1. hodina SRNUTÍ UČIVA ZA III. ROČNÍK Opakování: Kapitálové účty a dlouhodobé závazky ALC, a. s. (plátce DPH) má k 1. lednu 2013 v oblasti 4. účtové třídy na účtech tyto stavy: 411 – Základní kapitál 421 – Zákonný rezervní fond 428 – Nerozdělený zisk minulých let 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení (zisk)
Kč 20 000 000,Kč 1 500 000,Kč 1 000 000,Kč 10 000 000,-
Označení účetních dokladů: VÚD – vnitřní účetní doklad VBÚ – výpis z bankovního účtu VÚU – výpis z úvěrového účtu
Účetní případy: č. 1.
doklad VÚD
2. 3.
VÚD VBÚ
4.
VÚD
5. 6. 7.
VÚD VÚD VBÚ
8. 9.
VÚD VÚU
10. 11.
VÚD VÚD
12.
VÚD
text částka MD Rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku: a) příděl do zákonného rezervního fondu 500 000,b) příděl do statutárního fondu 550 000,c) na dividendy 8 000 000,d) převod zbylé části zisku do dalších let ? Předpis daně z příjmů z dividend ? a) příspěvek zaměstnanci na úhradu 10 000,ozdravného pobytu jeho dětí ze sociálního fondu (statutární fond b) výplata dividend akcionářům ? c) odvod daně z příjmů z dividend ? finančnímu úřadu Společnost navyšuje svůj základní kapitál: a) upsáním nových akcií – nominální hodnota Kč 9 000 000,9 000 000,emisní kurz 12 000 000,rozdíl (emisní ážio) 3 000 000,b) z vlastních zdrojů (z nerozděleného 1 000 000,zisku minulých let) Společnost získala darem auto 281 250,Platební výměr na darovací daň 19 688,a) zaplacení darovací daně 19 688,b) splacení části upsaných akcií 8 000 000,c) přijat úvěr od ČSOB 5 000 000,Zápis o zvýšení základního kapitálu do OR 10 000 000,Přijat úvěr od ČSOB (viz. 7c) – splatnost 5 000 000,24 měsíců Tvorba rezervy na záruční opravy výrobků 100 000,Tvorba rezervy na opravu střechy budovy, ? 552 zahrnuté v obchodním majetku (rozpočet nákladů Kč 500 000,-, plánovaný rok zahájení opravy 2018) Během roku byl prodán dům, na jehož ? 451
D
451
552
1
opravu byla v minulých letech tvořena rezerva (zůstatek této rezervy k 31. 12. je Kč 360 000,- –zrušení rezervy
2
2. hodina CHARAKTERISTIKA A ČLENĚNÍ NÁKLADŮ učebnice II – kapitola 7.1 Příklad: opakovací úloha Náklady: peněžní vyjádření spotřeby (majetku, práce, služeb) Výdaje: úbytek majetku bez vazby na výkony Náklady a výdaje spolu souvisejí (výdaje vedou k nákladům). Výnosy: peněžní vyjádření provedených výkonů (tržby) Příjmy: přírůstkem majetku (nemusí být vazba s výkony), např. připsání úvěru Pro vznik nákladů je rozhodující okamžik skutečné spotřeby, u výnosů je to okamžik provedení příslušného výkonu. Členění nákladů = co, účel, kde. Pro potřeby účetnictví - podle: • nákladových druhu (co – 5.třída) • výkonů a položek kalkulačního vzorce (účel – vnitropodnikové účetnictví + kalkulace) • místa vzniku a odpovědnosti (kde – nutné u vnitřně členěných podniků) Z hlediska správného stanovení základu daně: • účetní • daňové (vymezeny zákonem o daních z příjmů) Z hlediska finanční analýzy: • provozní • finanční • mimořádné Ostatní: • přímé, nepřímé • prvotní = vznikly v účetní jednotce poprvé (v 5.třídě – vznikají ve styku podniku s okolím – externí povahy + interní povahy spotřeba a odpisy) druhotné = spotřeba vnitropodnikových výkonů (středisko Údržba provedlo opravu strojů pro středisko Hlavní výroba) Členění výnosů (stejná hlediska jako u nákladů) Pro potřeby účetnictví: • jednotlivých složek (druhů) výnosů (6.třída) • výkonů a položek kalkulačního vzorce (vnitropodnikové účetnictví) • místa vzniku a odpovědnosti (kde – vnitropodnikové účetnictví) Pro zjištění HV: • provozní N a V (50 – 55) • finanční N a V (56 – 57) • mimořádné N a V (58) Hlavní zásady účtování nákladů a výnosů • účtujeme narůstajícím způsobem od počátku roku • účtují se do toho období, s nímž časově a věcně souvisejí – ostatní je nutno časově rozlišit • tržby za vlastní výkony a zboží • změna stavu vnitropodnikových zásob (při použití A: nejm. 1x za měsíc zaúčtovat přírůstky a úbytky vlastní výroby, do kterých patří zásoby NV, PVV, výrobků a zvířat) ⇒ vytvořená hodnota může ovlivnit výnosy jen jednou • aktivace vnitropodnikových výkonů • AE: ustanovení zákona o daních z příjmů, potřeby vnitropodnikového účetnictví
3
Domácí úkol: (může být i více správných odpovědí)
1) Nákladové účty patří mezi: a) rozvahové aktivní účty b) rozvahové pasivní účty c) výsledkové účty d) uzávěrkové účty 2) Mezi daňově NEUZNATELNÉ náklady mimo jiné patří: a) opravné položky k zásobám b) náklady na reklamu c) náklady na reprezentaci d) peněžní dary 3) Malé technické zhodnocení (tj. do 40 000 Kč), o kterém účetní jednotka rozhodla, že se o ně nebude zvyšovat hodnota DHM, se účtuje na účet: a) 501 – Spotřeba materiálu b) 518 – Ostatní služby c) 548 – Ostatní provozní náklady d) 022 – Samostatné movité věci 4) Na účet 544 – Smluvní pokuty a penále se zaúčtují: a) penále vyplývající z dodavatelsko odběratelských vztahů, které vyplývají ze smlouvy b) pokuty a penále z daní, vyměřené správcem daně (finančním úřadem) c) pokuty a penále zejména od státních institucí, např. zdravotních pojišťoven, správy sociálního zabezpečení d) pokuta zaplacená policií za špatné parkování 5) Na účtu 563 – Kurzové ztráty se účtuje: a) při úhradě zahraniční dodavatelské faktury, a to v případě, že úhrada je vyšší než fakturovaná částka b) při úhradě zahraniční dodavatelské faktury, a to v případě, že úhrada je nižší než fakturovaná částka c) u neuhrazeného zahraničního závazku na konci období, jestliže kurz ČNB je vyšší než kurz uvedený na faktuře d) u neuhrazeného zahraničního závazku na konci období, jestliže kurz ČNB je nižší než kurz uvedený na faktuře 6) Příjmy (výnosy) z dividend nebo podílů plynoucích z dlouhodobého finančního majetku se účtují VE PROSPĚCH účtu? a) 665 – Výnosy z dlouhodobého finančního majetku b) 648 – Ostatní provozní výnosy c) 662 – Úroky d) 663 – Kurzové zisky 7) Odměny členům dozorčí rady se účtují na účet: a) 521 – Mzdové náklady b) 522 – Příjmy společníků a členů družstev ze závislé činnosti c) 523 – Odměny členům orgánů společnosti a družstva d) 523 – Sociální náklady individuálního podnikatele 8) Pro dohadné účty pasivní jsou charakteristické tyto znaky: a) známe částku b) známe účel 4
c) známe období d) zvyšují vlastní zdroje účetní jednotky
5
3. hodina ÚČTOVÁNÍ NÁKLADŮ (charakteristika vybraných nákladových účtů) učebnice II – kapitola 7.2 úloha 7.1
6
1)
4. hodina ÚČTOVÁNÍ VÝNOSŮ (charakteristika vybraných výnosových účtů) učebnice II – kapitola 7.3 úloha 7.2
7
5. hodina ČASOVÉ ROZLIŠENÍ NÁKLADŮ A VÝNOSŮ učebnice II – kapitola 7.4 = rozdělování N a V podle účetního období Podstata: zjištění správného HV (časově a věcně souvisí) → třída 3/Přechodné účty A a P. Účtuje se při roční uzávěrce (i kratší období). Podléhají dokladové inventarizaci. Výdaje a náklady, příjmy a výnosy spolu souvisejí – může mezi nimi dojít k časovému nesouladu. Příklady časového nesouladu mezi výnosy a příjmy: 1) Výnos dříve než příjem vystavená faktura odběrateli → výnos přijatá úhrada od odběratele → příjem 2) Příjem dříve než výnos přijatá záloha od odběratele → příjem vystavená faktura odběrateli → výnos 3) Příjem a výnos současně tržby v hotovosti na prodejně za prodané zboží Příklady časového nesouladu mezi náklady a výdaji: 1) Náklad dříve než výdaj výplatní listina mezd zaměstnanců za květen → náklad výplata květnových mezd v průběhu měsíce června → výdaj 2) Výdaj dříve než náklad poskytnutá záloha dodavateli za elektrickou energii → výdaj přijatá faktura za spotřebovanou energii → náklad 3) Náklad a výdaj současně v hotovosti zaplaceno v autoservisu za opravu firemního automobilu V případě, že by účetní jednotka nedodržela zásadu časového rozlišení – porušila by a) účetní předpisy, b) zákon o dani z příjmů. Z hlediska účtové osnovy lze časové rozlišení nákladů a výnosů členit na časové rozlišení: a) v užším pojetí – evidují se účetní případy, u nichž jsou známy tři faktory (musí být splněno současně): • účel, • přesná výše částky, • období, k němuž se částka vztahuje. ÚČTY: 381 Náklady příštích období: výdaj vznikl v b. o., ale nákladově patří do příštích období (nájemné, vybavení DDHM). 382 Komplexní náklady příštích období 383 Výdaje příštích období: náklad vznikl v b. o., ale k výdaji dojde (N. bude uhrazen) až v příštím období (nájemné placené pozadu, odměny placené po uplynutí roku). 384 Výnosy příštích období: částky přijaté v b. o., které věcně patří do výnosů příštích období (předem přijaté částky nájemného). 385 Příjmy příštích období: částky, které ke dni účetní uzávěrky nebyly přijaty, které časově a věcně ale patří do výnosů b. o. (výnosové provize, provedené + odebrané – ale dosud nevyúčtované výkony jiným podnikům). Účet 381 Náklady příštích období 382 Komplexní náklady příštích období 383 Výdaje příštích období
Běžné období
Příští období
Druh účtu
výdaj
náklad
aktivní
výdaj
náklad
aktivní
náklad
výdaj
pasivní
8
384 Výnosy příštích období 385 Příjmy příštích období
příjem výnos
výnos příjem
pasivní aktivní
Úloha 7.3 – 7.7 b) v širším pojetí – pokud není známa některá z podmínek časového rozlišení v užším pojetí. ÚČTY: 388 Dohadné účty aktivní, 389 Dohadné účty pasivní: není zde přesně známa jejich částka a účetní jednotka ji pouze odhaduje. Účtová skupina 45 – REZERVY: je znám přesně pouze účel, pro který se tvoří, částka i období, ve kterém se budou čerpat, se pouze odhadují. Úloha 7.8 – 7.9
Rezervy na náklady podnik si tvoří finanční zdroje na krytí budoucích výdajů nebo rizik – třída 4. Znaky: znám účel + není známa částka Členění: 1. podle právních předpisů: a) zákonné (tvorba upravena zákonem, zahrnují se plně do daňových nákladů) 451 – Rezervy podle zvláštních právních předpisů b) ostatní (tvorba upravena vnitřními předpisy podniku, nezahrnují se do daňových nákladů 459 – Ostatní rezervy 2. podle účelu a) individuální (opravy DM, kurzové ztráty) b) globální (na rizika a ztráty podniku) Tvorba: 5../45. Čerpání: 45./6.. Výdaje, na které se rezervy tvoří, se musí čerpat z těchto rezerv, takže nemohou ovlivňovat náklady v době čerpání a tím snižovat daňový základ. Při účetní uzávěrce se musí nevyčerpaná část rezerv zahrnout do výnosů, a tím zvýšit daňový základ. Rezervy nesmí být přečerpány. Provádí se inventarizace rezerv (ověření účelu + přiměřenosti výše). Úloha 7.10 Úloha 7.11
9
6. hodina ÚČETNÍ UZÁVĚRKA učebnice II – kapitola 8.1 Charakteristika a význam účetní uzávěrky a závěrky ETAPY: 1) Přípravné práce před účetní uzávěrkou. 2) Účetní uzávěrka (představuje především uzavření účtů, především jejich zůstatky na dvojicích tzv. uzávěrkových účtů (702,710) 3) Účetní závěrka (sestavení účetních výkazů (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, příloha, popř. i přehled o peněžních tocích, přehled o změnách vlastního kapitálu) Inventarizace: CÍL: • a) kontrola věcné správnosti • b) kontrola reálnosti ocenění majetku a závazků • Inventarizace je jedním z mála způsobů, kterými lze provést kontrolu správnosti účtování Nejdůležitější skupiny majetku a závazků 0 – Dlouhodobý majetek • 042 – Pořízení DHM (k rozvahovému dni musí být stav 0; pokud není je třeba doložit, např. rozestavěná stavba) • 021 – Stavby, 022 – SMV (ověřit pořizovací cenu, obrat MD – zda PC odpovídá přírůstku majetku, obrat D – odpovídá úbytkům majetku v PC) • 08x – Oprávky k … (zkontrolovat KS na účtu se skladní kartou, případně obraty) 1 – Zásoby • 111 (131) – Pořízení materiálu/zboží (k rozvahovému dni musí být stav 0, vykazuje-li KS – převedeme na 119 – Materiál na cestě; na 139 – Zboží na cestě) • 112 – Materiál na skladě, 132 – Zboží na skladě a v prodejnách, 123 – Výrobky (KS musí souhlasit se stavem na skladních kartách) • 121 – Nedokončená výroba (KS musí souhlasit se skutečným stavem rozpracované výroby) 2 – Finanční účty • 211 – Pokladna (KS se musí rovnat skutečnému stavu) • 221 – Bankovní účet (KS musí souhlasit se stavem posledního výpisu) • 261 – Peníze na cestě (KS musí být nulový, pokud není, je třeba doložit dle zůstatku posledního výběru, resp. posledního odvodu 3 – Zúčtovací vztahy • 311 – Odběratelé, 321 – Dodavatelé (provést dokladovou inventuru – KS musí souhlasit s knihou faktur – saldokonto; u významnějších položek je vhodné provést odsouhlasení s dodavateli, resp. odběrateli)
10
•
• •
331 – Zaměstnanci, 336 – Zúčtování s ISaZP, 342 – Ostatní přímé daně (zůstatek k 31.12. musí souhlasit s vyúčtováním mezd k 31.12.) 341 – Daň z příjmů (KS – před zaúčtováním daňové povinnosti, by měl odpovídat výši záloh zaplacených v uzavíraném účetním období) 343 – DPH (KS musí souhlasit údajům posledního přiznání k DPH – za prosinec, resp. za 4/Q)
Úloha 8.1
11
7. hodina ZAÚČTOVÁNÍ ÚČETNÍCH OPERACÍ NA KONCI ÚČETNÍHO OBDOBÍ učebnice II – kapitola 8.2 Pro získání věrného zobrazení hospodářské a finanční situace účetní jednotky je třeba: • a) do HV promítnout rizika a možné ztráty ještě před jejich vznikem; • b) náklady, výdaje, výnosy a příjmy přiřadit k tomu období, jehož se věcně i časově týkají; • c) zaúčtovat účetní případy, které sice již nastaly, ale ještě k nim nejsou doklady. 1. Závěrečné operace u zásob • Porovnání faktur a příjemek k jednotlivým dodávkám (nevyfakturované dodávky se proúčtují jako závazek v odhadované výši 389 / Dohadné účty pasivní, vyfakturované, ale dosud nepřevzaté dodávky jako zásoby na cestě na účty 119 nebo 139. • Pokud účetní jednotka používá při účtování „B“, musí zaúčtovat ještě úpravu stavu zásob na skladě, neboť během roku se veškeré nákupy účtovaly do spotřeby. 2. Kontrola časového rozlišení nákladů a výnosů (v užším pojetí – je znám účel, částka i období) U nákladů a výnosů, které byly nebo budou zaúčtovány během několika účetních období a jejich vznik časově neodpovídá souvisejícím výdajům a příjmům, je potřeba zajistit zahrnutí odpovídající části nákladů nebo výnosů do výsledku hospodaření běžného období (pomocí účtů 381 – 385, např. nepravidelné placené nebo přijímané nájemné, předplatné atd.) 3. Zaúčtování dohadných položek Zaúčtování závazků a pohledávek, které věcně patří do běžného období, ale jejich přesná výše prozatím není známá, protože ji příslušná osoba nebo instituce dosud nevyčíslila (účty 388 a 389, např. nevyfakturované, ale uskutečněné dodávky služeb, materiálu, zboží, dlouhodobého majetku, pohledávka za pojišťovnou z titulu dosud nevyřízené pojistné události atd.). 4. Tvorba a zúčtování rezerv Zaúčtování tvorby rezerv na v budoucnu očekávané náklady (např. opravy dlouhodobého majetku), čerpání již dříve vytvořených rezerv na náklady, vzniklé během roku, popř. rozpuštění nevyčerpaných rezerv, které už dále nesmí vykazovat zůstatek – např. proto, že pominuly důvody pro jejich existenci nebo účetní jednotka nedodržela některé zásady uvedené v zákoně o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (např. zákonně rezervy – tvorba 552/451, čerpání 451/552) 451 – Rezervy podle zvláštních právních předpisů 552 – Tvorba a zúčtování zákonných rezerv podle zvláštních právních předpisů 5. Zaúčtování kurzových rozdílů Hodnotu majetku a závazků v cizí měně je nutno přepočítat kurzem ČNB platným k poslednímu dni účetního období. Tato zjištěná částka se musí uvést v rozvaze. Aby bylo možno tuto skutečnost zajistit, musí se zjištěné rozdíly oproti dosavadní hodnotě příslušného účtu (např. 211 – Valutová pokladna, 221 – Devizový účet, 321 – Dodavatelé, 311 – Odběratelé) zaúčtovat jako finanční náklad nebo výnos (563 – Kurzové ztráty nebo 663 – Kurzové zisky)
12
6. Opravné položky Vytvářejí se k majetkovým účtům v případě, že jsou splněny dvě podmínky: 1) Skutečná hodnota majetku je nižší než účetní hodnota; 2) Snížení majetku není trvalého charakteru. Opravné položky lze tvořit k dlouhodobému majetku, k zásobám, k pohledávkám. Při tvorbě je nutné dodržovat zásady: - opravné položky nesmějí mít aktivní zůstatek; - tvořit opravnou položku na zvýšení hodnoty majetku se nesmí; - nelze současně vytvářet rezervu i opravnou položku. 7. Odpis pohledávek Daňově účinný odpis pohledávek upravuje ZDP (§ 24/2/y). Pohledávky odepsané do nákladů na základě ustanovení tohoto zákona představují daňově uznatelný náklad. Účtujeme na 546 – Odpis pohledávky. Druhá cesta: je tvorba opravných položek. Princip tvorby je stejný jako u ostatního majetku, ale jen u pohledávek je možnost snížit o jejich hodnotu základ daně z příjmů (jsou-li dodrženy podmínky uvedené v ZDP).
13
8. hodina ZJIŠTĚNÍ HOSPODÁŘSKÉHO VÝSLEDKU učebnice II – kapitola 8.3 •
syntetický ukazatel úrovně hospodaření - zjišťuje se koncem roku;
•
nejdříve zjistíme HV před zdaněním - hrubý účetní HV – sledujeme ve struktuře: provozní, finanční, mimořádný
•
součet provozního a finančního HV se nazývá HV z běžné činnosti (ve Výkazu Z/Z se uvádí v čisté výši, tj. po zdanění);
•
hrubý HV se mimo účetnictví upraví na daňový základ – ze kterého vypočítáme DzP a zaúčtujeme do nákladů;
•
po převodu 591 – 594 na 710 se zjistí disponibilní Z/Z – převedeme na 702 (oba závěrkové účty vyrovnáme).
•
Čistý zisk představuje HV po zdanění.
591 – Daň z příjmů z běžné činnosti – splatná 592 – Daň z příjmů z běžné činnosti – odložená 593 – Daň z příjmů z mimořádné činnosti – splatná 594 – Daň z příjmů z mimořádné činnosti – odložená Příklad 8.1 Akciová společnost BALTO, a. s. vykazuje k 31. 12. tyto zůstatky v jednotlivých skupinách výsledkových účtů: • provozní náklady 40 200 000 Kč • provozní výnosy 42 700 000 Kč • finanční náklady 650 000 Kč • finanční výnosy 400 000 Kč Při převodu účetního hospodářského výsledku na základ daně byly zjištěny na výsledkových účtech tyto skutečnosti: účet 513 – Náklady na reprezentaci (pohoštění obchodních partnerů) 18 000 Kč účet 528 – Ostatní sociální náklady (příspěvky na stravenky nad limit daný ZDP) 14 000 Kč účet 543 – Dary (dar nemocnici na nákup přístroje) 60 000 Kč účet 551 – Odpisy DHM a DNM 140 000 Kč Poznámka: odpisy dle ZDP jsou 100 000 Kč Účet 665 – Výnosy z dlouhodobého finančního majetku (přijaté podíly na zisku) 20 000 Kč
14
ÚKOLY: 1. Vypočítejte účetní výsledek hospodaření Text Provozní VH Finanční VH Účetní VH celkem
Náklady
Výnosy
Zisk (+) / Ztráta (-) -
15
9. hodina VÝPOČET DANĚ Z PŘÍJMŮ A ZAÚČTOVÁNÍ DAŇOVÉ POVINNOSTI učebnice II – kapitola 8.4 Transformace účetního výsledku hospodaření na daňový základ Účetnictví Daňové přiznání Výnosy (6. účtová třída) - Náklady (5. účtová třída) Účetní výsledek hospodaření → Účetní výsledek hospodaření + náklady daňově neuznatelné - výnosy nezahrnované do základu daně ± rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy 1)
Základ daně - odčitatelné položky (§20 a §34 ZDP) Základ daně snížený o odčitatelné položky 2) x sazba daně (§21/1 ZDP) 3)
Daň z příjmů splatná - slevy na dani (§35 ZDP) - Daň z příjmů splatná po slevách ← Daň z příjmů splatná po slevách ± Daň z příjmů odložená DISPONIBILNÍ ZISK (zisk po zdanění)
• • •
Jsou-li účetní odpisy vyšší než daňové, rozdíl se přičítá, v opačném případě se odečítá. 2) Základ daně snížený o odčitatelné položky se zaokrouhlí na celé tisícikoruny dolů. 3) Sazby daně: 2007 – 24 %, 2008 – 21 %, 2009 – 20 %, 2010-2012 – 19 %
Do základu daně nelze např. zahrnout: skupina 51: 513/Náklady na reprezentaci (výdaje na pohoštění a občerstvení)
16
skupina 52: 523 – Odměny členům statutárních orgánů společnosti a družstva (odměny členům představenstva a. s.) Neúčtuje se zde odměna jednateli, s. r. o., který je sám statutárním orgánem, nikoliv členem kolektivního statutárního orgánu. 528 – Ostatní sociální náklady (stravenky pro zaměstnance nad limit – 55 %) skupina 53: 538 – Ostatní daně a poplatky (daň dědická a darovací) skupina 54: 541 – ZC prodaného DHaNM (rozdíl mezi účetní hodnotou prodaného neodpisovaného majetku a jeho prodejní cenou – např. ztráta z prodeje pozemku) 543 – Dary (vždy nedaňovým nákladem, ale mohou být odčitatelnou položkou až v rámci daňového přiznání) 545 – Ostatní pokuty a penále (sankce vyměřené podle zákonných norem, např. finančním úřadem, zdravotními pojišťovnami, správou sociálního zabezpečení) 546 – Odpis pohledávky (pokud nesplňuje podmínky uvedené v § 24/2/y ZDP) Skupina – manka a škody 549 – Manka a škody 569 – Manka a škody na finančním majetku 582 – Škody (daňově neuznatelný je rozdíl mezi výší manka nebo škody a částkou náhrady, výjimku tvoří škody vzniklé v důsledku živelných pohrom a škody způsobené podle potvrzení policie neznámým pachatelem) Skupina – rezervy 554 – Tvorba a zúčtování ostatních rezerv 574 – Tvorba a zúčtování finančních rezerv 584 – Tvorba a zúčtování mimořádných rezerv (nevyhovují podmínkám v ZoR) Skupina – opravné položky 559 – Tvorba a zúčtování opravných položek v provozní činnosti 579 – Tvorba a zúčtování opravných položek ve finanční činnosti 589 – Tvorba a zúčtování opravných položek v mimořádné činnosti (nesplňují podmínky ZoR) Skupina – ostatní náklady (příklady) 512 – Cestovné (cestovné náhrady nad limit) 562 – Úroky (úroky z úvěru, přesahuje-li jejich úhrn hranice uvedené v § 25/1/w ZDP)
17
Členění výnosů na daňové a nedaňové Rozdílů mezi výnosy zahrnovanými a nezahrnovanými do základu daně z příjmů není tolik jako u nákladů. Jde jenom o výnosy, které byly zdaněny u zdroje srážkovou daní – např. výnosy dividendového charakteru (podíl na zisku v kapitálové společnosti). Podíly na zisku v kapitálových společnostech se do výnosů se zaúčtují buď již zdaněné nebo jsou od daně osvobozené a výnos tedy nevstupuje do daňového základu. Tyto podíly na zisku se zaznamenávají podle příslušného majetkového účtu (účtová skupina 06 nebo 25) buď na 665 – Výnosy z DFM nebo 666 – Výnosy z KFM. Příklad 9.1 Dividendy z akcií připsané na běžný účet Kč 8 500,-. (Hrubé dividendy Kč 10 000,-, srážková daň 15 %, tj. Kč 1 500,-.) Řešení: Dividendy po zdanění (výpis bankovního účtu) 221 – Bankovní účet / 665 – Výnosy z DFM nebo 666 – Výnosy z KFM
Odčitatelné položky od základu daně • Ztráta z minulých let: najednou nebo postupně v následujících 5 letech od jejího vzniku; • Dary: v účetnictví nedaňový náklad, v rámci daňového přiznání je může uplatnit jako odčitatelnou položku (Musí vykázat dostatečný zisk, min. Kč 2 000,- , max. 5 % ze základu daně sníženého o předcházející položky. U FO min. Kč 1 000,-, max. 10 % ze základu daně.) • Slevy na dani: např. zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností.
Pokračování příkladu z 8. hodiny:
2. Výpočet základu daně Poznámka: Jako odčitatelnou položku společnost uplatnila poskytnutý dar. Dle ZDP hodnota daru musí činit alespoň 2 000 Kč, přičemž v úhrnu lze odečíst nejvýše 5 % ze základu daně sníženého podle § 34 (tj. zejména o ztrátu z minulých let). Účetní VH Připočitatelné položky (nedaňové náklady) ………………………………………………. ………………………………………………. ………………………………………………. ………………………………………………. Rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy Odčitatelné položky (nedaňové výnosy) ………………………………………………. Základ daně Odčitatelné položky dle § 34 Odčitatelné položky – dary Základ daně
Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč Kč --Kč Kč
18
3. Vypočítejte daňovou povinnost účetní jednotky Poznámky: 1. Počítejte splatnou daň z příjmů, o odložené dani společnost neúčtuje. 2. Sazba daně je 19 %. Základ daně Daň z příjmů splatná
Kč Kč
4. Vypočítejte použitelný zisk Domácí úkol: Úloha 8.2 Úloha 8.3
19
10. hodina UZAVŘENÍ ÚČTŮ učebnice II – kapitola 8.5 Po zaúčtování všech účetních případů následuje uzavírání účetních knih – tím se rozumí: 1) Zjištění obratů stran MD a D. 2) Zjištění KS aktivních a pasivních účtů a jeho převod podvojným zápisem na účet 702 – Konečný účet rozvážný. 3) Zjištění KS nákladových a výnosových účtů a jejich převod na účet 710 – Účet Z/Z. HV v členění – provozní, finanční a mimořádný. 4) Zjištění celkového HV a jeho převod na účet 702. Kontrola správnosti účetních zápisů 1) Kontrolní soupiska analytických účtů 2) Obratová (tabulková) předvaha
Příklad - kontrolní soupiska analytických účtů k syntetickému účtu Dodavatelé
20
11. hodina CHARAKTERISTIKA ÚČETNÍ ZÁVĚRKY učebnice II – kapitola 9.1 Podstata: vykázat k poslednímu dni účetního období (rozvahovému dni) stavy jednotlivých druhů majetku, závazků, vlastního kapitálu, nákladů, výnosů, vyčíslit výsledek hospodaření, popř. zajistit i tok peněžních prostředků a změny v jejím vlastním kapitálu. Účetní výkazy – povinné 1) Rozvaha 2) Výkaz zisků a ztrát 3) Příloha Účetní výkazy – nepovinné 4) Přehled o peněžních tocích (Výkaz cash flow) 5) Přehled o změnách vlastního kapitálu Účetní výkazy musí obsahovat: 1) Název účetní jednotky (popř. jméno a příjmení, obchodní firma FO) 2) Místo podnikání (popř. bydliště FO) 3) Identifikační číslo 4) Právní formu 5) Předmět podnikání 6) Rozvahový den 7) Okamžik sestavení účetní závěrky Druhy účetní závěrky: 1) Řádná účetní závěrka – sestavuje se k rozvahovému dni 2) Mimořádná účetní závěrka – sestavuje se v mimořádných situacích (např. ke dni zrušení) 3) Mezitimní účetní závěrka – sestavuje se, podle zvláštních právních předpisů i během účetního období. Účetní knihy se neuzavírají a inventarizace se provádějí pouze pro účely ocenění. (Např. při navýšení ZK ve druhé polovině roku – nesmí být starší než 6 měsíců) Ověřovací povinnost (vymezuje § 20 zákona o účetnictví) 1) Akciová společnost – překročí-li min. jedno kritérium (bere se účetní období, za něž se závěrka ověřuje a v období bezprostředně předcházejícím) 2) Ostatní obchodní společnosti – překročí-li min. dvě kritéria Kritéria 1) Aktiva překročila Kč 40 mil. (nesnížená o případné oprávky a opravné položky)
21
2) Roční čistý obrat byl vyšší než Kč 80 mil. (existuje-li firma méně než 12 měsíců – přepočítává se: čistý obrat / počet započatých měsíců * 12) 3) Průměrný přepočtený stav zaměstnanců byl vyšší než 50 Rozsah účetní závěrky Účetní závěrka v plném rozsahu – sestavují ji všechny akciové společnosti a dále účetní jednotky, které mají povinnost auditu. Účetní závěrka ve zjednodušeném rozsahu – sestavují ji všechny ostatní účetní jednotky (ale mohou na základě svého rozhodnutí sestavovat účetní závěrku v plném rozsahu).
Domácí úkol (správně je i více odpovědí) 1) Mezi uzávěrkové operace patří například: a) zaúčtování inventarizačních rozdílů b) kurzové rozdíly na konci účetního období – při přepočtu majetku a závazků v cizích měnách na české koruny c) kurzové rozdíly vzniklé při úhradách faktur v cizích měnách zahraničním obchodním partnerům d) zaúčtování vlastní daňové povinnosti u daně z přidané hodnoty 2) Kurzové rozdíly, vzniklé na konci účetního období z přepočtu majetku a závazků v cizí měně a) ovlivňují účetní výsledek hospodaření účetní jednotky i základ daně b) ovlivňují účetní výsledek hospodaření účetní jednotky, ale nikoliv základ daně c) nemají vliv na účetní výsledek hospodaření, ale až na základě daně (úprava o kurzové rozdíly na základ daně se provádí mimo rámec účetnictví) d) nemají vliv na účetní výsledek hospodaření a kurzové rozdíly se účtují pouze jako dočasné snížení nebo zvýšení majetku, resp. Závazků 3) Účetní výsledek hospodaření se upravuje na základ daně o rozdíl mezi účetními a daňovými odpisy takto: a) jsou-li účetní odpisy vyšší než daňové, základ daně se snižuje b) jsou-li účetní odpisy vyšší než daňové, základ daně se zvyšuje c) jsou-li účetní odpisy nižší než daňové, základ daně se snižuje d) jsou-li účetní odpisy nižší než daňové, základ daně se zvyšuje 4) Disponibilní (použitelný) zisk se zjišťuje jako rozdíl mezi: a) základem daně a daní z příjmů (tj. vypočtenou daňovou povinností) účetní jednotky za dané účetní období b) základem daně a provedenými platbami na daň z příjmů účetní jednotky v daném účetním období c) hrubým účetním výsledkem hospodaření a daní z příjmů (tj. vypočtenou daňovou povinností) účetní jednotky za dané účetní období d) hrubým účetním výsledkem hospodaření a provedenými platbami na daň z příjmů účetní jednotky v daném účetním období 5) Součástí účetní závěrky jsou a) Rozvaha b) Výkaz zisku a ztrát c) Příloha d) Obratová předvaha
22
6) Aktiva jsou v rozvaze vykazována: a) od nejméně likvidního po nejvíce likvidní b) od nejvíce likvidního po nejméně likvidní c) sestupně podle účtových tříd d) vzestupně podle účtových tříd 7) Účetní výsledek hospodaření z běžné činnosti se vypočte jako součet: a) provozního a finančního výsledku hospodaření po zdanění b) provozního a finančního výsledku hospodaření před zdanění c) provozního, finančního a mimořádného výsledku hospodaření po zdanění d) provozního, finančního a mimořádného výsledku hospodaření před zdanění
23
12. hodina ROZVAHA učebnice II – kapitola 9.2 Představuje přehled jednotlivých aktiv a pasiv. Základní struktura AKTIV v rozvaze - hodnotové údaje se zapisují do čtyř sloupců: Sl. 1 BRUTTO – aktiva se uvádějí v plné hodnotě (tj. nesnížené o oprávky a opravné položky). Sl. 2 KOREKCE – obsahuje hodnotu oprávek a opravných položek, uvádí se se znaménkem mínus. Sl. 3: NETTO – částky v něm uvedené představují rozdíl mezi sloupcem 1 a 2 (vyjadřuje skutečnou hodnotu majetku). Sl. 4: obsahuje hodnoty z rozvahy z předchozího účetního období v netto výši Úloha 9.1 Základní struktura PASIV v rozvaze Zdroje krytí majetku (vlastní, cizí) – vykazuje v rozvaze pouze ve dvou sloupcích (nepřipadají v úvahu korekce o oprávky a opravné položky). Sl. 5: stav pasiv za běžné období Sl. 6: stav pasiv za minulé období Úloha 9.2
24
13. hodina VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT učebnice II – kapitola 9.3 Poskytuje informace o: • Nákladech • Výnosech • Hospodářském výsledku Úkolem je informovat uživatele o finanční výkonnosti podniku. Ve výkaze se náklady a výnosy prolínají (na rozdíl od rozvahy – aktiva a pasiva jsou oddělena) – z důvodu zjištění hospodářského výsledku v předepsaném členění. Označení: • Výnosy – římskou číslicí • Náklady – velkým písmenem latinské abecedy Podrobnější členění (ve výkaze v plném rozsahu) – arabskými číslicemi Výkaz je uspořádán stupňovitě tak, aby umožnil vyčíslit: Provozní výsledek hospodaření – rozdíl mezi provozními výnosy a náklady Finanční výsledek hospodaření – rozdíl mezi finančními výnosy a náklady Výsledek hospodaření za běžnou činnost – součet provozního a finančního výsledku hospodaření upravený o splatnou a případně i odloženou daň z příjmu za běžnou činnost Mimořádný výsledek hospodaření – rozdíl mezi mimořádnými výnosy a náklady upravený o splatnou i případně i odloženou daň z příjmů z mimořádné činnosti Výsledek hospodaření za účetní období – součet HV za běžnou a mimořádnou činnost (vyjadřuje tzv. disponibilní zisk – čistý) Uspořádání položek nákladů a výnosů v rámci provozního výsledku umožňuje vykázat tyto ukazatele: Obchodní marže = tržby za prodané zboží – náklady vynaložené na prodané zboží Výkony = tržby za prodej výrobků a služeb +/- změnu stavu vnitropodnikových zásob (61) + aktivace (62) Výkonová spotřeba = spotřeba materiálu a energie + služby Přidaná hodnota = obchodní marže + výkony – výkonová spotřeba Úloha 9.3 Úloha 9.4
25
14. hodina PŘÍLOHA K ÚČETNÍM VÝKAZŮM učebnice II – kapitola 9.4
Příloha má stanovený pouze obsah (účetní jednotky ji mohou sestavovat buď v popisné formě nebo s pomocí tabulek). Účetní jednotky s povinným auditem sestavují přílohu v plném rozsahu. Ta se skládá z těchto oddílů: 1. Obecné údaje o účetní jednotce 2. Informace o účetních metodách a obecných účetních zásadách 3. Doplňující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztrát Přehled o peněžních tocích – výkaz cash flow: podává informace o finančním hospodaření účetní jednotky. Přehled o změnách vlastního kapitálu: informuje o zvýšení nebo snížení jednotlivých složek vlastního kapitálu mezi dvěma rozvahovými dny.
Příklad 14.1 Účetní jednotka má na začátku sledovaného období tyto zůstatky v pokladně a na běžném účtu: Pokladna 50 000 Kč Běžný účet 240 000 Kč Úkol 1 Zaúčtujte jednotlivé účetní případy Č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
Text Hotově zaplaceno za inzerci v novinách Faktura vystavená za poradenské služby Poskytnutý úvěr, který byl připsán na účet Faktura přijatá za právní služby Faktura přijatá za materiál, který byl převzat na sklad Přiznané hrubé mzdy zaměstnancům Přijatá záloha (výpis z BÚ) Na BÚ připsána částečná úhrada faktury (viz. bod 2) Tržby za poradenské služby hotovosti Z BÚ provedena částečná úhrada dodavatelské faktury (bod 5) Hotově zaplacena faktura za právní služby (bod 4) Výdej materiálu ze skladu do výroby
Kč 12 000 150 000 900 000 20 000 100 000 60 000 25 000 80 000 90 000 55 000 20 000 70 000
Náklady
Kč
Výnosy
Kč
Výsledek hospodaření (zisk/ztráta)
Kč
26
27
15. hodina PŘEHLED O PENĚŽNÍCH TOCÍCH - VÝKAZ CASH FLOW Může vznést nejasnosti do zdánlivě nelogické situace, kdy např. podnik vykazující zisk se potýká s platební neschopností nebo naopak ztrátová firma nemá nouzi o finanční prostředky. Jestliže totiž výkaz zisku a ztráty informuje o výši a struktuře hospodářského výsledku, vypočítaného z rozdílu mezi výnosy a náklady, pak výkaz cash flow dává informaci o přírůstku či úbytku peněžních prostředků a peněžní ekvivalentů za účetní období. Poměřuje tedy nikoli výnosy a náklady, ale příjmy a výdaje, a přitom zkoumá i příčiny přírůstků nebo úbytků peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů. Za peněžní prostředky se považují peníze v hotovosti i na účtech a také ceniny. Peněžní ekvivalenty se rozumí krátkodobý likvidní finanční majetek, který je snadno a pohotově směnitelný za předem známou částku a nepředpokládají se u něj významné změny hodnoty v čase (např. likvidní cenné papíry k obchodování na veřejném trhu nebo vklady s nejvýše tříměsíční výpovědní lhůtou). Při sestavování výkazu cash flow se čerpá z rozvahy, výsledovky, ale i ze samotného účetnictví (z některých syntetických a analytickým účtů). Přehled o peněžních tocích je členěn do tří částí: 1. Provozní činnost – základní výdělečná činnost účetní jednotky a další činnosti, které nelze zahrnout do investiční ani finanční činnosti 2. Investiční činnost – pořízení a prodej dlouhodobého majetku, popř. činnost související s poskytováním úvěrů, půjček a výpomoci, které nejsou považovány za provozní činnost 3. Finanční činnost – činnost, která má za následek změny ve velikosti a složení vlastního kapitálu a dlouhodobých, popř. i krátkodobých závazků Příklad 14.1 Úkol 2: Zaznamenejte vliv jednotlivých hospodářských operací na VH a CF a napište, jak se promítnou v CF
Č. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
Text Hotově zaplaceno za inzerci v novinách Faktura vystavená za poradenské služby Poskytnutý úvěr, který byl připsán na účet Faktura přijatá za právní služby Faktura přijatá za materiál, který byl převzat na sklad Přiznané hrubé mzdy zaměstnancům Přijatá záloha (výpis z BÚ) Na BÚ připsána částečná úhrada faktury (bod 2) Tržby za poradenské služby hotovosti Z BÚ provedena částečná úhrada
Kč
Vliv na VH (+,-,0)
Vliv na CF (+,-,0)
Úprava v CF v Kč
12 000 150 000 900 000 20 000 100 000 60 000 25 000 80 000 90 000 55 000
28
11. 12.
dodavatelské faktury (bod 5) Hotově zaplacena faktura za právní služby (bod 4) Výdej materiálu ze skladu do výroby SOUČTY
20 000 70 000 xxx
Příklad 14.1 Úkol 3: Do níže uvedené tabulky doplňte údaje o peněžních prostředcích v pokladně a na běžném účtu POKLADNA (v Kč)
BĚŽNÝ ÚČET (v Kč)
CELKEM (v Kč)
Stav peněžních prostředků na začátku období Přírůstky peněžních prostředků Úbytky prostředků
peněžních
Zvýšení, resp. snížení peněžních prostředků (+,-) Stav peněžních prostředků na konci období
Příklad 14.1 Úkol 4: Sestavte výkaz cash flow
29
OZNAČENÍ P. Z.
POLOŽKA Stav peněžních prostředků na začátku účetního období Účetní VH (zisk/ztráta) před zdaněním
A.1 A.1.1 A.1.2 A.2 A.2.1 A.2.2 A.2.3 A.2.4 A.2.5 A.3 A
Úpravy o nepeněžní operace Odpisy dlouhodobého majetku Změna stavu rezerv a opravných položek (tvorba, čerpání) Změna stavu nepeněžních složek pracovního kapitálu Změna stavu akt. účtů čas. roz. a dohadných účtů aktivních Změna stavu pohledávek z provozní činnosti Změna stavu pas. účtů čas.roz. a dohadných účtů aktivních Změna stavu krátkodobých závazků z provozní činnosti Změna stavu zásob Zaplacená daň z příjmů za běžnou činnost Čistý peněžní tok z provozní činnosti (Z+A1+A2)
B.1 B.2 B
Výdaje spojené s pořízením stálých aktiv (dlouhod. majetku) Příjmy z prodeje stálých aktiv (dlouhodobého majetku) Čistý peněžní tok z investiční činnosti
C.1 C.2 C
Změna stavu dlouhodobých závazků, včetně úvěru Dopady změn vlastního kapitálu na peněžní prostředky Čistý peněžní tok z finanční činnosti
F. R.
Zvýšení, resp. snížení peněžních prostředků (A+B+C) Stav peněžních prostředků na konci období (P+F)
ČÁSTKA
Příklad 14.1 Úkol 5: Zkontrolujte, zda zvýšení (resp. snížení) peněžních prostředků (ř. F) a konečný zůstatek peněžních prostředků (ř. R) ve výkazu CF souhlasí s částkami vypočtenými v tabulce v bodě 2.
30
