderní metody a trendy. 1. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 208 s. ISBN 978-80-247-3158-2. PTÁČKOVÁ, Vlasta. Výdělečná činnost důchodců. Daně a účetnictví bez chyb, pokut a penále. 2012, roč. 13, č. 3, s. 10-13. SEDLÁČEK, Jaroslav. Daňová evidence podnikatelů 2011. 8. Praha : Grada Publishing, a.s., 2011. 128 s. ISBN 978-80-247-3802-4. ŠTOHL, Pavel. Daně : výklad a praktické příklady 2010. 1. Znojmo : Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s.r.o., 2010. 148 s. ISBN 978-80-87314-01-2. ŠTOHL, Pavel. Daňová evidence 2011 : praktický průvodce. 2. Znojmo : Soukromá vysoká škola ekonomická Znojmo s.r.o. 2011. 133 s. ISBN 978-8087237-34-2. VALOUCH, Petr. Daňové tipy a triky pro fyzické osoby 2009 : jak ušetřit na dani z příjmů. 1. Praha : Grada Publishing, a.s., 2010. 128 s. ISBN 978-80-247-3332-6. VYBÍHAL, Václav. Zdaňování příjmů fyzických osob 2010 : praktický průvodce. 6. Praha: Grada Publishing, a.s., 2010. 224 s. ISBN 978-80-247-3426-2.

Internetové zdroje BOBM. Wikipedie otevřená encyklopedie, článek Evidence. Wikipedie [online]. 2010, [cit. 2011-12-15]. Dostupné na: . DĚRGEL, Martin. Ukončení podnikání fyzické osoby. Daňový portál daňových poradců a profesionálů [online]. 2010. [cit. 2012-04-18]. Dostupné na: .

40

DĚRGEL, Martin. Výdajové paušály. Daňový portál daňových poradců a profesionálů [online]. 2006. Dostupné na: . HOSPODÁRSKÉ NOVINY, Koniec závisí so zmenou základu [online]. 2011 [cit. 201112-15]. Dostupné na: .ISSN 1336-1996 KONEČNÁ, Jana. Paušální výdaje procentem 2011. Výdaje [online]. 2012. Dostupné na: . KUČEROVÁ, Dagmar. Co se mění od roku 2012 v příjmovce? [online]. 2011, [cit. 201112-15].

Dostupné

na:


prijmovce/>. ISSN 1802-8012. KUČEROVÁ, Dagmar. Jak vést drobný majetek v daňové evidenci? Vysvětlujeme na příkladech

[online].

2011,

[cit.

2011-12-15].

Dostupné

.

na: ISSN

1802-8012. Publikace Daně a účetnictví č. 2/2007, typ publikace Daně pokuty, i-poradce [online]. Ročník 2009, vydání I/2009 [cit. 2011-12-15]. Dostupné na:< http://www.iporadce.cz/SubPages/OtvorDokument/Clanok.aspx?idclanok=101176>. s.88 ŠIMURKOVÁ, Katarína. Daňová evidenci uľahčí život nejmenším, Hospodárske noviny, Seriál

živnostník

[online].

2010

[cit.

2011-12-15].

Dostupné


>.

na: ISSN

1336-1996. TICHÝ

&

spol.,

O

nás

[online].

[cit.

2011-12-15].

Dostupné

.

7 Použité právní předpisy Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve zněné pozdějších předpisů 41

na:

Zákon o dani z príjmov – Zákon č. 595/2003 Z.z. – úplné znenie

8 Ostatní zdroje daňová evidence fyzické osoby XY, software Tichý a spol.

9 Seznam obrázků Obrázek 1

Struktura majetku podnikatele ..................................................................... 13

Obrázek 2

Karta dlouhodobého hmotného majetku...................................................... 19

Obrázek 3

Přiznání k DPH IV.čtvrtletí 2011 ................................................................ 37

10 Seznam tabulek Tabulka 1

Oceňování hmotného majetku ..................................................................... 14

Tabulka 2

Sazby při rovnoměrném odpisování majetku .............................................. 15

Tabulka 3

Sazby při zrychleném odpisování majetku .................................................. 16

Tabulka 4

Formulář peněžního deníku s rozčleněním pro evidenci DPH .................... 18

Tabulka 5

Sazby daně z přidané hodnoty ..................................................................... 22

Tabulka 6

Slevy na dani z příjmů fyzické osoby.......................................................... 26

Tabulka 7

Částky maximálně možných přivýdělků...................................................... 29

Tabulka 8

Daňové přiznání fyzické osoby za rok 2012................................................ 30

Tabulka 9

Daňové přiznání fyzické osoby za rok 2012 ve II.variantě ......................... 32

Tabulka 10

Daňové přiznání fyzické osoby za rok 201 ve III.variantě .......................... 34

Tabulka 11

Daňové přiznání fyzické osoby za rok 2011................................................ 35

11 Seznam grafů Graf 1

Platby daně a doplatků zdravotního a sociálního pojištění OSVČ ............. 32

42

Graf 2

Základ daně z příjmů fyzické osoby v letech 2007 až 2012....................... 39

12 Seznam použitých zkratek DPH

Daň z přidané hodnoty

DZD

Dílčí základ daně

EU

Evropská unie

Fú

Finanční úřad

OSSZ

Okresní správa sociálního zabezpečení

OSVČ

Osoba samostatně výdělečně činná

SVŠE

Soukromá vysoká škola ekonomická

ZD

Základ daně

ZDP

Zákon o daních z příjmů

ZP

Zdravotní pojišťovna

43

13 Seznam příloh Příloha 1

Přehled sazeb daně z příjmů od roku 1998 .................................................. 45

Příloha 2

Přehled vývoje daňového zvýhodnění a daňového bonusu od roku 2007 ... 46

Příloha 3

Srovnání paušálních výdajů v letech 2004 až 2012..................................... 47

Příloha 4

Kopie daňového přiznání XY za rok 2011 strana 2..................................... 47

Příloha 5

Příloha č. 1 kopie daňového přiznání XY za rok 2011 ................................ 49

Příloha 6

Kopie daňového přiznání XY za rok 2011 strana 3..................................... 50

44

14 Přílohy Příloha 1

Přehled sazeb daně z příjmů od roku 1998

Zdroj : Daňová evidence fyzické osoby XY, software Tichý a spol

45

Příloha 2

Přehled vývoje daňového zvýhodnění a daňového bonusu od roku 2007

Rok

Sleva na poplatníka

Sleva na manželku

Částečná invalidita

Invalidní důchodce

ZTPP

Student

Vyživované dítě

2007

7200

4200

1500

3000

-9600

2400

6000

2008

24840

24840

2520

5040

16140

4020

10680

2010

24840

24840

2520

5040

16140

4020

11604

2011

23640

24840

2520

5040

16140

4020

11604

2012

24840

24840

2520

5040

16140

4020

13404

Zdroj: Vlastní zpracování Poznámky k tabulce : Pro rok 2009 platily stejné výše slev, jako v roce 2008. Položky na vyživované dítě jsou takzvanými bonusy. Částka se odečítá přímo z vypočítané daňové povinnosti poplatník a vyjde-li záporné číslo, jde o daňový bonus, který bude poplatníkovi vyplacen na základě jeho žádosti. Ta je součástí daňového přiznání. Zatímco odečtení předešlých slev od daňové povinnosti nemůže být nikdy počítáno do mínusu. Výsledek je 0 a to i v případě, že suma slev převyšuje daňovou povinnost.

46

Příloha 3 Typ výdaje z příjmů

Srovnání paušálních výdajů v letech 2004 až 2012 2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství

50 %

80 %

80 %

80 %

80 %

80 %

80 %

80 %

80 %

ze živností řemeslných

25 %

60 %

60 %

60 %

60 %

80 %

80 %

80 %

80 %

ze živností ostatních

25 %

50 %

50 %

50 %

50 %

60 %

60 %

60 %

60 %

Z podnikání podle zvláštních předpisů

30 %

40 %

40 %

40 %

40 %

60 %

40 %

40 %

40 %

Z autorských práv

25 %

40 %

40 %

40 %

40 %

60 %

40 %

40 %

40 %

Z výkonu nezávislého povolání

25 %

40 %

40 %

40 %

40 %

60 %

40 %

40 %

40 %

Z činnosti znalce, tlumočníka, rozhodce

25 %

40 %

40 %

40 %

40 %

60 %

40 %

40 %

40 %

Z insolventního správce

25 %

40 %

40 %

40 %

40 %

60 %

40 %

40 %

40 %

Z pronájmu

20 %

30 %

30 %

30 %

30 %

30 %

30 %

30 %

30 %

Zdroj: Vlastní zpracování, software Tichý a spol, (Děrgel, 2006) Příloha 4

Kopie daňového přiznání XY za rok 2011 strana 2

47

Zdroj: Daňová evidence fyzické osoby XY, Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2011

48

Příloha 5

Příloha č. 1 kopie daňového přiznání XY za rok 2011

Zdroj: Daňová evidence fyzické osoby XY, Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2011

49

Příloha 6

Kopie daňového přiznání XY za rok 2011 strana 3

Zdroj: Daňová evidence fyzické osoby XY, Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2011

50