ABSCHLUSS- BERICHT ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

VERKEHRSPROGNOSE WALDVIERTEL – SÜDBÖHMEN VYSOČINA 2025 STUDIE DER ENTWICKLUNG DES VERKEHRS UND DER VERKEHRSINFRASTRUKTUR SÜDBÖHMEN – NIEDERÖSTERREICH BIS 2025

A4

ABSCHLUSSBERICHT

DOPRAVNÍ PROGNÓZA WALDVIERTEL – JIHOČESKÝ KRAJ – VYSOČINA 2025 STUDIE ROZVOJE DOPRAVY A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY JIHOČESKÝ KRAJ – DOLNÍ RAKOUSKO DO ROKU 2025

A4

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Kleinregion Lainsitztal

DI Christian Rittler Dr. Sedlmayer

Erlebnisregion Waldviertel NORD

Verkehrsprognose Waldviertel – Südböhmen – Vvysočina 2025 Studie der Entwicklung des Verkehrs und der Verkehrsinfrastruktur Südböhmen – Niederösterreich bis 2025 A4 Abschlussbericht Dopravní prognóza Waldviertel – Jihočeský kraj – Vysočina 2025 Studie rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury Jihočeský kraj - Dolní Rakousko do roku 2025 A4 Závěrečná zpráva

2/102 2/412/41


AUFTRAGGEBER:

OBJEDNATEL:

Auftraggeber: Projektverein Waldviertel Am Statzenberg 1 3910 Zwettl

Jihočeská Silva Nortica zájmové sdruţení právnických osob Janderova 147/II, 377 01 Jindřichŧv Hradec Jednatel: Mgr. Pavel Hložek

Amt der NÖ Landesregierung Abteilung für Gesamtverkehrsangelegenheiten Landhausplatz 1, Haus 16 3109 St. Pölten

Jihočeský kraj U Zimního stadionu 1952/2 370 76 České Budějovice

AUFTRAGNEHMER:

ZHOTOVITEL:

DI Christian Rittler Dr. Sedlmayer

IKP Consulting Engineers, s.r.o. Jirsíkova 538/5, 186 00 Praha 8 Autorská spolupráce: Ing. Libor Bolda Ing. Lukáš Mašín

3/102 3/413/41


INHALT – OBSAH 1.

EINLEITUNG ................................................................................................................................................6

1.

ÚVOD ...........................................................................................................................................................7 1.1.1 1.1.2 1.1.1 1.1.2 1.1.3 1.1.4 1.1.3 1.1.4 1.1.5 1.1.5

2.

MAßNAHMEN – INFRASTRUKTUR ........................................................................................................ 14 2.1.

2.

AKTUÁLNÍ SITUACE – STAV 2008 ........................................................................................................... 33 STATUS-QUO – PROGNOSE 2025 ......................................................................................................... 42 STATUS-QUO – PROGNÓZA 2025 ......................................................................................................... 43 MAßNAHMEN – PROGNOSE 2025 .......................................................................................................... 48 OPATŘENÍ – PROGNÓZA 2025 .............................................................................................................. 49

MAßNAHMEN – VERKEHRSANGEBOT IM ÖFFENTLICHEN VERKEHR…………………..……………54 4.1

4.

AKTUELLE SITUATION – BESTAND 2008 ................................................................................................ 32

INTENZITY SILNIČNÍ DOPRAVY ............................................................................................................. 33 3.1 3.2 3.2 3.3 3.3

4.

SILNIČNÍ INFRASTRUKTURA ................................................................................................................... 15 EISENBAHNINFRASTRUKTUR ................................................................................................................. 20 ŢELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURA .............................................................................................................. 21 GRENZÜBERGÄNGE .............................................................................................................................. 26 HRANIČNÍ PŘECHODY ........................................................................................................................... 27 FLUGHAFEN ČESKÉ BUDĚJOVICE .......................................................................................................... 30 LETIŠTĚ ČESKÉ BUDĚJOVICE ................................................................................................................ 31

VERKEHRSMENGEN IM STRAßENVERKEHR ...................................................................................... 32 3.1

3.

STRASSENINFRASTRUKTUR .................................................................................................................. 14

OPATŘENÍ – INFRASTRUKTURA .......................................................................................................... 15 2.1 2.2. 2.2 2.3 2.3 2.4 2.4

3.

DAS PROJEKT- BZW. PLANUNGSGEBIET ........................................................................................................................................ 8 GRUNDZIELE DER STUDIEN .............................................................................................................................................................. 8 ŘEŠENÉ ÚZEMÍ ................................................................................................................................................................................... 9 ZÁKLADNÍ CÍLE .................................................................................................................................................................................... 9 INHALTE ............................................................................................................................................................................................. 10 ABSTIMMUNGSGESPRÄCHE ........................................................................................................................................................... 10 VÝSTUPY ............................................................................................................................................................................................ 11 PROJEDNÁNÍ ..................................................................................................................................................................................... 11 UMGESETZTE PROJEKTE IM PLANUNGSGEBIET WÄHREND DER LAUFZEIT DES PROJEKTES ........................................... 12 PROJEKTY REALIZOVANÉ V PLÁNOVANÉ OBLASTI BĚHEM PRŮBĚHU PROJEKTU ............................................................... 13

LINIENBUSVERKEHR ............................................................................................................................. 54

OPATŘENÍ – NABÍDKA VEŘEJNÉ DOPRAVY....................................................................................... 55 4.1. 4.1.1 4.1.1 4.1.2 4.1.2 4.1.3 4.1.3 4.1.4 4.1.4 4.1.5

VEŘEJNÁ LINKOVÁ DOPRAVA ZAJIŠŤOVANÁ AUTOBUSY ........................................................................... 55 GRENZÜBERSCHREITENDE BUSANBINDUNG AN HOCHRANGIGEN ÖV IM WALDVIERTEL……………………………………56 PŘESHRANIČNÍ AUTOBUSOVÉ NAPOJENÍ NA PRIORITNÍ VEŘEJNOU DOPRAVU VE WALDVIERTELU………………………57 GRENZÜBERSCHREITENDE VERBINDUNG – TOURISMUS 1 ČESKÉ BUDĚJOVICE - SONNENPLATZ GROßSCHÖNAU ..... 58 PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ – DOPRAVA PRO TURISTY 1 Č. BUDĚJOVICE - SONNENPLATZ GROßSCHÖNAU....................... 59 GRENZÜBERSCHREITENDE VERBINDUNG – TOURISMUS 2 ZWETTL - TELČ .......................................................................... 60 PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ – DOPRAVA PRO TURISTY 2 ZWETTL - TELČ ................................................................................... 61 GRENZÜBERSCHREITENDE ANBINDUNG AN DEN FLUGHAFEN ČESKÉ BUDĚJOVICE .......................................................... 62 PŘESHRANIČNÍ NAPOJENÍ NA LETIŠTĚ V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH....................................................................................... 63 GRENZÜBERSCHREITENDER NACHTBUS – DISKOTHEKEN WALDVIERTEL ............................................................................ 64

4/102 4/414/41

Verkehrsprognose Waldviertel – Südböhmen – Vvysočina 2025 Studie der Entwicklung des Verkehrs und der Verkehrsinfrastruktur Südböhmen – Niederösterreich bis 2025 A4 Abschlussbericht Dopravní prognóza Waldviertel – Jihočeský kraj – Vysočina 2025 Studie rozvoje dopravy a dopravní infrastruktury Jihočeský kraj - Dolní Rakousko do roku 2025 A4 Závěrečná zpráva 4.1.5 4.1.6 4.1.6

4.2 4.2.1 4.2.2.

4.2 4.2.1 4.2.2 4.2.3 4.2.3

4.3 4.3.1

4.3. 4.3.1

PŘESHRANIČNÍ NOČNÍ AUTOBUS – DISKOTÉKY VE WALDVIERTELU ...................................................................................... 65 RADBUSSE, SKIBUSSE, SPABUSSE (BÄDERBUS) ........................................................................................................................ 66 CYKLOBUSY, SKIBUSY, SPABUSY .................................................................................................................................................. 67

SCHIENENVERKEHR ............................................................................................................................. 68 ZUGSVERKEHR ................................................................................................................................................................................. 68 SCHMALSPURBAHN ......................................................................................................................................................................... 68

ŢELEZNIČNÍ DOPRAVA........................................................................................................................... 69 VLAKOVÁ DOPRAVA ......................................................................................................................................................................... 69 ÚZKOROZCHODNÁ ŽELEZNICE……………………………………………………………………………………………………………. 69 ZUSAMMENARBEIT DER SCHMALSPURBAHNEN JHMD UND WALDVIERTLER SCHMALSPURBAHN……………………….72 SPOLUPRÁCE ÚZKOKOLEJEK JHMD A WALDVIERTLER SCHMALSPURBAHN ......................................................................... 73

ALTERNATIVE BETRIEBSFORMEN .......................................................................................................... 74 FAHRPLATZVERMITTLUNG „COMPANO“………………………………………………………………………………………………….74

ALTERNATIVNÍ DOPRAVA A ZVLÁŠTNÍ DOPRAVA ...................................................................................... 75 SPOLUJÍZDA „COMPANO“…………………………………………………………………………………………………………………… 75

5.

ENTWICKLUNG DER GRENZREGIONEN .............................................................................................. 76

5.

ROZVOJ PŘÍHRANIČNÍCH REGIONŮ .................................................................................................... 77 5.1.1 5.1.1 5.1.2 5.1.2 5.1.3 5.1.3 5.1.4 5.1.4

NOVOHRADSKÉ HORY – KLEINREGION LAINSITZTAL ................................................................................................................. 82 NOVOHRADSKÉ HORY – KLEINREGION LAINSITZTAL ................................................................................................................. 83 TŘEBOŇSKO, VITORAZSKO – LITSCHAU, SCHREMS, GMÜND ................................................................................................... 84 TŘEBOŇSKO, VITORAZSKO – LITSCHAU, SCHREMS, GMÜND ................................................................................................... 85 NOVÁ BYSTŘICE (ČESKÁ KANADA) – KLEINREGION ERLEBNISREGION WALDVIERTEL NORD………………………………86 NOVÁ BYSTŘICE (ČESKÁ KANADA) – KLEINREGION ERLEBNISREGION WALDVIERTEL NORD………………………………87 SLAVONICKO, PODYJÍ – KLEINREGION ZUKUNFTSRAUM THAYALAND.................................................................................... 88 SLAVONICKO, PODYJÍ – KLEINREGION ZUKUNFTSRAUM THAYALAND……………………………………………………………89

6.

SCHLUSSEMPFEHLUNGEN ................................................................................................................... 90

6.

ZÁVĚREČNÁ DOPORUČENÍ ................................................................................................................... 91 6.1.1 ENTWURF DER MAßNAHMEN IM GRENZÜBERSCHREITENDEN ÖFFENTLICHEN PERSONENVERKEHR…………………. . 92 6.1.1 NÁVRH OPATŘENÍ V PŘESHRANIČNÍ VEŘEJNÉ OSOBNÍ DOPRAVĚ ......................................................................................... 93 6.1.2 ENTWURF DER MAßNAHMEN IN DER VERKEHRSINFRASTRUKTUR………………………………………………………………..96 6.1.2 NÁVRH OPATŘENÍ V DOPRAVNÍ INFRASTRUKTUŘE…………………………………………………………………………………...97 6.1.3 ENTWURF DER MAßNAHMEN FÜR GRENZÜBERGÄNGE (GEMEINSAMES AKZENT A+CZ) .................................................... 98 6.1.3 NÁVRH OPATŘENÍ PRO HRANIČNÍ PŘECHODY (SPOLEČNÝ DŮRAZ A+CZ)……………………………………………………… 99 6.1.4 ENTWURF DER MAßNAHMEN FÜR DEN BEREICH DER REGIONALEN ENTWICKLUNG IN ANKNÜPFUNG AN DIE MOBILITÄT .......................................................................................................................................................................................................... 100 6.1.4 NÁVRH OPATŘENÍ V PRO OBLAST REGIONÁLNÍHO ROZVOJE VE VAZBĚ NA MOBILITU ..................................................... 101

LEXIKON FACHLICHER AUSDRÜCKE ZU DEN TEILEN 2 UND 3 ............................................................................. 102 SLOVNÍK ODBORNÝCH VÝRAZŦ K ČÁSTI 2 A 3 ................................................................................................... 102

5/102 5/415/41


1. EINLEITUNG Der vorliegende Bericht ist die Zusammenfassung zweier Studien, die im Zuge des Projektes „Interregionale Mobilität – grenzenlos mobil“ beauftragt wurden. Ziel des Projektes, das 2009 vom Projektverein Waldviertel und der Euregio Silva Nortica mit Unterstützung der Kreisämter Südböhmen und Vysočina sowie mit Unterstützung des Amtes der NÖ Landesregierung gestartet wurde, war und ist die Erhöhung des Angebotes im Öffentlichen Verkehr zwischen den Regionen Waldviertel, Südböhmen und Vysočina. Als Grundlage für die zu setzenden Maßnahmen wurden zwei Studien beauftragt. Auf tschechischer Seite erarbeitete das Büro IKP Consulting Engineers, GmbH die „Studie der Entwicklung des Verkehrs und der Verkehrsinfrastruktur Südböhmischer Kreis – Niederösterreich bis 2025“. Auf Niederösterreichischer Seite erstellten das Technische Büro DI Christian Rittler und DI Dr. Helmut Sedlmayer und das Büro arealConsult die „Verkehrsprognose Waldviertel – Südböhmen – Vysocina 2025“ mit einem Vorschlagsteil für mögliche Angebote im öffentlichen Verkehr. Die Aufträge beinhalteten die Erstellung dieses gemeinsamen zweisprachigen Abschlussberichtes. Das Projekt „Interregionale Mobilität – grenzenlos mobil“, kurz MOBI, wird durch Mittel der Europäischen Union im Rahmen des Programmes Europäische Territoriale Zusammenarbeit Österreich – Tschechische Republik 2007-2013 durch den Europäischen Fonds für Regionalentwicklung gefördert. Die nationalen Mittel stellten die Kreisämter, das Amt der NÖ Landesregierung und drei Waldviertler Kleinregionen Erlebnisregion Waldviertel NORD, Lainsitztal und Zukunftsraum Thayaland zur Verfügung. Das Projekt wird mit Ende Juni 2011 abgeschlossen.

6/102 6/416/41


1. ÚVOD Tato zpráva je shrnutím dvou studií, které byly zadány v rámci projektu „Meziregionální mobilita – mobilita bez hranic“. Cílem tohoto projektu zahájeného v roce 2009 Projektovým spolkem Waldviertel (Projektverein Waldviertel) a zájmovým sdruţením právnických osob Jihočeská Silva Nortica (Euregio Silva Nortica) s podporou krajských úřadŧ Jihočeského kraje a kraje Vysočina, jakoţ i s podporou zemské vlády Dolního Rakouska, je zvýšení nabídky veřejné dopravy mezi regiony Waldviertel, jiţní Čechy a Vysočina. Jako podklad pro nutná opatření byly zadány dvě studie. Na české straně vypracovala kancelař IKP consulting Engineers, s.r.o. „Studii rozvoje dopravy a dopravní struktury Jihočeský kraj – Dolní Rakousko do roku 2025“. Na rakouské straně vypracovala technická kancelář Dipl. Ing. Christian Rittler a Dipl. Ing. Helmut Sedlmayer, arealConsult „Dopravní prognózu Waldviertel – Jihočeský kraj – Vysočina 2025“ s návrhy moţných nabídek ve veřejné dopravě. Tyto studie zahrnují i vytvoření společné dvojjazyčné závěrečné zprávy. Projekt „Meziregionální mobilita – mobilita bez hranic“, krátce MOBI, je podporován z prostředkŧ Evropské Unie v rámci programu Evropské územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007-2013 z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Národní prostředky budou poskytnuty krajskými úřady, Úřadem Dolnorakouské zemské vlády a třemi mikrogeriony oblasti Waldviertel, a to Erlebnisregion Waldviertel NORD, Lainsitztal a Zukunftsraum Thayaland. Projekt bude ukončen koncem června 2011.

7/102 7/417/41


1.1.1

Das Projekt- bzw. Planungsgebiet

Die Abgrenzung des Planungsgebietes (siehe Abbildung 1-1): Tschechische Republik (CZ): Südböhmischer Kreis mit Anbindung an den Kreis Vysočina Bezirke Český Krumlov (Teil), České Budějovice, Jindřichŧv Hradec Österreich (A):

Niederösterreich, Region Waldviertel Politische Bezirke Waidhofen, Zwettl, Gmünd

Abbildung 1-1: Abgrenzung des Projekt- bzw. Planungsgebietes

1.1.2

Grundziele der Studien

Folgende Schwerpunkte waren in den Grenzgebieten des Südböhmischen Kreises (CZ) und Niederösterreichs (A) zu bearbeiten : 

Entwicklung der Verkehrsinfrastruktur (Akzent: CZ)



Entwicklung der verkehrlichen Grundversorgung (Akzent: A)



Erweiterung und Einführung des grenzüberschreitenden öffentlichen Verkehrs

8/102 8/418/41


1.1.1

Řešené území

Základní vymezení řešeného území (viz obr. 1-1): Česká republika (CZ):

Jihočeský kraj s vazbou na kraj Vysočina okresy Český Krumlov (část), České Budějovice, Jindřichŧv Hradec Dolní Rakousko region Waldviertel

Rakousko (A):

politické okresy Waidhofen, Zwettl, Gmünd

Obr. 1-1:

1.1.2

Vymezení řešeného území

Základní cíle

V příhraničních oblastech Jihočeského kraje (CZ) a Dolního Rakouska (A) řešit především: 

rozvoj dopravní infrastruktury (dŧraz: CZ)



rozvoj dopravní obsluţnosti (dŧraz: A)



rozšíření a zavedení přeshraniční veřejné dopravy

9/102 9/419/41


1.1.3

Inhalte



Analyse der gegenwärtigen Verkehrsintensität



Analyse der Straßeninfrastruktur (Akzent: CZ)



Prognose der Entwicklung der Verkehrsbelastung bis 2025 (Akzent: A)



Prognose der Trends der Entwicklung und der Entwicklungsabsichten bis 2025 (Akzent: CZ)



Entwurf der Maßnahmen im grenzüberschreitenden öffentlichen Personenverkehr (Akzent: A)



Entwurf der Maßnahmen in der Verkehrsinfrastruktur (Akzent: CZ)



Ausarbeitung der gemeinsamen Schlussfolgerungen (Abschlussbericht: A+CZ)

1.1.4

Abstimmungsgespräche

Der Arbeitsfortschritt und die Teilergebnisse wurden in bilateralen Abstimmungsgesprächen des tschechisch-österreichischen Teams im Rahmen des Projektes „Interregionale Mobilität – grenzenlos mobil“ präsentiert und im Hinblick auf ein abgestimmtes Ergebnis koordiniert: 18.06.2009

Jindřichŧv Hradec

Workshop zum Öffentlichen Verkehr im Rahmen des Projektes MOBI Beginn der Arbeiten an der Studie

15.07.2009

St. Pölten

Projektteam – österreichischer Teil

28.07.2009

České Velenice

tschechisch-österreichisches Treffen zur Spezifizierung des Zeitplans und der Inhalte der beiden Studien zur Prognose der Verkehrsentwicklung 2025

17.09.2009

Zwettl

tschechisch-österreichisches Treffen zur Genehmigung der Prognose 2025

18.11.2009

Vitis

1. Mobilitätskonferenz – Präsentation der vorläufigen Ergebnisse der Studien

30.10.2009

České Budějovice

tschechisch – österreichisches Team des Projektes „Interregionale Mobilität“

14.12.2009

České Budějovice

Projektteam – tschechischer Teil

04.03.2009

České Budějovice


09.03.2010

St. Pölten

Projekteam – österreichischer Teil

25.03.2010

Zwettl

tschechisch-österreichisches Treffen zum Fortschritt der Arbeiten

27.05.2010

Jindřichŧv Hradec

tschechisch-österreichisches Team des Projektes „Interregionale Mobilität“, Terrainbesichtigung einer Umfahrung der Städte České Velenice und Gmünd

10.11.2010

České Budějovice


10.11.2010

St. Pölten

Projektteam – österreichischer Teil

02.12.2010

České Velenice

tschechisch-österreichisches Team des Projektes „Interregionale Mobilität“

10/102 10/4110/41


1.1.3

Výstupy

Zpracovat zejména tyto výstupy: 

Analýza současných intenzit dopravy



Analýza stavu silniční infrastruktury (dŧraz: CZ)



Prognóza vývoje intenzit dopravy do roku 2025 (dŧraz: A)



Prognóza trendŧ rozvoje a rozvojových záměrŧ do roku 2025 (dŧraz: CZ)



Návrh opatření v přeshraniční veřejné osobní dopravě (dŧraz: A)



Návrh opatření v dopravní infrastruktuře (dŧraz: CZ)



Zpracování společných závěrŧ (závěrečná zpráva: A+CZ)

1.1.4

Projednání

Dílčí výstupy a postup prací byl projednáván na jednáních česko-rakouského týmu projektu „Meziregionální mobilita – mobilita bez hranic“ a prezentován na dalších akcích, a to zejména: 18.06.2009

Jindřichŧv Hradec

workshop k veřejné dopravě v rámci projektu MOBI, zahájení prací na studii

15.07.2009

St. Pölten

projektový tým – rakouská část

28.07.2009

České Velenice

česko-rakouská schůzka k upřesnění časového harmonogramu a obsahu studie Prognóza 2025

17.09.2009

Zwettl

česko-rakouská schůzka k odsouhlasení Prognóza 2025

18.11.2009

Vitis

1. konference k projektu Mobilita – prezentace rozpracované studie

30.10.2009

České Budějovice

česko-rakouský tým projektu „Meziregionální mobilita“

14.12.2009

České Budějovice

projektový tým – česká část

04.03.2009

České Budějovice


09.03.2010

St. Pölten


25.03.2010

Zwettl

česko-rakouská schůzka k postupu prací

27.05.2010

Jindřichŧv Hradec

česko-rakouský tým projektu „Meziregionální mobilita“, terénní obhlídka v prostoru obchvatu měst České Velenice a Gmünd

10.11.2010

České Budějovice


10.11.2010

St. Pölten


02.12.2010

České Velenice

česko-rakouský tým projektu „Meziregionální mobilita“

11/102 11/4111/41


1.1.5

Umgesetzte Projekte im Planungsgebiet während der Laufzeit des Projektes „Interregionale Mobilität - grenzenlos mobil“(MOBI)

Während der Umsetzung des Projektes MOBI wurden einige Projekte im Bereich Mobilität und Verkehrsinfrastruktur verwirklicht. Diese entwickelten sich einerseits durch die konzentrierte Beschäftigung mit einer möglichen Angebotserweiterung im grenzüberschreitenden Verkehr durch das Projektteam der Euregio Silva Nortica und des Projektvereines Waldviertel gemeinsam mit den Kreisämtern und dem Amt der NÖ Landesregierung. Andererseits wurden 2009 und 2010 bereits geplante Maßnahmen durch die Landes- bzw. Kreisregierung verwirklicht, die Auswirkungen auf die im Projekt MOBI geplanten Maßnahmen hatten.

Als

Beispiel

können

die

Planungen

für

grenzüberschreitende

Busverkehre

mit

Berücksichtigung auf eine Anbindung an die Waldviertel-Linie erwähnt werden. Diese sind bemerkenswerte Erfolge der Zusammenarbeit der beiden Nachbarstaaten und regionen im Bereich Verkehr: 

Verwirklichung der Waldviertel-Linie durch das Amt der NÖ Landesregierung



Bilaterale

Koordination

der

Verwirklichung

des

grenzüberschreitenden

touristischen

Busverkehrs Zwettl – Dobersberg – (Telč), Raabs a.d. Thaya – Telč, welcher vom Land der NÖ Landesregierung finanziert und ab 2012 umgesetzt wird 

Fertigstellung der Elektrifizierung der Eisenbahnstrecke České Budějovice – České Velenice – Gmünd und Anbindung an das elektrifizierte Eisenbahnnetz in Österreich (Franz-Josefsbahn)



Einführung eines Zweistundentaktfahrplans auf dieser Strecke



Neue Bezeichnung der grenzüberschreitenden Ziele in Österreich im Straßennetz der Tschechischen Republik



Durchsetzung der Erweiterung der Verkehrszählungsabschnitte im Straßennetz in der Tschechischen Republik im Rahmen der nationalen Verkehrszählung im Jahre 2010 einschl. der Straßen zu den geplanten Grenzübergängen



Vertiefung der Zusammenarbeit der Schmalspurbahnen; Bilateraler Workshop am 16.3.2010



Durchsetzung der Umfahrungen auf der Straße I/34 (Lišov, Štěpánovice) aus den 14 Prioritäten des Kreisamtes Südböhmens auf den Straßen der I. Klasse

12/102 12/4112/41


1.1.5

Projekty realizované v plánované oblasti během průběhu projektu „Meziregionální mobilita – mobilita bez hranic“ (MOBI)

Během realizace projektu MOBI bylo uskutečněno několik projektŧ v oblasti mobility a dopravní infrastruktury. Tyto projekty se realizovaly na jednu stranu díky koncentrované práci projektového týmu Euregionu Silva Nortica a Projektového spolku Waldviertel společně s krajskými úřady a Úřadem zemské vlády Dolního Rakouska orientované na moţné rozšíření nabídky v přeshraniční dopravě. Na druhou stranu byla v letech 2009 a 2010 uskutečněna jiţ plánovaná opatření zemské vlády, resp. krajských samospráv, která ovlivnila také planovaná opatření v projektu MOBI. Jako příklad mŧţe být uvedeno plánování přeshraniční autobusové dopravy, která má mít napojení na Waldviertel-Linie (waldviertelské linky, resp. linky regionu Waldviertel). Toto jsou pozoruhodné úspěchy spolupráce sousedních státŧ a regionŧ v oblasti dopravy: 

realizace autobusového konceptu Waldviertel-Linie Úřadem Dolnorakouské zemské vlády



bilaterální koordinace realizace přeshraniční turistické autobusové dopravy Zwettl – Dobersberg – (Telč), Raabs a.d. Thaya – Telč financované a realizované zemí Dolní Rakousko od roku 2012



dokončení elektrifikace ţelezniční trati České Budějovice – České Velenice – Gmünd a napojení na elektrizovanou ţelezniční síť Rakouska (Franz-Josefsbahn)



zavedení dvouhodinového taktového jízdního řádu na této trati s prodlouţením ramene spěšných vlakŧ Wien FJB – Gmünd do Českých Velenic



nové dopravní označení přeshraničních cílŧ v Rakousku na silniční síti České republice



prosazení rozšíření počtu sčítacích dopravních úsekŧ na silniční síti v České republice v rámci celostátního sčítání dopravy v roce 2010 včetně komunikací k plánovaným hraničním přechodŧm



prohloubení spolupráce úzkorozchodných drah, realizace workshopu 16.3.2010



prosazení realizace obchvatŧ měst a obcí na páteřní silnici I/34 (Lišov, Štěpánovice) mezi 14 priorit krajského úřadu jihočeského kraje na silnicích I. třídy



přes sloţité podmínky v příhraničním úseku pokračují bilaterální jednání o propojení silnice B41 na silniční síť v ČR na západě od měst České Velenice - Gmünd



příprava zřízení centrály přeshraniční mobility Waldviertel

13/102 13/4113/41


2. MAßNAHMEN – INFRASTRUKTUR 2.1. STRASSENINFRASTRUKTUR Das hochrangige Straßennetz besteht auf beiden Seiten des Grenzgebietes aus Straßen der I. Klasse in der Tschechischen Republik und aus Landesstraßen B in Niederösterreich (siehe Abbildung 2.1-1 - rot). Die zur Grenze parallel verlaufenden Straßen sind in Niederösterreich die B41 und die B30, in der Tschechischen Republik hauptsächlich Straßen der II. Klasse. In der Grafik lassen sich klar die Entwicklungsdefizite von Qualitätsstraßen entlang der Grenze in der Tschechischen Republik erkennen. Die infolge der niedrigen Besiedlungsdichte und der Zugangsbeschränkungen ins Territorium durch das kommunistische Régime in der 2. Hälfte des 20. Jh. bewirkt wurden. Daher lagen die Schwerpunkte der vorliegenden Studie auf der tschechischen Seite vor allen in der Untersuchung, der Analyse und des Entwurfes von Maßnahmen in der Verkehrsinfrastruktur im Grenzgebiet.

Abbildung 2.1-1:

Ausgewähltes Straßennetz im Planungsgebiet

14/102 14/4114/41


2. OPATŘENÍ – INFRASTRUKTURA 2.1

SILNIČNÍ INFRASTRUKTURA

Páteřní silniční síť tvoří v obou částech příhraničí silnice I. třídy v ČR a zemské silnice B v Rakousku (viz obr. 2.1-1 - červeně). Souběţnou silnici s hranicí tvoří v Rakousku silnice B41 a B30, v České republice většinou silnice II. třídy. I z obrázku je patrný deficit rozvoje kvalitních silnic podél hranice v ČR v dŧsledku nízké hustoty osídlení a omezování přístupu do území komunistickým reţimem v 2. polovině 20. století. Proto byl také ve studii na české straně kladen větší dŧraz na prŧzkum, rozbor a návrh opatření na dopravní infrastruktuře v příhraničí.

Obr. 2.1-1:

Vybraná silniční síť v řešeném území

15/102 15/4115/41


Abbildung 2.1-2: Hauptverkehrsströme ins Planungsgebiet mit Darstellung der Europastraßen Die Hauptverkehrsstraßen ins Planungsgebiet auf tschechischer Seite bilden das Netz der internationalen Straßen - Europastraßen (siehe Abbildung 2.1-2). Die Grundverbindung über die Grenze bildet die Straße E49 in Anbindung an die Straße E551 (zur Autobahn D1) und an die Straße E55, die als Autobahn/Schnellstraße D3/R3 Prag – Č. Budějovice – Dolní Dvořiště (Staatsgrenze) ausgebaut wird, mit Anbindung an die Schnellstraße S10 (zur Autobahn A7) nach Linz. Zur weiteren Bearbeitung auf der tschechischen Seite wurde das Territorium in Zonen geteilt - A, B und C (siehe Abbildung 2.1-1) Dabei lag das Hauptaugenmerk auf der Bearbeitung der Zone A. Die Anbindung z. B. an die Straße II/409 oder II/410 wurde auch für den Kreis Vysočina betrachtet. In der Analyse wurde auf diesem Territorium eine ausführliche Untersuchung aller ausgewählten Straßen durchgeführt (837 km), es wurde der Zustand des Straßenbelages und der Fahrbahnbreiten aufgenommen. So konnte ein ausführlicher Zustandsbericht der Abschnitte mit 77 Abschnittskarten ausgefertigt werden. Im Entwurf wurde durch den Vergleich des tatsächlichen Zustandes und der Ziele 56 Maßnahmen im Straßennetz entworfen, die hier ausführlich beschrieben sind. Der analytische Teil und auch der Vorschlagsteil wurden in Form graphischer Anlagen ausgearbeitet. Zu allen Maßnahmen wurde weiters eine vorläufige Beurteilung des Umwelteinflusses durch geführt, die Investitionskosten kalkuliert und in Zeithorizonte gegliedert.

16/102 16/4116/41


Obr. 2.1-2:

Základní přístupové směry do území se znázorněním mezinárodních E silnic

Páteř přístupu do území z české strany tvoří síť mezinárodních silnic (viz obr. 2.1-2). Základní propojení přes hranice tvoří silnice E49 ve vazbě na silnici E551 (ve směru k dálnici D1) a na silnici E55, která je budována jako dálnice/rychlostní komunikace D3/R3 Praha – Č. Budějovice – Dolní Dvořiště (státní hranice) s vazbou na rychlostní komunikaci S10 (ve směru k dálnici A7) do Lince. Pro potřebu dalšího řešení bylo území rozděleno do zóny A, B a C (viz obr. 2.1-1) Pozornost byla zaměřena na podrobné řešení především v zóně A. Návaznost např. na silnice II/409 nebo II/410 byla řešena i pro kraj Vysočina. V analýze byl v tomto území proveden podrobný prŧzkum všech vybraných komunikací (837 km), popsán jejich stav krytu i šířkové uspořádání. Takto byl vyhotoven podrobný pasport úsekŧ a zhotoveno 77 úsekových karet. V návrhu bylo porovnáním skutečného stavu a záměrŧ vymezeno 56 opatření na silniční síti, která jsou podrobně popsána. Analytická i návrhová část byla zpracována formou grafických příloh. Ke všem záměrŧm bylo opatřeno předběţné posouzení vlivu na ţivotní prostředí a odhadnuty investiční náklady. Tyto náklady byly rozčleněny do časových horizontŧ.

17/102 17/4117/41


Folgende Bilder zeigen beispielhaft die Methodik der Bearbeitung von der Analyse zur Maßnahme:

Analyse der Verkehrsbelastung (graue)

Bericht der Mängel im Straßenbelag u. der Disposition (grün u. rot)

Beschreibung der Schlussfolgerungen (rosa und zyan) Entwurf der Maßnahmen (gelb) Abbildung 2.2.3: Ausschnitte der Darstellungen der Schritte von der Analyse zum Entwurf von Maßnahmen für untersuchte Straßenabschnitte Die genannten vorgeschlagenen Maßnahmen werden vom Kreisamt Südböhmen bei der Planung von Investitionen und Reparaturen im Straßennetz verwendet. Zugleich unterstützt der Maßnahmenkatalog Anträge an Europäische Fonds zur Erneuerung der grenzüberschreitenden Verkehrsinfrastruktur. Welche vor allem bautechnisch auf der tschechischen Seite aufgrund der Entwicklungen in der 2. Hälfte des 20. Jahrhunderts Defizite aufweist. In der Analyse wurde eine Photodokumentation des Zustandes der ausgewählten Straßen, der Grenzübergänge (siehe weiter) und der Verkehrszeichen auf beiden Seiten der Grenze ausgearbeitet. Im Entwurfsteil wurden auch die Maßnahmen zur Ergänzung des Parkplatznetzes (Raststätten) entworfen.

18/102 18/4118/41


Následující obrázky ukazují pouze jako příklad metodiku postupu prací od analýzy k návrhu:

Rozbor intenzit dopravy (šedá)

Pasport závad krytu a uspořádání (zelená a červená)

Popis závěrů (růžová a azurová)

Návrh opatření (žlutá)

Obr. 2.2.3:

Výřezy se znázorněním krokŧ při analýze a návrhu opatření pro úseky silnic

Uvedená navrţená opatření budou vyuţívána veřejnou správou Jihočeského kraje při plánování investic a oprav na silniční síti v jeho vlastnictví. Současně mohou slouţit jako podpora při ţádostech do evropských fondŧ při obnově příhraniční, resp. přeshraniční infrastruktury, neboť především na české straně je stále patrný jejich značný stavebně technický deficit vzniklý v 2. polovině 20. století. V analýze byla zpracována fotodokumentace stavu vybraných silnic, ale téţ hraničních přechodŧ (viz dále) a dopravního značení po obou stranách hranice. V návrhové části byla také navrţena opatření k doplnění sítě parkovišť (odpočívek).

19/102 19/4119/41


2.2. EISENBAHNINFRASTRUKTUR In der Abbildung 2.2-1 sind die Haupteisenbahnverbindungen dargestellt. Eine wichtige und prinzipielle Investition auf der tschechischen Seite ist die Modernisierung des sog.

IV.

Transiteisenbahnkorridors, die in mehreren Etappen verläuft. Diese Modernisierung ermöglicht eine markante Verkürzung der Fahrtzeit auf der Strecke Prag – Veselí nad Luţnicí – Budweis (Strecke Nr. 220) und dadurch auch auf der Strecke in Relation Gmünd – Veselí n/L – Prag.

Obr. 2.2-1:

Haupttrassen der Eisenbahninfrastruktur im Planungsgebiet

Für den grenzüberschreitenden Eisenbahnverkehr im Planungsgebiet ist die Strecke Budweis – České Velenice – Gmünd – Wien, die Franz-Josefsbahn, von prinzipieller Bedeutung. Ein großer Erfolg der gemeinsamen grenzüberschreitenden regionalen Aktivitäten ist die Fertigstellung der Elektrifizierung dieser Strecke im Juni 2010 auf tschechischem Gebiet.

20/102 20/4120/41


2.2

ŢELEZNIČNÍ INFRASTRUKTURA

Pro ţelezniční infrastrukturu jsou páteřní trasy znázorněné na obr. 2.2-1. Dŧleţitou a zásadní investicí je na české straně modernizace tzv. IV. tranzitního ţelezničního koridoru, která po etapách probíhá. Tato modernizace umoţní i výrazné zkrácení jízdních dob na trati Praha – Veselí nad Luţnicí – České Budějovice (trať č. 220) a tím i v relaci Gmünd – Veselí n/L – Praha.

Obr. 2.2-1:

Hlavní trasy ţelezniční infrastruktury v řešeném území

Pro kvalitní páteřní ţelezniční dopravu přes hranice v řešeném území je zcela zásadní trať České Budějovice – České Velenice – Gmünd – Wien, tzv. ţeleznice Františka Josefa (Franz-Josefsbahn). Za velký úspěch společných přeshraničních regionálních aktivit lze povaţovat i dokončení elektrizace této trati na českém území v červnu 2010.

21/102 21/4121/41


Die Elektrifizierung ermöglicht den Einsatz neuer Garnituren, welche den Komfort erhöhen, und Fahrzeiten verkürzen. Die Einführung des Zweistundentaktes im Abschnitt České Budějovice – České Velenice mit direkter Anbindung an die Anschlüsse České Velenice – Gmünd – Wien und České Velenice – Veselí n/L infolge der Elektrifizierung steigert das Mobilitätsangebot. Weiters wird ein gemeinsamer Tarif in den Bahnhöfen České Velenice/Gmünd angestrebt. Weitere Details zu dieser Strecke sind im Teil 4.2.1. beschrieben. Für die Entwicklung des Eisenbahnverkehrs ist der Anschluss des lokalen Busverkehrs an die Eisenbahn von Bedeutung, insbesondere an die Strecke (Gmünd –) České Velenice – České Budějovice (Strecke Nr. 199)

und (Gmünd –) České Velenice – Veselí nad Luţnicí (Strecke

Nr. 226). Diese Strecken bilden die Hauptverkehrsachsen für den anknüpfenden öffentlichen Linienverkehr mit Bussen. Bedeutendes Potential für die touristische Nutzung der Sommersaison hat die Strecke nach Veselí n/L. Daher wird deren Elektrifizierung vom Kreisamt Südböhmen priorisiert. Diese Maßnahme wird in weiterer Folge direkte Fahrten mit elektrischer Traktion von Niederösterreich bis nach Prag ermöglichen. Nach der Fertigstellung der Elektrifizierung und der Modernisierung des

Korridors Prag – Veselí n/L

werden die Bedingungen für den qualitativ

hochwertigen Verkehr aus der Region Waldviertel in Richtung

Prag – Dresden – Berlin

gewährleistet sein.. Große Bedeutung hat die Elektrifizierung der Strecken und die Erhöhung der Sicherheit im Straßenverkehr im grenznahen Planungsgebiet. So wurden auf den Eisenbahnkreuzungen neue technische Sicherungen installiert. Man befürwortet weiterhin in enger Zusammenarbeit zwischen dem Kreisamt Südböhmen, dem Land Niederösterreich und der Euregio Silva Nortica die Elektrifizierung der Bahnstrecke České Velenice – Veselí n/L. Hier soll auch die lang diskutierte Strecke „Slavonice – Fratres“ erwähnt werden. Die Vertreter der Kreise (Südböhmischer Kreis, Vysočina, Südmährischer Kreis), Städte und Gemeinden (Jihlava, Telč, Slavonice, Gemeindenverbund der Eisenbahn Kostelec - Slavonice) und vieler Verbände (Gesellschaft der Lokalbahn in Telč, Verein Neue Thayatalbahn) unterstützen weiterhin die Reaktivierung der Eisenbahnverbindung aus der tschechischen Stadt Slavonice in das österreichiche Waldkirchen an der Thaya anknüpfend an den Abschnitt Waldkirchen an der Thaya – Schwarzenau. Momentan gibt es aber keine Übereinstimmung betreffend der zukünftigen Verbindung.

22/102 22/4122/41


Dokončení elektrizace umoţňuje nasazení nových či modernizovaných souprav, zvýšení komfortu dopravy, zkrácení jízdních dob a zavedení dvouhodinového taktového jízdního taktu v úseku České Budějovice – České Velenice s přímou vazbou na přípoje České Velenice – Gmünd – Wien a České Velenice – Veselí n/L. Mezi zvaţovaná opatření patří zavedení společného tarifního bodu ve stanici České Velenice/Gmünd. Více k dopravě na této trati téţ v části 4.2.1. Pro rozvoj ţelezniční dopravy je dŧleţité napojení místní autobusové dopravy na ţeleznici, zejména pak na trať (Gmünd –) České Velenice – České Budějovice (trať č. 199) a (Gmünd –) České Velenice – Veselí nad Luţnicí (trať č. 226). Tyto tratě tvoří hlavní dopravní osy pro navazující veřejnou linkovou dopravu autobusy a hlavně trať do Veselí n/L má významný potenciál pro vyuţití v letní sezóně. Proto je i nadále veřejnou správou Jihočeského kraje prosazována jako priorita elektrizace této trati na české straně. To by umoţnilo přímou jízdu v elektrické trakci z rakouského území aţ do Prahy. Po dokončení této elektrizace a dokončení modernizace koridoru Praha – Veselí n/L budou vytvořeny podmínky pro kvalitní dopravu z regionu Waldviertel ve směru Praha – Dresden – Berlin. Značný význam má elektrizace tratí i pro zvyšování bezpečnosti silničního provozu v řešeném příhraničním území, neboť na ţelezničních přejezdech jsou osazena nová světelná zabezpečovací zařízení. Doporučuje se i nadále v úzké spolupráci orgánŧ Jihočeského kraje, země Dolní Rakousko a ERSN prosazovat dokončení elektrizace trati Č. Velenice – Veselí n/L jako nejdŧleţitější ţelezniční stavbu v řešeném území. Nelze se nezmínit o dlouhodobě diskutovaném a nedořešeném spojení tratí „Slavonice – Fratres“. Zástupci krajŧ (Jihočeský, Vysočina, Jihomoravský), měst a obcí (Jihlava, Telč, Slavonice, Svazek obcí ţeleznice Kostelec - Slavonice) i mnoha sdruţení (Společnost telčské místní dráhy, Verein Neue Thayatalbahn) nadále zvaţují či prosazují záměr propojení tratě z českých Slavonic do rakouského Waldkirchenu an der Thaya v návaznosti na úsek Waldkirchen an der Thaya – Schwarzenau. Momentálně ale není na budoucím propojení shoda.

23/102 23/4123/41


Das grundsätzliche Problem liegt in den notwendigen hohen Investitionskosten und der mangelnden Rentabilität der Strecke auf niederösterreichischer Seite. Nähere Informationen zur vorgesehenen Busverbindung auf dieser Strecke sind im Abschnittteil 4.1.3 dargestellt.. Das Land Niederösterreich hat in den letzten Jahren große Anstrengungen und Vorleistungen zur Reaktivierung des Lückenschlusses Waidhofen/Thaya – Waldkirchen – Fratres – Slavonice unternommen. An den geschätzten Gesamtkosten von rund € 28 Mio. hätte sich das Land Niederösterreich bei Projektumsetzung sogar finanziell beteiligt und zusätzlich Verkehrsdiensteleistungen bei der ÖBB nach Inbetriebnahme der Strecke bestellt. Im Jahr 2006 wurde allerdings von Vertretern des Bundes und der ÖBB festgestellt, dass keine Bundesmittel weder für die Reaktivierung der Strecke, noch für die Erhaltung der Infrastruktur und des Fahrbetriebes zur Verfügung stehen. Durch die Übernahme der Strecke durch das Land Niederösterreich ist die Erhaltung eines durchgehenden Trassenbandes langfristig gesichert.

Als sinnvoller

regionalwirtschaftlicher

Sofortnutzung wird die Errichtung eines Radweges auf der Eisenbahntrasse in Abstimmung mit der Region geplant und soll abschnittsweise bis zum Jahr 2013 umgesetzt werden.

24/102 24/4124/41


Zásadním diskutovaným problémem je ekonomická návratnost investice, a to zvláště dnes v době ekonomické recese a úsporných opatření. Otázka náhrady neexistujícího kolejového propojení je řešena v části 4.1.3 věnované veřejné linkové dopravě návrhem nového autobusového spojení. Dolní Rakousko v posledních letech investovalo hodně usilí a práce do obnovení přerušeného spojení mezi Waidhofen/ Thaya – Waldkirchen – Fratres – Slavonice. V případě realizace projektu by se Dolní Rakousko dokonce podílelo na odhadovaných nákladech ve výši 28 milionŧ EUR a po zahájení provozu by navíc objednalo dopravní obsluhu u ÖBB. V roce 2006 bylo zástupci na spolkové úrovni a ÖBB zjištěno, ţe nejsou k dispozici ţádné spolkové prostředky ani na obnovu tratě, ani na údţbu infrastruktury a provoz. Díky převzetí trati zemí Dolní Rakousko je dlouhodobě zajištěno udrţování, resp. zachování pásu v trase dráhy. V souladu s regiony je plánováno zřízení cyklistické stezky, které se jeví jako smysluplná regionálně ekonomická moţnost okamţitého vyuţití této bývalé trasy dráhy. Tato stezka má být po úsecích realizována do roku 2013.

25/102 25/4125/41


2.3

GRENZÜBERGÄNGE

Untersuchungsergebnisse im Teil 3.1.1 zeigen, dass die Verkehrsbelastung an den meisten Grenzübergängen sehr niedrig ist. Auch auf der internationalen Straße E49 am Übergang Halámky – Neunagelberg (1.620 Kfz/24h.). Die unzulängliche Durchgängigkeit für Kraftfahrzeuge hat allerdings eine ungünstige Auswirkung auf die touristische Entwicklung der Grenzregion. Es muss daher das definierte Ziel sein, die Grenzübergänge gut passierbar zu machen. Die Überschreitung der Staatsgrenze wird durch das

Abkommen zu den Grenzübergängen1

geregelt, indem die Straßengrenzübergänge definiert sind, und durch den Vertrag zur Grenzüberschreitung auf touristischen Wegen2. Diese Verträge sind im Umfang der gültigen Vorschriften

anzuwenden

(Schengener

Grenzkodex),

d.h.

Beschränkungen

der

freien

Grenzübertritte durch Personen sind nur im Falle der erneuten Einführung des Schutzes der internen Grenzen anzuwenden (z.B. Beschränkung der Nutzung von touristischen Wegen mit Kraftfahrzeugen). In der tschechischen Studie wurde ein ausführlicher Bericht zu den Grenzübergängen und zu den Straßenabschnitten ausgearbeitet, mit Karten und einer Photodokumentation ergänzt. Aufgrund der Analyse, der Besprechung mit den Gemeinden und der praktischen Bedürfnisse auf dem Territorium wurden Modifikationen mancher Übergänge vorgeschlagen, wie die schrittweise volle Eingliederung in das Straßennetz bzw. die Änderung des Statuts, d.h. die Ermöglichung des KfzVerkehrs. In manchen Fällen wurde die Verschiebung des Übergangs aus der Kategorie „Ort am touristischen Weg“ in die Kategorie Straßengrenzübergänge vorgeschlagen. Die Entwürfe sind für 10 Lokalitäten ausgearbeitet, einschl. der Spezifikation der empfohlenen technischen Lösung und Abschätzung der Kosten. Im Rahmen der Studie wurde auch die Unterlage für die neue Eingliederung aller wichtigen grenzüberschreitenden Abschnitte in die nationale Verkehrszählung

2010 in der

Tschechischen Republik für die Sicherung der langzeitigen Verfolgung der Verkehrsbelastung erstellt. Auf der österreichischen Seite wurde die Prognose der Verkehrsbelastung bis 2025 ausgearbeitet. Wie die Ergebnisse im Teil 3.1.3 zeigen, erwägt die Prognose in einer Variante 7 neue Straßengrenzübergänge für Kfz-Verkehr, bei welchen geplante Beschränkungen angeführt sind. Zugleich

wurde

auch

die

Nutzung

der

neuen

Grenzübergänge

in

den

Entwurf

des

Buslinienverkehrs im Teil 4.1. einbezogen.

1

Abkommen zwischen der Österreichischen Bundesregierung und der Regierung der Tschechischen Republik über Grenzübergänge an der gemeinsamen Staatsgrenze (Raabs an der Thaya, 17. 9 .2005) 2 Vertrag zwischen der der Republik Österreich und Tschechischen Republik über den Grenzübertritt auf touristischen Wegen und über den Grenzübertritt in besonderen Fällen (Raabs an der Thaya, 17. 9 .2005)

26/102 26/4126/41


2.3

HRANIČNÍ PŘECHODY

Část věnovaná místŧm pro překračování hranice, tj. hraničním přechodŧm a místŧm na turistických stezkách (často nazýváno jen hraniční přechod) je zcela zásadní. Jak ukazují i výstupy v části 3.1.1, na většině přechodŧ jsou intenzity dopravy velmi malé, a to i na mezinárodní silnici E49 na přechodu Halámky – Neunagelberg (1.620 voz/24 hod.). Přesto ale trpí příhraniční území nedostatečnou prostupností pro motorová vozidla především pro budoucí potřeby rozvoje cestovního ruchu. Cílem je, aby státní hranice byla nebyla překáţkou. Překračování státní hranice upravuje zejména dohoda o hraničních přechodech3, kde jsou vymezeny téţ silniční hraniční přechody, a smlouva o překračování státních hranic na turistických stezkách4, kde jsou vymezena místa na turistických stezkách. Tyto smlouvy jsou aplikovány v rozsahu platných předpisŧ (Schengenský hraniční kodex), tj. omezení volného pohybu osob v nich uvedená jsou pouţita v případě znovuzavedení ochrany vnitřních hranic (např. omezení provozu motorových vozidel na turistických stezkách). Na české straně byl k místŧm pro překračování hranice stejně jako k silničním úsekŧm vypracován podrobný pasport a karty přechodŧ včetně fotodokumentace. Na základě analýzy, projednání s obcemi i z praktických potřeb v území byly navrţeny úpravy některých přechodŧ, resp. jejich postupné plné začleňování do silniční sítě, případně i změna statutu, tj. umoţnění dopravy motorových vozidel. V některých případech bylo navrţeno přesunutí přechodu z kategorie místa na turistické stezce do kategorie silniční hraniční přechody. Návrhy jsou zpracovány pro 10 lokalit včetně specifikace doporučeného technického řešení a odhadu nákladŧ. V rámci studie byl téţ zpracován podklad pro nové zařazení všech dŧleţitých přeshraničních úsekŧ do celostátního sčítání dopravy 2010 v České republice pro zajištění dlouhodobého sledování intenzit dopravy. Na rakouské straně byla zpracována prognóza intenzit dopravy do roku 2025. Jak ukazují výstupy v části 3.1.3, uvaţuje prognóza v jedné variantě 7 nových silničních hraničních přechodŧ pro motorovou dopravu, u kterých téţ uvádí předpokládaná omezení. Současně bylo vyuţití nových hraničních přechodŧ zahrnuto i v návrhu autobusové linkové dopravy v části 4.1.

3

Dohoda mezi vládou České republiky a Rakouskou spolkovou vládou o hraničních přechodech na společných státních hranicích (Raabs an der Thaya, 17. 9. 2005) 4 Smlouva mezi Českou republikou a Rakouskou republikou o překračování státních hranic na turistických stezkách a o překračování státních hranic ve zvláštních případech (Raabs an der Thaya, 17. 9. 2005)

27/102 27/4127/41


Ein gemeinsamer Aspekt der Inbetriebnahme

von

7

österreichischen und tschechischen Studie ist die schrittweise

derzeitigen

touristischen Wegen

als

Straßengrenzübergänge

für

Kraftfahrzeuge. Die Übersicht der existierenden und geplanten Straßengrenzübergänge zeigt die Tabelle 2.3-1 und die Abbildung 2.3-1. Bestehender Grenzübergang A Oberthürnau Fratres Grametten Neunagelberg Gmünd-Böhmzeil Pyhrabruck

Geplanter Grenzübergang

CZ

A

CZ

Vrátěnín Slavonice Nová Bystřice Halámky České Velenice Nové Hrady

Schaditz Kleintaxen Schlag Gmünd-WIPARK Gmünd (Wielands) Harbach Stadlberg (Karlstift)

Hluboká Košťálkov Chlum u Třeboně Č. Velenice, Hosp. park Č. Velenice – Vitorazská ul. Šejby Pohoří na Šumavě

Tabelle 2.3-1:

Übersicht der existierenden und geplanten Straßengrenzübergänge

CZ

Abbildung 2.3-1:

Kostenabsch. (tschechische Seite) 16.800 EUR 44.640 EUR 500.000 EUR ----------29.400 EUR 593.000 EUR

A

Geplante Straßengrenzübergänge für Kraftverkehr (blau)

28/102 28/4128/41


Solečným výstupem studií rakouské i české strany je předpoklad postupného zprovoznění 7 současných míst na turistických stezkách jako silničních hraničních přechodŧ pro motorová vozidla. Přehled existujících a plánovaných hraničních přechodŧ ukazuje tabulka 2.3-1 a obr. 2.3-1. Hraniční přechod existující A Oberthürnau Fratres Grametten Neunagelberg Gmünd-Böhmzeil Pyhrabruck

Hraniční přechod plánovaný

CZ

A

CZ

Vrátěnín Slavonice Nová Bystřice Halámky České Velenice Nové Hrady

Schaditz Kleintaxen Schlag Gmünd-WIPARK Gmünd (Wielands) Harbach Stadlberg (Karlstift)

Hluboká Košťálkov Chlum u Třeboně Č. Velenice, Hosp. park Č. Velenice – Vitorazská ul. Šejby Pohoří na Šumavě

Odhad nákladů (česká strana) 16.800 EUR 44.640 EUR 500.000 EUR ----------29.400 EUR 593.000 EUR

Tabulka 2.3-1: Přehled existujících a plánovaných hraničních přechodŧ

CZ

Obr. 2.3-1:

A

Plánované silniční hraniční přechody pro motorovou dopravu (modře)

29/102 29/4129/41


Die Nutzung der touristischen Wege als Straßengrenzübergänge für Kfz-Verkehr wird Infrastrukturmaßnahmen hervorrufen, vor allem auf der tschechischen Seite. Zugleich wird empfohlen, die Änderung der Kategorisierung im Rahmen der abgeschlossenen Verträge durchzusetzen. Auf der tschechischen Seite wird vorgeschlagen, die Änderung der Kategorisierung der Abschnitte bei der Staatsgrenze aus der Kategorie Zwecksverkehrswege/Landverkehrswege/Gemeindestraße in Straßen der III. Klasse vor zu nehmen. Dafür werden in 5 Fällen Vermögensübertragungen und Investitionen in die Modifizierung der Trasse notwendig. In 2 Fällen im Ort Č. Velenice - Gmünd handelt es sich nur um die Änderung der Klassifizierung der Straße. Die auf der tschechischen Seite abgeschätzten Kosten gehen von der Inbetriebsetzung primär für den Lokalverkehr und den touristischen Verkehr mit Beschränkung bis 3,5 t (siehe Tabelle 2.3-1) aus. Die Inbetriebsetzung für Busse (Schlag - Chlum u Třeboně im Teil 4.1.1 und 4.1.2) würde höhere Investitionskosten verursachen. Empfohlen wird eine Vereinbarung zwischen dem Kreisamt Südböhmen und dem Amt der NÖ Landesregierung über die allmähliche Sanierung der genannten 5 Grenzübergänge mit der Spezifikation der Prioritäten in Abhängigkeit der finanziellen Möglichkeiten.

2.4

FLUGHAFEN ČESKÉ BUDĚJOVICE

Der Budweiser Flughafen entwickelt sich zum regionalen Flughafen mit internationalem Betrieb und bedeutet insofern ein großes Potential für die Entwicklung des grenzüberschreitenden Verkehrs. Das Einzugsgebiet reicht über die Grenze nach Österreich (siehe Abbildung 2.4-1). Details zur geplanten Flughafenentwicklung sind im tschechischen Teil der Studie ausführlich beschrieben. Im österreichischen Teil sind die Möglichkeiten eines öffentlichen internationalen Linienverkehrs zum Flughafen im Teil 4.1.4. dar gestellt. In Anbetracht der Bedeutung des Flughafens für die Grenzregion werden weitere Verhandlungen zur Verbesserung der Erreichbarkeit des Flughafens zwischen Vertretern des Kreisamtes Südböhmen, des Landes Niederösterreich und der Geschäftsführung der Flughafen České Budějovice AG empfohlen.

Abbildung 2.4-1:

Einzugsgebiet des Flughafens České Budějovice (Deloitte, 2009)

30/102 30/4130/41


Vyuţití těchto míst na turistických stezkách jako silničních hraničních přechodŧ pro motorovou dopravu si vyţádá infrastrukturní opatření, a to zvláště na české straně. Současně je doporučováno prosadit jejich přeřazení v rámci uzavřených smluv. Na české straně se navrhuje převedení úsekŧ ke státní hranici z kategorie účelová/místní komunikace mezi silnice III. třídy. To si vyţádá v 5 případech i související majetkové převody a investici do úpravy trasy. Ve 2 případech v místě Č. Velenice - Gmünd se jedná pouze o změnu zařazení komunikace. Náklady odhadnuté na české straně vycházely ze zprovoznění primárně pro místní a turistickou dopravu s omezením do 3,5 t (viz tabulka 2.3-1). Zprovoznění pro autobusy (Schlag - Chlum u Třeboně v části 4.1.1 a 4.1.2) by si vyţádalo investiční náklady vyšší. Doporučuje se uzavřít mezi orgány Jihočeského kraje a země Dolní Rakousko dohodu o postupné rehabilitaci uvedených 5 hraničních přechodŧ s upřesněním priorit v závislosti na finančních moţnostech.

2.4

LETIŠTĚ ČESKÉ BUDĚJOVICE

Českobudějovické letiště jako rozvíjející se regionální letiště s mezinárodním provozem je velkým potenciálem i pro rozvoj přeshraniční dopravy, neboť spádové území letiště zasahuje přes hranici i do Rakouska (viz obr. 2.4-1). V české části analýzy i prognózy je podrobně rozebrán předpokládaný rozvoj letiště. Návrh rakouské části rozpracovává moţnosti vedení veřejné linkové mezinárodní dopravy na letiště v části 4.1.4. Doporučuje se dále jednat v této věci mezi zástupci Jihočeského kraje, země Dolní Rakousko a vedením Letiště České Budějovice, a.s.

Obr. 2.4-1:

Spádové území letiště České Budějovice (Deloitte, 2009)

31/102 31/4131/41


3. VERKEHRSMENGEN IM STRAßENVERKEHR 3.1

AKTUELLE SITUATION – BESTAND 2008

Im Rahmen der Studie war in einem ersten Schritt die gegenwärtige Situation im Straßenverkehr des Untersuchungsgebiets zu evaluieren und zu beschreiben. Dazu war einerseits die demografische Ausgangssituation (Einwohner, Arbeitsplätze, Regionale Zentren, etc.) sowie die vorhandene Verkehrsinfrastruktur, insbesonders das aktuelle Straßen- und Schienennetz in einem GIS (Geografische Informations-System) darzustellen. Ergänzend dazu waren die Ergebnisse aus vorhandenen Verkehrserhebungen (Zählungen und Befragungen) und Verkehruntersuchungen (Studien) zu sammeln und zu harmonisieren. Für die vorliegende Bearbeitung wurde das von der arealConsult Ziviltechnikerges.m.b.H. gemeinsam mit Dipl.-Ing. Walter Fußeis, Ingenieurkonsulent für Technische Mathematik, im Jahr 2003 entwickelte und 2009 gänzlich aktualisierte Verkehrsmodell Ost (VMO) herangezogen. Die Verkehrsstärken in den drei Bezirken Gmünd, Waidhofen an der Thaya und Zwettl reichen im Bestand 2008 an den Landesstraßen B von ca. 800 Kfz/24h bis ca. 12.300 Kfz/24h im Werktagsverkehr (DTVw). Die höchsten Verkehrsbelastungen werden an der B 41 zwischen Gmünd und Schrems erreicht. An den Grenzübergängen in die Tschechische Republik treten im Motorisierten Individualverkehr folgende Verkehrsstärken auf: Zählergebnisse – NÖ Landesregierung September 2008 (Do – Mo)

DTVw* – 2008

Grenzübergang

Kfz/24h

Pkw/24h Lkw/24h

Kfz/24h

Pkw/24h

Lkw/24h

Oberthürnau

390

310

80

199

190

9

Fratres

670

620

50

448

422

26

Grametten

820

740

80

724

651

73

Neunagelberg

1.620

1.130

490

1.134

889

245

Gmünd-Böhmzeil

3.170

2.920

250

2.800

2.525

75

140

120

20

Pyhrabruck

nicht erhoben

*DTVw – Durchschnittlicher täglicher Verkehr werktags (Mo – Fr) Tabelle 3-1: Verkehrsbelastungen an den Grenzübergängen im Waldviertel

32/102 32/4132/41


3. INTENZITY SILNIČNÍ DOPRAVY 3.1

AKTUÁLNÍ SITUACE – STAV 2008

Prvním krokem v rámci studie bylo vyhodnocení a popis současné situace v silniční dopravě ve zkoumané oblasti. K tomu bylo třeba na jedné straně znázornit demografickou výchozí situaci (obyvatelé, pracovní místa, regionální centra atd.) a stávající dopravní infrastrukturu, zejména aktuální silniční a ţelezniční síť v GIS (Geografický informační systém). Na druhé straně bylo zapotřebí shromáţdit a harmonizovat výsledky ze stávajících dopravních prŧzkumŧ (sčítání a ankety) a zkoumání dopravy (studie). Pro toto zpracování byl pouţit Dopravní model Východ (Verkehrsmodell Ost - VMO) vyvinutý v roce 2003 společností arealConsult Ziviltechnikerges.m.b.H. společně s Dipl.-Ing. Walterem Fußeisem, inţenýrským konzultantem pro technickou matematiku, který byl aktualizován v roce 2009. Ve třech okresech Gmünd, Waidhofen an der Thaya a Zwettl dosahovaly v roce 2008 intenzity dopravy na zemských silnicích B od cca 800 mot. vozidel/24h aţ do cca 12.300 mot. vozidel/24h v pracovní dny (DTVw). Největší intenzity dopravy byly zjištěny na silnici B 41 mezi Gmündem a Schremsem. Na hraničních přechodech do České republiky vykazuje individuální automobilová doprava následující intenzity: Výsledky sčítání – zemská vláda Dolního Rakouska – v září 2008 (Čt – Po)

DTVw* – 2008 Hraniční přechod

motorová osobní nákladní voz./24h auta/24h auta/24h

motorová vozidla/24h

osobní auta/24h

nákladní auta/24h

Oberthürnau

390

310

80

199

190

9

Fratres

670

620

50

448

422

26

Grametten

820

740

80

724

651

73

Neunagelberg

1.620

1.130

490

1.134

889

245

Gmünd-Böhmzeil

3.170

2.920

250

2.800

2.525

75

140

120

20

Pyhrabruck

Ţádné počítání

*DTVw - průměrná denní intenzita dopravy (pracovní dny Po-Pá) Tabulka 3-1: Intenzity dopravy na hraničních přechodech ve Waldviertelu

33/102 33/4133/41


Seit einigen Monaten ist ein starker überregionaler Transitverkehr auf der Route B2/B4 feststellbar. Es handelt sich dabei um LKW, die sich offensichtlich die LKW-Maut auf der tschechischen Autobahn ersparen möchten und daher die gegenständliche Strecke befahren. Seitens des Landes NÖ werden daher gemeinsam mit den zuständigen Stellen der Tschechischen Republik Maßnahmen entwickelt, um diesen LKW-Durchgangsverkehr auf das hochrangige Autobahnen- und Schnellstraßennetz zu verlagern. Dadurch kann eine Entlastung der BürgerInnen vom vermeidbaren LKW-Durchzugsverkehr sowohl in der Tschechischen Republik, als auch in Niederösterreich erreicht werden. Der Ziel- und Quellverkehr für die regionalen wirtschaftlichen Beziehungen zwischen dem betroffenen Gebiet der Tschechischen Republik und dem Wald- bzw. Weinviertel wird dadurch nicht beeinträchtigt.

34/102 34/4134/41


Jiţ několik měsícŧ je na trase B2/B4 viditelná silná přesregionální tranzitní doprava. Jedná se o nákladní automobily, které se zřejmým záměrem ušetřit dálniční poplatek na českých dálnicích jezdí po zmíněné trase. Ve spolupráci s odpovědnými orgány České republiky dochází ze strany země Dolní Rakousko k přípravě opatření, která mají přesunout tuto transitní dopravu na přednostní dálnice a silnice dálničního typu.5 Tím mŧţe být dosaţeno pro občany jak v České republice, tak v Dolním Rakousku odlehčení od tranzitní nákladní dopravy. Cílová a místní doprava pro regionální hospodářské vztahy mezi dotčenou oblastí v České republice a Waldviertelem, popř. Weinviertelem nebude tímto dotčena.

5

Řešení problému objízdných tras těţké dopravy napomŧţe předpokládané zpoplatnění silnic I. třídy a vybraných silnic II.a III. třídy v České republice připravované Ministerstvem dopravy ČR

35/102 35/4135/41


Abbildung 3.1-1:

Verkehrsbelastungen im Bestand 2008 (DTVw)

36/102 36/4136/41


Obr. 3.1-1:

Intenzity dopravy - aktuální situace 2008 (průměrné denní intenzity dopravy v pracovních dnech)

37/102 37/4137/41


Abbildung 3.1-2:

Verkehrsbelastungen im Bestand 2008 (DTVw) – Detaillierung nach Fahrzeugarten

38/102 38/4138/41


Obr. 3.1-2:

Intenzity dopravy -aktuální situace 2008 – detailní informace podle druhŧ vozidel (průměrné denní intenzity dopravy v pracovních dnech)

39/102 39/4139/41


Die folgende Abbildung 3.1-3 zeigt die Verkehrsbelastung im gesamten bearbeiteten Grenzgebiet. Erkennbar ist, das auf der tschechischen Seite die Verkehrsbelastung niedriger ist. Folgende Gründe sind die Ursache: 

der schlechtere Zustand der Infrastruktur



das Fehlen geeigneter Verbindungungen entlang der Grenze



50 Jahren Sperre der Grenzzone durch den Eisernen Vorhang



die niedrigere Bevölkerungsdichte

Abbildung 3.1-3: Darstellung der Verkehrsbelastung im ganzen zu lösenden Gebiet A – Zustand 2008, CZ – Umrechnung 2005 (Kfz/24h) Beim direkten Vergleich der berechneten (CZ) bzw. gezählten (A) Verkehrsbelastung an der Staatsgrenze in Gmünd/Česke Velenice zeigen sich Unterschiede. Die gezählten Werte auf österreichischer Seite werden auf tschechischen Gebiet laut Berechnung nicht an der Grenze, sondern erst auf der Straßenverbindung ČB – Třeboň – Jindřichŧv Hradec und rund um Budweis erreicht.

Die

niedrigeren

Verkehrsbelastungswerte

auf

tschechischer

Seite

machen

die

Argumentation für Investitionen in Infrastrukturmaßnahmen schwierig

40/102 40/4140/41


Následující obr. 3.1-3 znázorňuje intenzity dopravy v celém sledovaném příhraničním území. Jiţ na první pohled je zřejmé, ţe podél hranice na české straně jsou niţší intenzity dopravy, coţ je dŧsledkem zejména: 

horšího stavu infrastruktury



absence některých propojení podél hranice



50 let uzavření příhraničního pásu ţeleznou oponou



niţší hustoty osídlení

Obr. 3.1-3:

Znázornění intenzit dopravy v celém řešeném území A – stav 2008, CZ – přepočet 2005 (počty mot. vozidel/24 hodin)

Při porovnání mŧţeme konstatovat, ţe intenzity dosahované u města Gmünd těsně u státní hranice na rakouské straně jsou na české straně dosahovány aţ na tahu ČB – Třeboň – Jindřichŧv Hradec a v českobudějovické aglomeraci. V dŧsledku niţších hodnot intenzit dopravy na české straně příhraničí je i obtíţnější argumentace ve prospěch nových investic do dopravní infrastruktury v této oblasti.

41/102 41/4141/41

ABSCHLUSS- BERICHT ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA

Recommend Documents