Asociace českýc h filmových klubů u vá d í Proj ekt 100 2 014
P r ojek t1 0 0.cz
„Netočím filmy, které lidí spojují. Točím filmy, které lidi rozdělují.“ QUENTIN TARANTINO
Technické údaje Pulp Fiction: Historky z podsvětí (Pulp Fiction) / USA 1994 / 153 minut
Produkce Lawrence Bender Režie Quentin Tarantino Scénář Quentin Tarantino Kamera Andrzej Sekula Střih Sally Menekeová
Hrají Tim Roth, Amanda Plummerová, John Travolta, Samuel L. Jackson, Bruce Willis, Ving Rhames, Uma Thurmanová, Christopher Walken, Maria de Medeirosová, Harvey Keitel
Ceny Oscar 1995 – nejlepší pův. scénář Zlaté globy 1995 – nejlepší scénář MFF Cannes 1994 – Zlatá palma za nejlepší film BAFTA 1995 – nejlepší pův. scénář – nejlepší mužský herec ve vedlejší roli
Monopol od 7. 5. 2014 do 31. 12. 2014
Žánr krimi, drama, thriller
Originální verze anglicky
Dop. přístupnost od 15 let Kopie Dcp, Blu-ray, Dvd Formát 1 : 2,39
Titulky české
Programování David Huspenina
[email protected] tel. +420 724 339 341 Další informace http://www.projekt100.cz Materiály ke stažení http://www.acfk.capsa.cz ( jméno a heslo: guest)
krátká Synopse Nejkultovnější z kultovních filmů 90. let je autorskou Biblí Quentina Tarantina, který v tomto opusu definoval základní prvky své režisérské poetiky a vytvořil dílo rozněcující náročné kritiky na festivalu v Cannes, levicové a pravicové intelektuály i zedníky dopřávající si po těžké šichtě trochu oddychu. Pulp Fiction je multižánrovým opusem, který přetéká fetišistickými detaily a popkulturními odkazy a zároveň dokonale funguje jako svrchovaně napínavý film rozvržený do inovativní příběhové struktury. Chcete vidět homosexuální znásilnění sbližující dva nepřátele na život a na smrt?
Chcete vidět zlaté hodinky, jež prošly světovými válkami a několika konečníky? Chcete slyšet disputaci na téma hamburgery u McDonalds, Burger King, Big Kahuna Burger a Jack in the Box?
Chcete poznat, že heroin se dá vyšňupat i nosem? Chcete znovu zažít tanec Johna Travolty? Mnohovrstevnatý vesmír Pulp Fiction vám otevírá svou náruč a vy se můžete stát dalším z miliónů diváků, pro něž se jedná o jeden z filmů jejich života.
Synopse Jedním z klíčových rysů Tarantinova filmu je jeho nelineární narativní struktura z příběhů prolínajících se v prostoru i času, v nichž se objevuje celá galerie různých postav. Za hlavní hrdiny můžeme ovšem označit především tři mužské postavy, které jsou určitým způsobem klíčové pro jednotlivé třetiny filmy: gangster Vincent Vega (první třetina), boxer Butch Coolidge (druhá třetina) a další gangster Jules Winnfield (poslední třetina). Snímek je zarámován scénami ze snack baru (akce Pumpkina a Honey Bunny a závěrečné prozření Julese), což je příklad jedné scény vyprávěné z několika úhlů pohledu, dále obsahuje flashbacky (vyprávění o zlatých hodinkách) a prvky kruhově se vracejících postav a motivů ozřejmujících předchozí i následující děj (sportovní trička Julese a Vincenta apod.). V komplikovaném vy-
právěcím modelu Pulp Fiction však lze rozeznat sedm základních epizod a dějových linií.
legy vyhozeného z okna, vniknou do bytu neplatičů, seberou tajemný kufřík a provedou popravu viníků okořeněnou citacemi Starého zákona.
Prolog – restaurace Zlodějíčkové Pumpkin a Honey Bunny se během snídaně v restauraci rozhodnou, že začnou přepadávat právě snack-bary a jídelní zařízení. Po krátkém vyznání vzájemných citů se vrhají do akce… Předehra ke kapitole „Vincent Vega a žena Marselluse Wallace“ Představují se nájemní zabijáci Vincent Vega a Jules Winnfield, které sledujeme během rutinní akce. Oba si nejdříve rozprávějí o odlišnostech fast-foodu v USA a Evropě, následně analyzují příběh ko-
Vincent Vega a žena Marselluse Wallace V zaplivaném baru se mafián Marsellus Wallace domlouvá s boxerem Butchem, který má podle plánu schválně vypustit svůj zápas. Do baru přichází i Vincent a Jules, kteří jsou ovšem oblečení do podivných sportovních triček a kraťasů. Následující den si Vincent Vega kupuje vysoce kvalitní heroin a vydává se vyzvednout ženu svého šéfa Marselluse Miu. Na přání svého bosse s ní má strávit večer a pobavit ji, oba tedy vyráží do vintage restaurace U Mazaného králíčka. Po jídle se oba zúčastní soutěže v twistu,
po návratu domů s vítěznou trofejí Mia náhodou najde Vincentův heroin, jímž se předávkuje (mylně se domnívá, že se jedná o kokain a šňupne si jej nosem). Následuje zběsilá záchranná akce, během níž se Vincent s polomrtvou Miou vydává k dealerovi Lanceovi a injekcí adrenalinu píchnutou přímo do srdce ženu zachrání. Na konci epizody se Mia a Vincent vzájemně ujistí o naprosté mlčenlivosti. Předehra ke kapitole „Zlaté hodiny“ Malý chlapec Butch je při sledování televize vyrušen vietnamským veteránem Koonsem, který mu začne vyprávět příběh o zlatých hodinkách děděných v Butchove rodině z generace na generaci (hodinky prošly s Butchovými předky první i druhou světovou válkou a během zajetí ve Vietnamu je několik let nosil v konečníku Butchův otec a následně i Koons). Zlaté hodinky Butch chvatně opouští boxerskou arénu, nasedá do taxíku a následně se dovídá,
že druhý boxer po zápase zemřel. Butch tedy naprosto porušil předchozí dohodu s Marsellusem, nyní se stal „mrtvým mužem“ a vydává se na útěk. Po disputaci s taxikářkou nad smyslem amerických a kolumbijských příjmení se dostává do motelu, kde jej očekává přítelkyně Fabienne. Ráno Butch zjišťuje, že Fabienne v jeho starém bytě zapomněla drahocenné zlaté hodinky, a proto se vydává na nebezpečnou cestu do svého bydliště. V bytě si vezme hodinky a setkává se překvapeným Vincentem Vegou, kterého sedícího na záchodě zabije jeho vlastní zbraní.
Mrzáka a utíká z obchodu pryč – ve dveřích se ale zastavuje a vrací se pomoci Marsellusovi. Před očima se mu otvírá pohled na Marsellusovo homosexuální znásilnění na gymnastické koze – okamžitě zabíjí Maynarda samurajským mečem a podává Marsellusovi brokovnici. Ten ustřeluje Zedovi přirození a volá „pár zfetovaných negrů s letlampou a kleštěma“, aby umučili Zeda k smrti. Po této šílené epizodě jsou si Marsellus a Butch kvit, Butch mizí na Zedově chopperu, „mizí a bude zmizelej“.
Boxer rychle odjíždí z bytu, a když se zastaví na semaforu, překvapeně před sebou na přechodu pro chodce spatřuje Marselluse, kterého duchapřítomně přejede autem, načež se oba po přestřelce a rvačce dostávají do malé zastavárny. Její majitel Maynard oba hrdiny omráčí a volá svého kamaráda, policistu Zeda. Marsellus a Butch se ocitají svázaní ve sklepě, Zed s Maynardem odvazují podivnou existenci jménem Mrzák a rozpočítáváním vybírají Marselluse, kterého odvádějí do druhé místnosti. Butchovi se podaří zbavit se provazů, pěstí omráčí
Příběh se vrací k Vincentovi a Julesovi do okamžiku těsně po popravě Marsellova dlužníka. Z koupelny se nečekaně vynořuje kamarád dlužníků a na zkoprnělé gangstery z pistole vyprázdní celý zásobník. Zázrakem je však netrefí a právě za zázrak a přelom ve svém životě označí následně celou situaci Jules. Gangsteři opouští s jedním rukojmím byt a ve vzrušené diskuzi o zázraku pokračují i v autě. Vincent se ptá na názor také rukojmího Marvina, ale když se na něj otočí dozadu do auta, zničehonic vystřelí a ustřelí nebohému Marvinovi hlavu. Oba hrdino-
Situace kolem Bonnie
vé se tak ve vteřině ocitají s autem kompletně pokrytým krví na hlavní silnici za bílého dne. V zoufalství se uchylují do domu kamaráda Julese jménem Jim a rychle telefonují Marsellusovi. Ten okamžitě kontaktuje specialistu na krizové situace, „čističe“ Winstona Wolfa, který je na místě přesně za 9 minut a 37 vteřin a hned se dává do práce – je nutné vyčistit auto, umýt oba gangstery, uklidit byt a vypít šálek „moc dobrýho kafe“. Celá uklízecí akce nakonec za pevného vedení Wolfa skončí úspěchem a Vincent s Julesem se vydávají na zaslouženou snídani. Epilog – restaurace Vincent a Jules během snídaně dále pokračují v analyzování zázraku, který se jim stal, Jules se definitivně rozhoduje pověsit kariéru gangstera na hřebík a rozhodne stát se poutníkem. Po střihu na Pumpkina a Honey Bunny zjišťujeme, že si Vincent a Jules vybrali restauraci, jenž figuruje již v prologu. Pumpkin s Honey Bunny přepadnou restauraci, když ale narazí na ozbrojený odpor Julese, dostávají se do patové situace, která se
ještě zintenzivňuje po příchodu Vincenta z WC (Vincent míří pistolí na Honey Bunny, ta míří na Julese a Jules míří na Pumpkina). Jules nakonec naposledy odříká pasáž ze Starého zákona (Ezechiel 25, 17) a svoji proměnu ilustruje tím, že nechá Pumpkina a Honey Bunny odejít. Nechá si pouze svojí peněženku a tajemný kufřík, který „mu neříká pane“. Po odchodu Pumpkina a Honey Bunny odchází i Jules a Vincent aby mohli svému šéfovi odevzdat kufřík a dokončit tak tuto (pro Julese poslední) misi.
o filmu „PULP“ (slovník American Heritage Dictionary, New College Edition) 1. měkký, vlhký kus beztvaré hmoty, 2. časopis nebo kniha ponurého obsahu, příznačně vytištěná na surovém a hrubém papíru
„Pulp Fiction není obyčejný film, je to fenomén. Získal významná ocenění, vyvolal vášnivé reakce fanoušků, inspiroval nespočet napodobitelů a nesmazatelně se zapsal do své doby jako její nezpochybnitelný symbol. Svým režisérem byl prezentován jako výrazně autorské dílo. Význam Pulp Fiction netkví v jeho struktuře, ale ve schopnosti vyvolat reakci – jak u svých obdivovatelů, tak u kritiků. Diváci obvykle nespatřují význam a hod-
notu tohoto filmu v nějakém sdělení, které v sobě skrývá, ani v nějakém politickém postoji, k němuž se otevřeně hlásí, ale v tom, že se povznáší nad význam a moralizování a nabízí ryzí filmovou podívanou a panoptikální vytržení ze vzrušujících obrazů a zvuků. Jedněm se líbí proto, že nechce nic sdělovat a bere filmovou tvorbu jako čirou hru. Druhým se právě z tohoto důvodu nelíbí – promyšlená, chladná povrchnost Pulp Fiction je pro ně příznakem prázdné postmodernosti naší doby. Anebo mají za to, že se pod lákavým povrchem zábavné podívané, v níž údajně nejde o politiku, skrývají nějaké skutečné politické problémy, například maskulinita nebo rasová otázka.“ Dana Polan – monografie s názvem Pulp Fiction
Po úspěchu filmu Gauneři se režisér Tarantino vydal v roce 1992 do Amsterdamu, kde sbíral nové podněty a inspirace a začal pracovat na scénáři k novému projektu (ve světě fetišistického univerza Pulp Fiction proto není náhoda, že v Amsterdamu tvrdě pracoval i jeden z hrdinů Vincent Vega, aby se pak nedávno před začátkem děje filmu vrátil zpět do Los Angeles). Pulp Fiction měl být původně provázaný s předchozím snímkem Gauneři (prolínat se měly některé dějové linie či postavy – ostatně postava z Gaunerů ztvárněná Michaelem Madsenem se jmenuje Vic Vega a někteří fanoušci obou filmů razí teorii, že Vic Vega a Vincent Vega jsou bratři), ale Tarantino nakonec vytvořil poměrně samostatné filmové univerzum zaplněné úplně novými postavami a jejich vztahy.
Některé prvky scénáře Pulp Fiction pocházejí od Tarantinova kolegy, parťáka z videopůjčovny Video Archives a následně také režiséra a scenáristy Rogera Avaryho, jehož rukopis nese především sekvence o zlatých hodinkách a boxerovi Butchovi. Později se objevily i lehké spory a nejasnosti ohledně autorství scénáře (někde je uváděn pouze Tarantino, někde figuruje i Roger Avary). Hotový scénář odnesl Tarantino do spřátelené produkční společnosti Jersey Films ( jenž patřila Stacey Sherové, Michaelu Shambergovi a herci Danny DeVitovi), která z něj byla okamžitě nadšena a nabídla Tarantinovi balík peněz a příslib realizace projektu. Jersey Films oslovili jako první studio TriStar, které ale projekt odmítlo – pro její producenty se jednalo o příliš malý a experimentální projekt, trnem v oku pak byla také scéna, v níž si hollywoodský idol John Travolta zkušeně píchá heroin. Natáčení trvalo celkem 8 týdnů (začátek natáčení – 20. 9. 1993) a rozpočet filmu byl 8 500 000 dolarů, nejdražší dekorací bylo vybudování baru U Mazaného králíčka, naopak úsporným a demokratickým opatřením bylo vyplacení stejné
výše honoráře pro všechny herce v důležitých rolích, ať už se jednalo o hvězdy typu Bruce Willise nebo méně známé herce. Hned u několika postav se původně uvažovalo o jiných hercích – Vincenta Vegu měl hrát Michael Madsen nebo Daniel Day-Lewis, postavu Julese Laurence Fishburne, postavu Mii pak Meg Ryanová, Holly Hunterová či Brigitte Nielsenová. Film byl v premiéře uveden na MFF v Cannes, kde získal Zlatou palmu (udělenou porotou v čele s Clintem Eastwoodem za nesouhlasného křiku některých intelektuálů v publiku), na podzim byl uveden do amerických kin a opatřen masivní mediální kampaní. Následně byl snímek nominován celkem na 7 Oscarů (nejlepší film, režie, scénář, střih, John Travolta ze nejlepšího herce v hlavní roli, Samuel L. Jackson za nejlepšího herce ve vedlejší roli, Uma Thurmanová ze nejlepší herečku ve vedlejší roli), přičemž nakonec proměnil pouze nominaci za scénář. Tarantinovi tato skutečnost však nemusela nijak vadit, protože film jen v kinech vydělal 200 000 000 dolarů a skvěle si vedly nejen videokazety, ale i CD s kultovním soundtrackem.
Quentin Tarantino * 26. 3. 1963, Knoxville, Tennessee, USA
Diváckou masou i filmovými odborníky milovaný „šílený maniak z videopůjčovny“ ve svých filmech rád odkazuje a analýze různorodých narážek se dá podrobit i jeho reálný životopis. Narodil se v Knoxvillu v Tennessee (o kterém se baví postavy Pulp Fiction), jeho otec byl muzikant (role hudby je v Pulp Fiction i dalších snímcích nezastupitelná) a matka zdravotní sestra (vzpomeňme postavu zdravotní sestry Bonnie z Pulp Fiction nebo gangsterku Elle Drive převlečenou za zdravotní sestru v prvním díle Kill Billa), přičemž po rodičích a dalších předcích mu v žilách koluje italská, irská a dokonce i čerokíjská krev. Jeho rodiče se stihli rozvést, ještě než se chlapec stačil narodit a Tarantino pak vyrůstal s matkou, se kterou se přestěhoval do Kalifornie a blízkosti filmové Mekky, Los Angeles.
Školní kariéru ukončil Tarantino v pouhých 15 letech, pak se naplno věnoval studiu filmového herectví a následně nastoupil do zaměstnání ve videopůjčovně Video Archives na losangeleském předměstí Manhattan Beach. Tato práce se pro něj stala zásadní životní zkušeností a inspirací, neboť v půjčovně si postupně osvojil historii áčkové i béčkové kinematografie a během diskuzí s podobnými cinefily (například spoluscenárista Pulp Fiction Roger Avary) si tříbil svůj filmový vkus a světonázor („Nechodil jsem do školy, chodil jsem na filmy.“). Prvním Tarantinovým filmovým počinem byla černobílá amatérská juvenilie Narozeniny mého nejlepšího kamaráda, z jejíž 70minutové stopáže se dochovalo jen 36 minut (zbytek shořel).
Prvním „opravdovým“ filmem se tak stali až Gauneři – snímek s výborným obsazením (Harvey Keitel, Michael Madsen, Steve Buscemi, Tim Roth), který byl premiérován na festivalu v Sundance a stal se hitem mezi kritiky i širokým diváctvem. Gauneři zároveň definovali typické prvky Tarantinovy autorské poetiky – mísení žánrů, estetizace násilí, ironické využívání brutality, totálně necenzurovaný jazyk, důraz na detail, neustále shazování vážných filmových situací i hrdinů či využívání obrovského množství popkulturních odkazů a citací jiných uměleckých děl. Mnoho kritiků označuje Gaunery za „nejlepší debut všech dob či za „největší nezávislý film historie“ a celá řada diváků dává kompaktnímu světu Gaunerů přednost před komplikovaným univerzem Pulp Fiction.
Po úspěchu Gaunerů uplatnil Tarantino v Hollywoodu dva svoje starší, přepracované scénáře – nejprve k filmu Pravdivá romance režiséra Tonyho Scotta a následně také k filmu Takoví normální zabijáci Olivera Stonea. Poté odjel do Amsterdamu, vrátil se zpět do USA, natočil Pulp Fiction a dostal se na pomyslný vrchol kritického i diváckého uznání. Následně natočil jeden segment pro povídkový snímek Čtyři pokoje a začal dlouhodobou intenzivní spolupráci se svým duchovním bratrem Robertem Rodriguezem (scénář k horroru Od soumraku do úsvitu). Dalším projektem byla adaptace románu Rum Punch amerického spisovatele Elmora Leonarda s názvem Jackie Brown. Samotný Leonard označil Tarantinův film za nejlepší z četných adaptací jeho románů a celá řada kritiků konstatovala „Tarantinovo zklidnění“ či fakt, že „kluk z videopůjčovny dospěl“. Jackie Brown je poměrně nenápadnou, ale o to sofistikovanější poctou typickému žánru počátku 70. let, blaxploitation filmům. V hlavní roli se objevuje ikona blaxploitation žánru Pam Grierová, snímek obsahuje řadu prvků různorodých žánrů (film
noir, krimifilm, melodrama) a samozřejmě nezbytnou porci kulturních odkazů, v tomto případě však velmi umírněnou. Všechny další Tarantinovy projekty jsou naopak vrcholně stylizované a doslova přeplněné odkazy a narážkami, přesto však tvoří dokonale propracovaná mistrovská díla inteligentního autora, který přesně ví, jak film vystavět a jaký účinek mají jeho díla vyvolat. Režisérovy filmy stále obsahují nezbytnou porci násilí, fetišismu a obsese popkulturou a historií filmu jako takového, i přesto se však „spratek“ Tarantino postupně (a poměrně nenápadně) vypracoval v jednoho z největších (ne-li největšího) filmového autora současné kinematografie. Jeho pozici postupně vybudoval monumentální dvoudílný revenge-film Kill Bill, naprosto nedoceněný brakový experiment Grindhouse: Auto zabiják, vrcholně sofistikovaný válečný epos Hanební pancharti a strhující pocta westernu Nespoutaný Django.
Režijní filmografie: 1987: Narozeniny mého nejlepšího kamaráda (My Best Friend´s Birthday ) 1992: Gauneři (Reservoir Dogs) 1994: Pulp Fiction: Historky z podsvětí (Pulp Fiction) 1997: Jackie Brown 2003: Kill Bill 2014: Kill Bill 2 2007: Grindhouse: Auto zabiják (Grindhouse: Death Proof) 2009: Hanebný pancharti (Inglorious Basterds) 2012: Nespoutaný Django (Django Unchained)
